MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Varhany kyjovského děkanátu PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Diplomová práce. Katedra hudební výchovy

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy

Varhany kyjovského děkanátu Diplomová práce

Brno 2007

Autor práce: Marek Cvrkal

Vedoucí práce: doc. Mgr. Ivo Bartoš

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne 12. dubna 2007 ……………………………….

2

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu své práce za inspirující rady a cenné připomínky. Dále bych chtěl poděkovat všem duchovním správcům a varhaníkům farností za bezproblémový přístup k jednotlivým zkoumaným nástrojům.

3

V životě každého člověka je jeden nejvíce rozhodující okamžik Motto filmu Všichni dobří rodáci

4

OBSAH

STRANA

Úvod……………………………………………………………………... 6 (jednotlivé obce) Bzenec…………………………………………………………………… 8 Domanín………………………………………………………………… 14 Ježov…………………………………………………………………...... 19 Kyjov, kostel Nanebevzetí Panny Marie…………………………….... 25 Kyjov, gymnaziální kaple……………………………………………… 32 Milotice………………………………………………………………….. 37 Skoronice………………………………………………………………... 44 Svatobořice-Mistřín…………………………………………………...... 49 Vacenovice………………………………………………………………. 55 Vlkoš…………………………………………………………………….. 63 Vracov…………………………………………………………………... 69 Žeravice…………………………………………………………………. 75

Závěr…………………………………………………………………….. 81 Resumé………………………………………………………………….. 83 Summary……………………………………………………………....... 83 Použitá literatura a prameny…………………………………………... 84

5

Úvod Alikvoty, píšťaliště, principálový sbor, transmise, traktura, kancela, pulpety. Nezasvěcenému čtenáři by se nejspíš zdálo, že hovořím v termínech, pro které nemá žádná věda uplatnění. Poučený čtenář nebo praktický varhaník však velmi dobře těmto výrazům rozumí. Nejedná se o nic jiného, než o odbornou terminologii organologie a s ní spojené vědě o varhanách.

Varhany. Královský nástroj, největší a nejhlasitější funkční nástroj na světě s největším počtem pohyblivých součástek. Nástroj, který je z hlediska samotného ovládání také nejsložitější, co se týče v oblasti nástrojů, kde zvuk nevzniká elektronickou cestou. Našlo by se nepochybně mnoho dalších nej a superlativů. Není proto divu, že varhany mají své obdivovatele, posluchače a samotné varhaníky, kteří na ně hrají a v mnoha případech také zaručují jejich údržbu a ochranu. Zvedneme-li ve větších kostelech, bazilikách či katedrálách hlavu, nemůže nám ujít skvostný pohled na majestátnou řadu prospektových píšťal skrývajících v sobě většinou základní kámen celého zvuku varhan. Nezanedbatelná je také samozřejmě celá architektura a vzhled varhan. Tento pohled ve mně vždy vyvolává posvátnou úctu ke stavitelům tohoto nástroje i k místu, kde se nachází. V menších kostelech se nám tento pohled zdá poněkud skrovnější, ale věřme, že i zdejší varhany mají za sebou velký kus své historie.

Jelikož práce, která by sumarizovala poznatky o nástrojích kyjovského děkanátu ještě nebyla napsána, rozhodl jsem se, že ve své diplomové práci právě historický původ, varhanáře, kteří se zasloužili o stavbu varhan, technický stav varhan, dispoziční vybavení a samotný vzhled a zvuk jednotlivých nástrojů náležitě prozkoumám a zaznamenám. Současně s mojí diplomovou prací by měl vznikat i multimediální CD-ROM, na kterém by byly zaznamenány zvukové ukázky varhan a také jejich reálné fotografie. Vizuálně bych vždy zachytil stanoviště varhaníka, tedy hrací stůl nebo hrací skříň, detailní pohled na rejstříkové pole, manuály a pedál, hrací mechaniku a píšťaliště varhan, celkový pohled na varhany z presbytáře.

6

Ve zvukové podobě své práce bych předvedl tutti nástroje, kombinaci rejstříků vhodných pro doprovod písní při bohoslužbě a zajímavé kombinace s alikvotními rejstříky, pokud je budou dané varhany mít ve své dispozici. Pro demonstraci budu volit známá díla varhanní literatury nebo vlastní improvizaci. Dále v diplomové práci uvedu soudobou dispozici nástroje, pomocná zařízení pod I. manuálem a nad pedálem, rozsah manuálu a pedálu.

V neposlední řadě se také budu z dostupných pramenů zabývat historií samotné obce a kostela, kde jsou popisované varhany vystavěny.

7

Bzenec

Počet manuálů: 2 Počet rejstříků: 16 Traktura: mechanická Rozsah manuálů: C - f 3 Rozsah pedálu: C – c1

Celková dispozice nástroje: I. man.

II. man

Pedál

Bourdon

16´

Melodia

8´

Subbas

16´

Principál

8´

Aeoline

8´

Violonbas

16´

Salicionál

8´

Flöte

4´

Principálbas 8´

Gamba

8´

Cornett

2´

Cello

Gedekt

8´(ext.)

Violon

4´

Octav

4´

Mixtura

2´

8´

Spojky: II – I 8´, I – P 8´, II – P 8´

Pomocná zařízení: •

Tremolo I + II man.

•

Kolektivy mf, f, ff (ovládání pomocí zvláštních pedálků nad klávesnicí pedálu)

8

Osídlení osady Bzenec se datuje již od pravěku. Poprvé v písemných památkách se objevuje u kronikáře Dětmara v souvislosti s dobytím hradu Businc českým knížetem Oldřichem v r. 1015. Jedná se o první jméno, které je na Moravě doloženo po 10. století. Kolem r. 1230 se Bzenec stal střediskem župy, na které byl rozdělen kraj břeclavský. Avšak až v listině krále Jana Lucemburského z r. 1330 se hovoří o městě Bzenci./1/ Město Bzenec leží v malebné krajině mezi městy Kyjov a Veselí nad Moravou. Je nositelem významných kulturních tradic, konají se zde každoročně Bzenecké vinobraní, jelikož se v blízkém okolí města vyskytuje mnoho velkých vinic, které mají díky své poloze velmi kvalitní révu. Dnešní kostel sv. Jana Křtitele raně barokního slohu pochází z r. 1702. Je 13 m široký, 45 m dlouhý a má 12 m vysokou valovou klenbu. Farní chrám náležel vždy katolíkům, přesto ve městě působí tři náboženské komunity./2/ Z rozhovoru s duchovním správcem bzenecké farnosti Jaroslavem Cigošem bylo zjištěno, že bzenecký kostel je se svými mírami největším kostelem děkanátu Kyjov. Chrám je postaven přibližně uprostřed města, jeho věž lze vidět ze širokého okolí. Díky své velikosti je prostor uvnitř kostela značně rozlehlý, dobrou akustikou však bohužel příliš nevyniká. V zadní části kostela nad hlavním vchodem se přes celou šíří chrámové lodě rozléhá kůr. Kostel sv. Jana Křtitele ve Bzenci je také díky své šířce pouze jednolodní. Šířku kostela však kompenzuje jeho délka. Varhany jsou umístěny uprostřed kůru. Při pohledu z presbytáře se nástroj jeví jako velké varhany, ale při pohledu z kůru tento pocit již není tak silný.

Varhany

Ještě před popisem bzeneckých varhan je bohužel nutné říci, že samotný nástroj je

/1/ /2/

www.bzenec.cz/html/html_kultura/kultura_czech_text.htm, 24. 10. 2006 tamtéž

9

v celkově špatném stavu. Jeho údržba byla značně zanedbána a v dnešní době není dostatek financí na generální opravu toho nástroje, která by jej každopádně učinila zajímavějším po všech stránkách. Jak již bylo řečeno výše, nástroj se rozkládá uprostřed kůru v jeho zadní části. Zadní deska varhanní skříně v horní polovině těsně navazuje na zeď kostela. Tuto část varhan vyplňuje píšťaliště obou manuálů a pedálu. Ve spodní polovině varhan je u zadní stěny skříně cca půlmetrový průchod, kterým lze varhany obejít zezadu. Tento průchod má své velké opodstatnění, jelikož za varhanami se nachází ještě jedna místnost, ve které je umístěno dmychadlo. Prospekt nástroje je složen z šesti píšťalových polí, každé pole je rámováno skříní varhan. Samotná skříň je nalakovaná hnědým lakem, vrchní část skříně rámující píšťaliště je tmavohnědá, spodní část je naopak světlehnědá s výjimkou dvířek do skříně varhan, které jsou ve svém středu nalakovány také tmavohnědou barvou. Vrch skříně nad prostředními dvěma poli zakončuje ozdobná hlavice, která téměř dosahuje klenby kostela. Tyto dvě pole jsou největší, směrem ke krajům skříně jsou po každé straně po jednom menším poli a po stranách skříně naopak po jednom větším poli. Skříň varhan po vizuální stránce působí vkusně. Píšťalová pole prospektu ale bohužel opět vyplňují píšťaly ze zinkových slitin, což vizuální úroveň značně snižuje. V prospektu je umístěn rejstřík Principál 8', vystavěn je ve všech prospektových polích. Zbylé píšťaly jsou umístěny ve skříni varhan. Samotná píšťaliště jednotlivých strojů jsou umístěna v jedné skříni. Bohužel i velká část píšťal jiných rejstříků je vyrobena z poměrně nekvalitních slitin. Kolem skříně nástroje jsou rozestavěny židle, které lze v případě potřeby odstranit.

Hrací stůl varhan je otočen čelem varhaníka k oltáři a s nástrojem je spojen mechanickou trakturou. (D = dmychadlo, VS = varhanní skříň, HS = hrací stůl)

10

Svým nátěrem ladí stůl se skříní varhan. Hrací stůl je částečně vsazen do zábradlí kůru a oproti podlaze je posazen cca o 30 cm výše z důvodu převodování traktury. Stůl je od přední desky skříně nástroje vzdálen asi o 150 cm, varhaník se tedy zády nemusí skříně dotýkat a má po hru dostatek prostoru. Koncepce hracího stolu je jednoduchá, nacházejí se zde dva manuály a pedál, po každé straně stolu je osm rejstříkových táhel, po levé straně jsou to rejstříky pedálu a II. manuálu, po pravé straně rejstříky I. manuálu. Manubria patřící pedálu jsou odlišena béžovou barvou. Vedle rejstříků I. manuálu je ještě ovladač, který zapojuje tremolo. Nad pedálem jsou pomocná zařízení, jejichž ovladače jsou řešeny pomocí pedálků s aretací. Klávesnice pedálu je rovnoběžně rovinná. Velkým nedostatkem varhan v kostele sv. Jana Křtitele je zanedbaná údržba táhel a abstraktů traktury a mechaniky hracího stolu. Chod traktury je velmi hlučný a nepřesný, klávesy se dají mačkat velmi ztuha a po spojení obou manuálů je hbitější hra téměř nemožná. Spojení manuálů je těžkopádné a neozývají se všechny tóny. Pokud jsou vytaženy všechna manubria za účelem Plena nástroje, ve varhanách dochází k rušivému zvučení píšťal, do kterých nežádaně proudí slabý proud vzduchu. Po zapnutí rejstříku Cornett 2' z II. manuálů dochází k trvalému znění píšťaly, do které proudí plný proud vzduchu. Ovládání jednotlivých rejstříků táhly nečiní větších potíží. Velmi složité je zapojení kolektivů nástroje, které varhaník ovládá pomocí zvláštních pedálků nad klaviaturou pedálu. Označení funkce jednotlivých pedálků je provedeno pomocí štítků, které jsou umístěny nad klaviaturou II. manuálu. Toto umístění není příliš praktické a působí zmatečně, jelikož varhaník nemá přesný a okamžitý rozhled, který pedálek slouží ke které funkci. Používání pedálků kolektivů působí velmi rušivě. Velmi hlučná je také hra na samotnou klaviaturu pedálu. Po vizuální prohlídce nástroje byly nalezeny stopy po červotoči na nožních pákách, které slouží pro čerpání vzduchu při energetickém výpadku. Každé takové napadení červotočem je velmi nebezpečné, neboť škůdce může v nástroji napáchat nezvratitelné škody. Napadení škůdcem bylo však zatím zjištěno pouze na těchto pákách. Jak již bylo řečeno, píšťaliště všech strojů se nachází v horní polovině varhanní skříně a je umístěno značně vysoko. Toto situování zajišťuje dobré nesení zvuku píšťal do prostoru chrámu. Za prospektem je vystavěn I. manuál o 11

počtu rejstříků 8. Za píšťaliště I. manuálu je vystavěn II. manuál se 4 rejstříky a konečně pedál také se 4 rejstříky. Píšťaliště I. a II. manuálu od sebe nejsou nijak odděleny, rejstříky II. manuálu jsou koncipovány tak, aby měly slabší zvuk. Z toho důvodu nebyla do nástroje vestavěna žaluziová skříň. Rejstříky pedálu jsou umístěny v zadní části varhan a svou výškou nepřesahují skříň nástroje. Díky relativně vysoké skříni nebylo zapotřebí provádět na vyšších píšťalách krepování. Kritická je u bzeneckých varhan elektroinstalace, která nesplňuje naprosto žádné limity a normy. Kabeláž je vedena volně po skříni varhan, vodiče jsou nedostatečně izolovány, motor dmychadla je spouštěn pomocí vypínače, který slouží také pro spínání osvětlení hracího stolu. Motor dmychadla by měl vždy mít samostatný spínač, který by spínal nejprve stykač, který teprve sepne silový proud do motoru. Toto zapojení není u bzeneckých varhan realizováno. Dalším závažným problémem v elektroinstalaci je naprosto nevhodné umístění infrazářiče pod hracím stolem. Jelikož nejde na první pohled infrazářič vidět, mohlo by se stát, že jej varhaník před odchodem zapomene odpojit a zařízení může vedle možného požáru způsobit nepřesný chod mechaniky hracího stolu, nehledě k tomu, že je neodborně nainstalováno a obloženo velkým množstvím zdraví škodlivým azbestem. Samotná vzduchotechnika nástroje je řešena převážně ve spodní části skříně varhan, zásobník vzduchu je řešen jako čerpací měch se zásobníkem, do kterého ústí vzduchovod vedoucí od dmychadla. Zásobník vzduchu zaplňuje asi 2/3 spodního prostoru skříně varhan. Rozjezd vzduchového ventilátoru je velmi pomaly a hlučný, ale zásobování vzduchu je pro varhany dostatečné. Tremolo ve varhanách působí na celý nástroj, jelikož je umístěné na hlavním zásobníku vzduchu. Ovládání tremola je řešeno pneumaticky. I když mají varhany 16 rejstříků, nenalezneme zde kromě Mixtury 2' žádné alikvotní rejstříky. Dispozice varhan je spíše romantického charakteru. Varhany jsou využívány převážně pro bohoslužebné účely, kombinace rejstříků, které se při liturgickém doprovodu užívají, je nosná a plně prostor kostela vyplní. Na varhany je ovšem jen velmi obtížně interpretovatelná koncertní literatura, jelikož traktura je velmi nepřesná a těžkopádná, není zde různorodost rejstříků, ergonomické rozmístění kláves pedálu činí značné problém při hře složitějších pasáží. Je také potřeba podotknout, že varhany jsou celkově velmi rozladěné a nejsou plně funkční. 12

Varhany v kostele sv. Jana Křtitele ve Bzenci jsou sice z hlediska údržby v dosti zanedbaném stavu, ale účel, pro který byly postaveny, plní efektivně. Nástroji by primárně prospěla nová elektroinstalace a posléze generální oprava s kompletním přeintonováním a naladěním píšťal.

13

Domanín

Počet manuálů: 2 Počet rejstříků: 13 Traktura: pneumatická Rozsah manuálu: C – g3 Rozsah pedálu: C – f 1

Celková dispozice nástroje: I. man:

II. man:

Pedál:

Bourdon

16´

Kryt

8´

Subbas

16´

Principál

8´

Aeolína

8´

Oktávbas

8´

Flétna

8´

Principál

4´

Oktáva

4´

Flétna lesní

2´

Fugara

4´

Rah kamz.

2´

Mixtura

11/3´

Spojky: I 4´, II – I 8´, II – I 4´, II – I 16´, II 4´, II 16´, I – P 8´, II – P 8´

Pomocná zařízení pod I. manuálem: •

Kolektivy p, mf, f, tutti

•

Volná kombinace A, B

•

Aut. Pedál

•

Vypínač (společný pro volné kombinace i kolektivní kombinace)

Pomocná zařízení nad klaviaturou pedálu: •

Crescendo (válec)

•

Vypínač crescenda (pedálek s aretací nad klaviaturou pedálu)

Další pomocná zařízení: •

Tremolo

14

Obec Domanín se nachází v okrese Hodonín a je okrajovou obcí, které ještě patří do kyjovského děkanátu. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1009 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1220. K vzácným pamětihodnostem v obci patří socha sv. Jana Nepomuckého a římskokatolický kostel sv. Václava, který byl postaven v letech 1776 – 1778. Inventář kostela mimo jiné tvoří dva pozdně barokní obrazy od Ignáce Raaba a 4 obrazy neznámého původu, které patří do uměleckého okruhu téhož autora./3/ Slavnou domanínskou rodačkou je Libuše Domanínská, držitelka ceny Thálie./4/ Kostel sv. Václava v Domaníně se nachází přibližně na okraji obce. Kostelu dominuje menší věž, která je postavena nad hlavním vchodem do chrámu. Celá stavba disponuje menší výškou, proto této výšce odpovídá i velikost věže. Za hlavními dveřmi chrámu se nachází předsíň, ve které je umístěn vstup na kůr. Předsíň od chrámové prostory oddělují prosklené dveře a závěsy, které mají tepelnou i hlukovou izolační funkci. Kostel se totiž nachází těsně vedle hlavní komunikace, které spojuje obce Těmice a Moravský Písek. V mírách chrámu sv. Václava dominuje zvláště délka. Chrámový prostor tvoří dvě lodě, hlavní loď je umístěna v jedné ose s kněžištěm, před presbytářem ji kolmo protíná další a menší loď. Kostel má tak půdorys křížového charakteru. V pravé části kolmo protínající lodi z pohledu od presbytáře se nachází vedlejší vchod do chrámu, který je užíván převážně ve všední dny. Kůr je v kostele situován nad hlavním vchodem do chrámové prostory naproti presbytáře. Výškově je umístěn v polovině výšky hlavní lodě. Celý kůr domanínského kostela se dělí na dvě části. První přední část kůru zabírají varhany, druhou zadní polovinu kůru přístupová cesta a vzduchotechnika varhan. Je však dlužno říci, že kůr se konstrukčně naprosto vůbec nepodobá kůrům v kostelech, kde je podobným způsobem umístěna vzduchotechnika, tedy ve zvláštních místnostech. V domanínském kostele se totiž jedná o jeden velký kůr, který je rozdělen dvěma nosnými sloupy, které zároveň podpírají klenbu kostela. Právě mezi těmito sloupy je umístěna skříň varhan. Přestože je v domanínském kostele velmi nízká klenba, díky rozsáhlým prostorám v okolí presbytáře a poměrně dlouhé hlavní lodi je akustika chrámu dostatečná pro zvukové vlastnosti popisovaného nástroje. /3/

www.kyjovsko.cz/cil/234/popis, 24. 10. 2006

/4/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Domanín_(okres_Hodonín), 7. 4. 2007

15

Varhany

Nástroj, se kterým se budeme v této kapitole zabývat, vznikl dle soukromých poznámek varhaníka domanínského chrámu pana Antonína Vaštíka přibližně v letech 1938./5/ Varhany se již svou konstrukční vyspělostí jeví jako moderní nástroj. Jak již bylo řečeno výše, skříň varhan je umístěna uprostřed přední poloviny kůru, od zábradlí je vzdálena cca 250 cm. Po obou stranách skříně i za ní jsou umístěny lavice. Samotná skříň je opatřena světle hnědým nátěrem s přirozenou imitací dřeva. Prospekt varhan tvoří tři píšťalová pole, kde svou velikostí dominuje střední pole, po stranách jsou umístěna dvě menší pole. Prospektové píšťaly jsou rámovány skříní varhan s výjimkou vrchní části, ve které píšťaly volně vystupují do prostoru. Na každé píšťale prospektového pole je umístěna ozdobná pozlacená korunka, která píšťalu opticky zakončuje. Bohužel i v domanínských varhanách je prospektové píšťaliště vyrobeno ze zinkových slitin. Celé zdobení prospektových píšťal působí rozporuplně, neboť stříbřenka, kterou jsou píšťaly pokryty, je oprýskaná a zlaté korunky téměř kýčovité. Zdobení prospektových píšťal však zřejmě respektuje normy a vkus doby, ve které varhany vznikaly. Všechny tři pole prospektových píšťal patří rejstříku Principál 8´ a jsou funkční.

Před skříní varhan je umístěn hrací stůl, který je situován čelem varhaníka k presbytáři. (HZV = hlavní zásobní vzduchu, VS = varhanní skříň, HS = hrací stůl)

Stůl je vyroben z masivních dřevěných desek, které jsou povrchově chráněny světlým lakem. Současný hrací stůl však není původní, ale byl k nástroji

/5/

osobní sdělení varhaníka Antonína Vašíka

16

instalován v letech 1984./6/ Na hracím stole není umístěn žádný identifikační údaj výrobcem, z jeho moderní koncepce je však možné usuzovat, že byl vyroben firmou Rieger Kloss, popřípadě Dřevopodnikem města Brna. Jako podklad této hypotézy slouží typické rejstříkové sklopky, kterými oba zmíněné podniky vybavovali své nástroje, radiálně konkávní pedál německého typu a samotné vizuální řešení celého stolu. Uspořádání ovládacích prvků je na hracím stole řešeno účelně. Na desce nad druhým manuálem jsou v jedné řadě umístěny sklopky rejstříků, spojek a táhel volných kombinací, rejstříky jednotlivých strojů jsou rozlišeny barevným textem. Vedle rejstříkových sklopek jsou po pravé straně z varhaníkova pohledu umístěny ovladače elektrického dmychadla, po levé straně je instalován ukazatel stavu crescendového válce. Pod klaviaturou I. manuálu jsou umístěny ovladače kolektivů a volných kombinací. Nad klaviaturou pedálu nalezneme crescendový válec a jeho ovládací pedálek s aretací, kterým crescendovou kombinaci rejstříků můžeme s okamžitým účinkem vyřadit. Spojení hracího stolu a vzdušnic varhan je řešeno pneumatickou trakturou. Vzhledem k tomu, že nástroj je již od svého počátku vystavěn na pneumatické traktuře, nebyly s připojením nového pneumatického hracího stolu konstrukční potíže. Značné potíže však činí technický stav traktury v současnosti. Hrací traktura pracuje bez větších problémů, jinak je tu však s trakturou rejstříkovou, která má své centrum v hracím stole. Při změně volné kombinace, kdy je zapojeno nebo odpojeno více rejstříků najednou, dochází u rejstříkových ventilů při změně jejich polohy ke značnému hluku. Reakce píšťaly po stisku klávesy je díky relativně krátkým konduktům okamžitá. Problém však nastává při vzájemném spojováním manuálů a pedálu v 8´ poloze. Od C po E v pedálu

vypadává

propojení manuálů do pedálu. Tento jev způsobuje značné problémy zejména při sólové pedálové hře s kolektivní kombinací tutti, jelikož od C – E hrají pouze dva pedálové rejstříky.

Vizuální kontrolou nebyly zjištěny žádné zásadní poškození skříně nebo mechaniky nástroje červotočem. Při výrobě píšťalového fondu bylo užito z velké části zinkových slitin. Píšťaliště všech strojů jsou umístěna v horní polovině varhanní skříně s píšťalami postavenými proti ose kostela v c a cis řadách. Za

/6/

osobní sdělení varhaníka Antonína Vaštíka

17

prospektem varhan je vystavěno píšťaliště I. manuálu. Mezi píšťalištěm I. a II. manuálu je mezera z důvodu přístupu k píšťalám, za píšťalami II. manuálu je těsně vystavěn píšťalový fond pedálu. II. manuál není umístěn v žaluziové skříně, dynamický kontrast je i v Domaníně řešen menzurou píšťal a jejich intonací.

Vzduchotechnika varhan je umístěna převážně v odhlučněné skříni za varhanami. Hlavní zásobník vzduchu částečně zasahuje do spodní poloviny varhan, která je již tradičně vymezena konduktům nebo táhlům traktury, popřípadě hlavnímu zásobníku vzduchu. Zásobník vzduchu v Domaníně je svou velikostí pro varhany dostatečně dimenzován, problém však vzniká u elektrického ventilátoru. Ventilátor má díky svému umístění a koncepci velmi tichý chod, který nenarušuje zvuk varhan, jeho průtokový objem pracovního vzduchu je však pro daný nástroj naprosto nedostačující. Tento průtokový nedostatek lze nejlépe zaznamenat při hře na tzv. plný stroj. Drží-li varhaník delší dobu akord, po krátké době se nedostatek vzduchu projeví zvukovým kolísáním. Přestože sklopka tremola je umístěna v sekci rejstříků patřící pod II. manuál, ovládá toto zařízení celý nástroj, jelikož je připevněno k hlavnímu zásobníku vzduchu. Díky tomu, že tremolo je dobře nastavené, zvuk píšťal, který je modulovaný tremolem, je velmi příjemný na poslech.

Varhany v kostele sv. Václava v Domaníně se prioritně používají pro doprovod bohoslužby, svým zvukovým fondem jsou schopny znamenitě vést zpívanou melodii písní. Stav celého nástroje, až na občasné výpadky spojek v hracím stole, je uspokojivý. Nástroj disponuje velmi kvalitními krytovými rejstříky, z alikvotních hlasů je v nástroji vystavěna pouze Mixtura 11/3´. Pro sólovou hru je vhodný rejstřík Lesní flétna 2´ z II. manuálu, který v kombinaci s rejstříkem Kryt 8´ obdobně z II. manuálu, vytváří vynikající souzvuk. Technické uspořádání moderního hracího stolu umožňuje hru složitější literatury, mírná rozladěnost hlasů, poddimenzované dmychadlo a již zmíněné technické problémy stolu však praktikování koncertní činnosti omezují. Odstranění popisovaných poruch nebývá po technické stránce nepřekonatelný problém, efektivní opravě nástroje bohužel brání nedostatečný příjem financí, se kterým se potýká mnoho duchovních správců kyjovského děkanátu. I přes tyto problémy jsou však domanínské varhany funkční a v bohoslužebné činnosti prakticky užívány. 18

Ježov

Počet manuálů: 2 Počet rejstříků: 11 Traktura: pneumatická Rozsah manuálu: C – f 3 Rozsah pedálu: C – c1

Celková dispozice varhan:

I.manuál:

II.manuál:

Pedál:

Principál

8´

Harmonika

8´

Subbas

16´

Bourdon

16´

Salicionáll

8´

Cello

8´

Gamba

8´

Voix Celestin 8´

Oktáva

4´

Roh kamzičí 4´

Mixtura

2 2/3´

Spojky:

II – I 8´, I – P 8´, II – P 8´, II 4´

Pomocná zařízení: •

Kolektivy p, mf, f, pleno

19

První písemná zpráva o Ježově pochází z roku 1320, v níž je zmínka o faráři Gerhardovi z Ježova./7/ . Existence kostela zasvěceného sv. Jakubu pochází také patrně z tohoto roku, jak bylo zjištěno ze soukromých zápisku kostelnice v Ježově. Ježovský kostel je architektonickou dominantou obce, tyčí se na nejvyšším místě. Samotný kostel je jednolodní s vystaveným presbytářem a dominujeme mu vysoká věž. V úpatí věže se nachází hlavní vchod do kostela. Hlavní vchod a samotnou chrámovou prostoru od sebe dělí průchozí prostor, který vznikl v podstavě věže. Kůr ježovského kostela je koncipován nad hlavním vchodem u zadní nosné zdi a zabírá celou šíři ježovského chrámu. Celý kůr je posazen přibližně v polovině výšky kostela, skříň varhan je umístěna uprostřed kůru těsně u zadní stěny. Za varhanami se nachází oddělená místnost, která je umístěna v podstavě věže a slouží jako ventilátorová komora. Vstup do místnosti je možný pouze z kůru.

Varhany

Nástroj ježovského kostela pochází dle soukromých zápisků kostelnice z let 1874. Na tabulce, která je připevněná na hracím stole, je uveden jako stavitel varhan Matěj Strmiska z Uherského Hradiště. Dále je ve zmíněných zápiscích uvedeno, že varhany mají 12 rejstříku, v dnešní době se však ve varhanách dle počtu rejstříkových sklopek nachází rejstříků pouze 11. Skříň ježovských varhan má světle hnědý nátěr, který je laděný až do béžova, po stranách jednotlivých píšťalových polí jsou zlaté ozdoby. Nátěr skříně nenese patrnější známky poškození. Samotná skříň varhan stojí uprostřed kůru a výškově dosahuje stropu kostela. Nad středním prospektovým polem je umístěna ozdobná hlavice. Podélně kolem skříně varhan jsou po obou stranách vystavěny lavice. Tento fakt znemožňuje eventuální instrumentální koncert, jelikož lavice jsou zabudovány natrvalo a více místa na kůru není. Prospekt varhan tvoří pět píšťalových polí, které vyplňuje rejstřík I. manuálu Principál 8´. Po zběžném pohledu na prospekt je zřejmý rozdíl v kvalitě

/7/

osobní sdělení kostelnice Hany Formanové

20

použitých materiálů, z kterých jsou prospektové píšťaly vytvořeny. Píšťaly 1., 3. a 5. pole jsou vyrobeny ze směsí se značným procentem zinku a jsou pokryty klasickou stříbřenkou. Píšťaly pole 2. a 4. jsou vyrobeny již z ušlechtilejších materiálů, nic méně intonace rejstříku je provedena tak, že lze jen velmi nejasně rozeznat intonační rozdíly píšťal z jednotlivých polí. Jak bylo zjištěno z rozhovoru s kostelnicí chrámu sv. Jakuba v Ježově, byla právě tato dvě píšťalová pole vyměněna při opravě varhan v letech 1989 – 1990. Důvody výměny starých píšťal za nové jsou však neznámé. Ostatní píšťaly rejstříku Principál 8´ jsou rozmístěny ve varhanní skříni.

Hrací stůl je umístěn před skříní varhan čelem varhaníka k presbytáři. (D = dmychadlo, VS = varhanní skříň, HS = hrací stůl)

V hracím stole se nacházejí dva manuály a pedál, který je řešen jako rovnoběžně rovinný. Rejstříkové sklopky jsou vyrobeny z plastu s porcelánovými štítky, na kterých jsou zobrazeny názvy jednotlivých rejstříků. Samotné sklopky jsou umístěny nad II. manuálem. Rejstříky jednotlivých manuálů jsou taktéž barevně rozlišeny, neboť se nachází v jedné řadě, což by bez barevného rozlišení působilo značnou ztrátu orientace v registraci. Sklopky I.man mají označení bílou barvou, sklopky II. man. mají označení barvou růžovou a konečně sklopky patřící rejstříkům pedálu mají označení barvou modrou. Pod I. man., který je také vystavěn jako hlavní stroj, patří 5 rejstříků, pod II. man. 4 rejstříky, pod pedál pouze 2 rejstříky. Výhledu varhaníka do kněžiště značně brání stojan na noty, obzvláště tehdy, kdy varhaník požívá k doprovodům písní varhanní kancionál, který má velké rozměry. Traktura varhan je kompletně pneumatická. Velkou vadou traktury ježovských varhan vedle dalších známých problémů spojených s pneumatickou trakturou je značná hlučnost. Hlučnost traktury může posoudit posluchač z audio

21

záznamu, který byl na daném nástroji pořízen. Vedle hlučnosti je také velký problém v celkové nepřesnosti a nespolehlivosti ježovské traktury. Tyto negativní jevy jsou však způsobeny nedokonalou údržbou varhan, řídkými termíny oprav apod. Také tato nepřesnost lze velmi dobře slyšet v záznamu Toccaty od Bohuslava Matěje Černohorského.

Velkou míru na celkově špatném stavu traktury nese hrací stůl. Malý počet rejstříků nástroje kompenzují spojky. Rozpis spojek je uveden v dispozici nástroje. Problematické spojení manuálů zprostředkovává spojka II.-I. 8´. Mámeli takto spojené manuály a zahrajeme-li rychlejší ukázku nebo pasáž určité skladby na I.man, spojka přestane plnit svou funkci a začne vypadávat spojení manuálů. Mezi další vážné závady patří nespolehlivost II. man. Jakmile je zapnut kolektiv Pleno a varhaník začne hru na II. man, jednotlivé rejstříky i tóny II. man. se přestanou ozývat. Jednou z možných závad by mohlo být nedostatečné zásobování vzduch vzduchotechnikou, nicméně u I. man. a pedálu se tento problém nevyskytuje. Velkým nedostatkem varhan je velmi málo místa pro varhaníka. Hrací stůl je totiž postaven ke skříni varhan příliš blízko, což způsobuje značné problémy se samotným přístupem na lavici hracího stolu a pohybu na ní. Varhaník je při hře nucen opírat se zády o skříň nástroje, což způsobuje značnou nestabilitu v rovnováze. Pedál nástroje je značně nepřesný a nevyvážený. Celková ergonomika hracího stolu a pedálu dělá z ježovských varhan nástroj, který se dá používat jen pro doprovod liturgie. Složitější varhanní literatura by se nedala prezentovat ani díky poměrně malému počtu rejstříků, které z varhan vytváří nástroj romantického charakteru.

Při vizuální kontrole bylo zjištěno poškození nástroje červotočem. Stopy po škůdci byly zjištěny na roštech, které drží píšťaly ve stabilní poloze. Při detailnějším pohledu je patrné, že zmiňované poškození bylo při opravách sanováno. Samotné píšťaly všech strojů se nachází v horní polovině skříně varhan a jsou rozestavěny proti ose kostela, nejsou však stavěny vedle sebe chromaticky, nýbrž v c a cis řadě. Toto rozmístění píšťal dává zvuku varhan určitý prostorový efekt. Píšťaly pedálu i manuálů jsou umístěny v jedné skříni. Píšťaliště jednotlivých strojů jsou postavena v řadách za sebou, tedy bráno od prospektu do 22

vnitřku nástroje I. man, II. man. a pedál. Skupina píšťal patřící pod II. man, není uzavřena v žaluziové skříni, zvukový kontrast je však dodržen pomocí rejstříků, které mají tišší intonaci a měkčí zvuk. Vzduchotechnika varhan chrámu sv. Jakuba v Ježově je řešena účelně a její chod je bezproblémový. Motor a samotné dmychadlo jsou uloženy ve zvláštní místnosti kůru, svým chodem tedy výrazněji nenarušují zvuk varhan. Hlavní zásobník vzduchu je uložen ve spodní části skříně, kde vyplňuje téměř cely spodní prostor a je připojen ke klínovému měchu, kterým lze v případě energetického výpadku nožně čerpat vzduch do nástroje.

Jak jsme se již zmínily výše, na ježovském nástroji není příliš možné prezentovat složitější varhanní literaturu. Tento fakt je způsoben nevyvážeností mechaniky a traktury nástroje, špatné ergonomické podmínky pro varhaníka a ne příliš bohatou dispozicí nástroje s malým počtem pomocných zařízení, kterých je pro interpretaci složitějších varhanních děl velmi zapotřebí, nemá-li umělec pomocného registrátora. Přesto však ve varhanách nalezneme rejstříky, které mají velmi pěkné barvy.

Výrazným rejstříkem je Bourdon 16´ z I. man. Tento rejstřík obecně splňuje všechny parametry, které by měly splňovat rejstříky, které patří do skupiny tzv. krytů. Bourdon 16´ má velmi pěkné a zřetelné nasazení tónu, což je pro krytové rejstříky typické. Jeho zvuk je velmi sytý a kulatý, zřetelně zaplňuje celý chrámový prostor. Doklad těchto kvalit zmíněného rejstříku můžeme doložit audio nahrávkou, na které je zachycena ukázka zvuku tohoto rejstříku. S tzv. kryty se zpravidla velmi dobře vyjímají rejstříky, které plní funkci alikvotních tónu. V daném nástroji je bohužel absence těchto rejstříků, tuto funkci zastupuje pouze rejstřík Mixtura 2

2/3´

, ta je pro použití s Bourdonem 16´ velmi silná,

aplikuje se spíše s principálovými sbory. Přítomnost alikvotních rejstříků by zvukové možnosti varhan v Ježově velmi obohatila. S Bourdonem 16´ se však poměrně dobře pojí smykové rejstříky II. man. po spojení s I.man. Také tuto možnost lze doložit v audio příloze. Tutti varhan zní díky dané dispozici romanticky, Mixtura 2 2/3´ zvuk zjasňuje.

23

Pro doprovod bohoslužeb svými možnostmi nástroj plně vyhovuje, díky dvěma manuálům zde existuje možnost snadného responsoria, aniž by se muselo pohotově registrovat. U varhan v kostele sv. Jakuba v Ježově je však nutné provést celkovou generální opravdu, která by jistě úspěšně vyřešila mnoho problémů, které jsou zaviněny špatným technickým stavem nástroje. Ovšem i přes tyto nedostatky můžeme o tomto nástroji říci, že svým zvukem se značně liší od ostatních varhan, které jsou v kyjovském děkanátu postaveny.

24

Kyjov – kostel Nanebevzetí Panny Marie

Počet manuálů: 3 Počet rejstříků: 30 Traktura: pneumatická Rozsah manuálu: C – g2 Rozsah pedálu: C – f 1

Celková dispozice nástroje:

I. man:

II. man:

III.man:

Principál

8´

Rohový principál

8´

Jemný kryt

16´

Dutá flétna

8´

Příčná flétna

8´

Gamba

8´

Salicionál

8´

Dolce

8´

Vox coelestis 8´

Oktáva

4´

Koncertní flétna

4´

Ital. principál 4´

Trub. flétna

4´

Flageolette

2´

Noční roh

4´

Klarinet

8´

Nazard

22/3´

Tercie

13/5´

Mixtura 4x Trompeta

8´

Harfa

Terciový cym. 3x Hoboj

8´

Pedál: Subbas

16´

Echobas

16´ (trsm.)

Violonbas

16´

Oktávbas

8´

Basflétna

4´ (ext.)

Pozoun

16´

25

Spojky: I 4´, II-I 8´, II-I 4´, II-I 16´, III-I 8´, III-I 4´, III-I 16´, II 4´, II 16´, III-II 8´, III-II 4´, III-II 16´ III 4´, III 16´, I-P 8´, II-P 8´, III-P 8´, III-P 4´

Pomocná zařízení pod I. manuálem: • Kolektivy p, mf, f, ff, tt • 2 volné kombinace ( táhla nad sklopkami ručního rejstříku) • Vyp. ručního rejstříku • Vyp. jazyků • Aut. pedál ( není plně funkční)

Pomocná zařízení nad pedálem: • Cresdendový pedál • Vyp. crescendo - pedál • Generální spojka - pedál • Žaluzie II. a III. manuál Další pomocná zařízení: • Tremolo II. a III. manuál (ovládáno pomocí sklopek umístěných v pravém rejstříkovém poli hracího stolu).

I když první písemná zpráva o Kyjově pochází z r. 1126, území, ve kterém se město v současné době rozkládá, však bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z paleolitu, neolitu, doby bronzové i železné, z období římského i z doby stěhování národů, doloženo je i osídlení slovanské. Ve 12. stol. se o rozvoj Kyjova nejvíce zasloužil opat Michal, který stál v čele hradišťského kláštera. Nechal v Kyjově vystavět kamenný románský kostel, který byl zasvěcen sv. Martinovi, ochránci trhů a vznikajících měst. Premonstráti, kteří vlastnili klášter po benediktýnech, založili nové tržiště (to původní se nacházelo pravděpodobně v blízkosti kostela), jehož plocha i tvar se zachovaly v podobě kyjovského náměstí. Od r. 1201 je Kyjov již nazýván městečkem. Farní kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1713-1720./8/ Roku 1720 byl slavnostně vysvěcen. Vedle Nanebevzetí Panny /8/

www.mestokyjov.cz/cms/obecne/okyjove_historie/okyjove_historie_kyjova, 24. 10. 2006

26

Marie je zasvěcen také moravským patronům Cyrilovi a Metodějovi. Kostel byl postaven z popudu kapucínu, kteří roku 1700 přišli do Kyjova a založili zde kapucínský řád. Původně šlo o jednolodní chrám, ke kterému byla roku 1734 z jižní strany přistavena boční loď./9/ Farní kostel je bez věže a odpovídá typicky strohé architektuře, které kapucíni ve výstavbě svých chrámů užívali. Do farního kostela se dá vstoupit hlavním a vedlejším vchodem. Za hlavním vchodem se nachází prosklená předsíň, která tvoří clonu z důvodu tepelných ztrát. Přes celou šíři hlavní lodě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kyjově se rozprostírá velmi rozsáhlý kůr. Přibližně polovinu jeho velikosti zaujímají varhany. Umístění kůru je řešeno v polovině výšce chrámové prostory. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvojlodní stavbu, která disponuje s dostatečnou délkou a výškou, jsou v kyjovském kostele poměrně dobré akustické podmínky. Velmi negativně však působí položení koberců v téměř celém kostele, které akustické podmínky bohužel výrazně zhoršují.

Varhany

První varhany v kyjovském chrámě byly postaveny roku 1754, což jsou nejstarší funkční varhany kyjovského děkanátu. Tento nástroj však plně nevyhovoval prostotu chrámu, proto byl prodán v hodnotě 5000 Kč do kostela v obci Vacenovice, kde svému účelu slouží dodnes. V diplomové práce se ještě o tomto nástroji podrobně zmíníme. Roku 1936 byly do farního kostela objednány od bratří Riegrů v Krnově nové varhany v celkové hodnotě 111 530 Kč./10/ Ředitelem kůru byl učitel a varhaník Jaroslav David, kolaudátorem varhan profesor Bedřich Antonín Wiedermann. Nové varhany byly dodány za konečnou cenu 120 000 Kč, s 3 manuály a 30 rejstříky. V této podobě se varhany uchovaly až na občasné opravy traktury do dnešní doby.

/9/

www.mestokyjov.cz/cms/obecne/okyjove_historie/okyjove_historie_kyjova, 24. 10. 2006 farní kronika Kyjov

/10/

27

Varhany nesou opusové číslo 2735. Skříň nástroje je umístěna uprostřed kůru v jeho zadní části a těsně navazuje na hlavní nosnou zeď. Po levé straně z pohledu od presbytáře je umístěno přístupové schodiště, které vede z Křížové chodby. Přístup k nástroji je řešen naprosto nezávisle na hlavním vchodu kostela. Skříň nástroje je natřena světle hnědou barvou. Celý nátěr je však již ve velmi špatném stavu, jelikož v minulých letech byla zanedbána jeho celková údržba. Prospekt varhan je složen z pěti píšťalových polí, které tvoří dva rejstříky z I. manuálu a jeden rejstřík z pedálu. Svým vzezřením působí prospekt stroze, skříň ani píšťaly nejsou nijak umělecky zdobeny. Prospektové píšťaly jsou vyrobeny ze zinkové směsi, což bylo z úsporných důvodů v době vzniku varhan bohužel poměrně častý jev. I přes tento nedostatek však rejstříky Principál 8´, Oktáva 4´ v prvním manuálu a rejstřík Oktávbas 8´ v pedálu zní poměrně libozvučně. Hrací stůl je postaven čelem k prospektu varhan uprostřed kůru a je natřen stejnou barvou jako hlavní skříň nástroje. Rozmístění ovládacích prvků je řešeno logicky a funkčně. Po obou stranách manuálů jsou umístěna rejstříková pole. Po levé straně z pohledu od presbytáře jsou umístěny sklopky rejstříků pro I. manuál, pedál a jejich spojky, po pravé straně z pohledu od presbytáře jsou umístěny sklopky rejstříků II. a III. manuálu a jejich spojky. Pod klaviaturou I. manuálu jsou umístěny ovladače kolektivních kombinací a pomocných zařízení. Pedál nástroje je řešen jakou rovnoběžně rovinný. Nad klaviaturou pedálu jsou umístěny šlapky žaluzií a crescenda. Vypínač crescenda a zapnutí generální spojky jsou řešeny pomocí malých pedálků s aretací nad klaviaturou pedálu. Za zády varhaníka je postaveno nehrající píšťaliště pozitivu, která má krycí a estetickou funkci. Falešným pozitivem byla nahrazena mezera v zábradlí kůru po pozitivu tehdejšího nástroje. Po obou stranách hracího stolu je dostatek místa pro lid, sbor či orchestr. Vzdálenost hracího stolu od nástroje je přibližně 150 cm.

28

Rozložení varhan na kůru farního kostela. (D = dmychadlo, VS = varhanní skříň, HS = hrací stůl, P = pozitiv)

I přesto, že je v nástroji užito pneumatické traktury, nenastávají problémy se zpožděným ozvem píšťal. Chod traktury je tichý, přesný a rychlý, tóny dobře repetují. Kondukty z hracího stolu vedou společným tunelem pod praktikáblem hracího stolu do nástroje, kde se posléze rozcházejí k jednotlivým mezirelé a vzdušnicím varhan. Nástroj pracuje na výpustkovém systému, který si díky své nedokonalosti vyžádal již několik oprav. V roce 1996 na byla na nástroji farního kostela provedena generální oprava traktury, výměna membrán a vadných částí. V tomto stavu funguje nástroj prakticky dodnes, co se týče traktury, vzdušnic i hracího stolu. Po vizuální prohlídce skříně a vzdušnic varhan nebylo zjištěno napadení červotočem ani jinými destruktivními vlivy. V kostele je stálá vlhkost, ale teplotní výkyvy, které jsou způsobeny střídáním ročních období, činí poměrně velké problémy s laděním zvláště jazykových píšťal. Prostorové rozmístění píšťal ve varhanách je řešeno následujícím způsobem. I. a III. manuál má píšťaly postavené kolmo k ose hlavní lodi kostela, píšťaliště druhého manuálu je naopak v ose hlavní lodi kostela. Píšťaly patřící do I. manuálu zaujímají pravou polovinu varhan z pohledu od presbytáře a jsou kryty dvěma píšťalovými poli, které tvoří rejstřík Principál 8´ z I. manuálu. Skupina píšťal patřící III. manuálu má své umístění v levé části varhan a je kryta dvěma píšťalovými poli rejstříku Oktávbas 8´ z pedálu. Píšťaliště II. manuálu je uloženu ve střední části varhan a je kryto jedním píšťalovým polem rejstříku Oktáva 4´, která patří do I. manuálu. Píšťaliště II. a III. manuálu je uzavřeno v žaluziových skříních. Píšťaliště všech strojů mají píšťaly jednotlivých rejstříků chromaticky řazené. I. a III manuál má své píšťaly umístěny v horní polovině skříně, jelikož se pod těmito stroji nachází veškerá

29

vzduchotechnika a jiné technické zázemí varhan. Pod vzdušnicí II. manuálu z tohoto důvodu vznikl volný prostor, proto mohlo být toto píšťaliště umístěno značně níž. Tímto umístěním však vznikly značné problémy s přístupem k vzdušnici a traktuře II. manuálu, jelikož celá vzdušnice se nachází cca 50 cm nad podlahou kůru.

Jak již bylo řečeno výše, varhany mají 3 manuály. Tento fakt se tedy také odráží na počtu zásobníků vzduchu, které jsou v nástroji tři. O chod I. manuálu, pedálu a pneumatické traktury varhan se stará hlavní skříňový zásobník vzduchu, jenž je uložen v pravé části varhan z pohledu od presbytáře pod píšťalištěm I. manuálu. Napájení zásobníku vzduchem je prováděno elektrickým dmychadlem, které je uloženou mimo nástroj ve speciální odhlučněné skříni a které nasává vzduch přímo z prostoru kostela. Stav dmychadla je však častým používáním nástroje v neuspokojivém stavu, osa turbíny dmychadla se neshoduje s osou rotoru motoru. Tento jev způsobuje vibrace a hluk, které zvuku varhan škodí. Po zapnutí dmychadla jsou varhany schopné hry cca za 15 sekund. Pod hlavním zásobníkem vzduchu se nachází klínový měch, který slouží k dodávání vzduch v případě energetického výpadku pouze do hlavního zásobníku. Vedle hlavního zásobníku vzduchu mají varhany rovněž dva sekundární zásobníky, které slouží pro distribuci vzduchu k II. a III. manuálu. Tyto zásobníky jsou dmychadlem napájeny nezávisle na hlavním zásobníku. Z tohoto důvodu po výpadku energie mohou u varhan hrát pouze rejstříky I. manuálu a pedálu. Zásobníky pro II. a III. manuál slouží také po zapnutí pomocného zařízení jako tremolo pro konkrétní manuál.

Kyjovské varhany mají celkem čtyři jazykové rejstříky. V pedálu se nachází Pozoun 16´, který je realizován tak, že jsou pro tento rejstřík vystavěny pouze tóny hluboké oktávy a dále je to transmise Trompety 8´ z I. manuálu. Rejstřík se skládá z dlouhé válcové ozvučnice, která je vyrobena ze zinkových slitin a jazýčku, jenž je vyroben z mosazi. Jazyk Pozounu 16´ je konstruován jako nárazný. V I. manuálu je vystavěna Trompeta 8´. Trompeta má rozsah od C – g3, po zapnutí I 4´ již zní pouze retné píšťaly. Ozvučna Trompety je ze zinku a nárazný

30

jazýček z mosazi. Zvuk obou rejstříků působí při samostatném použití značně progresivně a neurvale, což je dáno kvalitou použitých konstrukčních materiálů. Ve II. manuálu je vystavěn Klarinet 8´. Rozsah klarinetu je od C – g3, po zapojení II 4´ zde nastává stejná situace jako u Trompety. Přestože materiálem ozvučny je opět zinková směs, díky průraznému mosaznému jazýčku zní rejstřík velmi jemně a libozvučně. Ve III. manuále je vystavěn Hoboj 8´. Rejstřík má rozsah C – g3 a stejné technické řešení superspojky jakou u zmíněných jazykových rejstříků. U Hoboje 8´ lze říci, že je to nejlépe vybavený jazykový rejstřík popisovaných varhan. Ozvučna je vyrobena ze směsi olova a cínu, jazýček je mosazný a nárazný. Rejstřík má stejně jako Klarinet 8´ ušlechtilý a jemný zvuk, což je dáno konstrukčním provedením. Díky vlastnostem, které jazykové rejstříky varhan mají, tzv. francouzské pleno zní velmi vznosně a barevně. Varhany vedle klasických píšťalových rejstříků disponují zvonkohrou Harfa. Sklopka tohoto rejstříku je umístěna v rejstříkovém poli pro I. manuál, samotné kameny a ozvučny Harfy se však nachází v žaluziové skříni III. manuálu. Díky žaluziím je zvukové uplatnění velmi bohaté. Také u Harfy je přenášení signálu z hracího stolu řešeno pneumatickou trakturou, proto z tohoto důvodu některé tóny tohoto rejstříku špatně repetují.

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie jsou v uspokojivém stavu, pravidelně udržované varhaníky a varhanáři. Díky svým zvukovým a technickým vlastnostem jsou často užívány ke koncertní produkci, téměř denně jsou využívány k doprovodu bohoslužeb. Nástroji by prospěl nový nátěr skříně, hracího

stolu

a

znovu

postříbření

prospektových

píšťal

s

celkovým

přeintonováním jazykových rejstříků.

31

Kyjov – gymnaziální kaple

Počet manuálů: 1 Počet rejstříků: 10 Traktura: mechanická Rozsah manuálu: C – f 3 Rozsah pedálu: C – H

Celková dispozice varhan:

Manuál:

Pedál:

Principál

8´

Subbas

16´

Viola

8´

Principalbass 8´

Flauto

8´

Octáv

4´

Flauto

4´

Superoctave 2´ Quinta

1 1/3

Octovin

1´

Pomocná zařízení: •

Pedalkoppel – nefunkční

•

Spojka I – P 8´ pedál – nefunkční

32

Kaple sv. Josefa Kalasanského byla postavena současně s budovou dnešního Klvaňova gymnázia. Architektura kaple nese novorománské prvky, inventář

kaple

tvoří

předměty

z původní

piaristické

kaple

sv.

Jana

účelům

také

Nepomuckého./11/ Kaple

v současnosti

slouží

vedle

bohoslužebným

k přednáškové, koncertní, a jiné umělecké produkci. Chrámové prostory jsou vyhledávány obzvláště pro vynikající akustické podmínky.

Varhany

Dle štítku nad klaviaturou varhany postavil vídeňský varhanář Karl Hesse roku 1868. O tomto varhanáři se také zmiňuje varhanář Thomas Töpfer z Brna, který v letech 1993 – 1994 provedl na tomto nástroji generální opravu. Popisované varhany jsou umístěny na dosti vysokém kůru nad hlavním vchodem, což je z akustického hlediska velmi přínosné. Prospekt varhan se skládá ze tří píšťalových polí, které tvoří rejstřík Principál 8´. Materiál prospektových píšťal tvoří kvalitní 82 % cín. Cínové píšťaly byly v prospektu varhan ještě před 2. světovou válkou, během války však tyto píšťaly byly vyjmuty a nahrazeny píšťalami ze zinkového plechu. Principálu 8´ z kvalitních slitin se tedy varhany dočkaly až při generální opravě v letech 1993 – 1994. Skříň nástroje je menší velikosti, svým objemem plně odpovídá píšťalovému fondu. Skříň je zdobena ve stylu pseudorenesance./12/ Oltář i skříň varhan jsou natřeny stejnou barvou, svým vzhledem varhany oltář přibližně kopírují. Varhany nemají hrací stůl, varhaník nástroj ovládá pomocí klaviatury, která je z pohledu od presbytáře umístěna na levém boku varhan. Klaviatura se dá po ukončení hry uzavřít dvířky. Varhany jsou umístěny uprostřed kůru, částečně jsou vestavěny do výklenku, který tvoří podstava věže kostela. V zadní části varhan jsou umístěny píšťaly pedálu, dmychadlo a skříňový zásobník vzduchu, které byl při generální opravě vyčištěn a opraven.

/11/

http://www.kyjovsko.cz/cil/374/popis, 24. 10. 2006

/12/

posudek Thomase Töpfera

33

Rozložení varhan na kůru dokládá obrázek. (HZV = hlavní zásobník vzduchu D = dmychadlo, VS = varhanní skříň)

Gymnaziální kaple má velmi vysokou klenbu což způsobilo, že stavitelé si mohli dovolit koncipovat samotný kůr poměrně vysoko. Varhany však výšku kůru zcela určitě nenaplňují, svou výškou sahají maximálně do poloviny výšky kůru. Z tohoto důvodu tedy nebylo nutné výšku píšťal nijak upravovat, pouze u několika dřevěných píšťal na vzdušnici manuálu bylo potřeba krepovat. Vzdušnice pedálu je umístěna cca 30 cm nad podlahou kůru, proto ani nejvyšší píšťaly pedálových rejstříků opticky nepřesahují výšku skříně varhan. Vzdušnice manuálu je umístěna přibližně v polovině výšky skříně. Nástroj se řadí mezi menší nástroje, dispozičně obsahuje 10 rejstříků, 8 vystavěných v manuále, 2 v pedále. Traktura je řešena čistě mechanicky, je vedena přes příčnou převodovou desku k jednotlivým vzdušnicím, které jsou u tohoto nástroje zásuvkové.

Kaple, v níž varhany stojí, byla roku 1992 podrobena důkladné opravě, kdy došlo k nové elektrifikaci, výmalbě, stažení klenby, sanacím omítky apod. Dostupné finanční prostředky byly v těchto letech závislé na sbírkách farníků, určitou část peněžního obnosu poskytlo město Kyjov, dotace přišly také z kraje. Přesto se muselo při dílčích opravách kaple postupovat s využíváním finančních prostředků jen velmi střídmě. Tento fakt se bohužel projevil i na popisovaném nástroji. Varhany nejsou prakticky do dnešní doby úplně dokončeny a plně funkční. Hlavním cílem bylo nástroj uvést do stavu, kdy by mohl spolehlivě sloužit k bohoslužebným účelům.

34

Traktura nástroje je velmi přesná a nečiní až na drobné poruchy velké problémy při užívání varhan, je však také nedokončená, jelikož nebylo instalováno zařízení, které by bylo schopné spojit rejstříky manuálu do pedálu. Mezi rejstříkovými táhly se sice táhlo s názvem Pedalkoppel vyskytuje, k dispozici je dokonce nožní pedál s aretací, jimž by se mohl toto zařízení eventuelně ovládat, bohužel do dnešní doby nebylo úspěšně zapojeno. Z estetického hlediska je neúnosné zapracování hrací skříně (hracího stolu) do celého nástroje. Při rekonstrukci byl z nástroje odstraněna původní klaviatura, která byla nahrazena zcela novou, při jejíž výrobě bylo použito materiálů jako dub, buk, jilm, slonová kost, mosaz apod. Při zpětném vkládáním klaviatury do skříně nástroje byla tato skříň značně poškozena nedbalým vyřezáním přední desky skříně a ani po ukončení rekonstrukce nebyla tato chyba ze strany varhanáře úspěšně odstraněna. Závažným problémem obecně u varhan činí náhlé změny počasí a vlhkostních limitů. Tyto výkyvy se projevují ve změně ladění jednotlivých píšťal, v poruchovém chodu traktury, poruše míšků u vzdušnic s výpustkovým systémem. U varhan v gymnaziální kapli dochází díky náhlým změnám teplot a vlhkosti k poruše u manubria ovládajícího rejstřík Subbas 16´. Táhlo nelze dostatečně zasunout a je zřejmé, že tento stav zapříčiňuje tření zásuvky ve vzdušnici. Na zvuku tohoto rejstříku nemá tato závada žádný vliv. Velmi nepraktické je umístění jednotlivých manubrií značně vysoko nad klaviaturou manuálu. Tato poloha je problematická zvláště při responsoriálním zpěvu, kdy je třeba měnit hlasitost a barvu varhan v závislosti na zpěvu lidu nebo kantora.

Zajímavým řešením je invertování barev u klaviatury. Běžně bíle klávesy jsou vyrobeny z tmavohnědě namořeného dřeva, klávesy tvořící pentatonickou stupnici jsou vyrobeny ze světlejšího dřeva s perleťovou plochou na dotekové části klávesy. Pedál je rovnoběžně rovinný. U pedálu zmiňovaného nástroje není zachován takový rozsah, jak udává počet kláves v pedálu. Dle kláves v pedálu mají varhany rozsah C – c1, skutečný rozsah píšťal v pedálu je však C – H. Tato záležitost byla způsobena patrně z ekonomických důvodů. Zahrajeme-li na klávesy c – h, ozvou se znovu tóny C – H. Klávesa c1 není zapojena vůbec. I

35

z tohoto důvodu je v nástroji velmi postrádána spojka I – P 8´, jelikož pedál má pouze 2 rejstříky, jak již bylo zmíněno výše. Z celkové dispozice je patrné, že varhany by svým zvukem vynikaly v barokní literatuře a v interpretaci renesanční hudby. K problematice daných varhan se vyjádřili i Tomáš Thon a Pavel Černý. Dle Tomáše Thona se zvuk varhan pojí dohromady daleko lépe oproti varhanám ve farním kostele v Kyjově /13/. Motor dmychadla a samotné dmychadlo není uložené v odhlučněném bednění, při spuštění tohoto zařízení je rozběh motoru doprovázen silným hlukem, který se v prostoru kostela nepříjemně rozléhá. Značný hluk také tvoří plnění zásobníku vzduchem, při vypouštění vzduchu po vypnutí dmychadla zásobník velmi hlasitě dopadá do své klidové polohy. Celá vzduchotechnika a objem hlavního zásobníku vzduchu však popisovanému nástroji plně dostačuje. Jinak se o tomto nástroji vyjádřil Pavel Černý. Dle jeho názoru by se měl zásobník vzduchu více zatížit, zvuk nástroje se tímto způsobem více projasní a zušlechtí/14/. Pokud by se však zásobník vzduchu zatížil, projevil by se další problém. Píšťaly varhan jsou totiž naladěny cca o půl tónu výš než je standardní. Ladění způsobuje značné problémy s přizpůsobením ladění jiných nástrojů, kterých bych se dalo využít pro sólovou hru. Zvýšením tlaku vzduchu v zásobníku by mělo vliv hlavně na barvu a sílu jednotlivých rejstříků, ale také v menší míře na ladění jednotlivých píšťal. Z důvodů doprovodu liturgie a zpěvů při bohoslužbě by se k většímu zatížení a tím i celkovému zesílení zvuku varhan dalo přistoupit. Pro koncertní činnost intonace a barva jednotlivých rejstříků plně dostačují.

Varhany v kapli sv. Josefa Kalasanského jsou velmi hezký nástroj, který kompletně splňuje svou funkci. Jistě by si však tento nástroj zasloužil, aby se jeho generální rekonstrukce, která započala již před 13 lety, zdárně a plně dokončila.

/13/

osobní sdělení varhaníka Tomáše Thona

/14/

osobní sdělení varhaníka Pavla Černého

36

Milotice

Počet manuálů: 2 Počet rejstříků: 19 Traktura: pneumatická Rozsah manuálu: C – g3 Rozsah pedálu: C – d1

Celková dispozice nástroje: I. man:

II. man:

Pedál:

Bordon

16´

Princ.houslový

8´

Subbas

16´

Principál

8´

Flétna rourková

8´

Harmonika

16´

Gamba

8´

Aeolína

8´

Violon

16´

Salicionál

8´

Voix celestis

8´

Oktávbas

8´

Roh kamz.

8´

Dolce

4´

Kryt

8´

Kvinta šumivá

22/3´

Fleta

4´

Oktáva

4´

Mixtura

22/3´

Spojky: I 4´, II – I 8´, II – I 4´, II – I 16´, I – P 8´, II – P 8´

Pomocná zařízení pod I. manuálem: •

Kolektivy p, mf, f, pleno, tutti

•

Volná kombinace

•

Vypínač kolektivů a volné kombinace

Pomocná zařízení pod II. manuálem: •

f (pouze pro II. manuál)

37

Pomocná zařízení nad klaviaturou pedálu: •

Crescendo

•

Žaluzie pro II. manuál

Milotice svým názvem (koncovka - ice) a rozsahem katastru nepřímo dokládají, že náleží k nejstarším osadám oblasti. Byly pojmenovány po svém dávném vlastníku - Milotovi. Počátek obce lze s jistou pravděpodobností klást nejpozději na přelom 11. a 12. století. Písemné zprávy jsou však až z r. 1341, kdy je připomínán plebán milotického kostela Hermann, od něhož pochází rukopisný misál , v němž se dochovaly dva seznamy tzv. železných krav. Svou polohou obec leží na území, které patří ke karpatské soustavě a tvoří je třetihorní pásmo. V samotných Miloticích byly objeveny ojedinělé kusy paleolitické pazourkové industrie, z doby bronzové pak menší pohřebiště kultury únětické a byly odkryty hroby Keltů. Mezi nejvýznamnější památky Milotic patří bezesporu renesanční zámek z druhé poloviny 16. století, který byl v letech 1720 - 1725 barokně přestavěný. K dalším významným památkám obce patří barokní kostel Všech svatých, jenž byl vybudován v letech 1697 – 1703./15/ Chrám Všech svatých v Miloticích je postaven uprostřed obce na menším náměstí. Celou stavbu ohraničuje kamenná zídka. Barvou omítky kostel přesně ladí s omítkou milotického zámku. Obě stavby jsou hlavní dominantou obce, neboť jejich části lze vidět již z dalekého okolí. V úpatí věže je již tradičně umístěn hlavní vchod do kostela. Ještě před samotnou lodí se vyskytuje poměrně velká předsíň, jelikož věž má značné rozměry. Předsíň od chrámové lodi oddělují prosklené dveře. Kostel je prostorná stavba co se týče všech rozměrů. Přes celou šíři chrámové lodě se rozléhá prostorný kůr, který je tradičně koncipován nad hlavním vchodem v zadní části kostela. Také u kůru v milotickém kostele dominuje hlavně šířka než hloubka. Přístup na kůr je řešen bočním schodištěm, /15/

www.milotice.cz/modules.php?op=modload&name=Sections&file=index&req=viewarticle&artid =34&page=1, 24. 10. 2006

38

které je místěno za hlavními dveřmi kostela. Schody vedou do větší místnosti, která vznikla v dutině věže, odkud se dále dá pokračovat na kůr kostela, nebo o patro výše do hodinového stroje. Celý kůr je umístěn v polovině výšky kostela, akustické podmínky jsou díky velké prostoře kostela velmi příznivé. Varhany Varhany v chrámu Všech svatých jsou po památkové stránce velmi zajímavým nástrojem. Barokní prospekt pochází z let 1704./16/ Bohužel novátorské tendence, které byly typické pro poválečná léta, historickou tvář nástroje značně změnily. O jednotlivých problematikách nástroje se budeme zabývat v dílčích odstavcích. Skříň nástroje s bohatou barokní výzdobou je umístěna uprostřed kůru s těsnou návazností vrchní poloviny na zadní stěnou kostela. Konstrukční řešení skříně je však velmi zajímavé, protože přístup na kůr je řešen skrze část skříně varhan. Spodní polovina varhan je od vstupních dveří na kůr vzdálena asi 160 cm, čímž vzniká průchod na samotný kůr. Návštěvník se tak při vstupu na kůr pohybuje pod píšťalištěm I. a II. manuálu, které je umístěno v horní polovině skříně a těsně navazuje na zadní zeď kostela, jak již bylo řečeno výše. Tímto netradičním přístupem k varhanám disponuje z kyjovského děkanátu pouze nástroj v Miloticích. Skříň je opatřena nátěrem, který imituje mramor. Po všech stranách skříně nástroje jsou umístěny postavy andělů, kteří drží v rukou nejrůznější hudební nástroje. Pod hlavním korpusem se nachází latinsky psaný text, který datuje jednotlivé opravy a rekonstrukce kostela. Text také hovoří o faktu, že věž milotického kostela byla postavena v letech 1911./17/ I když jsou varhany v Miloticích větší nástroj, jejich skříň působí subtilně. Konstrukčně je řešena do výšky a hloubky, šířka skříně je přibližně 350 cm. Původní prospekt nástroje tvoří sedm píšťalových polí. Tři největší píšťalová pole mají barokně vyklenutý půdorys. Všechna píšťalová pole prospektu jsou rámována skříní nástroje, největší pole jsou na vrcholech skříně zakončena ozdobnou hlavicí, která je typická pro barokní skříně varhan. Varhany /16/

osobní sdělení varhaníka María Kudely

/17/

překlad P. Bedřicha Horáka

39

v Miloticích a v gymnaziální kapli sv. Josefa Kalasanského v Kyjově jako jediné v děkanátu disponují kvalitními píšťalovými slitinami v prospektu. Všech sedm prospektových polí je ve vrchní části ozdobené pozlacenou vyřezávanou mřížkou. Každé píšťalové pole je vyrobeno z cíno-olověné směsi, která od pohledu působí velmi esteticky. U prospektového píšťaliště je zachována původní menzurace a intonace píšťal, celý prospekt je však nefunkční. Umístění varhan na kůru dokládá obrázek. (HZV = hlavní zásobník vzduchu, VS = varhanní skříň, PS = pedálová skříň, HS = hrací stůl)

Hrací stůl je umístěn před hlavním korpusem skříně a je situován čelem varhaníka k presbytáři. Stůl disponuje dvěma manuály a pedálem. I. manuál ovládá hlavní stroj, II. manuál ovládá žaluziový stroj. Klaviatura pedálu je řešena jako rovnoběžně rovinná. Nad klaviaturou II. manuálu jsou v jedné řadě umístěny barevně odlišené sklopky rejstříků a spojek. Sklopky jsou plastové a nesou porcelánové štítky, na kterých je pojmenován příslušný rejstřík. Hlasy, které patří I. manuálu, jsou odlišeny bílými štítky, II. manuálu patří sklopky s modrými štítky a pedálu jsou přiřazeny fialové štítky. Rozdělení spojek určují kombinace rejstříkových barev. Nad sklopkami jsou umístěny táhla volné kombinace. O zapnutých rejstřících varhan informuje nejen poloha sklopky rejstříku, ale i malé zasklené ukazatele nad táhlem volné kombinace každého rejstříku. Pokud je rejstřík zapnut, v ukazateli se pneumatickým zařízením stolu vysune bílý štítek, který signalizuje aktivní stav daného rejstříku. Tato signalizace je opodstatněna zvláště tehdy, používáme-li volné kombinace, jelikož vysunuté táhla kombinací nejsou tak zřetelně vidět a varhaník nemusí mít během hry dostatečný přehled o používaných hlasech. Pod klaviaturou I. manuálu jsou umístěny ovladače kolektivních kombinací a ovladač volné kombinace. Oba tyto ovládací prvky

40

varhan mají jeden společný vypínač. Vedle rejstříkových sklopek je umístěno táhlo pro ovládání tremola, které je však u popisovaných varhan nefunkční. Před opravou, kterou provedl Karel Čápek z Poličky, byly varhany ovládány mechanickou trakturou. Ta byla posléze při opravě odstraněna a nahrazena trakturou pneumatickou s novým hracím stolem, který dodal Čápek./18/ Nový hrací stůl s celou trakturou je však technicky nesmírně komplikovaný a značně poruchový. Kondukty traktury a táhlo žaluzie vedou z hracího stolu do nástroje pod stanovištěm varhaníka. Trakturu neposiluje žádné pneumatické mezirelé, proto je její chod značně nepřesný a vyniká hlučností. Při kontrole poškození nástroje bylo zjištěno, že deska hracího stolu, na které jsou umístěny sklopky, je silně napadená červotočem. Uvnitř nástroje stopy po červotoči nalezeny nebyly. Jak již bylo řečeno výše, píšťaliště obou manuálů je umístěno v horní polovině skříně nástroje. Umístění píšťal je řešeno tak, že v levé části varhan z pohledu od presbytáře je umístěno píšťaliště I. manuálu, pravou část skříně zaplňuje píšťaliště II. manuálu, které je odděleno žaluziovou skříní. Technické provedení žaluzií je však v současnosti a nefunkční a v dosti žalostném stavu, jelikož celá varhanní skříň je neuzavřená a zvukové oddělení píšťal žaluziového stroje je tedy naprosto neúčinné. Hodnota nástroje byla bohužel značně snížena tím, že původní píšťalový fond byl odebrán a nahrazen píšťalami novými. Tato výměna byla součástí již zmiňované opravy Karla Čápka. Část původních píšťal byla znovu použita, převážnou část píšťaliště však tvoří nový fond, který je bohužel vyroben z nekvalitního zinku. Zcela nově byl při opravě vybudován pedál. Píšťaliště pedálu je umístěno ve dvou skříních, které jsou umístěny symetricky po obou stranách hlavní varhanní skříně u zadní zdi kostela. Nátěr pedálových skříní a hlavní skříně varhan je stejný. Rozdílné je však umístění píšťal v jednotlivých strojích. Píšťaliště I. a II. manuálu je v ose lodě kostela, píšťaliště pedálu je postaveno proti ose kostela. Rozdíl mezi manuálovými stroji a pedálem je také v uspořádání píšťal. Pedál je řazen jako c a cis řada, píšťaly manuálu jsou řazeny chromaticky za sebou.

/18/

osobní sdělení varhaníka Mária Kudely

41

Vzduchotechnika varhan je řešena obdobnou koncepcí, se kterou jsme se setkali u všech nástrojů kyjovského děkanátu, které jsou postaveny v kostelech s věží. Ve všech případech měly dané kostely vybudované místnosti ve vnitřních prostorách věže ve výškové úrovni kůru, které byly využity jako ventilátorová komora. Ne jinak je tomu i u varhan v Miloticích. Vzduchové čerpadlo a hlavní zásobník vzduchu jsou umístěny ve společném odhlučněném bednění, které je situováno u pravé stěny z pohledu od presbytáře. Toto konstrukční řešení má dobré opodstatnění z důvodu zvukového odhlučnění celé vzduchotechniky, jinak je tomu však již s kvalitou čerpaného vzduchu. Jelikož se varhany a dmychadlo nachází ve dvou oddělených částech kostela, působí na píšťaly vzduch o jiné teplotě a vlhkosti než vzduch, který je dodáván čerpadlem. Ventilátorové místnosti nejsou většinou zvlášť vytápěny, proto jsou teplotní a vlhkostní rozdíly značné. Pokud proudí do píšťaly vzduch o jiné teplotě než je teplota kostela, u takové píšťaly dochází k jejímu rozladění. Zásadnější je však negativní působení vzduchu rozdílných vlhkostí na mechanické součásti varhan, obzvláště míšky a těsnící pulpety. Tyto součástky se vyrábí často z materiálů, jako jelení kůže, střívka a syntetické hmoty. Materiály tohoto charakteru bývají velmi často napadávány nejrůznějšími plísněmi. Díky rozdílným teplotám vzduchu může v mechanismu kondenzovat vlhkost, která zmíněné plísně způsobuje. Tento problém se však objevu nejčastěji v zimních obdobích. Vzduch od hlavního zásobníku vzduchu je veden dřevěným vzduchovodem, který je umístěn pod podlahou kůru. Milotické varhany v kostele Všech svatých dispozičně odpovídají době, ve které píšťalový fond daných varhan vznikal. Jak již bylo řečeno u jiných nástrojů děkanátu, po roce 1945 se z ekonomických důvodů k výrobě píšťalového fondu užíval z velké části zinkový plech. Stejný osud potkal i varhany v Miloticích. Nástroj se prioritně používá k doprovodu liturgie a bohoslužebných zpěvů. Se svou dispozicí, která má romantický charakter, k těmto účelům plně dostačuje. V nástroji se bohužel nachází jen málo alikvotních hlasů, jejich minimum však kompenzují barevné a jemné zvuky krytových rejstříků, které jsou intonovány do romantického témbru. Z tutti varhan lze zřetelně slyšet smykavý charakter zvuku, který způsobují smykavé hlasy, kterých je v nástroji vystavěno celkem sedm. Koncertní použití varhan v dnešní době značně komplikuje jejich technická 42

zaostalost, nefunkčnost žaluzií a občasná nepřesnost a kolísavost pneumatické traktury. Pro interpretaci romantické varhanní literatury by však nástroj z hlediska jeho dispozice byl vhodný.

Varhanám v chrámu Všech svatých v Miloticích by prospěla výměna hracího stolu, který je z dnešního pohledu již velmi zastaralý a plně nefunkční. I přesto, že je ve varhanách užito dosti nekvalitního píšťalového fondu, jejich zvuk je nosný a plný.

43

Skoronice

Počet manuálů: 1 Počet rejstříků: 8 Traktura: mechanická Rozsah manuálu: C – c3 Rozsah pedálu: C – h

Celková dispozice nástroje:

Manuál:

Pedál:

Bourdon

8´

Subbas

16´

Principál

8´

Celobas

8´

Salicionál

8´

Flauto

4´

Oktáva

4´

Mixtura

22/3´

Pomocná zařízení: •

Kolektivy mf, f (ovladače jsou řešeny pomocí pedálků nad klaviaturou pedálu)

44

Skoronice se připomínají poprvé v dokumentech roku 1322 jako slovanská ves, jejíž převod schválil český král Jan Lucemburský. V roce 1623 však byly Skoronice po betlehenových nájezdech téměř celé zničeny, přesto se však několik domů zachovalo. Skoronice následně začal probouzet k životu milotický feudál Gabriel Serenyi, který započal jejich osídlování. Z hlediska osídlení jsou Skoronice poměrně starou obcí. V dnešní době se obec nachází

5 km

jihovýchodně od Kyjova, má přibližně 545 obyvatel a 185 obytných domů. Okolí obce tvoří rozlehlé roviny, které jsou využívány jako zemědělská půda. Severní část obce těsně navazuje na obec Vlkoš, se kterou má společnou územní hranici./19/ Skoronice jsou v širokém okolí známé svou kulturní činností, mezi které patří provozování nejrůznějších lidových slavností, např. Jízda králů, fašaňk, kácení máje a krojované hody. V samotné obci nalezneme také velmi staré a chráněné památky, mezi které patří zvláště dřevěná socha Panny Marie z 15. stol, sochy sv. Františka a sv. Anny před kostelem sv. Floriana. Kostel sv. Floriana byl postaven v roce 1886 a do dnešních dnů je majetkem skoronických občanů./20/ Svou pozici zaujímá téměř na okraji obce, v jeho těsném okolí je umístěn hřbitov. Skoronický kostel není příliš rozsáhlá stavba, zřetelně však u něj dominuje jeho věž. V úpatí věže je umístěn hlavní vchod do chrámové lodi. Prostor jednolodní stavby vizuálně působí značně stísněně, ale z hlediska nízkého počtu obyvatel Skoronic je stavba dimenzována dostatečně. Zcela jinak však působí kůr skoronického chrámu, který je umístěn v zadní části kostela nad hlavním vchodem. Přestože je chrám sv. Floriana spíše menší stavbou, jeho kůr je oproti kůrům jiných větších kostelů kyjovského děkanátu celkově prostornější. Kůr se rozprostírá přes celou šíří chrámové lodě a těsně navazuje na zadní nosnou zeď kostela. V zadní části kůru se nachází zvláštní místnost, která vznikla v prostoru podstavy věže. Místnost má pouze funkci technického zázemí pro dmychadlo varhan. Kůr je umístěn v polovině výšky kostela. Chrámový prostor není příliš vysoký, proto zde nejsou dostatečné akustické podmínky. Uprostřed kůru je postavena skříň varhan.

/19/

www.skoronice.cz/index.php?nid=781&lid=CZ&oid=39999, 29. 3. 2007

/20/

tamtéž

45

Varhany

Z dostupných pramenů nelze zjistit, jestli před nynějšími varhanami stál na kůru chrámu sv. Floriana ještě jiný nástroj. Samotný kůr se vizuálně jeví tak, že byl zřízen později po dostavbě kostela samotného. Tento fakt by mohlo doložit schodiště z poměrně moderních materiálů, které na kůr vede. Původ současných varhan je však již evidován. Nástroj byl v letech 1964 převezen z kostela Navštívení Panny Marie v Mistříně, kde byly zakoupeny nové moderní varhan od firmy Rieger Kloss z Krnova. Ze štítku, který je umístěn na hracím stole nad manuálem, je patrné, že výrobcem varhan byl těšínský varhanář Johann Hauke. Skříň varhan má v současnosti moderní povrchovou úpravu, kterou byla provedena při nedávné opravě varhan. Původní nátěr skříně byl však patrně tmavě hnědý. Prospekt tvoří tři píšťalová pole, patřící rejstříku Principál 8´. Každé pole po stranách obklopují makety římských sloupů, které jsou ukončeny korintskými hlavicemi, jež jsou pozlaceny. Také povrchová úprava prospektových píšťal byla při rekonstrukci obnovena. Materiálem prospektových píšťal je zinek. Zvuk principálu skoronických varhan je velmi tvrdý a dominantní, tento zvukový jev však nemusí být způsobován výhradně užitím nevhodného materiálu píšťal, ale již zmíněným přesunem varhan z jednoho kostela do druhého. Konstrukčně se skříň varhan podobá skříni v kapli sv. Josefa Kalasanského v Kyjově. Ve Skoronicích je však střední prospektové pole výrazně vyšší než je tomu u varhan v kyjovské kapli. Všechna pole jsou u popisovaného nástroje rámována varhanní skříní. Vrchol skříně je nad středním prospektovým polem je zakončen hlavicí, která je umístěna těsně pod klenbou.

Před skříní varhan je těsně před zábradlím kůru umístěn hrací stůl, které je situován čelem varhaníka k oltáři.

46

(D = dmychadlo, VS = varhanní skříň, HS = hrací stůl)

Hrací stůl je natřen stejnou barvou jako skříň nástroje. Koncepce stolu a rozmístění ovládacích prvků je jednoduchá, vedle klaviatury manuálu se po obou stranách vyskytují 4 rejstříková manubria. Pedál je řešen jako rovnoběžně rovinný. Nad klaviaturou pedálu jsou umístěny dva menší pedálky, které mají funkci pevně přednastavených kolektivů. Hrací stůl a vzdušnici nástroje spojuje čistě mechanická traktura. Táhla traktury jsou vedena přes převodovou desku pod stanovištěm varhaníka k zásuvkové vzdušnici. Chod samotné traktury je velmi přesný, velmi ji však škodí nevyvážená klaviatura manuálu, na kterou se pro otevření ventilu musí vyvinout větší tlak. Hra rychlejších pasáží je proto velmi obtížná a únavná.

Rejstříková táhla lze ovládat velmi snadno a díky jejich umístění si může varhaník sám registrovat. Při vizuální kontrole stavu nástroje nebyly zjištěny žádné stopy po napadení nástroje červotočem. Píšťaliště je umístěno proti ose chrámové lodi, v přední polovině varhan je vystavěno píšťaliště manuálu, u zadní stěny jsou dvě řady píšťal pedálových rejstříků. Vzhledem k tomu, že skříň varhan nebyla pro výšku kostela předem projektována, bylo třeba největší pedálové píšťaly rejstříku Subbas 16´ přizpůsobit výšce klenby krepováním. Vzduchotechniku nástroje tvoří plovákový hlavní zásobník vzduchu a elektrické dmychadlo, které je instalováno ve zvláštní místnosti za kůrem. Celé zařízení bylo při opravě varhan vyčištěno a seřízeno. Díky umístění ventilátoru v oddělené místnosti je zvuk varhan jen minimálně rušen. Stav naplnění zásobníku vzduchem signalizuje páka, která je na zásobníku umístěna a která je

47

pro vizuální kontrolu vyvedena do zářezu přední desky varhan, kde v závislosti na spotřebě vzduchu signalizuje jeho tlakovou úroveň. Dispozici varhan v kostele sv. Floriana ve Skoronicích je potřeba posoudit ze dvou pohledů. Začněme z hlediska užití varhan k doprovodu liturgie. Varhany disponují zvučnými rejstříky typu Principál 8´ a Bourdon 8´, které malý chrámový prostor velmi dobře vyplňují. Pro udržení nápěvu zpívané melodie slouží velmi efektivně rejstřík Flauto 4´. Již toto hodnocení však prozrazuje, že zmíněné hlasy budou mít spíše hlasitější a průraznější charakter. Rejstřík Bourdon 8´ zní samostatně velmi plýtce a má nezřetelné nasazení, které je pro krytové rejstříky zvláště v nižších polohách typické. Užití varhan ke koncertní produkci brání absence alikvotních tónů kromě Mixtury 22/3´, intonační zabarvení zvuku píšťal, ale nejzásadnějším důvodem je neergonomické umístění varhanní lavice a konstrukce klaviatury pedálu. S podobnými problémy se potýkají i varhany v chámu sv. Jakuba v Ježově. Klávesy pedálu varhan ve Skoronicích jsou velmi krátké a varhanní lavice je umístěna příliš blízko k přední stěně skříně nástroje. Tak jako v Ježově, i zde je nucen varhaník opírat se zády o skříň varhan v nepohodlné poloze, která znemožňuje složitější hru na pedál. Pedál je naproti tomu vsazen z části pod lavicí varhaníka, čímž se jeho efektivní délka ještě snižuje.

Varhany chrámu sv. Floriana ve Skoronicích jsou z dispozičního hlediska nejmenším nástrojem kyjovského děkanátu. Kromě zmiňovaných problémů s přílišnou tuhostí klaviatury manuálu a mírnou rozladěností hlasů se nástroj nachází ve velmi uspokojivém stavu a pro potřeby věřících slouží naprosto spolehlivě.

48

Svatobořice – Mistřín

Počet manuálů: 2 Počet rejstříků: 25 Traktura: pneumatická Rozsah manuálů: C – a3 Rozsah pedálu: C – f1

Celková dispozice nástroje: I. man.

II. Man.

Pedál

Kvintadena dřevěná

16´ Kryt dřevěný

8´

Subbas

16´

Principál

8´

Salicionál

8´

Kvint.bas

16´(trsn)

Flétna trubicová

8´

Vox angelika(celesta) 8´-4´ Oktávbas

8´

Silvestrina

8´

Principál zpěvný 4´

Chorálbas

4´(ext)

Oktáva

4´

Flétna kopulová

4´

Cink 3x

31/5´

Flétna příčná

4´

Kvinta špičatá

22/3´

Basson

16´

Ruský roh

2´

Oktáva

2´

Mixtura 6x Trompeta jemná

11/3´-4´ Tercián 2x 8´

Akuta 4x

4/5´+2/3´

1´+4´

Šalmaj trubicová 8´

Spojky: I 4´, II – I 8´, II – I 4´, II – I 16´, II – 4´, II – 16´, P 4´, I –P 8´, II – P 8´, II – P 4´

Pomocná zařízení pod I. manuálem: •

Kolektivy p, mf, f, ff, pleno, tutti

•

Volné kombinace A, B

•

Zapínač rejstříků

•

Vypínač rejstříků

•

Vypínač 16´ + Sub.

•

Vypínač okt. spojky z válce

49

Pomocná zařízení nad pedálem: •

Vypínač crescendo

•

Crescendo – válec

•

Žaluzie II. man

•

Generální spojka

•

Tutti

První zmínka o obci Mistřín je ze 13. století, v níž král Přemysl I. udělil různá privilegia panství a klášteru velehradském. Za války česko-uherské byl tento původní Mistřín zpustošen a jeho obyvatelé založili Nový Mistřín a to pravděpodobně v místech, poblíž tehdy ještě zachovalého kostela na Kostelíkách. Dne 1. června 1605 byla vesnice znovu vypálena a to od uherských povstalců, kteří vpadli na Moravu. Ve třicetileté válce byla obec zničena úplně a to podruhé. 0byvatelé, kteří zůstali, postupně budovali svou osadu potřetí a to mezi oběma dřívějšími místy./21/ V této podobě se nachází obec dodnes. V roce 1964 se obce Svatobořice a Mistřín spojily v jednu obec. Původní kamenný kostel v Mistříně byl postaven v pozdně románském slohu a stál v místech, které se dnes nazývají Kostelíky. Jeho památku dnes připomíná dubový kříž./22/ Současný kostel byl postaven v r. 1743 na návrší mezi Mistřínem a Svatobořicemi v místech původní dřevěné zvonice. Chrám byl vysvěcen 2. července 1743 a je zasvěcen Navštívení Panny Marie. Dne 17. listopadu 1940 byly na kostele provedeny rozsáhlé stavební úpravy, po kterých zůstala kostelu jeho nynější podoba. /23/ Jednolodní kostel Navštívení Panny Marie se nachází na mírně vyvýšeném místě. V úpatí věže chrámu je umístěn hlavní vchod do lodi kostela. V zadní části kostela se rozkládá přes celou šíři chrámové lodě rozlehlý kůr, který je však díky celkově nízké klenbě umístěn poměrně blízko stropu. Výšku kůru však kompenzuje jeho hloubka, kterou způsobuje podstava věže, na kterou kůr

/21/

www.svatoborice-mistrin.cz/dejiny_farnosti.htm, 24. 10. 2006

/22/

tamtéž

/23/

osobní sdělení varhaníka Josefa Varmuži

50

z chrámové prostory navazuje. Velikost chrámu je pro potřeby farníků dostatečná, výška klenby však akustické možnosti značně snižuje. Varhany zaujímají značný prostor kůru, jelikož se jedná o větší nástroj. Varhany Na místě dnešních varhan stály do roku 1964 varhany s jedním manuálem a pedálem s 8 rejstříky, které byly rozebrány a znovu postaveny ve Skoronicích v kostele sv. Floriana. Prioritní důvod stavby nových varhan byl takový, že staré varhany přestávaly v mistřínském kostele kapacitně vyhovovat. O starém původním nástroji jsme se podrobněji zmínili výše. Nové varhany

kostela

Navštívení Panny Marie v Mistříně nesou opusové číslo 3309 a jedná se o výrobek krnovské firmy Rieger Kloss. Stavba nástroje byla rozdělena do dvou etap. První etapa stavby byla započata v letech 1964, kdy byla postavena část píšťaliště I. manuálu a část pedálu. Jednalo se však pouze o provizorium. V letech 1965 byly varhany dokončeny dostavbou II. manuálu, jazykových rejstříků do všech varhanních strojů a doplněním chybějících rejstříků v pedálovém stroji. Výrobní cena mistřínských varhan byla přibližně 270 000 Kčs. Skříň nástroje je umístěna ve střední části kůru téměř přes celou jeho šíři. Varhany svou hloubkou ještě částečně zasahují do prostoru pod věží. Přístup k nástroji byl stavitelsky řešen tak, že II. manuál byl postaven na dvou podstavcích, které zároveň tvoří I. manuál po levé straně z pohledu od presbytáře a pedál po pravé straně z pohledu od presbytáře. Díky této koncepci vznikl pod vzdušnicemi II. manuálu průchod, kterým je zaručen pohodlný přístup k hracímu stolu a nástroji samotnému. Rozmístění varhan dokládá obrázek. (HZV = hlavní zásobník vzduchu, VS = varhanní skříň, HS = hrací stůl)

51

Píšťaliště II. manuálu se díky tomuto vyvýšení nachází těsně pod klenbou kostela. Před skříní varhan se rozprostírá ještě dostatečné prostranství, na kterém jsou umístěny židle. Prostor před varhanami je upraven pomocí pevně připevněných praktikáblů, které mají své opodstatnění z důvodu častého vystupovaní chrámového sboru. Praktikáble však mají také ochrannou funkci, jelikož pod nimi vedou kondukty a táhlo žaluzií od hracího stolu. Skříň varhan je nalakována tmavě hnědou barvou. Prospekt varhan tvoří devět píšťalových polí, která jsou však celkově umístěny ve třech větších polích. Za levým polem z pohledu od presbytáře se nachází I. manuál, za středním polem je umístěn II. manuál a za pravým polem z pohledu od presbytáře je umístěno píšťaliště pedálu a částečně ještě i píšťaliště I. manuálu. Materiálem prospektových píšťal je ve všech případech zinek. I když jsou však principálové sbory vystavěny ze zinkových slitin, přesto je jejich zvuk velmi ušlechtilý a nosný, v žádném případě svou barvou nesnižují kvalitu zvuku nástroje. Podobně, jako u varhan v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kyjově, i v mistřínském chrámu jsou jednotlivá prospektová pole přiřazena třem rejstříkům principálového charakteru, jak již bylo zmíněno výše. Píšťaly patřící Principálu 8´ a Oktávě 4´ jsou vystavěny před I. a II. manuálem, rejstřík Oktávbas 8´ se nachází v pravém prospektovém poli z pohledu od presbytáře. Zbývající píšťaly těchto rejstříků jsou vystavěny ve vnitřním píšťališti varhan. Po prohlídce píšťal uvnitř varhan bylo zjištěno, že převážným materiálem píšťalového fondu jsou kvalitní slitiny cínu a olova. Tento fakt se slyšitelně odráží na celkovém zvuku varhan. Do varhan je díky stavebnímu provedení velmi snadný přístup, jelikož v průchodu pod II. manuálem jsou umístěna dvířka, kterými se při opravě dá do nástroje jednoduše vejít. Na stropě průchodu jsou odnímatelné desky, za kterými se skrývá vzdušnice II. manuálu a kondukty, které přivádějí ovládající vzduch k ventilu. Hrací stůl varhan je umístěn na levé straně kůru z pohledu od presbytáře a varhaník sedí pravým bokem k oltáři. Stůl popisovaného nástroje je plně vybavený pro interpretaci složitější literatury, neboť varhaníkovi nabízí velký počet pomocných zařízení, které jsou potřebné k úspěšnému prezentování moderní varhanní látky. Hrací stůl disponuje dvěma manuály, I. man. ovládá hlavní stroj, II. man. ovládá žaluziový stroj. Pedál je řešen jako radiálně konkávní. Sklopky rejstříků jsou umístěny v jedné řadě nad II. manuálem, nad každou

52

sklopkou jsou dvě táhlá pro volbu volné kombinace. Táhla jsou barevně rozlišena. Jak již bylo zmíněno, spojení hracího stolu a ventilů uvnitř nástroje zprostředkovává plně pneumatická traktura. U mistřínských varhan nenalezneme téměř žádné problémy s chodem traktury, jelikož její stav je neustále kontrolován zdejším varhaníkem. Při nedávné opravě varhan, kterou realizovali bratři Kosterové, byly do nástroje vloženy přídavné pneumatické mezirelé, které vyřešily pomalou odezvu od stisku klávesy. Umístěním hracího stolu totiž došlo k značnému prodloužení konduktů, které vedou k pedálovým a částečně i manuálovým vzdušnicím. Všechna pomocná zařízení na hracím stole jsou funkční. Píšťaliště všech strojů jsou postaveny v ose kostela, řady jednotlivých rejstříků jsou od sebe dostatečně vzdáleny, proto nenastává problém v přístupu k píšťalám při občasném laděním. Při zmiňované opravě byly vyměněny ve všech vzdušnicích těsnění, jelikož v kostele z důvodu nevhodného topení panovala nepřiměřená vlhkost. Známky poškození červotočem nebyly na žádné části nástroje nalezeny. Jako u jiných nástrojů kyjovského děkanátu, tak i u mistřínských varhan je píšťaliště uloženo ve vrchní polovině nástroje, spodní část skříně je vyhrazena pro vzduchotechniku a přívody konduktů. Vzduchotechniku varhan tvoří elektrické dmychadlo, plovákový hlavní zásobník vzduchu uložený po I. manuálem a sekundární zásobník vzduchu pro II. manuál. Ventilátor není uložen ve zvláštní místnosti, jeho chod je však po vyložení skříně zvukově izolačním materiálem velmi tichý i při startu. Dmychadlo se nachází u levého boku skříně varhan z pohledu od presbytáře. Sekundární zásobník má vedle funkce zásobování vzduchem vzdušnici II. manuálu ještě funkci tremola, které u varhan v Mistříně vytváří velmi kultivovaný zvukový efekt. S nedostatkem vzduchu se varhany téměř nepotýkají, pouze u II. manuálu při rychlejších a opakovanějších úhozech do klaviatury se vytváří mírný kolísavý efekt. Tento jev však vzniká při zapojení plného stroje, kdy je spotřeba vzduchu poměrně velká a rovnoměrné zásobování vzduchem je velmi složité. Varhany chrámu Navštívení Panny Marie v Mistříně mají bohatou dispozici, která se dá dobře uplatnit při hře francouzské a barokní literatury.

53

Kultivovaný zvuk varhan je udržován díky údržbě samotných varhaníků mistřínského chrámu, ale v neposlední řadě díky přeintonováním všech rejstříků kromě jazyků krnovským intonérem panem Hanzlíkem v letech 1984 – 85./24/ V nástroji je vystavěno mnoho alikvotních hlasů, dostatečný počet krytových rejstříků a pevnost zvuku v tutti zaručují principálové sbory s jazyky ve všech manuálech (viz. celková dispozice). Přestože jsou ozvučny všech jazykových rejstříků vyrobeny ze zinku, jejich barva je naprosto u všech jazýčků kultivovaná, dostatečně průrazná a charakteristická pro francouzské varhany. Jazykové rejstříky se v dohledné době dočkají nové intonace, kterou provede firma Kostera./25/ Varhany se primárně využívají pro bohoslužebné účely. Časté jsou však i koncertní produkce, jelikož obec Mistřín je kulturně založena. Svým zvukem jsou mistřínské varhany v děkanátu Kyjov nenapodobitelné. V jejich zvuku a barvě se odráží nezanedbaná údržba, díky které si varhany ponechaly vynikající zvukové vlastnosti. Svým stavem vypovídají o kulturnosti obce Svatobořice – Mistřín.

/24/ /25/

osobní sdělení varhaníka Josefa Varmuži osobní sdělení varhaníka Josefa Varmuži

54

Vacenovice

Počet manuálů: 2 Počet rejstříků: 20 Traktura: mechanická Rozsah manuálů: C – c3 Rozsah pedálu: C – a

Současná celková dispozice nástroje: I. man

II. man

Pedál

Principál

8´

Kopula major

8´

Subbas

Portunál

8´

Principál

4´

Principálbas 8´

Salicionál

8´

Kopula minor

4´

Oktávbas

4´

Oktáva

4´

Oktáva špičatá

2´

Kvintbas

51/3´

Kryt malý

4´

Kvinta minor

11/3´

Kvint. šumivá 2x

Sedecima

1´

Superoktáva 2´

16´

Kvinta major 22/3´ Seskvialtera 11/5´ - 4/5´ Mixtura

3x

Spojky: II –I 8´ (spojení manuálů nastává mechanickým posunutím II. manuálu)

Pomocná zařízení: •

Tremolo (zařízení je ovládáno pomocí zvláštního pedálku vedle klaviatury pedálu)

55

První písemný záznam o existenci obce Vacenovice pochází z r. 1228, z doby vlády Přemysla I. Otakara. Také historik G. Wolny ve svém spisu Markraftschaft Mähren v jeho 4. svazku uvádí, že Vacenovice byly známy již v roce 1228, kdy byly poddány klášteru velehradskému. Kolem roku 1560 se ve Vacenovicích usadili habáni, kteří sehráli v dějinách obce důležitou roli. Byli to příslušníci sekty novokřtěnců, kteří se přistěhovali v 16. stol. ze Švýcarska a Německa. Klidný a hospodářsky perspektivně se rozvíjející život habánů počátkem 17. stol. ukončil rázně vpád Bočkajových vojsk v červnu 1605. Po vydání císařského patentu ze dne 28.9.1622 se museli ze země vystěhovat. Dnešní obec Vacenovice leží asi 8 km jihovýchodně od Kyjova na západním okraji lesa Doubrava. Okolí obce tvoří zemědělské plochy a rozsáhlé vinice. V obci žije přibližně 2157 občanů./26/ Mezi památné stavby obce Vacenovice patří funkcionalistický kostel zasvěcený Božskému Srdci Páně a kaple sv. Jana Sarkandera. O kulturnosti obce svědčí také vlastní cimbálová muzika, slovácký soubor Omladina a dechová hudba Vacenovjáci a Vacenovští muzikanti. O vokální produkci za stará ženský a mužský pěvecký sbor./27/ Kostel Božského Srdce Páně je situován v klidném prostředí na samotném okraji obce na velmi mírně vyvýšené rovině. V těsném okolí kostela se nachází hřbitov. Vchod do chrámové prostory se jako obvykle nachází v úpatí věže kostela. Vstup na kůr je řešen odděleně bočními dveřmi, které jsou umístěny po levém boku kostela z pohledem na průčelí chrámu. Přestože je obec Vacenovice z pohledu počtu obyvatel poměrně malou obcí, farní kostel je z hlediska tohoto počtu

velkou

stavbou.

Výzdoba

chámu

je

částečně

volena

v duchu

funkcionalismu. Zajímavostí je samotná klenba chámu, která je řešena jako rovný strop a je vyrobena ze dřevěných trámů a desek. Z akustického hlediska bývá toto řešení chrámového stropu velmi pozitivní. Obdobnou koncepci dřevěného stropu nalezneme v kostele sv. Augustina v Masarykově čtvrti v Brně. Také zde tento dřevěný strop spolu s minimálním užitím nejrůznějších textilních doplňků v interiéru kostela působí

na akustické podmínky vhodně. Chrámová loď

/26/

www.vacenovice.cz/main.php?IdKat=2&PodKat1=41, 24. 10. 2006

/27/

www.kyjovsko.cz/obec/vacenovice/popis, 31. 3. 2007

56

vacenovického kostela je samozřejmě mnohem menší než loď kostela sv. Augustina, s tím je spojena také kvalita akustiky. V zadní části kostela nad hlavním vchodem je umístěn kůr, který zabírá celou šíři chrámové lodě. Kůr s varhanami se nachází uprostřed výšky kostela, částí zasahuje do prostoru, který vznikl v podstavě věže. Varhany však zaplňují převážně přední část kůru.

Varhany

Varhany vacenovického chrámu Božského Srdce Páně mají jeden nejdůležitější superlativ. Svým vznikem se datují do let 1754 a jsou to tak nejstarší varhany kyjovského děkanátu. Varhany stály původně na kůru dnes farního kostela v Kyjově, odkud byly v letech 1936 za 5000 Kč prodány do Vacenovic. Ve farním kostele v Kyjově byly postaveny nákladem 111 530 Kč nové varhany s pneumatickou trakturou o 30 registrech a třech manuálech. Díky převozu do vacenovického chrámu byl tento vzácný a nejstarší nástroj pravděpodobně uchráněn od zániku, jelikož rozebrání a následné dlouhodobější uskladnění částí varhan má často destruktivní následky. Za dvanáct let po převozu varhan do Vacenovic byla započata rekonstrukce nástroje./28/ V letech 1948 bylo stáří varhan odhadováno na 260 let. Budoucí průběh generální opravy spojenou s rekonstrukcí a následný výběr varhanáře, který měl tuto opravu vykonat, projednávalo mnoho tehdejších předních kapacit v oboru. Opravu posléze dostala za úkol firma Josef Melzer z Kutné Hory./29/ Průběh opravy řídil a kontroloval Dr. Ladislav Vachulka, referent Státního památkového úřadu v Praze. Rekonstrukce a oprava varhan firmou Mezer proběhla v roce 1949./30/ Na opravě varhan se v letech 1949 však také podíleli: firma Hlaváček z Brna, která varhany důkladně prohlédla, prof. Pivoňka z Olomouce, který následně varhany po opravě kolaudoval./31/ V letech 1978 byla provedena další generální oprava firmou

/28/

farní kronika Vacenovice

/29/

tamtéž

/30/

informační štítek ve skříni varhan ve Vacenovicích

/31/

farní kronika Vacenovice

57

Dřevopodnik města Brna. Restaurování skříně, její pozlacení a mramorování o rok později provedla Umělecká řemesla v Praze./32/

Skříň varhan se nachází uprostřed kůru, těsně postavená u zadní zdi. Jak již bylo zmíněno výše, kůr za skříní ještě pokračuje malou místností v podstavě věže, kde je umístěna vzduchotechnika nástroje. Výzdoba skříně se zachovala v téže podobě, do jaké byla v letech 1979 restaurátorsky uvedena. Svou výzdobou koresponduje s barokním slohem. Nátěr skříně imituje mramorové desky, vrchní části prospektových polí jsou bohatě zdobeny vyřezávanými dřevěnými mřížkami, které jsou pozlaceny. Prospekt varhan tvoří celkem sedm píšťalových polí. Střední pole obsahuje největší píšťaly a dále do obou stran jsou symetricky uložena další píšťalová pole. Tři největší pole vystupují do prostoru, střední pole má půdorys půlkruhu, krajní pole mají půdorys trojúhelníka. Zbylá menší pole jsou umístěna v jedné rovině. Prospektovým materiálem je bohužel i tomto případě pouze zinková směs. Celý prospekt je pokryt matnou stříbřenku, která ještě více pohledový vjem zhoršuje. Píšťaly dostávají díky této stříbřence v různých světelných podmínkách nádech až téměř krémově bíle barvy. Největší prospektová pole patří rejstříku Principál 8´. Před přední deskou varhanní skříně je umístěn hrací stůl, který je situován čelem varhaníka do presbytáře. Hrací stůl byl však k nástroji připojen až při generální opravě v letech 1949. Původně se varhany ovládaly v hrací skříni, která byla umístěny v přední desce nástroje, varhaník tak seděl zády k oltáři./33/ Hrací stůl obsahuje dva manuály a pedál, který je rovnoběžně rovinný. Barva kláves manuálů je invertovaná. Po stranách jsou umístěny táhla jednotlivých rejstříků, po levé straně manubria ovládají pedálové hlasy a pozitiv, který je umístěn v zábradlí kůru, po pravé straně se nachází manubria ovládající rejstříky I. manuálu a jeden rejstřík pedálu, který byl ze symetrických důvodu umístěn v rejstříkovém poli I. manuálu. Táhla obou polí jsou vedena svisle po stranách hracího stolu ve dvou řadách. Nátěrově hrací stůl i pozitiv ladí s hlavní skříní varhan.

/32/

informační štítek ve skříni varhan ve Vacenovicích

/33/

farní kronika Vacenovice

58

Rozmístění hlavní skříně, hracího stolu a pozitivu na kůru ve Vacenovicích dokládá obrázek. (HZV = hlavní zásobník vzduchu, VS = varhanní skříň, HS = hrací stůl, P = pozitiv)

Traktura varhan je čistě mechanická. Táhla od I. manuálu a pedálu jsou vedena pod stanovištěm varhaníka do hlavní skříně varhan k desce s abstrakty, odkud se dále táhla rozvádějí do nástroje. Pozitiv je spojen s hracím stolem již méně komplikovaně. Nejslabším a nejproblémovějším článkem varhan ve Vacenovicích je bohužel traktura. Nedostatečnou údržbou táhel a abstraktů došlo k tomu, že hra na tento nástroj je fyzicky velmi náročná. Těžkopádný chod spojení manuálu a ventilu pod píšťalou zajišťuje již samo o sobě komplikované převodování táhel, největší problém je však uchycení abstraktů v dřevěných ložiscích. Tento způsob zavěšení vyžaduje stálou údržbu. Hra na I. manuál je nepřesná také proto, že určité klávesy se dají stisknout jen opravdu velkým tlakem. Podobně je tomu u klaviatury pedálu a rejstříkové traktury. Chod rejstříkových táhel je v určitých případech možný jen s použitím nepřiměřené síly, jelikož určité zásuvky jsou vlivem stáří mechanicky zkříženy. Pokud není manubrium

dostatečně

zatlačeno,

nebo

naopak

vytaženo,

dochází

k neplnohodnotnému rozeznění píšťaly. Zvuk píšťal, do kterých nepřichází plná dávka vzduchu, je nejčastěji pozměněn na barvě, k újmě dochází i u intonace píšťaly. Chod klaviatury pro pozitiv je proti zbylým strojům mnohem snazší. Pokud však dojde ke spojení II man. do I. man., není možné na varhany naprosto vůbec hrát, jelikož I. man nelze mechanicky zprovoznit. II. manuál se do hlavního stroje zapojuje tím způsobem, že se vysune klaviatura II. man. směrem k varhaníkovi. Nástroj žádné jiné spojky neobsahuje.

59

Po prozkoumání stavu skříně nebyly zjištěny žádné problémy týkající se napadení nástroje červotočem. Skříň, která byla v letech 1979 restaurována, byla napuštěna ochranným roztokem. Bohužel část dřevěného píšťalového fondu tímto škůdcem napadena byla. Při častých opravách sice byly tyto škody na píšťalách sanovány, přesto postupem času došlo v určitých případech k jejich rozpadu. Píšťaliště manuálu je umístěno v horní polovině nástroje, zde je i část pedálových píšťal, jejich větší část je však umístěna ve spodní polovině varhan v zadní části. Přední část je vyhrazena pro přístup k převodové desce. Píšťaly všech strojů jsou umístěny proti ose kostela a jsou rozestavěny v c a cis řadě. Píšťaliště pedálu částečně zasahuje do prostoru za varhanami, kde je umístěno elektrické dmychadlo a zásobník vzduchu. Vzhledem k tomu, že strop této místnosti je oproti stropu kostela znatelně nižší, bylo nutné tyto přečnívající píšťaly krepovat. Vzduchotechnika varhan, jak již bylo zmíněno výše, se celá nachází v zadní části varhan ve zvláštní místnosti. Kůr byl zřejmě projektován pro menší varhany, jelikož se počítalo s průchodem do této místnosti přímo z kůru. Díky větší skříni varhan byl však tento průchod znemožněn, a proto byly do této místnosti vyraženy menší dveře ze schodiště, i když tuto ražbu značně komplikovala tloušťka nosné chrámové zdi. Hlavní zásobník vzduchu je umístěn u levé zdí z pohledu od presbytáře. Vzduch dodává elektrický ventilátor, který je umístěn v odhlučněné skříni. Tremolo, které bylo nainstalováno již při pozdějších opravách, je zapojeno k hlavnímu zásobníku, ovlivňuje tedy celý nástroj. Ovládání je řešeno pomocí zvláštního pedálku, který je umístěn z pohledu varhaníka napravo od klaviatury pedálu. Přenos informace pro tremolové zařízení zajišťuje pneumatická traktura. Velmi efektní je užití tremola při hře na pozitiv. Chod dmychadla je díky jeho odhlučnění tichý, zásobník vzduchu je pro varhany vhodně dimenzován. Značné stáří nástroje se dnes projevuje i na použití píšťalového fondu. Během oprav firmou Melzer byly z nástroje vyňaty poškozené a nepoužitelné píšťaly, které nahradil nový píšťalový fond Josefa Mejšnera, který výrobu nových píšťal dostal zakázkou./34/

/34/

farní kronika Vacenovice

60

Původní dispozice nástroje před rekonstrukcí v letech 1949

I. man

II.man

Pedál

Principál

8´

Kopula major

8´

Subbas

16´

Portunál

8´

Kopula minor

4´

Principálbas 8´

Flaut. portunál 8´

Flétna špičatá 4´

Violonbas

8´

Flaut. amabilis 8´

Violetta

4´

Oktáva

4´

Gamba

8´

Principál

2´

Kvinta

22/3´

Salicionál

8´

Oktáva

1´

Oktáva

4´

Superoktáva

2´

Mixtura 3x

1´

Poměry nových a původních píšťal u jednotlivých rejstříků dokládáme níže. I.man: •

Principál

8´ (původní – 23 píšťal nových)

•

Portunál

8´(původní)

•

Salicionál

8´(původní)

•

Kryt malý

4´ (nový)

•

Oktáva

4´(téměř celá nová)

•

Kvinta major 22/3´ (nová)

•

Seskvialtera 11/5´- 4/5´(nová)

•

Mixtura 3x (nová)

II.man: •

Copula major

8´ (původní)

•

Copula minor

4´ (původní)

•

Principál

4´ (40 píšťal nových)

•

Oktáva špičatá

2´(nová)

•

Kvinta minor

113/´(nová)

•

Sedecima

1´(nová)

61

Pedál: •

Subbas

•

Principálbas 8´(původní)

•

Kvintbas

51/3´(nový)

•

Oktávbas

4´(původní)

•

Kvint. šumivá 22/3´ - 2´(nová je pouze jedna řada)

16´(původní)

Celkové náklady spojené s rekonstrukcí činily 143 873 Kč. Původní rozpočet firmy Melzer Kutná Hora činil 98 342 Kč, v průběhu oprav však došlo k navýšení ceny o 26 459 Kč./35/

Varhany ve Vacenovicích v současné době slouží k doprovodu zpěvu při bohoslužbě. Dispozičně nástroj prostoře vacenovického chrámu dostačuje. Při všech opravách a rekonstrukcích byl kladen značný důraz na zachování původního barokního charakteru zvuku. Díky zanedbanosti traktury nástroje a jeho stavu rozladění se však tyto vzácné varhany nedají naprosto vůbec použít k jakýmkoliv koncertním účelům. Přestože je tento nástroj bedlivě chráněn a sledován Památkovým úřadem, přichází na jeho technické udržování naprosté minimum dotací./36/ Jestliže se jedná o nejstarší nástroj kyjovského děkanátu, pak by si právě tyto varhany zasloužily dostatečný příjem financí pro odbornou údržbu.

/35/

farní kronika Vacenovice

/36/

osobní rozhovor s duchovním správcem obce Vacenovic P. Františkem Adamcem

62

Vlkoš

Počet manuálů: 1 (krácená oktáva) Počet rejstříků: 10 Traktura: mechanická Rozsah manuálu: E - c Rozsah pedálu: E - a

Celková dispozice nástroje: I man.

Pedál

Prinzipal

8´

Subbas

16´

Bourdon

8´

Oktavbass

8´

Flöte

8´

Salicionál

8´

Oktav

4´

Flöte

4´

Oktav

2´

Quinta

22/3´

Pomocná zařízení: Nejsou žádná k dispozici.

63

Poprvé se název Vlkoš objevuje na listině sepsané v Čejkovicích dne 18. října 1248. Ověřovací listina mnohých zemských privilegií pořízená olomouckým notářem Petrem, šlechticem z Krumlova (pro velehradský klášter 4. srpna 1405), uvádí jméno vlkošského plebána, podepsaného jako svědka na fundační listině jménem Martin./37/ Obec Vlkoš leží mezi městem Kyjova a obcí Vracov. Dominantou obce je bezesporu kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie z let 1770 - 80 postaven v barokním slohu na místo původního gotického kostela. V hrobce u kostela je pohřben Ludvík Serényi, olomoucký probošt, který stavbu kostela z větší části financoval./38/ Kostel je postaven na uměle navršeném kopci a nachází se přibližně uprostřed obce. Chrám je koncipován jako jedno lodní s jedinou věží, která stojí nad vchodem do kostela. Svou velikostí kostel vyhovuje počtu věřících. Nad hlavním vchodem se rozprostírá přes celou šířku kostela kůr, jehož polovina se nachází ještě v prostoru pod věží. Na svou skrovnou velikost má kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vlkoši vysokou klenbu, která velmi pozitivně působí na celkovou prostorovou akustiku. Kůr se nachází přibližně v polovině výšky kostela. Vzhledem k tomu, že samotný kostel je malý, odpovídá jeho velikosti i malý kůr, přestože se z pohledu od presbytáře jeví poměrně prostorný. Varhany, které jsou na kůru postaveny, totiž jeho značnou část zabírají.

Varhany

Nástroj je umístěn uprostřed kůru v jeho přední části a je vestavěn přímo do zábradlí. V zadní části kůru se nachází plovákový zásobník vzduchu, jehož zásobování vzduchem je řešeno poměrně netradičně. O vzduchotechnice se však zmíníme později. U levé zdi kůru z pohledu od presbytáře je vystavěn samostatný pedálový stroj, který obsahuje dva rejstříky. Varhany ve vlkošském kostele můžeme nazývat pozitivem. I když se ale zdá, že nástroj je malý, disponuje deseti rejstříky, které dostatečně zvukově vyplňují chrámovou prostoru. Prospekt varhan tvoří pět píšťalových polí, které

/37/

www.vlkos.cz/historie.htm, 24. 10. 2006

/38/

tamtéž

64

jsou rámované

skříní nástroje. Vrchní části prospektových píšťal jsou za

ozdobnou mřížkou varhanní skříně. Část prospektových píšťal tvoří rejstřík Principál 8' a Oktáv 4', dvě nejmenší píšťalová pole mají pouze krycí funkci píšťaliště varhan./39/ Bezproblémový přístup k prospektovým polím je z důvodu jejich polohy bohužel nemožný. Skříň varhan není příliš vysoká, sestává se ze dvou věží, které jsou od sebe vzdáleny cca 50 cm. Mezi věži skříně je vystaveno další píšťaliště varhan a z vnitřní strany kůru umístěna klaviatura. Skříň nástroje je obarvena tmavozelenou barvou, sokl a vrchní část skříně je barvy šedohnědé. Barevné odstíny jsou vytvářeny tak, aby nátěr imitoval mramor. Ozdobná mřížka kryjící vrchní část prospektových píšťal je vyřezávaná a pozlacená. Na vrcholech obou věží skříně se nachází ozdobné vázy, které varhanní skříň opticky zakončují a prodlužují. Nátěr varhan i píšťaliště prospektu je v dosti žalostném stavu, stříbřenka, která měla imitovat kvalitní píšťalový fond prospektu, je značně oprýskaná, prospektové píšťaly tak vypadají velmi poškozeně. Z vnitřní strany kůru jsou varhany natřeny šedou barvou, vstupy do věží skříně jsou natřeny barvou zelenou. Při bližším detailním pohledu je však patrné, že původní barva skříně byla z vnitřní strany kůru zelená. Z největší pravděpodobností se však spíše jedná o zelenou základovou barvu. Zcela jinou barvu má skříň, ve které se nachází píšťaly rejstříků patřící pedálu. Nátěr je světle šedý, rámy přístupových dvířek jsou vyplněny dřevěnou mříží. Podle sdělení varhaníka vlkošského chrámu byl pedál k varhanám dodatečně přistaven při opravě varhan 24. 7. 1943 firmou Josefa Hlaváčka, která sídlila v Brně - Židenicích. V letech 1986 byla na varhanách ve Vlkoši provedena generální oprava, kterou prováděla firma Rieger Kloss z Krnova./40/

/39/

osobní sdělení varhaníka Miroslava Frolce

/40/

osobní sdělení varhaníka Miroslava Frolce

65

Rozmístění varhan dokládá obrázek. (HZV = hlavní zásobník vzduchu, VS = varhanní skříň, PS = pedálová skříň)

Jak již bylo řečeno výše, klaviatura je umístěna přímo ve skříni varhan, kdy varhaník sedí čelem k oltáři. Po stranách klaviatury jsou k dispozici manubria rejstříků, po každé straně po pěti. Manubria jsou v jedné rovině s klaviaturou, přístup k nim tedy nečiní varhaníkovi větší potíže. Mechanická traktury je přesná a bezporuchová, zásuvky rejstříků lze rejstříkovými táhly ovládat poměrně lehce. Tento jev je nepochybně způsoben tím, že díky vzájemné blízkosti klaviatury a vzdušnice nebylo třeba zvlášť složité a převodované traktury. Táhla od jednotlivých kláves vedou směrem dolů ke vzdušnici nástroje, jejich délka je přibližně 45 cm. Při hře na vlkošský nástroj má varhaník díky této poměrně přesné traktuře neustálý dohled nad otvíráním jednotlivých ventilů. Traktura pedálu, jehož klávesnice je rovnoběžně rovinná, je na traktuře manuálu zcela nezávislá, varhany nemají jedinou spojku, která by manuál s pedálem spojila. Táhla od kláves pedálu vedou pod stanovištěm varhaníka k bokem umístěnému pedálu, jehož píšťaly jsou umístěny ve dvou řadách v ose kostela. Chod této traktury již není tak bezproblémový, není však nefunkční. Na klávesy pedálu je z důvodu delších táhel a složitějších převodů traktury potřeba vyvinout větší tlak, aby byl ventil účinně otevřen. Při prohlídce skříně a píšťaliště varhan nebylo zjištěno mechanické poškození, kromě již zmiňovaného občasného poškození nátěru skříně a stříbřenky prospektových píšťal. Nebyly nalezeny ani známky destruktivního působení červotoče, pouze z důvodů nesnadného přístupu je prostor táhel pod vzdušnicí pedálu značně znečištěný. Rejstříky pedálu však navzdory tomuto znečištění hrají po dostatečném stlačení klávesy plným zvukem a v žádném

66

případě nezůstávají zaseknuté v otevřené poloze. Drsné částice prachu z opadané omítky totiž působí značné problémy se správnou funkcí pohyblivých součástí varhan. Píšťaliště varhan je rozestavěno proti ose kostela, jednotlivé řady píšťal jsou stavěny těsně za sebou, píšťalový fond tvoří v přibližně stejném poměru dřevěný i kovové píšťaly. Navzdory tomu, že skříň nástroje je nízká, není ve varhanách provedeno krepování píšťal. Píšťaly například rejstříku Principál 8' jsou již od tónu a a níže značně velké, pokud se však jedná o kovové píšťaly. U vlkošských varhan jsou tyto větší kovové píšťaly nahrazovány dřevěnými, u kterých při navržení správné menzurace, dosáhneme stejného zvuku, jako by zněly píšťaly kovové. Důležitá je však jejich výška, která je oproti kovovým nižší.

Výše jsme se zmínily, že vzduchotechnika nástroje a její zásobování vzduchem je poněkud netradiční. Hlavní plovákový zásobník vzduchu, který je umístěn v zadní části kůru, je napájen vzduchem od dmychadla, které je umístěno v místnosti, kterou nalezneme hned za vstupními dveřmi chrámu. Toto řešení zásobování varhan vzduchem je v děkanátu Kyjov naprosto ojedinělé. Tato koncepce je sice opodstatněna faktem, že z důvodů malých prostorů by se již na kůr dmychadlo patrně nedalo umístit, proti této koncepci však vystupuje daleko více faktorů. Jedním z nejzásadnějších je ten, že dmychadlo nasává vzduch o jiné teplotě a vlhkosti než je v prostorách kostela. Ventilátorovou komoru totiž s venkovním vzduchem spojuje ventilační šachta. Další problém je ten, že komora neslouží pouze pro umístění dmychadla, ale také jako sklad pro úklidové nářadí kostela. Na elektromotor tak působí nevhodná vlhkost a je takto přístupný i neodborníkům. I když je motor oddělen od prostoru kostela, stále působí při své rozjezdu rušivý hluk. Samotné dmychadlo je již velmi staré a nemoderní zařízení instalované ve čtyřicátých letech minulého století. Přestože je zařízení pro výrobu vzduchu vlkošských varhan technicky jakkoliv nevhodné, s nedostatkem vzduchu se nástroj nepotýká, jelikož hlavní zásobník vzduchu je pro tento nástroj dostatečně dimenzovaný. I když se ve vlkošském kostele nachází malý varhanní stroj, dispozičně je pro potřeby doprovodu liturgie dobře vybavený. Varhany jsou užívány především pro hudební doprovod bohoslužeb, pro koncertní činnost jsou používány bohužel minimálně. Se svou technickou vyspělostí a dispozicí by se spíše hodily pro

67

interpretování renesanční až ranně barokní varhanní literatury. Obtíže může eventuelně činit malý rozsah manuálu s pedálem a krácená oktáva.

Varhany vlkošského chrámu jsou velmi pěkný nástroj, o který se zdejší varhaník dle svých možností velmi dobře stará. Nástroj je udržován ve funkčním stavu a je dostatečně naladěn. Skříni varhan by velmi prospěl nový nátěr, který by nástroj značně zvýraznil v čerstvě vymalovaném kostele. Novou povrchovou úpravu by bylo třeba provést i u prospektových píšťal. Nejzásadnější by však měla být v dostupné době výměna vzduchového ventilátorů, který svým ruchem zvukovou kvalitu varhan bohužel značně narušuje.

68

Vracov

Počet manuálů: 3 Počet rejstříků: 15 Traktura: mechanická Rozsah manuálů: C – g3 Rozsah pedálu: C – f1 Celková dispozice nástroje: I. manuál: Principál

8´

Flétna trubicová 4´ Kornet 3-4

22/3´

I. +II. manuál:

III. manuál:

Kryt dřevěný 8´

Flétna špičatá

8´

Oktáva

Kryt kopulový

4´

Salicionál

4´

Principál

2´

Akuta 4x

1´

4´

Flétna lesní 2´ Mixtura 4x

11/3´

Pedál: Subbas

16´

Flétna dutá

8´

Chorálbas 3x

4´

Spojky: III – I, III – P, II – P

Pomocná zařízení: •

Tremolo I. + II. man. (ovládané pomocí nožního pedálu nad klaviaturou pedálu)

•

Tremolo III. man (ovládané pomocí nožního pedálu nad klaviaturou pedálu)

•

Žaluzie III. man

69

Osada existovala od 13. stol., městečkem se poprvé jmenuje v pol. 14. stol. Město Vracov leží mezi Kyjovem a Bzencem a má asi 4 500 obyvatel/41/. Kostel je postaven přibližně uprostřed obce a je zasvěcen sv. Vavřinci. Vracov je poměrně katolická obec, o čemž svědčí také velmi zachovaný a často opravovaný kostel a samozřejmě také varhany, které byly v kostele postavy roku 1978 na přání farníků, kteří na svátek sv. Vavřince na nové varhan vybrali 18 900 Kčs/42/. Varhany byly v letech 1996 opravovány firmou bratří Stavinohů z Valašské Bystřice a v poměrně zachovaném stavu fungují dodnes. Cena opravy byla stanovena na 61 000 Kč/43/.

Varhany

Nástroj vracovského kostela sv. Vavřince nese opusové číslo 3476 a je dílem krnovské firmy Rieger Kloss. Prospekt varhan je složen z tří píšťalových polí, které nejsou nijak umělecky zdobeny. K nástroji patří také nefunkční imitace pozitivu, který je umístěn za zády varhaníka. Prospekt je koncipován jako dvě věže, které v půdorysu trojúhelníku vystupují do prostoru, a místo mezi těmito věžemi vyplňuje třetí píšťalové pole. Píšťaly věží patří rejstříku Principál 8´, píšťaliště středního pole se díky špatnému přístupu nepodařilo zjistit, z typu píšťal je však patrné, že se jedná také o píšťaly rejstříku Principál 8´, který je umístěn v I. manuálu. Rozdílnost jednotlivých píšťalových polí je také v užití materiálu. Principálové věže jsou vyrobeny ze zinkových slitin s vyšším procentem zinku, píšťaly středního pole jsou vyrobeny z kvalitnějších slitin. Popisované varhany se celkově jeví jako kvalitní nástroj, avšak materiálové provedení obou principálových věží tento pocit velmi snižuje. V dobách válečných a těsně poválečných se tento trend z ekonomických důvodů vyskytoval velmi často, dnes je užívání těchto materiálů pro výrobu nepříliš velkých píšťal téměř neomluvitelné.

/41/

www.vracov.com/index.php?sekce=7&clanek=716141218, 24. 10. 2006

/42/

tamtéž

/43/

tamtéž

70

Je však potřeba říci, že pouze materiál píšťal pro zvuk jednotlivých rejstříků není dostačující. Aby píšťaly zněly zvukem, pro který byly vyrobeny, musí mýt dodržena řada zásad, mezi kterými je nejdůležitější vhodná menzurace a posléze dobrá intonace jednotlivých píšťal. Dobrý intonér může i z píšťalového fondu, který není vyroben z právě kvalitních surovin, vyrobit velmi kvalitní zvukovou charakteristiku. U varhan v kostele sv. Vavřince je intonace provedena poměrně dobře, laik svých sluchem nepozná u rejstříku Principál 8´ přechod zvuku z píšťal zinkových na píšťal ze slitin olova a cínu. Tento fakt je způsoben i dlouholetou tradicí a praxí pracovníků firmy Rieger Kloss. Pokud se ve varhanách vyskytuje rejstřík s větší stopovou délkou nad 16´ například Principalbass 32´, pak je u těchto píšťal zvolení zinkového plechu opodstatněné, jelikož píšťaly těchto rejstříků jsou oproti rejstříkům 8´ a 16´ spotřebou materiálu velmi náročné. Výstavba takového rejstříků provedeného ve kvalitnějších slitinách by se v konečné fázi velmi prodražila a zvuková barva těchto slitin by pro tento typ rejstříku, který slouží pouze pro umocnění basů, nebyla využita. Pro zinkové slitiny obecně platí, že jejich zvuk je tvrdší a kovovějí, než zvuk píšťal z 82 % cínu. Nehrající falešný pozitiv se skládá také ze tří píšťalových polí. Stejně jako u prospektu varhan, tak i pozitiv má dvě věže podobného půdorysu a střední pole, které je však svým výřezem přesně opačné jako střední píšťalové pole v prospektu. Tato rozdílnost činí pohled na varhany z presbytáře zajímavým. Kůr, na kterém jsou varhany umístěny, je vzhledem k velikosti kostela velmi prostorný. Nástroj zabírá přední střední část kůru, po stranách jsou rozmístěny židle, v zadní části kůru na skříň varhan těsně navazuje vzduchotechnika. Za dmychadlem a hlavním zásobníkem vzduchu je ještě prostor pro lavice. Vzhledem k tomu, že po stranách nástroje nejsou pevně umístěny lavice, pohodlně by se vedle varhan dal rozmístit orchestr. Rozmístění varhan dokládá obrázek.

71

(HZV = hlavní zásobník vzduchu, VS = varhanní skříň, P = pozitiv)

Varhany vracovského kostela jsou dle své dispozice menším nástrojem. Přesto má varhaník k dispozici tři manuály a pedál. Hrací stul je vložen v čelní desce nástroje, varhaník tedy sedí zády k oltáři, výhled do presbytáře mu umožňuje zpětné zrcadlo.

Při vizuální prohlídce skříně a vzdušnic varhan nebyly nalezeny stopy po červotoči či jiné povrchové vady. Celý nástroj je s hracím stolem spojen mechanickou trakturou, která během prohlídky nečinila vážnější potíže. Chod mechaniky byl velmi plynulý a seřízeny, po spojení všech manuálů není zapotřebí větší síly ke stisku klávesy. Jednotlivé táhla i abstrakty jsou nepoškozené a funkční. Ke spojování manuálů a pedálu slouží spojky, které však nejsou řešeny pomocí ručních táhel, ale pomocí pedálů nad klaviaturou pedálu. Používání těchto spojkových pedálů je ovšem značně hlučné, u mechanické traktury se však s tímto jevem musí předem počítat. Zvláštní je i rozmístění rejstříků do jednotlivých manuálů. III. manuál je disponován zcela nezávisle. Jinak je tomu u II. a I. manuálu. Oba manuály mají skupinu společných rejstříků, které po vytažení manubria hrají jak ve II. man. tak i v I. man. K dispozici jsou však ještě tři rejstříky, které patří pouze pod I. man. Pedál nástroje je radiálně konkávní, vycházející z německého varhanářství (RiegerKloss). Vzdušnice u popisovaného nástroje jsou zásuvkové a jsou umístěny v polovině skříně nástroje. Vzdušnice pro pedál je z důvodu výšky pedálových píšťal asi 50 cm nad podlahou. Píšťaliště všech manuálů je vystavěno proti ose kostela, ale píšťaliště pedálu je v ose kostela v pravé časti skříně z pohledu od presbytáře. 72

Zásobování jednotlivých vzdušnic zajišťují vzduchovody, které však nejsou vyrobeny ze dřeva, nýbrž z pohyblivého hliníkového potrubí. Nevýhodou těchto potrubí je jejich nestabilita při vzduchových rázech. Dané varhany však těmito rázy příliš netrpí, jelikož počet rejstříků není vysoký a tím není vysoká ani spotřeba vzduchu při hře. Vzduchotechnika vyrábí dostatečný vzduchový objem pro celkový chod varhan. Jak již bylo řečeno výše, dmychadlo i hlavní zásobník vzduchu jsou umístěny ve společné skříni, která těsně navazuje na zadní část varhan. Motor i samotná turbína dmychadla jsou dostatečně odhlučněny, jejich chod nepůsobí zvlášť rušivě, problém je však v elektromagnetické cívce stykače, který spíná silový proud do elektromotoru. Části kotvy stykače na sebe v zapnutém stavu těsně nenavazují, což způsobuje vznik tzv. vířivých proudů, které se projevují bzučivým zvukem. Tento jev lze odstranit opakovaným sepnutím stykače, popřípadě jeho výměnou. Popisovaný zvuk lze velmi dobře slyšet v pořízených nahrávkách. Vedle hlavního zásobníku vzduchu se ve varhanách nalézá také sekundární zásobník, který slouží k zásobování vzduchu III. man. a zároveň může pracovat jako tremolo. Zvuk píšťal modulovaný tremolem však můžeme využít i u I. a II. manuálu. Zde se však zapojuje tremolo již do hlavního zásobníku vzduchu. Jednotlivá tremola se zapínají pomocí pedálků s aretací nad klaviaturou pedálu. Provoz obou tremol je tichý s pevně nastavenou frekvencí chvění.

Vracovské varhany jsou užívány prioritně pro bohoslužebné účely, se svou dispozicí by se však na tomto nástroji dala velmi dobře interpretovat barokní literatura. Každý manuál obsahuje minimálně jeden z rejstříků mixturového charakteru, což je pro barokní literaturu potřebné. Nevýhodou varhan je absence alikvotních tónu, typu Nasard, Tercie, Quinta apod. Tyto rejstříky se vhodně pojí s kryty, které jsou u popisovaných varhan velmi vkusně intonérsky provedeny. Při interpretaci složitější varhanní literatury však musí varhaník počítat s pomocným registrátorem, jelikož u varhan nejsou vystavěny volné kombinace, které však u mechanických varhan nalezneme jen velmi zřídka. Ve skříni varhan bylo nalezeno elektromagnetické relé, které mělo bylo nainstalováno z důvodů elektrického ovládání tremola. Velký problém je však v samotné montáži tohoto zařízení. Přívodní napájecí kabel k relé je nedostatečně připevněn k rámu skříně, při 73

instalaci nebylo užito žádných standardních izolačních materiálů. Jako zdroj napájení slouží obyčejný nabíječ autobaterií, který by se jako zdroj napětí pro ty účely neměl zásadně používat. Celé zařízení je však mimo provoz, proto by nebezpečí požáru nemělo být příliš aktuální.

Varhany chrámu sv. Vavřince jsou nástroj poměrně malý, splňují však všechny atributy koncertního nástroje. Jeho dispozice, jak jsme se již zmínili výše, je velmi vhodná pro hru barokní literatury, tři manuály zaručují dostatečný komfort při responsoriálním zpěvu během bohoslužeb. Nástroj je v dobrém stavu z hlediska naladění píšťal. Na kvalitním požitku ze zvuku varhan se však v neposlední řadě také podílí dobrá akustika kostela.

74

Žeravice Počet manuálů: 2 Počet rejstříků: 20 Traktura: pneumatická rejstříková, mechanická hrací Rozsah manuálů: C – f 3 Rozsah pedálu: C –h

Celková dispozice nástroje:

I. man

II. man

Pedál

Bourdon

16´

Principál houslový

8´

Subbass

Principál

8´

Aeolina

8´

Violonbas 16´

Roh kamzičí

?

Salicionál

8´

Oktávbas 8´

Gamba

8´

Vox coelestis

?

Celobass 8´

Melodia

8´

Kryt líbezný

?

Oktáva

4´

Fugara

4´

Piffera

4´

Quinta

22/3´

Oktáva

2´

Mixtura

11/3´

16´

Spojky: II – I 8´, I – P 8´, II – P 8´

Pomocná zařízení pod I. manuálem: •

Kolektivy mf, f, pleno (ostatní ovladače mají nečitelné a uvolněné štítky)

•

Vypínač kolektivů

•

Tremolo (ovladač je umístěn po pravé ruce vedle manuálů)

75

První historicky doložená zmínka o existenci tehdy ještě pouhé vsi Žeravic, pochází z predikátu Sudimíra ze Žeravic z roku 1235. Žeravice se nachází ve staré sídelní krajině, kterou obývali lidé již v dávné minulosti. Samotná vesnice je součástí středověkého osídlení, které se v oblasti úpatí Chřibů ustálilo ve 12. a 13. století. Žeravice patřily v minulosti do ježovské farnosti k chrámu sv. Jakuba. V obci samotné se nachází mnoho pamětihodností, mezi které patří například zámeček z r. 1540, barokní kostel sv. Jana z r. 1722, kaple sv. Barbory z r. 1689, kaplička z r. 1861, sloup se sousoším Sv. rodiny z r. 1873, kamenný kříž z r. 1848 a další. Velmi významnou stavbou je již zmíněny barokní kostel, který je zasvěcen Stětí sv. Jana. Základní kámen stavby položil Hanuš Dětřich Petřvaldský v roce 1722, samotný chrám byl dostaven v roce 1728. Kostel se nachází na vyvýšeném místě uprostřed obce a jeho bezprostřední okolí bylo v minulosti mnohokrát upravováno. Dnes je stavba obklopena stromořadím, které vytváří okolo kostela obzvlášť klidnou atmosféru. Kostel Stětí sv. Jana je zajímavá stavba i po stránce architektonické. Půdorys je koncipován ve tvaru kříže a dosti vysoká klenba je složena ze tří kopulí. Stavba je dlouhá 35m, v nejširším místě lze naměřit 19m. Při požáru, který v roce 1775 v celých Žeravicích vypukl, byl zničen i kostel. Jeho obnova byla dokončena v letech 1803, výzdobu chrámu tvoří obrazy velehradského malíře Ignáce Raaba, křížovou cestu dodal mistr Joža Úprka v roce 1897./44/ Při pohledu na kostel pozorovatele upoutá dominantní věž s hodinovým strojem. V úpatí věže se nachází hlavní vchod do kostela. Ještě před chrámovou lodí se nalézá menší předsíň, posléze pokračuje loď kostela. Půdorys kostela je sice křížového charakteru, vzhledově však loď působí téměř jako kruhová. Nad hlavním vchodem je postaven kůr, který je vsazen do výklenku, nezabírá tedy celou šířku chrámové lodě. Prostorově je kůr velmi podobný kůru kostela Navštívení Panny Marie v Mistříně. V Žeravicích sice není kůr tak široký, jeho hloubka je však podobná. Kůr s varhanami je vystavěn přibližně v polovině výšky kostela, samotné píšťaliště varhan je ovšem od podlahy kůru značně výš. Akustika je v chrámu Stětí sv. Jana je díky jeho architektonické podobě velmi zdařilá. Bohužel varhany dispozičně chrámovou prostoru svým zvukem nenaplňují.

/44/

http://obeczeravice.cz/history.htm, 24. 10. 2006

76

Varhany

Z rozhovoru s duchovním správcem žeravického kostela P. Ruslanem Kuzmenkem bylo zjištěno, že vznik varhan se datuje přibližně v počátku minulého století, tedy cca 1899. Bohužel na nástroji nebyl umístěn jakýkoliv identifikační štítek, který by rok výroby a posléze tvůrce varhan uváděl. Nástroj se však vizuálně ale hlavně zvukově podobá varhanám bzeneckého chrámu. Také zde nebyl umístěn žádný identifikační údaj. Oba nástroje pracují pomocí mechanické traktury pro manuál a pedál, v Žeravicích je však ten rozdíl, že rejstříková traktura je oproti bzenecké řešena pneumaticky. Skříně obou nástrojů jsou si s jistou dávkou představivosti velmi podobné. Toto srovnání je však třeba brát s nadsázkou, jelikož se jedná pouze o hypotézu. Skříň varhan žeravického chrámu je umístěna v přední části kůru na praktikáblu vysokém asi 40cm. Nástroj svou rozlohou zaplňuje téměř celý kůr, je však situován spíše do délky a výšky, jeho šířka činí pouze cca 120cm. Rozmístění varhan dokládá obrázek. (HZV = hlavní zásobník vzduchu, VS = varhanní skříň, HS = hrací stůl)

Varhany jsou konstrukčně řešeny tak, že píšťaliště všech strojů je umístěno do výše na dvou krajních podstavcích. Tato koncepce je podobná u varhan v Mistříně, zde však zmíněné podstavce plní ještě funkci skříně I. manuálu a pedálu. V Žeravicích jsou podstavce duté, vedou jimi pouze táhla manuálové a pedálové traktury a v neposlední řadě kondukty rejstříkové traktury. Skříň varhan je nalakována hnědým lakem a je zdobena jednoduchým vyřezávanými vzory. Prospekt dohromady tvoří 13 píšťalových polí, z nichž je každé zvlášť rámované varhanní skříní. Prostřední píšťalové pole je největší, dále po pravé i levé straně je

77

již rozmístní jednotlivých polí symetrické. Na okrajích skříně je umístěno po obou stranách po jednom větším poli. S jistotou lze říci, že tři největší prospektová pole obsahují píšťaly rejstříku Principál 8´. Materiálem všech polí je zinková směs, z dostupných pramenů však bylo zjištěno, že v letech 1917 byl cínový píšťalový fond použit k vojenským účelům./45/ Toto barbarské vykrádání varhanních nástrojů bylo ve světových válkách bohužel naprosto běžnou praxí. K podobné újmě přišly i tři zvony chrámu v Žeravicích./46/ Ve vzniklém průchodu pod píšťalištěm je umístěn hrací stůl, který je situován čelem varhaníka k oltáři. Technické specifikace stolu jsou velmi jednoduché, obsahuje

dva manuály a rovnoběžně rovinný pedál, ovládání

jednotlivých rejstříků je technicky provedeno pomocí malých pák, nikoliv sklopek. Jak již bylo zmíněno v dispozici, nástroj obsahuje také pevně stanovené kolektivní kombinace, jejich označení je však nedokonalé a samotné ovladače kolektivů dobře nefungují. Táhla mechanické traktury pod hracím stolem vedou ve zmíněném praktikáblu pod stanovištěm varhaníka do skříně varhan, část táhel vede pravým a část levým podstavcem. Relativně dlouhé táhla od hracího stolu do nástroje jsou ale u varhan v Žeravicích problematické. Traktura je značně neudržovaná a občas proto dochází k zaseknutí táhla, obzvláště často zapadá klávesa e v II. man. Hrací mechanika je také z těchto důvodů velmi tuhá, s užitím větší síly však složitější pasáže lze bez problému interpretovat. Ve velmi špatném stavuj je rejstříková traktura. Reakce traktury po stisku rejstříkové páky je značně pomalá, pokud vůbec dojde k zapojení rejstříku, je tento stav charakterizován hlučným překlopením ventilu ve skříni varhan. Žalostný stav rejstříkové traktury varhan chrámu Stětí sv. Jana v Žeravicích neumožňuje nastavení kombinace rejstříků při vypnutém vzduchovém ventilátoru. Při jeho startu totiž nestálý tlak vzduchu způsobuje netěsnost rejstříkových ventilů a po dosažení pracovního tlaku ve varhanách zní řada tónů různých rejstříků. Pokud v tomto stavu sepneme jakýkoliv jiný rejstřík, začnou i jeho píšťaly zvučet. Chce-li varhaník spínat rejstříky bez těchto negativních vedlejších jevů, musí nejprve dočkat plného naplnění hlavního zásobník pracovním vzduchem a posléze registrovat.

/45/

http://obeczeravice.cz/history.htm, 24. 10. 2006

/46/

tamtéž

78

Samovolné zvučení píšťal vzniká v některých případech i nyní, není již však tolik patrné. Zvláštně je řešeno spojování manuálů a pedálů. U varhan, kde je použit jednotný typ traktury, má tuto funkci v drtivé většině případů hrací stůl, zvláště u pneumatické traktury. Ve varhanách v Žeravicích dochází ke spojování manuálů uvnitř varhanní skříně pomocí různých pneumatických zařízení. Bohužel neuspokojivý stav traktury zapříčinil nespolehlivou funkci tohoto vzájemného spojení. Po zapnutí spojky I – P 8´ dochází ke stálému znění píšťal v I. manuálu bez jakéhokoliv stisku klávesy. Rušivé zvučení způsobuje zvláště rejstřík Melodia 8´ na I. manuálu. Z praxe je ovšem známo, že tyto problémy se samovolným zněním píšťal u mechanické traktury se dají odborným zásahem velmi snadno odstranit. Píšťaliště varhan je rozmístěno proti ose kostela, v prvních řadách se nacházejí píšťaly I. man, uprostřed stroje jsou umístěny píšťaly II. manuálu, v zadní části varhan je umístěna skupina píšťal patřící pedálu. Varhany postrádají žaluzie, proto i u popisovaného nástroje je dynamický kontrast píšťal II .man. od I. man. řešen intonačně a menzuračně. Do píšťaliště je z důvodu výšky jeho umístění dosti problematický přístup. Při zběžné vizuální prohlídce nebyly nalezeny stopy po červotoči. Celá vzduchotechnika nástroje je kompaktně umístěna za varhanami v prostoru, který vznikl v podstavě věže kostela. Do tohoto prostoru také ústí přístupové dveře na kůr. Hlavní zásobník vzduchu je umístěn v ose kostela u levé zdi z pohledu od presbytáře. Ze zásobníku vede dřevěný vzduchovod pod úhlem 45°. Těsně před vstupem do vzdušnice je na vzduchovodu připevněno vzduchové zařízení, které po zapnutí způsobuje tremolo. Již z popisu zapojení lze vyvodit, že tremolo bude mít vliv na celý nástroj. Svým chodem nijak neovlivňuje pneumatickou rejstříkovou trakturu. Vzduch vyrábí moderní dmychadlo německé výroby, jehož chod je tichý a stabilní.

Varhany chrámu Stětí sv. Jana se využívají prioritně pro bohoslužebné účely. Koncertní produkci by velmi komplikoval malý rozsah pedálu. Největší problém, se kterým se varhany potýkají, je neuspokojivý stav traktury, celková rozladěnost a nevýrazná intonace některých rejstříků. Svým zvukem nejsou bohužel příliš zajímavým nástrojem, ale pro funkci doprovodu liturgických zpěvů 79

dispozice plně dostačuje. Nástroji by prospěla celková generální oprava, kompletní vyčištění a zrestaurování mechanické traktury.

80

Závěr Tento ucelený pohled na nástroje kyjovského děkanátu by se mohl stát jakýmsi odrazovým můstkem

k dalšímu odbornému zkoumání varhan. Tento

velmi starý nástroj v dějinách lidstva je velmi složité zařízení, které podléhá mnoha technickým a fyzikálním principům, které se na zvuku varhan velkou mírou podílejí. Pokud bychom se měli zabývat podrobně celým uspořádáním technického vybavení jednotlivým varhan,

celým rejstříkovým fondem

s náležitým popisem příslušných píšťal apod., rozsah diplomové práce by pro tyto účely zcela jistě nestačil. Proto jsme se omezili na nejdůležitější a nejznámější problematiku týkající se toho královského nástroje. Technický stav varhan kyjovského děkanátu můžeme hodnotit v celku jako velmi uspokojivý. Každý z popisovaných nástrojů má alespoň jednoho stabilního varhaníka, který se o nástroj dle svých možností stará. Pokud bychom měli nástroje rozdělit podle kvalitativního kritéria, v nejlepším stavu nalezne čtenář varhany v mistřínském chrámu. Zdejší nástroj je plně funkční, výborně je udržováno ladění jednotlivých rejstříků, chod pneumatické traktury je velmi dobře nastaven i pro interpretaci varhanní literatury. Velké množství nejrůznějších pomocných zařízení hru na mistřínský nástroj velmi usnadňuje a pro hru vytváří komfortní podmínky. Do kvalitativního žebříčku bychom mohli na 2. místo po mistřínských varhanách zařadit nástroj ve farním kostele v Kyjově. Svým ryze romantickým a velmi zajímavým zvukem se řadí mezi významné nástroje děkanátu Kyjov. Zdejší nástroj farního kostela je téměř celý ve funkčním stavu, jednotlivé rejstříky spolu dobře ladí a traktura je plně funkční. Rejstříkem Harfa nástroj dispozičně vyniká přede všemi ostatními popisovanými varhanami. Podobně můžeme dle kvalit varhan mluvit i o vracovském nástroji a varhanách v Domaníně. Během výzkumu, který obnášel vizuální prohlídku skříně, píšťaliště, traktury, vzduchotechniky varhan, zkušební hru na daný nástroj apod., však byly zjištěny u některých varhan závažné nedostatky, které v mnoha případech způsobovaly značné potíže při samotné hře. U bzeneckých varhan však byly natolik závažné, že by mohly při daných podmínkách způsobit značné materiální škody. Jedná se o amatérsky připevněný infrazářič pod hracím stolem, který je

81

obložen velkým množstvím zdraví nebezpečným azbestem. Bzenecké varhany byly při průzkumu dle technických a funkčních nedostatků, které u nich byly nalezeny, ohodnoceny jako nejzanedbanější nástroj kyjovského děkanátu. Nástroj lze v současnosti používat pouze k doprovodu bohoslužebných zpěvů, i k těmto účelům se však jeho plný potenciál díky celkové zanedbanosti nedá bohužel použít. Podobně zanedbaný byl při průzkumu ohodnocen i nástroj v obci Žeravice. U popisovaných varhan byly nalezeny nedostatky podobného rázu jako u varhan bzeneckého chrámu, je však třeba dodat, že v žeravické farnosti již byly podniknuty první kroky k celkové opravě nástroje. K těmto počinům můžeme zařadit například pořízení nového dmychadla. Za velmi přínosný pro bezporuchový chod varhan můžeme zcela jistě pokládat i fakt, že žádný nástroj děkanátu Kyjov nebyl nalezen nezabezpečen proti cizímu a neoprávněnému použití. Vzhledem k tomu, že historická a materiální cena všech nástrojů je závratná, je tato opatrnost zcela opodstatněná. Při odborném zkoumání všech nástrojů mi byl ve všech kostelech děkanátu umožněn přístup k jednotlivým varhanám, přístup k farní kronice však byl v některých případech nemožný. Z hlediska připravenosti všech dokumentačních materiálů varhan byl na tom nejlépe farní úřad ve Vacenovicích. Bohužel jen velmi malý počet historických varhan kyjovského děkanátu se zachoval v původním stavu. Kyjovsko bylo vždy velmi bohatým krajem, proto si často farnosti mohly dovolit nástroje nové. Velmi smutný je však fakt, že když vzácný unikát přežil světové války a napadání červotoče, často se stával obětí módního vkusu. Dnes již odborné firmy často uvádějí varhany do původního stavu, tento trend se však ještě plně neprosadil. Nástroje postavené v kterémkoliv roce jsou cenné už z historického pohledu a jsou obrazem doby svého vzniku. Měli bychom k nim tak i přistupovat.

82

Resumé Diplomová práce „Varhany kyjovského děkanátu“ si klade za cíl seznámit interpreta varhanní literatury s nástroji v děkanátu Kyjov. Práce by měla čtenáři nabídnout ucelený pohled na dané varhany, tedy kolik má nástroj manuálů, kolika rejstříky disponuje, jaká je v nástroji použita rejstříková a hrací traktura, jak velký rozsah manuálu a pedálu v nástroji může interpret v případě koncertní činnosti využít. Práce si klade za cíl, aby byla přínosná i pro laického čtenáře, kterých je v řadách varhaníků značný počet. V první části každé kapitoly jsou přehledně uvedeny základní údaje o jednotlivých varhanách, následuje celková dispozice nástroje spolu s výčtem pomocných zařízení. V další části kapitoly se již text věnuje podrobněji vzhledu popisovaného nástroje, technického provedení a celkové funkčnosti varhan. V závěru každé kapitoly jsou uvedeny návrhy na odstranění nalezených závad a celkové hodnocení nástroje..

Summary The aim of the degree work named „The organ of Kyjov´s deanery“ is to inform the performer of the organ literature about the instruments in Kyjov´s deanery. This work should offer a general view on the given organ to the reader, ie how many stops there are, what stop and playing tracture is used in the instrument, what is the possible manual and pedal range that the performer can use during a concert. Another aim of this work is, thanks to the used language, to be a contribution for the ininitiated readers as well because there is a considerable part of them amons organists. In the first part of each chapter there is, in a fitting way, the basic information about the particular organs followed by the general disposal of the instrument with a list of auxiliary device under the keyboard of the first manual and above the keyboard of the pedal. In the next part there is a detailed description of the given instrument out of visual view, out of technical design and out of the whole functionality of the organ. At the end of each chapter there are some suggestions concerning the troubleshooting of the instrument and you can find here its whole general evaluation.

83

Seznam použitých informačních zdrojů Literatura: Bejček, Martin. Brněnské varhany I. 2. vyd. Český hudební fond, 1994 David, Petr – Soukup, Vladimír. 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky. Kartografie Praha, 2002 Horák, Tomáš. Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. 1. vyd. Děčín, 1995 Horák, Tomáš. Varhany a varhanáři na Českolipsku. Státní okresní archív Česká Lípa, 1996 Hurt, Rudolf. Kyjovsko. Musejní spolek v Brně, 1970 Sehnal, Jiří. Vývoj varhanářství na Moravě do roku 1900. In Hudební věda. Praha: Academia, 1980, r. 17, č. 1. Sehnal, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě I. Musejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003 Ševčík, Bohumil. Varhany na jihovýchodní Moravě. Oblastní muzea v Gottwaldově, 1985 Tomší, Lubomír. Varhany a varhanáři Sokolovska a Karlovarska. Okresní muzeum a knihovna Sokolov, 1998 Varhany Krnov: sborník k 100. výročí založení závodu. Varhany Krnov ve spolupráci s muzikologickým odd. slezského muzea v Opavě, 1973 Prameny: Adamec František – duchovní správce ve Vacenovicích, osobní sdělení Černý Pavel – varhaník, osobní sdělení Farní kronika Kyjov Farní kronika Vacenovice Formanová Hana – kostelnice v Ježově, osobní poznámky Frolec Miroslav – varhaník ve Vlkoši, osobní sdělení Horák Bedřich – kaplan v Kyjově, překlad latinského textu Kudela Mário – učitel hře na varhany, osobní sdělení Thón Tomáš – varhaník, osobní sdělení Töpfer Thomas – varhanář z Brna, posudek varhan gymnaziální kaple Varmuža Josef – varhaník ve Svatobořicích-Mistříně, osobní sdělení Vaštík Antonín – varhaník v Domaníně, osobní sdělení

84

Elektronické informační zdroje: Historie města Bzenec. [cit. 24. 10. 2006]. Dostupné z: http://www.bzenec.cz/html/html_kultura/kultura_czech_text.htm Historie obce Domanín. [cit. 24. 10. 2006]. Dostupné z: http://www.kyjovsko.cz/cil/234/popis, http://cs.wikipedia.org/wiki/Domanín_(okres_Hodonín) Historie obce Ježov. [cit. 24. 10. 2006]. Dostupné z: http://www.jezov.cz/index.php?idh=2&idv=15&PHPSESSID=007c888faec0e715 01fb89447341ba07 Historie města Kyjov. [cit. 24. 10. 2006]. Dostupné z: http://www.mestokyjov.cz/cms/obecne/okyjove_historie/okyjove_historie_kyjova, http://www.kyjovsko.cz/cil/374/popis Historie obce Milotice. [cit. 24.10. 2006]. Dostupné z: http://www.milotice.cz/modules.php?op=modload&name=Sections&file=index&r eq=viewarticle&artid=34&page=1 Historie obce Skoronice. [cit. 29. 3. 2007]. Dostupné z : http://www.kyjovsko.cz/obec/skoronice/popis Historie obce Svatobořice-Mistřín. [cit. 24. 10. 2006]. Dostupné z: http://www.mestokyjov.cz/cms/obecne/okyjove_historie/okyjove_historie_kyjova, http://www.svatoborice-mistrin.cz/dejiny_farnosti.htm Historie obce Vacenovice. [cit. 24. 10. 2006]. Dostupné z: http://www.vacenovice.cz/main.php?IdKat=2&PodKat1=41, http://www.kyjovsko.cz/obec/vacenovice/popis Historie obce Vlkoš. [cit. 24. 10. 2006]. Dostupné z : http://www.vlkos.cz/historie.htm Historie obce Vracov. [cit. 24. 10. 2006]. Dostupné z: http://www.vracov.com/index.php?sekce=7&clanek=716141218 Historie obce Žeravice. [cit. 24. 10. 2006]. Dostupné z: http://obeczeravice.cz/history.htm

85

86

87