MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra technické a informační výchovy
Využívání Internetu žáky základních škol Bakalářská práce
Brno 2007
Autor práce: Jan Útrata Vedoucí práce: Ing. Martin Dosedla
Bibliografický záznam ÚTRATA, Jan. Využívání internetu žáky základních škol: bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra technické a informační výchovy, 2007. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Dosedla.
Anotace Bakalářská práce „Využívání internetu žáky základních škol“ pojednává o Internetu jako médiu a jeho historii. Dále jsou zde uvedeny možnosti připojení na Internet a popsány programy, které žáci základních škol nejvíce využívají nejen ve škole, ale i doma. Poslední kapitola práce je výzkum provedený na dvou základních školách, kde bylo zkoumáno k čemu žáci opravdu používají Internet a mnoho dalších informací s Internetem spojených.
Annotation B.A. Thesis "The Using of Internet by Basic School Pupils" deals with internet as a medium and also with internet's history. Further options of internet connection are presented here as well as a description of programs, which are mostly used by the basic school pupils at school but also at home. The last chapter of the thesis is a research realized at two basic schools where what the pupils really use the internet for was examined, as well as much other information connected with internet.
Klíčová slova Internet, provider, instant messenger, Dial-Up, Wi-Fi, ADSL, prohlížeč.
Keywords Internet, provider, instant messenger, Dial-Up, Wi-Fi, ADSL, browser.
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům
Brně dne 20.dubna 2007
Jan Útrata
3
Obsah ÚVOD.......................................................................................................................................................... 5 1. HISTORIE INTERNETU ..................................................................................................................... 6 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6
VZNIK INTERNETU ..................................................................................................................... 6 ROZVOJ AKADEMICKÉHO INTERNETU ........................................................................................ 7 KOMERČNÍ SFÉRA PŘICHÁZÍ ....................................................................................................... 9 ROZVOJ INTERNETU U NÁS ....................................................................................................... 11 INTERNET DNES........................................................................................................................ 11 KDO VLASTNÍ INTERNET? ........................................................................................................ 12
2
INTERNET DO ŠKOL .................................................................................................................. 12
3
PŘIPOJENÍ NA INTERNET ........................................................................................................ 13 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.3
4
DIAL-UP .................................................................................................................................. 13 ADSL ...................................................................................................................................... 13 WI-FI ....................................................................................................................................... 14 PŘIPOJENÍ KABELEM ................................................................................................................ 15 MOBILNÍ PŘIPOJENÍ .................................................................................................................. 15 GPRS .................................................................................................................................. 16 EDGE ................................................................................................................................. 16 CDMA ................................................................................................................................ 16
INTERNET A PROGRAMY......................................................................................................... 17 4.1 WEBOVÉ PROHLÍŽEČE .............................................................................................................. 17 4.1.1 Microsoft Internet Explorer................................................................................................ 17 4.1.2 Mozilla Firefox ................................................................................................................... 18 4.1.3 Opera.................................................................................................................................. 19 4.2 INSTANT MESSENGER ............................................................................................................... 20 4.2.1 ICQ..................................................................................................................................... 20 4.2.2 Skype .................................................................................................................................. 21 4.2.3 MSN Messenger.................................................................................................................. 21 4.3 HRY ......................................................................................................................................... 21 4.3.1 MMORPG........................................................................................................................... 21 4.3.2 FPS..................................................................................................................................... 22 4.3.3 Sportovní ............................................................................................................................ 23 4.3.4 Strategické hry.................................................................................................................... 23
5
VÝZKUM VYUŽÍVÁNÍ INTERNETU MEZI ŽÁKY ZŠ.......................................................... 24 5.1 5.2
DOTAZNÍK ............................................................................................................................... 27 VYHODNOCENÍ ........................................................................................................................ 29
ZÁVĚR...................................................................................................................................................... 35 RESUMÉ................................................................................................................................................... 36 SUMMARY .............................................................................................................................................. 37 POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................................................... 38
4
Úvod Téma své bakalářské jsem si vybral na základě svého zájmu o počítače, konkrétně o Internet a vše s ním spojené. Ve své práci se zmíním o historii Internetu ve světě. Postupně proberu jeho vznik, rozvoj na akademické půdě a následný vpád do komerční sféry. Také se krátce zmíním o rozvoji Internetu v Československé, později v České republice. Podrobně rozeberu možnosti připojení k Internetu, jejich výhody a nevýhody, i cenové srovnání. Dále se zaměřím na programy spojené s Internetem. Popíši nejpoužívanější programy, určené k prohlížení internetových stránek – prohlížeče. Také se zmíním o novodobém fenoménu komunikace, mezi studenty, poslední doby, a to o instant messengingu, přesněji o programech k tomu určených. Žáci základních škol si určitě rádi hrají, a proto zde zmíním i základní typy počítačových her. V poslední kapitole bakalářské práce uvedu analýzu dotazníku, prováděného na dvou základních školách, na ZŠ Kanice a ZŠ Křídlovická, Brno. V analýze budu zkoumat rozdíly mezi těmito různými školami. Budu se snažit zjistit, jak velké rozdíly, nebo zda jsou vůbec nějaké rozdíly ve využívání Internetu mezi žáky základních škol na vesnici a ve městě.
5
1. Historie internetu 1.1 Vznik Internetu Historie Internetu se začala psát v roce 1969, kdy v USA vznikla experimentální počítačová síť, propojující čtyři velká univerzitní střediska. A to UCLA, Stanford Research Institute, UC Santa Barbara a University of Utah v Salt Lake City. Důvodů proč tato síť vznikla, byla celá řada a jedním z nich bylo umožnit vědcům na příslušných univerzitách vzájemně komunikovat, sdílet schopnosti svých počítačů a spolupracovat na vědeckovýzkumných projektech. Důležité bylo, že se jednalo o vědeckovýzkumné projekty financované místním resortem
obrany, tedy
Ministerstvem obrany USA. Nemuselo se přitom jednat o žádné „bezprostředně vojenské“ záležitosti, protože američtí vojáci tehdy poměrně štědře financovali rozvoj vědy jako takové, včetně aplikovaného výzkumu, který neměl bezprostřední vojenské využití. Potřebné finance tedy přicházely z resortu obrany a jak bylo tehdy zvykem, měly formu účelových grantů. Za celý tehdejší resort obrany měla udělování takových grantů na vědu a výzkum na starosti grantová agentura ARPA1. Podle ní také dostala zmíněná počítačová síť své jméno: ARPANET. Počet uzlů sítě ARPANET se časem rychle zvyšoval, protože další univerzity měly zájem na tom, aby mohly využívat možnosti této sítě. Zpočátku se přitom striktně jednalo o takové univerzity, které se aktivně podílely na výzkumu pro resort obrany – což mělo logické opodstatnění, když vše financoval právě tento resort. Později však byl tento striktní požadavek oslaben a k síti ARPANET se mohly připojovat i další univerzity.2 Za zmínku určitě stojí fakt, že připojující se univerzity již měly nějaké vlastní počítačové sítě, byť někdy malé a propojující jen několik počítačů. K síti ARPANET se ale díky tomu připojovaly spíše celé sítě, a ne jednotlivé počítače. Tím došlo k zajímavému „nabalovacímu“ efektu – původní ARPANET se stal zárodečnou sítí, na kterou se postupně „nabalovaly“ (připojovaly se k němu) další a další sítě. Tím vznikal větší a složitější konglomerát vzájemně propojených sítí, kterému se postupně začalo říkat Internet. To proto, že samotný proces vzájemného propojování sítí se v angličtině označuje jako „internetworking“ a pojmem „internetworking“ či zkráceně 1 2
ARPA - Advanced Research Projects Agency PETERKA, Jiří. Se Zavináčem na Internet, s. 21.
6
„internet“ se označuje to, co tímto procesem vzniká – tedy výsledná soustava vzájemně propojených sítí. Ve světě přitom existovalo a existuje velké množství internetů neboli soustav vzájemně propojených sítí. Jen jedna však je natolik specifická, že si zaslouží druhové označení „internet“ jako své vlastní jméno – tudíž psané s velkým počátečním písmenem I. Jde právě o síť, která se postupným nabalováním dalších sítí vyvinula z původní zárodečné sítě ARPANET a dnes má skutečně globální charakter neboli celosvětový dosah. Pouze tato síť má právo jmenovat se Internet a podle platných pravidel češtiny se píše její jméno s velkým počátečním písmenem. Pro další vývoj Internetu bylo velmi podstatné, že se tato síť otevřela celé akademické a vědecké komunitě, a to nejen v USA. Právo připojit se tedy získaly všechny školské instituce (což využívaly hlavně vysoké školy, resp. univerzity) a dále instituce podílející se na vědě a výzkumu. Zpočátku provoz Internetu, přesněji jeho centrálních částí, tvořených zárodečnou sítí ARPANET, hradili vojáci prostřednictvím grantové agentury ARPA. To ale brzy přestalo být v souladu s faktem, že ke vznikajícímu Internetu se připojovalo čím dál tím více ryze „civilních“ akademických a vědeckovýzkumných institucí. Tato disproporce byla odstraněna kolem roku 1986, kdy břímě financování Internetu převzala civilní grantová agentura NSF3, která v USA financovala civilní (tj. nevojenský) výzkum.
1.2 Rozvoj akademického Internetu V době, kdy Internetu vládla agentura NSF a páteř Internetu tvořila její síť NSFNET (Obrázek č.1), došlo k opravdu výraznému rozvoji Internetu. Rychle rostl počet dílčích sítí a s ním počet konkrétních počítačů, které měly přístup k tomu, co dohromady tvořilo Internet. Současně s tím se Internet začal významně rozšiřovat i mimo USA, protože se začaly masově připojovat i akademické a vědeckovýzkumné sítě v mnoha dalších zemích. K rozkvětu Internetu docházelo i tím, že výrazně stoupla jeho užitná hodnota. Původní poslání Internetu totiž bylo hodně zaměřeno na možnost komunikace mezi lidmi (prostřednictví elektronické pošty), přenosu dat (službou FTP4) a konečně na možnost sdílení výpočetní kapacity a dalších zdrojů (tzv. vzdáleným 3 4
NSF - National Science Foundation – národní grantová agentura pro vědecký výzkum FTP - File Transfer Protocol , protokol z aplikační vrstvy, slouží pro přenos souborů mezi počítači
7
přihlašováním pomocí služby Telnet). S postupem času se ale začala objevovat celá řada dalších služeb, které zvyšovaly užitnou hodnotu Internetu a činily jej ještě více atraktivním pro další zájemce o připojení – jednalo se například o různé služby pro vyhledávání či dnes tak dobře známou službu World Wide Web, umožňující sdílet informace prostřednictvím Internetu.
Obrázek 1 Struktura akademického Internetu s jedinou páteřní sítí
Doba, kdy Internetu vládla agentura NSF, byla na jedné straně dobou nebývalého rozkvětu Internetu, ale na druhé straně i dobou poměrně přísných restrikcí a omezení. Šlo o to, že právě agentura NSF jako provozovatel páteřní sítě NSFNET určovala, kdo se k Internetu smí připojit a kdo ne. Dokonce vypracovala sadu zásad o možnostech připojování a hlavně používání Internetu v dokumentu „Accetable Use Policy“. Tento dokument definoval jedno základní pravidlo: Internet bylo možné využívat k akademickým a vědeckovýzkumným úkolům, ale nebylo přípustné jej používat k jakýmkoliv komerčním účelům. Připojování komerčních institucí, či alespoň využívání Internetu pro účely, které neměly nic společného se školstvím, vědou a výzkumem, bylo nepřípustné.5
5
PETERKA, Jiří. Se Zavináčem na Internet, s. 24.
8
Důvod, proč agentura NSF prosazovala tak přísná omezení, byl zřejmý: finance na provoz páteřní sítě, které nebyly nijak malé, přicházely od vlády USA. A ta nechtěla přímo subvencovat žádné komerční aktivity6.
1.3 Komerční sféra přichází Něco tak významného jako vznikající Internet samozřejmě nemohlo zůstat stranou pozornosti komerčního světa. Ten určitou dobu pouze závistivě pokukoval po možnostech, které Internet nabízí, načež se nechal inspirovat a vytvořil a provozoval podobné služby již na zcela komerčním základu, a tudíž bez jakýchkoli omezení ve využití. Vedle Internetu tak vyrostla celé řada dalších sítí, které měly podobné ambice, ale neměly zdaleka takový dosah a velikost Internetu. Svým uživatelům nabízely například elektronickou poštu, ale protože tomu bránil statut páteřní sítě NSFNET, nemohly být budovány brány pro přestup zpráv elektronické pošty z komerčních sítí do Internetu a naopak. Uživatelé jedné sítě si proto nemohli mailovat s uživateli druhé sítě a analogicky to bylo s možností využívání dalších služeb. Komerční svět, který si velmi dobře uvědomoval obrovský význam Internetu a jeho perspektivnost, časem vyvinul velký tlak na to, aby byl přehodnocen celkový postoj Internetu k ostatním sítím, zejména k těm ryze komerčním. Nebylo to jednoduché a okamžité, ale nakonec se všem zainteresovaným stranám podařilo dospět k rozumnému kompromisu. Ten spočívá v tom, že stát (míněny USA) postupně přestane financovat provoz Internetu a jeho roli plně převezme komerční sféra. Tím padne důvod pro dosavadní omezení na čistě akademické využití Internetu a přístup k této síti sítí se otevře každému, kdo bude ochoten za to zaplatit. Výše naznačený scénář se začal naplňovat kolem roku 1990, kdy se objevují první brány umožňující přestup elektronické pošty mezi Internetem a komerčními sítěmi. Dále se začaly k Internetu postupně připojovat různé „neakademické“ dílčí sítě, fungující již na plně komerční bázi. Zpočátku se jednalo o sítě, kterým šlo o to poskytnout svým vlastním a již existujícím uživatelům přistup k Internetu. S postupem času se ale čím dál tím více připojovaly takové sítě, kterým šlo o něco trochu jiného: a to, aby zprostředkovávaly přistup k Internetu na komerční bázi komukoliv, kdo o to projeví zájem a bude ochoten to zaplatit. Šlo tedy o první komerční poskytovatele připojení (tzv. providery). 6
PETERKA, Jiří. Se Zavináčem na Internet, s.25.
9
Problémem prvních providerů bylo to, že internetový provoz jejich zákazníků měl zakázaný vstup do páteřní sítě NSFNET, která v té době ještě existovala a fungovala. Nezapomínejme, že celý proces přechodu Internetu z akademické sféry na komerční bázi byl postupný a trval několik let. Proto si první provideři vybudovali mezi sebou vlastní propojení, které jim umožňovalo obejit páteřní síť NSFNET a přenášet data svých zákazníků jinudy, ve vlastní režii. Založili organizaci CIX (Commercial Internet eXchange), která vybudovala nejprve jeden „propojovací“ bod, k němuž se komerční provideři připojili a přes nějž si vyměňovali provoz svých komerčních zákazníků (Obrázek č.2). Tímto způsobem, který je dnes znám spíše pod označením „peering“, se komerčním providerů dařilo korektním způsobem obcházet stále ještě ryze akademický páteřní NSFNET. I díky tomu mohl Internet přecházet na komerční způsob fungování postupně, ne najednou7.
Obrázek 2 Propojení komerčních providerů přes propojovací bod CIX
Další vývoj byl následující: z jediného „přestupního bodu“ (dnes by jsme ho asi nazvali peerigovým bodem) se postupně stala rozlehlá síť se vstupními body v různých lokalitách – tedy „přestupní síť“, ke které se jednotliví provideři mohou připojovat na různých místech podle toho, co je pro ně nejvýhodnější. Tato „přestupní síť se stala vlastně páteřní sítí a po jistou dobu fungovala paralelně vedle ještě existující akademické páteřní sítě NSFNET.
7
PETERKA, Jiří. Se Zavináčem na Internet : Otěže Internetu přebírá komerční sféra. str. 26
10
S postupem času se takových páteřních sítí fungujících na ryze komerčním principu objevilo dokonce několik a staly se vzájemně alternativními – takže jednotliví provideři si dokonce mohou vybírat, kudy budou přenášet internetový provoz svých zákazníků. Aby tak mohli skutečně činit, musely ještě vzniknout speciální „propojovací body“, do kterých ústí jak jednotlivé páteřní sítě, tak i sítě samotných providerů. Proces přechodu Internetu z akademické oblasti do ryze komerční sféry byl završen koncem dubna 1995, kdy byla v tichosti odpojena akademická páteřní síť NSFNET.
1.4 Rozvoj Internetu u nás První síť, která by se dala označit za první vlašťovku Internetu u nás, byla amatérská síť FidoNET. Pro připojení do sítě FidoNET stačila telefonní linka. Dalším krokem, ale o dost významnějším bylo vybudování prvního českého uzlu sítě EARN8. Připojení Československé republiky k Internetu se uvádí listopad 1991. Oficiální datum připojení ČSFR k Internetu je 13. února 1992, kdy proběhlo slavností připojení na ČVUT. V roce 1994 se konal v Brně první Invex. Byl to první krok ke komercionalizaci Internetu. Avšak zájem mezi firmami o připojení k Internetu nebyl velký. V letech 1996 spouští Ivo Lukačovič první katalogový vyhledávací sever v ČR – www.seznam.cz a v roce 1997 na Slovensku www.zoznam.sk. Ke konci 20. století dochází k razantnímu zdražení telefonních poplatků, což znamenalo i velké zdražení u komutovaného připojení k Internetu. Následný bojkot firmy SPT Telecom, výhradního poskytovatele připojení, mělo za následek, slib v uvedení tarifu Internet 99. Firma měla tento produkt uvést na trh 1.1.1999. Tento termín nebyl dodržen. Slibovaný tarif byl nakonec uveden až 17.11.1999 a přejmenován z Internetu99 na Internet 2000. Tímto tarifem se začaly psát novodobé dějiny Internetu v Česku.9
1.5 Internet dnes Skutečná struktura dnešního Internetu je vlastně soustava vzájemně propojených dílčích sítí patřících, až na výjimky, jednotlivým poskytovatelům připojení. Konkrétní způsob, jakým jsou mezi sebou tyto sítě propojeny, však není náhodný a chaotický. 8
EARN - European Academic and Research Network, odnož evropské sítě BITNET, v Praze na ČVUT od října roku 1990 9 KODÝTEK, Pavel. Historie českého Internetu
11
Právě naopak, má v sobě určitý řád, který vychází ze vzájemného vztahu mezi jednotlivými providery. V praxi je způsob propojení dílčích sítí většinou hierarchický – to znamená, že každý provider svou síť připojuje „shora“ na jiného providera, který mu přes svou síť zajišťuje přistup do ostatních dílčích sítí, jež dohromady tvoří Internet.
1.6 Kdo vlastní Internet? Vlastnické vztahy k Internetu je dobré posuzovat v kontextu jeho historického vývoje. Dokud byl totiž celý Internet výhradně akademický, bylo možné se na něj dívat jako na něco, co patří akademické komunitě. Ani to však nebylo přesné, protože již tehdy byl Internet tvořen složitou soustavou vzájemně propojených sítí a každá měla svého konkrétního majitele – některou konkrétní akademickou instituci. Takže ani tehdy neměl Internet jako celek žádného vlastníka, ale konkrétní vlastníky měly jednotlivé části Internetu (dílčí sítě). Můžeme tedy říci: Internet jako celek nemá žádného vlastníka. Konkrétní vlastníky mají jen jednotlivé části Internetu neboli dílčí sítě, které patří providerům. Stále méně početnou výjimkou z tohoto pravidla jsou akademické sítě a sítě sloužící výlučně potřebám svých neakademických majitelů.10
2 Internet do škol V říjnu 2001 byla podepsána rámcová smlouva mezi Ministerstvem školství a generálním dodavatelem společnostmi AutoCont On Line a Český Telecom, o realizaci projektu Internet do škol.
Tento projekt měl za úkol vybavit počítači, servery,
tiskárnami, připojením k internetu a síti LAN11, školy. Pro každou školu byla zřízena vlastní internetová doména, uživatelské účty a e-maily pro studenty i učitele. Veškeré zařízení bylo po dobu 36 měsíců spravováno a náklady na provoz byly hrazeny v rámci dodávaných služeb ministerstvem. Připomeňme si, že stát žádné počítače školám nekupoval. Internet do škol byl koncipován tak, že stát od jednoho generálního dodavatele pronajal za pevný měsíční poplatek 4.500 Kč vybavený počítač připojený k Internetu. Plošná realizace projektu byla slavnostně dokončena 1. října 2002 na setkání všech klíčových partnerů a spolupracovníků projektu v Lednici na Moravě. Celkem bylo připojeno 3.620 škol (25.400 PC). Infrastrukturu v rámci projektu Indoš 10
PETERKA, Jiří. Se Zavináčem na Internet, s.31. LAN - Local Area Network volně přeložené znamená 'místní síť', používá se také jako termín pro označení lokální sítě. Síť LAN lze vytvořit mezi minimálně dvěma počítači. 11
12
využívá přibližně 780 tisíc studentů a asi 45 tisíc pedagogů.V rámci projektu bylo vybaveno i 384 speciálních škol. Z celoevropského hlediska se jedná o ojedinělý systémový přístup ke zdravotně postiženým.12 Projekt Internet do škol skončil k 1. říjnu 2006. I když stát v něm utopil více peněz než bylo potřebné, úkol splnil dostatečně. Vybavil školy technikou, která se snad bude moci ještě několik let používat, a hlavně připojil školy k Internetu .
3 Připojení na Internet Možností, jak klasifikovat různé druhy připojení k Internetu, je celá řada a lze přitom uplatnit různá rozlišující kritéria. Snad nejčastěji je v praxi dělení na připojení přes kabel, ať už telefonní, či od kabelové televize, nebo vzduchem pomocí technologie Wi-Fi. Pro úplnost je vhodné k nim přidat ještě další variantu – připojení mobilní.
3.1 Dial-Up Zastaralý typ připojení, hodící se pro příležitostné uživatele Internetu. Připojuje se přes telefonní linku. K připojení je potřeba interní nebo externí modem, notebooky mají většinou dial-up modem již integrovaný. Největší výhodou toho to připojení je, že platíte jen dobu strávenou na Internetu. Rychlost toho připojení je však velmi nízká, pohybuje se od 2,4 kb/s do 56 kb/s. Donedávna bylo pomocí této technologie připojena většina internetové populace v České republice. V současnosti je ale Dial-Up připojení na ústupu, díky stále přístupnějšímu vysokorychlostnímu internetu. Přiklad tarifu: O2 nabízí program Internet Basic Volno za 474 Kč měsíčně. V rámci něj se mimo špičku připojíte zadarmo a od šesté ráno do šesté večer platíte 1,30 Kč za minutu z prvních 10 minut připojení, potom 0,82 Kč za minutu připojení.
3.2 ADSL Celý název této technologie je Asymmetric Digital Subscriber Line. Volně přeložený znamená asymetrická digitální účastnická přípojka. Připojení k Internetu se provádí přes standardní telefonní linku. Hlavními výhoda oproti klasickému vytáčenému připojení je několikanásobně vyšší rychlost, stálé připojení k Internetu a možnost zároveň telefonovat a být připojen k Internetu.
12
SOŠKA, Ondřej. INDOŠ – Internet do škol
13
Telefonní linka byla a je hlavně určena k přenosu hlasu. K tomu se využívá frekvence od 0 do 4 kHz. ADSL technologie proto začala využívat frekvenci vyšší, a to 26 – 138 kHz pro směr od počítače, a pro směr do počítače pásmo 138 – 1100 kHz. Díky rozdílnému (asymetrickému) rozvrstvení frekvencí je i rozdílná rychlost odesílání a příjímání dat. Pro připojení Internetu pomocí technologie ADSL tedy potřebujeme: telefonní linku, ADSL modem a propojovací kabely. Velkou výhodou tohoto připojení je jeho stabilita. Pozitivní také je, že pořizovací náklady na toto připojení nejsou příliš vysoké. Ovšem nevýhod také není málo. Připojovatel musí vlastnit telefonní linku. U levnějších variant připojení je omezené množství stahování dat. Na linku je aplikováno takzvané FUP13, což znamená, že při větším objemu dat se rychlost připojení po určité době sníží. Případně jsou doúčtována případná data stažená nad limit připojení. Rychlejší připojení s neomezeným stahováním bývá dražší, jeho měsíční cena obvykle přesahuje jeden tisíc korun. Příklad tarifu: O2 nabízí Internet Express 512/128 kb/s za 475 korun, omezený datově na 2 GB, nesmíme k tomu zapomenout připočíst ještě cenu za telefon, což je minimálně 355 korun, celková částka je tedy 830 korun. Stejná firma, jen vyšší rychlost, a to 3072/256 kb/s, cena i s telefonní linkou 1306 korun.
3.3 Wi-Fi Název Wi-Fi je vlastně slovní hříčka odvozená od názvu Hi-Fi, znamenající high fidelity (česky vysoká věrnost), a proto Wi-Fi jako wireless fidelity (česky bezdrátová věrnost). Ve skutečnosti se, ale název Wi-Fi za zkratku nepovažuje. Zdá se, že toto odůvodnění názvu bylo vymyšleno, až po zavedení tohoto názvu pro bezdrátovou technologii. Prvotní využívání této technologie, bylo zajišťování propojování přenosných zařízení a následné zapojování do lokálních sítí LAN. Velký boom zažívá tato technologie v posledních letech, technologie zlevňuje a přístroje se zkvalitňují. Proto se Wi-Fi začalo využívat i k připojování do sítě Internet. Nyní je technologie Wi-Fi součástí každého přenosného počítače. Tato bezdrátová technologie se velmi rozšířila díky využívání bezlicenčního pásma. Toto pásmo nikdo nekontroluje, a to má za důsledek častě překračování frekvenčních standardů.
13
FUP – Fair User Policy, je omezení dovolující uživateli stáhnout určitý počet data za určitý čas
14
Pro připojení do sítě Internet pomocí této technologie je potřeba Wi-Fi anténa. Ta komunikuje s vysílačem, který musí být umístěn v blízkosti uživatele. Výhody toho to připojení jsou: uživatel nemusí vlastnit telefonní linku, a velmi často i poměr cena/rychlost připojení. Dále je možno pořídit si symetrickou linku se stejně rychlým stahováním jako odesíláním dat, případně asymetrickou, která umožňuje rychlejší odesílání dat. Mezi nevýhody patří občasné kolísání signálu, menší dostupnost. Kvalita připojení se liší i podle jednotlivých poskytovatelů. Další očekávanou minirevolucí v bezdrátovém připojení je technologie WiMAX. Bude sloužit zejména k poskytování připojení v rozsáhlejších oblastech. Příklad tarifu: firma 802.ADRL 1000/200kb/s, agregace 1:1, žádný limit, cena: 475 korun měsíčně. Ceny rychlejších připojení jsou vyšší a je k ní často potřeba zatím méně rozšířená technologie 5GHz. Například za linku 4096/4096, sdílenou pěti uživateli, zaplatíte kolem 1000 korun.
3.4 Připojení kabelem Jedná se o vysokorychlostní připojení prostřednictvím kabelu, je obvykle součástí nabídky společností provozujících kabelové televize. Je vhodné i pro náročnější uživatele. K připojení na Internet pomocí kabelu je zapotřebí kabelová přípojka a speciální modem. Zapojení do sítě provádí, na rozdíl od ostatních připojení, které si většinou uživatel zapojuje sám, technik. Měsíční náklady jsou podobné, často i nižší, než u ADSL. Pohybují se od několika stokorun až po tisíce korun měsíčně. Díky stabilnímu připojení a velké rychlosti je tento typ připojení vhodný na hraní her a užívání programu typu P2P14. Příklad tarifu: UPC 1024/128 kb/s 555 korun FUP 20GB/měsíc Cabel media Profi 10240/2048 kb/s žádný limit 1426,57 korun
3.5 Mobilní připojení Připojení na Internet přes mobilní telefon nebo pomocí mobilního operátora je vhodné jak pro práci, tak pro domácí užívání. K Internetu jsme připojeni přes systém GPRS, EDGE nebo CDMA.
14
P2P (peer-to-peer) je označení architektury počítačových sítí, ve které spolu komunikují přímo jednotliví uživatelé
15
3.5.1 GPRS General Packer Radio Service je služba přístupná pro uživatele mobilních telefonů. Tuto technologii můžeme zařadit mezi druhou a třetí generaci mobilních telefonů. Proto se někdy označuje, nesprávně, jako 2,5G. GPRS je srovnatelně rychlé jako je vytáčený Internet. Tento styl připojení se hodí jen na občasné využívání Internetu, a to jen v takovém případě, pokud není v okolí jiná možnost připojení. Cena připojení je většinou účtována za přenesené kilobity.
3.5.2 EDGE Enhanced Data rates for GSM Evolution neboli EDGE, je dalším stupně datových přenosů pomocí, již zmíněné, technologie GPRS. Tato technologie je novější a nabízí několik vylepšení oproti GPRS. Asi tou nejdůležitější je v použití modulace 8PSK. Jedná o osmistavovou fázovou modulaci, která umožňuje přenést tři informační bity, pomocí jediného symbolu v rádiové vrstvě. Oproti tomu GPRS využívající modulaci GMSK umožňuje přenést pouze jeden informační bit na jeden symbol na radiové vrstvě. GPRS má nejvyšší rychlost kolem 80 kb/s download, při konfiguraci telefonu 4+1 (4 sloty na download jeden upload). U stejného uspořádání má EDGE maximální rychlost připojení 236,8 kb/s. V praxi je dosahováno rychlosti kolem 200kb/s pro download a 100kb/s pro upload, ovšem při konfiguraci time slotu 3+2. K využívání této služby je nutné mít zařízení které tuto službu podporuje, bohužel tuto službu neumí využívat každý mobilní telefon. Vypadá to ale, že se blýská na lepší časy, například všechny nové mobilní telefony od společnosti Nokia, už tuto službu podporují.
3.5.3 CDMA Code Division Multiple Access je metoda přenosu více digitálních signálů pomocí jednoho sdíleného média. To signály rozlišuje pomocí kódů, který je u každého signálu jiný. Zkratka CDMA se pak nejvíce využívá u mobilních telefonů a služeb s mobily spojenými. CDMA bylo využíváno např. u GPS nebo i v satelitních systémech. Bezdrátové vysokorychlostní připojení k Internetu pomocí firmy O2 Internet Mobil v datové síti CDMA je zákazníkům v ČR dostupné od srpna 2004. Tato služba je provozována na frekvenčním pásmu 450 MHz. Rychlost připojení může přesahovat i 1Mb/s, v praxi se ale průměrná rychlost směrem k uživateli pohybuje v rozmezí 20016
300 kb/s v závislosti na době připojení. Toto připojení je vhodné zejména pro uživatele, kteří nemají jinou možnost stálého připojení, nebo potřebují mít připojení i na cestách. Není však vhodné pro využívání P2P aplikací, jako jsou výměnné programy DC++, Kazaa), hraní her, či připojení k rozsáhlejším sítím. Příklad tarifu: O2 Internet Mobil 1024 Plus 1069,81 korun.
4 Internet a programy 4.1 Webové prohlížeče Webové prohlížeče a jejich historie na světě není příliš dlouhá, ale v oblasti IT běží čas rychle. Lidé v počítačové oblasti rychle zapomínají a zvykají si na lepší podmínky, které nám poskytují lepší webové prohlížeče. Přestože je Internet Explorer nyní nejpoužívanější, rozhodně nebyl první a v žádném případě to není jediný prohlížeč na trhu. Pradědečkem prohlížeče Internet Exploreru (i Mozilly) je Mosaic. Mosaic je první grafický webový prohlížeč. Vyvinut byl na univerzitě v Illinois sdružením NCSA (National Center for Super Computing Applications). Dvě nejpoužívanější webové prohlížeče Internet Explorer a Netscape (resp. Mozilla ) mají tedy společné kořeny.
4.1.1 Microsoft Internet Explorer V roce 1995 Microsoft uvádí na trh nejen Windows 95 ale i první verzi webového prohlížeče pojmenovaném Internet Explorer. Microsoft trh s prohlížeči velmi podcenil, při uvedení na trh Netscape ovládal 80% trhu. První verze Exploreru ještě nebyla ani součástí základní verze Windows 95, byla přidána až s uvedením Plus! Packu. První verze Exploreru toho moc neuměla, ale na rok 95 to stačilo. Neuměl zobrazovat grafiku, chyběla funkce čtení newsgroups (diskusních skupin). Velikost programu byla kolem jednoho megabajtu. S uvedení IE2 se Microsoft velmi pospíšil, byl uveden v říjnu 1995. Přinesl sebou mnoho novinek, začal podporovat newsgroups, Javascript, důležité také bylo zabudovaní SSL. Uživatelské prostředí se však vůbec nezměnilo. Třetí verze Exploreru přichází na trh v srpnu roku 1996. Považuje se za první skutečný prohlížeč od Microsoftu. Přináší nové logo – modré „Éčko“ , které Explorer používá dodnes. Už je standardně dodáván s Windows 95, tím začínají soudní spory. Začíná podporovat částečně kaskádové styly, zobrazoval také obrázky v JPEG a GIF formátu a přehrával streamované video či zvuky v MIDI formátu. Obsahuje
17
i předchůdce Outlooku Internet Mail. Načasování uvedení IE4 si Microsoft nemohl vybrat lépe, v roce 1997 začíná obrovský rozvoj webu. Nově uvedený Explorer se stává součástí Windows 98. Přináší sebou mnoho novinek. Představena byla technologie pojmenovaná Active Desktop, jenž umožní mít webovou stránku na ploše jako tapetu. Dochází také ke spojeni programů News a mail do jediného programu a tím vzniká Outlook Express. Byl také dovybaven mnoho multimediálními vylepšení. Čtvrtá verze Exploreru byla první, která začala podporovat DHTML15, to způsobilo že webové stránky se staly více interaktivní a začaly připomínat více skutečné aplikace než jen texty. Na začátku roku 1999 byla uvedena další verze, a to už pátá, Internetu Explorer. Byla obsažena v nově uvedené verzi Windows 98 SE (Second Edition). Většina novinek nebyla na první pohled zřejmá. Důraz byl kladen hlavně na výkon a stabilitu prohlížeče. Bylo umožněno psát v Exploreru oběma směry, což je pro nás nepříliš důležité, ale tímto krokem si Mircosoft otevřel mnoho nových trhu. Objevuje se také XSL16 a XML. Kolem roku 2000 přichází na trh Windows Millenium a s tím se objevují další verze IE a to pod označením IE 5.5. Byl k nerozeznání od 5, změny se odehrály hlavně uvnitř systému. Byla to první verze vybavená 128 bitovým šifrováním. Začal být kladen důraz na bezpečnost, součástí toho se stává záplatování prohlížeče uživateli. Ke konci roku 2001 přichází nový operační systém Windows XP a jeho součástí je Internet Explorer 6. Žádná převratná novinka se neobjevuje. Uživatelské prostředí bylo jen lehce přepracováno. Microsoft začíná působit tak, jako kdyby vývoj prohlížeče odsunul na druhou kolej. Konkurence síly, začíná nabízet mnoho funkcí, jako blokování vyskakujících oken, či blokování reklam, ale Explorer nic. To se mění až s uvedením Service Pack 2, konečně si uživatelé IE můžou zapnout blokování vyskakujících oken, je zlepšena bezpečnost. Od uvedení Service Pack 2 se bohužel nic nezměnilo a uživatelé pracují ve stejném prohlížeči až do začátku roku 2007. To přichází dlouho očekávaný nový operační systém Windows Vista i s Internet Explorerem číslo 7.
4.1.2 Mozilla Firefox Mozilla Firefox je multi-platformní prohlížeč vyvíjený společností Mozilla Corporation. Ta je dceřinou společností nadace Mozilla Foundation. Při vývoji Firefoxu bylo snahou vytvořit rychlý a jednoduchý prohlížeč, primárně zaměřený jen 15
DHTML - se pouze označuje souhrn nástrojů a postupů umožňujících dynamické změny HTML dokumentů. 16 XSL - eXtensible Stylesheet Language neboli česky rozšiřitelný stylový jazyk, jsou jazyky umožňující popsat jak se mají XML soubory převádět a formátovat.
18
na prohlížení webových stránek. Velká výhoda Firefoxu je jeho rozšiřitelnost. Na Internetu je mnoho volně stažitelných doplňků, které zpříjemňují práci s prohlížečem. Například doplněk AdBlock umožňující blokovat reklamu na internetu. V roce 2005 byl podíl Firefoxu kolem 8% ve světe, v Evropě přes 20% a v Německu se blíží 40% trhu. Celkový plán je dosáhnout 10% podíl na trhu.
4.1.3 Opera Pomyslné třetí místo v oblíbenosti internetových prohlížečů zabírá prohlížeč jménem Opera. Vývoj prohlížeče Opera začal v roce 1994. Tehdy dva inženýři norské telekomunikační společnosti (Telenor) Jon S. von Tetzchner a Geir Ivarsøy začali pracovat na projektu, kde výsledkem byla první verze tohoto prohlížeče. V roce 1995 vzniká společnost jménem Opera Software. Hned v nadcházejícím roce 1996 vychází první verze prohlížeče určená pro veřejnost pojmenovaná Opera 2.1. V roce 1997 vychází Opera 3.1., ta se setkává s obrovským úspěchem a to nejen u laické veřejnosti. Přichází s podporou Javy a Netscape pluginů, standardem se který prohlížeč používá dodnes, také s podporou CSS (jazyk pro formátování internetových stránek). Další výhodou byla její stabilnost a velká rychlost. Kvůli velké poptávce se firma v roce 1998 rozhodla vytvořit prohlížeč i na další platformy. Do roku 1998 byla Opera vyvíjena jen pro
operační
systém
Microsoft
Windows.
Čtvrtá
verze
Opery,
postavená
na multiplatformním jádře, přináší nové funkce jako například podporu CSS2, XML a WML. Součástí prohlížeče je i klient elektronických zpráv. Čtvrtá verze však nebyla úspěšná díky obsahu chyb a její nestabilitě. V roce 2000 přichází Opera s číslovkou pět. Je to první verze, která je nabízena zdarma.
Byl kladen důraz na její stabilitu a
na dodržování standardů. Postupem času přibyly další funkce: instant massengera (ICQ), lupa, vyhledávání, panely. Šestá verze Opery spatřilo světlo světa v roce 2001, o něco později se objevuje i na operačních systémech Linux i MacOS. Bylo Upraveno SDI/MDI rozhraní (více oken v jednom). V roce 2003 vychází Opera pod číslovkou 7. Součástí je nové jádro pro zobrazování stránek s názvem Presto. Jádro nově podporuje W3C DOM standart. Od verze 7.5 nově přibývá RSS čtečka17. Po vydání tohoto typu, se začalo s velkými úpravami a změnami a nakonec bylo rozhodnuto že se nevydá verze 7.6, ale že se uvede rovnou Opera číslo 8. Opera nově přináší hlasové ovládání, což zpřístupňuje internet i tělesně postiženým lidem, dále byl vylepšen klient elektronických zpráv a v neposlední řadě vylepšen mód SDI/MDI. Celé uživatelské 17
RSS - je součástí rodiny XML formátů určených pro čtení novinek na webových stránkách
19
rozhrání bylo přepracováno za účelem zjednodušení a zpřehlednění. Brzy po vydání osmé Opery byly zahájeny práce na následující verzi. V roce 2006, to přesně 20.června, byla uvedena Opera s pořadovým číslem 9. Ta byla kompletně přepracována, uživatelé si museli zvykat na nové klávesové zkratky, či na nové prostředí. Do deváté řady byli také přidány tzv. widgets což jsou malé javascriptové aplikace. Byl přidán instalátor s mnoha jazyky, nechybí mezi nimi i čeština. Byl také přidán manažer pro stahování protokolu BitTorrent. Přestože Opera pracuje na různých operačních systémech a obsahuje pro uživatele velmi příjemné pomocné programy nedaří se jí však získávat větší procento trhu. V říjnu roku 2005 byl počet uživatelů prohlížeče mezi 0,2 a 1,2 procenta.
4.2 Instant messenger Je to další, hojně žáky využívaná, freewarová internetová služba. Umožňuje online komunikovat se svými přáteli, kteří jsou právě připojeni. A právě to je ta největší výhoda oproti emailům, odpověď dostáváme okamžitě. Dále je možno si posílat přes tuto službu soubory. A nyní, v posledních pár rocích i hlasově komunikovat. Instant messaging se stává na základních školách fenoménem. Kdo nemá ICQ nebo Skype, jako by nebyl.
4.2.1 ICQ ICQ je asi nejznámější protokol pro instant messaging a zároveň sloužící jako komunikační software. ICQ bylo uvedeno na trh společností Mirabilis. První verze obsahovala jen odesílání a příjímání zpráv a kontakty. Program slavil velký úspěch. To samozřejmě neuniklo velkým společnostem, a proto v roce 1998 je firma Mirabilis prodána za 107 miliónů americké firmě AOL (America Online). ICQ se čte anglicky, tedy „ajsíkjů“ , v anglickém jazyce znamenající „I seek You“ což v češtině je „Hledám Tě“. Každý uživatel má přiřazené své speciální UIN (Universal Internet Number) číslo. Služba umožňuje posílat a přijímat textové zprávy, soubory. Umožňuje připojit do rozhovorů více uživatelů a vytvořit tak jeden velký chat. S příchodem poslední verze toho programu, byly uvedeny ICQ hry. Ještě před rokem by názvy jako Slide-a-lama nebo Zoopaola způsobovaly spíše úsměvné gesto o vaší inteligenci. Nyní však hlavně mezi lidmi pracujících denně u počítače se tyto hry staly nebývalou součástí jejich pracovní náplně.
20
Bez instalace oficiální programu se lze na ICQ připojit pomocí služby ICQ2Go. Musíme mít ovšem na počítači nainstalovaný Flash nebo Javu.
4.2.2 Skype Program Skype vznikl na přelomu 20. a 21. století, a proto toho umí více než jeho dnešní největší konkurent ICQ. Už to není jenom program umožňující instant messaging. Instant messanging je spíše jeho druhoutnout službou. Tento program byl prioritně vytvářen ke komunikaci přes Internet. Umožňuje tedy telefonovat mezi uživateli zdarma, a za poplatek, který je výrazně nižší než standardní telefonování z mobilu, či pevné linky, volat i do telefonních sítí. Velká výhoda oproti ICQ je, že komunikace je šifrována pomocí šifry AES18. Nevýhoda je, že program funguje jako klient i server. Jakákoliv chyba, tak může ohrozit celou síť Skype.
4.2.3 MSN Messenger MSN Messenger je staré označený pro nově příchozí program Windows Live Messenger. Jak už z názvu vypovídá je to výrobek od společnosti Microsoft. Tento program je k dispozici zdarma, což u Microsoftu není tak běžné. WLM je možné používat jen na operačních systémech Windows a to jen na Windows XP, Windows Mobile a nově na Windows Vista. Největší výhoda ve využívání WLN je možnost synchronizovat ho s programem Microsoft Outlook. Standardně také umožňuje, jako i ostatní klienti, komunikaci pomocí textových zpráv, přenosu hlasu, posílání souborů. Nově lze komunikovat s uživateli Yahoo Messengera.
4.3 Hry Každý si rád hraje, a žáci základních škol ještě víc. Další programy, které žáci často používají na svých, občas i na školních počítačích, jsou hry. Existuje mnoho druhů, nyní popíši základní dělení těchto her.
4.3.1 MMORPG Tato zkratka pochází z anglického spojení slov Massive(ly)-Multiplayer Online Role-Playing Game. Ta by se dala do češtiny volně přeložit jako Hromadná online hra na hrdiny. Jak už tedy z názvu vyplývá je to hra pro více hráčů, kde každý hráč hraje 18
AES - Advanced Encryption Standard jedná se o symetrickou blokovou šifru, vyvinutou americkou vládou jako standard pro šifrování svých dokumentů.
21
právě za jednoho hrdinu. Hrdinové (hráči) se pohybují ve virtuálním světě pomocí internetu. Nejlépe by se tento typ her dal přirovnat ke stolní hře Dračí doupě, ovšem hráč nepotřebuje pána jeskyně, toho zastupuje hra samotná. Asi nejznámější MMORPG hrou je World of Warcraft, která má přes 10 milionů aktivních hráčů. Další hry jsou například Lineage, Ultima Online a další.
4.3.2 FPS Jak už z anglického názvu First Person Shooter vyplývá, jedná se o akční hru. Je to vlastně simulace vlastního pohledu. Zkratka přeložená doslova do češtiny znamená „střílečka z pohledu první postavy“. Průkopníkem tohoto žánru her byla firma ID Software. Jejich první hra Wolfenstein 3D byla velmi jednoduchá. Jednalo se o hru, kdy jste byl tajným agentem, zajatým nacisty, uvězněným v pevnosti, a z té jste se musel zachránit. Vaše výzbroj se postupně zdokonalovala od nože přes pistol, samopal až po, všemi velmi oblíbený, rotační kulomet. Velký úspěch této hry, resp. žánru způsobil uvedení na trh mnoho dalších podobných her. Další hrou, která je již dnes klasikou, byla hra Doom. Oproti Wolfensteinu se zlepšila grafika, tím i náročnost na hardware, zvýšil se počet zbraní, a hlavně přibyl další mód hraní – Multiplayer. Další revoluční hrou, která změnila tento žánr byla hra Quake. Tato hra byla kompletně v 3D, později podporovala i 3D akceleraci. Hra byla vytvořena tak, aby se do ni mohly nahrávat další přídavky a mapy vytvořené pomocí nástrojů, které byly součástí každé hry Quake. Další a snad poslední významnou FPS hrou je Half-life. Tato hra je založena na engine od Quake 2. Hra se stala velmi oblíbená díky vysoké hratelnosti a hlavně díky mnoha rozšíření, která pro tuto hru vyšla. Asi nejznámější je Counter Strike. Rozšíření Counter Strike by se dalo nazvat multiplayerovou verzí hry Half-Life. Původně bylo zdarma, díky obrovskému úspěchu se však od verze 1.6 je prodávalo samostatně nebo jako doplňující program ke hře Half-Life. Díky znázorňování násilí a snaze o maximální realitu ve hře, se tento typ her stává kontroverzní částí herního průmyslu.
22
4.3.3 Sportovní Sport je součástí života každého z nás. Můžeme se na něj dívat v televizi, nebo ho provozovat sami. Ovšem ne vždy jsou k tomu ty správné podmínky. Proto byly naprogramovány sportovní simulátory. Nyní si můžeme provozovat skoro jakýkoliv sport, který nás napadne. Největší podíl na trhu ve sportovních hrách má firma EA Sports. Vlastní licence na nejoblíbenější sporty na trhu a každoročně vydává nové a nové série sportovních simulátorů jako je NBA, NHL, Fotball, Baseball a mnoho dalších. Samotná obliba sportu ještě ovšem nezaručuje úspěch hry samotné. určujícím prvkem úspěchu hry je její hratelnost následně spojená s vydařenou grafikou, a právě toto se firmě EA Sport v posledních letech daří nejvíce.
4.3.4 Strategické hry Jsou to takové hry, u kterých se ovládají objekty na hrací ploše. Strategie můžeme dělit do několika typů. Tři základní jsou: tahová strategie, realtimová a budovatelské. Tahová strategie - je jak už název napovídá hra rozdělená do tahů. Tento typ strategii se hlavně využívá při komplikovaných hrách jako jsou správy základen, jednotek, jež je moc komplikovaný na to, aby se tato hra dala ovládat v reálném čase. Realtimová strategie – zde, na rozdíl od tahové strategie, probíhají všechny úkony hráče v reálném čase. Nejznámější realtimové strategie jsou Warcraft, Starcraft atd. Budovatelské strategie – primárním cílem toho typu her je, jak už z názvu vyplývá, budování či spravování určité oblasti (města). Typickým příkladem jsou hry, kde hráč vystupuje jako vůdce, který spravuje celou oblast (město) a snaží se o jeho rozvoj. Sám také rozhoduje o rozmístění a stavbě budov, o celkovém rozpočtu atd. Vlastní činnost
jako např. stavba budov či těžba surovin je prováděna automaticky.
K budovatelským strategiím se také řadí ekonomické simulace jako např. hra Transport Tycoon.
23
5 Výzkum využívání internetu mezi žáky ZŠ Výzkum jsem prováděl formou dotazníku na dvou základních škola. Školy jsem zvolil tak, aby byla pokryta co největší různorodost žáku. Vybral jsem tedy jednu školu z města Brna, a to ZŠ Křidlovická. Druhá byla typická vesnická škola, a to ZŠ Kanice.
Porovnávané základní školy v dotazníku: Adresa školy: Základní škola a Mateřská škola Křídlovická 30b BRNO 603 00
Web: www.zskridlovicka.cz
Kontakt: tel.: 543 212 716 mtel.: 605 253 893 fax.: 543 213 523 email:
[email protected]
Ředitel školy: PaedDr. Alexandr Polák
Popis školy: Zřizovatelem školy je Statutární město Brno, Městská část Brno – střed. Škola je fakultní školou Pedagogické fakulty MU Brno, členem Asociace českých daltonských škol a zařízení a rozšířenou výukou matematiky, fyziky, chemie a informatiky. Počet žáků 685.
Vybavení školy: Škola disponuje dvěma propojenými učebnami informatiky na druhém stupni (označeny levá a pravá). Obě učebny jsou vybaveny zavěšeným dataprojektorem. V učebnách je pro žáky dostupná laserová tiskárna a multifunkční zařízení (skener, kopírka, tiskárna). Stáří počítačů je do 1 roku (levá) a do 2 let (pravá).Celkový počet 24
počítačů v učebnách informatiky je 30. Monitory jsou repasované CRT s úhlopříčkami 15” a 17”. Dále mohou žáci druhého stupně využívat počítače ve školní klubovně (4+4 stanice) a ve studovně (3 stanice a kopírka). Z odborných učeben jsou počítačem s výstupem na televizi vybaveny učebny fyziky a přírodopisu. Výuka s využitím IT v dalších odborných učebnách je zajišťována pomocí notebooku a dataprojektoru. Na prvním stupni jsou počítače dostupné v učebně dyslexie (5 stanic starších 5 let), v učebně informatiky (5 morálně zastaralých stanic) a v 9 kmenových třídách (zejména počítače starší 5 let). V současné době je škola připojena k internetu pomocí mikrovlny (QNet) rychlostí 4 Mb/s s agregací 1:10 za stávajících platebních podmínek. Rychlost je dostačující potřebám školy. Na počítačích v učebnách druhého stupně a v kabinetech je nainstalován legální OS Windows XP Professional pořízený z dotace SIPVZ. Jako kancelářský balík je používán volně šiřitelný software OpenOffice. Antivirovou ochranu zajišťuje legální antivir NOD32. Škola disponuje širokou nabídkou výukových programů, které jsou nainstalovány lokálně nebo jako síťová verze. Drtivá většina těchto programů byla zakoupena před více než pěti lety. V loňském roce byla z dotace SIPVZ zakoupena licence pro výukové programy Škola za školou a Langmaster. Na serveru běží OS Linux Debian. Školní server poskytuje následující služby: mail, http (intranet), pop3, smtp, samba. Školní stránky jsou uloženy ve webovém prostoru poskytnutém firmou Qnet. Elektronická pošta je přístupná i z mimoškolních počítačů.19
Adresa školy: Základní škola Kanice Kanice 135 Bílovice nad Svitavou 66401
Kontakt: tel: 545227268
19
STIBOR, Jiří. ICT Plán.
25
Ředitelka školy: Mgr. Hana Mazancová
Popis školy: Zřizovatelem školy je obec Kanice. Na škole probíhá výuka jen druhého stupně. Do školy dojíždí žáci z okolních vesnic. Počet žáků 92.
Vybavení školy: Škola disponuje jednou učebnou informatiky vybavenou 12 počítači. Učebna je vybavena dataprojektorem a laserovou tiskárnou. Pracovní stanice v učebnách mají zajištěn legální operační systém Windows. Škola využila možnosti programu Microsoft Fresh – Start Windows umožňující na darované PC legálně nainstalovat OS Windows 2000 Profesional. Na novějších zakoupených PC se nacházejí OS Windows XP Home, popř. Windows XP Profesional. Pro kancelářské aplikace je využíván především bezplatný balíček programů Open Office, na některých počítačích je legální Microsoft Office. Antivirová ochrana je zajištěna legální licencí programu AVG. Na všech PC je používán legální software, žáci mají v učebně VT diskový prostor pro ukládání vlastních dat, zajištěno je připojení k internetu, přístup k e-mailovým schránkám. Pracovní stanice jsou chráněny antivirovým programem, který provádí automatické aktualizace a testování stavu PC. Počítačová technika velmi rychle zastarává – PC dodané v rámci projektu INDOŠ dosluhují kvůli malé operační paměti 128 MB, plánován je upgrade na 256 MB, což prodlouží částečně jejich využitelnost. V budově školy byla místní síť LAN provedena v rámci projektu INDOŠ struktur. kabeláží. Všechny kabely a prvky sítě jsou v souladu s bezpečnostními předpisy, veškeré kabely jsou odpovídajícím způsobem chráněny lištami. V průběhu hlavních prázdnin v roce 2006 byla tato síť rozšířena do všech tříd, do kabinetu fyziky a kanceláře školní jídelny. Základní škola odstoupila od centrálního způsobu připojení k internetu prostřednictvím společnosti Telekom a od 1. 1. 2006 je připojena k internetu prostřednictvím technologie WiFi, kterou nám poskytuje firma ELCAD, v.o. s. Toto připojení splňuje definované parametry standardu.20
20
KOVAŘÍKOVÁ, Alena. ICT Plán.
26
5.1 Dotazník Toto je dotazník, kterým jsem zkoumal využívání Internetu žáky základních škol nejen ve škole, ale i doma. Žákům jsem doporučil, ať si dotazník vezmou domů a při případných potížích se poradí s rodiči.
A. Základní informace o Vás 1. Pohlaví:
a) kluk b) holka
2. Studentem školy:
a) ZŠ Křídlovická b) ZŠ Kanice
3. Žákem :
a) 6.ročníku b) 7.ročníku c) 8.ročníku d) 9.ročníku
4. Bydlím ve městě s počtem obyvatel: a) b) c) d)
do 1000 obyvatel do 5000 obyvatel do 10000 obyvatel nad 10000 obyvatel
B. Internet a domácnost 5.Máme doma počítač:
a) ANO b) NE (přejdi na otázky skupiny C)
6. Kolik hodin denně používáš počítač? a) do 1 hodiny b) 1-2 hodiny c) 2-3 hodiny d) více než 3 hodiny 7. Jste doma připojení na internet:
a) ANO b) NE (přejdi na otázky skupiny C)
8. Na internet jsme připojeni pomocí:
a) ADSL (O2 nebo podobné společnosti) b) kabelem (UPC, Karneval, atd.) c) Wi-Fi mikrovlnné připojení d) Dial – Up připojení (přes modem) e) jiné ……………………………………..
9. Rychlost připojení je přibližně: (pokud nevíte rychlost Vašeho připojeni, zkuste speedtest.zive.cz)
a) do 100 kb/s b) do 1Mb/s c) do 4 Mb/s d) nad 4 Mb/s
27
10.Jaký internetový prohlížeč používáte?a) Internet Explorer b) Mozilla Firefox c) Opera d) jiný…………….. 11. Na co nejvíce používám doma internet: a) na zábavu (hraní her, brouzdání po internetu) b) na psaní mailů c) na přípravu věcí do školy (DÚ, elearning…) d) jiné………………………………. 12. Jaký Instant Messenger doma nejčastěji používáte? a) ICQ b) Skype c) MSN Messenger d) nepoužívám e) jiný…………………………... 13. Hraješ hry přes internet:
a) ANO b) NE (přejdi na otázky skupiny C)
14. Nejčastěji hraji přes internet tento typ her: a) MMORPG (WoW, Lineage, atd.) b) FPS (CoD, CS,Half life, atd.) c) sportovní(FIFA, NHL, atd.) d) strategické(Warcraft, ) e) jiné……………………………
C.
Internet a škola
15. Používáš ve škole počítač(internet) v jiných předmětech než informatika? a) ANO b) NE 16. V kolika předmětech využíváš počítač(internet) k výuce ve škole: a) 1 b) 2 c) 3 d) více(napiš počet)………….. 17. Chtěli by jste výuku na PC na Vaší škole rozšířit? a) ANO b) NE 18. Kolik hodin týdně trávíš přípravou do školy u počítače(internetu)? a) do 1 hodiny b) 1-2 hodiny c) nad 2hodiny d) počítač na přípravu do školy nepoužívám 28
5.2 Vyhodnocení Výzkumu se zúčastnilo celkem 74 žáků ze dvou již výše zmíněných základních škol.
Otázka č.1 Pohlaví: 31
43 kluků 31 děvčat
43
Otázka č.2 Příslušnost ke škole 26
48 žáku ze ZŠ Kanice 26 žáků ze ZŠ Křídlovická 48
Otázka č.3 Rozdělení dle ročníku 6.ročník:
15 žáků
7.ročník:
16žáků
8.ročník:
20 žáků
15 23
16 20
9.ročník:
23 žáků
Otázka č.4 Rozdělení dle bydliště s určitým počtem obyvatelstva do 1000 obyvatel:
40žáků
do 5000 obyvatel:
11 žáků
do 10000 obyvatel:
1 žák
22
40 1 11
nad 10000 obyvatel: 22 žáků
Zřejmá převaha žáků, bydlících v menších městech, je způsobena větší účastí žáků ze základní školy Kanice. Dále z dotazníků vyplývá, že ZŠ Křídlovická navštěvují i mimobrněnští žáci.
29
3
Otázka č.5 Máte doma počítač? ANO: 71 žáků NE:
3 žáci (pokračovali až otázkou číslo 15)
71
Drtivá převaha odpovědí Ano dává jasně najevo, že se počítač stal dalším nepostradatelným doplňkem domácnosti, stejně jako je lednička či pračka.
Otázka č.6 Kolik hodin denně používáš počítač? do 1 hodiny:
17
1-2 hodiny:
25
2-3 hodiny:
13
více než 3 hodiny:
16
16
17
13 25
Otázka č.7 Jste doma připojení na internet?
14
ANO: 57 NE:
14 (pokračovali až otázkou číslo 15) 57
Je vidět, že počítač je doma samozřejmostí, ale připojení na internet už ne. Myslím si, že je jen otázkou času, kdy se zbytek vlastníků počítačů připojí na Internet. Přeci jenom, až začnou studovat na středních , popř. na vysokých školách, stane se pro ně Internet nezbytností.
Otázka č.8 Na internet jsme připojeni pomocí: ADSL:
22
kabelem:
16
3
2
22
13
Wi-Fi:
13
Dial – Up:
2
jiné:
3
16
Největším počtu připojení pomocí ADSL je způsobeno nerozšířeností kabelového připojení v menších obcích. Připojení kabelem si drží dominantní postavení u žáků ZŠ Křídlovická, 15 z 26 má právě připojení kabelem.
30
Otázka č. 9 Rychlost připojení je přibližně: do 100 kb/s: 4 do 1Mb/s:
30
do 4 Mb/s:
13
nad 4 Mb/s:
10
4
10
13 30
Zde je jen otázkou času, kdy se připojení k Internetu zrychlí na standardní rychlost, což by mělo být kolem 2Mb/s, ne jako nyní 512Kb/s.
Otázka č. 10 Jaký internetový prohlížeč používáte? Internet Explorer:
31
Mozilla Firefox:
21
Opera:
4
jiný:
1
4
1
21
41
Internet Explorer zde nepotvrdil své dominantní postavení na trhu, Firefox Explorer velmi tvrdě dotahuje. Uvidíme co přinese nový IE7. Jak je vidět prohlížeč Opera se netěší příliš velkému zájmu.
Otázka č. 11. Na co nejvíce používám doma internet: na zábavu:
45
na psaní mailů:
2
na přípravu věcí do školy:
6
jiné:
4
4 6 2
45
Při nákupu počítače děti (žáci) často přesvědčují rodiče, že počítač potřebují na úkoly do školy. Jak je vidět počítač slouží spíše jako nástroj zábavy, podobně jako televize, než jako pomůcka do školy.
31
Otázka č. 12. Jaký Instant Messenger doma nejčastěji používáte? ICQ:
40
Skype:
10
MSN Messenger:
1
nepoužívám:
4
jiný:
2
2
4
1 10
40
Instant messengery se staly další součástí moderní komunikace, před pár roky kdo neměl mobilní telefon, jako by nebyl. Nyní kdo nemá ICQ či Skype mezi žáky skoro neexistuje. Výhoda je zřejmá je to zadarmo a odpověď je okamžitá. Používání MSN Messenger nyní pod novým názvem Windows Live Messenger je v Evropě spíše raritou, nejvíce se tento program používá v Severní Americe.
Otázka č. 13. Hraješ hry přes internet:
18
ANO: 40 NE:
18 (pokračovali až otázkou číslo 15)
40
Vypadá to, že po Internetu hraje hry drtivá většina žáků, ovšem musíme si dát pozor, že na tuto otázku odpovídalo jen 58 z 74 dotazovaných, kdyby odpovídali všichni studenti, tak by se nám graf velmi změnil.
Otázka č. 14 Nejčastěji hraji přes internet tento typ her: MMORPG:
5
FPS:
14
sportovní:
8
strategické:
4
jiné:
9
5
9
4
14 8
Žádný typ her nepotvrdil výraznou převahu. Snad jen kategorie jiné obsahovala u všech dodatek, že hrají ICQ hry. Někteří se dokonce zmiňovali, že si ICQ pořídili právě kvůli těmto hrám.
32
Otázka č. 15 Používáš ve škole počítač(internet) v jiných předmětech než informatika? 6
ANO: 68 NE:
6 68
Je velmi potěšující, že počítače jsou využívány i v jiných předmětech než je informatika. Odpověď Ne zaškrtlo 6 studentů ze ZŠ Křídlovická z 6 ročníků.
Otázka č. 16 V kolika předmětech využíváš počítač(internet) k výuce ve škole: 1:
7
2:
14
3:
26
více:
27
7
27
14
26
Z odpovědí jasně vyplývá, že s čím vyšším ročníkem, tím častěji používají k výuce počítač.
Otázka č. 17 Chtěli by jste výuku na PC na Vaší škole rozšířit? ANO: 60 NE:
14
14 60
Žáci zde potvrzují, že mají zájem o prácí na počítači i v dalších předmětech.
Otázka č. 18 Kolik hodin týdně trávíš přípravou do školy u počítače(internetu)? do 1 hodiny:
36
1-2 hodiny:
18
nad 2hodiny:
5
počítač na přípravu do školy nepoužívám: 17
17
36
5
18
Z poslední otázky jasně vyplívá, že žáci počítač (Internet) na přípravu do školy skoro nepoužívají. To ovšem neznamená, že ho nepotřebují. Hraní her či bezduché prohlížení Internetu je taky samo vzdělává.
Při tvorbě tohoto dotazníku jsem očekával, že žáci ze ZŠ Křídlovická budou více využívat Internetem popř. budou lepé vybaveni po technické stránce a možná i že ve výuce se bude více využívat výpočetní technika než na ZŠ Kanice. Nic z toho se 33
ovšem nepotvrdilo. Překvapivé bylo jen, že v 6. ročnících se více využívají počítače (Internet) ve ZŠ Kanice. Shodou náhod byla zrovna dotazovaná 6.třída ze ZŠ Křídlovická, s rozšířenou výukou matiky a přírodovědných předmětu, dalo by se očekávat, že právě tato třída by ve využívání výpočetní techniky měla „obyčejnou“ třídu ze ZŠ Kanice překonat, nestalo se tak. Na ostatní otázky žáci odpovídali standardně, nepotvrdili se tak žádné další rozdíly mezi žáky navštěvující školu na vesnici a ve městě. Poslední otázkou, jak často využívají žáci počítač k přípravě do školy, odpověděla celá čtvrtina, že ho vůbec nepoužívají. Z toho vyplývá, že častý argument ke koupi počítače, že ho žáci budou používat na přípravu do školy, je lichý. Na druhou stranu, ale musím uvést, že i hraní na počítači má pro žáky smysl. Zlepšuje pozornost a koordinaci pohybů.
34
Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabýval využíváním Internetu žáky základních škol a všemi věcmi s využíváním Internetu spojenými. Nejprve jsem se zaměřil na Internet a jeho historii. Popsal jsem jeho vývoj od skromných začátků, přes rozvoj na akademické půdě, podporovaným vládou, a až po celkové rozšíření Internetu do komerční sféry. Zmínil jsem také rozvoj Internetu na našem území a zamýšlím se nad vlastnickými právy Internetu. V další kapitole jsem stručně popsal projekt ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Internet do škol. Dále jsem se zabýval typy připojení k Internetu, které jsou dostupné na území ČR. Pro srovnání jsem uvedl rychlosti připojení a jednotlivé ceny těchto přípojek. V následující části jsem se zabýval programy, které žáci na základních škol používají nejvíce. Proto jsem jako první uvedl tři nejpoužívanější internetové prohlížeče. Popsal jsem jejich historii a naznačil jejich možný vývoj. Dále jsem zjistil, že nejvíce žáci používají prostředky ke komunikaci, přesněji programy na instant messenging, právě proto jim věnuji několik stránek své práce. Ke konci kapitoly jsem ještě popsal hry, u kterých žáci základních škol tráví asi nejvíce času. V poslední části bakalářské práce jsem provedl výzkum formou dotazníku na dvou základních školách, a to na ZŠ Kanice a ZŠ Křídlovická. Zjistil jsem, že co vybavení škol týče, je zřejmé, že škola s více žáky bude i lépe vybavena. Co se týče využívání Internetu žáky ve škole, ale i mimo ni, nejsou rozdíly skoro žádné.
35
Resumé Bakalářská práce se zabývá využíváním Internetu žáky základních škol. První kapitola zmiňuje historii Internetu ve světě, následně pak i v České republice. Následuje rozbor možnosti připojení k Internetu. Dále jsou v ní popsány nejpoužívanější programy používané pro práci s Internetem. V poslední části je výzkum provedený na dvou základních školách, na ZŠ Kanice a ZŠ Křídlovická. K výzkumu je přiložený dotazník a následně zpracovaný i s grafy.
36
Summary B.A. Thesis deals with using of internet by basic school pupils. The first chapter mentions history of Internet throughout the world, subsequently in the Czech Republic as well. This is followed by analysis of internet connection possibilities. Another aspect that this thesis deals with is a description of programs most frequently used for work with Internet. The last part contains a research realized at two basic schools, ZŠ Kanice and ZŠ Křídlovická. A questionnaire is attached to the research and it is also further dealt with together with graphs.
37
Použitá literatura PETERKA, Jiří. Se Zavináčem na Internet. Praha : Academia, 1999. 309 s. ISBN 80-200-0787-3.
JARKOVSKÝ, Lubor. Připojení – Základní typy a jejich ceny. Praha. MF Dnes, 2007, list E/3
ŠINDELÁŘ, Jan. Historie webových prohlížečů, část 5. – Opera. Praha, 2005 Dostupný z WWW: http://www.zive.cz/h/Uzivatel/AR.asp?ARI=126618&CAI=2114
ŠINDELÁŘ, Jan. Historie webových prohlížečů, část 1. – Internet Explorer. Praha, 2005 Dostupný z WWW: http://www.zive.cz/h/Uzivatel/AR.asp?ARI=126103&CAI=2114
ŠINDELÁŘ, Jan. Historie webových prohlížečů, část 4. – Mozilla. Praha,2005 Dostupný z WWW: http://www.zive.cz/h/Uzivatel/AR.asp?ARI=126471&CAI=2114
STIBOR, Jiří. ICT Plán. Brno, ZŠ Křídlovická, 2007 Dostupný z WWW : http://www.zskridlovicka.cz/phprs/dokumenty/ICT%20plan%202006-2007.pdf
KOVAŘÍKOVÁ, Alena. ICT Plán. Kanice, ZŠ Kanice, 2007
ŠIMEK, Jiří. Jak na ADSL?. Praha, 2007 Dostupný z WWW: www.mesec.cz/clanky/jak-na-adsl
KODÝTEK, Pavel. Historie českého Internetu: Praha, 2006 Dostupný z WWW: http://www.webdesign.paysoft.cz/clanky/2006/historie-ceskeho-internetu/
38
HLAVENKA, Jiří. Jak na počítač Poznáváme Internet: Computer Press, 2005. 78str. ISBN: 80-251-0753-1
SOŠKA, Ondřej. INDOŠ – Internet do škol. Praha, 2005 Dostupný z WWW: http://www.vysokeskoly.cz/system/index.php?clanek=420&id=6
39