MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ
Lesnická a dřevařská fakulta
ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ
DIPLOMOVÁ PRÁCE PORODNÍ DŮM JAKO NOVÝ FENOMÉN
2006
IVETA VEBEROVÁ
7
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Porodní dům jako nový fenomén zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne 23. 4. 2006
Iveta Veberová
8
Děkuji zejména Ing. arch. Kovaříkovi za odborné vedení práce a konzultace, předsedkyni České asociace porodních asistentek paní Ivaně Königsmarkové za cenné rady, sestřičkám v nemocnicích v Brně-Bohunicích a ve Znojmě, které mě provedly porodními pokoji, paní Ing. Jančové a paní Ing. Máchové za odborné konzultace a spolužákům, kteří mi radili a pomáhali.
9
ABSTRAKT Ve své diplomové práci se zabývám problematikou interiéru místnosti na porod v porodním domě. Práce se snaží popsat porodní dům jako nový fenomén možnosti přivedení dítěte na svět. Interiér domu se vyznačuje stejným komfortem a zařízením jako domácnosti a splňuje moderní přístup k porodnictví. Jeho cílem je poskytnout rodičce domácí, intimní prostředí a příjemný a osobní přístup. Porodní dům je polyfunkční zdravotnické zařízení a je rovněž vzdělávacím a informačním centrem. Součástí práce je návrh interiéru porodního pokoje a výtvarné a konstrukční řešení přebalovacího pultu. Klíčová slova: zdravotnické zařízení, interiér, funkčnost, intimita
ABSTRACT In this dissertation I am concentrating on interior of a delivery room in a maternal house. The aim of this work is to describe maternal house as a new phenomenon in the possibility of giving birth. The interior is characterized by the same comfort and equipment as we have at home. It fulfils the approach in modern obstetrics. The point is to offer familiar, intimate backround and friendly and personal behaviour. Maternal house is a polyfunctional medical institution and is also educational and informational centre. This work contains design of a delivery room, visual and technical drawings. The key words: medical institution, interior, functionality, intimacy
10
OSNOVA 1. Úvod do problematiky, filozofie a koncepce porodního domu …………………………………...7 1.1 Úvod do problematiky …………………………………………………………………….7 1.2 Filozofie …………………………………………………………………………………….9 1.3 Hlavní zásady, ze kterých vychází filozofie porodního domu ……………………….11 1.4 Historie ……………………………………………………………………………………16 1.5 Porodní asistentky ………………………………………………………………….……20 1.6 Koncepce …………………………………………………………………………….…..23 2. Specifika funkčních prostor, psychologie prostoru, hygiena …………………………….……...25 2.1 Specifika funkčních prostor ………………………………………………………..…….25 2.2 Psychologie prostoru ………………………………………………………………..……28 2.3 Hygiena …………………………………………………………………………..………..32 3. Specifika zařizovacích předmětů potřebných v místnosti pro rodičky dle druhu a vedení porodu …………………………………………………………………………………………………34 3.1 Specifika zařizovacích předmětů ………………………………………………..……...34 3.2 Použití vody u porodu, porod do vody ……………………………………….…………46 4. Vliv nových materiálů, technologií a techniky na řešení daného tématu ……………………...47 5. Popis jednotlivých fází tvůrčího procesu designéra při zařizování zdravotnického interiéru……………………………………………………………………………………………...49 5.1 Zisk informací ……………………………………………………..………………………49 5.2 Tvorba interiéru …………………………………………………………………………...50 5.3 Výběr konkrétních zařizovacích prvků ………………………………..………………..53 5.4 Návrh přebalovacího pultu ……………………..………………………………………..53 5.5 Vizualizace …………………………………………..…………………………………….54 6. Aplikace získaných poznatků na konkrétním návrhu interiéru místnosti pro porod ……..…...56 7. Výtvarný návrh vybraného prvku …………………………………………………………………..63 Závěr …………………………….………………………………………..……………………………..66 Použitá literatura ………………..………………………………………………………………………68
Návrhy konstrukčního řešení vybraného prvku jsou v příloze.
11
1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY, FILOZOFIE A KONCEPCE PORODNÍHO DOMU 1. 1 Úvod do problematiky Ve své diplomové práci jsem se rozhodla zabývat problematikou porodních domů, konkrétně řešením ideální místnosti na porod a výtvarným návrhem vybraného prvku, čímž je přebalovací pult. Toto téma beru jako výzvu, žádný porodní dům v České republice ještě neexistuje. Porodní dům je polyfunkční zdravotnické zařízení, které poskytuje péči v porodnictví a je rovněž vzdělávacím a informačním centrem. Zahrnuje péči o těhotnou ženu, přípravu k rodičovství, mateřství, kojení a péči o dítě, péči o ženu při porodu, péči o ženu a dítě po porodu, primární péči porodních asistentek (návštěvy v domácnosti), psychologickou podporu a právní a sociální poradenství. Jde o péči, která by měla být běžně dostupná každé ženě a její rodině. 1 Porodní dům je přechodem mezi možností porodu v nemocnici a porodu doma. Klade důraz na respektování individuálních přání rodičky a jejího partnera. Je založen na domácím, intimním prostředí, příjemném a osobním přístupu k budoucí matce. Porod v porodním domě je určen pouze ženám, které mají normální, bezrizikové těhotenství. Pomoc při porodu zajišťují profesionální porodní asistentky, které maminky provádí v průběhu celého těhotenství, při porodu i po něm. Smyslem je porod v důvěrném prostředí za minimálního použití zdravotně- technického vybavení. Porodní domy stojí při nemocnicích a při vzniklých komplikacích je rodička převezena do nemocnice. Porodní dům nabízí služby v těhotenství, mezi které patří poradna pro těhotné vedená porodní asistentkou a ve spolupráci s lékařem, příprava k porodu - cyklus pro samotné ženy, cyklus pro partnerské páry, informační tématické lekce a cvičení v těhotenství. Službou při porodu je individuální péče porodní asistentky, případně ve spolupráci s lékařem. Služby po porodu zahrnují péči o ženu a dítě 24 - 48 hodin "na lůžku", péči o ženu a dítě 6 týdnů po porodu v domácnosti - návštěvní služba, cvičení po porodu, tématicky 1
http://www.porodnidum.cz/domecek/porodni_dum.html
12
zaměřená setkání - masáže kojenců, vázání šátků, plavání dětí a další. Mezi ostatní služby patří psychologická poradna, sociální poradenství, knihovna, rehabilitace a obchod s potřebami pro těhotné a kojící ženy. 2
2
http://www.porodnidum.cz/domecek/porodni_dum.html
13
1. 2 Filozofie 3 Cílem porodního domu je poskytovat péči matce a dítěti na základě charakteristik, kterými se vyznačují nemocnice, porodní centra nebo služby poskytované při domácích porodech mající označení „mother friendly“ (matce přátelský) a „baby - friendly hospital“, které uděluje Světová zdravotnická organizace a UNICEF nemocnicím podporujícím kojení. Těhotenství, porod a šestinedělí jsou mimořádné životní události, které hluboce ovlivňují matky, děti, otce a rodiny a na které by měly zůstat krásné vzpomínky nejen ženě, ale i všem jejím blízkým. Proto by měla mít každá maminka právo porodit podle svého přání v prostředí, kde se cítí bezpečně, kde o ni pečují a kde respektují její emocionální pohodu, její soukromí a osobní preference. Každá žena by měla mít možnost získat přesné a aktuální informace o svém zdravotním stavu, o výhodách a rizicích všech procedur, léků a testů doporučovaných v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. Během porodu až do ukončení celého procesu porodu je pravidelně hodnocen tělesný a duševní stav ženy. To znamená zejména kontrolu fyziologických funkcí, hodnocení bolesti, potřeby podpory, zajištění soukromí rodící ženy a respektování výběru poskytovatelů péče při porodu a osob u porodu přítomných. Je sledován i stav dítěte. O všech postupech a vyšetřeních je žena řádně informována. Je třeba ženě vysvětlit, co budeme dělat, proč to budeme dělat, co jsme vyšetřením zjistili, jaký lék jí podáme a proč, a vše činit po dohodě s ní. Tím posilujeme sebevědomí ženy a její schopnost porodit dítě a pečovat o něj. Porodní péče by se neměla řídit potřebami osob, které ji poskytují, ale výhradně potřebami matky a dítěte. Existuje spousta úkonů, které se vykonávají rutinně a přitom by měly být podloženy jasným zdravotním důvodem. Zdravotnická zařízení by měla být citlivá ke kulturním zvyklostem, přáním, hodnotám a přesvědčením každé ženy. Věcí, které pro někoho mají silný význam je mnoho – např. máte-li přání, aby byly u porodu přítomny jen ženy nebo chcete-li vykonat určitý náboženský rituál. V místě s označením „mother friendly“ budoucí maminky rádi podpoří. 3
http://www.porodnidum.cz/domecek/porodni_dum.html http://www.aperio.cz/o-nas/index.shtml#poslani
14
Dalším cílem je pořádání kurzů, seminářů, konferencí a diskusních setkání. Dále budování informačního a vzdělávacího centra se zaměřením na rodičovskou problematiku, vzdělávání zdravotnických a sociálních pracovníků, se zvláštním důrazem na zvyšování profesní prestiže porodních asistentek. Důležité je zdůrazňovat práva občanů na informace týkající se zdraví a zdravotnictví. Mezi hlavní ideje patří také napomáhání k rovnocennému zapojení obou rodičů do péče o děti a rodinu. Posledním, ale neméně důležitým bodem je poskytování prostoru k setkávání maminek s dětmi a to prostřednictvím přednášek nebo kurzů cvičení v těhotenství a poté i s dítětem. Mezi taková cvičení, která jsou vedena pod odborným dohledem patří cvičení s balónem, tanec rodiček, gravidjóga a relaxace, zdravotní cvičení a rehabilitace, plavání dětí apod. Mezi témata na přednášky patří příprava k porodu, kojení a péče o dítě, masáže dětí a kojenců, partnerské masáže, vázání šátků apod.
15
1. 3 Hlavní zásady, ze kterých vychází filozofie porodního domu Přirozený porod, bezbolestný porod a metody k tlumení bolestí 4 Lidé pečující o matku v porodním domě zastávají názor, že těhotenství, porod a šestinedělí nejsou nemoci, ale jiný fyziologický stav, proto žena nepotřebuje léčit, ale ošetřovat. Porod se chápe jako přirozený zdravý proces, v jehož průběhu prochází plod - rodící se dítě - působením porodních sil z dělohy porodními cestami. Porod je dynamický děj a pro většinu žen je jen "jiným fyziologickým stavem", který vyžaduje odborný dohled, radu a péči. Základem přirozeného porodu je duševní a tělesná síla matek, která jim dává schopnost přivádět i bez lékařské pomoci dítě na svět. Chtějí se aktivně účastnit porodu a kontrolovat jej. Vzdávají se medikamentózního tišení bolesti a zásahu s nástroji. Přejí si rodinné prostředí, které jim dá pocit bezpečí. Přirozený porod je možný jen tehdy, neprojevuje – li se u matky a dítěte žádné zřejmé riziko a nebude - li potřeba lékařské pomoci. Na přirozený porod je nutné se připravit nejlépe v přípravném kurzu. Je třeba znát pochody v těle a jednotlivé fáze porodu, aby byla rodička schopna spolupráce a věděla, jak se uvolnit a dýchat a tím zvládnout porodní bolesti bez pomoci léků. K tomu je také nutná důvěra i sebedůvěra. Pro ustrašené ženy, zvyklé sahat při bolestech po tlumících prášcích, není tato metoda vhodná. Při zvládání bolesti a kontrakcí s optimismem se z mozku uvolňuje hormon endorfin, který je příbuzný morfinu, a omezuje se tvorba adrenalinu. Je třeba se dívat na bolesti a kontrakce jako na postupné krůčky k dovršení díla a ne jako na nekonečnou bolest. Rodičky by měly zůstat klidné a soustředěné, bolest sice nezmizí, ale budou alespoň trochu snesitelnější. Během I. doby porodní (otevírací fáze) musí být dána ženě možnost se volně pohybovat a odpočívat dle potřeby. Při II. době porodní (vypuzovací fázi) si žena sama najde polohu k porodu, která jí je nejpříjemnější. Existuje mnoho způsobů jak rodit, důležité je, aby se rodička cítila příjemně a měla vše pod kontrolou. Pokud bude žena napjatá nebo bude mít 4
http://www.porodnidum.cz/domecek/normalni_porod.html http://www.porodnidum.cz/domecek/normalni_porod.htmloxytocin NEESOVÁ – DELAVALOVÁ BARBARA, Čekám děťátko (Průvodce těhotenstvím a porodem), Praha: IKAR 1995, str. 96 – 98 SYMONS JANE, Těhotenství a péče o dítě, Rebo Productions Cz 2003, str. 150, 160 SIMKINOVÁ PENNY, Partner u porodu, Argo 2000, str. 168 - 169
16
strach, bude porod pravděpodobně delší a nepříjemnější. Během porodu se tvoří hormon, který způsobuje ztrátu paměti u zvířat a který je přirozeným prostředkem proti bolestivým vzpomínkám. Jak silně bude žena bolest vnímat, nezáleží pouze na vážnosti nebo na velikosti rány, ale z velké části určují intenzitu a pociťování bolesti atmosféra, okolnosti a duševní rozpoložení. Nedostatečná příprava, negativní postoj a nedůvěra ve vlastní schopnosti mohou bolest zvýšit. Míra bolesti se však může určitým způsobem ovlivnit předem, a to výběrem klidného a důvěrně známého prostředí a výběrem osoby, která bude pro budoucí matku při porodu oporou. Dnešní ženy dávají přednost přirozenému způsobu porodu s užitím velmi malého množství prostředků na tišení bolesti. Porodníci se tomu přizpůsobili a nepoužívají léky rutinně, nýbrž počkají na průběh porodu a spolu s těhotnou se dohodnou na jejich užití. Aby se žena mohla rozumně rozhodnout, je třeba, aby získala dostatek informací předem. Při porodu bývá pozdě. Měla by vědět, co je to za lék, jak působí, jak je účinný při tlumení bolesti a jaké má další účinky na matku, na postup porodu, na plod a později na novorozence. Léky mohou mít nežádoucí účinky, které se mohou projevit u matky nebo novorozence. Žádné dlouhodobé účinky léků, které se oficiálně používají, nebyly na novorozence prokázány. Na toto téma se však v lékařské literatuře stále vedou diskuse. Proto jsou výhodnější nefarmakologické metody tlumení bolesti a léky použít teprve v době, kdy se jedná o velmi těžký porod nebo je třeba provést bolestivý zákrok. Nesnesitelné bolesti totiž vedou ke křečovitému napětí, které ovlivňuje průběh porodu a má za následek vylučování stresových hormonů, které zužují cévy. Omezeným přívodem krve do placenty dostává dítě málo kyslíku a může se tak dostat do vážného nebezpečí.
17
Mezi nefarmakologické tlumení bolesti patří 5 •
Tlaková masáž
Tlaková masáž se nejčastěji užívá při bolestech zad. •
Koupel, sprcha či vířivá lázeň
Mohou být stejně účinné jako některá analgetika a nemají žádné vedlejší účinky. Stimulace kůže pomocí sprchy nebo vířivky je příjemná a pomáhá omezit vnímání bolesti a stahy se zdají méně intenzivní. Teplá lázeň může někdy i urychlit pomalý postup porodu v první době porodní. •
Teplo a chlad
Použití termoforu, vyhřáté deky, nebo teplého obkladu. Při bolestech zad je vhodný sáček s ledovými kostkami, gumová rukavice naplněná rozdrceným ledem, namočená a zmrzlá plena, zmrzlá PET láhev apod. Důležité je, aby chladící prostředky nebyly natolik studené, aby matce způsobily omrzliny, a prostředky k zahřátí nesmí být natolik horké, aby přivodily popáleniny. Pokud osoba pomáhající matce nemůže předměty k masáži udržet v ruce, neměla by je ani přikládat na matčinu kůži. •
Elektrostimulace (TENS)
Slabé elektrické impulsy z elektrod na zádech slouží k zablokování přenosu bolesti z porodních cest do mozku. Rodička si sama reguluje intenzitu a frekvenci impulsů. Tato metoda se používá především v zahraničí. Pomoc je individuální, některým ženám nepomáhá. U této metody nebyly zjištěny vedlejší účinky, vědeckých studií však není mnoho. •
Dotek a masáž
Tření bolestivého místa, pevné objetí, pohlazení. Rytmické tření nebo hnětí zad, nohou, ramen a tak dále. K masáži se používá olej. •
Akupresura
Shiatsu neboli akupresura se v Orientu užívá po staletí. Vychází ze staročínského principu yin a yang. Vychází z tvrzení, že tělem prochází 12 meridánů, podle nichž proudí životní síla, a akupresura upravuje nesrovnalosti v toku této životní síly. Funguje na základě stlačení dvou akupresurních bodů – Ho - ku a bodu sleziny č. 6, které se nacházejí na hřbetě ruky a na vnitřní straně holeně. Oba body jsou citlivé a při správném stlačení bolí. Přesné nalezení 5
SIMKINOVÁ PENNY, Partner u porodu, Argo 2000, str. 86 - 93
18
bodů by si měla osoba, která ženě pomáhá, najít předem na sobě. Na Západě se tato filozofie mírně liší a úspěšná bývá kombinace akupresury s ostatními metodami, které přinášejí během porodu úlevu a urychlují jeho postup. •
Hypnóza
U hypnózy je nutná správná příprava před porodem. Metoda je založena na kombinaci silné sugesce a distrakce - izolace od nepříjemného zážitku a koncentrace na jiný, podstatně příjemnější zážitek. •
Relaxace
Nácvik relaxace, určitého způsobu dýchání a zaměření pozornosti byly odedávna základními kameny přípravy před porodem. Snaží-li se žena vědomě uvolnit, bude bolest méně vnímat i tím, že zaměstná svoji mysl. •
Audioanalgézie
Audioanalgézie zmírňuje nebo potlačuje pocit bolesti reorganizací aktivity mozkové kůry. Podstatou je dráždění sluchového centra během kontrakcí “bílým šumem”, což je směs všech slyšitelných frekvencí o stejné intenzitě. Metoda vyžaduje potřebné přístrojové vybavení.
19
Farmakologické metody tlumení bolesti se rozdělují na 6 Analgezii Uvolňují od bolesti bez ztráty vědomí a přinášejí úlevu. Anestézii Ztráta citlivosti, včetně vnímání bolesti. - lokální anestézie Znecitlivění pouze určité oblasti těla, nemění stav vědomí. - celková anestézie Uvede pacientku do bezvědomí. Mezi nejčastěji užívané metody patří •
Epidurální anestézie
•
Pudendální blok
•
Infiltrace hráze
•
Inhalační analgezie
•
Fytoterapie
•
Spasmoanalgetika
•
Opiáty (Dolsin)
6
SIMKINOVÁ PENNY, Partner u porodu, Argo 2000, str. 169 PAŘÍZEK ANTONÍN, Kniha o těhotenství a porodu, Praha: Galén 2005, str. 266 – 269 http://www.porodnice.cz/default.asp?rubrika=1&podrubrika=252
20
1. 4 Historie 7 Porodnictví se zabývá pochody v organismu ženy souvisejícími s plněním jejího biologického poslání - rozmnožování, které zahrnuje oplodnění, těhotenství, porod a šestinedělí. Podíl ženy na rozmnožování je ale širší, zahrnuje i citovou vazbu na své dítě, péči o jeho výživu po narození a o jeho výchovu – což lépe zahrnuje pojem mateřství. Porodnictví předcházelo podle vynikajícího českého porodníka Antonína Ostrčila (1874 – 1941) nejprve tisíciletí trvající období primitivního porodnictví, po němž se v antickém období vyvinulo tzv. babické porodnictví. Porodnictví 17. a 18. století se označuje za období chirurgického porodnictví a od konstituování porodnictví jako lékařského oboru nastupuje období empirického porodnictví. Ve více než dvousetletém období posledních dvou typů porodnictví prošel vývoj od primárního zřetele na zachování života rodičky, přes snahu o narození živého novorozence k dnešnímu cíli porodit bez úhony na zdraví rodičky živého a zároveň zdravého novorozence schopného všestranného tělesného i duševního postnatálního vývoje. Porodnictví se vyvinulo v dávnověku z laické pomoci poskytované rodící ženě jejími staršími, zkušenými družkami. Tato “porodní pomoc” byla směsí prvků magických s empirickými. Porodní děj byl obestřen tajemstvím a v jednání pomocnic při porodu byla převaha prvků magických. Období “primitivního porodnictví” přetrvávalo v oblasti středomořské kultury až do prvního tisíciletí před naším letopočtem. Postupem doby byly více uplatňovány nabyté zkušenosti a získané vědomosti - i když magická a náboženská složka nevymizela. V antickém Řecku a o něco později v Římě, se některé ženy začaly věnovat poskytování pomoci při porodu jako svému zaměstnání. Přejímaly vědomosti a zkušenosti od svých předchůdkyň a samy braly do učení mladší uchazečky o toto povolání. To bylo období porodnictví babického, které přetrvalo ještě celý středověk. Praktické porodnictví bylo zcela v rukou porodních bab. Pomoc lékařů byla vyžadována pouze v komplikovaných případech. Také při ženských nemocech vyšetřovaly nemocné porodní báby a lékař doporučil ošetření na základě sděleného nálezu. 7
http://www.porodnice.cz/default.asp?rubrika=1&podrubrika=252 www.sweb.cz
21
V antickém Římě platilo pravidlo “haec ars viros dedecet”, tj. “toto umění nepřísluší mužům”. Také po celý středověk zůstává poskytování pomoci při porodu výlučnou záležitostí žen. Bylo-li nutno vybavit plod z matčina těla operativně, a to bylo na počátku novověku téměř výhradně obratem a extrakcí nebo embryotomií (rozřezáním plodu v děloze), byli k loži rodičky přizváni ranhojiči - chirurgové. Ranhojiči nebyli lékaři, zabývali se chirurgickými výkony a ošetřováním poranění. Byli v obdobném postavení jako pomocnice při porodech a byli s nimi organizováni ve společném cechu. Někteří z těchto ranhojičů se začali soustavněji zabývat nepravidelnostmi těhotenství a porodu a přispěli podstatnou měrou k prohloubení porodnických znalostí. Od 15. století jsou od těchto pomocnic při porodech vyžadovány odborné znalosti a jsou postaveny pod dozor městského lékaře - městského fyzika. První nařízení o povinném školení pomocnic při porodech bylo vydáno v roce 1452 v Řezně. První škola pro porodní báby byla zřízena v roce 1589 v Mnichově, o něco později v Paříži. Je zajímavé, že instituce porodních bab se objevuje i v jiných prastarých kulturních oblastech - v Mezopotámii, Indii, Číně, dokonce i v nově objevených územích západní polokoule. Teprve od druhé poloviny 18. století, zejména ale od začátku 19. století, se porodnictví stává lékařským oborem - je přednášeno na univerzitách a jsou zřizovány porodnické kliniky. Stává se též vědním oborem zaměřeným na zkoumání fyziologických dějů souvisejících s těhotenstvím, porodem a šestinedělím a na nepravidelnosti těchto údobí. Toto období vývoje porodnictví je možno podle Ostrčila označit jako porodnictví empirické a jeho dnešní zaměření za “preventivní”. Ještě do poloviny dvacátého století byly porody doma pro většinu žen běžné a nemocniční porody byly výsadou bohatých. V této době však dochází k prudkému rozmachu porodnictví, a tím k přesunutí porodů do porodnic a změně přístupu k matce i novorozenci. Rozvoj techniky se zaměřuje na sledování dítěte ještě před jeho narozením a umožňuje širší využití operačních zákroků. Nastupuje éra antibiotik, využívaných k léčbě infekcí. Provádějí se pravidelné kontroly během těhotenství. Přesto podle výzkumů je pokles úmrtnosti novorozenců i rodících
22
žen připisován i jiným faktorům (zlepšení životních podmínek, lepší dostupnosti krevních transfuzí, plánování rodičovství, zlepšení výživy,...) než pouze přesunu porodu z domova do porodnic a pod kontrolu lékařů.
V historii porodnictví je důležité zmínit tři „revolucionáře“, kteří svými názory přispěli k humanizaci porodů. 8 První pokus o humanizaci porodnictví učinil Grantly Dick - Read v první polovině 20. století. Je považován za zakladatele západoevropského směru přípravy k porodu. Tvrdil, že strach je hlavní příčinou bolestí podle mechanismu strach - napětí - bolest. Prokázalo se však, že při potlačení strachu z porodu nelze porodní bolesti zcela vyřadit. Další byl francouzský porodník Frederik Leboyer, který vydal roku 1974 publikaci „Porod bez násilí“, v níž zastával názor, že stávající způsob porodnické péče je pro matku a dítě stresující. Cizí a neklidné prostředí porodního
sálu,
pohled
na
zdravotnickou
techniku,
neosobní
přístup
zdravotnického personálu, hluk a ostré světlo vyvolávají neklid rodičky. Novorozenec je stresován držením za dolní končetiny a polohou hlavou dolů, změnou prostředí, přerušením pupečníku, světlem, chladem a dalšími nucenými polohami. Leboyer navrhl a ve svém ústavu zavedl postupy snižující stresové vlivy na ženu a novorozence. Stanovil požadavek přivítat novorozence láskyplně a porodní stres nezvyšovat zbytečnými lékařskými opatřeními, neboť dítě přichází z bezpečí mateřského těla do cizího prostředí a musí si pomalu zvykat na tělesné změny. Pokud dítě nepotřebuje lékařskou pomoc, hned po porodu se položí matce na břicho kde slyší známý zvuk srdce, cítí teplo její kůže a její ruce ho něžně uklidňují. Pupeční šňůra se neodděluje bezprostředně po porodu. Po prvním kontaktu s matkou a otcem dostane dítě teplou koupel, 8
PAŘÍZEK ANTONÍN, Kniha o těhotenství a porodu, Praha: Galén 2005, str. 278 – 284 ROZTOČIL ALEŠ A KOLEKTIV AUTORŮ, Porodnictví, Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně 2001, str. 140
23
aby se cítilo dobře. Poté se přiloží matce k prsu, aby se povzbudila schopnost kojit. Důležitý je i kontakt z očí do očí. Následuje rooming - in, kdy dítě zůstává na pokoji u své matky a může být podle potřeby kojeno. Leboyerovou metodou se inspiroval Michel Odent a stejně jako on hledal alternativy ve vedení porodu. V 80. letech 20. století vydává své zkušenosti v knize „Birth Reborn“, ve které klade důraz na chování a přístup personálu porodnice, který musí mít na mysli vnímání plodu. Žena si sama najde vhodnou polohu k porodu. Během porodu je nutné co největší omezení osob, které k rodičce nemají osobní vztah, aby nebyla vystavena mnoha pohledům. Ošetřující personál zastupuje porodní asistentka, která musí navázat s rodičkou pozitivní vztah. Podle přání rodičky je přítomnost otce a rodiny vítána. Žena však potřebuje u porodu hlavně klid. Prostředí, ve kterém žena rodí, se musí podobat civilně zařízenému pokoji. Rodička nemá zadržovat křik a je nutné, aby porod proběhl v tichu a přítmí, aby se novorozenec zbytečně nestresoval ze světla a hluku, které nepříjemně vnímá. Dítě je po narození umístěno na matčino břicho tak, aby byl zajištěn kontakt „kůže na kůži“. Důraz je opět kladen na první přisátí, které lze při neúspěchu opakovat později. Pupečník se oddělí až dojde k zástavě jeho pulsace. Rooming - in je samozřejmostí. Leboyer používání léků zatratil, Odent jej omezil. Podle Odenta má ultrazvukové vyšetření nepříznivý vliv na vztah matky a plodu. Oba průkopníci přispěli k poukázání na lidskou dimenzi porodního děje a nutnost humanizace přetechnizovaného porodnictví. Rodička se stává aktivním účastníkem porodu a lékaři a porodní asistentky se stávají průvodci a pomocníky rodičky. Po časovém odstupu a kritickém zhodnocení obou metod jsou pozitivní prvky zařazeny do praxe a ty negativní zapomenuty. V České republice nastávají výrazné změny v porodnictví až po pádu železné opony v 90. letech 20. století.
24
1. 5 Porodní asistentky 9 Porodní asistentky jsou odbornice vyškolené k tomu, aby poskytovaly odborný dohled, radu a péči ženám během těhotenství, při porodu a v šestinedělí včetně péče o zdravého novorozence a kojence do věku šesti týdnů. Mají důležitou roli v oblasti poradenské a zdravotní výchovy, musí poskytnout preventivní opatření a včas zachytit abnormální podmínky v souvislosti s matkou a dítětem. Porodní asistentka podle neziskové a nevládní organizace APERIO: •
poskytuje poučení o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytuje rady a pomoc v otázkách sociálně - právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkuje
•
provádí návštěvy v rodinách těhotných, šestinedělek a gynekologicky nemocných, sleduje jejich zdravotní stav
•
podporuje, vede a vzdělává ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházení jeho komplikacím
•
diagnostikuje těhotenství, předepisuje, doporučuje nebo provádí vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sleduje ženy s fyziologickým těhotenstvím, poskytuje jim informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předává ženu do péče lékaře gynekologa - porodníka
•
sleduje stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými i technickými prostředky, rozpoznává u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře a pomáhá mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádí neodkladná opatření
•
připravuje rodičky k porodu, pečuje o ně ve všech dobách porodních a vede fyziologické porody, včetně případného nástřihu hráze; v neodkladných případech vede i porody v poloze koncem pánevním (neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví)
•
je pro případ potřeby vybavena kyslíkem, porodním zvonem a léky a při komplikacích rodičku převeze do nejbližší nemocnice
9
http://www.ckpa.cz/documents/historie.htm www.aperio.cz
25
•
ošetřuje porodní a poporodní poranění a pečuje o šestinedělky
•
poskytuje ošetřovatelskou péči fyziologickým novorozencům, provádí jejich první ošetření, včetně případného zahájení jejich okamžité resuscitace
•
provádí tělocvik těhotných a žen po porodu Profese porodní asistence, která u nás měla dlouholetou tradici, byla v
roce 1963 oficiálně zrušena a nahrazena profesí "ženské sestry" s odlišnou náplní práce i postavením. "Ženské sestry" mohly i nadále poskytovat péči ženám s fyziologickým těhotenstvím, porodem a šestinedělím, vést fyziologické porody a provádět první ošetření novorozence, zákon však nespecifikoval rozsah práce prováděné samostatně a podle pokynů lékaře. Rozsah samostatně prováděné práce byl vyjednáván v rámci každého jednotlivého pracoviště. Lékaři tak postupně přebírali kompletní zodpovědnost za výkony a ženské sestry přestaly být asistentkami ženy a staly se asistentkami lékaře. Specifičnost této ošetřovatelské profese se prakticky vytratila. Až v roce 2004, v souvislosti s připravovaným vstupem ČR do Evropské unie, vznikly dva nové právní předpisy (Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních a k němu příslušná vyhláška), které oficiálně obnovily profesi porodní asistence v souladu s její mezinárodní definicí a s legislativou EU. Nyní mohou porodní asistentky pracovat samostatně, tj. bez odborného dohledu a bez indikace lékaře v případě fyziologického těhotenství, porodu a šestinedělí. V současnosti získávají porodní asistentky způsobilost k výkonu povolání pouze v akreditovaných bakalářských zdravotnických studijních oborech pro přípravu porodních asistentek na vysokých školách. Studium trvá nejméně tři roky. Porodní asistentka je zaměstnaná v gynekologických ambulancích nebo v porodnicích. Některé mají vlastní privátní praxi. Pokud je porodní asistentka zaměstnaná ve státním nebo soukromém zdravotnickém zařízení, je standardní péče, kterou poskytuje, hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění (v rámci smlouvy, kterou má toto zařízení uzavřeno se zdravotní pojišťovnou). Je tedy tzv. bezplatná či lépe řečeno bez přímé platby. Porodní asistentky s vlastní soukromou praxí však do systému veřejného zdravotního pojištění zatím nejsou prakticky zařazeny. Znamená to, že naprostá většina jejich služeb se musí
26
hradit soukromě. Výjimkou je pouze návštěvní služba v těhotenství a v šestinedělí. Tuto péči jako jedinou může hradit zdravotní pojišťovna, pokud s ní má porodní asistentka na tento výkon uzavřenou smlouvu a pokud tento výkon těhotné indikuje lékař gynekolog - porodník.
27
1. 6 Koncepce 10 Ještě před několika desetiletími byly porody doma běžné. Později se přesunuly do nemocnic - porodnic. V dnešní době nastává nová koncepce vedení porodů a to v porodních domech. Nevýhoda porodů doma je ta, že zde není k dispozici dostatečné materiální a personální zabezpečení. Vybavit domácnost rodičky veškerým zařízením nutným k zabezpečení porodu je komplikované. V budoucnu by byla možnost vzniku mobilních porodních sálů pro převoz rodičky do nemocnice při vážných problémech, avšak ani ty nenahradí bezpečnost a vybavenost porodnice. I práce porodní asistentky v neznámém prostředí je obtížnější než na jejím pracovišti. Existují však ženy, které chtějí své dítě porodit doma, ve známém prostředí spolu s otcem, protože je jim nepříjemná přítomnost anonymních osob u porodu a pohled na technické přístroje. Po II. světové válce byly porody přemístěny z domovů do porodnic, kde bylo dosaženo lepších perinatálních výsledků a které byly vybaveny jak materiálně, tak erudovaným personálem. Mortalita a morbidita matky, plodu a novorozence se v současnosti dostaly na velmi nízké hodnoty. Tyto výsledky byly získány aplikací poznatků lékařské vědy. Přesto podle výzkumů je pokles úmrtnosti novorozenců i rodících žen připisován i jiným faktorům (zlepšení životních podmínek, lepší dostupnosti krevních transfuzí, plánování rodičovství, zlepšení výživy,...) než pouze přesunu porodu z domova do porodnic a pod kontrolu lékařů. Porodnice jsou ve většině případů zastaralé a snaha přeměnit je na domácí prostředí porodních domů je nemožná. Neodpovídají dnešní době a potřebám matek. Moderní ženy si přejí porodit své dítě v příjemném, intimním prostředí za účasti malého počtu cizích osob a za přítomnosti osob blízkých. To jim nabízí porodní dům, který splňuje moderní přístup k porodnictví. Poskytuje péči o ženu v těhotenství, při porodu i po něm, která je zajištěna jednou porodní asistentkou. Porod v porodním domě je určen pouze ženám, které mají normální, bezrizikové těhotenství, neboť je zde zajištěno jen nejnutnější 10
ROZTOČIL ALEŠ A KOLEKTIV AUTORŮ, Porodnictví, Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně 2001, str. 142 - 143
28
zdravotně - technické vybavení. Je zde zabezpečeno soukromí, příjemný personál ochotný vyhovět přáním rodičky. Po porodu se v porodním domě mohou matky s dětmi setkávat při různých přednáškách nebo cvičeních. Interiér domu se vyznačuje stejným komfortem a zařízením jako domácnosti, což působí na budoucí maminku pozitivně a přívětivě.
29
2.
SPECIFIKA
FUNKČNÍCH
PROSTOR,
PSYCHOLOGIE
PROSTORU, HYGIENA 2. 1 Specifika funkčních prostor 11 Porodní dům je rozdělen do několika funkčních zón. Prostory domu jsou tvořeny ordinací,
porodními
pokoji,
recepcí,
obchodem,
čajovnou,
tělocvičnou,
bazénem, knihovnou, školícím sálem, pokoji k ubytování, kancelářemi, skladovým, provozním a hygienickým zázemím a zázemím pro zaměstnance. První zónou je recepce, prodej a občerstvovací prostory. Recepce slouží jako informační centrum, je zde čekárna s možností posezení a prohlédnutí odborných knih a časopisů. Je tady i místo s hračkami pro děti. Obchod je vybaven potřebami pro těhotné, ženy po porodu a pro děti (prádlo, pomůcky na kojení, babyvaky, šátky, literatura apod.). Posedět a občerstvit se je možné v čajovně. Nechybí ani místo na kojení, místo na odložení svršků a sociální zařízení. Do druhé zóny patří ordinace a porodní pokoje. Ordinace Nachází se zde poradna pro fyziologická těhotenství vedená porodní asistentkou, psychologická poradna, laktační poradna, sociální poradna a právní poradna. V ordinaci nalezneme vyšetřovací stůl, svlékací kout s věšákem, váhu, stůl, židli, pracovní plochu pro přípravu zdravotnického materiálu, chladničku, umyvadlo, úložný prostor, sociální zařízení se sprchovým koutem.
11
JITKA DRÁBKOVÁ, porodní asistentka
30
Porodní pokoje Mezi služby poskytované v těchto prostorách patří péče porodní asistentky při fyziologickém porodu - přirozený porod s individuálním přístupem ke klientce, doprovod školené duly, praktická výuka porodních asistentek jako součást akreditovaných kurzů ve všech aspektech a fázích fyziologického těhotenství, porodu a šestinedělí. V porodním pokoji se nachází postel, křeslo, úložné prostory, váha na dítě, vanička na dítě, stolek na vyšetření dítěte, přebalovací pult a dle typu porodu vana, závěsný systém, porodní stolička, porodní vak, matrace, ribstol, polštáře, dále hudební přehrávač, TV, lednice apod. Každý pokoj je vybaven šatnou a sociálním zařízením se sprchovým koutem. Třetí zónou jsou cvičební prostory a bazén se zázemím. Tělocvična je určena ke cvičení v těhotenství. Žena si může vybrat relaxaci a dechová cvičení, břišní tanec, cvičení na míči, gravidjogu, shiatsu a rehabilitaci. Mohou cvičit samy i s dětmi, setkávat se s jinými ženami po porodu, účastnit se různých programů (vázání šátků, masáže kojenců, fytoterapie,…). Tělocvična je vybavena šatnou, sociálním zařízením se sprchou, úložným prostorem na cvičební náčiní, žíněnkami, míči, hudebním přehrávačem a dalšími pomůckami. Bazén je určen nejen k plavání těhotných, ale i pro partnerské páry a plavání dětí. Čtvrtá zóna je určena vzdělávání a kancelářím. Vzdělávací prostor je určen ke vzdělávání porodních asistentek, laktačních poradců, lektorů předporodních kurzů, lektorů aktivní a vědomé přípravy na mateřství a rodičovství, fyzioterapeutů, aromaterapeutů, akupunkturistů
a
homeopatů v oblasti péče o matku a dítě apod. a rodičovské veřejnosti. Slouží k pořádání odborných kurzů.
31
Je zde odborné a komplexní poradenství pro porodní asistentky a další pracovnice v oboru při zakládání vlastních praxí v porodní asistenci, mateřských a rodinných center s podobnou náplní v Praze i po celé České republice. Nachází se zde prostor ke konání přednášek, promítání a seminářů pro rodičovskou veřejnost. Mezi hlavní vzdělávací centrum patří knihovna a studovna, kde nalezneme možnost kopírování, Internetu a půjčovnu videokazet. Do těchto prostor patří i vlastní ediční středisko (výukové materiály pro odborníky, osvětové materiály pro rodiče apod.). V této zóně nalezneme rovněž sociální zařízení a šatnu. Pátá zóna je ubytovací. Krátkodobé ubytování slouží pro otce, rodinné příslušníky a pro stážisty. Pokoje jsou dvoulůžkové s přistýlkou. Sociální zařízení je umístěno na chodbě. Šestou zónou je provozní, skladovací a hygienické zázemí. Tyto prostory slouží k uchování cvičebního nářadí, pomůcek, věcí na úklid a údržbu, dále jako sklad pro obchod, úschovna kočárků, sociální zařízení a místo na přebalování, šatny, prostor pro převlékání personálu.
32
2. 2 Psychologie prostoru 12 Každý prostor vytváří psychický účinek na člověka. Prostředí každého interiéru má kromě ochrany proti nepohodě navozovat pocit pohody. Nejdůležitějšími složkami mikroklimatu jsou tepelně vlhkostní, odérová a elektrointová pole. Také vzduch svým pohybem je činitelem psychického mikroklimatu. Dále je to prostor svou trojrozměrností, dispozicí, barevností a velikostí. Pro psychickou pohodu je důležité i dispoziční řešení interiéru, světlo, struktura, proporce a doplňky. Vzduch Nejvýše přípustná rychlost vzduchu v místnostech činí 0,5 m/s. Vzduch musí být bez průvanu, s lehkým pohybem, dostatečně bohatý na kyslík a ionty, příjemné teploty a vlhkosti. Nejpříjemnější teplota vzduchu pro rodící ženu je nad 20°C. Vzduch v místnosti s relativní vlhkostí 50 – 60 % je považován za optimum, vzduch s nižší vlhkostí umožňuje víření prachových částeček, které dráždí sliznici hrtanu a vzduch s vyšší vlhkostí prospívá zárodkům nemocí, plísním, hnilobě, přenosu chladu a vyvolává pocení. Barevnost prostoru Barva je všude kolem nás a její působení významně utváří psychické klima. Podle Neuferta (NEUFERT ERNST, Navrhování staveb) jsou barvy síly, které působí na člověka a vyvolávají pocity nelibosti nebo pohody, aktivitu či pasivitu. Celková
barevnost
prostředí
vyvolává
např.
pocity
prostornosti
nebo
stísněnosti, útulnosti a bezpečí nebo ztracenosti v prostoru nebo se na těchto pocitech podílí. V místnosti určené k porodu je důležité v rodící ženě vyvolat barvami pocit bezpečí a útulnosti. Použití barev v nemocnicích přispívá k ozdravení člověka. 12
BRUNECKÝ PETR, ŠVANCARA FRANTIŠEK, Interiér – Člověk a nábytek, MZLU v Brně 1995 BRUNECKÝ PETR, Domiciologie – nauka o obývaném prostředí, MZLU v Brně 1998 JOKL MIROSLAV, Teorie vnitřního prostředí budov, ČVUT Fa Stavební, Praha 1993
33
Pro interiér pokoje na porod jsou vhodné teplé barvy, které působí aktivně, příjemně - žlutá, oranžová. Teplé a světlé barvy směrem shora duchovně podněcují, ze strany oteplují, přibližují, zespoda odlehčují, zvedají. Teplé a tmavé barvy ze shora uzavírají a jsou důstojné, ze strany obklopují a zespoda působí bezpečně při chůzi i uchopení. Studené a světlé barvy shora zesvětlují, uvolňují. Teplé barvy je třeba odlehčit bílou, která je barvou absolutní čistoty a pořádku. Při barevném uspořádání prostoru hraje bílá hlavní roli, odděluje ostatní barevné skupiny od sebe neutrální plochou, zesvětlením oživuje a člení. Barevnost prostředí také výrazně přispívá k modulaci pocitů tepla a chladu. Vlivem teplých barev se zrychlují a vlivem studených barev se zpomalují některé fyziologické funkce včetně bazálního metabolismu, přičemž zrychlení a zpomalení závisejí na aktuálním psychickém stavu. Neznalost nebo podcenění účinků barev na člověka jej může vyčerpávat, znervózňovat a měnit jeho psychické stavy. Barevné ladění předmětů a prostoru je proto velmi důležitou a obtížnou složkou tvorby. Materiál povrchu Velký vliv na utváření psychologického klimatu určitého objektu má struktura textura materiálu, ze kterého je ohraničení prostoru provedeno. Každý materiál je charakteristický svou přirozenou strukturou a barevností, a tím umožňuje realizovat konkrétní estetický záměr - vytvořit požadovanou atmosféru interiéru. Různý materiál působí na člověka odlišně - dřevo použité v interiéru navozuje pocit tepelné pohody a uvolnění. Kámen naopak vyvolává pocit chladu, strohosti - dlažební obklad pocit sanitární čistoty. Kámen a kov prostor ochlazují, naopak dřevo, textilie a rostliny utvářejí dojem tepelné pohody. Vhodná kombinace materiálů může vytvářet příznivé psychologické naladění. V interiéru porodního pokoje na budoucí matku příjemně působí materiály přírodní - dřevo nebo ratan.
34
Velikost prostoru Podle Jokla (JOKL MIROSLAV, Teorie vnitřního prostředí budov) nedostatečná velikost prostoru vytváří trvalý pocit stísněnosti a je-li způsobována přílišným počtem lidí v místnosti, vzniká nepříjemný subjektivní stav nedostatku soukromí. Naopak nadměrná velikost prostoru má za následek trvalý pocit ztracenosti a nejistoty. Optimální velikost prostoru by měla být spojena s pocitem útulnosti a bezpečí. To je pro rodící ženu velice důležité, protože se musí cítit uvolněně. Vytváření pocitu stísněnosti, prostornosti, úzkosti nebo bezpečí závisí na prostorových možnostech. Jde o půdorysný prostor a o výšku místností. Zvolením správného půdorysu se tvoří předpoklady pro správnou pracovní polohu těla a správné pracovní pohyby. Vliv předmětů Předměty jsou základními stavebními prvky interiéru a jejich barva, tvar, proporční vztahy a kompozice utváří v kontaktu s člověkem jeho psychický stav. Mezi vnímání tvaru a formy předmětů patří i lesk, mat a opracování povrchu. Osvětlení Typ užitého osvětlení má přímý vliv na barvu a tvar prostoru i charakter samotné místnosti. V pokoji na porod je vhodné použít teplé, spíše tlumené osvětlení, které rodičce nesvítí do očí a neruší ji. Zároveň je nutné zajistit další dostatečně silné osvětlení, které vytvoří optimální pracovní prostředí pro porodní asistentku. Akustika prostoru V místnosti na porod by rodící ženě měl být zajištěn klid. Dobré členění prostoru je prvním předpokladem úspěšné ochrany proti hluku, který z psychologického hlediska navozuje rozmrzelost a špatnou náladu.
35
Aromaterapie Příjemná vůně působí na člověka pozitivně. Lidé reagují na pachy různě, lze však mluvit o typické reakci u skupiny lidí stejného věku a pohlaví. Osoby mladší 35 let a ženy všech věkových kategorií například osvěžuje vůně pryskyřice, kvetoucí lípy, čerstvého těsta, sena a medu. Ženy snášejí daleko hůře zápach desinfekčních prostředků a některých silně aromatických léků. Dobrou náladu a příjemné pocity vyvolávají vůně jehličnatého lesa, čerstvých jablk, levandule, mořské soli, rákosí a mateřídoušky. Vůně jasmínu, šeříku vyvolávají pocit klidu a uvolnění. Příjemné vnější prostředí je pro rodičku velmi podpůrné, ztrácí však smysl, pokud selhává lidský faktor.
36
2. 3 Hygiena Hygiena prostředí slouží k zabránění přenosu chorob a bacilů. Od dob vynalezení mikroskopu a strachu z bakterií, epidemií a infekcí se postupně v porodnicích začalo dbát na maximální bezpečnost, věřilo se ve sterilní prostředí a byla používána nadmíra desinfekce. Děti byly matkám po porodu odebrány a ty se s nimi mohly setkat jen při kojení. Doba však pokročila a z nových vědeckých studií se zjistilo, že taková ochrana není nutná a že dítě má mnoho protilátek z mateřského mléka a může být zdravé i bez silných desinfekčních zásahů. Době maximální bezpečnosti se ovšem přizpůsobil i interiér, který se jen těžce přestavuje na civilnější pokoje. Nelze zbourat všechny stávající budovy porodnic a nahradit je novými, příjemnějšími a dnešním požadavkům odpovídajícími porodnicemi. Řada porodnic se snaží přizpůsobit a předělat interiéry sterilních místností v malé porodní pokoje s příjemnou atmosférou, avšak nedisponuje dostatečným počtem financí. Proto je dobré dát prostor porodním domům, které by odpovídaly moderní době a potřebám dnešních matek. Interiér porodního pokoje musí splňovat přísné hygienické normy a vyhlášky. Musí se dodržovat osobní hygiena, zejména mytí rukou. V místnosti se zachází s biologickým, komunálním a skleněným odpadem. Na každý druh odpadu je v místnosti na porod zvláštní odpadkový koš. Interiér se musí po každé rodičce snadno desinfikovat. Na stěnách pokojů se drží bakterie, zejména v okolí vypínačů, vodovodních kohoutků a podobně. Na trhu jsou k dostání hygienické netoxické nátěry na stěny na vodní bázi. Obsahují několik aktivních složek, které bakterie hubí a které se postupně uvolňují a nátěr je tak neustále účinný i při jeho omývání. 13 Nachází-li se v místnosti vana, musí mít hygienikem schválenou vodní lázeň a rychlovýpustný systém. Doporučuje se vana bez trysek, které se zanáší a je nutné je často čistit. 14 13
HOLMESOVÁ LISA, LPL, VELKÁ BRITÁNIE, článek K PROBLEMATICE HYGIENICKÝCH NÁTĚRŮ VE VELKÉ BRITÁNII, Povrchové úpravy 3/ 2005 14
PAŘÍZEK ANTONÍN, Kniha o těhotenství a porodu, Praha: Galén 2005
37
Lůžko musí vyhovovat základním hygienickým požadavkům. Vhodnými materiály se musí co nejvíce zabránit přenosu chorob a zárodků. Musí být snadno omyvatelné a zároveň odolné proti zapaření, snímatelné, čistitelné a prodyšné. Při zařizování interiéru je nutné vybrat vhodné materiály, které splňují hygienická kriteria. Je třeba se vyvarovat materiálů, ve kterých se usazuje prach a nečistoty, a zvolit materiály, které se snadno čistí, omývají a mění.
38
3.
SPECIFIKA ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ POTŘEBNÝCH V MÍSTNOSTECH PRO RODIČKY DLE DRUHU A VEDENÍ PORODU
3. 1 Specifika zařizovacích předmětů Zařízení všech interiérů musí být velice účelné a funkční, a to obzvláště platí u místností určených na porod. Každý zařizovací předmět má své rozměry a vlastnosti, které vychází z antropometrie, tedy z proporcí těla těhotné ženy a z funkce, ke které je určen. Podle Neuferta vytváří člověk věci, aby mu sloužily. Jejich rozměry odpovídají poměrům těla. Designér by měl vědět, v jakých poměrech jsou velikosti údů těhotné ženy a jaký prostor zaujímá těhotná žena v různých pozicích při pohybu. Měl by vědět, jaké rozměry mají nástroje, které se u porodu používají tak, aby z toho mohl vycházet při určování rozměrů skladovacích předmětů a nábytku. Měl by vědět, kolik místa potřebuje žena mezi kusy nábytku, aby se zde mohla pohodlně pohybovat. Měl by vědět, jak má být účelně rozmístěn nábytek a zařízení. Při výběru zařizovacích předmětů a zařizování místnosti musíme dbát také na bezpečnost. V dnešní době záleží jen na ženě, kterou si zvolí polohu, pomůcku či kolik osob jí při porodu bude pomáhat. I designér musí znát všechny varianty a možnosti pro vytvoření ideálního místa k porodu, aby dokázal pomoci porodním asistentkám při jejich práci a budoucím maminkám při porodu.
39
Zařizovací předměty v místnosti určené k porodu • Vana - ve své diplomové práci se zabývám interiérem pokoje na porod se zařizovacím prvkem vanou • Postel • Koupelna - sprchový kout, záchod, umyvadlo, příslušenství • Porodní stolička • Ribstol • Závěsný systém • Žíněnky • Polštáře • Porodnický vak • Míč „fitball“
Další zařizovací předměty v interiéru pokoje • Přebalovací pult • Židle nebo křeslo • Kolébka pro mimino • Váha • Vanička na kojence • Úložný prostor • Osvětlení, nouzové osvětlení • Hudební přehrávač, TV • Lednička, varná konvice • Odpadkové koše • Rostliny • Okno • Dveře • Klimatizace • Podlaha
40
Velikost vany, určené k porodu, je přizpůsobena antropometrii těhotné ženy. Její rozměry jsou okolo 1800 x 1100 mm. Hloubka vany je okolo 560 - 640 mm. S těhotnou maminkou se může koupat i otec. Vana musí mít umělohmotný protiskluzový povrch, nesmí mít ostré hrany, musí být přístupná ze tří stran a musí mít rychlovýpustný systém.
15
Výhodou je
sedátko, na kterém může žena v sedě relaxovat, madla a podhlavníky, které slouží k většímu pohodlí. Pro lepší hygienu se doporučuje vana bez trysek, které se zanáší a je nutné je často čistit. Masáž v lázni může nahradit sprcha. Nadstandardním komfortem je vana s dvířky pro jednodušší vstup do vany.
Obr. 1
Obr. 2
15
PAŘÍZEK ANTONÍN, Kniha o těhotenství a porodu, Praha: Galén 2005
41
Lůžko v pokoji na porod musí splňovat určitá kriteria. Důležitá je kvalita lůžka a jeho situování v pokoji. Postel musí být stabilní plochou, která se nesmí vykyvovat a musí mít zpevněné hrany. Vhodná lehací plocha je volná, která není pevně vsazena do rámu, a může se tak snadno čistit a měnit. Matrace s roštem a konstrukcí musí být v souladu. Konstrukce pružící části lehací plochy by měla odpovídat tělesným proporcím člověka, zejména jeho hmotnosti. Vhodná matrace je z PUR pěny o stejné tuhosti v průřezu, s pružinovou kostrou s obvodovým rámem na zpevnění hran. Matrace by měla být oboustranná s různou tuhostí na stranách. Výška matrace je min. 18 – 20 cm. Polohovatelný rošt je určen k podepření zad matky při porodu v poloze v polosedě. Je nutné dbát na vhodný výběr materiálů, musí být snadno omyvatelné a zároveň odolné proti zapaření, snímatelné, čistitelné, prodyšné, s antistatickou úpravou, protiskluzové a musí mít atest hygienické nezávadnosti. Lehací plocha musí na jedné straně vykazovat dobrou tepelnou izolaci, ale současně odebírat vlhkost a odevzdávat teplo do vnějšího okolí, musí mít odvětrávání. Matrace by měla být doplněna o speciální potahy a podložky - nepropustné ochrany zajišťující nepropustnost tělesných tekutin. Důležitý je pocit bezpečí, klidu, intimity, prostorového pohodlí a pocit uvolnění. Rozměry lehací plochy jsou vhodné 1500 – 2000 x 2100 mm, záleží na tom, zda je určena i na přespání pro otce. Výšku postele zvolíme vyšší oproti běžné posteli a to 50 - 60 cm kvůli pohodlnějšímu vstávání a lepší dosažitelnosti pro porodní asistentku. Postel nesmí mít ostré hrany a plné bočnice. Výhodou je kontejner na zdravotnický materiál umístěný pod postelí.
42
Koupelna v místnosti na porod slouží k očistě těla a k relaxaci. V koupelně se nachází sprchový kout, záchod, umyvadlo, příslušenství (toaletní deska, skříňka na toaletní potřeby, zrcadlo, baterie, držák sklenic na čištění zubů, držák na toaletní papír, mýdelník a věšák ručníků) a osvětlovací těleso - centrální stropní a doplňkové. Musí být zajištěno odvětrávání koupelny. Uspořádání zařizovacích předmětů by mělo být přizpůsobeno práci a pohybu lidí. Vybavení musí být instalováno ve smyslu jeho používání a nesmí bránit pohybu a práci uživatele. Minimální rozměry koupelny jsou určovány nejmenšími potřebnými plochami před zařizovacími předměty. Rozměry sprchového koutu v porodním pokoji jsou minimálně 1100 x 1100 mm, aby se dveřmi dal prostrčit míč na sezení a relaxaci při sprchování. Odtok musí být umístěn na straně, aby nedošlo k jeho ucpání míčem. Na sklo sprchového koutu je vhodné použít výplň z bezpečnostního skla s přípravkem proti usazování vodních usazenin, což napomáhá k snazšímu udržování a čištění. Na sklo je nanesen přípravek, který vytvoří neviditelný štít proti nečistotě a usazeninám. Je možné sklo ošetřit i vodoodpudivou vrstvou.
16
Existuje
možnost doplnit sprchový kout hydromasážními panely. Záchod má rozměry 65 x 40 cm + 15 cm na splachovací zařízení, které může být zazděno. Výška umístění záchodu je 42 cm. Rozměry umyvadla jsou 60 x 40 cm a je umístěno do výšky 86 cm. Dveře do koupelny se z bezpečnostních důvodů nesmí otevírat dovnitř. V koupelně je příjemným doplňkem podlahové topení.
16
VELFEL PETR A KOLEKTIV, Stavíme a vybavujeme rodinný dům, Hradec Králové: Paradise Studio 2001, str 193
43
Relaxace na porodnickém vaku uvolňuje ztuhlé svalstvo, odbourává stres a ulevuje od bolesti v zádech. Jeho výplň může být různá např. nařezaná PUR pěna nebo kuličky z polypropylénu nebo polystyrénu, které jsou velmi lehkým, ale pevným materiálem. Jeho tvar se lehce přizpůsobuje tělu.
Obr. 3
Obr.4
Porodní židle má tvar rohlíku. V minulosti se skládala ze dvou cihel nebo kamenů. Může být dřevěná nebo kovová s čalouněním. Vyrábí se s opěradlem nebo bez opěradla, výhodnější je stolička bez opěradla, kdy se rodička může opřít o porodní asistentku nebo o partnera, který ji jistí zezadu v požadované poloze.
Obr. 5
Obr. 6
44
Závěsný systém je skvělou pomůckou. Výhodná je jeho výšková nastavitelnost. Může být přimontován ke stropu nebo ke zdi. Umístění může být nad postelí, nad vanou, u ribstolu nebo jinde v pokoji. Jako materiál se používá padákovina nebo polyesterové tkaniny.
Obr. 7
Obr. 8
Obr. 9
Obr. 10
45
Míč (fitball) se vyrábí ve třech rozměrech 55, 65 a 75 cm v průměru. Je vyroben z gumy, která může být upravena speciální látkou, takže balón nemůže téměř za žádných okolností prasknout, jindy je povrch míče antibakteriální apod. Při relaxaci na balónu by měl ženu jistit partner. Míč je vhodný i na relaxaci do sprchového koutu.
Obr. 11
46
Ribstol je výhodný v kombinaci se závěsným systémem, do kterého se žena může zavěsit. Může být dřevěný nebo kovový. Žíněnky slouží jako podložka na zem, na klečení apod. Žíněnka je z pojené PUR pěny o tloušťce 3 cm, měla by mít snímatelný a pratelný potah se zipem na třech stranách. Polštáři si žena může podložit své tělo, opřít se a zaujmout tak pohodlnější polohu. Polštáře ve tvaru rohlíku jsou výbornou pomůckou při kojení a vhodný k relaxaci maminek v těhotenství, kdy slouží jako podpěra bříška a ulehčuje tak namáhaným zádům během odpočinku.
Obr. 12
47
Přebalovací pult
je určen k přebalování dítěte. Výhodný je pult s úložným
prostorem. Jeho rozměry jsou 800 x 600 x 900 mm. Úložný
prostor
slouží
k
umístění
technického
vybavení
a
pomůcek,
zdravotnického materiálu - pohotovostní lékárny, jednorázového sterilního materiálu k porodu, rukavic, šicího materiálu, prádla pro matku a dítě, čistého a špinavého prádla. Další úložný prostor je určen pro matku, případně dalšího člena rodiny a slouží k umístění vybavení, které si s sebou matka bere do porodního domu. Židle nebo křeslo slouží k odpočinku pro osobu, která je přítomna u porodu. Pokud je porodní postel určena jen pro matku, je vhodné použít rozkládací křeslo pro příležitostné přespání otce. V interiéru musí být umístěna i kolébka pro mimino, určená k uložení dítěte, vanička na kojence určená k umývání dítěte a váha na zvážení dítěte po porodu. Rozměry váhy jsou 530 x 330 mm. K navození příjemné atmosféry slouží hudební přehrávač, TV slouží k rozptýlení při porodních bolestech. Užitečným doplňkem je malá lednička a varná konvice. Odpadkové koše jsou určené na sklo, biologický materiál a komunální odpad. Rostliny v místnosti slouží nejen pro estetické potěšení, ale hlavně zvlhčují vzduch a zbavují jej škodlivých látek. Ve své diplomové práci se zabývám interiérem pokoje se zařizovacím prvkem vanou. Podlaha do porodního pokoje je vhodná ve formě linolea nebo marmolea s podlahovým topením. Je hygienická, snadno čistitelná a teplo příjemně působí na chodila.
48
Dveře do pokoje se otvírají dovnitř, v koupelně směrem ven z bezpečnostních důvodů, jejich rozměr je 90 cm. Okno je důležitým zdrojem přirozeného světla. V místnosti musí být zajištěno dobré odvětrávání použitím klimatizace.
Osvětlení
17
patří mezi nejdůležitější prvky zařízení interiéru. Může být použito
světlo přirozené, umělé nebo kombinované. Účinek umělého světla můžeme víceméně ovlivnit. Můžeme volit jeho parametry - jakost a výkonnost zdroje, rozptyl, odraz, barvu, které ovlivňují psychofyziologický účinek na člověka. Volbou parametrů osvětlení utváříme určité světelné klima objektu. Přirozené osvětlení můžeme ovlivnit volbou vhodného typu okna a jeho orientací na světové strany. Střídání světla přirozeného a umělého nepůsobí příznivě a současné působení obou druhů osvětlení je zmatečné a z fyziologického hlediska nevhodné. Při osvětlování prostoru je třeba brát v úvahu mnoho okolností jako např. velikost, prostředí osvětlovaného prostoru (barva stropu, zdí, podlahy) a umístění nábytku. Celkové osvětlení zajišťuje dokonalou orientaci v prostoru a osvětluje celou místnost. Světlo intimní téměř nevnímáme a zdůrazňuje určité předměty, utváří náladu prostoru. Lokální - funkční osvětlení má poskytovat optimální podmínky pro činnosti. Vždy musí existovat soulad mezi celkovým, intimním osvětlením, dekorativním a lokálním - funkčním osvětlením. Je vhodné se vyvarovat přílišných kontrastů mezi osvětlenými a tmavými plochami. To působí na zrak nepříjemně, protože oči se musejí stále přeostřovat ze světla na tmu.
17
VELFEL PETR A KOLEKTIV, Stavíme a vybavujeme rodinný dům, Hradec Králové: Paradise Studio 2001, str. 170
49
Světlo svítí přirozeně šikmo shora - každé jiné osvětlení například zespod působí nepřirozeně. Vhodně zvoleným osvětlením navodíme tu správnou atmosféru. V porodnickém zařízení musí být zajištěno nouzové osvětlení pro případ nouze.
50
3. 2 Použití vody u porodu, porod do vody 18 Při ohlášení porodu si mnoho žen rádo dopřeje sprchu nebo lázeň. Teplá lázeň může působit příjemně a relaxačně. Při pobytu v lázni dochází k příznivému účinku na cévní a svalový systém rodičky, zmírňuje bolesti a snižuje psychické napětí. Porody do vody mohou proces porodu usnadnit a snížit potřebu anestézie a jiných odborných zásahů. Budoucí matka může strávit I. dobu porodní v relaxační lázni a samotný porod se potom odehraje mimo vanu. Tvar vany umožňuje zaujmout různé pozice k relaxaci a uvolnění napětí. Žena může využít i sprchu a proudem vody si masírovat břicho a záda. Žena, která se rozhodne porodit do vody, musí splňovat určitá kritéria, musí být zcela zdravá bez infekční nemoci, těhotenství musí probíhat fyziologicky a dítě musí být rovněž zcela v pořádku. Při porodu do vody musí ženě asistovat dva lidé pro případný přechod rodičky z lázně. Voda v lázni nesmí přesahovat 38°C. Rodička musí zaujmout nejvhodnější polohu tak, aby byl možný přístup k rodidlům.
Obr. 13
18
PAŘÍZEK ANTONÍN, Kniha o těhotenství a porodu, Praha: Galén 2005, str.285 – 287 MAREK VLASTIMIL, Nová doba porodní, Praha: Eminent 2002, str. 219 - 220
51
4.
VLIV NOVÝCH MATERIÁLŮ, TECHNOLOGIÍ A TECHNIKY NA ŘEŠENÍ DANÉHO TÉMATU V 80. letech porodnice připomínaly spíše masnu a pitevnu než místnost
ke zrození dítěte. Bylo to dáno materiály, které se v interiéru používaly kvůli strachu z infekcí a epidemií. Používaly se výhradně kachle téměř v celém interiéru, kovové nástroje, plechové stolky, postele byly železné, maximálně natřené na bílo, matrace byly potaženy koženkou, používala se guma a igelit na matrace, aby neprosákla krev. Hlavní důraz byl kladen na sterilitu a maximální bezpečnost a při výběru materiálu se řídilo heslem „hlavně aby se to dalo dobře umýt“, proto interiér působil sterilně, studeně, nehumánně a traumaticky. Hlavní barvou byla bílá, barva čistoty. Rodičku v porodním sále traumatizovaly a znervózňovaly všudypřítomné nástroje, přístroje, vývody medicinálních plynů a jiné technické vybavení. Porodní
dům
rovněž
disponuje
nejdůležitějšími
prostředky
odborné
zdravotnické pomoci - kyslíkem, lékařskými nástroji, porodním zvonem, vybavením pro ošetření rodičky a novorozence, spotřebním zdravotnickým materiálem, léky a pohotovostní lékárnou - ty ale nebývají na první pohled vidět, protože jsou ukryty ve skříních či ve zvláštní místnosti a vytahují se až při neodkladném zásahu. 19 Některé ženy však přítomnost technického vybavení uklidňuje a dává jim vědomí, že je obklopena experty na zvládání krizových situací. Při výskytu problémů, kdy je nutný předčasný porod nebo císařský řez, je příjemné domácí prostředí oproti vybavenosti moderní medicíny druhořadé. Dnešní porodnice se snaží v pokojích zajistit příjemnou atmosféru, zdi místností vymalují barvami a ukrývají technické zařízení do skříní. Porodnice se však kvůli svému provozu nemohou přizpůsobit komfortu, který nabízí porodní dům. V porodním domě se používají příjemné, přírodní materiály (dřevo, ratan) působící teplým dojmem, nebo plasty, které se snadno udržují. Povrchová 19
STADELMANN INGEBORG, Zdravé těhotenství PŘIROZENÝ POROD, Praha: One Woman Press 2004, str. 65 LABUSOVÁ EVA, FRYDRYCHOVÁ ALENA, Průvodce porodnicemi ČR, Aperio 2002, str. 58
52
úprava dřeva nábytku v pokoji na porod je z polyuretanové nátěrové hmoty, která je UV vytvrzovaná a vodou ředitelná, v provedení transparent, s hladkým povrchem, mat nebo polomat, aby na nábytku nezůstávaly otisky prstů. Tato nátěrová hmota je hygienicky nezávadná, snadno čistitelná, desinfikovatelná, odolná proti mechanickému poškození a působení vlhkosti. Porodní dům by měl mít textilie se sníženou hořlavostí a nehořlavé výplně u čalouněného nábytku. V tělocvičnách se na podlahu používají parkety, v porodním pokoji je praktičtější linoleum s podlahovým topením. Na oknech mohou být závěsy, které navozují domácí prostředí. Barvy zdí jsou světlých teplých odstínů, které působí svěže a příjemně. Stěny mají být lehce udržovatelné, používána je omyvatelná barva nebo tapeta. Strop by měl být rovněž barevně upraven nebo z materiálu, který vyvolává příjemné snění a emoce. Použité materiály a jejich povrchy musí však být snadno omyvatelné, čistitelné a prodyšné. U van a sprchových koutů se používá smalt, neboť je více odolný proti poškrábání než plast - polymetylmetakrylát (PMMA).
53
5.
POPIS
JEDNOTLIVÝCH
DESIGNÉRA
PŘI
FÁZÍ
TVŮRČÍHO
ZAŘIZOVÁNÍ
PROCESU
ZDRAVOTNICKÉHO
INTERIÉRU Tématem ke zpracování diplomové práce je řešení ideální místnosti na porod a výtvarný návrh přebalovacího pultu. Popis jednotlivých fází tvůrčího procesu 5. 1 Zisk informací Zdravotnický interiér je velice specifický a je důležité si zjistit o daném tématu co nejvíce informací, a to jak z odborné literatury, tak ze zkušeností těhotných maminek, porodních asistentek, zdravotních sester a lékařů. Ti nejlépe zachytí a poukáží na praktické chyby při zařizování interiérů. V Praze jsem měla schůzku s předsedkyní České asociace porodních asistentek Ivanou Königsmarkovou, která mi sdělila vše o porodních domech, porodních asistentkách a vylíčila mi situaci u nás a v zahraničí. Navštívila jsem A CENTRUM v Praze ve Vítkově ulici, kde mě provedly porodní asistentky. A CENTRUM je centrum pro maminky s dětmi i tatínky. Nachází se zde recepce, ordinace a dvě tělocvičny. Interiér na mě působil příjemně a chování porodních asistentek bylo velice přátelské. Později jsem od paní Jitky Drábkové získala materiály o porodních domech v zahraničí a odkazy na jejich webové stránky, které jsem si prostudovala. Dále jsem navštívila porodnice ve Znojmě a v Brně-Bohunicích. Zde mi ochotný zdravotnický personál ukázal porodní pokoje a jejich zázemí a poukázal na jejich výhody i nedostatky, kterých je třeba se při zařizování porodnického interiéru vyvarovat. Následovala návštěva knihovny, kde jsem získala potřebnou literaturu o porodnictví.
54
5. 2 Tvorba interiéru Při zařizování jsem vycházela z plochy místnosti, která je přibližně 20 m2 a kterou stanovily porodní asistentky. Vytvořila jsem si seznam všech předmětů, materiálů a pomůcek potřebných k porodu a z toho jsem stanovila potřebný počet úložného prostoru a nábytku. Narýsovala jsem si nábytek potřebný do pokoje i nábytek s atypickými rozměry, které jsem stanovila podle antropometrie těhotné ženy a postupně jsem jej skládala do místnosti, kterou tvořilo ohraničení plochy pokoje na papíře a hledala jsem ideální rozmístění nábytku. Musela jsem si uvědomit chování všech osob, které se účastní porodu - porodní asistentky, otce, těhotné maminky, narozeného dítěte a případně dalších osob. Z rozměrů místnosti, která měla plochu 20 m2 jsem vytvořila několik variant velikostí pokojů - 6,0 x 3,3 m, 5,0 x 4,0 m, 4,5 x 4,4 m, 5,5 x 3,6 m a 5,7 x 3,5 m, do kterých jsem umisťovala nábytek a sociální zařízení se sprchovým koutem. Vytvořila jsem i ideální interiér na porod bez ohledu na velikost plochy místnosti, ten byl však nepřiměřeně velký s plochou přes 30 m2. Vyloučila jsem jej, protože by jeho provoz byl příliš drahý a také by nevyhovoval po psychologické stránce prostoru. Interiér má být intimní, příjemný a má navozovat domácí atmosféru. Narýsovala jsem přes dvacet různých interiérů, postupně jsem je upravovala a až se zařízení interiérů nenápadně opakovalo, vybrala jsem ty, které nejvíce vyhovovaly ideálu.
55
Návrhy, skicy, náčrtky
Obr. 14
56
Půdorys M 1 : 50 Místnosti: pokoj na porod 20 m2 koupelna 4 m2
57
5. 3 Výběr konkrétních zařizovacích prvků Po zvolení optimálního půdorysu a počtu zařizovacích prvků jsem hledala konkrétní nábytek do porodního pokoje. Musel splňovat ergonomické parametry, musel být z daných materiálů a mít vhodnou barevnost.
5. 4 Návrh přebalovacího pultu Před navrhováním jsem si vyhledala přebalovací pulty na Internetu a zjišťovala jsem informace od čerstvých maminek o praktické stránce přebalování. Zjistila jsem, že je pro matky praktické mít pod přebalovací částí polici na odkládání věcí pro dítě a šuplíky na skladování všech potřeb. Začala jsem skicovat a vytvořila jsem přebalovací pult s policí, dvěma šuplíky a částí na přebalování, která se dá oddělit od samotné skříňky. Následně jsem narýsovala konstrukční výkresy a vytvořila vizualizaci.
58
5. 5 Vizualizace Posledním bodem byla tvorba vizualizace interiéru na porod. Při její realizaci jsem však narazila na problém u rozmístění nábytku a musela jsem půdorys pozměnit.
Obr. 17
59
Obr. 18
60
6.
APLIKACE ZÍSKANÝCH POZNATKŮ NA KONKRÉTNÍM NÁVRHU INTERIÉRU MÍSTNOSTI PRO POROD
Místnost pro porod jsem zařídila •
postelí, která vyhovuje antropometrii těhotné ženy a může být i pro přespání otce
Obr. 19
61
•
vanou, která slouží na relaxaci nebo na samotný porod
•
odpadkovými koši na biologický materiál, sklo a komunální odpad
62
•
úložným prostorem, který je určený na věci matky a dítěte, na zdravotnický materiál a pomůcky
•
lednicí, varnou konvicí a televizí, které budoucímu otci a matce zpříjemňují čekání na příchod dítěte
•
váhou a vaničkou na dítě, které jsou umístěny ve skříni
•
přebalovacím pultem na dítě
Obr. 22
63
•
křeslem, určeným pro relaxaci otce nebo jiné blízké osoby
•
kontejnerem na nejnutnější zdravotnický materiál a pomůcky, umístěný pod postelí
Obr. 23
64
•
ribstolem, míčem a žíněnkou, které slouží na uvolnění rodičky
Obr.24
65
•
koupelnou, ve které se nachází sprchový kout, umyvadlo, záchod, skříňka na toaletní potřeby a odpadkový koš
Obr. 25
66
Obr. 26
67
7. VÝTVARNÝ NÁVRH VYBRANÉHO PRVKU Na diplomovou práci jsem si vybrala zpracovat přebalovací pult určený k přebalování dítěte. Po konzultaci s maminkami jsem zjistila, že je výhodný pult s úložným prostorem. Navrhla jsem polici a dva šuplíky. Jeho rozměry jsou 800 x 600 x 900 mm a byly odvozeny od potřebných rozměrů při přebalování. Skříňka stojí na 14 cm vysokých nohách pro lepší udržování čistoty. Prvek, na kterém se dítě přebaluje, jsem zvolila jako tvarový pořez z PUR pěny hard, která je nepropustná a dá se čistit do 90°C. PUR pěna je opatřena nástřikem a je obalena do snímatelného potahu typu dartex, který se skládá ze spodní tkaniny pleteniny, která dodává pružnost a z vrchní PUR pěny. Musí být pevná a zajištěná proti protržení. Prvek na přebalování je samostatná část, která se na pult nasazuje. Po zašpinění se sejme a snadněji vyčistí. Důraz byl kladen na bezpečnost konstrukce – stabilitu a pevnost. Použité materiály splňují přísné hygienické normy.
Obr. 28
68
Vizualizace Prvek na přebalování
69
70
ZÁVĚR Cílem diplomové práce „Porodní dům jako nový fenomén“ bylo objasnit a vysvětlit pojem porodní dům, návrh ideálního řešení interiéru pokoje pro porod a výtvarné řešení vybraného prvku – přebalovacího pultu. Řešení místnosti pro porod vyžaduje odborné znalosti celého průběhu porodu a chování všech zúčastněných osob. Zařízení interiéru je nutno koncipovat tak, aby se skloubily požadavky zdravotnicky nutného vybavení s co nejpřívětivějším prostředím. Další výzvou celého projektu bylo řešení co nejúčelnějšího využití prostoru a vhodného rozmístění nábytku i dalšího příslušenství. Porodní dům splňuje moderní přístup k porodnictví. Je to polyfunkční zdravotnické zařízení, které je rovněž vzdělávacím a informačním centrem. Interiér domu se vyznačuje stejným komfortem a zařízením jako domácnost, což jsem se snažila splnit při navrhování pokoje pro porod. Místnost musela být funkční tak, aby se v ní dalo bezpečně přivést dítě na svět. Při zařizování jsem volila hygienicky nezávadné materiály, které se dají snadno čistit a udržovat. Nábytek musel odpovídat antropometrii těhotné ženy. Návrh přebalovacího pultu jsem se snažila vyřešit především prakticky. Zvolené řešení umožňuje sejmout prvek určený k přebalování a snadno jej vyčistit. Police je určená k odkládání pomůcek a kosmetiky pro dítě, zásuvky slouží ke skladování dalších potřeb. Mnou navržený přebalovací pult pro novorozence neslouží jen k tomuto účelu. Tento typ je natolik praktický, že je využitelný i běžně v domácnosti, kdy po skončení období přebalování dítěte je možné přebalovací prvek sejmout a začlenit tak skříňku jako běžný estetický nábytek. Dle mého názoru je porodní dům, umístěný v bezprostřední blízkosti nemocnice ideálním místem k přivedení dítěte na svět. Smyslem je porod v důvěrném domácím prostředí. Klade důraz na respektování individuálních přání rodičky a jejího partnera. Porod v porodním domě je určen pouze ženám, které mají normální, bezrizikové těhotenství. Pomoc při porodu zajišťují profesionální porodní asistentky, které maminky provádí v průběhu celého těhotenství, při porodu i po něm. Tímto funkce porodního domu nekončí. Toto
71
zařízení slouží i později matkám k dalším setkáním, k výměně zkušeností, při různých přednáškách nebo cvičeních. Vývoj v porodnictví v minulých desetiletích byl veden hlavním cílem zajistit porod zdravého dítěte s co nejmenším rizikem pro matku i novorozence, což se podařilo, ale vedlo to k jisté dehumanizaci. Role rodičky byla tímto do určité míry potlačena a proto ony samy začaly žádat navrácení kontroly nad porodem vlastního dítěte. Toto vše vedlo k myšlence zřízení porodních domů, kde by mohly těhotné, rodičky i později matky strávit jedno z nejhezčích, ale i nejzávažnějších období svého života v prostředí, které jim bude co nejvíce vyhovovat.
CONCLUSION The aim of this dessertation was to explain the concept of a maternal house. The practical part was to design an interior of a delivery room and design a table where one can take care of a baby. Maternal house is a modern place where women can deliver babies. It is also an informational and educational centre. Mothers can meet there after delivery while taking classes of exercise or just meeting with other mothers and sharing the experience with each other. This subject requires an expert knowledge of obstetrics. The equipment of the room should be practical, functional and aesthetic at the same time. Mothers should feel like at home, safe and comfortable. Chosen materials should be hygienic and washable. Design of the desk where one can take care of the baby is practic. I have discussed this problem with mothers and following their experinces I have made a shelf for fascilities of the baby and two drawers for other equipment. The upper part of the table is not fixed and can be taken off and so it is easier to clean.
72
POUŽITÁ LITERATURA BARNARD NICHOLAS, Velký průvodce útulným domovem, Praha: IKAR 1995 BRUNECKÝ PETR, ŠVANCARA FRANTIŠEK, Interiér – Člověk a nábytek, MZLU v Brně 1995 BRUNECKÝ PETR, Domiciologie – nauka o obývaném prostředí, MZLU v Brně 1998 CAJ – CHUNG ŠEN, Feng Šuej, Cesta k harmonii životního prostoru, Praha: IKAR 2002 DLABAL STANISLAV, KITTRICHOVÁ EMANUELA, Nábytek – člověk – bydlení, Praha: Československé středisko výstavby a architektury, Ústav bytové a oděvní kultury 1978 DEANSOVÁ ANNE, Kniha knih o mateřství, Praha: Fortuna Print 2004 HOLMESOVÁ LISA, LPL, VELKÁ BRITÁNIE, článek K PROBLEMATICE HYGIENICKÝCH NÁTĚRŮ VE VELKÉ BRITÁNII, Povrchové úpravy 3/ 2005 JOKL MIROSLAV, Teorie vnitřního prostředí budov, ČVUT Fa Stavební, Praha 1993 LABUSOVÁ EVA, FRYDRYCHOVÁ ALENA, Průvodce porodnicemi ČR, Aperio 2002 MAREK VLASTIMIL, Nová doba porodní, Praha: Eminent 2002 NEESOVÁ – DELAVALOVÁ BARBARA, Čekám děťátko (Průvodce těhotenstvím a porodem), Praha: IKAR 1995 NESTLE HANS A KOLEKTIV, Příručka zdravotně technických instalací, Praha: Europa – Sobotáles cz. 2003 NEUFERT ERNST, Navrhování staveb, Praha: Consultinvest 2000 PAŘÍZEK ANTONÍN, Kniha o těhotenství a porodu, Praha: Galén 2005 ROZTOČIL ALEŠ A KOLEKTIV AUTORŮ, Porodnictví, Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně 2001 SIMKINOVÁ PENNY, Partner u porodu, Argo 2000 STADELMANN INGEBORG, Zdravé těhotenství PŘIROZENÝ POROD, Praha: One Woman Press 2004 SYMONS JANE, Těhotenství a péče o dítě, Rebo Productions Cz 2003 VELFEL PETR A KOLEKTIV, Stavíme a vybavujeme rodinný dům, Hradec Králové: Paradise Studio 2001 WATERMANNOVÁ GISELA, Barvy pro váš byt, Praha: IKAR 2003 www.aperio.cz www.doktorka.cz www.infodomecek.cz www.porodnice.cz www.porodnidum.cz www.porodydoma.cz www.rodina.cz www.sweb.cz www.ckpa.cz
73
