Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Interiér loftového bydlení Diplomová práce Součástí práce je příloha – výkresová dokumentace

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Ing. arch. Boris Hála

Bc. Marek Svoboda Brno 2012

Zadání

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: „Interiér loftového bydlení“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 15. 4. 2011

………………………. Bc. Marek Svoboda

Poděkování Velké díky patří především vedoucímu diplomové práce Ing. Arch. Borisovi Hálovi za konzultace a cenné rady poskytnuté při zpracovávání práce. Ing. Jiřímu Tauberovi za ochotu opět se zhostit role oponenta. Rodičům za podporu během studií a v neposlední řadě Alexandře Kesidisové za korekturu a asistenci se vzbouřeným Wordem.

Děkuji

Abstrakt: Autor: Bc. Marek Svoboda Název práce: Interiér loftového bydlení Hlavním tématem této diplomové práce je vytvoření návrhu bytového interiéru – loftového bydlení. V první, teoretické, části se práce zabývá popisem loftového bydlení, jeho charakteristikami, historií, i současným stavem, se zaměřením na prostředí České Republiky respektive Brna. Další teoretická část je věnována popisu práce s prostorem, prostorovému řešení bytů, jednotlivým zónám, které dohromady tvoří obytné prostředí a v neposlední řadě, popisuje jednotlivé prvky a zařízení, které se pouţívá k dělení bytového prostoru. Hlavní, praktická, část je pak věnována komplexnímu návrhu interiéru loftového bydlení. Velkou pozornost věnuje jednotlivým pouţitým prvkům, nábytku a osvětlení. Podrobněji se zaměřuje na design a konstrukci knihovny, jako vybraného prvku. Klíčová slova: interiér, loft, bydlení, prostor bytu, zóny v bytě, design

Abstract: Author: Bc. Marek Svoboda Name of work: Loft Flat Interior This diploma thesis main theme is creating a project of a residential interior – loft. The first, theoretical, part is dealing with description of lofts and loft-living, its characteristics, history and current situation, while focusing on Czech Republic or rather Brno. Next theoretical part is dedicated to the description of working with space, space of the flat, particular zones that, together, form housing enviroment, and, last but not least, its describing the individual elements and furnishings that are used to divide the housing space. The main, practical, part is dealing with designing a flat interior as a complex. Great attention is dedicated to all the used elements, furnishings and lighting. More in detail, the thesis focuses on design and construction of a bookcase, as a selected element. Key words: interior, loft, housing, space, zones in a flat, design

Obsah 1

ÚVOD.......................................................................................................... 9

2

CÍL PRÁCE ............................................................................................... 10

3

METODIKA ............................................................................................... 11

4

CHARAKTERISTIKA LOFTOVÉHO BYDLENÍ ........................................ 12

5

BYDLENÍ V LOFTOVÝCH PROSTORÁCH ............................................. 14 5.1 HISTORIE ................................................................................................ 17 5.1.1 Vývoj loftového bydlení v Evropě ................................................... 19 5.1.2 Loftové bydlení v Londýně ............................................................. 20 5.2 SOUČASNOST .......................................................................................... 23

6

LOFTOVÉ BYDLENÍ V ČESKÉ REPUBLICE .......................................... 24 6.1 BROWNFIELDS ......................................................................................... 24 6.1.1 Brownfields v Brně ......................................................................... 25 6.2 BYTOVÉ LOFTOVÉ PROJEKTY V ČR ........................................................... 26 6.2.1 Loftové bydlení v Praze .................................................................. 26 6.2.1.1 Nuselský mlýn ......................................................................... 27 6.2.1.2 A7 Holešovický pivovar ........................................................... 27 6.2.1.3 Cornlofts .................................................................................. 28 6.2.1.4 X-loft ........................................................................................ 29 6.2.1.5 Smíchovské lofty ..................................................................... 29 6.2.2 Loftové projekty v Brně................................................................... 32 6.2.2.1 Bytový dům Moravan .............................................................. 32 6.2.2.2 Vaňkovka ................................................................................ 34 6.2.2.3 Zbrojovka ................................................................................ 35

7

ZPŮSOBY PRÁCE S PROSTOREM V LOFTU ....................................... 36 7.1 PROSTOROVÉ ZÓNY BYTU ......................................................................... 36 7.1.1 Společenská a soukromá zóna bytu............................................... 36 7.2 FUNKČNÍ ZÓNY BYTU ................................................................................ 37 7.2.1 Komunikační zóna .......................................................................... 38 7.2.2 Zóna činností .................................................................................. 39

7.2.3 Zóna úloţná ................................................................................... 40 7.3 ROZDĚLOVÁNÍ PROSTORU ........................................................................ 42 7.3.1 Prvky rozdělující prostor.....................................................................43 7.3.1.1 Pevné........................................................................................43 7.3.1.1.1 Galerie...............................................................................43 7.3.1.1.2. Pevná stěna.....................................................................44 7.3.1.1.3 Různé úrovně podlah a stropu.........................................45 7.3.1.1.4 Schodiště..........................................................................45 7.3.1.1.5 Nábytek.............................................................................45 7.3.1.2 Pohyblivé...................................................................................46 7.3.1.2.1 Posuvné stěny..................................................................46 7.3.1.2.2 Textil..................................................................................47 7.3.1.2.3 Paravány...........................................................................48 7.3.1.2.4 Nábytek............................................................................49 8

VLASTNÍ NÁVRH INTERIÉRU LOFTOVÉHO BYDLENÍ ......................... 50 8.1 KONCEPT ................................................................................................ 50 8.2 DISPOZICE, ZÓNY ..................................................................................... 50 8.2.1 Půdorys .......................................................................................... 52 8.2.2 Prostorové zóny ............................................................................. 53 8.2.3 Funkční zóny .................................................................................. 54 8.3 PROVEDENÍ INTERIÉRU ............................................................................. 54 8.3.1 Podlaha .......................................................................................... 55 8.3.2 Stěny .............................................................................................. 56 8.3.3 Strop............................................................................................... 56 8.3.4 Akustika.......................................................................................... 56 8.3.5 Vytápění ......................................................................................... 57 8.3.6 Okna...................................................................................................58 8.3.6.1 Orientace bytu ke světovým stranám, světlo.............................59 8.3.6.2 Stínící technika..........................................................................60 8.3.7 Dveře .............................................................................................. 59 8.3.8 Schodiště ....................................................................................... 60 8.3.8.1 Zábradlí................................................................................ ..61 8.3.9 Barevné řešení ............................................................................... 60

8.4 POPIS ZAŘÍZENÍ JEDNOTLIVÝCH PROSTOR .................................................. 61 8.4.1 Předsíň ........................................................................................... 61 8.4.2 Zázemí ........................................................................................... 62 8.4.3 Obývací prostor .............................................................................. 62 8.4.4 Kuchyň ........................................................................................... 64 8.4.5 Jídelna ............................................................................................ 65 8.4.6 Pokoj .............................................................................................. 66 8.4.7 Spodní koupelna a WC .................................................................. 66 8.4.8 Pracovna ........................................................................................ 66 8.4.9 Loţnice ........................................................................................... 68 8.4.10 Koupelna ........................................................................................ 69 8.5 PŮDORYS SE ZAŘÍZENÍM BYTU................................................................... 70 8.6 VIZUALIZACE ........................................................................................... 71 9

NÁVRH VLASTNÍHO NÁBYTKOVÉHO PRVKU ..................................... 76 9.1 POPIS KOSTRUKCE .................................................................................. 76 9.2 PROPOČET PŘIBLIŽNÉ VÝROBNÍ CENY ........................................................ 77 9.3 VIZUALIZACE KNIHOVNY ........................................................................... 77 9.4 KUSOVNÍK ............................................................................................... 78

10 DISKUSE .................................................................................................. 79 11 ZÁVĚR ...................................................................................................... 80 12 SUMMARY ............................................................................................... 81 13 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ .................................... 82 14 SEZNAM CITOVANÉ LITERATURY ........................................................ 84 15 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................ 85 16 SEZNAM TABULEK ................................................................................. 87 17 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................... 88

1

ÚVOD Renesancí městského ţivota je rozšířená přeměna bývalých továren a

skladů na stylové bydlení v centrech našich stále více přeplněných měst. Z dříve

okrajového

způsobu

bydlení,

preferovaného

umělci,

jejichţ díla

potřebovala velké, otevřené prostory, které nabízeli právě průmyslové nebo komerční budovy, se v poslední době staly lofty módní volbou pro ty, kteří se chtějí vymanit z omezení konvenčních bytů. Často navrţené v duchu klasických new-yorských loftů, nabízejí tyto obrovské prostory obyvatelům měst inspirativní místo k bydlení. (Fielding-Banks, Tanqueray 1999) Bydlení v loftech se pomalu stává fenoménem i v Evropě, potaţmo v České republice. Typické atributy loftových prostor jako otevřenost, vzdušnost nebo propojení a návaznost „místností“ se stalé více objevují i v běţných bytech.

Revitalizace opuštěných průmyslových oblastí a vyuţití jejich

potenciálu, který se nachází v širších centrech měst je dnes důleţitým veřejným tématem kontrastujícím s pomíjivým budováním satelitních městeček na periferii. Loftové bydlení je toho klíčovou součástí. I na základě těchto bodů jsem se o toto aktuální téma začal více zajímat a rozhodl se ho zpracovat ve své diplomové práci, včetně návrhu loftového bytu jako takového. Vedle toho bych zde rád uvedl i další skutečnosti, které mě vedly k výběru tématu této diplomové práce. Především jsem chtěl pokračovat „nastoleném trendu“ a stejně jako ve své bakalářské práci (tématem bylo navrţení interiéru malého klubu) jsem se chtěl zabývat návrhem interiéru. Po veřejném interiéru v práci bakalářské mi přišlo logické zkusit navrhnout interiér privátní, bytový, pro který platí odlišná pravidla a zvyklosti. Dalším důvodem bylo prostě přesvědčení, ţe se chci zabývat něčím kreativním, proto jsem volil téma, jehoţ součástí je proces tvorby a navíc mě zajímala konfrontace tvůrčích nápadů s různými pravidly, moţnostmi a doporučeními, které se týkají bytového interiéru a všeho co obsahuje. Protoţe komplexním řešením interiérů bych se chtěl v budoucnu zabývat, vybral jsem takové téma i kvůli novým zkušenostem, které získám a později je budu moci vyuţít.

9

2

CÍL PRÁCE Hlavním cílem této diplomové práce je návrh interiéru loftového bydlení. Pro úspěšné splnění takového cíle je třeba rozkrýt problematiku tématu.

Proto se práce bude v teoretické části zabývat obecným popsáním toho, co to vlastně loft je, jaké jsou atributy loftového prostoru a historiíí loftového bydlení i jeho současným stavem. V návaznosti na to je úkolem práce popsat to, jak se s prostorem v loftovém bytě pracuje a jaká je metodika tvorby takové prostoru. Pokusím se popsat různá řešení a klíčové informace, důleţité při návrhu interiéru loftového bydlení tak, aby mohl vzniknout definitivní obyvatelný prostor, který bude kombinovat estetickou kvalitu s uţivatelským komfortem a funkčností. Ten bude v praktické části práce popsán a jednotlivá řešení odůvodněna. Finální výstup bude ve formě vizualizací.

10

3

METODIKA

Během vypracovávání diplomové práce jsem postupoval systematicky. Napřed jsem podle zadání vytvořil základní osnovu, kostru práce, kterou jsem se pak snaţil dodrţet a na jejím základě postupoval dál v následujících bodech: 1) Seznámení se s loftovým bydlením a jeho historií Protoţe k problematice loftového bydlení neexistuje (nebo jsem neobjevil) ţádný shrnující český text, ať uţ kniha, studie, článek, či nějaký elektronický zdroj, začal jsem pátrat po knihách v angličtině a objevil jsem několik zdrojů, jejichţ shromáţděním, prostudováním a kompilováním jsem si vytvořil jasný obrázek o tom co vlastně je loftové bydlení, o jeho historii i současném stavu. Nejdůleţitějším zdrojem byla v tomto případě kniha Lofts: Living In Space (Orianna Fielding-Banks a Rebbeca Tanqueray, 1999). 2) Popsání problematiky loftového bydlení v České republice K tomuto bodu jsem našel dostatek informací na internetu. Na základě toho jsem zpracoval rešerši o loftových projektech v ČR se zaměřením na Brno. 3) Práce s prostorem v prostředí loftu Zde pro mne byla klíčovým zdrojem kniha Interiér: Tvorba obytného prostoru (Hála, 2009). Vycházel jsem z teorie zón v bytě, která je v knize popsaná a aplikoval ji na loftové bydlení a metodiku jeho dělení. 4) Zpracování vlastního návrhu Vycházejíc z prvních tří bodů, znalostí získaných během studia a vlastních zkušeností a praxe, jsem navrhl loftové bydlení podle smyšlené modelové situace. Celý projekt, od půdorysu, aţ po vizualizace, jsem dělal v programech Google Sketchup a Vray. Konstrukční výkresy k vybranému nábytkovému prvku v programu AutoCad.

11

4

CHARAKTERISTIKA LOFTOVÉHO BYDLENÍ Loftovému bydlení se v češtině někdy říká bydlení „ateliérové“, protoţe

připomíná otevřené, velké, prosvětlené, umělecké ateliéry. Loftové byty většinou vznikají rekonstrukcí nevyuţívaných průmyslových objektů a jsou to jednotky charakteristické velkými prostory, většinou téměř nečleněnými, které mají velmi vysoké stropy (od 4 metrů) a jim odpovídající velká okna. Původní tovární haly či skladiště jsou z pravidla příčně a podélně rozděleny na jednotlivé loftové byty, kde podélný půdorys není rozdělen přepáţkami, a tak vzniká jeden celistvý otevřený prostor. Vysoký strop pak umoţňuje v rámci celku vytvořit vícepatrový ráz, většinou pomocí vestavěných galerií či pater, které jsou plnohodnotnou součástí bytového prostoru. Někdy bývají jako loftové bydlení označovány i velkorysé projekty v půdních vestavbách a v současnosti se budují i novostavby loftového rázu, to ovšem nejsou lofty v pravém, původním, slova smyslu, protoţe nejsou vybudovány z průmyslových prostor. Opravdu typický loft v podstatě nedělí ţádné příčky.

Rozdělení

společenské a privátní zóny bývá nevýrazné. Místnosti v pravém slova smyslu tu vlastně nejsou a to přináší jisté výhody i nevýhody. Otevřený prostor je základem ke komunikaci a sociálnímu kontaktu, ale na druhé straně přináší určitou ztrátu soukromí. Z toho plyne, ţe lofty nejsou příliš vhodné pro rodiny s malými dětmi, přestoţe současné projekty jiţ zohledňují i praktické aspekty bydlení. Mezi další velké nevýhody patří šíření pachů, hluku a především úniky tepla, které mají velký vliv na ekonomickou náročnost loftového bydlení. Tyto nevýhody jsou v poslední době stále více potlačovány a eliminovány pouţitím vhodných materiálů a interiérových řešení. Přesto stále platí, ţe loft je spíše (i přes svou velikost) bydlením pro jednotlivce nebo páry bez dětí. Z toho plyne i to, ţe bydlení v loftu je vhodné pro určitou etapu ţivota. Obyvatelé loftů bývají spíš mladší, ale dobře zajištění, tvůrčí lidé, které netradiční bydlení přitahuje i kvůli tomu, ţe se chtějí vymezit konformnímu. Je třeba zdůraznit, ţe loft sice je do jisté míry industriální záleţitost, ale neměl by se plést se squatem. Je to komfortní bydlení, v němţ musí všechno fungovat.

12

Tab. 1 Co znamená loft? (Autor práce)

Co znamená loft? ANO Nečleněné velkoprostorové byty Vysoké stropy Velká okna Hodně denního světla Industriální původ budovy

NE Byt s vestavěným patrem na spaní Byt se standartní výškou stropu Malý byt obecně Klasická rekonstrukce půdy

Tab. 2 Výhody a nevýhody loftového bydlení (Autor práce)

Výhody Nevýhody Originální bydlení, moţnost tvůrčího uspořádání prostoru Méně soukromí obyvatel bytu Velkorysý prostor

Šíření pachů, hluku

Vzdušnost, světlost

Náročné vytápění

Genius loci, atmosféra

Pořizovací i provozní náklady

Obvykle atraktivní lokalita Zhodnocení nemovitosti

Obr. 1 Příklad typického loftového prostoru (www.deviantart.com)

13

5

BYDLENÍ V LOFTOVÝCH PROSTORÁCH Kdyţ se bydlení v loftech poprvé objevilo v New Yorku v roce 1940,

nevypadalo to, ţe bude mít tento „směr“ delšího trvání. Vytváření ţivotních prostor z nevyuţívaných průmyslových staveb byl velmi okrajový, módní způsob umělců, jak ţít a zároveň pracovat ve městě, nejlépe v centru, aniţ by museli platit astronomické nájmy ve velkých prostorách, které pro svou práci nezbytně potřebovali. Ale to, co původně začalo, jako radikální alternativa k běţnému bydlení nakonec změnilo tvář současného městského bydlení po celém světě. Od prvních takových – velmi surových – konverzí industriálních prostor na obyvatelné byty, uplynulo přes padesát let a bydlení typu loft se - v mnoha podobách – rozšířilo přes západní polokouli ze Sydney do Stockholmu, z Chicaga do Antverp. Loft se stal módním bydlištěm současnosti, symbolem zajímavého a uznávaného bydlení pro lidi, kteří jsou rádi „styloví“ a chtějí být i trochu „cool“. Moţná by se to dalo přirovnat k současnému, někdy přehnanému, adorování produktů firmy Apple. Loftové bydlení se, samozřejmě ve fázích, postupem času proměnilo z útočiště „několika“ bohémů na atraktivní bydlení pro širokou společnost. Zatímco z počátku se, pro kohokoliv na úrovni, jevilo nastěhování do loftu jako nepředstavitelné, netrvalo to dlouho a společnost (spíše „high society“, neţ dělnická třída) byla okouzlena tímto nekonvenčním, surovým stylem bydlení, které následně, za pomoci vizionářských architektů a designerů začalo prosakovat i do hlavního proudu. „Mírně romantická představa bydlení v loftu byla - a stále je - hlavním marketingovým tahákem. Zatímco bohémský původ loftům propůjčil pořádnou dávku kreditu v uměleckých kruzích, to ţe se objevovaly v úspěšných filmech, upevnilo jejich postavení a udělalo z nich ţádané „zboţí“. Začalo to surrealistickým ztvárněním loftového bydlení v kultovním francouzském filmu Richarda Bohringera Diva (1981), pokračovalo dramatem Wall Street (1987) s Charlie Sheenem a filmem Ghost s Demi Moore (1990) a bezpočtem dalších. Ve „veřejné“ představivosti se lofty rychle staly bydlení lidí, kteří jsou v „pohodě“, úspěšní a krásní. Bydlení, kde kaţdý, kdo něco znamenal, chtěl ţít.“ (Fielding-Banks, Tanqueray, 1999) 14

Tato představa však nemohla sama o sobě zapříčinit masivní rozmach loftového bydlení, které můţeme v posledních dvaceti letech pozorovat. V těchto prostorech, jako takových, musí být něco, co oslovuje kosmopolitní lidi na celém světě. Jednoduše řečeno, loft se zdá být perfektním bydlením pro moderní ţivot. Nový typ domova pro nové potřeby. Ty jsou naplněny např. umístěním loftů v centrech měst (ţádné zdlouhavé dopravovaní, ať uţ autem nebo městskou dopravou), vyuţívají „recyklované“ – rekonstruované prostory (to uspokojuje stále silnější ekologické hlasy) a především poskytují to, co jiné obytné prostory v centru města ne: velké mnoţství ryzího prostoru a světla. Další, neméně důleţitou, výhodou loftů, je jejich flexibilita. Na rozdíl od většiny nemovitostí, kde mají byty většinou předem danou dispozici, lofty nabízejí „čistý papír“ a dávají nám svobodu vytvořit přesně takový domov, jaký si představujeme, neomezený existujícími strukturami, prostor můţeme nechat otevřený nebo ho různě dělit. „Člověk stále víc definuje sám sebe prostřednictvím interiéru svého bydlení, loft se stal maximálním nástrojem takového sebe-vyjádření.“ (FieldingBanks, Tanqueray, 1999, str. 10) Není tedy překvapením, ţe loftové bydlení v současné době oslovuje nejen umělce a kreativně zaloţené lidi, ale i širokou skupinu městských obyvatel, kteří mají pragmatická zaměstnání. Vedle fotografů, módních návrhářů nebo třeba filmových reţisérů jsou nyní obyvateli loftů i bankéři, právníci nebo účetní, kteří oceňují moţnost být při zařizování svého bydlení velmi kreativní. Právě tyto skupiny lidí pomohli udělat z loftů jedno z nejrůznorodějších bydlení mezi současnými domovy. „Surové nebo uhlazené, důsledně minimalistické nebo jemně moderní; nanejvýš vkusné nebo odporně kýčové, loft má potenciál být vším pro kohokoliv.“ (Fielding-Banks, Tanqueray, 1999, str. 10) Nejen, ţe se z loftů, jako takových, stalo mezi městskou společností jeden z nejvíce vyhledávaných typů bydlení, práce s prostorem v loftech měla a má velice výrazný vliv na zařizování současných domovů. V posledních několika letech můţeme ve všech interiérech pozorovat jakýsi „loft-look“ – 15

přechod k otevřenějšímu prostoru. V konvenčních domech jsou bourány zdi, aby bylo vytvořeno více otevřeného, flexibilního a světlého prostoru. Tradičně industriální, uţitkové materiály - od nerezové oceli po surový beton – jsou nyní vyuţívány čím dál víc i v „klasických“ interiérech. Nábytek má častěji univerzální, neformální a na „místnosti nezávislou“ formu. Jak se zdá, vzhled a zařízení loftů nás odpoutává od tradičních představ o bydlení – domově a od konvenčního přístupu k zařizování – dekorování. Styl loftového bydlení rozšířil parametry toho, jak můţe interiér vypadat a přinesl nám nebývalou zařizovací („designérskou“) svobodu. Dal nám nově nalezenou sebejistotu umoţňující dělat s našimi domovy, co se nám zlíbí, ne to co bychom měli. Především nám však přineslo moţnost bydlet ve městě jako takovém, být jeho součástí a uţívat si to. (Fielding-Banks, Tanqueray, 1999)

16

5.1

Historie Bydlení v loftech se poprvé objevilo v polovině dvacátého století v New

Yorku, kdyţ začali tehdejší umělci obývat celá patra opuštěných továren a skladů lehkého průmyslu v dolní části Manhattanu, především v Soho, a začali je přetvářet na obyvatelné a zároveň pracovní prostory. Není těţké pochopit, co je motivovalo. Čtvrti a oblasti měst, které obývali předtím (např. Greenwich Village) byli stále více populární a nájmy v nich logicky rostly. Přesouvání se do těchto neobydlených budov v méně zajímavých částech měst dávalo smysl hlavně z ekonomických důvodů a výhodou bylo, ţe pokud tak tito umělci činili ve skupinách, dokázali udrţet náklady na upravení prostor na obyvatelné na minimální úrovni. Umělci byli k těmto ex-továrním industriálním prostorám přitahováni i z ryze profesionálních důvodů. Vysoké stropy, otevřené dispozice, obrovská okna - ideální podmínky pro ateliéry. Tyto prostory poskytovaly dostatek místa pro velká plátna i jiné umělecké objekty. Dobře vyuţitelné byly i velké přepravní výtahy, a co patřilo mezi nejdůleţitější měřítka byla vynikající kvantita i kvalita světla. „Umělci adoptovali styl kreativního a bohémského života, který mohl být pozorován o století dříve v pařížských ateliérech. New-yorská umělecká společnost začal do těchto prostor migrovat ve velkém.“ (Fielding-Banks, Tanqueray, 1999, str. 14) Surové, nekultivované, plné „špíny“ z průmyslových dob, lofty ostře kontrastovaly s klasickým pojetím domova. Nebyly útulné, nebyly komfortní. Byly tvrdé, primitivní a nemilosrdné - parametry na jejichţ změnu neměli jejich tehdejší obyvatelé nejen prostředky, ale nejspíš ani chuť. Za účelem udrţení nákladů co nejníţ, dělali naprosté minimum, aby z prostor vytvořili obyvatelná místa. Nechávajíc odkryté zdi, konstrukce a instalatérské sítě, nevědomky tvořili hrubý industriální styl, který se později stal jedním z klíčových půvabů loftového bydlení. (Fielding-Banks, Tanqueray 1999)

17

Komfort klasických domovů šel stranou. Pionýři loftového bydlení to ale neměli lehké ani na další frontě. Městští zastupitelé a plánovači pravidelně odmítali uznat obývané ex-industriální budovy jako „obytné“ – dát jim bytový status. Obyvatelé tak byli, v lepším případě, nuceni platit „komerční“ nájmy, v tom horším pak byli rovnou vystěhováváni. Pokud nevynalezli chytré způsoby, jak skrýt fakt, ţe prostor je vyuţíván i k jiným neţ „pracovním“ účelům. Důsledkem toho bylo vymýšlení různých nezřetelných obyvatelných či skrytých spacích míst (bivaků) - postele na kladkách, nábytek na kolečkách – přesně těch typů konstrukcí nábytku, které se staly nedílnou součástí estetiky loftových prostor současnosti avšak v té době byly prostě nutností. Aby získali vliv pouţitelný proti městským autoritám, první obyvatelé loftů měli tendence kupovat (pokud to bylo moţné) budovy kolektivně, coţ také znamenalo shromaţďování peněz na hromadné nakupování materiálů určených k přestavbám. Loftové budovy původně opravdu slouţily především uměleckým sférám, brzy se však, i kvůli nedostatečným finančním prostředkům umělců, staly teritoriem New-yorské avantgardy a „anti-establishmentu“, a v 60. letech domovem hlavních postav moderní umělecké i hudební scény. „V listopadu roku 1963, kdy Andy Warhol otevřel The Factory na 231 East 47th Street a začal produkovat průkopnické nahrávky s Lou Reedem a The Velvet Undeground, už bylo bydlení v loftech bohémským kultem.“ (Fielding-Banks, Tanqueray, 1999, str. 17) Loftové bydlení však nezůstalo na okraji zájmu dlouho. Poměrně brzy byla i široká střední vrstva zaujata „cool“ statusem loftů a jejich finanční dostupností a začala tento způsob bydlení a ţivotní styl s ním související stále více přejímat. S tím samozřejmě souviselo osidlování městských částí a budov, které byly dříve doménou umělců, kteří se, v reakci na to, začali přesouvat více na jih Manhattanu, do čtvrti TriBeCa. Tím se fenomén loftového bydlení opět rozšířil o něco dále. Netrvalo dlouho a městské autority pochopily, ţe musí reagovat.

Legalizovaly

moţnost

změnit

některé

budovy

z městského

průmyslového inventáře na residenční uţití. V 70. letech byly dokonce některé části čtvrti SoHo zapsány na seznam míst „historické důleţitosti“. To potvrdilo vstup loftů do newyorského mainstreamu. 18

5.1.1 Vývoj loftového bydlení v Evropě Po velkém úspěchu v USA bylo jen otázkou času neţ se koncept loftového bydlení dostane do Evropy. Probíhalo to nárazově, individuálně, kdyţ mladí, podnikaví lidé, kteří zaţili vznik a úspěch loftového bydlení v New Yorku, zkusili totéţ aplikovat doma v Evropě. Jedním z prvních byl v roce 1970 sochař Yves de la Tour D’Auverngne, který na loftový prostor přeměnil továrnu na klíče, na Boulevard St.Germain v Paříţi. Mezitím vytvořil architekt Tony Goddard první londýnské loftové bydlení tak, ţe rekonstruoval zchátralý viktoriánský sklad čaje na břehu Temţe na „Oliver’s Wharf“ – soustavu 23 otevřených, velkoprostorových, apartmánů, které byly vybaveny velice stroze, pouze tím nejnutnějším. Jak sám Goddard vysvětluje: „Byla to první budova v Londýně, která byla takto rekonstruována. Vůbec jsme netušili, jaká bude reakce. Dali jsme malinkou reklamu do sloupku v The Times a dostali jsme tisíce odpovědí!“ (Fielding-Banks, Tanqueray 1999, str. 23) Přesto, ţe v Evropě byla poptávka po tomto novém, nestrukturovaném, bydlení, relativně velká, lofty nezaznamenaly takový „boom“ jako v New Yorku. Například v Londýně a Paříţi bylo loftové bydlení vyhrazeno excentrikům, „kreativcům“ a bohatým. Typickým obyvatelem loftu mohl být reklamní manaţer, který si ho vybavil Le-Corbusierovými křesly nebo třeba filmový reţisér se svou výjimečnou sbírkou moderního umění. Bydlení v loftu byla velmi individuální věc, ne všeobecné hnutí. (Fielding-Banks, Tanqueray 1999). Pro výše napsané existuje několik důvodů. Stejně jako v New Yorku o dekádu

dříve,

městské

autority

příliš

neakceptovali

vyuţívání

„jejich“

průmyslových budov. Byrokracie související se získáním povolení k obydlení či změně

nepouţívaných

průmyslových

budov,

odradila

velké

mnoţství

nadšených „rádoby“ developerů. A i ti, kteří vydrţeli a byrokratické překáţky překonali, neuspěli. Například v oblasti londýnských Docklands, kde se developeři pokusili rychle vydělat velké peníze předěláním starých skladů na drahé jedno-loţnicové apartmány, které vůbec nereflektovali základní myšlenku loftů.

19

5.1.2 Loftové bydlení v Londýně „V Evropě raných 90. let se přístup k loftovému bydlení začal měnit, centrem této proměny byl Londýn, kde se loftové byty, za pomoci architektů a designérů velkých jmen, staly oslavou moderního designu i testamentem průmyslové minulosti.“ (Fielding-Banks, Tanqueray 1999, str. 24) Díky

krizi

v

letech

osmdesátých,

finančnímu

boomu

v letech

devadesátých a v neposlední řadě i Margaret Thatcherové, byl Londýn přesycen nepouţívanými budovami lehkého průmyslu. Lokální autority najednou změnily přístup. Aby získali aspoň nějaké peněţní prostředky za tyto nemovitosti a také kvůli tomu, ţe ze stále více městských oblastí se stávali opuštěné ruiny, začali zastupitelé lákat developery. Kdyţ byla v roce 1994 zrušena daň ze „stavění loftů“, cesta byla otevřená. „George Kozlowski a Kentish Property Group PLC učinili první krok tím, ţe konvertovali starou továrnu na výrobu sirek „Bryant & May“ v Bow v londýnském East End (projekt později přebral

jiný

developer,

London

Buildings). Na trhu byl tento projekt, který zájemcům apartmány,

nabízel

dokončené

s veškerým

základním

vybavením a který úspěšně vytvořil

Obr. 2 Bryant and May’s exteriér (homes.mitula.co.uk)

atmosféru loftů, přesto, ţe byty byly samozřejmě mnohem „útulnější“ neţ newyorské inzerován

originály, jako

představen

„Newyorské

a

loftové

bydlení na východě Londýna.“ (FieldingBanks, Tanqueray, 1999)

Obr. 3 Bryan and May's interiér (homes.mitula.co.uk)

20

Kuchyně zde byly otevřené do obývaného prostoru a směrem k přední fasádě domu byly dvakrát vyšší stropy oproti zadní části, kde byly na galeriích loţnice. V broţuře bylo spojení s původními lofty potvrzeno: „Velké atrium ze skla a oceli prostor harmonizuje, zatímco chodby s odhalenými ocelovými trubkami deklarují průmyslové kořeny budovy.“ (Fielding-Banks, Tanqueray, 1999) Tato konverze byla velice úspěšná a developer London Buildings pokračoval v rekonstruování průmyslových budov po celém městě ve stejném duchu. Jedním z důvodů, proč právě oni uspěli (na rozdíl od výše zmíněných Docklands) byla kromě načasování, především kvalita. Společnost London Buildings totiţ patřila mezi „nové“ developery, kterým šlo vedle zisku také o kvalitní produkt. Lokace vybírali velmi pečlivě, rekonstruovali pouze budovy, které byly architektonicky zajímavé (např. budova „Art Deco“ v jiţním Londýně) a trvali na tom, aby byl projekt vţdy navrhnut známým architektem (čímţ si samozřejmě zajistili i dobrou reklamu). Britská společnost byla nový typem bydlení oslněna. To však nenastartovala pouze kvalitní architektura. Stejně jako dříve střední vrstvu v New Yorku, londýňany lákal specifický ţivotní styl, ze kterého fenomén loftového bydlení vznikl ale také (moţná, ţe hlavně), dobrá marketingová strategie jednoho z klíčových londýnských developerů, Harryho Handelsmana. Právě Handelsman, dříve investor do nemovitostí, byl tím, kdo v roce 1992, udělal velký rozruch se svým, dnes uţ ikonickým, projektem v Clerkenwell (v té době vybydlená oblast na okraji City). Handelsman koupil starou tiskárnu ve stylu art deco a přeměnil ji na 23 loftových „skořápek“ – surových, nedokončených jednotek, které měly vše z hrubosti svých newyorských předchůdců. Všechny byty rychle a bez problému prodal, i přesto, ţe projekt byl odstartován den po finanční krizi na burzách, tzv. černé středě. To dokazuje jeho mimořádnou schopnost propagovat a komunikovat bydlení v loftech před konzervativní britskou společností. Zaměřil se na to, co provází lofty od jejich vzniku a to, co je na nich pro veřejnost velmi zajímavé a do jisté míry exotické – související ţivotní styl. Byty nesrovnával s pohodlnějším konvenčním bydlením, tam by asi neuspěl. Místo toho, vymyslel propagační kampaň, kterou postavil

21

právě na ţivotním stylu umělců. V nově rekonstruované budově uspořádal velký večírek, udělal z ní výstavní prostor a vytvořil mnoho broţur a letáků, které byly mnohem více o expresivní grafice neţ o obvykle uváděných parametrech bytů apod. „Od

projektu

v Clerkenwell,

postavili

v

Londýně Handelsman a jeho společnost,

Manhattan

Corporation,

několik

Loft

dalších

loftových budov, všechny stejně dobře

přijaté

a

obchodně

úspěšné (a stále draţší…) jako ta první. Prodali „loft-lifestyle“

Obr. 4 Tiskárna v Clerkenwell po rekonstrukci (www.manhattanloft.co.uk)

tisícům Britů. Právě tyto a další projekty téměř zázračně oţivili dávno

zavrhnuté,

vybydlené

oblasti Londýna (Clerkenwell, Bankside, King’s Cross atd.) a proměnili

je

v oblíbená

a

ţádaná místa. Tím inspirovali řadu

menších

developerů

i

lokálních státních

a

městských zastupitelů. Trend loftového

bydlení

se

tak

postupně rozšířil po celé Velké Británii

a

podle

Obr. 5 Interiér loftu v Clerkenwell (www.manhattanloft.co.uk)

stejných

principů i dál do Evropy. (Fielding-Banks, Tanqueray, 1999)

22

5.2

Současnost Od velmi skromných počátků před padesáti lety se, koncem 20. století a

začátkem 21. století, lofty staly významnou komerční komoditou na trhu s bydlením. Objevují se další a další projekty po celém světě, čímţ se z loftového bydlení stává celosvětový fenomén. Ve Spojených státech amerických se z místa jejich vzniku, New Yorku, rozšířil do dalších velkých měst – Chicaga, San Francisca, Los Angeles a Detroitu. Pokračovalo to v Kanadě, kde bylo nejvíce loftů postaveno začátkem 90. let ve Vancouveru v „Gas Town“ a dále v Montrealu, Torontu a Calgary. V Evropě byl proces rozšiřování loftů pozvolnější. Přesto, ţe ve Velké Británii, evropském centru loftového bydlení, můţeme jiţ od počátku 90. let sledovat velké mnoţství projektů (počínaje Londýnem, přes Leeds, aţ po Manchester), ve zbytku Evropy bylo, aţ do teď, loftové bydlení spíše okrajovou záleţitostí. Ve Francii, Belgii nebo Německu se sice občas objevila rekonstrukce loftového typu, velké projekty respektive velcí developeři (a tím i povědomí o loftech mezi širší veřejností) byli odrazováni, jiţ několikrát zmiňovanými, byrokratickými problémy, velkými omezeními výstavby, ale i tím, ţe na pevninské části Evropy byl, na rozdíl od Velké Británie, relativní dostatek jiného moderního bydlení a poptávka nebyla tak veliká. To se ale postupně mění a někteří velcí developeři, např. výše zmíněná Manhattan Loft Corporation, uţ postavili několik velkých loftových budov v Paříţi, Berlíně a Kolíně. Aktuálně jsou po celém světě stovky a projektů, které lze nazvat loftovými. Není jednoduché přesně říci proč se loftové bydlení stalo takovým fenoménem. Zdá se, ţe se prostě objevilo ve správný čas na správném místě. Umělci, jeţ za jeho vznikem stáli, podpořili jeho identitu; filmoví reţiséři upevnili jeho podobu; městští plánovači a politici zjednodušili (řekněme spíš nebránili) jeho vývoj a, především, obyvatelé měst, připravení na nový, přizpůsobivý, neformální typ bydlení ho přijali s otevřenou náručí. Je malým zázrakem, ţe loft se postupně a organicky vyvinul z okrajového bohémského úkrytu na ambiciózní domov tisíciletí. (Fielding-Banks, Tanqueray, 1999)

23

6

LOFTOVÉ BYDLENÍ V ČESKÉ REPUBLICE V České republice se během posledního desetiletí začalo loftové bydlení

slibně rozvíjet. Stejně jako všude na světě, i v širších centrech největších českých měst, jsou opuštěné průmyslové oblasti tzv. brownfields, které je třeba vyuţít, revitalizovat a udělat z nich opět součást městského prostředí. Velmi zajímavým a pozitivním zjištěním (pro developery i městské zastupitele), které se toho přímo týká, je, ţe o netradiční loftové bydlení mají, ve srovnání s jinými typy bydlení, aţ překvapivě velký zájem i budoucí uţivatelé bydlení. To dokládá „Výzkum současných a budoucích poţadavků na vlastnosti privátního obytného prostoru“ Ing. Arch. Borise Hály.

Developeři

a

trh

s realitami v Praze na to jiţ V Brně

zareagovali.

i

dalších větších městech, se tak

pomalu

v nejbliţších

stává letech

a

bude

obytných loftových projektů stále

více,

o

tom

není

pochyb. Obr. 6 Preferovaný typ stavebního objektu pro stálé bydlení (Hála, 2010)

6.1

Brownfields Brownfields (angl. hnědá pole) je urbanistický termín označující

opuštěné, nevyuţívané, či minimálně vyuţité lokality s objekty, které jiţ většinou doslouţily původní funkci. Jsou to oblasti s rozpadajícími se průmyslovými budovami, nevyuţívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny. Vyznačují se často obrovskými rozměry, značnou ekologickou i ekonomickou zátěţí i negativními sociálními jevy (bezdomovectví, krádeţe kovů). Na druhou stranu na řadě brownfields stojí technicky a kulturně cenné budovy včetně unikátního technologického vybavení. Proto není v pořádku, pokud se při přestavbě těchto oblastí přistupuje k plošné asanaci bez předchozího průzkumu ze strany orgánů památkové ochrany. Označení brownfields vychází z barvy 24

opuštěných staveb na leteckých a satelitních snímcích. V češtině se tyto pozemky někdy označují jako brownfieldy. Teorie trvale udrţitelného rozvoje upřednostňuje novou zástavbu brownfields před výstavbou na zelené louce (angl. greenfields). (http://cs.wikipedia.org/wiki/Brownfields) Brownfields jsou tedy především průvodním jevem postindustriální fáze vývoje společnosti a jsou součástí významné průmyslové minulosti měst. Za účelem rozvoje brownfieldů a jejich podpory související s čerpáním dotací z Evropské Unie, vytvořila agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest webovou databázi: http://www.brownfieldy.cz/.

6.1.1 Brownfields v Brně Kaţdé větší město, včetně Brna, má svá brownfields, která jsou historicky spojená zejména se změnou politických a hospodářských podmínek po roce 1989. Doba

výrazných

změn

způsobila

makroekonomických většině

velkých

průmyslových podniků ztrátu tradičních trhů, která vedla k postupnému výraznému útlumu výroby. Z obrázků je patrné, ţe tzv. brownfields

jsou

po

celém

Brně.

Nejvýraznější oblastí je však linie Trnitá, Zábrdovice,Husovice, kde také vzniklo zatím nejvíce projektů rekonstrukcí resp. revitalizací. Tyto objekty, ač neslouţí

Obr. 7 Původní účel vyuţití budov v Brně, (www.ibrno.cz)

primárně jako obytné, mají s loftovým bydlením přímou souvislost. Vycházejí ze stejných principů i estetiky a především připravují půdu pro budoucí opravdu obytné projekty, které snad začnou postupně vznikat.

25

Obr. 8 Mapa brněnských brownfieldů, (gis.brno.cz)

6.2

Bytové loftové projekty v ČR Nejvíce obytných loftových komplexů je v současné době logicky

v Praze, kde vznikla za poslední desetiletí celá řada zajímavých realizací. Brno i celý zbytek České Republiky v tomto smyslu výrazně pokulhává. Jak je napsáno výše, v Brně sice je několik bývalých průmyslových objektů, rekonstruovaných na loftové prostory, ty však mají, aţ na bytový dům Moravan, ryze komerční charakter. V Brně zůstává obrovský nevyuţitý potenciál. První, opravdu zásadní bytovou, vlaštovkou, snad bude část plánu na revitalizaci areálu Zbrojovky, která je podrobněji popsána v kapitole 6.2.2.3 Zbrojovka.

6.2.1 Loftové bydlení v Praze V Praze je aktuálně (rok 2012) deset dokončených a jeden plánovaný projekt. Uvedu zde ty nejzajímavější, i ty, které mě inspirovali při mém vlastním návrhu loftového bydlení.

26

6.2.1.1

Nuselský mlýn

Tento projekt, dokončený v roce 2004, byl pionýrem mezi loftovými přestavbami v České republice. Dvanáct podkrovních bytů vytvořených renovací průmyslové budovy Nuselského mlýnu z roku 1910. Šlo o téměř průkopnický projekt, první komplexní podkrovní přestavba v Praze. Všechny původní detaily (cihlové zdi, dřevěné stropy na sloupech) byly zachovány a pečlivě zrenovovány. Podkrovní byty mají velmi vysoké stropy, otevřené obytné prostory a galerie, obrovská střešní okna a střešní zahrady.

Obr. 9 Nuselský mlýn, exteriér (www.itaka.cz)

6.2.1.2

Obr. 10 Nuselský mlýn, interiér, (www.itaka.cz)

A7 Holešovický pivovar

První praţský měšťanský pivovar je jednou z mála dochovaných staveb industriální praţské architektury z doby průmyslové revoluce. Zajímavostí je, ţe se na původním konceptu přestavby budovy podíleli významné osobnosti světové architektury, například Jean Nouvel a Frank O. Gehry. Celý projekt revitalizace bývalého pivovaru v sobě spojuje rekonstrukci původních budov a výstavbu několika nových kancelářských a bytových objektů. Rezidenční část areálu pojmenovanou “A7 Holešovický pivovar” tvoří celkem sto padesát pět bytových jednotek, z toho čtyřicet je umístěno v budově „Lofts“, ale jen čtrnáct, které vznikly rekonstrukcí a dostavbou bývalé pivovarské spilky, má podle mě opravdu loftový charakter. Toho je docíleno především tím, ţe mají klasickou loftovou dispozici: dole je obývací prostor s kuchyní a další zázemí, nahoře na galerii je pak umístěna loţnice. V interiérech byly vyuţity originální prvky budovy: původní klenby, vysoké stropy se zachovaným krovem s ocelovými 27

táhly a mohutné litinové sloupy. Některé byty mají na střeše budovy zahradu. Celý areál byl kompletně dokončen na jaře roku 2009.

Obr. 11 Holešovický pivovar, exteriér (http://www.ingcentrumbydleni.cz/)

6.2.1.3

Obr. 12 Holešovický pivovar, interiér http://www.ingcentrumbydleni.cz/

Cornlofts

Projekt Cornlofts byl dokončen v roce 2011 a je kombinací dvou budov novostavby vídeňských architektů Baumschlager-Eberle a přestavby původní městské sýpky z 19. století. Prostor mezi budovami rezidence skrývá zahradu, dostupnou všem obyvatelům objektu. Rekonstruovaná historická budova nabízí byty dvou aţ třípatrové, převáţně loftového stylu. V druhé budově – novostavbě – jsou luxusní, vţdy jednopatrové, byty.

Obr. 13 Cornlofts, exteriér, (www.saldova.cz)

Obr. 14 Cornlofts, interiér, (www.saldova.cz)

28

6.2.1.4

X-loft

Jako jeden z mála praţských projektů je od základu novostavba, coţ se odráţí nejenom ve vzhledu bytů, ale především v ekonomické a ekologické stránce jejich provozu. Pokus o loftové řešení obytného prostoru v kombinaci s nízkými provozními náklady činí z X-Loftu netradiční objekt. Projekt byl částečně dokončen na přelomu roků 2011 a 2012.

Obr. 15 X-loft, exteriér, (x-loft.cz)

6.2.1.5

Obr. 16 X-loft, interiér, (x-loft.cz)

Smíchovské lofty

Podlé mého soudu jednoznačně nejpovedenější projekt v Praze, který mě hodně inspiroval a trochu se na něj zaměřím. Na této budově mě zaujalo vše, od historie původního objektu, přes myšlenku autorů vycházející přesně z původních loftů, aţ po čistotu provedení nového exteriéru i interiéru, ctění industriální minulosti objektu, které ale nepopírá, na fotkách jasně patrný, komfort bydlení. Není náhodou, ţe autoři rekonstrukce, Ateliéry Spektrum, dostali za projekt několik mezinárodních ocenění International Property Awards. „Čistá myšlenka a dobrý podnikatelský záměr jsou charakteristická pro rekonstrukci tovární haly s výstavbou komerčních objektů a zároveň prvních skutečných loftů v Praze.“ (http://www.ateliery-spektrum.cz/)

29

Původní

ţelezobetonová

budova z období první republiky, byla postavena jako továrna Škodových automobilových závodů, podle vzoru Corbusierových projektů.

Podoba

účelné stavby, jejíţ fasády byly jen náznakově

členěny

průběţnými

vertikálními pásy a jejíţ podlaţí mají

Obr. 17 Budova smíchovských loftů, (www.ateliery-spektrum.cz)

zcela volnou dispozici a světlost 4,5,

se aţ do konverze nezměnila. Autorem projektu rekonstrukce se stal pan Michal Dvořák, majitel společnosti Atelier Spektrum. Ve prospěch nového vyuţití zachoval charakter objektu spočívající v jeho konstrukci. Hlavním prvkem interiérů jsou původní konstrukce průvlakových stropů. V některých bytech jsou pod nátěrem, přítomné spíše jako abstraktní prostorová struktura, v individuálně pojatých loftech je však odhalen jejich autentický, degradovaný povrch. Původní okna značných rozměrů byla opatřena novými výplněmi, které svým dělením naznačují zasklení typicky továrními čtvercovými tabulkami. Původní špalíkové podlahy se bohuţel nedochovaly, nahradila je jemnější, soudobá verze – teaková mozaika. Nejvýraznějším novým prvkem řešení je však dvoupodlaţní nástavba, posazená po továrním způsobu na střechu stávající stavby. Je pojata jako otevřený montovaný ocelový skelet umoţňující realizaci ještě rozsáhlejších jednotek, aţ dvoupatrových ateliérů s horním osvětlením s 6 metru vysokým stropem o rozměrech 140 aţ 300 m2. Nosné části jsou zde opět exponovány a díky tomu mají i tyto nové interiéry průmyslový výraz. Nová podoba někdejší budovy je dobře čitelným kompromisem mezi autenticitou a komfortem. „Minimální architektonický vstup do stávající struktury byl veden snahou po jejím zhodnocení a neměl ambici ji zásadním způsobem měnit. Ve své účelnosti se vlastně přiblížil způsobu, jakým tento druh průmyslových staveb vznikal, a představuje tak nejmenší riziko, že z nich to podstatné a cenné nenávratně zmizí.“ (http://www.ateliery-spektrum.cz/)

30

Obr. 18 Smíchovské lofty, interiér 1, (www.ateliery-spektrum.cz)

.

Obr. 19 Smíchovské lofty, interiér 2, (www.feelhome.cz)

Mezi další praţské projekty loftového bydlení patří: 

Lochkov Lofts



Prague Marina



Lofty Palmovka



Zahrada růţí 31

6.2.2 Loftové projekty v Brně Jak je zmíněno výše, ţádný komplex pravého loftového bydlení jako takového se v Brně zatím nenachází. První vlaštovkou, z roku 2005, je bytový dům Moravan na Zábrdovické ulici, jehoţ loftové byty však mají velké rezervy, jak je uvedeno v kapitole 6.2.2.1 Kromě něj, v Brně určitě existuje plno zajímavých zrekonstruovaných bytů nebo třeba půd, které mají loftový charakter, ale to jsou velmi individuální záleţitosti, většinou součásti bytových domů, vil a činţáků, které právě tím popírají základní principy loftů, jako přeměněných průmyslových budov. Uvedu zde tedy ještě dva jiné brněnské projekty, jeden realizovaný a jeden plánovaný, kterými chci ilustrovat velký potenciál Brna právě na poli loftového bydlení.

Bytový dům Moravan

6.2.2.1

Budova textilní továrny, leţící na okraji širšího centra Brna, byla postavena v roce 1879. Patří k výraznému stavebnímu typu doby průmyslové revoluce, pro nějţ se vţilo označení „industriální etáţovka“. Typickým „nájemníkem“ etáţovek tehdy (a koneckonců ještě dlouho poté) byla textilní výroba. Obvykle měly tvar hranolu s rozlehlými okny a několik podlaţí, které nabízely v podstatě volný prostor, narušovanými jen opěrnými pilíři – to ovšem jen zpočátku, kdy byly základními materiály pro jejich výstavbu cihly a litina. Později se uţ stavělo hlavně z betonu a oceli, obvodový plášť budov byl díky tomu stále subtilnější a uţitné plochy se nakonec obešly bez jakýchkoli podpor, takţe

nakonec

byly

úplně

volné.

S funkční

univerzalitou

etáţovek

korespondovaly její další pozitivní vlastnosti – obvykle byly velmi vzdušné a světlé. (http://www.stavebni-forum.cz) Nový majitel objektu, developerská společnost Moravan Development, se rozhodl celou budovu přestavět na rezidenční objekt, kde budou v přízemí umístěny obchodní a kancelářské prostory. Rekonstrukce byla dokončena v roce 2005.

32

V hlavní budově byla patra rozdělena na bytové jednotky o různých dispozicích – garsoniery, 2 – 4 + kk a tzv. lofty o rozloze aţ 100 metrů čtverečních.

Vzniklo

tak

55 bytových

jednotek.

Autorem

projektu

je

architektonická kancelář Šenbergerová, Šenberger – architekti. Ing. Arch. Šenberger je odborníkem právě na rekonstrukce industriálních etáţových budov, které jsou pro konverze ideální. V tomto případě se však, podlé mého názoru, vytvoření bydlení loftového typu příliš nepovedlo. Exteriér budovy je velmi povedený, rekonstruovaný s citem a ohledem na průmyslovou minulost budovy. Vnitřní dispozice je však aţ příliš rozdělena, na mnoho malých bytových jednotek, coţ postihlo i lofty, které tak pozbývají některé své základní charakteristiky. To je samozřejmě pochopitelné, především z ekonomických důvodů. Po obrovských (a drahých) bytech prostě není v Brně tak silná poptávka (ale zájem ano), tím spíš v dnešní, ekonomicky nestabilní, době. A je jasné, ţe developer nebude stavět něco, co jen těţko prodá. Jak říká sám pan architekt Šenberger: „Ne všechno se povedlo. Na přání samotného developera jsme museli redukovat počet prvků, které připomínaly originální podobu stavby. Například jsme chtěli v bytech ponechat stropy z původního, neomítnutého betonu. Investor to ovšem považoval za nevhodné z obchodního hlediska – v brněnských poměrech byla cena za metr bytové plochy poměrně vysoká.“ (http://www.stavebni-forum.cz) Kompromisy jsou nutné a vlastně i logické, ve hře je vţdy více zájmů, z nichţ ţádný nelze označit za jediný legitimní. V případě konverze staré budovy textilní továrny Moravanu to zjevně nebylo jiné, ale i tak ho lze povaţovat za projekt kvalitní. Jeho největším přínosem je nasměrování konverze domácího industriálního dědictví a jeho oţivení. „Podobný projekt takového rozsahu u nás zatím neexistuje,“ konstatuje Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví. (http://www.stavebni-forum.cz) Projekt Moravan je tak ve svém důsledku více neţ pozitivní.

33

Obr. 21 Bytový dům Moravan, interiér bytu, (www.moravandevelop.cz)

Obr. 20 Bytový dům Moravan, exteriér, (www.moravandevelop.cz)

6.2.2.2

Vaňkovka

Poměrně nedávná realizace, která sice není v konečné podobě bydlením, ale perfektně reflektuje propojování starého s novým a souvisí s estetikou loftů. Je jí rekonstrukce staré brněnské slévárny Ve Vaňkovce na Galerii Vaňkovka, především její část, nyní tzv. Wanieck Gallery. Z obrázků je patrná citlivá a povedená renovace. Je velmi důleţité si uvědomit, ţe toto je v současné chvíli jeden z mála dokončený projektů v oblasti (Brno-Trnitá, Křenová, Zábrdovice), kde je starých nevyuţitých a myslím si, ţe ideálních objektů mnoho. Za všechny uveďme chátrající továrnu Zbrojovka, kde se v posledních letech začali pořádat různé umělecké a hudební akce, které, aspoň vzdáleně, připomínají počátky loftového bydlení v New Yorku v 50. letech. Bylo by hezké na to, stejně jako v New Yorku, navázat a vytvořit ze Zbrojovky moderní komplex loftového bydlení, na ideálním místě, v podstatě v centru Brna.

Obr. 21 Wannieck gallery, exteriér, (www.lidovky.cz)

Obr. 23 Wannieck gallery, interiér, (vcpd.cvut.cz)

34

6.2.2.3

Zbrojovka

Areál Zbrojovky je nejrozsáhlejší brněnský „brownfield“, kde nejstarší budova, která slouţila jako administrativní, je z roku 1870. Většina objektů pak byla postavena v první polovině 20. století. Stav budov odpovídá ve většině případů jejich stáří a spíše byly prováděny jen nutné opravy spojené s údrţbou. V současné době je situace kolem cca dvaceti-hektarového továrního komplexu Zbrojovky velmi problematická. V roce 2007 proběhla draţba celého areálu, ve které, s nabídkou 707 miliónů korun, uspěla slovenská společnost J&T. Ta má připravené developerské a urbanistické projekty „Nová Zbrojovka“ s úmyslem celou oblast revitalizovat. Původně měla rekonstrukce začít v roce 2009, poslední zprávy hovořili o začátku výstavby v roce 2011, to se také nestalo. Celý projekt, v odhadované hodnotě deset miliard korun, zdrţela krize i dosud nedokončená změna územního plánu města Brna. Na projektu se významně podílí brněnští architekti v čele s Petrem Pelčákem: „Vizí je vytvořit klasickou městskou čtvrť s ulicemi, náměstími, stromořadími,

obytnými

domy,

kancelářemi

a

obchody.“

(http://www.stavbaweb.cz/) Reakce na jejich projekt jsou rozporuplné. Hlavní kritici tvrdí, ţe je to spíše demolice původních objektů a postavení úplně nového areálu, neţ citlivá rekonstrukce. Já s nimi souhlasím, protoţe to, z čeho by mohly být krásné lofty světových měřítek, budou nakonec klasické byty. V nejhorším případě ve smyslu „čím menší byty, tím lepší, bude jich hodně, vyděláme“. Bude zajímavé sledovat jak se tato „kauza“ vyvine.

Obr. 24 Studie areálu Zbrojovka, (www.brno.idnes.cz)

35

7

ZPŮSOBY PRÁCE S PROSTOREM V LOFTU Loft je v základní podobě velký, nijak nečleněný, otevřený prostor,

k jehoţ řešení (dělení) je potřeba přistupovat trochu jinak, neţ jako u bytu s obvyklou dispozicí. Zatímco u normálních bytů je typické rozdělení na jednotlivé místnosti, které jsou vytvořeny na základě pomyslných prostorových a funkčních zón, u loftového bydlení jsou to přímo tyto zóny, které prostor vytvářejí, a to aniţ by byly pevně odděleny od ostatních (místnost – zeď místnost). Je jasné, ţe jednotlivé zóny musejí být respektovány i u obvyklého bydlení, avšak u loftů jsou základním „stavebním“ (i kdyţ neviditelným) kamenem obytného prostředí. Napřed je tedy nutné si tyto jednotlivé zóny definovat, podrobněji popsat a aţ pak přistoupit k jejich rozčlenění a zařízení pomocí různých prostorových prvků, které jsou popsány dále, v kapitole 7.3.1 Prvky rozdělující prostor. Problematika zón a jejich dělení je znázorněna a prakticky aplikována v části práce, která se zabývá vlastním návrhem loftového interiéru.

7.1

Prostorové zóny bytu V knize Interiér: Tvorba obytného prostoru (2009, str. 37) popisuje Ing.

Arch. Hála prostorové zóny bytu jako: „…části bytu, které jsou určeny pro naplnění potřeb obyvatel z hlediska jejich společného života v bytě a v protikladu k tomu i pro jejich soukromí, které je nezbytnou součástí bydlení.“

7.1.1

Společenská a soukromá zóna bytu Tyto zóny jsou přímo odvozeny od jednotlivých činností, které jsou v bytě

provozovány a které se dělí na činnosti společenské a činnosti soukromé (privátní).

36

Tab. 3 Společenské a soukromé činnosti v bytě

Společenské činnosti

Soukromé činnosti

Vaření

Spaní

Jídlo

Hygiena

Média

Individuální práce

Večírky

Individuální koníčky

Zábava Ve společenské zóně se kromě obyvatel bytu mohou pohybovat různé návštěvy a je tedy dobré ji oddělit od zóny soukromé, a to nejlépe tak, aby přímo navazovala na vstup do bytu a cizí lidé vůbec do soukromé zóny nemuseli zasahovat. Ideální pak je, aby dispoziční řešení bytu umoţňovalo i pohyb domácích obyvatel, aniţ by se museli pohybovat společenskou zónou. (Hála, 2009)

7.2

Funkční zóny bytu Funkční zóny nejsou pouze součástí bytu jako celku, ale kaţdé místnosti.

Nelze vytvořit funkční bydlení, aniţ by byly vyřešeny velikosti a polohy těchto zón a jejich vzájemné vazby. (Hála, 2009) Kaţdý byt musí splňovat tři základní funkce: 1) Zajišťovat bezproblémový pohyb po bytě – komunikaci. 2) Umoţňovat činnosti, které v bytě probíhají – spaní, vaření, jídlo, hygienické, pracovní a společenské činnosti. 3) Splňovat nároky obyvatel na úloţné prostory. Na základě těchto funkcí vznikají tři základní funkční zóny: 1) Zóna komunikační 2) Zóna činností 3) Zóna úloţná (Hála, 2009)

37

7.2.1

Komunikační zóna Základní osa prostoru, která se větví do jednotlivých místností, kterými

prochází aţ k vnějším otvorům. Umoţňuje pohyb po bytě, propojuje zóny mezi sebou a slouţí pro přístup k jednotlivým zařizovacím prvkům. Komunikační zóna musí být volná, aby nedocházelo ke kolizím, nelze v ní umisťovat zařizovací předměty. Měla by být jednoduchá, jasná a intuitivní, tak aby neztěţovala a nenarušovala co nejplynulejší pohyb člověka po bytě. V ţádném případě nesmí obyvatele bytu tlačit k nelogickým pohybům, vyhýbání se, apod. Ing. Arch. Boris Hála ve své knize Interiér: Tvorba obytného prostoru (2009, str. 116) v souvislosti s komunikačními zónami uvádí také zajímavou věc, která se velmi dotýká loftového bydlení: „Všechny pokusy o takzvanou otevřenou dispozici (tj. dispozici bytu s minimem příček, dveří a maximálním provázáním prostor) byly hledáním poměru a vazby mezi touto funkční zónou a ostatními zónami bytu“. Protoţe se tato práce přímo zabývá návrhem otevřené dispozice a komunikační zóny jsou u tohoto typu bydlení kritické (více se prolínají), jsou níţe popsána jednotlivá pravidla, která by komunikační zóny měla splňovat (Hála, 2009): 

Komunikační zóna je vţdy ohraničená vstupy a výstupy z místností, které v sobě zahrnuje. Důleţitý je i přístup k oknu, pokud ho prostor má.



Minimální šířka zóny odpovídá šířce dveří a musí umoţňovat pohyb osob, které nesou předměty nebo mají berle. Vhodné je počítat i s pohybem postiţené osoby na vozíku.



Zóna musí umoţnit funkční vyuţití jednotlivých zařizovacích předmětů a nábytku (usednutí na ţidli, otevření skříně, zapnutí osvětlení…).



Zóna musí obsahovat části, které umoţní míjení více osob.



Jednotlivé ovládací prvky (vypínače, termostat, atd.) musí být umístěny v této zóně nebo v její hranici.



Zásadní je uvědomit si, v jakých oblastech se budou osoby pohybovat nejvíce. Takové oblasti by měly být u hlavního vstupu do místnosti.

38

Z četnosti pohybu osob vyplývá i podoba celé dispozice, rozmístění prostor pro činnosti a umístění úloţných prostor. 

Komunikační zóna slouţí i pro pohyb osob, které manipulují s předměty (od cesty s nákupem po vynesení koše), s tím je třeba počítat.



Tam, kde se komunikační zóna stýká se zónou úloţnou, musí být zajištěna bezproblémová manipulace s ukládanými předměty. Tato pravidla je dobré následovat, coţ řada architektů nedělá a

komunikační zónu tvoří jen na základě intuice, přitom: „…teprve znalost pravidel nám dává možnost pracovat s touto zónou uvědoměle a používat ji jako jeden z nástrojů, které umožňují vytvářet a modifikovat si prostorové řešení nebo vazby jednotlivých prostor podle záměru architekta a potřeb užívání bytového prostoru.“ (Hála, 2009, str. 118) 7.2.2 Zóna činností Soubor zón, který tvoří největší část celkového prostoru bytu. Dělení bytu na jednotlivé místnosti vychází z toho, ţe není vhodné vykonávat jednotlivé činnosti v jednom prostoru. V případě, ţe je byt standardně rozdělen na místnosti, kaţdá z nich je obvykle určená pro jinou činnost. Oblasti, kde se činnosti odehrávají, musí navazovat na komunikační zónu, ať uţ jsou pevně ohraničené nebo ne. Oblasti činností jsou vybaveny nábytkem a předměty, které slouţí těmto činnostem. Důleţité je uvědomit si, ţe pro vykonávání činností je potřeba prostor i mimo vlastní nábytek, který dohromady s vlastními parametry nábytku, určuje prostorové nároky pro kaţdou činnost. Některé činnosti potřebují prostor navíc, protoţe se vykonávají v pohybu. Bytový prostor se vybavuje nábytkem vţdy pouze za účelem umoţnění nějaké činnosti nebo za účelem ukládání věcí. (Hála, 2009) V prostoru loftu se zpravidla klasické místnosti nenacházejí. Prostor pro oblasti činností je však potřeba zvaţovat stejně, ne-li důkladněji. Některé činnosti mohou mít společnou zónu, ale je důleţité je patřičně oddělit (nebo na sebe navázat) prostřednictvím různých dělících prvků tak, aby spolu jednotlivé činnosti nekolidovaly, jedna nelimitovala druhou a jejich oblasti byly jasně 39

vymezeny. Dělení musí být provedeno tak, aby vytvořené oblasti splňovaly následující pravidla (Hála, 2009): 

Zóna pro činnosti musí vţdy navazovat na komunikační zónu, která k ní umoţňuje přístup.



Zóna pro činnosti je vybavena zařizovacími předměty, které odpovídají činnosti, jiţ je zóna určená a umoţňují její vykonávání.



Většina činností vyţaduje pomůcky, pro něţ je místo jejich uloţení nezbytné v dosahu osoby, která činnost provádí. Tyto pomůcky je vhodné ukládat v rámci zařizovacích předmětů a vybavení zóny, které je pro činnost nezbytné.



Velikost zóny pro činnosti je třeba odvodit z potřebné velikosti prostoru pro určenou činnost včetně nezbytného vybavení, zařizovacích předmětů a prostoru pro pohyb při vykonávání této činnosti.



Zóny pro různé činnosti na sebe mohou navazovat i tak, ţe vzniká společná zóna v jedné místnosti, určená pro několik činností. Je ale nezbytné zajistit přístup pro kaţdou činnost z komunikační zóny zvlášť tak, aby jedna činnost nelimitovala druhou.



Zóna pro činnosti můţe navazovat na zónu pro ukládání věcí i tak, ţe ji oddělí od komunikační zóny, ale musí se jednat pouze o zónu pro ukládání předmětů pro činnost, pro niţ je daná zóna činností vytvořená.

7.2.3 Zóna úložná Soubor zón, navazuje na předchozí zóny. Jsou to prostory určené pro ukládání věcí osobních i věcí určených pro různé činnosti. V případě, ţe je přímo přístupná z komunikační zóny, slouţí pro ukládání věcí obecně. Pokud je přístupná ze zóny činností, slouţí k ukládání věcí potřebných ke konkrétní činnosti. „Bez jasně vymezených míst a prostor pro ukládání a jejich správného nadimenzování se i z velmi dobře a kreativně vymyšleného interiéru stává časem nepřehledné skladiště tzv. nezbytných věcí.“ (Hála, 2009, str. 119)

40

Kaţdá oblast úloţných prostor slouţí ukládání specifických věcí. Důleţité je řazení úloţných zón tak, aby například u vstupu do bytu bylo moţné ukládat věci pro činnosti odehrávající se vně i uvnitř bytu. Úloţná zóna je prostorem primárně navazujícím na zónu komunikační, která umoţňuje přístup a manipulaci s uloţenými věcmi. Pokud úloţná zóna navazuje na zónu činností, slouţí zpravidla pouze pro ukládání věcí, které jsou pro danou činnost určeny. V opačném případě by úloţný prostor měl přímo navazovat na komunikační zónu. Úloţnou zónu vţdy tvoří nábytek určený pro ukládání věcí – skříně, vitríny, regálové systémy, police. (Hála, 2009) V otevřených loftových bytech je časté, ţe úloţné prostory jako takové se pouţívají k rozdělování různých oblastí a zón. Toto vyuţití je velmi variabilní (např. přístup do úloţného prostoru z více stran) a i v tomto případě platí určitá pravidla, která je nutné při tvorbě prostoru jako celku zohledňovat (Hála, 2009): 

Úloţná zóna je vţdy souborem dílčích úloţných prostor.



Kaţdá z dílčích úloţných zón je určena pro ukládání věcí, které jsou osobním majetkem obyvatel bytu nebo věcí slouţících k vykonávání jednotlivých činností v bytě.



Kaţdá úloţná zóna obvykle navazuje na komunikační zónu, ale můţe navazovat pouze na zónu činností.



Pokud zóna úloţná navazuje na komunikační zónu, můţe slouţit jak pro ukládání věcí potřebných pro různé činnosti, tak k ukládání osobního majetku.



Pokud zóna úloţná navazuje jen na zónu činností, můţe slouţit jen pro ukládání věcí určených pro konkrétní činnost.



Úloţná zóna můţe být ohraničena stěnami místnosti (např. spíţ), ale častěji je tvořena pouze nábytkem.

Loftové bydlení je mnohem otevřenější neţ bydlení klasické, není tvořeno jednotlivými místnostmi, a právě proto je nutné bezpodmínečně respektovat základní rozdělení prostorových i funkčních zón.

41

7.3

Rozdělování prostoru Správné rozdělení prostoru a vytvoření funkční základní dispozice je

klíčovou a do jisté míry nejsloţitější věcí při návrhu interiéru loftového bydlení. Je zde mnoho moţností a prostor pro individualitu, coţ je na jednu stranu výhodou, ale na druhou stranu můţe právě tato svoboda vést ke špatným, zmateným řešením: Měl bych prostor rozdělit? Na kolik částí? Neměl bych ho nechat otevřený? Samozřejmě, ţe některé tyto aspekty jsou dány stavebními normami (rozměry některých místností, oddělení wc, přítomnost oken v místnostech, atp.), ale přesto bude v loftu mnoho volného, flexibilního prostoru. Je důleţité zváţit, co všechno, ten který člověk – obyvatel bytu, od prostoru očekává, jaké činnosti bude v bytě provádět, na co se bude zaměřovat. Rád vaří – velká kuchyň; pracuje doma – odpovídající pracovní místo; sbírá matrjošky a rád se na svou sbírku dívá – odpovídající úloţný prostor, velká prosklená vitrína. Nejlepší postup je sepsat si tyto potřeby a poţadavky a na jejich základě navrhnout a zváţit více variant rozdělení prostoru. Důleţité však je mít stále na paměti, ţe by měly být zachovány jiţ tolikrát zmíněné charakteristiky loftového bydlení a zdůrazněny jeho přednosti, prostor by neměl být utlačen. Pozor je ale třeba dát i na opačný extrém – nejlehčí a „nejautentičtější“ cestu – zachování co nejvíc otevřené dispozice. To však obvykle není nejšťastnější řešení. Většina lidí má přece jen určité nároky na bydlení a svůj komfort (od jisté míry soukromí aţ po pohodlnou sedačku), které plynou z postupného vývoje bydlení, a toho, na co jsme zvyklí a to i přesto, ţe si někdo můţe (nebo spíš chce) myslet, ţe otevřený prostor mu určitě bude vyhovovat, protoţe „já jsem přece tak nekonformní“. A i kdyby člověk, který si loft vytváří, opravdu tak nekonformní byl, stále je třeba myslet na ostatní, současné i budoucí obyvatele bytu i hosty, kteří do něj zavítají. Loftové bydlení sice uţ ze své podstaty není vhodné např. pro rodiče s dětmi, ale není úplně na škodu počítat třeba s uzavřenějším, potenciálním dětským pokojem, který se jednou prostě můţe hodit. „Opravdu jste schopní relaxovat, když vidíte z ložnice špinavé nádobí…?“ (Fielding-Banks, 1999, str. 58) 42

Pro dost lidí prostě není otevřená dispozice k bydlení úplně ideální. Někdo například můţe mít potřebu pevně oddělit pracovní prostor od obytného, aby mohl v klidu pracovat. A to je nutné při tvorbě obytného prostoru zohlednit.

Prvky rozdělující prostor

7.3.1

U loftového bydlení jsou naprosto elementární součástí. Proto se na ně v této části práce zaměřím a jednotlivě je popíšu. V zásadě lze tyto prvky rozdělit na pevné a pohyblivé, v dalším členění pak např. na vertikální a horizontální, průhledné a neprůhledné a v za zmínku stojí i prvky, které prostor rozdělují pouze opticky – podlahy, barvy.

Tab. 4 Prvky rozdělující prostor

Prvky rozdělující prostor Pohyblivé

Pevné Galerie Pevná stěna (zeď, příčka, sklo) Různé úrovně podlah, stropu Schodiště Nábytek 7.3.1.1

Pevné

7.3.1.1.1.

Galerie

Posuvné stěny Textil (screeny, závěsy) Paravány Nábytek

V architektuře se v tomto případě můţeme setkat i s pojmy mezanin nebo entresol. Odborně jsou sice mezi těmito pojmy určité rozdíly, ale obecně jde o patro vloţené mezi hlavní patra budovy, odtud slovo mezanin (z italského „mezzano“ – střední). Galerie není nepodobná balkónu (stavebně nebo např. zábradlím) a je otevřená okolnímu prostoru (patru pod ní), s kterým obvykle sdílí strop a který dělí horizontálně. V případě loftového bydlení jde o masivně pouţívaný architektonický prvek, protoţe umoţňuje vyuţití celé výšky prostoru a získání více obytné plochy. Ve výrazně otevřeném prostoru je také ideálním prvkem k oddělení společenské a privátní zóny.

43

Obr. 25 Zajímavý příklad galerie (images.google.com)

7.3.1.1.2.

Pevná stěna

Je nejtypičtějším vertikálním prvkem slouţícím k rozdělení jakéhokoliv prostoru. Můţe mít mnoho podob. Cihlová nebo panelová zeď, sádrokartonová příčka. Řadím sem i různé skleněné stěny, ať uţ transparentní nebo ne, plexiskla atp. Stejně jako galerie patří mezi zásadní a – hlavně v případě cihel nebo sádrokartonu - komplikovaně vratné způsoby, jak rozdělit prostor. Právě proto je třeba její pouţití při tvorbě dispozice pečlivě promyslet. V prostoru loftu se pevná stěna nejčastěji pouţívá na vytvoření místností, které v bytě prostě být musí (coţ ukládá i Vyhláška č. 137/1998 Sb). To je především WC a koupelna. Dále se tak často odděluje loţnice. V zásadě platí, ţe ty „nejintimnější“ části privátní zóny jsou odděleny pevně, tedy stěnou či zdí. Další moţností je postavit pevnou stěnu pouze do určité výšky. Oddělíme tak různé části bytu, ale prostor jako takový zůstane v zásadě otevřený.

44

7.3.1.1.3.

Různé úrovně podlah a stropu

V tomto případě jde o velmi specifické rozdělení prostoru, které není aţ tak zásadní jako zatím uvedené. Netvoří „místnosti“, spíše vytváří oblasti – ostrůvky, které představují jednotlivé zóny slouţící různým činnostem. Tento způsob „dělení“ prostoru tedy není vhodný např. k oddělení WC, ale můţe být velmi dobře, funkčně, vyuţit např. u oddělení obývací části a kuchyně. Co se týká úrovní stropu, tam mohou být vytvořeny různé podhledy, které ale mají více optickou funkci „dělení“ prostoru.

7.3.1.1.4.

Schodiště funkcí

Primární

schodiště je spojovat patra a u loftového bydlení tedy je, díky

galeriím,

více

neţ

obvyklým prvkem. Můţe mít však

i

další,

sekundární

funkci - rozdělování prostoru. Představme si obdélníkový půdorys s galerií na jedné z jeho delších stran, jedna

Obr. 26 Příklad rozdělení prostoru schodištěm, (autor)

polovina spodního patra je obývací prostor, druhá kuchyň a jídelna. Pokud tyto dva prostory chceme oddělit, ideálním řešením je umístit mezi ně právě schodiště, které pak splní obě dvě funkce.

7.3.1.1.5.

Nábytek

I nábytek, ať uţ pevný nebo pohyblivý (chápu, ţe tyto pojmy mohou ve vztahu k nábytku znít trochu zvláštně…), můţe slouţit k dělení prostoru. U nábytku „pevného“ jde o výraznější dělení, nábytek pohyblivý má v dělení prostoru více imaginární funkci. Mezi pevný nábytek dělící prostor patří především různé úloţné prostory, knihovny, policové díly atp. Je to velmi chytrý způsob dělení prostoru, neboť je vyuţíváno zařízení bytu jako takové. Úloţný prostor navíc můţe být velmi šikovně vymyšlen tak, aby byl přístupný z více stran. 45

Obr. 27 Příklad rozdělení prostoru nábytkem přístupným z obou stran (www.exotichomeliving.com)

7.3.1.2

Pohyblivé

7.3.1.2.1

Posuvné stěny

V loftu jsou vynikajícím řešením stěny, které tam jsou, kdyţ je potřeba a zmizí, kdyţ není. Stejně jako pevné stěny, i ty posuvné mohou mít mnoho podob. Nejčastěji se, hlavně v poslední době pouţívají různá skla či plexiskla a jiné plasty, často v hliníkových rámech, ale velmi typickým materiálem pouţívaným na posuvné stěny je i dřevo, lépe řečeno různé typy aglomerovaných desek. Posuvné stěny v podstatě vycházejí z posuvných dveří, fungují na stejných mechanismech, jen mají trochu jinou funkci (i kdyţ v některých případech v nich téměř není rozdíl) a jsou větší. Vodící lišty, respektive pojezdy, v kterých jsou uchyceny, mohou být pouze na stropě nebo v některých případech, kvůli stabilitě, i na podlaze.

46

Klasickým příkladem posuvné stěny (resp. dveří) jsou tradiční prvky japonské architektury „Shoji“ a „Fusuma“, které zcela jistě výrazně ovlivnili a inspirovali pouţívání posuvných stěn ve zbytku světa. Shoji jsou vyrobeny z dřevěného, obvykle bambusového rámu a speciálního papíru (v poslední době se pouţívá i plast). Fusuma jsou vyrobeny na podobném principu, ale jde o pevnější, bytelnější panely, často pokryté kartonem.

Obr. 28 Posuvné stěny Shoji (http://en.wikipedia.org)

7.3.1.2.2

Textil

Je v podstatě „nejvzdušnějším“ prvkem, kterým lze dělit prostor. Výhodou je, ţe se do prostoru dá snadno implementovat kdykoliv během jeho uţívání a jde i snadno předělat, odstranit nebo vyměnit a tím dát prostoru úplně jiný charakter. Oproti jiným je to levné a velmi flexibilní řešení dělení interiéru, coţ je opět jenom plus. Do textilních prvků dělících prostor patří všechny typy závěsů, záclon, závěsových panelů, screenů (velmi hustě tkané, pevné, téměř neflexibilní látky; v angličtině se však tento pojem pouţívá i pro různé další, prostor dělící prvky, nejen textilní panely), atd. Pouţít se dají i rolety nebo ţaluzie. Výhodou je také široký výběr textilu, od skoro průhledných, přes světlo-rozptylující, aţ po úplně „blackoutové“ (nepropouštějící ţádné světlo) materiály. 47

7.3.1.2.3

Paravány

Paraván má v prvé řadě roli zástěny. Je to svého druhu mobilní „příčka“, kterou je moţné velmi jednoduše přenášet, měnit, skládat, rozkládat nebo třeba úplně odstranit. Paraván je moţné vyuţít na mnoha místech, např. k oddělení pracovního místa od zbytku místnost. Díky paravánu je moţné „schovat“ nevzhledná místa. Velmi praktické je pouţití paravánu jako stínítka, např. při práci s počítačem, na jehoţ monitor můţe dopadat světlo pod nepříjemným úhlem. V loţnici, která díky šatním skříním slouţí současně jako šatna, můţe paraván velmi jednoduše vytvořit jiţ zmiňovanou příčku a oddělit tak prostor na spaní od prostoru skříní. Paraván umí být sám o sobě zajímavým solitérem, jehoţ role se můţe během chvíle změnit: přijede-li návštěva, která spí na gauči v pokoji, pak paraván můţe vytvořit potřebné mnoţství soukromí, jindy je potřeba oddělit prostor křesla na čtení od okolního prostředí tak, aby měl čtenář klid, paraván ohraničí dětský prostor na hraní atd. atd. Přesto, ţe jsou paravány velmi zajímavým řešením, v dnešní době se uţ moc nepouţívají.

Obr. 29 Futuristický paraván (weburbanist.com)

Obr. 30 Tradiční paraván (images.google.com)

48

7.3.1.2.4

Nábytek

Pevný nábytek jako nástroj k oddělení prostoru je popsán výše. U nábytku, s kterým je moţno pohybovat, bývá funkce odlišná. Odděluje jednotlivé oblasti spíše pomyslně. Například pokud rozestavíme sedací soupravu zády do okolního prostoru, můţeme dotvořit jakýsi „ostrůvek“ a pomyslně oddělit obývací část od okolí.

49

8

VLASTNÍ NÁVRH INTERIÉRU LOFTOVÉHO BYDLENÍ

8.1

Koncept Během navrhování interiéru jsem se zpětně rozhodl vymyslet koncept,

modelovou situaci, na které bych stavěl, a prostor s ní korespondoval. To bylo důleţité hlavně kvůli tomu, ţe jsem návrh nezasazoval do konkrétního prostoru, neměl jsem konkrétní zadání nebo investora, ale přesto jsem chtěl mít „jasno“, aspoň imaginárně. Jak jsem jiţ zmínil, loftové bydlení určitě není vhodné pro rodinu. Mým modelovým klientem byl tedy pár, oba kolem 35ti let. Lidé, kteří upřednostňují spíš kariéru před potomstvem a oba jsou ve své práci velice úspěšní. Mají rádi moderní umění, sledují trendy v bydlení. Prostě ideální obyvatelé loftu. Chtějí mít prostor, který je bude reprezentovat, střízlivě, ne za kaţdou cenu. Ţijí společenským ţivotem, často zvou návštěvy, hodí se jim pokoj pro hosty. Doma skoro nepracují. Co se týká prostoru jako takového, měl jsem rovněţ úplně volné ruce, nicméně jsem nechtěl dispozici zpětně předělávat, „nafukovat“ (nebo naopak), tak jak by se mi zrovna hodilo. Stanovil jsem si tedy předem jasně daný prostor, sice smyšlený, ale „reálný“, tedy takový, který ve starých průmyslových budovách můţe existovat. Základní dispozice má tvar kvádru, delší strana 13 metrů, kratší strana 10 metrů, výška stropu 6 metrů (viz. dispozice). Prostor velmi velkorysý a tvárný. Budova bývala textilní továrnou.

8.2

Dispozice, zóny Základní dispozici (kvádr 13 x 10 x 6 metrů), jsem v rámci zachování

elementárních loftových charakteristik – prostor; velké plochy, otevřenost, vzdušnost, světlo -

rozhodně nechtěl dělit více, neţ bude nutné. Zároveň

jsem ale chtěl (i kdyţ ne vţdycky) vytvořit komfortní bydlení, odpovídající dnešním nárokům a zvykům, ne puristický, surový byt pro ortodoxní nonkonformisty.

50

Od začátku jsem vycházel především z rozdělení na prostorové zóny a teorie funkčních zón tak, jak jsou popsány v kapitole 7.2. To mi umoţnilo lépe prostor pochopit, uchopit a na základě toho dělit. Protoţe jsem si u 6 metrů vysokého stropu mohl dovolit vybudovat galerii, neváhal jsem, a rozšířil tak celkovou „vyuţitelnou“ plochu bytu z cca 130 m2 na zhruba 180 m2. Po tomto horizontálním rozdělení celého prostoru má strop pod galerií výšku 3 metry a strop na galerii 2,7 metru. Dalším krokem bylo rozdělit celou dispozici ve vertikálním směru. Vzhledem k tomu, ţe jsem chtěl nechat velkou část prostoru – společenskou zónu; určenou pro obývací „pokoj“, kuchyň a jídelnu - výrazně otevřenou, snaţil jsem se všechno ostatní zázemí – privátní zónu; pokoj pro hosty, koupelnu, wc a skládek s kotlem a pračkou – dostat pod galerii. To mi pak umoţnilo vytvořit jediné, uzavřené místnosti v celém bytě, coţ reflektuje právě snahu o „privátnost“. Případní hosté v pokoji pro hosty (který můţe být v budoucnu upraven na pokoj dětský) budou mít, v loftu obvykle nedostatkové, soukromí. Velkou výhodou, která odpovídá teorii zón a komunikace mezi nimi, je snadná dostupnost pokoje od vstupních dveří i jeho umístění ve vztahu ke koupelně a WC. Ani v jednom případě, nemusí host (dítě, tchýně, nemocný…), v podstatě vycházet z pomyslné privátní zóny. Do hlavního společenského prostoru vedou od vstupu do bytu dvě komunikace, jedna rovnou do obývací části, druhá do centrální části celého bytu, ke kuchyni („…s nákupem“) i ke schodišti („…zašít se“). Tato zóna zároveň obsluhuje spodní privátní část bytu (jak je uvedeno výše). Všechny zóny činností jsou pohodlně dostupné. Velkorysý hlavní prostor je rozdělený na dvě části, obývací část a kuchyň s jídelnou, pomocí poměrně velké volné plochy, která je částečně komunikační zónou. Původně jsem chtěl tyto dvě části rozdělit schodištěm (tak jak je uvedeno v 7.3.1.1.4, ale to bylo nakonec tak velkou hmotou, ţe jsem ho raději umístil podélně s nosnou zdí, která drţí galerii a odděluje předsíň od hlavního prostoru.

51

Nahoře na galerii, která podle mého názoru vytváří velmi dobrý pocit soukromí a nadhledu („…jsem nahoře, není na mně vidět, ale mám přehled co se děje dole“), je ryze privátní část, výrazně prostorově oddělená od části společenské. Komunikační zóna je vedena jednoduše, pořád rovně, podél hrany galerie. V první části galerie je úplně otevřený pracovní prostor. Další část, loţnice a koupelna, uţ jsou kvůli komfortu - především odclonění od pachů a částečně i hluku, odděleny od zbytku prostoru sklem, jehoţ pouţití zároveň umoţnilo nejen výhled dolů (a přes okna do exteriéru), ale hlavně zachování loftových atributů otevřenosti a světelnosti. V případě potřeby jsou pak po celé délce skla, v loţnici i koupelně, umístěny velké závěsy, pomocí kterých je moţné prostor vizuálně úplně uzavřít. 8.2.1 Půdorys

Obr. 31 Půdorys spodní části bytu

52

Obr. 32 Půdorys galerie

8.2.2 Prostorové zóny

Obr. 33 Prostorové zóny bytu

53

8.2.3 Funkční zóny

Obr. 34 Funkční zóny bytu

8.3

Provedení interiéru Je naprostou náhodou, ţe klient, kterého jsem si vymyslel pro modelovou

situaci, má úplně stejný vkus jako já. Takový, který charakterizují pojmy jako: moderní, vzdušný, čistý, minimalistický (s rozumem). Na konci tohoto procesu tvorby budou doufám tyto pojmy naplněny. Nejdříve jsem zamýšlel navrhnout interiér úplně syrový, odpovídající původním newyorským loftům. Od toho jsem však po prvních hlubších úvahách upustil. Většina lidí, ani já, v takovém „bytě“ bydlet nechceme a to i přesto, ţe se nám to můţe líbit vizuálně. Bohuţel, z hlediska funkce a komfortu je takový interiér většinou nevhodný. Cílem tedy bylo navrhnout prostor, ve kterém bude komfort, odpovídajícím dnešním nárokům a zvykům, v harmonii s průmyslovými prvky. Pokud jsem to chtěl naplnit, musel jsem to začít řešit hned od začátku správnou volbou a vyváţením stavebních prvků: podlah, stěn, oken a dveří.

54

8.3.1

Podlaha Jak jsem zmínil výše, úplně prvním nápadem bylo udělat interiér velmi

syrový. Počítal jsem s tím, ţe podlahu v celém bytě bude tvořit pouze pohledová betonová stěrka. Dospěl jsem ale k názoru, ţe byt by pak byl aţ moc chladný, nejen vizuálně, ale i pocitově. Betonová stěrka je přece jen studený povrch, tím spíš ve velkém, poměrně těţko temperovaném prostoru. Jednou z moţností bylo pouţít podlahy laminátové, které jsou v poslední

Obr. 35 Textura podlahy

době trendem. Ty mají sice od dřeva skoro nerozeznatelný povrch, který je ale na dotek taky poměrně studený a hlavně jsou při chůzi dost hlučné, coţ je vlastnost neslučitelná s velkým otevřeným prostorem. Nakonec jsem tedy zvolil přírodní dřevěnou podlahu, která bude pocitově příjemná, teplá a bydlení zútulní. Navíc má dobré akustické vlastnosti, které by byly umocněné odpovídajícími podkladovými vrstvami podlahy. Protoţe jsem chtěl, v rámci zachování jednoty a jednoduchosti, pouţít téměř na celé ploše jeden typ podlahy, musel jsem zvolit takové dřevo, které bude mít i odpovídající vlastnosti, určitou odolnost, tak aby šlo pouţit například v kuchyni. Volba padla na teakovou podlahu, v přírodní kvalitě, s olejovou – matnou povrchovou úpravou. Teak je velmi bohatý na přírodní oleje, které jeho dřevo chrání před vnějšími vlivy, jak vlhkostí, tak např. plísním, houbám a teakové podlahy tak jsou jedny z nejodolnějších dřevěných podlah vůbec. Vlastnosti teaku mi nakonec umoţnily pouţít teakovou podlahu nejen v kuchyni, ale i v jedné z koupelen. Jedinou částí bytu, kde je podlaha jiná neţ teaková, je spodní koupelna, WC a kumbál. Tam je speciální

betonová

stěrka

Pandomo

(www.pandomo.cz). Povrch matný, vodoodpudivý a odolný mechanickému poškození, který se díky svému hladkému a bezespárému povrchu dobře udrţuje a nehrozí mu špinění, jako spárám mezi dlaţbou.

55

Obr. 36 Textura stěrky

8.3.2 Stěny Abych vytvořil výrazný kontrast mezi podlahou a stěnami, jednoznačně jsem se v případě stěn rozhodl pro průmyslový vzhled. Návrh jsem sice nezasazoval do existujícího prostoru, ale lze odhadovat, ţe v budově, jako by byla mnou vymyšlená stará vybydlená textilní továrna, by povrch stěn (betonových, bez nátěru) mohl být ve stavu nepouţitelném pro bydlení (pokud by stačilo je renovovat, tím lépe…). Počítal jsem proto s tím, ţe stěny by musely být správně ošetřeny, pravděpodobně by se musela udělat fajnová omítka a průmyslový vzhled by pak byl dodatečně vytvořen pomocí speciálního nátěru, imitujícího beton, např. od firmy italské firmy Oikos (www.oikos.cz). Vzhled stěn je vidět na vizualizacích v dalších kapitolách. Část galerie je od zbytku prostoru oddělena kouřovými skleněnými „stěnami“, které se dobře doplňují se syrovostí betonu a mají hlavně praktickou funkci, jiţ popsanou v kapitole 8.2 Dispozice, zóny.

8.3.3 Strop V rámci situace

smyšlené

jsem

„zachoval“

modelové krásný

průmyslový prvek - ţelezobetonový ţebírkový

strop,

v případě

potřeby

ošetřený stejně jako stěny. V návrhu nezrealizovaným, ale moţným efektním řešením, by bylo jednotlivé čtverce stropu podsvítit LED pásky. Obr. 37 Ţelezobetonový strop

8.3.4 Akustika Během konzultací s Ing. Arch. Hálou jsme narazili na moţný problém s akustikou, který by ve velkém, otevřeném (navíc celkem minimalisticky zařízeném) prostoru nejspíše vznikl. Jedním z kroků napomáhajících řešení problému je volba podlahy (viz. výše). Ta by však zcela jistě nestačila. Moţným řešením by bylo pouţití speciálních akustických pohledových panelů, např. od firmy Rigips (www.rigips.cz) a vytvoření podhledu, za cenu ztráty průmyslového prvku v podobě stropu. Dalšími řešením, více experimentálním, by mohlo být 56

pouţití podobných akustických panelů, které by v tomto případě nebyly pohledové, ale pod nátěrem, jako obkladu obvodových stěn. Dalším teoretickým, určitě levnějším a v konečném důsledku moţná nejlepším, řešením by bylo pro vnitřní obklad stěn pouţit polystyrenu (který byl následně samozřejmě povrchově upraven). Ne tzv. šedého, který se ve velkém pouţívá na tepelnou izolaci fasád a který má špatné akustické vlastnosti, ale polystyrenu elastifikovaného, vyuţívaného spíš pro izolaci podlah. Ten nejen pohlcuje zvuky, ale zároveň slouţí, stejně jako klasický polystyren, jako vynikající tepelný izolant, coţ je u typicky loftového velkého bytu naprosto zásadní. 8.3.5 Vytápění Temperace tak velkého prostoru, navíc s velkými starými okny, je sloţitá. Dimenzování topných těles, respektive jejich výkonu, musí být přesné, moţná i trochu přehnané a obyvatel bytu musí počítat s tím, ţe provozní náklady budou v tomto případě opravdu vysoké. V mém konkrétním projektu jsem umístil pod kaţdé okno na delší straně

Obr. 38 Radiátory Lipovica (www.lipovica.cz)

dispozice topné těleso Lipovica Solar 600 (www.lipovica.cz) s 24 články. Celkem čtyři topná tělesa, která by, podle teplotních tabulek a kalkulaček, měla prostor dostatečně vytopit. Výhodou radiátorů Lipovica je, ţe jsou litinové a na rozdíl od plechových (např. Korado), zůstávají mnohem déle vyhřáté. Barevné provedení radiátorů je „hliník“, to z nich vizuálně dělá další průmyslový prvek v interiéru. Vytápění obou koupelen je řešeno podlahovým topením. V předešlé kapitole, týkající se akustické izolace, jsem naznačil i řešení izolace

tepelné

pouţitím

polystyrenového

obkladu.

Protoţe

historické

průmyslové budovy, respektive jejich fasády, lze kvůli zachování podoby, jen těţko izolovat klasickým způsobem - obloţením exteriéru - je moţným řešením obloţení interiéru speciálním polystyrenem, který by byl následně opatřen nátěrem, který je popsán v 8.3.2 Stěny. 57

8.3.6 Okna Zde

jsem

opět

vycházel

z vymyšlené budovy, staré továrny a okna tomu odpovídají. Jde o typická tovární okna, jaká můţeme vídat

na

mnoha

průmyslových

budovách. Ta jsou v tomto případě opravdu velká, umoţňující velkému mnoţství světla pronikat do bytu a splňující

tak

jeden

atributů

loftového

z obvyklých bydlení

–

Obr. 39 Typická tovární okna, (flickr.com)

prosvětlenost. V tomto případě jsou okna samozřejmě renovovaná a v rámci moţností izolovaná.

8.3.6.1

Orientace bytu ke světovým stranám, světlo

Orientace prostoru je takřka ideální. Čtyři okna jsou na jeho delší, západní straně, na které je obývací část a kuchyň. Na kratší, jiţní straně, jsou tři okna, dvě v hlavním prostoru a jedno zajišťující přístup světla do spodního uzavřeného pokoje. Byt je tak celkově orientován na jihozápad coţ zajišťuje prosvětlení celé hlavní společenské zóny po dobu, kdy je nejfrekventovanější, tedy v pozdních odpoledních hodin. Okna však nejsou tak obrovská, aby umoţnila přístup slunečních paprsků i do privátní zóny umístěné na galerii. To je trochu škoda. Na druhou stranu, v loţnici člověk přirozené světlo moc nepotřebuje.

58

Stínící technika

8.3.6.2

Nevýhodou západního slunce je, ţe oslňuje. Ideální by tedy bylo umístit např. sedací soupravu po směru jeho paprsků (např. kvůli čtení). V mém návrhu tomu tak není a (nejen) proto bylo potřeba pouţít vhodnou stínící techniku. V kaţdém okně je skládaná římská roleta z vhodného materiálu

šedé,

stěnám

odpovídající,

barvy. U dvou oken v obývací části jsem, hlavně kvůli televizi, zvolil materiál tzv. blackoutový,

který

nepropouští

ţádné

Obr. 40 Římská roleta, (www.myblinds.ie)

světlo. Stejně tak ve spodní loţnici. V ostatních oknech jsou rolety z materiálu, který světlo propouští, ale rozptyluje. Další stínící technikou pouţitou v interiéru jsou uţ zmiňované závěsy, které umoţňují úplné vizuální uzavření loţnice a koupelny na galerii.

8.3.7 Dveře Vstupní, masivní, ocelové dveře jsou zajímavým syrovým industriálním prvkem. Všechny ostatní pantové dveře mají bezrámové křídlo z mléčného skla satinato a ocelovou zárubeň. Kombinace skla, betonu a kovu je moderním trendem, působí dobře, a to i ve spojení s dřevěnou podlahou. Všechny pantové dveře, kromě záchodových (600mm), mají křídlo 800mm a odpovídají tak všem dnešním standardům a zásadám. Na galerii jsou dvoje čiré posuvné skleněné dveře, či spíše panely, uchycené ve speciálním kování „Manet“ (od firmy Dorma), které je samo o sobě krásným průmyslovým prvkem.

59

Obr. 41 Kování Manet, (www.dorma.cz)

8.3.8 Schodiště Schodiště často bývá velkou hmotou, dominantou prostoru, která zabírá mnoho místa. Já jsem se pokusil tuto hmotu co nejvíc zlehčit a schodiště spíše „upozadit“. Schodiště je samonosné, stupně jsou vyrobeny z 12mm plechu, jeho část je ukotvena v nosné zdi. Na schodišti je poloţena stejná teaková podlaha jako ve zbytku bytu, to zajišťuje jednotu a „plynulost“ interiéru. 8.3.8.1

Zábradlí

Důleţitým bezpečnostním prvkem je zábradlí. Původně jsem, kvůli zachování jednoduchosti, ţádné pouţít nechtěl, ale takové řešení by bylo právě z hlediska bezpečnosti ignoranstvím a lehkováţností. Zábradlí jsem nakonec vymyslel atypické, z 30mm čtvercových hliníkových profilů o délce 900mm, bez horního propojení. Stejné zábradlí je pouţito i na hraně galerie, v její pracovní části.

8.3.9 Barevné řešení V celém interiéru jsou nejvíce zastoupené v podstatě tři základní barvy – šedá, bílá a „hnědá“ (podlaha). Ty jsou doplněny ţlutozelenou barvou, (RAL 1016), vţdy na jednom solitérním prvku v kaţdé části bytu. To prostor výrazně oţivuje a dobře se doplňuje s šedou i bílou. Navíc jsem počítal s tím, ţe tuto barvu by si klient mohl určit sám podle svého vkusu. V interiéru nejsou ţádné další výrazné barvy, takţe je moţné vybrat v podstatě jakoukoliv jinou, aplikovat ji na stejné prvky jako původní ţlutozelenou a celý byt se promění, aniţ by došlo k nějakému estetickému „mišmaši“.

Obr. 42 RAL 1016, Barva některých interiérových prvků

60

8.4

Popis zařízení jednotlivých prostor

8.4.1 Předsíň Zádveří je nejprostěji vybavenou částí bytu, nesoucí se v mírném retro stylu. Naproti vstupu je největší, na míru vyrobený, úloţný prostor v celém bytě, mající rozměry: téměř 450cm délka, 300cm výška a standardních 60cm hloubka. Úloţný prostor je velmi dobře dostupný všem obyvatelům bytu a je určený pro ukládání všeho, od bot a kabátů, přes domácí nářadí, aţ po lyţe. Na stěně v předsíní je velké bezrámové zrcadlo, nad ním hodiny „Ball Clock“ od George Nelsona, které na další stěně doplňuje nástěnný věšák „Hang It All“ navrţený Charlesem a Rayem Eamsovými v roce 1958. Oboje nyní vyrábí firma Vitra. K pohodlnému obouvání a „čekání na partnerku“ je v předsíni ještě křeslo „Pop“ Christiana Wernera (Ligne Roset).

Obr. 43 Křeslo POP (www.ligneroset.cz)

Obr. 44 Hodiny Ball Clock, (www.vitra.com)

Obr. 45 Věšák HangItAll (www.vitra.com)

Předsíň je od hlavní, prosvětlené části bytu, oddělena nosnou zdí s úloţným prostorem, proto je v ní velmi málo přirozeného světla. To umělé zajišťuje přisazené stropní svítidlo „Skeeler“ (např. ekolux.cz)

Obr. 46 Svítidlo Skeeler (www.ekolux.cz)

61

8.4.2 Zázemí V předsíni jsou, na zrcadlo navazující, zrcadlové dveře, vedoucí do malé místnosti – „technologického“ zázemí bytu, kde je plynový kotel, zásobník na vodu, pračka a místo např. na čisticí prostředky, mopy apod. Prostor je osvětlen jedním svítidlem „Skeeler“. 8.4.3 Obývací prostor Z předsíně vedou dvě komunikační zóny. Ta doprava ústí do obývacího „pokoje“, který je součástí hlavní prostory celého bytu. Dominantou této části je určitě sedací souprava „Lowland“ (Patricie Urquiola, Moroso), ve tvaru „L“, která je umístěná tak, aby byla otevřená příchozím, zvala k usednutí, a její orientace zároveň částečně oddělovala obývací část od jídelny a kuchyně. Sedací souprava je velmi variabilní, sloţená z několika modulů, které lze v případě potřeby jednoduše měnit či doplňovat dalšími.

Obr. 47 Sedací souprava Lowland, (www.moroso.it)

62

Konferenční stolek vychází ze stolu Athos (Paolo Piva pro B&B Italia), který je upraven na potřebný rozměr 120x120x40 cm.

Obr. 48 Konferenční stolek, (www.bbitalia.it)

Nechtěl jsem, aby televize byla pomyslným „oltářem“, dominantním prvkem na stěně, proto jsem ji dal spíše bokem, do rohu na jednoduchý televizní stolek s jednou policí na audio-video techniku a zásuvkou na multimédia. Na čelní stěnu jsem raději umístil velkou vestavěnou knihovnu – prvek podle mého návrhu (více v kapitole 9 Návrh vlastního nábytkového prvku). Dostatek světla v obývacím prostoru, zajišťuje velké stojací svítidlo z řady Twiggy (Marc Sadler, Foscarini), umístěné nad konferenčním stolkem, dvě stolní svítidla, také z řady Twiggy, umístěná do vestavěné knihovny a LED podsvícení za televizí.

Obr. 49 Stojací lampa Twiggy (www.foscarini.it)

Obr. 50 Stolní lampa Twiggy (www.foscarinit.it)

63

8.4.4 Kuchyň V druhé části hlavní prostory bytu je kuchyň a jídelna. Část kuchyně s dřezem, myčkou, lednicí s mrazákem, troubou a mikrovlnou troubou - je, i kvůli snadnějšímu vedení vodovodních trubek a odpadu, umístěna pod galerií. Je zde dostatek pracovního i odkládacího místa a umístění jednotlivých spotřebičů a prvků splňuje všechny ergonomické poţadavky a trendy v čele s výškou pracovní plochy 950mm. Pracovní deska je z materiálu Corian, který umoţnil vytvarování plynule navazujícího dřezu i odkapávacích dráţek. Nad pracovní deskou jsou dvě dlouhé police, např. na sklenice. Pod celou délkou spodní police je LED pásek osvětlující pracovní plochu. Další část kuchyně tvoří velký ostrůvek, oddělující kuchyňskou část od jídelní. Uprostřed ostrůvku je indukční varná deska.

Odvádění

výparů a pachů zajištuje speciální výsuvná

digestoř

zapuštěná

do

pracovní desky (např. De Dietrich

Obr. 51 Výsuvná digestoř, (www.dedietrich.co.uk)

DHD7000X). Celý ostrůvek slouţí jako úloţný prostor. Směrem do kuchyně na potraviny, hrnce, pánve, prostě

vše

potřebné

k vaření,

směrem k jídelnímu stolu na nádobí, servis, ostrůvku

prostíraní je

na

apod.

Deska

jednom

konci

prodlouţená o 600mm a umoţňuje sezení barového typu na bílých barových

ţidlích

Hi-Pad

(Jasper

Morrison, Cappelini)

Obr. 52 Barová stolička Hi-Pad (www.cappellini.it)

64

Celá kuchyňská linka je vyrobená na míru, povrchová úprava dvířek je bílý mat, rozměr většiny skříněk je standardních 600mm. Výhodou jejího uspořádání je, ţe např. při návštěvách není člověk, který vaří, izolován od společnosti. Ta postává kolem ostrůvku, případně sedí na barových ţidlích, sleduje vaření, konverzuje. Z vlastní zkušenosti můţu říct, ţe to je velice příjemné. Osvětlení v kuchyni je zajištěno, vedle jiţ zmíněného nasvícení pracovní plochy pomocí LED pásky, svítidlem „Troag“ (Foscarini).

Obr. 53 Svítidlo Troag, (www.foscarini.it)

8.4.5 Jídelna Jídelní prostor navazuje na kuchyň. Je tvořen velkým jídelním stolem „Gamma“ (Jasper Morrison, Cappelini) v bílé barvě a šesti kusy pohodlných ţidlí „Eames Plastic DAW“ (Charles a Ray Eames, Vitra). Nad jídelní stůl jsem pouţil stejné svítidlo jako nad kuchyňský ostrůvek, „Troag“.

Obr. 54 Jídelní stůl Gamma, (www.cappellini.it)

65

Obr. 55 Ţidle Eames Plastic DAW, (www.vitra.com)

8.4.6 Pokoj Ve spodní části bytu je malý uzavřený pokoj pro hosty, který se v budoucnu můţe vyuţít třeba jako pokoj dětský. V návrhu je v něm pouze velká postel, noční stolky, svítidla a úloţný prostor ve formě skříně na míru, s posuvnými dveřmi, z nichţ jedny jsou zrcadlové. Jednotlivé kusy nábytku, včetně osvětlení, jsou totoţné jako ty v loţnici na galerii, které jsou popsány níţe.

8.4.7 Spodní koupelna a WC Koupelna ve spodní části bytu obsahuje

sprchový

kout

90x90cm,

cloněný dveřmi z mléčného skla, a tmavě šedou skříňku s dvěma, dotekem otevíranými, zásuvkami a hranatým zápustným

umyvadlem.

Umyvadlová

baterie a sprchový set jsou z řady Axor Starck od Hansgrohe. Obr. 56 Vodovodní baterie Hansgrohe, (www.hansgrohe.cz)

8.4.8 Pracovna Pracovna je první oblastí po výstupu na galerii. Je úplně otevřená, není to „místnost“ a cesta dál do loţnice je tedy plynulá. Pracovní místo tvoří velký stůl z řady „ATM“ (Jasper Morisson, Vitra) s šedou kancelářskou ţidlí z roku 1958 „Alluminium Chair“ (Charles a Ray Eamesovi, Vitra).

66

Obr. 57 Pracovní stůl Vitra ATM, (www.vitra.com)

Obr. 58 Kancelářská ţidle Eames Alluminium, (www.vitra.com)

V rámci zachování vzdušnosti jsem nechtěl toto místo zaskládat úloţnými prostory. Pod stůl jsem proto umístil pouze pojízdný zásuvkový kontejner na nejnutnější věci, jako jsou psací potřeby. Všechny ostatní papíry, sloţky, knihy a dokumenty je moţné dát do vestavné knihovny, stejné jako v obývacím pokoji, která je zde doplněná světle šedým, textilním posuvným panelem. Část knihovny tak můţe být uzavřená a neestetické věci schovány. Vedle pracovního místa je ještě křeslo s protaţeným sedákem na nohy „Spring“

(Erwan

Bourollec,

Cappellini),

slouţící k relaxaci a čtení. V pracovní

části

jsou

Obr. 59 Křeslo Spring (www.cappellini.it)

dvě

svítidla. Stolní osvětluje pracovní plochu a stojací osvětluje „čtecí koutek“. Obě jsou z řady „Tolomeo“ (Artemide). Vše doplňují hodiny „Asterisk“ (George Nelson, Vitra)

Obr. 60 Stojací lampa Tolomeo (www.artemide.cz)

Obr. 61 Stolní lampa Tolomeo (www.artemide.cz)

67

Obr. 62 Hodiny Asterisk, (www.vitra.com)

8.4.9 Ložnice V loţnici manţelská (Jasper

je

jednoduchá

postel

Morrison,

„Sleeper“ Cappellini),

která splňuje nároky na pohodlné spaní dvou osob - má šířku 180cm. Postel je umístěna tak, aby nenarušovala komunikační zónu a byla přístupná z obou stran. Noční stolky jsou podle vlastního

návrhu.

Mají

Obr. 63 Postel Sleeper Bed (www.cappellini.it)

horní

plochu na čtecí lampu, budík nebo třeba sklenici vody, střední polici slouţící k odkládání knih a časopisů a zásuvku na ukládání dalších, intimnějších věcí. Dostatek úloţného prostoru pro veškeré ošacení dvou osob poskytuje velká skříň s posuvnými dveřmi, která má šířku 340 cm, kaţdému tedy náleţí 170cm šiřoký a 270cm vysoký úloţný prostor. Protoţe v loţnici uţ nebylo kam umístit samostatné zrcadlo, jedny ze dveří skříně jsou zrcadlové. Na obou nočních stolcích je nastavitelná stolní lampa „Monroe“ (Ora Ito, Artemide) a centrální osvětlení zajišťuje bílá stropní lampa z řady „Twiggy“ (Marc Sadler, Foscarini)

Obr. 65 Stropní lampa Twiggy, (www.foscarini.it)

Obr. 64 Stolní lampa Monroe (www.artemide.cz)

68

8.4.10 Koupelna Hlavní koupelna, kterou budou obyvatelé bytu vyuţívat nejvíce, přímo navazuje na loţnici, poskytuje dostatek soukromí a zároveň je z ní zajímavý výhled do hlavního prostoru bytu. V koupelně je volně stojící vana s jednoduchou vanovou baterií Hansgrohe. Vana je v návrhu určená pouze pro koupání, ale musím říct, ţe příště bych to řešil jinak. V hlavní koupelně by mělo být moţné se osprchovat. Proto bych vanu odclonil např. sprchovým závěsem a osadil baterií se sprchou. Na odkládání věcí (mýdla, šampony) je ve zdi vysekaná police. Umyvadla jsou zde pro jistotu dvě. Stejně jako ve spodní koupelně jsou součástí nástěnné skříňky s dvěma zásuvkami a i zde jsou osazeny umyvadlovými bateriemi Hansgrohe. Vedle umyvadel je záchodová mísa s pod-omítkovým WC modulem. Nepředpokládám, ţe by si v koupelně někdo čistil zuby a další osoba seděla na míse, ale přesto jsem umyvadla a záchodovou mísu oddělil mléčným sklem.

69

8.5

Půdorys se zařízením bytu

Obr. 66 Půdorys vč. zařízení, spodní část

Obr. 67 Půdorys vč. zařízení, galerie

70

8.6

Vizualizace

Obr. 68 Předsíň, pohled 1

Obr. 69 Předsíň, pohled 2

71

Obr. 70 Obývací prostor, pohled 1

Obr. 71 Obývací prostor, pohled 2

72

Obr. 72 Kuchyň a jídelna

Obr. 73 Spodní loţnice

73

Obr. 74 Pracovna

Obr. 75 Hlavní loţnice

74

Obr. 76 Horní koupelna

Obr. 77 Celkový pohled

K vizualizacím bych rád uvedl, ţe tento výstup má v mém případě velké rezervy. Hlavně co se týká svícení a někde i materiálů, tedy atributů, které dávají renderovaným scénam finální punc. Bohuţel v tom nejsem tak zběhlý, ale přesto jsem se pokusil udělat maximum. 75

9

NÁVRH VLASTNÍHO NÁBYTKOVÉHO PRVKU Nábytkovým prvkem, který jsem se rozhodl rozpracovat na úrovni

konstrukčních výkresů, je jednoduchý vestavěný úloţný prostor – knihovna, která je v bytě na dvou místech. Ve spodní části – obývacím prostoru - slouţí na ukládání knih, vystavování předmětů i k umístění dvou lamp poskytujících „náladové“, dokreslující osvětlení. V horní části – pracovním prostoru – je určena, jak pro knihy, tak pro různé šanony, sloţky a dokumenty a doplněna textilním panelem, který není součástí konstrukce, ale je moţné jím část úloţného prostoru vizuálně uzavřít a skrýt tak neestetické prvky. Z uvedeného plyne, ţe úloţný systém musel být kvůli uloţení širokého spektra předmětů velmi variabilní, police jsou tedy libovolně výškově stavitelné. Podoba knihovny se snaţí navázat na tvar továrních oken, neupozorňovat na sebe a příliš nenarušovat estetickou čistotu stěn, i proto je vestavěná. Konstrukce knihovny není ničím speciální, odlišujícími prvky jsou absence soklu a především barva některých polic, která odpovídá barvě některých zařizujících předmětů v bytě. Barva ostatních dílců je bílá, stejně jako velká část nábytku v bytě. Tato kombinace tak umocňuje jednotu interiéru.

9.1

Popis kostrukce Rozměry knihovny jsou 2698 x 2000 x 450 mm. Nejdelší rozměr je tedy

největší moţný, takový, aby při výrobě mohly být pouţity standardní formáty desek. Korpus knihovny je z laminovaných dřevotřískových desek tloušťky 22mm (Kronospan, 101 – bílá pór). Půda, dno a boky jsou spojeny konfirmaty a kolíky. Všechny ostatní mezistěny i police jsou z laminovaných dřevotřískových desek tloušťky 18mm (Kronospan, 101 – bílá pór). Dílce horizontální mezistěny jsou s korpusem spojeny konfirmaty a s mezistěnami kolíky. Konstrukční spoj vertikálních mezistěn a korpusu je konfirmatový. Jednotlivé, stavitelné police, jsou umístěny na standardních podpěrách. Záda knihovny tvoří pět dílců z překliţovaných truhlářských desek tloušťky 4mm (Dřevobis – lakolit bílý), které jsou upevněny sponkami. Boční plochy všech dílců jsou opatřeny ABS hranami.

76

9.2

Propočet přibližné výrobní ceny V následující tabulce jsou uvedeny sloţky přibliţné výrobní ceny, která je

zaloţena na základě čisté spotřeby materiálu. Cena je pouze orientační, můţe se lišit v závislosti na dodavateli jednotlivých vstupních materiálů. Výsledná cena je bez DPH. Tab. 4 Propočet ceny vybraného výrobku

Položka

9.3

Cena v Kč (bez DPH)

DTD-L Kronospan 22mm DTD-L Kronospan 18mm PDP Dřevobis 4mm ABS Hrany Kování Pracnost

1 200 2 200 400 330 150 4 000

Cena Celkem

8280

Vizualizace knihovny

Obr. 78 Knihovna

77

9.4

Kusovník

Obr. 79 Kusovník

78

10

DISKUSE Loft a bydlení v loftu, je charakteristické uţ od svých počátků. Myslím si,

ţe tyto původní charakteristiky, které se často objevují v různých kapitolách celé práce, je třeba následovat a vyuţívat jejich přednosti. Atributy jako otevřenost, prosvětlenost, vzdušnost, celková velkorysost prostor, i odkazy historické, především industriální genius loci budov, by neměly být „ničeny“. Je však nutné nalézt kompromis mezi nimi a potřebami uţivatel bytů. I bydlení, které bylo ve své prapůvodní podstatě syrové a hrubé, by dnes mělo svým obyvatelům poskytnout běţný komfort. Protoţe nešlo o návrh konkrétního interiéru, nebyl jsem v podstatě ničím omezen. Přiznám se, ţe i modelovou situaci (a klienta), jsem vymyslel tak, aby mě, především finančně, ničím neomezovala. Mohl jsem tedy volit řešení často velmi nákladná a nestandardní, coţ je v praktické části práce více neţ zřetelné. Vţdy jsem se však snaţil o to, co jsem nastínil v předchozím odstavci. Ne potlačení, ale vyuţití charakteristik loftového bydlení včetně průmyslových prvků a zároveň navrţení takové bydlení, které bude příjemné, komfortní. Zde je třeba poznamenat, ţe navrţený interiér je poměrně minimalistický a jsem si vědom toho, ţe rozhodně neodpovídá vkusu všech a tedy ani jejich představám o komfortu. Navrhoval jsem ho pro mnou vymyšleného klienta, tedy v podstatě sám pro sebe, podle vlastního vkusu a přesvědčení, téměř bez ústupků… a doufám, ţe je to v pozitivním smyslu vidět.

79

11

ZÁVĚR V souladu se stanovenými cíli je v práci široce popsané téma loftového

bydlení. Teoretická část práce se zabývá jeho charakteristikami, historií i současným stavem.

Zaměřuje se na prostředí České republiky a Brno.

Popisuje způsoby práce s prostorem v loftu i metodiku tvorby takového prostoru. Ze všech získaných poznatků vychází praktická část práce, která je aplikuje na návrh vlastního interiéru loftového bydlení. Velmi konkrétně popisuje a odůvodňuje všechna pouţitá řešení vedoucí k definitivnímu, obyvatelnému interiéru, který se snaţí nalézt harmonii mezi industriální atmosférou původních loftů a dnešními poţadavky na komfort bydlení. Myslím, ţe celkovou kompozicí interiéru, volbou materiálů i jednotlivého vybavení a vhodnou kombinací všech těchto prvků se mi tento cíl povedlo naplnit. Finální výstup ve formě vizualizací je součástí práce.

80

12

SUMMARY According to the determined objectives, the thesis widely describes the

loft housing topic. The theoretical part of the thesis is dealing with its characteristics, history and current situation. It focuses on the enviroment of Czech Republic and Brno. It describes space planning methods as well as methodology of creating such space. The practical part of the thesis is based on all these gathered knowledge and applies them on the loft interior design. Very specifically, it describes and justifies all the used solutions leading to a definitive, habitable interior which tries to find harmony between the industrial atmosphere of the original lofts and contemporary requirements for comfortable housing. I think that, by the overall composition of the interior, choice of materials as well as particular furnishings together with suitable combination of these elements, I managed to fulfil this objective. The final output in the form visualisations is part of the thesis.

81

13

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ

BRUNECKÝ, P. Standardy nábytku. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 121 s. ISBN 978-80-7375-297-2. BRUNECKÝ, P. -- ŠVANCARA, F. Interier - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: MZLU, 1995. 280 s. ISBN 80-7157-157-1. DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s. FIELDING BANKS, O. – TANQUERAY, R. Lofts: Living In Space. 1. vyd. Londýn: Carlton, 1999. 190s. ISBN 18-586-8667-9 HÁLA, B. Interiér: tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 149 s. ISBN 978-80-247-3216-9. NEFF, L. -- NEUFERT, P. Dobrý projekt – správná stavba: dům, byt, zahrada. Bratislava: Jaga, , 2005. ISBN 80-8076-022-5 NEUFERT, E. Navrhování staveb : Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2000. 14 s. ISBN 80-901486-6-2. PETELEN, I. Interiér. Bratislava: FA STU, 2003. 178 s. STONE, Katherine. Loft design: solutions for creating a livable space. Gloucester, Mass.: Rockport Publishers, 2003, 160 s. ISBN 15-649-6981-9. TANGAZ, T. Škola interiérového designu. V Praze: Slovart, 2006. 144 s. ISBN 978-80-7209-856-9

Internetové zdroje: WIKIPEDIA,

OTEVŘENÁ

ENCYKLOPEDIE.,

Brownfields

[online].

10.4.2012]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Brownfields >

82

[cit.

ATELIÉRY SPEKTRUM, Historie projektu [online]. [cit. 12.4.2012]. Dostupné z: STAVEBNÍ FORUM, Rekonstrukce – královská stavařská disciplína / Konverze brněnského Moravanu [online]. [cit. 13.4.2012]. Dostupné z: http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/10333/rekonstrukce-kralovskastavarska-disciplina-konverze-brnenskeho-moravanu/ STAVBAWEB, Nová zbrojovka [online]. [cit. 13.4.2012]. Dostupné z:

83

14

SEZNAM CITOVANÉ LITERATURY 1. FIELDING BANKS, O. – TANQUERAY, R. Lofts: Living In Space. 1. vyd. Londýn: Carlton, 1999. 190s. ISBN 18-586-8667-9 (str. 10, 14, 17, 23, 24, 58) 2. HÁLA, B. Interiér: tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 149 s. ISBN 978-80-247-3216-9. (str. 37, 116, 118, 119)

84

15

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 5 Příklad typického loftového prostoru Obr. 6 Bryant and May’s exteriér Obr. 7 Bryan and May's interiér Obr. 8 Tiskárna v Clerkenwell po rekonstrukci Obr. 5 Interiér loftu v Clerkenwell Obr. 6 Preferovaný typ stavebního objektu pro stálé bydlení Obr. 7 Původní účel vyuţití budov v Brně Obr. 8 Mapa brněnských brownfieldů Obr. 9 Nuselský mlýn, exteriér Obr. 10 Nuselský mlýn, interiér Obr. 11 Holešovický pivovar, exteriér Obr. 12 Holešovický pivovar, interiér Obr. 13 Cornlofts, exteriér Obr. 14 Cornlofts, interiér Obr. 15 X-loft, exteriér Obr. 16 X-loft, interiér Obr. 18 Smíchovské lofty, interiér 1 Obr. 19 Smíchovské lofty, interiér 2 Obr. 20 Bytový dům Moravan, exteriér Obr. 21 Bytový dům Moravan, interiér bytu Obr. 22 Wannieck gallery, exteriér Obr. 23 Wannieck gallery, interiér Obr. 24 Studie areálu Zbrojovka Obr. 25 Zajímavý příklad galerie Obr. 26 Příklad rozdělení prostoru schodištěm Obr. 27 Příklad rozdělení prostoru nábytkem přístupným z obou stran Obr. 28 Posuvné stěny Shoji Obr. 29 Futuristický paraván Obr. 30 Tradiční paraván Obr. 31 Půdorys spodní části bytu Obr. 32 Půdorys galerie Obr. 33 Prostorové zóny bytu Obr. 34 Funkční zóny bytu Obr. 35 Textura podlahy Obr. 36 Textura stěrky Obr. 37 Ţelezobetonový strop Obr. 38 Radiátory Lipovica Obr. 39 Typická tovární okna Obr. 40 Římská roleta Obr. 41 Kování Manet 85

Obr. 42 RAL 1016, Barva některých interiérových prvků Obr. 43 Křeslo POP Obr. 44 Hodiny Ball Clock Obr. 45 Věšák HangItAll Obr. 46 Svítidlo Skeeler Obr. 47 Sedací souprava Lowland Obr. 48 Konferenční stolek Obr. 49 Stojací lampa Twiggy¨ Obr. 50 Stolní lampa Twiggy Obr. 51 Výsuvná digestoř Obr. 52 Barová stolička Hi-Pad Obr. 53 Svítidlo Troag Obr. 54 Jídelní stůl Gamma Obr. 55 Ţidle Eames Plastic DAW Obr. 56 Vodovodní baterie Hansgrohe Obr. 57 Pracovní stůl Vitra ATM Obr. 58 Kancelářská ţidle Eames Alluminium Obr. 59 Křeslo Spring Obr. 60 Stojací lampa Tolomeo Obr. 61 Stolní lampa Tolomeo Obr. 62 Hodiny Asterisk Obr. 63 Postel Sleeper Bed Obr. 64 Stolní lampa Monroe Obr. 65 Stropní lampa Twiggy Obr. 66 Půdorys vč. zařízení, spodní část Obr. 67 Půdorys vč. zařízení, galerie Obr. 68 Předsíň, pohled 1 Obr. 69 Předsíň, pohled 2 Obr. 70 Obývací prostor, pohled 1 Obr. 71 Obývací prostor, pohled 2 Obr. 72 Kuchyň a jídelna Obr. 73 Spodní loţnice Obr. 74 Pracovna Obr. 75 Hlavní loţnice Obr. 76 Horní koupelna Obr. 77 Celkový pohled Obr. 78 Knihovna Obr. 79 Kusovník

86

16

SEZNAM TABULEK

Tab. 3 Co znamená loft? Tab. 4 Výhody a nevýhody loftového bydlení Tab. 3 Společenské a soukromé činnosti v bytě Tab. 4 Propočet ceny vybraného výrobku

87

17

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha – konstrukční výkresy – Knihovna – číslo výkresu – 001, 002

88