MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Hodnocení vybraného projektu opětovného využití brownfields na území města Brna

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních vztahů

Hodnocení vybraného projektu opětovného využití brownfields na území města Brna Bakalářská práce

Vypracovala: Jitka Nohelová Vedoucí práce: Ing. Helena Lorencová, Ph.D. Brno 2013

Jméno a příjmení autora:

Jitka Nohelová

Název bakalářské práce:

Hodnocení vybraného projektu opětovného využití brownfields na území města Brna

Název práce v angličtině:

Evaluation of selected project reuse of brownfields in the city of Brno

Katedra:

Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů (FRRMS)

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Helena Lorencová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2013

Abstrakt Bakalářská práce pojednává o vybraném projektu revitalizace brownfields v Brně, konkrétně se jedná o areál Galerie Vaňkovky a Wannieck Gallery. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je úvodem do problematiky. Druhá kapitola obsahuje cíle práce. Třetí kapitola pojednává o metodice, pomocí které byla práce zpracována. Čtvrtá představuje rešerši domácí i světové literatury, stručně představuje vybrané již revitalizované brownfields ve světě i v ČR. V páté kapitole jsou podrobnější informace o zkoumané lokalitě Wannieck Gallery a Galerie Vaňkovka, dotazníkové šetření, jeho vyhodnocení (na základě odpovědí od 170 respondentů) a návrhy na optimalizaci. Klíčová slova: Brownfields, revitalizace, regenerace, Brno, Wannieck Gallery, nákupní centrum Galerie Vaňkovka

Abstract Content of the bachelor thesis deals with choosen revitalization project of brownfields in Brno, particularly about Galerie Vankovka and Wannieck Gallery. The work is devided into six chapters. The first chapter is introduction to the issue. The second chapter contains the aim of the work. The third chapter contains the methodics thanks to which was the work processed. The fourth chapter represents research of domestic and worldwide literature, concisely presents choosen already revitalized brownfields in world and in Czech republic. In the fifth chapter there are detailed information about researched locality of Wannieck Gallery and Galerie Vankovka, survey, it´s evaluation (based on responds from 170 respondents) and suggestion for optimization. Klíčová slova: Brownfields, revitalization, regeneration, Brno, Wannieck Gallery, shopping center Galery Vaňkovka

Prohlášení Prohlašuji tímto, že jsem bakalářskou práci řešila samostatně pod odborným vedením Ing. Heleny Lorencové, Ph.D. a uvedla jsem veškerou použitou literaturu a zdroje.

V Brně 12. prosince 2012 ……………………….. podpis

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé práce Ing. Heleně Lorencové, Ph.D. především za její ochotu, vstřícnost, nemalou pomoc, podnětné připomínky, důležité rady a výborné metodické vedení při zpracovávání této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala Ing. Mgr. Alexandře Murdzové z managementu nákupního centra Galerie Vaňkovka za ochotu, vynaložený čas a poskytnuté informace. Poděkování patří i paní Haně Jánošíkové z Magistrátu města Brna za mapu rozvojových lokalit.

Obsah 1.

Úvod ............................................................................................................................. 9

2.

Cíle práce ..................................................................................................................10

3.

Metodika ...................................................................................................................11

4.

Literární rešerše .......................................................................................................12 4.1.

Vymezení pojmů .................................................................................................12

4.2.

Historie vzniku brownfields................................................................................15

4.3.

Brownfields v legislativě ČR ..............................................................................16

4.3.1.

Národní strategie regenerace brownfields ...................................................16

4.3.2.

Strategie předcházení vzniku brownfields ...................................................18

4.4.

Vznik brownfields............................................................................................... 19

4.4.1.

Rozdělení brownfields .................................................................................19

4.4.1.1. Členění brownfields z hlediska původu.....................................................19 4.4.1.2. Členění z hlediska ekonomické atraktivity ................................................20 4.4.1.3. Členění brownfields z hlediska rozvojového potenciálu ........................... 21 4.4.1.4. Rozdělení brownfields podle umístění ......................................................21 4.5.

Revitalizace brownfields.....................................................................................21

4.5.1.

Přístupy k regeneraci ve světě .....................................................................21

4.5.2.

Přístup k regeneraci brownfields v České republice ...................................24

4.5.3.

Předpoklady úspěšnosti regenerace brownfields .........................................26

4.5.3.1. Stanovení konkrétních cílů ........................................................................28 4.5.3.2. Příklad postupu pří regeneraci brownfields podle Nového (2004)............28 4.5.3.3. SWOT analýza ........................................................................................... 29 4.5.3.4. Možnosti financování ................................................................................30 -7-

4.6.

Opětovné využití brownfields .............................................................................32

4.7.

Příklady úspěšně revitalizovaných brownfields ve světě ...................................33

4.7.1.

Barcelona – Poblenou, Španělsko ............................................................... 33

4.7.2.

Vídeňské Plynojemy, Rakousko ..................................................................34

4.7.3.

New York, USA .......................................................................................... 34

4.7.4.

Biberach and der Riβ, Německo ..................................................................35

4.8.

Příklady úspěšně revitalizovaných brownfields v ČR ........................................35

4.8.1.

Corso Karlín, Praha .....................................................................................36

4.8.2.

Palladium – Praha ........................................................................................36

4.8.3.

Nová Karolína – Ostrava .............................................................................37

4.8.4.

Příklady revitalizovaných brownfields v Brně ............................................37

4.8.4.1. Plánované nebo právě probíhající revitalizace brownfields v Brně ..........38 5.

Analýza současného stavu .......................................................................................40 5.1.

Wannieck Gallery a Galerie Vaňkovka .............................................................. 40

5.1.1.

Historie ........................................................................................................40

5.1.2.

Lokalizace....................................................................................................42

5.1.3.

Současná podoba .........................................................................................42

5.1.4.

Pořádané akce .............................................................................................. 43

5.2.

Výlsedky dotazníkového šetření .........................................................................44

5.3.

Vyhodnocení dotazníkového šetření ...................................................................56

5.4.

Návrhy na optimalizaci současného stavu .......................................................... 57

6.

Závěr a diskuze .........................................................................................................60

7.

Seznam použitých zdrojů ........................................................................................62

8.

Přílohy .......................................................................................................................65

-8-

1.

Úvod

Staré a chátrající pozemky či budovy, které v současné době nemají žádné využití se právě díky svému nepěknému vzhledu dostávají do povědomí mnoha lidí. Málo kdo však ví, že díky vhodně zvolené regeneraci se z nich mohou stát výhodné investice, které mohou přispět k rozvoji příslušného regionu. U nás se problém se vznikem brownfields začal citelně projevovat v období po průmyslové revoluci, na rozdíl od vyspělejších západních zemí, kde se tento problém vyskytoval už dříve, a i proto můžeme dnes využít jejich zkušeností a informací, které nám mohou pomoci efektivně řešit tento problém. Během posledních 20ti let došlo k poznání, že celá řada průmyslových budov představuje velice hodnotné kulturní dědictví. Jak ve světě, tak i u nás bylo u některých revitalizovaných projektů doloženo, že se jedná o objekt památkově chráněný. Jeden z památkově chráněných projektů je právě hlavní náplní mé práce. Wannieck Gallery a Galerie Vaňkovka představují inovační centrum v oblasti médií, designu a umění. Zde se snoubí komerční i kulturní aktivity ve zdařile revitalizovaném brownfields v centru města. Předkládaná bakalářská práce se zabývá právě problematikou brownfields a jejich opětovným využitím, především v Brně. Pro detailnější zkoumání byla zvolena Wannieck Gallery a jí přilehlé nákupní centrum Galerie Vaňkovka. Tuto lokalitu jsem si zvolila hlavně proto, že se jedná o pilotní a nejznámější projekt regenerace brownfields v Brně. Zajímavá je i skutečnost, že se oficiálně jedná o jeden projekt, ale regenerace proběhla dvěma odlišnými způsoby – jedna část areálu (současná Wannieck Gallery) byla přestavěna pro nekomerční, kulturní účely, zatímco u druhé části (Galerie Vaňkovka) se jedná o ryze komerční záležitost. V tomto kontextu mě zajímala historie celého objektu a především názory veřejnosti na proběhlou regeneraci, které byly zjišťovány v praktické části práce.

-9-

2.

Cíle práce

Cílem práce je analyzovat současný stav využití již regenerovaných brownfields, Wannieck Gallery a nákupního centra Galerie Vaňkovka ve středu města Brna. První část práce tvoří literární rešerše zachycující základní pojmy související s brownfields, jejich historii, dělení a vazbu na legislativu. Práce dále popisuje problematiku brownfields v České republice i v zahraničí na několika názorných příkladech. Výběr těchto lokalit proběhl především na základě podobnosti se zkoumaným objektem nákupní galerie a Wannieck Gallery. Další praktická část práce přináší poznatky z dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak je Wannieck Gallery a nákupní galerie Vaňkovka známá mezi občany a jakým způsobem je vnímána jejich regenerace. Jsou zde popsány návrhy a připomínky respondentů, které byly využity k vyhotovení návrhů pro zvýšení návštěvnosti a spokojenosti zákazníků revitalizované lokality.

-10-

3.

Metodika

V přípravné fázi bylo nutné nastudovat vybrané zahraniční í domácí zdroje literatury a zpracovat tak literární rešerši. Užití zahraničních zdrojů je v této problematice velmi přínosné, protože ve srovnání s některými jinými státy (například: USA, Velká Británie) je problém brownfields v České republice řešen poměrně krátkou dobu. Teoretická část zahrnuje jak knižní tak i internetové zdroje, jejichž citace jsou uvedeny v seznamu literatury. Pro vypracování praktické části byl vyhotoven dotazník a následně uskutečněno dotazníkové šetření, které proběhlo na základě předchozí domluvy s managementem nákupního centra. Výsledky tohoto dotazníku budou předány managementu Galerie Vaňkovky pro možnost jejich dalšího využití. Dotazníkového šetření se účastnilo celkem 170 respondentů. Šetření probíhalo v roce 2011 (85 respondentů) i v roce 2012 (85 respondentů). Více dotazovaných bylo však žen a to z důvodu toho, že jsou povětšinou častějšími návštěvníky nákupních galerií anebo iniciátory kulturních aktivit než muži, a také z důvodu, že byly ochotnější odpovídat na otázky z dotazníku. Pro zajištění pravdivosti a relevantnosti zjišťovaných informací jsem dotazníkové šetření provedla sama, metodou přímého dotazování. Z výsledků tohoto průzkumu jsou v závěru práce vypracovány návrhy na optimalizaci situace revitalizovaného objektu. Praktická část dále obsahuje i podrobné informace o lokalizaci (se zakreslením konkrétní lokality do mapy), historii celého objektu, vývoji lokality až do dnešní podoby a v neposlední řadě i stručné informace o pořádaných či nejúspěšnějších akcích, z čehož řada informací byla obstarána pomocí emailové komunikace s pověřenou osobou centra (Ing. Mgr. Alexandrou Murdzovou).

-11-

4.

Literární rešerše

4.1. Vymezení pojmů Brownfields Termín pocházející z anglického jazyka znamená doslovně „hnědá pole“. Více používané jsou ale termíny jako například „determinující zóny“ nebo tzv. narušené pozemky. Názory na přesnou definici pojmu „brownfields“ se značně liší. V USA například autor Davis (2002) uvádí, že podle agentury ochrany životního prostředí jsou brownfields opuštěné, nebo málo využívané komerční či průmyslové objekty, ve kterých je zvýšené množství kontaminace. Třeba v Anglii považují brownfields jako objekty vzniklé na místech, kde byla dříve průmyslová činnost a ve většině případů jsou tyto objekty i kontaminovány (Krikwood, 2001). V Německu chápou brownfields, jako nepoužívané, či nefunkční plochy, které majitelé, investoři a uživatelé natrvalo nebo dočasně opustili (Wenger, 2009). Estermann (2009) popisuje brownfields jako plochy, které nelze kvůli své poloze, stavu, nebo původnímu účelu použití nadále ekonomicky provozovat,

protože

náklady na

uzavření

nebo

demolici

jsou

v porovnání

s alternativním ekonomickým využitím příliš vysoké. V České republice je taktéž brownfields chápáno několika způsoby, například Národní strategie regenerace brownfields (2008) uvádí, že se jedná o objekt (pozemek, areál, nemovitost), který je nedostatečně využívaný, zanedbaný a může být i kontaminovaný. Vzniklý jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfields nelze efektivně znovu využívat, aniž by proběhla jeho regenerace. Kadeřábková a Piecha (2009) uvádí, že se jedná o komplexy, které ztrácejí či již ztratily své původní využití. Obvykle se nacházejí v blízkosti sídelních útvarů, dosahují větší rozlohy a představují určitou ekologickou zátěž. Agentura Czechinvest (2010) chápe brownfields jako nemovitost, která v současné době není dostatečně efektivně využívána, je zanedbána. Dále Jackson a kol. (2005) chápe brownfields jako pozemky a budovy v urbanizovaném prostředí, které již ztratily svoje -12-

využití nebo jsou opuštěné či nedostatečně využité. Mohou to být průmyslové areály, armádní prostory nebo drážní oblasti a mnohé další. Brownfields jsou často chápány jako nežádoucí prvky, ale měli bychom k nim přistupovat tak, že jsou nedílnou součástí všeho, co nás obklopuje a jejich výskyt je naprosto přirozeným jevem.

Blackfields V překladu lze hovořit o takzvaných černých polích, které se vyznačují velmi nízkou kvalitou areálu nebo objektu, jehož revitalizace je velmi nákladná. Autoři Kadeřábková, Piecha (2009) se domnívají, že se jedná o lokality v havarijním stavu ohrožující lidské zdraví a životní prostředí. Jestliže není možné přivést k zodpovědnosti toho, kdo způsobil škody, platí obvykle jejich odstranění cestou veřejných prostředků daňový poplatník. Jak uvádí Ústav pro ekopolitiku (2007) jsou blackfields lokality vyznačující se extrémně vysokými hodnotami kontaminace půdy, podzemních i povrchových vod a dalších složek životního prostředí, které jsou zásadní překážkou pro jejich znovuvyužití. Zdrojem znečišťujících látek, mnohdy i toxických, byla těžba a zpracování nerostných surovin, průmyslová výroba, skladování a skládkování nebezpečných odpadů, doprava a aktivity související s vojenským využitím ploch. Náklady na sanace těchto starých ekologických zátěží jsou velmi vysoké, avšak další odkládání jejich realizace a řešení všech souvisejících problémů celkové výdaje pouze znásobí.

Greyfields Pojem vznikl ve Spojených státech a Kanadě, v doslovném překladu můžeme hovořit o takzvaných šedých polích.

Jedná se o ekonomicky zastaralé, nebo

nevyužívané areály, kde je nutná jistá míra podpory - například finanční.

-13-

Jak uvádí Kadeřábková, Piecha (2009) častý poměr investic veřejného a soukromého sektoru je 1:5, to znamená, že pokud veřejný sektor investuje jednu korunu svých prostředků, soukromý sektor by měl přispět pěti a více korunami.

Whitefields Podle autorů Kadeřábková, Piecha (2009) se jedná o areál, který se nachází ve velmi dobré lokalitě, s dobrou infrastrukturou a velkým potenciálem pro budoucí využití. Zde na rozdíl například od greyfields je pravděpodobné, že vstupní náklady na regeneraci nebudou velké a poptávka bude dostatečná. Lze říci, že region a trh nemovitostí se o tyto lokality postarají sami. Zhodnotit whitefields lze několika faktory. Můžeme určit například urbanistický, ekonomický, sociální, historický a estetický potenciál místa a na základě vstupů zhodnotit perspektivu doposud nevyužívaného areálu. Jedno mají, ale tato území společná – jejich přestavba či rekonstrukce, je natolik finančně nákladná a skýtá nemalá rizika (kontaminovanost, zvýšení finančních nákladů a mnohé další), že často investoři staví svá sídla na tzv. greenfields (zelené louky), než aby tyto lokality využili. (Kadeřábková, Piecha, 2009)

Greenfields Můžeme o nich hovořit jako o opaku brownfields. Doslovný překlad znamená zelená pole, častěji se však používá označení zelené louky. Termín, popisující plochy, které ještě nebyly použity k výstavbě, většinou se jedná o pole a louky. V současné době je velká poptávka po levných pozemcích, ve většině případů na okrajích větších měst, kde tak dochází k rozvoji obchodu, služeb a k expanzi městských aglomerací. Přesto je však nutné hovořit o jisté vazbě mezi pojmy greenfields a brownfields. Pokud totiž bude ubývat greenfields, lze předpokládat, že bude narůstat počet brownfields v dané lokalitě. (Dávid, 2008).

-14-

4.2. Historie vzniku brownfields Nejvíce se problém se vznikem brownfields začal projevovat v období přechodu z průmyslové činnosti na tržní ekonomiku, tedy po deindustrializaci hospodářství. Jak uvádí Ústav územního rozvoje (2001-2010) tendence pozvolné deindustrializace se v průmyslu projevily a projevují omezováním výrob, založených na masové produkci energeticky a materiálově náročné a přechodem na nové technologie vycházející z nejnovějších poznatků přírodních věd a informačních technologií. Ve vyspělejších zemích světa se restrukturalizace projevovala v 70. a 80. letech minulého století a jednalo se o pozvolnější a dlouhodobější proces. Avšak ani díky postupnému úpadku průmyslu nebyl trh ani společnost schopna rozpoznat nebezpečí, které opuštěné objekty, areály či nemovitosti skýtají. Dnes takovým oblastem říkáme takzvané determinující zóny. (Ústav územního rozvoje, 2001-2010) Dalšími mezníky, které přispěly ke značnému úpadku velkých průmyslových podniků, především ve Spojených státech Amerických, což se ale dotklo celého světa, patří Velká hospodářská krize v roce 1929 a Ekonomická krize v roce 2008. Na území dnešní České republiky byl průběh odlišný. Jak uvádí Nový (2004) byla Česká republika změnou - ekonomického modelu v roce 1990 vystavena náhlému šoku. V dobách socialismu nebyly podporovány náhlé změny, proto se trh nemohl vypořádat s deindustrializací hospodářství přirozeně, tak jako tomu bylo v západních zemích. Spíše naopak, socialistická ekonomika neomezovala rozšiřování, či nárůst výrobních ploch a další zábory půdy. Mnoho menších obcí zaniklo, nebo došlo k velkému odlivu obyvatel do měst, která se tak díky tomu rozrůstala za svoje přirozené hranice. Venkovské obce často ve snaze přiblížit se městu měnily svoje dosavadní uspořádání a socioekonomickou strukturu. Po roce 1990 došlo k uvolnění trhu a následnému vývoji, který přinesl nekontrolovatelný rozvoj suburbanizace (rozvoj zástavby do území), krach některých průmyslových podniků a ve venkovském prostředí zemědělských družstev, drážních objektů, kasáren a vojenských objektů. (Nový, 2004) Dále Nový (2004) tvrdí že, přibližně od roku 1998 jsme schopni si problémy determinujících zón uvědomit, pojmenovat a hledat co nejefektivnější řešení.

-15-

4.3. Brownfields v legislativě ČR Revitalizace brownfields je zakotvena především v Zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (ve Vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a ve Vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.) „Stavební zákon“ (183/2006 Sb.) stanovuje cíle a úkoly územního plánování v souladu s trvale udržitelným rozvojem území. Určuje podmínky pro výstavbu, zastavěné a zastavitelné území, územně plánovací dokumentaci atp. Působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona vykonávají orgány obcí a krajů, ministerstvo a na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007). Územní plánování vytváří předpoklady pro výstavbu, udržitelný rozvoj, zajišťuje účelné využití prostoru v souladu s veřejnými i soukromými zájmy na rozvoj území, koordinuje výstavbu v území a chrání přírodní, kulturní, urbanistické, architektonické a archeologické dědictví. Územní plán také vymezuje plochy ke změně stávající zástavby,

k obnově

nebo

opětovnému

využití

znehodnoceného

území.

(Zákon č. 183/2006 Sb.) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umísťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou, dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, která zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreacea cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007)

4.3.1. Národní strategie regenerace brownfields Ministerstvo průmyslu a obchodu nechalo v roce 2008 zpracovat prostřednictvím agentury Czechinvest - Národní strategii regenerace brownfields. Autoři Kadeřábková a Piecha (2009) uvádí, že hlavní náplní tohoto dokumentu je celkové ozdravení území, -16-

rozšíření nabídky pro podnikatele, zlepšení životního prostředí ve všech jeho složkách a dosažení efektivního využití dříve zanedbaného území s ohledem na jeho tvorbu kvalitní

struktury

osídlení

i

krajiny,

při

respektování

kulturněhistorických,

ekonomických, ekologických i sociálních hledisek. Tato strategie navazuje na „Vyhledávací studii pro lokalizaci brownfields“, kterou v letech 2005-2007 prováděla taktéž agentura CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými kraji. Jak uvádí Czechinvest (2004-2012) výsledkem „Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields“ je „Národní databáze brownfields“, jejíž hlavním cílem je nabídka lokalit brownfields pro investory a tím zlepšení stavu ekonomických, sociálních a územních podmínek na území České republiky. Z veřejného sektoru mají na regeneraci brownfields vliv i obce. Obcí samotných se problém dotýká nejvíce a měly by tedy být nejaktivnější. Největším problémem však zůstává, že obce nemají adekvátní nástroj pro řešení regenerace deprimovaných ploch od vlády. Samotné obce často neumí problém identifikovat a ani neznají možná řešení. Místní samospráva může tedy podniknout následující kroky: „ zvážit problém, zjistit jeho velikost, stanovit znovuvyužití brownfields za místní prioritu, zainteresovat veřejnost na přípravě znovuvyužití, marketing a propagaci znovuvyužití, koordinovat priority s nástroji územního plánování, iniciovat identifikaci a případné odstranění ekologických zátěží a zamezit vytvoření dalších brownfields. (Jackson a kol., 2005) Pro snadnější specifikaci jednotlivých brownfields a zvýšení možnosti jejich revitalizace patří mimo jiné i takzvané „Vyhledávací databáze brownfields“ - Centrum pro regionální rozvoj České republiky a Regionální informační servis a jednotlivé databáze krajů a měst. Mezi projekty týkající se regenerace brownfields patří například: CABERNET (Concerted Action on Brownfiledland Economic Regeneration Network tj. cílená činnosti k řešení zanedbaných brownfields a vytváření sítě jejich ekonomické regenerace). Jedná se o expertní evropskou síť, která se zabývá regenerací brownfields. Zapojuje odborníky z různých oblastí například: ekologie, územního a městského plánování a politické správ. Od roku 2005 má členstvní v CABERNET zatím 21 zemí Evropy. (www.cabernet.org.uk)

-17-

Základním cílem národní strategie je podle Kadeřábkové, Piechy (2009) vytvoření odpovídajícího prostředí pro efektivní a dostatečně rychlou realizaci revitalizačních projektů a dále pak prevenci před vznikem nových brownfields. Dále popisují dlouhodobé a střednědobé cíle této strategie. Střednědobé cíle Strategie jsou: -

Maximální zapojení a využití evropských zdrojů pro regeneraci brownfields v programovém období 2007-2013

-

Zohlednění možnosti regenerace brownfields i pro jiné než průmyslové využití (například zemědělství, bydlení apod.)

-

Rozvoj vzdělávacího systému v oblasti regenerace brownfields a zabezpečení profesionalizace veřejné správy v oblasti této problematiky.

Dlouhodobé cíle Strategie po roce 2013 mj. jsou: -

Snížení počtu brownfields a záboru zemědělské půdy pro novou výstavbu v souladu s principy udržitelného rozvoje

-

Zlepšení kvality urbanizovaného prostředí a socioekonomický rozvoj postižených regionů

-

Cílené a efektivní využití veřejných prostředků pro podporu regenerace brownfields, kde je veřejný zásah nezbytný a odůvodnitelný

4.3.2. Strategie předcházení vzniku brownfields Nový (2004) uvádí, že je předcházení vzniku brownfields chápáno jako politický problém, který se váže na územní plánování. Nutné je si uvědomit, že se výrobní technologie stále vyvíjejí a proto je žádoucí permanentní proměnlivost a přizpůsobivost. Jako reakce je chápáno nepřetržité sledování stavu území a nových strategií, které umožňují včas rozeznat a upozornit na nebezpečí vzniku nových degradovaných území. Za nástroj k zamezování degradace pozemku by mohla být považována například efektivní recyklace pozemků, což lze chápat jako povinnost uvést území do stavu, který předcházel dosavadnímu využití nebo například zavést zvláštní daňovou povinnost za nevyužité pozemky.

-18-

Vzniku brownfields lze předcházet například těmito způsoby: - Pomocí úpravy plánovacích předpisů prověřit, zda je možné se vyhnout vzniku nových brownfields - Kombinací nástrojů legislativních a finančních – do jaké míry je proveditelná - Zaměření nástrojů legislativních a finančních na regionální, národní nebo evropskou úroveň

4.4. Vznik brownfields Jak bylo již zmíněno dříve, je vznik brownfields podmíněn útlumem průmyslové revoluce a restrukturalizace a změnami po roce 1989 (přechodu z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní). Jak uvádí společnost Czechinvest (2004-2012) je celkový počet brownfields v České republice 2355 o rozloze 10 326 ha s celkovou zastavěnou plochou 4 206 930m2 (což činí cca 421 ha). Průmyslová odvětví se tak postupně začala stávat zbytečnými (a to i díky rozmachu suburbanizace), činnosti v jednotlivých areálech byly postupně zastaveny a jejich hodnota prudce klesala. Dnes ale některé objekty patří mezi památkově chráněné a jsou považovány za industriální památky. Mezi další objekty, které se postupně stávaly nevyužitými, byly vojenské areály, zejména pak pohraniční oblasti. Zemědělské brownfields patřily k dalším „zbytečným areálům“, ty jsou dodnes velice problematické z hlediska jejich nového využití, většinou díky jejich umístění (na okraji obcí) je velice náročné najít vhodného investora. (Czechinvest, 2004-2012)

4.4.1. Rozdělení brownfields 4.4.1.1.

Členění brownfields z hlediska původu

Dělení brownfields je celá řada, jeden z nich může být podle jejich původu, z tohoto pohledu se podle autorů Kadeřábkové a Piechy (2009) člení na: a) Nevyužívané průmyslové zóny v urbanizovaném území b) Nevyužívané administrativní objekty ve vnitřních zónách měst -19-

c) Nevyužívané objekty Českých drah a Správy železničních dopravních cest d) Nevyužívané objekty ozbrojených složek e) Nevyužívané zemědělské objekty f) Pozůstatky po důlní činnosti těžby nerostných surovin g) Zchátralé historické objekty, sakrální stavby a památky

4.4.1.2.

Členění z hlediska ekonomické atraktivity

Rozdělení je podle autorů Kadeřábkové a Piechy (2009) ovlivněno několika faktory, které jsou důležité pro ekonomickou aktivitu a to jsou: -

umístění lokality

-

míra poškození objektu

-

sociální úroveň obyvatelstva

-

míra možnosti propagace v dané lokalitě.

Typy brownfields jsou rozděleny podle nutnosti investic na investování, pomocí prostředků soukromých investorů nebo investování státu jako regulátora trhu. Typy projektů: a) Projekt s nulovou bilancí – zde je velice dobré umístění lokality, díky tomu není investice z veřejných prostředků nutná. b) Projekty s mírnou podporou – brownfields, které se nenacházejí v tak výhodné lokalitě, jako v předchozím případě. U těchto projektů je většinou zásah ze strany státu jako investora nutná. Poměr investic veřejných a soukromých bývá zpravidla 1:5. c) Nekomerční projekty – do této skupiny spadají ty lokality a nemovitosti, kde jsou cíle projektu v oblasti sociální nebo se týkají ochrany životního prostředí. d) Nebezpečné projekty – zde se jedná především o brownfields, nacházející se v havarijním stavu, který ohrožuje lidské zdraví čí životní prostředí. -20-

e) Ostatní projekty – jedná se o projekty nekomerčního charakteru, pro které nebude v dlouhodobém horizontu nalezeno nové funkční využití.

4.4.1.3.

Členění brownfields z hlediska rozvojového potenciálu

Další členění brownfields, jak ho chápe Nový (2004) je následující: a) Brownfields s vysokým rozvojovým potenciálem – zde jsou pozemky s mimořádnou tržní hodnotou a mimořádného významu. Mají svůj vlastní potenciál. b) Brownfields se skrytým rozvojovým potenciálem – lokality se specifickým rozvojovým potenciálem, avšak s jistými ohrožujícími riziky, které si žádají podporu z veřejných fondů. c)

Brownfields bez rozvojového potenciálu – zde jsou zahrnuty prozatím neaktivní území. Často se jedná o pozemky s nízkou hodnotou a vysokými náklady na přestavbu.

4.4.1.4.

Rozdělení brownfields podle umístění

Autorka Petruccová (2007) uvádí následující: a) Zastavěná území měst – centrální části města b) Zastavěná území měst – ve větší vzdálenosti od městských center c) Příměstské zóny d) Okrajové části malých obcí a vesnic mimo urbanizované území

4.5. Revitalizace brownfields 4.5.1. Přístupy k regeneraci ve světě Historické události ve světě zapříčinily rozdílný pohled na vývoj a aktivizaci brownfields v jednotlivých státech. Ve vyspělejších západních zemích je problém -21-

brownfields řešen po delší dobu než tomu je v České republice, je tedy zřejmé, že západní státy mají více zkušeností, disponují proto výhodami co se znalostí a způsobu řešení brownfields týče, dokáží tak rychleji a efektivněji tyto problémy odstraňovat a díky tomu se můžeme od zemí, jako jsou například: Francie, Německo, Velká Británie ponaučit a získat informace v této oblasti. Tyto země zajišťují regeneraci brownfields pomocí centrální agentury, vedou databázi zachycující aktuální stav této problematiky a

nástrojů

na

daném

podporujících

místě realizaci

a

využívají

projektů.

celou

Mezi

řadu

nástroji

programů se

objevují

například: brownfieldové fondy, pozemkové banky, případně různé daňové nástroje. Jako důležitá se ukázala podpora pilotních projektů a řešení jednotlivých lokalit nikoli samostatně, ale v kontextu okolního území. (Czechinvest 2004-2012) Dále Czechinvest (2004-2012) uvádí, že je zřejmé, že si za posledních dvacet let více zemí uvědomilo, jak nutné je regenerovat tato území. Tím, jak se toto téma dostalo do popředí zájmu místních, regionálních i národních politiků, mnoho zemí přistoupilo k vytváření podmínek, nástrojů a iniciativ, kterými se snaží tuto problematiku řešit.

Řešení situace ve Velké Británii: Zde platí, že úřady určí stranu, která je odpovědná za znečištění brownfields a ta je povinna uhradit úřadu náklady na ozdravení dané lokality. (Kirschner, 2009) Británie si je vědoma problému greenfields a brownfields. Politika regenerace deprimujících zón vychází především z podpory brownfields v územním plánu, zachování pásu zeleného pásu kolem měst a zavedení speciální daně, kterou je nutno odvádět při rozvoji na zelené louce. Tato politika je v Británii aplikovaná od roku 1938, v současné době je však tato politika považována za nástroj, který nutí města a investory k opětovnému využití brownfields. Tato daň byla po čase pro svoji neefektivnost zrušena z důvodů touhy developerů získat finanční podporu na regeneraci brownfields za stavby na zelené louce. Díky tomu se stavby na zelených loukách začaly rozmáhat. Dnes jsou přísně monitorovány a obce jsou povinny vytvářet a odevzdávat zprávy o výstavbě na greenfields. (Kirschner, 2009)

-22-

Celková plocha brownfields v Anglii je kolem 66 000 ha (rok 2002), je rozdělena na devět regionů a každý z nich má svoji regionální rozvojovou agenturu s vlastní administrativou. Ty jsou odpovědny ústřední vládě. Finanční zdroje pro regeneraci jsou roztříštěné, nesjednocené. Většinu z nich zabezpečují dotace z Evropské unie a nevládní organizace. Pomocí jasných strategických cílů jednotlivých městských úřadů je snaha orientována především na využití brownfields. Anglie má vytvořen regionální a lokální registr kontaminovaných míst. (Anchor, Lungová, 2006) Ve Skotsku je nutnost regenerace zdůrazněna ve strategii udržitelného rozvoje. Regeneraci z ekonomického hlediska se blíže věnuje strategie ekonomického rozvoje – „A Smart“, „Succefull Scotland.“ Sociální hlediska v regeneraci podporuje strategie regenerace měst – „People and Place.“ Soustřeďuje se na regeneraci ekonomicky a sociálně slabých oblastí, tzv. deprived areas a to podle Skotského indexu mnohonásobné chudoby – „Scottish Index od Multiple Deprivation.“ (Kirchner, 2009)

Řešení situace v Holandsku: Systém zdejší politiky je založen na odpovědnosti, kdy majitel či provozovatel musí zodpovídat za stav pozemku. Na plnění závazků odstranění kontaminace dohlíží místní úřady a Ministerstvo životního prostředí. (Nový, 2004)

Řešení situace v USA: Nejen díky rozloze se Spojené státy americké potýkají s brownfields v mnohem větší míře než tady v Evropě. Z odhadů je zřejmé, že počet těchto lokalit je v řádu několika set tisíc. A to hlavně v oblastech, kde se dříve soustředil průmysl a ekonomická krize způsobila jeho pozastavení. Jedná se o severovýchod a středozápad USA, například o města Dietroit, Pittsburg, Philadelphia a mnohé další. V těchto místech dochází zároveň i k velké migraci obyvatelstva. (Nový, 2004)

-23-

Situace v dalších zemích: V Rakousku je v současné době 3000 až 6000 míst, která nesou označení brownfields. Dále je odhadováno, že asi 85% brownfields v Rakousku vzniklo díky průmyslové činnosti a celých 85% by mohlo být dříve či později úspěšně revitalizováno. (Europien Enviroment Agency, 2010). Další státy Evropské unie jako například Německo a Francie mají na rozdíl od České republiky propracovanou komunikaci s veřejností a především s obyvateli dotčených oblastí. Probíhají zde například sociologické průzkumy v oblasti brownfields a zaměřují se na sociální efekty strukturálních změn, dopady přestavovaných procesů a spolupráci veřejnosti. Jako jeden z hlavních rozdílů je pak nutné uvést i cenu půdy. Hodnota půdy ve vyspělých státech EU je vyšší než v České republice, tady, oproti jiným státům EU, se jeví výstavba na greenfields jako jednou z nejlevějších variant. V Dánsku, Německu či Nizozemsku je cena za 1 m2 ve srovnání s ČR až desetinásobná. Proto je zde regenerace brownfields přijatelnější variantou. (Nový, 2004) Podle názoru Nového (2004) by bylo dobré, kdyby se také Česká republika účastnila podobných sociologických průzkumů. Jako je tomu například v Německu a Francii. Průzkum by se měl hlavně zaměřit na dlouhodobé efekty ekonomické restrukturalizace v tradičních průmyslových regionech včetně rozborů demografických faktorů a sociálních modelů pro přeměnu bývalých průmyslových komplexů, zapojení obyvatel jako prostředků zefektivnění fungování místní správy a zlepšení informovanosti o přínosech i rizicích revitalizace brownfields.

4.5.2. Přístup k regeneraci brownfields v České republice Jak již bylo zmíněno dříve v České republice je celkem lokalizováno 2335 brownfields, které zaujímají rozlohu 10 326 ha s celkovou zastavěnou plochou zhruba 4 206 930m2 (což je asi 421ha). Studie provedla syntézu dat ze všech krajů kromě Prahy, evidovala brownfields od velikosti cca 1 ha a více, ale nezahrnuje tzv. „těžebné brownfields“. Odhad na revitalizaci těchto lokalit je okolo 200 mld. Kč. Celkový počet

-24-

brownfields je ale podstatně vyšší, v roce 2004 se uváděl odhad 8,5 – 11,7 tis. Lokalit typu brownfields o celkové rozloze 27 – 38 tis. ha. (Czechinvest, 2004-2012) Společnost Czechinvest (2004-2012), zpracovala studii pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, ve které uvádí nutnost regenerace brownfields. Jedná se o celkové ozdravení území, rozšíření nabídky pro podnikatele, zlepšení životního prostředí a dosažení efektivního využití dříve zanedbaného území s ohledem na tvorbu kvalitní struktury osídlení a krajiny, při respektování kulturně-historických, ekonomických, ekologických i sociálních hledisek. Czechinvest

(2004-2012)

dále

uvádí,

že

například

Francie

a

Dánsko

a z mimoevropských zemí především Spojené státy americké a Kanada zajišťují regeneraci brownfields pomocí centrální agentury, vedou databázi zachycující aktuální stav této problematiky na daném místě a využívají celou řadu programů a nástrojů podporujících realizaci těchto projektů. Mezi nástroji se objevují např. brownfieldové fondy, pozemkové banky, případně různé daňové nástroje. Jako důležitá se ukázala podpora pilotních projektů a řešení jednotlivých lokalit nikoli samostatně, ale v kontextu okolního území. Nový (2004), také považuje za nutné zřídit jistou databázi, která by shromažďovala data a obsahovala podrobné informace o jednotlivých brownfields na našem území. Například informace o jejich rozloze, přesném umístění, překážkách daného území či jejich rozvojovém potenciálu apod. Tyto informace by později sloužily jako podklady pro plánování dalších aktivit s těmito územími. Podle dostupných dat je zatím zřejmé, že taková databáze na území České republiky chybí. Je proto nutné zřídit takovou databázi nejlépe v elektronické podobě, ujednotit metodiku zanášení informací o jednotlivých brownfields, tyto data zpřístupnit a umožnit jejich pravidelnou aktualizaci a inventarizaci. Jackson a kol. (2005) ve své publikaci uvádí, že na území České republiky je již zjednodušená a zmenšená forma oné požadované celoplošné dokumentace a evidence brownfields. Na stránkách „www.regenerace.org“ je dotazník databáze, který je vytvořený pro účely projektu „Phare“. Tento dotazník pomůže obcím vytvořit si vlastní databázi, zároveň tato databáze slouží jako inventarizační a informační pojítko.

-25-

Podle dostupných informací z Ministerstva Životního prostředí v časopise Planeta (3/2007) umožnila vyhledávací studie vytvořit databázi brownfields. V rámci Národní strategie regenerace brownfields v ČR vznikl projekt – Brownfields 3000. Podle sdělení zástupců společnosti Czechinvest (z konference Brownfields Czechinvest 2006) by se mělo zrealizovat až 25% z celkového počtu 3000 zmapovaných brownfields, a to do roku 2013. Národní strategie regenerace brownfields (2008) uvádí jako důvody regenerace vážné problémy, které mohou brownfields způsobovat. Například mohou brzdit rozvoj území, bránit v hospodářském rozvoji, negativně působit na životní prostředí, dále mohou být i negativní socioekonomické dopady a v neposlední řadě pak významně přispívají ke špatnému obrazu celého územního celku. Nový (2004) chápe celý proces revitalizace brownfields jako poměrně složitý problém, který zahrnuje celou řadu oblastí. Územně plánovací dimenze znamená poměrně úzkou vazbu na architekturu a urbanismus. Také je nutné uvážit, že nemálo brownfields jsou takové objekty, které vyžadují speciální zacházení, obzvláště z hlediska ochrany kulturního dědictví. Nutné je podotknout, že revitalizací bývá ovlivněno i sociální prostředí území. Často obyvatelům vadí velká míra diskomfortu, která je spojena s přestavbou, ale na druhé straně, po úspěšné revitalizaci má celé místo a jeho okolí prospěch z vyšší urbánní kvality a lepších sociálních podmínek. Celá oblast je vnímána pozitivněji, než tomu bylo před samotnou revitalizací.

4.5.3. Předpoklady úspěšnosti regenerace brownfields Optimální řešení problému brownfields souvisí s oživením ekonomických aktivit areálů a budov, neboť ty na sebe vážou obyvatelstvo a s tím spojený řetězec dalších činností. (Hurníková, 2009) Ministerstvo Životního prostředí (2007) uvádí, že samotná regenerace brownfields vyžaduje veřejnou iniciativu a podporu. Veřejné zásahy jsou o to nutnější, jedná-li se o degradovaná území se sociálními či ekologickými problémy. Proto zacházení s brownfields vyžaduje integrovaný přístup a flexibilitu, jak v plánování, tak v řízení využití území. -26-

Podle Nového (2004) je před samotnou revitalizací nutné zjistit následující informace: -

Vyhodnotit udržitelnost stávajících modelů plánování

-

Stanovit vhodný postup pro integraci programů revitalizace brownfields do celkového řízení územního rozvoje regionu

-

Vymezit pravidla pro vzájemnou spolupráci trhu nemovitostí a sektoru veřejné správy

Autoři Kadeřábková a Piecha (2009) se domnívají, že úspěch regenerace brownfields je závislý především na těchto faktorech: -

Poloha

-

Environmentální hlediska

-

Potencionál budoucího využití

-

Majetkové vztahy

-

Existence infrastruktury

-

Zdroje financování

-

Pokrytí nákladů

-

Regulace

-

Schopnost řídit rizika

-

Vztah obce, občanů

Je nutné si uvědomit, že řešení brownfields vyžaduje úzkou koordinaci okruhu místních aktérů. Představitelé obce by měli být přesvědčeni o nezbytnosti a užitečnosti brownfields, které po revitalizaci budou představovat rozvojovou příležitost a ovlivní i podnikatelský segment. (Kadeřábková, Piecha 2009) Jedním z faktorů, který negativně ovlivňuje a zpomaluje celý proces revitalizace brownfields je pak nedostatečná informovanost a nedostatek mezioborových zkušeností s řešením těchto lokalit na straně místních aktérů. Tento nedostatek lze odstranit za -27-

účasti expertů z vládních agentur, jež jsou zodpovědné za řešení uvedené problematiky. (Kadeřábková, Piecha 2009) Dále považují za nezbytné zaktivizovat místní podnikatelské kruhy, podnikatelé mohou

pomoci

vyhledat

potencionální

investory,

přispět

svými

prostředky,

technologiemi i znalostmi k revitalizaci oblasti. Je vhodné také zapojit další subjekty veřejného sektoru, jež zodpovídají za ochranu životního prostředí a mohou kvalifikovaně poradit při řešení environmentálních zátěží. A v neposlední řadě by bylo možné jen velice obtížně vyřešit problematiku brownfields bez podpory široké veřejnosti. Spolupráce s organizovanou veřejností může napomoci výrazně zaktivizovat občany, například při revitalizaci lokalit, které se jinak mohou stávat zázemím pro společensky rizikové chování. (Kadeřábková, Piecha 2009)

4.5.3.1.

Stanovení konkrétních cílů

Podle společnosti Czechinvest (2004-2012) ve velké části případů spočívá regenerace brownfields v rekonstrukci nevyužívaného a zanedbaného objektu, pro nové využití. Někdy ale technický stav objektů (spojený např. i s ekologickou zátěží) neumožňuje provedení rekonstrukce. V takovém případě proces regenerace brownfields zahrnuje dvě základní fáze: fázi rekultivace (vyčištění území, obnovení stavu podobného greenfields) a fázi obnovy (uvedení lokality opět k efektivnímu využití). U větších areálů často dochází ke kombinaci obou typů regenerace (některé objekty se rekonstruují, v části proběhne rekultivace a obnova). Kvůli vysokým nákladům a rizikům, které jsou spojeny s těmito typy projektů, však soukromý sektor nemá o investování do regenerace brownfields zájem. Z tohoto důvodu je v případě potřeby vhodné, aby fáze rekultivace (případně celého procesu regenerace) podpořil veřejný sektor tak, aby byl projekt dále komerčně životaschopný.

4.5.3.2.

Příklad postupu pří regeneraci brownfields podle Nového (2004)

Nový (2004) uvádí, že lze obecně rozdělit jednotlivé fáze postupu regenerace do následujících kroků: -

Stanovení strategických cílů -28-

-

Stanovení operativních cílů

z nichž lze později odvodit strategii vlastního programu revitalizace pomocí vymezení: -

Priorit programu

-

Jednotlivých projektů

Strategickými cíli jsou: -

Posílení všeobecného hospodářského blahobytu a zaměstnanosti

-

Podpora rovnosti šancí a sociálního zařízení, posílení identifikace s kritickým územím

-

Ochrana a zlepšení prostředí z hlediska trvalé udržitelnosti

-

Zvýšení funkčnosti a aktivity v soutěži s jinými územími

Operativní cíle konkretizují nástroje pro dosažení strategických cílů, vytvářejí předpoklady a připravují: -

Konkrétní podklady pro stanovení priorit programu

-

Náměty integračních opatření pro vzájemné provázání jednotlivých cílů

-

Kompatibilitu cílů programu a dlouhodobých záměrů města, regionu

-

Včasný odhad možných konfliktů

-

Soustavu indikátorů pro posouzení dosažených výsledků

Projekty: zde se jedná již o konkrétní akce ztělesňující priority programu a určující jeho podstatu. Technická pomoc při zavádění a realizaci programu: je důležitá především kvůli nedostatku prostředků zejména v počátečních fázích realizace programu revitalizace. Evropská unie tedy podporuje jejich zavedení, průběh i vyhodnocení, neboť je chápe jako součást iniciativ společenství.

4.5.3.3.

SWOT analýza

Jak uvádí Nový (2004) před zahájením procesu revitalizace je nutné provést analýzu SWOT daného území. SWOT analýzou chápeme analýzu slabých, silných stránek, příležitostí a hrozeb. -29-

K silným stránkám podle Nového (2004) patří vnitroměstská poloha území, hodnotová architektura dochovaných staveb, dostatečné výměry ploch, dostupná kvalifikovaná pracovní síla apod. Slabými stránkami mohou být: nedostatečná infrastruktura, nepřehledná parcelace, špatná pověst místa, nízký podíl zeleně a další. Příležitost má přinést samotný projekt revitalizace brownfields. Měl by být v souladu s Evropskou unií, chápán jako podpora malého a středního podnikání, snaha o trvale udržitelný rozvoj, implementace nových technologií, otevření příležitostí v určitých sociálních oblastech, jako například zapojení znevýhodněných skupin obyvatelstva či vyrovnání genderových diferencí. Co se hrozeb týče, tak Nový (2004) dále uvádí, především skryté ekologické zátěže, komplikované vlastnické vztahy (k jednotlivým parcelám), obtížná dostupnost, znevýhodnění oproti greenfields a další. Je

nutné,

aby analýza

byla

prokazatelně

doložena

statistickými

údaji

a důvěryhodnými průzkumy. Jak je již dříve uvedeno, zatím neexistuje jednotná metodika, která by se zabývala shromažďováním dat, která by mohla sloužit k relevantnímu srovnání jednotlivých případů. Je nutné podotknout, že tyto nedostatky komplikují posuzování a získávání finančních prostředků na nadnárodní i evropské úrovni, protože právě díky nejednotnosti je do celého procesu vnášena značná míra subjektivity.

4.5.3.4.

Možnosti financování

Lojková (2007) ve své práci uvádí, že oblast financování revitalizace brownfields bývá velmi častým problémem. Existuje celá řada možností jak brownfields financovat, ať už z vlastních zdrojů, nebo za pomoci různých dotací. Jednou z možností dotací jsou dotace z Evropské unie, avšak ty vyžadují nemalé administrativní kroky. Kde je hlavním počinem začlenění brownfields do aktuálního územního plánu, což je mnohdy důvodem proč je revitalizace často nezrealizovaná. Ministerstvo pro místní rozvoj (2008) rozděluje sektory financování na veřejné a soukromé. Veřejným sektorem rozumíme obce, regiony, vládu a v neposlední řadě -30-

i Evropskou unii. V případě regenerace brownfields se jedná konkrétně o Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí. Na úrovni Evropské unie je možné čerpat finanční prostředky pomocí „Strukturálních fondů“. Jak uvádí www.strukturalnifondy.cz (2012) jedná se o nástroje regionální politiky EU. Peníze ze Strukturálních fondů jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů a na základě definování jasných cílů a priorit. Existují dva strukturální fondy a to Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). Regenerace brownfields spadá pod Evropský fond pro regionální rozvoj a to pod „Fond soudržnosti“, dále „Operační program Podnikání a inovace“, „Program nemovitosti“. Mezi soukromý sektor, který může pomoci při financování regenerace brownfields spadají investoři, developeři či finanční instituce. (www.strukturalnifondy.cz, 2012)

Možné zdroje financování brownfields jsou: -

Státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí

-

Dotace od států a krajů

-

Programy ústředních orgánů státní správy

-

Úvěry finančních institucí

-

Mezinárodní zdroje

-

Soukromé zdroje investorů

-

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)

-

Sdružené finanční zdroje

Jak bylo již uvedeno výše, jedna z možností způsobů financování revitalizace brownfields je možnost Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Podle PPP Centra České republiky (2012) lze tento způsob financování chápat jako všeobecně uznávaný způsob zajištění veřejných služeb nebo infrastruktury na základě jistého dlouhodobého smluvního vztahu mezi veřejným a soukromým sektorem, kde sektory vzájemně sdílejí užitky i rizika, která vyplývají ze zajištění veřejných služeb nebo veřejné infrastruktury. -31-

4.6. Opětovné využití brownfields Strategie optimálního opětovného využití je pro každý brownfield jiná, podle toho, jaká je současná situace na daném území, a také jaká jsou přání občanů (turistů i podnikatelů) žijících v dané oblasti. K vyhodnocení vhodného využití je na místě použít například dotazníkové šetření nebo rozhovory s odborníky. Možností využití je hned několik například: nové komerční objekty, objekty pro levné bydlení, více zeleně ve městech a obcích, vzdělávací zařízení a školící centra, zdravotnické objekty či oblasti pro rekreaci a sportovní vyžití nebo kulturní centra. Pro správné rozhodnutí je možné se inspirovat i v zahraničí například v Německu, Francii, Španělsku ale i v USA a dalších zemích. Podle Jackson a kol. (2005) existuje několik bariér znovuvyužití brownfields. Nejde jen o nedostatek finančních prostředků, které se zprvu jeví jako zásadní, ale jedná se především o vhodné priority (jak je zmíněno již dříve), právní rámce a strategie, podpory podnikání a mnohé další. Zde jsou vyjmenovány podle názoru odborníků nejzásadnější bariéry pro znovuvyužití brownfields: -

Nedostatečné vzdělání, informovanost a nezkušenost v dané problematice

-

Know-how, koordinace, motivace (nízká politický zájem, absence celkové strategie, nedostatečná spolupráce a předávání informací mezi jednotlivými institucemi …)

-

Nástroje a politiky (nepružnost plánovacích nástrojů, absence jednotného rejstříku lokalit, vlastnické vztahy, fiskální politika, nedostatečná národní strategie a mnohé další…)

-

Širší tržní prostředí (nedostatečná konkurenceschopnost, nedostatečné využití urbanistické perspektivy, regenerace brownfields vs. stavba na zelené louce…)

-32-

4.7. Příklady úspěšně revitalizovaných brownfields ve světě Díky současnému trendu je úspěšně revitalizovaných brownfields v každém vyspělém státě mnoho. Zde je několik vybraných objektů, jejichž výběr byl proveden na základě podobnosti s Wannieck Gallery a Galerií Vaňkovou, kterými se zabývá praktická část práce. Jsou lokalizovány v městské části a také můžeme mluvit o jisté specifičnosti a unikátnosti (architektonická hodnota), kterou tyto revitalizované objekty disponují stejně, jako objekt Vaňkovka. Dále bylo při výběru zohledněno i to, že jsem některá místa osobně navštívila.

4.7.1. Barcelona – Poblenou, Španělsko Jak uvádí Nový (2004), Barcelonská část Poblenou, která byla v 19. století chápána jako nejvýznamnější průmyslové centrum se díky úspěšné revitalizaci stala hlavní ekonomickou a technologickou tepnou Barcelony i celého Katalánska. Barcelona se svým počtem obyvatel, demografickými hodnotami a nabízeným množstvím pracovních příležitostí nachází na šesté pozici mezi metropolitními regiony Evropy. Její územně plánovací strategie byla založena na výrobním sektoru, takže zachování průmyslových zón bylo již předem rozhodnuté. Nutná zde byla hluboká revize územního plánování, protože průmysl v dnešních dobách není chápán stejně, jako tomu bylo v minulosti. Kompletní plán rekonstrukce celé oblasti byl přijat v červenci roku 2000. (Nový, 2004) V následujících 10-15 letech zde má být vybudováno více než 3 000 000 m2 plochy nových nebo zrekonstruovaných objektů ekonomické funkce, necelé 4 000 nových bytů, které budou stavěny na principu sociálního bydlení a v neposlední řadě poskytne až 22 000 m2 pozemků pro vytvoření nových veřejných zařízení a zeleně. Co se pracovních příležitostí týče, tak můžeme hovořit o více než 100 000 nově vytvořených míst. (Nový, 2004) V příloze č. 1 jsou obrázky zachycující současný stav (obr.č.1.), celkové vymezení revitalizované lokality (obr.č.2) a novou dominantu města (obr.č.3).

-33-

4.7.2. Vídeňské Plynojemy, Rakousko Vídeňské plynojemy jsou chápány jako jedny z nejvydařenějších projektů v oblasti revitalizace brownfields jak v Evropském, tak i světovém měřítku. Celé multifunkční centrum vzniklo díky přestavbě areálu vídeňské plynárny. Oblast je díky své jedinečné poloze vnímána jako jeden ze znaků města. (Nový, 2004) Plynojemy se staly součástí nové plynárny, která se začala stavět již na konci 19. století, celý objekt se nacházel přímo na břehu dunajského kanálu a hlavním znakem byly čtyři válcové plynojemy. Ve své době bylo toto zařízení považováno za jedno z největších svého druhu v Evropě. Celý areál nesl neoficiální název – „Gasometer“, a ten si ponechal i v současnosti. Objekt byl v provozu pouze necelých 100 let. Kvůli přechodu na zemní plyn bylo rozhodnuto o ukončení provozu a o jeho zavření. Poté byl objekt částečně demontován a využíván pro avantgardní výstavy, rockové koncerty či natáčení jednoho dílu z filmové řady bondovek. (Nový, 2004) V současné době zde nalezneme jak komerční tak i nekomerční prostory, stejně jako je tomu v areálu Vaňkovky. Zachycená revitalizovaná oblast a její současná podoba je v příloze č. 1. (obr.č. 4, 5, 6).

4.7.3. New York, USA Odhlédneme-li od typické New Yorské architektury, můžeme zde najít unikátní litinové domy, které k mrakodrapům mají opravdu daleko. Vše vzniklo v 18. století, kdy se začíná prosazovat snaha nahradit tradiční materiály litinou. Myšlenka vznikla v Anglii. (Nový, 2004) Hlavní výhodou litinových staveb byla jejich nehořlavost a právě díky této vlastnosti se popularita tohoto materiálu brzy rozšířila do celého světa. Další výhodou byla nízká váha odlitků a díky tomu byly stavby i nesrovnatelně lehké a snadno se s nimi dalo manipulovat, tudíž můžeme obrazně říci, že rostly před očima. (Nový, 2004) Velice snadno se renovovaly staré objekty, stavěly se nové dokonce i takovou rychlostí, jakou je jedno patro za tři dny. Díky novým technologiím bylo možné slitinu dobře tvarovat, barvit a tak vznikla celá řada barevných a pozoruhodných staveb. (Nový, 2004) -34-

Jak uvádí Nový (2004) největší počet dochovaných staveb se kupodivu nachází v jižní

část

Manhattanu,

ve

čtvrti

SoHo

a

například

i

okolí

Broadway

(viz obr. č. 8 v příloze č. 1). V současné době je již několik budov, zejména starých továren, ve kterých se vyráběly prvky pro výstavbu litinových budov přestavěno na exkluzivní byty, obchody, restaurace a galerie a ty bezesporu patří k těm nejlepším adresám v New Yorku. O zbylé prostory je velký zájem z řad developerských společností či investorů, kteří nízkopodlažní New York chápou jako jedno velké brownfields směřující k přestavbě. (Nový, 2004) Obrázek známé Haughwout building (obr.č. 7) se nachází v příloze č. 1.

4.7.4. Biberach and der Riβ, Německo Moderní městská knihovna (obr.č. 9 v příloze č. 1), vytvořena z bývalých hospodářských budov bývá často považována za kontroverzní dílo. V budově je citlivě zachovaná původní dřevěná konstrukce, zdařile zkombinovaná tradice řemesla s novými, moderními prvky a technologickými požadavky na stavbu pro širokou veřejnost. (Nový, 2004) Letecký snímek - lokalizace knihovny (obr.č. 10 ) se nachází v příloze č. 1. Tomuto případu je velice podobná situace v Brně s revitalizací areálu Vaňkovky. Ještě do nedávna obě stavby chátraly před očima, dnes se mohou pyšnit vysokou historickou i architektonickou hodnotou a dozajisté i oblíbeností z řad návštěvníků. (Nový, 2004)

4.8. Příklady úspěšně revitalizovaných brownfields v ČR V České republice je mnoho oblastí, které lze najít v Národní databázi brownfields a již několik let organizace směřují k jejich úspěšné revitalizaci. Následující kapitola obsahuje vybrané, úspěšně regenerované brownfields v České republice. Při výběru uvedených objektů je zohledněna především podobnost s Wannieck Gallery a Galerií Vaňkovkou, jedná se o výhradně městské lokality, které do nedávna hyzdily svým vzhledem centra měst. Dva ze tří uvedených revitalizovaných brownfields byly, stejně -35-

jako objekt Vaňkovka, původně průmyslově využívány a nyní jsou z nich moderní centra s různým využitím.

4.8.1. Corso Karlín, Praha Jedná se o administrativní budovu na Křižíkově ulici v Praze (viz obr. č. 11 v příloze č. 1), která si pro svoji zdařilou revitalizaci industriálních prostor získala mnoho příznivců. Autorem je společnost Karlín Group a architektem je Ricardo Bofill. Celá

rekonstrukce

ocenění

–

byla

například

dokončena „Stavba

roku

v roce 2001“

2000 a

a

získala

„Best

of

hned

několik

reality

2001“

(obr.č. 12. v příloze č. 1). Corso Karlín je součástí projektu Nový Karlín, který zahrnuje renovaci celého rozlehlého areálu bývalé ČKD (Českomoravská Kolben Daněk – strojírenský podnik z dob předválečného Československa). Původní budova vznikla v 19. století a sloužila jako objekt na výrobu plechových kotlů. Dnes celý areál nabízí plochu přes 9 900 m2 v několika podlažích s dostatečným množstvím pozemních i podzemních parkovacích ploch. (www.karlin.cz)

4.8.2. Palladium – Praha Jak uvádí www.palladiumpraha.cz vznikl tento objekt na pozemku bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky (viz obr.č. 13 v příloze č. 1). Na půdě zdejších kasáren působilo mnoho známých českých osobností, například Josef Kajetán Tyl, který zde údajně napsal i slova k písni, která se později stala státní hymnou. Kasárna zde byla od 80. let 18. století až do roku 1996, ale ve 2. polovině 20. století byl objekt nevyužívaný a chátral. (www.palladiumpraha.cz) Nemovitost byla prodána, zrekonstruována a to vše pod záštitou společnosti European Property Development, spol. s. r. o., která vyhrála konkurz na rekonstrukci celého objektu. Opravy začaly již v roce 2005 a úspěšně dokončeny byly v roce 2007 (obr.č. 14 v příloze č. 1).

-36-

V současné době je centrum Palladium využíváno jako nákupní centrum spojující možnost odpočinku, relaxace a trávení volného času. (www.palladiumpraha.cz)

4.8.3. Nová Karolína – Ostrava Historie objektu spadá až do 14. století, kdy zde byl v provozu vodní mlýn. Průmyslovou éru začala psát až na začátku 19. století. V roce 1837 byla hloubena největší šachta (Karolina) původně Moravsko-Ostravské důlní společnosti, kterou v roce 1843 vystřídala rodina Rothschildů. Ta se v této oblasti zasadila o rychlý rozvoj hornictví. Název jámy a později i koksovny byl inspirován Karolinou Sternovou, manželkou zakladatele rodinného podniku. (www.nova-karolina.cz) Po roce 1986 došlo k úplnému zastavení průmyslové činnosti, kdy následovala demolice objektů, kromě dvou. Obě dochované budovy jsou dnes chráněny jako památky průmyslové architektury. (www.nova-karolina.cz) Projekt Nová Karolina má výhodnou polohu – pouze 500 m od samotného centra města. Další výhodou je dobře organizovaná síť městské hromadné dopravy ve městě, i díky tomu se může projekt dále rozrůstat až do celkové rozlohy 32 ha (obr.č.15 v příloze č.1). V současné době se jedná o multifunkční centrum zahrnující nemalé prostory pro bydlení, obchod, parkování, trávení volného času, kulturní vyžití a mnohé další. Výše zmíněné historické budovy připomínají průmyslovou minulost celé oblasti a ve své zrekonstruované podobě budou představovat prostory pro kulturní, společenské a sportovní aktivity. Celá akce je pod záštitou společnosti Multi Corporation. (www.nova-karolina.cz) Vizualizace plánovaného oblasti je patrné z obrázku č.16. v příloze č.1.

4.8.4. Příklady revitalizovaných brownfields v Brně Jak uvádí server www.ibrno.cz je v Brně celkem 127 lokalit brownfields o celkové rozloze 556 ha, což je necelých 7% z celkové rozlohy města, největší podíl mají průmyslové objekty (kam spadá i objekt Vaňkovka), a dále pak armádní brownfields. -37-

Město Brno má k problematice brownfields aktivní přístup, díky kterému byla již řada těchto oblastí revitalizována. Na následujícím plánku (obr.č. 17 v příloze č. 1) je možné vidět zaznačené lokality brownfields, kterými město Brno disponuje. Lokality jsou vyznačeny oranžově. Dále v přiložené mapě (příloha 3A) jsou lokality podrobně zaznačeny a v tabulce, která náleží k mapě (příloha 3B) jsou podrobné informace o jednotlivých lokalitách.

Areál potravinářského závodu Škrobárny Brno – ulice Masná, Dornych. Nyní objekt slouží jako budovy pro administrativu, sklady a výrobu. Disponují výhodnou polohou nedaleko centra města. (Lojková, 2007) Brno Bussines Park – Londýnské náměstí pod Ústředním hřbitovem. Dříve se zde nacházely skleníky, nyní je zde komplex administrativních budov a komerční prostory s dostatečným parkovištěm. Jako výhodu lze vnímat taktéž vhodnou polohu na spojnici silničních tepen nedaleko dálnice D1. (Lojková, 2007) Archiv města Brna – ulice Přední. Původní černovická transformovna se zařízením upravujícím elektrický proud vznikla v roce 1912-1913. Celkové náklady na zrekonstruování objektu dosáhla 52 mil. Kč. (Lojková, 2007) Aesculap – Židenice, ulice Gajdošova. Dříve nedostavěný areál polikliniky, nyní budova sloužící jako Úřad městské části Brno - Židenice a sídlo komerčních firem. Celkové náklady na revitalizaci dosáhly 237 mil. Kč. (Lojková, 2007) Polyfunkční dům – Židenice, ul. Šámalova. Bývalá továrna Moravan, dnes kanceláře a byty o celkové rozloze 0,45 ha. Náklady na revitalizaci činili přibližně 85 mil. Kč. (Lojková, 2007)

4.8.4.1.

Plánované nebo právě probíhající revitalizace brownfields v Brně

Společnost Jižní Centrum, a.s. byla založena roku 1994. Tato společnost již prováděla a v bude ještě provádět revitalizace nemalého počtu brownfields na území města Brna (obr.č. 18 v příloze č. 1). Má na svém kontě několik projektů například zdařilou revitalizaci Galerie Vaňkovky a Wannieck Gallery. V současné době usilují -38-

o revitalizaci Kasáren ve Slatině, kde vyhráli veřejnou obchodní soutěž za účelem jejich revitalizace,

nebo

se

aktivně

podílí

na

plánované

přestavbě

železničního

nádraží – Europoint Brno, které je v současné době pozastaveno a čeká se na možnost podání stavebního povolení. (www.jcbrno.cz) Dále se společnost podílí na celkovém rozvoji jižního města, kde by v nejbližších letech mělo vyrůst kompletní obchodní centrum s dostatečným počtem jak administrativních ploch, tak i bytů a parkovacích ploch, a neměl by zde chybět ani dostatek zeleně. (www.jcbrno.cz) Jedná se o tyto prostory: Polyfunkční centrum Aupark (využití plochy vedle autobusového nádraží Zvonařka, kde je v současné době nevzhledné a málo využívané parkoviště). Dále projekt Palác – Trnitá, tento objekt bude vedle již revitalizované Vaňkovky a bude sloužit především jako bytový komplex. Prostor Trnitá – Opuštěná je další prostor k budoucí revitalizaci o celkové výměře 6 900 m2, současné době probíhá hledání zájemce o revitalizaci území a zajištění jeho nového využití v souladu s Územním plánem. (www.jcbrno.cz) Nedaleko Jižního centra postupně roste další oblast, která reprezentuje město již při příjezdu. Jedná se o komplex budov mezi ulicemi Heršpická, Pražákova a Opuštěná, kde již v současné době stojí administrativní budovy Spielberg Office Center a v blízké době se město dočká i své prozatím nejvyšší budovy (obr.č.19 v příloze č.1). Naproti tomuto areálu se potom nachází nedávno nově postavený Justiční palác. (www.jcbrno.cz)

-39-

5.

Analýza současného stavu

5.1. Wannieck Gallery a Galerie Vaňkovka Tuto lokalitu ve své práci zkoumám z důvodu toho, že ji můžeme považovat za pilotní a také nejznámější projekt regenerace brownfields na území města Brna. Díky své bohaté historii, výhodné poloze a zdařilé revitalizaci se těší velké popularitě jak z řad obyvatel města, tak především z řad návštěvníků. Jedná se o komplex dvou budov – Galerie Vaňkovky, která je čistě komerční projekt a Wannieck Gallery, kde se naopak jedná o nekomerční, kulturní objekt.

5.1.1. Historie Jak uvádí oficiální internetové zdroje obou komplexů www.galerie-vankovka.cz a www.wannieckgallery.cz (2012), jako pomyslný začátek lze chápat narození samotného zakladatele Vaňkovky – Friedricha Wanniecka 18. července 1838 (vyobrazen na obr.č.20 v příloze č. 1). Vystudoval technickou školu ve Vídni. V roce 1865 začal podnikat - založil si malou továrnu na své zahradě v ulici Trnitá, kterou lze chápat i jako malý počátek areálu Vaňkovky. Za den vzniku Wannieck Gallery můžeme považovat 21. 3. 1865, kdy byla na ulici Trnitá povolena městským úřadem stavba strojírenských dílen. Mezitím v areálu Wannieck Gallery došlo v roce 1867 k zahájení výroby. Vyráběly se zde difuzéry (upravené pro cukrovou třtinu), které se zanedlouho začaly rozvážet do celého světa. Netrvalo ani rok a difuzéry se používaly v téměř třiceti zemích světa. Areálem prošlo mnoho později známých jmen jako například Gustav Lindenthal, který se zapsal do dějin svými odvážnými konstrukcemi mostů například v New Yorku, Portlandu, Pittsburghu. Rok 1887 znamenal pro továrnu velký přísun nových dělníků, jejichž počet vzrostl na 250 a začaly se zde vyrábět parní stroje. V letech 1888 – 1889 byla opravena -40-

administrativně správní budova na ulici Zvonařka, která byla tehdy nejvyšší budovou ve městě (měřila 36 metrů). V letech 1889 – 1896 byl celý areál neustále rozšiřován a přizpůsobován potřebám výroby. Díky neustálé inovaci strojů na cukrovarnickou výrobu měla společnost nemalý náskok před svými konkurenty, a díky tomu byl zajištěn odbyt téměř do celé monarchie a částečně i do Ruska. Friederich Wannieck předává v roce 1897 vedení společnosti svému synovi. Podobu areálu zachycuje obrázek č. 21 v příloze č. 1. Společnost se zaměřila i na výrobu parních turbín, které v roce 1903 dopomohly k výstavbě elektrárny s parní turbínou a velkou kotelnou v samotném areálu. Výroba turbín přečkala i první světovou válku a i těsně po ní se stále vyráběly jak turbíny a tak i samotné parní stroje. V období 1920 - 1929 došlo opět k rozšíření areálu (nyní celková rozloha činí 30 000m2) a modernizaci výroby. V těchto letech bylo vyrobeno celkem 722 turbín a více než polovina z nich byla exportována do zemí nejen v Evropě. S rokem 1927 byl vyhlášen konkurz na návrh o přestavení Vaňkovky a následné likvidaci původního areálu. Areál je v roce 1930 uzavřen a v roce zanedlouho prodán Zbrojovce Brno. V letech 1936 – 1996 vystřídal areál celou řadu majitelů, mezi nejvýznamnější patří, již zmíněná Zbrojovka Brno či Zetor. Vyráběly se zde lodní motory a později motorové skříně do traktorů značky Zetor. 13. května 1992 byla Vaňkovka prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Již od roku 1994 vznikala celá řada nadací a sdružení na ochranu Vaňkovky či sbírek pro možnost její obnovy jako kulturně- historické památky. V roce 2000 se definitivně Vaňkovka stává majetkem statutárního města Brna. V letech 2003 a 2004 proběhlo rozhodnutí o zahájení stavebního řízení a v březnu 2004 byl položen základní kámen

novodobého

areálu,

(obrázek

budovy

před

revitalizací

se

nachází

v příloze – obr.č. 22). Stavební práce provedla společnost Skanska, a. s. Vaňkovka společně s dalšími prostorami spadají do projektu Jižní Centrum Brno, který je realizován od roku 2000. Dne 23. března 2005 proběhlo slavnostní otevření

-41-

nákupního centra Galerie Vaňkovka a prostor nového kulturního centra Wannieck Gallery.

5.1.2. Lokalizace Celý objekt se nachází nedaleko historického centra města. Můžeme říci, že se jedná doslova o hlavní tepnu mezi Ústředním autobusovým nádražím Zvonařka a Hlavním vlakovým nádražím. Areál je situován jižně od centra města, mezi ulicemi Trnitá, Zvonařka, Dornych a Úzká. Obrázky č. 23 a č. 24 v příloze č. 1 zachycují zmiňovanou lokalitu. První obrázek zobrazuje větší rozlohu, pro snadnou orientaci, kde se areál nachází a druhý již detailněji zachycuje okolí areálu.

5.1.3. Současná podoba V současné době slouží Galerie Vaňkovka především jako nákupní centrum, kde se příležitostně konají společenské akce, pravidelně se zde střídají malé výstavy či jiné atraktivní tematické programy. Jak uvádí oficiální stránky areálu, současným provozovatelem Galerie Vaňkovky je společnost ECE Projektmanagement Praha, s. r. o., která spravuje po celé Evropě více než 100 nákupních center, jejichž celkový obrat je více než 10 miliard eur ročně. V České republice pod tuto společnost spadají například pražské Arkády Pankrác, či Olympie Brno. Po telefonickém rozhovoru a emailové korespondenci s pracovnicí Vaňkovky (Ing. Alexandrou Murdzovou) bylo zjištěno, že v managementu centra je zaměstnáváno 19 osob, další zaměstnanci galerie jsou zajišťovány od subjektů, které si v galerii pronajímají svoji obchodní plochu nebo zajišťují služby. Průměrná návštěvnost je denně 40 000 osob, celý areál zahrnuje 130 obchodních jednotek na ploše více než 37 000 m2. Wannieck Gallery můžeme nazvat Galerií moderního umění, jedná se pozoruhodný objekt, ve kterém probíhají kulturní akce, výstavy, koncerty a mnohé další.

-42-

Podle nejnovějších informací by mohla budova sloužit i jako prostor k pořádání svatebních obřadů. Jak dále uvedla Ing. Alexandra Murdzová, společnost ECE Projektmanagement Praha, s. r. o. zajistila pouze rekonstrukci a po té dala objekt k dispozici městu, nyní spadá pod správu Jižního Centra Brno. Město v současné době pronajímá areál Wannieck Gallery soukromníkům, kteří zde mohou pořádat nejen kulturní akce. Nedaleko obou objektů se nachází kavárna, ve které obsluhují lidé s duševními onemocněními. Vznikla v roce 2005 za podpory SROP a Psychiatrické léčebny Černovice. Součástí sortimentu je i prodej výrobků z chráněných dílen. Kavárna nabízí velké množství jak nápojů, jídla, tak i zajímavé prostředí pro relaxaci, pracovní schůzky a kulturní vyžití. Vzhledem ke svému poslání a snaze nemocné lidi začlenit do společnosti a pracovního procesu, je tento projekt vnímán jako velice zdařilý. Vyobrazení (obr.č. 25 a obr.č. 26 v příloze č. 1) zachycuje současnou podobu obou budov.

5.1.4. Pořádané akce Jak Wannieck Gallery, tak i Galerie Vaňkovka nabízí svým návštěvníkům dostatečný kulturní i zábavný programu. S pravidelností se v obou objektech obměňují kulturní akce či doprovodný program. Podle ohlasů návštěvníků je doprovodný program v nákupní Galerii velice oblíben. Jak uvedla Ing. Alexandra Murdzová tak mezi nejoblíbenější akce patřilo, k velkému překvapení, Tajemství fyziky, kdy prý návštěvníci nechtěli opouštět nákupní Galerii dlouho po zavírací době obchodů. (Vzhledem k tomu, že veškeré akce jsou nainstalovány přímo do obchodní pasáže mezi prodejní jednotky, je jejich otevírací doba o hodinu delší, než u obchodů). Výstava, která se taktéž těšila velkému zájmu ze stran návštěvníků, byla expozice autora Bernarda Lagneau, který dokázal nákupní centrum propojit hustou sítí funkčních kartonových strojů (obr.č. 27 v příloze č. 1). V neposlední řadě je třeba zmínit i oblíbenou akci nejen u studentů, ale i u široké veřejnosti, a sice projekt Poslední zvonění ve Vaňkovce. Projekt se uskutečnil v roce 2008 a zúčastnila se ho celá řada tříd, které se ten rok chystaly složit maturitní zkoušku. -43-

Z celkového počtu bylo vybráno 15 nejlepších návrhů a ty dostaly od managementu centra finanční obnos jako pomoc při realizaci. Hlasování o vítězi proběhlo formou SMS zpráv, které mohli návštěvníci posílat. V současné době můžete v prostorách nákupní Galerie vidět tematickou expozici nazvanou „Arktické Vánoce“, která návštěvníky naladí na blížící se svátky. Dále také probíhá v prostorách WC nákupního centra sčítání návštěvníků, které bude později vyhodnoceno a použito pro statistické a marketingové účely. Wannieck Gallery upřednostňuje malbu a moderní umění. Výstavní prostory galerie jsou rozděleny do tří částí (obr.č. 29 v příloze č. 1) – Wannieck Gallery, Galerie za mostem a Galerie za stěnou. Aktuální výstavy probíhají ve Wannieck Gallery, kde se můžete těšit na akci pod názvem „Petr Nikl – Já jsem Tvůj zajíc (dialog s maminkou)“ a v Galerii za stěnou je připravena expozice „Art Sale Point 2“. Nyní je ve Wannieck Gallery i možnost přihlásit děti do výtvarných kurzů, probíhají formou zájmových kroužků. Určeno to je pro děti od 4 do 15 let. Další aktivitou pro rodiny s dětmi je provoz „Dětského výtvarného ateliéru“, kde si mohou návštěvníci ve vybraných sobotních dopoledních nakreslit své umělecké dílo. Vstupné se cenově pohybuje od 20 Kč do 60 Kč. Dále Wannieck Gallery na svém webu založila internetový obchod „Gallery Art Shop“, kde je možné nakoupit různá umělecká díla, od literatury až po designové sklo a porcelán.

5.2. Výsledky dotazníkového šetření Na základně dotazníkového šetření, které zahrnuje 170 respondentů z různých věkových a sociálních vrstev byla zjištěna následující data.

Otázka číslo 1.: Navštívili jste někdy Galerii Vaňkovku? Na tuto otázku byla odpověď jednoznačná, a sice 100 % dotazovaných uvedlo ANO.

-44-

Otázka číslo 2.: Myslíte si, že má Galerie Vaňkovka dostatečnou reklamu?

Graf. č. 1, zdroj: vlastní zpracování.

Na otázku odpovídalo všech 170 respondentů, tedy 100 %. Je tedy zřejmé, že většina dotazovaných považuje reklamu Galerie Vaňkovka za dostatečnou. Někteří respondenti k možnosti ANO doplnili, že se jim reklama zdá v určitých případech nadbytečná. Provozovatelé Galerie využívají reklamy v tištěných mediích, rozhlase i prostřednictvím velkoplošných tiskovin – billboardy, bannery apod.

Otázka číslo 3.: Co by jste navrhli na zlepšení propagace? Výše definovaná otázka č. 3 byla určena pouze dotazovaným, kteří v otázce č. 2 odpověděli NE (Myslíte si, že má Galerie Vaňkovka dostatečnou reklamu? Tj. 9% z celkového počtu dotazovaných). K častým návrhům na zlepšení propagace ze strany respondentů, patřilo zvýšení televizní a rozhlasové reklamy.

-45-

Otázka číslo 4.: Jak často v průměru navštívíte Galerii Vaňkovku?

Graf č. 2, zdroj: vlastní zpracování.

Podle zjištěných odpovědí navštíví 29 % respondentů Galerii Vaňkovku více jak 2x měsíčně. Druhou nejčastější odpovědí byla návštěvnost méně jak 1x měsíčně, což je způsobeno tím, že mnoho respondentů tudy pouze prochází z centra města na autobusové nádraží a mnoho z nich nepochází ani z Brna a okolí. Více jak 2x týdně sem zavítá pouze 12 % dotazovaných.

Otázka číslo 5.: Víte, kde se nachází Wannieck Gallery?

Graf č. 3, zdroj: vlastní zpracování.

-46-

Z grafu č. 3 je patrné, že více než polovina dotázaných si je vědoma, kde se Wannieck Gallery nachází. Zbylá část respondentů (44 %) bohužel neví, kde Wannieck Gallery hledat.

Otázka číslo 6.: Zajímá Vás, kde se Wannieck Gallery nachází, co nabízí svým návštěvníkům?

Graf č. 4, zdroj: vlastní zpracování.

Na tuto otázku odpovědělo pouze 74 respondentů, kteří uvedli v předchozí otázce č. 5 odpověď NE (Víte, kde se nachízí Wannieck Gallery?). Jak je zřejmé, 2/3 dotázaných mají zájem o další informace.

-47-

Otázka číslo 7.: Navštívili jste někdy Wannieck Gallery?

Graf č. 5, zdroj: vlastní zpracování.

Na výše definovanou otázku odpovídali jen ti dotazovaní, kteří odpověděli v otázce č. 5 ANO (Víte, kde se Wannieck Gallery nachází?), těchto respondentů bylo celkem 96. Přestože nadpoloviční většina dotázaných ví, kde se Wannieck Gallery nachází, tak ji navštívilo pouze 40 %.

Otázka číslo 8.: Z jakého důvodu jste ve Wannieck Gallery nebyli?

Graf č. 6, zdroj: vlastní zpracování.

-48-

Odpovědi na tuto otázku se týkaly pouze osob, které v otázce číslo 7 odpověděly NE (Navštívili jste někdy Wannieck Gallery?). Jejich celkový počet byl 54. Vzhledem k tomu, že respondent měl možnost, uvést více možností, zvýšila se tak četnost získaných odpovědí. Největší procentuální podíl na absenci návštěvy Wannieck Gallery má nedostatečná propagace pořádaných akcí. Druhým nejčastějším důvodem je nedostatek příležitostí k návštěvě následovaný malým množstvím volného respondentů.

Otázka číslo 9.: Jak často Wannieck Gallery navštěvujete?

Graf číslo 7, zdroj: vlastní zpracování.

Zde odpovídali pouze dotazovaní, kteří v otázce číslo 7 odpověděli ANO (Navštívili jste někdy Wannieck Gallery?). Z celkového počtu jich bylo pouze 38. Z odpovědí na otázku č. 9 vyplývá, že 47 % dotazovaných zavítalo do Wannieck Gallery pouze jednou. Někteří svoji návštěvu i zopakovali, to se týká - 26 % dotázaných. Pouhých 11 % respondentů chodí do Wannieck Gallery pravidelně.

-49-

Otázka číslo 10.: Víte co byl v minulosti objekt současné Wannieck Gallery?

Graf č. 8, zdroj: vlastní zpracování.

Na otázku číslo 10 odpovědělo všech 170 dotázaných. Nadpoloviční většina respondentů věděla, čím byl objekt v minulosti.

Otázka číslo 11.: Jak vnímáte revitalizaci celé oblasti?

Graf č. 9, zdroj:: vlastní zpracování.

Na této otázce se opět podíleli všichni respondenti bez ohledu na jejich předchozí odpovědi. Cílem bylo zjistit, zda v očích obyvatel města a jeho okolí, nebo i osob, kteří sem dojíždí za prací, byla revitalizace chápána zdařile či nikoliv.

-50-

Necelá polovina respondentů se shodla na tom, že celou revitalizaci vnímá velice pozitivně (46%). Další nejzastoupenější skupinou byli ti, kteří revitalizaci vnímají nadpůměrně (33 %) a nebo průměrně (20 %).

Otázka číslo 12.: Máte nějaké návrhy na zlepšení čehokoliv v revitalizované oblasti Tato otázka byla otevřená, tudíž mohli dotazovaní vznášet různé požadavky, nápady a náměty. Mezi častými odpověďmi bylo: -

zpětné zavedení WC zdarma v areálu Galerie Vaňkovky

-

hrací koutek, baby point apod.

-

obnovení parkovacích míst pro motocykly

-

nedostatek zeleně v okolí areálu

-

lepší přístup k autům v garážích ve večerních a nočních hodinách

-

dodatečné vybudování kina

Bohužel většina respondentů vztáhla odpovědi k nákupnímu centru a jeho vybavení, nežli k Wannieck Gallery.

-51-

Otázky číslo 13. – 15. zjišťovaly od respondentů jejich sociální zařazení (věk, nejvyšší dosažené vzdělání a místo bydliště). Rozdělení pohlaví bylo na začátku dotazníku. Výsledky jsou následující:

Graf č.10., zdroj: vlastní zpracování.

Na vyplnění dotazníku se podílelo více žen než mužů. Žen bylo celkem 108 (tj. 64 %) a mužů 62 (tj. 36 %).

-52-

Rozdělení podle věku:

Graf č. 11, zdroj: vlastní zpracování

Z důvodů lepší přehlednosti vyhodnocení věkové struktury dotazovaných byli respondenti v rámci věkové struktury rozděleni navíc ještě podle pohlaví. Nejpočetnější skupinou ženy a muži v rozmezí 21 – 30 let. Na druhém místě byli ženy i muži ve věku 31 – 40 let a mužů bylo srovnatelně i v kategorii 41 – 50 let, u žen to pak bylo nepatrně méně. Dále následovala skupina více jak 50 let a na posledním místě bylo věkové rozmezí do 20 let.

-53-

Rozdělení podle místa bydliště:

Graf č. 12, zdroj: vlastní zpracování.

Místem bydliště dotazovaných bylo míněno místo, kde v současné době žijí. Z grafu vyplývá, že v největší míře se na šetření podíleli obyvatelé města Brna, poté obyvatelé jeho okolí a v nejmenším zastoupení lidé, kteří bydlí mimo okolí Brna.

-54-

Rozdělení podle nejvyššího dosaženého vzdělání:

Graf č. 13, zdroj: vlastní zpracování

V otázce o nejvyšším dosaženém vzdělání převažuje u žen středoškolské s maturitou, u mužů pak vysokoškolské. Vzhledem k faktu, že mužů s výučním listem či základním vzděláním je 0%, zbytek mužů pak jsou středoškolsky vzdělaní s maturitou. Ženy mají na druhém místě vysokoškolské vzdělání a v malé míře se zde objevilo i základní vzdělání či středoškolské bez maturity.

-55-

5.3. Vyhodnocení dotazníkového šetření Z výsledků dotazníkového šetření je patrné, že navzdory dobré dostupnosti a povědomí obyvatel o existenci Wannieck Gallery jsou stále její návštěvníci v menšině. Tento objekt s historickou i architektonickou hodnotou stojí podle mého názoru za větší pozornost ze strany návštěvníků, než z jaké se doposud může těšit. Bohužel trend dnešní doby upřednostňuje spíše nákupní centra před kulturou a alternativní možností trávení volného času. Současné rodiny i s malými dětmi jdou o víkendu spíše do nákupní galerie, než na výstavu, či nějaké divadelní představení, nebo třeba i do přírody. Je velice pravděpodobné, že právě díky tomuto trendu je povědomí a i návštěvnost zmíněného kulturního objektu několikanásobně nižší, než je tomu u komerčních prostor. Zásadním problém spatřuji ve špatném chápání objektu Wannieck Gallery, kde často dochází k záměně nákupního centra Galerie Vaňkovka s samotnou galerií. Obyvatelé se často domnívají, že se jedná o jednu a tutéž budovu a už nespatřují zásadní rozdíl mezi těmito účelově rozlišnými prostorami (komerční a nekomerční). Značná část dotázaných respondentů se mylně domnívá, že návštěvou nákupního centra Galerie Vaňkovka navštívilo současně i Wannieck Gallery a neuvědomují si tak, že se jedná o dva rozdílné objekty. Podle mého názoru by jedním z důvodů této záměny mohly být časté

expozice

vystavené

přímo

v prostorách

nákupní

galerie

(viz kapitola 5. - podkapitola Současná podoba 5.1.3. a Pořádané akce 5.1.4.). Tento problém by do jisté míry pomohlo vyřešit například i zvýšení propagace Wannieck Gallery přímo v prostorách nákupního centra Galerie Vaňkovka (letáčky, informační tabule, plakáty), protože podle vyjádření respondentů je důvodem nízké návštěvnosti i fakt, že akce nejsou dostatečně propagovány a tudíž se o nich dozvídá jen nevelké procento návštěvníků, někteří si mnohdy informace o pořádaných a připravovaných expozicích zjišťují sami. Navrhuji tedy zvýšení reklamy rozhlasové, i tištěné a to především v lokálních medicích. Z otázky vnímání revitalizace vyplynulo, že všeobecně se respondenti shodli na tom, že přestože nepodporují nákupní centra a komerční objekty obecně, považují revitalizaci za lepší řešení než ponechání objektu v původním stavu a jeho následnému chátrání. Přesto se i v tomto případě setkáváme s občany, kterým se výsledná podoba příliš nelíbí, a kteří mají jiné, mnohdy zcela odlišené představy o využití lokality -56-

např.: vybudování parku, čímž by však nebyla dodržena podmínka zachování objektu pro jeho památkovou/historickou hodnotu. V dotazníku byl dán prostor k návrhům na zlepšení, kterým se zabývala otázka č. 12. Mezi uvedenými nápady zaznělo například opětovné zavedení bezplatného WC, což by podle mého názoru mohlo vést k větší spokojenosti ze stran zákazníků s nabízenými službami, avšak je nutné brát v potaz i možné negativní dopady například v podobě snížení hygienické úrovně toalet a jejich okolí. I přesto se domnívám, že tento nápad není nějak významně přínosným. Za podnětný návrh považuji však zavedení dětského koutku či alespoň baby pointu, či širších parkovacích míst pro rodiny s dětmi. V celém areálu jsou jen WC upravené pro maminky s dětmi a občasné akce probíhající v prostorách nákupního centra, které jsou určené výhradně pro děti. Ve Wannieck Gallery je WC zdarma pro všechny návštěvníky. Další poznatky se týkaly parkování, návrh na opětovné zavedení parkovacích míst pro motocykly, které se nacházelo z boku Galerie Vaňkovky, kde se nyní nachází budova Trinity. Dále byla, co se parkování týče, uvedena špatná přístupnost v nočních hodinách k automobilům v garážích. Doba na vjezd a výjezd je omezená (denně 7:00 – 23:00, ceny: 1. hodina zdarma, 2. a 3. hodina 20 Kč, 4. a další započatá hodina 25 Kč, maximální cena parkovného 800 Kč/den), automobil zde však můžete ponechat i přes noc. V nočních hodinách je parkoviště přístupné pouze jedním vchodem z nákupní galerie (centrální prostor nákupního centra je přístupný i po zavírací době obchodů a to do 22:00). Toto opatření je však z hlediska bezpečnosti pochopitelné. Přestože mnoho návštěvníků ví o existenci Wannieck Gallery, jak vyplynulo z dotazníkového šetření, stáčely se i tak jejich odpovědi na zlepšení spíše prostor v nákupním centru.

5.4.

Návrhy na optimalizaci současného stavu

Při zvážení výsledků dotazníku a zjištěných dat od respondentů, je patrné, že se nákupní galerie těší, jak mnohonásobně vyššímu povědomí mezi veřejností, tak i vyšší návštěvnosti, než v těsném sousedství lokalizovaný kulturní objekt Wannieck Gallery, -57-

z tohoto důvodu jsem navrhla následující možnosti pro optimalizaci využití Wannieck Gallery. Návrhy pro zvýšení propagace: Po zvážení současného stavu navrhuji pro objekt Wannieck Gallery větší propagaci nabízených akcí, například pomocí tištěných reklam v denících, rozdávání drobných letáků, nebo pronájmu velkoplošných reklamních ploch (billboardů, bannerů a mnohých dalších). Podle zjištěných informací se cena tištěné inzerce například v MF Dnes pohybuje od 1980 Kč za sloupek. Cena pronájmu billboardů (5,1 m x 2,4 m) na jeden měsíc se pohybuje okolo 6 500 Kč, samotný tisk billboardu standartní velikosti stojí kolem 1 800 Kč. Podle mého názoru chybí i větší zastoupení rozhlasové reklamy, například v regionálních nebo i celostátních rozhlasových stanicích. Další možnost reklamy je i televizní reklama, ta sice patří k nejdražším (a je tedy pro galerii pravděpodobně nereálná), ale zase může oslovit velký rozsah potencionálních návštěvníků. Efektivní možnost představuje i reklama na tematicky podobných internetových stránkách. Podstatně levnější variantou reklam se jeví využití možnosti reklamy pouze v regionálním měřítku, u této formy je nutné zmínit, že má i své výhody, například reklama je již zacílená na skupinu osob, které bydlí či pracují v blízkosti propagovaného areálu, tudíž je více efektivní vzhledem k vyšší pravděpodobnosti, že budou moci propagovaný areál snadno navštívit. Dále také reklama v tištěných mediích, které jsou pro občany města volně k dispozici, například měsíčník Brno Střed (dodávaný do schránek občanům městské části, i volně k dispozici na 30 místech v centru města, jehož náplň tvoří informace o projektech a akcích městské části, rozhovory, reklama a mnohé další. Vydává ho radnice Brno-střed.), dále například měsíčník Šalina (je volně k dispozici v městské hromadné dopravě města Brna, obsahuje nejen informace o cestování MHD, typy na výlety a akce Dopravního podniku města Brna, láká své čtenáře na vybrané kulturní a společenské akce v Brně a okolí. Je vydáván pod záštitou Dopravního podniku města Brna, a.s.).

-58-

Návrhy na zvýšení návštěvnosti: Podle dostupných informací se v kulturním objektu Wannieck Gallery uskutečňují především výstavy zaměřené na moderní umění. To je podle mého názoru však lákavé především pro poměrně úzké spektrum publika, například pro mladé lidi. Myslím si ale, že starší občané, či rodiny s dětmi, představují také potenciálně zajímavou cílovou skupinou návštěvníků, a proto navrhuji rozšíření portfolia nabízených kulturních akcí. Pro rodiny s dětmi zařadit do programu například divadelní představení, hudební představení pro děti, interaktivní výstavy, zábavný program, například Dětský den plný her, soutěží a mnohé další. V posledních měsících sice akcí pro rodiny s dětmi přibylo, ale vzhledem ke stávajícímu stavu, co se povědomí občanů týče, bych v těchto aktivitách i nadále pokračovala a rozšiřovala možnosti. Pro seniory zase naopak programy, díky kterým by mohli obohatit své vědomosti, divadelní představení, anebo také možnost poznávat nové lidi. Ráda bych podotkla, že pokud bude kulturní program Wannieck Gallery nabízet více akcí různého zaměření, rozšíří se i spektrum návštěvníků a ti bezesporu budou své zážitky dál šířit, čímž mohou nalákat zase další návštěvníky. Další otázka je cenová dostupnost, podle získaných informací usuzuji, že ceny vstupů na prozatím nabízené akce nejsou pro většinovou populaci finančně nedostupné (ceny se pohybují v rozmezí od 20 do 100 Kč za osobu).

-59-

6.

Závěr a diskuze

Hlavním cílem práce bylo analyzovat současné využití již revitalizovaného areálu Wannieck Gallery a Galerie Vaňkovka, dále zjistit informace o historii, průběhu revitalizace a o současném stavu objektů. Pro zpracování praktické části bylo nutné zrealizovat dotazníkové šetření a zjistit, jak je areál vnímán mezi obyvateli a návštěvníky města Brna, jaké jsou rozdíly v návštěvnosti obou zkoumaných objektů. Z realizovaného šetření vyplynulo, že jak jsem se domnívala už před zahájením dotazníkového šetření, kulturní objekt Wannieck Gallery je navštěvován mnohem méně než nákupní Galerie Vaňkovka, a povědomost návštěvníků obchodního centra o existenci Wannieck Gallery je bohužel relativně nízká. Jedním z důvodů je špatné chápání objektu Wannieck Gallery, kde často dochází k záměně nákupního centra Galerie Vaňkovka se samotnou galerií. Návštěvníci spatřují v otevřených prostorách nákupního centra mnoho zajímavých, tematicky zaměřených výstav, což je zřejmě příčina této záměny. Z tohoto důvodu jsem se také snažila navrhnout možnosti opatření, jak tuto situaci změnit - v rámci výsledků bylo, po vyhodnocení dotazníků, navrhnuto hlavně zvýšení reklamy na kulturní akce (v mediích, tištená podoba a další), dále potom rozšíření portfolia pořádaných akcí (například zaměření se i na jiné cílové skupiny než doposud - více programu pro děti, rodiny, důchodce) a v neposlední řadě i lepší provázanost mezi kulturním objektem a nákupním centrem (reklama na kulturní akce pořádané Wannieck Gallery v nákupním centru). Jak je dále patrné z výsledků dotazníkového šetření většina respondentů je spokojená s podobou proběhlé revitalizace a jen malé procento z nich by si představovalo místo galerie moderního umění a nákupního centra jinak využít tento areál, který svoji polohou, zajímavostí a bohatou historií láká návštěvníky všech skupin. V dotazníku byl dán také prostor k návrhům na zlepšení, které směřovalo spíše na zlepšení situace v nákupním centru než v galerii. Jednalo se o opětovné zavedení bezplatného WC, zavedení dětského koutku či alespoň baby pointu a zavedení širších -60-

parkovacích míst pro rodiny s dětmi. Další návrhy se týkaly opětovného zavedení parkovacích míst pro motocykly, a zlepšení přístupnosti v nočních hodinách k automobilům v garážích. Pro zajištění komplexnosti informací a tudíž i pro možnost objektivnějšího zhodnocení bylo třeba zjistit informace o jiných úspěšně revitalizovaných brownfields ve světě, které jsou uvedené v literární rešerši. Z dostupných dat je zřejmé, že situace u nás se zlepšuje, problém brownfields získává na důležitosti a nacházíme stále více možností jak s nimi efektivně zacházet. Inspiraci můžeme hledat právě v zahraničí, kde je tento problém řešen delší dobu než u nás. Doufejme, že problém brownfieldů v České republice bude i nadále efektivně řešen. Protože regenerace brownfields má mnoho výhod - zvyšuje hodnotu znehodnocených lokalit, mění tato místa k lepšímu a podporuje investice v oblasti podnikání a bydlení. Z ekonomického hlediska může vést projekt regenerace také ke vzniku nových pracovních nabídek a tím může výrazně podpořit rozvoj dotčených regionů. To je patrné i z příkladů, uvedených v práci. Ačkoliv se popisovaná místa nacházela dlouho v nevzhledném stavu, v současné době jsou lákadlem pro mnoho návštěvníků mířících do našich měst. Revitalizace brownfields je jednou z moderních a osvědčených možností, jak velmi výrazně podpořit rozvoj regionů. Znamená pro tak pro jednotlivé regiony významnou příležitostí k posílení jejich stability a prosperity.

-61-

7.

Seznam použitých zdrojů

 ANCHOR R. J., LUNGOVÁ M., Brownfield regeneration in England and the Czech republic: The regional dimension. Sborník příspěvků z 5. mezinárodního symposia - České podnikatelství v evropském prostoru 2006 se zaměřením na rozvoj a potřeby regionu. Technická univerzita v Liberci, 76 s.  DÁVID, R., Koncepce obnovy Brownfields v Jihomoravském kraji. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita.  FORET, M., STÁVKOVÁ, J.: Marketingový výzkum, Praha Grada Publishing, a. s., 2003, ISBN 80-2470385-8, Prah: Grada Publishing, a.s., 2003. ISBN 80-2470385-8.  FORET, M.: Marketingový průzkum – Poznáváme svoje zákazníky, Computer Press, a. s., Brno 2008, 121 s., ISBN 978-80-251-2183-2  GÜTHLING, M, Inntersdtätische Brachflächen, Berlin 2009. (obsahuje i autory Wenger, Estermann), ISBN 978–3–7983–2107–6  HURNÍKOVÁ J.: Brownfieldy a územní rozvoj. Urbanismus a územní rozvoj ročník XII číslo 6/2009. Ústav územního rozvoje. 78 s.  JACKSON A KOLEKTIV, J. B.: Brownfields snadno a lehce. Praha: IURS, 2005  KIRKWOOD, N. Manufactured sites: rethink the post – industrial landscape. London: Spon press, 2001. 256s. ISBN 0-415-24365-3  KIRSCHNER V., 2008: Nástroje regenerace brownfields ve Skotsku. Urbanismus a územní rozvoj – ročník XI číslo6/200. Ústav územního rozvoje.  LOJKOVÁ, E.: Brownfields a greenfields v Brně, Diplomová práce, MZLU v Brně, 2007

-62-

 NOVÝ, A. et.al.: Brownfields – Šance pro budoucnost, Brno FA – VUT, 2004, 138 s., ISBN 80-214-2697-7.  PIECHA, M. – KADEŘÁBKOVÁ, B.: Brownfields – jak vznikají a co s nimi. Praha: Ch. Beck, 2009. 138s. ISBN 978-80-7400-123-9.  TOOD S. DAVIS, Brownfields a comprehensive guide contaminated property, American Bar Association, 2002, 1077s., ISBN 1-57073-961-7.

Seznam internetových zdrojů  PETRUCCOVÁ A.: Vědeckotechnický sborník ČD č. 23/2007, Brownfields. Dostupné na: http:// www.cdrail.cz/, [cit. 2012-10-09].  Brownfields a comprehensive guide contaminated property, 2002[online], American Bar Association, 2002, ISBN 1-57073-961-7, [cit. 2012-10-15]  Národní strategie regenerace brownfields, Czechinvest 2008, [cit. 2012-09-04]  Brownfields, [online], http://www.brownfields.cz, [cit. 2012-10-08]  Ministerstvo průmyslu a obchodu, http:/mpo.cz/, [cit. 2012-10-03]  Ústav územního rozvoje, http://www.uur.cz/, [cit. 2012-09-27]  Ústav pro ekopolitiku, http://slovnik.ekopolitika.cz/, [cit. 2012-09-27]  Časopis Planeta 3/2007, http://www.mzp.cz/, [cit. 2012-10-24]  PPP Centrum, http://www.pppcentrum.cz/, [cit. 2012-10-24]  Brownfields v Brně, http://www.inovace.cz/, [cit. 2012-10-25]  Brownfields v Brně, http://www.ibrno.cz/, [cit. 2012-10-25]  Praha – Karlín, http://www.karlin.cz/, [cit. 2012-10-29]  Praha – Palladium, http://www.palladiumpraha.cz/, [cit. 2012-11-02]  Ostrava – Nová Karolina, http://www.nova-karolina.cz/, [cit. 2012-11-02]  Brno – Vaňkovka, http://www.galerie-vankovka.cz/, [cit. 2012-11-02]

-63-

 Brno – Wannieck Gallery, http://www.wannieckgallery.cz/, [cit. 2012-11-06]  Café Práh, http://www.cafeprah.cz/, [cit. 2012-11-07]  Jižní Centrum Brno, a. s. http://www.jcbrno.cz/, [cit. 2012-11-09]  Falconmedia, http://falconmedia.cz/, [cit. 2012-11-27]  Ministerstvo obrany, http://army.cz/ , [cit. 2012-09-21]  „Stavební zákon“ (183/2006 Sb.), http://sbirkazakonu.info/, [cit. 2012-10-22]  Mediální skupina Mafra, http://www.mafra.cz/, [cit. 2012-11-27]  Zpravodaj Brno – Střed, http://www.stred.brno.cz/, [cit. 2012-12-02]  Měsíčník Šalina http://www.e-salina.cz/, [cit. 2012-12-02]  Cabernet, http://www.cabernet.org.uk/, [cit. 2012-09-12].  European Environment Agency, http://www.eea.europa.eu/, [cit. 2012-09-12]  Strukturální fondy http://www.strukturalni-fondy.cz/, [cit. 2012-09-17]  Manufactured sites: rethink the post – industrial landscape, 2001. [online], London: Spon press, 2001. ISBN 0-415-24365-3, [cit. 2012-09-20]  Ministerstvo pro místní rozvoj, http://www.mmr.cz/ , [cit. 2012-09-27]  Ministerstvo životního prostředí, http://mzp.cz/, [cit. 2012-10-05]  Ústav územního rozvoje, http://uur.cz/, [cit. 2012-10-03]

-64-

8.

Přílohy

Příloha č. 1. – Obrázky Obr. č. 1. Současná podoba oblasti Obr. č. 2. Vymezení lokalizované oblasti Obr. č. 3. Jedna z dominant v již revitalizované části města Obr. č. 4. Letecký pohled na oblast Obr. č. 5. „Gasometer“ Obr. č. 6. Současná podoba Vídeňských plynojemů Obr. č. 7. Haughwout building Obr. č. 8. Pohled na Broadway Av. Obr. č. 9. Zrekontruovaná knihovna Obr. č. 10. Letecký snímek – lokalizace knihovny Obr. č. 11. Letecký pohled na areál Corso Karlín Obr. č. 12. Současná podoba Corso Karlín Obr. č. 13. Centrum kolem roku 1900 Obr. č. 14. Současná podoba Palladia Obr. č. 15. Vymezení oblasti Obr. č. 16. Vizualizace projektu Obr. č. 17. Plánek brownfields na území města Brna Obr. č. 18. Lokalizace areálu jižního centra Obr. č. 19. Vizualizace plánované nejvyšší budovy Obr. č. 20. Zakladatel areálu WG+GV Obr. č. 21. Původní podoba Wannieck Gallery Obr. č. 22. Podoba areálu Wannieck Gallery před revitalizací Obr. č. 23. Lokalizace areálu WG + GV Obr. č. 24. Podrobnější lokalizace areálu Obr. č. 25. Současná podoba Galerie Vaňkovka Obr. č. 26. Současná podoba Wannieck Gallery Obr. č. 27. Expozice „Živé stroje“ Obr. č. 28. Soutěžní tablo „Poslední zvonění ve Vaňkovce“ -65-

Obr. č. 29: Současná podoba interiéru Wannieck Gallery Příloha č. 2. – Dotazník Příloha č. 3A – Ortofotomapa rozvojových lokalit (vydalo Statutární město Brno, kancelář primátora města Brna). K práci je připojena. Příloha č. 3B – Doplňující informace k orotofotomapě rozvojových lokalit

-66-

Přílohy

Příloha č.1 - obrázky Obrázek č.1. Současná podoba oblasti

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek č. 2. Vymezení lokalizované oblasti

Zdroj: http://suitelife.com

Obrázek č. 3. Jedna z dominant v již revitalizované části města

zdroj: vlastní zpracování

Obrázek č.4. Letecký pohled na oblast

Zdroj: http://www.transburbia.org

Obrázek č.5. „Gasometer“

Zdroj: http://en.wikipedia.org

Obrázek č.6. Současná podoba Vídeňských plynojemů

Zdroj: http://de.wikipedia.org

Obrázek č.7. Haughwout building

Zdroj: http://en.wikipedia.org

Obrázek č.8. Pohled na Broadway Av.

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek č. 9. Zrekontruovaná knihovna

Zdroj: http://www.lfs.bsb-muenchen.de

Obrázek č. 10. Letecký snímek – lokalizace knihovny

Zdroj:http://maps.google.cz

Obrázek č.11. Letecký pohled na areál Corso Karlín

Zdroj: http://www.urm.cz/cs/ocenene-stavby/detail/81/corso-karlin

Obrázek č. 12. Současná podoba Corso Karlín

Zdroj: http://www.urm.cz/cs/ocenene-stavby/detail/81/corso-karlin

Obrázek č.13 Centrum kolem roku 1900

Zdroj:http://www.palladiumpraha.cz/cz/redakce/o-nas/o-palladiu/historie/c2854

Obrázek č. 14. Současná podoba Palladia

Zdroj:http://www.palladiumpraha.cz/cz/redakce/o-nas/o-palladiu/historie/c2854

Obrázek č. 15. Vymezení oblasti

Zdroj: http://www.nova-karolina.cz/clanky/projekt-nova-karolina/

Obrázek č. 16. Vizualizace projektu

Zdroj: http://www.nova-karolina.cz/clanky/projekt-nova-karolina/

Obrázek č. 17. Plánek brownfileds na území města Brna

Zdroj: www.brno.cz

Obrázek č.18. Lokalizace areálu jižního centra

Zdroj: http://www.invest-in-czech.cz/obr_zony/parc0004.jpg

Obrázek č. 19. Vizualizace plánované nejvyšší budovy

Zdroj:http://www.4stav.cz/stavba-az-toweru-v-brne-zacne-letos-bude-nejvyssi-v-cesku_4c4233

Obrázek č.20. Zakladatel areálu WG+GV

Zdroj:http://www.galerie-vankovka.cz/cz/historie_vankovky

Obrázek č. 21. Původní podoba Wannieck Gallery

Zdroj: http://www.sedmicka.cz/brno-vyskov/clanek/stomilionova-vankovka-slavi-251614

Obrázek č. 22. Podoba areálu Wannieck Gallery před revitalizací

Zdroj: http://www.sedmicka.cz/brno-vyskov/clanek/stomilionova-vankovka-slavi-251614

Obrázek č. 23. Lokalizace areálu WG + GV

Obrázek č. 24. Podrobná lokalizace areálu

Obrázek č. 25. Současná podoba Galerie Vaňkovka

zdroj: vlastní zpracování

Obrázek č.26. Současná podoba Wannieck Gallery

zdroj: vlastní zpracování

Obrázek č. 27. Expozice „Živé stroje“

Zdroj: http://www.lidovky.cz/foto.asp?036.jpg

Obrázek č. 28. Soutěžní tablo „Poslední zvonění ve Vaňkovce“

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek č. 29. Současná podoba interiéru Wannieck Gallery

Zdroj: http://vcpd.cvut.cz/1-241-a-k-t-u-a-l-i-t-y-dny-evropskeho-dedictvi-ve-vankovce.aspx

Příloha č. 2 - dotazník Prosím Vás o vyplnění dotazníku, který slouží ke zpracování bakalářské práce na téma: Hodnocení vybraného projektu opětovného využití brownfields na území města Brna. Konkrétně se práce zaměřuje na Wannieck Gallery a Galerii Vaňkovku v centru města.

V dotazníku

zaškrtněte

odpovědi

dle

svého

uvážení.

Předem Vám děkuji za vyplnění. Označte:

Muž

Žena

1) Navštívili jste někdy Galerii Vaňkovku? - ano - ne 2) Myslíte si, že má Galerie Vaňkovka dostatečnou reklamu? - ano - ne - nevím 3) Pokud jste v otázce č. 2. odpověděli ne, pokračujte prosím otázkou: Co byste navrhli na zlepšení propagace? …………………………………………………………………………………… … 4) Jak často v průměru navštívíte Galerii Vaňkovku (mám na mysli průchod, trávení volného času, vyřizování pracovních záležitostí, využití parkoviště apod.) - více jak 2x týdně - 1x za týden - více jak 2x měsíčně - 1x měsíčně - méně jak 1x měsíčně -nikdy jsem Galerii Vaňkovku nenavštívil/a 5) Víte, kde se nachází Wannieck Gallery? - ano, prosím doplňte konkrétní místo …………………… - ne 6) Pokud jste u otázky č. 5. odpověděli ne, pokračujte prosím zde: Zajímá Vás, kde se Wannieck Gallery nachází, co nabízí svým návštěvníkům?

- ano, rád/a si zjistím více informací - ne, nemám zájem 7) Pokud jste v otázce 5. odpověděli ano, pokračujte prosím zde: Navštívili jste někdy Wannieck Gallery? - ano - ne - plánuji ji v nejbližší době navštívit 8) Pokud jste v otázce č. 7. odpověděli ne, pokračujte zde: Z jakého důvodu jste ve Wannieck Gallery nebyli? (můžete zaškrtnout více odpovědí) - neměl/a jsem zatím příležitost - nedostatečná propagace akcí - nezaujaly mě uváděné akce - nedostatek volného času - nedostatek finančních prostředků - nenavštěvuji galerie, výstavy a podobné kulturní akce - jiný (uveďte prosím jaký) ……………………………. 9) Pokud jste v otázce č. 8. odpověděli ano, pokračujte zde: Jak často Wannieck Gallery navštěvujete? - byl/a jsem zde pouze 1x - byl/a jsem zde pouze 2x - byl/a jsem zde 3x - více / chodím pravidelně 10) Víte, co byl v minulosti objekt Wannieck Gallery a Galerie Vaňkovka? - ano, uveďte prosím přesnou odpověď ………………… - ne 11) Jak vnímáte revitalizaci celé oblasti? (Wannieck Gallery i Galerie Vaňkovky) - velice pozitivně - nadprůměrně - průměrně - podprůměrně - negativně/ nelíbí se mi 12) Máte nějaké návrhy na zlepšení čehokoliv v revitalizované oblasti? ……………………………………………………………………………………

13) Místo, kde v současné době žijete se nachází: - Brno – město - Brno – venkov - jiné 14) Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: - základní - středoškolské bez maturity / výuční list - středoškolské s maturitou - vysokoškolské 15) Do jaké věkové kategorie spadáte? - do 20-ti let - 21 – 30 let - 31 – 40 let - 41 – 50 let - více jak 50 let

Příloha číslo 3B Tabulka obsahuje doplňující informace k přiložené mapě Rozvojových lokalit města Brna. Mapu i doplňující tabulku poskytla paní Hana Janošíková, která zároveň uvedla, že informace jsou aktualizovány začátkem roku 2012.

Číslo

ZÁKLADNÍ INFORMACE K LOKALITÁM NA ORTOFOTOMAPĚ MĚSTA BRNA Název

Katastrální území

Městská část

Majoritní Rozloha vlastník (v ha) pozemků

Podíl majetku Převládající funkční SMB využití dle ÚP

Současný stav

Podmínky (omezení) výstavby, případně předpokládaný záměr využití

Návrhová plocha pro průmysl, smíšená pl. cca 50% výroby a služeb

Většina území je již využívána pro výrobní, skladovací a administrativní účely.

K dispozici je část území o rozloze cca 14 ha, která se nachází v centrální části. Vlastníkem je SMB.

Lokality s významným podílem majetku města Brněnská průmyslová zóna 1 Černovická terasa

Černovice, Slatina

2 Europoint Brno

Horní Heršpice, Trnitá, Staré Brno, Město Brno, Štýřice, Komárov

BrnoČernovice, BrnoSlatina

Brno-střed, Brno-jih

170,9 SMB

Návrhové plochy smíšené, plochy dopravy, zvláštní České dráhy, plochy pro rekreaci, 133,1 a.s. cca 16% plochy zeleně aj.

Rozsáhlý územní projekt, který má umožnit výrazné zkvalitnění dopravní dostupnosti města Brna (přesun hlavního železničního nádraží); dosud realizováno obchodní centrum Vaňkovka v místě bývalé slévárny (www.europointbrno.cz)

Český technologický 3 park Brno

4 Areál Ponava

Areál Agro v 5 Tuřanech

6 Hněvkovského

BrnoKrálovo Pole, Královo Medlánky Pole

Ponava

Tuřany

Komárov

BrnoKrálovo Pole

BrnoTuřany

Brno-jih

51,1 SMB

Návrhové smíšené plochy výroby a cca 30% služeb

Rozvojový projekt zaměřený na nabídku smíšených prostor pro kanceláře, výzkum a lehký průmysl, společně s prostorami pro odpočinkové aktivity a služby. Areál se nachází v těsném sousedství kampusu VUT v Brně. V současnosti je již realizována cca 1/4 území (administrativní a výrobní prostory pro high-tech výrobu) (www.technologypark.cz)

Dosud nerealizovaná část se nachází na severu lokality. Má rozlohu cca 16 ha a majoritním vlastníkem je Technologický Park Brno, a.s.

Stabilizované zvláštní 96% plochy pro rekreaci

Z velké části neefektivně využívané nebo nevyužívané území určené zejména pro sportovní účely, nachází se zde hotel a zábavní centrum, plavecký bazén, nevyužívaný a chátrající fotbalový stadion, území po asanaci zimního Bariérou výstavby jsou nedořešené stadionu atd. restituční nároky.

14,5 SMB

Návrhové smíšené plochy výroby a 61% služeb aj.

Částečně využívaný areál bývalého zemědělského družstva sloužící podniku AGRO Tuřany pro provozní zázemí zemědělské výroby

Využití převážně pro provozovny výroby a služeb; areál zařazen do městského projektu zaměřeného na vytvoření nabídkových balíčků pro investory a na revitalizaci brownfields.

12,4 SMB

Návrhové smíšené plochy obchodu a služeb, zvláštní plochy 99% pro rekreaci aj.

Lokalita je využívána převážné pro sportovní aktivity (fotbalová hřiště, dráha BMX, víceúčelová hřiště) a část území je rezervováno pro výstavbu velodromu.

Předpokládané využití jako víceúčelový sportovní areál; dosud nerealizována východní část lokality podél ulice Hněvkovského, která je v ÚP určena jako smíšené plochy obchodu a služeb

26,2 SMB

7 Západní brána

8 Moravanské lány

9 Areál MZLU Pisárky

Bývalá řečkovická 10 cihelna

11 Kaštanová

Starý Lískovec, Bohunice

Přízřenice

Pisárky

Řečkovice

Brněnské Ivanovice

Brno-Starý Lískovec, BrnoBohunice

Brno-jih

Brno-střed

BrnoŘečkovice a Mokrá Hora

BrnoTuřany

7,4 SMB

Návrhové smíšené plochy jádrové, tj. centrálního 65% charakteru Zemědělský půdní fond, návrhové smíšené plochy 100% výroby a služeb

4,5 SMB

Návrhové plochy 100% rekreační zeleně

7,6 SMB

3,5 SMB

2,5 SMB

Návrhové smíšené plochy obchodu a služeb, plochy městské zeleně. Lokalitu řeší podrobnější ÚPD (RP 75% MČ Medlánky)

Návrhové plochy rekreační zeleně. Lokalitu řeší podrobnější ÚPD (RP Kaštanová ulice, 100% Černovický hájek)

Z části využíváno pro autobazar, z části bez využití

Využíváno pro zemědělské účely, část je užívána Veřejnou zelení města Brna. Nízkopodlažní objekty převážně provizorního charakteru využívané ke komerčním účelům (sídla a provozovny firem)

Podmínkou využití je zrušení části rampy západního přivaděče a nové připojení na ul. Jihlavskou, realizace obslužných komunikací a propojením na ul. Osovou (úrovňově) a na ul. Netroufalky (podjezdem), lokalita bude obsloužena MHD-tramvaj, dalšími podmínkami je přeložení inženýrských sítí a výkupy pozemků Předpokládaný rozvoj smíšených ploch výroby a služeb je podmíněn schválením změny územního plánu. Předpokládané využití převážně pro rekreaci, zábavu a vzdělávání ve vazbě na muzeum ANTHROPOS

Část území využívána výrobními provozovnami, garáže, zahrádky, část území nevyužito.

Areál zařazen do městského projektu zaměřeného na vytvoření nabídkových balíčků pro investory a na revitalizaci brownfields.

Využíváno pro zemědělské účely

Podmínkou využití je rekonstrukce dotčeného úseku silnice II/380 na ul. Kaštanové (vybudování připojení a chodníku) a respektování vedení VN v lokalitě. Území je dotčeno rekonstrukcí kmenové stoky s realizací cca v letech 2011 – 2015. Předpokládané využití pro sportovně rekreační vybavenost rekreační oblasti.

Veveří, 12 Akademické náměstí Žabovřesky

Brno-střed, BrnoŽabovřesky

13 Staňkova

BrnoKrálovo Pole

Páteřní / Nad 14 Dědinou

15 U Janáčkova divadla

Janáčkovo kulturní 16 centrum

Ponava

Bystrc

Město Brno

Město Brno

Brno-Bystrc

Brno-střed

Brno-střed

2,1 SMB

Návrhové plochy pro veřejnou vybavenost 100% aj.

1,6 SMB

Návrhové plochy pracovních aktivit 64% výroba

Bývalý vojenský areál, využíván pro obchod a skladování

0,6 SMB

Návrhové smíšené plochy výroby a 100% služeb

Lokalita se zelení a trvalými porosty

0,6 SMB

Stabilizované plochy městské zeleně - park, volná plocha se zvláštním režimem: podzemní garáže. Lokalitu řeší podrobnější ÚPD (RP Městské památkové Nástupní prostor do Janáčkova divadla, 100% rezervace Brno) park

0,5 SMB

Návrhové smíšené plochy jádrové, tj. centrálního charakteru. Lokalitu řeší podrobnější ÚPD (RP Městské 90% památkové rezervace

Volné plochy převážně využívané jako parkoviště

Proluka využívaná jako parkoviště

Podmínkami výstavby je respektování podpovrchového úseku Severojižního diametru vč. zastávky, respektování nebo přeložky inženýrských sítí , vybudování min. 850 parkovacích stání pro veřejnou potřebu + další parkovací nároky dle normy z plochy a náplně konkrétního objektu, vybudování nových komunikací podél východní a jižní strany nového objektu, v přízemí objektu – průchod veřejnou pasáží Areál zařazen do městského projektu zaměřeného na vytvoření nabídkových balíčků pro investory a na revitalizaci brownfields. Podmínkou výstavby je respektování trasy vodovodu procházející napříč lokalitou, případně realizace přeložky, resp. rozšíření komunikace Páteřní

Podmínkou výstavby je dopravní napojení z ul. Milady Horákové; v rámci objektu podzemních garáží veřejné WC a parkoviště pro kola, střecha garáží – veřejné prostranství s pobytovou vybaveností

Využití pozemku pro koncertní sál a parkování včetně doprovodných služeb

Brno)

Nový 17 Albert Nový Lískovec Lískovec

Brno-Nový Lískovec

0,3 SMB

18 Poříčí - Nové Sady

Brno-střed

0,3 SMB

Návrhové plochy všeobecného bydlení 100% aj. Stabilizované plochy 64% všeobecného bydlení

0,2 SMB

Návrhové plochy veřejné vybavenosti. Lokalitu řeší podrobnější ÚPD (RP Městské památkové 91% rezervace Brno)

19 Panenská

Staré Brno

Město Brno

Brno-střed

Záměr na realizaci výstavby bytového domu s obchody a jinými službami Bývalá prodejna Albert, dosud využívaná (pošta, zdravotní středisko), demolice jen částečně jako restaurační zařízení by měla začít cca v polovině roku 2012. Park oddělující obytnou zástavbu od Připravuje se projekt realizace ulice Poříčí parkovacího domu.

Plocha parkové zeleně navazující na Novou radnici

Podmínkou výstavby je dopravní napojení z ul. Husovy. Záměr parkovacího domu je v přípravě (územní řízení) v návaznosti na Novou radnici s kaplí s připomínkou královské kaple sv. Václava, kavárnou a veřejným WC.

Plochy nevyužívaných zahrádek

Připravuje se výstavba bytových domů (Panorama Kociánka), probíhá prodej stavebních pozemků (Reality Unistav). Podmínkou je vybudování páteřních komunikací předmětným územím se středovým zeleným pásem nahrazujícím zelený horizont včetně vedení inženýrských sítí (po jednotlivých etapách výstavby) (viz Generel bydlení)

Lokality pro bydlení s významným podílem majetku města

20 Sadová

Sadová

BrnoKrálovo Pole

IMPERA 28,5 invest, s.r.o.

Návrhové plochy 21% čistého bydlení

21 Kaménky

22 Kamechy

23 Kejbaly

Černovice

Bystrc, Žebětín

Bohunice, Pisárky

BrnoČernovice

BrnoBystrc, BrnoŽebětín

BrnoBohunice, Brno-střed

25,4 SMB

24,6 SMB

21,6 SMB

Návrhové plochy 59% čistého bydlení

Návrhové plochy všeobecného bydlení aj. Území podléhá podrobnější ÚPD (ÚPZ Kamechy (Bystrc IIa 66% Žebětín))

Návrhové plochy 53% čistého bydlení

Podmínkou výstavby je respektování platné územně plánovací dokumentace (ÚPmB); .dobudování souvisejících nadřazených celoměstských systémů technické infrastruktury; vybudování V součastnosti využíváno pro páteřní komunikace předmětným zemědělství; II.etapa je připravována územím včetně vedení inženýrských sítí. soukromým investorem; ve III.etapě je Limitem v území je způsob převážná část pozemků v majetku odkanalizování celé lokality, které je města, proto byla příprava zainvestování problematické vzhledem k lokality zahájena z úrovně města. (viz nedostatečné kapacitě kmenové stoky Generel bydlení) E. (viz Generel bydlení)

Projekt byl rozdělen na 3 etapy: I. etapa - převážná část výstavby je dokončena, II. etapa - ve výstavbě, III. etapa - v přípravě (viz Generel bydlení)

Bytová výstavba je zajišťována soukromými investory. Lokalita je určena pro výstavbu bytových domů, polyfunkčních domů a občanské vybavenosti. Podmínkoou výstavby je protažení tramvajové tratě ze stanice Ečerova do obytného souboru Kamechy, dobudování potřebného občanského vybavení a veřejných prostranství. (viz Generel bydlení)

Lokalita je v současné době využívána jako zahrádkářská lokalita s objekty pro individuální rekreaci (viz Generel bydlení)

Dobudování souvisejících celoměstských systémů technické infrastruktury (zejména kanalizace); rekonstrukce a dostavba komunikace a vedení inž. sítí v ulici Vinohrady; vybudování páteřní komunikace předmětným územím včetně vedení inženýrských sítí po jednotlivých etapách výstavby (viz Generel bydlení)

Deprivovaná obytná zóna Bratislavská, Cejl, Francouzská, Přadlácká, Hvězdová, Spolková, 24 Soudní Zábrdovice

25 Kamenný vrch

26 Vojtova

Nový Lískovec

Štýřice

Brno-střed, Brno-sever

Brno-Nový Lískovec

19,5 SMB

Stabilizované plochy všeobecného bydlení, smíšené plochy 32% výroby a služeb

10,5 SMB

Návrhové plochy čistého bydlení, (lokalitu řeší podrobnější ÚPD ÚPZ Kamenný vrch II 82% Nový Lískovec)

Brno-střed

1,1 SMB

Území s vysokým stupněm sociální promíšenosti, chátrajícím domovním a bytovým fondem, kde žijí nízkopříjmové vrstvy obyvatel

Probíhá realizace projektu IPRM spolufinancovaného městem Brnem, MMR ČR a EU, v rámci kterého bude opravena část bytového fondu ve vymezené lokalitě, revitalizována veřejná prostranství a spuštěny měkké sociální programy a projekty.

Lokalita je v současné době využívána převážně jako zahrádkářská lokalita s objekty pro individuální rekreaci (viz Generel bydlení)

Podmínkou výstavby je respektování platné územně plánovací dokumentace, dobudování souvisejících nadřazených celoměstských systémů technické infrastruktury (zejména kanalizace, vazba na kapacitu vodního toku Leskava) (viz Generel bydlení)

Stávající areál byl dříve pronajímám společnosti provozující kamionovou Plochy všeobecného dopravu; proběhla asanace staveb a 100% bydlení, plochy zeleně dekontaminace území

Záměr města pro výstavbu dvou bytových domů a městského parku, který zůstane v majetku města, realizace parku bude zajištěna v rámci výstavby bytových domů

Lokality bez významného podílu majetku města

Univerzitní kampus 27 Bohunice

Starý Lískovec, Nový Lískovec, Bohunice

Brno-Starý Lískovec, Brno-Nový Lískovec, BrnoBohunice

Masarykova

37,9 univerzita

Návrhové plochy občanské vybavenosti - školství; smíšené plochy obchodu a Areál je využíván jako vysokoškolské a služeb; zvláštní plochy vědecké centrum, k dispozici je také 11% pro rekreaci aj. zázemí obchodů a služeb.

Jako dosud nerealizované byly označeny tři části: v jižní části - území o rozloze cca 1,6 ha, dle ÚP smíšené plochy obchodu a služeb; v severozápadní části - území o rozloze 5,7 ha, dle ÚP zvláštní plocha pro rekreaci; ve východní části území 1,3 ha v ÚP jako plochy pro školství (nerealizované části jsou většinou ve vlastnictví soukromých subjektů - právnických osob)

Areál Zetoru 28 západní část

Bývalá Zbrojovka 29 Zábrdovice

30 Areál Slatina

31 CTZone Brno

Líšeň, Židenice

Brno-Líšeň, BrnoŽidenice

28,6 Zetor, a.s.

Návrhové plochy pracovních aktivit průmysl, výroba; smíšené plochy 3% výroby a služeb

Zábrdovice

BrnoŽidenice

BIANKO 22,5 s.r.o.

Stabilizované plochy pracovních aktivit 1% průmysl

Částečně využívaný areál bývalé Zbrojovky Brno sloužící převážně pro výrobu, služby a skladování

Slatina

BrnoSlatina

AREAL 19,2 SLATINA, a.s.

Stabilizované plochy pracovních aktivit 0% průmysl

Výrobně distribuční areál s železniční vlečkou, původně hutní výroba slévárna Roučka

Podmínkou výstavby je protipovodňová ochrana; vlastník připravuje víceúčelový projekt na revitalizaci celého areálu. Záměr vlastníka je přestavba areálu na technologické centrum včetně doplňujících výrobních i nevýrobních služeb

Návrhové plochy pracovních aktivit 3% výroba

Dokončovaný projekt přestavby bývalého výrobního areálu Škrobáren pro služby, administrativu, lehkou výrobu se skladováním s cílem poskytování komplexních služeb klientům

Připravovaný záměr výstavby dalšího rozvoje na území bývalého areálu Masný průmysl Brno podél ulice Masné.

Bývalý vojenský areál, proběhla demolice objektů

Podmínkou výstavby je dekontaminace předpokládané ekologické zátěže a vybudování nového dopravního napojení. Připravovaný záměr developerské společnosti na revitalizaci areálu pro víceúčelové využití (obchod, služby, bydlení, sport a zeleň)

Nevyužívaná část původního průmyslového areálu společnosti Zetor

Východní část areálu ke výhledově využitelná pro průmyslové účely.

v současné době byla zahájena výstavba Převážná část komplexu je již poslední etapy administrativního realizována; podrobnější informace komplexu CTP Invest s.r.o. najdete na www.spielberk.cz

Trnitá

Brno-střed

CTZone 12,4 Brno, a.s.

32 Kasárna Slatina

Slatina

BrnoSlatina

Areál Zetoru 33 východní část

Líšeň

Brno-Líšeň

8,2 Zetor, a.s.

Návrhové smíšené plochy obchodu a služeb, plochy všeobecného bydlení 0% aj. Stabilizované plochy pracovních aktivit 0% průmysl

Brno-střed

CT Brno Heršpická, 6,0 spol. s r.o.

Návrhové smíšené plochy obchodu a 2% služeb

Spielberk Office 34 Centre

Štýřice

JIŽNÍ CENTRUM 9,6 BRNO, a.s.

Nevyužívaná část původního průmyslového areálu společnosti Zetor, Předpokládané využití převážně pro lokalita je témeř 100 % zbavena původní provozovny výroby a služeb, aktivity ekologické zátěže (zdroj RRAJM) v oblasti vědy a výzkumu.

Křenová - bývalá 35 Mosilana

Trnitá

Brno-střed

Alfa Properties 3,5 s.r.o.

Návrhové smíšené plochy obchodu a služeb (lokalitu řeší podrobnější ÚPD - RP 6% Cejl - Křenová)

Částečně využívaný areál původně textilní továrny sloužící převážně pro obchodně skladovací aktivity

Poznámka: Pro všechny lokality platí, že do podmínek výstavby je třeba zahrnout řešení technické a dopravní infrastruktury včetně parkování.

Použité zkratky: ÚPD - Územně-plánovací dokumentace ÚP - Územní plán RP - Regulační plán SMB - Statutární město Brno RRAJM - Regionální rozvojová agentura jižní Moravy

Podmínkou výstavby je respektování návrhové trasy „Nové městské třídy“; revitalizace vodního toku Ponávka; využití převážně pro provozovny obchodu a služeb, částečně pro veřejný zájem.

IPRM - Integrovaný plán rozvoje města ÚPP - Územně-plánovací podklady MMR - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Česká republika MČ - Městská část MZLU - Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně VN - Vysoké napětí EU - Evropská unie MHD - Městská hromadná doprava BVAK - Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. ÚPZ - Územní plán zóny