Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Barvy v interiéru Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. arch. Martin Kovařík
Marie Živnůstková
Brno 2010
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Barvy v interiéru zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelu v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity a zavazuji se, že uhradím případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně dne 21. dubna 2010
……………………………………… Živnůstková Marie
Poděkování Děkuji panu Ing. arch. Martinovi Kovaříkovi za věcné rady při tvorbě bakalářské práce, za jeho trpělivost, ochotu a dohled nad mou činností.
Abstrakt Autor: Živnůstková Marie Název práce: Barvy v interiéru
Ve své práci nazvané Barvy v interiéru se věnuji hlavně barevným teoriím, samotným barvám, módě a novým trendům. Zabývám se různými teoriemi i názory v literatuře a porovnám je se současností. U těchto teorií zjišťuji, jestli platí i dnes. Následují jednotlivé barvy, u kterých porovnám jejich působení na člověka, jak je popsáno v literatuře a jak je to dnes, dále jak se tyto teorie o působení barev na člověka ve světě mění a jak působí na mě. Poté se věnuji novým trendům, jako např. graffiti, nálepky, móda a jejich vlivu na design.
Klíčová slova: Interiér, barvy, móda, nábytek
Abstract Author: Živnůstková Marie Name of work: Color in the interior.
In my work called Color in the interior I mainly apply to color theories, the actual colors, fashion and new trends. I deal with different theories and ideas in literature and compare them with the present. For these theories, I find, if they are true today. The following are the individual colors and I compare their effects on humans, as described literature and how it is today, then how these theories about color effects on humans in the world has changed and how it effects on me. Then I apply to new trends, such as graffiti, stickers, fashion, and their influence on design.
Key words: Interior, color, fashion, furniture
Obsah
6
Obsah 1.
Úvod……………………………………………………………………………….. 8
2.
Cíl práce……………………………………………………………………………9
3.
Metodika…………………………………………………………………………. 10
4.
Teoretické podklady…………………………………………………………….. 11 4.1. Harmonie a systém barev………………………………………………….. 11 4.2. Isaac Newton……………………………………………………………….. 12 4.3. Johann Wolfgang Goethe…………………………………………………... 14 4.4. Wilhelm Ostwald…………………………………………………………… 15 4.4.1. Barevný kruh………………………………………………………. 16 4.4.2. Harmonické barevné dvojice……………………………………… 17 4.4.3. Harmonické barevné trojice………………………………………. 17 4.4.4. Platí Ostwaldova teorie i dnes?…………………………………… 17 4.5. RAL………………………………………………………………………….. 22 4.5.1. RAL CLASSIC K7 a K5…………………………………………... 22 4.5.2. RAL DESIGN D2…………………………………………………...22 4.6. CMYK………………………………………………………………………..23 4.7. RGB………………………………………………………………………….23 4.8. Barevný systém NCS………………………………………………………. 24 4.9. Pocity vyvolané barvami……………………………………………………26 4.10. Poruchy vidění…………………………………………………………….. 27
5.
Vlastní výzkum………………………………………………………………….. 29 5.1. Co je napsáno v literatuře a jak na nás působí barvy dnes……………… 29
Obsah
7
5.1.1. Černá………………………………………………………………...29 5.1.2. Bílá………………………………………………………………….. 30 5.1.3. Červená…………………………………………………………….. 31 5.1.4. Růžová……………………………………………………………….32 5.1.5. Modrá………………………………………………………………..33 5.1.6. Fialová……………………………………………………………….34 5.1.7. Zelená……………………………………………………………….. 35 5.1.8. Žlutá………………………………………………………………… 36 5.1.9. Oranžová…………………………………………………………….37 5.2. Nové trendy…………………………………………………………………. 38 5.2.1. Graffiti……………………………………………………………… 38 5.2.2. Nálepky…………………………………………………………….. 40 5.2.3. Móda…………………………………………………………………43 5.2.4. Tetování, piercing, malování na tělo……………………………… 43 6.
Diskuse………………………………………………………………………….. 47
7.
Závěr…………………………………………………………………………….. 49
8.
Seznam použité literatury………………………………………………………. 50
Úvod
8
1. Úvod Barvy máme okolo sebe všude. Obklopují nás v každodenním životě. Ovlivňují nás, ať chceme nebo ne. Někdy nám připadají tak samozřejmé, že na ně i zapomínáme. Nevnímáme je tak, jak by si zasloužily. Někdo některé barvy vnímá více, některé méně. Máme oblíbené a preferované barvy a na druhou stranu i méně oblíbené nebo dokonce nenáviděné. Toto všechno záleží na každém z nás. Výběr barev je ovlivňován věkem, pohlavím, kulturou i světadílem, kde žijeme. Ovlivňuje nás okolí i tradice. Je to individuální přístup. Mladí lidé se snaží barvou něco říct, naznačit okolnímu světu, co si o něm myslí. Třeba jsou naštvaní na celý svět a chtějí to barvou a módou sdělit celému okolí. Nebo naopak tím chtějí vyjádřit radost ze života.
Barva je vjem, který vytváří viditelné světlo dopadající na sítnici lidského oka. Barevné vidění lidského oka zprostředkují receptory zvané čípky trojího druhu – citlivé na tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou. (Existují i živočichové se čtyřmi nebo jen dvěma typy čípků v sítnici.) Sedm duhových barev je označováno jako barevné spektrum a jednotlivé barvy jsou nazývány spektrální barvy. Jejich záření má rozdílné vlnové délky. Světlo je forma energie, která nemění směr a šíří se přímočaře. Individuální zabarvení nějakého tělesa vznikne tím, že jeho molekulární struktura propustí jednu část spektrálních barev a druhou reflektuje. Tento reflektovaný paprsek vnímáme jako barvu.
Barvu využíváme k přirovnáním jako např.: „Je zelená závistí“. „Byla bílá jako smrtka“. „Je růžový jako prasátko“. „Šedá je teorie, zelený je strom života.“ „Vidíš to moc černě.“ „Nosí růžové brýle.“ „Šli jsme po červeném koberci.“ Podle těchto přirovnání vidíme, že ke každé barvě najdeme asociaci.
Cíl práce
9
2. Cíl práce Cílem práce je porovnat různé teorie barev. Posoudit harmonii a systém barev podle I. Newtona, J. W. Goetheho, W. Ostwalda, NCS systému, RAL, RGB a CMYK barevného systému se současností. Cílem práce je zjistit, jestli tyto teorie platí i dnes. Dalším cílem je porovnat, jak barvy vnímají jiné kultury nebo jak vidí barvy dnešní generace. Zjistit jaké trendy ovlivňují barevnost, která se odráží v designu, módě či nábytku.
Ve své práci se snažím odpovědět na několik otázek jako např.: Platí tato pravidla při výběru barev? Fungují tyto teorie? Platí vůbec nějaká pravidla dnes při výběru barev? Vládne dnes barevný chaos? Může vnímání barev ještě někam gradovat? Jaké jsou dnešní nové trendy?
Metodika
10
3. Metodika Práce je rozdělená do více částí. První část je výtah z odborné literatury. Čerpala jsem z různých knížek. Rozsah vydání literatury, z které jsem čerpala, byl od roku 1924 – 2007. A tyto zdroje čerpaly z mnohem starších zdrojů. To znamená, že toto téma je několikrát rozebíráno a fakta se nemění.
V první části se věnuji systému a harmonii barev podle: •
Isaaca Newtona
•
Johanna Wolfganga Goetheho
•
Wilhelma Otswalda
Následují barevné systémy: •
RAL
•
CMYK
•
RGB
•
NCS
Následují: •
Pocity vyvolané barvami
•
Poruchy vidění
Další části se zabývá jednotlivými barvami. Porovnám a popíšu, co je napsané v literatuře a jak se ta konkrétní barva bere dnes. Popíši jaké pocity ve mně osobně vyvolávají. Dále se budu věnovat novým trendům např. nálepky na stěny, graffiti, tetování, módě a jejich vlivu na design.
Teoretické podklady
11
4. Teoretické podklady 4.1.
Harmonie a systém barev
Existuje řada systémů, které systematicky dělí a specifikují odstín a tón barvy pro jejich jednodušší určení. Jednou z nejstarších je Goetheho teorie barev z přelomu 18. a 19. století, kterou zaznačil do kruhu barevnosti a idejí.
V 19. století, v době počátků masové průmyslové výroby, bylo třeba se jednoduše na barvě domluvit. Na Goetheho tvorbu navázal Wilhelm Ostwald, který se zasloužil o vytvoření prvního systému barev a jejich kombinací. Do stejných vzdáleností na kružnici rozmístil základní barvy (červená, žlutá, modrá). Smíšením dvou sousedních barev vytvořil libovolný počet barev přechodných. V kruhu pak vyznačil barvy vzrušivé. Neutrální barvy (bílá, černá, šedá) do kruhu nezařadil – podle něj samy nevyvolávají dojmy ani pocity, ale pouze zjemňují přechody mezi protikladnými barvami. Tento systém dodnes nepozbyl svých praktických významů, avšak nejvíce se užívá švédský systému NCS (Natural Color Systém). Je nejsouhrnnějším systémem, uplatňující se v jakémkoliv odvětví. Na trhu jsou k dostání přehledné vzorníky jak softwarové, tak knižní podobě.1
Existují 3 principy jak harmonicky kombinovat barevné schéma:
1) Monochromatické schéma – skládá se z černé, bílé a jedné další barvy. 2) Analogické schéma - jsou ty barvy, které spolu sousedí v barevném kruhu. Jedna barva je dominantní a k ní se přiřadí barva zleva a zprava.
1
STARMEROVÁ, A. Barevná harmonie. Bratislava: Slovart, 2007. 256 s.
ISBN 80-7209-926-4
Teoretické podklady
12
3) Komplementární schéma - jsou 2 barvy ležící v barevném kruhu přímo naproti sobě. Tyto barvy tvoří největší kontrast a jejich součet je bílé světlo.
4.2.
Isaac Newton (1643 – 1727)
Isaac Newton byl anglický matematik, fyzik, astronom a filosof. V letech 1670 – 1672 vyučoval optiku. Zkoumal ohyb světla a přišel na to, že skleněný hranol může rozložit denní (bílé) světlo na jednotlivé složky spektra, při použití čoček a dalšího hranolu lze znovu barevné spektrum spojit v bílé světlo.
V roce 1666 vytvořil první kruhový diagram. Základem jsou 3 primární barvy: červená, modrá a žlutá.
Obr. 1 – tři primární barvy
Obr. 2 – tři primární barvy a tři
Obr. 3 – tři primární barvy, tři
sekundární barvy
sekundární (složené) barvy a tři terciální barvy
Díky barvám primárním dostáváme barvy sekundární - složené (zelená, fialová a oranžová). Pokud dále smícháme barvy sekundární získáváme další barvy a to terciální.2
2
PLESKOTOVÁ, P. Svět barev. první. Praha : Albatros, 1987. 199 s. 13-806-87.
Teoretické podklady
13
Obr. 4 – Barevná škála - duha
Výsledkem je barevná škála, kterou můžeme pozorovat jako duhu. Tyto barvy mají maximální sytost. Kdyby sytost klesala, zůstala by nám škála šedí od černé po bílou.
Isaac Newton svou brilantní úvahu uzavírá takto: „Za těchto okolností nelze dále debatovat, zda existují barvy ve tmě, ani zda jsou vlastnostmi předmětů, které vidíme … Neboť, protože jsou barvy vlastnostmi světla, majíce jeho paprsky za svůj vnitřní a bezprostřední subjekt, jak můžeme myslit, že tyto paprsky jsou také vlastnostmi, aniž by jedna vlastnost mohla být subjektem jiné a ji podporovat, což ve skutečnosti znamená nazývat ji substancí…“ 3 Na Isaaca Newtona navázal v barevných teoriích Johann Wolfgang Goethe.
3
PLESKOTOVÁ, P. Svět barev. první. Praha : Albatros, 1987. 199 s. 13-806-87.
Teoretické podklady
4.3.
14
Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832)
Nejrozsáhlejší a nejmilovanější vlastní prací německého básníka Johanna Wolfganga Goethe nebyla žádná z jeho próz ani básní, ale Nauka o barvách. Sám sebe charakterizuje jako básníka zraku: jemu a nikoli rozumu vděčí za pronikání pod povrch dějů, tvarů a barev.
Pokud se jednalo o posuzování barev nepovažuje za největšího soudce rozum a vědu, ale oko. Podle Goetheho se oko nikdy neklame a jedná zákonitě. Proto i harmonii barev je nutno hledat v oku člověka; subjektivní kontrasty (následný, současný) nejsou podle něho ani klam, ani nahodilost, jak se v jeho době tvrdilo, ale tvořivé úsilí oka po barevné rovnováze – harmonické totalitě. V každém okamžiku práce s barvou se ji proto snaží osvobodit z jejího „atomistického omezení a ohraničení“, do něhož byla zahnána vědou (Newton) a znovu ji předat „dynamickému proudu života“, to jest národnímu povědomí, řemeslu i umění.
Svůj šestidílný kruh – a devítidílný trojúhelník – neustavuje pomocí spektra, ale z klasického ideálu a zkušenosti s bílým světlem.
Johann Wolfgang Goethe tvrdí: „Jestliže se čisté bílé světlo zdá jen trošku přidušené, vznikne prvý ze tří barevných principů – žlutá barva.“ „Naproti tomu, když se hluboká černá temnota osvětlí, promění se zvolna v soumrak a objeví se druhý princip – modrá. Žlutá a modrá jsou věčné protipóly, různě stvořené přirozenosti…avšak nejsou doplňkové jako v optice. Z nich vzniká stupňováním červená – třetí princip. Stupňování je zcela něco jiného, než mísení…připadá nám jako tlak, nasycování…je to obapolné vyústění v jednotu, červenou…proto existují jen tři barevné principy a neexistuje žádná barva, od nejsvítivější až po nejlomenější, která by nebyla jejich směsí.“ 4
4
PLESKOTOVÁ, P. Svět barev. první. Praha : Albatros, 1987. 199 s. 13-806-87.
Teoretické podklady
4.4.
15
Wilhelm Otswald (1853 – 1931)
Chemik a filozof, univerzitní profesor v Lipsku, nositel Nobelovy ceny „za práce o katalyzi, chemické rovnováze a reakčních rychlostech“ (1909), byl rovněž jedním z iniciátorů moderní normalizace. Světové formáty papíru řady „A“ jsou jednou z jeho úspěšných prací.
Tvrdil, že má-li dojít k jakémukoli pokroku i v oblasti barvy, a to především uměleckému, je nutno přejít od jejího nevědeckého období (od Aristotela až po Ostwalda) k vědeckému, což znamená především podřídit barvu číslu: změřit ji, znormovat a označit. Ostwald vytvořil prostorový systém barev. Pracuje s míšením barev a fyzikálními vlastnostmi barev. Barvy a jejich odstíny poskládal do dvoukužele. Na kruhové základně jsou barvy syté a na jednom vrcholu kužele je bílá a na druhém vrcholu černá barva.4
Obr. 5 – Barevný dvoukužel
4
ak. mal. VOHÁNKA, J. Barva a systém. Praha : Ústav bytové a oděvní kultury, 1985. 170 s.
Teoretické podklady
16
4.4.1. Barevný kruh Sestaví-li se syté barvy do kruhu tak, jako v duhovém vidmu za sebou následují, přidavše jen před červenou purpur, pravíme, že tvoří barevný kruh. Z něho lze vyčísti tyto poučky o míchání barev: 1. Barvy proti sobě ležící se doplňují a navzájem harmonizují (barvy doplňkové a kontrastní) 2. Dvě barvy základní smícháním dají podvojnou, mezi nimi ležící. 3. Barvy blízko sebe ležící nelahodí oku, naopak barvy daleko od sebe položené jsou harmonické. 4. Barvy modré a blízko nich položené jsou chladné, barvy červené a sousední jsou teplé. Žluť a sousední barvy jsou jasné, modř a barvy ji přidružené jsou temné.5
Obr. 6 – Barevný kruh
5
prof. KAMELSKÝ, J. Nauka o barvách. 2. přepracované vydání. Praha : Slovanské knihkupectví, nakladatelství a antokvatiát (Bačkovský a Hach), 1924. 23 s.
Teoretické podklady
17
Bílé světlo lze rozložit na tři základní barvy spektra – modrou, červenou a žlutou. Pokud se tyto barvy doplňkové složí dohromady, vrátí se zpět k bílému světlu. Podmínkou je pouze, zvolit kteroukoli kombinaci, aby každá barva ležela v jiné třetině spektra. Barvám, které se doplňují na bílé světlo se říká barvy doplňkové nebo-li kontrastující. Tuto teorii potvrzuje malý pokus. Pokud se budeme dívat např. na zelený čtverec na bílém podkladě a následně se podíváme jen na bílý podklad, uvidíme čtverec červený.
Z Ostwaldova barevného kruhu lze vyčíst ideální kombinace barev, které leží naproti sobě – doplňkové barvy: 4.4.2. Harmonické barevné dvojice Jsou tyto:
červená + modrá červená + zelená fialová + žlutá (zlatá) modrá + oranžová žlutá + purpurová žlutá + ultramarín
4.4.3. Harmonické barevné trojice Jsou tyto:
červená + modrá + žlutá oranžová + zelená + fialová světle zelená + tmavě modrá + oranžově-červená
4.4.4. Platí Otswaldova barevná teorie dnes? Podle teorie barevného kruhu spolu harmonizují barvy, které jsou v barevném kruhu naproti sobě. Tedy barvy kontrastující. A barvy které jsou vedle sebe spolu neladí. Tedy např. zelená + červená, žlutá + fialová, modrá + oranžová nebo i kombinace žlutá + červená + fialová, zelené + žlutá + červená. Naprosto nehodící se je např. kombinace červená + oranžová, zelená + modrá, modrá + fialová, purpurová + červená.
Teoretické podklady
18
Tato teorie už dnes neplatí. V interiérech, nábytku, oblečení i designu všeobecně se kombinují barvy, které jsou podle barevné teorie nekombinovatelné. Proč? Móda a styl tuto teorii rozbila a začala propagovat individualismus. Dnes se nad touto barevností nikdo nepozastavuje.
Obr.7 - Sofa, Lisa Whatmough
Sofa od nábytkové designérky L. Whatmough naprosto popírá všechny barvené teorie. Na této sofa se kombinuje spousta barev i vzorů. Přesně vystihuje dnešní barevnou módu a to chaotické střídání barev.
19
Obr.8 - Rietveld Gettit, židle Red Blue, 1918
De Stijl
- Skupina umělců, architektů, malířů, návrhářů, která se nejprve chtěla
vyjadřovat v umělecké tvorbě. Chtěli vytvořit takové umění, které by se neslo v duchu míru a harmonie. Používali základní barvy jako je červená, modrá, žlutá, bílá a černá. Právě tyto barvy jsou označené jako barvy harmonizující.
WC štětky Merdolíno, 1993 od designéra Stefana Giovanniho, které potvrzují i vyvrací tuto barevnou teorii. Na těchto štětkách je vidět, že v dnešním designu se barvy kombinují jakkoli a kdekoli. Podle citu a uvážení. Zelená a žlutá, modrá a zelená, jsou barvy, které se k sobě nehodí. Tyto barevné kombinace a jejich ladění a neladění dnešní design neuznává. I když se tyto barvy podle Ostwalda k sobě nehodí v moderním designu spolu ladí.
20
Obr.9 - WC štětky, Stefan Giovanniho
Další příklad, kde neplatí Ostwaldova teorie o barvách, je koupelna, která má výrazné barvy žlutá + oranžová. Podle barveného kruhu nevyhovující, protože tyto barvy jsou v barevném kruhu vedle sebe. Koupelna v moderním designu, dýchá svěžestí a lehkostí.
Obr.10 - Koupelna, Lavandini Respect, foto – Veronika Loušová
21
Další ukázka, která popírá teorii o barevnosti, je dům v Brazílii. Je to kombinace modré a fialové barvy. Tyto dvě barvy jsou vedle sebe v barevném kruhu, proto by k sobě neměly patřit. Dále je doplňuje zelená barva v podobě rostlin okolo domu. Kombinace těchto barev v teorii nelahodí oku, ale v praxi spolu tyto barvy harmonizují. Barevnost domu je hodně nezvyklá, ale do Brazílie i rázu krajiny perfektně pasuje. Architekti Ricardo Legorreta a Victor
Legorreta se nebáli barev a výsledek je opravdu
okouzlující.
Obr.11 – Dům v Brazilii, 1998, Ricardo Legorreta a Victor Legorreta
22
4.5.
RAL
Označení RAL je zkratkou pro ReichsAusschuss für Lieferbedingungen (Říšský výbor pro dodací podmínky). Pocházející z Německa. RAL je vzorník barev, který je celosvětově uznávaný standard pro stupnici barevných odstínů. Jeho záměrem je získat vždy přesně stejný barevný odstín. Barevné odstíny byly standardizovány Německým institutem pro záruku jakosti a certifikaci. Na začátku v roce 1927 bylo 40 barev. Dnes obsahuje 210 odstínů a byla přidána řada Design, která obsahuje 1625 odstínů. Dohromady má RAL barevný systém 1835 odstínů. Nevýhoda je, že RAL barevný systém nemá mezistupně.
4.5.1. RAL CLASSIC K7 A K5 Vzorník RAL CLASSIC K5 je nejpoužívanější vzorník. Obsahuje 210 odstínů. Používá se pro určování odstínů především v průmyslové výrobě, např. ocelové konstrukce, výroba nábytku atd. Ale vyhovují-li odstíny, je možné tónovat malířské a fasádní nátěrové hmoty.
4.5.2. RAL DESIGN D2 Vzorník RAL DESIGN D2 obsahuje 1625 odstínů, které jsou vhodné hlavně pro určování komplexního barevného řešení stěn v interiérech bytových, občanských, ale i průmyslových staveb. Slouží jako barevnice pro výrobce.
Obr.12 – Vzorník barev RAL DESIGN D2
23
4.6.
CMYK
Barevný systém založený na subtraktivním míchání, kdy od sebe barvy odčítáme, tedy omezujeme barevné spektrum, které se odráží od povrchu. Využívá se např. u
inkoustových
tiskárnách.
Při
subtraktivním
míšení
barev
se
z
daného
mnohobarevného světla odebírají (odčítají) některé jeho spektrální složky. Výsledná barva má tedy chudší spektrální složení a jeví se obecně jiná, než je původní barva světla. Model obsahuje 4 základní barvy: azurová, žlutá, purpurová a černá. Každá barva má škálu odstínů a to 0-100.
Obr.13 – Subtraktivní míchání barev
4.7.
RGB
Barevný systém RGB (red – green – blue ) červená – zelená – modrá. Aditivní způsob míchání barev, kdy se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek. Kombinace všech vytváří bílou. Základní barvy mají vlnové délky 630, 530, 450 nm. Každá barva je specifikovaná sytostí. Čím větší je sytost, tím světlejší je výsledná barva.
Obr. 14 - Aditivní míchání barev
24
R
G
B
barva
barva
0
0
0
černá
černá
255
0
0
červená
červená
0
255
0
zelená
zelená
0
0
255
modrá
modrá
255
255
0
žlutá
žlutá
255
0
255
purpurová
purpurová
0
255
255
azurová
azurová
Tab. 1 – Tabulka systému RGB, vlnové délky barev
4.8.
Barevný systém NCS
NCS - Natural Color System ® ©, je barevný systém vytvořený ve Švédsku firmou Scandinavian Colour Institute. NCS je logický barevný systém, který staví na tom, jak člověk vnímá barvy. Každý odstín představuje konkrétní barvu a popisuje vjem barvy vizuálně, není to v závislosti na omezení v důsledku pigmentů, světelných paprsků nebo nervových signálů, které vedou k tomuto vnímání.
NCS je systém barev, který popisuje barvy přesně tak, jak je vidíme, což je důvod, proč je snadné pochopit, logické a jednoduché používání. Z milionu barev, které existují, jsou definovány v rámci systému NCS kódem. Výhoda je, že barevná škála má mezistupně.
NSC vychází ze skutečnosti, že jakýkoliv přírodní odstín lze vytvořit kombinací šesti základních barev, které jsou vnímány jako „čisté“ barvy. Jsou to: bílá – white, černá – black, žlutá – yellow, červená – red, modrá – blue, zelená – green.
Obr. 15 - Základní barvy NCS
25
Základem systému NSC je barevný prostor, kde se všechny číselné údaje vyjadřují v %. Tento barevný prostor obsahuje NSC barevný kruh a NCS barevné trojúhelníky. NSC barevný systém má až 1950 odstínů.
Obr.16 - NCS Barevný prostor
Čtyři základní barvy jsou žlutá (Y), červená (R), modrá (B) a zelená (G) a nebarevné základní barvy jsou bílá (W) a černá (S). Všechny ostatní odstíny lze popsat podle toho, k jaké základní barvě inklinují. NCS barevné zápisy jsou založeny na tom, kolik dané základní barvy je použito na konkrétní odstín.
4.9.
Pocity vyvolané barvami
Energetické záření barvy je lidským tělem zcela výrazně vnímána. Vědecký důkaz přinesl zakladatel racionální světelné terapie prof. Nils Finsen, který za svou vědeckou práci o světle a barvách dostal v roce 1903 Nobelovu cenu za medicínu. Podařilo se mu dokázat, že barvy jsou samostatné síly, které nesmějí být zaměňovány se silami
26
sugestivními. Barevná chvění, která zasáhnou lidské tělo, v něm způsobují zcela jasné reakce, jež byly při pokusech účinně zjištěny.
Do místnosti, ozářené studenou modrou barvou, byl přiveden slepec a zjistilo se, že jeho tělesná teplota výrazně klesla. Když tento slepec vešel do červené místnosti, vystoupila jeho tělesná teplota, ačkoliv teplota v obou pokusných místnostech byla stejně vysoká. Zajímavá je také zpráva o duševně nemocných, kteří byli pokládáni za nevyléčitelné, byli uzdraveni pouhým působením barev.
Barevná chvění jsou schopná působit na organismus. Tohoto poznatku využili i v USA, kde ubytovali agresivní vězně v růžových vězeňských celách. Dalo se pozorovat, že se tito lidé poté značně uklidnili a nakonec se chovali i více společensky. S modrou barvou je spojena představa šíře a velkorysosti. To se potvrdilo, když byla pro pokus vymalována modře jedna hala a všechny pokusné osoby určily její délku až o čtvrtinu větší, než skutečně byla.
Jak na těchto pokusech vidíme, je to které barevné chvění přijato, vyvolá psychologický účinek, a v mysli dojde k určitým dojmům a náladám.
Barvy mají velký vliv na duševní náladu a na všeobecně dobrý zdravotní stav člověka, což dokázaly přesné výzkumy psychologickými studiemi. Cílem může být povzbuzení a oživení právě tak, jako klid a rozvaha. Závisí to na barvě, která je použita. Každý z onoho velkého množství odstínů má vlastní svéráz, svůj speciální charakter, vyzařování, a tím i svůj účinek na toho, kdo odstín nosí, kdo se na něj dívá a kdo se jím obklopuje.
Jakmile vstoupíme do pestré oblasti barev, vystavujeme se jejich chvění a silám. Lidé, kteří se zabývají výzkumem barev, se snažili objasnit tajemství oblíbené barvy a přitom zjistili, že se při cítění oblíbené barvy jedná o příjemně pociťované podráždění nervového systému. Každé barevné chvění vyvolává určitou dráždivost, kterou člověk
27
souhlasně se svým charakterem cítí jako příjemnou nebo nepříjemnou. Tatáž barva může být pociťována jako příjemná, nebo může být naprosto odmítána. Zjistilo se, že si jsou nápadně podobné charaktery, které se cítí být toutéž barvou přitahovány nebo odpuzovány.6
4.10. Poruchy vidění Problémy ve vnímání barev mohou souviset jednak s omezeným barvocitem člověka nebo se zkreslenou zobrazovací schopností na straně vizualizačního zařízení. Poruchy vidění ovlivňují vnímání barev. Simultální (vzájemný) kontrast - je založený na tom, že lidské oko má tendenci vnímat větší míru kontrastu pro opačné barvy. Např. část zobrazená světlou barvu se bude zdát mnohem sytější na světlém pozadí. Tento problém je zvláště výrazný na mapách s vysokým počtem poměrně sytých barev. Dalším optickým klamem, který může ovlivňit vnímání barev, je zkreslení sytosti barvy v závislosti na velikosti barevné plochy. Pokud jsou stejnou barvou (stejným tónem, jasem i sytostí) zakresleny dvě různě velké plochy, pak se bude zdát zbarvení větší plochy mnohem sytější než barva plochy menší. Poruchy barvocitu Z lidské populace asi 10% trpí nějakou poruchou barvocitu – barevného vidění (daltonismus). Z nichž 95% tvoří muži. Protanopie – necitlivost na červenou barvu. Nejčastější barevná porucha vidění. Protanomálie - snížená citlivost na červenou.
6
HULKE, W.M. Magie barev. první. Praha : Pragma, 1996. 154 s. ISBN 80-7205-000-1
28
Deuteranopii – necitlivost na zelenou. Deuteranomálii – snížená citlivost na zelenou. Tritanopii – necitlivost na modrou. Tritanomálii – snížená citlivost na modrou. Barvoslepost -
je porucha barevného vidění oka. Nejčastějším případem je
neschopnost rozlišit červenou a zelenou barvu. Méně častá je barvoslepost na žlutou a modrou barvu. Zřídka se objevuje nemoc, kdy člověk není schopen rozlišit žádnou barvu.
Vlastní výzkum
29
5. Vlastní výzkum 5.1
Co je napsáno v literatuře a jak na nás působí barvy dnes
5.1.1 Černá
Obr. 17 - Sklenářství Michl & syn, černý Lacobel
Literatura – výraz smutku, beznaděje, mystiky, barva smrti. Černá je kontrastem života a všeho, co se z něj raduje. Symbol vyhaslého, odumírajícího a tmavého. Vyjadřuje pocity znechucení. V odborné literatuře je uvedené, že černá je barva smrti. Platí to ještě dnes? Tak proč si lidé do společnosti a na významné události oblékají černou barvu? Černá vládne ve světě módy i designu. Je elegantní a společenská.
V některých oblastech Afriky je považována za barvu smrti indigově modrá nebo dokonce bílá. Ve Španělsku se dostává do významu slavnostní barvy (svatby apod.). Pro hinduisty je černá symbolem času a symbolem bohyně krvavých obětí a orgií Kálí. Egypťanům symbolizovala znovuzrození a vzkříšení.
Vlastní výzkum
30
Černá barva se začíná vyskytovat i v interiérech. Je oblíbená u mladých lidí. Často v kombinaci černá – bílá. Dá se kombinovat se všemi barvami. Např. černá ve vysokém lesku je elegantní, dráždivá, záhadná a vášnivá.
„Když mám chuť obléknout se do černé, je mi smutno, stýská se mi nebo mám jen bojovou náladu. Mám pocit, že mě černá barva něčím chrání, že nikdo nevidí, jak se cítím mizerně. Myslím si, že každý si projde obdobím, kdy má chuť si svůj „pokojíček“ nebo nábytek vymalovat na černo.“
5.1.2 Bílá
Obr. 18 - Hanák – ložnice – ELISSE – Bílá - Makasar
Literatura – symbol čistoty, jasnosti, citlivosti, perfekcionalismu, vznešenosti a nevinnosti. Bílá je symbolem čistoty, panenství, i když současně je spojena i se stárnutím a s následující smrtí. V Orientu je barvou truchlení. Pro Tibeťany je bílá barvou hory Meru, která má být ve středu světa a symbolizovat přístup k poznání. Bílá barva se v interiérech vyskytuje často, protože nechá vyniknout ostatní barvy. Ale je náchylná na špínu a náročná na údržbu. Je elegantní, vzdušná, lehká a romantická.
Vlastní výzkum
31
5.1.3. Červená
Obr. 19 - Sklenářství Michl & sny, červený Lacobel
Literatura – symbolem chuti do života, je výrazem emocí a lásky. Červená má schopnost proniknout, aktivovat. Červená je agresivní, energická, barva ohně, krve, revoluce. Je dráždívá a povzbuzující. Vyjadřuje duševní sílu, náklonnost, energii.
V Antice barva války, mužství a činorodosti. Do této barvy jsou oděni bůh války Mars a největší římský bůh Jupiter. Pro Číňany je symbolem štěstí, pro křesťany barvou Kristova umučení.
Červená je velice oblíbená barva. Barva vzdoru mladých lidí. Rudá barva upoutá oči. Je elegantní a svůdná. Červená je „ďábelská“ a „provokující“ barva, která dokáže svézt.
Vlastní výzkum
32
5.1.4. Růžová
Obr. 20 – Růžová kuchyň, neznámý autor
Literatura – barva srdce. Symbolizuje lásku, oddanost, náklonnost. Růžová je barva duševních pocitů, něhy, jemnosti a oddanosti. V Číně barvou nadcházejícího úspěchu.
„Růžová je oblíbená u určité skupiny lidí. Růžová je milována nebo nenáviděná. Nelíbí se mi jak je růžová preferovaná u malých holčiček…kde se vzal tento trend? „vymývání mozků“. Pokud sama použiji růžovou barvu kamkoliv je to pro mě recese. Sytě růžová je ještě přijatelná, ale světle růžová mi připomíná cukrovou vatu – moc sladká.“
Vlastní výzkum
33
5.1.5. Modrá
Obr. 21 - Hanák – Active kuchyň - Sabina
Literatura – osvěžuje, uklidňuje. Je symbolem víry, míru, klidu, uvolnění, tradice a věrnosti. Modrá uklidňuje, ochlazuje a je projevem citlivosti. Při meditaci podporuje zážitky. Barva intelektu, míru a rozjímání. Je symbolem vody a chladu, ale také oblohy, nekonečnosti a prázdnoty. Pro křesťany je modrá barvou Panny Marie, jenž je vždy zpodobňována v modrých šatech. Staří Řekové a Římané připisovali modrou barvu Venuši, bohyni lásky.
„Barva, která je už odmalička přiřazována jako „pánská“. Modrá je „dobrá“, ale ne výborná. Modrá barva ve mně nevyvolává žádné závratné pocity. Žádnou revoluci, vzrušení nebo nenávist k modré barvě.“
Vlastní výzkum
34
5.1.6 Fialová
Obr. 22 - Hanák – EXCELLENT – Fialová - Tineo
Literatura – barva inspirace, mystiky, magie a kouzla. Mystická barva plná duchovna a energie. Symbol spirituality, srdečnosti. Může mít hypnotické účinky. Kdysi nosili drahé oděvy ve fialové barvě pouze králové a bohatí.
Fialová barva je dnes velmi populární a oblíbená. Objevuje se nejen v interiéru, ale i na oblečení a doplňcích. Je hodně dráždivá pro oči, proto se nedává na velké prostory do místností, kde trávíme mnoho času.
„Z fialové mám rozpolcené pocity. Je složená z červené
a modré. Dva rozdílné
principy, kde se spojuje klid modré barvy a dráždivost červené. Chvíli na mě působí podobně jako modrá, klidným a nezáživným dojmem a v dalším okamžiku jako červená, dráždivě a svůdně.“
Vlastní výzkum
35
Světle fialová Světle fialová je spojována s duší, zdrojem tvořivosti a inspirace. Podporuje meditaci a odpočinek. Tato barva je uklidňující. Symbolizuje lásku, intuici, trpělivost i magii. Může působit i začarovaně, rozpolceně, slabošsky, melancholie, opojení.
„Ze světle fialové barvy mám pocit v menší míře jako z růžové. Je sladká, ale působí studeněji než růžová.“
5.1.7. Zelená
Obr. 23 - Hanák – GALAXIE – Zelená a žlutá
Literatura – barva přírody, naděje, rovnováhy, klidu, hojnosti. Zelená uklidňuje nervy, posiluje smysly a dává pocit zotavení. Symbolizuje svět pocitů a také přírodu. Jako rozpolcená barva bývá také spojována se žárlivostí. V pozitivním významu představuje keltský ostrov blahoslavených Tir Nan Og, k němuž skrze mlhu smrti putovala duše.
Vlastní výzkum
36
Světle zelená Světle zelená připomíná jaro, svěžest. Další odstíny zelené nejsou tak oblíbené. Čím tmavší, tím zemitější a těžší odstín. Působí přirozeně, ale někdy i jedovatě, je spojena s představou chladu, vlhka, ticha, rostlin. 5.1.8. Žlutá
Obr. 24 - Hanák – GALAXIE – Citrónově žlutá
Literatura – nejsvětlejší z pestrých barev, intenzivní, povzbuzující. Symbolizuje moudrost, slunce a optimismus. Žlutá je jasná a proto se s ní prosvětluje. Často se vyskytuje na doplňcích.
Žlutá vlajka na Západě označovala místo nemoci a karantény. V severní Evropě znamená žlutá lest, zbabělost, nevěru, zradu apod. V Číně je však žlutá národní barvou zasvěcenou císaři. Pro buddhisty je symbolem pokory a odříkání.
Vlastní výzkum
37
5.1.9. Oranžová
Obr. 25 - Hanák – COMPACT - oranžová
Literatura – symbol veselí, optimismu a radosti ze života. Oranžová je teplá, povzbuzující barva plná optimismu a energie. Barva mladistvosti, srdečnosti. Je nazývána také jako „sociální barva“.
„Právě proto, jak je nazývána, může v někom z nás evokovat barvu, kterou si do interiéru nedá. Oranžová je pro mne jakýmsi způsobem nepříjemně zářivá. I když mám ráda zářivé a jasné barvy oranžová je mi nesympatická. I když v malé míře na doplňcích s kombinací dalších barev je dobrá.“
Vlastní výzkum
38
5.2. Nové trendy 5.2.1. Graffity Graffiti je druh výtvarného projevu ve veřejném prostoru. Streetartové umění, které je tvořeno nanášení barvami nebo fixy, škrábání i leptání. Graffiti je kultura protestu. Je to pilíř kultury Hip-hopu. Pohledem na graffiti bez zřetele na Hip hop, lze vnímat jako městský folklór ulice. Vychází z původního řeckého slovesa γραφειν (grafein), psát. Najdeme je i v historii: Sgrafito - nástěnná technika, kde se proškrabuje jednou vrstvou ke druhé. Vznikla a prodělala největší rozkvět v období renesance. Touto technikou založenou na jednoduchém principu byla dekorována vnější fasáda renesančních budov, ale používala se i v interiéru. Al fresco - nástěnná malba zhotovená na vlhké omítce. Al secco - malba zhotovená na suché omítce. Fresco – secco – je jejich kombinace.
V kontextu pravěku lze považovat za výtvarnou práci ve veřejném prostoru jeskynní malby. V dějinách starověku je graffiti přítomno v Římském impériu (zachovaly dodnes např. v Pompejích) a Egyptě zpravidla jako anonymní škrábání do omítek v podobě nadávek, vyznání lásky nebo reklamy na nevěstinec. Na fasádách objektů byly uplatňovány techniky sgrafita jako proškrabávání do různobarevných vrstev povrchové úpravy zdiva, nebo fresky, kdy jsou barvy nanášeny na vícevrstvou čerstvou vlhkou omítku. Spontánní rytí do dřeva a škrábání do omítky se objevuje na našem území ve středověku a zachovalo se na hradech nebo historických vojenských objektech. Jejich studiem se zabývá epigrafika. Dnešní graffiti však žije z odkazu novodobé historie v USA. Legenda o vzniku současného graffiti odkazuje do New Yorku, kde na konci šedesátých let jistý Demetrius řeckého původu přezdívaný TAKI zaregistroval nápis JULIO 204, který byl odvozen od přezdívky a ulice bydliště autora (204. ulice v New Yorku). Tento vtip si Demetrius, pěší doručovatel pošty, osvojil a stal se autorem podpisů TAKI 183
Vlastní výzkum
39
na nesčetných plochách. O jeho intenzivní činnosti reportovali v roce 1971 New York Times,a tím se stal vzorem pro své následovníky pro tvorbu podpisů (tagů). Následný rozvoj stylu graffiti do podoby dnešní nastal v 70. letech. Další inovátor byl SUPER KOOL 223, který vytvořil první barevné dílo za pomoci improvizované výměny trysek na plechovku spreje. Autor FLINT 707 v roce 1973 vytvořil první dílo na vagónu metra a použil 3D stylizace. Další překonání v roce 1976 bylo 11 vagónů soupravy metra autory CAIN, MAD 103 a FLAME ONE. Fenomén graffiti si tak začali osvojovat jak mladí lidé z černošských ghet tak také absolventi uměnovědných disciplín (např. Keith Harring, Jean Michel Basquiat (Francie), Banksy (Anglie), později si našla cestu do galerií. Byl vydán zákaz prodeje barev mladistvým. Od počátku existuje několik odlišných principiálních pohledů na graffiti: •
osobní projev (značka, dominace) versus umělecký koncept (sdělení, komunikace)
•
veřejný prostor (ilegalita) versus galerie (přijetí pravidel)
Graffiti jsou považované za umění nebo vandalismus. Autoři jsou většinou mladí chlapci a dospívající muži. Je to jakási zkouška dospělosti, protože si vybírají ilegální prostory. Vyžaduje to odvahu a statečnost, protože tu je přítomnost strachu, nebezpečí, adrenalinu a překonávání překážek.
Graffiti jsou neustále diskutovatelné téma. Mladí lidé ho považují za umění. Starší generace za vulgární projev mládí. Často se lidem nelíbí, protože amatérské pokusy jsou na místech, kde nemají co dělat. Není to už jen exteriérová záležitost, ale pomalu se nám dostávají i do interiérů. Dokážou interiér oživit, zmodernizovat a dát mu dynamiku. V dnešní zrychlené době si myslím, že vystihují uspěchanost života. Ještě to bohužel není tak oblíbený prvek, ale myslím si, že za pár roků bude naprosto běžný. Budeme se s tímto prvkem setkávat ve školách, školkách, nádražích, hotelech, nemocnic, bankách atd. Je to budoucnost, která nás čeká. Myslím si, že za pár roků v interiérech zřídka potkáme čistě bílé stěny.
Vlastní výzkum
40
Obr. 26 - Graffiti, autor neznámý
5.2.2. Nálepky Velice oblíbená a moderní dekorace. Škála nabídek je velice široká. Je možnost si vybrat přes květinový dekor, dětské motivy až po POP art. Na výběr jsou jednobarevné nálepky i vícebarevné. Dokonce si můžeme namíchat barevnost podle našich představ. Nálepky se dají umístit kamkoli, nejen na zeď, ale i na nábytek, ledničku, okna, dveře, dlaždičky atd. Mají výhodu, že se můžou kdykoli změnit. Motiv i barvy nálepek si může každý určit podle svých představ. Nálepky jsou v interiérech častěji než graffiti a začínají se dostávat do obliby. Často je můžeme vidět v kavárnách, salónech krásy, hotelech, školkách i školách.
Vlastní výzkum
41
Nálepky interiér zdynamizují, rozveselí nebo mu můžou dát elegantní styl. Zútulní interiér a dají mu originální nádech. Cokoliv nás napadne může dostat život a nápaditost. Podle naší fantazie vdechneme věcem originalitu. V interiéru se odráží každého osobnost.
Obr. 27 - Stěnová nálepka – Technology design
Nálepky i graffiti mají hodně společného. Tak jako každý člověk je individualita, podobně je na tom i interiér. Stejně tak, jako nikdo nechce nudný život, tak nechce nudné prostředí, kde bydlí a žije. Když se v interiéru tráví hodně času musí se v něm cítit dobře. Některé prvky můžou iritovat nebo na druhou stranu uklidňovat. K individualitě interiérů a exteriérů napomáhají nálepky i graffiti. Díky jejich pomocí se v interiéru odráží osobnosti a fantazie.
Vlastní výzkum
42
5.2.3. Móda Móda je dnes velice benevolentní. Např. na jaro/léto 2010 plánují slavní návrháři kombinaci barev růžové s červenou a doplněno modrou, hnědou, fialovou, a jemně žlutou. Tato kombinace je důkazem, že se opravdu nosí vše. Móda v oblečení, která se nosí se dostává hlavně do designu. Letos se nosila fialová barva, která se začala objevovat i v interiérech. Móda a design jdou ruku v ruce. Pokud se bude nosit červená a růžová, můžeme je očekávat i v designu.
Móda se může rozdělit do skupin podle hudebních žánrů. Např. rock, punk, reggae, Hip – hop, disco, country atd.
Rock – preferuje černou barvu, která je doplněna červenou. Velikou oblibou jsou kovové prvky. Tmavší odstíny, bláznivá móda, která se ničeho nebojí. Je to revolta vůči lidem a celého světa. Řetězy, tetování, piercingy, motorky. Design - rock se objevuje i v nábytku a designu. Materiál nejlépe jsou kůže, surová ocel. Bez romantiky a barevných doplňků. Mohutný, surový nábytek.
Punk – oblíbená černá, červená, růžová. A stejně jako rock kovové prvky. Preferuje kárované vzory a pruhy. Punk je hudební i životní styl. Slovo punk znamená „výtržník“. Základem punku je anarchie, provokace. Cíl je šokovat. Ovlivňuje i design, protože tato móda dovoluje naprosto vše. Různorodost materiálů, barev a struktur.
Reggae – tento styl miluje barvy. Dokáže kombinovat veškeré barvy i vzory. Oblíbené jsou zelená, červená a žlutá. Styl mladých lidí, co mají rádi barevný život a hudbu.
Vlastní výzkum
43
Design – objevují se africké prvky. Jasné barvy a uvolněnost. Reggae styl můžeme potkat v hudebních klubech.
Hip-hop - je to styl, který vznikl z reggae. Hip-hop má rád barvy a sportovní vzhled. Je to novodobý taneční styl založený na akrobacii, označovaný pojmem breakdance. Styl spojený s grafickým projevem graffiti. Tento styl má rád jasné a zářivé barvy.
Disco – je to hudební i životní styl, co má rád blýskavé věci i flitry. Živé barvy, kde převládá bílá, růžová, modrá, stříbrná, zlatá atd. Ale ani tento styl se nebojí barev a experimentuje s nimi. S disco stylem se hlavně setkáváme v barech, hudebních klubech a interiérech nejen pro mladistvé. Znakem disca je disco – koule, která odráží spoustu světýlek. Disko styl je založený na lesku a barevných efektech.
Obr. 28 - Disco koupelna, Design Ideas
Vlastní výzkum
44
5.2.4. Tetování, piercing, malování na tělo Tetování – kolébkou tetování je starý Egypt, kde se používalo k označování otroků. Šířilo se do Indie, Číny a Říma. Bylo symbolem cejchem smrti, zajatců a zločinců. Pouze hinduističtí rodiče tetováním označovali své děti, aby je následně lépe našli v posmrtném životě. Tetování může označovat i příslušnost ke kmeni, či skupině. Naopak odmítané bylo křesťanstvím hlavně v roce 787 a dokonce zakázáno Adrianem prvním. O několik století později se rytíři na křížových výpravách tetují křesťanskými motivy. Tetování měli námořníci, vězni, komedianti a okraj společnosti. Značení podsvětí na celém světě platí i dnes. S rituálním tetováním se setkáváme např. v Africe.
A jak lidé berou tetování dnes? Tetování může stále značit příslušenství k nějaké skupině nebo rituál. Dnes je tetování velmi populární. Dávno ztratilo význam označení okraje společnosti. Tetování má dnes význam ozdoby, šperku. Škále této ozdoby je široká přes různobarevná, černobílá až po světelná. Hodně lidí se tetování bojí, protože je „napořád“, ale i dnešní technologie dovoluje tetování odstranit. Nebo místo tetování je malování henou. Další možnost je světelné tetování, které je vidět pouze pod UV světlem.
Piercing - je propíchnutí určité části těla a vložení šperku. Už indiáni používali tuto ozdobu při rituálech. Používali bambus nebo jiné přírodní materiály. Dnes se používají materiály jako stříbro, zlato, titan a chirurgická ocel. Nejčastější je titan a chirurgická ocel, protože se s tělem dobře snáší.
Tak jako tetování i piercing v dnešní kultuře pomáhá k sebevyjádření. Je také některými lidmi odsuzován. Když se podíváme okolo sebe uvidíme někoho, kdo nosí klasické náušnice. Je to také piercing, který se dává už malým holčičkám. Je normální mít tyto náušnice, ale pro někoho je pohoršující, pokud si tuto ozdobu někam posuneme. Slouží k ozdobení těla, ale i tady existují extremisté.
Vlastní výzkum
45
Tetování i piercing jdou spolu ruku v ruce. Je to velice oblíbený trend u mladých lidí, ukazují svojí nezávislost, naštvanost na svět, odvahu či kreativitu.
Malování na tělo – (bodypainting). Sahá až do doby kamenné, velký význam má u indiánů, kde červená znamená sílu a vítězství. Modrá symbolizuje podřazenost a problémy. U některých afrických kmenů se červené připisuje léčivá moc. Opět se malování na tělo používalo při rituálech.
Dnes je bodypainting velice oblíbené umění. Malování na tělo je velice náročné na čas a zručnost. Každá malba je originál, protože po umytí se ztrácí. Setkáme se s ním na přehlídkách, karnevalech, plesech, festivalech a různých soutěžích.
Obr. 29 – Bodypainting, autor neznámý
Vlastní výzkum
46
Je to extravagantní móda, kterou jen tak denně nevídáme. A myslím si, že takto „oblečené“ lidi na ulici nepotkáme. Nejvíc se s tímto uměním setkáme na festivalech, zabývajícími se boby artem. Nejznámější festival je World Bodypainting Festival – v roce 2009 se konal v Rakousku. V Česku nemá bodypainting žádnou větší oficiální základnu a občas tu dokonce naráží na nepochopení a odsouzení u starších a konzervativních lidí.
Co má tetování, piercing či malování na tělo společného s módou a designem? Hodně. Tetování i piercing je životní styl, který určuje módu. A móda jde ruku v ruce s designem. Tetování a piercing je dnes druh ozdoby, druh šperku, odlišností. Je to způsob sebevyjádření. Jako kdybychom si představili místo čistého plátna naše tělo. Vnímání dnešní generace těchto ozdob zasahuje i do módy a především do designu. Strach ze škatulkování, ze všednosti či konzervativního způsobu života. K sebevědomí a atraktivnosti napomáhají právě tyto prostředky jako tetování i piercing. Všechno myšlení dnešní generace se odráží v designu, interiéru a nábytku.
Diskuze
47
6. Diskuze Působení barev a jejich vnímání je subjektivní pocit, který závisí na věku, pohlaví i místu, kde se žije. Oblíbené barvy se mění během věku a prostředí. Jiná barva je preferována v mládí, jiná v pubertě nebo stáří.
Díky I. Newtonovi, J. W. Goetheho a W. Otswalda se ví, jak barvy fungují. Barevný kruh ukazuje hodně věcí o barvách. Otswaldova teorie o barvách dnes neplatí. Dnešní móda popírá všechny barevné teorie, které kdy platily. Proto je svět barevný a benevolentní vůči designu. Barevná tolerance se v posledních letech hodně změnila. Před pár lety bylo nemyslitelné mít v interiéru spoustu barev a dnes? Neodráží se to jen v interiérech, ale i na oblečení, vlasech, tetování a celého stylu života.
Dříve se barevný svět řídil podle „pravidel“, která jsou podvědomě cítěna. Pokud se chceme oblékat, bydlet i žít v barevném světě, dnes nám v tom nic nebrání. Vládne naprostá svoboda, ale ať chtě nebo nechtě pořád tu jsou konvence. I když se je dnešní generace snaží nabourat. Nejsou žádná určující pravidla, která by říkala, že kuchyň musí být oranžová. Může být klidně fialově - modrá s růžovými puntíky a nebude nikoho pohoršovat. Právě naopak bude moderní a vzbuzovat obdiv. Bude šokovat svojí výstředností. Lidé se přestávají bát barev a experimentují, i když někdy chaoticky. Mladí lidé zkouší a kombinují barvy, materiály či struktury jak je napadne. Ke svému vyjádření používají graffiti, nálepky, vlasy, oblečení či tetování, které se může zdát, že s designem nemá nic společného. Opak je pravdou. V dnešní kultuře je důležité, jako barvy. Některé názory odsuzují umění jako jsou graffiti nebo tetování i piercing, ale tyto trendy posunují vnímání designu a barev. Občas ho posunují do barevného chaosu, který není vnímán jako chaos, protože motto dnešní společnosti je odlišit se
Diskuze
48
výstředností. Ve výstřednostech a popírání barevných teorií se moderní design i mladá generace vyžívá.
Dále je důležité vnímat barvu podle kultury či kontinentech. Protože jinak je vnímána barva v Africe než v Evropě. Největší rozpory ve vnímání barev je u bílé a černé. Například černá je vnímána jako barva smrti nebo naopak znovuzrození. Masajové černou barvu vnímají jako barvu hojnosti. Dále černá barva je v Evropě barvou truchlení naopak v Orientu je barvou truchlení bílá. Z těchto zjištěných poznatků je jasné, že se k jednotlivým barvám nedá dávat konkrétní přirovnání. Dnešní generace se při vybírání barev řídí citem a vlastním uvážením. Pravidla, která vládnou při výběru barev jsou cit, emoce, nálada a jejich vnímání.
Závěr
49
7. Závěr Bližší seznámení s vývojem vnímání barev od I. Newtona přes J. W. Goetheho, W. Ostwalda až po NCS barevného systému. Všechny tyto teorie a harmonie barev říkají, jak s barvou pracovat a jak barvu vnímat.
Dnes je okolí benevolentní ke všemu. Nikoho neuráží modré nehty se zeleným tričkem a fialovými vlasy. Protože móda říká, abychom se nebáli barev, nebáli se odvázat a používali barvy, které zdánlivě k sobě neladí. Jak jsem se přesvědčila, tyto pravidla platí i pro design. Móda se snaží šokovat, odlišit se a jakýmkoli způsobem zaujmout. To všechno můžeme vztáhnout i na design. Vše je spolu provázané a jedno bez druhého nemůže být. Bez módy není design a naopak. Proto se design řídí módou, která rozbila všechny barevné teorie.
Módnost určuje jaké barvy, či odstíny se budou každý rok nosit, jaké barvy budou moderní a populární. Žijeme ve světě, který se snaží neřídit se žádnými pravidly. Pokud nějaká pravidla ohledně módy nastanou, společnost se je snaží potlačit svojí individualitou.
Seznam použité literatury
50
8. Seznam použité literatury 8.1. Seznam literárních a elektronických pramenů 1.
STARMEROVÁ, A. Barevná harmonie. Bratislava: Slovart, 2007. 256 s. ISBN 80-7209-926-4
2.
PETERSON, B. L. Naučte se vidět kreativně
3.
HULKE, W.M. Magie barev. první. Praha : Pragma, 1996. 154 s. ISBN 80-7205-000-1
4.
PLESKOTOVÁ, P. Svět barev. první. Praha : Albatros, 1987. 199 s. 13-806-87.
5.
ak.mal. VOHÁNKA, J. Barva a systém. Praha : Ústav bytové a oděvní kultury, 1985. 170 s.
6.
prof. KAMELSKÝ, J. Nauka o barvách. 2. přepracované vydání. Praha : Slovanské knihkupectví, nakladatelství a antokvatiát (Bačkovský a Hach), 1924. 23 s.
7.
POLSTER, B.; NEUMANNOVÁ, C.; SCHULER, M.; LEVEN F., Lexikon moderního designu A-Z. 2. přepracované vydání. Praha : Slovart, 2008. 539 s. ISBN 978-80-7391-080-8.
8.
PREISICHOVÁ, A. Domov a bydlení. Praha : IKEA DBK, 1991. 280 s.
9.
ROGERS, R.; MAKI, F.; VILLAGRÁN, J.; MASTRETA, A; LEGORRETA + LEGORRETA. U.S. : St. Martin's Press, NY, 1997. 300 s. ISBN 0-8474-2598-1.
Internetové zdroje 1.
www.webexhibits.org
2.
www.ncscolour.com
3.
www.sklenarstvimichl.cz
4.
www.hanak-interier.cz
5.
www.wikipedia.cz
Seznam použité literatury 6.
www.czechdesign.cz
7.
www.mydeco.cz
8.2. Seznam obrázků Obr. 1
Tři primární barvy
Obr. 2
Tři primární barvy a tři sekundární barvy
Obr. 3
Tři primární barvy, tři sekundární (složené) barvy a tři terciální barvy
Obr. 4
Barevná škála – duha
Obr. 5
Barevný dvojkužel
Obr. 6
Barevný kruh
Obr. 7
Sofa, Lisa Whatmough
Obr. 8
Rietveld Gettit, židle Red Blue, 1918
Obr. 9
WC štětky, Stefan Giovanniho
Obr. 10 Koupelna, Lavandini Respect, foto – Veronika Loušová Obr. 11 Dům v Brazilii, 1998 Obr. 12 Vzorník barev RAL DESIGN D2 Obr. 13 Subtraktivní míchání barev Obr. 14 Aditivní míchání barev Obr. 15 Základní barvy NCS Obr. 16 NCS Barevný prostor Obr. 17 Sklenářství Michl & syn, černý Lacobel Obr. 18 Hanák – ložnice – ELISSE – Bílá - Makasar Obr. 19 Sklenářství Michl & sny, červený Lacobel Obr. 20 Růžová kuchyň, neznámý autor Obr. 21 Hanák – Active kuchyň - Sabina Obr. 22 Hanák – EXCELLENT – Fialová - Tineo Obr. 23 Hanák – GALAXIE – Zelená a žlutá Obr. 24 Hanák – GALAXIE – Citrónově žlutá
51
Seznam použité literatury Obr. 25 Hanák – COMPACT - oranžová Obr. 26 Graffity, autor neznámý Obr. 27 Stěnová nálepka – Technology design Obr. 28 Disco koupelna,Bathroom Design Ideas Obr. 29 Bodypainting, autor neznámý
8.3. Seznam tabulek Tab. 1 Tabulka systému RGB, vlnové délky barev
52
Summary
53
Summary Closer acquaintance with the evolution of color perception from I. Newton through J. W. Goethe , W. Ostwald to the NCS color system. All these theories and the harmony of
colors
say
how
work
with
color
and
how
perceive
it.
Today surround is benevolent to everything. Anyone is offend with blue nails with green shirt and purple hair. Because fashion tells us not to be afraid of color, not to be afraid to let loose and use colors which are seemingly inharmonious to one another. As I convinced, these rules also apply to design. Fashion is trying to shock, differentiate themselves and take up in any way. All that can be applied to design. Everything is interrelated together and one without the other can not be. Without fashion is not design and vice versa. Therefore, design takes example by fashion , which broke all color theories.
Fashionableness determines what colors or shades will be worn every year, whic colors will be modern and popular. We live in a world that tries not to follow rules. If some fashionable rules occur, the society is trying to suppress them with its individuality.
