MENDLOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Analýza kvality ţivota ve vybraném regionu Bakalářská práce
Autor: Hana Pikalová Vedoucí práce: Doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Brno 2011
2
Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vytvořila samostatně s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 27. 4. 2011
…………………… Podpis
3
Poděkování: Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu Doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc. za odborné vedení práce, konzultace, připomínky a cenné rady, které mi byly poskytnuty a za trpělivost při vytváření mé bakalářské práce. Dále děkuji za ochotnou spolupráci a poskytnuté informace panu Ing. Radku Dosoudilovi, vedoucímu odboru koncepce a rozvoje Magistrátu města Olomouce, a všem starostům, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření.
Anotace Bakalářská práce je vypracovaná na téma „Analýza kvality ţivota ve vybraném regionu“. V literární rešerši jsou zahrnuty základní pojmy, které se vztahují k zvolené problematice jako je obec, spolupráce obcí, mikroregion a kvalita ţivota. Vlastní práce je zaměřena na jednotlivé obce mikroregionu Olomoucko. Nejprve je zde popsán vznik mikroregionu a jeho specifika. Dále je provedena charakteristika jednotlivých obcí mikroregionu Olomoucko z hlediska demografického, přírodního, hospodářského, technického, sociálního a kulturního. Další část je věnovaná rozpočtům vybraných obcí. Součástí práce je vytvořená SWOT analýza mikroregionu Olomoucko a zpracované výsledky dotazníkového šetření mezi starosty vybraných obcí. Klíčová slova obec, rozpočet obce, spolupráce obcí, mikroregion Annotation The bachelor is elaborated on the theme ”Analysis of quality of life in the selected region“. The literature search included the basic concepts related to selected issues such as municipality, cooperation between municipalities, micro-region and quality of life. The work itself focused on the particular municipalities of micro-region Olomoucko. Firstly, there is description of the emergence of micro-region and its specifics. Next, there is a characteristic of particular minucipalities of micro-region Olomoucko of the demographic, natural, economic, technical, social and cultural point of wiev. Next part is devoted to selected municipalities budgets. In the next part of the work is created a SWOT analysis of micro-region Olomoucko and there are presented results of questionnaire survey, realized in the choosen municipalities with their mayors. Key words municipality, municipal budget, cooperation between municipalities, micro-region
OBSAH: 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 8
2
CÍL A METODIKA PRÁCE ................................................................................. 9
3
2.1
Cíl práce ............................................................................................................. 9
2.2
Metodika práce................................................................................................... 9
LITERÁRNÍ REŠERŠE....................................................................................... 11 3.1
4
Charakteristika obce ........................................................................................ 11
3.1.1
Územní uspořádání České Republiky ....................................................... 11
3.1.2
Vymezení obec ......................................................................................... 11
3.1.3
Vznik a zánik obce .................................................................................... 12
3.1.4
Orgány obce .............................................................................................. 12
3.1.5
Působnost obce ......................................................................................... 17
3.1.6
Rozpočet obce ........................................................................................... 19
3.1.7
Svaz měst a obcí České republiky ............................................................ 22
3.2
Mikroregion...................................................................................................... 22
3.3
Strategický plán ................................................................................................ 25
3.4
Kvalita života ................................................................................................... 26
VLASTNÍ PRÁCE ................................................................................................ 28 4.1
Mikroregion Olomoucko .................................................................................. 28
4.1.1
Vznik mikroregionu .................................................................................. 29
4.1.2
Předmět činnosti ....................................................................................... 29
4.1.3
Práva a povinnosti členů ........................................................................... 30
4.1.4
Orgány mikroregionu ................................................................................ 31
4.2
Charakteristika mikroregionu Olomoucko ...................................................... 32
4.2.1
Obyvatelstvo ............................................................................................. 34
6
4.2.2
Trh práce ................................................................................................... 37
4.2.3
Struktura pozemků .................................................................................... 39
4.2.4
Hospodářská činnost ................................................................................. 43
4.2.5
Technická vybavenost a infrastruktura ..................................................... 44
4.2.6
Zdravotnictví ............................................................................................. 45
4.2.7
Školství ..................................................................................................... 45
4.2.8
Sociální sluţby .......................................................................................... 45
4.2.9
Ochrana ţivotního prostředí...................................................................... 46
4.2.10 Kulturní ţivot v obci ................................................................................. 46 4.3
5
Rozpočety jednotlivých obcí za rok 2010 ......................................................... 48
4.3.1
Příjmy rozpočtů......................................................................................... 48
4.3.2
Výdaje rozpočtů ........................................................................................ 50
4.4
SWOT analýza mikroregionu Olomoucko ........................................................ 52
4.5
Vyhodnocené výsledky dotazníkového šetření .................................................. 54
ZÁVĚR .................................................................................................................. 56
LIRERATURA A POUŢITÉ ZDROJE ..................................................................... 58 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 61 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 61 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 61 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 61
7
1
ÚVOD Se vstupem do Evropské Unie (EU) přijala Česká Republika mimo jiné i strategie
EU, které zahrnula do svých politik. Jednou z těchto strategií je i Program rozvoje venkova pro období 2007-2013. Obce mohou vytvářet různé druhy společenství. V České Republice se nejvíce vyskytují Místní akční skupiny (MAS) nebo dobrovolné svazky obcí (DSO). Tyto společenství vznikají podle zákona 128/2000 Sb., o obcích. Jedním z hlavních důvodů vytváření mikroregionů je společné financování a provozování zájmů a záměrů venkovských obcí s cílem dosaţení ţádoucích změn u všech obcí určitého regionu. Je to pozitivní trend, který probíhá ve venkovském prostoru. Formou vytváření mikroregionálních programů, aktivit a projektů rovněţ pomáhá obcím, které jsou součástí mikroregionů k získání finančních prostředků z různých fondů, ať uţ z národních fondů nebo fondů EU. Mnohé z těchto finančních prostředků by samotné obce nebyly schopné získat. Olomoucký kraj povaţuje mikroregiony za významné aktéry rozvoje, a proto v rámci Programu rozvoje venkova podporuje vytvořené mikroregiony (DSO) v jejich projektech.
8
2
CÍL A METODIKA PRÁCE
2.1
Cíl práce Bakalářská práce je vypracovaná na téma „Analýza kvality ţivota ve vybraném
regionu“. Cílem této práce je provést analýzu kvality ţivota z různých pohledů, a to konkrétně z přírodních, sociálních, kulturních a ekonomických podmínek. Zkoumaný region je zde zastoupen mikroregionem Olomoucko, který je posuzován jako jeden celek, přičemţ práce posuzuje kvalitu ţivota i v jednotlivých obcích tvořící mikroregion Olomoucko. 2.2
Metodika práce Práce je rozdělena na dvě části, literární rešerši a vlastní práci. V literární rešerši
jsou zachyceny a popsány základní pojmy vztahující se k dané problematice bakalářské práce. Jejímu zpracování předcházel sběr informací převáţně z odborné literatury, ze zákonů a internetových zdrojů. Druhou částí bakalářské práce je vlastní práce. Hlavními zdroji pro zpracování byly internetové zdroje a informace poskytnuté starosty jednotlivých obcí. Vlastní práce je zaměřena na mikroregion Olomoucko. Nejprve je zde popsaná právní forma mikroregionu, vznik a způsob zaloţení, jednotlivé orgány a práva a povinnosti členů mikroregionu. Další část práce je soustředěna na obecnou charakteristiku komplexně mikroregionu Olomoucko, tak i jednotlivých obcí mikroregionu. Dále jsou zde uvedeny statistické údaje charakterizující jednotlivé členské obce z pohledu demografického, přírodního, hospodářského, technického, sociálního a kulturního. Některé údaje jsou zachyceny tabulkou nebo jsou vyjádřeny graficky. V práci jsem pouţila několik ukazatelů pro znázornění některých poznatků: index stáří, který zachycuje stárnutí obyvatelstva, informuje o zvyšování podílu osob starších 65 let na úkor mladých lidí ve věkové skupině 0-14 let:
9
ukazatel ekologické stability, který posuzuje stabilitu krajiny porovnáním ploch ekologicky pozitivně vyuţívaných, stabilních ploch (vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky a vodní plochy) s plochami ekologicky negativně vyuţívanými, nestabilními plochami (orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy) é á
é
í
í é
í í
Třetí kapitola je věnována vybraným 13 obcím a jejich hospodaření. U vybraných obcí byla provedena analýza obecních rozpočtů za rok 2010. Rozpočtovou skladbu jsem rozdělila podle druhového třídění, které pouţívají i samotné obce. Podle tohoto třídění se dělí příjmy na daňové, nedaňové, kapitálové a dotace, výdaje se dělí na běţné a kapitálové. Skladba rozpočtů vybraných obcí je zachycena jak v tabulkách tak i graficky. Ve čtvrté kapitole je mikroregion posouzen pomocí kvalitativní metody SWOT analýza, která hodnotí pomocí čtyř proměnných, silné stránky (strenghts), slabé stránky (weaknesses), příleţitosti (opportunities) a hrozby (threats), aktuální stav mikroregionu Olomoucko z hlediska přírodních, sociálních, kulturních a ekonomických podmínek. Pátá kapitola popisuje výsledky uskutečněného dotazníkového šetření, které proběhlo ve 13 z 26 obcí mikroregionu Olomoucko. Ve vybraných obcích byli dotazováni starostové, jako představitelé a reprezentanti obce. K šetření mi slouţil sestavený dotazník určený pro starosty obce. Dotazník je součástí přílohy č. 11. Starosty jsem s ţádostí o vyplnění dotazníku ţádala telefonicky a následně zasláním dotazníku prostřednictvím e-mailu. V práci je provedena analýza dat pro jednotlivé obce mikroregionu a posléze syntéza vybraných dat pro mikroregion Olomoucko. Další pouţitou metodou v bakalářské práci je dotazník, který se skládá z otevřených a uzavřených otázek.
10
3
LITERÁRNÍ REŠERŠE
3.1
Charakteristika obce
3.1.1 Územní uspořádání České Republiky V České Republice je zaveden dvoustupňový systém územní samosprávy. Podle Ústavy České Republiky je Česká Republika členěna na základní a vyšší uzemní samosprávní celky. Obce představují základní územní samosprávní celky, vyššími územními samosprávními celky jsou kraje. Na územní samosprávu nelze pohlíţet jako na hierarchickou strukturu, resp. jako na vztah nadřízenosti a podřízenosti, protoţe kaţdý územní samosprávný celek má své samostatné kompetence, do kterých ţádný jiný územní samosprávný celek nemůţe zasahovat. V České Republice obce i kraje vykonávají vedle samostatných působností také státní správu v přenesené působnosti, coţ je nazýváno jako tzv. spojený model veřejné správy. 3.1.2 Vymezení obec Základem územní samosprávy je obec. V České Republice byla obecní samospráva obnovena v roce 1990 zákonem o obcích, zákon č. 367/1990 Sb. Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů na územním celku vymezeném hranicemi. Území obce je tvořeno jedním nebo více katastrálními územími. Zpravidla tvoří území obce navzájem sousedící katastrální území, avšak existují i obce, jejichţ území není souvislé a některá část obce nesousedí se zbylým územím obce. Obec můţe být dále členěna na části. Kaţdá část území České Republiky přísluší k některé obci, pokud to není stanoveno jinak zvláštním zákonem, zákon č. 222/2002 Sb. o zajišťování obrany České Republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Obec disponuje vlastním majetkem, své záleţitosti spravuje samostatně, v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Pokud obec splňuje stanovená kritéria, můţe nést i označení město. Do této kategorie můţeme zařadit zvlášť významná města, která upravují své vnitřní poměry statutem a jejichţ správa je odlišná
11
od ostatních měst především samosprávou městských částí. Tuto zvláštní kategorii měst označenou jako územně členěná statutární města upravuje zákon o obcích. 1 Tabulka č. 1: Základní charakteristiky České republiky k roku 2000 Rozloha (km2) Počet obyvatel Hustota zalidnění (obyv./km2) Počet obcí
78 864 10 272 503 130 6 251
Zdroj: Businessinfo.cz [online]. 2009 [cit. 2011-04-28]. Regionální uspořádání a regiony soudrţnosti v ČR. Dostupné z WWW:
.
3.1.3
Vznik a zánik obce
Způsoby jak můţe nová obec vzniknout, jsou zakotveny v zákoně o obcích (který se nevztahuje na hlavní město Prahu): sloučením dvou nebo více obcí, které spolu sousedí (§ 19 zákona 128/2000 Sb., o obcích), na základě jejich dohody; nová obec však nevzniká, pokud nejde o sloučení obcí, ale o připojení obce k jiné obci, oddělením části obce od obce (§ 20a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích), zrušením nebo změnou vojenského újezdu (§ 20a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Obvyklým způsobem zániku obce je její sloučení s jinou obcí.2 3.1.4 Orgány obce Obecní zřízení upravuje pravomoci jednotlivých orgánů obce, z nichţ některé spadají do kategorie tzv. vyhrazených pravomocí. Vyhrazená pravomoc znamená, ţe o určité záleţitosti můţe platně rozhodnout pouze ten orgán obce (zastupitelstvo obce nebo rada obce), kterému je tato záleţitost zákonem vyhrazena (výjimky z tohoto pravidla jsou stanoveny zákonem). Zastupitelstvo je hlavním samosprávným orgánem, který samostatně spravuje obec, rozhoduje usnesením o nejvýznamnějších věcech patřících do samostatné působnosti 1
BRŮNA, JUDr. Miroslav, et al. Veřejná správa v České Republice. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2005. str. 25-27. ISBN 80-239-4709-5. 2 Wikipedie [online]. 2009 [cit. 2010-10-26]. Obec. Dostupné z WWW:
.
12
obce a můţe přijímat obecně závazné vyhlášky. Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zákonodárce tak stanovil poţadavek, aby se zastupitelstvo obce sešlo minimálně čtyřikrát do roka. Pokud se však zastupitelstvo obce nesejde po dobu delší neţ 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, potom ho v souladu s § 89 odst. 1 obecního zřízení Ministerstvo vnitra rozpustí. Zasedání je vţdy veřejné. U měst je tento orgán nazýván zastupitelstvo města. 3 Pravomoce zastupitelstva jsou: schvalování programu rozvoje obce, schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce, zřizování trvalých nebo dočasných peněţních fondů obce, zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních sloţek obce, schvalování jejich zřizovací listiny, rozhodování o zaloţení nebo rušení právnických osob (podle § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, můţe obec např. zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným), schvalování jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanov a rozhodování o účasti v jiţ zaloţených právnických osobách, vydávání obecně závazných vyhlášek obce (obecně závazná vyhláška je jedním z dvou typů právních předpisů, který můţe obec vydat -- jako příklad lze uvést obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích, či o místních záleţitostech veřejného pořádku), rozhodování o vyhlášení místního referenda, navrhování změn katastrálních území uvnitř obce, schvalování dohod o změně hranic obce a o slučování obcí, určování funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, zřizování a rušení výborů, volba jejich předsedy a dalších členů a odvolávání je z funkce, 3
BRŮNA, JUDr. Miroslav, et al. Veřejná správa v České Republice. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2005. str. 27. ISBN 80-239-4709-5.
13
volba (z řad členů zastupitelstva obce) starosty, místostarosty a dalších členů rady obce a odvolávání je z funkce, stanovení výše odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce, zřizování a zrušování obecní policie jakoţto orgánu obce (formou obecně závazné vyhlášky), rozhodování o spolupráci obce s jinými obcemi, rozhodování o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství, udělování a odnímání čestného občanství obce a ceny obce, atd.4 Rada obce je výkonným orgánem obce, vykonává rozhodnutí zastupitelstva obce, při výkonu samostatné působnosti se zodpovídá zastupitelstvu obce. Je tvořena starostou a ostatními členy, kteří jsou voleni obecním zastupitelstvem z řad jeho členů. Počet členů obecní rady musí být vţdy lichý, má nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemţ nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Obecní rada se schází podle potřeby a usnáší se většinou hlasů svých členů. Zasedání rady obce jsou neveřejná. U měst je tento orgán nazývám rada města. Pravomoci rady obce: zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu (obecní rozpočet schvaluje zastupitelstvo), provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, plnit vůči právnickým osobám a organizačním sloţkám zaloţeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce, rozhodovat ve věcech obce, jako jediného společníka obchodní společnosti, vydávat nařízení obce (jde o právní předpis obce vydávaný v přenesené působnosti), stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu,
4
BŘEŇ, Mgr. Jan. Deník veřejné správy [online]. 2007-03-26 [cit. 2010-10-27]. Postavení zastupitelstva obce. Dostupné z WWW: .
14
na návrh tajemníka úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu, (a to v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, který v § 12 upravuje důvody pro odvolání vedoucího úředníka, kterým je např. vedoucí odboru), zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy, kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu (tedy jiţ nikoliv v obecní policii, která je dalším orgánem obce, v níţ působí zaměstnanci obce) a v organizačních sloţkách obce, ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce za správní delikty podle § 58 zákona o obcích; tuto působnost můţe rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti, rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost můţe rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti, schvalovat organizační řád obecního úřadu, atd. 5 Starosta zastupuje obec navenek, je volen zastupitelstvem obce z řad svých členů. Starostou se můţe stát jen občan České Republiky, za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu obce. Starosta je zastupován místostarostou, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci.6 Pravomoci starosty: jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem a stanoví jeho plat podle zvláštních
5
BŘEŇ, Mgr. Jan. Deník veřejné správy [online]. 2007-09-10 [cit. 2010-10-27]. Jednání zastupitelstva a postavení rady obce. Dostupné z WWW: . 6 BRŮNA, JUDr. Miroslav, et al. Veřejná správa v České Republice. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2005. str. 27. ISBN 80-239-4709-5.
15
předpisů; bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné, plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu, můţe po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech, můţe poţadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záleţitostí veřejného pořádku, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce, zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, rozhoduje o záleţitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce, spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce, pozastavuje výkon usnesení rady obce, má-li za to, ţe je nesprávné; věc pak předloţí k rozhodnutí nejbliţšímu zasedání zastupitelstva obce, v případech stanovených zvláštními zákony zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy. Obecní úřad – je orgán, který má administrativní charakter. Je tvořen: starostou místostarostou (místostarostové), tajemníkem obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce, zařazenými do obecního úřadu. Obecní úřad vykonává působnost jak v oblasti samostatné působnosti:
16
plní úkoly, které mu uloţilo zastupitelstvo obce nebo rada obce,
pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti.
tak i v oblasti přenesené působnosti, kterou vykonává obecní úřad s výjimkou těch věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce (např. rady obce, zvláštního orgánu obce, apod.). Výbory jsou orgány zastupitelstva, které je zřizuje nikoli orgány obce. Kaţdá obec musí mít vţdy zřízen finanční a kontrolní výbor. Výbory se ze své činnosti zodpovídají zastupitelstvu obce a mohou plnit úkoly pouze v samostatné působnosti. Komisi zřizuje rada obce jako svůj iniciační a poradní orgán. Na rozdíl od výborů se komise v některých případech stává orgánem obec nikoli jen orgánem rady obce, a to jestliţe jí byl starostou po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřen výkon přenesené působnosti v určitých věcech. Obecní policie je zřizována a rušena zastupitelstvem obce, má na starosti místní záleţitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Pokud není určen jiný člen zastupitelstva, tak obecní policii řídí starosta. 7 3.1.5 Působnost obce Působnost obec dělíme do dvou kategorií, samostatná působnost, ve které obec spravuje své záleţitosti samostatně a přenesenou působnost, ve které orgány obce vykonávají státní správu v zákonem stanovených případech. Důleţitý rozdíl mezi samostatnou a přenesenou působností můţeme vidět v plnění povinností. Výkon samostatné působnosti můţeme brát jako právo, nikoli jako povinnost obce. Záleţí na rozhodnutí obce. Oproti tomu výkon přenesené působnosti je pro obec ze zákona uloţená povinnost. Práce obce je zabezpečit plnění úkolů státní správy, které jsou jí ze zákona uděleny. Samostatná působnost obcí je stanovena zákony. Rozsah samostatné působnosti je u všech obcí zásadně stejný, bez ohledu na počet obyvatel obce nebo na její ekonomickou 7
BŘEŇ, Mgr. Jan. Deník veřejné správy [online]. 2007-11-13 [cit. 2010-10-23]. Starosta a jiné orgány obce. Dostupné z WWW: .
17
sílu. Obec spravuje záleţitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost výkonu státní správy, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům. 8 Pokud zákon nestanoví, zda se jedná o samostatnou nebo přenesenou působnost, platí, ţe jde o samostatnou působnost. Toto rozlišení je nutné z procesních i z finančních důvodů. Do samostatné působnosti obce ze zákona o obcích patří: hospodaření obce, rozpočet a závěrečný účet obce, peněţní fondy obce, právnické osoby obce a organizační sloţky obce a účast obce v právnických osobách, osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce, organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu, vydávání obecně závazných vyhlášek obce, místní referendum, obecní policie, ukládání pokut za správní delikty, program rozvoje územního obvodu obce, územní plán obce a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou. 9 Přenesená působnost znamená, ţe stát zákonem přenesl na obce povinnost zabezpečit plnění určitých úkolů, které svojí povahou jinak náleţí státu. Přenos výkonu státní správy na obce vyvolává povinnost státu finančně kompensovat náklady obcí, které jsou s výkonem státní správy spjaty. Tato finanční kompenzace se projevuje v poskytování příspěvku na plnění úkolů v přenesené působnosti, který obce dostávají ze státního rozpočtu. Pro výkon státní správy jsou obce rozděleny do tří stupňů, mezi kterými platí hierarchické vztahy nadřízenosti a podřízenosti. 8
BŘEŇ, Mgr. Jan. Deník veřejné správy [online]. 2007-03-26 [cit. 2011-02-13]. Postavení zastupitelstva obce. Dostupné z WWW: . 9 BRŮNA, JUDr. Miroslav, et al. Veřejná správa v České Republice. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2005. str. 27. ISBN 80-239-4709-5.
18
obce se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti - do této kategorie spadají všechny obce -- tedy cca 6250, obce s pověřeným obecním úřadem – cca 388 obcí, obce s rozšířenou působností – do této kategorie spadá 205 obcí. Orgány obce s přenesenou působností: vydávají nařízení obce, rozhodují o místních a účelových komunikacích, projednávají přestupky, jsou vodoprávním úřadem a spravují drobné toky, jsou povodňovým orgánem, jsou orgánem ochrany přírody a ochrany ovzduší atd.10 3.1.6 Rozpočet obce Rozpočet je základem finančního hospodaření všech územních jednotek, jak obcí, regionů, tak krajů v ČR. Je nástrojem realizace municipální, resp. regionální politiky na úrovni územní samosprávy, je nástrojem řízení a financování potřeb lokálního regionálního veřejného sektoru. Je důleţitým rozpočtovým plánem, podle kterého daná jednotka územní samosprávy v rozpočtovém období hospodaří. Z účetního hlediska je bilancí, která vybilancovává příjmy a výdaje. V současné době se mezi rozpočty územní samosprávy, označované jako územní rozpočty v ČR, zahrnují: rozpočty měst a obcí, rozpočty krajů, rozpočty dobrovolných svazků obcí (DSO). Příjmy a výdaje všech veřejných rozpočtů, tzn. i územních rozpočtů podrobně závazně člení tzv. rozpočtová skladba. Jedná se o systematické, jednotné a přehledné třídění, které umoţňuje:
10
BŘEŇ, Mgr. Jan. Deník veřejné správy [online]. 2007-03-26 [cit. 2010-10-23]. Postavení zastupitelstva obce. Dostupné z WWW: .
19
zabezpečit jednotnost a přehlednost rozpočtů a mimorozpočtových fondů v rozpočtové soustavě, analyzovat příjmy a výdaje v rozpočtové soustavě, v čase i prostorově, včetně komparace, i pro mezinárodní rovnání, agregovat, sumarizovat příjmy a výdaje za celou rozpočtovou soustavu s vyuţitím
tzv.
konsolidace,
která
umoţňuje
eliminovat
riziko
několikanásobného načítání určité operace, např. v případě dotací, zajistit potřebné informace a jejich vyuţití v rozpočtové politice. Třídění příjmů výdajů v územním rozpočtu ČR respektuje: zásadu jednotnosti a závaznosti třídění v celé rozpočtové soustavě, kaţdé hledisko třídění vyuţívá čtyřmístný číselný kód, kaţdý kód má specifický význam, zásadu dlouhodobé stability třídění, která je potřebná pro dlouhodobé rozpočtové analýzy, zásadu srozumitelnosti, aby byla moţná veřejná a občanská kontrola, zásadu komptability s mezinárodními účetními a statistickými standardy. Druhové třídění je základním systémem třídění v rozpočtové skladbě. Třídí operace do tří základních okruhů – příjmy, výdaje a financování. Příjmy představují nenávratná inkasa, nezahrnují však inkasa, kterými se přijímají vypůjčené finanční prostředky. Příjmy se dělí na dvě základní podskupiny, na příjmy vlastní, kam patří jak běţné příjmy tak kapitálové a na přijaté dotace. Jsou začleněny do čtyř příjmových tříd: Třída 1. Daňové příjmy, Třída 2. Nedaňové příjmy, Třída 3. Kapitálové příjmy. První tři třídy dohromady tvoří tzv. vlastní příjmy Třída 4. Přijaté dotace, ty se dál podrobněji člení na investiční a neinvestiční.
20
Výdaje jsou nenávratné platby a poskytované návratné půjčky za účelem realizace rozpočtové politiky. Výdaje se dělí na běţné a kapitálové výdaje a jsou začleněny do výdajových tříd Třída 5. Běţné výdaje, Třída 6. Kapitálové výdaje. Zvláštní postavení má financování, které se člení na financování z tuzemska a financování ze zahraničí. V obou případech to můţe být financování jak dlouhodobé, tak krátkodobé. Dále sem patří opravné prostředky. Jedná se o operace, které zabezpečují financování schodku hospodaření nebo vyuţití přebytku hospodaření a jeho zhodnocení v rámci finančního investování. Tudíţ za finanční operace jsou povaţovány jak příjmy, tak výdaje. Opravné poloţky jsou typu „operace z peněţních účtů organizace“, které nemají charakter příjmů a výdajů vládního sektoru, tzn. operace veřejných rozpočtů. V rozpočtové skladbě má financování zvláštní postavení. Třída 8. Financování. Tabulka č. 2: Zjednodušené obecné schéma rozpočtu obce v ČR v současné době11 Příjmy běžné daňové - svěřené (výlučné) daně (DzNem) - sdílené daně (část: DPFO, DPPO, DPH) - místní poplatky - správní poplatky nedaňové - poplatky za sluţby - příjmy z pronájmu majetku - příjmy od O.S., P.O. - zisk obecných podniků - dividendy z akcií, přijaté úroky dotace – neinvestiční transfery
Výdaje běžné – neinvestiční mzdy a platy povinné pojistné za zaměstnance materiálové
energie nájemné sociální dávky dotace vlastním O.S. a jiným subjektům neinvestiční příspěvky P.O. výdaje na sdruţování finančních prostředků (neinvestiční) placení sankcí za porušení rozpočtové kázně placené pokuty placené úroky
11
Kolektiv autorů. Úvod do regionálních v d a veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. Rozpočet a mimorozpočtové fondy, s. 236-249. ISBN 978-80-7380-086-4.
21
- neúčelové (všeobecné) - účelové (specifické) ostatní - doplňkové - přijaté sankční pokuty apod. kapitálové z prodeje majetku – nemovitého a movitého dlouhodobého majetku z prodeje akcií a majetkových podílů investiční dotace – transfery - účelové - neúčelové (od jiné vládní úrovně, tj. ze SR, státních fondů, rozpočtu kraje, jiné obce apod.) přijaté investiční úvěry příjmy z emise komunálních obligací přijaté splátky dříve poskytnutých půjček
ostatní (poskytnuté dary apod.) kapitálové – investiční výdaje na pořízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku na nákup cenných papírů na poskytnuté investiční dotace O.S. a různým subjektům na investiční příspěvky P.O. na investiční půjčky poskytnuté různým subjektům splátky úvěrů
Zdroj: Kolektiv autorů. Úvod do regionálních v d a veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. Rozpočet a mimorozpočtové fondy, s. 236-249. ISBN 978-80-7380-086-4.
3.1.7 Svaz měst a obcí České republiky Je dobrovolná, nepolitická a nevládní organizace, jejímiţ členy jsou obce České Republiky. Hlavním cílem Svazu je hájit zájmy a práva obcí a zajišťovat potřebnou jednotu, koordinovaný postup a legitimní lobování při prosazování změn ve prospěch obcí.12 3.2
Mikroregion Mikroregion je sdruţení dvou nebo více obcí, jejichţ spojení jim napomůţe
dosáhnout společných cílů. Takovéto svazky vznikají z vlastní iniciativy obcí, nikoli ze zákona nebo z příkazu nadřízeného orgánu. Jsou výrazem dobrovolné aktivizace obcí. Hlavními příčinami vzniku mohou být na jedné straně existence společných charakteristik,
významných
společných
ekonomických,
environmentálních,
12
BRŮNA, JUDr. Miroslav, et al. Veřejná správa v České Republice. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2005. str. 32-33. ISBN 80-239-4709-5.
22
geografických nebo přírodních faktorů. Na druhé straně to jsou i pragmatické příčiny vzniku, kdy se obce sdruţují za účelem řešení společných rozvojových problémů.13 Vznik mikroregionů je nutný pro společné prosazování zájmů a záměrů obcí s cílem dosaţení ţádoucích změn ve všech obcích. Důvody, které vedou ke vzniku jednotlivých mikroregionů, jsou různé. V minulosti vznikaly zejména monotematicky zaměřené mikroregiony, které většinou po splnění účelu, za kterým byl mikroregion vytvořen (například vybudování vodovodu či kanalizace), nepokračovaly v další spolupráci. Některé mikroregiony na základech spolupráce zaloţené na jednorázovém úkolu postavily další spolupráci a svůj komplexní rozvoj rozšířily. Mikroregiony měly v poslední době stále častěji komplexní charakter a monofunkční mikroregiony se vyskytovaly jiţ jen zřídka. Spolupráce mezi obcemi se uskutečňuje: na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu, na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí podle zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích, zakládáním právnických osob podle Obchodního zákoníku dvěma nebo více obcemi. Mezi mikroregiony se započítávají jak svazky obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., tak sdruţení, která byla zaloţena podle Občanského zákoníku (některé mikroregiony jsou stále ještě zaloţeny podle staršího zákona č. 367/1990 Sb.).14 Pokud je uţíván výraz „mikroregion“ bez dalšího určení, je tím míněn dobrovolný svazek obcí DSO dle § 49 zákona č.128/2000 Sb., o obcích se širším neţ jednoúčelovým zaměřením, případně zájmové sdruţení právnických osob dle § 20f aţ §20j Občanského zákoníku.
13
Ústav územního rozvoje [online]. 2001 [cit. 2010-10-22]. Monitoring mikroregionů. Dostupné z WWW: . 14 Wikipedie [online]. 2009 [cit. 2010-10-24]. Mikroregion. Dostupné z WWW: .
23
Geografické vymezení mikroregionů se stále více blíţí reálným funkčním mikroregionům a velmi často spádovým mikroregionům. V souvislosti s programem obnovy venkova a poskytováním dotací na rozvoj venkovských mikroregionů se začaly ve větší míře zpracovávat rozvojové dokumenty mikroregionů. Na základě pověření Ministerstva pro místní rozvoj monitoruje Ústav územního rozvoje (ÚUR) od roku 2000 na území České Republiky vznikající mikroregiony i jejich rozvojové dokumenty. Mikroregiony stejně jako jiní aktéři regionálního rozvoje postupují podle schválených strategických rozvojových dokumentů. Tabulka č. 3: Zapojení obcí do mikroregionů v letech 2003-2008 Rok
Počet obcí celkem
2003 2004 2005 2007* 2008
6 249 6 249 6 248 6 249 6 249
Obce v mikroregionech Absol. % 4 625 74,01 4 685 74,97 5 280 84,51 5 385 86,17 5 473** 87,58
Obce mimo mikroregiony Absol. % 1 624 25,99 1 564 25,03 968 15,49 864 13,83 776 12,42
Počet mikroregionů Absol. 491 505 533 551 570
* v roce 2006 došlo ke zm n metodiky zjišťování, data k tomuto roku jsou pouze odhadem, proto nejsou součástí tabulky ** k 31. 8. 2008
Zdroj: Ústav územního rozvoje [online]. 2001 [cit. 2010-10-22]. Monitoring mikroregionů. Dostupné z WWW: .
V roce 2005 bylo zjištěno, ţe v České Republice existuje cca 425 svazků obcí/mikroregionů, které pokrývají zhruba dvě třetiny území státu. Hranice krajů přesahuje 32 mikroregionů a do mikroregionů je zapojeno 4680 obcí, coţ představuje cca70% z obcí ČR a jejich počet se zvyšuje. Nejmenší mikroregion je sloţen ze dvou obcí a v největším mikroregionu je sdruţeno celkem 47 obcí. Průměrný počet obcí v mikroregionu je 11 obcí, průměrný počet obyvatel je cca 13,3 tisíc osob.15
15
Ústav územního rozvoje [online]. 2001 [cit. 2010-10-23]. Monitoring mikroregionů. Dostupné z WWW: .
24
3.3
Strategický plán
Strategický plán rozvoje je jeden ze základních dokumentů územního celku (města, obce či mikroregionu) vyjadřující předpokládaný vývoj daného celku v dlouhodobějším časovém horizontu. Strategický plán je ucelený koncepční a rozvojový dokument rozvoje města propojený na rozvoj celého regionu či větších územních celků. Je pořizován jako dokument dlouhodobé koordinace veřejných a soukromých aktivit, vytvářený městským nebo obecním úřadem, jenţ vychází ze současného stavu veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území města. Strategický plán musí být v souladu s Územním plánem města a jsou v něm zahrnuty všechny strategické dokumenty rozvoje města. Jeho hlavním smyslem je organizace rozvoje na bázi slaďování a koordinace jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek, a poskytování určité orientace pro podnikatelské subjekty při stanovování jejich dlouhodobějších podnikatelských plánů. Strategický plán sestavuje zpravidla větší skupina autorů s různým odborným zaměřením. Doba sestavování plánu je přibliţně půl roku aţ rok, u komplikovaných plánů můţe být i delší. Plány jsou často oponovány neziskovými organizacemi. Správný strategický plán má následující součásti: vize – jedna nebo dvě věty, které říkají, jakého cíle chtějí autoři plánu dosáhnout, teze – cca 1 strana, shrnující klíčové oblasti, které má plán řešit, shrnutí současného stavu, formulace cílových skupin plánu (pro koho je plán určen), SWOT analýza (analýza silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb), přehled jednotlivých oblastí rozvoje (např. doprava - kultura - ţivotní prostředí apod.), harmonogram plnění plánu,
25
závěr, obsahující doloţku o schválení zastupitelstvem a době platnosti.16 Kvalita života
3.4
Definovat kvalitu ţivota je velice těţké, jelikoţ je to z velké části subjektivní náhled konkrétního člověka na jeho ţivotní situaci. Přes to se od poloviny minulého století tento pojem začal objevovat a zkoumat hned v několika vědních disciplínách. Ze začátku bylo na kvalitu ţivota pohlíţeno objektivně a hlavně se posuzovala materiální stránka ţivota člověka. Poslední dobou se dostává do popředí a získává na významu subjektivní stránka kvality ţivota. Jozef Dţuka rozlišuje subjektivní kvalitu ţivota – na základě individuálního úsudku hodnocené podmínky ţivota osoby a subjektivní pohodu – emocionálním systémem hodnocené podmínky vlastního ţivota.17 Komplexní pohled na ţivot a tedy i na kvalitu ţivota jako celku zahrnuje vliv vnějších podmínek, tak i vnitřní rozměry člověka. Jinak se dá říci, ţe kvalita ţivota je posuzována jak z kvantitativní, tak i z kvalitativní stránky. Definice kvality ţivota vychází s Maslowovy teorie potřeb, tj. naplnění základních fyziologických potřeb je předpokladem aktualizace a uspokojení potřeb subtilnějších.18 Kromě obecného vyjádření má pojem kvalita ţivota i své specifické formy v rozličných odvětvích – např. ve zdravotnictví, v oblasti ţivotního prostředí, v oblasti zaměstnanosti a trhu práce. Při studiu kvality ţivota je třeba brát v úvahu vývoj, proměny v prostoru a času, společenské souvislosti, historické a kulturní kořeny, civilizační i generační změny. V současné době je studium kvality ţivota novým interdisciplinárním oborem, který zkoumá kvalitu ţivota na různých úrovních od hodnocení ţivotní úrovně národní populace přes porovnání potřeb specifických skupin obyvatel aţ po měření individuální spokojenosti. Preferuje se multidimenzionální (vícerozměrná) holistická koncepce člověka jako bio-eko-psycho-sociální jednoty. Přitom je třeba podotknout, ţe environmentální podmínky ţivota podporují kvalitu ţivota, i kdyţ ji samy o sobě 16
Wikipedie [online]. 2009 [cit. 2010-10-24]. Strategický plán. Dostupné z WWW: . 17 Dţuka, J. (ed.). 2004. Psychologické dimenzie kvality života. Prešov: Prešovská univerzita, ISBN 80-8068-282-8. 18 Vojenské zdravotnické listy. 2004, č. 1, ISSN 0372-7025.
26
nevytvářejí. Pro ilustraci existují různé modely znázorňující, co všechno ovlivňuje kvalitu ţivota. K nejznámějším a nejvíce citovaným patří model vyvinutý Centrem pro podporu zdraví při Univerzitě Toronto v Kanadě.19 Tabulka č. 4: Model kvality ţivota Centra pro podporu zdraví Univerzity Toronto BÝT (BEING) – osobní charakteristiky člověka Fyzické bytí Psychologické bytí Spirituální bytí
Zdraví, hygiena, výţiva, pohyb, odívání, celkový vzhled Psychologické zdraví, vnímání, cítění, sebeúcta, sebekontrola Osobní hodnoty, přesvědčení, víra
PATŘIT NĚKAM (BELONGING) - spojení s konkrétním prostředím Fyzické napojení Sociální napojení Komunitní napojení
Domov, škola, pracoviště, sousedství, komunita Rodina, přátelé, spolupracovníci, sousedé (uţší napojení) Pracovní příleţitosti, odpovídající finanční příjmy, zdravotní a sociální sluţby, vzdělávací, rekreační moţnosti a příleţitosti, společenské aktivity (širší napojení)
REALIZOVAT SE (BECOMING) – dosahování osobních cílů; naděje a aspirace Praktická realizace Volnočasové realizace Růstová realizace
Domácí aktivity, placená práce, školní a zájmové aktivity, péče o zdraví, sociální začleňování Relaxační aktivity podporující redukci stresu Aktivity podporující zachování a rozvoj znalostí a dovedností, adaptace na změny
Zdroj: The quality of life model, University Toronto, Canada: http://www.utoronto.ca/qol/concepts.htm
19
Kvalita ţivota. In Soudobá sosiologie II [online]. [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: .
27
4
VLASTNÍ PRÁCE
4.1
Mikroregion Olomoucko Mikroregion Olomoucko se nachází na Moravě, východní části území České
Republiky. Řadíme jej do územní jednotky NUTS II (nomenklatura územních statistických jednotek), regionu soudrţnosti Střední Morava. Mikroregion je součástí Olomouckého kraje a obce, které do něj spadají, územně patří do dvou obcí s rozšířenou působností, ORP Olomouc (24 obcí) a ORP Litovel (2 obce, Náklo a Střeň). Mikroregion tvoří město Olomouc a 25 okolních obcí. Těmito obcemi jsou v abecedním pořadí: Blatec, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Dolany, Grygov, Hlušovice, Hněvotín, Horka nad Moravou, Charváty, Koţušany-Táţaly, KřelovBřuchotín, Majetín, Náklo, Olomouc, Příkazy, Samotišky, Skrbeň, Střeň, Štěpánov, Tovéř, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec a Věrovany. Olomoucko je oficiálním i zkráceným názvem zkoumaného mikroregionu (zobrazen na mapě spolu s dalšími mikroregiony v Olomouckém kraji, Obrázek č. 1). Obrázek č.1: Mikroregiony v ORP Olomouc
Zdroj: http://www.olomouc.eu/omeste/mikroregion/mikroregiony_v_orp-550-2-velky.jpg
28
4.1.1 Vznik mikroregionu Mikroregion byl zaloţen v roce 2000 při vytvoření strategického plánu rozvoje města Olomouc a mikroregionu Olomoucko. Mikroregion byl vytvořen jako dobrovolné seskupení obcí leţících v okolí města Olomouce a samotného města Olomouc. Mikroregion nemá právní subjektivitu. Vymyká se z obvyklého pojetí mikroregionů venkovského charakteru. Klasické mikroregiony venkovského charakteru vznikají za účelem vzájemné spolupráce zpravidla sousedních obcí a vytvářejí pak sdruţení, které má právní subjektivitu, tedy můţe uzavírat dohody v postavení právnické osoby. Zkoumaný mikroregion byl zaloţen za účelem realizace společné strategie rozvoje území navazujícího na rozvoj statutárního města Olomouc. Jedná se o volnou formu spolupráce obcí při implementaci strategického plánu pro město Olomouc. Strategický plán byl vytvořen v roce 2000 a jeho výchozí verze byla schválena v roce 2001. V průběhu naplňování stanovených cílů tohoto plánu bylo potřeba reagovat na vývojové trendy a příleţitosti plynoucí z finanční podpory EU. Proto byl strategický plán aktualizován v roce 2005 a prozatím naposledy v roce 2007. 4.1.2 Předmět činnosti Předmětem činnosti obcí sdruţených do mikroregionu Olomoucko je spolupráce při plnění cílů stanovených ve strategickém plánu pro rozvoj města Olomouc a zbývajících obcí zařazených do mikroregionu Olomoucko. Předmětem činnosti mikroregionu je: činnosti v rozsahu uvedeném v § 50 zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie, koordinování územních plánů a územního plánování, přímé provádění společných investičních akcí, společný postup při posuzování ekologické stability území, společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.20
20
Olomoucký kraj [online]. 2009 [cit. 2011-03-20]. Mikoregiony OK. Dostupné z WWW: .
29
V rámci strategického plánu jsou pro mikroregion definovány čtyři základní kritické oblasti. Vymezení těchto kritických oblastí slouţí k vytvoření široké sítě, která pokryje moţnosti rozvoje mikroregionu z několika stran. Jednotlivé kritické oblasti a jejich partikulární cíle jsou následující: Kritická oblast A – Olomouc – centrum regionu Globální cíl:
posílení významu města Olomouce jako centra Olomouckého kraje a
jeho postavení v rámci České Republiky i v mezinárodním měřítku. Kritická oblast B – Lidské zdroje Globální cíle:
zvýšení přitaţlivosti Olomoucka jako místa atraktivního pro nové
obyvatele;
vytváření podmínek pro rozvoj vzdělanosti, kulturního, sportovního a
občanského vyţití obyvatel mikroregionu. Kritická oblast C – Hospodářský růst a konkurenceschopnost Globální cíl:
podpora hospodářského růstu a konkurenceschopnosti zaloţené na místní
tradici a potenciálu pracovní síly. Kritická oblast D – Výkonná infrastruktura a doprava Globální cíl:
zlepšování technické infrastruktury pro hospodářský rozvoj i kvalitu
ţivota.21 4.1.3 Práva a povinnosti členů Zástupci členských obcí mikroregionu se mohou účastnit jednání Komise hospodářského rozvoje města Olomouc, která je implementačním orgánem pro plnění Strategického plánu rozvoje města Olomouc a mikroregionu Olomoucko. Starostové
21
Statutární m sto Olomouc [online]. 2009 [cit. 2011-03-06]. Strategický plán rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko. Dostupné z WWW: .
30
okolních obcí jsou tak v přímém kontaktu s představiteli statutárního města a důleţitých institucí, které se takto scházejí v rámci partnerství. 4.1.4 Orgány mikroregionu Mikroregion Olomoucko je zvláštní formou spolupráce obcí. Není součástí ţádné MAS (místní akční skupina). Nemá ţádné správní orgány, ani předsedu mikroregionu, jak bývá v případě takovýchto celků obvyklé. Avšak velmi důleţitým orgánem pro naplňování cílů mikroregionu je Rada města Olomouce a jí zřízená Komise pro hospodářský rozvoj. Komise hospodářského rozvoje Rady města Olomouce je poradním a iniciativním orgánem, který se vyjadřuje k problematice hospodářského rozvoje města. Komise je sestavena ze zástupců politických stran zastoupených v Zastupitelstvu města Olomouc a z dalších důleţitých subjektů a organizací zapojených do hospodářského rozvoje města, a to na principu partnerství. Komise plní také funkci implementačního orgánu pro plnění „Strategického plánu rozvoje města Olomouc a mikroregionu Olomoucko“, pro tato jednání je Komise rozšiřována o zástupce dalších subjektů zapojených do zpracování a implementace strategického plánu. Rada města má právo pověřit Komisi hospodářského rozvoje úkoly, které vyplývají z problematiky hospodářského rozvoje. Charakteristika Komise hospodářského rozvoje: Komisi zřizuje a ruší Rada města Olomouce (dále jen RMO) ve smyslu ustanovení zákona č. 367/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Komise je poradním a iniciativním orgánem RMO. Rozhodovací pravomoci má pouze tehdy, pokud jí byly delegovány RMO. Maximální počet členů Komise je 17 s moţností rozšíření pro potřeby projednávání strategického plánu. Návrhy na členy Komise podávají politické strany zastoupené v Zastupitelstvu města Olomouce s limitem jednoho zástupce pro kaţdou volební stranu a dále jednotliví členové partnerství s principem jednoho zástupce pro kaţdý subjekt nebo organizaci.
31
Členy Komise, předsedu a tajemníka jmenuje a odvolává RMO. Předsedou Komise můţe být pouze člen Zastupitelstva města. Tajemníkem Komise je zaměstnanec Magistrátu města Olomouce (dále jen MMOl). Zápis z jednání Komise, jehoţ součástí je usnesení, pořizuje tajemník Komise. Správnost zápisu potvrzuje svým podpisem předseda Komise nebo člen pověřený předsedou řízením jednání Komise. Zápis s usnesením Komise postoupí tajemník ihned po podepsání příslušnému náměstkovi. Komise si můţe vyţádat stanoviska a podklady odborů MMOl, organizací zaloţených či zřízených městem, dalších komisí zřízených RMO a od jednotlivých subjektů a organizací, kteří jsou členy Komise. Komise můţe k jednání přizvat zaměstnance MMOl, členy rozšířené Komise, případně další hosty. Tento statut schválila RMO a doplnit či měnit jej můţe pouze RMO.22 Mikroregion Olomoucko v rámci svého rozvoje nespolupracuje s ţádným mezinárodním partnerem. Moţná spolupráce by však mohla být zajímavá, pokud by se týkala například školství nebo kultury regionu. 4.2
Charakteristika mikroregionu Olomoucko Mikroregion Olomoucko se rozkládá ve východní části České Republiky ve středu
Moravy. Mikroregion leţí v oblasti Hané, která je součástí rovinaté níţiny v Hornomoravském úvalu. Územím mikroregionu protéká řeka Morava a její přítoky. Nejniţším bodem mikroregionu je niva řeky Moravy u Věrovan (199 m.n m.), coţ je také nejniţším místem bývalého okresu Olomouc. Věrovany jsou zároveň nejjiţnějším bodem mikroregionu, nejsevernějším obec Štěpánov, nejzápadnějším obec Náklo a nejvýchodnějším obec Dolany. Mikroregion Olomoucko je jedním z 36 mikroregionů v Olomouckém kraji a jedním z 568 mikroregionů České Republiky. V jeho okolí se nachází např. Sdruţení obcí mikroregionu Bystřička, Sdruţení obcí mikroregionu Království nebo mikroregion 22
Statutární m sto Olomouc [online]. 2009 [cit. 2011-03-06]. Komise hospodářského rozvoje. Dostupné z WWW: .
32
Litovelsko. Mikroregion Olomoucko s celkovou plochou 356,1 km2 (35 607 ha) zaujímá 6,9 % Olomouckého kraje a 0,45 % z celkové plochy České Republiky. Sídlem mikroregionu je město Olomouc. 92 % obcí mikroregionu má statut obce, ţádná z obcí nemá statut městyse a pouze dvě obce získaly statut města (Olomouc a Velká Bystřice), Olomouc je přímo městem statutárním. V mikroregionu ţije k 31. 12. 2009 135 254 obyvatel, coţ je 58 % obyvatel z okresu Olomouc, 21 % obyvatel Olomouckého kraje a 1,3 % z celé České Republiky. Mikroregion Olomoucko se vyznačuje svojí zvláštní formou spolupráci obcí. Byl vytvořen v rámci spolupráce obcí při implementaci Rozvojového plánu pro město Olomouc a okolních obcí, které se sdruţily do mikroregionu Olomoucko. Mikroregion tvoří 26 obcí, některé z nich jsou současně členem i jiných mikroregionů. Sídlem mikroregionu je obec Olomouc, která se vyznačuje největším počtem obyvatel (100 373 obyvatel), rozlohou katastru (10 333 ha) a také vysokou koncentrací nabídky sluţeb a práce. Mikroregion má díky postavení města Olomouc velký potenciál k rozvoji a konkurenceschopnosti; oproti dalším mikroregionů, které se nacházejí v regionu soudrţnosti Střední Morava. Zatímco město Olomouc, které je centrem mikroregionu, znamená pro obyvatele obcí pracovní příleţitosti, odbornou lékařskou péči, střední a vyšší vzdělání, široké spektrum sluţeb a částečně i kulturní a sportovní vyţití, obce naopak nabízejí obyvatelům Olomouce sportovní, rekreační a další volnočasové příleţitosti a v neposlední řadě i pozemky připravované pro individuální výstavbu, případně plochy a objekty pro podnikání. Obce mikroregionu kaţdoročně nabízejí svým návštěvníkům mnoţství jedinečných turistických zajímavostí a přitaţlivých folklorních a společenských akcí. Rovinatý ráz krajiny je ideální pro cykloturistiku. Kříţí se zde dvě moravsko-slezské dálkové cyklotrasy, které jsou součástí projektu EURO VELO, jeţ si klade za cíl propojit cyklotrasami celou Evropu.23
23
Statutární m sto Olomouc [online]. 2009 [cit. 2011-03-06]. Mikroregion Olomoucko. Dostupné z WWW: .
33
Obrázek č. 2: Správní území mikroregionu Olomoucko
Zdroj: http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2002072505
4.2.1 Obyvatelstvo V mikroregionu
Olomoucko,
který
podle
počtu
obyvatel
je
největším
mikroregionem v Olomouckém kraji, ţije k 31. 12. 2009 135 254 obyvatel, kteří tvoří více jak 21 % obyvatelstva Olomouckého kraje. Obyvatelstvo můţeme rozdělit na skupiny podle věku a pohlaví a posoudit tak jeho vývoj. U věku se můţeme zaměřit na věkový průměr. Průměrný věk obyvatel mikroregionu je 39,3 let. Z tabulky č. 5 vyplývá, ţe mezi obce s nejniţším průměrným věkem patří Hlušovice (34 let) a Bystrovany (36 let), naproti tomu mezi obce s nejvyšším průměrným věkem jsou Olomouc (41,3 let), Příkazy (41,2 let) a Ústín (41 let).
34
Populaci můţeme podle věku rozdělit do tří věkových skupin, toto dělení je zaznamenáno v tabulce č. 5, kde je také zachycen index stáří, který souvisí s věkovou skladbou obyvatelstva a ukazuje poměr třetí věkové skupiny ku první věkové skupině obyvatelstva, viz níţe. První věkovou skupinu tvoří obyvatelstvo ve věku 0-14 let, druhou věkovou skupinu lidé ve věku 15-64 a třetí věková skupina zahrnuje obyvatelstvo ve věku 65 a více let. Věková struktura populace v mikroregionu odpovídá svým sloţením obecné charakteristice sloţení obyvatelstva pro celou Českou Republiku. Ve všech obcích tvoří druhá věková skupina více neţ 50% z celkové populace obce a dochází k nárůstu počtu obyvatel ve třetí věkové skupině. Avšak jednotlivé obce se od sebe liší vývojem počtu první věkové skupiny, v některých obcích dochází k nárůstu a u jiných k poklesu. Díky tomu můţeme od sebe rozlišit obce, kde převaţuje první věková skupina nad třetí nebo naopak. V mikroregionu 73 % obcí má sloţení obyvatelstva, kde převaţuje první věková skupina nad třetí (Blatec, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Dolany, Grygov, Hlušovice, Hněvotín, Charváty, Křelov, Majetín, Náklo, Skrbeň, Střeň, Štěpánov, Tovéř, Velká Bystřice a Velký Týnec). Jejich hodnota indexu stáří je niţší neţ 100. Ve 27 %, coţ představuje sedm obcí mikroregionu, přesahuje index stáří hodnotu 100 (Horka nad Moravou, KoţušanyTáţaly, Olomouc, Příkazy, Samotišky, Ústín a Věrovany). Takto vysoká hodnota znamená, ţe do třetí věkové skupiny spadá více obyvatelstva neţ do první věkové skupiny. Z toho je vidět, ţe v těchto obcích se projevuje stárnutí populace nejvíce. Obce s nejvyšším indexem stáří jsou Olomouc (122) a Příkazy (119).
35
Tabulka č. 5: Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích v roce 2009 Věková struktura obyvatelstva v mikoregionu
obec
z toho ve v ku celkem 0-14 let 15-59 let 60-64 let
Blatec 601 Bohuňovice 2 530 Bukovany 581 Bystročice 681 Bystrovany 970 Dolany 2 499 Grygov 1 441 Hlušovice 709 Hněvotín 1 437 Horka nad Moravou 2 271 Charváty 846 Koţušany-Táţaly 840 Křelov-Břuchotín 1 519 Majetín 1 113 Náklo 1 514 Olomouc 100 362 Příkazy 1 212 Samotišky 1 260 Skrbeň 1 173 Střeň 569 Štěpánov 3 375 Tovéř 571 Ústín 380 Velká Bystřice 3 014 Velký Týnec 2 432 Věrovany 1 354 mikroregion Olomoucko 135 254
98 380 101 108 186 436 217 165 252 338 146 120 217 170 256 13 321 174 185 191 92 510 88 61 469 386 189
376 1 654 376 431 644 1 592 920 453 929 1 436 543 531 991 711 929 64 119 752 816 761 356 2 140 393 231 1 913 1 576 874
50 143 32 46 56 144 102 29 94 150 47 59 101 74 107 6 634 79 66 62 40 246 35 20 205 135 87
18 856
86 447
8 843
65 a více let index stáří 77 79 353 93 72 71 96 89 84 45 327 75 202 93 62 38 162 64 347 103 110 75 130 108 210 97 158 93 222 87 16 288 122 207 119 193 104 159 83 81 88 479 94 55 63 68 111 427 91 335 87 204 108 21 108
111,9
Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-03-06]. Obce Olomouckého kraje k 1. 1. 2010. Dostupné z WWW: .
Jak jiţ jsem zmínila výše, podle počtu obyvatel je mikroregion Olomoucko největší mikroregion v Olomouckém kraji. Příčinou je město Olomouc, které spadá do tohoto mikroregionu a s 100 362 obyvateli tvoří jedno z největších měst na Moravě. Mezi populačně větší obce patří pak Dolany (2499 ob.), Horka nad Moravou (2271 ob.), Štěpánov (3375 ob.), Velká Bystřice (3014 ob.) a Velký Týnec (2432 ob.) oproti tomu
36
s nejniţším počtem obyvatel jsou obce Bukovany (581 ob.), Střeň (569 ob.), Tovéř (571 ob.) a Ústín (380 ob.). Průměrná hustota osídlení v obcích je 199,4 obyv./km2, coţ je vyšší hustota zalidnění, neţ je průměrná hustota pro Olomoucký kraj (124 obyv./km 2) i pro celou Českou Republiku (133 obyv./km2). Nejhustěji osídlené obce jsou Olomouc (971,2 obyv./km2), Samotišky (663,4 obyv./km2), Velká Bystřice (326,9 obyv./km2), Tovéř (277,8 obyv./km2) a Bystrovany (276,1 obyv. km2) oproti tomu malou hustotou osídlení nalezneme v obcích Věrovany (76 obyv./km2), Bystročice (85 obyv./km2) Ústín (86,3 obyv./km2) a Příkazy (86,8 obyv./km2). Tyto údaje jsou zaznamenány v příloze č. 1. Pohyb obyvatelstva, který je sledován pomocí přírůstku obyvatelstva zachycuje příloha č. 2. V roce 2009 byl celkový přírůstek obyvatel záporný u čtyř obcí z celého mikroregionu (Blatec, Olomouc, Příkazy a Štěpánov). Celkový přírůstek je součtem přirozeného přírůstku, který dosáhl záporných hodnot jen ve čtyřech obcích, Dolany (-2), Charváty (-6), Majetín (-2) a Střeň (-2) a migračního přírůstku, který byl záporný v šesti obcích, Blatec (-7), Grygov (-10), Koţušany-Táţaly (-2), Olomouc (-277), Příkazy (-15) a Štěpánov (-21). Ţádná z obcí neměla současně záporný přirozený a migrační přírůstek. 4.2.2 Trh práce Průměrná míra nezaměstnanosti za mikroregion Olomoucko v průběhu let 2008– 2010 stoupala. Největší skok byl mezi lety 2008 a 2009 to se z 5,6 % dostala na 10,9 %, coţ je skoro dvojnásobek. Tento skok byl nejspíš důsledek počátku ekonomické krize, která sem v těchto letech dorazila z USA. Na konci roku 2010 byla průměrná míra nezaměstnanosti 11,76 %. Míra nezaměstnanosti vzrostla v letech 2009 a 2010 jak v Olomouckém kraji, tak i v celé České Republice. V roce 2008 byla míra nezaměstnanosti za obce mikroregionu Olomoucko (5,6 %), tedy ve srovnání s mírou nezaměstnanosti jak okresu Olomouc (5,8 %), Olomouckého kraje (6,9 %) i celé České Republiky (6 %) niţší. Po velkém nárůstu míry nezaměstnanosti v roce 2009, průměrná míra nezaměstnanosti za obce mikroregionu Olomoucko (10,9 %) přesáhla hodnotu míry nezaměstnanosti za celou ČR (9,2 %), ale v porovnání s Olomouckým krajem (12,2 %) a okresem Olomouc (11,2 %) se udrţela pod průměrnou hodnotou. V roce
37
2010 došlo k dalšímu nárůstu míry nezaměstnanosti, ovšem ne v tak velkém měřítku jako v předešlém roce. Průměrná míra nezaměstnanosti obcí mikroregionu (11,8 %) přesahuje v současné době hodnotu míry nezaměstnanosti celé ČR (9,6 %), tak i okresu Olomouc (11,2 %), ale v porovnání s mírou nezaměstnanosti v Olomouckém kraji (12,5 %) je niţší. V tabulce č. 6 vidíme, ţe mezi obce s nejniţší mírou nezaměstnanosti patří Blatec (7,5 %), Samotišky (8,4 %), Bohuňovice (9,1 %), Grygov (9,3 %) a Ústín (9,4 %). Míra nezaměstnanosti ve městě Olomouc, které tvoří centrum mikroregionu, je 10 %. Obce s nejvyšší mírou nezaměstnanosti jsou Bystročice (14,8 %) a Hlušovice (23,1 %). Mezi lety 2008 a 2009 zaznamenaly nárůst míry nezaměstnanosti všechny obce z mikroregionu. Avšak mezi lety 2009 a 2010 došlo k nárůstu pouze u 65,4 % obcí. Mezi devět obcí, které dosáhly poklesu míry nezaměstnanosti oproti předešlému roku, patří Bohuňovice, Bukovany, Charváty, Náklo, Samotišky, Střeň, Tovéř, Ústín a Velký Týnec. Graf č. 1 ukazuje vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2008–2010 pro ČR, Olomoucký kraj, okres Olomouc a mikroregion Olomoucko. Graf č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2008–2010
míra nezaměstnanosti v %
Vývoj míry nezaměstannosti 13 12 11 10 9 8 7 6 5
míra nezaměstanosti mikroregionu míra nezaměstnanosti v ČR míra nezaměstnanosti ol. kraje míra nezaměstnanosti okresu Olomouc 2008
2009
2010
Zdroj: Vlastní práce
Hlavní příčinou vysoké míry nezaměstnanosti a také problémem ve všech obcích mikroregionu je velký nepoměr mezi uchazeči o práci, jejichţ počet převaţuje nad nabízenými volnými místy. V roce 2008 bylo 3 507 dosaţitelných uchazečů (uchazeči o
38
zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají ţádnou objektivní překáţku pro přijetí zaměstnání)24 o práci na 392 volných pracovních míst. V roce 2009 vrostl počet dosaţitelných uchazečů skoro na dvojnásobek 6649 a zároveň počet volných míst se zmenšil více jak o polovinu oproti předešlému roku na 172. V roce 2010 se zvýšil jak počet dosaţitelných uchazečů na 7285, tak i počet nabízených míst na 301. Z 26 obcí mikroregionu pouze 38 % obcí eviduje volná pracovní místa, avšak počet volných pracovních míst není příliš vysoký, čtyři obce, které poskytují volná místa, nabízí dokonce jen jedno pracovní místo. Míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v letech 2008–2010 zachycuje tabulka č. 6. Tabulka č. 6: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v letech 2008–2010 Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v % časové období časové období Název obec 2008 2009 2010 Název obce 2008 2009 2010 7,5 Majetín Blatec 3,3 7,19 4,1 9,35 10,3 9,1 Náklo Bohuňovice 5,2 10,43 6 12,91 11,3 Bukovany 3,5 14,65 12,6 Olomouc 4,8 9,12 10 Bystročice 5,7 9,06 14,8 Příkazy 5,5 9,42 10,4 11 Samotišky Bystrovany 5 8,38 5,8 8,99 8,4 Dolany 6,1 10,62 11,9 Skrbeň 5,1 11,3 12,6 9,3 Střeň Grygov 4,4 8,11 7,3 12 10,5 Hlušovice 7,5 14,18 23,1 Štěpánov 6,9 11,34 13,7 Hněvotín 6,2 11,99 12,2 Tovéř 5,9 14,35 13,5 Horka nad Moravou 5,9 12,04 13,6 Ústín 8,2 13,21 9,4 13,7 Charváty 7,5 14,93 Velká Bystřice 5 9,42 10,8 9,9 Velký Týnec Koţušany-Táţaly 2,7 6,91 5,9 11,74 11,3 Křelov-Břuchotín 4,4 10,17 11,5 Věrovany 6,6 10,95 13,3 Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/?_
4.2.3 Struktura pozemků Struktura pozemků je v celém mikroregionu nerovnoměrná. Strukturu pozemků jednotlivých obcí zachycuje tabulka č. 7 a obrázek č. 3. Z celkové plochy mikroregionu 35 607 ha, je 70 % půdy zemědělské, 12,5 % lesní půdy a 1,8 % jsou vodní plochy. Ve
24
Svaz pr myslu a dopravy ČR [online]. 2011 [cit. 2011-03-13]. Nezaměstnanost. Dostupné z WWW: .
39
všech obcích tvoří zemědělská půda průměrně 77 %, a je nejvíce zastoupena ornou půdou. V obcích Bukovany, Bystročice, Hněvotín, Charváty, Koţušany-Táţaly a Ústín zabírá zemědělská plocha přes 90 % celkové výměry pozemků. Obce s nejmenším procentním zastoupením zemědělské půdy jsou Grygov (42 %) a Střeň (30 %). Vinice se v oblasti mikroregionu Olomoucko nenachází v ţádné z obcí. Zahrady tvoří průměrně v obcích mikroregionu přibliţně 4 % z celkové výměry. Výjimkou je obec Samotišky, kde zahrady tvoří aţ 19 % plochy. V obcích Blatec, Bukovany a Samotišky chybí lesní plochy. Ve 14 obcích mikroregionu (Bohuňovice, Bystročice, Bystrovany, Hlušovice, Hněvotín, Charváty, Koţušany-Táţaly, Křelov-Břuchotín, Majetín, Náklo, Skrbeň, Ústín, Velká Bystřice a Věrovany) lesní plocha zabírá méně neţ 10 % z celého území. Oproti tomu v obcích Dolany (45 %), Grygov (49 %) a Střeň (59 %) se lesní plochy rozkládají na ploše, která zabírá více neţ 45 % území a v obcích Grygov a Střeň zaujímá větší plochu neţ zemědělská půda. Vodní plochy nalezneme v kaţdé obci v malém průměrném zastoupení 1,6 % z území obce. Významnější podíl mají vodní plochy v obci Horka nad Moravou, kde tvoří 8 %. Zastavěné plochy pokrývají z celé plochy mikroregionu plochu 3,6 %. V obcích zaujímají zastavěné plochy průměrně 2,6 % z celého území obce. Nad tento průměr vyčnívá sídlo mikroregionu město Olomouc se 7 % a obec Samotišky se 6 %. V tabulce č. 7 je uveden ukazatel tzv. koeficient ekologické stability (KES), jehoţ hodnota vznikne porovnáním ekologicky stabilních prvků (vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky a vodní plochy) a ekologicky nestabilních prvků (orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy). Je vytvořeno pět kategorií a podle hodnoty ukazatele se zařazují území do jednotlivých kategorií, viz příloha č. 3. Území mikroregionu s hodnotou KES=0,3319 spadá do kategorie intenzivně vyuţívaného území. 42 % obcí má hodnotu KES pod 0,1 coţ zahrnuje území s maximálním narušením přírodních struktur. Pouze tři obce Dolany, Grygov a Střeň mají hodnotu větší neţ jedna, to představuje vcelku vyváţenou krajinu, v níţ jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Obce, jejichţ území by mohlo být označeno za přírodní nebo přírodě blízké, se v mikroregionu nevyskytují, avšak do katastrálního území několika obcí zasahují
40
územní celky, které patří do chráněných krajinných oblastí nebo jsou součástí jiných chráněných přírodních celků, jako přírodní památka, národní přírodní památka, přírodní rezervace nebo národní přírodní rezervace. 46 % z obcí spadá do některé z výše vyjmenovaných kategorií. U 30 % obcí zasahuje do jejich území chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví (Horka nad Moravou, Křelov-Břuchotín, Náklo, Olomouc, Příkazy, Skrbeň, Střeň a Štěpánov). Národní přírodní rezervace (dále jen NPR) a přírodní rezervace (dále jen PR) se nachází v 38 % obcí. NPR Ramena řeky Moravy je součástí území čtyř obcí (Horka nad Moravou, Náklo, Příkazy a Střeň). Další NPR vyskytující se na území obcí Bystročice a Hněvotín je národní přírodní rezervace Na skále. Obce Grygov a Charváty do svého území zahrnují PR Království. Další přírodní rezervace, které leţí na území mikroregionu, jsou Panenský les (Horka nad Moravou a Štěpánov), Plané loučky (Horka nad Moravou a Olomouc), Chomoutovské jezero (Olomouc) a PR – Kenický (Střeň). Na území mikroregionu se vyskytují i přírodní památky (PP) v obcích Olomouc (Bázlerova pískovna) a Horka nad Moravou (Častava, Daliboř, Kurfürstovo rameno).
41
Tabulka č. 7: Struktura pozemků v jednotlivých obcích Struktura vyuţití pozemků v tom z toho trvalé celková travní výměra ovocné porost lesní vodní zastavěné ostatní ekologick pozemků zemědělská orná půda chmelnice vinice zahrady sady y Obce (ha) půda půda plochy plochy plochy á stabilita Blatec 658 582 550 0 0 15 0 16 0 13 13 51 0,072 Bohuňovice 1 257 1 106 1 022 0 0 41 1 42 11 10 33 97 0,091 Bukovany 316 291 268 0 0 11 0 12 0 1 6 17 0,082 Bystročice 801 737 651 57 2 18 0 8 2 4 13 46 0,044 Bystrovany 351 253 222 0 0 23 0 7 9 7 18 64 0,151 Dolany 2 377 1 124 866 0 0 83 2 174 1 067 12 37 138 1,285 Grygov 1 272 532 484 0 0 38 6 3 623 15 20 83 1,167 Hlušovice 425 361 237 0 0 10 1 112 12 13 8 31 0,536 Hněvotín 1 173 1 065 1 018 15 0 22 4 6 7 8 23 71 0,042 Horka nad Moravou 1 194 710 562 0 0 38 0 110 270 93 28 93 0,748 Charváty 888 801 754 0 0 33 0 14 7 16 15 49 0,086 Koţušany-Táţaly 627 572 550 0 0 17 1 4 1 12 12 29 0,059 Křelov-Břuchotín 791 688 617 0 0 50 1 20 1 4 24 75 0,106 Majetín 950 822 777 0 0 27 0 18 7 14 14 93 0,075 Náklo 1 146 952 893 0 0 39 3 18 11 20 25 138 0,086 Olomouc 10 333 5 815 4 922 3 0 533 16 340 1 168 240 730 2 381 0,286 Příkazy 1 397 1 116 1 062 0 0 36 0 18 147 19 27 88 0,187 Samotišky 190 148 108 0 0 36 1 2 0 1 12 28 0,270 Skrbeň 788 695 672 0 0 20 0 4 6 2 16 69 0,042 Štěpánov 2 684 2 106 1 904 0 0 64 1 138 319 43 60 155 0,267 Střeň 578 175 152 0 0 13 0 11 340 25 8 31 2,037 Toveř 206 162 138 0 0 12 10 2 24 1 7 12 0,312 Ústín 440 410 399 0 0 11 0 0 3 3 7 17 0,040 Velká Bystřice 922 688 534 60 0 66 3 25 10 20 43 161 0,155 Velký Týnec 2 062 1 566 1 396 70 0 73 2 25 262 14 43 177 0,223 Věrovany 1 781 1 455 1 380 0 0 36 6 33 153 43 27 102 0,180 Zdroj: Risy.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-05]. Obce. Dostupné z WWW: .
42
Obrázek č. 3: Struktura sloţení pozemků v obcích mikroregionu Olomoucko
Zdroj: Vlastní práce
4.2.4 Hospodářská činnost V mikroregionu je registrováno 33 916 podnikatelských subjektů, z toho největší část 58 % tvoří obchody a pohostinství a podniky poskytující ostatní obchodní sluţby. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou jsou podniky zabývající se průmyslem 11 %. Nejméně jsou zastoupeny podniky, které se věnují lesnictví, zemědělství, rybářství (1,9 %) a podniky, které se svojí činností zaměřují na oblast dopravy a spojů (3,4 %). Z hlediska právní formy ve všech obcích převaţují fyzické osoby s 84 % nad právnickými osobami 16 %. Ve všech obcích jsou nejvíce zastoupeny podnikatelské subjekty bez zaměstnanců, v celém mikroregionu jich je 10 742, coţ je necelých 32 % ze všech podnikatelských subjektů. Podle velikosti dělíme podniky na mikropodniky, malé podniky, střední podniky a velké podniky. Nejvíce jsou zastoupeny mikropodniky 10 %, které jsou ve všech obcích mikroregionu. 2 % tvoří malé podniky, které najdeme téměř ve všech obcích, výjimku tvoří tři obce Bystročice, Střeň a Ústín. Střední podniky
43
se zde vyskytují pouze v 54 % obcích a na celém území mikroregionu jsou zastoupeny pouze 0,5 %. Po městě Olomouc, kde je středních podniků nejvíce (154), je nejvíc středních podniků v obcích Bohuňovice (3) a Štěpánov (3). Velké podniky najdeme pouze ve dvou obcích mikroregionu Olomouc (24) a Bystrovany (1). Sloţení podnikatelských subjektů v mikroregionu je shrnuto v příloze č. 4. 4.2.5 Technická vybavenost a infrastruktura Do technické vybavenosti obcí spadá kanalizace, plynovod a vodovod. 77 % obcí je plně vybaveno plynovodem, vodovodem i kanalizací. Ve 23 % obcích chybí alespoň jedna z výše uvedených technických vybaveností. 8 % obcí je vybaveno buď jen kanalizací a plynovodem, nebo vodovodem a plynovodem. Výjimkou je obec Bukovany, kde tato technická vybavenost chybí úplně. Mezi jednotlivými obcemi v mikroregionu je vytvořena velmi propojená komunikační síť. Všechny obce jsou spojeny s centrem mikroregionu, městem Olomouc. Dopravní dostupnost obcí je zajištěna buď silniční, nebo u některých obcí i ţelezniční dopravou. Ve 14 obcích nalezneme oba dva typy dopravy. Některé obce leţí na významných ţelezničních tratích, patří sem obec Střeň, jejímţ katastrálním územím prochází ţelezniční trať Praha-Česká Třebová-Přerov-Bohumín. Trať je součástí přípojné větve II. Tranzitního koridoru Rakousko-Polsko, která zajišťuje spojení s I. Tranzitním koridorem. Obcí Štěpánov prochází ţelezniční trať Olomouc-Praha. Díky poloze mikroregionu v oblasti Hané na Moravě, vznikly v obcích cyklostezky, které propojují nejen jednotlivé obce mikroregionu, ale také jsou součástí cyklostezek celostátního i mezinárodního významu. Patří sem tzv. Jantarová stezka, která je mezinárodní trasou vedoucí z Krakova přes Olomouc do Vídně a patří mezi dálkové trasy střední Evropy. Tato Jantarová stezka prochází obcemi Velká Bystřice, Olomouc a Bystrovany. Dále zde je cyklostezka Hlušovice-Bohuňovice-Bělkovice-Lašťany s napojením na Olomouc, Moravská stezka, která spojuje města Jeseník-Mikulov a propojuje tak celou Moravu od severu k jihu a stezka 6025, jejíţ trasa je OlomoucTěšetice-Bouzov.
44
4.2.6 Zdravotnictví Zdravotnické zařízení nalezneme v 65 % obcí. Ve větších obcích působí obvykle praktický lékař a případně i dětský lékař a specialisté. Lékárny uţ jsou méně zastoupené, jsou pouze v 7 obcích mikroregionu Olomoucko. Výjimku tvoří obce Blatec, Bystročice, Bystrovany, Hlušovice, Charváty, Koţušany-Táţaly, Tovéř, Ústín a Věrovany, zde nejsou zřízeny ordinace ani lékárny. Hlavním centrem zdravotnictví je město Olomouc, v oblasti zdravotní péče plní přirozenou spádovou roli. Nachází se zde Fakultní nemocnice, která poskytuje základní, specializovanou a superspecializovanou zdravotní péči o děti i dospělé v celé šíři spektra lékařských oborů. Je součástí sítě jedenácti velkých nemocnic nejvyššího typu, které tvoří páteř celého zdravotnictví v České republice. Tato nemocnice je největším zdravotnickým zařízením v Olomouckém kraji, v mnoha oborech pečuje o nemocné z široké oblasti, která přesahuje hranice regionu a v některých specializacích i hranice celé Moravy. Dále je tu vojenská nemocnice na Klášterním Hradisku a mnoho dalších zdravotních ordinací nebo center. 4.2.7 Školství Všechny obce jsou vybaveny alespoň jednou mateřskou školou a téměř všechny i základní školou, výjimku tvoří obce Bukovany, Hlušovice, Tovéř a Ústín, v těchto obcích základní školy nejsou. 59 % základních škol v obcích má vytvořen pouze první stupeň, zbylých 41 % základních škol má první i druhý stupeň. Zastoupení středních škol v mikroregionu Olomoucko je velké, ačkoliv většina z nich je koncentrována do města Olomouc (24 středních škol). Střední školu najdeme i v obci Horka nad Moravou. V oblasti školství je město Olomouc velice významné, je sídlem Univerzity Palackého, která je druhou nejstarší univerzitou v České Republice a patří mezi jednu z nejznámějších univerzit v České Republice. Mezi další vysoké školy řadíme Vyšší odbornou sociální školu Olomouc a Moravskou vysokou školu Olomouc. 4.2.8 Sociální sluţby Sociální péče v obcích mikroregionu Olomoucko je zajištěna sociálními zařízeními, jako jsou domovy s pečovatelskou sluţbou a domovy pro seniory. Domovy s pečovatelskou sluţbou se nacházejí v obcích Dolany, Hněvotín a Majetín, domovy pro seniory ve Velké Bystřici. Úřad práce nalezneme v sídle mikroregionu, Olomouci, které
45
také poskytuje širší sociální péči, která je zastoupena v podobě azylových domů, nocleháren, centra denních sluţeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postiţením, domovy pro seniory, chráněné bydlení, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ, sociální poradny, centra sociálně rehabilitačních sluţeb, domy s pečovatelskou sluţbou a ostatní zařízení sociální péče. Záměr rozšířit poskytovanou sociální péči a vystavět sociální zařízení mají obec Blatec, kde chtějí zřídit dům s pečovatelskou sluţbou a obec Grygov, kde chtějí vytvořit dům seniorů. 4.2.9 Ochrana ţivotního prostředí Za jednu z nejvýznamnějších činností, jak přispět k ochraně ţivotního prostředí je ve všech obcích třídění odpadu. Ve všech obcích je zajištěn sběr komunálního odpadu prostřednictvím popelnic na zbytkový směsný komunální odpad a pomocí separačních nádob na tříděný odpad, modré na papír, ţluté na plasty a zelené na sklo. V jednotlivých obcích je pravidelný svoz komunálního odpadu jednou týdně nebo jednou za 14 dní. Sběr velkoobjemového a nebezpečného odpadu je zprostředkováván jednou nebo dvakrát ročně, ve velkých obcích jako například Olomouc nebo Velká Bystřice i víckrát ročně, pomocí tzv. sběrových sobot. V některých obcích (Olomouc, Velká Bystřice) je zajištěn i sběr bioodpadu pomocí tzv. biopopelnic. Sběr elektrospotřebičů všeho druhu je prováděn mobilním sběrem v obci. V Bystrovanech je zřízen sběrný dvůr v bývalém areálu PILA a v Křelově v areálu zemědělského druţstva je skládka odpadu rostlinného původu. Dalším přínosem k ochraně ţivotního prostředí povaţují obyvatelé obce existenci kanalizace a čističky odpadních vod. V obci Blatec je naplánovaná revitalizace skládky odpadů. 4.2.10 Kulturní ţivot v obci Kaţdá z jednotlivých obcí přispívá ke kulturnímu ţivotu v mikroregionu. Město Olomouc nabízí snad veškeré moţnosti kulturního vyţití, od sportovních center, divadel, kin, muzeí, galerií, bazénů, aquaparku, zajímavých architektonických památek, aţ po různé festivaly, které se zde konají kaţdoročně. Kulturní ţivot se neodehrává jen v sídle mikroregionu, ale kaţdá z jednotlivých obcí nabízí své specifické a ojedinělé
46
kulturní, sportovní či jiné akce, kterými většinou ţije celá obec, památky, na které se dají nalákat turisté a prostory, kde mohou občané trávit svůj volný čas. Mezi typické pořádané kulturní akce patří plesy, hody, sportovní utkání, v některých obcích i výstavy. V menších obcích se dodrţují tradice a zvyky, typickým příkladem je stavění a kácení májky. Kulturní zařízení jsou v největší míře zastoupeny kulturními domy a veřejnými knihovnami. V některých obcích najdeme i sportovní areály a centra. V jednotlivých obcích se vyskytují spolky různého druhu jako sbor dobrovolných hasičů, TJ SOKOL, Myslivecké sdruţení, Český rybářský svaz, Český červený kříţ, Klub seniorů, jezdecký a kynologický klub. V některých z obcí najdeme lokality a památky významné pro rozvoj cestovního ruchu jak jednotlivých obcí, tak celého mikroregionu, například: V obci Příkazy je od roku 1995 vyhlášená Vesnická památková rezervace, která představuje soubor lidového stavitelství na Hané. Ten tvoří Kameničkův grunt a špaletové stodoly. Expozice je věnována dokladům původního ţivota na vesnici. 25 V obci Bohuňovice je nově postaveno Centrum zdraví, které zahrnuje aquapark s ubytovnou. V Bystrovanech je vybudováno arboretum „Přírodní ráj“ Horizont, ve kterém je moţno vidět aţ 200 druhů cizokrajných dřevin a rostlin, vybudovaný vodopád, jezírko s lekníny a vzácnými druhy kaprů Koi. Součástí areálu je i restaurace a malý obchod Horizont. V Horce nad Moravou sídlí ekologická organizace Sluňákov, která se snaţí přiblíţit člověka k přírodě. Největší atraktivností, kterou tato organizace provozuje je komentovaná prohlídka nízkoenergetického domu. Dále poskytují informace o turistických zajímavostech v okolí a přírodě Litovelského Pomoraví, je zde půjčovna jízdních kol a sportovních pomůcek, prodej drobného občerstvení (biopotraviny, fair-trade), suvenýrů a publikací a kopírování na recyklovaný papír. Také zde byl vytvořen nový sportovní areál.
25
Olomoucký kraj [online]. 2005-04-28 [cit. 2011-02-13]. Vesnická památková rezervace Příkazy. Dostupné z WWW: .
47
V Majetíně bylo zrekonstruováno ozdravné centrum, které je vybaveno koupalištěm a saunou. V obci Náklo se nachází pískovna, která slouţí nejen k těţbě šterkopísku, ale také nabízí moţnosti rybaření ve vymezeném prostoru a provozování sportovní činnosti na vodní ploše. Kapli Františka Xaverského je moţné navštívit v obci Věrovany, které kapli prezentují na svých webových stránkách, kde je umoţněno náhledu na kapli v 3D. Kaţdá obec má zřízeny své webové stránky, kde poskytují základní informace o obci, informují o dění v obci, záměrech představitelů obce a akcích, které připravují a další specifické informace. Většina obcí vydává svoje vlastní deníky nebo zpravodaje, ve kterých informují především své občany o dění v obci. Rozpočety jednotlivých obcí za rok 2010
4.3
Nejlepším ukazatelem hospodářské činnosti obce je její rozpočet. Velikost rozpočtu je závislá hlavně na velikosti obce. Rozpočet obce se skládá ze dvou hlavních částí z rozpočtu příjmů a rozpočtu výdajů, jednotlivé části jsou pak rozděleny do menších kategorií a jsou detailněji rozepsány. Tvorba rozpočtu a hospodaření podle něj v průběhu rozpočtového období je v České Republice povinná, stejně tak jeho zveřejňování.26 4.3.1 Příjmy rozpočtů Příjmy rozpočtu se dělí na základní tři skupiny, daňové příjmy, nedaňové příjmy a kapitálové příjmy. Nejvyšších příjmů v roce 2010 dosáhly obec Olomouc (1 922 301 200), Velká Bystřice (144 986 800) a Grygov (44 115 978). Do porovnání obce s nejniţšími příjmy jsou Ústín (3 244 000) a Tovéř (5 748 000). Nejvíce se na příjmech podílí daňové příjmy, u 69 % obcí tvoří více neţ 50 % z celkových příjmů. Nedaňové příjmy zahrnují převáţně příjmy z pronájmu a poskytování sluţeb a výrobků. Kapitálové příjmy získalo pouze 6 obcí a to z prodeje pozemků. Dotace obdrţelo 11 ze 13 vybraných obcí. U obcí Dolany, Grygov a Velká Bystřice se na příjmech podílí 26
Kolektiv autorů. Úvod do regionálních v d a veřejné správy. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. str. 232-233. ISBN 978-80-7380-086-4.
48
velkou měrou dotace, které tvoří více neţ 50 % celkových příjmů. Struktura příjmů vybraných obcí za rok 2010 je zachycena v příloze č. 5, za rok 2009 v příloze č. 7, za rok 2008 v příloze č. 9. Graf č. 2 znázorňuje podíly jednotlivých druhů příjmů na celkových příjmech, jichţ vybrané obce Olomoucka dosáhly v roce 2010. Graf č. 2: Příjmy vybraných obcí za rok 2010
Příjmy vybraných obcí 100% 80% 60%
dotace
40%
kapitálové příjmy
20%
nedaňové příjmy
0% Věrovany
Velký Týnec
Velká Bystřice
Ústín
Tovéř
Olomouc
Náklo
Křelov-Břuchotín
Hlušovice
Grygov
Dolany
Bystrovany
Bohuňovice
daňové příjmy
Zdroj: Rozpočty jednotlivých obcí pro rok 2010, vlastní zpracování
Graf č. 3 znázorňuje vývoj podílu dotací v příjmech vybraných obcí v letech 2008– 2010. V průběhu let se výše dotací u jednotlivých obcí mění, největší procentuální podíl dotací má obec Velká Bystřice, kde dotace po všechny tři roky přesahují 60 %.
49
Graf č. 3: Procentuální vyjádření podílu dotací v příjmech obcí v letech 2008-2010
Procentuální vyjádření podílu dotací v příjmech obcí v letech 2008-2010 100% 80% 60% 40% 20% 0%
rok 2008 rok 2009
Věrovany
Velký Týnec
Velká Bystřice
Ústín
Tovéř
Olomouc
Náklo
Křelov-Břuchotín
Hlušovice
Grygov
Dolany
Bystrovany
Bohuňovice
rok 2010
Zdroj: Rozpočty obcí v letech 2008-2010, vlastní zpracování
4.3.2 Výdaje rozpočtů Výdaje se dělí na dvě základní skupiny, běţné výdaje a kapitálové výdaje. Významnější sloţkou jsou běţné výdaje, kam patří především výdaje určené na financování základních škol, kultury, komunálních sluţeb a územního rozvoje, veřejného osvětlení, péči o vzhled obcí a veřejnou zeleň, poţární ochrana a činnost místní správy. Kapitálové výdaje zaznamenalo 6 obcí, především na pořízení budov, strojů, přístrojů a zařízení a investiční půjčené prostředky obyvatelstvu. Vyšší kapitálové výdaje byly pouţity v obci Grygov (48 881 000). Struktura rozpočtových výdajů vybraných obcí za rok 2010 jsou zachyceny v příloze č. 6, za rok 2009 v příloze č. 8, za rok 2008 v příloze č. 10. Graf č. 4 znázorňuje podíly jednotlivých druhů výdajů na výdajích celkových, jichţ vybrané obce Olomoucka za rok 2010 dosáhly.
50
Graf č. 4: Výdaje vybraných obcí za rok 2010
Výdaje vybraných obcí 100% 80% 60% 40%
kapitálové výdaje
20%
běţné výdaje Věrovany
Velký Týnec
Velká Bystřice
Ústín
Tovéř
Olomouc
Náklo
Křelov-Břuchotín
Hlušovice
Grygov
Dolany
Bystrovany
Bohuňovice
0%
Zdroj: Rozpočty jednotlivých obcí pro rok 2010, vlastní zpracování
Porovnáme-li příjmy a výdaje dostaneme saldo rozpočtu, coţ je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Jsou-li příjmy > neţ výdaje jedná se o přebytkový rozpočet a pokud jsou příjmy < výdaje, jedná se o schodek v rozpočtu. Ţádoucí je vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. V tabulce č. 8 můţeme vidět, ţe přebytek zaznamenalo 7 obcí a schodek 6 obcí. Vyrovnaný rozpočet nemá ţádná z vybraných obcí. Dorovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji dosáhly obce financováním, jak na straně příjmů, tak výdajů. Dofinancování rozdílu v rozpočtech se převáţně týkalo splátek úvěru nebo vytvoření nového úvěru nebo zapojení přebytku hospodaření z minulých let.
51
Tabulka č. 8: Saldo hospodaření vybraných obcí za rok 2010 obce Bohuňovice Bystrovany Dolany Grygov Hlušovice Křelov-Břuchotín Náklo Olomouc Tovéř Ústín Velká Bystřice Velký Týnec Věrovany
příjmy výdaje saldo 42 401 750 42 278 010 123 740 19 904 918 11 574 127 8 330 791 38 700 000 15 000 000 23 700 000 44 115 978 57 085 977 -12 969 999 6 337 000 6 040 900 296 100 22 877 037 38 722 181 -15 845 144 14 535 502 13 775 502 760 000 1 922 301 200 2 077 227 200 -154 926 000 5 748 000 8 148 000 -2 400 000 3 244 000 5 873 984 -2 629 984 144 986 800 135 508 800 9 478 000 38 029 000 35 659 000 2 370 000 14 562 134 25 104 139 -10 542 005
Zdroj: Rozpočty vybraných obcí za rok 2010, vlastní zpracování
SWOT analýza mikroregionu Olomoucko
4.4
SWOT analýza představuje komplexní metodu kvalitativního vyhodnocení v tomto případě daného území, mikroregionu Olomoucko. Je to vysoce efektivní a jednoduchá pomůcka pro shrnutí a vyhodnocení informací o současném stavu obcí mikroregionu Olomoucko. Pomocí metody SWOT analýza hodnotíme silné stránky, slabé stránky, příleţitosti a hrozby. Na základě zpracovaných tematických SWOT analýz pro jednotlivé obce mikroregionu byla vytvořena souhrnná SWOT analýza pro mikroregion Olomoucko, která je zaměřena na oblasti horninové prostředí, vodní reţim, hygiena ţivotního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond (dále jen ZPF), veřejná dopravní a technická infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodářské podmínky. SWOT analýza je zachycena v následující tabulce č. 9.
52
Tabulka č. 9: SWOT analýza mikroregionu Olomoucko Silné stránky významná loţiska stavebních surovin (štěrk, štěrkopísek, vápenec, cihlářská hlína, břidlice) luţní lesy přirozeně zadrţují vodu v území vodní plochy zadrţující vodu v území významné zdroje pitné vody v území velká část území není znečišťována významnými zdroji emisí velkoplošné chráněné území (CHKO Litovelské Pomoraví) maloplošná chráněná území přírodní parky v některých obcích tvoří lesní půdy více neţ 40 % rozlohy většina území je dostatečně obslouţena hromadnou dopravou v území se nachází jedno veřejné mezinárodní letiště (Olomouc) na území se nachází několik řízených skládek odpadu, ve většině obcí funguje systém základního třídění odpadů a sběr nebezpečných odpadů v území funguje kvalitní systém škol všech stupňů v Olomouci se nachází dvě nemocnice velký zájem o bydlení v obcích dobře dostupných z Olomouce velký rozvoj residenčních čtvrtí v Olomouci město Olomouc má velký turistický potenciál v území se nachází několik přírodních vodních ploch ke koupání rekreační vyuţití letišť Olomouc a Bohuňovice některé areály škol jsou otevřeny i pro denní rekreaci a sport mládeţe probíhá konverze některých bývalých průmyslových areálů
Slabé stránky dopravní zátěţ spojená s těţbou surovin v území, zvýšená prašnost, hluk nestabilita dříve vytěţených prostor (Samotišky) rekultivace vytěţených loţisek neprobíhá podle plánu (cihelna Blatec) vyhlášené záplavové území řeky Moravy zasahuje části zastavěných území přilehlých obcí místní záplavy znečištění prostředí ze zemědělské výroby některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV zatíţení hlukem a zvýšenou prašností podél významných komunikací a za ţeleznice velkou část území tvoří rozlehlé plochy intenzivně vyuţívané zemědělské půdy v některých obcích se nevyskytují ţádné lesní plochy některé obce obsluhovány pouze ţelezniční dopravou bez navazujících BUS spojů nejsou vybudovány trasy a další zázemí pro místní cyklistickou dopravu průměrný věk obyvatel se zvyšuje Olomouci chybí vysoká škola technického zaměření infrastruktura v obcích obce mohou jen těţko konkurovat velké turistické přitaţlivosti Olomouce v moţnostech ubytování chybí kempy a tábořiště většina průmyslových podniků je umístěna v Olomouci
Zdroj: Analytické podklady ORP Olomouc, Magistrát města Olomouce, odbor koncepce a rozvoje
53
Tabulka č. 9: SWOT analýza mikroregionu Olomoucko Příleţitosti vyuţití vytěţených prostor pro rekultivaci pro přírodě blízké plochy nebo pro rekreační účely dobudování protipovodňových opatření budování poldrů, obnova přirozených retenčních prostor v krajině výstavba protihlukových bariér dobudovat systémy splaškové kanalizace a ČOV v obcích dořešení návaznosti CHKO na město Olomouc – rekreační zóna rozvoj luţních lesů v záplavových oblastech rozvoj letiště v Bohunicích budování systému cyklistických stezek pro místní i dálkové trasy maximálně vyuţít systémů třídění odpadů podporovat místní kulturní akce a další aktivity zachovávající identitu malých obcí připravit dostatek kvalitních rozvojových ploch pro bydlení doplňovat zázemí pro rekreaci a turistiku mimo Olomouc rozvoj stávajících sportovních areálů pokusit se otevřít v Olomouci vysokou školu technického zaměření kongresová turistika
Hrozby střety loţisek surovin s limity vyuţití území omezují moţnosti těţby omezení rozvoje některých obcí při derealizaci protipovodňových opatření moţné omezení rozvoje sídel, která leţí v CHKO rozvojové plochy leţí právě na půdách nejvyšší kvality – střet se zájmy ochrany ZPF vyčerpání kapacity stávajících skládek komunálního odpadu příliš velká spádová síla Olomouce výstavba v některých místech je omezena limity vyuţití území střet s ochranou ZPF u nových lokalit pro rekreaci nové větší rozvojové plochy pro výrobu a technologie je moţné nalézt téměř pouze na půdách nejvyšší kvality
Zdroj: Analytické podklady ORP Olomouc, Magistrát města Olomouce, odbor koncepce a rozvoje
4.5
Vyhodnocené výsledky dotazníkového šetření Z 13 dotazovaných starostů jich odpovědělo 6. Z dotazníkového šetření vyplynulo,
ţe všichni starostové zastávají funkci uvolněného starosty. 5 z obcí je součástí i jiných mikroregionů, z toho 4 obce patří do mikroregionu Haná pod Jedovou. Největší přínos z partnerství obcí vidí starostové v předávání si informací, vyměňování si zkušeností a názorů. Atraktivnost obcí z různých hledisek povaţují starostové většinou za průměrnou. Výjimku tvoří atraktivnost z hlediska historických a kulturních památek, ta je vnímána
54
z 60 % nadprůměrně oproti tomu atraktivnost z hlediska pracovních příleţitostí a nabídky sluţeb je vnímána z 60 % podprůměrně. Do budoucna by se obce chtěli nejvíce zaměřit na zkvalitnění technické vybavenosti a infrastruktury, školství, sociální sluţby a podpořit více cestovní ruch a tím přispět k rozvoji obce a zlepšit kvalitu ţivota obyvatelstva v obci. Za přínos k ochraně ţivotního prostředí povaţují obce třídění odpadů a také zavedení do obce kanalizaci. Město Olomouc v současné době pracuje na Pilotním projektu třídění do sběrné nádoby na biologicky rozloţitelný odpad, který probíhá v Něředíně. 50 % obcí přispívají k ochraně výsadbou zeleně. V Bystrovanech probíhá systematická náhrada a doplňování zeleně. 80 % obcí vyuţívá moţnosti dotací z EU. Dotace většinou pouţívají na financování v oblasti ţivotního prostředí, na opravu občanské vybavenosti, na výstavbu komunikací, cyklostezky nebo sportovní haly. Obce, které dotace prozatím nevyuţili, mají v plánu tak učinit po ukončení závazných akcí z minulých volebních období. Osvěta v obcích o akcích organizovaných mikroregionům je prováděna pomocí internetových stránek obcí, místních zpravodajů a místních rozhlasů. Významné je vzdělávací centrum ekologických aktivit – Sluňákov v Horce nad Moravou.
55
5
ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo posoudit kvalitu ţivota ve vybraném regionu
z pohledu přírodních, sociálních a kulturních podmínek. Mnou vybraný region je zastoupen mikroregionem Olomoucko. Ve vlastní práci se nejprve zabývám charakteristikou mikroregionu Olomoucko, jeho vznikem a orgány, které se podílejí na jeho fungování. Dále se zaměřuji na charakteristiku jednotlivých obcí mikroregionu z pohledu přírodních, sociálních a kulturních podmínek. V další části práce se zaměřuji na hospodaření jednotlivých obcí prostřednictvím jejich rozpočtů. V závěru práce je vytvořena SWOT analýza, která vyhodnocuje současný stav mikroregionu a je zde vyhodnocení dotazníkového šetření v rámci vybraných obcí. Mnou zvolený mikroregion Olomoucko se vymyká typickému pojetí dobrovolné spolupráce obcí tím, ţe mikroregion nemá právní formu. Dominantní postavení zde zaujímá sídlo mikroregionu, město Olomouc, které se většinou odlišuje od průměrných hodnot jednotlivých ukazatelů pro mikroregion. Tento dominantní vliv města přináší jak pozitiva, tak i negativa pro obce mikroregionu. 42 % obcí má hodnotu KES pod 0,1, coţ zahrnuje území s maximálním narušením přírodních struktur. Ovšem v rámci rozvoje a zlepšení kvality ţivota se obce snaţí o revitalizaci poškozených struktur a tím zvýšení kvality ţivota. Ve 46 % obcí je součástí jejich území nějaký chráněný přírodní celek. V oblasti sociálních zdrojů je na tom nejlépe školství. Ve všech obcích jsou zřízeny mateřské školy a v 85 % obcí je i základní škola. V této oblasti hraje důleţitou roli město Olomouc, kde se nachází spousta základních a středních škol a především univerzita Palackého, která je druhou nejstarší univerzitou v České republice. Zdravotnické zařízení nalezneme v 65 % obcí. Lékárny jsou pouze v 7 obcích. I v oblasti zdravotní péče plní město Olomouc přirozenou spádovou roli. Olomouc je i centrem sociální péče, ovšem sociální zařízení v zastoupení domovů s pečovatelskou sluţbou nebo domovy pro seniory najdeme i v dalších obcích mikroregionu. Záměr vystavět sociální zařízení mají obce Blatec a Grygov.
56
Kulturní ţivot se odehrává ve všech obcích mikroregionu. Probíhá formou pořádání různých kulturních, sportovních a jiných akcí. V této oblasti mají obce mikoregionu velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu jak v rámci přírodních, či kulturních památek, které se na jejich území vyskytují, tak i prostřednictvím sportovních a relaxačních center, která zde v posledních letech vznikla. Podporují a zvyšují tak atraktivnost celého regionu. Mikroregion Olomoucko je charakteristický výskytem jednoho silného centra a ostatních přilehlých obcí. Tato vzájemná spolupráce je výhodná pro rozvoj území, jednotlivé menší obce doplňují moţnosti vyţití v rámci cestovního ruchu a centrum plní svoji spádovou roli. V rámci vzájemné spolupráce si obce mezi sebou předávají cenné informace a společně se doplňují, aby dosáhly co největšího rozvoje a tím přispěly k zlepšení kvality ţivota.
57
LIRERATURA A POUŢITÉ ZDROJE BRŮNA, JUDr. Miroslav, et al. Veřejná správa v České Republice. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2005. 120 str. ISBN 80-239-4709-5. Dţuka, J. (ed.). 2004. Psychologické dimenzie kvality života. Prešov: Prešovská univerzita, ISBN 80-8068-282-8. Kolektiv autorů. Úvod do regionálních v d a veřejné správy. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 455 str. ISBN 978-80-7380-086-4. LIPSKÝ, Z. Sledování zm n v kulturní krajin . Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s.r.o., 2000. 71 s. ISBN 80-213-0643-2. LOUDA, Tomáš; GROSPIČ, Jiří; VOSTRÁ, Lenka. Modernizace veřejné správ v Evrop a České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. 351 s. ISBN 80-7380-001-2. REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika a řízení odv tví veřejného sektoru. Praha: Ekopress, 2007. 309 s. ISBN 978-80-86929-29-3. Vojenské zdravotnické listy. 2004, č. 1, ISSN 0372-7025. Ostatní zdroje: Územně analytické podklady ORP Olomouc – I. Aktualizace, Magistrát města Olomouce, odbor koncepce a rozvoje, prosinec 2010 Rozpočty vybraných obcí pro rok 2010
58
Internetové zdroje: BŘEŇ, Mgr. Jan. Deník veřejné správy [online]. 2007-03-26 [cit. 2010-10-27]. Postavení zastupitelstva obce. Dostupné z WWW: . BŘEŇ, Mgr. Jan. Deník veřejné správy [online]. 2007-09-10 [cit. 2010-10-27]. Jednání zastupitelstva a postavení rady obce. Dostupné z WWW: . BŘEŇ, Mgr. Jan. Deník veřejné správy [online]. 2007-11-13 [cit. 2010-10-23]. Starosta a jiné orgány obce. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-03-06]. Obce Olomouckého kraje k 1. 1. 2010. Dostupné z WWW: . Kvalita ţivota. In Soudobá sosiologie II [online]. [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo práce a sociálních v cí [online].[cit. 2011-02-20]. Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Dostupné z WWW: . Olomoucký kraj [online]. 2005-04-28 [cit. 2011-02-13]. Vesnická památková rezervace Příkazy.
59
Dostupné z WWW: . Risy.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-05]. Obce. Dostupné z WWW: . Statutární m sto Olomouc [online]. 2009 [cit. 2011-03-06]. Strategický plán rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko. Dostupné z WWW: . Statutární m sto Olomouc [online]. 2009 [cit. 2011-03-06]. Komise hospodářského rozvoje. Dostupné z WWW: . Statutární m sto Olomouc [online]. 2009 [cit. 2011-03-06]. Mikroregion Olomoucko. Dostupné z WWW: . Svaz pr myslu a dopravy ČR [online]. 2011 [cit. 2011-03-13]. Nezaměstnanost. Dostupné z WWW: . Ústav územního rozvoje [online]. 2001 [cit. 2010-10-22]. Monitoring mikroregionů. Dostupné z WWW: . Wikipedie [online]. 2009 [cit. 2010-10-24]. Mikroregion. Dostupné z WWW: . Wikipedie [online]. 2009 [cit. 2010-10-26]. Obec. Dostupné z WWW: . Wikipedie [online]. 2009 [cit. 2010-10-24]. Strategický plán. Dostupné z WWW: .
60
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Základní charakteristiky České republiky k roku 2000 Tabulka č. 2: Zjednodušené obecné schéma rozpočtu obce v ČR v současné době Tabulka č. 3: Zapojení obcí do mikroregionů v letech 2003–2008 Tabulka č. 4: Model kvality ţivota Centra pro podporu zdraví Univerzity Toronto Tabulka č. 5: Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích v roce 2009 Tabulka č. 6: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v letech 2008–2010 Tabulka č. 7: Struktura pozemků v jednotlivých obcích Tabulka č. 8: Saldo hospodaření vybraných obcí Tabulka č. 9: SWOT analýza mikroregionu Olomoucko
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Míra nezaměstnanosti v letech 2008–2010 Graf č. 2: Příjmy vybraných obcí za rok 2010 Graf č. 3: Procentuální vyjádření podílu dotací v příjmech obcí v letech 2008-2010 Graf č. 4: Výdaje vybraných obcí za rok 2010
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Mikroregiony v ORP Olomouc Obrázek č. 2: Správní území mikroregionu Olomoucko Obrázek č. 3: Struktura sloţení pozemků v obcích mikroregionu Olomoucko
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Hustota osídlení
61
Příloha č. 2: Pohyb obyvatelstva Příloha č. 3: Hodnoty KES Příloha č. 4: Struktura podnikatelských subjektů Příloha č. 5: Příjmy vybraných obcí v roce 2010 Příloha č. 6: Výdaje vybraných obcí v roce 2010 Příloha č. 7: Příjmy vybraných obcí v roce 2009 Příloha č. 8: Výdaje vybraných obcí v roce 2009 Příloha č. 9: Příjmy vybraných obcí v roce 2008 Příloha č. 10: Výdaje vybraných obcí v roce 2008 Příloha č. 11: Dotazník pro starosty
62
Příloha: Příloha č. 1: Hustota osídlení Hustota osídlení (obyv./km2) Česká Republika Olomoucký kraj obce mikroregionu Blatec Bohuňovice Bukovany Bystročice Bystrovany Dolany Grygov Hlušovice Hněvotín Horka nad Moravou Charváty Koţušany-Táţaly Křelov-Břuchotín Majetín Náklo Olomouc Příkazy Samotišky Skrbeň Střeň Štěpánov Tovéř Ústín Velká Bystřice Velký Týnec Věrovany Zdroj: ČSÚ
133 124 199,4 91,3 201,2 183,9 85 276,1 105,1 113,3 167 122,5 190,2 95,3 134 192 117,2 132,1 971,2 86,8 663,4 148,9 98,4 125,7 277,8 86,3 326,9 117,9 76
Příloha č. 2: Pohyb obyvatelstva Rok 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009 2007 2008 2009
Náze v obce Blatec Blatec Blatec Bohuňovice Bohuňovice Bohuňovice Bukovany Bukovany Bukovany Bystročice Bystročice Bystročice Bystrovany Bystrovany Bystrovany Dolany Dolany Dolany Grygov Grygov Grygov Hlušovice Hlušovice Hlušovice Hněvotín Hněvotín Hněvotín Horka nad Moravou Horka nad Moravou Horka nad Moravou Charváty Charváty Charváty Kožušany-Tážaly Kožušany-Tážaly Kožušany-Tážaly Křelov-Břuchotín Křelov-Břuchotín Křelov-Břuchotín Majetín Majetín Majetín Náklo Náklo Náklo Olomouc Olomouc Olomouc Příkazy Příkazy Příkazy Samotišky Samotišky Samotišky Skrbeň Skrbeň Skrbeň Střeň Střeň Střeň Štěpánov Štěpánov Štěpánov Tovéř Tovéř Tovéř Ústín Ústín Ústín Velká Bystřice Velká Bystřice Velká Bystřice Velký Týnec Velký Týnec Velký Týnec Věrovany Věrovany Věrovany
Zdroj: ČSÚ
Stav 1.1. Naroze ní Ze mře lí 585 6 5 589 5 3 606 6 4 2 449 20 29 2 473 29 15 2 506 23 18 523 4 5 547 7 5 566 7 4 616 12 7 636 10 6 653 9 6 846 15 4 885 17 5 936 8 6 2 367 24 22 2 410 41 20 2 459 25 27 1 406 18 13 1 422 21 8 1 436 27 12 504 6 4 559 16 3 640 16 1 1 309 17 10 1 350 13 10 1 404 12 10 2 181 23 19 2 229 27 23 2 246 30 21 824 14 5 841 13 8 845 7 11 817 10 7 845 9 837 9 4 1 459 21 15 1 470 14 14 1 479 19 11 1 094 16 12 1 111 11 8 1 110 10 12 1 428 23 7 1 471 19 18 1 473 24 11 100 168 1 116 989 100 373 1 186 965 100 373 1 254 988 1 193 16 8 1 192 10 9 1 220 17 10 1 221 22 9 1 240 8 10 1 242 17 11 1 147 8 7 1 158 10 9 1 171 12 11 544 4 3 550 6 2 554 5 7 3 331 48 27 3 387 31 35 3 391 37 32 548 4 7 559 9 3 559 7 2 365 3 1 372 5 4 369 6 2 2 912 34 29 2 964 29 25 2 975 33 28 2 223 26 16 2 282 27 18 2 351 30 26 1 332 16 18 1 345 16 13 1346 14 17
Přis tě h Vys tě h ovalí ovalí 22 26 19 74 57 48 27 26 21 27 32 31 50 63 45 106 75 87 65 40 33 63 81 72 60 96 57 102 64 57 35 18 20 53 26 28 49 63 59 42 35 23 56 30 50 2 598 2 182 1 897 30 45 24 39 45 37 34 21 23 12 13 22 82 65 73 32 12 17 11 2 11 143 93 100 84 104 112 32 23 30
Přírůs te k přiroze ný
19 11 26 41 38 29 2 9 9 12 19 6 22 24 13 65 47 45 54 39 43 10 13 18 26 45 26 58 51 41 27 19 15 28 43 30 44 54 27 29 39 18 29 29 22 2 520 2 403 2 174 39 18 39 33 41 25 24 9 22 7 13 5 47 57 94 18 18 10 6 6 4 96 86 66 35 44 35 17 25 19
Přírůs te k migrační
1 2 2 -9 14 5 -1 2 3 5 4 3 11 12 2 2 21 -2 5 13 15 2 13 15 7 3 2 4 4 9 9 5 -4 3 9 5 6 8 4 3 -2 16 1 13 127 221 266 8 1 7 13 -2 6 1 1 1 1 4 -2 21 -4 5 -3 6 5 2 1 4 5 4 5 10 9 4 -2 3 -3
Přírůs te k ce lkový
3 15 -7 33 19 19 25 17 12 15 13 25 28 39 32 41 28 42 11 1 -10 53 68 54 34 51 31 44 13 16 8 -1 5 25 -17 -2 5 9 32 13 -4 5 27 1 28 78 -221 -277 -9 27 -15 6 4 12 10 12 1 5 17 35 8 -21 14 -6 7 5 -4 7 47 7 34 49 60 77 15 -2 11
4 17 -5 24 33 24 24 19 15 20 17 28 39 51 34 43 49 40 16 14 5 55 81 69 41 54 33 48 17 25 17 4 1 28 -8 3 11 9 40 17 -1 3 43 2 41 205 -11 -1 28 -8 19 2 18 11 13 2 6 4 15 56 4 -16 11 12 7 -3 11 52 11 39 59 69 81 13 1 8
Stav 31.12. 589 606 601 2 473 2 506 2 530 547 566 581 636 653 681 885 936 970 2 410 2 459 2 499 1 422 1 436 1 441 559 640 709 1 350 1 404 1 437 2 229 2 246 2 271 841 845 846 845 837 840 1 470 1 479 1 519 1 111 1 110 1 113 1 471 1 473 1 514 100 373 100 373 100 362 1 192 1 220 1 212 1 240 1 242 1 260 1 158 1 171 1 173 550 554 569 3 387 3 391 3 375 559 559 571 372 369 380 2 964 2 975 3 014 2 282 2 351 2 432 1 345 1 346 1354
Příloha č. 3: Hodnoty KES Hodnoty koeficientu KES ≤0,1 0,1 < KES ≤ 0,3 0,3 < KES ≤ 1 1 < KES < 3 KES ≥ 3
typická krajina území s maximálním narušením území nadprůměrně vyuţívané se zřetelným narušením území intenzivně vyuţívané, zejména zemědělskou velkovýrobou vcelku vyváţená krajina přírodní a přírodě blízká krajina
Zdroj: Dle Míchala (1985) in Lipský (2000)
Příloha č. 4: Struktura podnikatelských subjektů Podnikatelské subjekty podle právní formy
podle převažující činnosti druhy podniků obchody subjekty zeměděl a ostatní bez ství, les., stavebnic doprava pohostin obchodní mikropo malé střední velké zaměstan a spoje ství služby PO dniky podniky podniky podniky nců FO Obce celkem ryb., průmysl tví Blatec 143 9 19 28 7 38 16 8 108 12 1 0 0 46 Bohuňovice 474 14 63 78 21 143 80 45 376 40 10 3 0 164 Bukovany 127 5 12 33 6 35 22 13 103 12 1 1 0 64 Bystročice 148 14 24 20 6 50 15 12 114 15 0 0 0 58 Bystrovany 219 4 35 28 10 75 39 26 173 22 4 2 1 87 Dolany 517 21 84 72 22 144 96 39 403 35 9 0 0 222 Grygov 291 12 43 39 21 93 42 21 229 21 9 2 0 98 Hlušovice 143 2 30 17 5 45 25 11 124 23 1 0 0 62 Hněvotín 281 15 39 34 14 91 44 25 231 21 10 2 0 107 Horka nad Moravou 501 11 98 86 10 167 76 33 429 45 8 1 0 178 Charváty 143 9 19 28 7 38 16 8 108 12 1 0 0 54 Koţušany-Táţaly 149 5 36 23 10 46 18 10 127 15 2 1 0 61 Křelov-Břuchotín 304 10 39 37 24 82 54 15 248 34 7 1 0 121 Majetín 180 5 39 27 7 41 34 10 152 13 2 0 0 75 Náklo 253 14 43 32 11 71 30 10 207 15 3 1 0 91 Olomouc 26 948 372 2 678 2 439 817 8 788 7 530 4 057 18 560 2 726 565 154 24 8 079 Příkazy 228 12 50 31 10 66 28 18 180 18 6 0 0 78 Samotišky 313 8 34 27 9 103 76 31 254 30 5 0 0 125 Skrbeň 226 10 42 47 18 59 28 12 192 13 2 0 0 103 Střeň 59 2 6 15 4 15 9 1 50 3 0 0 0 22 Štěpánov 642 26 82 110 20 194 116 41 531 50 10 3 0 223 Tovéř 134 5 20 21 5 38 24 14 103 18 1 0 0 51 Ústín 54 0 10 11 4 15 7 3 48 6 0 0 0 20 Velká Bystřice 710 21 104 111 31 216 139 82 535 69 19 1 0 268 Velký Týnec 505 16 89 90 35 145 75 42 401 50 8 1 0 203 Věrovany 224 13 39 40 14 53 40 9 189 17 1 1 0 82 Zdroj: Risy.cz
Příloha č. 5: Příjmy vybraných obcí v roce 2010 Příjmy vybraných obcí rok 2010 absolutní vyjádření relativní vyjádření v % z toho nedaňové kapitálové dotace obce celkem daňové daňové nedaňové kapitálové dotace Bohuňovice 42 401 750 20 994 300 7 869 120 0 13 538 330 50 19 0 32 Bystrovany 19 904 918 8 495 800 392 000 1 300 000 9 717 118 43 2 7 49 Dolany 38 700 000 16 000 000 2 600 000 100 000 20 000 000 41 7 0,3 52 Grygov 44 115 978 10 969 000 4 178 000 0 28 968 977 25 9 0 66 Hlušovice 6 337 000 5 660 000 677 000 0 0 89 11 0 0 Křelov-Břuchotín 22 877 037 11 943 500 925 500 3 300 000 6 708 037 52 4 14 29 Náklo 14 535 502 11 486 000 1 581 000 600 000 868 502 79 11 4 6 Olomouc 1 922 301 200 1 314 226 000 230 523 000 0 377 552 200 68 12 0 20 Tovéř 5 748 000 4 628 000 1 120 000 0 0 81 19 0 0 Ústín 3 244 000 2 771 000 335 500 0 137 500 85 10 0 4 Velká Bystřice 144 986 800 25 205 000 8 264 000 0 111 517 800 17 6 0 77 Velký Týnec 38 029 000 20 722 000 5 781 000 1 000 000 10 526 000 54 15 3 28 Věrovany 14 562 134 11 766 400 1 974 434 310 000 511 300 81 14 2 4 Zdroj: Rozpočty jednotlivých obcí pro rok 2010
Příloha č. 6: Výdaje vybraných obcí v roce 2010
obce Bohuňovice Bystrovany Dolany Grygov Hlušovice Křelov-Břuchotín Náklo Olomouc Tovéř Ústín Velká Bystřice Velký Týnec Věrovany
Výdaje vybraných obcí rok 2010 absolutní vyjádření relativní vyjádření v % z toho běţné kapitálové celkem běţné kapitálové 42 278 010 42 278 010 0 100 0 11 574 127 11 574 127 0 100 0 15 000 000 15 000 000 0 100 0 57 085 977 8 204 977 48 881 000 14 86 6 040 900 4 193 000 1 847 900 69 31 38 722 181 33 372 181 5 350 000 86 14 13 775 502 13 775 502 0 100 0 2 077 227 200 1 659 487 200 417 740 000 80 20 8 148 000 8 148 000 0 100 0 5 873 984 4 015 034 1 858 950 68 32 135 508 800 135 508 800 0 100 0 35 659 000 32 692 000 2 967 000 92 8 25 104 139 23 454 139 1 650 000 93 7
Zdroj: Rozpočty jednotlivých obcí pro rok 2010
Příloha č. 7: Příjmy vybraných obcí v roce 2009
obce Bohuňovice Bystrovany Dolany Grygov Hlušovice Křelov-Břuchotín Náklo Olomouc Tovéř Ústín Velká Bystřice Velký Týnec Věrovany
Příjmy vybraných obcí rok 2009 absolutní vyjádření relativní vyjádření v % z toho nedaňové kapitálové dotace celkem daňové daňové nedaňové kapitálové dotace 65 643 280 19 645 680 4 847 570 2 127 020 39 023 470 30 7 3 59 16 532 140 7 383 860 460 040 600 190 8 088 050 45 3 4 49 30 459 370 18 529 570 4 627 450 25 480 7 276 870 61 15 0,1 24 15 727 480 11 581 190 2 787 350 54 190 1 304 750 74 18 0 8 5 686 190 4 426 270 670 990 0 588 930 78 12 0 10 25 134 940 11 376 240 754 700 11 773 050 1 230 950 45 3 47 5 17 663 060 11 423 130 1 655 100 1 435 910 3 148 920 65 9 8 18 6 563 223 520 1 188 615 440 92 519 060 257 260 5 281 831 760 18 1 0 80 5 679 170 4 173 340 1 357 040 0 148 790 73 24 0 3 3 546 530 3 032 080 347 540 0 166 910 85 10 0 5 153 831 420 24 316 060 8 229 380 3 946 790 117 339 190 16 5 3 76 53 186 450 20 488 380 7 025 740 628 340 25 043 990 39 13 1 47 16 396 220 12 508 660 1 401 010 2 100 940 385 610 76 9 13 2
Zdroj: Rozpočty jednotlivých obcí pro rok 2009
Příloha č. 8: Výdaje vybraných obcí v roce 2009
obce Bohuňovice Bystrovany Dolany Grygov Hlušovice Křelov-Břuchotín Náklo Olomouc Tovéř Ústín Velká Bystřice Velký Týnec Věrovany
Výdaje vybraných obcí rok 2009 absolutní vyjádření relativní vyjádření v % z toho běţné kapitálové celkem běţné kapitálové 61 208 180 22 715 410 38 492 770 37 63 23 104 780 6 957 500 16 147 780 30 70 30 158 710 22 549 790 7 608 920 75 25 15 952 570 12 060 720 3 891 850 76 24 6 021 930 4 508 180 1 513 750 75 25 18 294 710 10 631 290 7 663 420 58 42 17 252 660 8 779 960 8 472 660 51 49 7 077 522 710 6 423 831 350 653 691 360 91 9 5 126 470 4 823 860 302 610 94 6 4 216 760 3 563 140 653 620 84 16 164 878 000 111 274 140 53 603 860 67 33 61 324 750 34 914 550 26 410 200 57 43 15 815 940 9 974 310 5 841 630 63 37
Zdroj: Rozpočty jednotlivých obcí pro rok 2009
Příloha č. 9: Příjmy vybraných obcí v roce 2008 Příjmy vybraných obcí rok 2008 absolutní vyjádření relativní vyjádření v % z toho nedaňové kapitálové dotace obce celkem daňové daňové nedaňové kapitálové dotace Bohuňovice 45 146 230 20 536 970 4 973 350 1 286 770 18 349 140 45 11 3 41 Bystrovany 9 896 090 8 892 030 620 560 46 700 336 800 90 6 0 3 Dolany 29 786 370 21 422 850 3 284 700 410 220 4 668 600 72 11 1,4 16 Grygov 19 350 520 12 488 370 2 512 270 3 711 060 638 820 65 13 19 3 Hlušovice 6 422 570 5 557 840 644 570 52 100 168 060 87 10 1 3 Křelov-Břuchotín 15 590 990 13 248 810 1 150 030 662 670 529 480 85 7 4 3 Náklo 17 511 640 12 426 190 1 444 190 2 398 190 1 242 350 71 8 14 7 Olomouc 16 872 114 710 3 456 831 050 316 575 360 13 604 320 13 085 103 980 20 2 0 78 Tovéř 6 125 960 4 949 720 1 088 950 12 600 74 690 81 18 0 1 Ústín 3 671 680 3 172 530 381 750 0 117 400 86 10 0 3 Velká Bystřice 131 427 830 28 619 580 8 155 480 4 534 260 90 118 510 22 6 3 69 Velký Týnec 49 996 810 23 669 920 5 858 950 7 466 240 13 001 700 47 12 15 26 Věrovany 29 832 530 12 611 820 816 760 7 699 980 8 703 970 42 3 26 29 Zdroj: Rozpočty jednotlivých obcí pro rok 2008
Příloha č. 10: Výdaje vybraných obcí v roce 2008 Výdaje vybraných obcí rok 2008 absolutní vyjádření relativní vyjádření v % z toho běţné kapitálové obce celkem běţné kapitálové Bohuňovice 42 922 310 28 751 160 14 171 150 67 33 Bystrovany 9 698 980 6 350 210 3 348 770 65 35 Dolany 25 218 680 19 638 210 5 580 470 78 22 Grygov 11 383 520 10 660 430 723 090 94 6 Hlušovice 5 981 210 3 848 650 2 132 560 64 36 Křelov-Břuchotín 19 045 150 10 608 300 8 436 850 56 44 Náklo 17 949 830 9 870 230 8 079 600 55 45 Olomouc 17 393 195 600 15 599 959 040 1 793 236 560 90 10 Tovéř 5 736 830 4 227 280 1 509 550 74 26 Ústín 2 768 770 2 269 880 498 890 82 18 Velká Bystřice 126 734 900 112 490 240 14 244 660 89 11 Velký Týnec 45 111 380 37 354 230 7 757 150 83 17 Věrovany 29 093 840 6 836 350 22 257 490 23 77 Zdroj: Rozpočty jednotlivých obcí pro rok 2008
Příloha č. 11: Dotazník pro starosty
Mendlova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Dobrý den, tento dotazník je součástí mé bakalářské práce, jejíţ téma je „Analýza kvality ţivote ve vybraném regionu“. Zaměřuji se v ní na mikroregion Olomoucko a jeho jednotlivé obce. Cílem mé práce je provést analýzu kvality ţivota v jednotlivých obcích z přírodního, sociálního, kulturního a ekonomického hlediska. Tento dotazník slouţí pro doplnění informací o obcích z pohledu starostů jako zastupitelů a reprezentantů jednotlivých obcí. Informace získané z dotazníku nebudou pouţity pro jiné účely neţ pro zpracování této bakalářské práce. Hana Pikalová 1. Jsem starostou obce:…………………………………………………………………… 2. Jsem starosta a) uvolněný b) neuvolněný 3. Je vaše obec součástí ještě jiných mikroregionů, neţ mikroregionu Olomoucko? a) ano, dopište jakých………………………………………………… b) ne 4. Čím přispívá vaše obec k rozvoji mikroregionu Olomoucko (vypište v bodech)? ……………………………………………………………………… 5. Čím přispívá mikroregion Olomoucko k rozvoji vaší obce (vypište v bodech)? ……………………………………………………………………… 6. V čem spatřujete výhody partnerství obcí mikroregionu Olomoucko pro vaši obec (vypište v bodech)? ……………………………………………………………………… 7. Podílí se občané na rozvoji své obce?
a) ano, napište jak……………………………………………………… b) ne 8. Jsou podle vás sluţby, které vaše obec poskytuje svým občanům dostatečné? a) ano b) ano, a pracujeme na dalším zkvalitnění c) ne a chystáme se k jejich zkvalitnění d) ne e) jiné (dopište)………………………………………………………… 9. Jak vnímáte atraktivitu vašeho města/obce z hlediska a-h? 1- nadprůměrná
2- průměrná 3- podprůměrná
4- nevím
a) Přírodních krás
1
2
3
4
b) Historických a kulturních památek
1
2
3
4
c) Perspektiv hospodářského rozvoje
1
2
3
4
d) Nabídky pracovních příleţitostí
1
2
3
4
e) Podnikatelských aktivit
1
2
3
4
f) Úrovně silniční dopravy
1
2
3
4
g) Nabídky sluţeb
1
2
3
4
h) Podmínek pro spokojený ţivot obyvatel 1
2
3
4
10. Jaké jsou největší problémy v oblasti zaměstnanosti obyvatel obce (vypište v bodech)? ……………………………………………………………………… 11. V čem vidíte atraktivnost vaší obce pro podnikatele/ investory (vypište v bodech)? ……………………………………………………………………… 12. Na které oblasti byste se chtěli zaměřit, abyste v budoucnu dosáhli rozvoje obce? (moţno vybrat více odpovědí) a) sociální sluţby b) zdravotnictví c) školství d) podnikatelská sféra e) cestovní ruch
f) technická vybavenost a infrastruktura g) jiné (dopište)…………………………………………………… 13. Jak obec přispívá k ochraně ţivotního prostředí v obci a která opatření v této oblasti obec v posledních třech letech realizovala, příp. hodlá realizovat? ……………………………………………………………………… 14. Je prováděna osvěta ve vaší obci k akcím organizovaných mikroregionem, a jakým způsobem? ……………………………………………………………………… 15. Čerpá/Vyuţívá vaše obec dotace z EU? a) ano (pokračujte otázkou č. 16) b) ne (pokračujte otázkou č. 17) 16. Ve kterých oblastech vyuţíváte dotace z EU? ……………………………………………………………………… 17. Z jakých důvodů nevyuţíváte dotace z EU, příp. máte v plánu tuto moţnost vyuţít? ……………………………………………………………………… Děkuji za Váš čas.
