MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav nábytku, designu a bydlení
Diplomová práce
INTERIÉRY PORODNÍHO DOMU (THE BIRTH HOUSE INTERIER) Příloha: konstrukční prvek
2006
Gabriela Dekařová
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Interiéry porodního domu zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor diplomové práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne: 20. 4. 2006 podpis studenta Gabriela Dekařová
Děkuji panu ing. arch. Martinu Kovaříkovi za vedení a pomoc při konzultacích diplomové práce. Tímto bych také ráda poděkovala své rodině, učitelům a přátelům, kteří mě v průběhu studia podporovali.
OBSAH
Abstrakt (Abstrakt)
7
1. Úvod do problematiky, historie porodnictví od porodů doma po současnost.
9
1.1. Historie 2. Specifika zdravotnických prostor, ergonomie, hygiena, psychologie prostoru.
15 19
2.1. Péče v nemocnicích
19
2.2. Porod bez násilí
27
2.3. Ergonomie
31
2.4. Hygiena
35
2.5. Psychologie prostoru
39
3. Nábytkové prvky pro porodní sál a jeho zázemí, rozdíly podle alternativy porodu 51 3.1. Porodní dům
53
3.2. Nábytkové prvky
57
4. Nové materiály a technologie používané ve zdravotnickém interiéru.
65
5. Popis jednotlivých fází tvůrčího procesu designéra.
75
6. Aplikace získaných poznatků na konkrétním návrhu interiéru porodního pokoje.
77
7. Výtvarný návrh vybraného prvku vč. detailu a konstrukce.
85
Závěr (Summary)
87
Použitá literatura
89
Abstrakt Diplomová práce se zabývá návrhem porodního pokoje se sprchovým koutem, který bude splňovat potřeby rodičky, členů rodiny a asistentky, při alternativním porodu. Se vzrůstající humanizací porodnictví se stále častěji hovoří o přirozených porodech mimo nemocniční zařízení. Porodní dům by byl vhodnou alternativou pro ty rodičky, kterým lékařsky vedený porod nevyhovuje. Porodní pokoj nabízí rodinné prostředí, kde se rodička bude cítit spokojeně a sama bude moci určovat průběh porodu pod dozorem asistentky. Rodičky budou moci využívat všech možností předporodní relaxace a různých porodních pomůcek. Důraz je kladen na intimitu, přirozenost, bezpečnost a praktičnost. Součástí této práce je konstrukční návrh vozíku pro zdravotnický materiál.
Klíčová slova: interiér, alternativa, porod
Abstract The diploma work deals with the draft of the birth room with a shower which will meet the needs of alternative birth, needs of a woman in childbed, members of the family and asistent too. More and more natural births are occuring outside hospitals with growing humanity which is a growing topic of discussion. The birth house would be a useful alternative for those women in childbeds who don´t suit medically guided births. The birth´s room offers a familiar environment, where the women in a childbed will feel content and she will determine the course of birth herself with the help of the asistent. The woman in the childbed will can take advantage of all possibilities of relaxation and different birth helps (aids). Emphasis is put on intimacy, natural environment, safety and functionality. Part of this work is engineering a proposal of trolley for medical materials.
Key words: interior, alternative, birth
1.
ÚVOD DO PROBLEMATIKY, HISTORIE PORODNICTVÍ OD PORODŮ
DOMA PO SOUČASNOST
Příchod dítěte na svět je jednou z nejkrásnějších chvil v životě člověka. Proto se snažíme vytvářet co nejpříjemnější podmínky pro jeho příchod. Důležité je radostné očekávání, zdravotní a psychická kondice rodičky, připravenost, odbornost personálu a velkou část tvoří i prostředí ve kterém probíhá porod. V současné době se nejvíce dětí v České republice rodí v porodnici, tj. nemocničním zařízení. Zde je rodička v péči lékařů a porodních asistentek. Dále se zde rodička setkává s řadou dalších osob jako jsou medici, nemocniční personál, další rodičky a jejich příbuzní atd. Do znační míry toto prostředí může působit neosobně, cize, neklidně. Snahou této diplomové práce je pomoci k tvorbě přijatelnějšího rodinného prostředí pro rodičku a jí blízké osoby. Nabídnout alternativu porodního prostředí. Proto jsem se snažila vytvořit ucelený obraz interieru porodního domu, respektive porodního pokoje. Vycházela jsem z fyziologie člověka, průběhu porodu a potřeb jak rodičky, tak i potřeb porodních asistentek k výkonu jejich práce. Před samotným návrhem interiéru je potřeba znát aspoň minimum o porodním procesu. Co se vlastně v porodním pokoji bude odehrávat a co všechno se k porodu bude potřebovat. Tyto znalosti umožní přizpůsobit nábytek pro potřebu a pohodlí rodičky i asistentky.
Normální porod
Porod je přirozený pochod, kterým končí těhotenství a narodí se živé dítě. Začátek porodu není zcela definován, považuje se za něj nástup pravidelných kontrakcí po 10 – 15 minutách. Délku porodu ovlivňuje fakt zda jde o prvorodičku ( I. porodní doba trvá cca. 6 – 12 hodin, někdy i déle, II. doba 30 – 90 min ) nebo vícerodičku (I. doba 3 – 6 hodin, II. doba 15 – 30 min ). Trvání porodu a jeho průběh podstatně ovlivňuje věk rodičky, prenatální péče, informovanost, dobrá psychická a fyzická připravenost ženy k porodu. To vše vede k zajištění zdravého porodu dítěte bez poškození jeho zdraví a zdraví matky. U zdravé normálně vyvinuté ženy je porod fyziologickým procesem. Proto většina rodiček je schopna vlastními silami bez umělého zásahu úspěšně porodit zdravé a živé dítě bez ohrožení vlastního zdraví. Ovšem i porod, který zpočátku probíhá fyziologicky, může se kdykoliv zkomplikovat a ohrožovat zdraví a život nejen plodu, ale i matky. Porodní asistentka, která přebírá rodičku do své péče, musí včas posoudit odchylku od normálního
průběhu porodu, rozeznat každý projev ohrožení matky či plodu a včas zasahovat v zájmu udržení fyziologického průběhu porodu nebo při vážných komplikacích odevzdat rodičku včas do lékařské péče. Porodní asistentka, při odborně vedeném porodu, provádí tyto činnosti. Připravuje rodičku na porod, sleduje efekt kontrakcí, vyšetřuje moč, měří teplotu, puls a krevní tlak, sleduje odchylky od normy, zjišťuje uložení plodu v děloze, jeho velikost a vztah k porodním cestám, kontroluje ozvy plodu, pomáhá tlumit porodní bolestí, vede rodičku správnou technikou rození, vyšetřuje novorozence, pomáhá při porodu placenty, ošetřuje porodní poranění a celkově se snaží o psychickou pohodu rodičky.
V I. a II. porodní době rodička vnímá kontrakce jako náhlé přívaly bolesti. Práh bolesti je individuální, závisí na citlivosti rodičky. Proto je velmi individuální zda bude žena v I. a II. porodní době chodit, sedět nebo ležet.
Vedení první porodní doby: V první porodní době se otvírá děložní hrdlo a branka, proto se nazývá otvírací dobou. Probíhá první porodnické vyšetření a příprava rodičky na porod (dle porodního plánu, tj. rozhodnutí rodičky, např. oholit, podat klyzma, osprchovat). Probíhá sledování děložních kontrakcí. V této době rodičky tráví čas tlumením porodních bolestí masáží, sprchováním, koupelí, houpáním na stoličce nebo na porodním míči, atd. Sleduje se porodní mechanismus.
Vedení druhé porodní doby: V druhé porodní době se vypuzuje plod, proto doba vypuzovací. Při této fázi porodu se zapojuje reflex břišního lisu, rodička může začít tlačit, vytéká zadní plodová voda. Rodička zaujímá porodní pozici, která ji nejvíce vyhovuje. Rodička se může zapřít o bok porodní asistentky nebo si rodička lehne na záda s nohama ohnutýma v kyčelních a kolenních kloubech. K fixaci nohou se také mohou použít Schautova držadla, o která se může při tlačení přidržovat oběma rukama. Rodička se také může uchopit pod koleny a zády se může opřít o partnera. Úhel, který svírá rovina pánevního vchodu s vodorovnou rovinou u stojící ženy činí asi 60º. Proto je pro rodičku velmi vhodná poloha vertikální nebo poloha v leže na boku, kdy nemusí překonávat gravitační sílu a vypuzovat dítě směrem vzhůru, jak to často bývá u porodu v leže na zádech. Těhotná si najde sama polohu, která ji nejvíce vyhovuje. Asistentka chrání hráz před protržením. Epiziotomie (nastřižení hráze) se vykonává tehdy, když hrozí roztržení hráze. Porozené dítě se uloží na předloktí tak, aby leželo bříškem dolů a
uvolňují se dýchací cesty. Následně se dítě přikládá k matce. Odstřihuje se pupečník. Dále se dítě po porodu hodnotí podle klasifikace Apgarové (hodnotí se kvalita dýchání, frekvence srdeční činnosti, svalový tonus, barva kůže, reflexní reakce). Viz. ošetření novorozence po porodu.
Vedení třetí porodní doby: Porozením dítěte začíná tzv. placentární doba, vypuzení placenty. Třetí porodní doba nemá trvat déle než 10 – 15 minut. Asistentka kontroluje celistvost placenty, zjišťuje poranění a zredukuje vnitřní poševní stěny a stav děložního hrdla. Rodička se omyje a na posteli se vymění podložky. K občerstvení se rodičce podává teplý čaj nebo káva nebo lehčí strava. Unavená rodička prožívá svůj velký pocit štěstí a spokojenosti.
Ošetření novorozence při narození
U každého ošetření novorozence musíme zajistit optimální teplotu, hygienickou manipulaci a důkladné změření tělesných parametrů. Při ošetřování novorozence se zapíná ohřívací těleso, aby se získala optimální
teplota kolem 24 – 26 ºC. Nevyhnutelnou
součástí novorozenecké jednotky je přístroj na odsávání a kříšení novorozence s pojistným ventilem zajišťující dostatečné dýchání s tlakem v rozmezí 1 až 3 kPa. Novorozenec je umístněn na vyhřáté plínky nebo ručníky s hlavičkou v záklonu, aby se mohla provést kontrola dýchacích cest. Pak je ošetřen pupečník. Plínkou se jemně roztírá mázek a mírnou sprchou nebo koupelí se spláchnou zbytky plodové vody a krve. Provádí se povinná preventivní kredeizace, která má zabránit infikování spojivek novorozenců gonokoky. Měřením a vážením se končí ošetření novorozence. Pro včasné utváření mentální interakce mezi matkou a dítětem je správné, když je novorozenec umístěn v její blízkosti (roamingin).
1.1.
HISTORIE
Nejdříve uvedu pár příkladů ze světa. Indiánky kmene Sia při porodu seděly na nízkém stole, s možností kdykoli vstát a chodit. Při samotném porodu žena klečela v připraveném pískovém loži, rukama zavěšenýma na krku otce dítěte. V některých sibiřských kočovných kmenech se rodící žena držela dvou tyčí vzdálených od sebe asi metr a byla podpažími zavěšena na příčné tyči tak, že celá spodní část jejího těla byla volná. Manuiky z Nové Guineje ležely na boku na podložce na podlaze s nohama opřenýma o stěnu a při porodu jim pomáhaly tři porodní báby. V Egyptě se rodilo na porodní stoličce. Porodní židle se v nejjednodušší formě skládala ze dvou až tří cihel nebo kamenů. I perské ženy rodily pomocí porodních kamenů ve tvaru cihel v polokleče, opřeny buď koleny nebo rukama. V celém arabském světě se používala porodní židle až do roku 1930. Z tureckého rukopisu z 15. století je zobrazení ženy rodící na tradiční turecké posteli, před níž sedí porodní bába. V Sýrii bylo běžnou praxí rodit na houpací porodní židli. Podle dochovaných písemných zpráv sahá zdravotní péče o ženu již do starověku, zejména ve vrcholném stadiu otrokářství. Staří Egypťané měli již dobré gynekologické znalosti. Porodní pomoc poskytovaly, stejně jako u starozákonných Židů, u Řeků a Římanů, poměrně dost vzdělané porodní báby. Patologické porody vedli lékaři a také vykonávali porodnické operace. Starověké porodnictví dosáhlo svého vrcholu ve starém Římě. Po zhroucení otrokářské společnosti nastal úpadek věd včetně lékařství, který pak pokračoval i v nastupujícím feudalismu a řada gynekologických a porodnických poznatků upadlo v zapomenutí. Ve středověku lékařství ovlivňovala církev. Lékaři nebyli vychováváni v porodnictví, které bylo považováno pro ně za nedůstojné. Péče o těhotnou se dostala do laických rukou a převládly v ní pověry a zaříkávání. Obrat k lepšímu nastal v období renesance, kdy docházelo k rozvoji přírodních věd. Porodnictví opět zaujalo své postavení v lékařské vědě a začínali se mu věnovat i muži – lékaři. V Evropě rodily ženy ve stoje nebo na porodní stoličce. Teprve za vlády Ludvíka XIV. musely královy milenky při gynekologickém vyšetření ležet na stole. První babická škola byla zřízena při porodnickém oddělení v pařížské nemocnici Hotel Dieu v r. 1630. postupně se začaly provádět také zapomenuté porodnické operace. Francouzský chirurg Francois Mauriceau vydal r. 1688 knihu Des maladies des femmes grossesses et accouchées, která se stala základem moderního porodnictví. Zavedení porodnických kleští začátkem 17. století a měření pánevních rozměrů znamenají další
pokrok v praktickém porodnictví, stejně jako uplatnění asepse a narkózy. Císařský řez byl poprvé proveden u živé těhotné v r. 1540, ale k jeho praktickému rozšíření dochází až v 19. a 20. století. Ani v Anglii neměli porodníci lehkou pozici. Jen 8% členů Porodnické společnosti Londýna mohlo v roce 1880 poskytnout rodičkám pokoj v nemocnici a na konci 19. století se 0,3 % všech porodů uskutečnilo v soukromých a 1% v chudě vybavených státních nemocnicích. Všechny ostatní porody ještě stále probíhaly doma pod dohledem porodních bab nebo rodinných lékařů. Gynekologie se vyvíjí zpočátku jako operační obor a po několik desetiletí zůstává proto výhradně v rukou chirurgů. Když se gynekologické operace rozšíří o úpravu zanedbaných porodních poranění, začínají si tohoto oboru více všímat také porodníci. Nastává rozvoj porodnic, jsou budovány porodnické kliniky jako výuková centra a je rozšiřována i síť babických škol. Naši předkové v naprosté většině rozumně a logicky využívali zemské přitažlivosti. Nejrozšířenější porodní pozicí na světě bylo sedět s ohnutými koleny a s podporou někoho za zády. Příslušníci našeho národa se podíleli na rozvoji porodnictví a gynekologie až v 18. století. Teprve za první republiky si potřeby výuky vyžádaly zřízení Lékařské fakulty v Brně, roku 1919. K obnovení gynekologicko-porodnických klinik po fašistické okupaci došlo teprve po osvobození v roce 1945. První pokusy o překonání onoho biblického „v bolestech roditi budeš“ sice provedl s éterem Simpson již v druhé polovině 19. století, ale se systematickou přípravou matky na porod se setkáváme až v meziválečném období v pracích Nelvovského a Reada, kteří rozpracovali systém předporodní psychoprofylaxe. Nicméně ke skutečnému rozvoji „humanizace porodnictví“ dochází až v 70tých letech, kdy porodní sály přestávají být uzavřeními aseptickými provozy a otevírají se pro blízké rodinné příslušníky rodičky, aby mohli společně sdílet radost z narozeného dítěte. Na konci 70. let se ve Francii uskutečnily za přispění dr. Odenta první porody do vody.
2.
SPECIFIKA ZDRAVOTNICKÝCH PROSTOR, ERGONOMIE, HYGIENA,
PSYCHOLOGIE PROSTORU
Existuje dvojí přístup k rodičce. Z lékařského hlediska a z přirozeného hlediska.
2.1.
PÉČE V NEMOCNICI
„Péče o rodičky a novorozence zahrnuje všechny činnosti, které náleží po porodu v nemocnici do komplexu péče o rodičky a novorozence z hlediska tělesného, lékařského, psychologického a sociálního. Po nekomplikovaných porodech je možno péči o rodičky označit za běžnou péči. Rodičky s vysoce infekčními chorobami jako tyfus, Tbc, hepatitida jsou umístěny do izolovaných oddělení. Při poruchách vitálních funkcí je třeba přeložení na oddělení intenzivní péče. Novorozence s infekcí nebo poruchami dýchání je třeba přeložit na speciální oddělení nebo na nejbližší dětskou kliniku. Rozdělení péče o rodičky odpovídá běžné péči: •
základní péče,
•
ošetřování,
•
dohled nad pacientem,
•
správa a zásobování.
Při centrálním ošetřování novorozenců umístíme jednotku péče o novorozence na okraj nebo uvnitř jednotky péče o rodičky. Pro snížení možnosti infekce rozdělíme tuto část na malé místnosti nebo boxy. Ke kojení jsou novorozenci dopravováni na vozících nebo nošeni. Tím vzniká častější a intenzivnější kontakt mezi matkou a dítětem než při dřívějším řešení s centrálními místnostmi pro kojení. Při společném umístění matky a dítěte (rooming-in) v jedné místnosti odpadá doprava dítěte, je snazší práce personálu, avšak necentrální ošetřování novorozenců je nehospodárné. Velikost lůžkových jednotek: Většinou jsou menší než jednotky běžné péče. Menším jednotkám dáváme přednost, neboť z hlediska hygieny se snáze udržují (menší střídání personálu, návštěvníků). Účelné je omezení jedné jednotky na 10 – 14 lůžek. Funkční členění: filtr, péče o zdravé rodičky, péče o zdravé novorozence, péče o odlišné novorozence (např. předčasně narozené) a na vedlejší funkce. Z hygienických důvodů jsou požadavky na péči o rodičky a novorozence větší než při běžné péči. Proto k běžnému
Obr. č. 1: půdorysy porodnických oddělení nemocnic (NEUFERT)
hygienickému filtru přidáme ještě filtr pro návštěvníky se šatnou. Místo pro lůžko navrhujeme stejně jako při běžné péči, rozestup postelí zvětšíme pro umístění košíku s novorozencem. V hygienické části musí být k dispozici kombinovaná sedací vana se sprchou i sprcha, protože rodičky nemohou používat vany. Jednotka péče o novorozence zahrnuje tyto funkce: lůžka pro novorozence, místo pro přebalování, lázeň pro novorozence, místo pro zavinutí, místo pro vážení, služební místo dětské sestry, případně místo pro dopravní vozíky. Pro novorozence s patogenními příznaky by měla být zřízena jednotka speciální péče o novorozence s oddělenými lůžky, místy pro péči a práci. Viz obr. č. 2. Do vedlejších funkcí zahrnujeme následující prvky případně místnosti: služební místo pro staniční sestru oddělení, westerny, kuchyňka, lékařské pokoje, vyšetřovna a ošetřovna, čistá pracovna, lázeň pro pacienty, denní místnost pro pacienty a návštěvy, místnosti pro odkládání, přístroje a úklid, WC pro personál a návštěvníky, skříně na prádlo a hovorna pro rodinné příslušníky. Viz. obr. č. 1. Délka přepravy rodiček a novorozenců po porodu by měla být co nejkratší. Cesta nesmí křížit žádné frekventované chodby nebo být s nimi identická. Porodnickou část a péči o rodičku je třeba umístit na jednom podlaží, abychom se vyhnuli používání výtahu. Vyšetření a ošetření: Funkční oddělení nemocnic vykazují v posledních letech podstatné změny. Podíl lůžkové části se snížil během 30 let ze 70% na 40%, zatímco plocha pro ošetření se zvýšila o 100%. Vysvětlení tohoto vývoje je ve stoupajících nárocích na lékařskou péči při stanovení diagnózy a terapie. Důležité je sloučení všech lékařských disciplín do souvislého celku, aby byla zaručena lepší spolupráce a možnost konzultací. Trakty určené k ošetřování orientujeme směrem na sever, pokud možno s centrálním přístupem bez průchozího provozu. Porodnictví zahrnuje prevenci a ošetření stavů nemoci a komplikací v těhotenství. Dále přípravu, vedení a následné ošetření normálních a patologických porodů včetně provádění pomocných operací při porodu. Porodnické oddělení se dělí na funkční skupinu „porod“ tvoří uzavřenou jednotku (s hygienickými filtry). Funkční proces by měl najít své vyjádření i ve stavební skladbě: čekání, příjem, koupel, příprava, čekání („hekárna“), porod. Dříve bylo v každém sále umístěno 4 – 6 postelí, lepší je řešení jedna místnost na jednu rodičku. Porodnické místnosti mají zvýšené nároky na zvukovou izolaci, každá místnost musí být vybavena vaničkou pro kojence, přebalovacím stolem, malým dýchacím přístrojem. Ze služebního místa porodní sestry
Obr. č. 2: oddělení péče o rodičku a novorozence (NEUFERT)
musí být dobrý výhled do každé porodní místnosti a na vchod. Porody s operací vyžadují aseptický operační sál s veškerým příslušenstvím a přítomnost anesteziologa. K operačnímu sálu je připojena celá řada nezbytných zásobovacích a pracovních místností. Musí být v těsném kontaktu s operačním sálem, a proto jsou na ně přímo napojeny. Přirozené osvětlení sálu je výhodné z psychologického hlediska. K dispozici musí být i zatemnění sálu. Přípojky a technické rozvody se dnes vedou většinou přes anesteziologický přívod s přípojkami. Jinak musí být napojení pro odsávání, rajský plyn, náhradní energii umístěno minimálně 1,2 m nad podlahou. Podstatné je oddělení sterilní části s dodávkou sterilních nástrojů. Podlahy a stěny hladké a snadno omyvatelné. Sál nemá mít výstupky vyplývající z konstrukčního systému nebo projektového řešení. Operační sály patří k místnostem pro anesteziologii. K nim patří také přípravné místnosti a sádrovny. Vzhledem k možnému výskytu anestetizačních plynů ve vzduchu je nutno umístit elektrické a lékařské přípojky minimálně 1,20 m nad úroveň podlahy. Opatření potiexplozivní ochrany se rovněž vztahují na ochranu proti elektrostatické elektřině. Pro operační sály s rentgenem v provozu platí DIN 6812. Definuje sílu olověné ochrany, potřebnou pro oslabení záření na přípustnou hodnotu. Podle DIN 4102 musí být místnosti pro přechovávání prostředků pro narkózu ohnivzdorné a nesmějí mít spojení s operačním sálem, porodním sálem a místnostmi pro narkózu. Osvětlení operačního pole musí být provedeno tak, aby je bylo možno nasměrovat na jakoukoli polohu operační rány. DIN 5035 část 3 určuje směrnice pro osvětlení v nemocnicích. Podle nich je jmenovitá intenzita osvětlení v operačním sále 1000 lx a ve vedlejších místnostech 500 lx. Technické podmínky: pro minimální přenos zárodků nemocí vzduchem je nutné, aby vzduchotechnické zařízení umožnilo 8-násobnou výměnu vzduchu za hodinu. Teplota místnosti se musí pohybovat mezi 24ºC a 26ºC. Centrální sterilizace: zde se připravují pro použití veškeré nástroje v nemocnici. Je proto vhodné umístnit centrální sterilizaci do blízkosti provozů, které je vyžadují. Kvůli silnému provozu personálu a materiálu, není vhodné umístění do zelené (operační) zóny. Vedle operačního sálu se nacházejí další místnosti se specifickými požadavky, tj. místnost pro zavedení narkózy, místnost pro ukončení narkózy, umývárny, sklad sterilního materiálu, sklad přístrojů, vedlejší sterilizační místnost, sádrovna, atd. Dveře: Při konstrukci dveří je třeba dbát na hygienické požadavky. Povrchová úprava musí dlouhodobě odolávat čisticím a dezinfekčním prostředkům. Zvuková izolace dveří musí splňovat stejné požadavky jako okolní stěny. Doporučená dvouplášťová konstrukce
dveřního křídla musí splňovat minimální absorpci zvuku 25 dB. Světlá výška dveří se řídí jejich druhem a funkcí: běžné dveře 2,10 – 2,20 m, minimální výška vjezdů 3,50 m Chodby musí být dimenzovány na největší očekávaný provoz. Všeobecně přístupné chodby mají mít minimální šířku 1,5 m. Chodby s dopravou ležících pacientů musí mít užitnou šířku minimálně 2,25 m. Zavěšený strop může být na chodbě snížen až na 2,40 m. Vzdálenost mezi osvětlovacími a větracími okny nemá být větší než 25 m. Užitná šířka chodby nesmí být zúžena vestavbami, sloupy nebo jinými stavebními díly. Pro snížení přenosu choroboplodných zárodků kontaktem je nutno oddělit různé pracovní postupy. Systém jedné chodby, kdy se na jedné chodbě setkávali pacienti ve stavu před i po operaci, čistý i použitý materiál, dnes již není standardem. Lepší jsou systémy dvou chodeb, při němž sou odděleni pacienti a personál, případně pacienti a použitý materiál. Nejúčelnější propojení jednotlivých částí systému není vyjasněno a praxe je rozdílná. Jako pozitivní se jeví oddělení toku pacientů od pracovní oblasti operačního personálu. Z bezpečnostních důvodů je třeba stavět schodiště tak, aby v případě potřeby umožnila veškerou vertikální dopravu. Musí být zabezpečena proti přenosu hluku, zápachu a vzniku průvanu. Platí vždy příslušné zemské bezpečnostní a stavební předpisy. Výtahy mají za úkol vertikální dopravu lidí, léků, prádla, jídel, nemocničních lůžek. Z hygienických a estetických důvodů je nutné stanovit rozdělení podle používání. V budovách, kde jsou v horních podlažích umístěna oddělení pro péči, vyšetření a ošetření, musí být výtahy pro dopravu postelí minimálně zdvojeny. Klece výtahů pro dopravu postelí musí mít prostor pro jednu postel a dvě osoby doprovodu. Vnitřní povrchy klece výtahu mají být hladké, omyvatelné s možností dezinfekce, podlaha protiskluzná. Výtahové šachty ohnivzdorné (DIN 4102). Na každých 100 lůžek připadá 1 víceúčelový výtah, minimálně však 2 výtahy. Dále minimálně 2 menší dopravní výtahy pro menší pojízdné přístroje, personál a návštěvníky.“
NEUFERT, E. Navrhování staveb, 2. vyd., Praha: Consultinvest, 2000.
2.2.
POROD BEZ NÁSILÍ
V roce 1974 vychází v Paříži kniha „Pro porod bez násilí“ od Frédericka Leboyera. Michel Oděny, nejznámější žák F. Leboyera, vybudoval podle zásad svého učitele porodnici v Pithiviers u Paříže. V tomto zařízení ženy nejen rodí, ale je jim také poskytována prenatální péče a příprava na porod. Důraz personálu porodnice je kladen na smyslové vnímání plodu. Konvenční pupinační poloha ženy za porodu je nevhodná. Je na ženě, aby si našla ideální polohu, která je většinou vertikální. Vhodná je poloha v kleče se skloněnou hrudí – poloha modlitby. Porod má proběhnout v poloze v podřepu s oporou jedné nebo dvou osob. Za porodu je nutné omezit přítomnost osob, rodička nesmí být vystavena mnoha pohledům. Pokud si to rodička přeje, je přítomnost otce a rodiny vítána. Ošetřující personál zastupuje porodní asistentka, která by měla mít s rodičkou pozitivní vztah. Prostředí, ve kterém žena rodí, se musí vybavením nábytku a barvami podobat civilně zařízenému pokoji. V průběhu kontrakcí má pacientka relaxovat v bazénu s teplou vodou, kde jsou kontrakce účinnější a méně bolestivé. Rodička nemá zadržovat křik, což vede k odhlučňování prostor. Je nutné, aby porod proběhl v přítmí a v tichu a aby se zabránilo nepříjemné stimulaci novorozence světlem a hlukem, na kterou není připraven a kterou nepříjemně vnímá. Za porodu musí být odstraněny nepříjemné pachy, které jsou způsobeny např. desinfekcí. Dítě musí být okamžitě umístěno na břicho matky tak, aby mohlo být v kontaktu s „živým teplem její kůže“. Důraz je kladen na okamžité první přisátí. Důležitý je pohled z očí do očí. Pupečník má být přestřižen, až když dojde k zástavě jeho pulzace. Je nutné minimalizovat aplikaci léků při porodu. Na Odentově klinice je za výše popsaným porodním sálem aseptický operační sál. Rooming-in s kojením a rehabilitací kolébkou je samozřejmě podmínkou porodu bez násilí.
Roaming-in se rozšířil z poznatku, že matka a dítě tvoří jednotu, která po porodu nesmí být násilně přerušena. Provádí se ovšem v porodnicích různě. Ideální je roaming-in v malých jednotkách pro matku a dítě, s pojízdnou dětskou postýlkou, přebalovacím stolem a vaničkou. Jestli chce mít maminka dítě u sebe stále nebo jen ve dne, záleží pouze na jejím rozhodnutí.
Výše jsem uvedla dva odlišné příklady jak přistupovat k rodičce. Náplní této diplomové práce není hodnotit, který přístup je lepší. Důležitá je lékařská, ale i lidská dimenze porodního děje. Jde zejména o aktivní realizaci představ a potřeb rodičky u porodu. Jevu humanizace porodnictví také napomáhá výchova porodních asistentek, jejich vzájemné kontakty a styky s tuzemskými a zahraničními pracovišti, tak stále větší informovanost populace těhotných žen a v neposlední řadě i konkurenční prostředí ve zdravotnictví.
„Zatímco v České republice se prozatím naprostá většina dětí rodí v porodnicích, v západoevropských i zámořských demokratických státech mají nastávající rodiče při volbě místa porodu běžně k dispozici i další možnosti: Porodní domy – představují jakýsi přechod mezi klasickou porodnicí a domácností rodičky. Nabízejí rodičům vlídné zacházení a příjemné domácké prostředí, ale zároveň disponují – pro případ nečekaného zádrhele – nejdůležitějšími prostředky odborné zdravotnické pomoci. Ty ale na první pohled nebývají vidět a jsou ukryty ve skříních či ve zvláštní místnosti. Bezpečnost pro případ větších komplikací je zajištěna smluvním vztahem s blízkou nemocnicí, a tedy možností rychlého převozu na porodní či operační sál. Malá porodní centra – od porodních domů se liší zejména podstatně menším počtem personálu a skromnějším technickým vybavením. Nebývá výjimkou, že centrum vede jen jedna porodní asistentka, která nese plnou odpovědnost za porody i za včasné přivolání lékaře. Rodičky v těchto centrech navazují s personálem mimořádně osobní vztah a absolvují pečlivou předporodní přípravu. Porody tu probíhají ve velmi intimní atmosféře. Porodní praxe – patří k vzácnější variantě alternativního porodnictví. Vznikají přímo při gynekologických ordinacích a zajišťují maximálně individuální kontakt porodníka s nastávajícími rodiči. Porody doma – představují vyvrcholení snah o to, aby byl porod intimní rodinnou záležitostí probíhající v naprosto uvolněné atmosféře. Bezpečnost je zajištěna přítomností zkušené porodní asistentky a možností rychlého převozu do nemocnice. Ambulantní porody – jde o jakýsi kompromis mezi přáním ženy dodržet nejpřísnější bezpečnostní požadavky při porodu, avšak záhy po něm pobývat v důvěrně známém domácím prostředí. Žena porodí v porodnici pod dohledem lékařů, ale záhy (nejčastěji do 24 hodin) odchází.“
Kolektiv autorů, Průvodce porodnicemi České republiky, nakladatelství Aperio,2002,
2.3.
ERGONOMIE
Pojem ergonomie v bytovém prostředí je nutno chápat jako studium vztahů mezi člověkem a prostředím – respektive prostředky používanými pro dosažení maxima odpočinku lidského organismu. Principem ergonomie je měřítko člověka, jeho rozměry jsou základem všech měrných jednotek. Designer by měl znát rozměry člověka, které jsou určující při stanovení velikosti nábytku i ostatního bytového zařízení. Ergonomie prostředí bytu je určováno zejména nábytkovými předměty a jeho relaxačními schopnostmi. Nábytek výrazně ovlivňuje nejen provoz bydlení, pohodlí, vztahy mezi lidmi a mírou toxicity prostředí, ale zejména fyziologické pochody a relaxaci člověka. Přirozená regenerace je zajištěna například dobrým ležením, chůzí nebo dynamickým sezením. Nejvýznamnějším činitelem ovlivňujícím život člověka v bytě je prostor. Prostorové podmínky hrají stěžejní roli v každé jeho činnosti. Prostorové podmínky v širším slova smyslu zahrnují jednak prostor zastavěný nutným nábytkem a zařízením bytu, jednak prostor pro pohyb člověka v tomto bytě. Základní určující jednotkou tohoto prostoru jsou rozměry člověka v jeho pohybu po bytě, v jeho práci i jeho odpočinku. Pro utváření vhodného interiéru nestačí jen správná zajištění rozměrů nábytku, je třeba i výstižné představy pohybu v prostoru, aby vyhovovaly provozu. Každý byt musí obsahovat prostor k očistě těla. Na umístění záchodové mísy, sprchy a umývadla je třeba šířka koupelny 1800 mm až 2000 mm. Umývadlo v koupelně by mělo být ve výši 850 mm a nad ním má být polička nebo skříňka se zrcadlem. Stěna za umývadlem by měla být obložena keramickými obkladačkami a chráněna tak před vodou. Věšák na ručníky a osušky by měl být ve výšce 1800mm pro dospělého člověka, rozteč mezi jednotlivými věšáky min. 100mm. Další optimální rozměry jsou popsány na obr. č. 3.
Obr. č. 3: rozměry vybraných bytových prvků (Ergonomie v bytu v projektu a v praxi, Interiér – člověk a nábytek)
Z hlediska ergonomie představují děti specifický problém. Dítě je plnohodnotný člen každé rodiny, je třeba mu vytvořit adekvátní podmínky. V první fázi života je nutná dětská postýlka, doplněná o odkladní a přebalovací plochu. U dětské postýlky je nutno, aby dno bylo ve formě vhodné izolační podložky, která není háklivá na případný mokrý proces. Musíme počítat s ohrazením, které zabraňuje prostrčení dětské hlavičky. Svislé příčle by měly mít rozteč cca 80 mm. Viz. obr. č. 4.
Obr. č. 4: rozměry dětské postýlky (Ergonomie v bytu v projektu a v praxi)
Další podstatnou složkou interiéru je osvětlení, vytvářející podmínky k činnosti, nebo jen k tvorbě příjemného prostředí. V zorném poli volby umělého osvětlení stojí jednak intenzita světla, jednak umístění světelného zdroje. Je-li přímý zdroj osvětlení umístěn níže než 40º (viz. obr. č. 5), působí, působí osvětlení rušivě a snižujícím se úhlem únavně až bolestivě. Je třeba, aby v každé obytné místnosti bylo umístěno stropní svítidlo pro celkové umělé osvětlení. Vedle celkového osvětlení je nutno jednotlivé místnosti vybavit i místním osvětlením, potřebným pro určité činnosti. Lampa u odpočinkového křesla by měla mít cca 200 luxů.
Obr. č. 5: umístění zdroje světla (Ergonomie v bytu v projektu a v praxi)
2.4.
ZÁSADY PORODNICKÉ ČISTOTY – HYGIENA
Těhotná žena má být obklopená klidným, optimistickým prostředím a zároveň čistým prostředím. V místnostech, kde se pohybuje rodička se musí dbát na neustálý pořádek, aby nedocházelo k přenosu bacilů a zárodků. Významným omezením
šíření mikrobů v budově je kromě sanitární údržby interiéru
přívod čerstvého vzduchu. Vhodné je například do interiéru umístnit eukalypt, který samovolně uvolňuje olej z listů, který na vzduchu oxiduje a při tom očišťuje okolní ovzduší od choroboplodných zárodků a škůdců. Olej obsahuje léčivé silice, které vytváří příjemné aromatické prostředí. Každodenní úklid a udržování pořádku je nezbytnou činností podmiňující zdraví všech obyvatel. V prostorách se zvýšenou hygienou se musí častěji provádět činnosti jako je stírání prachu, podlah, vysávání koberců a jiného čalouněného nábytku, vynášení odpadkových košů, praní potahů a závěsů, atd. Péči o hygienu obytných prostor nám usnadňují vysavače, automatické pračky, chemické čistící prostředky, drtiče odpadů aj., které však vyžadují určitý úložný prostor a lehkou dostupnost. Čistota sanitární části obytných prostor je velmi důležitou součástí kultury bydlení a musí jí být věnována maximální péče. Největší důraz se klade na dezinfikaci toalety a koupelny. Důležitá je také hygiena lůžka. Lůžkoviny a povlaky se musí vyměňovat před příchodem nové rodička a vždy, když byly lůžkoviny znečištěny.
Při praní běžného prádla při
zvýšené teplotě dochází již od 40 ºC k likvidaci mikroorganismů a s rostoucí teplotou se účinek zvyšuje. Důležitou činností je i péče o čistotu oděvů a obuvi. O důležitosti tělesné hygieny není pochyb a je výrazným prvkem tvorby bytového interiéru. Klasické vybavení koupelny tvoří sprchový kout, vana, umyvadlo a bidet. Hygienu ovšem nelze redukovat jen na mechanickou očistu těla, ale velmi důležitá je i hygiena psychická, která je nezbytná zejména po psychické nebo fyzické zátěži. Prostor koupelny je pochopitelně nutno vidět i jako prostor pro uvolnění. Měla by být přizpůsobena i pro hygienu dětí. Hygiena dítěte musí být provázena libými pocity, které jsou určovány pocitem pohody, soukromí a estetickými vjemy podmíněnými zejména čistotou zařízení. V tomto případě je nezbytné vzít do úvahy zcela jinou výšku pohledového horizontu dítěte než dospělého člověka a pochopitelně i dosažitelnost předmětů a zařízení sloužící k hygieně. Můžeme konstatovat, že hygienická péče ovlivňuje výrazně psychický stav jednotlivce. Dnešní požadavky na záchod můžeme shrnout do tří
postulátů: „Čistota, větrání, dispozice.“ První a druhý požadavek odráží kulturní úroveň a proto ji nebudu již komentovat. Velmi důležitým požadavkem je dispozice – umístění klozetu, který nesmí svým provozem ovlivňovat úroveň bydlení. Velmi důležité je otvírání dveří záchodu směrem ven, poněvadž v mnoha případech dochází k mdlobám, pádu a zatarasení dveří. Pro staré a nemocné osoby je nezbytné madlo usnadňující vstávání a usedání na WC. Velmi žádoucím a lékaři doporučovaným zařízením hygienického vybavení je bidet. Rozdílný je pohled na umístění klozetu v rámci hygienického zařízení. V některých zemích tvoří záchod součást prostoru osobní hygieny, což je podmíněno duplicitou WC. Výhodou tohoto řešení je maximální využití prostoru a dostatek místa i v malých domech. Nevýhodou je samozřejmě vyloučení provozu toho, či onoho zařízení při používání. Z pohledu našich zvyklostí dáváme přednost izolovanému klozetu. Tato skutečnost je jistě určena i nedostatečným dimenzováním hygienického zařízení pro vícečlennou rodinu. Spojení klozetu a prostoru koupelny je v tomto případě vzhledem k četnosti využívání logické. Přesto je pro náš způsob života zatím přijatelnější oddělení klozetu, které umožňuje utvořit intimnější pojetí vlastní koupelny. Osobní hygiena vyžaduje intimitu, odpovídající vybavení interiéru (čisté povrchy) a komfort prostoru. V interiéru porodního bytu jsou zvýšené požadavky na hygienu očekávány i u ostatních osob, kteří vcházejí do těchto prostor. Rodička by měla být chráněna před možností nakažení jinou osobou. Zároveň si rodička musí zachovávat hygienické návyky. Musí se dbát na dezinfikaci všeho, co přijde do styku s rodidly. Přebalovací stůl misí mít umyvatelnou plochu a prostor pro čisté prádlo pro novorozence. Poblíž jsou uloženy ošetřovací pomůcky. V graviditě může infekce ohrozit matku i plod. Proto důsledné dodržování porodnické čistoty patří k základním opatřením proti infekci.
2.5.
PSYCHOLOGIE PROSTŘEDÍ
Člověk by měl mít možnost narodit se do prostředí s klidnou atmosférou. Proto by se všichni zúčastnění porodu měli snažit připravit přirozený přechod dítěte z matčina těla do okolního světa. Tím se myslí atmosféra prostředí, které rodičku a novorozence obklopuje. Toho lze dosáhnout pomocí látky, klidných barev, rostlin, hudby a vůně. Novorozence by nemělo oslepit prudké neónové světlo, raději volíme příjemné světlo svíčky, žádný studený vzduch, nýbrž příjemné teplo. Z fyziologického hlediska je velmi důležitý vliv prostředí na jeho uživatele – zda působí psychoterapeuticky a jaké motivuje jednání.
geografická poloha
Geografická poloha určuje podmínky vnějšího působení na interiér zejména světlem, zvukem a nabídkou výhledu. Velmi důležitým faktorem je orientace a čas oslunění objektu. Severní expozice působí zpravidla chladným a ponurým dojmem, prostor ozářený sluncem vyvolává zpravidla euforické pocity dobré nálady. Lidové rčení o tom, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař, nemá své kořeny jen v sanitárních účincích slunečního záření, ale zejména v psychické podstatě tohoto jevu. Velmi příznivě působí sluneční světlo prozařující prostor nepřímo, odrazem nebo prostupem materiálu. Nejen světlo, ale i zvuky podmíněné geografickou polohou mají vliv na tvorbu psychologického klimatu. Dalším důležitým činitelem, který utváří určité klima objektu, je jeho sociální rozměr. Každý objekt plní jinou institucionální funkci a vytváří i odpovídající psychologické klima. Na základě ověřeného faktu, že zvyk je druhá přirozenost lze vysvětlit, proč lidé očekávají odlišné sociální dispozice objektu domova nebo objektu občanské vybavenosti. Určitě největší pocit bezpečí však poskytuje náš domov. Tento pocit je základní složkou psychologického klima domova. Ale i v bytovém interiéru na nás zcela jinak působí prostor obývací s jídelním stolem určeným k sociální komunikaci rodiny a zcela jinak koupelna nebo ložnice, které jsou naopak prostorem intimním. Atmosféra interiéru je dotvářena jeho zařizovacími předměty které musí respektovat sociální dimenzi prostoru a charakter jeho uživatele.
působení struktury objektu
Z psychologického hlediska člověku nejvíce vyhovuje kombinace dvou způsobů utváření prostoru tj. členění prostoru – uzavřený a otevřený prostor. Jistý počet zdí ohraničuje místo, ve kterém člověk žije. Je to vnitřní prostor, který svojí skladbou a zařízovacími předměty vytváří určitou náladu. Zpravidla platí, že zdi místnost uzavírají. Nemusí tomu ale tak být, neboť dvě sousední místnosti mohou být odděleny jen náznakově příčkou, skleněnou stěnou, mříží, odlišnou úrovní podlahy nebo kombinací těchto způsobů.
působení materiálů
Další vliv na psychologické klima kolem člověka určuje struktura – textura materiálu. Nejvýraznější rozdíl v utváření atmosféry prostoru je při použití kamene a dřeva. Kámen a vodní hladina prostor ochlazují, naopak dřevo, textilie a rostliny vytvářejí vjem tepelné pohody. V interiéru může krása kamenné zdi vyznít teprve tehdy, má-li patřičný odstup a potřebný prostor.
působení světla
Dobré umělé osvětlení v interiéru je nejen důležitým prvkem v tvorbě prostředí a předpokladem kvalitní práce v místnosti umožňujícím schopnosti dobrého soustředění, ale je i zásadní podmínkou k vytvoření celkové příjemné atmosféry interiéru. Světlo na nás působí svojí intenzitou, která má za následek zřetelnost tvarové koncepce. Další charakteristikou světla je jas. Vedle lesku je velmi důležitým prvkem působení světla stín. Stín ozřejmuje tvary, oživuje plochy, zvýrazňuje linie a v celkovém projevu napomáhá plastičnosti objektu. Denní světlo má plynulý průběh barevného podání a mění se během dne. Ranní světlo zdůrazňuje spíše barvy červené tj. teplé, v průběhu dne je vyrovnané a navečer opěr spíše barvy teplé. Žárovky mají podobnou charakteristiku, zdůrazňují většinou odstíny červené a žluté a jsou většině pozorovatelů příjemné. Zářivky však mohou mít ve svém barevném podání velké rozpětí a mohou více zdůrazňovat některé barvy. Studené světlo je příznivější pro soustředěný pracovní výkon, musí však být doplněno relaxujícím světlem teplým.
působení barvy
„K vytvoření příjemného obytného interiéru nestačí jen vybrat si funkční nábytek. Měli by jsme se snažit vybrat správné barvy a odstíny, sladit barevnost stěn a podlahy s barevností nábytku a doplňků, případně pomocí sytosti a intenzity barev korigovat nedostatky prostoru. Barevnost totiž vytvoří v interiéru atmosféru a nejen že na člověka zapůsobí na první pohled, hned, když vstoupí do místnosti, ale má na něj vliv po celou dobu pobytu. Barevnost interiéru můžeme vytvářet na základě různých principů – jako kompozici z odstínů jedné barvy nebo kompozici složenou z různých barev, které spolu harmonizují nebo jsou ve vzájemném kontrastu. Vše záleží na temperamentu jeho uživatelů. Někdo má rád klidné barevné ladění tón v tónu, jiný potřebuje dynamický barevný kontrast. Jedna z osvědčených metod je barevná kompozice postavená na třech barevných tónech – hlavní, většinou neutrální barvě, které patří největší podíl v interiéru (nejčastěji plochy stěn či podlahy), a dvou podružných barvách. Jedna z nich přitom vytváří s hlavní barvou harmonii (mohou se využít různé intenzity stejné barvy), druhá kontrast. Optimální situace vzniká, když se uklidňující barevná harmonie přiměřeně oživí kontrastními barevnými akcenty, které zabrání monotónnosti a vyvolávají pocity optimismu a dynamičnosti. Stejně jako hudba, i barvy a jejich vzájemné vztahy mají svou teorii, která je dvojím způsobem řadí do několika skupin. První způsob dělení je podle působení na lidskou psychiku – mohou být varvy teplé, studené nebo neutrální. Osvědčenou kompoziční metodou je kombinace všech tří skupin, přičemž jedna z nich dominuje. Kombinace teplých a studených barev vytváří přirozeně živé prostředí. Druhý způsob vychází z kruhu barevného spektra. Barvy ležící v kruhu oproti sobě jsou komplementární a jejich kombinací vzniká nejvýraznější kontrast (většinou až příliš výrazný, takže může být nepříjemný). Na harmonické kombinace jsou vhodné odstíny ležící vedle sebe, tedy barevně příbuzné.
Pokud známe pár základních pravidel, můžeme pomocí barev, které použijeme na nábytku, stěnách či kobercích, záměrně vytvářet v prostoru určité nálady. Je třeba zvážit například i vlivy, které mají barvy na naši psychiku či fyzickou aktivitu. Například v prostoru, v němž převládají teplé barvy, máme pocit, že v místnosti je o několik stupňů tepleji. Teplé barvy působí povzbudivě hlavně při sedavých činnostech. Studené barvy prostor nejen zdánlivě ochlazují, ale zároveň působí svěže, uvolňují a prostor opticky rozšiřují. Hodí se hlavně do slunných prostorů, ale i pro osoby s poruchami koncentrace. Každý výběr barevnosti interiéru by měl začít otázkou, jakou funkci má prostor plnit.“
HOME 2006/03, časopis o moderním bydlení, JAGA MEDIA, s.r.o., Praha
působení předmětů
Každý předmět umístěný v určitém prostoru se podílí svým tvarem, barvou – kontrastem, materiálem, dezénem, proporční stavbou a fyzikálními i biologickými vlastnostmi na tvorbě psychologického klimatu interiéru. Teprve souhrn všech těchto vlastností vytváří náladu prostoru. Podobně jako vnímáme barvu, vnímáme tvar a formu předmětů. Hovoříme – li o formě, máme na mysli vnější vzhled – podobu předmětu, tedy nejen jeho tvar, ale i lesk – mat, opracování povrchu. Úměrnost jedné součásti k ostatním částem objektu rozumíme proporci. Obecně lze říci, že hlavní rozměry a základní objemové proporce jsou dány účelem a materiálem. Rovněž vztah předmětů k prostoru má velký vliv na naši psychickou pohodu. Význam proporce pro estetickou hodnotu a její psychický účinek je tak podstatný, že se stále během celého vývoje tvorby hledají teorie, podle kterých by bylo možno rozměrové vztahy předurčit nějakým modulový řádem. Dnes se můžeme řídit třeba principem zlatého řezu.
vliv organismů
Psychika člověka je stále spjata s přírodou. I nejortodoxnější stavby moderních funkcionalistů jsou doplňovány květinami, které jsou dnes naprosto samozřejmou součástí téměř všech domácností. Význam rostlin v interiéru tkví zejména v emotivním působení a jejich přirozené estetické formě, která příznivě působí na citový rozvoj osobnosti.
ilustrační obrázky
vliv člověka
Podstatnou součástí příjemného prostředí ovlivňuje blízkost osob, kterým důvěřujeme a máme je rádi. Jsou to osoby, které svou přítomností mohou napomoci k psychické pohodě obyvatele. Člověk je tvor společenský a své prožitky sděluje ostatním osobám, nebo se s nimi o ně dělí. Přítomnost nevítané osoby může příjemné prostředí narušit. To se týká i nesprávného chování a jednání přítomných osob.
Feng shui
Do značné míry se o psychologii prostoru můžeme inspirovat východním učením feng shui (Feng-Šuej). Jde o rozsáhlou a hlubší harmonizaci prostoru ve vztahu k osobám, které v něm žijí, pracují apod. Dle učení feng shui je rovnováha v místnosti dosažena vzájemným vztahem pěti prvků: země, voda, oheň, dřevo, kov. Při tvorbě harmonického prostředí se posuzují tyto vztahy: •
posouzení vnějších vztahů místnost/dům – vliv okolních staveb, vodních toků, sousedů, krajiny, zalesnění, blízkosti železnice, hřbitova, restaurace atd.,
•
výskyt geopatogenních zón a zemských sítí v místnosti,
•
posouzení škodlivosti použitých stavebních materiálů z hlediska stavební biologie,
•
posouzení vlivu hlavního vstupu do místnosti/domu,
•
posouzení vlivu půdorysného a výškového tvaru místnosti/ domu,
•
posouzení prostoru energetického středu místnosti,
•
posouzení předpokladů vzájemné harmonie osob v místnosti,
•
návrh umístění rozhodujících aktivit v místnosti – prostor pro spánek, místa pro stolování a odpočinek
•
následuje návrh dekorací, barev, nábytku a předmětů, které spoludotvářejí harmonicky působící prostory místnosti,
Obecně lze uvést některé základní prostředky a doplňky, sloužící k povzbuzení a udržení pozitivní energie v prostoru: jsou to především světla, svíčky, solné a jiné lampy, vodní fontánky, zrcadla, harmonizační křišťály, živé rostliny, vkusné zvonkohry, příjemné zvuky a hudba vůbec, vůně a další. Z lidských činností je to zpěv, hudba, tanec, dobrá zábava,
povídání s optimistickými přáteli apod. Dost významné jsou obrazy a dekorace na stěnách bytu, a to jednak tím na kterém místě visí, jednak tím co vyjadřují. První, na co bychom měli pamatovat, je výběr vhodného místa pro lůžko, a to v jeho nejvíce klidové (jinové) části, ideálně v S, SZ nebo Z sektoru místnosti, nejlépe v místě co nejvíce vzdáleném od vstupu do místnosti. V těchto sektorech je energie mnohem příznivější odpočinku než na opačné straně, kterou přes celý den sluníčko nabíjí aktivní (jangovou) energií - v těchto prostorách se potom těžko usíná. Pro umístění postele v ložnici platí několik obecných zásad: z postele by mělo být dobře vidět na vstupní dveře, postel by měla být dobře přístupná z obou stran pro oba partnery, ne hlavou pod oknem nebo nohama proti dveřím (známá poloha smrti), v místnosti by neměly být žádné zbraně, ostré předměty, pracovní materiály a pokud možno žádné zbytečné věci. Pozor je třeba dbát i na rozmístění zrcadel, tato by neměla být nikdy proti posteli, proti dveřím ani proti oknům. Za nejvíce harmonický se považuje tvar obdélníka, a to v poměru stran 1:1,618 (číslo , konstanta známá z teorie tzv. zlatého řezu).
Obr č. 6: uspořádání operačního sálu (NEUFERT)
Obr. č. 7: porodní pokoj (porodnice Brno-Bohunice)
3.
NÁBYTKOVÉ PRVKY PRO PORODNÍ SÁL A JEHO ZÁZEMÍ, ROZDÍLY
PODLE ALTERNATIVY PORODU
Porodní sál: Operační sál se často navrhuje čtvercový, což umožní účelnou práci při otáčení operačního stolu do všech směrů. Velikost místnosti bývá cca 6,5 x 6,5 m. Světlá výška minimálně 3 m. K základnímu vybavení patří variabilní a pohyblivý systém operačního stolu, připevněný na pevně zakotvený podstavec uprostřed sálu. Vedle postele připraví sestra dvě sterilní umyvadla. Nejčastěji používané osvětlení je pohyblivá operační lampa, připevněná na stopu. Vzácně se dnes navrhují operační sály vejčitého tvaru, kde jsou již ve stropě zabudovány malé světlomety. Operační sál je vybaven: nástěnné nebo stropní výkyvné závěsy, narkotizační přístroj, vytápěný stojan na misky, elektrická odsávačka, prohlížečka rentgenových snímků, narkotizační stůl pro anestézii, stoly s nástroji, nádoba na odpad, nádoba na použité nástroje, nevytápěný stojan na misky, stůl s šicím materiálem, podnožka, otočná stolička pro chirurga, stojan s otočným bubnem, stojan s infuzemi. Viz. obr. č. 6. Pokoje v porodnicích: Běžnou praxí v porodnicích jsou stále místnosti, kde jsou umístněny cca.4 rodičky čekající na porod tzv. hekárny. Zde je jenom základní vybavení tj. postel a noční stolek a společné umyvadlo. Není zde vytvořeno zázemí pro případný doprovod. Otcové musí zpravidla pouze navštěvovat svoji ženu a jinak čekají v čekárnách nebo na chodbách. Z „hekárny“ jsou rodičky převáženy na porodní sál, který je zařízen velmi stroze. Po porodu jsou klientky převezeny na pokoje (1 až 3 lůžka), kde je opět minimální zázemí. Nábytek se omezuje na postel, postýlku pro dítě, noční stolek, skříň, popřípadě přebalovací pult. V pokoji je většinou pouze umyvadlo a jeden stůl se židlemi. Sociální zázemí je většinou na chodbě. Navštívila jsem porodnické oddělení v brněnské Bohunické nemocnici a ve Znojmě. Musím podotknout, že jsem byla mile překvapena z příjemného prostředí. Tyto nemocnice vychází svým klientkám vstříc a jsou zde k dispozici různě vybavené pokoje, které mají již vzhled domácích pokojů. Sami můžete posoudit z přiložené fotodokumentace. Zlepšení jsem viděla v barevném provedení pokojů a porodních boxů. Porodní pokoje a boxy byly pouze pro jednu rodičku. Budoucí maminky zde mohli trávit celý čas strávený v porodnici. V pokojích s nimi mohla být i jedna blízká osoba. Pouze v Bohunické nemocnici bylo na pokoji k dispozici sociální zázemí a někde i lednice. Porodní boxy a pokoje ve Znojmě mají sociální zařízení na chodbách. Pokoje i porodní boxy jsou vybaveny různými typy porodních postelí, které se snadno upraví k porodu. Dále nechybí místo pro vyšetření
Obr. č. 8: zahraniční porodní domy (Německo)
novorozence, přebalovací pult, skříně s úložným prostorem pro různé zdravotní a hygienické pomůcky, stůl, židle, přistýlka, umyvadlo, koše pro odpad, rádio, žebřiny, cvičební míč, porodní vak a stolička, kvalitní osvětlení, někdy i TV s lednicí nebo kojenecké umyvadlo. Na stěnách vysely obrázky a na oknech záclony. Ve Znojemské nemocnici jsem se dokonce setkala i s klimatizací v pokoji. Ptala jsem se na porodní zázemí místních porodních asistentek. Upozornili mě, že by bylo vhodné vždy dveře od WC nebo sprch otvírat ven. Usnadní to rychlý přístup k rodičce v případě, kdy zkolabuje v často malých prostorách, kterými sprchy a záchody často bývají. Dveře porodních pokojů nebo boxů jsou 115 cm, aby se snáze dalo vyjet s postelí na operační sál. Nevýhodou je, že tyto dveře často ubírají prostor. V některých případech a zejména u porodních boxů byly použity posunovací dveře. Nevýhodou těchto dveří je často špatná kvalita a obtížná manipulace. Viz. obr. č. 7
3.1.
PORODNÍ DŮM
Je to centrum pro matku a dítě, kde budoucí maminky získávají informace, připravují se na porod, rodí zde a nebo sem dochází zacvičit se svými dětmi. Je to místo setkání s ostatními maminkami. Uskutečňují se zde různé přednášky a stáže. Je zde k dispozici knihovna s naučnou i relaxační literaturou. Probíhají zde cvičební kurzy pro rodičky a maminky s dětmi. V porodním domě je i zázemí pro gynekologickou ordinaci, porodní pokoje (1 – 3 pokoje) a pokoje pro stážisty (do 20 lůžek). Ordinace má být vybavena sociálním zařízením (WC, vana nebo sprchový kout), umyvadlo, pracovní stůl pro lékaře, úložný prostor, šatna nebo zástěna k převléknutí klientky, vyšetřovací stůl nebo kanape. Tělocvična má být vybavena podlahovým topením, omyvatelný materiál na podlaze, podložky na cvičení, cvičební míče, polštáře, skříně pro hračky a jiné pomůcky, hudba, šatna, přebalovací pult a sociální zázemí. „Přednáškový sál“ má obsahovat příjemné sedačky nebo lehátka, knihovnu, projekční techniku, květiny, závěsy, lampy atd. Recepce je centrum setkávání. Přivítání rodičky a jejího doprovodu probíhá u stolu s židlemi. Nemusí chybět gauč pro odpočinek a posezení s možností malého občerstvení v kuchyňce. Vhodné by bylo počítat i místem pro kojení. Převažovat by měly přírodní materiály. K dispozici by měly být informační materiály a fotografie s dětmi.
Porodní dům jako centru pro matku a dítě by mohl obsahovat bazén a tím by vycházel vstříc i jiným aktivitám jako je např. plavání pro matky a děti. Další prostory by se mohly vyčlenit pro obchody s dětským a kojeneckým zbožím. Provozní, skladovací a hygienické zázemí je určeno pro cvičební nářadí, pomůcky, věci na úklid a údržbu, sklad, úschovna pro kočárky, WC, sprchy a šatny. Vybavení porodního pokoje: sociální zařízení(vana nebo sprchový kout, umyvadlo,WC), široká postel (vyšší, pro lepší vstávání a pro snadnější přístup porodní asistentky k rodičce), úložný prostor a systém na podpěru nohou, skříně pro pomůcky a prádlo, koše na špinavé prádlo a odpad. Do porodního pokoje je vhodné nainstalovat podlahové topení. Dalším vybavením je malé posezení se stolem, popřípadě přistýlka pro dulu nebo jiný doprovod. Nesmí chybět rádio, TV, aromaterapie, svíčky, atd. Zapomenout by se nemělo na váhu a příslušenství pro dítě, tj. stolek na vyšetření dítěte, pojizdná postýlka nebo kolíbka.
Za porodu si žena instinktivně nachází pro ni nejméně bolestivou a
nejpohodlnější polohu. Může to být poloha horizontální, ale také vertikální a to ve stoje, vkleče, vdřepu, vsedě. V této poloze jsou přidržovány buď manželem, pomocnicí nebo se drží za předměty. To jsou žebřiny, tyče, provazy, židle a různá závěsná zařízení. Dále je vhodné když pokoj obsahuje relaxační míč, porodní vak nebo porodní stoličku. Nezbytná je také matrace na klečení na zemi a polštáře. Viz. obr. č. 8.
Další metodou alternativních porodů je porod do vody: Porodnická zařízení musí mít hygienikem schválenou vodní lázeň (vana, bazén) jako součást samostatného porodního boxu. Srdeční frekvence plodu se monitoruje intermitentně sondami určenými k použití pod vodou, které nesmí být napojeny na elektrickou síť. Rodička se nohami zapře o hranu vany. Důraz se klade na protiskluzný povrch vany a okolních podlah. Do vany by měl být umožněn pohodlný a bezpečný přístup, to je zabezpečeno např. otvírací stranou vany. Součástí vany musí být madla pro snadnější vstup a výstup. Nedoporučuje se výživný systém z hygienických důvodů (špatně se vana čistí).
Obr. č. 9: přebalovací pulty Koala col.Calisson od BÉBÉ CONFORT, Ptit Ba Nursery col.Anatole od BÉBÉ CONFORT, PPT Jáš teak
Obr. č. 10: kyblík Tummy Tub
Obr. č. 11: přizpůsobené umyvadlo – Znojmo, porodnické oddělení
3.2.
NÁBYTKOVÉ PRVKY
Přebalovací pult – v převážné míře samostatný nábytek, který slouží k přebalování dítěte, k ukládání prádla a ostatních hygienických potřeb. Může být v kombinaci s mycím centrem nebo s postýlkou. Nejčastěji používané materiály: dřevo, kov, plast, textilie a jejich kombinace. Obr. č. 9
Vanička nebo kyblík – vanička je klasickou pomůckou pro koupání dítěte. Alternativou může být kyblík nebo speciální umyvadlo. Nejčastěji používaným materiálem je plast. Obr. č. 10 a 11
Dětské postýlky – Ve zdravotnictví se nejčastěji používají kovové dětské postýlky doplněné plastem. Tyto postýlky jsou mobilní, aby se postýlka mohla převážet z kojeneckého oddělení k matce. V domácím prostředí může dětskou dřevěnou postýlku nahradit proutěný koš nebo kolébka. Dětská lůžka jsou ve výšce cca. 700 mm pro snadnější přístup k dítěti. Viz. obr. č. 4, 12 až 14.
Porodní lůžko – speciální lůžko vhodné pro porod. Na porodní lůžko jsou kladeny vysoké požadavky.
Musí být pojizdné, nastavitelné do různých poloh, snadno čistitelné
s možností připevnění podpěr pro nohy. Obr. č. 15 až 17
Gynekologické vyšetřovací křeslo -
je speciální výškově stavitelné křeslo, které se
používá pro vyšetřování a porod. Kostra křesla je vyrobena z oceli, k podpěře nohou slouží chromované třmeny. Součástí křesla je hygienická miska, držák na papír, pomocný stupínek, posuvná madla, posuvná podpěrka hlavy. Obr. č. 18
Porodní pomůcky - stoička, porodní vak, „houpačka“, porodní míč, ribstol, „šibenice“ jsou pomůcky pro alternativní porod, vhodné pro vertikální pozici při porodu Obr. č. 19
Obr. č. 12: dětská postýlka, porodnice Brno-Bohunice
Obr. č. 13: proutěná kolíbka, ilustrační obrázek
Obr. č.14 : dětské postýlky a kolíbka, www. bazos.cz
Obr. č. 15: porodní lůžka, nemocnice Bohunice, Brno
Obr. č. 16: porodnické lůžko, nemocnice Znojmo
Obr. č. 17: porodní postel, porodní
dům Německo
Obr. č. 18: gynekologické vyšetřovací křeslo JORDAN H
Obr. č. 19: ilustrační obrázky porodních pomůcek
Židle – je určena nejen k odpočinku, ale pomáhá i jako podpora při různých rodících polohách, klade se důraz na stabilitu a omyvatelnost povrchu. Obr. č. 20
Obr. č. 20: porodní pozice (Alexandrova technika v těhotenství a při porodu)
Skříň – pro ukládání osobního prádla a výbavičky pro novorozence. Výhodou je, když má vestavěnou lednici. Může být také kombinovaná s odkládací plochou pro drobné doplňky (knihy, rádio) a drobné kuchyňské nádobí (hrníčky, varná konvice).
Křeslo – odpočinkový prvek pro rodičku nebo její doprovod. Je vhodné pokut je v kombinaci s podpěrou noh – taburetem.
Obr. č. 21: sedadla do sprchovacích koutů, www.keuco.de
Stůl – je nedílnou součástí každého interiéru, slouží k příležitostnímu odkládání a zejména ke stolování. V porodním pokoji se klade důraz na stabilitu a bezpečnost, proto jsou vhodné zejména kulaté stoly.
Sedadlo do sprchy – je to nový prvek určený zejména pro osoby s omezením pohybu a starší občany. Jsou to většinou zavěšená a sklopná sedátka upevněná na stěnu sprchového koutu. Vyrobeny jsou z umyvatelného materiálu – většinou plastu. Obr. č. 21
Stojan nebo vozík – různé systémy stojanů a pojizdných vozíků vhodné pro ukládání zdravotnického materiálu. Vozík nebo stojan je mobilní, a proto může být odvezen v případě své nepotřebnosti.
4.
NOVÉ
MATERIÁLY
A
TECHNOLOGIE
POUŽÍVANÉ
VE
ZDRAVOTNICKÉM INTERIÉRU
Podlahové a stěnové vytápění
Hlavním úkolem otopné soustavy je efektivně nahradit tepelnou ztrátu objektu a přitom vytvořit pro člověka dobrou tepelnou pohodu. Podlahové nebo stěnové vytápění může být teplovodní (médiem je teplá voda proudící v trubkách) nebo elektrické (médiem je elektřina proudící v topných kabelech). Trubky pro rozvod topného média jsou uloženy do betonového lože pod podlahovou krytinou či na stěny pod omítku –tzv. mokrý proces. Betonový záliv spolu s vrstvou tepelné izolace a s těžší podlahovou krytinou (zpravidla dlažbou) navýší skladbu podlahy o několik centimetrů. Při rekonstrukcích to může být problém, a to jak z hlediska světlé výšky místnosti, tak i statické únosnosti stropů. Proto je zde vhodnější suchý proces, kdy se rozvody sestaví z prefabrikátů a usadí do montážních profilů. Stěnové topení se montuje především na vnitřní stěnu obvodové zdi. Princip je podobný jako u topení podlahového a také cena je srovnatelná. Avšak zatímco pro podlahu předepisuje hygienická norma maximální teplotu v obytných prostorách 29 ºC a v koupelně až 33 ºC, stěna může být teplá až 35 ºC. Při elektrickém vytápění se pod podlahovou krytinu instalují topné kabely, rohože či fólie, a to buď uložením do betonové mazaniny, nebo přímo pod podlahu.
Obr. č. 22: podlahové topení (HOME 2006/03)
Obr. č. 23: cirkulace tepla http://www.topeterm.cz/
Obr. č. 24: Umyvadlová stojánková baterie Bidetta od firmy Oras s ovládaným vypouštěcím ventilem, barevné provedení chrom
Hlavní výhodou podlahového nebo stěnového vytápění je úspora energie a větší tepelná pohoda, nevýhodou je delší tepelná setrvačnost a obtížnější regulace.
HOME 2006/03, časopis o moderním bydlení, JAGA MEDIA, s.r.o., Praha Viz. obr. č. 22,23
Umyvadlové baterie se sprchou
Do interiéru porodního domu doporučuji použít nové baterie, které mají ve svém příslušenství malou sprchu. Tato baterie se velmi uplatní na toaletách se zvýšenou osobní hygienou uživatelů a na místech, kde není dostatek místa na umístnění bidetu (např. veřejné záchody). Sprcha dále může sloužit k napouštění větších nádob, která se nevejdou do umyvadla. Viz. obr. č. 24
Termostatická baterie
Základní funkcí termostatických baterií je automatická regulace teploty vody. Baterie velice přesně upravuje poměr horké a studené vody tak, aby výstupní teplota odpovídala hodnotě nastavené na ovladači. Reaguje na změny tlaku i teploty vody v přívodním potrubí a okamžitě je vyrovnává. Během dvou sekund nastaví požadovanou teplotu či kompenzuje výkyvy parametrů vody na přívodním potrubí. V případě, že dojde z jakéhokoli důvodu k přerušení dodávky studené vody, baterie ihned uzavře i vodu horkou a tím zabrání opaření. Ovladač teploty je opatřen stupnicí teploty a na 38°C pojistkou, která zabraňuje náhodnému spuštění horké vody. Teprve po jejím stisknutí je možno teplotu zvýšit nad uvedenou hranici. Nastavení požadované teploty zůstává nezměněno bez ohledu na zavírání či otevírání vody. Tím se mj. zabraňuje zbytečnému plýtvání, ke kterému dochází při spuštění a nastavování vody u klasickým baterií. Levý ovladač průtoku je opatřen EkoStop tlačítkem, které umožňuje až 50% úsporu spotřeby vody a energie potřebné na její ohřev. Je-li potřeba, po jeho stisknutí lze snadno zvýšit průtok nad rámec úsporného pásma. Obr. č. 25
Obr. č. 25: termostatická baterie http://www.aquatrade.cz/
Obr. č. 26: cementové podlahy Pandemo, www.e-architekt.cz, www.ardex.cz
Litá podlaha
Do nedávné doby byly cementové podlahy a jejich použití spojovány, vzhledem k jejich uniformitě, převážně s industriální oblastí (sklady, provozovny, výrobní prostory). Použití cementových podlah jako finálních povrchů v oblasti komerčních prostor, kanceláří, ordinací, restaurací, prodejen, škol, hotelů nebo bytů bylo velmi velkou výjimkou. Nyní se na trhu vyskytuje nový typ cementových podlah, který architektům a designérům otevírá novou oblast k využití kreativity a nápadů. Složení Pandomo K1 je nivelační stěrka s krystalickou vazbou vody (Ardurapid efektem) a dispergovatelnými umělopryskyřičnými aditivy, zvyšujícími pružnost. Veškerá záměsová voda je navázana ve formě krystalů do krystalické mřížky a použita jako stavební materiál. To umožňuje rychlé pokračování následných prací. Při vysychání a zrání nedochází ke klasické změně objemu a tím ke vzniku smršťovacích trhlin. Do objektu tím není zanášena dodatečná vlhkost. Tím se stěrka odlišuje od běžných cementových nivelačních hmot. Po vytvrzení se hmota chová jako běžná cementová hmota. Tato moderní litá podlaha vyrobená na cementové bázi má charakter a vzhled kamenného povrchu beze spár. Probarvovatelná stálobarevná nivelační hmota nabízí širokou kreativitu při aplikaci nejrůznějších technik povrchových úprav. Hotová podlaha je stejně zatížitelná jako vysoce odolné parkety. Při síle vrstvy 5 mm je schopna dlouhodobé zátěže, například pojezdu kolečkových židlí a je vhodná i pro vytápěné podlahy. Fyziologicky nezávadný materiál lze použít nejen do obytných prostor, ale i do památkově chráněných objektů. Trend současné architektury směřuje k velkým celkům s minimálním množstvím spár. Zásadně tak mění myšlení architektů, projektantů, investorů, designerů a zákazníků, neboť nemusí hledat a není svázán konkretními vzory a barvy dlažby, koberců, lina, ale sám si uskuteční svoji vlastní vizi a nápad. Podlahy Pandemo lze rozdělit do dvou skupin. Kamenné podlahy, které přebroušením a uzavřením povrchu speciálním olejem s obsahem vosků vznikne optický dojem kamenné podlahy se sametově matným vzhledem odolným vrypům a s vodoodpudivými vlastnostmi. Druhým typem jsou podlahy Unikát, které umožňují variace aplikačních technik, a tím nabízíejí fascinující možnosti od barevných struktur povrchů, přes včlenění fotografií, firemních log, motivů, směrových ukazatelů nebo nejrůznější orientačních popisů. Dále umožňuje tryskací techniku, variabilitu a barevnost přechodových spar včetně kombinace s
Obr. č. 27: Corian®, www.corian.com
jinými materiály jako jsou parkety, přírodní kámen, nerez ocel nebo mozaika. www.ardex.cz Obr. č. 26
Antistatické lité podlahy Jedná se o elektrostaticky vodivé podlahy používané v elektroprůmyslu a nemocnicích. Podlaha má tloušťku 3 mm a je uzemněna. Povrch je hladký a za sucha nekluzný. www.ppplacek.cz
Corian Corian® je originální povrchový materiál. Byl vynalezen v polovině šedesátých let a dnes je využíván v celé řadě oborů. Používá se v domácnostech, v komerčních interiérech, vyrábí se z něho nábytek a díky jeho výjimečným vlastnostem také ke speciálním aplikacím např. ve zdravotnictví. Corian® je vyráběn z přírodních materiálů (bauxitu), jako pojivo slouží polymetylmetakrylátová pryskyřice. Corian® je pevná, homogenní a masivní materiál s rovnoměrně rozloženou barvou v celém průřezu. Je to materiál mimořádně odolný a trvanlivý. Má velmi dobré mechanické vastnosti jako je tvrdost, houževnatost, otěruvzdornost a nepoddajnost. Nelze jej štípat, není tříštivý ani křehký. Corian® se snadno udržuje čistý a vypadá pěkně po celou dobu životnosti. Běžně užívané látky, které jej potřísní, lze smýt vodou a abrazivními prášky. Škrábance a drobné vrypy je možné odstranit prostým přebroušením a přeleštěním, aniž by utrpěl vzhled a celistvost barevné plochy.
Corian® je v současnosti nabízen ve více než 100 barevných odstínech, které lze vzájemně dobře kombinovat. Snadno se kombinuje s dalšími materiály jako např. nerez ocelí či dřevem. Obr. č. 27
Netkané textilie
Divize DuPont Personal Protection reaguje na požadavky trhu soustředěním více než třicetiletých zkušeností v oblasti osobní ochrany. Spolehlivé, pohodlné ochranné oděvy a pomůcky z materiálů KEVLAR®, NOMEX®, TYVEK®, TYCHEM® chrání při různých rizikových činnostech. Netkané textilie Tyvek®, Tychem® chrání uživatele před kontaktem s nebezpečnými chemickými substancemi, před špínou a prachem. Tyvek® nabízí řadu užitečných
Obr. č. 28: klimatizační zařízení v nemocnici Znojmo
Obr. č. 29: stojanová lampa, hlavové světlo, kojenecká váha, http://www.chironax.com
Obr. č. 30: stropní lampa, porodnice Znojmo
vlastnostní jako je nízká hmotnost, vysoká pevnost, odolnost vůči roztržení a propíchnutí, odolnost vůči oděru a chemická odolnost. Tychem®, to je škála ochranných
oděvů
vyrobených
z laminovaných
textilií,
které
chrání
před
koncentrovanými chemikáliemi (jak neorganickými, tak organickými), nejjemnějším prachem, viry, tělesnými tekutinami a materiály používanými jako biologické a chemické zbraně. www.tyvekprotech.com Koncern DuPont vynalezl technologii výroby textilie Sontara® používané mimo jiné na jednorázové chirurgické zástěry a chirurgické obklady. Sontara® se uplatnila ve zdravotnictví díky schopnosti omezit na minimum pronikání mikroorganismů operovaným povrchem. Chrání i před pooperačními infekcemi. Zaručuje ochranu jak pacientů tak zdravotnického personálu každodenně vystaveného nebezpečí infekcí. Sontara® EC - jako universální technické čistící prostředky zajišťující optimální kvalitu čištění www.sontara.com
klimatizace
Do prostoru jako je porodní pokoj se velmi hodí klimatizace. Každý člověk subjektivně vnímá pohyb vzduchu a jeho teplotu. Každému vyhovuje něco jiného, někdo má rád teplo a někdo zase příjemný chládek. Zejména pak v horkém letním období jsou klimatizované prostředí velmi příjemné. Klimatizace pomáhá udržovat v místnosti nastavitelnou teplotu a sílu prouděného vzduchu. Vytváří tak příjemné prostředí pro rodičku. Obr. č. 28
doplňky
Nezbytnou součástí vybavení zdravotnických prostor je stojanová lampa, nebo jiné bodové osvětlení často zavěšené, které slouží při vyšetřování rodičky. Úplnou novinkou jsou hlavové světla. Jejich výhodou je přímé zamíření světla na požadované místo, snadná manipulace a nezabírá místo v interiéru. Dalšími doplňky jsou kojenecké váhy, větráky, telefon, rádio, televize. Obr. č. 29 a 30
Obr.č. 31: první zamítnutý návrh
5.
1.
POPIS JEDNOTLIVÝCH FÁZÍ TVŮRČÍHO PROCESU DESIGNÉRA.
fáze: V první fázi jsem měla možnost navštívit dvě odborná gynekologicky-
porodnická oddělení v nemocnici Bohunice Brno a Znojemské nemocnici. Zde jsem získala představu o stávajících podmínkách porodnictví a odborné péči o rodičku. Navštívila jsem různé typy pokojů a tím jsem měla možnost srovnávat různé typy interiérů. Utřídila jsem si zde požadavky na vybavení a funkčnost porodního pokoje.
2.
fáze: V této fázi jsem zjišťovala informace o alternativním porodu. Musela jsem se
seznámit s potřebami rodiček, jejími požadavky a představami o přirozeném porodu. Informace jsem získala z literatury, z internetu a osobní konzultací s porodní asistentkou.
3.
fáze: Na základě již známých potřeb a požadavků rodičky i asistentky jsem navrhla
dvě varianty porodního pokoje. Tyto varianty však byly spíše utříbením všech požadavků a ujasňování si vztahů mezi prostorem, pohybem rodičky v prostoru, jeho vybavením atd. Tyto návrhy byly však zamítnuty, jelikož každé porodní „apartmá“ zaujímalo plochu přes 45 m2. Tyto varianty byly pro investora nepřijatelné pro vysoké provozní náklady. Proto jsem musela vše minimalizovat a přitom zachovat vyšší standard pokoje.
4.
fáze: Zpracovala jsem návrh na ploše 35 m2. Tento návrh jsem následně
vymodelovala v programu Autodesk VIZ. Obr. č. 31. Nadále jsem se věnovala nejvhodnějšímu rozmístnění nábytku, podle potřeb rodičky a asistentky. Zabývala jsem se vhodným řešením kuchyňského koutku a úložným prostorem. Již v této fázi jsem musela určit nejvhodnější materiál pro jednotlivé prvky interiéru. Konečný návrh je na ploše 36,8 m2. Získala jsem tak prostor pro zabudovanou komodu a vestavěné police na ukládání drobných předmětů. Musela jsem vytvořit nový koupelnový nábytek, ke kterému je snadnější přístup. Dále jsem upravila klasické dvojlůžko pro porod, které je zvýšené a má polohovatelné madlo.
5.
fáze: V této fázi jsem se zaměřila na konečné úpravy výstupů z počítače. Dále jsem
zpracovala konstrukční návrh pro vozík, který bude sloužit na odkládání drobných zdravotnických pomůcek.
6.
APLIKACE ZÁKANÝCH POZNATKŮ NA KONKRÉTNÍM NÁVRHU
INTERIÉTU PORODNÍHO POKOJE
Podle získaných poznatků jsem vymodelovala návrh interiéru porodního pokoje s jeho sociálním zázemím. Aby porodní pokoj splňoval všechny potřebné požadavky, počítala jsem i se stavebními úpravami, jako je tepelná a hluková izolace stěn. Podlaha obytné části pokoje je vyhřívaná podlahovým topením. Velmi vhodná je i klimatizace prostoru pro vytvoření příjemného prostředí zejména v letních měsících. To však není na návrzích znatelné. Vstupní dveře mají šířku 900 mm. Jako podlahovou krytinu jsem zvolila cementovou litou podlahu. Tento materiál je vhodný do zdravotnických prostor zejména pro svoji celistvost, odolnost proti chemikáliím a oděru. Koupelna a toaleta zaujímá větší prostor, kvůli bezpečnosti a pohodlnosti pohybu v těchto prostorách. Do koupelny a na toaletu se vchází posuvnými dveřmi o šířce 800 mm. Koupelna a toaleta jsou vzájemně propojeny. Koupelna je na ploše 3 x 3 m a toaleta 2 x 3 m (tento prostor je však zmenšen o velikost šachty). Na přání investora v koupelně nebyla navrhnuta vana, ale sprchový kout, který také splňuje potřeby relaxace rodičky a popřípadnou možnost porodu v koupelně. Jelikož rodičky rády odpočívají v koupelně a využívají sprchu pro relaxaci, navrhla jsem umístnit do sprchového koutu závěsné sklopné sedátko. Toto sedátko může být nahrazeno cvičebním míčem, který se však musí do prostoru vměstnat. Proto tuto možnost jsou nevhodné klasické rohové sprchy s vaničkou a posuvnými dveřmi. Dalším problémem, který byl třeba řešit, byl odtok vody ze sprchového koutu, který byl často ucpáván cvičebním míčem. Jako řešení postačí snížit podlahu v prostoru sprchového koutu a na toto místo položit rošt. Cvičební míč bude stát na roštu a přitom bude odtok volný. Sprchový kout jsem doplnila o závěsy, které zadržují vodu před únikem do okolí a také slouží jako malá intimní bariéra. Jelikož koupání dítěte bude probíhat v koupelně, je vhodné, aby zde bylo i dítě ošetřeno a přebaleno. Dítě se pak nemusí přenášet z koupelny na přebalovací pult do pokoje. Navrhované umyvadlo a přebalovací plocha tvoří rohovou sestavu. Tato sestava má dvě umyvadla. Jedno mělké slouží pro běžnou hygienu uživatelů pokoje a druhé hlubší umyvadlo slouží jako vanička pro dítě. Toto umyvadlo nahrazuje mytí dítěte v samostatných vaničkách nebo kyblících. Kyblík je velmi vhodná varianta pro mytí dětí (dítě je ve vertikální poloze a ve vodě je až po krk, není mu tudíž zima), ale musí se přenášet a vylévat. Navržené umyvadlo splňuje vlastnosti kyblíku, ale také se dá snadno vypouštět. Nad přebalovacím pultem je zavěšeno
přídavné topení pro rychlejší a intenzivnější vytápění koupelny. Dalším tepelným zdrojem je topení na stěně, které také umožňuje odkládání a nahřívání ručníků. Okno v koupelně je příjemným zdrojem denního světla, ale také napomáhá k větrání tohoto prostoru. Toaletě je taky věnován relativně větší prostor. Rodička se zde může snáze a bezpečněji pohybovat. V případě její nevolnosti je k ní umožněn lepší přístup. Prostor vedle šachty je využit jako úložný prostor pro pomůcky (mísy, ručníky, atd.). K dostatečné hygieně zde neslouží bidet, ale malá sprška, která je součástí umyvadlové baterie. Ušetří se tím prostor na toaletě, ale také náklady spojené s pořízením a údržbou bidetu. Vlastní obytná část pokoje zaujímá plochu 4,3 x 5 m. Kuchyňský kout, který byl součástí prvních návrhů, jsem nahradila komodou se zabudovanou lednicí, která je doplněna o polici na drobné nádobí. Jídelní stůl je kulatý kvůli bezpečnosti a je doplněn jednou židlí a relaxačním křeslem s taburetem. Pod touto odpočinkovou zónou je umístněn koberec. Přistýlka pro druhou osobu a lůžko pro rodičku jsem nahradila dvojlůžkem. Toto dvojlůžko je upraveno pro potřeby porodu. Výška ložné plochy je 600 mm pro snadné vstávání a usedání na lůžko. Tato výška je přijatelná i pro asistentku, která se již nemusí příliš sklánět k rodičce. Tato výška ji usnadní práci při porodu. Toto lůžko je doplněno i o polohovatelné madlo, které se dá umístnit na pravou či levou stranu postele. Toto madlo je velmi vhodné pro alternativní porody. Sloužit jako opora při vertikálních porodních pozicích. Rodička může rodit na posteli v podřepu a opírat se rukama o madlo, nebo může stát před lůžkem a opět se přidržovat madla. Jelikož postel má být přístupná ze všech stran, nejsou vedle postele noční stolky, ale odkladnou plochu nahrazují niky v čelním panelu postele. Kolem postele je vytvořen potřebný prostor pro volný pohyb a snadný přístup k lůžku. Dále je zde počítáno s prostorem pro monitorovací zařízení nebo vozík se zdravotnickým materiálem. Tato plocha může být po porodu, kdy se zdravotní potřeby odvezou do skladu, využita třeba pro dětskou postýlku. Vedle postele jsou umístněny police na ukládání drobných předmětu, ale i osobních věcí rodičky. Tyto police jsou částečně zakryté závěsy, které jsou zavěšeny na pojizdné liště. Na pojizdné liště je zavěšeno i lano pro oporu rodičky při porodu ve vertikální poloze. Vedle dveří je vytvořen prostor pro odkládání kabátů a dalších svršků. Světelným zdrojem v místnosti jsou dvě stropní lampy, dále dekorativní lampa u křesla, světlo zabudované do čela postele, ale také světlo svíčky, které napomáhá k příjemnému a uklidňujícímu působení na rodičku. Všechna umělá světla by měla mít možnost regulace intenzity světla. Díky tomu se může vytvořit v pokoji příjemná atmosféra. Do pokoje jsem také umístnila živé květiny a obrázky na stěny. Další důležitou roli na psychologického působení hraje i použitý
materiál. Použila jsem dřevo na nábytek, bavlněné závěsy na okno a potahy na lůžkoviny. Závěsy u polic jsou bambusové a také koberec má přírodní motiv. Velmi důležitá je také barva stěn. Do obytné části jsem použila žlutý odstín pro sjednocení dřevěných a kovových částí nábytku. Tato barva vytváří pocit tepla, je to optimistická barva, která stimuluje mozek a napomáhá k dobrému trávení. V koupelně a na toaletě je použita jemně růžová barva, která symbolizuje čistotu myšlení, štěstí a romantiku. Snažila jsem se, aby celý prostor působil svěže, prostorně a uklidňujícím dojmem.
M 1:50
7.
VÝTVARNÝ NÁVRH VYBRANÉHO PRVKU VČ. DETAILU A
KONSTRUKCE
Jako návrh vybraného prvku interiéru jsem si zvolila odkládací vozík. Tento vozík není stabilní součástí interiéru porodního pokoje. Slouží jako pomocná odkládací plocha pro asistentku porodu, která v něm má odložen zdravotnický materiál. Může být vyroben v různých kombinacích, např. kov – dřevo, kov – plast. Materiál jsem volila s přihlédnutím na bezpečnostní a hygienické požadavky. Jako konstrukční materiál jsem použila chromovanou ocel. Odkládací desky mohou být vyrobeny z laminované DTD, plastu nebo z umělého kamene Součástí vozíku jsou dvě misky na zdravotní materiál, které jsou vyrobeny z nerez oceli nebo z plastu. Základní konstrukce je svařena a desky jsou na kostru vozíku našroubovány. Misky jsou vloženy volně. Viz. přiložená výkresová dokumentace.
Závěr Záměrem diplomové práce bylo shrnout veškeré požadavky kladené na vybavení interiéru porodního pokoje, ukázat vývoj a možnosti nových technologií a materiálů ve zdravotnictví. Navrhnout příjemný interiér porodního pokoje, ve kterém by se rodička cítila jako doma. Porodní pokoj umožňuje rodit v různých pozicích za použití porodních pomůcek. Zároveň má vytvářet příjemné prostředí pro rodičku a její doprovod. V porodním pokoji byl také vytvořen prostor pro práci porodní asistentky, která musí mít vhodné podmínky pro zodpovědnou a často vyčerpávající práci. Důraz byl kladen na pohodlí, vzdušnost, praktičnost a bezpečnost celého interiéru. Budu ráda, když se má diplomová práce stane inspirací k různým možnostem úprav porodních pokojů v porodních domech. A také bude-li sloužit k zamyšlení nad stávajícím stavem zatím většiny zdravotnických zařízení v České republice.
Summary The intention of the diploma work was to collect all the requirements which are focused on the interior equipments of birth rooms, show the development and the possibilities of new technologies and materials in the health-service. To also design a pleasant interior of the birth room in which the woman in the childbed could feel at home. The birth room enables birth in different positions with the use of birth helps (aids). It should create a pleasant environment for a woman in the childbed and her companion at the same time. In the birth room space was also designed for the work of the birth assistent, which should have the right conditios for responsible and exhausting work at same time. Emphasis was put on comfort , air conditions, functionality and safety of the whole interior. I will be happy if my diploma work became the inspiration for different possibilities to arrange birth rooms in birth houses and if it would serve to encourage thinking about the present state of almost all health-services in Czech Republic.
Použitá literatura Alexandrova technika v těhotenství a při porodu, Brita Forsstromová a Mel Hampsonová, vydalo nakladatelství Barrister & Principal spol. s r.o. Brno, 80-85947-11-0, 1996 Architekt, 12/2005, Architekt OA,s.r.o., Praha Domiciologie – nauka o obývaném prostředí, Ing. Dr. Petr Branecký, vydavatel: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, vydání první,1998, ISBN 80-7157307-8 Ergonomie v bytu v projektu a v praxi, Ing. Arch. Václav Hájek, Praha 2004 Exterier Interier, časopis pre bývanie tretieho tisícročia, júl-august 2003, Slovensko Exterier Interier, časopis pre bývanie tretieho tisícročia, máj-jún 2003, Slovensko Gynekológia a pôrodníctvo, Prof. MUDr. Ernest Dlhoš, DrSc., Prof. Mudr. František Macků, CSc., Vydanie 1. vydavatelstvo Osveta, 1976, 70- 049-76 Gynekologie a porodnictví – učebnice pro lékařské fakulty, kolektiv, AVICENUM zdravotnické nakladatelství, Vydání 1. PRAHA, 1987, 08-006-87 HOME 2006/03, časopis o moderním bydlení, JAGA MEDIA, s.r.o., Praha Interiér – člověk a nábytek, Ing. Petr Branecký, Ing. František Švancara, vydavatel: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, vydání první, 1995, ISBN 80-7157157-1 Interni on line 50, September/2004, FIEG, Milano, Italia Kniha o těhotenství @ porodu, Antonín Pařízek, vydání první, nakladatelství Galén, Praha, 2005, 80-7262-321-4 Moebel interior design 11/05 - international magazíne of design NEUFERT, E. Navrhování staveb, 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2000. 14 s. ISBN: 80901486-6-2. Nová doba porodní, Vlastimil Marek, nakladatelství EMINENT, Praha, 80-7281-091-1 Partner u porodu, Penny Simkinová, nakladatelství The Harvard Common Press, Boston, 1989, vydání první, 80-7203-308-5 Porodnictví, prof. MUDr. Aleš Roztočil,CSc. a kolektiv autorů, vydal: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, vydání první, 2001, 57-865-01 Průvodce porodnicemi České republiky, Kolektiv autorů, nakladatelství Aperio,2002, 80-903087-0-8
Internetové zdroje www.tummytub.co.uk www.sontara.com www.keuco.de www.tyvekprotech.com www.chironax.com www.ppplacek.cz www.corian.com www.ardex.cz www.aquatrade.cz www.topeterm.cz www. bazos.cz www.oras.cz www.rodina.cz www.porodnice.cz www.geburtshaus-jena.de/adresse.html www.erlebnisgeburt.de/gh/raeume.htm www.geburtshaus-hamburg.de/haus/raeume.html www.hebammenpraxis-luebeck.de/home.html www.geburtshaus-kiel.de/willkommen.htm www.geburtshaus-flensburg.de/raeumlichkeiten.htm www.geburtshaus-im-oeco.de/text_konzept_1.php www.geburtshaus-wahrenholz.de/seiten/geburtshaus.html www.geburtshaus-kassel.de/ www.geburtshaus-marburg.de/raeume.htm www.hebammen-weilburg.de/content/raeume.htm www.geburtshaus-muenster.de/dasgeburtshaus.html www.koelner-geburtshaus.de/wir.htm www.geburtshaus-aachen.de/rundgang.htm www.geburtshaus-bonn.de/rundgang.htm www.geburtshaus-werne.de/ www.planet-baby.de/praxis/rundgang.htm www.geburtshaus-nannhofen.de/geburtshaus/raum.htm www.geburtshaus-augsburg.de/impressionen/ www.geburtshaus-ottobeuren.de/geburtshaus.htm www.geburtshausberlin.de/geburtshaus/Raum.htm www.geburtshaus-am-arnimplatz.de/beginn.htm www.rodina.cz/scripts/detail.asp?id=740 www.le-petit-prince.ch/de/petit-prince/visite03.htm www.geburtsvilla-oberburg.ch/raum.html www.geburtshausluna.ch/d/geburtshaus/geburtshaus.htm www.maisondenaissance.fr.fm/ www.geburtshaus.ch/iggh/Aquila/Aquila.html www.geburtshausengadin.ch/geburtshaus/ www.geburtshaus-gr.ch/sites/ueberuns/impressionen.php www.tagmond.ch/Haus.htm
