Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav Chovu a šlechtění zvířat

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav Chovu a šlechtění zvířat

Sledování vztahu klimatických podmínek a chování koní na pastvě v zimním období Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D. Brno 2012

Vypracovala: Bc. Marcela Břínková

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Sledování vztahu klimatických podmínek a chování koní na pastvě v zimním období“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne ……………………………………. podpis diplomanta …….………………

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě chci poděkovat vedoucí mé diplomové práce paní doc. Ing. Ivě Jiskrové, Ph.D. za odborné vedení, vstřícný přístup, cenné rady a připomínky, které vedly k úspěšnému dokončení této práce. Jezdeckému klubu Dukovany děkuji za umožnění provádění etologických pozorování. Děkuji také svým rodičům za podporu, trpělivost a umožnění vystudovat vysokou školu.

ABSTRAKT Sledování vztahu klimatických podmínek a chování koní na pastvě v zimním období

Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak se projevují změny klimatických podmínek na chování koní na pastvě v zimním období. V literárním přehledu jsou definovány životní projevy koní, které byly zaznamenány ve vlastním etologickém pozorování, dále jsou charakterizovány klimatické podmínky, ve kterých jsou sledovaní koně chováni, a je uvedeno, jakým způsobem mohou změny klimatických

podmínek

ovlivňovat

chování

koní.

Následně

jsou

popsány

meteorologické prvky, zaznamenávané v průběhu pozorování – teplota vzduchu, přízemní teplota, relativní vlhkost vzduchu, sluneční záření, délka světelného dne, intenzita srážek, tlak vzduchu, rychlost proudění vzduchu. Praktická část práce se věnuje vyhodnocení údajů získaných při vlastních etologických pozorováních, pro které byla použita metoda snímkování s délkou intervalu 10 minut. Ve vztahu mezi životními projevy a meteorologickými ukazateli bylo nejvíce silných korelací zjištěno u relativní vlhkosti, slunečního svitu a množství srážek. Střední korelace byly zjištěny u teploty, přízemní teploty, tlaku vzduchu a délky světelného dne. Naopak u maximální rychlosti větru, rychlosti větru a směru větru nebyla nalezena žádná korelace ve vztahu k životním projevům koní, tyto meteorologické prvky tedy nijak neovlivňovaly chování koní na pastvě. Doba strávená pasením byla významně pozitivně ovlivňována teplotou (r = 0,77) a slunečním svitem (r = 0,74), negativně především množstvím srážek (r = -0,75) a relativní vlhkostí (r = -0,74). Normální, bdělý postoj byl významně pozitivně ovlivňován množstvím srážek (r = 0,72) a relativní vlhkostí (r = 0,70), negativně především slunečním svitem (r = -0,76). Ve vztahu k herním projevům byly nalezeny střední pozitivní korelace u množství srážek (r = 0,54) a relativní vlhkosti (r = 0,48), střední negativní korelace u slunečního svitu (r = -0,56) a tlaku vzduchu (r = -0,41).

Klíčová slova: kůň, životní projevy, etologické pozorování, klimatické podmínky, pastva, zimní období

ABSTRACT Monitoring the relationship of climatic conditions and behavior of horses on pasture in the winter season

The aim of this thesis was to find out how are manifested changes in climatic conditions on the behavior of horses grazing in the winter season. In the review are defined the individual vital sings of horses, which were recorded in their own ethological observations. Further are characterized climatic conditions, in which horses are bred, and are described how changes in climatic conditions can influence the behavior of horses. Following are describes the meteorological elements, which were recorded during the ethological observation – air temperature, ground temperature, relative humidity, solar radiation, length of light, the intensity of rainfall, air pressure, air velocity. The practical part is devoted to the analysis of data obtained during actual behavioral observations, for which the method known as imaging was used, with the length of the interval of 10 minutes. The relationship between vital signs and meteorological indicators was the strongest correlations found for the relative humidity, sunshine and rainfall. Median correlations were found for temperature, ground temperature, air pressure and length of light. In contrast, for the maximum wind speed, wind speed and wind direction was no correlation in relation to vital signs of horses; these weather elements therefore did not affect the behavior of horses in the pasture. The time spent grazing was significantly positively influenced by temperature (r = 0.77) and sunlight (r = 0.74), negatively mainly rainfall (r = -0.75) and relative humidity (r = -0.74). Normal stance was significantly positively influenced by rainfall (r = 0.72) and relative humidity (r = 0.70), negatively especially by sunlight (r = -0.76). In relation to the game, medium manifestations were found positive correlation with rainfall (r = 0.54) and relative humidity (r = 0.48), medium negative correlation with sunshine (r = -0.56) and air pressure (r = -0.41).

Keywords: horse, vital signs, ethological observation, climatic conditions, pasture, winter season

OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 9 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 11 3.1 Historie etologie a významné osobnosti ............................................................... 11 3.2 Metody etologického výzkumu ............................................................................ 14 3.3 Evoluce a domestikace koně................................................................................. 15 3.4 Životní projevy koní ............................................................................................. 16 3.4.1 Lokomoční projevy........................................................................................ 16 3.4.2 Potravní projevy............................................................................................. 17 3.4.2.1 Pasení...................................................................................................... 17 3.4.2.2 Příjem sena ............................................................................................. 18 3.4.2.3 Paběrkování ............................................................................................ 18 3.4.2.4 Příjem vody ............................................................................................. 19 3.4.3 Eliminační projevy......................................................................................... 19 3.4.3.1 Defekace.................................................................................................. 19 3.4.3.2 Mikce....................................................................................................... 19 3.4.4 Odpočinkové projevy..................................................................................... 20 3.4.4.1 Odpočinkový postoj se sníženou pozorností ........................................... 20 3.4.4.2 Lehání a vstávání .................................................................................... 20 3.4.4.3 Ležení ...................................................................................................... 20 3.4.4.4 Spánek..................................................................................................... 21 3.4.5 Komfortní chování ......................................................................................... 21 3.4.6 Herní projevy ................................................................................................. 22 3.4.7 Sexuální chování............................................................................................ 22 3.4.8 Sociální chování............................................................................................. 23 3.4.8.1 Hierarchie............................................................................................... 23 3.4.8.2 Individuální vzdálenost ........................................................................... 23 3.4.8.3 Agresivní chování ................................................................................... 24 3.4.9 Stereotypní chování ....................................................................................... 24 3.5 Biorytmy ............................................................................................................... 25 3.6 Komunikace živočichů ......................................................................................... 26 3.6.1 Hlasové signály.............................................................................................. 27 3.6.2 Optické signály .............................................................................................. 27 3.6.3 Flémování ...................................................................................................... 27 3.7 Termoregulace ...................................................................................................... 28 3.8 Welfare.................................................................................................................. 28 3.9 Plemena koní......................................................................................................... 30 3.9.1 Český teplokrevník ........................................................................................ 30 3.9.2 Slovenský teplokrevník v České republice .................................................... 31 3.9.3 Shetlandský pony........................................................................................... 31 3.9.4 Quarter horse.................................................................................................. 31 3.10 Změny prostředí ovlivňující chování koní.......................................................... 32 3.10.1 Teplota prostředí .......................................................................................... 32 3.10.2 Vlhkost vzduchu .......................................................................................... 33 3.10.3 Proudění vzduchu ........................................................................................ 33 3.10.4 Délka světelného dne ................................................................................... 33 3.10.5 Tlak vzduchu................................................................................................ 33

3.11 Klimatické podmínky ......................................................................................... 34 3.11.1 Podnebí ........................................................................................................ 34 3.11.2 Meteorologická pozorování ......................................................................... 35 3.11.3 Meteorologické prvky.................................................................................. 35 3.11.3.1 Teplota vzduchu .................................................................................... 36 3.11.3.2 Vlhkost vzduchu .................................................................................... 36 3.11.3.3 Sluneční záření...................................................................................... 37 3.11.3.4 Srážky.................................................................................................... 37 3.11.3.5 Tlak vzduchu ......................................................................................... 38 3.11.3.6 Vítr ........................................................................................................ 38 3.11.3.7 Oblačnost .............................................................................................. 38 3.11.4 Průměrné údaje o meteorologických prvcích z let 1961-2000 .................... 39 3.11.4.1 Teplota vzduchu .................................................................................... 39 3.11.4.2 Srážky.................................................................................................... 39 3.11.4.3 Sníh ....................................................................................................... 40 3.11.4.4 Tlak vzduchu ......................................................................................... 40 3.11.4.5 Vítr ........................................................................................................ 40 3.11.5 Klimatické klasifikace ................................................................................. 40 4 MATERIÁL A METODIKA....................................................................................... 42 5 VÝSLEDKY A DISKUZE.......................................................................................... 45 5.1.Charakteristika jezdeckého klubu Dukovany ....................................................... 45 5.1.1 Historie jezdeckého klubu ............................................................................. 45 5.1.2 Současnost jezdeckého klubu ........................................................................ 45 5.1.3 Popis objektů.................................................................................................. 46 5.2 Technologie chovu................................................................................................ 47 5.3 Stručná charakteristika pozorovaných koní .......................................................... 48 5.4 Charakteristika pozorovaných životních projevů ................................................. 51 5.5 Etologické pozorování ze dne 8.1.2012................................................................ 53 5.6 Etologické pozorování ze dne 9.1.2012................................................................ 55 5.7 Etologické pozorování ze dne 16.1.2012.............................................................. 57 5.8 Etologické pozorování ze dne 17.1.2012.............................................................. 58 5.9 Etologické pozorování ze dne 19.1.2012.............................................................. 59 5.10 Etologické pozorování ze dne 20.1.2012............................................................ 61 5.11 Etologické pozorování ze dne 31.1.2012............................................................ 62 5.12 Etologické pozorování ze dne 8.2.2012.............................................................. 63 5.13 Etologické pozorování ze dne 9.2.2012.............................................................. 65 5.14 Etologické pozorování ze dne 10.2.2012............................................................ 66 5.15 Etologické pozorování ze dne 11.2.2012............................................................ 67 5.16 Etologické pozorování ze dne 16.2.2012............................................................ 68 5.17 Etologické pozorování ze dne 17.2.2012............................................................ 70 5.18 Etologické pozorování ze dne 19.2.2012............................................................ 71 5.19 Etologické pozorování ze dne 22.2.2012............................................................ 73 5.20 Etologické pozorování ze dne 23.2.2012............................................................ 74 5.21 Etologické pozorování ze dne 24.2.2012............................................................ 75 5.22 Etologické pozorování ze dne 25.2.2012............................................................ 76 5.23 Etologické pozorování ze dne 27.2.2012............................................................ 78 5.24 Etologické pozorování ze dne 08.3.2012............................................................ 79 5.25 Etologické pozorování ze dne 17.3.2012............................................................ 80 5.26 Etologické pozorování ze dne 28.3.2012............................................................ 81 5.27 Etologické pozorování ze dne 30.3.2012............................................................ 83

5.28 Etologické pozorování ze dne 7.4.2012.............................................................. 84 5.29 Etologické pozorování ze dne 8.4.2012.............................................................. 86 5.30 Etologické pozorování ze dne 12.4.2012............................................................ 87 5.31 Etologické pozorování ze dne 13.4.2012............................................................ 88 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 99 7 POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................ 102 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ................................................................................ 105

1 ÚVOD Etologie je jednou z biologických věd, která má pro chov domestikovaných zvířat zásadní význam. Domestikací jsme koním zajistili dostatek potravy, veterinární péči a ochranu a tím jsme zvýšili šanci jednotlivců na přežití. Na druhou stranu jsme omezili jejich možnost volného pohybu, znemožnili celodenní příjem krmiva v malých dávkách, změnili jejich denní režim a klademe na koně vysoké nároky. Pokud člověk požaduje od koní jakýkoliv výkon, musí jim nejprve zajistit pohodu. Pouze spokojený kůň může ochotně podávat požadovaný výkon, ať už při práci pod sedlem nebo v tahu. Pro zajištění pohody koní má velký význam pozorování jejich životních projevů. Každý, kdo chce vlastnit třeba jen jediného koně, by měl mít zájem dozvědět se o jeho chování co nejvíce. Znalost základních životních projevů koní je důležitá pro správný chov, vhodné ustájení, výcvik, trénink i pracovní využití koní. Pastvina se dá považovat za nejvhodnější místo pro etologické pozorování, protože je to pro koně nejpřirozenější prostředí. Zároveň ale na zvířata chovaná na pastvě působí každý den klimatické vlivy, které ovlivňují jejich chování. Ve své práci se zabývám sledováním vztahu klimatických podmínek a chování koní, protože mě zajímá, nakolik je chování koní ovlivněno právě působením klimatických vlivů. Při pozorování koní můžeme zjistit, jaké chování je pro ně přirozené a díky tomu potom snadněji poznáme chování abnormální, které nám naznačuje výskyt nějakého problému, např. stereotypní chování, které vzniká většinou v důsledku jednotvárnosti chovu či z důvodu působení stresu. Etologie nám tedy pomáhá při rozpoznávání problémů, jejich řešení a často i předcházení problémům tím, že se díky poznatkům z etologie koní přizpůsobíme jejich přirozeným potřebám, které jsou dané evolucí už z dob jejich volně žijících předků. V rámci etologického pozorování můžeme vysledovat denní režim zvířat a tento poznatek poté využít, např. neodvádět koně za účelem práce z pastvin právě ve chvílích, které stádo obvykle věnuje odpočinku apod. Znalostí životních projevů koní a jejich denního režimu můžeme náš přístup ke koním pozměnit v zájmu jejich přirozených potřeb a tím zvyšovat kvalitu jejich života. Čím více budeme chápat přirozené chování koní a respektovat je, tím bude náš vztah s koňmi harmoničtější. Každý jezdec, majitel a chovatel by měl koně vnímat jako rovnocenného partnera.

9

2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak je ovlivněno chování koní na pastvě v zimním období změnami klimatických podmínek. Dílčími cíly práce bylo: - charakterizovat životní projevy koní - charakterizovat klimatické podmínky v místě etologického pozorování - popsat Jezdecký klub Dukovany, ve kterém sledování probíhalo, technologii chovu a denní režim stáje - charakterizovat koně, na kterých bylo prováděno pozorování - provádět etologická pozorování koní - zaznamenávat meteorologické údaje v době pozorování a sledovat vztah mezi těmito údaji a chováním koní na pastvě v zimním období - vyhodnotit získaná data

10

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Historie etologie a významné osobnosti Jak uvádí Duruttya (1993), původ pojmu etologie má své kořeny již v antice. Etymologický základ tohoto vědeckého termínu tvoří substantivum „éthos“. Filologové odhadují, že z pojmu „éthos“ vzniklo asi 50 kategorií a vědeckých pojmů. Z množství synonym vystupují do popředí čtyři významové okruhy: „éthos“ ve smyslu bydliště, domova nebo životního prostoru; „éthos“ ve smyslu mravů, zvyků a obyčejů; „éthos“ ve významu původu, ev. příbuznosti a „éthos“ ve smyslu mravnosti, smýšlení nebo postojů.

Veselovský (2005) uvádí, že etologie neboli biologie chování živočichů je poměrně mladý obor biologických věd. Jejím posláním je studium zvířecího chování pomocí biologických metod. Dle Duruttyi (2005) je etologie jednou z novějších vědních oblastí, která má v chovu zvířat značný význam. Velmi široké obsahové spektrum je determinováno do více specifických oblastí, z nichž pro chov koní má zvláštní význam fyziologická etologie a etologie sociálního chování. Dušek (1999) dodává, že etologie je nauka o projevu zvířat, tedy určitá forma biologie chování. Je to důležitá vědní disciplína, která se využívá při vytváření optimálního biologického komplexu prostředí zvířat s cílem dosažení co největší užitkovosti. Přesto, že je etologie mladou vědou, v podstatě jednou z nejmladších biologických věd, etologický způsob myšlení má již své dlouhé dějiny. Člověk odpradávna potřeboval vědomosti o chování určitých druhů zvířat vzhledem k tomu, že některé druhy lovil, před jinými unikal a když si to situace vyžadovala, ošetřoval je a využíval ke svému prospěchu (Duruttya, 2005). Veselovský (2005) uvádí, že první důkladné popisy zvířat najdeme ve spisech Hérodotových (480-420 př. n. l.). Filozofové a přírodovědci Alkmaión a Anaxagoras (5. stol. př. n. l.) prohlašovali, že i zvířata mají inteligenci a jediný rozdíl mezi nimi a člověkem je v jejich menší chápavosti. Významný řecký lékař Galenos (129-200 n.l.) jako první narazil na pojem vrozeného potravního chování.

11

Středověk vnesl do procesu poznávání života jen málo. I velcí myslitelé té doby, například arabský filozof, lékař a přírodovědec Avicenna (980-1037) se ve svých pracích opíral především o dílo Aristotelovo. Mnohem bohatší jsou literární prameny 17. a 18. století. Anglický filozof a lékař William Harvey (1578-1657) byl jedním z prvních biologů, který studoval zvířata chovaná v zoologické zahradě, a proslavil se zejména objevem krevního oběhu. Neméně zajímavý byl i jeho přínos etologii. Pozoroval zejména chování ptáků s cílem poznat jejich instinkty při rozmnožování. Velmi negativní přístup ke studiu chování zvířat měl slavný francouzský filozof, matematik a fyzik René Descartes (1596-1650). Byl zakladatelem tzv. dualismu, který pokládal duši za rovnocennou s materiální podstatou těla. Zvířata pro něj byla jen více či méně složitými strojky bez duše, která, i když cítí bolest, naprosto nelze srovnávat s člověkem. Nejvýznamnějším přírodovědcem počátku 19. století byl Jean-Baptiste Lamarck (1744-1829). Pro etologii jsou významné jeho práce o nervových centrech hmyzu, která řídí činnost instinktivního chování a jsou i předpokladem pro učení. Podle Duruttyi (2005) byl první výraznou osobností věnující se vědecky životním projevům živočichů Charles Darwin (1809-1882). V knize „Projevy pocitů u živočichů a lidí“ položil základy teorie o evoluci chování. Pro etologii stejně jako pro celou zoologii mělo dějinný význam vydání díla „O původu druhů přírodním výběrem“. Začátkem 20. století se objevil behaviorismus. Behavioristé vycházeli z reflexologie, tj. z výkladu chování jen na základě jednoduchých reflexů, složených často do složitých reflexů. Tento směr převzali z vynikající ruské fyziologické školy založené Ivanem Michajlovičem Sečenovem (1829-1905) a rozvinuté zejména nositelem Nobelovy ceny Ivanem Petrovičem Pavlovem (1849-1936). Význam této školy spočívá v tom, že objevila a zavedla metody a metodické postupy objektivního výzkumu centrální nervové soustavy. Poznání fyziologie mozku má totiž bezprostřední význam i pro etologii, protože chování živočichů je výsledkem řídicí a integrační činnosti mozku. Dílo I. P. Pavlova, hlavně jeho poznání podmíněných reflexů, vytvořilo základ objektivního výzkumu učení. Mezi behavioristy se řadí také Burrhus F. Skinner (19041990), který se inspiroval problémovými klíckami Thorndika, které přeměnil v proslulé Skinnerovy boxy (Veselovský, 2005). Duruttya (2005) konstatuje, že systematický rozvoj samostatné vědecké disciplíny – etologie – začíná až počátkem 50. let 20. století. V té době vzniká několik monografií, 12

systematických přehledů a učebnic etologie. K prvním z nich patří „The study of Instinct“ z roku 1951. Jejím autorem byl N. Tinbergen, nizozemský zoolog a entomolog, zakladatel oxfordské etologické školy (v roce 1973 oceněný Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství, spolu s K. Lorenzem a K. von Frischem za vědecký přínos v oblasti etologie). Konrad Lorenz (1903-1989) byl významný rakouský biolog, vynikající pozorovatel a analytik chování. Velmi závažným Lorenzovým objevem byl proces, který badatel nazval vtištěním (imprinting). Poprvé tak byl objeven proces raného velmi rychlého učení, které nastává u mláďat v poměrně krátké, jen několik hodin trvající senzitivní periodě. Nejslavnější práce Karla von Frische (1886-1982) jsou spojeny s výzkumem včel. Frisch objevil a popsal jeden z nejzajímavějších komunikačních systémů v živočišné říši – včelí tance (Veselovský, 2005). Dle Duruttyi (2005) nejvýznamnějším přínosem etologů bylo to, že pozorovali zvířata v přirozených podmínkách volné přírody. Právě tento pracovní přístup pomohl výrazně posunout vpřed výzkum vrozeného chování. Etologové si určili za cíl detailně a podrobně poznat chování pozorovaného druhu zvířat a tomu podřídili i své metody a přístupy. Výzkum se vykonává v přirozeném prostředí, ve kterém jsou zachovány v optimální míře ekologické vztahy (činitelé prostředí, jakými jsou klimatické podmínky, nadmořská výška, geografická poloha apod.). Výzkum živočišného chování si nelze představit bez znalosti biorytmů, protože periodicita životních cyklů má rozhodující význam v životě zvířat. Dokonalá znalost etologie se stále více uplatňuje v chovu volně žijících i domestikovaných tvorů. V současné době se etologických poznatků využívá i k ochraně a zajištění pohody (welfare) zvířat v zemědělských chovech, laboratorních zvířat a zvířat v zoologických zahradách (Veselovský, 2005). Dušek (1999) upozorňuje, že i v chovu koní je znalost jejich projevů nezbytným předpokladem pro zvyšování jejich výkonnosti. Etologická pozorování v chovu koní se většinou zaměřovala na sledování projevů primitivních a divokých koní (kůň Převalského). Důvodem pozorování byla snaha o popsání sociální hierarchie ve stádě při souběžném sledování některých specifických projevů.

13

3.2 Metody etologického výzkumu Veselovský (2005) uvádí, že chování zvířat se původně začínalo sledovat velmi náročně pozorováním ve volné přírodě či u zvířat v lidské péči. Postupně byly registrovány všechny poznatelné projevy a vytvořeny souborné soupisy, které se nazývají etogramy. Na základě etogramů se etologové snažili určit význam jednotlivých prvků pro jednotlivé motivační okruhy. V současné době se používá ve výzkumu chování i telemetrie a analýza chování pomocí počítačově vyhodnocovaných videozáznamů. Duruttya (2005) popisuje, že v současné fázi dochází ke specifické konfrontaci a zařazení etologie do komplexu poznatků a systémů moderní biologie. Upřesňují se vztahy ke genetice, neurobiologii, ekologii, sociobiologii. Souběžně s tím se objevují nové disciplíny, zaměřené na nové metody hodnocení chování, jakými jsou etometrie, aktometrie, aktografie, telemetrie, které na základě detailně zpracovaných etogramů, sociogramů, biogramů apod. vedou k podrobným záznamům a popisu chování a jeho uplatnění v rámci různých živočišných komunit. Dušek (1999) upozorňuje, že uplatňování některých technologických adaptací v chovu koní kulturních plemen vyžaduje řešení velmi široké etologické problematiky s cílem analytického poznání všech projevů koní a hříbat. Tím vyvstává velmi široké metodické spektrum, ve kterém kromě sociální etologie nabývá na zvláštním významu i etologie fyziologická. V chovu koní jsou při jeho tisíciletém prioritním postavení v chovu hospodářských zvířat četné velmi cenné empirické poznatky, které měly při dlouhodobém stálém způsobu chovu a při dlouhodobém udržování různých fenotypově odlišných plemen koní jistě určitou platnost. Zkulturněním chovu koní a jeho změnou v celospolečenském využití při nových požadavcích na technologii chovu je nutné další etologická pozorování zaměřit i z tohoto pohledu. Na rozdíl od ostatních hospodářských zvířat je populace koní menší a forma jejich chovu je odlišná včetně rozptýlení chovaných zvířat, metod selekce, odlišných charakteristik užitkové hodnoty atd. Podle poznatků Duruttyi (2005) zaznamenávané projevy chování a jejich objektivní kauzální analýza přináší údaje o projevech chování zvířat v jejich přirozených životních podmínkách. Jednou z největších předností této metody je možnost pozorovat chování zvířat v původních sociálních skupinách. Jistou nevýhodou však bývá malá četnost jedinců ve skupině a poměrně značná obtížnost při zpracování záznamů z těchto pozorování. Do oblasti zkoumání zvířat v tzv. polopřirozených podmínkách se řadí 14

i většina výzkumu koní pozorovaných ve volnosti (pastva, výběh). V těchto případech je možné optimálně imitovat přírodní prostředí a současně mít pod kontrolou ekologické faktory tohoto životního prostředí.

3.3 Evoluce a domestikace koně Hermsen (2002) uvádí, že kůň, tak jak ho známe dnes, je výsledkem dlouhé evoluce. Nejstarší předek koně žil zhruba před 60 miliony let a dosahoval výšky od 25 do 45 cm. Na předních končetinách měl čtyři a na zadních tři vyvinuté prsty. Během doby se díky klimatickým podmínkám toto zvíře velmi změnilo. Prapředek koně byl typický všežravec žijící v tropických pralesech, které nabízely určitou ochranu. Změna klimatu způsobila úbytek pralesů a kůň se musel přizpůsobit novým životním podmínkám a postupně se vyvinul v typického stepního býložravce, který musel být schopen dosáhnout velké rychlosti, aby se zachránil před predátory. Kůň začal při pohybu používat pouze prostřední prst, ostatní zakrněly a vytvořilo se pevné kopyto. Rámec koně se mnohonásobně zvětšil, zvětšil se také mozek a výrazně se změnil chrup.

Zkrocení a domestikace koně bylo výsledkem postupného růstu inteligence, dovednosti a v neposlední řadě zkušeností těch kmenů, které postupně měnily převládající způsob obživy z lovu na kočovné pastevectví. Na přelomu 4. – 5. tisíciletí př. n. l. kočovné kmeny koně zkrotily, ochočily a postupně přizpůsobovaly svým potřebám. Zkrocený a domestikovaný kůň jim sloužil k ostraze stád ostatních druhů domestikovaných zvířat, přesunům na nová stanoviště a v neposlední řadě k rozšiřování území, která využívali (Misař a Jiskrová, 2008). Mills a McDonnell (2005) dodávají, že po většinu historie byl kůň prostředkem k dobytí moci a bohatství národů. Lidé, kteří vlastnili vynikající koně, získali velkou společenskou prestiž. Když začala být zemědělská produkce dostatečně vysoká pro udržení výroby potravin, koně byli dáni k dispozici pro práci jako hnací síly pro širokou škálu strojů a dopravních prostředků, a tím přispěli k industrializaci. Ve vyspělých zemích dnes již koně nejsou potřební pro práci, ale poskytují další služby, za které jsou lidé ochotni platit (zábava, trávení volného času).

15

Mills a Nankervis (1999) ve své publikaci uvádějí taxonomické zatřídění koní:

Říše: Živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Třída: savci (Mammalia) Řád: lichokopytníci (Perissodactyla) Čeleď: koňovití (Equidae) Rod: kůň (Equus) Druh: domácí (caballus) kůň domácí (Equus caballus f. domesticus)

3.4 Životní projevy koní V této kapitole jsou blíže popsány všechny životní projevy, které byly při vlastním etologickém pozorování zaznamenávány.

3.4.1 Lokomoční projevy Krok je stejnostranný, pravidelný čtyřdobý pohyb, při kterém se střídají např. pravá zadní, pravá přední, levá zadní, levá přední končetina s optimálním tempem 110 m/min. V tomto tempu krok koně nejméně unavuje. Rychlejší ruch kroku koně předčasně unaví, při pomalejším se loudá a rozpadá (Jiskrová a Misař, 2006). Dušek (1999) dodává, že krok je chodem, v němž kůň vydrží nejdéle v pohybu. Krok má být pravidelný, prostorný, kmihuplný. V kroku kůň za hodinu urazí asi 6 km. Klus je dvoudobý chod se současným diagonálním střídáním končetin – současně pravá zadní s levou přední a naopak. Po každém odrazu dvojice končetin následuje moment vznosu, kdy se kůň nedotýká žádnou končetinou země. V terénu udržují jezdci nejčastěji tempo 220 m/min. Kůň je v klusu velmi vytrvalý (Jiskrová a Misař, 2006). Dušek (1999) dodává, že odraz pánevních končetin je energičtější než v kroku. V klusu slyšíme jen dva došlapy. Za hodinu urazí kůň klusem asi 14-18 km. Jiskrová a Misař (2006) charakterizují cval jako nepřetržitý sled třídobých cvalových skoků začínajících odrazem jedné ze zadních končetin (např. u cvalu vlevo pravé), pokračující současným odrazem protilehlé diagonály (v tomto případě levá zadní + pravá přední) a končící odrazem protilehlé přední končetiny (levá).

16

Po něm následuje moment vznosu závislý na intenzitě odrazu. Rychlost cvalu kolísá od tempa 300 m/min. (pracovní cval) až po 1000 m/min. (dostihový cval). Dušek (1999) upozorňuje, že cval je ze všech chodů fyziologicky nejnamáhavější. Značnou silou zádě s velkým podsazením pánevních končetin mocným vypětím svalstva je tělo vrženo dopředu a je zachyceno hrudními končetinami, které ho posouvají v rámci nepřetržité řady skoků. Ve cvalu dosahuje délka cvalového skoku 4-6 m.

3.4.2 Potravní projevy 3.4.2.1 Pasení Jak uvádí Misař a Jiskrová (2008), kůň je svým původem stepní lichokopytník, pro kterého je dostatek pohybu životní nutností. Z tohoto důvodu je dlouhodobý pobyt koně na pastvě a poměrně velká rozloha pastviny tím nejvhodnějším a nejfyziologičtějším prostředím pro jeho vývoj. Pohybem sílí kostra, vazy, šlachy a svalstvo. Pobyt na pastvě, zejména dlouhodobý a za každého počasí zvyšuje odolnost koní (zesiluje jejich imunitní systém). Veselovský (2005) uvádí, že na intenzitu potravního chování má zřetelný vliv i teplota, konkurence a schopnost si tvořit zásoby. Samozřejmě závisí i na množství energie získané v potravě, která je nejvyšší u masožravců a nejnižší u býložravců. Výhoda býložravosti spočívá v obrovské nabídce zelené hmoty, která je snadno dosažitelná,

nevýhoda

spočívá

hlavně

v tom,

že

kvůli

nízkému

obsahu

nejvýznamnějších živin v rostlinách musí býložravci pozřít velké množství potravy, které si vyžádá dlouhé zpracování, většinou za účasti mikrobů a nálevníků v předžaludcích či rozměrném slepém střevu. Pastevní odchov hříbat je jedním ze základních požadavků chovu koní. Na dobře obhospodařovaných pastvinách mají hříbata dostatek pastevního porostu, bohatého na lehce stravitelné živiny, zvláště bílkoviny, minerální látky a vitamíny (Dušek, 1999). Při pastvě uchopí kůň travní trs horním pyskem, vsune mezi řezáky a jimi ho překousne. Koně při pasení stojí na místě a spásají vybraný porost tak dlouho, dokud na něj hlavou a nataženým krkem dosáhnou, aniž při tom změní postavení. Potom ustoupí o krok nebo dva a pokračují v pasení (Hauptman, 1972). Hrouz (2000) konstatuje, že rychlost spásání závisí na kvalitě porostu. Koně žvýkají velmi dlouho a proto jen zřídka hrozí spolknutí cizího nebezpečného předmětu. Koně se pasou asi 12 hodin.

17

Dušek (1999) popisuje, že při pasení se celé stádo rozptýlí do skupin, posléze až do dvojic většinou spřátelených jedinců, kteří spolu komunikují. Čím je pastva bohatší, tím více se stádo diferencuje na jednotlivce či dvojice. Při nedostatku pastvy či únavě koní v pastevním oplůtku se naopak stádo shlukuje, a to zpravidla ve stinné části pastviny či u východu. Nečinnost stáda je též důvodem k ohryzávání dřevěného ohrazení pastvin. Hauptman (1972) dodává, že koně někdy okusují na pastvinách oplůtky, kůly, kůru stromů, apod. Tím si organismus vyrovnává nedostatek některých specifických látek ve výživě, není však vyloučeno, že u některých koní je tato činnost provozována z dlouhé chvíle. Pastevní porost příznivě působí na fyziologii trávení svými dietetickými účinky. Důležitá je botanická struktura porostu, tj. zastoupení jednotlivých druhů rostlin. Žádoucí je úměrný podíl leguminóz – motýlokvětých. Stravitelnost organické hmoty je 65 – 75 %. Obsahuje značné množství vegetační vody (75 – 85 %). Stárnutím dochází ke snižování stravitelnosti organické hmoty, snížení využitelnosti živin a nárůstu hrubé vlákniny; zhoršuje se i chuť a snižuje se příjem potravy. Jako hodnotný je označován porost se složením 75 % kulturních trav, 20 % vikvovitých a 5 % různých bylin. Poskytuje dostatek živin, minerálních látek a vitamínů (Dušek, 1999). Ransford a Langrish (2004) upozorňují, že v místě, kde se budou koně pást, musíme zkontrolovat, jestli zde nerostou jedovaté rostliny. Pro koně jsou jedovaté např. tyto rostliny: starček, náprstník, bolehlav, přeslička, rulík zlomocný, rododendron, zlatý déšť, tis, kapradí, dub (žaludy), vavřín.

3.4.2.2 Příjem sena Duruttya (1993) zjistil, že pokud mají koně přístup k senu ad-libitum, věnují se příjmu sena průměrně 14,4 hodiny. Jeden kilogram sena koně zkonzumují průměrně za 39 minut. Když porovnáme dobu příjmu objemného krmiva u ustájených koní s koňmi volně se pasoucími, nenajdeme velké rozdíly. Pokud mají koně ustájení v boxech seno k dispozici ad-libitum, stráví průměrně 60 % z celého dne jeho příjmem, stejné procento pozorujeme i u koní pasoucích se (Mills a McDonnell, 2005).

3.4.2.3 Paběrkování Od intenzivního plnohodnotného přijímání potravy se tento projev liší tím, že paběrkující kůň konzumuje seno nebo slámu po jednotlivých stéblech, respektive si s krmivem pouze pohrává (Duruttya, 2005).

18

3.4.2.4 Příjem vody Klesne-li množství tekutin v těle, stimuluje to živočicha k pití, které má tekutiny doplnit na ideální hodnotu. Jednou ze základních potřeb živočichů je trvalé získávání tekutin, které organismus ztrácí při termoregulaci, dýchání a vyměšování (Veselovský, 2005). Duruttya (2005) uvádí, že průměrná denní spotřeba vody se pohybuje od 20 do 30 litrů v závislosti na teplotě prostředí, stáří zvířete, pohlaví, laktaci a pracovní zátěži. Při plné pracovní zátěži a vysoké teplotě ovzduší vyžadují koně 40 až 50 litrů vody denně. Při sání jsou pysky pevně sevřeny a zůstává mezi nimi jen malý úzký otvor, kterým je voda pohyby jazyka a svalů v ústní dutině vtahována dovnitř. Sáním pijí všichni kopytníci (Veselovský, 2005). Duruttya (2005) popisuje výzkum řešící vliv klimatických faktorů na frekvenci příjmu vody, resp. vývoj dynamiky výskytu pití vody v průběhu 24-hodinového období, který ukázal, že při teplotách od 0 °C do 5 °C je projev pití vody nulový. Při teplotě od 5 °C do 10 °C byl zaznamenaný jeden příjem vody, při teplotě od 10 °C do 15 °C jeden příjem vody v průběhu každých 4,8 hodin, od 15 °C do 20 °C jeden příjem vody každých 3,3 hod., a při teplotách v rozmezí od 30 °C do 35 °C pili koně v průměru každých 1,8 hodiny.

3.4.3 Eliminační projevy 3.4.3.1 Defekace Impulzem pro defekaci je podráždění mechanoreceptorů ve sliznici konečníku tlakem nahromaděných výkalů. Nestrávené zbytky potravy odcházejí z těla koní formované do tzv. skýbalů. Kůň kálí v průměru každé 2-3 hodiny. Celková hmotnost výkalů za jeden den se pohybuje v rozmezí 10-20 kg (Duruttya, 1993).

3.4.3.2 Mikce Močení je vyvolané podrážděním osmoreceptorů ve stěně močového měchýře. Koně močí během jednoho dne průměrně pětkrát a vyloučí 8-10 litrů moči. Projev močení je v signifikantním vztahu k denní době, stupni pracovního zatížení koní, k jednotlivým ročním obdobím a ke klimatickým faktorům (Duruttya, 1993).

19

3.4.4 Odpočinkové projevy Po období aktivity následuje v rámci cirkadiánního rytmu období odpočinku. Podle výsledků výzkumů odpočinek dospělých koní trvá v průměru 7-8 hodin. Jiní autoři se přiklánějí k 12-ti % podílu doby trvání analyzovaného projevu v 24-hod. období, tj. k necelým třem hodinám. Na vliv klimatických faktorů na frekvenci výskytu odpočinkových projevů poukázala celá řada autorů. Konstatují, že k odpočinkovým projevům dochází obvykle v období poledních vysokých teplot ovzduší. V měsících únor až září je průměrná délka doby odpočinku koní delší, než ve zbývajících měsících roku. Koně se v době odpočinku obvykle přemísťují na vyvýšené místo, odkud mají lepší přehled o dění ve svém okolí. V nepříznivém počasí (vítr, déšť nebo sněhová bouře) odpočívají stáda obvykle v dolinách (Duruttya, 2005).

3.4.4.1 Odpočinkový postoj se sníženou pozorností Odpočívající jedinec při této podobě relaxace stojí nehnutě, hlavu a šíji má v rovině zádě, ušní boltce jsou obrácené a sklopené do stran, oční víčka jsou přimhouřená, spodní pysk je pokleslý. Oddechující zvíře stojí obvykle s jednou pánevní končetinou pokrčenou a s hmotností přenesenou na druhou končetinu. Z podrobné analýzy, kterou publikoval Duruttya (2005), jsme informováni, že průměrná délka trvání klidového postoje v rámci 24-hod. období je 24,6 %, tj. trvá asi 5,9 hod.

3.4.4.2 Lehání a vstávání Jak popisuje Duruttya (1993), kůň před ulehnutím absolvuje několik kroků se skloněnou hlavou. Na místě, které považuje za vhodné ke svému odpočinku se zastaví, pánevní končetiny výrazně podsadí pod trup za současného pokleknutí hrudních končetin. Z této polohy se svalí na zem. Proces opětovného vstávání začíná natažením obou hrudních končetin, následuje vzepření se na pánevní končetiny, díky čemu se celé tělo dostává do vzpřímené polohy.

3.4.4.3 Ležení Výskyt ležení je frekventovanější u hříbat a mladých koní, než v případě dospělých koní. Kůň může ležet na břichu s končetinami skrčenými pod tělem, nebo na boku s natáhnutými končetinami (Duruttya, 1993).

20

3.4.4.4 Spánek Spánek je ochranný jev potřebný k obnově sil organismu. Kůň spí i vestoje, a to díky zvláštní stavbě neunavitelného šlašitého ústrojí končetin. Ukazuje se, že vestoje spí spíše koně starší, kterým činí vstávání určité potíže. Vleže si však kůň více odpočine (Dušek, 1999). Veselovský (2005) uvádí zjištění, že u savců se během spánku střídají dva typy: spánek telencefalický (non-REM) a spánek paradoxní (REM). Telencefalický spánek má 4 fáze, které se od sebe nápadně liší při záznamu na elektroencefalogramu. První stadium je usínání, druhé je lehký spánek, třetí střední a čtvrté hluboký spánek Tato stádia se pravidelně střídají s REM-spánkem. Během REM-spánku se u savců objevují sny. Dušek (1999) uvádí, že spánek koně je většinou přerušovaný. Jeho délka závisí na klimatických podmínkách, výživě i na typu koně. Celkově tedy kůň spí periodicky v kratších intervalech, a to asi osmkrát v celkovém trvání spánku 6 hodin. Nejvíce spí v noci a k ránu, ze spánku snadno procitají. Ve spánku poklesá svalový tonus a snižuje se dechová frekvence.

3.4.5 Komfortní chování Veselovský (2005) tvrdí, že pomocí komfortního chování si zvířata udržují v dokonalé kondici a čistotě povrch těla, a tím i jeho schopnost odolávat nepříznivým vlivům prostředí. Ochranná funkce tělního povrchu působí maximálně jen tehdy, když mu živočich několikrát denně věnuje dostatečnou pozornost. Komfortní chování je proto důležité nejen pro ochranu proti atmosférickým změnám prostředí, např. změnám teploty, srážkám, ale také pro boj s ektoparazity. Mezi komfortní chování řadíme např. tyto projevy: třesení pokožky, otřásání, válení, otírání, zahánění, škrábání, okusování, olizování. Důležitou součástí komfortního chování jsou bahenní lázně. Válením v bahně na sebe zvířata nabalují vrstvu, která časem oschne a chrání kůži jako krunýř před bodáním hmyzu. Tato pravidelná bahenní koupel také do značné míry pomáhá zbavit se přisátých parazitů (Veselovský, 2005). Hrouz (2000) dodává, že koně se s velkou oblibou válejí také v prachu a písku. Válením se zbavují staré srsti a pudrují se, aby se srst neslepovala a neztrácela tak svoji izolační schopnost. Koně si srst čistí lízáním jazyka i prokusováním chrupem, ke škrábání používají především pánevní končetiny, k úpravě své srsti také používají velmi často zuby. Koně ve výběhu se často ošetřují navzájem,

21

stojí přitom v antiparalelním postoji a škrábou jeden druhého. Vzájemné čištění srsti má velký sociální význam (Veselovský, 2005).

3.4.6 Herní projevy Není vůbec snadné definovat, co se myslí, když se ve smyslu běžné řeči říká: „Zvíře si hraje.“ Fylogeneticky a často i ontogeneticky nejpůvodnější způsoby chování, které má pozorovatel sklon považovat za „hru“, jsou aktivitami běhu naprázdno, především aktivitami lokomoce, které mohou přecházet při vyšší intenzitě v aktivity útěku či obrany proti nepříteli. Skotačivé, poskakující a vyhazující hříbě činí zcela dojem hravé rozpustilosti a tento dojem se zvyšuje, když se dvě taková mláďata honí (Lorenz, 1993). Hravé chování lze charakterizovat těmito hlavními znaky: -

Mnohé hry vypadají v určité době nesmyslně, protože neplní biologické poslání, pro které se ve fylogenezi vyvinuly, např. pářicí projevy pohlavně nedospělých kopytníků.

-

Jednotlivé motivační okruhy chování se volně kombinují a chybí jim jakákoliv časová i programová souvislost, např. smíšené hry na boj a chytání kořisti.

-

Hravé projevy jsou nevyčerpatelné a zřejmě vůbec nepodléhají návyku.

-

Na rozdíl od projevů vážně motivovaných se u hravých projevů projevuje typický sklon jednotlivé pohyby přehánět, a to větší silou, větší rychlostí a častějším opakováním. Například u malých hříbat můžeme pozorovat mnoho druhů skoků a krokových variací, které se teprve u dospělých koní mohou uplatňovat v pracné drezuře.

-

Při hře se úlohy hrajících si zvířat často mění, z lovce se stává pronásledovaný.

Lorenz (1993) prohlásil, že bojové hry se od „vážné situace“ zásadně liší v tom, že zůstávají zachovány sociální útlumy používání zbraní. Určité instinktivní pohyby jsou provázeny ve vážné situaci vždy silným zježením chlupů na zcela určitých částech těla, ve hře však k tomu nedochází.

3.4.7 Sexuální chování Rozmnožování je jedním z nejcharakterističtějších projevů a vlastností živého organismu. Jeho cílem je udržování druhu. U divoce žijících koní je páření vázané na

22

určité roční období, nejčastěji na jarní měsíce. U domestikovaných klisen se říje často vyskytuje celoročně (Duruttya, 1993). Žižlavský (2002) dodává, že sexuální chování je spojené s vytvářením párů. K základním aktivitám náleží i projevy pachové, zrakové a sluchové. Projevy jsou vždy takové, aby zabránily páření jedinců blízce příbuzných druhů.

3.4.8 Sociální chování Cílem této formy chování je udržet organizaci skupiny. Ve skupinách zvířat se vytváří sociální hierarchie. Se sociálním chováním velmi úzce souvisí i agresivita zvířat. Nejvyšší agresivitu lze pozorovat u lichokopytníků a sudokopytníků, živících se rostlinnou potravou (Žižlavský, 2002).

3.4.8.1 Hierarchie Podle Hermsen (2002) je kůň stádové zvíře a lépe se cítí ve společnosti jiných koní. Izolované ustájení ve stáji je proti jeho přirozenosti. Duruttya (2005) dodává, že zvířata chovaná v izolaci jsou výrazně emocionální, těžko se adaptují na nové nebo neznámé prostředí, mají nízkou schopnost učení a mají sklon k projevu různých pohybových stereotypů. Dušek (1999) považuje za důležité kritérium stádových zvířat snahu o napodobování. Jedinci stáda vyvíjejí stejnou činnost, jako příklad můžeme uvést tzv. přenesení nálady, které je nejvíce patrné při hromadném útěku stáda. Veselovský (2005) popisuje, že mechanismem udržujícím organizaci uzavřené sociální skupiny je její hierarchické uspořádání. Postavení na sociálním žebříčku určuje především zkušenost a zdatnost, ale i další faktory. Sociální hierarchie podstatně stabilizuje organizaci celé skupiny. Každý jedinec zná své postavení a plně respektuje postavení ostatních členů. Mezi koňmi se v rámci sociální hierarchie vytvářejí přátelské vztahy, často mezi dvojicí koní. Proto se doporučuje, aby byl vždy ve stádě sudý počet koní, protože při lichém počtu zůstane jeden kůň osamocený, což u něj podmiňuje negativní projevy a možnost vzniku charakterových deviací, či zlozvyků (Dušek, 1999).

3.4.8.2 Individuální vzdálenost Veselovský (2005) rozdělil živočichy podle vztahu k ostatním jedincům svého druhu na dvě skupiny: -

typ kontaktní, který nejenže strpí tělesný dotyk s druhým jedincem, ale dokonce ho vyhledává (do této skupiny řadíme koně), 23

-

typ distanční, kterému je tělesný dotyk s druhým jedincem vysloveně nepříjemný.

3.4.8.3 Agresivní chování Veselovský (2005) konstatuje, že agresivní chování patří k závažným životním projevům a jeho etologickou funkci lze rozdělit na dvě části: útok a útěk. Právě útok patří do agresivního chování, kterému se často říká agonistické chování. Tyto termíny nemají stejný význam. Agonistické chování představuje nadřazený termín, který zahrnuje jak obě části agresivního chování (útok a útěk), tak projevy, kterými si soupeři navzájem hrozí. Kupodivu mezi nejagresivnější tvory patří zdánlivě mírumilovní lichokopytníci a sudokopytníci, kteří se živí rostlinnou potravou. Biologický význam agresivity je důležitý a velmi různorodý. Agresivní chování zajišťuje rovnoměrné rozptýlení stáda po celém prostoru vhodného biotopu. Dle Lorenze (1993) bylo dokázáno, že zmírnění agresivity u zajatých zvířat má příčinu v klimatických podmínkách. Od přírody kůň není šelmou, která napadá a zabíjí jiná zvířata pro svou obživu. Naopak pro některé velké šelmy představuje kořist. Jediným způsobem, kterým se kůň může bránit, je útěk. Kůň je proto neustále ve střehu (Hermsen, 2002). Veselovský (2005) dodává, že aktivní strategií při ochraně před nepřítelem je útěk, kterým se po překročení určité vzdálenosti, zvané útěková, živočich snaží co nejrychleji vzdálit od objeveného nepřítele. Zvířata, kterým je znemožněn útěk, se snaží zachránit přímým útokem na predátora. Hrozba slouží k zastrašení nepřítele a má zabránit vzájemnému měření sil soubojem. U různě velkých a silných jedinců postačí obvykle jen přítomnost silnějšího k tomu, aby slabší ustoupil. Koně při hrozbě přitahují ušní boltce dozadu. Lorenz (1993) uvádí, že jen v několika málo známých případech způsobí aktivování určitého systému chování absolutní tlumení jiného. Nejznámější je to v případě útěku. Vysoce intenzivní útěková motivace potlačuje nejen všechny vrozené systémy chování, ale bohužel i vyšší funkce učení a inteligence. Ohlupující účinek paniky je známý.

3.4.9 Stereotypní chování Stereotypie je Duruttyem (2005) definována jako stále se opakující jednotvárný sled motorických projevů pohybového ústrojí nebo svalstva hlavy a krku. Patří k poruchám chování, z nichž u koní mají význam především klkání, tkalcování, okusování dřeva,

24

sebepoškozování, manéžové pohyby a hrabání hrudní končetinou. Dušek (1999) doplňuje, že zlozvyky jsou neobvyklé, nežádoucí poruchy s abnormálními projevy v chování koní vyvolané nefyziologickými podmínkami jejich existence. Zlozvyky nejsou nemocemi, vždy však ruší pracovní a užitkovou výkonnost koně a ve svém důsledku mohou vést k závažným zdravotním poruchám. Hermsen (2002) konstatuje, že většina zlozvyků pramení z nudy. Kůň stojící celý den ve stáji má nedostatek pohybu a nahromaděná energie může vyústit v různé nepříjemné návykové chování. Nejčastěji se vyskytují následující zlozvyky: - Klkání – Kůň vtáhne hrtan dlouhými svaly krku zpět a za slyšitelného klkavého šelestu nasává vzduch do násilně otevřené přední části jícnu. Jestliže se kůň při klkání opírá horními řezáky o žlab nebo o okraj dveří, jedná se o klkání s oporou. Podle obroušených horních řezáků poznáme, že kůň klká. Jiní koně klkají bez opory. Tento typ klkání zjistíme hůře, většinou až podle typického klkavého zvuku. Klkání můžeme zabránit připnutím krčního řemínku, které klkání znemožní tím, že kůň nemůže dát hlavu do polohy, která klkání umožňuje. Vhodnější je klkání předcházet tím, že koním zajistíme jiné aktivity, např. pobyt na pastvině se stádem (Paalman, 1998). - Tkalcování - Kůň neustále přenáší svou váhu z jedné přední končetiny na druhou zvláštním kývavým pohybem. Při tomto zlozvyku dáváme na dveře boxu speciální mříž, která má uprostřed vykrojený prostor pro hlavu koně. Tento prostor je však dostatečně úzký, aby kůň nemohl kývat hlavou sem a tam (Hermsen, 2002). - Ke stereotypnímu chování Duruttya (2005) zařazuje i projev zv. automutilace, tj. sebepoškozování. Někdy je jeho význam vnímán z aspektu náhražkové činnosti v souvislosti s projevy strachu, stresu nebo frustrace. - Manéžový pohyb koní umístěných ve výběhu je méně frekventovaný než v boxe. Projevuje se nesmyslnou a bezcílnou lokomocí v kroku nebo v krátkém klusu, obvykle podél hrazení, většinou z jednoho konce ohrady na druhý. - Chorobné chutě – Patří sem např. požírání zeminy nebo trusu.

3.5 Biorytmy Etologie se zabývá nejvyšším stupněm toho, co přírodovědec může zkoumat, a to denním režimem zvířecích druhů (Hauptman, 1972). Lorenz (1993) se domnívá, že mimo „vnějšího časovače“, reagujícího na vnější podněty, mají živé bytosti také „vnitřní hodiny“, které jsou nezávisle na vnějších podnětech synchronizovány s děním 25

slunečního systému a sdělují organismu s větší či menší přesností, kolik je právě hodin, zda je den nebo noc, léto nebo zima. Dušek (1999) konstatuje, že v etologii jsou důležité některé rytmy fyziologických funkcí. Všechny rytmické funkce v organismu se většinou váží na denní rytmus aktivity a odpočinku. Sezonní periodicita je formou pokračování této činnosti. Rytmy kratší než 24 hodin se nazývají ultradiánní. Denním rytmům říkáme cirkadiánní (24 hod.), přílivovým rytmům cirkatidální (12,4 hod.) měsíčním cirkalunární (29,5 dne), půlměsíčním semilunární (14,7 dne) a ročním cirkanuální (365 dní). Známe však i kratší sezónní cykly řízené vnitřními oscilacemi, které opakovaně zajišťují výměnu tělního pokryvu, dobu rozmnožování a mnoho dalších činností (Veselovský, 2005). Příčinou periodicity organismu jsou jednak vlivy exogenní, tj. periodické meteorologické veličiny (střídání světla a tmy, změna jejich délky v průběhu ročních období, změna teploty a vlhkosti vzduchu, změny tlaku vzduchu atd., jednak vlivy endogenní, vyvolané funkčními změnami organismu každého jedince. Zvířata mění své životní projevy v jednotlivých ročních obdobích. Částečně jsou to přímé odezvy na meteorologické změny v průběhu roku (Hauptman, 1972).

3.6 Komunikace živočichů Koně se dorozumívají tzv. tělesnou řečí. Tedy pohled, postavení ušních boltců, poloha pysků, to vše se zobrazuje v jejich výrazu a přispívá k celkovému dojmu, který dotváří i mimika (Dušek, 1999). Tettenbornová (1999) upozorňuje na to, že mají-li koně ve volné přírodě přežít, musí spoléhat především na své smysly – zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Zrak a sluch je varují před blížícím se nebezpečím, chuť a čich jim napomáhají odhalit nevhodnou potravu. Domestikací došlo k postupnému otupení některých smyslů. Nicméně jejich smysly zůstávají nadále citlivé a někdy kůň reaguje i na podněty, které člověk nevnímá. Dle Robertse (2005) v sobě mají koně od přírody jakýsi kompas. U zvířat všeobecně se projevuje smysl pro přirozenou orientaci. Koně dokáží podvědomě zvolit směr zpátky do míst, odkud přišli, a právě tak dobře vědí, kam směřují. Chovatelé často hovoří o jejich šestém smyslu. Ve skutečnosti se však jedná o dokonalou souhru všech výjimečně citlivých smyslových orgánů.

26

3.6.1 Hlasové signály

Dle Duška (1999) kůň vyjadřuje hlasem svůj individuální stav. Vydávaný zvuk je tedy reflexní odezva na vnější i vnitřní podněty. Ržání je projevem úzkosti, má různé tónové zabarvení; krátký a vysoký zvuk vydává kůň v bolestivých stavech. Frkání je signálem nebezpečí a je silnější u divokých koní, kteří tak mohou signalizovat nebezpečí na dálku. Zařičení má obsahově široký význam a lze předpokládat, že koně dovedou jeho nepatrné tónové modality významově specifikovat. Roberts (2005) dodává, že domestikovaní koně používají zvuky zejména k tomu, aby signalizovali, kde se právě nacházejí, a aby měli jistotu, že ví o tom, kde se nacházejí jejich druhové.

3.6.2 Optické signály Koně vidí téměř vše, co se kolem nich děje, aniž by přitom museli pohnout hlavou. Binokulární vidění zahrnuje úhel před koněm o velikosti asi 70°, monokulární vidění každého oka tvoří úhel asi 125,5°, pouze přímo za koněm se nachází malý úhel, kde kůň nevidí (Mills a Nankervis, 1999). Při hrozbě koně přitahují uši k hlavě a při zesílené hrozbě demonstrují chrup, u hřebců včetně špičáků (Veselovský, 2005). Dušek (1999) dodává, že před zaútočením kůň dává znamení, sklopí uši, švihnutím ohonu naznačuje kopnutí. Ohrnutí koutků huby je rovněž výstrahou. Při varovném výrazu působí kůň strnule, zuby jsou při velkém vzrušení obnaženy, horní pysk je povytažený; po takovém varování následuje kousnutí nebo rychlé otočení zádě a kopnutí.

3.6.3 Flémování Dle Duruttyi (1993) by flémování mohlo mít i význam signálního charakteru. Tento projev vyjadřuje náladu koní, respektive odráží prožívání příjemných pocitů. Flémování u klisen a hřebců se často vyskytuje v rozdílných situacích, často za protichůdných podmínek prostředí. Kůň má zvednutou hlavu a odchlípené pysky, přitom nasává pachy pomocí Jakobsonova orgánu rozmístěného ve sliznici nosohltanu. Uvádí se, že dovede reagovat na zdroj pachu nebo vůně i na vzdálenost několika desítek metrů (McBaneová a Douglas-Cooperová, 1997).

27

3.7 Termoregulace Příjem a výdej tepla si zvířata regulují. Výdej tepla se může uskutečnit radiací, odpařováním z povrchu kůže a z dýchacích cest, dále také kálením a močením. Množství vydaného tepla závisí na teplotě prostředí a vlhkosti vzduchu, velikosti těla zvířat a jeho morfologického utváření, na izolační schopnosti kůže, srsti a podkožního tuku, na prokrvení periferních částí těla. Kůže je silným regulátorem výdeje tepla v závislosti na její tloušťce. Optimální výkonnosti dosahují zvířata v prostředí, které vyhovuje jejich optimální fyziologické činnosti. Tato teplota se nazývá klimatická zóna užitkovosti, také zóna pohody nebo termoneutrální zóna (Kadlečík a Kasarda, 2007). Vlivy působící na teplotu těla: - Aktivita – Produkce tepla prudce stoupá při svalové činnosti. Intenzivní pohyb může zvýšit tělesnou teplotu až o několik °C. V chladu je takto vzniklé teplo použito k termoregulaci, a pohybová aktivita, včetně her, je zřejmě tímto vztahem stimulována. - Příjem potravy – Ovlivňuje tělesnou teplotu v tom smyslu, že je spojen se zvýšeným pohybem. Přímý vliv potravy se uplatňuje v důsledku tzv. specifického dynamického efektu představujícího část tepla, které se vždy při příjmu a zpracování přijaté potravy uvolňuje (Jelínek a Koudela, 2003).

3.8 Welfare Základním právním předpisem týkajícím se ochrany zvířat je zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, na jehož základě je postavena činnost všech státních orgánů ochrany zvířat v České republice (Jiskrová a kol., 2010). Jak udává Hrouz (2000), termín welfare je nejčastěji překládán jako „pohoda“ zvířat. Zvířata, stejně jako lidé reagují kladně na příjemné situace a negativně na nepříjemné. Stejně jako u lidí můžeme u zvířat pozorovat chování, které zjevně ukazuje na pocity bolesti a deprese, či naopak na jejich radost a uspokojení. To znamená, že musíme zvířata považovat za hluboce vnímající tvory, kteří jsou schopni pociťovat potěšení či bolest a svoje chování k nim této skutečnosti podřídit.

28

Welfare nebo-li pohoda zvířat bývá poměřována na základě tzv. pěti svobod, tedy požadavků, aby zvíře bylo ušetřeno: 1. hladu, žízně, podvýživy 2. nepohodlí, zimy, horka 3. bolesti, poranění a nemoci 4. strachu a přetížení 5. mělo možnost uskutečnit přirozené chování

Kursa (1986) zdůrazňuje, že zvířatům ustájeným ve stáji je nutné zajistit optimální životní podmínky. Vedle plnohodnotné výživy je příznivé životní prostředí zvířat další, nezastupitelnou podmínkou pro uspokojení fyziologických požadavků zvířat. Proto se stále větší pozornost soustřeďuje na stájové prostředí, ve kterém tráví zvířata velkou část svého života. Misař a Jiskrová (2008) upozorňují na to, že ve stájích je nezbytné dostatečné denní osvětlení, udávané poměrem plochy oken k půdorysu stáje. Jako odpovídající se udává poměr 1:10 až 1:20. Schöffmann (2006) udává, že kůň ve stáji vydechuje nebo odpařuje pokožkou přibližně tři litry tekutin denně. Z tohoto důvodu musí být ve stáji dobrá cirkulace vzduchu a vysoké stropy, protože jinak, především ve spojení se čpavkem, by bylo prostředí stáje zdraví škodlivé. Následkem by mohla být chronická onemocnění dýchacích cest. Maximální přípustné koncentrace škodlivin jsou: CO2: 0,25 % obj., NH3: 0,0025 % obj., H2S:0,001 % obj. Misař a kol. (1992) uvádějí, že koně jsou citliví především na vlhkost stájového mikroklimatu, mnohem menší nároky mají na stájovou teplotu. V suchých, dobře větraných stájích snáší koně i velmi nízké teploty. Optimální teplota je udávána 6-12 °C a relativní vlhkost 65-80 %. Při péči o koně okamžitě přijdeme na jakákoliv možná poranění, stejně tak i na to, že se kůň necítí právě nejlépe. Důkladná péče o koně je projevem respektu k tomuto zvířeti a kromě toho si většina koní vychutnává okamžiky naprosté pozornosti „svého člověka“. Důkladné hřebelcování je pro koně výborná masáž, zlepšuje krevní oběh (Beran, 2009). Hollý a Hornáček (2005) konstatují, že když je kůň celý den ve výběhu v každém počasí s možností pohybu, tak nepotřebuje mnoho péče. Naopak, pokud je kůň téměř celý den ve stáji, tak vyžaduje hodně péče, aby zůstal zdravý. Mezi známky onemocnění řadí Hollý a Hornáček (2005) apatii, změnu nálady, nechutenství, průjem, kožní změny, vyrážku, kašel, výtok z tělesných otvorů – nozder, pohlavních orgánů, očí; zježenou srst, nepravidelné a zvláštní postoje, kulhání, změny ochoty k práci atd. Kursa (1987) uvádí, že onemocnění způsobené chybnou výživou 29

mohou mít původ buď v dieteticky závadných krmivech, nebo v nedostatečném zásobení organismu základními živinami, vitamíny, minerálními prvky. Z biologických faktorů se na vzniku nemocí podílejí živé organismy, nebo jejich toxické produkty. Původci pochází z rozličných rodů, od mikroorganismů po členovce. Z chemických látek to jsou jak organické, tak anorganické sloučeniny, které svým působením vyvolávají otravy. Z mechanických inzultů jsou nejzávažnější tlakové vlivy. Mohou působit dlouhodobě při používání špatných postrojů, nebo krátce jako tupé údery na některé části těla. Mezi nakažlivé nemoci koní patří: Chřipka koní, hříběcí, vozhřivka, infekční anémie koní, virová artritida koní, zánět dýchacích cest (katar), nakažlivý zánět mozku a míchy, tetanus, hřebčí nákaza, sněť slezinná, vzteklina. Nenakažlivé nemoci: schvácení kopyt, nehnisavý zánět škáry kopytní, podotrochlóza, kolika, průjem, kopřivka, letní vyrážka. Parazitární onemocnění: Střevní a žaludeční paraziti, opar lysivý, svrab, vši (Misař a Jiskrová, 1997).

3.9 Plemena koní V této kapitole jsou popsána pouze plemena koní, která se vyskytují v chovu, ve kterém probíhalo etologické pozorování.

3.9.1 Český teplokrevník Misař a Jiskrová (2008) uvádějí, že na území ČR byly původně chovány dva odlišné typy teplokrevníků. Tažný typ v Čechách ovlivnili především importovaní oldenburští plemeníci a jejich potomstvo. Na vývoji ušlechtilejšího moravského teplokrevníka se naopak podíleli plemeníci rakouskouherských polokrevných kmenů Furioso, Przedswit, Gidran. Ve šlechtění původně převládal požadavek všestranného využití koní. Kholová (2000) charakterizuje Českého teplokrevníka jako koně s dobrou tělesnou konstitucí. Hlava je ušlechtilá suchá, oči jsou výrazné. Krk je dostatečně dlouhý, dobře osvalený. Lopatka je dlouhá a šikmá s dobrým osvalením plece. Přiměřeně dlouhý kohoutek přechází v pevný, středně dlouhý, pružný hřbet, na něj navazují pevná, dobře vázaná bedra. Končetiny jsou silné, svalnaté se suchými výraznými klouby. Český teplokrevník je poměrně dlouhověký, má dobrou povahu, je vytrvalý, skromný, nenáročný. Temperament je klidný, ale živý. Ve stáji se chová mírně, je dobře krmitelný a učenlivý. 30

Edwards (1994) uvádí, že výška v kohoutku se pohybuje kolem 1,63 – 1,70 m, obvod hrudníku je asi 200 cm, obvod holeně je 22 až 23 cm, hmotnost je 600 kg. V současnosti se teplokrevníci využívají v různých disciplínách jezdeckého sportu, ale jsou také velmi vhodní pro rekreační ježdění.

3.9.2 Slovenský teplokrevník v České republice V minulosti byla všechna plemena chovaná na našem území administrativně sloučena do jednoho (Český teplokrevník) a tím došlo i ke sjednocení šlechtitelských postupů. V posledních dvou desetiletích nastal zvýšený tlak na selekci na sportovní výkonnost (Slovenský teplokrevník v ČR) či snahy o regeneraci (Moravský teplokrevník, kůň Kinský) a tato plemena jsou v současnosti opět vedena jako samostatná (Jiskrová a kol., 2010). Misař (2011) uvádí, že cílem šlechtění slovenského teplokrevníka v ČR je ušlechtilý, korektní, výkonný, inteligentní a snadno jezditelný kůň, předurčený vlohami pro jezdecký sport. Z tohoto důvodu je prioritou jeho šlechtění koncentrace genofondu nejvýznamnějších světových linií a rodin disponujících skokovým potenciálem, dobrou mechanikou pohybu a charakterem pro požadovaný výkon.

3.9.3 Shetlandský pony Shetlandský pony je primitivní pony malého, obdélníkového rámce (90 – 105 cm), má hrubší, těžší, rovnou hlavu, krátký, silný, vysoko nasazený krk, fundament krátký, silnější, suchý, kopyta malá (Misař a Jiskrová, 2008). Jeho domovem jsou Shetlandské ostrovy s tvrdými klimatickými podmínkami. Podle Wüppera (2004) jsou Shetlandští pony velmi skromní a proto mohou být chováni v pastevním ustájení. Často se dožívají vysokého věku, vyskytují se u nich všechna zbarvení. Jsou oblíbenými jezdeckými poníky pro děti. Dříve se používal především pro práci v dolech (Misař a kol., 1992).

3.9.4 Quarter horse Quarter horse je westernové plemeno, menšího až středního tělesného čtvercového formátu a jsou konstitučně tvrdí (Dušek, 1999). Edwards (1994) uvádí, že Quarter horse se používali k mnoha účelům – k práci na ranči, k objíždění stád, k tahání nákladů zboží nebo dřeva, i k zápřeži do kočáru. Jsou to koně skromní, spokojení s nevelkými

31

dávkami běžného krmiva. Hermsen (2002) označuje tyto koně jako nadprůměrně inteligentní. Snadno se s nimi zachází a jsou velmi spolehliví. Hlava quartera je malá, široká v čele a v čelistech. Oči jsou velké a výrazné. Kohoutek je nevýrazný. Záď a vnitřní strana stehen jsou výrazně osvaleny. Quarteři jsou rychlí, mají dobrou přirozenou rovnováhu a jsou velmi obratní. Díky mohutně osvalené zádi, dobře utvořeným pánevním končetinám a rovnováze jsou tito koně schopni velmi rychle zrychlit, změnit směr či zastavit. Kohoutková výška se pohybuje okolo 145-160 cm.

3.10 Změny prostředí ovlivňující chování koní Každá změna prostředí způsobuje určité porušení životní rovnováhy zvířete a nutí je přizpůsobit se těmto změnám. Dané fyziologické a anatomické vlastnosti těla zvířat přirozeně určují ve značné míře schopnost přizpůsobit se změněným podmínkám prostředí. Schopnost zvířat čelit těmto změnám je různá u jednotlivých plemen i jedinců a závisí také značně na stáří zvířete (Hauptman, 1972). Bioklimatické parametry mají přímou souvislost s životními projevy zvířat. Aklimatizace je formou adaptace organismu na změny podmínek prostředí, díky kterým jsou zvířata lépe vybavena pro život v daném prostředí. K základním faktorům tohoto souboru podmínek patří:

3.10.1 Teplota prostředí Jednotlivá plemena i kategorie koní požadují teplotní optimum, které je v některých případech značně rozdílné. Je ovlivňováno i kondicí zvířat a jejich zdravotním stavem. Na změnu teploty zvířata reagují svým termoregulačním systémem, změnou průběhu metabolických pochodů v organismu aj. (Hrouz, 2000). Ukazuje se, že koně se mohou velmi dobře adaptovat na extrémně nízké teploty. Je ovšem důležitá přechodná adaptační doba ke změnám termoregulačních funkčních procesů na nižší úroveň teploty (tvorba izolační vrstvy, usměrnění vazomotorické činnosti, snížení vodivosti, snížení dechové frekvence atd.) (Hauptman, 1972). Mills a McDonnell (2005) ve své publikaci popisují sezónní a teplotní vlivy. Během zimy v New Forest v Anglii poníci strávili skoro všechen čas denní doby pasením, pastva byla přerušena pouze na 40 minut v poledne, zatímco v létě poníci strávili více času odpočinkem. V západní Austrálii je v létě pastevní aktivita nejnižší během nejteplejších hodin (8.00 - 16.00), ale v zimě se nejnižší výskyt pasení vyskytuje

32

v časných ranních hodinách (3.00 - 6.00). Chladné, ale suché počasí je u většiny koní dobře snášeno, ale chladné a vlhké počasí nikoliv. Pokud teplota klesne pod kritickou hranici, koně se začnou třást. Aby redukovali ztráty tepla, otočí se tak, že nejmenší plocha jejich těla, záď, je vystavena směrem k větru. Fraser (2010) poukazuje na to, že ve velmi chladném počasí se skupina koní drží u sebe a tím si udržují svoje tělesné teplo. Koně ve sněhu často cválají. Produkují tím energii pro udržení tělesné teploty. Pokud nefouká vítr nebo není příliš vlhko, koně tolerují teploty do -20 °C, nebo dokonce do -40 °C, pokud jim poskytneme přístřešek. Největší komfort mají při teplotách 10 až 20 °C.

3.10.2 Vlhkost vzduchu Působí spolu s teplotou prostředí na metabolismus organismu. Vysoká vlhkost vzduchu narušuje termoregulační systém, neboť se snížením odpařovací schopnosti kůže se mění i výdej tepla do okolí. Zvýšením vlhkosti srsti se zhoršují její izolační schopnosti. Optimální vlhkost vzduchu pro koně je 60 % až 70 % (Hrouz, 2000).

3.10.3 Proudění vzduchu Podílí se na výdeji tepla z organismu. Jeho účinnost je nepřímá s teplotou vzduchu. Za optimální je považována rychlost proudění vzduchu do 0,3 m/s (Hrouz, 2000).

3.10.4 Délka světelného dne Sluneční světlo a ultrafialové záření působí velmi příznivě na zdravotní stav zvířat i zvýšení výkonnosti, nejsou-li ovšem provázeny pronikavějším zvýšením teploty prostředí (Hauptman, 1972). Hrouz (2000) dodává, že sluneční záření aktivuje ochranné funkce organismu, zvyšuje oxidační pochody ve tkáních a upravuje celkový metabolismus.

3.10.5 Tlak vzduchu Tlak vzduchu ovlivňuje obsah kyslíku v krvi. Zvířata žijící ve vyšších nadmořských výškách mají vyšší afinitu hemoglobinu ke kyslíku a s tím spojenou vyšší oxidační

33

kapacitu krvinek. Schopnost zvířat přizpůsobit se změnám tlaku je závislá na jejich zdravotním stavu, stáří, stupni užitkovosti a kondici (Hrouz, 2000).

3.11 Klimatické podmínky Rožnovský a Havlíček (1999) definují bioklimatologii jako aplikovanou vědu, která vychází z meteorologie. Meteorologie pojednává o aktuálních, krátkodobých dějích, klimatologie pak o dlouhodobém režimu těchto dějů. Biometeorologie studuje vztahy mezi počasím a živými organismy navzájem. Stručně můžeme říci, že meteorologie je věda o počasí, kterým rozumíme stav atmosféry vyjádřený souborem hodnot meteorologických prvků a atmosférických jevů v krátkém časovém úseku, je typické velkou proměnlivostí časovou a místní. Časově je počasí chápáno jako stav v průběhu několika minut až dnů. Vyjadřujeme ho okamžitými hodnotami meteorologických prvků (teplotou vzduchu, oblačností, výskytem srážek, směrem a rychlostí větru apod.). Proměnlivost počasí je limitujícím faktorem pro život organismů ve volné přírodě. Fyzikální vlastnosti atmosférického prostředí působí přímo na volně žijící živočichy. Počasí má vliv např. na termoregulaci organismu, podnebí stanovuje životní cykly živočichů (období říje apod.).

3.11.1 Podnebí Existenci života na Zemi výrazně ovlivňují podmínky podnebí. Klimatický režim limituje druhové složení a rozvoj ekosystémů. Dynamika klimatických prvků je potom významným faktorem v krajině. Musíme si uvědomit, že zranitelnost přírody, tedy i zvířat, by mohla být podstatně větší, než si mnohdy připouštíme (Opatřil, 1996). Rožnovský a Havlíček (1999) uvádějí, že podnebí vyjadřujeme pomocí různých statistických

charakteristik,

které

byly

stanoveny

z dlouhodobých

měření

meteorologických prvků, nebo pomocí klimatických charakteristik, vypočtených podle různých vztahů. Podnebí Země je typické pásmovitostí a stupňovitostí. Proto podnebí rozdělujeme na klimatická pásma, která mají stejný charakter makroklimatu. Česká republika se rozkládá v mírném podnebném pásu severní polokoule ve středu Evropy na ploše 78 866 km2. Nejvyšší bod je hora Sněžka v Krkonoších (1 602 m n. m.), nejnižší bod se nachází v místě, kde Labe opouští území republiky (115 m n. m.). Přírodní poměry charakterizuje mírné vlhké podnebí a střídání čtyř ročních období.

34

Podnebí je celkově příznivé a má spíše oceánický charakter. I přes malou rozlohu je však velmi rozdílné (Tolasz, 2007). Brázdil a Kirchner (2007) dodávají, že klimatické poměry Moravy a Slezska jsou dány polohou tohoto území v rámci mírného klimatického pásu na přechodu mezi oceánským a kontinentálním typem klimatu.

3.11.2 Meteorologická pozorování Jak uvádí Rožnovský a Havlíček (1999), meteorologickým pozorováním rozumíme samostatná sledování a získávání kvalitativních a kvantitativních poznatků o počasí, o jednotlivých meteorologických prvcích a jevech. Meteorologická pozorování provádíme na meteorologických stanicích. Svoboda a Žalud (2003) dodávají, že základním úkolem meteorologických stanic je získávání dat, která lze využít v řadě oborů lidské činnosti. Meteorologická data musí být získávána pomocí jednotné metodiky z důvodu jejich vzájemné porovnatelnosti. Z tohoto důvodu vydává Světová meteorologická organizace (SMO) příslušné předpisy pro vedení pozorování a měření na meteorologických stanicích, kterými se řídí předpisy jednotlivých národních služeb. V České

republice

zajišťuje

provoz

meteorologických

stanic

Český

hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ). Dle Klabzuby a kol. (1999) je možné získat data potřebná ke kvalifikovanému popisu počasí ve sledovaném období z archivu ČHMÚ. Měření a pozorování probíhají ve shodě s mezinárodními předpisy, přístroje jsou unifikovány a standardizovány, data jsou revidována jak v časové posloupnosti, tak i z plošného hlediska. Klabzuba a kol. (1999) konstatuje, že přehled denního počasí poskytuje ČHMÚ již několik desetiletí v nezměněné podobě pomocí tabulek a map z vybraných stanic v České republice (asi 100 stanic, patří sem i stanice Dukovany). Klabzuba a kol. (1999) jsou toho názoru, že standardní meteorologická měření a zpracování dat v makroklimatických rozměrech jsou natolik nákladná a časově a metodicky náročná, že by měla být vyhrazena profesionálním meteorologickým stanicím. Pouze meteorologické a klimatické údaje vydané ČHMÚ jsou autorizovány a prošly revizí.

3.11.3 Meteorologické prvky Klabzuba a kol. (1999) definují počasí jako okamžité uspořádání jednotlivých meteorologických prvků, včetně jejich vzájemně se podmiňující proměnlivosti

35

v prostoru a v čase. Meteorologické prvky tvořící počasí jsou zpravidla jednoduché fyzikální veličiny, které můžeme kvantitativně popisovat buď objektivně jejich měřením (např. teplotu vzduchu, úhrn srážek) nebo také posuzovat kvalitativně subjektivně pozorováním (např. výskyt mlhy, rosy, bouřky). Obě části mají svoji vypovídací schopnost, doplňují se a jsou nezbytnou součástí meteorologického hodnocení určité lokality v určitém časovém intervalu. Základních meteorologických prvků ovlivňujících biologické jevy v přírodě je velké množství, popíšeme alespoň ty nejdůležitější:

3.11.3.1 Teplota vzduchu Fyzikálně je teplota definována jako míra střední kinetické energie pohybujících se molekul podle termodynamických zákonů (Rožnovský a Havlíček, 1999). Svoboda a Žalud (2003) uvádějí, že jednotkou termodynamické teploty v soustavě SI je kelvin (K), v meteorologické praxi je povoleno i nadále užívat stupnici Celsiovu (°C). Přístroje na měření teploty nazýváme teploměry. Teplotu měříme nepřímo: většina materiálů mění se změnou teploty některou z fyzikálních vlastností. Klabzuba a kol. (1999) uvádějí, že počty dnů s definovanou teplotou vzduchu jsou charakteristiky, které vyjadřují počet dnů, u nichž teplota dosáhla nebo překročila určenou hranici. Obvykle mají své názvy: - letní den je den, kdy maximální denní teplota vzduchu tmax je 25, 0°C nebo vyšší, - tropický den je den, kdy max. denní teplota vzduchu tmax je 30, 0°C nebo vyšší, - mrazový den je den, kdy minimální denní teplota vzduchu tmin je nižší než 0,0°C, - ledový den je den, kdy maximální denní teplota vzduchu tmax je nižší než 0, 0°C, - den se silným mrazem - min. denní teplota vzduchu tmin je -10,0°C nebo nižší, - arktický den je den, kdy max. denní teplota vzduchu tmax je -10, 0°C nebo nižší 3.11.3.2 Vlhkost vzduchu Ve vzduchu obsažené množství vodní páry nazýváme vlhkost vzduchu. Vzduch ve volném přírodním prostředí obsahuje vždy určité množství vodní páry. Rozsah vlhkosti vzduchu závisí na jeho teplotě, která určuje nejvyšší možný obsah vodní páry ve vzduchu, potom hovoříme o vzduchu nasyceném vodní párou. Nižší obsah vodní páry než maximální vyjadřuje vzduch nenasycený vodní párou (Rožnovský a Havlíček, 1999). Svoboda a Žalud (2003) uvádějí, že pro popis vlhkosti vzduchu se využívá vlhkostních charakteristik. Relativní vlhkost patří mezi nejužívanější vlhkostní charakteristiku a je definována jako poměr okamžité hodnoty tlaku vodní páry a tlaku

36

nasycené vodní páry nebo absolutní vlhkosti. Jak uvádí Rožnovský a Havlíček (1999), vlhkost vzduchu je na meteorologických stanicích stanovována pomocí psychrometrů, chod vlhkosti je zaznamenáván hygrografem. Vlhkost vzduchu má výrazný denní chod. Uplatňuje se zde funkční závislost na chodu teploty vzduchu. Tlak vodní páry, absolutní a měrná vlhkost vzduchu mají za jasných dnů dvouvrcholovou křivku. V ročním chodu se opět uplatňuje vliv teploty vzduchu, a proto nejvyšší hodnoty tlaku vodní páry, absolutní a měrné vlhkosti jsou nejvyšší v letních měsících a nejnižší v zimě, u poměrné vlhkosti je tomu naopak.

3.11.3.3 Sluneční záření Šíření energie formou uspořádaného pohybu částic prostorem nazýváme zářením (radiací). V meteorologii především studujeme záření ve formě elektromagnetického pole (vlnění). Energie záření je přenášena tzv. fotony, tedy elementárními kvanty energie. V rámci meteorologických pozorování můžeme měřit dobu slunečního svitu a intenzitu slunečního záření (Rožnovský a Havlíček, 1999). Na zemském povrchu je intenzita dopadajícího slunečního záření převážně ovlivněna zeměpisnou polohou (vliv postavení Slunce), reliéfem (stínění slunečních paprsků) a oblačností (pohlcení a rozptyl záření). Tepelný vliv záření má u zvířat značný význam. Ozářenost povrchu těla živočichů ovlivňuje fyziologické procesy v jejich organismu, termický režim, výdej vody atd. Intenzita světla ovlivňuje biologické rytmy živočichů. Působí na neurohumorální systém, u mnoha živočichů řídí rozmnožovací cyklus apod. Trvání slunečního svitu je nejdéle měřená charakteristika slunečního záření. Představuje dobu mezi východem a západem Slunce, kdy dopadalo na zemský povrch přímé sluneční záření (Rožnovský a Havlíček, 1999). Doba (trvání) slunečního svitu je na klimatologických stanicích měřena pomocí heliografu (slunoměru) a vyhodnocována ze záznamových pásek tohoto přístroje (Svoboda a Žalud, 2003).

3.11.3.4 Srážky Ke srážkám řadíme déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, déšť se sněhem, sníh a kroupy (Rožnovský a Havlíček, 1999). Svoboda a Žalud (2003) uvádějí, že množství srážek nebo také srážkový úhrn vyjadřujeme v mm vodního sloupce, který by se vytvořil ze srážek dopadnutých na nepropustný povrch země. Výšce 1 mm na ploše 1 m2 odpovídá 1 litr srážek. Rožnovský a Havlíček (1999) popisují mrholení jako

37

srážku složenou z jemných vodních kapek (průměr menší než 0,5 mm). Déšť nastává, když vypadávají z oblaků srážky ve formě kapek vody. Dešťové kapky mají průměr větší než 0,5 mm, nejčastěji 1 až 2 mm. Sníh je druh srážek tvořený vodou v krystalické formě pevného skupenství. V našich klimatických podmínkách se neudrží sníh po celý rok ani v nejchladnějších oblastech vrcholů hor.

3.11.3.5 Tlak vzduchu Vzduch díky své hmotnosti působí na veškerá tělesa v atmosféře a na zemském povrchu svým tlakem. Za tlak vzduchu (také atmosférický nebo barometrický tlak) považujeme sílu vyvolanou tíhou vzduchového sloupce působící v daném místě kolmo na libovolně orientovanou jednotkovou plochu (Rožnovský a Havlíček, 1999). Svoboda a Žalud (2003) uvádějí, že pro hodnocení tlaku vzduchu se používá jednotka Pascal (Pa) definovaný jako tlak jednoho Newtonu (N) působící na plochu 1 m2. Přístroje, kterými měříme tlak vzduchu, nazýváme tlakoměry (barometry). Rožnovský a Havlíček (1999) dodávají, že tlak vzduchu se mění v závislosti na své teplotě, vlhkosti a hustotě. S nadmořskou výškou klesá, protože se snižuje sloupec vzduchu, tedy jeho hmotnost.

3.11.3.6 Vítr Větrem nazýváme horizontální pohyb vzduchu v atmosféře, který je určen směrem a rychlostí a je pro něj charakteristická časová proměnlivost rychlosti (Svoboda a Žalud, 2003). Rožnovský a Havlíček (1999) dodávají, že rychlost větru měříme anemometry a uvádíme ji v m/s nebo v km/h, nebo se využívá odhadové stupnice Beauforta (°B), dále zjišťujeme směr větru – udává se v desítkách úhlových stupňů nebo pomocí světových stran a nárazovitost.

3.11.3.7 Oblačnost Jak popisuje Rožnovský a Havlíček (1999), viditelná soustava nepatrných částic vody nebo ledu nebo obojího v atmosféře je nazývána oblak. Měření oblačnosti je obtížné, určuje se převážně odhadem. Při pozorování na meteorologických stanicích určujeme u oblačnosti: množství oblačnosti, jako stupeň pokrytí oblohy oblaky, hustotu oblačnosti a druhy a tvary oblaků.

38

3.11.4 Průměrné údaje o meteorologických prvcích z let 1961-2000 Všechny údaje v kapitole 3.11.4 uvedené v tabulkách se vztahují přímo na oblast Dukovan, kde bylo uskutečněno etologické pozorování (nikoliv na celou ČR), zaměřeno především na zimní měsíce. Údaje převzaty z Atlasu podnebí Česka (Tolasz, 2007).

3.11.4.1 Teplota vzduchu Z hlediska ročního chodu teploty lze uvést, že v průměru je nejchladnějším měsícem leden. V jednotlivých letech to může být kterýkoliv měsíc z období listopad až březen. Nejteplejším měsícem je v průměru červenec (Rožnovský a Havlíček, 1999).

Tab. č. 1: Průměrná teplota vzduchu (zdroj: Tolasz, 2007) Průměrná roční teplota vzduchu Průměrná teplota vzduchu – jaro Průměrná teplota vzduchu – léto Průměrná teplota vzduchu – podzim Průměrná teplota vzduchu – zima Průměrná teplota vzduchu – prosinec Průměrná teplota vzduchu – leden Průměrná teplota vzduchu – únor Průměrná teplota vzduchu – březen Průměrná teplota vzduchu – duben Průměr ročních maxim teploty vzduchu Průměr ročních minim teploty vzduchu

9 °C 9 °C 16 °C 8 °C -1 °C 0 °C -2 °C 0 °C 4 °C 8 °C 33 °C -16 °C

3.11.4.2 Srážky Srážky na území ČR mají roční chod kontinentálního typu, kdy maximum připadá na červenec, minimum na únor nebo leden. Letní maximum souvisí s výskytem bouřkových lijáků. Podle ročních období má nejvyšší průměrné úhrny srážek léto (40 %), dále jaro (25 %), podzim (20 %) a zima (15 %) (Rožnovský a Havlíček, 1999).

Tab. č. 2: Průměrný úhrn srážek (zdroj: Tolasz, 2007) Průměrný roční úhrn srážek 550 mm Průměrný úhrn srážek - zima 100 mm Průměrný úhrn srážek - prosinec 30 mm Průměrný úhrn srážek - leden 30 mm Průměrný úhrn srážek - únor 30 mm Průměrný úhrn srážek - březen 30 mm Průměrný úhrn srážek - duben 40 mm

39

3.11.4.3 Sníh Sněhová pokrývka je v posledních letech velmi nepravidelná. V jižních částech země se v některých letech souvislá sněhová pokrývka téměř nevyskytovala.

Tab. č. 3: Průměrný počet dní se sněžením (zdroj: Tolasz, 2007) Průměrný sezonní počet dní se sněžením Průměrný počet dní se sněžením – prosinec Průměrný počet dní se sněžením - leden Průměrný počet dní se sněžením - únor Průměrný počet dní se sněžením - březen

60 dní 12 dní 14 dní 12 dní 8 dní

3.11.4.4 Tlak vzduchu Tab. č. 4: Průměrný měsíční tlak vzduchu redukovaný na hladinu moře (zdroj: Tolasz, 2007) Prosinec Leden Únor Březen Duben

1019,5 hPa 1020,5 hPa 1019,0 hPa 1017,5 hPa 1014,5 hPa

3.11.4.5 Vítr Průměrné roční proudění vzduchu výrazně neovlivněné terénem má severozápadní směr. Přitom se mezi sebou částečně liší proudění v jednotlivých ročních obdobích. V nížinách je průměrná roční rychlost větru 2 až 3 m/s (Rožnovský a Havlíček, 1999).

Tab. č. 5: Průměrná rychlost větru (zdroj: Tolasz, 2007) Průměrná sezonní rychlost větru v zimě 4,0 m/s Průměrná sezonní rychlost větru na jaře 4,5 m/s 3.11.5 Klimatické klasifikace Klimatické klasifikace souhrnně vyjadřují klimatické poměry s přihlédnutím ke vzájemným vazbám mezi jednotlivými meteorologickými prvky (Tolasz, 2007). Všechny níže uvedené klimatické klasifikace v celé kapitole 3.11.5 se opět vztahují přímo na Dukovany.

40

V obecně nejuznávanější klimatické klasifikaci W. Köppena patří nižší polohy Moravy a Slezska k typu Cfb - mírně teplé klima, rovnoměrné rozložení srážek, teplé léto (Brázdil a Kirchner, 2007). Dukovany patří do této oblasti.

Tab. č. 7: Klimatické oblasti podle klasifikace z Atlasu podnebí (zdroj: Tolasz, 2007) Dukovany Mírně teplá oblast B2 Charakteristika podoblasti Mírně suchá Charakteristika okrsku Mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou Znaky klimatické nebo terénní Lednová teplota nad -3 °C

Tab. č. 6: Klimatické oblasti podle Quittovy klasifikace (zdroj: Tolasz, 2007) Dukovany Mírně teplá oblast MW11 Počet letních dní 40-50 dní Počet dní s prům. teplotou 10 °C a více 140-160 dní Počet dní s mrazem 110-130 dní Počet ledových dní 30-40 dní Průměrná lednová teplota -2 až -3 °C Průměrná červencová teplota 17-18 °C Průměrná dubnová teplota 7-8 °C Průměrná říjnová teplota 7-8 °C Prům. počet dní se srážkami 1 mm a více 100-120 dní Suma srážek ve vegetačním období 350-400 mm Suma srážek v zimním období 200-250 mm Počet dní se sněhovou pokrývkou 50-60 dní Počet zatažených dní 120-150 dní Počet jasných dní 40-50 dní

41

4 MATERIÁL A METODIKA

Sledování koní probíhalo na pastvinách patřících Jezdeckému klubu Dukovany v měsících leden, únor, březen a duben roku 2012. Sledováni byli všichni koně ze stáje (celkem 12 koní, z toho jedenáct koní tvoří jedno stádo a jeden kůň chodí trvale sám do menšího výběhu bez travního porostu). Práce je zaměřena na chování koní na pastvině, proto byli koně pozorováni vždy po celou dobu pobytu na pastvě. Pozorování bylo zahájeno ihned od přivedení koní na pastvu v 9 hodin, po celou dobu, kdy byli na pastvě, až do 17 hodin, kdy byli odvedeni zpátky do boxů. Tento režim je po celé zimní období stejný, koně tedy byli sledováni vždy osm hodin denně. V den, kdy byli koně sledováni, nešli pod sedlo, na pastvině zůstali po celou dobu pozorování. Stanoviště pozorovatele bylo vždy zvoleno tak, aby zvířata nebyla rušena, ale přitom byl zajištěn dobrý výhled na všechny koně. V případě potřeby byl pro pozorování použit dalekohled. Etologické pozorování bylo několikrát opakováno, a to vždy, když se výrazněji změnil některý z ukazatelů klimatických podmínek. Celkem byla zvířata pozorována 27 dní. První pozorování koní na pastvinách Jezdeckého klubu Dukovany proběhlo dne 8.1.2012 a poslední dne 13.4.2012. Pro etologické pozorování byla použita metoda snímkování s délkou intervalu 10 minut. Tato metoda předpokládá, že se zvíře dané kategorii věnuje po celou dobu trvání intervalu. Údaje byly zaznamenány do etogramu. Data z etogramu byla následně zpracována do grafů – pro každý den etologického pozorování a na závěr byly vypočítány průměrné hodnoty životních projevů souhrnně za všechny dny pozorování. Vlastnímu etologickému pozorování předcházelo předběžné pozorování koní, kdy jsem zaznamenala všechny životní projevy, které se u koní vyskytovaly. Také jsem si určila vhodný interval – 10 minut (5 minut se ukázalo jako příliš krátká doba pro shlédnutí všech koní a zaznamenání jejich projevů do etogramu).

Umístění pastviny a její rozdělení na tři menší části je znázorněno na obrázku č. 1. Koně jsou na pastvině v zimním období střídáni především v závislosti na aktuálním počasí. Na pastvinu č. 1 a 3 jsou pouštěni, pokud mrzne nebo je napadený sníh. Pokud se teploty pohybují nad 0 °C a pastviny jsou rozbahněné, jsou koně pouštěni pouze na pastvinu č. 2, která je pro tyto účely určena. V částech č. 1 a 3 je snaha o udržení

42

kvalitního pastevního porostu po celý rok, zatímco v části č. 2 se už mnoho pastevního porostu nevyskytuje a pastvina je spíše rozbahněná. Do výběhu č. 4 se pouští izolovaný kůň, pokud je stádo na pastvě č. 1 nebo 2, tak s nimi může být v kontaktu alespoň přes elektrický ohradník. V částech č. 1 a 2 se přístřešek nachází, v částech č. 3 a 4 není.

Obr. č. 1: Letecký pohled na areál s vyznačenými pastvinami (zdroj: www.mapy.cz)

Pro každý den pozorování byly zapisovány informace o klimatických podmínkách, tyto údaje byly získávány z meteorologické stanice Dukovany, Indikativ: B2DUKO01, zeměpisná šířka: 49°05´, zeměpisná délka: 16°08´, nadmořská výška: 400 m n. m. Jedná se o profesionální automatickou stanici, její vzdálenost od místa etologického pozorování vzdušnou čarou je 4 600 m. Z dat jsem vytvořila přehledné tabulky, ve kterých uvádím minimální, maximální a průměrné hodnoty jednotlivých klimatických ukazatelů v době probíhajícího etologického pozorování. Údaje o východu a západu Slunce byly získávány z webových stránek Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy – Štefánikovy hvězdárny.

Sledování vztahu klimatických podmínek a chování koní na pastvě je v práci uvedeno souhrnně za všechny dny, ve kterých probíhalo etologické pozorování. Z výsledků získaných v jednotlivých dnech etologických pozorování jsem vytvořila korelační koeficienty mezi jednotlivými meteorologickými údaji a životními projevy

43

koní. Korelační koeficienty jsem vypočítala pro všechny životní projevy, jejichž četnost přesahovala alespoň 1 % sledovaného času. Aktivity, kterým se koně obvykle věnovali méně než 1 % času (např. kálení, močení, ržání, flémování), nebyly brány v potaz. Každá veličina tedy byla tvořena 27-mi údaji, které byly zjištěny v jednotlivých dnech etologických pozorování. Použila jsem Pearsonův korelační koeficient, který je mírou linearity vztahu a značí se r. Pro hodnoty r platí: -1 < r < 1. Hodnotu +1 nabývá tehdy, když jsou veličiny absolutně pozitivně závislé, hodnotu -1 nabývá tehdy, když jsou veličiny absolutně negativně závislé. Pokud se r = 0, nebo jsou hodnoty blízké nule, veličiny jsou mezi sebou nezávislé. Při pozitivní závislosti obě veličiny zároveň rostou nebo klesají, při negativní závislosti jedna veličina roste, zatímco druhá klesá nebo naopak. Míru závislosti podle absolutní hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu interpretujeme:

0,1 – 0,3 slabá korelace 0,4 – 0,6 střední korelace 0,7 – 0,8 silná korelace nad 0,9

velmi silná korelace

Korelační koeficienty jsem stanovovala pro následující životní projevy: pasení, normální bdělý postoj, hra, krok, odpočinkový postoj se sníženou pozorností, příjem sena, paběrkování, postoj se zvýšenou pozorností, cval, pohyb – celkově (krok, klus a cval), stereotypní chování – celkově (klkání, sebepoškozování, manéžový pohyb). Vytvořila jsem korelaci mezi těmito projevy a jednotlivými meteorologickými prvky, které byly zaznamenávány ve dnech etologických pozorování – teplota, přízemní teplota, maximální rychlost větru, rychlost větru, relativní vlhkost, sluneční svit, směr větru, množství srážek, tlak přepočítaný na hladinu moře a délka světelného dne. Teplotu a přízemní teplotu jsem poté rozdělila na plusové a mínusové hodnoty a vypočítala korelace zvlášť pro dny s teplotou nad nulou a pro dny s teplotou pod nulou nebo rovnou nule. Celkově tedy bylo pro každý sledovaný životní projev vytvořeno 14 korelačních koeficientů, které jsou uvedeny v tabulkách. Pro výpočet korelačních koeficientů jsem použila program Microsoft Excel 2003. V tabulkách jsou červeně vyznačeny koeficienty se silnou korelací, modře jsou vyznačeny koeficienty se střední korelací.

44

5 VÝSLEDKY A DISKUZE

5.1.Charakteristika jezdeckého klubu Dukovany Jezdecký klub se nachází v obci Dukovany, která má asi 800 obyvatel. Dukovany leží v nadmořské výšce 352 m.n.m. na hranici kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Dukovany jsou vzdáleny asi 30 km jihovýchodně od Třebíče a 50 km jihozápadně od Brna. V roce 1999 byla obci udělena „Zelená stuha za péči o životní prostředí“ a v roce 2000 titul „Vesnice roku“. V posledních letech obec zažívá velký rozvoj.

5.1.1 Historie jezdeckého klubu Jezdecký klub v obci Dukovany byl založen roku 1993 pod názvem Evergreen. Nejprve zde byli chováni dostihoví koně, poté se klub přeorientoval na chov lipických koní. V roce 1998 proběhly v klubu podstatné změny, lipické klisny byly prodány a budoucnost klubu byla nejistá. 12.2.1999 byl klub přejmenován na Jezdecký klub Dukovany. Sídlem jezdeckého klubu jsou Dukovany 99, 675 56 Dukovany. Byla zde snaha mít ve stájích koně vhodné pro sportovní ježdění – parkury, vozatajství a zároveň pro rekreační ježdění. To se ale také příliš neosvědčilo, nicméně klub tímto způsobem fungoval až do roku 2007. V té době se podstatně rozrostla členská základna a byl přehodnocen celý systém fungování klubu. Začaly se budovat nové stáje, protože dosud byli koně ustájeni v několika oddělených stájích, což bylo poněkud nepraktické. V prosinci roku 2007 byly nové stáje slavnostně otevřeny. Stáj byla vytvořena adaptací z bývalého kravína.

5.1.2 Současnost jezdeckého klubu V současné době klub vlastní tři koně a další dva jsou mu poskytnuti bezplatně k využívání. Dva jsou využíváni pro sportovní účely – parkurové skákání, jeden je vhodný pro rekreační ježdění, jeden pony je využíván pro vožení dětí a u jednoho mladého koně momentálně probíhá základní výcvik. Ve stáji najdeme několik plemen, a to český teplokrevník, shetlandský pony, slovenský teplokrevník v ČR, quarter horse.

45

Také věk koní je rozmanitý, od šestiletého koně až po koně sedmnáctiletého. Kromě jedné klisny jsou všichni ostatní koně valaši, hřebec se ve stáji nenachází. Soukromých koní je ve stáji ustájeno sedm. Kapacita stájí je pro 15 koní, tři boxy tedy nejsou v současnosti využity. Proto se klub snaží tyto boxy obsadit soukromými koňmi, protože finanční příjmy od nájemníků jsou pro něj důležité. Jezdecký klub každoročně pořádá několik akcí pro veřejnost, např. Hobby závody, oficiální závody Cena Vysočiny, Jezdecký den pro děti, Hubertovu jízdu, taneční zábavy a country večery a dále spolupracuje na akcích jiných organizací. Je také zapojen do projektu jezdeckých stezek tím, že je stáj zapsána jako jezdecká stanice pro přenocování jezdců a jejich koní. Jezdecký klub je zaměřen na využití koní v parkurovém skákání a jezdecké turistice.

5.1.3 Popis objektů Stáj je rozdělena chodbou příčně na dvě poloviny. V první polovině je vybudováno dvanáct boxů ve dvou řadách s uličkou uprostřed. Rozměry boxu jsou 3,5 × 4,2 m. Ke konci roku 2009 se začalo budovat i na druhé polovině stáje. Nyní je již postavena místnost pro přípravu krmení a sedlovna. V roce 2010 byly dokončeny i další tři boxy, v současnosti je tedy vybudováno ustájení pro patnáct koní. Pokud se podaří klub dále rozvíjet, je možné přistavět ještě další boxy. Momentálně klubu brání nedostatek financí v dostavění dalších objektů, jako např. klubovna, sociální zařízení a mycí box. Kromě již výše zmíněné stáje se v areálu jezdeckého klubu nachází kvalitní písková jízdárna o rozměrech 35 × 70 m. S jízdárnou sousedí přístřešek využívaný především při pořádání závodů jako zázemí pro diváky a rozhodčí. Klub disponuje pastvinami o celkové rozloze 2,5 ha, které jsou rozděleny na tři menší části. Součástí areálu je také stodola pro skladování kulatých slisovaných balíků sena, přístřešek pro skladování pilin a slámy a také sklad pro překážkový materiál. Stáj je zastřešená sedlovou střechou, proto by tento prostor případně mohl být využíván pro skladování volně loženého sena.

46

Obr. č. 2: Letecký pohled na areál Jezdeckého klubu Dukovany s vyznačenými objekty (zdroj: www.mapy.cz)

1. Stáj 2. Písková jízdárna 3. Přístřešek pro diváky při pořádání závodů 4. Pastviny (nyní již nově oseté s dostatkem pastevního porostu) 5. Stodola pro skladování balíkovaného sena 6. Přístřešek pro skladování pilin a slámy 7. Kruhová ohrada 8. Přístřešek pro koně

5.2 Technologie chovu Koně jsou přes noc ustájeni v individuálních boxech o rozměrech 3,5 × 4,2 m a přes den jsou pouštěni na pastvu, a to po celý rok, včetně nepříznivého počasí. Boxy jsou vybavené automatickými napáječkami, žlaby, držáky na liz. Boxy jsou poměrně nové, postavené v roce 2007, do 1,5 m jsou vyzděné, poté následuje mříž do 2,5 m. Každý box má buď vlastní okno, nebo alespoň polovinu okna s vedlejším boxem.

47

Jako podestýlka jsou použity piliny a sláma. Stropy nejsou příliš vysoké, ale stáj je dobře větratelná, proto je zde možné stále udržovat vhodné mikroklima. Ve stáji je nyní ustájeno 12 koní. Stádo tvoří 10 valachů a jedna klisna, jeden valach chodí do výběhu sám. Kůň je izolovaný pouze na přání majitelky, nikoliv ze zdravotních důvodů. Věk koní ve stádě je od 6-ti do 17-ti let. Osm koní je plemene český teplokrevník, dva plemene slovenský teplokrevník v ČR, jeden kříženec quarter horse x ČT a jeden shetlandský pony. Koně jsou na sebe zvyklí, nevzniká mnoho konfliktů, nechovají se vůči sobě agresivně, hierarchické uspořádání mají vyřešené. Ráno jsou koně krmeni ve stáji v 7 hodin. Krmná dávka se skládá z granulí, ovsa, ječného šrotu, lněného semínka, pivovarských kvasnic, vitamínů a sena. Krmné dávky jsou stanoveny podle pracovní zátěže koní. V 9 hodin jsou koně (stádo 11-ti koní) odvedeni na pastvinu. Jeden kůň chodí do menšího (40x20 m) hlinitého výběhu. Koně jsou pouštěni na pastvinu o celkové rozloze 2,5 hektaru, která je rozdělená ohradníkem na tři menší části, koně se na těchto částech vždy po několika dnech střídají. Na pastvě mají koně k dispozici přístřešek, kde se mohou schovat před nepříznivým počasím. V zimě nemají na pastvě přístup k vodě, od jara do podzimu je jim voda přivážena do barelu. Koně tráví na pastvě většinu dne. Pastvina se nachází na klidném místě, daleko od silnice. Koně nejsou ničím rušeni. V zimním období jsou odváděni zpátky do stáje v 17 hodin, kde již mají připravené krmivo. V letním období zůstávají koně na pastvě déle, obvykle do 19-20 hodin. Někdy jsou v létě při velmi vysokých teplotách přes poledne zavíráni do boxů a odpoledne znovu pouštěni na pastvu, kde jsou poté až do setmění. Pouze při velmi nepříznivém počasí (např. silný déšť po celý den) jsou koně puštěni do výběhu jen na několik hodin, jinak je vždy preferován celodenní pobyt na pastvě.

5.3 Stručná charakteristika pozorovaných koní 52/725 Jolly O: 2338 Duellano I-44; M: 6-119 Jiskra; OM: 3262 Tuzex narozen: 28.3.1995; plemeno: Český teplokrevník (dále jen ČT); barva: hnědák; pohlaví: valach využití: parkur st. ZL, drezura st. Z, výuka začátečníků, rekreační ježdění zdravotní problémy: slepý na pravé oko, headshaking pozn.: mezi koňmi dominantní, jinak velmi klidný, v JK asi 4 roky, začleněn do stáda 48

79/47 Sangaro O: 1017 Refürstinels; M: 1627 Salienta; OM: Salient xx narozen: 17.4.2006; plemeno: Slovenský teplokrevník v ČR (dále jen CS); barva: tmavý hnědák; pohlaví: valach využití: parkur st. Z, drezura st. Z zdravotní problémy: nekvalitní rohovina kopyt; zlozvyky: klkání bez opory pozn.: nekonfliktní, klidný; v jezdeckém klubu (JK) od narození; začleněn do stáda

79/67 Lorenzo O: 1072 Lordano; M: 1627 Salienta; OM: Salient xx narozen: 29.3.2007; plemeno: CS; barva: hnědák; pohlaví: valach využití: obsedání, základní výcvik zdravotní problémy: dlouhodobé zranění na noze, již vyléčené pozn.: vyhledává kontakt s koňmi, neklidný; v JK od narození; začleněn do stáda

52/727 Tornádo 3 O: 2528 Topas - 28; M: S470 Sandra; OM: --narozen: 4.2.1995; plemeno: ČT; barva: hnědák; pohlaví: valach využití: rekreační ježdění pozn.: s koňmi nekonfliktní, při práci vznětlivý; v JK asi 10 let; začleněn do stáda

23/338 Filip O: ---; M: ---; OM: --narozen: 1997; plemeno: Shetlandský pony; barva: tmavý hnědák; pohlaví: valach využití: vožení dětí zdravotní problémy: slepý na pravé oko pozn.: nekonfliktní, velmi klidný; v JK asi 3 roky; začleněn do stáda

6/528 Garret O: 522 Aldan s.v.; M: Gata xx; OM: Tamerino xx narozen: 20.3.1999; plemeno: ČT; barva: hnědák; pohlaví: valach využití: parkur st. L, drezura st. L zdravotní problémy: časté problémy s končetinami, dušnost pozn.: velmi dominantní, vznětlivý; v JK asi 6 let; začleněn do stáda 49

59/714 Lord 19 O: 2747 Thurin Frýbert; M: JM3624 Luna; OM: 2220 Servátor - 70 narozen: 29.3.2001; plemeno: ČT; barva: ryzák; pohlaví: valach využití: parkur st. ZL zlozvyky: manéžový pohyb, sebepoškozování pozn.: izolovaný od stáda; nervózní, bojácný; v JK asi 6 let

65/776 Impresive Ricki Bar O: ---; M: ---; OM: --narozen: 3.5.2003; plemeno: kříženec Quarter horse; barva: bělouš; pohlaví: valach využití: rekreační ježdění - western zdravotní problémy: dlouhodobá bolest zad, již vyléčeno pozn.: provokuje ostatní koně, při práci flegmatický; v JK asi 2 roky; začleněn do stáda

59/871 Guliver O: 2421 Quoniam II - 257; M: 52/929 Gilza; OM: 2591 Amon - 36 narozen: 1.6.2006; plemeno: ČT; barva: bělouš; pohlaví: valach využití: parkur st. ZM zdravotní problémy: naštípnutá kost na hrudní končetině, již vyléčené pozn.: nekonfliktní, bojácný, nedůvěřivý; v JK od narození; začleněn do stáda

62/777 Caper O: 2749 Calypso; M: 52/262 Adrisa; OM: 2587 Adriano Bílý narozen: 2.3.2006; plemeno: ČT; barva: hnědák; pohlaví: valach využití: rekreační ježdění, velmi málo časté pozn.: stále vyhledává kontakt s koňmi.; v JK asi 1 rok; začleněn do stáda

52/392 Lyra 12 O: 2646 Robik s.v.; M: 1-606 Lyska; OM: --narozen: 10.7.2002; plemeno: ČT; barva: hnědák; pohlaví: klisna využití: rekreační ježdění zdravotní problémy: natržení mezikostního svalu, již vyléčené pozn.: agresivní, problémové chování k lidem; v JK asi 1,5 roku; začleněna do stáda 50

54/834 Portos 6 O: 2666 Porter; M: 62/511 Miki; OM: 2398 Mykonos - 10 narozen: 30.4.2003; plemeno: ČT; barva: hnědák; pohlaví: valach využití: rekreační ježdění zdravotní problémy: podotrochlóza pozn.: klidný; v JK asi 1,5 roku; poměrně nedávno začleněn do stáda

5.4 Charakteristika pozorovaných životních projevů Potravní projevy: - Pasení – V zimním období je pastevní porost poměrně chudý, ale přesto mají koně možnost celý den popocházet po pastvě, vyhledávat porost a pást se. - Příjem objemných krmiv – Koním je jedenkrát denně na pastvu přiváženo seno a rozděleno do několika menších hromádek, ale nemají přístup k senu ad-libitum. - Paběrkování – Koně si často „pohrávají“ se zbytky sena, přijímají je po jednotlivých stéblech. - Pití vody – V zimním období bohužel koně nemají na pastvě přístup k vodě. - Vyhrabávání pastevního porostu pod sněhem – Koně nejprve hrudní končetinou odhrabou sníh, poté přijímají porost, přesunou se o krok dále a celý proces se opakuje.

Projevy lokomočního chování: - Pohyb - Rozlišujeme základní chody koně – krok, klus, cval. - Mezi pohyb řadíme také pohyby na místě – lehání, vstávání, vzpínání.

Odpočinkové projevy: - Odpočinkový postoj se sníženou pozorností – Kůň stojí nehnutě, krk má v rovině zad, hlavu má svěšenou, oční víčka jsou přivřená nebo zcela zavřená, uši jsou sklopené a otočené do stran; takový jedinec stojí zpravidla jednou pánevní končetinou pokrčenou za současného přenesení hmotnosti těla na druhou končetinu. - Ležení – Za celou dobu pozorování koní na pastvě se tento projev nevyskytnul. - Spánek – Za celé sledované období nebyl tento projev zpozorován.

51

Projevy alternativních postojů: - Postoj se zvýšenou nervozitou – Kůň stojí, nebo se pohybuje, projevuje při tom zjevnou nervozitu, pohazuje, kývá nebo třese hlavou, uši má sklopené dozadu, hrabe končetinami, cení zuby apod. - Postoj se zvýšenou pozorností – Kůň stojí s vysoce zvednutou hlavou, se vzpřímenýma ušima, přitom upřeně pozoruje své okolí. - Normální, bdělý postoj - Kůň stojí se vzpřímenou hlavou, uši se nacházejí v přirozeném postavení, oční víčka jsou otevřená; takový jedinec je zjevně klidný, neprojevuje zvýšený zájem o dění ve svém okolí.

Projevy komfortního chování: - Všechny projevy koní, které mají souvislost s ošetřováním povrchu těla (samostatné, tj. péče o srst sám sobě, resp. realizované vzájemně). - Nejběžnější je třas pokožky, olizování, ohánění ocasem, škrábání o pevný předmět, nebo vlastní končetinou, koně na pastvě se často ošetřují navzájem, stojí přitom v antiparalelním postoji a škrábou jeden druhého. - Válení – Koně se válí v blátě, na trávě i ve sněhu.

Projevy eliminačního chování: - Defekace - Při kálení mají koně ohon zdvižený, nahrbený hřbet a krk a hlavu mírně skloněnou. Při nervozitě a strachu kálejí koně častěji. - Mikce - Koně močí v klidu, záď mají mírně pokleslou, hřbet zdvižený. Klisny močí s rozkročenými končetinami a hřebci v zakročeném postavení.

Projevy stereotypního chování: - Všechny projevy koní, které jsou hodnocené ve smyslu opakujících se sekvencí pohybů, případně zlozvyků těchto zvířat. - Mezi stereotypní chování projevující se na pastvině řadíme např. klkání s oporou i bez opory, pobíhání podél hrazení (manéžový pohyb), okusování kůlů, chorobné chuti, hrabání kopyty, kousání se do plecí (sebepoškozování).

Akustické projevy: - Řadíme sem ržání, kvičení, frkání, mručení.

52

Projevy sociálního chování: - Agresivní chování - Agrese většinou slouží k obhajobě postavení na hierarchickém žebříčku a při obraně vlastního životního prostoru. Mezi agresivní chování řadíme např. kopání po jiných koních, kousání, útok. - Útok – Pokud nepřítel překročí tzv. útěkovou vzdálenost, napadené zvíře zaútočí. - Útěk – Je aktivní strategií při ochraně před nepřítelem. - Úlek - Lekaví koně reagují na sebemenší podnět ve svém okolí úskokem či útěkem. - Hra – Koně se navzájem jemně okusují, tahají se za ohlávky, honí se, vzpínají se.

5.5 Etologické pozorování ze dne 8.1.2012 Koně věnovali nejvíce času stráveného na pastvě normálnímu, bdělému postoji (26,9 %). Druhou nejčastější aktivitou bylo pasení, koně mu věnovali 24,5 % času. Třetím nejčastějším projevem byl odpočinkový postoj se sníženou pozorností (13,0 %). V menší míře se koně věnovali příjmu sena (8,1 %), které je jim na pastvu v zimním období přiváženo, ale nemají k němu přístup ad-libitně. Koně se nejčastěji pohybovali krokem (8,1 %), klusali 1 % sledovaného času a cválali pouze 0,8 %. Koně se také věnovali hře (7,1 %), kdy se jednalo především o tahání za ohlávku druhého jedince, oštipování, honění. Bylo pozorováno také paběrkování (4,7 %), kdy si koně se senem pouze „pohrávali“ a přijímali je po jednotlivých stéblech. Ve 3,4 % se vyskytnul postoj se zvýšenou pozorností, obvykle po náhlém objevení neznámého zvířete nebo člověka v blízkosti pastviny. V menší míře byly zaznamenány tyto projevy: kálení (0,6 %), válení (0,4 %), močení (0,2 %), ržání (0,2 %), flémování (0,2 %), klkání (0,2 %), sebepoškozování - kousání se do plecí (0,2 %), pobíhání podél hrazení (0,2 %) a okusování kůlů (0,2 %). Po vypuštění na pastvinu koně nejprve celou plochu obcválali, poté přešli do klusu a kroku. Hauptman (1972) ve své publikaci uvádí, že stádo čeká na vypuštění na pastvinu, vybíhá na ni klusem, z kterého na pastvině přechází ihned do cvalu, po přecválání pastviny se koně zastaví a zůstávají v houfu. Stejné chování bylo možné pozorovat i u sledovaného stáda. Až do 11. hodin byl pozorován především normální, bdělý postoj, od 11. hodin se koně začali pást a pásli se asi do 14. hodin. Poté už většina koní stála, nebo odpočívala

53

v postoji se sníženou pozorností. Hře se koně věnovali krátce po vypuštění na pastvinu a poté až od 15. hodin.

Okusování kůlů Pobíhání podél hrazení Sebepoškozování Klkání Flémování Ržání Močení Válení Kálení Cval Klus Postoj se zvýšenou pozorností Paběrkování Hra Krok Příjem krmiva – seno Odpoč. postoj se sníž. pozorností Pasení Normální, bdělý postoj 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

(%)

Graf č. 1: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 8.1.2012

Tab. č. 8: Meteorologické údaje ze dne 8.1.2012 (zdroj: Čhmú) Minimum Maximum Průměr Teplota (°C) 2 4 3 Teplota přízemní (°C) 0 5 2,5 Maximální rychlost větru (m/s) 10 16,5 13,25 Rychlost větru (m/s) 6,5 12 9,25 Relativní vlhkost (%) 73 87 80 Sluneční svit (s) 0 530 265 Směr větru (°) 305 310 307,5 (SZ) Srážka 10 min. (mm) 0 0,2 0,1 Tlak přep. na hladinu moře (hPa) 1014 1015 1014,5 Délka světelného dne (hod.) x x 8,3 Výskyt sněhové pokrývky x x ne

Jak je uvedeno v tabulce č. 8, průměrná teplota vzduchu (měřeno ve 2 metrech nad zemí) byla 3 °C, přízemní teplota (měřeno v 5 cm nad zemí) byla 2,5 °C. Průměrná rychlost větru byla 9,25 m/s s maximálními nárazy o rychlosti 16,5 m/s, vál severozápadní vítr. Relativní vlhkost vzduchu se pohybovala kolem 80 %, tlak vzduchu

54

1014,5 hPa. Délka světelného dne byla 8,3 hod., v den pozorování se na pastvině nevyskytoval sníh.

5.6 Etologické pozorování ze dne 9.1.2012 Nejvíce času koně věnovali normálnímu, bdělému postoji (26,5 %), pásli se 24,5 % času. Třetím nejčastějším projevem byl odpočinkový postoj se sníženou pozorností (13,6 %). Koně přijímali seno 8,7% sledovaného času a k paběrkování docházelo v 5,5 %. Z lokomočních projevů koně nejvíce využívali krok (6,7 %), poté cval (1,1 %) a nejméně klus (0,5 %). Ve větší míře se ještě vyskytoval postoj se zvýšenou pozorností (2,9 %), ostatní aktivity se vyskytovaly jen výjimečně: kálení (0,4 %), válení (0,4 %), flémování (0,3 %), močení (0,2 %), kvičení (0,2 %), ržání (0,1 %), frkání (0,1 %). Občas bylo pozorováno stereotypní chování: sebepoškozování (0,7 %), klkání (0,3 %), pobíhání podél hrazení (0,3 %) a okusování kůlů (0,1 %). Po vypuštění na pastvinu se koně krátce pohybovali cvalem a klusem, poté se začali pást. Nejprve se stádo drželo pohromadě, později se koně rozptýlili po větší části pastviny a pásli se ve dvojicích. To se shoduje s tvrzením Hauptmana (1972), který uvádí, že po vypuštění na pastvinu koně zůstávají v houfu a začínají se pást, asi po jedné hodině se koně rozptýlí a pasou se ve skupinách nebo individuálně, skupinky se postupně tříští až na individuální rozptyl, jedinci se postupně zase sbližují, takže dochází ke značné proměnlivosti rozptylu. V dopoledních hodinách se častěji objevil postoj se zvýšenou pozorností. Většina koní se pásla do 13.30 hod. a poté už byl pozorován především odpočinkový postoj se sníženou pozorností. Stereotypní chování se ve větší míře objevilo až v poslední hodině (od 16.00), kterou koně trávili na pastvě.

55

Okusování kůlů Frkání Ržání Kvičení Močení Pobíhání podél hrazení Klkání Flémování Válení Kálení Klus Sebepoškozování Cval Postoj se zvýš. pozorností Paběrkování Krok Hra Příjem krmiva – seno Odpoč. postoj se sníž. pozorností Pasení Normální, bdělý postoj 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

(%)

Graf č. 2: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 9.1.2012

V tabulce č. 9 jsou uvedeny všechny sledované meteorologické údaje. V době etologického pozorování se teplota pohybovala okolo 3 °C, vál severozápadní vítr o průměrné rychlosti 6,5 m/s. Sluneční svit měřený v 10-ti minutových úsecích (tj. 600 s) se vyskytoval průměrně 125 s. Relativní vlhkost vzduchu byla 77 %, tlak vzduchu 1024 hPa, délka světelného dne 8,3 hod. a sněhová pokrývka se v době pozorování nevyskytovala.

Tab. č. 9: Meteorologické údaje ze dne 9.1.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr 2 4 3 -1 5 2 5 14 9,5 4 9 6,5 68 89 77 0 250 125 300 330 315 (SZ) 0,2 0,3 0,25 1023 1025 1024 x x 8,3 x x ne

56

5.7 Etologické pozorování ze dne 16.1.2012 Nejvíce času koně strávili pasením (54,6 %). Normální, bdělý postoj zaujímali v 13,2 % času, odpočinkový postoj se sníženou pozorností v 3,9 % času a postoj se zvýšenou pozorností se vyskytnul v 0,5 % času. Nejčastěji se koně pohybovali krokem (7,2 %), klus se nevyskytoval vůbec a cválali 1,4 % času. Příjmu sena se věnovali v 8,5 % času a paběrkování (6,7 %). Herním projevům se koně věnovali 1,9 % času a objevilo se také komfortní chování (0,5 %), kdy si koně pečovali o srst sami sobě, ale nikoliv navzájem. V menší míře se vyskytly následující projevy: kálení (0,7 %), klkání (0,5 %), močení (0,2 %) a válení (0,2 %). Po vypuštění na pastvinu se většina koní začala věnovat pasení a s menšími přestávkami se pásli až do 15 hodin, poté už většina koní pouze stála nebo odpočívala. Hauptman (1972) zjistil, že po čtyřech hodinách pastvy se pásla již jen polovina stáda, ostatní koně odpočívali. Hře se koně začali věnovat až po 15. hodině.

Válení Močení Klkání Komfortní chování Postoj se zvýšenou pozorností Kálení Cval Hra Odpoč. postoj se sníž.pozorností Paběrkování Krok Příjem krmiva – seno Normální, bdělý postoj Pasení 0 2

4

6

8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56

(%)

Graf č. 3: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 16.1.2012

57

Teplota se celý den pohybovala pod bodem mrazu, s průměrem -3,5°C. Vál severozápadní vítr o průměrné rychlosti 5,75 m/s. Bylo jasno, sluneční svit měřený v 10-ti minutových úsecích (tj. 600 s) se vyskytoval průměrně 400 s. Sníh se v době pozorování nevyskytoval, další údaje viz. tab. č. 10.

Tab. č. 10: Meteorologické údaje ze dne 16.1.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr -5 -2 -3,5 -6 3 -1,5 6 11 8,5 4 7,5 5,75 55 76 65,5 300 500 400 285 360 322,5 (SZ) 0 0 0 1026 1027 1026,5 x x 8,57 x x ne

5.8 Etologické pozorování ze dne 17.1.2012 Nejvíce času koně věnovali pasení (54,3 %), druhý častý projev byl normální, bdělý postoj (20,1 %). Seno přijímali 4,5 % sledovaného času a paběrkování zabíralo 3,2 %. Koně se pohybovali převážně krokem (3,6 %), poté klusem (2,1 %) a cvalem pouze v 0,4 % případů. Hře bylo věnováno 3,9 %, postoji se zvýšenou pozorností 2,1 % a odpočinkovému postoji 1,9 %. V menší míře se vyskytovaly tyto projevy: kálení (0,9 %), okusování kůlů (0,9 %), klkání (0,6 %), válení (0,6 %), močení (0,2 %), úlek (0,2 %), flémování (0,2 %) a chorobné chuti (0,2 %), kdy jeden kůň požíral hlínu. Koně se ihned po příchodu na pastvinu začali pást a většina koní se příjmu pastevního porostu věnovala až do 15 hodin, poté už většina koní pouze stála a pozorovala okolí. Podle Duruttyi (2005) je zřejmé, že požírání zeminy nebo trusu a okusování dřeva, mají zčásti společnou příčinu, avšak bývají vyvolány také specifickými faktory. Ke společným příčinám patří nuda, nedostatek pohybu, izolovaný odchov a minimální možnost vzájemného kontaktu zvířat. V případě požírání hlíny se jednalo o valacha izolovaného od stáda v samostatném výběhu.

58

Chorobné chuti Flémování Úlek Močení Cval Válení Klkání Okusování kůlů Kálení Odpoč. postoj se sníž.pozorností Postoj se zvýšenou pozorností Klus Paběrkování Krok Hra Příjem krmiva – seno Normální, bdělý postoj Pasení 0

2

4

6

8

10

12 14 16 18

20 22 24

26 28 30 32

34 36 38 40

42 44 46

48 50 52 54

(%)

Graf č. 4: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 17.1.2012

Teplota se po celý den držela na 0 °C, vál severozápadní vítr o průměrné rychlosti 8,25 m/s s nárazy až 15 m/s. Relativní vlhkost byla 85 %, po celý den bylo zataženo, bez srážek, více údajů viz. tab. č. 11.

Tab. č. 11: Meteorologické údaje ze dne 17.1.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr 0 0 0 -1 1 0 10 15 12,5 6,5 10 8,25 84 86 85 0 0 0 300 315 307,5 (SZ) 0 0 0 1024 1026 1025 x x 8,6 x x ne

5.9 Etologické pozorování ze dne 19.1.2012 Zdaleka nejvíce času koně na pastvině stáli (55,3 %) v normálním, bdělém postoji, což přisuzuji tomu, že po celý den pršelo a koně stáli pod přístřeškem, pásli se pouze 59

14,5 % sledovaného času. Koně se pohybovali krokem (8,7 %), případně klusem (0,4 %), vůbec necválali. Hrou strávili 8 % času, výskyt herních projevů se obvykle v nepříznivém počasí zvyšoval, stejně tak tomu bylo v tento den. Paběrkování koně věnovali 5,1 % času, postoj se zvýšenou pozorností jsem zaznamenala ve 4 %. Duruttya (2005) uvádí, že koně citlivě reagují na všechny události odehrávající se v jejich okolí. Projev postoje se zvýšenou pozorností je vyvolávaný i nepatrnými podněty, které koně zaznamenávají díky svým výborným sluchovým a zrakovým receptorům. V jeho výzkumech docházelo k postoji se zvýšenou pozorností v 1,4 % až 4,1 % sledovaného času. V menší míře se vyskytovaly tyto aktivity: kálení (1,1 %), močení (1,1 %), klkání (0,6 %), ržání (0,4 %), flémování (0,4 %) a sebepoškozování (0,4 %). Většina koní zůstala stát pod přístřeškem ihned po vypuštění z boxů. Pastvě se více koní věnovalo pouze v době od 11 do 12 hodin, poté už zase většina koní stála. Zvýšená pohybová aktivita byla zaznamenána v době od 12 do 13 hodin. Herním projevům se koně věnovali nejvíce od 13 do 15 hodin.

Sebepoškozování Flémování Ržání Klus Klkání Močení Kálení Postoj se zvýšenou pozorností Paběrkování Hra Krok Pasení Normální, bdělý postoj 0

2

4

6

8

10

12 14 16 18

20 22 24 26

28 30 32 34

36 38 40 42

44 46 48 50

52 54 56

(%)

Graf č. 5: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 19.1.2012

Průměrná teplota se pohybovala okolo 2,5 °C, vál západo-jihozápadní vítr o průměrné rychlosti 4,25 m/s. Celý den bylo zataženo, za 10 minut spadlo 0,25 mm srážek, vlhkost vzduchu se pohybovala okolo 92,5 %. Sněhová pokrývka se na pastvině nevyskytovala, více viz. tab. č. 12.

60

Tab. č. 12: Meteorologické údaje ze dne 19.1.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr 2 3 2,5 1 3 2,5 3 8 5,5 2,5 6 4,25 90 95 92,5 0 0 0 225 280 252,5 (ZJZ) 0,2 0,3 0,25 1015 1021 1018 x x 8,68 x x ne

5.10 Etologické pozorování ze dne 20.1.2012 Tak jako předešlý den, koně nejvíce času věnovali stání – normální, bdělý postoj (58,7 %). Tento den bylo opět nepříznivé počasí, celý den bylo zataženo a pršelo, proto se koně věnovali pastvě pouze 2,6 % sledovaného času a zvýšil se podíl herních projevů (17,4 %), příjmu sena (5,2 %) a paběrkování (4,8 %). Koně se pohybovali téměř výhradně krokem (7,4 %), výjimečně klusem (0,4 %). V 1,3 % doby jsem zaznamenala okusování kůlů, dále se vyskytlo ještě kálení (0,9 %), močení (0,9 %) a ržání (0,4 %). Ihned po příchodu na pastvu se část koní začala věnovat hře, ostatní pouze stáli. Hrám se koně věnovali do jedenácti hodin, potom bylo u více koní zaznamenáno paběrkování. Duruttya (2005) zaznamenal výskyt paběrkování především v poslední třetině doby pobytu koní na pastvě, a to v 2,1 % - 4,6 % sledovaného času.

Ržání Klus Močení Kálení Okusování kůlů Pasení Paběrkování Příjem krmiva – seno Krok Hra Normální, bdělý postoj 0

2

4

6

8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 (% )

Graf č. 6: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 20.1.2012 61

Jak je uvedeno v tab. č. 13, teplota se pohybovala okolo 1 °C, vál západojihozápadní vítr o rychlosti 7,25 m/s. Celý den bylo zataženo, za 10 minut spadlo 0,25 mm srážek, vlhkost vzduchu se pohybovala okolo 80,5 %, tlak vzduchu oproti předešlému dni klesl na 1009,5 hPa.

Tab. č. 13: Meteorologické údaje ze dne 20.1.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr 0 2 1 -1 1 0 4 17 10,5 2,5 12 7,25 67 94 80,5 0 0 0 200 310 255 (ZJZ) 0,3 0,2 0,25 1008 1011 1009,5 x x 8,72 x x ne

5.11 Etologické pozorování ze dne 31.1.2012 Nejvíce sledovaného času koně strávili pasením (59,8 %), druhým nejčastějším projevem byl normální, bdělý postoj (16,7 %). Pokud se koně pohybovali, tak nejčastěji krokem (6 %), klusem pouze v 0,9 % případů. Koně přijímali seno 3,8 % doby a k paběrkování docházelo v 3,8 % případů. Hra byla pozorována v 3,8 % času, 3,6 % času koně strávili odpočinkem – jedna pánevní končetina opřená o špičku kopyta, uvolněný spodní pysk a uši, přivřená oční víčka. Dále bylo pozorováno kálení (0,7 %), močení (0,7 %) a okusování kůlů (0,2 %). Po vypuštění na pastvinu se koně začali pást, občas popošli a s menšími přestávkami se pásli až do 15.30 hod., poté už spíše stáli. Jak uvádí Hauptman (1972), jsou-li zvířata na pastvě po celý den, přestanou se pást dříve než při dávkované pastvě a po jednohodinovém až dvouhodinovém odpočinku znovu spásají porost. Hrám se koně nejvíce věnovali hned první hodinu pobytu na pastvě.

62

Okusování kůlů Močení Kálení Klus Odpoč. postoj se sníž.pozorností Hra Paběrkování Příjem krmiva – seno Krok Normální, bdělý postoj Pasení 0

2

4

6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60

(% )

Graf č. 7: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 31.1.2012

Teplota vzduchu se celý den pohybovala pod nulou, průměrně bylo -7,5 °C, vál východo-jihovýchodní vítr o průměrné rychlosti 5,25 m/s. Bylo jasno, během deseti minut (600 s) slunce svítilo průměrně 362,5 s. Během dne se nevyskytovaly žádné srážky dešťové ani sněhové.

Tab. č. 14: Meteorologické údaje ze dne 31.1.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr -10 -5 -7,5 -10 -1 -5,5 7,5 11 9,25 4 6,5 5,25 54 76 65 225 500 362,5 70 130 100 (VJV) 0 0 0 1029 1033 1031 x x 9,23 x x ne

5.12 Etologické pozorování ze dne 8.2.2012 Většinu času stráveného na pastvě koně věnovali pasení (61,4 %). Podstatně méně času (11,2 %) koně na pastvě pouze stáli, nebo se pohybovali krokem (9,7 %). Duruttya (2005) ve svých výzkumech zjistil, že normální, bdělý postoj se u koní vyskytoval v rozmezí od 6,9 % do 12,5 %, což odpovídá i našemu zjištění.

63

Hraním strávili koně 5,3 % času. Koně odpočívali (4,8 %), přijímali seno (3,9 %), paběrkovali (2,1 %). Dále se vyskytoval klus (0,7 %), kálení (0,5 %) a močení (0,4 %). Koně se po vypuštění na pastvinu začali pást a s menšími přestávkami se tomuto projevu věnovali téměř celý den. Dne 7.2. napadl sníh, který vydržel až do 24.2., proto museli koně při pasení neustále vyhrabávat pastevní porost pod sněhem pomocí hrudních končetin. Jak jsem si všimla, často používali na odhrabávání sněhu stejnou hrudní končetinu. Tento projev jsem připočítávala k pasení, protože při rozdělení projevů na pasení a vyhrabávání travního porostu pod sněhem by celková délka pasení byla zkreslená.

Močení Kálení Klus Paběrkování Příjem krmiva – seno Odpoč. postoj se sníž. pozorností Hra Krok Normální, bdělý postoj Pasení 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60 62

(% )

Graf č. 8: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 8.2.2012

Průměrná teplota se pohybovala okolo -9,5 °C, vál východní vítr o rychlosti 2,75 m/s. Celý den bylo jasno, během deseti minut (600 s) slunce svítilo průměrně 525 s. Na pastvině byla souvislá sněhová pokrývka, nový sníh nepadal, viz. tab. č. 15.

Tab. č. 15: Meteorologické údaje ze dne 8.2.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr -14 -5 -9,5 -14 0 -7 2 7,2 4,6 0,5 5 2,75 37,5 85 61,25 450 600 525 0 180 90 (V) 0 0 0 1035,5 1038,5 1037 x x 9,67 x x ano

64

5.13 Etologické pozorování ze dne 9.2.2012 Tak jako předešlý den, strávili koně nejvíce času pasením (57,6 %). Duruttya (2005) ve svých pozorováních zjistil, že příjmu pastevního porostu se koně věnovali od 50,2 % do 58,6 % sledovaného času. Druhým nejčastějším projevem byl normální, bdělý postoj (14,1 %), dále hra (11,2 %), příjem sena (5,1 %) a paběrkování (3,2 %). Tento den se koně pohybovali výhradně krokem (4,6 %). Odpočinku věnovali 2,0 % času, dále bylo zaznamenáno kálení (0,6 %) a močení (0,4 %). Koně se ráno začali ihned pást. Při pasení stáli na místě dokud dosáhli na pastevní porost, poté popošli o pár kroků a pokračovali v pasení. Hrám se koně začali více věnovat až po 15. hodině.

Močení Kálení Odpoč. postoj se sníž.pozorností Paběrkování Krok Příjem krmiva – seno Hra Normální, bdělý postoj Pasení 0

2

4

6

8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58

(%)

Graf č. 9: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 9.2.2012 Průměrná teplota vzduchu byla -10 °C, vál severo-severozápadní vítr o průměrné rychlosti 3,5 m/s. Celý den bylo zataženo, ale bez srážek. Tlak vzduchu stoupal na 1030,5 hPa. Délka světelného dne se prodloužila již na 9,73 hod., dále viz. tab. č. 16. Tab. č. 16: Meteorologické údaje ze dne 9.2.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr -12 -8 -10 -13 -3 -8 2,5 9 5,75 2 5 3,5 63 85 74 0 0 0 300 360 330 (SSZ) 0 0 0 1028,5 1032 1030,25 x x 9,73 x x ano

65

5.14 Etologické pozorování ze dne 10.2.2012 Celý den byl jasný, bez srážek, v takovýchto dnech se koně pravidelně věnovali především pastvě (68,6 %) a příliš nezáleželo na tom, jaká byla teplota vzduchu. Normální, bdělý postoj byl u koní pozorován pouze v 6,2 % případů, herním projevům se koně věnovali 4,5 % času, příjmu sena (3,2 %), paběrkování (2,3 %) a odpočinkovému postoji 2,7 % sledovaného času. Nejvíce se koně pohybovali krokem (5,1 %), dále klusem (1,2 %) a nejméně cvalem (0,9 %). V menší míře byly zaznamenány následující projevy: ržání (1,2 %), válení (1,1 %), flémování (0,6 %), postoj se zvýšenou pozorností (0,6 %), kálení (0,5 %), klkání (0,5 %), sebepoškozování (0,5 %) a močení (0,3 %). Celkově se tedy stereotypní chování – klkání a sebepoškozování vyskytlo v 1 % sledovaného času. Duruttya (2005) uvádí, že příčinou těchto projevů je nuda zvířat, absence možností vzájemné komunikace koní a narušená energetická rovnováha organismu z hlediska jejího příjmu a výdeje. Ve svých sledováních zjistil výskyt stereotypního chování v 1,5 % času.

Močení Sebepoškozování Klkání Kálení Postoj se zvýšenou pozorností Flémování Cval Válení Klus Ržání Paběrkování Odpoč. postoj se sníž.pozorností Příjem krmiva – seno Hra Krok Normální, bdělý postoj Pasení 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60 62 64 66 68

(%)

Graf č. 10: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 10.2.2012 66

Průměrná teplota vzduchu byla -11,5 °C, vál severo-severozápadní vítr o rychlosti 5,75 m/s. Relativní vlhkost vzduchu se pohybovala okolo 67,5 %, celý den bylo jasno, během deseti minut (600 s) slunce svítilo průměrně 450 s. Na pastvině byla souvislá sněhová pokrývka, nový sníh nepadal. Tlak vzduchu vystoupal až na 1038 hPa.

Tab. č. 17: Meteorologické údaje ze dne 10.2.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr -15 -8 -11,5 -15 -5 -10 6 11,5 8,75 4 7,5 5,75 60 75 67,5 300 600 450 0 45 22,5 (SSV) 0 0 0 1037,5 1038,5 1038 x x 9,8 x x ano

5.15 Etologické pozorování ze dne 11.2.2012 Koně opět strávili většinu dne pasením (69,4 %), druhý nejčastější projev byla hra (8,4 %). Veselovský (2005) uvádí, že hry jsou velmi náročné na energii a podle jeho studií zaberou koním 2-6 % denní aktivity. Stání v normálním, bdělém postoji zaujímalo 5,9 % času a odpočinkový postoj 2,8 % času. Koně strávili 2,2 % času příjmem sena. Z lokomočních projevů se nejčastěji vyskytoval krok (6,2 %), dále klus (2,1 %) a nejméně cval (1,1 %). Jak uvádí Duruttya (2005), druhým neméně významným přínosem pobytu koní na pastvě (kromě potravního hlediska) je možnost neomezeného lokomočního projevu. Z etogramu životních projevů koní na pastvě vyplývá, že chůze tvoří 5,9 % až 7,3 % podíl sledovaného času. Nejvyšší frekvence tohoto lokomočního projevu je obvykle pozorována v průběhu první a třetí hodiny pobytu koní na pastvě. V menší míře se vyskytovalo válení (0,9 %), kálení (0,6 %) a močení (0,5 %). Tento den opět patřil k jasným, i když mrazivým dním, ve dnech s takovým počasím se koně vždy věnovali nejvíce pastvě. Teploty se dlouhodobě pohybovaly v minusových teplotách, což spíše ještě více prodlužovalo dobu strávenou pasením.

67

Močení Kálení Válení Cval Klus Příjem krmiva – seno Odpoč. postoj se sníž.pozorností Normální, bdělý postoj Krok Hra Pasení 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60 62 64 66 68 70

(% )

Graf č. 11: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 11.2.2012

Průměrná teplota byla -11,5 °C, vál severo-severovýchodní vítr o rychlosti 4 m/s. Relativní vlhkost se pohybovala okolo 57 %, tlak vzduchu kolem 1033 hPa. Na pastvině se vyskytovala sněhová pokrývka z minulých dní, nový sníh nepadal.

Tab. č. 18: Meteorologické údaje ze dne 11.2.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr -16 -7 -11,5 -17 0 -8,5 4 9 6,5 2,5 5,5 4 39 75 57 300 600 450 0 60 30 (SSV) 0 0 0 1031 1035 1033 x x 9,85 x x ano

5.16 Etologické pozorování ze dne 16.2.2012 Koně se pásli 54,5 % času stráveného na pastvině, druhý nejčastější projev byl normální, bdělý postoj (20,5 %). Herním projevům koně věnovali 8,6 % času, příjmu sena 2,0 % a paběrkování 1,0 %. Koně se na pastvině nejčastěji pohybovali krokem (7,1 %), poté cvalem (1,9 %) a nejméně klusem (1,5 %). Mezi méně intenzivní aktivity 68

patří: kálení (0,7 %), válení (0,7 %), manéžový pohyb (0,6 %), močení (0,5 %) a klkání (0,4 %). Duruttya (2005) ze svých pozorování vypočítal, že projev defekace a mikce tvoří 1,3 % až 1,7 % sledovaného času. V případě našeho stáda tyto projevy tvořily 1,2 % času. Po vypuštění koně několikrát cválali na konec pastviny a zpět, poté se uklidnili a začali se pást. Pásli se do 13 hod., poté asi hodinu většina koní stála a asi od 14 hodin se koně opět začali pást. Herní projevy byly zaznamenány s větší intenzitou až po 15. hodině.

Klkání Močení Pobíhání podél hrazení Válení Kálení Paběrkování Klus Cval Příjem krmiva – seno Krok Hra Normální, bdělý postoj Pasení 0

2

4

6

8

10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54

(% )

Graf č. 12: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 16.2.2012 Průměrná teplota vzduchu dosahovala -1,5 °C, vál severozápadní vítr o rychlosti 8 m/s s nárazy až 16 m/s. Bylo polojasno, s občasným výskytem srážek. Tlak vzduchu dosahoval hodnoty 1018 hPa, délka světelného dne se prodloužila na 10,13 hod. Tab. č. 19: Meteorologické údaje ze dne 16.2.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr -1 -2 -1,5 -3 0 -1,5 10 16 13 6 10 8 65 80 72,5 0 375 187,5 310 320 315 (SZ) 0 0,2 0,1 1013 1023 1018 x x 10,13 x x ano

69

5.17 Etologické pozorování ze dne 17.2.2012 Pasením strávili koně 41,3 % času, druhý nejčastější projev byl normální, bdělý postoj (24,9 %). Koně v tomto dni častěji odpočívali (10,1 %). Herním projevům koně věnovali 6 % času, k příjmu sena docházelo v 4,2 % času a paběrkování (0,9 %). Koně se pohybovali krokem (8,2 %) nebo klusem (1,6 %). V menší míře bylo pozorováno kálení (0,5 %) a močení (0,5 %). Během dne se vyskytlo několik forem stereotypního chování: klkání (0,9 %), pobíhání podél hrazení (0,5 %) a sebepoškozování – kousání se do plecí (0,4 %). Koně se hned po příchodu na pastvinu začali pást, pásli se do 13 hodin, poté koně delší dobu pouze stáli, k pasení se vrátili až kolem 15. hodiny. Kolem 14 hodiny se zvýšil počet herních projevů. Většina stereotypního chování pochází od jednoho koně, valacha, který je od stáda izolovaný a chodí sám do menšího hlinitého výběhu. Krátce po vypuštění do výběhu se u něj projevilo sebepoškozování, odpoledne po 15. hodině, když se stádo opět páslo, začal pobíhat podél hrazení. Veselovský (2005) upozorňuje, že trvalá izolace zejména u savců může takto vychované jedince poškodit takovým způsobem, že je později nelze objektivně srovnávat s normálně vychovanými jedinci. U izolovaných zvířat si můžeme všimnout nezúčastněných pohledů do prázdna, pravidelně se u nich vyskytují pohybové stereotypie a někdy dochází i k vážnému sebepoškozování těla. Občas u izolovaných zvířat ze strachu propukne nezvládnutelná agresivita. Klkání se objevuje u jednoho valacha ze stáda, tento zlozvyk se u něho poprvé objevil kolem čtvrtého roku života. Valach obvykle klká (bez opory), když ostatní koně stojí nebo odpočívají.

70

Sebepoškozování Pobíhání podél hrazení Močení Kálení Paběrkování Klkání Klus Příjem krmiva – seno Hra Krok Odpoč. postoj se sníž.pozorností Normální, bdělý postoj Pasení 0 2

4 6

8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 (% )

Graf č. 13: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 17.2.2012

Teplota už se v tomto dni pohybovala nad bodem mrazu, průměrně 1,5 °C, vál západní vítr o rychlosti 6,5 m/s. Relativní vlhkost vzduchu stoupala na 85,5 %, celý den bylo oblačno s občasným výskytem malého množství srážek. Na pastvině se stále vyskytovala souvislá sněhová pokrývka.

Tab. č. 20: Meteorologické údaje ze dne 17.2.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr 0 3 1,5 -1 3 2 7,5 12,5 10 5 8 6,5 82 89 85,5 0 0 0 270 280 275 (Z) 0 0,1 0,05 1015 1016 1015,5 x x 10,2 x x ano

5.18 Etologické pozorování ze dne 19.2.2012 Koně většinu času stáli pod přístřeškem v normálním, bdělém postoji (56,2 %). Celý den bylo zataženo s vyšším výskytem sněhových srážek, v takovém počasí se koně obvykle přestávali pást, dnes se pásli 12,1 % času a více času věnují herním 71

projevům (15,4 %). Koně se také více pohybovali a to krokem (9,5 %) nebo klusem (2,6 %). V menší míře se vyskytovalo paběrkování (1,2 %), klkání (1,1 %), pobíhání podél hrazení (0,9 %), kálení (0,5 %) a močení (0,5 %). Většina koní ihned po příchodu na pastvu zůstala stát pod přístřeškem. Hauptman (1972) udává, že klimatičtí činitelé působí krátce, někdy jen několik hodin, přesto však ovlivňují chování zvířat. Silný déšť za chladných větrných dnů způsobuje přechodné zastavení příjmu krmiva. Zvířata nehybně stojí, často s ohnutým hřbetem, blízko sebe na chráněném místě pastvy. Někteří koně si spolu hráli, nejčastěji se navzájem tahali za ohlávky, kousali se do končetin nebo se vzpínali. Asi od 11.30 se koně začali pást, poté opět stáli nebo si hráli.

Močení Kálení Pobíhání podél hrazení Klkání Paběrkování Klus Krok Pasení Hra Normální, bdělý postoj 0

2

4

6

8

10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56

(%)

Graf č. 14: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 19.2.2012 Průměrná teplota byla 1 °C, vál jižní vítr o rychlosti 2,75 m/s. Relativní vlhkost vzduchu byla velmi vysoká 96,5 %, celý den bylo oblačno a padal sníh. Tab. č. 21: Meteorologické údaje ze dne 19.2.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr 0 2 1 0 3 1,5 2 7,5 4,75 0,5 5 2,75 95 98 96,5 0 0 0 120 225 172,5 (J) 0 0,25 0,125 1015 1017 1016 x x 10,33 x x ano

72

5.19 Etologické pozorování ze dne 22.2.2012 V tomto dni byl výskyt stání (26,3 %) a pasení (24,0 %) poměrně vyrovnaný. Třetím nejčastějším projevem byl odpočinkový postoj se sníženou pozorností (14,1 %). Koně strávili přijímáním sena 9,3 % času a paběrkováním 6,3 % času. Věnovali se také hře (7,1 %) a vyskytnul se u nich postoj se zvýšenou pozorností (2,4 %). Koně se pohybovali krokem (5,3 %) nebo cvalem (1,4 %). V menší míře se vyskytovaly následující projevy: sebepoškozování (1,2 %), válení (0,4 %), kvičení (0,4 %), flémování (0,4 %), klkání (0,4 %), pobíhání podél hrazení (0,4 %), kálení (0,2 %), močení (0,2 %) a frkání (0,2 %). Koně reagovali na změny oblačnosti během dne, ve chvílích, kdy bylo jasno, se koně pásli a v době, kdy bylo zataženo, jen stáli nebo odpočívali. Na pastvině se stále vyskytoval sníh a koně se v něm rádi váleli. Na sněhu se koně váleli podstatně více, než když byla jen zmrzlá půda bez sněhové pokrývky. Skutečnost, že se koně rádi válejí ve sněhu, potvrzuje ve své publikaci i Fraser (2010).

Frkání Močení Kálení Pobíhání podél hrazení Klkání Flémování Kvičení Válení Sebepoškozování Cval Postoj se zvýšenou pozorností Krok Paběrkování Hra Příjem krmiva – seno Odpoč. postoj se sníž. pozorností Pasení Normální, bdělý postoj 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

(%)

Graf č. 15: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 22.2.2012

73

Teplota se pohybovala okolo 2,5 °C, vál západo-severozápadní vítr o rychlosti 2,25 m/s. Jasná obloha se střídala s oblačností, nevyskytovaly se sněhové ani dešťové srážky. Na pastvinách ještě pořád ležel sníh.

Tab. č. 22: Meteorologické údaje ze dne 22.2.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr 0 5 2,5 0 12 6 2,5 5 3,75 1,5 3 2,25 70 80 75 0 600 300 270 315 292,5 (ZSZ) 0 0 0 1030 1033 1031,5 x x 10,52 x x ano

5.20 Etologické pozorování ze dne 23.2.2012 Počasí v tomto dni nebylo příliš příznivé, proto koně strávili více času stáním (50,3 %) než pasením (22,6 %). Výrazněji se zvýšila intenzita herních projevů (14,2 %). Koně se pohybovali pouze krokem (7,6 %), v 3,1 % času odpočívali. Občas bylo pozorováno klkání (1,2 %), kálení (0,6 %) a močení (0,4 %). Ve dnech, kdy bylo po celý den oblačno, se koně obvykle pásli méně než za jasných, slunečných dní. Pasení nahrazovali herními projevy a zvýšenou lokomocí. Dušek a kol. (1992) popisuje, že stádo v zimním období kráčí v zástupu prošlapanými cestami ve sněhu v sociálním postavení za vedoucím koněm. Tento jev v našem stádě pozorován nebyl, koně se po pastvině pohybovali jednotlivě a vyšlapávali si nové cesty.

74

Močení Kálení Klkání Odpoč. postoj se sníž.pozorností Krok Hra Pasení Normální, bdělý postoj 0

2

4

6

8

10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50

(% )

Graf č. 16: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 23.2.2012

Teplota se pohybovala kolem 1,25 °C, vál jihozápadní vítr o rychlosti 5 m/s. Relativní vlhkost vzduchu stoupala na 82,5 %, celý den bylo zataženo, bez výskytu srážek. Sníh na pastvině se ještě vyskytoval, ale začínal tát.

Tab. č. 23: Meteorologické údaje ze dne 23.2.2012 (zdroj: Čhmú) Minimum Maximum Průměr Teplota (°C) -2,5 5 1,25 Teplota přízemní (°C) -2 5 1,5 Maximální rychlost větru (m/s) 2 13,5 7,75 Rychlost větru (m/s) 2 8 5 Relativní vlhkost (%) 70 95 82,5 Sluneční svit (s) 0 0 0 Směr větru (°) 180 280 230 (JZ) Srážka 10 min. (mm) 0 0 0 Tlak přep. na hladinu moře (hPa) 1020 1023 1021,5 Délka světelného dne (hod.) x x 10,57 Výskyt sněhové pokrývky x x ano

5.21 Etologické pozorování ze dne 24.2.2012 Koně se pásli 43,8 % času, v 25,8 % případu jen stáli. Třetí nejčastější činnost byla hra (13,6 %). Příjmem sena koně strávili 4,2 % času a paběrkováním 1,4 % času. Koně se pohybovali převážně krokem (4,1 %), méně klusem (1,2 %). Odpočinku věnovali koně 2,3 % času, zvýšil se podíl válení (1,6 %). V menší míře bylo pozorováno okusování kůlů (0,9 %), kálení (0,7 %) a močení (0,4 %).

75

Téměř celý den bylo jasno, teploty se držely nad nulou, těchto podmínek koně využili ke zvýšení intenzity pasení. Na pastvině už byly jen zbytky sněhu, spíše více bahna a tento podklad koně využili k častějšímu válení.

Močení Kálení Okusování kůlů Klus Paběrkování Válení Odpoč. postoj se sníž.pozorností Krok Příjem krmiva – seno Hra Normální, bdělý postoj Pasení 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

30

32

34

36

38

40

42

44

(% )

Graf č. 17: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 24.2.2012 Teplota byla celý den nad nulou, průměrně 7,5 °C, vál západo-severozápadní vítr o průměrné rychlosti 10 m/s s nárazy až 17 m/s. Téměř celý den bylo jasno, sníh rychle tál, na pastvě byly už jen zbytky sněhu. Tab. č. 24: Meteorologické údaje ze dne 24.2.2012 (zdroj: Čhmú) Minimum Maximum Průměr Teplota (°C) 5 10 7,5 Teplota přízemní (°C) 5 15 10 Maximální rychlost větru (m/s) 11,5 17 14,25 Rychlost větru (m/s) 7,5 12,5 10 Relativní vlhkost (%) 70 87 78,5 Sluneční svit (s) 300 600 450 Směr větru (°) 280 285 282,5 (ZSZ) Srážka 10 min. (mm) 0 0,1 0,05 Tlak přep. na hladinu moře (hPa) 1019 1021 1020,25 Délka světelného dne (hod.) x x 10,63 Výskyt sněhové pokrývky x x ano

5.22 Etologické pozorování ze dne 25.2.2012 Pasením strávili koně 52,8 % času, druhý nejčastější projev byl normální, bdělý postoj (20,2 %) a třetí nejčastější aktivita byla hra (9,2 %). Koně se pohybovali

76

převážně krokem (4,3 %), méně často klusem (2,1 %) a nejméně cvalem (0,3 %). Příjmu sena koně věnovali 4,1 % času, paběrkování 0,4 % času. Koně se častěji váleli (2,1 %), odpočívali v postoji se sníženou pozorností 1,3 % času. V menší míře byly pozorovány tyto činnosti: klkání (0,9 %), kálení (0,8 %), sebepoškozování (0,6 %), močení (0,5 %) a ržání (0,4 %). Po příchodu na pastvu se koně hned začali pást a s kratšími přestávkami se pásli do 15 hodin, potom už většinu času stáli nebo si hráli.

Cval Ržání Paběrkování Močení Sebepoškozování Kálení Klkání Odpoč. postoj se sníž.pozorností Válení Klus Příjem krmiva – seno Krok Hra Normální, bdělý postoj Pasení 0

2 4

6

8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52

(% )

Graf č. 18: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 25.2.2012 Průměrná teplota byla 6,5 °C, vál západo-severozápadní vítr o rychlosti 8,5 m/s s nárazy až 15 m/s. Celý den bylo jasno, jen s ojedinělými výskyty malého množství srážek. Délka světelného dne byla již 10,7 hodiny. Na pastvě už se nevyskytoval sníh. Tab. č. 25: Meteorologické údaje ze dne 25.2.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr 5 8 6,5 4 14 9 10 15 12,5 5 12 8,5 50 75 62,5 300 600 450 290 315 302,5 (ZSZ) 0 0,1 0,05 1016 1021 1018,5 x x 10,7 x x ne

77

5.23 Etologické pozorování ze dne 27.2.2012 Koně strávili pasením 69,8 % sledovaného času, výrazně méně času věnovali stání v bdělém postoji (7,2 %) nebo odpočinkovému postoji (2,1 %). V 5,2 % případů přijímali seno a k paběrkování docházelo v 2,3 % případů. Hrou strávili 5,1 % času a válením 1 %. Koně se po pastvině pohybovali krokem (4,2 %) nebo klusem (1,1 %). S menší intenzitou se objevilo okusování kůlů (0,9 %), kálení (0,6 %) a močení (0,5 %). Celý den bylo jasno, bez srážek, proto koně opět nejvíce času věnovali pasení, po 14. hodině se více věnovali hrám, ale poté se opět vrátili k přijímání pastevního porostu. Duruttya (2005) uvádí, že pohyb koní ve volnosti je zpravidla součástí potravního projevu a koně vykazují nejčastěji pohyb v podobě kroku. I u sledovaného stáda byl nejčastější formou pohybu krok, klus a cval byl spíše výjimečný.

Močení Kálení Okusování kůlů Válení Klus Odpoč. postoj se sníž.pozorností Paběrkování Krok Hra Příjem krmiva – seno Normální, bdělý postoj Pasení 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60 62 64 66 68 70

(% )

Graf č. 19: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 27.2.2012

Průměrná teplota se držela na 0 °C, vál severo-severozápadní vítr o rychlosti 6,5 m/s. Relativní vlhkost vzduchu byla poměrně malá 56,25 %, tlak vzduchu se pohyboval okolo 1024,4 hPa. Celý den bylo jasno, bez výskytu srážek. Sníh na pastvině se nevyskytoval, více údajů viz. tab. č. 26.

78

Tab. č. 26: Meteorologické údaje ze dne 27.2.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr -2,5 2,5 0 -5 10 7,5 7 13 10 5 8 6,5 37,5 75 56,25 520 600 560 310 325 330 (SSZ) 0 0 0 1023 1026 1024,5 x x 10,82 x x ne

5.24 Etologické pozorování ze dne 08.3.2012 Nejvíce času strávili koně stáním pod přístřeškem (59,8 %), druhá nejčastější aktivita byla hra (18,9 %). Koně se pohybovali nejvíce krokem (6,8 %), méně klusem (2,3 %) a nejméně cvalem (1,5 %). Pasení zaujímalo pouze 6,2 % času, občas se vyskytoval odpočinkový postoj se sníženou pozorností (2,4 %). V menší míře bylo pozorováno klkání (1,2 %), kálení (0,5 %) a močení (0,4 %). Celý den bylo zataženo a padal sníh, proto se u koní opět ve velké míře objevuje stání nebo hra na úkor přijímaní pastevního porostu. Koně si začali hrát krátce po příchodu na pastvu, poté většinou stáli a po 15. hodině si opět začali více hrát.

Močení Kálení Klkání Cval Klus Odpoč. postoj se sníž.pozorností Pasení Krok Hra Normální, bdělý postoj 0 2 4 6

8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60

(% )

Graf č. 20: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 8.3.2012

79

Průměrná teplota vzduchu byla -2,25 °C, vál východo-jihovýchodní vítr o rychlosti 1,75 m/s. Celý den padal sníh, který se díky minusovým teplotám nerozpouštěl a zůstával na pastvině.

Tab. č. 27: Meteorologické údaje ze dne 8.3.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr -2,5 -2 -2,25 -1 4 2,5 1,5 4 2,75 1 2,5 1,75 62,5 88 75,25 0 0 0 100 140 120 (VJV) 0 0,25 0,125 1021 1025 1023 x x 11,45 x x ano

5.25 Etologické pozorování ze dne 17.3.2012 Pasením strávili koně 71,3 % času, všem ostatním projevům věnovali podstatně méně času. Normální, bdělý postoj zaujímal pouze 6,1 %, odpočinkový postoj 2,1 %, příjem sena 3,1 %, paběrkování 0,4 %. Krok (4,2 %) byl nejčastějším druhem pohybu, dále klus (1,3 %) a nejméně se koně pohybovali cvalem (1,1 %). Hře koně věnovali 5,4 % času a komfortnímu chování – válení 2,4 % a péči o srst sami sobě 0,5 % času. V malé míře se vyskytovalo také klkání (0,9 %), kálení (0,8 %) a močení (0,4 %). Tento den byl velmi teplý, maxima denních teplot stoupala až k 17-ti °C, přízemní teploty dokonce k 30-ti °C. Koně velkou část dne strávili pasením, pouze chvílemi stáli a „vyhřívali se“ na slunci. Dle Duška a kol. (1992) je odchod z pastviny klidný a stádo se většinou vrací klusem. Koně si zpravidla udržují přibližně stejné pořadí jak při příchodu na pastvinu, tak i při odchodu z ní. V jednotlivých dnech jsem nejčastěji pozorovala, že se koně z pastviny do stáje vraceli krokem, pohyb klusem nebo cvalem byl spíše ojedinělý.

80

Močení Paběrkování Komfortní chování Kálení Klkání Cval Klus Odpoč. postoj se sníž.pozorností Válení Příjem krmiva – seno Krok Hra Normální, bdělý postoj Pasení 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60 62 64 66 68 70 72

(% )

Graf č. 21: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 17.3.2012

Průměrná teplota se pohybovala okolo 8,5 °C, vál východo-severovýchodní vítr o rychlosti 2,5 m/s. Během deseti minut (600 s) slunce svítilo průměrně 600 s, což značí naprosto jasnou oblohu, srážky se nevyskytovaly. Délka světelného dne se prodloužila na 12,0 hodin.

Tab. č. 28: Meteorologické údaje ze dne 17.3.2012 (zdroj: Čhmú) Minimum Maximum Průměr Teplota (°C) 0 17 8,5 Teplota přízemní (°C) 0 30 15 Maximální rychlost větru (m/s) 2 6,5 4,25 Rychlost větru (m/s) 1,5 3,5 2,5 Relativní vlhkost (%) 35 87 61 Sluneční svit (s) 600 600 600 Směr větru (°) 0 150 75 (VSV) Srážka 10 min. (mm) 0 0 0 Tlak přep. na hladinu moře (hPa) 1017 1023 1020 Délka světelného dne (hod.) x x 12,0 Výskyt sněhové pokrývky x x ne

5.26 Etologické pozorování ze dne 28.3.2012 Nejvíce času strávili koně pasením (73,6 %), v 5,9 % času se vyskytoval normální, bdělý postoj a 1,3 % času koně odpočívali. Herním projevům se koně věnovali 5,1 %

81

času, příjmu sena (2,1 %) a paběrkování (1,6 %). Z komfortního chování se projevilo válení (2,7 %) a péče o srst sám sobě (0,7 %). Koně se tak jako obvykle pohybovali nejvíce krokem (3,9 %), méně klusem (1,1 %) a nejméně cvalem (0,5 %). V malé míře bylo pozorováno kálení (0,6 %), klkání (0,5 %) a močení (0,4 %). Opět se jednalo o jeden z teplých, slunečných dní bez srážek a četnost životních projevů koní se velmi podobala např. pozorování ze dne 17.3., kdy bylo počasí podobné. Jak uvádí Voříšková (2001), koně vykazují jednotlivě i ve dvojici řadu činností, které slouží k péči a ošetření kůže a srsti. K vlastní očistě vedou koně vnitřní okolnosti (svrbění, vypadávání srsti, jarní a podzimní línání, hojící se rány) nebo vnější okolnosti (hmyz a parazité). V našem stádě se ale po celé zimní období projevy komfortního chování téměř nevyskytovaly. V menší míře se objevovalo válení a naprosto výjimečně si koně pečovali o srst sami sobě, ale vzájemná péče o srst se ve sledovaném období nevyskytla vůbec.

Močení Klkání Cval Kálení Komfortní chování Klus Odpoč. postoj se sníž.pozorností Paběrkování Příjem krmiva – seno Válení Krok Hra Normální, bdělý postoj Pasení 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60 62 64 66 68 70 72 74

(%)

Graf č. 22: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 28.3.2012

Průměrná teplota byla 12,5 °C, vál západo-severozápadní vítr rychlosti 6,75 m/s. Bylo jasno, bez srážek, tlak vzduchu se pohyboval okolo 1023 hPa, průměrná vlhkost vzduchu byla 53,75 %.

82

Tab. č. 29: Meteorologické údaje ze dne 28.3.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr 6 19 12,5 6 25 15,5 5 13 9 4,5 9 6,75 37,5 70 53,75 375 600 487,5 270 315 292,5 (ZSZ) 0 0 0 1019 1027 1023 x x 12,68 x x ne

5.27 Etologické pozorování ze dne 30.3.2012 Koně strávili nejvíce času stáním – normální, bdělý postoj (49,8 %), druhá nejčastější aktivita bylo pasení (34,2 %). Tento den se zvýšilo procento času strávené hrou (9,7 %), koně se pohybovali výhradně krokem (4,3 %). Stereotypní chování se projevilo ve formě klkání (1,3 %). Dále bylo zaznamenáno kálení (0,4 %) a močení (0,3 %). Tento den se občas vyskytovalo menší množství srážek, bylo spíše zataženo, pouze chvílemi se vyjasnilo, ale především vál vítr poměrně vysokou rychlostí a to u koní způsobilo sníženou intenzitu pasení a zvýšený výskyt stání. Koně se obvykle otáčejí zádí ke směru, ze kterého vane vítr. Fraser (2010) uvádí, že v deštivém, větrném počasí se koně přestávají pást. Ocas drží přitisknutý k zádi. Chladno a větrno, obzvlášť při kombinaci s deštěm nebo sněhem, mohou koním způsobovat stres, ale obecně se koně dokáží dobře adaptovat na klimatické extrémy.

83

Močení Kálení Klkání Krok Hra Pasení Normální, bdělý postoj 0

2

4

6

8

10 12 14 16 18 20 22 24

26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50

(% )

Graf č. 23: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 30.3.2012

Průměrná teplota se pohybovala okolo 9 °C, vál severozápadní vítr o průměrné rychlosti 7,75 m/s s nárazy až 16 m/s. Tlak vzduchu dosahoval hodnot 1009,5 hPa a relativní vlhkost vzduchu byla 73,75 %.

Tab. č. 30: Meteorologické údaje ze dne 30.3.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr 5 13 9 5 14 9,5 8 16 12 5 10,5 7,75 62,5 85 73,75 0 150 75 300 320 310 (SZ) 0 0,2 0,1 1008 1011 1009,5 x x 12,8 x x ne

5.28 Etologické pozorování ze dne 7.4.2012 Příjmu pastevního porostu koně věnovali 41,2 % času, druhý nejčastější projev byl normální, bdělý postoj (32,4 %). Koně si spolu hráli 8,3 % času, odpočívali 3,1 %, pohybovali se především krokem (4,1 %), méně často klusem (1,2 %). Dále byl zaznamenán příjem sena (3,1 %), paběrkování (0,4 %), válení (2,6 %), kálení (0,7 %), močení (0,4 %) a ržání (0,3 %). U izolovaného koně se objevilo několik stereotypních projevů: sebepoškozování (0,9 %), pobíhání podél hrazení (0,3 %) a u jednoho koně ve

84

stádě navíc klkání (0,6 %). U izolovaného koně bylo také zaznamenáno agresivní chování (0,2 %), doprovázené kvičením (0,2 %) napadeného jedince. Po příchodu na pastvu se koně začali pást a pásli se do 12. hod. Poté většinou stáli a někteří se věnovali hře. Od 14 hodin už se zase téměř všichni koně pásli. Agresivní chování se u izolovaného valacha vyskytlo ve chvíli, kdy se stádo přiblížilo k hrazení sousedící s jeho výběhem. Zuby se snažil napadnout koně stojící na druhé straně ohrady, ti sklápěli uši k hlavě a kvičeli, toto se několikrát opakovalo.

Agresivní chování Kvičení Pobíhání podél hrazení Ržání Močení Paběrkování Klkání Kálení Sebepoškozování Klus Válení Příjem krmiva – seno Odpoč. postoj se sníž.pozorností Krok Hra Normální, bdělý postoj Pasení 0

2

4

6

8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 (% )

Graf č. 24: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 7.4.2012 Průměrná teplota byla 7,25 °C, vál západo-jihozápadní vítr rychlosti 5,5 m/s. Srážky se během dne nevyskytovaly, bylo polojasno, více údajů viz. tab. č. 31. Tab. č. 31: Meteorologické údaje ze dne 7.4.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr 5 9,5 7,25 5 15 10 4,5 15 9,75 2 9 5,5 50 63 56,5 0 600 300 225 280 252,5 (ZJZ) 0 0 0 1000,5 1003 1001,75 x x 13,3 x x ne

85

5.29 Etologické pozorování ze dne 8.4.2012 Koně se nejvíce věnovali příjmu pastevního porostu (51,3 %), druhým nejčastějším projevem byl normální, bdělý postoj (19,8 %). V 7,2 % případů se věnovali hře, seno přijímali v 4,6 % sledovaného času a paběrkování se objevilo v 2,9 % času. Koně se pohybovali nejčastěji krokem (4,3 %), méně klusem (1,3 %) a nejméně cvalem (0,3 %). Dále byl u koní pozorován odpočinkový postoj se sníženou pozorností (2,2 %), postoj se zvýšenou pozorností (1,1 %), válení (1,5 %), klkání (1,2 %), kálení (0,8 %), okusování kůlů (0,6 %), močení (0,5 %) a flémování (0,4 %). Koně po vypuštění z boxů nejprve obcválali celou pastvinu, teprve poté se začali pást. Kolem 12 hodin většina koní stála nebo odpočívala, asi od 13.30 se začali opět pást. Okusování kůlů se u dvou koní objevilo v odpoledních hodinách. Duruttya (2005) vypozoroval, že v zimním období se zvýšil o 5 až 10 % podíl příjmu výhonků keřů nebo stromů. Je zde patrná paralela mezi popsaným potravním projevem a zvýšenou frekvencí okusování kůry stromů domestikovanými skupinami kopytníků v období končící zimy a počínajícího jara. Autor tento jev připisuje nižší nutriční hodnotě travního porostu, ev. atavismu těchto zvířat.

Cval Flémování Močení Okusování kůlů Kálení Postoj se zvýšenou pozorností Klkání Klus Válení Odpoč. postoj se sníž.pozorností Paběrkování Krok Příjem krmiva – seno Hra Normální, bdělý postoj Pasení 0

2

4

6

8

10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52

(% )

Graf č. 25: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 8.4.2012

86

Průměrná teplota byla 1 °C, vál severo-severozápadní vítr o rychlosti 7 m/s s nárazy až 16 m/s. Celý den bylo převážně jasno, pouze občas se vyskytlo menší množství sněhových srážek. Sníh sice dopadal na pastvinu, ale po chvíli tál. Tlak vzduchu byl 1009,5 hPa a relativní vlhkost vzduchu 56,75 %.

Tab. č. 32: Meteorologické údaje ze dne 8.4.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr -1 3 1 0 13 6,5 10 16 13 5 9 7 37,5 76 56,75 0 600 300 315 350 332,5 (SSZ) 0 0,2 0,1 1008 1011 1009,5 x x 13,37 x x ano

5.30 Etologické pozorování ze dne 12.4.2012 Tento den strávili koně nejvíce času stáním v normálním, bdělém postoji (64,8 %) pod přístřeškem. Druhá nejčastější aktivita byla hra (16,9 %), dále pohyb v kroku (7,3 %), klusem se koně pohybovali pouze 1,4 % času. Pasení byla až čtvrtá nejčastější aktivita a to s 3,2 % sledovaného času. Dále bylo v menší míře pozorováno klkání (1,6 %), válení (1,3 %), odpočinkový postoj se sníženou pozorností (1,3 %), sebepoškozování (1,1 %), kálení (0,6 %) a močení (0,5 %). Celý den bylo zataženo s vyšším výskytem dešťových srážek, proto koně strávili většinu dne ukrytí před deštěm pod přístřeškem. Hry koní mezi sebou bylo možné pozorovat především v dopoledních hodinách, kdy ještě moc nepršelo. Hrouz a Šubrt (2000) považují hry s hračkami za nejvyšší formu her u zvířat a zdůrazňují, že význam her je veliký: je formou učení, jedinci poznávají sami sebe i svoje okolí, což má význam při vytváření sociálního chování, při dorozumívání se, umožňuje kontrolu a vývoj vlastního chování. V našem stádě se občas vyskytuje hra se starou pneumatikou, kterou mají koně položenou na pastvině.

87

Močení Kálení Sebepoškozování Odpoč. postoj se sníž.pozorností Válení Klus Klkání Pasení Krok Hra Normální, bdělý postoj 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60 62 64 66

(% )

Graf č. 26: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 12.4.2012

Průměrná teplota byla 5,25 °C, vál západo-severozápadní vítr o rychlosti 6 m/s. Relativní vlhkost vzduchu stoupala na 85,5 %, celý den bylo zataženo s výskytem srážek, každých 10 minut napršelo průměrně 0,35 mm srážek.

Tab. č. 33: Meteorologické údaje ze dne 12.4.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr 4,5 6 5,25 5 7 6 5 13 9 4 8 6 82 89 85,5 0 0 0 255 318 286,5 (ZSZ) 0,1 0,6 0,35 1000 1003 1001,5 x x 13,62 x x ne

5.31 Etologické pozorování ze dne 13.4.2012 Koně se pásli 52,8 % sledovaného času, druhým nejčastějším projevem byl normální, bdělý postoj (20,3 %). Při pohybu po pastvině koně využívali především krok (9,3 %), poté klus (1,6 %) a nejméně cval (0,7 %). Koně věnovali hře 8,4 % času, postoji se sníženou pozorností 2,4 % času, z komfortního chování se objevilo pouze

88

válení (1,5 %). V menší míře bylo pozorováno klkání (1,1 %), kálení (0,8 %), močení (0,6 %) a pobíhání podél hrazení (0,5 %). Po vypuštění na pastvinu se koně začali pást a pásli se asi 2 hodiny, poté spíše stáli a od 13 hod. se většina koní opět začala pást. Duruttya (1993) konstatuje, že koně se věnují průměrně 10-12 hodin potravním projevům, přitom je uvedená doba rozložená do více period v délce od 30 do 180 minut. Vyšší frekvenci výskytu potravních projevů zjistil v ranních hodinách, poté v pozdním odpoledni a ve večerních hodinách. Kolem 15 hodin se objevilo více herních projevů, především mladší koně se vzájemně honili po pastvině. Dle Veselovského (2005) hraním objevují zvířata nové pohybové schopnosti, hry mohou mít motivaci spojenou s útěkovým, útočným i loveckým chováním. Od skutečného chování se však zásadně odlišují tím, že tyto projevy nemají vážnou motivaci.

Pobíhání podél hrazení Močení Cval Kálení Klkání Válení Klus Odpoč. postoj se sníž.pozorností Hra Krok Normální, bdělý postoj Pasení 0

2

4

6

8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54

(% )

Graf č. 27: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 13.4.2012

Průměrná teplota se pohybovala okolo 6,25 °C, vál východní vítr o rychlosti 4 m/s. Srážky se nevyskytovaly, celý den bylo polojasno, tlak vzduchu klesal na 1004,75 hPa. Délka světelného dne se prodloužila na 13,68 hodin. Relativní vlhkost vzduchu dosahovala 68,75 %.

89

Tab. č. 34: Meteorologické údaje ze dne 13.4.2012 (zdroj: Čhmú) Teplota (°C) Teplota přízemní (°C) Maximální rychlost větru (m/s) Rychlost větru (m/s) Relativní vlhkost (%) Sluneční svit (s) Směr větru (°) Srážka 10 min. (mm) Tlak přep. na hladinu moře (hPa) Délka světelného dne (hod.) Výskyt sněhové pokrývky

Minimum Maximum Průměr 0 12,5 6,25 0 22 11 1,5 6,5 4 0,5 2,5 1,5 50 87,5 68,75 0 450 225 0 180 90 (V) 0 0 0 1003 1006,5 1004,75 x x 13,68 x x ne

5.32 Průměrné hodnoty životních projevů Ze všech hodnot životních projevů pozorovaných v jednotlivých dnech etologického pozorování byly vypočítány průměrné hodnoty. Za celé sledované období věnovali koně z osmi hodin strávených na pastvě nejvíce času příjmu pastevního porostu , a to 42,5 %, tj. 3,4 hod. Druhým nejčastějším projevem byl normální, bdělý postoj, který zaujímal 27,6 % času, tj. 2,2 hod. třetím nejčastějším projevem byla hra (8,8 %, tj. 0,7 hod.). Koně strávili pohybem 7,8 % času, tj. 0,62 hod. – z toho v 6,2 %, tj. 0,5 hod. případů se pohybovali krokem, klusem se pohybovali v 1,1 % případů (0,08 hod.) a cvalem v 0,5 % případů (0,04 hod.). Koně odpočívali v 3,6 % času, tj. 0,3 hod., seno přijímali také v 3,6 % času, tj. 0,3 hod., k paběrkování docházelo v 2,2 % času, tj. 0,2 hod. Postoj se zvýšenou pozorností se vyskytoval v 0,6 % času, tj. 0,05 hod. a stereotypní chování v 1,1 % času, tj. 0,1 hod. Ostatní projevy se vyskytovaly pouze v zanedbatelných hodnotách. Duruttya (2005) v jednom ze svých výzkumů uvádí následující hodnoty: pasení: 50,2 - 58,6 %, bdělý postoj: 6,9 - 12,5 %, krok: 5,9 - 11,6 %, klus a cval: 2,7 - 3,3 %, odpočinkový postoj: 1,4 - 11,8 %, paběrkování: 2,1 - 4,3 %, postoj se zvýšenou pozorností: 1,4 - 4,1 %, stereotypní chování: 1,5 %. Korešová (2010) ve své práci pozorovala životní projevy hřebců a valachů a dospěla k následujícím výsledkům: Pasením strávili koně 46,6 - 58,9 % času, odpočinkovým postojem 18,1 - 42,3 % času a lokomocí 4,2 - 9,4 % sledovaného času. Některé hodnoty se liší, nicméně musíme brát také v úvahu, že naše sledování probíhalo v zimním období. 90

5.33 Vliv klimatických podmínek na chování koní na pastvě Tab. č. 35: Korelační koeficienty mezi pasením a jednotlivými meteorologickými údaji Pasení - korelační koeficient Teplota – celkově -0,23263 Teplota – plusové hodnoty 0,663271 Teplota – mínusové hodnoty -0,37742 Přízemní teplota – celkově -0,05768 Přízemní teplota – plusové hodnoty 0,769352 Přízemní teplota – mínusové hodnoty -0,64518 Maximální rychlost větru 0,102167 Rychlost větru 0,045932 Relativní vlhkost -0,74131 Sluneční svit 0,740303 Směr větru -0,2266 Množství srážek -0,75136 Tlak vzduchu 0,45731 Délka světelného dne 0,07008

Považovala jsem za důležité rozdělit teplotu a přízemní teplotu na plusové a mínusové hodnoty, protože z výše uvedených grafů a tabulek u jednotlivých dní etologických pozorování bylo možné usuzovat, že čím více klesají teploty pod bod mrazu, tím více se koně věnují pasení, ale u teplot nad nulou je tomu naopak, čím více stoupají teploty, tím více se koně pasou. Proto by nebylo vhodné uvést teploty souhrnně za všechny dny pozorování a nedělat při tom rozdíl v plusových a mínusových teplotách. Tuto úvahu mi potvrdily vypočtené korelační koeficienty, kdy je pasení jen ve slabé nebo dokonce téměř žádné korelaci s celkovou teplotou a přízemní teplotou. Nejvyšší korelační koeficient vyšel pro vztah pasení a plusové hodnoty přízemní teploty a to r = 0,77 což značí pozitivní silnou korelaci. To znamená, že čím vyšší byla přízemní teplota ve dnech pozorování, tím více času koně věnovali pasení. Pro množství srážek a pasení vyšel korelační koeficient o hodnotě r = -0,75 což značí silnou negativní korelaci. To znamená, že čím byl vyšší výskyt srážek, tím méně se koně pásli. Další silná negativní korelace (r = -0,74) byla zjištěna u vlivu relativní vlhkosti vzduchu na dobu pasení. Silná pozitivní korelace (r = 0,74) byla zjištěna u vlivu slunečního svitu na dobu pasení. Čím déle a intenzivněji během dne svítilo slunce, tím delší dobu strávili koně příjmem travního porostu. Střední pozitivní korelace byla zjištěna u plusových hodnot teploty (r = 0,66) a tlaku vzduchu (r = 0,46) na dobu strávenou pasením. Negativní střední korelace byla zjištěna u mínusových hodnot přízemní teploty (-0,65), což značí skutečnost, že čím nižší byly hodnoty přízemní teploty, tím více se koně pásli.

91

Tab. č. 36: Korelační koeficienty mezi normálním bdělým postojem a jednotlivými meteorologickými údaji Normální, bdělý postoj - korelační koeficient Teplota – celkově 0,271805 Teplota – plusové hodnoty -0,45411 Teplota – mínusové hodnoty 0,431171 Přízemní teplota – celkově 0,11051 Přízemní teplota – plusové hodnoty -0,59713 Přízemní teplota – mínusové hodnoty 0,660086 Maximální rychlost větru -0,09231 Rychlost větru -0,05182 Relativní vlhkost 0,702153 Sluneční svit -0,76335 Směr větru 0,158452 Množství srážek 0,719149 Tlak vzduchu -0,54019 Délka světelného dne 0,100549

Nejvyšší korelační koeficient byl zjištěn ve vztahu množství srážek a normální bdělý postoj a to v hodnotě r = 0,72 což značí silnou pozitivní korelaci. Čím byl vyšší výskyt srážek, tím více času koně strávili stáním a nevyvíjeli žádné jiné aktivity. Nejvyšší negativní korelace, v hodnotě r = -0,76, vyšla pro sluneční svit a normální bdělý postoj. Čím více během dne svítilo slunce, tím méně koně stáli (protože se o to více věnovali pasení). Další silná pozitivní korelace v hodnotě r = 0,70 byla zjištěna pro relativní vlhkost a normální bdělý postoj. Ve dnech s výskytem vysoké relativní vlhkosti strávili koně nejvíce času stáním v bdělém postoji. Střední pozitivní závislost byla zjištěna u mínusových hodnot přízemní teploty (r = 0,66) a také u mínusových hodnot teploty (r = 0,43), což značí skutečnost, že čím nižší byly teploty, tím méně koně stáli (teploty v některých dnech dosahovaly až -17 °C, proto koně zřejmě méně stáli a více času věnovali pasení, aby se „zahřáli“). Střední negativní korelace byla zjištěna u tlaku vzduchu (r = -0,54), plusových hodnot teploty (r = -0,45) a plusových hodnot přízemní teploty (r = -0,60), což nám říká, že čím vyšší byly naměřené hodnoty těchto meteorologických prvků, tím méně času věnovali koně v těchto dnech stání v bdělém postoji.

92

Tab. č. 37: Korelační koeficienty mezi hrou a jednotlivými meteorologickými údaji Hra - korelační koeficient Teplota – celkově 0,145641 Teplota – plusové hodnoty -0,30721 Teplota – mínusové hodnoty 0,040684 Přízemní teplota – celkově 0,073894 Přízemní teplota – plusové hodnoty -0,3771 Přízemní teplota – mínusové hodnoty 0,15576 Maximální rychlost větru -0,13433 Rychlost větru -0,10155 Relativní vlhkost 0,477265 Sluneční svit -0,56263 Směr větru 0,010976 Množství srážek 0,541555 Tlak vzduchu -0,40777 Délka světelného dne 0,213746

Střední pozitivní korelace byla zjištěna pro vztah mezi množstvím srážek a herními projevy (r = 0,54) a také mezi relativní vlhkostí a hrou (r = 0,48). Čím vyšší byly tyto ukazatele, tím více času koně věnovali herním projevům. Je to dáno tím, že při vysokém výskytu srážek se koně přestávali pást (jak můžeme zjistit z výše uvedeného koeficientu pro množství srážek a pastvu r = -0,75) a více se věnovali stání nebo hře. Střední negativní korelace byla pozorována ve vztahu hra a sluneční svit (r = -0,56) a mezi hrou a tlakem vzduchu (r = -0,41). To je opět ovlivněno silnou pozitivní závislostí mezi slunečním svitem a pasením (r = 0,74), kdy už koním nezbýval čas na hru. Čím více tedy během dne svítilo slunce, tím více času věnovali pasení a tím méně si hráli.

Tab. č. 38: Korelační koeficienty mezi krokem a jednotlivými meteorologickými údaji Krok - korelační koeficient Teplota – celkově -0,22202 Teplota – plusové hodnoty -0,61991 Teplota – mínusové hodnoty -0,23419 Přízemní teplota – celkově -0,32541 Přízemní teplota – plusové hodnoty -0,66351 Přízemní teplota – mínusové hodnoty 0,216398 Maximální rychlost větru -0,39828 Rychlost větru -0,37603 Relativní vlhkost 0,485923 Sluneční svit -0,36026 Směr větru -0,27522 Množství srážek 0,338987 Tlak vzduchu -0,08946 Délka světelného dne -0,25646

93

Střední negativní korelace byla zjištěna ve vztahu mezi pohybem v kroku a plusovými hodnotami teploty (r = -0,62), stejně tak jako s plusovými hodnotami přízemní teploty (r = -0,66). Tato závislost vypovídá o tom, že čím více stoupaly teploty nad bodem mrazu, tím méně se koně pohybovali. Střední pozitivní korelace o hodnotě r = 0,49 si můžeme všimnout ve vztahu mezi krokem a relativní vlhkostí.

Tab. č. 39: Korelační koeficienty mezi cvalem a jednotlivými meteorologickými údaji Cval - korelační koeficient Teplota – celkově -0,13741 Teplota – plusové hodnoty 0,091295 Teplota – mínusové hodnoty 0,227022 Přízemní teplota – celkově -0,08635 Přízemní teplota – plusové hodnoty 0,033763 Přízemní teplota – mínusové hodnoty 0,145647 Maximální rychlost větru -0,18368 Rychlost větru -0,17816 Relativní vlhkost -0,18708 Sluneční svit 0,194529 Směr větru -0,14566 Množství srážek -0,1075 Tlak vzduchu 0,277165 Délka světelného dne -0,13929

V případě vztahu pohybu ve cvalu a meteorologickými údaji nebyl nalezen žádný alespoň střední korelační koeficient. Všechny hodnoty, ať už pozitivní nebo negativní, se blíží nule a to značí skutečnost, že veličiny jsou mezi sebou nezávislé a dobu strávenou cvalem žádný meteorologický údaj neovlivňuje.

Tab. č. 40: Korelační koeficienty mezi pohybem a jednotlivými meteorologickými údaji Pohyb - celkově - korelační koeficient Teplota – celkově -0,22506 Teplota – plusové hodnoty -0,52657 Teplota – mínusové hodnoty -0,01501 Přízemní teplota – celkově -0,28001 Přízemní teplota – plusové hodnoty -0,53331 Přízemní teplota – mínusové hodnoty 0,089265 Maximální rychlost větru -0,39399 Rychlost větru -0,38641 Relativní vlhkost 0,378257 Sluneční svit -0,24911 Směr větru -0,39391 Množství srážek 0,262995 Tlak vzduchu -0,05157 Délka světelného dne -0,19316

94

Vypočítala jsem také korelační koeficienty pro veškerý pohyb, který koně provozovali, (tj. procenta času stráveného krokem, klusem a cvalem dohromady). Střední negativní korelace byla nalezena mezi pohybem a plusovými hodnotami teploty (r = -0,53) a plusovými hodnotami přízemní teploty (r = -0,53). Z toho nám vyplývá, že čím více stoupaly teploty, tím méně se koně pohybovali, zřejmě proto, že více času věnovali jiným aktivitám, především pasení.

Tab. č. 41: Korelační koeficienty mezi stereotypním chováním a jednotlivými meteorologickými údaji Stereotypní chování - korelační koeficient Teplota – celkově 0,513686 Teplota – plusové hodnoty 0,05315 Teplota – mínusové hodnoty 0,636476 Přízemní teplota – celkově 0,44013 Přízemní teplota – plusové hodnoty -0,29026 Přízemní teplota – mínusové hodnoty 0,550996 Maximální rychlost větru 0,11228 Rychlost větru 0,067383 Relativní vlhkost 0,426876 Sluneční svit -0,45375 Směr větru 0,257232 Množství srážek 0,455241 Tlak vzduchu -0,648 Délka světelného dne 0,433904

Do stereotypního chování bylo zahrnuto klkání, sebepoškozování a manéžový pohyb. Střední pozitivní korelace byla zjištěna ve vztahu mezi stereotypním chováním a množstvím srážek (r = 0,46). Čím vyšší byl výskyt srážek, tím méně se koně pásli a častěji se u nich projevilo stereotypní chování. Střední negativní korelace vyšla mezi stereotypním chováním a slunečním svitem (r = -0,45), což je opět způsobeno tím, že čím více během dne svítilo slunce, tím více se koně věnovali pasení a proto se u nich snížil výskyt stereotypního chování. U ukazatelů teplot se objevilo několik středních pozitivních korelací, kdy všechny ukazují na to, že čím vyšší byla teplota, tím bylo u koní pozorováno více projevů stereotypního chování.

95

Tab. č. 42: Korelační koeficienty mezi příjmem sena a jednotlivými meteorologickými údaji Příjem sena - korelační koeficient Teplota – celkově -0,14013 Teplota – plusové hodnoty -0,23828 Teplota – mínusové hodnoty 0,08661 Přízemní teplota – celkově -0,14061 Přízemní teplota – plusové hodnoty -0,08045 Přízemní teplota – mínusové hodnoty 0,386572 Maximální rychlost větru 0,241788 Rychlost větru 0,262713 Relativní vlhkost -0,17696 Sluneční svit 0,290625 Směr větru 0,379633 Množství srážek -0,15297 Tlak vzduchu 0,331299 Délka světelného dne -0,50501

Ve vztahu mezi dobou přijímání sena a délkou světelného dne byla nalezena střední negativní korelace (r = -0,51). Toto zjištění by se dalo vysvětlit tím, že s prodlužující se délkou světelného dne začala na pastvině obrůstat nová tráva, a proto už koně nepotřebovali přijímat tolik sena a více se věnovali příjmu nového pastevního porostu.

Tab. č. 43: Korelační koeficienty mezi paběrkováním a jednotlivými meteorologickými údaji Paběrkování - korelační koeficient Teplota – celkově -0,20371 Teplota – plusové hodnoty -0,45872 Teplota – mínusové hodnoty 0,106216 Přízemní teplota – celkově -0,2739 Přízemní teplota – plusové hodnoty -0,33855 Přízemní teplota – mínusové hodnoty 0,488017 Maximální rychlost větru 0,041257 Rychlost větru 0,096411 Relativní vlhkost 0,148891 Sluneční svit -0,01763 Směr větru 0,340377 Množství srážek 0,138115 Tlak vzduchu 0,31374 Délka světelného dne -0,65395

I ve vztahu paběrkování a délkou světelného dne nacházíme střední negativní korelaci (r = -0,65). K paběrkování obvykle docházelo v případech, kdy si koně „pohrávali“ se zbytky sena. Čím více se prodlužovala délka světelného dne, tím méně sena koně přijímali a více se věnovali příjmu pastevního porostu a proto se také snížil 96

výskyt paběrkování. Střední pozitivní korelace byla zjištěna mezi paběrkováním a mínusovými hodnotami přízemní teploty (r = 0,49), což nám vyjadřuje, že čím více klesala přízemní teplota pod bod mrazu, tím méně se koně věnovali paběrkování, zřejmě proto, že vyvíjeli aktivity při kterých se více „zahřáli“. Střední negativní korelace byla zjištěna ve vztahu mezi paběrkováním a plusovými hodnotami teploty (r = -0,46), zde vidím souvislost s tím, že vyšší teploty se vyskytovaly na konci března a v dubnu, kdy již po zimě obrážel pastevní porost a koně tedy nemuseli vyhledávat zbytky sena, ale začali se více pást.

Tab. č. 44: Korelační koeficienty mezi postojem se zvýšenou pozorností a jednotlivými meteorologickými údaji Zvýšená pozornost - korelační koeficient Teplota – celkově 0,066608 Teplota – plusové hodnoty -0,36486 Teplota – mínusové hodnoty 0,339682 Přízemní teplota – celkově -0,04783 Přízemní teplota – plusové hodnoty -0,36544 Přízemní teplota – mínusové hodnoty 0,372975 Maximální rychlost větru 0,05805 Rychlost větru 0,124211 Relativní vlhkost 0,365779 Sluneční svit -0,19992 Směr větru 0,280956 Množství srážek 0,317499 Tlak vzduchu 0,071102 Délka světelného dne -0,46887

Pro postoj se zvýšenou pozorností byla zjištěna střední negativní korelace s délkou světelného dne (r = -0,47). V tomto případě se domnívám, že mohlo jít spíše o náhodu, protože zvýšená pozornost koní nastávala v případech, kdy se v blízkosti pastvin náhle objevil neznámý člověk nebo zvíře, nebo pokud se ozval silný zvuk (např. projíždějící motorka, výstřel z pušky na vzdálené střelnici). Proto zde nevidím souvislost s délkou světelného dne.

97

Tab. č. 45: Korelační koeficienty mezi odpočinkovým postojem a jednotlivými meteorologickými údaji Odpočinkový postoj - korelační koeficient Teplota – celkově -0,0199 Teplota – plusové hodnoty -0,30703 Teplota – mínusové hodnoty -0,44455 Přízemní teplota – celkově -0,06554 Přízemní teplota – plusové hodnoty -0,28319 Přízemní teplota – mínusové hodnoty -0,47855 Maximální rychlost větru -0,03259 Rychlost větru -0,00527 Relativní vlhkost 0,085423 Sluneční svit 0,038592 Směr větru 0,146342 Množství srážek -0,03794 Tlak vzduchu 0,210967 Délka světelného dne -0,32422

Střední negativní korelace byla zjištěna pro odpočinkový postoj se sníženou pozorností a mínusové hodnoty teploty (r = -0,44), a také ve vztahu odpočinkový postoj a mínusové teploty přízemní teploty (r = -0,48). To nám udává, že čím níže byly teploty pod nulou, tím více koně odpočívali a pokud se začalo oteplovat a teploty se blížily k 0 °C, tím nižší byl výskyt odpočinkových projevů u sledovaných koní.

98

6 ZÁVĚR V diplomové práci jsem se zabývala sledováním vlivu klimatických podmínek na chování koní. Práce byla zaměřena na sledování koní na pastvě v zimním období. Etologické pozorování probíhalo na pastvinách Jezdeckého klubu v Dukovanech, ve kterém je ustájeno dvanáct koní. Jedenáct koní tvoří jedno stádo a každý den jsou společně pouštěni na pastvinu. Jeden kůň je od ostatních trvale izolovaný a je pouštěn do menšího nezatravněného výběhu. Koně byli sledováni od ledna do dubna roku 2012, celkem proběhlo 27 etologických pozorování. Koně byli každý den sledováni po celou dobu pobytu na pastvě, tj. od 9. hodin do 17. hodin, zbylý čas trávili ve stáji. Z etogramů byly následně vytvořeny grafy. Každý den byly také zaznamenávány údaje z blízké meteorologické stanice a byly z nich vytvořeny přehledné tabulky. Tabulka je vždy přiložena ke grafu životních projevů z konkrétního dne, ve kterém probíhalo etologické pozorování. Již z tabulek a grafů u jednotlivých dní lze usuzovat na ovlivňování životních projevů koní na pastvě působením rozdílných klimatických podmínek. Tuto domněnku potvrdily vytvořené korelační koeficienty mezi životními projevy a meteorologickými prvky. Pro zjištění jejich vztahu byl použit Pearsonův korelační koeficient, který nám udává míru závislosti mezi dvěma veličinami. Ve vztahu mezi životními projevy a meteorologickými ukazateli se nejvíce silných korelací objevilo u relativní vlhkosti, slunečního svitu a množství srážek. Střední korelace byly zjištěny u teploty, přízemní teploty, tlaku vzduchu a délky světelného dne. Naopak u maximální rychlosti větru, rychlosti větru a směru větru nebyla nalezena žádná korelace ve vztahu k životním projevům koní. Veličiny týkající se větru byly pro všechny sledované životní projevy koní nezávislé, tedy nijak neovlivňovaly chování koní na pastvě. Doba strávená pasením byla významně pozitivně ovlivňována teplotou (r = 0,77) a slunečním svitem (r = 0,74), negativně především množstvím srážek (r = -0,75) a relativní vlhkostí (r = -0,74). Normální, bdělý postoj byl významně pozitivně ovlivňován množstvím srážek (r = 0,72) a relativní vlhkostí (r = 0,70), negativně především slunečním svitem (r = -0,76). Ve vztahu k herním projevům byly nalezeny

99

střední pozitivní korelace u množství srážek (r = 0,54) a relativní vlhkosti (r = 0,48), střední negativní korelace u slunečního svitu (r = -0,56) a tlaku vzduchu (r = -0,41). Ve vztahu k lokomočním pohybům byla zjištěna střední negativní korelace pouze u teploty (r = 0,53).

Ze všech hodnot životních projevů pozorovaných v jednotlivých dnech etologického pozorování byly vypočítány průměrné hodnoty. Za celé sledované období věnovali koně z osmi hodin strávených na pastvě nejvíce času příjmu pastevního porostu , a to 42,5 %, tj. 3,4 hod. Druhým nejčastějším projevem byl normální, bdělý postoj, který zaujímal 27,6 % času, tj. 2,2 hod. třetím nejčastějším projevem byla hra (8,8 %, tj. 0,7 hod.). Koně strávili pohybem 7,8 % času, tj. 0,62 hod. – z toho v 6,2 %, tj. 0,5 hod. případů se pohybovali krokem, klusem se pohybovali v 1,1 % případů (0,08 hod.) a cvalem v 0,5 % případů (0,04 hod.). Koně odpočívali v 3,6 % času, tj. 0,3 hod., seno přijímali také v 3,6 % času, tj. 0,3 hod., k paběrkování docházelo v 2,2 % času, tj. 0,2 hod. Postoj se zvýšenou pozorností se vyskytoval v 0,6 % času, tj. 0,05 hod. a stereotypní chování v 1,1 % času, tj. 0,1 hod. Ostatní projevy se vyskytovaly pouze v zanedbatelných hodnotách. Některé projevy, které jsem předpokládala, že se budou vyskytovat, nebyly v průběhu celého období pozorovány vůbec. Jedná se například o komfortní chování v podobě vzájemné péče o srst, celkově bylo projevů komfortního chování zaznamenáno velmi málo, téměř se nevyskytoval třas pokožky, olizování srsti jazykem, škrábání se o pevný předmět atd. Téměř vůbec se nevyskytovaly akustické projevy a agresivní chování. Ani jednou nebylo zpozorováno ležení, koně se pouze váleli a hned zase vstávali.

Během etologických pozorování jsem si všimla několika nedostatků, které by bylo vhodné napravit a zajistit tak koním větší pohodu. Velký nedostatek vidím v tom, že během zimního období koně nemají na pastvině přístup k vodě. Mohou se napít pouze ráno v boxe a poté až po 17-té hodině, kdy jsou odvedeni zpátky do boxů. I přes chladné počasí koně obvykle ihned po návratu do boxů zamířili k automatickým napáječkám. Tato připomínka byla projednána s vedením klubu a to zvažuje zavedení vody až na pastvu. Druhým problémem je neexistence přístřešku v jedné části pastviny a ve výběhu pro izolovaného valacha. Pokud jsou koně v nepříznivém počasí puštěni právě na této části pastviny, nemají se kde schovat. 100

Posledním problémem je trvalá izolace jednoho valacha od stáda. U tohoto koně bylo zaznamenáno stereotypní chování ve formě sebepoškozování – kdy se kůň kouše do plecí, a manéžový pohyb – kdy kůň často klusem pobíhá z jedné strany ohrady na druhou. Většina projevů stereotypního chování zaznamenaných v jednotlivých dnech etologického pozorování pochází právě od tohoto koně. Tuto situaci bohužel vedení klubu nemůže napravit, protože kůň je takto izolován na pokyn jeho majitelky. Věřím, že většina nedostatků zjištěných při etologických pozorováních bude odstraněna a tato práce tím pádem přispěje ke zvýšení kvality života sledovaných koní.

101

7 POUŽITÁ LITERATURA BERAN, A. 2009: S respektem! 1. vydání. Vydalo Nakladatelství Brázda, Praha. 192 s. + 110 fotografií + 35 kreseb. ISBN 978-80-209-0370-9 BRÁZDIL, R, a KIRCHNER, K. a kol. 2007: Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku. 1. vydání. Tisk Reprocentrum Blansko. Brno – Praha – Ostrava. 431 s. ISBN 978-80-210-4173-8 DURUTTYA, M. 1993: Etológia koní. Vydavatel TeLeM, Liptovský Mikuláš. 299 stran. ISBN 80-901404-1-6 DURUTTYA, M. 2005: Velká etologie koní. 2. přepracované a rozšířené vydání. Vydavatel HIPO-DUR Košice – Praha. 583 s. + 16 s. přílohy. ISBN 80-239-5088-6 DUŠEK, J. a kol. 1992. Chov koní v Československu. 1. vydání. Vydalo zemědělské nakladatelství Brázda. 173 s. ISBN 80-209-0168-X DUŠEK, J. a kol. 1999: Chov koní. 1. vydání. Nakladatelství Brázda. Praha. 352 s. + 16 s. přílohy. ISBN 80-209-0282-1 EDWARDS, E.H. 1994: Obrazová encyklopedie koní. 2. vydání. Ottovo nakladatelství, Praha. 400 s. ISBN 80-7181-192-0 FRASER, A. F. 2010: The behaviour and welfare of the horse. 2. vydání. Vydalo Cambridge university press, Cambridge. 255 s. ISBN 978-1-84593-628-0 HAUPTMAN, J. a kol. 1972: Etologie hospodářských zvířat. 1. vydání. Vydalo Státní zemědělské nakladatelství v Praze. 294 s. ISBN 07-049-72 HERMSEN, J. 2002: Encyklopedie koní. 3. vydání. Nakladatelství Rebo Productions CZ, 312 stran. ISBN 80-7234-184-7 HOLLÝ, K. a HORNÁČEK, K. 2005: Hipoterapie, léčba pomocí koně. 1. vydání. Montanex, Ostrava. 293 s. ISBN 80-7225-190-2 HROUZ, J. a kolektiv. 2000: Etologie hospodářských zvířat. 1. vydání. Nakladatelství ediční středisko MZLU v Brně. 185 s. ISBN 80-7157-463-5 HROUZ, J. a ŠUBRT, J. 2000: Obecná zootechnika. 1. vydání. Nakladatelství ediční středisko MZLU v Brně. 207 s. ISBN 80-7157-426-0 JELÍNEK, P. a KOUDELA, K. a kol. 2003: Fyziologie hospodářských zvířat. Vydala Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 1. vydání. 414 s. ISBN 80-7157-644-1 JISKROVÁ, I., MISAŘ, D. a kol. 2006: Jezdectví a vozatajství. 1. vydání. Nakladatelství ediční středisko MZLU v Brně. 82 s. ISBN 80-7157-969-6

102

JISKROVÁ, I. a CASKOVÁ, V. a DVOŘÁKOVÁ, T. 2010: Hiporehabilitace. 1. vydání. Nakladatelství ediční středisko Mendelovy univerzity v Brně. 147 s. ISBN 978-80-7375-390-0 KADLEČÍK, O. a KASARDA, R. 2007: Všeobecná zootechnika. 1. vydání. Vydala Slovenská polnohospodářská univerzita v Nitře. 222 s. ISBN 978-80-8069-953-6 KHOLOVÁ, H. 2000: Koně. 3. vydání. Nakladatelství Aventinum. 224 stran. KLABZUBA, J. a KOŽNAROVÁ, V. a VOBORNÍKOVÁ, J. 1999: Hodnocení počasí v zemědělství. 1. vydání. Vydavatel: Česká zemědělská univerzita v Praze. 122 s. ISBN 80-213-0584-3 KOREŠOVÁ, M. 2010: Životní projevy hřebců a klisen. Diplomová práce, Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice, 74 s. KURSA, J. a kol. 1986: Zoohygiena a prevence I. 1. vydání. Vydavatel Vysoká škola zemědělská Praha. 165 s. KURSA, J. a kol. 1987: Zoohygiena a prevence II. 1. vydání. Vydavatel Vysoká škola zemědělská Praha. 198 s. LORENZ, K. 1993: Základy etologie – Srovnávací výzkum chování. 1. vydání. Vydavatel Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky. Praha. 254 s. ISBN 80-200-0477-7 McBANEOVÁ, S. a DOUGLAS-COOPEROVÁ H. 1997: Svět koní. 1. vydání. Nakladatelství Svojtka a Vašut. 160 stran. MILLS, D. a McDONNELL, S. 2005: The domestic horse – The evolution, development and management of its behaviour. 1. vydání. Vydalo University Press, Cambridge. 249 s. ISBN 0-521-89113-2 MILLS, D. a NANKERVIS, K. 1999: Equine behaviour – Principles and practice. 1. vydání. Vydalo Blackwell Publishing company, Oxford. 232 s. ISBN 0-632-04878-6 MISAŘ, D. a kol. 1992: Chov koní. 1. vydání. Nakladatelství ediční středisko VŠZ v Brně. 103 s. ISBN 80-7157-031-1 MISAŘ, D. a JISKROVÁ, I. 1997: Chov koní – cvičení. 1. vydání. Nakladatelství ediční středisko MZLU v Brně. 63 s. ISBN 80-7157-246-2 MISAŘ, D. a JISKROVÁ, I. 2008: Chov a šlechtění koní. 1. vydání, 2. dotisk. Nakladatelství ediční středisko MZLU v Brně. 170 s. ISBN 978-80-7157-510-8 MISAŘ, D. 2011: Vývoj chovu koní v Čechách, na Moravě a na Slovensku. 1. vydání. Vydalo Nakladatelství Brázda, s.r.o., Praha. 295 s. ISBN 978-80-209-0383-9

103

OPATŘIL, M. 1996: Ochrana zvířat a welfare. Vydalo nakladatelství Noel. 1. vydání. ISBN 80-86020-06-1 PAALMAN, A. 1998: Skokové ježdění. Vydalo nakladatelství Brázda. 1. vydání. 359 s. ISBN 80-209-0277-5 RANSFORD, S. a LANGRISH, B. 2004: Velká obrazová encyklopedie kůň a pony. 1. vydání. Vydalo nakladatelství Svojtka & Co., Praha. 224 s. ISBN 80-7237-986-0 ROBERTS, M. 2005: Průvodce nenásilným výcvikem koní. Vydala Euromedia Group, k. s. – Ikar v Praze. 244 s. ISBN 80-249-0584-1 ROŽNOVSKÝ, J. a HAVLÍČEK, V. 1999: Bioklimatologie. 1. vydání. Nakladatelství ediční středisko MZLU v Brně. 155 s. ISBN 80-7157-291-9 SCHÖFFMANN, B. 2006: Stupnice vzdělání koně. 1. vydání. Vydalo Nakladatelství Brázda, Praha. 169 s. + 160 barev. fotografií + 22 barev. ilustrací. ISBN 80-209-0343-7 SVOBODA, J. a ŽALUD, Z. 2003: Bioklimatologie (návody do cvičení). 2. vydání. Nakladatelství ediční středisko MZLU v Brně. 75 s. ISBN 80-7157-693-X TETTENBORNOVÁ, M. 1999: Škola jezdectví. 1. vydání. Nakladatelství Václav Svojtka & Co. 176 stran. ISBN 80-7237-222-X TOLASZ, R. a kol. 2007: Atlas podnebí Česka. 1. vydání. Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci v koedici s Českým hydrometeorologickým ústavem. Praha – Olomouc. 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1 VESELOVSKÝ, Z. 2005: Etologie: Biologie chování zvířat. 1. vydání. Vydala Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky. Praha. 407 s. + 48 s. přílohy. ISBN 80-200-1331-8 VOŘÍŠKOVÁ, J. a kol. 2001: Etologie hospodářských zvířat. 1. vydání. Vydala Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. 168 s. ISBN 80-7040-513-9 WÜPPER, E. 2004: Mega koně. 1. vydání. Nava, Plzeň. 224 s. ISBN 80-7211-166-3 ŽIŽLAVSKÝ, J. 2002: Chov hospodářských zvířat. 1. vydání. Nakladatelství ediční středisko MZLU v Brně. 208 s. ISBN 80-7157-615-8 Portál ČHMÚ [online]. [cit. 13.04.2012] Dostupné na: http://www.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P10_0_Aktualni _situace/P10_1_Pocasi/P10_1_1_Cesko/P10_1_1_7_Stanice/P10_1_1_7_2_Dobrovoln e_stanice&last=false Štefánikova hvězdárna. [online]. [cit. 13.04.2012] Dostupné na: http://www.observatory.cz/static/Obloha%20dnes/slunce.php

104

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tab. č. 1: Průměrná teplota vzduchu (zdroj: Tolasz) Tab. č. 2: Průměrný úhrn srážek (zdroj: Tolasz) Tab. č. 3: Průměrný počet dní se sněžením (zdroj: Tolasz) Tab. č. 4: Průměrný měsíční tlak vzduchu redukovaný na hladinu moře (zdroj: Tolasz) Tab. č. 5: Průměrná rychlost větru (zdroj: Tolasz) Tab. č. 6: Klimatické oblasti podle Quittovy klasifikace (zdroj: Tolasz) Tab. č. 7: Klimatické oblasti podle klasifikace z Atlasu podnebí (zdroj: Tolasz) Tab. č. 8: Meteorologické údaje ze dne 8.1.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 9: Meteorologické údaje ze dne 9.1.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 10: Meteorologické údaje ze dne 16.1.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 11: Meteorologické údaje ze dne 17.1.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 12: Meteorologické údaje ze dne 19.1.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 13: Meteorologické údaje ze dne 20.1.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 14: Meteorologické údaje ze dne 31.1.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 15: Meteorologické údaje ze dne 8.2.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 16: Meteorologické údaje ze dne 9.2.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 17: Meteorologické údaje ze dne 10.2.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 18: Meteorologické údaje ze dne 11.2.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 19: Meteorologické údaje ze dne 16.2.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 20: Meteorologické údaje ze dne 17.2.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 21: Meteorologické údaje ze dne 19.2.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 22: Meteorologické údaje ze dne 22.2.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 23: Meteorologické údaje ze dne 23.2.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 24: Meteorologické údaje ze dne 24.2.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 25: Meteorologické údaje ze dne 25.2.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 26: Meteorologické údaje ze dne 27.2.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 27: Meteorologické údaje ze dne 8.3.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 28: Meteorologické údaje ze dne 17.3.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 29: Meteorologické údaje ze dne 28.3.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 30: Meteorologické údaje ze dne 30.3.2012 (zdroj: Čhmú)

105

Tab. č. 31: Meteorologické údaje ze dne 7.4.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 32: Meteorologické údaje ze dne 8.4.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 33: Meteorologické údaje ze dne 12.4.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 34: Meteorologické údaje ze dne 13.4.2012 (zdroj: Čhmú) Tab. č. 35: Korelační koeficienty mezi pasením a jednotlivými meteorologickými údaji Tab. č. 36: Korelační koeficienty mezi bdělým postojem a meteorologickými údaji Tab. č. 37: Korelační koeficienty mezi hrou a jednotlivými meteorologickými údaji Tab. č. 38: Korelační koeficienty mezi krokem a jednotlivými meteorologickými údaji Tab. č. 39: Korelační koeficienty mezi cvalem a jednotlivými meteorologickými údaji Tab. č. 40: Korelační koeficienty mezi pohybem a jednotlivými meteorologickými údaji Tab. č. 41: Korelační koeficienty mezi stereotypním ch. a meteorologickými údaji Tab. č. 42: Korelační koeficienty mezi příjmem sena a meteorologickými údaji Tab. č. 43: Korelační koeficienty mezi paběrkováním a meteorologickými údaji Tab. č. 44: Korelační koef. mezi postojem se zvýšenou pozorností a meteorolog. údaji Tab. č. 45: Korelační koef. mezi odpočinkovým postojem a meteorologickými údaji

Graf č. 1: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 8.1.2012 Graf č. 2: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 9.1.2012 Graf č. 3: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 16.1.2012 Graf č. 4: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 17.1.2012 Graf č. 5: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 19.1.2012 Graf č. 6: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 20.1.2012 Graf č. 7: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 31.1.2012 Graf č. 8: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 8.2.2012 Graf č. 9: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 9.2.2012 Graf č. 10: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 10.2.2012 Graf č. 11: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 11.2.2012 Graf č. 12: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 16.2.2012 Graf č. 13: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 17.2.2012 Graf č. 14: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 19.2.2012 Graf č. 15: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 22.2.2012 Graf č. 16: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 23.2.2012 Graf č. 17: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 24.2.2012 106

Graf č. 18: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 25.2.2012 Graf č. 19: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 27.2.2012 Graf č. 20: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 8.3.2012 Graf č. 21: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 17.3.2012 Graf č. 22: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 28.3.2012 Graf č. 23: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 30.3.2012 Graf č. 24: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 7.4.2012 Graf č. 25: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 8.4.2012 Graf č. 26: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 12.4.2012 Graf č. 27: Procentuální zastoupení pozorovaných životních projevů ze dne 13.4.2012

107