Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
OVĚŘENÍ ÚČINNOSTI BIOLOGICKÝCH PROSTŘEDKŮ NA OCHRANU ROSTLIN U ZELENINY Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce
Vypracovala
Ing. Stanislav Boček, Ph.D.
Tereza Krchňáková
Lednice 2011
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Ověření účinnosti biologických prostředků na ochranu rostlin u zeleniny vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici, dne……………………... Podpis bakaláře……………………
Poděkování
Touto cestou bych chtěla v první řadě poděkovat panu Ing. Stanislavu Bočkovi, PhD., jakožto vedoucímu mé práce, nejen za poskytnutí cenných rad a informací při zpracování vlastní bakalářské práce, ale i za pomoc při realizování maloparcelkového pokusu na modelových plodinách. Na založení tohoto pokusu, jeho udržování a pomoc při sklizních se podílela i paní Ing. Magdaléna Tvrzníková, které zde chci také velice poděkovat za tuto ochotnou pomoc. V neposlední řadě i Zelinářské unii, která mi umožnila absolvovat jejich přednášky na Zelinářských dnech v Olomouci.
OBSAH 1. ÚVOD ........................................................................................................................... 7 2. CÍL PRÁCE .................................................................................................................. 8 3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ..................................................... 9 3.1 Ekologické zemědělství .......................................................................................... 9 3.1.1 Charakteristika ekologického zemědělství ...................................................... 9 3.1.2 Historie ekologického zemědělství v České republice .................................... 9 3.1.3 Současný stav ekologické zemědělství v České republice ............................ 10 3.1.4 Ekologické zelinářství.................................................................................... 10 3.2 Ochrana rostlin ...................................................................................................... 11 3.3 Integrovaná ochrana rostlin .................................................................................. 12 3.4 Biologická ochrana rostlin .................................................................................... 13 3.4.1 Podpora užitečných organismů ...................................................................... 13 3.4.2 Bioagens......................................................................................................... 14 3.4.3 Rostlinné insekticidy...................................................................................... 15 3.4.3.1 Komerčně vyráběné rostlinné insekticidy................................................... 20 3.4.3.2 Nekomerční přípravky z rostlin .................................................................. 21 3.4.4 Pomocné rostlinné přípravky na ochranu rostlin ........................................... 22 3.5 Pokusné plodiny.................................................................................................... 23 3.5.1 Rajče keříčkové (Lycopersicon lycopersicum L., Karsten ex Farw.) ............ 23 3.5.2 Choroby a škůdci rajčete................................................................................ 24 3.5.3 Pekingské zelí (Brassica campestris var. pekinensis Lour, Rup.) ................. 26 3.5.4 Choroby a škůdci pekingského zelí ............................................................... 27 4. MATERIÁL A METODY .......................................................................................... 29 4.1 Charakteristika stanoviště ..................................................................................... 29 4.2 Charakteristika pokusného materiálu.................................................................... 29 4.2.1 Popis rostlinného materiálu ........................................................................... 29 4.2.2 Popis použitých přípravků ............................................................................. 29 4.3 Metodika postupu prací ........................................................................................ 31 4.3.1 Pokus s keříčkovými rajčaty .......................................................................... 31 4.3.2 Pokusu s pekingským zelím........................................................................... 32 4.4 Statistické vyhodnocení ........................................................................................ 33
5
5. VÝSLEDKY PRÁCE ................................................................................................. 34 5.1 Výsledky pokusu s keříčkovými rajčaty ............................................................... 34 5.2 Výsledky pokusu pekingského zelí....................................................................... 35 6. DISKUZE ............................................................................................................... 37 7. ZÁVĚR ................................................................................................................... 39 8. SOUHRN ................................................................................................................ 41 9. RESUME ................................................................................................................ 41 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 42 11. SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ....................................................... 46 11. PŘÍLOHY ................................................................................................................... 6
6
1. ÚVOD Zelenina je nepostradatelná pro vyváženou výživu člověka. Její konzumací dodáváme tělu nejen prospěšné, a pro tělo nepostradatelné látky jako jsou minerální látky, vitamíny, vláknina aj., ale i nežádoucí a cizorodé látky jako jsou například dusičnany, rezidua pesticidů a těžké kovy, které jsou pro lidský organismus škodlivé a způsobují mnoho onemocnění. Tyto látky se dostávají do rostlin kořenovým systémem a stykem zelené plochy s ovzduším, tudíž celou nadzemní i podzemní části rostliny. Jejich obsah je bedlivě sledován, protože stanovené limity nesmí překročit, a to především u bioproduktů, kde je tato hranice přísnější než u konvenčního pěstování. Obsah cizorodých a nežádoucích látek lze ovlivnit technologickými postupy, výběrem odrůd a správným dávkováním hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. V ekologické produkci jsou tyto postupy kontrolovány a při jejich nedodržení sankciovány. Ekologická produkce je možnost jak předcházet hromadění nežádoucích reziduí nejen v rostlinách, ale i ve vodě a půdě, tyto se pak dále dostávají do potravních řetězců, a proto se ekologickému pěstování dostává v poslední době čím dál větší pozornosti. Hlavní podstatou ekologického zemědělství je biologická ochrana rostlin, ve které se jedná o nastolení rovnováhy mezi užitečným organismem a škodlivým činitelem a ne o zlikvidování škodlivého činitele, jak je tomu u konvenční produkce. Díky těmto okolnostem se na trh dostávají stále nové a nové přípravky na bázi mikro a makro organismů, podpůrných prostředků a rostlinných insekticidů. Další výhodou těchto přípravků je, že škůdci si nevytvářejí tak rychle rezistentní populace, jak tomu je u syntetických pesticidů. I když je biologická ochrana základním kamenem ekologického zemědělství, musíme dbát i na jiná agrotechnická opatření jako je volba stanoviště, odrůd, osevní postupy a jiná nepřímá a preventivní opatření.
7
2. CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je zpracování literární rešerše, která je zaměřena na metody a způsoby ochrany zeleniny proti chorobám a škůdcům v systému ekologického zemědělství a integrované produkce. Nedílnou součástí bakalářské práce je i pokus na modelových plodinách rajčeti keříčkovém a pekingském zelí, jehož varianty tvoří ošetření u rajčete pomocným přípravkem Alginure a u pekingského zelí rostlinným insekticidem NeemAzal T/S. Cílem pokusu je porovnání účinnosti biologických přípravků povolenými v ekologické produkci s účinností pesticidů povolenými v integrované produkci. U sledovaných kultur se hodnotí výnosové a jakostní parametry sklizně a zdravotní stav (výskyt škůdců a chorob).
8
3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 3.1 Ekologické zemědělství 3.1.1 Charakteristika ekologického zemědělství Jak uvádí Svaz ekologických zemědělců ČR na svých stránkách PRO – BIO: Žiju BIO (www.pro-bio.cz/cms/sekce/49/ziju-bio/bio-pro-zemedelce/zakladni-informace)
je
ekologické zemědělství hospodaření s kladným vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jedná se o velmi pokrokový způsob hospodaření, který staví na zkušenostech našich předků a bere ohled na přirozené koloběhy, tím pádem umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny. Ekologické zemědělství se rozvíjí již několik desetiletí a od r. 1994 je součástí zemědělské politiky EU. Cílem ekologického zemědělství dle Urbana a Šarapatky (2003) je
udržet a zlepšit dlouhodobou úrodnost půdy a její ekologickou funkci
vyvarovat se všech forem znečištění pocházejících ze zemědělského podnikání
pracovat v co nejvíce uzavřeném systému, využívat místní zdroje, minimalizovat ztráty
produkovat potraviny o vysoké nutriční hodnotě a v dostatečném množství
minimalizovat používání neobnovitelných zdrojů energie
umožnit zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce
udržet osídlení venkova a tradiční ráz kulturní zemědělské krajiny.
3.1.2 Historie ekologického zemědělství v České republice První zmínky o ekologickém zemědělství byly zaznamenány v Československu v letech 1985 – 1987, kdy šlo o krátké zprávy publikované v odborných časopisech, které mezi odbornou veřejností neměly žádnou odezvu, nebo jen negativní. V této době se obyvatelstvo začala více zajímat o svůj zdravotní stav a tím i vzrostl zájem o zdravou výživu. Při této příležitosti začaly vycházet různé publikace, které propagovaly zdravou výživu, jako jednu z možností prevence před civilizačními chorobami. V roce 1989 byly stanoveny základní pravidla pro ekologické zemědělství v ČR, kde tyto základy byly převzaty od organizace IFOAM ze Švýcarska a Maďarska (Šarapatka, Urban, 2006). 9
3.1.3 Současný stav ekologické zemědělství v České republice Celková výměra ekologicky obhospodařovaných ploch v ČR neustále stoupá a v roce 2009 k 31. 12. bylo evidováno 398 407 ha, což představuje 9,38 % celkové půdy v ČR. Plochy, které se nacházejí v přechodném období, dosáhly 26 % podílu (tj. 103 964 ha), což znamená, že v absolutním vyjádření jde o nejvyšší meziroční nárůst plochy v celé historii ekologického zemědělství v ČR s nárůstem o 55 775 ha. Ke konci roku byl celkový počet registrovaných ekologických zemědělců 2 689, což je o 743 subjektů více než předešlý rok. Půda v ekologickém zemědělství je převážně využitá na trvalé travní porosty, které v roce 2009 představovaly téměř 330 000 ha (82 %). Výměra orné půdy neustále roste a v roce 2009 vzrostla o 9 728 ha na celkových 44 906 ha. U trvalých kultur pozorujeme nárůst vinic o 60 %, sadů o 32 %. Do režimu ekologického zemědělství vstoupilo prvních 8 ha chmelnic. Hlavními plodinami na orné půdě jsou obilniny s podílem 56 % a pícniny s podílem 33 %. Kolem 3,5 % orné půdy v ekologické produkci zaujímají luskoviny na zrno a technické plodiny. Zelenina se pěstuje na méně než 1,2 % orné půdy, přičemž dvě třetiny její plochy zaujímá zelenina plodová, a to především pěstování dýní, která zaujímá z celkové plochy zeleniny 511 ha 60 % (Hrabalová, 2010). 3.1.4 Ekologické zelinářství Ekologické pěstování zeleniny má v západní Evropě dlouholetou tradici, která sahá až do 50. let 20. století, kdy vznikala první biodynamická zahradnictví. V České republice stálo ekologické zelinářství na okraji zájmu, až v 90. letech minulého století vzniklo
několik
ekologických
zahradnických
podniků
s širokým
sortimentem
pěstovaných druhů, zelenina byla zastoupena především kořenovou zeleninou (Šarapatka, Urban, 2006). Ekologické pěstování se v ČR řídí platnou legislativou, tj. zákonem č. 30/2006 Sb. o ekologickém zemědělství, vyhláškou MZe ČR 16/2006 Sb., Nařízením Rady č. 834/2007 a Nařízení Komise č. 271/2010 (Mze, 2009 - 2010). Zákon neumožňuje používat v ekologickém zemědělství syntetická hnojiva, omezuje používání konvenčních organických hnojiv, klade požadavky na původ osiva a sadby a požaduje příslušnou registraci, evidenci, kontrolu a certifikaci. Pěstitel, který splní požadavky tohoto zákona je oprávněn označovat své produkty jako bioprodukty a používat ochrannou značku BIO (Hradil, 2002). 10
3.2 Ochrana rostlin Jak uvádí Prokinová (1996), podstatou ochrany rostlin před chorobou i škůdcem je obecně jakýkoliv zásah, který ovlivňuje podmínky prostředí tak, aby nedošlo k projevu nebo rozvoji choroby a množení škůdce. Podle principu působení lze tyto zásahy rozdělit do tří hlavích skupin: Snížení populace škůdce nebo likvidace patogena či plevelů
Fyzikální metody – dezinfekce půdy se provádí pomocí propaření, kde pára ničí nejen zárodky houbových chorob a vývojová stádia živočišných škůdců, ale i částečně semena plevelů. Likvidace plevelů pomocí vysoké teploty neboli termická likvidace je důležitou složkou ekologického zemědělství.
Chemické metody – jedná se o chemickou dezinfekci půdy, prostorů, moření osiva a v neposlední řadě i o chemické ošetření nadzemní částí rostlin
Agrotechnické metody – zde dbáme na výběr vhodného stanoviště, kvalitní a vhodný způsob zpracování půdy, osevní postup, výběr odrůdy atd.
Biologické metody – zde se jedná o využití užitečného organismu
Zabránění infekci patogena nebo napadení škůdcem
Chemické metody – jde o preventivní ošetření před výskytem choroby a škůdce
Nechemické metody – šlechtění rostlin na rezistenci a odolnost vůči škodlivým abiotickým činitelům, mechanická a biotechnická opatření, jako jsou například lepové desky využívané pro monitoring nebo matení škůdce (např. feromony), nakrytí netkanou textilií apod.
Biologické metody – preventivní aplikace bioagens
Likvidace patogena nebo škůdce
Chemické metody – běžné ošetření chemickými prostředky s kurativním účinkem
Biologické metody – biopřípravky s kurativním účinkem (Kabíček, Kazda, 1997; Prokinová, 1996).
Většina autorů, jako například Šarpatka a Urban (2006), upřednostňuje dělení metod na přímé a nepřímé metody ochrany rostlin.
11
Nepřímé metody ochrany rostlin jsou brány jako prevence před výskytem škodlivých činitelů a jsou základem ekologického pěstování rostlin. Mezi tyto metody řadíme péči o úrodnost půdy a biodiverzitu, výživu rostlin, pěstební metody, střídání plodin, volbu vhodného stanoviště, výběr odrůd, zpracování půdy a podporu užitečných organismů. Přímé metody ochrany rostlin se využívají k přímému hubení škodlivých organismů. Mezi tyto metody řadíme mechanické, fyzikální, chemické a biologické metody. Dále zde můžeme řadit i moderní biotechnické metody, které využívají přírodní látky (feromony, hormony), které využívá hmyz ke vzájemné komunikaci, vývoji nebo rozmnožování (Kabíček, Kazda, 1997; Šarapatka, Urban, 2006; Vrečková, 2009).
3.3 Integrovaná ochrana rostlin Integrovaná ochrana rostlin je systém regulace škodlivých organismů, který využívá všechny ekonomicky, ekologicky i toxikologicky přijatelné metody pro udržení škodlivých organismů pod prahem ekonomické a hospodářské škodlivosti s přednostním využitím přirozených omezujících faktorů, což jsou antagonistické mikroorganismy, padátoři nebo parazitoidi živočišných škůdců. Ekonomický práh škodlivosti vyjadřuje intenzitu výskytu škodlivých organismů, při které je pokles hodnoty produkce větší než náklady vynaložené na ochranná opatření (Hrudová, Pokorný, Víchová, 2006; Kocourek a kol., 2005). Principy integrované ochrany zeleniny jsou založeny na dodržování tří základních požadavků. Jako první zde musíme využívat metody monitorování výskytu škodlivých organismů a provádět ochranu proti nim jen tehdy, když překročí ekonomický práh škodlivosti. Monitorování zahrnuje metody přímého a nepřímého sledování. Přímé sledování zahrnuje vizuální kontrolu výskytu chorob a škůdců. Nepřímé sledování zahrnuje monitorování výskytu škodlivých organismů pomocí feromonových a optických lapáků, teplotních modelů vývoje a signalizace. Nedílnou součástí je i minimalizace používání širokospektrálních pesticidů a preferenci selektivních pesticidů, biologický a nechemických metod ochrany. Posledním základním požadavkem integrované ochrany zeleniny je zabránění vzniku rezistentních populací škodlivých organismů k pesticidům (Kocourek a kol., 2005).
12
3.4 Biologická ochrana rostlin Pojem biologická ochrana rostlin zavedl H. S. Smith v roce 1919 a navázal tím tak na L. O. Howarda, který už v roce 1916 hovořil o biologických metodách v souvislosti s ochranou rostlin proti škůdcům pomoci jejich přirozených nepřátel. První úspěšná biologická ochrana proběhla v USA už v roce 1888 a jednalo se tehdy o introdukci slunéčka (Rodolia cardinalis) z Austrálie do citrusových sadů v Kalifornii proti červci perlovci zhoubnému (Icerya purchasi). Dále probíhaly v letech 1920 – 1940 pokusy
s přímou
aplikací
antagonistických
mikromycet
jako
ochrana
proti
fytopatogenům. Další výzkumy se rozvíjely v závislosti na úrovni rozvoje v laboratorní technice a novém poznání v biologii. V 50. a 60. letech došlo k velkému rozvoji chemické ochrany a tím pádem biologická ochrana byla v pozadí zájmu. Až v roce 1969 začal současný intenzivní výzkum biologické ochrany rostlin, kde se v USA konalo první mezinárodní sympozium s touto tématikou (Prokinová, 1996). Dle Prokinové (1996) je základem biologické ochrany rostlin využití přirozených vztahů mezi organismy v prostředí ve prospěch pěstovaných rostlin s cílem zamezit nadměrnému zvětšení populace škodlivého činitele na úroveň ekonomického prahu škodlivosti. Dále uvádí, že podstatou biologické ochrany je udržení nebo obnovení přirozené rovnováhy prostředí a tím pádem je biologická ochrana rostlin jednou z metod, která napomáhá k obnovení a udržení trvale harmonicky se rozvíjejícího prostředí, vyváženého ekosystému. Podle autorů Kabíček a Kazda (1997) se při biologické ochraně cíleně využívají užitečné organismy k přirozené likvidaci škůdců. Cílem této ochrany není vyhubení škůdce, ale vytvoření rovnovážného stavu mezi užitečnými organismy a škůdcem. 3.4.1 Podpora užitečných organismů Důležitou roli v biologické regulaci škůdců hrají přirození nepřátelé, kteří se běžně vyskytují v ekosystémech. Všechny býložravé druhy hmyzu, tedy i významní škůdci zahradnických plodin, mají přirozené nepřátele, kteří je mohou držet pod prahem ekonomické škodlivosti. Jejich podpora spočívá ve vytváření podmínek pro život, rozmnožování a ochranu jejich životního prostředí. Ekologický zemědělec by tedy měl vytvářet útočiště s dostatkem potravy pro užitečné organismy. Jedná se například o ekologické vyrovnávací plochy, jako jsou křoviny, úhory, staré zídky a neasfaltované cesty (Šarapatka, Urban, 2006). 13
Mezi
nejdůležitější
volně
žijící
regulátory
škůdců
patří
slunéčkovití
(Coccinellidae), střevlíci (Carabidae), zlatoočkovití (Chrysopidae), pestřenkovití (Syrphidae), bejlomorkovití (Cecidomyiidae), lumkovití (Ichneumonidae), ploštice (Heteroptera) a v neposlední řadě i ptáci (Aves). Pro podporu těchto užitečných organismů připravujeme různé úkryty s listí, kamení nebo kůry, které jsou i vhodné pro jejich přezimování. Květnaté louky a miříkovité rostliny také přispívají k podpoře těchto užitečných organismů (Böhringer, Jörg, 1996). Největší hrozbou jsou pro ně širokospektrální chemické pesticidy, a proto dáváme přednost přípravkům se selektivním účinkem, které nedecimují populace přirozených nepřátel jako neselektivní přípravky (Kabíček, 2004). 3.4.2 Bioagens Dle Šefrové (2006) se k regulaci škůdců uplatňují druhy schopné alespoň krátkodobě utlumit nebo dlouhodobě udržet nízkou populační hustotu škůdce. Tyto užitečné druhy jsou v antagonistickém vztahu se škůdci a působí na ně jako predátoři, parazitoidi, paraziti a patogenní mikroorganismy. Predátorem bývá dravý hmyz nebo roztoč, který je větší než kořist a není úzce potravně specializován, kořist většinou volí podle nabídky. Mezi umělé množené organismy využitelné v biologické ochraně z třídy hmyzu řadíme Aphidoletes aphidimyza, Cryptolaemus montrouzieri, Macrolophus caliginosus, Orius laevigatus a mezi dravé roztoče patří Amblyseius cucumeris, Phytoseiulus persimilis, Typhlodromus pyri, Hypoaspis aculeifer. Parazitoidi jsou srovnatelně velcí nebo menší než jejich hostitel. Jejich vývoj probíhá v těle škůdce, kterého po ukončení svého vývoje usmrtí a celého pozře. Parazitoidi jsou úzce specializováni a jejich vývojové cykly jsou sladěny s cykly hostitelských organismů. Aphidius colemani, Aphidius ervi, Encarsia formosa, Diglyphus isaea, Dacnusa sibirica, Eretmocerus eremicus, Trichogramma pintoi a Trichogramma evanescens jsou druhy patřící mezi blanokřídlé a dvoukřídlé, které se používají v komerčních přípravcích na ochranu rostlin. Paraziti jsou menší než hostitel, úzce specializovaní a hostitele poškozují, ale nezabíjí. Vztah parazita a škůdce je ještě těsnější než u parazitoidů. Využívají se především uměle množené parazitické hlistice Steinernema feltiae, Heterorhabditis bacteriophora a Phasmarhabditis hermafrodita.
14
Patogenní mikroorganismy mají nejspecializovanější vztah s hostitelem. Řadíme mezi ně viry, bakterie, houby. Do těla hostitele se dostávají pasivně. Mezi nejznámější používané ochranné prostředky patří přípravky na bázi Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki, Coniothyrium minitans a Trichoderma harzianum (Kabíček, Kazda, 1997; Šefrová, 2006; SRS 2009 - 2010). Jak uvádí Šefrová (2006) ve své publikaci Rostlinolékařská entomologie můžeme tyto užitečné organismy introdukovat neboli vysadit do prostředí z jiné geografické oblasti, kdy cílem introdukce je dlouhodobě udržovat hustotu škůdce pod ekonomickou hladinou škodlivosti. Dalším možností je inokulace (očkování), která se uplatňuje ve skleníku u krátkodobých kultur, kdy antagonisté nemůžou vytvořit dlouhodobé populace a uplatňuje se po dobu jedné nebo jen několika generací. Augmentace, neboli navýšení, znamená posílení již existující populace antagonistů. Poslední inundaci (zaplavení) provádíme již při přemnožení škůdce, kdy dochází k jednorázovému vypuštění velkého množství užitečných organismů. 3.4.3 Rostlinné insekticidy Další využívanou metodou v biologické ochraně rostlin po bioagens jsou různé přírodní rostlinné insekticidy. Rostlinné (botanické) insekticidy jsou vlastně výtažky z některých rostlin, které obsahují biologicky aktivní látky s insekticidním charakterem. Jejich hlavní výhodu je netoxičnost vůči člověku a teplokrevným živočichům. Rychlá degradace v prostředí je výhodná v tom směru, že postřik můžeme aplikovat i v době sklizně. Nevýhoda této vlastnosti tkví v tom, že rychlý rozklad účinných látek může mít za následek snížení účinnosti přípravků. Díky tomu, že v rostlinných extraktech se nachází celý komplex účinných látek se synergickým účinkem, nehrozí zde riziko vzniku rezistentních populací škůdců, jak je tomu u syntetických insekticidů. Nevýhodou je omezená výroba rostlinných insekticidů a pracná příprava domácích výluhů. Mnohé z nich se dají připravit i v domácích podmínkách (Pavela, 2003; Pavela, 2006). Pavela (2006) tyto insekticidy rostlinného původu dělí do dvou skupin na první a druhou generaci rostlinných insekticidů. První generace rostlinných insekticidů vznikala především z původních rostlin rostoucích v Americe a Asii. V Evropě byly tyto extrakty z domácí výroby zdokonaleny a dostaly komerční podobu. Mezi rostlinné insekticidy první generace řadíme extrakty z tabáku, ryanie, chryzantémy a rostlinné oleje. 15
Tabák virginský (Nicotiana tabacum L.), tabák selský (Nictiana rustica L.) a tabák lesní (Nicotiana sylvesris Speg. Comes.) jsou druhy pocházející ze Střední a Jižní Ameriky, odkud byly introdukovány jako okrasné rostliny do celého světa. Z listů rostlin se vytváří extrakty, které jsou používány i ve farmacii. Insekticidní účinky tabáku byly objeveny velmi brzy a první zmínka o použití vodního výluhu proti savým škůdcům je z let 1560 a 1690. V roce 1825 byl izolován nikotin. Nikotin patří mezi alkaloidy, které jsou velmi toxické nejen pro hmyz, ale i člověka. Na hmyzí škůdce účinkuje velmi rychle i při nízkých dávkách a účinkuje jako nervový jed. V okolním prostředí je dosti stabilní a proto má relativně dlouhodobý reziduální účinek po postřiku. Syntetizovaný nikotin v roce 1904 se stal základem pro mnohé syntetické insekticidy. Extrakt z tabáku je účinný proti mšicím, molicím, sviluškám, třásněnkám, housenkám v nižším vývojovém stupni a larvám mandelinky bramborové (Pavela, 2006). Rotenon je obsažen v celé řadě rostlin, které obsahují podobnou účinnou látku. Řadíme zde především kožnatec vejčitý (Derris eliptica Benth.), kožnatec Fordův (Derris forii Lour.) a kožnatec velký (Derris robusta Benth.) patřící do čeledi Fabaceae a pocházející z východní Asie. První zmínka o použití extraktů z kořenů jako insekticidu je z roku 1848. Účinná látka rotenon se řadí k nervovým jedům, zabraňuje dýchání a tím pádem způsobuje celkovou paralýzu hmyzu. Extrakty jsou pro teplokrevné živočichy i člověka relativně neškodné, ale pro jeho nebezpečí při používání v blízkosti vodních toků a ploch se od jeho používání postupně upouští (Pavela, 2006). Dále bylo zjištěno, že způsobil úmrtnost včel v jižní Belgii, kde se rotenon používá proti roztočům přenášející varroázu (Seifertová, 2005). Pyretrum je účinná látka z řimbaby starčkolisté (Chrysanthemum cinerariifolium Vis.) a řimbaby šarlatové (Chrasanthemum coccineum Willd.) čeledi Asteraceae. Insekticidní účinky rostlin jsou známy už dlouhá staletí, v Dalmácii se z nich vyráběl tzv. dalmátský později japonský prach a na Kavkazu šlo o arménský prášek proti hmyzu. Jednalo se o čerstvě usušené rostliny, které byly rozemlety na jemnou drť. První komerčně prodaný insekticidní extrakt z pyretra proti hmyzu byl v roce 1851. Extrakty z řimbab obsahují účinné látky především ze skupiny pyretrinů, jejichž obsah se v suché droze pohybuje v rozmezí 0,5 – 1,3 %. Pyretrin účinkuje na hmyzí škůdce okamžitě jako kontaktní a požerový jed. Přírodní pyretriny patří mezi nejrychleji účinkující hmyzí jedy, ale vlivem UV zářením se v prostředí rychle degradují na neúčinné látky, což se v dnešní době stává výhodou (Pavela, 2006).
16
Insekticidní mýdla do řady botanických insekticidů přímo nepatří, ale protože jsou to přípravky pro člověka a jiné živočichy neškodné, řadíme je proto do ekologicky nezávadných přípravků na ochranu rostlin. Jsou vyrobena ze solí mastných kyselin, která jsou hlavní součástí všech rostlinných a živočišných tuků a olejů. Předpokládá se, že tyto soli působí na respirační systém hmyzu. Velmi dobře účinkují na mšice, svilušky, molice, třásněnky a na larvy brouků nebo housenky motýlů v 1. – 3. vývojovém stupni. Některé mýdlové přípravky vykazují i ovoidní, fungicidní a bakteriální účinky (Pavela, 2006). Rostlinné oleje je skupina látek rostlinného původů. První komerčně prodávané rostlinné oleje se objevili okolo roku 1920 v USA a Francii. Později byly vytvořeny i minerální oleje, které využívají pouze účinnost mastných kyselin, zatímco rostlinné oleje jsou složeny z mastných kyselin s příměsí biologicky aktivních látek, které zvyšují účinnost. Mastné kyseliny ovlivňují především života schopnost hmyzu z hlediska rovnoměrné tvorby tenkého filmu na těle hmyzu, který zabrání výměně plynů. Některé mastné kyseliny také mohou narušit buněčné blány a tím poruší hmyzí kutikulu a tak nedochází k normálnímu metabolismu a hmyz umírá (Pavela, 2006). Rostlinné insekticidy druhé generace jsou vhodnou alternativou k syntetickým pesticidům. Kritéria nových rostlinných insekticidů jsou taková, že musí být ekologicky nezávadné, zcela netoxické pro člověka, selektivní, jejich výroba musí být ekonomicky únosná a účinnost musí být srovnatelná se syntetickými insekticidy. Tato kritéria jsou striktně daná. První výzkumy proběhly v Indii, kde je požívání různých rostlinných extraktů v ochraně rostlin velmi rozšířené a má zde hlubokou historii (Pavela, 2006). Azadirachtin je extrakt ze stromu Azadirachta indica Juss., který izoloval v roce 1960 David Morgen. Tento extrakt dal vytvořit celou řadu komerčních insekticidů nazývaných neem oleje, které se používají především v ekologickém zemědělství. Strom pochází z oblasti centrální Indie, kde byl používán jako léčivá rostlina. Látky obsažené v kůře, plodech a listech vykazují biologickou aktivitu a jsou u nich prokázány antivirové, antimikrobiální, antifungální, antibakteriální, antipyretické, analgetické a imunitu povzbuzující účinky, které se staly základními složkami při výrobě některých léků a hygienických prostředků. Látky azadirachtin, salanin, meliantriol, nimbin a nimbilin vykazují biologickou aktivitu na hmyz. Nejznámější a nejprozkoumanější je tetranortriterpenoid azadirachtin, který se pokládá za nejúčinnější přírodní regulátor růstu hmyzu.
17
Největší koncentrace se nachází v semenech, kde průměrný obsah dosahuje v závislosti na klimatických podmínkách 2 – 4 mg na 1 g semene. V oleji má tato látka koncentraci 50 – 1200 ppm v závislosti na způsobu zpracování. Molekulární struktura azaridachtinu je podobná struktuře molekul hmyzího hormonu ekdisonu. Hlavní účinek azaridachtinu je pravděpodobně blokace vylučování prothoracotrophických hormonů, což způsobuje nezvratné poruchy v období vývoje hmyzu, které končí obvykle smrtí. Dále také způsobuje azadirachtin u dospělců poruchy při páření, neplodnost anebo snížení plodnosti. Funguje jako repelent a zabraňuje žíru larev a dospělců, a tím snižuje poškození rostlin. Nepříliš dobrá vlastnost azadirachtinu tkví v tom, že rychle degraduje ve vodě a vlivem slunečního UV záření. Tomu se dá ale předejít, přidáním látek prodlužující reziduální účinnost. Rostlinné insekticidy na bázi azadirachtinu jsou rozděleny do dvou základních typů:
Extrakty nebo oleje upravené přímo z rostliny A. indica - obsah azaridachtinu se pohybuje od 50 do 3000 ppm a účinnější jsou přípravky na bázi oleje, kde se využívá ještě synergický účinek mastných kyselin.
Extrakty nebo oleje obohacené o přírodní nebo technický azadirachtin – celkový obsah azadiraachtinu je 5000, 10 000 nebo i 50 000 ppm (v procentech 0,5, 1,0 a 5,0 %). Tyto rostlinné insekticidy na bázi alkoholových extraktů nebo olejů, jsou určeny pro velkovýrobu, kde je nutná zaručená účinnost.
Insekticidy na bázi azadirachtinu jsou účinné především na vývojová stadia hmyzu. U dospělců se jedná jen o omezení kladení vajíček nebo žíru. Neem insekticidy jsou účinné proti všem druhům běžných škůdců, jako jsou mšice, třásněnky, svilušky, molice, housenky, mandelinka bramborová aj. (Pavela, 2003; Pavela, 2006). V roce 2010 proběhla studie, zda jsou tradiční Neem přípravky s hlavní složkou azadirachtin A stejně účinné jako obchodní složení azadirachtinu A. Cílem tohoto pokusu bylo ověření účinnosti vodního extraktu, který se připravuje rozemletím semen, která se pak namáčí ve vodě po dobu 3 až 7 dnů z hlediska výnosu azaridachtinu A a jeho insekticidní aktivity. Výnos azadirachtinu A byl 0,19 g ze 100 g semen s přibližnou koncentrací 200 mg.l-1, což je osmkrát vyšší koncentrace než je doporučená koncentrace u komerčních produktů. Při zkoušce insekticidní aktivity byl porovnáván tento extrakt s komerčním přípravkem NeemAzal T/S na Macrosteles quadripunctulatus, Spodoptera littoralis a Bemisia tabaci.
18
Extrakt v doporučené koncentraci 25 mg. l-1 účinné látky byl stejně účinný jako komerční přípravek ve stejné koncentraci u Macrosteles quadripunctulatus a Spodoptera littoralis, zatím co u Bemisia tabaci byla zapotřebí vyšší koncentrace extraktu (Boursier et al., 2011). Pongamia glabra Vent. a Derris indica Lamk. jsou další rostliny s významným insekticidním účinkem, které nacházejí uplatnění ve výrobě komerčních rostlinných insekticidů. V ochraně rostlin jsou ze stromu P. glabra používány alkoholové extrakty z listů a plodů, které mají insekticidní, antifidantní a repelentní účinky. Největší uplatnění však našel olej ze semen pongamie, který obsahuje řadu biologicky aktivních látek, které mají insekticidní, antibakteriální a fungicidní účinky. Účinná látka karanjin patří do skupiny flavonoidů, kde spolu s furanoflavonoidy tvoří podstatnou a důležitou součást oleje, která má insekticidní a fungicidní účinek. Olej z P. glabra nebo také pongamový olej se velmi často přidává do azadirachtinového oleje, což je velmi vhodná kombinace, protože látky obsažené v obou olejích se dobře doplňují a působí navzájem synergicky. Olej je účinný proti mšicím, molicím a sviluškám v koncentraci 1,5 – 4 %. Esenciální oleje mají kontaktní a fumigační účinnost na hmyz, ale není ještě dostatečně objasněna, protože vývoj je teprve na začátku. Hlavní účinné složky jsou pravděpodobně monoterpeny, jejichž aktivita byla zkoušena na švábech amerických (Periplaneta americana) a švábech německých (Blatella germania). Tyto studie zjistily, že esence účinkují na nervový systém hmyzu, nejsou jedovaté pro teplokrevné živočichy a nízká toxicita byla zaznamenána i u ryb. Fumigační vlastnosti se mohou uplatnit v uzavřených prostorech skladů. Na polní škůdce je možné použít esence z kmínu, anýzu, oregána, eukalyptu, citroníku a řebříčku a to především proti mšici bavlníkové (Aphis gassypii) a sviluškám (Tetranychus spp.). Olej získaný z bazalky je účinný dotykový jed proti svilušce chmelové, mouše domácí a mšici. Komerční výrobě éterických olejů jako insekticidů brání především nedostatek přírodních zdrojů, dále také není vyřešena chemická normalizace, kontrola jakosti a v neposlední řadě registrace (Pavela, 2006).
19
3.4.3.1 Komerčně vyráběné rostlinné insekticidy Neem přípravky jsou přípravky na bázi azadirachtinu a nejznámější z těchto přípravků je širokospektrální NeemAzal T/S od německé firmy Trifolio – M GmbH. Jedná se postřikový insekticid z výtažků Azadirachta indica proti volně žijícím savým a žravým škůdcům s účinnou látkou Azadirachtin A (Pavela, 2006). V roce 2008 byly zkoušeny Neem přípravky v koncentraci 1 % a 5 % azaridachtinu na škůdce révy vinné. Výsledky ošetření se projevily především na výnosu hroznů. U Neem přípravku byl výnos 11,22 kg a u kombinace přípravků složených s Neem přípravků, biologických pesticidů a chemických pesticidů byl výnos 12,50 kg. Nejefektivnější byly chemické přípravky, kde výnos byl 13,90 kg. Studie také odhalila, že 1 % azaridachtin při koncentraci 50 ppm nemá negativní vliv na vývoj užitečné houby Trichoderma harzianum (Kulkarni et al., 2008). V letech 2004 a 2005 byly v Srbsku porovnávány účinky přírodních a syntetických insekticidů proti mandelince bramborové (Leptinotarsa decemlineata). V roce 2004 účinky azadirachtinu byly hodnoceny jako uspokojivé (účinnost 53,5 – 83,5 %). V roce 2005 byla aplikována vyšší dávka azadirachtinu (25 g.ha-1) na mandelinku bramborovou ve výskytu 4 – 10 larev na hon. Po 22 dnech od aplikace proběhlo hodnocení, které prokázalo vysokou účinnost (97,8 – 100 %) (Marčić, Perić, 2009). V roce 2010 byl zveřejněn pokus s přípravkem NeemAzal T/S, který proběhl na rajčatech proti Helicoverpa armigera. Postřik byl proveden ve dvou koncentracích 10 a 20 ppm azaridachtinu. Největší pokles larev (71,29 %) byl zaznamenán po třech ošetření u koncentrace 20 ppm, kde výnos plodů byl 20,42 kg (Mehta et al., 2010). Pyretrinové přípravky jsou na bázi výtažků z rostlin Chrysanthemum cinerariifolium a Chrasanthemum coccineum. Extrakty jsou pordávany samotné nebo ve směsi s dalšími rostlinnými insekticidy. Surové extrakty se dovážejí především s Keni a v Evropě se teprve zpracovávají do prodejní podoby. Jsou ale neselektivní a účinné proti všem žravým a savým škůdcům, jako repelent a insekticid. U nás nejsou zatím tyto přípravky povoleny (Pavela, 2006).
20
3.4.3.2 Nekomerční přípravky z rostlin Tyto přípravky se dají vytvořit z planých i léčivých bylin, které rostou ve volné přírodě (kostival, kopřiva, česnek, vratič, přeslička, pelyněk, cibule, máta, majoránka), nebo lze použít pro přípravu i některé druhy zeleniny a dřevin (rajčata, košťáloviny, bez černý). Z těchto čerstvých, nebo sušených rostlin se dají připravit rostlinné jíchy, bylinné čaje a další přírodní postřikové odvary a výluhy. Kreuter (2002) ve své knize Ochrana rostlin - Přirozená ochrana proti škůdcům a chorobám uvádí postupy přípravy těchto nekomerčních přípravků a výčet rostlin pro jejich přípravu (viz Tab.1). Rostlinná jícha: je tekuté hnojivo, které se připravuje z vody a z rostlinných částí. Tato směs se musí zkvasit v dřevěných nebo umělohmotných sudech (kovové nádoby by se neměly používat, protože kov může reagovat s jíchou). Rostlinná jícha se lije ke kořenům a působí povzbudivě a posiluje růst, takže rostliny jsou odolné vůči chorobám a škůdcům. Odvary: rostliny se nejprve namáčí ve vodě, nejlépe v dešťové nebo odstáté. Nálev necháme odstát 24 hodin a pak odvar povaříme asi půl hodiny. Po vychladnutí se odvar scedí a dle potřeby zředí. Čaje: přelijeme rostliny vařící vodou a nálev necháme louhovat 10 – 15 minut. Poté scedíme a ihned použijeme. Výluh ve studené vodě: čerstvé rostliny se nakládají na 12 – 24 hodin do studené vody Tab. 1: Přirozené postřikové přípravky dle Kreuterové (2002) Rostlina
Příprava / možnosti mísení
Přeslička rolní
Odvar, jícha; s kopřivami
Kostival
Heřmánek
Jícha; s kopřivami Jícha, výluh ve studené vodě; s kostivalem, přesličkou a česnekem Čaj s květů
Česnek
Jícha; s cibulí v poměru 1:1
Česnek Reveň Vratič Rajčata
Čaj nechat 24 hodin stát Čaj, odvar Čaj; míchání s čajem z přesličky Výluh ve studené vodě
Pelyněk pravý
Čaj, jícha
Cibule
Jícha a čaj; s česnekem a pažitkou
Kopřivy
21
Účinek Posiluje odolnost vůči houbovým patogenům (původci padlí, strupovitosti a rezivosti), proti mšicím a sviluškám Posiluje rostliny Posiluje rostliny, odpuzuje hmyz a výluh je účinný proti mšicím Moření osiva Posiluje obranyschopnost proti houbovým patogenům Proti padlí okurek (vědecky testováno) Proti mšicím Proti roztočům, běláskům, padlí a rzivosti Proti motýlům a housenkám bělásků Proti mravencům, mšicím, běláskům, housenkám; proti sloupečkové rzivosti rybízu. Letní postřiky proti mšicím a obaleči jablečnému; podzimní postřik proti roztočům na jahodách a maliníku Jícha posiluje rostliny proti houbovým chorobám a čaj účinkuje proti vrtuli mrkvové, roztočům
Dále Kreuter (2002) uvadí, že některé rostliny pomáhají při obraně proti škůdcům i pomoci svých kořenových výměšků a aromatických látek, které mají na určité škůdce odpuzující účinek. Seznam vybraných rostlin s repelentním účinkem je uveden v Tab.2. Tab. 2: Rostliny s repelentním účinkem dle Kreuterové (2002) Rostlina Bazalka Saturejka Kapradiny (kapraď samec a hasivka roční) Řebříček Lichořeřišnice Česnek Afrikán Pelyněk pravý Pryšec Cibule
Působení Odpuzuje mšice Chrání keříčkové fazole před mšicemi Odpuzuje plže a mravence Odpuzuje svým aroma hryzce Odpuzuje mšice, včetně mšice krvavé Preventivně působí proti houbovým chorobám Zbavuje půdu kořenových háďátek Proti dřepčíkům a sloupečkové rzivosti rybízu Odpuzuje hraboše a hryzce Chrání mrkev před vrtulí mrkvovou
3.4.4 Pomocné rostlinné přípravky na ochranu rostlin Pomocným přípravkem na ochranu rostlin je látka přírodního původu nebo mikroorganismus mimo účinnou látku. Jako příklad lze uvést pomocné přípravek od firmy Biocont laboratory, s.r.o Alginure, Myco - Sin VIN a HF – Mycol. Alginure je pomocný prostředek pro posílení odolnosti rostlin proti houbovým chorobám. Jeho účinnou složkou je výluh z mořských řas, rostlinné aminokyseliny, algináty a fosfonáty. Působením prostředku po aplikaci dochází v rostlině ke zvýšení obsahu fytoalexinů a dalších látek, které zvyšují obranyschopnost rostlin vůči houbovým chorobám a to jak preventivně, tak kurativně (Katalog prostředků ekologické a integrované ochrany rostlin 2011). V roce 2008 Digel a Amirauxl provedli pokus s pomocným prostředkem Alginure na salátu hlávkovém proti plísni salátové (Bremia lactucae). Na porostu ošetřeným Alginurem, byly zaznamenány puchýře na listech, ale ty neměli vliv na kvalitu salátu. Dále bylo také zjištěno, že Alginur je velmi účinný proti plísni okurkové na ledovém salátu. Podobných účinků dosahoval i další zkoušený pomocný přípravek Phosfik.
22
Myco Sin VIN je pomocný prostředek pro zvýšení rezistence rostlin proti houbovým a bakteriálním chorobám. Účinná složka přípravku je směs jílovitých minerálů, rostlinných extraktů a buněčných stěn kvasinek. Prostředek zvyšuje produkci fenolických sloučenin a zpevňuje povrch listů, tím brání k prorůstání spór kutikulou a změnou pH na listech omezuje i jejich klíčení (Katalog prostředků ekologické a integrované ochrany rostlin 2011). HF Mycol je pomocný prostředek k ochrannému ošetření prosti pádlí a plísni šedé na révě vinné, drobném ovoci, růžích, okurkách a salátu. Jeho účinná složka se skládá s fenyklového oleje a dalších extraktů. Přípravek způsobuje zasychání mycelia padlí a plísně šedé a rychlejší osychání ošetřených rostlin. Dále také redukuje infekční podmínky pro pravé padlí (Katalog prostředků ekologické a integrované ochrany rostlin 2011).
3.5 Pokusné plodiny 3.5.1 Rajče keříčkové (Lycopersicon lycopersicum L., Karsten ex Farw.) Rajče pochází z horských oblastí peruánských And, je tedy subtropická, teplomilná, ale též vysokohorská plodina, vysoce náročná na světlo, dobře snášející značný rozdíl mezi denními a nočními teplotami. Plody obsahují velké množství vitamínů, které jsou rozpustné ve vodě a můžeme je konzumovat čerstvé nebo jinak upravené (Rod et al., 2005). Pěstitelské plochy a produkce rajčat jsou největší na světě, protože patří mezi nejoblíbenější plodovou zeleninu (Petříková et. al.). Optimální teplota v době vegetace se pohybuje v rozmezí 20 – 23 °C. Rajče je náročné na vlhkost, v průběhu vegetace potřebuje dostatek vody, ale ve srovnání s paprikou je vůči suchu odolnější, díky hlubšímu kořenovému systému. Vyžaduje polohu slunečnou, neuzavřenou, pro opylení a nasazení plodu rajče potřebuje pohyb vzduchu. Na půdu je nenáročné, pouze nesnáší půdy studené a přemokřené (Petříková, 1996; Rod et al., 2005). Keříčková (determinantní) rajčata jsou pěstována především v polních podmínkách. Hlavní stonek a i další větve vyrůstají v paždí listů a ukončují svůj růst po 2 – 3 květenstvích – nevyštipuje se. Technologii pěstování dělíme na pěstování pro mechanizovanou sklizeň a ruční sklizeň. Odrůdy pro mechanizovanou sklizeň musí mít pevné neopadavé plody, které se oddělují od kalichu a mají vysokou odolnost vůči hnilobám a praskání a jsou určeny pro následné průmyslové zpracování. 23
Rajčata pěstované pro ruční sklizeň pěstujeme převážně z předpěstované sadby, abychom uspíšili první sklizeň, které jsou určeny pro přímý konzum. Sklizeň provádíme probírkou. Tyčková (indeterminantní) rajčata jsou pěstována převážně ve sklenících a fóliovnících pod kapkovou závlahou. Hlavní lodyha včetně dalších větví rostou stále – je nutný řez a vyvazování k oporám (drátěnce) pomocí motouzu. Sklizeň se provádí pouze ručně. Vyséváme 6 – 9 týdnů před plánovaným termínem výsadby do navlhčených výsevních substrátů, nebo lépe sadbovačů, do hloubky 5 – 10 mm. Zaléváme pravidelně tak, aby zemina byla mezi jednotlivými zálivkami přibližně stejnou dobu vlhká i suchá, čímž zajistíme přísun vzduchu ke kořenům (Rod et al., 2005). Vysazujeme v květnu po přechodu ranních mrazíků, nejlépe do dvouřádku 0,8 x 0,4 m, u keříčkových lépe 100 x 50 cm. Rostliny zaléváme vydatně, až do nasazení prvních plůdků, poté zálivku omezíme a v době tvorby plodů opět zaléváme vydatně, ale méně často, protože půda musí mezi jednotlivými intervaly řádně proschnout, aby byl zajištěn přístup vzduchu ke kořenům. Během zrání zaléváme opatrně, vždy nejlépe po sklizni, aby nedocházelo k praskání plodů (Petříková, 1996; Rod et al., 2005). Plody sklízíme probírkou, před plnou zralostí, když jsou světle červené a to 1x až 2 x týdně. Odrůdy, které mají pevné, skladovatelné plody, můžeme sklízet 1x za 7 – 14 dnů. Jsou-li plody určeny pro skladování, trháme je i s kalichem ulomením stopky v kolénku. Plody určené k prodeji třídíme podle velikosti a tvaru, případně je očistíme (Rod et al., 2005). 3.5.2 Choroby a škůdci rajčete Plíseň rajčete (Phytophthora infestans) je nejnebezpečnější chorobu polních rajčat, která může v některých letech zcela zničit úrodu (Rod, 2005). Patogen napadá nadzemní časti rostliny a především plody a listy, kde vytváří tmavě zelené, později hnědé skvrny, které se rychle rozšiřují, nekrotizují a stáčejí se směrem dolů. Phytophthora infestans napadá již zelené nezralé plody, na kterých se objevují šedozelené skvrny, které se rychle rozšiřují a tmavnou. Napadená část slupky plodu je hnědá a její povrch je pevný a vrásčitý. Dužnina plodů pod napadeným pletivem je tvrdá a až do hloubky zhnědlá. Silně napadené rostliny pronikavě a nepříjemně zapáchají a nejsou vhodné ke konzumu (Hrudová, Pokorný, Víchová, 2006; Rod et al., 2005; Veverka, 1995). 24
Porosty rajčat jsou napadány patogenem zejména za vyšší vzdušné vlhkosti (nad 90 %), při vydatnějších srážkách a při nižších nebo střídavých teplotách (Rod et al., 2005). Rajčata je nejlépe pěstovat v místech s dostatečným pohybem vzduchu a s dostatečným osluněním. Nikdy nepěstujeme rajčata v blízkosti vodních toků a nádrží, či ve stínu budov a vysokých plodin apod (Dušková, Kopřiva, 2009). Od konce června ošetřujeme porost vhodnými fungicidními přípravky např. na bázi mědi, jako jsou Kuprikol 50 a Champion 50 WP, které jsou povoleny i v ekologickém zemědělství (Rod et al., 2005; SRS, 2009 - 2010). Alternariová skvrnitost rajčete (Alternaria solani) je houba z pomocného oddělení Deuteromycotina, která vytváří na listech velké nepravidelné žluté skvrny, které rychle zasychají, hnědnou a mají koncentrické zónování. Příznaky na plodech začínají nekrózou v blízkosti kališních lístků ve formě velkých, tmavých, ostře ohraničených propadlých skvrn. Houba se šíří konidiemi za vlhkého a teplého počasí. Žádné fungicidy proti Alternaria solani nejsou u nás registrovány, a tudíž musíme o to více dbát na nepřímou ochranu (Kazda, 1997; Rod et al., 2005). Septoriová skvrnitost rajčete (Septoria lycopersici var. lycopersici) je celosvětově rozšířená choroba polních rajčat. Patogen vytváří především na listech skvrny se žlutohnědými až šedými středy s tmavým lemem, na kterých se tvoří pyknidy. Listy žloutnou, zasychají a opadávají, plody patogen nenapadá, ale snižuje násadu. Septoriovou skvrnitost podporuje chladnější a sušší počasí, ale pro její šíření je zapotřebí vysoká vlhká vzdušnost a teploty vzduchu nad 25 °C. Ošetřujeme stejnými fungicidy jako u Phytophthora infestans (Hrudová, Pokorný, Víchová, 2006; Rod et al., 2005). Molice skleníková (Trialeurodes vaporariorum) a molice bavlníková (Bemisia tabaci) jsou polyfágní škůdci skleníkové zeleniny, škodící především na rajčatech, okurkách a lilkách. Oba druhy molic škodí sáním na listech, které žloutnou a deformují se, silným znečištěním medovicí, kterou prorůstají černě a přenosem virů. Molice bavlníková je karanténní druh, který v našich podmínkách nepřezimuje. K signalizaci a částečnému oddálení napadení využíváme žluté lepové desky. Insekticidy jsou v mnohých případech neúčinné, díky rychlé selekci populací rezistentních k přípravkům. Nejúčinnější je při prvních výskytech vysadit parazitickou vosičku Encarsia formosa, která klade své vajíčka do larev molic třetího a čtvrtého instaru (Rod et al., 2005; Šefrová 2006). V integrované produkci lze ještě použít insekticid Karate se Zeon technologií 5 CS s účinnou látkou lambda-cyhalothrin (SRS, 2009 - 2010). 25
Třásněnka
západní
(Frankliniella
occidentalis),
třásněnka
skleníková
(Heliothripa haemorrhoidalis) a třásněnka zahradní (Thrips tabaci) jsou polyfágní a škodí především ve sklenících, jak přímím sáním, které způsobuje deformaci listů a květů, tak přenosem virů. Velice nebezpečná a karanténní je třásněnka západní, která přenáší virovou bronzovitost rajčete a k mnoha insekticidům je rezistentní. Pro vývoj třásněnek je optimální teplé a vlhčí počasí. Pro monitoring škůdce se používají modré lepové desky. Při prvním výskytu aplikujeme bioagens – dravé roztoče rodu Amblyseius, Typhlodromus, dravé ploštice rodu Orius a entomopatogenní houbu Lecanicillium lecanii (Rod et al., 2005; Šefrová 2006). Dále podle registru povolených přípravků SRS (2009 – 2010) lze použít insekticid Vertimec 1.8 EC s účinnou látkou abamectin v integrované ochraně a v ekologické produkci pasivní pomocný přípravek Stopset M. 3.5.3 Pekingské zelí (Brassica campestris var. pekinensis Lour, Rup.) Pekingské zelí je salátová zelenina s krátkou vegetační dobou, která je krátkodobě skladovatelná a významněji se rozšířila v 90. letech minulého století (Rod at al., 2005). Obsahuje 20 – 35 mg vitamínu C a menší množství zastupují vitamíny A, B1, B2 a niacin. Dále obsahuje skoro 4 % cukrů, 1,4 % bílkovin a mnoho dalších minerálních látek (Maláč, Horký, 1987). Pro pěstování jsou vhodné kukuřičné a řepařské výrobní oblasti, ale lze je pěstovat až do 700 m. n. m. Optimální jsou půdy středně těžké s dostatkem humusu a vláhy. Na těžkých půdách je vyšší výskyt houbových chorob. Na extrémně suchých půdách dochází i za přechodného sucha k vybíhání do květu a k poruchám tvorbě hlávek. Optimální pH 6,5 – 7 (Petříková et. al., 2006; Rod et al., 2005). Pekingské zelí lze pěstovat po celé vegetační období, díky jeho krátké vegetační době. Můžeme ho sít přímo na pole, ale později se musí jednotit, anebo lze vysazovat předpěstovanou sadbu v balíčcích s 5 – 7 pravými listy, kdy je spotřeba osiva menší a porost má menší mezerovitost a vyšší počet jedinců na jednotku plochy. Nevýhodou bývá přerušení plynulého vývoje, což může mít za následek větší vybíhání do květu a menší adaptabilitu rostlin na vláhové poměry v půdě. Přímý výsev se provádí optimálně mezi 1. – 10. 7., kdy je více světla a tepla. Jeho předností je nižší procento vykvetlic než u sadby, ale spotřebujeme zde více osiva. Optimální spon je u raných kultur 0,5 x 0,3 m, u letních a podzimních kultur 0,4 x 0,4 m.
26
Hlavním agrotechnickým opatřením je pravidelná závlaha od stádia 4 pravých listů až do uzavírání hlávky a ochrana proti chorobám a škůdcům. Hlávky pekingského zelí se sklízí zcela vyvinuté, uzavřené a pevné. Hlávky se zažloutlými vrcholy jsou přezrálé a nevhodné ke skladování. Sklizeň začíná v druhé polovině září a měla by být ukončena do prvních mrazíků. (Petříková et. al., 2006; Rod et al., 2005). 3.5.4 Choroby a škůdci pekingského zelí Dřepčík černý (Phyllotreta atra) a D. černonohý (P. nigripes) jsou černě zbarvení brouci o velikosti cca 2,5 mm. D. polní (Phyllotreta undulata) a D. zelený (P. nemorum) jsou černí brouci, kteří mají na krovkách dva podélné žluté proužky. Brouci mají zadní skákavé nohy a při vyrušení odskakují z porostu na zem. Dřepčíci přezimují jako brouci v půdě nebo na vegetaci. Od dubna nalétávají na brukvovité rostliny, které poškozují žírem děložních lístků a okénkují starší listy. Samičky kladou vajíčka mělce do půdy, kromě dřepčíka zeleného, jehož samička klade vajíčka na spodní stranu listů. Larvy v půdě ožírají kořínky rostlin, škodí však minimálně a larvy dřepčíka zeleného minují v listech. Larvy se kuklí v půdě a v červenci až srpnu se líhnou brouci. Nová a jediná generace dřepčíků v roce škodí především na brukvovité zelenině (ředkvičky, ředkev, pekingské a čínské zelí) a ozimé řepce, zejména za suchého teplého počasí, které je příznivé pro masový výskyt dřepčíků v příštím roce (Hrudová, Pokorný, Víchová, 2006; Pokluda, 2007; Rotrekl, 2002). Proti dřepčíkům v ekologickém zemědělství lze použít nakrytí netkanou textilií. V integrované produkci můžeme použít např. Karate se Zeon technologií 5 CS s účinnou látkou lambda – cyhalothrin a Decis Mega s účinnou látkou deltamethrin (SRS 2009 - 2010). Květilka zelná (Delia radicum) patří mezi nejvýznamnější škůdce brukvovité zeleniny. Larvy vyžírají chodbičky v rostlinách a ožírají kořínky, takto napadené rostliny zpomalují svůj růst, žloutnou, vadnou a odumírají. Výskyt květilek omezuje teplé a suché počasí. Ke zjištění náletu květilek používáme signalizační rostliny květáku, které jsou pro ni velice atraktivní. Dále jde také použít signalizační žluté misky a desky (Rotrekl, 2002). Efektivní ochranou je nakrytí porostu netkanou textilií. Přirození nepřátelé květilky jsou střevlíci rodu Bembidion, kteří likvidují vajíčka, drabčík Aleochara bilineata, který likviduje až 90 % larev, a žlabatka Trybliographa rapae, která likviduje až polovinu larev (Rod et al., 2005). 27
Můra zelná (Mamestra brassicae) je významný škůdce brukvovité zeleniny, který škodí nepravidelným žírem na listech a v jeho místech dochází k druhotnému napadení bakteriálními a houbovými chorobami. K přemnožení dochází za teplého počasí. Pro monitoring náletů motýlů se používají světelné nebo feromonové lapače (Rod et al, 2005). Podle registru povolených přípravků SRS (2009 – 2010), lze v ekologické produkci použít na housenky přípravek na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki. V integrované produkci lze použít insekticid Steward s účinnou látkou idoxacarb, ale pouze na kapustu, zelí a květák. Bělásek zelný (Pieris brassicae) a bělásek řepový (Pieris rapae) jsou býlí motýli, jejichž housenky při přemnožení primárně způsobují holožír a sekundárně jsou takto poškozené rostliny napadány bakteriózami a houbovými chorobami. V době líhnutí a výskytu malých housenek se provádí ošetření přípravkem na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki, na který jsou housenky citlivé (Rod et al., 2005). V integrované produkci lze použít přípravek Karate se Zeon technologií 5 CS s účinnou látkou lambda – cyhalothrin, Dimilin 48 SC s účinnou látkou diflubenzuron (SRS, 2009 - 2010). Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) poškozuje brukvovitou zeleninu sáním, poškozená pletiva žloutnou, deformují se a rostlina může i vyslepnout. Škodí také přenosem virů a poškozené rostliny jsou druhotně napadány černěmi, které jsou zachyceny na medovici vylučovanou mšicemi. Nejvýznamnější parazitoid mšice zelné je mšicomar Diaretilla rapae, který likviduje až 30 % populace (Hrudová, Pokorný, Víchová, 2006; Rod et al, 2005). V ekologické i integrované produkci lze použít jen přípravek Neudosan AF s účinnou látkou draselná sůl přírodních mastných kyselin (SRS, 2009 - 2010).
28
4. MATERIÁL A METODY 4.1 Charakteristika stanoviště Polní pokus byl prováděn na pozemku Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin v areálu Mendelovy univerzity v Brně u budovy Q během roku 2010. Areál Mendelovy univerzity leží v centru Brna v průměrné nadmořské výšce 230 m. n. m. s průměrnou roční teplotou 8,4 °C a průměrným úhrnem srážek 531 mm. Průměrná roční teplota v roce 2010 byla 8,4 °C, což je minimální rozdíl od dlouhodobého normálu 8,7 °C z let 1960 – 1990. Celkový úhrn srážek v roce 2010 činil 647,1 mm (77 % srážek spadlo v měsících duben až říjen), což je o 25 % větší úhrn něž v normálu z let 1960 – 1990. Grafické znázornění průběhu teplot a úhrn srážek v roce 2010 a dlouhodobý normál z let 1960 – 1990 je v příloze (Graf 3 – 4).
4.2 Charakteristika pokusného materiálu 4.2.1 Popis rostlinného materiálu Pro pokus byly zvoleny dva modelové druhy zeleniny – keříčková rajčata a pekingské zelí. Osivo odrůdy keříčkového rajčete ´Diana´ pocházelo od firmy Semo a.s. Jedná se o velmi ranou odrůdu vhodnou do těžších a vlhčích půd – horší řepařská nebo lepší bramborářská oblast. Plody jsou menší, kulovité, vyrovnaného tvaru a velikosti s pevnou slupkou. Odrůda má vysoký stupeň odolnosti k plísni rajčete (www.semo.cz). Pro pokus s pekingským zelím byla zvolena odrůda Sprinkin F1 od firmy Syngenta Seeds. Jedná se o odrůdu soudkovitého tvaru určenou k celoročnímu pěstování, ale je vhodná i na ranné výsadby a k přirychlování. Vegetační doba je 54 – 57 dní a je dobře odolná k vybíhání do květu. Hlávky dorůstají 1 – 2 kg a jejich doba sklizně je poměrně dlouhá. Optimální hustota porostu je 60 – 70 tis. ks.ha-1 (www.seedstar.sk). 4.2.2 Popis použitých přípravků Alginure je pomocný prostředek od firmy Tilco Biochemie GmbH pro posílení odolnosti rostlin proti houbovým chorobám. Jeho účinnou složkou je výluh z mořských řas, rostlinné aminokyseliny, algináty a fosfonáty. Působením prostředku po aplikaci dochází v rostlině ke zvýšení obsahu fytoalexinů a dalších látek, které zvyšují obranyschopnost rostlin vůči houbovým chorobám a to jak preventivně, tak kurativně. 29
Doporučuje se aplikovat preventivně před vznikem infekce 3 – 6 x do počátku vybarvování plodů v dávce 3 – 5 l.ha-1. Prostředek se nesmí aplikovat společně se zásaditými produkty, ale lze mísit s insekticidy a měďnatými prostředky. Ochranná lhůta je 0 dní a skladovatelnost 2 roky v suchých a chladných místnostech, v originálním uzavřeném obalu (Katalog prostředků ekologické a integrované ochrany rostlin 2011). NeemAzal T/S je postřikový insekticidní přípravek od firmy Trifolio-M GmbH proti volně žijícím savým a žravým škůdcům. Jeho účinnou látkou je 1% Azadirachtin, přírodní výtažek ze semene tropické rostliny Azadirachta indica. Účinná látka zastavuje požerovou aktivitu škůdců a už během několika hodin po aplikaci přípravku přestanou být škůdci aktivní. Larvy reagují inhibicí žíru a vývoje. Dospělci vykazují inhibici žíru a neplodnost. Po několika dnech se populace škůdce dále nevyvíjí a kolabuje. Aplikace provádíme v době výskytu škůdce pomocí 1 – 2 postřiků v dávce 2,5 – 3 l.ha-1. NeemAzal T/S nejde mísit s přípravky na bázi Bacillus thuringiensis. Ochranná lhůta přípravku je 0 dní a skladovatelnost 2 roky, v suché a chladné místnosti (Katalog prostředků ekologické a integrované ochrany rostlin, 2011). Kuprikol 50 je fungicidní přípravek ve formě smáčitelného prášku, který lze aplikovat postřikem k ochraně rostlin proti houbovým a bakteriálním chorobám. Účinná látka je 84 % oxychlorid měďnatý. Tento měďnatý fungicid s kontaktním účinkem se používá k preventivnímu ošetření proti houbovým chorobám, kde inhibuje klíčení spór a bakteriálním chorobám. Porost proti plísni bramborové (Phytophthora infestans) ošetřujeme od července a pak opakujeme dle potřeby v intervalech 7 – 10 dní v dávce 3,5 – 4 kg.ha-1, kdy musíme dodržet ochrannou lhůtu 7 dní (Vach, 2007). Karate se ZEON technologií 5 CS je nesystematický insekticid na bázi syntetického pyrethroidu ve formě stabilní suspenze kapsulí v kapalině, který je účinný proti širokému spektru savého a žravého hmyzu. Jeho účinnou látkou je lambdacyhalotrin. Proti žravému hmyzu (Lepidoptera, Coleoptera) účinkuje jako kontaktní jed, ale jeho účinek je i požerový. Přípravek působí velmi rychle, ale má dlouhé reziduální působení. Přípravek dobře působí při nízkých teplotách, které by neměly překročit 20 25 °C, protože při vysokých teplotách účinnost přípravku klesá. Aplikace provádíme v době výskytu škůdce pomocí 1 – 2 postřiků v dávce 0,2 l.ha-1. Ochranná lhůta přípravku je 14 dní. Přípravek je neškodný pro včely (Vach, 2007).
30
4.3 Metodika postupu prací 4.3.1 Pokus s keříčkovými rajčaty Výsev rajčat proběhl do bedýnek dne 17. 3. 2010 a sadba se předpěstovávala ve skleníku v areálu Černá Pole – Mendelovy univerzity. Rostliny ani substrát nebyly nijak chemicky ošetřeny. Následovalo pikýrování do minisadbovačů s 63 buňkami. Polní pokus byl založen ve třech variantách, ekologická – EKO, integrovaná – INT a kontrolní – KON, každá ve 3 opakováních po 20 ks rostlin. Výsadba proběhla na předem připravený pozemek až 1. 6. 2010 kvůli deštivému počasí v květnu, které přetrvávalo i v době výsadby. Rostliny se vysazovaly na pozemek ve sponu 0,8 x 0,4 m. Pokus byl veden v období od 1. 6. 2010 do 12. 10. 2010 (Tab. 3). Ošetření proti houbovým chorobám proběhlo v termínech 1. 7., 15.7, 29. 7. a 18. 8. 2010. V EKO variantě byl použit přípravek Alginure od firmy Biocont laboratory, s.r.o v doporučené dávce 4 l.ha-1 formou postřiku. Ve variantě s integrovanou ochranou (INT) byl použit přípravek Kuprikol 50 formou postřiku v dávce 4 kg.ha-1. První sklizeň plodů proběhla v důsledku zpožděné vegetace díky chladnému a deštivému počasí v měsíci květnu až 23. 8. 2010 a dále pokračovala v cca 14 intervalech. Poslední sklizeň a likvidace porostu proběhla 12. 10. 2010. První výskyt plísně rajčete se objevil 2. 9. 2010. Při sklizni byla hodnocena četnost plodů s výskytem plísně rajčete a stanovena jejich hmotnost. Dále byl stanoven tržní výnos z hmotnosti sklizených zdravých plodů, splňujících kritéria zařazení do jakostních tříd dle obchodní normy nařízení Komise č. 771/2009 (ES) a obchodní normy pro čerstvé ovoce a zeleninu EHK/OSN. Jako nestandard byly hodnoceny plody poškozené plísní rajčete a jinak poškozené plody (např. mechanické poškození, nezralé plody při poslední sklizni plodů).
31
Tab. 3: Postup prací v pokusu s rajčaty datum
agrotechnické opatření
1.6.
odplevelení pozemku, výsadba
9.6.
1. okopávka - rozrušení půdního škraloupu
29.6.
2. okopávka
1.7.
1. ošetření přípravky
15.7.
2. ošetření přípravky
22.7.
3. okopávka
29.7.
3. ošetření přípravky
2.8.
4. okopávka
18.8.
4. ošetření přípravky
23.8. 2.9.
1. sklizeň, odplevelení porostu 2. sklizeň
16.9.
3. sklizeň
23.9. 12.10.
4. sklizeň 5. sklizeň a likvidace porostu
poznámka plevele tvořily souvislý porost (starček, ptačinec, pcháč) nepříznivé klimatické podmínky, výskyt mšic na pcháči
ojedinělý výskyt plevele (svlačec) -1
varianta EKO: Alginure, dávka 4l.ha , I -1 varianta INT: Kuprikol 50, dávka4kg.ha -1 varianta EKO: Alginure, dávka 4l.ha , I -1 varianta INT: Kuprikol 50, dávka 4kg.ha -1
varianta EKO: Alginure, dávka 4l.ha , I -1 varianta INT: Kuprikol 50, dávka4kg.ha zapojený porost, první nezralé plody -1
varianta EKO: Alginure, dávka 4l.ha , I -1 varianta INT: Kuprikol 50, dávka4kg.ha bez výskytu plísně rajčete na plodech první výskyt plísně rajčete silný výskyt plísně rajčete
4.3.2 Pokusu s pekingským zelím Výsev pekingského zelí proběhl do sadbovačů s 63 buňkami dne 21. 6. 2010 a sadba se předpěstovávala ve skleníku v areálu Černá Pole – Mendelovy Univerzity. Rostliny ani substrát nebyly nijak chemicky ošetřeny. Polní pokus s pekingským zelím byl založen ve třech variantách, ekologická – EKO, integrovaná – INT a kontrolní – KON, každá ve 3 opakováních po cca 24 ks rostlin. Výsadba proběhla na předem připravený pozemek 22. 7. 2010 ve sponu 0,8 x 0,35 m. Pokus byl veden v období od 22. 7. 2010 do 12. 10. 2010 (Tab. 4). Krátce po výsadbě byl porost napaden dřepčíky. Ošetření proti dřepčíkům proběhlo 2. 8. 2010. V EKO variantě byl použit přípravek NeemAzal T/S poskytnutý firmou Biocont Laboratory s.r.o v doporučené dávce 2,5 l.ha-1 ve formě postřiku. V INT variantě byl použit přípravek Karate se ZEON technologií 5 CS v dávce 0,2 l.ha-1 ve formě foliární aplikace.
32
Tab. 4: Postup prací v pokusu s pekingským zelím datum 22.7. 2.8. 23.8. 16.9. 12.10.
agrotechnické opatření výsadba na pozemek
poznámka
porost napaden dřepčíky, -1 varianta EKO: NeemAzal T/S dávka 2,5 l.ha , 1. okopávka, 1. ošetření přípravky varianta INT: Karate se ZEON technologií 5 CS -1 dávka 0,2 l.ha 2. okopávka 3. okopávka sklizeň
Dne 12. 10. 2010 proběhla jednorázová sklizeň pekingského zelí. Ihned po sklizni byla stanovena hmotnost celkové nadzemní biomasy. Po tržní úpravě, odstraněním vnějších obalových listů, byly hlávky opět zváženy a stanoven tak tržní výnos. Během sklizně se vyřazovaly hlávky poškozené hnilobami a neprodejné, které nedosahovaly 400g a tvořily hmotnostní podíl nestandardu. Zdravé hlávky s hmotností nad 400 g tvořily tržní výnos. Nakonec byla určena průměrná hmotnost zdravé hlávky, jak v neupravené podobě, tak v tržní úpravě.
4.4 Statistické vyhodnocení Naměřená data byla statisticky vyhodnocena metodou jednofaktorové analýzy rozptylu (ANOVA) s následným testováním rozdílů mezi průměry Tukey HSD testem (P=0,95). Statistická analýza data byla provedena v počítačovém programu Unistat, verze 5.1.
33
5. VÝSLEDKY PRÁCE 5.1 Výsledky pokusu s keříčkovými rajčaty V průběhu pokusu byl vizuálně pozorovatelný rozdíl v růstu rostlin i následném poškození porostu plísní rajčete mezi jednotlivými pokusnými variantami (Obr. 5 – 10 v příloze). První výskyt plísně rajčete byl zaznamenán 2. 9. 2010, silnější výskyt pak při kontrole 16. 9. 2010. U varianty EKO byl viditelně nižší stupeň napadení, rostliny byly silnější a měly celkovou násadu plodů vyšší než u varianty KON. Varianta INT nevykazovala viditelné známky napadení patogenem a při poslední sklizni měly rostliny ještě mnoho nezralých plodů. V tržním výnosu byly zahrnuty všechny dílčí sklizně zdravých plodů, jejichž průběh znázorňuje Graf 1. Plody splňovaly kritéria určitých jakostních tříd dle obchodní normy nařízení Komise č. 771/2009 (ES) a obchodní normy pro čerstvé ovoce a zeleninu EHK/OSN. Do nestandardu byly zahrnuty všechny dílčí sklizně poškozených plodů plísni rajčete a jinak poškozené plody (např. mechanické poškození, nezralé plody při poslední sklizni plodů). Graf 1: Průběh sklizní tržního výnosu za celé sledované období
Pomocí Tukey HSD testu byl zjištěn průkazný rozdíl mezi variantami KON – INT a EKO – INT v tržním výnosu (kg.rostlina-1). Celková sklizeň INT varianty, která měla průkazně vyšší tržní výnos s oběma zbylými variantami, byla 0,85 kg. rostlina-1. Nižší tržní výnos vykazovala EKO varianta s celkovou sklizní 0,50 kg.rostlina-1.
34
Nejnižší tržní vynos byl zaznamenán u neošetřené varianty KON s celkovou sklizní zdravých plodů 0,41 kg.rostlina-1. I když EKO varianta měly vyšší výnos než varianta INT, tak mezi těmito variantami nebyl zaznamenán průkazný statistický rozdíl. Statisticky průkazný rozdíl mezi variantami nebyl zaznamenán, jak u parametru plísně rajčete (zařazeny jen plody, které byly napadeny plísní rajčete), tak u parametru nestandardu (zařazeny veškeré plody, které nebyly zařazeny do tržního výnosu). Plíseň rajčete nejvíce poškodila plody neošetřené varianty KON, kde bylo zaznamenáno 0,70 kg.rostlina-1. EKO varianta vykazovala menší napadení plodů (0,61 kg.rostlina-1). Ve variantě INT bylo zaznamenáno nejmenší napadení plísně rajčete, jen 0,46 kg.rostlina-1, ale ani zde to nebylo statisticky dokázáno. Největší zastoupení nestandardu (plody napadeny plísní rajčete a jinak poškozené) měla varianta INT s 1,175 kg.rostlina-1 veškerých nestandardních plodů. Tento vysoký podíl plodů byl zapříčiněn s největší pravděpodobností i velkým počtem sklizených nezralých plodů při likvidaci porostu. Nižší počet nestandardních plodů než varianta INT vykazovala varianta EKO (1,048 kg.rostlina-1) i varianta KON (0,964 kg.rostlina-1), ale tyto rozdíly byly nevýrazné, proto u nich není statistický průkazný rozdíl. Tržní výnos a ztráty se statistickým vyjádřením jsou zobrazeny v Tab. 5. Tabulky průměrů a analýzy rozptylů všech tří variant jsou součástí přílohy (Tab.8 - 19). Tab. 5: Tržní výnos rajčat a hmotnostní ztráty způsobené poškozením plísní rajčete tržní výnos ztráty tržní výnos ztráty -1 -1 -1 -1 [kg.rostlina ] [kg.rostlina ] [t.ha ] [t.ha ] 0,41 c 0,70 a KON 12,83 c 21,8 a 0,50 c 0,61 a EKO 15,52 c 19,0 a 0,86 ab 0,46 a INT 26,47 ab 14,3 a Rozdílná písmena mezi řádky značí statisticky významný rozdíl při P ≤ 0,05 (Tuckey HSD test) varianta
5.2 Výsledky pokusu pekingského zelí Po výsadbě pekingského zelí na pozemek dne 22. 7. 2010 bylo při kontrole 2. 8. 2010 zjištěno, že porost mladých sazenic, napadli dřepčíci. Napadení všech tří variant bylo vyrovnané. Dne 2. 8. 2010 byla provedena ochrana proti dřepčíkům a od té doby nebyl pozorován žádný výskyt dřepčíků na porostu pekingského zelí. Krajní rostliny byly napadeny slimáky, proto byly vyloučeny z hodnocení. Výskyt slimáků uvnitř porostu byl ojedinělý a nevýznamný.
35
Celková sklizená biomasy pekingského zelí nevykazovala průkazný statistický rozdíl mezi variantami. Největší množství biomasy bylo sklizeno ve variantě EKO (41,64 t.ha-1). Nižší výnos biomasy byl zaznamenán u varianty INT (35,99 t.ha-1) a nejnižší u neošetřené varianty KON (34,06 t.ha-1). Po provedení tržní úpravy (odstranění vnějších obalových listů) vykazovala největší podíl opět varianta EKO s 17,25 t.ha-1. Nižší výnos, ale už s méně výrazným rozdílem měla varianta INT (14,1 t.ha-1). Varianta KON měla 8,35 t.ha-1, což byl nejnižší tržní výnos. Při tržní úpravě byla určená průměrná hmotnost hlávek, kde největší hlávky měla varianta EKO (489,90 g), stření varianta INT (394,83 g) a nejmenší neošetřená varianta KON (233,80 g) (viz Graf 2). Během tržní úpravy byly vyřazeny hlávky, které nedosahovaly 400g a poškozené hnilobami a tvořily nestandard. Největší podíl nestandardu byl zaznamenán u neošetřené varianty KON a to 3,77 t.ha-1. INT varianta vykazovala 2,71 t.ha-1 a o něco méně vykazovala varianta EKO (2,46 t.ha-1). Ani v tomto parametru nebyl zaznamenán jakýkoliv statistický průkazný rozdíl mezi variantami. Souhrn parametrů je v Tab. 6. Tabulky průměrů a ANOVY všech tří variant jsou součástí přílohy (Tab. 20 - 27). Tab. 6: Hmotnost nadzemní biomasy, tržní výnos a hmotnost nestandardu pekingského zelí biomasa tržní výnos nestandard -1 -1 -1 [t.ha ] [t.ha ] [t.ha ] KON 34,06 a 8,35 a 3,77 a EKO 41,64 a 17,25 a 2,46 a INT 35,99 a 14,10 a 2,71 a Rozdílná písmena mezi řádky značí statisticky významný rozdíl při P ≤ 0,05 (Tuckey HSD test) varianta
Graf 2: Průměrná hmotnost hlávky pekingského zelí
36
6. DISKUZE V roce 2010 probíhal v Brně v areálu Mendelovy univerzity v Brně polní experiment, zaměřený na ověření účinnosti vybraných pomocných rostlinných přípravků a biologických prostředků na ochranu rostlin. Cílem pokusu bylo porovnání těchto prostředků, povolených v ekologickém zemědělství, s pesticidy povolenými v integrované produkci. První aplikace pomocného přípravku Alginure na modelovou plodinu rajčete ve variantě EKO v doporučené dávce 4 l.ha-1 proběhla měsíc po výsadbě a následovaly další tři ošetření do období sklizně (Tab. 3). Přípravek posiluje odolnost rostlin proti houbovým chorobám tím, že zvyšuje obsah fytoalexinů (Katalog prostředků ekologické a integrované ochrany rostlin, 2011). Ve Francii byl Alginure testován na salátu, kde prokázal velmi dobré účinky proti plísni salátové a plísni okurkové (Digel, Amirauxl, 2008). Při vizuální kontrole 2. 9. 2010 byl zřetelný rozdíl mezi EKO variantou a zbývajícími dvěma variantami, který trval až do likvidace porostu, kde byl rozdíl nejmarkantnější (Obr. 5 – 10 příloh). Rozdíly byly viditelné hlavně na listech napadených houbou Phytophthorou infestans, která je původcem choroby plíseň rajčete. EKO varianta vykazovala subjektivně silnější poškození listů plísní rajčete než varianta INT, což bylo následně i statisticky prokázáno v tržním výnosu plodů a lepší vitalitou růstu oproti variantě bez ošetření (KON), ale toto tvrzení nebylo nikterak statisticky podloženo. Varianta INT ošetřená přípravkem Kuprikol 50, který je povolen v integrované i ekologické produkci, měla při likvidaci porostu ještě dosti nezralých plodů, které byly sklizeny a zařazeny do nestandardu. Tyto plody neuzrály v důsledku použitého přípravku, který obsahuje měď a ta oddaluje dozrávání plodů. V průběhu pokusu bylo počasí dosti proměnlivé, což mělo za následek opoždění výsadby na pozemek, a tudíž by zelené plody už nestihly uzrát. Rostlinný insekticid NeemAzal T/S byl aplikován na porost modelové plodiny pekingského zelí po výsadbě v doporučené dávce 2,5 l.ha-1. Tento biologický insekticid, dodávaný na český trh firmou Biocont Laboratory, s.r.o., je na bázi azadirachtinu, což je jedna z nejúčinnějších přírodních látek účinkujících proti savým a žravým škůdcům (Pavela, 2006). Účinně zastavuje už během několika hodin požerovou aktivitu, zpomaluje larvální vývoj škůdce a dospělci jsou neschopni se dál množit (Katalog prostředků ekologické a integrované ochrany rostlin, 2011).
37
Ošetření přípravkem NeemAzal T/S nevedlo k průkaznému zvýšení tržního výnosu pekingského zelí. Napadení dřepčíků proběhlo v jedné vlně a to během výsadby sazenic na pozemek. Zde by bylo vhodné pokus opakovat, protože Vrečková (2009) prokázala u hlávkového zelí vysokou účinnost přípravku NeemAzalu T/S proti mšici zelné (Brevicoryne brassicae) a v kombinaci s nakrytím porostu netkanou textilií byl úspěšný i proti dřepčíkům (Phyllotreta ssp.). Dálším faktorem pro opakování experimentu je i díky extrémnímu průběhu počasí v roce 2010. Další zahraniční experimenty posuzovaly např. účinky různých koncentrací azadirachtinu, vliv na prospěšné organismy a další. Kulkarni et al. (2008) zjistili, že azadirachtin v koncentraci 50 ppm nemá negativní vliv na vývoj užitečné houby Trichoderma harzianum, což může být přínosné pro kombinaci přípravků na bázi Trichoderma harzianum, jako jsou Trichoplus a Supresivit s přípravkem NeemAzal T/S. Vyšší dávka (25 g.ha-1) azadirachtinu vykazovaly vyšší účinnost např. proti mandelince bramborové (Marčić a Perić, 2009) nebo proti černopásce bavlníkové (Heliothis armigera) (Meht a kol, 2010). Boursier a kol. (2011) uvádí, že komerčně vyráběné syntetické přípravky na bázi azadirachtinu jsou stejně účinné jako vodní extrakt připravený ze semen stromu Azadirachta indica Juss., který se po staletí používá v Asii v boji proti škůdcům.
38
7. ZÁVĚR Práce ověřovala v polním pokusu účinnost biologických přípravků na ochranu rostlin u zeleniny. Pokus probíhal na pokusném pozemku Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin v areálu Mendelovy univerzity v Brně u budovy Q během roku 2010. Pro pokus byly zvoleny dva rostlinné druhy, keříčkové rajče (Lycopersicon lycopersicum L., Karsten ex Farw.), na kterém byla pozorována účinnost pomocného rostlinného přípravku Alginure proti plísni rajčete (Phytophthora infestans) a pekingské zelí (Brassica campestris var. pekinensis Lour, Rup.), na kterém byl sledován účinek biologického insekticidu NeemAzal na výskyt dřepčíků (Phyllotreta ssp.). Pokusné plodiny byly rozlišeny na variantu ekologickou – EKO, kontrolu – KON a integrovanou – INT. Pro hodnocení účinnosti vybraných přípravků povolených v ekologickém zemědělství a v integrované produkci byly vybrány jakostní a výnosové parametry a zdravotní stav. Prokazatelný rozdíl u výnosových parametrů mezi pomocným přípravkem Alginure, který byl aplikován ve variantě EKO u rajčat proti plísni rajčete (Phytophthora infestans), a přípravkem Kuprikol 50 znamená, že fungicid Kuprikol 50 byl účinnější než pomocný přípravek Alginure. Mezi variantou EKO a KON nebyl zjištěn průkazný statistický rozdíl, což znamená, že pomocný přípravek Alginure nezvýšil tržní výnos plodů oproti neošetřené variantě. Hektarový tržní výnos EKO varianty byl 15,5 t.ha-1 a výnos z rostliny činil 496 g. Ve variantě INT byl tržní výnos z hektaru 26,5 t.ha-1 a výnos z rostliny činil 845 g. Hektarový tržní výnos z neošetřené varianty KON byl 12,8 t.ha-1 a výnos z rostliny byl 410 g. Účinnost rostlinného insekticidu NeemAzal T/S, aplikovaného ve variantě EKO u pekingského zelí proti dřepčíkům (Phyllotreta ssp.), nebyla statisticky prokázána vzhledem k variantám INT a KON. Ve variantě EKO ošetřenou rostlinným insekticidem NeemAzal T/S měly sklizené hlávky průměrnou hmotnost 489,90 g s hektarovým tržním výnosem 17,25 t.ha-1. Ve variantě INT dosahovaly sklizené hlávky průměrné hmotnosti 394,8 g a tržní výnos z hektaru činil 14,1 t. Hlávky neošetřené kontrolní varianty dosahovaly průměrné hmotnosti 233,8 g a hektarový tržní výnos byl 8,35 t.
39
Z výsledků jednoletého pokusů provázeným extrémním počasím nelze konstatovat, jak velká účinnost biologických přípravků je oproti přípravkům povolených v integrované produkci. Lepších výsledků by bylo možné docílit kombinací s některou jinou metodou ochrany, např. nakrytí netkanou textilií porost pekingského zelí ihned po výsadbě, nebo kombinací s dalším biologickým přípravkem, což by umožnilo pokrýt širší spektrum škodlivých činitelů. Výsledky pokusu byly značně ovlivněny extrémním průběhem počasí, zejména velkým úhrnům srážek v měsíci květnu, proto je třeba na výsledky jednoletého experimentu pohlížet jen jako na orientační.
40
8. SOUHRN Tato bakalářská práce pojednává o prostředcích a metodách, které lze použít v ekologickém zemědělství na ochranu zeleniny proti chorobám a škůdcům. Na maloparcelkových polních pokusech v roce 2010 ověřuje a porovnává účinnost vybraných přípravků povolených jak v ekologickém zemědělství, tak v integrované produkci. Pomocný přípravek Alginure, který je povolen v ekologickém zemědělství a přípravek Kuprikol 50, byl zkoušen na modelové kultuře keříčkového rajčete (Lycopersicon lycopersicum L., Karsten ex Farw.). Statisticky průkazný rozdíl byl v obou případech zaznamenán v tržních výnosech mezi variantou ošetřenou fungicidem Kuprikol 50 a variantou bez ošetření a také mezi variantou ošetřenou pomocným přípravkem Alginure a variantou ošetřenou fungicidem Kuprikol 50. Rostlinný insekticid NeemAzal T/S, povolený v ekologické produkci a přípravek Karate se ZEON technologií 5 CS, byl zkoušen na modelové plodině pekingského zelí (Brassica campestris var. pekinensis Lour, Rup.). Mezi účinností těchto přípravkamů a neošetřenou variantou nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl.
9. RESUME This bachelor thesis discusses about ways and methods that can used for organic farming and integrated production of commodity vegetables. The efficiency of products that are authorized for organic farming and integrated production have been compared in field experiment. Auxiliary product Alginure, which is authorized Organic farming and product Kuprikol 50 has been tested on a model culture Tomatoes (Lycopersicon lycopersicum L., Karsten ex Farw.). Statistical difference was found between variant treated with fungicide Kuprikol 50 and untreated variant and between variant treated with auxiliary product Alginure and variant treated with fungicide Kuprikol 50 in the market return. Plant insecticide NeemAzal T/S that is allowed for organic farming and product Karate with ZEON technology 5 CS has been tested on a model culture Chinese cabbage (Brassica campestris var. pekinensis Lour, Rup.). Between products and untreated variant wasn´t found statistical different at all observed parameters.
41
10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY AGRO CS [online]. Copyright©2008 [cit. 2011-02-08]. Fungicidy. Dostupné z WWW:
. BOURSIER, C. M., BOSCO, D., COULIBALY, A., NEGRE, M. Are traditional neem extract preparations as efficient as a commercial formulation of azadirachtin A?. Crop Protection, 2011. Volume 30, issue 3, pages 318-322. Brassicas Today [online]. ©2010 [cit. 2011-02-03]. Chinese Cabbage. Dostupné z WWW:
. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zprava zelenina 2010. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2010. 65 s. ISBN 978-80-7084-911-8. BÖHRINGER, Martin; JÖRG, Günter. Ochrana rostlin. Ostrava : Blesk, 1996. 155 s. ISBN 80-86060-00-4. DIGEL, Fabien; AMIRAUX, Claire . Essai de produits alternatifs pour la protection de la salade contre le mildiou (Bremia lactucae), 2008. DUŠKOVÁ, Ludmila; KOPŘIVA, Jan. Ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům. Praha : Grada, 2009. 88 s. ISBN 978-80-247-2756-1. HRABALOVÁ, Andrea, et al. Ročenka ekologické zemědělství v České republice 2009. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2010. 43 s. ISBN 978-80-7084-927-9. HRADIL, Radomil. Ekologická produkce zeleniny : Odborná příloha BIO. Poradenské listy svazu PRO - BIO. 2002, č. 9. HRUDOVÁ, Eva; POKORNÝ, Radovan; VÍCHOVÁ, Jana. Integrovaná ochrana rostlin. Brno : MZLU v Brně, 2006. 153 s. ISBN 80-7157-980-7. KABÍČEK, Jan; KAZDA, Jan. Ochrana rostlin proti živočišným škůdcům. Praha : Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR, 1997. 47 s. ISBN 80-7105-125-X. KABÍČEK, Jan. Zahradaweb [online]. 22.12.2004 [cit. 2011-03-27]. Tlumení výskytu škůdců pomocí biologických metod. Dostupné z WWW: . Katalog prostředků ekologické a integrované ochrany rostlin 2011. Brno : Biocont Laboratory, spol s r.o., 2011. 74 s. Katalog osiv zeleniny 2010 - 2012. Smžice : Semo a.s., 2010. 46 s. KAZDA, Jan. Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny. Praha : Farmář Zemědělské listy, 1997. 116 s. ISBN 80-902413-0-1.
42
KOCOUREK, F., et al. Metodika pro integrovaný systém ochrany polní zeleniny vůči škodlivým organismům : Sborník přednášek. Olomouc, 2005. 96 s. KREUTER, Marie - Luise. Ochrana rostlin : Přirozená ochrana proti škůdcům a chorobám. Praha : Reno Productions CZ, 2002. 95 s. ISBN 80-7234-234-7. KULKARNI, N. S., SAWANT, I.S., SAWANT, S.D., ADSULE, P.G. Bio-efficacy of Neem formulations (Azaridachtin 1% and 5%) on important insect pest of grapes and thein effect on shelf life. Acta. Hort. 2008. (ISHS) 785:305-312. MALÁČ, Pavel; HORKÝ, Jaroslav. Pekingské zelí. Olomouc : VHJ Sempra, 1987. 22 s. MARČÍĆ, D., PERIĆ, P. Field evaluation of natural and synthetic insecticides against Leptinotarsa decemlineata decemlineata say. Acta Hort. 2009. (ISHS) 830:391-396. MEHTA, K. S., PATYAL, S. K., RANA, R. S., SHARMA, K. C. Ecofriendly techniques for the management of Helicoverpa armigera (Hubner) in tomato. Journal of Biopesticides, 2010. Volume 3, issue 1 SPEC.ISSUE, pages 296-303. MELICHAR, Miroslav, et al. Zelinářství. Praha : Květ, 1997. 165 s. ISBN 80-8536229-5. NeraAgro.cz [online]. Copyright©2008 [cit. 2011-02-08]. Produkty. Dostupné z WWW: . PAVELA, Roman. Rostlinné insekticidy : Hubíme hmyz bez chemie. Praha : Grada, 2006. 75 s. ISBN 80-247-1019-6. PETŘÍKOVÁ, Kristína. Zelinářství - pěstitelské technologie. Brno : MZLU v Brně, 1996. 94 s. ISBN 80-7157-225-X. PETŘÍKOVÁ, Kristína, et al. Zelenina : pěstování, ekonomika, prodej. Praha : Profi Pres, 2006. 240 s. ISBN 80-86726-20-7. POKLUDA, Robert. Atlas chorob a škůdců zahradnických kultur. Brno : MZLU v Brně, 2007. 75 s. ISBN 978-80-7375-037-4. PROKINOVÁ, Evženie. Biologická ochrana proti houbovým chorobám. Praha : ÚZPI, 1996. 39 s. ISSN 0862-3562. PRO - BIO : Žiju BIO [online]. © 2008 [cit. 2011-02-04]. Základní informace. Dostupné z WWW: . Přípravky na ochranu rostlin 2010. Praha : Agro Aliance s.r.o., 2010. 165 s. Dostupné z WWW: . Rajčata.com [online]. [cit. 2011-02-02]. Keříčkové rajče Diana. Dostupné z WWW: .
43
ROD, Jaroslav, et al. Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy. Brno : Biocont Laboratory, spol s r.o., 2005. 400 s. ISBN 80-901874-3-9. ROTREKL, Jiří. Zemědělská entomologie II. : nejdůležitější hmyzí škůdci zeleniny, ovocných plodin a vinné révy. Brno : MZLU v Brně, 2002. 96 s. ISBN 80-7157574-7. SEIFERTOVÁ, Eva. Rotenon, způsobující úhyn belgických včelstev, se v Česku nepoužívá. Abroweb.cz 22.9.2005, [cit. 2011-05-05]. Dostupný z WWW: . Semo.cz: Hobby trh [online]. © 2007 [cit. 2011-02-02]. Diana – Rajče keříčkové. Dostupné z WWW: . Státní rostlinolékařská správa [online]. © 2009-2010 [cit. 2011-04-20]. Registr přípravků na ochranu rostlin. Dostupné z WWW: . ŠARAPATKA, Bořivoj; URBAN, Jiří a kol. Ekologické zemědělství v praxi. Šumperk : PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, 2006. 502 s. ISBN 80-87080-00-9. SeedStar [online]. 2009 [cit. 2011-02-03]. SEEDSTAR SHOP. Dostupné z WWW: . ŠEFROVÁ, Hana. Rostlinolékařská entomologie. Brno : Konvoj, 2006. 257 s. ISBN 807302-086-6. URBAN, Jiří; ŠARAPATKA, Bořivoj. Ekologické zemědělství : učebnice pro školy i praxi. 1. vyd. Praha : MŽP, 2003. 280 s. ISBN 80-721-2274-6. VACH, Martin. Agromanuál.cz [online]. ©2007 [cit. 2011-02-08]. Karate se ZEON technologií 5 CS . Dostupné z WWW: . VACH, Martin. Agromanuál.cz : Vše o přípravcích na ochranu rostlin [online]. ©2007 [cit. 2011-02-08]. Kuprikol 50. Dostupné z WWW: . VEVERKA, Slavoj. Zemědělská fytopatologie. Brno : MZLU v Brně, 1995. 247 s. ISBN 80-7157-167-9. VONDRÁŠKOVÁ, Šárka. Predátoři škodlivého hmyzu - neplacení pomocníci farmářů. Ekologické zemědělství. 2.4. 2007. Dostupný také z WWW: . VREČKOVÁ, Svatava. Hodnocení biologické ochrany v kultuře zelí hlávkového. Lednice, 2009. 86 s. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. 44
Zemědělství [online]. © 2009-2010 MZe [cit. 2011-05-05]. Úplná znění vybraných předpisů ČR. Dostupné z WWW: .
45
11. SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků Obr. 1: Porost rajčat 2.8. 2010 (zleva varianty EKO, KON, INT) Obr. 2: Porost rajčat 23. 8. 2010 Obr. 3: Mladá rostlina pekingského zelí poškozená dřepčíky Obr. 4: Porost pekingského zelí 23.8. 2010 (zleva varianty EKO, KON, INT) Obr. 5: Rostlina rajčete z varianty EKO 16.9. 2010 Obr. 6: Rostlina rajčete z varianty KON 16.9. 2010 Obr. 7: Rostlina rajčete z varianty INT 16.9. 2010 Obr. 8: Porost rajčete varianty EKO 12.10. 2010 Obr. 9: Porost rajčete varianty KON 12.10. 2010 Obr. 10: Porost rajčete varianty KON 12.10. 2010 Obr. 11: Hlávky pekingského zelí varianty EKO před sklizní 12.10. 2010 Obr. 12: Hlávky pekingského zelí varianty KON před sklizní 12.10. 2010 Obr. 13: Hlávky pekingského zelí varianty INT před sklizní 12.10. 2010 (Zdroj obrázků: autor)
Seznam tabulek Tab. 1: Přirozené postřikové přípravky dle Kreuterové (2002) Tab. 2: Rostliny s repelentním účinkem dle Kreuterové (2002) Tab. 3: Postup prací v pokusu s rajčaty Tab. 4: Postup prací v pokusu s pekingským zelím Tab. 5: Tržní výnos rajčat a hmotnostní ztráty způsobené poškozením plísní rajčete Tab. 6: Hmotnost nadzemní biomasy, tržní výnos a hmotnost nestandardu pekingského zelí Tab. 7: Přípravky povolené v ekologickém zemědělství v komoditě zelenina Tab. 8: ANOVA pro tržní výnos (kg.rostlina-1) u rajčat Tab. 9: Průměr pro tržní výnos (kg.rostlina-1) u rajčat Tab. 10: ANOVA pro tržní výnos (t.ha-1) u rajčat Tab. 11: Průměr pro tržní výnos (t.ha-1) u rajčat Tab. 12: ANOVA pro plíseň rajčete (kg.rostlina-1) u rajčat Tab. 13: Průměr pro plíseň rajčete (kg.rostlina-1) u rajčat Tab. 14: ANOVA pro plíseň rajčete (t.ha-1) u rajčat Tab. 15: Průměr pro pliseň rajčete (t.ha-1) u rajčat 46
Tab. 16: ANOVA pro nestandard (kg.rostlina-1) u rajčat Tab. 17: Průměr pro nestandard (kg.rostlina-1) u rajčat Tab. 18: ANOVA pro nestandard (t.ha-1) u rajčat Tab. 19: Průměr pro nestandard (t.ha-1) u rajčat Tab. 20: ANOVA pro celkovou biomasu (t.ha-1) u pekingského zelí Tab. 21: Průměr pro celkovou biomasu (t.ha-1) u pekingského zelí Tab. 22: ANOVA pro tržní výnos (kg.rostlina-1) u pekingského zelí Tab. 23:Průměr pro tržní výnos (kg.rostlina-1) u pekingského zelí Tab. 24: ANOVA pro tržní výnos (t.ha-1) u pekingského zelí Tab. 25: Průměr pro tržní výnos (t.ha-1) u pekingského zelí Tab. 26: ANOVA pro nestandard (t.ha-1) u pekingského zelí Tab. 27: Průměr pro nestandard (t.ha-1) u pekingského zelí (Není-li uvedeno, zdroj tabulek: autor)
Seznam grafů Graf 1: Průběh sklizní tržního výnosu za celé sledované období Graf 2: Průměrná hmotnost hlávky pekingského zelí Graf 3: Klimadiagram průběhu teplot a srážek za rok 2010 MZLU Brno Arboretum Graf 4: Klimadiagram pro dlouhodobý normál (1961 – 1990) Brno – Tuřany (Zdroj grafů: autor)
47
11. PŘÍLOHY
Obr. 1: Porost rajčat 2.8. 2010 (zleva varianty EKO, KON, INT)
Obr. 2: Porost rajčat 23. 8. 2010
Obr. 3: Mladá rostlina pekingského zelí poškozená dřepčíky
Obr. 4: Porost pekingského zelí 23.8. 2010 (zleva varianty EKO, KON, INT)
Obr. 5: Rostlina rajčete z varianty EKO 16.9. 2010
Obr. 6: Rostlina rajčete z varianty KON 16.9. 2010
Obr. 7: Rostlina rajčete z varianty INT 16.9. 2010
Obr. 8: Porost rajčete varianty EKO 12.10. 2010
Obr. 9: Porost rajčete varianty KON 12.10. 2010
Obr. 10: Porost rajčete varianty KON 12.10. 2010
Obr. 11: Hlávky pekingského zelí varianty EKO před sklizní 12.10. 2010
Obr. 12: Hlávky pekingského zelí varianty KON před sklizní 12.10. 2010
Obr. 13: Hlávky pekingského zelí varianty INT před sklizní 12.10. 2010
Graf 3: Klimadiagram průběhu teplot a srážek za rok 2010 MZLU Brno Arboretum
Graf 4: Klimadiagram pro dlouhodobý normál (1961 – 1990) Brno - Tuřany
Tab. 7: Přípravky povolené v ekologickém zemědělství v komoditě zelenina Název přípravku
Biologická funkce
Účinná látka
Použití
Alginure
podpora zdravotního stavu
výtažek z mořských řas
podpora zdravotního stavu
Aphidius colemani
parazitoid
Aphidius colemani
mšice
Aphidius ervi
parazitoid
Aphidius ervi
kyjatky
Aqua Vitrin K Bio Plantella Natur - f Bioan
podpora zdravotního stavu podpora zdravotního stavu podpora zdravotního stavu
vodní sklo draselné výtažek přesličky rolní Lecitin, Kasein, Albumin mléčný
podpora zdravotního stavu podpora zdravotního stavu podpora zdravotního stavu bělásek zelný, makadlovka kmínová, obaleči
Biobit XL
insekticid, biopreparát
Bacillus thuringiensis ssp. Kurstaki
Biobit WP
insekticid
Bacillus thuringiensis ssp. Kurstaki
Bioblatt
podpora zdravotního stavu
Lecitin
Biolaagens - AA
predátor
Aphidoletes aphidimyza
mšice
Biolaagens - Aco
parazitoid
Aphidius colemani
mšice
Biolaagens - Acu
predátor
Amblyseius cucumeris
třásněnky, roztoči
Biolaagnes - CrM/CrML
predátor
Cryptolaemus montriuzieri
červci
Biolaagens - EF
parazitoid
Encarsia formosa
molice
Biolaagens - PP
predátor
Phytoseiulus persimilis
svilušky
Bioloaagens - TP
predátor
Typhlodromus pyri
svilušky
Bioton
podpora zdravotního stavu
Olej řepkový, Lecitin
podpora zdravotního stavu
Champion 50 WP
fungicid
Hydroxid měďňatý
plíseň okurková, plíseň bramborová, septorióza celeru
Contans WG
fungicid, biopreparát
Coniothyrium minitans
hlízenka obecná
Cuprocaffaro
fungicid
Oxichlorid mědi
plíseň okurková, plíseň bramborová
Dacnusa-Mix-System
parazitoid
Diglyphus isaea, Dacnusa sibirica
vrtalky
Dacnusa-System
parazitoid
Dacnusa sibirica
vrtalky
Encarsia formosa
parazitoid
Encarsia formosa
molice
Entomite
predátor
Hypoaspis aculeifer
larvy smutnic, třásněnka západní
Entonem
parazitické hlisitice
Steinernema feltiae
larvy smutnic
Ercal
parazitoid
Eretmocerus eremicus
molice
obaleči, bělásek zelný, bekyně podpora zdravotního stavu
Ervipar
parazitoid
Aphidius ervi
mšice, kyjatky
Ferramol
moluskocid
Fosforečnan železitý
slimáci, plzáci
Flowbrix
fungicid
Oxichlorid mědi
Funguran - OH 50 WP
fungicid
Hydroxid měďňatý
plísně, antraktóza, septoriźa plísně, bakteriální skvrnitost okurek
HF - Mycol
podpora zdravotního stavu
Olej fenyklový
podpora zdravotního stavu plíseň okurková, plíseň bramborová
Kocide 2000
fungicid
Hydroxid měďňatý
Kumumus WG
fungicid
Síra
padlí
Kuprikol 50
fungicid
Oxichlorid mědi
plísně
Leptopar
parazitoid
Lepstomastix dactylopii červi
Macrolopus - Systém
predátor
Macrolophus caliginosus
molice
Miglyphus
parazitoid
Diglyphus isaea
vrtalky
Minex
parazitoid
Diglyphud isaea, Dacnusa sibirica
vrtalky
Minusa
parazitoid
Dacnusa sibirica
vrtalky
NatriSan
podpora zdravotního stavu
podpora zdravotního stavu
Nemaslug
parazitické hlisitice
Neudosan
insekticid, akaricid
Neudosan AF
insekticid, akaricid
Hydrogenuhhličitan sodný Phasmarhabditis hermaphrodita Draselná sůl přírodních mastných kyselin Draselná sůl přírodních mastných kyselin
Orion
pasivní pomocný prostředek
Chemostop ecofix
dřepčíci, molice, třásněnky, vrtalky, smutnice
Orius - Systém
predátor
Orius laevigatus
třásněnky
Phytoseiulus - Systém
predátor
Phytoseiulus persimilis
svilušky
Phytoseiulus persimilis
predátor
Phytoseiulus persimilis
svilušky
Spical
predátor
Amblyseius californicus
svilušky, roztočík jahodníkový
Spidex
predátor
Phytoseiulus persimilis
svilušky dřepčíci, molice, mšice, nosatci, smutnice, třásněnkyy, vrtalky
slimáci, plzáci saví a žraví škůdci mimo kvvětilky saví a žraví škůdci mimo kvvětilky
Stopset
semiochemikálie
Chemostop ecofix
Sulikol K
fungicid
Síra
Supresivit
fungicid, biopreparát
Trichoderma harzianum Rifai
Thripans
predátor
Amblyseius degenerans
třásněnky
Thripex
predátor
Amblyseius cucumeris
třásněnky
Thripor - laevigatus
predátor
Orius laevigatus
Trichoplus
parazitoid
Trichogramma pintoi, Trichogramma evanescens
VitiSan
podpora zdravotního stavu
Hydrogenuhličitan draselný
třásněnky můra zelbá, můra kapustová, černopáska bevlníková, zavíječ kukuřičný podpora zdravotního stavu
Zdroj: Státní rostlinolékařská zpráva, 2009 – 2010
padlí houbové chodroby, padání kličních rostlin
Tab. 8: ANOVA pro tržní výnos (kg.rostlina-1) u rajčat Zdroj variability
Součet čtverců
St. vol.
Průměrný čtverec
Stat F
Význam n.
varianta
0,320
2
0,160
14,015
0,0055
Chyba
0,069
6
0,011
Celkem
0,389
8
0,049
Tab. 9: Průměr pro tržní výnos (kg.rostlina-1) u rajčat Průměr
Směrodatná odchylka
Směrodatná chyba
Dolní 95%
Horní 95%
celý vzorek
0,5848
0,2205
0,0735
0,4153
0,7543
EKO
0,4968
0,0698
0,0403
0,3235
0,6702
INT
0,8469
0,1519
0,0877
0,4695
1,2243
KON
0,4107
0,0796
0,0459
0,2130
0,6083
Tab. 10: ANOVA pro tržní výnos (t.ha-1) u rajčat Zdroj variability
Součet čtverců
St. vol.
Průměrný čtverec
Stat F
Význam n.
varianta
312,790
2
156,395
14,015
0,0055
Chyba
66,957
6
11,160
Celkem
379,747
8
47,468
Průměr
Směrodatná odchylka
Směrodatná chyba
Dolní 95%
Horní 95%
celý vzorek
18,2747
6,8897
2,2966
12,9787
23,5706
EKO
15,5255
2,1808
1,2591
10,1082
20,9428
INT
26,4656
4,7476
2,7410
14,6719
38,2594
KON
12,8328
2,4865
1,4356
6,6559
19,0097
Tab. 11: Průměr pro tržní výnos (t.ha-1) u rajčat
Tab. 12: ANOVA pro plíseň rajčete (kg.rostlina-1) u rajčat Zdroj variability
Součet čtverců
St. vol.
Průměrný čtverec
Stat F
Význam n.
varianta
0,087
2
0,043
1,247
0,3524
Chyba
0,209
6
0,035
Celkem
0,296
8
0,037
Tab. 13: Průměr pro plíseň rajčete (kg.rostlina-1) u rajčat Průměr
Směrodatná odchylka
Směrodatná chyba
Dolní 95%
Horní 95%
celý vzorek
0,5879
0,1922
0,0641
0,4402
0,7357
EKO
0,6095
0,0945
0,0546
0,3747
0,8443
INT
0,4583
0,2826
0,1631
-0,2436
1,1603
KON
0,6960
0,1251
0,0722
0,3853
1,0067
Tab. 14: ANOVA pro plíseň rajčete (t.ha-1) u rajčat Součet čtverců
St. vol.
Průměrný čtverec
Stat F
Význam n.
varianta
84,784
2
42,392
1,247
0,3524
Chyba
203,950
6
33,992
Celkem
288,734
8
36,092
Průměr
Směrodatná odchylka
Směrodatná chyba
Dolní 95%
Horní 95%
celý vzorek
18,3733
6,0076
2,0025
13,7554
22,9911
EKO
19,0469
2,9533
1,7051
11,7105
26,3833
INT
14,3229
8,8306
5,0983
-7,6134
36,2593
KON
21,7500
3,9082
2,2564
12,0415
31,4586
Zdroj variability
Tab. 15: Průměr pro pliseň rajčete (t.ha-1) u rajčat
Tab. 16: ANOVA pro nestandard (kg.rostlina-1) u rajčat Zdroj variability
Součet čtverců
St. vol.
Průměrný čtverec
Stat F
Význam n.
varianta
0,067
2
0,034
0,371
0,7049
Chyba
0,544
6
0,091
Celkem
0,612
8
0,076
Tab. 17: Průměr pro nestandard (kg.rostlina-1) u rajčat Průměr
Směrodatná odchylka
Směrodatná chyba
Dolní 95%
Horní 95%
celý vzorek
1,0623
0,2765
0,0922
0,8498
1,2749
EKO
1,0480
0,1817
0,1049
0,5966
1,4994
INT
1,1747
0,4475
0,2584
0,0629
2,2864
KON
0,9643
0,1970
0,1138
0,4749
1,4538
Tab. 18: ANOVA pro nestandard (t.ha-1) u rajčat Součet čtverců
St. vol.
Průměrný čtverec
Stat F
Význam n.
varianta
65,708
2
32,854
0,371
0,7049
Chyba
531,486
6
88,581
Celkem
597,193
8
74,649
Průměr
Směrodatná odchylka
Směrodatná chyba
Dolní 95%
Horní 95%
celý vzorek
33,1979
8,6400
2,8800
26,5566
39,8392
EKO
32,7500
5,6780
3,2782
18,6452
46,8548
INT
36,7083
13,9853
8,0744
1,9670
71,4497
KON
30,1354
6,1575
3,5551
14,8392
45,4316
Zdroj variability
Tab. 19: Průměr pro nestandard (t.ha-1) u rajčat
Tab. 20: ANOVA pro celkovou biomasu (t.ha-1) u pekingského zelí Součet čtverců
St. vol.
Průměrný čtverec
Stat F
Význam n.
varianta
93,073
2
46,536
1,348
0,3286
Chyba
207,197
6
34,533
Celkem
300,270
8
37,534
Zdroj variability
Tab. 21: Průměr pro celkovou biomasu (t.ha-1) u pekingského zelí Směrodatná Směrodatná odchylka chyba
Dolní 95%
Horní 95%
Příp.
Průměr
celý vzorek
9
37,2269
6,1265
2,0422
32,5177 41,9361
EKO
3
41,6360
7,3203
4,2264
23,4515 59,8205
INT
3
35,9876
4,8110
2,7776
24,0364 47,9387
KON
3
34,0570
5,1833
2,9926
21,1810 46,9331
Tab. 22: ANOVA pro tržní výnos (kg.rostlina-1) u pekingského zelí Zdroj variability
Součet čtverců
St. vol.
Průměrný čtverec
Stat F
Význam n.
varianta
0,096
2
0,048
1,097
0,3925
Chyba
0,262
6
0,044
Celkem
0,357
8
0,045
Tab. 23:Průměr pro tržní výnos (kg.rostlina-1) u pekingského zelí Směrodatná Směrodatná odchylka chyba
Dolní 95%
Horní 95%
Příp.
Průměr
celý vzorek
9
0,3705
0,2114
0,0705
0,2080 0,5330
EKO
3
0,4829
0,2579
0,1489
-0,1578 1,1236
INT
3
0,3948
0,2246
0,1297
-0,1632 0,9529
KON
3
0,2338
0,1178
0,0680
-0,0589 0,5265
Tab. 24: ANOVA pro tržní výnos (t.ha-1) u pekingského zelí Zdroj variability
Součet čtverců
St. vol.
Průměrný čtverec
Stat F
Význam n.
varianta
122,120
2
61,060
1,097
0,3925
Chyba
333,866
6
55,644
Celkem
455,986
8
56,998
Tab. 25: Průměr pro tržní výnos (t.ha-1) u pekingského zelí Směrodatná Směrodatná odchylka chyba
Dolní 95%
Horní 95%
Příp.
Průměr
celý vzorek
9
13,2322
7,5497
2,5166
7,4290 19,0354
EKO
3
17,2463
9,2117
5,3184
-5,6369 40,1296
INT
3
14,1007
8,0227
4,6319
-5,8289 34,0302
KON
3
8,3497
4,2086
2,4299
-2,1052 18,8045
Tab. 26: ANOVA pro nestandard (t.ha-1) u pekingského zelí Zdroj variability
Součet čtverců
St. vol.
Průměrný čtverec
Stat F
Význam n.
varianta
2,876
2
1,438
0,427
0,6709
Chyba
20,206
6
3,368
Celkem
23,082
8
2,885
Tab. 27: Průměr pro nestandard (t.ha-1) u pekingského zelí Směrodatná Směrodatná odchylka chyba
Dolní 95%
Horní 95%
Příp.
Průměr
celý vzorek
9
2,9806
1,6986
0,5662
1,6749 4,2862
EKO
3
2,4647
2,4341
1,4053
-3,5820 8,5113
INT
3
2,7097
1,8862
1,0890
-1,9758 7,3952
KON
3
3,7673
0,7879
0,4549
1,8102 5,7245
