Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav Technologie potravin
Nutriční strategie v prevenci nadváhy a obezity Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Radka Burdychová, Ph.D. Brno 2009
Vypracovala: Žaneta Škrabánková
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Nutriční strategie v prevenci nadváhy a obezity vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….
PODĚKOVÁNÍ
Chtěla bych poděkovat Ing. Radce Burdychové, Ph.D. za trpělivost, poskytnuté odborné rady, konzultace a odborné vedení při vypracování mé bakalářské práce.
ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá Nutriční strategii v prevenci nadváhy a obezity. Velká prevalence nadváhy a obezity ve světě vyžaduje stále častěji osvětu ohledně správného stravování a preventivních opatření již od mladého věku. Cílem práce bylo vypracovat literární rešerši tématu Nutriční strategie v prevenci nadváhy a obezity. Obezita je rok od roku stále více rozšířenou chronickou chorobou v příjmu potravy ve světě. Poslední dobou se šíří i mezi velmi chudé oblasti světa. Velký nárůst je spojený především s nesprávnými stravovacími návyky lidí. Hlavním cílem bylo seznámení s obezitou v oblasti prevence v jednotlivých věkových kategoriích dětí, převážně v prvních letech života. Důležitou část tvoří příčiny vzniku obezity, výskyt, zdravotní komplikace spojené s obezitou, léčba, výběr potravin. Výsledkem této bakalářské práce je seznámení s obezitou, zviditelnit problémy, které způsobuje a kdy je nejvhodnější doba obezitě předcházet.
Klíčová slova: Nadváha, obezita, dětská obezita, prevence, potraviny, nutriční doporučení.
ABSTRACT Transfer work deals with the nutritional strategy in the preventive strategy of overweight and obesity. High prevalence of overweight and obesity in the world increasingly requires education regarding proper diet and preventive measures from a young age. The aim of this work was to develop a literary theme Nutritional strategies in the prevention of overweight and obesity. Obesity is from year to year more and more widespread chronic diseases in food intake in the world. The last time the spread between the very poor areas of the world. Large increase is linked primarily to incorrect eating habits of people. The main objective of this work was to familiarize with the area of obesity prevention in various ages of children, predominantly in the first two years of life. An important part of this work is form by causes of obesity development, the incidence of health complications associated with obesity, treatment and food choice. The result of this work is description of obesity, the problemes which are connected with obesity and description of a time when it is most appropriate to prevent obesity.
Keywords: Overweight, obesity, child obesity, prevention, food, nutrition recommendations.
Osnova 1
ÚVOD A CÍL PRÁCE ............................................................................................. 10
2
ROZDÍL MEZI NADVÁHOU A OBEZITOU ....................................................... 11 2.1
Typy obezity................................................................................................. 11
2.2
Podíl tuku v těle............................................................................................ 12 2.2.1
2.3
2.4
Určení podílu tuku v lidském těle ..................................................... 13
Stupeň obezity .............................................................................................. 15 2.3.1
BMI u dospělých ............................................................................... 15
2.3.2
BMI u dětí.......................................................................................... 16
Výskyt........................................................................................................... 17
3
PŘÍČINA VZNIKU OBEZITY ............................................................................... 19
4
RIZIKA .................................................................................................................... 21
5
4.1
Komplikace u dětí......................................................................................... 21
4.2
Následky obezity v dospělosti ...................................................................... 22
4.3
Obezita nastávající matky............................................................................. 24
LÉČBA OBEZITY................................................................................................... 25 5.1
6
Dietní opatření ................................................................................... 25
5.1.2
Fyzická aktivita ................................................................................. 26
5.1.3
Farmakologická léčba........................................................................ 26
Operační léčba .............................................................................................. 28
5.3
Lázeňská léčba.............................................................................................. 28
JO-JO EFEKT .......................................................................................................... 29 Proč dochází k Jo-jo efektu .......................................................................... 29
VÝŽIVOVÁ PYRAMIDA ...................................................................................... 30 7.1
8
5.1.1
5.2
6.1 7
Konzervativní léčba...................................................................................... 25
Rozdíl mezi původní a novou výživovou pyramidou................................... 30
VÝBĚR POTRAVIN ............................................................................................... 33 8.1
Vhodné druhy potravin................................................................................. 33
8.2
Potraviny, které je nutno omezovat .............................................................. 35
8.3
Pochutiny a koření ........................................................................................ 37
8.4
Nápoje........................................................................................................... 38
8.5
Příprava pokrmů ........................................................................................... 38
8.6 9
10
Vláknina ....................................................................................................... 39
GLYKEMICKÝ INDEX.......................................................................................... 39 9.1
Zjišťování Glykemického indexu................................................................. 40
9.2
Využití GI..................................................................................................... 41
KDY ZAČÍT S PREVENCÍ OBEZITY .............................................................. 41 10.1
Generační problém ....................................................................................... 41
10.2
Těhotenství a výživa..................................................................................... 42
10.3
Kojení a první roky života............................................................................ 43 10.3.1 Podíl kojení na vzniku obezity .......................................................... 43 10.3.2 Přechod na pevnou stravu.................................................................. 44 10.3.3 Batolecí věk ....................................................................................... 44
10.4 11
DŮLEŽITOST POHYBU.................................................................................... 47 11.1
12
Dospívání...................................................................................................... 46
Tepová frekvence spalující tuky................................................................... 47
ZÁVĚR ................................................................................................................ 48
SEZNAM LITERATURY.............................................................................................. 50 SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM ZKRATEK A SYMBOLŮ PŘÍLOHY
1
ÚVOD A CÍL PRÁCE V dnešní uspěchané době je obezita a nadváha na předním místě v žebříčku
civilizačních chorob. Začínají se jí bát nejen odborníci, sami obézní lidé, ale také lidé, kteří mají predispozice ke vzniku nadváhy nebo obezity. A proto je nutné nejen o tomto vážném celosvětovém problému mluvit, psát, ale také se zamyslet nad tím, jakým způsobem nárůstu obezity a nadváhy ve světové populaci čelit. Nadváha a obezita není jen otázkou dospělých, ale též ve velké míře dětí a dospívajících. Příčinou tohoto nárůstu jsou rodinné stravovací zvyklosti, sedavý způsob života dětí před obrazovkou, špatnou životosprávou, nezájem o sport a podléhání vlivů negativních reklam. Nejen tyto problémy, ale také cíl lepší pozice v zaměstnání vedou spoustu lidí celého světa, k tomu, změnit nejen své dosavadní stravovací zvyklosti, nýbrž pozměnit od základu celý svůj životní styl. Ve své práci se zaměřuji na příčiny vzniku nadváhy a obezity, její důsledky na lidský organismus, způsoby léčby, výživová doporučení, vhodnou volbu potravin podle rozdělení ve výživové pyramidě. Cílem této literární rešerše je zaměření na stravovací návyky malých dětí, které je učí rodiče nesprávnou volbou potravin, v začátku vývoje dítěte. Doporučení, kterým druhem potraviny začít dítě přikrmovat, jak dál rozvíjet pestrost jídelníčku obohaceného o různé druhy potravin, které jsou k dispozici na českém trhu. Tím docílit změny u dítěte, aby nepokračovalo v původních stravovacích zvyklostech svých rodičů. Nejen stravovací zvyklosti, jejich následná změna, pohybová aktivita, ale převážně celková změna životního stylu obyvatel planety je úspěchem snížení tělesné hmotnosti a úbytku velkého počtu lidí s nadváhou a obézních v jakémkoliv období života.
10
2
ROZDÍL MEZI NADVÁHOU A OBEZITOU Obezita patří mezi nejrozšířenější malnutrici na světě. Lidé ve společnosti začali
být obézní, jakmile měli k dispozici dostatek jídla a pohodlí. Tehdy začala kalorická nerovnováha mezi energetickým příjmem a výdejem. Tento nepříjemný handicap bohužel pronásleduje lidstvo do současnosti. Prevalence obezity a nadváhy se zvyšuje u všech hlavních skupin, podle rasy i pohlaví, v čele s mladými (SESTRA, 12/2003). Proto obezitu a nadváhu řadíme mezi metabolické civilizační choroby dnešní doby. Obezitu nelze vnímat jen jako zmnožení tuku v těle, ale spíše jako chronické onemocnění, spojené s řadou dalších komplikací. Jde o významný rizikový faktor, který se podílí na vzniku a rozvoji závažných somatických onemocnění. Obezita, nadváha souvisí často se změněnými životními podmínkami a se změnou životního stylu. Nejčastěji se však dává do souvislosti s nadměrným a nestřídmým příjmem potravy (Málková a Krch, 2001). Obezitologové definují obezitu jako zvýšené množství tukové tkáně. Odborněji: Je to multifaktoriálně podmíněná metabolická porucha a je nutné brát v úvahu individuální
geneticky
podmíněnou
náchylnost
k hromadění
tukových
zásob
při pozitivní energetické bilanci (Málková, 2005).
2.1 Typy obezity Obezita se dělí na dva základní typy dle rozložení tuk po těle:
A. Gynoidní typ – ženský Tuk je nahromaděn převážně na hýždích a stehnech, tvar těla připomíná hrušku, proto se tento typ obezity často označuje jako hruškovitý. U tohoto typu se nemusíme obávat častých komplikací spojených s obezitou.
B. Androidní typ – mužský neboli abdominální Charakteristické je ukládání tuku v krajině hrudní a břišní. Silueta takového člověka připomíná tvar jablka. Zvláštní význam má ukládání tuku v oblasti nitrobřišních orgánů a na pobřišnici. Tento typ signalizuje vyšší riziko chorob srdce, vysokého krevního tlaku, diabetu mellitu a mozkových příhod. 11
Oba typy obezity jsou znázorněny na obrázku 1.
Obr. 1 Androidní typ (vlevo), gynoidní typ (vpravo) (www.sportvital.cz).
Kromě dvou základních typů obezity se také vyskytují i jiné typy, které jsou spojovány především s poruchami žláz s vnitřní sekrecí a zároveň poruchou hormonální. Vyskytují se pouze v 1 % případů: • Hypotyreóza – snížená funkce štítné žlázy • Cushingův syndrom – zvýšená hladina kůry nadledvin
2.2 Podíl tuku v těle Minimální fyziologický podíl tuku v organismu se u žen pohybuje v rozmezí mezi 15-17 % u mužů mezi 12-14 %. U obezity je charakteristické zvýšení podílu tělesného tuku a to nad 30 % tělesné hmotnosti u žen a nad 25 % tělesné hmotnosti u mužů. Celkové rozmezí tuku v organismu dospělých žen se pohybuje v rozmezí 15-30 % u mužů 12-25 %. Je to dáno tím, že v mládí se blíží obsah tuku k dolní hranici a s věkem se podíl tuku v organismu zvyšuje u obou pohlaví. Podíl tuku v těle a jeho množství v některých letech života uvádí tabulka 1.
12
Tab. 1 Podíl tuku v % dle věku a pohlaví (www.sportvital.cz)
Věk
Muži Hodnota % tělesného tuku Dobrá Neuspokojivá 14.9 % 19.0 % 16.5 % 20.3 % 18.0 % 21.5 % 19.4 % 22.6 % 20.5 % 23.6 % 21.5 % 24.5 % 22.7 % 25.6 %
Špatná 23.3 % 24.4 % 25.2 % 26.1 % 26.9 % 27.6 % 28.7 %
19-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54
Výborná 10.8 % 12.8 % 14.5 % 16.1 % 17.5 % 18.6 % 19.8 %
55-59 60 +
20.2 % 20.3 %
23.2 % 23.5 %
26.2 % 26.7 %
29.3 % 29.8 %
19-24 25-29
18.9 % 18.9 %
Ženy 22.1 % 22.0 %
25.0 % 25.4 %
29.6 % 29.8 %
30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60 +
19.7 % 21.0 % 22.6 % 24.3 % 26.6 % 27.4 % 27.6 %
22.7 % 24.0 % 25.6 % 27.3 % 29.7 % 30.7 % 31.0 %
26.4 % 27.7 % 29.3 % 30.9 % 33.1 % 34.0 % 34.4 %
30.5 % 31.5 % 32.8 % 34.1 % 36.2 % 37.3 % 38.0 %
2.2.1 Určení podílu tuku v lidském těle • Podvodní vážení Patří mezi klasickou denzitometrickou metodu zjišťování procenta tuku v těle. Tato metoda je velmi přesná a technicky nejkultivovanější metodou pro stanovení tělesného tuku. Vychází z rozdílné hustoty lidského tuku a beztukové hmoty. Je dána schopností člověka ponořit se pod vodu, kde se změří jeho tělesná hmotnost. Důležité je také vědět tělesnou hmotnost na vzduchu, přesný odhad objemu plynu v plicích a v dutině břišní. Musí se zhodnotit celková tělesná voda pomocí diluční metody s vodou značenou tritiem a měření tělesného tuku diluční metodou s inertním v tuku rozpustným plynem jako je Xenon. Tyto hodnoty nám potom určí podíl tukové a netukové hmoty (www.zdravi.medicentrum.com). 13
• Antropometrické měření Vyšetření vychází z měření kožních řas (buď 10 nebo 4). Tato metoda je nenáročná, vyžaduje pouze přístroj k měření kožních řas – kaliper. Tento přístroj můžeme vidět na obrázku 2.
Obr. 2 Kaliper – nástroj na měření kožních řas.
K antropometrickému měření také řadíme měření obvodu pasu. Pokud je obvod pasu větší než 80 cm u žen a u mužů větší než 94 cm, je nutné se zamyslet nad svou životosprávou. Pokud je obvod pasu u žen větší než 88 cm a u mužů větší než 10 cm je nutné redukovat tělesnou hmotnost. • Elektrická impedance Nejčastější a současnosti nejvíce používanou metodou na zjištění podílu tuku v těle člověka. Využívá rozdílné vodivosti tukové a beztukové tkáně. Výsledek měření může být ovlivněn obsahem vody v organismu. Měření bioimpedance se měří na nášlapných vahách TOBEC (Kleinwächterová, 2005). Nášlapné váhy můžeme vidět na obrázku 3.
Obr. 3 Nášlapné váhy
14
2.3 Stupeň obezity Od roku 1965 doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) používat k měření stupně obezity BMI (Body Mass Index). Tento index tělesné hmotnosti se vypočte ze skutečné váhy těla v kilogramech dělené údajem o tělesné výšce (v metrech) na druhou a to dle věkových stupňů pro obě pohlaví (Montignac, 2003). Hodnocení BMI může být však zkreslené a to zejména u sportovců, kteří mají větší nárůst svalové hmoty a menší podíl tukové tkáně, v takovém případě je BMI neobjektivní a je nutné zjistit podíl tuku pomocí elektrické impedance.
2.3.1 BMI u dospělých
U dospělého můžeme index tělesné hmotnosti rychle zjistit, má-li dotyčný nadváhu, protože jeden z jeho parametrů (tělesná výška) se nemění. Pro jednotlivé stupně obezity existují následující řídící hodnoty:
BMI = váha (kg) : výška² (m)
Hodnoty BMI v dospělosti podle věku následuje v tabulce 2.
Tab. 2 Hodnoty BMI podle věku. (Müller, 2001) Věková skupina
Ideální váha
Podváha
Nadváha
Chorobná nadváha
Věk
BMI
BMI
BMI
BMI
19 – 24 25 – 34 35 – 44 45 – 54 55 – 65 nad 65
19 - 24 20 - 25 21 - 26 22 - 27 23 - 28 24 - 29
pod 19 pod 20 pod 21 pod 22 pod 23 pod 24
nad 24 nad 25 nad 26 nad 27 nad 28 nad 29
nad 30 nad 30 nad 30 nad 30 nad 30 nad 30
15
2.3.2 BMI u dětí
U dětí se případná nadváha zjišťuje složitěji, jelikož se jeden z parametrů výška, neustále mění s věkem. Proto se musí hodnoty převést do grafické podoby – s hodnotou BMI jako ordinátou a věkem jako vodorovnou osou. Hodnota BMI se zjišťuje na základě její pozice v referenční oblasti. Horní a dolní hodnoty se udávají křivkami, tzv. váhovými percentily. Průměrná váhová křivka je na 50. percentilu. Při hodnotě pod 10. percentilem má dítě nižší než normální váhu, pokud je hodnota mezi 10 a 90. percentilem, má dítě normální váhu. Je-li zjištěna hodnota BMI nad 90. percentilem, má nadváhu, při hodnotě nad 97. percentilem je pak dítě považováno za obézní. Výhoda této metody spočívá v tom, že prokazuje kontinuitu mezi obezitou dítěte a u dospělého, protože používá stejnou referenční hodnotu (BMI) a vztahuje se na stejné hraniční oblasti. Jak poznáme, že dítě je obézní znázorňují percentilové grafy na obrázku 4.
Obr. 4 Percentilové grafy BMI dětí (vlevo u dívek a vpravo u chlapců) (www.bumbrlinek.cz) 16
U dětí se podíl masy tuku nemění nepřetržitě, nýbrž periodicky. Významně stoupá v průběhu prvního roku života, kdy malé dítě přibírá na váze rychleji, než roste. Procentuální podíl tuku se totiž po prvních dvanácti měsících života zvyšuje z 10-17 % váhy při narození na 25-30 %. Proto je poté dítě zpravidla baculaté a boubelaté. V následujících pěti letech života se podíl tuku pravidelně snižuje; jednak proto, že dítě roste (roste více, než přibírá na váze) a jednak proto, že se více pohybuje. V šesti letech se trend otáčí, nyní začíná tzv. druhá fáze tloušťky: Podíl masy tuku začíná znovu stoupat. Tukové buňky se stávají nejen objemnější, jelikož se naplní tukem, ale rovněž roste jejich počet. Tato změna má velký význam především pro mladou dívku, která má na začátku své puberty nutně vyšší podíl masy tuku. Vývoj otylosti v průběhu růstu vystihuje grafické znázornění se čtyřmi typickými formami vývoje váhy od narození až do dospělého věku znázorněné v příloze 1 na obrázku 12 (Montignac, 2003).
2.4 Výskyt Epidemický nárůst obezity postihuje zejména vyspělé země. V Evropě prevalence obezity vzrostla za 10 let o 10 % - 40 %. Dvounásobně stoupá výskyt morbidní obezity a alarmující je výskyt obezity u dětí (www.bandingklub.cz). Obezita není pouhým problémem vyspělých zemí světa, ale v dnešní době zasahuje i obyvatele chudých zemí převážně Afriky a Asie. V České republice je asi 54 % žen a 66 % mužů ve věku od 20 do 65 let trpící nadváhou nebo obezitou. To znamená, že jejich body mass index (BMI) je nad 25. Skutečně obézních lidí (tedy s BMI nad 30) je 20,2 % žen a 16,3 % mužů. Jen mezi dospělými v České republice je obézních více než milion osob, což je velmi varující počet (Kunešová, 1999). Podle nejnovější reprezentativní studie má nadměrnou hmotnost 52 % dospělé populace České republiky. Z toho 33 % spadá do kategorie nadváhy a 17 % je obézních. Výskyt obezity navíc vykazuje rostoucí trend – oproti roku 2000 vzrostl počet lidí s nadváhou o 3 %. Nejvíce lidí s nadměrnou hmotností je mezi staršími lidmi (ve věku nad 45 let má normální hmotnost jen 30 % lidí) (www.fzv.cz). Výykyt obezity u mužů a žen v některých státech Evropy vystihuje obrázek 5.
17
Obr. 5 Prevalence obezity dospělých v evropských zemích (International Obesity Task Force 2002, www.wellnes-poradna.estranky.cz).
Výskyt obezity se během posledních dvaceti let v mnoha zemích Evropy více než ztrojnásobil a nadváha postihuje 25–75 % dospělé populace (www.fzv.cz). U obyvatel Velké Británie, kteří bývají u nás považováni za štíhlé, se vyskytuje obezita u 15 % mužů a 16,5 % žen. Ještě horší stav je v USA, kde je obézních 19,7 % mužů a 24,7 % žen. Alarmující je fakt, že výskyt obezity stále roste - ve Spojených státech se v letech 1960–1991 u mužů zdvojnásobil, u žen stoupl o 10 %, ve Velké Británii se zdvojnásobil od roku 1980 do roku 1995. U nás rovněž výskyt otylosti stoupá (Kunešová, 1999). Životní styl a obezita 2005 přinesly nové reprezentativní údaje o výskytu nadváhy a obezity v České republice u dětí. Dětskou populaci rozdělila do dvou skupin podle věku: 6–12 let a 13–17 let. V první skupině má podle indexu BMI 10 % dětí nadváhu a 10 % dětí je obézních. Tato čísla jsou varující – nadměrnou hmotností trpí každé páté dítě ve věku 6-12 let. Nejvyšší podíl dětí s obezitou (18 %) je mezi sedmiletými, tedy těsně po změně životního stylu souvisejícího se začátkem školní docházky. Ve věku 13–17 let klesá podíl dětí s nadměrnou hmotností na 11 % (cca 6 % s nadváhou, 5 % obézních). V tomto věku ale stoupá počet dětí s podváhou (na 7 %, u děvčat je to dokonce 10 %). (www.hravezijzdrave.cz).
18
Prevalenci obezity u dětí ve vybraných zemí Evropy znázorňuje obrázek 6.
Obr.6 Prevalence obezity dětí v evropských státech (Nováková J., Hamade J.: Public Health Authority of the Slovak Republic, Bratislava, 2006; www.zdravie.sk)
3
PŘÍČINA VZNIKU OBEZITY Vznik obezity je charakterizován především pozitivní energetickou bilancí.
Energetický příjem je větší než energetický výdej a nadbytečná energie se ukládá do zásobárny, kterou tvoří tuková tkáň. Zásobní tuk je tvořen triacylglyceroly, ukládá se v tukových buňkách ve formě kapének a při pozitivní energetické bilanci se tukové buňky vlivem ukládání tuků zvětšují – hypertrofují. Prvním krůčkem ke vzniku obezity bývá často překrmování kojenců umělou výživou. Dříve se předpokládalo, že ke zmnožení tukových buněk může dojít pouze v raném dětství. Dnes víme, že ke zmnožení tukových buněk dochází i v adolescenci, v dospělosti a u žen i při menopauze. Podle toho, zda u obézních jedinců převládá zvětšení tukových buněk (hypertrofie) nebo zmnožení tukových buněk (hyperplazie), bývá obezita dělena na typ hypertrofický a hyperplastický
19
U obézních se tuk nehromadí jen v tukové tkáni, ale často dochází k tukové infiltraci buněk kosterního svalstva, srdečního svalu a jater. Tato infiltrace způsobí nepříznivý dopad na funkci těchto orgánů. Tuky nejenže jsou pro vyváženou výživu nezbytné, ale dodávají energii. Ta může být uložena kdykoliv. Při nadměrné konzumaci nebo při nesprávném výběru mohou zvýšit některá zdravotní rizika, zejména riziko kardiovaskulárních chorob nebo přibírání na váze. K tukům ovlivňující přírůstek na hmotnosti řadíme: • Nasycené mastné kyseliny – bez přeměny mohou být rychleji ukládány do zásob (živočišný tuk – sádlo, máslo, skrytý tuk v mase) • Transferové nenasycené mastné kyseliny (skryté tuky v cukrářských výrobcích, sušenkách, v hotových jídlech). Nejen nevhodná volba tuků, ale taky sacharidů může vést k rozvoji nadváhy a obezity. Pokud příjem sacharidů převýší energetickou potřebu organismu, jsou jimi z počátku doplňovány zásoby sacharidů ve formě živočišného škrobu (glykogenu) v játrech a ve svalech. Později se však nadbytek sacharidů pomocí inzulínu přemění na zásobní tuk. Nepravidelnost v příjmu potravy řadíme také k příčinám vzniku obezity. Hlavně jednorázové požívání většího množství potravy ve večerních a nočních hodinách usnadňuje přeměnu energie do tukových zásob. U obézních se často zjišťuje porucha hormonální sekrece, která může zapříčinit vznik obezity. Hormonální poruchy ovšem nejsou příčinou, ale důsledkem vzniku obezity. Většinou se tělesná hmotnost jedince upraví po hmotnostní redukci. Hormonálním poruchám řadíme onemocnění žláz s vnitřní sekrecí, které doprovází obezitu. Onemocnění způsobující vznik obezity: • snížená funkce štítné žlázy • cushingův syndrom – zvýšená sekrece hormonů kůry nadledvin – kortizolu • nádory slinivky břišní • snížená funkce pohlavních žláz – hypogonadismus • snížená funkce hypofýzy • zvýšená tvorba ženských pohlavních hormonů estrogenů • vzácně nádory a úrazy v oblasti center hladu a sytosti v hypotalamu
20
Někdy způsobují rozvoj obezity i léky, které buď brzdí metabolismus nebo zvyšují chuť k jídlu. Často obezitu způsobí léčba ženskými pohlavními hormony estrogeny nebo antikoncepce.
Léky podporující vznik obezity: •
nepřiměřené vysoké dávky inzulínu u diabetika či perorálních antidiabetik
•
tyreostatika – léky tlumící funkci štítné žlázy
•
psychofarmaka z řady neuroleptik
•
léky užívané k léčbě trávicích potíží
•
léky k léčbě vysokého krevního tlaku a poruch srdečního rytmu – beta - blokátory
4
•
některé léky k léčbě migrény, které podporují chuť k jídlu
•
dlouhodobé užívání vitamínu B-komplexu
•
anabolika
RIZIKA Již před dlouhou dobou bylo dokázáno, že je obezita u dospělého člověka
rizikovým faktorem pro jeho zdraví. Od doby, kdy se značně zvýšila četnost obezity u dětí, byly provedeny výzkumy, aby se zjistili její následky ve věku mládí a dospělosti.
4.1 Komplikace u dětí Obézní děti jsou potencionálně nemocnými. Mají narušený společenský život, špatně prospívají ve škole, mají nízkou sebeúctu nebo pocit, že je ostatní děti odmítají. Hovoříme o sociálních následcích obezity, které mají dopad v dospělém věku. U dívek jsou to horší úspěchy, průměrné příjmy v zaměstnání, nižší šanci při hledání partnera, nižší sociální úroveň ve společnosti. U mladých mužů je tato tendence méně výrazná, i když srovnatelná.
21
Častá onemocnění • dýchací potíže (potíže s dýcháním, problémy související se spánkem prostřednictvím chrápání / spánkové apnoe) • ortopedická onemocnění, onemocnění pohybového a podpůrného aparátu • hormonální poruchy (předčasná puberta, vynechávání pravidelné menstruace) • žlučové kameny • intrakraniální přetlak (přetlak vznikající uvnitř lebky) • kardiomyopatie (onemocnění srdečního svalu, které vede k omezení funkce srdečních stahů, tedy k selhávání srdce) • záněty slinivky břišní • diabetes mellitus II. typu Vážná zdravotní rizika • vysoký krevní tlak • zvýšení celkové hladiny cholesterolu, cholesterolu LDL, poměru celkové hladiny cholesterolu k cholesterolu HDL – a rovněž i zvýšení triglyceridů • nesnášenlivost glukózy, která může za určitých okolností vést k diabetu mellitu II. typu • hyperinzulinémie (zvýšená hladina inzulínu v krvi) • rezistence na inzulín (produkovaný inzulín není organismem využit) • steatóza jater (ztučnělá játra)
4.2 Následky obezity v dospělosti Výskyt komplikací záleží na stupni obezity, množství tuku a jeho rozložení v těle člověka. Obezita v dětském věku zvyšuje riziko vážnějších komplikací v dospělosti a také zvyšuje riziko úmrtí v dospělém věku o 50-80 %. Riziko je vyšší u mužů než u žen, protože mužská úmrtnost
související
s obezitou
(Montignac, 2003).
22
má kardiovaskulární
původ
Metabolická onemocnění • diabetes mellitu II. typu – nejčastější komplikace, které předchází porucha glukózové intolerance • Dna – porucha metabolismu purinů, která se projevuje zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi a tvorbou urátových krystalků ukládajících se v kloubech. • Hyperlipidémie – porucha metabolismu lipidů, která se projeví zvýšenou hladinou tuku v krvi. Hyperlipidémie také přispívá k rozvoji aterosklerózy.
Kardiovaskulární onemocnění • Ischemická choroba srdeční • Angina pectoris • Infarkt myokardu • Ateroskleróza – postihuje mozkové tepny a může způsobit cévní mozkovou příhodu. Při postižení končetinových tepen vzniká ischemická choroba dolních končetin (Svačina, Bretšnajdrová, 2008).
Pickwikův syndrom Vzniká u morbidní obezity abdominálního charakteru. Projevuje se stíženým dýcháním, kdy snížená ventilace plic způsobí přetížení pravého srdce. Syndrom bývá doprovázen zvýšenou spavostí i během dne.
Syndrom spánkové apnoe Syndrom zástavy dechu ve spánku, může být i příčinou náhlého úmrtí ve spánku.
Komplikace pohybového aparátu Komplikace souvisí s nadměrnou zátěží především na nosné klouby – kyčelní, kolenní kloub, ale také působí na páteř. Tyto klouby značně trpí a dochází k jejich předčasnému opotřebení. • Artróza – degenerativní
onemocnění
kloubů,
řadíme
jí
komplikacím pohybového aparátu obézních lidí. • Spondylóza – zakřivení páteře (Svačina, Bretšnajdrová, 2008). 23
k nejčastějším
Ostatní komplikace • Gynekologické problémy – vyskytují se u žen • Kožní projevy – exémy, popřípadě plísňová onemocnění. V oblasti břicha a stehen se vyskytují strie. • Onemocnění žlučníku a žlučových cest • Brániční kýla • Nádory – u žen se vyskytují nádory prsu a dělohy. U mužů se častěji vyskytují nádory prostaty a tlustého střeva •
Psychické problémy – deprese, stavy úzkosti, nejistota
4.3 Obezita nastávající matky Obezita u nastávajících matek je negativním faktorem, který kromě toho, že může způsobit neplodnost, vystavuje nastávající matku četným komplikacím: • Cévní poruchy – křečové žíly • Bolest zad, ischias • Vysoký krevní tlak • Eklampsie (křečové záchvaty, po nichž následuje stav podobný kómatu) • Nezbytnost císařského řezu Obezita matky představuje pro dítě významný rizikový faktor, a to v souvislosti s poruchami látkové výměny, jako je nadváha a diabetes mellitu. Kromě toho může ohrozit žádoucí kojení matky. Ze statistického hlediska mají ženy s nadváhou (BMI 26 - 29) a obézní ženy (BMI větší než 30) 2,5 krát, respektive 3,6 krát více problémů s produkcí mléka než ženy s normální váhou. A riziko předčasného ukončení kojení činí 28–70 % (Montignac, 2003).
24
5
LÉČBA OBEZITY Důležitou prioritou pro začátek léčby je motivace a stanovení reálného cíle.
Pro účinnou léčbu jak konzervativní či operativní je zaujmout pozitivní psychicky aktivní postoj k problému. Česká obezitologická společnost prosazuje již léta hierarchickou koncepci komplexní péče o obézní – základ pyramidy tvoří kurzy snižování nadváhy a poradny výživy, další patro je určeno lékařům (praktičtí, internisté, pediatři, kteří absolvovali specializační kurz v obezitologii a vedou obezitologické ambulance, a nejvýše jsou obezitologická centra v pěti krajích, zajišťující péči i o komplikované případy těžké obezity. Obezita dosáhla takových rozměrů, že není v moci odborníků se věnovat každému jednotlivci. V České republice připadá na jednoho obvodního lékaře 220 obézních pacientů (BMI 30-35), na jednoho odborníka specializovaného na obezitu připadá přes 2 800 obézních se středním a těžkým stupněm obezity (BMI větší než 35). Statisíce obézních se k odborníkovi neodhodlají z mnoha důvodů. Je pro ně snazší uvěřit magickým reklamám slibující zhubnutí, do nichž by nemuseli vložit žádné úsilí. Na druhé straně, i když se rozhodnou se svou obezitou něco dělat pod lékařským dohledem, není jisté, že se jim to v důsledku početní převahy obézních vůči obezitologům podaří (Málková, 2005).
5.1 Konzervativní léčba Základ léčby tvoří dieta a fyzická aktivita. Tyto dvě základní metody léčby mohou být doplněné o farmakologickou léčbu.
5.1.1 Dietní opatření Dietní opatření probíhá na základě stanovení diety lékařem a individuálních úprav nutričním terapeutem.
25
Redukční diety 4 000–6 000 kJ na den – tyto diety patří mezi mírně redukční režimy. Nutné je odvažovat především množství sacharidů (bílkovin, tuků). Ze stravy je zcela vyloučen cukr a potraviny, které cukr obsahují (cukrovinky, med, sladkosti). Základ stravy tvoří zelenina a ovoce převážně v syrovém stavu. Strava se podává 6 krát denně. Důležitý je příjem vlákniny 25–30 g za den, ale také dostatečný příjem živočišných bílkovin. Povoleno je pouze 10 g volného tuku. Je vhodné tuto dietu doplnit odlehčovacími dny 1–2 krát do týdne (ovocné a zeleninové dny). Důležité je nezahušťovat pokrmy a nezařazovat polévky. Příprava pokrmů je nejvhodnější dušením, vařením, grilováním bez tuku, pečením bez tuku, opékáním na sucho, zapékáním. Nutno omezit také koření, které zvyšuje chuť k jídlu (Škrabánková, 2006) • Nízkoenergetické diety pod 4 000 kJ (přesněji 1 500–3 500 kJ) – tyto striktní diety se musí dodržovat pod odborným dohledem lékaře na obezitologické jednotce. Výhodou je snížení tělesného tuku o 3–8 kg za týden
5.1.2 Fyzická aktivita Pohybová aktivita je při redukci hmotnosti důležitá. Při pohybu se nejen vydává přebytečná energie, ale zároveň se formuje postava. Nutné je zvolit optimální fyzickou aktivitu vzhledem ke svému zdravotnímu stavu.
5.1.3 Farmakologická léčba Pod tímto pojmem se rozumí léčba registrovanými léky a indikuje je pouze lékař a lékařský předpis. Léky používané při léčbě obezity bohužel nedokážou změnit základní příčinu obezity. Farmakologická léčba má jen podpůrný význam. Je indikovaná pro obézní s BMI vyšším než 30. Pokud jsou přítomny zdravotní komplikace lze je použít i u osob s výraznější nadváhou (BMI 27–30).
Léky nejčastěji používané při léčbě obezity: • Léky ovlivňující vstřebávání tuku ve střevě – orlistat - Xenical® Roche. Xenical obsahuje účinnou látku orostat, která z části zablokuje činnost enzymu lipázy. Tím se sníží vstřebávání tuků ze střeva asi o 30 %. Nevstřebané tuky se vyloučí tlustým střevem z těla. Snižuje tedy množství využitelné energie i po té, kdy 26
byla strava s omezeným množstvím tuků již požita. Kromě redukčního účinku má příznivý efekt na koncentraci tuku v krvi, což má význam zejména u obézních trpících hyperlipoproteinemií (zvýšená hladina krevních lipidů) a u obézních s diabetem mellitem II. Typu (Málková, 2005). Tento lék pro redukci hmotnosti vidíme na obrázku 7.
Obr. 7 Xenical, lék ovlivňující vstřebávání tuku. Cena cca 1 200 Kč/měsíc. • Léky ovlivňující příjem potravy v centrálním nervovém systému – sibutramin Meridia® Abbott Laboratories. Meridia působí na úrovni centrálního nervového systému. Hlavním efektem je posílení centra sytosti a útlum hladu. Meridia zesiluje účinek přirozených látek (serotonin, noradrenalin), které zprostředkují v hypotalamu informaci o příjmu stravy. Dále mírně zvyšuje výdej energie a zpomaluje tím pokles bazálního metabolismu. Často se používá u osob s cukrovkou a také ovlivňuje záchvatovité přejídání (binge-eating). Jak vypadá lék Meridia vidíme na obrázku 8.
Obr. 8 Meridia – lék ovlivňující příjem potravy. Cena cca 300-1 300 Kč . 27
5.2 Operační léčba Tuto léčbu charakterizuje operační zákrok. Chirurgickému zákroku musí ovšem předcházet dietní opatření s nácvikem fyzické aktivity, eventuelně může být doplněna farmaky. Při chirurgické léčbě se používá laparoskopická adjustabilní bandáž (možnost jednoduché pooperační regulace průměru zaškrcení žaludku) nebo neadjustabilní bandáž (průměr zaškrcení žaludku se nastaví podle předem daných rozměrů v průběhu operace, po operaci jej již nelze změnit). V ČR se nejčastěji používá laparoskopická adjustabilní bandáž žaludku. K bandáži se přijímají: • Obézní, jejichž BMI je vyšší než 40 • BMI pod 35 s minimálně dvěma závažnými komplikacemi (např. vysoký krevní tlak, diabetes mellitus II. typu) • obezita trvající déle než 5 let • při neúspěchu konzervativní léčby • při vyloučení endokrinologického onemocnění • věk 18–65 let • absolutní nezávislost na alkoholu, drogách a lécích • psychologické vyšetření, silná vůle a chuť spolupráce Obézní k bandáži žaludku je hospitalizován den před operací. Před operací je nutná edukace nutričním terapeutem a vysvětlení stravovacího režimu, který ho po zákroku čeká. Po operaci následuje speciální stravovací režim. Hospitalizace trvá pouze 3–7 dní. Pokud obézní spolupracuje, může dosáhnout ideální váhy. Redukce hmotnosti je postupná a trvá alespoň 18 měsíců (www.bandingklub.cz).
5.3 Lázeňská léčba Lázeňská léčba je startovacím prostředkem pro redukci hmotnosti. V České republice je dlouholetou tradicí při léčbě obézních lidí. Léčba trvá 3 týdny. Kombinuje se s dietou, cvičením, procházkami a balneoterapií. Nutné je po návratu z lázní navázat na další redukční režim. Součásti této léčby je i behaviorální intervence do vžitých jídelních a pohybových návyků. 28
Na lázeňskou léčbu obezity se zaměřují Karlovy vary, lázně Lipová, lázně v Bílině, Luhačovice, Mariánské Lázně.
Cílem většiny lidí je zhubnout co nejvíce kilogramů za co nejkratší dobu. To je chyba. Pro reálný cíl je důležité stanovit si kolik kg zhubnout a za jakou dobu. Proto je důležité si uvědomit, že 1 kg tukové tkáně představuje zásobárnu asi 38 000 kJ energie. Pokud chce člověk zhubnout 1 kg tukové tkáně, musí rozdíl mezi příjmem a výdejem energie být právě 38 000 kJ. To nelze většinou dosáhnout za dobu kratší než 7 dní. Pokud jde hubnutí zpočátku rychleji, jedná se zároveň o úbytek vody, kterou organismus nadměrně zadržoval.
6
JO-JO EFEKT Jo-jo efekt potká při redukci hmotnosti mnoho lidí. Bývá průvodcem zejména
přísných redukčních diet. Princip je prostý. Čím rychleji a čím více kilogramů člověk zredukuje, tím je větší pravděpodobnost, že shozená kila budou v brzké době zase zpět. Rychlé střídání váhy je velmi nevhodné pro zdravotní stav a stejně tak pro vyrovnání psychiky jedince. Kolísání na váze se nemá bagatelizovat.
6.1 Proč dochází k Jo-jo efektu Tuková buňka mění svůj objem dle energetické situace. Úkolem tukových buněk je udržovat zásobu energie. Vlivem hubnutí se tuková buňka scvrkne, ale nikdy nezmizí. U Jo-jo efektu se při hubnutí tuková buňka scvrkne. Po vysazení diety a po návratu k obvyklým stravovacím zvyklostem tuková buňka začne střádat energii a nafoukne se. V těle člověka se opět nahromadí tuková tkáň a zvýší se tělesná hmotnost. Obézní člověk znovu přejde na dietní opatření, začne hubnout. Po snížení tělesné hmotnosti se vrátí ke svým předešlým stravovacím návykům a situace se opakuje. Tímto způsobem se spousta lidí, kteří se snaží snížit svou tělesnou hmotnost, ocitnou v tzv. začarovaném kruhu, ze kterého se těžce dostávají ven. 29
7
VÝŽIVOVÁ PYRAMIDA Výživová pyramida je vodítkem jak by se měl člověk správně stravovat, kolik
každé potraviny během dne sníst, které potraviny upřednostnit více a které naopak zařazovat do svého jídelníčku méně nebo je vyřadit. Při výběru potravin by se mělo postupovat dle jednotlivých pater výživové pyramidy doporučované společnosti STOB.
7.1 Rozdíl mezi původní a novou výživovou pyramidou Původní pyramida: Spodní díl pyramidy zaujímají sacharidové potraviny (pečivo, brambory, mouka, těstoviny, rýže) na druhé pozici je zelenina a ovoce. Třetí díl pyramidy je rozdělen na rostlinné a živočišné bílkoviny. Vrchol pyramidy tvoří cukr, sladkosti, tuk a alkohol.
Nová pyramida: První pozici zaujímají potraviny, které lze konzumovat ve větší míře. Řadíme zeleninu, ovoce, houby, vodu. Na druhou pozici se přesunuli mléčné výrobky, ryby, drůbež. Třetí patro zaujímají maso, vejce, jednodruhové oleje, pečivo, luštěniny, brambory, rýže, těstoviny. Vrchol pyramidy tvoří sladkosti, bílá mouka, alkohol, pochutiny. 1. Patro: zelenina, ovoce, houby, voda Zelenina obsahuje malé množství energie, protože jí tvoří ze 75 – 95 % voda a je výborným zdrojem vlákniny, vitaminů, minerálních látek a dalších ochranných látek. Zeleninu můžeme konzumovat bez omezení jako součást každého jídla nebo jako samostatné jídlo v podobě zeleninového talíře nebo salátu. Houby, které obsahují 90 % vody, jsou výborným nízkokalorickým doplňkem jídelníčku. Nesmíme také zapomínat na dostatečný přísun tekutin 2 – 3 l za den.
2. Patro: potraviny s vysokým podílem bílkovin Mléko a mléčné výrobky jsou důležitým zdrojem bílkovin, minerálních látek (vápníku, zinku, jodu), vitaminů (B2, B12, A) a probiotických kultur. Právě vysoký obsah vápníku v mléčných výrobcích, které se konzumují dlouhodobě a pravidelně, je prevencí vzniku osteoporózy. Důležité je vybírat takové mléčné výrobky, na něž se 30
váže co nejméně tuku. Mléko polotučné 1,5 % tuku, nízkotučné méně než 0,3 % tuku. Jogurty maximálně 3 % tuku (okolo 200 – 300 kJ na 100 g výrobku). Tvaroh vybírat nízkotučný nebo polotučný. Tvrdé sýry obsahující energetickou hodnotu nejlépe do 1 100 kJ, tavené sýry do 700 kJ na 100 g. Dobrým vodítkem je hledat sýry s 20 – 30 % tuku v sušině (t. v s.), kdy je obsah sušiny okolo 30 %. Ryby jsou ideální zdroj bílkovin, minerálních látek. Mají převahu omega-3 nenasycených mastných kyselin, které snižují riziko srdečně cévních onemocnění. Obsahují též důležité stopové prvky jod, selen, jejichž nedostatek v organismu zvyšuje riziko vzniku obezity. Drůbeží maso je taktéž výborným zdrojem bílkovin. Většina tuku v kuřecím mase je obsažena v kůži. Kuřecí prsa s kůží obsahují 20 – 25 % tuku, bez kůže pouze 2 – 5 %. Kuřecí stehno s kůží má 15 – 22 % tuku a bez kůže pouze 4 – 10 %. Také krůtí maso není tučné, obsahuje okolo 3 % tuku.
3. Patro: potraviny bohaté na bílkoviny, ale s vyšším obsahem tuku, a komplexní sacharidy Maso je významným zdrojem biologicky hodnotných bílkovin, vitaminů, minerálních látek konzumace masa je spojena s vysokým příjmem tuku, ať již v podobě skrytého tuku v samotném mase, či přidáním zjevných tuku při jejich přípravě. Libové vepřové maso obsahuje pouze 4 %, zatímco tučné až 46 %. Tučné hovězí 25 % a libové 8 % tuku. Vejce jsou kvalitním zdrojem bílkovin a tuků. Vysoký podíl tvoří nenasycené tuky, vitaminy (A, K, B2, B6, B12) a minerální látky. Luštěniny obsahují hodně bílkovin, vlákniny a mají minimální procento tuku s převažujícím množstvím nenasycených mastných kyselin.
4. Patro: potraviny bohaté na živočišné tuky a sacharidy Cukr kromě energie neposkytuje nutričně významné látky a i přes vysokou energetickou hodnotu organismus dlouho nezasytí. Konzumace cukru ve sladkostech je obvykle spojena i s příjmem tuků. Z alkoholu do vrcholu pyramidy patří tvrdý alkohol a sladké likéry (Málková, 2005).
31
Pyramida redukční:
U této pyramidy lze více konzumovat potraviny s vysokým
obsahem vlákniny a vody (zelenina, houby). Druhé patro patří bílkovinám (ryby, drůbež, nízkotučné mléčné výrobky). Třetí patro tvoří celozrnné pečivo, luštěniny, ovoce, vejce, těstoviny, rýže, maso, zvěřina a vnitřnosti. Čtvrté patro zaujímají rostlinné tuky a ořechy. Navíc má tato pyramida páté patro, které obsahuje cukr, živočišné tuky, sladkosti, alkohol, sladké nápoje. Rozdíly mezi výživovými pyramidami znázorňují obrázek 9 a 10.
Obr. 9 Nová výživová pyramida
32
Obr. 10 Původní výživová pyramida
8
VÝBĚR POTRAVIN Ve výživě zdravého člověka s normální hmotností by měly podle oficiálních
doporučení 55–60 energetických procent tvořit sacharidy, 25–30 % tuky a 10–20 % bílkoviny.
8.1 Vhodné druhy potravin Zelenina Tvoří základ stravy. Má velmi nízkou energetickou hodnotu. Většina zeleniny se konzumuje bez omezení. K nejvhodnějším druhům patří listová zelenina – saláty (hlávkový, ledový, kadeřavý, římský, čekanka, rukola, roketa). Dále pak čínské zelí, hlávkové zelí, kyselé zelí, 33
špenát, brokolice, květák, okurky, lilek, patizon, chřest, cuketa, dýně, pórek, ředkvičky, kedluben, rajčata, paprika, cibule, česnek. Jedná se o zeleninu, která má nízkou energetickou hodnotu. Ostatní druhy jako mrkev, hrášek, kukuřice, červená řepa mají vyšší energetickou hodnotu. Proto tyto druhy bychom měli do redukčního jídelníčku zařazovat v menších dávkách.
Ovoce S ovocem se v průběhu redukce hmotnosti nebo při udržení optimální váhy, hlavně u lidí se sklonem k nadváze nebo obezitě, musí zacházet opatrně. Oproti zelenině má vyšší energetickou hodnotu a větší obsah cukru. Při redukci hmotnosti zařazujeme na jídelníček pouze 1–2 kusy ovoce za den. Ke konzumaci je vhodnější vybírat citrusové plody (pomeranč, mandarinka, grep, pomelo), kiwi, jablka, lesní plody (jahody, maliny, ostružiny, rybíz, angrešt, borůvky), vodní meloun, meruňky. Banány, hrušky, broskve, hrozny, švestky, třešně, oříšky, kokos, mandle konzumujeme v menším množství, protože obsahují vysoký podíl cukru.
Mléko a mléčné výrobky Při snižování hmotnosti jsou velmi důležité. Dodávají při minimu energie velké množství bílkovin a vápníku. Vhodné je vybírat výrobky do 30 % t. v s. (tuku v sušině) ze sýrů jsou nejvhodnější olomoucké tvarůžky (obsahuji minimum tuku), tvarohové sýry (cottage, gervais, lučina), tvrdé sýry (eidam do 30 % t. v s.), tavené sýry (želetava, tomík). Velmi vhodný je také nízkotučný tvaroh, který obsahuje hodně bílkovin a vápníku a je chutnou součástí mnoha pokrmů. Důležitou úlohu v jídelníčku zaujímají zakysané mléčné výrobky, jogurty (activia, vitalita, jogobela – nejlépe bílé), zakysané nápoje (bilys, kefír, mikyška, activia nejlépe bez ovocných nebo jiných příchutí). Jsou zdrojem tzv. probiotik, které udržují střevní mikroflóru a působí na trávení.
Maso, ryby, vejce Maso, především libové, obsahuje nízký podíl energie a žádné množství sacharidů. Do jídelníčku bychom měli zařazovat pouze maso s nízkým obsahem tuku. 34
K libovým druhům mas řadíme: kuřecí, králičí, krůtí prsa, vepřovou kýtu, vepřovou plec, hovězí zadní, telecí, jehněčí. Ryby jsou důležitou součástí stravy. Proto bychom je měli jíst každý týden alespoň. Při snižování hmotnosti zařazujeme ryby 3x týdně. Nejenže jsou lehce stravitelné, ale
obsahují
n-3
nenasycené
mastné
kyseliny,
které
působí
preventivně
proti kardiovaskulárním chorobám. Minimálně 1x týdně konzumujeme mořské ryby. Ty jsou bohatým zdrojem jódu a minerálních látek.
Sojové maso a tofu Oba tyto výrobky jsou bohatým zdrojem bílkovin. Obsahují málo tuku a žádný cholesterol. Právě naopak pomáhají hladinu cholesterolu snižovat. Sojové maso je bohaté také na vlákninu. Tofu i sojové maso je velmi snadné na úpravu a lze jej bez výčitek zařadit. Je také velmi vhodné pro redukční dietu (Kunová, 2005).
8.2 Potraviny, které je nutno omezovat Pečivo Celozrnné pečivo je pro redukci hmotnosti a udržení optimální tělesné hmotnosti vhodnější. Je zdrojem vlákniny a mnoha minerálních látek (zinek, draslík, hořčík). Vhodné druhy jsou grahamové, slunečnicové, sojové, dýňové, vícezrnné, celozrnné pečiva). Jemné druhy pečiva (loupáčky, crosainty, koblihy, koláčky, mazance, vánočka) ze stravy co nejvíce vyloučíme. Při redukci hmotnosti tento druh pečiva vůbec nekonzumujeme, protože má vysoký podíl tuku.
Příkrmy Brambory patří k nejvhodnějším příkrmům. Nutné je omezit množství a vybírat vhodnou úpravu. Těstoviny mají nejnižší glykemický index ze všech klasických příloh. Výběr těstovin je široký, nejlepší je vybírat celozrnné těstoviny. Stejně jako těstoviny je a tom i rýže natural. Velikost porce rýže je nutné zmenšit a doplnit například o zeleninu nebo maso.
35
Knedlíky, noky se pokusíme ze stravy vyloučit. Mají vysokou energetickou hodnotu a pro redukci hmotnosti jsou nevhodné. Veškeré druhy příkrmů je nutné omezit a snížit porci. Množství vybraných příkrmů u přijaté energetické hodnoty/den uvádí tabulka 3.
Tab. 3 Množství příkrmů podle příjmu energie v kJ/den (Škrabánková 2006) Energetická hodnota
příkrm
6000 kJ
5000 kJ
4000 kJ
100g (2ks velikosti slepičího vejce)
100g
80g (1 1/2 ks velikosti slepičího vejce)
200g (4 lžíce)
130g (3 lžíce)
105g (2 lžíce)
80g (3 lžíce) 70g (3 lžíce)
80g 70g
65g (2 lžíce) 60g (2 lžíce)
70g (2 tenké plátky)
70g
60g (1 1/2 tenkého plátku)
60g (1 1/2 plátku)
60g
50g (1 plátek)
40g (3/4 krajíčku chleba)
40g
30g (1/2 krajíčku chleba)
brambory bramborová kaše těstoviny rýže bramborový knedlík houskový knedlík pečivo
Luštěniny Luštěniny jsou bohatým zdrojem bílkovin a vlákniny, která pomáhá zasytit. Na druhou stranu obsahuje velké procento sacharidů a vyšší podíl energetické hodnoty. Z tohoto důvodu je množství porce luštěnin snížit. (Na jednu porci použijeme pouze 20dkg hotové luštěniny).
Vnitřnosti a uzeniny Vnitřnosti z hlediska bohatého zdroje cholesterolu a těžké stravitelnosti se v jídelníčku omezují. Maximálně 1x/měsíc se mohou podávat připravené dušením nebo opečením na sucho. Uzeninám se snažíme při hubnutí vyhýbat. Můžeme požít pouze dušenou nebo vařenou šunku (dětská, kuřecí, krůtí, králičí, vepřová, hovězí).
36
Tuky Tuky je taky nutné ve stravě omezit, protože mnoho tuků se přijímá ve skryté podobě v potravinách jako je sýr, maso, vejce, uzeniny. V dnešní době se upřednostňuje podávat tuky až do hotových pokrmů, jako prevence kardiovaskulárních onemocnění, které jsou častou komplikací obezity. Z tuku dáváme přednost jednopruhovým rostlinným olejům (olivový, řepkový, slunečnicový, sezamový) a margarínům (flóra, rama). Živočišné tuky (máslo, sádlo, škvarky, slanina) vůbec nepoužíváme při redukci hmotnosti. Nutné je vyloučit ze stravy smažené a fritované pokrmy.
Sladkosti Veškeré sladkosti při redukci hmotnosti vyloučíme. Sladíme jen minimálně a to nejlépe umělými sladidly. K vyhovujícím sladidlům patří nekalorická umělá sladidla (dianer, aspartam, sacharin, diafan). Cukr, med, marmeláda, džem, čokoláda, zmrzlin, sladké pokrmy z jídelního lístku vyřadíme (Kunová, 2005).
8.3 Pochutiny a koření Pochutiny Z pochutin je nejlepší ocet balsamico a citrónová nebo pomerančová šťáva. Ostatní pochutiny (sojová omáčka, hořčice, worcester, kečup, tatarská omáčka, majonéza) se snažíme omezit, protože podporují chuť k jídlu.
Koření Čerstvé nebo sušené bylinky jsou součástí každé kuchyně. Nejen, že jsou zdravé, ale jsou i biologicky hodnotné a dodávají jídlu příjemnou vůni a zajímavou chuť. Nejsou ani příliš ostré, pikantní jako ostré koření a kořenící směsi. Z bylinek můžeme vybrat bazalku, saturejku, řeřichu, libeček, tymián, majoránku, oregáno, kopr, petrželku, pažitku, zelenou cibulku. Důležité je i mírně solit a kořenit jídlo. Příliš ostré, pikantní pokrmy podporují chuť k jídlu, což při redukci hmotnosti není ideální (Kunová, 2005).
37
8.4 Nápoje Pitný režim je při snižování i udržení ideální tělesné hmotnosti důležitý. Denně je nutné přijmout 2–3 l tekutin, v letních měsících je nutné množství zvýšit až na 5 l/den. Pravidelný pitný režim pomáhá zaplnit žaludek a člověk nepociťuje častou potřebu v příjmu potravy. Nealkoholické nápoje Nejvhodnější je stolní pramenitá voda, minerální vody. Ty je nutno střídat z důvodu rozdílného složení minerálních látek. Dále zařadíme ovocné a bylinkové čaje, zeleninové a ovocné šťávy, džusy, které ředíme v poměru 1:3 stolní vodou. Sladké limonády (coca-cola, sprite, fanta, perlivé limonády) a energetické nápoje vyloučíme. Kávu neřadíme k pitnému režimu, protože má diuretické účinky. Doporučuje se pouze 2 šálky kávy za den.
Alkoholické nápoje Alkoholické nápoje se nedoporučují, protože mají vysokou energetickou hodnotu, která není při redukci žádoucí. Povolují se maximálně 2 dcl bílého vína za den nebo 3 dcl piva (Kunová, 2005).
8.5 Příprava pokrmů K nejlepším úpravám stravy patří vaření, dušení, pečení bez tuku, opékání na sucho, zapékání, grilování bez tuku, spařování zeleniny, blanšírování. Velký důraz je kladen na použití tuků, které upřednostňujeme dávat až do hotových pokrmů. Snažíme se vyhýbat pikantním, ostrým jídlům, marinovaným masům, minutkám, fast-foodu, protože podporují chuť k jídlu. Podáváme menší porce všech příkrmů. Polévky při redukci hmotnosti ze stravy omezujeme, protože většina polévek je zahuštěna moukou, přidávají se do nich vložky a tím se zvyšuje jejich energetická hodnota. Podporují také vylučování žaludečních šťáv a tím zvyšují chuť k jídlu. Pokud zahušťujeme pokrmy tak pouze zeleninou nebo bramborem, eventuelně moukou opraženou na sucho a povařenou 10-15 minut s tekutinou. 38
Do salátů i ostatních pokrmů používáme olivový olej. Maso a ryby ochucujeme čerstvými i sušenými bylinkami. Těstoviny by se měli vařit na skousnutí (al dente), pokud jsou již rozvařené, stoupá jejich glykemický index.
8.6 Vláknina Vláknina nejen při redukci hmotnosti plní důležitou roli. Omezuje pocit hladu (žaludek je delší dobu plný a hladina krevního cukru – glykémie je stabilnější) a brání zácpě, která bývá častým projevem při přechodu na redukční režim nebo při změně stravovacích zvyklostí. Denní příjem vlákniny by měl být 25-30 g. Při redukci hmotnosti je vhodná jak nerozpustná tak rozpustná vláknina. Rozpustná vláknina: Prodlužuje pocit sytosti (glukoman, inulin, kyselina alginová). Zdrojem je převážně ovoce a zelenina. Nerozpustná vláknina: Zlepšuje střevní peristaltiku a zabraňuje vzniku zácpy (celulóza – lignin). Zdrojem je celozrnné pečivo, müsli, rýže natural, celozrnné těstoviny, luštěniny. Největší obsah vlákniny má lněné semínko nebo pšeničné klíčky (Málková, 2005).
9
GLYKEMICKÝ INDEX
Glykemický index (GI) udává, do jaké míry je sacharidová potravina schopna zvýšit hladinu cukru v krvi. Zvýšením hladiny cukru v krvi (glykémie) dochází k vyplavení hormonu inzulínu. Čím více hladina i cukru po jídle stoupne, tím více je inzulínu zapotřebí. Chronická konzumace potravin s vysokým glykemickým indexem zvyšuje pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních chorob, diabetu mellitu II. typu a některých typů rakoviny (střev, prsu). Prudké zvýšení hladiny cukru v krvi po jídle vede k poklesu HDL cholesterolu, zvýšení hladiny triacylglyceridů (tukové látky, jejichž vyšší hladina je rizikem) v krvi, stoupá tendence k tvorbě nebezpečných krevních sraženin.
39
Negativní dopad mají potraviny s vysokým glykemickým indexem i na psychiku citlivějších lidí. Nadměrný pokles hladiny cukru v krvi u nich způsobuje hypoglykémii, která je doprovázena nepříjemnými pocity podrážděnosti, nervozity či hladu a vede k další konzumaci většinou sladkého, které člověka sice těchto nepříjemných pocitů zbaví, ale opět rozhoupe hladinu cukru v krvi. V takové situaci je obtížné soustředit se na náročnou práci i dobře vycházet s okolím.
9.1 Zjišťování Glykemického indexu GI nelze vypočítat z množství živin, je nutno se spolehnout na experimenty. Testovaným osobám je odebrána nejprve glykemie na lačno a pak podána testovaná potravina. Ta musí obsahovat 50 g sacharidů. Poté se každých 15 minut v první hodině a 30 minut ve druhé hodině sleduje hladina cukru v krvi. Hodnoty se vynesou do grafu a porovnají s referenční potravinou (používá se glukóza nebo bílý chléb). Tím získáme hodnotu GI. Znázorňuje obrázek 11.
Obr. 11 Graf glykemického indexu (www.viviente.cz).
40
9.2 Využití GI Při redukci hmotnosti věnujeme nejvíce prostoru potravinám s nízkým GI. Méně často jíme sacharidové potraviny se středním a minimálně s indexem vysokým uvádí příloha 1. Glykemický index se měří pouze u potravin, které obsahují sacharidy. Maso, ryby vejce, sýry a tuky nejsou zdrojem téměř žádných sacharidů, proto je v přehledu nenajdete. Glykemický index je jen další pomůckou k regulaci hmotnosti. Stále musíme brát v úvahu i energetickou hodnotu potravin a jejich obsah tuku. (Kunová, 2004) Rozdělení potravin v závislosti na glykemickém indexu uvádí příloha 2 tabulka 6.
10 KDY ZAČÍT S PREVENCÍ OBEZITY V dnešní době je nutné začít s prevencí nadváhy a obezity již v útlém věku. Proto musíme myslet na prevenci v době těhotenství, v průběhu kojení a obzvlášť v průběhu prvních roků dítěte. V tomto období si dítě osvojuje nejvíce stravovací zvyklosti svých rodičů. A právě v začátcích života bychom měli co nejvíce dbát na to, co jíme, jak jídlo připravujeme a které potraviny upřednostňujeme.
10.1 Generační problém Statistická data ukazují, že pokud je jeden s rodičů obézní, ve 40 % případů se může stát obézním i dítě. Pokud mají velké problémy s váhou oba rodiče, riziko se zdvojnásobuje a blíží se 80 %. Navzdory tomu se nejedná o nic neodvratného, nýbrž pouze o dispozici. Zkušenosti říkají, že jakmile je riziko jednou rozpoznáno, může včasná změna návyků dítěte tento zdánlivý sklon často neutralizovat. Ve většině případů dokonce nelze jednoznačně určit, zda je obezita skutečně podmíněna geneticky, nebo je-li pouze důsledkem vlastního způsobu života dané rodiny. Tak může obézní dítě získat právě prostřednictvím rodiny nebo regionálně danými zvyklostmi špatnou stravovací kulturu.
41
U obézních dětí lze již v prvních letech jejich nadváhy pozorovat hormonální anomálie a anomálie látkové přeměny. Hladina inzulínu v krvi (inzulinémie) je u takových dětí obzvláště vysoká jak na lačný žaludek, tak i po jídle. Vysoká hladina inzulínu v krvi je neprůkazným faktorem ovlivňování obezity. Způsob výživy tak mění dlouhodobě projevy genů a může vést k přeprogramování látkové výměny. Neustálé předráždění slinivky břišní přemírou sacharidů s vysokým glykemickým indexem může aktivovat přepsání inzulínového genu (Montignac 2003).
10.2 Těhotenství a výživa V těhotenství jsou dvě kritické fáze nitroděložního života. První se týká počátku těhotenství. v průběhu této fáze jsou hypotalamická centra velmi citlivá na kvantitativní příjem potravy: nadměrná nebo nedostatečná výživa nastávající matky by mohla narušit regulaci příjmu potravy dítěte, stejně jako jeho růst. Druhá fáze v posledních třech či čtyřech měsících těhotenství, v nichž dochází k diferenciaci a množení buněk, ze kterých se později vyvinou tukové tkáně. Jak moc jíst? Otřepaný výrok jíst za dva je naprosto nesprávný. Výhledově lepší není jíst dvakrát tolik, ale spíše dvakrát lépe. V průběhu těhotenství nepovažujeme počítání kalorii za tak významné. Odborníci kalkulují energetické náklady těhotenství přibližně na 60 tisíc kcal; to odpovídá průměrnému energetickému příjmu 150 kcal denně v prvních třech měsících a 250 kcal denně ve zbývajících šesti měsících. Organismus se přizpůsobí i v případě podvýživy, aby zajistil dobrý průběh těhotenství. To vše za předpokladu, že dochází alespoň k minimálnímu příjmu potravy na úrovni 1 600 kcal denně. Proto by se měla každá těhotná žena vyvarovat dietě postavené na nízkém energetickém příjmu a to i tehdy má-li silnou nadváhu (Müllerová, 2004). Kolik by měla těhotná žena přibrat kilogramů, uvádí tabulka 4. Tab. 4 Hmotnostní přírůstek v těhotenství (Montignac, 2003) Postava
BMI
Kolik kg přibrat
hubená žena štíhlá žena žena s normální postavou žena s nadváhou obézní žena
pod 18,5 cca 22 23 - 24 25 - 29 nad 30
nejméně 15 11 až 12 víc než 10 7 až 8 5 až 6 42
Žena s nadváhou – by měla omezit hmotnostní nárůst na 7-8 kg a nepokoušet se hubnout omezením stravy. Ovšem přírůstek na váze 15 nebo 20 kg by zvýšil již existující nadváhu a kromě toho by to způsobilo i silný sklon k obezitě u novorozence. Obézní žena – by měla přibrat na váze nanejvýš 5-6 kg, a to pouze v posledních měsících těhotenství, do té doby by měla její váha zůstat stabilní. Každé přibrání na váze o více než 7 kg je pro obézní ženu nebezpečný. Jestliže v době těhotenství dochází na základě špatné výživy matky k nedostatečnému přísunu potravy, může se tak u podvyživených novorozenců vyvinout tzv.,,šetrná látková výměna“ (šetrný fenotyp). Energetická výkonnost těchto lidí je vysoká, mají, jakmile začnou jíst normální množství potravy, sklony přibývat na hmotnosti.
10.3 Kojení a první roky života
10.3.1 Podíl kojení na vzniku obezity Mateřské mléko je výživově plnohodnotnější než veškeré náhražky mateřského mléka nebo snad dokonce mléko kravské. Děti, které jsou krmeny z láhve, přibírají na váze rychleji než kojenci, kteří jsou kojeni mateřským mlékem a to kvůli rozdílnému složení bílkovin jednotlivých forem mléka. U kojených dětí je riziko, že budou v mládí obézní, mnohem nižší. Toto riziko klesá s tím, čím déle byly kojeny (Hrstková, 2003). Vliv délky kojení dítěte na četnosti výskytu obezity vystihuje tabulka 5.
Tab. 5 Četnost obezity na délce kojení v % (Montiganc, 2003). Četnost obezity u 5 a 6letých dětí ve vztahu k délce doby kojení Trvání kojení
2 měsíce
3 - 5 měsíců
6 - 12 měsíců
déle než 12 měsíců
Četnost obezity v%
3,8
2,3
1,7
0,8
Při prevenci dětské obezity je významným faktorem nižší koncentrace bílkovin mateřského mléka. Proto má mnoho dětských lékařů tendenci doporučovat snížení přísunu bílkovin u kojence, především tehdy, když dítě není kojeno. To je důležité 43
ve čtvrtém nebo pátém měsíci života, v průběhu fáze přikrmování, kdy se mnoho matek dostává do pokušení nahradit stravu svých dětí běžným odtučněným kravským mlékem. Snížení přísunu bílkovin u kojence, i mezi dvanáctým a osmnáctým měsícem života, neovlivňuje růst, zato však značně snižuje riziko nadváhy. Kojení tak nakonec chrání nejen kojence, ale též dítě a později dospělého nejen při prevenci nadváhy a obezity, ale také před alergiemi, diabetem mellitem typu I. i II., kardiovaskulárními chorobami nebo infekcemi.
10.3.2 Přechod na pevnou stravu I když mateřské mléko zůstává nejlepší potravou pro malé dítě i po uplynutí šesti měsíců, nestačí již jeho potřebám úplně. Proto začínáme dítě přikrmovat pro něj cizí potravou. Přechod na příkrmy je nanejvýš důležitým momentem. Pokud tuto přechodnou fázi nezvládneme a neuhlídáme správně, může se vytvořit vážné riziko vzniku obezity. Vstup do fáze přikrmování může narušit a destabilizovat nutriční rovnováhu kojence. Hlavním rizikem je přitom nadměrné zvýšení podílu bílkovin ve stravě. Dalším následkem předčasné nerovnováhy ve výživě je nedostatečný přísun tuků, zejména esenciálních mastných kyselin (kyseliny linolové a linoleové).
10.3.3 Batolecí věk V prvních měsících života se miminko vyvíjí obdivuhodným tempem. Za první rok roste jeho tělo o mnoho rychleji, než jak přibývá na váze. Organismus malého dítěte tak potřebuje přesné vymezení skladby výživných látek. Vstup do fáze přikrmování může narušit a destabilizovat nutriční rovnováhu kojence. Hlavním rizikem je nadměrné zvýšení přísunu bílkovin, příliš mnoho tuhých pokrmů a nedostatečný přísun tuků, zejména esenciálních mastných kyselin (kyseliny linolové a linoleové). Právě narušení rovnováhy v přísunu cizí stravy je po dobu více než čtyřiceti let zodpovědné za mocný nárůst tělesné výšky našich vrstevníků. To má za následek vedlejší účinky spojené s nadměrným přísunem bílkovin, ovlivnění předčasné tloušťky dítěte a vytvoření předpokladu pro nadváhu a obezitu (Hrstková, 2003).
44
Jak správně přejít na přikrmování? Přechod na přikrmování znamená zavádění jiných potravin než mléka do výživy kojence a následně batolete. Postupný přechod pestré stravy přispívá k všeobecnému vývoji dítěte. Hlavně jde o to, představit dítěti jednotlivé směry chutí a barev, jakož i konzistence, stejně jako praxi a rituál budoucího způsobu stravování. Nutné je ovšem učinit jistá preventivní opatření, aby k objevování nových potravin docházelo pomalu a opatrně. Jako první potravinu zavádíme zeleninu (karotka, špenát, červená řepa, pórek, cuketa, brokolice) ve formě pyré, do kterého už nic nepřidáváme. Následuje ovoce jemně nastrouhané, nepřislazené. Při zavádění ovoce a zeleniny do jídelníčku, bychom neměli zapomenout, že se jedná o doplňkovou výživu, která nemá přínos z hlediska základních nutričních látek /sacharidy, tuky, bílkoviny). od 5. do 7. měsíce: Dítě objevuje zeleninu, ovoce a od 7. Měsíce lze k zelenině přidat vločku másla nebo olivového oleje. Přidává se maso, vaječný žloutek, ryby. Vyhýbáme se bramborám, cukru, soli, obilninám v jakékoliv podobě nebo ve formě součástí jiných potravin. od 8. do 12. měsíce: přidáváme větší množství mléčných výrobků a trošce sýru (smíchaných se zeleninou). Malé dítě by v této době mělo jíst více kaší čistě se zeleniny a ovoce a objevovat syrové potraviny. Přijímat dostatek tekutin ve formě stolní kojenecké vody. Jednou denně má mít na jídelníčku zastoupeno maso, ryby a vejce, večer je lepší podávat zeleninu. od 12. do 24. měsíce: dítě jí čtyřikrát denně. Ve věku jednoho a půl roku může dostat na snídani a odpolední svačinu chléb s máslem nebo neslazenou marmeládou. v tomto období bychom se měli vyvarovat podávat dítěti k pití odtučněné nebo polotučné mléko ani perlivou vodu nebo nápoje, které jsou podobné limonádám, obsahují cukr a oxid uhličitý. Vyloučíme také veškeré sladkosti v jakékoliv formě (bonbóny, lízátka). Od druhého roku: od tohoto roku může dítě prakticky všechno, proto musíme být dvakrát tak ostražití co dítěti podáváme za potravinu. Kromě mléka k snídani se počítá v průběhu dne pouze s jedním mléčným výrobkem. Jednou denně dodáme bílkoviny z masa, ryb nebo vejce nejlépe k obědu se zeleninou. K příjmu sacharidů dochází hlavně při snídani, svačině a večeři. Zeleninu by dítě mělo jíst k obědu jako přílohu a k večeři ve formě polévky. Tuky dítě dostává v průběhu celého dne při snídani, obědě, svačině a večeři. Ovoce může dítě jíst při jednom z denních jídel.(Montignac, 2003)
45
Při dodržování výše zmíněných pravidel bude výživa dítěte s ohledem na jeho nutriční potřebu vyrovnaná. To znamená: • S omezeným množstvím bílkovin • Bohatá na látky obsahující tuk • Bohatá na rostlinné vlákniny • Bohatá na minerální soli a vitamíny • Bohatá na sacharidy s nízkým glykemickým indexem Budeme-li dítě vyhýbat špatným sacharidům (bramborám, cukru, bílé mouce, průmyslově vyrobeným cereáliím)a nadměrnému příjmu bílkovin (především z kravského mléka) zamezíme, aby dítě bylo v budoucnosti náchylnější k přibývání na váze. Tímto způsobem lze dobře předcházet předčasné tělnatosti dítěte a vzniku pozdější obezity.
10.4 Dospívání Tato fáze začíná přibližně v 11 letech a končí 18. rokem věku. V této fázi dochází k zásadním změnám dítěte. Období dospívání je zvláště rizikového nesprávné stravovací návyky a jejich možných následků. I děti s normální váhou jsou v této fázi ohroženější, protože stále existuje nebezpečí vývinu nezdravého způsobu stravování, který může vést dokonce až k poruchám stravovacího chování (bulimie, anorexie) (Pařízková, Lisá, 2007). Nejvíce jsou ohroženy děti, které mají v důsledku svých již rozvinutých špatných stravovacích návyků už na začátku dospívání nadváhu nebo jsou dokonce obézní. U mnoha chlapců s nadváhou však může značný tělesný růst a zvýšená aktivita hormonálního systému v průběhu fáze dopívání po několik let přispívat k tomu, že jejich sklon k tloustnutí (který mají v důsledku chronického hyperinzulinismu) zůstane skrytý. Proto je v průběhu puberty potřeba zahájit redukci u dětí, které již mají nadváhu (a tím spíše dětí, které jsou obézní), nebo zajistit vhodná preventivní opatření, zejména u děvčat, která jsou v této fázi obzvláště ohrožena (Montignac, 2003).
46
11 DŮLEŽITOST POHYBU Pohybová aktivita je při redukci hmotnosti, ale i k udržení optimální tělesné hmotnosti člověka velmi důležitá. Při pohybu se nejen spalují tuky, ale zároveň se snižuje i tělesná hmotnost. Nutné je si zvolit optimální fyzickou aktivitu vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a fyzické zdatnosti. Obézní člověk, který není zvyklý na každodenní fyzickou námahu, by měl ze začátku redukčního režimu každý den jít na procházku. Ta by měla trvat ze začátku minimálně 20 minut, později 30-60 minut.
11.1 Tepová frekvence spalující tuky Rozmezí tepové frekvence, při které se optimálně začnou spalovat tukové zásoby, se vypočítá dle vzorce:
(220 – věk) × 0,6 – 0,8 = pásmo ideálního spalování tukových zásob
Fyzickou
aktivitu
je
třeba
provozovat
denně
minimálně
60 minut.
K nejvhodnějším fyzickým aktivitám patří jízda na kole, rotopedu, plavání, chůze, chůze do schodů, kalanetika, jízda na kolečkových bruslích, běh na lyžích, lyžování, vysokohorská turistika (Málková, 2005). Přehled energetického výdeje v kJ/hod při různých denních činnostech, profesích, cvičeních a sportech uvádí příloha 3 tabulka 7.
47
12 ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na nutriční strategii v prevenci nadváhy a obezity. Vyzdvihuji problém, který se týká počátku období vývoje nadváhy a obezity u lidí. Tento problém nastává již v raném období lidského života. Právě v momentě, kdy žena počne dítě, by se měla začít zajímat, jak se stravovat, aby v prenatálním vývoji dítěte zajistila novému člověku a nejen mu, ale i sobě, tu nejpestřejší stravu a živiny. Tento fakt plynule navazuje na předešlou problematiku vhodného výběru a doporučené úpravě potravin. Tento problém obrovské masy populace celého světa musí být stále vyzdvihován, zvláště u dětí. Protože děti jsou nejzranitelnější a nejvíc ovlivnitelná stvoření, která velmi rychle podlehnou pokušením nových a hlavně nezdravých druhů potravin. Ovlivnitelnost dětí je přehledně znázorněno v příslušných tabulkách a příloze. Dospělý, rodiče, učitelé veškerá veřejnost si musí uvědomit, že podléhat nezdravému způsobu života, spojeném se špatným výběrem potravin, vede k budoucím závažným onemocněním. Těm však mohou v raném stádiu života zabránit pravidelnou vyváženou pestrou stravou bohatou na zeleninu, plnohodnotné bílkoviny, vlákninu, polynenasycené tuky a vhodnou úpravou pokrmů. V kterém období je dítě nejvíce ovlivnitelné stylem stravování a jak tomu čelit, poukazuji v jedné z kapitol. O výskytu, příčinách, rizicích, léčbě obezity slyšíme na každém kroku. Jak se správně stravovat, které potraviny upřednostnit, jakou přípravu pokrmů zvolit, o tom se už moc nemluví. Spíše nechceme slyšet. Jenže tento problém je součástí všech, ať je člověk hubený nebo tlustý, protože není podmínkou u štíhlého člověka štíhlé dítě a u obézního člověka obézní dítě. Dnes na ulicích vidíme právě často štíhlé rodiče a obézní dítě. V ten moment si uvědomíme, že prevence nadváhy a obezity by měla začít od narození a dále jí rozvíjet s přirůstajícími léty dítěte. Vést ho nejen ke správnému stravování, ale i pohybu. Zavádět v mateřských školách, základních školách, učilištích, středních školách edukační programy pro děti a jejich rodiče, které se sice pomalu rozjíždějí, ale ne ve všech regionech o těchto programech dostatečně vědí. Důležitost každé prevence je začít od sebe samotného. Potom, až si dotyčný osvojí nové návyky, lze usoudit, že tyto návyky bude předávat dál svým dětem. Jenže
48
tento způsob je složitý. Většina z nás má totiž zafixované zvyky i zlozvyky ve stravování svých rodičů i prarodičů a nezbývá nám většinou nic jiného než se obrátit na odborníka, který má dostatek informací a zkušeností čelit problému nadváhy a obezity nejen v dospělosti, ale dnes ve velké míře i u dětí.
49
SEZNAM LITERATURY (1)
ARENZ, S. et. al. Breat-feeding and childhood obesity-a systematic review. International. Journal of Obesity, 2004, roč. 28, č. 4, s. 1247-1256
(2)
BENDER, D. A. A dictionary of food and nutrition. 2. vyd. New York: Oxford University Press, 2005. 583 s. Oxford paperback reference. ISBN 0-19-860961-2
(3)
BEŇO, I. Nauka o výžive. 3. vyd. Bratislava: Osveta, 2008. 157 s. ISBN 978-80-8063-165-4
(4)
BRAY, G. A. Good calories, bad calories by Gary Taubes. The International Association for the Study of Obesity, 2008. Vol. 9, no. 2, s 251-263
(5)
ČEPOVÁ, J. Jak jíst a netloustnout. 1. Vyd. Praha: NLN, 2006 6 s. ISBN 80-7106-539-0
(6)
FOŘT, P. Co jíme a pijeme?: výživa pro 3. tisíciletí. 1. vyd. Praha: OLYMPIA, 2003. 246 s. ISBN 80-7033-814-8.
(7)
GANDY, W. J, MADDEN, A, HOLDSWORTH, M. Oxford Handbook of Nutrition and Dietetics: 1. Vyd. Oxford: Oxford University Press, 2006. 776 s. ISBN 0-19-856725-1
(8)
GREGORA, M. Výživa malých dětí. 1. Vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2006. 96 s. ISBN 80-247-9022-X
(9)
HAINER, V. A KOLEKTIV: Tajemství ideální váhy. Praha: GRADA PUBLISHING, 1996. 232 s. ISBN 80-7169-128-3
(10) HAINER,
V.
Základy
klinické
obezitologie.
1. vyd.
Praha:
GRADA
PUBLISHING, 2004. 356 s. ISBN 80-247-0233-9. (11) HRSTKOVA, H. Výživa kojenců a mladších dětí. Brno: Národni centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů, 2003. 77 s. ISBN 80-7013-385-6. (12) KLEINWACHTEROVÁ, H a BRÁZDOVÁ, Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování, 2. přepracované vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2005. 102 s. ISBN 80-7013-336-8 (13) KUBICOVÁ, D. a kol. Náuka o poživatinách. 1. vyd. Bratislava: Osveta, 2004. 160 s. ISBN 80-8063-165-4 (14) KUNEŠOVÁ, M. Obezita, příčiny, prevence a léčba. 10 č. odborné edice VZP ČR, 1999
50
(15) KUNOVÁ, V, POŠTULKA, V. Jak hubne labužník? 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2006. 141 s. ISBN 80-247-1051-X (16) KUNOVÁ, V. Zdravá výživa. 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2004. 136 s. ISBN 80-247-0736-5 (17) KUNOVÁ, V. Zdravá výživa a hubnutí. 1. vyd. Praha:GRADA PUBLISHING, 2005. 128 s. ISBN 80-247-1050-1 (18) MÁLKOVÁ, I. Hubneme s rozumem, zdravě a natrvalo. Praha:Smart Press, 2005. 232 s. ISBN 80-239-4112-7 (19) MÁLKOVÁ, I, KRCH, F. SOS nadváha, 2. přepracované vyd. Praha: Portál, 2001. 240 s. ISBN 80-7178-512-0 (20) MANN, J. Essentials of human nutrition. 3. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2007. 559 s. ISBN 978-0-19-929097-0 (21) MONTIGNAC, M. Prévenir et combattre l´obésité Cheb l´enfant avec la méthode Montignac. Paris: Flammarion, 2003. 320 s. (22) MÜLLER, S. Kalorien-Ampel. Die erste wirklich einfache kalorientabelle, Mnichov: Midena Verlag, 2001. 96 s. (23) MÜLLEROVÁ, D. Výživa těhotných a kojících žen. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. 124 s. ISBN 80-204-1023-6. (24) MÜLLEROVÁ, D. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech. 1. vyd. Praha: Triton, 2003. 99 s. ISBN 80-7254-421-7. (25) PÁNEK, J. Základy výživy. 1. vyd. Praha: SVOBODA SERVIS, 2002. 207 s. ISBN 80-86320-23-5 (26) PAŘÍZKOVÁ, J, LISÁ, L. a kol. Obezita v dětství a dospívání. 1. Vyd. Praha: Galén, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7262-466-9 (27) SULLIVAN, K. Jíme zdravě a dobře. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. 192 s. ISBN 80-7181-704-X. (28) SVAČINA, Š, BRETŠNAJDROVÁ, A. Jak na obezitu a její komplikace. 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2008. 144 s. ISBN 978-80-247-2395-2 (29) ŠAŠECÍ, I. Obezita – kosmetický, či zdravotní problém? Sestra prosinec 2003, č. 12, s. 29-30 (30) ŠKRABÁNKOVÁ, Ž. Obezita v dospělosti a její komplikace: Absolventská práce. Brno, 2006. 59 s. (31) VÍTEK, L. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-2247-4 51
(32) Encyclopedia of food science and nutrition. Oxford: Academic Press, 2003. 673 s. ISBN 0-12 227055-X (33) Food and Nutritional Supplements: Their Rolein in Health and Dieseases. Berlin: Springer Verlag, 2001. 16 s. ISBN 3-540-41727-0 (34) Internetové stránky Banding klubu, obezita [online] Proč roste výskyt obesity? 2005-2006. http://www.bandingklub.cz/obezita.phtml (35) Internetové stránky Banding klubu [online] Laparoskopická bandáž žaludku, 2005-2006. http://www.bandingklub.cz/bandaz-zaludku.phtml (36) Internetové stránky sdružení Fórum zdravé výživy [online] Podvýživa a obezita ve světovém kontextu, [cit. MUDr. Moravcová A, tiskové materiály]: http://www.fzv.cz/web/fzv-poskytuje/tiskove-meterialy/unicef/adramora (37) Internetové stránky Hravě žij zdravě [online] Výskyt nadváhy a obesity u dětí v České republice, 2008 [cit. MUDr. Cabrnochová, H. 24. července 2008]: http://www.hravezijzdrave.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=44 &Itemid=35 (38) Internetové stránky Hubneme s Bumbrlínkem [online] Jak poznáte, že je dítě obézní? [cit.2005-2006]: http://www.bumbrlinek.cz (39) Internetové stránky společnosti medicentrum [online] Stanovení podílu tuku v těle člověka, podvodní vážení, [cit. 2005] www.zdravi.medicentrum.com (40) Internetové stránky společnosti meridia [online] Informace o léku meridia [cit. 1. prosince 2008] http://www.meridia.cz/informace.html (41) Internetové stránky obezita [online] (42) Internetové stránky společnosti SPORTVITAL diagnostika [online] Stanovení procenta tělesného tuku, 2007. [cit. 21. dubna 2007]: http://www.sportvital.cz/cz/k78-diagnostika/c258-stanoveni-procenta-telesnehotuku (43) Internetové stránky Viviente [online] Glykemický index a glykemická nálož, 2008 [cit. 20. září 2008]: http://www.viviente.cz/glykemicky-index-a-glykemicka-naloz 52
(44) Internetové stránky Weight loss cheats [online] Xenical [cit. 2007-2008]: http://www.weightlosscheats.com/dietpills-top10/xenical_orlistat.php (45) Internetové stránky wellness poradny [online] Výskyt obezity u mužů a žen v některých evropských zemí [cit. International Obesity Task Force 2000]: www.wellness-poradna.estranky.cz/.../182 (46) Internetové stránky Zdravie [online] Hodnotenie nadhmotnosti a obezity u detí pomocou štandardov BMI 2007 [cit. 3. dubna 2007]: http://www.zdravie.sk/sz/content/674-30816/Hodnotenie-nadhmotnosti-a-obezityu-deti-pomocou-standardov-bmi.html
53
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. (11 s.) Androidní typ (vlevo), gynoidní typ (vpravo) (www.sportvital.cz) Obr. 2. (13 s.) Kaliper – nástroj na měření kožních řas Obr. 3. (13 s.) Nášlapné váhy Obr. 4. (15 s.) Percentilové grafy BMI dětí (vlevo u dívek a vpravo u chlapců) (www.bumbrlinek.cz) Obr. 5. (17 s.) Prevalence obezity dospělých v evropských zemích (International Obesity Task Force 2002; www.wellness-poradna.estranky.cz). Obr. 6 (18 s.) Prevalence obezity dětí v evropských státech (Nováková J., Hamade J: Public Health Authority of the Slovak Republic, Bratislava, 2006, www.zdravie.sk) Obr. 7 (26 s.) Xenical, lék ovlivňující vstřebávání tuku. Cena cca 1 200 Kč/měsíc. Obr. 8 (26 s.) Meridia – lék ovlivňující příjem potravy. Cena cca 300-1 300 Kč. Obr. 9 (31 s.) Nová výživová pyramida Obr. 10 (32 s.) Původní výživová pyramida Obr. 11 (39 s.) Graf glykemického indexu (www.viviente.cz) Obr. 12 (příloha 1) Graf vývoje obezity průběhu růstu dítěte (Montignac, 2003).
SEZNAM TABULEK Tab. 1 (12 s.) Podíl tuku v % dle věku a pohlaví (www.sportvital.cz) Tab. 2 (14 s.) Hodnoty BMI podle věku (Müller, 2001) Tab. 3 (35 s.) Množství příkrmů podle příjmu energie v kJ/den (Škrabánková, 2006) Tab. 4 (41 s.) Hmotnostní přírůstek v těhotenství (Montignac, 2003) Tab. 5 (42 s.) Četnost obezity na délce kojení v % (Montignac, 2003). Tab. 6 (příloha 2) Rozdělení potravin podle glykemického indexu (Kunová, 2005) Tab. 7 (příloha 3) Energetický výdej při různé denní činnosti (Hainer, 1996)
SEZNAM ZKRATEK A SYMBOLŮ BMI:
Body Mass Index
cca:
Přibližně
cit.:
Citace
č.:
Číslo
GI:
Glykemický index
HDL:
High density lipoprotein – složka cholesterolu transportována z periferních tkání do jater pomocí lipoproteinu s vysokou hustotou.
LDL:
Low density lipoprotein – složka cholesterolu transportována z jater do periferních tkání pomoci lipoproteinu s nízkou hustotou
Obr.:
Obrázek
roč.:
Ročník
s.:
Stránka
Tab.:
Tabulka
t. v. s:
Tuk v sušině – vyjadřuje množství tuku v sušině sýrů
vyd.:
Vydání
WHO:
Světová zdravotnická organizace
PŘÍLOHY
Seznam příloh: Příloha 1: Graf vývoje obezity v průběhu růstu Příloha 2: Tabulka glykemického indexu potravin Příloha 3: Energetického výdeje v kJ/hod při různých denních činnostech, profesích, cvičeních a sportech
Příloha 1.
Grafické znázornění vývoje obezity v průběhu růstu. Ukazuje čtyři typické formy vývoje váhy od narození až do dospělého věku.
Obr. 12 Graf vývoje obezity průběhu růstu dítěte (Montignac, 2003). • Případ 1: Dítě je obézní ve věku jednoho roku, později zůstane obézní. • Případ 2: Dítě je obézní ve věku jednoho roku, později dosáhne průměrné váhy • Případ 3: Dítě je štíhlé ve věku jednoho roku, později přibere. • Případ 4: Dítě je štíhlé ve věku jednoho roku, později zůstane štíhlé.
Příloha 2
Tabulka glykemického indexu vybraných potravin
Tab. 6 Rozdělení potravin podle glykemického indexu (Kunová, 2005) Potravina
ovoce
GI nízký pod 30%
GI střední 30 - 70%
ananas, angrešt, banán, borůvky, broskev, hrozny, avokádo, citrón, hruška, jablko, jahody, olivy, rybíz, maliny, mandarinka, třešně, višně, sušená meruňka, pomeranč, jablka kompoty, džemy, sušené banány, meruňky, švestky
brokolice, cuketa, saláty, fazolky, zelenina, chřest, houby, luštěniny, ořechy okurky, paprika, zelí, všechny druhy luštěnin a ořechů
GI vysoký nad 70%
sušené datle, fíky
brambory, cibule, červená řepa, česnek, kukuřice, melouny, mrkev
žádné potraviny nemají vysoký GI
cornflakes, jáhly, pšeničná mouka bílá, bagety, rohlíky, sladké pečivo, chipsy, tyčinky
pečivo, přílohy, obiloviny
žádné potraviny nemají nízký GI
pohanka, celozrnná pšeničná mouka, vločky, graham, kyjevský chléb, žitný chléb, bramborová kaše, rýže natural, těstoviny
sladkosti
hořká čokoláda, náhradní umělá sladidla
čokoláda, müslli cukr, med, tyčinky, sušenky čokoládové tyčinky, BeBe, dia sladkosti veškeré cukrovinky
mléčné výrobky, zmrzlina
žádné výrobky nemají nízký GI
jogurty, tvaroh, mléko, zakysané mléčné výrobky, smetanové zmrzliny
nápoje
minerálky, voda, zeleninové šťávy
limonády, ovocné džusy, energetické nápoje, kakao, víno červené pivo, sladké druhy i bílé (suché) vín, likéry, sekt
vodové zmrzliny
Příloha 3
Energetického výdeje v kJ/hod při různých denních činnostech, profesích, cvičeních a sportech.
Tab. 7 Energetický výdej při různé denní činnosti (Hainer, 1996) Energetický výdej
Denní činnost
do 400 kJ
čtení, psaní, sledování TV, šití, pletení, všechny činnosti v sedě nevyžadující pohyb rukou a nohou
400-700 kJ
příprava na vaření jídla, mytí a utírání nádobí, žehlení prádla, řízení osobního auta, hra na hudební nástroj, činnost ve stoje provázená malým pohybem, rybaření
700-1000 kJ
stlaní postelí, běžný úklid domácnosti, lehké zahradnické práce, řemeslnické práce prováděné ve stoje
1000-1500 kJ
vysávání, drhnutí podlahy, věšení prádla, mytí oken, zednické, řezbářské, truhlářské práce, řízení nákladního automobilu, chůze 4km/hod., badminton, volejbal, lukostřelba, stolní tenis, bowling
1500-1900 kJ
hornické, dřevorubecké, kamenické práce, házení lopatou, práce s rýčem, chůze 8km/hod., sexuální aktivita, skákání přes švihadlo, bruslení
1900-2100 kJ
cyklistika, tanec, lyžování, tenis
2100-2500 kJ
kopáčské práce, odhrabávání sněhu, basketbal, kanoistika, hokej, jogging, rychlé plavání, vzpírání, horolezectví, atletika, veslování
nad 2500 kJ
běh na lyžích, šerm, házená, nordwalking
