Mendlova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Mendlova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Mapování znalosti drogové problematiky u žáků prvních ročníků střední školy Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petra Kadlecová

Vypracoval: Martin Přibyl Brno 2011

zadání

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Mapování znalosti drogové problematiky u ţáků prvních ročníků střední školy vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně. Brno, dne………………………………… Podpis studenta…………………………..

ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na zjištění orientace ţáků středních škol v oblasti protidrogové problematiky. Práce zjišťovala, zda mají ţáci představu o tom, jak jednotlivé drogy vypadají, co způsobuje jejich uţívání a jaké následky můţe uţívání těchto látek zanechat. V teoretické části práce byly vysvětleny nezbytné základní pojmy spojené s problematikou návykových látek. Dále se práce zaměřila na jednotlivé skupiny drog a jejich nebezpečí pro skupiny ohroţených ţáků. Práce se také zaměřila na charakteristiku ohroţené skupiny ţáků, skupiny, která představuje zvýšené riziko pro vznik závislostí u ohroţených skupin ţáků a působí tak v primární prevenci v oblasti návykových látek z tohoto hlediska. Metodou teoretické části bylo studium odborných literárních zdrojů, analýza těchto materiálů, syntéza a srovnávání. Cílem praktické části práce bylo zjištění konkrétní úrovně vědomostí v oblasti návykových látek mezi ţáky prvních ročníků střední školy, data analyzovat a zhodnotit. Získaná data byla vyhodnocena jednoduchými statistickými metodami. Klíčová slova: Návykové látky, primární prevence, charakteristika ohroţené skupiny

ABSTRACT Bachelor thesis focuses on the orientation of high school students in the field of drug issues. The work examined whether students have an idea of how different drugs look like, what causes them to use and what the consequences might abandon the use of these substances. In the theoretical part of the work was necessary to explain the basic concepts associated with substance abuse problems. Further work focused on different groups of drugs and their danger to vulnerable groups of pupils. Work also focused on the characteristics of vulnerable groups of pupils, a group that represents an increased risk of developing dependence on vulnerable groups of pupils and works in the primary prevention of substance abuse in this respect. The method of study was theoretical professional literary sources, analysis of these materials, synthesis and comparison. Practical work was to determine the specific level of knowledge in the field of addictive substances among students the first year of high school, analyze the data and evaluate. The data obtained was evaluated by simple statistical methods.

Key words: Addictive substances, primary prevention, response groups at risk

ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................ 8 1 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ......................................................................................... 8 2 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ .................................................................. 8 3 CO TO JE DROGA? .......................................................................................................... 8 3.1 Základní pojmy spojené s uţíváním drog .................................................................... 9 4 DROGOVÁ SCÉNA V ČESKÉ REPULICE .................................................................. 10 5 ROZDĚLENÍ A ÚČINKY NÁVYKOVÝCH LÁTEK ................................................... 12 5.1 Alkohol ...................................................................................................................... 12 5.1.1 Jellinekova typologie .......................................................................................... 13 5.1.2 Účinky alkoholu: ................................................................................................ 13 5.1.3 Závislost na alkoholu: ........................................................................................ 14 5.1.4 Odvykací stav: .................................................................................................... 15 5.2 Tabák ......................................................................................................................... 15 5.2.1 Charakteristika: .................................................................................................. 15 5.2.2 Rozšíření............................................................................................................. 15 5.2.3 Způsoby aplikace................................................................................................ 16 5.2.4 Dlouhodobé účinky ............................................................................................ 16 5.2.5 Léčba .................................................................................................................. 16 5.3 Konopné drogy .......................................................................................................... 17 5.3.1 Charakteristika, původ, rozšíření........................................................................ 17 5.3.2 Účinné látky ....................................................................................................... 18 5.3.3 Formy konopných drog ...................................................................................... 18 5.3.4 Způsob aplikace.................................................................................................. 18 5.3.5 Účinky ................................................................................................................ 19 5.3.6 Rizika ................................................................................................................. 19 5.4 Stimulancia ................................................................................................................ 20 5.4.1 Psychostimulancia obecně.................................................................................. 20 5.4.2 Akutní a dlouhodobé účinky: ............................................................................. 20 5.4.3 Aplikace, dávkování a mechanismus účinků pervitinu ...................................... 21 5.4.4 Chronické a akutní účinky pervitinu: ................................................................. 21 5.4.5 Zdravotní a sociální rizika pervitinu .................................................................. 22 5.5 Halucinogenní drogy ................................................................................................. 22 5.5.1 Charakteristika ................................................................................................... 22 5.5.2 historie ve výzkumu halucinogenních drog........................................................ 22 5.5.3 Nejčastější halucinogeny .................................................................................... 23 5.5.4 Účinky ................................................................................................................ 24 5.5.5 Rizika uţívání ..................................................................................................... 25 5.6 Těkavé látky .............................................................................................................. 25 5.6.1 Rozdělení jednotlivých drog .............................................................................. 25 5.6.2 Rozšíření těkavých látek .................................................................................... 26 5.6.3 Způsob aplikace toluenu..................................................................................... 26 5.6.4 Akutní a chronické účinky toluenu .................................................................... 27 6 CHARAKTERISTIKA ŢÁKŮ OHROŢENÝCH NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI ........... 28 6.1 Charakteristika ohroţené skupiny.............................................................................. 28 6.2 Období puberty .......................................................................................................... 28 6.3 Období adolescence ................................................................................................... 29 7 PRIMÁRNÍ PREVENCE ................................................................................................. 29 7.1 Faktory spojené s primární prevencí.......................................................................... 29 7.2 Obecná charakteristika primární prevence ................................................................ 30 5

7.3 Cílové oblasti primární prevence ............................................................................... 31 7.4 Formy specifické primární prevence ......................................................................... 31 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................ 33 8 Mapování znalostí u studentů ........................................................................................... 33 8.1 Cíl výzkumu .............................................................................................................. 33 8.2 Hypotézy výzkumu .................................................................................................... 34 8.3 Metodika výzkumu .................................................................................................... 34 8.4 Výsledky výzkumu .................................................................................................... 35 8.5 Diskuse ...................................................................................................................... 48 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 50 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ......................................................................................... 52 PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 53

6

ÚVOD Drogy v kaţdé společnosti představují problém a tím hůře jsou li uţivateli děti, které si nedokáţou představit rizika uţívání a trvalé následky, které jim drogy mohou způsobit. Dostupnost hlavně legálních drog pro studenty střední, dokonce i základní školy je v současné společnosti často diskutovaná. Z tohoto i dalších podobných důvodu má kaţdá škola svůj vlastní minimální preventivní program, do kterého se snaţí zakomponovat nejdůleţitější věci, které by se měli studenti o návykových látkách dozvědět. Studentům jsou tak v průběhu celého studia podávány informace zejména z primární protidrogové prevence a jsou vedeni k ţivotu bez drog. Vţdyť kaţdá informace o škodlivosti návykových látek má pro studenty přínos, avšak studenti nesmí být informacemi přehlceni nebo znuděni. Přes všechny informace, které studenti ve škole získávají, tak vyvstává otázka, zda jsou informace dostatečné nebo spíše správně zaměřené, zda studenti znají základní informace o rizicích uţívání a trvalých následcích, které návykové látky způsobují. V teoretické části práce nejdříve osvětlíme základní pojmy, které jsou s problematikou drog spojeny a často pouţívány. Dále se zaměřujeme na jednotlivé skupiny drog z pohledu jaké účinky a následky můţe mít jejich uţívání a to hlavně pro uţivatele ve věku středoškolské mládeţe tedy ve věku 15-19 let, protoţe právě oni jsou nejohroţenější skupinou. Osvětlíme si také pojem primární prevence a cíle, které má za úkol. Praktická část práce je vytvořena na základě dotazníkového šetření na střední škole mezi ţáky prvních ročníků.

7

TEORETICKÁ ČÁST 1

CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Bakalářská práce je zaměřena na zjištění orientace ţáků středních škol v oblasti protidrogové problematiky. Metodou teoretické části je studium odborných literárních zdrojů z oblasti skupin návykových látek, které se vyskytují v místě průzkumu a také vysvětlit nezbytné základní pojmy spojené s problematikou návykových látek. Dále pak charakterizovat ţáky ohroţené návykovými látkami. Cílem praktické části práce je zjištění konkrétní úrovně vědomostí v oblasti návykových látek mezi ţáky prvních ročníků střední školy, data analyzovat a zhodnotit.

2

MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Materiál pouţitý pro teoretickou část bakalářské práce se skládá především z literárních zdrojů. Bylo potřeba prostudovat odborné zdroje, ze kterých vyplynuly informace o drogové situaci v naší lokalitě za posledních 20 let, charakteristiky, účinky a následky uţívání jednotlivých skupin návykových látek specifické pro oblast výzkumu a další. Seznam těchto literárních zdrojů je uveden v závěru práce. Pro praktickou část bakalářské práce jsme zvolili metodu dotazování formou dotazníků u dvou tříd prvních ročníků střední školy. Jednalo se o třídu studující obor obchodní akademie a třídu, která studuje obor ekonomika a podnikání. Dotazník, který slouţí pro zjištění znalostí z oblasti návykových látek, obsahuje 15 otázek. Ty byly sestaveny z informací o jednotlivých skupinách návykových látek, aby zkoumaly hloubku znalostí v těchto skupinách komplexně. Dotazník byl podán k vyplnění studentům výše zmiňovaných oborů a data, která z dotazníku vyplynula, byla seskupena do tabulek a grafů.

3

CO TO JE DROGA? Termín má mnoho významů v úmluvách OSN a v „ Deklaraci sniţování poptávky po drogách“ označuje látky podřízené mezinárodní kontrole. V medicíně odkazuje na některá léčiva uţívaná pro předejití nebo vyléčení nemocí nebo pro zvýšení fyzické či psychické kondice. Ve farmakologii se termín vztahuje na některé chemické činitele, které upravují biochemické nebo fyziologické procesy ve tkáni nebo organismu. Často se pojmem „ droga“ rozumí psycho-aktivní látka a také jde o synonymum pro drogy nezákonné. Kofein, tabák, alkohol a další látky, které jsou

8

běţně uţívány bez lékařského předpisu, jsou v jistém slova smyslu také drogy, protoţe jsou uţívány primárně pro svůj psycho-aktivní efekt.

3.1

Základní pojmy spojené s užíváním drog Budeme-li se bavit o drogové problematice, je zapotřebí osvětlit některé výrazy, které se pojí s drogovou problematikou a se kterými se v této oblasti běţně setkáváme: ABUSUS (zneuţívání) – termín široce pouţívaný v různém významu. V Úmluvách OSN se „abusus“ týká jakékoliv spotřeby kontrolované látky bez ohledu na řídkost jejího uţití. V diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM-IV) je abusus psycho-aktivních látek definován jako maladaptivní vzorec uţívání látky vedoucí ke klinicky významnému poškození nebo psychické úzkosti, projevených jednou (či vícekrát) v následujících 12. měsících: 1. Opakující se uţití látky vedoucí k neplnění zásadních povinností v práci, škole nebo doma. 2. Opakující se uţití látky v situacích, kdy je to fyzicky nebezpečné. 3. Opakující se právní problémy spojené s uţíváním látky. 4. Pokračující uţívání i přes trvalé nebo opakující se sociální či mezilidské problémy způsobené nebo obnovené efektem dané látky. Termín „abusus“ občas označuje jakékoliv uţití vůbec, zejména nezákonných drog. Kvůli dvouznačnosti je tento termín pouţívaný v ICD-10 (mezinárodní klasifikace nemocí) pouze pro látky, které nevyvolávají závislost. U látek vyvolávajících závislost doporučuje WHO ekvivalentní termín „ škodlivé uţívání“ přesto se termín „látkové zneuţívání“ (substance abuse) široce pouţívá a obvykle se vztahuje na problémy spojené s uţíváním psycho-aktivních látek. Definice v ekonomických studiích nákladů definují „abusus“ (zneuţívání) jako kaţdé uţívání, které kromě nákladů na obstarání drogy zahrnuje téţ sociální náklady pro komunitu. Tak je stanoveno v úmluvě OSN, v kapitole škodlivé uţívání. ADIKTOLOGIE - obor či odborná disciplína zabývající se zneuţíváním drog, drogovými závislostmi a odbornou pomocí osobám a skupinám, které jsou drogami 9

ohroţeny. Můţe mít čistě medicínský nebo mezioborový charakter. Pojem se vyskytuje v názvech odborných společností, knih a časopisů, V ČR vychází od r. 2001 odborný časopis Adiktologie. CRAVING (baženi) – silná touha po psycho-aktivní látce (droze) nebo pocit puzení tuto drogu uţít. Craving je jedním ze základních kritérií pro diagnózu závislosti, „silná touha po droze“ je také příznakem některých odvykacích stavů. Rozlišování cravingu na tělesný (vznikající při odeznívání účinku návykové látky nebo bezprostředně po něm) a psychický (objevuje se i po delší abstinenci) je oprávněné i s ohledem na výsledky moderních výzkumů, které se zaměřovaly na aktivitu jednotlivých částí mozku při baţení. Baţení nebo fenomén mu blízký, je také součástí definice patologického hráčství a lze se s ním setkat i při léčbě jiných návykových poruch. TOLERANCE – sniţování účinků drogy při opakovaném podávání či uţívání. Tolerance se zvyšuje nejrychleji, pokud je droga podávána často a ve zvyšujících se dávkách. Je uţitečné odlišovat metabolickou toleranci od tolerance na účinky. Metabolická tolerance vzniká jako následek působení enzymů v játrech, které způsobuje zrychlení metabolismu, zatímco se sniţuje hladina drogy v krvi. Tolerance na účinky drogy odpovídá sniţování účinků existující hladiny drogy v krvi. Soudí se, ţe tolerance je výsledkem schopností neuroadaptace, stejně jako se organismus uţivatele učí předvídat a přizpůsobovat se účinkům drogy. ZÁVISLOST - lze definovat jako chronickou a gradující poruchu, která se rozvijí na pozadí přirozené touhy člověka po změně proţívání. Závislost je vyústěním abusu, který se stal výlučnou a dominantní činností, jeţ má zajistit pocit uspokojení. Na podkladě pozitivní zpětné vazby se logicky fixuje celý komplex očekávání, experimentu, změny proţívání a přerůstá postupně v návyk, závislost. Jde o proces pozvolný, daným člověkem obvykle nereflektovaný, nebo reflektovaný jen částečně.

4

DROGOVÁ SCÉNA V ČESKÉ REPULICE Před r. 1990 největší domácí produkce, pěstování marihuany, výroba pervitinu. Neexistoval trh jako takový, většinou se jednalo o skupiny uţivatelů, v nichţ probíhala 10

produkce, distribuce i spotřeba. Šíření drog se odehrávalo většinou jen v malých skupinách, které si navzájem důvěřovaly. Tento typ drogové scény se nyní odehrává na venkovských okresech. (Bém, Kalina, Radimecký, 2003) 1990-1994: Po celkovém uvolnění společnosti se situace rychle mění. Stále se nejvíce vyuţívá domácí produkce, ta je však zpestřována drogami dovezenými. ČR se v této tobě stala významnou tranzitní zemí, přes kterou putovaly drogy dále do Evropy, ale část tranzitu se také u nás spotřebovala. Tamní skupiny se čím dál tím více propojovaly a vznikal tak trh s nabídkou a poptávkou. Výroba či dovoz drog se stala „povoláním“, ostatní uţivatelé za drogu platí. Drogová scéna má spojitý charakter proniká na veřejnost jen částečně. Také kriminalita spojená s drogami není téměř registrována. „1994-2000 ČR se stává cílovou (spotřebitelskou) zemí z hlediska mezinárodního nezákonného trhu.“ (Bém, Kalina, Radimecký, 2003, str. 34) Tento rok je povaţován za zlomový, protoţe dochází k invazi kvalitního a levného heroinu z dovozu. Ve velkoměstech vzniká otevřená drogová scéna, se značným finančním obratem. Drogy se stávají dostupné. Současná situace: Podle zdroje policie České Republiky ke dni 26.02.2010 (online) je dostupnost alkoholu a tabáku pro mladistvé a nezletilé prakticky neomezená. Drogy obecně jsou rozšířeny i do menších měst a vesnic v republice. Dle zdroje policie je v současné době celkem 32 500 problémových uţivatelů, tedy uţivatelů na pomyslném prvním místě v ţebříčku uţívání drog. Největší pěstírny marihuany v současné době provozují vietnamští občané. Co se týče výroby pervitinu tak dle prohlášení policie připadne na tuto výrobu 80-90% všech léků s obsahem pseudoefedrinu, které jsou volně prodejné. V posledních letech je také zaznamenávána zvýšená poptávka po kokainu, hlavně se jedná o taneční scénu, rockové kluby a uzavřené skupiny. V Praze je heroin k dostání i v pouliční distribuci. Z pohledu Policie ČR se na trestné činnosti podílí z 60% uţivatelé metamfetaminu, 30% konopných drog a 10% zůstává na ostatní drogy.

11

5

ROZDĚLENÍ A ÚČINKY NÁVYKOVÝCH LÁTEK V této kapitole se zaměříme na rozdělení návykových látek, se kterými se můţeme v naší lokalitě setkat.

5.1 Alkohol Alkohol jakoţto nejznámější a nejuţívanější droga v České Republice je také jednou z nejnebezpečnějších. Je známo, ţe nedokonalou domácí výrobou alkoholu, kterou řada lidí k výrobě vyuţívá, vzniká směs s metylalkoholem, který je silným nervovým jedem. Tento jed má nepříznivé účinky na oční nerv a můţe způsobit oslepnutí. „Alkohol (chemicky etylalkohol, etanol C2H5 – OH) vzniká chemickým procesem kvašení ze sacharidů – buďto z jednoduchých cukrů, obsaţených v ovoci (nejčastěji plody vinné révy) nebo z polysacharidů obilných zrn nebo brambor. Vyšší koncentrace se dosahuje destilací. Alkoholy tvoří celou skupinu látek, z nichţ etylalkohol, druhý nejjednodušší, převzal jako nejznámější jméno celé skupiny. (Popov, 2003, str. 151) Česká republika patří dlouhodobě v celosvětovém ţebříčku mezi státy s nejvyšší spotřebou alkoholu, resp. alkoholických nápojů. Kaţdý Čech vypije průměrně okolo 10 litrů čistého alkoholu ročně. Výroba a uţívání alkoholu však není ţádnou novinkou, sahá jiţ do daleké minulosti. Četné nálezy svědčí o tom, ţe jiţ v dobách historických civilizací byl etylalkohol vyráběn a pouţíván. Jeho vyuţití bylo zejména v oblasti náboţenských rituálů, později se začal uţívat jako nápoj. Etylalkohol se dříve i dnes pouţívá hojně v oficiální farmakologii. Negativní následky nadměrného poţívání alkoholu jsou také známi jiţ od pradávna. „Nadměrná

konzumace

alkoholických

nápojů

bývá

označována

jako

„Alkoholismus“. Tento termín je připisován švédskému lékaři Magnussu Hussovi, který jej poprvé pouţil v r. 1849. Teprve o sto let později (v r. 1951, díky WHO) však začal

být

alkoholismus

oficiálně

povaţován

za

medicínský

problém.“

(Popov, 2003, str. 151)

12

5.1.1 Jellinekova typologie V odborné literatuře bývá dosud citována klasická Jellinekova typologie z r. 1940. Jellinek (verze z roku 1960, citováno podle Skála a spol., 1987) rozlišujeme 5 typů abusu, respektive závislosti na alkoholu: 1. Typ alfa: „problémové pití“, abusus alkoholu, poţívaný jako „sebemedikace“ k odstranění dysforie, potlačení tenze, úzkosti, či depresivních pocitů, často pití o samotě 2. Typ beta: „společenské pití“, příleţitostný abusus, výrazně charakterizovaný sociokulturálně, častým pitím ve společnosti, charakteristickým následkem je somatické poškození. 3. Typ gama: (bývá označován jako „anglosaský typ“, s preferencí piva a destilátů) závislost na alkoholu, charakterizovaná poruchami kontroly pití, postupným zvyšováním tolerance k alkoholu, s typickou progresí konzumace, následovanou somatickým a psychickým poškozením, výrazněji bývá vyjádřena psychická závislost. 4. Typ delta: (označovaný jako „románský typ“, preferující víno) typická je chronická denní konzumace alkoholu, trvalé udrţování „hladinky“, bez výraznějších projevů opilosti a ztráty kontroly, výrazněji bývá vyjádřena somatická závislost s tělesným poškozením. 5. Typ epsilon: epizodický abusus (dipsomanie, „ kvartální pijáctví“) s obdobími delší, občas úplné abstinence, nepříliš častá varianta závislosti, provázející někdy afektivní poruchy.

5.1.2 Účinky alkoholu: „Psycho-aktivní účinky alkoholu závisí především na mnoţství a způsobu uţití alkoholu. Na výsledném efektu, projevech chování se podílejí jak biologické tak psychologické vlivy.“ (Popov, 2003, str. 152) Uţívání alkoholu se většinou projevuje jako prostá opilost. Pokud jsou dávky alkoholu malé, tak se projevují účinky stimulačně. Dochází k vybuzení organismu a nástupu dobré nálady, zvýšení sebevědomí, mnohomluvnosti. Poté se objevuje ztráta zábran, agresivita či sníţení sebekritičnosti. Při rychlé konzumaci nápojů zejména s vyšším obsahem alkoholu, dochází k útlumu organismu. Typickými příznaky

13

takového stavu jsou únava, spánek, případně bezvědomí a smrt. „Podle hladiny alkoholu v krvi, korelující v zásadě s mnoţstvím vypitého alkoholu, se popisují čtyři stádia intoxikace alkoholem: 1) excitační stádium při alkoholémii do 1,5g/kg, vedoucí k lehké opilosti 2) hypnotické stádium při hladinách v rozmezí 1,6g/kg aţ 2,0g/kg, korelující s opilostí středního stupně. 3) narkotické stádium s výraznými známkami opilosti při hladinách alkoholu vyšších neţ 2g/kg 4) těţká alkoholová intoxikace s rizikem bezvědomí, zástavy dechu a oběhu (asfyktické stádium), při dávkách nad 3g/kg“ (Popov, 2003, str. 152)

5.1.3 Závislost na alkoholu: Vznik alkoholové závislosti Dle Popova (2003) velmi dobře popisuje dispozičněexpoziční model. Podle tohoto modelu je stanoveno, ţe čím se uplatňují faktory dispoziční (biologické, včetně genetického předurčení, zdravotní stav, osobnostní výbava aj.), tím menší je nutný podíl expozice a naopak, čím je větší expozice tedy (dostupnost alkoholu, míra konzumace – mnoţství, kvalita, frekvence aj.), tím menší dispozice stačí ke vzniku závislosti. V kaţdém případě jde vţdy o celistvé působení mnoha faktorů, které se spolupodílejí na vzniku a vývoji závislosti (biologické, psychosociální). Jak píše Popov (2003) existuje mnoho studií (rodinných, studií dvojčat či sledování adoptovaných dětí) z kterých vyplývá mnoho důkazů, které potvrzují význam dědičných vlivů, které se mohou při vzniku alkoholové závislosti projevit. Naopak podle Popova neexistuje ţádný výzkum, který by dokázal existenci specifické osobností struktury, která by zvyšovala či dokonce podmiňovala vznik závislosti na alkoholu. Onemocnění, jakým závislost na alkoholu bezesporu je, postihuje pacienta v mnoha oblastech. Kromě velkých zdravotních rizik spojených s onemocněním jater a ledvin má onemocnění sklon k progresi. Dle Popova (2003) můţe dojít v konečném stádiu k depravaci osobnosti s nutností trvalé léčby v psychiatrickém zařízení. Při úspěšné léčbě však dochází k uzdravení s nutností doţivotní abstinence. Z tohoto důvodu je jediným smysluplným řešením strategie, směřované právě k abstinenci. Jedině ta je prostředkem ke zdravému ţivotu. 14

5.1.4 Odvykací stav: Dle Popova (2003) je takový stav charakteristický u osob, které jsou na alkoholu dlouhodobě závislí. Odvykací stav se objevuje po několika hodinách či dnech po omezení nebo přerušení uţívání alkoholu. „Mezi obvyklé příznaky po ukončení abusu alkoholu patří třes rukou, pocení, závratě, poruchy rovnováhy, úzkost, sluchové halucinace, zvracení, bolesti hlavy. Bez závaţnějších komplikací odzní takový stav během 4-5 dnů, ovšem některé příznaky jako jsou (nespavost, úzkost) mohou přetrvávat aţ několik měsíců.“ (Popov, 2003, str. 151). Jedna z největších komplikací během odvykacího stavu nese název Delirium tremens. Popov (2003) ji popisuje jako velmi nebezpečný, ţivot ohroţující stav s vysokou úmrtností.

5.2 Tabák 5.2.1 Charakteristika: Jedinou návykovou látkou z tabákového kouře je nikotin. Nikotin jako rostlinný alkaloid se vyskytuje v bezbarvé formě. Pro člověka je vysoce návykový a poměrně rychle na něj vzniká tolerance. Smrtelná dávka je kolem 80mg. 5.2.2 Rozšíření „Tabák

pěstovali

jiţ

Indiáni,

ovšem

významné

zdravotní

poškození

to asi neznamenalo:jednak kouřili jen rituálně, tedy ne v takové míře, jako dnešní kuřák, a jednak nemuseli „šlukovat“, aby pocítili omamný vliv nikotinu, protoţe kouřili dýmku. Z kouře dýmky a doutníku se na rozdíl od kouře z cigarety nikotin vstřebává v ústní dutině: rozdíl je v pH tabákového kouře. Nikotin potřebuje ke vstřebání pH lehce zásadité a takový je kouř doutníků a dýmek. Kouř z cigaret je však lehce kyselý a proto kuřák cigarety musí vtáhnout kouř aţ do plic, aby se mohl nikotin vstřebat. Do Evropy přivezli tabák dva námořníci na lodích Kryštofa Kolumba roku 1492. Dnes je tabák rozšířen prakticky po celé planetě. Kdybychom teď chtěli začít vyrábět nebo prodávat cigarety v nějaké zemi, nikde by nám to nemohli povolit dnes se uţ znám zničující dopad na zdraví. Bohuţel jsme na to přišli pozdě, aţ po roce 1950. Ročně stoupá spotřeba tabáku celosvětově zhruba o 3%, a to především v rozvojových zemích. V rozvinutých („západních“) zemích kouření buď stagnuje, nebo klesá, většinou kouří kolem 25% populace nad 15 let. U nás kouří necelých 30% obyvatel ve věku nad 15 let, mezi 15. a 18 rokem však 40 – 50% mladých, 15

a to zejména dívek. To je alarmující trend i při celkovém poklesu kuřáků (asi o 10% za posledních 10let, přestávají však spíše muţi a spíše starší). Nejčastěji se s kouřením začíná kolem 14 let, 80 – 90 % kuřáků začne před svým 18. rokem. Děti ve věku 12 – 14 let jsou také cílovou skupinou tabákové reklamy“ (Králíkova, 2003, str. 205) 5.2.3 Způsoby aplikace „V ČR jsou běţné v zásadě dvě následující formy: bezdýmý tabák nebo tabák, který hoří. Bezdýmý tabák můţeme dále rozdělit na šňupací (aplikace vdechem do nosních dutin) a orální (aplikace vdechem do nosních dutin) a orální (aplikace do úst). Orální tabák je jednak tabák ţvýkací, tedy listy tabáku, které se vkládají do úst a ţvýkají (oblíbená forma zejména u horníků, kteří bývají závislí na nikotinu, ale během směny nemohou kvůli metanu kouřit) a „moist snuff“, doslova „vlhký šňupec“ (výstiţněji by to snad bylo „cucec“, protoţe jsou to papírové pytlíčky s tabákem podobné čajovým, které se vkládají do úst, kde se z nich uvolňuje nikotin, bohuţel také spolu s dalšími chemikáliemi). „ (Králíkova, 2003, str. 205) Hořící tabák známe například ve formě cigaret či doutníků. Cigaretový tabák je však od čistého doutníkového tabáku upravován a doplňován. Na 4. – 5. tisíc látek v cigaretovém kouři připadá dnes kolem 700 příměsí. Nějaké přídavné látky slouţí k lepšímu vanutí kouře, coţ má vliv na psychosociální závislost. Dále tu najdeme desítky toxických a kancerogenních látek. 5.2.4 Dlouhodobé účinky Jak uvádí Králíková (2003), dvě dostatečně velké epidemiologické práce prokazují souvislost rakoviny plic a kouření, byly ovšem publikovány aţ v roce 1950. Od té doby bylo publikováno kolem 70 000 prací, které popisují podíl kouření na 24 nemocích ve třech skupinách: kardiovaskulární (podíl kouření asi 20 -25 %), nádory (30 %) a chronická plicní onemocnění (75 %). Nejčastější příčinou smrti v důsledku kouření je infarkt myokardu. Nenajdeme ovšem obor medicíny, jehoţ by se kouření netýkalo.

5.2.5 Léčba Odnaučení kouření trvá většinou několik měsíců aţ let. Nejvíce návratů ke kouření je zaznamenáno během prvních 3 měsíců. Kouření způsobuje

16

psychosociální závislost, tzn. potřebu mít cigaretu v určitých situacích v ruce, pohrávat si s ní. Je proto zapotřebí podstoupit léčbu psychobehaviorální, která rozbije určitou vazbu na předmět „cigaretu“ v určitých situacích při kouření. Jak jiţ bylo řečeno, nejvíce kuřáků asi 60 – 70 % je závislých na nikotinu. Tato závislost vzniká zmnoţením receptorů citlivých na nikotin, v mozku. Léčba závislosti na tabáku je tedy závislostí na nikotinu, která má svými abstinenčními příznaky i úspěšností léčby podobnost závislosti na jiných drogách jako kokain, heroin. (Králíkova, 2003) Náhradní terapie nikotinem (NTN) je na našem trhu ve formě ţvýkaček, náplastí a inhalátoru s nikotinem. Všechny formy jsou volně prodejné v lékárnách a ţádná zdravotní pojišťovna na ně nepřispívá. Při správném a pravidelném způsobu aplikace poskytují všechny formy stejný výsledek. Je však třeba upozornit, ţe se nejedná v ţádném případě o lék proti vzniku abstinenčních příznaků. (Králíkova, 2003)

5.3 Konopné drogy 5.3.1 Charakteristika, původ, rozšíření Mnohé z výzkumů dokazují, ţe se na našem území vyskytovaly drogy jiţ v dávné minulosti.

Miovský

(2003)

zmiňuje

Richarda

Schultese

jako

jednoho

z nejodváţnějších odhadců. Ten hovoří o pěstování konopí jiţ v období kolem roku 10 000 let př. Kr. Vychází při tom z četných archeologických nalezišť prehistorické Evropy (Rakousko, Švýcarsko, Německo ad.), kde byly nalezeny semínka konopí. Tyto objevy se staly podkladem i pro další vědce například Richarda Rudgleyho a vedly vědce k domněnce, ţe růst konopí na našem území podporovaly komposty a skládky, tedy místa kolem tehdejších osad, které byly bohaté na dusík a tak podporovaly růst těchto rostlin. Mezi další nálezy patří i keramické misky slouţící pravděpodobně k pálení konopí. Miovský (2003) také zmiňuje prvního z evropských autorů zmiňujícím se o konopí. Byl jim historik Herodotos z Halikarnasu. Ačkoli jeho květnaté popisy byly dlouhou dobu povaţovány více za básnická díla, neţ za seriózní práce, ukázalo se nakonec, ţe tento řecký učenec popsal staré skythské rituály velmi věrně a přesně. Od tohoto autora pochází název drogy kanabis, neboť „kanabos“ v překladu znamená hlučný a právě hlučnost je jedním z charakteristických projevů chování skupinového uţívání. 17

Dle Miovského (2003) je zřejmě původní domov marihuany centrální část Asie, odkud se rozšířila prakticky po celém světě. Nejvíce se konopí daří v teplých oblastech. V České Republice se pěstuje zejména na severní a jiţní Moravě, kde dosahuje největší kvality co do obsahu psychoaktivních látek.

5.3.2 Účinné látky Účinné látky, které konopí obsahuje, nazýváme kanabinoidy. Pryskyřice obsahuje čtyři základní látky, ze kterých za psychicky nejaktivnější je delta-9-transtetrahydrocannabinol. Účinky THC působí euforii a uvolnění. Kanabinoidy mají kromě psychotropního efektu i další zajímavé vlastnosti. Například potlačují nevolnosti a zvracení u nemocí jako jsou AIDS a chemoterapie. Do budoucna se počítá v medicíně se syntetickými kanabinoidy. Jde především o uţití v neurologii, a očním lékařství. Miovský (2003) 5.3.3 Formy konopných drog Na černém trhu se vyskytují a jsou především zneuţívány dvě základní formy: Marihuana a hašiš. Marihuana „Marihuana“ představuje název pro sušené květenství a horní lístky ze samičí rostliny konopí. Barva je dle kvality zpracování od příjemně plné spíše tmavě zelené aţ skoro k černo – zelené ( v případě rychlého sušení vlhkého sběru a nekvalitní přípravy) Hašiš Hašiš je konopná pryskyřice, obvykle obsahující malý obsah květenství a drobných nečistot. Barvu má tmavě zelenou, spíše přecházející do tmavě hnědé (dle čistoty). Rozdíl oproti marihuaně v obsahu aktivních látek zároveň určuje základní rozdíl v dynamice účinku obou forem i potenciálních rizik spojených s jejich uţíváním. Nové technologie pěstování marihuany však tento rozdíl zmenšují, aţ téměř stírají. 5.3.4 Způsob aplikace Konopné drogy jsou uţívány především kouřením. Někdy se však přidávají do různých jídel či nápojů. Jediné omezení z hlediska takové přípravy představuje vynikající rozpustnost účinných látek v oleji a tucích, naopak velmi malá ve vodě.

18

5.3.5 Účinky Kromě samotného vlivu látky uvádí Miovský (2003) celkového „nastavení“ jedince, očekávání, prostředí, únavu a další faktory, které můţou mít zásadní vliv na stav během intoxikace a mohou tento stav zásadně ovlivnit. V závislosti na obsahu aktivních látek nastupuje účinek po vykouření drogy během několika desítek sekund aţ minut. Při perorálním poţití mají látky delší účinnost avšak účinky, které droga vyvolává, nastupují později. Celková doba účinku po vykouření drogy se pohybuje od 3-6 hodin, v případě perorálního uţití je tato doba výrazně delší. Charakteristické účinky po uţití některé z konopných drog, které Miovský (2003) uvádí: hlad (v případě ţe byl uţivatel před nedávnem zcela zasycen tak po intoxikaci opět pociťuje velkou chuť k jídlu.) Mezi další účinky patří sucho v ústech, zcela zpomalené vnímání. V drtivé většině případů je intoxikace doprovázena stavem lehké euforie a příjemné nálady, která občas můţe přejít do bouřlivého smíchu. Někdy se objevují také sluchové, hmatové a nejčastěji zrakové iluze. „Vylučování

THC

z organismu

trvá

velmi

dlouho, biologický

poločas

je 30 hodin. Účinná látka, respektive její metabolity, jsou poměrně dlouho detekovatelné v moči, při pravidelném intenzivním uţívání aţ několik týdnů od posledního poţití.“ (Miovský, 2003, str. 176) 5.3.6 Rizika „Doposud nebyl popsán případ předávkování s následkem smrti. Obecně je většinou odborníků sdílen názor, ţe konopné drogy nevyvolávají somatickou závislost. Psychická závislost se dostavuje asi u 8 – 10 % dlouhodobých uţivatelů. Není popisován ani vzestup tolerance, který by vedl ke vzrůstajícím potřebným dávkám, ani odvykací příznaky při uţívání těchto drog. V literatuře někdy bývá popisován u výjimečných případů odvykací stav projevující se psychomotorickým neklidem, podráţděností, nervozitou, úzkostí, depresivní rozladou, bolestmi hlavy. Častěji se však v literatuře setkáváme s názorem, ţe se jedná o pacienty obecně s výrazným sklonem k somatizaci psychických potíţí a ke zvládnutí těchto stavů často plně dostačuje podpůrná psychoterapeutická intervence.“ (Miovský, 2003, str. 176) Role kanabinoidů (kouření marihuany) jako vstupní drogy („gateway drug“ téţ pouţíván pojem „iniciační“ či „startovací“ drogy) bývá zkreslována. Bayer (2001) uvádí, ţe v zásadě nejsou kanabisové drogy odpovědné za tzv. „stepping stone“, tedy přechod na tzv. tvrdé drogy (opiáty či stimulancia). Největší riziko přestavuje pití

19

alkoholu a kouření nikotinových cigaret v dětství a adolescenci. Za iniciační drogu lze také povaţovat těkavé látky a předepisovaná psychofarmaka.

5.4 Stimulancia V České republice je problém psycho-stimulačních drog dobře znám. Jedná se zejména o pervitin. Často se v médiích dozvídáme, jak policisté odhalili další výrobnu právě této drogy. Tato kapitola, pojednává o psycho-simulačních drogách jejich rozdělení, účincích, aplikaci a zdravotních rizicích, která přináší. 5.4.1 Psychostimulancia obecně Psychostimulancia jsou látky s nefyziologickým budivým efektem na centrální nervový systém. Minařík (2003) uvádí mezi klasické zástupce této skupiny pervitin (metamfetamin), amfetamin, kokain a extázi, která má účinek jak stimulační tak psychedelický, tedy takový zaměřený na psychiku. „Neurobiologický mechanismus působení na synapsích spočívá ve vzestupu koncentrace monoaminů (dopamin, noradrenalin, serotonin) v synoptické štěrbině. Dochází k jejich zvýšenému vylučování (ovlivnění presynaptických receptorů), dále pak ke sniţování zpětného vychytávání monoaminů (ruptake). Blokují také jejich biotransformaci (inhibice MAO) a podílí se na vytváření p-hydroxynorefedrinu, který funguje jako falešný mediátor (přímá stimulace postsynaptického receptoru).“ (Minařík, 2003, str. 164) 5.4.2 Akutní a dlouhodobé účinky: Minařík (2003) popisuje psychostimulancia jako látky, které urychlují myšlení, zvyšují psychomotorické tempo a bdělost. Také zkracují spánek, zahánějí únavu, vyvolávají euforii a pocit síly duševní i tělesné. Na druhé straně vyvolávají tyto látky úzkost, někdy umocňují trému a mohou zvyšovat agresivitu. V organismu způsobují tyto drogy vzestup krevního tlaku, tepové frekvence atd. Po odeznění účinku látky se dostavuje celkové vyčerpání tzv. dojezd. Po několikanásobném uţití drogy nejsou výjimečné stavy dlouhého spánku, který je přerušován bděním s velkým hladem. „Dlouhodobým účinkem uţívání stimulancií je vznik závislosti. Látky této skupiny nevyvolávají somatickou závislost, „jen“ závislost psychickou, která se vyznačuje především cravingem. Je důleţité si uvědomit, ţe psychická závislost 20

je v zásadě váţnějším následkem neţ závislost fyzická, protoţe zatímco fyzické závislosti je moţné se zbavit relativně krátkodobým pobytem na detoxifikační jednotce, psychická závislost je důvodem relativně dlouhé léčby a handicapuje uţivatele při jakémkoli dalším uţití látky, a to i z terapeutických důvodů. Totéţ platí o psychické sloţce závislosti na opioidech. „ (Minařík, 2003, str. 164) Kokain Kokain je alkaloid jihoamerického keře koka pravá, v medicíně se vyskytuje ve formě bílé šupinovité, lesklé krystaly bez zápachu, nahořklé chuti. Kokain se hojně uţívá zejména v USA, Kanadě. V Evropě aţ znepokojivým tempem šíři ve Velké Británii a Holandsku. V ČR je kokain jen okrajovou drogou. Pervitin Pervitin jinak nazývaný jako (piko, perník) byl syntetizován aţ v roce 1887. Přitom ještě v roce 1939 byl návyk na této droze za vyloučený. Kromě pervitinu se také skupina budivých aminů vyskytuje ve formě amfetaminu a také například MDMA neboli extáze (také známou jako taneční drogu). V ČR se většinou vyskytuje ve formě metamfataminu (pervitinu). Čistý má formu bílého prášku bez zápachu, bez zápachu s nahořklou chutí. Z nelegálních drog je pervitin v ČR nejrozšířenější. 5.4.3 Aplikace, dávkování a mechanismus účinků pervitinu „Pervitin se aplikuje ústy, šňupáním nebo nitroţilně, coţ je ČR nejčastější způsob aplikace. Běţné dávky se pohybují od 50 do 250 mg. Literatura popisuje uţívání denních dávek nad 1g. Látky ze skupiny budivých aminů se pouţívají (nebo pouţívaly) i léčebně ovšem v dávkách daleko niţších. Nejvyšší povolená terapeutická dávka je asi 3x menší neţ oněch zmíněných 50mg. Účinek nastupuje u sniffingu (šňupání) za 5 – 10 minut. Hlavní příznaky intoxikace zmizí za 8 – 24 hodin. Z těla se vylučuje močí z velké části nezměněn po řadu dní (v moči se objevuje jiţ za 20 min. po aplikaci). Biologický poločas je 12-34 hodin. Jeho průkaz laboratorními metodami v moči je moţný po 2. – 14. dnech„ (Minařík, 2003, str. 166) 5.4.4 Chronické a akutní účinky pervitinu: Mezi účinky pervitinu řadí Minařík (2003) zřetelné ovlivnění motoriky a také psychických funkcí. Uţití této drogy vede k euforii, nechutenství (anorexii), sniţuje únavu, zvyšuje výkonnost celého organismu a uvolňuje v těle zásoby energie. Dále pervitin zvyšuje krevní tlak a tep, stoupá dechová frekvence. Zorničky uţivatelů jsou rozšířené. Celkově organismus pracuje s vypětím sil aţ do vyčerpání. 21

„Pervitin urychluje tok myšlenek, často na úkor kvality (hlavně při opakovaném uţití), zvyšuje pozornost a soustředěnost. Zlepšuje schopnost empatie, odstraňuje zábrany. Nastupuje euforie, pocit sebejistoty a rozhodnost. Intoxikovaný nemá potřebu spánku. Působí anxiogenně (můţe navodit strach a úzkost). Po odeznění účinku se dostavuje fáze deprese s hlubokými pocity vyčerpání a celkovou skleslostí (dojezd).“ (Minařík, 2003, str. 166-167) 5.4.5 Zdravotní a sociální rizika pervitinu „Riziko vzniku závislostí je značné, i kdyţ poněkud niţší neţ u kokainu. Má následující rysy: 1) rychle vznikající psychický návyk, 2) nepřítomnost fyzické závislosti, 3) rychlý vzestup tolerance aţ k psychotickým dávkám. Uţivatel pervitinu můţe mít delší dobu dojem (a říkat to), ţe má „drogu pod kontrolou“ (Minařík, 2003, str. 167)

5.5 Halucinogenní drogy 5.5.1 Charakteristika Halucinogenní drogy patří dle Miovského (2003) mezi jednu z nejvíce vědecky zkoumaných skupin drog. Velikou pozornost vědců i laiků přitahují nejen jejich velmi neobvyklé vlastnosti a účinky na psychiku člověka, ale především jistá nevyzpytatelnost, tajemnost, moţná aţ mystičnost spojovaná s těmito účinky a vyuţívaná lidskou kulturou odnepaměti. Do skupiny halucinogenních drog patří několik stovek různých látek. Obecně je lze rozdělit do tří základních skupin: -

přírodní

halucinogenní

drogy

rostlinného

původu

a

z hub

(např. mezkalin, durman, psilocybin atd.) -

přírodní halucinogenní drogy ţivočišného původu (např. bufetenin)

-

semisyntetické a syntetické, tj. poloumělé a umělé halucinogenní drogy (např. LSD a PCP – „andělský prach“)

5.5.2 historie ve výzkumu halucinogenních drog Za pravděpodobně největší impulsy ve výzkumu halucinogenních drog uvádí Miovský (2003) jednak série výzkumných studií zaměřené na účinky mezkalinu a jednak objevení LSD a jejího účinku na psychiku člověka Albertem Hoffmanem,

22

který se po dlouhá desetiletí věnoval vědecké práci v oblasti farmaceutického průmyslu a který mj. stál také u zrodu syntetické přípravy psilocybinu. Největší objevy ve výzkumu v oblasti psychedelických látek byly učiněny v 50 a 60 letech dvacátého století. Díky výrazným pokrokům v této oblasti se stal výzkum velmi ţádaným a vyhledávaným tématem. Díky časté medializaci se k němu upírala laická i odborná veřejnost. Mediální pozornost však bohuţel přinesla spíše negativní důsledek a to zejména v masovém rozšíření uţívání halucinogenních látek mezi mladými lidmi. Z tohoto důvodu došlo v 60. letech k zastavení výzkumu, do té doby patřila

Česká

Republika

ke

špičkovým

pracovištím

ve

výzkumu

účinků

halucinogenních látek. Mezi nejlepší výzkumníky v oboru označuje Miovský (2003) Stanislava Grofa, Milana Hausnera, Jiřího Roubíčka a další odborníky, kteří publikovali své práce zejména v oblasti výzkumu s látkami LSD, psilocybinem. Stanislav Grof se svou ţenou rozvinul v návaznosti na terapeutickou práci při vyuţití LSD metodu holotropního dýchání. Kvůli zákazu pouţívání LSD v 70. letech byl výzkum aţ do roku 1997 výrazně omezen. Poté proběhla ve Švýcarsku konference, která přinesla podměty k revizi hodnocení výzkumu prováděných v 50. a 60. letech a dala souhlas k navazující výzkumné práci. 5.5.3 Nejčastější halucinogeny LSD „Jak uvádí Miovský (2003) LSD se na našem trhu vyskytuje především ve formě tripů nebo krystalů. Tripy jsou malé papírové čtverečky zobrazující různé symboly či obrázky. V případě krystalů jde většinou o tmavomodré granulky, které připomínají hnojivo. Obě dvě formy halucinogenů se uţívají perorálně, postupným rozpuštěním v ústech pod jazykem. „Mezi středoškolskou mládeţí má s jejím uţitím zkušenost dle regionů 8 – 14%. Uţívání této drogy v současnosti zaznamenáváme převáţně vázané na subkulturní prostředí se specifickou hudbou, oblékáním a dalšími módními trendy. V rámci tzv. taneční scény patří LSD k relativně oblíbených a rozšířeným drogám, přestoţe tomuto prostředí jasně dominuje „extáze“.“(Miovský, 2003, str. 170)

Psilocybin „Psilocybin je psychicky velmi aktivní látkou obsaţenou v houbách rodu lysohlávek. Ty se běţně vyskytují na velké části území ČR. 23

Tato historicky velice stará a známá droga patří u nás k nejrozšířenějším přírodním halucinogenním látkám. Zkušenost s ní má podle regionu 5 – 9 % středoškoláků v ČR. Na černém trhu se většinou objevují sušené části houby, většinou pouze klobouky. Zatímco černý trh s jinými drogami má relativně ustálený charakter, nedá se totéţ říci o lysohlávkách. Jejich cena je velmi kolísavá a z větší části se jedná spíše o darování či výměnu, neţli prodej. Dostupnost této houby je poměrně snadná díky jednoduchému sběru a sušení. Mnoţství aktivní látky v houbě nelze odhadnou, coţ s sebou přináší velké riziko spojené s kontrolou intoxikace. Uţívá se perorálně. Někdy pro zmírnění, potlačení nepříjemné chuti bývají klobouky máčeny v medu. Lysohlávky lze označit spíše jako příleţitostnou (sezónní) doplňkovou drogu, jinak je její uţití úzce vázáno na specifické subkulturní skupiny.“(Miovský, 2003, str. 170)

5.5.4 Účinky Účinky obou látek (LSD a psilocybinu) si jsou vzájemně velmi podobné. Jak uvádí Miovský (2003) příznaky intoxikace se objevují v krátkém časovém intervalu několika minut aţ jedné hodiny. Nástup bývá typický většinou mírným chvěním, neschopností ovládat pohyby, pocity nevolnosti aţ zvracením. Účinky jsou pak velmi závislé na mnoţství poţité látky, její čistoty a citlivosti na látku. Dalším stádiem je odeznění neblahých příznaků, u lysohlávek se však mohou příznaky projevit výrazněji. Dochází zde k neklidu doprovázeným zvýšeným tlakem krve a tepu. Výjimečně se u jedinců objevuje agresivní chování. Délka intoxikace se pohybuje v závislosti na poţité dávce mezi 4- 8 hodinami. U niţších dávek popisuje Miovský (2003) výskyt iluzí a pseudohalucinací. Jedinci mají také sklon k ornamentalizaci, mají zvýšenou citlivost barev či prostorového vnímání. V mnoha případech jedinci popisují výskyt barevných obrazců. V drtivé většině případů je intoxikace doprovázená pocity mírné euforie, dobrou náladou. Jsou i případy negativního působení jiţ při malých dávkách drogy, dochází především k úzkosti nebo také depresím. Vyšší dávky látky mohou navodit intenzivní halucinatorní stav bez moţnosti ovlivnění vůlí, coţ osoby se silnou potřebou kontroly a sebekontroly mohou vnímat velmi negativně. Tímto mechanismem můţe dojít k výskytu tzv. bad tripu. Vysoké dávky mohou způsobit výraznější poruchy myšlení, zvýšenou vztahovačnost aţ paranoiditu, doprovázenou poruchami paměti, úsudku a pozornosti. 24

5.5.5 Rizika užívání LSD ani psilocybin nevyvolávají závislost stejným způsobem jak u jiných skupin drog. Jak uvádí Miovský (2003) nevyskytuje se u této skupiny drog tzv. syndrom odnětí drogy. Pokud se setkáme s častými uţivateli halucinogenních drog, jde spíše o speciální typy osobností, které si v uţívání libují, avšak nejsou závislí. Miovský (2003) dále uvádí, ţe dosud nebyl popsán případ předávkování a následná smrt vinou halucinogenních drog. Vysoké dávky jsou samozřejmě škodlivé a u lysohlávek mohou způsobit váţná poškození jater nebo ledvin. Pokud jsou uţivateli lidé s vrozeným srdečním onemocněním, hrozí jim srdeční komplikace, které jsou způsobeny velkými výkyvy tlaku krve a zrychlení srdeční činnosti. Psychologická rizika Rizikem psychickým označuje Miovský (2003) neznalost co do mnoţství dávkování látky, coţ můţe mít za následek nečekané účinky. Ty se mohou projevit tzv. „bad tripem“. Častými účinky při depresi nebo intoxikaci na špatném místě jsou pocity, ţe je dotyčný člověk sledován. U některých osob s vrozenými či vytvořenými dispozicemi

pak

hrozí

hluboké

depresivní

stavy,

které

mohou

přecházet

aţ k sebepoškozování.

5.6 Těkavé látky Mezi těkavé látky patří některá rozpouštědla, lepidla ředidla, dokonce i plynné látky jako je rajský plyn. Všechny takovéto látky ovlivňují CNS, způsobují sluchové, zrakové halucinace, vyvolávají euforii a škodlivě působí na lidský organismus. 5.6.1 Rozdělení jednotlivých drog Toluen Patří v současné době k nejrozšířenějším z těkavých drog. Chemickým sloţením je to aromatický bezbarvý uhlovodík získávaný z ropy, lehkého oleje nebo koksových plynů. Pouţívá se jako rozpouštědlo, ředidlo laků. Trichlorethylen Tato chemická sloučenina byla přidávána jako součást čistícího prostředku Čikuli. Jeho zneuţívání se projevilo po odvysílání varovné zprávy v médiích, kdy jí začali zneuţívat zejména školáci na druhém stupni základních škol. Tato látka se rozšířila

25

na začátku 70. let. Dle Hampla nejsou v současné době případy zneuţívání trichlorethylenu. Benzín Známá pohonná hmota.

Éter Rozpouštědlo tuků a olejů, dříve byla tato látka pouţívána ve zdravotnictví k narkózám.

Rajský plyn Jedná o plyn, který po vdechnutí s kyslíkem vyvolává krátce po vdechnutí opojný bezbolestný stav. Inhaluje se nejčastěji z kovových bombiček, pouţívaných ve šlehačích. 5.6.2 Rozšíření těkavých látek „K rozmachu v uţívání

těkavých

látek

došlo

v Anglii

od

roku

1980

a to především uţíváním butanového plynu, který se pouţívá jako náplň do zapalovačů. V ostatních zemích Evropy učitelé spíše registrují experimenty s těmito drogami. V naší zemi se objevil problém se zneuţíváním těkavých látek koncem 60. let. Šlo především o ţáky základních a středních škol. Tenkrát se jednalo o zneuţívání čistidla Čikuli. V dnešních podmínkách je to především toluen. Tuto látku v průměru 1/3 ţáků odmítne, jedna třetina zkusí inhalovat, ale končí prvním pokusem a zbylá třetina pak inhalaci opakuje. Počet uţivatelů těkavých látek je v České Republice poměrně stabilní. Uţivatelé často po nějaké době přecházejí na jiné návykové látky. (Hampl, 2003, str. 194) 5.6.3 Způsob aplikace toluenu Toluen se smí od 15. června 2007 uvádět na trh a do oběhu pouze pokud není určen k prodeji spotřebitelům. Omezení je stanoveno bodem 48 části I přílohy č. 2 vyhlášky č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichţ uvádění na trh je zakázáno nebo jejichţ uvádění na trh, do oběhu nebo pouţívání je omezeno.

26

Tato změna vyhlášky omezila dostupnost toluenu. Ovšem jak jiţ bylo v médiích prezentováno, některé obchody tuto vyhlášku nerespektují a toluen dále volně prodávají. Má vlastní zkušenost je příkladem, kdyţ jsem potřeboval účinné čistidlo, byl mi toluen prodán bez nutnosti prokazovat se jakýmkoliv dokladem. Toluen se můţe inhalovat z láhve, obvyklejším je však tzv. (sniffing), vdechování z tkaniny. Účinek po pouţití toluenu je krátkodobý (několik desítek minut). 5.6.4 Akutní a chronické účinky toluenu Inhalací toluenu dochází k rychlému pocitu euforie, poruchám vnímání, barevným halucinacím a můţe dojít i poruchám vědomí. Tento stav můţe přecházet v bezvědomí aţ kóma a následnou smrt. „ Při delším uţívání dochází k celkovému otupění, „hloupnutí“, poruchám emotivity a chování, zejména k afektivní labilitě, agresivitě, ztrátě zájmů a výkonnosti.“ (Hampl, 2003, str. 194) Často dochází i k poškození jater a ledvin, naleptání dýchacích cest. Jak uvádí Hampl (2003) toluen vyvolává silnou psychickou závislost. Uţivatelé, kteří inhalují toluen denně, pak nejsou schopni běţného zaměstnání a postupně dochází k degradaci jejich osobnosti. Při tom dochází k trvalému poškození mozku, které nemusí být dlouhou zjevné, ale projeví se jen v některých nepříznivých situacích. Uţivatel pak můţe reagovat nečekaně agresivně v určitých situacích. Co se týče somatické závislosti tak ta není pro uţivatel těkavých látek patrná. Po vysazení nevzniká syndrom odnětí drogy, avšak je zde velmi silný craving. Závěrem je nutné zdůraznit, ţe uţívání této skupiny látek je velmi nebezpečné a dosti podceňované. Je nutné si uvědomit, ţe nejohroţenější je skupina experimentujících dětí a této skutečnosti bránit. Jeden z kroků byl učiněn změnou vyhlášky o toluenu. Další kroky by měli směřovat k omezení prodeje takových látek, alespoň pro osoby mladší 18. let.

27

6

CHARAKTERISTIKA ŽÁKŮ OHROŽENÝCH NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI V dnešní době je zneuţívání návykových látek poměrně rozšířené, dle četných statistických údajů vyplývá, ţe právě lidé ve věku 15 – 19 let patří mezi nejrizikovější skupinu. Jsou to tedy převáţně ţáci středních škol. Právě důleţitost práce s těmito dospívajícími lidmi je prvořadá a vyţaduje mimořádné schopnosti odborného pracovníka. Ten musí být profesionálem jak v oboru závislostí, tak psychoterapie a měl by mít znalosti v oblasti dětského a adolescentního vývoje, znalosti sociální problematiky a jeho osobnost by měla být stabilní, jasná, zralá. (Broţa, 2003)

6.1 Charakteristika ohrožené skupiny Dle Broţe (2003) můţeme rozdělit skupinu ţáků na dvě podskupiny. Jednu tvoří ţáci do patnácti let věku a druhou tvoří ţáci nad patnáct let věku. Rozdělení je voleno z důvodu legislativních, sociálních i psychických. Dospívání jakoţto sloţitý soubor změn kaţdého jedince vede k vývoji od nezralého a závislého jedince k jedinci dospělému. Tento komplex změn zahrnuje sloţku biologickou, sociální a psychickou. Z pohledu první podskupiny se jedná o pubertu, kdy dochází k pohlavní zralosti a moţnosti plodit. V případě druhé podskupiny se jedná o adolescenci, tedy psychické a sociální dospívání s cílem dosáhnout statusu dospělého. Věkové ohraničení těchto dvou skupin je velice problematické a rozdílné také z pohledu chlapců a dívek. Obecně se však předpokládá, ţe období puberty trvá od 11. -12. let do 14. – 16. let ţivota, přičemţ pro dívky platí spíše spodní hodnoty. Po tomto období následuje období adolescence, které je ukončeno většinou kolem 20. – 22. roku ţivota jedince dospělostí.

6.2 Období puberty V tomto období jsou děti vázány především na rodiče a hlavním cílem při práci s dětmi je tak motivace rodičů při navozování jakékoli změny. Rodiče jsou pro dítě nejvýznamnější

osoby

i

za

podmínek,

kdy

neplní

všechny

své

funkce

dle společenských norem. Při problému drogově závislých dětí je nejefektivnější rodinná terapie. Rodinná terapie je zaloţena především na komunikaci, vyjadřováním potřeb, dysfunkcemi rodinných rolí, vyjednáváním a rovnováhou v rodině. Při práci s dětmi a dospívajícími je nejobtíţnější úkol motivace, která umoţňuje změnu ţivotního stylu. Broţa (2003) 28

6.3 Období adolescence Jedná se o velmi obtíţné období, plné náročných situací, které musí dospívající řešit. Člověk v tomto období: „- nechce být dítětem a neumí být dospělým - potřebuje nahradit dětský svět, jehoţ byl středem, novými sociálními vazbami - stojí před mnohými rozhodnutími, které jej nutí k osobní zodpovědnosti - zjišťuje, ţe existuje mnoho způsobů, jak proţít ţivot - hledá smysl světa, ţivota a sebe „ (Broţa, 2003, str. 233) Období adolescence je spojeno s mnoha zmatky a nespokojenostmi. Takovéto změny jsou ţádoucí a motivují jedince k vývoji. Zároveň se však objevují i jiné moţnosti jak řešit takovéto problémy a změny. Jednou z cest je řešení pomocí návykových látek, které navozují pro takového člověka jiné stavy vědomí. Na dospívajícího jedince přestanou nepříjemné změny doléhat, přestane je vnímat a ztrácí motiv se s nimi vypořádat. (Broţa, 2003)

7

PRIMÁRNÍ PREVENCE Primární prevence je důleţitou činností, jak předcházet sociálně patologickým jevům. Slouţí především k omezení rizikových faktorů, které mohou být pomyslným jazýčkem na vahách při uţívání či neuţívání návykových látek. Následující kapitola osvětluje, čím konkrétně se primární prevence zabývá a jakým způsobem napomáhá varovat širokou veřejnost před uţíváním drog.

7.1 Faktory spojené s primární prevencí 

Droga: Sledujeme její charakter, potenciál pro závislost, účinky, způsoby aplikace atd.



Člověk: závislosti můţe podlehnout jakýkoliv jedinec. Neexistuje osobnost, která by stoprocentně před závislostí chránila nebo ji naopak stoprocentně předurčovala. Riziko zvyšuje nízké sebevědomí a sebehodnocení, nízká výkonnost, nedostatek asertivity a schopnosti čelit tlaku vrstevníků atd.



Prostředí: Působení všeho co nás obklopuje. Společnost a její vztah k drogám, postoje a normy, dostupnost drog, oslabení rodin, rozvodovost. V uţším slova smyslu můţeme zmínit prostředí rodinné (míra lásky a péče, výchovný styl, uţívání a dostupnost drog v rodině a další.) a prostředí vrstevnické (kamarádi, parta, škola)

29



Provokující faktory: zvědavost, nuda, zlepšení výkonnosti, zlepšení nálady, řešení problémů,

únik

z bezvýchodných

situací,

snaha

upozornit

na

sebe.

(Bém, Kalina, 2003)

7.2 Obecná charakteristika primární prevence Primární prevence se zaměřuje na jednotlivé skupiny uvnitř populace nebo na populaci jako celek. Tím se liší od prevencí sekundární a terciární, které se zabývají jednotlivými subjekty na různém stupni uţívání návykových látek. Ovšem v konečném důsledku je cílem primární prevence také jedinec. Primární prevence tedy ovlivňuje názory, postoje a chování jednotlivce pomocí skupiny nebo společnosti, ve které ţije. (Bém, Kalina, 2003) Cílem primární prevence je dle obecné definice WHO zabránit poruše zdraví ve smyslu tělesném, duševním i sociálním. Dále primární prevence usiluje o znemoţnění stavu potencionálního spotřebitele na spotřebitele skutečného a také by měla dosáhnout odloţení kontaktu s drogou u potencionálních uţivatelů do co nejvyššího věku, protoţe u dětí a velmi mladých teenagerů mají drogy na rozvoj osobnosti a sociální integraci mimořádně destruktivní vliv. (Bém, Kalina, 2003) Důleţitým pojmem je drogové uvědomění, které má smysl jako uvědomění právní či ekologické. Ve všech případech je podstatou uplatňovat osvojené poznatky kaţdodenního ţivota. V primární prevenci je základním model KAB (knowledge, attiudes, behaviour, tedy poznatky, postoje, chování). Primární prevence se musí zaměřit na všechny tři komponenty, při čemţ platí, ţe pouhé podávání informací je neúčinné. Cílem je tedy nejenom podávání určitých informací, ale také poskytnout přehled poznatků, přispět k jejich osvojení a orientaci v nejdůleţitějších z nich. Umoţnit jedinci vlastní postoj a pomoci mu s výběrem správné tedy nerizikové ţivotní cesty. (Bém, Kalina, 2003) Poselstvím

primární

prevence

by

mělo

být

nezatracovat,

neodsuzovat

a nevyvrhovat na okraj společnosti jedince, kteří se jiţ k drogám dostali. Také to však neznamená, ţe bychom měli uţivatelé příliš chápat a šetřit od špatných pocitů, jak to přehnal Západ v 80 letech. V současné době se doporučuje lidský postoj „Brát drogy není O.K., ale jestliţe je bereš, můţeš sám být ještě O.K. Záleţí jen na tobě – přijď pomůţeme ti.“ (Bém, Kalina, 2003)

30

7.3 Cílové oblasti primární prevence „Hlavním těţištěm primární prevence je formativní věk a formativní prostředí, tj. věk a prostředí, ve kterém se vytvářejí normy a hodnoty: děti, mládeţ a jejich nejbliţší okolí. Nezanedbatelným prostředím je zejména: - rodina - Školní prostředí a výuka - Prostředí mimoškolní činnosti, rekreace a volného času - práce a pracoviště - místní společenství“. (Bém, Kalina, 2003, str. 279) „Současný trend v České Republice – směřovat primární prevenci do škol – můţe být pouze prvním krokem této systémové orientace, jinak by se mohl stát jejím zúţením. Opět bychom toho chtěli od školy příliš a více neţ od ţivota a vyvolávali nerovnováhu mezi rodinou a školou.“ (Bém, Kalina, 2003, str. 280) Důleţitou osobou, která můţe být z řad rodičů, pedagogů, trenérů herců, sportovců,

hudebníků

spisovatelů,

policistů,

lékařů

a

dalších

vzorů

jsou

tzv. intermediátoři, osoby, které jsou schopny mít vliv na druhé v přímém styku. Důleţitá je jejich primární sociální role, jejich sociální pozice a schopnost komunikace. Intermediátor by měl mít také určité znalosti o drogách. Značný význam v této souvislosti mají lidé ve stejném věkovém intervalu nebo lidé o málo starší. Programy, které vrstevníků vyuţívají (peer programy) jsou náročné jak na trénink aktivistů, tak na způsob jejich výběru. Intermediátorem můţe být také organizace, která drogovou prevenci nejen sponzoruje, ale aktivně se stará o její šíření v místním společenství. Právě místní společenství je trendem posledních let hlavně v zahraničí, ale i u nás. Jde zde o síť v místním společenství, která zahrnuje co nejvíce intermediátorů – osobností i sloţek otevřené společnosti. Cílem je široká občanská platforma pro zvýšení drogového vědomí a na podporu prevence šíření drog na daném území. (Bém, Kalina, 2003)

7.4 Formy specifické primární prevence Dle Skalíka můţeme rozdělit specifické preventivní aktivity do tří základních úrovní. Kaţdá z nich v sobě zahrnuje velikost a typ cílové populace. Je to tedy: 1. Nejvyšší úroveň (makroprostředí) Tyto aktivity se zaměřují na velké skupiny. Hlavním cílem úrovně je zasáhnout co největší skupinu lidí. Úskalím je ovšem obsah 31

sdělení, který nelze přizpůsobit pro různé skupiny. Je zde proto zejména ovlivňováno veřejné mínění mladistvých. Jedná se především o velké billboardové akce, které však nemají dopad přímo mladistvou populaci, ale spíše jsou jakýmsi uspokojením celé společnosti, ţe se proti drogám něco děje. Tyto akce jsou spíše upozorněním na závaţnosti tématu a na úrovni celospolečenské budou daleko účinnější nespecifické formy prevence – vytváření podmínek pro volno-časové aktivity. (Skalík, 2003) 2. Střední

úroveň (mezoprostředí) Působení

této úrovně

je

zaměřeno

na specifickou část obce, města nebo například na děti 2. stupně základních škol. Na této úrovni jiţ lze obsah přizpůsobit charakteristice dané skupiny, avšak je potřeba vytvářet zejména dlouhodobé a koncepční programy pro děti a mládeţ, kde můţe být jejich postoj a následné chování ještě do jisté míry utvářeno. Nejvíce se vyuţívá mediálních kampaní, vydávání odborné literatury. (Skalík, 2003) 3. Místní úroveň (mikroprostředí) Zde se úroveň jiţ zaměřuje na cílové skupiny, které jsou jasně definovány. Jednotlivé programy jsou přesně vytvořeny pro skupiny či jedince, pro které mají efekt. Mezi specifické malé skupiny na této úrovni patří: a) přednášky a besedy – jedná se většinou o jednorázové akce pro ţáky nebo širokou veřejnost v kinech a podobných kulturních zařízení. Efektivita těchto akcí bez propojení s dlouhodobějšími plány je neúčelná a osloví pouze velmi malou část populace. b) komponované pořady – Tyto akce bývají na rozdíl od přednášek obohaceny hudební produkcí nebo setkáním se zajímavou osobností. I přesto pro tyto jednorázové akce platí stejná omezení jako pro přednášky. Jsou vítaným doplňkem dlouhodobé práce na školách. c) peer programy – vyuţívají poznatků, ţe vrstevníci výrazně působí na formování postojů jedince. Mohou tak zasáhnout do změn v jejich rizikovém chování. Jedinci, kteří tuto činnost vykonávají, musí projít výcvikem a poté působí na rizikovou skupinu. Vyuţití peer programů se velice dobře osvědčilo, avšak intenzivní práce s dobrovolníky, kteří činnost vykonávají je velmi náročná. Program musí připravovat odborník, který zajišťuje zejména neustálé zdokonalování pracovníků v terénu (peerů). Do budoucna lze jistě s peer programy počítat, je však zapotřebí mít na paměti základní faktory: - věk peer aktivistů, místo působení organizace a vyhodnocování výstupů. d) Dlouhodobé programy – Tento model primární prevence je sloučením předchozích konceptů, které jsou nastaveny v dlouhodobém časovém horizontu. 32

Tyto dlouhodobé programy je nutné realizovat v průběhu několika let. Podobné programy jsou většinou realizovány jako součást výchovně vzdělávacího procesu na školách nebo mohou být realizovány pedagogicko-psychologickými poradnami či jinými zařízeními zaměřující se na práci s dětmi. (Skalík, 2003)

PRAKTICKÁ ČÁST 8

Mapování znalostí u studentů Znalosti studentů v oblasti návykových látek jsou velice důleţité. V dnešní době je riziko setkání studentů na střední škole hlavně s lehkými návykovými látkami značné a tak je zapotřebí, aby studenti o škodlivosti uţívání těchto látek věděli co nejvíce informací a mohli tak předcházet zdravotním rizikům, které jsou s uţíváním návykových látek spojeny. Studenti dostatečně informovaní mohou být příkladem pro své spoluţáky a ostatní vrstevníky a přispět tak k celkovému sniţování neblahého vlivu zejména v počtu drogově závislých nezletilých osob, které mají s uţíváním drog problémy. Drogová scéna a uţívání drog je u části populace zahalena určitým tajemstvím. Snad kaţdého jedince, především v raném věku napadne, jaké je to pocit vyzkoušet uţít nějakou drogu. Tímto experimentováním si však dotyčný neuvědomuje, ţe se můţe, byť pouhým experimentem, stát závislým na uţívání drog. V prvopočátku je většina závislých uţivatelů přesvědčena o tom, ţe mají silnou vůli a drogově závislými se nestanou. Jakýkoli druh prevence a především prevence primární, která je mladému člověku předestřena, můţe přispět k eliminaci počtu drogově závislých jedinců.

8.1 Cíl výzkumu Cílem praktické části práce je zjištění konkrétních vědomostí v různých oblastech návykových látek mezi ţáky prvních ročníků střední školy. Výzkum je situován do prostředí střední školy.

33

8.2 Hypotézy výzkumu Hypotéza 1: Kaţdý student na střední škole se setkal s alkoholem nebo cigaretami. Hypotéza 2: Studenti jsou si vědomi zdravotních rizik, které uţívání jednotlivých skupin návykových látek způsobují. Hypotéza 3: Předpokládáme, ţe pro studenty prvních ročníků střední školy jsou legální návykové látky snadno dostupné a nelegální návykové látky jen těţko dostupné.

8.3 Metodika výzkumu Metodika pro zpracování výzkumu byla zvolena formou dotazování. Dotazník se skládá z 15 otázek, a to otázek otevřených, uzavřených i moţnosti vybrat odpověď z určité škály moţností. Dotazník byl sestaven pro zmapování znalostí z oblasti návykových látek a byl podán k vyplnění studentům dvou tříd prvních ročníků na předem vybrané střední škole. Anonymní dotazník byl předán k vyplnění 38 respondentům, kteří jsou studenty prvního ročníku střední školy. Všichni z dotázaných studentů dotazník následně odevzdali. Výsledky jsou graficky znázorněny. Vyhodnoceno bylo celkem 38 dotazníků, které studenti odevzdali. Byly to obory prvního ročníku obchodní akademie a prvního ročníku ekonomika a podnikání. Z těch odpovědělo 9 chlapců tedy 24% a 29 dívek tedy 76%. Průměrný věk dívek je téměř 16 let a průměrný věk chlapců lehce přes 16 let. V tabulce 1 máme přehledně rozdělen věk jednotlivých respondentů, který se pohybuje u dívek od 15 do 17 let a u chlapců od 16 do 18 let.

Tabulka 1: věkové složení respondentů průzkumu

Věk:

Dívky:

Věk:

Chlapci:

15

6

15

0

16

18

16

8

17

5

17

0

18

0

18

1

Zdroj: vlastní průzkum

34

8.4 Výsledky výzkumu Graf č. 1 Od koho byste uvítali na vaší škole přednášku o problematice návykových látek?

Zdroj: vlastní průzkum Dle odpovědí na první otevřenou otázku by 12 studentů uvítalo přednášku o problematice návykových látek od vyléčeného uţivatele. Dalších 11 studentů upřednostňuje přednášku od člověka, který má vlastní zkušenost s drogami a na třetím místě by shodně 5 studentů volilo přednášku od učitele nebo odborníka na problematiku návykových látek.

35

Graf č. 2 Odkud se o návykových látkách dozvídáte nejvíce informací?

Zdroj: vlastní průzkum

Na další poloţenou otevřenou otázku týkající se zjištění, odkud studenti mají nejvíce informací o návykových látkách, Odpovědělo 25 respondentů ve prospěch internetu. Další nejpočetnější odpověď byla škola, tedy 24 dotázaných z celkových 38 bylo ve prospěch školy, školního prostředí, přednášek, seminářů. Z těchto dvou vyrovnaných čísel vidíme významnou polohu internetu jako výborného informačního média. Studenti si navíc na internetu mohou najít přesně ty informace, které je zajímají. Na třetím místě pak 14 studentů označilo jako informační médium televizi a 8 studentů kamarády, shodně po 2 odpovědích mají učitelé a tiskoviny. Nejméně čerpají studenti informace o návykových látkách z knih, jen 1 z odpovídajících volil tuhle moţnost.

36

Graf č. 3 Když se řekne návykové látky, tak si představíte?

Zdroj: vlastní průzkum Další otevřená otázka zjišťovala, co si studenti představí pod pojmem návyková látka. 23 studentů si představí pod návykovou látkou cigarety a 20 odpovídajících je

pro

moţnost

alkohol.

Tedy

více

jak

polovina

všech

odpovídajících

si pod pojmem návykové látky představí legální drogy, které jsou u nás nejvíce uţívané. Obecně drogy si pod pojmem návykové látky představí 22 respondentů. 6 studentů volilo odpověď „látky, na které je člověk závislý“. 4 studenti odpověděli ve prospěch marihuany a heroinu. 3 ze všech respondentů si představí pod návykovou látkou kofein a pervitin. Zajímavou odpovědí je Michal Šeps, účastník talentové soutěţe v televizi. Tuto odpověď napsali 2 studenti. Je s podivem, jak se jméno zpěváka dostalo do podvědomí studentů v souvislosti s návykovými látkami v tak krátké době.

Zbývající odpovědi LSD, škodlivé látky a Jamajčana

s drdami dostaly shodně 1 hlas.

37

Graf č. 4 S jakými druhy návykových látek jste se setkali?

Zdroj: vlastní průzkum Z grafu č. 4 vidíme procentuální vyjádření odpovědí na otevřenou otázku „S jakými druhy návykových látek se studenti setkali“? Nejvíce alarmující máme první odpověď, kde vidíme 100% zkušenost ţáků buď s cigaretami nebo alkoholem, kdy přímo s alkoholem má zkušenost 34 a s cigaretami s 33 respondentů. Kaţdý respondent v nezletilém věku se tedy setkal s alkoholem, cigaretami či oběma látkami. Velké procentuální zastoupení má také Marihuana, se kterou přišlo do styku 24 respondentů. Odpovědi hašiš a houbičky volili shodně 3 dotázaní a 1 student se dle odpovědí setkal s plynem, pervitinem, kofeinem nebo čokoládou.

38

Graf č. 5 Jaká rizika podle vás způsobuje dlouhodobé užívání látek v tabulce?

Zdroj: vlastní průzkum Nyní se dostáváme k otázkám o znalosti konkrétních návykových látek. Z grafu č. 5 je patrné, ţe nejvíce studentů konkrétně 37 z 38 označilo za nejvíce rizikovou drogu ke vzniku plicních onemocnění tabák, na druhém místě pak respondenti označili s 24 hlasy marihuanu. Nemalý počet hlasů 12 získaly těkavé látky, které respondenti označili správně, protoţe jejich inhalací jsou poškozovány dýchací cesty. Co se týče kardiovaskulárních onemocnění, tam jsou výsledky poměrně vyrovnané. Nejvíce odpovídajících označilo ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění těkavé látky, konkrétně se tak vyjádřilo 20 respondentů. Na dalších místech se umístily se 17 hlasy tabák, kde je podle odborníků vznik kardiovaskulárních onemocnění mezi 20-25%, dále pak shodně 14 hlasů dostal alkohol, 13 hlasů pervitin. U této látky je podle odborníků vznik kardiovaskulárních onemocnění spojen hlavně s osobami, které mají různá vrozená onemocnění. 9 respondentů odpovědělo ve prospěch halucinogenních drog. Další grafické názornosti vypovídá o návykových látkách, jejichţ dlouhodobé uţívání způsobuje poškození jater či ledvin. V této statistice se na prvním místě umístil alkohol, kdyţ právě tuto moţnost označili všichni dotázaní. 14 hlasů obdrţeli těkavé látky, kde je riziko vzniku poškození jater a ledvin také značné. LSD a houbičky získal 9 hlasů, také tyto látky jak správně respondenti odpověděli,

39

způsobují při dlouhodobém uţívání nebo příjmu velkých dávek poškození jater a ledvin. Pervitin získal 8 hlasů, marihuana 5 hlasů a tabák obdrţel 3 hlasy. Následující dvě podotázky jsou věnovány somatické a psychické závislosti. I kdyţ byly oba dva pojmy respondentům dostatečně objasněny tak jsou výsledky překvapující. Tento výsledek přisuzujeme faktu, ţe studenti povaţují obecně závislost za závaţnou a dále jiţ nerozlišují, zda je tato závislost somatická či psychická. Přejdeme-li k výsledkům, tak nejvíce respondentů, konkrétně 27 označilo Pervitin jako nejrizikovější drogu ke vzniku somatické závislosti. Pervitin však způsobuje „pouze“ závislost psychickou. 20 hlasů získal tabák, zde je somatická závislost na nikotinu. LSD, houbičky a těkavé látky dostaly shodně 18 hlasů. Marihuana získala 17 hlasů, ovšem ani tato droga nezpůsobuje somatickou závislost. Pouze 14 studentů označilo za nebezpečnou drogu ke vzniku somatické závislosti alkohol, který je však ke vzniku této závislosti velmi nebezpečný. Za drogu, která je největším rizikem vzniku psychické závislosti, označili studenti na prvním místě Pervitin s 26 hlasy. Následuje LSD, houbičky s 25 hlasy, Marihuana 23 hlasů, alkohol 22, tabák 21 hlasů a těkavé látky 20 z celkového počtu 38 hlasujících. Poslední podotázka směřovala ke zjištění znalostí, která látka způsobuje celkové mentální otupění jedince při dlouhodobém uţívání. Zde označilo nejvíce respondentů těkavé látky, konkrétně se tak vyjádřilo 28 dotázaných. S 24 hlasy představuje Pervitin dle studentů druhou nejrizikovější látku ke vzniku celkového mentálního otupění jedince. LSD, houbičky označili studenti na místě třetím s 23 hlasy a 21 studentů si myslí, ţe celkové mentální otupění způsobuje uţívání Marihuany. Alkohol dostal 17 hlasů a tabák pouze 3 hlasy.

40

Graf č. 6 Jakou dobu podle vás trvá odnaučení se kouřit?

Zdroj: vlastní průzkum Následují dvě otázky z oblasti uţívání tabákových drog. První z nich je otázkou uzavřenou, která zkoumá, zda studenti mají představu, jakou dobu trvá odnaučení se kouřit? Z grafu č. 6 vidíme 27 studentů, kteří správně zvolili odpověď několik měsíců aţ roky. Poměrně velké zastoupení 5 dotázaných volilo odpověď měsíc a 4 respondenti neznají na otázku odpověď. Shodně 1 student se vyjádřil pro odpověď několik dní či pouze jeden den. Graf č. 7 V jaké formě jsou k dostání různé prostředky náhradní terapie nikotinem, které pomáhají při odnaučení kouření a které jsou k dostání v lékárnách?

Zdroj: vlastní průzkum

41

Druhá otázka k problematice kouření, která je otevřená, měla za úkol zjistit, zda studenti znají prostředky náhradní terapie nikotinem, které mohou pomoci při odnaučení kouření. 34 ze všech respondentů zvolilo odpověď náplasti. 23 tedy většina

pak

volila

také

odpověď

ţvýkačky,

12

studentů

si

vzpomnělo

na umělou cigaretu, 6 dotázaných napsalo odpověď léky a shodně po 1 odpovědi má moţnosti spreje nebo si student nevěděl rady.

Graf č. 8 Závislost na alkoholu lze vyléčit?

Zdroj: vlastní průzkum Nyní se dostáváme k otázkám o alkoholu. Z grafu 8 vidíme vyjádření studentů na uzavřenou otázku, jakým způsobem lze vyléčit závislost na alkoholu? Většina z dotázaných 21 studentů volilo správně odpověď jen doţivotní abstinencí. 9 respondentů odpovědělo abstinencí alkoholu na několik let, 5 dotázaných by jen omezilo pití alkoholu a 3 z dotázaných volili odpověď abstinencí alkoholu na několik měsíců. Ţádný ze studentů nezvolil moţnost „ nevím“.

42

Graf č. 9 Jaké jednorázové množství alkoholu je podle vás při užití škodlivé?

Zdroj: vlastní průzkum Výsledky na otázku, jaké jednorázové mnoţství alkoholu je při uţití škodlivé, vidíme na grafu č 9. Nejvíce studentů konktrétně 21 povaţuje za škodlivé 6 piv (3l), 6panáků (0.3l) destilátu, (1l) vína nebo větší mnoţství. 9 dotázaných pak zvolila za škodlivé 3 piva (1.5l), 3panáky (0.15l) destilátu, (0.5l) vína. Větší mnoţství neţ je uvedené si představuje pod škodlivým 6 respondentů a 2 z dotázaných volí za škodlivé jiţ 1 pivo (0.5l), 1panák (0.05l) destilátu, 2dl vína. Graf č. 10 Jak dlouho je podle vás účinná látka THC, která je obsažena v marihuaně v těle po jejím užití?

Zdroj: vlastní průzkum

43

Následující otevřená otázka je věnována marihuaně a konkrétně zjišťuje jak dlouhou je účinná látka THC, kterou marihuana obsahuje v těle po jejím uţití. 14 dotázaných si myslí, ţe látka THC je v těle uţivatele po uţití látky jen 2 hodiny, 12 studentů volilo odpověď 5 hodin, 7 dotázaných pak volilo odpověď 10 hodin, odpověď 20 hodin volil 1 odpovídající a správnou odpověď více neţ den, protoţe marihuanu vylučuje tělo přibliţně po 30 hodinách, volilo 7 respondentů. Graf č. 11 Jaké jsou podle vás vstupní drogy k užívání drog tvrdých?

Zdroj: vlastní průzkum Vstupní drogou k uţívání drog tvrdých je podle 29 všech respondetnů marihuana. Shodně 7 studentů volí za vstupní drogu cigarety nebo pervitin. Alkohol, který je dle výzkumů častou vstupní drogou k uţívání drog tvrdých volili jen 2 z odpovídajících. Ostatní odpovědi zahrnovaly drogy tvrdé. Z grafu je patrné, ţe nemálo odpovídajících volilo jako vstupní drogu pervitin, heroin, houbičky nebo jinou drogu, která tvrdou drogou je. Tento výsledek přisuzujeme faktu, ţe někteří respondenti zcela neznají rozdělení na drogy měkké a tvrdé.

44

Graf č. 12 Jaké účinky mají halucinogenní návykové látky (LSD, houbičky)?

Zdroj: vlastní průzkum Na otevřenou otázku týkající se účinků halucinogenních drog vepsalo 33 studentů za hlavní účinek halucinace. Další nejčastější odpovědí byly změny vnímání, odpověděli tak 4 studenti a 3 respondetni označili za účinky halucinogenních drog změny chování. Otupělost, pocit létání a změny nálad povaţuje za příznaky uţití halucinogennů 2 z odpovídajících. 1 odpovídající si myslí, ţe tyto drogy také mohou způsobovat závislost, strach či bolest ţaludku. Graf č. 13 Jaké účinky mají stimulační návykové látky (pervitin)?

Zdroj: vlastní průzkum 45

Za účinky stimulačních drog označilo v další otevřené otázce 11 respondentů halucinace, ty ovšem nejsou typickými příznaky těchto látek. Sprvávnou odpověď, ţe stimulanty povzbuzují organismus volilo 9 studentů. Shodně 6 studentů povaţuje za účinky stimulačních návykových látek stimulační učinky nebo neznají odpověď. Rychlou závislost, která je jistě jednou s hrozeb uţívání stimulačních látek volili 4 respondenti a stejným počtem se vyjádřili respondenti, podle kterých je rizikem otupění organismu. Dobrou náladu a tlumení organismu zvolili 2 studenti a pocit létání, změnu chování, hubnutí nebo psychické problémy odpověďěl 1 student. Graf č. 14a Které těkavé návykové látky znáte?

Zdroj: vlastní průzkum Z grafu č. 14a můţeme vyčíst odpovědi na otevřenou oázku, které těkavé látky respondenti znají. Vidíme ţe 32 z nich si vybavilo toluen. Mnohem méně 10 všech studentů odpovědělo benzin. Mezi výsledky se objevila také droga spadající mezi opiáty, kterou chybně určili za těkavou látku 4 studenti. Na ředidlo a rozpouštědla si vzpomněli 3 dotázaní. Dále pak shodně 2 studenti označili za návykové těkavé látky okenu, odlakovač na nehty nebo nevěděli ţádnou odpověď. Minimum studentů si vybavilo pod pojmem návykové těkavé látky plyn či lepidlo, obě tyto odpovědi volil jen 1 z dotázaných. Vyhodnocení druhé části otázky vidíme na grafu č. 14b. Respondenti měli za úkol vypsat účinky těkavých návykových látek. Z grafu jasně vyplývá, ţe studenti nemají o účincích těkavých drog představu. 23 respondentů zde 46

totiţ nevědělo ţádnou odpověď a 7 dotázaných odpovědělo, ţe tyto látky způsobují otupění. 3 studenti shodně označili za účinky těkavých návykových látek poleptání sliznic a halucinace, 2 studenti napsali odpověď omamné účinky a jeden z respondentů volil za účinek bolest hlavy. Graf č. 14b Jaké mají těkavé návykové látky účinky?

Zdroj: vlastní průzkum

Graf č. 15: Myslíte si, že máte v současné době jednoduchý přístup k návykovým látkám v tabulce?

Zdroj: vlastní průzkum Z grafu č. 15 jasně vidíme, ţe pro většinu studentů je alkohol velice snadno přístupnou drogou a to i přes zákaz jeho prodeje osobám mladším 18let. Podobná 47

situace je také v případě tabáku. 34 ze všech respondentů se vyjádřilo kladně, tedy ţe mají jednoduchý nebo spíše jednoduchý přístup k tabákovým drogám. Marihuanu volí za snadno přístupnou 32 ze všech odpovídajících. Máme zde tedy 3 skupiny drog, ke kterým mají studenti prvních ročníků dle jejich názorů jednoduchý přístup. Tato informace je znepokojující zejména u marihuany, která má stále stoupající tendenci uţívání. Další tři skupiny drog jsou pro studenty spíše nedostupné. K pervitinu nemá ţádný nebo spíše ţádný přístup 33 respondentů. V případě LSD, houbiček odpovědělo NE 9 dotázaných a spíše ne

16 respondetů. Také těkavé

návykové látky povaţuje většina studentů spíše za nepřístupné, odpověď spíše ne či NE volilo 27 dotázaných.

8.5 Diskuse Z výsledků šetření vidíme největší zájem ze strany studentů opravdu o člověka, který nemá jen teoretické znalosti, ale i praktickou zkušenost s celým procesem od začátku uţívání přes vznik závislosti aţ k těţkému odvykání. Takový člověk můţe předat studentům nejen teoretické informace, ale i emoční a sociální stránku z doby, kdy byl závislým. Na druhou stranu právě vyléčení uţivatelé jsou dle četných odborných názorů v mnoha případech neţádoucími „odborníky“, kteří by neměli takové přednášky vést. Je tedy na zváţení zda by se měl takový člověk podílet na vzdělávání studentů. Zajímavým zjištěním je převaha internetu, co by informačního média pro studenty v oblasti drogové problematiky. 25 dotázaných studentů volí internet jako vhodný zdroj informací o návykových látkách. Toto zjištění nás vede k zamyšlení nad internetovým portálem, který by spravovalo přímo ministerstvo školství a který by byl relevantním zdrojem informací o problematice návykových látek. V současné době totiţ existuje nemalé mnoţství zdrojů, které píší informace ne zcela přesné či nepravdivé. Tento směr vidíme v dnešní době internetu jako cestu pro primární prevenci,

která

by

studentům

prostřednictvím

například

sociálních

sítí

zprostředkovávala základní informace o návykových látkách, jejich hrozbách a následcích. Vţdyť sociální sítě v dnešní době navštěvuje většina mladistvých. Za nejvhodnější internetový zdroj v prevenci návykových látek ovšem povaţujeme přímo portál spravovaný ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy. Takový zdroj by znamenal jistotu v relevantnosti informací, které podává. Výhodou portálu spatřujeme v anonymitě studentů, kteří by portál vyuţívali. Častým problémem je totiţ 48

sociální prostředí třídy, ve kterém se studenti bojí či stydí ptát na otázky, které z přednášek vyvstávají. Portál by také znamenal jistou změnu v získávání informací, na

rozdíl

od

stereotypních

přednášek

v oblasti

protidrogové

prevence

by si studenti vyhledali informace, které je k danému problému zajímají. Vezmeme-li v úvahu propracovanost dnešních internetových zdrojů, mohl by takový propracovaný portál vyuţívat kaţdý pedagog jako pomoc při výuce studentů. Například pokud by portál umoţňoval prohlídku galerií snímků k dané problematice či interaktivní prvky v podobě fóra, ankety, diskuze či cvičení, jistě by se stal zajímavým a vyhledávaným médiem. Co se týče ostatních výsledků v oblasti legálních návykových látek, tyto jsou z našeho pohledu spíše uspokojivé, ovšem znalosti studentů v oblasti nelegálních tvrdých drog vykazují značné nedostatky. Především účinky stimulačních drog studenti označili špatně nebo tyto účinky neznají a taktéţ většinou nevědí, jaké účinky způsobuje uţívání těkavých látek. Znalosti studentů o zdravotních rizicích jednotlivých skupin drog jsou pak popsány v hypotéze 2.

Hypotéza 1: Kaţdý student na střední škole se setkal s alkoholem nebo cigaretami. První hypotéza se nám 100% potvrdila. Všech 38 tedy 100% dotázaných respondentů má v prvním ročníku střední školy zkušenost s alkoholem nebo cigaretami. Přímo s alkoholem má zkušenost 34 studentů a s cigaretami 33 dotázaných. Příčinu tak alarmující statistiky přikládáme špatné legislativě, která nedostatečně postihuje prodej cigaret a alkoholu mladistvým. Hypotéza 2: Studenti jsou si vědomi zdravotních rizik, které uţívání jednotlivých skupin návykových látek způsobují. Druhá hypotéza byla potvrzena částečně. Zejména u alkoholu a cigaret jsou studenti znalejší účinků neţ u látek ostatních. 100% z nich označilo alkohol za látku způsobující onemocnění jater a ledvin. Dále však jen 17 studentů uvedlo alkohol jako látku, která způsobuje celkové mentální otupění, jak uvádí Popov (2003) celkovou degradaci osobnosti a jen 14 studentů uvedlo alkohol jako látku vyvolávající somatickou závislost. U tabáku správně uvedlo 37 studentů riziko plicního onemocnění a 20 respondentů vznik psychické závislosti, která jak uvádí Králíková 49

(2003) je z 60-70% závislostí nejen psychickou ale psychosociální. U dalších skupin návykových látek studenti jiţ tak přesvědčivě neodpovídali. Pervitin jako drogu charakteristickou ke vzniku psychické závislosti označilo 26 studentů. V případě LSD nebo houbiček si jen 9 studentů myslí, ţe způsobují poškození ledvin a jater. V případě těkavých látek odpovědělo 28 studentů správně, ţe těkavé látky způsobují celkové mentální otupění a méně neţ 50% respondentů si myslí, ţe postihuje uţívání těchto látek játra či ledviny. Zde jednoznačně vidíme, ţe přes dlouhodobé propagování a uţívání protidrogové primární prevence ve školách zná zdravotní rizika uţívání především tvrdých drog jen okolo 50% respondentů. Hypotéza 3: Předpokládáme, ţe pro studenty prvních ročníků střední školy jsou legální návykové látky snadno dostupné a nelegální návykové látky jen těţko dostupné. Třetí hypotéza byla potvrzena částečně. Alkohol je dostupný nebo spíše dostupný pro 35 z 38 studentů, tabák povaţuje za snadno či spíše dostupnou drogu 34 studentů ovšem marihuana jako nelegální drogu povaţuje za snadno či spíše dostupnou 32 ze všech 38 respondentů. Ostatní nelegální drogy jsou pak dle předpokladu pro většinu respondentů nedostupné.

ZÁVĚR V bakalářské práci jsme se věnovali mapování znalostí drogové problematiky u ţáků prvních ročníků střední školy. Znalosti z problematiky drogových závislostí patří mezi základy primární prevence. Hrozbu, kterou drogy ve společnosti představují je nutné co nejvíce eliminovat. Je třeba klást velký důraz na primární prevenci v této oblasti, věnovat se dospívajícím lidem a podávat jim co největší mnoţství informací o rizicích, které návykové látky představují. Jedině tak budou mít studenti ucelený obraz o drogové problematice a mohou se tudíţ vyvarovat nepříjemným situacím v budoucnu. V úvodu bakalářské práce jsme si vymezili cíl zjistit konkrétní úroveň vědomostí v oblasti návykových látek mezi ţáky prvních ročníků střední školy. Průzkumné šetření ke zjištění daného cíle jsme uskutečnili na střední škole mezi studenty dvou tříd prvních ročníků maturitních oborů. Cíl práce jsme splnili a dospěli jsme k překvapivým výsledkům. V oblasti tvrdých drog zná účinky a zdravotní rizika 50

uţívání jen necelá polovina respondentů. Dále z průzkumu jasně vyplynulo, ţe kaţdý student prvního ročníku střední školy se setkal s alkoholem nebo cigaretami a zajímavým je také zjištění jednoduchého přístupu ţáků k Marihuaně jako k nelegální návykové látce. Z našeho pohledu přinesla tato práce malý přehled o současné situaci v oblasti znalostí studentů střední školy o drogové problematice a překvapujícím je pak zjištění o

snadném

přístupu

studentů

k Marihuaně.

Komentář

jednoho

studenta

v dotazníkovém šetření zněl „ O drogách uţ nepotřebujeme slyšet nic, kaţdou chvíli máme nějakou přednášku“. Vţdy je potřeba z mnoţství informací, které jsou o konkrétní problematice známé, vybrat ty podstatné a efektivní, ty které budou mít pro studenty význam i do budoucna nebo se zaměřit na alternativní zdroje podávání informací, které by probudili zájem studentů o danou problematiku. Primární prevence je sice zakomponována do kaţdého minimálního preventivního programu a její propagace na školách je značná, ovšem výsledky, které by měla přinášet pro studenty v podobě důleţitých znalostí, nejsou zaručeny.

51

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 1) BAYER D.: Marihuana a hašiš v České Republice. Práce ke specializační atestaci z léčby návykových nemocí. IPVZ, Praha, 2001 2) BÉM, KALINA, K. Primární prevence in Kalina, K. Drogy a drogové závislosti 1. Praha, 2003, strana (279-280). ISBN 80-86734-05-6 3) BÉM, KALINA, RADIMECKÝ, Drogová scéna v České republice in Kalina, K. Drogy a drogové závislosti 1. Praha, 2003, strana 34. ISBN 80-86734-05-6 4) BROŢA, Charakteristika žáků ohrožených návykovými látkami in Kalina, K. Drogy a drogové závislosti 2. Praha, 2003, strana 233. ISBN 80-86734-05-6 5) HAMPL, Těkavé látky in Kalina, K. Drogy a drogové závislosti 1. Praha, 2003, strana 194. ISBN 80-86734-05-6 6) KALINA, K. a kol.: Drogy a drogové závislosti 1. 1.vyd. Praha: Úřad vlády ČR 2003. ISBN 80-86734-05-6 7) KALINA, K. a kol.: Drogy a drogové závislosti 2.vyd. Praha: Úřad vlády ČR 2003. ISBN 80-86734-05-6 8) KRÁLÍKOVÁ, Tabák in Kalina, K. Drogy a drogové závislosti 1. Praha, 2003, strana 205. ISBN 80-86734-05-6 9) NOVÁKOVÁ, Dagmar. Metodika protidrogové prevence pro pedagogy. Praha: Národní centrum podpory zdraví, 1995. 14 s. ISBN 80-7071-012-8. 10) MINAŘÍK, Stimulancia in Kalina, K. Drogy a drogové závislosti 1. Praha, 2003, strana (164-167). ISBN 80-86734-05-6 11) MIOVSKÝ, Halucinogenní drogy in Kalina, K. Drogy a drogové závislosti 1. Praha, 2003a, strana (169-171). ISBN 80-86734-05-6 12) MIOVSKÝ, Konopné drogy in Kalina, K. Drogy a drogové závislosti 1. Praha, 2003b, strana (174-176). ISBN 80-86734-05-6 13) POPOV, Alkohol in Kalina, K. Drogy a drogové závislosti 1. Praha, 2003, strana (151152). ISBN 80-86734-05-6 14) SKALÍK, Formy specifické primární prevence in Kalina, K. Drogy a drogové závislosti 1. Praha, 2003, strana 240. ISBN 80-7071-012-8. 15) Policie České Republiky [online]. c2010, poslední revize 26.2.2010 [cit. 2010-11-20]. Dostupný z WWW: < http://www.kr-karlovarsky.cz/NR/rdonlyres/CF86090E-E68A48DF-836D-F6407C92C8A3/0/prezentace_26_2_10_I.pdf >.

52

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Dotazník

53

Příloha č. 1: Dotazník

DOTAZNÍK Dobrý den, prosím vás o vyplnění dotazníku z oblasti znalostí problémů návykových látek. Dotazník bude slouţit k výzkumu pro moji bakalářskou práci a je anonymní. Pokud není psáno jinak, zakříţkujte prosím vţdy jen jednu správnou odpověď, v případě linek ocením vaši nápaditost. Děkuji za vstřícnost při vyplnění. 1. Od koho byste uvítali na vaší škole přednášku o problematice návykových látek? _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ 2. Odkud se o návykových látkách dozvídáte nejvíce informací? _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________

3. Kdyţ se řekne návykové látky, tak si představíte? _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ 4. S jakými druhy návykových látek jste se setkali? _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________

5. Jaká zdravotní rizika podle vás způsobuje dlouhodobé uţívání látek v tabulce? (Kříţkovat můţete více moţností u kaţdé návykové látky) Somatické obtíţe Plicní Kardiovaskulární Poškození onemocnění onemocnění jater, ledvin Alkohol Tabák Marihuana Pervitin LSD,houbičky Těkavé látky

54

Somatická závislost

Psychické obtíţe Psychická Celkové závislost mentální otupění

6. Jakou dobu podle vás trvá odnaučení se kouřit?     

den několik dní měsíc několik měsíců aţ roky nevím

7. V jaké formě jsou k dostání různé prostředky náhradní terapie nikotinem, které pomáhají při odnaučení kouření a které jsou k dostání v lékárnách? ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ 8. Závislost na alkoholu lze vyléčit?     

omezením pití alkoholu abstinencí alkoholu na několik měsíců abstinencí alkoholu na několik let jen doţivotní abstinencí nevím

9. Jaké jednorázové mnoţství alkoholu je podle vás při uţití škodlivé?    

1 pivo (0.5l), 1panák (0.05l) destilátu, 2dl vína 3 piva (1.5l), 3panáky (0.15l) destilátu, (0.5l) vína 6 piv (3l), 6panáků (0.3l) destilátu, (1l) vína Větší mnoţství

10. Jak dlouho je podle vás účinná látka THC, která je obsaţena v marihuaně v těle po jejím uţití?     

2 hodiny 5 hodin 10 hodin 20 hodin Více neţ den

11. Jaké jsou podle vás vstupní drogy k uţívání drog tvrdých? ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________

55

12. Jaké účinky mají halucinogenní návykové látky (LSD, houbičky)? ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ 13. Jaké účinky mají stimulační návykové látky (pervitin)? ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ 14. Které těkavé návykové látky znáte a jaké mají tyto látky účinky? ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________

15. Myslíte si, ţe máte v současné době jednoduchý přístup k návykovým látkám, které jsou uvedeny v tabulce? (Kříţkujte prosím jen jednu odpověď u kaţdé návykové látky) Spíše ano

ANO

Spíše ne

NE

Alkohol Tabák Marihuana, Pervitin LSD,houbičky Těkavé látky

Váš věk

14

Vaše pohlaví:

15 Muţ

16

17

18

19

Ţena

56

20

21

22

23

57