Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Interiér klubu pro minimálně 30 lidí Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. arch. Boris Hála
Vypracoval: Marek Svoboda Brno 2009
ZADÁNÍ
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Interiér klubu pro minimálně 30 lidí“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana LDF MZLU v Brně.
V Brně, dne: __________ podpis studenta: ___________
Rád bych poděkoval Ing. Arch. Borisovi Hálovi za konzultace a cenné rady poskytnuté při procesu tvorby práce a za celkové vedení práce.
Abstrakt: Autor: Marek Svoboda Název práce: Interiér klubu pro minimálně 30 lidí
Hlavním tématem této bakalářské práce je vytvoření návrhu veřejného interiéru – klubu respektive baru. V první části je zaměřena na základní funkci baru a jeho historii, rozdělení barů a jiných gastronomických zařízení, na parametry klubových prostor v České Republice a také rozebírá základní vybavení baru a základní rozměry zařízení a nábytku. V druhé – návrhové části se práce zabývá návrhem vlastní prostory klubu s ohledem na jeho budoucí využití. Nepočítá se zázemím pro personál, toaletami či jinými vedlejšími prostorami. Velkou pozornost věnuje jednotlivým použitým prvkům, nábytku a osvětlení. Podrobněji se zaměřuje na design a konstrukci stolu jako vybraného prvku. Klíčová slova: interiér, klub, bar
Abstract: Author: Marek Svoboda Name of work: Interior of club for thirty people at least
This Bachelors thesis main theme is creating a project of public interior – club or bar. The first part is focused on basic function of bar and its history, how bars and other gastronomical facilities are divided, on parameters of club spaces in Czech Republic and is also analysing basic bar equipment and basic proportions of set-up and furniture. In the second – concept part, the thesis is dealing with designing the very club space while respecting its future usage. It does not include the staff area, nor toilets or other side areas. Special attention is applied on choosing particular used components, furniture and lighting. More closely its focused on design and construction of table as a chosen component. Key words: interior, club, bar
OBSAH 1. Úvod
8
2. Cíl práce
9
3. Klub a jeho interiér – historie 3.1 Historie barů
10 10
4. Rozdělení gastronomických zařízení
14
5. Obvyklé parametry klubového prostoru v ČR
16
5.1 Velké klubové prostory
16
5.1.1 Roxy
17
5.1.2 Fléda
18
5.2 Menší kluby
20
5.2.1 Jet Set
20
6. Prostor klubu
22
6.1 Komunikační zóny
23
6.2 Barvy
24
6.2.1 Působení barev na člověka
24
6.3 Stěny a strop
24
6.4 Podlahy
25
6.5 Osvětlení
25
7. Zařízení klubu 7.1 Barový pult
26 26
7.1.1 Expediční deska
26
7.1.2 Osvětlení desky
27
7.1.3 Pracovní deska
28
7.2 Barový displej 7.2.1 Osvětlení barového displeje
29 29
7.3 Zápultí baru
29
7.4 Mobilní zařizovací předměty
30
7.4.1 Barové stoličky
30
7.4.2 Stoly
30
7.4.3 Židle
31
7.4.4. Další sedací nábytek
32
8. Návrh interiéru hlavní prostory klubu
33
8.1 Motiv a koncept
33
8.2 Inspirace
33
8.3 Vlastní návrh
36
8.3.1 Dispozice
36
8.3.2 Barevnost
37
8.3.3 Podlaha
37
8.3.4 Stěny a strop
38
8.3.5 Osvětlení
39
8.3.6 Vybavení klubu
43
8.3.6.1 Bar
43
8.3.6.2 Barový displej
43
8.3.6.3 Barové stoličky
44
8.3.6.4 Židle
45
8.3.6.5 Sedací vaky
46
8.3.6.6 Předěl a dj pult
47
8.3.6.7 Stoly a stolky
47
9. Design nábytkového prvku pro daný prostor
48
10. Konstrukce vybraného prvku a návrh ceny
50
10.1 Konstrukce stolu
50
10.2 Návrh ceny
50
11. Diskuze
51
12. Závěr
52
13. Summary
53
14. Seznam použité literatury
54
15. Seznam obrázků
55
16. Seznam příloh
56
1. ÚVOD K výběru tématu této bakalářské práce mě vedlo několik skutečností. Tou hlavní bylo přesvědčení, že chci pracovat kreativně a zvolit téma, jehož součástí bude proces tvorby. Věděl jsem, že právě to mě bude bavit. Zároveň mě zajímala konfrontace tvůrčích nápadů s technickými pravidly, možnostmi a doporučeními, které se týkají interiéru se vším, co je v něm obsaženo. Protože komplexním řešením interiérů se chci v budoucnu zabývat, vybral jsem takové téma i kvůli novým zkušenostem, které získám a později je budu moci využít. Lákal mě také konečný výstup práce v podobě vizualizací – převedení mých představ do konkrétní, takřka hmatatelné, podoby. Konkrétní téma – design klubu jsem pak zvolil, protože jsem častým návštěvníkem podobných prostor a zajímalo mě, jak pohled tvůrce takové interiéru spojím se zkušenostmi hosta.
8
2. CÍL PRÁCE V zadání mé práce je klíčovým slovem slovo klub. To však může být slovem velmi zavádějícím, proto chci toto pojmenování uvést na pravou míru tak jak je chápáno v dnešní době hlavně mnou a mými vrstevníky – častými návštěvníky takových prostor. Klub je především místo potkávání lidí za účelem sdílení zážitků, ve většině případů hudebních, někdy filmových, méně pak např. zážitků z hraní různých her. Podstatné pro mou práci je, že v dnešní době je klub prostorem, který má mnohem blíže k baru než kdy dřív. Zvláště pokud se jedná o klub s kapacitou kolem 30 lidí. V takovém případě jde spíše o bar kde má své místo hudební produkce. V klubu, který chci navrhnout, bude dominantním prvkem bar a proto se část práce bude zabývat především informacemi o barech. Jak jsem zmínil výše, klub je místem sdílení různých zážitků. Další podstatnou částí klubu tedy bude prostor určený k poslouchání dýdžeje, k tancování nebo sledování filmu na plátně. Vzhledem k tomu, že klub má mít kapacitu cca 30 lidí nebude se jednat o žádné rozměrné pódium, spíše o část prostoru oddělenou pouze pomyslně – opticky. Zbytek prostoru pak bude tvořit část k sezení u klasických stolů s židlemi, která bude mít blíže k hospodskému typu posezení a část kde budou spíše gauče nebo čalouněné „bobky“ na sezení, která má mít blíže k posezení jaké můžeme najít právě v klubech. Klub, který má za cíl tato práce vytvořit, není klubem „uzavřeným“, tedy přístupným pouze určité skupině lidí, přátel, členům klubu. Jedná se o klub „otevřený“, přístupný komukoliv. Přesto se předpokládá, že klub budou navštěvovat hlavně přátelé nebo lidé, kteří se mezi sebou znají, mají podobné zájmy (filmový či hudební žánr apod.) a především vkus. Klub – bar je podle rozdělení základní druhů restauračních zařízení nejvíce podobný zařízením typu vinárna, bar – zařízení s denním, večerním provozem na podávání vína a lihovin, s omezeným sortimentem teplé a studené kuchyně. V interiérech je jejich součástí barový pult, někdy taneční parket a místo pro hudbu. (Čajková, 2007).
9
3. KLUB A JEHO INTERIÉR – HISTORIE Jak jsem zmínil výše, v dnešní době je malý klub spíše barem s hudební produkcí. Prostor, který chci vytvořit není typickým anglickým klubem, kde se scházejí gentlemani a diskutují nad společnými zájmy, není klubem houbařů nebo klubovnou, není ani velkým klubem kde se konají koncerty kapel či slavnějších djů, není diskotékou, tančírnou a už vůbec není hospodou. Nejblíže má k baru a právě proto se v této kapitole budu věnovat historii barů
3.1 Historie barů Pro pojem bar je typický velký rozptyl jeho významů, obsahu a rozsahu. Slovem bar můžeme rozumět skutečné pouze barový pult, jindy zase odbytové středisko operující v symbióze s vyšším celkem (např. hotelem) a stejně tak může vyjadřovat odbytové středisko i s jeho četnými periferiemi (výrobními prostory, sklady, šatnami atd.), schopné existence jako samostatný podnik. Podle názoru, že „lidé si spíše než produkt kupují servis“ je možné bar pojmout jako formu servisu. Popsat rané období baru jako servisu se setkává se značnými obtížemi. Jsou dány nepatrnou četností autentických písemných pramenů, omezených často pouze na kusé nebo okrajové poznámky, mnohdy zprostředkované citacemi ze zdrojů, jež jsou charakteristické nedoloženými bibliografickými údaji. Jan G. Van Hagen v The Bols Book of Coctails bez váhání říká: „…objevit pravou kolébku baru znamená obrátit se do Spojených státu amerických.“ Jaroslav Ryba a Berthold Harry Reiman jsou ve svých Amerických míchaných nápojích (Praha, 1947) konkrétnější: „Domovem barů tak, jak je nyní známe, je Amerika. Španělé, Portugalci a Holanďané, zvyklí již ze svých domovů na alkoholické nápoje, nemohli je postrádat ve své nové vlasti, a zřizovali proto výčepy lihovin. Ty se obvykle dělily na dvě části, na přípravnu a na místnost pro hosty, oddělené od sebe bariérou. V dobách velkého stěhování na americký západ mohli osadníci koupit v těchto podnicích vše, co potřebovali, popovídat si, napít se nebo si zahrát karty.“ Jan G. Van Hagen v již citovaném díle popisuje základ barové formy provozu velmi sugestivně: „V dosti strohé jídelně byl dlouhý bufet nebo pult, u něhož majitel podniku nebo členové jeho rodiny podávali nápoje. K pultu bylo připevněno zábradlí, jehož funkcí bylo 10
udržovat zákazníky v bezpečné vzdálenosti… od láhví. Další zábradlí bylo umístěno ve výšce 15 až 25 centimetrů nad podlahou; o ně si mohli hosté opřít nohy. Rukama se opírali o horní zábradlí. To bylo kulaté, takže je nebylo možné použít k odložení sklenic. Hosté většinou drželi sklenky v ruce, opírali se o zábradlí a povídali si se sousedem.“ (Mikšovic,1999) Právě ochranné zábradlí, pro které se v angličtině používá výraz „bar“, dalo někdejším americkým saloonům jméno. Rozsah pojmu se pak postupně rozšiřoval: nejdříve na pracoviště jako takové, posléze na celý podnik. Studiem dobového obrazového materiálu z let 1860 až 1880 (časopisy jako Stetson’s Dime Illustrade, The Sporting Times atd.) zjišťujeme, že u původních barových pultů hosté stáli. Barové židličky – někdy více, většinou však méně pohodlné – se objevily teprve na přelomu 19. a 20. století. Ing. Jan Lutovský píše: „U typického amerického baru, jenž povstal z primitivních hostinců bez židlí, kde k pohodlí hostů byla přidělána u pultu jen tyč, o niž si mohli nohu opříti, bývalo vždy hojně hostů. V koutě baru stávala pro ně skříňka s přesnídávkou. Byly to obyčejně obložené chlebíčky a salámy, věci pepřené a paprikované. Do takových barů chodívalo se velice často ne pro pití nýbrž spíše pro pochutnání, a že hostinský účtoval nápoje dvakrát tak draho, uznávalo se mnohde úplně správným. Americké bary byly tak umístěny, aby do nich žádné otevřené okno nevedlo. Měly neprůhledná křídlová vrátka, která se ihned zavírala, aby nikdo z ulice do baru nenahlédl. Vstup do baru byl pro ženu výstředností asi takovou, jako kdyby se u nás šla podívat do vykřičeného domu…“ (Mikšovic, 1999) Pojem „american bar“ je ve Spojených státech samotných prakticky neznámý a vznikl z nutnosti pojmenovat tuto novou formu servisu, která se na sklonku minulého století začala prosazovat v Evropě. Jisté paralely zde ovšem existovaly souběžně s děním na severoamerickém kontinentu. O tzv. amerických barech však můžeme hovořit ve chvíli, kdy se prosadily nejen jako forma servisu, ale také jako místo, kde se hosté setkali s významným produktem takových barů – s tzv. americkými, dnešním slovníkem: míšenými nápoji. Prvním barem tohoto typu byl Euréka - otevřen v roce 1886 v Paříži z iniciativy Londýňana Henryho Ridgewaye. Jeho rodná Anglie v té době dobře
11
znala výraz bar, který však označoval prostor oddělený od místnosti pro hosty přepážkami jako na poště, host zaplatil u okénka, načež mu byl vydán vyžádaný nápoj. Také zde se musel nápoj vypít ve stoje. V těchto podnicích nebyl valný výběr. Silné alkoholické nápoje se podávaly jen ve velkých podnicích. František Schutz popisuje bar v anglických podmínkách velmi konkrétně (Číšnické listy, ročník 1895, číslo 12): „Vstoupíš-li do anglické hospody zvané public house, spatříš kolem kredence státi hosty různých stavů… Hosté vydrží stát třeba celý večer… Sedadel zde skoro ani není…V soukromé šenkovně (private bar) bývá stůl, někde i velký sud, na nějž si hosté své pivo staví a kolem stojí….“ (Mikšovic, 1999) Česká scéna (samozřejmě v c. k. rakousko-uherském rámci) vzala pojem americký bar na vědomí až v samém závěrů 19. století. První AmericanBar in natura v Čechách byl součástí americké expozice v rámci Národopisné výstavy v Praze roku 1895. Podle dosavadních – ještě dlouho neukončených – výzkumů se o barech vůbec objevuje první písemná zmínka v časopisu Čísnické listy. V rámci svých postřehů z pobytu ve Spojených státech František Schutz v seriálu Ze zápisníku českého číšníka uvádí: „…v každém městečku a vesnici nalezneme několik baarů (naléváren), v nichž není stolů, jenom nějaká lavice nebo prkno na soudkách od brandy položené; obchody v takových baarech jdou znamenitě; vždy se musí předem zaplatiti.“ Na existenci barů u nás můžeme usuzovat v dobových materiálech. Ve zprávě o II. Výstavě lékárnické, která se konala v srpnu 1896 se píše: „V rámci výstavy zprava před palácem instalovala firma Procházka American Bar.“ Jedná se o první doposud známou
písemnou
zmínku
o
původním
american
baru
v Čechách.
(Mikšovic, 1999) Dalším zdrojem informací – byť z doby o něco pozdější – jsou plakáty, uložené v Uměleckoprůmyslovém muzeu, a fotografie v českých odborných publikacích. Z nich vyplývá, že tzv. americké bary byly ve dvacátých a třicátých letech znakem společenského života u nás.
12
Postupem času se funkce baru příliš nezměnila. V některých případech spíše rozšířila a to právě o hudební produkci. Vznikl tak malý klub, kde vedle jedné dominanty – baru, je i druhá – malé podium či pouze dýdžejský pult, odkud je zajišťován neustálý přísun „živé“ hudby pro hosty, které, ale, vlastně až tak nezajímá, spíše dokresluje atmosféru místa.
Obr. 1 Typický současný malý klub - bar (Studio Berlin, Berlin)
13
4. Rozdělení gastronomických zařízení Podle charakteru činnosti a služeb se gastronomická zařízení dělí do různých kategorií. Základní je rozdělení na restaurace a bary. Gastronomičtí odborníci se snaží bar definovat jako gastronomický, společenský či technický subjekt. Tato snaha se datuje vlastně od vzniku baru jako fenoménu, paradoxně však zejména tam, kde pojem představoval původně vpád cizorodé formy obsluhy do soustavy zavedené a tradičně fungující. Pojem „american bar“ se v českém odborném tisku objevil již v roce 1895, „tabarin“, výraz pro společensko-zábavní podnik vybavený „american barem“, je akvizicí tohoto století a „dancing hall“ by působil bez barového pultu jako nedostatečně zařízená tělocvična. Poválečná doba v Československu, která normovala všechno, definovala překvapivě svoje představy i o tak dekadentních jevech, jakými se jí jevily bary. Nejpropracovanějším pokusem byla pravděpodobně oborová norma 735413 Kategorizace odbytových středisek restauračního stravování a klasifikační znaky pro jejich zařazování do skupin. Sekundární vliv této normy se projevuje dosud jak v myšlení několika generací gastronomů, tak v požadavcích současné byrokracie – ale i v očekávání hostů od snack barů, grill barů, cocktail barů aj. Dělení barů by však mělo být něco jiného než úřednický bič na gastronomy. Hostům má pomoci k formulaci jejich vlastního názoru a představě o standartu služeb baru, klubu aj. Gastronomům pak má poskytnout podporu při úvahách o organizaci podniku jako celku a například marketingová specialisté mohou ocenit usnadnění svých průzkumů při stanovení potřeb a skrytých přání hostů.
14
Pro barové provozy je základem prodej nápojů s možností různých forem společenské zábavy. Je možné zde podávat výrobky studené kuchyně, cukrářské výrobky a podle podmínek i minutky. Takové podniky rozdělujeme na následující: a) bary b) noční kluby c) pivnice d) vinárny e) kavárny, espressa Typické bary se podle gastronomického hlediska se bary rozdělují na následující: a) american bar b) trendy bar c) whisky bar (vinný bar, sekt bar, pivní bar apod.), d) snack bar Z hlediska funkčního pak na: a) lobby bar b) restaurant bar c) centrální bar d) bar (jindy night bar, club, discobar…) – typ podniku, který má nejblíže podniku zpracovávaném v této práci. Jde o odbytové středisko vybavené jedním nebo i více barovými pracovišti. Plní především společenskou a zábavní funkci. U barového pultu je k dispozici rozsáhlý sortiment nápojů včetně reprezentativního výběru nápojů míšených. Pokrmy se u tohoto pultu zpravidla nepodávají. Pro bary s mladší klientelou jsou typické tzv. skotské barové pulty, které se vyznačují absencí barových židliček. Hosté u těchto barů stojí. Typickým prvkem takového podniku je hudební produkce.
15
5. OBVYKLÉ PARAMETRY KLUBOVÉHO PROSTORU V ČR
5.1 Velké klubové prostory Největší klubové prostory u nás jsou logicky soustředěny hlavně ve velkých městech. Jejich obvyklá kapacita je od 500 do 1000 osob. Počet těchto klubů ve městě obvykle přímo odpovídá počtu obyvatel města. V Praze je tedy takto velkých klubů několik (Roxy, Abaton, SaSaZu). V Brně je jeden (Fléda). V takových klubech bývá každý týden známější zahraniční kapela nebo dj. V dalších městech jsou pak kluby s menší kapacitou - do 500 lidí. V Ostravě to je Fabric, v Olomouci Barumba. I ty se snaží představovat zahraniční hosty, ale kupní síla tamního publika většinou není tak velká, aby si je mohli dovolit. Alternativu tedy hledají také v zahraničních, ale více undergroundových projektech a kapelách. Velké podniky jsou charakteristické svou členitostí. Mívají větší vstupní prostory, kde se nachází pokladna a šatny. Dominantní částí klubů bývá velký sál, kde se nachází rozsáhlejší pódium. Často se lze setkat s rozdělením klubu na více částí. Bývá to právě hlavní sál a někdy menší vedlejší sál respektive pódium nebo taky „stage“, kde se představují hlavní kapely nebo djové tzv. „headlineři“. Vedlejšími prostory pak jsou různé relaxační zóny, „chillout“ nebo lounge místnosti, kde obvykle hraje klidnější a tišší hudba. Ty slouží spíše pro konverzaci a posezení. Dále se v prostorách velkých klubů obvykle nachází 2 a více barů skotského typu, které neumožňují posedávání u baru a tím zajišťují rychlé obsloužení návštěvníků. Nikde nefunguje obsluha. Návštěvníci si veškerý sortiment, který tvoří prakticky výlučně nápoje (alkoholické i nealkoholické), objednávají na barech. To je charakteristické i pro malé kluby.
16
5.1.1 Roxy V roce 2009 oslavil klub Roxy 17 let své existence. Je to nejznámější a nejzavedenější klub v České Republice. Je velmi známý a oblíbený mezi zahraničními turisty. Přežil povodně v roce 2002 i nespočet omezení a zavření kvůli hluku. Nachází se vedle historického centra Prahy. Je to také jediný klub u nás, který je přímo dotován městem právě pro svou kulturní hodnotu. Kapacita Roxy je něco přes 1000 lidí a najdeme tam hlavní sál, v kterém je pódium a na protější straně velký 360° bar. Kolem celého obvodu sálu je galerie, která poskytuje příjemný výhled na dění na pódiu i mimo něj. Zde je další bar. Relaxační zóna je samozřejmostí a najdeme zde i „hernu“ se stolními fotbálky.
Obr. 2 Lounge salonek klubu Roxy
Obr. 3 Pohled do sálu klubu Roxy
17
5.1.2 Fléda Historie Flédy, jako brněnského kulturního stánku, se datuje již od roku 1911. Jeho původní podobou byl Brüner Fledermause, obdoba kabaretu Wiener Fledermause. Z jeho bohaté historie stačí za zmínku, že jako například první zařízení v Brně se zde hrál jazz. V 70tých a 80tých letech byl prostor přestavěn na televizní studio - Netopýr. Moderní dějiny se datují od roku 2000. Objekt byl postupně přebudován na filmový a posléze i hudební klub. Fléda se stala známým a oblíbeným místem nejenom Brňanů, ale i pojmem na klubové scéně v celorepublikovém měřítku. Pořádají se zde filmové přehlídky i hudební večery zahrnující široké spektrum žánrů. Za vstupem do klubu je dlouhá místnost s posezením u klasických stolů a židlí, ta plynule přechází v malý sál, kde se nachází první bar a malé pódium pouze pro dje. V další části klubu je hlavní velký sál, na jedné straně je po celé jeho šířce pódium a na druhé straně, také po celé šířce, dlouhý bar. Ze sálu vede vchod do další místnosti kde je třetí bar, ta bývá otevřena pouze při největším vytížení. Mezi malým a velký sálem je relaxační zóna se sezením na gaučích a bobcích. Kapacita klubu Fléda je kolem 1000 lidí.
Obr. 4 Fléda; pohled od vstupu směrem k hlavnímu sálu
18
Obr. 5 Fléda; malý sál
Obr. 6 Fléda; lounge
19
5.2 Menší kluby Z vlastních zkušeností bohužel mohu říct, že kapacita výše zmíněných klubů bývá plně využita jen velmi výjimečně (snad kromě Roxy). Proto je ve většině měst bezpočet menších klubů s kapacitou mezi 100 až 200 lidmi, které bývají často naplněny. Zmíním jen některé. V Brně jsou to například Perpetuum, Mersey, Caribic. V Praze je jich mnoho, za zmínku stojí Palác Akropolis, plovoucí klub – hausbót U Bukanýra nebo třeba Jet Set. Prostory menších klubů nebývají tak členité jako v případě těch větších, i přesto, ale zahrnují menší sál a periferní relaxační prostory. V menších klubech najdeme nejčastěji jeden, maximálně dva bary. Objednávku lze, až na vyjímky, provést pouze u baru. Klub, kterým se zabývá tato práce, patří s kapacitou kolem 40 lidí k nejmenším. V Praze se k němu blíží snad jen Le Mirage (cca 60 lidí) nebo Jet Set, který sice má kapacitu o něco vyšší (cca 80 osob), ale povahou provozu je mému záměru určitě nejblíže. Jedná se totiž o typický prostor posledních let, fúzi baru a klubu. 5.2.1 Jet Set Jet Set bary jsou 2. Oba najdeme v Praze a oba mají stejný charakter. Jsou zaměřené na mladou klientelu, která je ochotna zaplatit za kvalitní služby. Nejsou to typické sklepní kluby, ale prosvětlené prostory kde nenajdeme žádný sál nebo pódium, pouze dj pult, který s barem sdílí hlavní prostor. Sezení je různorodé, ve větší míře však připomíná relaxační zóny velkých klubů. Zajímavostí obou barů Jet Set je, že v nedávné době začali nabízet poměrně široký výběr z teplé a studené kuchyně a host tak může jíst, pít koktejl a poslouchat známého dýdžeje v jednu chvíli. Je nasnadě konstatovat, že se jedná o moc vjemů najednou, ale přesně takovým směrem společnost obecně směřuje (jím, čtu si noviny, zapnutá televize a do toho sleduji příchozí maily) a přesně takovým směrem se vydávají i bary, kluby, café-bary, netradiční kavárny aj. zatím hlavně v západní Evropě.
20
Obr. 7 Jet Set Praha
Obr. 8 Jet Set Praha
Obr. 9 Jet Set Praha
21
6. PROSTOR KLUBU Už ve stádiu projektu a při jeho realizaci je třeba posoudit řadu faktorů. Patří mezi ně například dispozice konkrétního prostoru, záměr majitele, požadavky provozu, cílová skupina atd. Důležité je taky umístění baru v budově nebo části města a prostor navrhnout ohleduplně, tak aby nenarušoval nejbližší okolí. Majitel vkládá do plánování svůj základní koncept, vizi budoucího střediska. Definuje klientelu, pro kterou podnik staví a kterou chce jeho vzhledem přitáhnout. Základní požadavky provozu vznáší jeho budoucí manažer. Je také žádoucí, aby se na plánování pracoviště podílel jeho šéf-barman. Před téměř dvaceti lety se v Praze otevíral významný interhotel. Jeho Aperitiv Bar byl navržen v námořním stylu. Architekt si dal hodně práce s jeho interiérem: dřevo a mosaz, obrovské tapety s obrazy lodí. Zapomněl však, že je třeba vystavit také láhve. Několik dní před otevřením se narychlo připevňovaly improvizované dřevěné police. Jsou v tomto baru ostatně dodnes. Včetně úzké rampy na krytu myčky na nádobí, na niž se vešla nabídka whisky. Jiný bar se podařilo zachránit ještě před jeho vybudováním. Letmým pohledem na jeho plán se ukázalo, že přístup za barový pult je možný pouze průchodem barovým zázemím opatřeným dveřmi ve vzdálenosti několika metrů. V poslední chvíli byl pult přerušen východem pro obsluhu. (Mikšovic, 1999)
Podle publikace Bar (provoz & produkt) přichází kreativita tvůrců interiéru, dekoratérů a dalších specialistů ke slovu teprve poté, co jsou stanoveny požadavky majitele a provozu. S tím si dovolím nesouhlasit neboť i designér může přijít se zajímavým řešením, kterému se následně mohou požadavky přizpůsobit. Definitivní plán by měl zahrnovat půdorysnou dispozici prostoru, vizualizace prostoru i speciální výkresy (osvětlení, elektrické rozvody, ozvučení apod.). Tyto požadavky bývají stanoveny normou a je vhodné je dodržovat.
22
6.1 Komunikační zóny Jedním z nejnaléhavějších úkolů plánování je zajistit, aby lidé – jak číšníci, tak hosté – se mohli v baru bez obtíží pohybovat.“ (Mikšovic, 1999) Prostor klubu nebo baru musí být jednoduchý a přehledný. V ideálním případě leží barový pult přímo proti vstupu, eventuálně na místě, které je od vchodu velmi dobře viditelné. Pokud tomu tak není, může se host cítit v prostoru ztracen nebo může dokonce přemýšlet, zda se v něm barový pult nachází. Neví, kudy se jeho kroky mají ubírat. Rozsáhlé nabídce volných ploch, které slouží k pohybu osob, se říká komunikační zóny Tyto zóny mají za úkol jednoduchým a přirozeným způsobem dovést hosta až do těch nejvzdálenějších míst baru. Zóny lze např. opticky označit: barvou podlahy, kobercem apod. S komunikačními zónami souvisí zdůraznění míst k sezení. Barový pult je vyčleněn sám sebou, místa se stolky a židlemi se někdy opticky i jinak oddělují: zábradlím, vyvýšenou nebo sníženou podlahou. Tato řešení vytvářejí v baru tzv. klidové zóny. Žádoucím řešením je dostatečně velký prostor před barem, nejlépe když jím probíhá komunikační zóna. Hosté pak nezůstávají stát na jednom místě, nevytvářejí neprostupný shluk - barový pult je vede a odhaluje jim postupně další možnosti pobytu. Komunikační zóny by měly hosta bez problému dovést k toaletám.
Obr. 10 Nejmenší šířka hlavních komunikací
23
6.2 Barvy Barevné řešení prostoru patří mezi prvky, kterých si host – mnohdy i podvědomě – nejdříve všimne. Platí, že příliš pestrá barevnost hosta ruší. Zde je užitečná zásada: použít maximálně 3 základní barvy; počet jejich odstínů je neomezený. (Mikšovic, 1999) 6.2.1 Působení barev na člověka Červená barva přispívá k svalovému napětí, rychlejšímu tepu a vyšší frekvenci dechu. (Toho využívají např. diskotéky.) Žlutá barva je vhodná pro tmavší interiéry. Vzbuzuje pocity lehkosti, jemnosti, přátelství, svobody, veselí. Zelená barva se nalézá uprostřed barevného spektra a působí k vytvoření fyzické a fyziologické rovnováhy. Evokuje dojem svěžesti (zejména světlejších tóny) a vyvolává řadu dalších spíše příjemných pocitů. Modrá naopak vyvolává pocity neskutečnosti, neohraničení. Hnědá barva je barvou směsnou; ve spektru se jako taková nevyskytuje. Je to barva evokující klid, bezpečí, střízlivost, serióznost, ale i diskrétnost.
Obr. 11 Působení barev na člověka
6.3 Stěny a strop Stěny mají ohraničovat prostor a neměly by ztratit obíhavý charakter. Pokud toto není respektováno, dochází k narušení rovnováhy prostoru. Důležitý je kvalitní povrch stěn, pro barový provoz speciálně. Pro tak namáhané povrchy je nezbytně nutné zvolit velmi pevné a odolné nátěry. Další možností je použití různých obkladů nebo tapet.
24
6.4 Podlahy Svou strukturou velmi výrazně ovlivňují vzhled interiéru. Jejich základní vlastností je absolutní rovnost. Pocity plastičnosti nesmí navozovat ani opticky. Je nespočet druhů podlah, od dřevěných, přes různé pvc podlahy a pryže, betonové stěrky, lité podlahy, keramické dlaždice až po koberce. Volba správné podlahy, u restaurací, barů a veřejných interiérů obecně zvláště, je základním faktorem při projektování interiéru. Podlaha, ostatně jako většina komponentů veřejného interiéru, musí být velice odolná, snadno udržovatelná a nesmí klouzat.
6.3 Osvětlení Odvozuje se od barevnosti a sladění je žádoucí. V baru je důležité kvalitní a efektní nasvícení barového pultu a také všech ploch, které vizuálně nabízejí produkty. Je účelné, pokud osvětlení není nápadné, avšak podtrhuje dislokaci daného prostoru. Mělo by se pamatovat na to, že hosté i obsluha musí v baru za určitých okolností dobře vidět. Jakékoli nepohodlí se v této záležitosti vymstí: zpomalením obsluhy, vyšším počtem drobných nehod, ztíženým pohybem hostů.
25
7. ZAŘÍZENÍ KLUBU Zařízení lze zařadit do dvou základních skupin: pevné a mobilní. Zařízení pevné je nepřenosné a většinou je propojeno s technickým vybavením, případně odděluje komunikační zóny. Vyžaduje se od něj dokonalé řemeslné zpracování včetně vhodné povrchové úpravy.
7.1 Barový pult Barový pult se skládá ze tří částí: servírovací, pracovní a ze zápultí. Servírovací část je třeba esteticky sladit s prostředím baru. Barový pult by měl být nejlepším kusem nábytku, který se v baru vyskytuje. Podstatné je také to, že barový pult je nejnamáhavějším kusem barového pracoviště. Tvar barového pultu čili baru může být rozmanitý: kulatý, oválný, vícehonný, nepravidelný – zejména však rovný (long bar), který je z hlediska barového provozu i hostova očekávání nejpřirozenější. Barman se při takovém řešení k žádnému z hostů nemusí při obsluze jiného otočit zády či bokem, a má proto neustálý přehled o dění. Host má naopak trvalý přehled o všech významných nápojích, jež představuje barový displej, a může kdykoli začít komunikaci s barmanem; kromě toho může snadno vyloučit, aby se kdokoli jiný vnucoval pozornosti jeho nebo jeho doprovodu. Barový pult se skládá z několika částí, které jsou podrobněji popsány dále. 7.1.1 Expediční deska Expediční deska baru slouží jednak k servisu nápojů hostovi, jednak jako satelitní plocha pracovní desky. Její výška nad podlahou závisí na výšce barové židličky. Rozdíl mezi těmito výškami by měl být 30 až 40 cm. Expediční deska má umožňovat průměrně vysokému hostovi, aby se o ni pohodlně opřel lokty. Právě proto je také důležitý přesah desky měřený od vnější stěny pultu k přední hraně židličky. Řečeno obecně: měl by umožňovat, aby si mohl host opřít nohy o trnož a při jejich ohnutí mu nezavazela přední stěna pultu. Obvyklý přesah pro průměrného hosta činí 25 až 30 cm. Šířka desky bývá kolem 45 až 50 cm.
26
Deska by měla přesahovat nad pracovní desku minimálně 20 cm, a tak umožňovat, aby barman, aniž se opírá o vnitřní část baru, při předpažení dosáhl nejméně do její jedné třetiny až poloviny. Povrchová úprava expediční desky bývá různá: kov a mramor obvykle studí, umělá hmota obvykle trochu evokuje láci. Optimálním řešením je zřejmě dřevo s vhodným, dobře udržovatelným a ohnivzdorným nátěrem v kombinaci s kovovými prvky (madla na přidržení, žlábky po obvodu obou hran desky (k rychlé údržbě a odkládání věcí), někdy zapuštěné vyjímatelné popelníky. Na expediční desce se upravují: barový střed, autoservisní body, někdy květinový objekt případně umělecké dílo, někdy i prostor, kde se soustřeďují objednané nápoje pro sál, jakož i pomůcky a drobný inventář pro číšníky. Barový střed barman umisťuje před, respektive nad svoje pracoviště. Složení barového středu je individuální. Zpravidla se na něm aranžují míchací média (šejkry, sklenice), brčka, barové špízy různých tvarů, různá míchátka ve vhodných držácích, džbán s vodou apod. Všechny tyto předměty se kladou na přiměřenou podložku (lze použít jak pryžové podložky, tak známé podložky z froté
materiálů)
blíže
k barmanově
hraně
expediční
desky.
Autoservisní body se aranžují většinou vždy doprostřed vzdálenosti dvou barových židliček, tedy pro nejméně dva hosty společně. Bývá to držák s brčky, barový lístek ve vhodném stojánku, popelník, zápalky, stále častěji miska s oříšky či jiným podobným sortimentem. Body se aranžují jednotně. (Mikšovic, 1999)
7.1.2 Osvětlení desky Deska by měla být dobře nasvícen a vynikla tak optika podávaných nápojů. V této souvislosti se však musí dát pozor na reflexy, které mohou unavovat oči hostů i barmanů.
27
7.1.3. Pracovní deska Barmanovi slouží pracovní deska k přípravě nápojů a všemu co s ní souvisí. Její výška nad podlahou bývá 85 až 90 cm. Má umožňovat práci při téměř vzpřímeném postoji. Je zřejmé, že kvůli různým tělesným proporcím bude každému vyhovovat jinak. Šířka (hloubka) se doporučuje 50 – 60 cm. To zpětně zajišťuje pohodlný servis. Nad pracovní desku přesahuje výše zmíněná expediční deska, a vytváří tak slepý prostor, který zůstává skryt zrakům hosta. Do tohoto místa se situují zdroje rozptýleného světla, které jsou skryty i barmanovi a přímo osvětlují pracovní prostor, a některé suroviny a pomůcky, které je lépe odstranit z dohledu. Doporučený materiál na pracovní desku je potravinářská ocel, může být i mramor nebo umělá hmota raději světlé barvy, a ač hladkého, přece však matového, tedy nereflexního povrchu. Co se týká uspořádání, to bývá individuální. Jsou však zásady, které se vyplatí dodržovat. Barmanovo stanoviště, spolu s barovým středem (umístěným ovšem na expediční desce), tvoří osu barového pultu. Ta se skládá z barmanských pomůcek, jako jsou: prkénko na krájení citrusů, nožů, prostoru pro stříkací láhve, různé sirupy, ovoce atd. Velmi důležitá je zásoba ledu, buď v zásobnících, nebo v zabudované chlazené vaně. Na láhve je vhodný otevřený chlazený prostor (vana). Dále se barman neobejde bez prostoru na míchací média, sklenice a podobně.
Obr. 12 Schéma pracovní desky
28
7.2 Barový displej Barový displej plní několik funkcí. Mezi ně patří funkce estetická a dekorační a také vizuální prezentace nabídky. Účinný barový displej musí být systematicky uspořádaný – přehledný. Tento systém ovlivňuje řada faktorů. Jsou to: rozměry displeje, důraz na některé skupiny výrobků, požadavek na umístění frekventovaných produktů co nejblíže barmanovu stanovišti aj. Vzdálenost displeje od barového pultu patří ke klíčovým parametrům dobře navrženého baru. Barmanovi by měla umožňovat, aby ze svého stanoviště dosáhl na láhve v používání, aniž by musel učinit jediný krok. Jedná se tedy o vzdálenost cca 90 cm. Ta rovněž zajišťuje, že host vidí dostatečně zřetelně na značky nápojů. 7.2.1 Osvětlení barového displeje Zadní stěnu displeje často tvoří zrcadlové plochy a poličky bývají ze skla, vhodné nasvícení proto dokáže z barového displeje učinit působivý a velmi efektní komplex. Je však třeba zajistit aby světelné zdroje neosvětlovaly barmana ani hosty.
7.3 Zápultí baru Zápultí lze řešit mnoha způsoby, ale je dobré držet se osvědčeného postupu. Do výšky kolem 90 cm je prostor zakryt a umožňuje uskladnění produktů v původních obalech, případně umístění části technologie. Od 90 do 230 cm je místo na optickou nabídku produktu, někdy i pro zásobu sklenek. Sklenky lze samozřejmě umístit i do ramp zavěšených nad barovým pultem.
29
7.4 Mobilní zařizovací předměty Jde hlavně o stolový a sedací nábytek. Patří mezi hlavní prvky spoluvytvářející celkový vzhled interiéru a individuální charakter prostředí. Tyto předměty musí být sami o sobě kvalitní a musí zapadat do celkové prostorové kompozice prostředí. 7.4.1 Barové stoličky Tvoří bezprostřední periferii barového pultu. Mohou být pevné a maximálně otočné kolem své osy, nebo pohyblivé. Jak pro pevné tak pro pohyblivé židličky platí určitá pravidla, které je vhodné dodržet. Patří mezi ně: trnože pro nohy, sedadlo s neklouzavým povrchem, vhodná vzdálenost přední hrany sedáku od čelní stěny barového pultu, u pohyblivých židliček pak zajištění stability zejména sklonem nožiček, v případě pevných židliček zajištění pohodlného přístupu na kteroukoliv z nich i v případě, že jsou vedlejší obsazeny. 7.4.2 Stoly Stůl je základním nábytkovým prvkem v každém gastronomického podniku. Pro různé druhy provozu jsou charakteristické různé rozměry stolů. Co však mají společné je nezbytná voděodolná úprava.Na dřevěných plochách jsou to různé laky,které odolají nejen vodě, ale i alkoholu. Výška stolu se odvozuje od výšky sedáku. Nejnižší stoly, tzv. konferenční nebo hovorové, se používají hlavně ve vinárnách, barech, diskotékách. U takových stolů není nutné dodržovat rozdíl mezi výškou stolu a sedáku. Přímá vazba mezi těmito výškami je především u jídelních stolů, rozdíl by měl být kolem 30 cm. Co se týká velikosti stolní plochy, ta bývá rozdílná. Optimální hloubka pro plochy pro jednoho hosta je kolem 45 cm, délka hrany kolem 60 cm. Důležitým faktorem je také velikost prostoru kolem jídelních stolů tak aby se hosté mohli, pohodlně posadit, aniž by jim překážely vedlejší stoly. I zde je dobré dodržovat minimální rozměry (viz. Obr. 14).
30
Obr. 13 Rozdíl výšky mezi sedákem a plochou stolu, Obr. 14 Minimální prostor kolem stolu pro 5 osob, Obr. 15 Obvyklá šířka jídelního stolu
7.4.3 Židle Sedací nábytek je základním vybavením prostoru pro hosty. Od jeho pohodlnosti se ve značné míře odvíjí spokojenost hostů. Poloha vsedě má především ulehčit nohám a umožnit opření zad, někdy i podepření předloktí područkami. Opěradlo má mít tvar, vycházející z tvaru lidských zad. Základním rozměrem sedacího nábytku je výška sedáku. Ta by měla být o něco menší než délka nohy ke kolenu. Hloubka sedadla by přibližně měla odpovídat vzdálenosti mezi zadní stranou hýždí a plochou lýtka pod kolenem. Optimální šířka je 50 cm. Tvarování sedáku by při dlouhodobém pobytu mělo umožňovat změny polohy sezení a současně zachovat pohodlnost. Velmi důležitým faktorem je sklon sedadla a opěradla. Pro uvolněnější sezení v barech apod. je optimální sklon sedáku 15° až 20° a opěradlo by se sedákem mělo svírat úhel 110° až 120°. Při dlouhodobějším sezení, charakteristickém pro bary a noční podniky by měla být záda opřena v bederní části zad. Bederní opěrka musí být vysoká aspoň 12,5 cm. Područky jsou velmi pohodlným prvkem sedacího nábytku. Umožňují lépe vstávat i usedat. Jejich výška nad sedací plochou by měla být 30 cm a vzdálenost mezi nimi minimálně 50 cm.
31
7.4.3 Další sedací nábytek Mezi něj řadíme různé pohovky, gauče, solitéry, bobky, sedací pytle a vaky. Používají se především v relaxačních prostorách podniků a jejich prioritní vlastností je pohodlnost.
32
8. NÁVRH INTERIÉRU HLAVNÍ PROSTORY KLUBU
8.1 Motiv a koncept Při přemýšlení nad budoucím tématem mé bakalářské práce jsem okamžitě zavrhl sepisování dat, tabulek a protokolů. Chtěl jsem něco vytvořit a byl jsem si jistý jednou věcí – tím že chci navrhnout celý komplexní interiér, protože přesně k tomu chci v budoucnu směřovat. Pořádně si to vyzkoušet právě na bakalářské práci pro mě bylo výzvou. Protože jsem ve svých studentských letech častým návštěvníkem různých hospod, klubů a nočních podniků volba vytvořit klub, takový, ve kterém bychom se já a moji podobně smýšlející přátelé cítili dobře, byla nasnadě. Klub, do kterého bych se rád vracel. Bylo mi jasné, že vytvořit velký, členitý prostor by bylo moc velké sousto, proto jsme po konzultacích s panem architektem Hálou došli k závěru, že ideální bude pokusit se vytvořit malý klub či spíše bar pro 30 lidí. Zároveň vznikl první koncept – moderní, prosvětlený interiér, svěží, hravý a vzdušný prostor - klub, který bude mít svou atmosférou blízko spíš ke kavárně, modernímu baru, café-baru nebo tzv. boutique baru.
8.2 Inspirace V Brně je pár povedených interiérů podobného typu, ale žádný mě neoslovil tak abych ho zde uvedl. Inspiroval jsem se proto v knížkách a objevil plno vynikajících interiérů všude po světě ze kterých jsem čerpal. Musím zde určitě uvést několik realizací Karima Rashida, restauraci-bar Morimoto od Tadaa Anda, podnik Thaiphoon Maurice Mentjense nebo Waterlemon Juice Bar od studia George Hendri Chidiac Architects. Jednotlivé obrázky najdete na další straně.
33
Obr. 16 Waterlemon Juice Bar (Beirut)
Obr. 17 Nooch Express (Singapur)
34
Obr. 18 Askew (New York)
Obr. 19 Morimoto (Fukuoka)
Obr. 20 Kurve (New York)
35
8.3 Vlastní návrh Při přemyšlení nad vzhledem interiéru mě napadlo dát klubu jméno, aby se nejednalo pouze o anonymní prostor. Po chvíli uvažování vznikl název PLUS. Dobře zní a navíc si ho lze vhodně vyložit - plus jako přidaná hodnota, pozitivní symbol nebo prostě „něco lepšího“. Ale taky plus jako znak přímo vybízející ke grafickému využití v interiéru. Vytvořil jsem tedy PLUS KLUB. 8.3.1 Dispozice Vzhledem k tomu, že jsem návrh nezasazoval do konkrétního prostoru, mohl jsem si dispozici vymyslet zcela sám. V rámci zachování jednoduchosti a vzdušnosti prostoru, ale i kvůli malé kapacitě osob, jsem nechtěl vytvářet členitý interiér, kde v jedné části by byl bar a v jiné sezení. Nakonec jsem zvolil jednoduchý kvádr - jeden prostor rozdělený předělem na část s barem a klasickým sezením hospodského typu a část s pultem pro dje a sedacími vaky simulující relaxační zónu. Klub jsem nechtěl umístit do sklepních prostor, které jsou přirozeně tmavší a kde bývají nízké stropy, a proto jsem interiér zasadil do některého z vyšších pater dnes tak rozšířených staveb s prosklenými fasádami. Strop je vysoký 3 m. Tím je docíleno základních požadavků konceptu: vzdušnosti a dostatku přirozeného světla.
Obr. 21 Dispozice
36
8.3.2 Barevnost Jako jednu z prvních věcí jsem vytvořil barevnost celého návrhu. Vybral jsem čtyři barvy, které se opakují na různých prvcích interiéru. Dvě barvy jsou neutrální a
dvě výrazné. Vzájemně dobře kontrastují, doplňují se a působí
svěže a pozitivně. a) světle šedá – podlaha, strop, nohy stolů, dj pult
b) tmavá šedá – stěny, obklady stěn, bar, podhled nad barem, desky stolů
c) žluto-zelená – židle, deska baru, předěl, sedací vaky
d) fialová – barové židle, police, sedací vaky
8.3.3 Podlaha Podlaha v klubu musí být velice odolná a snadno udržovatelná. Proto není dobré zvolit například koberec nebo dřevěné podlahy. Volba nakonec padla na litou podlahu na bázi epoxidových pryskyřic, která má pro tento druh interiéru odpovídající mechanické, chemické i estetické vlastnosti. Je velmi odolná, dobře se udržuje a má široké možnosti úpravy. Klíčová je protiskluzná úprava i možnost vybrat stupeň lesku. Výhodou jsou také ostatní vlastnosti epoxidových litých podlah – životnost, ekologická nezávadnost a rychlost aplikace. Barva podlahy je světle šedá s mírným leskem – barva je vzdušná a lesk prostor opticky zvětšuje což je v souladu s konceptem. 37
8.3.4 Stěny a strop Na většinu stěn jsou umístěny molitanové obklady s vynikajícími akustickými vlastnostmi, které se používají např. v nahrávacích studiích. Původně měly být pouze v zadní části klubu kde je dj pult a jejich primárním účelem bylo zkvalitnění akustických podmínek v prostorách klub. Po jejich aplikování ve vizualizacích jsem však zjistil, že mají i výborné estetické vlastnosti a do interiéru se prostě hodí. Proto jsem je nakonec použil téměř na všechny stěny.
Obr. 22 Příklad akustické molitanové pěny
Jak jsem psal výše, zvolený název klubu Plus přímo vybízel ke grafickému zpracování. Na stěny jsem proto navrhl vzor- grafiku, sestavenou z opakujících se, různě velkých a symbolů plus ve žluté a fialové barvě. Vzor jsem použil na čelní stěnu klubu proti vstupním dveřím.
Obr. 23 Grafika na stěny
38
Barva stěn i obkladů je tmavě šedá, bez lesku. Strop je světle šedý, ladí tak s podlahou, a stejně jako ta, vytváří dojem prostornějšího a vzdušnějšího interiéru. Významnou část interiéru, přesněji celou delší stěnu naproti baru v přední části klubu, zabírají skleněné panely, které přes den do prostoru přivádějí dostatečné množství přirozeného světla. Nad barem je sádrokartonový podhled o šířce 300 cm a hloubce 220 cm. 8.3.5 Osvětlení Klíčovým prvkem interiéru baru či klubu je osvětlení. S jeho pomocí je možné prostor v očích hosta dojmově formovat. Teprve světlo činí interiér viditelným. Snažil jsem se co nejvíce napodobit přirozené světlo proto je barva všech světelných zdrojů bílá. Aby byl splněn jeden z cílů konceptu – interiér s dostatkem světla, a to i v noci, jsou po celé ploše stropu (vyjma podhledu) umístěna bodová svítidla. Vybral jsem svítidla FGL STANDART s ocelovou chromovou obroučkou. Jsou vybavena dichroidní žárovkou MR16, výkon 50w je dostačující. Průměr činí 81 mm a zápustná hloubka je 60mm. Zvolil jsem je hlavně pro jejich jednoduchost a nenápadnost. Cena je 129 Kč/kus.
Obr. 24 Zápustné svítidlo FGL STANDART
39
Osvětlení by mělo efektně nasvítit barový displej a barový pult obecně. Komplexní nasvícení barového displeje a produktů v něm umístěných má stejný efekt jako dobře vystavené zboží v prodejně. Musí zákazníka zaujmout a lákat ke koupi. Podsvícení baru pak podtrhuje jeho dominantní postavení v prostoru. Dobré nasvícení barového displeje je zajištěno svítidly zapuštěnými v MDF policích. Protože tloušťka polic je 32mm bylo třeba vybrat výrobek, který bude mít odpovídající zápustnou hloubku. To splnilo svítidlo Sign Around od firmy Hettich s hloubkou 13 mm a průměrem 61 mm. Zdrojem světla je 16 LED diod. Svítivost je pro toto konkrétní použití naprosto dostatečná. Výhodou je pak úspornost LED svítidel.
Obr. 25 Zápustné LED svítidlo
Prostorová dominance baru je umocněna podsvícením umístěným na zemi u hrany baru a pod expediční deskou. Použil jsem samolepící pásky s LED diodami VERSA od firmy Hettich. Jejich výhodou je jednoduchost instalace a možnost je libovolně zkracovat nebo prodlužovat.
40
Obr. 26 Pásek LED VERSA
Stejný systém je umístěn do podhledu nad barem a ve fialové barvě i na podhled kde vychází z fialových polic barového displeje (lze vidět na „noční“ vizualizaci). K osvícení expediční plochy barového pultu a pracoviště barmana bylo potřeba závěsných svítidel, jejichž ukotvení bude mít jistou vzdálenost od světelného zdroje. Vybral jsem svítidla od Artemide – Pipe Sospensione, navrhnutá švýcarským architektonickým studiem Herzog &De Meuron. Nejde o klasická závěsná stropní svítidla a jejich výhodou je možnost nastavení směru svícení. Tvoří je ohebná ocelová konstrukce v silikonovém pouzdře.
Jsou
1380mm dlouhá a stínítko má průměr 210mm. Jejich organický, fluidní tvar skvěle doplňuje navrhnutý interiér. Celkově je jich nad barem umístěno šest. Cena je kolem 10 000 Kč.
Obr. 27 Artemide Pipe Sospensione
41
Na osvětlení stolů jsem vybral čtyři klasická závěsná svítidla Bubble. Jsou od italské firmy Foscarini, a navrhl je Valerio Bottin. Mají kovovou konstrukci, stínítka jsou polykarbonátová se „saténovou“ konečnou úpravou. Za velmi efektní považuji „360°“ rozptyl světla. Průměr je 50 cm. Přibližná cena 25 000 Kč.
Obr. 28 Foscarini Bubble
42
8.3.6. Vybavení klubu
8.3.6.1. Bar Celý bar je z MDF desek, kolem kterých je po celém obvodu baru ve vzdálenosti 5 cm čiré plexisklo. Na MDF deskách jsou nalepeny symboly plus vycházející z grafiky použité na stěnách a vyrobené z barevného plexiskla, které společně s podsvícením dávají baru velmi efektní vzhled. Expediční deska je laminovaná MDF. Pracovní deska je z potravinářské oceli. Bar je 300 cm dlouhý, kratší strana má 210 cm. Ostatní rozměry baru jsou standardní, výška expediční plochy je 105 cm.
8.3.6.2. Barový displej Tvoří ho pouze police z laminovaných MDF desek ve kterých jsou zapuštěná svítidla. Vzdálenost mezi jednotlivými policemi je adekvátní k výšce litrových lahví. Celková šířka barového displeje je 210 cm. Jeho výška činí 200 cm tak, aby i barman/ka nižšího vzrůstu pohodlně dosáhl/a na láhve na nejvyšší polici.
43
8.3.6.3. Barové stoličky Barové stoličky, které jsem vybral jsou velmi oblíbené a v několika variantách (a kopiích) intenzivně používané mnoha designéry do jejich projektů po celém světě. Jedná se o Al Bombo stools od italské firmy Magis, které navrhl Stefano Giovannoni. Četnost jejich používání určitě není ovlivněna pouze nyní už klasickým vzhledem, ale bezesporu také funkčností. Přesto, že u některých variant je výhodou možnost nastavení výšky sedáku a také jejich pevné umístění do podlahy, zvolil jsem verzi volnou a bez výškového nastavení, jehož mechanismus by byl u barového pultu s danou výškou zbytečností navíc. Noha a základna je z chromované oceli a sedák z tvarovaného ABS. Výška sedáku je 74 cm
.
Obr. 29 Bombo Bar Stool v různých barevných variantách
44
8.3.6.4 Židle Vybral jsem židle, které jsou pro mě synonymem nadčasovosti a do interiéru perfektně zapadají. Eames Plastic Armchair DAR (Dining Height Armchair R-wire Base) byla v roce 1950 navržena Charlesem & Rayem Eamesovovými a vyrábí ji Vitra. Šířka sedáku je stejná jako jeho výška – 41 cm. Židle je vyrobena z polypropylenu, nohy jsou z chromované oceli. V navrženém interiéru je jich 17. Cena se pohybuje kolem 7000 Kč za kus.
Obr. 30 Eames Plastic Armchair DAR
45
8.3.6.5 Sedací vaky V zadní části klubu, určené pro uvolněnější posezení, jsou umístěny sedací vaky českého výrobce Wegett – Wegett Classic. Jejich výhodou je, že nejsou jen naplněným vakem, ale pomyslně kopírují tvar křesla. Díky tomu z nich člověk nijak nevypadává nebo nesjíždí. Náplň tvoří pouze polystyrénové kuličky nejvyšší kvality s minimální kompresí. Kuličky se přesouvají a křeslo se tvaruje dle ergonomie těla a je tedy velmi pohodlné a komfortní. Mezi další výhody vaků patří snadná omyvatelnost a výběr z velkého množství barev a vzorů. Cena za jednobarevný pytel je 3000 Kč a použil jsem jich 9.
Obr. 31 Sedací vak Wegett Classic
46
8.3.6.6 Předěl a dj pult Organických tvarů předělu je docíleno pomocí polyvinilové fólie Barrisol tvarované přímo v interiéru, vyhřátém teplovzdušným agregátem na 40 až 50°C, pomocí dělících a lámacích lišt, které se upevňují na pomocné ocelové konstrukce. Je to patentovaný produkt francouzské firmy Barrisol. Mezi výhody materiálu patří antistatičnost a hlavně tvarová paměť díky které se fólie po narušení vrátí do původního stavu. Djský pult je vyroben z polypropylenu a kvůli stabilitě je ukotven k zemi.
Obr. 32 Příklad použití materiálu Barrisol
8.3.6.7 Stoly a stolky Jako prvek interiéru, který navrhnu, vymyslím a nakreslím jeho konstrukci, jsem si vybral právě stůl. Podrobnější informace o designu a řešení stolů jsou proto v kapitolách 9 a 10.
47
9. DESIGN NÁBYTKOVÉHO PRVKU PRO DANÝ PROSTOR Přemýšlení o prvku, který navrhnout, jsem nechal až na fázi, kdy byla vybrána většina vybavení klubu. Protože jsem se nechtěl vzdát barových stoliček ani židlí a na konstrukci barového pultu jsem si netroufal, bylo logickou volbou vymyslet design stolu. Požadavky na stoly jsou jednoduché a jasné. Stůl musí být především stabilní. Jeho povrch musí být ošetřen tak aby byl co nejodolnější a stůl by také měl mít určité rozměry odpovídající jeho použití. Protože nejjednodušší řešení bývá často to nejlepší, navrhl jsem v podstatě klasický stůl, který je zvláštní pouze atypickými nohami a jejich umístěním. Přesto, že se to může zdát jako minimální zásah do koncepce obyčejného stolu, myslím si, že výsledek je povedený a stůl obyčejně nevypadá. Umocněno je to tím, že deska, nohy a luby – zajišťující stabilitu - jsou v odlišné barvě, deska je tmavě šedá, nohy a luby světle šedé. Na desce stolu je samolepící ochranná průhledná fólie se vzorem ze znaků plus v černobílé variantě, která decentně podtrhuje použití barevného vzoru na baru a stěnách a chrání povrch stolu před poškrábáním. Stůl celkově do interiéru zapadá.
Obr. 33 Design vybraného prvku - stůl
48
Obr. 34 Stoly se židlemi
Na obrázku č. 29 jsou dva stoly o různých velikostech. Větší stůl, určený pro 6 pohodlně sedících osob, má rozměry 1300 x 800 mm. Menší stůl, pro 2 až 3 osoby pak 800 x 600 mm. Výška stolů je 720 mm. Rozměry odpovídají doporučeným rozměrům stolů jídelních, určených pro provozy s nabídkou kuchyně. Pro klubový nebo barový provoz mají tedy nadstandardní velikost. Komfort a dostatek prostoru u nich sedících hostů je zaručen. Konstrukce obou stolů se kromě rozměrů desky liší v počtu upevňovacích elementů na každé straně. V zadní části baru jsou mezi sedací vaky umístěny ještě 2 stolky o rozměrech desky 800 x 600 mm. Ty mají konstrukci shodnou s menšími stoly, pouze jejich výška je odlišná - 300 mm.
49
10. KONSTRUKCE VYBRANÉHO PRVKU A NÁVRH CENY 10.1 Konstrukce stolu Stolová deska je z laminované MDF desky tloušťky 32 mm, na jejíž ploše je samolepící ochranná fólie. Boční hrany stolové desky jsou olepeny fólií o tloušťce 2 mm. Luby stolu jsou vyrobeny z laminované MDF desky silné 22 mm. Nohy jsou z 32 mm silné bukové spárovky. Všechny hrany jsou strženy 0,5x45°. Každá z atypicky umístěných noh je se stolovou deskou spojená dvěma konfirmáty
7x70,
luby
stolu
jsou
s deskou
spojeny
celkem
dvanácti
upevňovacími elementy od firmy K&S Pozořice (na kratší straně 2, na delší 4) v kombinaci s pozinkovanými vruty 4x35. Spojení lubů s nohami zajišťují vždy dva dřevěné kolíky 10x50.
10.2 Návrh ceny stolu Ceny v tabulce vychází z aktuálních ceníku dostupných na internetu. Propočet počítá pouze s materiálem použitým k výrobě stolu. V kalkulaci nejsou zahrnuty náklady na výrobu. Cena odpovídá jednomu kusu výrobku. Materiál MDF-L 32 MDF-L 22 SP-BK 32 Upevňovací element (K&S) Vrut 4 x 35 Dřevěný kolík 10 x 50 Konfirmát 7 x 70 Cena celkem
Množství Cena za jednotku Cena celkem (Kč) 1,04 m2 0,3 m2 0,3 m2 12 ks 12 ks 8 ks 8 ks
50
300 Kč /m2 172 Kč /m2 1600 Kč /m2 620 Kč /1000 ks 85 Kč /500 ks 32 Kč /100 ks 1,43 Kč /ks
312 ,52 ,480 ,8 ,2 ,3 ,12,869 ,-
11. DISKUZE Dnešní města nabízí široké možnosti využití volného času. Nabídka barů a klubů je také velmi široká. O to těžší je hosta zaujmout natolik aby byl se vracel zrovna do vašeho podniku. Stane se tak pokud bude spokojený s obsluhou, nabídkou nápojů, hudbou a také prostředím, které mu bude vyhovovat a bude se mu líbit. Všechny tyto složky určují celkovou atmosféru místa. Atmosféru interiéru samotného také tvoří různé složky. Jako první na člověka působí barvy a osvětlení. Barvy jsem vybral výrazné a veselé a do interiéru umístil dostatek světelných zdrojů, nehledě na to, že ve dne je do prostoru přiváděn dostatek přirozeného světla. Další složkou bylo jednotlivé vybavení. Bar s barovým displejem jsou podsvíceny tak, aby prostoru dominovali. Další vybavení mělo působit lehkým, vzdušným dojmem. Vybral jsem proto plastové barové stoličky a židle. Stoly jsou dřevěné, ale především díky světlým barvám nepůsobí těžce. Sedací vaky jsou pak vybrány s důrazem na pohodlí. S tím souvisí pomyslné rozdělení prostoru na dvě části – přední, osvětlenější, rušnější a zadní, relaxační, kde je méně světla a uvolněnější sezení. Interiér jsem navrhoval podle svých představ a nechtěl jsem se nechat ovlivnit stereotypy, které s kluby či bary často souvisí – sklepní uzavřený prostor, málo světla, nízké stropy; tíha. Jako člověk s velmi optimistickým přístupem k životu jsem chtěl navrhnout tomu odpovídající interiér. Prostorný, vzdušný, vesele barevný, prosvětlený. Navrhoval jsem ho tak aby na lidi, kteří do něj vstoupí, působil tak jak já přemýšlím – pozitivně. Kdyby se v něm někdo cítil dobře, ne-li by mu zlepšil náladu a odcházel s příjemným pocitem z atmosféry místa, bylo by to pro mě největší odměnou.
51
12. ZÁVĚR Mým cílem bylo vytvořit malý, příjemný klub, kde se budou potkávat lidé s podobným hudebním i celkovým vkusem a podobnými zájmy. Lidé, kteří si rozumí, mají podobný pohled na svět a přístup k životu. V souladu s tím měl být interiér svěží, jednoduchý, světlý, moderní a vzdušný. To bylo pět základních požadavků, které jsem se snažil naplnit. Myslím, že celkovou kompozicí interiéru, volbou barev, osvětlení i jednotlivého vybavení a vhodnou kombinací všech těchto prvků, se mi povedlo uskutečnit můj záměr a zároveň splnit zadání práce. Cením si zkušeností, které jsem během celého procesu tvorby bakalářské práci získal, a doufám, že je budu moci využít v budoucnu.
52
13. SUMMARY Topic of this bachelors thessis is designing a small bar or club. Its not focused on the very project only. Very important part is focused on dealing with history, usual czech clubs parameters and, the most useful for the following project design part, the technical rules, technologies and usual parameters of club space components like lighting, colours, bar, chairs and tables parameters etc. All of these components create the elementary atmosphere of the place. I was choosing and designing them with accent on the future use of the club. I wanted it to look optimistic and there were five main points how the interior should look like I wanted to fulfil: simple, fresh, spacy, bright and modern. During the process of developing this project I confrontated my creative ideas with technical rules and usual parameters that are mentioned and analysed in the first part and that have something in common with interior as a complex space. The last part of the thesis is dealing with design and construction of a table which will be placed in the interior and which will be complementary to the interior‘s other components. I am convinced that I fulfiled the submission and all the aims and targets I myself established, I am also very thankful for the new and useful experiences acquired during the process.
53
14. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. MIKŠOVIC, A. Bar: provoz & produkt: [učebnice pro vyšší odborné školy a další školy s gastronomickým a hotelovým studijním programem]. 1. vyd. Praha: Off, 1999. 305 s. 2. DLABAL, S. Interiéry v pohostinství. 1.vyd. Praha: ABF, ARCH, 1992. 49s. 3. BRUNECKÝ, P. – ŠVANCARA, F. Interiér – člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: MZLU, 1995. 280 s. 4. TANGAZ, T. Škola interiérového designu. V Praze: Slovart, 2006. 144 s. 5. NEUFERT, E. Navrhování staveb : Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2000. 14 s. 6. SERRATS, M. Bar Design. Daab, 2006. 399 s. 7. ČEJKOVÁ, L. Nauka o budovách 3. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2006. 67 s. 8. BEDNÁŘ, P. Interiér. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2001. 49 s. 9. SUCHÁ, V. Interiér 20 : aplikace materiálů a doplňkových konstrukcí v interiéru. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2004. 192 s. Online zdroje: www.roxy.cz www.fleda.cz www.jetset.cz
54
15. SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1 Typický současný malý klub - bar (Studio Berlin, Berlin) Obr. 2 Lounge salonek klubu Roxy Obr. 3 Pohled do sálu klubu Roxy Obr. 4 Fléda; pohled od vstupu směrem k hlavnímu sálu Obr. 5 Fléda; malý sál Obr. 6 Fléda; lounge Obr. 7 Jet Set Praha Obr. 8 Jet Set Praha Obr. 9 Jet Set Praha Obr. 10 Nejmenší šířka hlavních komunikací Obr. 11 Působení barev na člověka Obr. 12 Schéma pracovní desky Obr. 13 Rozdíl výšky mezi sedákem a plochou stolu Obr. 14 Minimální prostor kolem stolu pro 5 osob Obr. 15 Obvyklá šířka jídelního stolu Obr. 16 Waterlemon Juice Bar (Beirut) Obr. 17 Nooch Express (Singapur) Obr. 18 Askew (New York) Obr. 19 Morimoto (Fukuoka) Obr. 20 Kurve (New York) Obr. 21 Dispozice Obr. 22 Příklad akustické molitanové pěny Obr. 23 Grafika na stěny Obr. 24 Zápustné svítidlo FGL STANDART Obr. 25 Zápustné LED svítidlo Obr. 26 Pásek LED VERSA Obr. 27 Artemide Pipe Sospensione Obr. 28 Foscarini Bubble Obr. 29 Bombo Bar Stool v různých barevných variantách Obr. 30 Eames Plastic Armchair DAR Obr. 31 Sedací vak Wegett Classic Obr. 32 Příklad použití materiálu Barrisol Obr. 33 Design vybraného prvku – stůl Obr. 34 Stoly se židlemi
55
16. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Vizualizace klubu (6 listů) Vizualizace stolu (1 list) Příloha č. 2: Konstrukční výkresy stolu Čísla výkresů: 001, 002
56
