Mendlova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Mendlova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Analýza motivace žáků pro výběr SŠ a jejich spokojenost s vybranou školou

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Helena Fejfarová

Ing. Jana Toufarová

Brno 2011

Mendelova univerzita v Brně Oddělení sociálních věd

Institut celoživotního vzdělávání 2010/2011

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor:

Název tématu:

Ing. Jana Toufarová Specializace v pedagogice Učitelství odborných předmětů

Analýza motivace žáků pro výběr SŠ a následná spokojenost s vybranou školou

Rozsah práce:

40

Zásady pro vypracování: zásady nejsou zadány Datum zadání bakalářské práce:

leden 2011

Termín odevzdání bakalářské práce: květen 2011

Ing. Jana Toufarová Autorka práce

Mgr. Helena Fejfarová Vedoucí práce

doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc. Garantka studijního programu

doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc. Vedoucí ústavu

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza motivace pro výběr SŠ a následná spokojenost s vybranou školou“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendlovy univerzity v Brně.

Brno, dne………………………………… Podpis studenta ………………………….

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji Mgr. Heleně Fejfarová za odborné vedení při tvorbě bakalářské práce a za cenné rady a připomínky.

ABSTRAKT Analýza motivace pro výběr SŠ a následná spokojenost s vybranou školou. V práci je řešena motivace žáků ve vztahu k výběru střední školy a spokojenost starších žáků se střední školou. Práce v teoretické části vymezuje pojem motivace, motivy, které jsou podstatné součásti osobnosti člověka. Dále je popsána problematika vývojové fáze žáka – pubescence a adolescence, v které se žáci nacházejí při výběru střední školy. S výběrem povolání se též pojí i různé teorie, o kterých se v bakalářské práci níže dočteme. Obsahem praktické části je průzkumné šetření, které se uskutečnilo metodou dotazníků mezi žáky 1. a 2. ročníku Střední zdravotnické a zemědělsko – ekonomické školy ve Vyškově a zároveň mezi žáky 3. ročníku. Výsledky získaná dotazníkovým šetřením jsou v praktické části vyhodnocena. Výsledkem práce je vymezení faktorů ovlivňujících výběr SŠ a zjištěna následná spokojenost žáků se střední školou. Klíčová slova: motivace, spokojenost, žáci, výběr SŠ, dotazníková metoda

ABSTRACT Motivation analysis for secondary school selection and subsequent satisfaction with the chosen school. The bachelory thesis deals with pupils' motivation related with secondary school choice and satisfaction of older secondary school pupils. The thesis defines the concept of motivation, motives, which are essential components of human personality, in the theoretical part. Issue of student development phase - pubescence and adolescence, in which students are choosing the high school, is also described. With a profession selection are also governed different theories which are mentioned in the thesis. The content of the practical part is exploration survey, which was carried out by questionnaires among students of the first and second class of Health and agriculture – economical sedcondary school in Vyškov, and also students of third class were examined. Results obtained from the questionnaire survey are evaluated in the practical part. The result of this work is to identifying factors influencing the selection of secondary schools and finding subsequent satisfaction with secondary school students. Key words: motivation, satisfaction, students, high school selection, the questionnaire method

OBSAH 1 ÚVOD ..................................................................................................................................... 8 2 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE .............................................................................................. 9 3 MATERIÁL A METODIKA................................................................................................ 10 3 MATERIÁL A METODIKA................................................................................................ 10 4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ............................................................. 12 4.1 Motivace ......................................................................................................................... 12 4.1.1 Vymezení pojmu motivace ...................................................................................... 13 4.1.2 Motivy jako základ motivace ................................................................................... 14 4.1.3 Motivace vnitřní a vnější.......................................................................................... 18 4.1.4 Struktura motivačního pole ...................................................................................... 19 4.2 Výběr střední školy v souvislosti s vývojovým obdobím ............................................... 20 4.2.1 Pubescence ............................................................................................................... 20 4.2.2 Adolescence ............................................................................................................. 21 4.2.2 Profesní orientace .................................................................................................... 23 4.2.2.1 Volba povolání dle E. Nickela (1975) .............................................................. 23 4.2.2.2 Teorie dle Mojžíška .......................................................................................... 24 4.2.2.3 Vývojová stádia při volbě povolání dle D. E. Supera (1981) ........................... 24 4.2.2.4 Teorie dle Ginzberga ........................................................................................ 25 4.2.3 Rozhodování o střední škole .................................................................................... 25 4.2.4 Přechod na střední školu .......................................................................................... 26 5 PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE ....................................................................... 27 5.1 Výsledky dotazníkového šetření ..................................................................................... 28 5.2 Vyhodnocení řešených otázek ........................................................................................ 41 5.2.1 Rozhodoval se žák podle svých zájmů, kamarádů, nebo rodičů? ............................ 41 5.2.2 Rozhodoval se žák podle povolání svých rodičů? ................................................... 42 5.2.2 Rozhodoval se žák podle blízkosti školy od svého bydliště? .................................. 42 5.2.4 Rozhodoval se žák podle uplatnění oboru na trhu práce? ....................................... 43 5.2.5 Je žák spokojen s výběrem střední školy? ............................................................... 43 6 DISKUZE ............................................................................................................................. 45 7 ZÁVĚR ................................................................................................................................. 47 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 48 9 SEZNAM PŘÍLOHY ............................................................................................................ 51 10 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 52

1 ÚVOD Bakalářská práce na téma „Analýza motivace žáků pro výběr SŠ a jejich spokojenost s vybranou školou“ je zaměřena v hlavní části na motivaci, která člověka po celý život ovlivňuje. Tato motivace je vnitřní i vnější a podle motivů, nebo stimulů se člověk rozhoduje, nějak se chová a jedná. Na základě těchto okolností se žáci základní školy rozhodují, na jakou střední školu půjdou. Při této životní volbě jsou žáci v komplikovaném vývojovém období, s kterým se musí vypořádat a zároveň se musí rozhodovat o dalším životním postupu. Pro zjištění faktorů motivace a spokojenosti žáků na SŠ jsem se rozhodla pro metodu často využívanou v pedagogickém výzkumu a tou je dotazník. Tato metoda byla aplikovaná na žáky Střední zdravotnické a zemědělsko – ekonomické školy ve Vyškově. Dotazníky vyplňovali žáci prvního, druhého a žáci třetího ročníku konkrétní SŠ. Dotazníky jsem žákům rozdávala osobně a díky přímému kontaktu s žáky jsem mohla po každé zkušenosti dotazník upravit až do finální podoby. K vyhodnocení dotazníku jsem si zvolila aplikaci „google docs“, kde jsem vytvořila dotazník a následně jsem všechny výsledky zpracovala do jedné tabulky. V praktické části uvádím všechny získané odpovědi od respondentů. Díky této aplikaci jsem získala grafické výsledky z dotazníků. V diskuzi je pojednáváno o hlavních faktorech, které žáky ovlivňovaly při výběru SŠ, zjištěné z dotazníkového šetření. Díky těmto výsledkům určuji v závěru základní faktory, které žáky ovlivňovali při vyplňování přihlášek na SŠ. V závěru je též vyjádřena procentuální spokojenost žáků s vybranou školou. Na konci bakalářské práci v přílohách je k nahlédnutí vytvořený dotazník pro žáky SŠ. Dotazník se skládá a 31 uzavřených a otevřených otázek.

8

2 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem bakalářské práce je sjednotit dostupné informace o vymezení pojmu motivace, rozdělit motivy a stimuly, které žáka nejvíce ovlivňují při výběru SŠ. Pojednat i o problematice vývojového období, ve kterém se žák zrovna nachází, když se rozhoduje, na kterou střední školu podá přihlášku. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, které faktory nejvíce ovlivňují mladistvé s výběrem střední školy. K získání potřebných informací je zvolená dotazníková metoda, která je hojně využívaná v pedagogické praxi. Podle dostupných informací je vytvořen dotazník, který byl rozdán pro vyplnění žákům vybrané SŠ. V závěru je vyhodnocení získaných výsledků z dotazníkového šetření a stanovení, které motivy, či stimuly nejvíce ovlivňovaly žáky, při výběru SŠ. Druhou částí v závěru je stanovení spokojenosti žáků s jejich volbou výběru.

9

3 MATERIÁL A METODIKA Pro moji praktickou část bakalářské práce jsem si zvolila metodu často aplikovanou v pedagogickém výzkumu a tou je dotazník. Tuto metodu lze stručně charakterizovat jako shromažďování informací od respondentů na základě písemně předložených otázek. (Průcha, 2009). Anebo jak ji formuloval Ferjenčík (2010, s 183) jako „standardizované interview předložené v písemné podobě“. Pro snadnou aplikaci je tento nástroj velmi oblíben jak u výzkumných pracovníků, tak i u lidí s menší praxí. (Průcha, 2009) Velkou výhodou dotazníku je úspora času a velkého shromáždění počtu odpovědí. Ale i nevýhod je zde celá řada. V první řadě nelze klást doplňující otázky, tak jak je možno u interview, formulace otázky nemusí být zcela srozumitelná a také věruhodnost dat může být i nižší. Na vytvoření dotazníku je potřeba větší pečlivost, než příprava na interview. (Ferjenčík, 2010)

K správné aplikaci tohoto užitečného nástroje jsou při sestrojování dotazníku dodržovány určité požadavky: 1. Konstrukce dotazníku. Dotazník je potřeba přizpůsobit dle cílové skupiny dotazovaných osob. Dotazovatel se rozhoduje, jaké otázky do dotazníku začlení. Může se rozhodnout mezi otázkami, které jsou uzavřené, otevřené, anebo otázky šalovací (respondent hodnotí podle zadané stupnice). (Průcha, 2009) 2. Přiměřený rozsah. Dotazník je sestaven tak, aby měl přiměřený rozsah otázek k dané skupině respondentů. Není třeba zaplnit dotazník velkým počtem otázek, protože je potřeba respektovat věk dotazovaných respondentů a jejich zkušenosti s vyplňováním dotazníků. (Průcha, 2009) 3. Způsob zadávání dotazníku. Shromažďování informací u této metody jde získávat rozdílnými způsoby. Jeden z distribuce dotazníků je rozesílání poštou. V tomto případě jde oslovit velký počet respondentů, ale návratnost dotazníku bývá nízká. Navíc je výzkumník ochuzen o osobní kontakt s respondenty. Druhým způsobem distribuce dotazníku je osobní zadávání respondentům. Zde výzkumník může i kontrolovat, zdali je dobrá srozumitelnost otázek. Díky přímé aplikaci respondentům je návratnost dotazníku stoprocentní. (Průcha, 2009)

10

Pro vytvoření dotazníku jsem pro pedagogický výzkum bakalářské práce postupovala dle požadavků Průchy (2009). V sestavování dotazníku jsem se rozhodla využít otázek uzavřených, kde respondenti odznačují odpovědi z nabídnutých alternativ. Avšak pro některé otázky v dotazníku jsem zvolila i otázky otevřené, kde respondentům dávám možnost k jejich volnému vyjádření. Dotazník viz přílohy (Příloha č. 1, str. 52) byl sestrojen pro žáky Střední zdravotnické a zemědělsko – ekonomické školy ve Vyškově. Dotazník obsahuje 31 otázek, které jsou zaměřeny na motivaci a spokojenost žáků. Ze začátku se dotazník zaměřuje na zájmy žáka, na jeho vzdálenost od školy střední i základní. Zahrnuté otázky zjišťují, kde se žák dozvěděl o SŠ a kdo mu pomohl s rozhodnutím, kterou střední školu zvolit. Druhá část dotazníku je zaměřena na spokojenost žáků již na konkrétní střední škole. Jsou zde obsaženy otázky otevřené na libost i nelibost školy a otázka jestli by při opětovné volbě volili stejně nebo jinak. V závěru dotazníku jsou ještě informativní otázky, kolik žáků odešlo ze SŠ a jejich důvody, pokud byly známy. V poslední řadě musí být dotazník uzpůsoben k zvládnutí jeho vyplnění respondenty. Dotazník byl osobně aplikován ve třídách konkrétní střední školy. Tvoření dotazníku bylo z mojí strany poprvé, nevyvarovala jsem se chyb, které jako každý začátečník může udělat. Díky poznámkám respondentů jsem dotazník po každé aplikaci mohla poupravit, aby vyhovoval a byl tak zvládnutelný pro každého respondenta.

11

4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY V teoretické části se bakalářská práce zabývá pojmem motivace a vymezení pojmu motivace. Motivace je nějaká vnitřní pohnutka k jednání, např. k volbě povolání. A protože za každým lidským činem hledáme příčinu, důvod, který způsobil takovou reakci, takovou volbu, hledáme motivaci, motivy, které vnitře ovlivňují člověka. Na lidi působí i také okolní společnost, ve které žijí a která je bezpochyby také ovlivňuje. Okolní svět je tedy další vnější stimul, který člověka ovlivňuje kladně, nebo záporně. Nejdůležitějším stimulem je v současné době bezpochyby finanční odměna, peníze. V dalším odstavci teoretické části bakalářské práce jsou vymezeny vývojové fáze žáka, pubescence a adolescense. Toto vývojové období člověka je problematické jak pro žáka, tak je i psychicky náročné pro jeho rodiče. A právě v tomto vývojovém období se žák musí rozhodovat, na kterou střední školu půjde, která je pro něj nejvhodnější.

4.1 Motivace Slovo motivace neboli motiv, je odvozeno z latinského moveo, movere, tj. hýbat, uvádět v pohyb, pohybovosti a měnit se. Je to jeden z pojmů psychologie, k němuž je velmi bohatá paleta významu. Označuje se tím i příčina, pohnutka, podnět, důvod, impulz, pud a jiné energetizující aktivity. Motivace se vždy týká celé osobnosti, tj. jedinečné bytosti, nikoliv jen některé její části. (Geist, 2000) Motivace lidského chování vyjadřuje podstatnou zvláštnost psychických procesů člověka. Odpovídá na otázky, čím bylo chování určitého jedince vyvoláno, nebo proč se změnilo, proč bylo zaměřeno k dosažení právě onoho cíle, proč se u tohoto člověka objevily právě ty, či ony podněty, které jeho chování vyvolaly. Pomocí studia motivace se psychologie snaží odhalit odpovědi na otázky, proč se člověk chová tak, jak se chová a jedná, tak jak jedná. Motivace je odpovědí na otázku „Proč?“. (Peterková, 2008)

12

4.1.1 Vymezení pojmu motivace Jak už bývá v některých disciplínách zvykem, stěží najdeme dva lidi, kteří se shodnou na definici nějakého pojmu. Pojem motivace není žádnou výjimkou. Už v dávné minulosti, jak popsal Slepička (2001), psali autoři ve svých dílech o principu motivace, i když dříve nebyla takto formulována. Platon rozpoznával tři duševní síly: mysl, rozum a žádost a jeho žák Aristoteles rozdělil lidské síly na tělesné, pudy a vyšší duševní. Tomáš Akvinský tento pojem rozdělil mezi smyslovou žádostivostí a racionální vůlí. Empirista Tomáš Hobbs udával přirozené instinkty jako žádostivost a snažení. Trojdílnost psychologie na oblast poznání, citů a vůle formuloval Immanuel Kant. Darwinismus zase považoval motivy za prvotní instinkty u lidí a zvířat. Sigmund Freud tuto teorii později rozvinul, že je naše chování v naprosté většině případů motivováno nevědomě (pudově).

V první etapě 20. století se již postupně zjišťovalo, že například pojem vůle nedostačuje, protože zahrnuje příliš rozsáhlou oblast, proto se vytvořil vedle něj nový pojem: motivace. (Slepička, 2001)

Ve 20. století vzniklo mnoho různých motivačních teorií, jak cituje Slepička (2001, s. 7) ve své bakalářské práci. Zde jsou vybrané jen některé motivační teorie: James Drever v roce 1952 charakterizoval motivaci jako „označení fenoménu, které se týkají činností, pobídek a pudů“. Motivovat pak znamená pohnutku poskytovat nebo k dosažení cíle působit jako pohnutka. P. T. Young (1961) považuje motivaci za „proces, kterým je aktivováno neboli zahájeno určité chování jedince“. Je to také „proces, kterým je udržována aktivita a kterým je tato aktivita zaměřována určitým směrem, protože motivovaný organismus směřuje k maximální slasti (příjemno), tak k minimální strasti (nepříjemno)“. J. Linhart (1972) zdůrazňuje význam motivace jako: „V motivaci spatřujeme především organizující a řídící funkci, jež usměrňuje aktivační a emoční stavy jednajícího individua“. Pro úspěšnou a efektivní stimulaci zdůrazňuje význam vnějších stimulů. J. Nuttin (1987) zase motivaci chápe jako „hypotetický proces, jehož podstatným znakem je konkrétní zaměření na energii chování. Motivace dává chování

13

jednotu a význam a strukturuje spolu s kognitivními procesy pohyby tak, že vykazují smysluplné aktivity“. P. G. Zimbardo (1983) zdůrazňuje, že motivaci nikdo nikdy neviděl, že je to pojem vyjadřující určité závěry z toho co je pozorováno, totiž s toho, že „chování směřuje k dosažení určitých cílů, že probíhá s určitou silou (úsilím), že člověk používá touhy a chtění“.

Motivace z psychologického hlediska je skutečně obtížná nejen k objasňování a poznávání, ale i pro působení na jednotlivé motivační síly a jejich rozvíjení. Motivace se také může nazvat jakýmsi „akcelerátorem“, psychologickým procesem, který aktivuje chování člověka, dává mu účel a směr, a určuje jeho sílu trvání. Je to vnitřní hnací síla ženoucí k uspokojení nenaplněných potřeb jedince. Je to síla, která vede člověka k dosažení osobních a organizačních cílů. Je to vůle něčeho dosáhnout. Motivace je velmi důležitý faktor, který na nás během našeho života působí. (Krahulec, 2007) Motivace může být pozitivní (blízko pohody) nebo také negativní (blízko stresu). Výsledkem motivace je jednání člověka, dle vnitřních motivů. (Pacovský, 2006)

4.1.2 Motivy jako základ motivace Motivy jsou všechny síly, které přímo či nepřímo uvádějí chování člověka do pohybu. Motiv je příčina (tj. vnitřní důvod) jednání a chování. Způsobuje stav určitého vnitřního napětí, který člověka determinuje. Každá lidská činnost je nějak motivována, ať už za ní stojí jakákoliv potřeba nebo zájem. Ptáme-li se, proč se určitý člověk nějakým způsobem chová, tážeme se vlastně po motivech jeho chování. Provádíme motivační analýzu. (Kohoutek, 2009)

V psychologii se rozlišují motivy na: potřeby pudy zájmy zvyky ideály cíle ambice 14

1) POTŘEBY Za základní formu motivů jsou předpokládány potřeby. Potřeba je stav nedostatku, nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojujeme. Potřeb je celá řada a různí autoři je různě dělí. Nejznámější je bezesporu teorie potřeb dle Abrahama Maslowa.

Potřeby dle Abrahama H. Maslowa Nejvýznamnější myslitel v oblasti lidské motivace byl A. Maslow, který vytvořil „pyramidální strukturu potřeb“, kterou navrhl v 40. až 50. letech minulého století. Podle tohoto amerického psychologa ruského původu postupují potřeby především „od břicha k hlavě“. Původní Maslowuv model měl pouze 5 úrovní: potřeby fyziologické, potřeby bezpečí, sociální, sebeúcty a seberealizace. V roce 1970 po smrti Maslowa byla jeho následovníky koncepce pyramidální struktury potřeb upravena. Přibyly zde dvě nové úrovně: potřeby kognitivní a estetické. (Horská, 2009) Na obr. 1 je znázorněno nejnovějších všech sedm úrovní.

Obr. 1: Maslowa pyramida potřeb

15

Maslowa struktura se skládá z jednotlivých úrovní potřeb, kde musí být nejprve naplněna potřeba na nižším stupni a potom se může stát motivem potřeba na stupni vyšším, jak vidíme na obr. 1. Z Maslowova modelu také vyplývá, že osobní potřeby v pyramidě výše (potřeby fyziologické, potřeby bezpečí a potřeby sociální) jsou ve velké míře člověku vrozené, zatímco další potřeby nahoře v pyramidě (potřeby sebeúcty, estetické a seberealizace) jsou potřeby rozumové. (Slepička, 2001)

2) PUDY Jsou to vrozené pohnutky činností, nebo až nutkání něco udělat. Příkladem je třeba matka, která pečuje o své nemocné dítě. Co ji motivuje k tomu, že vstane o půl třetí ráno a jde se na své dítě podívat a uvaří mu třeba teplý čaj? Většina lidí by asi odpověděla, že je to samozřejmé, ale ovšem i tato „samozřejmost“ má svůj kořen v mateřské motivaci, přesněji ji má na starosti mateřský pud. Dále se ptáme, co sbližuje dva lidi, kteří spolu chodí? Co je k tomu motivuje? Nejobecnější odpovědí jsou vzájemné sympatie, přesněji pud pohlavní. (Krahulec, 2007)

3) ZÁJMY Zájem je motiv, který je získaný kladným emočním vztahem člověka k předmětům nebo k určitému druhu činnosti (např. zájem o hudbu, o sport, o přírodní vědy atd.), kterého upoutávají po stránce poznávací nebo citové. Člověk má většinou několik zájmů zároveň. Vyhrazeným zájmem něčeho už označujeme pojmem záliba. (Čáp a Mareš, 2001) Pro motivaci je důležité, aby člověka daná činnost bavila. Malý školák, který neví, co vlastně dělá a proč, těžko bude mít nějakou motivaci k učení. Je potřeba žáky motivovat, proč je dobré tohle umět a jak to v životě můžou využít. Pochvala je také velice důležitá, protože žák, který se cítí nedoceněn, ztrácí velice rychle o studium zájem. Říká se, že co člověk chce, na to si čas většinou udělá a potvrzuje se, že je to pravda. Člověk pro svoji oblíbenou činnost, či koníček je často schopen hodně obětovat. Nejsou to jen peníze, čas a trpělivost, ale někdy to bývá bohužel i zdraví. (Krahulec, 2007)

16

4) ZVYKY Je tendence vykonávat určitou činnost za určitých okolností. U většiny lidí jsou některé činnosti natolik samozřejmé až automatické, že se z nich velmi často stává zvyk. Např. člověk, který brzo ráno vstává do práce. Ze začátku je to pro člověka hrozné, ale po čase mu to nedělá problém. Jedno české přísloví praví, že zvyk je železná košile a je tomu tak. Síla zvyku je i užitečná. (Krahulec, 2007)

5) IDEÁLY Ideál je představa, čeho by člověk chtěl dosáhnout. Člověk se snaží k někomu nebo k něčemu přiblížit, ztotožnit se s ním a má jistě velkou motivaci. Právě tato motivace ho vede přímo k dosáhnutí svého ideálu, nebo cílu, který chce dosáhnout. Například z historie Don Bosko měl vzor, který ho velice ovlivnil. Jeho vzorem byl sv. František Salezský, který svou laskavostí a trpělivostí vynikal. Don Bosko zasvětil svůj život mladým klukům, kteří neměli kde bydlet. Don Bosko se o mladé kluky staral a snažil se jim shánět práci. Bosko se snažil být jako jeho vzor a na památku jeho jména založil společnost SDB (Saleziánů Dona Boska). (Krahulec, 2007)

6) CÍLE Každý člověk má jistě větší motivaci, když vidí na své práci nějaký výsledek, nějaký posun vpřed. Motivování se cílem je tedy uvědomělá aktivita. Jeden kanadský psycholog říká: „Soustřeďte se na cíl a dokážete cokoliv“. Dobré je ale vědět, že pokud je cíl veliký a vzdálený, mohl by člověk propadnout depresi při neúspěchu. Proto je vhodné si cíl rozdělit na více menších cílů. Bude snazší dosáhnout menší cíl a po jeho splnění je člověk zase o krůček blíž ke svému vysněnému velkému cílu. „Život se skládá z mnoha malých mincí, kdo je umí sbírat, má bohatství.“ jak říká Jean Anouilh. (in Krahulec, 2007)

7) AMBICE, CTIŽÁDOST Lidé se ženou za kariérou, mají touhu něčím být, chtějí vyniknout, být něčím vyjímeční a významní. Tato touha vychází z potřeby sebeuplatnění. K dosáhnutí svého cíle jim pomáhá velmi silná ctižádost. U lidí, kteří jsou perfekcionisté, můžeme najít tuto silnou ctižádost. (Krahulec, 2007)

17

Zde byly shrnuty obecné základní motivy, které člověka vnitřně velmi významně ovlivňují. Samozřejmě jsou i jiné vnější stimuly, které člověka motivují a vedou ho k práci a mezi ně určitě patří hodnoty finanční, peníze.

4.1.3 Motivace vnitřní a vnější Motivace je proces založený na potřebách, přáních, důsledcích, stimulech a odměnách. K vytvoření skutečně silného stimulu, musí být mezi odměnou za chování a motivem pro aktivitu existovat přímá vazba. Odměny, které motivují člověka k jednání, lze rozdělit na:

1) Nehmotné - vnitřní odměny, pocity (motivy), které nás motivují (např. láska, štěstí, uznání, porozumění, uspokojení, aj.). Tyto odměny jsou nejúčinnější v dlouhodobé motivaci a přinášejí člověku největší uspokojení. Vyžadují ale aktivně vynaloženou emocionální energii, a proto se současně těžko získávají.

2) Hmotné - vnější odměny jsou hmotné statky (stimuly), které nás motivují (např. peníze, ocenění, povýšení či dary). Toto je účinným nástrojem krátkodobé motivace a snadno se poskytují. (Pacovský, 2006)

Práce je tedy motivována buď pod vlivem vnějších podnětů (stimulů), nebo pod vlivem vnitřních pohnutek (motivů), přičemž obojí na nás působí společně (a vzájemně se posiluje). (Plamínek, 2007)

V téhle době, ve společnosti které žijeme je málokdo, kdo dokáže jít pracovat, aniž by věděl proč a za jakým účelem, i když má jen někomu pomoct. Dnes se skoro každý prospěchářsky ptá, co z toho bude mít? A právě tuto otázku bychom měli nahradit třeba otázkou co mě má motivovat, abych danou práci udělal a dokončil. Bohužel lidé v dnešní společnosti mají jedinou motivaci a to jsou právě výše uvedené stimuly – finanční hodnoty, peníze. Lidé zapomínají na okolní vztahy, na čas i na zdraví, zkrátka nehledí na nic. Další důležitý faktor je i ve vytváření pozitivních vtazích v rodině, ve škole i na pracovišti, protože při celkově kladné atmosféře se vždycky lépe pracuje. (Krahulec, 2007)

18

4.1.4 Struktura motivačního pole Motivační pole každého člověka je podle Plamínka (2010) dynamický souhrn tří významných složek. Tyto složky se neustále mění a vzájemně se ovlivňují. Jedná se o motivační založení, motivační polohu a motivační naladění, jak je znázorněné na obr. 2.

Obr. 2: Struktura motivačního pole

Motivační založení je nejdůležitější a souvisí s osobností člověka. Jedná se o osobní vlastnosti, které jsou s vysokou pravděpodobností zděděné a v průběhu života se jen málokdy mění. Motivační založení tvoří základ motivačního pole a rámec pro obě zbývající složky. V chování člověka dominuje motivační založení jen tehdy, když se dostane do nějaké zátěžové situace, která vyžaduje vzorce chování, které se dosud člověk naučil. Motivační poloha souvisí s trvaleji platnými podmínkami života člověka. Jde o naučené chování, které si člověk osvojil v reakci na obvyklé podmínky. Jde o zážitky, které si člověk osvojil v reakci na obvyklé podměty, ve kterých lidé žijí a pracují. Souvisí to také s tím, do jaké míry má člověk naplněny životní potřeby a kolik vyžaduje času na jejich stálé naplňování.

Motivační naladění je motivační období, které je proměnlivé v závislosti na měnících se podmínkách života. Jde o okamžitou reakci člověka na běžně působící předměty a podměty. Tato motivační naladění se může měnit z minuty na minutu, podle změny spojenou se situací. Motivační naladění je pomíjivé a mění se v odlišné okamžité stavy jedince. (Plamínek, 2010)

19

4.2 Výběr střední školy v souvislosti s vývojovým obdobím Výběr střední školy je u žáků v devátých třídách základní školní docházky jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v období dospívání. Jedná se o volbu povolání a první krok k profesní orientaci do budoucna. Pro žáky v deváté třídě je volba střední školy velmi náročným úkolem. Žáci se současně nacházejí v období dospívání, které můžeme rozdělit na pubescenci a adolescenci a právě v tomto období prochází dítě fyzickými i psychickýma změnami. (Hlaďo, 2008)

Nejdříve si v následujících kapitolách shrneme vývojové období (pubescence a adolescence), ve kterém se dítě nachází, a poté se podíváme, jaké faktory dítě ovlivňují (motivují) k výběru dané střední školy.

Vývojové období pohlavního dospívání dítěte a nového začleňování osobnosti do společnosti mladistvého je puberta a adolescence.

4.2.1 Pubescence Puberta je přechod z klidnějšího období prepuberty do období adolescence. Podle Čápa (2001) a dalších dřívějších autoru začíná puberta přibližně v 11 letech a trvá až do 13 - 14 let chlapců i dívek. Toto období je u chlapců většinou o rok později než u dívek. Vyznačuje se mírnějšími biologickými, psychologickými i sociálními znaky. Období pubescence nazval Říčan (2006, s. 169) jako období „nejdramatičtější a biodromálně nejzajímavější“. Pubescence se projevuje biologickými změnami, což je tělesná proměna - zrychlený růst postavy. Některé děti vyrostou v pubertě až o deset centimetrů a to jen za jeden rok. Další hlavní změny jsou proporce, jejich přiblížení tvarům těla dospělých mužů a žen, sekundární pohlavní znaky a funkce pohlavních orgánů. Dále nastávají somatické změny. U dívek začíná prvními měsíčky (menarche) a u chlapců začíná první noční polucí, samozřejmě je to ovlivněno individuálními rozdíly. Čáp (2001). Z výsledků studie roku 2002 uvádějí angličtí autoři Michael Carr-Gregg a Erin Shale (přeložila Antonínová, 2010), že 14 000 dětí vstupuje do puberty již v neuvěřitelných osmi letech. To znamená, že každé šesté dívce začíná puberta kolem

20

osmého až devátého roku života, kdežto před 25 lety, byla v pubertě ve skupině dívek jen jedna dívka ze sta. Tento brzký vstup do puberty je ovlivněn depresí ze svého já a také nedočkavou chutí získat sexuální zkušenosti. Výsledky výzkumu také poukazují na snižující průměrný věk při prvním pohlavním styku, než v minulosti. K tomu, že dnešní mládež dospívá dříve, než mládež před 25 lety vedou tři různé teorie. První teorie tvrdí, že za to mohou rodiče, kteří nechávají svoje potomky se živit velkým množstvím nezdravých pochutin, které mladí spořádají mezi hlavními jídly. Dříve se dodržovala vydatná strava a zdravá výživa. Druhá teorie tvrdí, že za to může zemědělství, protože podávají zvířatům různé hormony, které urychlují jejich vývin a nárůst hmoty. A třetí teorie říká, že je to vliv globálního oteplování. Více tepla a výživy podporuje, že dětí rychleji rostou. (Antonínová, 2010) Hlavním faktem ale je, že děti vstupují do puberty v mladším věku. V jejich tělech se bouří hormony a děti se musí vypořádat se změnami svého matoucího tělesného i emočního já. (Antonínová, 2010)

Dalším vývojovým obdobím po pubescenci je adolescence. Právě v tomto vývojovém období mají žáci za úkol se rozhodnout o svém budoucím povolání, tedy profesi, kterou budou ve svém životě vykonávat.

4.2.2 Adolescence Termín adolescence je odvozen z latinského adolescere (dorůstat, dospívat a mohutnět). Adolescence vyplňuje druhé desetiletí života. Konkrétní časové vymezení se tohoto období u různých autorů velmi různí. Dle české terminologie mládí nastupuje období adolescence u žáků přibližně okolo 15 roku, kde se dokončuje tělesný růst a pokračuje zařazování mladistvých do společnosti a jejich přechod do dospělosti. Konečné období adolescence je obtížné stanovit, ale dle terminologie se uvádí, že končí ve 20 až 22 letech dospělého člověka. (Macek, 1999) Vstup do adolescence je dán dobou, kdy mladý člověk tělesně dozrává. U mužů je to o něco později a u žen je to o něco dříve. Dále období adolescence je období, kdy se volí učební, nebo studijní obor a žák se začíná připravovat na určité povolání. (Říčan, 2006) Někteří psychologové označují adolescenci přímo jako druhou fázi vzdoru, po první v období batolecím. Některý mladiství méně, některý více odmítá názory, postoje, 21

příkazy a zákazy rodičů právě proto, že vycházejí od rodičů. Přitom stejnou pobídku od vrstevníků nebo od nějakého dospělého např. oblíbeného vedoucího kroužku přijímá. Je to zátěžová situace pro dospělého i pro mladistvé, ale vyplívá ze zákonitosti chodu vývoje osobnosti. Aby se dítě stalo zralou, samostatnou a zodpovědnou osobností, potřebuje se osvobodit od závislosti na rodině, na rodičích. Pokud se rodiče projevují k mladistvému kladným emočním vztahem s porozuměním a jeho respektováním osobnosti, pokud se k němu stále nechovají jako k malému dítěti, usnadňují mu přijímaní odpovědnosti o osamotňování. Spolu s osvobozením se od rodičovské závislosti probíhá začlenění do vrstevnické skupiny. Mladistvý se ztotožnil se skupinou, přejal její názory, normy a vnější faktory, které se týkají např. oblečení, způsobu vyjadřování, stylu hudby, zábavy aj. Zde pak nastává vývojový úkol mladistvého, kdy se musí uvolnit ze závislosti na vrstevnické skupině a vytvořit si kritický postoj k ní, nebo k názorům, postojů skupiny atd. Záleží pak na kvalitě skupiny a na nátlaku skupiny na vrstevníka. Tohle vede mladistvého si najít třeba jinou vrstevnickou skupinu. (Čáp, 2001) Mladistvému hodně záleží na dobrém kamarádství. Na přátelském vztahu s vrstevníkem téhož pohlaví, anebo na partnerovi, druhého pohlaví. Již v pubertě, když mladistvý sám pohlavně dospívá, se zvyšuje zájem pochopitelně o erotické vztahy a sex. Navíc současná společnost prezentuje sex jako velmi důležitou oblast života. Mladiství o ní získávají spíše problematické či jednostranné informace a jsou spíše rozporuplné. Rodiče se hodně obávají neplánovaného těhotenství u dívek a u chlapců předčasného otcovství. Jenže při nenavazování vztahů mladistvého se zvyšuje jeho nejistota a labilita, což není dobré. (Čáp, 2001) V případech urychleného dospívání bývají dívky zneklidněny dospělými, kteří na ně reagují v mnoha případech neklidem, aby dívka předčasně nevstoupila do období plné účasti na sexuálních vztazích, a mnoho dívek bezděčně přijímá neklid svých rodičů. Chlapci spíše bývají frustrováni pomalejším dospíváním, vrstevníci se jim mohou posmívat pro malou sílu i výšku, pro dětský vzhled atd. Dívky a chlapci věnují zvýšenou pozornost svému vzhledu, účesu a oblečení. Je to pochopitelné, protože obraz vlastního těla a zevnějšku je součástí sebehodnocení. Změny biologické, sociální a psychologické v době dospívání vedou k nejistotě mladistvých, kteří nyní hledají vlastní, novou identitu. (Čáp, 2001)

22

Ve škole se v prvním případě zvyšují kompetence jedince, úsilí o dobré výsledky ve škole a v zájmových činnostech a rozvíjení intelektu. Jejich kladné hodnocení od rodičů, nebo kamarádů podporují jejich sebehodnocení, budování jejich jistoty a překonávání pocitů méněcennosti. V druhém nepříznivém případě se jedinec nesnaží, nedosahuje dobrých výsledků ani ocenění, nevyvíjí úsilí a prohlubuje se jejich nejistota až komplex méněcennosti. Čáp (2001) Jiné problémy a vývojový úkol adolescenta je směřování k budoucímu povolání, profesi. Jde o přiblížení se k nějakému směru života. Přemýšlení zda zvolit nějaký učební obor, střední odbornou školu, anebo gymnázium. V mnoha případech je to nesnadný úkol jak pro rodiče, učitele a také dle osobnostních předpokladů hlavně pro mladistvého. Cennou pomocí může být účast poradce a psychologa při řešení problémů volby povolání a přípravy k němu.(Čáp, 2001)

4.2.2 Profesní orientace

Základním životním úkolem a nevyhnutelnou povinností dospívající mládeže je volba povolání a následná profesní příprava. Na začátku období pubescence je profesní volba jen předmětem fantazie. Dominuje tu spíše otázka „čím chci být“ a na profesní požadavky a schopnosti tu není brán zřetel. Postupně se toto přání srovnává se skutečností a reálně se přibližuje skutečné volbě povolání. Jak ale sladit individuální a společenské zájmy a zvolit povolání, které by dospívajícího nejvíce bavilo, to je otázkou?

Na tuto otázku se nám váže spousta vývojových teorií k budoucímu povolání od různých autorů. V následujících kapitolách si je představíme.

4.2.2.1 Volba povolání dle E. Nickela (1975) Dle Nickera (1975, in Vašutová, 2005) jsou tři typy volby povolání. •

Typ A – řídi svou volbu dle přání a rozhodnutí rodičů, nebo jiných významných dospělých, bez zřetele na vlastní zájmy a sklony.

23

•

Typ B – představuje střední pozici ve volbě povolání. Zde dospívající má určití přání, avšak jejich představy jsou nejasné. Určují spíše jen obecnou orientaci v širším slova smyslu, proto nejsou přesněji cíleny na určité konkrétní povolání.

•

Typ C – svou volbu povolání řídí dle osobního plánu založeného na cílech vlastního života. Tito jedinci jsou zpravidla rozhodní, cílevědomí, iniciativní a silní v seberealizačních tendencích.

V poměru se specializovanou poradenskou pomocí je zřejmé, že typ B je nejčastěji zastoupen u mladých dospívajících. (Vašutová, 2005)

4.2.2.2 Teorie dle Mojžíška Mojžíšek (in Hlaďo, 2008) rozděluje tento proces na tři na sebe navazující etapy: • V první části je, že žák se seznamuje s informacemi profesní orientace a poznává jednotlivé pracovní obory. Žák se seznamuje v nejširším slova smyslu se světem práce. Vedle toho by si sám žák měl uvědomovat své předpoklady pro možnost jednotlivých povolání. •

Následná druhá část je přibližování žáka k oboru, který je pro něj vhodný a jemu blízký. V této etapě se u žáka tvoří vnitřní postoje a vztahy k informacím o dané profesi, které již třeba určují konkrétní obor, pro nějž se žák třeba rozhodne.

• Poslední částí Mojžíškova procesu je etapa selekce, kde si žák na základě všech informací a vnitřních emocí vybírá konkrétní profesy, přesněji střední školu. Tato etapa podle Mojžíška probíhá již v 9. třídě základní školy.

4.2.2.3 Vývojová stádia při volbě povolání dle D. E. Supera (1981) Před zmíněním této teorie Supera (1981) dodává, že všichni jedinci nejsou ve stejné vývojové fázi. Proto i žáci mohou být pozadu a nacházet se třeba ještě v období fantazie, i když jejich spolužáci se nacházej už v jiném stádiu této teorie. • První stádium – fantazie. Je to období raného dětství v prvním ročníku ZŠ, které je spojené ještě s fantazií. Žáci si sebe představují ve vysněném povolání a velmi málo myslí na skutečnosti, které jsou spojeny s vysněným povoláním. • Druhé stádium – zájem. Děti vstupují do vyšších tříd ZŠ (zhruba okolo 10 roku) a fantazie bývá nahrazována zájmem. Pro žáky jsou přitažlivá povolání, která jsou pro ně zajímavá a přitažlivá (např. astronom, kosmonaut atd.). 24

• Třetí stádium – schopnosti. Toto období se projevuje přibližně ve věku 14 či 15 let žáka a zde se začíná rozhodovat o povolání, která jsou v úrovni jejich schopností. • A poslední čtvrté stádium – ohledávání. Ve věku kolem 20 let už mladiství podniká první praktické pokusy o zaměstnání a zjišťuje další skutečnosti pracovního života. V tomto období může jedinec své zaměstnání často měnit, anebo se také může specializovat k jednomu určitému povolání. Tento model dobře slouží učitelům i poradcům PPP pro volbu povolání. (Fronta, 1997 a Vašutová, 2005)

4.2.2.4 Teorie dle Ginzberga Tato teorie z poloviny 20. století se zabývá volbou povolání, která je dlouhodobá a mnohonásobně se opakující. Všechna rozhodnutí, která člověk činí na cestě k povolání, jsou kompromisy mezi předpoklady, osobním přáním i vnějším podmínkám trhu práce. Podle Ginzberga probíhá proces také ve třech etapách: • V první etapě ve věku 11 let věří žáci, že se mohou stát čímkoliv. Mají fantazijní představy, bez přiměřených vědomostí o tom, co jaká práce obnáší a jaké předpoklady jsou kladeny na člověka v tomto povolání. • Druhá etapa je ve věku 11 až 17 let žáka a je to tedy pokusná volba povolání na základě sebepoznání a sebehodnocení. • V poslední etapě, která trvá až do dospělosti je člověk již schopný zvážit volbu povolání již subjektivně i objektivně. (in Hlaďo, 2008)

4.2.3 Rozhodování o střední škole

V období kdy mají žáci 14 a 15 let se předpokládá, že jsou již zralí pro rozhodnutí se o své pracovní budoucnosti. Realita, je však taková, že značná část žáků základních škol se neumí rozhodnout a to na základě omezených vědomostí o zaměstnání. Svědčí o tom hlavně potřeba odborné pomoci žákům při výběru studia, povolání a plánování pracovního života. Hodně autorů používá v poslední době pojem „poradenské služby“, co jsou potřeby týkající se plánování života. Tento pojem 25

vystihuje, že žáci potřebují informace týkající středních škol a následného povolání. Žáci by měli vědět, když procházejí procesem rozhodování a plánování svého budoucího života, jak dále mohou využít právě vědomosti již s konkrétní střední školy. Zkušenosti mají i pracovníci pedagogicko-psychologické poradny (dále už jen PPP), kteří poukazují na to, že nejvíce klientů přicházející do PPP se žádostí o pomoc jsou žáci, kteří si vybírají střední školu. Výzkum (Vendel, 1987 in Vendel, 2008) poukazuje, že problémy s nerozhodností při výběru dalšího studia má až 60% žáků v posledních ročnících základní školy. Žáci 9. tříd mají pouze mlhavou představu o tom, co jsou schopni vykonávat a jaké požadavky jsou spojeny s určitým povoláním. Netuší i jaký je trh práce a vůbec jaký bude trh práce v budoucnu, až dostudují. Z tohoto důvodu se přikláním k autorce Lesterová (2000), že není pro mladistvé kariéra záležitostí volby, ale rozhoduje o ní hlavně štěstí, rodinné prostředí a náhodná shoda okolností. (in Vendel, 2008).

4.2.4 Přechod na střední školu Ze všech životních úloh z vývojové psychologie člověka je příprava pro budoucí povolání to nejdůležitější, které se uskutečňuje v období adolescence. Zde se zahrnuje i jaké žák volí následující studium a tedy následné povolání. Středoškolské vzdělávání by mělo být přípravou na práci v budoucím zaměstnání. Pro adolescenty je o vlastně první směr k začínající vlastní kariéře. (Vandel, 2008)

Když už se mladiství rozhodl a přechází po prázdninách na střední školu, je potřeba aby i rodičové se snažili o ní dozvědět víc. Někteří rodiče totiž přepokládají, že jakmile se mladiství usadí na střední škole, vše bude v pohodě. Jenomže pro některé adolescenty může být přechod na střední školu velice stresující. Je důležité, aby rodič při příležitostech školu navštěvovali a aby se zapojoval do života dění nové školy svého potomka. Dítě už vypadá dospěle, ale pořád podporu od rodičů očekává. (Antonínová, 2010)

26

5

PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE Cílem bakalářské práce je zjistit, které faktory nejvíce ovlivňují mladistvé

ve výběru střední školy. Které hlavní faktory žáka motivovaly k podání přihlášky na konkrétní střední školu. Díky dotazníkovému šetření se potvrdí zkoumané otázky bakalářské práce. Řešené otázky:

1) Rozhodoval se žák podle svých zájmů, kamarádů, nebo podle rodičů? 2) Rozhodoval se žák podle povolání svých rodičů? 3) Rozhodoval se žák podle blízkosti školy od svého bydliště? 4) Rozhodoval se žák podle uplatnění oboru na trhu práce? 5) Je žák spokojen s výběrem střední školy?

Dotazníky byly administrovány žákům k vyplnění ve všech ročnících SŠ, kromě 4. ročníků.

První dotazníky byly rozdány žákům prvního ročníku SŠ. Žáci

spolupracovali velice dobře, měli dobré připomínky k dotazníku a na závěr mi sdělili, že to byl první dotazník, který je bavil vyplňovat. Po jejich vyplnění dotazníku jsem doplnila otevřenou otázku do dotazníku číslo 15 „ Co Tě nejvíce motivovalo jít na tuto školu?“ V druhém ročníku střední školy se při aplikaci dotazníku už taková ochota neobjevovala. Dotazník vyplňovali potichu bez případných otázek a jejich odpovědi byly občas šprýmařského typu. Na otázku číslo 27 „Na kterou jinou školu by si dnes dali přihlášku?“, zněli odpovědi typu: „Sochorka Garbridge“ nebo „Račice Oxford“. A u žáků třetího ročníku se dotazník nejdéle vyplňoval. Dotazník jsem jim rozdala na hodině chemie a oni co nejdéle natahovali, aby se nemuseli učit.

27

5.1 Výsledky dotazníkového šetření Dle průzkumného šetření respondentů Střední zdravotnické a zemědělsko – ekonomické školy ve Vyškově jsem díky dotazníkové metodě zjistila následující výsledky. Otázka č. 1: Jaké jsou tvoje koníčky a zájmy? První otevřená otázka z dotazníku je na zjištění zájmů. Mezi vydatnou řadou odpovědí se vyskytovala nejčetněji odpověď sport 21x. Do sportu řadíme i odpovědi: tanec 12x, jízda na kole 11x, fotbal 7x, kolečkové brusle 5x, plavání 5x, motokros 3x, míčové hry 2x, volejbal 2x, rybaření 2x, ju-jitzu 2x a kulturistika 2x. Následující druhy sportu se vyskytovaly v dotazníku jenom jednou: basket, hokej, běh, box, myslivost, rugby a stolní tenis. Další nejčetnější odpovědí byly kamarádi a přátelé 17x, počítač 13x, čtení 12x, hudba 12x, koně 9x, zvířata 7x, fotografování 7x, příroda 6x, cestování 5x, nakupování 4x, kino, divadlo a sledování filmů 4x, auta 3x, kreslení 2x, zemědělství 2x, přítel 2x a rodina 2x. Odpovědi typu škola, šachy, křížovky, vaření a psi se vyskytovali pouze jednou. Z odpovědí, které byly zjištěny z první otázky dotazníku by se daly vybrat odpovědi typu: zvířata, koně, příroda a zemědělství. Tyto zájmy mohly žáka ovlivnit při výběru SŠ.

Otázka č. 2: Na ZŠ jsem:

50% 50% četnost odpovědí

Graf č. 1 – Otázka z dotazníku č. 2 Na grafu č. 1 jde vidět, že žáci na základní školu z 50% jezdili autobusem a z 50% chodili pěšky.

28

Otázka č. 3: Věděl/a jsi již začátkem 9. třídy na kterou SŠ bys chtěl/a jít?

42% 54% 4% četnost odpovědí

Graf č. 2 – Otázka z dotazníku č. 3

Tuto otázku jsem volila na základě toho, že jsem chtěla vědět, jestli už žáci měli na začátku 9. třídy rozhodnuto, na kterou SŠ chtějí jít. Z 58% z žáků ještě nevědělo, nebo nepřemýšlelo o SŠ. Otázka č. 4: Rozhodoval/a jsi se pro SŠ podle svého koníčku (zájmu)?


Graf č. 3 - Otázka z dotazníku č. 4

Myslela jsem si, že většina žáků si volí SŠ podle svého koníčku, nebo zájmu, který rád dělá. Já jsem ráda pomáhala dědečkovi na zahradě a na poli a to mě ovlivnilo při výběru SŠ. Z odpovědí z dotazníku na otázku č. 4 jsem zjistila, že menší polovina (44%) se podle svého zájmu rozhodovala, ale větší polovinu (56%) žáků se podle svého zájmu nerozhodla. Otázka č. 5: Ovlivnily Tě při výběru SŠ tvoje studijní výsledky se ZŠ?



29

Tato otázka byla volena na základě studijních výsledků žáků základní školy, protože v dnešní době se hodně ve známkách polevilo. V dnešní době je málo dětí a tak i střední školy nabírají žáky, které by před pár lety kvůli jejich známkám nevzaly.

Otázka č. 6: Ovlivnilo Tě při výběru SŠ, že bys musel/a dojíždět autobusem, nebo vlakem?


Graf č. 5 – Otázka z dotazníku č. 6 Žáci, ale i jiní lidé při rozhodování volí ty nejméně náročné cestičky. Otázka č. 6 byla zvolena na základě pohodlnosti žáků. Žáci při výběru volí SŠ, která je pro ně zajímavá, ale i přístupem nenáročná. Z výsledků této otázky 48% žáků blízkost školy ovlivnila a z 52% žáků vzdálenost školy neovlivnila. Otázka č. 7: Ovlivnilo Tě při výběru SŠ povolání tvých rodičů?



Tato otázka byla do dotazníku vložena z důvodu, že spousta mých spolužáků se SŠ měli nějaký rodinný statek, nebo podnik. Proto si zvolili konkrétní SŠ, aby dál mohli převzít rodinné bohatství a hospodařit na něm. S postupem času a výsledků zjišťuji, že jen 7% žáků se rozhodlo podle povolání svých rodičů. Ve velké většině 93% žáků si volilo školu podle sebe, podle svého stimulu a motivu, který je ovlivňoval.

30

Otázka č. 8: Pokud Ano, napište mi stručně jak?

Ze 71 dotazovaných respondentů napsalo 6 žáků, že jejich volbu ovlivnili rodiče. V prvním případě mi napsal žák prvního ročníku Agropodnikání, že by chtěl pokračovat ve stejném oboru jako jeho otec - Agronom. Žákyně prvního ročníku Ekonomického lycea (1. L) mi napsala, že její taťka je podnikatel a jí zajímá ekonomika, proto volila konkrétní SŠ. Třetí žákyně též 1. L píše, že ji rodiče v podstatě do tohoto oboru navedli. Žákyni 1. L ovlivnila v době rozhodování finanční tíseň rodiny. Píše, že v době, kdy si vybírala střední školu i její bratr se hlásil na vysokou školu a na dojíždění nebyly peníze, proto volila školu v blízkosti bydliště. Žákyně již druhého ročníku Ekonomického lycea (2. L) napsala do dotazníku, že mamka studovala SŠ s podobným oborem a uvědomovala si, že by jí to také bavilo. A poslední žákyně 2. L píše, že oba rodiče jsou inženýři ekonomie a odmalička se pohybuje ve firmě. Takže volba SŠ byla jesná.

Otázka č. 9: Na začátku ledna jsem ještě váhal/a, na kterou SŠ chci jít?



V období únoru a březnu se již vyplňují přihlášky na SŠ a žáci jsou pozváni následně na přijímací řízení. V lednu už by každý žák měl přemýšlet, na kterou SŠ půjde a rozhodovat se, který další obor zvolí. Z otázky č. 9 je zjištěno, že stále polovina žáků váhala, na kterou SŠ půjde a druhá polovina již byla zřejmě rozhodnutá. Tyto výsledky z dotazníkové otázky svědčí o tom, že polovina žáků nemá stále představu o dalším životním kroku. Následné rozhodování musí být pro žáky velice stresující.

31

Otázka č. 10: Při rozhodování se, kterou SŠ si vybrat, měla hlavní vliv:

25% 7% 23% 48% 6% četnost odpovědí

Graf č. 8 – Otázka z dotazníku č. 10 Tato otázka je pro vyhodnocení dotazníku velice významná. Výsledky otázky č. 10 nám poukazují, který hlavní faktory žáka ovlivnily, při výběru SŠ. Za svojí samotnou volbou stojí 48% žáků z dotazníkového šetření. Druhým nejvýznamnějším faktorem, který ovlivnil žáky při rozhodování je rodina, která měla vliv z 25%. Těsně za rodinou byly zájmy a koníčci z 23%. Ze 7% se žáci rozhodovali dle kamarádů a do možnosti jiné dva žáci doplnily peníze, jeden pozdní stávání a poslední doplnil, že je škola ve Vyškově. 1 Otázka č. 11: Bral/a jsi v úvahu při výběru SŠ názor rodičů?



V této otázce je znázorněno, že 77% žáků si nechalo poradit od rodičů, na kterou SŠ by se měli hlásit. A z 23% žáků nebralo v úvahu názor rodičů.

1

Při vyplňování otázky č. 10 měli žáci možnost vybrat více odpovědí. Někteří této

možnosti využily, proto součet procent není 100, ale 109%.

32

Otázka č. 12: Měli rodiče při výběru SŠ poslední slovo?



Žáci si nechají od rodičů poradit, ale svoje rozhodnutí si již nechávají na svém vlastním úsudku. Z výsledků otázky č. 12 bylo jen 10% žáků, kterým rodiče vybrali SŠ. Zbytek žáků z 90% si nechal od rodičů poradit, ale nenechal se jimi ovlivnit. Otázka č. 13: Vybral/a jsi si SŠ podle kamarádů, kteří šli také na stejnou školu?



Tato otázka je znovu zaměřená na kamarády, kde je zjištěno, že z 22% žáci byli ovlivněni kamarádem při výběru SŠ. Zbylé procento žáků 78% si podle kamarádů SŠ nevybírali. U této otázky se můžeme chvíli pozastavit. Když se totiž znovu podíváme na otázku z dotazníku č. 10 zjistíme, že žáci se nechali ovlivnit kamarády jen ze 7%. Ale nyní v otázce č. 13 z dotazníku, která je zaměřená přímo na kamarády vidíme, že výsledky se o 15% navýšily. Žáci, kteří si vybrali střední školu podle kamarádů je najednou 22%.

33

Otázka č. 14: O Střední zdravotnické a zemědělsko – ekonomické školy ve Vyškově jsi se dozvěděl/a z:

60% 15% 18% 16% 0% 6% 22% četnost odpovědi


U této otázky mohli žáci označit maximálně dvě odpovědí. Nejvíce žáků se dozvědělo o SŠ z burzy středních škol (60%), kde každá škola zde podává informace o svých oborech. Druhou nejčetnější odpovědí byla možnost jiné, kde žáci napsali 6x od kamarádů. Následně zněli odpovědi: 1x od kamaráda, který navštěvuje také tuto školu; 1x od sourozence, který tuto školu absolvoval a 1x žák napsal, že okolo ní chodil docela často.

Otázka č. 15: Co Tě nejvíce motivovalo jít na tuto SŠ? Tuto otázku jsem doplnila do dotazníku po první zkušenosti s rozdáváním dotazníku mezi respondenty. Z dotazníku nebylo patrné, co je ovlivnilo při výběru SŠ. Z tohoto důvodu jsem doplnila tuto otevřenou otázku. Žáci nad touto otázkou docela dlouho přemýšleli. Na tuto otázku žáci nejvíce odpovídali, že škola leží v blízkosti jejich bydliště. Tato odpověď se opakovala 21x, že je ve Vyškově 3x. Ostatní žáci psali, že nemusí daleko dojíždět, že dojíždění je lepší než do Brna 5x. Žáci také psali, že je zaujal obor 14x a hlavně předměty ekonomie 4x a praxe se zvířaty 5x. Ostatní žáci šli na konkrétní střední školu kvůli maturitě 9x a řidičským průkazům 4x, které mají zadarmo, nebo za poloviční cenu. Z málo četnějších odpovědí se objevovaly odpovědi typu: slušná škola 3x, podobné jako gympl 2x, kamarádi na tuto školu šli také 3x, zájem o práci v zemědělství 2x, podle mých předpokladů 1x a známky na tento obor odpovídali 1x. 34

Otázka č. 16: Vybral/a jsi si SŠ podle předpokládaného pracovního uplatnění?


Graf č. 13 – Otázka z dotazníku č. 16 Podle uplatnění na trhu práce si vetší část žáků vybírá střední školu. Toto je potvrzeno výsledkem z otázky č. 16 kde 68% žáků si vybralo střední školu dle uplatnění na trhu práce. Ale menší část žáků (32%) si střední školu podle pracovního uplatnění nevybralo. Co je tedy vedlo si podat na tuto školu přihlášku, se snad dozvíme ve výsledcích této bakalářské práce. Otázka č. 17: Ovlivnila Tě při výběru SŠ vybavenost školy (tříd, učeben, laboratoře, tělocvična, aj.)?



Podle výsledků této otázky je zřejmé, že žáci vybaveností školy ovlivněni nebyli. Pouze 4% žáků ovlivnila vybavenost školy, ale zbylých 96% žáků ovlivněno nebylo. Otázka č. 18: Byla tato SŠ na prvním místě při vyplňování přihlášek?



35

Žáci ZŠ mohou podávat přihlášky na 3 střední školy. A podle kladného přijímacího řízení se mohou žáci rozhodnout, na kterou SŠ půjdou. Vždy je ale žák rozhodnut o nějaké střední škole, na kterou by určitě moc chtěl. Na tuto SŠ vyplňuje žák přihlášku jako první a následně si vybere SŠ, které jsou záložní, kdyby ta hlavní nevyšla. Z odpovědí na otázku č. 18 jde vidět, že z 48% se žáci dostali na školu, kterou chtěli a z 52% se žáci dostali na školu, kterou si měli jako druhou, nebo třetí možnost. Otázka č. 19: Ve kterém kole z výběrového řízení jsi se dostal/a na SŠ?



U této otázky je zajímavý výsledek, že 29% žáků se dostalo na střední školu na odvolání. Otázka č. 20: Jak moc jsi se musel/a snažit při přijímacím řízením na tuhle školu?

1% 13% 22% 63% četnost odpovědí


Tato otázka byla do dotazníku vložena z důvodu pro zjištění jak moc těžké je se na školu dostat. Pokud se 63% žáků nemuselo snažit při přijímacím řízení, znamená to, že žáci jsou ze základní školy dobře informačně naučení, nebo že je škola na výběr žáků málo náročná.

36

Otázka č. 21: Co se Ti nejvíce líbí na škole? Tahle otázka byla v dotazníku otevřená a žáci měli možnost napsat svoje názory ke SŠ. Nejčetnější odpovědí je pochvala pro kuchařky, protože žáci si chválili výborné obědy, jídelnu a dobré jídlo 15x. Hodně žáků chválí i učitelský zbor, kde 11x zazněla odpověď, že je relativně dobrý přístup kantorů, se všemi kantory se dá dobře vyjít, chválí si učitele odborných předmětů, relativně individuální přístup a způsob výuky 1x. Následně se žákům na střední škole líbí celková vybavenost školy (8x), učebna IT 4x, tělocvična 3x, zemědělská praxe 6x a zemědělské předměty 1x. Také celkově obor napsali žáci 3x, obor ekonomiky 2x a možnost pozdějšího uplatnění 2x . Žákům se líbí možnost řidičských průkazů 3x, dobrý kolektiv ve třídě a spolužáci 5x a že je škola ve Vyškově 3x. Také zazněli zajímavé odpovědi typu: plastová okna 4x, přestávky 2x, pěkné dívky 2x, historický vzhled budovy 1x a odpověď nic 3x.

Otázka č. 22: Co se Ti nelíbí na škole? U opačného znění otázky se objevila také spousta informací. První nejčetnější odpovědí žáků je spojení se zdravotnickou střední školou 10x. Žákům se nelíbí vedení školy 4x a špatný přístup ředitelství k oboru Agropodnikání 2x, v průběhu týdnu navštěvování dvou škol 3x a stálé nesmyslné měnění rozvrhu 3x. Následnou nejčetnější odpovědí se žákům nelíbí přístup některých učitelů 9x, málo praxe 4x, vstávání na sedmou hodinu ranní 3x, žádné výlety 2x a nemotivační přístup 1x. Zazněly i odpovědi malé vybavenosti školy 6x, tělocvičny 3x, šatny 2x, málo praxe 4x, stav školního statku 2x a na málo odborných předmětů 1x. Žáci si i postěžovali na těžké předměty 1x, že se musí učit 1x, na všechno 2x ale i na nic 2x a hlavně, že je na škole zima 8x, chladné studené prostředí 1x a tmavé chodby 1x. Otázka č. 23: Je něco co Tě opravdu zklamalo na SŠ? Na tuto otázku nejvíce žáků odpovědělo spojení se zdravotnickou školou 10x, žádné školní akce 2x, odchod dobrých učitelů 2x, škola nemá pořádný statek 1x, málo praxe 1x, praxe se týká většinou strojů a ne zvířat 1x, vstávání na 7. hod. 1x, být na dvou školách 1x, jednání učitelů 1x a malý počet žáků 1x.

37

Otázka č. 24: Jsi s odstupem času spokojen/a s výběrem SŠ?



Díky výsledkům z této otázky je 76% spokojeno s vybranou střední školou i přes všechny vypsané negativní vlastnosti z předchozích dvou otázek. Pouze 24% žáků není spokojeno s vybranou školou. V následující otázce se dozvíme důvody nespokojenosti žáků. Otázka č. 25: Pokud Ne, uveď prosím důvody? Čtrnáct žáků mi uvedlo důvody, proč jsou nespokojeni s konkrétní SŠ. Zazněli zde odpovědi: neuvědomil jsem si, co se tady budu učit 2x; k oboru ekonomiky nemám moc dobrý vztah; málo se nám věnují slovní stránkou; státní maturity; spojení se zdravotní školou; spolužáci dobří, ale vadí mi spojení dvou škol; není to vzdělání, které chci v budoucnu vykonávat; není zde přístup ke koním; zvládla bych i gympl, kde toho berou míň; obor mě nebaví; chtěla bych jinam; je to tu depresivní. Otázka č. 26: Změnil/a byste své rozhodnutí dnes při výběru SŠ?


Graf č. 19 – Otázka z dotazníku č. 26 Spokojeno s výběrem střední školy bylo z otázky č. 24 spokojeno 76% žáků. U výsledků této otázky již zjišťujeme, že 61% by školu neměnila a 39% žáků by se rozhodlo jinak. Je zajímavé, že nastal 15% rozdíl u těchto dvou otázek.

38

Otázka č. 27: Pokud Ano, na kterou jinou SŠ bys sis dal/a dneska přihlášku? A proč? Z odpovědí jsem se dozvěděla o spousty středních škol, ale důvody mi již moc sděleny nebyly. Někteří žáci by zůstali u svého oboru, jen by změnily školu na Zemědělku do Ivančic, Lesnickou v Hranicích a SOŠ Přerov, protože jsou tam koně. Zbylí žáci by měnili celkový směr: šli by na gymnázium 2x, na veřejnou právní, na učňák 3x, na Sochorku 2x, na strojaře, AO Bučovice, na fotografickou školu, na cestovní ruch, na Charbulku na obor kosmetička, na Technické lyceum, na střední policejní nebo vojenskou, do Prostějova na ochranu osobního majetku, na taneční konzervatoř, na školu s přírodovědným zaměřením a zpět na bývalou SŠ. Otázka č. 28: Kolik žáků odešlo z Vaší třídy od začátku školního roku? U této otázky se žáci většinou radili. Z třídy 1. E odešli 4 žáci z původních 16ti lidí. Ve třídě 1. C odešli 2 žáci z původních 11ti. Ve třídě 1. L odešli 2 žáci z původních 18ti. Z třídy 2. E odešli 4 žáci z původních 13ti. Z třídy 2. L odešel jeden žák z 19ti. A z třídy 3. E odešli 4 žáci z původních 15ti. Ze všech 6 tříd je bylo celkově žáků 92 a 17 žáků odešlo ze střední školy. Otázka č. 29: Byly ve třídě žáci, kteří přešli na jinou školu, nebo obor?


Graf č. 20 – Otázka z dotazníku č. 29 Z výsledků na grafu č. 20 jde vidět, že z 87% žáků přešlo na jiný obor. Otázka č. 30: Pokud Ano, kolik jich bylo a jaký důvod měli, pokud Vám ho řekli? Nejvíce žáků (pět) odešlo kvůli spojení se zdravotnickou školou a přestoupili na jiné školy. Tři žáci přešli na gymnázium, další tři nebavil obor, jeden odešel a už začal pracovat, dva žáci měli problémy s učením, jeden propadl do nižšího ročníku, jedna žákyně se přestěhovala a jeden byl vyloučen.

39

Otázka č. 31: Jaké jsou Tvoje cíle v budoucím uplatnění na trhu práce? U odpovědi na tuto otázku si žáci dávali na čas a některé odpovědi byly zajímavé. Nejčastěji žáci psali, že by se chtěli uplatnit v oboru, který právě studují. V oboru Ekonomiky by se chtělo uplatnit 5 žáků a Agronomem by se chtělo stát 7 žáků. Dalších 5 žáků psalo, že se chtějí dostat na VŠ z toho jeden napsal, že chce být teoretický fyzik a druhý by chtěl na vysokou školu sportovní, aby mohl být trenér. Soukromým zemědělcem by chtěli být 4 žáci, pracovat se zvířaty by chtělo 7 žáků, být zootechnikem ve Vyškovské Zoo chtějí dva žáci, pomáhat lidem a ČR 2 žáci a být profesionálním traktoristou jeden žák. Jeden žák napsal, že by chtěl být agropodnikatel, policajt, zubař nebo pedagog. Odpověď pedagog, učitel byla 3x a velice mě potěšila. Ostatní odpovědi byly typu: dostat dobrou práci a dobře placenou 8x, ještě o tom nepřemýšleli 3x, to je ještě ve hvězdách 5x a dva žáci žádné cíle nemají. Nakonec jsem si nechala pár zajímavých odpovědí tipu: uplatnit se mimo obor 1x; vlastnit stánek s rychlím občerstvením 1x, vyhrát v loterii 1x a krmit prasata1x.

40

5.2 Vyhodnocení řešených otázek 5.2.1 Rozhodoval se žák podle svých zájmů, kamarádů, nebo rodičů?

1.

Rozhodoval se žák podle svých zájmů?

Podle první stanovené otázky jsem předpokládala, že žák se rozhodoval hlavně podle svých zájmů a koníčků. Ale díky výsledkům dotazníkového šetření, jsem zjistila, že zájmy nejsou nejdůležitější motivy mladistvých, při výběru SŠ. Z grafu č. 3 a otázky č. 4: „ Rozhodoval/a jsi se pro SŠ podle svého koníčku /zájmu)?“ bylo zjištěno, že 44% žáků se rozhodovalo při výběru SŠ podle zájmů. Ale větší polovina (56%) byla při výběru SŠ ovlivněna jiným motivem.

2.

Rozhodoval se žák podle svých kamarádů?

Tento motiv jsem si stanovila, protože žák opouští základní školu a vstupuje do neznáma a někteří se tohoto neznáma začínají bát. A proto si myslím, že někteří žáci se rozhodují podle svých kamarádů, aby v nové škole nebyly sami, aby aspoň někoho znali. Dle grafu č. 11 a otázky z dotazníku č. 13: „ Vybral/a jsi si SŠ podle kamarádů, kteří šli také na stejnou školu?“ se podle svých kamarádů rozhodovalo 20% žáků, ostatní žáky jejich kamarádi neovlivnili.

3.

Rozhodoval se žák podle svých rodičů?

Tento motiv je zaměřen na rodiče žáků, jak oni jim pomáhali s výběrem školy a jak moc žáky rodina ovlivnila. Z grafu č. 9 a otázky č. 11: „Bral/a jsi v úvahu při výběru SŠ názor rodičů?“ bralo v úvahu názor rodičů 77% žáků a pro ne bylo v dotazníku 23% žáků. Z této odpovědi vyplývá, že z velké většiny žáci dali na názor svých rodičů. Že si nechali poradit a sami se dál rozhodli. Následně z grafu č. 10 a dotazníkové otázky č. 12: „Měli rodiče při výběru poslední slovo?“ bylo 10% žáků, že rodiče měli poslední slovo a 90% žáků se rozhodovalo samo. Tyto výsledky jsou pochopitelné, neboť se žák musí namotivovat tím, že vlastně si tu školu vybral sám a rodiče mu s výběrem jenom radily. Kdyby žák měl v sobě pohnutku, že ho rodiče donutili jít na tu střední školu, nedopadlo by to nejspíš dobře. Žáka by škola nebavila a možná by se i schválně neučil. 41

Pro sjednocení motivů – zájmy, rodinu a kamarády si uvedeme výsledky vedle sebe. Nejvhodnější otázka je č. 10 z dotazníku (graf č. 20), kde je znázorněno na pravé straně grafu jaký motiv měl na žáky největší vliv. Nejčetnější odpověď je, že žák měl vliv sám na sebe z 48%. V druhé řadě byly rodiče 25% a těsně za nimi měli zájmy a koníčky 23%. Jen s 7% byly na čtvrtém místě kamarádi. 10. Při rozhodování, kterou SŠ si vybrat, měl/a hlavní vliv: 25% 7% 23% 48% 6%

Graf č. 21 – Otázka č. 10 z dotazníku

5.2.2. Rozhodoval se žák podle povolání svých rodičů? Podle druhé řešené otázky jsem předpokládala, že většina žáků se rozhodla podle povolání svých rodičů, nebo podle toho co jejich rodiče vystudovali. Dle grafu č. 6 a dotazníkové otázky č. 7: „Ovlivnilo tě při výběru SŠ povolání tvých rodičů:“ bylo ze všech dotazovaných respondentů jen 6 žáků (7 %) ovlivněno povoláním svých rodičů a v jednom případě i starším sourozencem.

5.2.2 Rozhodoval se žák podle blízkosti školy od svého bydliště? Tuto řešenou otázku jsem volila na základě své volby SŠ. Jelikož jsem na ZŠ docházela pěšky a následně jsem nechtěla měnit své zvyky, tak jsem volila střední školu, která byla také v blízkosti mého bydliště. Z tohoto důvodu jsem chtěla vědět, z kolika procent tahle skutečnost žáky ovlivnila. Z grafu číslo 1 a dotazníkové otázky č. 2: „Na základní školu jsi dojížděl/a nebo chodil/a pěšky“ jsem zjistila, že odpovědi jsou

42

vyrovnané na 50% v obou případech. Zde jsem předpokládala, že tedy většina chodila do ZŠ pěšky. Dle dalšího grafu č. 5 a dotazníkové otázky č. 6: „Jestli žáka při výběru SS, ovlivnilo, že by musel dojíždět autobusem, nebo vlakem“ bylo zjištěno, že 48% bylo ovlivněno lokalitou školy a 52% žáků nikoliv. Z nepatrné části zvítězila odpověď, že se žák dle dojíždění na SŠ nerozhodoval, ale výsledky jsou jinak skoro shodné. Proto se dále ještě podíváme na otázku 15: „Co tě nejvíce motivovalo jít na tuto SŠ?“, kde se zaměříme na konkrétní odpověď dotazovaných. Zde byla volena otázka otevřená a ze 71 dotázaných respondentů napsalo 29 žáků odpověď ve smyslu: škola se nachází v blízkosti mého bydliště, mám to jen 15 minut z domu, dojíždění je lepší než do Brna, dojíždění je v pohodě, škola je blízko atd. Podle odpovědí ze všech třech otázek bych si dovolila konstatovat, že blízkost školy a její lokalita byla pro žáky jedním z hlavních motivů, proč si školu hlavně vybrali.

5.2.4 Rozhodoval se žák podle uplatnění oboru na trhu práce? Střední školu si člověk vybírá podle svých vědomostí a dovedností. Ale zároveň by si měl vybrat takovou školu, kterou po vystudování bude moct uplatnit ve svém pracovním životě. Podle vysněné práce se člověk rozhoduje, který obor bude studovat, na jakou SŠ půjde. Výsledky z dotazníkové otázky č. 16: „Vybral/a jsi si SŠ podle předpokládaného pracovního uplatnění?“ (graf č. 13) odpovídali respondenti z 68%, že si vybrali SŠ podle předpokládaného pracovního uplatnění. Zbylých 32% žáků neovlivnil při výběru SŠ trh práce.

5.2.5 Je žák spokojen s výběrem střední školy? Dotazníková otázka otevřená č. 21: „Co se Ti nejvíce líbí na škole?“ měli žáci možnost napsat svoje názory ke SŠ. Hodně žáků si chválilo vybavení školy, učitele odborných předmětů, lokalitu školy a také výborné obědy. Žákům se líbí možnost udělat si řidičské průkazy na traktor a auto a zároveň mít maturitu.

43

U opačného znění otázky č. 22: „Co se Ti nelíbí na škole?“ se objevila spousta zajímavých odpovědí. Žákům se nelíbí vedení školy a spojení se s jiným oborem. Nelíbí se jim, že v průběhu týdnu musí navštěvovat dvě školy, dojíždět na druhou školu a některý den v týdnu i na sedmou hodinu raní. Zazněly odpovědi, že se žákům nelíbí přístup některých učitelů, málo praxe na školním statku a také, že je na škole zima. I se zjištěnými odpověďmi na libost či nelibost jejich vybrané školy vyšlo v dotazníkové otázce č. 24: „Jsi s odstupem času spokojen s výběrem SŠ?“ (graf č. 18) že pěkných 76% je spokojeno. K této řešené otázce ještě podotknu nespokojenost, na kterou se podíváme u dotazníkové otázky č. 28: „Kolik žáků odešlo z Vaší třídy od začátku školního roku?“ bylo zjištěno, že odešlo z každé třídy kolem 17 žáků ze začínajících 92. Z důvodů spojení dvou škol, nebavil je obor nebo nezvládali učivo. Z celkového počtu začínajících žáků bylo 18% nespokojeno s výběrem školy.

44

6 DISKUZE V této části bakalářské práce zhodnotím teorie, které uvádím výše v teoretické části a zhodnotím je s výsledky získané v dotazníkovém šetření.

Podle Mojžíškovi teorie splývá poslední etapa s posledním ročníkem základní školy. Tato teorie se mi líbí a myslím si, že kdyby to takhle ve skutečné realitě bylo, tak nemají žáci problém s rozhodnutím se, na kterou střední školu půjdou. Jenomže žáci na základní škole navštíví pouze jednou nebo dvakrát úřad práce, kde jim informace podají ale jen v hodně malém množství. Pokud se dále sám žák o informace nezajímá, tak žádné nemá. Podle dotazníkových výsledků žáci 9. tříd základní školy z 58% nevěděli na jakou SŠ chtějí jít. Následně ještě měsíc před vyplňování přihlášek stále 50% nemělo rozhodnuto, jakou SŠ na přihlášku napíší.

Teorie dle Ginzberga je reálná, ale nevyřeší to problém s výběrem SŠ. Protože poslední období, kdy je člověk schopný zvážit volbu povolání začíná až v 17 letech žáka. V té době již žák navštěvuje nějakou střední školu ,na kterou se před dvěma lety musel rozhodnout. Podle mého názoru má žák další nelehké rozhodování. Žák přemýšlí, jestli obětuje pro své povolání dva roky života a půjde na jiný obor od začátku, anebo již zvolenou střední školu dokončí a následně se uchytí na nějakém snad dobrém místě. V této teorii je určitě pravda, protože s výsledků z dotazníkového šetření by se při opětovném rozhodování 39% žáků rozhodlo jít na jinou SŠ. A podle nespokojenosti 18% žáků svoje rozhodnutí uskutečnilo a odešlo na jinou školu, obor. Teorie dle D. E. Supera je pěkně rozdělena na čtyři stádia a podle dnešního světa si myslím, že to tak funguje. Žáci si vyberou školu podle svých schopností a dovedností a následně po škole člověk zkouší zaměstnání, které mu pasuje a které ne. Každý žák si vybírá střední školu dle svých konkrétních faktorů, ať už to jsou dovednosti, zájmy, rodina anebo kamarádi. Myslím si a i podle výsledků spíše žák volí školu, na kterou se snáze dostane, která je blízko a kde mohu mít i maturitu. Po škole žák vyzkouší různá zaměstnání a někde se uchytí a myslím, že si že s poloviny to není v oboru, který žák vystudoval. I podle cílů respondentů můžeme vydedukovat, že někteří dále chtějí pokračovat a uchytit se ve vystudovaném oboru, ale ten zbytek žáků vůbec netuší, jakou práci by chtěli dělat. Hlavně ať je dobrá a slušně placená. 45

Ještě za zmínku stojí volbu povolání dle Nickela, který rozděluje žáky na 3 typy A, B a C. U prvního typu A žák volí SŠ dle rodičů a jeho zájmy jdou stranou. Tento typ se nám potvrdil z 10% u dotazníkové otázky č. 12. Druhý typ B, který je nejhojnější ovlivňuje žáky jejich nitro i okolí. Tyto žáci se rozhodují podle názoru rodičů, svých zájmů, kamarádů a dovedností. Dlouhodobé cíle většinou tito žáci nemají. Poslední typ C se rozhoduje hlavně podle sebe a svých cílů. Podle dotazníkové otázky č. 10 označilo sebe 48%, ale v závěru dotazníku žáci nějak velké cíle neměli.

Každá teorie je zajímavá. Každá má trochu pravdy a každá je i trochu milná v reálném životě. Žáci hodně navštěvují centra PPP a výchovné poradce, kde jim odborníci radí jak se rozhodnout, ale vždy tato volba je na žákovi. Hlavně jak se žák popere se svým rozhodnutím a jak zvládne SŠ a připraví se na trh práce.

Tato problematika při rozhodování na jakou střední školu se žák rozhodne je velice individuální. Na každého žáka totiž působí jiné motivy a stimuly. V posledním ročníku 9. třídy základní školy je již pozdě zvažovat kam by žák chtěl jít, tady toto rozhodnutí by se u žáků mělo zjišťovat mnohem dříve. Proto bych zahrnula od 7. třídy základní školy nový předmět, který by se týkal volby povolání. Tyto předměty by vedli výchovní poradci a zkoušeli by se žáky různá povolání. V rámci svého předmětu by žáci navštěvovali různá zařízení, kde by se mohli podívat na jednotlivé pracovní činnosti, které každá práce obnáší. Začalo by se od méně náročných až po nejnáročnější pracovní pozice, které žák může vykonávat. Díky těmto zkušenostem žák bude mít mnohem snadnější rozhodování při výběru střední školy. Na základě i výběru činnosti, která se jim bude líbit, může žák zabrat v učivu a dostat se na preferovanou střední školu. V devátém ročníku základní školy by již žáci navštěvovali různé střední školy a učební obory, které by si žáci vybrali, že se chtějí podívat. Vím, že tohle řešení je docela zdlouhavé a náročné, ale myslím, že mnoha žákům by tohle řešení mohlo pomoci a zároveň by se snížila i nespokojenost žáků na daných již středních školách.

46

7 ZÁVĚR Závěrem bakalářské práce je zhodnocení výsledků získané z dotazníkového šetření. Hlavním motivem pro žáky je zjistit všechny informace od okolí, jak by se měl rozhodnout. V první řadě si žák nechá poradit od rodičů, dále od kamarádů a následně i PPP a výchovných poradců. V poslední etapě rozhodování se žák zeptá sám sebe, kam by chtěl jít, co dělat, co by ho bavilo. Přihlédne i ke svým zájmům a koníčkům a vybírá. Nejdůležitější v této fázi je zjistit, jaký směr žák preferuje (humanitní, technický, přírodopisný, atd.) a následně se zde dostávat hloub a hloub až k určitému oboru, který si nakonec zvolí. Každý žák má hodnoty motivace jinak nastavené a záleží hlavně na prostředí, ve kterém vyrůstá. U některého žáka výhradně dominuje zájem, že má rád zvířata a u jiného žáka rozhoduje zajímavý obor, praxe a jízda traktorem a u někoho třeba jen lokalita školy, blízkost z domu. Někteří žáci chtějí hlavně maturitu a zavděčit se rodičům. Motivy a stimuly má každý člověk nastavené jinak, někoho ovlivní okolí a někdo jde za tím, co sám doopravdy chce. Je potřeba, aby při výběru střední školy převládaly tyto dvě věci ve stejné míře možná i svoje rozhodnutí a svůj názor o něco převládal. Žák, který je motivovaný má ve škole větší šanci, než člověk nemotivovaný. Pokud můžu zmínit se své zkušenosti, mě škola nikdy nebavila. Na základní škole jsem měla z češtiny a z dějepisu v 8. a 9. třídě čtyřky. Na střední školu jsem nechtěla, ale protože rodiče chtěli, abych měla maturitu tak jsem si vybrala obor Rostlinolékařství, který byl nově otevřen ve Vyškově. Vybrala jsem si školu v blízkosti bydliště, díky zajímavému oboru a též, že můj táta zemědělskou školu také navštěvoval, a dědeček měl pole. Dalo by se říct, že dle Nickera jsem typ A, možná trošku typ B. Ze začátku to bylo těžké, nedávala jsem vůbec dobré výsledky, spíše horší. Ale v druhém ročníku díky podpoře rodiny, dobrým spolužákům, kolektivu a učitelům, mě obor začal zajímat. Velice se mi líbila praxe i odborné předměty. A jít dále na vysokou? To jsem též nechtěla, ale táta mě velmi dobře motivoval. On byl na vysoké dva semestry, tak mě pořád pošťuchoval, jestli tam vydržím déle než on. Díky tomu jsem to dokázala, a dokončila jsem i vysokou školu. Motivace je velmi silná a je potřeba ji při každé práci, činnosti nebo rozhodnutím mít. Protože doopravdy pokud člověk chce, zvládne to.

47

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Citace z knih •

ANTONÍNOVÁ, H. Puberťáci a adolescenti. Průvodce výchovou dospívajících. Praha: Portál, 2010. 198 s. ISBN 978-80-7367-662-9. Přeloženo z anglického originálu: Adolescence: a Guide for Parents od autorů Carr-Gregg, M. a Shale E. (2002).

•

ČÁP, Jan a MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 656 s. ISBN 978-80-7367-273-7.

•

FERJENČÍK, Ján. Úvod do metodologie psychologického výzkumu; [ze slovenštiny přeložil Petr Bakalář]. 2. vyd. Praha: Portál, 2010. 655 s. ISBN 97880-7367-815-9.

•

GEIST, Bohumil. Psychologicko-logický slovník. 2. vyd. Praha: Vodnář, 2000. 425 s. ISBN 80-86226-07-7.

•

MACEK,

Petr.

Adolescence:

psychologické

a

sociální

charakteristiky

dospívajících. Praha: Portál, 1999. 208 s. ISBN 80-7178-348-X. •

PACOVSKÝ, Petr. Člověk a Čas. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-2471701-8.

•

PLAMÍNEK, Jiří. Tajemství motivace - Jak zařídit, aby pro vás lidé rádi pracovali. 2. doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 127 s. ISBN 978-80247-3447-7.

•

PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky. Úvod do studia oboru. 3. Aktualizované vydání. Praha: Portál, 2009. 270 s. ISBN 978-80-7367-567-7.

48

•

ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem: vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Portál, 2006. 390 s. ISBN 80-7367-124-7.

• SLEPIČKA, David. Motivace ve výuce odborného předmětu: bakalářská práce. Praha: České vysoké učení technické, 2001. Vedoucí bakalářské práce … • SMĚŠNÁ, Eva. Některé psychologické zvláštnosti a postoje k budoucímu povolání u žáků v 8. a 9. třídě ZŠ: diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. Vedoucí diplomové práce … • VENDEL, Štefan. Kariérní poradenství. Havlíčkuv Brod: Grada, 2008. 224 s. ISBN 978-80-247-1731-9. • VAŠUTOVÁ, Maria. Pedagogické a psychologické problémy dětství a dospívání. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2005. 278 s. ISBN 80-7042-691-8.

Citace z internetu • PETERKOVÁ, Michaela. Motivace jednání [online]. Publikováno 2008 [cit. 2011-3-18].

Dostupné

na URL:

motivace-psychologie.htm> • Motivace, motivy, schopnosti, IQ, metody poznávání duševního života člověka [online]. Publikováno 28. 1. 2007 [cit. 2011-3-18]. Dostupné na URL: • Motivace [online]. Publikováno 14. 3. 2000 a aktualizováno 4. 10. 2005 [cit. 2011-3-18]. Dostupné na URL:

49

• KRAHULEC, Tomáš. Jaké zázraky dokáže v životě dobrá motivace? [online]. Publikováno 13. 1. 2007 [cit. 2011-3-18]. Dostupné na URL: • KOHOUTEK, Rudolf. Motivace chování a prožívání [online]. Publikováno 3. 12. 2009 [cit. 2011-3-18]. Dostupné na URL: < http://rudolfkohoutek.blog.cz/0912/ socialni-motivace-a-stimulace>

50

9 SEZNAM PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Dotazník

51

10 PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Dotazník

Dotazník Vážení žáci Střední zdravotnické a zemědělsko – ekonomické školy ve Vyškově. Dovolte mi touto cestou Vás požádat o anonymní vyplnění krátkého dotazníku. Tento dotazník bude podkladem mojí bakalářské práce. Děkuji za Vaši ochotu a čas. S pozdravem Ing. Jana Toufarová Třída: …………………… Pohlaví: ………………… Věk: ……………………. 1. Jaké jsou tvoje koníčky a zájmy? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 2. Na ZŠ jsem: a. jezdil/a autobusem, vlakem b. chodil/a pěšky 3. Věděl/a jsi již začátkem 9. třídy na kterou SŠ bys chtěl/a jít? a. Ano b. Ne c. Nepřemýšlel/a jsem ještě o tom 4. Rozhodoval/a jsi se pro SŠ podle svého koníčku (zájmu)? a. Ano b. Ne 5. Ovlivnily Tě při výběru SŠ tvoje studijní výsledky se ZŠ? a. Ano b. Ne 6. Ovlivnilo Tě při výběru SŠ, že bys musel/a dojíždět autobusem, nebo vlakem? a. Ano b. Ne 1/4

52

7. Ovlivnilo Tě při výběru SŠ povolání tvých rodičů? a. Ano b. Ne 8. Pokud Ano, napište mi stručně jak? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 9. Na začátku ledna jsem ještě váhal/a, na kterou SŠ školu chci jít? a. Ano b. Ne 10. Při rozhodování se, kterou SŠ si vybrat, měla hlavní vliv: a. Rodina b. Kamarádi c. Zájmy a koníčky d. Sám e. Jiné …………………………………………………………………………. 11. Bral/a jsi v úvahu při výběru střední školy názor rodičů? a. Ano b. Ne 12. Měli rodiče při výběru SŠ poslední slovo? a. Ano b. Ne 13. Vybral/a jsi si SŠ školu podle kamarádu, kteří šli také na stejnou školu? a. Ano b. Ne 14. O střední zdravotnické a zemědělské-ekonomické jsi se dozvěděl/a z: a. Burzy středních škol b. Dnu otevřených dveří c. Webových stránek SŠ d. Propagačních materiálů na ZŠ e. od Výchovného poradce ZŠ f. Jinde ………………………………………………………………… 2/4

53

15. Co Tě nejvíce motivovalo jít na tuto školu? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 16. Vybral/a jsi si SŠ podle předpokládaného pracovního uplatnění? a. Ano b. Ne 17. Ovlivnila Tě při výběru SŠ vybavenost školy (třídy, laboratoře, tělocvična, aj.)? a. Ano, a jak ……………………………………………………………….. b. Ne 18. Byla tahle SŠ na prvním místě při vyplňování přihlášek? a. Ano b. Ne 19. Ve kterém kole z výběrového řízení jste se dostal/a na SŠ? a. V prvním výběrovém řízení b. Na odvolání 20. Jak moc jsi se musel/a snažit při přijímacím řízením na tuhle školu? a. Hodně b. Spíše ano c. Spíše ne d. Nemusel/a 21. Co se Ti nejvíce líbí na škole? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 22. Co se Ti nelíbí na škole? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 23. Je něco, co Tě zklamalo na SŠ? a. Není b. Zklamalo mě …………………………………………………………… 3/4 54

24. Jsi s odstupem času spokojen s výběrem SŠ? a. Ano b. Ne 25. Pokud Ne, uveď prosím důvody. …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 26. Změnil/a bys své rozhodnutí dnes při výběru SŠ? a. Ne b. Ano 27. Pokud Ano, na kterou jinou střední školu bys sis dnes dal/a přihlášku? A proč? …………………………………………………………………………………… 28. Kolik žáků odešlo z Vaší třídy od začátku školního roku? …………………………………………………………………………………… 29. Byli ve třídě žáci, kteří přešli na jinou školu, nebo obor? a. Ano b. Ne 30. Pokud Ano, kolik jich bylo a jaký důvod měli, pokud Vám ho řekli? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 31. Jaké jsou Tvoje cíle v budoucím uplatnění na trhu práce? …………………………………………………………………………………......... ……………………………………………………………………………………

Děkuji za Tvoji pomoc při vyplnění tohoto dotazníku.

4/4

55

Mendlova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Recommend Documents