MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra občanské výchovy
Vývoj inflace a nezaměstnanosti v ČR ve srovnání se státy EU
Bakalářská práce
Brno 2009
Vypracovala: Petra Holásková
Vedoucí práce: Ing. Oldřich Králík, CSc.
Bibliografický záznam HOLÁSKOVÁ, Petra. Vývoj inflace a nezaměstnanosti v ČR ve srovnání se sáty EU: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra občanské výchovy, 2009. Vedoucí bakalářské práce Ing. Oldřich Králík, CSc.
Anotace Tato práce se zabývá charakteristikou vývoje nezaměstnanosti a inflace v ČR a v EU. Teoretická část se věnuje zejména vymezení základních pojmů inflace a nezaměstnanosti. Praktická část upozorňuje na to, jak se tito ukazatelé v průběhu daného časového období vyvíjí a jaká je současná situace. V neposlední řadě jsou v práci vymezeny také důsledky a negativní jevy těchto dvou makroekonomických ukazatelů.
Annotation This thesis is considering a progress of unemployment and inflation in the Czech Republic and European Union. The theoretical part is focused on unemployment and inflation in general. The practical part is aimed to describe the progress of these indicators during a certain period of time and their present state. In the thesis are also explaind impacts consequences negative effects of these two macroeconomics indicators.
Klíčová slova Nezaměstnanost, inflace, pracovní trh, Evropská unie, Eurozóna, Česká republika.
Keywords Unemployment, inflation, employment market, European Union, euro area, Czech Republic.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Oldřicha Králíka, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a v elektronické verzi IS MU.
V Brně dne 20. dubna 2009 _____________________________
podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Oldřichu Králíkovi, CSc. za jeho praktické rady a připomínky, které mi napomohly k vypracování mé bakalářské práce.
Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 7 1
INFLACE ...................................................................................................................................................... 8
1.1 Primární příčina inflace .................................................................................... 9 1.2 Druhy inflace .................................................................................................. 10 1.3 Měření inflace ................................................................................................. 13 1.3.1 Deflátor HDP .......................................................................................... 13 1.3.2 Index spotřebitelských cen...................................................................... 13 1.3.3 Index cen výrobců ................................................................................... 15 1.4 Důsledky inflace ............................................................................................. 16 1.5 Co je deflace ................................................................................................... 17 1.6 Co je to devalvace ........................................................................................... 17 1.7 Co je to revalvace ........................................................................................... 17 2
EU A INFLACE ......................................................................................................................................... 18
2.1 2.2 3
NEZAMĚSTNANOST ............................................................................................................................... 21
3.1 3.2 3.3 3.4 4
Konvergenční kritéria ..................................................................................... 18 Role ECB ........................................................................................................ 20
Kdo je nezaměstnaný ...................................................................................... 21 Měření nezaměstnanosti a přístupy v měření ................................................. 22 Přístupy v měření nezaměstnanosti................................................................. 22 Typy nezaměstnanosti..................................................................................... 23
ČLOVĚK A ZAMĚSTNÁNÍ ..................................................................................................................... 26
4.1 Motivace a důsledky nezaměstnanosti ............................................................ 26 4.1.1 Faktory ovlivňující uchazeče při hledání zaměstnání ............................. 27 4.1.2 Ekonomické a sociální důsledky nezaměstnanosti ................................. 27 4.1.3 Trh práce ................................................................................................. 28 5
PHILLIPSOVA KŘIVKA A VOLBA MEZI INFLACÍ A NEZAMĚSTNANOSTÍ ........................... 30
6
ČESKÁ REPUBLIKA, JEJÍ INFLACE A NEZAMĚSTNANOST ....................................................... 31
6.1 Vývoj inflace v ČR ......................................................................................... 31 6.1.1 Aktuální prognóza ČNB (zveřejněná 5.2.2009) .................................... 32 6.2 Vývoj nezaměstnanosti v ČR .......................................................................... 34 6.2.1 Pracovní síla a ČR................................................................................... 36 6.3 Vývoj inflace a nezaměstnanosti v období recese v roce 2008 ...................... 36 7
NEZAMĚSTNANOST A EU .................................................................................................................... 38
7.1
Vývoj nezaměstnanosti v EU .......................................................................... 39
8
VÝVOJ INFLACE V EU ........................................................................................................................... 42
8.1 Inflace a nezaměstnanost v zemích V4 a Eurozóny ....................................... 42 8.1.1 Vývoj inflace v Eurozóně ve srovnání s V4 ........................................... 43 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 47 POUŽITÁ LITERATURA.................................................................................................................................. 49 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 51
P1: Míra nezaměstnanosti leden 2009 ........................................................................ 51 P2: Státy Evropské unie .............................................................................................. 52 P3: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti a vývoj nezaměstnanosti v EU a eurozóně ... 53 P4: Plnění konvergenčních kritérií v roce 1997.......................................................... 54 P5: Vývoj inflace v Eurozóně v %.............................................................................. 55 P6: Mapa Evropské unie a stručný přehled rozšiřování EU ....................................... 56 P7: Ukázka výzkumu od STEM TRENDY 4/2008 .................................................... 57
Seznam obrázků Obrázek 1 Akomodovaný mzdový šok ................................................................................ 12 Obrázek 2 Nedobrovolná nezaměstnanost při pružných mzdách ........................................ 24 Obrázek 3 Nedobrovolná nezaměstnanost při nepružných mzdách .................................... 25 Obrázek 4 Míra inflace v ČR v letech 1993 – 2008 graficky .............................................. 32 Obrázek 5 Prognóza inflace- graficky ................................................................................. 33 Obrázek 6 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR 1993 - 2008 ................................................ 34 Obrázek 7 Vývoj inflace v zemích V4 - graficky ................................................................ 45 Obrázek 8 Vývoj inflace v Eurozóně - graficky .................................................................. 45
Seznam tabulek Tabulka 1 Vývoj inflace v ČR v letech 1993 - 2008 ........................................................... 31 Tabulka 2 Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1993 - 2008 ............................................ 34 Tabulka 3 Vývoj míry nezaměstnanosti ve vybraných zemích ........................................... 39 Tabulka 4 Mira nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU v roce 2006 ............................ 41 Tabulka 5 Vývoj inflace v zemích V4 ................................................................................. 43 Tabulka 6 Vývoj inflace v Eurozóně 1996 - 2005 ............................................................... 43 Tabulka 7 Inflace ve státech EU, vývoj inflace v eurozóně a EU obecně ........................... 46
Úvod Téma své bakalářské práce jsem si vybrala na základě toho, že v současné době je nejen naše ekonomika, ale ekonomika téměř na celém světě ve fázi recese, kdy dochází k velkým výkyvům v míře inflace a nezaměstnanosti. Protože všude kolem sebe pozoruji lidi, kteří se trápí nad ztrátou svého zaměstnání nebo naopak absolventy škol, kteří zaměstnání najít ani nemohou, zkoumám v bakalářské práci vývoj nezaměstnanosti a rozdíly k jakým v tomto vývoji dochází. Problematika bakalářské práce je zaměřena především na vymezení pojmů inflace a nezaměstnanost jako faktorů, které záporně působí na ekonomiku státu. Zabývám se vývojem inflace a nezaměstnanosti v ČR, zejména po vzniku samostatného státu a také srovnávám tento vývoj inflace a nezaměstnanosti se státy EU, které je ČR členem od května roku 2004. Úroveň inflace a nezaměstnanosti nejen, že ovlivňuje celkově ekonomiku, ale působí i negativně na jednotlivé občany, a proto v práci věnuji pozornost i vymezení příčin vzniku a důsledků těchto ukazatelů. Výsledky mé práce mohou být dalším podnětem k tomu, abychom si uvědomili, jak a co způsobuje vývoj těchto ukazatelů a také jejich dopad na společnost. Práce by mohla mít využití nejen v ekonomii, ale také z malé části v psychologii či sociologii. Práce, vzhledem ke svému rozsahu, pouze upozorňuje na zkoumanou problematiku a dává obecný náhled na téma jako takové. Předpokládám, že budu mít možnost, abych toto téma v budoucnu více rozšířila a poukázala na konkrétní příčiny a vývoj inflace a nezaměstnanosti v jednotlivých státech. Hlavním cílem práce je ukázat, jak se vyvíjela nezaměstnanost a inflace za posledních patnáct let v České republice a jak v ostatních státech Evropské unie a zároveň tento vývoj obecně zhodnotit. Dále také vymezit sociální a psychologické dopady inflace a nezaměstnanosti na společnost. Pomocí srovnání s ostatními státy chci říci, jakým směrem se tito ukazatelé vlastně ubírají. Vzhledem k tomu, že v současné době je světová ekonomika v období recese, cílem je také zhodnotit, jaké dopady má tato krize z hlediska vývoje inflace a nezaměstnanosti.
7
1 Inflace V historickém období lze obvykle sledovat zvyšování cen. Někdy se ceny zvyšují značně, jindy zase méně. „Vůbec zde nejsou žádné důvody pro to, aby různí komentátoři, příliš tísněni časem na to, aby byli dobrými pozorovateli, čas od času ohlašovali, že nastává „konec inflace“. Prakticky pokaždé pak narazí na fakta, která toto dementují – „Eppur si muove“ („A přece se točí“), odpověděl již Galileo těm, kteří jej odsoudili.“1 Flammant chtěl touto větou říci asi to, že inflace je jakýsi začarovaný kruh, který se stále dokola opakuje, ať už jsme v jakémkoliv období dějin. Je všeobecně známo, a to můžeme pozorovat ve vývoji inflace, že v jednom období jdou ceny prudce nahoru, jindy zase mírněji, někdy mohou také výjimečně klesnout, ale v konečném důsledku stejně můžeme podotknout, že onen statek nebo služba je na konci tohoto kruhu v průměru opravdu dražší, než jsme byli zvyklí. Proto deflace může být pouze jakýmsi přechodným obdobím (tj. např. v období ekonomické krize). Pokud inflace probíhá, avšak její míra se postupně snižuje, charakterizujeme tento klesající trend míry inflace jako tzv. „desinflaci“. Termín inflace byl dříve často vysvětlován monetárním přístupem, kdy byly peníze považovány za tzv. první příčinu. Velké množství peněz v oběhu se bralo spíše jako následek nějaké nepříznivé historické události a lidé nebyli schopni stanovit hranici pro růst množství peněz v oběhu. Inflaci tehdy chápali spíš jako přílišné zvýšení množství papírových peněz v oběhu. „Na základě názorů, které formuloval Keynes v roce 1940 ve svém díle „How to pay for the war“, je vysvětlení příčin inflace zaměřeno na faktory reálného charakteru.“2 Takovými faktory rozumíme změny agregátní nabídky a poptávky, zejména z hlediska přebytku poptávky nad nabídkou. Dnes mimo jiné také uvažujeme faktory psychologické a sociální. Když se řekne slovo inflace, každý si pod tímto termínem jistě představí růst cen. Inflace je nejvýraznější měnový výkyv a průvodní jev tržní ekonomiky. Měnové výkyvy jsou změny kurzů měn většího dosahu než zhodnocení a znehodnocení měny a týkají se změn v koupěschopnosti měny a změn měnové parity. K inflaci dochází v okamžiku, kdy je v oběhu větší množství peněz než zboží a služeb. Dojde tedy k porušení rovnováhy a ke zvýšení cen. Inflace znamená pokles kupní síly peněz. 1 2
FLAMMANT, M. Inflace. Str. 5 FLAMMANT, M. Inflace. Str. 11
8
Člověk tento jev chápe jako negativní změnu, protože si při vyšších inflacích může koupit méně statků a služeb. V zahraničním obchodě můžeme někdy inflaci chápat jako omezení vývozu, protože zboží je díky vysokým cenám méně konkurenceschopné na zahraničním trhu. Naopak ale podporuje dovoz, jelikož dovážené zboží bude cenově srovnatelné s domácím trhem. Obecně tedy inflaci chápeme, jako celkové zvýšení cenové hladiny statků a služeb. V konečném výsledku si při inflaci můžeme koupit za peněžní jednotku méně statků a služeb.
1.1
Primární příčina inflace
Jak už Mankiw označil ve své knize „Zásady ekonomie“, primární příčinou inflace je bezesporu růst množství peněz v oběhu. Touto kvantitativní teorií peněz se zabýval nejeden slavný myslitel. Mohli bychom si připomenout např. slavného filosofa Davida Huma, který se kvantitativní teorií peněz zabýval již v 18. století nebo slavného ekonoma Miltona Friedmana. „…změny peněžní nabídky, vedou ke změnám statků a služeb. Jak tyto monetární změny ovlivňují další významné makroekonomické veličiny jako výrobu, zaměstnanost, reálné mzdy a reálné úrokové míry? Hume a jeho současníci navrhovali, aby byly všechny ekonomické veličiny rozděleny do dvou skupin. První skupina označuje nominální veličiny – měřené peněžními jednotkami. Druhá skupina reálné veličiny – měřené fyzickými jednotkami. … Změny peněžní nabídky podle Huma ovlivňují pouze nominální veličiny, nikoli veličiny reálné. Zdvojnásobí-li centrální banka nabídku peněz, zdvojnásobí se cenová hladina, …. Reálné veličiny – výroba, zaměstnanost, reálné mzdy a reálná úroková míra – zůstanou nezměněny. Nepodstatnost peněžních změn pro reálné veličiny.“
3
Jako následnou a neméně
zanedbatelnou příčinou vzniku inflace je bezesporu také vzájemné působení nabídky a poptávky na trhu.
3
MANKIW, N. G. Zásady ekonomie. 594 – 595.
9
1.2
Druhy inflace
V této části stručně vymezuji několik druhů inflace, které se obecně rozeznávají podle několika hledisek. Inflace může mít různé podoby. Ať už vnímáme její rychlost, trvání, to jak se projevuje nebo jakou příčinou k ní došlo, stále se jedná o ten samý jev jen z několika různých pohledů. V této subkapitole se pozornost soustřeďuje na vymezení několika druhů inflace, abychom si udělali všeobecný přehled o tom, jak se inflace rozlišuje. Podle toho, jakým tempem se mění cenová hladina, rozlišujeme inflaci podle tempa. „Rychlost tvoří jeden z prvků, které vysvětlují, jak je určitá inflace vnímána ekonomickými subjekty. Toto vnímání je intenzivnější, čím je větší rychlost inflace a její síla. Rychlá inflace by byla pociťována silněji, než inflace trvající delší čas.“4 1. Mírná inflace nebo také plíživá inflace, která znamená, že cenová hladina roste za jeden rok nejvýše o 10%. 2. Pádivá inflace nebo také cválající inflace, kdy peníze ztrácí kupní sílu, cenová hladina roste o 10% až do 100% za rok. Mzdy a smlouvy jsou indexovány nebo jsou stanoveny na základě měny s relativně mírnou inflací (Euro). 3. Hyperinflace, při níž cenová hladina stoupá o 100 a více procent za rok. Vláda není schopna krýt své výdaje. „Pokud vláda donutí centrální banku k financování vládních výdajů „tištěním peněz“, začne do ekonomiky proudit množství nových peněz, proti kterému neproudí žádné dodatečné zboží ani služby.“5 Tento typ inflace se objevoval v minulosti v období válek, známá je i hyperinflace v Německu v roce 1923 nebo např. ve 20. stol. v Argentině atp.
4 5
FLAMMANT, M. Inflace. Str. 21 HOLMAN, R. Ekonomie. 2005. Str. 552
10
Další hledisko, podle něhož zkoumáme a rozdělujeme inflaci je dle projevu: 1.
Otevřená inflace, která je zjevná, dá se změřit a je považována za únosnou.
2.
Skrytá (latentní) inflace, taková inflace se ještě neobjevuje v údajích, oznamuje se jen předběžnými příznaky. Projevy této inflace nelze ještě přesně charakterizovat, což může být zaviněno nedostatkem zboží, stínovou ekonomikou, černým trhem atp.
3.
Potlačená inflace, je způsobena zejména nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou, často nemusí být k dispozici potřebný sortiment statků a služeb atp. Tato nerovnováha se zatím bezprostředně neprojevuje. Tato inflace je zatím nepatrná. Maurice FLAMMANT tento typ inflace označuje ve své knize „Inflace“ jako tzv. „Inflační napětí“. Dále ještě inflaci dělíme podle příčiny, jaké k ní došlo na:
1. Poptávkovou inflaci charakterizujeme jako důsledek vysokých investičních a spotřebních výdajů, také k ní může docházet snížením daní, které vyvolají vyšší poptávku atp. Může k ní dojít také devalvací měny (o tomto jevu viz níže). Obecně můžeme říci, že prvním impulzem vzniku této inflace stojí zvýšení některé složky agregátních výdajů. Při této inflaci se otevírá tzv. inflační mezera, která znamená rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem. „Samotný impulz nestačí a je to opět centrální banka, která drží „klíč k inflaci“.“6 To znamená, že teprve, až centrální banka začne zvyšovat peněžní zásobu, dá se to chápat jako tzv. klíč, který reaguje na předchozí impulz a vychází tak ve prospěch inflaci. Tím jsou ovlivněny i další ukazatelé jako úrokové míry nebo minimální bankovní rezervy. 2. Nabídková inflace je inflace tažená náklady, mění se náklady materiálu, výroby, služeb, mezd a tak roste i inflace. U tohoto typu inflace můžeme obecně říci, že první impulz spočívá ve zvýšení nákladů. „Ale ani nákladový šok sám o
6
HOLMAN, R. Ekonomie. 2005. Str. 551
11
sobě ještě není schopen vyvolat inflaci. Růst nákladů vede ke snižování produkce a zaměstnanosti. Objevuje se nedobrovolná nezaměstnanost. Nedobrovolná nezaměstnanost však postupně přesvědčuje zaměstnance a jejich odbory, aby revidovali své mzdové požadavky. Jakmile se tak stane a mzdy klesnou, klesnou také náklady a ceny.“ … Mzdový šok může mít i jiné pokračování – takové, že se jej centrální banka rozhodne akomodovat zvýšením peněžní zásoby.“7 Potom můžeme teprve říci, že vzniká inflace. Podle HOLMANA (2005), níže uvedený obrázek znázorňuje tzv. akomodovaný mzdový šok – Růst mzdových nákladů posunul křivku krátkodobé agregátní nabídky AS nahoru do AS´. Ekonomika se dostává z bodu A do bodu B. Cenová hladina roste z P0 na P1 a reálný HDP klesá. Poté centrální banka zvýší peněžní zásobu, což posune křivku AD do AD´. Ekonomika se dostává do bodu C. Cenová hladina roste na P2 a reálný HDP se vrátí na potenciální HDPp.
Obrázek 1 Akomodovaný mzdový šok
Zdroj: HOLMAN, R. Ekonomie. 2005. Str. 544
7
HOLMAN, R. Ekonomie. 2005. Str. 553 – 554.
12
1.3
Měření inflace
Inflace se měří podle cenových indexů. Rozlišujeme několik druhů těchto indexů, z nichž nejpoužívanější jsou deflátor HDP, především index spotřebitelských cen (CPI) a index cen výrobců (PPI). Platí, že čím delší je sledované období, tím vyšší je míra nepřesnosti u naměřených hodnot. Existuje řada dalších indexů, např.: indexy cen průmyslových výrobců, indexy cen tržních služeb v produkční sféře, indexy cen stavebních prací a stavebních objektů, indexy cen zemědělských výrobců a řada dalších. Stejně jako u výše uvedených indexů je cenový růst sledován k různým cenovým základům a za různá časová období.
1.3.1 Deflátor HDP Deflátor HDP je ze všech uvedených indexů nejkomplexnějším ukazatelem inflace. Důvodem, proč ho označujeme jako nejcelkovějším je zejména to, že obsahuje ceny všech statků, z nichž je složen HDP. Nevýhodou u tohoto ukazatele však může být, „když chceme posoudit, jaký vliv má inflace na spotřebitele, protože nepotřebujeme znát např. růst cen traktorů nebo lokomotiv. Zjistíme ho takto: hrubý domácí produkt běžného roku oceníme nejprve v cenách běžného roku a poté v cenách minulého roku. Když pak HDP v cenách běžného roku dělíme HDP v cenách minulého roku, dostaneme deflátor HDP.“8 Hodnota, ke které po výpočtu dospějeme, nám vyjadřuje, jak se zvýšila cenová hladina oproti minulému roku.
1.3.2 Index spotřebitelských cen Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb (tento spotřební koš obsahuje 729 položek) ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha (resp. význam), která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností. Do spotřebního koše je zařazeno potravinářské zboží (potraviny, nápoje, tabák), nepotravinářské zboží (odívání, nábytek, 8
HOLMAN, R. Ekonomie. 2005. Str. 544
13
potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.) a služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční). Mírou inflace je procentuelní přírůstek indexů spotřebitelských cen. Informace o dosažené míře inflace jsou využívány např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů. V neposlední řadě jsou tyto informace využívány také v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace. Negativem může u tohoto měření být menší nepřesnost, protože si musíme uvědomit, že ceny zboží, mohou růst pomaleji než ceny služeb, což vyplývá zejména z úspor při rozsahu výroby. Nicméně tento index je zjišťován často a pravidelně a pro spotřebitele je nejdůležitější. Pro správnost je nutno si uvědomit, ke kterému období se index počítá. Podmínkou je přesné věcné, prostorové a časové vymezení. To znamená uvést jednoznačně období, za které je míra inflace uváděna a dále základ, k němuž se vymezené období porovnává. Nejčastěji jsou používány níže uvedené míry inflace: 1. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct posledních měsíců proti průměru dvanácti předchozích měsíců. Tato míra inflace je vhodná při úpravách nebo posuzování průměrných veličin. Bere se v úvahu zejména při propočtech reálných mezd, důchodů apod. 2. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku 3. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci. 4. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 2000=100) vyjadřuje změnu cenové hladiny sledovaného měsíce 14
příslušného roku proti roku 2000 - viz následující tabulka. Tato míra inflace je využívána pro analýzu dlouhodobých podrobných trendů (časových řad) vývoje cenových hladin a životních nákladů. Míra inflace spotřebního koše se vypočte: CPI (t) – CPI (t – 1) míra inflace = --------------------------CPI (t – 1) t je čas, CPI je index spotřebitelských cen Počet cenových reprezentantů v novém spotřebním koši pro výpočet indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) byl po revizi následující:9 1. Potraviny a nealkoholické nápoje
164
2. Alkoholické nápoje a tabák
20
3. Odívání a obuv
71
4. Bydlení, voda, energie, paliva
41
5. Bytové vybavení, zař. domácnosti, opravy
82
6. Zdraví
47
7. Doprava
83
8. Pošty a telekomunikace
3
9. Rekreace a kultura
113
10. Vzdělávání
12
11. Stravování a ubytování
43
12. Ostatní zboží a služby
50
Úhrn
729
1.3.3 Index cen výrobců Tento index nám říká, jak působí domácí inflace na konkurenceschopnost našich výrobců v porovnání se zahraničními výrobci. Index cen výrobců má stejně jako index cen spotřebitelů také svůj vlastní koš, avšak obsahuje jiné položky. 9
Indexy spotřebitelských cen - metodická příručka. Cit. [20. 02. 2009] Dostupné na:
. Str. 14.
15
1.4
Důsledky inflace
Jak už jsem se již zmínila, inflace je negativní jev v ekonomice a přináší s sebou různé ekonomické a hospodářské dopady. Avšak je nutno dodat, že mírná inflace působí prorůstově. Většina lidí se při inflaci mylně obává, že se sníží jejich mzda. Ve skutečnosti tomu tak ale není, jelikož při zvyšování cen se zvyšují i mzdy, které jsou vlastně také náklady pro ty, kdo pracovníky zaměstnává. Skutečné dopady inflace jsou zejména následující: postihuje příjemce fixních důchodů, nepříznivě ovlivňuje úroveň mezd a platů, což má za následek pokles reálných mezd, má také sociální dopad na obyvatelstvo a mění strukturu spotřeby, protože při vyšší inflaci si lidé nemohou dovolit tolik statků a služeb, zvýhodňuje dlužníky, protože poklesne hodnota vkladů, omezuje vývoz, protože dovážené statky a služby jsou pro danou zemi levnější než vlastní statky a služby. Při inflaci tedy dochází ke zbrždění ekonomického růstu. „Inflace přerozděluje bohatství ve prospěch těch, kteří „platí“, na úkor těch, kterým „je placen“. Mohu přijít o peníze nebo naopak přijít k penězům zcela náhodně, podle toho, jestli jsem zrovna dlužníkem nebo věřitelem. Inflace vyvolává tendenci k uzavírání krátkodobých smluv nebo tendenci k zakalkulování očekávané inflace do dlouhodobých smluv.“10 Z toho však lidem nastává další nejistota, zda bude smlouva např. za půl roku opět obnovena.
10
HOLMAN, R. Ekonomie. 2005. str. 548
16
1.5
Co je deflace
Často, když se řekne slovo inflace, objeví se nám v hlavě i opak tohoto slova, což je deflace, tak bych se alespoň ve zkratce zmínila i o tomto termínu, protože si myslím, že je důležité tyto dva pojmy dobře znát v běžném životě. Deflace je, nejjednodušeji řečeno, opak inflace. Nastává v okamžiku, kdy je přebytek zboží na trhu nad množstvím peněz v oběhu. Deflace upevňuje měnu a zlepšuje platební bilanci, podporuje vývoz a omezuje dovoz. K deflaci dochází pouze výjimečně a pouze krátkodobě, když stát svými opatřeními zabrzdil inflaci. Deflace tedy obecně chápeme jako snížení celkové cenové hladiny u statků a služeb.
1.6
Co je to devalvace
Devalvace znamená snížení měnové parity vůči některým nebo všem měnám. Jde o opatření států, kterým klesne měnový kurz. Devalvace je výsledkem dlouhodobější inflace rozsáhlejšího znehodnocování a trvalejšího pasivního salda platební bilance. Devalvace podporuje vývoz, protože vývozce dostane za své zboží v přepočtu více peněz. Pozitivní vliv devalvace na vývozy je ale krátkodobý, protože se dováží dráž, zvýší se ceny, které se projeví na zvýšení nákladů výrobců a vývozců. Devalvace omezuje dovoz, protože zahraniční zboží je v přepočtu dražší než zboží domácí.
1.7
Co je to revalvace
Při revalvaci jde o posílení měny. Je to jednorázové zvyšování měnové parity, které se projeví zvýšením kurzu. Revalvace může způsobit nižší inflaci než v ostatních zemích. Revalvace omezuje vývoz, protože zboží bude pro zahraniční dodavatele drahé a podporuje dovoz, protože dovážené zboží bude pro domácí trh levnější. Při vyhlášení revalvace budou mít vývozci kurzovní ztráty a dovozci kurzovní zisky. K revalvaci přistupuje stát výjimečně.
17
2 EU a inflace Jak již každý z nás jistě zaznamenal, jednotlivé země, které jsou členy EU, se postupně začleňují i do měnové unie. „Otázkami měnové unie se Evropská společenství začala zabývat už v 60. letech. Úvahy o měnové unii byly oživeny ve druhé polovině 80. let budováním Jednotného vnitřního trhu. Přechod k měnové unii se stal ekonomickou nezbytností a zároveň nejzávažnějším evropským ekonomickým projektem 90. let. Definitivní podoba Evropské měnové unie byla schválena na zasedání Evropské rady v prosinci 1991 v Maastrichtu.“11 Budování jednotné měny se stalo jedním z hlavních cílů EU. K tomu, aby dané země mohly splnit tento cíl, musí se přiblížit podmínkám ekonomického vývoje. Byla vymezena tzv. konvergenční kritéria, která musí daná země splňovat pro to, aby mohla přijat společnou měnu. V této kapitole tedy stručně vymezím tato kritéria, a to zejména proto, že jedním z nich je právě i míra inflace.
2.1
Konvergenční kritéria
Celkem je 5 konvergenčních kritérií, která musí země splňovat k tomu, aby mohly přijat společnou měnu EURO a zařadit se tak do měnové unie. Tato kritéria můžeme rozdělit na měnová, která jsou tři (Kritérium cenové stability, Kritérium konvergence úrokových sazeb, Kritérium účasti v mechanismu měnových kurzů Evropského měnového systému) a kritéria fiskální (Kritérium deficitu veřejných financí, Kritérium veřejného zadlužení). Kritérium cenové stability Kriterium cenové stability znamená, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, sledovanou během jednoho roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu průměrnou roční míru inflace těch - nanejvýše tří - členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen (HICP) na srovnatelném základě, který bere v úvahu rozdílnosti v národních definicích. 11
KUNEŠOVÁ, H; CIHELKOVÁ, E. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. Str. 202.
18
Kritérium konvergence úrokových sazeb Kritérium konvergence úrokových sazeb nám říká, že průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí v průběhu jednoho roku před šetřením překračovat o více než 2 procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří cenově nejstabilnějších zemí. Kritérium účasti v mechanismu měnových kurzů Evropského měnového systému U splnění tohoto kritéria je důležité, aby směnný kurz národní měny byl udržován v povoleném fluktuačním pásmu (15%) v mechanismu směnných kurzů bez devalvace po dobu 2 let před šetřením. Kritérium deficitu veřejných financí Plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí nesmí přesáhnout 3% HDP (v tržních cenách). V určitých případech může stát toto kritérium splnit, pokud se schodek stále snižoval a blíží se doporučené hodnotě nebo překročení doporučené hodnoty bylo pouze výjimečné. Kritérium veřejného zadlužení Poměr veřejného zadlužení k HDP (v tržních cenách) nepřekračuje 60%. Existují výjimky pro splnění tohoto kritéria, a to pokud se tento poměr stále snižuje a blíží se doporučené hodnotě. Tato kritéria jsou stále ještě platná, avšak vzhledem k ekonomické a hospodářské
krizi,
kterou
dnešní
ekonomika
prochází,
můžeme
s velkou
pravděpodobností říci, že většina států Evropské unie nebude moci tato konvergenční kritéria splnit.
19
2.2
Role ECB
Stabilní ceny vytvářejí stabilní hospodářské prostředí. V rámci eurozóny k této stabilitě významným dílem přispívá Evropská centrální banka (ECB). Činí tak určováním úrokových sazeb, které používá při kontaktu s bankami. Ty pak na oplátku působí jako základna pro všechny úrokové sazby v eurozóně. ECB určuje své sazby v té výši, o níž se domnívá, že udrží ceny v eurozóně stabilní. Jejím cílem je udržet inflaci v střednědobém měřítku těsně pod hranicí 2 %, což zaručí hladký průběh bez rizika deflace či naopak nadměrné inflace. Banka rovněž spravuje měnové rezervy eurozóny a je oprávněna prodávat a nakupovat cizí měnu na mezinárodních měnových trzích a ovlivňovat tak směnný kurz eura. Nemá ale přesně stanovenou představu o vhodné úrovni směnného kurzu. Její politika se zaměřuje především na inflaci. Evropská centrální banka, jejíž ústředí se nachází ve Frankfurtu nad Mohanem, tvoří hlavní prvek Evropského systému centrálních bank (ESCB). Všechny centrální banky EU jsou součástí ESCB, což každou z nich opravňuje k tomu, vyjadřovat se např. k volbě technologie, která má zajistit, aby podniky a banky mohly v rámci EU efektivně převádět peníze. Když však ECB stanovuje úrokové sazby pro eurozónu, konzultuje přitom pouze centrální banky eurozóny.12
12
Na cestě k růstu. Role ECB. [Online].
Cit. [2009-02-20] Úřad pro úřední tisky Evropských
společenství 2004. Dostupné na www: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství 2004. str. 16.
20
3 Nezaměstnanost Nezaměstnanost velmi negativně působí na člověka, může ho uvádět do stresových ekonomických situací, kdy člověk nemá výdělky k tomu, aby si udržel svoji životní úroveň. Takové snížení životní úrovně a ztráta zaměstnání mohou být samozřejmě i jednou z příčin vzniku některých patologických jevů (např. krádeže, násilí, kriminalita). Nicméně záporný vliv nemusí mít jen na jedince, ale také na celkovou ekonomiku státu. Obecně nezaměstnanost v širším slova smyslu a podvědomí člověka označuje tedy negativní společenský jev, který zahrnuje občany daného státu, kteří nemají zaměstnání. V následujícím odstavci však vymezím nezaměstnanost z hlediska nezaměstnaného spíše v užším slova smyslu. Zde je na místě říci, že hlavní příčinou existence nezaměstnanosti je zejména nerovnováha na trhu práce. Mankiw uvádí zejména čtyři faktory, které nerovnováhu na trhu práce ovlivňují a patří mezi ně zejména uzákoněná minimální mzda, odbory, efektivnostní mzda a hledání pracovního místa.
3.1
Kdo je nezaměstnaný
Úřad práce zařadí každého respondenta do jedné ze tří kategorií, a to zaměstnaný, nezaměstnaný nebo ekonomicky neaktivní. Do kategorie zaměstnaný řadí toho, který významnou část uplynulého týdne strávil v placeném zaměstnání. Do typu nezaměstnaný patří ten, který je dočasně nebo trvale bez práce a práci aktivně hledá, nebo čeká na nástup do nového zaměstnání a do poslední kategorie patří lidé ekonomicky neaktivní, což jsou jedinci, kteří jsou např. studenti denního studia, žena či muž v domácnosti nebo důchodce.13 „Nezaměstnaným tedy nazveme jen toho, kdo nemá práci a nějakou si hledá.“14
13 14
Srv. MANKIW, N. G. Zásady ekonomie. 2000. Str. 548 HOLMAN, R. Ekonomie. Míra nezaměstnanosti. 2005. Str. 292.
21
3.2
Měření nezaměstnanosti a přístupy v měření
Podkladem pro výpočet míry nezaměstnanosti je zejména tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo, což jsou lidé, kteří jsou zaměstnaní a lidé, kteří si aktivně hledají práci. Výše jsem uvedla několik kategorií, které zahrnují lidi bez práce, přičemž pro měření nezaměstnanosti vycházíme zejména z údajů pracovních úřadů, které registrují občany hledající si práci. Z těchto znalostí lze vyvodit obecný vzorec, pomocí něhož se míra nezaměstnanosti vypočítá. Míra nezaměstnanosti se vyjadřuje v procentech a je to tedy vztah mezi počtem nezaměstnaných (což zahrnuje ty, kteří jsou sice bez práce, ale aktivně si zaměstnání hledají) a ekonomicky aktivním obyvatelstvem (což je součet nezaměstnaných a zaměstnaných).
V jakékoliv literatuře, která se zabývá touto
problematikou, můžeme tento vztah najít.15
3.3
Přístupy v měření nezaměstnanosti
V ČR se při výpočtech míry nezaměstnanosti můžeme setkat se dvěma odlišnými způsoby měření. Jedním způsobem výpočtu je výpočet Českého statistického úřadu (ČSÚ), a to pomocí výběrového šetření pracovních sil. Další způsob měření vypočítává Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podle podkladů získaných od úřadů práce. Běžnou a dlouhodobou zvyklostí je porovnávat stav a ekonomicko-sociální vývoj regionálních územně správních celků - krajů, okresů, obcí vzájemně mezi sebou a v dimenzích České republiky. Pro tento pohled lépe vyhovuje míra nezaměstnanosti dle MPSV. Je totiž k dispozici v měsíčních intervalech (vždy k poslednímu dni měsíce) a v členění do okresů. Nevychází však z mezinárodní metodiky, a proto ji nelze použít pro srovnání na úrovni států. Porovnáváme-li však nezaměstnanost z mezinárodního hlediska, je nutno použít metodiku ILO (Mezinárodní organizace práce). U nás pro ni sbírá podklady Výběrové šetření pracovních sil. Jak již název napovídá, jde o šetření, do kterého je vybrána pouze část domácností, a proto jsou jeho výsledky k dispozici pouze v členění do krajů.
15
Srv. MANKIW, N. G. Zásady ekonomie. Grada 2000. Str. 548.
22
3.4
Typy nezaměstnanosti
Existuje více typů nezaměstnanosti, které je důležité rozlišovat. Mohou sloužit k lepšímu přehledu souvislostí, v rámci nichž můžeme odhadnout, v důsledku čeho se nezaměstnanost např. zvyšuje nebo snižuje nebo to, jak asi dlouho bude trvat. První typ nezaměstnanosti je „frikční nezaměstnanost“. „V tomto typu nezaměstnanosti se jedná především o normální změny zaměstnání a doba nezaměstnanosti je ve většině těchto případů pro nezaměstnané osoby jen krátkou epizodou, během níž si hledají nové uplatnění.“
16
Jednoduše řečeno souvisí
s přechodem z jednoho místa do druhého. Podle Mareše se doba této nezaměstnanosti odvíjí od toho, čím je přijatelnější systém podpor sociálního státu v nezaměstnanosti. Druhým typem nezaměstnanosti je „nezaměstnanost strukturální“. „Tento typ nezaměstnanosti vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expandují.“ 17 To znamená, že člověk může ztratit práci v jednom odvětví, ale naopak může získat práci někde jinde. Souvisí to úzce s nabídkou a poptávkou v různých typech odvětví ekonomiky. Klíčovým bodem jsou zde rekvalifikace, na něž je v poslední době kladen velký důraz. Sociální politika Evropské unie má za cíl, aby člověk v dnešní společnosti byl více flexibilní, vzdělanější a dokázal se přizpůsobovat různorodosti pracovního trhu. V rámci volného pohybu osob chce, aby se člověk nejen přizpůsoboval domácím pracovním trhům, ale aby měl možnost také práce v jiných státech Evropské unie. Třetí typ nezaměstnanosti označujeme jako „cyklickou nezaměstnanost“. „Takto charakterizovaná nezaměstnanost je vyvolána důsledkem stávajících kapacit z důvodů odbytových potíží.“ 18 Dalo by se říci, že tato nezaměstnanost souvisí hlavně s obdobím recese, kdy klesá nabídka zaměstnání téměř ve všech odvětvích ekonomiky. Proto z hlediska doby trvání závisí zejména na tom, jak dlouho toto období bude trvat, než se ekonomika opět vzpamatuje a dostane se do fáze expanze neboli růstu. Existují ještě další typy nezaměstnanosti, a to zejména nezaměstnanost, která je skrytá, přičemž lidé, kteří patří do této skupiny, opravdu zaměstnání nemají, ale nejsou registrováni na úřadu práce a zaměstnání. „Skrytá nezaměstnanost je formou
16
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Frikční nezaměstnanost. 1998. Str. 18. HOLMAN, R. Ekonomie. Nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická. 2005. Str. 295. 18 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Cyklická a sezónní nezaměstnanost. 1998. Str. 21.
17
23
nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. Do této skupiny patří většinou vdané ženy nebo mladiství.“ 19 V knize „Nezaměstnanost jako sociální problém“ se autor dále zmiňuje také o nezaměstnanosti neúplné. Charakteristickým typem je zde to, že lidé buď pracují na zkrácený úvazek, nebo se musí o svoji práci dělit. Specifickou formou jsou pokusy o zavedení čtyřdenního pracovního týdne a snížení počtu pracovních hodin tak, aby trh práce absorboval především mladé nezaměstnané. V posledních letech tyto nové formy zaměstnaneckých poměrů nabývají značného rozšíření jak v zemích ES, tak i v USA. Jiným typem, o kterém se ve své knize Mareš ještě zmiňuje, je nezaměstnanost nepravá, která zahrnuje tu skupinu lidí, kteří jsou nezaměstnanými, ale nehledají práci – snaží se spíše jen vyčerpat sociální dávky.20 Jestliže část pracovních sil nechce při určitých mzdách pracovat, nebo nechce pracovat vůbec, protože např. upřednostňuje volný čas, mluvíme o nezaměstnanosti dobrovolné.
Obrázek 2 Nedobrovolná nezaměstnanost při pružných mzdách
Zdroj: Samuelson, Nordhaus: Ekonomie, Svoboda, Praha 1995
19 20
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Skrytá nezaměstnanost. 1998. Str. 21 Srv. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Skrytá nezaměstnanost. 1998. Str. 22 – 23.
24
„Obrázek 2 ukazuje klasickou nabídku a poptávku s průsečíkem v bodě E při mzdě W, v němž je trh vyčištěn. V této konkurenční rovnováze, zaručuje běžná mzda, že firmy ochotně najímají všechny kvalifikované pracovníky, kteří si přejí při této mzdě pracovat. Počet zaměstnaných je znázorněn úsečkou AE. Někteří lidé v ekonomicky aktivním věku by chtěli pracovat, jak ukazuje úsečka EF ale pouze při vyšší mzdové sazbě. Pracovníci znázornění úsečkou EF, jsou dobrovolně nezaměstnaní v tom smyslu, že nechtějí pracovat při stávající tržní mzdové sazbě. Mzdy se pohybují nahoru a dolů, aby vyčistily trh. Nikdy zde nevzniká nedobrovolná nezaměstnanost.“21 Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti je výše mzdových sazeb, které jsou vyšší, a existuje více pracovníků, kteří chtějí za tyto mzdy pracovat, než je pracovních míst.
Obrázek 3 Nedobrovolná nezaměstnanost při nepružných mzdách
Zdroj: Samuelson, Nordhaus: Ekonomie, Svoboda, Praha 1995 V tomto případě (obrázek 3) se cena práce pohybuje na úrovni W*, kde nedochází k vyčištění trhu a vzniká nadbytek pracovníků. Sledujeme převahu nabídky práce nad poptávkou po práci. Počet pracovníků, kteří chtějí pracovat za mzdu W* je na obrázku vyznačeno v bodě G. Bod H nám znázorňuje, o kolik pracovníků mají zaměstnavatelé zájem. Úsečka JH znázorňuje ty, kteří dostanou zaměstnání, naopak úsečka HG ukazuje, kolik lidí zůstane nedobrovolně nezaměstnaných. 21
KUNEŠOVÁ, H. a CIHELKOVÁ, E. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. Str. 15
25
4 Člověk a zaměstnání Každý člověk touží ve svém životě po určitém společenském statusu. Ne všichni však dosáhnou takového postavení ve společnosti, kterého by chtěli. V této kapitole se vlastní úvahou budu snažit definovat faktory, které nás ovlivňují při hledání práce a proč si lidé práci hledají. Nejenom u nás v České republice, ale na celém světě existuje trh práce, na němž lidé hledají své uplatnění. V různých zemích je však také různá nezaměstnanost a jiná specifika trhu práce a samozřejmě i různé hodnoty míry nezaměstnanosti. Jak už jsem ve své práci uvedla, tak je to způsobeno hlavně územními rozdíly. Někde jsou lepší pracovní podmínky a jinde zase horší. Samozřejmě to ale není jediný faktor, který nezaměstnanost ovlivňuje. Už odedávna existují myšlenky o spojení Evropy. Avšak ke skutečnému spojování dochází až od roku 1950, kdy byl schválen Schumanův plán, který v té době podepsalo šest států (Německo, Francie, Itálie a země Beneluxu). Postupnou integrací dalších zemí se stále více rozvíjí spolupráce v Evropě. Mezi hlavní myšlenky patří také volný pohyb pracovníků. Rozšiřují se možnosti pracovních příležitostí a lidé v Evropské unii mohou pracovat v různých zemích této unie. K tomu, aby věděli, jaké jsou pracovní příležitosti, slouží celoevropský pracovní systém Eures.
4.1
Motivace a důsledky nezaměstnanosti
V této kapitole chci stručně upozornit na to, že člověk je celý život provázen motivací k tomu, aby se měl lépe. Pokud něčeho dosáhne, chce většinou ještě něco více, což je spojeno s konzumním způsobem života této společnosti. Vždy zde existuje nějaká motivace pro to, aby si člověk našel zaměstnání, ať už bereme v úvahu to, že si chceme něco pořídit, chceme dosáhnout lepšího ohodnocení, uznání atp. Na druhé straně, pokud je tato naše motivace nějakým způsobem potlačena, ať už ztrátou zaměstnání nebo pouhou změnou naší pozice v práci, má to za následek určité společenské důsledky.
26
4.1.1 Faktory ovlivňující uchazeče při hledání zaměstnání Člověka může ovlivňovat několik faktorů a podněcovat ho k tomu, aby si hledal zaměstnání. Faktory ovlivňující zájemce při hledání zaměstnání: motivace lepšího výdělku, změna životní úrovně, lepší pracovní podmínky, lepší spojení do zaměstnání, možnost seberealizace, reakce okolí, zaměstnání jako nutnost (člověk dělá i to, co ho ve skutečnosti nebaví a co mnohdy, ani neumí za velmi nízké peníze, jen proto, že je k takové práci donucen).
4.1.2 Ekonomické a sociální důsledky nezaměstnanosti Ekonomické problémy jsou způsobeny zejména poklesem HNP, který je pod hodnotou potenciálního HNP, protože se ve skutečnosti nevyrábí tolik, kolik by se vyrobit mělo. Sociální problémy, které nezaměstnanost způsobuje, mají největší dopad na životní úroveň lidí a na jejich psychiku. Negativní vlivy nezaměstnanosti: Vliv na životní úroveň Nezaměstnanost s sebou přináší finanční potíže a sociální izolaci. Člověk se začne stranit okolí, omezí kontakty s lidmi a může dojít i k vyřazení člověka ze společnosti. Vliv na rodinu V důsledku nezaměstnanosti se může změnit status člověka v rodině a může docházet k narušení harmonie v rodině, ovlivnit porodnost a často i rozbít partnerské vztahy. V rodině, kde jsou nezaměstnaní, zaostává i výchovná funkce.
27
Vliv na strukturaci a vnímání času Nezaměstnaností je narušen denní režim člověka, čas přestává být důležitý a není plnohodnotně využíván. V tomto případě se může stát, že lidé se začnou nudit, a proto dochází k alkoholismu a dokonce může narůstat i kriminalita u těchto lidí. Vliv na fyzické a psychické zdraví Ztráta
zaměstnání
vyvolává
v člověku
pocity
nepotřebnosti,
stresu,
neužitečnosti, člověk ztrácí pocit sebedůvěry.
4.1.3
Trh práce
Neexistuje jediný trh práce, ale celá řada různých trhů práce. Diferencovat můžeme tyto trhy např. podle geografických oblastí, množství profesí, oblastí atp. Trh práce můžeme rozlišovat na několik typů. Upozornila bych zejména na odlišnost primárního a sekundárního trhu práce, která spočívá v tom, že na primárním trhu práce se soustřeďují lepší pracovní příležitosti, většinou stabilní pozice s dobrými pracovními podmínkami, přičemž na trhu sekundárním je tomu naopak. Je charakterizován pracovními místy s nižší prestiží a nižší mzdovou úrovní, kde není téměř žádná možnost kariérního růstu. Mimo to se v realitě také setkáváme s trhem formálním, kde je oficiální nabídka pracovních příležitostí, který je kontrolovaný a regulovaný a trhem neformálním, který je spojen s černou ekonomikou a je nekontrolovatelný. Takový trh práce je v rozporu se zákonem. „Trh práce v České republice prošel od zahájení transformace ekonomiky v roce 1990 rychlými změnami, které souvisejí jak s dlouhodobě restrukturalizačními tendencemi, tak s cyklickými potížemi vyrovnávání nabídkové a poptávkové strany na pracovním trhu.“22 Vývoj, který můžeme zaznamenat za posledních 15 let, je způsobený zvláště nedořešenou privatizací, zpožďováním restrukturalizace, nízkým růstem produktivity práce a slabým zastoupením inovačních procesů, což má dopady na pokles konkurenceschopnosti podniků (zejména roky 1997 - 1999). I přes ekonomické oživení a obnovení ekonomického růstu jsme však svědky dalšího uvolňování pracovních sil. Přesuny pracovních sil mezi odvětvími, podniky a profesemi byly 22
NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. 2002. Str. 11
28
poměrně značné již v průběhu devadesátých let, kdy změnila svou profesi nebo prošla změnou pracovního zařazení více než polovina zaměstnaných. Práva a povinnosti občanů při zabezpečení vhodného zaměstnání upravuje zákon č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Vhodné zaměstnání si občan zabezpečuje sám nebo za pomoci příslušného úřadu práce. Úřady práce svým uchazečům zprostředkovávají zaměstnání na území celé České republiky. Zájemci, kteří by chtěli pracovat i v jiných státech EU mohou nabídnout zaměstnání, které registrují v systému Eures.
29
5 Phillipsova křivka a volba mezi inflací a nezaměstnaností Křivka v původním Phillipsově pojetí ukazuje vztah mezi mzdovou inflací (růstem nominálních mezd) a mírou nezaměstnanosti. Nižší nezaměstnanost je spojena s vyšším růstem nominálních mezd. Při nízké míře nezaměstnanosti existuje větší konkurence mezi zaměstnavateli při hledání pracovníků, odbory kladou velké nároky na zvýšení mezd. Při vysoké míře nezaměstnanosti je naopak větší konkurence mezi pracovníky, jsou nízké požadavky na mzdy, protože zaměstnanci si chtějí udržet dosavadní zaměstnání. V 60. letech Američané Paul A. Samuelson a Robert M. Sollow upravili Phillipsovu křivku do podoby, která ukazuje vztah mezi cenovou inflací (růstem cen) a mírou nezaměstnanosti. Dali do vzájemného vztahu růst nominálních mezd, produktivitu práce a ceny. S určitou přibližností platí: p = w – n, kde p je růst cen, w je růst nom.mezd a n je růst produktivity práce (všude udáváno v %). Tato křivka vedla v 60. letech mnoho ekonomů k závěru, že existuje volba mezi inflací a nezaměstnaností. Nezaměstnanost lze snížit „za cenu“ zvýšení inflace a naopak inflaci lze snížit „za cenu“ zvýšení nezaměstnanosti. Stát (vláda a centrální banka) pak může zvolit určitý bod na této křivce jako politický cíl. Zvolenou kombinaci inflace a nezaměstnanosti docílí určitým nastavením agregátní poptávky (nastavením určitého tempa růstu peněžní zásoby).23 Vývoj v 70. letech však ukázal, že tyto představy ekonomů a politiků o „volitelnosti“ mezi inflací a nezaměstnaností byly mylné.24
23 24
Srv. HOLMAN, R. Ekonomie. 2005. V 70. letech americká ekonomika prožívala současný růst inflace i nezaměstnanosti.
30
6
Česká republika, její inflace a nezaměstnanost
Česká republika prošla několika přelomovými vývojovými fázemi v ekonomice, které různě ovlivňovaly i vývoj makroekonomických ukazatelů, kterými se zabývám, a to inflaci a nezaměstnanost. Po rozdělení Československa v roce 1993 je Česká republika samostatný stát. Od tohoto roku, až do roku 1995 prožívala ekonomika ČR z hlediska charakteristiky hospodářského cyklu fázi expanze. „Od roku 1996 se však růst začal zpomalovat – ekonomika se dostala do fáze recese. V roce 1998 již došlo k většímu poklesu HDP, ekonomika byla v depresi. Průběh tohoto hospodářského cyklu byl ovlivněn chováním naší centrální banky. Ta v roce 1996 zvýšila bankám povinnou míru rezerv a zpomalila růst peněžní zásoby. V roce 1997 centrální banka zvýšila své úrokové míry a dále zpomalila růst peněžní zásoby.“25 Od 1. května 2004 patří mezi státy evropské unie a tento vstup s sebou samozřejmě přinesl nová kritéria, nové podmínky atp. Česká republika se musí snažit, aby její ekonomika fungovala správně a nedocházelo k negativním jevům.
6.1
Vývoj inflace v ČR
Tabulka 1 Vývoj inflace v ČR v letech 1993 - 2008
Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 20,8 10,0 9,1
8,8
8,5 10,7 2,1
3,9
4,7
1,8
0,1
2,8
1,9
2,5
2,8
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace, údaje do tabulky upravila Petra Holásková. V tabulce je míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, o němž se v mé práci zmiňuji výše, a vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12-ti předchozích měsíců. Tato míra inflace je vhodná při úpravách nebo posuzování průměrných veličin. Bere se v úvahu zejména při propočtech reálných mezd, důchodů apod. 25
HOLMAN, R. Ekonomie. str. 517 – 518.
31
6,3
V roce 2004 inflace mírně vzrostla a dostala se již do cílového pásma. Její růst byl ovlivněn především úpravami nepřímých daní (zvýšení spotřebních daní na cigarety, alkohol a benzín, přesun některých položek ze snížené do základní sazby DPH, snížení základní sazby DPH z 22 % na 19 %)
Míra infalce
Míra infalce v ČR 1993 - 2008
25
Míra inflace
20
15
10
5
0
Rok
Obrázek 4 Míra inflace v ČR v letech 1993 – 2008 graficky
Zdroj: Zpracovala Holásková Petra, data pochází ze statistiky CZSÚ 6.1.1 Aktuální prognóza ČNB (zveřejněná 5.2.2009) 26
„Od ledna 1998 ČNB přistoupila na tzv. přímé cílování inflace, které se vyznačuje snahou zajistit „splnění“ inflačního cíle přímo, a to prostřednictvím řízení krátkodobé úrokové sazby centrální banky.“27 Jak jsme mohli pozorovat v tabulce v kapitole 6.1, ČR měla v roce 1997 vysokou inflaci, z tohoto důvodu byl v našem případě systém cílování inflace zaveden, aby se těmto vysokým hodnotám inflace zabránilo. 26
Měnová politika. [Online]. Cit. [2009-02-26]. Dostupné na www:
.http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html>. 27
KLAUS, V.,TOMŠÍK, V. Makroekonomická fakta české transformace. Str. 124.
32
Prognóza inflace na horizontu měnové politiky: Ukazatel
Horizont
Ve výši
Meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen
1.čtvrtletí 2010 2.čtvrtletí 2010
1,4% 2,1%
Obrázek 5 Prognóza inflace- graficky
Zdroj: ČNB http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html Tento graf zachycuje nejistotu budoucího vývoje inflace spotřebitelských cen. Nejtmavší pásmo kolem středu prognózy odpovídá vývoji, který nastane s 30% pravděpodobností. Rozšiřující se pásma zobrazují postupně vývoj s pravděpodobností 50%, 70 % a 90 %. „Inflace bude v letošním roce pokračovat ve svém sestupu a v polovině roku se dostane blízko nulovým hodnotám. Ve čtvrtém čtvrtletí však začne znovu růst a blížit se 2% inflačnímu cíli, kterého dosáhne v prvním pololetí roku 2010. Prognóza očekává prudké zpomalení ekonomického růstu vlivem světové finanční a hospodářské krize. V letošním roce je očekáván v průměru nulový či mírně záporný růst a v roce příštím růst zhruba jednoprocentní. Nominální měnový kurz bude nejprve korigovat své oslabení ze začátku roku 2009 a poté bude přibližně stabilní.“28
28
MAKROEKONOMICKÁ PROGNÓZA A JEJÍ PŘEDPOKLADY, str. 35, Zdroj: ČNB.
33
6.2
Vývoj nezaměstnanosti v ČR
Tabulka 2 Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1993 - 2008
Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 3,0
3,3
3,0
3,1
4,3
6,0
8,5
9,0
8,5
9,2
9,9
9,2
9,0
8,1
6,6
5,4
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka2007_0.pdf29, tabulku upravila Holásková Petra.
Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR 1993 - 2008
Míra nezaměstnanosti
12 10 8 6
Míra nezaměstnanosti
4 2
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
0
Rok
Obrázek 6 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR 1993 - 2008
Zdroj: viz. výše uvedená tabulka Vývoj nezaměstnanosti v ČR, data jsou čerpána z www: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka2007_0.pdf, zpracovala Holásková Petra. Nezaměstnanost v České republice byla v první polovině 90. let nad očekávání nízká, jak ve vztahu k ostatním postkomunistickým zemím, tak ve vztahu k zemím ES. Na rozdíl od srovnatelných zemí bývalé RVHP, kam patřilo Maďarsko, Slovensko, Polsko či NDR, roční míra nezaměstnanosti v České republice po roce 1990 nikdy nepřekročila dvoucifernou hranici.
29
Údaje v tabulce jsem zaokrouhlila matematicky.
34
V první vlně nastal odliv mnoha pracovníků z průmyslu, které však zachytily dynamicky se rozvíjející sektor služeb a rozvoj drobného podnikání. Tato první vlna tedy souvisela podle mého názoru spíše s tzv. frikční nezaměstnaností, která je spíše krátkodobá. Druhá vlna nezaměstnanosti byla vyvolána důsledným dotažením změn vlastnických vztahů a restrukturalizací české ekonomiky spojené s technickým růstem, která byla v ČR teprve na obzoru. V této vlně brání růstu nezaměstnanosti i to, že česká ekonomika má relativně nízké mzdové náklady a trh zatím akceptuje tendenci promítání cen vstupů do cen výrobků a tak nevytváří tlak na snižování nákladů a propouštění. Z územního hlediska je nezaměstnanost rozprostřena nerovnoměrně. V protikladu velkých evropských měst jsou česká a moravská velkoměsta charakterizována velmi nízkou nezaměstnaností. „Změny po roce 1990 vedly k prudkému nárůstu nezaměstnanosti v následujícím roce a jejímu následnému poklesu v roce 1992 a 1993. Průměrná míra nezaměstnanosti se do roku 1996 udržovala na úrovni kolem 3%.“30 V roce 1997 došlo v České republice k náhlému zbrždění hospodářského růstu, což pokračovalo i v roce 1998. Z výše uvedené tabulky můžeme sledovat i rostoucí trend míry nezaměstnanosti v ČR od roku 1997. Způsobil to především pokles celkové domácí poptávky a deficit obchodní bilance. Mohli bychom toto období označit jako období recese. V roce 2000 už pozorujeme pouze mírný nárůst nezaměstnanosti a v roce 2001 dokonce mírný pokles. Zde bychom si mohli dovolit říci, že ekonomika se vzpamatovala ze svého útlumu. Rok 2004 je dalším převratným bodem, po němž následuje další roky klesající trend vývoje nezaměstnanosti. Tento rok byl pro ČR charakteristický zejména vstupem do Evropské unie. Českému obyvatelstvu se otevřel přístup i na jiné pracovní trhy v prostoru EU. V roce 2008 nezaměstnanost klesla až na 5,6%, avšak ekonomická recese, v níž se současná ekonomika nachází, opět nezaměstnanost zvýší. V nynějším období už pozorujeme prudký vzestup nezaměstnanosti. Velké firmy propouští své zaměstnance a absolventi škol jen těžko práci shánějí. Je pouze otázkou času, kdy se zase tento cyklus překlene do své expanze.
30
NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. 2002. Str. 61.
35
6.2.1 Pracovní síla a ČR „I přes určité zlepšení v České republice přetrvávají nejvyšší regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti. Příčinou může být regionální nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po práci a nízká regionální, profesní či odvětvová mobilita pracovní síly podporovaná mj. i dominancí vlastnického bydlení. Dá se tedy předpokládat, že příspěvek zahraničního stěhování českých občanů k přizpůsobení v případě ekonomických nerovnováh bude poměrně omezený, a to i po úplném uvolnění pohybu pracovních sil mezi ČR a všemi původními zeměmi EU do roku 2011. Příliv zahraniční pracovní síly do České republiky, který je od roku 2005 velice dynamický, přispívá k pružnosti českého trhu práce.“31 V současné době můžeme pozorovat obrovský nárůst nezaměstnanosti v okolí měst, kde se zastavila výroba z důvodů ekonomické krize. Z těch nejvýznamnějších můžeme jmenovat např. Mladou Boleslav, Kolín atp. Tento pokles pracovních míst má samozřejmě další dopady na samotnou situaci, a to např. že poklesne cena bydlení v těchto oblastech, protože lidé si budou shánět práci jinde a budou ochotni za prací stěhovat jinam.
6.3
Vývoj inflace a nezaměstnanosti v období recese v roce 2008
Ekonomika v roce 2008 vykázala dvě rozdílná pololetí. V prvním pololetí jsme mohli zaznamenat zpomalení ekonomického růstu. „Současně ale neklesaly inflační tlaky, ba právě naopak dosahovaly dlouhodobých maxim kvůli rekordním cenám ropy a všech komodit. Během léta ovšem došlo ke zlomu, Ekonomická aktivita v USA i západní Evropě prudce začala klesat přes celou škálu oborů od průmyslu po služby. Inflační rizika rychle vystřídaly naopak obavy z deflačních tlaků.“ 32 Centrální banky po celém světě reagovaly historicky nevídaným poklesem úrokových sazeb na rekordní minima, ovšem tržní úrokové sazby zůstávaly zvýšené kvůli nárůstu rizikové prémie. Data za poslední čtvrtletí 2008 začala ukazovat výrazný dopad recese v západní Evropě a česká ekonomika začala velmi evidentně prudce zpomalovat. Inflace dosáhla 31
Měnová politika. [Online]. Cit. [2009-02-26]. Dostupné na www: . 32 Shrnutí minulého roku a výhled na rok 2009. [Online]. Cit. [2009-02-27]. Dostupné na www: .
36
desetiletých maxim 7,5 % v důsledku souběhu globálních inflačních tlaků (energie, potraviny) a dopadu vládních reforem (poplatky u lékaře, vyšší DPH). Na konci roku inflační tlaky výrazně slábly a v roce 2009 by inflace měla poklesnout zpět k úrovni 2%. Meziroční růst zaměstnanosti ve třetím čtvrtletí 2008 se v podmínkách zpomalování ekonomického růstu dále snížil, stejně jako počet volných pracovních míst. Výsledkem byl obrat ve vývoji míry nezaměstnanosti v závěru roku. Zhoršené podmínky na trhu práce se do vývoje mezd ve třetím čtvrtletí výrazněji nepromítly. Pokles cen potravin a energetických surovin společně se zmírněním domácích inflačních tlaků vedl v průběhu čtvrtého čtvrtletí 2008 k výraznému zpomalení inflace. Současný ekonomický vývoj je nadále hodnocen jako sestup z vrcholu hospodářského cyklu. Současný ekonomický vývoj je tak nadále hodnocen jako sestup z vrcholu hospodářského cyklu s tím, že tento sestup je rychlejší než předpokládala minulá prognóza. V ekonomice dochází k rychlému odeznívání domácích proinflačních tlaků. Zároveň však v důsledku znehodnocení měnového kurzu odeznívají protiinflační tlaky plynoucí ze zhodnoceného kurzu v prvních třech čtvrtletích roku 2008. Vývoj na trhu práce roku 2008 odpovídá sestupné fázi hospodářského cyklu. Růst zaměstnanosti zpomaluje, a to včetně zaměstnanosti cizích státních příslušníků. Sezonně očištěná míra registrované nezaměstnanosti se ve čtvrtém čtvrtletí začala zvyšovat. Pokračuje pokles počtu volných pracovních míst. V souladu se zpomalením ekonomického růstu a poptávky po práci prognóza předpokládá zřetelný pokles tempa růstu mezd ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku 2009.
33
Za první čtvrtletí tohoto roku
jsme mohli pozorovat opět prohlubování recese, kdy nastaly vlny propouštění pracovníků už i v dalších sektorech hospodářství. Zatímco nezaměstnanost má rostoucí tendenci, inflace klesá.
33
ČNB. Zpráva o inflaci. [Online]. Cit. [2009-02-26]. Dostupné na www: .
37
7 Nezaměstnanost a EU Každý stát EU má svoji politiku zaměstnanosti, přičemž by se však cíle této politiky měly ztotožňovat s těmi, které určuje EU. Hlavní zodpovědnost za oblast zaměstnanosti a sociální politiky zůstává v rukou členských států. Pomocí takzvané otevřené metody koordinace Rada stanovuje společné cíle a priority, analyzuje opatření přijatá na národní úrovni a předkládá doporučení členským státům. Nezbytnou součástí otevřené metody koordinace je i výměna informací, zkušeností a příkladů správné praxe. K projednávání těchto otázek mezi členskými státy slouží Výbor pro zaměstnanost (EMCO) a Výbor pro sociální ochranu (SPC). Evropský sociální fond je nástrojem k financování opatření politiky zaměstnanosti a sociální ochrany na národní úrovni. Evropská unie chce v politice zaměstnanosti dosáhnout plné zaměstnanosti, zlepšit kvalitu a produktivitu práce, zvýšit přitažlivost práce a zajistit přitažlivost práce pro osoby, které hledají zaměstnání, včetně osob, znevýhodněných a neaktivních. Také chce zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu práce, zvýšit a zefektivnit investice do lidského kapitálu a přizpůsobit systém vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům. 34 Hlavními prioritami EU jsou zaměstnanost a vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst pro její občany. Unie musí také zajistit rovné příležitosti pro všechny, aby každý, kdo chce, mohl pracovat. „Cílem je zvýšit do roku 2010 počet zaměstnaných lidí v produktivním věku na 70 %.“35 V Evropské unii, klesl počet pracovníků v zemědělství a průmyslu. Zatímco v padesátých letech 20. století v těchto dvou oblastech pracovala převážná většina lidí, tak dnes se počet pracujících v zemědělství a průmyslu snížil až o polovinu, naopak spousta obyvatel EU se přesunula do služeb. Řešení nezaměstnanosti je pro EU naprosto zásadní. Míra nezaměstnanosti je v jednotlivých zemích a regionech různá.
34
Srv. Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele. [Online]. Cit. [2009-03-26]. Dostupné na WWW: 35 Základní fakta a čísla o Evropě a Evropanech. Evropané v práci. [Online] Dostupné na: . ISBN 92-79-03605-X. Str. 36.
38
7.1
Vývoj nezaměstnanosti v EU
Tabulka 3 Vývoj míry nezaměstnanosti ve vybraných zemích
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 EU (15 zemí) 8,9 10,1 10,5 10,1 10,2 10,0 9,4 EU + přidružené . . . . . . 9,4 země Belgie 7,1 8,6 9,8 9,7 9,5 9,2 9,3 Dánsko 8,6 9,6 7,7 6,7 6,3 5,2 4,9 Finsko 11,7 16,3 16,6 15,4 14,6 12,7 11,4 Francie 10,0 11,3 11,8 11,3 11,9 11,8 11,4 Irsko 15,4 15,6 14,3 12,3 11,7 9,9 7,5 Itálie 8,7 10,1 11,0 11,5 11,5 11,6 11,7 Lucembursko 2,1 2,6 3,2 2,9 2,9 2,7 2,7 Nizozemsko 5,3 6,2 6,8 6,6 6,0 4,9 3,8 Norsko 5,9 6,0 5,4 4,9 4,8 4,0 3,2 Portugalsko 4,3 5,6 6,9 7,3 7,3 6,8 5,1 Rakousko . 4,0 3,8 3,9 4,4 4,4 4,5 Řecko 7,9 8,6 8,9 9,2 9,6 9,8 10,9 Spojené 9,8 10,0 9,3 8,5 8,0 6,9 6,2 království SRN 6,4 7,7 8,2 8,0 8,7 9,7 9,1 Španělsko 14,9 18,6 19,8 18,8 18,1 17,0 15,2 Švedsko 5,6 9,1 9,4 8,8 9,6 9,9 8,2 přidružené . . . . . . 9,4 země Bulharsko . . . . . . . Česká . . . . . . 6,4 republika Estonsko . . . . . 9,6 9,2 Kypr . . . . . . . Litva . . . . . . 11,8 Lotyšsko . . . . . . 14,3 Maďarsko . . . . 9,6 9,0 8,4 Malta . . . . . . . Polsko . . . . . 10,9 10,2 Rumunsko . . . . . 5,3 5,4 Slovensko . . . . . . . Slovinsko . . . . 6,9 6,9 7,4 Turecko . . . . . . . Zdroj: Eurostat (http://europa.eu.int/comm/eurostat/)
39
8,7
7,8
7,4
7,7
8,0
9,2
8,8
8,5
8,8
9,0
8,6 4,8 10,2 10,7 5,6 11,3 2,4 3,2 3,2 4,5 3,9 11,8
6,9 4,4 9,8 9,3 4,3 10,4 2,3 2,9 3,4 4,1 3,7 11,0
6,7 4,3 9,1 8,5 3,9 9,4 2,1 2,5 3,6 4,1 3,6 10,4
7,3 4,6 9,1 8,8 4,3 9,0 2,8 2,7 3,9 5,1 4,3 10,0
8,1 5,6 9,1 9,3 4,6 8,7 3,6 3,7 4,5 6,5 4,4 9,3
5,9
5,4
5,0
5,1
5,0
8,4 7,8 7,8 8,6 12,8 11,3 10,6 11,3 6,7 5,6 4,9 4,9
9,3 11,3 5,5
11,8 13,6 14,5 14,8
14,3
.
16,4 19,2 17,8
13,8
8,6
8,7
8,0
7,3
7,6
11,3 . 11,2 14,0 6,9 . 13,4 6,2 16,7 7,2 .
12,5 5,2 15,7 13,7 6,3 7,0 16,4 6,8 18,7 6,6 6,5
11,8 4,4 16,1 12,9 5,6 6,7 18,5 6,6 19,4 5,8 8,3
9,5 3,9 13,6 12,6 5,6 7,4 19,8 7,5 18,7 6,1 10,3
10,1 4,4 12,7 10,5 5,8 7,7 19,3 6,5 17,2 6,6 9,0
Z tabulky vyplývá, že nezaměstnanost v zemích EU klesala zhruba do roku 2001, nyní mírně stoupá. Míra nezaměstnanosti v EU dosahuje 8,0 %. Podíváme-li se na poslední přistoupivší (Švédsko, Finsko a Rakousko), je vidět, že po přistoupení míra nezaměstnanosti vzrostla, aby posléze klesla s výjimkou Rakouska pod původní hodnotu. Je ovšem třeba dodat, že Rakousko mělo míru nezaměstnanosti značně nižší než zbytek EU a ani ono nepřekročilo míru nezaměstnanosti z období před vstupem. Nejlépe ze současných členů EU je na tom Lucembursko a Nizozemsko, kde míra nezaměstnanosti nedosahuje ani 4 %. Nejhorší výsledky vykazuje Španělsko (11,3 %) a hodnoty přes 9 % udávají i Finsko, Francie, Řecko a SRN. Na druhou stranu je ovšem nutno poznamenat, že Řecko a Itálie jsou jedinými zeměmi EU, kde nezaměstnanost i nadále klesá. Taktéž míra nezaměstnanosti EU včetně přidružených zemí (tedy přistupující desítka, Bulharsko, Rumunsko a Turecko) vykazuje vzestup v posledních dvou letech. V roce 2003 dosáhla úrovně 9,0 %. Pokud budeme uvažovat pouze přidružené země, dosahuje míra nezaměstnanosti 14,3 %, což je nad hodnotou udávanou za ČR (dle metodiky ILO v roce 2003 činí nezaměstnanost v ČR 7,6 %). Tato hodnota nás řadí na páté místo za Kypr, Maďarsko, Rumunsko a Slovinsko. Nejhorší situace je naopak v sousedním Polsku (19,3 %). Ze všech srovnání vyplývá, že míra nezaměstnanosti přidružených zemí v roce 2003 oproti roku 2002 klesla a totéž lze říci o sedmi z těchto zemí. Největší dynamiku má tento pokles v Bulharsku, nezaměstnanost však klesá v Lotyšsku, Turecku i v sousedním Slovensku.36 Vliv zdanění na dlouhodobou nezaměstnanost a tvorbu pracovních míst byl zhruba stejný jako v Rakousku, Maďarsku a Polsku, ale vyšší než v Portugalsku a na Slovensku. Finanční motivace k přijetí zaměstnání daná kombinací daní a dávek byla v roce 2006 v porovnání s ostatními zeměmi srovnatelná nebo vyšší pro osoby krátkodobě nezaměstnané, ale spíše průměrná pro osoby nezaměstnané dlouhodobě. V roce 2006 můžeme sledovat nejvyšší míru nezaměstnanosti, která přesahuje 10% v Polsku, ale také na Slovensku, což jsou země, které přistoupily do EU v roce 2004 zároveň s Českou republikou, a dá se říci, že v nich stále probíhá transformace ekonomiky. Z těch „vyspělejších“ a ustálenějších zemí EU si můžeme všimnout v tabulce, že nejvyšší inflaci měla Francie, a to 9,4 %. 36
Nezaměstnanost v EU. [Online]. Cit. [2009-03-20]. Dostupné na www:
40
Tabulka 4 Míra nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU v roce 2006
Země Bulharsko (BG) Belgie (BE) Česká republika (CZ) Dánsko (DK) Německo (DE) Estonsko (EE) Irsko (IE) Řecko (EL) Španělsko (ES) Francie (FR) Itálie (IT) Kypr (CY) Lotyšsko (LV) Litva (LT) Lucembursko (LU) Maďarsko (HU) Malta (MT) Nizozemsko (NL) Rakousko (AT) Polsko (PL) Portugalsko (PT) Rumunsko (RO) Slovinsko (SI) Slovensko (SK) Finsko (FI) Švédsko (SE) Spojené království (UK)
Nezam. v % 9.0 8.2 7.1 3.9 8.4 5.9 4.4 8.9 8.5 9.4 6.8 4.7 6.8 5.6 4.7 7.5 7.3 3.9 4.8 13.8 7.7 7.3 6.0 13.4 7.7 7.0 5.3
Zdroj: Eurostat
41
8 Vývoj inflace v EU
8.1
Inflace a nezaměstnanost v zemích V4 a Eurozóny
Země V4 Visegrádská skupina vznikla jako uskupení tří postkomunistických republik. Dne 15. srpna roku 1991 byla v maďarském Visegrádu podepsána Deklarace o spolupráci České a Slovenské Federativní republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě evropské integrace, čímž vzniklo uskupení tří států tzv. Visegrádská skupina. O Visegrádské čtyřce jako takové však můžeme mluvit až od roku 1993, kdy došlo k rozdělení ČSFR na dva nástupnické státy, které se oba začlenily do Visegrádské skupiny. Visegrádská čtyřka tedy vznikla paradoxně opačným (dezintegračním) procesem, než jaký si kladla za cíl. Jedním z klíčů k pochopení rozdělení ČSFR je obnova českého a slovenského demokratického stranického systému. A to zejména v době před prvními svobodnými volbami. Společným znakem těchto zemí bylo centrálně plánované uspořádání ekonomik. Plánované hospodářství nebylo v souladu s potřebami nabídky a poptávky a docházelo k neefektivitě na trhu. Mezi společné znaky těchto zemí patřila např. také socialistická minulost, potřeba přeměny centrálního systému v tržní, potřeba spolupráce spojená s vytvořením stabilního prostředí a v neposlední řadě společná příprava na to, aby se tyto postkomunistické země přiblížily vyspělé Evropě. O vznik V4 se zasloužil i Václav Havel, který během svých návštěv Maďarska a Polska v roce 1990 připomínal, že existuje jistá společná tradice střední Evropy. Ekonomiky visegrádských států, jsou z hlediska ekonomické vyspělosti na vzájemně srovnatelné úrovni.
Eurozóna Eurozóna je skupina států, ve kterých se platí eurem. V dnešní době do ní patří 16 států z Evropské unie. Patří sem státy: Německo, Rakousko, Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemí, Finsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Itálie, Irsko, Slovensko, Slovinsko, Malta, Kypr.
42
8.1.1
Vývoj inflace v Eurozóně ve srovnání s V4
Tabulka 5 Vývoj inflace v zemích V4
Vývoj inflace v zemích V4
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Česká republika
9,1
8,8
10,7
2,1
3,9
4,7
1,8
0,1
2,8
1,9
Maďarsko
28
23,5 18,5 14,2
10
10
9,1
5,2
4,7
6,8
3,5
7,2
10,1
5,3
1,9
0,7
3,6
2,2
7,2
3,5
8,5
7,4
2,8
Polsko
26,5 18,5
8,5
15
11,8
Slovenská 10 5,8 6 6,7 10,4 12,2 republika Zdroj: Eurostat, tabulku upravila Petra Holásková.
Tabulka 6 Vývoj inflace v Eurozóně 1996 - 2005
Vývoj inflace v EUROZÓNĚ 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Belgie
1,8
1,5
0,9
1,1
2,7
2,4
1,6
1,5
1,9
2,5
Francie
2,1
1,3
0,7
0,6
1,8
1,8
1,9
2,2
2,3
1,9
Německo
1,2
1,5
0,6
0,6
1,4
1,9
1,3
1
1,8
1,9
Rakousko
1,8
1,2
0,8
0,5
2
2,3
1,7
1,3
2
2,1
Lucembursko
1,2
1,4
1
1
3,8
2,4
2,1
2,5
3,2
3,8
Nizozemí
1,4
1,9
1,8
2
2,3
5,1
3,9
2,2
2,4
1,5
Portugalsko
2,9
1,9
2,2
2,2
2,8
4,4
3,7
3,3
2,5
2,1
Španělsko
3,6
1,9
1,8
2,2
3,5
2,8
3,6
3,1
3,1
3,4
Finsko
1,1
1,2
1,4
1,3
3
2,7
2
1,3
0,1
0,8
4
1,9
2
1,7
2,6
2,3
2,6
2,8
2,3
2,2
7,9
5,4
4,5
2,1
2,9
3,7
3,9
3,4
3
3,5
Irsko 2,2 1,2 2,1 2,5 5,3 Zdroj: Eurostat, tabulku zpracovala Petra Holásková
4
4,7
4
2,3
2,2
Itálie Řecko
43
Z tabulky vyplývá, že Česká republika je na prvním místě s nejmenší průměrnou inflací za měřených 11 let (r. 1995 – 2005), která činí 4,95%, za ní následuje Slovensko, jehož průměrná inflace za sledované období je 7,32%, další je inflace Polska 9,35% a inflace Maďarska 12,14%. Můžeme sledovat, že inflace v eurozóně byla od r. 1996 – 2005 asi okolo 2 – 3%, až na Řecko, kde inflace byla 4,03%, avšak když srovnáme průměrnou inflaci v ČR, která činila od r. 1996 až do roku 2005 průměrně 4,53%, tak vidíme, že tato inflace je ještě vyšší než v Řecku, které má z eurozóny nejvyšší míru inflace. Avšak v době vstupu do EU činila inflace v r. 2003 pouze 0,1%.Z vývoje můžeme říci, že pokud bychom chtěli srovnat inflaci v ČR s inflací zemí eurozóny, je inflace ČR značně horší, což také dokazuje to, že zatím nesplňuje důležitou podmínku, aby mezi tyto státy mohla patřit, ale když ji srovnáme se zeměmi V4, vychází jako země s nejmenší mírou inflace z těchto 4 zemí. Proto si myslím, že inflace v našem státu je přiměřená a nijak zvlášť se neodchyluje od ostatních států. „Podíváme-li se na kumulovaný růst cen v jednotlivých zemích eurozóny nebo na jejich průměrný růst za dobu členství v eurozóně, rozdíly v mírách inflace se v průběhu let pravděpodobně již z větší části vzájemně kompenzovaly. (…) Předně lze říci, že ačkoliv do roku 1997 – což byl rok, jehož data byla rozhodná pro vstup první vlny zemí do eurozóny – bylo patrné sbližování měr inflace v jednotlivých zemích, poměrně krátce po vzniku jednotné měny (rok 1999) se tempa růstu cen začínají rozbíhat. (…) Dnes již můžeme zřetelně rozlišit „nízkoinflační“ a „vysokoinflační“ země eurozóny. Zemí s nejnižší průměrnou mírou inflace za dobu existence jednotné měny je Německo, a naopak zemí s nejvyšší průměrnou inflací je Irsko.“37
37
KLAUS, V.,TOMŠÍK, V. Makroekonomická fakta české transformace. str. 115
44
Vývoj inflace v zemích V4 30
Inflace v %
25 20
Česká republika Maďarsko
15
Polsko
10
Slovenská republika
5 0
Rok Obrázek 7 Vývoj inflace v zemích V4 - graficky
Vývoj inflace - Eurozóna 1996 - 2005 Belgie Lucembursko Finsko
Francie Nizozemí Itálie
Německo Portugalsko Řecko
Rakousko Španělsko Irsko
2001
2003
8 7 6 5 4 3 2 1 0 1996
1997
1998
1999
2000
Obrázek 8 Vývoj inflace v Eurozóně - graficky
45
2002
2004
2005
Tabulka 7 Inflace ve státech EU, vývoj inflace v eurozóně a EU obecně
Inflace ve státech EU, vývoj inflace v eurozóně a EU obecně 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 3
3,1
2,6
2,1
1,6
2,4
2,5
2,1
1,9
2,1
2,2
Euro-zone Česká republika
2,4
2,2
1,6
1,1
1,1
2,1
2,3
2,3
2,1
2,1
2,2
9,1
8,8
8,5
10,7
2,1
3,9
4,7
1,8
0,1
2,8
1,9
Belgie
1,3
1,8
1,5
0,9
1,1
2,7
2,4
1,6
1,5
1,9
2,5
Dánsko
2
2,1
1,9
1,3
2,1
2,7
2,3
2,4
2
0,9
1,7
Estonsko
-
19,8
9,3
8,8
3,1
3,9
5,6
3,6
1,4
3
4,1
Finsko
0,4
1,1
1,2
1,4
1,3
3
2,7
2
1,3
0,1
0,8
Francie
1,8
2,1
1,3
0,7
0,6
1,8
1,8
1,9
2,2
2,3
1,9
Irsko
-
2,2
1,2
2,1
2,5
5,3
4
4,7
4
2,3
2,2
Itálie
5,4
4
1,9
2
1,7
2,6
2,3
2,6
2,8
2,3
2,2
Kypr
-
-
3,3
2,3
1,1
4,9
2
2,8
4
1,9
2
Litva
-
24,7
8,8
5
0,7
0,9
1,3
0,4
-1,1
1,1
2,7
Lotyšsko
-
-
8,1
4,3
2,1
2,6
2,5
2
2,9
6,2
6,9
Lucembursko
-
1,2
1,4
1
1
3,8
2,4
2,1
2,5
3,2
3,8
10
10
9,1
5,2
4,7
6,8
3,5
EU-25
Maďarsko
28
23,5 18,5 14,2
-
-
3,9
3,7
2,3
3
2,5
2,6
1,9
2,7
2,5
Německo
2,2
1,2
1,5
0,6
0,6
1,4
1,9
1,3
1
1,8
1,9
Nizozemí
1,4
1,4
1,9
1,8
2
2,3
5,1
3,9
2,2
2,4
1,5
Polsko
26,5 18,5
15
11,8
7,2
10,1
5,3
1,9
0,7
3,6
2,2
Malta
4
2,9
1,9
2,2
2,2
2,8
4,4
3,7
3,3
2,5
2,1
Rakousko
1,6
1,8
1,2
0,8
0,5
2
2,3
1,7
1,3
2
2,1
Řecko Slovenská republika
-
7,9
5,4
4,5
2,1
2,9
3,7
3,9
3,4
3
3,5
10
5,8
6
6,7
10,4 12,2
7,2
3,5
8,5
7,4
2,8
-
9,9
8,3
7,9
6,1
8,9
8,6
7,5
5,7
3,6
2,5
2,7
2,5
1,8
1,7
1,3
0,8
1,2
1,3
1,4
1,3
2,1
Španělsko
4,6
3,6
1,9
1,8
2,2
3,5
2,8
3,6
3,1
3,1
3,4
Švédsko
2,7
0,8
1,8
1
0,6
1,3
2,7
2
2,3
1
0,8
Portugalsko
Slovinsko Velká Británie
Zdroj: Eurostat, ČNB. Zpracovala Petra Holásková.
46
Závěr Ve své práci jsem nastínila, jak se vyvíjela inflace a nezaměstnanost v ČR a v ostatních státech Evropské unie. Je zřejmé, že jak inflace, tak nezaměstnanost jsou v současnosti
velmi
závažná
témata.
Problematika
výkyvů
měr
inflace
a
nezaměstnanosti v nynějším období recese, nepostihuje pouze ekonomiku České republiky, ale ekonomiku celé Evropy, jak jsme mohli pozorovat v této práci a samozřejmě i další části světa. Můžeme jen diskutovat o tom, co způsobuje jejich výkyvy a uvažovat, jak by se daná situace dala zlepšit. Jaké jsou ale důvody vzniku a jsou všude stejné? Důvvodů je hned několik, většinou bývají stejné, nicméně v každé zemi někdy dokonce v různých regionech můžou přicházet v různý čas. Myslím si, že se mi podařilo charakterizovat a popsat tento vývoj, tak, abych upozornila na tuto problematiku a na to, co s těmito ukazateli souvisí, což už jsem měla od začátku jako hlavní cíl. Na závěr bych ještě chtěla poukázat na některé faktory, které mají vliv na prohlubování nezaměstnanosti, ale ve své podstatě i na inflaci, ale v opačném smyslu, protože pokud bychom vzali v úvahu teorii tzv. Philipsovy křivky (ta však byla vyvrácena), pak zjistíme, že inflace a nezaměstnanost se navzájem ovlivňují a mají mezi sebou určitý vztah (tzn. např. při zvýšení nezaměstnanosti, bude nižší inflace a naopak). Mezi takové faktory bych zařadila přechod k postindustriální společnosti, protože se snaží přecházet spíše ke službám a v regionech, které jsou orientovány na průmyslovou výrobu, se tak prohlubuje nezaměstnanost. S nedostatkem pracovních míst se setkáváme také proto, že dochází ke stálému zlepšování technologií. Tyto jsou pro firmy někdy mnohem výhodnější, než náklady na lidský faktor, a proto dochází k nárůstu nezaměstnanosti, na druhou stranu se snižují náklady na výrobu a snižuje se i inflace. Do jisté míry se může nezaměstnanost zvyšovat i při nasycení domácího trhu zbožím dlouhodobé spotřeby. Následně dochází k ekonomickému poklesu až k recesi, protože firmy začnou méně vyrábět, tím se budou snižovat jejich zisky a v konečném důsledku nebudou mít dost finančních prostředků na mzdové náklady a začnou propouštět nepotřebné zaměstnance. Existuje mnoho dalších faktorů, ale tyto výše uvedené jsou podle mého názoru typickou úvahou naší doby. Za zmínku podle mého názoru stojí i možnost lidí pracovat na zahraničních trzích v rámci EU. Souhlasím s tím, že flexibilita pracovního trhu je velmi důležitá, nicméně téměř vždy souvisí s mnohými překážkami. Jednou z takových překážek jsou
47
jazykové bariéry. Těžko si shání práci člověk, který neumí dobře komunikovat alespoň jedním cizím jazykem. Dalším záporným bodem, na který bych chtěla upozornit je můj subjektivní pocit, že čeští občané často dostávají v zahraničí „podřadnější práce“, než na které by ve skutečnosti mohli dostát. To se samozřejmě netýká jen českých občanů v zahraničí, ale i některých cizinců, kteří přišli za prací do naší země. Jaká jsou řešení? Řešení těchto problémů mohou být různá. Domnívám se však, že lepší by bylo, kdybychom více času věnovali prevenci a snažili se o správné fungování ekonomiky jako celku. To samotné však nestačí a je potřeba dát do souladu všechny oblasti, podílející se na fungování státu (politika, vzdělání, společenské vztahy atp.). Nikdo z nás by však neměl opomíjet i správné fungování celé Evropské unie, které je ČR také členem. Je zřejmé, že oba ukazatelé jak inflace, tak i nezaměstnanost jsou negativní, avšak hlavně nezaměstnanost ovlivňuje zejména psychickou stránku člověka, ať už je z kteréhokoli koutu světa. Proto svou práci završím příslovími, která vyjadřují můj vlastní názor na to, čím by se měl člověk řídit, protože lidský faktor a jeho vlastní iniciativa také přispívá k celkovému rozvoji a dobrému fungování ekonomiky. „Informovanost lidí nemá své hranice, vždy když si člověk myslí, že už vše ví, najde se něco, o čem nikdy neslyšel.“ „Lepší je problém řešit, než nad ním bezhlavě přemýšlet.“ „Lepší využít vládních programů zaměstnanosti, než jen nečinně zírat a kritizovat je.“
48
Použitá literatura Knižní publikace 1. FLAMMANT, M. Inflace. Presses Universitaires de France, 1990. ISBN 80-901918-4-3 2. HOLMAN, R. Ekonomie. C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-891-6. 3. KLAUS, V., TOMŠÍK, V. Makroekonomická fakta české transformace. NC Publishing, 2007. ISBN 978-80-903858-1-8. 4. KUNEŠOVÁ, H., CIHELKOVÁ, E. Světová ekonomika nové jevy a perspektivy. C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-455-4. 5. MANKIW, N. G. Zásady ekonomie. Grada 2000. ISBN 80-7169-891-1 6. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Sociologické nakladatelství, 1998. ISBN 80-901424-9-4. 7. NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. VŠE, Praha 2002. ISBN 80-245-0350-6. 8. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie, Svoboda, 2002, ISBN 80-205-0494-X.
Internetové zdroje 1. Indexy spotřebitelských cen - metodická příručka. [Online]. Cit. [2009-02-20]. Dostupné na www: . 2. Na cestě k růstu. Role ECB. [Online]. Cit. [2009-02-20] Úřad pro úřední tisky Evropských společenství 2004. Dostupné na www: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství 2004. str. 16. ISBN 92-894-7857-8 3. Měnová politika. [Online]. Cit. [2009-02-26]. Dostupné na www: . 4. Shrnutí minulého roku a výhled na rok 2009. [Online]. Cit. [2009-02-27]. Dostupné na www: . 49
5. ČNB. Zpráva o inflaci. [Online]. Cit. [2009-02-26]. Dostupné na www: . 6. Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele. [Online]. Cit. [2009-03-26]. Dostupné
na
WWW:
policy- health-and-consumer-affairs-council/zamestnanost--socialni-politika-zdravi-a-ochrana-spotrebitele-665/>. 7. Základní fakta a čísla o Evropě a Evropanech. Evropané v práci. [Online] Dostupné na: . ISBN 92-79-03605-X. 8. Nezaměstnanost v EU. [Online]. Cit. [2009-03-20]. Dostupné na www:
50
Seznam příloh P1: Míra nezaměstnanosti leden 2009
Zdroj: Česká spořitelna
51
P2: Státy Evropské unie
EU Státy Eurozóny
Ostatní státy EU
Belgie
Česko
Francie
Dánsko
Německo
Estonsko
Rakousko
Litva
Lucembursko
Lotyšsko
Nizozemsko
Maďarsko
Finsko
Polsko
Španělsko
Spojené království
Portugalsko
Švédsko
Itálie
Bulharsko
Řecko
Rumunsko
Irsko Malta Slovensko Slovinsko Kypr
52
P3: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti a vývoj nezaměstnanosti v EU a eurozóně
Zdroj: Eurostat
Zdroj: Eurostat
53
P4: Plnění konvergenčních kritérií v roce 1997
54
P5: Vývoj inflace v Eurozóně v % ___ ___
Vývoj inflace v eurozóně v jednotlivých letech Průměrná inflace od roku 1999
Zdroj: ECB
55
P6: Mapa Evropské unie a stručný přehled rozšiřování EU
█ Členské státy EU █ Kandidátské země do EU ■
V roce1951 šest států zakládá Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO): Belgie, Spolková republika Německo, Lucembursko, Francie, Itálie a Nizozemsko. V roce 2002 podle původní dohody platnost smlouvy o ESUO po 50 letech skončila.
■
V roce 1973 vstoupilo Dánsko, Irsko a spojené království do EHS.
■
V roce 1981 Řecko vstoupilo do EHS.
■
1986 vstupuje Španělsko a Portugalsko do EHS.
■
1995 Rakousko, Finsko a Švédsko vstupují do Evropské unie.
■
2004 Česká republika, Slovenská republika, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta a Kypr vstupují do EU.
■
2007 vstupuje Bulharsko a Rumunsko do Evropské unie (EU).
56
P7: Ukázka výzkumu od STEM TRENDY 4/2008 „Jak si lidé váží práce“ LIDÉ SI VÁŽÍ PRÁCE, NAPROSTÁ VĚTŠINA JE ODHODLÁNA SE JEJÍ ZTRÁTĚ BRÁNIT
Přijmout práci mimo svoji kvalifikaci či v jiném oboru (86 %) nebo pracovat za méně peněz (67 %), to jsou dvě řešení, na která jsou u nás lidé v zájmu udržení práce nejčastěji ochotni přistoupit. Méně je již těch, kteří by v případě hrozby nezaměstnanosti zvažovali možnost přestěhovat se za prací někam do vzdálenějšího místa naší republiky (41 %). Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 1. – 8. dubna 2008. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1341 respondentů. Informace v tomto textu vycházejí z odpovědí podsouboru 1039 obyvatel v ekonomicky aktivním věku bez starobních důchodců. Reakce na hrozbu nezaměstnanosti patří k tématům, která STEM sleduje ve svých výzkumech již řadu let. Z pohledu na údaje starších šetření je zřejmé, že strategie předcházení možné ztráty práce se v čase nijak významně nemění. Stejné zůstává jak pořadí únosnosti jednotlivých řešení (na prvním místě přijetí práce mimo kvalifikaci či obor, na druhém akceptování hůře placené práce a na třetím stěhování za prací), tak i podíl lidí, kteří jsou ochotni na ně přistoupit. Jedinou výjimkou je mírný pokles ochoty řešit hrozbu nezaměstnanosti přijetím práce s nižší mzdou, zaznamenaný v posledních třech letech.
57
Pramen: STEM, Trendy 2008/04, 1039 respondentů
Pramen: STEM, série Trendy 1998 - 2008
58
