MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Provozně ekonomická fakulta. Ústav managementu DIPLOMOVÁ PRÁCE. Implementace integrovaného systému řízení

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav managementu

DIPLOMOVÁ PRÁCE Implementace integrovaného systému řízení

Zpracovala: Petra Přichystalová (Šmídová)

Vedoucí diplomové práce: Ing. Tomáš Pyšný, Ph.D.

Brno 2010

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem „Implementace integrovaného systému řízení“ vypracovala samostatně a za použití pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně, 1. 10. 2010

Petra Přichystalová (Šmídová)

Děkuji za pomoc, trpělivost a odborné vedení při vypracování diplomové práce vedoucímu diplomové práce Ing. Tomáši Pyšnému.

ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na rozšíření stávajícího systému kvality dle technické normy ČSN EN 9001 ve společnosti Javořice, a.s. na integrovaný systém řízení (ISŘ), to je zahrnutí norem ČSN EN ISO 14001 (EMS) a OHSAS 18001. Cílem práce je s využitím stávajících postupů týkajících se systému kvality dle ČSN EN 9001 implementovat EMS a OHSAS. Vlastní řešení bude spočívat

v návrhu

organizačního

a

personálního

zabezpečení,

přípravy

dokumentů pro provedení interního auditu, návrh politiky, cílů a příručky ISŘ a zhodnocení ekonomických dopadů zavedení ISŘ ve společnosti Javořice, a.s. Toto řešení by v konečné fázi spělo k rozšíření stávající certifikátu dle ČSN EN 9001 o ČSN EN ISO 14001 (EMS) a OHSAS 18001 od vybrané certifikační společnosti. Certifikovaný ISŘ přinese pro dodavatele i odběratele jistoty a záruky, že společnost veškeré procesy řídí ve smyslu legislativních a technických požadavků týkajících se jak kvality, tak i ekologie a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Klíčová slova Integrovaný systém řízení, environmentální manažerský systém, systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

ABSTRACT The diploma thesis is focused on extension of the current quality system in accordance with the technical norm ISO 9001 in a company named Javořice, a.s. an integrated management system (IMS) which considers the norms ISO 14001 (EMS) and OHSAS 18001. The main objective of this thesis is to use the current quality management processes in accordance with ISO 9001 and implement EMS and OHSAS all together. The solution itself will lie in drawing a concept of organizational and personal security, preparation of documents for internal audit, concept of policy, objectives and a IMS manual and evaluation of economical impact of IMS use in Javořice, a.s. This resolution shall head for extension of current ISO 9001 certificate into ISO 14001 (EMS) and OHSAS 18001 by a selected certifying company. The certified IMS assures the suppliers and clients with guarantee and warranty that the company manages all the processes in terms of legislative and technical requirements with regards to quality, ecology and security and protection of health during work.

Key words Integrated Management Systems, Environmental Management System, Health and Safety Management System.

OBSAH 1. ÚVOD…………………………………………………………………. 2 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED………………………………………………. 4 2.1 POJEM KVALITA….……………………………………………. 4 2.2 TECHNICKÉ NORMY ISO …………………………………….. 14 2.3 ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT……………………… 16 2.4 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI ………….. 18 2.5 INTEGROVANÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ……………………………. 19 3. CÍL A METODIKA PRÁCE………………………………………… 24 4. VLASTNÍ PRÁCE…………………………………………………… 26 4.1 ORGANIZAČNÍ A PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ...……….. 26 4.2 DOKUMENTACE ISŘ …………………………………………. 30 4.3 PODKLADY PRO PROVEDNÍ INTERNÍHO AUDITU……….. 38 4.4 ZHODNOCENÍ EKONOMICKÝCH DOPADŮ………………... 44 5. DISKUSE……………………………………………………………. 49 6. ZÁVĚR………………………………………………………………..51 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ………………………………..53 8. ZKRATKY ……..…………………………………………………… 56 9. PŘÍLOHA – POLITIKA ISŘ ……………………………………….. 57 10. PŘÍLOHA – PŘÍRUČKA ISŘ………………………………………. 59

1. ÚVOD Mezi

hlavní

cíle každé společnosti

by mimo

poskytování

kvalitních

a spolehlivých produktů a služeb svým zákazníkům mělo patřit i zavádění, udržování a zlepšování vhodných systémů řízení kvality dle technických norem (např. ISO). Při tom se musí násobit úsilí, aby veškeré vytvořené produkty a prováděné služby odpovídaly zamýšlenému účelu a splňovaly všechny požadavky zákazníků na kvalitu. Lze konstatovat, že technické normy ISO jsou platné na mezinárodní úrovni a spolu s výrobkovými oprávněními společnostem specifikují požadavky na systémy managementu, umožňují a zvyšují potřebu prokazování schopnosti trvale poskytovat produkty či služby tak, aby splňovaly požadavky zákazníka a příslušné požadavky předpisů. Vizí by pak mělo být zvýšení spokojenosti zákazníka, a to s využitím efektivního aplikování systémů managementu v interních procesech s cílem neustálého zlepšování. Mezi hlavní aspekty pro naplnění této vize pak je: •

provozování činnosti na základě externích platných certifikátů a oprávnění,

•

mít vysoce účinný systém kontroly kvality práce,

•

mít veškeré činnosti provozovány dle interních směrnic a přesných postupů,

•

mít široký rámec zaměstnanců s kvalitním výcvikem v daném oboru a tak uspokojovat v maximální míře přání a požadavky svých zákazníků. Prosazování dobrého jména společnosti, které se vyráběnými produkty

a zajišťovanými službami získá, pak majitele neustále motivuje udržovat v povědomí nejen u stěžejních zákazníků, ale i u široké odborné veřejnosti. Zavedené systémy pak přispívají k dosahování vysoké rentability prováděných prací při minimalizaci vlastních nákladů nejen v zájmu těchto zákazníků a dodavatelů, ale také ve jménu vlastních zaměstnanců, kterým společnosti chtějí poskytovat dlouhodobé a perspektivní zaměstnání. To je pak zavazuje k trvalému prosazování vysoké úrovně kvality interních procesů a tím následně výrobků a služeb, ale také nemalou měrou i k zabezpečení péče o životní prostředí a bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Tzn., že ruku v ruce se systémem kvality, probíhá i implementace norem týkajících se ochrany životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Pro zvýšení kreditu a prestiže v rámci trhu tak společnosti certifikují své systémy řízení kvality akreditovanými firmami. Certifikované společnosti pak poskytují svým

zákazníkům produkty a služby na vysoké úrovni kvality prostřednictvím odborně školených zaměstnanců, kteří disponují požadovanými zkušenostmi, dovednostmi a znalostmi nejen v sortimentu poskytovaných produktů a služeb, ale i v systémech řízení kvality. Zároveň jsou prokazatelně dodržovány nejen zákonné, ale i další předpisy, které slouží k ochraně bezpečnosti zaměstnanců a dalších zainteresovaných stran a dále k ochraně životního prostředí v maximální možné míře. Podle výše zmíněných norem je držitel certifikátů povinen každoročně prokazovat shodu svých činností s těmito normami a nadále celý systém rozvíjet a zdokonalovat. Integrovaný systém řízení v sobě zahrnuje několik systémů, např. dle norem ČSN EN 9001, ČSN EN ISO 14001 (EMS) a OHSAS 18001. Na základě tohoto systému musí mít držitel certifikátu zavedený systém řízení kvality dle výše uvedených norem ISO, příp. i dalších, tento udržovat a nadále neustále zlepšovat.

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 POJEM KVALITA 2.1.1 HISTORIE Za první písemně doložený akt jakosti se považuje ustanovení z Chammurapiho zákoníku týkající se jakosti a bezpečnosti stavby i sankcí za porušení těchto ustanovení. Chammurapi (též Chammurabi nebo Hammurabi) byl šestým panovníkem první babylonské dynastie. Panoval v letech 1792 až 1750 před naším letopočtem a pravděpodobně v roce 1750 zemřel. Jeho zákoník obsahuje 282 zákonná ustanovení a epilog a je vytesán klínovým písmem do čedičové stély (je uložena v Paříži v Louvru). Ustanovení o jakosti stavby říká: Jestliže stavitel postaví občanovi dům a ten se zřítí s tím, že usmrtí svého majitele, je nutné usmrtit i stavitele. Jestliže přitom zahyne majitelův syn, je třeba usmrtit syna stavitele. Další zprávy hovoří o Féničanech, kteří se usídlili kolem r. 1700 před naším letopočtem na východním pobřeží Středozemního moře (v dnešní Sýrii) a rozvinuli tam řemeslnou výrobu a tzv. kanaánskou kulturu. Umělci dodávali podle požadavků do královského paláce různé výrobky, přejímali je královští kontroloři a nedodržení požadavků (dnes >neshoda se specifikací<) se trestalo useknutím ruky. Je zřejmé, že sankce za špatnou jakost byly ve starověku dost kruté, i když postupně se sankce ve středověku zmírňovaly, usekávání rukou za nejakostní výrobky do královského paláce přežilo např. ve Francii až skoro do začátku novověku. Ruský car Petr I. (Veliký) zjistil začátkem 18. století špatnou jakost děl dodávaných vojsku ze zbrojní továrny v tulské oblasti a nařídil přísné tresty pro viníky, kteří byli v jeho službách – pokutovat, degradovat, vyhodit ze zaměstnání, zbít knutou (až do bezvědomí) apod. Nařídil také nápravná opatření: zpřísněnou kontrolu všech děl a pravidelné zkoušení vybraných kusů střelbou až do jejich zničení (tedy zkoušky spolehlivosti). [11] Teprve rozvoj fyziky zhruba od 18. století však položil základy k tomu, aby vznikly vhodné předpoklady pro systematickou péči o jakost. Nejdůležitější

z nich byly asi zavedení měření fyzikálních veličin, poznání principu vyměnitelnosti mechanických součástí v technických zařízeních a rozvoj metrologie. Zatím největší posun v rozvoji zaznamenala problematika jakosti ve 20. století. Lze si připomenout aspoň klíčové body tohoto rozvoje: •

Rozvoj statistických metod v 19. století a začátkem 20. století (testování statistických

hypotéz,

statistické

zkoumání

závislostí,

navrhování

experimentů aj.) vytvořil předpoklady pro vznik specifických aplikací v oblasti jakosti. •

Začátkem 30. let byly vytvořeny základní aplikace statistických metod pro oblasti jakosti – statistická přejímka a statistická regulace procesů.

•

Vypracované metody a postupy statistických metod umožnily jejich používání zejména v posledních dvou letech 2. světové války ve vojenské výrobě (hlavně v USA).

•

Myšlenky jakosti byly >vyvezeny< po 2. světové válce do Japonska (Deming. Juran, Ishikawa aj., kroužky jakosti, státní podpora myšlenky jakosti).

•

Byl formulován princip >neustálého zlepšování jakosti< a celých soustav nástrojů pro jeho uplatnění.

•

Objevil se (hlavně pod vlivem exploze vývozu kvalitních japonských výrobků na světové trhy) zpětný odraz do Ameriky a Evropy v 60. letech.

•

Vznikla řada národních a nadnárodních institucí zabývajících se jakostí v Americe, v Evropě – např. Evropská organizace pro jakost (EOQ), Evropská nadace pro management kvality (EFQM) – a postupně v dalších světadílech.

•

Zavádí

se

systematická

výuka

problematice

jakosti

do

veřejných

i soukromých škol, hlavně vysokých a středních. •

Vznikl systém oceňování nejlepších výsledků organizací a jednotlivců na poli jakosti (regionální, národní a nadnárodní soutěže, ceny pro vítěze).

•

Vznikl a narůstá zájem státních orgánů a jejich podpora myšlence jakosti.

•

Byla zformována vize, že >21. století bude stoletím jakosti<.

•

Vznikla Evropská charta jakosti (1998).[11]

Tab. 1 Vývoj systémů řízení jakosti [7] TYP MODELU

ROKY

CHARAKTERISTIKA

model řemeslné výroby

1900

dělník

model výrobních procesů

1920

technická kontrola

1940

statistické metody technické

s technickou kontrolou model výrobního procesu s výběrovou kontrolou model s regulací výrobních

kontroly 1960

CWQC

1975

TQM

1987

normy ISO řady 9000

2000

GQM

procesů model výrobních procesů s koncepcí TQM model dokumentovaných procesů

Model řemeslné výroby V době řemeslné výroby byl řemeslník s výrobkem v kontaktu po celou dobu jeho vzniku, během procesu mohl kdykoli zasáhnout, pokud zjistil například neshody mezi vlastnostmi výrobku a představami zákazníka. [24] Celá péče o jakost tedy byla v rukou jednoho člověka. Rostoucí poptávka byla impulsem pro nástup další etapy. [14]

Model výrobního procesu s technickou kontrolou Etapa začala první světovou válkou v době nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Aby i přesto byla zaručena jakost vyráběné produkce, výsledky dělníků byly kontrolovány technickými kontrolory. Ve 20. a 30. letech se díky těmto skutečnostem rozvinula nejen výstupní, ale i vstupní a průběžná technická kontrola. Celý proces včetně metrologie se zdokonalil. [14]

Model výrobního procesu s výběrovou kontrolou Etapa začala druhou světovou válkou, kdy došlo k výraznému zesílení požadavků na jakost už v procesu výroby. Nákladná technická kontrola byla nahrazena statistickou kontrolou. Kvalita výrobku byla chápána jako kvalita

celého procesu jeho výroby včetně všech faktorů, které tento proces ovlivňují. [14] Přínos kvality jako první pochopili Japonci, kteří díky tomu začali ekonomicky výrazně prosperovat. Inspirovali se myšlenkami Američanů Deminga (statistické metody při zabezpečování produkce, neustálé zlepšování) a Jurana (řízení kvality jako nedílná součást celého managementu). [24]

Model výrobních procesů s koncepcí TQM Na konci 50. let, po válečném strádání se mění životní styl lidí a jejich myšlení. Mizí ochota zákazníků kupovat vše, co jim výrobci předloží. Oproti válečným létům dochází tedy k výrazné změně – pánem se stal zákazník a výrobce musí co nejlépe uspokojit jeho potřeby. [14] Tomuto faktu se musejí firmy přizpůsobit. Docházejí k závěru, že na kvalitě se podílejí všechny podnikové útvary a odpovědnost za řízení jakosti má vrcholový management. [24] Po japonských úspěších v 70. a 80. letech byly tyto koncepce akceptovány v Americe a začaly se šířit do Evropy – zrodil se TQM. Tato koncepce je založena na myšlence, že pro kvalitní produkty není rozhodující kontrola, ale řádná příprava a realizace procesů – zaměření na procesy. [14]

Model dokumentovaných procesů Charakteristickým rysem přístupu mezinárodních norem ISO: •

orientace na procesní přístup ke všem činnostem systému managementu jakosti (tj. identifikace, specifikace a zajištění potřebných zdrojů pro efektivní řízení vstupních, hodnototvorných a výstupních charakteristik procesů);

•

uplatňování zásad managementu jakosti; přizpůsobení obecným zásadám managementu systémů a možnosti vzájemné integrace (např. se systémy managementu orientovaného na životní prostředí);

•

zdůraznění činností přidávajících hodnotu před pouhým dokumentováním a plněním písemných postupů;

•

měření výkonnosti procesů a zajišťování zpětné vazby pro hodnocení spokojenosti zákazníka a neustálé zlepšování procesů. [3]

Globální řízení kvality Přesto, že TQM stále trvá, nastupuje globální řízení jakosti. Za hlavní znaky této etapy lze považovat to, že životní styl zákazníků se opět mění, stále požadují kvalitu, ale ne za každou cenu. Proto je pozornost věnována požadavku šetrnosti k životnímu prostředí a bezpečnosti práce – vzniká environmentální manažerský systém (mezinárodní normy řady ISO 14000) a systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (specifikace OHSAS 18001). [14]

2.1.2 POJEM KVALITA Každý jedinec vytváří během svého života užitečné hodnoty určitého druhu (nebo druhů), a to v množství, v objemu daleko větším, než sám potřebuje. Tento přebytek pak směňuje s jinými za hodnoty jiných druhů, které oni vytvářejí a které on k svému životu potřebuje. Ten, kdo potřebuje, je obvykle zákazník, ten, kdo dodává, je dodavatel. Jakost je základní vlastnost nositele dodávaných hodnot (obvykle produktu) charakterizující, zda má nositel dodávaných hodnot schopnost splnit potřebu zákazníka. [11] Dnešní zákazníci požadují více než jen produkt nebo službu. Chtějí atraktivní design, dobrou výkonnost, spolehlivost, snadnou údržbu, dlouhou životnost a dobrou hodnotu. V oblasti služeb se zákazníci zaměřují nejen na kvalitu poskytované služby, ale rovněž na způsob, jakým je poskytována. Definice požadovaných vlastností tedy musí ve skutečnosti být daleko širší. Jakost výrobku by měla zahrnovat ty charakteristiky, které musí vykazovat výrobek, má-li být využíván pro splnění funkce, kterou očekává zákazník. Ten kupuje

především

užitnou

hodnotu,

užitečné

vlastnosti

výrobku.

Zda výrobek je či není považován za jakostní, závisí na konečné analýze toho, zda výrobek plní či neplní funkce, pro které byl vytvořen. Při posuzování kvality se rozlišují dvě základní dimenze, kterými jsou jednak vnitřní kvalita (počet zmetků v jednotlivých operacích) a jednak vnější

kvalita (počet reklamací). Pojem kvalita je přitom relativní a posuzuje se ve vztahu ke konkurentům. [17]

„Jak se definuje kvalita?: V novodobé historii (zhruba od začátku 20. století) měla definice jakosti řadu podob a prodělala řadu změn. Připomeňme si jen některé: •

Jakost je vhodnost pro použití.

•

Jakost je shoda s požadavky.

•

Jakost je schopnost produktu uspokojit zákazníkovy potřeby. (Norma ISO 8402 z roku 1986) [11]

•

Jakost: Systém vzájemně propojených činností a opatření zaměřených na stanovení, udržování a zlepšování jakosti všech činností a procesů během celého

životního

cyklu

výroby

s cílem

splnit

požadavky

zákazníků

při minimálních nákladech, tj. s maximální ekonomickou efektivností. [12] •

Podle české verze normy ISO 9000 se vymezuje pojem jakost, kvalita jako stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik. Požadavky jsou dány jako potřeby nebo očekávání externích zákazníků, které jsou stanoveny, a předpokládá se, že jsou závazné. Výraz „inherentní“ je charakteristika, která je pro daný produkt či službu typická. [15]

•

Jakost jako „souhrn vlastností produktů a služeb, které vytvářejí jejich schopnost uspokojovat potřeby a přání zákazníků“. [5]

Rozhodujícím faktorem je to, jak kvalitu vnímá zákazník, neboť on určuje, zda si koupí výrobek nebo objedná službu. Toto posuzování závisí na tom, do jaké míry jsou splněna zákazníkova očekávání. [5]

2.1.3 KONCEPCE A PRINCIPY MANAGEMENTU KVALITY Systém managementu jakosti je definován jako „součást systému managementu organizace, která má garantovat maximální míru spokojenosti zákazníků při minimálních nákladech“. [13]

2.1.3.1 KONCEPCE Pro vytváření systému managementu jakosti se vyvinuly různé koncepce, z nichž se dnes nejvíce používají: •

Koncepce odvětvových standardů,

•

Koncepce ISO,

•

Koncepce TQM. [15]

Koncepce odvětvových standardů Tato koncepce je historicky nejstarší, již v sedmdesátých letech minulého století si korporace uvědomovaly potřebu vytváření systémových přístupů k managementu jakosti. Za nejstarší odvětvové standardy k zabezpečování jakosti jsou považovány postupy tzv. správné výrobní praxe (GMP – Good Manufacturing Practice). [15] Základní charakteristika koncepce odvětvových standardů: •

respektují platnou strukturu požadavků normy ISO 9001, kterou ještě obohacují o další požadavky moderního managementu,

•

vymezují speciální požadavky, které jsou typické pro dané odvětví,

•

na rozdíl od norem ř. 9000 nemají univerzální platnost pro všechna odvětví,

•

vyžadují speciální postupy certifikace systémů managementu, které jsou náročnější než certifikace podle normy ISO 9001,

•

v současnosti jsou respektovány kvůli své náročnosti i v některých jiných dodavatelských řetězcích,

•

některé již v sobě zahrnují požadavky na ochranu životního prostředí a ochranu práce zaměstnanců. [15]

Koncepce ISO Vznik norem si vynutila globalizace tržního prostředí. První zmínka o ISO normách se datuje k roku 1987, kdy mezinárodní organizace pro normy ISO vůbec poprvé zveřejnila sadu norem, které byly označeny ISO řady 9000. Sada norem se souborně zabývala požadavky na systém managementu jakosti. Normy rychle a hlavně velmi důrazně vstoupily do obchodních vztahů na celém světě. Důkaz pro její důležitost také může být fakt, že Evropská unie je již od

samého počátku zařadila mezi evropské normy a vyžaduje jejich aplikaci. Normy řady 9000 byly již několikrát revidovány. První revize nastala v roce 1994 a zdůraznila záruku jakosti přes preventivní opatření a požadovaný důkaz shody s dokumentovanými procedurami. [15] Charakteristika koncepce managementu jakosti na bázi norem ISO: •

normy řady 9000 mají univerzální charakter, což znamená, že mohou být použity

jak

ve

výrobních

organizacích,

tak

v podnicích

služeb,

v organizacích veřejného sektoru, a to bez ohledu na jejich velikost, •

nejsou závazné, ale pouze doporučující,

•

závazné jsou až v okamžiku, kdy se dodavatel zaváže odběrateli, že u sebe aplikuje systém managementu jakosti podle norem ISO řady 9000. [15]

V současnosti se ISO normy dostaly do podvědomí tak hluboce, že odběratelé již zcela běžně požadují od dodavatelů důkazy o aplikaci a fungování systémů managementu jakosti, které jsou v souladu s požadavky normy ISO řady 9000 a zejména s požadavky kriteriální normy ISO 9001. Dodavatelé získávají certifikát o zavedení a fungování systému managementu jakosti prostřednictvím nezávislých a akreditovaných certifikačních orgánů. [15]

Koncepce TQM Total Quality Management lze vyložit podle jednotlivých slov z názvu přístupu. Total znamená: celý podnik, všechny úseky a všichni zaměstnanci musejí být bez výjimky zapojeni do zvyšování jakosti. Platí to nejen pro výrobky, ale také pro služby či výrobky. Quality – jakost je definována jako „schopnost jednotky plnit požadavky stanovené a předpokládané vzhledem k jejímu určení“. Management znamená, že se jedná o aktivně prováděný proces. Všechny vedoucí řídící a kontrolní činnosti působí prostřednictvím osob, které je vykonávají, na neustálé zvyšování jakosti a jsou jeho motorem. [7] TQM explicitně rozeznává, že dobrá kvalita je odpovědností celého pracovního kolektivu v řetězci kvality. Aby bylo dosaženo cíle, je každý následný pracovník

v řetězci považován za zákazníka pracovníka předchozího, takže výsledkem je celková angažovanost všech na nejlepším výsledku. TQM už ze své podstaty působí v celé pyramidě řízení a vede k trvalému zlepšování všech podnikových procesů i v předvýrobních činnostech a obslužných činnostech. S ohledem na jeho souvislosti s firemní kulturou ovlivňuje i poslání a vizi firmy a její hodnotový systém, strategii, její uplatňování a vztahy k prostředí, v němž firma působí. Zavedení systému je skutečně zásadní změnou směrem k učící se organizaci a ke znalostní ekonomice. [18] Koncepce TQM je filozofií managementu a v praxi je realizována podle různých modelů, v Evropě hlavně podle EFQM Modelu Excelence. …Model EFQM Excelence je univerzálním modelem pro hodnocení výkonnosti organizace. Filosofií Modelu EFQM je úvaha, že vynikajících výsledků může být v organizaci dosaženo při splnění maximální spokojenosti externích zákazníků a svých zaměstnanců a při respektování okolí. [13]

2.1.3.2 PRINCIPY MANAGEMENTU KVALITY Princip budeme chápat jako základní pravidlo, na kterém je vytvářen a rozvíjen kterýkoliv systém managementu jakosti. [15] •

Princip zaměření na zákazníka – vrcholové vedení musí zajistit, aby byly stanovovány požadavky zákazníka a aby byly plněny s cílem zvyšovat jeho spokojenost. [3] Požadavek zákazníka je definován jako „transformace hlasu zákazníka do formulací srozumitelných dodavateli, obsahující potřeby a očekávání“. Požadavky lze dělit z hlediska času na budoucí a současné, z hlediska stavu na emocionální a racionální a z hlediska úrovně na primární a sekundární. Znaky spokojenosti jsou definovány jako „měřitelné a neměřitelné znaky zajišťující, že požadavky zákazníků budou splněny, a přímo podmiňující míru jeho vnímání daného výrobku nebo služby“. [13]

•

Princip zapojení zaměstnanců – každá organizace na světové úrovni by si měla uvědomit, že znalosti zaměstnanců a jejich aktivita jsou v dnešní době považovány za nejcennější kapitál, který má organizace k dispozici. V tomto principu

se

uplatňuje

následující

tvrzení:

uvolňování

potenciálu

zaměstnanců prostřednictvím sdílení hodnot a kultury organizace, založené na důvěře a zmocnění zaměstnanců, podporuje aktivní zapojení lidí do všech činností organizace. •

Princip učení se – tento princip je úzce spjat s předchozím principem zapojení zaměstnanců. Podstatou je tvrzení, že systematický rozvoj způsobilosti zaměstnanců, jejich znalostí a dovedností je východiskem k budoucím úspěchům organizace.

•

Princip

flexibility

–

princip

je

v přímé vazbě na jeden

z efektů

systematického učení se v organizacích: současný i budoucí úspěch na otevřených trzích vyžaduje tvořivost a schopnost rychle reagovat na všechny podněty a změny. Následující princip je nejnáročnější na uvolňování investic, protože k jeho základním činnostem patří například trvalé prognózování trendů ve vývoji na trzích s využitím prognostických modelů, zavádění strategie Just-in-Time nebo také například systematické inovace technologií a infrastruktury organizace. •

Princip procesního přístupu – tento princip je velmi zásadní pro vytváření jakéhokoliv manažerského systému, tedy i pro systém managementu jakosti. Proces je definován jako soubor dílčích činností, které změní vstupy na výstupy za spotřeby zdrojů v regulovaných podmínkách. Podstatou je tvrzení, že organizace pracují efektivněji a výsledky jsou dosahovány s vyšší účinností, pokud vzájemně související činnosti jsou chápány a řízeny jako procesy.

•

Princip

systémového

přístupu

k managementu

–

v návaznosti

na

předchozí princip lze konstatovat, že identifikace, pochopení a řízení vzájemně souvisejících procesů jako systému přispívá k vyšší efektivnosti a účinností při dosahování cílů organizace. Přesněji řečeno to znamená, že systém managementu jakosti musí být souborem na sebe navazujících procesů, protože musí být splněno, že hmotné a informační výstupy z jednoho procesu budou současně i vstupy do dalšího procesu. •

Princip neustálého zlepšování – všechny organizace mají vždy dostatek příležitostí k dalšímu zlepšování. Inovace by měly být orientovány na procesy a tvorbu nových hodnot pro všechny zainteresované strany.

Zlepšování lze chápat jako všechny aktivity, které vedou k nové úrovni výkonnosti zaměstnanců, procesů, produktů i systému managementu jako takovému. •

Princip managementu na základě faktů – na základě tohoto principu se vyžaduje, aby efektivní a správná rozhodnutí manažerů byla založena na hluboké analýze dat a informací.

•

Princip vzájemně prospěšných vztahů s dodavateli – spolehlivost dodavatelů

výrazně

ovlivňuje

reálnou

výkonnost

organizace,

neboť

neexistuje organizace, která by nenakupovala hmotné vstupy, služby apod. každá organizace pracuje efektivněji, pokud rozvíjí se svými dodavateli partnerské vztahy založené na vzájemné důvěře, sdílení znalostí a integraci. Dodavatel musí být partnerem, ne nepřítelem. •

Princip společenské odpovědnosti – následující princip je podporován i oficiálními principy evropské unie, neboť všechny organizace mají svůj díl odpovědnosti ke svému okolí. Přijetím etického přístupu a vykonáváním činností tak, aby se daleko překračovaly minimální rámce legislativních požadavků, organizace poskytují takové služby, které jsou v souladu s dlouhodobými

zájmy

nejenom

samotné

organizace,

ale

i

všech

zainteresovaných stran. [15]

2.2 TECHNICKÉ NORMY ISO Soustava norem v České republice tvoří: •

ISO 9000 – Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník. [8]

•

ISO 9001 – Systémy managementu jakosti – Požadavky. Uvádí požadavky kladené na QMS. Zaměřuje se na jeho efektivnost při plnění požadavků zákazníků. Tuto mezinárodní normu mohou používat interní a externí strany, včetně certifikačních orgánů při posuzování schopnosti organizace plnit požadavky zákazníka, požadavky zákonů a předpisů aplikovaných na produkt a vlastní požadavky organizace. [3] Podle ISO 9001 se provádí zavádění a následná certifikace QMS, proto je tato norma považována za stěžejní – kriteriální. [24]

•

ISO 9004 – Systémy managementu jakosti – Směrnice pro zlepšování výkonnosti. Tato norma překračuje cíle ČSN EN ISO 9001, klade důraz na neustálé zlepšování jakosti, výkonnosti a efektivnosti organizace. Nelze ji použít pro smluvní činnosti a certifikaci. [3]

•

ISO 19011 – Směrnice pro auditování systémů managementu jakosti a systémů environmentálního managementu. [8]

2.2.1 NORMY ISO ŘADY 9000 Je naprosto jasné, že v podmínkách integrace evropského regionu, při intenzifikaci mezinárodní výměny zboží, informací a důvěry se ani my neobejdeme

bez

moderních

přístupů

k jakosti

výrobků,

služeb,

metod

komunikace a chápání pojmu jakosti vůbec. Známé jsou mezinárodní normy řady ISO 9000 mezinárodní organizace pro normalizaci. Tato organizace je světovou federací národních normalizačních organizací – členů ISO. Na rodících se mezinárodních normách obvykle spolupracují technické komise ISO. Této práce se zúčastňují jak mezinárodní organizace, tak vládní i nevládní orgány jednotlivých zemí, s nimiž ISO navázala pracovní styk (včetně ČR). Každý člen ISO, který se zajímá o některé téma, pro něž byla vytvořena technická komise, má právo být v této komisi zastoupen. Na základě návrhů svých technických komisí Rada ISO vyhlašuje mezinárodní normy. Technické komise v rámci přípravy těchto mezinárodních norem rozesílají členům ISO k vyjádření a schválení své návrhy. Mezinárodní normy se schvalují při souhlasu kvalifikované většiny alespoň 75 % hlasujících členů. Cílem mnoha našich a evropských podniků bylo - a stále je – získat své certifikační osvědčení systému podnikového řízení jakosti dle ISO. Smyslem je zvýšení konkurenční schopnosti svých výrobků. Certifikace má šetřit odběrateli náklady na pečlivou kontrolu kvality, která se tím může zjednodušit. [17]

2.2.2 POPIS TECHNICKÉ NORMY ČSN EN ISO 9001:2008 Jednotlivé kapitoly normy ČSN EN ISO 9001 jsou strukturovány následovně: •

Kapitola 0

Úvod

•

Kapitola 1

Předmět normy

•

Kapitola 2

Citované normativní dokumenty

•

Kapitola 3

Termíny a definice

•

Kapitola 4

Systém managementu kvality

•

Kapitola 5

Odpovědnost managementu

•

Kapitola 6

Management zdrojů

•

Kapitola 7

Realizace produktu

•

Kapitola 8

Měření, analýza a zlepšování

Aby organizace fungovala efektivně, musí stanovit a řídit mnoho vzájemně propojených činností. Činnost nebo soubor činností, které využívají zdroje a jsou řízeny za účelem přeměny vstupů na výstupy lze považovat za proces. Identifikování, řízení a vzájemné působení systémů procesů tak, aby vytvářely zamýšlený postup, můžeme nazvat „procesní přístup“. Výhodou procesního přístupu je to, že umožňuje neustálé řízení propojení jednotlivých procesů v jejich systému, stejně jako řízení jejich vzájemných vazeb. [3] Důvodem pro novelizaci normy v roce 2008 byly pouze určitá upřesnění v terminologii a výkladu. Za podstatnou změnu považujeme rozlišení outsourcingu v procesu nakupování. Organizace by měla mít pod kontrolou procesy u svého subdodavatele, pokud parametry dodávaného produktu nelze ověřit při převzetí od subdodavatele nebo se jedná o rozsáhlé dlouhodobé dodávky. [9]

2.3 ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT Norma ISO 14001 definuje invironment jako prostředí, ve kterém organizace provozuje svou činnost, zahrnující ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny, živočichy, lidi a jejich vzájemné vztahy. V této souvislosti se „prostředí“ rozšiřuje za hranice organizace do globálního systému.

Zájem o životní prostředí můžeme dnes pozorovat na každém kroku. V posledních letech se stává velice diskutovaným tématem, neboť péči o životní prostředí řadíme mezi aktuální celosvětové problémy. Podle prováděných analýz životního prostředí je zřejmé, že společenský rozvoj má zpravidla negativní vliv na environment. Lidská společnost, která je součástí biosféry, je odkázána na stále více ubývající přírodní zdroje a životní prostředí vůbec. Základní otázkou, na kterou je potřeba si odpovědět, pokud se zabýváme tématem životního prostředí, je, zda poškozování životního prostředí lidskou činností převyšuje přirozenou regenerační schopnost přírody. Koncem osmdesátých let byla vytvořena studie, kterou zpracovala Komise pro životní prostředí a rozvoj OSN, ve které bylo vydáno stanovisko, že další vývoj lidské společnosti musí probíhat na základě nového typu, který byl označen jako (trvale) udržitelný rozvoj. [23] Environmentální systém managementu je: •

„řada vzájemně koordinovaných činností, jež podnik systematicky a vědomě začleňuje do svého řídicího systému, aby tak mohl plánovitě snižovat svůj negativní dopad na životní prostředí.“ [14]

•

„součást sytému managementu organizace použitá k vytvoření a zavedení její environmentální politiky a řízení jejich environmentálních aspektů“. [4]

Zavedení systému environmentálního managementu je dobrovolnou aktivitou. Pro jeho zavedení existují v zásadě dva předpisy: rodina norem řady ISO 14000 a základní dokument tohoto sytému norma ISO 14001. Norma ISO 14001 specifikuje požadavky na systém environmentálního managementu tak, aby organizaci umožnila vytvořit a zavést politiku a stanovit cíle, které zahrnou požadavky právních předpisů a jiné požadavky, které se na organizaci vztahují, a informace o významných environmentálních aspektech, což se týká těch environmentálních aspektů, které organizace identifikovala a které může řídit a těch, na které může mít vliv. [6]

2.4 MANAGEMENT BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S počátečním zájmem o bezpečnost a ochranu zdraví při práci se setkáváme

již

v dobách

egyptských

panovníků.

Následným

rozvojem

průmyslových odvětví rostla zároveň také koncentrace rizika pracovních úrazů, nemocí z povolání a objevuje se fenomén průmyslových havárií. Všechny tyto zmíněné skutečnosti jsou typickým rysem vyspělé civilizace. Ačkoliv byla v průběhu let zaváděna různá bezpečnostní opatření, která měla vyloučit, omezit či alespoň částečně kompenzovat škody spojené s důsledky pracovních úrazů, statistiky stále ukazují, že výrazné zlepšení nenastává. Příčinou konstantních výsledků mohou být volnější přístupy k zaměstnávání pracovníků, stále větší zapojování levnějších pracovních sil ze zahraničí a mnohé další aspekty. Náklady na poškození zdraví při pracovních činnostech jsou velmi drahé. Evropská unie si je plně vědoma nutnosti koordinace sociální ochrany zaměstnanců při práci a této problematice se trvale věnuje. Tyto aspekty vedou k jednoznačnému závěru, že je třeba bezpečnost a ochranu zdraví při práci posilovat

jak

legislativními

požadavky,

tak

cestou

zavádění

systémů

managementu bezpečnosti práce standardu OHSAS 18001. Tento normativní dokument definuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci jako podmínky a činitele,

které

ovlivňují

zdraví

zaměstnanců,

dočasných

pracovníků,

zaměstnanců dodavatelů, návštěvníků a všech dalších osob na pracovišti. [23] Bezpečnost při práci se zabývá předcházením nehod osob a minimalizací ztrát a škod na majetku. Ochrana zdraví při práci se zabývá předcházením újmy na zdraví vlivem pracovních podmínek. [1]

Podkladem pro certifikaci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je OHSAS 18001. „Jedná se o normativní doporučení Britského institutu pro normalizaci. Ve struktuře ISO totiž samostatná norma, která by upravovala HSMS, nebyla vypracována. Norma specifikuje požadavky na HSMS, pomocí ní je možné systém zavádět a certifikovat.“ [24]

2.5 INTEGROVANÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ Integrovaný systém řízení je „systém managementu organizací, který vzniká postupným slučováním a harmonizací procesů určitých subsystémů řízení.“ Těmito subsystémy mohou být například systém managementu kvality, environmentálního managementu, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti informací apod. Z hlediska kombinací subsystémů existuje mnoho variant, ale v současné době se jeví jako minimalistická kombinace ISŘ systém managementu jakosti, environmentu a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Rozsah ISŘ závisí na zainteresovaných stranách, například u společnosti, která využívá rozsáhlé komunikační systémy, je přirozené zavedení bezpečnosti informací apod. Zkušenosti potvrzují, že se vyplatí celý systém od začátku zavádět na celou organizaci, zvláště u malých a středních firem. Nejčastějším rozhodnutím v praxi bývá budování ISŘ na základně certifikovaných systémů QMS podle ISO 9001. QMS je vhodnou základnou proto, že většina systémových norem z jiných oblastí vychází ze struktury právě kriteriální

normy

ČSN

EN

ISO

9001.

K dokumentovanému,

případně

i certifikovanému QMS pak může tým zaměstnanců pověřený zaváděním ISŘ v dané organizaci přidávat požadavky dalších subsystémů. Hlavním argumentem pro budování je to, že systém řízení organizací zastarává. Proto potřebuje neustále zlepšovat a právě ISŘ vytváří vhodnou půdu pro splnění tohoto úkolu. Dobře nastavený, udržovaný a rozvíjený ISŘ přinese v dlouhodobějším horizontu

další

přínosy

z hlediska

produktivity

a

ziskovosti,

přispěje

k rychlejším inovacím, větší spokojenosti zaměstnanců, zredukuje rozsah administrativy a zejména výrazně přispěje k vytvoření image důvěryhodnosti a spolehlivosti organizace před všemi zainteresovanými stranami. Na druhou stranu budování ISŘ vyžaduje uvolňování odpovídajícího množství zdrojů. Výše těchto nákladů závisí na několika faktorech, zejména na: •

úrovni současného systému řízení (čím více se současný stav podobá požadavkům standardů, tím budou náklady nižší),

•

rozsahu ISŘ a velikosti organizace (čím je rozsah ISŘ větší, čím je organizace větší, tím vyšší jsou náklady),

•

rozsahu spolupráce s externími poradenskými společnostmi (podle odhadu mohou výdaje na poradenství přesáhnout náklady na následnou certifikaci ISŘ až desetkrát),

•

potřebě certifikace.

Na tyto náklady by vedení společnosti mělo pohlížet jako na investici do budoucna, která se určitě vrátí. [14]

2.5.1 ETAPY ZAVÁDĚNÍ ISŘ Proces implementace QMS lze shrnout do tří etap. První etapa zahrnuje přípravná opatření: • „Strategické rozhodnutí vrcholového vedení zavést a certifikovat QMS. • Stanovení rozsahu systému, které činnosti a které lokality budou součástí systému. • Stanovení odpovědností a pravomocí – co se bude v přípravné etapě dělat a kdo za to bude zodpovědný. • Stanovení rozpočtu. • Stanovení harmonogramu • Proškolení příslušných pracovníků, zejména interních auditorů. • Volba certifikačního orgánu a získání informací o certifikaci.“ [8] Do první etapy patří analýza současného stavu – „…do jaké míry daná organizace plní požadavky standardů a jiných dokumentů v oblastech, které budou do budoucího ISŘ spadat. Pro tento účel lze aplikovat tyto metody: • Benchmarking – strategický nástroj řízení, který spočívá v porovnávání se s organizacemi, které v oboru vykazují lepší výsledky – proces učení se od lepších. • Posouzení stavu systému managementu externí organizací – uplatňuje se v momentě, kdy organizace nemá připravené vlastní lidské zdroje pro analýzu současného stavu řízení organizace. Vstupní rozbor provede oslovená externí firma.

• Interní audity – nejčastější přístup pro vstupní analýzu stavu systému managementu

v podniku.

Uplatňují

jej

organizace,

které

mají

certifikován alespoň jeden z dílčích subsystémů řízení. Standardy totiž požadují konání interních auditů i to, aby byl vytvořen dokumentovaný postup pro jejich realizaci. V případě certifikace dalšího z dílčích subsystémů se tak pouze rozšíří rozsah auditovaných oblastí, prvků systému procesů a toto rozšíření se zahrne do stávajícího programu auditů. K realizaci těchto auditů je nutné mít k dispozici dostatečné množství

vycvičených

interních

auditorů

pro

každou

z oblastí

zaváděného ISŘ. Jako metodická pomůcka pro realizaci interních auditů slouží norma ČSN EN ISO 19011. • Sebehodnocení – v ČR je méně časté než interní audity. Jedná se o náročný, ale nejobjektivnější způsob, jak poznat reálný stav systému managementu v organizaci. Sebehodnocení se totiž zaměřuje na všechny oblasti řízení, na rozdíl od interních auditů, které prověřují jen to, co je vyžadováno příslušnými standardy.“ [14]

Zavádění ISŘ je dlouhodobá záležitost. Vedení společnosti musí jmenovat manažera projektu a přesně vymezit jeho pravomoci a odpovědnost. Manažer sestaví tým, který zpracuje návrh projektu budování. Projekt by měl obsahovat informace o všech fázích projektu, o odpovědnostech za jednotlivé etapy, o časovém harmonogramu projektu, o plánu čerpání finančních prostředků, o požadovaných znalostech zaměstnanců v souvislosti se zaváděním ISŘ a přístupech k jejich získávání, o formách kontroly efektivnosti a časového plnění jednotlivých etap projektu, o rozsahu spolupráce s externími firmami, o předpokládaných efektech projektu apod.

Realizace projektu začíná po přezkoumání a schválení projektu vrcholovým vytvářejí

vedením.

dokumentační

Určení

zaměstnanci

platformu

ISŘ

–

v souladu pro

s harmonogramem

neošetřené

oblasti

ISŘ

zpracovávají interní dokumentované postupy a formáty záznamů v rozsahu a formě odpovídající povaze procesů, kvalifikační struktuře zaměstnanců

a požadavkům standardů. S nově popsanými procesy musí aktivně seznámit zaměstnance. Podcenění této fáze se může vymstít neúčinností zavedeného ISŘ. Závěrečnou fází je vznik příručky ISŘ jako základního informačního materiálu. Příručka popisuje reálnou aplikaci požadavků na jednotlivé subsystémy v organizaci. Všechny dokumentované postupy se musí stát přirozenou součástí chodu organizace, dostat se „do krve“. V této fázi musí koordinátor (manažer) a vrcholové vedení přezkoumávat dodržování harmonogramu, efektivnost přidělených zdrojů apod. V případě odchylek by měla být přijímána adekvátní opatření. Během realizace by také měla být přezkoumávána efektivnost realizace projektu. [14]

Druhá etapa zahrnuje přípravu na certifikaci: • „Zdokumentování stávajících procesů. • Rozhodnutí o vyloučení některých požadavků normy a jejich zdůvodnění. • Vypracování příručky kvality. • Provedení série interních auditů, ale alespoň jednoho interního auditu na celý systém. • Realizace nápravných opatření ke zjištěným neshodám. • Provedení přezkoumání systému managementu vrcholovým vedením organizace. • Případné provedení předcertifikačního auditu certifikačním orgánem.“ [8]

Hodnocení efektivnosti zavedení ISŘ je posouzením, zda bylo dosaženo cílů projektu a jestli se tak stalo s vložením přiměřeného množství zdrojů. Hodnotit by neměl projektový tým, který by mohl být nařčen z podjatosti, ale jiní pracovníci včetně externích konzultantů. Přístupy k hodnocení efektivnosti: •

Interní audity,

•

Benchmarking,

•

Sebehodnocení.

Ať už organizace zvolí jakýkoli způsob, je hodnocení efektivnosti založeno na porovnávání toho, jakého zlepšení bylo dosaženo v porovnání se stavem systému při vstupní analýze. [14]

Při implementaci ISŘ se uplatňuje Metoda PDCA. „Jedná se o obecnou metodu zlepšování, jejímž autorem je E. Deming. Jde o systematický přístup k řešení problémů a zlepšování. Na postupu PDCA je cenná bezpochyby jednoduchost a zvýraznění nepřetržitosti, dané opětovným opakováním cyklu.“ [24] Metoda PDCA: „Plánuj – Dělej – Kontroluj – Jednej“ (Plan – Do – Kontrol Act). Metodologii PDCA lze ve stručnosti popsat takto: Plánuj – stanov cíle a procesy nezbytné k dosažení výsledků v souladu s požadavky zákazníka a s politikou organizace; Dělej – uplatňuj procesy; Kontroluj – monitoruj a měř procesy a výrobky ve vztahu k politice, cílům a požadavkům na výrobek a podávej zprávy o výsledcích; Jednej – prováděj opatření pro neustálé zlepšování výkonnosti procesu. [3]

Třetí a poslední etapou je certifikace ISŘ. Certifikací se rozumí činnost nezávislého orgánu, kterou se má prověřit a posoudit shoda určitého objektu (výrobku, systému atp.) se stanoveným nebo dohodnutým standardem. V případě nalezení shody je vydán certifikát, který slouží jako doklad umožňující upustit od opakovaného zkoušení nebo prověřování. [6] Certifikační audity jsou nezávislým posouzením dílčích subsystémů řízení nebo ISŘ. Audity provádějí akreditované certifikační společnosti. Smyslem auditů je to, že jejich výsledky (certifikáty) zvyšují důvěru u obchodních partnerů organizace. [14]

3. CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem této práce je navrhnout postup řešení implementace integrovaného systému řízení (ISŘ) ve společnosti Javořice, a.s. dle norem ČSN EN 9001, ČSN EN ISO 14001 (EMS) a OHSAS 18001 (BOZP) v platném znění. Tato společnost již získala certifikát dle normy ČSN EN 9001:2000 v roce 2004. Úkolem tedy bude vytvořit dokumentaci na konkrétní podmínky a specifika společnosti. Jedná se o zpracování: • návrhu organizačního a personálního zabezpečení, • dokumentace ISŘ, • podkladů pro provedení interního auditu, • zhodnocení ekonomických dopadů zavedení ISŘ. První část práce týkající se organizačního a personálního zabezpečení bude obsahovat organizační schéma společnosti a harmonogram úkolů a odpovědností při zaváděni ISŘ. U úkolů nejsou úmyslně specifikovány termíny, protože nejsou pro text této diplomové práce stěžejní a důležité. V rámci vytvoření dokumentace ISŘ budou zpracovány: politika, cíle a příručka

ISŘ.

Tyto

dokumenty

popíší

systém

managementu

kvality,

enviromentu a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Integrovaná příručka pomáhá zaměstnancům při plnění politiky a cílů, které společnost stanoví. Dále bude připraven návrh dotazníku pro provedení integrovaného interního auditu, díky kterému se zjistí případné nedostatky, aby mohly být odstraněny před certifikačním auditem. V

závěru

práce

zhodnotím

ekonomické

dopady

zavedení

ISŘ

do společnosti. Vyčíslím očekávané finanční náklady, které je třeba vynaložit k zavedení

a

k

úspěšné

certifikaci

ISŘ.

Současně

s tím

specifikuji

předpokládané finanční úspory a zisky v procesech společnosti, nefinanční přínosy a vyhodnotím výsledný efekt zavedení ISŘ. Při tvoření práce jsem vycházela ze stávajícího certifikovaného SMK ve společnosti, nastudovala jsem si podklady ze spolupracujících firem, které

ISŘ již měly zavedený a osobními konzultacemi s PM těchto firem jsem získala cenné informace a údaje. Aby byla moje práce přínosná, musela jsem se nejdříve seznámit s příslušnou odbornou literaturou a hlavně s technickými normami ČSN EN 9001, ČSN EN ISO 14001 (EMS) a OHSAS 18001. Seznam literatury je uveden v kapitole 7. Dále jsem využívala svých zkušeností ve funkci představitele managementu společnosti.

4. VLASTNÍ PRÁCE

4.1 ORGANIZAČNÍ A PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 4.1.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI JAVOŘICE, A.S. Akciová společnost Javořice, a.s. byla založena v r. 1996. Svoji hlavní činnost zahájila v polovině roku 1998, kdy odkoupila výrobní areál, včetně technologie, z majetku bývalé Pily Ptení, s r.o., toho času v konkurzním řízení. Převzala veškeré závazky a pohledávky, během sedmi let výrobu rozšířila a modernizovala. Hlavním předmětem podnikání Javořice, a.s. je provoz pily – pilařská výroba. Zpracovává jehličnatou kulatinu smrk / jedle na stavební řezivo. V průběhu roku 1999 byla provedena rozsáhlá oprava technologického zařízení a modernizace hlavní pilařské linky. V roce 2000 byly pásové pily Canalli nahrazeny kotoučovým agregátem EWD (zkratka názvu výrobce Esterer & Wurster & Dietz) a v roce 2001 byla provedena výstavba nových sušáren a o tři roky později zprovozněn nový třídící dopravník v manipulaci. V roce 2005 následovaly nejrozsáhlejší investice – nová linka na pořez silné kulatiny a nové adjustační stanice na zpracování řeziva. K hlavnímu provozu ve Ptení byly během roku 2003 přibrány i provozy v Bystřici pod Hostýnem a ve Vysočanech. Dřevo získané z tradičně kvalitně spravovaných porostů vlastníků lesa zpracovává Javořice, a.s. do produktů řeziva pro stavební, konstrukční, truhlářské a další způsoby využití a nabízí je i těm nejnáročnějším zákazníkům jak doma, tak i v zahraničí. Část produkce je uměle vysoušena v komorových sušárnách podle požadavku zákazníka. V roce 2009 byla u provozů v Bystřici pod Hostýnem a Vysočanech ukončena činnost. V současné době krize vyrábí společnost jen na částečný výkon.

4.1.2 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA JAVOŘICE, A.S.

ORGANIZAČNÍ SCHÉMA SPOLEČNOSTI JAVOŘICE, A.S.

4.1.3 HARMONOGRAM POSTUPU PRACÍ PŘI BUDOVÁNÍ ISŘ Pro vybudování ISŘ bude nutno, aby byly rozpracovány hlavní úkoly k zabezpečení činností týkajících se včlenění systémů EMS a OHSAS do stávajícího systému SMK. Úkoly budou specifikovány PM a schváleny ŘS. I. Oblast dokumentace a záznamů ISŘ - EMS 1. V

souladu

s technickou

normou

ISO

14001

vytvořit

směrnici

Řízení

environmentálních procesů. Odpovídá: Ekolog 2. Vytvořit environmentální profil společnosti. Odpovídá: Ekolog 3. Vytvořit Registr právních a jiných environmentálních požadavků. Odpovídá: Ekolog 4. Vytvořit Registr environmentálních aspektů (REA). Odpovídá: Ekolog II. Oblast dokumentace a záznamů ISŘ - OHSAS 5. V souladu s technickou normou ISO 18001 aktualizovat směrnici Zajištění BOZP. Odpovídá: Bezpečnostní technik 6. Vytvořit Registr aktuálních nebezpečí (RAN). Odpovídá: Bezpečnostní technik III. Oblast dokumentace a záznamů ISŘ 7. Zpracovat Politiku a cíle ISŘ. Odpovídá: Představitel managementu, bezpečnostní technik a ekolog 8. Zpracovat Příručku ISŘ. Odpovídá: Představitel managementu, bezpečnostní technik a ekolog 9. Integrovat vytvořenou dokumentaci EMS a OHSAS se stávající dokumentací SMK. Odpovídá: Představitel managementu, bezpečnostní technik a ekolog IV. Oblast prověřování podmínek pro ISŘ v provozu 10. Vyškolit dostatečný počet interních auditorů pro prověřování ISŘ. Odpovídá: Vedoucí personálního oddělení, představitel managementu 11. Provést kontrolu a identifikovat případné nedostatky z oblasti EMS. Odpovídá: Ekolog 12. Provést kontrolu a identifikovat případné nedostatky z oblasti OHSAS.

Odpovídá: Bezpečnostní technik 13. Provést integrovaný interní audit a identifikovat případné nedostatky z oblasti EMS, OHSAS a SMK. Odpovídá: Představitel managementu a interní auditoři V. Oblast odstraňování nálezů po kontrolách a interním auditu 14. Řešit nálezy z kontrol a interního auditu. Odpovídá: Představitel managementu a vedení společnosti VI. Oblast přípravy k certifikaci ISŘ 15. Provedení předauditu vybranou certifikační firmou. Odpovídá: Představitel managementu a vedení společnosti 16. Provedení certifikačního auditu vybranou certifikační firmou. Odpovídá: Představitel managementu a vedení společnosti VII. Závěr Úkoly vzniklé např. v průběhu kontrol a interního auditu mohou být kdykoliv doplněny. Právo upravovat tento harmonogram v průběhu přípravy má představitel managementu, který je pověřen průběžnou kontrolou plnění.

4.2

DOKUMENTACE

INTEGROVANÉHO

SYSTÉMU

ŘÍZENÍ 4.2.1 STRUKTURA DOKUMENTACE INTEGROVANÉHO SYSTÉMU ŘÍZENÍ Dokumenty ve společnosti Javořice, a.s. jsou rozděleny do pěti vrstev a mohou mít písemnou nebo elektronickou podobu.

1) Strategie společnosti . 1. vrstva

1. vrstva 2) Politika a cíle ISŘ

2. vrstva

3) Příručka ISŘ

3. vrstva

4) Dokumentované postupy a dokumenty, které společnost potřebuje pro zajištění efektivního plánování, fungování ISŘ

4. vrstva

5. vrstva

5) Záznamy

Strategie - společnost Javořice, a.s. má zpracovánu a průběžně aktualizovánu podnikatelskou strategii a strategické cíle. Cíle jsou stanovovány, vyhodnocovány, aktualizovány a komunikovány vedením společnosti. Vedení společnosti (vrcholové vedení, manažeři na všech úrovních řízení) se aktivně angažuje při prosazování strategie na všech úrovních řízení. Politika a cíle ISŘ - vrcholové vedení společnosti stanovilo Politiku ISŘ, která vychází ze strategie společnosti. Trvalá vhodnost vyhlášené politiky jakosti je ověřována při přezkoumávání ISŘ vedením. Politika ISŘ je vedením společnosti

průběžně

sdělována

všem

zaměstnancům

v konkrétních

souvislostech, navíc všichni zaměstnanci s ní jsou seznámeni. Cíle jsou stanoveny v souladu se Strategií a jsou konkrétní a měřitelné.

Příručka ISŘ - společnost má vytvořenu a udržovánu příručku jakosti. Příručka poskytuje informace o tom, jak společnost zajišťuje plnění národních a mezinárodních norem pro management kvality, ochranu životního prostředí a bezpečnost práce. Dále představuje obecný popis opatření nutných pro fungování ISŘ a splnění požadavků na produkt. Stanovuje vztahy mezi jednotlivými prvky systému, především vazby mezi jednotlivými procesy zahrnutými do systému. Dokumenty - za dokumenty se považují řády, směrnice a pracovní postupy. Záznamy – za záznamy se považují veškeré zápisy z porad, jednání, kontrol, měření a další, které souvisejí s činností společnosti nebo organizační jednotky anebo potvrzují její plnění.

4.2.2 POLITIKA ISŘ Politika ISŘ vychází ze strategie společnosti a vymezuje celkový rámec řízení společnosti z hlediska zajišťování kvality produktů poskytovaných zákazníkům (tj. managementem kvality). Kvalita je chápána jako vlastnost produktu / služby posuzovaná z hlediska plnění požadavků zákazníků, případně jiných stanovených nebo závazných požadavků legislativy. Politika ISŘ vyjadřuje

záměry

vrcholového

vedení

v oblasti

ISŘ

dle

následujících

mezinárodních technických norem a standardů v platném znění: •

SMK dle ISO 9001,

•

EMS dle ISO 14001,

•

BOZP dle OHSAS 18001.

Politika ISŘ je zaměřena zejména na plnění požadavků zákazníků, legislativních a ostatních právních požadavků a to především v oblasti zlepšování kvality realizovaných služeb, minimalizaci dopadů na životní prostředí a prevenci rizik, personální rozvoj a řízení dodavatelů. Vrcholové vedení společnosti stanovilo a schválilo Politiku ISŘ. Tuto Politiku přezkoumává vrcholové vedení jedenkrát ročně na poradě vedení, o čemž je veden záznam. Přezkoumání je zaměřeno na její vhodnost a aktuálnost. Politika je

přezkoumána také při závažných organizačních změnách ve společnosti, příp. při změnách cílů ISŘ, nebo dalších změnách ovlivňujících ISŘ. Politika je volně dostupný dokument a může být umístěna v prezentačních materiálech, prospektech, dále je umístěna na internetových stránkách, intranetu společnosti, ale dle možnosti i formou vizualizace na jednotlivých pracovištích. Zaměstnanci společnosti jsou seznámeni s Politikou ISŘ na poradách jednotlivých středisek případně na školeních. Povinností zaměstnanců společnosti je také vhodným způsobem seznamovat nové i stálé zákazníky, dodavatele a externí pracovníky i ostatní veřejnost s touto politikou. Zainteresované strany a externí pracovníci jsou s Politikou ISŘ seznámeni dle vhodnosti některým z následujících způsobů: •

zaslání spolu s průvodním dopisem

•

umístění do nabídky

•

umístění do zadání výběrového řízení

•

umístění na vrátnici

•

osobní prezentace

•

z internetových stránek společnosti

Úplné znění návrhu Politiky ISŘ je uvedeno v kapitole 9 této diplomové práce.

4.2.3 CÍLE A PROGRAMY (ÚKOLY NA PODPORU CÍLE) EMS, BOZP A KVALITY V návaznosti na Politiku ISŘ jsou vydány cíle, kde jsou stanoveny konkrétní úkoly a odpovědnosti (+ konkrétní termíny v reálném dokumentu), které vyplývají z požadavků a závazků Politiky a potřeb společnosti. Dále jsou pak jednotlivé cíle konkretizovány dle potřeby do programů (úkolů na podporu cíle). Cíle jsou tvořeny zpravidla na období jednoho kalendářního roku. Cíle přezkoumává a schvaluje, případně reviduje a doplňuje vrcholové vedení společnosti. Cíle jsou přílohou Politiky ISŘ. Cíle jsou v platném znění dostupné vždy na intranetu společnosti a v originální tištěné formě v příruční registratuře u představitele managementu společnosti.

Při stanovování cílů jsou brány v úvahu: • identifikované environmentální aspekty, • prevence znečišťování ŽP a snižování dopadů na něj, • rizika BOZP, • právní požadavky a požadavky jiných předpisů, • požadavky zákazníků a zainteresovaných stran, • finanční, provozní a technologické možnosti, • ekonomická rovnováha. Stanovování cílů se řídí metodikou SMART (Specifické, Měřitelné, Akceptovatelné, Realizovatelné a Termínované) spolu se stanovením odpovědných zaměstnanců za jejich splnění. Přezkoumání a hodnocení plnění cílů probíhá minimálně 1x ročně v rámci porady vedení, o čemž je proveden záznam v zápise z porady a to včetně nových či upravených cílů. Přezkoumání je zaměřeno na vhodnost, aktuálnost a efektivnost cílů. Cíle jsou přezkoumávány také při závažných organizačních změnách ve společnosti, příp. při změnách Politiky, nebo při dalších změnách ovlivňujících ISŘ.

Návrh konkrétních cílů: 1. Kvalita pořizovaných OOPP Hlavní cíl: Zvýšení kvality pořizovaných OOPP v poměru kvalita / cena Cílová hodnota: zvýšení doby skutečné použitelnosti OOPP minimálně o 20% při zachování případně snížení nákladů na pořizování OOPP. Odpovědnost: Vedoucí nákupu Úkoly na podporu cíle: a) Posouzení stávající kvality nakupovaných OOPP v poměru výkon (doba použitelnosti) /cena / počet reklamací. Monitoring bude zaměřen na vytipované profese dle návrhu bezpečnostního technika. Posuzován bude vzorek minimálně 10% z celkového počtu zaměstnanců na jednotlivých střediscích.

Odpovědnost: bezpečnostní technik b) Návrh a zavedení metody monitorování stanovené orientační doby použitelnosti a doby skutečné použitelnosti. Odpovědnost: bezpečnostní technik c) Provedení poptávkového řízení na nákup nových OOPP, zvážení potřeby nových druhů OOPP na základě údajů zjištěných v rámci poptávkového řízení a posouzení dle bodu jedna tohoto programu. Návrh nových druhů OOPP bude zpracován formou zprávy do porady vedení. Odpovědnost: vedoucí nákupu d) Schválení návrhu nových druhů OOPP. Odpovědnost: bezpečnostní technik e) Schválení návrhu nových druhů OOPP z pozice odborové organizace pracujících. Odpovědnost: vedoucí odborové organizace f) Vymezení finančních zdrojů pro obměnu OOPP. Odpovědnost: bezpečnostní technik g) Schválení finančních zdrojů pro obměnu OOPP. Odpovědnost: ředitel společnosti h) Definování časového průběhu obměny OOPP. Odpovědnost: vedoucí odborové organizace i) Fyzická obměna OOPP v celé organizaci. Odpovědnost: ředitel společnosti j) Ověření účinnosti výše uvedeného cíle dle ukazatele viz. bod 1 Odpovědnost: bezpečnostní technik

2. Snížení množství produkovaných odpadů Hlavní cíl: Snížení množství produkovaných odpadů u společnosti uplatněním vhodných organizačních a technických opatření do konce daného kalendářního roku o 25 %. Úkoly na podporu cíle: a) Vyhledání všech možností, které ve své realizaci budou mít za výsledek snížení produkovaného množství odpadů, stanovení časového plnění, projednání a schválení vedením společnosti.

Odpovědnost: ekolog b) Informování všech zainteresovaných zaměstnanců o navržených a schválených opatřeních, stanovení vhodného způsobu realizace. Odpovědnost: ekolog c) Vyhodnocení efektivity cíle. Odpovědnost: ekolog

3. Používání chemických prostředků šetrnějších vůči životnímu prostředí Hlavní cíl:

Realizace opatření, které povedou ke zvýšení podílu používání chemických prostředků šetrnějších vůči životnímu prostředí.

Úkoly na podporu cíle: a) Zjištění současného stavu, vyhledání možností dosažení cíle, potřebných prostředků a opatření k jeho dosažení. Odpovědnost: ekolog b) Projednání stanovených opatření ve vedení společnosti a se zainteresovanými stranami. Odpovědnost: ekolog c) Realizace stanovených a schválených opatření. Odpovědnost: ekolog d) Vyhodnocení efektivity provedených opatření. Odpovědnost: ekolog

4. Efektivnější zajištění skladů závadných látek Hlavní cíl:

Zefektivnit zabezpečení skladů závadných látek proti případnému úniku těchto látek a ohrožení životního prostředí.

Úkoly na podporu cíle: a) Zmapování současného stavu, vyhledání případných rizik, zhodnocení úrovně zabezpečení. Odpovědnost: ekolog b) Provedení vyhodnocení, stanovení pořadí naléhavosti, výpočet finanční náročnosti, vyhotovení návrhů opatření. Odpovědnost: ekolog

c) Projednání navržených opatření ve vedení společnosti, výběr vhodného návrhu, stanovení časových horizontů k realizaci, rozhodnutí o realizaci opatření. Odpovědnost: ředitel společnosti d) Realizace opatření dle rozhodnutí vedení společnosti. Odpovědnost: ekolog e) Vyhodnocení přijatých opatření. Odpovědnost: ekolog

5. Zvýšení úrovně ochrany životního prostředí před únikem závadných látek z mechanizačních prostředků. Hlavní cíl:

Zajistit snížení rizika ohrožení životního prostředí únikem závadných látek z mechanizačních prostředků.

Úkoly na podporu cíle: a) Provedení průzkumu, vyhledání slabých míst, vytvoření celkového přehledu o výši rizika a úrovni opatření. Odpovědnost: ekolog b) Vytipování slabých míst a navržení opatření k snížení míry ohrožení životního prostředí včetně časového plánu a finanční náročnosti. Odpovědnost: ekolog c) Projednání navržených opatření ve vedení společnosti, stanovení časového plánu a rozsahu realizace navržených opatření, rozhodnutí o realizaci. Odpovědnost: ředitel společnosti d) Realizace přijatých opatření dle časového a finančního plánu. Odpovědnost: ekolog e) Vyhodnocení přijatých opatření. Odpovědnost: ekolog

6. Dosáhnout podílu externích reklamací k tržbám max. do výše 0,5%. Odpovědnost: vedoucí prodeje

7. Mít odchylku pořezu od plánu ne větší než – 5 %. Odpovědnost: vedoucí výroby

8. Zajistit výtěžnost min. 60 %. Odpovědnost: vedoucí výroby

9. Z podnětu ekologa, PM či BT mohou být cíle v průběhu roku doplňovány formou řízených dodatků. Hlavní cíl i úkoly na podporu cíle: Posláním musí být vždy zachování principu zlepšování tj. buď snížením rizika ohrožení životního prostředí a bezpečnosti práce nebo zvýšením produkty práce nebo zvýšením efektivity procesů.

Programy EMS a BOZP Na cíle a cílové hodnoty EMS a BOZP navazují Programy (úkoly na podporu cíle) a v případě větších investičních akcí to jsou projekty, které jsou zpracovány pro realizaci a dosažení vybraných cílů EMS a BOZP. Za projekty považujeme zpravidla takové, které formou a charakterem patří mezi rozvojové úkoly nebo řeší inovace nových technologií příp. vývoj nových výrobků a mají vždy externího řešitele. Za

vypracování

jednotlivých

programů

odpovídají

konkrétně

určení

zaměstnanci. Programy a projekty přezkoumává a schvaluje porada vedení. Plnění programů průběžně sleduje představitel managementu. Hlavní úkoly představitele managementu ve spolupráci s vrcholovým vedením při programech EMS a BOZP (projektech): •

Stanovit cíle a strategii programu.

•

Zajistit schválení programu.

•

Zabezpečit financování a zdroje.

•

Sledovat realizaci opatření.

•

Ve všech fázích programu kontrolovat jeho plnění.

4.2.4 PŘÍRUČKA INTEGROVANÉHO SYSTÉMU ŘÍZENÍ Příručka ISŘ je zastřešující dokument dokumentační základny společnosti. Popisuje systém managementu kvality, environmentálního managementu a systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve společnosti. Tento systém je

vystaven a implementován v souladu s požadavky mezinárodních standardů ISO 9001, ISO 14001 a směrnice OHSAS 18001.

Forma a struktura příručky je adekvátní podle článků mezinárodních norem ISO a podle běžných zvyklostí společnosti. Úplné znění návrhu Příručky ISŘ je uvedeno v kapitole 10 této diplomové práce.

4.3 PODKLADY PRO PROVEDENÍ INTERNÍHO AUDITU 4.3.1 DOKUMENTACE K PROVEDENÍ INTERNÍHO AUDITU Stávající dokumentaci k auditu SMK je nutno upravit o nové skutečnosti týkající se rozšíření o prověřování systému EMS a OHSAS. Postupy na provádění interních auditů jsou uvedeny ve směrnici Interní audit. ŘS jmenuje auditorský tým, který bude provádět v průběhu kalendářního roku integrované interní audity. Auditorský tým prověřuje: •

soulad dokumentace s referenční normou (směrnicí),

•

soulad skutečnosti s dokumentací.

Auditorský tým provádí audit způsobem kladení dotazů a formulování pod-dotazů. Auditovaný subjekt odpovídá na dotazy dle skutečnosti. Auditorský tým zapisuje odpovědi a poznámky do Dotazníku k auditu. Formuluje závěry z jednotlivých dotazů do podoby zkratky: N, W, C, I, S Nonconformity-Neshoda, Weak point-Slabé místo (pozorování), Conformity-Shoda, Improvement-Zlepšování-námět, Strong point-Silné (excelentní) místo, pozoruhodné úsilí.

Symbol „N“ a „tučné W“ identifikuje nesoulad skutečnosti s dokumentací resp. nesoulad dokumentace s referenční normou. Tučné „W“ označuje u drobného pozorování (neshody) potenciální hrozbu zhoršení. Další nejsou neshodou N ani tučným W

Slabé „W“ je identifikované pozorování, drobné opomenutí, předzvěst – POZOR! může být budoucí neshoda atd. Symbol „I“ je příležitost ke zlepšení, námět pro zvýšení efektivnosti, přidaná hodnota auditora. Současně také „zesílení C a S“ více zdůrazňuje daný kladný nález. Na determinované rozpory „N“ a „tučné W“ zpracovává auditorský tým formulář nález a návrh opatření.

Po skončení auditu vedoucí auditorského týmu zpracuje Protokol z auditu, který vychází ze zadání, dotazníku a vystavených nálezů, ve kterém specifikuje: •

realizace opatření z předchozího auditu,

•

okolnosti provázející audit,

•

shrnutí auditu,

•

počet vystavených nálezů,

•

termín a rozsah prověření účinnosti navrhovaných opatření.

Součástí protokolu může být zhodnocení přístupu prověřovaných, klima auditu atd. ŘS schvaluje vyhotovený Protokol z auditu. Dokumentaci z auditů projednává PM na poradě vedení – viz zprávy PM z auditů a také potvrzuje efektivnost opatření z auditů. Výsledky auditů jsou i součástí přezkoumání ISŘ. Níže je uveden doplněný návrh dotazníku o otázky z oblasti EMS a OHSAS.

4.3.2 NÁVRH DOTAZNÍKU K INTEGROVANÉMU AUDITU (Tab. 2) PROVĚŘOVANÁ OBLAST, OTÁZKA

SMK dle ISO 9001

ČLÁNEK NORMY

ISO 9001

Stávající otázky týkající se prověřování SMK Viz směrnice Interní audit.

EMS dle ISO 14001

ISO 14001

Příručka ISŘ Je stanovena, datum poslední aktualizace, zveřejnění (informovanost)?

4.2.2

Existuje environmentální politika společnosti, jak je komunikována se zákazníky, dodavateli a ostatními zainteresovanými stranami? Kde je uveden environmentální profil, jeho indikátory a environmentální aspekty? Které aspekty se dotýkají příslušné organizační jednotky?

4.2

4.3.1

Odpady Je dána odpovědná osoba za odpady na dané organizační jednotce? Kde jsou v areálu sběrná místa odpadu, jsou řádně označena? Jsou odpady tříděny v místě vzniku, jsou rozlišeny odpady a výrobky ke zpětnému odběru? Je vedena průběžná evidence odpadů? Jsou u nebezpečných odpadů evidenční listy nebezpečných odpadů? Jsou odpady označeny tabulkami nebezpečného odpadu? (+ další povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech).

4.4.1 4.3.2 4.3.2 4.3.2

Ovzduší Jaké zdroje znečištění ovzduší se ve společnosti nacházejí (mobilní a stacionární)?

4.3.1 4.3.2 Je prováděn monitoring či měření v zákonem stanovených lhůtách – jsou 4.3.2 dodržovány stanovené limity? Je vedena provozní evidence? 4.5.1

ODPOVĚĎ NÁLEZ

Noncorformity – Neshoda Weakness – Slabé místo (tučně = horší) Improvement-Zlepšování-námět, Conformity – Shoda Strong Point – Silná stránka

N W I C S

PROVĚŘOVANÁ OBLAST, OTÁZKA

Pokud je v provozu kotel – existuje provozní řád a deník?

ČLÁNEK NORMY

4.5.4

Voda Odkud je voda ve společnosti odebírána a kam vypouštěna – existují jednotlivá povolení (mimo napojení na veřejnou kanalizaci)?

4.3.1 4.3.2 Je prováděn monitoring či měření v zákonem stanovených lhůtách – jsou 4.3.2 dodržovány stanovené limity? 4.5.1 Kde parkují mobilní prostředky? (na zpevněných místech - nesmí docházet 4.3.2 k úniku a možnému znečištění půdy a následně vod)? Existuje v areálu mycí místo? Jak je zabezpečen únik znečištěné vody do okolí? Musí být pro společnost vyhotoven havarijní plán, je schválený, je v něm podchycen povodňový plán?

4.3.2 4.3.2 4.4.7

Chemické látky (půda) Jaké chemické látky jsou v areálu skladovány, používány? Jsou u nebezpečných chemických látek k dispozici bezpečnostní listy, jsou aktuální?

4.3.1 4.3.2 Je ve společnosti provozován sklad nebezpečných chemických látek, hořlavin 4.3.2 (oleje, nafta benzín,…) čerpací stanice nafty či benzínu? Mají sklady své 4.5.1 provozní řády? Jsou tyto aktuální, dodržují se? Pokud se nakládá s vysoce toxickou látkou, byli zaměstnanci proškoleni autorizovanou osobou, pokud se nakládá s toxickou, žíravou, karcinogenní nebo mutagenní látkou, byla vyhotovena a schválena pravidla pro nakládání s nimi, byli s nimi seznámeni zaměstnanci, pokud se nakládá s látkami pro rostlinolékařskou péči, byli zaměstnanci proškoleni odborně způsobilou osobou? Kde jsou v areálu společnosti uloženy prostředky pro zvládnutí havárií? Jsou dostupné a úplné? Co vše tam má být k dispozici?

4.3.2 4.4.1

4.3.2 4.4.7

ODPOVĚĎ NÁLEZ

Noncorformity – Neshoda Weakness – Slabé místo (tučně = horší) Improvement-Zlepšování-námět, Conformity – Shoda Strong Point – Silná stránka

N W I C S

PROVĚŘOVANÁ OBLAST, OTÁZKA

BOZP dle OHSAS 18001 Jsou stanoveny cíle ke zlepšení vztahu společnosti k BOZP, jsou dále rozpracovány do programů? Které z těchto cílů se vztahují k dané auditované organizační jednotce? Jsou cíle hodnotitelné? Máte k dispozici Registr rizik (dále jen RR)? Kdy byl naposledy aktualizován RR – jaký byl důvod aktualizace? Jsou VŠICHNI zaměstnanci seznámeni s riziky, které se týkají jejich pracovní činnosti, s bezpečnostní kartou? Je bezpečnostní karta pro daného zaměstnance úplná (např. chybějící činnost, riziko, atd.)? Jakým způsobem jsou seznamováni externí pracovníci, dodavatelé a návštěvy s riziky v dané organizační jednotce? Existuje o tom záznam, podle čeho se postupuje?

ČLÁNEK NORMY

OHSA S 18001 4.3.3 4.3.4 4.3.1 4.6 4.4.3

Způsobilost Kdo je odborně způsobilý za správu oblasti BOZP a PO ve společnosti a jsou všichni zaměstnanci obeznámeni s tímto pracovníkem? Má správnou kvalifikaci k plnění úkolů v oblasti BOZP a PO a je zajištěno pravidelné zdokonalování?

4.3.2 4.4.2 Je zajištěn pravidelný přísun informací o platné legislativě a požadavcích na 4.3.2 oblast BOZP a PO? 4.4.3 Legislativa, dokumentace Kdo má oprávnění spravovat registr rizik, kdo má oprávnění aktualizovat a kdo 4.3.1 má oprávnění do něj nahlížet, jak je zabezpečen přístup zaměstnanců k RR? 4.4.3 Jak se promítají změny v legislativě do praxe a jaké jsou o tom záznamy a 4.3.2 kde? 4.4.6 Kde a jak probíhá, kdo provádí školení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců 4.3.2 a kde se nachází dokumentace o provádění? 4.4.2

ODPOVĚĎ NÁLEZ

Noncorformity – Neshoda Weakness – Slabé místo (tučně = horší) Improvement-Zlepšování-námět, Conformity – Shoda Strong Point – Silná stránka

N W I C S

PROVĚŘOVANÁ OBLAST, OTÁZKA

Kdo zpracovává, kde je uložena, kdo má přístup k povinné dokumentaci (př. pravidelné kontroly BOZP a PO, kontroly požívání alkoholických nápojů, protokoly o skoronehodách, nehodách a havarijních situacích)? Kde je uložena dokumentace o revizích a povinných prohlídkách technických zařízení? Kdo navrhuje, zpracovává a jak je uváděno do praxe preventivní opatření, opatření k nápravě apod.?

ČLÁNEK NORMY

ODPOVĚĎ NÁLEZ

Noncorformity – Neshoda Weakness – Slabé místo (tučně = horší) Improvement-Zlepšování-námět, Conformity – Shoda Strong Point – Silná stránka

4.3.2 4.4.6 4.4.5 4.5.2

Praxe BOZP a PO Kdo provádí kontroly technických zařízení a kdy? Kdo provádí kontroly plnění zásad a povinností v oblasti BOZP a PO? Kdo provádí identifikaci rizik a kdy, kde jsou záznamy? Jaká je součinnost mezi osobou odborně způsobilou a vedoucími pracovníky odpovědnými za plnění úkolů v oblasti BOZP a PO, je o tom záznam a kde (porady, mailová komunikace apod.)? Jsou prováděna pravidelná cvičení a kontroly zvládnutí krizových situací, povědomosti pracovníků o umístění prostředků likvidace a první pomoci a jejich použití, jsou o tom záznamy a kde? Jaké opatření jsou přijímána v případě horších výsledků či nezvládnutí situací? Kde jsou uloženy prostředky pro zvládnutí havárií? Jsou dostupné a úplné? Co vše tam má být k dispozici?

4.3.2 4.4.1 4.4.3 4.3.2 4.4.7 4.5.2

4.3.2 4.4.7 Jaká činnost je vyvíjena v případě zjištění závad v plnění úkolů v prevenci rizik 4.3.2 (záznamy o odstranění)? 4.5.2

Uvedený seznam kontrolních otázek není konečný, ostatní vyplývají z neformálního dialogu a každý auditor si je může upravit a doplnit dle konkrétních podmínek organizace a auditu.

N W I C S

4.4

ZHODNOCENÍ

EKONOMICKÝCH

DOPADŮ

ZAVEDENÍ INTERGROVANÉHO SYSTÉMU ŘÍZENÍ Pro vedení společnosti je důležité vyčíslit potřebu finančních prostředků na zavedení ISŘ. Zároveň je nezbytné identifikovat přínosy pro společnost. V případě nákladů není jejich vyčíslení až tak složité. Jestliže víme, které náklady souvisí se zavedením ISŘ, získáme je jednoduše z účetnictví společnosti a z nabídek certifikačních společností. Zjišťování přínosů je poněkud složitější. Z účetnictví se nedá přímo určit, co funkční ISŘ přinese. Proto si stanovíme oblasti, kde předpokládáme budoucí úspory a zde za pomoci ekonoma na základě minulých zkušeností odhadneme jejich hodnotu. Náklady i přínosy rozdělíme do několika období – první rok zavedení ISŘ a další dva roky fungování do následné recertifikace. Tento krok je nutný, protože náklady na zavedení ISŘ v prvním roce převyšují očekávané přínosy. 4.4.1 NÁKLADY NA ZAVEDENÍ INTEGROVANÉHO SYSTÉMU ŘÍZENÍ Náklady na zavedení ISŘ tedy zjistíme zejména z účetnictví společnosti. Některé náklady ovšem nejdou získat přímo, ale musí se vyseparovat, například mzdové náklady spojené s činností pro zajištění fungování ISŘ.
Příprava dokumentace – zde se promítají mzdové náklady PM, E a BT spojené s časovou náročností vytvoření dokumentace.
Ekologický audit – mzdové náklady E spojené s kontrolou provozu z hlediska ochrany životního prostředí.
Audit BOZP – mzdové náklady BT spojené s kontrolou provozu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Školení interních auditorů – je třeba proškolit alespoň pět interních auditorů z řad pracovníků pro provádění interních auditů. Toto školení provádí externí společnost.
Školení zaměstnanců a vedení společnosti – se stávajícími změnami se musí proškolit zaměstnanci i vedení společnosti. Školení proběhne pokud možno hromadně jeden volný den a pro společnost to znamená zvýšené mzdové náklady.
Integrovaný interní audit – mzdové náklady interních auditorů spojené s provedením integrovaného interního auditu.


Odstranění závad z auditů – tyto náklady se týkají zejména změn v infrastruktuře, např. zpevnění venkovních ploch, lepší vybavení skladů nejen s látkami ohrožujícími ekologii a nákupu ochranných pracovních prostředků, havarijních souprav apod.
Předaudit – náklady spojené s provedením předauditu externí společností.
Certifikační audit – náklady spojené s certifikačním auditem vybranou společností. 4.4.1.1 NÁKLADY NA ZAVEDENÍ ISŘ Tab. 3 Oblast Příprava dokumentace Ekologický audit Audit BOZP Školení interních auditorů Školení zaměstnanců a vedení společnosti Integrovaný interní audit Odstranění závad z auditů Předaudit Certifikační audit Celkem:

Náklady v Kč 50 000 Kč 1 500 Kč 1 500 Kč 25 000 Kč 17 000 Kč 3 000 Kč 1 000 000 Kč 20 000 Kč 30 000 Kč 1 148 000 Kč

4.4.1.2 NÁKLADY (v prvním a druhém roce do recertifikace ISŘ) Tab. 4 Oblast Náklady v Kč 1. rok Náklady v Kč 2. rok Aktualizace a revize 4 500 Kč 4 500 Kč dokumentace Ekologický audit 1 500 Kč 1 500 Kč Audit BOZP 1 500 Kč 1 500 Kč Školení zaměstnanců a vedení 19 000 Kč 21 000 Kč společnosti Integrovaný interní audit 3 000 Kč 3 000 Kč Odstranění závad z auditů 100 000 Kč 100 000 Kč Dozorový audit 30 000 Kč 30 000 Kč Celkem: 159 500 Kč 161 500 Kč

4.4.2 VÝNOSY SPOJENÉ SE ZAVEDENÍM INTEGROVANÉHO SYSTÉMU ŘÍZENÍ Na základě konzultace s ekonomem společnosti jsme určili tyto oblasti, kde by mělo dojít k očekávaným úsporám a výnosům. Konkrétní finanční částky jsme vyčíslili expertním odhadem na základě současné situace – procentně vyjádřený odhad (konkrétně vyčísleno u externích reklamací, dále obdobným způsobem).
Externí reklamace – předpokládané úspory způsobené snížením zmetkovitosti a následným snížením externích reklamací – v prvním roce o 20% z celkového současného objemu externích reklamací, v druhém roce o 50% oproti současnému stavu a v třetím roce o 50% oproti stavu v druhém roce.
Množství produkovaných odpadů – efektivnější odpadové hospodářství by mělo snížit náklady spojené s produkcí odpadů.
Legislativní požadavky – snížení finančních sankcí způsobených nedodržováním legislativních požadavků ve všech činnostech společnosti.
Prevence havárií – činností společnosti mohou vzniknout havárie s dopadem na životní prostředí. Řízením procesů environmentu budou přijata opatření, která vylučují vznik havárií.
Prevence úrazů – zavedením ISŘ vznikne prostředí, které zaručuje dodržování zákonem daných předpisů pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. To by mělo snížit vznik pracovních úrazů a tím i výdaje související s vyplácením škod.
Navýšení objemu prodeje – předpokládáme zvýšení zájmu o naše výrobky v souvislosti se zavedením ISŘ – zvýšení atraktivity naší společnosti pro zákazníky.

4.4.2.1 VÝNOSY A ÚSPORY SPOJENÉ SE ZAVEDENÍM ISŘ v roce zavedení Tab. 5 Oblast Úspory a výnosy v Kč Externí reklamace 200 000 Kč Množství produkovaných odpadů 100 000 Kč Legislativní požadavky 30 000 Kč Prevence havárií 10 000 Kč Prevence úrazů 20 000 Kč Navýšení objemu prodeje 80 000 Kč Celkem: 440 000 Kč

4.4.2.2 VÝNOSY A ÚSPORY (v prvním a druhém roce do recertifikace ISŘ) Tab. 6 Oblast Úspory a výnosy Úspory a výnosy v Kč v Kč 1. rok 2. Rok Externí reklamace 500 000 Kč 250 000 Kč Množství produkovaných odpadů 100 000 Kč 70 000 Kč Legislativní požadavky 50 000 Kč 0 Kč Prevence havárií 15 000 Kč 10 000 Kč Prevence úrazů 30 000 Kč 20 000 Kč Navýšení objemu prodeje 200 000 Kč 100 000 Kč Celkem: 895 000 Kč 450 000 Kč

4.4.3 MIMOEKONOMICKÉ PŘÍNOSY (obecně) Kromě výše uvedených ekonomických přínosů, které jsem rozdělila ve své práci do tří let – okamžité po získání certifikátu a v dalších dvou letech až do recertifikace, nám certifikát pro ISŘ umožní získat i finančně nevyčíslitelné – mimoekonomické přínosy. Patří mezi ně: •

zvýšení efektivity řízení,

•

zlepšení struktury a organizačního uspořádání,

•

zvýšení morálky ve společnosti,

•

zkvalitnění výroby

•

zprůhlednění vnitřních procesů

•

získání konkurenční výhody

•

celkové posílení stávajícího systému managementu

•

zvýšení hodnoty společnosti

•

zlepšení image a prestiže společnosti.

•

lepší úspěšnost ve výběrových řízeních.

•

jasně definované cíle v průřezu všech procesů společnosti

•

zvýšení spokojenosti zaměstnanců.

•

prokázání plnění legislativy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí.

•

systematická

minimalizace

rizik,

resp.

nebezpečí,

které

ohrožují

bezpečnost a zdraví všech osob ovlivňovaných činnostmi společnosti a životní prostředí v regionu •

omezení

výskytu

nemocí

z povolání,

pracovních

úrazů,

úrazů

zaměstnanců •

získání nástrojů pro eliminaci příčin případných chyb, vad a neshod

•

minimalizace nehod na pracovišti

•

odhalení příležitostí k úsporám energií, surovin a dalších zdrojů,

•

uspokojování požadavků zákazníků - tj. zvýšení podílu na trhu.

4.4.4 HODNOCENÍ PŘÍNOSU Po rekapitulaci výše uvedených tabulkových číselných hodnot vidíme, že finanční náklady v horizontu tří let jsou 1 469 000 Kč, úspory a výnosy činí v období tří let 1 785 000 Kč. Srovnáním těchto dvou údajů i přes vysoké náklady při pořízení a při dvouletém udržování nejsou sice zanedbatelné, ale výše úspor a výnosů spolu s mimoekonomickými přínosy jednoznačně ukazuje na vysoký efekt a účinnost při existenci ISŘ ve společnosti. Vedení však uvedené hodnoty nesmí uklidnit a ukolébat, protože zavedený ISŘ musí být vždy v konsensu s produktivní výrobou, efektivním prodejem, vyrovnaným cash-flow a v neposlední řadě i s optimálním ziskem. Zvláště v dnešním období krize to můžeme řadit jako jeden z principů krizového managementu.

5. DISKUSE ISŘ představuje velmi účinný nástroj, který používají společnosti při řízení svého interního organizačního uspořádání s využitím jednotného způsobu vedení a řízení lidských zdrojů. Výhodou je, že dochází ke spojení více systémů například ISO, OHSAS a EMS a s možností připojení dalších. Vytvoření ISŘ provází zpracování komplexní systémové dokumentace do jednoho celku s výhodou jednotnosti, jednoduchosti a čitelnosti nejen pro zaměstnance společnosti ale i navenek pro zainteresované strany. Dokumentace vždy obsahuje Příručku, Politiku a s ní související cíle a programy ISŘ, shrnující zavedené systémy. Sjednocením systémové dokumentace se vyloučí případná duplicita, zvýší se efektivita procesů, úspora času i finančních zdrojů. Proč zavádět ISŘ? Protože společnosti budou připraveny na tlak ze strany svých zákazníků, kteří požadují zavedený a certifikovaný systém managementu podle více technických norem. Lépe prokážou svoji schopnost trvale poskytovat výrobky a služby, které splňují požadavky zákazníků a příslušné požadavky předpisů. Přispějí pak ke zvýšení spokojenosti zákazníků a jiných zainteresovaných skupin (zaměstnanců, dodavatelů, vlastníků aj.) zejména v ochranně životního prostředí, neznečišťování okolí a neporušování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. A v neposlední řadě lépe dosáhnou efektivního chodu společnosti, na jehož konci je kvalitní výrobek nebo služba a spokojený zákazník, a to prostřednictvím procesního přístupu. Zavádění integrovaného systému řízení je také jedním z principů krizového managementu jak se dostat na nejlepší cestu a přivést společnost zpět ke konkurenceschopnosti. Proto bylo cílem této diplomové práce navrhnout postup řešení implementace integrovaného systému řízení ve společnosti Javořice, a.s. dle norem ČSN EN 9001 a ČSN EN ISO 14001 (EMS) a OHSAS 18001 a připravit společnost na získání certifikátu dle těchto norem. Postup zahrnoval vytvoření návrhu organizačního a personálního zabezpečení, dokumentace integrovaného systému řízení, podkladů pro provedení interního auditu a zhodnocení ekonomických dopadů zavedení integrovaného systému řízení.

Po předložení této diplomové práce vedení společnosti Javořice, a.s. jsme došli k závěru, že její zpracování vylepší systém řízení zvláště v oblasti ochrany životního prostředí a zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Využití obsahu této diplomové práce poslouží společnosti k přípravě na získání certifikátů dle výše uvedených norem.

6. ZÁVĚR Ve své diplomové práci jsem se věnovala zavádění integrovaného systému řízení ve společnosti Javořice, a.s. podle norem ČSN EN 9001, ČSN EN ISO 14001 (EMS) a OHSAS 18001 v platném znění. V teoretické

části

jsem

využila

informací

z dostupné

literatury

popisujících systémy řízení, kvality atd. a jejich zavádění v podnicích, společnostech atd. V praktické části jsem využila svých zkušeností se zaváděním systému kvality ve společnosti Javořice, a.s., kde jsem působila jako představitel managementu.

Společnost

získala

v roce

2004

certifikát

ISO

9001

od certifikační společnosti Det Norske Veritas. Při zavádění ISŘ bude nutno včlenit do stávajícího systému managementu kvality další dva systémy EMS a OHSAS. Cílem této práce bylo na konkrétním příkladu Javořice, a.s. navrhnout postup řešení implementace ISŘ dle výše uvedených norem, a to včetně návrhu organizačního a personálního zabezpečení, přípravy dokumentů pro provedení interního auditu, přípravy příručky ISŘ a zhodnocení ekonomických dopadů zavedení ISŘ v dané společnosti. V první části práce jsem navrhla organizační a personální zabezpečení činností týkajících se zavedení ISŘ, a to vytvoření dokumentace a zjištění případných nedostatků v oblasti životního prostředí a bezpečnosti práce. Toto zajišťují zejména odborně vyškolení zaměstnanci (představitel managementu, ekolog a bezpečnostní technik), kteří musí být seznámeni s technickými normami a zákonnými požadavky v daných oblastech. V další části práce byl zpracován příslušný návrh dokumentace: politika, cíle a příručka ISŘ. Politika vyjadřuje záměr vrcholového vedení dodržovat podmínky řízení společnosti dle norem ČSN EN 9001, ČSN EN ISO 14001 (EMS) a OHSAS 18001. Politika tento záměr předkládá nejen zaměstnancům společnosti, ale i zákazníkům, dodavatelům a dalším zainteresovaným stranám. Cíle ISŘ vycházejí z Politiky a jsou konkrétně specifikovány. Příručka představuje obecný popis opatření nutných pro fungování ISŘ a splnění

požadavků na produkt. Stanovuje vztahy mezi jednotlivými prvky systému, především vazby mezi jednotlivými procesy zahrnutými do systému. Dále jsem ve spolupráci s ekologem a bezpečnostním technikem připravila návrh dotazníku pro provedení integrovaného interního auditu. Do stávajícího dotazníku, který používáme pro auditování SMK, jsme vložili nové specifické otázky týkající se ochrany životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na základě tohoto dotazníku se lépe zjistí případné nedostatky ve společnosti a následně budou odstraněny. V závěru práce jsem zhodnotila ekonomické dopady zavedení ISŘ do společnosti. Společně s ekonomem jsem vyčíslila očekávané finanční náklady, které je třeba vynaložit k zavedení a k úspěšné certifikaci ISŘ. Současně s tím jsme specifikovali předpokládané finanční úspory a zisky v procesech společnosti. Bohužel jsme zjistili, že kladný finanční efekt se neprojeví okamžitě v roce zavedení ISŘ, ale je třeba počítat s plusovým efektem až v následujících letech. Stanovili jsme časové období tří let. V procesu rozhodování hrály roli i přínosy, které nejsou finančně vyčíslitelné. Finanční náklady jsou 1 469 000 Kč, úspory a výnosy činí 1 785 000 Kč. Srovnání těchto dvou údajů spolu s mimoekonomickými přínosy jednoznačně ukazuje na vysoký efekt a účinnost při existenci ISŘ ve společnosti. Na závěr mohu říci, že cíl diplomové práce, tj. navrhnout postup řešení implementace ISŘ podle norem ČSN EN 9001, ČSN EN ISO 14001 (EMS) a OHSAS 18001, jsem splnila. Společnost Javořice, a.s. má připravenu dokumentaci, návrh organizačního zabezpečení, podklady pro provedení interního auditu a finanční efektivnost zavedení ISŘ. Nyní je třeba, aby vrcholové vedení společnosti zajistilo zdroje pro odstranění zjištěných nedostatků a tímto připravilo společnost pro certifikaci ISŘ.

7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

ARMSTRONG, M. Personální management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing.

1999. 968 s. ISBN 80-7169-614-5

[2]

BARTES, F. Jakost v podniku : studijní text pro kombinovanou formu studia. 1.

vyd. Brno: CERM, 2007. 90 s. Učební texty vysokých škol. ISBN 978-80-214-3362-5

[3]

ČSN EN ISO 9001:2009. Systémy managementu kvality – Požadavky. Praha:

Úřad pro technickou normalizaci, 2009. 56 s.

[4]

ČSN EN ISO 14001:2004. Systémy environmentálního managementu –

požadavky s návodem pro použití. Praha: Český normalizační institut, 2005. 35 s.

[5]

DONELLY J. H., GIBSON J.L., IVANCEVICH J. M. Management. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing. 1997. 824 s. ISBN 80-7169-422-3

[6]

FIALA, A. a kol. Management jakosti svazek 1. 1. vyd. Praha: Odborné

nakladatelství technické literatury, 2002. 754 s. ISBN 80-86229-19-X

[7]

FREHR, H-U. Total quality Management. Přel. Z. Petruželka. 1. vyd. Brno:

UNIS, 1995. 258 s. ISBN 3-446-17135-5

[8]

HRAZDIL, O. Příručka ISO 9000. Systémy managementu kvality – Základní

principy a slovník. 1. vyd. Praha: Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o., 2010. 122 s.

[9]

ISO

9001

(online).

(cit.

2010-11-26).

Dostupné

z:



[10]

IVANCEVICH, J. M. a kol. Management quality and competitiveness. 2. vyd.

The United States of Amerika: Rob Zwettler,. 1997. 630 s. ISBN 0-256-18939-0

[11]

JANEČEK, Zdeněk. Jakost – potřeba moderního člověka. Praha. Národní

informační středisko pro podporu jakosti. 2004. 106 s. ISBN 80-02-01687-4

[12]

MYKISKA, A. – CHMELÍK, V. – MATUŠŮ, M. Řízení a zabezpečování

jakosti. ČVUT, 1998. ISBN 80-01-01720-6

[13]

NENADÁL, J. Měření v systémech managementu jakosti. 2. dopl. vyd. Praha:

Management Press, 2004. 335 s. ISBN 80-7261-110-0

[14]

NENADÁL, J. a kol. Integrovaný systém řízení – svazek 1, 2. Základní dílo

včetně 10. aktualizace. Praha: Verlag Dashöfer, 2008. 2698 s. ISBN 1801-8465

[15]

NENADÁL, J. a kol. Moderní management jakosti: Principy, postupy a metody.

1. vyd. Praha: Management Press, 2008. 377 s. ISBN 978-80-7261-186-7

[16]

OHSAS 18001:1999. Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci – specifikace. Praha: Český institut pro akreditaci, 2004. 35 s.

[17]

POŠVÁŘ, Z.; TOMŠÍK, P.; ŽUFAN, P. Mendlova zemědělská a lesnická

univerzita. Provozně ekonomická fakulta. Management II. Brno. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita. 2004. ISBN 80-7157-748-0

[18]

Progresive consulting (online). (cit. 2010-11-26). Totální řízení kvality.

Dostupné z www:

[19]

Přínosy systému managementu (online). (cit. 2010-11-26). Dostupné z: <

http://www.aaqm.cz/prinosy-systemu-managementu.html>

[20]

Příručka jakosti – interní dokument, Javořice, a.s.

[21]

Řízení dokumentace – interní dokument, Javořice, a.s.

[22]

Strategie společnosti – interní dokument, Javořice, a.s.

[23]

VEBER, J. Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce, Praha:

Management Press. 2006. 358 s. ISBN 80-7261-146-1

[24]

VEBER, J. a kol. Řízení jakosti a ochrana spotřebitele. 2. Aktualizované vyd.

Praha: Grada Publishing. 2007. 204 s. ISBN 978-80-247-1782-1

8. ZKRATKY BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

BT

bezpečnostní technik

CWQC

celopodnikové řízení jakosti

EFQM

European Foundation for Quality (Evropská nadace pro řízení jakosti)

EMS

systém environmentálního managementu

GQM

Global Quality Management (globální management kvality)

HSMS

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

ISO

Mezinárodní organizace pro normalizaci

ISŘ

integrovaný systém řízení

OOPP

osobní ochranné pracovní pomůcky

PM

představitel managementu

PO

požární ochrana

RAN

registr aktuálních nebezpečí

REA

registr environmentálních požadavků

ŘS

ředitel společnosti

SMK (QMS) systém managementu kvality THP

technicko-hospodářský pracovník

TQM

Total Quality Management (komplexní management kvality)

ŽP

životní prostředí

9. PŘÍLOHA – POLITIKA INTEGROVANÉHO SYSTÉMU ŘÍZENÍ

Politika integrovaného systému řízení Společnost Javořice, a.s. je zaměřena na: Pořez jehličnaté a listnaté pilařské kulatiny. Hlavním posláním společnosti, které vychází ze Strategie je: Udržet postavení pily na výrobu řeziva, stabilizovat a modernizovat své procesy, překonat období krize a vytvořit podmínky pro další rozvoj.

Systém orientovaný na zákazníka •

Produkty a služby jsou na vysoké kvalitativní úrovni, systém řízení je přizpůsoben pro rychlé a efektivní zpracování požadavků zákazníka,

•

probíhá pravidelné hodnocení situace na trhu,

•

je využíváno uplatňování dostupných postupů a technologií včetně obnovy stávajícího technického a strojního zařízení dle dostupných finančních zdrojů.

Trvalé řízení rizik •

Plníme legislativní požadavky a další požadavky vztahujících se k BOZP a životnímu prostředí,

•

je prováděna identifikace dopadů činností na životní prostředí a rizik spjatých s bezpečností práce,

•

je uplatňována prevence proti vzniku úrazů a poškozování zdraví,

•

průběžně se pracuje s registry rizik a aspektů – aktualizace a následná tvorba opatření, posouzení OOPP a vzdělávání, úprava postupů pro zvládání provozních nehod a havarijních stavů.

Zaměření na zaměstnance •

Zaměstnanci pravidelně absolvují školení, je upřednostňována individuální práce se zaměstnanci ze strany nadřízených pracovníků,

•

zabezpečovat odborný růst zaměstnanců,

•

každý zaměstnanec si je vědom svého působení na životní prostředí a své okolí.

Zaměření na obchodní partnery •

Je požadován vysoký standard u všech poskytovaných produktů a služeb,

•

s partnery jednat na principu oboustranné výhodnosti,

•

je požadováno dodržování všech legislativních požadavků u dodavatelů,

•

snažíme se o prohloubení spolupráce v oblasti BOZP a životního prostředí s orgány státní správy a dalšími zainteresovanými stranami.

Vrcholové vedení společnosti se zavazuje zabezpečit dodržování výše uvedených prohlášení.

10.

PŘÍLOHA – PŘÍRUČKA INTEGROVANÉHO

SYSTÉMU ŘÍZENÍ

Příručka integrovaného systému řízení OBSAH 1. Úvod 2. Identifikace společnosti 3. Systém managementu kvality 3.1 Všeobecné požadavky 3.2 Požadavky na dokumentaci

4. Odpovědnost managementu 4.1 Osobní angažovanost a aktivita managementu 4.2 Zaměření na zákazníka 4.3 Environmentální aspekty 4.4 Řízení rizik BOZP 4.5 Plánování 4.6 Odpovědnost, pravomoc a komunikace 4.7 Přezkoumání ISŘ

5. Management zdrojů 5.1 Poskytování zdrojů 5.2 Lidské zdroje 5.3 Infrastruktura

5.4 Pracovní prostředí 6. Realizace produktu 6.1 Environment 6.2 BOZP 6.3 Marketing a prodej 6.4 Nákup a subdodávky 6.5 Řízení provozu 6.6 Finanční řízení a výsledky podnikání 6.7 Řízení monitorovacích a měřících zařízení

7. Měření, analýza a zlepšování 7.1 Monitorování a měření 7.2 Řízení neshodného produktu 7.3 Analýza údajů 7.4 Zlepšování

1. Úvod Příručka

ISŘ

popisuje

integrovaný

systém

managementu

kvality,

environmentálního managementu a systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve společnosti. Tento systém je vystaven a implementován v souladu s požadavky mezinárodních standardů ISO 9001, ISO 14001 a směrnice OHSAS 18001. Smyslem Příručky ISŘ je stanovit postupy a opatření pro zajištění schopnosti společnosti pružně reagovat při poskytování služeb tak, aby byla naplněna stanovená politika ISŘ a celkové vize společnosti a zákazníkům byly dány záruky splnění jejich požadavků a očekávání. Účelem Příručky ISŘ je také prezentovat zavedený integrovaný systém managementu našim stávajícím i potencionálním zákazníkům a zároveň slouží jako podklad pro externí auditory. Příručka ISŘ je pro všechny zaměstnance závazná. Představitel managementu odpovídá za zpracování a uplatňování Příručky ISŘ ve společnosti a také za prokazatelné seznámení zaměstnanců s touto příručkou.

2. Identifikace společnosti Název společnosti: Javořice, a.s. Sídlo: Ptenský Dvorek 100, PSČ 798 43

3. Systém managementu kvality 3.1 Všeobecné požadavky Při návrhu a výstavbě ISŘ příručka vychází z požadavků zákazníků a konkurence, ale i z mezinárodních technických norem. Identifikace procesů a vzájemných vazeb ve smyslu normy ISO 9001 je uvedena níže.

Řízení zdrojů

Přezkoumání vedením

Řízení dokumentace

Drobný prodej

Drobný prodej

Řízení výroby

Kontrola a zkoušení

Řízení neshody,

provozu

reklamace - externí tok - výrobkový tok

- pomocné toky - drobný prodej

Údržba

Lidské zdroje a výcvik

Metrologie a kalibrace

Interní audit

DODAVATEL

ZÁKAZNÍK, TRH,

Skladování a expedice

služeb

procesů, zlepšování

nakupování produktů a

Marketing a prodej,

Měření a analýza dat

služeb

nakupování produktů a

Marketing a prodej,

DODAVATEL

ZÁKAZNÍK, TRH

Javořice, a.s.

V návaznosti na identifikaci procesů a činností ve společnosti není zařazeno plnění požadavků kapitoly 7.3 Návrh a vývoj dle ISO 9001 a to vzhledem k činnosti společnosti, která není zaměřena na vlastní návrh či vývoj produktů a služeb. Ostatní požadavky norem ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001 byly aplikovány v plném rozsahu. Vedení společnosti se poté zavázalo k trvalému a systematickému zlepšování procesů a zajištění veškeré materiální, lidské i informační podpory tak, aby byly dosaženy plánované výsledky (tento závazek je uveden i v Politice ISŘ).

Předmět certifikace (Certification Scope) Pořez jehličnaté a listnaté pilařské kulatiny.

Externě zadávanými procesy při realizaci služeb a jiných činností jsou z části likvidace odpadů. Tyto procesy jsou popsány v příslušných interních směrnicích. 3.2 Požadavky na dokumentaci Společnost vypracovala prohlášení Politiky ISŘ, Příručku ISŘ a další dokumentované postupy požadované normou ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001. Společnost ve vydaných dokumentovaných postupech Řízení dokumentace a Spisový, skartační a archivní řád stanovuje pravidla pro zpracování, přezkoumání, aktualizaci, revizi a vydání řízené dokumentace a záznamů společnosti (interní a externí). Dokument Spisový, skartační a archivní řád popisuje pravidla spisové, skartační a archivní služby a zároveň naplňuje požadavky zákona o archivnictví v platném znění. Tímto dokumentem jsou stanoveny postupy pro uložení dokumentů a záznamů ve společnosti.

4. Odpovědnost managementu 4.1 Osobní angažovanost a aktivita managementu Vrcholové vedení společnosti stanovilo Politiku ISŘ, která vychází ze strategie. V návaznosti na Politiku ISŘ jsou vydány cíle ISŘ, úkoly na podporu cílů (programy) a Environmentální profil. Veškeré činnosti a produkty společnosti jsou zajišťovány v souladu s platnou legislativou a dalšími závaznými předpisy. Pro vhodné a efektivní nastavení ISŘ provádí vrcholové vedení jeho pravidelné přezkoumávání. 4.2 Zaměření na zákazníka Vrcholové

vedení

zajišťuje

určení

požadavků

zákazníka

a

všech

zainteresovaných stran a jejich plnění, včetně snahy o jejich uspokojení. Pravidla komunikace se zákazníky a dodavateli jsou řešeny v rámci jednotlivých dokumentů systému. 4.3 Environmentální aspekty Ekolog společnosti identifikoval, vytvořil a průběžně aktualizuje Registr environmentálních aspektů (REA) činností a služeb. REA poskytuje přehled o tom, které aspekty (s negativními dopady) je třeba prioritně řešit. Aspekty, které mají nebo mohou mít významný dopad na životní prostředí, byly vzaty v úvahu při stanovování environmentálních cílů. Za dokumentaci a identifikaci je ve společnosti odpovědný ekolog, který při identifikaci a přezkoumání aspektů úzce spolupracuje s vedoucími zaměstnanci a vedením společnosti. Identifikaci jsou však povinni provádět všichni zaměstnanci společnosti neustálým monitorováním okolí. Identifikace je prováděna při pravidelných auditech EMS v rámci auditů ISŘ, nebo při změnách legislativy, změnách technologií, služeb a přezkoumání environmentálního profilu organizace. Identifikace a přezkoumání environmentálních aspektů však probíhá minimálně 1x ročně. V případě požadavků změn odpovídá ekolog za aktualizaci REA.

Identifikace a přezkoumání probíhá formou obchůzky provozu a areálu společnosti a srovnáním s již existujícím REA. Při identifikaci environmentálních aspektů musí zaměstnanci brát v úvahu faktory ovlivňující vznik aspektů a to zejména: • Závazné předpisy a legislativa • Suroviny, dodavatelé, výstupy, odběratelé – možné havarijní situace z běžných provozních podmínek • Technologie – možné havarijní situace z běžných provozních podmínek • Okolí a jiné zainteresované strany • Systém řízení, pracovníci – možné havarijní situace z běžných provozních podmínek Faktory pro identifikaci aspektů – podle jejich původu • aspekty z běžných provozních podmínek • předpokládané aspekty (možnost vzniku) • aspekty z havarijních situací Oblasti pro identifikaci a přezkoumání REA • emise do ovzduší • vypouštění látek do vody a kanalizace, nakládání s vodami • kontaminaci půdy • produkované odpady při nakládání s odpady a obaly • využívání surovin, energií a přírodních zdrojů • používání chemických látek a prostředků • ostatní místní problémy ŽP Odpovědnost za REA: vypracovává a udržuje ekolog.

4.4 Řízení rizik BOZP Za identifikaci nebezpečí v oblasti BOZP odpovídá každý pracovník společnosti. Nebezpečí jsou sumarizována BT a jsou k nim určena rizika a jejich hodnocení, které zohledňuje především závažnost dopadu rizika na BOZP. Identifikace rizik BOZP

probíhá při vytváření produktu. Rizika BOZP s opatřeními pro jejich minimalizaci vyplývající z jednotlivých činností jsou stanoveny pro konkrétní pracovní místa. Pracovníci jsou seznamováni s postupy pro předcházení rizik při ročním školení nebo při změně vykonávané činnosti nebo při změně podmínek na pracovišti. Pracovníci jsou seznamováni s postupy pro předcházení rizik při ročním školení nebo při změně vykonávané činnosti nebo při změně podmínek na pracovišti. Součástí identifikace rizik BOZP a jejich předcházení je i určení nebezpečí hrozící zákazníkovi nebo jiným zainteresovaným stranám při návštěvě areálu společnosti. Rizika jsou hodnocena s ohledem na význam potenciálního úrazu: 1. Drobná poranění / beze škod 2. Malé poškození zdraví 3. Zranění s pracovní neschopností 4. Těžké zranění s trvalými následky 5. Smrt 4.5 Plánování Plánování ISŘ Plánování vychází ze způsobu řízení společnosti a tu řídí ŘS. Všechny procesy či činnosti ve společnosti jsou plánovány či jinak dokumentačně řízeny. Podle základní hierarchie společnosti platí, že zdrojem plánovacích dokumentů je Strategie společnosti. Základní jednotkou je roční plán, z něj se odvíjí plán prodeje, nákupu, výroby, finanční plán aj. a cíle ISŘ na daný rok. Další plánování pro plnění požadavků ISŘ je prováděno prostřednictvím dílčích plánů jednotlivých procesů či činností (např. plán vzdělávání, nákladů na kvalitu, plán interních auditů atd.). Úkoly vyplývající z Cílů a dílčích plánů jsou dále pro jednotlivé činnosti společnosti dle potřeby rozpracovány. Plnění je hodnoceno průběžně na poradách. Hodnocení plnění plánů je součástí zápisu z porady. V případě neplnění úkolů a termínů bez řádného zdůvodnění jsou vedením společnosti stanovena patřičná opatření k nápravě, která jsou součástí zápisů z porady. Vedoucí jednotlivých středisek přenáší úkoly z porad svým podřízeným písemně či ústně (porada nebo osobní sdělení) v rámci operativního řízení.

Cíle kvality, EMS a BOZP V návaznosti na Politiku ISŘ jsou vydávány cíle kvality, EMS a BOZP, v nich jsou stanoveny konkrétní úkoly, termíny a odpovědnosti vyplývající z požadavků a potřeb společnosti. Jednotlivé cíle EMS a BOZP jsou rozpracovány a specifikovány dle potřeby v samostatných programech. Cíle ISŘ jsou vytvořeny na období jednoho roku. Cíle přezkoumává a schvaluje vedení společnosti. Cíle ISŘ jsou přílohou Politiky ISŘ. 4.6 Odpovědnost, pravomoc a komunikace Vrcholové vedení společnosti stanovilo prostřednictvím Organizačního řádu odpovědnosti a pravomoci pro jednotlivé funkční pozice ve společnosti. Odpovědnosti a pravomoci vrcholového managementu jsou obsaženy v Organizačním řádu společnosti. Odpovědnosti THP jsou obsaženy v Popisu pracovní pozice a u dělníků v Pracovních postupech. Konkretizace odpovědností zaměstnanců je dána také pracovní smlouvou. Některé jednorázové povinnosti a pravomoci mohou být dále stanoveny i prostřednictvím příkazu, nařízení nebo rozhodnutí příp. dokumentovaným záznamem z porady. Představitel managementu Vrcholové vedení společnosti ustanovilo představitele managementu (PM) pro kvalitu (tato funkce kumuluje i systém EMS a OHSAS), který má mimo jiné povinnost zavést a udržovat ISŘ, podávat průběžně zprávy o stavu systému vrcholovému vedení, o potřebných úpravách a změnách vedoucích ke zlepšení systému, o výsledcích auditů, stavu plnění přijatých opatření a dalších podstatných informacích majících vztah k ISŘ. Tyto informace slouží jako podklad k přezkoumání managementu, nebo průběžně dle potřeby jako základ ke zlepšování ISŘ. Pro potřebu udržování a zlepšování ISŘ byli PM vytipování kandidáti na pozici interního auditora. Tito byli následně proškolení externí organizací. PM a interní auditoři jsou odpovědní za zvyšování povědomí zaměstnanců o závažnosti požadavků zákazníka ve společnosti i mimo ni. PM má přímou odpovědnost za metodiku interních auditů a za udržování řídící dokumentace ve společnosti.

Vedení poskytuje zdroje nezbytné pro uplatnění, řízení a zlepšování ISŘ. Ty zahrnují lidské zdroje a specializované dovednosti, technologie a finanční prostředky. Komunikace Interní komunikace je ve společnosti zajištěna především formou porad, řídících aktů (nařízení, příkazy, sdělení, rozhodnutí), intranetem, standardní mailovou komunikací, telefonickou a ústní komunikací, interních školení případně jinak. Komunikaci s příslušnými státními orgány, organizacemi a okolím v rámci environmentu zajišťuje především ekolog na základě plné moci k zastupování společnosti, PM a popřípadě vrcholové vedení společnosti. Komunikaci s příslušnými státními orgány, organizacemi a okolím v rámci BOZP zajišťuje především bezpečnostní technik, případně vedoucí personálního oddělení. Komunikaci s certifikačními společnostmi ohledně plánování certifikačních auditů zpravidla zajišťuje PM. Dokumentace externích orgánů je zpravidla ve formě usnesení, protokolů, zpráv nebo záznamů z jednání. Reakce na tyto dokumenty, tj. na zásadní podněty od externích zainteresovaných stran, je zaznamenána dle situace formou: –

dokumentu stanoveného zainteresovanou stranou

–

zápisu z porady

–

záznamu o neshodě

–

mailové sdělení

O struktuře provedení záznamu rozhoduje ředitel společnosti. 4.7 Přezkoumání ISŘ Vhodnost, přiměřenost a efektivnost ISŘ přezkoumává vrcholové vedení společnosti minimálně 1 x ročně. Základem pro přezkoumání jsou Politika a cíle ISŘ. V oblasti SMK dále: • výsledky auditů, • zpětná vazba od zákazníka • výkonnost procesů a shoda produktu, • stav preventivních opatření a opatření k nápravě,

• opatření z předchozích přezkoumání managementu, • změny, které by mohly ovlivnit systém managementu kvality, • doporučení pro zlepšování V oblasti životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou to: • výsledky auditů a vyhodnocení souladu s požadavky právních předpisů a dalšími požadavky, které se na společnost vztahují, • komunikace s vnějšími zainteresovanými stranami, včetně stížností, • environmentální profil společnosti, • rozsah splnění cílů a cílových hodnot, • stav nápravných a preventivních opatření, • následné činnosti z minulého přezkoumání vedením, • změněné okolnosti, včetně vývoje požadavků právních předpisů a dalších požadavků spojených s environmentálními aspekty společnosti a řízením rizik BOZP, • doporučení pro zlepšování. Podkladem k přezkoumání je zpráva PM a výstupem je zápis z porady vedení o přezkoumání ISŘ vrcholovým vedením společnosti, která obsahuje reakci na jednotlivé vstupní informace a dokumenty, příslušná opatření (pokud je to vhodné) vztahující se ke zlepšování efektivnosti ISŘ a jeho procesů, ke zlepšování produktů ve vztahu k požadavkům zákazníka, k potřebám zdrojů a ke zlepšení životního prostředí a BOZP. Veškerá dokumentace o přezkoumání je uložena u PM.

5. Management zdrojů 5.1 Poskytování zdrojů Zdroje pro uplatňování a udržování ISŘ jsou stanoveny a plánovány v rámci finančního plánování společnosti. Dále jsou zdroje v návaznosti na finanční plán rozpracovány dle jednotlivých středisek a oblastí řízení společnosti. Potřebné materiální zdroje, zařízení a vybavení jsou zajišťovány průběžně a jsou řízeny dle příslušných dokumentovaných postupů.

5.2 Lidské zdroje Dalším z důležitých zdrojů jsou lidské zdroje, tzn. zaměstnanci s patřičným vzděláním, výcvikem, dovednostmi a zkušenostmi. Javořice, a.s. má stanoveny požadavky na odbornou způsobilost jednotlivých pracovních pozic v popisu pracovních pozic u THP, v Pracovních postupech u dělníků a další související dokumentaci. Požadavky na kvalifikaci jsou stanoveny také příslušnou legislativou (zejména ve vztahu na ekologii, BOZP a specializované obory – profese). V příslušné dokumentaci je popsán proces personalistiky počínaje přijetím nového zaměstnance až po ukončení pracovního poměru. Ve směrnicích BOZP je uveden přehled požadovaných kvalifikací, školení a lékařských prohlídek, zejména pak ve vztahu k BOZP. Základem pro plánování potřeb lidských zdrojů je roční plán. Podklady pro plánování vzdělávání a školení v oblasti BOZP předkládá vedoucí středisek personálnímu oddělení. Záznamy o vzdělání, kvalifikaci, praxi a výcviku zaměstnanců a o jejich hodnocení udržují vedoucí jednotlivých středisek. Záznamy o školení PO jsou vedeny u PM. 5.3 Infrastruktura Do řízení infrastruktury ve společnosti spadají zejména prostory a zařízení společnosti, informační systémy společnosti, kancelářská technika a zařízení, hardware a software, stroje a vozový park, správa odpadů produkovaných společností (vyplývající z fungování společnosti) a jiné. Do infrastruktury patří také i různé rekonstrukce, opravy a údržba technologického, manipulačního aj. zařízení. Za zabezpečení a řízení další infrastruktury (zařízení, vybavení) odpovídají v jim přidělených střediscích především jednotliví vedoucí pracovníci, kteří požadavky na infrastrukturu sledují a předkládají vrcholovému vedení společnosti k odsouhlasení. 5.4 Pracovní prostředí Požadavky na řízení pracovního prostředí vyplývají především z platné legislativy. Ekologické požadavky např. na skladování materiálu a zboží jsou upřesňovány v jednotlivých vnitřních předpisech a vycházejí z podmínek stanovených dodavateli a výrobní praxe (štítky, dodací podmínky apod.). Pracovní podmínky ve

vztahu na BOZP a PO jsou definovány i v registru rizik, příslušné legislativě a v dokumentech popisující místní podmínky BOZP na provozech. Dále je pracovní prostředí zajišťováno především prostřednictvím jednotlivých vedoucích pracovníků, kteří sledují pracovní prostředí a předkládají požadavky vrcholovému vedení společnosti k jeho zlepšování k odsouhlasení.

6. Realizace produktu 6.1 Environment Postupy zpracované v rámci řízení environmentálního managementu ve společnosti vycházejí zejména z potřeb legislativy, technické normy ISO 14001 anebo z požadavků zainteresovaných stran (státní správa, zákazníci, dodavatelé apod.). Mezi tyto postupy patří směrnice týkající se těchto oblastí: nakládání s chemickými látkami, nakládání s obaly a odpady, ochraně ovzduší před znečišťováním, nakládání s vodami a ochrany vod před znečišťováním a řízení environmentálních procesů ve společnosti. Vzhledem k přísným legislativním podmínkám, které musí společnost splňovat, jsou havarijní plány přílohami Provozních řádů. Tam, kde to stanoví legislativa, předkládá ekolog havarijní plány ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu, v ostatních případech je vyhotoven protokol o posouzení povinnosti vyhotovit havarijní plán (např. sklady olejů, lapoly apod.). Tyto havarijní plány jsou v pravidelných intervalech přezkoumávány nebo aktualizovány na základě kontrol státními orgány. 6.2 BOZP Postupy zpracované v rámci managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve společnosti vycházejí zejména z potřeb legislativy, technické normy OHSAS 18001, požadavků zainteresovaných stran (státní správa, zákazníci, dodavatelé apod.) a potřeb společnosti (ve vztahu na identifikaci a hodnocení rizik). Mezi tyto postupy patří směrnice týkající se těchto oblastí: OOPP, zajištění BOZP obecně, vyhodnocení a prevence rizik, dále pracovní postupy pro jednotlivá pracoviště, vyhrazená zařízení a další. Vzhledem k přísným legislativním podmínkám, které musí společnost splňovat, jsou řády jednotlivých pracovišť s pravidly BOZP vydávány jako samostatné

dokumenty a jsou umístěny na jednotlivých pracovištích v tištěné podobě tak, aby byly snadno a rychle dostupné. Tyto dokumenty jsou v pravidelných intervalech přezkoumávány a případně dle potřeby aktualizovány. 6.3 Marketing a prodej Popsáno dále ve směrnici Marketing a prodej. 6.4 Nákup a subdodávky Popsáno dále ve směrnici Nákup a subdodávky. 6.5 Řízení provozu Popsáno dále ve směrnici Řízení provozu. 6.6 Finanční řízení a výsledky podnikání Popsáno dále ve směrnici Finanční řízení a výsledky podnikání. 6.7 Kontrola a zkoušení provozu Popsáno dále ve směrnici Kontrola a zkoušení provozu a Metrologickém řádu.

7. Měření, analýza a zlepšování Společnost plánuje a implementuje potřebné procesy pro monitorování, měření, analýzy a zlepšování k prokázání shody produktu, zajištění shody ISŘ a trvalému zlepšování efektivnosti ISŘ v rámci celé společnosti – především pak prostřednictvím návazných dokumentovaných postupů. Popsáno dále ve směrnici Neustálé zlepšování. 7.1 Monitorování a měření Spokojenost zainteresovaných stran Popsáno dále ve směrnici Spokojenost zainteresovaných stran. Interní audit Integrovaný systém auditů zabezpečuje nezávislé provádění interních auditů v oblasti SMK, EMS a OHSAS ve společnosti. Oprávnění provádět tyto audity mají vybraní proškolení interní auditoři. Zjištění z auditu se používají pro posouzení efektivnosti ISŘ a pro identifikaci příležitostí pro zlepšování. Společnost má vytvořen

a udržuje dokumentovaný postup popisující provádění interních auditů, jejich naplánování, zaznamenání a vyhodnocení – Interní audit, který je v souladu s požadavky norem ISO 9001 a ISO 14001, OHSAS 18001. Popsáno dále ve směrnici Interní audit. Monitorování a měření procesů Společnost provádí hodnocení shody s příslušnými závaznými předpisy a dalšími závaznými požadavky. Přezkoumání shody s platnou legislativou probíhá při auditech a průběžně dle potřeby. Za hodnocení shody odpovídají vedoucí příslušných středisek, zejména pak v rámci EMS ekolog, v rámci bezpečnosti práci BT a interní auditoři. Dále probíhá přezkoumání shody s environmentální legislativou, legislativou vztahující se k BOZP, nařízeními a dalšími předpisy vztahujícími se k činnostem společnosti a aktuálnímu stavu Registru environmentálních aspektů a registru rizik BOZP vždy 1x ročně v rámci přezkoumání managementu. Při přezkoumání legislativy jsou základem oblasti, které jsou definovány v REA a registru aktuálních nebezpečí (RAN) a případně oblasti vycházejí z předmětu podnikání společnosti. Záznamy o hodnocení jsou uloženy u zaměstnance, který hodnocení shody uskutečnil, zpráva o hodnocení souladu je také součástí zprávy představitele managementu při přezkoumání. Podrobněji v směrnici Řízení environmentálních procesů a Zajištění BOZP. Dále je průběžně prováděn monitoring v jednotlivých oblastech životního prostředí, který je nastaven v rámci registru environmentálních aspektů a v jednotlivých směrnicích popisujících řízení oblastí životního prostředí. Odpovědnosti jsou stanoveny ve směrnici Řízení environmentálních procesů. Monitoring a jeho následné vyhodnocení v oblasti BOZP a PO zajišťuje bezpečnostní technik, minimálně 1x ročně probíhá namátková kontrola BOZP na všech střediscích, ze které je veden zápis i s identifikovanými neshodami (může být doplněn fotografiemi) a následným stanovením opatření k nápravě. Další podrobnější metodiky monitoringu jsou uvedeny ve směrnici Zajištění BOZP. Vedoucí středisek navíc provádí pravidelně kontrolu dodržování základních povinností z oblasti BOZP a PO. Pokud je při provádění monitoringu zjištěn nesoulad s požadavky na monitoring či danými limitními hodnotami, oznámí tuto skutečnost pracovník, který je za daný monitoring odpovědný, ekologovi či BT. Pokud je toto zjištění vyhodnoceno jako

provozní neshoda, jsou zjištěny příčiny a musí být zajištěno odstranění neshody. Dle závažnosti či míry odstranění je tato skutečnost uvedena či vyhodnocena ve zprávě o hodnocení souladu. Monitorování a měření produktu Monitoring a měření produktu slouží ve společnosti k tomu, aby se zjistilo to, zdali jsou požadavky na produkt splněny. V rámci realizace výroby produktu (zakázek), to je: 1. Vstupní kontrola 2. Mezioperační kontrola v průběhu realizace 3. Výstupní kontrola. V případě, že dojde k mimořádným událostem, jsou prováděny operativní změny. Popsáno dále ve směrnici Kontrola a zkoušení provozu. Environmentální monitorování a měření Metody pro environmentální monitoring a měření jsou zpracovány v Registru environmentálních aspektů. Monitoring se vztahuje k jednotlivým oblastem a aspektům, které ve společnosti vznikají. Rovněž jsou zde popsány nástroje, periody a odpovědné osoby za realizovaný monitoring. Monitorování a měření BOZP Metody pro monitoring a měření v oblasti BOZP jsou zpracovány v Registru rizik BOZP. Monitoring se vztahuje k jednotlivým oblastem a rizikům BOZP, které ve společnosti vznikají. Rovněž jsou zde popsány nástroje, periody a odpovědné osoby za realizovaný monitoring. 7.2 Řízení neshodného produktu V případě identifikace neshody je stanoven postup pro provedení okamžité nápravy a dále kroky, které vedou k zjištění a odstranění příčin problému (opatření k nápravě) a přijmutí opatření k zamezení opakování výskytu neshody, popř. zamezení výskytu možných neshod (preventivní opatření). Společnost má zavedeno řízení neshodného produktu obsahující postup v případě výskytu neshodného produktu ve všech procesech zahrnutých do SMK, EMS a OHSAS. Popsáno dále ve směrnici Nápravná a preventivní opatření.

Havarijní připravenost a reakce Povinností každého pracovníka společnosti je předcházet vzniku havarijních a mimořádných situací a to především hodnocením možných rizik (ať již s ohledem na BOZP nebo životní prostředí) při každé své činnosti a provádět bezprostřední hlášení vedoucím zaměstnancům při zjištěných podezřeních. Pokud k havárii / mimořádné situaci i přes všechna opatření dojde, mají zaměstnanci za povinnost dle závažnosti bezodkladně informovat osoby a orgány dle havarijního plánu a příslušného vedoucího střediska. Zaměstnanci jsou minimálně 1x ročně v rámci školení BOZP, PO a EMS seznamováni s havarijními postupy, bezpečnostními předpisy a jejich nutnými reakcemi v případě havárie nebo mimořádné situace. Dokumentaci o případných haváriích (ekologie a BOZP) zakládá pověřený pracovník střediska, dále v oblasti ekologie ekolog, za oblast BOZP BT v souladu s touto příručkou a směrnicemi Zajištění BOZP a Nakládání s vodami a ochrana vod před znečištěním. V případě pojistných událostí se případy řeší dle obecných zákonných předpisů. Vyhodnocení mimořádných událostí provádí PM minimálně 1x ročně v rámci zprávy o přezkoumání systému. 7.3 Analýza údajů Společnost shromažďuje a analyzuje údaje, které slouží k prokázání vhodnosti a efektivnosti

systému

managementu

kvality,

ekologie

a

bezpečnosti

práce

a k identifikaci a vyhodnocení míst, kde může být prováděno trvalé zlepšování. Tyto analýzy zahrnují údaje pořízené z monitorování a měření, ale i z dalších identifikovaných a odpovídajících zdrojů, zároveň poskytují informace vztahující se ke spokojenosti

zákazníka

ve

shodě

s požadavky

kladenými

na

produkty

(prostřednictvím vyhodnocení interních auditů, spokojenosti zákazníka v rámci realizace produktu - zakázky) a zároveň příležitostí k preventivním činnostem. Shromažďovány a analyzovány jsou údaje a informace ze všech částí společnosti, zejména však spokojenost zákazníka, shoda s požadavky na produkt (neshodná produkce, reklamace, shoda s legislativou), znaky procesů, výrobků a jejich trendy (výsledky monitorování zpětné vazby od zákazníka, monitoringu procesů, výsledky interních a externích auditů apod.), dodavatelé (výsledky výběru a hodnocení dodavatelů) aj.

Důležité informace z analýzy údajů, zejména z výše uvedených oblastí, jsou jako součást vstupu pro přezkoumání managementu. 7.4 Zlepšování Neustálé zlepšování Jedním z dlouhodobých cílů společnosti je snaha o neustálé zlepšování a zvyšování kvality produktů a efektivity služeb, ale i zlepšování profilu společnosti v oblastech environmentu, BOZP a PO, minimalizace dopadů na životní prostředí v návaznosti na ISŘ a minimalizaci rizik, nehod a skoronehod v BOZP. K tomuto společnost využívá především Politiky ISŘ, cílů, programů EMS a BOZP, výsledků auditů, analýz údajů a informací, stanovování a vyhodnocování opatření k nápravě a preventivních činností a přezkoumávání systému managementu vrcholovým vedením v pravidelných intervalech. Společnost má zaveden postup realizace zavádění námětů neustálého zlepšování. Postup je monitorován a vyhodnocován vedením společnosti. Popsáno dále ve směrnici Neustálé zlepšování. Preventivní opatření Společnost určuje preventivní opatření pro odstranění příčin potenciálních neshod, aby se zabránilo jejich výskytu. Preventivní opatření musí být přiměřené dopadu možných problémů jak z hlediska kvality, tak zvažuje i možný dopad na EMS či BOZP. V případě potřeby určení preventivního opatření dlouhodobějšího charakteru je zvažováno, zda nebude přímo zapracováno do dokumentace společnosti. Společnost má vytvořen dokumentovaný postup stanovující požadavky na určení možných neshod a jejich příčin, vyhodnocení potřeby činností vedoucích k zabránění výskytu neshod, určení a implementaci potřebných činností, zaznamenávání výsledků přijatých opatření a přezkoumání přijatých preventivních opatření. Popsáno dále ve směrnici Nápravná a preventivní opatření. Opatření k nápravě Společnost přijímá opatření k nápravě k odstranění příčin neshod vedoucí k zabránění opětovného výskytu. Opatření k nápravě musí být přiměřená účinku zjištěných neshod. Opatření k nápravě se stanovují v návaznosti na vyhodnocení zjištění při interních auditech a při zjištění neshod, které vyplynuly v rámci realizace produktu.

Provedená opatření jsou v rámci přezkoumání managementu anebo dle významu projednávána a vyhodnocována vrcholovým vedením společnosti. Společnost má vytvořeny dokumentované postupy, stanovující požadavky na přezkoumání neshod (včetně stížností zákazníka), určení příčin neshod, vyhodnocení potřeby k zahájení činností, jež zajistí, že se neshody nebudou opakovat, určení a implementaci potřebných činností, zaznamenávání výsledků přijatých opatření, přezkoumání přijatých opatření k nápravě. Popsáno dále ve směrnici Nápravná a preventivní opatření.