Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta
Ústav nábytku, designu a bydlení
VSTUPNÍ PROSTOR DO BYTOVÉ JEDNOTKY Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce Ing. arch. Boris Hála
Vypracovala Michaela Škurková
Brno 2009
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Vstupní prostor do bytové jednotky“ zpracovala sama a uvedla všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne …………….
Michaela Škurková………………..
2
Poděkování Tímto
bych
chtěla
poděkovat
vedoucímu
mé
bakalářské
práce
Ing. arch. Borisi Hálovi za cenné rady udělené při konzultaci bakalářské práce a také za její vedení. Dále Ing. Elišce Máchové za pomoc s konstrukčním řešením navrhovaného prvku. A Ing. Jiřímu Tauberovi za napsání oponentského posudku.
3
Abstrakt Jméno studenta: Michaela Škurková Název práce: Vstupní prostor do bytové jednotky V této bakalářské práci se zabývám řešením interiéru vstupního prostoru do bytové jednotky a návrhem konkrétního odkládacího prvku, včetně jeho výkresové dokumentace Jedná se o vstupní prostor do bytu konkrétního panelového domu. Nedílnou součástí řešení této závěrečné práce, mi byly získané vědomosti během studia, cenné rady odborníků a odborná literatura. Pomocí těchto informací jsem pak mohla vytvořit práci, která obsahuje tyto základní části, a to Vývoj a historie vstupu do obytných prostor, Popis současného stavu, Vlastní návrh typického vstupního prostoru, Návrh úložného (odkládacího) prvku a konečně Konstrukce navrženého prvku a návrh rozpočtu. Tato práce je doplněna o obrázky, vizualizace a konstrukční výkresy navrženého prvku. Klíčová slova: vstup, byt, maximální využití
Abstract Name of student: Michaela Škurková Title bachelor work: The hall area into a flat This bachelor thesis deals with designing an interior of the hall area into a flat with a design of concrete dilatory element including its drawing and design documentation. It is an entering space to a flat in one concrete block of flats. Resources were found in specialist literature; the course itself and help from several specialists. Based on the information acquired I created this project that involves parts such as Development and history of the entrances into dwelling space, Description of the current state of halls, My own design of the entrance area, Design of the storage space and Construction of the designed element
4
and budget proposal. This thesis is accompanied with pictures, visualization and structural drawings. Key words : entrance, flat, maximal use
5
Obsah
Abstract .......................................................................................................... 4 1
úvod ............................................................................................................ 8
2
cíl práce ...................................................................................................... 9
3
literární přehled ........................................................................................... 9 3.1
3.1.1
Pravěk ............................................................................................ 9
3.1.2
Starověk ....................................................................................... 10
3.1.3
Středověk ..................................................................................... 13
3.1.4
Novověk ....................................................................................... 16
3.1.5
20. Století ..................................................................................... 19
3.2
4
Vývoj a historie vstupu do obytných prostor .......................................... 9
Popis současného stavu ..................................................................... 22
3.2.1
Současný trend výstavby bytových domů..................................... 22
3.2.2
Současný stav vstupních prostor .................................................. 22
výsledky práce .......................................................................................... 25 4.1
Vlastní návrh typického vstupního prostoru ........................................ 25
4.1.1
Architektonické řešení vstupního prostoru.................................... 27
4.1.2
Barevnost vstupního prostoru ....................................................... 30
4.1.3
Osvětlení vstupního prostoru ........................................................ 30
4.1.4
Zařízení vstupního prostoru nábytkem ......................................... 30
6
4.2
Návrh úložného (odkládacího) prvku .................................................. 31
4.3
Konstrukce navrženého prvku a návrh rozpočtu ................................. 32
4.4
Návrh rozpočtu .................................................................................... 34
5
Diskuze ..................................................................................................... 35
6
Závěr ......................................................................................................... 36
Conclusion ....................................................................................................... 37 7
seznam použité literatury a zdrojů ............................................................ 38
8
seznam obrázků ........................................................................................ 39
9
Přílohy ....................................................................................................... 41
7
1
ÚVOD
V závěrečné práci s názvem Vstupní prostor do bytové jednotky jsem se snažila přiblížit celkový vývoj vstupu do obytných prostor, pro jeho lepší pochopení je popisován v souvislosti s dějinami bydlení. Jakýsi prapředek vstupních prostor se objevuje již na počátku stavitelství, v pravěku. Postupně se jeho využití mění, určitou dobu je jeho součástí černá kuchyně, poté je využíván jako prodejní místo, později se jeho součástí stává rozlehlá hala mající hned několik funkcí. V celé jeho historii, včetně současnosti, se stává filtrem mezi obytným prostorem a vnějším prostředím. Vstupní prostor do lidského obydlí je často při návrhu dispozičního řešení bytu opomíjen, a je zkrátka tam, kde „zůstane“ místo. Existuje v mnoha rozličných podobách, v dřívějších dobách se forma jeho existence odvíjela od potřeb člověka podmíněných hospodářstvím, či řemesly, jimiž se majitel stavení živil. Taktéž nesmíme opomíjet ani rozdílná dispoziční řešení, která se odvíjí od typu domu, ve kterém se nachází. Způsoby lidského bydlení jsou ovlivněny zeměpisnou oblastí, zdali je na venkově nebo ve městě, v domě rodinném či bytovém, také podle sociálního rozvrstvení obyvatel, které v něm žije. Rozdílný způsob života, utváří nejen ráz místností bezprostředně obytných, ale zajisté se odrazí více či méně, i na vstupních a komunikačních prostorách domu. V současné době můžeme říci, že komfort vstupních prostor se zvyšuje, zejména u rodinných domů, kdy může být jejich součástí i hala, do které lze umístit například posezení pro příležitostné návštěvy. Na trhu je velký výběr zařizovacích předmětů. Není vždy jednoduché vybrat ten správný typ pro tu kterou dispozici tohoto prostoru. Proto bychom měly vždy s rozvahou vybírat toto zařízení, především u malých vstupních prostor bytových domů. A snažit se využít veškerých možných prostředků, pro zvětšení komfortu místnosti, která se stala místem prvního kontaktu člověka s bytem. Dále bych chtěla předeslat, že mnou řešená místnost je reálným prostorem konkrétního bytového domu a věnovat se jí chci zejména proto, abych demonstrovala, že i špatně dimenzovaný prostor, v bytě panelového domu, může mít schůdné řešení pro zlepšení jeho užitných vlastností. Proto se krátce seznámíme i s historií obytných panelových domů a jejich současným stavem. 8
2
CÍL PRÁCE
Cílem práce je vlastní návrh konkrétního vstupního prostoru v panelovém domě, včetně návrhu odkládacího prvku, který je zajisté nedílnou součástí této místnosti. Uvědomit si, že i tyto zdánlivě nepodstatné prostory, kterými člověk „pouze“ prochází, jsou důležitou součástí bytové jednotky, a tak je třeba se na ně soustředit. Dále seznámit se s problematikou zařizování vstupních prostor, s jejími úskalími a požadavky, které jsou důležité pro zhodnocení faktorů ovlivňujících funkčnost místnosti, a vedou tak k lepšímu pochopení a následnému zhodnocení, při návrhu nejen estetické, ale i užitné funkce této místnosti.
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1
Vývoj a historie vstupu do obytných prostor
3.1.1 Pravěk Pravěk, čas, kdy dochází u člověka k rozvoji intelektu, slézá ze stromu, a cítí potřebu budovat své první příbytky, datujeme do doby 1,7 milionů let př. n. l. – 2000 let př. n. l. Lidé se shromažďují v tlupách, kmenech a kmenových svazích. Vůbec první stopy příbytku se objevily již 1,7 milionů let př. n. l., který byl postaven z kamene a větví. Avšak první sídla trvalejšího charakteru vznikají až o 1,6 milionu let později na území Mezopotámie. K prvnímu seskupování obyvatel dochází v době asi 40 000 let př. n. l. (paleolit). V neolitu s rozvojem zemědělství vznikají jiné podmínky pro osidlování území, lidé staví trvalé příbytky, osady opouští asi po 15 letech kdy je půda bez živin. Domy měly sedlovou střechu, sahající až k zemi, z rákosových došků, a byly až 40 metrů dlouhé. V západní Evropě vzniká první monumentální architektura. Na území Mezopotámie se objevují první městské a vesnické útvary, v Jerichu pak první městská civilizace, kterou datujeme do doby 8 000 let př. n. l., a je obehnána kamennými hradbami.
9
3.1.2 Starověk Ve starověku se společnost rozdělila na sociální vrstvy. Jelikož byla stabilita země podmíněna velikostí říše a prosperitou zemědělství, válčí se, a poražení se stávají otroky. Otroci jsou dále využíváni jako pracovní síla a válečný potenciál. Ve starověku dochází k prvnímu přenosu informací pomocí písemných zpráv, k rozvoji věd, a také vznikají první literární díla. Společnost je velice kulturně vyspělá, rozvíjí se bytová kultura, lidé se snaží své bydlení co nejvíce zpříjemnit. Staví zavlažovací systémy, domy jsou opatřeny tekoucí vodou, záchody a koupelnami, etážovým topením i klimatizací. Ke stavbě domu je používána hlína, dřevo, cihly, malta i cement, zpracovává se sklo, rozvíjí metalurgie, ohýbá se dřevo a používají se zdobné techniky, jako intarzie, dřevo je povrchově upravováno pryskyřičnými pigmentovými laky. V tomto období se budeme bavit o staveních patřících zejména bohatšímu obyvatelstvu, prostí obyvatelé měli pouze jednoduché domky s jednou místností. Mezopotámie Dům v Mezopotámii byl členěn do tří základních částí, na vstup s předsíní, vnitřní dvůr a širokou místnost. Egypt Egyptský dům měl vestibul, přijímací sál, který byl centrem jeho dispozice a sál pro shromažďování rodiny. Domy měly i druhé patro, které bylo přístupné schodištěm z omítaných cihel. Portál dveří byl vytvořen z kamene a dveře vyrobeny z ebenového dřeva. Součástí domů egyptských dělníku byla i předsíň obdélníkového tvaru zabírající zhruba čtvrtinu celkové plochy stavby. Indie V Indii byly součástí domu obchody. Obytné místnosti byly přístupny s orientálního dvora opatřeného dveřmi. Tyto domy byly dvoupodlažní Kréta
10
Ve městech byly stavěny několikapatrové domy, přístupné ze žebříků. V nitrech domů vznikaly labyrinty. Antické Řecko Zde se dům stal světem žen, dětí a služebnictva, jimž bylo přizpůsobeno zařízení domu, stoličky, postele pohodlná křesla. Základním typem domu byl megaron, s obdélníkovým sálem a předsíní, která byla vymezena zdmi a sloupovým průčelím. Postupem času začali stavět domy, po vzoru orientálního typu domu s místnostmi uspořádanými kolem dvora, do něhož se otvíral hlavní sál se sloupovou předsíní. Dům rozdělen na mužskou a ženskou část. Domy bohatých stály na předměstí. Ve městě byly stavěny striktně geometricky členěná stavení a ve 4 století př. n. l. vznikaly první nájemné domy. Vstup do domů byl možný pouze z boku stavení do čtvercového dvora, kolem kterého byly rozmístěny místnosti. Vodu poskytoval pouze veřejný vodovod. K ukládání věcí sloužily truhlice. Mírou všech věcí se stává člověk. Etruskové Dispozici domu členili na tři obytné místnosti, do kterých se vstupovalo přes atrium. Římané a Germáni Dům složen z řeckého sloupového dvora a etruského atria. Své domy chránily posuvnými zámky s kolíky stlačenými pružinami. Hlavním vstupem se vcházelo do atria, ke kterému přiléhaly ostatní místnosti. Díky tíživé bytové situaci se ve městech vystavovaly vícepodlažní činžovní domy bez atria tzv. insula, jejichž patra byla přístupná ze žebříku nebo strmých kamenných schodů. Pro zpevnění konstrukce staveb byl použit beton, lehčená betonová konstrukce byla využita na průčelí Pantheonu.
11
1. Obrázek -
Pů Půdorysy domú v Olynthu na Chalkidice (P. ( Brunecký –
Dějiny bydlení 2003)
2. obrázek – Půdorys ůdorys římského atriového domu (P. P. Brunecký – Dějiny bydlení 2003)
dorys domu staroegyptského staroegypt dělníka (P. P. Brunecký – Dějiny 3. obrázek - Půdorys bydlení 2003) 12
3.1.3 Středověk 3.1.3.1
Předrománské období
V předrománském období se objevovali především malé srubové či kůlové stavby obdélníkového nebo čtvercového charakteru, se sedlovou střechou a zahloubené do země. Stavení byla vybavena kamennou pecí a hospodářskými objekty v okolí. Existovaly tři typy domu. Slovanský aditivní, který se snažil dostat všechny budovy objektu pod jednu střechu. Franský a nordický typ, jež se snažily o opak. Později, v tomto období, se přešlo k patrovému domu.
Čechy a Velká Morava V 8. až 11. století se na našem území objevuje kruhové nebo řadové uspořádání domů, později se však domy orientují převážně do zástavby řadové podél silnic. Zděné domy odrážely bohatství člověka. Zpočátku dominují jednokomorové domy s kamennou podezdívkou. Později se objevuje malá předsíň, jako dýmní prostor, ve které je umístěno vytápěcí zařízení. 3.1.3.2
Otonská renesance
V době otonské renesance převažují dřevěné stavby. Dochází k úpadku hygienických návyků. 3.1.3.3
Románské období
Regionálně se stavby liší, lze však říct, že převažují srubové stavby. Kamenné stavby se rozvíjí s nástupem křesťanství. Zatím stavěny domy ze dřeva, proutí a hlíny, s hliněnou podlahou krytou kožešinami a střechou ze slámy. Domy byly vybavovány pouze skromným množstvím nábytku, nejen u poddaných, ale i u feudálů, protože lidé věnovali většinu úsilí obraně proti nepříteli. Do domu se vstupuje přes zastřešený prostor propojující jednokomorový dům a komoru.
13
3.1.3.4
Gotika
Bydlení na venkově je podmíněno hospodařením. Domy jsou dispozičně řešeny na tři části, a to na světnici, síň a studenou komoru. Chlévy se zvířaty byly přístupny pouze z venku. Naproti tomu však německé domy tyto potřeby spojovaly, měly ohniště ve středu domu, na jedné jeho straně obytnou část, a na druhé hospodářskou. Spojením obou typů vznikla pec, v městských domech pak černá kuchyně v síni. Ve městech se domy přizpůsobovaly linii hradeb. Zpočátku to byly zejména jednopodlažní síňové a průjezdní typy domů. S rozvojem prostornějších domů, byl klenutý vstupní prostor situován do přízemí a sloužil jako obchod, někdy se tu točilo pivo, a obytná část byla situovaná v patře. Pohodlí v této době bylo druhořadé, majetek symbolizovalo ošacení a šperk. Na uskladnění šatstva se již užívaly skříně umístěné v komorách či síních, které byly vyplétány proutím.
4. Obrázek – Gotický průjezdový typ domu (nahoře) a gotický síňový typ domu (dole), (P. Brunecký - Dějiny bydlení 2003)
14
5. Obrázek - Ukázka domu z Hanácka, kde je již vyčleněna černá kuchyň v síni (P. Brunecký - Dějiny bydlení 2003)
6. Obrázek – Hanácký dům se žudrem, přes který se vstupovalo do síně a dále do obytných místností a komory (P. Brunecký - Dějiny bydlení 2003)
15
3.1.4 Novověk Období, které se můžeme zasadit do doby od 16. do 20. století. 3.1.4.1
Renesance
Se změnou způsobu bydlení a rozvojem podnikání dochází, především u bohatších vrstev, ke specializaci jednotlivých prostor v bytě. Renesanční model bydlení je zachován dodnes. Na venkově existovaly dva typy domu tzv. německý a český typ domu, které odlišovala jejich funkce, a to pastevecká a zemědělská. Společná jim byla právě vstupní síň s černou kuchyní. Městské bydlení bylo charakterizováno třemi typy domů. Měšťanský dům se vyznačoval větším počtem místností a větším počtem podlaží díky drahým pozemkům. Do stavení se vstupovalo přízemím, kde se nacházela dílna a za ní kuchyně, do předsíní se schodištěm byly umisťovány skříně s šatstvem. V interiéru poprvé zdobily stěny obrazy. Nájemní bydlení vystavovaly podle římského vzoru, takže za úplatu. V Německu byl dům společným majetkem vlastníků bytů. Činžovní byty tvořily dva pokoje s kuchyní a měly svůj samostatný vchod. 3.1.4.2
Baroko
Období baroka se vyznačuje přísnou osovou souměrností. Domy se otáčejí směrem do ulice. Tvář bydlení tehdejší elity byla silně ovlivněna stylem bydlení Ludvíka XIV. Měšťanskému bydlení vládly bohaté obchodní rodiny. Vstupní a komunikační prostory vícepodlažních domů byly tvořeny rozlehlou dvoupodlažní halou osvětlenou rastrovými okny.
Její vstupní část v přízemí domu sloužila jako
přijímací, obchodní místnost a kancelář správce domu. Halu v podlaží pak zaujímala galerie, jakožto vstup do jednotlivých místností. Dům byl tvořen třemi částmi. Tento způsob bydlení se zachoval až do 19. století.
16
3.1.4.3
Rokoko
Stavby se diferencují na šlechtické domy, lovecké zámečky, domy bohatých měšťanů, nájemné domy a domy městské chudiny a venkova. Vstupní prostory panského bydlení tvořila dvouposchoďová hala a vestibul s předsíní. Každá místnost měla samostatný vchod z chodby a byla přeplněna předměty a ozdobami. Měšťanské bydlení nebylo příliš komfortní. 3.1.4.4
Klasicismus
Klasicismus se vyznačoval racionálnějším přístupem k bydlení. Způsob života měšťanstva a vysoké šlechty se přiblížil. Bydlení se odloučilo od pracoviště. Nájemní dům byl účelně řešený, světlý, vzdušný, všechny prostory osvětleny z pavlače nebo z ulice, z níž se vstupovalo do jednotlivých bytů. Místnosti zařizovány jednoúčelově, hlavní obytná místnost, ložnice a kuchyně, tak jak je tomu dodnes. 3.1.4.5
Empír
Interiér v empíru kopíruje antický, řecký chrám, pokoje ztrácí intimitu, zařízení je úsporné a střízlivé. Byt zařizován i architektem. V tomto období převládají činžovní domy. V pavlačových domech se vchází do bytů přes dvůr obklopující pavlač. 3.1.4.6
Biedermayer (počátek 19. století)
Příliv vesnického obyvatelstva do měst zapříčinil špatnou bytovou situaci. Byty byly rozdělovány dle společenského postavení. Vystavovaly se pavlačové domy s kuchyní a pokojem přístupným hned z pavlače. Schodišťové domy kde, v přední části domu byl objekt se schodištěm, k němuž kolmo přiléhalo pavlačové křídlo. Dále se kombinovaly domy pavlačové s domy schodišťovými, kde působilo schodiště, jako komunikační prvek.
17
3.1.4.7
Romantismus
Činžovní domy stavěné od poloviny 80. let 19. století do počátku 20. století, obsahovaly byty s vnitřní předsíní a samostatným příslušenstvím. Šířka předsíně byla 1,5 až 2 metry, u nákladnějších domů 3 až 4 metry. Nejpokrokovější byly domy Josefa Schulze s třemi až pěti pokoji, předsíní, oddělující záchod, lázeň a pokoj služky od zbylých místností bytu.
7. Obrázek - Vstupní síň zámku ve Velkých Losinách na Šumpersku
8. Obrázek – Empírový pavlačový dům v Praze (P. Brunecký – Dějiny bydlení 2003)
18
9. Obrázek – Domy J. Schulze z konce romantismu, byty mají vlastní předsíň, do které se vstupuje společným schodištěm (P. Brunecký – Dějiny bydlení 2003)
3.1.5 20. Století Členění bytů se již příliš nemění, většina bytů má svou předsíň. 3.1.5.1
Secese (1895-1918)
Bytové nájemné domy zvětšují hloubku středového traktu a počet podlaží se zvyšuje na šest. Objevují se první výtahy a ústřední vytápění. Luxusní byty mají pět pokojů, a jsou vybaveny ložnicí, kuchyní s jídelnou, koupelnou, pokojem pro služku, balkonem, komorou a šatnou s vestavěnými skříněmi. Je zaváděn plyn a elektřina. Byty méně zámožných občanů mají předsíň s vchodem na záchod, do spižírny, a do dvou pokojů. Byty jsou prosvětleny okny a interiér je zařizován v jednotném stylu.
19
3.1.5.2
Meziválečný funkcionalismus
Nové materiály technologie přináší novou formu architektonických konstrukcí. Umožňuje vytvářet jednoduchý tvar podporující konstrukci, naprosto se mění dispoziční řešení bytů od dob renesance, půdorys vychází z funkčních zón, uplatňují se zde hygienické a sociální požadavky. Konstruktivismus upřednostňuje technické a konstrukční řešení. Základem funkcionalismu je naplnění hygienických požadavků ve stavební a urbanistické architektuře, spolu s japonskou inspirací. Tak vznikly stavby horizontálních linií a jednoduchých geometrických tvarů. Meziválečné období s sebou přináší nedostatek bytů, těmto podmínkám se snaží přizpůsobit. Začíná podnikatelská výstavba světlíkových domů rostoucích mezi ulicemi, s jednopokojovými byty s kuchyní. V roce 1921 vymezuje zákon o stavebním ruchu, že malý byt je do 80 m2. 3.1.5.3
Spotřební funkcionalismus
Od druhé poloviny 20. století až do roku 1989 dochází k masivní výstavbě domů s extrémní funkční jednoduchostí a stejným vnitřním členěním, kde komfort ustoupil kvantitě. Součástí bytů je předsíň. ( Brunecký,P. Dějiny bydlení, 2003)
3.1.5.4
Historie panelové výstavby
Počátky panelové výstavby sahají již do počátku dvacátého století, kdy v Americe Thomas Alva Edison vystavěl dělnické domky v řádech desítek kusů, právě touto technologií. V roce 1940 začíná vývoj panelů firmou Baťa ve Zlíně, nejprve byly vystavěny pokusné dvojdomky, kdy se panely vyráběly přímo na staveništi. Po válce se staví jedno až třípodlažní dvojdomky. Po roce 1948 dochází ke znárodnění stavebnictví, vzniku bytových družstev. V roce 1952 vzniká vývojové pracoviště v Ústavu montovaných staveb v Praze. Rokem 1953 začíná systémová výstavba panelových domů, kdy jednotlivé soustavy 20
dostávají
svá
označení.
První
pětipodlažní
dům
tzv.
G40,
skýtá
čtyřicet bytových jednotek. Má čtyři podlaží a suterén pro zpevnění stavby. V roce 1954-1955 vzniká první větší sídliště na Praze 4. Budovy mají izolaci ze silikorku a spoje mezi obvodovými panely překrývají pilastry. U systému G57 a G55 je izolace ze silikorku nahrazena pazderobetonem. Od roku 1956 se rozšířila sériová výroba pro výrobu panelů, vznikají velká sídliště. Soustava G57 je nevyhovující, díky špatné izolaci s pazderobetonem dochází k výskytu plísní a velkých tepelných ztrát. Špatné spáry mezi obvodovými panely zapříčinily zatékání a poruchy. Tak vývojáři ve Zlíně vytvořily systém G58, který měl experimentální charakter, byly využity panely o rozměrech 3,6 krát 4,2 m. Ty pak byly vyztuženy, ve dvou rozích, pomocí ocelových hlavic vybetonovaného sloupu a stěnovým pilířem. Vzniklo jen několik domů. G 59 měl závěsnou konstrukci balkonů a obvodového pláště. Dalším zlomem ve vývoji panelových domů stal rok 1962. Došlo k ukončování výstavby domů řady G a přechodu k příčným nosným systémům. Prvním domem této konstrukce byl typ T06B a T08B, který byl vystavěn experimentálně, byla zvětšena vzdálenost nosných stěna a délka panelu, poprvé byl využit předpínaný beton, docházelo však k nárůstu deformací panelů, vzhledem k velkému rozpětí. Tento systém byl od roku 1970 upraven na systém VVÚ-ETA, jehož předností byla variabilita vnitřního řešení. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dochází k největšímu rozmachu panelové výstavby, socialistický režim zapříčinil touhu po rychlé, kvantitativní a úsporné výstavbě. Tehdejší vládou byl vydán pokyn k rozšíření industrializace stavebnictví pro vyřešení neuspokojivé bytové situace. Požadavek této době byl 22 000 bytových jednotek ročně. V druhé polovině 20. Století až 35 000 bytů ročně. Koncem 80. let dochází k pozvolnému ukončování panelové výstavby. A rok 1990 lze považovat za její ukončení, změnou politického systému dochází k přílivu zahraničních investorů, výrobců a spolu s tím nových materiálů pro bytovou výstavbu. Došlo k privatizaci podniků zaměřených na panelovou výrobu a některé významné podniky zcela zanikly.
21
10. Obrázek – vstupní prostor v secesním domě
3.2
Popis současného stavu
3.2.1 Současný trend výstavby bytových domů V současnosti dochází k návratu ke klasickým zdícím materiálům, technologiím a výrobě monolitického železobetonu přímo na stavbě. Trh je ovládnut zdícími materiály s výbornými termoizolačními, akustickými a pevnostními vlastnostmi. Výhodou jsou přesné rozměry pro možnost snadného a rychlého zdění. Výrobci poskytují celá systémová řešení pro stavbu. 3.2.2 Současný stav vstupních prostor Vstupní prostory nás oslovují jako první, vítají nás při návratu domů, odkládáme zde mokré deštníky a znečištěnou obuv. Jsou místem prvního seznámení se s bytem. Skladba vstupních prostor rodinného domu a bytu se liší. Vstupní část rodinného domu tvoří závětří, zádveří a vstupní hala. V případě bytu vstupujeme přímo do předsíně, funkci závětří a zádveří nahrazují vstupní a komunikační prostory bytového domu.
22
Hlavní funkce závětří spočívá v ochraně proti nepříznivým povětrnostním vlivům. Je to chráněný, stavebně vymezený prostor v exteriéru, určený k očištění obuvi, složení deštníku atd. Stavebně je realizováno několika způsoby. K nejběžnějším způsobům patří zapuštění dveřní části, čímž vzniká přirozené stavební překrytí vstupního prostoru. Další možností je překrytí daného prostoru libovolně tvarovanou markýzou, hloubka vysunutého překrytí by neměla být menší než 60 cm. K zvýšení ochrany může přispívat i boční ochranná stěna, situovaná tak, aby bránila vlivu převládajících větrů. Významným prvkem závětří jsou vstupní dveře, které vnímáme nejen z ulice, ale i z interiéru objektu. Svým výtvarným řešením zasahují do architektonického vyznění domu, závětří, zádveří i vstupní haly nebo předsíně. Zádveří je důležitým tepelně hygienickým filtrem rodinného domu a má především komunikační význam. Předsíň a hala slouží k odkládání svrchního šatstva a k zpřístupnění jiných prostor, čemuž je přizpůsoben i celkový architektonický ráz místnosti. Musí umožnit pohodlné odložení svrchního šatstva, přijímání krátkodobých návštěv a loučení s hosty. Minimální požadovaná šířka předsíně je 120 cm. Vstupní hala je komfortnější prostorem vyššího standardu, je větší a poskytuje místo i na plnění jiných než základních funkcí. Moderní hala není typicky uzavřený prostor chránící před vlivy okolního prostředí, ale je půdorysně volnější a otevírá se nejen vnitřním, ale i vnějším prostorám objektu. V rodinných domech a atypických bytech se často stává jedinou optickou a dispoziční spojnicí interiérového a exteriérového prostředí. Vnáší do něj světlo a prostornost. Komplex
vstupních
prostor
domu
a
bytu
plní
významný
hygienický,
bezpečnostní, akustický, optický a tepelně izolační filtr. I přes jejich nesporný význam se jim donedávna věnovalo málo pozornosti, což vyplívalo ze všeobecné poddimenzovanosti vstupní zóny, a tak ztížené možnosti zařizování a absenci výtvarného řešení. Tento trend nevládl jen u úsporných panelových domů, ale i u rodinných domů. Pozornost byla věnována především ostatním funkčním zónám, a některé funkce se přesunuly tam, vstup tak zůstal výhradně účelovým. Současnost přinesla nové přístupy a možnosti pro architektonické řešení. Úsporná, praktická, jednoúrovňová řešení jsou v luxusních bytech 23
nahrazována atraktivními a prostornějšími víceúrovňovými řešeními. Soustavy stěn v panelových domech neumožňují náročné přestavby a výrazné zásahy do dispozice bytu. Musíme zde plně vyčerpat možnosti, které máme a často je nevyužíváme, například znalost vlastností účinků barev a umělého osvětlení. (PREISICHOVÁ, A. Domov a bydlení, 1991)
11. Obrázek - ukázka současné předsíně v panelovém domě
12. Obrázek - ukázka dalšího řešení vstupního prostru (Preisichová 1991)
13. Obrázek – předsíň po rekonstrukci, která se nachází v panelovém domě 24
4
VÝSLEDKY PRÁCE
4.1
Vlastní návrh typického vstupního prostoru
K vlastnímu návrhu typického vstupního prostoru jsem si vybrala předsíň bytu v panelovém domě. Jednak z důvodu že v něm žije značná část českého obyvatelstva, a také proto že zde mohu využít vlastní zkušenosti z užívání těchto prostor. Předěl vstupní části každého bytu od exteriéru je vytvořen prostřednictvím komunikačních a vstupních prostor panelového domu a tvoří tak jakési zádveří. Na předsíň bytu pak bezprostředně navazuje komunikační zóna, která tak nelze oddělit a je třeba oba tyto prostory řešit jako celek. Je to tedy prostor o velikosti 7 m krát 1,4 metrů se spoustou dveří, v našem případě šesti. Jedny z těchto dveří jsou vstupní a další pak vedou do obývacího pokoje, ložnice, kuchyně, na WC a jedny jsou spíše jako stavební otvor pro vstup do komory.
V této problematice se budeme především snažit o vytvoření
vzdušného a sjednoceného prostoru, bezkolizních komunikačních zón, a využití prázdných ploch stěn k vytvoření úložných prostor.
14. Obrázek – Předsíň, z níž vychází návrh vstupního prostoru
25
15. Obrázek – Vizualizace vlastního návrhu vstupního prostoru- pohled od vchodových dveří
16. Obrázek - vizualizace vlastního návrhu vstupního prostoru- pohled od ložnice 26
17. Obrázek – pohled do místnosti od vchodových dveří 4.1.1 Architektonické řešení vstupního prostoru Při architektonickém řešení vstupního prostoru bytu v panelovém domě jsme ovlivněni jeho dispozicí, která je předem daná a nemůžeme ji příliš měnit. V mém případě pracuji s plochou 120cm na 716cm, což není zrovna ideální rozměr vstupního prostoru. Přesto jsem se snažila využít alespoň příček, na kterých lze vykonat stavební úpravy. Zejména u takto poddimenzovaných místností, musíme věnovat velkou pozornost veškerým dostupným řešením, která nám z ní pomohou vytěžit maximální užitnou hodnotu. Za předpokladu, že v současné době je nedílnou součástí rekonstrukce bytu panelového domu přeměna umakartového jádra na zděné, které přímo navazuje na mnou řešené prostory, můžeme zde současně pro zjednodušení a ušetření místa vyměnit dveře otvírané do místnosti za posuvné dveře s posunem ve stěně. Tyto dveře byly navrženy z mléčného skla, jež není průhledné, a zachovává tak intimitu místností za nimi, je však průsvitné a tak propouští světlo z místností s okny, do prostoru bez vlastního přirozeného osvětlení. Dveře do ložnice jsou však 27
součástí nosné příčky, byly tedy vyměněny za dveře z téhož materiálu ale s otvíráním směrem do místnosti, tedy ložnice. Na otvíravých dveřích je promítnut vzor ocelového plátu. Při výběru vstupních dveří v obytných domech se přednostně užívají plné dřevěné a sendvičové bezpečnostní dveře. Ochranou a bezpečnostní funkci zvýšíme montáží bezpečnostních zámků. Součástí vstupního prostoru je taktéž dorozumívací zařízení a zvonek. V řešeném prostoru je nevzhledné zařízení s pojistkami, které jsem v novém řešení uschovala do vestavěné skříně, tak není na první pohled viditelné, přesto je volně přístupné. Při volbě materiálu stěn, jsem se snažila podpořit vlastní umístění bytu v panelovém domě, pohledovým betonem na stěnách místnosti. Protože jsou vstupní a komunikační prostory bytu místnostmi s velkou frekvencí pohybu, je třeba brát v úvahu nejen estetické, ale i užitkové kvality materiálů. Na stěny bychom tak měly použít otěruvzdorné materiály s omyvatelnou povrchovou úpravou. V našem případě pohledový beton povrchově upravený vodním sklem. A malba stěny opatřena otěruvzdorným, disperzním nátěrem. Při volbě podlahy máme v dnešní době široké spektrum materiálů například dřevo, korek, PVC a sendvičové podlahy. V našem prostoru je to glazovaná keramická dlažba, která je snadno udržovatelná, s protiskluzovou úpravou, která je z bezpečnostního hlediska důležitá, a také s dobrou odolností povrchu, vůči nečistotám přineseným z exteriéru.
28
18. Obrázek – půdorys bytu, s konkrétním řešením vstupního prostoru
29
4.1.2 Barevnost vstupního prostoru Vstupní prostředí nám naznačuje první barevné dění v bytě. Výběr barev a materiálů tedy nesmíme ponechávat náhodě a měl by vypovídat něco o interiéru navazujících místností. Vstupní prostor by neměl být příliš křiklavým a pestrobarevným, zároveň však ani mdlým a bezbarvým. Volba barev by měla přispívat k dobré orientaci a plynulosti provozu. V dnešní době máme na výběr širokou škálu barevných tónu.
Při řešení našeho vstupního prostoru, jsme
se orientovali na světlé odstíny tón v tónu, které nám pomohly jej opticky zvětšit. Stejně tak při volbě materiálů jsme volili materiály s podobnou texturou, které nám zbytečně prostor opticky nerozbily. Na stěnách se nám tedy objevuje světle šedá barva betonu a hráškově zelená, která nám prostor oživí. Stejná barva je použita i na dveřích úložného systému a čalounění sedacího prvku. Keramická dlažba podlahy volená ve světle šedém odstínu kladená v diagonálním směru nám pomůže prostor sjednotit. 4.1.3 Osvětlení vstupního prostoru Denní světlo nám do vstupního prostoru vniká prosklenými dveřmi. Protože však toto přirozené osvětlení není dostačující, je doplněno osvětlením umělým. Kulatá stropní svítidla se zářivkovým typem světla, umístěná v obou částech místnosti nám, poskytují dostatečné osvětlení celého prostoru. Tato světla vydávají měkké a příjemně rozptýlené světlo, které neoslňuje. Dále je pak umístěno přídavné světlo nad zrcadlem tak, aby osoba stojící před ním nebyla dopadajícím kuželem světla oslňována, a byla zároveň dobře osvětlena. Součástí osvětlení vstupního prostoru je i osvětlení prostředí přístupové komunikace, které je však předem dáno architektem navrhujícím vnitřní prostředí bytového domu. 4.1.4 Zařízení vstupního prostoru nábytkem Při zařizování vstupního prostoru nábytkem musíme pamatovat na požadavek volné průchodnosti, nutnost odložení šatstva a obuvi, dostatečné prostorové volnosti na převlékání, přezouvání a vítání návštěv. V současnosti je k dispozici velká škála zařizovacích předmětů do prostornější místnosti lze umístit i 30
objemnější a prostorově náročnější sestavy a umělecky tvarované solitéry, dále je možné sem umístit stolek s křesílky, pro přijímání krátkodobých návštěv. Do poddimenzovaných vstupních prostor, je výhodné umístění výklopných skříněk vhodných pro umístění velkého množství bot. Jedná se o úzký prostor a tak bylo třeba dát přednost mělkým a technicky promyšleným nábytkovým předmětům. K základnímu vybavení vstupního prostoru patří prvek na odkládání svrchních oděvů. Bližší popis tohoto prvku viz Návrh úložného (odkládacího) prvku. Ve dvou částech místnosti je umístěn vestavěný úložný systém, nelze však hovořit o skříních pouze o policích schovaných za posuvnými dveřmi, jež zbytečně neubírají šířku úložného prostoru tak, jako skříně se zády a bočními dílci. Přestože vlastní šířka místnosti je 120 centimetrů, což je min povolená šířka vstupního prostoru, kvůli manipulaci s nábytkem, a je tak zúžena na 90 cm, což je minimální šířka k průchodu, při manipulaci nebude dělat obtíže, dveře se dají posunout, či odebrat, stejně tak police umístěné na konzolách. Jedny dveře tohoto úložného systému slouží jako vstup do komory, a tak se tato užitková místnost opticky ztratí. Jedny z dveří tohoto systému jsou opatřeny zrcadlovou plochou, sloužící pro optické rozšíření prostoru a zároveň praktickou součást interiéru pro kontrolu vizáže obyvatel bytu.
4.2
Návrh úložného (odkládacího) prvku
Při vlastním návrhu odkládacího prvku jsem se snažila vytvořit především jednoduché a funkční řešení. Proto vznikl prostý systém připevnitelný na stěnu. Jako materiál jsem zvolila nerezovou ocel, která je odolná a má atraktivní vzhled. Tento plát je děrovaný, otvory mají, stejně jako plát, tvar obdélníků. Prvky pro zavěšení oděvů a ostatních předmětů jsou vloženy do těchto otvorů. K výběru jsou různé varianty vzhledu úchytek. K odkládání drobnějších kousků šatstva slouží ohyb plátu v jeho horní části. Závěsný systém rovněž zabraňuje opotřebení nátěru na zdi za ním, v důsledku odkládání šatstva.
31
19. Obrázek – Vizualizace odkládacího prvku
4.3
Konstrukce navrženého prvku a návrh rozpočtu
Jedná se o ohýbaný děrovaný plát z nerezové oceli, který je připevněn ke zdi hmoždinkami a vruty přes upevňovací lištu z bukového dřeva. Součástí tohoto odkládacího prvku jsou variabilně umístitelné prvky pro odkládání oděvů, které se skládají ze dvou částí a to z úchytky, která tvoří závěsnou část pro oděvy a části, která slouží k upevnění do těla plátu. Obě části úchytky zašroubujeme k sobě a vložíme do otvoru v plátu, poté otočíme zadní část závěsného prvku do vodorovné polohy (napříč otvoru) a zajistíme proti otáčení, těsným dotažením obou částí k plátu. Úchytky, jsou tedy libovolně umístitelné, dle požadavků uživatele. Stejně tak výběr jejich vzhledu záleží na jeho vkusu. Další podrobnosti jsou uvedeny na konstrukčním výkresu, přiloženém k bakalářské práci.
32
20. Obrázek - výřez části závěsného systému na odkládání oděvů a jiných předmětů
21. Obrázek – katalog Hettich, možné varianty elementů pro věšení oděvů
33
4.4
Návrh rozpočtu
Cena ocelového plechu s nerezovou úpravou činí asi 90 Kč/kg. Cenu dalších komponentů nemohu vyčíslit. Protože mi nejsou známy výrobní náklady na děrování plechu, části úchytek, ohýbání plechu atd.
34
5
DISKUZE
Téma mé bakalářské práce jsem si vybrala na základě vlastních zkušeností se vstupními prostory v panelových domech. Dle mého názoru je dispoziční řešení bytů
v panelových
domech
poměrně
nešťastné,
přesto
je
součástí
každodenního života velké části českého obyvatelstva. A tak se pro mě stalo výzvou řešit něco zdánlivě neřešitelného. Musíme vzít v úvahu, že panelové domy byly stavěny především pro uspokojení velké poptávky při přílivu obyvatelstva do měst, a tak se zde uplatnila především kvantita výstavby než její kvalita. V současnosti se již panelové domy nestaví, tedy alespoň ne v podobě, kterou všichni důvěrně známe pod názvem „panelák“. Začaly se používat klasické zdící materiály, nelze však konstatovat, že by se v nové bytové zástavbě výrazně zlepšila kvalita dispozičního řešení a prostorového komfortu. Samozřejmě, že na našem území lze nalézt i spoustu komfortních bytů, ale náležitě si za ně připlatíme. Při řešení odkládacího prvku bylo mou snahou, aby zabíral co nejméně místa už v tak dost stísněném prostoru, a aby si ho mohl každý uživatel individuálně dotvořit. Při návrhu celého prostoru jsem se snažila poučit ze současného řešení.
35
6
ZÁVĚR
Závěrem této práce bych chtěla podotknout, že při návrhu interiéru této místnosti bylo stěžejní poukázat na to, že i jednoduše řešený prostor nemusí být fádní, a i přestože je byt umístěn v panelovém domě, což není zrovna optimálně řešené architektonické dílo, lze ho vkusně a účelně zařídit. Zejména jsem chtěla využít zkušenosti spojené s jeho užíváním. Při tvorbě této práce jsem poznala, že čím menší je námi řešený prostor, tím je jeho řešení složitější a to především z důvodu omezených možností při jeho vybavování. U takto poddimenzovaných prostor musíme vybírat či navrhovat zejména předměty, které jsou účelové řešené a maximálně využitelné. Při řešení barevnosti této místnosti bylo vhodné, využít zejména světlé a pastelové odstíny barev, které prostor provzdušní. V mém případě je zvolen světle zelený odstín, v kombinaci s pohledovým betonem, jež prostor zbytečně nezatěžuje a podtrhuje konstrukční řešení stavby, ve které je umístěn. Doplňky jsou taktéž voleny ve stejných tónech, aby místnost nebyla zbytečně roztříštěna. Při návrhu samotného odkládacího prvku pro mě bylo prioritou, zaměřit se na jeho
malé
prostorové
nároky,
jednoduché
řešení,
snadnou
údržbu
a individualitu, která je zajištěna pomocí prvků k odkládání šatstva, jejichž volba je na vkusu každého jednotlivého uživatele. Myslím že, je zbytečné přeplňovat prostor mnoha předměty, je jen důležité vybrat ty správné, aby byly zajištěny všechny požadavky pro užitnou hodnotu místnosti a její snadnou údržbu. Důležité je se před zařizováním každého prostoru pořádně zamyslet nad tím, jakého chceme dosáhnout výsledku a k čemu by měl ten který prostor hlavně sloužit.
36
CONCLUSION In conclusion, I would like to emphasize that the final design of the hall shows that a simply designed space does not have to be monotonous even if it is situated in a block of flats, which is not really an optimal architectural work. It can be designed tastefully and sensibly. I tried to use my experience and knowledge I have in this specific area. While working on my project I realized that the smaller the space you have the harder the way is to find a suitable solution due to the fact of the limited choices. Such small places we have to choose or design mostly objects which are purposefully designed to provide maximum use. While working on the colour scheme for the room I found it useful to choose soft and pastel colours which help to keep the place lighter and fresh. In my case I chose a light green shade in combination with concrete which makes the space look heavier and rather highlights the building itself and its locality where it is situated. Accessories were chosen according to the colours used to prevent further fragmentation of the room. While working on the storage furniture element the priority was to focus on limited spatial options, simple solution, easy maintenance and individuality which are done by using components for keeping garments depending on also the owner and his or her taste. I think that it is not desirable to fill the room with objects. What is important is carefully chosen accessories which accomplish the demands of the room and easy maintenance. What is important, before designing any place, is to keep in mind the purpose of the space and the function it has to fulfil.
37
7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ
1. BRUNECKÝ, P. Dějiny bydlení 1. vyd., Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita 2003. 234 s ISBN 80-7157-677-8 2. NEUFERT, E. Navrhování staveb: Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty, 2. vyd. Praha, Consultinvest 2000, ISBN 80901486-6-2 3. POŠTULKOVÁ, L., Typológia zařaďovacích prvkov bytu Drevárenska fakulta vo Zvolene 2007, ISBN 978-80-228-1797-4 4. HOLOUŠ, Z. MÁCHOVÁ, E. KOTÁSKOVÁ, P. Odborné kreslení pro učební obor truhlář, Praha, Informatorium 2008, ISBN 978-80-7333-069-9 5. VINÁRČIKOVÁ, J. Současný obytný interier – moderní bydlení, Bratislava 2001, Jaga group, ISBN 80-88905-26-5 6. PREISICHOVÁ, A., Domov a bydlení, IKEA DBK Praha, 1991 http://www.losiny-zamek.cz/ http://www.polir.cz/ http://www.ferona.cz/cze/katalog/detail.php?id=13568 http://www.svet-bydleni.cz/Files/Backup/kusn_predsin_Vest1.jpg http://i.idnes.cz/07/053/cl/PET1b5283_predsin3.jpg http://bydleni.idnes.cz/panelakova-rekonstrukce-kdyz-architekta-doplni-hravezenske-napady-za-par-stokorun-g3i-/panelakovybyt.asp?c=A080708_153407_dum_osobnosti_rez www.perfolinea.cz/ http://www.ferona.cz/cze/katalog/search.php?search_type=0&druh=28 http://www.mevaco.cz/Derovane-plechy.30.0.html?&L=7 http://www.redreal.cz/images/developerPojects/slezska03_big.jpg
38
8
SEZNAM OBRÁZKŮ
1.Obrázek Půdorysy domú v Olynthu na Chalkidice (P.Brunecký – Dějiny bydlení 2003) 2. obrázek – Půdorys římského atriového domu (P. Brunecký – Dějiny bydlení 2003) 3. obrázek - Půdorys domu staroegyptského dělníka (P. Brunecký – Dějiny bydlení 2003) 4. Obrázek – Gotický průjezdový typ domu (nahoře) a gotický síňový typ domu (dole), (P. Brunecký - Dějiny bydlení 2003) 5. Obrázek - Ukázka domu z Hanácka, kde je již vyčleněna černá kuchyň v síni (P. Brunecký - Dějiny bydlení 2003) 6. Obrázek – Hanácký dům se žudrem, přes který se vstupovalo do síně a dále do obytných místností a komory (P. Brunecký - Dějiny bydlení 2003) 7. Obrázek - Vstupní síň zámku ve Velkých Losinách na Šumpersku 8. Obrázek – Empírový Dějiny bydlení 2003)
pavlačový
dům
v Praze
(P.
Brunecký
-
9. Obrázek – Domy J. Schulze z konce romantismu, byty mají vlastní předsíň, do které se vstupuje společným schodištěm (P. Brunecký - Dějiny bydlení 2003) 10. Obrázek – vstupní prostor v secesním domě 11. Obrázek - ukázka současné předsíně v panelovém domě 12. Obrázek - ukázka dalšího řešení vstupního prostru (Preisichová 1991) 13. Obrázek – předsíň po rekonstrukci, která se nachází v panelovém domě 14. Obrázek – Předsíň, z níž vychází návrh vstupního prostoru 15. Obrázek – Vizualizace vlastního návrhu vstupního prostoru- pohled od vchodových dveří 16. Obrázek - vizualizace vlastního návrhu vstupního prostoru- pohled od ložnice 17. Obrázek – pohled do místnosti od vchodových dveří 18. Obrázek – půdorys bytu, s konkrétním řešením vstupního prostoru 19. Obrázek – Vizualizace odkládacího prvku
39
20. Obrázek - Výřez části závěsného systému na odkládání oděvů a jiných předmětů 21. Obrázek – katalog Hettich, možné varianty elementů pro věšení oděvů
40
9
PŘÍLOHY
VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE, KUSOVNÍK
41
