Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
KOMPLEXNÍ STUDIE KRAJINY LITOVELSKA Bakalářská práce
Brno 2011
Vedoucí práce: Ing. Silvie Kozlovská
Vypracoval: Libor Válek
Poděkování Děkuji Ing. Silvii Kozlovské, vedoucí bakalářské práce, za zadání tématu a za rady poskytnuté pro vypracování práce.
2
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci na téma „Komplexní studie krajiny Litovelska“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendlovy univerzity v Brně.
dne…..……… podpis………….
3
ABSTRAKT Válek L. Komplexní studie krajiny Litovelska. Bakalářská práce. Brno, 2011
V práci se snažím o provedení komplexní studii krajiny. Nalezení ekologických a environmentálních problémů, poukázat na jejich příčiny a navrhnout možná nápravná opatření. Další snahou je provedení SWOT analýzy. Krajina Litovelska je vzhledem ke své poloze v údolní nivě řeky Moravy ohrožena záplavami. Melioračními úpravami došlo k porušení ekologické stability krajiny. Obyvatelstvo v krajině trpí sezónním přemnožením komárů. V okolí řeky Moravy se vyskytují nežádoucí neofyty. Životní prostředí negativně ovlivňuje velká hustota automobilového provozu. Pro nejzávažnější problémy byla navržena řešení. Především pro realizaci protipovodňové a protierozní ochrany území, společně s ekologickou stabilizací krajiny.
Klíčová slova Přírodní podmínky, LAND USE, SWOT analýza
THE ABSTRACT Válek L. Comprehensive study of landscape Litovel.The Bachelor work. Brno, 2011
At work I try to conduct a comprehensive study of the landscape.
Finding
the ecological and environmental problems, to identify their causes and propose possible remedial measures. Another aim is to undertake a SWOT analysis. Landscape Litovel is due to its location in Morava River valley threatened by floods. Amelioration modifications breach of landscape ecological stability. The population in the country suffer from seasonal overgrowth of mosquitoes. In the vicinity of the River Morava is undesirable neophytes. Environment negatively affects the high density of automobile traffic. For the most serious problems to design solutions. Especially for the implementation of flood and erosion control areas, together with the stabilization of organic land.
The key words the natural conditions, the land use, the SWOT analysis
4
1. ÚVOD........................................................................................................................... 7 2. CÍL PRÁCE A METODIKA ..................................................................................... 8 3. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ............................................................................ 9 4. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK.......................................... 10 4. 1 GEOLOGIE ............................................................................................................. 10 4. 2 GEOMORFOLOGIE .................................................................................................. 10 4. 3 PŮDA ..................................................................................................................... 11 4. 4 KLIMATOLOGIE .................................................................................................... 11 4. 5 BIOGEOGRAFIE ...................................................................................................... 12 4. 6 VODOPIS................................................................................................................ 12 4. 7 ROSTLINY .............................................................................................................. 13 4. 7. 1 Lesní biotopy................................................................................................ 13 4. 7. 2 Nelesní biotopy ............................................................................................ 13 4. 8 ŽIVOČICHOVÉ ........................................................................................................ 14 4. 8. 1 Bezobratlí..................................................................................................... 14 4. 8. 2 Obratlovci .................................................................................................... 15 5.
HISTORIE MĚSTA LITOVLE .......................................................................... 16 5.1 PAMÁTKY............................................................................................................... 18 5. 2 HISTORIE PRŮMYSLU VE MĚSTĚ ............................................................................. 18 5. 3 OSOBNOSTI A RODÁCI............................................................................................ 18
6. SOUČASNÝ ŽIVOT V OBCI ................................................................................. 19 6. 1 TECHNICKÁ VYBAVENOST ..................................................................................... 19 6. 2 OBČANSKÁ VYBAVENOST...................................................................................... 20 6. 3 KULTURNÍ AKCE .................................................................................................... 21 6. 4 TRADICE ................................................................................................................ 22 6. 5 VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...................................................................................................... 23 6.5 PRŮMYSL ............................................................................................................... 27 6. 6 ZEMĚDĚLSTVÍ........................................................................................................ 27 6. 7 LESNICTVÍ ............................................................................................................. 28 6. 8 ROZVOJOVÉ PROGRAMY ....................................................................................... 28 7. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ..................................................................... 29 7.
5
1 MALOPLOŠNÁ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ...................................................... 29
7. 2 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) ................................................ 30 8. EKOLOGICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ PROBLÉMY................................... 31 8. 1 ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ ............................................................................................... 31 8. 2 PŘÍRODA................................................................................................................ 31 8. 3 DOPRAVA .............................................................................................................. 32 8. 4 ODPADY ................................................................................................................ 32 8. 5 SLUŽBY ................................................................................................................. 32 8. 6 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE ............................................................................ 32 9. SWOT ANALÝZA.................................................................................................... 33 10. NÁVRH OPATŘENÍ.............................................................................................. 36 10. 1 ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ ............................................................................................. 36 10. 2 PŘÍRODA.............................................................................................................. 36 10. 3 DOPRAVA ............................................................................................................ 37 10. 4 ODPADY .............................................................................................................. 37 10. 5 SLUŽBY ............................................................................................................... 37 10. 6 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE .......................................................................... 37 10. 7 ZAMĚSTNANOST .................................................................................................. 37 11. ZÁVĚR .................................................................................................................... 38 12. POUŽITÁ LITERATURA..................................................................................... 39 13. SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................ 41 14. PŘÍLOHY................................................................................................................ 42
6
1. Úvod Krajina má velikost omezenu horizontem lidského vnímání a složení z ekosystémů, jenž se navzájem ovlivňují. Krajina Litovelska se řadí do krajiny kulturní, ovlivněna v určitém rozsahu antropogenní činností. Tato činnost měla v době vývoje lidské společnosti hlavně negativní dopad na životní prostředí a geografii. Komplexní studii krajiny jsem zvolil z důvodu poznání krajiny ve které žiji. V práci se budu zabývat charakteristikou přírodních podmínek a to živou i neživou složkou krajiny. Následně charakterizuji historii města Litovle, vývoj průmyslu a zmíním významné osobnosti. Současný stav života v obci zdůrazním v následující kapitole, jenž zahrne technickou a občanskou vybavenost, taktéž se zaměřím na využití území a rozvojové programy. Neopomenu ani tradice, kulturní akce a současný průmysl ve sledovaném území. Další kapitola o ochraně přírody a krajiny se zaměří hlavně na CHKO Litovelské Pomoraví, jeho maloplošná zvláště chráněná území a územní systém ekologické stability. Stěžejní částí je identifikace problémů životního prostředí a návrhy jejich řešení.
7
2. Cíl práce a metodika Hlavním cílem této bakalářské práce je komplexní studie krajiny Litovelska. Studie zahrnuje popis současného stavu krajiny vzhledem k
přírodním podmínkám
a současnému využívání vymezeného území jeho obyvateli. Zahrnuje způsoby ochrany přírody a krajiny, její problémy z hlediska ekologického a enviromentálního s následným navržením nápravných, nebo zlepšujících opatření. Problémy životního prostředí byly zjišťovány přímým pozorováním, či studiem uvedené použité literatury a z internetu. Zdrojem informací byl i odbor životního prostředí města Litovle. Pro lepší posouzení problematiky byla vytvořena SWOT analýza. Analýza pracuje se silnými a slabými stránkami, ale bere v potaz i možné příležitosti a rizika.
8
3. Obecná charakteristika Krajina Litovelska se nachází v oblasti Hornomoravského úvalu 20 km severozápadním směrem od města Olomouce pod výběžky Drahanské vrchoviny v údolí řeky Moravy v nadmořské výšce 223 m. V zájmovém území se nachází část chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví v jehož středu se město nachází. Fenoménem je vnitrozemská říční delta a navazující komplexy cenných lužních lesů, vlhkých nivních luk a mokřadů. Administrativně má město Litovel statut obce s rozšířenou působností na území kraje. Dále hierarchicky náleží do okresu Olomouc a následně do Olomouckého kraje. Oblast specifikuje katastrální území města Litovel. Ve správním území města Litovle se nachází 11 místních částí: Březové, Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves, Rozvadovice, Savín,Tři Dvory Unčovice a Víska. Počet obyvatel v této oblasti činní 9 986 obyvatel (k 1.1. 2010) s průměrným věkem 40,5 let. Z toho vlastní město Litovel má 7 406 obyvatel. Znakem města Litovel je modrý
štít se dvěmi
stříbrnými rybami, vzpřímené a břichy přivrácené, vpravo kapr, vlevo štika. Partnerská města jsou slovenská Revúca, švýcarská Littau a polská Wieliczka. Vzhledem k tomu, že město Litovel leží v oblasti úrodné Hané je ve městě a okolí rozvinuto zemědělství a s ním související potravinářský průmysl (pivovar, cukrovar, sladovna, konzervárenský podnik, výroba těstovin), dále je ve městě zastoupen lehký průmysl (výroba hygienických potřeb) a těžký strojírenský průmysl (výroba papírenských strojů). (anonym a, 2010)
9
4. Charakteristika přírodních podmínek 4. 1 Geologie Geologická stavba oblasti je velice složitá, střídala se tu období hornotvorných pohybů ( předvariská, variská a alpínská) s obdobími sedimentací. Tektonické pohyby jsou zřetelné i v současnosti, mají za následek složité větvení, meandrování a překládání koryt řeky Moravy. Základním geologickým rysem oblasti je její kerná stavba, vyznačující se diferencovanými pohyby jednotlivých ker, oddělených starými, dosud však oživujícími zlomy. Na těchto horninách spočívá komplex devonských hornin, usazených v geosynklinále. Na ně se nejprve usadily středo zrnné až hrubozrnné křemence a slepence a pak v jejich nadloží vápence a vápenité břidlice s vložkami lyditů. Tyto budují především
pravobřežní část Třesínského prahu a jeho nedávno objevené
levobřežní pokračování mezi Mladčí, Litovlí a Červenkou, kde jsou mělce pohřbeny pod pliocénními a kvartérními sedimenty. Jde tu o středodevonské vrstevnaté vápence místy s rohovci a vložkami břidlic, do neznámých hloubek velmi silně zkrasovělé. V nadloží spodno-středodevonských hornin vystupují nevápenité úlomkovité horniny různé zrnitosti svrchnodevonského až spodnokarbonského stáří. Levobřežní hřbety Třesínského prahu z tohoto komplexu tvoří úzké pruhy (směr SV-JZ) drob místy s vložkami slepenců a břidlic s vložkami pískovců. S ústupem kulmského moře se stal Hornomoravský úval a jeho okolí souší, avšak vliv alpínského vrásnění měl za důsledek pokles kry Hornomoravského úvalu a od miocénu postupné zaplavování mořem. Vytvořila se nová sedimentační pánev a v hlubších částech se v badenu usadily mořské tégly, písčité slíny, písky a vápnité jíly. (Albrecht, 2003) 4. 2 Geomorfologie Oblast se dle geomorfologického členění České republiky rozkládá v ose severní části rozsáhlé, severojižním směrem orientované vhloubené části Moravy – Hornomoravského úvalu. Západní část sledované oblasti je oddělena od Mohelnické brázdy Třesínským prahem, který představuje strukturní i morfologickou přepážku mezi oběma částmi. Jedná se tudíž o geomorfologickou provincii, Západních Karpat (podsoustava Vněkarpatských sníženin). Řeka Bečva, která do Hornomoravského úvalu vpadá z táhlé deprese Moravské brány od SV, dělí tuto depresi na východní (holešovskou) a severozápadní (olomoucko-litovelskou) část. Olomoucko – litovelská část se vyznačuje rovinným či mírně zvlněným povrchem v nadmořské výšce
10
200 – 220 m, který se převážně šíří na málo odolných mladotřetihorních a čtvrtohorních sedimentárních výplních. Tyto horniny tvoří nejen sousední vrchoviny, ale i Třesínský práh, jenž je v podstatě tektonicky rozbitý a erozně přemodelovaný zbytek spojení Bouzovské a Úsovské vrchoviny. Vlastní olomoucko-litovelská část Hornomoravského úvalu se dělí do dalších geomorfologických podcelků. V ose úvalu, podél koryta řeky Moravy, se prostírá Středomoravská niva v pruhu 3-5 km širokém. Prostějovská pahorkatina na Z od Středomoravské nivy s mírně zvlněným erozně-akumulačním povrchem (230-280 m n.m.), z něhož místy vystupují horniny starého podkladu. (Demek, Mackovčin, 2006) 4. 3 Půda Z hlediska pedologie je geologické podloží tvořeno především kvarterními štěrkopísky, které lze rozlišit na tři terasovité stupně, vzhledem k údolní nivě řeky Moravy. Dva nižší lemují v úzkých pruzích dnešní řečiště. První je ve výšce 1,0–1, 5 m nad hladinou řeky. Druhý stupeň se nachází v 2,0–2,5 m. Třetí nejvyšší je v relativní výšce 3,5 – 4,5 m. Nad štěrkopísky jsou vrstvy holocenních povodňových hlín s mocností až 3 m. Ve sledované oblasti s fluvizeměmi (nivní půdy) je typická přerušovaná akumulace humusu záplavami, aluviální ukládání zemin, zvýšená hladina podzemní vody a její periodické kolísání v závislosti na aktuálním průtoku ve vodním toku. Tvorba nivních povodňových sedimentů je z pedogenetického pohledu mladým procesem. Hlavním důvodem tvorby je osídlování a odlesňování nivních i podhorských oblastí koncem neolitu. Souvislost je také se zorňováním údolních niv a následnou vodní erozí, jenž dokazuje značný rozsah tvorby nivních půd v době bronzové (1000 l. p. n. l.) a od doby hradištní ( 8. – 10. století) do současnosti. (Albrecht, 2003) 4. 4 Klimatologie Litovelsko leží v mírném klimatickém pásu, charakteristický mírnými zimami i léty. V poměru s jinými regiony tohoto klimatického pásu má oblast poměrně málo srážek, jelikož jeho západní vrchovinné omezení zachycuje značné množství srážek přinášených západním a severozápadním vzdušným prouděním. Podle atlasu podnebí patří Olomoucko-litovelská část území do teplé klimatické oblasti T-2. To má za důsledek, že se jedná o poměrně suchou oblast s průměrnými ročními srážkami kolem 600 mm. Ve vegetačním období je srážkový úhrn 350 – 400 mm, v zimním období 200 – 300 mm. Minimum srážek spadne v únoru, maximum v červenci. Minimum srážek v zimních měsících má za důsledek nedostatek jarní vláhy. Na srážky je bohatší oblast Třesínské-
11
ho prahu, průměrný roční spad srážek činí 700 mm. Průměrný první den se sněžením připadá na 13.listopad, posledního 5.dubna. Průměrná výška sněhové pokrývky je 20 cm, přerušované oblevami. Na Třesínském prahu se pohybuje mezi 30-35 cm. Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 76%. Poměrně vysoký počet dnů s mlhou (88) je podmíněn především polohou Hornomoravského úvalu a Mohelnické brázdy vůči okolním vrchovinám. Průměrná roční teplota je 8-9 °C. V pahorkatině Třesínského prahu se průměrná roční teplota pohybuje mezi 7-8 °C. Prvním mrazivým dnem bývá 4.říjen, posledním 1.květen.(kolektiv autorů, 2007) 4. 5 Biogeografie Biogeograficky patří území Litovelska do provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynské, biogeografického regionu litovelského. Typická a hlavní část bioregionu je tvořena nivou řeky Moravy s rozsáhlými komplexy lužních lesů převážně na glejových fluvizemích ve 2. vegetačním stupni. Litovelský bioregion leží v termofytiku a okrajově i v mezofytiku. Potenciální vegetaci tvoří především různé typy lužních a bažinatých lesů s enklávami primárních bezlesí. Na chlumních polohách nad údolní nivou se předpokládá původní vegetace dubohabřin, výjimečně z jihu doznívající fragmenty teplomilných doubrav na jižních expozicích. Přirozená původní bezlesí v nivě tvořily ostrůvky slatinišť, dnes již z velké většiny zaniklé. Ve flóře se krom typických druhů hygrofilních lesů projevuje vliv blízkých horských poloh v pramenné oblasti Moravy a jejích přítoků. (Culek, 1995) 4. 6 Vodopis Řeka Morava pramení na Králickém Sněžníku (1424 m n. m.) a je páteřní řekou povodí o rozloze 26 579,69 km2 . Jedná se o levý přítok Dunaje a vlévá se do Černého moře. Délka toku od pramene po ústí je 354,05 km. Morava se v oblasti rozvětvuje a tvoří trvalá i periodická ramena. Tuto vodní síť nazýváme vnitrozemskou deltou, odborně pak anastomózní říční systém. Od cesty Mladeč-Nové Zámky následuje asi dvoukilometrový úsek
NPR Vrapač s přirozeně meandrujícím tokem. Nad Litovlí
a v intravilánu města je řeka regulována. Pod Litovlí následuje dlouhý úsek toku (až po ústí Benkovského potoka) přirozeně meandrující a chráněný v NPR Ramena řeky Moravy. V tomto úseku je provedeno jen několik krátkých stabilizačních úprav toku (nad mosty, jezy). Přirozený charakter toku má obrovský význam pro samočistící schopnost řeky, která je v tomto úseku velmi vysoká. Lužní les protkaný systémem periodických ramen - smuh je existenčně závislý na zachování přirozeného charakteru
12
řeky a jejího záplavového režimu. Základní podmínkou vývoje lužního lesa jsou pravidelné jarní záplavy. Vhledem k ojedinělosti je oblast zařazena do seznamu Ramsarské konvence. V důsledku podloží mohutných vrstev zvodnělých kvartérních štěrkopísků má území vysoký stupeň ochrany strategicky významných zdrojů pitné vody pro olomouckou aglomeraci. (Albrecht, 2003) 4. 7 Rostliny 4. 7. 1 Lesní biotopy Ve struktuře lesní vegetace jsou porosty přirozeného charakteru zejména lužní lesy, smíšené lesy, ale vyskytuje se zde i jehličnatý les. Lužní les a olšiny Charakteristické pro lužní les je vysoká hladina podzemní vody a jarní záplavy. V pravidelně a dlouhodobě zaplavovaných místech najdeme tzv. měkký luh s jasany, stromovými i keřovými vrbami a také s dnes vzácným topolem černým (Populus nigra). V místech kam zasahují záplavy s menší intenzitou nacházíme tzv. tvrdý luh s dubem letním (Quercus robur), lípou malolistou (Tilia cordata), javory a jilmy. V luzích je výrazným aspektem střídání jarní vegetace. První předzvěstí příchodu jara jsou koberce sněženky podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), po nich vyrůstají křivatce, dymnivky, plicníky, orseje, sasanky, prvosenky a další. Následuje rozkvétající česnek medvědí (Allium ursinum). Vegetace letního aspektu je velice bujná, zastoupena kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), chmelem otáčivým (Humulus lupulus) a dalšími druhy. V podrostu letní vegetace se někdy skrývá vzácná orchidej kruštík polabský (Epipactis albensis). Olšiny najdeme v místech trvale podmáčených, která vyhovují kromě olše lepkavé (Alnus glutinosa) i dalším dřevinám jako je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), krušina olšová (Frangula alnus) či střemcha obecná (primus padus). Na jaře v jejich podrostu vynikají žlutými květy blatouchy bahenní (Caltha palustris) a později i kosatce žluté (Iris pseudacorus), jinde nepřehlédneme narůžovělé květy žebratky bahenní (Hottonia palustris). (Albrecht, 2003) 4. 7. 2 Nelesní biotopy Společenstva rákosin, vysokých ostřic a vlhkých až čerstvě vlhkých luk jsou výhradně omezena na oblast nivy, zatímco výše položená území říčních teras jsou přeměněna v ornou půdu.
13
Nivní louky Zachovalé tradiční louky jsou stanovištěm vzácných druhů rostlin závislých na konstantní vlhkosti. Mezi významné druhy vlhkých luk patří pryšec kosmatý (Tithymalus villosus), velmi vzácný hrachor bahenní (Lathyrus palustris), violka slatinná (Viola stagnina), kosatec sibiřský (Iris sibirica) nebo nenápadná mrkvovitá jarva žilnatá (Cnidium dubium). (Albrecht, 2003) Řeka a její břehy V neregulovaném
korytě
řeky
se
nachází
spadané
stromy,
meandry
se štěrkopískovými náplavy a ostrůvky. Tato členitost zvyšuje samočisticí schopnost řeky a podmínkou pro existenci mnoha druhů rostlin. To umožňuje plynule navazující pobřežní vegetaci s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) či ostřicí banátskou (Carex buekii) a kromě mnoha dalších např. s vzácnější nadmuticí bobulnatou (Cucubalus baccifer) či barborkou přitiskou (Barbarea stricta). (Albrecht, 2003) Stojaté vody a mokřady Různá výška vodního sloupce, intenzita oslunění a množství živin, vyhovují široké škále různých druhů typických mokřadních rostlin. Volně při hladině se vznáší např. bublinatka jižní (Utricularia australis) či různé druhy rdestů (Potamogeton sp. div.), z bahnitého dna mělkých tůní vyrůstá šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia), na osluněných místech s kolísající vodní hladinou roste šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) a v okrajových rákosinách nebo ostřicích vzácně najdeme bazanovec kytkokvětý (Namburghia thyrsiflora) nebo i pryskyřník velký (Ranunculus lingua). (Albrecht, 2003) 4. 8 Živočichové Živočichové kteří se zde vyskytují patří k typickým zástupcům společenstev řek, jezer, periodických a stálých tůní, litorálu, mokrých luk a především lužních lesů. 4. 8. 1 Bezobratlí Druhová pestrost je dána hlavně vysokou produktivitou ekosystému říční nivy. Z hlediska ochrany společenstev a genofondu lze živočichy v CHKO Litovelské Pomoraví hodnotit jako jednu z nejvýznamnějších lokalit ve střední Evropě pro zachování společenstev periodických tůní. V těchto lokalitách se krom řady běžných
druhů
živočichů
vyskytují
vzácní
korýši,
mj.
žábronožka
sněžní
(Siphonophanes grubii), listonoh jarní (Lepidurus apus), perloočky (Alonopsis
14
ambigua) a (Alona protzi), škeblovka ( Lynceus brachyurus), rak říční (Astacus astacuc) a další. Denní motýli skupiny (Rhopalocera) jenž se zde vyskytují jsou citlivou složkou živočišné říše a slouží jako bioindikátory. Významná je bohatá populace v Čechách již prakticky vyhynulého jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne). Výraznými zástupci brouků jsou střevlíkovití (Carabidae ) v lesních biotopech bylo dosud zjištěno 148 druhů. Dle orientačního průzkumu se zde vyskytuje i řád brouků (Coleoptera). Dalšími zástupci jsou roháč obecný (Lucanus servus), zlatohlávek skvostný (Cetonischema aeruginosa). Nejhlavnějším hmyzem je komár, především letní druhy rodu Aedes. (Albrecht, 2003) 4. 8. 2 Obratlovci Ryby Ve známé historii zde bylo zaznamenáno 60 druhů ryb a kruhoústých, v současné době zde žije asi 35 druhů ryb. Charakter řeky vytvořil dobré podmínky pro rozvoj rybích společenstev od cejnového k parmovému až po doznívání lipanového a pstruhového pásma. Obojživelníci a plazi Nejvýznamnějším
kriticky
ohroženým
druhem
je
blatnice
skvrnitá
(Pelobates fuscus ). Zástupci vodních skokanů - skokan skřehotavý (Rana ridibunda) a skokan zelený (Rana kl. esculenta). Zástupcům zemních žab dominuje skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina). Dalším kriticky ohroženým obojživelníkem je čolek velký (Triturus cristatus), naopak hojným je čolek obecný (Triturus vulgarit). Zástupci plazů jsou ještěrka obecná ( Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), slepýš křehký (Angguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix). (Albrecht, 2003) Ptáci Oblast mokřadů je bohatá na avifaunu s velkou druhovou pestrostí a to i díky odlišným biotopům. V lesích bylo zjištěno cca 40 pravidelně či nepravidelně hnízdících druhů.Vzácnější druhy lužního lesa jsou: čáp černý (Ciconia nigra), včelojed lesní (Pernis apivorus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krkavec velký (Corvus coraxho), datel černý (Dryocopus martius). Charakteristickými druhy jsou - rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), kulík říční (Charadrius dubius), ledňáček říční (Alcedo atthis), cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), konipas bílý (Motacilla alba), moudivláček
15
lužní (Remiz pendulinus), břehule říční (Riparia riparia), čírka obecná (Anas crecca), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). (Albrecht, 2003) Savci Spárkatá zvěř – srnec obecný (Capreolus capreolus), prase divoké (Sus scrofa), daněk evropský (Dama dama). Ostatní savci - ježek, veverka obecná (Sciurus vulgaris), hraboš polní (Microtus arvalis), norník rudý (Clethrionomys glareolus ), myšice lesní (Apodemus flavicollis) aj. Reintrodukčním programem byl do Litovelského Pomoraví
na podzim 1991
vysazen bobr evropský (Castor fiber vistulanus) - východoevropský podruh. Reintrodukována je i vydra říční (Lutra lutra). (Albrecht, 2003)
5. Historie města Litovle Město bylo založeno v blízkosti slovanské rybářské vsi lidí Ljutových v polovině 13.století českým králem Přemyslem Otakarem II. Vzniklo takzvané Nové město. Rybářský původ Litovle připomíná i městský znak-dvě stříbrné ryby v modrém poli. Město se od svého vzniku výrazně rozvíjelo. Založení města se odhaduje kolem roku 1260. První prokazatelná písemná zmínka o Litovli je z roku 1287. Jedná se o latinsky psanou listinu Václava II vydanou v Olomouci. Potvrzuje v ní práva dědice prvního fojta, rychtáře Jindřicha Epicha. Z listiny se dovídáme jméno města a zakladatele Přemysla Otakara II. Listina je uchována dodnes v městském archivu. Další listina z roku 1291 výrazně posílila městská práva, došlo k vyčlenění ze zemského práva a měšťané se stali svobodnými občany. Listinou dostalo město podobná práva jenž měli města Olomouc, Brno či Znojmo, např. mílové právo, várečné právo. Dalším znakem rozvoje města byla stavba hradeb, tu povolil městu Jan Lucemburský roku 1327. Torzo hradeb se dochovalo dodnes. Kolonizací litovelských měšťanů vznikly v okolí osady Tři Dvory, Čtyři Dvory (dnes Olomoucké předměstí), Víska, Chořelice a zaniklé Doubrava a Greyden. Názvy města se vyvíjeli dle písemných zmínek r.1287 Luthouia r.1352 Lutovia, r. 1364 Litovia.
Výsadní postavení královského města ztratili měšťané
po husitských válkách v 15.století když se z města se stala královská zástava. Od této doby bylo město Litovel na půl tisíciletí spojeno s Úsovem. Z této doby pochází i nejstarší kulturní památka Litovle, pozdně gotická kaple sv.Jiří. Kapli nechal vystavět
16
rod Vlašímů. Od 16. století se město stalo poddanstvím když bylo Vladislavem Jagelonským věnováno rodu Boskoviců. Město rozkvétalo docházelo k výstavbám měšťanských domů (Langův dům z r. 1542). Přestavbě kostela sv. Marka a radnice. V roce 1572 byla k budově radnice přistavěna
radniční věž
postavena přímo
nad jedním z ramen řeky Moravy, zvaném Nečíz, vysokou 72 metrů. Z konce století pochází nejstarší kamenný most ve městě zv. Svatojánský r.1592. V 17.století vyženili Litovel Lichtenštejnové. Město začalo upadat
bylo vydrancováním Švédy v době
třicetileté války, dobytí města je zaznamenáno na Švédské desce se zazděnými kamennými koulemi z r. 1652. Další ranou pro město se stala morová epidemie a velký požár. Na náměstí byl vystavěn morový sloup Václavem Renderem r.1724, ten je tvůrcem olomouckého barokního sousoší sv.Trojice, nyní památka UNESCO. Velkému požáru padlo za oběť 32 domů a radnice i s věží. Roku 1725 věž již opět stála a je dochována do dnešních dnů. V oblasti politické správy podléhala Litovel Úsovské správě. Roku 1850 se Litovel stala politickým okresem v čele s okresním hejtmanstvím a podléhala Olomouckému kraji. Obyvatelstvo bylo především německé národnosti, avšak přílivem lidí z českého okolí docházelo k vyrovnání a následné převaze české národnosti. Čechové vyhráli r.1889 obecní volby. Reorganizací státní správy v roce1960 přišlo město o pozici okresního města a přešlo pod okresní správu v Olomouci a Severomoravský kraj v Ostravě. Novým rozdělením republiky na 14. krajů v r.2000 se Litovel stala součástí Olomouckého kraje.V letech 1850-1960 byla Litovel sídlem Okresního soudu. Od roku 1960 spadá Litovel k okresnímu soudu Olomouc. První škola ve městě vznikla v roce 1397. Počátky kulturního a spolkového života jsou vázány na Střelecký spolek jehož kořeny sahají až k roku 1518, jednalo se o jeden z nejstarších na Moravě. Spolek měl hlavně německé členy. Založili tělovýchovný spolek Turnverein, postavili si vlastní tělocvičnu a u lesa i hřiště s tenisovým kurtem. Od roku 1888 vytvořili na olomouckém rybníku bruslařský spolek. Češi později zřídili druhé podobné zařízení na sousedním rybníku před reálkou. Sídlo Střeleckého spolku měli v budově za hradbami města, v budově bylo v roce 1920 zřízeno Muzeum. Konec spolku nastal v roce 1924. Střelnice byla prodána městu. Roku 1856 byla založena Měšťanská beseda jenž se stala centrem kulturního dění v Litovli na půl století. Na společenský život mělo vliv i založení jízdního Sokola (1883) pod názvem Záporož. (Šik 2006, Šik 1994) 17
5.1 Památky Město se pyšní dvěma „nej“ nejstarším funkčním kamenným mostem na Moravě a třetím nejstarším v celé České republice. Druhým „nej“ je nejvyšší radniční věž na řece Moravě vysoká 72 metrů s přístupným ochozem. K vidění jsou zde i jiné památky kaple sv. Jiří, zbytky městských hradeb, morový sloup, kostely sv. Marka a sv. Filipa a Jakuba, švédská deska. Z budov Langův dům a novorenesanční budova gymnázia. K městu patří i litovelské parky tvořící pomyslný půlkruh kolem historického jádra města. Největší park Smetanovy sady je soustředěn kolem dvou rybníků. (anonym, a 201O) 5. 2 Historie průmyslu ve městě Špitálský mlýn na Starém městě vznikl ve 14. století vystřídal různé majitele a v roce 1931 se po regulaci řeky Moravy změnil vodní pohon na parní. V provozu zůstal až do roku 1948. Hájský mlýn neboli Pušmýl se v městské knize připomíná v roce 1379. Do regulace řeky Moravy měl vodní pohon, později elektrický. (Šik,1994) Velký průmysl začal v Litovli založením Rolnické záložny (1869) jenž byla záštitou pro vybudování cukrovaru (1871), pivovaru (1893) a lihovaru s drožďárnou. Stěžejní část
byl
potravinářský
průmysl
z důvodu
umístění
města.
Strojírenská
a elektrotechnická výroba započala počátkem 50. let. (Šik 1994) V roce 1886 byla za podpory cukrovaru vybudována železniční vlečka z Litovle do Červenky (zde se dráha napojovala na hlavní železniční trať Olomouc- Praha). Na přelomu století se továrna stala iniciátorem a hlavním podílníkem akciové společnosti pro vybudování lokální dráhy Litovel- Senice s odbočkou do Mladče dráha byla zprovozněna v roce 1914. ( anonym, d 2010, Viktořík, 2005) 5. 3 Osobnosti a rodáci Alois Volkman je současný básník, narozený roku 18.9.1937 v Chudobíně u Litovle. Gustav Frištenský byl profesionální zápasník narozený 18.5. 1879 u Kolína. S Litovlí byl spjat od roku 1909, kdy se tu oženil s dcerou prvního sládka litovelského pivovaru. Titul profesionálního mistra Evropy získal v roce 1929. Titul zasloužilého mistra sportu obdržel v roce 1956. Zemřel v Litovli 6. 5. 1957. Jan Opletal se narodil se 31.12.1914 ve Lhotě nad Moravou u Nákla. Zemřel dne 11. listopadu 1939. Zemřel na následky střelného poranění při demonstraci v Praze. Martin Strouhal byl pedagogem a spisovatelem se narodil r. 1907 ve Zdětíně. Zemřel v Litovli dne 2. listopadu 1987.
18
Viktor Pinkava byl kněz, litovelský vlastivědný pracovník a vydavatel se narodil 21. 7. 1868 v Litovli. Zemřel v Litovli 1. 10.1951. Jan Smyčka byl lékař, významný starosta města Litovel. Narodil se v Cholině u Litovle 21. 5. 1855. Zemřel v Litovli 15.10. 1927. Nedávno obnovené litovelské muzeum nese jeho jméno. Václav Socha byl prvním českým starostou města Litovle. Narodil v Miškovicích u Kouřimi 20. 10. 1851. Zemřel v Litovli 8. prosince 1937. Marie Růžičková byla slavnou tragédkou a umělkyní světového jména. Narodila se v Litovli 3. 8. 1850. Zemřela 29. září 1937 v Záhřebu. V roce 1928 jí udělil prezident republiky Tomáš Garrique Masaryk nejvyšší státní vyznamenání – řád Bílého lva. (anonym, b 2010)
6. Současný život v obci 6. 1 Technická vybavenost Místní komunikace se dělí na státní a obecní. Státní komunikace prochází městem směrem od Olomouce směrem na Uničov a ještě se rozděluje směrem na Šternberk, tyto komunikace má v údržbě Správa a údržba silnic Olomouckého kraje. Obecní komunikace spravují Technické služby města Litovle. Na starosti mají i cyklistické stezky v okolí města. Doprava je mimo jiné zajištěna pravidelným autobusovým spojením s městem Olomouc, Uničov a Šternberk. Železniční doprava jezdí v pravidelných intervalech stejně jako autobusová, avšak jen do stanic Olomouc a Prostějov. Veřejné osvětlení je na celém území města. Elektrifikace města je úplná se vzdušnými i podzemními rozvody. Kanalizace je gravitační na dešťovou i splaškovou vodu s připojením na čistírnou odpadních vod. Připojeno na kanalizaci je téměř 100% obyvatel města. Kanalizace se buduje i v místních částech. Plynofikace je provedena na celém území města. Připojení k vodovodu má většina obyvatelstva. Telekomunikace a internet je možná jak přes telefonní linku tak i bezdrátový způsob. S pokrytím signálu mobilního operátora není v této oblasti problém. Městský rozhlas má pravidelné hlášení každý všední den. Svoz odpadů zajišťuje soukromá společnost. Pro likvidaci odpadů, které nepatří do běžných odpadových nádob, je zřízen sběrný dvůr. (anonym, b 2010)
19
6. 2 Občanská vybavenost Stavby pro výchovu a vzdělání Ve městě se nachází čtyři mateřské školky, pět základních škol z toho je jedna umělecká a jedna speciální pro zrakově postižené. Středoškolské vzdělání zajišťují Gymnázium Jana Opletala a
Střední odborná škola Litovel, ta má i svůj domov
mládeže. Školní jídelny jsou ve městě dvě. Dům dětí a mládeže Litovel nabízí mimoškolní aktivity. Výuku v řízení automobilu provádí tři místní autoškoly. (anonym, b 2010) Ubytování a stravování Z hlediska celoroční možnosti ubytování se jedná o pět typů, rozlišených jak komfortem tak cenou. Sezónní ubytování je možné v kempu u řeky Moravy. Stravování zajišťuje jedenáct restaurací. Posezení v baru je možno v jedenácti podnicích tohoto typu. Cukrárny jsou ve městě dvě. (anonym, b 2010) Sportovní a tělovýchovné stavby Nejnovější stavbou je sportovní hala s plaveckým bazénem s dvěma venkovními hřišti. Venkovní sportovní areály jsou fotbalová hřiště ( travnatá či škvárová), sportoviště pro atletiku, vodní sporty, umělá horolezecká stěna či venkovní bazén. U travnatého fotbalového hřiště s tribunou se nachází sauna. Velkou sportovní tradici zde má kuželkářský sport, ale vyskytují se zde i dva podniky s bowlingovými drahami. (anonym, b 2010) Obchody a služby Počet obchodů se základními potřebami je dostatečný vzhledem k dnešní době. Bankovní služby zde nabízí tři bankovní ústavy. Z hlediska služeb je nevětší nabídka autoservisů ( 8 ), následující je nabídka květinářských a zahradnických služeb( 7 ), kadeřnictví ( 4 ), zlatnictví ( 4 ), opravny jízdních kol ( 3 ) a optik ( 2 ). Benzínové stanice (4) a mycí linky na automobily ( 2 ). Veterinární stanice (3 ), pohřebnictví ( 2 ). (anonym, b 2010) Státní správa Hlavní složky ochrany zdraví a majetku jsou ve městě všechny, to znamená, že se zde nachází služba Hasičského záchranného sboru, obvodní oddělení Policie České republiky a Záchranná služba. Řízení chodu města zajišťuje Městský úřad Litovel s pomocí Městské policie Litovel. Ze státní správy zde ještě sídlí Finanční úřad, Úřad
20
práce, kontaktní místo Státní sociální podpory. Listovní služby zde zajišťuje Česká pošta. (anonym, b 2010) Zdravotnictví Veškerou zdravotní péči zajišťuje poliklinika Litovel, mimo zubařskou, tou se zabývají zubaři ve svých soukromých praxích. Lékáren je pět a domovů důchodců tři. Ústavy sociální péče jsou dva. (anonym, b 2010) Kultura Městská knihovna s velkým výběrem knih různých žánrů. Městský klub pořádá různé druhy přednášek, divadelní představení, kurzů aj. V muzeu města Litovel je stálá expozice Litovelská řemesla 1. poloviny 20. století. Jsou zde pořádány i výstavy časově omezené k různým výročím
např. výstava k 60. výročí významného litovelského
podniku Papcel či poučného charakteru např. Svatební den dříve a nyní, Dřevo v umění aj. Divadelní odbor Sokola Litovel. Odbor je aktivní od roku 1998 . Od svého vzniku odehráli ochotníci 26 her s velkým ohlasem u diváků. Souborem prošla už stovka herců a stává se tak největším sokolským divadlem v ČR.(anonym, b 2010) Rekreace a cestovní ruch Veškeré
informace
o
využití
času
při
návštěvě
Litovle
získáte
v turistickém informačním centru přímo na náměstí. Rekreace na Litovelsku je spojena hlavně s Chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví jenž je cílem vycházek, vyjížděk pro cyklisty a sjíždění řeky Moravy vodáky. Zajímavou turistickou atrakcí je prohlídka místního pivovaru, nebo výstup na radniční věž, jenž skýtá při dobrém počasí krásný výhled. V širším okolí jsou krápníkové jeskyně Mladeč a Javoříčko, lovecký zámek Úsov, zámek Náměšť na Hané a hrad Bouzov. Litovel se orientuje na podporu cestovního ruchu zapojením do několika organizací, jako jsou Svaz měst a obcí, Sdružení obcí střední Moravy a Sdružení historických sídel. (anonym, b 2010) 6. 3 Kulturní akce Hanácké Benátky Celoměstská akce s doprovodným programem např. jarmark, atrakce pro děti, zábavná vystoupení v parcích města, projížďky na loďkách pod náměstím a na rybnících aj. Akci pořádá s finanční podporou města Městský Klub Litovel. Litovelský otvírák
21
Den otevřených dveří pivovaru Litovel s kulturním programem. Pivovar vaří a nabízí speciální i klasická piva a umožňuje i prohlídku pivovaru s výkladem. Myslivecké sdružení Doubrava. Na chatě Doubravě v Litovli
je pořádáno každoročně několik akcí. Jarní
myslivecký den v první květnový víkend, v červnu střelby na loveckém kole „O pohár města Litovle“. S periodou po třech letech hostí a spolupořádá Moravskoslezský pohár krátkosrstých ohařů. Myslivecké akce se setkávají s příznivým ohlasem, především díky zvěřinové kuchyni. FREE LITOVEL BOBR CUP Jedná se o otevřené mezinárodní mistrovství ČR v extrémním závodu tříčlenných štafet. Mezinárodní Akademické MČR v extrémním závodu štafet. Štafety se skládají z běhu cros cca 15km dále MTB cros –country 25 km a sjezdu na divoké vodě 6 km. V roce 2011 se bude konat jeho 17. ročník. BOBR BIKE Jedná se o MTB maraton jenž bude mít 10. ročník v roce 2011 a 4. ročník mezinárodního Mistrovství ČR vodáků v maratonu na horských kolech. Délka závodu je 49 km s převýšením 800m. Toulky Litovelským Pomoravím Obsahem této sportovní akce je turistický pochod či jízda na kole Litovelským Pomoravím. V roce 2011 bude jeho 12. ročník. (anonym, b 2010) 6. 4 Tradice Folklorní soubor Hanačka Hanácký folklorní soubor písní a tanců Hanačka funguje v Litovli od r. 1981. Snaha souboru je , aby krása hanáckých krojů, písní a tanců neupadla v zapomnění. Tančí, zpívá a hraje v něm zhruba 40 členů skládajících se z dospělých i dětí. (anonym, b 2010) Hrnčířství Josef Lamr je pokračovatel rodinné tradice kamnářů a hrnčířů v Litovli. Narodil se 24.11. 1944 v Litovli. U svého otce kamnářského mistra se vyučil řemeslu kamnářů, které tradičně přechází z otce na syna. Rodinné muzeum v domě čp. 38 z roku 1668 v ulici Rybníček, založil jeho otec již v roce 1955. Soustředil v domě pozůstatky z litovelských hrnčířských dílen ( staré kachle, nástroje, vázy, formy aj. ), ty vytvořily základ
22
dnešního rodinného muzea kamnářství a hrnčířských výrobků. Josef
Lamr
se především orientuje na kamnářství. Vyrábí přesné kopie kachlů, restauruje historická kamna a staví kamna dle původních tradičních postupů. (anonym, b 2010)
6. 5 Využití území LANDUSE
Obr. 1; LAND USE na KÚ Litovle; Zdroj Geoportál. Z důvodu lepší přehlednosti jsem rozdělil zájmové území na tři části. První část tvoří město Litovel a místní části Chořelice, Nasobůrky, Tři Dvory a Víska.Zástavba městského typu je ve městě Litovli a částečně zasahuje i do místní
23
části Chořelice. Jde o bydlení v panelových domech a domech rodinného typu. Panelová výstavba převažuje v severní části města.
Obr.2 ; LAND USE na KÚ Litovle I. část; Zdroj Geoportál .
Průmyslová výroba má označení tmavě šedou barvou a člení se na dvě lokality severní a jižní. V severní lokalitě má plochu Papcel a.s., Sladovna Litovel a Litovelská cukrovarna a.s.. V jižní lokalitě se nachází Pivovar Litovel a.s., S.E.V. Litovel, MJM Litovel a.s. a HTM Sport s.r.o.. Mezi Litovlí a Nasobůrkami se nachází potravinářský podnik Alibona a.s. a další část území je využívána pro drobné podnikání. Severozápadně od obce Nasobůrky začíná průmyslová zóna. V blízkosti místní části Tři Dvory má výrobní plochu Adriana s.r.o. Oblast s trvalými travními porosty se rozkládají západně od města Litovel a vytváří přechod mezi lesním a polním ekosystémem. Na tuto oblast navazuje ochranný les s ekologickou funkcí chránící vodní zdroje a jedinečný ekosystém. V okolí vodního toku jsou lokální biocentra navzájem spojená biokoridory . Funkci biokoridorů plní ramena řeky Moravy.
24
Obr.3; LAND USE na KÚ Litovle II. část; Zdroj Geoportál. Druhou část tvoří místní části Březové, Rozvadovice a Unčovice. Zde se jedná pouze o zástavbu venkovského typu. Zemědělská výroba označena zkratkou Vz u Unčovic a Rozvadovic se zabývá chovem dobytka. Největší část plochy zabírají pole s ornou půdou. Na polích mezi Březovou, Rozvadovicemi a Unčovicemi se nachází čtyři lokální biocentra navzájem propojená biokoridory.
Obr. 4; LAND USE na KÚ Litovle III. část; Zdroj Geoportál.
Třetí část zahrnuje místní části Chudobín, Myslechovice, Nová Ves a Savín. Zástavbu tvoří individuální bydlení venkovského typu.Východně od Chudobína je vidět pokračování průmyslové zóny u Nasobůrek. Funkci ekotonu plní trvalé travní porosty nesouvisle se rozkládající při hranici hospodářského lesa. Nachází se zde nejvíce lokálních biocenter celkem třináct a dvě regionální biocentra v hospodářském lese.
25
Koeficient ekologické stability (KES) dle Míchala (1985) LP + VP + TTP + Pa + Mo+ Sa + Vi
stabilní ekosystém
KES = —————————————— = ———————— OP + AP + Ch
nestabilní ekosystém
MÍCHAL I. (1985): Ekologický generel ČSR. Textová část studie pro SKVTRI Praha – Brno, Terplan, Geografický ústav ČSAV. Legenda : Stabilní ekosystémy
ha
LP - Lesní půda
LP
1145
VP
96
TTP + Pa
179
Mo
0
Sa
9
Vi
0
VP - Vodní plochy TTP – Trvalé travní porosty + Pa – Pastviny Mo – Mokřady Sa – Sady Vi - Vinice
Celkem
1429
Nestabilní ekosystémy
ha
OP- Orná půda
OP
4640
AP- antropogenizované plochy,
AP
736
zastavěné a ostatní plochy apod.
Ch
0
Celkem
Ch – chmelnice
5376
1 429
KES = ——————
= 0, 27
5 376 Vyhodnocení
0,10 < Kes < 0,30 - území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. 26
6.5 Průmysl Pivovar - Pivovar Litovel, a.s. byl založen roku 1893. Prezentuje se na tuzemském i zahraničním trhu. (anonym, c 2008) Cukrovar - Litovelská cukrovarna a. s. má vliv na zaměstnanost v regionu především v době řepné kampaně. Papírna - výrobce dámských tamponů, při stálé výrobě dámských vložek a netkané textilie. Podnik zaměstnává cca 250 zaměstnanců. (Šik, 2006) PAPCEL a.s.
- výroba strojů a technologického zařízení pro papírenský průmysl.
Společnost vyrábí a dodává stroje a zařízení pro kompletní linky papírenských strojů a přípraven látky. Společnost zaměstnává 200 zaměstnanců. (anonym, e 2008) Sladovna - vstupní suroviny vykupuje sladovna z nejbližšího okolí případně z přilehlých
oblastí. Sladovna Litovel se zabývá především na výrobu speciálních sladů z ječmene a pšenice. Možná roční produkce je 10 500 tun praženého sladu a 2 000 tun speciálních hvozděných sladů. ( Šik, 1994) SEV Litovel s. r. o. - Hlavní výrobní činností je výroba gramopřístrojů, zdravotní techniky,
telefoních
přístrojů
aj.
Společnost
v
současnosti
zaměstnává
190 zaměstnanců.(anonym, f 2008) MJM Litovel a.s. - zabývá se nákupem a prodejem průmyslových hnojiv, pesticidů, atd. Zajišťuje služby v oblasti systému precizního zemědělství pod názvem „PREFARM“. (anonym, g 2008) Adriana s.r.o – výrobna těstovin u obce Tři Dvory.V současné době je společnost největším výrobcem těstovin v ČR. Kapacita výroby činní 48000 tun ročně. (anonym, i 2010) Alibona a. s. - firma se nachází v obci Nasobůrky, je přední producent výrobků z ovoce a zeleniny. Objem výroby činí přibližně 12000 tun ročně.(anonym, j 2008) 6. 6 Zemědělství Výrobní oblast je řepařská se zaměřením na pěstování potravinářské pšenice, sladovnického ječmene, cukrovky, řepky olejky, máku, hořčice a krmných plodin (kukuřice, vojtěšky).V zemědělském půdním fondu převažuje orná půda nad lučními porosty. Místy se vyskytují zahrady či kulturní sady. Zemědělská půda je obhospodařována ZP Červenka, ZD Unčovice a ZD Haňovice. U podniků převažuje rostlinná
27
výroba nad živočišnou. V živočišné výrobě se
podniky zabývají chovem skotu
či prasat. 6. 7 Lesnictví Hospodaření v lesích je ovlivněno tím, že se nachází v CHKO a z tohoto důvodu se řídí Plánem péče. Rozhodující část lesů je ve vlastnictví státu, většími vlastníky lesů jsou Město Litovel a Statutární město Olomouc. Většina lesů je součástí II.zóny odstupňované ochrany CHKO, EVL Litovelské Pomoraví a biocenter nadregionálního a regionálního ÚSES. Lesy jsou převážně smíšené s typickým zastoupením dřevin přirozené druhové skladby. Dřevinná vegetace je v několika patrech. Horní patro tvoří dub letní, jasan ztepilý, střední patro se skládá z lípy malolisté, javoru babyky či střemchy obecné. Spodní, keřové patro tvořeno keři má skladbu ze svídy krvavé, bezu černého a kaliny obecné. Dlouhodobým cílem je stav lesa jenž je popisován v časovém horizontu jednoho obmýtí (100 let). (AOPK ČR, 2008) 6. 8 Rozvojové programy Město využívá rozvojové programy na zvýšení občanské vybavenosti, opravy památek, průmyslový rozvoj a ekologické projekty. V oblasti občanské vybavenosti se jedná o několik projektů např. výstavbu kanalizace a ČOV za podpory Ministerstva Zemědělství, výstavbu sportovního hřiště v Savíně a dětského hřiště v Litovli dotovanou Nadací duhová energie v roce 2005. Státní fond životního prostředí podpořil revitalizaci uničovského rybníka v roce 2004, vybudování sběrného dvora odpadů v Litovli v roce 2006 a v témže roce rekonstrukci městských parků po živelné pohromě, taktéž výroba letáků s ekologickou tématikou. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo dotace pro regeneraci panelového sídliště v Litovli v rozmezí let 2005 až 2009 a velkou investici společně s Evropskou unií (program PHARE 2003/1) na akci Průmyslová zóna Litovel – technická a dopravní infrastruktura realizována v roce 2006. Ministerstvo kultury ČR dotačně podpořilo obnovu nemovité kulturní památky – městských hradeb v Litovli roku 2007 a restaurování dvou sakrálních památek kamenného kříže mezi Litovlí a Unčovicemi a božích muk mezi Litovlí a Vískou v roce 2009. Plánované akce jsou revitalizace Olomouckého rybníka, budování odpočinkových ploch v Severní ulici v Litovli a zahradnické úpravy hřbitova v Chořelicích. (anonym, a)
28
7. Ochrana přírody a krajiny Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví - charakteristika oblasti. CHKO Litovelské Pomoraví byla zřízena dne 15. listopadu 1990 vyhláškou ministerstva životního prostředí č. 464/1990 Sb. Nachází se v údolní nivě řeky Moravy mezi Mohelnicí a Olomoucí, jedná se o 3 – 8 km široký pruh lužních lesů a luk kolem řeky Moravy. Nadmořská výška Litovelského Pomoraví se pohybuje od 210 m n.m. do 345 m n. m. V samém středu CHKO leží starobylé královské město Litovel, které jí propůjčilo své jméno. Ve městě sídlí i její správa. Celková rozloha činí 96 km2 z toho zaujímají lesy 56 %, zemědělská půda 27% (z toho louky 9,5%), vodní plochy 8 %, zastavěné a ostatní pozemky 9%. Cílem CHKO je trvalé zajišťování zvýšené ochrany a ekologicky šetrné obhospodařování
krajiny údolní nivy řeky Moravy
s mimořádně vysokým soustředěním přírodních hodnot. Přírodovědecký fenomén oblasti tvoří přirozeně meandrující tok řeky Moravy, jenž se větví v řadu bočních stálých či periodických říčních ramen a navazující komplexy cenných lužních lesů, vlhkých nivních luk a mokřadů. Součástí Litovelského Pomoraví je také krasové území vrchu Třesín s Mladečskými jeskyněmi, jeskyní Podkova a oblast chlumních listnatých lesů Doubrava. Do CHKO plošně nevýznamně zasahují enklávy orné půdy a zastavěná území obcí. Velký význam má CHKO i z hydrologického hlediska.CHKO Litovelské Pomoraví je významným územím i z pohledu soustavy Natura 2000. Území se z větší části překrývá s Evropsky významnou lokalitou (EVL) Litovelské Pomoraví. Ochrana EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou MZCHÚ. Ptačí oblast byla vyhlášena v roce 2004, ale jelikož se celá nachází uvnitř území je její ochrana a management z velké části pokryt plány péče o MZCHÚ a CHKO. (kolektiv autorů, 2007) 7. 1 Maloplošná zvláště chráněná území Národní přírodní rezervace (NPR) NPR Vrapač Jedná se o lesní komplex dva kilometry západně od města Litovle o výměře 80, 69 ha vyhlášena roku 1989. Charakteristika oblasti: Rozsáhlý komplex lužního lesa nacházejícího se v údolní nivě s přirozeným úsekem řeky Moravy. Lesem protéká meandrující rameno Malá voda a vytvořil se tu systém periodicky zaplavovaných říčních ramen. Lesní porosty jsou převážně charakteru habrojilmových jasanin (tvrdý luh). 29
Přírodní rezervace (PR) PR Litovelské luhy Část komplexu lužních lesů mezi městem Litovlí a obcí Střeň okolo hlavního toku řeky Moravy. Komplex má výměru 344, 45 ha a byla vyhlášena roku 1994. Charakteristika: Plošně rozsáhlý souvislý komplex lužních lesů ve vazbě na meandrující tok řeky Moravy v jádru CHKO Litovelské Pomoraví.
Přírodní památka (PP) PP Hvězda Leží na západním okraji města Litovel s výměrou 3, 39 ha vyhlášena roku 1993. Charakteristika: Pestrá mozaika vlhkých louček, rákosin, mokřadů a vrbového luhu ohraničena přirozenými rameny vodního toku Malé vody. PP Malá voda Úsek Malé vody mezi okrajem NPR Vrapač a západním okrajem města Litovle s výměrou 6, 23 ha a vyhlášena roku 1990. Charakteristika: Přírodní památku tvoří meandrující tok s přirozenými břehovými porosty v zemědělské krajině. Jedná se o významný biokoridor. (AOPK ČR 2008) 7. 2 Územní systém ekologické stability (ÚSES) Řeka Morava je důležitou tahovou cestou pro řadu druhů na vodu vázaných ptáků. Z tohoto důvodu byly vymezeny dvě nadregionální a dvě regionální biocentra územního systému ekologické stability.První nadregionální biocentrum „Doubrava – Vrapač“ bylo vymezeno v severní části CHKO o celkové výměře 1100 ha. Druhé větší nadregionální biocentrum „Litovelské Pomoraví – luh“ o rozloze 1600 ha, bylo vymezeno jižně od železničního koridoru Olomouc – Praha v převážné části střeňského komplexu lužních lesů. Severní část střeňského luhu náleží do regionálního biocentra „Pňovický luh“ s výměrou 80 ha. Druhým regionálním biocentrem je vápencové bradlo Třesína s výměrou 120 ha. (AOPK ČR 2008, Albrecht, 2003)
30
8. Ekologické a environmentální problémy 8. 1 Záplavová území Litovel patří mezi nejohroženější sídla v povodí Moravy, kdy je v okrajových částech zaplavována již při nízkých N-letých průtocích. Zástavba Litovle situovaná téměř v celé šířce rovinatého údolí je ohrožována velkými vodami z četných ramen a přítoků Moravy o nedostatečné kapacitě. Při extrémních povodních protéká pravobřežním inundačním územím větší část průtoků, než vlastním korytem Moravy. Při povodňových průtocích protéká část odlehčených vod z neohrázovaného koryta Moravy nad Litovlí přes lužní lesy. Hlavní průtočné profily nelze již z důvodu přilehlé zástavby více rozšiřovat a rovněž zvyšování břehů a hrází je problematické s ohledem na mostní objekty s nízkými mostovkami. K ovlivnění vodního režimu krajiny docházelo od 50. let 20. století. Na vodní režim krajiny měly vliv protipovodňové úpravy, které znamenaly regulaci a napřimování meandrujících úseků, jenž měli negativní vliv na vývoj ekosystémů i mimo upravované území luhů. Jednou z úprav bylo i odvodňování pozemků pomocí melioračních soustav s cílem získání zemědělské půdy a její intenzivnější využití. Touto úpravou došlo ke snížení retenční schopnosti krajiny a snížení biodiverzity. Dalším výrazným zásahem byla vodárenská exploatace některých území, která měla za příčinu zničení cenného ekosystému vápenitého slatiniště a prameniště říčky Čerlinka u Litovle. Důležitým zásahem do lužního lesa byla výstavba dálnice v oblasti Třesínského prahu, jenž měla za následek zřejmou destrukci krajinářsky i ekologicky cenného území. (AOPK 2007) 8. 2 Příroda Životní prostředí Sledované území je vysoce ovlivněno zemědělskou produkcí, která v minulosti poškodila krajinu
intenzivním zemědělstvím. Poškození mělo za následek redukci
prvků zabezpečující ekologickou stabilitu krajiny, zvýšení eroze půdy a celkovou změnu měřítka krajiny a krajinné matrice. Živočichové Každoroční problém způsobují hejna komárů, především v letních měsících. Obtížný bodavý hmyz se líhne v periodických tůních v lužních lesích a způsobují zamoření území. Prozatímní regulace tohoto hmyzu byly postřiky v ulicích města a postižených oblastí, avšak tato metoda se neosvědčila a hledají se jiné alternativy regulace tohoto hmyzu.
31
Flora Hlavním problémem je šíření neofytů v oblasti CHKO Litovelské Pomoraví. Největší expanze v břehových porostech dosáhla netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Lokálně velmi hojnými neofyty jsou netýkavka malokvětá (Impatiens paviflora) a vrbovka žláznatá (Epilobium ciliatum). Potlačené neofyty jsou bolševník velkokvětý (Heracleum mantegazzianum) a neofyt rodu křídlatka (Reynoutria sp.). Velký vliv na složení fauny má i nitrifikace a intoxikace v zemědělství používanými látkami, a znečištění vod. 8. 3 Doprava Hustota dopravy je ovlivněna hlavně přítomností velkého množství průmyslu a tím spojená logistika nákladními automobily. Podle posledních zveřejněných statistik z roku 2005 projede ulicí Dukelskou 12 000 aut denně. To má za následek jak znečišťování ovzduší výfukovými plyny tak i vysokou hladinu hluku. Negativní dopady dopravy jsou způsobeny taktéž špatným stavem místních komunikací, malým počtem parkovacích ploch a nedostatečná kapacita dopravních systémů. 8. 4 Odpady V nakládání s odpady je problém s malým procentem zapojení domácností do sběrného systému, výskyt černých skládek
a chybějící zařízení pro biologicky
rozložitelný odpad. Město Litovel společně s místními částmi Chořelice, Nasobůrky a Tři Dvory jsou odkanalizovány a připojeny na ČOV. V současné době probíhá dokončení oprav a rekonstrukcí stávajících kanalizačních sítí na území města Litovel. Zbývající místní části na budování kanalizace a napojení na ČOV čekají. 8. 5 Služby Nedostatek množství sociálních zařízení pro marginalizované skupiny obyvatel. Především se jedná o pobytová zařízení jako jsou azylové domy, domovy důchodců, ochranné byty. Zejména je nedostatek objektů s komplexní péčí.
8. 6 Obnovitelné zdroje energie Absence zařízení na spalování biomasy na výrobu energie pro přímé vytápění budov. Výstavba fotovoltaických elektráren ovlivňující vzhled krajiny.
32
9. SWOT analýza 1. Horninotvorné prostředí a geologie Silné stránky - regionálně významné ložisko štěrkopísku Příležitosti - těžba štěrkopísku z náplav
Slabé stránky - sledované území se nachází v ochranném pásmu CHKO Hrozby - porušení ekologické stability
2. Vodní režim Silné stránky - území s podzemní zásobárnou pitné vody - nadprůměrné zastoupení povrchových vodních ploch - probíhající projekt revitalizace vodních toků
Slabé stránky - vysoké zornění půdy - nízká retenční kapacita území - přítomnost vodní eroze - při vydatných deštích a oblevách dochází k zaplavování níže položených míst a sklepů podpovrchovou vodou
Příležitosti - zvýšení retenční schopnosti krajiny - zvýšení podílu ploch trvalých travních porostů, lesa a krajinné zeleně - možnost využití řízených rozlivů v krajině při povodních - zmenšení vodárenské exploatace území
Hrozby - odklad protipovodňových a protierozních opatření - nenavýšení velikosti ploch trvalých travních porostů - výstavba průplavu D-O-L
3. Hygiena životního prostředí Silné stránky - vyřešena likvidace domovního odpadu - vyřešena likvidace nebezpečných odpadů
Slabé stránky - chybějící infrastruktura pro zajištění odkanalizování a likvidaci odpadních vod v některých místních částech města
Příležitosti - rozšíření separace pevného domovního odpadu - zřizování zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem
Hrozby - nedostatek podpory/strategie ze strany státních orgánů a organizací
33
4. Ochrana přírody a krajiny Silné stránky - výskyt zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin - nadprůměrná rozloha chráněných území Příležitosti - ochrana živočichů a rostlin - likvidace nežádoucích rostlin a omezení působení škod zvěří
Slabé stránky - úbytek zvláště chráněných druhů - nedostatečná ekologická stabilita území Hrozby - zvýšení turistické aktivity v CHKO přes únosnou mez - šíření neofytů - fragmentace krajiny
5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky - příznivé půdní a klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu - růst především listnatých dřevin Příležitosti - ponechání části lesa samovolnému vývoji v I. zóně CHKO - zavést ekologické zemědělství - tvorba remízků, výsadba alejí podél cest
Slabé stránky - nevyskytující se ekologické zemědělství - pěstování monokultur Hrozby - znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření, erozí a chemickými látkami
6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky - výhodná poloha v blízkosti páteřních dopravních cest - existence IDOS v celém regionu - vybudována technická a dopravní infrastruktura v průmyslové zóně
Slabé stránky - špatný stavebně technický stav pozemních komunikací, ve vlastnictví města i kraje včetně mostů
Příležitosti - příprava dotačních titulů na úrovni EU, ČR a kraje podporujících investice pro rozvoj měst a obcí
Hrozby - změna legislativních podmínek - vyšší investiční nároky na infrastrukturní projekty ovlivněné polohou Litovle v záplavovém území řeky Moravy
8. Sociodemografické podmínky Silné stránky - nižší ceny pozemků ve srovnání s ostatními regiony - kvalitní vybavení bytů elektrifikací a plynofikací - kvalitní životní prostředí
34
Slabé stránky - nedostatečná a nevyvážená nabídka pro kulturní vyžití - nedostatek pracovních příležitostí v regionu (pro SŠ, VŠ)
Příležitosti - podpora volnočasových aktivit všech generací, rozšíření vhodných prostor pro tyto aktivity - příprava projektů budování a obnovy objektů občanské vybavenosti a sociálních služeb
Hrozby - nedostatek finančních prostředků pro volnočasové aktivity, možnost zvýšení nežádoucích jevů - nedostatek připravených individuálních projektů pro rozvoj regionu
8. Bydlení Silné stránky - vysoký podíl bydlení v rodinných domech - investování do budování a obnovy bytového fondu ve vlastnictví města Příležitosti -existence vhodných lokalit pro další výstavbu, využití zvýšeného zájmu a oživení bytové výstavby ve městě
Slabé stránky - nedostatek parkovacích ploch v okolí historického a nákupního centra města a v obytných zónách Hrozby - omezení výstavby plynoucí z existence CHKO Litovelské Pomoraví a Natura 2000
9. Rekreace Silné stránky - poloha v CHKO Litovelské Pomoraví - nabídka relativně velkého množství značených turistických tras a cyklostezek - velké množství regionálně a celorepublikově významných turistických zajímavostí a akcí Příležitosti - další budování a rozvoj cyklotras a cyklostezek - vylepšení celkové „tváře“ města
Slabé stránky - nedostatek alternativních atrakcí a aktivit pro turisty v případě špatného počasí - malá a pomalu se rozvíjející podnikatelská aktivita v oblasti služeb pro cestovní ruch Hrozby - poškozování přírodních zdrojů vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu
10. Hospodářské podmínky Silné stránky - relativní dostatek rozmanitých pracovních příležitostí - přítomnost průmyslové zóny - průmyslová tradice regionu - několik stabilních středních a velkých podniků na území města Příležitosti - využití volné kapacity pracovních sil - dobudování dopravní a technické infrastruktury - rekvalifikace zaměstnanců - vytváření nových pracovních příležitostí
35
Slabé stránky - místy chybějící infrastruktura pro potřeby rozvoje podnikání - špatná profesní struktura v návaznosti na potřeby podnikání - nízká kupní síla obyvatel Hrozby - vzdělanostní struktura (únik „mozků“) - nekvalitní infrastruktura - ukončení podnikatelské činnosti stávajících středních a velkých podniků
10. Návrh opatření 10. 1 Záplavová území Pro vyšší protipovodňové opatření je potřeba zvýšení převáděné vody korytem řeky a jeho rameny. Nejdůležitější opatření je pročištění a ohrázování koryta řeky Moravy. Průtoky větší než průtok dvacetileté vody se budou odlehčovat přes zvýšený terén do levobřežní inundace do severního obtoku směrem k obci Červenka. Nepodstatnou součástí protipovodňových opatření musí být obnova luk a zvětšení rozsahu jejich ploch, také pro jejich protierozní účinek a omezit výstavbu odvodňovacích melioračních soustav. Celkově je důležité zvýšit retenční schopnost krajiny. 10. 2 Příroda Životní prostředí Rehabilitace krajiny musí začít obnovou a doplněním přírodních biocenter, biokoridorů a prostupnosti krajinou. Základem obnovy původní krajinné matrice budou historické podklady. Rekonstrukcí, obnovou a novou výsadbou, dosáhneme zlepšení estetického obrazu krajiny, lepší ochranu zemědělských pozemků před vodní i větrnou erozí a ekologickou stabilitu krajiny. Pomocí zavedení ekologického zemědělství a tvorbou remízků, výsadbou větrolamů a alejí.
Živočichové Problematika přemnožení komárů převážně v letních měsících by se dala řešit včasnými chemickými postřiky vývojových stádií přímo v periodických tůních.
Flóra Likvidace nežádoucích neofytů či omezení jejich výskytu, navrhoval bych včasnou lokalizaci a chemickou aplikaci herbicidů nebo kosení a sběr hmoty s její následnou likvidací.
36
10. 3 Doprava Řešení problému dopravy je spojeno s opravou a dostavbou místních komunikací, jak pro automobilovou dopravu tak i pro pěší,výstavba mostů, parkovacích ploch. Zlepšení dopravní obslužnosti v zastavěném území a místních částech. Důležité je vybudování a zkapacitnění dopravních systémů výstavbou obchvatu města. 10. 4 Odpady Řešení problematiky nakládání s odpady je vyšší motivace občanů a zapojení do sběrného systému. Propagace sběru odpadů, jeho třídění a recyklace. Organizace hromadného sběru plastů, papíru, skla a nebezpečného odpadu. Vybudování zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem na území města. Odkanalizování je v podstatě v běhu a jediný návrh je zrychlení jejího dokončení za podpory státních a evropských fondů. 10. 5 Služby Řešením je vytipování vhodných městských, nebo soukromých objektů vhodných pro poskytování sociálních služeb. Modernizace vytipovaných objektů či výstavba zcela nového zařízení a zajištění služeb pro sociálně ohrožené osoby města. Služby v rámci cestovního ruchu se mohou rozšířit za pomoci většího zapojení soukromého sektoru. Tvorbou nových kulturních či sportovních akcí a jejich případné sponzorování. 10. 6 Obnovitelné zdroje energie Návrhem je vypracování podrobné analýzy konkrétních podmínek města pro zvolení vhodného druhu obnovitelného zdroje energie. Spolupracovat s firmami a neziskovými organizacemi v oblasti ekologie a energeticky úsporných zdrojů. Omezení výstavby fotovoltaických elektráren pouze na střechy průmyslových budov a skladů. 10. 7 Zaměstnanost Zaměstnanost ve městě zvýšit rozvojem průmyslu a různorodostí oborů. Požadované obory podporovat „výchovou“ svých zaměstnanců již na středních školách a poskytovat žákům na učilišti stipendia.
37
11. Závěr V této bakalářské práci byla provedena komplexní studie krajiny Litovelska. Na základě studie byla provedena SWOT analýza, vyhledání ekologických a environmentálních problémů a návrh jejich možných řešení. Kvalitativním hodnocením SWOT analýzou byly formulovány strategické vize krajiny. Hlavním problémem krajiny je zaplavování území či jeho částí při zvýšení hladiny vody řeky Moravy, již při nízkých N- letých průtocích. Zaplavování je zapříčiněno malou kapacitou a zanesením koryta řeky. Dále nevhodnými protipovodňovými úpravami a intenzifikací zemědělství, převážně od 50. let 20. století. Změna charakteru krajiny měla za příčinu i porušení ekologické stability krajiny. Dalším environmentálním problémem je sezónní přemnožení komárů, avšak vzhledem k charakteru lužního lesa se jedná o přirozený jev. Za nepřirozené se dá označit šíření nežádoucích neofytů v okolí řeky Moravy. Na životní prostředí negativně působí mimo jiné velká hustota provozu automobilů a nedostatečná kapacita dopravních systémů. Pro nejzávažnější problémy byla navržena řešení a to především pro realizaci vyšší protipovodňové a protierozní ochrany území, společně s ekologickou stabilizací krajiny. K realizaci těchto opatření je zajištění dostatečných finančních prostředků a součinnost státní správy, soukromých subjektů a samotných občanů.
38
12. Použitá literatura Tištěné publikace: ALBRECHT, P. (eds.), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ; Litovelské Pomoraví. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2003. 408 s. CULEK, M. ; Biogeografické členění České republiky. Praha: ENIGMA, s. r. o.,1995. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. DEMEK, J. – MACKOVČIN, P. a kol. ; Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Brno : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. SYNEK, M.; SEDLÁČKOVÁ, H.; VÁVROVÁ H. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1212-9. ŠIK, L. ; Litovelské paměti. Litovel: Dapon, 1994. 247 s. ŠIK, L. ; Litovel v datech : 750 let litovelské historie. Litovel : Muzejní společnost Litovelska, 2006. 132 s. VIKTOŘÍK, M.; Litovelský cukrovar: dějiny podniku od jeho založení až do současnosti. Litovel: Litovelská cukrovarní, 2005. ISBN 80-239-5702-3. Kolektiv autorů: Atlas podnebí Česka. Climate Atlas of Czechia. ČHMÚ, Univerzita Palackého v Olomouci: Praha – Olomouc 2007, ISBN 978-80-86690-26-1 (ČHMÚ) ISBN 978-80-244-1626-7 (UP)
Internetové zdroje AOPK ČR; Plán péče o CHKO Litovelské Pomoraví 2009-2018[online]. [2008] [cit. 2010-12- 28]. Dostupný z: http://www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/ anonym, a :Město Litovel[online]. [2010] [cit. 2010-12- 28]. Dostupný z: http://litovel.eu/ anonym, b: Mikroregion Litovelsko[online]. [2010] [cit. 2010-12- 30]. Dostupný z:http://www.mikroregionlitovelsko.cz/ anonym, c: Pivovar Litovel a. s. [online]. [2008] [cit. 2010-12- 21]. Dostupný z : http://www.litovel.cz/ anonym, d: Litovelská cukrovarna a. s. [online]. [2010] [cit. 2010-12- 21]. Dostupný z : http://www.cukr-listy.cz/on_line/2010/PDF/321-324.PDF anonym, e: PAPCEL a. s. [online]. [2008] [cit. 2010-12- 21]. Dostupný z: http://www.papcel.cz/ 39
anonym, f: SEVLitovel a.s. [online]. [2008] [cit. 2010-12- 28]. Dostupný z: http://www.sev-litovel.cz/ anonym, g: MJM Litovel a. s. [online]. [2008] [cit. 2010-12- 28]. Dostupný z: www.mjm.cz/ anonym, h: Sýrárna Orrero a. s. [online]. [2008] [cit. 2010-12- 21]. Dostupný z: http://www.orrero.cz/ anonym, i: Adriana [online]. [2010] [cit. 2010-12- 21]. Dostupný z: http://www.adriana.cz/ anonym, j: Alibona a. s. . [online]. [2008] [cit. 2010-12- 28]. Dostupný z: http://www.alibona.cz/ anonym, k: Vodohospodářská společnost Čerlinka s. r. o. [online]. [2010] [cit. 201012- 28]. Dostupný z: http://www.cerlinka.cz/ Geoportál [on-line] 2011 [cit. 16. 3. 2011] Dostupný z WWW:http://geoportal.gov.cz/web/guest/map Muzeum Litovel [online]. [2010] [cit. 2010-12- 28]. Dostupný z: http://www.muzeumlitovel.cz/
40
13. Seznam zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ČOV
- Čistírna odpadních vod
EVL
- evropsky významná lokalita
CHKO
- chráněná krajinná oblast
MZCHÚ - maloplošné zvláště chráněné území NPR
- národní přírodní památka
PO
- ptačí oblast
PP
- přírodní památka
PR
- přírodní rezervace
ÚSES
- územní systém ekologické stability
41
14. Přílohy Mapy Mapa 1. Záplavové území Obrázky Obr. 1. Vymezení území Fotografie 1. celkový pohled na krajinu Litovelska 2. Severní lokalita průmyslové výroby ve městě Litovel 3. ČOV Litovel 4. Povodně 1997 5. Meliorace za obcí Tři Dvory 6. Meandr na řece Moravě 7. Periodická tůň v lužním lese 8. Bledule jarní (Leucojum vernum) v lužním lese
42
Mapa 1; Záplavová území; CHKO Litovelské Pomoraví [on-line] 2010 [cit. 20. 12. 2010] Dostupný z WWW: http://www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/litovelske-pomoravi/osprave-chko/!ut/p/c5/DcpLcoIwAADQs3gAJqAEZJlB0BSUb-Sz
43
Obr. 1; Vymezení území; Geoportál [on-line] 2011 [cit. 16. 3. 2011] Dostupný z WWW: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map;jsessionid=2B48F5F44B9C49CE63A3D773BE91B158
44
1. celkový pohled na krajinu Litovelska (Válek, 14. 9. 2010)
2. Severní lokalita průmyslové výroby ve městě Litovel (Válek, 10. 3. 2011)
45
3. ČOV Litovel (Válek, 9. 3 2011)
4. Povodně 1997 , Povodněfoto [on-line] 2011 [cit. 16. 3. 2011] Dostupný z WWW: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/index.php?zarazeni=h
46
5. Meliorace za obcí Tři Dvory (Válek, 9. 3. 2011)
6. Meandr na řece Moravě (Válek, 9. 3. 2011)
47
7. Periodická tůň v lužním lese (Válek, 9. 3. 2011)
8. Bledule jarní (Leucojum vernum) v lužním lese (Válek, 9. 3. 2011)
48
49
