Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění hospodářských zvířat

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění hospodářských zvířat

Vybrané vlivy působící na tržní produkci stáda krav plemene Charolais Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

prof. Ing. Gustav Chládek, CSc.

Bc. Veronika Stránská

Brno 2014

2

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem práci "Vybrané vlivy působící na tržní produkci stáda krav plemene Charolais" vypracovala samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, ţe se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše. V Brně dne:………………………..

…………………………………………………….. podpis

3

Děkuji prof. Ing. Gustavu Chládkovi, CSc. za pomoc, odborné vedení a cenné rady, které mi ochotně poskytl při řešení diplomové práce. Na tomto místě se také patří poděkovat celé mé rodině, hlavně však mým rodičům, kteří jsou mi celý ţivot ve všem oporou a dědečkovi, který ve mne jiţ od mala podněcoval zájem o zemědělství.

4

ABSTRAKT Tato diplomová práce je zaměřena na hodnocení vybraných vlivů, které působí na trţní produkci stáda krav plemene Charolais. Hodnocen byl vliv počtu chovaných krav, počtu narozených telat, úhynu a negativní selekce. Sledován byl obrat stáda po dobu jednoho roku na Tvrdkovské zemědělské farmě. V kaţdém měsíci byly podle výkazů stanoveny přísuny a odsuny v jednotlivých kategoriích a ty byly následně vyhodnoceny. Po zhodnocení všech vlivů jsem zjistila, ţe pro trţní produkci je nejdůleţitější počet narozených telat. Finanční prostředky za prodej telat v zástavu tvoří největší část trţeb. Farma v roce 2013 utrţila celkem 5 993 582 Kč, z čehoţ za prodej telat 3 836 916 Kč. Dalším trţby zvyšujícím faktorem byl prodej vyřazených kusů. Za tyto farma utrţila 2 156 666 Kč.

Klíčová slova: Masná uţitkovost, Charolais, počet chovaných krav, počet narozených telat, úhyn, negativní selekce, trţní produkce

ABSTRACT This thesis is focused on the evaluation of selected influences acting on the commercial production of Charolais cows. I evaluated the influence of the number of cows kept, the number of calves born, mortality and adverse selection. Herd turnover was monitored in Tvrdkovská zemědělska farma for one year. In each month were determined inputs and outputs in all categories. After evaluating the effects, I found that for market production is the most important number of calves born. Funds from the sale of calves make up the largest sales. Farm in 2013 earned a total of 5,993,582 CZK. For the sale of calves 3,836,916 CZK. Another factor increasing sales was sale of discarded pieces, which makes farms earned 2,156,666 CZK.

Key words: Meat production, Charolais, number of breeding cows, number of calves born, death, negative selection, market production

5

OBSAH 1Úvod ......................................................................................................................................... 8 2 Cíl .......................................................................................................................................... 10 3 Literární přehled .................................................................................................................... 11 3.1 Historie a vývoj chovu masného skotu v České republice ............................................. 11 3.2 Masná plemena skotu chovaná v České republice ......................................................... 12 3.3 Plemeno Charolais .......................................................................................................... 14 3.4 Technika a organizace chovu masného skotu v průběhu roku ....................................... 15 3.4.1 Zapouštění ................................................................................................................ 16 3.4.2 Telení ....................................................................................................................... 17 3.4.3 Rozdělení stáda ........................................................................................................ 18 3.4.4 Odstav ...................................................................................................................... 19 3.5 Trţní produkce stáda masných plemen skotu a vlivy na ni působící ............................. 20 3.5.1 Počet chovaných krav .............................................................................................. 22 3.5.2 Počet narozených telat ............................................................................................. 22 3.5.3 Úhyn ......................................................................................................................... 23 3.5.4 Negativní selekce ..................................................................................................... 23 4 Materiál a metodika ............................................................................................................... 25 4.1 Charakteristika podniku .................................................................................................. 25 4.2 Vlastní sledování ............................................................................................................ 26 5 Výsledky a diskuze................................................................................................................ 27 5.1 Měsíční obrat stáda ......................................................................................................... 27 5.1.1 Leden ........................................................................................................................ 27 5.1.2 Únor ......................................................................................................................... 28 5.1.3 Březen ...................................................................................................................... 29 5.1.4 Duben ....................................................................................................................... 30 6

5.1.5 Květen ...................................................................................................................... 31 5.1.6 Červen ...................................................................................................................... 32 5.1.7 Červenec .................................................................................................................. 33 5.1.8 Srpen ........................................................................................................................ 34 5.1.9 Září ........................................................................................................................... 35 5.1.10 Říjen ....................................................................................................................... 36 5.1.11 Listopad .................................................................................................................. 37 5.1.12 Prosinec .................................................................................................................. 38 5.2 Roční obrat stáda ............................................................................................................ 39 5.3 Vlivy působící na trţní produkci stáda krav plemene Charolais .................................... 40 5.3.1 Počet chovaných krav .............................................................................................. 40 5.3.2 Počet narozených telat ............................................................................................. 42 5.3.3 Úhyn ......................................................................................................................... 43 5.3.4 Negativní selekce ..................................................................................................... 46 5.3.5 Prodej telat ............................................................................................................... 51 5.4 Trţní produkce ................................................................................................................ 53 6 Závěr...................................................................................................................................... 54 7 Seznam pouţité literatury ...................................................................................................... 56 8 Přílohy ................................................................................................................................... 59

7

1 ÚVOD Velmi důleţitou součástí zemědělské výroby je výroba ţivočišná. Dokazuje to fakt, ţe celosvětově hodnota ţivočišné výroby převaţuje nad rostlinnou. Ve vyspělých státech je většina rostlinné výroby zaměřena na potřeby ţivočišné výroby, kde je efektivně vyuţívána jako zdroj všech druhů krmiv. Ve většině rozvojových zemí je ţivočišná výroba druhořadá, coţ je důsledek nedostatku kvalitní krmivové základny. Základním oborem ţivočišné výroby je chov skotu, který je celosvětově rozšířen, z důvodu značné adaptability zvířat. Ta jsou schopna se přizpůsobit různým přírodním podmínkám. Přibliţně 30% celosvětové spotřeby masa je zabezpečena chovem skotu. Jeho význam je i v produkci mléka a kůţe. Podle uţitkovosti se skot dělí na mléčný, bez trţní produkce mléka, nebo s kombinovanou uţitkovostí. Za krávu bez trţní produkce mléka (BTPM) je povaţována kráva masného plemene (nebo výsledek kříţení masného a jiného plemene) chovaná ve stádě, které je určeno na produkci masných telat. S chovem krav BTPM se setkáváme zejména v oblastech horských a podhorských, kde větší výměru celkové plochy půdy zabírají trvalé travní porosty (TTP). Úhrn sráţek v těchto oblastech dosahuje 600 mm za rok a více. V níţinách se skot BTPM chová na hůře mechanicky obhospodařovaných pozemcích s horšími půdními podmínkami, jako doplněk k chovu dojeného skotu. U masných plemen se projevuje dobrá konverze ţivin a vysoká intenzita růstu. Masné krávy oproti mléčným vykazují dobrou jatečnou výtěţnost a lepší kvalitu masa. V oblasti chovu skotu se kromě produkční funkce setkáváme také s funkcí mimoprodukční, kdy zvířata udrţují tzv. znevýhodněné oblasti naší země. Při produkci jatečného skotu dochází k hospodárnému vyuţívání trvalých travních porostů, jsou při něm minimalizovány pracovní náklady a náklady na ustájení. Chov skotu má zároveň podpůrný vztah k úrodnosti půdy, protoţe je při něm produkována chlévská mrva a ostatní dobře vyuţitelná hnojiva. Skot BTPM je tedy obecně chován z následujících důvodů: -

Produkce telat na další výkrm

-

Produkce plemenného materiálu

-

Šetrné vyuţívání trvalých travních porostů

-

Udrţení kulturnosti krajiny

8

-

Udrţení zaměstnanosti

Hlavním produktem chovu skotu BTPM je zdravě odchované tele, které je po celou dobu aţ do odstavu u matky. Veškeré kravské mléko je spotřebováno teletem, proto není trţně zpeněţováno. Trţními produkty jsou odstavená telata v různých hmotnostech, určená k dalšímu výkrmu, popřípadě slouţící jako plemenný materiál a vyřazené krávy ze stáda. Předpokladem pro odchov zdravých telat je zdravé stádo, vhodné pastviny a zimoviště a dobrý zootechnik, který se o stádo dobře stará. Pro dosaţení rentability jsou kromě jiného důleţité také trţby. Na otázku vlivů působících na trţní produkci stáda krav plemene Charolais jsem se proto zaměřila ve své práci.

9

2 CÍL Cílem práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy působící na trţní produkci stáda krav plemene Charolais. Hlavními analyzovanými vlivy byly počet chovaných krav a narozených telat, jejich úhyn a negativní selekce. Diplomová práce byla prováděna na Tvrdkovské zemědělské farmě u konkrétního stáda plemene Charolais po dobu jednoho roku. Součástí práce bylo také vytvořit modelový obrat stáda a statisticky vyhodnotit zjištěné výsledky.

10

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Historie a vývoj chovu masného skotu v České republice Masná plemena skotu vznikla v oblastech s nepříznivými podmínkami, kde výroba jadrných krmiv byla obtíţná. Skot se začal chovat na pastvinách, kde se sám pásl a neměl velké nároky na výţivu a ustájení. Tyto oblasti byly velmi řídce osídleny a odbyt mléka byl velmi malý. První zmínky o chovu masného skotu pochází z Anglie, postupně se rozšířil do všech částí světa. V některých zemích docházelo ke kříţení masných plemen s plemeny s kombinovanou uţitkovostí, výsledkem jsou jedinci s výbornou masnou uţitkovostí a výbornou kvalitou masa (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). Jak doplňuje TESLÍK (1995) naprostá většina dnes známých a celosvětově rozšířených plemen pochází z Francie, Belgie a Itálie. Chov krav BTPM nemá v ČR dlouholetou tradici. První zástupce masného skotu plemene Hereford byl do ČR dovezen z Kanady v roce 1974. V letech 1974-1990 byl hereford jediným masným plemenem chovaným v České Republice (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). Obecně se přijímá názor, ţe velký rozvoj chovu masného skotu nastal po roce 1990, kdy se začali dováţet další zástupci a také se hromadně převáděla dojená stáda českých strakatých krav na krávy BTPM . Jak doplňuje ZAHRÁDKOVÁ (2009) docházelo k importu i dalších masných plemen a v současnosti se u nás chová celkem 12 plemen masného skotu. Vývoj početních stavů skotu v tis. ks v ČR od roku 1996 do roku 2007 znázorňuje tabulka 1. Tab. 1: Vývoj početních stavů skotu v tis. ks v ČR od roku 1996 do roku 2007 Ukazatel

1996

2000

2004

2005

2006

2007

Skot celkem

1989

1574

1428

1397

1374

1391

Krávy celkem

751

615

573

574

564

565

Dojené krávy

712

548

437

433

424

410

Krávy BTPM

39

67

136

141

140

155

(zdroj: ZAHRÁDKOVÁ, 2009) Vývoj početních stavů v skotu tis. ks. v ČR od roku 2007 do roku 2013 znázorňuje tabulka 2.

11

Tab. 2: Vývoj početních stavů skotu v tis.ks. v ČR od roku 2007 do roku 2013 Ukazatel

2007

2010

2011

2012

2013

Skot celkem

1391

1349

1345

1354

1353

Krávy celkem

565

552

552

551

552

Dojené krávy

410

384

374

373

367

Krávy BTPM

155

168

178

178

185

(zdroj: KVAPILÍK, 2013) Jak je obecně známo, počet skotu BTPM stále roste z důvodu neschopnosti konkurence chovatelů při výrobě mléka. Ve srovnání s ostatními státy Evropské Unie je Česká Republika podprůměrná z hlediska stavů skotu na 100 ha zemědělské plochy a zatíţení dobytčími jednotkami na hektar TTP (BUREŠ, 2010).

3.2 Masná plemena skotu chovaná v České republice Pojem plemeno je obecně definován jako skupina domestikovaných zvířat, která vznikla stejně, mají společný původ a jsou si podobná v morfologických a fyziologických znacích. Vývoj plemene je ovlivněn kulturní vyspělostí, izolovaností či otevřeností daných území a poţadavky chovatelů na jejich uţitkovost. U plemen skotu rozlišujeme tři kategorie uţitkovosti a to masnou, mléčnou a kombinovanou (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). Podle TESLÍKA (1995) se masná plemena skotu dělí podle několika hledisek a to podle jejich původu, tělesného rámce a podle způsobu jejich vyuţití. Jak doplňuje STEINHAUSER (2000) nejlepším zdrojem masa jsou masné typy. Jak autor dále uvádí, mléčná plemena jsou menšího tělesného

rámce,

poskytují

tedy výrazně

méně

masa

s horšími

kulinářskými

a

spotřebitelskými vlastnostmi. Kombinovaná plemena představují kompromis mezi oběma typy uţitkovosti Obecným společným znakem všech masných plemen je dobré vyuţívání krmiv a ţivin k tvorbě svalů a zvířata jsou velmi dobře osvalena (GOLDA, 1995). Podle původu rozlišujeme například plemena belgická (belgické modré), francouzská (charolais), italská (chianina), britská (aberdeenangus) a další (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). Podle BUREŠE (2010) se plemena vzniklá v Evropě dále dělí na kontinentální a ostrovní (britská) Podle tělesného rámce dělíme masný skot do kategorií s menším, středním a velkým tělesným rámcem. Velkou produkční schopnost vykazují plemena velkého tělesného rámce. Tato plemena dosahují velkých tělesných rozměrů a hmotností, mají velké přírůstky, osvalení 12

a výtěţnost. Negativem jsou vysoké náklady na krmení a obtíţné porody, vzhledem k velikosti telat. Telata těchto krav jsou vyuţívána pro výkrm do vyšších poráţkových hmotností, nebo jako těţká telata, tzv. baby beef. Do této kategorie jsou řazeny plemena Charolais, Blond d´aquitaine, Simental, Limusin a Belgické modré. Dospělý býci mohou váţit 1300 kg, výška v kohoutku můţe dosahovat aţ 152 cm. U krav se váha bude pohybovat okolo 600 - 900 kg, výška okolo 140 cm, v závislosti na daném plemeni (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). Dle TESLÍKA (1995) jsou u nás nejrozšířenější plemena středního tělesného rámce. Jak doplňuje ZAHRÁDKOVÁ (2009) tyto plemena se vyznačují nenáročností na zimní krmení a vhodnosti na pastvu. Jak autorka dále uvádí, telení středních plemen je méně obtíţné neţ u velkých plemen, telata se rovněţ mohou vykrmovat jako baby beef, při kříţení s většími plemeny je lze také vykrmovat do vyšších hmotností. Jak autorka pokračuje, do této kategorie řadíme plemena například Salers, Piemontase, Hereford a Aberdeen Angus. Býci mohou dosahovat 1100 kg, krávy 600 kg, výška v kohoutku u býků se pohybuje okolo 150 cm a u krav okolo 140 cm, v závislosti na daném plemeni. Podle téţe autorky plemena malého tělesného rámce jsou vyuţívány extenzivně. Pokud je na pastvě přítomná voda a seno, mohou se tato plemena chovat po celý rok na pastvě. Plemenitba probíhá přirozeně, telata dosahují malých porodních hmotností (26 kg), porody krav i jalovic jsou bezproblémové. Pozitivem je dlouhověkost, dobrá porodnost, klidnost a snášenlivost. Při přímém zpeněţování je vzhledem k vysoké kvalitě, dobré chuti a jemné vláknitosti masa, dosahováno vysokých cen. Negativem je nízká masná uţitkovost (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). Skotský náhorní skot a Galloway jsou chováni pro svou skromnost a schopnost přečkat celý rok na pastvě, na coţ jsou adaptovány. V klimaticky nepříznivých podmínkách vyuţívají ekologicky trvalé travní porosty (VRCHLABSKÝ, 1995). ZAHRÁDKOVÁ (2009) doplňuje, ţe býci měří okolo 126 cm, váţí 700 kg, krávy 120 cm a 470 kg, v závislosti na plemeni. Podle způsobu vyuţití rozlišujeme extenzivní, intenzivní a hobby chovy. Kaţdý chovatel bude volit takové plemeno a způsob vyuţití, který nejlépe odpovídá regionálním podmínkám, klimatickým podmínkám, poţadavkům na kvalitu masa, pracovním a hlavně ekonomickým moţnostem daného podniku (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). Jak doplňuje JEŢKOVÁ (2008), skot je chován v různých systémech, a to v konvenčním, nebo ekologickém reţimu hospodaření. Jak autorka pokračuje, podle výrobní oblasti a půdní úrodnosti je chov skotu extenzivní, nebo intenzivní a společnými znaky všech těchto systémů 13

by měly být vţdy hlavně bezpečnost a jakost potravin, ekonomická efektivnost, pozitivní přístup k ochraně ţivotního prostředí, etika a welfare zvířat. V případě chovu ve více extenzivních a klimaticky náročnějších podmínkách jsou pro své vlastnosti vyuţívány plemena Hereford a Aberdeen Angus. V příznivějších klimatických podmínkách jsou chovány plemena Limousin, Charolais, Blonde Aquitaine (FRANC a kol., 1994).

3.3 Plemeno Charolais Plemeno Charolais je nejrozšířenější masné plemeno ve Francii, kde také vzniklo (STEINHAUSER, 2000). ŠEBA (2000) doplňuje, ţe Charolais bylo vyšlechtěno na přelomu 18. a 19. století ze ţlutého plemene, které bylo původně na území Francie chováno a z počátku se nejvíce chovalo v okolí řeky Seiny, Loiry, Rhony a Alier. Dle ZAHRÁDKOVÉ (2009) oficiální uznání plemene proběhlo v roce 1864, postupně se poté začalo z centrální části Francie rozšiřovat i do dalších částí Francie, ale i do jiných zemí a v současnosti je plemeno Charolais chováno ve více neţ 70 zemích světa, na všech kontinentech. Zbarvení je krémové aţ bílé plášťové (GOLDA, 1995), dle TESLÍKA(1995) je z hlediska velikosti toto plemeno řazeno k plemenům velkého tělesného rámce s vysokou růstovou intenzitou. ZAHRÁDKOVÁ (2009) doplňuje, ţe jatečná zvířata dosahují vysokých poráţkových hmotností, s menším procentem protučnění v jatečném těle. Dospělí býci váţí aţ 1500 kg, krávy mohou dosahovat aţ 900 kg. U býků jatečná výtěţnost mnohdy přesahuje i 60% (STEINHAUSER, 2000). Jedinci plemene Charolais mají dobrou schopnost efektivně vyuţívat předkládané krmivo. Býci tohoto plemene ve srovnání s ostatními masnými plemeny vykazují nejniţší náklady na krmivo, v závislosti na tvorbě jednoho kilogramu přírůstku (BUREŠ, 2010). Jak z praxe vyplývá, velmi důleţitou součástí chovu masného skotu je pastva. Stejně jako jiná plemena masného skotu, tak i jedinci plemene Charolais jsou adaptováni na pastvu na trvalých travních porostech. Dle TESLÍKA (1995) pastva probíhá od dubna do listopadu, v posledních měsících pastvy po letním suchu je vhodné stádo přikrmovat. Jak autor dále uvádí, porody jsou orientovány na konec zimy a začátek jara, problémem při telení jsou vysoké hmotnosti narozených telat (aţ 60 kg), kvůli obtíţným porodům musí být u stáda přítomen vţdy chovatel. Autor pokračuje, ţe během zimního období dochází u krav ke ztrátě hmotnosti aţ o 35 kg, bezprostředně po příchodu na pastvu je denní přírůstek krávy zvýšen na

14

0,8 aţ 1 kg, tak se ztráta hmotnosti v zimním období kompenzuje. Podle téhoţ autora, krávy plemene Charolais dosahují velké mléčnosti, aţ 7 kg mléka na den, proto u telat dochází k vysokým přírůstkům hmotností a od narození aţ do odstavu tele dosahuje průměrného denního přírůstku 1000 g. Jak doplňuje STEINHAUSER (2000), telata zůstávají u matky aţ do odstavu, které probíhá v 6 měsících věku. Charolais je společně se Símentálem u nás řazeno k nejvýkonnějším plemenům (ŠEBA, 2000). BUREŠ (2010) doplňuje, ţe plemeno Charolais je oblíbené u producentů zástavového skotu v ČR i v zahraničí a to zejména vzhledem k poptávce ze strany výkrmců, kteří oceňují efektivní vyuţívání krmiva a vysokou intenzitu růstu. Za dalším důvod oblíbenosti autor povaţuje vysoké hodnoty, dosahované při zpeněţování jatečných těl.

3.4 Technika a organizace chovu masného skotu v průběhu roku Chov krav BTPM je v porovnání s chovem dojených krav méně investičně náročný, nejsou zde vysoké nároky na ustájení zvířat, krmivo, pracovní sílu atd. Pro dosahování rentability je nutné přizpůsobit techniku chovu hlavnímu cíli, coţ znamená získat kaţdoročně od kaţdé krávy zdravé odchované tele (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). V chovu masného skotu se uplatňuje stádový způsob chovu, kdy telata zůstávají s matkou aţ do svého odstavu ve věku 6-8 měsíců. Mléko matky je plně spotřebováno na výkrm telete, není na rozdíl od dojného skotu zpeněţováno. Vzhledem k dobré pastevní schopnosti se uplatňuje pastva na trvalých travních porostech, které jsou vyuţívány v maximální míře, od časného jara do pozdního podzimu, podle podmínek daného území. Co nejdelší pastva sniţuje spotřebu konzervovaných krmiv (TESLÍK, 1995). LOUDA (2003) doplňuje, ţe pro úspěšný chov je potřeba celková plocha pastvin minimálně 0,8 ha na masnou krávu, podíl odchovaných telat větší neţ 90%, období telení mezi šedesáti a devadesáti dny. Podle téhoţ autora by měl být chov realizován s minimálními investičními náklady, stáje lehké, suché, nezateplené a převáţně mobilní. Autor pokračuje, ţe zvířata musí být aklimatizovaná na místní podmínky a je potřeba zkušený chovatel, který bude stádo denně kontrolovat a sklad, kde bude uskladněno objemné krmivo. Podle ZAHRÁDKOVÉ (2009) je základním rysem chovu masných krav sezónnost a hlavními úseky jsou telení krav, odchov a odstav. GOLDA (1995) uvádí, ţe během roku nastávají v chovu skotu 4 základní období – zapouštění, telení, rozdělení stáda a odstav

15

3.4.1 Zapouštění Přirozená plemenitba Ve stádě probíhá přirozená plemenitba, kdy jsou na pastvě přítomni plemenní býci po určité období. Přirozená plemenitba je způsob zapouštění, který je nejméně náročný z ekonomického a časového hlediska. U tohoto způsobu zapouštění je vysoké procento zabřeznutí (TESLÍK, 1995). Období zapouštění je podřízeno sezónnímu telení, probíhá tedy jen krátce, zpravidla tři aţ čtyři říje, tj. 64 dnů aţ maximálně 84 dnů. Pro zimní telení v lednu aţ březnu připouštění připadá na konec března, po připouštění v polovině července nastává jarní telení v květnu aţ červnu (GOLDA, 1995). Plemenní býci mohou být zařazeny do plemenitby jiţ ve věku 14 měsíců, takto mladý býk z odchovny však není plně připraven na připouštění, musí se totiţ nejprve navyknout na podmínky pastevního systému. Po navyknutí by jemu přiřazený počet plemenic neměl být větší neţ 20. U plemene Charolais je doporučený věk na zařazení do plemenitby vzhledem k pozdějšímu vývoji 2 roky, kdy je dokončen růst a vývoj. Na jednoho dospělého zdravého býka by mělo ve stádě připadnout 30 aţ 35 plemenic. U větších stád je vhodné ke stádu plemenic vybrat lichý počet býku, rozdílného věku a hmotnosti, aby si mezi sebou nastavili co nejrychleji hierarchii a nedocházelo tak mezi nimi k bojům. Lichý počet proto, kdyţ dochází k bojům mezi dvěma, třetí připouští plemenice (ZAHRÁDKOVÁ, 2011). Při přirozené plemenitbě je plemenice připuštěna i několikrát, býci jsou proto velmi zatíţeni a můţe dojít ke sníţení počtu zabřeznutých plemenic. V tomto případě je doporučeno tohoto býka vyměnit. Vyměnit by se měl býk i po dvou letech jeho působení ve stejném stádě, aby nedocházelo k příbuzenské plemenitbě (GOLDA, 1995). Podle BJELKY (2007) by u plemenného býka neměl od narození denní přírůstek poklesnout pod 1300 g, optimálně by měl býk dosahovat přírůstku 1500 g za den. Býk měřící v jednom roce více neţ 135 cm v kříţi zaručuje dostatečnou kapacitu těla u potomků. Inseminace Dalším způsobem reprodukce je inseminace. Inseminace se uplatňuje v menších stádech, kde je pro chovatele drahé koupit plemenného býka, nebo v chovech, kde je poţadavek na genetické zlepšení určitých vlastností (GOLDA, 1995).

16

Při výběru inseminačních dávek nejlepších plemenných býků můţe být dosahováno splnění poţadovaných ukazatelů ve stádě, kaţdý plemenný býk má pro účely inseminace vedené údaje o uţitkových vlastnostech, dědičnosti a porodech, podle kterých se chovatel rozhoduje o vhodnosti býka do jeho chovu. Za úspěšnou inseminaci je povaţován stav, kdy je 60% inseminovaných plemenic březí (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). Po inseminaci by měla být plemenice sledována, zda li nevykazuje známky říje. V tom případě by byla inseminace negativní. U krav je velmi obtíţné známky říje rozpoznat, říjící kráva musí být od stáda oddělena a fixována. Po třech měsících probíhají kontroly březosti, nezabřeznuté krávy musí být ze stáda březích vyřazeny, pokud by dostávaly stejný objem krmiv jako březí plemenice, docházelo by u nich k neţádoucímu protučnění. Tyto nezabřeznuté plemenice bývají vyřazovány na jatečné účely (GOLDA, 1995). U stáda plemenic po inseminaci je vhodné, aby byl přítomen plemenný býk na doskok nezabřeznutých plemenic. Tím je dosaţeno nejen vysokého procenta zabřeznutí, ale zároveň i zlepšování vlastností stáda (TESLÍK, 1995). V případě, ţe říje je nezachycena, nebo špatně určena, inseminace buď není provedena vůbec, nebo je provedena v nesprávný čas. Prodluţuje se tak mezidobí, čímţ není vyuţit potenciál k produkci telat. Vzrostou náklady na přílišnou selekci a na nahrazování krav jalovicemi. To má za následek značné finanční ztráty (HEGEDUŠOVÁ, 2010). 3.4.2 Telení Je obecně známo, ţe kaţdý chovatel by období telení měl vhodně vybrat podle klimatických a meteorologických podmínek dané oblasti. U masných krav a jalovic se pouţívá systém sezónního telení. Při sezónním telení se soustřeďují jednotlivé práce do jednoho období, tím se sniţuje potřeba práce na ošetření jedné krávy. Období telení by mělo být co nejkratší, nemělo by trvat déle neţ 10 týdnů, ve stádě pak dochází k neklidu, utlačování mladších a slabších telat, čímţ je zabráněno v jejich růstu a při odstavu se projevuje nevyrovnanost v hmotnostech telat. Proto by měly být březí krávy s pozdějším telením neţ 2 měsíce od ostatních ze stáda vyřazeny (GOLDA, 1995). DUCHÁČEK (2010) uvádí, ţe telení by mělo probíhat zhruba od 20. listopadu do 10. dubna, nejlepší měsíce pro telení jsou leden, únor a březen. Výhodou zimního telení mimo jiné je i to, ţe pracovníci nejsou vytíţeni jinými činnostmi. Nevznikají ani nároky na nová ustájovací místa telat, jelikoţ jsou před koncem pastevního období po odstavu prodány. Výhodou jsou také vysoké ţivé hmotnosti telat při odstavu. Letní telení probíhá v květnu a 17

červnu, kdy jsou pro telení výborné podmínky z hlediska hygieny porodu a tím se sniţuje i procento úhynů. Poţadavky na mnoţství a kvalitu krmiva jsou taktéţ nízké. Časné jarní telení se uplatňuje zejména v horských podnicích, kde se z důvodu dlouhé zimy prodraţuje zimní krmení.

V letním telení se ale vlivem vyčerpání plemenice po zimě rodí telata s menší

ţivotaschopností, nevýhoda je i v tom, ţe chovatel nemá kontrolu nad kaţdým porodem a proto nemůţe rychle asistovat či zasáhnout v případě potřeby u obtíţných porodů. U velkých podniků se jako doplněk provozuje podzimní telení, aby byl podnik schopen zásobovat trh během celého roku. Ustájení v době porodu můţe být buď vazné, nebo volné. V případě vazného ustájení není krávě umoţněn volný pohyb, kráva si tak nemůţe vyhledat sama vhodné místo pro telení. Ve vazných porodnách jsou porody obtíţnější neţ ve volných. Ve volných porodnách se kráva můţe volně pohybovat, čímţ je pozitivně ovlivněna průchodnost porodních cest a krávy si tak usnadňují pohyb. 95% porodů ve volné porodně probíhá snadno, bez pomoci chovatele, produktivita práce je vyšší, je menší četnost nepřirozených poloh telat atd. V porovnání s vazným systémem jsou volné porodny vyuţívanější a účinnější (MOTYČKA, 2003). Na jednu krávu připadá 6 – 7 metrů čtverečných loţe. Ve velkých zimovištích je vhodné zřídit porodní boxy, ve kterých se krávy otelí a zůstávají několik dní s teletem. Zde se tvoří velmi blízký stav telete a matky. Pokud porodní box není k dispozici, kráva vyhledá v zimovišti vhodné místo pro otelení, kde po narození telete první dny zůstává. Po několika dnech se vrátí i s teletem do stáda (ČÍTEK, 2002). Pro kontroly uţitkovosti je důleţitá hmotnost narozeného telete, která se zjišťuje váţením do jednoho dne po narození. Hmotnost narozeného telete je různá v závislosti na plemeni a pohlaví (TESLÍK, 2001) 3.4.3 Rozdělení stáda Starší literatura uvádí, ţe ve věku 6-7 měsíců se u býčků projevuje pohlavní aktivita, jalovičky pohlavně dospívají a ve stádě vzniká neklid, čímţ se sniţují přírůstky. Existuje také riziko, ţe jalovičky budou předčasně zabřezávat. Proto je nutno stádo rozdělit. Při zimním telení se rozdělují matky s telaty podle pohlaví buďto ihned po výhonu na pastvu, nebo později do poloviny července. Při rozdělování stáda je vhodné označovat krávy s narozenými býčky ihned po porodu, například zkrácením chvostu na ocase. V případě malých stád je rozdělování stáda problematické. Vhodným řešením je kastrace býčku nekrvavou cestou, kdy 18

je býček kastrován kleštěmi, nebo je mu nasazen gumový krouţek. Rozdělení stáda není nutné v případě, kdy jsou telata prodávána v průběhu celého roku jako baby-beef (GOLDA, 1995) Podle nové literatury by se stádo mělo rozdělovat bez ohledu na věk při dosaţené hmotnosti 250 kg, kdy se jalovice začínají říjit. Ze stáda by měly být odebrán býk a mladí býčci, jinak by mohly vznikat problémy s otelením a porody (BJELKA, 2008). S rostoucím věkem probíhají významné vývojové změny u telat. Mění se poměry trávícího ústrojí, způsob příjímání potravy, trávení a proto je důleţité dbát na kvalitu předkládané potravy. Mění se také poţadavky na ustájení, mikroklima ve stáji a ošetření. U masných krav se pouţívá odchov telat s matkami. Matky s telaty tráví celé pastevní období na pastvině, kam jsou vyhnány ze zimovišť. Telata sají mléko od matky v intervalech podle potřeby. Dostatek plnohodnotného mléka zajišťuje rychlý růst telat. Telata se postupně otuţují a navykají na pastvu. Ke konci pastevní sezóny jsou navyklá na příjem velkého mnoţství objemné píce. Tele musí mít kdykoliv přístup k zdravotně nezávadné vodě. V případě nepříznivých podmínek pro pastvu je potřeba skot přikrmovat. Mezi vhodná objemná krmiva pro telata patří seno, zelená píce, jetelotravní senáţe a siláţe o vyšším procentu sušiny. Vhodnými doplňky jsou šroty obilné, extrahované, nebo různé sušárenské produkty, melasa a další. Pouze kvalitní objemná píce a vhodně stanovená doplňková směs zajišťuje vysoké přírůstky u telat a úsporu jadrných krmiv. Odchov telat s matkami je přirozený způsob odchovu a nejvíce se podobá tomu původnímu. (ČÍTEK, 2002). 3.4.4 Odstav Telata jsou od matky odstaveny ve věku 7-8 měsíců, v závislosti na datu narození, kvalitě pastevního porostu či na pohlavní dospělosti (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). Podle GOLDY (1995) je vhodné odstav provést do 8. měsíce věku, aby kráva zaprahla, dokončila březost a dosáhla potřebné kondice pro další otelení. Jak uvádí LOUDA (2001), ke konci pastevního období vlivem zhoršených vlastností pastevního porostu klesají přírůstky, proto je vhodné provést odstav. K tomuto tématu se vyjadřuje také JURŠÍK (2001), podle něj je odstav proveden jednorázově, termín je volen podle stavu pastevního porostu a klimatických podmínek, coţ odpovídá konci září a začátku října. Autor dále pokračuje, ţe pokud je odstav proveden později, pak pouze za předpokladu moţnosti přikrmování telat na pastvě. Odstav je pro matku i tele velmi stresující, proto je důleţité ho provést co nejrychleji a najednou, čímţ se také sniţují náklady na pracovní operace. Vzhledem k přetrvávajícím hlasovým projevům matek je vhodné telata prostorově izolovat (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). 19

Oddělení matky a telete by měl být proveden během jednoho dne. V průběhu dvou aţ tří dní po odstavu lze u krav očekávat vlivem nervozity k sníţení příjmu krmiva a po odstavu je vhodné matky ponechat dále na pastvě, z důvodu úspory financí na nákladné zimní krmení, zároveň se tak předchází neţádoucímu ztučnění krávy. V případě, ţe matky od telat jsou po odstavu chovány na blízké pastvině, lze očekávat, ţe bude docházet k protrţení ohrazení a spojení stád. Při odstavu jsou telata zváţena a údaje jsou zaznamenány pro kontrolu uţitkovosti, posuzují se růstové schopnosti telete a hospodárnost chovu. Na základě těchto výsledků jsou potom vybírány vhodné kusy pro doplnění základního stáda (GOLDA, 1995). Po odstavu musí být teleti zajištěna kvalitní výţiva, hlavně dostatek sena, případně dostatek jadrného krmiva (ČÍTEK, 2002).

3.5 Tržní produkce stáda masných plemen skotu a vlivy na ni působící Stejně jako u jiných výrobních odvětví je i u chovu masných plemen stěţejním kritériem dosahování zisku. Cílem kaţdého chovatele je dosahovat maximálních příjmů s minimálními náklady. Hlavními moţnostmi zvyšování trţeb jsou: -

Prodej jatečných zvířat

-

Prodej chovných a zástavových zvířat

Mimo to chov masného skotu přináší i příjmy plynoucí z mimoprodukční funkce, například ze šetrného udrţování trvalých travních porostů a krajiny. Tyto neprodukční příjmy nejsou ekonomicky vyčíslené, náhradu vynaloţených nákladů a zisk by měly chovateli vynahrazovat dotace (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). Jak doplňuje KVAPILÍK (2006), chov krav na maso je odvětví, které splňuje ekologické poţadavky na obhospodařování trvalých travních porostů a produkuje kvalitní zástavová telata pro výkrm, ale při srovnání s jiným výrobním odvětví však nedosahuje takových finančních výsledků a proto je toto odvětví dotováno z prostředků Evropské Unie. KOPEČEK (2008) doplňuje, ţe důvodem proč je toto odvětví ztrátové, je nízká natalita a vysoké náklady na tele, které nejsou vyrovnány realizační cenou. Ekonomické aspekty trţní produkce ovlivňuje hlavně plodnost, denní přírůstky, ceny odchovaných telat, ztráty, brakace a produktivita práce (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). Jak doplňuje POZDÍŠEK (2004) základem úspěšného chovu jsou dobré reprodukční vlastnosti a růstové parametry telat a mezi nejvýznamnější vlivy, které působí na ekonomiku chovu krav BTPM je pohyb cen jatečného skotu, coţ přímo ovlivňuje také ceny zástavového skotu.

20

Jak je obecně známo, s trţbami významně souvisí masná uţitkovost. Lépe zmasilá zvířata se lépe prodají jako zástavová i jatečná zvířata. Nejlepší cestou jsou vysoké trţby a nízké náklady. Masná uţitkovost je stejně jako mléčná zaměřena i na reprodukci (ŢIŢLAVSKÝ, 2002). BUREŠ (2009) povaţuje ukazatele reprodukce za velmi důleţité pro dosahování příznivých ekonomických ukazatelů, jelikoţ odchované tele do uspokojivé hmotnosti je hlavním trţním produktem. Podle téhoţ autora jsou počet a kvalita odchovaných telat ve stádě, jejich zdravotní stav a další vyuţití v chovu nebo ve výkrmu do značné míry ovlivněny průběhem porodu. Podle ŘÍHY (2002) je masná uţitkovost souhrnným pojmem pro vlastnosti růstu, efektivního vyuţití krmiv a jatečnou hodnotu a kvalitu masa. MIKŠÍK (1995) doplňuje, ţe masná uţitkovost je charakterizována výkrmností a jatečnou hodnotou. Obecně se přijímá názor, ţe s masnou uţitkovostí souvisí výkrmnost a jatečná hodnota. Podle ŢIŢLAVSKÉHO (2002) je výkrmnost schopnost jedince přeměnit přijímané krmivo na tělesné tkáně, zejména na svalovinu a je charakterizována denním přírůstkem ţivé hmotnosti, přírůstkem netto a konverzí ţivin na 1 kg ţivé hmotnosti. MIKŠÍK (1995) uvádí, ţe jatečná hodnota je souhrnem ukazatelů, které kvantitativně a kvalitativně hodnotí jatečně upravené tělo a nutriční a senzorické hodnoty masa. Na masnou uţitkovost působí vliv dědičnosti a vnějšího prostředí. Dědičností se rozumí vliv plemene, pohlaví a individuality jedince. Do faktorů vnějších zařazujeme vliv výţivy, techniky krmení, pohlaví, systému ustájení a další (MIKŠÍK, 1999). Tyto informace doplňuje PIPEK (1995), který uvádí, ţe faktory působící na zvíře během celého jeho ţivota se označují jako intravitální a kaţdý chovatel by měl s těmito vlivy být obeznámen, počítat s negativními vlivy a snaţit se je co nejvíce omezit. Pro zhodnocení trţní produkce stáda krav plemene Charolais je potřeba znát, které vlivy na tuto produkci působí. Podle údajů z literatury, kterou jsem prostudovala, jsem se rozhodla zjistit účinek těchto vlivů: 1) Počet chovaných krav 2) Počet narozených telat 3) Úhyn 4) Negativní selekce 21

3.5.1 Počet chovaných krav Velikost stáda záleţí na řadě faktorů. Mezi ně patří výměra pastevní plochy, kapacita ustájovacích prostor, moţnost zajištění dostatečného mnoţství konzervovaných krmiv na zimu, zvolený způsob chovu a období telení. Počet zvířat ve stádě je variabilní, v závislosti na místních podmínkách. V našich podmínkách je za ekologicky příznivou povaţována situace, kdy v uzavřeném stádě je chováno 25 - 35 krav, coţ je racionální i z hlediska vyuţívání plemenného býka v plemenitbě. V případě větších farem lze ve stádě chovat i více krav. Pokud se ale pasou ve svaţitých terénech, nebo chráněných oblastech, doporučuje se obsazovat skupinu do 50 kusů. Ve větším počtu chovaných krav ve stádě dochází ke konkurenčnímu boji, neklidu a k poškozování travního drnu, zejména v okolí krmiště a napajedel (FRELICH, 2001). Podle ZAHRÁDKOVÉ (2009) musí být velikost stáda přizpůsobena moţnostem zimního krmení a ustájení, velikosti pastevního areálu, reliéfu terénu apod. Za ekonomicky výhodné autorka povaţuje stádo o velikosti 60 a více kusů, přičemţ optimální koncentrace v podmínkách střední Evropy je 80 aţ 120 kusů, protoţe nedochází k výrazné devastaci půdy, na druhou stranu při vyšším počtu plemenic ve stádě se prodluţuje připouštěcí období. 3.5.2 Počet narozených telat Vzhledem k tomu, ţe hlavní poloţkou trţeb je prodej zástavových telat, stěţejním faktorem pro trţní produkci je počet narozených telat, čili plodnost krav. Plodností se rozumí počet ţivě narozených telat od 100 krav. Za dobrou plodnost povaţujeme situaci, kdy od 100 krav chovatel získá 90 aţ 95 odchovaných telat do odstavu. Ztráty úhynem by neměly přesahovat hranici pěti procent. Na plodnost a uţitkovost působí více faktorů. Nejdůleţitější vliv mají klimatické podmínky, dále je to vliv ročního období, výţivy, ustájení, způsobu ošetřování zvířete, nastavení sociální hierarchie ve stádě, způsobu organizace chovu, stáří, plemene a celé řady dalších. (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). Podle LOUDY (2007) je plodnost skotu základní vlastnost skotu, která velmi významně ovlivňuje ekonomiku chovu. Za dobrou plodnost autor povaţuje situaci, kdy kráva pravidelně zabřezává a odchová osm a více ţivotaschopných telat bez zásahu chovatele. Jak autor dále pokračuje, z ekonomického hlediska je plodnost hodnocena mezidobím, ideální délka mezidobí je 365 dní, coţ znamená, ţe kráva se pravidelně kaţdý rok otelí a kaţdý další den, který toto mezidobí překročí, pro chovatele znamená finanční ztrátu. Rovněţ POZDÍŠEK (2004) doplňuje, ţe pro dosaţení pozitivních ekonomických výsledků jsou zapotřebí dobré reprodukční vlastnosti krav.

22

Krávy plemene Charolais dosahují uspokojivých reprodukčních a horších porodních vlastností, vzhledem k vyšším hmotnostem telat. Podíl ţivě narozených telat je 89%, podíl telat uhynulých do 48 hodin je 0,98. V případě 1,9% porodů se narodila dvojčata. U 95,8% krav byly podle metodiky ČSCHMS sledovány relativně snadné porody, u 0,5% byl porod komplikovaný a musel zasahovat veterinář. Porodní hmotnost telete je u jalovic kolem 38 kg a u býků okolo 41 kg. Denní přírůstek do 120 dnů je různý v závislosti na pohlaví telete, průměrně okolo 1,1 kg. Při vykrmování do 210 dnů pak odpovídá průměrný denní přírůstek 1,034 kg u jalovic a 1,143 kg u býčků. Pro ekonomickou úspěšnost je neméně důleţitý také počet telat odstavených od jedné krávy. Za dobrý výsledek povaţujeme 92 – 95 procent odstavených telat, toho však dosahují pouze chovatelsky vyspělé země. V České Republice je za dobrý výsledek povaţován odstav devadesáti a více procent telat. (TESLÍK, 2001). Skot je unipární, coţ znamená, ţe produkuje většinou pouze jedno tele. Nízká plodnost tedy můţe ovlivnit celkový obrat stáda (ŢIŢLAVSKÝ, 2002). 3.5.3 Úhyn Do ekonomiky chovu se negativně promítají úhyny, ať uţ v případě mrtvě narozených telat, nebo v důsledku zanedbání péče o tele v období mléčné výţivy. Největší podíl na úhynech mají respiratorní a průjmová onemocnění, na celkových úhynech se podílejí aţ z třiadvaceti

procent.

Respiratorní

onemocnění

nejčastěji

souvisí

s nevyhovujícími

podmínkami ustájení, průjmová s nevhodnou hygienou a s nízkou kvalitou mleziva. Nejčastějšími nemocemi, které mohou způsobit úhyn telete, jsou kokcidióza a bronchopneumonie telat (JEDLIČKA, 2012). 3.5.4 Negativní selekce Masné krávy v porovnání s mléčnými se vyznačují větší dlouhověkostí a menší potřebou obměny stáda (GOLDA, 1995). Hlavními šlechtitelskými prostředky, jak můţe být stádo zušlechťováno, jsou cílevědomá selekce a záměrné připařování. Nejčastěji bývá ve stádě prováděna negativní selekce, při které chovatel vyřadí ty zvířata, která nemají vyhovující zevnějšek, mají nízké přírůstky, poruchy plodnosti nebo jsou nemocné. Vyřazována jsou i ta zvířata, která mají špatnou konverzi ţivin, coţ je významné z ekonomického hlediska. Selekce se provádí ve všech věkových kategoriích systematicky. U telat jsou vyřazeny kusy, které trpí zaţívacími poruchami, nejsou dostatečně ţivotaschopná, nebo vykazují vady v exteriéru. Selekce telat probíhá do 2 – 4 týdnů po narození a je ekonomicky ztrátové. U telat do šesti měsíců věku by 23

neměla negativní selekce překročit 5 – 8 procent. U jalovic je selekce prováděna před zapouštěním, to znamená v 15. – 18. měsíci věku. Jsou brakovány kusy, které jsou zakrslé, s exteriérovými vadami, vadami vemene, se špatným původem, nebo jalovice nezabřezlé po třech zapouštěních. U jalovic se negativní selekce pohybuje mezi 12 – 15 procent. Je potřeba 32 – 35 procent krav, ve věku 18 měsíců, o váze 350 kg, v případě, ţe jsou schopny zapouštění, ponechat pro obnovu vlastního stáda. U krav je selekce prováděna na základě kontrol uţitkovosti, převáţně dva měsíce po otelení. Krávy jsou brakovány v případě, ţe mají nízkou uţitkovost, jsou nemocné, nebo z dalších důvodu a to v rozmezí 25 – 30 procent z průměru stavu krav za rok (LOUDA, 2003). Produkční doba masných krav je pět aţ šest let a ročně se obmění 18 - 20 procent krav. Pro doplnění stáda jsou pouţity odstavené jalovice příslušného věku. Přednostně jsou vybírány jalovice s bezproblémovými porody, s nadprůměrnými hmotnostmi, s klidným chováním a s dobrými mateřskými vlastnostmi (GOLDA, 1995). V souvislosti s ekonomickou efektivností se musí chovatel rozhodnout, jakou váhu dá zevnějšku a jakou produkčním ukazatelům. V poslední době se při selekci zohledňují tzv. druhotné selekční znaky. Jedná se o vlastnosti, které mají značný ekonomický dopad a jsou to především plodnost a obtíţnost telení, dále pak odolnost proti nemocem, konverze ţivin a další (FRELICH, 2001). Existuje vztah mezi uţitkovostí a schopností reprodukce. Se zvyšující se uţitkovostí se sniţuje schopnost zvířat k reprodukci. Pravděpodobnost setrvání zvířete ve stádě se zvyšuje v případě správného reprodukčního programu, protoţe se minimalizují brakace z důvodu špatné reprodukce (JEŢKOVÁ, 2008). Principem obratu stáda je kaţdoroční obnova, kdy dochází k nahrazení vyřazených krav vysokobřezími jalovicemi. Musí tedy být zajištěn dostatečný počet jalovic pro obnovu stáda a býčků k produkci jatečného skotu (ZAHRÁDKOVÁ, 2009). Jak vyplývá z literárního přehledu, chov masného skotu je důleţitou součástí zemědělství v České Republice, Evropě i v celém světě. Početní stavy se zvyšují, nicméně je problém, ţe trţby nejsou obzvláště vysoké, proto je potřeba se zaměřit na faktory, které trţby ovlivňují, aby mohly být optimalizovány.

24

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Charakteristika podniku Výchozí informace a data byla získána na Tvrdkovské zemědělské farmě. Tento podnik se nachází ve vesnici Tvrdkov, leţící v Moravskoslezském kraji, v Jeseníkách, spadá do bramborářské výrobní oblasti, s průměrnou nadmořskou výškou 490 m.n.m. Průměrná teplota je v této oblasti 6°C, roční suma sráţek odpovídá rozmezí 550-700 mm, délka sněhové pokrývky je 5 měsíců. Podnik disponuje celkem 1100 ha, z toho 262 ha připadá na ornou půdu a 838 ha na trvalé travní porosty, z čehoţ pastviny jsou na 805 ha a louky na 33 ha. Farma hospodaří od roku 2005 v reţimu ekologie, pěstují se plodiny - pšenice špalda, pohanka, oves, ţito a jetelotráva, která je balena do senáţních balíků a zkrmována skotu. Ţivočišná výroba je zaměřena na produkci zástavových telat bez trţní produkce mléka. Právní forma podniku je společnost s ručením omezeným, podnik zaměstnává celkem 16 pracovníků, z toho 5 pracovníků zajišťují ţivočišnou výrobu. Na farmě je chováno cca 613 ks masných krav plemene Charolais, početní stavy se během roku mění. Je zvolen extenzivní způsob chovu, stáda se pasou na pastvinách od dubna do listopadu, záleţí však na podmínkách počasí. V zimě jsou stáda ustájena v 5 stájích, skot je rozdělen do kategorií podle stáří a zdravotního stavu. Stáda jsou sestavována s ohledem na příbuznost. Ve stájích je skot přikrmován senáţí, vyprodukovanou na farmě. Ustájení je vzhledem k welfare a ekologii volné, na hluboké podestýlce. V letním období je skot vyhnán na pastvu, kde spásá zelenou píci. Porody jsou plánovány na období, kdy jsou stáda ustájeny, z důvodu lepší kontroly porodů zootechnikem. Plemenitba je uskutečňována u starších krav přirozeně přiřazenými plemennými býky. Jalovice jsou prvně zapuštěny inseminačními dávkami. U jalovic je přítomen býk na doskok po inseminaci. Inseminační dávky jsou nakupovány od plemenných býků Charolais z Francie. V rámci ţivočišné výroby podnik vyuţívá sluţeb veterináře, dodavatele minerálních lizů a inseminačních dávek. Podnik nemá vlastní jatka. Produktem ţivočišné produkce jsou zástavová telata, cca 250 kilogramové hmotnosti, která jsou prodána v ţivém přes odbytové organizace do dalších tuzemských i zahraničních podniků, kde jsou dále vykrmovány do finálních hmotností. Ve vlastním podniku jsou pro doplnění základního stáda ponechány jalovice s dobrými exteriérovými vlastnostmi. 25

Mimo rostlinnou a ţivočišnou produkci k farmě náleţí také penzion Na farmě, který byl vybudován v roce 2009 z dotačního titulu EU Rozvoj venkova. Tento penzion je vyhledávaným místem odpočinku pro rodiny, které se zajímají o agroturistiku a ţivot na venkově.

4.2 Vlastní sledování Pro účel naplnění cíle diplomové práce byly vyuţity měsíční sborníky obratu stáda, ze kterých byly patrné změny v jednotlivých kategoriích. Jsou sledovány následující kategorie: -

Telata do 6 měsíců věku včetně (Tdo6M)

-

Jalovice starší 6 měsíců aţ 12 měsíců věku včetně (J7-12M)

-

Jalovice starší 12 měsíců aţ 24 měsíců věku včetně (J13-24M)

-

Jalovice nad 2 roky (Jnad2R)

-

Krávy (KRA)

-

Býk, vůl starší 2 roky (Bnad2R)

Byl sledován stav na začátku, odsuny, přísuny a stav na konci měsíce. Přísunem se rozumí pouze vlastní narozená telata, kromě plemenných býků, kde jsou jednotlivé kusy nakupovány. Odsunem jsou myšleny negativní selekce a úhyny.

26

5 VÝSLEDKY A DISKUZE Z dosavadních informací obsaţených v diplomové práci je zřejmé, ţe pro trţní produkci stáda krav masného skotu jsou důleţité změny v početních stavech jednotlivých kategorií.

5.1 Měsíční obrat stáda Z měsíčních sborníků jsem v měsících leden aţ prosinec zjistila následující informace. 5.1.1 Leden Tab. 3: Obrat stáda leden

Kategorie

Telata do 6 měsíců věku včetně

Zkratka

Stav na

kategorie

začátku

Stav na

Přísun Odsun

konci

Tdo6M

129

94

-2

221

J7-12M

13

0

-11

2

J13-24M

76

11

-14

73

Jalovice nad 2 roky

Jnad2R

80

14

-18

76

Krávy

KRA

322

17

-3

336

Býk, vůl starší 2 roky

Bnad2R

11

0

0

11

631

136

-48

719

Jalovice starší 6měsíců aţ 12 měsíců věku včetně Jalovice starší 12 měsíců aţ 24 měsíců věku včetně

CELKEM

V lednu se narodilo 94 telat, 2 telata uhynula. Z kategorie jalovice 6-12 měsíců se 11 ks přesunulo do kategorie jalovice starší 12 měsíců aţ 24 měsíců včetně. Z této kategorie bylo převedeno 14 jalovic do kategorie jalovice nad 2 roky. 17 krav po prvním porodu bylo převedeno do stáda krav. 1 jalovice a 3 krávy byly vybrakovány. Na konci prvního měsíce roku 2013 bylo na farmě 722 kusů skotu.

27

5.1.2 Únor Tab. 4: Obrat stáda únor

Kategorie


Zkratka

Stav na

kategorie

začátku

Stav na

Přísun Odsun

konci

Tdo6M

221

45

-4

262

J7-12M

2

0

-1

1

J13-24M

73

1

-4

70

Jalovice nad 2 roky

Jnad2R

76

4

-15

65

Krávy

KRA

336

15

-2

349


Bnad2R

11

0

0

11

719

65

-26

758


CELKEM

V únoru se narodilo 45 telat, z čehoţ 4 uhynula. Z kategorie jalovice 6 - 12 měsíců byla převedena jedna jalovice do kategorie jalovic starších 12 - 24měsíců. Z této kategorie byly 4 jalovice přesunuty k jalovicím nad 2 roky. 15 krav po porodu byly poté převedeny do kategorie krávy. Tento měsíc nedošlo kromě kategorie telat k ţádným úhynům, pouze 2 krávy byly na konci měsíce brakovány. Celkem na konci měsíce bylo 758 kusů skotu.

28

5.1.3 Březen Tab. 5: Obrat stáda březen

Kategorie


Zkratka

Stav na

kategorie

začátku

Stav na

Přísun Odsun

konci

Tdo6M

262

25

-5

282

J7-12M

1

0

0

1

J13-24M

70

0

-1

69

Jalovice nad 2 roky

Jnad2R

65

1

-9

57

Krávy

KRA

349

9

-2

356


Bnad2R

11

0

-1

10

758

35

-18

775


CELKEM

V březnu se narodilo 25 telat, 5 v důsledku nepříznivých podmínek počasí v jeden den uhynulo. V kategorii jalovice 6 - 12 měsíců nedošlo ke změně, do této kategorie spadala pouze jedna plemenice. 9 krav s prvním teletem bylo převedeno do kategorie krav. 2 krávy a jeden plemenný býk byli vybrakovány. Celkem bylo na farmě koncem měsíce 775 kusů dobytka.

29

5.1.4 Duben Tab. 6: Obrat stáda duben

Kategorie


Zkratka

Stav na

kategorie

začátku

Stav na

Přísun Odsun

konci

Tdo6M

282

16

-1

297

J7-12M

1

0

-1

0

J13-24M

69

1

0

70

Jalovice nad 2 roky

Jnad2R

57

0

-3

54

Krávy

KRA

356

3

-14

345


Bnad2R

10

1

0

11

775

21

-19

777


CELKEM

V dubnu se narodilo 16 telat, jedno uhynulo. Z kategorie jalovic 6 - 12 měsíců byla poslední převedena do jalovic 12 - 24 měsíců věku. Jalovice z kategorie nad 2 roky po dosaţení tohoto věku přešly do kategorie krav. V dubnu proběhla rozsáhlejší brakace v kategorii krav. Krávy, které vícekrát nezabřezly, nebo měly úhynová telata byly vyřazeny. Celkem těchto krav bylo 14. Do kategorie plemenní býci přibyl jeden zakoupený býk. Stav počtu skotu na konci měsíce dubna byl 777 kusů.

30

5.1.5 Květen Tab.7: Obrat stáda květen

Kategorie

Zkratka

Stav na

kategorie

začátku

Stav na

Přísun Odsun

konci

Telata do 6 měsíců věku včetně Tdo6M

297

6

-29

274

J7-12M

0

13

0

13

J13-24M

70

0

-1

69

Jalovice nad 2 roky

Jnad2R

54

0

-2

52

Krávy

KRA

345

2

-5

342

B7-12M

0

14

0

14

B13-24M

0

1

0

1

Bnad2R

11

0

-1

10

777

36

-38

775


Býk, vůl starší 6 měsíců aţ 12 měsíců věku včetně Býk, vůl starší 12 měsíců aţ 24 měsíců věku včetně Býk, vůl starší 2 roky CELKEM

V květnu se vytvořily dvě další kategorie a to býčci 6 - 12 měsíců a býci starší 12 - 24 měsíců. Do kategorie býk, vůl 6-12 měsíců bylo přesunuto 14 býčků, do kategorie Býk, vůl 12-24 přibyl jeden plemenný býk, který byl zakoupen. Narodilo se 6 telat, jedno tele uhynulo. Do kategorie jalovic 6 - 12 měsíců přešlo 13 plemenic, u kategorie jalovice 12 - 24 měsíců proběhla jedna brakace. Po otelení přešly dvě plemenice z kategorie jalovic nad dva roky do kategorie krav. Jedna kráva uhynula a 4 byly vyřazeny na jatka. V květnu uhynul jeden plemenný býk. Stav na konci května byl 775 kusů skotu. 31

5.1.6 Červen Tab. 8: Obrat stáda červen

Kategorie


Zkratka

Stav na

kategorie

začátku

Stav na

Přísun Odsun

konci

Tdo6M

274

1

-126

149

J7-12M

13

52

0

65

J13-24M

69

0

0

69

Jalovice nad 2 roky

Jnad2R

52

0

0

52

Krávy

KRA

342

0

0

342

B7-12M

14

43

-46

11

B13-24M

1

0

0

1

Bnad2R

10

0

0

10

775

96

-172

699



V červu se narodilo jedno tele. Proběhl odsun 126 ks telat, z čehoţ 52 telat bylo převedeno do kategorie jalovice 6 - 12 měsíců a 43 telat do kategorie býčci stejného věku. V kategorii telat byl jediný úhyn tohoto měsíce. 28. června došlo k prodeji 76 kusů, z čehoţ 46 kusů byli býčci stáří 6 - 12 měsíců a 30 kusů byla odstavená telata - býčci do 6. měsíců věku včetně. V červnu neproběhla ţádná brakace. Konečný stav na konci června byl prodeji telat sníţen na 699 kusů.

32

5.1.7 Červenec Tab. 9: Obrat stáda červenec

Kategorie


Zkratka

Stav na

kategorie

začátku

Stav na

Přísun Odsun

konci

Tdo6M

149

0

-67

82

J7-12M

65

42

-9

98

J13-24M

69

0

0

69

Jalovice nad 2 roky

Jnad2R

52

0

0

52

Krávy

KRA

342

0

-19

323

B7-12M

11

22

0

33

B13-24M

1

0

0

1

Bnad2R

10

0

0

10

699

64

-95

668



V červenci se nenarodilo ţádné tele. Proběhla selekce v kategorii krav, kde došlo k brakaci 19 kusů. Do kategorie býk, vůl starší 6 - 12 měsíců přibylo 22 kusů, do kategorie jalovic stejného věku 42 kusů. Celkem došlo k prodeji 12 telat, 3 byly z kategorie do 6 měsíců včetně, 9 z kategorie jalovice starší 6 - 12 měsíců. V ostatních kategoriích nedošlo k ţádným změnám, nedošlo ani k úhynům. Na konci července bylo evidováno celkem 668 kusů skotu.

33

5.1.8 Srpen Tab. 10: Obrat stáda srpen

Kategorie


Zkratka

Stav na

kategorie

začátku

Stav na

Přísun Odsun

konci

Tdo6M

82

0

-51

31

J7-12M

98

17

-9

106

J13-24M

69

0

0

69

Jalovice nad 2 roky

Jnad2R

52

0

0

52

Krávy

KRA

323

0

-7

316

B7-12M

33

12

-32

13

B13-24M

1

2

0

3

Bnad2R

10

0

0

10

668

31

-99

600



V srpnu nedošlo k ţádnému narození, ani k úhynům. Z kategorie telat bylo 17 jaloviček a 12 býčků přeřazeno do vyšší věkové kategorie. V půlce srpna bylo prodáno 63 kusů dobytka, z toho bylo 22 kusů z kategorie telat, 9 kusů z kategorie jaloviček věku 6 - 12 měsíců a 32 kusů stejně starých býčků.

Byli nakoupeni 2 plemenní býci. 7 krav bylo

vybrakováno. V srpnu se konečný stav ke konci měsíce sníţil na 600 kusů.

34

5.1.9 Září Tab. 11: Obrat stáda září

Kategorie


Zkratka

Stav na

kategorie

začátku

Stav na

Přísun Odsun

konci

Tdo6M

31

0

-25

6

J7-12M

106

13

-16

103

J13-24M

69

0

0

69

Jalovice nad 2 roky

Jnad2R

52

0

-1

51

Krávy

KRA

316

0

-2

314

B7-12M

13

3

-15

1

B13-24M

3

0

0

3

Bnad2R

10

0

-2

8

600

16

-61

555



V září došlo k úhynu jednoho plemenného býka a jedné jalovice nad dva roky. 2 krávy byly brakovány a byl prodán jeden plemenný býk. Nenarodilo se ţádné tele. Z kategorie telat bylo převedeno 13 jaloviček a 3 býčci. 9 telat bylo prodáno, společně s 16 jalovičkami ve věku 6 - 12 měsíců a 15 býčky stejné věkové kategorie. Celkem tedy bylo prodáno 40 kusů mladého skotu a jeden plemenný býk. Ke konci měsíce bylo evidováno 555 kusů.

35

5.1.10 Říjen Tab. 12: Obrat stáda říjen

Kategorie


Zkratka

Stav na

kategorie

začátku

Stav na

Přísun Odsun

konci

Tdo6M

6

0

-5

1

J7-12M

103

5

0

108

J13-24M

69

0

0

69

Jalovice nad 2 roky

Jnad2R

51

0

0

51

Krávy

KRA

314

0

-1

313

B7-12M

1

0

0

1

B13-24M

3

0

0

3

Bnad2R

8

0

0

8

555

5

-6

554



V říjnu bylo 5 jaloviček odsunuto do starší kategorie, v kategorii telat do 6 měsíců věku zůstalo pouze jedno tele. V tomto měsíci došlo pouze k jednomu úhynu a to v kategorii krav. Kromě toho nedošlo k ţádným jiným změnám a stav na koci měsíce byl 554 kusů dobytka.

36

5.1.11 Listopad Tab. 13: Obrat stáda listopad

Kategorie


Zkratka

Stav na

kategorie

začátku

Stav na

Přísun Odsun

konci

Tdo6M

1

8

-1

8

J7-12M

108

1

-11

98

J13-24M

69

11

-34

46

Jalovice nad 2 roky

Jnad2R

51

34

-6

79

Krávy

KRA

313

3

0

316

B7-12M

1

0

-1

0

B13-24M

3

0

0

3

Bnad2R

8

0

0

8

554

57

-53

558



Ke konci listopadu se narodilo 8 telat. Po dosaţení 6 měsíců se jedna jalovička přesunula do kategorie jalovice 6 - 12 měsíců věku včetně. Z této kategorie bylo přesunuto 11 jalovic do kategorie 12 - 24 měsíců věku a 34 jalovic z této kategorie přešlo k jalovicím nad 2 roky. Celkem došlo k odsunu 6 jalovic nad dva roky, 3 kusy byly převedeny do krav, 2 kusy vybrakovány a jeden kus byl odcizen z pastviny. Jeden býček starší 6 - 12 měsíců věku byl prodán. Celkem na konci měsíce listopadu bylo na farmě chováno 558 kusů dobytka.

37

5.1.12 Prosinec Tab. 14: Obrat stáda prosinec

Kategorie


Zkratka

Stav na

kategorie

začátku

Stav na

Přísun Odsun

konci

Tdo6M

8

91

-2

97

J7-12M

98

0

-38

60

J13-24M

46

38

-23

61

Jalovice nad 2 roky

Jnad2R

79

20

-25

74

Krávy

KRA

316

21

-25

312

B7-12M

0

0

0

0

B13-24M

3

0

0

3

Bnad2R

8

0

-1

7

558

170

-114

614



V prosinci se narodilo 91 telat, z toho 2 telata uhynula. Došlo k převodu 38 jalovic z kategorie 6 - 12 měsíců věku včetně do kategorie 12 - 24 měsíců a po dosaţení 2 let bylo přesunuto 20 kusů k jalovicím nad 2 roky. 3 kusy jalovic do dvou let byly brakovány. Po otelení došlo k přesunu 21 jalovic nad dva roky ke kravám a 4 byly negativně vyselektovány společně s 25 kusy krav. Celkem tedy došlo k 32 brakacím. V prosinci byl prodán jeden plemenný býk. Celkem na konci roku bylo na farmě evidováno 614 kusů dobytka.

38

5.2 Roční obrat stáda Tab. 15: Změny v kategoriích za rok Zkratka kategorie

Kategorie Telata do 6 měsíců věku včetně

Tdo6M

Stav na začátku

Stav na konci

Přísun Odsun

129

286

-318

97

Jalovice starší 6měsíců aţ 12 měsíců J7-12M věku včetně

13

143

-96

60

Jalovice starší 12 měsíců aţ 24 měsíců J13-24M věku včetně

76

62

-77

61

Jalovice nad 2 roky

Jnad2R

80

73

-79

74

Krávy

KRA

322

70

-80

312

Býk, vůl starší 6 měsíců aţ 12 měsíců B7-12M věku včetně

0

94

-94

0

Býk, vůl starší 12 měsíců aţ 24 měsíců B13-24M věku včetně

0

3

0

3

Býk, vůl starší 2 roky CELKEM

11 631

1

-5

7 614

Bnad2R

Tab. 16: Roční obrat stáda Měsíc

Počet ks celkem

Úhyn

Negativní selekce

Prodej

Leden

722

2

4

0

Únor

758

4

2

0

Březen

775

5

3

0

Duben

777

1

14

0

Květen

775

3

5

0

Červen

699

1

0

76

Červenec

668

0

19

12

Srpen

600

0

7

63

Září

555

2

3

40

Říjen

554

1

0

0

Listopad

558

0

2

0

Prosinec

614

2

32

0

21

91

191

Celkem

39

5.3 Vlivy působící na tržní produkci stáda krav plemene Charolais 5.3.1 Počet chovaných krav V průběhu roku docházelo ke změnám v počtu chovaného skotu na farmě. Tyto změny a jejich tendence jsou uvedeny v tabulce a grafu.

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Ks celkem

Leden

Tab. 17: Početní stavy skotu ke konci měsíce

722

758

775

777

775

699

668

600

555

554

558

614

Jak je z tabulky zřejmé, nejvíce kusů na farmě bylo chováno v dubnu, kdy vrcholilo období telení krav. Nejméně zvířat bylo na farmě v říjnu. Výpočtem váţeného poměru jsem zjistila, ţe průměrně bylo během roku na farmě chováno 613 kusů dobytka.

Početní stavy skotu 800 750 700 650 600 550 500 450 400

Počet v ks ke konci měsíce

Graf 1: Vývoj početních stavů celkem za rok Graf znázorňuje nárůst počtu skotu v zimních měsících a na jaře, který je dán narozenými telaty. V červnu se tento trend láme a dochází k poklesu početních stavů. Tento pokles je dán prodeji. V listopadu se začaly telit první krávy a početní stav se opět zvyšoval. Na Tvrdkovské zemědělské farmě jsou jednotlivé kusy rozděleny do stád podle kategorií. Takto rozdělená stáda jsou mimo pastevní období ustájena v pěti stájích. V

40

jednotlivých stájích jsou chovány kategorie mladých jalovic, jalovic před prvním zapuštěním, krávy určené k produkci telat a krávy, které jsou vyřazené a budou prodány. Býci jsou ustájeni odděleně od krav. Počet chovaných krav v jednom stádě je okolo 100 kusů. V kategorii krav docházelo během roku k značným změnám. Počet chovaných krav znázorňuje tabulka a graf níţe.

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Krávy

Leden

Tab. 18: Počet chovaných krav ke konci měsíce

336

349

356

345

342

342

323

316

314

313

316

312

Výpočtem váţeného průměru jsem zjistila, ţe průměrně bylo během roku na farmě chováno 330 krav.

Počet chovaných krav 360 350 340 330 320 310 300 290 Prosinec

Listopad

Říjen

Září

Srpen

Červenec

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden

Počet krav ke konci měsíce

Graf 2: Vývoj počtu chovaných krav Graf znázorňuje vývoj počtu krav během roku. Je patrné, ţe v období zimního telení je počet chovaných krav nejvyšší a je to způsobeno tím, ţe do kategorie krav jsou přiřazeny dřívější jalovice nad 2 roky, které se prvně otelily. Nejvíce kusů v kategorii krav bylo v březnu, kdy se otelily poslední krávy. V dubnu proběhla první rozsáhlejší brakace a počet krav se sniţoval. Další významná brakace proběhla v červenci, kdy bylo vyřazeno 19 krav. Vyřazené krávy z dubna a července byly od stáda odděleny a jiţ nebyly připuštěny. Nejméně krav bylo v kategorii v prosinci.

41

5.3.2 Počet narozených telat Dobrá reprodukce a hlavně plodnost je u všech krav bez trţní produkce mléka rozhodujícím faktorem pro ekonomiku chovu. Pro rentabilitu chovu je vyţadováno odchovat minimálně 95 telat od 100 krav. Průměrný počet krav, chovaných na Tvrdkovské zemědělské farmě byl 330 kusů. Během roku 2013 se narodilo 286 telat, coţ by odpovídalo plodnosti jen 87%. Avšak do tohoto průměru jsou zahrnuty i krávy, které jsou během roku vyřazeny a jsou chovány v odděleném stádě, do kterého jiţ není vpuštěn býk, a proto s nimi nelze počítat pro výpočet plodnosti. Těchto krav bylo celkem 33, to znamená, ţe plodnost 297 kusů byla 96,3%, coţ je z hlediska maximalizace objemu trţeb velmi pozitivní. Délka mezidobí u krav na Tvrdkovské zemědělské farmě je 365 dní. Krávy při prvním otelení jsou starší tří let, zapouštěny jsou aţ po dosaţení dvou let věku. Počet produkčních období krávy záleţí na jejím zdravotním stavu, exteriérových vlastnostech, mateřských vlastnostech a dalších. Obecně platí, ţe kráva plodí telata, dokud to její zdravotní stav dovolí. Průměrně jedna kráva odchová kolem 4 telat.

42

5.3.3 Úhyn Vzhledem k výpočtu obratu stáda a následnému výpočtu trţní produkce je potřeba znát úhyny (Ú), ke kterým v průběhu roku došlo. To znázorňuje tabulka a graf níţe.

Ú 2

4

5

1

3

1

0

0

2

1

0

2

Celkem

Prosinec

Listopad

Říjen

Září

Srpen

Červenec

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden

Tab. 19: Úhyn celkem za rok

21

Úhyn 6 5 4 3 2 1 0

Úhyn

Graf 3: Vývoj úhynů za rok Celkem došlo během roku k 21 úhynům. K nejvíce úhynům došlo v měsících únoru a březnu. Bylo to způsobeno nepříznivými klimatickými a povětrnostními podmínkami. V červenci, srpnu a listopadu nedošlo k ţádným úhynům. Následující tabulka a graf znázorňují, v jakých kategoriích jednotlivé úhyny proběhly. Tab. 20: Úhyn v jednotlivých kategoriích Úhyn za rok celkem

21

100%


16

76%

Jalovice starší 6měsíců aţ 12 měsíců věku včetně

0

-

Jalovice starší 12 měsíců aţ 24 měsíců věku včetně

0

-

Jalovice nad 2 roky

1

5%

Z toho

43

Krávy

2

9,5%

Býk, vůl starší 6 měsíců aţ 12 měsíců věku včetně

0

-

Býk, vůl starší 12 měsíců aţ 24 měsíců věku včetně

0

-


2

9,5%

Telata do 6 měsíců věku včetně Jalovice starší 6měsíců až 12 měsíců věku včetně Jalovice starší 12 měsíců až 24 měsíců věku včetně

Graf 4: Úhyn v jednotlivých kategoriích graficky Z tabulky a grafu vyplývá, ţe k nejvíce úhynům v roce 2013 docházelo v kategoriích telat a nejméně v kategoriích jalovic starší 6 měsíců aţ 12 měsíců věku včetně, jalovic starší 12 měsíců aţ 24 měsíců věku včetně, dále v kategoriích býk, vůl starší 6 měsíců aţ 12 měsíců věku včetně a býk, vůl starší 12 měsíců aţ 24 měsíců věku včetně. V těchto kategoriích nedošlo v průběhu roku k ţádným úhynům. Úhyny výslednou trţní produkci ovlivňují negativně, protoţe farma musí prostředky vynaloţit k odstranění uhynulých kusů. Konkrétně Tvrdkovská zemědělská farma platí za uhynulý kus 8 Kč za kg. O vynaloţených finančních prostředcích na odvoz uhynulých zvířat pojednává tabulka níţe. Tab. 21: Struktura finančních prostředků za úhyn Kategorie

Kg

Kč/kg

Kč/ks

Ks

Celkem Kč


100

8

800

16

12 800

Jalovice nad 2 roky

700

8

5 600

1

5 600

Krávy

800

8

6 400

2

12 800


1200

8

9 600

2

19 200

21

50 400

Celkem

44

Vzhledem k tomu, ţe se za odvoz uhynulých zvířat farma platí, je velmi neţádoucí jakýkoliv úhyn. Zároveň tato zvířata nejsou trţně realizována a farma místo toho, aby například za jedno zástavové tele o hmotnosti 200 kg při prodeji získala okolo 16 000 Kč, musí zaplatit sanačním jatkám 1 600 Kč. Proto se vţdy bude farma snaţit o co nejmenší úhyny a všechna zvířata, která jsou v nevhodném zdravotním stavu, budou okamţitě negativně selektována.

45

5.3.4 Negativní selekce Negativní selekce v jednotlivých kategoriích a následné prodání těchto kusů pozitivně ovlivňuje trţní produkci stáda. Vybrakovaný skot je trţně realizován a farma za něj obdrţí finanční prostředky. O negativních selekcích, které proběhly na Tvrdkovské zemědělské farmě pojednává tabulka a graf.

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Celkem

NS

Leden

Tab. 22: Negativní selekce celkem za rok

4

2

3

14

5

0

19

7

3

0

2

32

91

Negativní selekce 35 30 25 20 15 Negativní selekce

10 5 0

Graf 5: Vývoj negativní selekce za rok Celkem tedy během roku 2013 bylo ze stáda vybrakováno 91 kusů zvířat. Největší vlna brakací proběhla v prosinci, výrazně se brakovalo také v dubnu a červenci. V kategorii krav a jalovic se brakace provádí i rok dopředu, proto jsou tyto vyřazené plemenice chovány odděleně a není k nim jiţ přiřazen býk, aby nedošlo k zabřeznutí. Nejdůleţitějším produktem krav je tele, proto kráva, která má špatné reprodukční vlastnosti není pro chov vhodná. U krav bývá vyšetřována březost, pokud jsou krávy a jalovice opakovaně jalové, jsou chovatelem ze stáda selektovány a prodány. V případě, ţe kráva zabřezla a otelila se, ale jsou u ní pozorovány špatné mateřské nebo exteriérové vlastnosti, například nevyhovující vemeno, nedostatek mléka a podobně, kráva odchová tele a pak je vyřazena a prodána. Důleţitý je 46

dohled veterináře, který vyhledává kusy, u kterých hrozí zdravotní problém, a tyto kusy jsou ihned ze stáda selektovány. Je to z toho důvodu, ţe pokud by u nich došlo k úhynu, farma by musela vynaloţit finanční prostředky sanačním jatkám za odvoz, kdeţto v případě včasného zásahu peníze utrţí za prodej ještě ţivého kusu. Negativní selekce na Tvrdkovské zemědělské farmě probíhají pouze v kategoriích Jalovice 12 - 24 měsíců věku včetně, Jalovice nad 2 roky, Krávy a Býk, vůl starší 2 roky. Brakace v jednotlivých kategoriích znázorňuje tabulka a graf. Tab. 23: Negativní selekce v jednotlivých kategoriích Negativní selekce za rok celkem

91

100%

Z toho Jalovice starší 12 měsíců aţ 24 měsíců věku včetně

4

4%

Jalovice nad 2 roky

7

8%

Krávy

78

86%


2

2%

Jalovice starší 12 měsíců až 24 měsíců věku včetně Jalovice nad 2 roky Krávy Býk, vůl starší 2 roky

Graf 6: Negativní selekce v jednotlivých kategoriích graficky Kategorie krav byla brakována největší měrou. Na celkové negativní selekci se podílela z 86%. Dalšími brakovanými kategoriemi byly jalovice nad dva roky z 8% a jalovice starší 12 aţ 24 měsíců včetně ze 4%. Kategorie býk, vůl starší 2 roky se podílela na celkových negativních selekcích 2%.

47

Vybrakované kusy v jednotlivých kategoriích byly zpeněţovány následovně: Jalovice 12 měsíců až 24 měsíců věku včetně Tab. 24: Zpeněţování vyřazených jalovic 12 měsíců aţ 24 měsíců věku včetně Evidenční číslo CZ 206306981 CZ 209566981 CZ 187185981 CZ 159962981

Kč/kg JUT 35 35 35 35

Kg JUT 196 184 195 180 Celkem Celkem po odečtení slev

Kč vč. 15% DPH 7 889 7 406 7849 7 245 30 389 26 989

V této kategorii došlo ke 4 nuceným poráţkám. Cena za kg JUT byla stanovena pevně na 35 Kč. Zároveň byla domluvena sleva na 850 Kč na kus, kterou si jatky účtují u kaţdého kusu na likvidaci mozku, míchy a podobného odpadu, který nemůţe být dále zpracován. Po odečtení slevy farma za vyřazené jalovice utrţila 26 989 Kč včetně 15% DPH. Pokud se týká statistického hodnocení zpeněţených kusů jalovic (12 – 24 měsíců), byla průměrná cena včetně 15% DPH 7 597 Kč (sx=321Kč). Jalovice nad 2 roky Tab. 25: Zpeněţování vyřazených jalovic nad 2 roky Evidenční číslo CZ 209645981 CZ 221111981 CZ 237472981 CZ 221259981 CZ 237467981 CZ 237466981 CZ 221281981

Kč/kg JUT 76 76 76 76 76 76 76

Kg JUT 355 402,5 211,5 361,5 297,5 308 302,5

Celkem Celkem vč. 15% DPH

Kč 26 980 30 590 16 074 27 474 22 610 23 408 22 990 170 126 195 645

Všechny vyřazené jalovice nad 2 roky byly prodány zároveň jednomu kupujícímu. Tyto jalovice byly po svém vyřazení ze stáda aţ do doby prodeje v odděleném stádě od ostatních. Prodej se uskutečnil v prosinci. Jalovice byly zpeněţeny v JUT a cena za kg JUT byla stanovena na 76 Kč. Celkem farma za prodej vyřazených jalovic utrţila 195 645 Kč včetně DPH. Pokud se týká statistického hodnocení zpeněţených kusů jalovic nad 2 roky, byla průměrná cena včetně 15% DPH 24 303 Kč (sx=4 652 Kč).

48

Býk starší 2 roky Tab. 26: Zpeněţování vyřazených býků starších 2 let Evidenční číslo CZ 634051981 CZ 7121981

Kg JUT 553 379 Celkem Celkem po odečtení slev

Kč/kg JUT 30 50

Kč vč. 15% DPH 19 079 21 793 40 872 40 022

V této kategorii byly uskutečněny pouze 2 prodeje vyřazených býků, za coţ farma utrţila po odečtení slevy 40 022 Kč vč. 15% DPH. Pokud se týká statistického hodnocení zpeněţených kusů býků, byla průměrná cena včetně 15% DPH 20 436 Kč (sx=1 919 Kč).

Krávy Tab. 27: Zpeněţování vyřazených krav Evidenční číslo CZ165160981 CZ136929981 CZ187199981 CZ206345981 CZ165147981 CZ172309981 CZ158473981 CZ165172981 CZ206806981 CZ193895981 CZ143988981 CZ193911981 CZ187157981 CZ136897981 CZ165151981 CZ172396981 CZ121232981 CZ165146981 CZ157812981 CZ193892981 CZ193879981 CZ116193981 CZ209600981 CZ172304981 CZ187184981 CZ172278981 CZ206321981 CZ172312981 CZ209624981 CZ116217981 CZ121231981

Kg JUT 309 243 202 228 210 288 215 296 202 208 267

Kč/kg JUT 35 35 35 35 35 2 35 35 35 35 35

Kč vč. 15% DPH 12 437 9 780 8 104 9 177 8 453 662 8 654 11 914 8 131 8 372 7 676

4113,12

38

179 743

3577,89

37

152 239

486,16 503,5 251 204 232 285 278 298

34 12,5 35 35 35 35 35 35

18 306 7 238 10 103 8 211 9 338 11 471 11 190 11 995

12 775,98

39

573 003

49

CZ136883981 CZ143934981 CZ158509981 CZ158553981 CZ165148981 CZ165153981 CZ165154981 CZ187166981 CZ187187981 CZ193851981 CZ205383981 CZ206317981 CZ206347981 CZ209585981 CZ158526981 CZ205379981 CZ172278981 CZ121238981 CZ136916981 CZ172261981 CZ172395981 CZ193889981 CZ206319981 CZ206328981 CZ158478981 CZ206349981 CZ116192981 CZ193855981 CZ136942981 CZ209596981 CZ158477981 CZ172322981 CZ209551981 CZ172275981 CZ205382981 CZ187136981 CZ209592981 CZ165513981 CZ143996981 CZ172291981 CZ157823981 CZ206314981 CZ172263981 CZ209554981 CZ172296981 CZ206335981 CZ136968981

232

35

9 338

3233,61

39

145 027

569,05 249 255 206 467,5 460 341 373 427 366 358 348,5 347,5 406,5 358,5 378 336 362,5 405 411 376 321,5 431,5 296,5 374,5

37 25 25 33 68 68 68 68 68 68 68 68 68 68 68 68 68 68 68 68 68 68 68 68 68

24 213 7 159 7 331 7 818 36 559 35 972 26666 29 169 33 391 28 621 27996 27 253 27 175 31 788 28 035 29 560 26 275 28 347 31 671 32 140 29 403 25 141 33 743 23 186 29 286 1 908 460 1 894 010

Celkem Celkem po odečtení slev

V roce 2013 za vyřazené krávy farma obdrţela 1 894 010 Kč vč. DPH. Kusy, u kterých byla nutná poráţka, byly prodány na jatky. Pro tento případ byla mezi farmou a 50

smluvenými jatky stanovena cena 35 Kč za kg JUT a sleva za kaţdý kus 850 Kč. Kusy prodány se slevou jsou označeny tučně. Pokud se týká statistického hodnocení zpeněţených kusů krav, byla průměrná cena individuálně prodaných kusů, včetně 15% DPH 19 312Kč (sx=10 699 Kč). Tržby za vyřazená zvířata celkem Tab. 28: Trţby za vyřazená zvířata celkem Kč

Kategorie Jalovice 12 měsíců aţ 24 měsíců věku včetně

26 989

Jalovice nad 2 roky

195 645

Krávy

1 894 010


40 022

Celkem (vč. 15% DPH)

2 156 666

Za prodej vyřazených zvířat farma obdrţela 2 156 666 Kč. Tato suma zahrnuje 15% DPH. Nejvíce se na trţbách podílel prodej vyřazených krav. Celkem farma za vyřazené krávy utrţila 1 894 010 Kč. Je to z toho důvodu, ţe tato kategorie je brakována nejvíce a krávy dosahují vysokých poráţkových hmotností, coţ trţby zvyšuje. Nejmenší trţby byly za prodej vyřazených jalovic mladších dvou let. 5.3.5 Prodej telat Z hlediska trţeb jsou důleţité prodeje. Jedná se především o prodeje (P) zástavových telat, která nejsou určena k doplnění vlastního stáda. Tato telata jsou dále prodávána k dalšímu odchovu v jiných farmách.

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Celkem

P

Leden

Tab. 28: Prodej telat za rok 2013

0

0

0

0

0

76

12

63

40

0

0

0

191

Celkem během roku 2013 byly uskutečněny čtyři prodeje telat a to v červnu, červenci, září a říjnu. Během nich bylo prodáno celkem 191 zástavových telat. Blíţe jsou prodeje popsány v tabulce. 51

Tab. 29: Struktura prodejů telat za rok 2013 Měsíc

Ks

Kg celkem

Kč za ks/kg

Kč

Červen

76

-

16 100

1 581 940

Červenec

12

2 836

49

159 809

Srpen (1. fáze)

10

2432

50

139 840

Srpen (2. fáze)

53

13 015

73

1 092 609

Září (1. fáze)

20

4 293

49

241 911

Září (2. fáze)

20

4 775

69

620 807

Celkem

3 836 916

První prodej proběhl v červnu a celkem bylo prodáno 76 kusů zástavových býčků. Byla stanovena cena za kus, která činila 16 100 Kč. Celkem včetně 15% DPH farma v červnu za prodej zástavových býčků, po 5% sráţce za nakrmenost, utrţila 1 581 940 Kč. V červenci bylo prodáno 12 kusů zástavových jalovic. Byla stanovena cena za kg, která činila 49 Kč. Dohromady prodávané jalovice váţily 2 836 kg. Po přičtení 15% DPH a odečtení sráţky za nakrmenost (5%), utrţila farma za tento prodej 159 809 Kč. V srpnu bylo prodáno celkem 63 kusů telat. V první fázi farma prodala 10 kusů jaloviček a v druhé fázi pak 53 kusů býčků. U jaloviček byla stanovena cena za kg na 50 Kč. Celkem jalovice váţily 2 432 kg po odečtení 5% za nakrmenost. Utrţená částka za jalovičky byla 139 840 Kč včetně DPH. Býčci byli oceněni na 73 Kč za kg. Celkem 53 kusů býčků váţilo 13 015 kg a farma za ně utrţila 1 092 609 Kč. Dohromady částka za prodej telat v srpnu činila 1 232 449 Kč. V září se prodávalo naposledy v roce 2013. Celkem se prodalo 40 telat, z čehoţ 20 kusů byly jalovičky a 20 kusů býčci. Za jalovičky byla dohodnuta cena 49 Kč, za býčky 69 Kč. Jalovice váţily po sráţce 5% za nakrmenost 4 293 kg, za jejich prodej tedy farma obdrţela 241 911 Kč včetně DPH. Býčci váţili po sráţce 4 775 kg, za ně farma obdrţela 378 896 Kč. Dohromady v září farma za prodej zástavových telat utrţila 620 807 Kč včetně DPH. Celkem během roku 2013 prodala farma zástavová telata za 3 836 916 Kč včetně DPH.

52

5.4 Tržní produkce Z uvedených údajů jsem vypočítala celkovou trţní produkci za rok 2013. Tu jsem získala součtem všech prodejů telat a vyřazených zvířat. Tab. 30: Trţby celkem Tržby

Kč

Trţby za vyřazená zvířata

2 156 666

Prodej telat

3 836 916

Celkem

5 993 582

Za rok 2013 farma utrţila 5 993 582 Kč. Na celkových trţbách se ze 64% podílel prodej telat a z 36% prodej vyřazených zvířat. Průměrná trţba na jednu chovanou krávu činila 18 162 Kč, coţ je poněkud více neţ se obecně uvádí (16 500 Kč). Vezmeme li v úvahu, ţe farma hospodaří na 805 ha pastvin, pak trţby na 1 ha těchto pastvin činily 7 445 Kč.

53

6 ZÁVĚR Na základě sledování jednotlivých změn počátečních stavů, přísunů, odsunů a konečných stavů stáda krav plemene Charolais na Tvrdkovské zemědělské farmě mohu konstatovat následující: Pokud se týká počtu chovaných krav, zjistila jsem, ţe v období zimního telení je počet chovaných krav nejvyšší a je to způsobeno tím, ţe do kategorie krav jsou přiřazeny dřívější jalovice nad 2 roky, které se prvně otelily. Nejvíce kusů v kategorii krav bylo v březnu, kdy se otelily poslední krávy. V dubnu proběhla první rozsáhlejší brakace a počet krav se sniţoval. Další významná brakace proběhla v červenci, kdy bylo vyřazeno 19 krav. Vyřazené krávy z dubna a července byly od stáda odděleny a jiţ nebyly připuštěny. Nejméně krav bylo v kategorii v prosinci. Ohledně počtu narozených telat, se obecně uvádí, ţe pro rentabilitu chovu je vyţadováno odchovat minimálně 95 telat od 100 krav. Během mého sledování jsem zjistila, ţe na Tvrdkovské zemědělské farmě bylo během roku 2013 od 330 kusů odchováno 286 telat, coţ by odpovídalo plodnosti 87%. Avšak do tohoto průměru jsou zahrnuty i krávy, jeţ jsou během roku vyřazeny a jsou chovány v odděleném stádě, do kterého jiţ není vpuštěn býk, a proto s nimi nelze počítat pro výpočet plodnosti. Těchto krav bylo celkem 33, to znamená, ţe plodnost 297 kusů byla 96,3%, coţ je z hlediska maximalizace objemu trţeb velmi pozitivní. K otázce úhynů jsem zjistila, ţe k nejvíce úhynům v roce 2013 docházelo v kategoriích telat (16 kusů). Podstatně niţší byl úhyn v kategorii krávy (2 kusy) a býk, vůl starší 2 roky (2 kusy). V ostatních kategoriích nedošlo k ţádným úhynům. Pokud se týká finančních nákladů spojených se sanací uhynulých zvířat, pak nejvíce byla postiţena nikoliv kategorie telat (12 800 Kč za 16 kusů), ale kategorie býk vůl starší 2 roky (19 200 Kč za 2 kusy). Co se týče negativní selekce, zjistila jsem, ţe kategorie krav byla během mého sledování brakována největší měrou. Na celkové negativní selekci se podílela z 86%. Dalšími brakovanými kategoriemi byly jalovice nad dva roky (8%) a jalovice starší 12 aţ 24 měsíců včetně (4%). Kategorie býk, vůl starší 2 roky se podílela na celkových negativních selekcích 2%. V podstatě stejný byl také podíl jednotlivých kategorií na trţbách za vyřazená zvířata, v případě krav to bylo 1 894 010 Kč, jalovic nad 2 roky 195 645, býků, volů starších 2 let 40 022 Kč a jalovic 12 – 24 měsíců věku včetně 26 989 Kč.

54

Trţby za prodaná telata byly v celkové výši 3 836 916 Kč. Nejvíce (41%) společnost utrţila v měsíci červnu, poněkud méně (32%) v měsíci srpnu, v září to bylo 23% a nejméně farma utrţila v červenci (4%). Pokud se týká trţní produkce, z údajů získaných během roku 2013 jsem vypočítala celkovou trţní produkci jako součet všech prodejů telat a vyřazených zvířat. Ta byla v celkové výši 5 993 582 Kč. Na celkových trţbách se ze 64% podílel prodej telat a z 36% prodej vyřazených zvířat. Průměrná trţba na jednu chovanou krávu činila 18 162 Kč, coţ je poněkud více neţ se obecně uvádí (16 500 Kč). Vezmeme li v úvahu, ţe farma hospodaří na 805 ha pastvin, pak trţby na 1 ha těchto pastvin činily 7 445 Kč. Celkově mohu konstatovat, ţe podle mého názoru je pro maximalizaci trţeb ţádoucí hlavně vysoké procento odchovaných telat a tato telata pak výhodně prodat. Zároveň je výhodné

mít co nejniţší úhyny, vzhledem k tomu, ţe na odvoz uhynulého kusu farma

finanční prostředky vynakládá. Co se negativních selekcí týče, farma sice za vyřazená zvířata finanční prostředky utrţí, na druhou stranu však musí například vyřazenou krávu nahradit jalovicí z vlastního stáda, kterou dva roky odchovává namísto toho, aby ji prodala jako zástav. Ideálním stavem je tedy zdravé stádo s vitálními krávami, které jsou schopné dlouho produkovat zdravá telata.

55

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BJELKA M., BEZDÍČEK J., HOMOLA M., DUFEK A.: Management chovu krav bez trţní produkce mléka při vyuţití hybridizace. In: [online]. Rapotín, 2008 [cit. 2013-08-18]. Dostupné z: http://www.vuchs.cz/akce/2008-11-05-Rapotin/2008-11-05Rapotin-Bjelka.pdf 2. BUREŠ, Daniel a Luděk BARTOŇ. Vyuţití pánevních rozměrů plemenic masného skotu pro sníţení frekvence obtíţných porodů a pro zvýšení podílu ţivě narozených a odchovaných telat: certifikovaná metodika. Praha: Výzkumný ústav ţivočišné výroby, 2009, 19 s. ISBN 978-80-7403-044-4. 3. BUREŠ, Daniel a Luděk BARTOŇ. Vyuţití masných plemen chovaných v ČR pro kříţení a produkci jatečného skotu: certifikovaná metodika. Praha: Výzkumný ústav ţivočišné výroby, 2010. ISBN 978-80-7403-070-3. 4. ČÍTEK, Jindřich a Miloslav ŠOCH. Odchov telat. 2., upr. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 40 s. ISBN 80-727-1121-0. 5. GOLDA J., SUCHÁNEK B., KVAPILÍK J.: Chov krav bez trţní produkce mléka: (metodika). Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1995, 40 s. 6. FRANC, Čestmír (ed.). Metodiky pro zavádění výsledků výzkumu do zemědělské praxe: Zásady produkce kvalitního hovězího masa s garantovanými vlastnostmi. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1994. 7. FRELICH, Jan. Chov skotu. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 211 s. ISBN 80-704-0512-0. 8. DUCHÁČEK J.: Zásady reprodukce u masného skotu. Agroweb: Internetový zemědělský

portál [online].

2010

[cit.

Dostupné

2013-08-18].

z:

http://www.agroweb.cz/Zasady-reprodukce-u-masneho-skotu__s524x40394.html 9. JEDLIČKA M., Jak efektivně odchovávat telata. Náš chov [online]. 2012 [cit. 201403-18]. Dostupné z: http://naschov.cz/jak-efektivne-odchovavat-telata/ 10. JEŢKOVÁ A., Management reprodukce stáda krav. Zemědělec: Odborný a stavovský týdeník [online].

2008

[cit.

2014-03-18].

Dostupné

z:

http://zemedelec.cz/management-reprodukce-stada-krav/ 11. JEŢKOVÁ A., Vše o chovu masného skotu. Náš chov [online]. 2010 [cit. 2014-0318]. Dostupné z: http://naschov.cz/vse-o-chovu-masneho-skotu/

56

12. JURŠÍK J., TRÁVNÍČEK P., DRGÁČ M.:. Chov skotu bez trţní produkce mléka v podmínkách ekologického zemědělství. 1. vyd. Šumperk: PRO-BIO, 2001, 109 s. 13. HEGEDÜŠOVÁ, Z. Detekce říje v chovech skotu - cesta ke zlepšení úrovně reprodukce. Rapotín: Agrovýzkum Rapotín, 2010, 36 s. Příručka ekologického zemědělce. ISBN 978-80-260-0706-7. 14. KOPEČEK P., FOLTÝN I.,

BJELKA M.:

Ekonomika chovu krav BTPM.

In: Agrovýzkum Rapotín [online]. Rapotín, 2008 [cit. 2013-08-18]. Dostupné z: http://www.vuchs.cz/akce/2008-11-05-Rapotin/2008-11-05-Rapotin-Kopecek.pdf 15. KVAPILÍK J.: Ekonomické aspekty chovu skotu. Svaz chovatelů českého strakatého skotu, 1995 16. KVAPILÍK J., RŮŢIČKA Z., BUCEK P.: Chov skotu v České Republice: Ročenka 2012. Praha, 2013. ISBN 978-80-87633-04-5 17. LOUDA F., MRKVIČKA J., STÁDNÍK L.: Základy chovu skotu bez trţní produkce mléka. 1.vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 2001, 74 s. ISBN 80-7105-219-1. 18. LOUDA, F. Zásady ekologického chovu skotu. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR v Ústavu zemědělských a potravinářských informací, 2003, 36 s. ISBN 80-708-4206-7. 19. LOUDA, F. Zásady vyuţívání plemenných býků v podmínkách přirozené plemenitby: metodika. 1. vyd. Rapotín: Výzkumný ústav pro chov skotu, 2007, 43 s. ISBN 978-8087144-01-5. 20. MIKŠÍK J.: Chov hospodářských zvířat I. 1.vyd. Brno: VŠZ, 1994, 202 s. ISBN 807157-106-7. 21. MIKŠÍK J., Ţiţlavský J.: Chov skotu. MZLU Brno, 1999. 22. MOTYČKA J., Pytloun J. Ţivočišná výroba: Problematika odchovu telat. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1995, 48 s. 23. PIPEK P.: Technologie masa I. 4.vyd. /. Praha: VŠCHT, 1995, 4334 s. ISBN 80-7080. 24. POZDÍŠEK, J. Vyuţití trvalých travních porostů chovem skotu bez trţní produkce mléka. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2004. Zemědělské informace. ISBN 80-727-1153-9. 25. ŘÍHA J.: Chov a šlechtění skotu pro konkurenceschopnou výrobu a obhospodařování drnového fondu. Rapotín: Výzkumný ústav pro chov skotu, 2002, 208 s. ISBN 80903142-0-1. 26. STEINHAUSER L.: Produkce masa. Tišnov: Last, 2000, 464 s. ISBN 80-900260-7-9. 57

27. ŠEBA K.: Šlechtitelské programy masných plemen skotu. Praha: Český svaz chovatelů masného skotu, 200-. 28. TESLÍK V.: Chov masných plemen skotu. Praha: Apros, 1995, 241 s. ISBN 80901100-5-3. 29. TESLÍK, V. Management stáda masného skotu. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2001, 56 s. Zemědělské informace. ISBN 80-727-1087-7. 30. VRCHLABSKÝ J.: Co by přineslo zavedení systému EUROP v hodnocení jakosti jatečných zvířat u nás?, 1995, Maso, č. 3 31. ZAHRÁDKOVÁ R.: Masný skot: od A do Z. 1. vyd. Praha: Český svaz chovatelů masného skotu, 2009, 397 s. ISBN 978-80-254-4229-6. 32. ŢIŢLAVSKÝ J.: Chov hospodářských zvířat. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2002, 209 s. ISBN 80-7157-615-8.

58

8 PŘÍLOHY

Obr. 1. Telata

Obr. 2. Jalovice 59

Obr. 3. Jalovice

Obr. 4. Stádo krav s telaty 60

Obr. 5. Napájecí zařízení

Obr. 6. Příkrmiště 61

Obr. 7. Pastevní areál

Obr. 8. Stádo jalovic se schovává před deštěm pod stromy 62

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění hospodářských zvířat

Recommend Documents