Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
INTERIÉR PIZZERIE Bakalářská práce Součástí práce je příloha – konstrukční výkres, 2x vizualizace
2009
Petra Junová
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Interiér pizzerie zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:........................................ podpis studenta
Poděkování: Ráda bych poděkovala Ing. arch. Borisi Hálovi za odborné vedení mé práce, za věcné připomínky a rady při jejich řešení. Dále patří velký dík Ing. Zdeňku Holoušovi a Ing. Elišce Máchové za pomoc při řešení konstrukční části této práce. Dále děkuji firmě Garde s.r.o. za poskytnutí mnoha informací a výpočet ceny mnou navrženého jídelního stolu. V neposlední řadě děkuji mé rodině za rady při psaní a tvorbě mé bakalářské práce a především za podporu při studiu, protože bez ní by tato práce nikdy nevznikla.
Jméno studenta: Petra Junová Název práce:
Interiér pizzerie
Abstrakt: Ve své práci shrnuji poznatky z oblasti pohostinských interiérů. Popisuji kulturu pizzerií v České republice s jejich přednostmi i nedostatky, analyzuji jejich současný stav a vývoj. Zabývám se historií pizzy a pizzerií ve světě. Popisuji tvorbu interiérů i s jejich nábytkovými komponenty a doplňky. Navrhuji interiér pizzerie do konkrétních prostor a objasňuji své nové řešení. Popisuji původní interiér pizzerie a srovnávám ho s návrhem novým. Práce je završena návrhem a konstrukčním výkresem jídelního stolu a výpočtem ceny za materiál. Klíčová slova: veřejný interiér, pizzeria, pohostinství, restaurace
Name of student: Petra Junová Name of thesis:
Pizzeria interior
Abstract: My thesis involves the findings concerning the interiors of restaurants. I describe the pizzeria culture in the Czech Republic, its advantages and shortages and I try to analyze their condition and development. I deal with the history of pizza and pizzeria restaurants in the world. I try to give a description of the interior designs and its furniture components and accessories. I design a new interior of a particular pizzeria restaurant and defend my solution of the restaurant. I describe the original interior of the restaurant and compare it with the new design. The thesis concludes with the construction design and the technical drawing of a dining table which also involves the calculation of the production cost. Keywords: public interior, pizzeria, catering industry, restaurant
OBSAH: 1
ÚVOD............................................................................................................. 9
2
CÍL ............................................................................................................... 10
3
METODIKA .................................................................................................. 11
4
HISTORIE PIZZY ......................................................................................... 12 4.1 Historický původ pizzy .............................................................................. 12 4.2 Itálie, Neapol ............................................................................................ 12 4.3 Pizza se šíří do celého světa, USA .......................................................... 14 4.4 Etymologie ................................................................................................ 14
5
ZHODNOCENÍ PIZZERIÍ V ČR .................................................................... 15 5.1 Celkové zhodnocení pizzerií v ČR ............................................................ 15 5.2 Zhodnocení vybraných pizzerií v Brně a Praze ........................................ 15 5.2.1 Dobrá řešení ..................................................................................... 16 5.2.2 Špatná řešení .................................................................................... 18
6
INTERIÉRY V POHOSTINSTVÍ ................................................................... 20 6.1 Exteriér a vstup ........................................................................................ 20 6.1.1 Vstup do podniku............................................................................... 20 6.1.2 Vstupní prostory ................................................................................ 20 6.1.3 Zahrádky, předzahrádky.................................................................... 21 6.1.4 Odkládací prostory, šatny .................................................................. 21 6.1.5 Hygienická zařízení pro hosty a personál .......................................... 21 6.2 Odbytová část .......................................................................................... 22 6.2.1 Jídelní prostory .................................................................................. 22 6.2.1.1 Barvy .......................................................................................... 22 6.2.1.2 Prostorové předěly ..................................................................... 23
6.2.1.3 Podlahy ...................................................................................... 23 6.2.1.4 Stěny .......................................................................................... 24 6.2.1.5 Stropy ......................................................................................... 24 6.2.1.6 Osvětlení .................................................................................... 24 6.2.2 Salonky ............................................................................................. 26 6.2.3 Obsluha hostů, nároky na prostor ..................................................... 26 6.2.4 Zařizovací předměty .......................................................................... 27 6.2.4.1 Pracoviště obsluhy, barový pult.................................................. 27 6.2.4.2 Jídelní stoly ................................................................................ 28 6.2.4.3 Sedací nábytek .......................................................................... 29 6.2.4.4 Pomocné stolky .......................................................................... 30 7
PŮVODNÍ STAV ŘEŠENÉHO INTERIÉRU ................................................. 31 7.1 Město UNHOŠŤ, popis prostředí .............................................................. 31 7.2 Původní stav restaurace ........................................................................... 31 7.3 Zhodnocení původního stavu ................................................................... 32
8
NÁVRHOVÁ ČÁST ...................................................................................... 34 8.1 Nový návrh ............................................................................................... 34 8.2 Popis nového návrhu ................................................................................ 37 8.2.1 Podlaha ............................................................................................. 37 8.2.2 Stěny, strop ....................................................................................... 37 8.2.3 Rozmístění zařizovacích předmětů ................................................... 38 8.2.4 Barvy ................................................................................................. 38 8.2.5 Osvětlení ........................................................................................... 38 8.2.6 Topení, vzduchotechnika .................................................................. 39 8.2.7 Dveře, okna ....................................................................................... 39 8.2.8 Hygienická zařízení ........................................................................... 40
8.2.9 Zařizovací předměty .......................................................................... 40 8.2.9.1 Pracoviště obsluhy, barový pult.................................................. 40 8.2.9.2 Sedací nábytek .......................................................................... 42 8.2.9.3 Jídelní stoly ................................................................................ 43 8.2.9.4 Pomocný stůl obsluhy ................................................................ 43 8.2.9.5 Paraván ...................................................................................... 43 8.2.9.6 Ostatní doplňky .......................................................................... 44 9
NÁVRH TYPICKÉHO PRVKU ..................................................................... 45 9.1 Jídelní stůl SIENA .................................................................................... 45 9.2 Výpočet ceny materiálu ............................................................................ 47
10 DISKUZE ..................................................................................................... 49 11 ZÁVĚR ......................................................................................................... 50 12 RESUME...................................................................................................... 51 13 POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................. 52 14 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................... 54
1 ÚVOD V dnešní době je stále více kladen důraz na interiéry pohostinských zařízení. Během historického vývoje pohostinských podniků se značně změnily stravovací návyky a mění se stále v souvislosti se změnami společenskými. V průběhu II. světové války nastal výrazný útlum pohostinství. Po roce 1948 došlo k likvidaci soukromého podnikání, k omezení počtu gastronomických zařízení a jejich úroveň značně poklesla. Po roce 1989 však můžeme v oblasti pohostinství pozorovat obrovský posun kupředu. Dnes si mnoho lidí potrpí na pěkný a upravený interiér, který je mnohdy prvním impulsem k navštívení daného podniku. Lidé požadují příjemné prostředí a především pohodlí. Stravování nesplňuje pouze biologickou potřebu, ale stává se i kulturním posláním. Česká republika se kvalitou pohostinství postupně přibližuje západní Evropě. Po pádu komunismu mají lidé možnost cestovat a poznávat jiné kultury a tedy i stravovací návyky. Vzhledem k rozmachu podnikání, bohatnutí společnosti a možnosti cestování vznikají v ČR restaurace zaměřené na národní kuchyně mnoha zemí s širokou nabídkou různých jídel. Velké obliby v ČR dosáhla hlavně italská kuchyně. Pizzerií je u nás poměrně hodně, ale jejich interiéry jsou často nevkusné a většinou nemají s Itálií mnoho společného, jak jsem zjistila ze svých častých cest po Itálii i běžných návštěv pizzerií u nás. Proto jsem se ve své práci snažila na některé negativní jevy poukázat a nastínit, jak vypadají interiéry v Itálii.
9
2 CÍL Ve své bakalářské práci se zabývám historií pizzy a pizzerií ve světě. Snažím se objasnit původ pizzy a její historický vývoj. Záměrem mé práce je shrnout poznatky o tvorbě interiéru restaurací, popsat tvorbu interiérů včetně jejich vybavení s použitím platných norem a vyhlášek. Analyzuji interiéry pizzerií v České republice a popisuji dobrá a špatná řešení s ohledem na italskou kulturu a tradice. Jako cíl jsem si stanovila navrhnout interiér pizzerie do konkrétních prostor, popsat návrh a obhájit nové řešení, srovnat nové řešení interiéru s původním interiérem a objasnit výhody mého návrhu. Práci završím návrhem jídelního stolu Siena jako zařizovacího prvku s konstrukčním řešením a výpočtem ceny materiálu na jeho výrobu.
10
3 METODIKA Základním pilířem mé práce je odborná literatura, mé dosavadní znalosti získané studiem a poznatky o italské kultuře z cest po Itálii. Informace jsem doplňovala z ověřených internetových stránek. Snažila jsem se také pracovat s příslušnými normami. Pro vypracování bakalářské práce jsem použila počítačové programy Microsoft Office Word, AutoCAD 2008 a Photoshop pro úpravu vyrenderovaných vizualizací.
11
4 HISTORIE PIZZY 4.1 Historický původ pizzy Tenký chléb z mouky a vody je jedním z nejstarších pokrmů na světě. Jeho původ můžeme hledat již v mladší době kamenné (8. – 9. století př.n.l.). Lidé si postupně receptury upravovali a přidávali další ingredience. Například staří antičtí Řekové nazývali tento plochý chléb plakous a dochucovali jej bylinkami, cibulí a česnekem. Od Řeků tento pokrm převzali i staří Římané. Dalšího předchůdce dnešní pizzy nalezneme i u perského panovníka Dária (521 - 485 př.n.l.). Jeho vojáci pekli nad ohněm na svých štítech tenký chléb a posypávali ho sýrem. Římský básník Publius Vergilius Maro (z 1. století př.n.l.) ve své básni Aeneid popisuje tenký chléb jako jedlý talíř nebo podnos, který se pokrývá dalšími pochutinami. Tyto typy tenkého chleba pocházejí většinou z oblasti Středozemního moře. Z původní antické receptury vychází dnešní italská Focaccia, což je tenký chléb, vyráběný ze stejného těsta jako je pizza. Upečená Focaccia má prohlubně vzniklé propichováním těsta při pečení, což se dělá proto, aby nevznikaly bubliny. Dnes se Focaccia používá jako příloha k jídlu nebo jako chléb na sendviče. Španělé plochý chléb nazývají Coca. Ten znají v Katalánsku, Andoře i na Baleárských
ostrovech.
Obyvatelé
města
Museros,
poblíž
Valencie,
si dodnes myslí, že dnešní pizza vznikla u nich a po moři se dostala do Itálie. Z jejich velkého přístavu se totiž plavily lodě hlavně do italské Neapole. Dalším obdobou tohoto pokrmu je řecká Pita, turecká Pide nebo německý Flammkuchen. Po světě můžeme nalézt nespočet obdob a druhů tohoto pokrmu v Mexiku Quesadillu, ve Francii Soccu, na Blízkém východě Manakish, v Indii Parathu a v jižní Asii Naan.
4.2 Itálie, Neapol Přes to, že pokrmy podobné pizze se již více než 2000 let jedí všude po světě, nejtypičtějším místem pro pizzu je Itálie. Až po objevení Ameriky v 16. století dovezli Španělé do Itálie rajčata, která jsou nezbytnou součástí typické italské
12
pizzy. Mnozí Evropané rajská jablka považovali za jedovatá a začali je jíst jen velmi chudí obyvatelé Campanie (kraj kolem Neapole). Postupem času je začali dávat na tenké chleby, které pak pekli. Pizza, jak ji známe dnes, vznikla v Neapoli až v 18. století. Do roku 1830 se pizza prodávala pouze ze stánků na ulici. Pizzerie Port´Alba v Neapoli se pyšní tím, že je první pizzerií na světě. Vznikla v roce 1830 a ve stejných prostorech funguje dodnes. Původně se pekly pouze dva druhy pizzy – Marinara a Margharita. Marinara je nejstarší a dávají se na ni rajčata, oregano, česnek, olivový olej a bazalka. Margharitu poprvé připravil pekař Raffael Esposito. Ten pracoval od roku 1880 v pizzerii Brandi, kde pro královnu Margharitu upekl pizzu a ozdobil ji v barvách italské trikolory – zelená bazalka, červená rajčata, bíla mozzarella. Na královninu počest byla pojmenována Margharita.
Obr. 1. Pizzeria Port´Alba
Obr. 2. Pizzeria Brandi
Pravá italská pizza musí být pečena v peci na dřevu při teplotě 485°C ne déle než 60 – 90 sekund. Musí mít minimálně 30 cm průměr. V Itálii byla dokonce zřízena asociace s názvem jménem Verace Pizza Napoletana, která kontroluje správnou přípravu těchto dvou druhů pizzy. Na ty nejlepší pizzy se používají podlouhlá rajčata typu San Marzano, která rostou pod Vesuvem, a mozzarella z buvolího mléka. V Itálii se pizza peče buď do kulatého tvaru, nebo jako pizza al metro, ta se poté
může
rozřezat
na
díly
a
prodávat
ve
fast
foodech
a bufetech, nebo se v restauracích peče do délky „al metro“ podle počtu osob, kteří
si
ji objednali,
a
každých
několik
centimetrů
pizzy
může
mít jiné ingredience, dle přání zákazníka.
13
4.3 Pizza se šíří do celého světa, USA Pizza se postupem času rozšířila do celého světa a obrovský úspěch slavila především v Americe. Tam se dostala s prvními italskými imigranty v 19. století. Poprvé se pizza začala prodávat ve Philadelphii. První americká pizzerie však byla pravděpodobně otevřena v roce 1905 na Manhattanu ve čtvrti Little Italy a jmenovala se Lombardi's. Další pak následovala v roce 1924. Brzy si tento pokrm získal velikou oblibu a rychle se šířil do všech částí Ameriky. Postupem času vznikaly celé řetězce fast food restaurací, které nabízely pizzu – v roce 1943 Domino's Pizza, která nabízela i odvoz domů, dále Pizza Hut, Godfather's Pizza, Bertucci's a mnoho dalších. Bratři Celentanovi v roce 1957 přišli s novinkou – vyráběli pizzu zmraženou, což se později stalo opravdovým hitem. V Americe je dodnes typické podávání pizzy ve fast foodech. Pizza si získala oblibu nejen díky své chuti, možnosti volit různé varianty, ale také proto, že strávník k jídlu nepotřebuje talíř ani příbor. Americká pizza je však velmi odlišná od typicky italské, těsto je i několik centimetrů vysoké a místo rajčat se často používá kečup.
4.4 Etymologie První zmínka o slovu pizza bylo poprvé zaznamenáno v roce 997 n.l. ve městě Gaeta v jižní Itálii a pochází z latinského textu. Původ slova je však dost nejasný a existuje několik teorií o jeho vzniku: •
Ze starého německého slova “bizzo" nebo “pizzo", které znamená sousto. Toto slovo bylo přineseno do Itálie při invazi Lombardů v 16. století.
•
Z latinského
slova
“pinsa",
které
znamená
zploštění
a
vztahuje
se ke zpracování těsta. •
Z italského slova “pizzicare", které znamená vytrhnutí a odkazuje na to, že pizza bývá rychle vytažena z pece.
•
Z latinského slova “picea”, které popisuje zčernání chleba v peci nebo černý popel, který se shromažďuje na dně pece.
•
Z arabského slova “pita”, které vzniklo z Babylonské tradice a odkazuje se na chléb všeobecně.
•
Ze starořeckého slova “pikte", které vyjadřuje kynutí těsta.
14
5
ZHODNOCENÍ PIZZERIÍ V ČR
5.1 Celkové zhodnocení pizzerií v ČR Celkové zhodnocení pizzerií v celé ČR by nebylo možné, z důvodu značného
množství
pizzerií,
kvalitně
zhotovit.
si ke zmapování vybrala dva velké zástupce ČR
Z tohoto
důvodu
jsem
- Prahu a Brno. Vzhledem
k tomu, že Praha i Brno jsou poměrně velká města, můžeme zde najít mnoho pizzerií nejrůznější kvality. Oblíbenost pizzerií je v ČR poměrně vysoká. Ve větších městech je těchto podniků nespočet a snad i v každém menším městě nějakou pizzerii najdeme. S kvalitou interiéru a často i nabízených služeb je to horší. V České republice mají majitelé pizzerií mnohdy zkreslenou představu o pravých interiérech italských restaurací. V Itálii jsou interiéry spíše jednoduché, bez zbytečných dekorací. V České republice jsou interiéry mnohdy přezdobeny a přeplněny zbytečnými věcmi. V ČR se často objevují pizzerie s výmalbou zdí, která představuje italskou městskou ulici, to bychom v Itálii také těžko hledali. V ČR je to však snaha co nejvíce přiblížit prostor italské atmosféře, což se v některých případech podaří, ale častěji se z tohoto záměru stane kýč.
5.2 Zhodnocení vybraných pizzerií v Brně a Praze Při hodnocení pizzerií se zaměřuji pouze na interiér podniku. V žádném případě nemám v úmyslu hodnotit kvalitu služeb ani personálu. Všechny
hodnocené
podniky
jsem
navštívila
z důvodu
seznámení
se s atmosférou prostředí, moje kritika tedy není závislá jen na fotografiích, které mohou často pozměnit skutečné působení interiéru, zejména barev a světel.
15
5.2.1 .2.1 Dobrá řešení Aldente Trattoria Italiana, Vězeňská 4, Praha 1
Obr. 3. Aldente
Obr. 4. Aldente - přízemí
Příjemná italská restaurace s rodinnou atmosférou. Interiér je selský, přitom velice vkusný. Není přeplněný, ani prázdný. Barvy jsou teplé a v kombinaci s umělým osvětlením působí velmi vlídně. Výraznou dekorací jsou zde velké obrazy, které dokreslují atmosféru.
Pizzeria Grosseto, Květnové náměstí 11, Průhonice – Praha
Obr. 5. Grosseto – 1.patro
Obr. 6. Grosseto – přízemí
Pizzeria Grosseto vypadá velmi italsky. Je umístěna do velkého dvoupatrového prostoru. Přiznání trámů a cihlových zdí dodalo interiéru venkovský styl. Pizzeria působí přátelsky a vlídně. Do druhého patra jsou jídla posílána pomocí plošinky a kladky, což je zajímavé řešení. Méně povedeným prvkem je reklama Campari na zdi.
16
Ristorante Piazza, OC Omega, Náměstí Svobody 9, Brno
Obr. 7. Ristorante Piazza
Ristorante Piazza se pyšní moderním interiérem. Teplá oranžová barva v kombinaci s tmavým dřevem působí útulně. Kontrast představuje velké akvárium, které částečně nahrazuje živé květiny. Dalším výrazným prvkem je kulaté osvětlení. Oranžová barva je v restauraci dominantní a při umělém osvětlení dodává interiéru jiskru.
Giardino ristorante, Černopolní 54, Brno
Obr. 8. Giardino ristorante - salonek
Obr. 9. Giardino ristorante - bar
Ristorante Giardino je zařízena ve velkolepém stylu. Interiér je velice odvážný. Jsou zde sladěny určité prvky, které není jednoduché použít společně. Zlatá stěna se zelenými květinami, vedle ní temně červená stěna s odlišnými květinovými motivy. Barový pult z kovu a na něm opět jiná květinová dekorace. Je zde použito sklo, dřevo i kov. Interiér je velice zajímavý a odvážný, výsledek vkusný.
17
5.2.2 .2.2 Špatná řešení Pizzerie Pavaon, Lovosická 21, Praha 9
Obr. 10. Pizzerie Pavaon
Obr. 11. Pizzerie Pavaon
Pizzerie Pavaon nemá jasně vyhraněný styl a interiér vůbec nevyvolává dojem pizzerie. Neobvyklým prvkem je anglická telefonní budka, která se do podniku nehodí. Osvětlení i nábytek je celkem vkusné a v jiném interiéru by mohly vypadat velmi dobře. Šedá barva stěn působí fádně.
Pizzerie Kaskáda, Voskovcova 1075, Praha 5
Obr. 12. Pizzerie Kaskáda
Obr. 13. Pizzerie Kaskáda - salonek
Tento interiér nemá jasný styl provedení. Působí poněkud zastarale a levně. Prostor restaurace s velkými okny na ulici je velmi zajímavý, není však zajímavě využit. Barevná vitráž nad okny se jeví kýčovitě. Salonek restaurace vypadá jako velmi nemoderní obývací pokoj a nepůsobí příjemně.
18
Pizzerie Árčí, Úpatní 1, Brno
Obr. 14. Pizzerie Árčí
Obr. 15. Pizzerie Árčí
Interiér této pizzerie působí selsky. Výrazně červená barva je až příliš křiklavá a do selského stylu se nehodí. Interiér je přeplněn věcmi, které porušují jeho vzdušnost. Slámové přístřeší ani kormidlo nenavozují pocit italské restaurace. Reklamní ubrusy od pivovaru působí nevkusně a nepoukazují na kvalitu pizzerie.
Italská restaurace Toscana, Zemědělská 55, Brno
Obr. 16. Restaurace Toscana - bar
Obr. 17. Restaurace Toscana
Interiér této restaurace je přeplněn suchými květinami a jinými ozdobami a působí velmi nepřehledně. Interiér je opět laděn do venkovského stylu, který ovšem s italským venkovem nemá mnoho společného. Ve snaze zútulnit prostor použil majitel mnoho dekorací, které společně vytvářejí chaos.
19
6 INTERIÉRY V POHOSTINSTVÍ 6.1 Exteriér a vstup 6.1.1 Vstup do podniku Neupravený vstup, nedostatečná reklama, špatné osvětlení, opadaná omítka či restaurace bez vnějšího jídelního lístku mohou navodit dojem, že se jedná o podnik nízké kvality. Je tedy důležité věnovat pozornost exteriéru restaurace, protože právě ten naláká do pohostinství nejvíce hostů. Již vnější úpravou tedy dáváme najevo, o jaký typ podniku se jedná a jakou kvalitu může host očekávat. Je vhodné umístit před vchod květiny, večer svíčky a rozmanitou výzdobu dle ročního období, svátků. Vnější úprava podniku by měla navazovat na okolí. Důležité je také osvětlení exteriéru, které může být součástí světelné reklamy.
6.1.2 Vstupní prostory Po prvním dojmu, který navodí úprava exteriéru, na návštěvníka zapůsobí vstupní prostory či zádveří. Kromě estetického dojmu je důležité, aby tento prostor poskytl hostům snadnou orientaci. Přístupové cesty zaměstnanců a zásobování není vhodné sloučit se vstupním prostorem pro hosty. Vstup do restaurace je vhodné řešit přes zádveří nebo jiný vstupní prostor, který pomůže zmírnit tepelné rozdíly interiéru a exteriéru. U menších podniků může být spojena vstupní část s odbytovou, což umožní lepší využití prostoru restaurace. Nejmenší hloubka zádveří stanovená normou je 1200 mm. Pokud je v zádveří výškový rozdíl interiéru a exteriéru vyrovnán pomocí schodů, je nutné, aby za vnějšími dveřmi byl dodržen rozměr 1200 mm a před vnitřními 1500 mm. Zádveří je nutné dostatečně osvětlit. Vstupní dveře do podniku musí být z bezpečnostních důvodů otevíratelné ven. Bezbariérový přístup vyžaduje šířku dveří minimálně 900 mm a překonání výškových rozdílů pomocí rampy. Pokud umístění rampy není z důvodu malých
20
prostor možné, musíme před dveře umístit zvonek. Zdravotně postižení si zavolají obsluhu, která jim pomůže výškový rozdíl překonat.
6.1.3 Zahrádky, předzahrádky Propojení interiéru s exteriérem je velice efektivním krokem obzvlášť v letních měsících, kdy hosté přednostně vyhledávají restauraci s posezením venku. Pracovní zázemí obsluhy je v letních měsících možné umístit přímo na zahrádku či předzahrádku. Pokud je pracovní zázemí v interiéru, je nezbytné, aby se nekřížily cesty personálu a hostů a aby od baru na zahrádku nevznikla cesta delší než 30m. Na zahrádkách je nutné správně vyřešit večerní osvětlení. Dále je vhodné zajistit sluneční clony pomocí slunečníků nebo pergol.
6.1.4 Odkládací prostory, šatny V každém pohostinském zařízení je vhodné umístit šatnu, věšák nebo věšákovou stěnu. Prostorové nároky na odkládání šatstva jsou dány počtem míst u stolů. Pokud je podnik pro více jak 50 osob, je z bezpečnostních důvodů vhodné mít šatnu s obsluhou. V menších podnicích je možné umisťovat oděvy přímo v odbytovém prostoru na věšáky nebo věšákové stěny. Je však v zájmu majitele restaurace, aby byly věšáky v dohledu hostů, protože majitel restaurace ručí za jejich odložené oděvy. Věšáky je možno v letních měsících uklidit mimo prostor restaurace a zefektivnit tak prostor odbytové části.
6.1.5 Hygienická zařízení pro hosty a personál WC musí být k dispozici ve všech pohostinských zařízeních s konzumací vsedě. Počet WC se odvozuje
od
návštěvníků
počtu a
restauračního
od
možných druhu zařízení.
V restauracích počítáme s 50 % mužů a 50 % žen. WC pro personál musí být oddělen
Počet míst
Záchodové
Pisoár
mísy pro hosty
muži
ženy
≤ 50
1
1
2
≤ 50 – 200
2
2
3
≤ 200 - 400
3
4
6
≥ 400
- stanovit individuálně
Tab. 1. Řešení počtu WC
21
od toalety pro hosty, při počtu personálu větším jak 5 lidí musíme zařídit toaletu zvlášť pro ženy a pro muže. Na WC by se mělo vcházet být ze vstupních prostor restaurace, u menších podniků může být vstup na WC přímo z odbytové části. V tomto případě však nesmí být WC řešeno bez meziprostoru. Umístění WC nesmí narušovat kultivovanost stravování. Rozsah a vybavení hygienických zařízení určuje příloha č. 11 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb. a hygienické předpisy MZd ČR.
6.2 Odbytová část Restaurace by měla plnit vedle stravování také kulturní poslání. Při běžné obsluze počítáme s místem na jednoho hosta 1,5 - 1,8 m2. Dle typu restaurace volíme rozmístění stolů. V luxusnějších restauracích umísťujeme stoly dál od sebe, tak aby vznikl intimní prostor pro hosty. U rychlejšího typu občerstvení můžou být stoly blíže k sobě. Světlá výška restauračních prostor se odvozuje od plochy půdorysu. Při ploše menší než 50 m2 je to 2,5 m, pokud je plocha 50 – 100 m2 je to 2,75 m. Pokud je plocha větší než 100 m2, výška stropu by měla být minimálně 3,0 m. Plocha oken by měla tvořit minimálně 1/10 plochy místnosti odbytové části. V restauraci musí být zajištěno dostatečné vytápění místnosti, dobré odvětrávání, vzduchotechnika, popř. klimatizace. Dle typu restaurace můžeme interiér zařídit speciálními prvky. V pizzerii je to zděná pec na pizzu, která vyžaduje zvláštní nároky na prostor. Ke stavbě pece je nutné přizvat odborníky a nechat tuto práci na nich.
6.2.1 Jídelní prostory 6.2.1.1 Barvy Barvy jsou velice důležitou součástí interiéru. Působí na psychiku člověka a v určité míře ovlivňují jeho chování, nálady, pocit chladu či tepla, chuťové vjemy. Opticky mění prostor, takže díky vhodné kombinaci můžeme například zútulnit prostory s vysokými stropy nebo opticky zvětšit prostory malé. Podstatnou roli v interiéru hraje i barva prostírání, čalounění či závěsů.
22
Studené odstíny se používají hlavně v menších prostorech, protože místnost opticky rozjasňují a zvětšují. Teplé odstíny naopak místnost zmenší a zútulní.
Barvami lze ovlivnit také akustické vjemy. Některé barvy, zvláště
modré, tlumí vnímání hluku. Oranžová barva působí vesele, vzbuzuje pocit čistoty a navozuje pocit tepla. Hnědá působí diskrétně, intimně, někdy až nudně. Jasně červená je temperamentní, divoká a vášnivá. Fialová působí mysticky, symbolizuje hloubku a osobitost. Růžová působí něžně a zároveň zdrženlivě. Modrá symbolizuje vážnost, ticho a působí zamyšleně. Zelená navozuje pocit bezpečí, je symbolem chladu a klidu. Celkově je do restaurací velmi vhodná žlutá barva a její odstíny. Žlutá barva stimuluje žaludek a podporuje komunikaci.
6.2.1.2 Prostorové předěly Vizuální i provozní členění můžeme řešit pomocí prostorových předělů, paravánů, květin, to ale však při zachování přehledu po celém odbytovém prostoru. Paravány se používají zejména k dělení velkých prostor restaurací, k oddělení určitých zón. Vedle oddělovací funkce často plní i estetickou úlohu. Květiny jsou důležitou součástí interiéru restaurace a plní významnou funkci. Vždy volíme květiny, které jsou odolné a méně náročné. Výrazným dekorativním prvkem mohou být popínavé rostliny
6.2.1.3 Podlahy Podlahy v interiéru zabírají velkou plochu, proto tedy výrazně ovlivňují vzhled celého prostoru. „Vizuálně musí povrchy podlah působit rovinně. Jejich vzorování by nikdy nemělo navozovat pocit plasticity.“ 1 Podlahy v pohostinském zařízení musí být snadno čistitelné, proto není vhodné používat koberce. Nejvhodnější z hlediska hygieny a extrémního zatížení jsou podlahy z PVC, keramická dlažba, podlahy z přírodního kamene, stěrkové podlahy nebo parketové podlahy z tvrdých dřevin s vhodnou povrchovou úpravou.
1
DLABAL, S. 1992. Interiéry v pohostinství. Praha, ABF: ARCH, 49 str.
23
Podlahy by dále měly zajišťovat dobré akustické vlastnosti daného prostoru, nízkou kluznost, hygienické požadavky dle ČSN 744505 a požární bezpečnost. Dle ČSN EN 685 rozdělujeme podlahy dle namáhání do čtyř tříd. Pohostinská zařízení bychom zařadili do 3. třídy. V pohostinských zařízeních počítáme se zvýšeným namáháním podlah, musí tedy být odolné proti nárazu, zatížení a tlaku.
6.2.1.4 Stěny Stěny stejně jako podlahy zabírají značnou část interiéru a musí tedy plnit, vedle hygienických a akustických požadavků i estetickou úlohu. Běžnými úpravami jsou postřiky a porézní nátěry, které plní hlavně hygienické požadavky. Dále se začaly hojně uplatňovat papírové a textilní tapety. V restauracích se dává přednost tapetám omyvatelným. Povrchy stěn se však dají vyřešit nejrůzněji podle fantazie architekta. Dalším významným faktorem při úpravě stěn je jejich obložení, tak se chrání stěny před poničením.
6.2.1.5 Stropy Stropy lze řešit různými způsoby. Lze je pojednat výtvarně pomocí různých podhledů nebo plasticky pomocí výškových rozdílů či příček. Lze je efektivně osvítit různými typy osvětlení. Stropy tvoří také značnou plochu interiéru a i jimi lze prostor výtvarně upravit.
6.2.1.6 Osvětlení Správně zvolené osvětlení je velmi důležité. Světlo se totiž odráží od ostatních materiálů a vytváří specifickou atmosféru. Správně umístěné osvětlení, jeho intenzita i barva může ovlivňovat náladu hostů i jejich chuťové vjemy. V interiérech restaurací většinou počítáme s osvětlením umělým. Přirozené osvětlení je vhodnější z ekonomických důvodů a kvalitnější z hlediska spektrálního složení světla.
Ne v každém prostoru je však možné přirozené
osvětlení využít. „V zásadě rozlišujeme dva druhy světel: difuzní a směřované. Difuzní se vyznačuje měkkými, plynulými stíny bez kontrastního ohraničení. Při kombinaci
24
difuzního a směřovaného osvětlení má být intenzita směřovaného osvětlení až 10 x větší než difuzního.“ 2 Restaurace s výškou stropu do 3 m by měla být osvětlena intenzitou osvětlení v rozmezí 200 – 300 lx. Každý materiál a barva má také svou vlastní odrazivost světla. Světlé odstíny odráží daleko více než tmavé. Hrubé povrchy daleko méně než jemné. Dle směřování světla rozlišujeme světlo: • Přímé, které soustřeďuje světelný tok přímo. Při tomto osvětlení vznikají velké stínové kontrasty. • Převážně přímé, které směřuje hlavně jedním směrem, zbytek jde do stran. Kontrasty se zmenšují. • Smíšené, které není přímo namířené, nevytváří tvrdé stíny. Tento typ je vhodný do pohostinství, protože je to kombinace difuzního a přímého osvětlení. • Převážně nepřímé vrhá většinu světla na stropy a jen nepatrná část jej dopadá na stěny a podlahu. Tento typ neoslňuje a vytváří intimní atmosféru. Důležitá je barva stropu, od kterého se odráží většina světla. • Nepřímé osvětlení nevrhá žádné světlo přímo na osvětlovaná místa. Světlo se pouze odráží od odrazových ploch. Je to efektní osvětlení, které je však nákladné a málo účinné. Není vhodné do společenských prostor, protože způsobuje optické zploštění předmětů a nevrhá stíny. Světelné zdroje: • Žárovky Svítí teple bílou barvou, provoz je bez blikání, mají neomezenou možnost tlumení a malé rozměry. Žárovky však mají vyšší spotřebu. • Žárovky halogenové Halogenové žárovky mají oproti obyčejným žárovkám zvýšenou účinnost. Vyzařují silné světlo. Spektrum halogenových zdrojů se velmi blíží spektru slunečních paprsků, je tedy možné při stmívání plynule přecházet z denního osvětlení na umělé.
2
DLABAL, S. 1992. Interiéry v pohostinství. Praha, ABF: ARCH, 48 str.
25
• Výbojky, zářivky Mají vysoký světelný výkon a dlouhou životnost. Barva je podle druhu lampy a jsou omezeně tlumitelné. Mají hospodárný provoz. Svítidla: Typ svítidla volíme především dle vzhledu. Vedle estetické funkce však musí zajišťovat také dobrý rozptyl a usměrňování světla. Při rozsvícení design svítidla není nápadný, při zhasnutém světle však vyniká a stává se dekoračním prvkem interiéru. Dalším důležitým prvkem je snadná čistitelnost svítidla a jednoduchá výměna žárovek.
6.2.2 Salonky Salonky jsou vhodné především pro uzavřenou společnost, pro oslavy, rauty, promoce, svatby. Do salonku je vhodné umístit židle a stoly, které se dají jednoduše
přemisťovat,
a
lze
z nich
tvořit
posezení
vhodné
k různým
příležitostem. Důležitá je tedy vysoká variabilita prostoru.
6.2.3 Obsluha hostů, nároky na prostor Rozmístění jídelních stolů by mělo umožňovat obsluhu hosta z pravé strany. Jen při lavicovém či boxovém sezení se počítá s obsluhou z čela stolu. V každém případě musí mít personál dostatek prostoru kolem každého stolu, tak aby mohl bezpečně a pohodlně každého obsloužit. Stoly mohou být uspořádány geometricky či volně, vždy záleží na daných prostorech. Při geometrickém uspořádání se zvyšuje přehlednost po restauraci, může to však působit fádně. Naopak volné uspořádání stolů působí velmi zajímavě. Při každém uspořádání musíme brát v úvahu prostor u vchodu do restaurace, kde musí být dostatek volného místa pro hosty, kteří čekají na uvedení ke stolu. Uspořádání také musí umožňovat
snadný průchod
od vchodu k nejvzdálenějšímu stolu restaurace, k barovému pultu a toaletě. V luxusních restauracích je vhodné mít více místa na flambování, servírovací vozíky s nabídkou dezertů či jiných pokrmů. Někdy se dokonce jídlo
26
připravuje přímo před zraky hostů, v tomto případě je nutno s místem navíc počítat dopředu. Při sezení musí být odstup stolu od stěny min. 750 mm. Již samotná židle potřebuje plochu 500 mm, tak aby se dala jednoduše vysunout. Slouží li místo u zdi zároveň jako průchod je potřeba tuto vzdálenost zvětšit na min 1000 mm. Při průchodu restaurací potřebuje personál na průchod uličkou šířku minimálně 850 mm.
6.2.4 Zařizovací předmět 6.2.4.1 Pracoviště obsluhy, barový pult
Obr. 18. Bar a zázemí
V barovém zázemí tráví obsluha nejvíce času. Bar musí být navržen tak, aby byl pro personál co nejpohodlnější. Při navrhování je důležité si uvědomit, jaký typ nápojů a jídel se zde bude připravovat a jaké spotřebiče a potřeby zde budou uloženy. Je nutné počítat se dřezem, odkapávačem, kávovarem, výčepním zařízením, výrobníkem ledu, lednicí, mrazákem, kasou. Musí zde být dostatečný prostor na uložení nádobí, nápojů. Dále je většinou nutné umístit pod bar pivní sudy, přepravky s nápoji, odpadkový koš. Barové zázemí by tedy mělo
27
poskytovat dostatek prostoru. Je vhodné, když má obsluha od baru dokonalý přehled po celém interiéru a blízko ke kuchyni. Rozměry záleží především na výtvarném ztvárnění barového pultu, ale některé dimenze se musí dodržet. Výška pracovního pultu je nejčastěji 900–1000 mm. Při stanovení hloubky barového pultu je třeba brát v úvahu, jestli je pult používán i k sezení zákazníků nebo jen k práci obsluhy. Pokud je pracovní pult určen i k sezení, pak je vhodná hloubka 600 - 800 mm + 200 mm barového pultu. Výška barového pultu, u kterého sedí zákazníci, je 1100 mm. Je také nutné vyřešit podpěru nohou, která může být součástí barového pultu nebo barové židle a má být ve výšce 200 – 400 mm od země. Na každého hosta u baru by měla být délka barového pultu 600 mm. Barový pult, který slouží pouze pro práci obsluhy, mívá hloubku 600 – 800 mm. (Obr. 18) Hloubka prostoru mezi barovým pultem a zázemím je minimálně 800 mm. Hloubka zázemí se doporučuje 600 mm, u horní skříňky nebo police 400 mm. Výška dosahu průměrně vysokého člověka je 1950 mm, ve větší výšce by tedy neměly být umístěny žádné běžně používané věci.
6.2.4.2 Jídelní stoly Rozměr jídelní desky je závislý na mnoha faktorech. Je odvozen zejména od způsobu podávání jídel, druhu jídel, formálnosti či obřadnosti podniku. Rozměr jídelního stolu určuje počet stolujících osob i typ sedacího nábytku a jeho šířka. Klíčová je však vzdálenost mezi lokty stolujících osob. Optimální šířka pro jednu osobu je 550 – 600 mm. V luxusnějších podnicích se tato šířka může zvětšit až na 750 mm. Pro komfortní a pohodlné sezení potřebuje jedna osoba šířku jídelního prostoru 600 mm a hloubku 400 mm. V interiéru restaurace se často tento rozměr z kapacitních
důvodů nedodržuje. Tento deficit lze
částečně napravit přidáním další odkládací plochy, tj. například servírovacího stolku. Délka stolu je násobkem počtu vedle sebe stolujících osob a optimálního rozměru stolování pro jednu osobu. Uprostřed stolu je vhodné mít pás široký 200 mm na odkládání misek, kořenek, dekoračních předmětů, květinové výzdoby atd. Optimální šířka jídelního stolu je 850 - 950 mm, taková šířka umožňuje i sváteční prostírání.
28
Pro interiér restaurace je s ohledem na
1 – 2 osoby
750 mm
2 osoby
850 mm
3 osoby
950 mm
4 osoby
1050 mm
5 osoby
1100 mm
navrhování
6 osoby
1200 mm
musíme najít optimální řešení tak, aby bylo
7 osoby
1300 mm
stolování pohodlné pro lidi různého vzrůstu. Výška
8 osoby
1500 mm
jídelní desky se nejčastěji uvádí kolem 750 mm.
9 - 10 osob
1650 mm
využití
prostoru
lepší
volit
stoly
hranatého
půdorysu. Pokud chceme použít kruhové stoly, velikost volíme dle počtu stolujících osob (Tab. 2). Výška stolu je dána rozměry lidského těla a především
výškou
sedáku.
Při
Tato výška vyhovuje průměrně vysoké osobě. Rozdíl mezi horní plochou sedáku a horní plochou
Tab. 2. Rozměry kulatých stolů
stolu je optimálně 300 mm. Nesmíme zapomenout, že mezi spodní hranou lubu a výškou sedáku musí zbývat nejméně 170 mm. Mezi nohami jídelního stolu musí být dostatek místa, aby neomezovaly stolující osoby.
6.2.4.3 Sedací nábytek V restauracích se nejčastěji používají židle s područkami, bez područek nebo lavice, které umožňují větší variabilitu prostoru. Křesílka se v restauracích nepoužívají tak často, jsou vhodná spíš do kaváren a barů. Při řešení rozměrů sedacího nábytku musíme vycházet z rozměrů lidského těla. U sedacího nábytku je nutné, aby byla chodidla po celou dobu sezení pevně na zemi. Od toho se odvíjí výška sedáku, ta je většinou 420 – 450 mm. Při navrhování veřejného interiéru musíme počítat s lidmi různého vzrůstu a různých rozměrů, od toho by se měly odvíjet nejen rozměry, ale i stabilita a bytelnost židle. Šířka sedáku se uvádí min 380 mm Do veřejných prostor je však vhodné umístit židle min 400 mm široké, zvlášť pokud jsou s područkami. Hloubka sedáku se uvádí min 380 mm, ale i v tomto případě je pro průměrně velkého člověka pohodlnější hloubka 400 – 420 mm. Výška bederní opěrky má být 180 mm od sedáku. Celková minimální výška opěrky se udává 280 mm. V restauračním zařízení by dále neměly chybět dětské židličky. U dětských židliček je nejdůležitější zejména bezpečnost, vysoká stabilita a velmi pevná
29
konstrukce. Její rozměry se odvíjí od výšky dítěte, proto je vhodnější umístit do restaurace rostoucí dětskou židli, která se dá přizpůsobit výšce dítěte. Do veřejných prostor bychom měli vybírat čalounění nehořlavé, odolné proti propálení cigaretou a se zvýšenou odolností proti opotřebení. Je vhodné mít čalounění
ošetřené
proti
ušpinění.
Nedoporučuje
se
používat
nábytek
celočalouněný a čalouněné područky. Nejvhodnější je volné čalounění z důvodu snadného praní, popř. výměny poškozeného kusu. Velmi vhodným materiálem jsou polyesterová vlákna Trevira. Použitím těchto vláken jsou splněny evropské protipožární normy a vlastnost vláken se nesnižuje čištěním ani působením UV. Další alternativou protipožární úpravy je plošné nanášení retardérů hoření, které ovšem ztrácí svou účinnost čištěním a proto je nutné je po čase opakovat.
6.2.4.4 Pomocné stolky Servírovací stolky se používají zejména ve vybranějších podnicích pro nabídku nápojů či dezertů. Také mohou řešit situace, kdy nejsou jídelní stoly dostatečně prostorné. Rozměry záleží na konkrétních požadavcích. Zejména v pizzeriích, kde se servíruje tzv. pizza “al metro“, jsou servírovací stolky vhodným doplňkem (více o pizze “al metro“ v kapitole 2.4 Itálie, Neapol). V luxusních restauracích se používají i flambovací vozíky. Ty však vyžadují dostatek místa a vyškolený personál. V běžných restauracích se vyskytují velmi zřídka. Pracovní stolky, neboli keridony, jsou pomocné stolky pro práci personálu u stolu hostů. Pomocný příruční stůl obsluhy je důležitou součástí každé restaurace. Jedná se o stolek na odkládání ubrousků, příborů, různých omáček, kořenek, popelníků nebo jídelních lístků. Součástí stolku můžou být různé police, zásuvky a skříňky. Stolky se vyrábějí z nejrůznějších materiálů. pomocných
Povrchová stolků,
úprava
všech keridonů
a servírovacích stolků však musí být odolná vůči mechanickému poškození, vlhkosti, teplu a alkoholu.
Obr. 19. Pomocný příruční stůl
30
7 PŮVODNÍ STAV ŘEŠENÉHO INTERIÉRU 7.1 Město UNHOŠŤ, popis prostředí Unhošť se nachází asi 21 km od Prahy. Je to klidné město s cca 3500 obyvateli. V poslední době zde však začalo vznikat satelitní městečko. S přílivem nových, poměrně bohatých obyvatel se zvýšila poptávka po lepších restauracích, které zde téměř nejsou. Proto se majitel pizzerie Nico rozhodl pro rekonstrukci svého podniku a zlepšení nabízených služeb.
7.2 Původní stav restaurace
Obr. 20. Původní stav pizzerie
31
7.3 Zhodnocení původního stavu Pizzerie NICO je umístěna do prvního podlaží staršího rodinného domu. Nachází se v ulici Lidická. Okna restaurace jsou orientovaná na západ. Součástí pizzerie je letní zahrádka na terase. Původní interiér nebyl rekonstruován od poloviny 80. let 20. století. Interiér je zastaralý a nemoderní, v celkovém dojmu působí nejednotně a poněkud nevkusně. Sklad potravin je umístěn mimo budovu, na dvoře za domem. Při přestavbě interiéru restaurace je důležité zrekonstruovat i exteriér. Vzhledem k tomu, že je pizzerie umístěna ve starém domě, je vhodné opravit vnější omítku a obložení zdí. Velmi důležitým prvkem je i reklama na budově, která musí být rozhodně změněna ve spolupráci s grafikem. Při přestavbě se zachová původní půdorysné uspořádání. Kuchyň zůstane nezměněna a nebude se do ní zasahovat. Vzhledem k nedostatku místa není v pizzerii pec na pizzu. Používá se pec elektrická, u které není problém dosáhnout požadované teploty, tudíž tímto není zhoršena kvalita podávané pizzy. Přibude pouze okénko z baru do kuchyně. Přestavba zasáhne pouze odbytovou část. Sanitární prostory budou změněny tak, aby odpovídaly hygienickým normám. Při přestavbě bude potřeba srovnat křivé stěny a vyměnit podlahu, která je poničená. Dále bude důležité zkontrolovat elektroinstalaci a topení, tak aby splňovaly nové normy a provést revizi. Podhled se změní a bude nad ním zabudována vzduchotechnika a osvětlení. Z původního interiéru se odstraní podstropní čistička vzduchu. V původním interiéru je spojeno mnoho prvků, které se k sobě nehodí. Základním materiálem je lamino s dezénem dřeva se sytě zeleným odstínem. Tento materiál je použit na barovém pultu, pomocném stolku obsluhy a paravánu. Sedací a stolový nábytek je spíše selského stylu a je vyroben z borovice. Na podlaze jsou použity keramické dlaždice šedo-béžové barvy. Stěny mají hrubou omítku a jsou bílé. Na stropě je klasický bílý kazetový podhled. Výška stropu je 3000 mm. Dveře, okna a některé další prvky jsou z tmavého dřeva. Povedený prvek představuje paraván, ne designem, ale umístěním. Dobře odděluje vstup na toalety od zbytku odbytové části restaurace.
32
Z estetického hlediska tedy bude nutné nahradit veškerý nábytek novým zařízením. Dále bude změněn podhled, podlaha i pojetí stěn. Vymění se svítidla. Celkový vzhled restaurace se změní, podnik však zůstane esteticky začleněný do okolního prostředí. Bude se tedy jednat spíš o podnik venkovského stylu, který nebude působit příliš moderně.
Obr. 21. Původní dispoziční řešení
33
8 NÁVRHOVÁ ČÁST 8.1 Nový návrh
Obr. 22. Denní pohled
Nový návrh se věnuje pouze interiéru odbytové části. Je nutné rekonstruovat i vstupní prostory, exteriér a sociální zařízení, to však není náplní této práce. Sociální zařízení je řešeno pouze v půdorysu, dle platných hygienických norem.
Obr. 23. Denní pohled
Obr. 24. Denní pohled
34
Obr. 25. Denní pohled
Interiér jsem se snažila navrhnout tak, aby co nejvíce ladil s daným prostředím. Jelikož se pizzerie nachází v malém městě, spíše vesnici, snažila jsem se pizzerii navrhnout v selském stylu. Interiér by měl být v souladu s umístěním
v příslušném
domě,
takže
bude
nutná
alespoň
částečná
rekonstrukce exteriéru.
Obr. 26. Noční pohled
35
Restaurace by měla působit přátelsky a měla by sloužit ke každodenním návštěvám.
Nejedená
podnik, kam se
budou
se lidé
o
přepychovou rádi
vracet,
restauraci, především
ale
o
kvůli
příjemný
příjemnému
prostředí, které je na část dne přenese do slunné Itálie. Inspirací při tvorbě návrhu mi byly interiéry vesnických domů v Toskánsku. Celková
půdorysná
plochu 69,5 m2.
plocha
Restaurace
je je
121,21
m 2.
zařízena
Z toho pro
odbytová
maximálně
část 35
má
hostů.
Z toho vyplývá, že na jednoho hosta připadá plocha 1,9 m2. Výška stropu po snížení sádrokartonovým podhledem je 2,6 m.
Obr. 27. Nové dispoziční řešení
36
8.2 Popis nového návrhu 8.2.1 Podlaha Podlaha restaurace bude z masivního dubového dřeva. Použiji podlahu z prken. Dubové
dřevo
má
dostatečnou
tvrdost.
Dřevěné podlahy jsou do veřejného interiéru vhodné
z hlediska
snadných
oprav
zařazena
v třídě
poškozených míst. Podlaha
je
Obr. 28. Podlaha
Diamond/Uniq, která je určena pro vysoké komerční zatížení. Do restaurace jsem vybrala podlahu 037533 – dub přírodní. Podlahu prodává firma Pergo. Podlahy Pergo jsou v souladu s protipožárními předpisy ČSN EN 13501-1.
8.2.2 Stěny, strop Na stěny se použije matný benátský štuk. Je to technika typicky italská a hojně se v Itálii používá. Na zdech bude odstín světle šedý RAL 9002. Na strop se připevní podhled PK 21 od firmy Garde. Konstrukce je křížová z pozinkovaných CD profilů, spuštěná na přímých závěsech, uchycených v původním podhledu ocelovými hmoždinkami. Protipožární sádrokartonové desky jsou 15 mm silné. Tato konstrukce vykazuje požární odolnost 60 minut. Sádrokartonové desky budou dokončeny matným benátským štukem žluté barvy RAL 1018. Po obvodu stěn bude podhled odskočen o 150 mm z důvodu umístění nepřímého osvětlení. Strop se použitím
Obr. 29. Stěna
podhledu sníží o 400 mm. Nad podhledem se umístí vzduchotechnika. Podhled i výmalbu zajistí firma Garde s.r.o. Cena matného benátského štuku je 680 Kč/m2. Cena
Obr. 30. Strop
podhledu je 920 Kč/m2.
37
8.2.3 .2.3 Rozmístění zařizovacích předmětů Rozmístění stolů zůstane zachováno z předchozího návrhu. Nejvýraznější změnou bude použití lavice pod okny místo židlí. Zvýší se tím variabilita rozmístění stolů kolem lavice. Pomocný stolek obsluhy, bar i paraván zůstávají na stejném místě jako v původním návrhu. Původní rozmístění je vhodné a kromě téměř nepatrné změny polohy stolů není důvod jinak zasahovat do původní kompozice. Kolem každého stolu bude dostatečný prostor pro průchod obsluhy tj. min 800 mm.
8.2.4 Barvy Celková barevnost bude laděna do zelených, červených a bílých tónů. Nábytek bude z tmavého ořechu, podlaha z přírodního dubu. Celkovému rozjasnění interiéru napomůže žlutý strop. Interiér bude prosvětlený. Design paravánu spojí všechny použité barvy do jednoho celku. V interiéru použiji ubrusy a záclony, tak jak bývá v Itálii zvykem. Ubrusy i závěsy mají béžovou barvu. Osvětlení má sytě červená stínítka. Čalounění lavice i židlí bude zelené.
8.2.5 Osvětlení Po obvodu stěn nad podhledem bude umístěno neonové osvětlení, u kterého lze měnit intenzitu světla. Tím se zajistí nepřímé osvětlení. Osvětlení baru i stolů obstará svítidlo stejného typu. Použiji lustr č. 36646/32/10, který prodává firma Elsvit za cenu 3020 Kč za kus. Dále bude bar osvětlen zářivkami umístěnými pod barovou deskou a pod první policí na stěně. Tyto zářivky zajistí dostatečné prostředí.
prosvětlení
pracovního Obr. 31. Svítidla
38
8.2.6 .2.6 Topení, vzduchotechnika Vzduchotechnika bude zcela nová, zabudovaná nad podhledem místnosti. Vzduchotechnika bude kompletní i s topením, klimatizací a čističkou vzduchu, takže se z restaurace odstraní původní radiátory a podstropní čistička vzduchu. Vzduchotechniku bude řešit specializovaná firma.
8.2.7 Dveře, okna Všechny dveře v interiéru se vymění. Rámy jsem zvolila dřevěné, výplň z tvrzeného skla. Vchodové dveře budou široké 1000 mm, dveře na WC 900 mm. Dveře do kuchyně jsou dvoukřídlé a celková jejich šířka je 1300 mm. Všechny dveře mají výšku 2100 mm. Okna jsou v původním interiéru téměř nová, proto není nutná jejich výměna. Okenní rámy jsou dřevěné. V interiéru přibude okno z kuchyně k baru, se stejným rámem jako u původních oken. Výplň bude stejná jako výplň dveří. Toto okno pomůže zajistit lepší komunikaci personálu. Obsluha nebude muset do kuchyně a z kuchyně odnášet nádobí a objednávky. Vznikne tak lepší a plynulejší obsluha hostů.
Obr. 32. Nové dispoziční řešení WC
39
8.2.8 .2.8 Hygienická zařízení Personál bude mít WC oddělené od hostů, tak jak ukládá norma. Dále bude mít personál vlastní skříňky na ukládání oděvů a osobních věcí. Na pánském WC bude jedna záchodová mísa a tři pisoáry. WC pro vozíčkáře bude spojeno s dámským. Dle normy by bylo vhodné mít pro vozíčkáře a dámy WC zvlášť, z důvodu malého prostoru to však není možné.
8.2.9 Zařizovací předměty 8.2.9.1 Pracoviště obsluhy, barový pult Pracoviště obsluhy ponechám na stejném místě a ve stejném rozsahu jako v původním interiéru. Sezení u baru zůstane pro tři osoby. Lednice se vymění, ale bude stát na stejném místě.
Obr. 33. Pohled na zázemí baru
40
Pracovní deska baru i celý barový pult bude vyroben z materiálu LG HI-MACS® v dezénu Riviera Sand. Z LG HI-MACS® se vyrobí i dřez a police. Materiál je vysoce odolný a byl státním zdravotním ústavem Praha posouzen jako vyhovující pro styk s potravinami dle českých zákonných norem. Dále je držitelem certifikátu ISO 14001 pro ochranu životního prostředí. Do ČR jej dodává firma Polytrade CE. Dřez jsem vybrala typu
Obr. 34. LG HI-MACS
PTS503S ve stylu SAND
a stojí 9731 Kč vč. DPH. Korpus skříněk se vyrobí z DTD, dýhované pravou ořechovou dýhou. Dvířka v zázemí baru budou vyrobena z LTD s dezénem v červené barvě (RAL 3002 - karmínová), v tloušťce 18 mm. Červená barva
bude
dle
vzorníku
firmy
Šroub
typu
U306 ST15. U firmy Šroub spol. s r.o. stojí 1m2
Obr. 35. Dezén lamina
laminované DTD v tomto provedení 317 Kč.
Obr. 36. Noční pohled na bar
41
Pod barovou deskou bude velký úložný prostor na pivní sudy, přepravky od lahví a odpadkové koše. V zázemí budou čtyři dvoudveřové skříňky a čtyři zásuvky. Skříňky se budou otevírat pomocí otvorů ve dvířkách skříněk. Nad barovým zázemím budou čtyři police na ukládání nádobí a lahví. Vedle umístím velkou prosklenou lednici s šířkou 600 mm. Výška pracovní desky bude 850 mm v zázemí a 900 mm u barového pultu, výška barové desky pro hosty bude 1100 mm. Nejnižší police umístím ve výšce 1350 mm, horní police ve výšce 2100 mm. Délka pracovního pultu v zázemí bude 2700 mm a délka barového pultu je 2400 mm. Šířku pracovní desky v zázemí jsem zvolila 600 mm, šířku pracovní desky barového pultu 650 mm a šířka baru pro zákazníky 400 mm.
8.2.9.2 Sedací nábytek Sedací nábytek od firmy TON a.s. je určen speciálně do restaurací. Židle Udine (323740) je vyrobena z ořechu a má výšku sedáku 475 mm. Výška opěráku je 845 mm a područky 675 mm. Rozměry sedáku jsou 495 x 435 mm. Váha 7,1 kg. Provedení je čalouněné. Látka je vyrobena z vláken Trevira CS. Jedna židle v tomto provedení stojí 3710 Kč. Pod okny bude lavice, která je navržena přímo na míru do daného prostoru. Použije se tmavý ořech a čalounění stejnou látkou jako u židle. Lavici Divan lze objednat u firmy TON a.s.
Obr. 37. Čalounění
Obr. 38. Jídelní židle
Obr. 39. Barová židle
42
Barové židle budou v restauraci tři. Jsou od firmy TON. a.s. Barová židle je z kolekce Udine (313741). Je vyrobena z tmavého ořechu. Je vysoká 1055 mm a výška sedadla je 770 mm. Rozměry sedadla jsou 450 x 370 mm. Váží 7 kg. Tato verze s potahem z vláken Trevira CS stojí 3930 Kč.
8.2.9.3 Jídelní stoly Jídelní stoly jsem navrhla speciálně do prostor dané restaurace v šířce 900 mm a délkách 900 mm, 1400 mm a 2000 mm. Detailně řeším jídelní stoly v kapitole č.9 - Návrh typického prvku.
8.2.9.4 Pomocný stůl obsluhy Pomocný stolek obsluhy bude mít rozměry š. 1300 x hl. 60 x v. 1900 mm. Pracovní deska a police se vyrobí z LG HI-MACS®. Korpus skříňky bude z tmavého ořechu a dvířka z lamina s dezénem v červené barvě, stejný typ jako dvířka u barových skříněk. Pomocný
stolek
vybavím
dvěma
zásuvkami a dvěma dvoukřídlými dvířky. Korpus
se
dokončí
základní
PUR
nátěrovou hmotou Icla PF 220 a vrchní Icla PO 266.30.
Obr. 40. Pomocný stůl
8.2.9.5 Paraván Paraván
částečně
odděluje
odbytovou část restaurace od vstupu na WC.
Díky
paravánu
se
zvyšuje
komfort odbytové části. Rámová
konstrukce
paravánu
bude velice jednoduchá a podtrhne celkovou ideu interiéru. Výplň rámu bude ze sololitu, potaženého látkou. Látku Obr. 41. Paraván nechám potisknout grafikou s názvem
43
„Toskánský podzim“. Grafika je inspirovaná barevností podzimu a Toskánskou krajinou. Barvy se také shodují s barvami Italské vlajky. Paraván bude uchycen k zemi pomocí vrutů a ke stropu pomocí ocelových lanek a vrutů.
8.2.9.6 Ostatní doplňky Stěny nechám obložit pouze prknem z tmavého ořechu ve výšce 820 mm, v šířce prkna 150 mm. Tím se stěny částečně ochrání před otlučením při používání židlí. Obložení se ke stěnám připevní pomocí hmoždinek a vrutů s krytkou. Atmosféru restaurace zpříjemní několik květin, které do interiéru vnesou i kousek přírody. Kromě estetické stránky květiny splňují i funkci čištění vzduchu. Na zdech budou viset obrazy s významnými toskánskými městy a s toskánskou krajinou. Fotografie dokreslí italskou venkovskou atmosféru. Obrazy jsou v Itálii významným prvkem každé restaurace. Obrazy s italskou tématikou přibližují interiér k italské kultuře. Vedle vstupních dveří umístím věšákovou stěnu s lavicí, s věšákem ve výšce 2000 mm. Lavice bude sloužit k posezení pro hosty čekající na uvolnění stolu, či na uvedení k rezervovanému místu. Lavice dokreslí domáckou atmosféru.
Obr. 42. Lavice a věšák u vchodu
44
9 NÁVRH TYPICKÉHO PRVKU 9.1 Jídelní stůl SIENA Jídelní stůl Siena představuje italskou eleganci. Má decentně tvarované nohy. Stoly jsou navržené speciálně do dané restaurace. Celý stůl je vyroben z ořechového dřeva. Stolní deska má rozměry 900 x 900 x 30 mm, stůl je určen pro čtyři osoby. Výška stolu je 775 mm. Při sezení na jídelních židlích Udine, které mají výšku sedáku 475 mm, je zachován výškový rozdíl 300 mm mezi sedákem a stolovou deskou. Místo na nohy mezi sedákem a spodní hranou lubu je 200 mm. Výška lubu od podlahy je 675 mm. Konstrukční spoje jsou nedemontovatelné. Materiál je masivní ořech a ořechová spárovka. Stolní deska je vyrobena z ořechové spárovky v kvalitě A/B.
Obr. 43. Jídelní stůl Siena
45
Materiál je lakován transparentním rozpouštědlovým PUR lakem od firmy Icla. Výsledkem je matná povrchová úprava s otevřeným pórem se stupněm matu 20. Materiál je nutno nejprve obrousit brusným papírem č. 80 a č. 100. Materiál se poté lakuje dvakrát základním lakem Icla PUR PF 222 s použitím ředidla DE 135 (30%) a tužidla C 503 (50%). Základní lak se aplikuje v nánosu 140 g/m2. Po 4 – 6 hodinách schnutí se materiál brousí brusným papírem č. 200 a č. 220. Dále se nanáší vrchní lak Icla PUR PO 238.30 s použitím ředidla DE 135 (30%) a tužidla C 503 (50%). Vrchní lak se aplikuje v nánosu 140 g/m2. Stohování či montáž lakovaných dílců se doporučuje nejdříve po 16 hodinách po aplikaci. „PUR nátěrové hmoty se používají na nábytek, hlavně kuchyňský, židle a 3
stoly.“ Mají skvělé vlastnosti při působení zvýšených teplot, takže nevznikají barevné změny. Dále jsou velmi odolné proti poškrábání a zvýšenému namáhání. Použité nátěrové hmoty jsou v souladu se zákonem (§ 31, odst. 1) o předmětech přicházejících do styku s potravinami a spotřebním zbožím. Jako montážní lepidlo je použito PVAC Ponal standard. Spoje jsou po zaschnutí transparentní, lepidlo nezbarvuje dřevo, má vysokou pevnost a je vhodné pro montážní lepení. Spoje zhotovené Ponalem Standard odolávají krátkou dobu vodě a vyhovují požadavkům normy DIN EN 204 skupiny D1 a D2. Konečná pevnost spoje je obvykle vyšší než pevnost vlastního dřeva. Množství nánosu záleží na savosti podkladu, uvádí se průměrná hodnota 150g/m2. Stolní deska je k nosné konstrukci připevněna pomocí kolíků. Nohy a luby jsou spojeny na čep a dlab s perem, spoje jsou lepeny. Jako montážní lepidlo je použito disperzní vodou ředitelné PVAC. Hrany stolní desky, lubů a nohou jsou zaobleny R 3 mm.
3
Křupalová, Z. 2004. Nauka o materiálech. Praha, Sobotáles, 220 str.
46
9.2 Výpočet ceny materiálu Cenu spárovky jsem si ověřila u firmy 2Max s.r.o., cenu masivního ořechu u firmy Pavel Sedlecký – truhlářské řezivo a palubky.
dílec
rozměr [mm]
ks materiál
cena
mat. na jeden dílec
nohy
50x50x745
4
OR
20000 Kč/m3
0,00186 m3
cena za jeden dílec [Kč] 0,00745 m3 37,2
luby
25x70x816
4
OR
20000 Kč/m3
0,00143 m3
0,00572 m3
28,6
114,5
SP‐OR 30
1400 Kč/ m2
0,81 m2
0,81 m2
1143
1143
stolní 900x900x30 1 deska
mat. na jeden výrobek
cena za mat. na celý výrobek [Kč]
149
Tab. 3. Výpočet ceny materiálu na výrobu jednoho stolu
dílec
rozměr [mm]
plocha * [m2]
spotřeba [g/plochu*]
spotřeba cena [l/plochu*] základ u [Kč/l]
cena cena vrchního základu (2nánosy) laku [Kč] [Kč/l]
cena cena vrchního cel‐ laku kem (1nános) [Kč] [Kč]
noha
50x50x 745 luby 25x70x 816 stolní 900x90 deska 0x30
0,596
83,44
0,17
155,5
166,5
52,87
28,3
81,17
0,54
75,6
0,15
155,5
166,5
46,65
24,98
71,63
1,728
242,2
0,49
155,5
166,5
152,39
81,59
234
Tab. 4. Výpočet ceny nátěrových hmot na výrobu jednoho stolu
složky typ vrchního laku
cena [Kč/l]
obsah cena složek [Kč/ l směsi] ve směsi
vrchní lak tužidlo
PO 238.30 C 503
165,4
20%
33
196,4
50%
98,2
ředidlo
DE 135
116,6
30%
34,9
Tab. 5. Výpočet ceny vrchního laku
složky typ základního laku
cena [Kč/l]
111,86
20%
22,4
základní lak tužidlo
196,35
50%
98,2
ředidlo
116,62
30%
34,9
PF 222 C 503 DE 135
obsah složek ve směsi
cena [Kč/ l směsi]
Tab.6 . Výpočet ceny základního laku
47
celková cena materiálu
1793 Kč
cena SP‐OR
1143 Kč
cena OR
263,5 Kč
cena vrchní NH
134,87 Kč
cena základní NH
251,91 Kč
Tab.7. Celkový výpočet ceny mat.
Celková cena za materiál na výrobu jednoho jídelního stolu Siena bez technologické nadmíry, prořezu a ostatních materiálů (lepidlo, dřevěné kolíky) je 1793 Kč. Cena lepidla a kolíků je zanedbatelná, proto ji nezapočítávám. Výsledná cena materiálu na jeden stůl by však byla zhruba dvojnásobná, protože technologické nadmíry a odpad zvýší spotřebu materiálu až dvakrát. Celková kalkulace na jeden výrobek nemohla být spočítána z důvodu neznalosti fixních nákladů firmy, která by výrobek realizovala. U firmy Interiéry Garde jsem si nechala udělat hrubý odhad ceny jídelního stolu Siena. Materiál na výrobu stolu byl odhadnut na 5 000 Kč. Práce na 10 000 Kč.
Celková
cena
jednoho
jídelního
stolu
v rozměrech 900 x 900 x775 mm by u firmy Garde vyšla na 15 000 Kč.
48
10 DISKUZE Práci jsem zahájila popisem historie pizzy a pizzerií ve světě. Na úvod je dobré seznámit se s danou problematikou a celkovou filozofií těchto podniků. Další část mé práce se tedy zabývá rešerší pizzerií a jejich současným stavem v ČR. Moje práce je stručným návodem na zařizování interiérů restaurací. Jelikož je v České republice velmi málo odborných knih, zaměřených na tuto problematiku, myslím, že je má práce drobným přínosem do této oblasti. Knihy, které se zaměřují na toto téma, jsou často staré, a tudíž nevyhovují v některých zásadních otázkách. Nejčastěji je to problém norem a rozměrů. Hlavním cílem a největším přínosem je však návrh konkrétního interiéru pizzerie, který se mi podle mého názoru povedlo citlivě začlenit do dané obce a budovy.
Přitom
však
můj
návrh
ctí
italskou
kulturu
a
tradice.
Myslím, že navržený interiér přináší nové prvky a poznatky o italských restauracích a liší se od českých představ o italských podnicích. Při řešení jsem se snažila využít svých znalostí italské kultury a porozumění italské mentalitě, a reflektovat své poznatky do nového konceptu dané restaurace. Výsledek je zachycen pomocí vizualizací a charakteristikou jednotlivých částí interiéru. Práce je završena konstrukčním výkresem jídelního stolu a popisem zvolených materiálů. Myslím, že do budoucna se budou interiéry v pohostinství dále značně vyvíjet. Lidé díky cestování poznávají stále více nových možností a budou vyžadovat kvalitnější a nápaditější podniky. Interiér restaurace tedy není a nebude dlouhodobá záležitost. Navržené interiéry brzy „zestárnou“ a bude nutná jejich renovace. Myslím, že časové intervaly mezi novým návrhem a jeho „zestárnutím“ se budou čím dál více zkracovat. A to především s novými technologiemi, materiály, ale i předpisy, směrnicemi a zákony.
49
11 ZÁVĚR Záměrem
mé
bakalářské
práce
bylo
navrhnout
interiér
pizzerie
do konkrétních prostor včetně zařizovacích předmětů, jejich popisu a návrhu jednoho zařizovacího prvku včetně řešení konstrukce a návrhu ceny. Dále bylo mým cílem stručně charakterizovat historii pizzy a pizzerií ve světě a analyzovat pizzerie v Praze a Brně. Na několika příkladech jsem se pokusila nastínit dobrá i špatná řešení. Musela jsem se oproti zadání vzdát celkové analýzy pizzerií v ČR, protože celkový rozbor by byl až příliš rozsáhlý. Proto je součástí mé práce pouze analýza vybraných pizzerií v Praze a Brně, která alespoň pomůže nastínit kvalitu pizzerií v ČR. Vzhledem k nedostatku odborných knih na téma zařizování restaurací jsem se rozhodla do své práce zahrnout celkové poznatky o tvorbě interiérů restaurací a snažila jsem se je doplnit o aktuální normy. Hlavním dosaženým cílem je nový návrh pizzerie. Jsem si jistá, že realizace mého návrhu pomůže přilákat nové zákazníky a podpoří tedy rozvoj pohostinství v dané obci. Nový interiér je oproti původnímu interiéru příjemnější, pohodlnější a modernější. Interiér je celkově prosvětlen. Na stropě je použita žlutá barva, která je vhodná do pohostinství, protože podporuje komunikaci i chuť k jídlu. Nový návrh je v souladu s pizzeriemi v Itálii a oproti původnímu interiéru působí jako italská restaurace. Domnívám se, že i pro personál bude nový interiér přínosem a zvýší komfort jejich pracovního prostředí, jak z hlediska estetického tak i technického.
50
12 RESUME The aim of my thesis was to design a particular pizzeria restaurant and the furniture used in it, its description and the detailed design of a piece of furniture
including
the
construction
solution
and
the
calculation
of
the production cost. I also tried to describe in brief the history of pizza and pizzerias in the world and to analyze
pizzerias in Prague and Brno. I used
several examples of restaurants and outlined good and bad interior design solutions.
I had to give up the original aim and abandon the idea of whole
analysis of the pizzerias in the Czech Republic. Such a project would be too large and for that reason I analyzed only several restaurants in Prague and in Brno which can at least outline the level of pizzeria interiors in the Czech Republic. Taking into consideration the shortage of good publications dealing with the designing of restaurant interiors I decided to include in my thesis general knowledge on designing restaurant interior completed by up-to-date standards and regulations.
The main aim achieved is the new design of the pizzeria.
I believe that the implementation of the design will attract new customers and improve the restaurant level in the particular town. Compared to the original interior, the new one is nicer, more comfortable and modern. The interior is full of light. The yellow colour used on the ceiling is very appropriate colour for restaurant for it supports communication as well as appetite.
The
new
design
corresponds
to
Italian
pizzerias
and in comparison to the original interior it resembles an Italian pizzeria. I hope that even the staff will appreciate the new interior – it could improve the atmosphere of the place and their surrounding not only esthetically but also from the practical point of view.
51
13 POUŽITÁ LITERATURA ALLEN, P., 1985. Interior environment, New York, Macmillan, 350 str. BRUNECKÝ, P., 2004. Výkresy ve dřevozpracujícím průmyslu, Brno, Skriptum MZLU, 42 str. DLABAL, S., 1992. Interiéry v pohostinství. Praha, ABF: ARCH, 49 s. DLABAL, S., spol. 1970, Nábytek, člověk, bydlení. Praha, ÚBOK, 321 str. KŘUPALOVÁ, Z. 2004. Nauka o materiálech. Praha, Sobotáles, 241 str. MOGG, C., 2005. Italian country living, London, Rayland Peters & Small, 143 str. NEUFERT, E., 2000, Navrhování staveb: Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. Praha, Consultinvest, 618 s. NEUFERT, P., NEFF, L., 2002. Dobrý projekt - Správná stavba: dům - byt zahrada. Bratislava, Jaga group, 235 str. PESCHEL, P., kol., 2002. Dřevařská příručka. Praha, Sobotáles, 318 str. PROKOPOVÁ, H., ŠTORK, V., 2006. Čalouněný nábytek. Brno, Era group, 138 str. ŠŤÍPEK, J., kol., 2005. Základy nauky o stavbách, Praha, Skriptum ČVUT, 181 str. TANGAZ, T., 2006, Škola interiérového designu. Praha, Slovart, 144 str. WERNER, J., 2005. Moderní podlahy. Brno, Era group, 138 str. ZIMÁKOVÁ, B., 2006. Food & Beverage Management, Praha, Skriptum VŠH, 141 str.
52
INTERNETOVÉ STRÁNKY: http://www.giardino.cz/galerie.html (17.2.2008) http://www.toscanabrno.cz/galerie.php (18.2.2008) http://www.restaurace.cz/brno-mesto/pizzeria-arci.html (17.2.2008) http://www.kaskada.cz/galerie.html (18.2.2008) http://www.pavaon.cz/pizzerie9.html (17.2.2008) http://www.piccolomondo.cz/piazza/index.php?page=galerie (18.2.2008) http://praguespoon.blogspot.com/2008/03/restaurant-review-aldente-alforno.html (17.2.2008) http://www.grosseto.cz/pruhonice/foto/2.htm (19.2.2008) http://en.wikipedia.org/wiki/Focaccia (7.3.2008) http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_pizza (7.3.2008) http://www.pizzanapoletana.org/index_eng.php (7.3.2008) http://www.ton.cz/cs/index.php (2.3.2009) http://www.kopeko.cz/laky/negativni.phphttp (29.3.2009) http://icla.cz/ (duben 2009) http://www.polytradece.cz/ (1.4.2009) http://www.abcsroub.cz/LTD-cervena-U306-ST15/d5479 (1.4.2009) http://www.pergo.com/cs-cz/Uvodni-stranka-pro-R/Hlavni-stranka/ (13.4.2009) http://www.interierygarde.cz/ (13.4.2009) http://www.elsvit.cz/sortiment-shop/svitidla/lustry-moderni/moderni-lustr-c366463210.html (14.4.2009) http://www.2max.cz/wood/produkty.php (17.4.2009) http://www.susenerezivo.cz/3-cenik/ (25.4.2009) http://www.technicke-normy-csn.cz/ (únor,březen 2009) http://www.ponal.cz/produkty/ponal-construct-pu-express/
53
14 SEZNAM OBRÁZKŮ OBR. 1. PIZZERIA PORT´ALBA ................................................................................ 13 OBR. 2. PIZZERIA BRANDI ...................................................................................... 13 OBR. 3. ALDENTE ................................................................................................. 16 OBR. 4. ALDENTE - PŘÍZEMÍ ................................................................................... 16 OBR. 6. GROSSETO – PŘÍZEMÍ ............................................................................... 16 OBR. 5. GROSSETO – 1.PATRO .............................................................................. 16 OBR. 7. RISTORANTE PIAZZA ................................................................................. 17 OBR. 8. GIARDINO RISTORANTE - SALONEK ............................................................. 17 OBR. 9. GIARDINO RISTORANTE - BAR ..................................................................... 17 OBR. 10. PIZZERIE PAVAON ................................................................................... 18 OBR. 11. PIZZERIE PAVAON ................................................................................... 18 OBR. 12. PIZZERIE KASKÁDA ................................................................................. 18 OBR. 13. PIZZERIE KASKÁDA - SALONEK ................................................................. 18 OBR. 14. PIZZERIE ÁRČÍ ........................................................................................ 19 OBR. 15. PIZZERIE ÁRČÍ ........................................................................................ 19 OBR. 16. RESTAURACE TOSCANA - BAR .................................................................. 19 OBR. 17. RESTAURACE TOSCANA .......................................................................... 19 OBR. 18. BAR A ZÁZEMÍ ......................................................................................... 27 OBR. 19. POMOCNÝ PŘÍRUČNÍ STŮL OBSLUHY, ROZMĚRY ......................................... 30 OBR. 20. PŮVODNÍ STAV PIZZERIE .......................................................................... 31 OBR. 21. PŮVODNÍ DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ .................................................................... 33 OBR. 22. DENNÍ POHLED ........................................................................................ 34 OBR. 23. DENNÍ POHLED ........................................................................................ 34 OBR. 24. DENNÍ POHLED ........................................................................................ 34 OBR. 25. DENNÍ POHLED ........................................................................................ 35 OBR. 26. NOČNÍ POHLED ....................................................................................... 35 OBR. 27. NOVÉ DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ ......................................................................... 36 OBR. 28. PODLAHA ................................................................................................ 37 OBR. 29. STĚNA .................................................................................................... 37 OBR. 30. STROP.................................................................................................... 37 OBR. 31. SVÍTIDLA ................................................................................................. 38
54
OBR. 32. NOVÉ DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ WC ................................................................. 39 OBR. 33. POHLED NA ZÁZEMÍ BARU ......................................................................... 44 U
OBR. 34. LG HI-MACS ........................................................................................ 41 OBR. 35. DEZÉN LAMINA ........................................................................................ 41 OBR. 36. NOČNÍ POHLED NA BAR ............................................................................ 41 OBR. 37. ČALOUNĚNÍ ............................................................................................. 42 OBR. 38. JÍDELNÍ ŽIDLE .......................................................................................... 42 OBR. 39. BAROVÁ ŽIDLE ......................................................................................... 42 OBR. 40. POMOCNÝ STŮL ....................................................................................... 43 OBR. 41. PARAVÁN ................................................................................................ 43 OBR. 42. LAVICE A VĚŠÁK U VCHODU....................................................................... 44 OBR. 43. JÍDELNÍ STŮL SIENA ................................................................................. 45
TAB. 1. ŘEŠENÍ POČTU WC .................................................................................... 21 TAB. 2. ROZMĚRY KULATÝCH STOLŮ ....................................................................... 29 TAB. 3. VÝPOČET CENY MATERIÁLU NA VÝROBU JEDNOHO STOLU ............................. 47 TAB. 4. VÝPOČET CENY NÁTĚROVÝCH HMOT NA VÝROBU JEDNOHO STOLU ................ 47 TAB. 5. VÝPOČET CENY VRCHNÍHO LAKU ............................................................... 47 TAB. 5. VÝPOČET CENY ZÁKLADNÍHO LAKU ............................................................... 47 TAB. 7. CELKOVÝ VÝPOČET CENY MATERIÁLU. ......................................................... 48
55
