MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA Ústav plánování krajiny
STUDIE ROZVOJE SYSTÉMŮ ZELENĚ
PLANÁ NAD LUŽNICÍ WORKSHOP- KRAJINÁŘSKÉ TÉMA Interaktivní workshop 20. 4. – 8. 5. 2015
Garant předmětu: doc. Dr. Ing. Alena Salašová Vedoucí skupiny: Ing. Daniel Matějka Ing. Jana Šulcová
Vypracovali: Michaela Baková, Tereza Bodláková, Stanislav Durda, Iveta Kyjáková, Marie Mikuličáková, Olivie Paszandová, Tereza Tomšů
2
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Předmět řešení: STUDIE ROZVOJE SYSTÉMŮ ZELENĚ
Zadavatel: Město Planá nad Lužnicí, Zákostelní 720, Planá nad Lužnicí, e-mail:
[email protected], ID datové schánky: 552b4yp
Kraj: Jihočeský kraj Místo: Planá nad Lužnicí 391 11
Zpracovatel: Michaela Baková, Tereza Bodláková, Stanislav Durda, Iveta Kyjáková, Marie Milkuličáková, Olivie Paszandová, Tereza Tomšů Kraj: Jihomoravský kraj Místo: Lednice 691 44, Valtická 337 Garant předmětu: doc. Dr. Ing. Alena Salašová Vedoucí skupiny: Ing. Daniel Matějka, Ing. Jana Šulcová
Datum: květen 2015
3
PŘEDMĚT STUDIE Předmětem této studie je vypracování koncepce rozvoje systému zeleně ve městě Planá nad Lužnicí, s ohledem napojení těchto systémů i mimo katastr města. V rámci této studie je zpracován územní generel zeleně v rámci sídla, s rozpracováním vybraného veřejného prostranství v kontextu na budoucí pojetí náměstí. Cílem územní studie je vytvořit efektivní, propojený systém ploch zeleně, zlepšující obytnou hodnotu zastavěného území ve městě Planá nad Lužnicí.
Metodika Studie je zpracována dle Metodického doporučení zpracování studie sídelní zeleně, pro MŽP zpracovala doc. Dr. Ing. Alena Salašová. Vyhotovení Generelu zeleně je zpracováno dle Metodiky systémů zeleně sídla – doporučené hodnocení základních ploch, osnovy zpracoval doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D.
Vymezení pojmů Územní generel- je běžně užívaným územně plánovacím podkladem, kterým se ověřují změny v rozvoji určité funkční složky území, jakými jsou doprava, občanská vybavenost, cestovní ruch nebo systém zeleně. Dnes mohou být řešeny tyto územně plánovací podklady- generely zeleně, jako územní studie. A to dle nového Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (SALAŠOVÁ, 2015)
Studie sídelní zeleně- je dlouhodobě využitelným koncepčním materiálem pro správu a doplňování ploch sídelní zeleně. Materiál, který eviduje a hodnotí funkční využití veškerých stávajících ploch sídelní zeleně, navrhuje doplnění systému a využití u ploch plánovaných. Studie sídelní zeleně je cenným nástrojem strategického plánování pro město. (SALAŠOVÁ, 2015)
4
Obsah STUDIE ROZVOJE SYSTÉMŮ ZELENĚ ........................................................................................ 1 1.2. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ............................................................................................................... 9 1.2.1. Hypsometrie ...................................................................................................................... 9 1.2.2. Geomorfologické členění: ................................................................................................. 9 1.2.3. Geologické poměry ......................................................................................................... 10 1.2.4. Hydrologické poměry ...................................................................................................... 10 1.2.5. Klimatologické poměry.................................................................................................... 11 1.2.6. Pedologické poměry ........................................................................................................ 12 1.2.7. Biogeografické členění .................................................................................................... 12 1.2.7.1. Třeboňský bioregion................................................................................................. 12 1.2.7.2. Bechyňský bioregion ................................................................................................ 13 Typy biochor na daném území (Culek, 2005): ....................................................................... 13 1.2.8. Potenciální přirozená vegetace ....................................................................................... 13 1.2.9. Přírodní hodnoty ............................................................................................................. 14 1.2.9.1. Evropsky významná lokalita - řeka Lužnice a Nežárka ............................................. 14 1.2.9.2. Přírodní památka - Ostrov Markéta ......................................................................... 14 1.2.9.3. Přírodní park - Turovecký les.................................................................................... 15 1.2.9.4. Památné stromy ....................................................................................................... 15 1.2.9.5. Významný krajinný prvek ......................................................................................... 15 1.2.9.6. Kostra územního systému ekologické stability (ÚSES) krajiny ................................. 15 1.2.9.7. Rybniční soustava ..................................................................................................... 15 1.3. HISTORICKÝ VÝVOJ A SOUVISLOSTI ........................................................................................ 16 1.3.1 Historický vývoj sídla a krajiny ......................................................................................... 16
5
1.3.2 Změny v krajině ................................................................................................................ 17 I. vojenské mapování - josefské ............................................................................................ 17 II. vojenské mapování - Františkovo ...................................................................................... 18 III. vojenské mapování - Františko-josefské .......................................................................... 18 Historická ortofotomapa z 50. let ......................................................................................... 19 1.3.4. Současný stav využití území (landuse) ............................................................................ 21 1.4. SOUČASNÝ STAV A VÝCHODISKA ........................................................................................... 21 1.4.1. PARTICIPACE .................................................................................................................... 21 1.4.2. Kulturní hodnoty území ................................................................................................... 22 1.4.2.1. Pozitiva ..................................................................................................................... 22 1.4.2.2. Negativa ................................................................................................................... 24 1.5. STUDIE ROZVOJE SYSTÉMŮ ZELENĚ, GENEREL ZELENĚ ......................................................... 25 1.5.1. Skladebné prvky systému zeleně .................................................................................... 25 1.5.2. Koncept rozvoje............................................................................................................... 26 1.5.2.1. Návrh rozvoje systému zeleně ................................................................................. 26 1.5.2.2. Hlavní centra rozvoje ( body č. 1-9) ......................................................................... 27 1.5.2.3. Okrajová centra ( body č. 10-13) .............................................................................. 27 1.5.2.4. Navržené alejové osové propojení ........................................................................... 27 1.5.3. Hodnocení ploch zeleně (Generel zeleně) ...................................................................... 29 1.5.4. Generel zeleně – návrh ................................................................................................... 32 1.5.5. POPIS NÁVRHOVÉ KONCEPCE, NÁVRH REGULATIVŮ A DOPORUČENÍ ........................... 34 Návrh řešení před městským úřadem ................................................................................... 34 Popis vize obnovy Farského rybníka ..................................................................................... 35 Panoramatické pohledy ........................................................................................................ 36 1.6. Závěrečná doporučení ........................................................................................................ 37
6
1. ROZBOR ÚZEMÍ, CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Na základě této studie byla provedena terénní šetření a rozbory území.
1.1. Lokalizace a širší vztahy 1.1.1 Lokalizace území Planá nad Lužnicí se nachází v Jihočeském kraji, 6 km na jih od města Tábora a Sezimova Ústí, 11 km severně od města Soběslav. Toto město leží na hranici Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny, a také na významném vodním toku řeky Lužnice. Centrem města prochází frekventovaná silnice I. třídy, značená č. I/3 spojující dálnici D1 s Benešovem, Táborem, Českými Budějovicemi a Rakouskem. Na východ od města vede nově vystavěná dálnice D3 značená č. E 55 spojující Prahu a České Budějovice, v úseku města Tábor - Veselí nad Lužnicí.
zdroj: http://www.mapy.cz/zakladni
zdroj: https://www.google.cz/maps/place/Planá+nad+Lužnicí
zdroj: https://www.google.cz/maps/place/Planá+nad+Lužnicí/
7
V rámci zadané studie rozvoje systémů zeleně, se pohybujeme na katastrálním území města Planá nad Lužnicí. Město se skládá ze 3 místních částí: Lhota Samoty, Planá nad Lužnicí a Strkov. Toto katastrální území zaujímá plochu 21, 42 km2.
1.1.2. Širší vztahy v území Planá nad Lužnicí je město, kde se v jeho prostoru nacházejí lesy, říční toky, rybníky se zákoutími, orná půda a nově vznikající zástavba. Město je z východu i západu obklopeno rozsáhlými lesními porosty. Územím protéká z jihu na východ řeka Lužnice, která do území přitéká od Rakouska, kde taktéž pramení. Lužnice je pravobřežním přítokem řeky Vltavy, do které se vlévá u Neznašova. Z četných menších i malých přítoků u Plané nad Lužnicí přijímá Lužnice přitékající potoky: Maršovský potok (od obcí Ústrašice, Obora, Maršov), před městem Sezimovo Ústí přitéká u jezu Soukeník zleva Radimovický potok, v městě potom zprava známý Kozský potok, který přivádí vodu několika potoků ze směru od Turovce a Kozího Hrádku. Lužnice patří u vodáků k oblíbeným českým řekám pro rekreační kanoistiku. V úseku mezi Soběslaví a Sezimovým Ústí je voda klasifikována jako slabě proudící voda, s klidným tokem vody. Nejbližší tábořiště ve městě je u jezu Soukeník nedaleko Sezimova Ústí. Městem procházejí již zmiňované komunikace I. třídy a rychlostní komunikace. Významnou bariérou se stává železniční koridor opisující komunikaci I. třídy. Tyto prostorové bariéry protínají území SJ směrem. Na jihu území se rozkládá soustava chovných rybníků. Na severu se nachází rozsáhlá plocha zastavěného území, zejména průmyslovými a výrobními areály.
8
Mapa širších vztahů autor: Tereza Tomšů
9
1.2. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY 1.2.1. Hypsometrie Katastrální území Plané nad Lužnicí se nachází na okraji Táborské pahorkatiny, která se vyznačuje mírně členitým reliéfem. Nadmořská výška se pohybuje od 385 do 445 m.n.m. Nejnižší nadmořská výška se pohybuje v některých místech od 385 m do 400 m v údolí podél toku Lužnice, od které se začíná pozvolna zvedat terén. Nejvýše položená místa se nacházejí podél hranic katastru města. Ve východní části se jedná o oblast Záduší s nadmořskou výškou 440 m v přírodním parku Turovecký les. V západní části se jedná o oblast Kamenný s nadmořskou výškou 443 m, nacházející se v lesním porostu. Lužnice tvoří pomyslnou hranici mezi západní a východní expozicí terénu. Město se rozkládá v rovině podél řeky Lužnice, což může mít negativní dopad při záplavách.
1.2.2. Geomorfologické členění:
systém:
Hercynský
subsystém:
Hercynská pohoří
provincie:
Česká vysočina
soustava:
Českomoravská vrchovina
podsoustava:
Středočeská pahorkatina
celek:
Táborská pahorkatina
podcelek:
Soběslavská pahorkatina
okrsek:
Sezimoústecká pahorkatina
10
Vyzdvižením Českého masívu bylo podnětem k zařezávání vodních toků do reliéfu. Reliéfem terénu je pahorkatina, která je specifická pro Česko-moravskou soustavu. Její charakter dán strukturou hornin moldanubického krystalinika. Konečná modelace terénu je výsledkem erozní činnosti vodních toků během mladších třetihor a zejména čtvrtohor. V současnosti je reliéf Sezimoústecké pahorkatiny nejvýrazněji modelován vodní erozí. Tato pahorkatina se rozkládá v povodí Lužnice na moldanubických pararulách, na permských pískovcích, jílovcích a miocénních štěrcích, píscích a jílech. Její výšková členitost se pohybuje okolo 30 - 60 m.
1.2.3. Geologické poměry Geologické podloží katastrálního území města je součástí soustavy Českého masívu, oblasti
moldanubického
krystalinika.
Vyvinulo se v tzv. kenozoiku v útvaru kvartér. Převážná část města Planá nad Lužnicí je tvořena říčními a splachovými sedimenty. Dále od řeky se nacházejí svahové sedimenty a převažuje výskyt pararul. Ve východní části řešeného území (v oblasti Turoveckého lesa) převažují jíly a jílovité písky. V jihozápadní části (v oblasti Hůrky) se vyskytují písky a štěrky, kdy se zde v současnosti provádí těžba. Místy se nejen v lesním porostu na pravém i levém břehu řeky vyskytuje rula, erlan a ultramafické magmatity (serpentinit až peridotit).
1.2.4. Hydrologické poměry Vodní poměry v řešeném území jsou tvořeny soustavou rybníků, řekou Lužnicí a menšími toky. Největší rozloha rybníků je v jižní části, kam patří Hejtma, Košický, Strkovský a Koberný, jenž jsou propojeny Boreckým potokem. Dále se v severní části města také nachází několik rybníků o menší rozloze (Vávrovský, Hluboký, Komorový, a Dlouhý), které propojuje Radimovický potok. V přírodním parku se nachází Ježkovský rybník, který ústí do Strkovského.V středu území leží Farský, Sladký, ve městě Malý farský. Všechny tyto rybniční soustavy ústí do řeky Lužnice. Celým katastrálním územím protéká řeka Lužnice, která spadá do povodí Vltavy. Na dané lokalitě se také nacházejí menší vodní toky, které
11
propojují jednotlivé rybníky mezi sebou. Další vodní plocha, která se nachází při jihozápadní hranici města, je způsobena těžbou štěrku a písku.
1.2.5. Klimatologické poměry Celé území se nachází podle Quittovy klimatické klasifikace v mírně teplé oblasti MT 7, která se vyznačuje klimatem přechodného středoevropského typu. Charakterizována normálně dlouhým a mírně suchým létem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá, až mírně suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. S krátkým mírným jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 7,3°C, průměrný roční úhrn srážek 602 mm, sněhová pokrývka trvá průměrně 63 dní.
zdroj: http://www.migesp.cz/klimaticke-regiony-cr
Klimatická charakteristika v tabulce dává přibližný pohled na klimatické podmínky v obci. Průměrné hodnoty vycházejí ze starší klasifikace, která vycházela z hodnot většinou uváděných za období 1901 1950, jenž lze považovat až na menší odchylky za platné i v současnosti. Klimatická charakteristika mírně teplé oblasti Počet letních dní Počet dní s průměr. Teplotou 10°C a více Počet dní s mrazem Počet ledových dní Průměrná lednová teplota Průměrná červencová teplota Průměrná dubnová teplota Průměrná říjnová teplota Průměr. Počet dní se srážkami 1 mm a více Suma srážek ve vegetačním období Suma srážek v zimním období Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dní Počet jasných dní
MT 7 30 - 40 140 – 160 110 - 130 40 - 50 -2 – -3 16 - 17 6-7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 60 - 80 120 -150 40 – 50
12
1.2.6. Pedologické poměry Hlavními matečními horninami jsou pararuly a sedimenty.
Převažujícím
půdním
typem
v
katastrálním území je pseudoglej, zejména ve východní části, kde se vyskytují smíšené písčitojílovité sedimenty. Dále se nachází v okolí rybniční soustavy v jižní části a v menší míře v západní části, kde se střídají s luvizeměmi a kambizeměmi. Dále je zde hojně zastoupena kambizem, na geologickém podloží z pararul, zejména podél pravého břehu Lužnice. Půdní typ glej se vyskytuje především u vodních toků nebo na zamokřených lokalitách v okolí soustavy rybníků v jižní části území. Podél toku Lužnice se nachází fluvizem, jejímž půdotvorným substrátem jsou říční náplavy. V jihozápadní oblasti
zdroj: http://mapy.geology.cz/pudy/
katastrálního území, která se nazývá Hůrky, se vyskytují podzoly, jejichž podloží je tvořeno písky a štěrky. V zahradách se vytvořila činností člověka půda zahradní, silně humózní.
1.2.7. Biogeografické členění Biom:
listnaté opadavé lesy
Provincie:
středoevropské listnaté lesy
Podprovincie:
hercynská
Bioregion:
Třeboňský, Bechyňský
1.2.7.1. Třeboňský bioregion Rozkládá se na většině katastrálního území města Plané nad Lužnicí a zasahuje až do Táborské pahorkatiny. Z hlediska bioty zde převažují mokřadní a pískomilná společenstva. Vegetace je tvořena acidofilními doubravami, bory, olšinami a rašeliništi.
13
1.2.7.2. Bechyňský bioregion Nachází se v západní části katastrálního území. Výrazným prvkem je zaříznuté údolí řeky Lužnice, kdy hloubka zaříznutí se pohubuje okolo 60 m. Převažuje 4. bukový (submontánní) vegetační stupeň, pro který je typická dominance druhů středoevropského listnatého lesa a již sem nevystupují teplomilné druhy. V hercynské části se zejména uplatňují společenstva minerálně chudších substrátů s acidofilními druhy, v nichž i konkurenční schopnost vůdčí dřeviny (buku) je menší. Charakteristickými znaky je též kulturní krajina s rybničními oblastmi. Převládá zemědělsko-lesní krajina s typickým střídáním převážně jehličnatých lesů, polí, luk a pastvin.
Typy biochor na daném území (Culek, 2005): První čísla značí vegetační stupně (VS), poté velká písmena značí georeliéf a konečná písmena označují půdní substrát a jeho vlhkost. 4BS - 4 VS, rozřezané plošiny s mělkými údolími, substráty kyselého krystalinika (kyselé metamorfity) 4RS - 4 VS, plošiny (roviny), substráty kyselého krystalinika (kyselé metamorfity) 4RN - 4 VS, plošiny (roviny), substráty neutrálních až slabě kyselých sedimentů (zahliněné štěrkopísky) 4To - 4 VS, podmáčené roviny (mimo nivy), substráty vlhkých
kyselých
sedimentů
(kyselé
(oligotrofní)
podmáčené sedimenty) 4Ro - 4 VS, plošiny (roviny), substráty vlhkých kyselých sedimentů (kyselé (oligotrofní) podmáčené sedimenty)
1.2.8. Potenciální přirozená vegetace Podle mapy potenciální přirozené vegetace se na dané lokalitě vyskytuje střemchová doubrava a olšina v jižní části katastru města, a ve zbývající části území se jedná o bikovou a/ nebo jedlovou doubravu. V severní části u Sezimova Ústí se nachází černýšová dubohabřina.
14
Střemchová doubrava a olšina je tvořená stromovým, jehož dominantou je dub letní (Quercus robur ) s příměsí lípy srdčité (Tilia coradata) a v keřovém patře s hlavním zastoupením střemchy (Prunus avium). Ve vlhčích polohách je typický výskyt olše lepkavé (Alnus glutinosa) s příměsí vrby křehké (Salix fragilis). Dominantou bylinného patra bývá Carex brizoides a ve vlhčích typech Urtica dioica. Černýšová dubohabřina s dominantním zastoupením dubem zimním (Quercus petraea) a habrem (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata), dubu letního (Quercus robur). Keřové patro z mezofilních druhů opadavých listnatých lesů se nachází pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra je dán mezofilními druhy. Biková a/nebo jedlová doubrava s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a příměsí jedle (Abies alba), břízy (Betula pendula), habru (Carpinus betulus), buku (Fagus sylvatica). Na vlhčích místech se vyskytuje dub letní (Quercus robur),na sušších stanovištích i borovice (Pinus sylvestris). Keřové patro není tak vyvinuto jako stromové. Charakter bylinného patra je dán acidofilními a mezofilními lesními druhy.
1.2.9. Přírodní hodnoty 1.2.9.1. Evropsky významná lokalita - řeka Lužnice a Nežárka Řeka a její říční niva byly vyhlášeny jako evropsky významná lokalita. Hlavním předmětem ochrany jsou živočišné druhy, které se v ní zachovaly, s ohledem na specifické přírodní podmínky. Veletrub tupý (Unio crassus) má zde jednu z nejvýznamnějších populací v rámci ČR. Pro vydru říční (Lutra lutra) představuje území, na kterém se nachází jádro populace v ČR. Lužnice se stala důležitým koridorem, jelikož daný chráněný druh zde migruje.
1.2.9.2. Přírodní památka - Ostrov Markéta Byl vyhlášen r. 1953 jako přírodní památka a zároveň se jedná o maloplošně chráněné území, kdy předmětem ochrany je smíšený lesní porost s poměrně přirozeným charakterem, který odpovídá acidofilním doubravám. Je také velkou hnízdní kolonií volavky popelavé (Ardea cinerea) a významnou druhově bohatou entomofaunou, výskyt potemníka (Enfaphy llustesíaceus) a drabčíka (Trichophya pilich), vázanou na houbami napadené a tlející kmeny stromů. V bylinné patře se může nacházet chráněný druh hvozdíku pyšného (Dianthus superbus). Z ptačích druhů se zde často vyskytuje i kormorán velký (Phalacrocorax carbo), kopřivka obecná (Anas strepera). V rákosinách rybníka Hejtman hnízdí i vzácný slavík modráček (Luscinia svecica svecica).Ostrov Markéta se nachází uprostřed rybníka Hejtman, a je spojen s východním břehem rybníka úzkým náspem a lávkou. Území není veřejnosti snadno přístupné, možný přístup přes provoz Rybářství Třeboň a.s.
15
1.2.9.3. Přírodní park - Turovecký les Turovecký les byl jako přírodní park vyhlášen v r. 2004. Byl zřízen k ochraně rozsáhlého lesního komplexu rozkládajícího se na ploché pahorkatině, které zabírá téměř celé území parku. Lesní porosty jsou převážně tvořeny jehličnany, s převahou smrku a borovice a s menší příměsí dubu a vtroušenou olší na podmáčených stanovištích. Nachází se zde síť zpevněných komunikací, jenž jsou využívaný jako turistické a cykloturistické trasy. Vyskytuje se zde i množství lesní zvěře (kančí, srnčí i černá). Také se tu mohou nacházet i vzácné chráněné druhy ptáků - orel mořský (Haliaeetus albicilla), čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis).
1.2.9.4. Památné stromy Na daném území se můžeme setkat s památnými stromy: dubem letním na Barhoňáku, strkovský dub (letní) na hrázi rybníka. Dále jsou vysoce hodnotné stromy nacházející se v parku u zámku, a to strkovské 3 lípy a dub letní.
1.2.9.5. Významný krajinný prvek Podle zákona jsou brány jako významné krajinné prvky (VKP) lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Jako registrované významné krajinné prvky se berou hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo pomáhají udržet její stabilitu. V řešeném území jsou registrované významné krajinné prvky, a to zámecký park Strkov a úsek hraběcí pěšinky, který vedl podék rybníků Strkovský, Košický až k hrázi rybníku Hejtman, jenž byl vysázen z lip srdčitých.
1.2.9.6. Kostra územního systému ekologické stability (ÚSES) krajiny Skladební prvky ÚSES představují relativně nejcennější plochy katastrálního území. Prvky ÚSES na území města Planá nad Lužnicí jsou členěny na dvě úrovně (regionální, lokální). Regionální úroveň je tvořena třemi biokoridory s biocentry: v údolí Lužnice, z přírodního parku Turoveckého lesa přes rybníky (Koberný, Košický a Hejtman) a oblast Hůrky, a třetí vedoucí lesními porosty v západní části nad údolím Lužnice. Lokální úroveň ÚSES představují lokální biocentra, hodnocené jako nejcennější plochy území a lokální biokoridory vedoucí podél vodních toků a na ně vázaných ploch či mokřin v údolí Boreckého, Radimovického a Strkovského, Raštského potoka a dalších bezejmenných vodních toků.
1.2.9.7. Rybniční soustava Velmi hodnotnou je soustava rybníků nacházející se v jižní části katastrálního území města Planá nad Lužnicí. Jedná se o údolí Boreckého potoka se soustavou rybníků Koberný a Hejtman. Dále se jedná o nivu Strkovského potoka se systémem rybníků a menších vodních ploch s krajinářskými úpravami v okolí zámku ve Strkově.
16
1.3. HISTORICKÝ VÝVOJ A SOUVISLOSTI 1.3.1 Historický vývoj sídla a krajiny Schémata vycházejí z historických podkladů I., II. a III. vojenského mapování, které zachycují vývoj krajiny v průběhu Novověku (16. - 18. stol) a Moderní historie vývoje (19. - 20. století) po současnost. Na schématu vývoje osídlení vidíme postupný rozvoj sídla a značnou proměnu koryta řeky Lužnice. V 16. století dochází k zakládání četných rybničních soustav a doprava dřeva si vyžádala splavňování toku řeky Lužnice a tedy její napřímení. V období Tzv. Raabizace, za vlády M. Terezie vznikají nové vesnice ulicového typu. Domy byly stavěny podél cesty, v návaznosti na vodní tok. Jsou seřazeny po obou stranách komunikace, která prochází napříč sídlem. V 1. pol. 19. století se zrychluje proces urbanizace. Na schématu II. vojenského mapování lze vidět rozvoj železniční dopravy. Ke konci 19. století dochází také ke zhušťování sítě komunikací i zástavby. Zlom v dalším vývoji především krajiny byl po roce 1948, kdy byly scelovány pozemky do rozlehlých lánů, a byly likvidovány cenné ekosystémy, sítě polních cest, či drobné vodní toky. Obrat k pozitivnímu nastal po roce 1989, kdy probíhaly nové reformy v pozemkových úpravách. Avšak po tomto roce byla krajina negativně ovlivněna masivním rozvojem průmyslu a infrastruktury. Což dokazuje schéma současného stavu vývoje.
17
Mapa vývoje osídlení zdroj: jako podklad sloužily mapy I., II., III. mapování získané na stánkách http://oldmaps.geolab.cz/, autor: Michaela Baková
1.3.2 Změny v krajině Pomocí vojenského mapování, lze tedy odvodit, jak vypadala dřívější podoba krajiny. Jestli se udála nějaká významná změna v krajině či nikoliv. Kolik zůstalo původního a co vzniklo nového, jak probíhalo osidlování krajiny, jakým směrem. Zde je podrobně popsáno k jakým konkrétním změnám došlo v tomto území
I. vojenské mapování - josefské Historické I. vojenské mapování probíhalo v letech 1764-1768 a 1780-1783 tzv. zpřesněním neboli rektifikací. Mapy se prováděly v měřítku v 1:28 000 z terénního pozorování. Cesta, která procházela Planou, měla již v této době velký význam, jelikož byla důležitou spojnicí do Českých Budějovic. Vedla podél hráze rybníka Hejtman. Za Planou z ní vedla vedlejší
18
cesta směrem na Strkov, podél hráze rybníků Košického a Koberného do Košic.. Podle tohoto mapování měla protékající řeka Lužnice, přirozenější charakter a její tok byl více tvořen meandry. Na jejím levém břehu lesní porosty dosahovaly téměř až k řece. Na pravém břehu byla soustředěna zástavba a jihovýchodním směrem od Plané se nacházela část Strkov. Jihozápadní část zvaná Hůrky, v prostoru vymezeném řekou, je tvořena lesnatým porostem, kde vedlo přemostění přes řeku. Již v této době zde byla rozsáhlá soustava rybníků, z nichž největší rozloha je v jižní části a mnohé se dochovaly do současnosti př. Košický, Koberný, Hejtman, Strkovský, Farský ad. Jejichž rozloha je o něco menší než je tomu v současnosti. V rybníku Hejtman se nachází ostrov, který je spojen pomocí náspů s pevninou v severo-jižním směru. Značný výskyt rybníků menší rozlohy ve volné krajině. Lesní porost Turoveckého a Planského lesa už má přibližnou podobu té dnešní. Jediné přemostění přes řeku Lužnici se nacházejí v Hůrkách, Plané a na severu u Sezimova Ústí (Alt Tabor).
II. vojenské mapování - Františkovo Mapování probíhalo v letech 1836-1852, a mapy byly prováděny ve stejném měřítku jako předešlé (1: 28 800). Hlavní cesta, která vede přes Planou, byla v některých úsecích napřímena a podél ní alej stromů. V této době je již zaznačena na mapě železniční trať, která vede kolem Plané. U Strkovského rybníku došlo od předešlého mapování ke zvětšení jeho rozlohy a vytvoření alejí podél cest směřující k Turoveckému a Plánskému lesu. Již v této době zde vede cesta z Plané do Turovce lemována alejí stromů a v současnosti nazývaná Chýnovská. Došlo k otevření prostoru v lesním porostu kolem Lhoty Samoty, kdy se tato podoba dochovala přibližně do současnosti. Současný Ostrov na řece Lužnici se nacházející se v centru Plané nad Lužnicí byl v tomto období tvořen ze dvou oddělených částí. V blízkosti se nacházely relativně u sebe dva mosty.
III. vojenské mapování - Františko-josefské Toto historické mapování probíhalo pro Čechy v letech 1877-1880 v měřítku 1:25 000. Mapy jsou obohaceny o znázornění výškopisu, nejen šrafami, ale i kótami. Dochází k nárůstu zástavby podél řeky a ústupu Ústrašického lesa od břehu Lužnice. Ostrov na řece Lužnici, narozdíl od předešlého mapování, již není tvořen z více částí a v blízkosti se nachází pouze jedno přemostění.
19
Historická ortofotomapa z 50. let Důležitá silnice vedoucí přes Planou byla více napřímená a již nevedla kolem hráze rybníku Hejtman, ale byla posunuta za železniční koridor. V této době ještě nebyl ostrov spojen s pevninou pomocí mostu, jak je tomu dnes. Jediné možné přemostění přes řeku se nacházelo v jiném místě, asi o 200 m jižněji od současného mostu. Oba břehy řeky nebyly ještě tak zastavěny a nacházel se zde břehový porost. Celkově narůstá rozloha zástavby Plané nad Lužnicí. Také se začíná v severní části, na hranici se Sezimovým Ústím, pomalu rozvíjet průmyslová zóna. V této době železniční trať netvoří takovou bariéru, z hlediska prostupnosti jako dnes. Došlo ke zvětšení rozlohy rybníků v jižní části - Strkovský a Košický. Ve Strkově se nachází park a zámek vzniklý na počátku 20. století a z kterého vede cesta podél hráze Strkovského rybníku, od něhož vybíhají do krajiny zachovalé cesty lemovány alejemi stromů do Planského a Turoveckého lesa. Z parku vychází významná tzv. Hraběcí pěšinka podél břehů rybníků vedoucí až k břehům rybníka Hejtman.
Stručný přehled historických událostí Rok/období Událost 1288- 1289
- první písemná zmínka o Plané
přelom 13. - 14. století
- město vlastní Vítkovci z Ústí, později bylo vypáleno
1420 – 1547
- Planá državou města Tábora
od r. 1547
- obec odkoupena Vilémem z Rožmberku
16. století
- výstavba dřevěného mostu přes řeku Lužnici
1594
- město opět pod správou Tábora
konec 17. století
- Planou převzali Šternberkové a poté Lobkowiczové
1848
- Planá se stala samosprávnou obcí s osadami Strkov a Lhota Samoty náležející pod hejtmanství Tábora
1869
- výstavba železnice z Českých Budějovic do Prahy
od r. 1878
- obec se stala výletním místem díky atraktivitě Lužnice, přírodě kolem ní a celkovým rekreačním podmínkám
1903
- rodina Harrachů nechává vystavět zámek ve Strkově a vybudovat zámecký park
1908
- zavedena cesta z nádraží do obce
do r. 1946
- prováděna voroplavba na Lužnici
po r. 1948
- odstraněn původní dřevěný most přes Lužnici
9. 10. 1953
- vyhlášení přírodní památky Ostrov Markéta
20
60. a 70. léta
- změna celkové podoby obce díky průmyslovému rozvoji
3. 2. 1998
- vyhlášení památných stromů: Dub na Barhoňáku, Strkovský dub, Strkovské lípy a dub
19. 5. 2000
- Planá získala statut města
19. 4. 2004
- vyhlášení přírodního parku Turovecký les
4. 7. 2012
- vyhlášení evropsky významné lokality Lužnice a Nežárka v Plané
28. 6. 2013
- zprovoznění dálnice D3 v úseku Tábor - Veselí nad Lužnicí
Dobové fotografie z Plané nad Lužnicí
Letecký snímek na centrum, s mostem přes řeku
Pohled na jez nedaleko centra, v pozadí vodní elektrárna
Pohled na místní pilu
Ulicový typ zástavby, pohled na centrum
21
Zámek Strkov s původní věží
Pohled na železniční trať
Pohled na Ostrov Markéta na rybníku Hejtman
Pohled přes řeku na chatařskou oblast, Na Černé
1.3.4. Současný stav využití území (landuse) Celková rozloha katastrálního území města Planá nad Lužnicí je 2142 ha. Uvedený graf znázorňuje rozložení plochy území podle struktury půdy V dnešní době je většina území využívána jako zemědělská a lesní půda.
zdroj: Český statistický úřad - Struktura půdy města Planá nad Lužnicí
Lesní porost je především tvořen smrkem nebo borovicí, ale nachází se zde části i s listnatými dřevinami. Zemědělská výroba je především zaměřena na pěstování pšenice, ječmene, ovsa, žita, luskovin na zeleno a siláž. Menší zastoupení v krajině, oproti zemědělské a lesní půdě, mají vodní plochy. Některé rybníky (Nový, Dlouhý, Komorový a Hluboký) se na daném území využívají k pěstování rybí násady V současnosti dochází k zvětšování rozlohy intravilánu, jak v průmyslové zóně, tak i u zástavby rodinných domů. Značný zásah do krajiny přineslo vedení dálnice D3 ve východní části. Dochovala se v krajině některá liniová společenstva, která nesou historickou stopu vývoje a osidlování Plané nad Lužnicí. V jihozápadní části (v oblasti Hůrky) se vyskytují písky a štěrky, kdy se zde v současnosti provádí těžba.
1.4. SOUČASNÝ STAV A VÝCHODISKA 1.4.1. PARTICIPACE Součástí průzkumů města byl také průzkum veřejného mínění a spolupracování s veřejností v tzv. participaci. Obyvatelé měli možnost se vyjádřit k tomu, jak se jim v jejich městě žije a jaké vidí v území
22
problémy či naopak hodnoty. Informace získané z těchto průzkumů se staly nedílnou výstupů analýz i součástí řešení návrhu. Nejprve byly prováděny průzkumy v ulicích města. Skupiny studentů procházely městem jako turisté a ptali se místních, kam by bylo možné jako turista zavítat. Překvapivé bylo, že většina dotázaných si nejprve vůbec neuvědomila, že by v Plané nad Lužnicí bylo cokoli zajímavého k navštívení a odkazovali ať už na blízký Tábor nebo třeba na Kozí Hrádek, který se nenachází na katastru města. Málokdo si vzpomněl na lokality ve vlastním městě. Až po dalších otázkách se začali zmiňovat o místech, kam chodí na procházky nebo která se jeví jako turistické atrakce. Další skupina studentů procházela městem s dotazníkem. V tom byly obsaženy otázky, zda chodí místní rádi do krajiny, kam chodí nejčastěji na procházku, zda si dotázaný myslí, že je v jejich městě dostatek zeleně a co jim ve městě chybí. Dále to byly otázky na to, zda tráví lidé svůj volný čas u řeky Lužnice a jakým způsobem, jaká je průchodnost krajiny z intravilánu do extravilánu, s čím jsou nespokojeni a co by chtěli změnit. Kromě těchto dotazníků se také skupina studentů vydala do domova s pečovatelskou službou, kde byly vedeny rozhory s místními pamětníky. Zajímalo nás, co se v Plané nad Lužnicí změnilo v průběhu let k lepšímu a co a naopak k horšímu. Jak je zeleň vnímána staršími lidmi, co jim v městě schází a jaké by navrhovali změny. Čtvrtým způsobem bylo získávání informací od dětí na základní škole. Využili jsme práce dětí 5. - 9. třídy a nechali je nakreslit tzv. mentální mapy. Většinou děti kreslily město z pohledu místa svého bydliště, obchody nebo školu. Většina dětí kreslila silnici před školou a řeku, které byly zaznamenány ve správném uspořádání. Některé děti vepisovaly do mentálních map texty jako popis budov nebo verše. Některými dětmi bylo zmiňováno, že jim chybí stromy kolem řeky nebo zeleň ve městě. „Příroda“ kolem řeky je podle nich nedostatečná a měla by se změnit.
1.4.2. Kulturní hodnoty území 1.4.2.1. Pozitiva Výsledky participace i analýz intravilánu a extravilánu města přinesly výsledky v podobě kladných a záporných bodů, kterými je třeba se dále zabývat. Záporně hodnocená místa je třeba reflektovat, a pokud je to možné, je alespoň částečně potlačit, zatímco by se místa s kladným hodnocením měla stát zajímavostmi, které budou v návrhu využity. Tato místa mohou být považována za kulturní hodnoty v území, zatímco místa negativně hodnocena mohou být nazvána problémy či bariérami v území.
23
Téměř u každého dotázaného obyvatele byl prvním zmíněným Kozí Hrádek v Sezimově Ústí. Jedná se o zříceninu gotického hradu a symbolický památník mistra Jana Husa, který zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy (http://www.hrady.cz/?OID=184). Z Plané nad Lužnicí vede k hrádku zelená turistická stezka. Místní však upozorňují na to, že je ve velmi špatném stavu a není možné ji projít ani na kole, ani pěšky. Přáli by si, aby byl Hrádek z Plané nad Lužnicí bez problémů přístupný. Místní si také uvědomují, že je vila Eduarda Beneše památkou značného významu a upozorňují na ni jako na turistické místo, ačkoli se vila nenachází v katastru města Planá nad Lužnicí. Je možné k ní dojít podél řeky Lužnice. Jde o rozsáhlý areál na soutoku Kozského potoka a Lužnice, na místě, kde měl v minulosti kázal Mistr Jan Hus. Vila manželů Benešových se nachází v rozsáhlé opečovávané zahradě, ve které jsou manželé také pochováni. Bohužel je však vila otevřena jen během státních svátků a ve dnech narození a úmrtí Edvarda Beneše (http://www.atlasceska.cz/jihocesky-kraj/pamatnik-edvarda-benese-v-sezimoveusti/). Neméně významnou se pro místní jeví ´Masarykova vila´, jak bývá často nazývána. Jde o tzv. Portíkovu vilu, ve které strávil dovolenou president T. G. Masaryk (http://www.plananl.cz/volny-cas-aturistika/turistika/pamatky/). Ústředními historickými objekty ve městě jsou fara a kostel svatého Václava, původně z roku 1357, který tvoří dominantu města (http://www.plananl.cz/volny-cas-a-turistika/turistika/pamatky/). Přes silnici se nachází budova fary, která nově zrekonstruovaná slouží jako galerie, přednáškový sál pro besedy, infocentrum a muzeum (http://www.denik.cz/jihocesky-kraj/galerii-pribude-infocentrum-i-prednaskovysal-nbf1.html). Téměř všichni dotázaní doporučovali návštěvu nově obnoveného zámeckého parku u zámečku na Strkově. V budově zámečku se nachází restaurace U Anděla. Obnova parku je hodnocena místními kladně, přestože tam, podle nich, původně bývalo více stromů. Z architektonických památek je třeba upozornit také na samoty v severozápadní části katastru vystavěné v tzv. selském baroku. Jak samotná hospodářská stavení, tak také výhled od nich stojí za povšimnutí. Přestože se ve výhledu nachází také velký průmyslový areál, jde o jedno ze zajímavých míst. Pokud padne dotaz na chatkovou oblast, místní se shodují, že jde o zajímavost více než o negativní lokalitu. Cení si toho, že v jejich městě trávily svoji dovolenou významné osobnosti a chatkovou oblast chápu jako jednu se zajímavých míst města.
24
Nicméně, Planá and Lužnicí se pyšní mnoha přírodními lokalitami, které stojí za povšimnutí především. Rybníky, které definují krajinu, jsou svým obyvatelům blízké především tam, kde je snadné k nim pohodlně dojít. Jedná se o dva rybníky v blízkosti centra a to Farský rybník a Ježkovský rybník. Místní k nim chodí na procházky a považují je za klidné oázy. Centrem kulturního života města je poloostrov v centru. Je místem kulturních akcí, hudby a setkávání. Nabízí ideální kombinaci přírodní zajímavosti poloostrovu na řece a zelené plochy přímo v centru města. Jde o plochu s velkým potenciálem a měl by se stát epicentrem života města. Ostrovem s významný jménem je Markéta v rybníku Hejtmanu. Ačkoli jej místní příliš často nenavštěvují, je místem se svojí typickou atmosférou a neopakovatelným zážitkem. Někteří místní upozorňovali na to, že při suchém vzduchu v létě se na ostrově víří volavčí trus a není možné se dobře nadechnout, avšak považují jej za jeden ze skvostů území. Kouzelnou procházku poskytuje tzv. hraběcí pěšinka. Jedná se o úsek bývalé pěšinky vedoucí ze zámeckého parku na Strkově okolo rybníků Strkovský a Košický ke hrázi rybníku Hejtman. Zachovaný úsek
je
dlouhý
cca 330
m
zahrnuje 98
lip srdčitých, které jsou původní výsadbou
(http://www.taborcz.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=16470&id=3343).
1.4.2.2. Negativa Z vyjádření občanů je jasné, že protipovodňová zábrana, která musela být zbudována na břehu Lužnice, výrazně změnila tvář břehu. Lidé by si přáli porost stromů, jako býval dříve, přístupný břeh a řeku, která vybízí k procházkám. Velmi negativně je hodnocena silnice první třídy, která vede centrem města. Místní obyvatelé mají strach jezdit na kole, nechat svoje děti jít pěšky do školy a shodují se na tom, že silnice má negativní vliv na kvalitu života ve městě. Na patnících parkují nákladní automobily, není místo pro zeleň a je nebezpečné přes silnici přejít. Stejně tak je vnímána absence chodníků a jejich vzájemná nepropojenost v rámci města. Přestože je místními doporučována například procházka na Strkov, nedoprovází ji chodníky. Tato silnice se stává velice nebezpečnou pro chodce.
25
Místní obyvatelé si myslí, že nově vznikající čtvrti rodinných domů nejsou dobře propojeny se zbytkem města a že nejsou nijak esteticky hodnotné. Jde o velmi různorodou zástavbu rodinných domů. Pokud by ve čtvrtích byl prostor na alejové stromy, situaci by se zlepšila. V současné době, i tak, jak to vnímají místní, jde o neutěšenou plochu. Podobně negativně je vnímána dálnice E 55 z Veselí nad Lužnicí do Tábora. Místní obyvatelé ji vnímají jako značný zásah do krajiny, který podle některých celou krajinu nenávratně poškodil. Obecně se však shodují, že jsou velmi dobře vyřešené nadchody nad dálnicí a že je možné se přes silnici bez problémů dostat do okolní krajiny. Stejně negativně je vnímám rozrůstající se průmyslový areál. Ačkoli je místními už chápán jako součást města, je chápáno, že se jedná o problém v krajině. Areál je vidět téměř ze všech vyhlídek a je příliš velkou plochou, která bude v budoucnu navíc dále rozvíjena. Štěrkovna v Plané nad Lužnicí (Českomoravský štěrk, a.s.), (http://www.betonserver.cz/cms-plana) je místními vnímána negativně. Opět se objevují názory na poškození krajiny. V současném stavu je však možné najít také pozitivum a to v možné budoucí rekultivaci a vytvoření turistického letoviska u krásných modrých jezírek s písečnou pláží.
1.5. STUDIE ROZVOJE SYSTÉMŮ ZELENĚ, GENEREL ZELENĚ Studie řeší vybrané rozvojové systémy zeleně, které jsou chápány jako významné prostoro-tvořené osy významných městských systémů. Systém zeleně je takto chápán v úzké vazbě na urbanistickou strukturu města a na jeho historický význam. V rámci této studie je hodnocena stabilita ploch zeleně (Generel zeleně) v rámci zastavěného území. Předmětem posouzení jsou veřejně přístupné plochy městské (sídelní) zeleně. Výstupem hodnocení je soubor mapových listů - Výkresy viz. příloha textového dokumentu.
1.5.1. Skladebné prvky systému zeleně Rozvojové osy- dotváří prostorově a funkčně spojitý systém, budovaný vzájemnými vazbami jednotlivých ploch. Soustava rozvojových os se opírá o významné (zpravidla historicky vyvinuté) vegetační objekty městských částí, které navazují na krajinné struktury v širším zájmovém území města. Nejsou chápány jako linie, ale jako soubory ploch podél určených směrů. Plocha působení – účasti plochy na ose je zónou spojitosti kvality, která by významu osy měla příslušet.
26
Rozvojové uzly- představují významná rozvojová území, ve kterých se často kříží rozvojové osy systému zeleně různého významu nebo plochy, kde je možný další rozvoj např. rekreačních aktivit. Rozvojové uzly takto jsou místy, která jsou zvláště významná z hlediska prostorových souvislostí sytému zeleně. (Šimek, 2011)
1.5.2. Koncept rozvoje Hlavní konceptem je snaha propojit rozlehlé okrajové systémy lesních porostů s centrem města. Napojení těchto cenných systémů je umožněno pomocí zelených os paprskovitě se rozbíhajících z centra města do krajiny. Pomocí propojení významných center a uzlů, jsou tyto osy napojovány v systémy.
1.5.2.1. Návrh rozvoje systému zeleně Na území je hlavní rozvojovou osou samotný prostor řeky Lužnice. Jedná se o přírodní osu toku Lužnice, která prochází územním z jihu na sever. V hustěji zastavěné části města a v jeho centru se tok blíží spíše městskému typu řeky -řeka městská. Na okrajích města prochází tok chatařskými koloniemi, a tudíž přejímá funkci více rekreačního typu- řeka rekreační. V místech kde se nemohla uplatnit zástavba vůči velké sklonitosti břehů řeky a zhoršenému přístupu k toku, se Lužnice jeví jako malebný pomalu proudící tok s působivými zákoutími- řeka přírodní. Na osu jsou postupně navázány významné plochy zeleně, které lemují její tok. Některé vybíhají i dále od koryta řeky. V epicentru dění, v centru města a na hlavní ose řeky leží poloostrov (významné centrum rozvoje =rozvojový uzel č. 4). Toto centrum je významná plocha zeleně, která je určená pro společenské a kulturní dění města. Z tohoto místa jsou dále rozvíjeny systémy vedlejších neméně důležitých os, které prostupují městem v podobě zelených pásů, alejí a stromořadí. Významná centra rozvoje se nacházejí v blízkosti řeky. Myšlenkou propojenosti je dostat návštěvníka pomocí těchto zelených os k významným místům. Tato místa by se v rámci územního plánování měla dále rozvíjet a podporovat. V rámci přístupu a snaze dostat obyvatele a návštěvníky města na tyto místa, jsou centra dění protkány doporučeným trasováním cyklotras a cyklostezek. Ty mají nejenom cyklistu dovést bezpečně bez konfliktu s dopravou na tato místa, ale cyklista by měl možnost sesednou z kola, a odpočinout si. Na místě se pak může obohatit o informace tohoto místa a jeho okolí pomocí interaktivních informativních tabulí. Jednotlivé systémy jsou propojeny dále i mimo katastr území. Tyto krajní centra jsou v s návazností na širší území města, s rozvíjením cyklotras s návazností na turistické trasování.
27
1.5.2.2. Hlavní centra rozvoje ( body č. 1-9) Centra rozvoje jsou znázorněny v mapě Hlavní koncept rozvoje zelených os. Prvním z míst je Vila Edvarda Beneše s přilehlým parkem a mostním spojením přes řeku Lužnici, na hranici katastrálního území města Planá nad Lužnicí a Sezimova Ústí- č. 1 Vila E. Beneše), z tohoto bodu již vede stávající cyklostezka, která prochází podél řeky a dotýká se mokřadního společenstva, zde dále pokračuje k bodu č. 2 Jez Soukeník. Zde navrhujeme mostní spojení s protějším břehem a s přilehlým rekreačním zázemím s parkově upravenou plochou. Proti toku řeky a s odstupem od samého koryta řeky, se dostáváme na komunikaci s lipovou alejí a bod č. 3. Rybníky, představují klidové místo u rybniční soustavy. Jeden z rybníků může návštěvníky jednoznačně zaujmout svou čistou, průzračnou vodou. Bod č. 4 Poloostrov, byl již zmíněn v jednom z předchozích odstavců. Plní funkci společenskou a kulturní, a je zde již navržena studie pro revitalizaci této plochy, kterou nechalo zhotovit město Planá nad Lužnicí. Nacházíme se v městské zeleni a bod č. 5 Městský úřad, je rozvojovou plochou, která je podrobněji rozpracovaná a popsána formou zahradně architektonické studie.prostoru Jedná se o reprezentativní prostor MěÚ, v městské zeleni. Na tuto plochu pak navazuje další rozvíjená plocha č. 6 Farský rybník, která je částečně rozpracovaná. V přírodním parku Turovecký les, bod č. 7 Turovecký les, se nachází Ježkovský rybník a další cenná společenstva z pohledu fauny i flóry. Dalším větším centrem je bod č. 8 Soustava rybníků s návazností na zámek a zámecký park Strkov, a historické cesty v podobě hraběcích pěšinek, osázených lípami. Posledním hlavním významným bodem, který dnes slouží jako lom štěrků a písků, je bod č. 9 Lom. Zde vidíme potenciál využití ve vzdálenějším časovém horizontu. Po rekultivaci by tento lom měl sloužit, jako přírodní koupaliště, pro obyvatele města Planá nad Lužnicí, využito by bylo i pro další spádové obce.
1.5.2.3. Okrajová centra ( body č. 10-13) Pod bodem č. 10 se nachází studánka, která by po vyčištění a drobné úpravě okolí sloužila jako zdroj pitné vody pro návštěvníky. Bod č. 11 Maršovský potok, se nachází na katastru obce Ústrašice. Mykologická rezervace vzácných druhů hub se nachází pod bodem č. 12. A posledním z okrajových bodů je bod č. 13. Rybníky Borecký a Hliňák.
1.5.2.4. Navržené alejové osové propojení Nové aleje v rámci rozvojových os vznikají na ulici Chýnovská, kde dále napojuje na průmyslovou zástavbu, a tato plocha pokračuje pomocí zelených matic do samotného areálu, s navrženými poldery (viz. Skupina zabývající se Průmyslovým areálem). Další alejí je obnova historické aleje směřující z centra města na rybník Hejtman. Či propojení zelené osy pozůstatků alejí u zámeckého parku. Nově navrženou, je také osa směřující k Farskému rybníku.
28
Mapa studie rozvojových os systémů zeleně s napojením na okolí
29
Mapa studie systému rozvoje, propojení území pomocí systémů os s napojením na rozvojové body
1.5.3. Hodnocení ploch zeleně (Generel zeleně) Hodnocení generelu zeleně probíhalo na základě Metodiky hodnocení základních ploch od doc. Ing. Pavla Šimka, Ph. D. Probíhalo vyhodnocení funkčního typu zeleně u plochy, stability plochy, režimu návštěvnosti a ohodnocení vhodnosti druhového složení, prostorové struktury, pěstebního a zdravotního stavu vegetačních prvků, vybavenosti a kompozice a byly stanoveny tři kategorie, do
30
kterých byla celkově hodnocená plocha zařazena. Toto zařazení vypovídá o akutnosti zásahu do plochy a slouží jako vodítko pro město Planá nad Lužnicí. První kategorií byla zelená – vyhovující stav plochy, kategorie nižní kvality byla oranžová – plochy s dostačujícím stavem. Jedná se o plochy, u kterých je stále ještě zajištěna životnost nebo funkce, avšak nevyhovují úplně a to jak z hlediska vhodnosti druhového složení, prostorové struktury, pěstebního a zdravotního stavu vegetačních prvků, vybavenosti či kompozice. U takovýchto ploch je nutný následný zásad, aby došlo ke zlepšení stavu. Třetí kategorií – označenou červenou – byl označen nevyhovující stav plochy. Jedná se o plochy, u kterých je nutný zásad. Jde o nejakutnější potřebu zásahu ze všech mapovaných ploch. Z metodiky doc. Ing. Pavla Šimka, Ph. D. byly zvoleny následující funkční kategorie a zkratky pro tabulkový záznam: -
N – nábřeží velkých řek
-
O – ostatní zeleň
-
ST – stromořadí
-
R – rekreační zeleň
-
T – ochranná zeleň
-
U - parkově upravená plocha
-
ZC – zeleň ostatní občanské vybavenosti
-
ZB – zeleň obytných souborů
-
ZD – zeleň dopravních staveb
-
ZK – zeleň školních a kulturních zařízení
-
ZS – zeleň sportovních areálů
-
ZV – zeleň vodotečí a vodních ploch
-
ZZ – zeleň zdravotnických zařízení
NH byly označeny položky, které nelze hodnotit Kompozice byla hodnocena stupnicí: 1 - dobrá / 2 - nutnost úprav / 3- bez kompozice.
č. plochy
funkční typ zeleně
stabilita plochy
režim návštěvnosti
vhodnost druh. složení
prostor. struktura
pěsteb. a zdrav. stav
doplňky a vybavenost
kompozice
CELKOVĚ
31
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70
U O ST O ZV ST U U ZK O ZZ ZC U ZB ZK ZB ZK ZS ZB ZB O O O O ST O ZV ST O P P O ST U O O O O ZB O O O O BZ ZC N T O T ZD T ST 1Ř T H ST 1Ř T ZC ZB ZD ZD ST 2Ř T ST 2Ř S 1Ř ST 1Ř T R N N
S S N S N S S S N S S S S S S S S S N N N N N N S S S S S S S S S S S N N N N N N S N S S S S S S S S S S S N S S S S S S S S S S S S S S
P P P P P P P P P P P P P P O P V O P P P N P P P P P P P O P P P P P P P P P P P P P P P P P P P N N P N O P N P P P N P N P P P N O P P
2 2 3 2 3 2 1 1 3 3 2 3 2 2 1 2 1 1 1 1 1 3 2 NH 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 3 3 2 2 2 3 3 2 3 2 2 1 2 1 1 1 1 2 2 1 3 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 3 2 2 2 3 2 3 3 2 2 2 2 1 1 2 1 3 3 2 3 2 1 1 1 2 2 1 2 2 3 1 3 3 2 1 1 1 2 1 1 2 2 2 1 1 1 2 2 2 2 3 2 3 1 1 1 3 1 2 1 1 1 2 2 3
2 1 2 2 bez dřevin 2 1 1 NH NH 1 1 2 2 1 1 1 1 2 2 3 3 2 NH 1 1 NH 1 1 1 2 2 2 2 3 3 3 2 2 3 3 1 3 2 2 1 2 1 2 2 2 2 3 1 2 3 2 1 1 1 2 1 2 2 1 1 1 1 2
2 NN NN 1 3 NN 2 3 2 2 3 1 2 1 2 3 1 1 1 3 NN 3 3 2 2 NN NN 2 NN 2 2 NN 3 1 NN NN NN NN NN 1 1 3 NN NN 1 3 NN NN NN NN NN 1 NN 1 2 NN 3 2 2 NN NN NN NN 2 NN NN 1 NN 3
2 3 2 2 3 2 2 3 3 2 3 3 2 2 3 3 2 1 2 2 3 3 2 3 1 1 NH 1 3 2 2 3 1 3 3 3 3 3 3 3 3 1 3 2 2 NH NH NH NH NH NH 2 NH 2 2 NH 2 2 1 NH 2 NH 1 2 2 NH 1 NH NH
2 3 3 2 3 2 2 3 3 2 2 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 3 2 3 1 1 1 1 2 2 1 2 1 3 2 3 2 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 1 1 1 2 2 3 1 3 2 2 2 1 1 3 1 2 2 1 1 1 1 3
32
1.5.4. Generel zeleně – návrh Na základě hodnocení ploch zeleně byl vytvořen návrh generelu zeleně. Ve většině případů se v hodnocení jedná o plochy, které jsou v majetku města. Byla vytvořena síť zelených os, na kterou se vážou převážně stromořadí okolo cest. Tato stromořadí, nejčastěji tvořená jedinci Tylia cordata, vytváří obnovené zelené pásy v dosud záporně hodnocených plochách, jako je například plocha číslo 62, jejíž funkční typ zůstal nezměněn. Na této ploše jsou kosterní dřeviny povětšinou ve zhoršeném zdravotním stavu. Jinak tomu bylo u plochy číslo 58. Původní kategorie ZC – zeleň ostatní občanské vybavenosti - byla v návrhu změněna na kategorii U – parkově upravená plocha. Na tomto místě by bylo vhodné vytvořit takový prostor za panelovými domy, aby byla obyvatelům domu zvýšena kvalita života. Život v bezprostřední blízkosti průmyslového areálu nepřináší obyvatelům prostor k životu v kvalitním životním prostředím. Tato situace by měla být řešena. Funkční typ plochy byl změněn také u plochy číslo 22. Tato plocha je vyhodnocena jako O - zeleň ostatní, navíc, s nevyhovujícím stavem, akutní plocha k řešení. Z tohoto důvody je navrhováno vzhledem k poloze u železničního přejezdu změnit její funkci na T – ochrannou zeleň. Změnou v generelu zeleně prošla i plocha číslo 02. Jedná se o důležitou spojnici mezi centrem města a ostrovem na řece a proto byl současný funkční typ zeleně O - ostatní zeleň - změněn na U - parkově upravenou plochu. Stejná změna následovala u plochy číslo 04 – u nábřeží se sochou. Plochy 21, 22, 23 a 24 se nacházejí u železničního přejezdu. Původní funkčním typem byla O - ostatní zeleň, nyní jsou plochy zařazeny do T ochranné zeleně. Plochy číslo 30 a 33 nacházející se okolo zámeckého parku, byly se svým původním funkčním typem O - ostatní zeleň zařazeny nově do U - parkově upravených ploch, aby se tak mohla rozšířit oblast s potencionální rekreací. Jak pamětníci vzpomínají, právě v těch místech bývala pláž u rybníka. U plochy číslo 46, nacházející se v severní části katastru vedle nábřeží, byl změněn funkční typ ZC - zeleň ostatní občanské vybavenosti - na U - parkově upravenou plochu, z důvodu výhodné polohy. Plocha číslo 49 – travnatý svah u kruhového objezdu, byla změněna z funkce O -z ostatní zeleň na U- parkově upravenou plochu, opět z důvodu její výhodné polohy.
33
34
Ploše číslo 53, která leží na okraji průmyslových objektů u hřbitova, byl změněn funkční typ z ST stromořadí - na T - ochrannou zeleň, a to především z důvodu špatného zdravotního stavu stromořadí. Na tomto místě není nutné budovat nové stromořadí, svou funkci zde bude dobře plnit zeleň s funkcí ochrannou – T.
1.5.5. POPIS NÁVRHOVÉ KONCEPCE, NÁVRH REGULATIVŮ A DOPORUČENÍ Návrh řešení před městským úřadem Návrh se snaží pojmout prostor před městským úřadem více reprezentativní, to je docíleno vhodným výběrem materiálů a způsobem uplatněné zeleně. Současný stav prostoru je nevyhovující zejména z estetického hlediska, kdy vegetace není pojata v jednotném konceptu. V současné době se zde nachází nízké stříhané živé ploty lemující chodníky, v přilehlých prostorech parkoviště jsou také umístěny nové výsadby stromů a několik již vzrostlých stromů, jako jsou břízy a smrky, objevují se zde také roztroušené skupiny keřů. Návrh prostoru před městským úřadem se zaobírá samotným prostorem přiléhajícího k budově městského úřadu, dále předprostorem před restaurací, nástupním prostorem před Domem s pečovatelskou službou a také prostory parkoviště před komplexem výše zmíněných budov. Záměrem bylo celkový prostor „vyčistit“ od roztroušených skupin keřů a ponechat stříhané živé ploty a vyhovující jedince stromů. Ty budou doplněny novými výsadbami stromů v prostorách parkoviště a také před samotným městským úřadem, kde ve slunečných dnech schází stín, který by vytvářely koruny stromů. V prostorech před městským úřadem bude tedy vysázeno v linii 7 jedinců stromů nižších druhů dorůstajících do výšky maximálně 10 m. Pod prvními pěti stromy budou umístěny lavičky z dubového dřeva a nerezové oceli. Důležité je také zmínit, že je navržen také jiný materiál povrchů dlažby, a to žulové dlažební kostky velikosti 5x5x5 cm. V samotné nové navržené dlažbě je zamýšleno umístit vodní střiky, které budou osvěžovat okolní klima, a také se stanou dynamickým prvkem v tomto prostoru. Tyto střiky jsou navrženy v takových rozestupech, aby nijak nebránily plynulému průchodu do budovy městského úřadu a zpět. Před prostorem venkovní zahrádky restaurace byl pozměněn tvar stříhaného živého plotu, tak aby byl daný prostor sjednocen a logicky navazoval na tvar budov. Dalším záměrem je také doplnění výsadeb dalších šesti stromů v prostorách parkoviště. Oproti prostoru před městským úřadem budou vysázeny již vzrůstnější druhy stromů dorůstající průměrně 15 m.
35
Pohled do území před městským úřadem
Popis vize obnovy Farského rybníka K Farskému rybníku je navrženo stromořadí ze dřevin rodu Crataegus. Měla by být zbytněna hráz rybníků pomocí laviček a dřevěných mol. Rybník je zabahněn, a tak by bylo v rozvojovém návrhu počítáno s jeho odbahnění, a po rozboru půdy by byla tako půda dále využita pro zemědělské účely.
36
Panoramatické pohledy
37
1.6. Závěrečná doporučení Město Planá nad Lužnicí by mělo dále rozvíjet péči o zeleň a nechat si vyhotovit pasport zeleně, aby bylo víc informováno o zeleni, která se v katastru nachází. Je vhodné převézt silnici první třídy, která centrem města prochází a je obyvatelům nebezpečná, na silnici druhé třídy. Ta by pak měla být doplněna o aleje a keřové patro nebo například mobilní nádoby. Hrozbou je neustálé projíždění kamionové dopravy skrze město. Aleje nemohou dosáhnout požadovaných kvalit, neboť jsou neustále olamovány vysokými auty a ničeny parkujícími přívěsy. Zelené pásy alejí jsou udusané a jejich zdravotní stav není ideální. Je nutné rozvíjet ucelenou koncepci péče o zeleň a poskytovat místním obyvatelům kvalitní životní prostředí. Při plánovaném rozrůstání průmyslového areálu je nevyhnutelné stanovit regulativy. Plávané zpevněné plochy musí být rozčleněny zelenými klíny, alejemi a cestami. Je vhodné doporučit například povinnost zelené střechy nebo konstrukcí na popínavé rostliny u některé se zdí haly. Krajině by pomohlo i stanovení povinnosti použít v průmyslových areálech travobetonové tvárnice namísto betonových ploch u parkovišť. V neposlední řadě by měl být městem využíván potenciál řeky Lužnice, hlavního krajinotvorného fenoménu, který město definuje. Mělo být rozvíjeno a zvelebováno její nábřeží, aby byl místním a turistům zajištěn dostatečně atraktivní pohled a využití. Zároveň je však třeba dbát ochrany před povodněmi a řešit kompromis mezi případnou výsadbou a protipovodňovou stěnou.
