MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI
SOUDOBÝ MĚSTSKÝ PARK – FUNKCE FORMA A VIZE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Ing. Lucie Poláčková, Ph.D.
Marek Skala
LEDNICE 2014
Ústav zahradní a krajinářské architektury
Rozsah práce: cca 50 stran
Akademický rok: 2012/2013
Seznam odborné literatury:
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Zpracovatel:
Marek Skala
Studijní program:
Zahradní a krajinářská architektura
Obor:
Zahradní a krajinářská architektura
Název tématu:
Soudobý městský park – funkce, forma a vize
Zásady pro vypracování: 1. Shromážděte a prostudujte dostupnou literaturu k problematice městského parku. 2. Popište proměny přístupu k tvorbě městského parku v průběhu historie. 3. Zkoumejte fenomén městského parku v kontextu dnešních nároků na funkce a jejich formální naplnění, určete a definujte hlavní aspekty tvorby soudobého městského parku. Předložte příklady vizionářských tvůrčích přístupů k tématu a postihněte jejich obecný přesah pro soudobou zahradně architektonickou tvorbu. Práci doplňte adekvátní obrazovou dokumentací. 4. Formulujte východiska pro soudobou zahradně architektonickou tvorbu tohoto typu veřejného městského prostoru. 5. Získané poznatky uplatněte při tvorbě zahradně architektonického návrhu soudobého městského parku.
1. HODONICKÝ, P. Městský park v 21. Století. Diplomová práce. MZLU v Brně, 2003. 2. SLÁNSKÝ, K. Problematika obnovy městských parků. Diplomová práce. MZLU v Brně, 2000. 3. OTRUBA, I. Zahradní architektura : tvorba zahrad a parků. 1. vyd. Brno: Era, 2002. 355 s. ISBN 80-86517-13-6. 4. MOSTAEDI, A. Landscape design today. Bercelona: Linksbooks, 2003. 175 s. ISBN 8489861-97-8. 5. HOLDEN, R. New landscape design. London: Laurence King, 2003. 192 s. ISBN 185669-290-6. 6. Periodika ERA, TOPOS, Landscape Architecture. Další literatura bude upřesněna při konzultacích.
Datum zadání bakalářské práce:
prosinec 2010
Termín odevzdání bakalářské práce:
červen 2014
Marek Skala Autor práce
Ing. Lucie Poláčková Vedoucí práce
prof. Ing. Jiří Damec, CSc. Vedoucí ústavu
doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D. Děkan ZF MENDELU
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem práci Soudobý městský park – funkce, forma, vize vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že na mojí práci se vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne:…………….
…………………………………….. podpis
Poděkování
Mé poděkování patří především vedoucí bakalářské práce Ing. Lucii Poláčkové, Ph.D. za věcné připomínky a praktické rady během celého procesu tvorby práce. Dále pak Ing. Ivaně Vrbické, vedoucí odboru životního prostředí na Městském úřadu v České Třebové za ochotu a poskytnutí podkladů a informací o modelovém území. V neposlední řadě velké díky patří mé rodině za podporu při celém studiu.
Obsah 1.
Úvod ......................................................................................................................................................... 8
8.
Metodika práce ...................................................................................................................................... 36
2.
Cíl práce .................................................................................................................................................... 8
9.
Diskuse ................................................................................................................................................... 37
3.
Historie a pojem městský park ................................................................................................................. 9
10.
Závěr ...................................................................................................................................................... 37
3.1
Pojem městský park ............................................................................................................................. 9
11.
Seznam použitých zdrojů ....................................................................................................................... 38
3.2
Historie městských parků ................................................................................................................... 10
11.1
Literatura ............................................................................................................................................ 38
Aspekty tvorby - Dnešní trendy ..............................................................................................................15
11.2
Přednášky ........................................................................................................................................... 38
Ekologie .............................................................................................................................................. 15
11.3
Internetové zdroje .............................................................................................................................. 39
4. 4.1
4.1.1
Zelená infrastruktura...................................................................................................................15
11.4
Mapové podklady ............................................................................................................................... 39
4.1.2
Doprava ve městech....................................................................................................................16
11.5
Zdroje obrázků ................................................................................................................................... 40
4.1.3
Hospodaření s vodou ..................................................................................................................17
4.2
Design a vlastní tvorba návrhu ............................................................................................................18
4.3
Sociologické hledisko ..........................................................................................................................19
4.4
Návaznost na okolní krajinu ................................................................................................................19
4.5
Přírodě podobné vegetační prvky .......................................................................................................20
5.
12.
Přílohy .................................................................................................................................................... 41
Funkce městského parku........................................................................................................................23 5.1
Rekreace ..............................................................................................................................................23
5.2
Setkávání, sociabilita ...........................................................................................................................24
5.3
Životní prostření ..................................................................................................................................24
5.4
Umění ..................................................................................................................................................25
6.
Příklady soudobých realizací ..................................................................................................................28 6.1
Tarot Garden – Garavicchio ................................................................................................................28
6.2
Landschaft park - Emscher Park ..........................................................................................................29
6.3
Klášterní zahrady Litomyšl ..................................................................................................................30
7.
Praktická část – Návrh městského parku Benátky .................................................................................32 7.1
Obecné informace, lokalizace .............................................................................................................32
7.2
Popis zájmového území.......................................................................................................................32
7.3
Popis návrhu řešení .............................................................................................................................33
7.3.1
Kompoziční členění parku ...........................................................................................................33
7.3.2
Komentář autora práce ...............................................................................................................35
5
Seznam obrázků 1.
Vyobrazení Arkádské krajiny: Thomas Cole – Arcadian or Pastoral State .............................................10
31.
Christian Moeller – Mojo ...................................................................................................................... 26
2.
Historický plán Birkenhead park – Joseph Paxton ................................................................................11
32.
Pablo Picasso – The Public Chicago ....................................................................................................... 26
3.
Plán na přestavbu Paříže podle G. E. Haussmanna ...............................................................................11
33.
Arne Quinze – The Sequence, Belgium a Burning man ........................................................................ 27
4.
Plán parku Buttes-Chaumont z roku 1888 ............................................................................................12
34.
Herní artefakty – Tereza Damcová, Plzeň ............................................................................................. 27
5.
Central park, Manhattan – porovnání v roce 1862 a 2004 ...................................................................12
35.
Tarot Garden – realizace ........................................................................................................................ 28
6.
Nicollet Mall - Serpentinová ulice .........................................................................................................13
36.
Tarot Garden – Celkový pohled na kompozici ....................................................................................... 28
7.
Central Park, New York – schéma .........................................................................................................13
37.
Tarot Garden – detaily (podloubí, atelier) ............................................................................................. 28
8.
Schéma systému parků, Minneapolis.....................................................................................................13
38.
Landschaft park – plán .......................................................................................................................... 30
9.
Grosse U – Stuttgart – letecký pohled ...................................................................................................14
39.
Landschaft park – Piazza Metallica ....................................................................................................... 30
10.
Parc Citöen – půdorys ...........................................................................................................................14
40.
Landschaft park – Noční pohled ........................................................................................................... 30
11.
Francouzská národní knihovna – vnitřní prostor ..................................................................................14
41.
Klášterní zahrady – před a po rekonstrukci .......................................................................................... 31
12.
Schéma udržitelného rozvoje podle Agendy 21 .....................................................................................15
42.
Klášterní zahrady – půdorys .................................................................................................................. 31
13.
Chicago - Systém zeleně navržený v roce 1909 a současný stav ...........................................................16
43.
Klášterní zahrady – vodní prvek ............................................................................................................ 31
14.
Cyklostezka ve městě New York ............................................................................................................16
44.
Poloha řešené plochy v rámci města Česká Třebová, Ortofoto ............................................................ 32
15.
Budování a schéma umělého ramene řeky jako ochrana před povodněmi .........................................17
45.
Poloha řešené plochy v rámci města Česká Třebová, Územní plán ...................................................... 32
16.
River Walk dnes .....................................................................................................................................17
17.
Vulcania – řezopohled ...........................................................................................................................20
18.
Vulcania – pohled z letadla ....................................................................................................................20
19.
Vulcania – Vchod a hlavní budova .........................................................................................................20
20.
Přírodě podobné vegetační prvky kolem cest .......................................................................................21
21.
Přírodě podobné vegetační prvky – kontrast ........................................................................................21
22.
Přírodě podobné vegetační prvky – zimní aspekt .................................................................................21
23.
Highline před rekonstrukcí ....................................................................................................................22
24.
Highline – realizace, výsadba vegetace .................................................................................................22
25.
Highline dnes .........................................................................................................................................22
26.
Ukázka grafického znázornění aktivních a pasivních parků – Portland, Oregon ...................................23
27.
Znázornění druhů rekreace pomocí piktogramů – jednoduché značení ..............................................23
28.
Světlo jako umělecký prvek – Luzinterruptus: radioactive kontrol, Hamburg, Německo .....................25
29.
Hydraulophone – Ontario Science Centre .............................................................................................25
30.
Daan Roosegaarde - Crystal ..................................................................................................................26
6
Abstrakt
Abstract
Bakalářská práce se zabývá problematikou městského parku se zaměřením na
The bachelor thesis deals with the city park with focus on contemporary demands. It
soudobé nároky. Vyhodnocuje aspekty tvorby úspěšného veřejného parku. Zároveň shrnuje
evaluates aspects of a successful public park. Thesis also summarizes the features and
funkce a kvality, které by měl současný městský park splňovat, aby uspokojil nároky všech
qualities that present urban park should have in order to satisfy the demands of various
potencionálních skupin návštěvníků. Cílem práce je na základě získaných znalostí
groups of potential visitors. Aim of the thesis is to apply contemporary trends and visions to
a nápadů aplikovat soudobé trendy a vize na modelovém území Benátky v České Třebové.
study area of Benátky in Česká Třebová based on acquired knowledge and own ideas.
Klíčová slova
Key words
Soudobý městský park, veřejný park, funkce a aspekty parku, 21. století, ekologie
Contemporary city park, public park, functions and aspects of park, 21th century, ecology
7
1. Úvod
2. Cíl práce
Soudobý městský park, jímž se tato bakalářská práce zabývá, by měl splňovat mnoho
Práce má dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická se sestává z literární
požadavků, ve kterým není v dnešní době snadné vyhovět. Fenomén městský park se snaží
rešerše doporučené a vlastní literatury a ostatních zdrojů. Tato část se věnuje stručnému
skloubit krajinu, přírodu spolu s městským prostorem a nejen to. Nejdůležitějšími faktory
historickému vývoji městských parků. Zabývá se především aspekty tvorby a zároveň
a zároveň protipóly jsou člověk a příroda. Park by měl splňovat mnoho požadavků daných
tendencemi a směry, kterými se současná tvorba vydává. Zahrnuje také formální naplnění
nejen odborníky v oboru, ekology, architekty, urbanisty ale především běžnými uživateli.
městského parku. Trendy jsou demonstrovány na příkladech úspěšných soudobých
Park má představovat oázu klidu, odpočinku nebo a zároveň místo pro pasivní i aktivní
realizací.
formy odpočinku. V 19. století zažila společnost asi největší rozmach v oblasti parků a městské zeleně. Města poničená industrializací a celkově činností člověka zoufale potřebovala revitalizaci
Praktickou část tvoří návrh parku v oblasti Benátky ve městě Česká Třebová. V návrhu jsou použity znalosti nabyté studiem odborné literatury, z vlastního pozorování navštívených soudobých realizací a také terénním průzkumem a pozorováním na daném území.
a nové zelené plochy, které přinesou do městských ploch nový způsob využití než jen stavbu továren a velkých výrobních závodů. Převážně krajinářské parky tvořené spíše pro pasivní formu odpočinku se však rychle začaly měnit a mít nové formy využití. Také se postupně více propojovaly s městem. Přestaly být pouze uzavřenými plochami s uměle tvořenými výhledy do krajiny a přírody, ale přiznávají přítomnost města ve svém okolí. Spojení volné krajiny a města se stala neodmyslitelnou součástí života obyvatel. Postupně parky začaly sloužit nejen pro ukojení touhy po přírodě, procházení a promenády ale i pro aktivní odpočinek. Formují se okruhy pro jízdu na koni, běh a později pro nejrůznější sportovní vyžití. Parky se stávají i místem pro nejrůznější formy umění a vzdělání. Postupem času ale vznikají jiné problémy, než jen nápor veřejnosti. V dnešní době mnoho lidí vyhledává parky právě kvůli sportovním aktivitám, které mohou provozovat v příjemném prostředí. To ale není vše, co by měl soudobý park návštěvníkům poskytnout. Nesmí se stát pouhou kulisou, kterou lidé procházejí bez povšimnutí. Odpočinek ve stínu stromů, sport s přáteli, hry a interaktivní prvky pro děti, romantický piknik, meditace u zurčící vody, trendy v umění, vzdělávání, ekologie a mnoho dalších společenských i individuálních aktivit a prvků by měl park v dnešní době návštěvníkům nabídnout.
8
3. Historie a pojem městský park
hlavní charakteristikou je kompozice zeleně. Městské parky jsou charakterizovány volnou výsadbou a střídáním otevřených trávníkových ploch, stromových solitér a kompaktnějších
3.1 Pojem městský park
výsadeb dřevin. Zeleň je doplněná o vodní prvky, mobiliář a zařízení pro rekreaci (Šilhánová, 2003; Šilhánová, 2006)
CHTĚL BYCH SE NA NĚKOLIK DNÍ OBRÁTIT ZÁDY KE SVĚTU TOVÁREN, OBCHODŮ A ÚŘADŮ A PRCHNOUT NA NĚJAKÉ MÍSTO, KDE BYCH SMĚL LENOŠIT. CHTĚL BYCH SE POTULOVAT A DÍVAT SE, JAK SI DĚTI HRAJÍ, POSLOUCHAT, JAK SPOLU ROZMLOUVAJÍ PTÁCI, DOCELA TIŠE SEDĚT A DÍVAT SE NA ŘEKU. CHTĚL BYCH SE PROCHÁZET PO ZAHRADĚ A HRÁT SI S HOLUBY, TRHAT KVĚTINY A JÍST OVOCE. CHTĚL BYCH TIŠE SEDĚT, DÍVAT SE DO ZRCADLA A BAVIT SE SÁM SE SEBOU. CHTĚL BYCH SPÁT, OPRAVDU SE VYSPAT. PAK BYCH SE CHTĚL KOUPAT A NECHAT SE UNÁŠET VODOU. DOPŘEJ MI, ABYCH MOHL LENOŠIT. (Pereira, 1991)
Parky jsou místa, kde vegetace, země, voda a technické prvky jsou komponovány tak, že jednotlivé prvky získávají nový význam. Bez představivosti jsou parky pouze chabou dekorací, bezvýznamnou fasádou. Zvláště pro lidi, kteří se nedokážou rozhlídnout kolem sebe. Parky jsou nejumělečtějšími prvky tvorby zahradního architekta. (Baljon, 1992) Ať už více či méně tyto definice jsou exaktní nebo naopak abstraktní, tak se shodnou v několika aspektech, které budou dále v práci řešeny a rozvíjeny. Jedná se především o plochu parku, celkový design a uchopení prostoru, vegetační složku a v neposlední řadě také sociální aspekt. Další důležitým faktorem, který není výše zmiňovaný, ale dnes hraje
Slovo park z etymologického hlediska, může mít několik významů. Např. v angličtině
velikou roli, je ekologie a udržitelnost daného prostoru.
z 13. století toto slovo značilo uzavřenou plochu pro lov zvěře. Z francouzského parc může znamenat oplocený les, oboru nebo sad. Je zajímavé, že všechny původy slova mají něco společného s oplocením a určitou uzavřeností, což není dnes asi první věc, která by nás při slově park napadla. Oxfordský slovník definuje park jako rozlehlou veřejnou zahradu nebo plochu, sloužící k rekreaci. „Park, jako ucelený útvar zeleně, je nedílnou součástí urbánní struktury sídla nebo jeho části. Je zpravidla veřejně přístupný a není rozhodující jeho plošný rozsah. Důležitý je jeho obsah a funkce.“ (Otruba, 2002) Parky jsou kulturní systémy, které stojí mezi dvěma protipóly: otevřená krajina a město. Rozvoj parků je součástí vzrůstající urbanizace. Park doplňuje město a samozřejmě se musí řídit jeho kodexy a kulturními pravidly. Park není ani město, ani příroda. Jako když básník dodá běžně používaným slovům nový význam. Jako když smícháme červenou se zelenou a utvoří se bílá. Město a příroda se zasnoubí v ideálním vztahu. Tento vztah se během vývoje mění a spolu s ním i sociální koncepce. V současnosti v tomto vztahu vládne spíše město. Dynamický celek: živý, bohatý na kontrasty, pluralitní i kolektivní, veřejný a někdy monumentální. (Baljon, 1992) Městský park můžeme definovat jako okrasný, rekreační pozemek se zelení. Je to nejtypičtější plocha zeleně ve městě, tento prostor má převážně rekreační funkci. Jeho 9
3.2 Historie městských parků
1. Vyobrazení Arkádské krajiny: Thomas Cole – Arcadian or Pastoral State
V historickém přehledu je uveden vývoj městských parků v historii lidstva. Od prvopočátků veřejných prostor, které měly úplně jiné funkce než v dnešních dobách. Změnou prošel nejen samotný vzhled parků, ale i celková myšlenka, účel a genius loci. První náznaky shromažďování lidí a úprav zemského povrchu, která nesloužila pouze pro obživu nebo obydlí bychom mohli datovat už v 5. tisíciletí př. n. l. v megalitických kulturách. V těchto kulturách byly stavěny kromlechy z menhirů, které sloužily jako místo pro shromažďování a vykonávání náboženských rituálů a obřadů. Byly to vůbec první stavby, které vymezovaly v krajině prostor k nějakým aktivitám, což byl první krok k vytvoření veřejného prostranství. V období starověku již byly budovány zahrady i parky s různými sportovišti, nebo například lázněmi. V Řecku, Římě i Pompejích již byly budovány zahrady a parky, které byly přístupné i pro veřejnost. Ve všech těchto kulturách se zahrady a krajina upravovala do podob svých vlastních archetypů, jako byl ráj nebo bájná Arkádská krajina 1. Tyto prostory sloužily především pro odpočinek a rozjímání. (Damec, 2011b)
Městské parky jsou dnes zcela jistě ovlivňovány také italskou a francouzskou zahradou už od období renesance. V těchto dobách parky sloužily především k vycházkám, zábavě a světským radovánkám vůbec. Veřejný park jako takový ovšem vzniká až v 19. století. V tomto období se lidé začínají stěhovat do velkých měst a s tím vznikají
V Číně první literární popis již skutečné zahrady najdeme v Knize písní (Shih Ching)
i potřebná místa k odpočinku. Industrializace zasahuje i do urbanistického členění města,
z období kolem čtvrtého století př. n. l. Hovoří jak o velkolepém krajinářském projektu
které se začíná členit do různých zón. Obytné prostory, doprava, průmyslové zóny.
výstavby kultovních teras dávných hrdinů, jako krále Wen Chou, tak i o zahradě plné
(Damec, 2011)
užitných stromů, jimiž zde byly vrby, duby, buky a moruše. (Hendrych, 2005)
Jako první byla pro veřejnost zpřístupněna Tiergarten v Berlině roku 1649. Měla sloužit pro
Další sbírka básní Písně z Ch'u' ze stejné doby napovídá o již vysoce rozvinuté tradici
tzv. pleasure strolling – příjemné procházení. První plánování podobných ploch je známé
zahradního designu. Tato sbírka popisuje spojení zahrad ještě s prastarými šamanskými
z druhé poloviny 17. století. Byly to plány pro vytvoření promenády v Moorfields v Londýne
kulty. Šamani se zde snaží vyléčit umírajícího krále a přesvědčují ho o návratu do
s osázení ulice Chamars v Besaconu. V 18. století se už promenády osázené stromy šířily
zahradního pavilónu, kde ho očekávají u lože překrásné lehkonohé princezny. Hovoří také
po celé Evropě. Po Velké francouzské revoluci v letech 1789–1799 byly některé pozemky
o galeriích provoněných svěžím vánkem s vůní orchidejí, o meandrujících potůčcích
královské a církevní pozemky otevřeny veřejnosti. Ve většině parků byly potřeba podstatné
a pávech na jejich březích, o záhonu kvetoucích ibišků. Jsou zde popisovány loggie, kryté
změny, když se měly přeměnit z královských zahrad a loveckých rezervací na veřejný park
pergoly, pavilóny nad střechami paláce a líbezné pohledy na romanticky se vinoucí břehy
sloužící pro větší množství lidí. Ale Jardin du Luxembourx a Jardin des Tuileries, dva
jezera s kvetoucími lotosy. Nad tím vším se zvedají strmé terasy, odkud král může spatřit
nejoblíbenější Pařížské parky, bylo velice snadné přeměnit ze zámeckých zahrad na
všechnu tu krásu v zahradě pod ním, a odkud se otevírají dlouhé pohledy na panorama
veřejný park. Královna Kateřina Medicejská nechala v Jardin des Tuileries postavit palác
vzdálených kopců. Tento popis se dobře hodí na mnohé zahrady zakládané o celá staletí
Louvre. V parku je dodnes, i když mnoha různými způsoby, znatelné původní rozvržení
později, i na některé dodnes dochované kompozice historické. (Hendrych, 2005)
parterů, které navrhl André Le Notre (1613–1700). (Garvin, 2011)
10
Od počátku 18. století byly postupně i v Londýně otevírány parky veřejnosti. Angličan J. C. Loudon poprvé použil termín public garden – veřejná zahrada, zaměnitelný taktéž s termínem public park, public walk
nebo promenade. Regent’s Park, Richmond Park
a Hyde Park se postupně staly neodmyslitelnou součástí Londýna. Termín centrální park, jako součást vybavení města použil jako první Walter Benjamin. Pro Regent’s Park je typická geometrie v kontrastu s volnou krajinou. Často se používaly zdobné detaily jako mobiliář, exotické rostliny a podobné prvky. První zahradou, která splňovala ideály, jenž definoval Loudon, bylo Derby Arboretum. Sbírková zahrada, ve které byl poprvé použitý styl gardenesque. Dvě hlavní cesty lemují meandrující pěšiny a okolí dotváří umělé pahorky. První veřejný park byl založený v Liverpoolu roku 1843. Birkenhead Park navrhl Joseph Paxton2, který se ho snažil uzpůsobit novým požadavkům městského veřejného parku. Vyřešil důmyslně problém tento dosavadní tvorby parků. Ty byly často v místech bažin nebo s jinými nehostinnými podmínkami. Paxton toto využil a utvořil dvě jezera ohraničená 10 m vysokými osázenými kopci. Nové zvlněné cesty nabízely nové pohledy. 2. Historický plán Birkenhead park – Joseph Paxton ↑
Další novou myšlenkou byla tzv. winter garden se kterou přišel v polovině 19. století. Bylo to spojení idey parku s využitím po celý rok a za každého počasí. (Hodonický, 2003) Významným počinem jak v tvorbě parků, tak v urbanismu a zahradní architektuře byla přestavba Paříže za vlády Napoleona III. (první polovina 19. století) podle Barona G. E. Haussmanna3. Jeho návrhy byly od začátku velice kontroverzní, ale účinné. S rostoucím městem stoupala i jeho populace,
které musela být přizpůsobena
i infrastruktura města. Jeho přeměna stála na čtyřech pilířích: přeměna dvou obrovských Královských pozemků ve veřejné regionální parky, založení tří parků pro přilehlé čtvrtě, vytvoření 24 „náměstí“, které se stanou „sousedskými“ parky a vytvoření cestní sítě lemované stromy. Regionální parky jsou The Bios de Boulogne (850 ha) na západě města a Bois de Vincennes (100 ha) na východě, které disponují rozlehlými otevřenými, lesnatými plochami a dlouhmi promenádami. Tři oblastní parky jsou Parc Monceau (8 ha) s novým stylem dekorativního zahradnictví, Parc des Buttes-Chaumont4 (25 ha) postavený na místě bývalého travertinového lomu a Parc Mountsouris (15 ha). Náměstí o velikosti do 3 ha měla sloužit jako snadno dostupná místa k potkávání lidí ze sousedství, sezení, chůzi, hrám. Haussmann přeměnil město ze středověkého na sofistikované, moderní, prostupné věčně 3. Plán na přestavbu Paříže podle G. E. Haussmanna ↑
rostoucí hlavní město. (Garvin, 2011)
11
Další z významných realizací byl vítězný návrh na Central park na ostrově Manhattan5. Vypracoval ho Frederick Law Olmsted a Calvert Vaux. Park byl otevřený v roce 1859. Tento projekt doslova předstihl svoji dobu. Stal se oázou klidu a plně fungujícím prvkem přírody v zastavěné aglomeraci města. Bohatý program parku na ploše 360 ha se vyznačuje naprostou izolovaností od města. Je pojednán v romantickém stylu a inspirován anglickou krajinou, kam Olmsted cestoval. V plánu7 bylo jasně definováno mnoho pravidel:
Silnice, které protínají park, budou zapuštěny pod hlavní úroveň tolik, aby je cestní síť parku překlenula pomocí mostů bez změny nivelety a změny směru.
Výsadby na okrajích parku – belts vymezují jeho prostor, tvoří optickou a protihlukovou bariéru a oddělují park od městské pravidelné zástavby.
Pohledy a výhledy do přírodních scén a scenérií vytvoří kontrast ke strohé městské zástavbě.
Hlavní promenáda, tvořená šestiřadou alejí zakončenou italskou terasou a fontánou, bude místem, kde se lidé budou moci procházet, setkávat a zdravit.
Dlouhé
zvlněné
kočárové
cesty
budou
zdrojem
požitku
a
potěšení
z nekonečných projížděk. Vzniknou dlouhé zvlněné cesty pro kočáry a koně.
4. Plán parku Buttes-Chaumont z roku 1888
Vinoucí se serpentinové cesty různých svažitostí a délek vzniknou pro zdravý trénink chůze a příjemné prožitky z přírodních motivů.
Vzniknou široké otevřené plochy s dobře udržovaným trávníkem pro přehlídky a slavnostní pochody pěších pluků.
Budou vytvořena hřiště, letní domy, kavárny a restaurace pro pasivní rekreaci a celá řada ploch pro rekreaci aktivní.
Velká jezera slouží pro projížďky na loďkách, zajímavé pohledy a zimní bruslení.
Květinové zahrady a arboretum jsou tu pro ty, kteří se chtějí seznámit se stromy a keři v jejich prostředí.
(Wilhelmová, 2011)
5. Central park, Manhattan – porovnání v roce 1862 a 2004 ↑
12
Harmonie umělého a přirozeného prostoru je hlavní charakteristikou tohoto místa. Rozlehlé trávníky a nepravidelné cesty modelované křivkami, vodní plochy měkkých tvarů Postupem času byl park přetvářen podle soudobých nároků uživatelů. V 80. letech přibylo například Metropolitní muzeum, skleníky a vybavení pro sportovní aktivity, například tenisové kurty. V druhé polovině 19. století se lidé opět obrací k přírodě a snaží se ji přinést zpět do měst. Městská zeleň se propojuje s parky a ty se propojují s okolní přírodou. (Damec, 2006) V první polovině 20. století byl scénář vývoje odlišný. Nedostatek práce vedlo k úpadku mnoha Evropských parků. Postupně se měnily požadavky na rekreaci a pro některé se staly parky zdrojem nových myšlenek, zejména negativních. Louise Aragon řekl o Parc des Buttes-Chaumont: „Jedná se o bláznivou kreaci zrozenou v architektově hlavě, jejíž inspirací je konflikt, který mezi sebou vedou ekonomické problémy Paříže a básník Jean Jacques Rousseau. Park přechovává povědomí města v tomto mikrokosmu labyrintních cest a objímajících se párů, plném tisíců soch jako na hřbitově s jezery osvětlenými elektrickými měsíci. “. To nebylo překážkou pro vzniku prvního německého veřejného parku – Stadtpark, který se stal perfektním prostředím pro lidský život, chrám meditace v srdci metropole. Následovalo otevření parku například v Amsterdamu – Bos
6. Nicollet Mall - Serpentinová ulice ↑ 7. Central Park, New York – schéma → 8.Schéma systému parků, Minneapolis↓
park. Byl úspěšně navržen jako sportovní areál s jezerem pro vodní sporty, ostrovy, přírodními rezervacemi, zábavními oblastmi a kultivovanou lesní krajinou. Stal se modelem pro řadu nových parků v druhé polovině 20. Století. (Hodonický, 2003) Pionýrským projektem Lawrence Halprina, prosazujícím formy zahrady do uličního prostoru města, omezující dopravu organickým trasováním vozovky a zobytňují její prostředí prvky vody, vegetace a výtvarného umění, je Nicollet Mall6 v Mineapolis ve státě Minnesota z roku 1967. Jeho významným počinem je také koncept Sekvence veřejných prostorů8 v Portlanu ve státě Oregon. Po druhé světové válce některá města v Evropě spolu obnovou zástavby plánovat zároveň parkové systémy. Příkladem ideálního pojetí systému městské zeleně by mohlo být město Stuttgart. V něm byl systém parků Grosse U – Velké U9 programově vytvářený v rámci tří zemských BUGA a jedné mezinárodní IGA výstavy od 60. do 90. let. Tento systém obklopuje jádro města a propojuje ho s okolní krajinou. V Paříži se stalo významným počinem prodloužení diametru až na La Défense tak, jak tuto osu města vytyčil už sám Le Nôtre. Její začátek tvoří originální skleněná pyramida v Louvre
13
Vyrůstající z vodních zrcadel. Pyramida je pouze špička ledovce, která skrývá podzemní infrastrukturu, jen umožnila rehabilitaci zahrad Tuilerries. Osa pokračuje přes náměstí svornosti, kolem Vítězného oblouku a alejí na Champs Elysseé a vrcholí až za Seinou v protažení osy provázené sekvencemi zahrad Dana Koley až do samotného středu La Défense, administrativního centra na betonové desce. Inspiraci klasické francouzské zahrady můžeme zřetelně sledovat na dalších realizacích budovaných od 80. let až do konce 20. století. Silný vliv můžeme vidět v realizaci Bernarda Tschumi Park 3. tisíciletí La Villete, Park Citröen v části Paříže zvané Saint-Cloud v místě bývalé továrny Citröen se stal skvělým objevným prototypem, který inspiroval a ovlivnil formu stereotypu evropské krajinářské architektonické tvorby přelomu století a tisíciletí. Ten je postaven na kompozičních principech, ty zavedl již Le Notre. Nově a soudobě rozvíjí Francouzské tradiční pojetí práce s terénem, vodou, vegetací a architekturou. Základ kompozice je postaven na kontrastu velkolepě postaveného rozlehlého prostoru k řetězci intimních tematických zahrad – outdoor rooms. Vidíme zde typické kompoziční prvky jako hlavní, 9. Grosse U – Stuttgart – letecký pohled ↑ 10. Parc Citöen – půdorys ← 11. Francouzská národní knihovna – vnitřní prostor ↓
podélné i diagonální osy, vodní zrcadlo a vodní střiky. To vše ovšem v novém pojetí. Významným prostorem z konce 20. století je také prostor Francouzské národní knihovny, který navrhl Dominik Perrault. Výsledkem jeho návrhu je harmonický celek, kde se prostory zahrad a staveb vzájemně doplňují, podmiňují a prolínají. (Damec, 2011a) I když bylo 20. století poznamenáno dvěma světovými válkami, tak bylo toto století počátkem odlišného vnímání člověka ve vztahu k zahradě, přírodě, krajině a prostředí. Nastala zásadní změna v myšlení a dalším vývoji města, související s hledáním volné cesty k přírodě, které se sice čas od času zmítalo mezi uměním a primitivní naivitou, ale přesto postupně vytvářelo základy k začlenění nového oboru ekologie do kontextu všeho dění a všech procesů, včetně architektury a umění. To na přelomu tisíciletí umožnilo v nejvyspělejších zemích Evropy, především v Německu a Francii, uplatnění tvůrčích konceptů krajinářské architektury, vedoucích k zásadním změnám kvality života ve městě. (Damec, 2011a)
14
4. Aspekty tvorby - Dnešní trendy
Koncept udržitelnosti, tak jak ho města aplikují, má široký záběr; spotřeba energie a emise jsou jen jedny z mála řešených problémů. Dalšími klíčovými oblastmi jsou průmyslová produkce, zásobování energií a vodou, odpadové hospodářství a řízení
4.1 Ekologie
dopravy. Doprava je zvláště důležitou položkou na zeleném účetním listu, protože je zodpovědná za mohutnou spotřebu energie a z toho vyplývající silné znečištění a uhlíkové
Ekologizace veškerých prvků je dnes velkým trendem. Obce i jednotliví lidé si začínají
emise. (Gehl , 2012)
uvědomovat, že z platnety Země nemůžeme do nekonečna pouze čerpat bez důsledků a vzrůstá snaha o trvale udržitelný rozvoj. Není to trendem pouze v oblasti navrhování vegetačních prvků, ale také v oblasti designu, dopravy, urbanismu i ostatních.
4.1.1 Zelená infrastruktura
Vytváření provázaného systému parků a otevřených prostor je zjevně výhodnější, než vytváření samostatných parků v izolaci. Samotný park, bez ohledu na to, jak je velký a jak dobře navržen, nemůže poskytovat občanům prospěšné vlivy přírody. Propojení musí fungovat jak mezi parky, tak mezi parkem a sousední obytnou čtvrtí. Rekreační a společenské hodnoty městských parků jsou všem dobře známy. Nicméně propojení parků, tzv. greenways, říční koridory a jiné zachovalé nebo obnovené prvky společně tvoří propojený systém zeleně. Ten poskytuje mnohem větší přínos pro lidi, volně žijící živočichy a dokonce i ekonomiku. Pomáhá také spojovat lidi a celé čtvrti. Poskytuje prostory pro cvičení, které mohou čelit dnešním generačním problémům, jako je obezita nebo cukrovka. 12.Schéma udržitelného rozvoje podle Agendy 21
Zvyšuje emocionální pohodu tím, že přináší „přírodu“ do blízkosti obyvatel. Síť parků může také poskytnout cesty pro volně žijící živočichy, kteří se mohou pohybovat z jedné oblasti do druhé a tím získávají větší prostor pro život. Tím mohou být podpořeny základní ekologické
Koncepce udržitelného rozvoje (trvale udržitelného rozvoje) představuje alternativní model vývoje společnosti oproti dominující industriální ekonomice. Odráží přirozené environmentální limity hospodářského růstu; politiky na této koncepci založené prosazují uvedení hospodářského a společenského vývoje do souladu s kapacitami ekosystémů, se zachováním přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro nynější i příští generace. Klasická definice ze zprávy Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj (tzv. Zpráva Brundtlandové) z r. 1987 zní takto: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby
funkce společenstev. Také je lépe chráněna a podporována biodiverzita. Obnovování přirozené ekologické komunity, strategické propojování městských zelených ploch s okolními přírodními porosty, lesy a mokřady, to vše pomáhá chránit přirozenou biologickou rozmanitost a hlavně ekologickou stabilitu. Stejně tak je nutné předvídat metropolitní růst a rozvoj urbanizovaného prostředí. Podle něj je třeba navrhovat a stavět silniční sítě a další druhy infrastruktury tak, aby spolu s růstem města byla chráněna i městská zelená infrastruktura. (Benedict & McMahon, 2002)
současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích, a aniž by se to dělo na úkor jiných národů.“. (MŽP ČR, 2012)
15
Systémem zeleně je již od přelomu 20. století známé například Americké město Chicago. Představitelé města si již tehdy uvědomili, že je potřeba se zajímat o plochy kolem centra města, které nejsou zatím zastavěné. Tehdy vznikla idea regionálních lesů později rozvinutých v parkový systém. Ten navrhl Daniel Burnham. Ten vymyslel a nakreslil Plan of Chicago13, kde doporučoval vytvoření 20 200 ha ploch parkového systému. Burnham řekl: „Čas ochránit tyto plochy je právě v současnosti dokud je scenérie poměrně nenarušená. Každý rok selhání nebo váhání povede ke klesání příležitostí pro tyto účely.“. V roce 1913 byly vládou schválené plochy k ochraně a uchování přírodních lesů s jejich původní faunou a florou v jejich původním stavu pro potěšení, rekreaci a vzdělávání veřejnosti. Postupem času se vytvářely suburbánní čtvrti. Burnhaimova vize metropolitního parkového systému se stala skutečností. V roce 2009 bylo v Chicagu téměř 30 000 ha parkových ploch. V dnešní době ovšem už tyto plochy nejsou pouze zelenou plochou, ale slouží k nejrůznějším typům rekreace. (Garvin, 2011)
4.1.2 Doprava ve městech
Řešení dopravy a infrastruktura cestní sítě je pro obyvatele klíčovým prvkem ve městech. Město musí být dostatečně prostupné a musí unést kapacitu všech
13. Chicago - Systém zeleně navržený v roce 1909 a současný stav ↑
přemísťujících se lidí. Obzvláště v hodinách dopravní špičky bývají ucpané silnice kolonami
14. Cyklostezka ve městě New York ↓
aut. Proto je stále vyvíjena snaha o vytváření cestních sítí, které umožní pohodlný a rychlý přesun a které jsou zároveň šetrné k životnímu prostředí. Těmto kritériím vyhovuje pěší a cyklistická doprava14. Pěší a cyklistická doprava využívá méně zdrojů a dopad na životní prostředí je menší než u jiných forem dopravy. Uživatelé šetří energii, a navíc je tento druh dopravy laciný, tichý a čistý. Jízda na kole je nejefektivnější, protože při porovnání s chůzí je možné dosáhnout třikrát delší vzdálenosti při stejném výdeji energie. Pěší a cyklistická doprava městský prostor nezahltí. Chodci mají velmi skromné požadavky: dva chodníky o šířce 3,5 metru nebo ulice pro pěší o šíři sedmi metrů zvládnou 20 000 lidí za hodinu. Dvě cyklostezky široké dva metry postačí pro 10 000 cyklistů za hodinu. Parkování pro deset kol představuje jedno obvyklé parkovací místo pro automobil. (Gehl , 2012)
16
Hromadná doprava není pro životní prostředí úplně nezávadná, avšak je stále šetrnější než osobní automobily. Města se snaží nakupovat novější a novější dopravní prostředky, které jsou k životnímu prostředí šetrné. Evropská unie vyhlašuje různé soutěže na podporu rozvoje měst v této sekci. Jsou to např. Evropská cena za týden mobility, Evropská cena za veřejnou dopravu, Evropská cena za zelené stezky atd. Nové druhy hromadné dopravy jsou nazývány jako tzv. zelená městská doprava. Aby strategie mohla nést označení zelená, musí účinně plnit určité ekologické a bezpečnostní cíle, a to nejen krátkodobě. Je vymezena těmito kritérii:
musí být ekonomicky stimulující pro změnu chování, spotřeby, výroby a zavádění inovací,
získaný užitek musí odpovídat vynaloženým nákladům,
musí být flexibilní (nikdo by neměl být zklamán),
musí být proveditelná v rámci daných administrativních, právních a politických podmínek,
15. Budování a schéma umělého ramene řeky jako ochrana před povodněmi ↑
musí mít nízký nebo žádný dopad na hospodářské aktivity a na sociální stabilitu
16. River Walk dnes ↓
(Děti Země, 1996)
a spravedlnost.
4.1.3 Hospodaření s vodou
Voda a hospodaření s ní je jedním z největších témat, která se v dnešní době řeší. Špatně vybudované systémy pro odvádění vody z města, které vodu pouze odvedou pryč a nezadrží ji, se stávají velkým problémem. Zelené plochy pomáhají vodu zadržovat a při správně navržených systémech zeleně mohou zadržovat velké množství dešťové vody a tím pomáhat při ochraně před povodněmi. Zároveň voda ze střech může být ve městech zachycována, filtrována, nebo transportována na jiná místa a sloužit k různým účelům. V dřívějších dobách byla zejména v intravilánech koryta upravována do geometrických tvarů, zpevňována dlažbami a různými konstrukcemi. To vše z důvodu stability břehů, zvětšování
kapacity
průtoku
a
zmenšování
prostoru
niv
na
úkor
zástavby.
Paradoxně ačkoliv byly všechny tyto úpravy prováděny jako ochrana před povodněmi,
17
tak v mnoha případech je tomu naopak. Snaha získat plochu k zástavbě zvítězila, koryta
Za tímto účelem vytváří designer koncept, který rozvíjí do plánu, což je velice subtilní
byla kanalizována a průtočný prostor zmenšován. S tím rostla i povodňová rizika
proces. Na jedné straně je poháněný kritikou a na druhé zvědavostí. (Baljon, 1992)
a efektivnost ochrany zástavby. Nežádoucí voda byla pouze odvedena dále, kde vody přibývalo a nebezpečí rostlo. Vznikaly tak další problémy, protože nebylo jak vodu kde zadržet. Upravená koryta jsou navíc ekologicky degradována a zároveň nejsou na pohled nijak vábné a rozhodně nelákají k pobytu a rekreaci obyvatel. V dnešní době se zvyšujícím zájmem o ekologii a ochranu přírody roste i zájem o hodnoty, které okolí řek ztratilo. Řeky mohou plnit vodohospodářské funkce a zároveň vypadat jako řeky a nikoliv jako kanály. Břehy s porosty přilákají různé živočichy – ptáky, ryby, bezobratlé atd. a zároveň mají
Jedním z klíčů k úspěšné tvorbě je to, že krajina jako taková je cílem návštěvníka a často není potřeba žádných speciálních úprav a supermoderních technických prvků. Například otevřené louky jsou vhodné pro ležení na slunci, piknik, házení si míčem, číst si noviny, hrát si se psem nebo setkání s přáteli. Okružní cesty v parcích mohou nabídnout různý terén a tím být ideálním místo pro jogging. Někdo může přijít pouze pozorovat ptáky a rostliny. Ale většina lidí se chce pouze projít v mihotavém stínu stromů. (Garvin, 2011)
schopnost absorbovat vetší množství proudem unášených částic a hlavně vody. S dobrým
Výjimečnou charakteristikou navrhování je to, že pro cíle nebo záměr, správné
vzhledem se zvyšuje samozřejmě i rekreační a pobytová hodnota místa jak v intravilánu, tak
dimenze nebo vztah k dané situaci můžeme nalézt pouze prostřednictvím řady relativních
mimo něj. Obce a obyvatelé si lépe uvědomí hodnotu svého území. Příkladem opatření
úvah. Toto můžeme vidět v následujícím seznamu cílů, které by měly být dosaženy.
před povodněmi může být počin architekta Roberta Hugmana ve městě San Antonio. Jako ochrana zde byl na řece utvořen jakýsi bypass – umělé rameno15, které pomáhá kontrolovat stav hladiny při povodních. Pobřeží slepého ramene bylo od roku 1939 přetvářeno na městský park zvaný River Walk16, který je dodnes hojně využívaný. (Garvin, 2011)
4.2 Design a vlastní tvorba návrhu
Ochrana a zároveň přítomnost a hmatatelnost slunce, větru a vody
Bezpečnost a zároveň výzva k získávání nových zkušeností a hranic
Možnost soukromí a také intimity (s možností volby)
Daný řád a zároveň nepředvídatelnost
Objevování kontrastů a zároveň rozpoznávání prvků, které se opakují
Orientace a pocit sounáležitosti a zároveň možnost objevování nových cest
Jednota celku a zároveň jasné rozpoznání jednotlivých částí
Jednota a zároveň přítomnost prvku Fremdkörper/ Foreign object což je prvek který na
Design a celkové uchopení prostoru jsou důležitými faktory pro tvorbu parku. Autor si musí být dobře vědomý toho co, kde a hlavně pro koho navrhuje. Městský park by měl
první pohled nezapadá, ale poskytuje moment úžasu
sloužit pro veřejnost – tedy víceméně pro všechny obyvatele. V dnešní době je složité přijít s něčím, co zaujme každého natož v pozitivním slova smyslu. Autor se musí promyslet vzhled celkové plochy i jednotlivých detailů. Důležitá je jednota celku ale rozmanitost
Jasná čitelnost významu ale také místa s minimem elementů, kde nejsou zřetelné dříve nabyté spojitosti
Kontinuita a návaznost v prostoru, ale také vzdálenost, kterou je obtížné překonat. (Baljon,1992)
v detailech. Otázkou ovšem je, jaký je záměr autora? Harmonie nebo naopak kontrast? Ubírat se směrem současných trendů nebo vymyslet vlastní rukopis? Ekologičnost, respektování historie místa, nebo naopak použití výstřelky moderních technologií? Na základě svých záměrů spojených se zahradní architekturou návrháři formulují mnoho cílů pro každý projekt. Tyto cíle vyjadřují postoj autora k prvkům existujícím a těm, které mají být realizovány. Prvky musí harmonizovat jeden s druhým a také s celkem.
18
4.3 Sociologické hledisko
etnicita jsou odlišné než jejich vlastní. Zároveň ostatní mohli přijít do parku z odlišných důvodů. Prospect park v Brooklynu dokazuje žijící důkaz, že je možné, aby odlišní lidé
Ze sociologického hlediska je potřeba věnovat pozornost všem věkovým skupinám, které se budou v parku vyskytovat. Což jsou většinou všechny. Musíme brát v potaz umístění parku v rámci města a jeho napojení na infrastrukturu. Dobrá a pohodlná dostupnost tzn. dobrý povrch cest, krátká vzdálenost a příjemné prostředí cesty jsou důležitými vlastnostmi, které do parku lidi nalákají.
spolu existovali v jednom veřejném prostoru. Normální zimní nedělní večery v prvním dekádě 21. století zde na jednom kluzišti mladí ortodoxní židé společně bruslili s karibsko-americkými dětmi. Během dne se zde zase čínsko-americké rodiny natáčely a fotily při svatbách v populárních částech parku, zatímco rusko-američtí návštěvníci parku chodili nevěřícně kolem. (Garvin, 2011)
Park by měl být takzvaně sociálně udržitelný, což znamená, že by měl být schopný přilákat nejen lidi různého věku a etnicity ale i návštěvníky s různými požadavky. Například
4.4 Návaznost na okolní krajinu
Olmsted a Vaux se snažili uvažovat o tom, jaký bude návštěvník parku v budoucnosti. Některé parky nejsou sociálně udržitelné, protože jsou pouze monofunkční. Například basketbalové hřiště, plavecký bazén a ostatní sportoviště, které jsou využívané víceméně jen lidmi provozujícími konkrétní aktivitu. Zbytek času jsou tyto plochy nevyužité. Proti tomu například Central Park je přímo navržený jako multifunkční plocha pro širokou sortu návštěvníků v různých denních dobách i ročních obdobích. (Garvin, 2001) Pro návštěvníky je často určujícím faktorem pro návštěvu parku jeho vzdálenost a dostupnost. Přijatelná docházková vzdálenost je poměrně nejistý pojem. Někteří lidé bez problémů ujdou mnoho kilometrů, zatímco pro staré lidi, invalidy a děti je i krátká chůze obtížná. 500 metrů se hojně uvádí jako vzdálenost, kterou je většina lidí ochotna ujít. Ovšem přijatelná vzdálenost také závisí na kvalitě cesty. Když je povrch kvalitní a cesta zajímavá, pak je často přijatelná i chůze o hodně delší. A naopak – ochota jít pěšky rapidně klesá, když je trasa nezajímavá a vyvolává pocit únavy. V tom případě se i vzdálenost 200 nebo 300 metrů bude zdát dlouhá, i kdyby cesta trvala pěšky méně než pět minut. (Gehl, 2012) Jsou to právě příležitosti potkávat lidi, ať už cizí či známé minulosti, které by měl tvůrce parku vytvářet. Sdružovat se do skupin a seznamovat se je přirozená lidská vlastnost, kterou může zahradní architekt podpořit. Lidé se chtějí cítit bezpečně a pohodlně a příjemně, když navštíví park. To je celkem
Tento aspekt je velice diskutabilním tématem. Určitě by dané dílo mělo respektovat okolní krajinu, kopírovat přirozené tvary a používat i podobné vegetační prvky a regionální materiál. Nejen přírodní ale také kulturní hledisko by mělo být zohledněno při tvorbě návrhu. Návaznost na místní zvyky a obyčeje, tradiční architekturu a prvky v ní mohou být také opěrnou zdí při tvorbě návrhu. Ovšem návrh zahrady nebo parku je více méně umělecké dílo a architekt se může vždy obhájit tím, že kontrast a šokování byl jeho záměr. Existuje jistá filozofická úvaha. Měli bychom předefinovat co je příroda a co je člověkem utvořená příroda. Například v Japonsku roste někde strom pouze ze dvou důvodů. Buď ho tam někdo pěstuje, nebo ho někdo na místě zapomněl. Toto je jen příklad globálního problému, který poukazuje na definování člověkem utvořené přírody. Definice by měla zahrnout nejen tvorbu zahrad a veřejných prostorů, ale také tvorbu architektury, která musí být vnímána jako samostatný prvek přírody tvořené člověkem. (Wines, 2000) Jedním z děl, které respektuje tvarosloví okolní krajiny avšak za pomocí moderních technologií a materiálů je Muzeum vulkanologie Vulcania ve Francii, které se nachází v pohoří Monts Dômes – pás 112 sopek. Návrh díky kónickému tvaru hlavní věže zapadá do krajiny. Ostatní části stavby jsou zapuštěny do země. Muzeum bylo dostavěno v roce 2001 a autorem je Hans Hollein. Spousta zajímavých interaktivních atrakcí je umístěna uvnitř v podzemí.
jednoduché, když jsou v přítomnosti ostatních jim podobných lidí. V úspěšném veřejném parku se ale lidé musí cítit příjemně i v přítomnosti lidí, jejichž věk, příjem, úroveň nebo
19
Muzeum je v podstatě celé vnořené do krajiny17. Hollein navrhl centrum s minimem vizuální rušivosti. Kónická věž19 vede návštěvníky do nitra muzea – ohnivého kráteru sopky. Taktéž je orientačním bodem, který je vidět na několik kilometrů. Kónický tvar je sugestivní upomínkou na industriální éry v 18. a 19. století. Bez této věže by bylo centrum vizuálně neviditelné pro vozidla projíždějící skrz prastarou krajinu těchto hor. Ke zvýšení pocitu jednoty a kompatibility centra s okolní krajinou Hollein využil ke stavbě různé typy místních vyvřelin v kombinaci s trávou a vodními prvky. V lidové architektuře je zde čedič často používán, proto byl využit i na této stavbě. Je použitý jak obklad jak uvnitř tak vně stavby nebo jen hrubě tesaný. Tráva je použita jako pokryv střech. Proto jsou všechny budovy
17. Vulcania – řezopohled ↑
kromě věže prakticky neviditelné. Dalším prvkem je gejzír, který je typickým prvkem krajin s hydrotermální aktivitou. Povrch velké věže je zevnitř pokrytý oxidovanou mědí, která září ve slunci a symbolizuje nitro sopky – žhavou lávu. (Spens, 2003)
4.5 Přírodě podobné vegetační prvky
Používání přírodě podobných vegetačních prvků je v tématu ozeleňování měst hodně v posledních letech hodně diskutovanou kapitolou. Tento druh vegetačních prvků může přinést do měst nový druh zeleně, který je ekologický šetrný. Trvalkové záhony z měst nyní prakticky vymizely z důvodu vysokých nákladů na udržování. Tato varianta je na údržbu mnohem méně nákladná než například letničkové záhony a může být svým divokým vzhledem zajímavým kontrastem k pravidelně sečeným trávníkům nebo dlážděným
18. Vulcania – pohled z letadla ↑
plochám. Efektivní jsou například i liniové výsadby na okraji dřevinných porostů. Jako přírodě podobný nebo přírodě blízký vegetační prvek můžeme pojmenovat takový prvek, který se charakterem blíží nebo je podobný rostlinným společenstvím přirozeného a polopřirozeného charakteru nebo spontánně vzniklým společenstvím vzdáleným přírodě. Nezanedbatelnou roli v něm tedy hraje autoregulace a jistý druh spontánnosti. Ale ani přírodě podobné prvky se dlouhodobě bez cílené péče neobejdou. (Pejchal, 2013) Rozmístění rostlin při výsadbě záhonu se mže řídit předem připraveným osazovacím
19. Vulcania – Vchod a hlavní budova ↑
plánem, kterým se realizátor přesně řídí. Tato metoda je ovšem časově náročná a finančně
20
nákladnější. Můžeme ovšem zvolit i jiné způsoby výsadby. Nejdříve rozmístíme rostliny, které budou v kompozici výrazné – solitéry. Zbytek rostlin náhodně. Třetí způsob závisí pouze na úvaze člověka, který záhon vysazuje. (Kircher, 2013) Trvalkové záhony sice ve většině případů nekvetou celou sezónu, jako záhony letničkové. U trvalek je na druhou stranu mnohem více forem, se kterými můžeme pracovat. Mohou to být barvy a tvary listů. Celková velikost rostlin během roku. Některé byliny vykvetou hned na jaře a pak hned zmizí a používají se pouze na efekt v jednom období. Trvalky nabízejí nespočetné množství textur a struktur, které mohou na místě setrvat i mimo 20. Přírodě podobné vegetační prvky kolem cest ↑
sezónu. V zimě v kombinaci s bílým sněhem tvoří suché výhony výrazný kontrast. S výše uvedenými fakty souvisí jeden z problémů tvorby a výsadby přírodě podobných vegetačních prvků. Problém se týká vysokých nároků na teoretické i praktické znalosti všech, kteří se na tvorbě prvku podílejí. Důležité tedy je, aby byl autor prvku schopný si představit, jak se bude záhon během roku vyvíjet a měnit a aby byl po celý rok atraktivní. Pokud autor plánuje výsadbu bez osazovacího plánu, musí mít dostatečné znalosti v oboru i realizátor i personál následné údržby vegetačního prvku. To ovšem ve většině případů bývá problém, protože dělníci většinou nejsou vystudovaní v oboru a nedisponují patřičnými vědomostmi. S nároky na vyšší vzdělanost autora i realizátora ovšem stoupají i finanční nároky, které jsou u zakládání tohoto typu prvků oproti letničkovým výsadbám větší. Avšak
21. Přírodě podobné vegetační prvky – kontrast ↑
následná každoroční obnova letniček je v porovnání s udržovací péčí přírodě podobných záhonů naopak dražší. (Pejchal, 2013) V některých případech mohou pomoci optimalizované bylinné směsi. Jsou to již předem připravené a promyšlené směsi trvalek s daným procentuelním zastoupením jednotlivých rostlin. Tyto směsi jsou vytvořené pro různé typy stanovišť a mají zjednodušit složitý postup návrhu trvalkových výsadeb. Tyto směsi mají vytvořit stabilní společenstvo s důrazem na minimální náklady a údržbu. (Pachl, 2009) Další z otázek ve spojitosti s těmito vegetačními prvky je atraktivita pro veřejnost. Většina laiků je zvyklá na celoročně kvetoucí udržované letničkové záhony, které mají v porovnání s přírodě podobnými prvky úplně jiný charakter. Mohou se nezasvěcené
22. Přírodě podobné vegetační prvky – zimní aspekt ↑
veřejnosti zdát jako neupravená a nesourodá a náhodně rozmístěná směs rostlin, která potřebuje náležitě upravit do jednotlivých polokulovitých tvarů. Lidé jsou totiž zvyklí na
21
pravidelnou organizaci a formální upravenost. Je potřeba aby si lidé na extenzivní typy výsadeb chvíli zvykali a našli krásu i v druhu výsadeb, kde určitý stupeň divokosti hraje svou roli, kde se rostliny vzájemně prolínají, vytlačují a bojují o své místo. Zářným příkladem v použití tohoto druhu vegetačních prvků může být Higline Park v městě New York. Tento park vybudovaný na konstrukci bývalé železnice procházející skrze město je pro mnoho zahradních architektů vzorem v tvorbě přírodě podobných vegetačních prvků. Vlaky po Highline23 jezdily až do roku 1980. Po 20 letech chátrání se vedení města rozhodlo s tímto technickým artefaktem něco udělat. Team zahradních architektů James Corner Field
23. Highline před rekonstrukcí ↑
Operation spolu s týmem architektů vytvořili koncem nového parku Highline. Park začal být budován24 v roce 2006 a otevřený byl na jaře 2011. V kompozici jsou zachovány koleje, mezi kterými je vysázena vegetace. Vše je minimalistické a vegetaci tvoří vysázené záhony, které jsou částečně ponechány sukcesi. V dnešní době25 je celkový dojem je velice přirozený. Nebýt výhledů na město, tak by si ano člověk nevšiml, že se prochází 15 metrů nad povrchem země. (Friends of The Highline, 2000 – 2014)
24. Highline – realizace, výsadba vegetace ↑
25. Highline dnes ↑
22
5. Funkce městského parku
Funkce veřejného parku nemohou být generalizovaní a jednoznačně definované. Každý jednotlivý park má trochu odlišnou kombinaci funkcí, které jsou odvislé od mnoha kritérií. Poloha a umístění v rámci města (v centru, mimo centrum, venkov), rozloha, terén, cílová skupina, na kterou má být park zaměřen a program parku. Funkčnost parku je závislá na tom jak lidé mohou jít do parku kvůli jejich cílové činnosti, aniž by byla jejich cesta narušena někým jiným.
5.1 Rekreace
Park by primárně měl sloužit samozřejmě pro lidi. A to jako plocha pro různé typy rekreace. Běžně se parky rozdělují na „aktivní“ a „pasivní“26. Extrémní vysvětlení pro tyto dvě slova jsou vcelku jednoduchá. V „aktivním“ parku si zahrajete rugby, zatímco v „pasivním“ si sednete na lavičku pod strom. Víceméně v tomto rozdělení jde o to k jaké
26. Ukázka grafického znázornění aktivních a pasivních parků – Portland, Oregon ↑
formě rekreace je park využíván. Jestli převážně pro sportovní aktivity jako je běh,
27. Znázornění druhů rekreace pomocí piktogramů – jednoduché značení ↓
cyklistika, basketball, baseball, frisbee a ostatní. Druhy typ parku je spíše klidová zóna pro procházení, potulování se o samotě, přemýšlení, čtení, meditace a rozjímání, pikniky a jiné spíše klidnější aktivity. (Harnik, 2010) Aby mohl park fungovat, jako rekreační centrum měl by mít mnoho náležitostí. Základní kostrou je samozřejmě cestní sít. Cesty mohou mít různé šířky a povrchy podle důležitosti a funkce. Dobrou orientaci, především v rozlehlejších parcích, zaručuje promyšlený, ale jednoduchý systém značení27. Lavičky a jiné typy odpočívadel kolem komunikací nebo u nás málo populární přenosná lehátka na pobytových místech jsou základem pro každý park. Další prvky jako stoly, přístřešky, odpadkové koše a jiné prvky mohou park doplnit o další přínosné funkce a prostor zobytní. Pro využití plochy i ve večerních hodinách je nezbytné osvětlení. To může zvýrazňovat a upozorňovat na zajímavé místo, značit cestu nebo být samo o sobě uměleckým prvkem. Musí být však správně umístěno a navrženo aby neoslňovalo kolemjdoucí. Dalšími prvky mohou být
23
například zdroje pitné vody a jiné vodní prvky. Ty plní estetickou funkci a zároveň přirozeně
vnímat určité role ve skupině a rozvíjejí svou osobnost. Dospělí se často seznámí také díky
přitahují lidi a pobízejí je k pobytu v jejich blízkosti. Vodním prvkem nemusí být pouze
podobným zájmům, aktivitám nebo hrám.
formální fontána. Oblíbeným prvkem zejména pro děti jsou i jednoduché potůčky, na kterých si mohou stavět hráze, vodní mlýnky a posílat si lodičky. (Flekalová, 2011)
Lidé mají většinou přirozený zájem o kontakt s ostatními. Studie v obytných zónách ukazují, že děti zůstávají a dávají přednost hře tam, kde probíhá většina aktivit, nebo na
Vlastní rekreační vybavenost tvoří speciálně funkčně určená hřiště. Ty jsou vybavená
místech, kde je největší šance, že se něco stane. Obdobné trendy můžeme pozorovat
pro danou věkovou skupinu nebo uzpůsobena pro různé aktivity. Mohou to být hřiště na
v otázce, kde si lidé volí posezení na veřejných prostranstvích. Lavičky, z nichž je dobrý
tenis a fotbal, ale také svah pro sáňkování, plocha pro bruslení nebo lanový park. Populární
výhled na okolní aktivity, jsou využívány častěji než lavičky, odkud jsou druzí vidět méně
ve větších městech jsou půjčovny rekreačního vybavení. Může to fungovat jako podnět
nebo vůbec. Kontakty, které se spontánně rozvíjejí v souvislosti s pouhou přítomností
zkusit něco nového. Můžeme si půjčit loďku, kolo, brusle, míče, lezecké potřeby a ostatní
jedince tam, kde jsou ostatní, bývají obvykle velmi prchavé. Může jít o krátkou výměnu slov,
vybavení pro nejrůznější aktivity. Moderní hřiště zejména v zahraniční disponují i
krátký rozhovor se sousedem na lavičce, povídání s dítětem, pozorování někoho při práci
jednoduché prvky pro cvičení jak mladistvých tak i seniorů. V parku se často vyskytují o
a položení pár dotazů a tak dále. Z této jednoduché úrovně mohou kontakty přerůst do
kulturně společenská zařízení, sloužící ke shromažďování a společenským akcím. Jsou
dalších úrovní podle přání účastníků. Setkání, společná přítomnost na stejném místě, je za
často spojována i se stravovacím nebo hygienickým zařízením. Mohou to být amfiteátry,
všech těchto okolnosti prvním předpokladem. (Gehl, 2000)
zookoutky a jiné. Parky bývají častým místem pro umělecké prvky jako sochy, land-art a produkty jiných populárních happeningových událostí a workshopů. Podpořit cílovou funkci můžeme i umělým tvarováním a morfologií terénu. Otevřené plochy mohou sloužit jako
5.3 Životní prostření
prostor pro pořádání společenských akcí jako je den dětí, drakiáda, vítání jara nebo pálení čarodějnic. Naučná zařízení, zejména naučné stezky, v posledních letech zažily obrovský boom. Extrémní množství informačních tabulí a snaze vyvolat v lidech zájem o ekologii v mnohých případech může naopak vyvolat apatii o danou problematiku. Mnohem příjemnější a nenásilnější formou mohou být například tematické zahrady. Ty poučí návštěvníka o rostlinách a jejich použití, struktuře a textuře různých materiálů a o zahradním umění celkově. (Flekalová, 2011)
To, že jsou rostliny prospěšné životnímu prostředí, ví asi každý. Produkují životně důležitý kyslík a jiné látky, které potřebujeme k životu. Zelené plochy v urbánních prostorech přináší podstatné environmentální benefity. Společnost U. S. Forest Service vypočítala, že jeden dospělý strom za padesát let vytvoří kyslík v hodnotě 31250 $, zabrání znečištění vzduchu v hodnotě 62000 $, recykluje vodu za 37500 $ a brání erozi půdy za 31000 $. V plném zápoji (např. les) stromy mohou odstranit ze vzduchu až 15 % ozónu, 14 % oxidu siřičitého, 13 % pevných látek ve vzduchu, 8 % oxidu dusičitého a 0,05 % smrtelně
5.2 Setkávání, sociabilita
nebezpečného oxidu uhelnatého. Stromy jsou také přírodním vodním filtrem. Listy i kořeny odstraňují z vody škodliviny jako je draslík, který by jinak zůstával ve vodě a dostal se do potoků a jezer. Zachycují také dešťovou vodu v zemi. To bývá velkým problémem ve
Parky slouží jako místa pro potkávání sousedů, lidí z okolí nebo úplně nových lidí. Ze
městech plných betonu a střech, kde se voda nemá kam vsáknout a pouze odteče pryč.
sociologického hlediska mají parky tedy velice důležitou funkci. Jsou oblíbená místa pro
Další výhodou je, že stromy fungují jako přírodní klimatizace a ochlazují města. Mírní
vycházky maminek s dětmi. Děti se na hřištích již od útlého věku socializují a získávají
následky přehřívání betonu a odrazu od skla a zabraňují tomu, aby se z města stala pod
často první zkušenosti z kontaktu se svými vrstevníky. Aniž by si to uvědomily, tak začnou
24
slunečními paprsky rozpálená trouba. Evaporace z každého stromu má stejný chladící efekt jako deset klimatizací velkých jako místnost fungujících 24 hodin denně. (Sherer, 2006) Nejen produkci chemických látek nám rostliny poskytují. Zároveň vytváří pro člověka příjemné prostředí. Stín pod korunami stromů v parném létě je zejména ve městských prostorech často vyhledáván. Větší zelené plochy, jako jsou lesy a parky propojené zelenými cestami, slouží nejen pro odpočinek a rekreaci člověka. Ale mohou být i významnými biocentry a biokoridory. Ty pomáhají zachovat místní ekologickou stabilitu. Ke stabilitě patří například podporování výskytu autochtonních druhů rostlin i živočichů. Dalšími důležitými oblastmi v rámci ochrany životního prostředí je například vytváření nových zelených ploch zejména ve městech a na brownfields. Tvorba přírodě podobných vegetačních prvků. Omezování používání dusíkatých hnojiv a podobných chemikálií a komplexně se snažit spojit ekologii s běžným životem člověka.
5.4 Umění
28. Světlo jako umělecký prvek – Luzinterruptus: radioactive kontrol, Hamburg, Německo ↑ 29. Hydraulophone – Ontario Science Centre ↓
Umělecké prvky jsou ve veřejných prostorech velice oblíbeným prvkem. Mohou dané místo oživit, dodat mu úplně jiný význam a charakter nebo naopak to mohou být detaily, které jen celkovou kompozici doplňují. Jedny z nejstarších uměleckých oficiálně schválených prvků ve veřejném prostoru jsou památníky a občanské sochy. Dalo by se říci, že i například architektura je uměleckým prvkem. Velice zajímavým typem oživení prostor je například používání klasicky používaných prvků v novém designovém pojetí. Mohou to být různé typy mobiliáře, sochy z netradičních materiálů nebo pouze dočasné instalace. Velice populární je dnes práce se světlem, kdy se osvětlují například solitérní stromy nebo důležité orientační body. Světlo je často velice efektivní prvek, který dokáže zaujmout na první pohled a dá se s ním pracovat v různých intenzitách, barvách a kombinacích s jinými materiály. Světlo také zatraktivní a zpřístupní večer a v noci plochy, které by bez jeho použití jen těžko někdo vyhledával. Používání audio a vizuálních vjemů je v dnešní době moderních technologií poměrně dostupné a můžeme tím vnést do místa úplně jiný rozměr.
25
Umění není samozřejmě omezeno pouze na fyzické objekty. Mohou to být různé společenské akce. Tanec, průvod, pouliční divadlo, poezie, workshop, flash mob atd. jsou dnes velice populárními prostředky k zábavě, potkávání nových lidí a celkově větší sociabilitě populace. K tomu přispívá i určitá interaktivita artefaktů podobná exponátům jaké známe například z technických muzeí. Jedním z těchto prvků je hydraulophone29 před budovou Ontario Science Centre. Kolemjdoucí si mohou zahrát na tento hybrid fontány a hudebního nástroje, v němž vydávají zvuky různé mechanismy ovládané člověkem, který reguluje průtok vodními tryskami. Někteří umělci přímo zůstávají na místě a pozorují interakci. Například Rebecca Krinke vytváří tzv. mapy, na které lidi malují místa spojená s radostí a bolestí – Map of Joy and Pain nebo na ně píší vzkazy – What Needs to be Said. Daan Roosegaarde realizoval prvek Crystal30 ve městě Eindhoven. Prvek se sestává ze solných krystalů, s nimiž může každý hýbat a sestavovat libovolné obrazce. Krystaly se při manipulaci automaticky rozsvěcí různými barvami.
30. Daan Roosegaarde - Crystal ↑ 31. Christian Moeller – Mojo →
Známými osobnostmi v tomto směru může být například Pablo Picasso. Jeho kubistická socha The Public Chicago
32
32. Pablo Picasso – The Public Chicago ↓
je jednou z realizací ke konci jeho života. Je to 15 m
vysoká socha na Daley Plaza v Chicago, Illinois. Mohl by to být kůň, pták, žena nebo s určitou mírou představivosti cokoliv jiného. Christian Moeller je architekt a umělec a učitel designu, který pracuje s moderními technologiemi a interaktivními prvky. Zkoumá synergie mezi architekturou, technologiemi, zvukem, světlem a pohyblivým obrazem. Mojo31 ve městě San Pedro v Californii je realizací z roku 2007. Jedná se o kovový sloup, na němž je umístěna robotická ruka se silným halogenovým světlem tvořícím perfektní světelný kužel. Toto světlo „zasáhne“ a automaticky sleduje každého, kdo pod ním projde. Další realizací je například Hands ve měste San Pedro. Je to koláž prefabrikovaných plastových koleček na kovovém pletivu tvořících ruce snažící se dosáhnout k nebi. Jako další autory mohu uvést například Arne Quinze, Niki de Saint Phalle. Oba tito autoři pracovali hlavně se sociální interakcí a komunikací, souhrou materiálů, kontrastů a rozporů. Quinze používá různé druhy latí ze dřeva, karton a fluorescenční barvy, které kontrastují s prostředím, kde jsou realizované. Každé dílo je navrženo speciálně pro dané místo a je tvořeno až na něm. Součástí některých realizací, např. Burning Man33, bylo i jejich zapálení. Nikki de Saint Phalle oproti tomu používala pestrobarevné mozaiky
26
s použitím kachlíků a kusů zrcadel. Pracovala tedy i s odrazem světla v zrcadlech, ale také v hladině vody. Své artefakty totiž často doplňovala vodními prvky. The Grotto v Hannoveru je klasický renesanční prvek, uměle vytvořená jeskyně – grotta, v naprosto netradiční podobě. Dalšími prky jsou různě barevné sochy, fontány a jiné umělecké prvky. Jednou z českých autorek podobných originálních děl je Bubačka - Tereza Damcová. Ta, mimo jiné, tvoří různé ručně malované pestrobarevné herní prvky pro děti. V těchto herních artefaktech34, které jsou inspirovány krajinou snů a pohádek, je často použitá i audiovizuální technika. Najít je můžeme v centru města Plzeň v obnoveném parku Mlýnská Strouha. (Damcová, 2012) Design vs. funkčnost to je jeden z mnoha konfliktů zájmů v oblasti navrhování nejen městských parků. Soudobý park by měl totiž být nejen designově originální, ale hlavně funkční. 33. Arne Quinze – The Sequence, Belgium a Burning man ↑ 34. Herní artefakty – Tereza Damcová, Plzeň ↓
27
6. Příklady soudobých realizací 6.1 Tarot Garden – Garavicchio
Tarotová zahrada se nachází ve sluncem rozpálené Toskánské krajině. Poblíž města Garavicchio, ve zvlněném reliéfu mezi cypřiši a šedými olivovníky, se toto dílo francouzské sochařky Niki de Saint Phalle zdá jako fata morgána. Ve svahu mezi stromy 36 se třpytí a září barevností 22 soch vyobrazujících karty Velké arkány tarotu. Tarot je systém
35. Tarot Garden – realizace ↑
vykládacích obrázkových karet s neznámým původem. Tarotové karty jsou spojovány buď s hrou Tarot nebo věštěním budoucnosti a esoterikou. V současnosti se však spekuluje i o různých systémech symbolů a jazyka. Inspirací v celoživotní tvorbě autorce bylo mnohé. Například dílo španělského architekta Antonia Gaudího nebo zahrada Sacro Bosco v Bomarzu. V tvarosloví tvorby je také jasně patrná fascinace starými primitivními kulturami, mýty a symboly. Inspiraci hledala v archetypické symbolice na cestách po Maroku, Indii, Mexiku, Egyptě nebo Řecku. Sochařka o tvorbě zahrady na toto téma snila dlouho dobu, avšak neměla místo k realizaci. Pozemky nakonec získala od své kamarádky, kterou potkala v sanatoriu při ozdravné kúře po operaci plic. Ty měla vážně poškozené kvůli tvorbě soch z polyesterových laminátů. V roce 1978 začala tedy s přípravnými procesy a plánováním. Vymyslela všech 22 extrémně expresivních, barevných soch různých velikostí a tvarů, které rázně a sebevědomě umístila do této historií protkané krajiny. V roce 1980 vznikly první sochy – Velekněžka a Kouzelník. Kostra všech soch je tvořena ze svařovaných ocelových tyčí35. Ty posléze byly obaleny pletivem a stříkaným cementem. Ten se musí ručně obrousit a uhladit to příslušných tvarů. Při tvorbě mozaiky se vrátili v čase do dob starověkého Egypta. Každý
36. Tarot Garden – Celkový pohled na kompozici ↑
kousek se musel vytvarovat přímo na soše, očíslovat, sundat, vypálit, naglazovat a vrátit zpět na místo. Mezery, které vznikají kvůli smrštění kousků při výpalu asi o 10 %, byly vyplněny ručně řezanými kousky skla a keramiky. Veškeré finance vydělané vlastním parfémem ve spolupráci se známou značkou a tvorbou fontány před pařížským Centre Pompidou, kterou se zapsala do dějin moderního umění, sochařka
spolu s manželem
(sochař Jean Tingueli ) používala pro tvorbu tohoto svého snu. Celému komplexu této sochařské zahrady i okolí dominuje obrovská socha Císařovny zřetelně inspirované
37. Tarot Garden – detaily (podloubí, atelier) ↑
archetypem matky ležící v poloze sfingy. V jejích útrobách je ukryt ateliér37, ve kterém 28
autorka bydlela. Ateliér je pokrytý zrcadlovou mozaikou, která tam přináší světlo z malých
Emscher Park se snaží ukázat nový pohled na chápání přírody. Pro Latze je příroda
oken ukrytých v ňadrech císařovny. Další sochy jsou například Hvězda, Vůz, Blázen,
a krajina něco naprosto odlišného. Krajina je kulturní fenomén zatímco příroda síla a živel,
Slunce, Luna, Poustevník, Věž, Kolo osudu, Smrt, Ďábel a další. Tingueli vytvořil několik
který si sám určuje svojí sílu a sám se koriguje. Latz zde vytvořil úplně novou umělou
mobilních objektů např. pro sochu Věže nebo Kolo osudu. Po jeho smrti (1991) zde byla
krajinu plnou vysokých kovových pecí, starých železnic a obrovských železných konstrukcí,
umístěna i kaplička zasvěcená jeho památce. Zahrada byla otevřena oficiálně otevřena
nádrží a komínů. (Holden, 1996)
v roce 1998. Při tvorbě mozaik použil Pierre Marie Lejeune benátské, francouzské i české sklo. (Weilacher, 2005)
Ocelové konstrukce jsou zachovány a opraveny tak aby se na ně mohlo lézt, ale zároveň mohou rezivět a tvořit tak zvláštní místní kolorit. Prvky jsou barevně označeny.
Plán a kompozice zahrady je oproti bohatosti sochařských kompozic velice střídmý.
Červená označuje zemi, na šedé a rezavé plochy se nesmí chodit ani lézt, zatímco modrá
Od vchodu zahrady vede cesta přímo k centru zahrady. Zde se nachází kruhové náměstí
barva znamená přístupné plochy otevřené pro každého. V parku fungují dva základní
s fontánou lemované podloubím31 se sedátky. Odtud vedou dvě úzké cesty lemované
principy. Prvním je recyklování materiálu a jeho použití pro konstrukce i jako médium pro
vysvětlivkami k významu a historii tarotu. Vizuální úžas doplňují i vůně z aromatických bylin
růst rostlin. Například rozdrcené cihly jsou použity na výrobu červeného betonu.
jako je levandule, máta nebo rozmarýn. Zahrada skýtá množství intimních zákoutí
V některých zahradách je použité uhlí, železná ruda nebo kov jako substrát. Druhá
s bezpočtem bohatých ornamentálních detailů. Některé sochy jsou ukryty ve stínu stromů
ekologická zásada je koloběh vody. Přes park protéká znečistěný kanál plný povrchové
a jiné dominují volným prostranstvím. Všechny barvy, vůně, obrazy, lesk zrcadel, odrazy
vody ze střech a cest. Voda je vedena přes usazovací nádrže a zarostlé pobřežní plochy
a bublání vody tvoří atmosféru k rozjímání nad významy jednotlivých tarotových karet.
s hloubkou od 10 do 50 cm. (Spens, 2003) Jedním z kompozičních prvků je Piazza Metallica39 – Kovové náměstí. Na tomto náměstí,
6.2 Landschaft park - Emscher Park
které slouží jako shromaždiště pro návštěvníky, je tvořeno 47 tlustými kovovými panely o 8 tunách položenými v písku. Rail Harp - Železniční harfa je dalším prvkem této plochy. Jedná se o staré tratě železniční sítě pro dovoz materiálu. Některé tratě jsou zarostlé trávou, jiné
V rámci projektu International Building Exhibiton – IBA vznikl záměr na regeneraci
zabetonované a slouží jako cestní síť. Vysoké pece a komíny slouží jako rozhledny po
opuštěných továren, dolů a jiných nevyužívaných průmyslových oblastí. Byla to výzva
dalekém okolí. Jako kontrast k obrovským otevřeným prostorům jsou zde malé zahrádky
k alternativnímu přístupu záchraně krajinného prostoru se stopami průmyslového dědictví
mezi zdmi bývalých zásobáren na uhlí. Tato struktura malých stinných uzavřených ploch je
a to především v okolí řeky Emscher v Severním Porýní-Vestfálsku. Celková plocha pro
připodobněním archetypu středověké zahrady zvané hortus conclusus. Zde jsou ve
naplnění vize IBA Emscher Park tvoří 800 kilometrů čtverečních. Hned zpočátku byl
spirálových tvarech pěstovány například kapradiny. Lehce ironický nádech má název
vytvořen krajinný park, jehož centrem jsou zpustlé železárny Meiderich v severní části
obrovského bunkru Monte Thyssino. Je to přesmyčka dvou názvů a parodie na za války
města Duisburg.
bombardovaný klášter Monte Cassino se jménem největšího evropského vlastníka
Flora i fauna zde koexistovala s pozvolně rezivějícími masivními konstrukcemi továrny asi 50 let prakticky bez zásahu člověka. Během této doby se zde objevily i některé neobvyklé a vzácné druhy a ekologická sukcese se začala silně projevovat. První otázkou, kterou musel architekt Peter Latz řešit bylo, zda se tato oblast může i za ekonomicky
železářských manufaktur. Betonové zavážecí bunkry jsou používány jako cvičné horolezecké stěny, plynojem je částečně zatopený vodou a slouží jako potápěčský bazén a tělocvična. Dřívější strojovna je nyní místností pro koncerty i vládní recepce. Venkovní park křižuje nespočet cest, zákoutí, hřišť a rekreačních ploch. (Spens, 2003)
výhodných podmínek stát příjemným a hlavně bezpečným místem pro volnočasový park.
29
Krajinářský park Duisburg – Sever vyšel celkově na 28 milionů liber a byl otevřený v roce 1994. V parku byla použita revoluční myšlenka nového pohledu na park. Kombinace gigantických průmyslových oblastí se samovolně vzniklými rostlinnými společenstvy a umělým dosázením, která je částečně ponechána vlastnímu vývoji. Celý park je přístupný a využívaný 24 hodin denně po celý rok.
6.3 Klášterní zahrady Litomyšl
Zahrady se nachází na pozemcích poblíž dvou kostelů na vyvýšenině u výjezdu z města Litomyšl. Farní kostel Povýšení sv. Kříže původně byl částí augustiniánského opatství. Plochy poblíž této stavby sloužily jako hřbitov až do roku 1831. Kostel sv. Klimenta byl poničen husity v roce 1425 a od té doby již nebyl obnoven. Později zde byl vybudovaný piaristický klášter a zahrady byly využívány převážně pro produkci zeleniny a ovoce. Zahrady jsou dobře napojeny na městskou infrastrukturu. Vizuálně zahrady s městem 38. Landschaft park – plán ↑ 39. Landschaft park – Piazza Metallica → 40. Landschaft park – Noční pohled ↓
propojují výhledy na horizont centra města, věž radnice a špitálu. Od roku 2000 jsou zahrady otevřeny po rekonstrukci41 podle návrhu42 Zdeňka Sendlera, Václava Babky a Radko Květa. Plocha zahrad tvoří 11300 m 2 a nese soudobý výraz v kontextu s historickými prvky a vychází z urbanistických měřítek předem daných prostorem. K parku je přistupováno jako prostoru s novými funkcemi. Autoři se ovšem snažili pracovat se stávajícími historickými fragmenty a parcelací. Snaha podpořit a respektovat stávající historicky stav probíhá v nových souvislostech a významech. Vstupy do parku jsou řešeny s návazností na danou architektonickou kompozici i širšími vztahy. V hlavní kompoziční ose je vstupní brána s výhledem na celou zahradu. Nástupní prostor u zámku je vizuálně propojený s ostatními prostory, jelikož je oddělený od zahrady pouze jednoduchým kovovým plotem. Použití keřů je zde značně omezené z důvodu horizontální provázanosti celé plochy. Hlavním kompozičním prvkem jsou zde volné plochy trávníku. Ty jsou na některých místech doplněny záhony trvalek, letniček a strom v pravidelných i volných výsadbách. U zachovalých historických i nově navrhovaných zdí jsou použity popínavé rostliny. (Domkář, 2012)
30
Plocha je řešená poměrně jednoduše avšak s ohledem na funkčnost a nároky místních obyvatel. Za slunečného počasí se zde děti i dospělí osvěžují ve vodních prvcích, které lákají k pobytu v jejich blízkosti. Zahrada je doplněna sochami Olbrama Zoubka43. V areálu se nachází restaurace a stánek zmrzlinou. Kombinace všech těchto faktorů činí místo oblíbeným a často využívaným prostorem pro rekreaci obyvatel.
41. Klášterní zahrady – před a po rekonstrukci ↑ 42. Klášterní zahrady – půdorys → 43. Klášterní zahrady – vodní prvek ↓
31
7. Praktická část – Návrh městského parku Benátky 7.1 Obecné informace, lokalizace
Plocha se nachází ve městě Česká Třebová v Pardubickém kraji. Město se rozkládá v kotlině kolem řeky Třebovky a je významným železničním uzlem již od roku 1845. Centrum s náměstím je vyhlášeno od roku 1995 Městskou památkovou zónou. Biogeograficky podle Culka je zájmové území součástí hercynské podprovincie a bioregionu č. 1.39 Svitavského. Fytogeograficky území leží v oblasti českého mezofytika ve fytogeografickém okrese č. 63 Českomoravské mezihoří, v podokrese Českotřebovský úval. Potenciálně přirozenou vegetací jsou zde černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi - Carpinetum). Plocha se nachází ve 3. vegetačním stupni. Okolí města často tvoří smrkové monokultury, okrajově s porosty dubu, habru a bříz. Půdní profil je poměrně mělký či kamenitý. (Culek, 1996) 44. Poloha řešené plochy v rámci města Česká Třebová, Ortofoto ↑ 45. Poloha řešené plochy v rámci města Česká Třebová, Územní plán ↓
7.2 Popis zájmového území
Plocha se nachází v rámci města ve strategické poloze. Leží nedaleko na sever od historického centra města. Návaznost má na budovu gymnázia, zdravotní středisko a střední odbornou školu. Sousedí také s řadou sportovišť (hokejbalové hřiště, bikeová trať, zimní stadion, …), která jsou hojně využívána občany města. Ulice Benátky, která vede po protějším břehu řeky Třebovky, spojuje jižní historickou část města s novější severní částí, kde se nachází nákupní střediska, škola a obytné sídliště. Vede tudy také regionální cyklostezka. Řešené území má rozlohu necelých 30 000 m2 a nachází se v nerovném a v současné době obtížně přístupném terénu. Je tvořeno terasovitými stupni, které byly v minulosti zemědělsky využívané. Za uplynulá léta se zde vytvořila charakteristická krajina luk podél meandrujícího toku řeky Třebovky. Park by měl tedy sloužit jako plocha pro rekreaci zejména v pasivní formě. Území by mělo být využíváno k rekreačním aktivitám obyvatel České Třebové.
32
Břehy protékající řeky byly v předchozích letech regulovány. Jsou vydlážděny žulovými bloky s velkými spárami, aby jimi mohla prorůstat vegetace. Z hlediska porostu je lokalita převážně zarostlá dřevinami (všechny svahy a břehy), pouze malé plochy jsou
7.3 Popis návrhu řešení 7.3.1 Kompoziční členění parku
otevřené a porostlé trvalými travními porosty. Plocha není nijak udržovaná a zejména ve vegetačním období zde ruderální pokryv tvoří neprostupný porost. Mezi stromy jsou patrné
Celá plocha parku je rozčleněna na několik částí. Jednotlivé plochy se vzájemně
zbytky bývalých sadů a podobě několika jedinců jabloní a třešní. Na některých místech,
prolínají a nejsou nijak ohraničené. Vzájemně se prolínají a funkce a náplň jednotlivých
zejména v horní části lokality, jsou patrné pozůstatky domovního a stavebního odpadu.
segmentů se doplňují a tvoří tak
Inventarizace
byla
provedena
autorem
spolu
s porovnáním
mapového
podkladu Vyhlídka na město
inventarizace z roku 2009. V této lokalitě byla vyhlášena soutěž Cena nadace Proměny 2009. Tu vyhrál návrh „Na lávkách“ z atelieru Zahrada nad Metují. I přes vyhovění mnoha požadavkům z pozice nadace Proměny nebyl tento projekt ve finále uskutečněn. „Přes všechno toto úsilí ze strany města Česká Třebová se tisková zpráva nadace Proměny jeví jako velmi zmatenou, nelogickou a nepřiměřenou všemu, co pro tento zajímavý a pro město Česká Třebová přínosný projekt, bylo uděláno.“ Řekl starosta města Jaroslav Zedník. Město však získalo část peněz z jiného grantu na pročištění vegetace. Město se může snažit získat opět dotace
Vyhlídka se nachází v jižním cípu na příjezdové bezbariérové cestě od zimního stadionu. Navrženo je zde odpočívalo s lavičkami spolu s dřevěným molem. Z terasy je vidět na historické centrum a lesnatý horizont za městem. Vizuálně výrazným bodem je v tomto výhledu klasicistní kostel sv. Jakuba z roku 1801, který nevrhl známý architekt Josef Hardmuth. Od vyhlídky vede zpevněná cesta na sever k druhé vyhlídkové terase. Cesta je z jedné strany lemována porostem stromů a z druhé mýtinou s travami a stepními společenstvy rostlin (např.: Linum perenne, Pulsatilla vulgaris, Dianthus carthusianorum, Adonis vernalis, Tussilago farfara, …)
z jiných fondů. (Městský Úřad ČT, 2009) Na celé ploše se nachází mnoho zajímavých míst a různých pohledů a výhledů do
Green
okolní krajiny. Je zde rozmanitý terén, který se dá velmi dobře využít při tvorbě návrhu
Plocha leží v jižní části parku přímo za mostem od hokejbalového hřistě. Tato
a získat tak různorodé prostředí na ploše jednoho parku. Plocha je dnes neudržovaná
otevřená uměle vyrovnaná travnatá plocha v těsné blízkosti řeky má sloužit jako
a nenavštěvovaná.
porostu a
multifunkční otevřená plocha. Pro jarní efekt jsou zde vysázeny cibuloviny (Narcissus
neschůdnosti v některých místech. Místo má ale díky své poloze velký potenciál a město
poeticus, Galanthus nivalis). Díky travnatému povrchu může sloužit jako místo pro pikniky
s ním v budoucnosti počítá jako s městským parkem. Důležité je, aby byl vytvořen zajímavý
a opalování, ale také například pro hraní různých her (fotbal, frisbee, …). Kolem plochy je
program parku a aby jeho byly zachovány i některé jeho současné hodnoty a místo se stalo
pod korunami stromů vedený cestní okruh sloužící pro procházení a pozorování řeky, lesa,
plnohodnotným doplňkem města Česká Třebová.
nebo dění na greenu. Je zde umístěno také ohniště s plochou dlážděnou žulovými kostkami
A to
hlavně
z důvodu
neprostupnosti současného
a do kruhu rozmístěnými lavičkami. Tako plocha je ideálním místem pro společenské akce jako je například pálení čarodějnic nebo dětský den. Amfiteátr Svažitost terénu je v tomto místě využita pro vytvoření amfiteátru. Hlediště je tvořeno velkými dřevěnými schody lemovanými na každé straně schodištěm. Amfiteátr může být
33
použit pro venkovní koncerty, divadelní představení nebo přednášky organizované
větších dětí. Plocha hřiště je vysypána mulčovací kůrou. Poblíž, v blízkosti řeky, je posezení
například místními školami nebo nedalekým ekocentrem. Místo může také sloužit jako letní
zejména pro čekající maminky.
kino. Pro tuto příležitost je zde instalovaná také konstrukce pro případné napnutí promítacího plátna. Budka pro obsluhu zařízení a technické vybavení je umístěna pod vyhlídkovou terasou nad amfiteátrem. Vyhlídková terasa
„Řeka“ Tato plocha se nachází ve střední části parku vedle řeky Třebovka, kte je vytvořené umělé koryto „řeky“. V této částni parku jsou některé plochy s omezeným přístupem z důvodu zachování vitálního podrostu. Od jihu zde vede cesta přes rozvolněnou skupinou
Velká vyhlídková terasa je umístněna na jedné z terénních plošin. Vyhlídku tvoří
stromů (Alnus glutinosa) s podrostem z bylin (např.: Allium ursinum, Galium odoratum,
betonová deska a na ni navazující dřevěná terasa, z níž je výhled na protilehlý kopec,
Corydalis cava, Ficaria verna, Lychnis flos-coculi, …). Po několika desítkách metrů se cesta
kde se nachází rotunda sv. Kateřiny z první poloviny 13. století. Jedná se o jedinou
mění na molo ze kterého je možné z blízkosti pozorovat jinak těžko přístupné bahenní
dochovanou románskou stavbu ve východních Čechách. Rovněž je odsud možné pozorovat
a vodní biotopy. Díky rozlehlé terase v blízkosti řeky je zde možné odklonit část řeky a
dění v amfiteátru a dalších částech parku. Pro odpočinek je zde možné využít umístěných
vytvořit umělý potok a jezírko. Potok je rozvětvený jako řeka ve své deltě aby utvořil
laviček. Z terasy vede molo přes menší otevřenou plochu lemovanou hustým porostem
soustavu ostrůvků a zamokřenou plochu pro bahenní rostliny (např.: Caltha palustris Juncus
stromů a keřů (např.: Sabucus nigra, Prunus spinosa, …). Toto místo má působit jako jakási
effusus, Equisetum palustris, Stachys palustris, Petasites hybridus, …).
„krásná“ louka uprostřed lesa, pokrytá množstvím květů a barev. Na této plošce by měly být zastoupeny především kvetoucí nebo půdopokryvné druhy rostlin (např.: Aquilegia vulgarit, Primula veris, Lathyrus vernus, Digitalis purpurea, Alchemilla mollis, …). Molo vede návštěvníka přes tento palouček bez fyzického kontaktu se zemí do další části parku. Sad
Jezero Molo dovede návštěvníka až k vodní ploše. Kolem něj jsou použity opět bahenní a vodní rostliny (např.: Nuphar lutea, Iris pseudacorus, Equisetum fluviatile, …). U vodní plochy je molo rozšířeno na dvě odpočívadla. Z jednoho je možné pozorovat uměle vytvořený vodní biotop a z druhého řeku. Kolem jezírka se rozprostírá volná travnatá
Vysázené stromořadí třešní (Prunus avium) je zde umístěno jako reminiscence na
plocha, která umožňuje lidem spočinout v blízkosti vody. Je zde opět umístěno několik
sady, které se zde nacházely v dřívějších dobách. Umístění třešní je zde také kvůli jejich
sedacích prvků. Některé jsou umístěny ve svahu přímo pod cestou. Jezírko je na severu
výraznému jarnímu aspektu. V době kvetení jsou tyto stromy poutavým vizuálním prvkem
opět zúženo do potoku, vedeného kvůli terénním nerovnostem několik metrů pod zemí.
a dodávají místu romantický charakter. Dalším důvodem jsou samozřejmě plody, které jsou velkým lákadlem hlavně pro děti. Hřiště
Potok pod lesem Potok je dále spolu s cestou vedený jen několik metrů podél toku řeky až k mostu navrženém na severním cípu parku. Nad potokem je asi 150 cm vysoká přirozeně
Toto „moderní“ hřiště se nachází pod korunami stromů a ve značně nerovném terénu
vytvořená opuková zídka, nad níž se rozprostírá plocha lesa. Porost je zde tvořený
pod, který je ideální pro tvorbu různých herních prvků. Na jednom ze svahů je umístěna
kapradinami a jinými rostlinami schopnými žít na kamenitém stanovišti (např.: Asplenium
krátká skluzavka, malá lezecká stěna, průlezky a kolotoč. Tato část by měla sloužit pro
trichomanes, Vinca minor, Cymbalaria muralis, …). V těchto místech je potok dobře
menší děti. Na druhé straně cesty je v terénní prohlubni umístěna trubkovitá skluzavka,
přístupný pro děti. Je zde také dostatek kamení a ostatních přírodních materiálů pro tvorbu
nad kterou jsou instalovány lanové pavučiny sloužící pro rozvíjení koordinace a motoriky
vodních nádrží a hrází. V tomto místě mohou děti také tvořit například vodní mlýnky
34
a podobné prvky. Přibližně v půli cesty mezi jezírkem a mostem je odpočívadlo „starý most“.
návštěvníkovi něco zajímavého. Povrch je tvořený mechanicky zpevněným kamenivem –
Jedná se o terasu se sedacími prvky postavenou na betonových pilířích, které jsou to
MZK. Park je určený pouze pro pěší dopravu. U vstupů jsou umístěny stojany na kola.
jediné, co zde ze starého mostu zbylo. Z terasy můžeme v klidu obdivovat řeku a život v ní o v jejím okolí.
7.3.2 Komentář autora práce
Les Tato plocha je nejvíce přírodě podobnou částí tohoto parku. Les je ponechán vlastnímu vývoji bez zásahu člověka. Jsou zde pouze vybudovány cesty a schody, aby bylo toto místo přístupné a průchozí. Můžeme zde najít zbytky starých opukových zídek podél opuštěných cest. V jejich blízkosti jsou vystavěna odpočívadla s lavičkami. V lese jsou také umístěny dva herní prvky pro děti. Jedním je bahniště, které se nachází v blízkosti jezírka. Bahniště je plocha tvořená manuální vodní pumpou k získání vody na hraní a umývání a jámami v zemi vyplněnými pouze jílovitou hlínou. Té je zde díky podloží dostatek. Děti si zde mohou tvarovat z hlíny nebo hrát například bahenní válku. Jako doplněk tohoto prvku
Park jsem se snažil navrhnout tak, aby zapadal do městské infrastruktury a navazoval na cestní síť města a zároveň splňoval nároky obyvatel na pasivní i aktivní rekreaci. Aby to bylo místo, kam si člověk může jít zaběhat nebo si jen lehnout do trávy pod rozkvetlý strom a poslouchat zpěv ptáků nebo skřehotání žab. Jsou zde navržené otevřené plochy a amfiteátr pro kulturní vyžití, potkávání nových lidí a sbližování obyvatel při rozmanitých kulturních akcích, ale i cesty pro romantické procházky a příjemné posezení s krásným výhledem. Park se může stát místem pro umělecké workshopy a různé formy land-art.
mohou být i různá koryta, žlaby a trychtýře, které se dají různě propojovat. Druhým herním
Při navrhování vegetace jsem se snažil, v co největší míře zachovat spíše přírodě
prvkem je konstrukce z dřevěných latí a větví umístěná na kmeni stromu ve tvaru ptačího
podobné vegetační prvky s použitím druhů, které se zde již vyskytují nebo by se tu mohly
hnízda. Hnízdo slouží jako skrýš, rozhledna, klubovna nebo pevnost při dětských hrách.
přirozeně vyskytovat. V návrhu pracuji pouze se stromy, které se již na ploše vyskytují
U hnízda je taktéž připevněna kniha s výskytem ptáků a několik naslouchátek ptačího zpěvu
a není potřeba dosadba, pouze kácení a u poškozených jedinců řez. Keře je nutné na
ve formě dlouhých trubek, které vedou až do korun stromů. V lese můžeme vidět částečné
některých místech dosazovat. Bylinné patro zde v současné době tvoří většinou pouze
porosty přirozeně vyskytujících se druhů (např.: Oxalis acetosella, Primula veris, Petasites
travní porosty a ruderální druhy, proto by bylo nutné veškeré kvetoucí druhy, které jsou
albus, …).
v návrhu popsány do míst dosázet. Ekologickou funkci zajišťuje množství odlišných biotopů,
Cestní síť
které podporují místní biodiverzitu a park tak může sloužit jako důležité biocentrum. Edukační funkci mohou podpořit i vhodně umístěné jednoduché tabulky s několika
Cesty jsou kostrou parku, která logicky navazuje na infrastrukturu města.
informacemi o daném biotopu. Technické prvky a mobiliář jsou zde navrženy tak, aby byly
Z historického centra města vzdálenost činí přibližně 700 metrů. Pro překonání výškových
jednoduché a funkční. Lavičky tvoří jednoduché dlouhé dřevěné kvádry s opěradly i bez
rozdílů je nutné v některých místech, zejména v části parku od zimního stadionu, použít
nich.
schody. Jsou zde však vytvořeny a okružní trasy, které zpřístupňují celou plochu i bezbariérově. Pro ideální napojení jsou zde navrženy dva mosty přes řeku Třebovku. Oba by měly být pouze pro pěší. Jeden se nachází u hokejbalového hřiště a druhý v severním cípu parku. Vegetace v okolí cest je tvoří v určitých místech pohledové bariéry. Ty umožňují člověku, který se prochází po organicky zakřivených cestách, moment překvapení při otevření pohledu na další část parku. Síť cest je navržena tak, aby každá cesta nabídla
Při navrhování jsem počítal s ideálním řešením. Hlavně ze strany majetkových poměrů pozemků v jižní části pobytové louky a v přístupové cestě k mostu na severu. Bylo by vhodné, aby ze strany města a okolních firem byla uzavřena spolupráce, aby mohly být na protějším břehu Třebovky na pozemcích firem vysázeny nové stromy a keře kvůli vizuálnímu a hlukovému odclonění výrobních hal.
35
V České Třebové jsem žil 22 let a vracím se tam pravidelně. Ve městě je pouze jeden
8. Metodika práce
park na okraji města, který slouží pouze k procházkám a nedisponuje ani z daleka všechny současné požadavky na městský park. Park Benátky by se díky strategické poloze v rámci města, blízkosti ke sportovištím mohl a se správným přístupem mohl stát hojně využívanou, oblíbenou a hlavně funkční součástí města.
Odborná práce je standardně strukturovaná do jednotlivých kapitol podle zadaných zásad ZF MENDELU. Rozdělení bylo zvoleno podle zadání práce. Jelikož je dané téma vhodné doplnit množstvím fotografií a grafických příloh je zvolen formát A3. Prostudovaná literatura a internetové zdroje jsou vyjmenovány v přiloženém seznamu literatury a jsou ve formátu podle normy. Po studiu doporučené odborné literatury a ostatních zdrojů je vypracována teoretická část obsahující kapitoly historie tvorby městského parku, aspekty tvorby, funkce, úspěšné soudobé realizace a ostatní. K použití grafických příloh a fotografií byly použity internetové i literární zdroje především z knihovny MENDELU v Brně a v Lednici. Další literární zdroje byly získány v Moravské Zemské knihově a ze soukromé sbírky vedoucí práce Lucie Poláčkové. Stanovený modelový objekt je vybrán na základě požadavků na soudobý městský park zjištěných v literární rešerši. Formální náplň návrhu je vypracována na základě získaných vědomostí ze studia odborné literatury a částečně z celého studia daného oboru na ZF. Kompozici návrhu určují současné trendy a také výsledky autorova terénního průzkumu. Podklady pro zpracování mapových podkladů byly získány z Městského úřadu v České Třebové z odboru Životního prostředí a z katastru nemovitostí. Vypracování návrhu probíhalo postupně od terénního šetření a získávání materiálů, přes koncepční ideu, ověřování na skicách a perspektivách až k finálnímu řešení a vypracování situace a pohledů do navrhovaných prvků. Návrh parku je řešený v úrovni studie.
36
9. Diskuse
10. Závěr
Během zpracování této práce jsem se setkal hned s několika problémy a otázkami.
Práce je zaměřena na soudobý městský park a zabývá se obecným přístupem
Pro mě nejdůležitější otázka byla, jakou představu o parku má obyčejný člověk v dnešní
a k tvorbě parků a jejich celkovým vzhledem. Park je produktem současné urbanizované
době? Moderní hřiště s umělým povrchem? Skatepark? Udržované a přesně nalinkované
a industriální a neustále se vyvíjející společnosti, která má nároky na náplň parků. V práci je
záhony letniček pod pravidelným rastrem stromů? Proč lidé chodí do parku? Většina jistě
také nastíněno jaké funkce by měl park naplňovat, aby uspokojil veřejnost. Parky by měly
kvůli rekreaci. Nezáleží, jestli v aktivní formě jako je běh, fotbal, frisbee nebo si jen lehnout
být místem pro všechny. Pro pozorování, aktivní vyžití a ostatní potenciální využití.
v neděli odpoledne na deku s přáteli. Ale hlavním důvodem, proč většina lidí chodí do parku,
je
nahlédnutí
do
přírody,
procházky
pod
korunami
vzrostlých
stromů,
kterými prosvítají paprsky slunce, poslech zpěvu ptáků a pozorování boje o přežití. Zapomenout na chvíli, že se nacházíme ve městě. Jaká je tedy úloha parku a co by pro nás měl znamenat v dnešní době a dokáže park v centru města obstát? I když by park měl město doplňovat a utvářet s ním plnohodnotný celek. Měl by reflektovat okolní krajinu, za kterou jezdíme na výlety a přinášet ji i do centra metropole. Utvořit oázu v rozpálené poušti krajiny betonu dobře napojenou na infrastrukturu. Město má velký potenciál a to hlavně v dnešní době, kdy se místy pro setkávání a procházky stala kolosální nákupní centra, online aplikace a nespočet dalších možností. Změnila se doba a s ní i lidé. A na to je potřeba reagovat a našim úkolem je ukázat lidem i jinou cestu avšak s ohledem na současné požadavky, trendy a myšlení. Měli bychom nabídnout různé formy rekreačního a sportovního využití a reagovat na potřeby obyvatel konkrétního místa. Kombinací těchto i mnoha dalších otázek vznikl jistý konflikt zájmů, který jsem musel řešit při tvorbě návrhu řešení modelového území. Vybrané území má určitě velký potenciál. Nachází se v blízkosti centra města a mnoha sportovních areálů. Mým cílem bylo utvořit park, který je jednoduchý a v podstatě prostý jako celek, ale rozmanitý ve svých detailech. Každý si zde může najít své místo ať už na slunci, ve stínu, na lavičce, na trávě nebo u řeky. Snažil jsem se, aby zde bylo něco zajímavého k vidění v každém ročním období. Také aby se lidé naučili park brát jako místo pro odpočinek a rekreaci i jako část přírody, kam chodí pozorovat během roku její vývoj a proměny. Lidé by si měli opět uvědomit, že parky a jejich blízkost k přírodě dokáže zlepšit vnímání světa kolem nás. Dokáže probouzet nejrůznější emoce nebo třeba vzpomínky na dětství.
Park je už od 19. století místem mezi spletí ulic domů a rychlým životním stylem, kam si lidé chodí odpočinout od ruchu, volně se nadechnout a odprostit se od každodenního stresu. Základem funkčního a dobře fungujícího parku přehlednost a jednoduchá čitelnost, logické napojení na infrastrukturu města, dostatečná plocha pro požadovanou kapacitu a vlastní vybavenost. Dnes je velkým problémem nedostatek prostoru pro parky ve městech. V nových urbanistických návrzích a územních plánech měst jsou plochy vyměřené pro zeleň zoufale malé. Mnoho měst se snaží tedy o obnovu stávajících objektů podle současných trendů a tendencí. Jedním z největších současných cílů tvorby parků je to, aby se staly nositelem přírodních hodnot. Takzvaná ekologizace v tvorbě zahrad, krajiny i parků je hlavním trendem počátku 21. století. S tím souvisí používání přírodě podobných vegetačních prvků, nenáročných výsadeb a dlouhodobě udržitelných ploch. S udržitelností je spojené například i hospodaření s vodou nebo používání regionálních materiálů. To vše funguje také jako výchovny prostředek pro mladší generace. Populární se také stává participace a veřejné plánování, které u nás nemá zatím téměř žádné kořeny. Můžeme předpokládat, že vývoj parků do budoucnosti bude reflektovat nové trendy především ve volnočasovém vyžití a celkový vývoj společnosti, které se parky, stejně jako jiné prvky zahradní a krajinné architektury, budou přizpůsobovat. Reakce na novější materiály a použití moderních technologií bude také bezpochyby velkou inspirací. Se vznikem opuštěných a nevyužívaných prostor mohou vzniknout nově využívané plochy přímo v centrech města. Vizí by mělo být utvořit interaktivní hru mezi městem a parkem, kdy tyto dva protipóly žijí v symbióze.
37
11. Seznam použitých zdrojů
SALAŠ, Petr a Tomáš LITSCHMANN. Trendy ve veřejné zeleni: (mezinárodní odborný seminář) : sborník přednášek : Lednice, 19.-20. září 2006. Lednice: Ústav šlechtění a
11.1Literatura
ADAMS, Michele, Steven CAPUTO, Jeannette COMPTON, Tavis DOCKWILLER a Andrew LAVALLEE. High performance landscape guidelines: 21st century parks for NYC. New York: Design Trust for Public Space, 2010. ISBN 978-097-7717-552. DĚTI ZEMĚ. Ekologická dopravní politika ve městech: přehled: studie. 1. vyd. Překlad
množení zahradnických rostlin, 2006, 57 s. ISBN 80-239-9051-9. SPENS, Michael. Modern landscape. London: Phaidon Press, 2003, 239 s. ISBN 07-1484155-2. ŠILHÁNOVÁ, Vladimíra. Veřejné prostory jako prostředek pro podporu místního cestovního ruchu. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2006, 66 s. ISBN 80-903-8132-4.
Martin Robeš, Michael Doležal. Brno: Český a Slovenský dopravní klub, 1996, 44 s. ISBN
ŠILHÁNOVÁ, Vladimíra. Veřejné prostory v územně plánovacím procesu. Vyd. 1. Brno:
80-901-3393-2.
VUT, 2003, 144 s. ISBN 80-214-2505-9.
CULEK, M. (ed.) 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. 244 s.
WEILACHER, Udo. In gardens: profiles of contemporary European landscape architecture.
ISBN 8085368803
Boston: Birkhauser-Publishers for Architecture, c2005, 183 p. ISBN 37-643-7078-5.
GEHL, Jan. Města pro lidi. Brno: Partnerství, 2012. ISBN 978-80-260-2080-6.
WINES, James. Green architecture. 1. vyd. Köln: Taschen, 2000, 240 s. ISBN 38-228-6303-
GEHL, Jan. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. Vyd. 1. Brno: Nadace Partnerství, 2000, 202 s. ISBN 80-858-3479-0.
3.
11.2Přednášky
HARNIK, Peter. Urban green: innovative parks for resurgent cities. Washington, DC: Island Press, c2010, xiv, 184 p., [8] p. of plates. ISBN 15-972-6684-1.
D DAMEC, Jiří. Teorie a vývoj zahradní architektury – 20. Století. Přednáška. Brno:
HENDRYCH, Jan. Tvorba krajiny a zahrad: historické zahrady, parky a krajina jako
MENDELU, 2011a.
významné prvky kulturní krajiny; jejich proměny, hodnoty, význam a ochrana. Vyd. 2.
DAMEC, Jiří. Teorie a vývoj zahradní architektury – Úvodní hodina. Přednáška. Brno:
přeprac. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2005, 199 s., [80] l. obr. příl. ISBN 80-010-3163-2.
MENDELU, 2011b.
HODONICKÝ, Petr. Městský park v 21. století. Diplomová práce. Brno: MENDELU, 2003
FLEKALOVÁ, Markéta. Rekreace – Rekreace v sídle. Přednáška. Brno: MENDELU, 2011
HOLDEN, Robert. International landscape design. London: Laurence King Publishers, 1996,
KIRCHER, Wolfram. Použití rostlin - Komponované trvalkové záhony. Přednáška. Lednice:
200 p. ISBN 18-566-9085-7.
MENDELU, 2013
HOLDEN, Robert. New landscape design. London: Laurence King Publishing, 2003, 192 s.
PEJCHAL, Miloš. Použití rostlin – Přírodě podobné vegetační prvky. Přednáška. Lednice:
ISBN 18-566-9290-6.
MENDELU, 2013.
PEREIRA, Alfonso. Myšlenky a modlitby. 2. vyd., ve Zvonu 1. vyd. Překlad Karel Šprunk.
WILHELMOVÁ, Dana. Teorie a vývoj zahradní architektury – 19. století. Přednáška. Brno:
Praha: Zvon, 1991, 237 s. ISBN 80-711-3043-5.
MENDELU, 2011.
38
11.3Internetové zdroje
Lands,
2006
[cit.
2014-04-28].
Dostupné
z:
http://www.eastshorepark.org/benefits_of_parks%20tpl.pdf BENEDICT, Mark A., Edward T. McMahon. Green Infrastructure -Smart Conservation for
UDRŽITELNÝ ROZVOJ. Ministerstvo životního prostředí ČR [online]. 2012 [cit. 2014-03-
the 21st Century. In: Renewable Resources Journal [online]. Washington D. C.: Sprawl
27]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj
Watch
Clearinghouse,
2002
[cit.
2014-04-28].
Dostupné
z:
http://www.sprawlwatch.org/greeninfrastructure.pdf BENEPE, Adrian. Parks as Green Infrastructure, Green Infrastructure as Parks – How
11.4Mapové podklady
Need, Design and Technology Are Coming Together to Make Better Cities The Nature of Cities
[online].
2013
[cit.
2014-04-20].
Dostupné
z:
ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘÍČSKÝ A KASTRÁLNÍ. Nahlížení do katastru nemovitostí [online].
http://www.thenatureofcities.com/2013/04/17/parks-as-green-infrastructure-green-
c2004, 2010 [cit. 2014- 07-02]. Zobrazení mapy. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz
infrastructure-as-parks-how-need-design-and-technology-are-coming-together-to-make-
NEHYBOVÁ, Kateřina. Mapa Inventarizace dřevin - Benátky [1:500m], Safe Trees, 2009
better-cities/ DE SAINT PHALLE, Niki. Il Giargino dei Tairocchi [online]. 2013 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.nikidesaintphalle.com/ DOMKÁŘ, Milan, Klášterí zahrady v Litomyšli. Archiweb [online]. 2012 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=3322& FRIENDS OF THE HIGHLINE, High Line. [online]. 2012 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.thehighline.org/about/high-line-history MĚSTSKÝ ÚŘAD ČESKÁ TŘEBOVÁ, Park Benátky, [online]. 2009 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.ceska-trebova.cz/park-benatky/ds-1126/archiv=0 PACHL, Šimon. Bylinné směsi ve veřejných prostranstvích. Zahradnictví [online]. Profi Press,
2009
[cit.
2014-04-20].
Dostupné
z:
http://zahradaweb.cz/bylinne-smesi-ve-
verejnych-prostranstvich/ ŘEKY A VODA VE MĚSTECH. Koalice pro řeky [online]. 2011 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.koaliceproreky.cz/temata/reky-a-voda-ve-mestech SHERER, Paul M. The Benefits of Parks: Why Does America Needs More City Parks and Open Space. In: The Trust for Public Lands [online]. San Francisco: The Trust for Public
39
11.5Zdroje obrázků
17. Vulcania – řezopohled (online: http://www.hollein.com/eng/Architecture/Nations/France/Vulcania )
1. Vyobrazení Arkádské krajiny: Thomas Cole – Arcadian or Pastoral State (online: http://www.kulturverk.com/2014/03/17/imperiers-syklus-sic-transit-gloria-mundi/ ) 2. Historický plán Birkenhead park – Joseph Paxton (online: http://www.studyblue.com/notes/note/n/exam-2/deck/2552984 ) 3. Plán na přestavbu Paříže podle G. E. Haussmanna (Garvin, 2011, str. 26) 4. Plán parku Buttes-Chaumont z roku 1888 (online: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Plan_du_Parc_des_ButtesChaumont_%281888%29.jpg ) 5. Central park, Manhattan – porovnání v roce 1862 a 2004 (Garvin, 2011, str. 197) 6. Nicollet Mall - Serpentinová ulice (online: http://en.wikipedia.org/wiki/File:NICOLLET_MALL_VIEWED_FROM_THE_ROOF_O F_NORTHERN_STATES_POWER_COMPANY-NO_AUTOMOBILES_ALLOWED__NARA_-_551471.jpg ) 7. Central Park, New York – schéma (Garvin, 2011, str. 197) 8. Schéma systému parků, Minneapolis (Garvin, 2011, 148) 9. Grosse U – Stuttgart – letecký pohled (Google Earth) 10. Parc Citöen – půdorys (online: http://www.viguier.com/fr/projet/11/Parc-AndreCitroen ) 11. Francouzská národní knihovna – vnitřní prostor (online: http://architectuul.com/architecture/index/order_by:alphabetical/page:11 ) 12. Schéma udržitelného rozvoje podle Agendy 21 (online: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty/files/10/skripta/index.php?N=1&I=3&J=0&K= 0) 13. Chicago - Systém zeleně navržený v roce 1909 a současný stav (Garvin, 2011, str, 151) 14. Cyklostezka ve městě New York (online: http://wirednewyork.com/guide/biking/ ) 15. Budování a schéma umělého ramene řeky jako ochrana před povodněmi (Garvin, 2011, str. 66) 16. River Walk dnes (online: http://www.thesanantonioriverwalk.com/ )
18. Vulcania – pohled z letadla (online: http://www.worldtourismplace.com/vulcania-oneof-the-amusement-park-in-france/vulcania-in-france/ ) 19. Vulcania – vchod a hlavní budova (online: http://www.walkarc.com/pubbuilding/wokanni-museum-vulcania-museum.html ) 20. Přírodě podobné vegetační prvky kolem cest (online: http://www.thehighline.org/galleries/images/piet-oudolf ) 21. Přírodě podobné vegetační prvky – kontrast (online: http://www.thehighline.org/galleries/images/piet-oudolf ) 22. Přírodě podobné vegetační prvky – zimní aspekt (online: http://www.thehighline.org/galleries/images/piet-oudolf ) 23. Highline před rekonstrukcí (online: http://www.thehighline.org/galleries/images/tags/historical?page=4 ) 24. Highline – realizace, výsadba vegetace (online: http://www.thehighline.org/galleries/images/planting ) 25. Highline dnes (online: http://www.thehighline.org/galleries/images/high-line-parkphotos ) 26. Ukázka grafického znázornění aktivních a pasivních parků – Portland, Oregon (Harnik, 2010, str. 82) 27. Znázornění druhů rekreace pomocí piktogramů – jednoduché značení (online: https://conceptdraw.com/a337c3/preview--Design%20elements%20%20Recreation%20signs ) 28. Světlo jako umění – Luzinterruptus: radioactive kontrol, Hamburg, Německo (online: http://www.designboom.com/art/luzinterruptus-radioactive-control/ ) 29. Hydraulophone – Ontario Science Centre (online: http://fr.wikipedia.org/wiki/Hydraulophone ) 30. Daan Roosegaarde – Crystal (online: http://www.studioroosegaarde.net/project/crystal/photo/#crystal ) 31. Christian Moeller – Mojo, Hands (online: http://christianmoeller.com/Mojo) 32. Pablo Picasso – The Public Chicago (online: http://www.oilpaintingexpress.com/content/many-faces-pablo-picasso )
40
33. Arne Quinze – The Sequence, Belgium a Burning man (online:
12. Přílohy
http://arnequinze.com/ ) 34. Herní artefakty – Tereza Damcová, Plzeň (online: https://umo3.plzen.eu/aktuality/mlynska-strouha-zkrasluje-centrum-mesta.aspx )
Seznam příloh:
35. Tarot Garden – realizace (online: http://www.nikidesaintphalle.com/ )
A) Mapa inventarizace
36. Tarot Garden – Celkový pohled na kompozici (online:
B) Inventarizace
http://www.nikidesaintphalle.com/ ) 37. Tarot Garden – detaily (podloubí, atelier) (online: http://agriturismoipitti.com/2014/01/03/tarot/ ) 38. Landschaft park – plán (online:
C) Situace D) Hypsometrie E) Řezy terénem F) Pohled na vyhlídku na město
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Landschaftspark_Duisburg-Nord_-
G) Pohled na vyhlídkovou terasu nad amfiteátrem
_Lageplan.jpg )
H) Pohled na jezero
39. Landschaft park – Piazza Metallica (online: http://www.landezine.com/index.php/2011/08/post-industrial-landscape-
I) Pohled na odpočívadlo starý most J) Fotodokumentace a inspirace
architecture/04-blast-furnace-park-piazza-metallica/ ) 40. Landschaft park – Noční pohled (online: http://www.ariva.de/forum/Kulturhauptstadt2010-400050 ) 41. Klášterní zahrady – před a po rekonstrukci (online: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=3322& ) 42. Klášterní zahrady – půdorys (online: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=3322& ) 43. Klášterní zahrady – vodní prvek (online: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=3322& ) 44. Poloha řešené plochy v rámci města Česká Třebová (online: Google Earth 45. Poloha řešené plochy v rámci města Česká Třebová, Územní plán (online: http://www.ceska-trebova.cz/uzemni-plan-mesta-ceska-trebova/d-2612/p1=2867 )
41
