Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Využití metod řízení rizik ve výrobním podniku Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Oddělení expertního inženýrství

Využití metod řízení rizik ve výrobním podniku Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Pavel Máchal, CSc.

Vypracovala: Bc. Zuzana Homolková

Brno 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Využití metod řízení rizik ve výrobním podniku vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně. Brno dne 2.5.2013 Podpis studenta…………………………..

Poděkování Děkuji panu doc. Ing. Pavlu Máchalovi, CSc. za cenné rady, trpělivost a pomoc při vypracování diplomové práce. Také děkuji pracovníkům Českomoravského cementu a.s. za poskytnutí interních materiálů a odborné rady. Děkuji své rodině za podporu během celého studia.

ABSTRAKT Cílem diplomové práce je použití metody FMEA a posouzení rizik ve výrobním procesu

na

objektu

„vertikální

mlýn“

u

(Českomoravský cement a.s. v Mokré u Brna)

firmy

Heidelbergcement

Group

a následně doporučení opatření ke

snížení rizik. V teoretické části je pomocí odborné literatury a internetových zdrojů popsáno riziko, nebezpečí a management rizika. V praktické části je popsána firma Heidelbergcement Group, její historie, činnosti a samotný objekt analýzy – vertikální mlýn. Vertikální mlýn byl rozdělen na jednotlivé části, které byly

stručně popsány a na kterých se provedla analýza poruch. Po

zhodnocení rizik byla doporučena nápravná opatření.

Klíčová slova: riziko, analýza, aplikace, management, FMEA, vertikální mlýn

ABSTRACT The aim of the thesis is to use the FMEA method and to survey the risks in the manufacturing process of „vertical mill“ object, at Heidelbergcement Group company (Českomoravský cement a.s. in Mokrá u Brna) and then to recommend precausions to lower the risks. In the theoretical part is, with the help of specialized literature and internet sources, described the risk, danger and risk management. In the practical part is described Heidelbergcement Group company, its history, activities and the object of analysis – „vertical mill“ - itself. Vertical mill is divided into different parts, which are concisely described and are analyzed its faults. After risk assessment are recommended corrective precausions.

Keywords: risk, analysis, aplication, management, FMEA, vertical mill

Obsah 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 9

2

CÍL PRÁCE........................................................................................................... 10

3

METODIKA PRÁCE ........................................................................................... 10

4

TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 11 4.1

Riziko .............................................................................................................. 11

4.1.1

Definice rizika........................................................................................... 11

4.1.1.1

Zdroje rizika ...................................................................................... 11

4.1.2

Druhy rizika .............................................................................................. 12

4.1.3

Řízení rizik ................................................................................................ 13

4.1.3.1

Identifikace rizika .............................................................................. 14

4.1.3.1.1 Prvky rizika ................................................................................... 14 4.1.3.1.2 Vnímání rizika............................................................................... 15 4.1.3.1.3 Mezní riziko .................................................................................. 15 4.1.3.1.4 Zjišťování rizika ............................................................................ 15 4.1.4

Analýza rizika ........................................................................................... 16

4.1.4.1

Metody analýzy rizik ......................................................................... 16

4.1.4.2

Vymezení předmětu analýzy rizika ................................................... 17

4.1.4.3

Identifikace nebezpečí ....................................................................... 17

4.1.4.4

Odhad rizika ...................................................................................... 18

4.1.4.5

Matice rizika ...................................................................................... 18

4.1.5

Hodnocení rizika ....................................................................................... 20

4.1.5.1

Smysl hodnocení rizika ..................................................................... 20

4.1.5.2

Význam hodnocení rizika .................................................................. 20

4.1.6

Posuzování rizika ...................................................................................... 21

4.1.7

Ošetření rizika ........................................................................................... 21

4.1.8

Management rizika ................................................................................... 22

5

4.1.8.1

Smysl managementu rizika................................................................ 22

4.1.8.2

Filozofie a strategie managementu rizika .......................................... 23

4.1.8.3

Management rizika jako systém ........................................................ 23

4.1.8.4

Management rizika jako proces ......................................................... 24

4.1.8.5

Dokumentace ..................................................................................... 25

4.1.8.6

Organizace managementu rizika ....................................................... 25

PRAKTICKÁ ČÁST - ANALÝZA RIZIK A PORUCH PODNIKU .............. 26 5.1

Představení firmy ............................................................................................ 26

5.2

Historie firmy .................................................................................................. 26

5.3

Činnosti firmy ................................................................................................. 32

5.3.1

Českomoravský cement ............................................................................ 32

5.3.2

Českomoravský beton .............................................................................. 34

5.3.3

Českomoravský štěrk ................................................................................ 35 Analýza rizik firmy Českomoravský cement a.s. ........................................... 36

5.4 5.4.1

Vertikální mlýn ......................................................................................... 36

5.4.1.1 5.5

Výrobní riziko ................................................................................... 40

Aplikace metody FMEA ................................................................................. 40

5.5.1

Přípravná fáze ........................................................................................... 48

5.5.1.1

Sestavení týmu................................................................................... 48

5.5.1.2

Stanovení procesu analýzy ................................................................ 48

5.5.1.3

Data a informace o vertikálním mlýnu .............................................. 48

5.5.2

Fáze aplikace metody FMEA ................................................................... 51

5.5.2.1 Analýza současného stavu ...................................................................... 51 6

DISKUZE .............................................................................................................. 60

7

ZÁVĚR .................................................................................................................. 61

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..................................................................... 62

9

SEZNAM POUŽÍTÝCH ZKRATEK ................................................................. 64

10

PŘEHLED TABULEK A OBRÁZKŮ ............................................................... 65

SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 66 PŘÍLOHY

1

ÚVOD S riziky se potkáváme dnes a denně. Někdo v menší, někdo ve větší míře. Někteří

těmto nástrahám čelí a umí s nimi bojovat, jiní se nebrání. Nejde jen o rizika běžného života, ale i o rizika týkající se zaměstnání. V dnešní moderní době plné technických vymožeností se rizika objevují stále častěji. Problémy rizika se zabývá management rizika čili řízení rizik. Ten je nejen rozpoznává, ale i analyzuje, hodnotí, zjišťuje možné ztráty a škody. Potom tato rizika hodnotí a navrhne opatření k možné eliminaci. Ve výrobním procesu se závady a poruchy vyskytují často. Intenzita je různá a také následky jsou pokaždé jiné. Metody, které se používají k analýze rizik, rizika neodstraní, ale mohou být návodem, jak se zachovat nebo jak postupovat, když nějaké riziko nastane. Na analýze rizik pracuje tým, který je složen z odborníků z různých oborů, kteří by měli mít nejen odborné znalosti a zkušenosti, ale i tzv. „selský rozum“. Metoda FMEA, která je v diplomové práci použita, patří mezi analytické metody a jejím cílem je identifikace míst možného výskytu závad ve výrobě.

9

2

CÍL PRÁCE Diplomová práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a praktickou.

Teoretická část je zaměřena na problematiku rizika, nebezpečí a managementu rizik. V praktické je představena firma Heidelbegcement Group, její historie, činnosti a objekt analýzy „vertikální mlýn“. Dále je metodou FMEA vypracován a doplněn formulář (který dodala a pro svoje účely vytvořila firma Českomoravský cement a.s.) poruch (rizik). Cílem realizované metody FMEA je vytvoření tabulky rizik a jeho hodnocení. Tento vypracovaný formulář bude sloužit firmě jako podklad pro bezpečnost výroby a provozu. Výsledky opatření budou zaměstnanci podniku doplňovány individuálně podle výskytu poruchy. Sami si pak určí stupnici hodnot u závažnosti (S), frekvenci výskytu (O), zjistitelnosti (D) a RPN. Výsledky RPN mohou následně porovnat s výsledky RPN vypočítaného při analýze a hodnocení současného stavu.

3

METODIKA PRÁCE Teoretická část popisuje riziko, jeho druhy, zdroje, identifikaci, hodnocení,

analýzu rizik, jejich metody a management rizika. Podklady pro teoretickou část byly převzaty a použity z dostupných materiálů v elektronické a v tištěné podobě. V praktické části byla popsána a vyhodnocena metoda hodnocení FMEA a základní informace o firmě, pro kterou se tato metoda použila. Metoda FMEA – na základě konzultace s operátorem velínu byly identifikovány poruchy či závady, které mohou během výrobního procesu nastat. Vyhodnocovala se závažnost, frekvence výskytu a zjistitelnost pomocí tabulek, které dodal technik výroby. Po součinu hodnot byla známa priorita rizika a byla doporučena opatření ke snížení těchto závad.

10

4

TEORETICKÁ ČÁST

4.1 Riziko 4.1.1 Definice rizika „Riziko je historický výraz, pocházející údajně ze 17. století, kdy se objevil v souvislosti s lodní plavbou. Výraz „risico“ pochází z italštiny a označoval úskalí, kterému se museli plavci vyhnout. Následně se tím vyjadřovalo „vystavení nepříznivým okolnostem“. Ve starších encyklopediích najdeme pod tímto heslem vysvětlené, že se jedná o odvahu či nebezpečí, případně že „riskovat znamená odvážit se něčeho. Teprve později se objevuje i výraz ve smyslu možné ztráty. Dnes již víme, že nebezpečí představuje něco poněkud jiného a v teorii rizika souvisí s hrozbou. Podle dnešních výkladů se rizikem obecně rozumí nebezpečí vzniku škody, poškození, ztráty či zničení, případně nezdaru při podnikání“ (Smejkal, Rais, 2010, s. 90). Doležel, Lacko, Máchal a kolektiv (2009) konstatují, že riziko může mít pozitivní či negativní charakter. Hodnota rizika se vypočte jako součin pravděpodobnosti, že riziko nastane, a hodnoty předpokládané škody. Výsledek výpočtu rizika je vyjádřen v měně, ve které je vyjádřena předpokládaná výše škody.

4.1.1.1 Zdroje rizika „Zdrojem rizika je jakýkoliv faktor, který může ovlivnit projekt nebo výkon firmy. K riziku dochází, když tento účinek je jednak významný ve svém dopadu na projekt, nebo na výkon firmy“ (Merna, Al – Thani, 2007, s. 11). Mezi typická rizika patří: Rizika projektu Globální rizika Elementární rizika Holistická rizika Stálá rizika

11

Dynamická rizika Neodmyslitelná rizika Zákaznická rizika Nahodilá rizika Fiskální/regulační rizika Rizika spojené s nákupem Rizika spojená s poškozením pověsti/rizika škod Organizační rizika Rizika IT Rizika ze strany OPEC Procesní rizika Heuristika Rizika při vyřazování zařízení z provozu Institucionální rizika (Merna, Al – Thani, 2007).

4.1.2 Druhy rizika Podle Fotra (1992) je rizika možné dělit i podle jejich věcné náplně: technická rizika (technicko-technologická); výrobní; ekonomická; tržní; finanční; politická. Technická rizika (technicko-technologická) – týkají se nejen výsledků výzkumu, implementace nových výrobků

a vývoje, modernizace ve výrobě a celkově všech 12

inovací, které mohou v čase nastat. Riziko spočívá i v zastarávání produkovaných výrobků či služeb, tedy s jejich životností. Neodmyslitelně je spjato také s produkcí, tedy funkčností vybavení a stářím, které produkce využívá. Výrobní rizika – jsou

spjata s riziky technickými (výpadky výrobního zařízení)

a to zejména o využívané výrobní faktory, jejich dostupnost jak místní, tak finanční. Ekonomická rizika – nebezpečí vlivu změn hodnot makroekonomických ukazatelů, např. inflace, zaměstnanost, směnné kurzy, aktuální stav ekonomického cyklu. Ekonomické riziko tkví i ve změně cen vstupů firmy a celkově nákladových položek. Tržní rizika – lze spojit s prodejním rizikem. Vyjadřuje úspěšnost firmy a její produkce na trhu, nastavení cen produkce a následné velikosti poptávky po produkci firmy. Tohoto druhu rizika se úzce týká i chování konkurence na trhu, protože zde dochází k interakci konkurenčních subjektů a dopadu jejich rozhodování. Finanční rizika – souvisejí s aktuálním stavem finančních trhů a to v návaznosti na dostupnost bankovních úvěrů v závislosti na změnách výše úrokových sazeb. Politická rizika – jedná se o rizika, která závisí na politických rozhodnutích a jednáních vlády, také na možnostech změny politické situace. Jako další členění můžeme uvést rizika systematická a nesystematická a také rizika ovlivnitelná a neovlivnitelná (Fotr, 1992).

4.1.3 Řízení rizik „Proces řízení

rizik zahrnuje vybudování vhodné infrastruktury a použití

logického a systematického postupu ke zjištění souvislostí, identifikaci, analýze, vyhodnocení, zvládání, sledování a hlášení rizik spojených s libovolnou činností, postupem nebo funkcí takovým způsobem, který dovolí minimalizovat ztráty a maximalizovat zisky“ (http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADzen %C3% AD_ rizik). „Řízení rizik je nedílnou součástí správného řízení projektů. Jedná se o postupný, neustále se opakující proces zlepšování, nejlépe začleněný do existujících praktik nebo jiných projektových postupů“(http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%A Dzen%C 3 %AD_rizik).

13

Řízení rizik je podle Doležela, Lacka, Máchala a kolektiv (2009) neustálý proces, který se odehrává ve všech fázích životního cyklu projektu, a to od prvotního nápadu až po jeho ukončení . 4.1.3.1 Identifikace rizika „Identifikace rizika sestává z určení toho, která rizika pravděpodobně ovlivní projekt, a z dokumentace charakteristik každého z nich. Identifikace rizika by měla zahrnout interní i externí rizika“ (Merna, Al – Thani, 2007, s. 28). 4.1.3.1.1 Prvky rizika Riziko vyjadřuje míru ohrožení a je dáno dvěma základními prvky viz obr. 1: 1) závažnost škody, která může vzniknout v důsledku výskytu nebezpečné události při nezvládnutí specifikované nebezpečné situace v rámci konkrétního procesu; 2) pravděpodobnost vzniku této škody. Rizika souvisejí se specifickými nebezpečnými situacemi, vyskytující se v rámci reálných procesů v dosahu konkrétních nebezpečí, jejichž charakter závisí na povaze zdrojů ohrožení, kterými jsou nebezpečí vyvolávána. Rizika by měla být klasifikována v závislosti na míře ohrožení, jako např. od bezvýznamných až po neúnosná, a neměla by být charakterizována dle povahy zdrojů ohrožení, protože může velmi snadno dojít k matoucí a zavádějící záměně pojmů riziko a nebezpečí (Hlinovský in Marek, 2009).

Obr. 1 Prvky rizika Zdroj: MM Průmyslové spektrum (2009, s. 17) 14

4.1.3.1.2 Vnímání rizika Marek ve své publikaci cituje Hlinovského (2009), který riziko vnímal jako prvek negativního charakteru, a proto nežádoucí, neboť v rámci procesů vytváří možnost vzniku ztráty či újmy. Na rozdíl od příležitosti, která by naopak měla být vnímána jako prvek pozitivní a žádoucí, protože v procesech vytváří možnost zisku či prospěchu. „Vnímání rizika má rozhodující vliv na chování při převzetí rizika“ (Merna, Al – Thani, 2007, s. 19). 4.1.3.1.3 Mezní riziko Mezní riziko = nejvyšší riziko, které ještě lze ve vztahu ke konkrétnímu procesu rozumně tolerovat, protože se po zvážení všech podstatných aspektů jeví jako obecně přijatelné. Obecná přijatelnost rizika ve vztahu k některým procesů se může značně odlišovat, např. v typu společnosti, v závislosti na regionu apod., neboť je do značné míry ovlivňována morální a etickou vyspělostí společnosti, vzdělanosti, dokonalosti právního systému, kulturními tradicemi a mnoha dalšími okolnostmi (Hlinovský in Marek, 2009). 4.1.3.1.4 Zjišťování rizika Pokud není riziko včas zjištěno, např. z důvodu nepozornosti či nedostačujících informací, může se tak stát zdrojem bezpečnostních problémů. Když riziko nepoznáme, nemůže být analyzováno a ani ošetřeno. Zjišťování či identifikace rizika je základním prvkem systému managementu rizika a prvním zásadním krokem v procesu managementu rizika (Hlinovský in Marek, 2009). Zjišťování rizik, můžeme dle Hlinovského in Marek (2009) označit jako vyhledávání slabých míst, které zahrnuje systematické přezkoumání ošetřovaného procesu, a to z hlediska možností výskytu nebezpečných událostí. A nejen ve vztahu k normálnímu průběhu zkoumaného procesu, ale také ve vztahu k jeho rozumně předvídatelným nenormálním průběhům.

15

4.1.4 Analýza rizika Analýza rizika je proces, který probíhá ve třech krocích: • Vymezení předmětu analýzy • Identifikace jednotlivých nebezpečí • Odhad rizika, viz obr. 4 Účelem analýzy rizika je zjištění a podrobné přezkoumání všech rizik souvisejících se specifickými nebezpečnými situacemi, které byly v rámci zkoumaného procesu zjištěny. Analýza rizika zahrnuje dílčí analýzy prvků rizika a to: • Analýzu následků - cílem této analýzy je pokud možno co nejpřesněji určit druh možné škody, která může vzniknout při výskytu předpokládané nebezpečné události, a následně pak odhadnout závažnost této škody. • Analýzu četností – velmi přesně odhaduje pravděpodobnosti výskytu možné škody. Když sloučíme výsledky obou analýz, můžeme provést v konečné etapě analýzy rizika souhrnný odhad rizika souvisejícího s předpokládanou nebezpečnou situací (Hlinovský in Marek, 2009).

4.1.4.1 Metody analýzy rizik Dle použitého postupu Hlinovského in Marka (2009) se metody analýzy rizika rozdělují na: metodu deduktivní - předpokládá se konečná událost (např. škoda) a události vyhledáváme dedukcí (tyto události

mohou být příčinou předpokládané

konečné události); metodu induktivní – používají opačný postup, předpokládá se iniciační událost (např. porucha) a následky jsou sledovány (mohou někdy být předpokládanou iniciační událostí vyvolány).

16

Dle způsobu vyjádření rizika a jeho prvků se metody analýzy rizika rozdělují na: metodu kvantitativní – riziko a jeho prvky se vyjadřují konkrétním počtem konkrétních jednotek (např. riziko úmrtí v důsledku přírodní katastrofy údajem 10-6 za rok) metodu kvalitativní – vyjadřující riziko a jeho prvky slovním popisem (např. riziko úmrtí v důsledku přírodní katastrofy údajem nepatrné), nebo symboly (např. alfanumerickými, barevnými) (Hlinovský in Marek, 2009).

4.1.4.2 Vymezení předmětu analýzy rizika Účelem vymezení předmětu analýzy rizika je stanovení mezí zkoumaného procesu jednak z hlediska jeho předpokládaného určení, rozsahu, funkce a způsobu použití. Ale také z hlediska působení okolního prostředí (stanovení jeho mezí prostorových a existenčních) (Hlinovský in Marek, 2009). 4.1.4.3 Identifikace nebezpečí „Nebezpečí je možné chápat jako elementární prvek ohrožení, přičemž charakter každého nebezpečí je dán povahou zdroje ohrožení, kterým je nebezpečí vyvoláváno. Zdrojem nebezpečí je v procesu každý konkrétní prvek, který je primární příčinnou jednoho nebo více nebezpečí“ (Hlinovský in Marek, 2009, s. 20). „Pro identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik je zcela zásadní naprosto přesně porozumět pojmům „nebezpečí“, „riziko“, „identifikace (určení) nebezpečí“ a „hodnocení rizik“. Pokud toto porozumění není jednomu jasné, lze se velmi snadno v problematice hodnocení rizik ztratit tak, že není jasné, kde je začátek a kde konec onoho usilovného snažení. O výsledném efektu ani nemluvě. Tak tedy: •

nebezpečím je zdroj, situace, nebo úkon s potenciálem poškození ve smyslu zranění nebo nemoci (z povolání) či jejich kombinace,

•

rizikem je kombinace pravděpodobnosti vzniku nebezpečné události nebo expozice a závažnosti zranění nebo onemocnění, které může tato událost nebo expozice způsobit,

17

•

identifikací (určením) nebezpečí je proces poznání, že nebezpečí existuje a definování jeho charakteristika

•

hodnocením rizik je proces vyhodnocování rizik vznikajících z nebezpečí, přičemž se zvažuje vhodnost jakýchkoliv existujících řídících opatření, a rozhodování o tom, zda je riziko přijatelné.

Tolik definice z mezinárodně uznávané normy OHSAS 18001:2007. Z praktického hlediska je vhodné si pamatovat, že vztah nebezpečí a rizika je vždy takový, že nebezpečí je zdrojem rizika. Například zvýšená hladina hluku je zdrojem rizika poškození sluchu“ (http://www.riscon.cz/cze/hodnoceni_rizik.html).

Identifikace jednotlivých nebezpečí a určení jejich charakteru umožňují následně určit charakter všech zjištěných nebezpečných situací. Tím se určí průběh všech předpokládaných nebezpečných událostí v rámci analyzovaného procesu (Hlinovský in Marek, 2009).

4.1.4.4 Odhad rizika Odhad rizika se provádí určením těchto druhů rizika a to: • druhu a závažnosti možné škody, která může vzniknout při výskytu uvažované nebezpečné události, • pravděpodobnosti výskytu možné škody. Dále musí být určena či odhadnuta závažnost možné škody, v potaz by také měly být brány jak bezprostřední následky výskytu uvažované nebezpečné události, tak tzv. odložené následky, které se mohou projevit po určité době (Hlinovský in Marek, 2009). 4.1.4.5 Matice rizika „Matice rizik obsahuje veškeré relevantní informace o každém jednotlivém riziku, které může během projektu nastat. Základní matice rizik obsahuje popis charakteru specifického rizika, jeho potenciální dopad na projekt, způsob ošetření a předpokládanou alokaci. Odborníci, kteří matici vytvářejí, by neměli opomenout žádné významné riziko ani výjimečnou rizikovou událost. Rizika se v matici kategorizují tak, aby byla jasně a přehledně definována“ (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/PPPMetodika_-_Rizeni_rizik_v_projektech_PPP_aktualizace_2011-09_v01.pdf). 18

Abychom získali souhrnný odhad rizika, je zapotřebí kvantitativně či kvalitativně vyjádřit výsledky obou dílčích analýz rizika a vhodným způsobem je sloučit. K tomu se používají matice rizika, která je grafickým znázorněním křížového předmětu výsledků odhadu obou základních prvků rizika. Existuje mnoho matic různých tvarů, vyvinutých pro nejrůznější účely, přičemž některé matice rizika bývají kombinovány s další, různě složitou grafikou pro zvýšení přesnosti odhadu jednoho či obou prvků rizika. Vybrat tu správnou a vhodnou matice rizika pro účely souhrnného odhadu rizik, které souvisejí s konkrétním procesem, může být velmi složitým úkolem. Na obr. 2 je příklad jednoduché matice. Matice používá třístupňovou klasifikaci výsledků odhadu obou prvků rizika a zároveň pětistupňovou klasifikaci souhrnného odhadu rizika. Vyjádření klasifikace je kvalitativní. V matici jsou použity tři způsoby kvalitativního vyjádření klasifikace souhrnného odhadu rizika – slovním popisem (bezvýznamné riziko, malé riziko, nepatrné riziko, závažné a neúnosné riziko), číslicovým symbolem (1, 2, 3, 4, 5) a stupni modré barvy (od jemně modré po tmavě modrou), přitom všechny tři způsoby vyjádření jsou si rovnocenné. Jakýkoli řádek matice odpovídá jednomu stupni klasifikace výsledného odhadu analýzy následků a sloupec matice odpovídá jednomu stupni klasifikace výsledného odhadu analýzy četností. Stupeň klasifikace souhrnného rizika je dán křížovým průmětem klasifikace výsledků obou analýz (jeden řádek a jeden

(následky nebezpečné události)

závažnost škody

sloupec) (Hlinovský in Marek, 2009). následky jsou závažné následky jsou škodlivé následky jsou

3 malé riziko 2 nepatrné riziko 1

bezvýznamné bezvýznamné riziko vznik škody je nepravděpodobný

4 závažné riziko 3 malé riziko 2

5 neúnosné riziko 4 závažné riziko 3

nepatrné riziko vznik škody je možný

malé riziko vznik škody je pravděpodobný

pravděpodobnost vzniku škody Obr. 2 Jednoduchá matice rizika Zdroj: MM Průmyslové spektrum (2009, s. 21)

19

4.1.5 Hodnocení rizika 4.1.5.1 Smysl hodnocení rizika Hodnocení rizika = proces, jehož smyslem je nejen zformátování úsudku o přijatelnosti

rizika, odhadnutého v posledním kroku analýzy rizika, ale také

kvalifikované rozhodnutí o nutnosti a naléhavosti ošetření rizika vhodnými a nebo ochrannými opatřeními. V úzké vazbě na členění odhadnutého rizika musí být v rámci hodnocení rizika také rozhodnuto o naléhavosti realizace nezbytných bezpečnostních či ochranných opatření k odstranění nebo snížení rizika (Hlinovský in Marek, 2009). 4.1.5.2 Význam hodnocení rizika Během celého hodnocení rizika jsou vykonána rozhodnutí zásadního významu a jde o činnost vysoce odpovědnou a náročnou, při níž by mělo být zohledněno velké množství nejrůznějších aspektů, nejen ekonomických, sociálních a politických. Všechna rozhodnutí musí být velmi dobře uvážena. Na obr. 3 je uveden příklad všeobecně použitelné a v praxi osvědčené tabulky pro hodnocení rizika, odhadnutého pomocí matice rizika na obr. 2 (Hlinovský in Marek, 2009) Závažnost rizika 5 neúnosné riziko

Zásahy nezbytně nutné pro minimalizaci rizika a) riziko musí být sníženo přinejmenším o jeden stupeň b) rizikem zatížené procesy nesmí být zahájeny, popřípadně musí být zastaveny nebo přerušeny, dokud nedojde ke snížení rizika

4 závažné riziko

a) provedení zásahu ke snížení rizika je nezbytně nutné b) rizikem zatížené procesy mohou pokračovat, je však nutné zajistit, aby si především osoby vystavené riz. uvědomovaly trvalé ohrožení a k dispozici musí být prostředky umožňující kdykoliv rizikem zatížené procesy zastavit c) před snížením riz. musí být zabráněno vzniku nebezpečné události v důsledku lehkomyslného jednání d) zásah ke snížení rizika musí být proveden urychleně a bez ohledu na související náklady

3 malé riziko

a) musí být učiněn zásah ke snížení rizika b) zásah ke snížení rizika musí být proveden v určitém termínu a s ohledem na hospodárnost c) pokud i při malém riziku hrozí závažné následky, je zapotřebí provést další a podrobnější analýzu četností

2 nepatrné riziko

a) žádný zásah není bezpodmínečně nutný b) situaci je nutné sledovat tak, aby nedošlo ke ztrátě kontroly a zároveň je zapotřebí hledat řešení, které nebude představovat ekonomickou zátěž a) žádný zásah není bezpodmínečně nutný

1 bezvýznamné riziko

Obr. 3 Tabulka pro hodnocení odhadnutého rizika Zdroj: MM Průmyslové spektrum (2009, s. 22) 20

4.1.6 Posuzování rizika „Postup zahrnující analýzu rizika a hodnocení rizika je v rámci managementu rizika označováno jako posuzování rizika. Ve vztahu k procesu, který je management rizika ošetřen, se posuzování provádí opakovaně a slouží nejen k odhadu a hodnocení počátečního rizika, ale také ke kontrole vhodnosti a účinnosti bezpečnostních a nebo ochranných opatření, popřípadě odhadu zbytkového rizika. Výstupy posuzování rizika jsou buď rozhodnutí, že riziko související s ošetřovaným procesem není větší než mezní riziko, nebo naopak rozhodnutí, že s ošetřovaným procesem souvisí riziko větší než mezní riziko, a proto musí být vybrána a realizována vhodná bezpečnostní opatření“ (Hlinovský in Marek, 2009, s. 22). Znalost postupu posuzování rizika dovoluje kvalifikovaným odborníkům, kteří mají dostatečné zkušenosti z praxe s konkrétním procesem, činit poměrně rychle, ale odpovědně zásadní rozhodnutí týkající se bezpečnosti tohoto procesu (Hlinovský in Marek, 2009). 4.1.7 Ošetření rizika Prevence rizik nebo-li včasná ochrana před riziky je nejúčinnější, pokud je prováděna již ve stádiu plánování procesů. • Zabudovaná (integrovaná) bezpečnost – odstraněním rizik přímo u jejich zdrojů je přednostním cílem managementu rizika, protože bezpečnostní opatření odpovídající svým charakterem ošetřovaným procesům a integrovaná přímo v jejich koncepčním řešení zůstávají za všech okolností účinná. • Ochranná opatření – můžeme je rozdělit na opatření technická a organizační. Realizovaná ochranná opatření by měla odpovídat specifikům konkrétního ošetřovaného procesu a ochranná opatření hlavně nesmějí podstatným způsobem omezovat možnosti využití procesu k odhadnutému účelu. Technická ochranná opatření – se v procesech uplatňují v prvé řadě pro omezení vlivu neodstranitelných zdrojů ohrožení a jimi vyvolaných nebezpečí jen na předpokládaný nebezpečný prostor, přičemž účinnost opatření bývá nízká. Vyšší účinnost mají ta opatření, jejichž smyslem je zajišťování bezpečnosti pomocí bezpečnostně orientovaných funkcí. V obecném smyslu tato ochranná opatření pomocí technických 21

prostředků

detekují nebezpečný nežádoucí průběh ošetřovaného

procesu, automaticky zajišťují iniciaci akcí směřujících k dosažení bezpečného průběhu či stavu procesu. Výhodou technických ochranných opatření realizovaných formou bezpečnostních funkcí je rychlost reakce na lidském činiteli. Organizační ochranná opatření – jsou považována za nejméně účinná a jejich použití je dovoleno jen v případech, kdy z důvodu podstatných omezení není možné realizovat technická ochranná opatření. Za největší slabinu organizačních ochranných opatření je považována závislost na lidském činiteli. Související riziko může být sníženo požadavky na zkušenosti, schopnosti i zácvik. • Funkční bezpečnost – zabývá se problematikou zajišťování odolnosti vůči závadám, poruchám a selháním. Zaměřuje se na funkce či činnosti mající vztah k bezpečnosti. V praxi se pro zjištění vyšších úrovní funkční bezpečnosti využívá principů redundance, např. zálohování a různosti. Zajištění přiměřené úrovně funkční bezpečnosti má zvláštní význam v případech, kdy je v rámci ošetřovaného procesu použito v bezpečnostně orientovaných úlohách počítačové techniky. • Kontrola účinnosti realizovaných opatření – v rámci kontroly by mělo být ověřeno, že potřebné úrovně bezpečnosti bylo dosaženo a že dané úrovně bezpečnosti nemohlo být dosaženo jednodušším způsobem. Provedená opatření jsou vzájemně slučitelná, neomezují možnosti předpokládané existenční etapy procesu, pro které byla opatření navržena. • Procesy bez zabudované bezpečnosti – je potřeba dbát na zvýšení stávající bezpečnosti ošetřovaných procesů a na co možná nejvyšší reálnou úroveň modifikováním procesů a jejich pro bezpečnost podstatných prvků (Hlinovský in Marek, 2009). 4.1.8 Management rizika 4.1.8.1 Smysl managementu rizika „Smyslem managementu rizika je systematické vyhledávání rizik souvisejících s konkrétními ošetřovanými procesy, analyzování zjištěných rizik a jejich úplné odstraňování nebo alespoň snižování na úroveň mezních rizik a/nebo ochranných 22

opatření. Neopominutelnými a podstatnými prvky systému managementu rizika jsou rovněž ověřování účinnosti přijatých opatření a učení se z chyb“ (Hlinovský in Marek, 2009, s. 16). 4.1.8.2 Filozofie a strategie managementu rizika „Základní filozofie vychází z konstatování, že u žádného reálného procesu nelze dosáhnout absolutní bezpečnosti a je-li průběh jakéhokoliv procesu zatížen rizikem, které je vyšší než mezní riziko, musí se předpokládat, že dříve nebo později dojde k výskytu nebezpečné události a vzniku škody, pokud nebudou realizována žádná bezpečnostní a nebo ochranná opatření. Proces, jehož průběh je zatížen vyšším rizikem než je mezní riziko, musí být z hlediska managementu rizika považován za proces nebezpečný a nesmí být zahájen. Pokud již nebezpečný proces probíhá, musí být zastaven, popřípadě přerušen a to do té doby, než bude modifikací procesu související riziko odstraněno či alespoň sníženo na úroveň mezního rizika, a proces tak bude možné považovat za bezpečný“ (Hlinovský in Marek, 2009, s. 16). Z hlediska bezpečnostní strategie podle Hlinkovského in Marek (2009) klade management rizika důraz na pečlivou prevenci rizika a upřednostňuje bezpečnostní opatření. Smyslem je především identifikace a odstranění co největšího počtu zdrojů ohrožení či nebezpečí již v etapě koncepčního návrhu procesů, před opatřeními ochrannými,

jejichž

účelem

je pouze snížení

rizika,

které je

vyvoláváno

neodstranitelnými nebezpečími. 4.1.8.3 Management rizika jako systém „Systém managementu rizika zahrnuje četnou skupinu různých prvků, od počáteční identifikace a analýzy rizika přes odhad rizika a jeho hodnocení, tj. rozhodování o nutnosti ošetření rizika, až po výběr a realizaci vhodných bezpečnostních a nebo ochranných opatření k odstranění či snížení rizika, včetně kontroly účinnosti realizovaných opatření (pokud jsou nutná) a učení se z chyb po výskytu nebezpečné události. Funkce jednotlivých prvků managementu rizika je dána obecnými pravidly a vzájemné vztahy všech prvků jsou určeny strukturou systému, viz obr. 4, charakter prvků však může být modifikován s ohledem na všechna specifika uplatnění systému managementu rizika ve vztahu ke konkrétním procesům“ (Hlinovský in Marek, 2009, s. 16). 23

Obr. 4 Systém managementu rizik Zdroj: MM Průmyslové spektrum (2009, s. 16) 4.1.8.4 Management rizika jako proces Hlinovský in Marek (2009) uvádí, že proces managementu rizika je tvořen řadou logicky na sebe navazujících kroků, umožňujících systematicky identifikovat, analyzovat a odhadnout počáteční riziko pro specifickou nebezpečnou situaci, vyhodnotit odhadnuté riziko, rozhodnout o nutnosti ošetření a v případě, že je to nutné, vybere a zrealizuje vhodné bezpečností či ochranné opatření ke snížení rizika. Účinnost realizovaného opatření by měla být zkontrolována novým odhadem rizika, odhadnuté riziko po opatření musí být vyhodnoceno a opět musí být rozhodnuto o nutnosti jeho ošetření. V případě potřeby musí být vybráno a realizováno další vhodné bezpečnostní či ochranné opatření, účinnost opatření musí být zkontrolována novým odhadem rizika a opět musí být rozhodnuto o nutnosti ošetření odhadnutého rizika. Tento tzv. interativní (opakovací) proces musí opakován tak dlouho, dokud není dosaženo adekvátní bezpečnosti, viz obr. 4 a musí být uplatněn pro všechny specifické nebezpečné situace vyskytující se v rámci procesu, který je managementem rizika ošetřen.

24

4.1.8.5 Dokumentace Řádné dokumentování všech etap procesu managementu rizika je důležitým prvkem systému managementu rizika. Dokumentace musí nejen uchovávat všechny podstatné informace o procesu, který je management rizika ošetřen, jednak musí prokazovat metody a postupy, které byly v rámci managementu rizika použity, a také jejich výsledky. Rozsah i obsah by měly být přiměřené složitosti ošetřeného procesu, náročnosti použitých metod i postupů. Dokumentace musí být udržována po celou dobu existence ošetřeného procesu, pokud dojde k modifikaci procesu či pokud se objeví nové informace o procesu, případně se změní okolnosti průběhu procesu vztahující se k jeho bezpečnosti, musí být dokumentace aktualizována. Správné vedení dokumentace umožňuje tzv. učení se z chyb v případě, kdy se nové informace vyskytnou v důsledku vzniku konkrétní škody během specifikovaného procesu a kdy na základě těchto nových informací musí být aktualizovány všechny podstatné prvky systému managementu rizika a také musí být modifikovány příslušné prvky ošetřovaného procesu (Hlinovský in Marek, 2009).

4.1.8.6 Organizace managementu rizika Zajištění přiměřené objektivity managementu rizika jako systému je z hlediska jeho organizace velmi složitým a náročným úkolem, protože neexistuje žádný „jediný správný způsob“ řešení problémů, které souvisejí s jednotlivými etapami procesu managementu rizika, a navíc se ve většině případů jedná o vysoce kvalifikované tvůrčí činnosti, vykonávané skutečnými osobnostmi. Týmová práce přináší výhodu kolektivní odpovědnosti za dosažené výsledky, vyžaduje však od všech členů týmu vedle profesních znalostí také základní znalosti z oblasti rizikového inženýrství, dobré znalosti používaných metod a postupů, perfektní znalost a zkušenosti z praxe s ošetřovaným procesem, nebo alespoň s procesy obdobného charakteru (Hlinovský in Marek, 2009).

25

5

PRAKTICKÁ ČÁST - ANALÝZA RIZIK A PORUCH PODNIKU

5.1 Představení firmy „Společnost Českomoravský cement, a.s. je největším výrobcem cementu v České republice. Pod tímto jménem vystupuje na trhu od roku 1998, kdy se sloučily společnosti Cement Bohemia a Cementárny a vápenky Mokrá a vznikl nový právnický subjekt se jménem Českomoravský cement. Společnost se stala součástí HeidelbergCement Group – předního světového výrobce stavebních materiálů. Kromě dalších závodů se součástí společnosti staly zejména tyto závody: •

cementárna Maloměřice (výroba ukončena v roce 1998)

•

cementárna Mokrá

•

lom Mokrá

•

vápenka Mokrá (v roce 2003 prodána)

•

cementárna Radotín

•

cementárna Králův Dvůr (v roce 2003 ukončena výroba)“

(http://www.heidelbergcement.com/cz/cs/country/o_skupine/cmc/historie/index.htm).

Obr. 5 Logo Heidelbergcement Zdroj: www.heidelbergcement.com

5.2 Historie firmy Cementárna Mokrá „Rozvoj vápenického a později cementářského průmyslu v brněnském regionu má dlouholetou tradici, neboť předměstí Brna leží na jihu velkého ložiska vápenců.

26

Přímo v okolí Brna bylo vybudováno koncem 19. století několik vápenek. Kruhové pece pod Bílou horou, pod Stránskou skálou v Juliánově a severně od obce Líšeň na Hádech. Šachtové pece byly postaveny v Ochozu pod kopcem Pod Žernávkou, v obci Mokrá pod Mokerským lesem a na severu u obci Šošůvka. V roce 1907 byla postavena v Maloměřicích cementárna s rotačními pecemi na výpal slínku mokrým způsobem. V letech 1961 – 1968 byl vybudován nový závod v Mokré, který vyrábí cement a vápno. Leží asi 15 km východně od Brna a je umístěn v zalesněné krajině mimo zemědělskou oblast. V letech 1957 – 1959 byla vypracována studie stavby s pěti různými alternativami. V březnu a květnu 1961 byly předloženy a schváleny zadávací projekty. V květnu 1961 byly zahájeny stavební práce na příjezdových komunikacích do závodu, úprava nádraží v Blažovicích, otvírkové práce v lomu a výstavba akumulačních nádrží v údolí Říčky. Začátkem roku 1963

byla pro nedostatek investičních prostředků celá stavba

zastavena. V roce 1965 byla stavba zařazena mezi přednostně realizované stavby a byl vytvořen národní podnik s názvem Cementárna Mokrá. V říjnu 1968 byly uvedeny pecní linky na výpal slínku v cementárně do provozu. V druhém pololetí 1969 byly uvedeny do provozu rotační pece na výpal vápna a mlýny na mletí cementu. V roce 1980 vznikl koncernový podnik Cementárny a vápenky se sídlem v Mokré. V roce 1990 byl založen samostatný státní podnik Cementárny a vápenky Mokrá. V lednu 1991 vznikla akciová společnost Cementárny a vápenky Mokrá. V prosinci 1991 byla akciová společnost privatizována. Majoritním akcionářem se stala belgická společnost CBR. Dne 1.5.1998 vznikla akciová společnost Českomoravský cement, a to sloučením dvou předních výrobců stavebních hmot v České republice – akciových společností: Cement Bohemia Praha a Cementárny a vápenky Mokrá. Závod Mokrá zůstal její součástí.

27

V roce 2003 byla výroba vápna v Mokré, včetně s ní souvisejících činností prodána společnosti Carmeuse Czech Republic, s.r.o.“ (http://www.heidelbergcement.com/cz/cs /country/o_skupine/cmc/historie/mokra.htm).

Obr. 6 Pohled na cementárnu v Mokré Zdroj: www.heidelbergcement.com

Cementárna Radotín „Výroba cementu v Radotíně má již 140letou tradici. Dne 14. října 1871 vydalo Okresní hejtmanství na Smíchově stavební povolení pro stavbu Pražskou akciové továrny na hydraulický cement v Praze v Radotíně. První budovy nové továrny na výrobu portlandského cementu byly postaveny na místě vrchnostenských vápenných milířů, což je dnes střed Radotína. V roce 1897 po rekonstrukci továrního zařízení, kdy byly přistavěny dvě moderní šachtové pece, se zde vyrábělo 7 tisíc tun ročně. V roce 1920 vzniká akciová společnost Spojené pražské továrny na staviva se sídlem v Praze. Radotínská cementárna byla jedním z pobočných závodů. V roce 1930 mění firma název na Prastav, spojené pražské továrny na staviva a.s.. Dochází k prudkému rozvoji firmy. Po II. světové válce byl Prastav dán pod národní správu. V roce 1946, na základě §12 dekretu presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, se akciová společnost Králodvorská cementárna 28

stala součástí národního podniku s názvem České cementárny a vápenice se sídlem v Praze. V roce 1950 došlo k vytvoření samostatného národního podniku Pragocement se sídlem v Radotíně a k němu byly přičleněny pobočné závody – vápenka Neporyje, vápenka Skoupý u Sedlčan, Rakovice u Písku a vápenky Srbsko, Chýnov, Zdice a Loděnice. Široký výrobní program zahrnoval cement, vápno, vápenný hydrát, speciální vápenný hydrát Chemika, suché omítkové směsi, umělý kámen, těžbu mramorových bloků, mozaikových chodníkových kostek, škvárobetonových tvárnic a upraveného vápence pro různé průmyslové účely. V roce 1959 se začal stavět nový závod v Radotíně. Stále se zvyšující potřeba cementu vedla k rozhodnutí o jeho výstavbě. V červenci 1961 byl uveden do zkušebního provozu. Ve stejném roce byl změněn název podniku na Radotínské cementárny a vápenice n.p. se sídlem v Radotíně. Ve staré radotínské cementárně byl provoz ukončen v roce 1963. V roce 1980 vzniká v rámci nového členění koncernový podnik Cementárny a vápenky Praha, jehož součástí byly cementárna Radotín, cementárna a vápenka Čížkovice a vápenka Loděnice. V roce 1990 končí centrální řízení oboru, vzniká samostatný státní podnik Pragocement, jehož součástí je závod Radotín a vápenka Loděnice. Ve stejném roce byla zahájena spolupráce s akciovou společností Heidelberger Zement. O rok později vzniká akciová společnost Pragocement. Dnem 1.7.1995 vznikla fúzí akciových společností Pragocement a.s., Cement Bohemia Praha a Králodvorská cementárna a.s. nová akciová společnost Cement Bohemia Praha a.s. a cementárna v Radotíně se stala jedním z jejich závodů. Dnem 1.5.1998 vznikla akciová společnost Českomoravský cement, a to sloučením dvou předních výrobců stavebních hmot v České republice – akciových společností: Cement Bohemia Praha a Cementárny a vápenky Mokrá“ (http://www.heidelbergcement.com /cz/cs/country/o_skupine/cmc/historie/radotin.htm).

29

Obr. 7 Pohled na cementárnu v Radotíně Zdroj: www.heidelbergcement.com

Cementárna Králův Dvůr Dne 6.listopadu 1889 byla pod názvem Königshofer Patent-Portland und Puzzolan Cement Fabrik založena cementárna v Králově Dvoře jako akciová společnost pro výrobu struskového cementu a také výrobu vápna. Stavba cementárny pokračovala až do počátku roku 1891 a do plného provozu byla uvedena v květnu 1891. V roce 1896 byla zahájena výroba struskových cihel. V roce 1911 vedla zvyšující se poptávka po cementu k vybudování cementárny na výrobu portlandského cementu s ročním výrobní kapacitou 90 000 tun. V roce 1927 došlo v důsledku zvýšení spotřeby cementu po 1. světové válce k rozšíření kapacity a k výstavbě na svou dobu nejmodernějšího závodu ve střední Evropě. V roce 1946, na základě §12 dekretu presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, se akciová společnost Králodvorská cementárna stala součástí národního podniku s názvem České cementárny a vápenice se sídlem v Praze. Po 2. světové válce došlo opět k prudkému zvýšení poptávky po cementu, a proto znárodněný podnik postavil v letech 1948-1951 další výrobní závod. V roce 1961 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce cementárny a poté byl v roce 1965 odstaven z provozu nejstarší závod pocházející z roku 1911.

30

V roce 1978 výroba cementu kulminovala na hodnotě 980 472 tun, což je historicky nejvyšší výroba závodu. V roce 1980 vznikl sloučením tří podniků koncernový podnik CEVA Beroun složený ze závodů: Králodvorská cementárna, Velkolom Čertovy Schody, Vápenka Velké Hydčice a Berounské eternitové závody. Koncernový podnik Cementárny a vápenky Beroun byl řízen generálním ředitelstvím CEVA Praha. Dne 26. listopadu 1990 byla ustanovena akciová společnost CEVA Králův Dvůr. Dne 2. července 1991 byla založena akciová společnost Králodvorská cementárna. V roce 1992 do Králodvorské cementárny vstoupil německý akcionář – společnost Heidelberger Zement. V polovině roku 1995 vznikla akciová společnost Cement Bohemia Praha, a to fúzí akciových společností Pragocement, Cement Bohemia Praha a Králodvorská cementárna. Dne 1. května 1998 se akciová společnost Cement Bohemia Praha sloučila se společností Cementárny a vápenky Mokrá a vznikla tak nová akciová společnost Českomoravský cement. V roce 2003 byla v cementárně Králův Dvůr přerušena výroba cementu a dnes je zde v provozu moderní balící linka a expedice baleného a volně loženého cementu“ (http://www.heidelbergcement.com/cz/cs/country/o_skupine/cmc/historie/kraluv_dvur.h tm).

Obr. 8 Pohled na cementárnu Králův Dvůr Zdroj: www.heidelbergcement.com 31

5.3 Činnosti firmy 5.3.1 Českomoravský cement

Obr. 9 Logo Českomoravského cementu Zdroj: www.heidelbergcement.com

Profil společnosti: Obchodní firma: Českomoravský cement, a.s. Sídlo: Mokrá 359, 664 04 Mokrá-Horákov IČ: 26209578 DIČ: CZ26209578 Právní forma: akciová společnost Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 5528. Akcionář: HeidelbergCement Central Europe East Holding B.V., Sint Teunislaan 1, 5231 BS ´s-Hertogenbosch, Nizozemí (100 %)

Českomoravský cement, který je součástí skupiny HeidelbergCement, se řadí mezi přední výrobce stavebních hmot ve světě a zároveň je největším výrobcem cementu v ČR. Výroba cementu probíhá ve dvou závodech: v Praze-Radotíně a v Mokré u Brna. V cementárně Králův Dvůr společnost provozuje moderní balicí linku a expedici volně loženého i baleného cementu. Českomoravský cement dodává svým zákazníkům širokou škálu volně ložených i balených cementů. Tyto produkty lze využít ve všech oblastech stavebnictví. Sortiment výrobků tvoří: klasické (balené) cementy portlandské, viz obr. 10, struskové (volně ložený cement), s vápencem (volně ložený cement), 32

se zvýšenou síranovou odolností (volně ložený cement), cementy pro cementobetonové kryty vozovek (volně ložený cement). Nově nabízí portlandské směsné cementy s nižší energetickou náročností na výrobu. Také má v nabídce bílý cement balený (obr. 11) i volně ložený. Pro výstavbu úsporných a k životnímu prostředí šetrných staveb uvádí na trh inovativní produkty TioCem a ThermoCem. Dále společnost nabízí poskytování nadstandardních služeb v oblasti odborného technického zkušebnictví, poradenství a logistiky (http://www.heidelbergcement.com/cz/cs/country/o_skupine/cmc/index.htm).

Obr. 10 Portlandský balený cement CEM I 42,5 R Zdroj: heidelbergcement.com

Obr. 11 Portlandský bílý balený cement CEM I 42,5 R Zdroj: www.heidelbergcement.com

33

5.3.2 Českomoravský beton

Obr. 12 Logo Českomoravského betonu Zdroj: www.heidelbergcement.com

Profil společnosti: Obchodní firma: Českomoravský beton, a.s. Sídlo: Beroun 660, 266 01, Beroun IČ: 49551272 DIČ: CZ 49551272 Právní forma: akciová společnost Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 7924. Akcionář: Českomoravský cement, a.s. (100 %)

Skupina Českomoravský beton vyrábí a dodává transporbeton v širokém spektru pevnostních tříd a druhů, včetně speciálních stavebních materiálů vhodných na pro účely stavebních konstrukcí. Beton dosahuje vynikajícího poměru cena/výkon, mezi další výhody patří

bezkonkurenční počet betonáren po celé České i Slovenské

republice. Společnost nevyrábí však pouze beton, ale nabídku produktů doplňují speciální stavební materiály pod registrovanými obchodními značkami, potěrové malty, prefabrikáty a různé betonové výrobky. Ke všem produktů je poskytována celá široká nabídka služeb (http://www.heidelbergcement.com/cz/cs/country/produkty/beton/index.htm). „Beton je stavební materiál vytvořený smícháním cementu, drobného a hrubého kameniva, vody a eventuálních příměsí a přísad, které zlepšují jeho vlastnosti“ (http://www.heidelbergcement.com/cz/cs/country/produkty/beton/vyroba_betonu.htm).

34

5.3.3 Českomoravský štěrk

Obr. 13 Logo českomoravského štěrku Zdroj: www.heidelbergcement.com

Profil společnosti: Obchodní firma: Českomoravský štěrk, a.s. Sídlo: Mokrá 359, 664 04 Mokrá-Horákov IČ: 25502247 DIČ: CZ25502247 Právní forma: akciová společnost Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 2389. Akcionář: Českomoravský cement, a.s. (100 %)

Společnost Českomoravský štěrk a.s. patří mezi největší výrobce kameniva u nás. V 16 kamenolomech, 9 stěrkopískovnách a na 3 prodejních terminálech nabízí široké spektrum frakcí kamenina použitelného ve všech oblastech stavebního průmyslu. Kamenivo se vyrábí ve frakcích: 0/4 4/8 8/11 8/16 11/22 16/22 Pro použití do betonu, železobetonu, předepjatých betonů, prefabrikovaných dílců, vodostavebního betonu a cementobetonových krytů vozovek. Frakce 0/32 a 32/63 I se používají do drážních staveb (jsou certifikovány podle normy Českých drah). 35

Nabídka štěrku a kameniva je rozmanitá a flexibilní a výrobky odpovídají požadavkům evropských norem EN 12620, 13043, 13139, 13450 – definují požadavky na kamenivo a štěrk z hlediska jeho použitelnosti ve stavebnictví (např. objemová hmotnost štěrku) (http://www.heidelbergcement.com/cz/cs/countr/produkty/kamenivo/index.htm).

5.4 Analýza rizik firmy Českomoravský cement a.s. 5.4.1 Vertikální mlýn Základní technické údaje Výkon mlýnice jmenovitý:

80 t . h-1

Mleté palivo:

struska . slínek-1

Jemnosti mletí:

4000 cm2 . g-1

Vstupní vlhkost:

max.10 % H2O

Výstupní vlhkost:

≤ 1 % H2O

Hlavní náhon:

3150 kW

Dopravní výkon do mlýnice strusky:

100 t . h-1

Dopravní výkon propadu z mlýna:

50 t . h-1

Dopravní výkon z mlýnice strusky:

150 t . h-1

Náhon třídiče:

200 kW

Základní zařízení Mlýn:

Loesche Vertical Roller LM 46,2+2

Třídič:

dynamický LSKS 66 CS r, s reg. otáček

Filtr hadicový Průtočné množství:

286 000 m3 . h-1

Kapacita sila mleté strusky:

zásobní silo – 1000 tun

Množství sušících plynů do mlýna:

299 357 m3 . h-1 při 160 oC

z toho: Plyny z roštového chladiče:

128 703 m3 . h-1 při 290 oC

Recirkulace:

169 672 m3 . h-1 při 94 oC

Množství odpadních plynů z mlýna:

290 000 m3 . h-1 při 95 oC

Odpadové plyny do komína:

122 635 m3 . h-1 při 97 oC

36

Obr. 14 Vertikální mlýn Zdroj: Českomoravský cement a.s. 37

Vertikální mlýn je určen na mletí strusky a cementu, v současné době je využíván ke mletí „slévárenské strusky“. Dodavatel vertikálního mlýnu je firma LOESCHE. Skládá se z: vertikálního mlýnu větrného třídiče dopravy mokré a mleté strusky tzv. reject okruhu dopravy horkého vzduchu z rotační pece slínku vzduchového filtru

Vertikální mlýn pracuje na principu mletí materiálu mezi mlecím talířem a hlavními a vedlejšími rolnami. Talíř a rolny jsou hydraulicky přitlačovány k sobě, ve vzniklé mezeře dochází k rozemílání materiálu. Horký vzduch přiváděný z rotační pece slínku potrubím je tlačen

ventilátorem horkého vzduchu a dále dopravován

mlýnským ventilátorem. Napomáhá k mletí a poté svým prouděním také k odtahování pomleté strusky přes větrný třídič do filtru mlýna. Ve větrném třídiči jsou dle výkonu třídiče (příkon motoru v %) odloučeny částice větší jemnosti, než je požadováno. Tyto částice padají zpět do vertikálního mlýnu k pomletí, částice požadované jemnosti putují proudem vzduchu do mlýnského filtru, kde jsou odloučeny od horkého vzduchu (vzdušniny) a přes turnikety putují dopravními žlaby a korečkovým dopravníkem do sila mleté strusky. Horký vzduch zbavený mechanických částic (mleté strusky) je částečně vracen zpět do vertikálního mlýnu a částečně odveden komínem do ovzduší. Jaká část horkého vzduchu bude vrácena do vertikálního mlýnu a jaká část bude odvedena komínem - k tomu slouží

automaticky nastavované klapky na potrubí

horkého vzduchu.

Mokrá (nepomletá) struska je do cementárny dopravována ze sléváren železničními vagóny, poté uskladněna v hale cementových komponent, odkud je mostovým jeřábem plněna do zásobníku mokré strusky. Ze zásobníku je přes váhu pásovými dopravníky dopravována do mezi zásobníku mokré strusky, odtud opět přes váhu dávkována přes turniket do vertikálního mlýnu. Během dopravy mokré strusky jsou pomocí magnetického separátoru a rentgenového separátoru odlučovány nežádoucí kovové předměty, které by mohly poškodit strojní zařízení vertikálního mlýnu.

38

Reject okruh slouží k odloučení nepomletých částí mleté strusky, ze kterých jsou pomocí vibračního separátoru odlučovány velmi hrubé částice, popřípadě kousky kovů, které se nepodařilo separovat během dopravy mokré strusky do vertikálního mlýnu. A poté jsou přes turniket vraceny zpět do vertikálního mlýnu k domletí.

K tomu, jak velký bude přítlak mletého talíře a hlavních rolen (viz obr. 15) slouží podpůrný hydraulický systém, který je umístěn ve strojovně vertikálního mlýnu a je ovládám zcela automaticky řídícím systémem.

Obr. 15 Rolny Zdroj: Českomoravský cement a.s.

Vertikální mlýn je ovládám řídícím systémem od firmy ABB z centrálního velínu operátorem. Provoz vertikálního mlýnu je vzhledem k nutné přítomnosti horkého vzduchu z rotační pece slínku závislý na chodu rotační pece slínku. Jestliže není v chodu rotační pec slínku, nelze provozovat vertikální mlýn. Slínek je směs několika druhů nerostů (tmavý a korálový vápenec, břidlice, železité korekce a sádrovce). Z této směsi vzniká tzv. surovinová moučka, která se během procesu výpalu v systému výměníku tepla, který navazuje na rotační pec slínku a vlivem rozdílných teplot se přemění chemickými procesy ve slínek.

39

5.4.1.1 Výrobní riziko „Výrobní riziko může být způsobeno ohrožením výrobního procesu havárií, úrazem nebo stávkou (rizika provozní) nebo nedostatkem materiálu, surovin, energií,

pracovních

sil

potřebné

kvalifikace

(riziko

dodavatelské)“

(http://www.fce.vutbr.cz/veda/JUNIORSTAV2011/pdf/5/Stehno_Pavel_CL.pdf). Výrobní riziko můžeme také rozdělit na: Sociální riziko – zde se jedná o lidského činitele (náklady na mzdy, školení, jeho kvalifikace, efektivita práce …) Technické riziko – zde můžeme uvést opotřebení materiálu, stáří strojů, nevhodný materiál, poruchovost a dále náklady na opravu, modernizaci či údržbu výrobních zařízení.

5.5 Aplikace metody FMEA „Tato metoda byla vyvinuta v 60. letech minulého století v USA během vesmírného programu společnosti NASA, jako nástroj pro hledání závažných rizik. První civilní využití této metody byly společnosti Ford asi o 10 let později, z důvodu špatné kvality projektu Ford Pinto, na kterém tato metoda byla poprvé použita. Na začátku 80. let byla metoda FMEA zpracována do jednotné příručky a byla zahrnuta do normy QS9000. V průběhu posledních 20 letech se FMEA postupně vyvíjela a rozšiřovala, vznikly například metody VDA, DRBFM, FMECA aj., které navazují nebo mají základ v této metodě. FMEA (Failure Mode and Effects Analysis, analýza možného výskytu a vlivu vad) je analytická metoda, jejímž cílem je identifikovat místa možného vzniku vad ve výrobě. Tato metoda je často používaná při výrobě díky jejímu možnému převedení jako standardu pro ostatní výrobky. Tato metoda také odhaluje rizika již v rané fázi plánování, tj. úspora času a jeho investice do vývoje produktu a procesu. Díky této metodě je také důkladně zdokumentován výrobní postup daného výrobku. O výsledek kvalitní analýzy se musí zasloužit celý tým z různých úrovní organizace. Metoda je relativně jednoduchá, je k ní ale potřeba vysoká zkušenost a znalost zkoumaného produktu, nebo alespoň produktu jemu podobného. Nejen z tohoto důvodu je zapotřebí tým lidí napříč více oborů, protože pro každého člena týmu je důležitá jiná část postupu výrobku. Pokud je FMEA analyzována pouze jedním člověkem, není 40

zaručené, že byly vzaty v úvahu všechny možné druhy vady a jejich příčiny. Přesně vzato je FMEA souhrnem poznatků technika nebo týmu v průběhu vývoje celého procesu“ (http://cs.wikipedia.org/wiki/FMEA). „Metodu FMEA je možné použít na různé druhy systémů, nejčastěji se používá ve výrobě. Jedná se o preventivní metodu, která umožňuje včasně identifikovat možné poruchy, chyby či vady, které mohou ovlivnit funkce systému nebo výslednou kvalitu či bezpečnost. Tím také snižuje míru rizik. Metoda vyžaduje velkou zkušenost týmu s analyzovaným systémem - správná identifikace možných vad a jejich následků je založena z velké části na zkušenostech a navíc je doporučeno složení týmu z více lidí

tak,

aby

se

jejich

znalosti

a

zkušenosti

vzájemně

vykrývaly“

(https://managementmania.com/cs/failure-mode-and-effect-analysis). Formuláře FMEA mají různé formy, každý si je může přizpůsobit pro svoji potřebu, jako ukázku uvádím formulář vytvořený Českou společností pro jakost, 2001 viz tab. 1 a formulář dodaný a vytvořený firmou Českomoravský cement a.s. pro zpracování metody FMEA, viz tab. 2.

41

Tab. 1 Formulář FMEA návrhu Zdroj: www.jakost.cz

42

Tab. 2 Formulář pro metodu FMEA Zdroj: Českomoravský cement a.s.

FMEA

Datum

FMEA tým:

Předmět analýzy:

Sub Potenciální Důsledek Funkce závada závady

Příčina Frekvence závady výskytu

Prevence Detekce

Výsledky opatření Zjistitelnost

Funkce

Závažnost

Stávající kontroly

RPN

Doporučená opatření

Opatření S O D RPN provedeno

Analýza procesu FMEA probíhá v těchto fázích: a) Analýza a hodnocení současného stavu b) Návrh opatření c) Výsledky opatření Postup analýzy a hodnocení současného stavu: 1) Funkce = hlavní zařízení (např. mlýn strusky) 2) Sub funkce = komponenty (součásti hlavního zařízení, např. mlecí talíř mlýnu strusky) 3) Potenciální závada = posouzení možných vad, závad, které mohou v průběhu pracovního procesu nastat (např. opotřebení mlecího talíře) 4) Důsledek závady = zde posuzujeme dopady, kterou závada způsobila (např. snížení výkonu mlýnu strusky) 5) Závažnost = určujeme podle tabulky, viz tab. 3, která je převzata z Českomoravského cementu a.s.. Číselné hodnoty 1-5 vyjadřují tuto závažnost: 43

1 – bezvýznamná 2 – malá závažnost 3 – významná 4 – vážná 5 – katastrofální

Tab. 3 Závažnost Zdroj: Českomoravský cement a.s.

6) Příčina závady = např. mechanické opotřebení mlecího talíře 7) Frekvence výskytu = určujeme podle tabulky, viz tab. 4 , která je převzata z Českomoravského cementu a.s.. Číselné hodnoty – význam hodnot: 1 – Nepravděpodobný ( > 1 za rok) 2 – Vzácný ( < 1 za rok) 3 – Zřídka ( < 8 měsíců) 4 – Často ( < 4 měsíce) 5 – Velmi často ( < 1 měsíc)

44

Tab. 4 Frekvence výskytu Zdroj: Českomoravský cement a.s.

8) Stávají kontroly = analýza kontrolních postupů, které umožňují chybu, závadu či její příčinu odhalit, dělíme je na: a) prevenci – např. směnová kontrola, kontrola 1x za měsíc, čtvrtletní kontrola... b) detekci – zjišťování např. vizuálně, měřením,… 9) Zjistitelnost = určujeme podle tabulky, viz tab. 5, která je převzata z Českomoravského cementu a.s., kde je opět číselná stupnice hodnot 1-5. 1 – velmi snadná 2 – snadná 3 – normální 4 – obtížná 5 – nemožná Kdy hodnota stupně 1 znamená, že závadu zjistíme velmi snadno a u hodnoty 5 je zjistitelnost nemožná.

45

Tab. 5 Zjistitelnost Zdroj: Českomoravský cement a.s. Scale

Detection

1

Very easy

2

Easy

3

Normal

Five sense inspection

Difficult

Periodic checks with equipment shutdown Special competences necessary

4

5

Definition Condition Monitoring Measurble trend Continuous Periodic Condition Monitoring

Not detectable Impossible Detedtable but with no response time

10) RPN = můžeme nazvat také jako „rizikové číslo“. Jedná se o součin hodnot závažnosti, frekvence výskytu a zjistitelnosti (např. 4 x 2 x 4 = 32), priority hodnot rizika jsou uvedeny v tabulce, viz tab. 6.

Tab. 6 Priorita hodnot rizika Zdroj: Českomoravský cement a.s. Hodnoty RPN

Riziko

1-7

velmi nízké

8 - 26

nízké

27 - 63

střední

64 - 100

vysoké

101 - 125

velmi vysoké

46

Postup návrhu opatření: Doporučená opatření = pro všechny vady se stanovují opatření, které vedou ke snížení rizika (např. pravidelná kontrola, měsíční kontrola…) Postup výsledku opatření: Opatření provedeno = provedení kontrolního opatření nebo nápravy, např. kontrolní postup zaveden. S (závažnost) = určujeme podle tabulky, viz tab. 3, která je převzata z Českomoravského cementu a.s.. Číselné hodnoty 1-5 vyjadřují tuto závažnost: 1 – bezvýznamná 2 – malá závažnost 3 – významná 4 – vážná 5 – katastrofální O (frekvence výskytu) = určujeme podle tabulky, viz tab. 4, která je převzata z Českomoravského cementu a.s.. Číselná stupnice: 1 – Nepravděpodobný ( > 1 za rok) 2 – Vzácný ( < 1 za rok) 3 – Zřídka ( < 8 měsíců) 4 – Často ( < 4 měsíce) 5 – Velmi často ( < 1 měsíc) D (zjistitelnost) = určujeme podle tabulky, viz tab. 5, která je převzata z Českomoravského cementu a.s., kde je opět číselná stupnice hodnot 1-5. 1 – velmi snadná 2 – snadná 3 – normální 4 – obtížná 5 – nemožná

47

RPN = po realizaci opatření se opět hodnotí závažnost, frekvence výskytu a zjistitelnost

a vypočítává se rizikové číslo, které se porovná s kritickou

hodnotou první fáze hodnocení. Po provedení opatření se mohou hodnoty stupňů snížit, např. 3 x 2 x 4 = 24. 5.5.1 Přípravná fáze 5.5.1.1 Sestavení týmu Před prováděním vlastní analýzy FMEA procesu bylo nejdříve nutné vše prodiskutovat s ředitelem výroby, operátorem velínu. Jednalo se o seznámení s vertikálním mlýnem, jeho funkčností a s jeho součástmi. Nejvíce nápomocen při sestavování analýzy byl operátor velínu, který řídí výrobní proces. A jako první se setkává s případnými poruchami či vadami. „U týmu je nejdůležitější společně dosáhnout společného cíle. Kdo jakou roli právě hraje - co, kdy a jak dělá – je sekundární. To nejen umožňuje, ale hlavně významně podporuje vzájemné doplňování a společné rozvíjení schopností ve prospěch celého týmu i jeho jednotlivých členů. Lidé v týmu si mezi sebou zodpovídají navzájem. Týmy mají na rozdíl od skupin velký pocit identity a sounáležitosti“ (Doležel, Lacko, Máchal a kolektiv, 2009, s. 119). 5.5.1.2 Stanovení procesu analýzy Vertikální mlýn, který se bude metodou FMEA analyzovat slouží v současné době k mletí slévárenské strusky. Analyzovat budeme kromě vertikálního mlýnu i jeho příslušenství, jako je např. filtr mlýna strusky, mlýnský ventilátor, doprava mokré a mleté strusky, doprava horkého vzduchu, kde dochází k závadám. Vertikální mlýn je důležitou součástí v procesu výroby cementu. 5.5.1.3 Data a informace o vertikálním mlýnu Schéma vertikálního mlýnu je znázorněno na obrázku 16 a 17. Legenda k obr. 16: 1 – Mlýn strusky

5 – Doprava mleté strusky

2 – Filtr mlýna strusky

6 – Doprava horkého vzduchu

3 – Mlýnský ventilátor

7 – Reject okruh

4 – Doprava mokré strusky 48

Obr. 16 Schéma vertikálního mlýnu Zdroj: Českomoravský cement a.s.

49

Obr. 17 Schéma vertikálního mlýnu Zdroj: Českomoravský cement a.s. 50

5.5.2 Fáze aplikace metody FMEA Formulář FMEA, který byl dodán Českomoravským cementem a.s. byl sestaven dle informací pracovníků Českomoravského cementu a.s., kteří mají s posuzovaným objektem letité zkušenosti.

Informace o závadách se automaticky zaznamenávají

v řídícím systému a v softwarovém programu SAP. V případě poruchy je vyslán operátorem velínu kvalifikovaný pracovník, který závadu pokud je to možné opraví. V případě, že pracovník poruchu sám nezvládne opravit,

jsou povoláni další

kvalifikovaní pracovníci, kteří drží hotovost mimo závod (v odpoledních, nočních hodinách a ve dnech pracovního volna).

5.5.2.1 Analýza současného stavu Nyní budou popsány jednotlivé vady, poruchy, závady, které se nejčastěji objevují během výrobního procesu a na které je potřeba se zaměřit, doporučit nápravná opatření s cílem snížit výskyt těchto vad, závad či poruch, viz zpracovaný formulář metody FMEA tab. 7

51

Tab. 7 Zpracovaný formulář metody FMEA Zdroj: autorka + sestavený FMEA tým FMEA tým: Bc. Homolková, Homolka, Filipec


ucpání trysky

zamletí mlýna

2

odstávka vstřikování

5

směnová kontrola

vizuální

1

10

pravidelná kontrola

ucpání skluzu mlýna

výpadek mlýna

3

zalepený skluz do mlýna mokrou struskou

4

směnová kontrola

vizuální

2

24


Pancéřování skluzu mokré strusky

opotřebení pancířů

zvýšená prašnost

3

mechanické opotřebení

3

směnová kontrola

vizuální

3

27


Master rolny


snížení výkonu mlýnu

4


2

kontrola 1x za měsíc

měření

4

32

měsíční kontrola

Mlecí talíř

opotřebení mlecího talíře


4


2


měření

4

32


proděravění kužele


3


3


vizuální

2

18


opotřebení lopatek


3


3


vizuální

3

27


Ucpaný skluz do mlýna

Větrný třídič

Potenciální závada

Důsledek závady

Frekvence výskytu Prevence

52

Detekce

Opatření S O D provedeno

RPN

Výsledky opatření RPN

Stávající kontroly Příčina závady

Sub Funkce

Skrápěcí tryska

Mlýn strusky

Předmět analýzy: Vertikální mlýn / Mokrá /CZ

Zjistitelnost

Funkce

12.4.2013

Závažnost

FMEA

opotřebení hadic


3

dlouhodobý provoz

3


vizuální

3

27


Regenerace filtru

špatná regenerace


3

dlouhodobý provoz

3


vizuální

3

27


zanesení lopatek

snížení výkonu turniketu

3

zalepení lopatek struskou

4


vizuální

3

36


zaseklý turniket

odstavení mlýna

2

cizí těleso

3

řídicí systém

1

6

preventivní kontrola filtrů

Těsnění

opotřebované těsnění


2

dlouhodobý provoz

3

směnová kontrola

vizuální

1

6

směnová kontrola

Vyvážení ventilátoru

špatné vyvážení

zvýšené vibrace

4

upadené vyvažovací závaží nebo nálepek na lopatce

3

čtvrtletní kontrola

trvalé měření vibrací

1

12

čtvrtletní inspekce

zvýšené vibrace ventilátoru

zvýšené vibrace

3

dlouhodobý provoz

3

řídicí systém

2

18


zvýšená teplota ložisek

odstavení mlýna

3

dlouhodobý provoz

3

řídicí systém

2

18


Žlab mleté strusky

prodřené plátno

ucpaný žlab

2

dlouhodobý provoz

3


vizuální

3

18


Korečkový dopravník

utržený koreček

odstavení mlýna

3

dlouhodobý provoz

2


vizuální

3

18



Důsledek závady

Příčina závady


53

Detekce

snímač otáček turniketu

trvalé měření vibrací trvalé měření teploty


RPN

Výsledky opatření

Hadice

Ložiska ventilátoru

Doprava mleté strusky



Sub Funkce

Turniket filtrů

Mlýnský ventilátor

FMEA tým: Bc. Homolková, Homolka, Filipec

RPN

Filtr mlýna strusky


Zjistitelnost

Funkce

12.4.2013

Závažnost

FMEA

zalepení stěn zásobník

snížení kapacity zásobník

2

zalepení stěn mokrou struskou

4

směnová kontrola

vizuální

2

16


opotřebené válečky

odstavení dopravy mokré strusky

3

dlouhodobý provoz

4

směnová kontrola

vizuální

2

24


opotřebená stěrka pásu váhy


2

dlouhodobý provoz

4

směnová kontrola

vizuální

2

16


opotřebené válečky


3


4

směnová kontrola

vizuální

2

24


prořízlý pás


3

cizí těleso

4

směnová kontrola

vizuální

2

24


Ventilátor horkého vzduchu

zvýšené vibrace

odstavení ventilátoru horkého vzduchu

3

nevyváženost ventilátoru

3


měření

4

36


Pásový dopravník

prodřený pás

výpadek mlýna

3

dlouhodobý provoz

3

směnová kontrola

vizuální

2

18


Korečkový dopravník

utržený koreček

odstavení mlýna

3

dlouhodobý provoz

3

vizuální

2

18


Váha strusky

vytahaný pás

výpadek váhy

2

dlouhodobý provoz

3

vizuální

2

12


zaseklý turniket

výpadek mlýnu

3

cizí těleso

4

vizuální

2

24

náhodná kontrola při poruše

zanesení lopatek

výpadek turniketu

3

dlouhodobý provoz

3

vizuální

3

27


Váha mokré strusky

Turniket strusky


Důsledek závady


54

kontrola 1x za měsíc řídící systém detekce otáček řídící systém detekce otáček kontrola 1x za měsíc

Detekce


RPN

Výsledky opatření RPN

Reject okruh



Pásový dopravník strusky

Doprava horkého vzduchu

FMEA tým: Bc. Homolková, Homolka, Filipec

Příčina závady

Sub Funkce

Zásobník mokré strusky

Doprava mokré strusky


Zjistitelnost

Funkce

12.4.2013

Závažnost

FMEA

• Mlýn strusky Mezi pomocná zařízení mlýnu strusky, u kterých dochází k závadám patří: Skrápěcí tryska = zde dochází k ucpání trysky. Toto ucpání může způsob zamletí mlýna, což znamená, že se zaplní nedomletým materiálem. Závažnost poruchy je v tomto případě malá. K ucpání dochází z důvodu odstávky vstřikování během chodu mlýna. Tato závada se vyskytuje velmi často, tedy minimálně 1x měsíčně. Kontrola tohoto zařízení probíhá na každé směně (a to 3x denně) a vizuálně. Zjistitelnost závady je velmi snadná. Rizikové číslo (RPN) je 10 = nízké riziko. Doporučeným opatřením je důsledná a pravidelná kontrola. Ucpaný skluz do mlýna = zde dochází k ucpání skluzu mokrou struskou, tato závada vede k výpadku mlýna. Závažnost je na stupni 3 = významná. K ucpání dochází proto, že se zalepí skluz do mlýna mokrou struskou. Závada se vyskytuje často, tzn. alespoň 1x za čtvrt roku. Kontrola probíhá vizuálně na každé směně (3x denně – ráno, odpoledne a v noci), zjistitelnost je snadná. RPN je 24 = nízké riziko. Jako opatření se doporučuje pravidelná denní kontrola. Pancéřování skluzu mokré strusky = hlavní příčina závady je opotřebení pancířů, který slouží jako ochrana samotného skluzu. Tato závada způsobuje zvýšenou prašnost

a

závažnost

je

významná.

K opotřebení

dochází

z důvodu

mechanického opotřebení (vlivem vysoké abrazivosti strusky) a vyskytuje se zřídka, tedy 1x za 8 měsíců. Kontroluje se na každé směně a to vizuálně. Zjistitelnost závady je normální a RPN je celkem 27, což znamená střední riziko. Jako opatření je doporučena vzhledem k RPN pravidelná kontrola. Master rolny = rolny slouží k samotnému mletí materiálu přítlakem k mlecímu talíři. Rolny jsou dvě hlavní (Master) a dvě pomocné (Slave). Rolny se opotřebovávají mechanicky a čím více jsou opotřebené, tím klesá schopnost mlýna dosahovat požadovaného výkonu mletí (tun za hodinu). Tato závada patří mezi vážné a vyskytuje se vzácně (maximálně 1x za rok). Vzhledem k výskytu se kontroluje měsíčně formou měření. Měří se vnější průměr rolen a sleduje se opotřebení. Zjistitelnost závady je obtížná, RPN 32 = střední riziko. Kontrola se provádí každý měsíc.

55

Mlecí talíř = zde dochází k opotřebení mlecího talíře, které je způsobeno mechanickým opotřebením, tím dochází ke snížení výkonu mlýna. Závažnost této poruchy je vážná a vyskytuje se vzácně. Kontroluje se pravidelně jednou za měsíc formou měření. Zjistit závadu je obtížné, riziko je střední. Větrný třídič = první závadou je proděravění kužele, které vzniká mechanickým opotřebením, což má za důsledek zvýšenou prašnost. Tato závada má významnou závažnost a vyskytuje se zřídka. Kontroluje se vizuálně 1x za měsíc a zjistitelnost je snadná. Doporučuje se měsíční kontrola. Rizikové číslo 18 nízké riziko. Druhou závadou je mechanické opotřebení lopatek, lopatky slouží k separaci částic požadované jemnosti od částic hrubších. Závada snižuje výkon mlýnu. Patří mezi závažnost významnou, vyskytuje se zřídka a zjistitelnost je normální (běžná). Lopatky se kontrolují vizuálně a to každý měsíc minimálně jednou. RPN – střední riziko.

•

Filtr mlýna strusky Hadice = dlouhodobým

provozem dochází k mechanickému opotřebení

(prodření) hadic, které způsobují zvýšenou prašnost vzdušniny, která je odváděna komínem do ovzduší. Odhalit jde běžnou vizuální kontrolou, závažnost je významná a vyskytuje se zřídka. Kontrola se provádí 1x za měsíc. Riziko je střední. Regenerace filtrů = špatná regenerace filtrů zvyšuje prašnost. Příčinou této závady je dlouhodobý provoz, patří mezi závažnost významnou, vyskytující se zřídka a odhalit jde běžnou kontrolou. Tato kontrola se provádí měsíčně a patří mezi střední rizika. Turniket filtrů = turniket je zařízení, které mechanicky propouští pomletou strusku odseparovanou filtrem mlýna od vzdušniny a zároveň brání úniku vzdušniny do žlabu dopravy mleté strusky. Jako první závada je zanesení (zalepení) lopatek struskou, toto zalepení může zapříčinit snížení výkonu turniketu. Porucha se vyskytuje často, patří mezi významnou závažnost a zjistit jde během vizuální kontroly, která se provádí každý měsíc. RPN je 36, a to je 56

střední riziko. Další závadou způsobenou cizím tělesem je zaseknutí turniketu. Při této závadě dochází k odstavení mlýnu, kterou automaticky provede řídící systém. Kontroluje se snímačem otáček turniketu. Závažnost je malá, vyskytuje se zřídka a zjistitelnost je velmi snadná. Doporučuje se preventivní kontrola, i když riziko je velmi nízké.

•

Mlýnský ventilátor Těsnění = opotřebované těsnění způsobené dlouhodobým provozem má za následek zvýšenou prašnost. Patří mezi závažnost malou, vyskytuje se méně jak 1x za 8 měsíců a zjistit tuto závadu lze velmi snadno. Kontroluje se na každé směně, a to vizuálně. Závada patří mezi riziko velmi nízké, přesto se doporučuje kontrola 3x denně. Vyvážení ventilátoru = špatným vyvážením, které je způsobeno odpadeným závažím nebo nálepkem na lopatce, dochází ke zvýšeným vibracím. Zjistitelnost závady je velmi snadná, vyskytuje se zřídka, ale závažnost je vážná. Provádí se kontrola trvalým měřením vibrací z řídícího systému a preventivní kontrola se provádí každé čtvrtletí. RPN 12 znamená nízké riziko. Ložiska ventilátoru = dlouhodobým provozem dochází ke dvěma zásadním poruchám, první porucha se projevuje

zvýšením vibrací ventilátoru, čímž se

zvyšují vibrace mlýnského ventilátoru. Když jsou vibrace nad horním limitem, dojde k odstavení mlýnské linky. Tyto vibrace kontroluje a zaznamenává řídící systém a trvale tyto vibrace měří. Druhá závada spočívá ve zvýšené teplotě ložisek, vede k odstavení mlýnu. Kontrolu opět provádí řídící systém a trvale měří teplotu ložisek. Poruchy lze zařadit do závažnosti významné, které snadno zjistíme a vyskytují se zřídka. Rizika obou poruch jsou nízká. Kontrola se provádí formou čtvrtletní inspekce.

•

Doprava mleté strusky Žlab mleté strusky = prodřené plátno z důvodu dlouhodobého provozu ucpává žlab. Tato závada patří mezi malou závažnost, vyskytující se zřídka a jde 57

normálně zjistit. Kontrola se provádí vizuálně při čtvrtletní kontrole (inspekci). RPN je nízké. Korečkový dopravník = slouží k přepravě mleté strusky vertikálním směrem. Dlouhodobý provoz může vést k utržení korečku, následkem čehož je odstaven korečkový dopravník a následně celá mlýnská linka. Tato významná závažnost se vyskytuje vzácně a lze ji zjistit při běžné kontrole zrakem. Kontrola korečkového dopravníku se provádí každý měsíc. Riziko je u závady nízké.

•

Doprava mokré strusky Zásobník mokré strusky = zalepení stěn zásobníku mokrou struskou vede ke snížení jeho kapacity. Patří mezi malou závažnost, která se objevuje často a jde zjistit poměrně snadno. Kontroluje se vizuálně na každé směně. RPN je 16, tzn. nízké riziko. Váha mokré strusky = váha odvažuje potřebné množství mokré strusky, která je dopravováno do zásobníku před mlýnem. Zde opět dochází ke dvěma klíčovým závadám, které se opotřebovávají dlouhodobým provozem. Obě závady vedou k odstavení dopravy mokré strusky. Opotřebené válečky mají závažnost významnou, vyskytují se často a jsou snadno odhalitelné. Kontrolují se preventivně 3x denně, vizuálně. Doporučujeme pravidelnou kontrolu válečků, riziko je nízké. Opotřebená stěrka pásu váhy je malé závažnosti, také se vyskytuje často se snadnou zjistitelností. Kontrola opět směnová. Vizuální a pravidelná. RPN 16 = nízké riziko. Pásový dopravník strusky = odstavení dopravy mokré strusky způsobují mechanicky opotřebené válečky. Cizí tělesa, která proříznou pás, také zapříčiní odstavení dopravy. Závady mají významnou závažnost, často se vyskytují a jsou snadno zjistitelné při vizuální směnové kontrole. Riziko u obou závad je nízké. Vzhledem častému výskytu je nutná pravidelná kontrola.

58

• Doprava horkého vzduchu Ventilátor horkého vzduchu = odtahuje horký vzduch z pecní linky do vertikálního mlýnu. Zvýšené vibrace při nevyváženosti ventilátoru vedou k jeho odstavení. Závada se vyskytuje zřídka, její závažnost je významná a zjistitelnost je obtížná (nesnadná), a proto je riziko střední. Kontrola probíhá vzhledem k výskytu čtvrtletně a formou měření.

•

Reject okruh Pásový dopravník = výpadek mlýna způsobí prodřený pás, který zapříčinil dlouhodobý provoz pásu. Kontrola pásu probíhá pravidelně na každé směně a to vizuálně. Závažnost významná, vyskytuje se zřídka a zjistit jde snadno. RPN = 18 (nízké riziko). Korečkový dopravník = utržený koreček, který se opotřeboval či utrhl díky dlouhodobému provozu, odstaví mlýn. Je významné závažnosti, frekvence výskytu není častá, vyskytuje se zřídka a jde snadno odhalit. Vizuální kontrola se provádí 1x za měsíc. Riziko je opět nízké. Váha strusky = výpadek váhy způsobí vytahaný pás, který se opotřebil dlouhodobým provozem. Kontrolovat váhu může řídící systém pomocí detekce otáček a nebo pracovník vizuálně. Závažnost je malá, vyskytuje se zřídka a je snadné zjistitelnosti. Provádí se pravidelná kontrola. RPN je nízké. Turniket strusky = cizí těleso způsobí zaseknutí turniketu a to pak následně vede k výpadku mlýna. Kontrola je buď vizuální, nebo ji provádí řídící systém detekce otáček. Významná závažnost, častý výskyt závady, která jde snadno zjistit. Riziko je nízké a kontrola této závady se provádí náhodně, a to při vzniklé poruše. Další závadou na turniketu strusky je zanesení lopatek dlouhodobým

provozem,

která

vede

k výpadku

turniketu.

Normální

zjistitelnosti, vyskytující se zřídka a významné závažnosti patří mezi střední riziko. Vizuálně se kontroluje 1x měsíčně.

59

6

DISKUZE Jako

nápravná

opatření

navrhuji

důslednou,

pravidelnou

kontrolu

v navrhovaných intervalech, důkladnou strojní údržbu zařízení a proškolování všech pracovníků, kteří se podílejí jak na údržbě, tak na samotných opravách. I takovou prevencí se může riziko podstatně snížit. Každou závadu či poruchu je nutno zaznamenávat (ve většině případech se poruchy samy automaticky zaznamenávají pomocí řídícího systému). Když je porucha zjištěna při kontrole pracovníkem, neprodleně tuto závadu hlásí pomocí vysílačky operátorovi velínu, který vyhodnotí riziko (v případě nejasností se obrátí na směnového mistra) a vydá pokyn k provedení nápravy. Existují závady, které lze opravit či odstranit přímo z operačního střediska operátorem. Pokud se musí závada nutně opravit na místě a je to neodkladné (opravu zvládne sám vyškolený pracovník), musí operátor nejdříve zastavit příslušnou část mlýnu nebo celý mlýn. V případě častého nebo opakujícího se výskytu závady zvýšíme kontrolu. Pracovníci kontrolující vizuálně

by měli také dbát na svoji bezpečnost a dodržovat pravidla bezpečnosti

a ochrany zdraví při práci. V případě složitějších oprav povolat specializovanou firmu, která má s opravami zkušenosti a také mít připraveny potřebné nástroje, pomůcky.

60

7

ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo využití metod řízení rizik ve výrobním podniku,

použita byla metoda FMEA. Pomocí této metody byly odhaleny závady či poruchy, které se během výrobního procesu vyskytují nebo mohou vyskytnout. A na žádost firmy byla zpracována analýza „vertikálního mlýnu na mletí slévárenské strusky“. Závady byly prokonzultovány s pracovníky výrobního podniku Českomoravský cement a.s.. Pomocí interních záznamů poruch a závad byla sestavena analýzu FMEA procesu. V první části bylo pomocí odborné literatury a internetových zdrojů popsáno riziko, nebezpečí a management rizika. Riziko bylo podrobně rozčleněno na druhy rizika, řízení, analýzu rizika, posouzení a ošetření rizik. V druhé části je představena firma Heidelbergcement Group, její historie, činnosti a samotný objekt analýzy – vertikální mlýn, který se nachází v závodě Mokrá u Brna. U vertikálního mlýnu jsme rozdělili a stručně popsali jednotlivé části, na kterých se provedla analýza poruch. Aplikovala se zde metoda FMEA, kterou již dříve firma použila na „surovinový mlýn“. Firma také dodala svoji vypracovanou tabulku závažnosti, frekvence výskytu, zjistitelnosti a RPN (číslo priority rizika), které používají v rámci celé společnosti Heidelbergcement Group. Předmětem realizované metody FMEA bylo vytvoření tabulky rizik a jeho hodnocení. Tento vypracovaný formulář bude sloužit firmě jako podklad pro bezpečnost výroby a provozu. Výsledky opatření budou zaměstnanci podniku doplňovány individuálně podle výskytu poruchy. Sami si pak určí stupnici hodnot u závažnosti (S), frekvenci výskytu (O) , zjistitelnosti (D) a RPN. Výsledky RPN mohou následně porovnat s výsledky RPN vypočítaného při analýze a hodnocení současného stavu. Z výsledků analýzy FMEA vyplynulo, že závady nejsou hodnoceny jako závažné, katastrofální, což je pro firmu pozitivní. Často se vyskytují závady, které lze snadno zjistit a opravit. Priorita rizika byla nejčastěji nízká. Jako nápravná opatření byla navržena důsledná, pravidelná kontrola, strojní údržba zařízení a proškolování pracovníků.

61

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Použitá literatura 1.

DOLEŽAL, J., MÁCHAL, P., LACKO, B. Projektový management podle IPMA.

1. vyd. Praha : Grada publishing, a.s., 2009. 512 s. ISBN 978-80-247-2848-3. 2.

FOTR, J., Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko. 1. vyd. Praha :

MANAGEMENT PRESS, Profit, a.s., 1992. 105 s. ISBN 80-85603-06-3. 3.

MAREK, J., PRAŽÁK, M.

Management rizik v konstrukci výrobních strojů.

Speciální vyd. Praha : MM Průmyslové spektrum, září 2009. s. 16-24. ISSN 1212-2572 4.

MERNA, T., AL-THANI, F. F. Risk management : řízení rizika ve firmě. 1. vyd.

Brno : Computer Press, 2007. 194 s. ISBN 978-80-251-1547-3. 5.

SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik : ve firmách a jiných organizacích. 3. vyd.

Praha : Grada, 2010. 354 s. ISBN 978-80-247-3051-6.

Použité internetové zdroje

1.

www.cs.wikipedia.org.

[online].

[cit.

2013-03-28].

Dostupný

z WWW:

. 2.

www.cs.wikipedia.org.

[online].

[cit.

2013-03-28].

Dostupný

z WWW:

. 3.

www.fce.vutbr.cz.

[online].

[cit.

2013-05-03].

Dostupný

z WWW:

. 4.

www.heidelbergcement.com. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:

< http://www.heidelbergcement.com/cz/cs/country/o_skupine/cmc/historie/index.htm>. 5.

www.heidelbergcement.com.

[online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:

. 6.


. 7.


. 8.


. 62

9.


. 10.


. 11.


. 12.

www.jakost.cz.

[online].

[cit.

2013-05-08].

Dostupný z WWW:

. 13.

www.managementmania.com. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupný z WWW:

. 14.

www.mfcr.cz.

[online].

[cit.

2013-04-12].

Dostupný

z WWW:

. 15.

www.riscon.

[online].

[cit.

2013-04-12].

.

63

Dostupný

z WWW:

9

SEZNAM POUŽÍTÝCH ZKRATEK

Zkratka

Český název

Anglický název

FMEA

Analýza způsobů a důsledků poruch

Failure Mode and Effects Analysis

RPN

Číslo priority rizika

Risk Priority Number

OHSAS

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Occupational Health & Safety Advisory Services

SAP

Systém - aplikace - produkty

Systems - Applications Products

64

10 PŘEHLED TABULEK A OBRÁZKŮ OBRÁZKY: Obr. 1 – Prvky rizika Obr. 2 – Jednoduchá matice rizika Obr. 3 – Tabulka pro hodnocení odhadnutého rizika Obr. 4 – Systém managementu rizik Obr. 5 – Logo Heidelbergcement Obr. 6 – Pohled na cementárnu v Mokré Obr. 7 – Pohled na cementárnu v Radotíně Obr. 8 – Pohled na cementárnu Králův Dvůr Obr. 9 – Logo Českomoravského cementu Obr. 10 – Portlandský balený cement CEM I 42,5 R Obr. 11 – Portlandský bílý balený cement CEM I 42,5 R Obr. 12 – Logo Českomoravského betonu Obr. 13 – Logo Českomoravského štěrku Obr. 14 – Vertikální mlýn Obr. 15 – Rolny Obr. 16 – Schéma vertikálního mlýnu Obr. 17 – Schéma vertikálního mlýnu TABULKY: Tab. 1 – Formulář FMEA návrhu Tab. 2 – Formulář pro metodu FMEA Tab. 3 – Závažnost Tab. 4 – Frekvence výskytu Tab. 5 – Zjistitelnost Tab. 6 – Priorita hodnot rizika Tab. 7 – Zpracovaný formulář metody FMEA

65

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Popis vertikálního mlýnu Příloha č. 2: Tabulka metody FMEA Příloha č. 3: Závažnost Příloha č. 4: Frekvence výskytu Příloha č. 5: Zjistitelnost Příloha č. 6: RPN

66

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Využití metod řízení rizik ve výrobním podniku Diplomová práce

Recommend Documents