Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Návrh ateliéru pro výuku designu Bakalářská práce Příloha: konstrukční výkresy vybraného prvku
2009
Eva Šebelová
Ustav n6bytku, designua bYdleni Akademickf rok: 2008/2009
LesnickS a dievaisk6 fakulta
KEPRACE f SNKAIANS TADATTT Zpracovatelka
Eva Sebelov5
Studijniprogram N5bYtek Tvorbaa vlTroban6bYtku
Obor
N6zevt6matu:
N6vrh ateli6ru Pro vfuku desi$nu
Zlsady pro vYPracov5ni:
1. 2. 3. 4. 5.
Historievfukovfch Prostor Specifikacen5rok0 a potieb na interier ateli6rupro design6ry N5vrh Skolnihoateli6rupro 10 -15 studentfr N6vrh typick6hozaiizovacihopiedm6tu Konstrukcevybran6hoprvku a cenov6kalkulace
Mendelova zemdddlskS a lesnick6 W univenita v BrnE .. W
w
%
Rozsahpr5ce:
30 stran pisemn6+ vizualizace+ konstrukdnivfkresy
Seznamodborn6 literaturv: 1. TANGAZ,f. Skota interi roo4ho designu. V Praze:Slovart, 2006.1.44 s. ISBN978-80-7209-8569 . ' 2. NEUFERIE. Navrhov6nistaveb : Piirudkapro stavebniodborniky,stavebniky,vyudujicii studenty. 2. vyd. Praha:Consultinvest,2000. 14 s. ISBN80-901486-6-2
II I
Datum zad6n(bakal5isk6prSce:
iijen 2008
Terminodevzd6nibakal5isk6pr6ce:
duben2009
-i t\.
,7 .i,-.! !"u 7:"t, Eva Sebelov6 ieSitelkabakaliiisk6priice
fu--4
doc. Ing. Josef Chladil, CSc. vedouci Istavu
J
.
ffi*,';;\
zsm6dels[6
e
a
'$t
zr lesnick{ unlvenita {
I
s"Jnt
l-*---
Ing, arch. Boris HSla vedororci pr5ce bakal6isk6
l
1
i
i r,// t ,/ V U.Y
doc. Dr. Ing. Petr HorSiek d6kan LDFMZLUv Brn6
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Návrh ateliéru pro výuku designu zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:........................................ podpis studenta Eva Šebelová
Poděkování
Moje poděkování patří zejména vedoucímu práce, panu Ing. Arch. Borisovi Hálovi, za pomoc a vstřícnost při vzniku této práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Elišce Máchové za ochotu a cenné rady, a v neposlední řadě i rodině a přátelům za podporu během celého studia.
Jméno/Name: Eva Šebelová Název bakalářské práce: Návrh ateliéru pro výuku designu The name of the baccalaureate work: Design of an atelier for teaching design
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá návrhem interiéru standardní učebny jako ateliéru pro výuku designu. Je zaměřena na ideální řešení prostoru v návaznosti na potřeby ateliéru. Důraz je kladen na zajištění celkového využití učebny. Práce vytváří pohled na ateliér jako na místo týmové práce, jehož hlavním významem není jen pracovní dílna, ale i společenská záležitost – možnost setkání s kolegy a odborníky. Část práce je věnována návrhu a konstrukčnímu řešení vybraného nábytkového prvku. Závěrečný text se zabývá celkovým shrnutím mojí práce.
Klíčová slova – ateliér, design, ateliér designu, návrh, tvorba, konstrukce.
ABSTRACT This bachelor thesis deals with the layout of a standard classroom interior as a design training atelier. The thesis pays attention to ideal resolution of the space in connection with atelier requirements. The main stress is put on securing the total use of the classroom. The work looks at an atelier as a place of teamwork which its main function is not only as a practical work-room but also as a place with a social function where you can meet with colleagues and specialists. A part of the text is dedicated to project and structural design of definite furniture items. The final chapter deals with a summary of the entire thesis.
Keywords – atelier, design, design-studio, project, creation, construction.
OBSAH 1. ÚVOD............................................................................................................. 8 2. CÍL PRÁCE .................................................................................................. 10 3. METODIKA PRÁCE ..................................................................................... 11 4. HISTORIE VÝUKOVÝCH PROSTOR .......................................................... 12 4.1. Úvod ...................................................................................................... 12 4.2. Profese designéra ................................................................................. 13 4.3. Výukové prostory v průběhu dějin ......................................................... 15 4.3.1. První lidská společenství ......................................................... 15 4.3.2. Egypt........................................................................................ 15 4.3.3. Antika....................................................................................... 16 4.3.4. Středověk................................................................................. 16 4.3.5. Renesance............................................................................... 16 4.3.6. Baroko ..................................................................................... 17 4.3.7. 19. století ................................................................................. 19 4.3.8. 20. století ................................................................................. 19 4.4. Současnost............................................................................................ 21 5. SPECIFIKACE NÁROKŮ A POTŘEB NA INTERIÉR ATELIÉRU PRO DESIGNÉRY .................................................................................................... 23 5.1. Vybavení ateliéru................................................................................... 23 5.2. Vyhláška MZd. ČR č. 410/2005 Sb........................................................ 26 5.3. Příklady řešení současných ateliérů ...................................................... 28 6. NÁVRH ŠKOLNÍHO ATELIÉRU PRO 10-15 STUDENTŮ ........................... 31 6.1. Navržené půdorysné řešení:.................................................................. 32 6.2. Vizualizace: ........................................................................................... 34 7. NÁVRH TYPICKÉHO ZAŘIZOVACÍHO PŘEDMĚTU .................................. 41 8. KONSTRUKCE VYBRANÉHO PRVKU A CENOVÁ KALKULACE .............. 43 9. DISKUZE...................................................................................................... 44 10. ZÁVĚR ....................................................................................................... 45 11. SUMMARY................................................................................................. 46 12. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY .......................................................... 47 13. INTERNETOVÉ ZDROJE .......................................................................... 49
14. SEZNAM OBRÁZKŮ.................................................................................. 50 15. SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................... 52
1. ÚVOD Pojem design je v poslední době čím dál častěji skloňován v různých souvislostech. Patří k nejužívanějším a nejmódnějším slovům. Slyšíme ho zejména z televize, rádia a dalších médií. Je skloňován tak často, že vznikají i různé zkomoleniny jako např. že je něco „vydesignované“ apod. Design jako slovo se stalo jakýmsi současným trendem, ale to neznamená, že jeho významu a povaze správně rozumíme. Design se uplatňuje ve všech oblastech lidského života, je obsažen ve všech věcech kolem nás. Designér se zabývá věcmi každodenní potřeby, které nás obklopují. Jsou to zubní kartáčky, hrnky, počítače, ale i hračky pro děti či potřeby pro handicapované osoby. Často si ani neuvědomujeme, jak důležitou součástí našich životů může design být. Zasahuje nás jak na veřejných místech, tak doma v soukromí prostřednictvím
používaných
předmětů.
V poslední době také nastal rozmach nejrůznějších televizních pořadů, které se zabývají designem a moderním bydlením. Jsou určeny především pro laickou veřejnost, která nedokáže “jít s dobou“. Většina z těchto lidí žije již dvacet a více let v jednom bytě s jedním nábytkem, který již viditelně dosluhuje. Tyto pořady se snaží ukázat, že se dá bydlet i jinak. Design, stejně jako cokoli jiného, prochází vývojem. Od samotného zrodu v průmyslové revoluci do současnosti prošel významnými proměnami. Určitý trend diktují zejména různé veletrhy a výstavy (Mobitex, Design Block), odborné i laické časopisy (Domus, Möebel Interior Design, Ottagono, Doma atd., Home, Bydlení), dále pak internetové stránky předních firem (Vitra, Moroso, Plank) a v neposlední řadě i televize a celebrity.
Vymezení pojmu design Design zahrnuje nejrůznější odvětví jako např. interiér, nábytek, bytové doplňky, architekturu, urbanismus, ale i grafický a průmyslový design. Je to komplex poznatků mnoha oborů. Přestože se ale s tímto slovem setkáváme denně, jsou mu přisuzovány rozdílné významy. Např. v angličtině se tento termín používá jak ve významu podstatného jména – jako konečný produkt, tak slovesa – proces navrhování. Tím se vymezení samotného pojmu design stává problematickým. Vezmeme-li v úvahu slovo design jako sloveso, je také
8
důležité zmínit v jakém oboru se pohybujeme. Je jisté, že stavební inženýr při formulaci slova design chápe jeho pojetí rozdílně od např. módního návrháře. Inženýr při procesu navrhování postupuje především systematicky až mechanicky, módní návrhář spíše intuitivně a spontánně. Avšak obě tyto formy jsou si navzájem velmi blízké. Jak kvalitní inženýr, tak módní návrhář potřebuje velkou dávku představivosti, a zároveň důkladné znalosti techniky zpracování konkrétního materiálu. Je tedy zřejmé, že všechny oblasti designu vyžadují praktičnost,
funkčnost
a
užitečnost
v kombinaci
s estetickou
stránkou
navrhovaných produktů. Jakákoli chyba v návrhu může přinést vážné problémy, může být drahá, ba dokonce i nebezpečná. Design tak ovlivňuje kvalitu života všech lidí (Pachmanová, 2005). Prof. Ing. Štefan Schneider, Ph.D. definuje design jako „…neoddělitelnou součást našeho každodenního života. Je strategickým obchodním artiklem a synonymem novodobé kultury a civilizace v duchu spotřební společnosti. Pod pojmem design můžeme zahrnout širokou oblast tvořivé práce. Za vším, co design je, se skrývá myšlenka – nápad. ... Pokud má výrobek sloužit svému účelu, měl by oslovit určitou skupinu společnosti, která cítí potřebu jeho použití. Konečná podoba výrobku, jeho design, je odrazem potřeb společnosti, nároků na jejich život, a také souvisí s jejich životním stylem. Odráží atmosféru doby, kvalitu života společnosti, náš vztah k životnímu prostředí...“ „Cílem designu je co nejúčelněji propojit funkční a estetickou složku navrhovaného předmětu. Ve velké míře při tom využívá nové materiály a technologie. Termín design může označovat jak činnost, při které určitý produkt vzniká, tak výsledný produkt této činnosti.“ 1
Volba tématu bakalářské práce byla iniciována nápadem zrealizovat místnost pro studenty, která by sloužila jednak výuce, ale také volnému času studentů. Místnost, kde by mohli pracovat i ve skupinách, radit se, tvořit. Školní studovna totiž nedovoluje rušení okolí, je zaměřena na individuální studium. Problém pak nastává při týmových pracích, studenti jsou nuceni scházet se doma či na veřejných místech, a práce se stává komplikovanější. Řešený ateliér by se tak mohl stát východiskem pro tento problém.
1
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Design
9
2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je navrhnout ateliér pro výuku designu, který by splňoval nároky a požadavky na kvalitní výuku. Je zaměřena především na komplexní řešení prostoru. Snahou bylo vytvořit interiér s variabilním mobiliářem, který by umožňoval různé uspořádání nábytku. Důvodem je zejména potřeba umožnit všechny typy ateliérové práce – kreslení, modelování, ale i práce na počítači apod., příp. jejich kombinace.
10
3. METODIKA PRÁCE Práce je rozdělena do pěti kapitol. V úvodní části se zabývám historií designu jako celku, profesí designéra a výukovými prostorami v porovnání se současností. Následuje část zabývající se specifikací potřeb na učebnu ateliéru v návaznosti na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví ČR. Třetí část se věnuje vlastnímu návrhu školního ateliéru. Je doplněna vizualizacemi pro ucelené přiblížení řešeného prostoru. V předposlední části jsem se zaměřila na konkrétní návrh daného zařizovacího předmětu. Na to navazuje poslední pátá kapitola, která se zabývá konstrukcí vybraného prvku a jeho přibližnou cenovou kalkulací.
11
4. HISTORIE VÝUKOVÝCH PROSTOR 4.1.
Úvod Formování designu jako samostatné disciplíny začíná v období průmyslové revoluce. Existuje však mnoho názorů, které tvrdí, že designér se zrodil už v pravěku, v době začátků používání prvních pracovních nástrojů. Vznik myšlenky člověka o určité věci a dále její přizpůsobení anatomii lidské ruky, tvoří podstatu designu a základy dnešní moderní disciplíny – ergonomie. Pokud připustíme, že tento primitivní člověk hledal rovnováhu mezi funkcí a formou, je zřejmé, že základem je jeho intelektuální myšlení a potřeba dokonalé formy. V případě pěstních klínů je jasné, že jde výhradně o užitkovou funkci, forma se rozvíjí až později s dalšími pravěkými nástroji (nůž, sekera, oštěp). Ve
starověku
se
v souvislosti
s pokračující
dělbou
práce
konstituovaly profese, jejichž nositelé vykonávali činnosti podobné pracovní náplni dnešních designérů. „Například architekti a stavitelé lodí či vozů vzhledem ke složitosti i samotným rozměrům svých „produktů“ využívali kresbu jako prostředek komunikace s těmi, kdo přímo svýma rukama realizovali stavbu budovy, lodě či vozu. Proces navrhování se tu tedy oddělil od procesu materiální realizace – pokud se cosi podobného odehraje v kontextu sériové mechanizované výroby, zrodí se designér“ (Kolesár, 2009:21). Středověk je charakteristický vydělením určitých specialistů, kteří se zabývali návrhem rytin na nábytku, tapiseriemi, dekory apod., od výrobců. Byli vyčleněni z tradičního řemesla, protože své studie nevyráběli. Nejvýznamnější osobností z řad designérů v období před průmyslovou revolucí je jistě Leonardo da Vinci, jehož racionální myšlení a uplatňování dosažených informací v praxi se nejvíce podobá současnému
designérovi.
Svědčí
o
tom
nejen
jeho
návrhy
nejrůznějších strojů, ale i studium anatomie, či jiných oblastí vědy.
12
Obr. 1: Létající stroj Leonarda da Vinci
„Závěrem shrňme, že už před průmyslovou revolucí můžeme vystopovat formování specifik, která ve svém komplexním propojení vytvořila novou profesi designéra“ (Kolesár, 2009:22).
4.2.
Profese designéra Období průmyslové revoluce přineslo rozvoj v nejširším slova smyslu, zejména pak vynález parního stroje Jamese Watta. Objevují se již dvě skupiny lidí – návrháři, pro něž je charakteristická vědeckovýzkumná činnost, technický experiment a intuice, a výrobci, kteří pracují se strojem. James Watt se dále zabýval architekturou. „V roce 1801 realizoval projekt sedmiposchoďové přádelny vlny v Salfordu poblíž Manchesteru, první skeletové stavby využívající materiál, který se stal pro průmyslovou revoluci přímo symbolický – železo“ (Kolesár, 2009:27). Měl schopnost chápat souvislosti v technických problémech, proto pro něj bývá užíván termín univerzální projektant – inženýr.
Obr. 2: Parní stroj Jamese Watta
13
Obr. 3: Keramická dílna J. Wedgwooda
Dalším tvůrcem designu jako samostatného oboru byl Josiah Wedgwood. Zabýval se inovací výrobních technologií, používal parní stroj pro výrobu keramiky. Zaměstnával řadu dekoratérů a modelářů, docházelo tak k rozčlenění výroby na proces návrhu a realizace. Z toho vyplývá, že design je založen především na týmové práci. Wedgwood vynikal moderním myšlením, projevovalo se tím, že navrhoval výrobky založené na racionální jednoduchosti, tvar přizpůsoboval užitkové funkci a sériové výrobě. Prodej uskutečňoval prostřednictvím katalogů a výstav. Průmyslová revoluce však přinesla i řadu nevýhod. Anonymní sériová výroba přinesla s sebou strach odběratelů, kteří neměli důvěru v hrubé výrobky vyráběné neosobními stroji. Tento problém byl vyřešen tak, že na výrobek byly naaplikovány ornamenty. Ty zpravidla výrobky omezují – mizí užitková hodnota. Rozvoj dekoratérství však vyžadovala zbohatlá střední vrstva, která toužila po uznání sociálního statutu ve společnosti a přisvojovala si historické slohy. Tím vzniká nekvalitní brak, přezdobenost, chybí vkus i míra. Evropa v tomto ohledu za světem značně zaostávala. „První železný most v Rakousku byl například postaven o čtyřicet let později než v Anglii a ještě ke všemu v den svého slavnostního otevření spadl. Šlo o most v Badenu u Vídně dokončený v roce 1815“ (Kolesár, 2009:30). rozpolcený
Rakouská přístup.
monarchie
měla
Mechanizovaná
k industrializaci výroba
přinášela
poněkud vidinu
ekonomického růstu, ale i obavu ze sociálních pohybů. Nakonec však převážil průmyslový rozvoj, a tak vzniká Thonetův podnik.
Obr. 4: Thonet č. 14
Obr. 5: Thonet č. 14
14
V počátečním období jeho výroby převládá biedermeier a později druhé rokoko. Poté začíná experimentovat – zdokonaluje výrobní postupy (přechází od ohýbání klížených dýh ke svazkům tenkých prutů dřeva). V roce 1851 získává na výstavě v Londýně bronzovou medaili za dekorovaný nábytek. Roku 1856 byla založena první plně sériově mechanizovaná továrna v Koryčanech, kde plně využívá ve výrobě parní stroje. Dochází k velkému technickému pokroku – ohýbání jediného prutu dřeva – vzniká nejznámější židle, model č. 14. Jejími největšími přednostmi byly: minimální počet dílů a nejnižší materiálové a
montážní
náklady.
Došlo
k optimalizaci
mezi
praktičností
a jednoduchou formou. Pro movitější zákazníky pak byly vyráběny i židle
v novogotickém
a
novorenesančním
slohu.
Prodej
byl
uskutečňován prostřednictvím katalogů, obchodních poboček a výstav. Důležitým
krokem
bylo
i
zavedení
sociálních
opatření
pro
zaměstnance.
4.3.
Výukové prostory v průběhu dějin V historii vzdělávání je velmi složité vystopovat prostory pro výuku designu. Neexistuje žádná ucelená literatura zabývající se touto problematikou. Text je tedy zaměřen především na existenci určitých typů škol. V průběhu dějin je patrný posun z místa pracoviště do ateliéru univerzity. 4.3.1.
První lidská společenství V prvních lidských společenstvích docházelo především ke
spojení výtvarné práce se zabezpečením základních životních potřeb – zachováním rodu, lovu a pěstování plodin. Umění tak bylo přejímáno nápodobou nebo od šamanů a náčelníků, které v dnešním pojetí můžeme chápat jako zástupce dnešních učitelů.
4.3.2.
Egypt Dějiny Egypta se vyznačují důrazem na formální dokonalost
a vytříbenost vkusu. I zde existují umělci a mistři, ale jedná se o velmi úzkou vrstvu. V obecné rovině výchovy se umění
15
nevyučuje, probíhá pouze výuka písma, které má kresebný charakter. 4.3.3.
Antika Ve starověkém Řecku představovalo umění dokonalost,
harmonii
a
technicky
vyřešenou
činnost.
Klasická
antika
nerozlišovala mezi uměním a technikou – umělec byl ten, který vynikal v řemeslné výrobě, hodnotila se obtížnost zpracování a přínos obci. V řeckých městských státech se šířilo učení filozofů – Platón, Aristoteles, Sokrates. Učení umělců tak probíhalo především v dílnách, později vznikají umělecké školy – první byla v Sykioně. Její vliv se postupně rozšířil do celého Řecka. Vzděláváni byli pouze chlapci, cvičili se v grafickém projevu. Antický Řím nepřinesl žádné nové umělecké postupy, prakticky pouze napodoboval řecké vzory.
4.3.4.
Středověk K rozvoji umění ve středověku přispěla nejvíce církev
a feudální páni, jejichž zakázky zapříčinily rozvoj řemeslníků, jejichž zaměstnáním se stala výtvarná práce. Se vznikem měst roste specializace těchto řemeslníků a vytváří se první cechy, které slouží na jejich ochranu. Prostory mistrů a učňů se tedy omezily pouze na specializované dílny. Postupem doby vznikají první manufaktury vhodné pro složitější výrobu.
4.3.5.
Renesance Počátky
renesance
přináší
zlepšení
podmínek
pro
uměleckou činnost. Formují se nové názory, postupy a techniky (perspektiva,
olejomalba).
Osobností
italské
renesance
je
Leonardo da Vinci, který spojuje vědecké a umělecké poznání, umění je pro něj nejvyšší společenská hodnota.
Umělci se
postupně odpoutávají od cechů a dílen, jsou zakládány akademie – v první polovině 15. století byla založena Cosimem de` Medici Florentská akademie, později vznikají i další - literární a kreslení.
16
4.3.6.
Baroko V období baroka existuje nadále vyspělé řemeslo, vznikají
manufaktury
–
výroba
neestetických
užitkových
předmětů
a módních výrobků. Tehdejší feudální společnost podporovala práci umělců, vzniká řada škol, avšak obecná výchova stojí proti výuce umění. V 18. století se formují dvě oblasti tvorby – geometrická metoda založená na používání pravítek, měřítek, návodů a předloh, a umělecká výchova – jde o akademickou výuku, kopírují se antické vzory. Dochází k rozvoji zejména kreslířských škol. V Římě je založena Akademie di San Lucca (1588) a poté dochází k zakládání dalších uměleckých škol – Paříž 1664, Vídeň 1692, Petrohrad 1764, Londýn 1768. Umělci se začínají soustřeďovat kolem Akademie krásných umění – pořádají se první výstavy – 1665 v Louvru. Vzniká Akademie věd (17. století), Škola kreslení pro řemeslníky (École royale gratuite de design - 1776), která podporovala manufakturní uměleckou výrobu. Francie tak získává v umění přední postavení. V Čechách
sílí
vliv
učitele
národů
-
Jana
Ámose
Komenského, který zdůrazňuje význam výtvarných činností a nutnosti předškolní výchovy. Vzniká Společnost neznámých učenců (Olomouc, 1746), Učená společnost v Praze a Královská česká společnost nauk. V letech 1709 - 1711 neúspěšně končí snaha o založení Akademie umění, ale až roku 1796 vzniká Společnost vlasteneckých přátel umění, která podmiňuje založení Akademie výtvarných umění v Praze (10. 9. 1799). Výuka zde probíhá již v ateliérech, v počátečních letech má škola spíše řemeslnou povahu, teoretická výuka zde neexistovala.
17
Obr. 6, 7: Malířský a sochařský ateliér AVU Praha
Obr. 8, 9: Grafická a štukatérská dílna AVU Praha
18
4.3.7.
19. století 19.
století
průmyslových
je
hnutí.
charakteristické Nejsilnější bylo
vznikem v Anglii,
umělecko-
zakládají se
uměleckoprůmyslová muzea a galerie. Sloužily jako vzorkovny pro zlepšení úrovně estetické kvality výrobků a povzbuzení dobrého vkusu veřejnosti. Ve zbytku Evropy získává umění praktický význam – zakládají se muzea, sbírky, pořádají se kurzy pro pracující… Veřejnost je orientována k umění – dochází k tzv. „socializaci umění“.
4.3.8.
20. století Ve dvacátém století se setkáváme s pokusy o jednotu
výtvarné kultury. Objevuje se několik uměleckých směrů jako purismus, neoplasticismus a formalismus. V roce 1919 byla založena mezinárodní experimentální vysoká škola – Bauhaus. Zakladatelem byl německý architekt Walter Gropius. „Výuka architektů a návrhářů tam probíhala přímo v dílnách. Návrhy, vzešlé z týmové práce v ateliérech a určené pro průmyslovou výrobu, měly vysokou výtvarnou úroveň“ (Mikušová, 1990:17).
V
Obr. 10: Bauhaus – dílna 1928-1929, diskuze studentů
19
V Čechách bylo v roce 1908 založeno umělecké hnutí Artěl – ateliér pro výtvarnou práci. Impulzem k jeho vzniku bylo založení uměleckých dílen v Mnichově, Drážďanech a ve Vídni. Členové Artělu se snažili zkrášlit funkci a nalézt novou formu domácího užitého umění. Pracovali v ateliéru, měli vlastní výstavní a prodejní prostory.
Obr. 12: Leták vytvořený pro poradnu Artělu
Obr. 13: Prodejna Artělu
Obr. 11: Značka Artěl
Funkcionalismus – jeho rozvoj nastal po první světové válce jako reakce na přezdobenost a secesi. To vyvolalo v některých tvůrcích absolutní odmítnutí dekorací – Adolf Loos článek „Ornament a zločin“. Mladí umělci byli inspirováni Le Corbusierem, či
holandskými
architekty.
Vznikají
stavby
s viditelným
konstrukčním systémem, používají se nové materiály, např. beton. Byla postavena řada vynikajících funkcionalistických veřejných a průmyslových staveb i soukromých vil (vila Dr. Müllera v Praze, 1930, Adolf Loos, vila Tugendhat v Brně, 1930, Ludwig Mies van der Rohe)“ (Mikušová, 1990:20). Bydlení je charakteristické 20
předimenzovanými prostory a jednoduchým kvalitním nábytkem, ale i minimálními byty novodobého bydlení. Sériová výroba nábytku je zajišťována firmami Thonet a UP závody Brno (Jan Vaněk).
Obr. 14: Projektový výkres - Norman Bel-Geddes, USA 1929
4.4.
Současnost „V minulých
epochách
bylo
vytvořeno
množství
věcí
s vysokou estetickou úrovní. Jejich konkrétní historická forma (tvar i celkové pojetí) je výsledkem závislosti na způsobu života lidí, systému
návyků
a společenských
norem,
na
praktických
i duchovních nárocích určitého etnika, na vytváření osobitého obytného i pracovního prostředí, na přírodních podmínkách. Je závislá také na tom, co lidé konkrétní doby a společenské třídy pokládají a mohou pokládat za dobré a krásné, na tom, co je jim dostupné“ (Mikušová, 1990:22). Současný designér musí vyhovovat potřebám a nárokům dnešní společnosti, proto často dochází ke spojení historie s přítomností. Znovu se objevují ve značné míře dekorace v kombinaci s použitím nejmodernějších materiálů, uplatňuje se inspirace v přírodě. Na základě toho vznikají organické tvary nejrůznějších předmětů a budov, které připomínají ať už podmořský svět, či vesmírnou galaxii. Rozvoj designu přinesl jednak volný trh - EU, ale zejména nové technologie – počítače, komunikace, internet a průmyslové postupy, systémy CAD/CAM,
21
rychlé
vytváření
nanotechnologie,
prototypů, která
trojrozměrná
umožňuje
vytváření
stereolitografie,2 tzv.
„chytrých“
produktů. Nemůžeme ani opomenout zvýšení počtu majetnějších zákazníků. Ačkoli design přestává být doménou jen těch nejbohatších, stylové produkty za rozumnou cenu poskytují zákazníkům nové možnosti (např. IKEA). V současné době je studium umění a designu zajišťováno celou řadou státních i soukromých škol – středních i vysokých. Studenti pracují samostatně nebo ve skupinách, převážně v ateliérech pod vedením kvalifikovaných architektů, umělců a profesorů. Neodmyslitelným pomocníkem je počítač. Studenti dále mají možnost využít výměnných pobytů či studijních stáží po celé Evropě i v USA, kde mohou čerpat jak inspiraci, tak zkušenosti a cenné rady svých zahraničních kolegů. Děti do 15 let jsou připravovány na základních uměleckých školách nebo v kurzech či kroužcích.
Obr. 15: Mobilní telefon IPHONE, Apple – USA, 2007 Osobní počítač CIGARRO, Elephant design – Japonsko, 2000 MP3 přehrávač IPOD, Jonathan Ive, Apple – USA, 2001 Židle MEDASLIM, Alberto Meda, Vitra – Německo, 2004
2
Metoda, při které se vytváří model postupným vytvrzováním fotopolymeru (plastické hmoty citlivé na světlo) pomocí UV laseru, dostupné z: http://robo.hyperlink.cz/rapid/main05.html
22
5. SPECIFIKACE NÁROKŮ A POTŘEB NA INTERIÉR ATELIÉRU PRO DESIGNÉRY Babyrádová (2005) uvádí, že školní ateliér je místnost určená k výuce výtvarných disciplín. Požadavky na ateliér vychází z potřeb pro technicko-umělecké obory (architektura, výtvarné umění) a pro odbornou výtvarnou pracovnu či dílnu. Jedná se především o požadavky na prostory pro kreslení, ateliéry, dílny, zkušebny, sbírky apod. (Neufert, 1995). Některé předpisy se řídí vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
5.1.
Vybavení ateliéru
Vybavení ateliéru se odvíjí od potřeb výtvarníka. Musí obsahovat vše, co je potřebné pro pohodlnou práci, tj. nábytek, pomůcky a osvětlení. Ateliér je místností multifunkční, proto je nezbytné zajistit jeho plynulý chod vhodnou kombinací nábytku a pracovních pomůcek. Nezbytností jsou dostatečně velké stoly, pracovní plocha by měla umožňovat regulaci výšky a úhlu sklonu, židle by měly být pohodlné a výškově nastavitelné, většinou bez područek. Dále je nutné zajistit dostatek odkládacího a úložného prostoru a součástí by měla být šatna - místo na uložení svršků studentů. Podle Hazukové aj. (1986) se pro výtvarnou práci doporučuje místnost, která je světlá a dostatečně prostorná. Měla by být osvětlena přirozeným světlem a nutností je zavedení vody. Jednotlivé požadavky: -
Podlaha – nejvhodnější krytina – PVC tmavé barvy (snadná údržba, omyvatelnost, desinfekce)
-
Stěny a strop – bílá, případně světlá barva
-
Nábytek – lehký, umožňující variabilní uspořádání
-
Skříňky na výtvarné potřeby, pomůcky a materiály – lépe nižší
-
Okna – umožňující zatemnění
-
Umyvadlo s tekoucí vodou – co největší, odtok velkého průměru
-
Koš na odpadky - běžný
23
Ateliér by měl být v ideálním případě doplněn kabinetem, který by sloužil jako knihovna. Měl by umožňovat uskladnění výtvarných potřeb a pomůcek (např. keramická hlína) a krátkodobou archivaci studentských prací.
Požadavky na prostor v technických disciplínách vychází ze základního vybavení rýsoven. Minimální světlá výška místnosti je 2600 mm, „denní osvětlení se navrhuje v závislosti na jejím funkčním využití a na délce pobytu osob. V odůvodněných případech lze navrhovat sdružené, popřípadě umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami. Pobytové místnosti musí mít zajištěno přímé nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace tepla“.3 Potřeba místa je dána velikostí stolů, pohybuje se od 3,5 do 4,5 m2. Minimální rozměr pracovního stolu je 1200 x 800 mm, pevná výška by měla být 720 +/- 15 mm, u nastavitelných stolů 680 - 760 mm. Rozměry pracovní židle stanovuje norma ČSN EN 1335-1: hloubka sedáku je předepsána na 380 – 450 mm, minimální šířka sedáku na 360 mm a výška se pohybuje v rozmezí 420 - 480 mm v případě spojení sedáku a opěráku, 420 – 510 mm u židlí s přestavitelným sedákem nebo opěrákem (Brunecký, 2009).
Obr. 17: Dopad světla zleva zezadu při psaní, při rýsování zleva zepředu
Obr. 16: Pracoviště v rýsovně
3
Vyhláška 137/1998, dostupné z: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=103
24
Pro uchovávání výkresů se využívá plechové skříně o rozměrech 1360 x 950 x 1000 mm. Jedná se o uložení v horizontální poloze. Je praktičtější jak z hlediska obsluhy a menšího poškození výkresů, tak vzhledem k možnosti využití horní plochy jako odkládacího prostoru. Místnost by měla být orientována na sever a měla by být umístěna nejlépe pod střechou. Okna by měla tvořit 1/3 až ¼ podlahové plochy, mělo by být zajištěno rovnoměrné denní osvětlení zleva, příp. v kombinaci s dalším horním osvětlením (Neufert, 1995). Při návrhu učebny pak musíme dodržovat specifické požadavky na základní vybavení rýsovacího pracoviště (Neufert, 1995:270): rýsovací stůl o rozměrech pro DIN A0 – 92 x 127 cm prkno pevné nebo nastavitelné skříň na uchovávání výkresů v horizontální poloze ve stejné výšce jako rýsovací stůl, současně slouží jako odkládací plocha otáčecí židle pojízdná, nastavitelná deska s rýsovacím strojem umělé osvětlení místnosti 500 lx, rýsovací pracoviště 1000 lx další příslušenství: odkládací stolní plochy, skříně na uchovávání plánů ve svislé nebo vodorovné poloze, vhodné minimálně pro DIN A0.
Obr. 18: Plechová skříň na výkresy
Obr. 19: Velikost rýsovací desky
25
5.2.
Vyhláška MZd. ČR č. 410/2005 Sb. „Vyhláška č. 410/2005 Sb., obecně stanovuje požadavky na prostorové
podmínky,
vybavení,
provoz,
osvětlení,
vytápění,
mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid školských zařízení.“4
5.2.1.
Prostorové podmínky „V prostorech zařízení pro výchovu a vzdělávání s výjimkou
škol v přírodě a provozoven pro výchovu a vzdělávání musí na 1 žáka připadnout v učebnách nejméně 1,65 m2, v odborných pracovnách, laboratořích a počítačových učebnách, v jazykových učebnách a učebnách písemné a elektronické komunikace nejméně 2 m2.“ 5 „Podlahy
v
zařízeních
pro
výchovu
a
vzdělávání
a provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí odpovídat charakteru činnosti upravené zvláštním právním předpisem a musí být snadno čistitelné.“ 6
5.2.2.
Vybavení nábytkem „Pracovní stoly musí mít matný povrch. Při používání tabule
musí být dodržen zrakový úhel maximálně 30 stupňů od zadní hrany pracovní plochy prvního stolu žáka před tabulí.“ 7
5.2.3.
Osvětlení „Ve vnitřních prostorech budov zařízení pro výchovu
a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání, určených k dlouhodobému pobytu žáků, musí být vyhovující denní osvětlení odpovídající normovým hodnotám.“ 8
4 5
6
Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=462 § 4 odst. 2 zákona č. 410/2005 Sb., 6) § 7 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb § 4 odst. 4 zákona č. 410/2005 Sb., 8) § 33 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na
výstavbu. 7 § 11 odst. 1 zákona č. 410/2005 Sb. 8 § 12 odst. 1 zákona č. 410/2005 Sb. 12) ČSN 730580-1,2,3.
26
„V prostorech určených pouze ke krátkodobému pobytu je možné použít celkového sdruženého osvětlení. Dále je možné je použít v případech uvedených v normě (při skupinovém vyučování s různým uspořádáním pracovních míst v prostoru nebo v dílnách při potřebě osvětlit stíněné povrchy).“ 9 „Pro většinu zrakových činností v zařízeních i provozovnách pro výchovu a vzdělávání se vyžaduje směr osvětlení zleva a shora, umístění řad svítidel u umělých osvětlovacích soustav rovnoběžně s okenní stěnou nad levý okraj lavic.“ 10
5.2.4.
Mikroklimatické podmínky „Stavební řešení budov zařízení pro výchovu a vzdělávání
a provozoven pro výchovu a vzdělávání musí být navrženo tak, aby povrchová teplota vnitřních částí obvodových stěn nebyla podstatně rozdílná od teploty vzduchu, a to jak v letním, tak v zimním období roku.“ 11 „V místnosti, kde je použito přirozené větrání okny, musí být okna zajištěna proti rozbití v důsledku průvanu. Ovládání ventilačních otvorů musí být dosažitelné z podlahy.“ 12 „Prostory zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání určených k dlouhodobému pobytu musí být přímo větratelné.“ 13
5.2.5.
Zásobování vodou „Zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovny pro
výchovu a vzdělávání musí mít zajištěnu dodávku tekoucí pitné vody podle zvláštního právního předpisu. Na 1 žáka školy musí být k dispozici nejméně 25 l vody na den.“ 14
9
§ 12 odst. 2 zákona č. 410/2005 Sb. 13) ČSN 360020.
10 11 12 13 14
§ 15 odst. 1 zákona č. 410/2005 Sb. § 17 odst. 1 zákona č. 410/2005 Sb. § 17 odst. 2 zákona č. 410/2005 Sb. § 19. 2 zákona č. 410/2005 Sb. § 20 zákona č. 410/2005 Sb., 10) § 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
27
5.3.
Příklady řešení současných ateliérů Ateliéry VUT Brno: FSI – průmyslový design:
Obr. 20, 21 : Ateliéry fakulty strojního inženýrství - průmyslový design, VUT Brno, 2009
28
Obr. 22 : Ateliér fakulty strojního inženýrství - průmyslový design, VUT Brno, 2009
FA:
Obr. 23, 24 : Ateliéry fakulty architektury, VUT Brno, 2009
29
6. NÁVRH ŠKOLNÍHO ATELIÉRU PRO 10-15 STUDENTŮ Pro tento návrh byla vybrána místnost v 2. patře budovy B MZLU v Brně. Jedná se o standardní učebnu, kde se v současnosti nachází sbírka brouků. Cílem bylo vytvořit v budově univerzity prostor, který bude sloužit nejen jako ateliér, ale také místo týmové práce a bude vytvářet možnost setkání s kolegy a odborníky.
Obr. 25, 26, 27: Současný stav učebny sbírky brouků
30
Celková plocha navrhovaného ateliéru je 72, 029 m2 a je určena pro výuku 10 – 15 studentů. Prostor je poměrně stísněný, je nutné ho doplnit o kabinet či pracovnu vyučujícího, která by sloužila k uskladnění knih, pomůcek a jako krátkodobý archiv studentských prací. Nyní je umožněn přímý přístup ze současné sbírky brouků do sousední místnosti, bylo by tedy nutné v případě rekonstrukce tuto místnost uvolnit pro zmiňovaný kabinet. V ateliéru se rovněž musí dodržovat bezpečnost práce stanovená zákonem MŠMT č. 561/2004.15 Odborná učebna, či dílna, musí být opatřena Provozním řádem, který musí obsahovat pokyny, jak postupovat v případě nebezpečí či úrazu. Na běžně dostupném místě by se také měla nacházet lékárnička a telefonní čísla na záchranou službu, policii a hasiče.
6.1.
Navržené půdorysné řešení:
Vstup z chodby Obr. 28: Navržené půdorysné řešení
15
Dostupné z: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakony/Uplne_zneni_SZ_317_08.pdf
31
Legenda: 1) stůl
7) věšák
2) složené kreslířské stojany
8) projektor
3) židle
9) umyvadlo + odpadkový koš
4) plechová skříň na výkresy
10) odpočivné sezení
5) policový systém
11) světlo
6) nika s plastovými boxy
Návrh je koncipován jako soubor několika zón, které jsou nezbytné pro aktivní využití prostoru. Jedná se o zónu pracovní (kreslení, modelování, práce na PC), odpočivnou a konverzační, odkládací (šatna), prostor pro učitele a úložný prostor (pomůcky, osobní věci studentů). Celý interiér je založen na variabilitě. Ateliér je dimenzován pro dvanáct studentů. Počet vychází z rozměrů místnosti a z požadovaného množství prostoru na jednoho studenta. Je vybaven třinácti stoly (12 pro studenty a 1 pro vyučujícího) a dvanácti kreslířskými stojany. Stoly jsou řešeny jako dva samostatné soubory – podstavce, s deskou v horizontální poloze, které jsou výškově nastavitelné. Židle jsou voleny jednoduché, bez područek, výškově nastavitelné, pojízdné. Úložný prostor vytváří dvě plechové skříně na výkresy, policový systém a dvě niky s úložnými plastovými boxy. Na stěně vedle dveří je umístěn věšák. Místnost je dále doplněna o plátno s projektorem, umyvadlo a odpadkový koš. Na stěnách jsou připevněny kovové lišty, na které se pomocí magnetů mohou umisťovat práce studentů apod. Odpočivné sezení vytváří jednoduchá dvojmístná pohovka a několik taburetů. Podlahu místnosti tvoří marmoleum tmavě šedé barvy, stěny jsou opatřeny nátěrem žluté barvy, strop je v šedém odstínu. Okna jsou opatřena žaluziemi. Jak už bylo řečeno, celý prostor je založen na variabilitě. Stoly tohoto typu byly vybrány zejména díky jejich snadné rozebíratelnosti. V případě umístění kreslicích stojanů do místnosti je nutné tyto stoly rozložit a uskladnit na místo stojanů. Možná je tedy i případná kombinace stolů s kreslířskými stojany.
32
6.2.
Vizualizace:
Obr. 29: Vizualizace 1 – pohled na plátno
33
Obr. 30: Vizualizace 2 – pohled na umyvadlo
34
Obr. 31: Vizualizace 3 – pohled na policový systém
35
Obr. 32: Vizualizace 4 – pohled na vstupní dveře
36
Obr. 33, 34: Vizualizace 5, 6 – detail úložného prostoru, detail odpočivného sezení
Obr. 35, 36: Vizualizace 7, 8 –detail umyvadla, detail policového systému
37
Obr. 37: Vizualizace 9 –varianta prostoru se stojany – pohled na plátno
38
Obr. 38: Vizualizace 10 –varianta prostoru se stojany – pohled na policový systém
39
7. NÁVRH TYPICKÉHO ZAŘIZOVACÍHO PŘEDMĚTU Pro návrh typického zařizovacího předmětu jsem zvolila úložný prostor na pomůcky studentů. Je řešen jako samostatná nika s barevnými plastovými boxy. V prostoru ateliéru jsou umístěny dvě. Koncept vychází z variability místnosti. Stejně tak tato nika je svými malými rozměry lehce přemístitelná v prostoru, je jednoduchá, což koresponduje s ostatním vybavením ateliéru. Plastové boxy barevně dotváří prostor, dají se také pomocí barev roztřídit podle předmětů v nich uložených, příp. každý student může mít zvláštní box pro svoje pomůcky. Zároveň splňují i náročné požadavky na vlhkost ukládaných předmětů – mokré štětce, barvy, tuše apod.
Obr. 39, 40: Vizualizace 11, 12 –návrh úložného systému
40
Obr. 41, 42: Vizualizace 13, 14 – úložný systém v prostoru ateliéru
41
8. KONSTRUKCE VYBRANÉHO PRVKU A CENOVÁ KALKULACE Návrh vychází z potřeb ateliéru – uskladnění pomůcek studentů. Jedná se o dvě
samostatné
skříňky
s plastovými
boxy.
Materiál
korpusu
je
z laminotřískové desky s dezénem buku se zakončením funkčních hran hranou ABS o síle 2 mm (opět dezén buk). Tento materiál umožňuje snadnou údržbu a vzhledem k použití plastových boxů není třeba přihlížet na zvýšenou vlhkost. Rozměry niky vychází z rozměrů běžně dostupných plastových boxů. Celková výška niky je 1215 mm a vychází z antropometrických zásad – max. výška umožňující dobrý přehled v zásuvkách je 1250 mm. Plastové boxy jsou čtyř rozměrů dle potřeb studentů i uskladňovaných předmětů a dodavatelem je německý výrobce.16 Vzhledem k nízké výšce není tato skříňka kotvena do zdi. Konstrukce niky je řešena jako demontovatelná, použité kování je od firem HETTICH, DELIKA, BARTON a K+S Pozořice. Bližší seznámení s navrženým prvkem poskytují konstrukční výkresy obsažené v příloze.
8.1.
Cenová kalkulace cena za jednotku bez DPH
cena celkem bez DPH
213,80 Kč
1240,04 Kč
16,9 m
4,60 Kč
77,74 Kč
Dřevěný kolík Ø8 x 35
21 ks
0,14 Kč
2,94 Kč
Dřevěný kolík Ø10 x 50
8 ks
0,20 Kč
1,6 Kč
Vrut Ø3,5 x 25
8 ks
0,20 Kč
1,6 Kč
Konfirmat Ø7 x 50
31 ks
0,11 Kč
3,41 Kč
Krytka hlavy konfirmatu
31 ks
0,61 Kč
18,91 Kč
Excentrické spojovací kování RASTEX 15
66 ks
2,48 Kč
163,68 Kč
Kolík TWISTER DU 319
34 ks
1,49 Kč
50,66 Kč
Dvojitý kolík DU 880
16 ks
6,33 Kč
101,28 Kč
Krytky pro RASTEX 15
66 ks
0,33 Kč
21,78 Kč
Kluzák K+S Pozořice
4 ks
0,60 Kč
2,4 Kč
Tavné lepidlo Jowatherm
0,250 Kg
94 Kč
23,50 Kč
Materiál
množství
DTD – L, BK
5,8 m
Hrana ABS, BK
2
Celkem 16
1709,90 Kč
Dostupné z : http://www.vybaveni-skol.cz/produkt/plastovy-box-cerveny/
42
9. DISKUZE V práci se dle mého názoru vyskytuje několik nedostatků. V části zabývající se historií výukových prostor chybí systematický přehled o existenci ateliérů. Je to především proto, že neexistuje literatura zabývající se komplexně touto problematikou. Přesto se mi podařilo určitý přehled vytvořit. Tato část textu je proto zaměřena především na existenci uměleckých škol bez přímé návaznosti na ateliéry. Jako další nedostatek považuji samotný vlastní návrh konkrétního prvku. Navržená nika je možná až příliš jednoduchá, vychází však ze specifického prostředí ateliéru v návazosti na problematičnost ukládaných předmětů. Plastové boxy byly proto vybrány z praktického důvodu – vlhkost, možnost vylití barvy nebo tuše a zároveň z důvodu snadné čistitelnosti. Prostor ateliéru je založen především na jednoduchosti a variabilitě, je zde použit nábytek, který lze snadno přeskupovat či rozebírat. Vše je dotvářeno tmavší podlahou v kombinaci se světlým odstínem stěn.
Práce je účelně vypracovaná pro konkrétní prostor univerzity zejména proto, že snahou bylo vytvořit ateliér v reálných dispozičních rozměrech. Místnost sbírky brouků byla vybrána kvůli volnému přístupu - místnost je přes den otevřená. Měla jsem tak umožněný přístup kdykoli během dne a mohla jsem si tak místnost zaměřit.
43
10. ZÁVĚR Tato bakalářská práce vytváří ucelený pohled na problematiku ateliérových prostor. Vychází z odborných pramenů s přihlédnutím na normy a vyhlášky jednotlivých ministerstev. Vzhledem k tomu, že řešený prostor se nachází v budově školského zařízení, bylo nutné uvést i některé zákony vydané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem práce bylo vytvořit víceúčelový prostor, který by umožňoval všechny typy ateliérové práce, ale sloužil by i jako místo, kam by měli studenti přístup v době svého volného času. Studenti by zde tak mohli nerušeně pracovat v týmech i samostatně. Navrhovaný ateliér byl situován do současné sbírky brouků na MZLU v Brně. Tato místnost se nachází v budově B ve 2. patře. Pro vlastní návrh prostoru ateliéru je jakýmsi synonymem slovo „variabilita“. Vzhledem k malým rozměrům této místnosti byla právě variabilita společně se skladností tím nejdůležitějším. Proto je můj návrh založen právě na těchto vlastnostech. Veškeré vybavení je jednoduché s možností rozebrání. Interiér je řešen pro dvanáct studentů. Obsahuje výškově nastavitelné stoly, otočné, pojízdné a nastavitelné židle, kreslířské stojany, policový systém na ukládání modelů a prací studentů, plechové skříně na ukládání výkresů, odpočivné sezení pro možnost konverzace a vlastní návrh úložného prostoru – niky. Na stěnách jsou umístěny kovové lišty, na které se pomocí magnetů dají umisťovat kresby, plakáty, apod. Vedle dveří je umístěn věšák. Místnost je dále doplněna o umyvadlo s tekoucí vodou, odpadkový koš a plátno s projektorem. Okna jsou opatřena žaluziemi. Korpus niky je z laminotřískové desky s dezénem buku. Boční plochy dílců jsou olepeny ABS hranou (také v dezénu buku). Konstrukční řešení daného prvku je zvoleno jako „demont“. Spojení dílců je pomocí konfirmatů a excentrického spojovacího kování. Celou práci dotváří jak vizualizace navržené skříňky a její konstrukční výkresy, tak vizualizace celého prostoru ateliéru.
44
11. SUMMARY This bachelor thesis creates an integral overview on the problems of atelier space. It is based on specialist sources with consideration to the norms and governing criteria published by the relevant authoritative bodies. With respect to the fact that the space that this thesis deals with is situated in an educational building, it was necessary to imply several laws set by the Ministry of Education. The aim of this work was to create a multipurpose space which would make possible all kinds of atelier work but also would serve as a place where students would have access to during their spare time. Therefore, students would have the opportunity to work individually as well as in teams. The atelier proposed was situated in the current collection of beetles in Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno. This room is located in building B on the second floor. The object of the atelier is to create variety. Considering the small area that the room has, the emphasis is on variety together with providing the minimal use of space through fold-away furniture. Therefore, the project was based on these two qualities. All equipment is simple whilst having the possibility of easy disassembling. The interior is designed for twelve students. It contains: slewing desks and rolling-chairs all with height-adjustability; easels, shelf system for storing student models and drafts; metal cabinets for keeping the designs; resting area for students to talk to each other about their work and the design of the filing space – niche. On the walls there are metal slips on which drawings and posters can be attached. The room is equipped with a washbasin with running water; a bin and a projector with a screen. The windows are equipped with blinds. Corpus of the niche is made of laminate-sliver board with a beech effect. Side boards are beplastered with ABS edge beech designed in beech as well. The constructional solution was selected in order to have easy disassembly. The whole work is completed in visualization of the cabinets, in constructive plans and in the visualization of the whole interior.
45
12. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY 1. Almanach Akademie výtvarných umění v Praze : K 180. výročí založení (1799 – 1979). Praha : Akademie výtvarných umění, 1979. 130 s.
2. BABYRÁDOVÁ, H. Výtvarná dílna. 1. vyd. Praha : Triton, 2005. 289 s. ISBN
80-7254-705-4
(Triton),
ISBN
80-210-3879-9
(Masarykova
univerzita).
3. BRUNECKÝ, P. Standardy nábytku. 1. vyd. MZLU v Brně : MZLU v Brně, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7375-297-2.
4. DROSTE, M. The Bauhaus : 1919-1933 reform and avant-garde. Köln; London : Taschen, 2006. 96 s. ISBN 3-8228-3649-4.
5. ENGELS, H., MEYER, U. Bauhaus – architektur 1919 – 1933. 1. vyd. München : Prestel Verlag, 2001. 143 s. ISBN 3-7913-2535-3.
6. FAIRS, M. Design 21. století : nové ikony designu, od masového trhu k avantgardě. Praha : Slovart, 2007. ISBN 978-80-7209-2.
7. FIELL, Ch., Fiell P. Design pro 21. století. Köln : Taschen, 2004. 191 s. ISBN 80-7209-619-2.
8. FRONEK,
J.
Artěl
:
umění
pro
všední
den,
1908
–
1035.
Praha : Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Argot vitae, 2009. 398 s. ISBN 978-80.7101-081-4 (UPM), ISBN 978-80-87164-12-9 (Argot vitae).
9. HAZUKOVÁ, H., ŠAMŠULA, P. Didaktika výtvarné výchovy I. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 123 s.
10. HAZUKOVÁ, H., ŠAMŠULA, P. Didaktika výtvarné výchovy II. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 159 s.
46
11. KOLESÁR,
Z.
Kapitoly
z dějin
designu.
2.
dopl.
a
rev.
vyd.
Praha : Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2009. 178 s. ISBN 978-8086863-28-3.
12. MIKUŠOVÁ, M. Prostorová a užitá tvorba I. : výtvarné problémy hmotné kultury. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 132 s. ISBN 80-7066-269-7.
13. NEUFERT, E. Navrhování staveb. Příručka pro stavebního odborníka, stavebníka,
vyučujícího
i
studenta.
33.
přeprac.
vyd.
Praha : Consultinvest, 1995. 581 s. ISBN 80-901486-4-6.
14. PACHMANOVÁ, M. Design – aktualita, nebo věčnost? : antologie textů k teorii
a
dějinám
designu.
1.
vyd.
Praha
:
uměleckoprůmyslová, 2005. 189 s. ISBN 80-86863-05-0.
47
Vysoká
škola
13. INTERNETOVÉ ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Design http://robo.hyperlink.cz/rapid/main05.html http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=103 http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=462 http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakony/Uplne_zneni_SZ_317_08.pdf http://www.vybaveni-skol.cz/produkt/plastovy-box-cerveny/ http://www.converter.cz/fyzici/images/watt-transmise.png http://www.wedgwoodmuseum.org.uk/home http://equatorlive.com/jjjj/files/2009/02/thonet14.jpg http://www.thonet.it/it/thonet14.gif http://www.delika.cz/ http://www.hranipex.cz/cs/ http://www.kronospan.cz/ http://www.hettich.com/cz/ http://www.barton.cz/
48
14. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Létající stroj Leonarda da Vinci Obr. 2: Parní stroj Jamese Watta Obr. 3: Keramická dílna J. Wedgwooda Obr. 4: Thonet č. 14 Obr. 5: Thonet č. 14 Obr. 6, 7: Malířský a sochařský ateliér AVU Praha Obr. 8, 9: Grafická a štukatérská dílna AVU Praha Obr. 10: Bauhaus – dílna 1928-1929, diskuze studentů Obr. 11: Značka Artěl Obr. 12: Leták vytvořený pro poradnu Artělu Obr. 13: Prodejna Artělu Obr. 14: Projektový výkres - Norman Bel-Geddes, USA 1929 Obr. 15: Mobilní telefon IPHONE, Apple – USA, 2007 Osobní počítač CIGARRO, Elephant design – Japonsko, 2000 MP3 přehrávač IPOD, Jonathan Ive, Apple – USA, 2001 Židle MEDASLIM, Alberto Meda, Vitra – Německo, 2004 Obr. 16: Pracoviště v rýsovně Obr. 17: Dopad světla zleva zezadu při psaní, při rýsování zleva zepředu Obr. 18: Plechová skříň na výkresy Obr. 19: Velikost rýsovací desky Obr. 20, 21, 22 : Ateliéry fakulty strojního inženýrství - průmyslový design, VUT Brno, 2009 Obr. 23, 24 : Ateliéry fakulty architektury, VUT Brno, 2009 Obr. 25, 26, 27: Současný stav učebny sbírky brouků Obr. 28: Navržené půdorysné řešení Obr. 29: Vizualizace 1 – pohled na plátno Obr. 30: Vizualizace 2 – pohled na umyvadlo Obr. 31: Vizualizace 3 – pohled na policový systém Obr. 32: Vizualizace 4 – pohled na vstupní dveře Obr. 33, 34: Vizualizace 5, 6 – detail úložného prostoru, detail odpočivného sezení Obr. 35, 36: Vizualizace 7, 8 –detail umyvadla, detail policového systému
49
Obr. 37: Vizualizace 9 –varianta prostoru se stojany – pohled na plátno Obr. 38: Vizualizace 10 –varianta prostoru se stojany – pohled na policový systém Obr. 39, 40: Vizualizace 11, 12 –návrh úložného systému Obr. 41, 42: Vizualizace 13, 14 – úložný systém v prostoru ateliéru
50
15. SEZNAM PŘÍLOH Konstrukční výkresy: 1-01 – konstrukce skříňky 1-02 – konstrukční vazby č. 01, 02 1-03 – konstrukční vazby č. 03, 04 1-04 – konstrukční vazba č. 05
Kusovník
51
