Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Studie stereotypního chování koní Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D.
Vypracoval: BcA. Petra Homolková, DiS.
Brno 2010
Zadání DP
-2-
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Studie stereotypního chování koní vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
-3-
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala paní doc. Ing. Ivě Jiskrové, Ph.D. za cenné rady, konzultace a odborné vedení. -4-
ABSTRAKT Cílem diplomové práce bylo zhodnocení výskytu stereotypního chování koní v souvislosti se způsobem jejich ustájení. Pro pozorování bylo vybráno 9 stájí s různou stájovou technologií, byly zastoupeny všechny v současné době používané způsoby ustájení. Celkem bylo pozorováno chování 203 koní různého pohlaví, stáří, plemen a využití. Pozorování bylo prováděno ve stájích, výbězích i na pastvinách během dne i noci. Všechny poznatky byly zaznamenány, doplněny o informace majitelů stájí, koní či jejich jezdců a následně vyhodnoceny. Pro vyhodnocení výzkumu byly použity systémy tabulek s rozvržením jednotlivých činností koní během dne a následné převedení výsledků na celková procenta. Na jejich základě bylo zjištěno, že nejvhodnějším způsobem ustájení je ustájení celoroční pastevní s přístřeškem s dokrmováním v zimních měsících. Koně chovaní v takovýchto stájích nevykazují žádné stereotypní chování. Nejhorší výsledky byly naměřeny u dvou stájí, v první z nich jsou koně celodenně ve vazných stáních. Druhá stáj sice disponuje pastvinou i výběhy, nicméně nastavení režimu chodu stáje neumožňuje koním tyto prostory dostatečně využívat a být v kontaktu se svými druhy. Výsledky v této stáji jasně poukazují na důležitost správného režimu stáje, který může být při špatném nastavení a nevyužití potenciálu areálu klíčovým spouštěčem výskytu stereotypů koní.
Klíčová slova: koně, ustájení koní, stereotypní chování koní
The aim of this thesis was the analysis of the equine stereotypic behaviour in connection with the stabling technology. For this purpose 9 stables with different stabling technology were chosen with total number of 203 horses of all gender,breeds, age and utility. Horses were observed in the stables, paddocks and pastures all over the day and night. All facts were written down, completed with the information gained from the horse and stable owners or riders and then analysed. For the research analysis the systems of charts and percentage transfers were used. -5-
It was found that the most suitable way how to keep horses is all the year round stabling in pasture with shelter and extra feeding in winter. Horses kept in these stables do not show any stereotypes. The worst results were measured in two stables, in the first one horses are in all-day tie stalls. Although the other stable disposes of pastures and paddocks its regime does not enable horses to use these areas sufficiently and be in contact with others. Results of this stable show obviously the importace of correct stable regime that can be the key starter of equine stereotype appearance if it is set wrong and the area is not used properly.
Key words: horses, stabling technology, equine stereotypic behaviour
-6-
OBSAH 1 2 3
ÚVOD................................................................................................................................- 9 CÍL PRÁCE .....................................................................................................................- 10 LITERÁRNÍ PŘEHLED .................................................................................................- 11 3. 1 Základní formy chování koní a jejich charakteristika .............................................- 11 3. 2 Atypické formy chování koní a jejich charakteristika ............................................- 12 3. 3 Stereotypní chování koní - charakteristika a druhy.................................................- 12 3. 3. 1 Stručná charakteristika nejčastějších stereotypů .............................................- 13 4 MATERIÁL A METODIKA...........................................................................................- 17 4. 1 Výběr chovů koní, resp. jezd. stájí pro sledování stereotypního chování koní .......- 17 4. 2 Vybraní koně...........................................................................................................- 17 4. 3 Charakteristika stájové technologie ve vybraných chovech koní ...........................- 18 4. 3. 1 Stáj Kopecký Veřovice ...................................................................................- 18 4. 3. 2 JK Fany Hostěnice ..........................................................................................- 19 4. 3. 3 Stáj David Pulka Ochoz u Brna.......................................................................- 19 4. 3. 4 Ranč Barevný sen Hostěnice...........................................................................- 20 4. 3. 5 Pink Pony Želešice..........................................................................................- 21 4. 3. 6 JK Chov koní Kozolupy..................................................................................- 22 4. 3. 7 Stall Höfli, Marthalen, Švýcarsko...................................................................- 23 4. 3. 8 Bartošovice, okres Nový Jičín.........................................................................- 25 4. 3. 9 Benken, Švýcarsko..........................................................................................- 26 4. 4 Metody výzkumu ....................................................................................................- 26 5 VÝSLEDKY....................................................................................................................- 27 5. 1 Sledování frekvence projevů stereotypního chování v jednotlivých stájích ...........- 27 5. 1. 1 Stáj Kopecký Veřovice ...................................................................................- 27 5. 1. 2 JK Fany Hostěnice ..........................................................................................- 29 5. 1. 3 Stáj David Pulka Ochoz u Brna.......................................................................- 32 5. 1. 4 Ranč Barevný sen Hostěnice...........................................................................- 35 5. 1. 5 Pink Pony Želešice..........................................................................................- 38 5. 1. 6 JK Chov koní Kozolupy..................................................................................- 40 5. 1. 7 Stall Höfli, Marthalen, Švýcarsko...................................................................- 43 5. 1. 8 Bartošovice, okres Nový Jičín.........................................................................- 48 5. 1. 9 Benken, Švýcarsko..........................................................................................- 49 5. 1. 10 Alpak...............................................................................................................- 50 6 DISKUZE ........................................................................................................................- 53 6. 1 Vyhodnocení vlivu stájové technologie na výskyt různých forem stereotypního chování u koní..........................................................................................................................- 53 6. 1. 1 Ranč Barevný sen Hostěnice...........................................................................- 53 6. 1. 2 Stáj Kopecký Veřovice ...................................................................................- 55 6. 1. 3 JK Chov koní Kozolupy..................................................................................- 56 6. 1. 4 JK Fany Hostěnice ..........................................................................................- 57 6. 1. 5 Stáj David Pulka Ochoz u Brna.......................................................................- 58 6. 1. 6 Pink Pony Želešice..........................................................................................- 59 6. 1. 7 Stall Höfli Marthalen, Švýcarsko ....................................................................- 60 6. 1. 8 Bartošovice, okres Nový Jičín.........................................................................- 60 6. 1. 9 Benken, Švýcarsko..........................................................................................- 61 6. 2 Celkový poměr výskytu stereotypů v závislosti na stájové technologii..................- 62 6. 2. 1 Boxové ustájení celodenní ..............................................................................- 62 6. 2. 2 Boxové ustájení na noc ...................................................................................- 63 6. 2. 3 Paddock...........................................................................................................- 63 6. 2. 4 Vazné stání ......................................................................................................- 64 -7-
6. 2. 5 Výběh ..............................................................................................................- 64 6. 2. 6 Pastvina přes den.............................................................................................- 65 6. 2. 7 Neustálý pobyt na pastvině s přístřeškem .......................................................- 65 7 ZÁVĚR ............................................................................................................................- 67 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................- 69 9 SEZNAM TABULEK .....................................................................................................- 72 10 SEZNAM GRAFŮ ..........................................................................................................- 72 11 PŘÍLOHY ........................................................................................................................- 75 -
-8-
1 ÚVOD Kůň je původně pastevní lovná zvěř. Je uzpůsoben k neustálému pohybu a příjmu potravy. Domestikací a využíváním koní přizpůsobil člověk jejich podmínky života svým potřebám. Aby byl kůň člověku k dispozici podle jeho potřeb, byly změněny podmínky jeho chovu a odchovu. Od té doby často dochází k úplnému potlačení přirozených potřeb koně. Kůň se nedokáže s takovou situací vyrovnat a často vzniká stereotypní chování.
Stereotypní chování je v současné době palčivým problémem většiny stájí a v chovu koní vůbec. Jedná se o negativní odchylky od běžného chování, které často mohou vést ke snížení užitkovosti koně. V prostředí, které je koni nejvíce přirozené, nedochází k projevům stereotypního chování, případně jsou tyto projevy minimální.
V nynější uspěchané době majitelé koní často preferují možnost mít koně dosažitelného tak, aby byl kdykoli k dispozici. Se zvyšující se dobou, kterou je kůň nucen trávit v boxu nebo je omezován bez možnosti uspokojit hlavní životní potřeby, výskyt stereotypů narůstá. V posledních několika letech se však naštěstí stále častěji klade důraz na pohodu a welfare koní a přibývá zastánců přirozených odchovů, případně snah o co největší kompromis mezi pohodlím člověka a koně. Existuje však stále ještě veliké množství (či dokonce většina) majitelů stájí a koní, kteří si negativní dopad určitého typu ustájení na psychiku a zdraví koní neuvědomují či nechtějí uvědomit. Proto bylo cílem práce vyhodnocení výsledků pozorování míry výskytu stereotypního chování koní a jejich srovnání v náhodně vybraných stájích s různými stájovými technologiemi odchovu.
-9-
2 CÍL PRÁCE Cílem předložené práce je: − výběr stájí s různou stájovou technologií − pozorování chování 203 koní a zaznamenávání výskytu stereotypního chování − vyhodnocení výsledků vlivu ustájení na stereotypní chování koní
- 10 -
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
3. 1 Základní formy chování koní a jejich charakteristika Základními formami chování koní rozumíme vrozené chování koní a formy životních projevů a aktivit. Z hlediska života koně se dělí na dlouhodobé (10 – 90% času) a krátkodobé (méně než 10% času) (Zurovačová, 2008). Dlouhodobé projevy zahrnují projevy potravní a odpočinkové. Potravní projevy kromě příjmu potravy a jeho odchylek zahrnují i projevy eliminační (defekace, mikce, krepitace). Odpočinkové projevy charakterizuje klidový postoj, ležení a spánek. V přirozeném prostředí či na pastvině tráví koně žraním a odpočinkem až 90% času (Dušek, 1999). Krátkodobé projevy zahrnují projevy alternativních postojů, lokomoční projevy, projevy komfortního, sociálního a sexuálního chování a negativní projevy stereotypního chování. Alternativní postoje se navenek projevují mimikou koně, která je realizována pomocí ušnic, šíje, očí a obličejových částí hlavy. Rozlišují se tři základní postoje: normální bdělý, se zvýšenou pozorností a se zvýšenou nervozitou. Lokomoční projevy koní souvisí s pohybem koně. Sem patří útěk, přesun za potravou, pohyb na místě (lehání, ležení, vstávání, stání, vzpínání, vyhazování, kopání) a pohyb v prostoru (přesuny, krok, klus, cval, případně uměle a výcvikem získané vzorce pohybu) (Dušek, 1999). Komfortní chování je projevem starostlivosti o povrch těla. Zahrnuje třesení kůží, mávání ocasem, škrábání či otřepávání se. Má výrazný sociální charakter, koně o sebe rádi a často pečují vzájemně. Sociálním chováním se rozumí vzájemný vztah jedinců ve stádě. Koně mají výrazně vyvinutý stádový pud, stádo má danou sociální strukturu (hierarchii), která zahrnuje projevy teritoriálního, konfliktního a agresivního chování, varovné projevy, projevy poddajnosti, bojové projevy, kontaktní chování, herní a olifaktorické projevy (očichávání). Sociální chování je u koní výrazně vyvinuto, koně jsou stádová zvířata a v izolaci trpí (Bartošová, 2008).
- 11 -
Sexuální chování koní zahrnuje základní životní projevy týkající se rozmnožování. Jedná se o sexuální chování hřebců a klisen, sexuální projevy hřebců a klisen při páření, rytmicitu porodů a mateřské chování (Sobotková, 2008). Negativním vzorcem chování jsou stereotypní projevy, což jsou všechny typy neadekvátního a nežádoucího chování (viz kapitola 3.3 Stereotypní chování koní - charakteristika a druhy) (Zurovačová, 2008).
3. 2 Atypické formy chování koní a jejich charakteristika Atypické neboli abnormální chování je obecně řečeno nepřiměřené chování koní, které je funkční poruchou jejich nervové soustavy, způsobené důsledkem nepříznivých vlivů prostředí, stresu nebo konfliktních situací. Navenek se toto chování jeví jako neúčelné, jedná se o dlouhodobé poruchy chování, které se neprojevují jen v situaci, kdy vznikly, ale i mimo tyto situace. Nejčastějším podnětem ke vzniku takového chování bývá například příliš brzký a násilný odstav hříběte od matky či izolace jedince. Byla taktéž prokázána úzká souvislost mezi výživou a sklony k abnormálnímu chování. Podíl na vzniku atypického chování mají často podmínky chovu a odchovu (Duruttya, 2005). Kromě stereotypního chování, které je rozvedeno v dalších kapitolách, se může jednat například o projevy agrese, vyvolávání konfliktů, stres, apatii, naučenou bezmoc, přeskokovou aktivitu (agresivní chování orientované na náhradní subjekty), patologické stavy nebo abnormální reakce na vnější podněty (Krčová, 2008).
3. 3 Stereotypní chování koní - charakteristika a druhy Stereotypní chování je rozvinutá forma abnormálního chování. Je to naučený způsob opakovaného chování bez zjevného účelu a smyslu. Může být vyvoláno stresem, nadměrnou zátěží, prudkou změnou režimu, genetickými dispozicemi a velice často i napodobováním vedlejších koní. V některých případech může jít o nežádoucí chování vedoucí ke snížení užitkovosti koně, důsledek nesprávného výcviku či tréninku. V extrémních případech dochází až k sebepoškozování (Heleski, 2009).
- 12 -
Velice často dochází ke stereotypnímu chování z důvodů nedostatku pohybu, omezení koně v jemu přirozené činnosti (koně na pastvě tráví až 90% času žraním a odpočinkem, ale zavřením koně do boxu může být tento čas zkrácen až o 80%), případně jako náhrada za nudu. Stereotypy se neustále opakují bez zjevného účelu či funkce. Patří sem i tzv. nutkavé pohyby, které se vyvíjejí v prostředí s nevhodnými podmínkami. Pokud se jednou u postiženého jedince rozvinou, může se kůň na nich dokonce stát závislým (Zurovačová, 2008). Stereotypy mohou být definovány jako „jakékoli opakované chování prováděné bez zřejmého účelu“ (Mason, 1991). Duruttya (2005) definuje stereotypy jako „stále se opakující jednotvárný sled motorických projevů pohybového ústrojí nebo svalstva hlavy a krku“. Tyto projevy mohou být reakcí na stres, ale většinou je jejich příčinou snaha o odreagování při nedostatku pohybu nebo napodobování činnosti jiného narušeného koně. Stereotypní chování je rozděleno na stájové a pracovní podle vlivu prostředí či situace, ve kterých se projevuje (Krčová, 2008). Z hlediska koně může být rozděleno do tří různých oblastí: orální, lokomoční, ostatní. Orální stereotypy se týkají koní používajících k vykonávání stereotypu hubu či zuby, zatímco lokomoční se vztahují k pohybu koně. Toto chování může mít negativní dopad jak na koně, tak na jeho majitele. Nejznámějšími projevy orálních stereotypů jsou klkání, olizování okolních předmětů, okusování dřeva či vybavení stáje, přežvykování bez potravy v hubě, klapání pysky, přejíždění zuby po mřížích boxu, chrastění řetězem vazáku, koprofagie (Heleski, 2009). Lokomoční stereotypy reprezentuje hodinaření, hrabání, házení hlavou, přešlapování, popocházení (manéžový pohyb), kopání. Do kategorie ostatní lze zařadit všechny projevy, které nemají přímou souvislost s orálními a lokomočními projevy, například sebepoškozování, zívání, šplíchání vody. Stereotypní chování je opakované, ale dá se zmírnit či dokonce odstranit vhodnou úpravou či úplnou změnou režimu (Heleski, 2009).
3. 3. 1 Stručná charakteristika nejčastějších stereotypů Hodinaření Jinak zvané tkalcování je jeden z nejčastějších a nejdéle známých a zdokumentovaných stereotypů. Je ovlivněn ustájením a podmínkami odchovu. Kůň se rozkročí a ná- 13 -
sledně kolébáním hlavy a krku přenáší váhu z jedné končetiny na druhou. V extrémních případech může odlehčenou končetinu i zvedat (Zurovačová, 2008). Klkání Klkání je hltání vzduchu s typickým vydechnutím. Kůň se opře zuby o pevnou přepážku, zatne dlouhé svaly na krku a násilím si otevře hltan a jícen. Jsou zaznamenány případy klkání bez opory pevné přepážky. Proti klkání často pomáhá nasazení klkacího řemene, který brání polknutí vzduchu, nasazení klkacího náhubku, natření opory odpudivou mastí, znemožnění se o něco opřít. Klkání lze odstraňovat operativně, úspěšnost se pohybuje kolem 70%. Je sporné, zda se klkání rozšiřuje genetickými predispozicemi či pozorováním. V drtivé většině případů se však projevuje jen v uzavřeném prostoru boxu (Heleski, 2009). Olizování okolních předmětů Jedná se o opakované intenzivní olizování všech předmětů v dosahu koně včetně stěn boxů. U tohoto stereotypu je třeba nejdříve zkontrolovat, zda koni nechybí potřebné vitamíny či minerály, jelikož z velké části může být tato činnost důsledkem špatného krmení a nedostatku těchto prvků nebo soli. O stereotyp se jedná v případě, kdy je tato možnost bezpečně vyloučena (Šterc, 2010). Okusování dřeva či vybavení stáje Okusování dřeva je častým projevem nudy, bývá zaznamenáváno jak v boxech, tak ve výbězích s dřevěnými ohradami. Není výjimkou okusování plastového vybavení stáje, jako jsou žlaby, držáky na solné lizy a napáječky. Negativním důsledkem může být nadměrné obrušování zubů koně, nebezpečí poranění huby třískami či ostrými hranami a z pohledu majitele hmotné škody na majetku (Anonym, internet, 2010). Přežvykování bez potravy v hubě Neustálé přežvykování bez potravy je projevem nudy a nemožnosti zaměstnat hubu koně přirozenou činností, jakou je žraní. Nebývá tak častým jevem, ale může vést k nepravidelnému nadměrnému obrušování zubů koně (Kološ, 2010). Klapání pysky Kůň při stání v klidu nechává ústní štěrbinu zavřenou a pohybuje horním a dolním pyskem proti sobě, až o sebe tyto naráží a vydávají klapavý zvuk (Homolková, 2007). - 14 -
Přejíždění zuby po mřížích boxu Tento stereotyp je velice častým jevem ve stájích s uzavřenými zamřížovanými boxy, kůň přední hranou řezáků pohybem hlavy nahoru a dolů přejíždí po mřížoví. Kromě nepříjemného zvuku zde hrozí nebezpečí obroušení zubů a zranění krku, kůň většinou hlavu nepřirozeně vytáčí (McGreevy, 2004). Chrastění řetězem vazáku Při chrastění kůň vezme do huby část řetězu a buď tuto propouští zpět ven, pohazováním hlavou za ni tahá nebo ji částečně přežvykuje (Homolková, 2007). Koprofagie Koprofagie je požírání výkalů. V případě hříbat se nejedná o stereotyp, ale o běžné chování, které většinou vymizí do tří měsíců věku. Důvody koprofagie u hříbat nejsou stále zcela jasné. Může jít např. o vpravení příslušné flóry a fauny do tlustého střeva aj. Koprofagie u dospělých koní ukazuje na problém ve složení potravy. Bývá často viděna při náhlé změně technologie krmení. Existují domněnky, podle kterých ke koprofagii dochází u jedinců dlouhodobě izolovaných či při radikální změně životního prostředí (Duruttya, 2005). Hrabání Hrabání v přirozeném prostředí slouží ke hledání potravy či vyhrabávání potravy za účelem jejího lepšího dosažení. Ve stájových podmínkách jde o projev neklidu, netrpělivosti nebo i agresivity. Rychlost hrabání, síla a intenzita závisí na vnějších podnětech prostředí. Občasné hrabání nezpůsobuje velké škody, ale časté či dlouhodobé hrabání může poškodit kopyta či vést ke zvýšenému opotřebení podkov (Heleski, 2009). Házení hlavou Házení hlavou se projevuje trhavými pohyby hlavy nahoru i dolů. Může být projevem netrpělivosti, podráždění, přecitlivělosti či bolesti (Duruttya, 2005). Přešlapování Při této činnosti kůň opakovaně přenáší váhu z jedné končetiny na druhou bez výrazného pohybu krku a hlavy jako u hodinaření (Mills, 2007).
- 15 -
Popocházení (manéžový pohyb) Tento stereotyp bývá často zaznamenáván ve výbězích, kůň opakovaně obchází kolem výběhu či kolem východu. Neustále chodí stejnou trasou (McDonnell, 1999). Kopání Kopání může být projevem agresivity a zároveň stereotypem ukazujícím na nedočkavost, nespokojenost či nervozitu. Ve stájovém prostředí se kůň postaví co nejblíže stěně boxu a následně do ní opakovaně kope. Hrozí zde nebezpečí poranění končetin (Heleski, 2009). Sebepoškozování Hraniční forma stereotypního chování se projevuje opakovanými pokusy o sebedestrukci. Kůň se může sám zraňovat o předměty ve stáji či se kousat (McBride, 1995). Původ stereotypu je předpokládán v náhlých změnách prostředí vysoce citlivých zvířat, stresu či frustrace. Nejčastěji se projevuje u dospělých plemenných hřebců (Wintzer, 1999).
- 16 -
4 MATERIÁL A METODIKA
4. 1
Výběr chovů koní, resp. jezdeckých stájí pro sledování stereo-
typního chování koní Pro účely diplomové práce byly záměrně vybrány stáje s různou formou chovu koní a různou úrovní využívaných technologií. Byly vybírány tak, aby bylo zastoupeno pokud možno co nejširší množství známých typů stájí. Z mnoha navštívených stájí byl učiněn finální výběr na základě typu ustájení, které poskytují: -
boxové ustájení s výběhem, bez pastviny, omezený pobyt venku: Stáj Kopecký Veřovice, 9 koní
-
boxové ustájení s výběhem, bez pastviny, denní pobyt venku, na noc box: JK Fany Hostěnice, 21 koní, Stáj David Pulka Ochoz u Brna, 22 koní
-
boxové ustájení, kombinace výběh a pastvina: Ranč Barevný sen Hostěnice, 9 koní, Pink Pony Želešice, 19 koní
-
boxové ustájení s pastvinou, denní pobyt, na noc boxy: JK Chov koní Kozolupy, 69 koní
-
boxové ustájení s paddocky a pastvinou, omezený pobyt venku: Stall Höfli, Marthalen, Švýcarsko, 21 koní
-
vazné ustájení: JK Fany Hostěnice, 4 koně, Stáj David Pulka Ochoz u Brna, 4 koně, Stáj Kopecký Veřovice, 5 koní
-
volné celoroční ustájení s přístřeškem a pastvinou: Bartošovice, okres Nový Jičín, 5 koní, Benken, Švýcarsko, 28 koní
4. 2
Vybraní koně
Celkově bylo ve vybraných stájích pravidelně pozorováno 203 koní. Tito koně určení pro výzkum k diplomové práci zastupují široké spektrum chovaných koní. Pozorovány byly všechny věkové kategorie (od hříbat až po dvacetiosmiletého valacha),
- 17 -
všechna pohlaví (klisny, hřebci, valaši), mnoho různých plemen, koně využívaní pro různé účely.
4. 3
Charakteristika stájové technologie ve vybraných chovech koní
4. 3. 1 Stáj Kopecký Veřovice Stáj je součástí malého soukromého areálu o rozloze půl hektaru. Funguje jako agroturistická stáj a nabízí možnost ubytování, vyjížděk do terénu či jezdecký výcvik. V prostorách areálu se nachází rodinný dům majitele stáje, dvorek, zahrada, stáje pro 11 koní, malý výběh 4 x 25 metrů, písková jízdárna 55 x 25 metrů, krytá hala o rozměrech 30 x 15 metrů. Stáj disponuje pěti vaznými stáními, dvěma venkovními boxy o rozměrech 3,5 x 3,5 metru a čtyřmi vnitřními boxy o rozměrech 3 x 4 metry. Podestýlá se pilinami. Stáj nemá automatické napáječky, koně dostávají napít z kýblů. Dva koně ustájení v boxech jsou v soukromém majetku, zbytek koní patří majiteli stáje a jsou využíváni ke sportovním účelům, prochází základním výcvikem, případně slouží pro rekreaci a agroturistiku.
Denní režim stáje 7,00 - 7,30 -
ranní krmení (seno, mač)
7,30 - 9,30 -
pouštění soukromých či mladých koní do výběhu
9,30 - 11,30 -
místování
11,30 - 17,00 -
v průběhu dne pohybování koní (lonž, výcvik, trénink, terén, zákazníci)
17,00 - 17,30 -
večerní krmení (seno, mač)
Ve výběhu se koně pohybovali velice omezenou dobu. Ve vazném stání byli ustájeni 4 koně, ve venkovních boxech 2 a ve vnitřních boxech 3 koně. Všichni ustájení koně byli plemene český teplokrevník.
- 18 -
4. 3. 2 JK Fany Hostěnice Areál stáje JK Fany Hostěnice má rozlohu cca 1,2 ha, z toho 0,9 ha tvoří 5 výběhů. Součástí areálu je také kruhová ohrada, hala, písková jízdárna o rozměrech 20 x 40 metrů. Ustájeno je zde 21 koní, 17 ve vnitřních boxech, 4 ve vazných stáních. Jedná se o nájemní stáj, kromě jednoho valacha patřícího majitelům stáje jsou všichni koně v soukromém majetku. Ze zastoupených plemen převažuje český teplokrevník, dále se zde objevuje anglický plnokrevník, anglický polokrevník a achaltekinský kůň. V době pozorování trávilo ve výbězích celý den 15 koní. 4 koně zůstávali celodenně ve stáji a 2 koně chodili do výběhu na půl dne.
Denní režim stáje 6,30 - 7,00 - ranní krmení (seno, jádro) 7,00 - 7,30 - vyvádění koní do výběhů 7,30 - 10,30 - místování 11,30 - 12,00 - odvádění několika určených koní do stáje 12,00 - 19,00 - individuální pohybování koní majiteli, práce pod sedlem 18,00 - 18,30 - odvádění koní do stáje 18,30 - 19,00 - večerní krmení (seno, jádro)
4. 3. 3 Stáj David Pulka Ochoz u Brna Nově postavená dřevěná stáj v Ochoze u Brna poskytuje ustájení 22 koním. Areál se rozkládá na celkové ploše 1,7 ha. Obytná část zahrnuje domek pro majitele stáje, společenskou místnost pro majitele koní, sedlovnu a místnost na skříňky, sociální zařízení, kuchyňku. Součástí areálu je kruhová ohrada, jízdárna se skokovým materiálem o rozměrech 30 x 35 metrů a několik výběhů. Tři koně jsou ve vlastnictví majitele stáje, ostatní koně jsou soukromých majitelů v nájmu. Převládají čeští teplokrevníci a angličtí plnokrevníci. Dále je zde ustájen Shagya-arab, arabský plnokrevník, lipicán a německý trakén. Koně jsou do výběhů rozdělováni dle snášenlivosti či přání majitelů.
- 19 -
Denní režim stáje 5,30 - 6,30 - ranní krmení (seno, jádro) 6,30 - 7,30 - vyvádění koní do výběhů, občas seno na výběhy, část sena koním doma 7,00 - 12,00 - místování (léto piliny, zima sláma), druhá část sena koním doma 11,00 - 11,30 - přivádění části koní domů 12,00 - 13,00 - polední krmení dle přání majitelů, jádro + dávka sena pro koně v boxech 11,00 - 20,00 - individuální pohybování koní majiteli 19,30 - 20,30 - večerní krmení (seno, voda) 21,00 -
večerní krmení (jádro)
21,00 -
přivádění koní z výběhů, doplnění vody
Celodenně v boxech zůstávají čtyři koně: dva valaši a jeden hřebec anglického plnokrevníka, jeden valach německého trakéna. Tito koně nejsou celý den zavřeni v boxech, v dopoledních hodinách jsou cca na hodinu denně pouštěni do kruhovky a denně pracují pod sedlem. Čtyři koně: dva valaši a klisna českého teplokrevníka a klisna anglického plnokrevníka chodí do výběhů na půl dne, 14 ostatních koní je celodenně venku za každého počasí.
4. 3. 4 Ranč Barevný sen Hostěnice Stáje ranče Barevný sen stojí v areálu pozemku rodinného domu majitelů o rozloze 0,25 ha. Ke stájím patří 1,1 ha pastvin, které jsou však využívány velice zřídka, pouze několik měsíců v sezóně a jen za suchého příznivého počasí. Areál kromě obytného domu zahrnuje kamennou stáj se šesti vnitřními boxy o různých rozměrech. Naproti stáje byly postaveny navíc dva venkovní dřevěné boxy velké 3 x 4 metry. Stará garáž je používána jako sedlovna, šatna a společenská místnost v jednom. Nad stájí se nachází písková jízdárna o rozměrech 20 x 40 metrů, menší kruhová ohrada a maličký blátivý paddock o velikosti 4 x 7 metrů používaný jako výběh. Pouštění koní ven je závislé na počasí a ročním období. V letním období za suchého a pěkného počasí jsou koně pouštěni na pastvinu. V zimě a za vlhka či deště je pastvina zavřená. Jako výběh slouží kruhová ohrada (1 - 2 koně), blátivý paddock (1 kůň) a jízdárna (2 - 3 koně). Kapacita je nedostatečná, proto jsou koně pouštěni ven dvoufá- 20 -
zově, dopoledne první skupina, odpoledne skupina druhá. Z devíti koní patří majitelce stájí čtyři, zbytek koní je nájemních.
Denní režim stáje v létě 6,00 - 6,30 - ranní krmení (jádro, seno) 6,30 - 7,00 - vyvádění koní na pastvinu 7,00 - 9,30 - místování 12,00 - 12,30 - přivádění koní z pastviny 12,30 - 19,00 - individuální pohybování či práce koní 15,00 - 18,00 - opětovné pouštění koní na pastvinu
Denní režim stáje v zimě a za deštivého počasí 6,00 - 6,30 - ranní krmení (jádro, seno) 6,30 - 7,00 - vyvádění koní do výběhu (paddock, jízdárna, kruhovka) 7,00 - 9,30 - místování (piliny) 12,00 - 12,30 - přivedení koní 14,00 - 16,00 - vypuštění druhé várky koní 19,00 - 19,30 - večerní krmení (jádro, seno)
Ve stáji se vyskytují tři valaši a jedna klisna českého teplokrevníka, jedna klisna a jeden valach plemene American Quarter Horse a jeden valach a klisna křížence českého teplokrevníka a American Quarter Horse.
4. 3. 5 Pink Pony Želešice Stáj Pink Pony v Želešicích u Brna stojí v areálu bývalého JZD. Kamenná stáj byla zrekonstruována z bývalého vepřína a poskytuje ustájení pro 9 koní. Vnitřní boxy mají rozměry 3 x 4 metry na straně jedné a 2 x 3 metry na straně druhé. Ve vedlejším „domečku“ jsou zřízeny dva boxy o rozměrech 3 x 3 a 3 x 4 metry, v zadní části hlavní budovy je box 2 x 3 metry. K hlavní budově bylo přistavěno 7 venkovních boxů, dva o velikosti 2 x 3 metry a pět o velikosti 2,5 x 3 metry. Podestýlá se slámou. Všechny boxy kromě „domečku“ a izolovaného boxu jsou vybaveny automatickými napáječka-
- 21 -
mi. Samotný areál disponuje čtyřmi menšími zimními výběhy, v blízkosti se nachází 0,9 ha pastvin. Dalších 0,9 ha pastvin je pronajatých. Ve stáji je ustájeno 5 poníků a 14 velkých koní různých plemen. Všichni koně jsou využíváni k rekreačnímu ježdění, poníci a dva velcí koně jsou v majetku stáje Pink Pony a slouží jako provozní koně. Ke stáji patří kruhová ohrada a neohraničený prostor vysypaný prosívkou sloužící jako jízdárna s kavaletami. V budově stáje je koupelna se sprchovým koutem a WC, dále je k dispozici malá šatna se skříňkami a sedlovna.
Denní režim stáje 8,30 - 9,30 - ranní krmení (seno, jádro) 9,30 - 10,00 - vyvádění koní na pastvu (v zimě do výběhů) 10,00 - 12,30 - místování 12,30 - 17,00 - opohybování provozních koní a poníků 17,00 - 17,30 - odvádění koní z pastvin (výběhů) do stáje (v letních měsících v závislosti na počasí zůstávají koně i déle) 18,00 - 19,00 - večerní krmení (seno, jádro)
Kromě čtyř koní tráví všichni koně den na pastvině či ve výběhu. Podle snášenlivosti jsou rozděleni do tří menších skupin. Při pobytu ve výběhu je koním občas podáváno seno navíc.
4. 3. 6 JK Chov koní Kozolupy Stáj v Kozolupech u Plzně je součástí areálu o celkové rozloze 20 ha obsahujícího stáje pro 69 koní, pastviny, 2 písková kolbiště - jedno s překážkovým materiálem, druhé s drezurním obdélníkem, menší halu na pohybování koní v zimě. Součástí stájí je kromě společenské místnosti a šaten se skříňkami a sedlovny i solárium a mycí box pro koně. Stáj má 69 vnitřních boxů o rozměrech 3,5 x 3,5 metru. Podestýlá se pilinami. Stáj je nájemní, ustájení koně jsou v soukromém vlastnictví, vyskytují se zde všechny věkové kategorie koní, klisny, hřebci i valaši. Z plemen převládá český teplokrevník, následuje anglický plnokrevník, dále jsou zde zastoupena plemena Welsh cob, shetlandský
- 22 -
pony, arabský plnokrevník, Furioso a westfálský sportovní kůň. Koně jsou využíváni jak sportovně, tak na rekreaci či pro chov. O provoz stáje se starají tři stájnice.
Denní režim stáje 8,10 - 9,00 - ranní krmení (seno, jádro, jednou týdně v neděli místo sena krmná sláma) 9,00 -
vyvádění koní na pastviny v určitém složení a pořadí s následujícími názvy (každá skupina má vlastní výběh): 1) stádo – koně okovaní na přední končetiny, koně na dožití 2) okovaní – koně okovaní na všechny 4 končetiny 3) matky a hříbata 4) odstávčata a děti – odstávčata, jedno- a dvouletí koně 5) kluci – mladí hřebci 6) separé – problematičtí a hůře snášenliví koně
10,00 - 15,00 - místování 15,00 -
navážení nové podestýlky traktorem
16,00 -
odvádění koní v závislosti na počasí. V létě koně zůstávají venku déle.
16,00 - 20,00 - opohybování a práce s koňmi jednotlivými majiteli. (Každý majitel se stará o opohybování svého koně sám v jemu vhodnou dobu, často jsou koně pohybováváni i v průběhu dopoledne.) 17,30 -
večerní krmení (seno, jádro)
Většina koní tráví celý den na pastvinách, po návratu jsou ježděni či jinak pohybováni a zaměstnáni prací. Z celkového počtu 69 koní zůstává 17 koní ve stáji. Jsou ve stáji celý den, případně jdou ven na krátkou dobu během dopoledne, majitelé si je vodí na určitou dobu na pastviny sami nebo s nimi pracují pod sedlem. Tito koně jsou využíváni sportovně, jsou to koně parkuroví a drezurní.
4. 3. 7 Stall Höfli, Marthalen, Švýcarsko Stáj je součástí soukromého hospodářského komplexu, který kromě budov zahrnuje cca 37 ha zemědělské půdy (pěstují se: pšenice, ječmen, cukrová řepa, hrách, siláž, kukuřice), která se dále využívá pro získání lučního sena, jako pastviny apod., a cca 2 ha - 23 -
lesa. V současné době kromě zemědělské produkce tvoří hlavní zdroj příjmů nájemní stáj pro koně se špičkovou infrastrukturou. Původní budovy stájí pro jateční skot byly po požáru v říjnu v roce 2004 strženy a nahrazeny nově zbudovaným moderním stájovým komplexem. Celková kapacita stájí je 21 boxů. Původní stáje zahrnují 3 menší boxy (3,5 x 3 m), 6 velkých (3,5 x 3,5 m), sedlovnu s šatnou, přípravnu a sklad krmiv a venkovní mycí box. Nově postavené stáje jsou světlé, prostorné a vzdušné, poskytují prostor pro 13 prostorných boxů (4 x 3 m), sedlovnu s šatnou, přípravnu a sklad krmiv, hospodářské techniky, sena, slámy, mycí dvojbox, společenskou místnost s kuchyní, sociální zařízení, kolotoč pro pohybování koní, parkovací místa pro přívěsy a polozastřešenou halu s moderním povrchem o rozměrech 20 x 40 metrů (20 x 20 m zastřešeno) se skokovým materiálem. Všechny boxy jsou vybaveny samostatnými paddocky (původní stáje mají paddocky o velikosti 3,5 x 3,5 m, nové stáje 3 x 4,5 m). Všechny boxy jsou vybaveny automatickými napáječkami, plastovým žlabem a držákem na solný liz. Paddocky mají po dvou instalovány hračky pro koně – závěsné balóny, müsli či jiné závěsné lizy, každý kůň má k dispozici vlastní dřevěnou kládu na okusování. Ke stájím přiléhají upravované pastviny. V areálu se dále nacházejí dvě obytné budovy pro majitele, ve starší z nich je pět dalších původních starých vnitřních boxů pro koně, dnes již používaných jen v případě nouze či zájmu o přenocování s cizím koněm. V okolí stájí jsou možné překrásné dlouhé vyjížďky do přírody, nalezneme zde všechny druhy terénu, roviny, kopce, louky, řeky… Poskytované služby zahrnují prvotřídní péči, krmení 2x denně dle přání majitele, místování 2x denně, vodění koní na pastvu a z pastvy, udržování čistoty pastvin, nasazování ochranných pomůcek (masky proti hmyzu, kamaše, bandáže, deky…), dle zájmu a domluvy pohybování koní v kolotoči v nepřítomnosti majitele. Pastevní sezóna začíná většinou v dubnu a končí druhou polovinou října (v závislosti na počasí a podmínkách), každý kůň má k dispozici vlastní udržovanou pastvinu. Dále je možno využít nárazového či stálého pronájmu haly pro jezdecký výcvik a dočasného ustájení ve starších boxech. Ve stáji se nachází 21 koní různých plemen a různého využití.
- 24 -
Denní režim stáje v létě 5.45 -
ranní krmení
6,00 -
vyvádění koní na pastvu
6,30 - 7,45 -
ranní místování
7,45 - 8,15 -
příprava krmení
8,30 - 9,00 (až 11,30) - přivádění koní z pastvin (v závislosti na počasí) 9,00 – 11,30 -
zajištění pohybování koní v kolotoči a obsluha a údržba kolotoče
Během dne práce dle potřeby a situace 16,30 -
večerní krmení
16, 45 - 18,00 -
večerní místování
18.00 – 18,30 -
příprava krmení
18,30 - 21,00 -
opohybování koní, lonžování, kolotoč, ježdění
Denní režim stáje v zimě 5.45 -
ranní krmení (seno)
6,00 - 7,30 - ranní místování 6,30 - 6,45 - odvedení první várky koní do kolotoče 7,00 -
ranní krmení (jádro)
7,30 - 7,45 - výměna koní v kolotoči 7,45 - 8,15 - příprava krmení Během dne práce dle potřeby a situace - opohybování koní, lonžování, kolotoč, ježdění 12,00 - 12,30 - polední krmení senem 16,30 -
večerní krmení (seno)
16, 45 - 18,00 - večerní místování 17,30 -
večerní krmení (jádro)
18.00 - 18,30 - příprava krmení
4. 3. 8 Bartošovice, okres Nový Jičín Soukromý areál stáje v Bartošovicích u Nového Jičína zahrnuje 20 ha pastvin, jezírko, přístřešek pro koně a travnatou jízdárnu. Ustájeno je zde pět soukromých koní:
- 25 -
shetlandský pony, hucul, český sportovní pony, roční český sportovní pony a dvouletý Welsh Part Bred. Koně jsou celodenně na pastvině, na noc mají k dispozici přístřešek. Využíváni jsou k rekreačnímu ježdění. Koně nejsou přikrmování, pastva je vydatná a dostatečná, v zimních měsících jim je dodáváno seno. Přístřešek je pravidelně místován.
4. 3. 9 Benken, Švýcarsko Soukromá stáj ve švýcarském Benkenu je jedna z mála stájí v okolí, která umožňuje koním neustálý pobyt na pastvinách. Areál stáje má rozlohu cca 25 ha, kromě pastvin s přístřeškem zahrnuje pískové kolbiště s překážkovým materiálem, obytnou budovu majitelů a maličkou stáj s pěti venkovními boxy, které jsou však využívány jen jako záložní pro případ onemocnění některého z koní ve stádě. Zastoupeni jsou koně různých plemen, převážně švýcarský teplokrevník a Freiberger, hafling a kříženci. Koně jsou všech věkových kategorií, najdeme zde klisny s hříbaty, odstávčata, mladé koně i koně na dožití. Jsou využíváni k rekreačnímu ježdění či do chovu.
Denní režim stáje V letních měsících nejsou koně ničím přikrmováni a stačí vydatná bohatá pastva. V zimních měsících jsou dokrmováni senem, které mají k dispozici celodenně. Přístřešek je každé ráno místován. Boxy jsou prázdné.
4. 4
Metody výzkumu
Hlavní metodou výzkumu bylo důkladné a opakované pozorování koní. Zvířata byla sledována ve stáji, na pastvě i ve výbězích průběžně po celý den i v noci, mnohokrát opakovaně. Výskyty stereotypního chování byly pečlivě zaznamenávány. Další metodou výzkumu bylo dotazování a získávání podrobnějších informací od majitelů stájí, majitelů koní, jejich jezdců či ošetřovatelů. Po ukončení výzkumu následovalo vyhodnocení výsledků, jejich zanesení do tabulek, převedení na procenta a jejich vzájemné porovnání. Posledním krokem bylo vyhodnocení získaných dat v souvislosti s obecně uznávanými teoriemi. - 26 -
5 VÝSLEDKY
5. 1
Sledování frekvence projevů různých typů stereotypního chování
v jednotlivých stájích
5. 1. 1 Stáj Kopecký Veřovice Vzhledem k faktu, že ve výběhu se koně pohybovali velice krátkou dobu, bylo pozorování zaměřeno na chování koní ve stáji. Všichni ustájení koně byli plemene český teplokrevník. U dvou koní ze čtyř ustájených ve vazných stáních bylo sledováno pravidelné okusování vazáku, rachocení řetězem u vazáku, vylizování prázdného žlabu a hrabání. Prvním sledovaným koněm byl 9letý valach českého teplokrevníka, temperamentní a nevyrovnaný jedinec, využívaný v provoze a nižším sportu. Tento kůň opakovaně hrabal pravou přední končetinou, okusoval vazák a rachotil řetězem. Druhým koněm byla 4letá klisna českého teplokrevníka, temperamentní a vyrovnaná, toho času v základním tréninku. Klisna ve chvílích volna také rachotila řetězem a vylizovala prázdný čistý žlab. Klisna přišla do stáje z pastvin, kde trávila celé dny. Je velice pravděpodobné, že stereotypní chování u ní bylo vyvoláno právě nudou a stresem z radikální změny prostředí a ustájení. Vzhledem k tomu, že nebyla ustájena vedle prvně zmiňovaného koně, ale na opačném konci stáje, a koně neměli možnost na sebe pořádně vidět, nepředpokládá se, že by se rachocení řetězem naučila napodobováním valacha. U jednoho ze dvou koní ve venkovních boxech bylo vysledováno olizování stěn boxu a příslušenství, za deštivého počasí tento kůň strkal nos pod tekoucí proud vody a vodu chytal a cákal (vodu na pití měl k dispozici, vyloučila se tedy možnost, že by měl žízeň). Valach byl v té době 7letý, klidného temperamentu a vyrovnaný. Využíván byl k rekreačnímu sportu. Jako jeden z mála koní byl ježděn pravidelně každý den. Většinu času dne strávil pozorováním dění v areálu, jeho venkovní box byl situován s výhledem na příjezdovou cestu a dvůr. Ve vnitřních boxech byli ustájeni tři koně. 5letá klisna českého teplokrevníka, temperamentní, vyrovnaná, v základním výcviku, trávila dopoledne vybíráním zbylých stébel sena z podestýlky, opakovaně se objevovalo kopání do stěn boxu. Nejčastější vy- 27 -
sledovanou činností však bylo okusování ocasu sousedního valacha. Klisna prokopala prkna ve spodní části zdi sousedního boxu a poté, co tato byla odstraněna, ale nenahrazena, využívala otvoru a kdykoli se sousední valach natočil zády, okusovala mu ocas. Vzhledem k tomu, že jinak se o kontakt se sousedním koněm nepokoušela a ocas okusovala pokaždé, když se objevil v dosahu, je toto chování klasifikováno jako stereotyp i přes to, že je do něj zahrnut i druhý kůň. Ten však nevyvíjí při této činnosti žádnou aktivitu, nejedná se proto o vzájemnou hru ani komunikaci. Sousedící 16letý valach českého teplokrevníka klidné povahy byl využíván jako provozní kůň pro pokročilé klienty a v rekreačním sportu, někdy i dvakrát denně. Mimo sezónu však nebyla výjimečná situace, kdy stál dva i více dní bez pohybu jen v boxu. Kůň v průběhu sezóny nevykazoval žádné stereotypní chování, mimo sezónu při snížení využívání však byly vysledovány projevy opakovaného okusování vybavení a dřevěných částí, kopání do stěn boxu a popocházení v boxu dokola. Třetím koněm ve vnitřních boxech byla dvouletá klisnička českého teplokrevníka, velice temperamentní, vyrovnaná. Trávila většinu času ve výběhu a ve stáji u ní nebylo pozorováno žádné stereotypní chování.
Tab. 1 - Chování koní, Stáj Kopecký Veřovice Chování • Chození: více než dva kroky jakýmkoli směrem % sledovaného času • Stání: na jednom místě se zatížením alespoň tří končetin (bez jiné činnosti) % sledovaného času Celkový čas Další projevy z celkového času • Podřimování, odpočinek % sledovaného času • Žraní (seno, podestýlka) % sledovaného času • Olizování, přežvykování (bez žraní a potravy) % sledovaného času • Pohazování hlavou % sledovaného času • Průzkum, zvědavost, pozornost: sledování něčeho, zaměřená pozornost na předmět % sledovaného času • Hodinaření % sledovaného času
- 28 -
Počet koní s projevy vazné -
Počet koní s projevy boxové 5 5%
4
5
100% 100%
95% 100%
4 55% 4 10% 1 4% -
5 45% 5 10% 1 5% -
-
1
-
15% -
Chování • Klkání % sledovaného času • Popocházení v boxu: cyklické přešlapování % sledovaného času • Hra či okusování vybavení stáje (včetně šplíchání vody z napáječky…) % sledovaného času • Válení se, ležení % sledovaného času Komunikace se sousedním koněm % sledovaného času Kopání do stěn % sledovaného času Rachocení řetězem % sledovaného času • Hrabání % sledovaného času
Počet koní s projevy vazné 2 2%
Počet koní s projevy boxové 1 6%
1
3
4% 5 6% 4 4% 2 7% 1 8%
8% 5 6% 5 2% 2 3% -
Tab. 2 – Poměr normálního a stereotypního chování v procentech Chování
Vazné
Boxové
Průměr
Normální
75%
78%
76,5%
Stereotypní
25%
22%
23,5%
5. 1. 2 JK Fany Hostěnice Ze čtyř koní trávících celý den v boxech (kromě práce či opohybování) bylo stereotypní chování pozorováno u tří. Prvním koněm byl mladý, temperamentní a poměrně vyrovnaný dvouapůlletý hřebec českého teplokrevníka. Opakovaně okusoval vybavení stáje a přejížděl zuby po mřížích boxu. Druhá byla 17letá klisna anglického polokrevníka, temperamentní, nevyrovnaný jedinec. U ní se stereotypní chování projevovalo nejvíce. Výrazné bylo hodinaření, házení hlavou, hrabání a popocházení dokolečka. Třetím koněm byl 10letý valach českého teplokrevníka, temperamentní, nevyrovnaný, který často přešlapoval a kopal do dveří boxu. Posledním jedincem, u kterého se projevily stereotypy, byl 12letý valach českého teplokrevníka, klidný, který opakovaně hrabal. - 29 -
Všichni tito koně byli ve stáji ustájeni déle než rok, bohužel není známo, zda se stereotypy projevovaly i dříve.
Ve výbězích tráví dny 15 koní. Výběhy jsou hliněné, při nepřízni počasí bahnité. Velikost výběhu je na počet koní v nich poměrně malá, většinu času se koně nepohybovali, vzájemná komunikace se sice objevovala, nicméně v relativně malé míře. Překvapujícím zjištěním bylo, že u 12 koní z celkového počtu 15 se opakovaně objevovala koprofagie. U tohoto stereotypu bylo navíc vysledováno, že k němu mají sklony po krátké době i nově příchozí koně, kteří dosud nikdy nic podobného nedělali. Koně byli shodou okolností kvůli tomuto stereotypu pozorováni delší dobu (několik měsíců před samotným výzkumem) a bylo zjištěno, že koprofagie u dospělých koní, kteří k ní dříve neměli žádné sklony, se rozšiřuje pozorováním svých druhů při této činnosti. Zpočátku byla tato činnost sledována u 3 - 5 zvířat, postupem času se rozšířila na další koně, kteří trávili čas ve výběhu v blízkosti takto postižených. Poté, co výkaly začala požírat většina koní, bylo zjištěno, že při zařazení nově příchozího koně bez stereotypních projevů začal i tento po několika týdnech daný stereotyp vykazovat. Krevní testy koní byly v pořádku, vyloučila se tímto možnost, že by koním chyběly minerály a vitamíny, koně tedy skutečně požírali výkaly z nudy a proto, že tuto činnost viděli u svých druhů. U 7letého valacha achaltekinského koně, temperamentního a nevyrovnaného jedince, bylo vypozorováno klkání. Tato činnost ve výběhu však nebyla nijak častá, spíše ojedinělá.
Večer po návratu z výběhů se koně věnovali krmení a odpočinku. Doba strávená ve stáji byla relativně krátká a zahrnovala noční klid, nebyly proto zaznamenány žádné stereotypy kromě již výše zmiňovaného achaltekince, u kterého se klkání po zavření do boxu projevilo ve velké míře. Při nasazení klkacího řemene se tyto projevy omezily zhruba o 30%.
- 30 -
Tab. 3 – Chování koní, JK Fany Hostěnice Počet koní Počet koní s projevy s projevy Box celodenně Box na noc 5 15 10% 5%
Chování • Chození: více než dva kroky jakýmkoli směrem % sledovaného času • Stání: na jednom místě se zatížením alespoň tří končetin (bez jiné činnosti) % sledovaného času Celkový čas Další projevy z celkového času • Podřimování, odpočinek % sledovaného času • Žraní (seno, podestýlka) % sledovaného času • Olizování, přežvykování (bez žraní a potravy) % sledovaného času • Pohazování hlavou % sledovaného času • Průzkum, zvědavost, pozornost: sledování něčeho, zaměřená pozornost na předmět % sledovaného času • Hodinaření % sledovaného času • Klkání % sledovaného času • Popocházení v boxu: cyklické přešlapování % sledovaného času • Hra či okusování vybavení stáje (včetně šplíchání vody z napáječky…) % sledovaného času • Přejíždění zuby po mřížích boxu % sledovaného času • Koprofagie % sledovaného času • Válení se, ležení % sledovaného času Komunikace se sousedním koněm % sledovaného času Kopání do stěn % sledovaného času • Hrabání % sledovaného času
Počet koní s projevy Výběh 15 80%
5
15
15
90% 100%
95% 100%
20% 100%
5 40% 5 15% 1 4%
15 70% 15 10% -
15 40% -
5
-
15
3% 1 8% 2 5% 1 5% 1 4% 5 6% 2 3% 2 4% 2 3%
1 6% 15 12% 9 2% -
5% 1 1% 12 24% 10 16% 15 14% -
Tab. 4 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech Box celodenně
Box na noc
Průměr
Výběh
Normální
67%
94%
75%
78,6%
Stereotypní
33%
6%
25%
21,3%
- 31 -
5. 1. 3 Stáj David Pulka Ochoz u Brna Celodenně v boxech zůstávají čtyři koně: dva valaši a jeden hřebec anglického plnokrevníka a jeden valach německého trakéna. Tito koně nejsou celý den zavřeni v boxech, v dopoledních hodinách jsou cca na hodinu denně pouštěni do kruhovky a denně pracují pod sedlem. Prvním koněm se zaznamenaným stereotypem je 4letý hřebec anglického plnokrevníka v dostihovém tréninku, temperamentní a vyrovnaný. Hřebec tráví většinu času odpočinkem, podřimováním, žraním či sledováním dění v areálu stáje. Občas u něj bylo zaznamenáno opakované bezdůvodné házení hlavou. Druhý anglický plnokrevník, 4letý valach, je temperamentní, vyrovnaný a je ustájen vedle výše zmiňovaného hřebce. Stejně jako jeho druh tráví většinu času v boxu odpočinkem a zaujatým pozorováním dění v areálu stáje. V okamžiku, kdy sousední hřebec začne pohazovat hlavou, se tento valach v 80% případů ihned přidá. Sám od sebe však tento ani jiný stereotyp neprojevuje. Tento kůň byl v původním prostředí ustájen ve vnitřních boxech bez výhledu a byl označen za velmi problémového, nevyrovnaného až nebezpečného. V této stáji však žádný problém ani konflikt nebyl zaznamenán, což je přisuzováno tomu, že kůň má možnost vyhlížet z boxu po okolí. U dalších dvou koní, valachů anglického plnokrevníka a německého trakéna, nebyly vypozorovány žádné stereotypy.
Koně, kteří jsou odváděni z výběhů dřív a jsou v boxech půl dne, jsou kromě dopoledního výběhu během odpoledne pravidelně opohybováni či ježděni. Jedná se o čtyři koně: dva valachy a klisnu českého teplokrevníka a klisnu anglického plnokrevníka. Jsou to koně odlišných charakterů, ale ani u jednoho z nich nebylo pozorováno žádné stereotypní chování.
Ve výběhu tráví celý den 14 koní. Výběhy jsou rozděleny na jeden velký a sedm menších. Ve velkém výběhu je pohromadě 9 koní, z toho pět valachů a jedna klisna českého teplokrevníka, dva valaši anglického plnokrevníka a jeden valach Shagyaaraba.
- 32 -
V menších výbězích jsou koně rozděleni dle přání majitelů a snášenlivosti. Samostatně stojí arabský hřebec, klisna českého teplokrevníka, klisna lipického koně a ve dvojici stojí dvě klisny českého teplokrevníka. Koně mívají ve výbězích k dispozici vodu, občas seno. Z koní stojících osamoceně bylo nežádoucí chování vypozorováno jen u 6letého hřebce arabského plnokrevníka, který je temperamentní a vyrovnaný. V období, kdy má na sobě deku, tráví mnoho času postáváním ve výběhu a chytáním deky zuby a jejím následným popotahováním a škubáním. Když deku nemá, často bývá viděn, jak opakovaně obchází kolečko podél ohrady výběhu, vždy ve stejné vyšlapané stopě. Z devíti koní ve velkém výběhu nebyly zaznamenány žádné stereotypy v okamžiku, kdy měli koně k dispozici balík sena. V době bez sena se zpočátku u dvou koní objevila koprofagie, která byla během zhruba dvou měsíců následně zaznamenána u dalších čtyř koní. V současné době není požírání výkalů při pohledu na koně v tomto výběhu neobvyklým jevem. Zbytek času tráví koně odpočinkem, válením, ležením a komunikací mezi sebou. Vzhledem k relativně rychlému rozšíření koprofagie i na koně, kteří tyto sklony nikdy předtím neměli, se lze domnívat, že tento stereotyp se vyvinul napodobováním a sledováním činnosti koní v těsné blízkosti. U koní v dělených výbězích, kteří na koně ve velkém výběhu sice vidí, nicméně nedostanou se do úzkého kontaktu s nimi, se tato činnost neobjevuje. Koně jsou z výběhů přiváděni až ve večerních hodinách, po návratu tráví čas žraním, odpočinkem, podřimováním. Je kladen důraz na to, aby měli dostatečné množství sena, které vydrží i velkou část noci. Jediným koněm se zaznamenaným stereotypem je 11letá klisna českého teplokrevníka, temperamentní a vyrovnaná. Tato klisna je využívána v military sportu. Po zavření do boxu se u ní projevuje hodinaření. Ranní krmení se podává relativně brzy, proto koně tráví v boxech minimum času, který plně využívají ke konzumaci potravy a spánku. Nebyly proto zaznamenány žádné další stereotypy.
- 33 -
Tab. 5 – Chování koní, Stáj David Pulka Ochoz u Brna Chování • Chození:více než dva kroky jakýmkoli směrem % sledovaného času • Stání: na jednom místě se zatížením alespoň tří končetin (bez jiné činnosti) % sledovaného času Celkový čas Další projevy z celkového času • Podřimování, odpočinek % sledovaného času • Žraní (seno, podestýlka) % sledovaného času • Olizování, přežvykování (bez žraní a potravy) % sledovaného času • Pohazování hlavou % sledovaného času • Průzkum, zvědavost, pozornost: sledování něčeho, zaměřená pozornost na předmět % sledovaného času • Hodinaření % sledovaného času • Klkání % sledovaného času • Popocházení: cyklické přešlapování % sledovaného času • Hra či okusování vybavení stáje (včetně šplíchání vody z napáječky, tahání deky a předmětů…) % sledovaného času • Přejíždění zuby po mřížích boxu % sledovaného času • Koprofagie % sledovaného času • Válení se, ležení % sledovaného času Komunikace se sousedním koněm % sledovaného času Kopání do stěn % sledovaného času • Hrabání % sledovaného času
Počet koní s projevy Box celodenně
Počet koní Počet koní s projevy s projevy Box půl dne Box na noc
Počet koní s projevy Výběh
4
4
14
14
5%
3%
1%
80%
4
4
14
14
95% 100%
97% 100%
99% 100%
20% 100%
4 40% 4 25%
4 35% 4 25%
14 55% 14 20%
14 15% -
-
-
-
-
2 6%
-
-
-
4
4
-
14
20% -
31% -
1 5% -
18% 1 4%
-
-
-
1
4 7% 3 2% -
4 5% 3 4% -
15 17% 20 3% -
3% 12 25% 15 9% 12 26% -
- 34 -
Tab. 6 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech Chování Normální Stereotypní
Box celodenně
Box na půl dne
Box na noc
Průměr
Výběh
94%
100%
95%
68%
89,25%
6%
0%
5%
32%
10,75%
5. 1. 4 Ranč Barevný sen Hostěnice Režim rotace koní ve výbězích byl velice často porušován, ukázalo se, že koně majitelky byli prioritně pouštěni na pastvinu či do výběhu a nájemní koně často zůstávali v boxech kromě práce pod sedlem a dvou hodin výběhů, po kterých byli odvedeni domů, aby uvolnili místo koním majitelky. Tento fakt poměrně ztížil vyhodnocování výsledků, není proto možné porovnávat projevy stereotypního chování na základě denního režimu jako u ostatních stájí. Při zkoumání míry výskytu stereotypů bylo objeveno, že koně majitelky mají režim dodržovaný, proto jsou výsledky rozděleny do dvou rozdílných skupin koní.
Pozorování koní majitelky Kromě klisny American Quarter Horse, která po předčasném ukončení sportovní kariéry trávila většinu času ve stáji, případně v malém paddocku o samotě, byli ostatní koně majitelky téměř celodenně venku. U této klisny, v době pozorování čtyřleté, temperamentní, vyrovnané, bylo vysledováno poměrně výrazné nežádoucí chování. Ve výběhu klisna většinou stála a podřimovala a neobjevily se u ní žádné stereotypy, avšak v boxu se o to intenzivněji vyskytovalo klkání (i s klkacím řemenem), okusování vybavení a téměř neustávající rachocení řetězem vazáku připevněným na mřížích boxu. Je velice pravděpodobné, že mladému zvířeti zvyklému na intenzivní práci, pohyb a společnost působila izolace ve výběhu a zavírání v boxu psychickou újmu, se kterou se nedokázalo vyrovnat. Projevy byly skutečně extrémně intenzivní a téměř neustávající. Další kůň majitelky, 12letá klisna českého teplokrevníka, klidného charakteru, taktéž využívaná ve vrcholovém westernovém sportu a v chovu, trávila dny na pastvině či ve výběhu ve společnosti jiných koní. Ani venku, ani po návratu do stáje u ní nebyly pozorovány žádné stereotypy.
- 35 -
Sedmiměsíční klisnička křížence českého teplokrevníka a American Quarter Horse byla taktéž bez stereotypů, trávila dny ve výběhu ve společnosti své matky a ostatních koní. Její starší polobratr, dvouletý temperamentní a vyrovnaný valach křížence českého teplokrevníka a American Quarter Horse, trávil dny venku ve společnosti ostatních koní, v boxu se u něj projevilo opakované okusování stájového vybavení.
Pozorování nájemních koní V
období léta, kdy byl poměrně často dodržován klasický režim stáje a koně se do-
stávali pravidelně na pastvinu či do výběhu ve společnosti, nebyly zaznamenány žádné odchylky od normálního chování. S nástupem podzimu a postupem času se však podmínky pro tyto koně začaly měnit. Kromě jedné klisny anglického polokrevníka, temperamentní a lehce nevyrovnané, která po odstavení klisničky majitelky převzala roli náhradní matky a chodila proto pravidelně ven ve společnosti ostatních, byl poměrně výrazně omezen pobyt venku u všech ostatních koní. 12letý temperamentní vyrovnaný valach českého teplokrevníka trávil v boxu více než půl dne. Objevilo se u něj přešlapování, okusování, případně likvidace a tahání deky, pokud ji měl na sobě. 4letý klidný valach plemene American Quarter Horse pobýval přes den ve výběhu jako společník dvouletého křížence majitelky, nebyly zde sledovány žádné stereotypy. Při pobytu v boxu však téměř bez přestání hlasitě klapal pysky. 7letý temperamentní nevyrovnaný valach českého teplokrevníka dříve trávil dny v kruhovce společně s druhým valachem. Poměrně malý prostor pro dva koně, nemožnost se proběhnout a nemožnost hledat si potravu a chovat se přirozeně vyústily v obnovení starého stereotypu z dřívější stáje (JK Fany Hostěnice), který přechodem na pastvinu dočasně vymizel - koprofagii. Požírání výkalů a navíc okusování dřevěného boxu byly projevy provázející chování tohoto koně i v boxu. Poslední, 12letý valach klidného českého teplokrevníka přišel s naučenou koprofagií z JK Fany Hostěnice, která po přechodu na pastviny dočasně vymizela. Se změnou režimu ve stáji se však stejně jako u výše zmiňovaného valacha opět objevila, taktéž přidružena k vydatnému okusování dřevěného boxu. Po nějaké době byl od tohoto koně odveden výše uváděný valach, který s ním trávil dny v kruhovce či na pastvině, kůň - 36 -
zůstal izolovaný a byl přesunut na dvě hodiny denně do blátivého paddocku bez společnosti. Kůň viditelně upadal do stavů připomínajících depresi, byl apatický a koprofagie se za těchto podmínek stala jedinou činností, kterou se daly ukrátit dlouhé dny. Oba tito koně dostávali omezené množství sena a stáli na pilinách. Poté, co během půl hodiny zkonzumovali všechno seno, neměli celou noc možnost něco přežvykovat, obrátili se tedy k požírání výkalů s o to větší intenzitou.
Tab. 7 – Chování koní, Ranč Barevný sen Hostěnice Chování
• Chození:více než dva kroky jakýmkoli směrem % sledovaného času • Stání: na jednom místě se zatížením alespoň tří končetin (bez jiné činnosti) % sledovaného času Celkový čas Další projevy z celkového času • Podřimování, odpočinek % sledovaného času • Žraní (seno, podestýlka) % sledovaného času • Olizování, přežvykování (bez žraní a potravy) % sledovaného času • Pohazování hlavou % sledovaného času • Průzkum, zvědavost, pozornost: sledování něčeho, zaměřená pozornost na předmět % sledovaného času • Hodinaření % sledovaného času • Klkání % sledovaného času • Popocházení: cyklické přešlapování % sledovaného času • Hra či okusování vybavení stáje (včetně šplíchání vody z napáječky, tahání deky…) % sledovaného času • Přejíždění zuby po mřížích boxu % sledovaného času • Koprofagie % sledovaného času
Počet koní s projevy Koně majitelky box na noc
Počet koní s projevy Nájemní koně výběh
Počet koní s projevy Nájemní koně box
4
5
5
3%
3%
1%
4
4
14
97% 100%
97% 100%
99% 100%
4 40% 4 10%
5 35% -
5 35% 5 10%
-
-
-
-
-
-
4
5
5
4% 1 20% -
18% -
3% 1 4%
1
-
1
5% -
2 27%
3% 2 18%
- 37 -
Počet koní s projevy Koně majitelky box na noc 4 7% 2 2% 1 12% -
Chování
• Válení se, ležení % sledovaného času Komunikace se sousedním koněm % sledovaného času Klapání pyskem % sledovaného času Rachocení řetězem % sledovaného času Kopání do stěn % sledovaného času • Hrabání % sledovaného času
Počet koní s projevy Nájemní koně výběh 4 6% 3 14% -
Počet koní s projevy Nájemní koně box 5 12% 5 3% 1 12% -
Tab. 8 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech Chování
Koně majitelky box na noc
Normální Stereotypní
63%
Nájemní koně box 63%
Nájemní koně výběh 73%
27%
27%
27%
Průměr 66,3% 27%
5. 1. 5 Pink Pony Želešice Při pozorování koní na pastvině nebyly zjištěny žádné projevy stereotypního chování, koně mezi sebou měli výrazné sociální vazby a trávili čas žraním, hledáním potravy, komunikací mezi sebou či podřimováním ve stínu stromů. Při pobytu koní ve výběhu nebylo pozorováno žádné stereotypní chování v případě, že měli koně k dispozici seno. Bez sena bylo u osmi koní pozorováno opakované okusování dřevěných prken ohrady. Koně trávící celý den v boxech vykazovali výrazné stereotypní chování. Kromě jednoho všichni koně okusovali vybavení stáje. Prvním koněm je 16letá klisna českého teplokrevníka, temperamentní a problémové zvíře. Tato klisna okusovala zařízení stáje, házela hlavou, hrabala předníma nohama, kopala do boxu a výrazně hodinařila. Klisna působila jako provozní kůň a nebyla lehce jezditelná. Stereotyp si přinesla již z předchozí stáje. Nicméně je velice pravděpodobné, že právě režim zde, kdy ven chodila jen na hodinu denně v průběhu místování a poté
- 38 -
pod sedlo, přispěl k rozvoji a zvýšené intenzitě projevů. Tato klisna dávala stereotypnímu chování přednost i před senem. Druhý kůň, 8letý valach českého teplokrevníka, byl klidný a vyrovnaný. Byl ustájen vedle výše zmíněné klisny. Během prvních tří měsíců nevykazoval žádné stereotypní chování, po cca třech měsících začal hodinařit pokaždé, když začala první klisna. Po dalších zhruba dvou měsících již hodinařil nezávisle na klisně vedle sebe. Kůň byl pouštěn i na pastvinu, ovšem velice nepravidelně. Na pastvině stereotypní chování zmizelo, po návratu do boxu se opět objevovalo. Je sporné, zda se kůň dokáže naučit stereotyp pozorováním svého druha při této činnosti, avšak tento kůň přišel do stáje bez jakýchkoli problémů a vzhledem k průběhu a vývoji stereotypu je velice pravděpodobné, že se tomuto naučil právě sledováním klisny vedle sebe. Třetí valach českého teplokrevníka je 12letý temperamentní kůň vysoko v krvi. Tento kůň má za sebou závodní kariéru, a protože je velice nesnášenlivý, zůstává celodenně ve stáji a je pouze ježděn majitelkou. Kromě okusování dřeva, které, jak již bylo zmíněno, se projevilo u všech koní celodenně zavřených, bylo u tohoto valacha pozorováno téměř neustálé házení hlavou, hrabání, kopání do dveří boxu a přešlapování. Posledním koněm, který byl celodenně v boxu, byla 7letá klisna shetlandského ponyho. Tato klisna byla využívána jako provozní kůň pro děti, chodila ven na hodinu denně při místování a odpoledne krokem vozit děti. Přesto u ní nebyly zaznamenány vůbec žádné stereotypy. Po návratu z pastviny byly stereotypy zaznamenány pouze u jediného koně, 8leté klisny plemene hafling, která pravidelně cákala vodu z napáječky. Ostatní koně stereotypní chování nevykazovali.
Tab. 9 - Chování koní, Pink Pony Želešice Chování • Chození: více než dva kroky jakýmkoli směrem % sledovaného času • Stání: na jednom místě se zatížením alespoň tří končetin (bez jiné činnosti) % sledovaného času Celkový čas
Počet koní s projevy Box celodenně
Počet koní s projevy Box na noc
Počet koní s projevy Pastvina
4
15
15
10%
5%
95%
4
15
15
90% 100%
95% 100%
5% 100%
Další projevy z celkového času
- 39 -
Chování • Podřimování, odpočinek % sledovaného času • Žraní (seno, podestýlka) % sledovaného času • Olizování, přežvykování (bez žraní a potravy) % sledovaného času • Pohazování hlavou % sledovaného času
Počet koní s projevy Box celodenně 4 45% 4 15% 2 4%
Počet koní s projevy Box na noc 15 65% 15 15% -
Počet koní s projevy Pastvina 15 15% 15 65% -
4
-
15
3% 2 8% 3 5%
-
5% -
3
1
-
6% 4 5% 2 4% 2 2% 2 3%
1% 10 15% 15 4% -
10 5% 15 10% -
• Průzkum, zvědavost, pozornost: sledování něčeho, zaměřená pozornost na předmět % sledovaného času • Hodinaření % sledovaného času • Klkání % sledovaného času • Popocházení v boxu: cyklické přešlapování % sledovaného času • Hra či okusování vybavení stáje (včetně šplíchání vody z napáječky…) % sledovaného času • Válení se, ležení % sledovaného času Komunikace se sousedním koněm % sledovaného času Kopání do stěn % sledovaného času • Hrabání % sledovaného času
Tab. 10 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech Chování
Box celodenně
Box na noc
Průměr
Pastvina
Normální
72%
99%
100%
90,3%
Stereotypní
28%
1%
0%
9,6%
5. 1. 6 JK Chov koní Kozolupy Nejvýrazněji byla sledována právě skupina koní zůstávajících téměř celý den ve stáji. Navzdory očekávání však nebyly pozorovány extrémní projevy stereotypního chování.
- 40 -
Všech 17 koní ve větší či menší míře opakovalo některý z šesti stereotypů: hrabání, olizování, okusování, kopání, popocházení, cákání vody z napáječky. Jednalo se o koně teplokrevné, temperamentní a sportovně využívané. Zbylých 52 koní tráví den na rozdělených pastvinách. Vzhledem k časově omezeným možnostem a velkému počtu koní nebylo pozorování tak důkladné a dlouhodobé jako u skupiny koní trávících den ve stáji. Rozlehlost pastvin taktéž znemožnila podrobné pozorování, jelikož při pokusech o přesouvání se z jednoho místa na druhé byli koně rušeni, a nechovali se proto uvolněně a přirozeně. Z tohoto důvodu výsledky pozorování koní vycházejí zejména z výpovědí majitelů koní, ošetřovatelů a stájníků. Výsledky pozorování koní na velkých pastvinách odpovídají očekávání, kdy se předpokládalo, že koně volně se pohybující v přirozeném prostředí nemají sklony ke stereotypům. Byl zaznamenán pouze jediný případ stereotypního chování. U některých koní bylo pozorováno občasné hrabání, nicméně toto není považováno za stereotyp, jelikož pokaždé souviselo s pokusem vyhrabat potravu či se lépe dostat k trávě. Jediným koněm se sledovaným stereotypním chováním je 16letý valach křížence českého teplokrevníka a hucula, který opakovaně klká. Při návratu z pastvin a pobytu ve stáji zabírá klkání až 40% pozorovaného času. Ve výběhu se tento projev sice omezuje, nicméně i tam je pozorovatelný. Valach je však v této stáji teprve půl roku a stereotyp si přinesl ještě z dřívějšího prostředí. Klkání není tedy problémem, který se projevil v této stáji, a je možné předpokládat, že s místním režimem stáje či způsobem ustájení nesouvisí. Podle výpovědí ošetřovatelů (majitelka nebyla k zastižení) kůň klká již mnoho let přišel do stáje před šesti měsíci poté, co jej majitelka měla ustájeného u sebe doma bez společnosti ostatních koní. Svému koni se nijak nevěnuje, valach je velice temperamentní a poměrně problémový i pod sedlem. Z těchto indicií je možné usuzovat, že stereotyp u koně vznikl jako kompenzace nudy či dokonce frustrace, kdy byl kůň izolován a uzavřen a nikdo se mu pravidelně nevěnoval. Majitelka si nepřeje, aby její kůň nosil klkací řemen, čímž by se nežádoucí chování koně omezilo, nebylo tedy bohužel možné vypozorovat rozdíl mezi chováním koně s řemenem a bez něj. Z celkového počtu 69 koní se stereotypní chování objevuje u 18 zvířat. 17 z nich tráví téměř celý den ve stáji, jeden valach tráví dny na pastvině a na noc chodí do stáje. Stereotypy se projevovaly v různých intenzitách a za různých podmínek.
- 41 -
Tab. 11 – Chování koní, JK Chov koní Kozolupy Chování
Počet koní s projevy Box celodenně
Počet koní s projevy Box na noc
Počet koní s projevy Pastvina
17
69
52
15%
20%
95%
17
69
52
85% 100%
80% 100%
5% 100%
17 25% 17 35% 5 4% 2 2%
69 30% 69 15% -
52 5% 52 60% -
17
69
52
3% 12 8%
2% 1 40% 58 2%
4% 1 2% -
2
-
-
6% 13 7% 8 7% 3 1% 4 2%
66 9% 69 2% -
35 1% 52 28% -
• Chození:více než dva kroky jakýmkoli směrem % sledovaného času • Stání: na jednom místě se zatížením alespoň tří končetin (bez jiné činnosti) % sledovaného času Celkový čas Další projevy z celkového času • Podřimování, odpočinek % sledovaného času • Žraní (seno, podestýlka) % sledovaného času • Olizování, přežvykování (bez žraní a potravy) % sledovaného času • Pohazování hlavou % sledovaného času • Průzkum, zvědavost, pozornost: sledování něčeho, zaměřená pozornost na předmět % sledovaného času • Hodinaření % sledovaného času • Klkání % sledovaného času • Popocházení v boxu: cyklické přešlapování % sledovaného času • Hra či okusování vybavení stáje (včetně šplíchání vody z napáječky…) % sledovaného času • Válení se, ležení % sledovaného času Komunikace se sousedním koněm % sledovaného času Kopání do stěn % sledovaného času • Hrabání % sledovaného času
Tab. 12 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech Chování
Box celodenně
Box na noc
Průměr
Pastvina
Normální
77%
58%
98%
77,6%
Stereotypní
23%
42%
2%
22,3%
- 42 -
5. 1. 7 Stall Höfli, Marthalen, Švýcarsko Výzkum probíhal formou pozorování jednotlivých zvířat v různou denní dobu. Vzhledem k velké variabilitě plemen a využití koní byly očekávány odlišné výsledky. Kromě samotného pozorování v průběhu léta a dvou týdnů v zimě byl výzkum doplněn o informace poskytované přímo majiteli stájí a v neposlední řadě majiteli koní. Ti však do styku se svými zvířaty přicházejí relativně zřídka, hlavně za účelem práce či pohybování koní, proto jejich výpovědi nebyly brány jako příliš důvěryhodné, jelikož majitelé sami koně vidí jen v době, kdy jsou zvířata zaměstnána. Tudíž pravděpodobnost projevu stereotypního chování a stájových zlozvyků je v těchto situacích téměř mizivá. Přímé pozorování chování koní v letních měsících zahrnovalo pobyt ve stáji po co nejdelší dobu, snahu minimalizovat svou aktivitu, aby se koně cítili co nejméně rušeni a měli možnost projevit své chování. V pastevní sezóně tráví koně na pastvě průměrně 4 hodiny denně. Pastva je udržovaná a velice vydatná a téměř většina koní vykazovala stejný vzorec chování: po vypuštění vybití přebytečné energie během prvních 5 minut, následně pasení se až do doby odvedení do stáje. Kromě tří zvířat, která byla z pastviny pravidelně odváděna po dvou hodinách, nebyly zjištěny žádné odchylky od normálního chování a žádné náznaky stereotypního chování. Výše zmíněná tři zvířata byla zvyklá odcházet z pastvy dříve, proto vždy po uplynutí dvou hodin začala vykazovat známky nervozity, přestala se pást a nervózně pobíhala okolo východu z pastviny a čekala na odvedení do stáje. Prvním zmíněným je 15letý anglický plnokrevník, který je odváděn z pastvy dříve kvůli častým opakovaným kolikám, které se vyskytovaly při delším pobytu na pastvě. Kůň má za sebou dostihovou kariéru, je velice temperamentní, impulzivní se sklony k nervozitě. Druhým koněm je 12letá klisna švýcarského teplokrevníka. Odváděna je dříve na přání majitelky. Klisna skáče T - parkury a majitelka si přeje dřívější odvádění domů z důvodů udržení kondice klisny. Klisna je velice vnímavá a temperamentní se sklony k lekavosti. Posledním dříve odváděným koněm je klisna pony neznámého věku a původu, která je odváděna do stáje dřív kvůli opakovaným případům schvácení kopyt. Tato klisna je bezproblémová, klidná a vyrovnaná.
- 43 -
Všichni tři koně nezávisle na plemeni, využití či temperamentu vykazují před odvedením do stáje stejné chování. Vzhledem k tomu, že třetí kůň nemá sklony k nervóznímu či impulzivnímu chování, je tento jev považován spíše za projev naučeného chování, kdy koně očekávají určitou situaci, která se pravidelně ve stejnou dobu opakuje, a dožadují se, aby byli odvedeni do stáje a byl tímto dodržen přesný režim, na který jsou zvyklí (podobné chování lze vysledovat například v době podávání krmení). Ostatní koně nevykazovali žádné odchylky od normálního chování. Tento fakt je přisuzován tomu, že doba odvádění do stáje se mění podle počasí, množství výskytu bodavého hmyzu, potřebě pohybovat koně či ho odvést do kolotoče aj. Předpokládá se tedy, že tito koně nemají přesně fixně daný čas odchodu do stáje, proto nemají tendence očekávat rutinní činnost jako výše uvedení tři. Poté, co jsou odvedení do stáje první koně, ostatní se automaticky přesunují blíže k východům a očekávají odvedení, nicméně protože nejsou odváděni každý den ve stejném pořadí, neprojevují se známky nedočkavosti, dožadování a nervozity. Kromě ježdění a dopoledních pastvin tráví koně většinu dne v boxech. Podle pravidel etologie a obecného zkoumání se očekávalo, že právě zde se objeví nejvíce případů stereotypního chování, jelikož koně jsou vytrženi ze svého přirozeného prostředí. Navzdory veškerým předpokladům se výzkum a pozorování zde nesetkaly s výrazným výsledkem. Po příchodu z pastviny koně dožírají zbytek jádra a seno. Boxy jsou až na dvě výjimky (kvůli kolikám) podestýlány slámou. Někteří koně po zkonzumování sena během dne pojídají slámu. Chování vyvolané nudou v nové stáji se v boxech projevilo u dvou koní ze 13. Prvním koněm je 8letý valach maďarského teplokrevníka. Je to temperamentní, vznětlivý kůň, u kterého se ve chvílích, kdy je delší dobu ve stájích bez možnosti zábavy, pravidelně každý den projevuje dlouhá chvíle, kterou kompenzuje častou hrou s automatickou napáječkou. Čumákem stlačuje vodu, kterou napouští po pár sekundách, a následně ji šplíchá ven, tuto činnost je schopen opakovat několikrát denně po dobu desítek minut. Druhým projevem, který však nemusí být typickým stereotypním chováním v negativním slova smyslu, je hra se závěsy z měkkého plastu, které visí ve dveřích mezi boxum a paddockem. Dalším koněm, který se obdobně vypořádává s nudou ve stáji, je 8letý arabský plnokrevník, který je ustájen vedle prvně zmiňovaného koně. Tito dva koně byli pozorováni při vzájemné hře se závěsem, kdy prvně zmiňovaný přehodí závěs přes okraj boxu - 44 -
na stranu svého souseda a oba se poté o závěs přetahují a u toho se vzájemně pošťuchují. Tento jev však není považován za negativní projev chování, jelikož koně tuto činnost nikdy nevykonávají samostatně, nýbrž ji berou za společnou sociální hru. Ve starší stáji bylo nežádoucí chování vysledováno jen u jednoho koně, 4letého valacha würtenberského teplokrevníka, který z nudy okusoval a systematicky likvidoval (vypnutý) elektrický ohradník, který ohrazoval paddocky. Tento kůň byl pastevně odchován a do stáje přišel přímo z pastvin, dá se tedy předpokládat, že zlozvyk se vyvinul právě touto změnou, kdy byl mladý kůň z celodenního pobytu na pastvě náhle uzavřen do boxu, byť s paddockem. Tento valach byl po 5 měsících přesunut do většího boxu v nové stáji s pevným ohrazením, z paddocků je relativně velký výhled do krajiny a dvora a sousední koně jsou po obou stranách, takže s nimi má více kontaktu. Po přesunu do této stáje valach již o hrazení nejevil zájem, často s oblibou hledí do kraje, případně se věnuje svým sousedům či hračkám, jako jsou dřevěné okusovací klády či zavěšený gumový míč. V paddocích tráví koně zhruba 80% času stráveného ve stáji. Byly zjištěny rozdíly mezi chováním koní v paddocích v nové stáji a ve stáji starší. U tří koní ze třinácti v nové stáji bylo sledováno pravidelné okusování dřevěných částí boxu, jednalo se o dva koně plemene American Quarter Horse a jednoho valacha anglického plnokrevníka, kteří byli v náročném tréninku připravováni na vrcholové westernové soutěže. Koně dostávali cca 5 kg jádra denně, každý den chodili na hodinu do kolotoče a obden byli pohybováni pod sedlem. Z preventivních důvodů byla místa celé stáje (i u boxů, kde tato činnost nebyla pozorována), která byla vystavena možnosti okusu, natřena protikusovou pastou a všem koním bez rozdílu byly rozděleny do jednotlivých paddocků dřevěné klády různých tvarů o průměru cca 17 cm a délce cca 75 cm. Rozdělení těchto „okusovacích hraček“ se ukázalo u všech koní bez rozdílu výborným nápadem, koně si se dřevy rádi hrají a pravidelně je okusují. Dřevěné klády nejsou nijak upevněny, koně s nimi mohou libovolně manipulovat a často byli sledováni při vzájemných hrách, kdy se dva věnovali společně jednomu dřevu. Po namazání protikusovou pastou a poskytnutí dřeva vymizelo i vypozorované okusování vybavení stáje. Výše zmiňovaný valach arabského plnokrevníka, který si pravidelně opakovaně hraje s plastovými závěsy ve dveřích, tuto činnost vykonává i při pobytu v paddocku, kdy závěs zachytí zvenčí a následně ho tahá a okusuje. - 45 -
Paddocky v nové stáji jsou prostorné a díky poloze stáje umožňují relativně daleký rozhled nejen na areál, ale i blízké okolí včetně pohledu na část pastvin, příjezdové cesty a blízké terény. Koně v paddocích tráví většinu času (i při deštích stojí raději venku v paddocích než v boxech). Během dne podřimují, pečují vzájemně o sebe (paddocky jsou konstruovány tak, že koně spolu mohou mít kontakt dle libosti), okusují dřevěné klády či si s nimi pohrávají, hrají si se zavěšenými balóny pro koně, sledují dění v areálu nebo se dlouze dívají do dáli. Paddocky jsou z jedné třetiny zastřešené, koně zde proto tráví většinu času jak v letních vedrech, tak v zimě či v dešti. Všichni bez výjimky preferují pobyt v paddocku než přímo v boxu. Paddocky ve staré stáji jsou trochu menší než ve stáji nové, nicméně dostačující. Podlaha paddocků je však čistě betonová, zastřešení není tak výrazné a koně zde tráví podstatně méně času než jejich kolegové v nové stáji. V nejstarší části mají koně z paddocků velice omezený výhled, jelikož stáj úzce sousedí s rodinným domem majitelů a paddocky a dům dělí jen pár metrů souvislého betonu. Na tomto místě byl také původně ustájen výše zmiňovaný mladý valach würtenberského teplokrevníka, u kterého bylo zaznamenáno systematické a opakovaté trhání vypnutého elektrického ohradníku. Činnost byla natolik výrazná a stupňovaná, že částečně ohrožovala zdraví zvířete, proto byl kůň přesunut do stáje nové, kde, jak již bylo zmiňováno, problémy vymizely (viz výše). Novější část této stáje disponuje paddocky, které mají omezený výhled na malou část dvora, pastviny, kolotoč a ze strany výhled na zahrady a celou vesnici. Koně přesto tráví v paddocku velice málo času a preferují pobyt uvnitř v boxech, což je ovšem přičítáno faktu, že ve zdejších paddocích je čistě betonová podlaha, menší stříška, v zimě hrozí lehké náledí a v létě se naopak horko odráží i z betonového povrchu. V boxech mají koně relativní chládek a stín. Stereotypní chování v paddocích této stáje bylo zjištěno u tří koní. Prvním je velice temperamentní a vznětlivá klisna švýcarského teplokrevníka. Tato klisna je trénována pro vrcholový parkurový sport a je to jeden z uváděných tří koní, kteří jsou odváděni z pastvin dříve. Tráví tedy ve stáji více času než ostatní a bylo u ní vysledováno pravidelné obcházení dokola, kdy klisna chodí kolem dokola okruh boxem a paddockem, podél paddocku, zpět do boxu, podél stěn a zpět. Dále bylo vysledováno časté hrabání a olizování vybavení stáje. - 46 -
Druhým koněm je dvanáctiletý valach mecklenburského teplokrevníka, který má dlouhodobé zdravotní problémy a kromě pastviny nemá žádný pohyb ani zaměstnání. U tohoto koně bylo vysledováno rutinní žvýkání na boxu zavěšené deky či tahání ohlávky a vodítka. Třetím koněm byla šestnáctiletá klisna hannoverského koně. Tato klisna byla silně nevyrovnaným jedincem a kromě likvidování a tahání ohlávky a deky se opakovaně pokoušela zpoza blízkého rohu vytáhnout balík slámy a tahat ho po podlaze. Nikdy získanou slámu nežrala a po stáhnutí balíku ztratila o tento zájem, vyhledávala další na stažení a mohla takto postupovat hodiny. Elektrický ohradník, který byl kvůli této klisně zapínán, pro ni neznamenal žádnou překážku, byla schopná vyháknout hák, shodit či povolit celou horní linii ohradníku a pokračovat ve své činnosti. Bezprostředně po práci byla u všech koní bez výjimky zaznamenána fáze klidu a odpočinku, kdy nebyly projevovány žádné stereotypy. Tato fáze měla rozdílnou délku trvání v závislosti na kondici, temperamentu, věku a povaze koně. Stejně jako u projevů před krmením mladší temperamentnější jedinci či jedinci v lepší kondici měli klidovou fázi kratší než jejich klidnější a starší kolegové. U první skupiny se délka této fáze pohybovala průměrně v rozmezí 40 - 60 minut (roli hrála i míra zátěže v práci), u skupiny druhé průměrně 60 – 90 min. Ve večerních až nočních hodinách nebyly zaznamenány žádné stereotypy, koně leželi, spali, stáli či podřimovali v boxech či paddocích, případně konzumovali seno či slámu. Klasické stereotypní chování se projevilo u 9 koní z celkového počtu 21. Stereotypy se projevovaly v různých intenzitách a za různých podmínek.
Tab. 13 – Chování koní, Stall Höfli, Marthalen Chování • Chození:více než dva kroky jakýmkoli směrem % sledovaného času • Stání: na jednom místě se zatížením alespoň tří končetin (bez jiné činnosti) % sledovaného času Celkový čas
Počet koní s projevy Box 21 25%
Počet koní s projevy Box + Paddock 21 60%
Počet koní s projevy Pastvina 21 95%
21
21
21
10% 100%
18% 100%
5% 100%
Další projevy z celkového času
- 47 -
Chování • Podřimování, odpočinek % sledovaného času • Žraní (seno, podestýlka) % sledovaného času • Olizování, přežvykování (bez žraní a potravy) % sledovaného času • Pohazování hlavou % sledovaného času
Počet koní s projevy Box 21 25% 21 45% -
Počet koní s projevy Box + Paddock 21 50% 21 1 6% -
Počet koní s projevy Pastvina 21 21 92% -
21
21
21
7% -
20% -
3% -
2
2
-
5% 15 6% 17 10% 1 2%
5% 21 15% 1 4%
10 1% 5 4% -
• Průzkum, zvědavost, pozornost: sledování něčeho, zaměřená pozornost na předmět % sledovaného času • Hodinaření % sledovaného času • Klkání % sledovaného času • Popocházení v boxu: cyklické přešlapování % sledovaného času • Hra s vybavením stáje (plastové závěsy, šplíchání vody z napáječky…) % sledovaného času • Válení se, ležení % sledovaného času Komunikace se sousedním koněm % sledovaného času • Hrabání % sledovaného času
Tab. 14 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech Chování Normální Stereotypní
Box
Box s paddockem
Pastvina
Průměr
93%
85%
100%
92,6%
7%
15%
0%
7,3%
5. 1. 8 Bartošovice, okres Nový Jičín Při sledování těchto pěti koní nebyly zaznamenány vůbec žádné projevy stereotypů. Koně se pasou, odpočívají, komunikují spolu, případně společně pobíhají a hrají si.
- 48 -
Tab. 15 – Chování koní, Bartošovice Chování
Pastvina
Podřimování, odpočinek
22%
Žraní
61%
Průzkum, pozornost na něco
3%
Válení se, ležení
4%
Komunikace se sousedním koněm
10%
Tab. 16 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech Chování
Pastvina
Průměr
Normální Stereotypní
100%
100%
0%
0%
5. 1. 9 Benken, Švýcarsko V tomto stádě nebyly pozorovány žádné stereotypy, naopak u tří koní, kteří ukončili sportovní kariéru a z celodenního boxového ustájení přešli sem, vymizely stereotypy, které si přinesli, jako bylo hodinaření a okusování vybavení boxu.
Tab. 17 – Chování koní, Benken Chování
Pastvina
Podřimování, odpočinek
25%
Žraní
57%
Průzkum, pozornost na něco
5%
Válení se, ležení
5%
Komunikace se sousedním koněm
8%
Tab. 18 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech Chování Normální
Pastvina
Průměr 100%
100%
0%
0%
Stereotypní
- 49 -
5. 1. 10 Alpak Za zmínku stojí pozorování jednoho koně, klidného valacha plemene českého teplokrevníka, nyní 13letého. Tento kůň prošel v průběhu necelých 10 let pěti zde uváděnými stájemi a daly se u něj výborně vysledovat reakce a změny chování vyvolané různými typy ustájení. Jako čtyřletý přišel z hřebčína Albertovec do Stáje Kopecký Veřovice bez stereotypů. Během 5 let v této stáji, kdy byl využíván rekreačně a do hobby sportu a pravidelně ježděn, ale ustájen celodenně v boxu, se u něj objevilo olizování stěn boxu a příslušenství, za deštivého počasí tento kůň strkal nos pod tekoucí proud vody a vodu chytal a cákal (vodu na pití měl k dispozici, vyloučila se tedy možnost, že by měl žízeň). Většinu dne trávil pozorováním dění v areálu, jeho venkovní box byl situován směrem na dvůr. Ve svých 9 letech byl odkoupen a převezen na jižní Moravu do stáje JK Fany Hostěnice. Zde se poprvé dostal do stáda a trávil celé dny ve výběhu ve společnosti ostatních valachů. Po zhruba dvou měsících, kdy se adaptoval na nové prostředí a utlumila se jeho potřeba neustále pozorně sledovat každé hnutí v areálu, začal více komunikovat s ostatními koňmi. Ve stejné době, kdy se u některých koní sdílejících s ním výběh objevila koprofagie, byla z výběhů odebrána sláma, kterou koně po troškách konzumovali či probírali. Do měsíce od tohoto okamžiku byl valach sledován ve společnosti dalších koní, kteří požírali výkaly, a brzy se tuto činnost taktéž naučil. Po zhruba ročním pobytu v JK Fany Hostěnice byl valach společně s druhým koněm přesunut do vedlejší stáje na Ranč Barevný sen. V době přestěhování byly v provozu rozsáhlé pastviny, počasí přálo a kůň trávil celý den ve společnosti svého stájového kolegy venku. Do stáje se vracel večer a z venkovního boxu čile sledoval dění na dvoře před stájemi. V době této změny díky možnosti celodenní pastvy a volného pohybu na velkém prostoru úplně vymizely všechny stereotypní projevy. Se změnou režimu ve stáji, kdy koně náhle trávili venku omezené množství času a navíc na malém prostoru v kruhové ohradě, se koprofagie opět objevila společně s vydatným okusováním dřevěného boxu. Po nějaké době byl od tohoto koně odveden valach, který s ním trávil dny v kruhovce či na pastvině, kůň zůstal izolovaný a byl přesunut na dvě hodiny denně do blátivého paddocku bez společnosti. Kůň viditelně upadal do stavů připomínajících depresi, byl apatický a koprofagie se za těchto podmínek stala jedinou činností, kterou se daly ukrátit dlouhé dny. Box byl podestýlán pilinami - 50 -
a valach dostával na svou velikost poměrně omezené, vhodné by bylo říci až nedostatečné množství sena. Poté, co během půl hodiny zkonzumoval všechno seno, neměl celou noc možnost něco přežvykovat, obrátil se tedy k požírání výkalů v boxu s nebývale velkou intenzitou. Vzhledem k neustálému zhoršování se dané situace a zároveň psychického stavu zvířete byl valach přesunut do stáje Pink Pony v Želešicích u Brna. Příchodem do stáje Pink Pony bylo valachovi poprvé umožněno být ve společnosti více než jednoho koně různého pohlaví, mít neomezený kontakt a být celodenně venku na pastvině. Během pobytu v této stáji u koně vymizely veškeré dosud sledované stereotypy kromě jediného, a tím bylo okusování dřeva. Této činnosti se věnoval večer v boxu, případně v zimních měsících v blátivém výběhu. Koprofagie úplně vymizela, i v zimě bez pastvy byl kůň ve společnosti stabilní skupiny a po většinu času měl k dispozici seno. Bylo jasně viditelné, jak se valach psychicky zlepšil, stal se živým sebevědomým komunikativním a lehce dominantním jedincem. Na konci léta 2009 byl kůň přesunut na dosud poslední stanoviště, do Stáje Davida Pulky v Ochoze u Brna. Kůň byl ihned zařazen do stáda koní ve velkém výběhu a neměl žádný problém s adaptací. V suchém období mají koně k dispozici ve výběhu celý kulatý balík sena. Voda je samozřejmostí. Valach tráví většinu dne hrou či komunikací s ostatními koňmi, pokud mají seno, většinu dne stojí u balíku a žere. V zimních měsících při úplně rozbláceném výběhu je však většina sena zbytečně zašlapána do bláta, proto se nové balíky nepřidávají. U dvou koní se v této době objevila koprofagie a sledovaný valach se v okamžiku, kdy ostatní začali požírat výkaly, opět vrátil ke svému dřívějšímu stereotypu. Nutno podotknout, že i přesto, že bývá při této činnosti sledován často, není její výskyt zaznamenáván v takové míře jako dříve. V zimních měsících byl valach z důvodů léčby nuceně uzavřen na 4 týdny celodenně do boxu, jediným pohybem byly 20 – 30 minutové procházky na ruce. Přes všechny obavy však valach tuto dobu přestál bez jakýchkoli následků, jediným stereotypem, který se projevil, bylo olizování boxu. Tato činnost nebyla však nově zaznamenanou činností, u valacha byla vysledována již v první stáji, kde byl celodenně v boxu po dobu pěti let. Fakt, že náhlý přechod z celodenního výběhu na celodenní stání v boxu neměl výrazný vliv na psychiku koně a vznik nových stereotypů, je přičítán jednak venkovním - 51 -
boxům, jednak režimu stáje, kdy je pečlivě dbáno na to, aby koně stojící doma měli dostatek podestýlky a neustále k dispozici seno a vodu na konzumaci. Koně zavření v boxech tudíž stráví většinu času žraním či sledováním dění v areálu a den jim poměrně rychle utíká.
Výsledky pozorování jednoho koně nemohou být považovány za optimální výzkum, přesto však možnost sledovat výrazné proměny chování tohoto valacha v průběhu necelých 10 let při změně ustájení nejsou zanedbatelným příspěvkem. Chování tohoto koně přesně zapadá do obecného schématu chování koní v různých podmínkách a odpovídá teoretickým poznatkům o vlivu ustájení na stereotypní chování koní.
- 52 -
6 DISKUZE
6. 1
Vyhodnocení vlivu stájové technologie na výskyt různých forem
stereotypního chování u koní Stereotypní chování koní bylo sledováno ve stájích s různou stájovou technologií v různé intenzitě. Hlavní výsledky byly odvozeny od sledování chování koní v závislosti na způsobu jejich ustájení a trávení času. Vybrané stáje zahrnují příklad všech známých způsobů ustájení, které jsou používány.
Nejhorší výsledky (tj. nejčastější výskyt stereotypů) byly zaznamenány ve stáji Ranč Barevný sen v Hostěnicích u Brna. Výzkum ukázal, že koně v této stáji projevují stereotypní chování průměrně ve 27% celkového času. Naopak nejmenší, resp. nulový výskyt stereotypů byl zaznamenán ve dvou stájích, a to u stáje v Bartošovicích u Nového Jičína a ve stáji v Benkenu ve Švýcarsku. Obě tyto stáje chovají koně celoročně na pastvinách s přístřeškem.
Výsledky jednotlivých stájí jsou řazeny sestupně od nejvyššího procenta výskytu stereotypů po nejnižší.
6. 1. 1 Ranč Barevný sen Hostěnice Velikým překvapením bylo vyhodnocení stáje s nejvyšším procentem výskytu stereotypů, kterou je Ranč Barevný sen v Hostěnicích u Brna. Stáj disponuje pastvinami a možností výběhu, má tedy potenciál k tomu, aby byla mezi lépe hodnocenými stájemi. Bohužel, špatně nastavený režim u této stáje, který zdaleka nevyužívá potenciál areálu, má za následek vysoké procento negativního chování. Tomuto faktu napovídá i realita, kdy průměrná délka pobytu nájemních koní v této stáji je zhruba 12 měsíců, poté jsou koně svými majiteli přesouváni do podmínek více vyhovujících.
- 53 -
Graf 1 – Poměr výskytu normálho a stereotypního chování v procentech, Ranč Barevný sen Jak lze z grafu vyčíst, přestože soukromí koně majitelky ranče mají výhodnější režim a tráví mnohem více času venku než koně nájemní, je výskyt stereotypů překvapivě stejně vysoký u všech kategorií. Návrh zlepšení: Areál ranče má obrovský potenciál díky svému vybavení a umístění. Tento potenciál je však téměř nevyužit. Bylo by vhodné stanovit jasná a rovná pravidla pohybu venku všem koním bez rozdílu a pokusit se umožnit koním trávit maximum času mimo box a ve společnosti ostatních. V případě, že nelze (ať už z osobních či jiných důvodů) koně pouštět častěji na pastviny, které svou rozlohou postačují pro všechny, bylo by vhodné zajistit koním zábavu i ve výbězích, např. umožnit navazování nových kontaktů s kolegy, poskytnout více prostoru (ne dva koně celodenně v kruhové ohradě o průměru 14 metrů). Spolehlivým a zároveň nejméně bolestným řešením (z pohledu majitele stáje) by mohlo být dodání balíku sena či krmné slámy do výběhů, aby se koně zabavili žraním. V případě nutnosti ponechat koně zavřeného v boxu by bylo vhodné dodávat kromě pilin i vrstvu slámy a dostatek sena, které, stejně jako ve výběhu, koně dokážou zabavit. Vzhledem ke srovnání s výsledky stájí, které takovýto režim mají, je možné se domnívat, že by tyto drobné změny znamenaly výrazné zlepšení psychického stavu koní a snížení výskytu stereotypního chování. Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech – viz Přílohy, Graf 2
- 54 -
6. 1. 2 Stáj Kopecký Veřovice Výsledky výzkumu v této stáji v zásadě potvrzují obecné poznatky. Výskyt stereotypů je zhruba stejně vysoký jak ve vazném stání, tak v boxech, v boxech je frekvence výskytu přece jen nepatrně menší. Vzhledem k faktu, že koně tráví ve stáji celé dny a ven chodí na omezenou dobu pracovat, je překvapivé, že se stereotypů nevyvinulo více. Opohybování koní je však rozděleno do bloků tak, že koně ve stáji by neměli mít pocit dlouhé chvíle, jelikož se ve stáji a areálu neustále někdo pohybuje a něco se děje. Někdy jsou koně bráni ven i dvakrát denně. Je možné se proto domnívat, že koně reagují na dění v okolí, neustále se měnící zvuky a hlasy, a proto se stereotypy vzhledem k režimu koní objevují ve snesitelné míře.
Graf 3- Poměr výskytu normálho a stereotypního chování v procentech, Stáj Kopecký Veřovice Návrh zlepšení: Koně v této stáji mají malou možnost kontaktu mezi sebou, bylo by tedy vhodné pouštět je na delší dobu do výběhu, navíc ve společnosti ostatních. Další možností je rozdělit koně do menších skupinek, protože výběh není natolik velký, aby se v něm mohli pohybovat bez pocitu omezování. Výhodou jsou taktéž vynikající sousedské vztahy, kdy již několikrát bylo umožněno občas nechat koně popást na několika hektarové louce hned vedle areálu stáje. Stálo by tedy za zamyšlení, zda by nebylo možné alespoň část louky pronajmout a udělat z ní pastvinu. Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech – viz Přílohy, Graf 4
- 55 -
6. 1. 3 JK Chov koní Kozolupy V této stáji byly nejlepší výsledky zaznamenány při pobytu koní na pastvině, přičemž se ale jedná o stereotypní chování pouze jediného koně. Nejvyšší procento stereotypů bylo naměřeno při pobytu koní v boxech na noc. Tyto průměrné informace ale nejsou v daném případě použitelné jako hodnotný ukazatel vlivu ustájení na stereotypní chování koní, jelikož stejně jako u pobytu na pastvině je procento projevů stereotypů navýšeno opět kvůli jednomu koni, který klkáním stráví až 40% času. Kůň klká nejen ve výběhu, ale i v boxu a to i přesto, že má k dispozici dostatek sena. Klkání se projevuje i v průběhu žraní, kdy se kůň mezi jednotlivými sousty sena zapře zuby o okraj boxu, hltne vzduch a následně pokračuje ve žraní.
Graf 5- Poměr výskytu normálního a stereotypního chování v procentech, JK Chov koní Kozolupy
Návrh zlepšení: Pro koně celodenně v boxech by nejlepším řešením byla možnost pouštět je pravidelně ven na pastviny. V případě, že tato možnost není reálná, bylo by rozhodně vhodné dát jim dostatek sena, umožnit jim sledovat dění kolem sebe (u celomřížových boxů nahradit dveře dveřmi půlenými, aby se koně mohli dívat do uličky) či rozdělit krmnou dávku na častější, ale menší porci. Vzhledem k tomu, že klkající kůň, jehož projev stereotypů výrazně ovlivnil celkový výsledek stáje, s tímto stereotypem již přišel a po několik let u něj přetrvává ve stejné míře nehledě na způsob ustájení, není považováno za nutné navrhovat změnu způsobu chovu a odchovu pro pobyt koní v boxech jen na noc.
Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech – viz Přílohy, Graf 6
- 56 -
6. 1. 4 JK Fany Hostěnice Tato stáj disponuje výběhy, které jsou celodenně využívány. Navzdory faktu, že koně tráví většinu času venku, je zde výskyt stereotypů poměrně značný. Celkové procento stereotypů je navýšeno výsledky sledování několika koní v boxech, kde není větší míra negativního chování překvapením. Naopak poměrně vysoké procento výskytu stereotypů ve výběhu je způsobeno absencí pastvy či jiné náhrady. Koně proto mají tendenci zabavit se jinou činností. Nejnižší výskyt stereotypů byl zaznamenán po přivedení koní z výběhů do boxů na noc. Ač se jedná o zavření koní na celou noc, negativní chování bylo vysledováno zřídka. Koně totiž tráví většinu času žraním (večerní krmení jádra a sena), odpočinkem a spánkem.
Graf 7 - Poměr výskytu normálního a stereotypního chování v procentech, JK Fany Hostěnice
Návrh zlepšení: U koní zůstávajících celodenně v boxech by bylo vhodné zvýšit či případně rozdělit příděl sena do menších a častějších bloků, aby koně měli seno k dispozici téměř neustále a zabavili se žraním. Dále by bylo možnou variantou přesunout tyto koně do boxů blíže k východu, kde je lepší výhled ven ze stáje nebo na dění okolo. U koní trávících den ve výběhu by bylo dobré obnovit tradici dodávání slámy či sena, aby se zamezilo opakování koprofagie, která se projevovala ve velké míře. Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech – viz Přílohy, Graf 8
- 57 -
6. 1. 5 Stáj David Pulka Ochoz u Brna V této stáji je již patrný výrazný rozdíl mezi projevy normálními a stereotypními. Stereotypy se ve větší míře objevují pouze ve výběhu. Při půldenním pobytu koní v boxech dokonce nebyly zaznamenány žádné odchylky od normálního chování. Stereotypní chování ve výbězích má zřejmě stejný důvod jako v předchozí stáji ( JK Fany Hostěnice). Koně ve výbězích sice tráví veliké množství času vzájemnou komunikací, ale i tak se stereotypy objevují. V okamžiku, kdy je koním do výběhu dovezen balík sena, se neprojevuje žádné negativní chování. Při pobytu koní celodenně nebo na noc v boxech bylo zaznamenáno malé procento výskytu stereotypů. Oproti jiným stájím je toto procento tak nízké zřejmě z toho důvodu, že koně v boxech mají rozdělenou krmnou dávku do tří bloků a je jim průběžně přes den doplňováno seno. Koně mají tím pádem nepřetržitý přístup k senu. Boxy jsou výborně situované do dvora areálu, v jehož středu se nachází kruhová ohrada. Boxy jsou anglické, s dělenými dveřmi. Koně v nich tedy mohou mít vystrčené hlavy a mají rozhled po celém areálu stájí, kde se neustále něco děje, což je dalším důležitým faktorem pro eliminaci stereotypů.
Graf 9 – Poměr výskytu normálního a stereotypního chování v procentech, Stáj David Pulka Ochoz u Brna
Návrh zlepšení: Jediným návrhem na změnu v této stáji je pokusit se vedle výběhů získat k dispozici i pastvinu pro koně. Stáj je situovaná na obrovské travnaté louce, která však k objektu nepatří. Majitel stáje už o možnosti pronajmutí části louky jedná. Boxové ustájení a režim stáje vzhledem k téměř zanedbatelnému výskytu stereotypů lze ponechat v současném stavu.
Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech – viz Přílohy, Graf 10 - 58 -
6. 1. 6 Pink Pony Želešice V této stáji byl vysledován nulový výskyt stereotypního chování při pobytu koní na pastvině. V boxech na noc se jednalo o jediného koně, jehož negativní chování bylo téměř zanedbatelné (1%). Vyšší míra projevů stereotypů se objevila až při celodenním pobytu koní v boxech.
Graf 11 - Poměr výskytu normálního a stereotypního chování v procentech, Pink Pony Želešice
Návrh zlepšení: Režim střídání pastviny a boxu na noc je v této stáji víceméně úspěšný, proto není třeba změn. U koní celodenně ustájených v boxech by bylo vhodné zvážit, zda by neexistovala možnost umístit je přes den například do ohraničené části pastviny, případně do v létě nevyužívaných zimních výběhů. Pouštění těchto koní do výběhů se senem k dispozici by zajisté mělo pozitivní vliv na celkové chování koní. Musí-li být koně celodenně doma, stálo by za zvážení rozdělení dávek sena na častější přísuny i dostatek podestýlky. Koně mají možnost kontaktu se sousedy. Vzhledem k tomu, že se jedná o provozní koně, bylo by velice vhodné přizpůsobit jejich denní pracovní program tak, aby nebyl nárazový, ale naopak rozdělený do častějších bloků, aby koně měli využití celý den s časem na odpočinek.
Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech – viz Přílohy, Graf 12
- 59 -
6. 1. 7 Stall Höfli, Marthalen, Švýcarsko Při pobytu koní na pastvě nebylo zaznamenáno žádné stereotypní chování. V paddocích přes den měli koně ke stereotypům menší sklony, obzvláště u koní ustájených ve starší stáji, kde byl omezený výhled na areál. Procento výskytu stereotypů při pobytech v boxech není vysoké vzhledem k faktu, že koně mají možnost kdykoli odejít do paddocku.
Graf 13 - Poměr výskytu normálního a stereotypního chování v procentech, Stall Höfli, Marthalen, Švýcarsko
Návrh zlepšení: Bylo by vhodné zvážit možnost pouštění koní na pastvinu na delší dobu než na několik hodin dopoledne a přeorganizovat rozdělení pastvin tak, aby nebyli koně izolováni každý do své části. U problematických koní s častějšími stereotypy by bylo vhodné zajistit jim častější přísun sena v menších dávkách a prodloužit pobyt venku společně s vhodně rozvrženým pracovním režimem (práce v průběhu dne, ne hned ráno a poté celý den bez činnosti).
Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech – viz Přílohy, Graf 14
6. 1. 8 Bartošovice, okres Nový Jičín U celodenního pastevního ustájení s přístřeškem, dostatkem pohybu, potravy i společníků nebyly zaznamenány žádné stereotypy.
- 60 -
Graf 15- Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech
Návrh zlepšení: Vzhledem k nulovému výskytu stereotypů lze považovat ustájení v této stáji za ideální bez nutnosti změn.
6. 1. 9 Benken, Švýcarsko U celodenního pastevního ustájení s přístřeškem, dostatkem pohybu, potravy i společníků nebyly zaznamenány žádné stereotypy.
Graf 16 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech
- 61 -
Návrh zlepšení: Vzhledem k nulovému výskytu stereotypů lze považovat ustájení v této stáji za ideální bez nutnosti změn.
6. 2
Celkový poměr výskytu stereotypů v závislosti na stájové techno-
logii v procentech
6. 2. 1 Boxové ustájení celodenní Zde bylo celkově vypozorováno 19,8% stereotypního chování.
Graf 17 – Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících celodenně v boxech
- 62 -
6. 2. 2 Boxové ustájení na noc V boxech na noc docházelo k výskytu stereotypů v 16,2% případů.
Graf 18 – Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících na noc v boxech
6. 2. 3 Paddock U koní v paddocku se stereotypní chování projevilo v 15% případů.
Graf 19 – Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících v paddocích
- 63 -
6. 2. 4 Vazné stání Koně ustájení ve vazných stáních měli sklony ke stereotypním projevům ve 25% případů.
Graf 20 – Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících ve vazných stáních
6. 2. 5 Výběh Při celodenním pobytu ve výbězích bez sena se objevily stereotypy u 26% koní.
Graf 21 – Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících ve výbězích
- 64 -
6. 2. 6 Pastvina přes den U pastvy přes den byly vysledovány minimální projevy stereotypů, v tomto případě se jedná o jediného koně, který již s naučeným stereotypem do stáje přišel. Pokud by tento kůň ze stáje odešel, projevy stereotypů na pastvinách by byly nulové.
Graf 22 – Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících na pastvině
6. 2. 7 Neustálý pobyt na pastvině s přístřeškem Při tomto způsobu ustájení koní se neobjevily žádné známky stereotypního chování.
Graf 23 – Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících neustále na pastvině s přístřeškem
- 65 -
Shrnutí Výsledky jasně ukazují, že nejvhodnějším způsobem ustájení je celoroční pobyt koní na pastvině s přístřeškem a dokrmováním v zimních měsících. Zde nebyly zaznamenány žádné stereotypy - tento způsob ustájení přispívá nejen k dobrému psychickému stavu koní, ale i k jejich fyzické kondici a otužilosti. U obou stájí s tímto režimem (Bartošovice a Benken) nedocházelo k žádnému výskytu stereotypního chování.
Naopak nejméně vhodným ustájením je ustájení vazné následováno celodenním boxovým. Koně v obou typech ustájení vykazují poměrně velké množství stereotypů. U obou nejhůře hodnocených stájí (Ranč Barevný sen a Stáj Kopecký Veřovice) bylo naměřeno vysoké procento výskytu stereotypů. Ranč Barevný sen sice disponuje výběhy a pastvinami, nicméně režim pobytu koní na těchto místech je natolik nedostačující, že v závěrečném hodnocení bylo naměřeno dokonce více stereotypů než u ustájení vazného.
- 66 -
7 ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo zhodnotit míru výskytu stereotypního chování koní v závislosti na způsobu jejich ustájení.
Pro účely diplomové práce bylo vybráno devět stájí s různou technologií ustájení, pozorováním prošlo 203 koní různého stáří, pohlaví, plemen i využitelnosti. Koně byli pozorováni celodenně v různých ročních dobách i časových blocích. Samotné pozorování bylo doplněno informacemi získanými od stájníků, majitelů stájí, jezdců a majitelů koní a následně konfrontováno s obecně známými teoriemi. Pro vyhodnocení výzkumu byly použity systémy tabulek s rozvržením jednotlivých činností koní během dne a následné převedení výsledků na celková procenta.
Zatímco nejvyšší výskyt stereotypů byl zaznamenán ve vazných stáních (26%), velikým překvapením bylo zjištění, že v těsném závěsu následuje pobyt koní celodenně ve výběhu (25%). Obecné povědomí o správném ustájení koní vychází z předpokladu, že kůň celodenně pobývající venku nemá důvod mít sklony ke stereotypnímu chování. Studie ve vybraných stájích však jasně ukázala, že v případě, že koně ve výběhu nemají seno, nehraje vůbec žádnou roli, jak dlouho ve výběhu jsou, kolik mají společníků nebo jak je výběh velký. Kůň je uzpůsoben k celodennímu příjmu potravy, a proto po uspokojení základních potřeb kontaktu a odpočinku začne tuto vyhledávat. Pokud ve výběhu nemají koně k dispozici seno či alespoň krmnou slámu, vynahrazují si danou potřebu jinými způsoby, jako je velice často a v hojné míře se vyskytující koprofagie či okusování břeven ohrady. V pořadí třetí negativní hodnocení získal pobyt koní celodenně v boxech. Zavírání koní na celý den do malého prostoru bez možnosti pohybu a kontaktu s okolím odporuje přirozenému chování koní. Negativní dopad na jeho psychiku lze zmírnit možností sledovat dění v areálu stáje, dobrým rozvržením práce a krmných dávek s dostatkem sena či vytvořením malého paddocku.
- 67 -
V zahraničí moderní ustájení koní v boxech s vlastními paddocky se zdá být dobrým kompromisem při celodenním pobytu koní v boxech. Procento stereotypů v takových stájích se pohybuje v rozumné míře. Nejvhodnějším způsobem ustájení je nepřetržitý pobyt koní na pastvině s přístřeškem a dokrmováním v zimních měsících. Zde nebyly zaznamenány žádné stereotypy - tento způsob ustájení přispívá nejen k dobrému psychickému stavu koní, ale i k jejich fyzické kondici a otužilosti. Nejčastějším stereotypním projevem byla vysledovaná koprofagie, která je ovšem velice snadno odstranitelná umožněním příjmu potravy i ve výbězích.
Výsledky jasně ukazují, že nejvhodnějším způsobem ustájení je celoroční pastva s přístřeškem. Bohužel podmínky v České republice neumožňují všem majitelům celoroční pastevní odchov, ať již z důvodu nedostatečných kapacit takovýchto stájí, nebo z neochoty majitelů koní vzdát se pro člověka výhodnějšího a jednoduššího způsobu, kdy je kůň víceméně 24 hodin denně k dispozici.
V mnoha případech stačí minimální změna k úplnému odstranění stereotypů. Je proto i nadále na svědomí a zodpovědnosti majitelů, aby se v případě, že není možné koním poskytnout co nejpřirozenější podmínky, postarali o to, aby jejich koně i při nutném pobytu celodenně v boxech a jiných omezeních nestrádali a nebyli nuceni svůj stav kompenzovat negativním chováním.
- 68 -
8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ANONYM.Kone - jezdectvi [online]. 2009 [cit. 2010-03-25]. Archiv článků. Dostupné z WWW: http://kone-jezdectvi.webnode.cz/.
ANONYM. Stable Mirror Company [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Boredom and Stable Vices. Dostupné z WWW: http://www.stablemirrors.co.uk/stable_vices_and_causes_boredom.htm.
BACHMANN, Iris. Pferde in der Schweiz: Prävalenz und Ursache von Verhaltensstörungen unter Berücksichtigung der Haltung und Nutzung.. Zürich, 2002. 120 s. Dizertační práce. ETH Zürich.
BARTOŠOVÁ, J. Chování koní. 2008. Ústní podání, přednáška. Mendelova univerzita v Brně.
DURUTTYA, M. Etológia koní. Košice: vl.n., 1993. 299 s. ISBN 80-901404-1-6.2.
DURUTTYA, M. Velká etologie koní. 2. vyd. Košice: HIPO-DUR, 2005. 583 s. ISBN 80-239-5088-6.3.
DUŠEK, J. Chov koní v Československu. 1. vyd. Praha: Brázda, 1992. 173 s. ISBN 80209-0168-X.7.
DUŠEK, J. a kol. Chov koní. 2. vyd. Praha: Brázda, 2007. 400 s. ISBN 978-80-2090352-5.6.
FÜRST, Anton. Verhaltensstörungen und Stereotypien des Pferdes. : Vorlesungsunterlagen. 2. Zürich : Pferdeklinik der Universität Zürich, 2005. 85 s.
HAUPTMAN, J. Etologie hospodářských zvířat. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1972. 294 s.10. - 69 -
HEIN, P. Artgemässe Pferdehaltung und verhaltensgerechter Umgang mit Pferden. München : BLV, Deutschland, 2005. 769 s. ISBN 3-405-17019-2.
HELESKI, Camie. My Horse University [online]. 2009 [cit. 2010-04-16]. Horse Behavior and Welfare Course Demonstration. Dostupné z WWW: https://angel.msu.edu/section/default.asp?id=GROUP-070829-163621-LET .
HROUZ, J. Etologie hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000. 185 s. ISBN 978-80-7157-463-7.9.
HOMOLKOVÁ, P. Pozorované stereotypy koní. 2008 Ústní podání, diskuze. Ranč Barevný sen.
KOLOŠ, F. Přežvykování bez potravy. 2010 Ústní podání, diskuze. Klinika chorob koní, VFU Brno.
KRČOVÁ, S. Etologie koní. 2008. Ústní podání, přednáška. Mendelova univerzita v Brně.
MANTON, Angie- Diane. Eine Untersuchung des individuellen Ruheverhaltens von Pferden im Liegebereich eines Offenlaufstalls. Nürtingen, 2004. 101 s. Diplomová práce. Fachhochschule Nürtingen. Dostupné z WWW: http://opus.bszbw.de/fhnu/volltexte/2004/102/pdf/Diplomarbeit.pdf.
MCBRIDE, Sebastian. Horsedata - The Web´s Equine Information Service [online]. 2008
[cit.
2010-02-24].
Stereotypical
Behaviour.
Dostupné
z
WWW:
http://www.horsedata.co.uk/.
MCDONNELL, Sue. Understanding Horse Behavior: Your Guide to Horse Health Care and Management. USA : Eclipse Press, 1999. 99 s. ISBN 1581500173.
MCGREEVY, P.D. a kol. Management factors associated with stereotypic and redirected behaviour in the thoroughbred horse. Equine Veterinary Journal 27, 1995, s.86-91. - 70 -
MILLS, D. S. -- MCDONNELL, S. M. The domestic horse : the origins, developments, and management of its behaviour. Cambridge, UK [u.a.]: Cambridge Univ. Press, 2005. 249 s. ISBN 0-521-81414-6.4.
MILLS, D. S. -- NANKERVIS, K. Equine behaviour : principles & practice. 1. vyd. Oxford: Blackwell Science, 1999. 232 s. ISBN 0-632-04878-6.5.
MISAŘ, D. -- JISKROVÁ, I. Chov a šlechtění koní. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001. 170 s. ISBN 80-7157-510-0.
PAALMAN, A. Skokové ježdění. 2.vyd. Praha: Nakl. Brázda, s r.o., 2006. 360 s. ISBN 80-209-0348-8.
SOAVE, O. -- BRAND, D. Coprophagy In Animals : A Review. The Cornell Veterinarian. Oct. 1991, 4, s. 357-364.
SOBOTKOVÁ, E. Sexuální chování koní. 2008. Ústní podání, přednáška. Mendelova univerzita v Brně.
ŠTERC, J. Olizování předmětů. 2010. Ústní podání, diskuze. Klinika chorob koní, VFU Brno.
VESELOVSKÝ, Z. Etologie: biologie chování zvířat. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 407 s. ISBN 80-200-1331-8.8.
VOŘÍŠKOVÁ, J. a kol. Etologie hospodářských zvířat. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2001. 169 s. ISBN 80-7040-513-9.
WINTZER, Hanns-Jürgen. Choroby koní : sprievodca štúdiom a praxou : Nemoci koní. 1. vyd. Bratislava : Hajko & Hajková, 1999. 538 s. ISBN 80-88700-45-0.
ZUROVAČOVÁ, B. Etologie koní. 2008. Ústní podání, přednáška. Mendelova univerzita v Brně. - 71 -
9 SEZNAM TABULEK
Tab. 1 - Chování koní, Stáj Kopecký Veřovice
28
Tab. 2 – Poměr normálního a stereotypního chování v procentech
29
Tab. 3 – Chování koní, JK Fany Hostěnice
31
Tab. 4 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech
31
Tab. 5 – Chování koní, Stáj David Pulka Ochoz u Brna
34
Tab. 6 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech
35
Tab. 7 – Chování koní, Ranč Barevný sen Hostěnice
37
Tab. 8 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech
38
Tab. 9 - Chování koní, Pink Pony Želešice
39
Tab. 10 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech
40
Tab. 11 – Chování koní, JK Chov koní Kozolupy
42
Tab. 12 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech
42
Tab. 13 – Chování koní, Stall Höfli, Marthalen
47
Tab. 14 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech
48
Tab. 15 – Chování koní, Bartošovice
49
Tab. 16 - Poměr normálního a stereotypního chování v procentech
49
Tab. 17 – Chování koní, Benken
49
Tab. 18-- Poměr normálního a stereotypního chování v procentech
49
- 72 -
10 SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 - Poměr výskytu normálho a stereotypního chování v procentech, Ranč Barevný sen
54
Graf 2 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech
Přílohy
Graf 3 - Poměr výskytu normálho a stereotypního chování v procentech, 55
Stáj Kopecký Veřovice Graf 4 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech
Přílohy
Graf 5 - Poměr výskytu normálního a stereotypního chování v procentech, JK Chov koní Kozolupy
56
Graf 6 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech
Přílohy
Graf 7 - Poměr výskytu normálního a stereotypního chování v procentech, 57
JK Fany Hostěnice Graf 8 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech
Přílohy
Graf 9 - Poměr výskytu normálního a stereotypního chování v procentech, 58
Stáj David Pulka Ochoz u Brna Graf 10 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech
Přílohy
Graf 11 - Poměr výskytu normálního a stereotypního chování v procentech, Pink Pony Želešice
59
Graf 12 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech
Přílohy
Graf 13 - Poměr výskytu normálního a stereotypního chování v procentech, Stall Höfli, Marthalen, Švýcarsko
60
Graf 14 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech
Přílohy
Graf 15 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech
61
Graf 16 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech
61
Graf 17 - Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících celodenně v boxech
62
Graf 18 - Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících na noc v boxech
63
Graf 19 - Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících v paddocích
63 - 73 -
Graf 20 - Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících ve vazných stáních
64
Graf 21 - Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících ve výbězích
64
Graf 22 - Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících na pastvině
65
Graf 23 - Poměr normálního a stereotypního chování u koní pobývajících neustále na pastvině s přístřeškem
- 74 -
65
11 PŘÍLOHY
- 75 -
Seznam grafů:
Příloha 1: Graf 2 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech Příloha 2: Graf 4 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech Příloha 3: Graf 6 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech Příloha 4: Graf 8 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech Příloha 5: Graf 10 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech Příloha 6: Graf 12 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech Příloha 7: Graf 14 - Rozvržení jednotlivých činností koně během dne v procentech
- 76 -
