Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně Ekonomická Fakulta Ústav Managementu. Analýza zdravotnického zařízení Bakalářská práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně Ekonomická Fakulta Ústav Managementu

Analýza zdravotnického zařízení Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Pavel Žufan, Ph.D. Brno 2007

Vypracoval: Jan Hubený

[Analýza zdravotnického zařízení]

[Jan Hubený]

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Analýza zdravotnického zařízení“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana PEF MZLU v Brně.

V Brně dne 19. března 2007

1|Stránka

……………………………….


2|Stránka

[Jan Hubený]


[Jan Hubený]

Poděkování: Chtěl bych na tomto místě poděkovat všem, kteří mi tuto práci pomohli realizovat, zejména pak vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Pavlu Žufanovi, PhD, za odborné vedení cenné rady a připomínky a veškerou pomoc při jejím zpracování. Touto cestou děkuji také představitelům společnosti Lázně Luhačovice, a.s., prim. MUDr. Jiřímu Hnátkovi, za poskytnutí informací a věnovaný čas.

3|Stránka


[Jan Hubený]

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá primárně celkovým zmapováním a analýzou lázní v České republice. Následně se zaměřuje na největší lázně v Moravském regionu – na lázně Luhačovice a podrobněji se věnuje analýze akciové společnosti Lázně Luhačovice a.s. Stěžejní část práce představuje analýza PESTE a především analýza SWOT zaměřená detailně na společnost Lázně Luhačovice a.s. Cílem této studie je především doporučení strategií na základě identifikace faktorů, které na společnost Lázně Luhačovice a.s. působí.

Klíčová slova SWOT analýza, analýza PESTE , Lázně Luhačovice a.s., lázně v ČR

Abstract Bachelor’s thesis is focused on spa business in Czech Republic analysing this branch from the point of view subjects of treatment. Then the biggest spa in Moravian region – Luhačovice is analyzed as a town and then also as stock company Lázně Luhačovice a.s. The main part of thesis is PESTE analysis and SWOT analysis focused on Luhačovice spa. Finishing of the thesis are strategies following from analysis. Determination of the strategies is also the main aim of the thesis. Strategies have the character of recommendation to steer the business of company to the growth.

Key words SWOT analyses, PESTE analyses Lázně Luhačovice a.s., Luhačovice spa, Spa in Czech Republic

4|Stránka


[Jan Hubený]

1. Obsah

1. Obsah

5.

2. Úvod

8.

3. Cíl a metodika

9.

4. Přehled literatury

10.

4.1. Prostředí managementu

10.

4.2. Vnější prostředí

11.

4.2.1. Makroprostředí

12.

4.2.2. Analýza PESTE

13.

4.2.3. Mezinárodní prostředí

14.

4.2.4. Národní prostředí

15.

4.2.5. Regionální prostředí

15.

4.2.6. Oborové (odvětvové) prostředí

15.

4.3. Situační analýza vnějšího prostředí

19.

4.4. Vnitřní prostředí

22.

4.5. Situační analýza vnitřního prostředí

24.

4.6. Analýza SWOT

28.

5|Stránka


[Jan Hubený]

5. Vlastní práce

30.

5.1. Úvod

30.

5.1.1. Luhačovice

30.

5.1.2. Léčivé prameny v Luhačovicích

30.

5.1.3. Seznam indikací

30.

5.1.4. Léčebné metody

31.

5.1.5. Vývoj minerálních pramenů

32.

5.1.6. Vývoj lázní Luhačovice

33.

5.1.7. Porevoluční vývoj akciové společnosti

33.

5.1.8. Lůžkový fond

34.

5.2. Vnější prostředí 5.2.1. Mezinárodní prostředí

35.


35.

5.2.3. Makroprostředí

37.

5.2.4. Analýza PESTE

37.

5.2.5. Regionální prostředí

50.

5.2.6. Oborové prostředí

51.

5.2.7. Konkurenční prostředí

53.

5.3. Situační analýza vnějšího prostředí

6|Stránka

35.

56.


5.4. Vnitřní prostředí

[Jan Hubený]

58.

5.4.1. Lidské zdroje

58.

5.4.2. Výzkum a vývoj

58.

5.4.3. Finanční situace

58.

5.4.4. Marketink, image společnosti

58.

5.4.5. Klientela

60.

5.5. Situační analýza vnitřního prostředí

63.

5.6. Analýza SWOT

65.

5.7. Spojení faktorů pro vytvoření strategií

67.

6. Diskuze

70.

7. Závěr

72.

8. Seznam použité literatury

74.

9. Seznam obrázků

77.

10. Seznam tabulek

78.

11. Seznam grafů

79.

7|Stránka


[Jan Hubený]

2. Úvod Zdraví je jednou ze základních hodnot života každého člověka. Z toho vychází základní principy všech evropských zdravotních systémů – solidarita, rovnost, dostupnost. Důraz je kladen na humanitu, demokratičnost a zajištění co nejlepší péče v souvislosti s ekonomickým růstem. Tuto péči jako veřejnou službu garantuje stát a vytváří pro její uskutečňování právní, organizační a ekonomické prostředí. Plní tak povinnosti dané mj. „Ústavou“ a „Listinou základních práv a svobod“, které stanoví zákonný nárok občanů na rovnou dostupnost péče patřičné kvality a bezplatnou zdravotní péči v rámci veřejného zdravotního pojištění za podmínek stanovených zákonem. To znamená, že každý občan je pojištěn a bude mu poskytnuta veškerá péče, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav. Tato základní oprávnění vyplývají ze tří nejdůležitějších zákonů (zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění, zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, jehož §33 je zaměřen na lázeňskou péči a zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, v platném znění), neméně důležitá je také vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 58/1997Sb., kterou je stanoven indikační seznam pro lázeňskou péči. Tato vyhláška ustanovuje pro každé lázně typy nemocí, pro něž lze lázeňskou péči poskytnout. Vzhledem k tomu, že lázeňskou léčbu lze považovat za doplňkovou lékařskou péči, je toto legislativní ustanovení jakousi garancí léty prověřené kvality. Lázeňství má v českých zemích dlouholetou tradici. Léčivé prameny vyskytující se na území České republiky vynikají výjimečnou kvalitou. S ní se řadí právem české lázně mezi jedny z nejvyhledávanějších v Evropě. Totalitní režim na dlouhou dobu návštěvnost českých lázní zahraničními pacienty znemožnil, ale již nyní zahraniční hosté tvoří významnou část mezi lázeňskou klientelou. V této práci je nastíněna problematika lázeňství, jako odvětví lékařské péče, dále je pozornost směřována na největší lázně na Moravě, jimiž jsou Luhačovice. Lázně, jejichž historie sahá až do 18.století si právem zaslouží pozornost. V posledních letech zažívá balneologie opět velkého rozmachu. Zdravý životní styl se stává současným trendem a zájem o léčbu přírodními prostředky se těší stále většímu zájmu.

8|Stránka


[Jan Hubený]

3. Cíl a metodika Cílem práce je především doporučení strategií na základě identifikace faktorů, které na společnost Lázně Luhačovice a.s. působí. Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím analýzy vnějšího a vnitřního prostředí a využití jejích výsledků pro doporučení strategických alternativ. První oddíl výsledkové části práce se zaměří na vnější prostředí, tím se rozumí makroprostředí, mezinárodní, národní, regionální a oborové prostředí (konkurenční). V této části bude využita analýza PESTE a analýza konkurenčního prostředí. Konkurenti budou identifikováni prostřednictvím indikací, pro které je poskytována lázeňská péče v příslušných zařízeních (lázních). Ve druhém oddílu bude pozornost více věnována Lázním Luhačovice jako akciové společnosti, především z pohledu analýzy vnitřního prostředí. Ta bude provedena na základě funkcionálního přístupu. Stěžejní částí shrnující výsledky provedených analýz bude analýza SWOT, která poskytuje základ pro formulaci strategií. Závěr bude zaměřen na využití výsledků předcházejících analýz. Tím se rozumí identifikace příležitostí, hrozeb, slabých a silných stránek, na jejichž základě budou stanoveny strategie, které v dané situaci nejlépe odpovídají záměrům a cílům firmy pro budoucnost. Tyto strategie by měly směřovat k dosažení stanovených cílů a přinést firmě požadované výsledky z hlediska jejího budoucího rozvoje.

9|Stránka


[Jan Hubený]

4. Literární přehled 4.1. Prostředí managementu Prostředí managementu je souhrn všech vlivů (faktorů, činitelů), složitě provázaný systém a manažeři i organizace jsou jeho součástmi, objekty a také zároveň i jeho aktivními spolutvůrci. Existence mnoha součástí (složek, vlivů, faktorů) tohoto prostředí a jejich značná mnohotvárnost si vynucuje potřebu jejich klasifikace. Základní klasifikace faktorů prostředí managementu je uvedena na Obr.1.

Makroprostředí

Mezinárodní prostředí,

Vnější prostředí

Národní prostředí, Oborové prostředí

Prostředí

Regionální

managementu

prostředí Vnitřní prostředí

Obr. č.: 1, Prostředí managementu [1] Dalšími faktory prostředí jsou: 1.

Faktory všeobecné a specifické.

Faktory všeobecné působí na všechny

organizace (např. Zákoník práce) a faktory specifické působí jen na některé organizace (např. zákon o vysokých školách). 2.

Faktory přímé a nepřímé. Faktory přímé ovlivňují organizace přímo (např. daně), faktory nepřímé působí na organizace nepřímo (např. růst cen může vyvolat změny ve struktuře poptávky …).

10 | S t r á n k a


3.

[Jan Hubený]

Faktory managementem ovlivnitelné a neovlivnitelné. Ovlivnitelná je např. poptávka, neovlivnitelný je např. růst cen energie.

4.

Faktory předvídatelné a nepředvídatelné. Předvídatelné mohou být např. změny ceny vstupů, nepředvídatelný může být např. krach bankovního ústavu.

4.2 Vnější prostředí Vnější prostředí managementu je tvořeno faktory, které mívají původ mimo organizaci v

makroprostředí, a v oborovém prostředí. Pro vývoj vnějšího prostředí jsou

charakteristických sedm rysů. 1.

Rozvoj informačních a komunikačních technologií. Překonávání regionálních a národních bariér díky snadněji dostupným informacím

2.

Rostou požadavky zákazníků. Zákazníci mají dostatek informací o převaze nabídky nad poptávkou, o výrobcích konkurence, o substitutech a zvyšují nároky na výrobky a služby. Požadují stále více specifické, přesně jejich potřebám odpovídající výrobky, požadují možnost výběru a častěji mění preference. To zvyšuje nároky na organizace, s každým zákazníkem je třeba počítat, ztratí-li organizace dnes zákazníka, může se stát, že jiný se již neobjeví.

3.

Roste intenzita konkurence. Konkurence se stupňuje a mění formy. Organizace konkurují se stejným výrobkem na jednom trhu cenou, na jiném trhu kvalitou a na dalším službami. Nejlepší organizace vytlačují ostatní z trhu nejnižšími cenami a nejlepší kvalitou a službami. Ty se pak v krátké době stávají normou pro konkurenci a pořadí nejlepších organizací se mění. Do odvětví vstupují často nové silné organizace a určují nová pravidla soutěže. V celém světě mají ve stejném okamžiku zákazníci k dispozici stejné výrobky.

4.

Stupňuje se globalizace trhů a nastupují nové organizační formy podnikání. Vznikají nadnárodní společnosti, které přecházejí od výroby založené na využívání zdrojů k výrobě na využívání znalostí. Dochází k mezinárodní rotaci pracovníků a ke změnám v podnikové kultuře. Vznikají strategická

11 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

spojenectví, virtuální organizace různých, často dříve konkurenčních organizací. Stále obtížněji lze zjistit, kde společnosti začínají a končí. 5.

Omezuje se vliv vlád. Globalizace trhů a obchodu omezuje schopnost národních vlád řídit hospodářství země. Nadnárodní společnosti mají větší finanční zdroje než je státní rozpočet, s nímž disponuje vláda malého státu a často ovlivňují ekonomické a sociální prostředí více než vlády. Vzniká globální ekonomika, ale není globální společnost.

6.

Sbližují se sektory a odvětví. Dochází ke sbližování státního a soukromého sektoru, k propojování dříve i velmi odlišných odvětví. Je těžké předvídat, kdo budou konkurenti a ve kterém odvětví se budou vyskytovat, kdy si budou konkurovat a kdy budou spolupracovat.

7.

Roste význam životního prostředí. Hospodářský růst vyžaduje větší využití přírodních zdrojů a zvyšuje ochotu organizací preventivně platit za čistší životní prostředí, neboť dodatečné odstraňování škod je příliš nákladné. Zvyšuje se tlak na tzv. ekocentrický management.[2]

4.2.1. Makroprostředí Makroprostředí managementu je ta část vnějšího prostředí, která je tvořena faktory vznikajícími v mezinárodním, národním a regionálním prostředí. Jedná se převážně o faktory, které působí v obecném smyslu na většinu organizací přímo, avšak na konkrétní výrobek nebo službu, které jsou předmětem činnosti organizace zpravidla nepřímo. [4] Pro účely zkoumání a analýzy makroprostředí se vžilo jeho třídění na: 1.

P – politické a právní prostředí,

2.

E – ekonomické prostředí,

3.

S – sociální, demografické a kulturní prostředí,

4.

T – technické a technologické prostředí,

12 | S t r á n k a


5.

[Jan Hubený]

E – ekologické prostředí.

Tato klasifikace složek makroprostředí se označuje jako PESTE nebo STEPE analýza.[2] 4.2.2. Analýza PESTE 1.

Politické a právní prostředí. Je tvořeno mnoha faktory, které vytyčují směry

rozvoje společnosti, vytvářejí politický a právní rámec pro její vývoj. Rozhodují o tom, zda ve společnosti bude spíše příkazová či tržní nebo smíšená ekonomika. Politické a právní prostředí vytváří především vláda, která vymezuje pravidla hry (pravidla hospodářské soutěže, mezinárodní spolupráce a zahraničního obchodu, ochrany trhu a spotřebitelů aj.), navrhuje zákony a vynucuje jejich dodržování. Poltické a právní prostředí klade na manažery vysoké nároky z hlediska požadavků na znalost vyhlášek, směrnic a zákonů, na jejich používání v řízení organizací, v organizaci práce aj.[4] Při jejich nerespektování a porušování jsou postihováni manažeři i organizace. 2.

Ekonomické prostředí. Je tvořeno mnoha faktory, které vzájemně propojují

makroekonomické prostředí s mikroekonomickým. Působí na vývoj a ovlivňují strukturu národního hospodářství. Na rozhodování manažerů a organizací působí prostřednictvím monetární a fiskální politiky. Významnou roli jako faktory ekonomického prostředí mají HDP, kupní síla koruny, platební devizová bilance, inflace, státní rozpočet, zahraniční obchod, úroveň a diverzifikace mezd, rentabilita odvětví aj. 3.

Sociální prostředí. Toto prostředí zahrnuje sociální, demografické a kulturní

faktory, které jsou v úzkém vztahu k životní úrovni společnosti. Na manažerské rozhodování a na organizace působí zejména počet a věková, vzdělanostní a sociální struktura obyvatelstva, rozmístění a migrace pracovních sil, spotřeba, příjmy, výdaje, zvyklosti a preference různých kategorií obyvatelstva aj. Tyto faktory výrazně ovlivňují organizace při rozhodování co a pro koho vyrábět. 4.

Technické a technologické prostředí. Zahrnuje faktory, které nejvýrazněji

mění život lidí a organizací. Rozvoj techniky a technologie vyžaduje, aby manažeři a vlastníci organizací tento rozvoj pořád sledovali, modernizovali výrobu a služby, a tak

13 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

vytvářeli předpoklady pro dlouhodobou životnost a existenci organizace. Technický a technologický rozvoj úzce souvisí s produktivitou práce, s náklady a kvalitou výrobků a služeb. Technický rozvoj zkracuje v mnoha případech čas výrobního procesu, čas vyřízení objednávky a splnění požadavku zákazníka. Faktor času se stává rozhodujícím faktorem konkurence. Organizace jsou nuceny investovat stále větší objemy finančních prostředků do výzkumu a vývoje, do výrobních a informačních technologií, zlepšovat tak podmínky pro lepší využívání schopností a znalostí svých zaměstnanců.

5.

Ekologické prostředí. Zahrnuje faktory, které nabývají na významu

v souvislosti s nutnosti výroby a ochrany trvale udržitelného rozvoje životního prostředí. Náklady na ochranu přírody, ovzduší, vody, půdy i kulturních památek neustále vzrůstají. Péče o životní prostředí je častěji pod dohledem státních orgánů, různých aktivistických hnutí a i veřejného mínění. Stát vydává zákony na ochranu životního prostředí a v řadě případů ztěžuje organizacím podmínky soutěže a naopak, vytváří příležitosti pro organizace, které se již rozhodly nebo ještě rozhodují, že budou v odvětví související s péčí o životní prostředí podnikat (např. v oborech ochrany vod, recyklaci odpadů, ekologické výroby potravin aj.)

4.2.3 Mezinárodní prostředí Výchozí mezinárodní příčiny, které odlišují konkrétní prostředí v němž manažeři pracují, spočívají

v celosvětové globalizaci obchodu. Zeměpisné polohy ztrácejí

na významu a výroba se přesouvá do míst, kde jsou nejnižší mzdy, hospodářský rozvoj rozvojových zemí se stále zrychluje. Přestávají soupeřit státy a soupeří nadnárodní organizace a společnosti. Je zjevný přechod od obrů založených na využívání přírodních zdrojů k oborům, které lidé vytvářejí sami, a které lze uskutečňovat všude na světě (elektronika,

informační

technologie

aj.).

V celosvětovém

měřítku

dochází

k odbourávání národních a obchodních překážek, k uzavírání dohod o volném obchodu a k intenzivnějšímu mezinárodnímu obchodnímu propojování (GATT, WTO, Mezinárodní měnový fond, G7, OPEC, CEFTA, EU). Na jedné straně dochází ke tříštění a dělení států (ČSR - ČR - SR) a na druhé straně všichni usilují o vstup

14 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

do větších sdružení. Celosvětová populace roste, stále více se pohybuje (migruje) a stárne, zvyšuje se průměrný věk.

4.2.4 Národní prostředí Národní prostředí ČR pro manažerské rozhodování se výrazně mění od roku 1990. Hlavní politické změny z let 1989/1990 způsobily transformaci příkazové ekonomiky na

ekonomiku

tržní.

Vývoj

ekonomického

prostředí

probíhá

ve

znamení

restrukturalizace a intenzifikace národního hospodářství. Mění se také podíl jednotlivých odvětví na HDP. Roste podíl služeb na úkor primární (zemědělství a dobývání paliv) a sekundární (průmysl a stavebnictví) sféry.[5]

4.2.5 Regionální prostředí Regionální prostředí tvoří faktory, existující v bezprostředním okolí sídla organizace. Je utvářeno vztahy zastupitelských orgánů a orgánů státní správy k organizaci a naopak. Organizace vytváří pracovní příležitosti, vytváří si image před veřejností, podporuje rozvoj regionu a více nebo méně uspokojuje jeho očekávání a požadavky. Regionální prostředí má velký význam pro drobné podnikání, pro organizace, které uspokojují poptávku zákazníků v nejbližším okolí, na místním trhu. Je ovlivňováno velikostí trhu, počtem organizace, které poskytují podobné či stejné výrobky a služby, mírou nezaměstnanosti, kupní sílou obyvatelstva aj. V menším měřítku se v regionálním prostředí projevují faktory a vlivy obdobně jako v prostředí národním a odvětvovém.

4.2.6. Oborové (odvětvové) prostředí Obor či odvětví podle Portera představuje skupina firem, produkující stejné nebo navzájem úzce zaměnitelné produkty (výrobky, služby). Jedná se o skupinu firem, jejichž produkty mají takové množství stejných vlastností, že se uchází o stejné zákazníky. Vzhledem k tomu, že součástí oborového (odvětvového) prostředí jsou nejen producenti nabízející, ale i poptávající, zákazníci, lze pro účely zkoumání odvětvového

15 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

prostředí použít definici Přibové, podle níž odvětví je skupina výrobců, dovozců a uživatelů stejných nebo vzájemně zaměnitelných výrobků nebo služeb. Faktory odvětvového prostředí působí na organizace v daném oboru přímo a současně jsou těmito organizacemi také ovlivňovány. Míra ovlivňování odvětvového prostředí jednotlivými organizacemi závisí na počtu organizací, na stupni koncentrace odvětví, na jeho vyzrálosti, na státních zásazích do odvětví aj. Odvětvové prostředí obsahuje mnoho velmi rozdílných a na manažerské rozhodování a na organizace, které v odvětví podnikají nebo do něj chtějí vstoupit, působících složek. V určitém zjednodušeném, ne však vyčerpávajícím zobecnění je možno rozlišit následující skupiny činitelů vytvářející podstatnou část odvětvového prostředí: 1.

Velikost trhu, segmentace trhu, kupní síla zákazníků, stupeň nasycenosti, růstový potenciál a atraktivita trhu.

2.

Úroveň odvětví, klíčové faktory úspěchu, bariéry vstupu, technologická náročnost, zásobování surovinami a výrobky z navazujících odvětví, flexibilita odvětví a bariéry výstupu.

3.

Životní stádium vývoje odvětví. Koncentrace a segmentace odvětví.

4.

Konkurence v odvětví, dominantní představitelé a jejich strategické záměry, hrozba substitutů, přechodové náklady.

5.

Závislost odvětví na konjunktuře, na zákonodárství a na státních zásazích, na veřejném mínění, na ekologických vlivech, na sezónní poptávce aj.

6.

Ziskovost odvětví, perspektiva jeho rozvoje, možnosti exportu, zájem o vstup nových subjektů do odvětví a celková atraktivita odvětví.

Klíčoví aktéři, kteří vytvářejí oborové prostředí jsou podle Kotlera „3C“ a to: 1.

Consumers – spotřebitelé, zákazníci.

2.

Collaborators – spolupracovníci, prostředníci, dodavatelé a všichni ostatní, kteří pomáhají zajišťovat chod organizace a dosahovat její cíle.

16 | S t r á n k a


3.

[Jan Hubený]

Competitors – konkurenti.[2]

Základní čtyři skupiny faktorů, které určují úroveň každého odvětví, znázorňuje tzv. Porterův diamant.

Strategie a management

Faktorové

Podmínky

podmínky

poptávky Příbuzná a podpůrná odvětví

Obr. č.:2, Porterův diamant [1]

První skupinu faktorů určujících vyspělost odvětví (oboru) tvoří znalosti, dovednosti a kompetence manažerů organizací, které v daném odvětví produkují výrobky a služby a konkurence v odvětví. Čím vyšší je úroveň managementu a čím intenzivnější je konkurence uvnitř odvětví, tím vyšší je soutěživost (rivalita) konkurentů, tím rychlejší je technický a technologický rozvoj a tím vyšší je celková úroveň oboru. Druhou skupinou činitelů ovlivňujících úroveň odvětví tvoří podmínky poptávky. Náročnost spotřebitelů, jejich vysoké požadavky na kvalitu výrobků a služeb a převis nabídky, ovlivňují pozitivně úroveň odvětví. Naopak převis poptávky snižuje nároky zákazníků a negativně ovlivňuje úroveň odvětví.

17 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Třetí skupinu činitelů ovlivňující úroveň odvětví tvoří úroveň příbuzných a zejména podpůrných (spolupracujících a dodavatelských) oborů. Nízká úroveň a kvalita výrobků a služeb (technologií, součástek aj.) z dodavatelských odvětví brzdí rozvoj oboru, který tyto technologie výrobky a služby používá pro svoje finální produkty. Poslední skupina činitelů, které podle Portera ovlivňují úroveň odvětví v určitém regionu (oblasti, státu) jsou tzv. faktorové podmínky. Tuto skupinu tvoří např. právní prostředí umožňující nebo regulující podnikání v odvětví; přírodní podmínky a jejich vhodnost pro určitá odvětví (pro zemědělství, těžební průmysl aj.); vzdělanost a životní úroveň obyvatelstva a sní související náklady na pracovní síly aj.

Konkurenční prostředí v odvětví je ovlivňováno tím, jestli se jedná o odvětví roztříštěné, v němž působí mnoho malých a středních organizací, nebo odvětví koncentrované, v němž působí malý počet velkých organizací. [4] Kromě organizací, které v odvětví působí, je oborové konkurenční prostředí tvořeno ještě dalšími faktory uvedenými na Obr.3.

Potenciální noví konkurenti

Hrozba vstupu

nových konkurentů

Dodavatelé,

Konkurenti v odvětví,

Kupující, vyjednávací

vyjednávací vliv

soupeření mezi

vliv kupujících

Hrozba nových

(náhradních) výrobků

Náhradní (nové) výrobky, substituty

Obr.3.: Model faktorů konkurenčního prostředí v odvětví podle Portera [1]

18 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Odvětvové prostředí je variabilní a dynamické. Soustavné sledování a analýza odvětvového prostředí je klíčovým úkolem manažerů a organizací. Reagování organizací na změny jsou podmínkami jejich přežití v konkurenčním prostředí.

4.3. Situační analýza vnějšího prostředí Obecným úkolem situační analýzy vnějšího prostředí je zjistit co se v okolí organizace děje a na základě toho se pokusit předvídat co se může stát, jak to může ovlivnit činnost a existenci organizace a jak by se na současné i předpokládané změny měla organizace připravit, jak by na ně měla reagovat, co by měla udělat. Konkrétním úkolem analýzy situace vnějšího prostředí je zjistit na jedné straně tržní příležitosti, které vnější prostředí organizaci nabízí a na druhé straně hrozby, kterým bude muset organizace čelit.

Tržní příležitosti definujeme jako oblast potřeby a zájmů kupujících v níž, existuje vysoká pravděpodobnost, že tím, že podnik tuto potřebu uspokojí, dosáhne zisku. Přitažlivost příležitostí je závislá na: 1.

Množství potenciálních kupujících.

2.

Kupní síle potenciálních kupujících.

3.

Ochotě potenciálních kupujících nakupovat.

Tržní příležitost existuje, když identifikujeme dostatečně velkou skupinu lidí, jejichž potřeby zůstávají neuspokojeny, přičemž existují tři situace, které vznik tržní příležitosti umožňují. Jsou to: 1.

Nabídka něčeho, čeho je na trhu nedostatek.

2.

Nabídka existujícího výroku nebo služby novým způsobem.

3.

Nabídka nového výrobku nebo služby. [2]

19 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Hrozby (ohrožení) jsou situace vznikající v okolním prostředí, které působí negativně na organizace např. tím, že snižují poptávku, zvyšují náklady na výrobky a služby aj. a v konečných důsledcích mohou vést k zániku organizace. Příležitosti a hrozby jsou proměnlivé v čase a v prostoru. Stejná situace může být v určitém časovém období (nebo v krátkém období) příležitostí a v jiném období za 3 či 5 let (nebo v dlouhém období) hrozbou a naopak. Situace, která je příležitostí v jednom regionu může být ve stejném časovém okamžiku hrozbou v jiném regionu a naopak. Příležitosti a ohrožení je nutno vztahovat vždy k určité organizaci, k výrobku nebo službě. Stejná situace může být pro jednu organizaci příležitostí, pro jinou hrozbou. Hledání, identifikování a využívání příležitostí je nezbytnou složkou manažerské kompetence. Manažeři, kteří dokáží objevit a využít správné příležitosti získávají pro organizaci konkurenční výhodu. Někteří manažeři dokáží rozpoznat více příležitostí, zatímco jiní vidí spíše hrozby. Za dobrého manažera je považován ten, který vidí příležitosti tam, kde ostatní vidí ohrožení. Pro účely situační analýzy lze použít metodický postup sledování a hodnocení faktorů vnějšího prostředí, který doporučuje Milkovich, a který předpokládá realizovat následující kroky:

1.

Definovat faktory vnějšího prostředí, které nyní a v budoucnu mohou nějakým způsobem ovlivňovat činnost a existenci organizace, a rozlišit je na možné příležitosti a hrozby.

2.

Rozlišit faktory na stabilní a proměnlivé. U proměnlivých na základě podrobného vyhodnocení všech dostupných informací (ze statistických údajů, z odborného tisku aj.) definovat jejich dosavadní vývojovou tendenci. V podstatě to znamená zjistit a charakterizovat co a jakým způsobem ve vnějším prostředí se mění.

20 | S t r á n k a


3.

[Jan Hubený]

Na základě extrapolace dosavadního vývoje, limitujících faktorů, nejlepších a nejhorších případů aj. modelovat budoucí vývoj sledovaných faktorů.

4.

U faktorů, které jsou pro organizaci významné provést na základě analýzy dopadu predikci jejich možných následků na organizaci a seřazení možných následků podle priorit (pravděpodobnost výskytu, velikost účinků aj.)

5.

Příprava výstupů, opatření, scénářů, reakcí organizace na očekávané změny sledovaných faktorů a stanovení priorit reakcí na tyto změny.

6.

Vypracování dokumentace a opatření (směrnic, pokynů) k informování zainteresovaných pracovníků a implementaci rozhodnutí, tzn. co, kdo, kdy a s jakými zdroji má vykonávat.

Při uplatňování tohoto metodického postupu se dále doporučuje postupovat ve dvou stupních. V prvním stupni analyzovat mezinárodní, národní a regionální prostředí a jednotlivé faktory roztřídit o skupin podle PESTE analýzy a ve druhém stupni provést analýzu oborového prostředí. Faktory vnějšího prostředí spolu souvisí a neustále se mění. Změna jednoho faktoru vyvolá změny faktorů dalších. Manažer musí sledovat tendence působící ve vnějším prostředí nepřetržitě.

21 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

4.4. Vnitřní prostředí Vnitřním prostředím rozumíme množinu prvků a jejich vzájemných vztahů existujících uvnitř organizace (podniku). Je to tedy vnitřní prostředí podniku (organizace). Pro jeho pochopení je účelné podnik definovat jako sociálně technický systém, jehož prvky jsou lidé a věcné prostředky propojené vzájemnými komunikačními a řídícími vazbami. Je to systém otevřený a je spojený s okolím prostřednictvím sítě transakcí, které omezují jeho autonomii chování a ovlivňují jeho závislost na okolí16. Primárním úkolem managementu je zajištění trvalé životaschopnosti a existence podniku na základě aktivního a reaktivního vytváření rovnováhy mezi vnějším a vnitřním prostředím. Vnitřní prostředí je specifické pro každou organizaci. V literatuře lze najít více názorů na klasifikaci a charakteristiku složek vnitřního prostředí. Podle Eschenbacha lze v rámci celopodnikového systému rozšiřovat systém prováděcí, zabývající se procesem výroby, použitím zboží a osob, zahrnující podsystémy – výrobu, nákup, odbyt, výzkum, vývoj aj. a systém řídící, zahrnující podsystémy – hodnotový, plánovací a kontrolní, informační, organizační a podsystém personálního řízení. Všeobecně je rozšířený názor, podle něhož základními složkami vnitřního prostředí organizace jsou složky známé jako systém „ 7S“ firmy McKinsey [2]. Jiný přístup ke klasifikaci základních faktorů vnitřního prostředí organizace představuje tzv. princip klíčových faktorů, který považuje za klíčové: 1.

Lidské zdroje.

2.

Výzkum a vývoj.

3.

Finanční situaci, úroveň účetnictví a plánování.

4.

Marketing.

5.

Organizační úroveň a image organizace.

22 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Další přístup tzv. princip faktorů (potenciálů) úspěchu vychází z názoru, že každá organizace má specifické vnitřní prostředí a ve vztahu k vnějšímu prostředí, že má vlastní, specifické potenciály úspěchu a že je manažeři na základě analýzy mají definovat. Nejčastějšími potenciály (faktory) úspěchu, resp. Oblasti, kde je třeba hledat nedostatky jsou zpravidla: 1.

Kvalita výrobků a služeb, prodej a marketing – výkon se promění v zisk až si ho někdo koupí.

2.

Uspokojování potřeb zaměstnanců – spokojení zaměstnanci ovlivňují úspěch organizace.

3.

Neznámá rizika a nebezpečí – poznané nebezpečí – zažehnané nebezpečí.

4.

Nahromaděné neřešené problémy – nevyřešený problém je slabá stránka organizace.

5.

Finanční situace.

Novější přístupy, které navrhují klasifikovat faktory vnitřního prostředí na principu hodnotového řetězce, definují a rozlišují činnosti (procesy), jimiž se jednotlivé organizace liší a které ovlivňují jejich zisk.[1]

Porter v hodnotovém řetězci rozlišuje: 1.

Primární činnosti, mezi něž patří řízení vstupních operací, výroba provoz, řízení výstupních operací, marketing a odbyt a servisní služby.

2.

Sekundární (podpůrné) činnosti, které zahrnují procesy vytváření organizační a řídící struktury (infrastruktury) podniku, řízení pracovních sil, technický rozvoj a obstaravatelské činnosti (zásobování).

23 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Infrastruktura podniku Řízení pracovních sil Technický rozvoj Obstaravatelská činnost Řízení

Výrobní a

Řízení

Marketing

Servisní

vstupních

provozní

výstupních

a odbyt

služby

operací

operace

operací

Obr. č.: 4, Hodnotový řetězec podle Portera [1] Hodnotové řetězce podniků jednoho odvětví mohou, na základě různých podnikových strategií, struktur a procesů vykazovat značné rozdíly. Hodnotové řetězce jednotlivých produktů jsou součástí celkového hodnotového řetězce dodavatelů, výrobců, kooperačních partnerů a odběratelů. Metody analýzy podnikových hodnotových řetězců získaly v poslední době mimořádnou oblibu.[4]

4.5. Situační analýza vnitřního prostředí Jestliže základní manažerskou koncepcí je vytváření rovnováhy mezi vnějším a vnitřním prostředím, pak musí management neustále sledovat a analyzovat vnitřní prostředí, definovat klíčové faktory, potenciály úspěchu a na změny vnějšího prostředí reagovat. Konkrétním cílem situační analýzy vnitřního prostředí je definovat silné a slabé stránky organizace a pozici na trhu a v odvětví. Silné stránky vyjadřují to, co podnik dělá lépe než ostatní, kde dosahuje bez zvláštního vypětí sil lepší výsledky než konkurence, nebo má úspěchy tam, kde ostatní organizace neměly. Silné stránky je možno charakterizovat jako: 1.

Významné vlastnosti podniku a výrobků (služeb), které jsou jako významné vnímané a posuzované zákazníkem.

24 | S t r á n k a


2.

[Jan Hubený]

Významné přednosti podniku, které nemohou být v krátké době napodobitelné a dosažitelné konkurencí.

3.

Přednosti, které zajišťují dlouhodobý rozvoj organizace.

Definování silných a slabých stránek výrobku nebo organizace je obtížné, protože mohou být správně definovány pouze na základě srovnání s konkurenčními výrobky nebo organizacemi a pro takové srovnání není vždy k dispozici dostatek potřebných informací. Proto se doporučuje při definování silných a slabých stránek používat metody skupinového řešení problému. Metodické postupy používané při situační analýze vnitřního prostředí mohou být rozdílné podle toho z jakých principů klasifikace a definování faktorů vnitřního prostředí se vychází. Jsou-li např. východiskem potenciály (faktory) úspěchu, doporučuje se následující metodický postup: Analýza silných a slabých stránek •

Minulé úspěchy a neúspěchy

•

Příčiny minulých úspěchů a neúspěchů.

•

Budoucí silné a slabé stránky

Příležitosti a hrozby z analýzy vnějšího prostředí Zjištění a analýza potenciálů •

Využívaný potenciál

•

Využitelný potenciál

←

Problémová místa v organizaci

Určující faktory strategie organizace

↓ Určení klíčových schopností a kompetencí [2]

25 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Prvním krokem analýzy potenciálů je zjištění a analýza silných a slabých stránek. Této analýze by měly být podrobeny zejména: výrobek, výzkum a vývoj, nákup, výroba, logistika, odbyt, lidské zdroje, management a finanční oblast. V rámci analýzy se osvědčil postup spočívající ve: •

zjištění a analýze minulých úspěchů a neúspěchů,

•

analýze příčin minulých úspěchů a neúspěchů,

•

stanovení silných a slabých stránek, které budou působit i v budoucnosti a budou sloužit jako základna pro budoucí strategie organizace.

Druhým krokem je analýza potenciálů tj. faktorů úspěchu organizace v odvětví. Takovými faktory mohou být: znalost značky, hodnocení značky, kvalita výrobku, šířka sortimentu, distribuce, služba zákazníkům, organizace prodeje, inovační síla, technologické

know-how

aj.

Faktory

úspěchu

vyplývají

z analýzy

odvětví

a konkurence. Na základě těchto faktorů je podnik srovnávaný s jedním nebo několika nejsilnějšími konkurenty. Třetím krokem je určení klíčových schopností. Klíčová schopnost může být chápána jako souhrn znalostí, schopností a zručností, které mohou být v různých oblastech podniku zdrojem konkurenčních výhod. Z klíčových schopností se můžou vyvinout klíčové kompetence (tj. oblasti výkonů) a z nich klíčové výrobky. Klíčové schopnosti, kompetence a výrobky jsou ty, které: •

umožňují organizaci přístup k větším nebo novým trhům,

•

zvyšují užitnou hodnotu pro zákazníka nebo snižují náklady,

•

jsou jedinečné, obtížně napodobitelné konkurencí.

Klíčová schopnost je širší pojem a může zahrnovat více kompetencí nebo výrobků. Lze ji chápat jako zvládnutí procesu a technologie. Nejúspěšnější výrobky a jejich vnímání zákazníky jsou výchozími body k identifikaci klíčových schopností. Klíčové schopnosti musí podnik mít v budoucnosti, aby mohl obstát v konkurenci.[1]

26 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

V případě situační analýzy prováděné na základě principu hodnotového řetězce jsou jednotlivé kroky doporučovaného metodického postupu následující: 1.

Identifikace jednotlivých hodnotových aktivit pomocí zvoleného modelu hodnotového řetězce.

2.

Zjištění struktury nákladů a relativní pozice v nákladech v jednotlivých tvorby hodnot, tzn. v jednotlivých částech hodnotového řetězce.

3.

Zjištění užitku pro zákazníka a možnosti diferenciace v jednotlivých stupních tvorby hodnot v porovnání s konkurencí.

4.

Zjištění relativního postavení technologií a inovačního potenciálu v jednotlivých stupních tvorby hodnot.

5.

Určení hodnotových aktivit kritických pro úspěch podniku, vyplývajících z předchozích kroků.

6.

Vypracování strategických doporučení. [2]

27 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

4.6. Analýza SWOT Situační analýza vnějšího a vnitřního prostředí poskytuje vstupní informaci pro SWOT analýzu, která je založena na analýze silných (strengths) a slabých (weaknesses) stránek, příležitostí (opportunities) a hrozeb (threats), které tvoří východiska k plánování opatření (strategií) a reakcí organizace pro změny vnějšího prostředí. SWOT (TOWS) analýza se vypracovává nejčastěji formou matice (Tab. 1)[1] Na základě vzájemného porovnání příležitostí a hrozeb vnějšího prostředí a silných a slabých stránek vnitřního prostředí vyplývají v matici 4 možné skupiny strategií pro reagování organizace na změny vnějšího prostředí: 1.

Strategie SO, zaměřené na využití silných stránek k získání výhod z příležitostí vnějšího prostředí.

2.

Strategie ST, zaměřené na využití silných stránek a na eliminaci resp. Snížení negativních účinků hrozeb z vnějšího prostředí.

3.

Strategie WO, zaměřené na překonávání vlastních slabých stránek a využívání výhod z příležitostí vnějšího prostředí.

4.

Strategie WT, zaměřené na minimalizaci slabých stránek a vyhnutí se hrozbám z vnějšího prostředí.[2]

Při vyhodnocování a volbě strategií by měly jako prioritní být realizovány SO a WT na něž by měly být soustřeďovány podnikové zdroje.

28 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Matice SWOT Silné stránky

Slabé stránky

Strengths

Weaknesses

Strategie SO

Strategie WO

maxi-maxi

mini maxi

Hrozby

Strategie ST

Strategie WT

Threats

maxi-mini

mini-mini

Příležitosti Opportunities

Tab. č.1: Matice SWOT [2]

29 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

5. VLASTNÍ PRÁCE 5.1. Úvod

5.1.1. Luhačovice Luhačovice jsou největší moravské lázně s dlouhou tradicí lázeňské léčby dýchacích cest, trávicího ústrojí, diabetu a pohybového aparátu. Proslulé jsou přírodními léčivými prameny, příznivými klimatickými podmínkami a příjemným prostředím.

5.1.2. Léčivé Prameny v Luhačovicích Na území Luhačovic vyvěrá 16 hydrouhličitanochlorido-sodných kyselek a jeden sirný pramen. Nejznámějšími minerálními prameny jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka, Pramen Dr. Šťastného a Sv. Josefa. Teplota vyvěrající vody se pohybuje mezi 10 – 12 °C. Luhačovické vody jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě pro vysoký obsah minerálních látek a pro vynikající proplynění volným kysličníkem uhličitým.

5.1.3. Seznam indikací

V Luhačovicích se dle platného indikačního seznamu (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 58/1997 Sb.) léčí: •

Onemocnění dýchacího ústrojí (astma, alergická onemocnění dýchacích cest, chronická bronchitida, poruchy hlasu a chraptivost, pooperační stavy dýchacích cest, průduškové astma, fibróza plic).

30 | S t r á n k a


•

[Jan Hubený]

Nemoci trávicího ústrojí (poruchy trávení a nechutenství, klidové stádium vředové nemoci žaludku a dvanácterníku, stavy po operacích jícnu, žaludku a žlučníku).

•

Nemoci z poruch látkové výměny (cukrovka, otylost).

•

Poruchy pohybového aparátu (bolestivá onemocnění šlach, svalů, úponů, mimokloubní revmatismus, bolestivé syndromy páteře).

•

Nemoci oběhového ústrojí.

•

Onkologické nemoci (onkologické případy po ukončení léčby).

Lázeňská léčba spočívá ve využití přírodních léčivých zdrojů v kombinaci s nejmodernějšími léčebnými a rehabilitačními metodami.

5.1.4. Léčebné metody

Léčebnými metodami používanými v Luhačovicích jsou především: •

Pitná kúra, spočívá v pravidelném pití předepsaného množství přírodní minerální vody ráno nalačno a večer. Základní léčebnou dávkou je normalizovaný lázeňský pohár o obsahu 220 ml.

•

Inhalace, pomocí inhalačních přístrojů se léčivá voda dostává do dýchacího traktu.

•

Vodoléčebné procedury (uhličité koupele, přísadové koupele, perličkové koupele, skotské střiky, atd.).

•

Masáže (částečné, lymfatické, podvodní).

•

Léčebný tělocvik.

•

Vakuoterapie.

•

Plynové injekce.

•

Kyslíková terapie.

31 | S t r á n k a


•

Akupunktura.

•

Akupresura.

•

Slatinné obklady.

•

Elektroléčebné procedury.

•

Léčba laserem.

•

Léčba

magnetem

a

[Jan Hubený]

mnoho

dalších

léčebných

i

relaxačních

metod,

předepisovaných po odborném lékařském vyšetření.

5.1.5. Vývoj minerálních pramenů Minerální prameny vyvěraly v bezprostřední blízkosti Luhačovic od nejstarších dob. První prameny byly zachyceny v druhé polovině 17. Století (Amandka a Vincentka) Pramenům se začalo říkat "luhačovická voda". Do první poloviny 19. století byly upraveny již čtyři prameny samovolně vyvěrající na povrch. Těmi byly: Amandka, Vincentka, Janovka a Aloiska.V letech 1856 - 1857 byly vykopány studny dalších dvou pramenů - Antonínky a U čítárny (Čítárna). Následovaly prameny

Jubilejní

a

Ústřední.

Ottovka

byla

zachycena v roce

1905

a v roce 1910 pramen Elektra 1. Snaha o rozšíření luhačovické zřídelní základny a získání nezávadné minerální vody z větších hloubek vedla k provedení dvou vrtů - koncem roku 1929 byl navrtán pramen Gejzír (dnešní pramen Dr. Šťastného) a v roce 1930 znovu pramen Elektra. V šedesátých letech minulého století bylo využíváno 12 minerálních pramenů, z toho 6 nadzemních pramenů a 5 studní mělkého jímání (z hloubky do 10 - 15 m). V letech 1961 - 1973 došlo k nejrozsáhlejšímu výzkumu luhačovické zřídelní struktury. Byly vybudovány další tři nové prameny - Bystrica (1972), Dagmar (1972) a Elektra 2 (až 1976). V lednu 1987 - došlo k havárii kanalizačního sběrače, a tím ke kontaminaci pramenů mělkého jímání. Prameny mělkého jímání nemohly být proto již používány. V roce 1987 byly vybudovány prameny Nová Čítárna a Nová Janovka. O rok později byly

navrtány

32 | S t r á n k a

zbývající

čtyři

-

Nový

Jubilejní,

Vincentka

2,

Vladimír


a Nová Vincentka.

V této

[Jan Hubený]

době

měly

Luhačovice

20

hydrogenuhličitanochloridosodných kyselek a jeden Sirný pramen. V roce 1993 rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví o likvidaci většiny mělkých zdrojů, v nichž se minerální voda jímala z hloubky do 10 - 15 metrů. Nové vrtné práce byly zahájeny v roce 1997 z podnětu Léčebných lázní Luhačovice - Sanatoria Miramare, s.r.o. Získán byl pramen Jaroslava. Totéž zdravotnické zařízení požádalo v roce 1999 o přebudování nedokončeného hlubinného vrtu BJ 321. Rekonstrukce proběhla v letech 1999 - 2000. Nový pramen dostal jméno pramen Sv. Josefa. V současné době je v Luhačovicích celkem 16 minerálních pramenů, z nichž jeden je pramen Sirný, ostatní jsou hydrogenuhličitanochloridosodné kyselky.

5.1.6. Vývoj lázní Luhačovice Kolem roku 1760 se začali objevovat v Luhačovicích první hosté. Postupně zájem o zdejší prameny vzrůstal. V roce 1789 byl postaven poblíž pramenů hostinec s několika pokoji pro ubytování hostů. Rozmach lázní podporovaly zprávy o úspěšném léčení a četné lékařské práce, které vysoce hodnotily blahodárnou léčivou sílu "luhačovské vody". Koncem 18. století byl postaven Zámeček, Vincencův dům, Stolařský dům, Venkovský dům s pokoji pro hosty. V polovině 19. století měly lázně 10 pojmenovaných domů s 83 pokoji, dvě kuchyňská stavení a dvě náměstí. V roce 1895 zaznamenaly lázně do té doby největší počet hostů - až 1 700. V roce 1902 se lázně změnily na akciovou společnost.

5.1.7. Porevoluční vývoj akciové společnosti

Akciová společnost byla založena podle § 172 obchodního zákoníku. Jediným zakladatelem společnosti byl Fond národního majetku ČR, na který přešel majetek státního podniku ve smyslu § 11 odst.3 zák.č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu 33 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

majetku státu na jiné osoby. Zápis do Obchodního rejstříku byl proveden 30. dubna 1992. Základní jmění bylo rozděleno: •

85.122 akcií jmenovité hodnoty 1.000,-- Kč na jméno.

•

10.000 akcií jmenovité hodnoty 1.000,-- Kč zaměstnaneckých.

•

akcií jmenovité hodnoty 1.000,-- Kč na jméno Město Luhačovice.

•

akcie jmenovité hodnoty 1.000,-- Kč na jméno Fondu národního majetku České

republiky (Zlatá akcie). V současné době je jediným akcionářem pan Martin Burda vlastnící všechny akcie, tedy 100% základního jmění akciové společnosti Lázně Luhačovice.

5.1.8. Lůžkový fond Akciová společnost disponuje celkem 1358 lůžky, z toho 1059 pro dospělé a 299 pro děti. V komplexních lázeňských hotelích je to 230 lůžek, Morava 172 a wellness hotel Jurkovičův dům disponuje 80 lůžky. Ostatní kapacity pro dospělé jsou situovány buď do lázeňských objektů s celodenním stravováním nebo jen se stravováním formou snídaně, nebo do penzionů jen s možností ubytování.[16]

34 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

5.2. Vnější prostředí 5.2.1. Mezinárodní prostředí

Situace se ve střední Evropě v posledních sedmnácti letech značně změnila. Postkomunistické země zrušily svou izolovanost a otevřely své hranice volnému obchodu. Česká republika je již třetím rokem členem Evropské unie a od roku 2008 se stane členem také Schengenské dohody, což bude mít za následek volný pohyb osob těchto zúčastněných zemí. Česko patří k nejvyspělejším z postkomunistických zemí střední Evropy. Také růstem Ekonomiky se řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v EU. Od roku 1990 došlo velkému nárůstu zahraničních investic. Vlivem globalizace se ztrácí význam hranic a nadnárodní organizace přesouvají své působiště do míst levnějšího provozu. Integrace Česka do mezinárodních společenství má vliv na politický a právní systém. Přijetí do mezinárodních společenství znamená splnění vstupních podmínek, čímž je v jisté podobě garantována celková stabilita země. Následkem toho roste příliv zahraničního kapitálu, expanze nadnárodních společností do ČR. Jak expandují společnosti, přijíždějí i zahraniční turisté. V kontextu s lázeňstvím je zřejmé že s rozšířením trhu se zvětšuje i počet potenciálních klientů – pacientů.


Národní prostředí ČR se výrazně mění od roku 1990. Hlavní politické změny z let 1989/1990 způsobily transformaci příkazové ekonomiky na ekonomiku tržní. Otevřely se hranice, uvolnily se politické i ekonomické bariery. Obnovil se cestovní ruch, pohyb osob zboží i surovin ve střední Evropě. Jak je uvedeno v analýze PESTE, změna v politické sféře dala podnět k rozvoji celé ekonomiky, obchodu a cestovního ruchu. Cestovní ruch je pro oblast lázeňství významný především přílivem zahraničních turistů a pacientů.

35 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Analýza ekonomického prostředí v analýze PESTE vypovídá o růstu české ekonomiky, což má pozitivní vliv na důvěru v české společnosti. Na důvěru v českou měnu má vliv i nízká inflace. Růst cenové hladiny nepřesáhnul v posledních 5 letech 3%. Pro zahraniční turisty je tato stabilita také velmi důležitá, jelikož nehrozí žádné riziko prudkého znehodnocení či poklesu kurzu české měny. Také převládající vývoz zboží a služeb nad dovozem vypovídá o rostoucí oblíbenosti českého zboží a služeb. Důsledkem těchto vlivů vzrostl počet zahraničních pacientů. Rostoucí vládní deficit, vládní dluh a státní dluh se především projevuje v redukci výloh zdravotní pojišťovny a tedy v poklesu pacientů s plně nebo částečně hrazenou lázeňskou péčí. Pokles klientů vysílaných Zdravotními pojišťovnami činil mezi léty 2005 a 2006 11,9%, naopak byl zjištěn nárůst tuzemských samoplátců o 6,2%. Z analýzy sociálního prostředí analýzy PESTE jsou nejvýznamnějšími ukazateli míra zaměstnanosti, obecná míra nezaměstnanosti a vývoj průměrných reálných mezd, vzdělanost či vybavenost domácností. Z těchto údajů lze vyvodit, že blahobyt obyvatelstva roste. Roste vzdělanost, roste vybavenost domácností a především rostou průměrné mzdy. Lze očekávat že orostou i výdaje domácností. Trendem se stává zdravý životní styl. Společnost se začíná více starat o své zdraví, a to předavším z preventivního hlediska. Stejně jako v západních zemích lidé začínají více vnímat cenu zdraví a začínají více investovat do zdravého životního stylu. Přírůstek tuzemských samoplátců v lázních Luhačovice lze připisovat tomuto vývoji sociálního prostředí. Vývoj technologického prostředí má především vliv ve výrobních sektorech ekonomiky a teprve sekundárně s rostoucí produktivitou práce může ovlivňovat příjmy domácností. Na příjmu domácností pak v konečném důsledku závisí, zda a kolik lidé budou investovat do svého zdraví například návštěvou lázní. Ekologické prostředí jeho stav vývoj jen vzdáleně ovlivňuje zdravotní stav obyvatel, což může přivést potenciální pacienty. Kupříkladu trvale špatné rozptylové podmínky v určitých regionech mohou mít za následek zvýšený výskyt osob s onemocněním horních cest dýchacích.

36 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

5.2.3. Makroprostředí Makroprostředí

je

tvořeno

faktory

vznikajícími

v mezinárodním,

národním

a regionálním prostředí, působícími však na konkrétní výrobky nebo služby organizace nepřímo. Analýza makroprostředí je označována analýzou PESTE nebo STEPE. 5.2.4. Analýza PESTE 1.

Politické a právní prostředí

Politická situace v České republice je od roku 1993 považována za stabilní, což jen dokazuje vstup do Evropské Unie v roce 2004. Přijetí do EU též vypovídá o právním prostředí, jež po vstupu je stále více ovlivňováno Evropskou legislativou, implementacemi evropských nařízení, směrnic, atd. Další skutečnost, která vypovídá o České politické situaci je brzký vstup do Schengenského prostoru 1. 1. 2008. Politické a právní faktory velmi silně působí i na ekonomiku země, množství zahraničních investic apod., což je předmětem dalších kroků analýzy PESTE.

2.

Ekonomické prostředí

Ekonomické prostředí působí na vývoj a strukturu národního hospodářství. Vystihují

jej

nejlépe

makroekonomické

ukazatele

(zprostředkované

Českým

statistickým úřadem). Z nich jsou uvedeny pouze některé. Hrubý domácí produkt, vývoz, dovoz, úroveň a diverzifikace mezd a míra inflace. Hrubý domácí produkt představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích činností považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržních i netržních). HDP na 1 obyvatele v Kč je podíl HDP v běžných cenách a středního stavu obyvatel v příslušném roce. Inflace je obecně definována jako růst cenové hladiny, tj. charakterizuje míru znehodnocování měny v přesně vymezeném časovém období. Míra inflace je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen.

37 | S t r á n k a


HDP Rok

(mld. Kč, b. c.)

HDP na 1 obyvatele (Kč/obyv., b. c.)

[Jan Hubený]

HDP na 1 obyvatele v HDP (%,

Vývoz

Dovoz

zboží a

zboží a

PPS

r/r,

služeb

služeb

(PPS/obyv.,

reálně)

(%, r/r,

(%, r/r,

reálně)

reálně)

b. c.)

Míra inflace

1993

.

.

.

.

.

.

20,8

1994

.

.

.

.

.

.

10,0

1995

1 466,5

141 957

10 668

.

.

.

9,1

1996

1 683,3

163 183

11 643

4,0

5,5

12,1

8,8

1997

1 811,1

175 772

11 875

-0,7

8,4

6,9

8,5

1998

1 996,5

193 929

11 979

-0,8

10,4

8,3

10,7

1999

2 080,8

202 357

12 404

1,3

5,4

4,9

2,1

2000

2 189,2

213 110

13 033

3,6

16,5

16,3

3,9

2001

2 352,2

230 064

13 738

2,5

11,2

12,8

4,7

2002

2 464,4

241 593

14 595

1,9

2,1

5,0

1,8

2003

2 577,1

252 617

14 874

3,6

7,2

8,0

0,1

2004

2 781,1

272 468

16 013

4,2

21,1

18,2

2,8

2005

2 970,3

290 232

17 309

6,1

10,4

4,8

1,9

2006

3 204,1

312 087

6,1

14,6

14,2

2,5

Tab. č.: 2, Ukazatele reálné ekonomiky [6]

Jedním z nejvýznamnějších ukazatelů výkonu ekonomiky je hrubý domácí produkt. Vývoj hrubého domácího produktu má za posledních 14 let rostoucí charakter. S rostoucím hrubým domácím produktem roste i výkon České ekonomiky. Tempo růstu hrubého domácího produktu se za poslední 4 roky zvyšuje.

38 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Graf č.: 1, Vývoz a dovoz zboží a služeb [6] Vývoz zboží a služeb v průběhu let kolísal. Nejnižších hodnot dosahoval v letech 1993, 1996 a 1999. Maximálních hodnot dosahoval v letech 1997 a 2001. Vývoj rozdílu vývozu a dovozu má mírně rostoucí charakter, což je pro Českou ekonomiku pozitivní. Dovoz a vývoz zboží má podobný vývojový charakter, meziroční výkyvy a extrémní hodnoty se u těchto ukazatelů téměř shodují. Vývoz vykazoval nejnižší hodnoty v letech 1996, 1999 a v roce 2002. Maximální hodnoty byly naměřeny v letech 1997, 2001. Poslední 3 roky v Česku převládá kladná bilance zahraničního obchodu, vývoz převyšuje nad dovozem.

39 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Graf č.: 2, Míra inflace (v %) [6] Míra inflace klesla v průběhu čtrnácti let z 20,8% na 2,5% v roce 2006. Nejnižší míra inflace byla dosažena v roce 2003, naopak nejvyšší byla v roce 1993. Vývoj má klesající charakter. V posledních osmi letech inflace mírně kolísala, nepřekročila však hodnotu 5%.

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Vládní deficit (přebytek) mld. Kč . . -197,0 -55,8 -68,8 -100,1 -77,3 -81,5 -135,0 -166,8 -170,6 -80,6 -107,6

Vládní deficit (přebytek)/HDP Vládní dluh Státní dluh % mld. Kč mld. Kč . . 158,8 . . 157,3 13,4 214,4 154,4 3,3 209,9 155,2 3,8 236,7 173,1 5,0 299,8 194,7 3,7 340,5 228,4 3,7 405,4 289,3 5,7 591,5 345,0 6,8 702,3 395,9 6,6 775,0 493,2 2,9 855,1 592,9 3,6 903,5 691,2

Tab. č:. 3, Vládní deficit, vládní dluh, státní dluh [6]

40 | S t r á n k a

Státní dluh/HDP % . . 10,5 9,2 9,6 9,8 11,0 13,2 14,7 16,1 19,1 21,3 23,3


[Jan Hubený]

Vládní deficit, vládní dluh a státní dluh Z těchto ukazatelů vyplývá, jak vláda hospodaří se svými finančními prostředky, jak je přerozděluje. Zadlužení vlády vede k omezování výdajů, k úsporám, což se promítne do sociální sféry, kam míří velké množství prostředků ze státního rozpočtu. Dalším důsledkem nedostatku financí může být vysoká míra zdanění, Vysoké daně naopak brání volnému vývoji ekonomiky, mohou způsobit zpomalení růstu a ve finále pokles celkového příjmu státu z daní. Na státních financích je závislá také spousta významných neziskových institucí, např. školství a zdravotnictví či věda a výzkum, což se může negativně projevit v úrovni vzdělanosti obyvatelstva což ovlivňuje přímo jeden z klíčových výrobních faktorů, tedy lidské zdroje.

Graf č.: 3, Vládní a státní dluh [6]

Vládní deficit (přebytek) je výše čistých výpůjček (-) nebo čistých půjček (+) včetně úroků ze swapových operací. Vyjadřuje schopnost sektoru vládních institucí v daném roce financovat (+) jiné subjekty nebo potřebu sektoru vládních institucí být financován (-). Z tabulky vyplývá, že se vláda od roku 1994 pohybuje v záporných číslech, to znamená, že jde pouze o výpůjčky. Deficit zatím nepřekročil sumu -200 miliard korun, nejblíže se této hodnotě přiblížil v roce 1995. Poslední roky kolísá mezi třemi

41 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

a šesti procenty HDP. To však představuje značný nárůst, jelikož hrubý domácí produkt roste v posledních letech cca o 6% meziročně. Vládní dluh zahrnuje dle definice závazky sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných než účasti (s výjimkou finančních derivátů) a přijatých půjček ke konci roku. Státní dluh je tvořen souhrnem státních finančních pasiv (závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů a jiné závazky státu). Vládní dluh i státní dluh narůstá, jak je patrné z grafu.

3.

Sociální prostředí

Sociální prostředí zachycuje demografické a kulturní faktory, které jsou v úzkém vztahu k životní úrovni společnosti. Pro snahu objektivně posoudit sociální situaci v České republice, byly použity opět naměřené hodnoty Českým statistickým úřadem.

Saldo státního rozpočtu v mld. Kč. 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

1,1 10,4 7,2 -1,6 -15,7 -29,3 -29,6 -46,1 -67,7 -45,7 -109,1 -93,7 -56,3

Vyplácené Počet Podíl osob důchody obyvatel s terciálním celkem (v na vzděláním tis., stav jednoho (VŠ a VOŠ) k 31. 12.) lékaře v% 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

052 051 057 052 088 147 184 210 230 227 246 285 308

279 273 269 269 259 265 262 242 236 233 230 235 230

7,8 7,5 7,8 7,8 7,9 7,9 8,4 8,6 8,7 9,5 9,6 9,9 10,4

Tab. č.: 4, Veřejné finance, sociální sféra, kultura a životní úroveň [7]

42 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Saldo státního rozpočtu se vyvíjelo v kladných hodnotách v letech 1993 až 1995. Od roku 1996 už se jen prohlubuje deficit z 1,6mld. Kč v roce 1996 až po 56mld. Kč v roce 2005, nedostatek finančních prostředků má za následek nárůst vládního dluhu. Naopak vyplácené důchody si udržují téměř neměnnou hodnotu, meziroční růst nedosahuje ani míry inflace, pohybuje se do jednoho procenta. Dalším údajem v tabulce č. je počet obyvatel na jednoho lékaře. Toto číslo informuje o dosažitelnosti lékařské péče, protože čím více má lékař pacientů, tím méně se každému může věnovat a tím utrpí kvalita lékařské péče. Na velikosti této hodnoty se významnou měrou podílí i výše mzdy lékařů legislativní překážky apod. Vzhledem k tomu že počet pacientů na jednoho lékaře klesl z 279 v roce 1993 na cca 230 v posledních pěti letech, lze usuzovat, že situace je stabilní. V neposlední řadě o sociálním prostředí v Česku vypovídá vývoj počtu osob s terciárním vzděláním, který má velký vliv na technicko-technologický vývoj. Podle ČSÚ se počet osob s nejvyšším ukončeným vzděláním vysokoškolským zvedl ze 7,8% na 10,4% v roce 2005. Celková vzdělanostní struktura populace v České republice je zachycena v tabulce č. Počet osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním vzrostl od roku 2005 na o 0,5% na hodnotu 10,9%. Největší skupinu však tvoří osoby se středním vzděláním bez maturity jich je bezmála 40%. Druhou nejpočetnější skupinou jsou absolventi středních škol s maturitou, 32,6%. Osob se základním vzděláním není ani 20% a bez vzdělání je statistickým úřadem uváděno 0,1% populace.

Vzdělání [%] bez vzdělání 0,1 základní 19,2 střední bez maturity 37,2 střední s maturitou 32,6 vysokoškolské 10,9 Tab. č. 5.: Vzdělanostní struktura populace v ČR v roce 2006 [8]

43 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Ukazatelem sociálního prostředí je i tzv. vybavenost domácností. Vypovídá o životní úrovni populace. Měří se jako počet domácností odpovídající dané podmínce na celkový počet všech zkoumaných domácností. Zde se jako kritérium použila vybavenost chladničkou, automatickou pračkou, CD přehrávačem, jízdním kolem, automobilem, rekreačním objektem a osobním počítačem. Nejvyšší hodnota byla zaznamenána u jízdních kol, těch připadalo právě 1,5 na jednu Českou domácnost. Znamená to, že ve dvou domácnostech bychom měli nalézt 3kola. Druhou nejvyšší hodnotu tvoří počet automatických praček. Z výzkumu vyplývá, že z deseti domácností v Česku je jich devět vybaveno automatickou pračkou. V roce 2005 bylo také téměř 70% domácností vybavených osobním automobilem, osobními počítači disponovalo téměř 40% domácností.

1993 1994 1995 1996 1997 1998 2000 2001 2002 2003 2004 2005

chladnička s mrazničkou 13,8 18,4 25 29,4 35,2 39,2 45,1 50,5 54,8 58,1 61,7 66,3

automatická CD pračka přehrávač 63,7 4,5 65,6 4,2 69,7 5,1 73,5 5,8 78,1 7,1 80,1 9,1 81 11,5 84,1 14,4 86,4 17,9 88,7 23,4 89,9 28,3 91,2 35,9

123,7 133,8 139,1 146,9 152,4 149,3 145,9 149,8 154,6 155,3 155,4 158

osobní automobil 55,6 53,3 54,5 56,8 59,2 60,2 62,8 63,3 66,4 65,9 68,3 69,2

sociální

situaci

jízdní kolo

rekreační objekt 12,9 12,1 12,6 13,3 13,8 14,1 13,1 12,3 12,6 12,8 13,5 13

osobní počítač 5,2 5,3 7,2 8,5 11,5 13,6 17,5 21,4 25,2 28,4 34,2 39,7

Tab.č.: 6, Vybavenost na 100 domácností [7]

Dalšími

ukazateli,

které

poukazují

na

v zemi,

jsou

míra

nezaměstnanosti, průměrná reálná mzda a procentuální poměr starobního důchodu na průměrnou mzdu daného roku. Míra nezaměstnanosti dle následující tabulky kolísá posledních osm let mezi sedmi a osmi procenty.[19]

44 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

V prvním čtvrtletí roku 2007 bylo zaměstnáno nejvíce lidí od roku 1998. Míra zaměstnanosti, která vyjadřuje, kolik práceschopného obyvatelstva má uplatnění na pracovním trhu, dosáhla výše 65,4 procenta. To je více, než činí průměr všech zemí Evropské unie. Současně byl v prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenán největší meziroční pokles nezaměstnaných od roku 1993. Výrazný růst ekonomiky za poslední dva roky a příliv zahraničních investic má pro české zaměstnance podobu stále větší nabídky pracovních míst. Počty lidí bez práce klesly ve všech krajích země. Vyšší zaměstnanost než Česko má Dánsko (78,2 procenta), Finsko a Švédsko či Německo. EU jako optimální cíl pro míru zaměstnanosti stanovila 70 procent. Nejméně nezaměstnaných najdeme v Česku mezi vysokoškoláky, kde míra nezaměstnanosti dosahuje 1,5 procenta, uvádí analýza Českého statistického úřadu. Nízká nezaměstnanost je i mezi osobami s úplným středním vzděláním s maturitou (3,8 procenta). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (21,8 procenta) a nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených. Podle ČSÚ v Česku trvale ubývá pracovních míst v zemědělství a roste počet lidí zaměstnaných v průmyslu a službách. Česko ve srovnání s ostatními zeměmi EU získalo prvenství v podílu počtu zaměstnanců působících v průmyslu a stavebnictví. Zaměstnaností ve službách se ale řadíme zatím na dolní půlku tabulky zemí evropské pětadvacítky, kdy ve službách působí 55,9 procenta práceschopného obyvatelstva. V Nizozemsku je to ale 73 procent, ve Velké Británii 76,4 procenta. V Česku se od počátku letošního roku výrazně zvýšil i počet podnikatelů (o 26,4 tisíce osob), zejména podnikajících v oboru prodej a nákup nemovitostí a účetnictví. Česko má podle Eurostatu i třetí nejvyšší počet pracovníků, kteří pracují na plný pracovní úvazek (po Maďarsku a Slovensku). Naopak pracovníků, kteří pracují na částečné úvazky, zaznamenáváme pouze 4,4 procenta z počtu zaměstnaných. Eurostat při vykazování nezaměstnanosti porovnává ve všech zemích EU metodou ILO, kdy za nezaměstnané jsou považovány osoby, které ve sledovaném období neměly žádné zaměstnání, nepracovaly za žádnou odměnu, ale aktivně hledaly práci, do které 45 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

byly ochotny nastoupit do dvou týdnů. Údaje Eurostatu se tak liší od údajů úřadů práce a MPSV, které vycházejí z počtu registrovaných nezaměstnaných a počítají je jinou metodikou. Podle MPSV je míra nezaměstnanosti 7,7 procenta.[6] Dánsko

Švédsko

Nizozemí

Rakousko

Finsko

Německo

ČR

78,2

74,7

74,7

71,9

70,8

67,7

65,4

Francie

Belgie

Slovensko

Itálie

Maďarsko

Polsko

63,4

61,2

59,9

58,4

57,6

55,6

Tab.č.:7, Míra zaměstnanosti 15-64letých v EU (v %) [9] Obecná míra zaměstnanosti - vývoj Průměrné reálné mzdy vykazují vyšší tempo růstu než je růst cenové hladiny. Z toho vyplývá, že i čistý příjem obyvatel a tím roste i blahobyt. Průměrný starobní důchod kolísá od roku 1995 mezi 41 až 45% průměrné mzdy. Z těchto všech ukazatelů vyplývá, že situace v sociálním prostředí je stabilní a vyvíjí se dobrým směrem.

Obecná míra Průměrné reálné nezaměstnanosti mzdy

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

%, průměr 4,3 4,3 4,0 3,9 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1

Průměrný starob.důchod/průměrná mzda

%, r/r . 7,8 8,7 8,7 1,3 -1,4 6,2 2,4 3,8 5,4 6,5 3,7 3,2 3,9

Tab.č.:8 Nezaměstnanost v ČR, průměrný starobní důchod [6] 46 | S t r á n k a

% 47,0 44,4 43,8 43,5 45,3 45,9 45,2 44,2 43,4 43,5 42,2 40,6 41,1 41,0


4.

[Jan Hubený]

Technické a technologické prostředí

Česká republika nepatří k nejvyspělejším zemím světa, na druhou stranu však za těmito zeměmi nikterak významně nezaostává. Pro nastínění technické a technologické úrovně jsou použity údaje o počtu uživatelů internetu o lidských zdrojích ve vědě a technologiích a údaje o státních výdajích na vědu a výzkum, jejich vývoj v průběhu let.

Ukazatel

Celkem jednotlivci 15+ muži ženy

Uživatelé internetu (%)

Uživatelé internetu kteří používali internet pravidelně (alespoň jednou týdně)

Jednotlivci, kteří použili internet k nákupu v posledních 12 měsících

2003

2004

2003

2004

2003

2004

28,0

31,6

-

24,5

3,4

5,2

30,8

34,3

-

27,6

4,5

7,2

25,3

28,9

-

21,6

2,5

3,4

Tab.č.:9, Použití internetu jednotlivci [8] Z první tabulky je patrný vývoj uživatelů internetu. V roce 2004 činil 31,6%. Uživatelů mužů je přitom o 5 až 6% více než žen. Stejně tak pravidelní uživatelé internetu jsou zastoupeni převážně muži a to ve 27,6% kdežto žen, co pravidelně používají internet je o 6% méně, tedy 21,6%. V posledních letech se staly velkou oblibou internetové obchody. Počet osob využívající jejich služby překročil 7% u mužů. Z žen využívá těchto služeb pouze 3,4% v roce 2004. Z těchto hodnot tedy vyplývá, že informační technologie se stále u nás rozvíjejí a těší se stále větší oblibě. 2004 Ukazatel

Celková národní zásoba LZVT Osoby s terciárním vzděláním

2000

2002

2003

1 700 200

1 739 549

735 161

813 727

celkem

z toho ženy

1 781 144

1 826 536

906 938

831 721

862 226

367 696

Tab. č. :10, Lidské zdroje ve vědě a technologii [10]

47 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

O technicko-technologickém prostředí nejvíce vypovídá počet osob zabývající se touto oblastí. Z tabulky o lidských zdrojích ve vědě a technologiích vyplývá, že počet osob v České republice s tímto zaměřením stále roste. Od roku 2000 do roku 2004 se zvýšil cca o 100 000. Školství v České republice je na vysoké úrovni, je zde dostatek středních a vysokých škol.

2000 z toho z Ukazatel Celkem veřejných zdrojů Výdaje na VaV celkem

26 487

11 789

2000

26 487

2001

2002

2003

28 337 29 552 32 247

2004 z toho fin. celkem z veřejných zdrojů

35 083

14 695

Tab.č.:11, Výdaje na vědu a výzkum (v mil. Kč) [10] Dalším významným ukazatelem jsou roční výdaje na vědu a výzkum. Dle tabulky se tyto hodnoty zvýšily z 26 mld. Kč v roce 2000 na 35 mld. Kč v roce 2004. Investice do vzdělání, vědy a výzkumu jsou nejdůležitější předpoklady pro optimální technický a technologický vývoj v každé zemi. Česká republika je relativně malá země a tak zdroje pro financování těchto aktivit nejsou velké.

5.

Ekologické prostředí

Jelikož se péče o životní prostředí nestala ekonomicky atraktivní oblastí, ba právě naopak, je pořád ještě často opomíjena. Častokrát ustupují ekologické zájmy zájmům ekonomickým. Péče o životní prostředí je důležitá pro všechny občany ČR, proto je spravována státními orgány. Na veřejné mínění stále větší měrou působí různá aktivistická hnutí. Výsledky snah těchto organizací se začaly projevovat například i rostoucí oblibou Strany Zelených prosazující především velký důraz na ekologii. Jelikož ekologické zájmy jsou finančně náročné, je třeba, aby na tyto záležitosti dohlížel stát a stanovoval pravidla legislativně. Jak je patrné z následující tabulky, výdaje na životní prostředí z centrálních zdrojů v letech 1997 až 2002 narůstaly. Jedná se o prostředky poskytované Státním fondem životního prostředí, výdaji ze státního rozpočtu a Fondem národního majetku. Od roku 1997 narůstaly celkové výdaje 48 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

na ochranu životního prostředí z 9,2 mld. Kč na 12,3 mld. Kč v roce 2002. Na této částce se největší měrou podílel státní rozpočet sumou 5,0 mld. Kč. Státní fond životního prostředí se podílel částkou 4,1 mld. Kč a Fond národního majetku částkou 3,2mld. Kč. v mld. Kč, běžné ceny Zdroje financování akcí na ochranu životního prostředí Celkem

1997

1998

1999

2000

2001

2002

9,2

9,2

9,9

10,0

10,8

12,3

3,4

2,3

2,6

2,9

3,8

4,1

4,4

4,7

5,5

5,0

4,3

5,0

1,4

2,2

1,8

2,1

2,7

3,2

v tom: Státní fond životního prostředí Státní rozpočet Fond národního majetku

Tab. č.: 12, Výdaje na životní prostředí z centrálních zdrojů [11] Výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí, které se vztahují k aktivitám na ochranu životního prostředí (technologie, procesy, zařízení nebo jejich části), jejichž hlavním účelem je zachycení, odstranění, monitorování, kontrola, snižování, prevence nebo eliminace znečišťujících látek a znečištění nebo jakékoliv jiné poškození životního prostředí, ke kterému dochází při činnosti podniků.

49 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Investice na ochranu životního prostředí v letech 1997 – 2005 Programové zaměření ČR celkem (v mil. Kč, běžné ceny) nakládání s odpadními vodami ochrana ovzduší a klimatu

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

40 503 35 160 28 956 21 399 19 892 14 919 19 383 20 208 18 248 11 275 8 291

8 839

8 567

8 815

7 034

9 523

8 435

7 587

22 323 20 141 15 762 8 407

7 057

4 149

4 179

4 677

3 920

nakládání s odpady

4 765

4 698

2 597

2 270

1 463

1 236

2 125

2 834

2 572

rekultivace půdy ochrana biodiverzity (druhová rozmanitost) a krajiny omezování hluku a vibrací (kromě ochrany pracovišť) ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod ochrana proti záření výzkum a vývoj na ochranu ŽP ostatní aktivity na ochranu ŽP

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1 081

1 162

1 091

1 549

1 437

511

405

838

275

455

313

241

277

632

365

374

441

195

604 -

555 -

426 -

329 -

488 -

1 027 15

2 153 33

1 972 309

2 209 280

-

-

-

-

-

132

137

81

61

-

-

-

-

-

450

454

621

1 150

Tab. č. :13 Investice na ochranu životního prostředí v letech 1997 – 2005 [12]

Z poslední tabulky vyplývá, že investice na ochranu životního prostředí v ČR klesají. V roce 1997 celková suma představovala 40,5 mld. V roce 2005 je tato částka už jen 18,2 mld. Nejvíce investic si žádají náklady na odpadní vody. Tyto náklady začínající v roce 1997 na částce 7,6 mld. v průběhu let klesly na částku 3,9 mld. v roce 2005. Další nejnákladnější položkou je ochrana ovzduší a klimatu, která představuje v roce 2005 3,9 mld. Kč. V neposlední řadě významná částka plyne i na řešení problémů s odpady, na něž se v roce 1997 uvolnilo 4,7 mld. Kč, a v průběhu let tato částka klesla na 2,5 mld. Kč v posledních letech.

5.2.5. Regionální prostředí Lázně Luhačovice se nacházejí ve Zlínském regionu. Zlínský kraj je nejvýchodněji položeným krajem České republiky. Hlavním městem tohoto kraje je Zlín, vzdálený cca 25Km od lázní Luhačovic. Pro tento region je typický členitý povrch, pahorkatiny 50 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

a hornatiny z větší části s lesním porostem. Průmysl se zde vyvíjel především obuvnický, chemický a strojírenský. Vzhledem k členitosti povrchu chybí zde stále páteřní dálniční síť, přímé železniční spojení nebo letiště s mezinárodními linkami. Velká vzdálenost od hlavního města Prahy, nízká informovanost o tomto kraji, či komplikovaná doprava způsobuje nízkou návštěvnost tohoto regionu zahraničními turisty. Jak je patrno z grafu, umístil se Zlínský kraj mezi posledními v návštěvnosti zahraničními turisty.

Graf č. :4, Návštěvnost krajů zahraničními turisty (rok 2006) [13] 5.2.6. Oborové prostředí Oborové prostředí je tvořeno skupinou podniků provozujících lázeňskou činnost. Faktorů, které ovlivňují toto odvětví je mnoho. Ať už legislativa a změny v hrazení lázeňské péče zdravotními pojišťovnami pro tuzemské pacienty, politická a ekonomická situace České republiky důležitá pro zahraniční klientelu, nebo dostupnost, infrastruktura, kvalita služeb či neméně důležitá kvalita léčivých vod.

51 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Faktory odvětvového prostředí působí na organizace v daném oboru přímo a současně jsou těmito organizacemi také ovlivňovány. Míra ovlivňování odvětvového prostředí jednotlivými organizacemi závisí na počtu organizací, na stupni koncentrace odvětví, na státních zásazích do odvětví aj.[1] Skupiny činitelů – faktory Velikost trhu. Česká republika má díky své pestré geologické stavbě široký výběr přírodních léčivých zdrojů, ať už to jsou minerální vody, plyny či peloidy. Převážná část těchto vod obsahuje oxid uhličitý. Jsou využívány ve 24 lázeňských místech. V 10 lázeňských místech jsou k léčbě využívány peloidy. V dalších lázeňských místech, kde jsou splňována příslušná kritéria, byly zřízeny lázně klimatické. Zásahy státu. Stejně jako v ostatních vyspělých evropských zemích je i v České republice vlastníkem přírodních léčivých zdrojů stát. Je zárukou ochrany a zachování. K léčbě jsou využívány pouze ty zdroje, které byly prohlášeny ministerstvem zdravotnictví za léčivé. Jsou to zdroje, které mají vhledem ke svému charakteru složení a fyzikálním vlastnostem stálé, vědecky prokázané léčivé účinky a vyhovují hygienickým požadavkům. Segmentace trhu. Klienty lázeňských center jsou především osoby starší. Jde buďto o samoplátce tuzemské, zahraniční pacienty nebo klienty, kteří mají léčbu hrazenou zdravotní pojišťovnou.

Ukazatel Pacienti celkem platící tuzemci celkem cizinci celkem

2000 275 811

2002 295 968

2003 298 994

2004 309 258

2005 314 298

31 901 93 201

35 701 109 212

30 955 117 922

45 301 117 196

55 862 120 474

Tab. č.: 14, Pacienti v lázeňských léčebnách ČR [14]

52 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Atraktivita, růstový potenciál odvětví. Atraktivita evropských lázní stále stoupá souběžně se zdravým životním stylem, který se v poslední době těší velké oblibě především u mladých lidí, což může zvrátit dlouho trvající převahu starších pacientů před mladými a přilákat více mladých klientů. Důležitým faktorem ovlivňujícím atraktivitu konkrétně lázní v Česku je informovanost veřejnosti. Velké oblibě se těší západočeský lázeňský trojúhelník – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně. Bohužel čím více na východ tím povědomí o jinak kvalitních lázních klesá. Úroveň odvětví. Klíčovými faktory úspěchu jsou bez pochyb na prvním místě kvalita léčby a léčivého zdroje, informovanost veřejnosti, kvalita služeb, dostupnost aj. Bariery vstupu do tohoto odvětví jsou omezené léčivé zdroje, které se nacházejí jen v určitých lokalitách. Technologická náročnost je na srovnatelném stupni jako zdravotnictví samotné. Nutnými stupni nejsou jen léčivé zdroje a nákladné příslušenství a přístrojové vybavení pro jejich provozování, nýbrž i lidské zdroje jsou v tomto oboru velmi omezené.

5.2.7. Konkurenční prostředí

Konkurenční prostředí v oblasti lázeňství není ovlivňováno klasickými faktory jako v jiných odvětvích. Všechny lázně si navzájem nekonkurují a také jedny lázně nemohou přebrat klientelu ostatním. Důvodem je geografická alokace léčivých zdrojů, jejich diferenciace pro určité choroby a také omezenost těchto přírodních zdrojů. Také jako jinde neexistují substituty. Složení každé minerální vody je jedinečné, charakteristické právě pro jedny lázně. Konkurenční prostředí lze zmapovat v České republice jen velmi zhruba na základě tzv. věstníku, indikačního seznamu stanoveného vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 58/1997 Sb. Indikační seznam určuje pro každé lázně soubor indikací (onemocnění) pro které lze lázeňskou péči poskytnout.

53 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

INDIKAČNÍ SEZNAM I.

NEMOCI ONKOLOGICKÉ Indikace: m.Hodgkin, neodgk. Lymfomy, nádory horních cest dýchacích, hltan, hrtan, nádory plic Lázeňské místo: Luhačovice, Františkovy L., Karlova Studánka, Karlovy Vary, Mariánské Lázně

II.

NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ Indikace: funkční poruchy periferních cév. Lázeňské místo: Luhačovice, Františkovy L., Běloves, Libverda, Teplice, Teplice n. B., Darkov, Karlova Studánka, Poděbrady, Konstantinovy L.

III.

NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ Indikace: vředová nemoc žaludku, duodena, pooperační stavy žaludku, duodena a jícnu, střevní poruchy, stavy po těžkých střevních infekcích Lázeňské místo: Luhačovice, Bílina, Karlovy Vary

IV.

NEMOCI Z PORUCH LÁTKOVÉ VÝMĚNY A ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ Indikace: diabetes mellitus, obezita, hyperlipoproteinemie Lázeňské místo: Luhačovice, Bílina, Karlovy Vary

V.

NETUBERKULÓZNÍ NEMOCI DÝCHACÍHO ÚSTROJÍ Indikace: stavy po operacích HCD a DCD, hypertrofické a atrofické záněty HCD, chronické sinussitidy a sinobronchitidy, stay po zápalu plic, chronická bronchitis, záněty dolních cest dýchacích, následky poškozeí tox. účinky plynů, astma bronchiale, poškození laryngu a hlasivek z přetížení Lázeňské místo: Luhačovice, Karlova Studánka, Jeseník, Mariánské Lázně

VI.

NEMOCI NERVOVÉ 54 | S t r á n k a


VII.

[Jan Hubený]

NEMOCI POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ Indikace: bolestivé syndromy šlach, úponů, podkožní tkáně, tuku, kosterních svalů, včetně postižení prací s vibrujícími stroji a nadměrným jednostranným přetížením, mimokloubní revmatismus Lázeňské místo: Luhačovice, Bechyně, Bělohrad, Bludov, Bohdaneč, Dubí, Františkovy L., Hodonín, Jáchymov, Kundratice, Libverda, Mšené, Ostrožská N. Ves, Slatinice, Teplice, Toušeň, Třeboň, Velichovky, Vráž, Klimkovice, Kostelec.

VIII. IX.

NEMOCI MOČOVÉHO ÚSTROJÍ DUŠEVNÍ PORUCHY

X.

NEMOCI KOŽNÍ

XI.

NEMOCI ŽENSKÉ

Pomocí indikačního seznamu byly určeny konkurenční vazby mezi lázněmi Luhačovice, Františkovými Lázněmi, Lázněmi Jeseník, Karlovou Studánkou, Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi, Poděbrady a Bludovem. Ve skutečnosti je jich mnohem více, ale byly brány v potaz pouze indikace, kterými se Luhačovice zabývají v největší míře. [12]

55 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

5.3. Situační analýza vnějšího prostředí Situační analýza vychází z analýzy PESTE, analýzy mezinárodního, národního, regionálního a oborového prostředí. Účelem je vyvodit ucelené závěry z předem rozebíraných oblastí, identifikovat a předvídat jaké faktory mohou ovlivnit činnost organizace. Tržní příležitosti: 1.

Růst solventnosti obyvatel ČR. (Dle analýzy PESTE – ekonomická a sociální situace a analýzy národního prostředí, zvyšuje se životní úroveň a blahobyt v Česku, z toho lze vyvozovat i vyšší platební schopnost a ochotu investovat finanční prostředky do nadstandardní lékařské péče)

2.

Trend – zdravý životní styl. Zájem o léčbu přírodními prostředky, v návaznosti na růst životní úrovně v Česku, roste zájem o investice do vlastního zdraví.

3.

Zvýšení počtu samoplátců (dle analýzy PESTE, růst státního a vládního dluhu způsobuje omezené hrazení lázeňského pobytu pojišťovnami – uvolňování barier a monopolního postavení zdravotních pojišťoven, snižování jejich tlaku na cenovou politiku)

4.

Cestovní ruch, příliv cizinců do Česka, potenciálních zákazníků (analýza mezinárodního a oborového prostředí) Lze očekávat další zvyšování počtu zahraničních pacientů vlivem Schengenské dohody od roku 2008

5.

Pozice největších lázní na Moravě. Z pozice největších lázní na Moravě lze očekávat, že na tomto lokálním trhu nebudou mít Luhačovice silnou konkurenci, zvláště z hlediska investic a vybavenosti řadou technického zařízení.

6.

Kvalita léčivých vod, výjimečným složením a obsahem rozpuštěných minerálních látek ve vysoké koncentraci se luhačovické léčivé prameny řadí mezi jedny z nejlepších v Evropě.

56 | S t r á n k a


7.

[Jan Hubený]

Geografická poloha. Oblasti s velkým potenciálem kde Luhačovice mají ve svém zaměření, vybavení a léčbě konkurenční výhodu, jsou Morava, západní Slovensko, severovýchodní Rakousko, jižní Polsko

Hrozby (ohrožení) 1.

Počet cizinců, kteří ročně navštíví Českou republiku, roste. Počet zahraničních pacientů v Luhačovicích stagnuje odlivem klientů z Německa.[23]

2.

Geografická poloha. Region se nachází ve východní části České Republiky, což je relativně daleko pro pacienty ze západní Evropy.

3.

Infrastruktura regionu. Špatná dostupnost, chybí zde dálniční síť, přímá železnice, i letiště s mezinárodními lety.

4.

Konkurence v západních Čechách. Významnou konkurencí je tzv. lázeňský trojúhelník nacházející se v západních Čechách. Tvoří jej lázně Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně. Jejich výhodná geografická poloha tyto lázně předurčuje k velké návštěvnosti zahraničními pacienty.

5.

Léčené indikace v Luhačovicích nedávají možnost spojení léčby s vodními atrakcemi, jak je to možné například u termálních pramenů a některých lázní zaměřených na kožní nemoci a nemoci pohybového aparátu. Takovými aqvaparky jsou například lázně v maďarském Györu, slovenském AquaCity nebo rakouském Laa an der Thaya. Tyto „lázeňské aquaparky“ jsou velmi populární.

57 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

5.4. Vnitřní prostředí Pro analýzu vnitřního prostředí Lázní Luhačovice a.s. je použit tzv. princip klíčových faktorů, který považuje za klíčové faktory: 5.4.1. Lidské zdroje. V akciové společnosti pracuje celkem 582,8 zaměstnanců. Z toho 16,8 lékařů, 102,2 příslušníků středního zdravotnického personálu, 73,7 osob kategorie ostatního zdravotnického personálu. Ubytovací personál čítá 98,3 osob. Stravovací personál je zastoupen 165,2 zaměstnanci. Technicko-hospodářských pracovníku je 71. Zbylých 55 pracovníků je bez přesného kategorizovaného určení. 5.4.2. Výzkum a vývoj. Lázně Luhačovice, a.s. nevyvíjí aktivity ani výdaje na činnost v oblasti výzkumu a vývoje. Svou činností nezatěžuje životní prostředí. V oblasti ochrany životního prostředí vyvíjí aktivity směřující k používání surovin a materiálů bez negativního dopadu na ekologické poměry regionu. 5.4.3. Finanční situace Finanční situace akciové společnosti je stabilní. Tržby v letech 2004 a 2005 vykazovaly přibližně stejnou sumu cca 346 mil. Kč. Investice do nových technologických zařízení pro léčbu, investice pro provoz a investice do projektů kulminují kolem 30 mil. Kč. V roce 2005 akciová společnost investovala 10 mil. Kč jen do léčebných zařízení. 5.4.4. Marketing, image organizace Byly vytvořeny internetové stránky, kde klienti mohou získat o všem podrobné informace. S uvedením do provozu možnosti rezervace ubytování přes internet vzrostla i rapidně návštěvnost těchto stránek. Nabídka pobytů v Lázních Luhačovice, a.s. se dělí na dvě základní skupiny: 1)

Léčebné pobyty. Sem patří pobyty s komplexní lázeňskou péčí, s příspěvkovou

lázeňskou péčí a samoplátcovské léčebné pobyty.

58 | S t r á n k a


2)

[Jan Hubený]

Relaxační a regenerační pobyty. Do této skupiny patří tzv. nabídka Zdravotní

dovolené, Lázeňské wellness pobyty, Regenerace pohybového aparátu. Do programů jednotlivých pobytů byly zařazeny některé nové procedury, které rozšiřují nabídku služeb (např. stanovení tělesné kondice prostřednictvím chodeckého testu, uklidňující perličková koupel před spánkem s přísadou meduňky, rašelinová koupel…) Programy všech dosavadních relaxačních pobytů byly zpřesněny dle veškerých požadavků klientů tak, aby co nejvíce naplňovaly očekávání jednotlivých cílových skupin, pro které jsou určeny – seniory, ženy, manažery, atd. U tuzemské nabídky byl zaznamenán největší nárůst počtu hostů u pobytů: „Pobyt pro seniory“, „Pobyt pro ženy“, „Regenerace zad a kloubů“, „Lázeňská dovolená“, „Prodloužený víkend v Jurkovičově domě“. Lázně Luhačovice, a.s. se také v letošním roce opět umístily TOP 100 obdivovaných českých firem. Už po čtvrté se akciová společnost umístila mezi špičkou českých firem. V této soutěži je hodnocena kvalita managementu, schopnost přilákat a udržet talentované zaměstnance, vztah firmy a společnosti, vztah k životnímu prostředí, podpora regionu, obecně prospěšné projekty apod. Důležitým prostředkem styku s veřejností jsou i internetové stránky, kde klienti mohou získat podrobné informace. S uvedením do provozu možnosti rezervace ubytování přes internet vzrostla i rapidně návštěvnost těchto stránek. [12] Lázně Luhačovice, a.s. oficiálně obdržely dne 25. 11. 2004 Certifikát, vydaný certifikačním orgánem TÜV CERT-TÜV Rheinhald Group SRN, potvrzující zavedení a používání systému managementu kvality poskytovaných služeb, dle EN ISO 9001:2000 v oboru Lázeňské léčebné a odborné ambulantní zdravotnické služby, hotelové a gastronomické služby. Kulturní akce v Luhačovicích. Lázně Luhačovice hostí mnoho významných kulturních akcí. Z nich nejvýznamnější je například setkání prezidentů, lékařské sjezdy a konference, hudební festival Janáček a Luhačovice, vystoupení předních českých umělců atd. Nechybí zde ani možnost sportovního vyžití např. tenis, minigolf, squash, 59 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

fitness, sauna, cyklistika, koně, rybolov, turistika a jiné. Akciová společnost provozuje také

cestovní

kancelář

Luhanka,

organizující

výlety

a

poznávací

zájezdy

po významných místech zlínského regionu. Nechybí zde také kino. Konají se i divadelní představení v lázeňském divadle. [12] 5.4.5. Klientela Klientela v roce 2006 Lázně Luhačovice navštívilo v roce 2006 celkem 28 729 hostů. Je to přibližně stejný počet jako v roce 2005. Růst počtu klientů byl pouze zaznamenán u krátkodobých relaxačních a wellness pobytů pro tuzemskou klientelu (cca + 6,2%), avšak tento nárůst klientů nepokryl pokles pobytových dnů způsobený poklesem klientů vysílaných Zdravotními pojišťovnami ČR. Struktura klientely v roce 2006 z pohledu počtu klientů: •

Klienti s plnou úhradou od zdravotní pojišťovny

22,3%

•

Klienti s částečnou úhradou od zdravotní pojišťovny

4,2%

•

Tuzemští samoplátci

60%

•

Zahraniční samoplátci

13,5%

Zahraniční hosté přijíždějí především z Rakouska, Německa, a Izraele. V roce 2006 začal růst počet hostů z Ruska a Slovenska, kde vyvíjí Lázně Luhačovice aktivity s cílem získávání nových klientů. U zahraničních klientů byl celkově zaznamenán pouze mírný nárůst, který je způsoben především výrazným poklesem německé klientely.

60 | S t r á n k a


Hosté celkem

[Jan Hubený]

Hosté s hrazeným Tuzemští pobytem samoplátci pojišťovnou

Cizinci

1994

14532

9922

4296

314

1995

18065

12477

4818

770

1996

19842

11665

6997

1180

1997

20474

9836

8651

1987

1998

22656

10172

9230

3254

1999

22534

9829

10039

2666

2000

23590

10293

10639

2658

2001

26656

9608

13679

3369

2002

27510

9113

14982

3415

2003

27078

9397

14748

2933

2004

28766

9027

16641

3098

2005

29094

8636

16637

3821

2006

28789

Tab. č.: 15, Vývoj počtu hostů v letech 1994 – 2006 [15] Jak je patrno z grafu, od roku 1994 se počet lázeňských hostů zdvojnásobil. Počet zahraničních pacientů zaznamenal během let největší nárůst a to dvanáctinásobný. Dle očekávání z analýzy PESTE, se zvýšil také počet tuzemských samoplátců. Hostů s péčí hrazenou pojišťovnou nikterak výrazně neubylo, spíše tato hodnota zůstala konstantní. [12]

Graf. č.: 5, Vývojový diagram počtu hostů v letech 1994 – 2005 [12] 61 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Následující tabulka vypovídá o zastoupení všech léčených indikací, které jsou určeny ze zákona pro Lázně Luhačovice. Nejvíce léčenými chorobami se staly nemoci plícní (V.), druhou největší skupinou jsou nemoci poruch látkové výměny (IV.). Největší nárůst nastal u nemocí onkologických (I.). [15]

Graf.č.: 6, Vývoj zastoupení indikací v letech 1994 – 2005 [15]

Graf. č.: 7 Struktura klientely Lázní Luhačovice, a.s. v roce 2004 [15]

62 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Shrnutí: 1)

Tuzemští samoplátci tvoří nejvýznamnější část klientely. Samoplátci jsou více ochotni zaplatit za nadstandardní služby než pacienti, kteří mají celý pobyt hrazený zdravotní pojišťovnou.

2)

Velkému zájmu se těší krátkodobé lázeňské wellness programy. Jedná se opět o samoplátce.

3)

Zahraniční hosté tvoří již významnou část z celkové klientely.

4)

Nejvýznamnější léčenou indikací je onemocnění dýchacího ústrojí. Tvoří 62% celkové prováděné léčby. Druhou nejvýznamnější jsou nemoci poruch látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí. Z nich je nejčastěji léčen diabetes, neboli cukrovka a to v rozsahu 17,6% z celkového počtu léčených pacientů.[12]

5.5. Situační analýza vnitřního prostředí Cílem situační analýzy vnitřního prostředí je definovat silné a slabé stránky organizace a pozici na trhu a v odvětví. Silné stránky Silné stránky vyjadřují to, co podnik dělá lépe než ostatní, kde dosahuje bez zvláštního vypětí sil lepší výsledky než konkurence. 1)

Segmentace. Důkladné sledování trendů poptávky a přizpůsobování léčebných programů cílovým skupinám klientů. Tvorba stále nových, léčebných i relaxačních „balíčků“ s vybranými procedurami.

2)

Velký zájem o wellness pobyty.

3)

Rostoucí zájem o indikační skupinu I., onkologická onemocnění

4)

Největší část klientely tvoří pacienti s nemocemi dýchacího ústrojí, indikační skupina V.

63 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

5)

Vysoká kvalita léčivých pramenů a jejich koncentrace v jedné lokalitě.

6)

Ocenění TOP 100.

7)

Kulturní akce.

8)

Využití služeb internetu. Lehce dostupné informace, možnost rezervace přes internet

9)

Udělení certifikátu TÜV CERT-TÜV.

Slabé stránky 1)

Kulturní akce nejsou dostatečně atraktivní pro všechny věkové kategorie hostů.

2)

Výzkum a vývoj. Absence tohoto faktoru může způsobit konkurenční nevýhodu. (Např. léčiva s obsahem minerálních vod)

3)

Informovanost zahraničí. Internetové stránky ve více jazycích nejsou dostačujícím prostředkem.

4)

Cestovní ruch. Úbytek německých klientů.

5)

Mírná stagnace ve vývoji segmentu tuzemských samoplátců.

64 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

5.6. Analýza SWOT SWOT analýza zjišťuje a hodnotí současný stav podniku. Podrobně prozkoumá jeho silné a slabé stránky, jeho příležitosti, hrozby a možnosti dalšího rozvoje. Při této situační analýze se vychází jednak z vnitřního (silné – slabé stránky), ale i vnějšího (příležitosti – hrozby) prostředí podniku, přičemž silné stránky a příležitosti se maximalizují. U slabých stránek a hrozeb se eliminují jejich negativní vlivy na podnik. SWOT analýza má podobu matice, ze které vzejdou 4 druhy strategií.

Vnitřní Vnější Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats)

Silné stránky

Slabé stránky

(Strengths)

(Weaknesses)

SO - Maxi Maxi

WO - Mini Maxi

ST - Maxi Mini

WT - Mini Mini

Tab. č.: 16: Matice SWOT [2]

4 druhy strategií:

SO = maximalizace silných stránek i příležitostí ST = maximalizace silných stránek a minimalizace hrozeb WO = minimalizace slabých stránek a maximalizace příležitostí WT = minimalizace slabých stránek i hrozeb

65 | S t r á n k a


OPPORTUNITIES-PŘÍLEŽITOSTI

[Jan Hubený]

THREATS-HROZBY

Růst životní úrovně v ČR.

Úbytek klientů z Německa.

Trend – zdravý životní styl.

Geografická poloha.

Zvýšení počtu tuz. samoplátců.

Infrastruktura regionu.

Cestovní ruch, příliv cizinců do Česka.

Konkurence v západních Čechách.

Pozice největších lázní na Moravě.

Léčené indikace v Luhačovicích.

Kvalita léčivých vod. Geografická poloha.

STRENGTHS-SILNÉ STRÁNKY

WEAKNESSES-SLABÉ STRÁNKY

Segmentace, sledování poptávky.

Kulturní akce.

Velký zájem o wellness pobyty.

Výzkum a vývoj.

Rostoucí počet pacientů s onkologickým

Informovanost zahraničí.

onemocněním. Cestovní ruch. Úbytek německých klientů. Největší zastoupení-nemoci dýchacího ústrojí. Stagnace ve vývoji segmentu tuzemských Kvalita léčivých pramenů. Ocenění TOP 100. Kulturní akce. Využití internetu. Elektronická rezervace. Certifikát TÜV CERT-TÜV.

66 | S t r á n k a

samoplátců.


[Jan Hubený]

5.7. Spojení faktorů pro vytvoření strategií A) I.

SO = MAXIMALIZACE SILNÝCH STRÁNEK I PŘÍLEŽITOSTÍ [ 2CD ] - Rostoucí životní úroveň v Česku vyvolává větší zájem tuzemců investovat do vlastního zdraví. Trendem je zdravý životní styl. Ve spojení s léčebným zaměřením lázní Luhačovice (indikace 1., 5. – onemocnění dýchacích cest a onkologická onemocnění) lze tímto spojením oslovit jeden segment potenciálních klientů a to kuřáků, kteří by rádi něco se svým zdravím podnikli. Jednalo by se o „revitalizační program dýchacích cest a plic – prevence před rakovinou“ spojený s odvykací kúrou. Tento program by bylo vhodné pro větší efekt provozovat ve spolupráci se specializovanou farmaceutickou firmou.

II.

[ 1B ] – Výchozím předpokladem je opět rostoucí životní úroveň v Česku. Ta má za následek vyšší uvolňování finančních prostředků českými domácnostmi. Strategií tedy je opět rozšíření portfolia služeb u neléčebných pobytů. Pokud jsou zákazníci ochotni za nadstandardní služby zaplatit, mohou lázně nabídnout procedury, které se neváží jen na prostředky lázní Luhačovice. Dovozem léčivého bahna, obkladových materiálů, minerálních vod z jiných lázní nebo soli a vody z Mrtvého moře lze takto portfolio služeb výrazně rozšířit. Lidé jsou ochotni investovat hodně prostředků do svého vzhledu, proto vhodným strategickým plánem je zaměření těchto nadstandardních služeb na kosmetickou oblast. V praxi by to znamenalo širokou škálu přírodních kosmetických masek, zábalů, léčivých, regeneračních koupelí a jiných kosmetických produktů ve spojení s návrhy vizážistů a kadeřníků. Program by mohl být doplněn módními přehlídkami s možností zakoupení modelů. Tato strategie se zaměřuje především na dokonalé pokrytí potřeb zákaznic.

III.

[ 1A ] – Tato strategie se zaměřuje na „TOP“ klientelu. Vychází z předpokladu růstu životní úrovně v Česku a efektivního sledování poptávky akciovou společností. Cílem je poskytovat tzv. „all inklusive“ služby. VIP klienti by prošli na začátku pobytu vstupní prohlídkou, na základě toho by jim byly 67 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

přiděleny čipové karty s nastavenými léčebnými procedurami a vhodnými pokrmy vybranými na míru. S takovouto kartou by mohli kdekoliv v lázeňském areálu jíst a pít zadarmo to, co je pro ně dietologem určeno. B)

ST = MAXIMALIZACE SILNÝCH STRÁNEK A MINIMALIZACE HROZEB [ 4A ] - Jinou možností je strategie, mající za cíl reagovat na velkou hrozbu

I.

konkurence v západních Čechách, využívající přitom efektivní segmentaci trhu. Cílem této strategie je přilákat do lázní nejen klienty „staré a nemocné“ ale i „mladé a zdravé“. Tohoto cíle by měla společnost dosáhnout pomocí rozšíření portfolia kulturního a sportovního vyžití. Smyslem pobytu v Luhačovicích nemusí být jen léčby, ale i zábava, sport, kultura. Filmový festival v Karlových Varech je ukázkou toho, že cílem pobytu v lázních nemusí být jen léčebná kúra. Proto by Luhačovice mohli hostit například divadelní festival, tenisové a squashové

turnaje,

cyklistické

závody,

adrenalinové

sporty,

soutěže

v paraglidingu, freerideové show, k tomuto cíli také patří pořadatelství kulturních akcí pro jiné společnosti, dárkové šeky, rozšíření nabídky o skupinové, firemní wellness akce apod. C) I.

WO = MINIMALIZACE SLABÝCH STRÁNEK A MAXIMALIZACE PŘÍLEŽITOSTÍ [ 6B ] – Strategií využívající kvalitu léčivých pramenů Luhačovic a podporující vědu a výzkum, za předpokladu minimálních nákladů na tuto činnost je spolupráce s farmaceutickou firmou. Minerální látky z léčivých pramenů mohou být použity v léčivech, v kosmetických přípravcích apod. Cílem této strategie není zvýšení zisku, ale především prestiže akciové společnosti.

II.

[ 7D ] – Tato strategie se zabývá úbytkem německé klientely v posledních letech. Opírá se však o příležitost vyplývající z geografické polohy Luhačovic. Cílem této strategie je zajištění dostatečné klientely prostřednictvím orientace na východní trhy. Tímto by nemělo dojít ke stažení se ze západních trhů. Následující strategie spolu s touto se vzájemně nevylučují. Pro dosažení největší efektivity by mělo být jejich cílů dosahováno současně a nezávisle na sobě.

68 | S t r á n k a


D) I.

[Jan Hubený]

WT = MINIMALIZACE SLABÝCH STRÁNEK I HROZEB [ 1C ] – Úbytek německé klientely řeší i tato strategie z pohledu nedostatečné informovanosti zahraničních trhů. Cílem je znovudobytí německého trhu, nebo alespoň zvýšení zájmu a povědomí o Luhačovicích v zahraničí. Akciové společnosti se podařilo získat mezinárodní certifikát o kvalitě služeb. Prostřednictvím využití tohoto nedávného úspěchu by mělo být dosaženo požadovaného výsledku. Na základu již zmiňovaného certifikátu by měla být založena reklamní kampaň a ve spolupráci se zahraničními cestovními agenturami by se měla společnost snažit opět získat vliv v zahraničí, se zaměřením především na západní státy.

69 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

6. Diskuze Prostřednictvím analýzy SWOT bylo pro Lázně Luhačovice, a.s. na základě předchozích analýz vnějšího a vnitřního prostředí formulováno celkem sedm strategií. Každá strategie je sestavena na základě dvou faktorů. Následuje vždy nastínění situace, na které navazuje doporučení s předpokládaným pozitivním účinkem na danou oblast vztahující se k faktorům. I když sestavované strategie vychází z reálně vyskytujících se faktorů z okolního prostředí (příležitosti a hrozby) i z jejího vnitřního prostředí (silné a slabé stránky), nemusí tato skutečnost automaticky znamenat jejich jednoznačnou užitečnost v praxi, ani přijatelnost pro vedení Lázní Luhačovice, a.s. Komplikace mohou být způsobeny např. vlivem nákladnosti realizace strategie, časovou náročností zavádění, neúčinností strategie, jinými faktory.

Nákladnost realizace strategií Strategie vyžadující velké investice jsou spojeny s větším rizikem. Pokud nebude akciová společnost sama schopna hradit tyto plány, bude nutné potřebné finance buďto vypůjčit, nebo se spojit s partnerskou společností a realizovat plány společně. První varianta přináší ještě větší finanční náklady navýšené o cenu úvěru. Druhá možnost je riziková ve smyslu spolurozhodování, čímž souvisí možné kompromisy a zásahy jiných faktorů do rozhodování. S vyššími náklady budou spojeny především strategie A-II, A-III, B-I. První z nich představuje rozšíření portfolia wellness a zařazením kosmetických služeb. V oblasti kosmetiky Lázně Luhačovice nikdy nepodnikaly. Zařazení tohoto projektu bude spojeno s náborem nových zaměstnanců a nákupem nového vybavení, ačkoliv služby vizážistů mohou být najímány, tedy pořizovány externě. Druhá ze zmíněných strategií zavádějící all-inklusive službu realizovanou čipovými kartami se bude také vyznačovat vysokými náklady na uvedení tohoto systému do provozu.

70 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

Poslední z těchto nejnákladnějších je B-I. Jde o rozšíření nabídky kulturních sportovních a společenských akcí. Zde se očekává zvýšení atraktivity a návštěvnosti Lázní Luhačovice klienty tzv. „ne-pacienty“. Přilákat návštěvníky mohou sportovní příležitosti, jako jsou tenisové či squashové turnaje, freeridové show nebo adrenalinové sporty a soutěže obdobně jako Adrenalin Cup, který se těší veliké oblibě. Realizace těchto akcí je relativně nákladná. Stavba prosklených squashových či tenisových kurtů, tribun pro jejich sledování, zajištění stezek cyklistů a přistávacích ploch paraglidistů, atd. To vše je organizačně technicky a ve finále i finančně velmi náročné. Časová náročnost zavádění strategií Doba zavádění strategií do okamžiku jejich účinností je dalším rizikovým faktorem. Dlouhodobé plány nejsou schopny se dynamicky vyvíjet společně s vývojem poptávky, což přináší akciové společnosti značné riziko. Tuto problematiku lze spojovat se strategiemi A-II, AIII, C-II. Neúčinnost strategie Všechny plány budoucího rozvoje by měly předcházet důkladná marketingová šetření, průzkumy trhu a to nejen tuzemského ale s rostoucím vlivem zahraniční klientely i trhu zahraničního. Požadovanou efektivitou investic si společnost nemůže být jistá nikdy, proto s tímto rizikem operuje jakákoliv inovativní investice. Riziko jiných faktorů Všechny strategie je třeba důkladně zvážit především z hlediska možných rizik. Rizikem je i dynamicky se rozvíjející ekonomické prostředí v Česku, přinášející soustu změn. Stejně tak vývoj poltického prostředí. Příkladem může být politická krize na Ukrajině versus strategie C-II. o rozšíření vlivu na východní trhy.

71 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

7. Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabýval problematikou lázeňství v České republice. Největší pozornost byla věnována analýze akciové společnosti Lázně Luhačovice, na něž je také zaměřen cíl práce. Cílem bylo především doporučení strategií. Tyto strategie by měly směřovat k dosažení stanovených cílů a přinést firmě požadované výsledky z hlediska jejího budoucího rozvoje. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím identifikace faktorů z vnějšího a vnitřního prostředí, které na Lázně Luhačovice, a.s. působí. V první části byla pozornost zaměřena na vnější prostředí, tím se rozumí makro prostředí, mezinárodní, národní, regionální a oborové prostředí. Pro vyhodnocení faktorů vnějšího prostředí byla použita analýza PESTE a analýza konkurenčního prostředí. Pro rozbor vnějšího prostředí byly použity údaje zprostředkované Českým Statistickým úřadem. Bylo přihlédnuto i k hodnotám let minulých, díky tomu mohly být přesněji stanoveny závěry s ohledem na vývoj a trend ukazatelů. Analýza PESTE poukázala na stále větší zadlužování státu, z čehož předpokládaným dopadem byl očekáván pokles klientů lázní s péčí hrazenou zdravotní pojišťovnou. Tato hypotéza byla na závěr potvrzena rozborem struktury a vývoje lázeňských hostů. Z vývoje ekonomických ukazatelů a ukazatelů sociálního prostředí byla odvozena hypotéza o růstu životní úrovně a solventnosti tuzemských klientů. Toto bylo opět potvrzeno v následující kapitole zaměřené na vnitřní prostředí akciové společnosti. Potvrzen byl také předpoklad růstu významu zahraničních klientů. V závěru první části byla také podrobně zmapována situace v konkurenčním prostředí. Konkurenti byli identifikováni prostřednictvím indikací, pro které je poskytována lázeňská péče v příslušných zařízeních (lázních). Nejvýznamnější z nich tvoří tzv. lázeňský trojúhelník v západních Čechách. Jsou to Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Ve druhém oddílu byla pozornost věnována pouze Lázním Luhačovice jako akciové společnosti, především z pohledu analýzy vnitřního prostředí. Ta byla provedena na základě funkcionálního přístupu. Stěžejní částí shrnující výsledky provedených analýz je analýza SWOT, která poskytuje základ pro formulaci strategií. Závěr byl zaměřen na využití výsledků předcházejících analýz. Tím se rozumí identifikace příležitostí, 72 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

hrozeb, slabých a silných stránek, na jejichž základě byly stanoveny strategie, které v dané situaci nejlépe odpovídají záměrům a cílům firmy pro budoucnost. Na základě těchto podkladů hodnotím Lázně Luhačovice, a.s. jako společnost s velkým potenciálem. Tyto lázně mají velký hendikep způsobený svým umístěním, komplikovanou dostupností a konkurencí, která se nachází na geograficky lépe přístupných místech. Na druhé straně, toto může být chápáno jako velká konkurenční výhoda díky klidnému pro lázně vhodnému okolnímu prostředí. To vše lze překonat a naopak využít ve svůj prospěch důkladným sledováním poptávky, rozšířením portfolia služeb a propagací.

73 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

8. Seznam použité literatury

[1]

POŠVÁŘ, Z., ERBES, J. Management I. Brno: MZLU v Brně, 2002, 155 s.,

ISBN 80-7157-633-6

[2]

ROBBINS, S. P., COULTER, M. Management. Praha: Grada Publishing, a.s.,

2002, 600 s., ISBN 80-247-0495-1

[3]

GLADKIJ, I. a kol. Management ve zdravotnictví. 1. vydání. Brno: Computer

Press, 2003. 380 stran. ISBN 80-7226-996-8

[4]

STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. a kol. Veřejná ekonomika pro školu i praxi. 1.

vydání. Praha: Computer Press, 1998. 214 stran. ISBN 80-7226-112-6

[5]

VÁGNER, I. Management z pohledu všeobecného a celostního. MU v Brně, 2000,

ISBN 80-210-2459-3

Internetové zdroje: [6]

Makroekonomické údaje [online].poslední

revize

2007

[cit.

2007-15-04].

Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje >.

[7]

Veřejné finance, sociální sféra, kultura a životní úroveň [online]. poslední revize

2007 [cit. 2007-26-04]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/katalog.nsf/hledat?SearchView&count=20&searchorder=1&s earchfuzzy=1&query=((Ve%u0159ejn%E9%20finance%2C%20soci%E1ln%ED%20sf %E9ra%2C%20kultura%20a%20%u017Eivotn%ED%20%FArove%u0148))&database =all&kraje=all&skupiny=all&start=1 >.

74 | S t r á n k a


[8]

[Jan Hubený]

Vzdělanostní struktura populace v ČR v roce 2006 [online]. poslední revize 2007

[cit. 2007-04-05]. Dostupné z: .

[9]

Zaměstnanost v Česku je nejvyšší od roku 1998 [online].poslední revize 2007 [cit.

2007-7-05]. Dostupné z: < http://www.novinky.cz/ekonomika/zamestnanost-v-cesku-jenejvyssi-od-roku-1998_114536_v008m.html >. [10] Věda a výzkum v ČR [online].poslední revize 2007 [cit. 2007-7-05]. Dostupné z: .

[11] Výdaje na životní prostředí z centrálních zdrojů [online]. poslední revize 2007 [cit. 2007-07-05]. Dostupné z: .

[12] Investice na ochranu životního prostředí v letech 1997 – 2005 [online]. poslední revize 2007 [cit. 2007-04-05]. Dostupné z: .

[13] Návštěvnost krajů zahraničními turisty (rok 2006) [online]. poslední revize 2007 [cit. 2007-14-05]. Dostupné z: .

75 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

[14] Pacienti v lázeňských léčebnách ČR [online]. poslední revize 2007 [cit. 2007-0905]. Dostupné z: .

[15] JINÉ ZDROJE: a.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 58/1997 Sb., Indikační seznam pro lázeňskou péči

b.

Zákon č.48/1997 SB., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů

c.

HIMELOVÁ Z. Almanach lázní České republiky. Praha: Svaz léčebných lázní České republiky, 1999, 92 s.,

d.

Interní materiály Lázní Luhačovice, a.s.: Zpráva o systému zdravotního pojištění. Luhačovice 12.3.2006, Výroční zpráva Luhačovice 2004, 2005, Tisková zpráva. Luhačovice, 2003, 2004, 2005, 2006.

e.

Konzultace se zaměstnancem Lázní Luhačovice, a.s. – primářem MUDr. Jiřím Hnátkem

76 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

9. Seznam obrázků

•

Obr. č.: 1, Prostředí managementu [1].

•

Obr. č.:2, Porterův diamant [1].

•

Obr. č.: 3, Model faktorů konkurenčního prostředí v odvětví podle Portera [1].

•

Obr. č.: 4, Hodnotový řetězec podle Portera [1].

77 | S t r á n k a


[Jan Hubený]

10. Seznam tabulek

•

Tab. č.: 1, Matice SWOT [2].

•

Tab. č.: 2, Ukazatele reálné ekonomiky [6].

•

Tab. č.: 3, Vládní deficit, vládní dluh, státní dluh [6]

•

Tab. č.: 4, Veřejné finance, sociální sféra, kultura a životní úroveň [7]

•

Tab. č.: 5, Vzdělanostní struktura populace v ČR v roce 2006 [8]

•

Tab. č.: 6, Vybavenost na 100 domácností [7].

•

Tab. č.: 7, Míra zaměstnanosti 15-64letých v EU (v %) [9].

•

Tab. č.: 8 Nezaměstnanost v ČR, průměrný starobní důchod [6].

•

Tab. č.: 9, Použití internetu jednotlivci [8].

•

Tab. č. : 10, Lidské zdroje ve vědě a technologii [10].

•

Tab. č.: 11, Výdaje na vědu a výzkum (v mil. Kč) [10].

•

Tab. č.: 12, Výdaje na životní prostředí z centrálních zdrojů [11].

•

Tab. č. : 13 Investice na ochranu životního prostředí v letech 1997 – 2005 [12].

•

Tab. č.: 14, Pacienti v lázeňských léčebnách ČR [14].

•

Tab. č.: 15, Vývoj počtu hostů v letech 1994 – 2006 [15].

•

Tab. č.: 16: Matice SWOT [2].

78 | S t r á n k a


11. Seznam grafů

•

Graf č.: 1, Vývoz a dovoz zboží a služeb [6].

•

Graf č.: 2, Míra inflace (v %) [6].

•

Graf č.: 3, Vládní a státní dluh [6].

•

Graf č.: 4, Návštěvnost krajů zahraničními turisty (rok 2006) [13].

•

Graf č.: 5, Vývojový diagram počtu hostů v letech 1994 – 2005 [12].

•

Graf č.: 6, Vývoj zastoupení indikací v letech 1994 – 2005 [15].

•

Graf č.: 7, Struktura klientely Lázní Luhačovice, a.s. v roce 2004 [15].

79 | S t r á n k a

[Jan Hubený]

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně Ekonomická Fakulta Ústav Managementu. Analýza zdravotnického zařízení Bakalářská práce

Recommend Documents