Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Faktory zabřezávání krav a jalovic Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Ing. Martin Hošek

Rostislav Vrána

Brno 2009

1

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav chovu a šlechtění zvířat

Agronomická fakulta 2008/2009

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce: Studijní program: Obor:

Název tématu:

Rozsah práce:

Rostislav Vrána Zemědělská specializace Všeobecné zemědělství

Faktory ovlivňující zabřezávání krav a jalovic

25 textu a přílohy

Zásady pro vypracování:

1. Student se v bakalářské práci zaměří na faktory, které ovlivňují zabřezávání krav a jalovic. 2. Zaměří se na vyhledávání říje, stanovení optimální doby inseminace, vliv doby ovulace na zabřezávání apod. 3. Součástí práce bude i návrh metodiky pokusu zaměřeného na preciznost časování inseminace krav a jalovic.

2

Seznam odborné literatury: 1. 2. 3. 4. 5.

ŘÍHA, J. Plemenitba hospodářských zvířat. Výzkumný ústav chovu skotu Rapotín, 2003. 151 s. ŘÍHA, J. Reprodukce ve stádě skotu. Praha: Svaz chovatelů českého strakatého skotu, 1996. 125 s. ŘÍHA, J. Reprodukce v proces šlechtění skotu. Výzkumný ústav chovu skotu Rapotín, 2000. 144 s. GRYGAR, I. -- KUDLÁČ, E. Ultrasonografie ve veterinárním porodnictví a gynekologii. Hlučín: Slezan, 1997. 11 s. ISBN 80-901948-6-9. LOUDA, F. Inseminace hospodářských zvířat se základy biotechnických metod. ČZU Praha, 2001. 225 s. ISBN 80-213-0702-1.

Datum zadání bakalářské práce:

říjen 2007

Termín odevzdání bakalářské práce:

duben 2009

Rostislav Vrána řešitel

Ing. Martin Hošek, Ph.D. vedoucí práce

prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. vedoucí ústavu

prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MZLU v Brně

3

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Faktory ovlivňující zabřezávání krav a jalovic vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v příloženém soupisu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.

V Brně, dne ……………………………….. Podpis…………………………………….... 4

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěl poděkovat vedoucímu své bakalářské práce Ing. Martinu Hoškovi, Phd. za odborné vedení, poskytnuté konzultace a pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat své rodině a blízkým za psychyckou podporu.

5

ANOTACE Bakalářská práce se zabývá faktory, které ovlivňují zabřezávání krav a jalovic. Obsahuje soubor dostupných metod používaných k detekci březosti, vhodnost použití, náročnost a přesnost v udání positivních a negativních výsledků gravidity. Ze zjištěných výsledků je patrné, že všechny faktory, které udávám v této práci, jsou velice důležité pro výsledek následného zabřeznutí plemenice. Nejvhodnější metodou k používanou k detekci gravidity u krav a jalovic, je použití ultrasonografie. Tato metoda je ekonomicky nanáročná, lehce dostupná a výsledky jsou známy již běhěm několika minut. Vyšetření březosti pomocí ultrasonografie je možno provádět od 35. dne gravidity. Další její nespornou výhodou je malá velikost přístroje, snadná orientace na obrazovce a možnost přenosu do více chovů. Vyšetření jedné plemenice se pohybuje od 30 - 50 Kč a přesnost výsledků je 95 – 98%.

Klíčová slova: kráva, jalovice, inseminace, gravidita, ultrasonografie

ANNOTATION

This bachelor thesis is focused on main factors, which influenced conception of cows and heafers. There are methods necessary for detection of pregnancy and its positive and negative results. All factors are very important for results of pregnancy and succesfull reproduction. Most proper method for pregnancy detection in cattle is ultrasound detection. This method is simple, anexpensive and result is known just in time. Ultrasound detection of pregnancy is possible practise from 35th day after mating. Next positive factor of ultrasound detection is scale of ultrasound and well orientation on the screen and posibility of transfer between farms. Cost of one detection is from 30 to 50 CZK and correction of results is 95-98%.

Key words: cow, heifer, insemination, pregnancy, ultrasound

6

OBSAH

1. ÚVOD.................................................................................................................... 2 2. CÍL PRÁCE ......................................................................................................... 2 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED .................................................................................... 2 3.1. Reprodukce u samic ........................................................................................ 2 3.2. Morfologie a anatomie reprodukčních orgánů plemenic skotu ...................... 2 3.3. Fyziologie estrálního cyklu............................................................................. 2 3.4. Řízení reprodukčních funkcí savců................................................................. 2 3.4.1. Nervový systém, hormonální systém a přenos informací........................................ 2 3.4.2 Regulace reprodukce samic ........................................................................................ 2

3.5. Základní podmínky zajištění pravidelné reprodukce u skotu ......................... 2 3.6. Vhodnost plemenic k inseminaci .................................................................... 2 3.6.1. Jalovice......................................................................................................................... 2 3.6.2. Krávy............................................................................................................................ 2

3.7. Detekce říje ..................................................................................................... 2 3.7.1. Říje ............................................................................................................................... 2 3.7.2. Detekce říje a určení vhodné doby k inseminaci...................................................... 2 3.7.3. Detekce říje podle zevních říjových příznaků .......................................................... 2 3.7.4. Pomůcky k detekci říje ............................................................................................... 2 3.7.5 Časové rozvržení inseminace ...................................................................................... 2

3.8. Správné provedení inseminace........................................................................ 2 3.8.1 Skladování spermatu a manipulace ........................................................................... 2 3.8.2 Příprava inseminační dávky ....................................................................................... 2 3.8.3. Postup při inseminaci ................................................................................................. 2 3.8.4. Umístění semene v pohlavních orgánech .................................................................. 2 3.8.5 Čistota a hygiena při inseminaci................................................................................. 2

3.9. Pomůcky pro kontrolu a evidenci pohlavních funkcí ..................................... 2 3.9.1. Využití kalendáře ........................................................................................................ 2 3.9.2. Využití kartotéky, grafikonu reprodukce................................................................. 2 3.9.3 Počítače a jejich uplatnění........................................................................................... 2

3.10. Diagnostika březosti...................................................................................... 2 3.10.1. Nepřebíhání .............................................................................................................. 2 3.10.2. Progesteronový test................................................................................................... 2 3.10.3. Sonografické vyšetření pohlavních orgánů krav ................................................... 2 3.10.4. Diagnostika rané gravidity....................................................................................... 2

4. ZÁVĚR ................................................................................................................. 2 5. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ............................................................. 2 6. PŘÍLOHY............................................................................................................. 2

7

1. ÚVOD Chov skotu v České republice je neodmyslitelnou součástí odvětví zemědělské výroby. Má své pevné místo v celém soukolí půda – rostlinná produkce – živočišná produkce. Chov skotu svými hlavními produkty, jako je mléko a maso a také vedlejšími produkty, jako jsou kůže, kosti, rohovina a dále chlévskou mrvou poskytuje jedno z nejširších využití z hospodářských zvířat. Pro úspěch v chovu skotu je nezbytné zajistit jeho efektivní reprodukci. To se při dnešní užitkovosti dojených krav daří jen velmi obtížně. Získat jedno tele od krávy ročně, jak si přejí dobří hospodáři, je čím dál složitější. Organismus krávy je zatížen laktací do té míry, že jsou reprodukční funkce odsunuty na vedlejší kolej. Pouze při splnění všech požadavků organismu na jeho pohodu, je tento schopný další reprodukce. Abychom mohli efektivně řídit stádo a produkovat mléko za přiměřené ekonomiky, musíme znát faktory, které ovlivňují samotné zabřeznutí. Cílem této práce je tyto faktory pojmenovat a utřídit je, popsat nejvhodnější metody uplatnitelné v moderní reprodukci zemědělského podniku chovajícího dojený skot.

8

2. CÍL PRÁCE

Cílem této práce bylo vytvořit a porovnat zjištěné dostupné metody zpřesňování gravidity krav a jalovic. Porovnat jejich vhodnost či nevhodnost k běžnému použití v chovech skotu, dostupnost a především přesnost ve včasném zjišťování positivních a negativních výsledků.

9

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1. Reprodukce u samic Reprodukční funkce u samic zjišťují produkci vajíček a poskytují prostředí pro růst a vývoj plodu, který se vyvíjí po oplození zralého vajíčka spermií. Samice tak plní svoji základní roli – porodit ve správném čase živé mládě a laktací zajišťovat jeho výživu. K tomu je nutná koordinace komplexních vztahů mezi hormony a tkáňovými změnami v těle samice. To vše slouží pro zachování druhu (Reece, 1998).

3.2. Morfologie a anatomie reprodukčních orgánů plemenic skotu Pohlavní aparát plemenic skotu je uložen v pánvi ventrálně od kosti křížové a rekta. Velmi důležitým orgánem reprodukčního aparátu plemenic je z hlediska hormonálního i funkčního vaječník (ovarium). Další částí pohlavního aparátu samic jsou: vejcovod (tuba), děloha (uterus), děložní krček (cervix), pochva (vagina), ochod (vulva). Pohlavní aparát začíná kranio-ventrálně vaječníky, které jsou situovány cca 30 cm kraniálně od ochodu a jsou rektálně palpovatelné laterálně od každého děložního rohu. Jsou to ovoidní tuhoelastické útvary variabilní velikosti podle věku plemenice a stadia pohlavního cyklu. Jsou přibližně 3-5 cm dlouhé a 2-3 cm silné. Vaječníky jsou místem růstu, zrání a produkce samičích pohlavních buněk – oocytů, sekrečním místem hormonů (především progesteron a estrogeny) (Říha et al., 1996). Infandibulum neboli nálevka vejcovodu obepíná zárodečnou část vaječníku (část, ze které se uvolňují oocyty) a pokračuje ventrálně (dolů) vejcovodem, jehož délka činí cca 20-30 cm a vnější průměr 3-5 mm. Vnitřní povrch nálevky a vejcovodu je pokryt řasinkami, které napomáhají pohybu ovulovaného ocytu a spermií před oplozením. Vejcovod je místem oplození. Vejcovod se otvírá do dělohy uterotubánním spojem (isthmus), který je před oplozením místem (depem) kapacitace spermií (Louda et al., 2001). Další částí pohlavního aparátu plemenic skotu je děloha, která se dělí na dva děložní rohy a děložní tělo. To je u nebřezí plemenice dlouhé asi 5 cm a široké 10-15 cm a pokračuje kraniálně ve dva děložní rohy, které se stáčejí ventrálně. Jejich délka činí asi 30 cm. Jejich stěna je tvořena čtyřmi vrstvami, z nichž nejdůležitější je endometrium s cca 100 až 120 karunkuly, které tvoří v době březosti s plodovými obaly kotyledony, a svalovina. Děložní rohy jsou místem uhnízdění (nidace) a vývoje plodu v době celé březosti.

10

Endometrium je silně vaskularizováno. Jsou v něm početné žlázky, které sehrávají úlohu v lokální imunologické reakci. V kryptách mohou přežívat oplození schopné spermie 48 až 80 hodin, sehrávají tedy důležitou roli rezervoáru a imunologickou (lysozomy). Myometrium je složené ze tří vrstev svaloviny, jejíž konraktilita je důležitá především v době porodu. Povrch děložních rohů je pokryt dvěma serozními vrstvami (Říha et al., 2003). Děložní krček uzavírá kaudálně tělo děložní. Jedná se o tuhý svalnatý v kanálku septy utvářený asi 10 cm dlouhý útvar, který se otvírá v době porodu a v období říje (vlivem estrogenů), kdy je v něm žlázkami produkován a uvolňován cervikální hlen, který usnadňuje pohlavní spojení a pohyb spermií. V době březosti je děložní krček uzavřený hlenovou zátkou, která je uvolněna v době porodu (otvírací stadium porodu). V luteální fázi pohlavního cyklu je krček uzavřený a obtížně průchodný. Do děložního těla ústí krček vnitřní brankou. Vnější branka zajišťuje komunikaci s pochvou (vaginou), která je umístěna kaudálně a uzavřená ochodem (vulvou). Ve stěně pochvy je množství sekrečních žlázek, které produkují v době říje sekrety usnadňující především páření s plemeníkem a plní funkce v obranném systému organizmu (imunologické, antibakteriální, selekční pro spermie apod.) (Louda et al., 2001).

3.3. Fyziologie estrálního cyklu Při normálním průběhu říje dozrává na vaječníku Gráfův folikul. Ve folikulu dozrává oocyt a buňky folikulu produkují říjové hormony ESTROGENY, které způsobují typické změny v chování plemenice a změny na vnějších pohlavních orgánech (neklid, bučení, naskakování na jiná zvířata, zarudnutí a otok vulvy, výtok říjového hlenu) (Říha et al., 2000).

Průběh říje se dělí na tři části: • Nástup říje – začínají působit estrogeny. Plemenice začíná být neklidná, je pozorná, pokouší se skákat na jiné krávy, snižuje se nádoj mléka. Vulva je zarudlá a vytéká z ní řídký cervikální hlen. 11

• Říje – při vzeskoku jiných zvířat plemenice stojí (svolnost k páření), má mírně zvýšenou teplotu, sníženou chuť k žrádlu a z vulvy vytéká viskózní čirý hlen. Dochází k vyplavení luteinizačního hormonu (LH) z adenohypofýzy, který odpovídá za ukončení zrání Gráfova folikulu a ke konci tohoto období dochází k ovulaci (prasknutí folikulu a uvolnění zralého oocytu). Při normálním průběhu říje trvá toto období 12-24 hod. a u jalovic je zpravidla kratší. Toto období je optimální dobou pro provedení inseminace a nejlepších výsledků se dosahuje, když je plemenice inseminována ke konci tohoto období. Doporučení: zvířata s detekovanou říjí ráno se zapouštějí tentýž den, zvířata s detekovanou říjí odpoledne se inseminují druhý den ráno. • Po říji – se plemenice začíná chovat normálně. Hlen vytékající z vulvy je lepkavý a může být kouřově kalný. Ovulovaný oocyt se dostává z nálevky vejcovodu do vejcovodu, kde dochází k oplození. Na začátku této fáze je možné plemenici ještě inseminovat, ovšem s postupujícím časem se snižuje pravděpodobnost oplození. Nejčastěji 2. – 3. den po skončení říje se objevuje postestrální (poovulační) krvavý výtok, který může přispět k hodnocení správnosti času inseminace. Pokud plemenice nezabřezla, měla by přijít další říje za 18 dní. Doporučení: Inseminace v tomto období je již nevhodná a výsledky zabřezávání jsou podprůměrné (Říha et al., 1996). Následně se na vaječníku začíná na místě prasklého folikulu vytvářet žluté tělísko, které produkuje hormon PROGESTERON. Pokud nedošlo po inseminaci k oplození a k dalšímu vývoji embrya, přichází z endometria dělohy kolem 18. dne cyklu k vaječníku signál v podobě děložního prostaglandinu F2 alfa (PGF2 alfa), který působí zánik (lýzu) žlutého tělíska. Tím se prudce snižuje tvorba progesteronu a jeho hladina v krvi i v mléce rychle klesá. Následkem toho se zvyšuje v krvi hladina folikulostimulujícího hormonu (FSH), na vaječníku začíná růst nový folikul, který produkuje estrogeny a celý cyklus se znovu opakuje v průměrném časovém intervalu 21 dní (18 – 24 dní). Luteolytického účinku PGF2 alfa se využívá v podobě syntetických preparátů cloprostenolu Oestrophan, Remophan, Estrumate k synchronizaci říjí (Louda et al., 2001).

3.4. Řízení reprodukčních funkcí savců U savců se podílejí na reprodukčním procesu dva regulační systémy. Jak endokrinní, tak i nervový systém mají svou specifickou úlohu. Souhra mezi oběma systémy je nezbytným 12

předpokladem sledu aktivit, jehož konečným produktem je narození nového jedince a jeho úspěšný odchov (Říha et al., 1996).

3.4.1. Nervový systém, hormonální systém a přenos informací Podněty přicházející z prostředí jsou registrovány smyslovými orgány a přenášeny do mozku. Smyslové vjemy mohou být různého původu (charakteru). Zrak (světlo nebo pohled jiných zvířat stejného druhu), čich (pachy) a hmat registrují informace a příslušné nervy přenášejí informaci do mozku. Mozek je schopen informaci dekódovat a v případě potřeby reagovat vysláním nervového impulsu přes nervová vlákna do cílového orgánu. Hormonální systém je regulační systém, který vysílá informaci chemickou cestou. Je to systém, který je regulován zpětnovazebními smyčkami a impulsy z nervového systému a některých orgánů. Hormon lze definovat jako chemickou látkou (substanci) produkovanou žlázou nebo tkání, která evokuje specifickou reakci v hormonálně senzitivní tkání. Působení hormonálního systému lze dále rozdělit podle způsobu, jakým se hormony dostávají k cílovým buňkám. Při autokrinním způsobu je produkující buňka zároveň cílovou buňkou. Při parakrinním způsobu ovlivňuje sousedící buňky a orgány. Endokrinní hormony jsou transportovány krví a hormony působící jako exokrinní jsou vylučovány (trávícím traktem, kůží atd.) před tím, než dosáhnou cílových orgánů (Říha et al., 2000). Po dosažení cílové buňky musí hormon vyvolat reakci. Z toho důvodu mají cílové buňky hormonální receptory. Hormonální receptor je zvláštní molekulový útvar v buňce nebo na buňce vyznačující se vysokou a specifickou afinitou ve vztahu k danému hormonu. Hormonální receptory mají dvě významné funkce: - rozpoznání (rozlišení, identifikaci) specifického hormonu cílovou buňkou; - přeměnu (převod) hormonálního signálu na specifickou reakci buňky. Vliv uvolňování endokrinního hormonu se může měnit v závislosti na okolnostech. Počet a typ receptorů cílové buňky nejsou pevně dány. Vytváření a degradace receptorů je dynamickým procesem. Funkce jednoho hormonu v buňce může být zároveň indukcí nebo degradací receptorů jiného nosiče informací. Receptory mohou být blokovány nadbytkem hormonů. Nadměrná stimulace běžně vysoce efektivní dávkou hormonů nemusí tedy vyvolat žádný efekt. Většina receptorů potřebuje druhého přenašeče informací. Jedním z nejznámějších sekundárních přenašečů je cyklický AMP (Říha et al., 1996).

13

3.4.2 Regulace reprodukce samic Periody bez pravidelné cyklické aktivity (anestrus) tvoří podstatnou část života samice s normální fertilitou a plodností. Přesto se většina pozornosti soustřeďuje na periody cyklické aktivity. To je období, v němž se setkáváme s většinou problémů spojených s reprodukcí (Říha et al., 1996). Obecný princip endokrinologie reprodukce je stejný pro různé druhy zvířat; v detailním pohledu jsou však mezi jednotlivými druhy samozřejmě rozdíly. Některé druhy zvířat jsou polyestrální (kráva, prasnice) v průběhu celého roku, jiná jsou sezónně polyestrální (ovce, kočka, klisna), fena je monoestrální, další diference lze pozorovat v typu ovulace. U většiny zvířat dochází ke spontánní ovulaci, ale u koček, králíků, velbloudů je ovulace vyvolána stimulací smyslových receptorů v pochvě a děložním krčku při koitu. Použijeme pohlavního cyklu krávy jako příkladu k vysvětlení funkcí a interakce různých orgánů a hormonů, které jsou zapojeny do reprodukčního procesu. Reprodukční proces u savců je regulován komplexní (a pouze částečně objasněnou) kaskádou kombinovaných aktivit z centrální nervové soustavy (CNS), řady sekrečních tkání, cílových tkání a hormonů(Říha et al., 2003). CNS přijímá informace a podněty z prostředí zvířete (externí signály: vizuální, čichové, sluchové, hmatové) a přenáší tuto informaci gonádám prostřednictvím spojnice hypotalamu, hypofýzy a gonád. Hypotalamus a hypofýza jsou struktury, které jsou těsně svázány s přední (spodní) částí mozku. Oba útvary nejsou jen producenty hormonů, ale zároveň cílovými orgány, které tvoří homeostatický zpětný (zpětně vazebný feedback) systém. Pomocí tohoto zpětného mechanismu většina hormonů reguluje svoji vlastní sekreci (Říha et al., 1996). V hypotalamu produkují endokrinní neurony po stimulaci z CNS GnRH. Tento hormon je transportován hypotalamo-hypofyzárním systémem do předního laloku hypofýzy. Zde stimuluje gonadotropní buňky hypofýzy k sekreci FSH a LH. GnRH, FSH a LH jsou uvolňovány pulsativně (v pulsech) (Louda et al., 2001). FSH stimuluje vývoj ovariálních folikulů. V theca interna folikulu stimuluje LH syntézu androstenedionu

z cholesterolu.

Androstenedion

je

přeměňován

v testosteron,

ten

je

v granulózních buňkách folikulu aromatizován na estradiol-17-beta pod vlivem FSH. Estradiol Má pozitivní zpětnou vazbu na hypotalamus a hypofýzu. Zvyšuje frekvenci pulsů GnRH. Toto uvolňování GnRH vyvolává uvolňování LH, který iniciuje ovulaci. Dalším významným efektem estradiolu je vyvolání říje (Louda et al., 2001). Granulózní buňky rovněž produkují inhibin. Všechny účinky tohoto hormonu nejsou známy, ale své jméno dostal díky negativnímu efektu na uvolňování FSH z hypofýzy – Kontroluje tak vývoj folikulu. Po ovulaci jsou zbytky folikulu znovu začleněny (přetvořeny) do 14

CL působením LH tzv. luteinizací. Dutina folikulu je vyplněna cévami a granulózní buňky zvětšují svou velikost. CL je vazebně sekreční orgán, který produkuje progesteron a oxytocin. Progesteron je nezbytný pro normální cyklus krávy a po zabřeznutí je hlavním hormonem odpovědným za udržení březosti. Zpětnou vazbou snižuje uvolňování GnRH a tak inhibuje nové ovulace. Dále připravuje endometrium k nidaci embrya a inhibuje nekontrolované kontrakce děložní stěny (Louda et al., 2001). Pokud vajíčko uvolněné z folikulu během ovulace není oplozeno, zvíře nedostává signál březosti z embrya. Kolem 16. dne po ovulaci endometrium negravidní dělohy začne uvolňovat PGF2alfa. Tento hormon je luteolytický, což znamená, že vyvolává regresi CL. Luteolytický mechanismus prostaglandinů není zcela objasněn, ale zahrnuje redukci zásobování CL krví (vasokonstrikcí – stažením cév) a přímý vliv PGF2alfa na luteální buňky. Rovněž o oxytocinu produkovaném v CL se předpokládá, že hraje úlohu v luteolýze. Perioda zrání folikulu, estru a ovulacë je nazývána folikulární fází cyklu. Fáze, v níž dominuje progesteron, od ovulace do luteolýzy, se nazývá luteální fáze cyklu (Říha et al., 1996).

3.5. Základní podmínky zajištění pravidelné reprodukce u skotu Zajištění pravidelné reprodukce je základní podmínkou ekonomické produkce v chovu hospodářských zvířat. U skotu je tato stránka ještě důležitější vzhledem ke skutečnosti, že skot produkuje během relativně dlouhé březosti pouze jedno mládě a březost a porod spouští důležité hormonální mechanizmy hospodářsky důležité laktace. Z tohoto pohledu má starý chovatelský požadavek „každý rok od každé krávy tele“ svojí platnost i v současné době a odráží v sobě i pravidelné tvrzení zootechnického klasika, že „bez reprodukce není produkce“ (BÍKLEK). Po porodu probíhá u plemenice poporodní období, charakterizované především nástupem hormonálně stimulované laktace a z hlediska reprodukce involucí dělohy a znovu nastoupením pravidelných pohlavních funkcí cca do 42. dnů po otelení (biologický interval známý i z humánní reprodukce – ovulace) se dostavuje kolem 42. dne po otelení. Za normálních podmínek chovu je možné provést 1. inseminaci cca kolem 60. dne po otelení, pokud plemenice nezabřezne, je možné provést opakovanou inseminaci okolo 80. dne po otelení a dosáhnout mezidobí cca 365 – 370 dní (délka březosti je téměř konstantní veličina a činí u nás chovaných plemen 285 – 289 dní) (Říha et al., 1996). Úspěšnost inseminace je podmíněna řadou faktorů. Cca z 50 % ovlivňují výsledky reprodukce chovatelské podmínky – řízení stáda, ošetřovatelské péče, schopnost ošetřovatelů

15

vyhledávat říje atd., technologie ustájení a krmení plemenic. Ze 20 % se podílí na výsledcích reprodukce klimatické a zoohygienické podmínky. Ze cca 30 % pak ovlivňuje výsledky inseminační služba a z toho z poloviny organizace (kvalitou semene garantovanou inseminační stanicí, genetikou) a inseminátor (předběžným zhodnocením říje plemenic, hygienou své práce, správným stanovením vhodné doby k inseminaci a technikou provedení inseminace). Správný chod reprodukce je pak výsledkem dobré spolupráce mezi chovatelem, inseminačním technikem, plemenářskou organizací a veterinárním lékařem. Výrazný podíl má na výsledcích reprodukce správná výživa. Nedostatečná výživa i překrmování jsou z hlediska produkce kvalitního mléka a reprodukce velmi nesprávné. Je samozřejmé, že není možné předložit chovatelům modelovou krmnou dávku pro každou fázi laktace, protože je nutné vycházet z možností výběru krmiv (Říha et al., 2000). Obecně je možno doporučovat krmnou dávku založenou celoročně na kvalitních konzervovaných objemných krmivech. Na tomto základě se snáze vyrovná krmná dávka co do obsahu živin a biologicky účinných a aktivních látek. Především překrmování plemenic v době stání na sucho vede k poruchám plodnosti a produkci nekvalitního mléka po otelení v důsledku odbourávání tělesných rezerv a tvorby ketogenních produktů. Přípravné krmení jádrem je možné doporučit cca 2 týdny před předpokládaným termínem porodu (Říha et al., 2000). Je třeba respektovat schéma řízení pohlavních funkcí u plemenic skotu spojené s charakteristikou nálezu na ováriích. Dále hormonální řízení pohlavních funkcí u skotu. Centrum syntézy veškerých vjemů a impulsů vztahujících se k pohlavním funkcím je v hypotalamu, který prostřednictvím hypofýzy řídí koloběh pohlavních funkcí a gravidity. Významnou částí zajištění pravidelné reprodukce je detekce říje a určení správného času pro provedení inseminace (Říha et al., 2003). Základním ukazatelem dobré reprodukce stáda je stav, kdy od jedné krávy dostaneme do roka jedno tele, kdy užitkové plemenice dají za život 5 až 6 telat při plnohodnotných laktacích a kdy vyřazování plemenic pro poruchy plodnosti nepřesáhne 10 % z celkového počtu brakovaných plemenic (Říha et al., 1996).

3.6. Vhodnost plemenic k inseminaci

3.6.1. Jalovice Vhodnost jalovic k zapouštění je dána živou hmotností a odpovídajícím věkem. Důležitějším ukazatelem je živá hmotnost než věk jalovice (Říha et al., 1996).

16

Optimální hmotnost k zapouštění je 400 až 450 kg. Tato hmotnost bývá dosažena u optimálně odchovaných jalovic ve věku 15 až 18 měsíců. Vnější říjové příznaky jsou u dobře odchovaných jalovic výraznější a zabřezávání po první inseminaci je ve srovnání s kravami na druhé a další laktaci vyšší asi o 10 až 15 %. Při zjišťování vztahu mezi mléčnou užitkovostí a věkem při 1. zabřeznutí je zřejmá tendence zvyšující se užitkovosti se zvyšujícím se věkem (Říha et al., 1996).

3.6.2. Krávy U krav na druhé a další laktaci je vhodnost k zapouštění závislá jednak na užitkovosti plemenice a dále na průběhu poporodního období. Pokud probíhá poporodní období fyziologicky, dochází do 12 hodin po porodu k vypuzení zbytků plodových obalů a placenty a začíná probíhat zčišťování dělohy. Dále dochází k regresivním změnám dělohy, při kterých se současně s dalšími pohlavními orgány vrací děloha do původního stavu (involuce pohlavních orgánů). Normální fyziologický výtok z pohlavních orgánů je 2. až 3. den až do 15. dne po otelení hnědočervený a bez zápachu (očistky) (Říha et al., 1996). Později se stává výtok čirejším a viskóznějším. 9. až 12. den po porodu bývá zpravidla výtok ještě jednou zbarven krví, ale potom se opět stává čirým a viskózním. Děloha se dostává do původního stavu asi po 3 až 6 týdnech. V tomto období začíná také svoji funkci vaječník a začíná se objevovat 1. říje. Tato říje bývá zpravidla „tichá“ . Děloha není ještě schopna v tomto období přijmout oplozené vajíčko. V tomto období přichází 2. říje. Naděje na oplození a přijetí vajíčka dělohou je již dobrá, ale při třetí říji jsou výsledky zabřezávání mnohem lepší. Je doporučeno zapouštět krávy 50 až 75 dní po otelení, krávy s nižší mléčnou užitkovostí můžeme zapouštět o něco dříve, vysokoprodukční dojnice je lépe zapouštět o něco později, protože konkurence plodnosti a užitkovosti je zřejmá (Říha et al., 2000).

Ačkoli zkrácení doby po otelení do první inseminace zkrátí také průměrnou dobu do zabřeznutí, není dobré toto uspěchat, a to z následujících důvodů: -

všechny krávy potřebují čas k zabydlení se ve stádě před další březostí;

-

míra zabřeznutí bude velmi nízká;

-

intervaly telení pod 365 dní se nedoporučují.

Aby se dosáhlo co nejlepších výsledků březosti, musí být kráva v perfektním fyzickém stavu. To znamená, že kráva musí být krmena podle jejich nutričních potřeb a nesmí mít žádné zdravotní problémy (Říha et al., 2000). Po udržení průměrného intervalu telení kolem 1 roku by

17

kráva měla být březí asi 90 dní po otelení. Proto by měla být inseminována poprvé asi 50-75 dní po otelení, tzn. ve druhé nebo třetí říji po otelení (Říha et al., 1996).

3.7. Detekce říje Sexuální cyklus krávy není obecně závislý na ročním období. K říji dochází v průměru každých 21 dní (rozpětí 18-24 dní). Den říje je označován jako 0. den cyklu. Období říje u krávy trvá relativně krátkou dobu, v průměru 18 hodin (rozpětí 4-24 hodin). K ovulaci dochází cca 30 hod. po začátku říje tzn., že ovulace následuje 12 hodin po ukončení říje. K oplození vajíčka dochází ve vejcovodu. Embryo ve stádiu 16-buněk sestupuje do dělohy cca 5. den po inseminaci. Březost trvá 279-290 dní. Interval mezi otelením a první ovulací se vyznačuje velkými rozdíly, poněvadž je závislý na plemeni, rovni výživy, mléčné užitkovosti, ročním období příp. na kojení. První ovulace po otelení není často provázena projevy říje a je označována jako „tichá říje“ (Říha et al., 1996).

3.7.1. Říje Říje je komplexem fyziologických příznaků a projevů chování vyskytujících se bezprostředně před ovulací. Délka říje činí 4 až 24 hodin. Mezi příznaky říje patří: ochota nechat na sebe skákat, opuchlá, zvětšená vulva, hyperémický vaginální hlen, výtok čirého hlenu, neklid, očichování, olizování, skákání atd., někdy pokles příjmu krmiva a produkce mléka. Příznaky říje, zvláště v případě, kdy se říjí zároveň více zvířat, jsou často chybně interpretovány. Skutečně spolehlivým indikátorem říje je ochota nechat na sebe skákat. Krev ve vaginálním hlenu signalizuje, že se kráva říjela před cca 2 dny (Louda et al., 2001).

3.7.2. Detekce říje a určení vhodné doby k inseminaci Existuje řada faktorů, které ztěžují detekci říje: - délka říjového cyklu kolísá mezi 18 a 24 dny; - příznaky říje se mohou projevovat jen velmi krátce; - k projevům sexuální aktivity dochází často v noci; - sexuální projevy říjících se krav jsou značně individuální; - vazné ustájení. Detekce říje je snažší ve volném, dostatečně prostorném ustájení (Louda et al., 2001).

18

Detekce říje je klíčem k dobrému zabřezávání plemenic skotu, k jejich vysoké užitkovosti a dobré ekonomice chovu. Proto byla detekce říje náplní mnoha experimentů, jejíchž cílem bylo rozpracovat a zavést do praxe objektivní a účinné metody a pomůcky detekce říje, které zcela objektivně určí především vhodný termín inseminace – tedy, kdy se plemenice nachází v období říje, ve které by se nechala pokrýt, tj. období charakteristické tím, že na sebe nechá skákat ostatní plemenice – 12 až 24 hodin po počátku říje a před ovulací (Říha et al., 1996). Při zvyšování normy obsluhy a specializace pracovníků v chovu skotu se snižuje časový kontakt mezi zvířetem a ošetřovatelem a tím je limitován prostor pro kvalitní detekci říje (Louda et al., 2001).

3.7.3. Detekce říje podle zevních říjových příznaků Není závislá na fyziologických změnách charakterizujících říjové chování zvířete, ale i na schopnostech pozorovatele. Subjektivní stránka vyhledávání říjí a nedostatečná pozorování mohou být příčinou špatné nebo nesprávné detekce říje a chybného určování říjí. Chybná detekce říje zvyšuje procento nevyhledaných říjících se plemenic a snižuje jejich zabřezávání. U jalovic se zvyšuje variabilita věku při prvním zapuštění a zabřeznutí a prodlužuje se neproduktivní období odchovu. U krav se prodlužuje období od otelení do zabřeznutí (SP) (Říha et al., 2000). Při sledování, která provádějí ošetřovatelé a stájníci při běžných pracech, je detekováno 56 až 60 % říjících se plemenic. 55 % říjí je zjišťováno ráno a 45 % říjí večer. Při nepřetržitém 24 hodinovém sledování kvalifikovaným pracovníkem je zjišťováno 89 až 100 % říjících se plemenic; při zjišťování 2x až 3x denně je zjištěno 81 až 91 % říjících se zvířat (Říha et al., 1996). Další příčinou špatné detekce říje jsou říje se slabými říjovými projevy (tiché říje) a krátké říje. Někdy se doporučuje používat k detekci říje býka – prubíře, vazektomovaného býka nebo vola. Použití těchto metod je v praktických podmínkách chovu spojeno se značnými potížemi. Je třeba použít býka neplodného – vazektomovaného nebo s odkloněným pyjem se zachovanými pohlavními reflexy. Chirurgický zákrok je spojen se značnými náklady; své hledisko má i bezpečnost práce. V určitých podmínkách chovu se jeví jako vhodnější pro zachování vysokého zabřezávání plemenic provádět u dojnic 2 inseminace a potom ustájit skupinku krav s býkem jiného plemene (např. masného). Narozená telata jsou fenotypicky odlišná a ještě je tímto způsobem prováděna selekce na schopnost k reprodukci (Louda et al., 2001).

19

3.7.4. Pomůcky k detekci říje V praktických podmínkách chovů se osvědčili pomůcky pro detekci říje, jejichž princip vychází z fyziologie a chování v říji i mino ni. Jedná se o detektory říje různého provedení (KaMaR, Matr-Master a další), které se nalepí na bedra plemenic určených k zapouštění (Louda et al., 2001). V následné říji, kdy plemenice na sebe nechá skákat jiné krávy tlakem hrudní kosti na detektor vytlačí barvivo ze zásobníku detektoru, ten se zbarví a kráva je detekována v říji; změna zbarvení detektoru je zachována až do té doby, kdy je zvíře kontrolováno na existenci říje. Účinnost detekce se pohybuje podle podmínek ustájení mezi 90 až 95 %. V některých podmínkách (nízké průchody, stromy s nízkými větvemi na pastvině, nevhodně řešené zábrany apod., které aktivují detektor mimo říji) může být detekce snížena až na 40 %. Vhodné je kombinovat použití detektorů s vizuálním pozorováním zvířat a sledováním změn zbarvení detektorů. Je samozřejmé, že dochází k případům, kdy zvířata mají zbarvený detektor a přesto nejsou v říji. Nezanedbatelné není ani hledisko možnosti kontroly pracovníků provádějících detekci říjí. Plemenice, u kterých je zaznamenána změna zbarvení detektoru ráno se inseminují tentýž den, u kterých večer, inseminují se následující den ráno. K využívání detektorů je nezbytné vést evidenci o aplikovaných detektorech, protože i ztráta detektoru může znamenat říji. Na zabřezlou je třeba počítat průměrně s cca 2 detektory (Říha et al., 1996). Určitou substitucí použití býka – prubíře, může být použití androgenizované plemenice vybavené značkovačem (Chin Ball apod.). K ošetření je třeba vybrat nebřezí rámcovou krávu nebo jalovici. Sérií 10 intramuskulárních injekcí 200 mg testosteron propionátu (Agovirin inj., Spofa) aplikovaných každý druhý den se navodí u plemenice samčí chování cca od 9. injekce (18. den ošetření). Ve fázi prodlužování se aplikuje každý druhý týden směs testosteronů – 100 mg testosteronu propionátu (Agovirin inj., Spofa) a 150 mg testosteronu izobutyrátu (Agovirin depot, Spofa). Takto ošetřená dojnice nebo jalovice se chová ve stádě se říjícími se plemenicemi jako aktivní plemeník (bez rizik uvedených výše) – pochází po pastvině, očichává ostatní plemenice, skáče na říjící se plemenice. Účinnost detekce se pohybuje okolo 95 % (snížena je pouze v době, kdy u ošetřené plemenice probíhá říje). Ošetřená androgenizovaná kráva nebo jalovice vybavená značkovačem nebo umístěná ve stádě plemenic opatřených detektorem je velmi účinnou pomůckou při detekci říje, která zajišťuje při správném uplatnění vysoký podíl detekovaných říjí (vyšší než ošetřovatel) a vysoké zabřezávání inseminovaných plemenic – srovnatelné s nepřetržitým vizuálním sledováním nebo býkem (Říha et al., 2000). Dalšími pomůckami jsou pedometry, které zaznamenávají zvýšenou pohybovou aktivitu zvířat v říji a jsou kontrolovány pracovníkem v dojírně. Popřípadě je v dojírně zaznamenávána 20

teplota dojeného mléka; zvýšená teplota o 0,2ºC signalizuje nejen říji, ale i onemocnění (záněty apod.). Jednou z možností detekce správného času inseminace je i krystalizace cervikálního hlenu, která je založena na změnách obsahu minerálií v cervikálním sekretu ve vztahu k průběhu říje – arborizační test. Test se provádí mikroskopickým pozorováním krystalizovaných vzorků cervikálního hlenu. Sám chovatel může z opakovaných posouzení typu krystalizace určit nejvhodnější dobu k inseminaci. Vyšetření arborizace je vhodné pro začínající a méně zkušené chovatele (Louda et al., 2001). Uvedený přehled metod není vyčerpávající; je však třeba uvést, že detekce říje u volně ustájených zvířat, na pastvě je jednodušší než při vazném ustájení především proto, že projevy říje jsou zcela přirozené a aktivita zvířat větší. Na intenzitu projevů říje má vliv rovněž stresovanost zvířat způsobená špatným ošetřováním, krmením, výživou, zacházením apod.

3.7.5 Časové rozvržení inseminace K oplození vajíčka dochází ve vejcovodu; vajíčko je životaschopné cca 12-18 hodin. Asi 8 hodin po aktu dosáhnou spermatozoidy ústí vejcovodu. Nezbytnou podmínkou fertilizace je kapacitace spermatozoidů. Kapacitované spermie prokazují hypermotilitu a prošly akrozomální reakcí. Životnost spermatozoidů je omezená. Pokud dojde k inseminaci příliš brzy, spermie uhynou než může dojít k oplození vajíčka. Naopak při opožděné inseminaci už vajíčko nemá schopnost být oplozeno. K ovulaci dochází normálně mezi 10 až 15 hodinou po ukončení říje. Optimální moment inseminace je tedy okamžik, kdy se kráva přestává říjet. V praxi nejsou krávy sledovány nepřetržitě a konec říje většinou není registrován. Z tohoto důvodu je výhodné využít následujícího pravidla: krávy zjištěné v říji ráno jsou inseminovány odpoledne (Říha et al., 1996). Krávy, které se říjejí ještě následující den ráno, jsou inseminovány podruhé. V případě říje zjištěné odpoledne nebo večer je inseminace provedena následující den ráno. Ve fertilitě plemeníků jsou značné rozdíly. Příčinou snížené fertility může být horší oplozovací schopnost případně kratší životaschopnost spermií. Proto se doporučuje vyhnout se časným inseminacím (Louda et al., 2001).

21

3.8. Správné provedení inseminace Na výsledku zabřezávání se 50ti % podílí plemenice a 50ti % býk (inseminace). To znamená, že správné provedení inseminace hraje značnou roli v úspěšnosti zabřezávání (Říha et al., 2003). Důležitým faktorem kvality inseminačních dávek je kromě dodržení technologické kázně při jejich výrobě (za kvalitu vybraných inseminačních dávek ručí inseminační stanice), jejich správné uskladnění a manipulace (Louda et al., 2001).

3.8.1 Skladování spermatu a manipulace K optimální konzervaci a podmínkám uchování je nezbytné, aby teplota v ID nevystoupila nad -120ºC. Tato teplota je v řádně uzavřeném kontejneru dosažena i když hladina dusíku je velmi nízko. Nebezpečné jsou ale manipulace, při kterých dochází ke zvyšování teploty nad -120ºC nebo k většímu kolísání teplot, protože při nich dochází k překrystalizování vody a poškození spermií. Každé poškození spermií je trvalé, neopatrnost vede k poškození spermií, která se neustále kumulují až k totální ztrátě schopnosti oplození (Říha et al., 2003). Abychom zabránili poškození spermatu, musíme zabránit každému oteplení. Zajistíme, aby byl v kontejneru neustále dusík a aby hrdlo kontejneru bylo uzavřeno. Nebezpečí ohřátí spermatu závisí na tom, jak daleko je kanystr do hrdla kontejneru vytažen. Jestliže manipulace se spermatem příliš dlouho trvá, je nutné kanystr zachytit peanem nebo druhou osobou ve správné výši kontejneru. Z kontejneru mohou být pejety vytaženy pouze k přečtení vytištěného jména. Setření vysrážené páry prsty z povrchu pejety kvůli lepšímu přečtení je nepřípustné, neboť vlivem ohřátí dochází k velkému poškození spermií. Z tohoto důvodu musí mít inseminační technik v kontejneru pořádek, pečlivě označeny kanystry (popsány, barevné rozlišení) a v jednotlivých kanystrech sperma rozděleno do různých umělohmotných goblet. Pejety se musí uchovávat pod hladinou tekutého dusíku (LN2) vatovou zátkou dolů a manipulovat s nimi (plnit do golet apod.) také pouze pod hladinou tekutého dusíku (Říha et al., 2003).

3.8.2 Příprava inseminační dávky Velmi důležitá je rovněž příprava inseminační dávky. Technika rozmražení inseminační dávky určí podíl živých spermií a ovlivní výsledek oplození. Čím rychlejší je rozmražení, tím lepší jsou výsledky. Z tohoto důvodu je zcela nevhodné rozmrazování spermatu ve vzduchu. Sperma je nutné rozmrazit bezprostředně před inseminací, neboť čerstvě rozmražené

22

sperma má lepší oplozovací schopnost. Velmi rozšířená představa, že zředěné sperma je po rozmražení v pejetě ještě chráněno a konzervováno, je nesprávná. Po rozmražení je sperma zatěžováno metabolickými produkty. Z toho vyplývá, že rozmražení několika pejet najednou značně snižuje oplozovací schopnost spermií (Říha et al., 1996).

Při přípravě inseminační dávky se řídíme následujícími pravidly: - zkontrolovat nejdříve nahlášenou plemenici na říjové příznaky, provést její rektální kontrolu, posoudit příznaky říje, popř. kvalitu vaginálního hlenu (příznaky a detekcí říje se zabývá kapitola „Detekce říje“); - vybrat ID správného připařovaného plemeníka; - připravit a zkontrolovat teplotu vody v termosce 35ºC pro rozmrazení max. 3-5 pejet najednou; v případě rozmrazení pouze jedné pejety v bezprostřední blízkosti plemenice je možné použít teplotu vody max. 38ºC; - zkontrolovat a identifikovat správnost pejety, vyjmout jí z LN2 na 5-7 sekund (odpaří se dusík ze zátky, popř. LN2 z pejety, který tam vznikl netěsností sváru nebo zátky pejety) a ponoří se vatovou zátkou dolů do vodní lázně na cca 25 až 30 sekund; pejetou netřepeme; - otřeme pejetu sterilní vatou a tím zabráníme prudkému poklesu teploty ID v pejetě vlivem odpařování vody z pocrchu pejety; - případné vzduchové bublinky v pejetě (vatová zátka pejety je směrem dolů) pomocí opatrného odstředivého pohybu dopravíme na horní konec a znovu překontrolujeme identifikaci pejety; - ostrými, čistými a suchými nůžkami odstřihneme horní konec pejety těsně pod svařeným koncem kolmo k podélné ose (ne šikmo), neprovádíme trhavé pohyby, aby nedošlo ke ztrátě spermatu z pejety; je možné použít komerčně vyráběného řezacího zařízení; - tělo inseminační pistole předehřejeme opakovaným třením a vložíme pejetu a následně zatáhneme na inseminační pistoli jednorázové umělohmotné pouzdro, které fixujeme zašroubováním nebo fixačním kroužkem; - na rozmrazenou pejetu nesmí svítit přímé sluneční záření; - v případě nedostatku inseminačních katetrů nenecháváme pejetu ležet (povalovat), ale neotevřenou jí umístíme zabalenou ve sterilní buničité vatě zátkou dolů do náprsní kapsičky pracovního pláště nebo košile a umístíme je do katetru postupně 23

(Říha et al., 1996).

3.8.3. Postup při inseminaci - fixujeme a identifikujeme zvíře a zjistíme vhodnost k inseminaci; - připravíme inseminační dávky; - natáhneme si plastové rukavice a nastříkáme Kerolan, případně naneseme k tomuto účelu vyrobený gel (použití kravského hnoje místo Kerolanu nebo gelu je nepřípustné); - prsty roztáhneme vulvu a inseminační pistoli vpravíme asi do poloviny pochvy; - pokud je to nutné, vyprázdníme konečník plemenice; - uchopíme děložní krček přes konečník, inseminační pistoli zavedeme do cervikálního kanálku a semeno vypudíme do míst mezi konec cervikálního kanálku a začátek děložního těla; Důležité upozornění: děložní krček musí být správně uchopen. - po inseminaci může technik pejetu použít jako důkaz o provedené inseminaci, pouzdro inseminační pistole a rukavici předá majiteli ke zničení, vyplní průkaz plemenice; Pozor: hrubá inseminační technika, hluk, prudkost a nepřiměřené fixování zvířete negativně ovlivňuje hormonální řízení mechanismu transportu semene v pohlavních orgánech plemenice a může docházet k oddálení ovulace. (Říha et al., 1996)

3.8.4. Umístění semene v pohlavních orgánech Optimální místo deponování semene je v rozmezí mezi kraniální konec cervikálního kanálku a tělo dělohy. Deponování spermatu do vaginy nebo uložení v kaudální části děložních rohů je zakázáno, výsledek oplození se nezlepší a navíc může dojít k poranění děložní sliznice a k zavlečení infekce (Louda et al., 2001).

3.8.5 Čistota a hygiena při inseminaci - do stáje vstpuje inseminační technik v čistém ochranném oděvu (plášť, čisté holínky). Před opuštěním stáje omyje holínky, důkladně vyčistí podrážku a

24

ruce omyje vodou a mýdlem, - při kontaktu s nemocným zvířetem je obzvláště důležité dodržovat maximální hygienu a případně provést přiměřenou dezinfekci, - veškerý inseminační materiál drží v úzkostlivé čistotě (kontejner, ins. pistole, ins. brašny, nůžky aj.), - čistota inseminačního technika je i jeho vizitkou, - chovatel plemenice je povinen zajistit hygienické a provozní podmínky pro bezpečné a nezávadné provádění inseminace a vyšetření březosti a pomoc při těchto úkonech (vyhláška č. 326/19922 Sb. o šlechtění a plemenitbě hosp. zv.). - chovatel plemenice dbá ve vlastním zájme na důsledné dodržování uvedených postupů a zásad práce inseminačního technika (Říha et al., 1996).

3.9. Pomůcky pro kontrolu a evidenci pohlavních funkcí Evidence pohlavních funkcí plemenic je důležitou součástí péče o reprodukci a umožňuje provádět účinnou kontrolu průběhu pohlavního cyklu, gravidity atd. Existují různé způsoby evidence pohlavního cyklu, zapouštění, přebíhání a doby telení březích plemenic (Louda et al., 2001).

3.9.1. Využití kalendáře Jednoduchou a přehlednou evidenci nám umožní v menších stádech využití říjového kalendáře. Principem kalendáře je rozdělení ročního období do sloupců po 21 dnech, což je průměrná délka říjového pohlavního cyklu. To znamená, že při zaregistrování říje určíme další pravděpodobnou říji za 21 dní tím, že jen přejedeme do řádku do dalšího slouce. V případě inseminace a zabřeznutí je v pravé části sloupce datum předpokládaného otelení (Říha et al., 2000).

3.9.2. Využití kartotéky, grafikonu reprodukce Tyto pomůcky jsou již dnes překonané a nehodí se pro větší stáda. Principem využití kartotéky je založení karet plemenic a rozdělení zvířat na jednotlivé kategoriev v odděleních kartotéky podle fáze pohlavního cyklu (březí, na sucho, otelené, do 42 dnů po porodu, s 1. říjí, inseminované atd.). Karty zvířat se řadí v jednotlivých odděleních kartotéky dozadu a zepředu se odebírají. Tento způsob je dosti pracný (Říha et al., 1996).

25

Grafikon reprodukce je kolo (sexykolo), které je rozděleno po obvodu na 365 dní a výsečemi na závažné úseky reprodukčního cyklu. V podstatě se jedná o obdobný princip jako kartotéka, avšak s tím rozdílem, že plemenice mají lístečky připevněné na grafikonu. Např. lístečky inseminované plemenice se umístí na čáru určující tento úkon, každý den se kolo o 1 den pootočí, takže za 21 dní se dostane tato plemenice na místo, které určuje kontrolu přebíhání(Říha et al., 2000).

3.9.3 Počítače a jejich uplatnění Rozvoj výpočetní techniky umožňuje využití mikropočítačů ve sledování výsledků reprodukce minimálně v dřívě popsaných kapitolách, ale dokáže mnohdy odhalit podrobnějším rozborem různé příčiny horších výsledků, ať již zapříčiněné lidským faktorem, nebo vlivem připářených býku či nesprávné technologie chovu (Říha et al., 2000). Pomocí počítače můžeme podrobně zjistit úroveň zabřezávání prakticky z jakýchkoliv hledisek, to jest dle techniků, býků, stájí, ošetřovatelů, kalendářních dnů, ročního období a pod. Na základě podrobného rozboru pak můžeme přijmout odpovídající rozhodnutí, jak případné zhoršené reprodukční výsledky napravit (Říha et al., 1996). Kromě popsaných výhod a možností v rozborové činnosti umožňuje počítač denní signalizaci nejen možných říjí či potřeby plemenice vyšetřit na březost, převést na sucho či připravovat k porodu, ale pokud jsou do databáze vkládány i veterinátní zákroky, umožňuje počítač provést i rozbory z hlediska zdravotního stavu jednotlivých zvířat a celého stáda v různém členění, jakož i signalizaci veterinárních zákroků v případě plánovaného opakování. Nabízené programy ke sledování reprodukce ve většině případů řeší i ostatní problémy z chovu skotu, to jest užitkovosti jednotivých zvířat, celých stájí jakož i problémy výživy, přírůstků jalovic, prognózu jejich připuštění a potom následného otelení apod. Je možno bez nadsázky říci, že pomocí počítačů dokážeme na půl roku dopředu snadněji a prakticky přeesně určit obrat stáda a na další období potom s velkou pravděpodobností. Pomocí počítače dokážeme přesně vystopovat pohyb jednotlivého zvířete po stájích v podniku, jeho současné ustájení a odhalit slabá místa, která negativně ovlivňují chov skotu (Louda et al., 2001). Jelikož se do databáze postupně dostávají výsledky za delší časové období, je možné sledovat, jak se vyvíjí populace dle reprodukce z hlediska zastoupení plemenné příslušnosti, ale i zastoupení jednotlivých otců ve stádě a postupně odhalovat jejich pozitivní i negativní vliv nejen na reprodukci, ale i ostatní důležité ukazatele rentability celého chovu skotu. V reprodukci

26

dokáže včas signalizovat začátky zhoršujících se výsledků a tak zajistit rentabilitu chovu skotu a pomoci naplnit známou pravdu, že bez reprodukce není produkce. Počítačový program poskytuje mnoho možností, ale jen v případě systematického využívání a pravidelného vkládání údajů (Louda et al., 2001). Za těchto podmínek splní očekávání chovatelů skotu a pomůže udržet chov na dobré úrovni po stránce užitkovosti i reprodukce. Na reprodukci se podílí mnoho vlivů a posoudit je v celé šíří je možné jen systematickou prací za pomoci počítače a dobrého programu. Využití pomůcek pro evidenci a kontrolu pohlavních funkcí je důležitou součástí zajištění pravidelné reprodukce a umožňuje aktuální pohled na stav reprodukce (Říha et al., 1996).

3.10. Diagnostika březosti K efektivnímu řízení reprodukce stáda je nezbytná časná a přesná detekce březích a jalových zvířat (Grygar et al., 1997).

3.10.1. Nepřebíhání Pokud není u krávy pozorována říje cca 3 týdny po zapuštění nebo inseminaci, je obvykle pokládána za březí. Ovšem i při pečlivé a přesné detekci říje to nemusí znamenat, že je diagnóza březosti správná. Na druhé straně až 7 % březích krav vykazuje v průběhu březosti určité příznaky říje. Inseminací takových zvířat může dojít k úhynu embrya nebo plodu (Grygar et al., 1997).

3.10.2. Progesteronový test Progesteron vylučovaný funkčním gravidním CL mezi 18 a 24 dny po zapuštění nebo inseminaci je časnou indikací gravidity. Lze ho stanovit v mléce nebo v plazmě. Optimální dobou testu je 24 dní po zapušttění/inseminaci. Eliminuje se tím problém dlouhých říjových intervalů, které by mohly vést k falešné pozitivní diagnóze. Citlivost – senzitivita pro přesnost detekovat březí zvířata progestronovým testem z mléka (EIA) dosáhla v práci Pieterse a kol. (1989) hodnoty 93,1 %. Avšak přesnost detekovat jalová zvířata dosáhla hodnoty pouze 39,3 %.

27

To znamená, že značná část zvířat byla diagnostikována jako březí, ačkoliv ve skutečnosti o březost nešlo. Příčinami chybného výsledku jsou pyometra, perzistující CL, krátké říjové intervaly, ovariální (luteální) cysty, nesprávná příprava vzorků příp. použití nevhodné testační soupravy. Na toto téma byla u nás provedena celá řada výzkumných prací, u SPP vybaveny radioimunologické laboratoře (RIA). Na základě výsledků je vhodné provést více odběrů a stanovení tak, abychom zjistili přesnost detekce říje (nízká hladina progesteronu). Celé stanovení vychází z normálního průběhu hladiny progesteronu v říjovém cyklu. V cyklu bez inseminace postačí ke kontrole normálního průběhu cyklu provést odběr vzorků mléka se stanovením hladiny progesteronu 7., 14., 19. až 21. den cyklu, když v normálním průběhu je třeba zjistit 7. a 14. den vysoké hladiny (luteální fáze) a 19. a 21. den nízké hladiny progesteronu (folikulární fáze pohlavního cyklu). V cyklu po inseminaci je nutné provést odběr a stanovení PG v den inseminace pro detekci správného času inseminace. Další odběr mléka a stanovení se doporučuje provést 7. den po inseminaci pro zjištění nástupu normálního průběhu sekrece progesteronu (pohlavních funkcí) – vzestup hladiny PG a dále pak 14. den po inseminaci pro detekci vysoké hladiny PG, která reprezentuje lutální fázi pohlavního cyklu. V případě pozitivního nálezu (pravděpodobně březí plemenice) je pak nutné zjistit vysoké hladiny PG 19. až 21. a 24. den po provedené inseminaci. Ze stanovení a kolísání hladin PG v průběhu cyklu u jednotlivých krav je možné zjistit některé poruchy pohlavního cyklu (Grygar et al., 1997).

3.10.3. Sonografické vyšetření pohlavních orgánů krav Ultrasonografie je moderní diagnostická metoda, která využívá vysokofrekvenční zvukové vlny k mapování orgánů a tkání. V 70. letech byla rozvíjena jako diagnostická metoda v humánní medicíně. Snahou specialistů v reprodukční biologii bylo přizpůsobit tuto metodu k vyšetřování pohlavních orgánů. Podařilo se vypracovat transrektální a transkutánní metody vyšetření vnitřních pohlavních orgánů. Pro různé způsoby použití byly zkonstruovány speciální ultrazvukové sondy o rozdílných frekvencích. To umožnilo vyšetřovat pohlavní orgány bez ohledu na to, v jaké hloubce jsou uloženy. Použití ultrasonografie je mnohaúčelové.

28

Ultrasonografie rozšířila okruh diagnostických vyšetřovacích metod a vedla bezesporu k jejich intenzifikaci. Zatím je však překážkou rozsáhlejšího využívání metody sonografie vysoká cena přístroje (Grygar et al., 1997). Ultrasonografie umožňuje pohled do nitra těla bez použití chirurgických nástrojů. Je možné vyšetřovat přesně anatomickou strukturu reprodukčních orgánů. Je k tomu zapotřebí dokonalá znalost reprodukční biologie a fyziologie, která spolu s opakovanými vyšetřeními dává možnost hodnotit i průběh reprodukčních funkcí. Jedinečnost metody ultrasonografie spočívá i ve skutečnosti, že výsledky jsou známy okamžitě, jsou objektivní a mohou být dokumentovány jak staticky (fotografie), tak dynamicky (videozáznam) (Grygar et al., 1997). Sonografie a zobrazení orgánů pracuje na principu vysílání ultrazvukových vln, které se šíří a odráží v závislosti na impedanci orgánů. Odražené vlny (echa) modifikované průchodem tkáněmi se vracejí zpět k piezoelektrickým krystalům v sondě. Mění se na elektrické impulzy a jsou zpracovány v sonografickém přístroji. V konečné fázi jsou znázorněny na obrazovce přístroje jako obraz vyšetřované tkáně resp. orgánů. Struktura tkání a orgánů je vyjádřena v různé škále odstínů šedé od bílé do černé. Tekutiny ultrazvukové vlny neodrážejí a jsou znázorněny černě. Tkáně ultrazvukové vlny odrážejí, jsou echogenní. Echogenita tkání je různého stupně. Hypoechogenita je vyjádřena škálou šedé barvy, hyperechogenita bílou barvou (např. kost). Rozlišovací schopnost zařízení je závislá na frekvenci ultrazvukových vln. Frekvence vln je indikátor rozlišovací schopnosti. Čím vyšší je frekvence, tím je rozlišovací schopnost dokonalejší a naopak nižší frekvence má za následek nižší rozlišovací schopnost, ale větší hloubku penetrace (Grygar et al., 1997). Při kontrole stavu reprodukčních orgánů skotu se používá transrektální metoda, kdy je možno přiblížit vyšetřované orgány ke stěně rekta, v němž je umístěna sonda, a pozorovat detaily orgánů, které bez této manipulace by byly mimo dosah ultrazvukových vln. K samostnému vyšetření se přistupuje podobně jako k inseminaci. Po fixaci plemenice se do řádně vyčištěného rekta zavede sonda držená v dlani (Grygar et al., 1997).

3.10.4. Diagnostika rané gravidity Základem ultrasonografické diagnostiky gravidity je rozdílná echostruktura útvarů, které jsou charakteristické pro určité období březosti. Ultrasonografií je možno zjistit výsledek inseminace nebo připuštění podstatně dříve než rektální palpací. Předností je rovněž skutečnost, že při určení jalovosti lze vyšetřit další vnitřní reprodukční orgány, zejména

29

vaječníky, a usoudit tak na některé možné příčiny neplodnosti. Předpokladem dobrých a efektivních výsledků je splnění těchto podmínek: - k vyšetření je použito přístrojů s dobrou rozlišovací schopností části poskytujících zřetelný obraz; - vyšetření provádějí erudovaní, odborně zdatní pracovníci, kteří rutinně ovládají vyšetřování březosti, zvládli práci s echokamerou a jsou schopni vyhodnotit zjištěný obraz a interpretovat ho z pohledu fyziologie březosti; nezbytná je teoretická znalost dynamiky změn na březí děloze a vývoje plodu; - v chovech je vedená přesná evidence plemenic včetně údajů o jejich inseminaci; - vyšetření se provádí v době, kdy je na minimum snížena chybovost. Rohy děložní se vyšetřují přes stěnu rekta. Jemnými, opakovanými, kývavými pohyby sondy po stěně rekta se registrují změny na děloze. Vlny procházejí dělohou dorzoventrálně, laterárně a šikmo, čímž se získá trojrozměrný obraz. Spolehlivost výsledků je v závislosti na době vyšetření po inseminaci (Grygar et al., 1997). Přehled struktur, které lze zjistit ultrasonograficky ve dnech po inseminaci (zapouštění): - do 12. dne: blastocysta a následně i zárodečný váček mají kulovitý tvar, ultrasonograficky nedetekovatelné; - 12. až 15. den: zárodečný váček se rychle rozrůstá, 12. den představuje tenkou trubici dlouhou 5 až 6 cm. Ta je ultrasonograficky obtížně detekovatelná, jeví se jako slabé anechogenní struktury v apikální části děložního rohu; - 16. až 21. den: zárodečný váček ve tvaru tenké trubice dosahuje délky až 1,25 m. Chloroin a amnion jsou utvořeny, je patrný allantois. Ultrasonograficky lze zjistit menší anechogenní struktury plodových vod a často i nepatrnou echogenní strukturu embrya; - 22. až 27. den: je vytvořen allantochorion, na jehož povrchu se nacházejí jemné klky, které se postupně vnořují do sliznice děložní. Vyvíjejí se plodové vaky, pupeční šňůra, ultrasonograficky lze zjistit anechogenní strukturu plodových vod, v nich echogenní strukturu plodu a lze detekovat první ozvy srdeční; - 28. až 35. den: délka plodu je 0,8 až 2,2l cm, hmotnost plodu 0,002 kg, hmotnost plodových vod 0,03 až 0,08 kg. Jsou založeny všechny hlavní vnitřní orgány, hlava a končetiny jsou rozpoznatnatelné, zřetelná je i páteř. Allantochorinový vak vyplňuje oba rohy děložní, jeho převážná část je uložena v apikální krajině obřezlého (Grygar et al., 1997).

30

31

4. ZÁVĚR Tato bakalářská práce je zaměřena na faktory, které ovlivňují zabřezávání krav a jalovic v chovech pomocí různých metod a jejich vzájemné porovnání. Je patrné, že všechny zmíněné faktory jsou velice důležité pro pozitivní a ekomonmický výsledek reprodukce.

32

5. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY

ŘÍHA, J. Plemenitba hospodářských zvířat. Výzkumný ústav chovu skotu Rapotín, 2003. 151 s.

ŘÍHA, J. Reprodukce ve stádě skotu. Praha: Svaz chovatelů českého strakatého skotu, 1996. 125 s.

ŘÍHA, J. Reprodukce v proces šlechtění skotu. Výzkumný ústav chovu skotu Rapotín, 2000. 144 s.

GRYGAR, I. -- KUDLÁČ, E. Ultrasonografie ve veterinárním porodnictví a gynekologii. Hlučín: Slezan, 1997. 11 s. ISBN 80-901948-6-9.

LOUDA, F. Inseminace hospodářských zvířat se základy biotechnických metod. ČZU Praha, 2001. 225 s. ISBN 80-213-0702-1.

MARVAN, F., et al: Morfologie hospodářských zvířat, ČZU v Praze a MZLU, nakladatelství Brázda, 1998, 303str., ISBN 80 – 209 – 0273 – 2

REECE, W.O. : Fyziologie domácích zvířat, vydání první, Garda Publishing, Praha, 1998, 456 str.,ISBN 80 – 7169 – 547 – 5

TRPÁK, J. : Inseminace hospodářských zvířat, SOŠV a Z v Českých Budějovicích, 2004, 141str.

33

6. PŘÍLOHY

34

Obr. 1 Veječník s folikulem , nalevo od vaječníku močový měchýř

Obr. 2 Vaječník s folikulem a žlutým tělískem

35

Obr. 3 Žluté tělísko s dutinkou

Obr. 4 Vlevo močový měchýř, na středu a vpravo pěkná děložní náplň – březost asi 35 dní

36

Obr. 5 Březost – plod asi 45-50 dnů

Obr. 6 Březost – karunkuly, asi 65 dnů

37