Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Komplexní studie krajiny Frýdecko-Místecka Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Silvie Kozlovská
Romana Surmová
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komplexní studie krajiny FrýdeckoMístecka vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne
podpis
PODĚKOVÁNÍ Mé poděkování patří především vedoucí bakalářské práce Ing. Silvii Kozlovské za odborné vedení práce, cenné rady, trpělivost během konzultací a připomínky při psaní bakalářské práce. Poděkování také patří za ochotnou a spolupráci Městské knihovně ve Frýdku, a také pracovnici Muzea Beskyd. V poslední řadě bych chtěla poděkovat svým rodičům za umožnění studia na vysoké škole, rodině a přátelům za podporu během celého studia.
ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá komplexní studií Frýdeckomístecka. Práce si klade za cíl analyzovat Frýdek-Místek z hlediska historie, přírodních poměrů, současného stavu krajiny s využitím území, a také uvedení ekologických a environmentálních problémů s návrhem opatření pro zlepšení životních podmínek. V práci je zpracován koeficient ekologické stability a SWOT analýza. Krajina na území Frýdek-Místek je z hlediska přírodních poměrů na dobré úrovni, ale z hlediska ekologie má slabé stránky. Koeficient ekologické stability byl vyhodnocen jako krajina nestabilní, ovlivněná antropogenní činností. Ve SWOT analýze jsou uvedeny důvody, které bylo shledáno jako důležité je zmínit. Klíčová slova: životní prostředí, ekologické a environmentální problémy, město Frýdek-Místek, koeficient ekologické stability, SWOT analýza, krajina
ABSTRACT The thesis deals with complex study Frydeckomistecko area. The aim of this work is to analyze Frydek-Mistek area in terms of history, natural conditions, the current state of the landscape with land use. The thesis also describes the introduction of clean and environment problems with the proposal of measures to improve the living conditions. The work is processed the coefficient of ecological stability and SWOT analysis. Landscape in the Frydek-Mistek in terms of natural conditions is at a good level, but in terms of ecology has deficiencies. Coefficient of ecological stability was evaluated as unstable landscape and influenced by anthropogenic activities. These reasons are mentioned because we found them very important to use them in the SWOT analysis.
Key words: environment, ecological and environmental problems, Frydek-Mistek, the coefficient of ecological stability, SWOT analysis, landscape
OBSAH 1 ÚVOD .......................................................................................................................8 2 CÍL PRÁCE ..............................................................................................................9 3 METODIKA PRÁCE ............................................................................................. 10 4 TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................ 11 4.1 Historie ............................................................................................................. 11 4.1.1 Počátek města ............................................................................................. 11 4.1.2 Vznik ..........................................................................................................11 4.1.3 Osídlení ......................................................................................................11 4.1.4 Historie průmyslu ....................................................................................... 11 4.1.5 Architektura ................................................................................................ 12 4.1.6 Pamětihodnosti ........................................................................................... 12 4.1.7 Významné osobnosti ................................................................................... 13 4.2 Topografie ........................................................................................................ 14 4.2.1 Městský znak .............................................................................................. 14 4.2.2 Název F-M .................................................................................................. 15 4.2.3 Základní údaje města .................................................................................. 15 4.2.4 Katastrální území ........................................................................................ 15 4.3 Život ve městě .................................................................................................. 16 4.3.1 Obyvatelstvo ............................................................................................... 16 4.3.2 Využití území – LAND USE ....................................................................... 16 4.3.3 Technická vybavenost ................................................................................. 17 4.3.4 Občanská vybavenost .................................................................................. 19 4.3.5 Rekreace a cestovní ruch ............................................................................. 19 4.3.6 Kultura a tradice.......................................................................................... 20 4.4 Přírodní podmínky .......................................................................................... 21 4.4.1 Klimatologie ............................................................................................... 21 4.4.2 Pedologie .................................................................................................... 21 4.4.3 Hydrologie .................................................................................................. 22 4.4.4 Biogeografie ............................................................................................... 22 4.4.5 Geomorfologie a geologie ...........................................................................23
4.4.6 Vegetace a flóra .......................................................................................... 24 4.4.7 Fauna ..........................................................................................................24 4.5 Ochrana přírody a krajiny .............................................................................. 25 4.5.1 Maloplošná zvláště chráněná území ............................................................ 25 4.5.2 NATURA 2000 ........................................................................................... 26 4.5.3 Územní systém ekologické stability ............................................................ 28 4.5.4 Významný krajinný prvek ...........................................................................28 4.5.5 Památné stromy .......................................................................................... 29 4.5.6 Naučné stezky ............................................................................................. 29 4.5.7 Další přírodní zajímavosti ...........................................................................30 5 PRAKTICKÁČÁST ............................................................................................... 31 5.1 Koeficient ekologické stability krajiny ............................................................ 31 5.2 Ekologické a environmentální problémy ........................................................ 32 5.2.1 Hygiena a životní prostředí ......................................................................... 32 5.2.2 Těžba nerostných surovin ............................................................................ 32 5.2.3 Vodní režim ................................................................................................ 33 5.2.4 Průmyslové objekty „Brownfields“ ............................................................. 34 5.2.5 Staré ekologické zátěže ............................................................................... 35 5.2.6 Výstavba obchvatu ...................................................................................... 35 5.3 Návrh opatření ke zlepšení životních podmínek a rozvoji města ................... 37 5.3.1 Ochrana ovzduší ......................................................................................... 37 5.3.2 Ochrana přírody .......................................................................................... 37 5.3.3 Ochrana vod................................................................................................ 38 5.3.4 Ochrana zemědělského půdního fondu ........................................................ 38 5.3.5 Ochrana kulturních památek........................................................................ 38 5.3.6 Obnovitelné zdroje energie ......................................................................... 39 5.3.7 Modernizace objektů ................................................................................... 39 5.3.8 Brownfields ................................................................................................ 39 5.4 SWOT analýza ................................................................................................. 40 5.4.1 Silné stránky (Strenghts) ............................................................................. 40 5.4.2 Slabé stránky (Weaknesses) ........................................................................ 40 5.4.3 Příležitosti (Opportunities) ..........................................................................40 5.4.4 Hrozby (Treats) ........................................................................................... 41
6 ZÁVĚR ................................................................................................................... 42 7 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ ................................................................... 43 7.1 Knižní zdroje.................................................................................................... 43 7.2 Internetové zdroje ............................................................................................ 45 8 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .................................................................... 48 9 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................ 49 10 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................. 51
1 ÚVOD Ve své bakalářské práci se snažím prostudovat a zpracovat komplexní studii města Frýdek-Místek (dále jen F-M). Zájmovou lokalitu jsem zvolila na základě skutečnosti, že F-M je mé rodné město, a zároveň místo, kde jsem vyrůstala. Ve městě znám každou ulici, a vždy když jsem jimi procházela, nacházela jsem něco nového. Ve své práci se snažím popsat nejen spoustu krásných věcí, které se s F-M pojí, ale také nastínit problémy v oblasti životního prostředí. Zmiňuji se o kladných i záporných stránkách a v neposlední řadě, jsem se i já sama chtěla důkladně seznámit s místem, které je mi blízké. S městem se pojí bohatá historie, literární, hudební a sportovní tradice. F-M zaujme už svým jménem, mnoho lidí si klade otázku, proč dva názvy. Město se rozpíná po obou březích řeky Ostravice, nachází se v Moravskoslezském kraji, zhruba 18 km od Krajského města Ostravy. Díky delšímu názvu si jej lidé pamatují po celé republice.
8
2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem této bakalářské práce je komplexní studie F-M. Studie zkoumá historické souvislosti, současný stav krajiny a využití území jeho obyvatelstvem, ochranu přírody a krajiny, ekologické a environmentální problémy a návrh možných náprav. Tedy, seznámení s popisovaným územím a vytvoření tzv. obrazu o městě. Shrnutím veškerých informací o vybraném území. Práce je zpracována z přístupných zdrojů, které napomohly k uskutečnění této práce, a které jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů. V práci je také zpracován koeficient ekologické stability (dále jen KES) a SWOT analýza.
9
3 METODIKA PRÁCE Předložená bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše, která spočívala v podrobném prostudování dostupných informací vybrané lokality. Práce je rozdělená na dvě části: teoretickou a praktickou část. V teoretické části, kapitoleprvníje stručně popsána historie. V další kapitole jsou popsány základní údaje města F-M: název města, znak, poloha a jiné číselné údaje, počet obyvatel, městské části atd.Důležitou kapitolou je současný život ve městě. Přírodní podmínky se zaměřením na klimatické, pedologické, hydrologické či geologické podmínky, a také flóra a fauna v další kapitole. A hlavně kapitola ochrana přírody a krajiny ve F-M s popisem chráněných lokalit. V praktické části bakalářské práce je zpracován KES, popsány jsou ekologické a environmentální problémy s návrhem k odstranění vyskytujících se problémů ve městě a okolní krajině. V poslední kapitole praktické části je zpracována SWOT analýza. Pro lepší přehlednost některých dat jsou v textu použity tabulky nebo grafy. K přiblížení popisovaného území jsou také použity mapy a fotografie města a okolí v seznamu příloh. Základní podklady byly převážně čerpány z knižní literatury, ale i internetové zdroje napomohly k napsání této bakalářské práce. Veškeré knižní a webové zdroje jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů.
10
4 TEORETICKÁ ČÁST 4.1 Historie 4.1.1 Počátek města Předchůdcem města Frýdek byla dnes již zaniklá tržní osada Jamnice (Jemnicz či Jannutha). Jamnická tvrz byla pravděpodobně přebudována na gotický zeměpanský hrad (viz. kapitola 4.1.6), pod jehož ochranou bylo založeno na zeleném drnu město Frýdek, asi v 13. stol První autentická zpráva o městě Frýdku pochází z 10. září 1339. (Doleček, 2011) O předchůdci Místku – trhové osadě Friedeberku, se teprve zmiňuje testament biskupa Bruna ze Schauenburku z 29. listopadu 1267. Za válek mezi moravskými Lucemburky v letech 1386 – 1400 byl Friedeberk zničen, později byl obnoven v dnešní poloze pod názvem Newenstetil a ještě později přejmenován na Místek. V letech 1402 – 1581 byl Místek spolu s okolními osadami připojen k Frýdku. (Doleček, 2011) 4.1.2 Vznik „Současné město F-M vzniklo sloučením několika původně samostatných sídelních jednotek. Ke spojení měst Frýdku a Místku došlo za protektorátu Čechy a Morava, a to s platností od 1. ledna 1943, připojeny byly ještě obce Sviadnov, Lískovec a Staré Město. Společný název byl Frýdek.“ (Juřák, 2011, 5 str.) 4.1.3 Osídlení Do r. 1943 byly obě části samostatné. Minulost obou části je velmi pestrá. Frýdek r. 1607 vyhořel, za války třicetileté byl obsazen Dány a třikrát Švédy. Místek vyhořel r. 1602 a 1615, v r. 1626 v něm řádili Dánové, r. 1646 tam vtrhli Švédové, r. 1741 Prusové. (Bogar, 1978) 4.1.4 Historie průmyslu Průmyslový rozvoj začal v 19. stol., jak ve Frýdku, tak v Místku a jejich okolí. Byly to podniky např. četné textilní podniky, Lötowa likérka nebo Karlova huť v Lískovci. Vznik nových podniků vedly k migraci a to se projevilo i ve složení obyvatelstva některých lokalit. Do městeček i některých obcí přicházeli Němci, Poláci i Židé. (Juřák, 2011) 11
4.1.5 Architektura Architektonickou tvář F-M výrazně poznamenala snaha proměnit jej v moderní hornické město, s čímž souviselo budování nových dolů v jižní oblasti ostravsko-karvinské uhelné pánve a s tím spojená potřeba zajistit bydlení pro jejich zaměstnance. Při výstavbě jednotlivých sídlišť došlo prakticky k přestavbě města. Nejvýznamnější stavební proměnou města se projevilo v letech 1960 – 1991. Tehdy zmizelo spousty starých ulic a domky. Frýdek a Místek se staly moderními městy. (Juřák, 2011) 4.1.6 Pamětihodnosti Historické jádro frýdeckého náměstí bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou v r. 1992. Jeho součástí je Frýdecký zámek se sídlem Muzea Beskyd (viz. příloha 11), kostel sv. Jošta v Komenských sadech, kostel sv. Jana Křtitele s farou, na frýdeckém náměstí se nachází kašna se sochou sv. Floriána a ulice Hluboká (viz. příloha 12) s tzv. kupeckými domy, které byly ukázkou vesnické architektury v malém městě (v jednom z domků bydleli předkové významného
hudebního
skladatele Leoše Janáčka)
a dominantou města Základní škola Petra Bezruče tzv. Pod Sovou, postavená za 10 měsíců r. 1889. Na severozápad od centra, kdysi zvaném Vápenky, stojí velkolepý pozdně barokní dvojvěžový poutní chrám Navštívení Panny Marie. V r. 2001 byl povýšen papežem Janem Pavlem II. na Basiliku Minor. Nedaleko, na sídlišti Bruzovská se nachází nejmladší kostel ve Frýdku, kostel českobratrské církve evangelické ze začátku 19. stol. V dolní části města stojí bývalý barokní zájezdní hostinec „U křivého psa“ z 18. stol. Dnes hostinec funguje jako restaurace s hotelem. U sídliště Slezská se nachází židovský hřbitov s židovskou synagogou. Historické jádro Místku tvoří místecké náměstí Svobody, které se stalo městskou památkovou zónou r. 1992, které je narušeno novodobou sídlištní výstavbou. V památkové zóně se nachází 31 městských domů a gotický kostel sv. Jakuba Většího s bývalým hřbitovem. Další památkou je bývalá pošta dnes „U staré pošty“, kde pracoval v letech 1891 – 1893 jako poštovní úředník Vladimír Vašek alias Petr Bezruč (viz. příloha 15). Dominantou místecké historické části je monumentální novorenesanční budova bývalé místecké radnice a městské spořitelny, jenž v současnosti slouží jako Základní umělecká škola. 12
Nedaleko místeckého náměstí stojí kostel Všech svatých vystavěný v r. 1716 v barokním slohu, jako vyjádření díků za záchranu před morem, který v té době v Místku řádil. Barokní děkanský kostel sv. Jana a Pavla s čistě rokokovým interiérem postavený v 17. stol. se nachází při velmi rušné dopravní tepně na jihozápadě centra Místku. Místek také zdobí bývalé matiční gymnázium a víceleté gymnázium s pomníkem Petra Bezruče, také krásné sady Bedřicha Smetany, které lemují levý tok řeky Ostravice. Mezi skvosty průmyslové architektury patří F-M textilky (Slezan a.s.) postavené v 19. a 20. stol. z režných cihel. Vybudovali je židovští podnikatelé, kteří měli velký podíl na rozvoji textilnictví ve městě. Za zmínku také stojí kostel Panny Marie Sněžné v Lysůvkách. V Chlebovicích budova fojtství Muzeum včelařství, rozhledna Kabátice ve výšce 460 m n. m. a římskokatolický kostel sv. Cyrila a Metoděje, a také farní kostel sv. Martina z 16. stol. ve Skalici. (Kotásek, 2008; Peter, 1997; Přecechtěl, 1934)
4.1.7 Významné osobnosti Vladimír Vašek byl poštovní úředník a básník, známější pod pseudonymem Petr Bezruč. Básní Bernard Žár je připomínán Frýdek. F-M je osudově a tematicky nejvíce spjat s jeho písněmi Slezskými. Petr Bezruč bydlel v Místku a byl zaměstnán na poště. V parku u kina Petra Bezruče je umístěn památník „Pěvci slezských písní“, který je tvořen Bludnými balvany (viz. příloha č. 11). ÓndraŁysohorský, vlastním jménem Doc. PhDr. Ervin Goj (1906 – 1898) byl mezinárodně uznávaný a v laštině (básnický jazyk) píšící básník. Do města Frýdku také sahají rodové kořeny významného hudebního skladatele Leoše Janáčka (1854 – 1928), jehož předkové žili Na Blatci a později v Hluboké ulici. Eduard Bartoníček (1865 – 1915) působil ve Frýdku jako varhaník a je autorem hudby ke slezské hymně. Skladatel František Kolařík (1867-1927) dirigent pěveckého sboru. (Doleček, 2011) V současnosti to je muzikant Tomáš Kočko &Orchestr, běžec Mikulenka Petr, sportovec Libor Uher, který zdolal nejvyšší horu světa 8611 m n. m. K2, dále politici Ing. Martin Říman a Ing. Martin Pecina, herečka Ivana Chýlková, Prof. PhDr. Jan Heler, CSc., který je environmentalista, sociolog a vysokoškolský pedagog a Eva KučerováLandbergrová česká umělkyně v oblasti smaltéřství. [15] 13
4.2 Topografie Zájmová lokalita se nachází na severní Moravě a rozprostírá se v Moravskoslezském kraji mezi podhůřím Beskyd a centrem severní Moravy, který patří mezi významné části České republiky (dále jen ČR). Každý okres má svůj střed a tím F-M: Genius regionis je právě město F-M s bohatou tradicí. Město je položeno na obou březích řeky Ostravice. Řeka tvoří zemskou hranici Moravy (Místek) a Slezska (Frýdek). Město má několik významných stavebních, historických a kulturních památek, také několik průmyslových závodů a to všechno doprovází příjemné přírodní prostředí. „Co říct o Místku? Co říct o Frýdku? Místek, věrný lístek, patří k Frýdku – kvítku.“ Takto popsal básník Ondra Łysohorský podstatu historické spojitosti města. (Bogar, 1978; [1]) Město se v současnosti člení na 7 katastrálních území (dále jen k.ú.) a 7 městských částí (Skalice je oddělena od zbývajícího území) (viz. katastrální mapa, příloha 2) [4]: k.ú. Frýdek – městská část Frýdek, 1065ha, k.ú. Panské Nové Dvory – městská část Frýdek, 310 ha, k.ú. Lískovec u F-M – městská část Lískovec, 603 ha, k.ú. Místek – městská část Místek, 1214 ha, k.ú. Lysůvky – městská část Lysůvky a Zelinkovice, 205 ha, k.ú. Chlebovice – městská část Chlebovice, 775 ha, k.ú. Skalice u F-M – městská část Skalice, 989 ha. 4.2.1 Městský znak
Obr. 1 Znak města [1] Městská symbolika byla po r. 1990 nově ztvárněna podle návrhu RNDr. Viléma Kocycha. Usnesením předsednictva České národní rady ze dne 12. 2. 1992 je znakem města F-M čtvrcený štít. [1]
14
V modrém půleném štítě v pravém poli zlatá orlice ze znaku knížectví těšínského, v levém poli stříbrné písmeno F odkazuje na jméno města (Frýdek). V bílém štítě dvě černé ostrve s třemi červenými šestipaprsčitými hvězdami. (Žáček, 1983) 4.2.2 Název F-M Po 2. sv. válce se uspořádala anketa o nejpříhodnější název města. Nejvíce se hlasovalo pro Frýdek a F-M, ovšem návrhy byly pestré (Bezručov, Turistov, Molotovov, Stalinov aj.). Zvítězil název F-M, ale úředníci byli proti tak dlouhému názvu, a díky tomu bylo v r. 1950 město přejmenováno na Místek. V r. 1955 bylo město definitivně přejmenováno na F-M. Strhl se ještě boj o pomlčku, ale odolalo se a název F-M trvá dodnes. (Juřák, 2011) 4.2.3 Základní údaje města Tab.1 Administrativní začlenění [4] status kraj okres historické země katastrální výměra zeměpisná šířka zeměpisná délka nadmořská výška PSČ primátor
město Moravskoslezský F-M Morava + Slezsko 51,61 km2 49°41´17´´ s. š. 18° 20´52´´ v. d. 291 m 738 01 Mgr. Michal Pobucký, DiS.
4.2.4 Městské části V r. 1664 vnikly Panské Nové Dvory jako samostatná vesnice panského folvarku. Spojení s Frýdkem bylo navrženo v r. 1919, ovšem to se uskutečnilo později. Chlebovice se připomínají poprvé v r. 1320 pod názvem Nemašchleb. K městu F-M byly připojeny v r. 1975 podobně jako další obce Lysůvky a Zelinkovice. Lysůvky byly založeny koncem 18. stol. Původně ves Lotrinkovice. Zelinkovice vznikly na konci 18. stol. za hukvaldského správce Zelinky, což odráží název obce. Lískovec, jenž je písemně zmíněn v r. 1450, se stal součástí města v r. 1975. Písemná zmínka o Skalici pochází z r. 1305. K F-M patří od r. 1980. (Žáček, 1983; Novák, 1996; [4])
15
4.3 Život ve městě 4.3.1 Obyvatelstvo Tab. 2 Rozdělení obyvatelstva dle katastrů k 1. 1. 2013 [1] Frýdek Místek Chlebovice Lískovec Lysůvky a Zelinkovice Skalice CELKOVÝ POČET OBYVATEL
31809 21410 766 1436 603 1347 57371
4.3.2 Využití území – LAND USE Tab. 3 Výměra zemědělské půdy k 30. 6. 2012 [8] Celková výměra (ha) 5156
Orná půda (ha) 1512
Zahrady (ha) 404
Ovocné sady (ha) 9
TTP (ha)
Zemědělská Podíl ZPF k celpůda (ha) kové výměře (%)
543
2468
48
Tab. 4 Množství sklonité orné půdy na území [8] Plocha sklonité orné
Plocha orné půdy
Procento sklonité orné půdy z orné
půdy (ha)
(ha)
celkově (%)
14,82
809,29
1,83
Zemědělství a lesnictví Od r. 2007 – 2012 došlo k úbytku zemědělský půdní fond (dále jen ZPF) na popisovaném území, díky výstavbě průmyslových zón. F-M hospodaří na jednom lesním hospodářském celku pod názvem „Městské lesy F-M“ (715 401). Porostní plocha je zhruba 370 ha, bezlesní části je okolo 15 ha a jiné pozemky necelé 2 ha. Celková plocha pozemků určené k plnění funkcí lesa (dále jen PUPFL) odpovídají přibližně 387 ha. Na území F-M se nachází spíše kategorie lesa zvláštního určení a menší část plochy lesa hospodářského. Ve F-M jsou lesy, které spadají pod lesní správu (dále jen LS)F-M, ale část k.ú. Lískovec je ve správě LS Ostrava a k.ú. Lysůvky ve správě LS Frenštát pod Radhoštěm. V k.ú. Místek jsou lesy, které patří pod správu Vojenské lesy Lipník. Především se na zájmovém území nachází spousta lesů soukromých vlastníků. ([1]; [8]) 16
Tab. 5 Plocha lesa a lesnatost [8] Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) 5156 1168 22,7 Průmysl V minulosti to byla hlavně Karlova Huťs výrobou elektrotechnické oceli za studena a Slezan a.s. s dlouholetou textilní tradicí. Dnes je situace už jiná, konkurence ve městě silná, přesto původem Židovský podnik Slezan funguje, avšak na tzv. menší výkon. V současnosti převládají tyto firmy: Lesostavby, a.s., Hutní projekt, a.s., Místecká mlékárna, ČSAD, a.s., Blanco CZ, s.r.o., DISTEP a.s. – teplárenská společnost, MIKO international s.r.o. – výroba medovníku Marlenka, ArcelorMittalF-M a.s. (bývalá Karlova huť, později Válcovny plechu a.s.) – ocelářský podnik, aj. [8] 4.3.3 Technická vybavenost Voda, čistírna odpadních vod a kanalizace Na základě smluvního vztahu dodává po celé severní Moravě a hlavně do F-M pitnou vodu Severomoravská vodovodní kanalizace Ostrava, a.s. (SmVaK), která dodává z povrchových zdrojů vody z nádrží Morávka a Šance. F-M má vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava, a.s. F-M má také čistírnu odpadních vod (dále jen ČOV) dokončenou v r. 1995. Čistírna je na evropské úrovni, která odpovídá požadavkům evropské unie (dále jen EU) a je zařízení SmVaK. ČOV ve F-M prošla rekonstrukcí v r. 2006 – 2007, celkové náklady činily 40 mil. Kč a splňují přísný limit 10 mg/l celkového dusíku. [12] Zásobování plynem a teplem Na území F-M je vysoká plynofikace, ale není v k.ú. Skalice, ovšem je tam už navržena. Zásobování plynem je zajištěno plynovody, regulační stanicí a místní rozvodnou sítí. Zemní plyn distribuuje společnost Severomoravská plynárenská, a.s., člen skupiny RWE Group. Řešeným územím také prochází tranzitní plynovod. [8] Elektrická energie Hlavním zdrojem elektrické energie je elektrárna Dětmarovice.
17
Téměř z 90 % dodává do celého města tepelnou energii městský podnik DISTEP a.s. Předběžná a průměrná cena za tepelnou energii pro r. 2013 je 540 Kč/GJ (bez DPH), přičemž nákup tepelné energie od Dalkia ČR a.sje 328 Kč/GJ (bez DPH). V posledních letech výrazně vzrostl počet fotovoltaiky na zemědělské půdě. Nedaleko F-M v Bašce a Dolních Tošanovicích se nachází bioplynové stanice. ([8]; [16]) Nakládání s odpadem V Místku se nachází spalovna podniku ArcelorMittal, která má platnost do 31. 3. 2013. Svoz odpadu (likvidaci tuhých komunálních odpadů (dále jen KO)) ve F-M má v náplni práce odbor životního prostředí (dále jen ŽP) a zemědělství a smluvně je zajištěn společností Frýdecká skládka, a.s., která se nachází na Panských Nových Dvorech. Ve F-M se separuje odpad na základní složky do příslušných kontejnerů, které jsou od sebe rozlišeny barevně (např. papír, sklo, plast). Směsný KO občané ukládají do popelnic či kontejnerů šedočerné barvy. K dispozici jsou občanům také velkoobjemové kontejnery určené pro objemový odpad (dále jen OO), hlavně na jaře a na podzim. Po městě jsou rozmístěny speciální boxy na nebezpečné odpady (dále jen NO). Ve městě jsou zřízeny tři sběrné dvory a čtyři mobilní sběrny určeny pro sběr NO. Místní poplatek za provoz systému nakládání s odpady činí pro osoby starší 18 let 492Kč/osoba/kalendářní r. ([1]; [17]) Doprava Na popisovaném území se nachází železniční stanice F-M, autobusové nádraží ČSAD F-M, a.s. a městská hromadná doprava, zajištěna autobusy. Dále protínají město silnice první třídy I/48 a I/56, a také silnice druhé a třetí třídy. F-M je obohaceno i cyklostezkami. V Místku se nachází plocha pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení. ([1]; [8])
18
4.3.4 Občanská vybavenost Orgány města a administrativní činnosti Zastupitelstvo města je nejvyšším orgánem a rada města je výkonným orgánem. Hlavním sídlem orgánů města jsou dvě budovy, jedna ve Frýdku a druhá v Místku. Dále se zde nachází čtyři pošty, úřady a bezpečnostní orgány. [1] Zdravotní a sociální služby Ve městě se nachází nemocnice ve Frýdku a poliklinika v Místku, nespočet zdravotních středisek s různými odbornými lékaři. I pro zvířata se naleznou veterináři. Ve městě jsou i jiná sociální zařízení pro občany (např. pečovatelské a azylové domy, domy pro seniory nebo HOSPIC), a také Český červený kříž F-M. ([1]; [2]) Školské a vzdělávací služby Ve městě je nespočet mateřských, základních, středních škol a odborných učilišť, také gymnázia, jazykové školy a dvě vyšší odborné školy. Dalším školským zařízením příspěvková organizace středisko volného času Klíč, městská knihovna, Základní umělecká škola a církevní Základní umělecká škola duchovní hudby. Ve F-M se také nachází pěvecký sbor Smetana, Český svaz včelařů, dětský folklórní soubor Ondrášek a soubor lidových písní a tanců Ostravička. ([1]; [2]) Sportovní a jiná zábavní zařízení Mezi tyto zařízení patří koupaliště a bazény, hřiště, tělocvičny, stadiony. Do kategorie sportovní a zábavní vyžití jsou zařazeny služby bowlingu, squash tělocvičny, tenisové kurty, různé posilovny, horolezecké stěny, půjčovny motokár, jóga centra nebo hry minigolf. Ve městě se nachází Sportovní klub policie F-M – házená, Hokejový club F-M a.s., fotbalový klub – MFK F-M, volejbalový klub TJ Sokol F-M, florbalový klub FbC BD Stav F-M aj. 4.3.5 Rekreace a cestovní ruch Město je pro svou geografickou polohu nazýváno „Bránou Beskyd“ a je výchozím bodem pro návštěvníky mnoha turistických, cyklistických, a jiných tras do Beskyd a okolí. Rekreační oblast Olešná (viz. příloha 19) je návštěvníky oblíbená a často je využívaná chatová oblast nebo Autokemp. V blízkosti se nachází vodní nádrž Olešná a aquapark. Nejčastější aktivity při pobytu: rybaření, plážové hry (např. volejbal, pétanque) a vodní sporty (např. jachting, windsurfing), aj. 19
Ve F-M se nachází 8 cyklostezek a 1 in-line stezka. Za zajímavým zážitkem se můžou návštěvníci města vydat na exkurzi do česko-arménské firmy Marlenka (výroba medového dortu), na motokáry, anebo si rekreačně zaletět nad městem. Krásné přírodní okolí nabízí řadu tipů na výlet: procházku ke Kapličce a pramenu v Hájku u F-M nebo na Bezručovu vyhlídku. V Chlebovicích na rozhlednu na kopci Kabátice, Včelařské muzeum a Skanzen Fojtství nebo Skalické muzeum ve Skalici. Naše území spadá dle turisticky do subregionu Beskydy-Valašsko. Do cestovního ruchu je možno zařadit i kapitolu 4.1.6 a 4.5. 4.3.6 Kultura a tradice Současnou tradicí je Sweetsenfest občanským sdružením Pod Svícnem. Je to hudební festival založený v r. 2004. Během festivalu se vybírají peníze na humanitní účely. Podmínkou účasti kapel na festu je, aby pocházeli z F-M. [18] Každoročně u nás ve městě probíhá Mezinárodní folklórní festival. Na slavnostech si připomíná město život před dávnými lety. Další dlouholetou tradicí je Beskydský Ještěr, kde se představuje amatérská filmová tvorba. Beskydské veseléto je kulturní akce probíhající o letních prázdninách po celém regionu Beskyd, kde se pobaví jak malé děti, tak dospělí. Důležité je se zmínit také o tradičním závodu ve F-M Hornická desítka. Letos se uskutečnil 27. ročník a zúčastnilo se 2 228 jak malých tak dospělých běžců. Kulturní vyžití ve městě zvláště zajišťuje Národní dům jako příspěvková organizace města, která spravuje a provozuje čtyři objekty: divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Novou scénu Vlast a kino Petra Bezruče (viz. příloha 18). K dalším kulturním zařízením patří Městská knihovna, která tvoří s Novou scénou Vlast jeden objekt (v Místku). Mezi významné kulturní kluby F-M patří Filmový klub amatérů, který je jediným a registrovaným v Moravskoslezském kraji pod ministerstvem vnitra. V současnosti celostátní soutěž Beskydský Ještěr. Dalším je Filmový klub F-M, který provozuje občanské sdružení Společnost pro podporu a rozvoj kina Vlast. [1] V rámci kultury je možnost navštívit zmíněné památky, popisované v kapitole 4.1.6 a Muzeum Beskyd.
20
4.4 Přírodní podmínky Zalesněné území města, v okolí řek Ostravice a Morávky byly intenzivně zaplavovány, následně byly zcela přeměněny člověkem. V krajině se objevily silniční komunikace, plochy byly zastavěny, kde se dalo. Zemědělství se rozvinulo a vyspělo, taktéž to bylo s průmyslem a těžbou surovin. Tyto všechny změny měly vliv na vývoj a na charakter současných přírodních podmínek na popisovaném území a jeho okolí. 4.4.1 Klimatologie F-M leží na severním úpatí Beskyd, je zcela vystaven severovýchodním větrům a má drsné a vlhké podnebí. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8,2 °C. Nejvyšší teplota bývá v červenci okolo 18,3 °C a nejnižší v lednu necelých 2,3 °C. Průměrné množství srážek je 911 mm, nejvíce v červenci a nejméně v lednu a v únoru. (Žáček, 1983) Větší část území podle mapy klimatických oblastí Česko-Slovenské republiky (dále jen ČSR) (Quitt, 1971) se nachází v klimatické oblasti mírně teplá 10 (dále jen MT). Do posuzovaného území také patří klimatická oblast MT9, avšak jen nepatrnou částí, proto se tímto autorka práce nebude nadále zabývat. (Tolasz, 2007) Tab.6 Charakteristika klimatické oblasti MT10 (Quitt, 1971) Počet letních dnů
Počet Počet Počet dnů se Počet dnů Počet dnů mrazových ledových sněhovou zamračených jasných dnů dnů pokrývkou
40 – 50
110 – 160
30 – 40
50 – 60
120 – 150
40 – 50
4.4.2 Pedologie V Podbeskydském bioregionu (3.5) jsou plochy sprašových hlín a místy vystupující fluviglaciální štěrkopísky. V údolích podél vodních toků jsou různě široká písčitá, štěrkovitá a jílovco-písčitá aluvia. Nížiny jsou převážně hlinité, místy jílovopísčité. Jakmile je členitější terén, jsou zde spíše zastoupeny hydromorfními půdy. V sušších oblastech, na vrchovinných částích převažují úživné typické kambizemě slabě oglejené až pseudoglejové. V půdním pokryvu okolí řeky Morávky převažují fluvizemě, pseudogleje a illimerizované půdy. Půdní pokryv nivy řeky Ostravice je tvořen glejovoufluvizemí. Všechny půdy jsou výrazně podzolované. V místech, kde se vyskytují vápence, jsou ostrovy rendzin. Typické pararendziny se vyvinuly z vápnitých křídových pískovců v okolí F-M.(Culek, 1996; Skalický, 1978) 21
4.4.3 Hydrologie Řeka Ostravice protéká středem města od jihu k severu v délce 6 900 m. Tok je prudší, ostřejší, proto má takové pojmenování. Řeka je jedním z přítoků Odry, která její vody dovede až do Baltského moře. Kromě Ostravice je území lemováno hlavním a největším pravostranným přítokem Morávkou. Je stejně prudká, ostrá a hlavně nebezpečná horská řeka. Dalšími většími toky jsou: Ostravická Dyňka a Podšajarka, Černý potoka, Vlčok (který vytéká na bažinných lukách novodvorských (viz. kapitola 4.5.1)), který se vlévá do Morávky. Dalšími potoky je: Baštice a Bystrý potok, Porubček, Panský potok, Košice. Hodoňovický náhon je umělým tokem, a také odlehčovací rameno, vlévající se do Olešné, následně do Ostravice. Na západu v Místku protéká řeka Olešná, která je nejmocnějším přítokem Ostravice na levém břehu. Klidná říčka Olešná se za lijáků dříve silně rozvodňovala a dělala velké škody. Proto se začalo v listopadu r. 1960 u silnice k Příboru se stavbou vodní nádrže Olešná. Hustota vodních toků je vysoká a pohybuje se přibližně do 8km/1 km2. ( [1]; [13]) V blízkosti města se nachází celá řada vodních ploch, které jsou také používány k rekreaci a k rybaření. Tab. 7 N-leté průtoky toku Ostravice [m3.s-1] (ČHMÚ, 1996) N
1
2
5
10
20
50
100
QN 226 328 487 623 772 987 1170 4.4.4 Biogeografie Podbeskydský bioregion(3.5) leží na východě Moravy na hranicích se Slezskem, zabírá východní část geomorfologických celků Podbeskydská pahorkatina a Moravská brána a na severovýchodě zasahuje do Polska. Plocha bioregionu v ČR činí 949 km2. Bioregion je tvořen vlhkou pahorkatinou na měkkých sedimentech (vč. ledovcových), z níž vystupují ostré kopce z pískovcového flyše. Převažuje 4. bukový stupeň, na jižních svazích se nachází i 3. dubovo-bukový stupeň. Území je tedy tvořeno mozaikou hájové bioty (smíšený karpatský a hercynský vliv) a karpatského bukového lesa, zčásti se zde projevuje i vliv polonské podprovincie. Biota je obohacena řadou horských druhů, splavených ze sousedních Beskyd. Na vápencích jsou malé ostrůvky méně náročné teplomilné flóry i fauny. 22
V současnosti převažuje orná půda, hojné jsou vlhké louky, v lesích kulturní smrčiny se zbytky bučin. (Culek, 1996) Do posuzovaného území zasahuje také ze severu Ostravský bioregion (2.3), avšak jen nepatrnou částí, proto se tímto autorka práce nebude nadále zabývat. 4.4.5 Geomorfologie a geologie Geomorfologicky se zájmová oblast nachází v soustavě Vnějších západních Karpat, která je součástí provincie Západních Karpat (Demek a kol., 2006). Další členění geomorfologických jednotek:
provincieZápadní Karpaty o soustavaVnější Západní Karpaty
podcelek1 Těšínská pahorkatina okrsek 1 Bruzovická pahorkatina
podcelek2 Třinecká brázda okrsek 2 Frýdecká pahorkatina
Bruzovická pahorkatina (IXD-1G-1) je okrsek v jihozápadní části Těšínské pahorkatiny. Je to opět plochá pahorkatina o výměře 51,95 km2 z flyšového pískovce a jílovce těšínsko-hradišťského souvrství slezské jednotky. Většinou má území erozně denudační povrch na flyši, v rozvodních částech zbytky zarovnaného povrchu, spraše, sprašové hlíny. Málo zalesněná smrkovými porosty, místy s borovicí. (Demek a kol., 2006) Frýdecká pahorkatina (IXD-1F-1) je okrsek západní části Třinecké brázdy. Jedná se o plochou úpatní pahorkatinu o výměře 90,40 km2 z flyšového jílovce, jíly, podřadného pískovce podslezské a slezské jednotky. V zahloubeném korytě Morávky východně od F-M drobné peřeje a skalní prahy v horninách. Pahorkatina je středně zalesněná smrkovými porosty, v nižších polohách dubovými. Na území se nachází přírodní památka (dále jen PP) Profil Morávky. (Demek a kol., 2006) V rámci geologického členění popisovaného území náleží do flyšového pásma vnějších Karpat. Geologické podloží tvoří horniny karpatského flyše s ostrůvky drob a slepenců, místy s vápnitými složkami. V údolních nivách se nacházejí říční sedimenty. FM se nachází na obou příkrovových jednotkách vněkarpatského systému – slezské jednotce a podslezské. (Skalický, 1988) Poznámka: Pokud by se měl srovnat terén Frýdku s místeckým, povrch reliéfu ve Frýdku je hornatější, členitější a rozmanitější. 23
4.4.6 Vegetace a flóra Území zasahuje do oblasti západokarpatské květeny a do obvodu květeny slezského předhůří a nížin. Flóra je poměrně bohatá a z hlediska ochrany velmi pestrá např. hořepník neboli hořec tolitový (Gentiana asclepiadea L.), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa Waldst. et Kit.), židoviník německý (Myricaria germanica (L.) Desv.), vrba šedá (Salix elaeagnos Scop.) a hlaváč fialový (Scabiosa columbaria L.). Vegetaci F-M zaujímá biom opadavých listnatých a smíšených lesů mírného pásma. Hlavními zástupci stromovitých pater: buk lesní (Fagus sylvatica L.), jedle bělokorá (Abies alba Mill.), javor klen (Acer pseudoplatanu sL.), smrk ztepilý (Picea abiesL.) aj. Popisované území spadá do vegetačního stupně suprakolinního až submontánního a z hlediska fytogeografie do Karpatského mezofytika, kde se projevuje přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou. (Horák, 1997; Culek, 1996; Deyl, 2001) 4.4.7 Fauna Pro Podbeskydský bioregion (3.5) je charakteristická mozaikovitá fauna, např. vřetenatka nadmutá (Vestia turgida Rossmässler, 1836). Mezi druhy savců patří: ježek východní (Erinaceus concolor Martin, 1838), plch lesní (Dryomys nitedula Pallas, 1778) vyskytuje se ve smíšených a jehličnatých horských lesích a myšice temnopasá (Apodemus agrarius Pallas, 1771). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra Laurenti, 1768) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata L., 1758) ohrožený druh žáby, a ptáci: břehule říční (Riparia riparia L., 1758) a lejsek malý (Ficedula parva Bechstein, 1792). Z měkkýšů: suchomilka panonská (Candidula soosiana H. Wagner, 1933) a sudovka skalní (Orcula dolium Draparnaud, 1801). Hmyz: významní jsou např. lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus Scopoli, 1763), kozlíček jilmový (Saperda punctata, L., 1767) aj. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového. Z hlediska zoogeografie spadá F-M do Holarktické oblasti, podoblast palearktické, provincie listnatých lesů. (Horák, 1997) Poznámka: Divokou faunu a flóru představuje cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovávat a chránit, a hlavně udržovat pro další generace.
24
4.5 Ochrana přírody a krajiny Na území, které je popisováno, se nachází řada chráněných území (dále jen CHÚ), evropsky významných lokalit (dále jen EVL) , významných krajinných prvků (dále jen VKP), krásné památné stromy či naučné stezky (dále jen NS). F-M spadá do Karpatské úmluvy, která má za cíl udržitelně rozvíjet bohaté přírodní a jedinečné kulturní dědictví Karpatských hor. 4.5.1 Maloplošná zvláště chráněná území Ve F-M se nenachází velkoplošná zvláště chráněná území (např. NP a CHKO), pouze maloplošně zvláště chráněná území (dále jen MZCHÚ) (viz. příloha 5). Národní přírodní památka Skalická Morávka Národní přírodní památka (dále jen NPP) se nachází nedaleko F-M, v nadmořské výšce 336 – 380 m n. m. Datem vyhlášení NPP je 1. 1. 2007. Území o rozloze 102 ha představuje výjimečně zachovalý úsek řeky Morávky (5,470 – 10,600 km říčních). Na tento velmi vzácný biotop jsou vázány doprovodné poříční ekosystémy. Koryto Morávky, štěrkové náplavy a lužní lesní porosty jsou také významnými a unikátními biotopy řady druhů živočichů. Vyskytuje se zde vzácný druh rovnokřídlého hmyzu marše Türkova (Tetrix tuerki Krauss, 1876). Kromě toho celá řada malých střevlíčků (Carabu ssp.) žijících jen ve štěrkopíscích čistých toků. V řečišti se vyskytují kriticky ohrožené druhy mihule potoční (Lampetra planeri Bloch, 1784) a vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus Heckel, 1837). Předmětem ochrany je zachování úseku přirozeného divočícího toku řeky Morávky ve štěrkových náplavách s charakteristickými společenstvy a doprovodnými přirozenými lesními porosty, na které jsou vázány populace vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů. Nejvýznamnějšími ekosystémy jsou porosty jasanovo-olšového luhu, západo-karpatských dubohabřin a štěrkové náplavy s židoviníkem německym (Myricaria germanica). NPP je ve Správě chráněná krajinná oblast (dále jen CHKO) Beskydy. Příslušným orgánem ochrany přírody této lokality je Krajský úřad Moravskoslezského kraje. ([5]; [6]) PP Profil Morávky se nachází jihovýchodně od F-M. Lokalita byla vyhlášena r. 1990 o rozloze 49,64 ha. Předmětem ochrany je neupravený převážně kaňovitý tok řeky Morávky (1,1 – 3,45 km) a její doprovodné lesní společenstvo. ([5]; [6]) 25
Poznámka: NPP Skalická Morávka a PP Profil Morávky jsou součástí EVL Niva Morávky. Přírodní rezervace Novodvorský močál Jedná se o rovinné území o výměře 6 ha s pomalým odtokem vody. Podél potoka Vlčok se vytvořila tůň s hloubkou do 1 m a je ideálním ŽP pro hmyz. Lokalita byla vyhlášena přírodní rezervací (dále jen PR) 1. prosince 2001. Celá oblast se rozkládá v nivě Morávky o nadmořské výšce 319 – 322 m n. m. Biotop se skládá z komplexní lesní části, volné části bez porostu dřevin a navazující mokřadní louky. V lesní části převládá olše lepkavá (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.). V mokřadu rostou velmi nápadné a krásné rostliny např. kosatec žlutý (Iris pseudacorus L.), ďáblík bahenní (Calla palustris L.), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis (Rchb.) P. F. Hunt et Summerh., 1965) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata L., 1753), ale ekologicky důležité jsou ostřice (Carex sp.) a trávy. Pokryvnost bylinného patra je 80 – 90 %. Nelesní část rezervace už také zarůstá náletem dřevin, např. olše lepkavá (Alnus glutinosa). V potočních tůních a jejich okolí nachází vhodné podmínky skokan hnědý (Rana temporaria L., 1758) a silně ohrožený čolek horský (Triturus alpestris Laurenti, 1768). V současnosti se lokalita kromě zazemňování a zarůstání náletem dřevin ohrožuje také aktivitou v okolí (výstavbou obchvatu). Příslušným orgánem ochrany přírody této lokality je Krajský úřad Moravskoslezského kraje. (Klečková, 2005; Čeřovský, 2007; ([1]; [6]) 4.5.2 NATURA 2000 Na popisovaném území se nenacházejí ptačí oblasti, pouze tři EVL. EVL Niva Morávky Niva Morávky byla vyhlášena 22. 12. 2004 a leží v nadmořské výšce 302 – 410 m n. m. Je to úsek původního neupraveného toku Morávky, typické divočící a větvící se štěrkonosné řeky a na něj vázáné doprovodné poříční ekosystémy. Území je převážně ploché o rozloze 367 ha. Řečiště a niva Morávky jsou vyplněny fluvialními sedimenty údolních niv a nižších údolních teras, povodňovými hlínami a štěrky. Předmět ochrany je shodný s NPP Skalická Morávka a PP Profil Morávky, dále se k němu pojí živočichové jako vzácná sarančata (Tetrix tuerki), která se v rámci ČR vyskytují pouze na tomto místě a (Chorthippus pullus Philippi, 1830), z vodní říše mihule 26
potoční (Lampetra planeri) a rak říční (Astacus astacus L., 1758), také nápadný slíďák břehový (Arctosa cinerea Fabricius, 1777) nebo krásná kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Avifauna rezervace je velice bohatá a inventarizační průzkum byl jedním z podnětů návrhu vyhlášení chráněného území. Od r. 2007 probíhá v celém území Morávky několikaletý projekt zaměřený na tlumení invazních druhů a např. křídlatky japonské (Reynoutria japonica Houtt.) a zabránění těžbě štěrku. Český svaz ochránců přírody Myricaria se snaží od r. 2001 zachránit populaci židoviníku německého (Myricaria germanica). (Čeřovský, 2009; Klečková, 2005; [3]; [5];[6]; [9]) EVL Palkovické hůrky Tuto významnou lokalitu najdeme severovýchodním směrem od Hukvald. V rezervaci tvoří komplex smíšených bučin asociace Asperulo-Fagetum. V podrostu se daří lipové a vlhké bučině. Cévnaté rostliny podrostu tady zastupuje kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera L.), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis L.) aj. Vyskytují se zde také významné druhy z černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR např. vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia (L.) Rich.), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum L.), ostřice převislá (Carex pendula Huds.). V bukových porostech hnízdí lejsek malý (Ficedula parva), holub doupňák (Columba oenas L., 1758), datlík tříprstý (Picoides tridactylu L., 1758) a z netopýrů známý vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros Bechstein, 1800). V lesních porostech se vyskytuje často lesní zvěř, která je ovšem nepůvodní – unikli z obory. Oblast se nachází v nadmořské výšce 421 – 613 m n. m. o rozloze 131 ha. Část botanicky významného území je zvláště chráněna jako přírodní rezervace Palkovické hůrky, která byla vyhlášena v r. 1969 a zaujímá rozlohu 35 ha. Plán péče o CHÚ se zaměřuje na vyloučení nepůvodních dřevin. (Klečková, 2005; [3]; [6]; [9]) EVL Řeka Ostravice Území se nachází v nadmořské výšce 248 – 500 m n. m. o rozloze 155 ha. Jedná se o úsek řeky Ostravice od hranic CHKO Beskydy po přítok Olešné v Paskově. V korytě toku nalezneme typicky štěrkonosný divočící tok, protékající širokou nivou, doplněný fragmenty údolních jasanovo-olšových luhů či vrbové křoviny štěrkových náplavů. 27
V minulosti byl tok celý regulován a nyní si sám ve vymezeném korytě vytváří přirozenou strukturu dnových sedimentů. Proud toku je většinou táhlý s peřejnatými úseky. Z významných druhů zde roste např. devětsil Kablíkový (Petasites kablikianus Bercht.), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos L.) nebo pryšec mandloňový (Euphorbia amygdaloides L.). Tok řeky Ostravice představuje velmi významnou lokalitu vranky obecné (Cottus gobi L.), která je jednak hlavním předmětem ochrany této lokality, tento druh je velmi citlivý na znečištěnou vodu a je proto považován za indikátorový druh. Chráněná je také bylinná vegetace podél břehů a dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos). Dalšími obyvateli řeky jsou lipani podhorní (Thymallus thymallus L., 1758), pstruzi obecní (Salmo trutta L., 1758) nebo parmy obecné (Barbus barbus L., 1758). Největším ohrožením lokality je regulace toků, invazní druhy rostlin a hlavně znečištění, které ovlivňuje celou biotu. Část botanicky významného území je PP Koryto řeky Ostravicevyhlášena 22. prosince 2004 o rozloze 47,6 ha. ([3];[6]; [9]) 4.5.3 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES) na zájmové lokalitě bylo přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny. Ve F-M se nachází nadregionální biocentrum (dále jen NRBC) Hukvaldy, který se rozkládá v k.ú.Chlebovice a k.ú. Zelinkovice. Kolem řeky Ostravicese vyskytuje nadregionální biokoridor s lokálními biocentry. Regionální biocentrum (dále jen RBC) Rohov a RBC U Žabně, RBC Na Morávce se nachází na hranici F-M se Starým městem. U západních hranic RBC Staroměstská a Kunčická Ostravice (v návrhu). Na k.ú. Skalice to je RBC Skalická Strážnice. Na popisované lokalitě jsou rozmístěna malá lokální biocentra, která spojují převážně lokální biokoridory. [8] 4.5.4 Významný krajinný prvek V kategorii registrovaný VKP jsou evidovány tyto lokality:
k.ú. Frýdek – VKP Stromořadí a kříž na Zátiší, VKP topol černý na Poříčí,
k.ú. Panské Nové Dvory – VKP 3 lípy u Kříže, VKP Kaplička,
k.ú. Místek – VKP ořešák černý, VKP dřín obecný na ul. Fr. Čejky, VKP Trojice lip malolistých u kaple na Pukli, VKP lípa velkolistá v parku B. Smetany. 28
4.5.5 Památné stromy Tab. 8 Seznam památných stromů [6] Název
Výška (m)
Obvod (cm)
Vědecký název
Datum vyhlášení
Červenolistý buk na Jiráskově ve Frýdku
21
300
Fagus sylvatica ´Atropurpurea´
1. 7. 1991
Dub letní ve Skalici
23,5
485
Quercus robur L.
21. 12. 2005
Dub na Vršavci ve Frýdku
26
280
Quercus robur L.
26. 8. 2000
Jabloň ve Skalici
7
255
Malus sp.
16. 9. 2009
Jasan u mateřské školy v Místku
25
310
Fraxinus excelsior L.
24. 6. 2009
Tis červený v Chlebovicích
12
215
Taxus baccata L.
30. 10. 2004
4.5.6 Naučné stezky NS Frýdecký les Trasa prochází příměstským lesem a seznamuje s některými zajímavostmi území. Stezka má celkem deset zastavení a je dlouhá 3,5 km. Na jednotlivých stanovištích se návštěvníci dozvědí něco o významu a funkcích lesa, ale také o houbách a dalších lesních rostlinách, statných stromech, živočiších a vodě v lese. Celá trasa je označena smluvenou značkou pro NS, tj. bílým čtvercem se zeleným pruhem. [1] NS Bludné balvany Stezka poukazující o době ledové ve frýdeckém lese, kde je informační tabule o Bludných balvanech. O kamenech je už v textu zmínka, a to u Petra Bezruče. [1] NS Hůrky Cesta vede z Kubánkova k vodní nádrži Olešná, přes EVL Palkovické hůrky. Délka trasy je okolo 12,5 km. [1] NS Okolí Morávky ve Skalici Pěšina prochází okolím obce Skalice. Vede lužními lesy u řeky Morávky a vrcholem Skalické Strážnice, ze kterého jsou pěkné výhledy do krajiny a na panorama Beskyd. 29
Stezka má celkem deset zastavení a je dlouhá přes 4 km. Na jednotlivých informačních tabulích se návštěvníci dozvědí různé zajímavosti o řece Morávce, CHÚ, jejím toku, lesích v okolí, a také o geografii celého území. [1] 4.5.7 Další přírodní zajímavosti Kaplička a pramen „Svaté vody“ v Hájku Místo, které se nachází v lese Hájek u Lískovce a Sedlišť je známé již ze 17. stol., kde byl zde postaven dřevěný kříž a k poutnímu místu v minulosti směřovali poutníci od chrámu Navštívení Panny Marie (viz. kapitola 4.1.6). V 18. stol. byla vybudována dřevěná kaple sv. Kříže s kamennou studnou. V současnosti je poutní místo zrekonstruované. Voda ve studni je každý měsíc kontrolována Odborem ŽP a zemědělství ve F-M. Voda musí splňovat stanovení pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. a hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, dle vyhlášky č. 187/2005 Sb.[1] Zdravé město 21 Prestižní označení pro města vzniklo v r. 1988 pod patronací OSN-WHO mezinárodní Projekt Zdravé město (Healthy Cities Project), ke kterému přizvala státy EU. V ČR se začal projekt realizovat v r. 1994, kdy se vytvořila asociace s názvem Národní síť Zdravých měst ČR (dále jen NSZM ČR). Posláním této asociace je hledáním cesty k trvalému udržitelnému rozvoji, zdraví a kvalitě života ve městech, obcích a regionech ČR. Zdravá města vycházejí z dokumentu Agenda 21, jehož cílem je globální přechod na trvale udržitelný rozvoj, dále z dokumentu Healthy 21, který popisuje strategii OSNWHO-OSN a dokument Národní akční plán zdraví a ŽP ČR. Od r. 2008 je F-M členem asociace NSZM ČR. Město podporuje kvalitu života ve městě s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Poslední zaznamenanou aktivitou města F-M v NSZM ČR byla modernizace dětských a sportovních hřišť. ([19]; [1])
30
5 PRAKTICKÁČÁST 5.1 Koeficient ekologické stability krajiny Používá se pro zjištění stavu krajiny, z hlediska její rovnováhy a vyváženosti, se krajina oceňuje KES. KES byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma ochrana přírody a krajiny. Pro hodnocení krajiny, rozdělení krajinných typů byla zvolena klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Výsledná hodnota ekologické stability, je vyjádřena poměrovým číslem – KES. Výsledek umožňuje získat základní informace o stavu krajiny na daném území a ukazuje míru problémů, které se na území vyskytuje. Čím vyšší hodnota KES vyjde, tím stabilnější a kvalitnější je krajina. (Míchal, 1994) KES = KES = KES = KES = KES = 0,813 = 0,8 Poznámka: Plochy ekologicky stabilní: LP – lesní půda (1168); TTP (543); Za – zahrady (404); Os – ovocné sady (9); VP – vodní plochy a toky (189). Plochy ekologicky nestabilní: OP – orná půdy (1512); AP – antropogenizované plochy = zastavěné plochy (301) + ostatní plochy (1030). Jednotky jsou uváděny v hektarech (ha) [2]. Na území F-M vyšla hodnota KES 0,8, se kterou autorka práce souhlasí. Podle klasifikace Ing. Míchala se tato lokalita nachází v rozpětí 0,81 – 1,20 = antropogenní ovlivnění vegetace – průměrné. Z toho vyplývá, že území je intenzivně využívano, např. zemědělskou výrobou nebo je oslabená autoregulačními pochody v ekosystémech. Vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Území F-M je málo stabilní a spíše neudržitelné. Je to silně narušené urbanizovaná lokalita s nízkým podílem trvalé vegetace. 31
5.2 Ekologické a environmentální problémy 5.2.1 Hygiena a životní prostředí Znečištění ovzduší je vážný problém po celém světě. Původ znečištění je celá řada: průmysl, doprava, zemědělství, aj. Znečištění se dostává na zájmové území z OstravskoKarvinska, Třinecka či Frýdeckomístecka, a to z konkrétních zdrojů např. ČEZ a.s., Třinecké železárny, a.s., Biocel Paskov, ArcellorMittal Ostrava a.s., OKD, a.s. a další. Ovšem významným vlivem jsou meteorologické podmínky. Důležité také podotknout, že výstavba nových průmyslových ploch má za následek ztrátu orné půdy, negativní dopad na faunu i flóru a narušení ekologické stability krajiny. Největším problémem na území F-M jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach), imisní koncentracebenzo(a)pyrenem, který vzniká především ze spalování fosilních paliv (např. silniční doprava či při výrobě energie). V minulém rocedošlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, ekosystému a vegetace pro troposférický ozón. Jedním z problémů je silnice, která je hlavní tepnou přes Frýdek následně přes řeku do Místku. Dochází k pravidelnému dopravnímu kolapsu v době dopravní špičky. V centru města je zápach z motorových výfuků a silný hluk. Všechny tyto skutečnosti snižují kvalitu života ve městě. Podle informací z poskytnutých zdrojů vyplývá, že se situace rok od roku zhoršuje. Jedním z hygienických problémů je také zvýšená hladina hluku a emisní látky, které znečišťují ovzduší. V centru F-M dokonce přesahují v době dopravní špičky hygienické limity. Nejvýznamnějším zdrojem nadměrného hluku je doprava, dalšími zdroji jsou průmyslová výroba, i zemědělství. Ve městě jsou zřízeny střediska na sběr odpadů, odpadní koše, ovšem, ani to nezabrání vzniku odpadu. Občané by si měli uvědomit daná rizika a skutečnost, že ve městě s těmi odpadky žijí. Vznikání tzv. černých skládek je také častým problémem. [8] 5.2.2 Těžba nerostných surovin Na území se nachází řada ložisek nerostných surovin, a to zejména černého uhlí, zemního plynu, a také cihlářské suroviny. V současnosti se těží pouze zemní plyn, který vytváří sesuvy a poddolovaná území. [8]
32
Tab. 9 Ložiska nerostných surovin [8] Název ložiska Důl Odra, stř.Paskov Důl Paskov Důl Odra,stř. Paskov Důl Paskov, z. Staříč Příbor-východ Václavovická elevace Bruzovice Lískovec-Staříč Místek 2 Janovice u F-M Oprechtice
Těžba dřívější hlubinná současná z vrtu dřívější hlubinná současná hlubinná dosud netěženo dosud netěženo současná z vrtu současná z vrtu dřívější povrchová současná z vrtu dosud netěženo
Surovina uhlí černé zemní plyn uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé zemní plyn zemní plyn cihlářská surovina zemní plyn uhlí černé
Plocha (ha) 1304,2 1304,2 1304,2 4036,1 2008,6 620,1 1989,6 1344,1 31,4 19,9 771,8
5.2.3 Vodní režim Hlavním zdrojem vodstva na popisovaném území je povodí Odry. Ve F-M je celá řada vyskytujících se problémů např. nedostatečné čištění odpadních vod, neprůchodnost vodními toky pro ryby a další živočichy. V krajině se hospodaří na svažitých půdách ve velkém měřítku, kde je špatně navrhnuta skladba dřevin v lese. Tyto skutečnosti se projevují ve stabilitě krajiny a všechny zmíněné ukazatele zvyšují riziko povodní. [8] Nádrž Olešná Těleso hráze: nasypáno 152 000 m3 zeminy, délka přehradní zdi 393 m, výška 18 m, šířka u země 75 m, v koruně 6 m, hloubka 14,3 m, plochu 88 ha, délka záplavy 1,75 km, šířka 0,8 km, obsah zadržené vody 4 220 000 m3. Vodní nádrž má 4,4 mil. m3 celkový objem. Nádrž byla vystavena v letech 1960 – 1964 pro vodohospodářskou funkci, snížení povodňového průtoku a zdroj vody pro průmysl. Dnes slouží také k chovu ryb, rekreaci a také jako zdroj užitkové vody pro výrobu celulózy v Paskově. Kvalita vody v nádrži je ovlivněná kvalitou vody, která do ní vtéká. Největší vliv má řeka Olešná, do které jsou zaústěny odpady vod z domácností. Dalším zdrojem znečištění je Zelinkovický potok, do kterého jsou také vyplavovány domácí odpadní vody z Lysůvek a Zelinkovic. Největší podíl na organickém znečištění toku má kravín z Lysůvek. Negativní vliv na kvalitu vody v nádrži má také smyv z polí. Jedním z dalších problémů je sedimentace, způsobena hlavně nevhodným hospodářstvím v blízkém povodí. V okolí jsou svažitá území, na kterých jsou pěstovány plodiny náchylné k erozi
33
nebo pěstovány širokořádkové plodiny např. kukuřice. Rybnikářský tlak, způsobený krmením je pro přehradu také negativním vlivem. V posledních letech dochází k povodním, a proto je kladen velký důraz na protipovodňová opatření. Doporučeným navrhovaným opatřením je např. zvýšení hráze, navrhované kapacity od Q20, 50, 100, směrová a výšková stabilizace koryta aj. ([8]; [13]) Tab. 10 Plocha záplavových území Q100 [8] vodní tok (Q100) Olešná Morávka Ostravice
zaplavená plocha při Q100 (ha) 6,14 31,92 68,58
5.2.4 Průmyslové objekty „Brownfields“ Ve městě F-M je evidováno 11 brownfieldů. Převážně to jsou objekty Slezanu a.s., původně textilní závody. Tab. 11 Seznam brownfields ([14]; [22]) Stávající využití bez využití
Předchozí využití lokality vojenský prostor
areál
Válcovny plechu
průmysl
100 000
Průmyslový areál Beskydská
areál
průmyslová zóna
průmysl - úpravy textilu a tkalcovny
80 316
Průmyslový areál Hálkova
areál
průmyslová zóna
průmysl
44 866
Sklady Staroměstská
areál
Sklady u nádraží
areál
Slezan 04- dílny a velkosklad
areál
Slezan - Nádražní
areál
Slezan - ředitelství
areál
Slezan - závod 01
areál
Slezan - závod 02
areál
Název brownfieldu
Typ lokality
Beskydská kasárna
areál
Objekt staré teplé válcovny ArcelorMittal
průmysl - skladování surovin doprava - skladování částečně šicí průmysl - textilní (šicí dílny a sklady dílny a velkosklad textilu textilu) průmysl - textilní (přádelna) průmysl kancelářské administrativní a prostory (výskladované zázemí robní a sklatextilní dovací účely) továrny dobíhající průmysl - textilní provoz průmysl - textilní (tkalcovna, snovárna) -
34
Rozloha (m2) 264 383
14 696 3 877 10 408 6 623
31 209
16 926 13 414
5.2.5 Staré ekologické zátěže Za starou ekologickou zátěž (dále jen SEZ) je považováno kontaminované místo podzemních nebo povrchových vod, kontaminace nebezpečnými látkami nebo horninového prostředí a původce není znám. Na zájmové lokalitě to jsou převážně průmyslové areály a území postižená těžbou. [7] Tab. 12 Seznam SEZ [21] Plocha (m2)
Název lokality
Původce znečištění
ČEZ, a.s. Distribuce F-M
výroba a distribuce elektrické energie
4506
DTS 7464 Frýdek Místek, kpt. Nálepky
výroba a distribuce elektrické energie
10
Frýdecký les
jiné
Válcovny plechu
hutnictví a slévárenství
468580
nápravné opatření v současnosti probíhá
Vítkovice a.s. NS 994 Lískovec
strojírenství
129373
nápravné opatření bylo ukončeno v r. 20212 - schváleno, do 50 m - v lokalitě navržen ÚSES)
Benzina s.r.o. ČS PHM Místek
čerpací stanice PHM
RWE GasNet, s.r.o. Frýdek - Místek
plynárenství
nápravné opatření bylo ukončeno (r. 13254 2001-2003) - schváleno, do 50 m v lokalitě navržen ÚSES)
jiné
nápravné opatření probíhá (prostor po odtěžení cihlářské hlíny, odpad 24340 produkovaný podnikem Válcovny plechu)
Skládka Válcoven plechu - Skatulův Hliník
Poznámka k lokalitě areál rozvodny
nápravné opatření dosud nezahájeno (v řešení) skládka TKO
-
1669
nápravné opatření probíhá od r. 2012
5.2.6 Výstavba obchvatu Nejaktuálnějším problémem města je výstavba obchvatu F-M, který je součástí státní silnice I/48. Mluvíme tedy o čtyřproudové komunikaci R/48, která povede Bělotín – Hranice na Moravě – F-M – Český Těšín – Polsko. Silniční obchvat zahrnuje novostavbu Rychaltice – F-M (zprovozněná 13. 12. 2012). Celková výstavba vychází okolo 3 miliard Kč, s napojením na provozovanou I/48 F-M – Dobrá (viz. příloha 8). Původně byly navrženy dvě varianty: jižní a severní trasa. Trasa obchvatu povede schválenou jižní částí města, kde se nacházejí místa využívané k rekreaci, parcely pro zemědělské činnosti a některé objekty, které budou muset být zdemolované, pozemky 35
se budou muset vyvlastňovat. Největším problémem je, že obchvat je navržen přes CHÚ Niva Morávky, které spadá pod Natura 2000 o délce 300 m. Přes chráněnou lokalitu je navrženo přemostění. Každopádně v severní variantě se také nachází CHÚ řeky Ostravice. Téma výstavby ochvatu je velice komplikované a je na něj několik názorů. Výstavba by velice pomohla městu, odlehčila by mu denně kolem 40 tis. automobilů a od hluku, který doprava způsobuje. Ovšem je to sporné, pokud výstavba povede přes CHÚ, kterých je v dnešní době málo, a která se mají ze zákona chránit a podporovat jejich výskyt. Výstavbu také komplikují SEZ v místě zvaném Skatulův hliník (průmyslový odpad z Válcoven plechu – sanace vychází na 750 mil. Kč) a ekonomické stránky, které jsou ale převážně vázány na dotace EU. Krajský soud v Ostravě už řešil dvě žaloby, které podalo ekologické sdružení Beskydčan, proti výstavbě. Ředitelství silnic a dálnic řeší výstavbu obchvatu. Komplikovaná výstavba byla už řešena Městským soudem v Praze. Povolení výstavby se řešilo tři roky, kdy MŽP rozhodnutí Krajského úřadu v Ostravě na počtvrté potvrdil. V této souvislosti jsou úřady bezradné a výstavba obchvatu se musí řešit soudem. V srpnu 2012 Městský soud v Praze pozastavil přípravu obchvatu a MŽP bude žádat o povolení výstavby už popáté. To ale nemění nic na tom, že výstavba stále pokračuje. V současnosti je v plánu sanace SEZ – Skatulův hliník, která výstavbu pozastavila. V r. 2014 či 2015 by se obchvat mohl začít stavět, ale kdo ví, jak se komplikovaná situace bude řešit v budoucnu. [1]
36
5.3 Návrh opatření ke zlepšení životních podmínek a rozvoji města 5.3.1 Ochrana ovzduší V oblastech s nekvalitním ovzduším by se měla zvážit výstavba nových průmyslových zón, kde vzniká zdroj prachu a zápachu. Zhodnotit, zda povolit výstavbu nových průmyslových hal nebo rozšířit kapacitu u stávajících objektů, která způsobují znečištění. Měla by se podporovat výstavba obchvatu ve městě, za účelem odlehčení dopravy městu z hlediska hluku, prachu a s výsledkem snížení imisních zátěží. Vždy zajistit plochy k zalesnění a podporovat výsadbu účelové zeleně kolem komunikací. 5.3.2 Ochrana přírody Na území F-M je snaha např. čištěním ulic, ale občané stále znečišťují své prostředí, ve kterém bydlí. Město by mohlo zřídit vyhlášku o čistotě, z které vyplývá, že za znečištění ulic je mimo jiné považováno odhození odpadků včetně nedopalků z cigaret a žvýkaček. Za porušení vyhlášky by následovala bloková pokuta až ve výši 1 000 Kč. Město by mohlo investovat do informačních letáků, na kterých by byly představeny symboly, které jsou uvedeny na produktech, s následným označením, do jakého kontejneru patří. Dalším nápadem jsou magnetky na lednice s odkazem na stránky města, jak se třídí odpad anebo informační tabule v blízkosti popelnic. Vše by mohlo být dotováno např. z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Myslím si, že neinformovanost obyvatel města, jak nakládat s odpadem, nebo jak ho využít, vede k založení černé skládky, která představuje riziko pro ŽP, přičemž uložení odpadu (např. NO nebo různé elektrospotřebiče) třeba na sběrný dvůr je bezplatná záležitost. Navrhuji také vyčistit nádražní prostor od odpadků, v rámci jarního úklidu města. Kolem železničních kolejí to je zhyzděné všemi možnými odpadky. Likvidace invazivních druhů či omezení jejich výskytu včasným kosením nebo v krajním případě použití chemické aplikace. Jednoznačně podporovat přirozenou obnovu porostů, a pokud by byla důležitá výsadba, je vhodné používat původní (domácí) dřeviny. Pravidelným ošetřováním městské zeleně docílí F-M zdravých porostů. Ať už hluk můžeme vnímat jako lidský problém i na přírodu má vliv a to zejména na zvířata. V rámci obou druhů by se měly dodržovat veškeré vyhlášky, které se vztahují na hygienické limity hluku pro vnitřní a vnější prostředí. 37
Měla by se provést regenerace krajiny na územích, které byly v minulosti nadmíru využívány např. těžbou nerostných surovin. Rekultivované půdy podléhají erozi, tudíž je vhodné sestavení vhodného protierozního opatření, který řeší komplexní pozemkové úpravy. Ve F-M jsou zaznamenána místa poddolovaná a sesuvná (sesuv bodový a plošný). V těchto lokalitách zamezit výstavbu (např. průmyslových ploch, budov či silnic). F-M by měl ve vlastním zájmu spolupracovat s firmami a neziskovými společnosti v oblasti ekologie. Město by mělo podporovat ekologické zemědělství, které je součástí trvale udržitelného rozvoje, na podporu udržení biodiverzity. Jeho výsledkem jsou kvalitní potraviny. 5.3.3 Ochrana vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů světa. Voda v tocích ve F-M je zanesená, pomohla by pravidelná údržba vodního toku např. vyčištění a zarovnání břehu. Na lokalitách, kde se více hospodaří, používat správná hnojiva v požadovaných dávkách, aby nedocházelo ke splavům do okolních toků, které ovlivňují kvalitu vody. Mělo by se také snížit vypouštění nebezpečných látek do vodního toku. Vysoké roční úhrny srážek způsobují povodně na řece Ostravice a dalších menších přítocích, které jsou upraveny na stupeň ochrany mezi Q20-100 letou vodou. Významnou úlohu má vodní nádrž Olešná, která kdyby neexistovala, následky povodněmi by byly ještě horší. Při povodních vznikají sesuvná místa, která jsou nebezpečná a provázejí nás po celý rok po povodních. 5.3.4 Ochrana zemědělského půdního fondu Půda je jednou ze základních složek ŽP, která ovlivňuje celý ekosystém a ochrana ZPF patří k základním prvkům strategie trvale udržitelného rozvoje. Pro jakékoliv zemědělské účely by se měla co nejméně využívat zemědělská půda. Půda by se neměla odnímat a jakkoliv narušovat. ZPF je nesmírně důležitý a měli bychom se ho snažit zachovat pro další generace. 5.3.5 Ochrana kulturních památek Na území F-M se nachází několik významných historických památek, které je důležité opatrovat. K hlavní ochraně města řadíme i kulturní památky, které jsou důležité pro lidskou historii, ale také jsou menším finančním zdrojem města (turistika). Navrhuji pravidelnou kontrolu současného stavu památek.
38
5.3.6 Obnovitelné zdroje energie Ve městě je využití alternativní zdrojů průměrné. Od r. 2000, kdy stát podporoval výstavbu formou dotací, vzrostl počet slunečních elektráren až příliš. Je to sice úplně čistý způsob získání energie ze slunečního záření, ale ta plocha, na které fotovoltaiky stojí je neúnosná. Nejlepším řešením by bylo omezení fotovoltaických elektráren pouze na střechy průmyslových budov a skladů. Vodní elektrárna by byla skvělým zařízením na řece Ostravice. Elektrárna neznečišťuje ovzduší a nedevastuje krajinu, je bezodpadová a bezpečná. Město by se tak stalo zcela nezávislé na dodávkách energie. Finance by se mohly získat např. ze státního fondu životního prostředí (dále jen SFŽP). 5.3.7 Modernizace objektů Za zmínku by také stálo zmodernizovat vytipované lokality nebo budovy, které chátrají a představují pro občany nebezpečí a pro město jenom hrozbu. Kino Petra Bezruče je vázáno na historii a zasloužilo by si více pozornosti. Bylo by vhodné přebudování kina na kulturní scénu. Město by mohlo z toho dále těžit, a případné náklady by se mohly získat např. z dotací EU. Hlavním tématem v oblasti modernizace objektů je víceúčelová hala. Objekt je z hlediska architektonického velice zajímavý. Ovšem, nebyla zařazena Ministerstvem kultury mezi kulturní památky. V současnosti se odsouhlasil návrh, že hala bude zbouraná a na jejím místě vyroste nová hala Polárka (plány se ovšem mohou měnit). Ve výstavbě ale brání občané města a někteří architekti. Můj názor je, že budova se má zachovat, je dominantou města. 5.3.8 Brownfields Průmyslové objekty jsou závažným ekologickým problém. Jednoznačně snižují krajinný ráz, a také jsou hrozbou kontaminace okolí. Možných náprav neboli využití ploch je dost. Například objekty s bývalým textilním provozem (Slezan a.s.), by se mohly částečně zprovoznit v kanceláře a administrativní budovy. Beskydská kasárna, která je v současnosti bez využití, tak by mohla sloužit mládeži jako prostor k rozvojovým aktivitám. Objekt Slezan na Nádraží by se mohl zrekonstruovat, v němž by vzniklo nákupní středisko. Objekt je v centru města, tudíž kvalitní zpřístupnění, ne jak se tomu stalo nedávno, kdy bylo ve městě postaveno z mého názoru zbytečné nové nákupní centrum – Paráda shopping. 39
5.4 SWOT analýza 5.4.1 Silné stránky (Strenghts) Dobré položení města – brána Beskyd Dobrá občanská vybavenost Vodní nádrž – ochrana před povodněmi Výskyt ložisek nerostných surovin černého uhlí a zemního plynu ČOV Kvalitní systém nakládání s odpady Pestrá historie Dobrý výběr škol – mateřské, základní, střední, gymnázia, speciální, umělecké Různé druhy společenských akcí CHÚ – NPP Skalická Morávka, PR Novodvorský močál, EVL Naučné a cyklistické stezky Dostatek zeleně a doprovodných porostů Výstavba silničního obchvatu Dobré pokrytí mobilního signálu Rozvoj cestovního ruchu 5.4.2 Slabé stránky (Weaknesses) Nízký KES – území ekologicky málo stabilní Těžba x ochraně přírody Překračování imisních limitů Nepropojené a nefunkční prvky ÚSES Znečištění ovzduší – překračování imisních limitů Silniční doprava – emise a hluk Plochy brownfields Černé skládky Oblast SEZ Snížený stav železniční infrastruktury 5.4.3 Příležitosti (Opportunities) Podpora ÚSES – vybudování více biokoridorů a biocenter 40
Podpora protipovodňových opatření Rekultivace půdy Podpora budování silnice R28 – obchvat F-M Podpora zlepšení péče o CHÚ Výsadba zeleně kolem komunikací a průmyslových zón Opatření ke zmírnění negativních dopadů lidské činnosti na ŽP Odstranění černých skládek Revitalizace a nové využití brownfields Propojení cyklostezek a cyklotras mezi sousedními obcemi 5.4.4 Hrozby (Treats)
Narušení památkové zóny
Snižování lesnatosti – výstavba staveb či silnic
Těžba x ochraně přírody
Znečištění ovzduší
Nedostatečná údržba vodních ploch – záplavy v okolí řeky Ostravice
Výskyt černých skládek v okolí
Vysoké průtoky na řece Ostravice Q100
Růst dopravních nehod
Nadměrný rozvoj rekreace – přírodní hodnoty v ohrožení
Záplavy na řece Ostravice
41
6 ZÁVĚR Bakalářská práce obsahuje shromážděné informace o F-M. Metodika práce spočívala v prostudování všech dostupných zdrojů týkajících se vybrané lokality. Veškeré použité zdroje jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů. Město má své klady a zápory. Faktem je, že F-M má bohatou historii a může z ní čerpat, formou turistiky. Z hlediska geografie je území dobře situováno, poblíž Beskyd, tudíž odpovídající přírodní podmínky. Život ve městě je kvalitní, pro občany je dobrým místem pro jejich život. Překvapením je, že v tak ovlivněné oblasti antropogenní činnosti se na území nacházejí zajímavé lokality, např. NPP Skalická Morávka, PR Novodvorský močál, a také EVL Niva Morávky, EVL Palkovické hůrky a EVL Řeka Ostravice. Na řešeném území byl zpracován KES dle Míchala a bylo zjištěno, že je to krajina ovlivněná antropogenní činností s výsledkem 0,8. F-M má urbanizovanou a technizovanou krajinu – zastavěné obytné a výrobní plochy. Z hlediska ekologických a environmentálních problémů je důležité uvést, že se ve F-M nacházejí plochy poddolované a sesuvné. V minulosti zde probíhala těžba nerostných surovin, proto je třeba dávat pozor na dané lokality, které jsou poddolované. Ve městě se nacházejí průmyslové plochy zvané brownfields, které chátrají, jsou ve špatném stavu a narušuje krajinný ráz města. V některých objektech ještě funguje provoz, ale spíše dobíhající. Na zájmovém území byly zjištěny plochy SEZ, které jsou velkým rizikem pro okolí. Kontaminované lokality jsou ale uvedeny v databázi a u některých už probíhá sanace. SWOT analýza poukazuje na dané skutečnosti, které se ve F-M vyskytují.
42
7 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ 7.1 Knižní zdroje BOGAR, Karel. Beskydy a Pobeskydí. 2. vyd., upr. a rozš. F-M: Okresní vlastivědné muzeum, 1978, 45 s. CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996, 347 s. ISBN 80-85368-80-3. ČEŘOVSKÝ, J., Z. PODHAJSKÁ a D. TUROŇOVÁ. Botanicky významná území České republiky: Important Plant Areas in the Czech Republic. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2007, 407 s. ISBN 978-80-87051-14-6. ČHMÚ. Hydrologické charakteristiky vybraných vodoměrných stanic České republiky. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 1996, 131 s. ISBN 80-85813-40-8. DEMEK, Jaromír a Peter MACKOVIČIN. Zeměpisný lexikon ČR. Vyd. 2. Brno: AOPK ČR, 2006, 580 s. ISBN 80-86064-99-9. DEYL, Miloš a Blanka SKOČDOPOLOVÁ-DEYLOVÁ. Naše květiny. Vyd. 3., upr., V Academii vyd. 1. Praha: Academia, 2001, 690 s. ISBN 80-200-0940-x. DOLEČEK, Jan. Moravskoslezský kraj města a obce moravskoslezského kraje. Rožnov pod Radhoštěm: PROXIMA Bohemia s.r.o., 2011. HORÁK, Miloš a Antonín VAISHAR. Encyklopedie obcí Moravy a Slezska. 1. vyd. Třebíč: ArcaJiMfa, 1997, 353 s. ISBN 80-7221-008-4. JUŘÁK, Petr. F-M. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2011, 63 s., [88] s. obr. příl. ISBN 978-807432-088-0. KOTÁSEK, Jiří. Nejstarší dějiny Frýdku. F-M: Matice slezská, 2008, 181 s., [33] s. příl. ISBN 978-80-86887-13-5. KLEČKOVÁ, Zina. Krajinou Frýdecko-Místecka. F-M: Město F-M, 2005, 46 s., [18] s. obr. příl. MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita. 2., rozš. vyd. Brno: Veronica, 1994, 275 s. ISBN 80-85368-22-6. NOVÁK, Karel. Kapitoly ze starších dějin Lískovce. Frýdek: Duchovní, 1995, 40 s. PETER, Václav. Pozdrav z Frýdecko-Místecka. Vyd. 1, F-M: Vape, 1997, 159 s. PŘECECHTĚL, Antonín. Památky města Místku a jeho lašského okolí. Místek: Muzejní odbor Matice Místecké, 1934, 135 s. 43
SKALICKÝ. Materiály ke květeně Moravskoslezských Beskyd, Podbeskydské pahorkatiny a okrajové části Ostravské pánve:Práce a Studie.F-M: Okresní vlastivědné muzeum, 1978, roč. 3, s. 1-245. SKALICKÝ. Květena České socialistické republiky. Praha: Academica, 1988, 557 s., front., pl., 44 obr. příl. TOLASZ, Radim. Atlas podnebí Česka: Climate atlas of Czechia. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007, 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1. ŽÁČEK, Rudolf a kol. F-M. F-M: Okresní vlastivědné muzeum za přispění Komise obchodu a CR při ONV, 1983.
44
7.2 Internetové zdroje [1] F-M STATUTÁRNÍ MĚSTO. F-M [online]. F-M, © 2010 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.frydekmistek.cz/cz/o-meste/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/ [2] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ČSÚ [online databáze]. Český statistický úřad, © 2013 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ [3]
MORAVSKOSLEZSKÝ
KRAJ
INFORMAČNÍ
SYSTÉM
ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ. Moravskoslezský kraj [online]. Moravskoslezský kraj, © 2013 [cit. 201209-20]. Dostupné z: http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/default.htm [4] WIKIPEDIE. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. Wikipedie, © 2013 [cit. 2012-09-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fr%C3%BDdek-M%C3%ADstek [5] OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V ČR. Ochrana přírody a krajiny [online databáze]. AOPK ČR, © 2012 cit. [2012-09-21]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=seznam&site=default_cz [6] AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny: Ústřední seznam ochrany přírody [online databáze]. AOPK ČR, © 2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/chrob_find/index.php?frame=1&TYPVYSTUPU %5B%5D=drusop&h_zchru=1&h_evl=1&h_ptacob=1&h_schru=1&h_pstromy=1&h_k od=&h_nazev=&h_organ_oochp=&h_kraj=&h_okres=&h_orp=&h_povob=&h_obec= Fr%FDdek-M%EDstek&h_ku=&h_submit=Vyhledat [7] MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. MŽP [online]. Ministerstvo životního prostředí, © 2008-2012 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/priroda_krajina [8] FRÝDEK-MÍSTEK. Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností F-M – 2. úplná aktualizace 2012 [online]. Statutární město F-M,© 2009 [cit. 2012-11-12]. Dostupné z: http://uap.frydekmistek.cz/ [9] AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR. Natura 2000: Evropsky významné lokality v ČR [online databáze]. Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, © 2006 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: 45
http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=hledani&co=lokalita [10] AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR. AOPK ČR [online mapy]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, © 2008 – 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://mapy2.nature.cz/mapinspire/MapWin.aspx?M_WizID=8&M_Site=aopk&M_Lan g=cs [11] SEZNAM.CZ. Mapy.cz [online mapy]. Mapy.cz, s.r.o., © 2001-2013 [cit. 2012-1112]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#x=18.399700&y=49.677742&z=11&t=s&q=Fr%25C3%25BDde k-M%25C3%25ADstek&qp=10.573905_48.452213_20.302712_50.977361_6 [12] SEVEROMORAVSKÉ VODOVODY A KANALIZACE OSTRAVA. SmVaK [online].
SmVaK
Ostrava
a.s.,
©
2004-2007
[cit.
2013-02-19].
Dostupné
z:http://www.smvak.cz/cs-CZ/Default.aspx?ar=1 [13] POVODÍ ODRY, STÁTNÍ PODNIK. Povodí Odry: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry[online]. Povodí Odry, státní podnik, © 2012 [cit. 2012-11-12]. Dostupné z: http://www.pod.cz/atlas_toku/ [14] NARODNÍ DATABÁZE BROWNFIELDŮ. Národní databáze brownfieldů [online databáze]. Czechinvest, © 1994-2008 [cit. 2012-3-6]. Dostupné z:http://www.brownfieldy.cz/seznam-brownfieldu/ [15] FRÝDEDK-MÍSTEK. F-M [online]. Kamil Staš, © 2009-20013 [cit. 2012-3-19]. Dostupné z: http://www.frydekimistek.cz/?q=node/8 [16] DISTEP A.S. F-M.DisTep a.s. F-M [online]. www.abmmorava.cz, © 2007 [cit. 2012-2-19]. Dostupné z: http://www.distep.cz/ [17] FRÝDECKÁ SKLÁDKA, A.S. F-M. Frýdecká skládka, a.s. F-M [online]. Frýdecká skládka, a.s., © 2008 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.fmskladka.cz/o-spolecnosti/ [18] SWEETSEN FEST. Sweetsenfest [online]. Pod Svícnem, © 2004-2012 [cit. 201303-15]. Dostupné z:http://www.sweetsen.cz/o-festivalu [19] NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR. NSZM ČR [online]. Národní síť Zdravých měst ČR, © 2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.nszm.cz/index.shtml?apc=r2082129t [20] GEOPORTÁL ČÚZK. ČÚZK[online]. Geoportál ČÚZK, © 2010 [cit. 2013-0416]. Dostupné z:http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/ 46
[21] SYSTÉM EVIDENCE KONTAMINOVANÝCH MÍST. SEKM [online]. Ministerstvo životního prostředí, © 2009 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://info.sekm.cz/lokality [22] SLEZAN FRÝDEK-MÍSTEK a.s. Slezan F-M a.s.[online]. Slezan Frýdek-Místek a.s., © 2012 [cit. 2013-04-23]. Dostupné: http://www.slezanfm.cz/frydek-mistek/ [23] GOOGLE. Mapy Google [online]. Google, © 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: https://maps.google.com/maps?hl=cs&tab=wl
47
8 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1 Znak města [1] Tab. 1 Administrativní začlenění [4] Tab. 2 Rozdělení obyvatelstva dle katastrů k 1. 1. 2013 [1] Tab. 3 Výměra zemědělské půdy k 30. 6. 2012 [8] Tab. 4 Množství sklonité orné půdy na území [8] Tab. 5Plocha lesa a lesnatost [8] Tab. 6 Charakteristika klimatické oblasti MT9 (Quitt, 1971) Tab. 7 N-leté průtoky (Q) [m3.s-1] (ČHMÚ, 1996) Tab. 8 Seznam památných stromů [6] Tab. 9 Ložiska nerostných surovin [8] Tab. 10 Plocha záplavových území Q100 [8] Tab. 11 Seznam brownfields ([14]; [22]) Tab. 12 Seznam SEZ [21]
48
9 SEZNAM ZKRATEK BRKO – biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav ČOV – čistírna odpadních vod ČR – Česká republika ČSR – Česko-Slovenská republika CHKO – chráněná krajinná oblast CHÚ – chráněné území EU – evropská unie EVL – evropsky významná lokalita F-M – F-M KES – koeficient ekologické stability KO – komunální odpad k.ú. – katastrální území LS – lesní správa MT – klimatická oblast mírně teplá MZCHÚ – maloplošně zvláště CHÚ MŽP – ministerstvo životního prostředí N – leté průtoky NATURA 2000 – Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NPP – národní přírodní památka NRBC – nadregionální biocentrum NS – naučná stezka NSZM ČR – Národní síť Zdravých měst České republiky OO – objemný odpad OSN-WHO – mezinárodní organizace spojených národů PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa RBC – regionální biocentrum SEZ – stará ekologická zátěž SKO – směsný komunální odpad 49
SWOT – Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) Q – průtok – vydatnost zdroje (vodního) Q100 – průtok při stoleté vodě ÚSES – územní systém ekologické stability VKP – významný krajinný prvek ŽP – životní prostředí
50
10 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1Přehledová mapa Příloha 2Katastrální mapa s jednotlivými k.ú. (červeně označeno město F-M) Příloha 3 Historická mapa (červeně označena dotčená k.ú. Panské Nové Dvory v mapě chybí) Příloha 4 Fotomapa Příloha 5 Mapa MZCHÚ (zeleně označeny dotčené lokality) Příloha 6 Mapa EVL(zeleně označeny dotčené lokality) Příloha 7 Mapa ÚSES (černě označeno město F-M) Příloha 8 Mapa ekologických a environmentálních problémů Příloha 9 frýdecké náměstí Příloha 10 místecké náměstí Příloha 11 frýdecký zámek Příloha 12 ulice Hluboká Příloha 13 kostely F-M (kostel: sv. Jakuba Většího, českobratrské církve evangelické, Basilika Minor, sv. Jana Křtitele, kostel Všech svatých) Příloha 14 Bludné kameny Příloha 15 Stará pošta Příloha 16 odpady ve městě (ukázka popelnic, Frýdecká skládka a.s., sběrný dvůr, Slezská) Příloha 17 školní budovy (škola: Pod Sovou, gymnázium Petra Bezruče, střední škola podnikatelská a Základní umělecká škola Příloha 18 vyžití ve městě (stadion, sportovní hala, TJ Sokol, kino Vlast, hřiště minigolf, Kaplička u Hájku, kin Petra Bezruče a stadion stovky) Příloha 19 rekreační oblast Olešná Příloha 20 NPP Skalická Morávka Příloha 21 PR Novodvorský močál Příloha 22 EVL Řeka Ostravice Příloha 23 památné stromy (dub na Vršavci, jasan u mateřské koly a Červenolistý buk na Jiráskově) Příloha 24 NS (Frýdecký les, NPP Skalická Morávka, Hůrky
51
Příloha 25 Brownfields (areály Slezanu a.s., a Válcovny plechu) Příloha 26 SEZ (Skatulův hliník – bývalá cihelna) Příloha 27 Produkce hlavních složek komunálního odpadu Příloha 28 Plošná struktura využití území bioregionu v %
52
Příloha 1Přehledová mapa (černě hranice ČR, červeně město F-M) [11]
Příloha 2Katastrální mapa s jednotlivými k.ú. (červeně označeno město F-M) [20]
Příloha 3 Historická mapa (červeně označena dotčená k.ú. Panské Nové Dvory v mapě chybí)[11]
Příloha 4 Fotomapa [11]
Příloha 5 Mapa MZCHÚ (zeleně označeny dotčené lokality) ([10],[20])
Příloha 6 Mapa EVL(zeleně označeny dotčené lokality) ([10], [20])
Příloha 7 Mapa ÚSES (černě označeno město F-M) [8]
Příloha 8 Mapa ekologických a environmentálních problémů [23]
Příloha 9 frýdecké náměstí (Surmová; [1])
Příloha 10 místecké náměstí (Surmová; [1])
Příloha 11 frýdecký zámek (Surmová)
Příloha 12 ulice Hluboká (Surmová)
Příloha 13 kostely F-M (kostel: sv. Jakuba Většího, českobratrské církve evangelické, Basilika Minor, sv. Jana Křtitele, kostel Všech svatých) (Surmová)
Příloha 14 Bludné kameny (Surmová)
Příloha 15 Stará pošta (Surmová)
Příloha 16 odpady ve městě (ukázka popelnic, Frýdecká skládka a.s., sběrný dvůr, Slezská) (Surmová)
Příloha 17 školní budovy (škola: Pod Sovou, gymnázium Petra Bezruče, střední škola podnikatelská a Základní umělecká škola (Surmová)
Příloha 18 vyžití ve městě (stadion, sportovní hala, TJ Sokol, kino Vlast, hřiště minigolf, Kaplička u Hájku, kin Petra Bezruče a stadion stovky) (Surmová)
Příloha 19 rekreační oblast Olešná (Surmová)
Příloha 20 NPP Skalická Morávka (Surmová)
Příloha 21 PR Novodvorský močál (Surmová)
Příloha 22 EVL Řeka Ostravice (Surmová)
Příloha 23 památné stromy (dub na Vršavci, jasan u mateřské koly a Červenolistý buk na Jiráskově) (Surmová)
Příloha 24 NS (Frýdecký les, NPP Skalická Morávka, Hůrky) (Surmová)
Příloha 25 Brownfields (areály Slezanu a.s., a Válcovny plechu) (Surmová)
Příloha 26 SEZ (Skatulův hliník – bývalá cihelna) (Surmová)
OO 7%
jiný BRKO papír 3% plast 4% BRKO 2% sklo 7% 3% uliční smetky 7%
vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlo vodíky 0%
SKO 67%
Příloha 27 Produkce hlavních složek komunálního odpadu [8]
vodní plochy 3%
lesy 23%
travní porosty 19%
orná půda 55%
Příloha 28 Plošná struktura využití území bioregionu v % (Culek, 1996)
