Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin (AF)

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin (AF)

Hodnocení základních pedologických parametrů černosolů v oblasti střední Moravy Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Eduard Pokorný, Ph.D. Brno 2008

Vypracovala: Bc. Martina Lišková

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin

Agronomická fakulta 2007/2008

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Název tématu:

Bc. Martina Lišková Zemědělská specializace Agroekologie Hodnocení základních pedologických parametrů černosolů v oblasti střední Moravy

Rozsah práce:

50 s.

Zásady pro vypracování: 1. Sledování proběhne na třiceti zemědělsky obhospodařovaných pozemcích černozemních oblastí (okresy KM, VY, PV, PR, UH). 2. Vzorky na stanovení fyzikálních, chemických a biologických vlastností budou odebrány z ornice (0 - 30 cm) a podorničí (30 - 60 cm). 3. Zájmové území bude charakterizováno agroekologicky, klimatologicky, hydrologicky, pedologicky a geologicky. 4. Hodnocení bude provedeno zvlášť pro ornici a zvlášť pro podorničí analýzou jedné proměnné a vícerozměrnými metodami. Podle výsledků bude navržena klasifikace současného stavu. 5. Na základě výsledků budou určeny poruchy kvality/zdraví půd a v případě zjištěných poruch budou stručně navržena nápravná opatření. Seznam odborné literatury: 1. CULEK, M.: Biogeografické členění ČR. Enigma Praha 1996, 347 s. 2. DYKYJOVÁ,D. akol.: Metody studia ekosystémů. Academia Praha 1989, 690 s.

2

3. JANDÁK, J. a kol.: Cvičení z půdoznalství. VŠZ Brno 1989, 213 s. NĚMEČEK,J.,SMOLÍKOVÁ,L.,KUTÍLEK,M.: Pedologie a paleopedologie. 4. Academia Praha 1990, 546 s. RYCHNOVSKÁ, M. a kol.: Metody studia travinných ekosystémů. Academia 5. Praha 1987, 269 s. Datum zadání diplomové práce:

listopad 2006

Termín odevzdání diplomové duben 2008 práce: doc. Ing. Eduard Pokorný, Ph.D. vedoucí diplomové práce prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MZLU v Brně

Bc. Martina Lišková řešitelka diplomové práce prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. vedoucí ústavu

3

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „ Hodnocení základních pedologických parametrů černosolů v oblasti střední Moravy“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….

4

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Eduardovi Pokornému, Ph. D. za pomoc a cenné rady při vypracování.

V Brně, dne………………………….. Podpis …………..……………………

Poděkování:

Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

5

Anotace / Annotation Práce vystihuje velmi složitou problematiku zabývající se půdní úrodností a zdravím půd skupiny černosolů, které patří mezi nejúrodnější půdy. Je zaměřena na hodnocení výsledků fyzikálních, chemických a biologických vlastností v oblasti střední Moravy. Zkoumáno bylo třicet pozemků odděleně pro ornici a pro podorničí. Na základě získaných výsledků jsem jednotlivé vlastnosti vyhodnotila statisticky. Statistické zpracování určilo průměrné zastoupení všech vlastností v celém území a sloužilo jako základ pro vytvoření křivek histogramů. Podle nich jsem mohla posoudit, jaký mají hodnoty dané vlastnosti v půdě průběh v rámci celé oblasti a zda je půda v této oblasti poškozená. Celý dosavadní výzkum přiblížil poruchy půdního fondu v tomto území. Zjistila jsem, že půda, která se v uvedené lokalitě nachází má ve většině případů optimální zastoupení zkoumaných půdních vlastností, což kriticky do budoucna neovlivní její funkce. Proto ani není potřeba některých speciálních zásahů.Všechny uváděné pokusy, vyhodnocení a zpracování výsledků byly prováděny odděleně pro ornici a pro podorničí. Seznam klíčových slov: půda, černosoly, ornice, podorničí, úrodnost

The thesis describes a complex problem dealing with the soil fertility and also the fertility of the black earth, which is one of the richest soils. I also focus on the evaluation of the results of the physical, chemical and biological qualities in the area of central Moravia. Thirty areas were tested separately, for the topsoil and for subsoil.On the basis of the results I evaluated these qualities statistically. The statistical elaboration determined an avarage representation of all qualities in whole area, and served as a basis for the creation of curves in the histograms. In accordance with these results I could measure what progression the values of particular quality has in terms of the whole area, and whether the soil in this area is damaged. All present research outlines the disorders of the land resources in this area. I discovered that the soil found in the presented locality is mostly optimally represented by the examined soil qualties, which should not critically endanger its functions. Hence there is no need for any special interventions. All the mentioned experiments, evaluations and the results elaborations were carried out separately, for topsoil and for subsoil.

List of key words: soil, black earth, topsoil, subsoil, fertility 6

OBSAH

1 ÚVOD

13

2 CÍL PRÁCE

14

3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

15

3.1 Půdy obecně

15

3.2 Vznik a vývoj půdy

15

3.3 Fyzikální vlastnosti

16

3.4 Chemické vlastnosti

20

3.5 Biologické vlastnosti

22

4 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ

24

4.1 Charakteristika referenční třídy černosoly

24

4.2 Charakteristika území

27

4.2.1 1.11 Prostějovský bioregion

27

4.2.1.1 Poloha a základní údaje

24

4.2.1.2 Horniny a reliéf

28

4.2.1.3 Podnebí

28

4.2.1.4 Půdy

28

4.2.1.5 Biota

28

4.2.1.6 Současný stav krajiny a ochrana přírody

29

4.2.2 3.11 Kojetínský bioregion

30

4.2.2.1 Poloha a základní údaje

30

4.2.2.2 Horniny a reliéf

30

4.2.2.3 Podnebí

30

4.2.3.4 Půdy

31

4.2.2.5 Biota

31

4.2.2.6 Současný stav krajiny a ochrana přírody

32

4.3 Metody stanovení fyzikálních vlastností

33

4.3.1 Stanovení obsahu jílnatých částic

33

4.3.2 Stanovení objemové hmotnosti

33

4.3.3 Stanovení maximální kapilární kapacity

33

7

4.3.4 Stanovení retenční vodní kapacity

33

4.3.5 Stanovení plné vodní kapacity

33

4.3.6 Stanovení 30 min. vlhkosti

33

4.3.7 Stanovení okamžité vlhkosti

34

4.3.8 Stanovení minimální vzdušné kapacity

34

4.3.9 Stanovení půdní pórovitosti

34

4.3.10 Stanovení vlhkosti půdy

34

4.4 Metody stanovení chemických vlastností

34

4.4.1 Stanovení obsahu humusu

34

4.4.2 Stanovení kvality humusu

34

4.4.3 Stanovení výměnné půdní reakce

35

4.4.4 Stanovení aktivní půdní reakce

35

4.4.5 Stanovení vodivosti vodního výluhu

35

4.4.6 Stanovení kationtové výměnné kapacity

35

4.4.7 Stanovení obsahu výměnného draslíku

35

4.4.8 Stanovení obsahu výměnného vápníku a hořčíku

35

4.4.9 Stanovení celkového dusíku

35

4.4.10 Stanovení fosforu

36

4.4.11 Stanovení obsahu baz. kationtů sorpčního komplexu

36

4.4.12 Stanovení nasycenosti sorpč. komplexu baz. kationy

36

4.5 Metody stanovení biologických vlastností 5 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE 5.1 Výsledky

36 37 37

5.1.1 Kritéria hodnocení zkoumaných vlastností

37

5.1.2 Statistické hodnocení zkoumaných vlastností

37

5.1.3 Vyhodnocení naměřených půd. vlast. pro celou oblast 37 5.1.3.1 Vyhodnocení vlast. ornice pro celou oblast

40

5.1.3.2 Vyhodnocení vlast. podorničí pro celou oblast

51

5.2 Diskuse

62

8

6 ZÁVĚR

69

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

70

8 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Členění zrnitostních frakcí ( Jandák, přednášky z PŮDZ, 2003)

17

Tab. 2 Klasifikační stupnice zemin podle Nováka ( Jandák, Prax, Pokorný, 2001)

17

Tab.3 Kritické hodnoty pro pórovitost a objemovou hmotnost podle Lhotského ( Jandák, přednášky z PŮDZ, 2003 )

19

Tab. 4 Hodnocení půd dle výměnné půdní reakce ( Jandák, přednášky z PŮDZ, 2003 )

21

Tab. 5 Kritéria pro hodnocení kationtové výměnné kapacity

21

Tab. 6 Plošná struktura využití území bioregionu v % ( bio. Prostějovský)

30

Tab. 7 Zastoupení dřevin v lesních porostech ( bioreg. Prostějovský)

30

Tab. 8 Plošná struktura využití území bioregionu v % ( bio. Kojetínský)

32

Tab. 9 Zastoupení dřevin v lesních porostech ( bioreg. Kojetínský )

32

Tab. 10 Hodnocení půd podle stupně sorpčního nasycení

36

Tab. 11 Hodnoty naměřených vlastností ornic černosolů pro jednotlivé podniky(viz. Příloha 2 – 5) Tab. 12 Hodnoty naměřených vlastností podorničí černosolů pro jednotlivé podniky(viz. Příloha 6 – 9)

Tab. 13 Kritéria hodnocení fyzikálních, chemických a biologických vlastností ornic černosolů (střední Morava)

38

Tab. 14 Kritéria hodnocení fyzikálních, chemických a biologických vlastností podorničí černosolů (střední Morava)

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic černosolů(viz. Příloha 10 – 17) Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic černosolů (viz. Příloha 18 – 25) 9

39

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Zatravněná půda v okolí Kroměříže ( viz. Příloha 26 ) Obr.2 Půdní sonda pořízená v Kroměříži ( viz. Příloha 26 ) Obr. 3 Půdní sonda pořízená v Roštění ( viz. Příloha 26 ) Obr. 4 Půdní sonda pořízená ve Švábenici ( viz. Příloha 26 ) Obr. 5 Krajina v okolí Roštění ( viz. Příloha 27 ) Obr. 6 Pohled na obdělávaná pole v Zahnašovicích ( viz. Příloha 27 )

10 SEZNAM GRAFŮ ornice: Histogram č.1 Objemová hmotnost Ohr

40

Histogram č.2 Maximální kapilární kapacita MKK

40

Histogram č.3 Retenční vodní kapacita RVK

40

Histogram č. 4 Plná vodní kapacita PVK

41

Histogram č. 5 Třicetiminutová vlhkost

41

Histogram č. 6 Okamžitá vlhkost

41

Histogram č. 7 Obsah humusu

41

Histogram č. 8 Kvalita humusu

42

Histogram č. 9 Výměnná půdní reakce pH/KCl

42

Histogram č. 10 Aktivní půdní reakce pH/H2O

42

Histogram č. 11 Vodivost

42

Histogram č. 12 Kationtová výměnná kapacita KVK

43

Histogram č. 13 Obsah draslíku K

43

Histogram č. 14 Obsah vápníku Ca

43

Histogram č. 15 Obsah hořčíku Mg

43

Histogram č. 16 Obsah celkového dusíku Nt

44

Histogram č. 17 Obsah fosforu P

44

Histogram č. 18 Bazální respirace B

44

Histogram č. 19 Respirace s dusíkem N

44

Histogram č. 20 Respirace s glukózou G

45

Histogram č. 21 Respirace s dusíkem a glokózou NG

45

Histogram č. 22 Respirace s peptonem Pep

45

10

Histogram č. 23 Obsah jílnatých částic

45

Histogram č. 24 Stabilita organických látek NG/B

46

Histogram č. 25 Minimální vzdušnost Mv

46

Histogram č. 26 Absolutní vzdušnost Av

46

Histogram č. 27 Obsah kapilárních pórů

46

Histogram č. 28 Obsah nekapilárních pórů

47

Histogram č. 29 Procentický obsah kapilárních pórů % kap.

47

Histogram č. 30 Procentický obsah nekapilárních pórů % nekap.

47

Histogram č. 31 pH ornic

47

Histogram č. 32 Obsah výměnných bazických kationtů S

48

Histogram č. 33 Nasycení skroč. komplexu výměnnými baz. kationy V

48

Histogram č. 34 Procentický obsah draslíku % K

48

Histogram č. 35 Procentický obsah vápníku % Ca

48

Histogram č. 36 Procentický obsah hořčíku % Mg

49

Histogram č. 37 Poměr draslíku a hořčíku K/Mg

49

Histogram č. 38 Obsah uhlíku C

49

Histogram č. 39 Poměr uhlíku a dusíku C/N

49

Histogram č. 40 Nedostatek využitelného dusíku N/B

50

Histogram č. 41 Nedostatek organických látek G/B

50

Histogram č. 42 Fyziologický poměr uhlíku a dusíku G/N

50

Histogram č. 43 Faktor komplexního působení f

50

Histogram č. 44 Dostupnost dusíku z organických látek Pep/B

51

Podorničí: Histogram č. 45 Objemová hmotnost Ohr

51

Histogram č. 46 Maximální kapilární kapacita MKK

51

Histogram č. 47 Retenční vodní kapacita RVK

51

Histogram č. 48 Plná vodní kapacita PVK

52


52

Histogram č. 50 Okamžitá vlhkost

52

Histogram č. 51 Obsah humusu

52


53

Histogram č. 53 Výměnná půdní reakce pH/KCl

53

Histogram č. 54 Aktivní půdní reakce pH/H20

53


53 11

Histogram č. 56 Kationtová výměnná kapacita KVK

54


54

Histogram č. 58 Obsah vápníku Ca

54


54

Histogram č. 60 Obsah celkového dusíku Nt

55

Histogram č. 61 Obsah fosforu P

55


55

Histogram č. 63 Respirace s dusíkem N

55

Histogram č. 64 Respirace s glukózou G

56

Histogram č. 65 Respirace s dusíkem a glukózou

56


56

Histogram č. 67 Obsah jílnatých částic

56

Histogram č. 68 Stabilita organických látek NG/B

57

Histogram č. 69 Minimální vzdušnost Mv

57

Histogram č. 70 Absolutní vzdušnost Av

57

Histogram č. 71 Obsah kapilárních pórů

57

Histogram č. 72 Obsah nakapilárních pórů

58


58


58

Histogram č. 75 pH podorničí

58

Histogram č. 76 Obsah výměnných bazických kationů S

59

Histogram č. 77 Nasycení skroč.o komplexu výměnnými baz. kationy V

59

Histogram č. 78 Procentický obsah draslíku %K

59

Histogram č. 79 Procentický obsah vápníku %Ca

59

Histogram č. 80 Procentický obsah hořčíku %Mg

60

Histogram č. 81 Poměr draslíku a hořčíku K/Mg

60

Histogram č. 82 Obsah uhlíku C

60

Histogram č. 83 Poměr uhlíku a dusíku C/N

60

Histogram č. 84 Nedostatek využitelného dusíku N/B

61


61

Histogram č. 86 Fyziologický poměr uhlíku a dusíku G/N

61

Histogram č. 87 Faktor komplexního působení

61

Histogram č. 88 Dostupnost dusíku z organických látek

62

12

1 ÚVOD Půda se tvoří velmi pomalým, přesto však dlouhodobým procesem v průběhu desetiletí až staletí. Vzniká erozí a zvětráváním hornin. Vítr, voda a led jsou hlavními příčinami této eroze. Bez úrodné půdy si nelze představit zemědělskou výrobu. Je právem považována za národní bohatství české republiky. Přitom tato cenná půda je znehodnocována skladováním jedovatých odpadů, kácením lesů a

průmyslovou a

bytovou výstavbou. V půdě probíhá řada složitých chemických, fyzikálních a biologických procesů. Ty vznikají jak působením lidské činnosti, tak i mikrobiální aktivitou. Navzájem se prolínají, souvisí spolu a navazují na sebe. Výsledek těchto činností může charakter půdního fondu ovlivňovat jak v negativním směru, tedy poškozovat ho, nebo v tom pozitivním - zlepšovat ho. Změnu půdních vlastností může mít za následek i změnu charakteru půdy jako celku. Jedna vlastnost působí na jinou a tím se změní i řada dalších. Tyto procesy mohou

ovlivňovat i okolní prostředí půdního fondu a další

faktory, jako je způsob obdělávání, charakter a složení vegetace, výskyt a činnost půdního edafonu aj. V neposlední řadě je to půdní úrodnost, která je řadou odborníků považována za hlavní půdní vlastnost, bez které by nebyly poskytovány požadované výnosy. A právě tato základní půdní vlastnost je ovlivňována nejvíce. Lidská populace je však již natolik vyspělá, že dokáže zajistit, aby bylo dosaženo efektivní půdní úrodnosti, alespoň na tu průměrnou úroveň, která by zajišťovala rentabilitu zemědělského hospodářství. K tomu je potřeba provést řadu složitých půdních průzkumů a zkoušení, aby se nejdříve mohly zjistit hodnoty půdních vlastností a určit, zda jsou v půdě zastoupeny v tom správném množství. Na základě výsledků pak můžeme určit, v jakém směru je půda poškozená, co toto poškození způsobuje a případně navrhnout nápravná opatření, která by zajistila, aby půda opět byla zdravá a schopna poskytovat zdravou rostlinnou výrobu a živočišnou produkci.

13

2 CÍL PRÁCE Cílem práce je zhodnotit základní pedologické parametry, tzn. fyzikální, chemické a biologické vlastnosti černosolů třiceti vybraných pozemků v oblasti střední Moravy. Hodnocení bude provedeno zvlášť pro ornici a zvlášť pro podorničí. Pokud se na tomto území zjistí dané poruchy, bude v diskusi okomentováno, co je způsobuje, případně budou navržena nápravná opatření.

14

3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 3.1 Půdy obecně Půda je jeden ze základních výrobních prostředků a hlavních kmenů lidské civilizace vůbec, tvoří svrchní část pevného zemského povrchu – pedosféru, která vzniká na tzv. kůře zvětrávání. Pevný zemský povrch vystavený účinkům ovzduší a vodstva poskytuje zvětraliny, které samy o sobě ještě půdou nejsou, i když jsou nutným předpokladem jejího vzniku. K tvorbě půdy dochází teprve tehdy, přistupuje-li ke zmíněným vlivům ještě činnost organismů (mikroorganismů, vegetace, edafonu) (Tomášek, 2000). Nejvýstižnější definici půdy podal jeden ze zakladatelů světového půdoznalství V. V. Dokučajev, který půdu považuje za „samostatně přírodně historický útvar, který vzniká a vyvíjí se zákonitým procesem, jenž probíhá působením několika půdotvorných činitelů.“ Podobná, i když dnes už poněkud archaicky znějící je definice jednoho ze zakladatelů českého půdoznalectví V. Nováka: „Půda je přírodní útvar, který se vyvíjí z povrchových zvětralin kůry zemské a ze zbytků ústrojenců a jehož stavba a složení jsou výsledkem podnebí a jiných faktorů půdotvorných.“ (Tomášek, 2000). Pro člověka však nejdůležitější vlastností půdy je její úrodnost, tedy schopnost zabezpečovat nezbytnými podmínkami (zejména vodou a živinami) existenci a reprodukci rostlin a v závislosti na nich i živočichů a lidí. Tedy vztaženo na zemědělsky využívané půdy - poskytovat sklizně pěstovaných plodin. V současné době se však do popředí stále více dostávají i jiné, mimoprodukční funkce půdy, jako je funkce stabilizační, krajinotvorná, hygienická aj. (Tomášek, 2000). Význam půdy a její ochrany je nutné zdůraznit právě v souvislosti se silnými civilizačními tlaky vyvolávajícími degradaci půd, případně stresy vedoucí až k likvidaci půdy samé. Ekologické havárie bodového nebo plošného rozsahu nejsou v dnešní době výjimkou. Zemědělství ovlivňuje svou činností značnou část plochy naší republiky a musí mít zájem na ochraně a tvorbě životního prostředí (Jandák, Prax, Pokorný 2001).

3.2 Vznik a vývoj půdy Půda vzniká a vyvíjí se na styku a při vzájemném působení litosféry, atmosféry, biosféry a hydrosféry, ale také činností člověka jako významného půdotvorného činitele (antropogenizace půd). Můžeme ji proto obrazně nazvat „srdcem životního prostředí.“ (Hraško, 1988).

15

Obdobně jako ostatní složky životního prostředí ovlivňují půdu, tak také půda zpětně působí na ostatní složky. Tento vzájemný vliv znamená, že zásah do jedné složky ekosystému je zásahem do ekosystému jako celku. V kybernetickém chápání je půda velmi složitý otevřený systém ve vztahu k ostatním sférám země, ale také relativně samostatný systém se schopností autoregulace vnitřních procesů. Tyto procesy vznikem půdy nekončí, ale probíhají neustále ve zdánlivě neměnící se půdě (Jandák, Prax, Pokorný, 2001).

VÝVOJ PŮDY: Půda se vyvíjí ve třech základních fázích. Je to vznik, evoluce a metamorfóza půdy. vznik půdy: je formování na základě působení půdotvorných činitelů až do té doby, kdy půda získá své typické složení (též ontogeneze půdy). evoluce půdy: znamená postupnou přeměnu už zformované půdy za určitý čas (např. vznik pseudogleje z luvizemě). metamorfóza půdy: vyjadřuje změnu půdy vlivem změny charakteru působení půdotvorných faktorů. Příkladem je změna semihydrofilní lužní půdy na černozem. Změny mohou být vyvolány jak přirozenými pochody (snížení hladiny podzemní vody vlivem zahloubení dna recipientu v údolní nivě), tak i

umělým zásahem člověka

( úpravou vodního toku, odvodněním půd apod.).

3.3 Fyzikální vlastnosti Půda je považována z fyzikálního hlediska za trojfázový systém, který se skládá ze tří základních složek. První složku tvoří pevná fáze, tedy všechny pevné částice. Druhou ze složek charakterizuje kapalná fáze, neboli půdní roztok a poslední složkou je plynná fáze, což je půdní vzduch. Půdní částice můžeme podle velikosti rozčlenit do tří kategorií.První kategorií jsou hrubé disperze - > 1 mikrometr – kameny, štěrk, písek, působí mechanicky.Druhou kategorií jsou koloidní disperze – 1 nanometr až 1 mikrometr – jíl a koloidy. Působí fyzikálně-chemicky. Poslední kategorie má označení molekulární disperze - < 1 nanometr – ve vodě nerozpuštěné ionty, které působí chemicky. Půdní částice jsou tvořeny zrny různé velikosti a tvaru. Podle složení zrn a jejich velikosti rozlišujeme určité zrnitostní frakce (viz. Tab. 1 Členění zrnitostních frakcí).

16

Zeminy můžeme dále klasifikovat na základě již zmíněné Novákovy klasifikace. (viz. Tab. 2 Klasifikační stupnice zemin podle Nováka). Půdy klasifikujeme podle mechanického složení, tj. procentického zastoupení jednotlivých velikostních frakcí zrn na půdní druhy. Zrnitostní složení silně ovlivňuje technologické vlastnosti půd, soudržnost, přilnavost a zpracovatelnost. Půdy s vyšším obsahem písku označujeme jako lehké, půdy s obsahem silitu jako střední a půdy s obsahem jílu jako těžké. To znamená půdy lehce, středně a těžko obdělávatelné. Mechanické složení půdy se zjišťuje v poli odhadem (množství písku i jílnatých částic lze rozlišit roztíráním prsty) a v laboratoři mechanickým rozborem půdy. Výsledky analýzy, tj. procenta všech kategorií zrn se užívají k označení půdního druhu. K vlastní klasifikaci se užívá buď tabulek (nejčastěji Novákova) nebo klasifikačních diagramů. Výsledek klasifikace lze vyjádřit slovně označením druhu zeminy (např. jílovitá zemina), tabulkově nebo graficky (např. zrnitostní křivkou) (Jandák, Prax, Pokorný 2001). Tab. 1 Členění zrnitostních frakcí ( Jandák, přednášky z PŮDZ, 2003) Velikost zrn v mm

Označení frakcí

<0,001

jíl

0,001 – 0,005

jemný prach

0,005 – 0,01

střední prach

0,01 – 0,05

hrubý prach

0,05 – 0,25

jemný písek

0,25 – 2,00

střední písek

2,00 – 4,00

hrubý písek

4,00 – 30,00

štěrk

> 30,00

kámen

Tab. 2 Klasifikační stupnice zemin podle Nováka ( Jandák, Prax, Pokorný, 2001) Obsah zrn <0,01 mm ( % )

Označení druhu půdy

0 - 10

písčitá

10 – 20

hlinitopísčitá

HP

lehká

20 – 30

písčitohlinitá

PH

středně těžká

30 – 45

hlinitá

45 – 60

jílovitohlinitá

60 – 75

jílovitá

nad 75

jíl

17

P

Klasifikace půdy lehká

H JV J

středně těžká JH

těžká těžká těžká

Obsah jílnatých částic [ % ]: Na základě obsahu jílnatých částic se stanoví půdní druh (viz. Tab. 2 Klasifikační stupnice zemin podle Nováka). Jsou to částice s velikostí menší než 0,01 mm. Objemová hmotnost - Ohr [ g . cm-3 ]: Objemovou hmotnost můžeme charakterizovat jako hmotnost objemové jednotky půdy v neporušeném stavu, tzn. s póry vyplněnými momentálním obsahem vzduchu a vody. Můžeme rozlišovat objemovou hmotnost redukovanou a neredukovanou. Redukovaná objemová hmotnost je hmotnost jednotky objemu neporušené půdy vysušené při 105 °C do konstantní hmotnosti. Objemová hmotnost neredukovaná je hmotnost jednotky objemu neporušené půdy za okamžité vlhkosti. Maximální kapilární kapacita - MKK [ % ]: Tato vlastnost vyjadřuje objem kapilárních pórů, tedy těch pórů, které jsou zaplněny vodou. Udává schopnost půdy zadržet vodu pro potřeby rostlin v kapilárních pórech. Retenční vodní kapacita -RVK [ % ]: Je to maximální množství vody, které je půda schopna trvaleji zadržet vlastními silami v téměř nerovnovážném stavu po nadměrném zavlažení ( Jandák, Prax, Pokorný 2001). Plná vodní kapacita - PVK [ % ]: Plnou vodní kapacitu můžeme charakterizovat jako půdní vlhkost, při které jsou všechny půdní póry úplně nasyceny vodou. 30 minutová vlhkost – 30 min [ % ]: Tato vlhkost se používá při stanovení nekapilárních pórů. Minimální vzdušná kapacita - Mv [ % ]: Vyjadřuje množství vzduchu v půdě po nasycení kapilárních pórů vodou. Pokud hodnota minimální vzdušnosti klesne pod 10 %, znamená to kritický stav podorničí ( tím více ornice) a je nutný agromeliorační zásah (Lhotský, 1984). Tento kritický stav je charakterizován nedostatkem kyslíku v půdě. Absolutní vzdušná kapacita- Av [ % ]: Vyjadřuje obsah vzduchu v půdě při okamžité vlhkosti, tj. v době odběru vzorku. Půdní pórovitost [ % obj. ]: Je podíl objemu pórů v půdě k celkovému objemu zeminy, která je neporušená. Mezi částicemi tuhé fáze zeminy se nacházejí volné nezaplněné prostory. Tyto prostory nazýváme půdní póry. Mají různý tvar a velikost. Při stanovení se vychází z předpokladu, že jsou válcového tvaru a charakterizují se jejich průměrem. Dělíme je na kapilární a nekapilární. V kapilárních pórech, jejichž průměr činí méně jak 0,2 mm, voda vzlíná proti působení gravitace. Jsou tedy zaplněny

18

vodou. Nekapilární póry s průměrem větším jak 0,2 mm jsou zaplněny vzduchem, neboť v nich na vodu působí gravitace a ta je odváděna do spodních vrstev půdy. Pórovitost u ornic se pohybuje kolem 40 – 50 %. U podpovrchových horizontů je to 30 – 40 % a u glejů méně jak 30 %, což už vyjadřuje slitý stav. Pórovitost spolu s objemovou hmotností redukovanou mají význam při hodnocení kyprosti či ulehlosti půd (viz. Tab. 3 Kritické hodnoty pro pórovitost a objemovou hmotnost podle Lhotského). Tab.3 Kritické hodnoty pro pórovitost a objemovou hmotnost podle Lhotského ( Jandák, přednášky z PŮDZ, 2003 ) Půd. druh

J, JV

JH

H

PH

HP

P

ρd(g.cm-3)

> 1,35

> 1,40

> 1,45

> 1,55

> 1,60

> 1,70

P ( %obj.)

< 48

< 47

< 45

< 42

< 40

< 38

Vlhkost půdy [ % hm., % obj. ]: Půdní vlhkost vyjadřuje množství vody v půdě. Rozeznáváme vlhkost okamžitou, hmotnostní a vlhkost objemovou. Okamžitá vlhkost je vlhkost v okamžiku odběru vzorků v %. Vlhkost hmotnostní znázorňuje poměr hmotnosti vody ve vzorku k tuhé fázi zeminy. Vyjadřujeme ji proto v hmotnostních procentech % hm. Vlhkost objemovou charakterizuje poměr objemu vody ve vzorku k objemu celého neporušeného vzorku. Vyjadřuje se v objemových procentech % obj. Můžeme ji stanovit těmito metodami: 1 ) přímá ( gravimetrická) : Přímé stanovení množství vody v půdě, přičemž vzorky s obsahem organické hmoty do 15 % sušíme při 105 °C a vzorky s obsahem org. hmoty nad 15 % sušíme při teplotě jen 60 °C. 2 ) nepřímé: • odporová : Využití závislosti elektrické vodivosti na vlhkosti • kapacitní : Založena na měření změn poměrné permitivity, tj.

veličina, která

charakterizuje vliv prostředí na el. pole • neutronová : Využívá poznatku, že rychlé neutrony jsou zpomalovány při kontaktu s atomy vodíku (Jandák, Prax, Pokorný, 2001) • gamaskopická : Je založena na absorpci γ – fotonů, tedy intenzitě gama záření, které prochází vlhkým prostředím (Jandák, Prax, Pokorný, 2001)

19

Vlhkost okamžitá [ % ]: Je to vlhkost půdy při odběru vzorku přímo v terénu. 30 minutová vlhkost – 30 min [ % ]: Tato vlhkost se používá při stanovení nekapilárních pórů.

3.4 Chemické vlastnosti Chemické reakce v půdě vedou k vytvoření rovnovážných stavů mezi půdním roztokem a sorpčním komplexem. Půdní sorpční komplex je soubor koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích (Jandák, Prax, Pokorný, 2001). Jílnaté částice, tedy koloidní disperze jsou hlavními nositeli fyzikálně-chemických vlastností.

Obsah humusu [ % ]: Humus v nejširším slova smyslu jsou veškeré organické látky v půdě. Je tvořen zbytky rostlinných a živočišných organismů, které jsou v různém stupni rozkladu. Látky nerozpadlé jsou humusotvorné, látky rozpadlé jsou humifikované a látky nově syntetizované z meziproduktů označujeme za humusové. Kvalita humusu [ HK/FK ]: Kvalita humusu se vyjadřuje poměrem huminových kyselin k fulvokyselinám. Tento poměr by měl být vždy větší než 1, jinak je humus nekvalitní, přestože se muže na pozemku vyskytovat velké množství humusu. Hlavním kritériem posuzování humusu je tedy jeho kvalita, nikoli množství. Čím více je v půdě huminových kyselin, tím je humus kvalitnější. Výměnná půdní reakce [ pH/KCl ]: Výměnná půdní reakce je schopnost půdy měnit pH roztoků neutrálních solí neboli elektrolytů. Je způsobena adsorbovanými ionty vodíku a trojmocného železa či hliníku, které se v roztoku vymění za bazické kationty neutrálních solí v roztoku. Podle této vlastnosti můžeme hodnotit, zda je daná půda kyselá či alkalická ( viz. Tab. 4 Hodnocení půd dle výměnné půdní reakce). Aktivní půdní reakce [ pH/H2O ]: Je způsobena vodíkovými ionty, které jsou v půdním roztoku. Zdrojem vodíkových iontů jsou disociované minerální a organické kyseliny, kyselé soli a acidoidy (Jandák, Prax, Pokorný, 2001). Kationtová výměnná kapacita - KVK [ mmol/kg ]: KVK je množství vazebných míst na jednotku půdy v mekv/kg, tj. maximální sorpční kapacita T. Při určování KVK stanovujeme obsah výměnných bází (S) a stupeň sorpčního nasycení (V). Písčité půdy mají sorpční kapacitu 2 -10 mmol/100g půdy, hlinité 20 – 30 mmol/100g půdy, jílovité 40 – 50 mmol/100 g půdy a organické půdy až 150 mmol/100g půdy. Kritéria pro hodnocen KVK udává Tab. č. 5 Kritéria pro hodnocení kationtové výměnné kapacity. 20

Tab. 4 Hodnocení půd dle výměnné půdní reakce ( Jandák, přednášky z PŮDZ, 2003 ) pH/KCl Hodnocení půdy < 4,5 silně kyselá 4,6 – 5,5 kyselá 5,6 – 6,5 slabě kyselá 6,6 – 7,5 neutrální > 7,5 alkalická Tab. č. 5 Kritéria pro hodnocení kationtové výměnné kapacity Hodnocení KVK (mmol/kg) < 120 120 - 180 < 180

nízká střední vysoká

Vodivost vodního výluhu (Konduktivita ) [ µS/cm ]: Vodivostí vodního výluhu lze vyjádřit i míru zasolení půdního roztoku. Hraniční hodnoty : < 30 µS většina zemědělských půd, normální intenzita hnojení, min.zatížení solemi 30 – 60 µS půdy min.bohaté, střední intenzita hnojení, bez negativních účinků hnojení 60 – 120 µS půdy na minerálně bohatých substrátech, zvýšený obsah solí > 120 µS vysoké zatížení půd solemi s možnými negativními účinky na růst rostlin. Obsah výměnného draslíku - K [ mg/kg, % ] : Jsou to ionty K+, vázané fyzikálně chemickou sorpcí na povrchu půdních koloidů, odkud mohou být vytěsněny roztoky neutrálních solí. Obsah výměnného draslíku je soustředěn přednostně v jemných frakcích půdy a představuje pouze asi 0,8 % (u písčitých půd), a až 3 % (u humózních, např. černozemě) z veškerého draslíku v půdě. Při vysokém obsahu K+ dochází k depresi v příjmu Mg2+. Proto v KVK by měl být poměr Mg : K alespoň 3x větší.Výměnný draslík má pro výživu rostlin mimořádný význam, neboť takto vázané K+ jsou z převážné části snadno přijatelné, nepodléhají rychlému vyplavování ani výrazně nezvyšují koncentraci solí v půdním roztoku (www.ewa.cz). Poměr K/Mg by neměl být v půdě > 0,5 mg/kg. Pokud je tomu tak, znamená to nadbytek draslíku. Obsah výměnného vápníku a hořčíku – Ca, Mg [ mg/kg, % ]: Jsou to prvky alkalických zemin. Mají význam v podobě iontů, které se nachází v sorpčním komplexu zpravidla ve větší míře než ostatní prvky. Vápník hraje důležitou roli ve stabilizaci půdní reakce, tvorbě a uchovávání půdní struktury, potlačuje toxický vliv hliníkových iontů a obecně zvyšuje přístupnost živin pro rostliny. Optimální poměr výměnného Mg : Ca by měl být 1 : 4 až 1 : 6. V našich půdách je to ovšem kolem 1 : 10.

21

Obsah celkového dusíku - Nt [ % ] : Dusík se nachází v půdě ve formě organické (98 – 99 %) a pouze malá část ve formě minerální (1 – 2 %). Organický dusík plní zásobní funkci, rostlinám je přístupný pouze po mineralizaci. V půdách prodělává dusík koloběh nitrogeneze – amonizace – nitrifikace – denitrifikace. Obsah veškerého dusíku se v našich půdách pohybuje od 0,1 – 0,3 %. Obsah celkového dusíku v půdě je hodnotou poměrně stálou, protože je tvořen sloučeninami těžce chemicky i mikrobiologicky rozložitelnými. Dusík je zde vázán na aromatická jádra huminových kyselin, fulvokyselin a huminů (www.ewa.cz). Poměr C/N By neměl klesnout pod 10 mg/kg, jinak je v půdě nadbytek N a nedostatek C a naopak. Obsah fosforu – Pegn. [ mg/kg ]: Fosfor jako kyselina fosforečná je velmi důležitým prvkem pro výživu rostlin. Do půd se dostává hlavně zvětráváním apatitu, jako primárního fosforečného nerostu. Dále je obsažen v organických sloučeninách (fosfolipidy, nukleové kyseliny) (Jandák, Prax, Pokorný, 2001). Momentální obsah výměnných bazických kationů - S [ mmol/100 g ]: Charakterizuje množství bazických kationů poutaných sorpčním komplexem.Důležitý je jejich vzájemný poměr Ca a Mg. Dalším výměnným kationem je Na. Optimální poměr výměnného Mg : Ca by měl být 1 : 4 až 1 : 6. V našich půdách je to ovšem kolem 1 : 10. Např. půdy na hadcích mají příliš mnoho Mg. Obsah Mg nad 15 až 20 % z T je nepříznivý. Pokud je obsah Mg vyšší než 20 % sorpč. kapacity, svědčí to o špatném vývoji rostlin. Pokud je obsah Na vyšší jak 5 %, značí to zasolení a můžeme taktéž očekávat špatné fyziologické vlastnosti a vývoj rostlin. Stupeň nasycení sorpčního komplexu bazickými kationty – V [ % ]: Stupeň sorpčního nasycení půd výměnnými bazickými kationy se používá při klasifikaci půd od půdy plně nasycené po extrémně nenasycenou. Tato klasifikace a způsob zjištění je více rozebrána v kapitole 4.3 Metody stanovení chemických vlastností.

3.5 Biologické vlastnosti Organický podíl půdy je její neodmyslitelnou součástí a má rozhodující podíl na vývoji půd a její úrodnosti.V této dynamické složce dochází k tokům látek a energie, které určují charakter vývoje půd. Zahrnuje jednak složku živou (půdní organismy), patřící do říše rostlinné i živočišné, jednak složku neživou (organická hmota), vzniklou po odumření rostlin a živočichů žijících v půdě i na jejím povrchu. Půdní organismy se v půdě účastní většiny pochodů přeměn organické půdní hmoty a při biologickém

22

zvětrávání, ale i přeměn částí minerální. Pochody probíhají buď uvnitř těl organismů nebo působením enzymů mimo jejich těla (Jandák, Prax, Pokorný, 2001). Organismy žijící v půdě nazýváme půdním edafonem, který hraje významnou roli ve všech půdních procesech. Je taktéž nezbytný při tvorbě půdních agregátů, rozhoduje o bilanci živin a je významným činitelem biologického samočištění půdy. Půdní edafon dělíme dle velikosti na mikroedafon, mezoedafon a makroedafon. Mikroedafon je tvořen převážně zástupci rostlinné říše. Je tvořen organismy mikroskopické velikosti. Co do množství i hmotnosti, ale i významu jsou převládající složkou edafonu. Největší část zaujímají bakterie. Většinou se jedná o heterogenní organismy (Jandák, Prax, Pokorný 2001). Mezoedafon je tvořen především zástupci živočišné říše s výjimkou obratlovců, tj. žížaly, háďátka, stonožky, roztoče aj. Podle toho, jakou část života tráví v půdě rozeznáváme geobionty (žijí v půdě po celý život), geophila (v půdě vegetují jen jejich vývojová stádia), a geoxena (v půdě se objevují jen náhodně). Makroedafon zahrnuje obratlovce žijící v půdě. Jsou to např. krtci, křečci, hraboši a také myši. Jejich funkce v podobě složek půdního edafonu je podobná funkcím mezoedafonu. Provrtávají, prohrabávají a zatahují organické zbytky do větších hloubek, také svými exkrementy a těly po odumření obohacují půdu o organickou hmotu a látky bohaté na dusík.

Přehled biologických vlastností : Fyziologická využitelnost půdního dusíku N/B: Čím je podíl těchto hodnot větší, tím je v půdě větší nedostatek fyziologicky využitelného dusíku. Při dostatku fyziologicky využitelného dusíku již přidaný dusík respiraci nezvyšuje a podíl se blíží k jedné. Množství lehce využitelných organických látek G/B: Čím je hodnota podílu vyšší, tím je vyšší množství lehce využitelných organických látek. Poměr využitelného uhlíku a dusíku ve vzorku G/N: Při vyrovnaném poměru využitelného uhlíku a dusíku ve vzorku se hodnota rovná pěti. Pokud je jejich podíl nižší než pět, je v půdě nedostatek dusíku a nadbytek organických látek. Pokud je podíl vyšší než pět, je naopak nadbytek dusíku a nedostatek organických látek. Stabilita organických látek NG/B: Tato hodnota udává, do jaké míry je využívána potenciální schopnost mikroorganismů mineralizovat organické látky v porovnání se skutečnou mineralizací.

23

Faktor komplexního působení NG/G : N/B: Udává, do jaké míry umožňují zejména fyzikální faktory plnější využití uhlíku a dusíku při komplexním působení, než při oddělené aplikaci. Hodnota pod 1 znamená nízké působení, 1 – 2 střední působení a nad 2 – vysoké působení. Dostupnost uhlíku z organických látek Pep/B: Zjistíme poměrem respirace s peptonem k bazální respiraci.

4 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ 4.1 Charakteristika referenční třídy černosoly Referenční třída je pojem, který v sobě zahrnuje skupiny půd, které jsou seskupovány podle hlavních rysů jejich geneze. Mají koncovku – sol. Dělí se na půdní typy, což jsou hlavní jednotky klasifikačních systémů, které jsou charakteristické určitými diagnostickými horizonty a jejich diagnostickými znaky. Přechod mezi půdními typy symbolizují subtypy.

REFERENČNÍ TŘÍDA ČERNOSOLY Reprezentují referenční třídu půd hlubokohumózních, jejichž humusový horizont je vždy hlubší než 30 cm. Mají příznivou drobtovou až zrnitou strukturu, která může být ovšem přeměněna dlouhodobou kultivací na hrudkovitou až hrudovitou.Tyto půdy vznikly z nezpevněných karbonátovo-silikátových substrátů. Zahrnují 2 půdní typy, a to černozem CE a černici CC. Černosoly představují model optimálního souboru fyzikálních, chemických, mineralogických a biologických vlastností půd pro zemědělské využití (Jandák, Prax, Pokorný, 2001).

PŮDNÍ TYP CE – ČERNOZEM

Charakteristika: Jsou to hlubokohumózní půdy s tmavým černickým horizontem Ac. Vznikly na spraších, písčitých spraších a slínech, a to intenzívní akumulací a kondenzací půdní organické hmoty v podmínkách nepromyvného vodního režimu. Nepromyvný vodní režim signalizuje proces, kdy koloběh látek je omezen jen na část půdního profilu a ve

24

spodní části jsou horizonty s trvale nízkou vlhkostí. Do horniny voda neproniká. Původní vegetací byly stepi a lesostepi.

Půdní profil a jeho statigrafie ( diagnostické horizonty půdního profilu): Ap

hluboká ornice

Ac

humózní černický horizont tmavě hnědé až šedočerné barvy

Ac/CK

přechod mezi humózním horizontem a půdotvorných substrátem

K

kalcický horizont, který obsahuje značné množství CaCO3.Můžeme zde vidět specifické útvary, např. pseudomycelia -husté žilky, nebo cicváry – velké uhličitanové útvary

Ck

půdotvorný substrát

Ukázky půdních profilů černozemí najdeme v přílohách ( viz. Příloha 26 – 27 Snímky pořízené z některých zkoumaných oblastí ).

Vlastnosti černozemí: Černozemě obsahují asi 1,9 až 3 % půdní organické hmoty., poměr HK (huminových kyselin) : FK (fulvokyselin) je větší jak 1,5, cože je příznivé.Půdní reakce je neutrální až slabě alkalická. KVK se pohybuje v rozmezí 170 – 250 mmol/kg, z toho vyplývá, že sorpční komplex je nasycený až plně nasycený. Patří k našim nejúrodnějším půdám, proto jsou využívány jako půdy orné.Limitujícím faktorem jejich úrodnosti je dostatečné množství atmosférických srážek (Jandák, Prax, Pokorný, 2001).

Výskyt: Tyto půdy se nacházejí v nadmořských výškách max. do 300 m.n.m. a zabírají cca 11% zemědělského půdního fondu

Přechodné typy ( subtypy): CEm modální ze spraší s kalcickým horizontem CEl luvická s horizontem Bth (obohacený jílem) CEc karbonátová, v horizontu Ac je >3 % karbonátů CEx černická s redoximorfními znaky CEr arenická vytvořená z lehčích substrátů CEp pelická s vetší zrnitostí v horizontu Ac 25

PŮDNÍ TYP CC – ČERNICE

Charakteristika: Tyto půdy se původně nazývaly půdy lužní. Od černozemí se liší tím, že jejich půdní profil je ovlivněn hladinou podzemní vody v hloubce 1 až 2 metry. Vznikly z aluviálních sedimentů s vysokým obsahem bazických kationů nebo s obsahem uhličitanů.

Jsou to hlubokohumózní půdy s tmavým hydrogeniím černickým

horizontem Acn. Původní porosty byla hydrofilní travinná společenstva a lužní lesy.

Půdní profil a jeho statigrafie ( diagnostické horizonty půdního profilu): Ap

hluboká ornice

Acn

hydrogenní humózní černický horizont, který vznikl pod vlivem vyšší vlhkosti, vyznačuje se výskytem tzv. bročků, což jsou nodulární novotvary

Acn/Cg

přechod do půdotvorného substrátu, „g“ symbolizuje glejový proces

Cg

půdotvorný substrát

Vlastnosti černic: Profil černic (platí hlavně pro černice glejové a nostické) je ovlivněn tím, v jaké hloubce se nachází hladina podzemních vod, pokud je do 1 m, můžeme říci, že to jsou extrémní hydromorfní stanoviště, která nemohou být využita jako zemědělské půdy. Pokud je hladina podzemních vod v hloubce až 120 cm, mohou být využity jako orné půdy. Mají však příznivější vodní režim, než černozemě, zvláště v suchých letech, proto jsou úrodnější než černozemě. Obsah humusu je v ornici 2 až 6 %, výjimečně 15 %., HK : FK činí více jak 1,5 , což je příznivé. Půdní reakce je neutrální až slabě alkalická a sorpční komplex je nasycený až plně nasycený.

Výskyt : Nachází se do 300 m.n.m., u nás velmi málo, pouze 2 % zemědělského půdního fondu. Nejběžnějším místem výskytu jsou široké nivy řek, a to především tam, kde je vliv nivního vodního režimu ( záplavy, prudké kolísání hladiny podz.vod. Taktéž se mohou vyskytovat v terénních depresích. Hlavně v sušších a teplejších oblastech.

26

Přechodné typy ( subtypy): CCm modální ze středně těžkých substrátů CCf fluvická ze starých nivních sedimentů CCg glejová s výraznými znaky hydromorfismu CCo nostická s tvorbou zrašeliněného horizontu At až saprického zrašeliněného horizontu Ts CCc karbonátová v horizontu Acn > 3% karbonátů CCr arenická vytvořená z lehčích substrátů CCp pelická vytvořená z těžkých substrátů

Ukázky půdních profilů černic najdeme v přílohách ( viz. Příloha 26 – 27 Snímky pořízené z některých zkoumaných oblastí ).

4.2 Charakteristika území Území černosolů, které byla předmětem mého zkoumání se nachází v oblasti čtyř měst, též. tzv. podniků. Jsou to města Prostějov, Výškov, Kroměříž a Zahnašovice a jejich okolí. Rozmístění těchto města a jejich oblast zkoumání připadá na 2 biogeografické regiony. Biogeografický region (bioregion) je jedním z typů biogeografického členění, tzv. individuálního členění. Toto členění vystihuje souvislé, relativně homogenní celky, které se liší do různé míry složením bioty. Do biogeografického regionu 1.11 (Prostějovský) spadají podniky Prostějov a Výškov a do biogeografického regionu 3.11 ( Kojetínský) spadají města Kroměříž a Zahnašovice. Město Kroměříž přitom leží na hranici s bioregionem 3.1 ( ŽdánickoLitenčický).

4.2.1

1.11 Prostějovský bioregion

4.2.1.1 Poloha a základní údaje Bioregion se nachází ve střední části střední Moravy v hornomoravském úvalu, zabírá geomorfologický celek Vyškovská brána a podčepek prostějovská pahorkatina. Má plochu 686 km2. Typickou část bioregionu tvoří sprašová pahorkatina na dně úvalu, převažují dubo-habrové háje s malými ostrovy teplomilných doubrav. Vyskytuje se zde výhradně 2. bukovo-dubový vegetační stupeň. Region má přechodný charakter, nachází se na hranicích hercynské, panonské a karpatské podprovincie. Zcela dominuje orná

27

půda, zachovány jsou fragmenty vlhkých luk a travnatých lad.Lesy až na drobné akátiny, jehličnaté a topolové lesíky chybějí. Zájmové území je vymezeno ve výřezu mapy v přílohách ( viz. Příloha 1 Mapa zájmového území se znázorněním oblastí zkoumání ).

4.2.1.2 Horniny a reliéf Pro region jsou charakteristické rozsáhlé, často až mírně ukloněné plošiny spraší. Okrajově vystupují výchozy kulmských břidlic a drob, granodioritu Brněnského masívu a devonských vápenců. Slávia toků jsou vyplněna nivníma hlínami a v depresích podél Blaty se vyvinula i slatina. Reliéf má charakter ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30 – 70 m, na severu a východě směrem k nivě Moravy přechází až do rovin s výškovou členitostí 30 m.Nejnižším bodem je okraj nivy Moravy u Kojetína s kótou 194 m, nejvyšší body se nacházejí na zvednutém úpatí Drahanské vrchoviny na svahu kopce Vojenská s kótou 350 m ( Culek a kol., 1996). Nadmořská výška bioregionu je 220 – 280 m.n.m.

4.2.1.3 Podnebí Dle Quitta leží celé území v teplé oblasti T2, pouze vyšší západní okraj leží v mírně teplé oblasti MT 11. Podnebí je na severu vlhčí, jižně sušší, neboť zde se postupně začíná uplatňovat mírný srážkový stín Drahanské vrchoviny: Olomouc 8,4˚C, 612 mm, Výškov 8,4˚C, 542 mm, Prostějov 8,5˚C, 577 mm (Culek a kol., 1996).

4.2.1.4 Půdy Zcela dominují černozemě na spraších, výše k okraji Drahanské vrchoviny přecházejí však do hnědozemí. V úvalových polohách podél říček, které stékají z Drahanské vrchoviny jsou vyvinuty typické černice, místně až Pernicové černozemě a organozemě typu slatin.

4.2.1.5 Biota Bioregion zabírá západní část fytogeografického okresu 21. Haná, Hanácká pahorkatina (mimo nejzápadnější okraj) a terasy západně od nivy Moravy, Hornomoravský úval, v menší míře Hustopečská pahorkatina. Vegetační stupeň je Skalický: planární až kolinní. 28

Potenciální vegetaci bioregionu představují dubohabřiny svazu Carpinion, které jsou na svazích vystřídány méně náročnými typy teplomilných doubrav. V nivách vodních toků lze předpokládat Pruno-Fraxinetum a na místech s usazeninami humolitů pak bažinné olšiny Carici elongatae-Alnetum. Primární bezlesí zřejmě chybělo. Flóra je spíše jednotvárná, rozmanitější pouze na západním okraji ve zbytcích přirozené vegetace.Mezi teplomilnými druhy jsou zástupci různých geoelementů a migroelementů, např. len žlutý (Linium flavum), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), kozinec dánský (Astragalus danicus).Na slatinách, které jsou dnes z větší části zničené se izolovaně vyskytovala řada ekologicky specializovaných druhů, např. potočnice malolistá (Nastustium microphyllum), matizna bahenní (Oristecum palustre), hlízovec Loeselův (Liparis loeselií), pampeliška bahenní (Taraxacum balustre sp. div.). Co se týče fauny, tak převažuje kulturní step s východními vlivy ( ježek východní, myšice malooká, strakapoud jižní). Na zbytcích xerotermních lokalit dále vyznívá pozoruhodná fauna jako je např. ještěrka zelená, kudlanka nábožná, společenstva sarančí, trojtunka stepní. Nivy Romže a Valová patřily původně do pstruhového a lipanového pásma, jsou však znečištěny a biota je zásadně změněna. Významné druhy bioregionu: savci ježek východní (Erinaceus concolor), myšice maoloká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Plazi: ještěrka zelená (Lacerta viridis). Měkkýši: trojzubka stepní (Chondrula tridens), suchomilka obecná (Helicella obvia). Hmyz: kudlanka nábožná (Mantis religiosa).

4.2.1.6 Současný stav krajiny a ochrana přírody Osídlení v nižších částech je prehistorické a souvislé až do současnosti , díky tomu došlo k totální proměně regionu (Culek a kol., 1996). Lesy se vyskytují je ve fragmentech a vesměs jsou tvořeny porosty s druhotnou skladbou (borové a smrkové kultury, akátiny). Většina bezlesí je tvořena agrikulturami. Přirozená společenstva jsou zde velmi vzácná, přesto bylo vyhlášeno několik chráněných území,Jsou to významná ornitologická lokalita NPP Hrdibořické rybníky a NPP Na skále, NPP Státní lom u Želechovic, NPP Růžičkův lom a PP Tučapská skalka, kde jsou motivy ochrany jednak paleontologické, jednak botanické (Culek a kol., 1996). Zastoupení hlavních typů využití území je uvedeno v Tab.6 Plošná struktura využití území bioregionu v %.Zastoupení dřevin v lesích bioregionu je uvedeno v Tab.6 Zastoupení dřevin v lesních porostech. 29

Tab. 6 Plošná struktura využití území bioregionu v % plocha bioregionu

orná půda

685 km2

81

travní porosty 1

lesy

vodní plochy

KES

1

0,7

0,1

Tab. 7 Zastoupení dřevin v lesních porostech Sm BO Jd Md

Db

Bk

Hb

Jv

Ol Vr Bř Ak OLs

OJh

10,0 8,0 - 3,0

11,0

+

7,0

4,5 8,0 10,0 6,0 5,0 1,5 5,5 18,0 1,0

1,5

4.2.2

Lp

Js

Tp

3.11 Kojetínský bioregion

4.2.2.1 Poloha a základní údaje Bioregion leží na střední Moravě, zabírá geomorfologický podčepek Středomoravská niva v rámci celku Hornomoravský úval. Plocha je 326 km2. Je tvořen širokou nivou regulovanými řekami a celý náleží do 2. vegetačního stupně. Biota má azonální charakter, v níž se mísí vlivy sousedních bioregionů západokarpatské a hercynské podprovincie.Od jihu sem zasahují taktéž teplomilné druhy. Na tomto území převažují pole, zachovány jsou komplexy lužních lesů, zbytky luk a rybníky s bohatou faunou (Culek a kol., 1996). Zájmové území je vymezeno ve výřezu mapy v přílohách ( viz. Příloha 1 Mapa zájmového území se znázorněním oblastí zkoumání ).

4.2.2.2 Horniny a reliéf Bioregion sledují široké sedimentární roviny Moravy a dolního toku Bečvy, tvořené nivními sedimenty a nejnižšími štěrkopískovými terasami (Culek a kol., 1996). V jižní části se objevují i první hrůdy, tj. pahorky vátých písků nořící se zpod pláště nivních hlín. Reliéf je nivní, je tvořen různými stupni niv a přilehlými terasovými plošinami, které vystupují jen nepatrně nad nivu. Jsou zčásti ovlivněné povodněmi. Dle výškové členitosti má reliéf charakter roviny s členitostí kolem 5 m, bioregion tak patří k nejplošším v ČR. Nejnižším bodem je koryto Moravy v Napajedlech – asi 185 m, nejvyšším niva v Olomouci – asi 210 m. Typická nadmořská výška bioregionu je 190 – 210 m (Culek a kol., 1996

4.2.2.3 Podnebí Dle Quitta leží celý bioregion v teplé oblasti T2. Podnebí je teplé, dostatečně bohaté na srážky: Olomouc 8,4˚C, 612 mm, Kroměříž 599 mm, Přerov 8,6 ˚C, 654 mm,

30

Zlín-Malenovice 650 mm. Projevuje se tak mírný vzrůst srážek směrem k východu, kde je větší vliv návětrné strany Karpat (Culek a kol., 1996).

4.2.2.4 Půdy V bioregionu dominují glejové fluvizemě. Pouze na břehových valech podél Bečvy, krátkém úseku podél Moravy u Kojetína a na nízké terase u Chropyně se vyskytují

typické

fluvizemě

na

písčitějším

materiálu.Půdy se

vyvinuly na

bezkarbonátových sedimentech. Mezi Troubkami, Chropyní a Moštěnicí se vyskytují ostrovy typických černic, u Chropyně dokonce

na karbonátových nivních

sedimentech.Jižně od Kroměříže a Hulína se při okraji nivy vyvinuly černicové černozemě, glejové až pelické černice. Na nízkých terasách severozápadně od Přerova jsou šedozemě a hnědozemě na spraši. Malé plochy tvoří organozemě – úživné půdy slatinné, nepatrné plochy zabírají chudé stenické kambizemě na vyvýšeninách hrúdů.

4.2.2.5 Biota Bioregion leží v termofytiku a zabírá severní část fytogeografického podokresu Hornomoravský úval. Vegetační stupně (Skalický): planární. Potenciální vegetace je tvořena lužními lesy podvazu Ulmenion, které na vyvýšených místech přecházejí do dubohabřin Carpinion. Primární bezlesí představuje pouze vodní vegetace. Přirozená náhradní vegetace na místě lužních lesů je tvořena zaplavovanými loukami svazu Alopecurion pragensis. Flóra je spíše uniformní, s výskytem některých mezních prvků, zasahují sem ještě některé druhy z vyšších poloh, např. kerblík lesní ( Anthriscus nitida), knotovka lesní (Melandrium sylvestre) a hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia Epipactis), mají evidentní vztah ke Karpatům (Culek a kol., 1996). Fauna regionu je přeměněna rozhodujícím zemědělstvím.Ve fragmentech lužních lesů kolem regulovaného toku Moravy přežívají charakteristická společenstva měkkýšů (srstnatka huňatá, vlasovka karpatská, zuboústka trojzubá). Ve zbytcích lučních a mokřadních oblastech přežívají korýši záplavových tůní, jako např. žábronožky a listonozi. Obnovené rybníky jsou velmi významných přírodním prvkem, zejména pro ptáky. Řeka Morava spadá do parmového až cejnového pásma, Bečva do parmového.

31

Významné druhy: Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), vrápenec malý (Rhinoloppus hipposideros).Ptáci: břehouš černoocasý (Limosa limosa), vodouš rudonohý (Tringa tetanus), rybák obecný (Sterna hirundo), moudivláček lužní ( Remiz pendulinus), havran polní (Corpus frugilegus), břehule říční (Riparia riparia). Obojživelníci: skokan štíhlý (Rana dalmatina).Měkkýši: srstnatka huňatá (Trichilla villulosa), vlasovka karpatská (Monachoides vicina), plamatka lesní (Arianta arbustorum), páskovka keřová (Cepaea hortensis).Hmyz: šidélko přilbovité (Coenagrion mercuriale).Korýši: žábronožky Chirocephallus sp., listonozi Lepidurus sp.

4.2.2.6 Současný stav krajiny a ochrana přírody Osídlení okrajů říční nivy je prehistorické, jádro území zřejmě nebylo nikdy odlesněno. V lesích převažuje přirozená druhová skladba, místy byly lesy přeměněny na lignikultury (zejména topolů). Při okrajích bioregionu byly vybudovány rybníky, na soutoku Moravy a Bečvy jsou dnes rozsáhlé zatopené pískovny.Na odlesněných plochách byly dříve převážně louky, v současnosti jsou většinou přeměněny na pole, nebo je jejich druhová skladba postižena intenzifikací zemědělské výroby (Culek a kol., 1996). Bioregion dosud nemá propracovanou síť chráněných území, ovšem jeho význam podtrhují 3 důležitá území: NPP Chropyňský rybník s hodnotnou vodní vegetací a hnízdištěm ptactva, NPR Zástudánčí, kde je ukázka lužního lesa a PP Stonáč, rovněž fragment lužní bioty. Zastoupení hlavních typů využití území je uvedeno v Tab.7 Plošná struktura využití území bioregionu v %.Zastoupení dřevin v lesích bioregionu je uvedeno v Tab.8 Zastoupení dřevin v lesních porostech.

Tab.8 Plošná struktura využití území bioregionu v % plocha bioregionu 326 km

orná půda

2

travní porosty

60

lesy

3

vodní plochy

17

3,0

KES 0,4

Tab.9 Zastoupení dřevin v lesních porostech Sm BO Jd Md

Db

3,5

27,0

0,2 - 0,2

Bk

Hb

+ 4,0

Jv

Lp

Js

Tp

Ol Vr Bř Ak Ols

4,0 11,3 27,0 6,0 6,0 1,8 6,0

32

1,0 2,0

OJh 2,0

4.3 Metody stanovení fyzikálních vlastností Nejdůležitější zařízení pro stanovení fyzikálních vlastností půdy je Kopeckého váleček, který má objem 100 cm3. Tento váleček má přesně stanovený poměr mezi výškou a průměrem, je samořezný, vyrobený z nerez oceli o síle maximálně 2 mm. Válečkem se pro stanovení „půdní fyziky“ odebírají vzorky tzv. neporušené, a to shora dolů a alespoň ve třech až pěti opakováních. Do půdy ho zarazíme pomocí dutého nástavce a vyryjeme i s půdním vzorkem lopatou či rýčem. Následně nožem odstraníme přebytky zeminy a zavíčkujeme. V igelitovém sáčku přeneseme do laboratoře a ihned zpracujeme nebo uchováme při 4 °C ( Hybler, cvičení z PŮDZ, 2003).

4.3.1 Stanovení obsahu jílnatých částic Jílnaté částice, tedy částice, které mají velikost méně jak 0,01 mm stanovujeme zrnitostními rozbory. Určují půdní druh. 4.3.2 Stanovení objemové hmotnosti Odběr pomocí Kopeckého válečku a vysušení při 105 °C. Konkrétní hodnota závisí na měrné hmotnosti a podílu pórů. Tato vlastnost ním říká nakolik je půda ulehlá. Průměrné hodnoty se pohybují u humózních horizontů a ornice nejčastěji od 1,2 g . cm-3 do 1,6 g . cm-3 a u podpovrchových horizontů je větší než 1,6 g . cm-3. Jakmile objemová hmotnost přesáhne hodnotu 1, 45 g . cm-3, jedná se o půdu utuženou. 4.3.3 Stanovení maximální kapilární kapacity Odpovídá množství vody, které se nasaje kapilárním zdvihem do půdy přes mokrý filtrační papír a zůstane v ní zadrženo po odsávání na filtračním papíře po dobu dvou hodin (Dykyjová, 1989). Jedná se o laboratorní metodu dle Nováka (Jandák, Prax, Pokorný 2001). 4.3.4 Stanovení retenční vodní kapacity Obvykle se stanoví v laboratoři metodou podle Drbala. 4.3.5 Stanovení plné vodní kapacity Měřením vlhkosti v okamžiku, kdy jsou všechny půdní póry zaplněny vodou. 4.3.6 Stanovení 30 min. vlhkosti Vzorek s kruhovým filtračním

papírem přeneseme na čtyřnásobný filtrační

papír a přiklopíme poklopem proti výparu. Necháme 30 minut odsávat. Pravidelně po 30 minutách vážíme (Jandák, 1989). 33

4.3.7 Stanovení okamžité vlhkosti Vzorky odebíráme vzorkovací tyčí z předem stanovených hloubek a ukládáme je do skleněných vysoušeček s těsnícím víčkem. Ty pak zvážíme. Zvážené vzorky sušíme v elektrické sušárně při 105 °C do konstantní hmotnosti a opět zvážíme. 4.3.8 Stanovení minimální vzdušné kapacity Minimální vzdušnost můžeme vypočítat jako rozdíl mezi pórovitostí a maximální kapilární kapacitou. Dostaneme tak množství nekapilárních pórů. 4.3.9 Stanovení půdní pórovitosti Pórovitost můžeme vypočítat dvěma různými způsoby. Prvním z nich je poměr mezi měrnou hmotností a objemovou hmotností redukovanou v objemových procentech. : P = ( ρs – ρd ) / ρs * 100 [% obj.]. Druhý způsob vyjadřuje podíl objemu pórů v zemině k objemu celé zeminy v objemových procentech: P = Vp / Vs * 100 [% obj.] 4.3.10 Stanovení vlhkosti půdy Různé druhy metod, které můžeme použít při stanovení půdní vlhkosti jsou uvedeny v literárním přehledu, kapitola 3, ovšem pro tuto práci byla použita metoda přímá - gravimetrická.

4.4 Metody stanovení chemických vlastností 4.4.1 Stanovení obsahu humusu Obsah humusu se stanoví za pomocí oxidovatelného organického uhlíku. Ten se v zemině oxiduje chromsírovou směsí (nejčastěji dvojchroman draselný) při teplotě 120 °C. Procento organického uhlíku se následně vynásobí koeficientem 1,724 a získá se tak obsah humusu v %. 4.4.2 Stanovení kvality humusu Kvalitu humusu stanovujeme alkalickým roztokem pyrofosforečnanu sodného, kterým roztok extrahujeme. Poměr E4 : E6 kolem 3 – 3,5 charakterizuje stupeň kondenzace jádra HK. Hodnoty větší než 4 jsou ukazatelem nízké kondenzace jádra HK (Richter, Hlušek, Hřivna, 1999).

34

4.4.3 Stanovení výměnné půdní reakce Do skleněných kádinek nebo jiných vhodných nádobek navážíme 20 g vzorku, ty přelijeme 50 ml roztoku chloridu draselného. Promícháme a necháme den stát. Pak do nich vložíme elektrody a suspenze se současně začne míchat vzduchem. Po 2 minutách se zaznamená hodnota pH. Je-li pH nižší než 6,5, dotitruje se půdní suspenze 0,12 mol/l roztokem hydroxidu sodného. Roztok hydroxidu se přidává po 1 ml a pH se měří vždy po 1 minutě od jednoho přidání. Titruje se do pH 7,0. Voda se po dobu titrace neustále míchá. Výpočet: Každý 1 ml 0,12 mol/l roztoku hydroxidu sodného, spotřebovaný při titraci, odpovídá při navážce 20 g potřebě 0,5 t CaO/ha nebo 0, 9 t CaCO3/ha. Výsledek se vyjadřuje v pH na jedno desetinné místo (Richter, Hlušek, Hřivna, 1999). 4.4.4 Stanovení aktivní půdní reakce Aktivní kyselost zjišťujeme potenciometrickým měřením koncentrace vodíkových iontů v půdním roztoku, půdní pastě nebo vodním extraktu (Jandák, Prax, Pokorný, 2001). 4.4.5 Stanovení vodivosti vodního výluhu 15 g jemnozemě přelijeme v centrifugačních kyvetách 75 ml ethylalkoholu, uzavřeme je gumovou zátkou a třepeme 2 hodiny na třepačce. Čirý roztok poté slijeme do 50 ml kádinek, zahřejeme na 25 °C a pomocí platinových elektrod změříme hodnoty na konduktometru. Výsledky vyjadřujeme v µS. Kritická hodnota je 120 µS/cm. 4.4.6 Stanovení kationtové výměnné kapacity Půdní vzorek se extrahuje roztokem podle Mellicha a ve výluhu stanovíme přístupné živiny. Obsahy hlavních kationtů stanovených podle Mellicha II se vyjádří v mekv/kg zeminy. KVK se vypočítá jako součet obsahu všech kationtů a vodíku na sorpčním komplexu. KVK samostatně nehodnotíme, ale hodnotíme zastoupení jednotlivých kationtů v sorpčním komplexu. Stupeň sorpčního nasycení určíme z poměru obsahu bází k maximální sorpční kapacitě (Richter, Hlušek, Hřivna, 1999). 4.4.7 Stanovení obsahu výměnného draslíku Vzorek půdy se vyluhuje octanem amonným a obsah draslíku zjistíme pomocí plamenného fotometru. 4.4.8 Stanovení obsahu výměnného vápníku a hořčíku Stanovují se atomovou absorpční spektofotometrií. 4.4.9 Stanovení celkového dusíku Celkový dusík se stanovuje pomocí Kjeldal-Jodlbauerovou metodou (Richter, Hlušek, Hřivna, 1999). 35

4.4.10 Stanovení fosforu Stanovuje se metodou podle Exnera. Půdu extrahujeme roztokem laktátu vápenatého a ve výluhu stanovíme obsah fosforu kolorimetricky měřením intenzity modrého zbarvení fosfomolybdenové modře. 4.4.11 Stanovení obsahu bazických kationtů sorpčního komplexu Tato vlastnost se prolíná s hodnotou V, tedy nasyceností sorpčního komplexu baz. kationty a hodnotou T, což je též KVK, čili kationtová výměnná kapacita. Nevypočítává se, jen se používá do vzorce pro stanovení V. Hodnoty tohoto ukazatele S se mění během roku se změnami vlhkosti půdy a hnojením. 4.4.12 Stanovení nasycenosti sorpčního komplexu bazickými kationy Můžeme říci, že nasycenost sorpčního komplexu V je v podstatě poměr obsahu výměnných bazí S k maximálně možnému obsahu výměnných bazí T. Platí vzorec : V = S ∗ 100 / T ( % ).Hodnocení půd podle tohoto ukazatele vyjadřuje Tab. 9 Hodnocení půd podle stupně sorpčního nasycení. Tab. 10 Hodnocení půd podle stupně sorpčního nasycení Nasycenost půdy

Hodnota V ( % )

plně nasycená nasycená slabě nasycená nenasycená extrémně nenasycená

90 – 100 75 – 90 50 – 75 30 – 50 pod 30

4.5 Metody stanovení biologických vlastností Biologické vlastnosti vyhodnocujeme podle respiračních testů. Těmito testy zjišťujeme množství vyprodukovaného oxidu uhličitého půdními organismy. Objem vyprodukovaného oxidu uhličitého měříme v inkubovaném vzorku buď bez přídavku substrátu (pak je to respirace bazální), nebo s přídavky pro organismy lehce rozložitelných živin (potenciální). Z živin se uplatňují hlavně uhlík (jako jeho zdroje využíváme glukózu G – respirace s glukózou) a dusík (zdrojem je síran amonný N – respirace se síranem amonným). Dále se z těchto hodnot zjišťují další hodnoty vytvořené jejich kombinací či poměrem, např. respirace s glukózou a síranem amonným NG, nedostatek organických látek G/B, ale faktor komplexního působení, který má složitou kombinaci NG/G : N/B atd. Základní respirometrickou analýzou se tak získávají čtyři primární údaje z každého

36

vzorku označované výše uvedenými symboly: B, G, N, NG. Z těchto hodnot vypočítané kvocienty pak slouží ke klasifikaci půdních poměrů. Pomocí zjištěných hodnot můžeme vypočítat následující ukazatele : N/B, G/B, G/N, NG/B, NG/G : N/B, Pep/B.

5 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE 5.1 Výsledky 5.1.1 Kritéria hodnocení zkoumaných vlastností Základem celé práce jsou Tab. 11 Hodnoty naměřených vlastností ornice černosolů pro jednotlivé podniky ( viz. Příloha 2 až 5) a Tab. 12 Hodnoty naměřených vlastností podorničí černosolů pro jednotlivé podniky,které najdeme v přílohách ( viz. Příloha 6 až 9).Na základě těchto tabulek jsem vytvořila tzv. kriteriální tabulky Tab. 13 Kritéria hodnocení fyzikálních, chemických a biologických vlastností ornic černosolů (střední Morava) a Tab.14 Kritéria hodnocení fyzikálních, chemických a biologických vlastností podorničí černosolů (střední Morava).Podle těchto kriteriálních tabulek jsem pak následně vyhodnotila určité půdní vlastnosti, které jsou klíčové pro zjištění poruch a kvality půdy, tedy určila jsem, zda je jejich obsah vyhovující, nízký nebo vysoký a doporučila nápravná opatření.

5.1.2 Statistické hodnocení zkoumaných vlastností Fyzikální, chemické a biologické vlastnosti jsem na základě naměřených hodnot vyhodnotila prostřednictvím popisné statistiky, a to každou vlastnost samostatně pro všech třicet pozemků, jak u ornice, tak u podorničí. Statistická analýza je základním prvkem pro vytvoření histogramů průběhu každé půdní vlastnosti. Křivky histogramů popisují průběh a rozložení četností dané vlastnosti na celém území. Ze škály naměřených hodnot každé vlastnosti v rámci celé oblasti jsem vytvořila 7 tříd, tj. 6 úseků ohraničených minimální a maximální hodnotou. Každý histogram znázorňuje četnost průběhu určité vlastnosti v každé ze sedmi tříd a vytváří tak křivku, jejíž tvar odhalí mnohé o průběhu jedné vlastnosti souhrnně pro všechny vybrané pozemky, tedy pro celou zkoumanou oblast, a to na základě jejího tvaru. Statistické tabulky, které jsou základem pro vytvoření histogramů najdeme v přílohách ( Příloha 10 až 17 Statistické vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic černosolů, Příloha 18 až 25 Statistické vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic černosol

37

Tab.13 Kritéria hodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic černosolů (stř.Morava) Vlastnost

jednotky

VN

N

S

V

VV

průměr sm.odch.

Obsah jílnatých částic

(%)

<41,4

41,4 – 44,91

44,92 – 48,43

48,44 – 51,95

>51,95

46,67

3,51

Objemová hmotnost

(g/cm3)

<1,27

1,27 – 0,41

0,42 – 1,56

1,57 – 1,71

>1,71

1,49

0,14

Maxim. kapilární kapacita

(%)

<32,53

32,53 – 34,94

34,95 – 37,36

37,37 – 39,78

>39,78

36,15

2,41

Retenční vodní kapacita

(%)

<23,84

23,84 – 27,04

2705 – 30,25

30,26 – 33,46

>33,46

28,65

3,20

Plná vodní kapacita

(%)

<38,02

38,02 – 40,35

40,36 – 42,69

42,70 – 45,03

>45,03

41,52

2,33

Vlhkost 30 minutová

(%)

<33,81

33,18 – 36,16

36,17 – 38,52

38,53 – 40,88

>40,88

37,34

2,32

(%)

<23,36

23,36 – 28,54

28,55 – 33,7

33,74 – 38,92

>38,92

31,14

5,18

Minimál. vzdušná kapacita (%)

<0,95

0,95 – 3,89

3,90 – 6,85

6,86 – 9,8

>9,8

5,38

2,94

(%)

<1,58

1,58 – 7,36

7,37 – 13,39

13,40 – 19,42

>19,42

10,38

6,02

Kapilární póry

-

<23,86

23,86 – 27,06

27,07 – 30,25

30,26 – 33,46

>33,46

28,65

3,20

Nekapilární póry

-

<0,45

0,45 – 2,94

2,95 – 5,44

5,45 – 7,94

>7,94

4,19

2,49

% kapilárních

(%)

<56,78

56,78 – 65,02

65,03 – 73,27

73,28 – 81,53

>81,53

69,15

8,24

% nekapilárních

(%)

<1,47

1,47 – 7,12

7,13 – 12,78

12,79 – 18,44

>18,44

9,95

5,65

Delta pH

pH

<0,25

0,25 – 0,49

0,50 – 0,74

0,75 – 0,99

>0,99

0,62

0,24

Obsah humusu

(%)

<1,93

1,93 – 2,16

2,47 – 3,0

3,1 – 3,63

>3,63

2,73

0,53

Kvalita humusu

(HK/FK)

<0,56

0,56 – 0,77

0,78 – 0,99

1,0 – 0,21

>1,21

0,88

0,21

Výměnná reakce

(pH/KCl)

<5,49

5,49 – 6,06

6,07 – 6,64

6,65 – 7,22

>7,22

6,35

0,57

Aktívní reakce

pH/H2O)

<6,11

6,11 – 6,7

6,71 – 7,26

7,.7 – 7,84

>7,84

6,97

0,57

Konduktivita

(uS/cm)

<16,27

16,27 – 88,54

88,55 – 160,8

160,81 – 233,07

>233,07

124,67

72,26

<197,84

197,84 – 220,3

220,4 – 24.,86

242,87 – 265,32

>265,32

213,63

22,46

<83,94

83,94 – 262,82

262,83 – 441,71

441,71 – 620,6

>620,6

Vlhkost okamžitá

Absolut. vzdušná kapacita

Kationtová výměn. kapacita (mmol/kg) Obsah výměnného draslíku (mg/kg)

352,27

178,88

Obsah výměnného vápníku (mg/kg)

<2508,29 2508,29 – 2908,92 2908,93 – 3309,54 3309,55 – 3710,17 >3710,17 3109,23

400,62

Obsah výměnného hořčíku (mg/kg)

<163,39

163,93 – 217,66

<0,13

0,13 – 0,16

0,17 – 0,2

0,21 – 0,24

Obsah celkového dusíku

(%)

217,67 – 271,94 271,95 – 326,22

>326,22

244,8

54,27

>0,24

0,18

0,03

>214,91 122,66

61,49

<30,41

30,41 – 91,91

91,92 – 153,41

153,42 – 214,91

%K

(%)

<1,02

1,02 – 3,17

3,18 – 5,34

5,35 – 7,5

>7,5

4,26

% Ca

(%)

<61,33

61,33 – 68,96

68,97 – 76,6

76,61 – 84,24

>84,24

72,78

7,63

% Mg

(%)

<6,63

6,63 – 8,48

8,49 – 10,34

10,35 – 12,2

>12,2

9,41

1,85

Bazální respirace

(mg CO2/100g/hod)

<0,43

0,43 – 0,58

0,59 – 0,74

0,75 – 0,9

>0,9

0,66

0,15

Obsah bazí S

(mmol/kg)

<150,78

150,78 – 173,13

173,14 – 195,49

195,5 – 217,85

>217,85

184,31

22,35

Nasycenost bazemi V

(%)

<72,2

72,2 – 82,35

82,36 – 94,6

94,61 – 102,76

>102,76

86,44

8,16

Obsah uhlíku

(%)

<1,11

1,11 – 1,42

1,43 – 1,75

1,76 – 2,07

>2,07

1,59

0,31

Obsah fosforu (dle Egnera) (mg/kg)

2,16

Faktor komplex. působení

NG/G : N/B

<0,41

0,41 – 1,60

1,61 – 2,8

2,81 – 4,0

>4,0

2,20

1,19

Poměr uhlíku a dusíku

C/N

<6,38

6,38 – 8,07

8,08 – 9,77

9,78 – 11.47

>11,47

8,92

1,69

Nedostatek využitel. dusíku N/B

<-0,65

-0,65 – 0,65

0,66 – 1.96

1,97 – 3,27

>1,31

1,30

G/B

<4,71

4,71 – 4,97

4,98 – 5,24

5,25 – 5,51

>5,51

5,11

<1,97

1,97 – 3,29

Nedostatek org. látek

Fyz.poměr dusíku a uhlíku G/N Dostupnost C z org. látek

Pep/B

Stabilita organických látek NG/B Respirace s dusíkem Respirace s glukózou Respirace s N a glukózou Respirace s peptonem Poměr draslíku a hořčíku

(mg CO2/100g/hod) (mg CO2/100g/hod) (mg CO2/100g/hod) (mg CO2/100g/hod) K/Mg ( mg/kg)

0,26

3,3 – 4,62

4,63 – 5,95

>5,95

3,96

1,32

<34,33 4,34 – 53,13

53,14 – 71,94

71,95 – 90,75

>90,75

62,54

18,80

<6,31

6,31 – 10,97

10,98 – 15,64

15,65 – 20,31

>20,31

13,31

4,66

<0,56

0,56 – 0,75

0,76 – 0,95

0,96 – 1,15

>1,15

0,85

0,19

<1,49

1,49 – 2,68

2,69 – 3,88

3,89 – 5,08

>5,08

3,28

1,19

<3,72

3,72 – 6,93

6,94 – 10,15

10,16 – 13,37

>13,37

8,54

3,21

<24,81

24,81 – 34,66

34,67 – 44,52

44,53 – 54,38

>54,38

39,59

9,85

<0,12

0,12 – 0,34

0,35 – 0,57

0,58 – 0,8

>0,8

0,46

0,22

38

Tab.14 Kritéria hodnocení fyz., chem. a bio. vlastností podorničí černosolů (stř. Mor.) Vlastnost

jednotky

VN

N

S

V

VV

průměr sm.odch.

Obsah jílnatých částic

(%)

< 42,44

42,44 - 46,24

46,25 - 50,05

50,06 - 53,86

>53,86

48,15

3,80

Objemová hmotnost

(g/cm3)

< 1,41

1,41 - 1,49

1,50 - 1,58

1,59 - 1,67

>1,67

1,54

0,08

Maxim. kapilární kapacita

(%)

<33,37

33,37 - 35,06

35,07 – 36,76

36,77 -38,46

>38,46

35,91

1,69

Retenční vodní kapacita

(%)

<24,84

24,84 - 27,5

27,51– 30,17

30,18 – 32,84

>32,84

28,84

2,66

Plná vodní kapacita

(%)

<37,14

37,14 – 39,51

39,52 - 41,89

41,90 - 44,27

>44,27

40,71

2,37

Vlhkost 30 minutová

(%)

<32,90

32,90 – 35,45

35,46 - 38,01

38,02 - 40,57

>40,57

36,73

2,55

Vlhkost okamžitá

(%)

<22,07

22,07 – 27,66

27,67 - 33,26

33,27 -38,86

>38,86

30,46

5,59

Minimál. vzdušná kapacita (%)

<1,98

1,98 – 3,86

3,87 – 5,75

5,76 – 7,64

>7,64

4,81

1,88

(%)

<0,16

0,16 – 6,88

6,89 – 13,92

13,93 – 20,65

>20,65

10,25

6,73

Kapilární póry

-

<24,88

24,88 – 27,52

27,53 – 30,18

30,19 – 32,83

>32,83

28,84

2,65

Nekapilární póry

-

<-0,02

-0,02 – 2,64

2,65 – 5,31

5,35 – 7,98

>7,98

3,98

2,66

% kapilárních

(%)

<60,67

60,67 – 67,53

67,54 – 74,4

74,5 – 81,36

>81,36

70,97

6,86

% nekapilárních

(%)

<0,48

0,48 – 6,59

6,60 – 12,71

12,72 – 18,83

>18,83

9,65

6,11

Delta pH

pH

<0,35

0,35 – 0,57

0,58 – 0,8

0,81 – 1,03

>1,03

0,69

0,22

Obsah humusu

(%)

<1,48

1,48 – 1,96

1,97 – 2,45

2,46 – 2,94

>2,94

2,21

0,48

Kvalita humusu

(HK/FK)

<0,61

0,61 – 0,84

0,85 – 1,075

1,076 – 1,31

>1,31

0,96

0,23

Výměnná reakce

(pH/KCl)

<5,62

5,62 – 6,1

6,2 – 6,68

6,69 – 7,17

>7,17

6,44

0,48

Aktívní reakce

pH/H2O)

<6,62

6,62 – 6,87

6,88 – 7,38

7,39 – 7,9

>7,9

7,13

0,51

Konduktivita

(uS/cm)

<-47,09

-47,09 – 67,85

67,86 – 182,8

182,9 – 297,84

>297,84

125,33

114,94

<176,28

176,28 – 201,47

201,48 – 226,66

226,67 – 251,86

>251,86

214,07

25,19

<43,28

43,28 – 187,11

187,12 – 330,95

330,96 – 474,79

>474,79

259,03

143,83

>3722,53 3168,17

369,56

Absolut. vzdušná kapacita

Kationtová výměn. kapacita (mmol/kg) Obsah výměnného draslíku (mg/kg) Obsah výměnného vápníku (mg/kg)

<2613,82 2613,82-2983,38

2983,39-3352,96 3352,97-3722,53

Obsah výměnného hořčíku (mg/kg)

<150,44

150,44 – 212,45

121,46 – 274,48

274,49 – 336,5

>336,5

243,47

62,01

<0,11

0,11 – 0,13

0,144 -0 ,16

0,17 – 0,19

>0,19

0,15

0,02

Obsah celkového dusíku

(%)

<26,89

26,89 – 48,81

48,82 – 92,65

92,66 – 136,49

>136,49

70,73

43,83

%K

(%)

<0,55

0,55 – 2,26

2,27 – 3,98

3,99 – 5,7

>5,7

3,12

1,71

% Ca

(%)

<63,63

63,68 – 70,66

70,67 – 77,65

77,66 – 84,64

>84,64

74,16

6,98

% Mg

(%)

<6,02

6,02 – 8,25

8,26 – 10,49

10,50 – 12,73

>12,73

9,37

2,23

Bazální respirace

(mg CO2/100g/hod)

<0,37

0,37 – 0,48

0,49 – 0,60

0,61 – 0,72

>0,72

0,54

0,11

Obsah bazí S

(mmol/kg)

<154,44

154,44 – 174,65

174,66 – 194,87

194,88 – 215,09

>215,09

184,76

.0,21

Nasycenost bazemi V

(%)

<75,91

75,91 – 83,06

83,07 – 90,22

90,23 – 97,38

>97,38

86,64

7,15

Obsah uhlíku

(%)

<0,85

0,85 – 1,13

1,14 – 1,42

1,43 – 1,71

>1,71

1,28

0,28

Obsah fosforu (dle Egnera) (mg/kg)

Faktor komplex. působení

NG/G : N/B

<0,86

0,86 – 1,40

1,41 – 1,95

1,96 – 2,5

>2,5

1,68

0,54

Poměr uhlíku a dusíku

C/N

<5,86

5,86 – 7,85

7,86 – 9,88

9,88 – 11,88

>11,88

8,89

1,99

Nedostatek využitel. dusíku N/B

<0,85

0,85 – 1,16

1,17 – 1,48

1,49 – 1,8

>1,8

1,32

0,31

G/B

<1,88

1,88 – 3,41

3,42 – 4,95

4,96 – 6,49

>6,49

4,18

1,53

Nedostatek org. látek

Fyz.poměr dusíku a uhlíku G/N Dostupnost C z org. látek

Pep/B

Stabilita organických látek NG/B Respirace s dusíkem Respirace s glukózou Respirace s N a glukózou Respirace s peptonem Poměr draslíku a hořčíku

(mg CO2/100g/hod) (mg CO2/100g/hod) (mg CO2/100g/hod) (mg CO2/100g/hod) K/Mg( mg/kg )

<0,99

0,99 – 2,57

2,58 – 4,16

4,17 – 5,76

>5,76

3,37

1,58

<30,22

30,22 – 62,04

62,05 – 93,87

93,88 – 125,7

>125,7

77,96

31,82

<2,7

2,7 – 6,8

6,9 – 11,0

11,1 – 15,11

>15,11

8,95

4,10

<0,48

0,48 – 0,63

0,64 – 0,78

0,79 – 0,94

>0,94

0,71

0,15

<0,92

0,92 – 1,80

1,81 – 2,69

2,70 – 3,13

>3,13

2,25

0,88

<1,34

1,34 – 3,62

3,63 – 5,91

5,92 – 8,2

>8,2

4,77

2,28

<21,31

21,31 – 34,17

34,18 – 47,03

47,04 – 59,89

>59,89

40,60

12,85

<0,05

0,05 – 0,24

0,25 – 0,45

0,46 – 0,65

>0,65

0,35

0,19

39

5.1.3 Vyhodnocení naměřených půdních vlastností pro celou oblast V této kapitole si slovně popíšeme na základě zobrazených histogramů, jaký měla daná vlastnost v celé oblasti průběh. Popíšeme si její tvar, šikmost a průběh.

5.1.3.1 Vyhodnocení vlastností ornice pro celou oblast Histogram č. 1 Objemová hmotnost Ohr Rozložení četností hodnot objemové hmotnosti ornic černozemí

Na grafu vidíme pravostranné

10

rozdělení

frekvencí,

neboli

frekvence

8

četností ( dále jen četností ), kde

6

je modus > medián a ten > než

4 2

aritmetický průměr, tzn. 1,62 > 1,80

1,70

třídy

1,60

1,50

1,40

1,30

1,20

1,10

1,00

0

1,505 > 1,49 a šikmost je -0,78

Histogram č. 2 Maximální kapilární kapacita MKK Rozložení četností maximální kapilární kapacity ornic černozemí


14

rozdělení četností, kde modus < medián a ten > aritmetický

8 6

průměr, 41,00

39,00

37,00

35,00

33,00

31,00

29,00

0

27,00

4 2 25,00

frekvence

12 10

třídy

pouze

v mírných

odchylkách, tzn. 35,92 < 36,48 > 36,146, šikmost je -1,30

Histogram č. 3 Retenční vodní kapacita RVK Rozložení četností hodnot retenční vodní kapacity ornic černozemí

Na

vidíme

mírně

pravostranné rozdělení četností,

10 8

až skoro souměrné, kde modus

6 4

je nulové hodnoty a medián je

2

téměř = aritmetickému průměru, 36,00

34,00

32,00

30,00

28,00

26,00

24,00

22,00

0 20,00

frekvence

grafu

tzn. 28,78 je téměř šikmost je -0,17

třídy

40

= 28,65,

Histogram č. 4 Plná vodní kapacita PVK Na

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

grafu

vidíme

mírně

pravostranné rozdělení četností, kde modus je nulové hodnoty a

48

46

44

42

40

38

36

34

medián

32

frekvence

Rozložení četností hodnot plné vodní kapacity ornic černozemí

třídy

je

téměř

=

aritmetickému

průměru,

tzn.

41,04 je téměř

= 41,522,

šikmost je 0,45



13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

rozdělení četností, kde je modus > medián a > než aritmetický

43,00

41,00

39,00

37,00

35,00

33,00

31,00

29,00

27,00

průměr, tzn. 39,5 > 37,725 > 25,00

frekvence

Rozložení četností hodnot třicetiminutové vlhkosti ornic černozemí

37,335, šikmost je -1,16

třídy

Histogram č. 6 Okamžitá vlhkost Na

11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

grafu

vidíme

souměrné

rozdělení četností, kde je modus nulové hodnoty a medián je téměř = aritmetickému průměru 42,00

39,00

36,00

33,00

30,00

27,00

24,00

21,00

tzn. 29,935 je téměř = 31,144, 18,00

frekvence

Rozložení četností hodnot okamžité vlhkosti ornic černozemí

šikmost je -0,25

třídy

Histogram č. 7 Obsah humusu Rozložení četností hodnot obsahu humusu ornic černozemí

Na

grafu

vidíme

souměrné

7

rozdělení četností, kde modus je

5

téměř = mediánu a ten téměř =

4

aritmetickému průměru, tzn.

3 2

2,64 je téměř = 2,77 a ten je

1

třídy

41

4,00

3,50

3,00

2,50

2,00

1,50

0 1,00

frekvence

6

téměř = 2, 72, šikmost je 0,137

Histogram č. 8 Kvalita humusu Rozložení četností hodnot kvality humusu ornic černozemí

Na

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

grafu

vidíme

typické

frekvence

souměrné rozdělení četností, kde modus

=

mediánu

aritmetickému

ten

průměru,

= tzn.

0,20

1,40

1,30

1,20

1,10

1,00

0,90

0,80

0,70

0,60

0,50

0,40

0,87 = 0, 87 = 0,87, šikmost je třídy

Histogram č. 9 Výměnná půdní reakce pH/KCl Rozložení četností hodnot pH/KCl ornic černozemí

Na

11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

grafu

vidíme

mírně


frekvence

kde je modus < medián a ten je > než aritmetický průměr, tzn.

šikmost je -0,67

7

7,5

třídy

6,5

6

5,5

5

4,5

4

6,22 < 6,47 a ten je > 6,347,

Histogram č. 10 Aktivní půdní reakce pH/H2O

frekvence

Rozložení četností hodnot pH/H2O ornic černozemí 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Na grafu vidíme pravostranné rozdělení četností, kde je modus > medián a > než aritmetický průměr, tzn. 7,34 > 7,06 > 6,97, šikmost je -0,35

4,00

4,50

5,00

5,50

6,00

6,50

7,00

7,50

8,00

8,50

třídy

Histogram č. 11 Vodivost Rozložení četností hodnot vodivosti ornic černozemí

Na

14

grafu

vidíme

typické

levostranné rozdělení četností,

10 8

kde je modus < medián a < než

6 4

aritmetický průměr, tzn. 57 <

2

třídy

42

450,00

400,00

350,00

300,00

250,00

200,00

150,00

100,00

50,00

0 0,00

frekvence

12

105 < 124,666, šikmost je 1,85

Histogram č. 12 Kationtová výměnná kapacita KVK Rozložení četností hodnot kationtové výměnné kapacity ornic černozemí


11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

rozdělení

četností, kde je

frekvence

modus > medián a > než aritmetický průměr, tzn. 226 > 214 > 213,63, šikmost je 0,37

150,00

170,00

190,00

210,00

230,00

250,00

270,00

třídy


frekvence

Rozložení četností hodnot obsahu draslíku ornic černozemí

Na

grafu

vidíme

typické

18 16


14 12 10 8 6 4

kde je modus < medián a ten je < než aritmetický průměr, tzn. 272 < 283 < 352,266, šikmost je

2 0 0,00

200,00

400,00

600,00

800,00

1000,00

1,83

třídy

Histogram č. 14 Obsah vápníku Ca Na

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

grafu

vidíme

mírně

levostranné rozdělení četností, kde je modus < medián a < než

4000,00

3500,00

3000,00

2500,00

2000,00

1500,00

aritmetický průměr, tzn. 2856 < 1000,00

frekvence

Rozložení četností hodnot obsahu vápníku ornic černozemí

3095 < 3109,233, šikmost je 0,54

třídy


frekvence

Rozložení četností hodnot obsahu hořčíku ornic černozemí 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 100,00

Na

grafu

vidíme

souměrné

rozdělení četností, kde modus = mediánu

ten

aritmetickému

téměř

=

průměru,

tzn.

250 = 250 téměř = 244,8, šikmost je 1,13 150,00

200,00

250,00

300,00

350,00

400,00

třídy

43

450,00

Histogram č. 16 Obsah celkového dusíku Nt Rozložení četností obsahu celkového dusíku ornic černozemí

Na

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

grafu

vidíme

souměrné

frekvence

rozdělení četností, kde modus je téměř = mediánu ten je téměř = aritmetickému

průměru,

tzn.

0,17 je téměř = 0,18, je téměř =

0,10

0,13

0,15

0,18

0,20

0,23

0,25

0,178, šikmost je -0,17

třídy

Histogram č. 17 Obsah fosforu P Rozložení četností hodnot obsahu fosforu ornic černozemí

Na grafu vidíme levostranné

12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

rozdělení četností, kde je modus

frekvence

> medián a < než aritmetický průměr, tzn. 152 > 106,5 < 122,66, šikmost je 0,75

0,00

50,00

100,00

150,00 třídy

200,00

250,00

300,00

Histogram č. 18 Bazální respirace B Na

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

grafu

vidíme

mírně

pravostranné rozdělení četností, kde je modus > medián a > než aritmetický průměr, tzn. 0,75 > 1,00

0,90

0,80

0,70

0,60

0,50

0,40

0,67 > 0,65, šikmost je -0,299 0,30

frekvence

Rozložení četností hodnot bazální respirace ornic černozemí

třídy

Histogram č. 19 Respirace s dusíkem N Rozložení četností hodnot respirace s dusíkem ornic černozemí

Na

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

vidíme

mírně


frekvence

0,00

grafu

kde je modus > medián a > než aritmetický průměr, tzn. 0,87 > 0,855 > 0,850, šikmost je -0,162 0,20

0,40

0,60

0,80

1,00

1,20

třídy

44

1,40

Histogram č. 20 Respirace s glukózou G Rozložení četností hodnot respirace s glukózou ornic černozemí

Na

14

vidíme

mírně


12

frekvence

grafu


10 8

aritmetický průměr, tzn. 2,72 <

6

3,12 < 3,28, šikmost je 0,89

4 2 0 0,00

1,00

2,00

3,00

třídy

4,00

5,00

6,00

7,00

Histogram č. 21 Respirace s dusíkem a glokózou NG Rozložení četností hodnot respirace s dusíkem a glokózou ornic černozemí


10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0


frekvence

< medián a < než aritmetický průměr, tzn. 5,92 < 8,48 < 8,53, šikmost je 1,64 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

třídy


frekvence

Rozložení četností hodnot respirace s peptonem ornic černozemí 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 20,00

Na grafu vidíme levostranné rozdělení četností, kde modus je roven nule a medián je < než aritmetický průměr, tzn. 38,63 < 30,00

40,00

50,00

třídy

60,00

70,00

80,00

39,585, šikmost je 1,64

Histogram č. 23 Obsah jílnatých částic Rozložení četností hodnot obsahu jílnatých částic ornic černozemí

Na grafu vidíme pravostranné rozdělení četností, kde je modus

10

= medián a > než aritmetický

frekvence

12

8

průměr, tzn. 47,2 = 47,2 > 46,67,

6 4

šikmost je -1,08

2 0 30

35

40 třídy 45

50

45

55

Histogram č. 24 Stabilita organických látek NG/B Na

frekvence

Rozložení četností hodnot stability org.látek (NG/B) ornic černozemí

grafu

vidíme

mírně


9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

kde je modus je nulové hodnoty < než aritmetický

a medián

průměr, tzn. 12,13 < 13,31, šikmost je 0,94 0

2

4

6

8

10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 třídy

Histogram č. 25 Minimální vzdušnost Mv Rozložení četností hodnot minimální vzdušnosti ornic černozemí

Na

12

vidíme

mírně


10

frekvence

grafu


8 6


4 2 0 0,00

4,7 < 5,376, šikmost je 1,19 2,00

4,00

6,00

8,00

třídy

10,00 12,00 14,00

Histogram č. 26 Absolutní vzdušnost Av Na

frekvence

Rozložení četností hodnot absolutní vzdušnosti ornic černozemí

grafu

vidíme

mírně

levostranné, ažtéměř souměrné

8 7 6 5

rozdělení

četností,

až

skoro

souměrné, kde modus je roven

4 3 2 1 0 0,00

nule

a

medián

je

<

než

aritmetický průměr, tzn. 9,63 < 5,00

10,00 15,00 třídy

20,00

25,00

10,377, šikmost je 0,24

Histogram č. 27 Obsah kapilárních pórů Rozložení četností hodnot obsahu kapilárních pórů ornic černozemí

frekvence

10

Na

grafu

vidíme

mírně


8

až skoro souměrné, kde modus

6

je roven nule a medián je > než

4 2

aritmetický průměr, tzn. 28,78 >

0

28,65, šikmost je -0,17

20,00 22,00 24,00 26,00 28,00 30,00 32,00 34,00 36,00 třídy

46

Histogram č. 28 Obsah nekapilárních pórů Rozložení četností hodnot obsahu nekapilárních pórů ornic černozemí

Na

vidíme

mírně


12 10

frekvence

grafu

kde modus je roven nule a

8

medián

6 4

<

než

aritmetický

průměr, tzn. 3,71 < 4,187,

2 0

0,00

2,00

4,00

6,00

třídy

8,00

10,00 12,00

šikmost je 1,33

Histogram č. 29 Procentický obsah kapilárních pórů % kap. Rozložení četností hodnost procentického obsahu kapilárních pórů ornic černozemí

grafu

vidíme

mírně četností,

levostranné rozdělení


frekvence

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Na

medián

>

než

aritmetický

90,00

85,00

80,00

75,00

70,00

65,00

60,00

55,00

50,00

45,00

40,00

průměr, tzn. 70,19 > 69,15, šikmost je -0,03

třídy

Histogram č. 30 Procentický obsah nekapilárních pórů % nekap. Rozložení četností hodnot procentického obsahu nekap. pórů ornic černozemí

Na

12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

grafu

vidíme

mírně


frekvence

kde modus je roven nule a medián je průměr,

< než aritmetický

tzn.

9,20

<

9,84,

šikmost je 1,39 0

2

4

6

8

10 12 14 16 18 20 22 24 26 28

třídy

Histogram č. 31 pH ornic Roložení četností hodnoty pH ornic černozemí


7

frekvence

6


5 4

> medián a > než aritmetický

3

průměr, tzn. 0,77 > 0,645 >

2 1 0 0,00

0,25

0,50

0,75

1,00

třídy

47

1,25

0,622, šikmost je -0,064

Histogram č. 32 Obsah výměnných bazických kationtů S Rozložení četností hodnot obsahu bazických kationtů (S) ornic černozemí

Na

10

grafu

vidíme

mírně


frekvence

8


6

medián a > než aritmetický

4


240

220

200

180

160

140

100

0

120

2

třídy

Histogram č. 33 Nasycení sorpčního komplexu výměnnými bazickými kationy V Rozložení četností hodnot nasycení sorpčního komplexu (V) ornic černozemí

Na

11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

grafu

vidíme

mírně

frekvence

pravostranné rozdělení četností, kde je modus je roven nule a medián je > než aritmetický

třídy

105,00

100,00

95,00

90,00

85,00

80,00

75,00

70,00

65,00

60,00


Histogram č. 34 Procentický obsah draslíku % K Rozložení četností hodnot procentického obsahu draslíku ornic černozemí


18

frekvence

16


14 12

je roven nule a medián je < než

10 8


6 4 2

4,25, šikmost je 1,506

0 0,00

2,00

4,00

6,00

třídy

8,00

10,00

12,00

Histogram č. 35 Procentický obsah vápníku % Ca Na

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

grafu

vidíme

mírně

pravostranné rozdělení četností, kde je modus nulové hodnoty a medián je > než aritmetický

třídy

48

90,00

85,00

80,00

75,00

70,00

65,00

60,00

55,00

50,00

průměr, tzn. 72,98 > 72,77, 45,00

frekvence

Rozložení četností hodnot procentického obsahu vápníku ornic černozemí

šikmost je -0,36

Histogram č. 36 Procentický obsah hořčíku % Mg Rozložení četností hodnot procentického obsahu hořčíku ornic černozemí

Na

12

vidíme

mírně


10

kde je modus nulové hodnoty a

8 6

medián je < než aritmetický

4 2

průměr, tzn. 9,16 < 9,408, 15,00

14,00

13,00

třídy

12,00

11,00

10,00

9,00

8,00

7,00

6,00

0 5,00

frekvence

grafu

šikmost je 1,09

Histogram č. 37 Poměr draslíku a hořčíku K/Mg Rozložení četností hodnot poměru K/Mg ornic černozemí

Na

10

frekvence

vidíme

mírně


12

kde je modus je nulové hodnoty

8

a medián je < než aritmetický

6 4

průměr, tzn. 0,38 < 0,461,

2 0 0,00

grafu

šikmost je 1,11 0,25

0,50

0,75

1,00

třídy

1,25

Histogram č. 38 Obsah uhlíku C Rozložení četností hodnoty obsahu uhlíku ornic černozemí

Na

6

frekvence

vidíme

mírně

levostranné, až skoro souměrné

7


5

< mediánu ten je > aritmetický

4 3

průměr, tzn. 1,53 < 1,606 > 1,58,

2 1 0 1,00

grafu

1,25

1,50

1,75

třídy

2,00

2,25

2,50

šikmost je 0,137

Histogram č. 39 Poměr uhlíku a dusíku C/N Rozložení četností hodnoty poměru uhlíku a dusíku ornic černozemí 12


frekvence

10


8

> medián a > než aritmetický

6 4

průměr, tzn. 9,28 > 9,17 > 8,92,

2 0 5,00

šikmost je -0,582 6,00

7,00

8,00

třídy

9,00

10,00 11,00 12,00

49

Histogram č. 40 Nedostatek využitelného dusíku N/B Rozložení četností hodnot N/B -nedostatek využ.dusíku ornic černozemí


16


12 10

nulové hodnoty a medián je <

8

než aritmetický průměr, tzn.

frekvence

14

6

1,24 < 1,31, šikmost je 1,72

4 2 0 0,75

1,00

1,25

1,50

třídy

1,75

2,00

2,25

2,50

Histogram č. 41 Nedostatek organických látek G/B Rozložení četností hodnoty G/Bnedostatku org.látek ornic černozemí


12


frekvence

10


8 6


4

4,75 < 5,111, šikmost je 0,128

2 10,00

9,00

8,00

7,00

6,00

5,00

4,00

3,00

2,00

1,00

0,00

0

třídy

Histogram č. 42 Fyziologický poměr uhlíku a dusíku G/N Rozložení četností hodnoty fyziologického poměru C a N - G/N ornic černozemí

Na

grafu

vidíme

mírně

14

levostranné, až téměř souměrné

12

frekvence

10


8


6 4


2 0 0,00

1,00

2,00

3,00

4,00

5,00

6,00

7,00

3,76 < 3,96, šikmost je 0,02

třídy

Histogram č. 43 Faktor komplexního působení f

frekvence

Rozložení četností hodnot faktoru komplexního působení ornic černozemí


20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

rozdělení četností, kde je modus nulové hodnoty a medián < než aritmetický průměr, tzn. 2,03 < 2,20, šikmost je 4,03 0

1

2

3

4

5

6

7

8

třídy

50

9

Histogram č. 44 Dostupnost dusíku z organických látek Pep/B Rozložení četností hodnoty dostupnosti N z org.látek ornic černozemí


14


frekvence

12 10

je nulové hodnoty a medián je <

8 6


4 2

56,28 < 62,54, šikmost je 1,61 130,00

120,00

třídy

110,00

100,00

90,00

80,00

70,00

60,00

50,00

40,00

30,00

20,00

0

5.1.3.2 Vyhodnocení vlastností podorničí pro celou oblast Histogram č. 45 Objemová hmotnost Ohr Rozložení četností hodnot objemové hmotnosti podorničí černozemí

Na

frekvence

10

grafu

vidíme

mírně


8

až téměř souměrné, kde je

6 4

modus > medián a ten je =

2

aritmetickému průměru, tzn. 1,6

0 1,3

1,4

1,5

třídy

1,6

1,7

1,8

> 1,54 = 1,54, šikmost je 0,009

Histogram č. 46 Maximální kapilární kapacita MKK

frekvence

Rozložení četností hodnot maximální kapilární kapacity podorničí černozemí 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 30,00

Na

grafu

vidíme

mírně

pravostranné rozdělení četností, kde je modus > mediánu a ten > než aritmetický průměr, tzn. 36,1 >35,94 > 35,90, šikmost je 32,00

34,00

36,00

38,00

40,00

42,00

0,19

třídy

Histogram č. 47 Retenční vodní kapacita RVK Na

Rozložení četností hodnot retenční vodní kapacity podorničí černozemí

grafu

vidíme

mírně


10

kde je modus je > mediánu a ten

frekvence

12

8

< než aritmetický průměr, tzn.

6

31,97 > 28,58 < 28,83, šikmost

4 2 0 20,00

je 0,508 25,00

30,00

třídy

35,00

40,00

51

Histogram č. 48 Plná vodní kapacita PVK Rozložení četností hodnot plné vodní kapacity podorničí černozemí

Na

grafu

vidíme

mírně


10

kde je modus > medián a ten <

frekvence

12

8


6

41,1 > 40,69 < 40,712, šikmost

4 2

je 0,38

0 34

36

38

40 třídy

42

44

46

48

Histogram č. 49 Třicetiminutová vlhkost Rozložení četností hodnot třicetiminutové vlhkosti podorničí černozemí


14


frekvence

12 10

< medián a ten > než aritmetický

8

průměr, tzn. 35,75 < 37,035

6 4

>36,72, šikmost je -2,03

2 0 20

25

30

35

třídy

40

45

Histogram č. 50 Okamžitá vlhkost Rozložení četností hodnot okamžité vlhkosti podorničí černozemí


frekvence

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 15,00

> medián a ten

je > než

aritmetický průměr, tzn. 36,22 > 31,975 > 30,46, šikmost je -0,62 20,00

25,00

třídy

30,00

35,00

40,00

Histogram č. 51 Obsah humusu Rozložení četností hodnot obsahu humusu podorničí černozemí


14 12


frekvence

10

< medián a ten je < než

8


6 4

2,09 < 2,21, šikmost je 0,96

2 0 1,00

2,00

třídy

3,00

4,00

52


frekvence

Rozložení četností hodnot kvality humusu podorničí černozemí 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 0,00

Na

grafu

vidíme

mírně

levostranné rozdělení četností, až téměř souměrné, kde je modus = mediánu a ten je < než aritmetický průměr, tzn. 0,92 = 0,25

0,50

0,75

1,00

1,25

1,50

0,92 < 0,958, šikmost je -0,277

třídy

Histogram č. 53 Výměnná půdní reakce pH/KCl Rozložená četností hodnot pH/KCl podorničí černozemí

Na

7

grafu

vidíme

mírně


6

kde je modus < medián a ten je

frekvence

5 4

> než aritmetický průměr, tzn.

3

6,32 < 6,465 > 6,44, šikmost je -

2 1

0,638

0 5

5,5

6třídy

6,5

7

7,5

Histogram č. 54 Aktivní půdní reakce pH/H20 Rozložení četostí hodnot pH/H20 podorničí černozemí

grafu

vidíme

mírně

pravostranné rozdělení četností, kde je modus < medián a ten je

frekvence

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 5,00

Na

> než aritmetický průměr, tzn. 6,81 < 7,215 > 7,132, šikmost je 6,00

7,00

třídy

8,00

9,00

-0,628


frekvence

Rozložení četností hodnot vodivosti podorničí černozemí 25


20


15

> medián a ten je < než

10

aritmetický průměr, tzn. 94 > 85

5

< 125,333, šikmost je 3,056

0 0

100

200

třídy 300

400

53

500

Histogram č. 56 Kationtová výměnná kapacita KVK Rozložení četností hodnot kationtové výměnné kapacity podorničí černozemí

Na

frekvence

10

grafu

vidíme

levostranné rozdělení

8

mírně četností,

kde je modus > medián a ten je

6


4

217 > 213,5 < 214,06, šikmost je

2 0 125

150

175

200

225

250

275

0,052

třídy


frekvence

Rozložení četností hodnot obsahu draslíku podorničí černozemí

Na

grafu

vidíme

mírně

25


20

kde je modus < medián a ten je

15 10


5

170 < 213 < 259,033, šikmost je

0 0,00

200,00

400,00

600,00

třídy

800,00

1000,00

2,736

Histogram č. 58 Obsah vápníku Ca Rozložení četností hodnot obsahu vápníku podorničí černozemí

Na grafu vidíme téměř souměrné

14


frekvence

12

roven nulové hodnotě a medián

10 8

je téměř roven aritmetickému

6

průměru,je jen o něco málo <

4 2 4500

4000

třídy

3500

3000

2500

2000

0

tzn. 3167,5 < 3168,166, šikmost je -0,51


frekvence

Rozložení četností hodnot obsahu hořčíku podorničí černozemí 9 8 7


6 5 4 3

> medián a ten

2 1 0 100,00 150,00 200,00 250,00 300,00 350,00 400,00

třídy

54

je <

než

aritmetický průměr, tzn. 256 > 232,5 < 243,466, šikmost je 0,45

Histogram č. 60 Obsah celkového dusíku Nt Rozložení četností hodnot obsahu celkového dusíku podorničí černozemí

Na

16

vidíme

typické

souměrné rozdělení četností, kde

14

frekvence

grafu

12

modus

10

=

mediánu

aritmetickému

8

ten

průměru,

= tzn.

6

0,14 = 0,14 = 0,14, šikmost je

4 2

1,25

0 0,10

0,15

třídy

0,20

0,25

Histogram č. 61 Obsah fosforu P Rozložení četností hodnot obsahu fosforu podorničí černozemí


10


8


frekvence

12

6

aritmetický průměr, tzn. 41 <

4

67,5 < 70,733, šikmost je 1,02

2 0 0,00

50,00

100,00 třídy 150,00

200,00

250,00


frekvence

Rozložení četností hodnot bazální respirace podorničí černozemí 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 0,2

Na grafu vidíme pravostranné rozdělení četností, kde je modus > medián a ten

je > než

aritmetický průměr, tzn. 0,69 > 0,55 > 0,543, šikmost je -0,420 0,3

0,4

0,5

třídy

0,6

0,7

0,8

Histogram č. 63 Respirace s dusíkem N Rozložení četností hodnot respirace s dusíkem podorničí černozemí 14 12


frekvence

10

> medián a ten

8 6

je > než


4 2 0 0,20 0,30 0,40 0,50 0,60 0,70 0,80 0,90 1,00 1,10

třídy

55

0,73 > 0,70, šikmost je -0,36

Histogram č. 64 Respirace s glukózou G Rozložení četností hodnot respirace s gluózou podorničí černozemí


8


7

roven nule a medián je < než

frekvence

6 5


4 3 2


1 0 0,00

1,00

2,00

3,00

4,00

třídy

5,00

Histogram č. 65 Respirace s dusíkem a glukózou Rozložení četností hodnot respirace s duskem a glukózou podorničí černozemí


12


frekvence

10


8


6 4


2 0 0,00

2,00

4,00

6,00

8,00

10,00

12,00

třídy

Histogram č. 66 Respirace s peptonem Pep Rozložení četností hodnot respirace s peptonem podorničí černozemí


12


frekvence

10


8 6


4 2

38,73 < 40,60, šikmost je 0,732 80,00

70,00

60,00

50,00

40,00

30,00

20,00

10,00

0,00

0

třídy

Histogram č. 67 Obsah jílnatých částic Rozložení četností hodnot obsahu jílnatých částic podorničí černozemí


14


frekvence

12

> medián a ten

10 8

je > než


6 4

48,87 > 48,149, šikmost je -1,95

2 0 30

35

40

45

třídy

50

55

56

60

Histogram č. 68 Stabilita organických látek NG/B Rozložení četností hodnot stability organických látek (NG/B) podorničí černozemí

Na grafu vidíme levostranné rozdělení četností, kde je modus

10


frekvence

12

8


6 4


2 0 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

třídy

Histogram č. 69 Minimální vzdušnost Mv Rozložení četností hodnot minimální vzdušnosti podorničí černozemí


10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0


frekvence

> medián a ten

je > než

aritmetický průměr, tzn. 5 > 4,97 10,00

třídy

9,00

8,00

7,00

6,00

5,00

4,00

3,00

2,00

1,00

0,00

> 4,80, šikmost je 0,46

Histogram č. 70 Absolutní vzdušnost Av Rozložení četností hodnot absolutní vzdušnosti podorničí černozemí


14 12


frekvence

10


8 6


4 2 0 0,00

6,975 < 10,248, šikmost je 0,95 5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

30,00

třídy

Histogram č. 71 Obsah kapilárních pórů Rozložení četností hodnot obsahu kapilárních pórů podorničí černozemí


10


frekvence

12

8

> medián a ten

6

než


4 2 0 20,00

je <

28,585 < 28,83, šikmost je 0,508 25,00

30,00

35,00

40,00

třídy

57

Histogram č. 72 Obsah nekapilárních pórů Rozložení četností hodnot obsahu nekapilárních pórů podorničí černozemí

Na

14

grafu

vidíme

mírně


frekvence

12


10 8


6 4

průměr, tzn. 3,74 <

2 0 0

2

4

6

8

10

12

14

16

3,985,

šikmost je 2,253

třídy


frekvence

Rozložení četností hodnot procentického obsahu kapilárních pórů podorničí černozemí 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 60,00

Na grafu vidíme levostranné rozdělení četností, kde je modus nulové hodnoty a medián je < než aritmetický průměr, tzn. 68,99 < 70,96, šikmost je 0,860

65,00

70,00

75,00

třídy

80,00

85,00

90,00



16 14 12 10 8 6 4 2 0

rozdělení četností, kde je modus nulové hodnoty a medián je < 40,00

35,00

30,00

třídy

25,00

20,00

15,00

10,00

5,00

než aritmetický průměr, tzn. 0,00

frekvence

Rozložení četností hodnot procentického obsahu nekapilárních pórů podorničí černozemí

8,66 < 9,65, šikmost je 2,49

Histogram č. 75 pH podorničí Rozložení četností hodnoty pH podorničí černozemí


12


frekvence

10 8

> medián a ten

6


4 2 0 0,00

je > než

0,77 > 0,69, šikmost je -0,094 0,20

0,40

0,60

0,80

třídy

1,00

1,20

58

1,40

Histogram č. 76 Obsah výměnných bazických kationů S Rozložení četností hodnoty obsahu výměnných bazických kationtů sorpčního komplexu (S) podorničí černozemí

Na

frekvence

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 100,00 125,00 150,00 175,00 200,00 225,00 250,00

grafu

vidíme

mírně

pravostranné rozdělení četností, kde je modus nulové hodnoty a medián

je > než aritmetický


třídy

Histogram č. 77 Nasycení sorpčního komplexu výměnnými bazickými kationy V

frekvence

Rozložení četností hodnot nasycení sorpčního komplexu (V) podorničí černozemí 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 70,00

Na

grafu

levostranné,

vidíme téměř

mírně souměrné

rozdělení četností, kde je modus nulové hodnoty a medián je > než aritmetický průměr, tzn. 80,00

90,00

100,00

110,00

86,73 > 86,64, šikmost je -0,148

třídy

Histogram č. 78 Procentický obsah draslíku %K Rozložení četností hodnot procentického obsahu draslíku podorničí černozemí 18


16

frekvence

14


12


10 8 6


4

2,723 < 3,115, šikmost je 2,69

2 0 0,00

2,00

4,00

6,00

třídy

8,00

10,00

12,00

Histogram č. 79 Procentický obsah vápníku %Ca Rozložení četností hodnot procentického obsahu vápníku podorničí černozemí

Na

8

vidíme

mírně


7

frekvence

grafu

6


5


4 3

průměr, tzn. 73,60 < 74,161,

2 1

šikmost je -0,244

0 50

55

60

65

70

třídy

75

80

85

59

90

Histogram č. 80 Procentický obsah hořčíku %Mg Rozložení četností hodnot procentického obsahu hořčíku podorničí černozemí 14


12

frekvence

10


8


6 4


2 0 5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

8,768 < 9,366, šikmost je 1,05

třídy

Histogram č. 81 Poměr draslíku a hořčíku K/Mg Rozložení četností hodnot K/Mg podorničí černozemí 14


12


frekvence

10


8 6 4


2

0,31 < 0,35, šikmost je 1,69

0 0,00

0,20

0,40

0,60

0,80

třídy

1,00

1,20

Histogram č. 82 Obsah uhlíku C Rozložení četností hodnot obsahu uhlíku podorničí černozemí 14


12


frekvence

10 8


6


4 2 0 0,5

0,75

1

1,25

1,5

1,75

2

2,25

1,21 < 1,28, šikmost je 0,963

třídy

Histogram č. 83 Poměr uhlíku a dusíku C/N Rozložení četností hodnot C/N podorničí černozemí

Na grafu vidíme levostranné rozdělení četností, kde je modus

frekvence

11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 4,00

< medián a ten je < než aritmetický průměr, tzn. 7,16 < 6,00

8,00

10,00

12,00

14,00

třídy

60

16,00

8,76 < 8,89, šikmost je 0,7

Histogram č. 84 Nedostatek využitelného dusíku N/B Rozložení četností hodnot N/B nedostatek využitelného dusíku podorničí černozemí

Na

14

vidíme

mírně


12

frekvence

grafu

kde je modus < medián a ten je <

10 8

než aritmetický průměr, tzn. 1 <

6

1,286 < 1,318, šikmost je 1,099

4 2 0 0,5

0,75

1

1,25

1,5

1,75

2

2,25

2,5

třídy


frekvence

Rozložení četností hodnot G/B - nedostatku organických látek podorničí černozemí 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 0,00

Na grafu vidíme levostranné rozdělení četností, kde je modus nulové hodnoty a medián je < než aritmetický průměr, tzn. 3,804 < 4,183, šikmost je 0,63

2,00

4,00

6,00

třídy

8,00

10,00

Histogram č. 86 Fyziologický poměr uhlíku a dusíku G/N Rozložení četností fyziologického poměru uhlíku a dusíku- G/N podorničí černosolů 12


frekvence

10


8


6 4


2 0 0,00

2,905 < 3,367, šikmost je 0,986 2,00

4,00

6,00

třídy

8,00

10,00

Histogram č. 87 Faktor komplexního působení Rozložení četností hodnot faktoru komplexního působení podorničí černosolů


frekvence

10


8


6 4


2 0 0,00

1,564 < 1,676, šikmost je 0,253 0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

třídy

61

3,00

Histogram č. 88 Dostupnost dusíku z organických látek Rozložení četností hodnot dostupnosti dusíku z organických látek podorničí černosolů

Na

grafu

vidíme

mírně


14 12 10 8 6 4 2 0

frekvence

kde je modus > medián a ten je

200,00

180,00

160,00

140,00

120,00

100,00

80,00

60,00

40,00

20,00

0,00

< než aritmetický průměr, tzn. 77,46 > 67,84 < 77,958, šikmost je 1,558

třídy

5.2 Diskuse Diplomová práce hodnotí výsledky základních pedologických parametrů, tedy fyzikálních, chemických a biologických vlastností černosolů v oblasti střední Moravy na třiceti pozemcích patřící pod podniky Vyškov, Prostějov, Kroměříž a Zahnašovice. Vzorky byly odebírány z ornice a podorničí v jarních měsících v letech 2004 – 2006. Rozebereme si několik klíčových půdních vlastností, důležitých pro vytvoření celkového pohledu na stav a charakter půdy černosolů na střední Moravě. Zabývejme se nejprve o r n i c í . První vlastnost, která charakterizuje označení druhu půdy je obsah jílnatých částic ( pod 0,01 mm). Zrnitostní analýzou bylo zjištěno, že se jedná o půdy středně těžké až těžší s průměrným obsahem jílnatých částic 46,67 %. Průměrná hodnota objemové hmotnosti 1,49 g/cm3 ukazuje, že se jedná o půdy fyzikálně mírně utužené, neboť objemová hmotnost přesahuje agropedologický limit 1,45 g/cm3 podle Lhotského (1989). Na základě histogramu č. 1 Objemová hmotnost Ohr je tato vlastnost pravostranného rozdělení četností, kdy 3,3 % četností leží v třídě 1 ; dále 3,3 % četností v třídě 2; 3,3 % četností v třídě 3; naopak 20 % četností v třídě 4; 23,4 % četností v třídě 5; 20 % četností v třídě 6 a 26,7 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 40% : 60 %. Minimální vzdušnost je snížena. Hodnotou 5,38 % nedosahuje požadovaných 10 %, avšak ve srovnání s výsledky šetření na střední Moravě (Pokorný, Denešová, 2005) lze i toto číslo považovat za uspokojivé, neboť v citované práci je za střední hodnotu

62

považováno rozmezí 4,2 – 6,8 %. Podle histogramu č. 25 Minimální vzdušnost Mv je tato vlastnost mírně levostranného rozdělení četností, kdy 3,3 % četností leží v třídě 1 ; dále 23,4 % četností v třídě 2; 36,6 % četností v třídě 3; naopak 16,6 % četností v třídě 4; 6,7 % četností v třídě 5; 6,7 % četností v třídě 6 a 6,7 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 55% : 45 %. Za limitující lze z fyzikálních vlastností považovat maximální kapilární kapacitu, která je na úrovni, jen mírně překračuje limit 36 % a má hodnotu 36,15 %. To svědčí o vhodné distribuci pórů. Může však docházet k jistému kolísání vzhledem k mírně zvýšené objemové hmotnosti, jak již bylo popsáno výše. V prostředí, kde je nevhodná distribuce pórů a začínají převažovat nekapilární póry dochází ke zvýšené retenci vody, půda je zpracovávána za nevhodné vlhkosti a následně utužována. Tuto skutečnost uvádí Šimek (2004). Histogram č. 2 Maximální kapilární kapacita MKK uvádí, že se jedná o pravostranné rozdělení četností, kdy 3,3 % četností leží v třídě 1 ; dále 0 % četností v třídě 2; 3,3 % četností v třídě 3; naopak 10 % četností v třídě 4; 23,4 % četností v třídě 5; 43,3 % četností v třídě 6 a 16,7 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 40 % : 60 %. Co se týče chemických vlastností, můžeme říci, že průměrný obsah humusu ( 2, 73 ) je dobrý (Sáňka, 2001) a odpovídá daným půdním typům. Histogram č. 7 Obsah humusu znázorňuje téměř souměrné rozdělení četností, které můžeme považovat již za souměrné, kdy 3,4 % četností leží v třídě 1 ; dále 13,3 % četností v třídě 2; 20 % četností v třídě 3; potom 16,7 % četností v třídě 4; 20 % četností v třídě 5; 20 % četností v třídě 6 a 6,6 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 49 % : 51 %. Kvalita humusu ( HK/FK) je vyjádřena číslem 0,88. Sníženou hodnotu kvality humusu lze vysvětlit současným systémem hospodaření, kdy v osevních sledech jsou nedostatečně zařazovány plodiny označované jako zdroje uhlíku (víceleté pícniny), nedostatek organických hnojiv a jednostranné osevní postupy. Při zohlednění tohoto ukazatele musíme zhodnotit použitou metodu (Q4/6), která výsledky poměru HK/FK podhodnocuje. Po přepočtu na výsledky získané klasickými metodami izolace huminových kyselin a fulvokyselin je poměr HK/FK 0,9. Ani tato hodnota nás však nemůže uspokojit, neboť by měla být vždy vyšší než 1. Histogram č. 8 Kvalita humusu

63

znázorňuje typické souměrné rozdělení četností, kdy 3,4 % četností leží v třídě 1 ; dále 10 % četností v třídě 2; 20 % četností v třídě 3; potom 30 % četností v třídě 4; 6,6 % četností v třídě 5; 20 % četností v třídě 6 a 10 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 50 % : 50 %. Výměnná reakce v pH/KCl ( 6,35 ) může být označena jako slabě kyselá a byla by vhodná její úprava do kategorie neutrální ( pH/KCl 6,6 – 7,2 ) (Sáňka, 2004). Na základě histogramu č. 9 Výměnná půdní reakce pH/KCl vidíme pravostranné rozdělení četností, kdy 3,4 % četností leží v třídě 1 ; dále 0 % četností v třídě 2; 13,4 % četností v třídě 3; 10 % četností v třídě 4; 23,3 % četností v třídě 5; 33,3 % četností v třídě 6 a 16,6 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 40 % : 60 %. Co se týče prvků, tak ve sledovaném souboru byl zjištěn uspokojivý obsah jednotlivých živin na dobré úrovni, i poměr K/Mg, který činí 0,46 mg/kg, což je odpovídající, neboť by neměl být vyšší než 0,5 mg/kg. Kationtová výměnná kapacita KVK je vysoká (213,63 mmol/kg)

a nasycenost sorpčního komplexu bazickými

kationy „V“ je 86,44, což označuje tuto půdu za nasycenou. Ovšem pozornost je potřeba věnovat obsahu uhlíku, celkového dusíku a vzájemnému poměru C/N. Vzájemný poměr C/N by neměl klesnout pod hodnotu 10 mg/kg, jinak to svědčí o nadbytku N a nedostatku C v půdě. Celkový obsah dusíku Nt je enormně zvýšený nad hodnotu 0,3 % a činí 0,85 %, obsah uhlíku je 1,59 mg/kg. To jednoznačně souvisí i s poměrem C/N který u ornice černosolů vyšel 8,92 mg/kg, což je o mnoho méně, než agropedologický limit 10 mg/kg. Na základě histogramu č. 39 Poměr uhlíku a dusíku C/N je tato vlastnost pravostranného rozdělení četností, kdy 3,3 % četností leží v třídě 1 ; dále 6,6 % četností v třídě 2; 13,4 % četností v třídě 3; 13,4 % četností v třídě 4; 20 % četností v třídě 5; 33,3 % četností v třídě 6 a 10 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 30% : 70 %. Z mého šetření vyplývá, že chemické vlastnosti jsou limitující pro půdní úrodnost a je jim potřeba věnovat pozornost. Pokud mají být výsledky prakticky využívány doporučuji prostudovat materiály „Agrochemického zkoušení půdy“ a řídit se pokyny pro zlepšení současného stavu.

64

Výsledků o biologických vlastnostech půdy střední Moravy je zatím velmi málo. Ve světové literatuře je však biologická aktivita považována za jedno z hlavních kritérií kvality půdy (Doran a Parkin, 1994). Hodnocení výsledků jsem provedla podle rukopisu Pokorný, Denešová (2005) a starší literatury Novák (1969). Bazální respirace je na střední úrovni (0,66 mg CO2/100g/hod) a ve srovnání s údaji Nováka, který uvádí pro obdobné půdy hodnotu 0,55 mg CO2/100g/hod, lze hodnotu bazální respirace považovat dokonce za mírně zvýšenou. To může svědčit o zvýšené mineralizaci způsobené dostupností zdrojů pro mikroorganismy, např. zbytků z pěstovaných obilnin užívaných jako organické hnojivo. Na základě histogramu č. 18 Bazální respirace B je tato vlastnost mírně pravostranného rozdělení četností, kdy 3,3 % četností leží v třídě 1 ; dále 10 % četností v třídě 2; 13,4 % četností v třídě 3; 13,4 % četností v třídě 4; 26,7 % četností v třídě 5; 16,6 % četností v třídě 6 a 16,6 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 45% : 55 %. Fyziologická využitelnost dusíku vyjadřovaná podílem N/B znázorňuje fakt, že půda nijak zvlášť netrpí množstvím fyziologicky využitelného dusíku, neboť tento poměr činí 1,31. Pokud se podíl blíží k hodnotě 1, nebude přidaný dusík do půdy respiraci zvyšovat. Na základě histogramu č. 40 Nedostatek využitelného dusíku N/B je tato vlastnost levostranného rozdělení četností, kdy 3,3 % četností leží v třídě 1 ; dále 26,6 % četností v třídě 2; 46,6 % četností v třídě 3; 13,4 % četností v třídě 4; 3,4 % četností v třídě 5; 3,4 % četností v třídě 6 a 3,3 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 60 % : 40 %. Faktor komplexního působení je 2,20 NG/G : N/B, zatímco Novák uvádí hodnotu 4,2 NG/G : N/B. Tento rozdíl může ukazovat na snižující se kvalitu půdy, v našem případě to není tak markantní rozdíl vzhledem k dobré zásobě přijatelných živin. Pokud hodnota f je vyšší, než 2, znamená to vysokou míru působení fyzikálních faktorů, které umožňují využití uhlíku a dusíku v půdě. Podle histogramu č. 43 Faktor komplexního působení f je tato vlastnost levostranného rozdělení četností, kdy 3,4 % četností leží v třídě 1 ; dále 60 % četností v třídě 2; 36,6 % četností v třídě 3; 0 % četností v třídě 4; 0 % četností v třídě 5; 0 % četností v třídě 6 a 0 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 65% : 35 %.

65

U p o d o r n i č í

je situace následující. Taktéž platí, to samé, co u ornic, že

se jedná o půdu středně těžkou až těžší s průměrným obsahem jílnatých částic 48,15 %. Fyzikální vlastnosti jsou porušené zvýšenou objemovou hmotností 1,54 g/cm3. Potěšitelné je, že vhodná distribuce pórů v této zóně zůstává na dobré úrovni a poruchy objemové hmotnosti lze napravit prostým kypřením. Na základě histogramu č. 45 Objemová hmotnost Ohr je tato vlastnost mírně pravostranného rozdělení četností, kdy 3,3 % četností leží v třídě 1 ; dále 0 % četností v třídě 2; 30 % četností v třídě 3; naopak 16,7 % četností v třídě 4; 16,7 % četností v třídě 5; 26,6 % četností v třídě 6 a 6,7 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 45% : 55 %. Minimální vzdušnost je stejně jako u ornice prudce snížena. Má hodnotu 4,81 % nedosahuje požadovaných 10 %. To souvisí s vysokou objemovou hmotností, která znázorňuje utužení půdy. Podle histogramu č. 69 Minimální vzdušnost Mv je tato vlastnost pravostranného rozdělení četností, kdy 0 % četností leží v třídě 1 ; dále 30 % četností v třídě 2; 13,4 % četností v třídě 3; naopak 23,4 % četností v třídě 4; 20 % četností v třídě 5; 10 % četností v třídě 6 a 3,3 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 40% : 60 %. Maximální kapilární kapacita činí 35,91 %, což je vyhovující, protože nepřekračuje limit 36 % a má hodnotu 36,15 %. Budeme li studovat chemické vlastnosti, je potřeba zmínit, že obsah humusu odpovídá podorniční vrstvě ( 2,21%) a podobně jako v ornici je snížená jeho kvalita. Podle histogramu č. 51 Obsah humusu je tato vlastnost levostranného rozdělení četností, kdy 3,4 % četností leží v třídě 1 ; dále 10 % četností v třídě 2; 40 % četností v třídě 3; naopak 23,4 % četností v třídě 4; 16,6 % četností v třídě 5; 3,3 % četností v třídě 6 a 3,3 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 40% : 60 %. HK/FK je však o něco vyšší a je na tom lépe, než v ornici a má hodnotu 0,96. Požadovaných 1 ovšem nedosahuje. Histogram č. 52 Kvalita humusu znázorňuje proto mírně levostranné a ž téměř souměrné rozdělení kdy 3,4 % četností leží v třídě 1 ; dále 6,6 % četností v třídě 2; 6,6 % četností v třídě 3; potom 20 % četností v třídě 4; 26,6 % četností v třídě 5; 23,4 % četností v třídě 6 a 13,4 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá

66

vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 51 % : 49 %. pH/KCl odpovídající podorničnímu horizontu je na lepší úrovni, než u ornice, ovšem stále nedosahuje rozmezí 6,6 až 7,2 pod Sáňky ( 2004 ). Definice procentického rozložení četností ve všech sedmi třídách je zde značně obtížná, neboť se zde vyskytl jeden z ojedinělých případů, protože většina tříd má zde nulové zastoupení četností a 46,4 % je rozděleno mezi třídy 5, 6 a 7 a dalších 56,6 % četností je skryto v potencionálních třídách, které by dále pokračovaly při následujícím měření. Zásoba živin je podobně jako v ornici uspokojivá a v případě agromelioračního ošetřování půdy nebude vyžadovat úpravu dodáním minerálních hnojiv. Poměr K/Mg činí 0,35 mg/kg. Kationtová výměnná kapacita KVK je opět vysoká ( 214,07 mmol/kg ) a nasycenost sorpčního komplexu bazickými kationy „V“, která má hodnotu 86,64 % udává, že sorpční komplex je nasycený. Výjímkou je dusík, který má průměrné zastoupení 0,15 %, což je na rozdíl u ornice vyhovující zastoupení ovšem na úkor poměru C/N, který je menší než 10 mg/kg a činí 8,89 mg/kg. Je tedy opět potřeba řídit se materiály z „Agrochemického zkoušení půdy.“ Histogram č. 83 Poměr uhlíku a dusíku C/N udává levostranné rozdělení četností, kdy 3,4 % četností leží v třídě 1 ; dále 6,6 % četností v třídě 2; 33,3 % četností v třídě 3; potom 30 % četností v třídě 4; 23,3 % četností v třídě 5; 3,4 % četností v třídě 6 a 0 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 55 % : 45 %. Větší pozornost musím věnovat biologickým vlastnostem. Bazální respirace svou hodnotou 0,54 mg CO2/100g/hod vysoce překračuje zjištění Nováka (1969), který uvádí limit 0,17 mg CO2/100g/hod a dá se tedy odvodit, že podobně jako v ornici dochází ke zvýšené mineralizaci lehce rozložitelných organických látek. Při úpravě nepříznivé kvality humusu by na základě uvedených skutečností měla být používána hnojiva se stabilizovanými organickými látkami (např. kompost, popř. kvalitní chlévský hnůj). V žádném případě nelze doporučit zelené hnojení. Na základě histogramu č. 62 Bazální respirace B je tato vlastnost pravostranného rozdělení četností, kdy 3,4 % četností leží v třídě 1 ; dále 0 % četností v třídě 2; 10 % četností v třídě 3; 20 % četností v třídě 4; 23,4 % četností v třídě 5; 16,6 % četností v třídě 6 a 26,6 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 40% : 60 %.

67

Fyziologická využitelnost dusíku vyjadřovaná podílem N/B je obdobná jako u ornic a má hodnotu 1,32. Na základě histogramu č. 84 Nedostatek využitelného dusíku N/B je tato vlastnost levostranného rozdělení četností, kdy 3,4 % četností leží v třídě 1 ; dále 40 % četností v třídě 2; 26,6 % četností v třídě 3; 13,3 % četností v třídě 4; 13,3 % četností v třídě 5; 3,4 % četností v třídě 6 a 0 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 55 % : 45 Faktor komplexního působení ukazuje výbornou půdní úrodnost. Svou hodnotou 1,68 NG/G : N/B je nad Novákem uváděnou limitní minimální hodnotou 1,52 NG/G : N/B. Podle histogramu č. 87 Faktor komplexního působení f je tato vlastnost mírně levostranného rozdělení četností, až téměř souměrné, kdy 0 % četností leží v třídě 1 ; dále 16,6 % četností v třídě 2; 26,6 % četností v třídě 3; 20 % četností v třídě 4; 10 % četností v třídě 5; 16,6 % četností v třídě 6 a 6,7 % četností v třídě 7. Z toho vyplývá vzájemný poměr četností před a za aritmetickým průměrem, levá strana : pravá strana 52% : 48 %.

68

6 ZÁVĚR Moje práce s názvem Hodnocení základních pedologických parametrů černosolů v oblasti střední Moravy hodnotí výsledky fyzikálních, chemických a biologických analýz na třiceti pozemcích střední Moravy, spadající pod podniky Prostějov, Kroměříž, Výškov a Zahnašovice. Tuto oblast lze klimaticky charakterizovat jako teplou, pouze západní okraj leží v mírné teplé oblasti. Podnebí je mírně teplé až teplé a vlhké, dostatečně bohaté na srážky. Průměrné teploty se pohybují okolo 8,4 °C a srážky hlavních představitelů činí Kroměříž 599 mm, Prostějov 577 mm, Výškov 542 mm. Půdně se jedná o typické černozemě na spraších, při okrajích nivy jsou černicové černozemě, glejové až pelické černice, místně až Pernicové černozemě a organozemě typu slatin. Vegetaci oblasti představují dubohabřiny, které jsou na svazích vystřídány méně náročnými typy teplomilných doubrav, dále to mohou být lužní lesy. Ze získaných výsledků lze učinit závěr, že černosoly v oblasti středné Moravy jsou dobrém stavu, i když některé z jejich půdních vlastností jsou mírně porušeny. Ovšem žádné enormní poruchy, které by měly ohrožovat do budoucna jejich funkce zjištěny nebyly. Pokud se budeme řídit následujícími pokyny, můžeme očekávat zlepšení jejich fyziologických vlastností na úroveň velmi kvalitních a úrodných půd. Fyzikální vlastnosti jsou mírně porušeny zvýšenou objemovou hmotností 1,49 g/cm3 u ornic a 1,54 g/cm3 u podorničí, to svědčí o značné utuženosti půdy. S tím souvisí i velmi nízká minimální vzdušnost v ornici 5,38 % a u podorničí 4,81 %. Chemické vlastnosti jsou mírně porušeny sníženou kvalitou humusu, která činí 0,88 HK/FK u ornice a 0,96 u podorničí. Tady bych doporučila aplikaci organických hnojiv, zejména ve formě stabilizovaných organických látek. Nejvhodnější by byl kompost, popř. kvalitní chlévský hnůj. Nelze doporučit aplikaci lehce rozložitelných organických látek, např. zeleného hnojení. Dále je zde nevhodný poměr C/N, což svědčí o vysokém obsahu dusíku a nedostatku uhlíku, zejména u ornice. Obsah živin je nutno upravit podle výsledků „Agrochemického zkoušení půdy“ a řídit se pokyny pro zlepšení současného stavu. Biologické vlastnosti se vyznačují zvýšenou bazální respirací (0,66 mg CO2/100g/hod u ornice a 0,54 mg CO2/100g/hod u podorničí, kde zejména vysoce překračuje limit 0,17 mg CO2/100g/hod ) Zvýšená bazální respirace je způsobena

69

dostatkem lehce rozložitelných organických látek, proto, jak jsem již uvedla výše, je nedoporučuji aplikovat. Pokud by nebyla půda upravována jak je popsáno, můžeme očekávat postupné snižování obsahu celkového humusu (priming efect). Podorničí vyžaduje agromeliorační ošetření ve formě kypření a zapravení průmyslových hnojiv až do vrstvy 30 – 60cm.

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ARSHAD, M.A. – COEN, G.M.: Characterization of soil quality : Physical and chemical criteria. Am. J. Alt. Agric., 1992. pp. 5 – 12. CULEK, M.: Biogeografické členění ČR. Enigma Praha, 1996. 347s. DORAN, J. – PARKIN, T., B.: Methods for assessing soil quality. In : Defining soil quality for sustainable environment. SSSA special publication number 35. SSSA, Inc., American Soviety of Agronomy, Inc. Madison, Wisconsin, USA, 1994. pp. 3 – 21 DYKYJOVÁ, D. a kol.: Metody studia ekosystémů. Academia Praha, 1989. 690s. HRAŠKO, J. – BEDRNA, Z.: Aplikované pôdoznalectvo. Príroda Bratislava, 1988. 475s. JANDÁK, J. a kol.: Cvičení z půdoznalství. VŠZ Brno, 1989. 213s. JANDÁK, J. – PRAX, A. – POKORNÝ, E.: Půdoznalství. 1. vyd. MZLU Brno, 2001. 142s. LHOTSKÝ, J.: Kritéria hodnot fyzikálních vlastností indikující škodlivé zhutnění. In: ŠIMIN, J. – LHOTSKÝ, J.: Zpracování a zúrodnění půd. SZN Praha, 1989. NĚMEČEK, J. – SMOLÍKOVÁ, L. – KUTÍLEK, M.: Pedologie a paleopedologie. Academia Praha, 1990. 546s. NĚMEČEK, J.: Taxonomický klasifikační systém půd ČR. ČZU Praha, 2001. 79s. NOVÁK, B.: Respirace vzorků z profilů hlavních půdních typů. Rostlinná výroba 15, 1969. 151 – 155 POKORNÝ, E. – DENEŠOVÁ, O.: Parametrizace vlastností ornic střední Moravy. MZLU v Brně, 2005, v tisku. RICHTER, R.: Půdní úrodnost. Mze ČR Praha, 1996. 34s. RICHTER, R. – HLUŠEK, M.: Výživa a hnojení rostlin. MZLU Brno, 1994. 171s. RICHTER, R. – HLUŠEK, J. – HŘIVNA, Z.: Výživa a hnojení rostlin – praktické cvičení. MZLU Brno, 1999. 187s.

70

RYCHNOVSKÁ, M. a kol.: Metody studia travinných ekosystémů. Academia Praha, 1987. 269s. SÁŇKA, M.: Vlastnosti zemědělských půd ČR – výsledky programu bazálního monitoringu půd. Sborník referátů z konference Pedologické dny, Brno, 2001. ŠIMEK, M.: Degradace půdy. JU České Budějovice, 2004. 224s. TOMÁŠEK, M.: Půdy České republiky. 2. vyd. Český geologický ústav Praha, 2000. 68s.

Další zdroje :

BOLDIŠ, P.: Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01

0197):

Část

1

-

Citace:

metodika

a

obecná

pravidla.

Verze3.2.URL:. .

BOLDIŠ, P.: Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197): Část 2 - Modely a příklady citací u jednotlivých typů dokumentů. URL: http://www.boldis.cz/citace/citace2.ps a .

HYBLER, cvičení z předmětu Půdoznalství, 2003 JANDÁK, přednášky z předmětu Půdoznalství, 2003 < http://www.ewa.cz> < http://www.mendelu.cz>

8 SEZNAM TABULEK (viz.obsah)

9 SEZNAM OBRÁZKŮ (viz.obsah)

10 SEZNAM GRAFŮ (viz.obsah)

71

PŘÍLOHY

72

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Mapa zájmového území se znázorněním oblastí zkoumání Příloha 2 - 5 Tab. 10 Hodnoty naměřených vlastností ornic černosolů pro jednotlivé podniky Příloha 6 – 9 Tab. 11 Hodnoty naměřených vlastností podorničí černosolů pro jednotlivé podniky Příloha 10 – 17 Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic Černosolů Příloha 18 – 25 Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností podorničí černosolů Příloha 26 – 27 Snímky pořízené z některých zkoumaných oblastí Obr. 1 Zatravněná půda v okolí Kroměříže Obr.2 Půdní sonda pořízená v Kroměříži Obr. 3 Půdní sonda pořízená v Roštění Obr. 4 Půdní sonda pořízená ve Švábenici Obr. 5 Krajina v okolí Roštění Obr. 6 Pohled na obdělávaná pole v Zahnašovicích

73

Příloha 1 Mapa zájmového území se znázorněním oblastí zkoumání

74

Tab. 11 Hodnoty naměřených vlastností ornic černosolů pro jednotlivé podniky Podnik

Pozemek

Vyškov Rostěnice Vyškov Rousínov Vyškov Švábenice Vyškov Rostěnice Vyškov Rousínov Vyškov Švábenice Vyškov Rostěnice Vyškov Rousínov Vyškov Švábenice Prostějov Tištín Prostějov Olšany Prostějov Určice Prostějov Tištín Prostějov Olšany Prostějov Určice Prostějov Tištín Prostějov Olšany Prostějov Určice Kroměříž Zahnašovice Kroměříž Roštění Kroměříž Kostelec Kroměříž Zahnašovice Kroměříž Roštění Kroměříž Kostelec Kroměříž Zahnašovice Kroměříž Roštění Kroměříž Kostelec Zahnašovice Příhon Zahnašovice Záhoří Zahnašovice Letiště

Příloha 2

Hloubka

Ohr

MKK

RVK

PVK

30min

Vlhkost

Humus

Kvalita

pH/KCl

30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30

1,69 1,14 1,47 1,62 1,39 1,62 1,64 1,69 1,59 1,36 1,44 1,41 1,53 1,20 1,50 1,40 1,43 1,38 1,55 1,62 1,24 1,51 1,56 1,61 1,50 1,52 1,60 1,46 1,41 1,63

36,63 28,79 32,72 36,32 39,12 35,92 36,97 36,30 37,20 36,33 38,25 34,53 35,92 31,10 37,45 35,62 38,97 36,92 35,33 37,23 32,54 33,75 38,63 35,82 36,02 39,78 37,82 37,72 37,58 37,10

27,60 22,25 26,02 28,43 30,40 23,23 30,72 29,40 33,32 26,15 30,98 27,53 28,03 23,28 28,75 27,58 32,30 29,90 27,07 28,82 24,28 24,70 30,38 26,60 30,70 34,95 33,50 31,40 32,00 29,15

39,40 40,80 37,22 43,05 45,67 39,17 39,28 40,57 39,97 45,98 44,07 44,70 41,90 44,43 45,92 40,52 42,77 43,80 40,55 42,30 40,22 38,82 41,53 39,25 38,78 41,80 40,13 41,93 41,28 39,85

37,75 30,10 33,47 37,90 40,72 36,60 37,70 37,63 35,75 38,85 39,73 36,43 37,42 33,57 39,50 36,90 40,17 38,67 36,75 38,53 34,05 35,15 39,50 35,70 36,97 40,32 38,67 38,72 38,55 38,28

25,60 19,65 28,82 25,18 36,47 35,45 36,40 23,53 35,95 25,43 30,35 26,20 29,22 26,88 28,20 33,63 29,52 37,30 29,05 27,48 25,35 28,75 38,00 37,55 35,07 38,18 34,62 35,25 37,15 34,10

2,64 2,64 1,91 2,43 2,90 2,02 2,77 3,00 2,40 1,80 3,33 2,81 2,33 2,40 2,33 2,82 3,28 2,90 2,82 3,30 3,80 2,43 3,18 3,78 2,77 3,31 3,23 1,91 2,02 2,59

0,71 0,71 0,61 0,83 0,87 0,58 1,04 1,11 0,76 0,61 0,87 0,76 0,87 0,87 0,74 1,11 1,26 1,26 0,92 0,87 1,18 0,74 0,87 1,11 0,98 1,11 1,11 0,64 0,49 0,74

6,57 6,88 6,63 6,52 6,96 7,10 6,83 7,02 6,60 6,44 5,73 6,77 6,84 7,27 6,51 6,81 5,98 6,66 5,93 6,22 5,61 6,23 4,87 5,64 6,34 5,52 6,15 6,22 5,42 6,16

75

pH/H2O Vodivost 7,34 7,53 7,08 7,42 7,71 7,62 7,05 7,37 6,97 7,30 6,37 7,34 7,91 7,98 7,15 7,20 6,43 7,16 6,83 6,92 6,46 6,96 5,85 5,90 6,62 5,94 6,45 7,07 6,24 6,93

113,00 200,00 388,00 116,00 202,00 173,00 119,00 130,00 88,00 94,00 239,00 194,00 163,00 188,00 90,00 136,00 97,00 125,00 77,00 162,00 65,00 68,00 69,00 73,00 72,00 57,00 61,00 57,00 60,00 64,00


Pozemek


Příloha 3

KVK

K

Ca

Mg

Nt

P egn.

B

N

G

NG

Pep

Jíl.č.

216,00 224,00 216,00 204,00 226,00 218,00 194,00 204,00 200,00 208,00 217,00 217,00 201,00 194,00 189,00 226,00 226,00 212,00 201,00 229,00 258,00 172,00 232,00 258,00 202,00 250,00 255,00 180,00 179,00 201,00

318,00 220,00 177,00 227,00 720,00 484,00 226,00 641,00 272,00 235,00 285,00 293,00 632,00 385,00 479,00 400,00 948,00 383,00 239,00 269,00 206,00 201,00 217,00 317,00 246,00 272,00 246,00 302,00 281,00 447,00

3454,00 3719,00 3028,00 2797,00 3573,00 3649,00 3213,00 3173,00 2998,00 2826,00 2836,00 2856,00 3067,00 3112,00 3078,00 3268,00 2756,00 3235,00 2856,00 3265,00 3488,00 2996,00 3367,00 3843,00 2787,00 3127,00 3679,00 2691,00 1898,00 2642,00

271,00 266,00 311,00 199,00 276,00 225,00 174,00 256,00 211,00 285,00 316,00 369,00 235,00 338,00 190,00 250,00 273,00 219,00 226,00 267,00 261,00 138,00 229,00 289,00 168,00 296,00 250,00 198,00 161,00 197,00

0,22 0,21 0,19 0,18 0,19 0,16 0,17 0,17 0,14 0,16 0,21 0,17 0,14 0,17 0,18 0,18 0,20 0,18 0,18 0,20 0,22 0,17 0,17 0,22 0,18 0,21 0,17 0,14 0,12 0,14

90,00 73,00 53,00 148,00 173,00 152,00 118,00 27,00 142,00 72,00 113,00 202,00 100,00 256,00 274,00 142,00 159,00 219,00 82,00 86,00 87,00 152,00 55,00 100,00 178,00 80,00 84,00 31,00 89,00 143,00

0,75 0,84 0,71 0,70 0,71 0,90 0,65 0,52 0,69 0,88 0,61 0,86 0,85 0,68 0,60 0,73 0,52 0,66 0,61 0,54 0,54 0,75 0,42 0,77 0,43 0,37 0,39 0,67 0,73 0,62

0,91 1,23 0,87 0,87 0,90 1,12 0,97 1,14 0,90 0,96 0,82 1,02 0,93 1,14 0,73 1,01 0,83 1,00 0,75 0,66 0,70 0,76 0,54 0,81 0,50 0,43 0,72 0,67 0,78 0,84

3,38 2,81 3,44 0,76 4,10 6,08 3,02 1,89 2,74 3,36 5,46 6,26 3,40 4,88 3,11 3,15 2,54 4,38 3,75 2,52 3,13 2,72 3,33 3,58 2,72 2,40 2,53 2,12 2,42 2,44

10,64 9,11 6,36 7,51 9,44 8,65 9,40 8,57 5,92 10,27 11,32 18,33 8,40 17,65 11,14 7,96 5,92 10,07 8,75 6,80 8,88 6,00 4,35 7,17 9,56 5,50 6,48 5,51 5,19 5,33

44,44 68,53 32,54 35,56 44,81 46,87 40,22 27,95 33,73 48,08 28,24 68,81 40,63 41,30 34,13 42,67 34,39 36,63 42,92 38,26 28,34 33,68 34,94 42,88 39,00 45,49 40,54 27,83 30,37 33,77

48,31 51,64 51,64 47,20 48,57 47,76 47,21 46,09 49,98 47,20 47,20 43,87 45,53 48,31 45,53 49,98 47,76 44,42 43,87 50,53 52,75 43,87 45,53 46,09 43,31 46,65 48,87 44,42 34,98 41,09

76


Pozemek


NG/B

Mv

Av

Kap.p.

Nek.p.

%kap

14,19 10,85 8,96 10,73 13,30 9,61 14,46 16,48 8,58 11,67 18,56 21,31 9,88 25,96 18,57 10,90 11,38 15,26 14,34 12,59 16,44 8,00 10,36 9,31 22,23 14,86 16,62 8,22 7,11 8,60

2,77 12,01 4,50 6,73 6,55 3,25 2,31 4,27 2,77 9,65 5,82 10,17 5,98 13,33 8,47 4,90 3,80 6,88 5,22 5,07 7,68 5,07 2,90 3,43 2,76 2,02 2,31 4,21 3,70 2,75

13,80 21,15 8,40 17,87 9,20 3,72 2,88 17,04 4,02 20,55 13,72 18,50 12,68 17,55 17,72 6,89 13,25 6,50 11,50 14,82 14,87 10,07 3,53 1,70 3,71 3,62 5,51 6,68 4,13 5,75

27,60 22,25 26,02 28,43 30,40 23,23 30,72 29,40 33,32 26,15 30,98 27,53 28,03 23,28 28,75 27,58 32,30 29,90 27,07 28,82 24,28 24,70 30,38 26,60 30,70 34,95 33,50 31,40 32,00 29,15

1,65 10,70 3,75 5,15 4,95 2,57 1,58 2,94 4,22 7,13 4,34 8,27 4,48 10,86 6,42 3,62 2,60 5,13 3,80 3,77 6,17 3,67 2,03 3,55 1,81 1,48 1,46 3,21 2,73 1,57

70,05 54,53 69,91 66,04 66,56 59,31 78,21 72,47 83,36 56,87 70,30 61,59 66,90 52,40 62,61 68,07 75,52 68,26 66,76 68,13 60,37 63,63 73,15 67,77 79,16 83,61 83,48 74,89 77,52 73,15

77

Příloha 4 %nekap. delta pH 4,19 26,23 10,08 11,96 10,84 6,56 4,02 7,25 10,56 15,51 9,85 18,50 10,69 24,44 13,98 8,93 6,08 11,71 9,37 8,91 15,34 9,45 4,89 9,04 4,67 3,54 3,64 7,66 6,61 3,94

0,77 0,65 0,45 0,90 0,75 0,52 0,22 0,35 0,37 0,86 0,64 0,57 1,07 0,71 0,64 0,39 0,45 0,50 0,90 0,70 0,85 0,73 0,98 0,26 0,28 0,42 0,30 0,85 0,82 0,77

S

V

%K

%Ca

202,79 213,10 181,22 161,76 219,42 212,98 180,43 195,80 173,92 170,48 174,81 180,38 188,55 192,95 181,48 193,88 184,24 189,25 167,23 191,78 200,80 166,00 192,41 223,66 159,19 187,36 210,45 158,30 115,15 159,48

93,89 95,13 83,90 79,29 97,09 97,70 93,01 95,98 86,96 81,96 80,56 83,12 93,81 99,46 96,02 85,79 81,52 89,27 83,20 83,75 77,83 96,51 82,94 86,69 78,81 74,94 82,53 87,95 64,33 79,34

3,77 2,51 2,10 2,85 8,15 5,68 2,98 8,04 3,48 2,89 3,36 3,45 8,04 5,08 6,48 4,53 10,73 4,62 3,04 3,00 2,04 2,99 2,39 3,14 3,11 2,78 2,47 4,29 4,01 5,69

79,79 82,85 69,95 68,42 78,89 83,53 82,64 77,61 74,80 67,80 65,22 65,68 76,14 80,05 81,27 72,16 60,85 76,14 70,90 71,15 67,46 86,92 72,42 74,33 68,85 62,42 71,99 74,60 52,91 65,59


Pozemek


Příloha 5

%Mg

K/Mg

C

C/N

N/B

G/B

G/N

f

Pep/B

10,33 9,77 11,85 8,03 10,05 8,49 7,38 10,33 8,68 11,28 11,99 14,00 9,62 14,34 8,27 9,10 9,94 8,50 9,25 9,60 8,33 6,60 8,12 9,22 6,85 9,74 8,07 9,05 7,40 8,07

0,36 0,26 0,18 0,35 0,81 0,67 0,40 0,78 0,40 0,26 0,28 0,25 0,84 0,35 0,78 0,50 1,08 0,54 0,33 0,31 0,25 0,45 0,29 0,34 0,46 0,29 0,31 0,47 0,54 0,71

1,53 1,53 1,11 1,41 1,68 1,17 1,61 1,74 1,39 1,04 1,93 1,63 1,35 1,39 1,35 1,64 1,90 1,68 1,64 1,91 2,20 1,41 1,84 2,19 1,61 1,92 1,87 1,11 1,17 1,50

6,96 7,29 5,83 7,83 8,85 7,32 9,45 10,24 9,94 6,53 9,20 9,59 9,65 8,19 7,51 9,09 9,51 9,35 9,09 9,57 10,02 8,29 10,85 9,97 8,93 9,14 11,02 7,91 9,76 10,73

1,21 1,46 1,23 1,24 1,27 1,24 1,49 2,19 1,30 1,09 1,34 1,19 1,09 1,68 1,22 1,38 1,60 1,52 1,23 1,22 1,30 1,01 1,29 1,05 1,16 1,16 1,85 1,00 1,07 1,35

4,51 3,35 4,85 1,09 5,77 6,76 4,65 3,63 3,97 3,82 8,95 7,28 4,00 7,18 5,18 4,32 4,88 6,64 6,15 4,67 5,80 3,63 7,93 4,65 6,33 6,49 6,49 3,16 3,32 3,94

3,71 2,28 3,95 0,87 4,56 5,43 3,11 1,66 3,04 3,50 6,66 6,14 3,66 4,28 4,26 3,12 3,06 4,38 5,00 3,82 4,47 3,58 6,17 4,42 5,44 5,58 3,51 3,16 3,10 2,90

2,59 2,21 1,51 7,95 1,82 1,14 2,09 2,07 1,66 2,80 1,54 2,47 2,26 2,16 2,94 1,83 1,46 1,52 1,90 2,21 2,19 2,18 1,02 1,90 3,02 1,97 1,39 2,60 2,01 1,61

59,25 81,58 45,83 50,80 63,11 52,08 61,88 53,75 48,88 54,64 46,30 80,01 47,80 60,74 56,88 58,45 66,13 55,50 70,36 70,85 52,48 44,91 83,19 55,69 90,70 122,95 103,95 41,54 41,60 54,47

78

Tab. 12 Kritéria hodnocení fyzikálních, chemických a biologických vlastností podorničí černosolů Podnik

Pozemek


Příloha 6

Hloubka

Ohr

MKK

RVK

PVK

30min

Vlhkost

Humus

Kvalita

pH/KCl

60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60

1,48 1,47 1,47 1,60 1,57 1,62 1,60 1,52 1,69 1,48 1,52 1,45 1,60 1,58 1,43 1,50 1,37 1,43 1,65 1,58 1,50 1,63 1,59 1,44 1,71 1,60 1,48 1,59 1,52 1,65

35,37 36,10 33,65 37,90 39,60 35,47 37,70 32,72 33,90 34,27 34,10 34,20 35,85 36,78 37,30 34,50 34,95 36,10 33,62 37,60 34,80 34,85 36,35 37,40 35,45 38,77 37,92 36,50 37,45 36,03

26,97 29,23 26,75 28,67 31,75 28,50 31,97 25,97 29,62 25,85 27,60 27,30 28,40 29,05 28,77 24,28 28,25 28,18 24,17 29,18 34,80 25,93 27,58 29,53 31,97 34,93 31,22 30,40 31,60 26,68

41,10 41,10 37,47 45,65 44,70 38,77 40,82 40,30 36,90 40,75 40,63 40,50 41,60 39,93 46,50 39,10 42,85 41,98 35,63 42,60 39,75 40,45 38,58 42,50 38,05 41,17 41,05 39,70 41,85 39,38

37,15 37,13 34,43 39,90 41,00 36,37 38,55 34,13 34,80 35,75 35,73 35,42 37,18 37,78 36,73 35,80 36,70 37,68 34,57 38,74 35,75 26,60 37,12 38,72 36,42 39,63 38,85 37,45 38,78 36,93

24,10 30,80 30,47 22,82 36,22 32,85 35,70 19,90 31,80 23,82 30,45 29,33 24,25 34,42 19,85 32,15 20,75 35,65 32,20 29,27 27,47 23,85 35,75 37,70 34,40 36,52 36,40 35,37 36,22 33,43

2,08 1,39 1,91 1,78 1,73 1,73 1,94 2,48 1,86 2,10 2,72 2,01 2,28 1,68 1,89 2,12 2,77 2,72 2,07 2,17 3,57 2,46 2,82 3,15 1,89 2,53 2,30 2,02 1,78 2,33

0,92 0,47 0,67 0,87 0,87 0,55 1,18 1,26 0,92 0,83 1,11 0,92 0,92 0,92 0,92 1,18 1,35 1,26 0,98 0,98 1,11 0,87 0,87 1,11 1,18 1,18 1,35 0,64 0,53 0,83

6,50 7,17 6,23 6,74 7,02 6,94 6,38 7,01 6,89 6,51 6,32 6,45 6,87 7,13 6,75 6,81 6,27 6,79 6,12 6,68 5,95 6,48 5,26 5,58 6,32 5,50 6,24 6,06 6,32 5,95

79

pH/H2O Vodivost 7,50 7,70 6,81 7,52 7,83 7,43 7,57 7,88 7,37 7,02 7,20 7,24 7,51 7,91 7,58 7,36 6,79 7,20 7,03 7,23 6,81 7,31 6,12 6,23 7,08 5,93 6,57 6,93 6,54 6,76

76,00 520,00 103,00 120,00 183,00 117,00 94,00 122,00 87,00 98,00 81,00 208,00 94,00 163,00 83,00 129,00 63,00 138,00 67,00 530,00 72,00 82,00 82,00 81,00 77,00 58,00 60,00 56,00 62,00 54,00


Pozemek


Příloha 7

KVK

K

Ca

Mg

Nt

P egn.

B

N

G

NG

Pep

Jíl.č.

228,00 186,00 217,00 218,00 215,00 222,00 190,00 201,00 194,00 180,00 217,00 214,00 213,00 248,00 225,00 205,00 261,00 183,00 196,00 238,00 253,00 201,00 204,00 252,00 208,00 255,00 241,00 208,00 155,00 194,00

166,00 173,00 170,00 424,00 842,00 267,00 246,00 344,00 151,00 170,00 221,00 177,00 548,00 170,00 250,00 254,00 405,00 229,00 173,00 156,00 202,00 254,00 163,00 280,00 183,00 205,00 159,00 298,00 181,00 310,00

3309,00 3027,00 3092,00 3281,00 3133,00 3569,00 3202,00 3260,00 3070,00 2500,00 3050,00 2836,00 3423,00 3613,00 3003,00 3524,00 3073,00 3090,00 2786,00 3651,00 3420,00 3311,00 3344,00 3923,00 3105,00 3257,00 3623,00 2594,00 2187,00 2789,00

235,00 281,00 319,00 210,00 256,00 206,00 203,00 233,00 171,00 333,00 327,00 375,00 232,00 364,00 196,00 250,00 319,00 225,00 202,00 266,00 256,00 145,00 205,00 232,00 168,00 307,00 256,00 205,00 136,00 191,00

0,13 0,17 0,15 0,14 0,14 0,14 0,14 0,13 0,13 0,17 0,16 0,14 0,17 0,14 0,15 0,12 0,14 0,14 0,13 0,20 0,14 0,16 0,15 0,19 0,14 0,13 0,13 0,13 0,12 0,15

27,00 13,00 34,00 73,00 64,00 80,00 41,00 14,00 85,00 105,00 31,00 41,00 195,00 100,00 106,00 45,00 37,00 136,00 32,00 71,00 88,00 164,00 61,00 83,00 102,00 48,00 29,00 30,00 74,00 113,00

0,69 0,52 0,71 0,48 0,43 0,69 0,59 0,51 0,39 0,57 0,61 0,56 0,70 0,65 0,47 0,64 0,45 0,52 0,47 0,55 0,54 0,68 0,55 0,65 0,40 0,41 0,26 0,57 0,45 0,60

0,76 0,73 0,72 0,49 0,62 1,00 0,75 0,82 0,87 0,79 0,63 0,56 0,93 0,86 0,78 0,68 0,74 0,88 0,73 0,55 0,53 0,78 0,55 0,71 0,76 0,42 0,36 0,70 0,58 0,77

1,57 1,95 3,43 1,30 3,16 2,88 1,50 1,17 1,40 2,06 3,09 4,34 1,98 2,46 1,32 2,27 0,97 3,13 2,14 1,12 3,31 2,29 2,59 4,00 1,76 2,20 1,16 2,18 2,70 2,05

2,48 2,34 4,89 3,08 6,26 5,72 3,28 3,36 3,84 2,49 7,33 4,36 6,58 6,28 4,84 4,04 1,42 9,77 4,92 1,55 9,07 5,87 3,90 10,81 4,86 5,22 3,06 4,02 3,20 4,27

42,80 68,70 36,01 21,20 38,36 47,46 33,08 28,31 30,21 50,19 56,67 60,01 30,21 39,10 31,20 42,82 21,84 40,28 60,37 42,17 43,08 31,08 35,55 69,25 30,62 50,75 47,56 29,54 28,09 31,62

51,64 53,86 50,53 49,98 52,20 49,42 49,38 48,87 50,10 47,90 48,31 49,42 47,76 46,65 46,65 46,09 49,42 45,53 46,65 53,21 52,20 44,98 46,09 51,09 43,87 49,42 48,87 45,53 33,32 45,53

80


Pozemek


NG/B

Mv

Av

Kap.p.

Nek.p.

%kap

3,59 4,50 6,89 6,42 14,56 8,29 5,56 6,59 9,85 4,37 12,02 7,79 9,40 9,66 10,30 6,31 3,16 18,79 10,47 2,82 16,80 8,63 7,09 16,63 12,15 12,73 11,77 7,05 7,11 7,12

5,73 5,00 3,82 7,75 5,10 3,30 3,12 7,58 3,00 6,48 6,53 6,30 5,75 3,15 9,20 4,60 7,90 5,88 2,01 5,00 4,95 5,60 2,23 5,10 2,60 2,40 3,13 3,20 4,40 3,35

17,00 10,30 7,00 22,83 8,48 5,92 5,12 20,40 5,10 16,93 10,18 11,17 17,35 5,51 26,65 6,95 22,10 6,33 3,43 13,33 12,28 16,60 2,83 4,80 3,65 4,65 4,65 4,33 5,63 5,95

26,97 29,23 26,75 28,67 31,75 28,50 31,97 25,97 29,62 25,85 27,60 27,30 28,40 29,05 28,77 24,28 28,25 28,18 24,17 29,18 34,80 25,93 27,58 29,53 31,97 34,93 31,22 30,40 31,60 26,68

3,95 3,97 3,04 5,75 3,70 2,40 2,27 6,17 2,10 5,00 4,90 5,08 4,42 2,15 9,77 3,30 6,15 4,30 1,06 3,86 4,00 13,85 1,46 3,78 1,63 1,54 2,20 2,25 3,07 2,45

65,62 71,12 71,39 62,80 71,03 73,51 78,32 64,44 80,27 63,44 67,93 67,41 68,27 72,75 61,87 62,10 65,93 67,13 67,84 68,50 87,55 64,10 71,49 69,48 84,02 84,84 76,05 76,57 75,51 67,75

81

%nekap. delta pH 9,61 9,66 8,11 12,60 8,28 6,19 5,56 15,31 5,69 12,27 12,06 12,54 10,63 5,38 21,01 8,44 14,35 10,24 2,98 9,06 10,06 34,24 3,78 8,89 4,28 3,74 5,36 5,67 7,34 6,22

1,00 0,53 0,58 0,78 0,81 0,49 1,19 0,87 0,48 0,51 0,88 0,79 0,64 0,78 0,83 0,55 0,52 0,41 0,91 0,55 0,86 0,83 0,86 0,65 0,76 0,43 0,33 0,87 0,22 0,81

Příloha 8 S

V

%K

%Ca

188,71 178,60 184,89 191,85 198,94 201,88 182,78 190,65 171,13 156,51 184,76 176,91 203,92 214,60 172,38 202,92 189,96 178,57 160,07 208,07 196,89 183,65 187,91 222,01 173,45 193,04 205,92 153,94 124,95 162,82

82,77 96,02 85,20 88,00 92,53 90,94 96,20 94,85 88,21 86,95 85,14 82,67 95,74 86,53 76,61 98,99 72,78 97,58 81,67 87,42 77,82 91,37 92,11 88,10 83,39 75,70 85,45 74,01 80,62 83,93

1,86 2,38 2,00 4,97 10,02 3,08 3,31 4,38 1,99 2,42 2,60 2,12 6,58 1,75 2,84 3,17 3,97 3,20 2,26 1,68 2,04 3,23 2,04 2,84 2,25 2,06 1,69 3,66 2,99 4,09

72,42 81,21 71,10 75,10 72,72 80,22 84,09 80,93 78,97 69,31 70,14 66,13 80,19 72,70 66,60 85,78 58,75 84,26 70,93 76,55 67,45 82,20 81,80 77,68 74,49 63,74 75,02 62,23 70,41 71,74


Pozemek


Příloha 9

%Mg

K/Mg

C

C/N

N/B

G/B

G/N

f

Pep/B

8,48 12,43 12,10 7,93 9,80 7,64 8,79 9,54 7,25 15,23 12,40 14,42 8,96 12,08 7,17 10,04 10,06 10,12 8,48 9,20 8,33 5,94 8,27 7,58 6,65 9,91 8,74 8,11 7,22 8,10

0,22 0,19 0,17 0,63 1,02 0,40 0,38 0,46 0,27 0,16 0,21 0,15 0,73 0,15 0,40 0,32 0,39 0,32 0,27 0,18 0,25 0,54 0,25 0,38 0,34 0,21 0,19 0,45 0,41 0,50

1,21 0,81 1,11 1,03 1,00 1,00 1,13 1,44 1,08 1,22 1,58 1,17 1,32 0,97 1,10 1,23 1,61 1,58 1,20 1,26 2,07 1,43 1,64 1,83 1,10 1,47 1,33 1,17 1,03 1,35

9,28 4,74 7,39 7,37 7,17 7,17 8,04 11,07 8,30 7,17 9,86 8,33 7,78 6,96 7,31 10,25 11,48 11,27 9,24 6,29 14,79 8,92 10,90 9,62 7,83 11,29 10,26 9,01 8,60 9,01

1,10 1,40 1,01 1,02 1,44 1,45 1,27 1,61 2,23 1,39 1,03 1,00 1,33 1,32 1,66 1,06 1,64 1,69 1,55 1,00 0,98 1,15 1,00 1,09 1,90 1,02 1,38 1,23 1,29 1,28

2,28 3,75 4,83 2,71 7,35 4,17 2,54 2,29 3,59 3,61 5,07 7,75 2,83 3,78 2,81 3,55 2,16 6,02 4,55 2,04 6,13 3,37 4,71 6,15 4,40 5,37 4,46 3,82 6,00 3,42

2,07 2,67 4,76 2,65 5,10 2,88 2,00 1,43 1,61 2,61 4,90 7,75 2,13 2,86 1,69 3,34 1,31 3,56 2,93 2,04 6,25 2,94 4,71 5,63 2,32 5,24 3,22 3,11 4,66 2,66

1,43 0,85 1,41 2,32 1,37 1,37 1,72 1,79 1,23 0,87 2,30 1,00 2,50 1,93 2,21 1,68 0,89 1,84 1,48 1,38 2,79 2,23 1,51 2,47 1,45 2,32 1,91 1,50 0,92 1,62

62,03 132,12 50,72 44,17 89,21 68,78 56,07 55,51 77,46 88,05 92,90 107,16 43,16 60,15 66,38 66,91 48,53 77,46 128,45 76,67 79,78 45,71 64,64 106,54 76,55 123,78 182,92 51,82 62,42 52,70

82

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic černosolů Ohr MKK Stř. hodnota 1,490333333 Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty 0,025309502 Chyba stř. hodnoty Medián 1,505 Medián Modus 1,62 Modus Směr. odchylka 0,138625851 Směr. odchylka Rozptyl výběru 0,019217126 Rozptyl výběru Špičatost 0,36154165 Špičatost Šikmost Šikmost Rozdíl max-min 0,55 Rozdíl max-min Minimum 1,14 Minimum Maximum 1,69 Maximum Součet 44,71 Součet Počet 30 Počet Největší (1) 1,69 Největší (1) Nejmenší (1) 1,14 Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,051763743 Hladina spolehlivosti

Příloha 10 36,146 0,439812029 36,48 35,92 2,408949692 5,803038621 2,107921091 10,99 28,79 39,78 1084,38 30 39,78 28,79 0,899516585

Obsah humusu Stř. hodnota 2,728333333 Chyba stř. hodnoty 0,096797078 Medián 2,77 Modus 2,64 Směr. odchylka 0,530179432 Rozptyl výběru 0,28109023 Špičatost Šikmost 0,137057161 Rozdíl max-min 2 Minimum 1,8 Maximum 3,8 Součet 81,85 Počet 30 Největší (1) 3,8 Nejmenší (1) 1,8 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,19797225

Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti

0,877666667 0,038272115 0,87 0,87 0,209625007 0,043942644 0,202570721 0,77 0,49 1,26 26,33 30 1,26 0,49 0,078275263

K Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

Ca Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti

3109,233333 73,14449066 3095 2856 400,6288749 160503,4954 1,590131619 1945 1898 3843 93277 30 3843 1898 149,5972782

Kvalita humusu

352,2666667 32,65799557 283 272 178,8752085 31996,34023 3,368187105 1,830407506 771 177 948 10568 30 948 177 66,79309957

83

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic černosolů Příloha 11 Respirace s N Respirace s glukózou G Stř. hodnota 0,850333333 Stř. hodnota 3,280666667 Chyba stř. hodnoty 0,034708915 Chyba stř. hodnoty 0,217340209 Medián 0,855 Medián 3,12 Modus 0,87 Modus 2,72 Směr. odchylka 0,190108559 Směr. odchylka 1,190421349 Rozptyl výběru 0,036141264 Rozptyl výběru 1,417102989 Špičatost Špičatost 1,312635109 Šikmost Šikmost 0,892329858 Rozdíl max-min 0,8 Rozdíl max-min 5,5 Minimum 0,43 Minimum 0,76 Maximum 1,23 Maximum 6,26 Součet 25,51 Součet 98,42 Počet 30 Počet 30 Největší (1) 1,23 Největší (1) 6,26 Nejmenší (1) 0,43 Nejmenší (1) 0,76 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,070987702 Hladina spolehlivosti 0,44451063 Minimální vzdušnost Mv Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

5,376 0,536427219 4,7 2,77 2,938132881 8,632624828 0,938851853 1,196894366 11,31 2,02 13,33 161,28 30 13,33 2,02 1,097116832

Delta pH Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

0,622333333 0,042923839 0,645 0,77 0,235103548 0,055273678 -1,057900582 -0,064531844 0,85 0,22 1,07 18,67 30 1,07 0,22 0,087789106

Absolutní vzdušnost Av Stř. hodnota 10,37766667 Chyba stř. hodnoty 1,099978859 Medián 9,635 Modus Směr. odchylka 6,024832339 Rozptyl výběru 36,29860471 Špičatost Šikmost 0,24336452 Rozdíl max-min 19,45 Minimum 1,7 Maximum 21,15 Součet 311,33 Počet 30 Největší (1) 21,15 Nejmenší (1) 1,7 Hladina spolehlivosti 2,249709334 S Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti

84

184,3088898 4,079769106 185,798098 22,34581568 499,3354786 1,869715463 108,5115838 115,1483084 223,6598922 5529,266693 30 223,6598922 115,1483084 8,344064581

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic černosolů Poměr K/Mg C Stř. hodnota 0,461093788 Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty 0,040565283 Chyba stř. hodnoty Medián 0,38260556 Medián Modus Modus Směr. odchylka 0,222185205 Směr. odchylka Rozptyl výběru 0,049366265 Rozptyl výběru Špičatost 0,594182523 Špičatost Šikmost 1,113070679 Šikmost Rozdíl max-min 0,902206062 Rozdíl max-min Minimum 0,176852986 Minimum Maximum 1,079059048 Maximum Součet 13,83281364 Součet Počet 30 Počet Největší (1) 1,079059048 Největší (1) Nejmenší (1) 0,176852986 Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,082965318 Hladina spolehlivosti

Příloha 12 1,582559938 0,056146797 1,606728538 1,531322506 0,307528673 0,094573885 0,137057161 1,160092807 1,044083527 2,204176334 47,47679814 30 2,204176334 1,044083527 0,114833092

Faktor komplex.působení (f) Stř. hodnota 2,200200456 Chyba stř. hodnoty 0,218103171 Medián 2,037735442 Modus Směr. odchylka 1,194600264 Rozptyl výběru 1,427069792 Špičatost 19,5604096 Šikmost 4,035787549 Rozdíl max-min 6,934679689 Minimum 1,016016016 Maximum 7,950695705 Součet 66,00601367 Počet 30 Největší (1) 7,950695705 Nejmenší (1) 1,016016016 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,446071063

Dostupnost N z org.l. Pep/B Stř. hodnota 62,54323452 Chyba stř. hodnoty 3,431528334 Medián 56,28582251 Modus Směr. odchylka 18,79525475 Rozptyl výběru 353,2616013 Špičatost 2,804606794 Šikmost 1,617684957 Rozdíl max-min 81,40863251 Minimum 41,53731343 Maximum 122,9459459 Součet 1876,297036 Počet 30 Největší (1) 122,9459459 Nejmenší (1) 41,53731343 Hladina spolehlivosti 7,018263361

% Ca Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

% Mg Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti

72,77722074 1,392922673 72,98819368 7,629351689 58,20700719 0,216542663 -0,368839629 34,00824699 52,9109379 86,91918489 2183,316622 30 86,91918489 52,9109379 2,848846697

85

9,408907888 0,336995526 9,161933041 1,845800514 3,406979539 1,351016927 1,098646763 7,736151933 6,603502728 14,33965466 282,2672367 30 14,33965466 6,603502728 0,689233229

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic černosolů RVK PVK Stř. hodnota 28,64733333 Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty 0,584461031 Chyba stř. hodnoty Medián 28,785 Medián Modus Modus Směr. odchylka 3,201224909 Směr. odchylka Rozptyl výběru 10,24784092 Rozptyl výběru Špičatost -0,451150749 Špičatost Šikmost -0,172490655 Šikmost Rozdíl max-min 12,7 Rozdíl max-min Minimum 22,25 Minimum Maximum 34,95 Maximum Součet 859,42 Součet Počet 30 Počet Největší (1) 34,95 Největší (1) Nejmenší (1) 22,25 Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%) 1,195357008 Hladina spolehlivosti pH/KCl

Příloha 13 41,522 0,425300543 41,04 2,32946701 5,426416552 -0,608255618 0,450673451 8,76 37,22 45,98 1245,66 30 45,98 37,22 0,869837264

pH/H2O

Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

6,347666667 0,103585917 6,475 6,22 0,567363432 0,321901264 0,103804887 -0,674682622 2,4 4,87 7,27 190,43 30 7,27 4,87 0,211856984

Mg Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

244,8 9,908129717 250 250 54,26906149 2945,131034 -0,21199506 0,13805233 231 138 369 7344 30 369 138 20,26440029

86


6,97 0,10396728 7,06 7,34 0,569452247 0,324275862 -0,439264247 -0,353698567 2,13 5,85 7,98 209,1 30 7,98 5,85 0,212636961

Nt Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti

0,178 0,004780227 0,18 0,17 0,026182384 0,000685517 -0,368748372 -0,173896787 0,1 0,12 0,22 5,34 30 0,22 0,12 0,009776663

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic černosolů Příloha 14 Respirace s N a G Respirace s peptonem Pep. Stř. hodnota 8,539333333 Stř. hodnota 39,585 Chyba stř. hodnoty 0,586396542 Chyba stř. hodnoty 1,79760759 Medián 8,485 Medián 38,63 Modus 5,92 Modus Směr. odchylka 3,211826136 Směr. odchylka 9,845902263 Rozptyl výběru 10,31582713 Rozptyl výběru 96,94179138 Špičatost 3,486947185 Špičatost 3,559348562 Šikmost 1,64361741 Šikmost 1,643943317 Rozdíl max-min 13,98 Rozdíl max-min 40,98 Minimum 4,35 Minimum 27,83 Maximum 18,33 Maximum 68,81 Součet 256,18 Součet 1187,55 Počet 30 Počet 30 Největší (1) 18,33 Největší (1) 68,81 Nejmenší (1) 4,35 Nejmenší (1) 27,83 Hladina spolehlivosti (95,0%) 1,199315571 Hladina spolehlivosti 3,676520271 Kapilární póry Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%) V Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

Nekapilární póry 28,64733333 0,584461031 28,785


3,201224909 10,24784092 -0,451150749 -0,172490655 12,7 22,25 34,95 859,42 30 34,95 22,25 1,195357008

%K Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti

86,44225181 1,489380386 84,84323175 8,157672342 66,54761804 0,224158476 -0,366116296 35,13262397 64,32866392 99,46128789 2593,267554 30 99,46128789 64,32866392 3,046124868

87

4,187 0,455024857 3,71 2,492273785 6,211428621 1,605888005 1,330707408 9,4 1,46 10,86 125,61 30 10,86 1,46 0,930630312

4,256123187 0,389585535 3,406131036 2,133847854 4,553306665 1,84087939 1,506443618 8,686037476 2,04207062 10,7281081 127,6836956 30 10,7281081 2,04207062 0,796791872

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic černosolů Příloha 15 Poměr C/N Nedostatek využitel.dus.N/B Stř. hodnota 8,920412393 Stř. hodnota 1,314788078 Chyba stř. hodnoty 0,237469986 Chyba stř. hodnoty 0,046762909 Medián 9,17025743 Medián 1,243650794 Modus 9,287393658 Modus Směr. odchylka 1,300676683 Směr. odchylka 0,256130999 Rozptyl výběru 1,691759834 Rozptyl výběru 0,065603089 Špičatost -0,204241583 Špičatost 3,881503326 Šikmost -0,582036412 Šikmost 1,725832364 Rozdíl max-min 5,189888875 Rozdíl max-min 1,192307692 Minimum 5,830992795 Minimum 1 Maximum 11,02088167 Maximum 2,192307692 Součet 267,6123718 Součet 39,44364235 Počet 30 Počet 30 Největší (1) 11,02088167 Největší (1) 2,192307692 Nejmenší (1) 5,830992795 Nejmenší (1) 1 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,485680648 Hladina spolehlivosti 0,095640885 Nedostatek org.látek G/B Stř. hodnota 5,111255695 Chyba stř. hodnoty 0,306978932 Medián 4,755868545 Modus Směr. odchylka 1,681392859 Rozptyl výběru 2,827081946 Špičatost 0,163237723 Šikmost 0,128882105 Rozdíl max-min 7,865105386 Minimum 1,085714286 Maximum 8,950819672 Součet 153,3376709 Počet 30 Největší (1) 8,950819672 Nejmenší (1) 1,085714286 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,627842402

Fyz.poměr N a C G/N Stř. hodnota 3,961326463 Chyba stř. hodnoty 0,239881248 Medián 3,766233766 Modus Směr. odchylka 1,313883708 Rozptyl výběru 1,726290399 Špičatost 0,198612185 Šikmost 0,021028067 Rozdíl max-min 5,784973367 Minimum 0,873563218 Maximum 6,658536585 Součet 118,8397939 Počet 30 Největší (1) 6,658536585 Nejmenší (1) 0,873563218 Hladina spolehlivosti 0,490612232

% kap. Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

% nekap. Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti

69,15235735 1,504642558 70,19861394 8,241266701 67,91847683 -0,390343784 -0,032535069 31,21541116 52,39702903 83,61244019 2074,57072 30 83,61244019 52,39702903 3,077339514

88

9,94803061 1,031531493 9,20786636 5,649930672 31,9217166 2,103227343 1,396489744 22,68482034 3,540669856 26,2254902 298,4409183 30 26,2254902 3,540669856 2,109718753

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic černosolů Příloha 16 30 min. Vlhkost okamžitá Stř. hodnota 37,335 Stř. hodnota 31,14433333 Chyba stř. hodnoty 0,428903641 Chyba stř. hodnoty 0,945791487 Medián 37,725 Medián 29,935 Modus 39,5 Modus Směr. odchylka 2,349201992 Směr. odchylka 5,18031332 Rozptyl výběru 5,51875 Rozptyl výběru 26,83564609 Špičatost 1,802799169 Špičatost -1,051073043 Šikmost -1,162010261 Šikmost -0,255469519 Rozdíl max-min 10,62 Rozdíl max-min 18,53 Minimum 30,1 Minimum 19,65 Maximum 40,72 Maximum 38,18 Součet 1120,05 Součet 934,33 Počet 30 Počet 30 Největší (1) 40,72 Největší (1) 38,18 Nejmenší (1) 30,1 Nejmenší (1) 19,65 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,877206427 Hladina spolehlivosti 1,934360755 Vodivost

KVK


124,6666667 13,19180635 105 57 72,25449912 5220,712644 4,822556519 1,859091413 331 57 388 3740 30 388 57 26,98027297


P egn. Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

122,6666667 11,22613262 106,5 152 61,4880607 3780,781609 0,260530747 0,750587279 247 27 274 3680 30 274 27 22,96001886

Bazální respirace Stř. hodnota 0,656666667 Chyba stř. hodnoty 0,026393718 Medián 0,675 Modus 0,75 Směr. odchylka 0,144564348 Rozptyl výběru 0,020898851 Špičatost -0,491377198 Šikmost -0,299460043 Rozdíl max-min 0,53 Minimum 0,37 Maximum 0,9 Součet 19,7 Počet 30 Největší (1) 0,9 Nejmenší (1) 0,37 Hladina spolehlivosti 0,053981214

89

213,6333333 4,10003738 214 226 22,45682959 504,3091954 -0,132578212 0,379662788 86 172 258 6409 30 258 172 8,385517855

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem. a bio. vlastností ornic černosolů Příloha 17 Obsah jílnatých částic Stabilita org.látek NG/B Stř. hodnota 46,672 Stř. hodnota 13,31110987 Chyba stř. hodnoty 0,641315709 Chyba stř. hodnoty 0,851338258 Medián 47,2 Medián 12,13152357 Modus 47,2 Modus Směr. odchylka 3,512630805 Směr. odchylka 4,662971682 Rozptyl výběru 12,33857517 Rozptyl výběru 21,7433049 Špičatost 3,10634134 Špičatost 0,516824679 Šikmost 1,086832768 Šikmost 0,94564375 Rozdíl max-min 17,77 Rozdíl max-min 18,84629331 Minimum 34,98 Minimum 7,109589041 Maximum 52,75 Maximum 25,95588235 Součet 1400,16 Součet 399,333296 Počet 30 Počet 30 Největší (1) 52,75 Největší (1) 25,95588235 Nejmenší (1) 34,98 Nejmenší (1) 7,109589041 Hladina spolehlivosti Hladina spolehlivosti (95,0%) 1,311637879 (95,0%) 1,741182215

90

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem a bio. vlastostí podorničí černosolů Ohr MKK Stř. hodnota 1,544 Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty 0,015511212 Chyba stř. hodnoty Medián 1,545 Medián Modus 1,6 Modus Směr. odchylka 0,084958408 Směr. odchylka Rozptyl výběru 0,007217931 Rozptyl výběru Špičatost -0,752455953 Špičatost Šikmost 0,009413223 Šikmost Rozdíl max-min 0,34 Rozdíl max-min Minimum 1,37 Minimum Maximum 1,71 Maximum Součet 46,32 Součet Počet 30 Počet Největší (1) 1,71 Největší (1) Nejmenší (1) 1,37 Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,03172399 Hladina spolehlivosti Obsah humusu Stř. hodnota 2,209333333 Chyba stř. hodnoty 0,087183165 Medián 2,09 Modus 1,78 Směr. odchylka 0,47752186 Rozptyl výběru 0,228027126 Špičatost 1,035604321 Šikmost 0,96381219 Rozdíl max-min 2,18 Minimum 1,39 Maximum 3,57 Součet 66,28 Počet 30 Největší (1) 3,57 Nejmenší (1) 1,39 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,17830959


K Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

Ca Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti

Příloha 18 35,90666667 0,309222731 35,94 36,1 1,69368265 2,86856092 -0,62666467 0,194525575 6,88 32,72 39,6 1077,2 30 39,6 32,72 0,632431486

Kvalita humusu

259,0333333 26,25885656 213 170 143,8256807 20685,82644 9,021734763 2,736107649 691 151 842 7771 30 842 151 53,70539099

91

0,958333333 0,042903483 0,92 0,92 0,234992052 0,055221264 -0,399597584 -0,277735881 0,88 0,47 1,35 28,75 30 1,35 0,47 0,087747473

3168,166667 67,47164723 3167,5 369,5574318 136572,6954 0,764569592 -0,519935179 1736 2187 3923 95045 30 3923 2187 137,9950108

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem a bio. vlastostí podorničí černosolů Příloha 19 Respirace s N Respirace s glukózou G Stř. hodnota 0,701666667 Stř. hodnota 2,249333333 Chyba stř. hodnoty 0,027148308 Chyba stř. hodnoty 0,160096906 Medián 0,73 Medián 2,16 Modus 0,76 Modus Směr. odchylka 0,148697409 Směr. odchylka 0,876886865 Rozptyl výběru 0,02211092 Rozptyl výběru 0,768930575 Špičatost -0,038695859 Špičatost -0,21918461 Šikmost -0,361893947 Šikmost 0,575172555 Rozdíl max-min 0,64 Rozdíl max-min 3,37 Minimum 0,36 Minimum 0,97 Maximum 1 Maximum 4,34 Součet 21,05 Součet 67,48 Počet 30 Počet 30 Největší (1) 1 Největší (1) 4,34 Nejmenší (1) 0,36 Nejmenší (1) 0,97 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,055524524 Hladina spolehlivosti 0,327434932 Minimální vzdušnost Mv Stř. hodnota 4,805333333 Chyba stř. hodnoty 0,342333686 Medián 4,975 Modus 5 Směr. odchylka 1,87503882 Rozptyl výběru 3,515770575 Špičatost -0,462701243 Šikmost 0,464509022 Rozdíl max-min 7,19 Minimum 2,01 Maximum 9,2 Součet 144,16 Počet 30 Největší (1) 9,2 Nejmenší (1) 2,01 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,700150991

Absolutní vzdušnost Av Stř. hodnota 10,24833333 Chyba stř. hodnoty 1,228249674 Medián 6,975 Modus 4,65 Směr. odchylka 6,727400524 Rozptyl výběru 45,25791782 Špičatost -0,214145735 Šikmost 0,954836422 Rozdíl max-min 23,82 Minimum 2,83 Maximum 26,65 Součet 307,45 Počet 30 Největší (1) 26,65 Nejmenší (1) 2,83 Hladina spolehlivosti 2,512052602

Delta pH Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

S Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti

0,690666667 0,039757695 0,77 0,87 0,217761865 0,04742023 -0,244086721 -0,094219952 0,97 0,22 1,19 20,72 30 1,19 0,22 0,081313616

92

184,7554513 3,6890286 186,4009403 20,20564179 408,2679603 1,4037827 -0,777487963 97,05995038 124,9543082 222,0142586 5542,663538 30 222,0142586 124,9543082 7,544910529

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem a bio. vlastostí podorničí černosolů Poměr K/Mg C Stř. hodnota 0,350808639 Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty 0,035520845 Chyba stř. hodnoty Medián 0,31598977 Medián Modus Modus Směr. odchylka 0,19455568 Směr. odchylka Rozptyl výběru 0,037851913 Rozptyl výběru Špičatost 3,834323591 Špičatost Šikmost 1,69942547 Šikmost Rozdíl max-min 0,876922221 Rozdíl max-min Minimum 0,145126613 Minimum Maximum 1,022048833 Maximum Součet 10,52425917 Součet Počet 30 Počet Největší (1) 1,022048833 Největší (1) Nejmenší (1) 0,145126613 Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,072648284 Hladina spolehlivosti

Příloha 20 1,281515855 0,050570281 1,212296984 1,032482599 0,276984837 0,0767206 1,035604321 0,96381219 1,26450116 0,806264501 2,070765661 38,44547564 30 2,070765661 0,806264501 0,103427836

Faktor komplex.působení (f) Stř. hodnota 1,67696585 Chyba stř. hodnoty 0,097334355 Medián 1,564425686 Modus Směr. odchylka 0,53312222 Rozptyl výběru 0,284219301 Špičatost -0,735458761 Šikmost 0,25360852 Rozdíl max-min 1,937088282 Minimum 0,854794521 Maximum 2,791882802 Součet 50,30897549 Počet 30 Největší (1) 2,791882802 Nejmenší (1) 0,854794521 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,199071105

Dostupnost N z org.l. Pep/B Stř. hodnota 77,95829469 Chyba stř. hodnoty 5,80954863 Medián 67,84442935 Modus 77,46153846 Směr. odchylka 31,82020833 Rozptyl výběru 1012,525658 Špičatost 2,834872001 Šikmost 1,558435026 Rozdíl max-min 139,7659341 Minimum 43,15714286 Maximum 182,9230769 Součet 2338,748841 Počet 30 Největší (1) 182,9230769 Nejmenší (1) 43,15714286 Hladina spolehlivosti 11,88186088

30 min. vlhkost Stř. hodnota 36,72633333 Chyba stř. hodnoty 0,46577225 Medián 37,025 Modus 35,75 Směr. odchylka 2,551139682 Rozptyl výběru 6,508313678 Špičatost 7,898997156 Šikmost -2,032684706 Rozdíl max-min 14,4 Minimum 26,6 Maximum 41 Součet 1101,79 Počet 30 Největší (1) 41 Nejmenší (1) 26,6 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,952611199

Vlhkost okamžitá Stř. hodnota 30,46366667 Chyba stř. hodnoty 1,020461185 Medián 31,975 Modus 36,22 Směr. odchylka 5,589296102 Rozptyl výběru 31,24023092 Špičatost -0,924528652 Šikmost -0,62037343 Rozdíl max-min 17,85 Minimum 19,85 Maximum 37,7 Součet 913,91 Počet 30 Největší (1) 37,7 Nejmenší (1) 19,85 Hladina spolehlivosti 2,087077433

93

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem a bio. vlastostí podorničí černosolů RVK PVK Stř. hodnota 28,83666667 Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty 0,485638419 Chyba stř. hodnoty Medián 28,585 Medián Modus 31,97 Modus Směr. odchylka 2,659951171 Směr. odchylka Rozptyl výběru 7,07534023 Rozptyl výběru Špičatost 0,215278706 Špičatost Šikmost 0,508844758 Šikmost Rozdíl max-min 10,76 Rozdíl max-min Minimum 24,17 Minimum Maximum 34,93 Maximum Součet 865,1 Součet Počet 30 Počet Největší (1) 34,93 Největší (1) Nejmenší (1) 24,17 Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,993242076 Hladina spolehlivosti pH/KCl

Příloha 21 40,712 0,432775963 40,69 41,1 2,370411575 5,618851034 0,834020941 0,384929768 10,87 35,63 46,5 1221,36 30 46,5 35,63 0,885126215

pH/H2O


6,441333333 0,087908957 6,465 6,32 0,481497186 0,23183954 0,095657199 -0,638383786 1,91 5,26 7,17 193,24 30 7,17 5,26 0,179794001


Mg Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

243,4666667 11,32200922 232,5 256 62,01319845 3845,636782 -0,410122724 0,450221045 239 136 375 7304 30 375 136 23,15610851

Nt Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti

94

7,132 0,09305591 7,215 6,81 0,509688208 0,259782069 -0,036384769 -0,628330154 1,98 5,93 7,91 213,96 30 7,91 5,93 0,190320702

0,145666667 0,003480102 0,14 0,14 0,019061305 0,000363333 1,487654876 1,250540914 0,08 0,12 0,2 4,37 30 0,2 0,12 0,007117608

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem a bio. vlastostí podorničí černosolů Příloha 22 Respirace s N a G Respirace s peptonem Pep. Stř. hodnota 4,770333333 Stř. hodnota 40,60433333 Chyba stř. hodnoty 0,415494853 Chyba stř. hodnoty 2,346174469 Medián 4,315 Medián 38,73 Modus Modus 30,21 Směr. odchylka 2,275759037 Směr. odchylka 12,85052681 Rozptyl výběru 5,179079195 Rozptyl výběru 165,1360392 Špičatost 0,964270152 Špičatost -0,118163889 Šikmost 1,018697259 Šikmost 0,732437284 Rozdíl max-min 9,39 Rozdíl max-min 48,05 Minimum 1,42 Minimum 21,2 Maximum 10,81 Maximum 69,25 Součet 143,11 Součet 1218,13 Počet 30 Počet 30 Největší (1) 10,81 Největší (1) 69,25 Nejmenší (1) 1,42 Nejmenší (1) 21,2 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,849782377 Hladina spolehlivosti 4,798465497 Kapilární póry Stř. hodnota 28,83666667 Chyba stř. hodnoty 0,485638419 Medián 28,585 Modus 31,97 Směr. odchylka 2,659951171 Rozptyl výběru 7,07534023 Špičatost 0,215278706 Šikmost 0,508844758 Rozdíl max-min 10,76 Minimum 24,17 Maximum 34,93 Součet 865,1 Počet 30 Největší (1) 34,93 Nejmenší (1) 24,17 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,993242076

Nekapilární póry Stř. hodnota 3,985666667 Chyba stř. hodnoty 0,475174423 Medián 3,74 Modus Směr. odchylka 2,6026375 Rozptyl výběru 6,773721954 Špičatost 6,731861498 Šikmost 2,253635621 Rozdíl max-min 12,79 Minimum 1,06 Maximum 13,85 Součet 119,57 Počet 30 Největší (1) 13,85 Nejmenší (1) 1,06 Hladina spolehlivosti 0,971840799

V Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

%K Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti

86,64296439 1,303988099 86,73915631 7,142236964 51,01154885 -0,67317542 -0,148077741 26,2053845 72,78027344 98,98565793 2599,288932 30 98,98565793 72,78027344 2,666955072

95

3,115406062 0,310934503 2,723202418 1,703058412 2,900407954 9,02559846 2,694822351 8,339685128 1,676373874 10,016059 93,46218187 30 10,016059 1,676373874 0,635932453

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem a bio. vlastostí podorničí černosolů Příloha 23 Poměr C/N Nedostatek využ.dus.N/B Stř. hodnota 8,889577211 Stř. hodnota 1,318457072 Chyba stř. hodnoty 0,36306597 Chyba stř. hodnoty 0,055638162 Medián 8,761117556 Medián 1,286111111 Modus 7,167716274 Modus 1 Směr. odchylka 1,988594214 Směr. odchylka 0,304742766 Rozptyl výběru 3,95450695 Rozptyl výběru 0,092868154 Špičatost 1,46847917 Špičatost 1,318181975 Šikmost 0,701918192 Šikmost 1,099378769 Rozdíl max-min 10,04845093 Rozdíl max-min 1,249287749 Minimum 4,74273236 Minimum 0,981481481 Maximum 14,79118329 Maximum 2,230769231 Součet 266,6873163 Součet 39,55371217 Počet 30 Počet 30 Největší (1) 14,79118329 Největší (1) 2,230769231 Nejmenší (1) 4,74273236 Nejmenší (1) 0,981481481 Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,742553272 Hladina spolehlivosti 0,113792817 Vodivost

KVK


125,3333333 20,98567291 85 94 114,9432644 13211,95402 9,131722778 3,05637372 476 54 530 3760 30 530 54 42,92051964


P egn. Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

70,73333333 8,002288945 67,5 41 43,83034167 1921,098851 1,045211755 1,028447132 182 13 195 2122 30 195 13 16,36651831

Bazální respirace Stř. hodnota 0,543666667 Chyba stř. hodnoty 0,019974025 Medián 0,55 Modus 0,69 Směr. odchylka 0,109402242 Rozptyl výběru 0,011968851 Špičatost -0,027331398 Šikmost -0,420650818 Rozdíl max-min 0,45 Minimum 0,26 Maximum 0,71 Součet 16,31 Počet 30 Největší (1) 0,71 Nejmenší (1) 0,26 Hladina spolehlivosti 0,040851468

96

214,0666667 4,599583523 213,5 217 25,19295651 634,6850575 -0,15925067 0,051140447 106 155 261 6422 30 261 155 9,407204419

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem a bio. vlastostí podorničí černosolů Příloha 24 Obsah jílnatých částic Stabilita org.látek NG/B Stř. hodnota 48,149 Stř. hodnota 8,946476596 Chyba stř. hodnoty 0,69316886 Chyba stř. hodnoty 0,748467693 Medián 48,87 Medián 8,037784679 Modus 49,42 Modus Směr. odchylka 3,79664221 Směr. odchylka 4,099526391 Rozptyl výběru 14,41449207 Rozptyl výběru 16,80611663 Špičatost 7,184337651 Špičatost 0,062217189 Šikmost -1,956331887 Šikmost 0,712745522 Rozdíl max-min 20,54 Rozdíl max-min 15,97027972 Minimum 33,32 Minimum 2,818181818 Maximum 53,86 Maximum 18,78846154 Součet 1444,47 Součet 268,3942979 Počet 30 Počet 30 Největší (1) 53,86 Největší (1) 18,78846154 Nejmenší (1) 33,32 Nejmenší (1) 2,818181818 Hladina spolehlivosti (95,0%) 1,417689479 Hladina spolehlivosti 1,530788289 % kap. Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%) % Ca Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti (95,0%)

% nekap. 70,9676146 1,253663108 68,99000276


6,866595635 47,15013562 0,119506796 0,860815253 25,67620207 61,87096774 87,54716981 2129,028438 30 87,54716981 61,87096774 2,56402891

% Mg Stř. hodnota Chyba stř. hodnoty Medián Modus Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Rozdíl max-min Minimum Maximum Součet Počet Největší (1) Nejmenší (1) Hladina spolehlivosti

74,16144654 1,273952945 73,60273862 6,97772765 48,68868316 -0,598526224 -0,244587068 27,02743285 58,75222735 85,77966019 2224,843396 30 85,77966019 58,75222735 2,605526286

97

9,652110412 1,11536585 8,667007673 6,109110358 37,32122936 8,566411111 2,49273623 31,26478118 2,97502105 34,23980222 289,5633124 30 34,23980222 2,97502105 2,281179263

9,366111789 0,407664544 8,768155212 2,232870669 4,985711423 0,770802141 1,05102168 9,288946215 5,937391233 15,22633745 280,9833537 30 15,22633745 5,937391233 0,833767598

Tabulky statistického vyhodnocení fyz., chem a bio. vlastostí podorničí černosolů Příloha 25 Nedostatek org.látek G/B Fyziologický poměr dusíku a uhlíku G/N Stř. hodnota 4,183500755 Stř. hodnota 3,367221497 Chyba stř. hodnoty 0,27865024 Chyba stř. hodnoty 0,287314126 Medián 3,804588394 Medián 2,905753425 Modus Modus Směr. odchylka 1,52623022 Směr. odchylka 1,573684278 Rozptyl výběru 2,329378684 Rozptyl výběru 2,476482206 0,202032588 Špičatost Špičatost 0,566393769 Šikmost 0,630108638 Šikmost 0,986711367 Rozdíl max-min 5,713636364 Rozdíl max-min 6,439189189 Minimum 2,036363636 Minimum 1,310810811 Maximum 7,75 Maximum 7,75 Součet 125,5050226 Součet 101,0166449 Počet 30 Počet 30 Největší (1) 7,75 Největší (1) 7,75 Nejmenší (1) 2,036363636 Nejmenší (1) 1,310810811 Hladina spolehlivosti Hladina spolehlivosti (95,0%) 0,569903722 (95,0%) 0,587623358

98

Příloha 26 Snímky pořízené z některých zkoumaných oblastí

Obr. 1 Zatravněná půda v okolí Kroměříže Obr.2 Půdní sonda pořízená v Kroměříži

Obr. 3 Půdní sonda pořízená v Roštění

Obr. 4 Půdní sonda pořízená ve Švábenici

Příloha 27 Snímky pořízené z některých zkoumaných oblastí

Obr. 5 Krajina v okolí Roštění

Obr. 6 Pohled na obdělávaná pole v Zahnašovicích

100

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin (AF)

Recommend Documents