MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY
Street art
Magisterská diplomová práce
Brno 2009
Autor práce:
Vedoucí práce:
Bc. Ivan Matoušek
Mgr. Petr Kamenický
Bibliografický záznam MATOUŠEK, Ivan. Street art : magisterská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra Výtvarné výchovy, 2009. 37 l., 21 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Petr Kamenický.
Anotace Diplomová práce „Street art“ je soubor 8 pláten. Tématem této série je tvorba technikou, která se nazývá stencils (šablona). Tato práce částečně dokumentuje několik mých starších projektů, ve kterých jsem použil tuto specifickou street artovou techniku. Cílem také bylo vzdát hold všem „anonymním“ tvůrcům, kteří malují na ulicích a vytváří tak pro ostatní lépe vypadající svět. Zejména pak BANKSYMU, který mi byl velkou inspirací. Tato plátna tvoří dohromady celek, který působí jako jeden obraz. Je na nich vyobrazeno osm writerů, kteří jsou otočení zády k divákovi a malují, sprejují a píší na zeď … vytváří „street art“. Teoretická část pojednává obecně o vzniku, historii a současnosti graffiti a street artu v České Republice a také o aktivitách souvisejících s touto subkulturou.
Annotation
The “Street Art” diploma project consists eight canvases. The subject of the series is a production technique called stencils (profile gauge). This piece of work partially documents some of my older projects where this specific street art technique was used. The aim of my work was also to pay tribute to all anonymous artists who decorate streets and such create a better looking world for others. My special thanks go to BANKSY, who has been a great inspiration to me. These canvases make a whole which looks like one painting. There are eight “writers” depicted, they are turned back to the spectator and they paint, spray and write on the wall...they create the “Street Art”. The theoretical part of the project deals generally with origins, history and contemporary graffiti and street art in the Czech Republic. Other activities which are directly connected with this subculture are included as well.
Klíčová slova Street art, graffiti, stencils, BANKSY
Keywords Street art, graffiti, stencils, BANKSY
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval zcela samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 20. Dubna 2009
Bc. Ivan Matoušek
Děkuji všem co mi jakkoliv pomohli s realizací mé diplomové práce.
Obsah 1.ÚVOD ......................................................................................................................................... 7 2. STREET ART A JEHO PŮVOD V GRAFFITI .......... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.1. HISTORIE ........................................................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.1.1. VE SVĚTĚ .............................................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.1.2. V ČR............................................................................................................................ 9 2.2. "OBJEVENÍ" STREET ARTU ................................................................................................... 12 2.2.1. VÝVOJ U NÁS ............................................................................................................. 12 2.2.2. CAP CREW ................................................................................................................ 12 2.2.3. FENOMÉN STREET ART ............................................................................................... 13 3. STREET ART .......................................................................................................................... 14 3.1. VÝRAZOVÉ PROSTŘEDKY A MOŽNOSTI KOMUNIKACE ............................................................. 14 3.2. MOTIVACE .......................................................................................................................... 15 3.3. STREET ARTOVÉ TECHNIKY ................................................................................................. 16 3.3.1.STICKERS ................................................................................................................... 16 3.3.2. OBJEKTY A INSTALACE................................................................................................ 17 3.3.3. STENCILS................................................................................................................................ 17 4. BANKSY ................................................................................................................................. 18 5. KOMERCE A POPULARIZACE STREET ARTU................................................................... 20 6. NAMES.................................................................................................................................... 23 6.1. STREET ART A GRAFFITI FESTIVAL V PRAZE .......................................................................... 23 6.2.ÚČASTNÍCI .......................................................................................................................... 24 7. STREET ART A MOJE TVORBA ........................................................................................... 29 7.1. INSPIRACE .......................................................................................................................... 29 7.2.STENCILS ............................................................................................................................ 30 8. PRAKTICKÁ ČÁST "STREET ART" ..................................................................................... 31 8.1. ROZMĚRY .......................................................................................................................... 31 8.2. NÁMĚT ............................................................................................................................... 31 8.3.OBSAH................................................................................................................................ 32 8.4. TAG ................................................................................................................................... 32 8.5. RÁM................................................................................................................................... 33 8.6. INTERPRETACE ................................................................................................................... 34 8.7. POSTUP ............................................................................................................................. 34 9. ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 35 SLOVNÍ ORBRATY POUŽÍVANÉ V TEXTU .............................................................................. 36 BIBLIOGRAFIE: ......................................................................................................................... 37 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA: ............................................................................................................. 38
1. Úvod
Téma street artu mě zajímá již delší dobu a přestože se mu aktivně nevěnuji snažím se jeho vývoj sledovat. O to více obdivuji lidi, kteří jsou ochotni se zajímat se zápalem, který mně samotnému vždy v přímé tvorbě na ulici chyběl. Tak vznikl i námět mé diplomové práce. V praktické části se tudíž zabývám portréty writerů, kteří ale tvoří anonymně pod přezdívkami. Jsou zobrazeni jako anonymní tvůrci umění. Tímto obrazem jsem jim chtěl poděkovat, že tuto činnost vyvíjejí a obohacují tak veřejný prostor. Teoretická část se snaží kompaktně a stručně popsat, jak street artová komunita funguje u nás, s přesahy do zahraničí. Je zde popsána historie graffiti v České Republice, ze které plynule vzniká streer art, až po první oficiální street artový festival v Praze v roce 2008. Konkrétněji jsou zde také popsáni autoři, kteří jsou pro mne významní, a to hlavně BANKSY, který mi byl velkou inspirací při malování, sprejování, psaní..
Termín street art je obecně vnímán různě: jde o subjektivní způsob vyjádření jedince, specifický druh komunikace, výtvarné umění nebo vandalismus. Jako výrazové prostředky používá nálepky a plakáty, které mohou obsahovat cokoliv od textů, jako jsou např. básně, citáty, přes kresby či grafické práce, které se skoro nedají rozeznat od profesionální práce. Někteří umělci takto pracují záměrně. Vyrábějí falsifikáty reklamních plakátu například nadnárodních značek a jen vtipně pozmění některou část, které si všimne divák až při bližším zkoumáním. Hodně populární technikou jsou výjevy vytvářené spreji přes šablony.
Z tiskové zprávy prvního street art a graffiti festivalu NAMES v Praze: „Americká teoretička umění Suzi Gabliková ve své knize „Selhala moderna?“ nazvala graffiti posledním z opravdových projevů moderny – živým a revoltujícím uměleckým proudem, který spontánně reaguje na své okolí, z něhož vyrůstá a jež přetváří. Doslova říká: „… neoficiální subkultura graffitti, která počala svůj život v undergroundu, je připomínkou ztraceného heroismu zašlé moderny…“ a uzavírá tím, že graffiti skončilo v roce 1983 po Times
Square
Show,
kdy
bylo
pohlceno
uměleckým
světem.
Jinými
slovy
zkomercializováno. Gabliková nepochybuje o graffiti jako o uměleckém projevu. Nesouhlasí s většinou, která jej považuje za projev vandalismu, naopak, nachází v něm energii, kterou moderní umění dle jejího názoru ztratilo. Prodalo.“1
2.Street art a jeho původ v graffiti.
2.1. Historie Street art se svým „radikálním“ přístupem k veřejnému prostoru dost blíží graffiti. I když může člověku blíže se nezabývajícímu tímto tématem splývat, liší se naprosto radikálně. Avšak jak říká POINT: „…je nutno poznamenat, že všechno o čem tady mluvíme, začalo právě psaním jména na zeď.“2
2.1.1. Ve světě O počátcích vzniku graffiti ve světě se obecně mluví od konce 60. let, ale v určité formě je tu již od starověku. Graffiti je množné číslo od italského slova „grafficar“, což znamená kresby, škrábanice nebo zprávy, které jsou malované na zeď. Největší aktivity v počtu pomalovaných a potagovaných zdí byly ve Philadelphii. Pensylvánie je zase označována za rodiště bombingu. První oficiálně doložená zmínka o writingu se objevuje v New Yorku. Nejznámějším writerem byl v 60. letech řecký teenager Demetrius, který vystupoval pod přezdívkou TAKI 183, což byla kombinace jeho jména a názvu ulice. Pracoval jako poslíček a všude, kam jezdil, nechával svůj tag Taki 183. Byl tak produktivní, že si toho začala všímat i společnost a v roce 1971 o něm 1
Tisková zpráva festivalu NAMES v Praze ze dne 21.3. 2008 Rozhovor s POINT, web festivalu NAMES (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.52) ověřeno 15.4. 2009 2
8
napsali článek v New York Times. Tato událost TAKIho velmi proslavila. Stala se také prvním impulsem, kterým začala éra pouličního umění – graffiti. Záhy se z tohoto stylu stal fenomén, který poté co se po New Yorku šířil do celého světa. Z graffiti se stává masová záležitost, vzniká množství crews. Hlavním cílem většiny writerů byla hlavně metra a vlaky, protože to byla nejlepší cesta, jak co nejvíce rozšířit své jméno. O graffiti se začíná psát například v článku The Village Voice, kde mluví writer Fab 5 Freddy o tom, že writeři musí být chápáni jako antisociální element,jež se snaží prostřednictvím graffiti vyjádřit svou osobnost a chápání světa, ve kterém žijí. Kolem roku 1974 se New York city dostává do finanční krize. Důsledkem toho jsou zdevastované a neudržované silnice a podchody. Tato atmosféra způsobuje pravděpodobně největší expanzi bombingu v historii města. Jde o to, být co nejvíce vidět, pokrýt co největší plochu svým podpisem. Objevují se Throw-upy jedná se o malbu sprejem, kdy se používají maximálně dvě barvy, bez nákladného designu Jsou rychlé a velkoplošné. Vývoj graffiti se zpomaluje začátkem 80. let, převážně kvůli situaci přímo související s životem na ulici. Rozmáhá se obchod s kokainem a zbraněmi. Zavedly se přísnější zákony omezující prodej sprejů, což paradoxně jen zvýšilo počet krádeží. Dopravní podnik začal investovat větší finanční částky do zabezpečení a likvidace již vytvořených graffiti. Veřejné komunikace jsou systematičtěji hlídány a celkově se všechno začíná obracet proti writerům.3
2.1.2 V ČR Historie graffiti u nás a ve světě se do značné míry dosti liší. U nás se graffiti objevuje až na počátku 90. let. A to v době kdy v USA graffiti zažívá totální úpadek v důsledku vyřazení pomalovaných souprav metra a
3
History of graffiti, 2004, zdroj (http://www.crew.beatup.cz/history-of-graffiti/), ověřeno 2.4. 2009
9
bezpečnostních opatření, což mělo samozřejmě negativní dopad pro writery. Graffiti je považováno za vandalismus a dopravní infrastruktura s policií má vše pod kontrolou. Naprosto jiná situace je v nově vzniklém Československu, kde se teprve buduje demokracie a tak oldschool generace writerů začíná tvořit v téměř idylických podmínkách. Se zásahy do veřejného prostoru ještě nemá česká policie a justice žádné zkušenosti a tak se v metrech a na betonových plochách, kterých bylo všude dost, graffiti velice dařilo. Porevoluční léta byla v ČR plná naděje, optimismu, svobody a víry v budoucnost. Tedy vycházejí z naprosto jiných motivačních zdrojů, než měli writeři v USA. V sedmdesátých letech zde bylo graffiti často používáno politickými aktivisty a hlavně gangy, které tak označovaly hranice svého teritoria. Později se stalo velmi populární mezi afroamerickými přistěhovalci, kteří patřili k chudší sociální vrstvě a začali graffiti brát jako boj proti společnosti, které dávali za vinu svou společenskou situaci.
Počátky graffiti u nás jsou datovány kolem roku 1990, kdy pár nadšenců z Prahy a Ostravy - studujících umělecké školy - začalo malovat po městech. V počátcích se jednalo o tři crews, které spolu více méně kooperovali. V té době ještě nebylo graffiti bráno jako vandalismus, ale spíše jako umění ulice. Tato situace se později mění poté, co se z graffiti stává masová záležitost a začíná si brát více inspirace z americké scény. Postupně se komunita rozrůstá, má svou vedoucí crew, která určuje to, co se bude malovat za styl v celé Praze a kdo se nepodřídí, nemá šanci se jakkoliv na Pražské graffiti scéně uplatnit. Hlavní crew ABX (NNK) klade důraz na to, aby se všichni writeři snažili o co největší dokonalost ve zvládnutí písma, které převzali z Berlínské scény (Dortmundský styl). Časem přibývá víc a víc skupin a kolem roku 2000 se již jedná o stovky lidí. Jde o skoro klasický USA gangový model, kdy mezi sebou různé crew soutěží v počtu „pomalovaných“ vlaků, chromů atp. Skoro celá graffiti scéna se nachází v Praze, až na menší scénu v Ostravě. Graffiti komunita je uzavřená. Nekomunikuje jakkoliv s okolím, jen mezi sebou, pracují výhradně se spreji a veškerá tvorba se zabývá různým zpracování typografie své přezdívky nebo názvu crew. Čím více tagů writter
10
udělá, tím se v komunitě stává známější (má vypsanější styl) a tím se zvyšuje jeho pozice v hierarchii skupiny. Jedná se spíše o boj s většinovou společností. Členy této subkultury nezajímá názor okolí, nechtějí nic předat ani být pochopeni. Dělají své graffity a tagy jen pro sebe a pro ostatní ze skupiny. Většinou se shodují v tom, že nepovažují svou tvorbu za druh výtvarného umění. Někteří writeři přiznávají, že kdyby graffiti bylo vnímané celou společností pozitivně, ztratilo by základní kameny své existence, kterými jsou ilegalita a boj s většinovou společností. Bez těchto atributů by pro ně tato činnost ztratila smysl a kouzlo, možná by jí nevěnovali ani pozornost. Velice nelibě také nesou, když jsou spojováni se street artem. EPOS z Prahy to popisuje takto: „Svoje první metro jsem namaloval v roce 99, a tím to začalo. Spustila se lavina... adrenalin, pot, stres, paranoia, endorfin, energie, uspokojení, byl to neuveřitelně silnej zážitek, v tu chvíli jsem věděl, že tady žiju na 100 % - max.“4 Graffiti není a ani nechce být uměním. Je to o akci, dobrodružství, adrenalinu, boji se systémem města (dobývání metra) a sounáležitosti k určité skupině lidí (crew).
Jsou zde samozřejmě i writeři, kteří se pohybují na street artové scéně a nemají umělecké ambice a chtějí prostě „jen“ pokrýt město svým symbolem nebo jménem, stejně jako ortodoxní graffiti writeři. Nechtějí být se street artem spojováni a raději upřednostňují pojem post-graffiti. Pojem street art se stal v uměleckém světě další z obecně přijímaných definicí, která označuje „… jakékoliv umění vytvářené na veřejných místech…“.
4
Rozhovor s EPOSEM, webu festivalu NAMES, (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.59) Ověřeno 10.4. 2009
11
2.2. „Objevení“ street artu 2.2.1 Vývoj u nás Až po roce 2000 se objevují (v ČR) někteří writeři, kteří se vracejí k původní myšlence „dekorace“ města a odvrací se od klasických disciplín jako je dokonalá ovládnutí stylu písma. To je pro ně už moc svazující a chtějí mít možnost používat více výrazových prostředků, než je „jen“ psané jméno. Tímto názorem ovlivnění writeři začínají přetvářet své tagy v piktogramy nebo obrazová loga, díky kterým by se nějakým způsobem odlišili od masy tagů, které jsou už téměř všude. U stickers (nálepek) a dalších technik odvozených od lepených medíí je to podobné. Mají původ v tagování. První nálepky byli totiž psané tagy na samolepících štítcích. Podmínkou už není používání sprejů, používají se i latexové barvy, štětce, válečky nebo cokoliv jiného, záleží jen na vynalézavosti. Začínají se více malovat charaktery (figurální témata), důležitá je autenticita kresby, ne studená čistota.Někteří writeři úmyslně stylizují svou tvorbu do infantilnosti a toy graffiti (začátečnické graffiti, opovrhované). Vidí v tom cestu zpět ke kořenům, k tvorbě nespoutané „pravidly a nařízeními“, to jest opravdu svobodné tvorbě. Vlastně to, co se na výtvarné scéně stalo např. Picassovi, který celý život maloval v pravidlech, která si vytvořil v kubistickém projevu, ale ke konci života se vrací zpět k (jakoby) dětské kresbě a jednoduchosti. Podobnou katarzí tedy prošla i graffiti scéna u nás, ale v mnohem kratším období – asi 15ti let.
2.2.2. CAP crew Tento směr nejvíce rozšířili členové CAP crew, kteří se díky svému odklonění od původní graffiti tvorby, postavené na inspiraci Berlínem, dostali do sporu s jejich zastánci, se kterými dříve tvořili společně (NNK, ABX). MOSD: „… nechci dělat jen jeden styl, Já se chci bavit, mít svobodu. Mě teď inspirujou toyovský věci. Takový ty prvotní pokusy, kdy jim to teče a ty tvary sou hnusný … to je paráda, jak se ten člověk vo něco snaží a přitom ani neví, proč to dělá tak, jak to dělá … hodně lidí ze scény říká, že dělám toyovský věci a že je to 12
sračka, ale to je proto, že prostě nic nevědí, no. S technikou je to jako s filozofií, třeba. Pochopíš, popřeš a hledáš novou. Proč bych zůstával u něčeho co už umím, že jo?“5 V518: … oni reprezentujou současnej progres. Jsou ochotný experimentovat, opustit zajetý principy a vydat se na neznámou stezku. A to se mi na tom líbí, za to je cením. … Chtěj udělat krok ještě někam dál, ještě hloub a tím může bejt právě to ničím nezatížený toy graffiti, protože ta energie, to naivní nadšení, když poprvé držíš sprej v ruce, je vlastně nejvíc fascinující moment na celým tvým vývoji.“6
2.2.3. Fenomén Street art Rokem 2000 se dá tedy datovat počátek street artu u nás. V tomto prostoru, který vznikl uvolněním pravidel a odstoupením veteránů ABX, kteří vládli tvrdým stylem a tvrdou rukou, a odlivem části lidí ze scény do nově vznikající „kultury“ Techna, vzniká prostor pro kohokoliv. A to místo zaplňují zčásti writeři, kteří dál pokračují svým stylem, případně rozšířeným o disciplíny street art - jako plakáty a nálepky (PASTA) a novými lidmi, kteří mohou svobodně tvořit. Už se nejedná o hierarchický postup od „toye“ po „kinga“. Ulice patří všem a tvořit může každý. Obrovský boom způsobil v roce 2002 článek v časopisu Reflex, který byl zaměřen právě na samolepky a plakáty jako novou formu umění. „Street art“ pak dělal téměř každý. PASTA to tom období mluví takto: „…ten lajckej boom je pryč. Naštěstí. Okolo roku 2002 se totiž vyrojila celá armáda lidí, který si mysleli, že když na ulici nalepí berušku, že je to streetart. Termín streetart se dost zprofanoval a ani já ho nepoužívám nejradši…7“ Ovšem ne všichni to vidí jako takové mínus, například TIMO o tom píše takto: „V České republice vstoupil street art na scénu coby další možnost výtvarného projevu koncem devadesátých let, zejména po článku v časopisu Reflex, jenž pojmenoval dosud dřímající fenomén, který seskupil chaoticky těkající jednotlivce a určil jim směr. 5 6
Martina Overstreet, In Graffiti We Trust, Praha 2006, str. 162 Martina Overstreet, In Graffiti We Trust, Praha 2006, str. 163
7
Rozhovor s EPOSEM, web festivalu NAMES, (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.60) Ověřeno 10.4. 2009
13
Street art vzal na sebe zároveň masovější, módní podobu a ustálila se v něm jistá klišé. Přesto myslím, že šlo o závan nové energie. O zviditelnění možností projevu, které nepřekračují zákon a snaží se být něžné vůči svému okolí.“8 Důležitým faktorem k rozvoji street artu je také to, že města mají v současné době velice propracovanou síť kamer a jiných bezpečnostních systémů, takže se akce na ulici musí odehrát v co nejkratším časovém intervalu a co nejvíce nenápadně. V důsledku toho se začínají používat techniky jako jsou plakáty, šablony (stencils), nálepky (stickers), 3D objekty apod., které si člověk vyrobí v klidu doma a na ulici je „jen“ umísťuje. Nebo se jedná o malby na legálních plochách, které se spíše blíží „klasické“ malbě než původnímu graffiti (murals). Velký rozdíl v graffiti a street artu je také při chycení policií. Zatímco graffiti je od 1. 7. 2001 jako paragraf 257/b v praxi hodnoceno jako trestný čin bez ohledu na výši škody s možností odnětí svobody až na osm let., lepení plakátu a nálepek spádá do kategorie černý výlep a je řešeno „jen“ blokovou pokutou.
3. Street art
3.1. Výrazové prostředky a možnosti komunikace Street art a jeho výrazové prostředky se neomezují jen na „typografii“, jsou mnohem bohatší a rafinovanější. Vlastně neexistují žádná pravidla pro to, co člověk může nebo nemůže. Záleží čistě na fantazii a invenci každého jedince. Většinou se snaží do svých výtvorů zakomponovat buď nějaký vtip, politický názor nebo poezii, o kterou by se chtěli podělit. Takto rozdíl vysvětluje writer Key z Prahy: "Graffiti nemají žádný vzoreček, který se dá dosadit do tržního hospodářství. Writeři dělají svoje věci
8
TIMO, Tvořím a vystavuji zároveň, Zdroj: Mladá fronta DNES - jižní Morava 17.8.2007
14
ve stínu společnosti a bez nároku na odměnu. Graffiti je klasická technika sprejování nápisů na zeď - a street art je všechno ostatní. Více využívá významy, značky, odkazy. Je hravější a stravitelnější pro širokou veřejnost. Může mít různé podoby, od stříkání přes šablony, lepení samolepek, nalepování 3D objektů, instalace soch na ulici až třeba po nelegální vysazování stromků. Hranice jsou opravdu široké a rozdíly mezi uměním, street artem a graffiti se často stírají."9 Street artové techniky (Stickers and Stencils) nejsou tak agresivní jako grafitti a většinou si jich člověk všimne jen tehdy pokud se po nich dívá nebo pokud ví, kde je hledat. Většina lidí si jich ve městě ani nevšimne, protože street artoví umělci využívají pro prezentaci svých výtvorů nejrůznější plochy, jako jsou zadní strany dopravních značek, okapy, semafory, bedny a skříňky elektrických a plynových zařízení, vyskytujících se ve městech.
3.2. Motivace Takto vznikají v ulicích tzv. „galérky“. Takto jsou nazývány místa, kde někdo nalepil jednu stickers a toho si všimly další a přidali svoje a takto se to rozroste až ve sbírku různorodých děl. Takto frekventovaná místa mohou působit i jako komunikační místo, jakoby „nástěnka“, přes kterou mohou lidé zabývající se street artem komunikovat, reagovat na ostatní, případně se i seznámit. „To dobře dokládá jeden můj zážitek, ještě z doby, kdy jsem byl v 1331 crew. Dělali jsme v té době hlavně stickers a na jedné takovéto „galérce“ nám autor s přezdívkou Krillo pomocí své nálepky napsal, že se mu líbí to, co děláme, a že by se chtěl s námi setkat. My jsme mu odpověděli přes jinou stickers zpět a takto jsme si domluvili sraz. Začali jsme spolupracovat a později se stal i členem 1331 crew. „ Proces vznikání skupin (crew) zajímavě vysvětluje i Akim z Berlína: „Musím taky říct, že myšlenka spolupráce více lidí mě vždycky hodně zajímala a odrazila se v mojí práci. Žádná akce, šíření jména ani estetický rozhodnutí 9
Martina Overstreet, In Graffiti We Trust, Praha 2006, str. 214
15
nemají smysl, když u toho nejsou lidi, kteří by to pochopili, soutěžili s vámi, a nebo podpořili to, co děláte nebo chtěli podporu toho, co dělají oni.“10 Z velké části i Street artoví umělci tvoří pro sebe a pro lidi ze své subkultury a zveřejňují svoje „galerie“ na internetu, kde si je navzájem hodnotí, soutěží v produktivitě a srovnávají se navzájem.
3.3. Street artové techniky 3.3.1. Stickers Lepení nálepek se u nás začalo rozmáhat hned od počátku roku 2000. Byly to nejdříve nenápadné obrázky nakreslené na samolepících štítcích, rychle se přidaly i reklamní nálepky, a později i velké plakáty. V současnosti už není problém s dostupností kvalitních tiskáren, takže samolepky i plakáty si autoři většinou sami tisknou. O něco náročnější je používání barevných samolepících folií, ze kterých se vyřezává nebo vystřihuje výsledná nálepka ručně. Nevýhodou je, že je to mnohem pracnější záležitost než tisk. Trvanlivost a odolnost proti povětrnostním podmínkám je nesrovnatelně větší, což je u street artu dosti důležitý prvek. Často se tyto fólie používají jen jako barevné podklady a na ně se kreslí buď šablonami nebo fixy. Stickers obecně jsou, co se týká náročnosti výroby i následné aplikace ve městě, nejjednodušší formou, jak se věnovat street artu, a proto je i nejrozšířenější. O něco náročnější je wheatpasting (postering), který je náročnější - jak na tisk - tak na lepení, protože se lepí jako klasické plakáty škrobovým lepidlem. Tomuto druhu street artu se věnuje např. PASTA, který má svou vlastní grafickou dílnu, kde si plakáty sám pomocí sítotisku vyrábí.
10
Rozhovor s AKIMEM, web festivalu NAMES (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.61) ověřeno 3.3. 2009
16
3.3.2. Objekty a Instalace Nalepování 3D objektů, instalace – jedná se o posun do prostoru, se kterým začali už graffiti writeři jako POINT. Momentálně se věnuje 3D a světelným instalacím, ve kterých zpracovává stále jen písmo. Stejnému tématu se věnuje např. i AKIM (Berlín). Jako první začal umísťovat street artové objekty do měst. U nás se většinou jedná o objekty vytvořené z polystyrenu. Povrchově jsou upraveny stejným způsobem, jaký je popsán u stickers. Další variantou jsou objekty z kachlíků - tedy mozaiky. Nejvíce je proslavil pařížský autor INVADER, který z nich vyráběl malé chobotničky, inspirované starými rozpixelovanými hrami. Ty se stali tak populární, že „zlidověli“ po celém světě. K lepení polystyrenů i kachlíků se používá stavební lepidlo v tubě, takže instalace je také jen otázkou minut. Do této kategorie spadá i různé upravování městské zástavby pomocí readymades a podobných objektů. Ze zahraničních autorů se tomuto intenzivně věnuje BRAD DOWNEY z New Yorku - viz níže. A z českých autorů například SHEM a jeho polystyrénové „červy“ z komiksů od Maxe Andersona, ti jsou už několik let inspirací jeho tvorby.. Nebo například akce 1331 crew, kdy po Brně pomocí samolepek předělávají patníky na piráty a vyvěšují u pomníku ruským vojákům pirátskou vlajku.
3.3.3. Stencils Stencils je technika stříkání sprejem přes šablony. Kdy se do kartonu vyřežou otvory podle kresby nebo fotky a barva se stříká přes takto vzniklou šablonu přímo na stěnu nebo na folie. Princip připomíná sítotiskovou techniku. Jedná se většinou o menší záležitosti . Je to velice rychlá a vizuálně vděčná technika, která nabízí díky vytvořené šabloně téměř nekonečné opakování motivu při stejné kvalitě. Nejvýraznějším umělcem zabývajícím se touto technikou je BANKSY, který mě inspiroval k vytvoření celého díla.
17
4. BANKSY BANKSY se pravděpodobně narodil v Londýně v roce 1974. Všechny informace o jeho osobním životě jsou sporné, protože si stále ještě snaží udržet anonymitu i přes to, že je nejznámějším street artistou na světě. Jméno si odvodil od názvu čtvrti v Londýně Bankside. Sám říká, že se k tvorbě graffiti pomocí šablon (stencils) dostal poté co v osmnácti letech strávil půl noci pokusem vytvořit graffiti a druhou půlku noci ležením pod vlakem, kde se schovával před policií. Tento zážitek ho dovedl k tomu, že potřebuje něco, co bude rychlé a efektní. Začal si tedy vyrábět a šablony a tvořit. Ve většině své tvorby se vymezuje vůči státu, globalizaci, válce, sledování lidí (kamery) a hlavně systému, který z lidí dělá jen poslušné ovce. Náměty jsou figurální motivy např. líbajících se policistů, holčičky objímající bombu, vojáci, co mají místo obličejů smile-íky nebo příslušníci královské gardy, močící na stěny a píšou na ně hesla jako „thug for life“ „god save the queen“ atp. Jeho zajímavým projektem bylo, že si vytvořil šablonu vypadající jako oficiální vyhláška města, s obsahem: „Tato stěna je oficiálně určena jako legální graffiti prostor“, který nasprejoval na různé stěny ve městě. Tyto stěny byly během necelého měsíce kompletně posprejované a staly alespoň na měsíc legální plochou , protože ani policie nepoznala, že to není opravdová vyhláška a nechala tam všechny volně tvořit. Mezi nejznámější projekty patří (graffiti) malby na zdi oddělující Izrael od Palestiny. Jsou to výjevy jako předkreslený prostor, který se má vystřihnout, průhled do krajiny za zdí, kluk malující žebřík nebo holčička, co na balóncích přelétává přes zeď. Dalším hodně používaným prvkem jsou městské kamery, ke kterým přidává nápisy jako např. „What are you looping at?“ (Na co čumíš?), nebo instalace, kdy na kameru připevnil vycpané vrány, stavějící si z drátů hnízdo.
18
Asi největší prostor ve své tvorbě věnoval tématu krys. Důvod popisuje tak, že street art a graffiti umělci jsou ve stejné roli jako krysy. Existují bez povolení, jsou pronásledováni, loveni a nenáviděni … („They exist without permission. They are hated and persecuated. They live in quiet desperation amongst the filtr. And yet they are capable of bringing antire civilisation to thein knees“11). Představuje krysy ve všech možných situacích - většinou jak přemalovávají oficiální městské nápisy např. zákaz graffiti, hrají si s míčem na místech, kde je zákaz hraní míčových her apod. Nezabývá se čistě jen stencil graffiti. V roce 2005 si vytvořil a natiskl „svou“ speciální edici 10 librových bankovek, na kterých byl portrét princezny Diany. Tyto bankovky pak lepil na stěny k bankomatům, které tam nasprejoval, takže to vypadalo, jakoby se z něj ty bankovky sypaly. Hick Hop (kombinace slova „vesnický balík“ a hip hop) je projekt zabývající se tím, že lidé vyrůstající na venkově jsou tím, že nemají k dispozici žádná metra a vlaky. Proto musí hledat jiné plochy pro svou tvorbu. Takto vznikla série jeho graffiti nasprejované na krávách a prasatech. Sám k tomu dodává, že je to o dost nebezpečnější než graffiti ve městě, protože tam je většinou nehlídá „chlápek s puškou“. V roce 2007 v osmačtyřiceti britských obchodech s hudbou vyměnil celkem pět set alb Paris Hilton za své verze s remixy a také svými booklety. Remixy otituloval názvy jako Why am I Famous?, What Have I Done? and What Am I For? Přední stranu pozměnil tak, že Paris Hilton z výstřihu vypadávají prsa. Podle mluvčího obchodního řetězce HMV si nikdo ze zákazníků nestěžoval ani nepožadoval vrácení peněz. 12 Poslední jeho projekt, který bych chtěl zmínit, se jmenuje „vandalised paintings“. Vždy si vytvořil buď kopii nějakého klasického obrazu nebo si koupil nějaký v bazaru a nějak obměnil jeho obsah. Krajinka z 19. století, na které jsou potagované chalupy nebo nad nimi letí bojový vrtulník. Madona s I Podem 11
Banksy, Wall and Piece,London 2006, str. 95 Jan Pomuk Štěpánek,Terotista BANKSY.. www.aktuálně.cz (http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=511853) ověřeno 15.4. 2009 12
19
(„Silent Night“), Ježíšek s bombovým pásem, Monetovo jezírko s lekníny, ve kterém jsou naházené odpadky a nákupní košíky nebo „skalní malba“, na které pravěcí lidé „loví“ s nákupním košíkem. K takto vytvořeným artefaktům si udělal popisky, které vypadaly jako z galerie a umisťoval je do světoznámých galerií jako je Louvre, Tate, Museum of Modern Art v New Yorku (Tesco Soup) apod. BANKSY má neuvěřitelně široký záběr, co se témat jeho tvorby týče. A přes to, že už se jeho obrazy prodávají za obrovské ceny v galeriích, pořád zůstává v anonymitě a tvoří na ulicích. V současnosti se jeho obrazy a výtvory draží na mezinárodních akcích za stovky tisíc liber.
5. Komerce a popularizace Street artu
Podle mého názoru je (téměř) zbytečná debata o tom, jak je to s přesouváním street artu do galerií. HONET writer z paříže na otázku rozdílu mezi grafitti na vlacích a díly v galeriích odpovída takto: „Ve všem co dělám je jasná spojitost: za prvé je to o zábavě a pak je to o tom být občas kreativní. Mám rád dobrodružství. Malování vlaku v noci je dobrodružství, stejně tak jako dělání výstavy v galerii je svým způsobem dobrodružství. Dokud mě to baví, dělám to!“13 Zajímavým umělcem v otázce „komercializace“ grafitti je Loomit. Je to celosvětově uznávaný writer pocházející z Mnichova. Působí na grafitti scéně déle jak 20 let a jeho díla jsou po celém světě. V Německu naplánoval a zrealizoval multimediální kampaň pro značku Sony Ericsson (dále jen S.E.). Ta spočívala v tom, že Loomit v ateliéru natočil sám sebe, jak sprejuje na zeď 13
Rozhovor s AKIMEM, web festivalu NAMES (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.58) ověřeno 13.4. 2009
20
„klasickým“ grafitti písmem reklamní slogan a logo S.E.. Tato videa se následně post-produkčně upravila a promítala na nejvýznamnější budovy v Berlíně, jako je Parlament apod. Ve výsledku to vypadalo, jakoby někdo přímo v reálném čase sprejoval na tyto budovy. Vzbudilo to obrovský ohlas, způsobilo několik výjezdů policie a další den o tom psaly všechny německé noviny.Pro S.E. naprosto vynikající PR. Víc zkomercializovat graffiti snad už ani nejde, ale nevidím v tom žádný problém. Je jasné, že když street art a grafitti přijdou o svou ilegalitu, ztratí kus své syrovosti. Ale přistupoval bych k tomu spíše z toho pohledu, že když chce umělec realizovat velké projekty, musí na ně někde získat peníze. Záleží čistě na tom, aby se člověk udržel v určitých hranicích a nesklouzl k čisté komerci. Jako třeba výše popisovaná akce, která působila vizuálně naprosto dokonale, téměř jako performance ve veřejném prostoru. Nebýt zázemí, které bylo S.E. poskytnuto, nikdy by to nemělo šanci na vzniknout. Podobné je to například s legendárním New Yorským writerem Futura 2000, který ze svého tagu udělal registrovanou značku oblečení a vytváří své vlastní kolekce oblečení. Posledním příkladem by mohl být festival NAMES, který na podzim proběhl v Praze a byl z velké části financovaný z dotací Magistrátu hlavního města Prahy. Ve střední Evropě naprosto jedinečný festival, který do Prahy přivedl největší hvězdy street artové a grafitti scény. I přes to se v některých internetových diskuzích objevují názory radikálních writerů, kteří tvrdí, že tím se street scéna zaprodává svému největšímu „nepříteli“ - tzn. magistrátu. To jsou lidé, kteří vidí v malování po městě jen adrenalin a dobrodružství a poslední věcí, po které touží je, aby se z grafity stalo „umění“ veřejností akceptované z důvodů, o kterých jsem psal již před tím. Tím, že proběhne např. již zmiňovaný festival NAMES spolufinancovaný městem, vzniká prostor pro diskusi a spolupráci, která může obohatit obě strany. Záleží čistě na úhlu pohledu, jestli bere člověk street art a grafitti jako adrenalinový sport nebo jako možnost výtvarně obohatit město a prostředí, ve kterém se pohybuje.
21
M-CITY: „Street art je populární, protože je jednoduchý a srozumitelný pro průměrného diváka. Nese v sobě různé grafické techniky a není vázáný na jeden styl nebo techniku. Motivy jsou rozpoznatelné, dominantní je dekorativnost.“14 PASTA: „Hlavní problém je, že graffiti není pro většinu lidí tak srozumitelný jako streetart. Lidi se bojí věcí, kterým nerozumí, stresuje je to. Ono je to vlastně tak dobře. Graffiti je kultura sama pro sebe a je nerealný chtít po někom, kdo se tomu nevěnuje, aby pochopil krásu kvalitního tagu nebo throwupu, zvlášť když s pochopením kvality mají problémy i některý writeři. Streetart je srozumitelnější a líbivější, některý techniky jako samolepky a plakáty nejsou tak invazivní a lidi to víc tolerujou.“15 POINT: „Hip hop je multimilionový byznys na celém světě už dlouhou dobu. Street art v podobě šablonek, nálepek, ksichtíků a zvířátek je oblibený, protože je pro náhodné diváky srozumitelný. Mohou ho identifikovat a ztotožnit se. Co přitahuje masy, přitahuje samozřejmě i firmy, které na masách vydělávají. To je realita.“16 STAK: „Peníze jsou komplexní záležitost. Abych to zkrátil, nemám problém s penězi. Vydělat peníze tím, co miluješ je pro mě perfektní obchod. Ale samozřejmě jsem někdy trochu překvapený a často nerozumím..“17
14
Rozhovor s N-CITY, web festivalu NAMES (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.62) ověřeno 14.4. 2009 15
Rozhovor s PASTA, web festivalu NAMES (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.60) ověřeno 14.4. 2009 16 Rozhovor s POINT, web festivalu NAMES (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.52) ověřeno 15.4. 2009 17
Rozhovor s STAK, web festivalu NAMES (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.65) ověřeno 17.4. 2009
22
6. NAMES
6.1. Street art a grafffiti festival v Praze Na podzim roku 2008 (26. srpna – 7. září) proběhl v Praze Street artový festival „NAMES“, kterého se zúčastnilo plno jak zahraničních, tak českých (respektive pražských) street artových umělců. Festival je vrcholem toho, čeho street artová subkultura dosáhla v České republice. Jak jsem již zmiňoval v části zabývající se komerční scénou v kombinaci se street artem, festival je financován částečně Magistrátem hlavního města Prahy a probíhá výhradně na legálních plochách. To je cesta, jak street art zbavit cejchu vandalismu a vrátit mu pojem umění ulice, který byl používán i většinovou společností v době vzniku graffiti u nás. Na festivalovém webu je akce popisována takto: „První festival street artu a graffiti, umění, které je přímo inspirováno městem a ulicí, vychází ze zkušenosti s obdobnými akcemi, které se konají po celém světě. Precedens v pořádání street-artových festivalů vytvořil Berlín, město velkorysé k uměleckým projevům současnosti. Po bok vyhlášených každoročních kulturních akcí se zařadily i street-artové festivaly Backjumps a Planet Prozess. Plošná i trojrozměrná díla, která po Praze /a samozřejmě i v jiných českých a moravských městech/, již několik let potkáváme a která většinová společnost zpravidla klasifikuje jako vandalismus, se tentokrát vynoří ve zcela jiné intenzitě a měřítku. Živé setkání českého a světového street artu a graffiti bude ojedinělou příležitostí seznámit se s prací čtyř desítek writerů a může se stát i vodítkem pro Pražany, aby nahlédli street art z jiného hlediska. Nejen samotné výtvory, ale i doprovodné programy, jejichž součástí budou diskuse a přednášky na téma street art a post-graffiti, mohou přispět kreativnímu vidění městských obyvatel. Graffiti, nálepky a trojrozměrné objekty už nesouvisí jen s dobrodružnou hrou na honičku, ale velmi často dotvářejí konkrétní městská prostředí. Jsou ironickými narážkami, politickými sděleními,
23
ale i poetickými obrazy, vizuálními hrami zasazenými umně do překvapivých uličních kontextů. Street art je všude kolem nás, ačkoli ho mnozí z nás nevidí.“18
6.2. Účastníci I když se jedná o street artovou tvorbu v poněkud větším měřítku než jsou klasické stencils a stickers, výběr několika z těchto writerů se stručným popisem jejich tvorby asi nejlépe přiblížuje různorodost technik a motivů, které street art nabízí a zhruba mapuje nejdůležitější osobnosti tohoto směru. BLU (Boloňa) umělec z Itálie, který vytváří gigantické malby - z velké části redukované barevně jen na černou a bílou. Jak sám říká, jeho tvorba je převážně o kresbě a barvu požívá jen k oddělení díla od podkladu a k tomu mu nejvíce vyhovuje právě černobílý formát. Velikost jeho děl vysvětluje tak, že se snaží v malbě využít celou budovu. Tématem je většinou člověk, kterého ve svých dílech používá spíše jako prostředek k vyjádření příběhu než jako nosné téma. V roce 2008 vytvořil sedmiminutový film animovaný jeho klasickým nezaměnitelným stylem, který je celý vytvořen a zanimován na veřejných stěnách ve městě (Buenos Aires). BRAD DOWNEY (New York) začal tvořit kolem roku 1998, kdy různě přemalovával dopravní značky a jiné objekty města, takže jak k tomu sám říká: „Namísto značky "zákaz parkování" jsi měl barevnou malbu.“ Podle jeho slov se všechno změnilo v okamžiku, kdy si pořídil akumulátorovou vrtačku, začal odmontovávat různé fragmenty města (značky, lampy, koše, cedule apod.), které poté, co je nějakým způsobem upravil, vracel změněné zpět na místo. Takto vznikají objekty jako jsou líbající se lampy nebo lavička, které vyrostly nohy. K procesu „recyklace“ městského materiálu říká: „Nikdy jsem neměl dost peněz a tyto objekty ležely prostě všude po New Yorku. Je jednoduché je vzít a odnést domů a jsou daleko levnější než plátna. No a já začal ty objekty milovat, tyhle elementy v sobě zvláštně skrývají charakter města. Mají určitý sociální
18
Zdroj: web NAMES ( http://namesfest.net/projekt) ověřeno 19.4. 2009
24
statut. Řekl bych, že chci dělat věci, které s městem pracují a patří k němu, jako všichni ostatní.“19 EPOS (Praha) začínal jako klasický graffiti writer. Po nějaké době mu už tagování na vlaky přišlo jako vyčerpané téma a rozhodl se vložit do své tvorby více invence. Úplně se typografie graffiti nevzdal, ale začal ji realizovat prostorově, například upravováním přírodního terénu nebo umísťováním prostorových objektů do krajiny. Nejvýraznějším počinem v poslední době byly několikametrové „sochy“ ušité z padákové látky, které nasazoval na venkovní průduchy z metra, které objekt nafoukly a udržovaly v prostoru. KR (New York) je graffiti minimalista, který se po určité době, kterou věnoval tagovaní a zdokonalování svého jména, dostal až k bodu nula, kterým je „čára“ sprejem a kapky stékající barvy. Tento koncept rozšířil tak, že písmo zmizelo a nechává barvu „jen“ stékat po stěnách, schránkách, lampách apod. a tím je přetváří na nové objekty. Sám si vyrobil za tímto účelem svou vlastní barvu, ze které je dnes celosvětově uznávaná značka Krink. M-CITY (Gdaňsko) polský umělec vytvářející města ve městech. Zobrazuje město jako organismus, utopické vize strojů a domů. Maluje pomocí šablon, které mu umožňují množit prvky, tzn. že pomocí sedmi segmentů vytvoří obrovský celek města. Má specifický grafický styl dotvářený tím, že používá jen černou a bílou barvu. MASKER1 (Praha) umělec, který ve své osobě spojuje „akademickou“ a „streetovou“ scénu, maluje na ulicích a zároveň studuje AVU v Praze. Nachází se vlastně v ideální rovině, protože si bere z každého prostředí to, co mu vyhovuje. Maluje jak na stěny tak na plátna, tématicky stejně, rozdíl je vlastně jen ve formátu. Zeď mu nabízí větší prostor a volnost, tím pádem se oproti plátnům věnuje více celku než detailní propracovanosti. Podle jeho slov přispívá ke kvalitě malby na stěny to, že se snaží pracovat rychle, takže dílo si udržuje živost a dynamiku. Na druhou stranu dodává, že se s každým formátem (zeď vs. plátno) musí pracovat odlišně. To, co funguje na zdi, nemusí a nefunguje na 19
Rozhovor s BRAD DOWNEY, web festivalu NAMES (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.52) ověřeno 11.4. 2009
25
obrazech. Jeho tvorba je stylizovaná do komiksu, vytváří jakoby komiksová políčka se zdeformovanými postavičkami, hodně pracuje i s textem, který ve s rovnání s videsignovanými grafitti (nápisy) působí až jako parodie, což částečně i parodií je, ale hlavně vychází z jeho návratu ke kořenům, které jsou popsány v kapitole pojednávající o graffiti. To vše dohromady spoluutváří jeho specifický styl. PASTA (Praha) je jedním z prvních lidí, kteří se kolem roku 2000 v České Republice začali street artem zabývat. Vyzkoušel všechny možné styly, nakonec se začal věnovat plakátům, které mu nejvíce vyhovovaly. Plakáty působí čistě, profesionálně graficky zpracované. Používá jako základní prvek okřídlenou zubní pastu zasazenou do nejrůznějších situací nebo parafráze na prvky konzumní a ideologické propagandy 50. až 80. let. Určující je pro něj práce v sítotiskové dílně, kde vlastní plakáty vytváří a tiskne. Je také vydavatel a šéfredaktor jediného českého streetart-graffiti magazínu Clique a spoluautor a artdirector první České knihy mapující vývoj graffiti v Čechách „In graffiti we trust“. POINT (Praha) začínal v roce 1993 na Pražské graffiti scéně pod jménem SPLASH, kde se stal téměř legendou. V roce 1999 nastoupil na VŠUP, kde svou tvorbu z čistě graff stylu přenesl do více konceptuální roviny a začal pracovat v prostoru. Vytváří stále graffiti nápisy ale v 3D. Také hodně pracuje se světelnými instalacemi a s laserovou kresbou, happeningem v ulicích, jako je vybarvování záplatovaných silnic apod. Sám k tomu dodává: „Dělám, co cítím a v tu chvíli chci. Jeden den to může být vyrábění 3D ze dřeva, v noci stříkání na zeď, ráno malování plátna, odpoledne odlívání do formy, večer grafika na počítači. Nejsem omezen technikou. Vypadá to, že jsem omezen tématem. Je ale hlubší, než se na první pohled zdá a já jsem ho ještě zdaleka nevyčerpal.“20 REBEL INK (Miláno) - 4 umělci malující dohromady vždy jedno dílo velkých rozměrů s jednotným tématem, poskládané z kusů ilustrací, graffiti a kaligrafie. Pracují většinou s konceptem „kreslířské“ show, kdy vystupují před
20
Rozhovor s POINT, web festivalu NAMES (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.52) ověřeno 15.4. 2009
26
publikem a dohromady tvoří dílo. Navzájem na svou tvorbu reagují a improvizují. Přirovnávají se k symfonickému kvartetu, kdy se musí všichni naladit na stejnou náladu a pak vytvářejí společné dílo. SONIK (Cambridge) – Velice zajímavá postava v oboru. Z počátku se věnoval ručně malovaným deskám, které poté připevňoval pod dopravní značky. Tuto episodu ve své tvorbě komentuje takto: “ Za pár let jsem připevnil něco kolem 700 ručně malovaných značek. Některé vydržely den, jiné rok. Nebyla v tom žádná logika, prostě jsem nepřestával dělat, aby malé procento zůstalo. Lidé je měli rádi, až jednou se jedno město vyjádřilo pro lokání televizi, která filmovala příběh mých značek, že by je na místech nechávali, protože je lidé mají rádi. Když jsem to slyšel, uvědomil jsem si, že moje práce skončila. Značky jsem přestal dělat v roce 2002.“21 Po té se rozhodl jít úplně jiným směrem než směřuje většina street arterů. Nevydal se do New Yorku nebo Londýna, ale na místa, kde vůbec nemají lidé představu o tom, co je to graffiti nebo street art - a to do Nepálu, Indie, Grónska a říká k tomu, že malování v těchto odlehlých oblastech mu přineslo největší radost z tvorby za celý život. STYLE KONSTRUKTOR (Moskva) – dva mladí writeři z Ruska, kteří se specializují na vytváření vlastních nových písem a fontů, které vycházejí z kombinace latinky a azbuky, které postupně převádí i do 3D instalací. Sami popisují, jak se k tomuto tématu dostali: „Původně to byl jen projekt, který jsme připravili pro výstavu Planet Prozess v Berlíně 2007. Vyvinuli jsme šest rozdílných abeced v azbuce, každá z abeced vycházela z našich graffiti poznatků a každá byla prezentována ve vlastním stylu se všemi symboly a značkami. Každé písmeno, symbol i značka z abecedy mělo vlastní papírovou krychly a každá abeceda měla jednu stranu té kostky. Hlavní idea byla, že si každý návštěvník mohl sestavit své jméno v azbuce podle informací o překladu. Pro nás to byla skvělá zkušenost vidět, jak spolu navzájem fungují formy vycházející z azbuky v prostoru, ne na zdi. Zároveň to byl náš první velký projekt věnovaný azbuce a bylo opravdu zajímavé vidět výsledek. Planet Prozess přispěl k naší vzájemné kooperaci a hlubší komunikaci mezi našimi 21
Rozhovor s SONIK, web festivalu NAMES (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.47) ověřeno 16.4. 2009
27
styly. V současnosti jsme otevření všem možným formátům, Scheme pracuje s typografií a Oskes se zaobírá ilustracemi. Naším záměrem v každém díle je vzájemná harmonie objektů, písmen a povrchů prostřednictvím konstrukce stylů.?“22 ZASD (Berlín) – vystudoval sochu na Berlínské akademii a jako jeden z prvních začal vytvářet 3D polystyrenové objekty a rozmísťovat je po městě. Snaží se, aby jeho 3D díla, která umísťuje do městské zástavby, byla v přímých vazbách na sebe, aby se navzájem ovlivňovala. Velice zajímavé a netradiční jsou jeho projekty související se street artem jako například City of names nebo Zast Real Estate. City of names byl projekt pro vetší skupinu lidí, kdy šlo o to, že bylo pozváno 30 lidí z celého světa a měli si vytvořit vlastní domečky v určeném areálu. Takto vzniklo dočasné město writerů, které bylo veřejnosti otevřeno 24 hodin denně. Popisuje to takto: „Někteří udělali dům ve tvaru jejich jména ve 3D, takže jsi mohl stát v jejich jméně, někteří stavěli domky, kterými se prezentovali sami nebo jejich crew, další zase zkoušeli alternativní architekturu. Rozdíl mezi běžnou graffiťáckou prací byl v tom, že normálně maluješ na dům někoho, koho neznáš a který ti nepatří. V City of names ty domy patřily writerům, kteří byli vlastními architekty. Dodávalo nám to svobodu i velký střet zájmů zároveň: jak se vypořádat s majetkem ve veřejném prostoru? Někteří tvrdili, že venkovní část jejich domu je veřejná, další že i do vnitřní části domu můžou ostatní a někteří zas nechtěli, aby jim kdokoliv jiný na dům cokoliv maloval!“23. Druhým projektem je jeho společnost Zast Real Estate, která se zabývá poradenstvím na trhu prostoru v ulicích, kdy si umělec může zarezervovat poradenskou službu, odhady nemovitostí, sbírat návrhy na řešení jednotlivých míst, nabízí praktickou pomoc „klientům“, kteří chtějí realizovat zásah do městské zástavby na základě vlastního povolení. Brzy plánuje otevřít pobočku, která se bude zabývat samotnou realizaci objektu na místě.
22
Rozhovor se STYLE KONSTRUKTOR , web festivalu NAMES (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.54) ověřeno 12.4. 2009 23
Rozhovor s ZASD, web festivalu NAMES (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.53) ověřeno 16.4. 2009
28
ZEDZ (Amsterodam) se zabývá vytvářením velkých prostorových instalací, ke kterým se propracoval postupně. Jeho tvorba se vyvíjela, od malování 3D obrazců, které postupně posunul do reálného prostoru. V současné době tvoří architektonicky pojaté trojrozměrné instalace, které slouží lidem buď jako prolézačka, odpočinkové místo nebo čekárna na tramvaj. Jako hlavní inspirační zdroje používá futuristické roboty z japonské mangy. ZEZÃO (São Paulo) – je writer z Brazílie, který maluje (většinou) modrou barvou svůj podpis, který je ale už tak propracovaný, že připomíná spíše ornament nebo krajku než klasický nápis. Zvláštností je, že se specializuje na tvorbu v kontaminovaných a těžko přístupných místech jako jsou např. stoky a kanály pod São Paulem. Je to považováno za nejšpinavější město planety, a tak jeho díla vlastně nevidí nikdo krom jeho samého. Svoji motivaci popisuje takto: „V podzemí existují různé věci... odpadky ve všech formách a rozměrech. Mrtvá zvířata, velká kontaminace, špinavá voda a zatuchlý vzduch. Ačkoliv jsou ty místa negativní a depresivní, cítím mír, když maluji v podzemí. Při zvuku tekoucí vody si představuji řeku nebo vodopád, i když je realita jiná. Ten klid mě přivádí k snění a přemítání o mém životě, lidech a podmínkách v mém městě.“ 24
7. Street art a moje tvorba
7.1. Inspirace
Street artu jsem se začal věnovat v druhém ročníku střední školy, kdy jsme ještě se dvěma spolužáky založili uměleckou skupinu (street art-ovou crew) „1331“. Dělali jsme hlavně nálepky (Stickers). Po pár letech na střední škole jsem přestal být aktivním členem a pouliční tvorbě jsem se nevěnoval. Během té doby, kdy jsem se ještě street artu věnoval, jsem totiž zjistil, že mi chybí ta potřeba adrenalinu, kterou nabízí šíření „jména“ nebo sprejování ve 24
Rozhovor s ZEZÃO, web festivalu NAMES (http://namesfest.net/inc/content/content.php?content.9) ověřeno 17.4. 2009
29
městě. Z velké části hrála svoji roli i lenost a pohodlnost. Raději jsem začal malovat (sprejovat) na plátna a na stěny v interiérech, kde mám na svou práci klid. Můj zájem o street art ale neuvadl a stále se tuto scénu snažím sledovat. A i když už do ní aktivně nepřispívám (a nebo právě proto), tak lidi, co jsou ochotni se tomu naplno věnovat, obdivuji. Převzal jsem ale některé postupy, které mi vyhovovaly a které mi pomohly posunout moji malbu dále. Začal jsem používat spreje v kombinaci se šablonami vyráběnými z kartonů. Tuto techniku jsem použil i při zpracovaní své diplomové práce. Poprvé jsem použil šablony ve větším měřítku při realizaci interiéru kavárny galerie Duck bar, kde se jednalo o piktogramy jelena a Citroenu 2CV (Kachny). Zde jsem objevil pro mne naprosto zásadní přínos tvorby se šablonami. Tímto přínosem je zjednodušení a vyčištění tvarů, které je při vytváření šablony základem. Nutí člověka začít přemýšlet v plochách s přihlédnutím k technickým požadavkům, jako je např. to, že šablona musí po vyřezání zůstat po hromadě, aby se nerozpadla. Všechno musí být nějakým způsobem propojeno a to právě dává výslednému obrazu ráz jedinečnosti.
7.2.Stencils Nejdříve vytvořím kresbu kterou postupně překreslím v plochy jen orientačně a výslednou stopu vytvářím až při řezání nožem (pokud se nejedná o geometrické tvary). Tento postup, kdy se při tvorbě šablon nesnažím o přesné překreslování fotek má své opodstatnění. Všechno dělám jen od ruky a snažím se, abych i šablonu dělal volnou rukou. Výsledek je potom bližší kresbě a nepůsobí tak přísně. Kombinace šablon a sprejů mi vyhovuje i z důvodu, že pracuji s obrazem rozloženým na barevné plochy, které pak na sebe vrstvím. Vždy jsem se tak trochu bál napnutého plátna a olejových barev. Jedná se vlastně o to nejklasičtější, co v malbě je a to mě do jisté míry svazovalo. Tímto způsobem jsem maloval asi tři roky, ale nikam jsem se tímto způsobem neposouval.
30
Nemohl jsem najít žádnou cestu, jak své malbě dát nový směr. Chyběl mi zde prostor pro improvizaci a experimentování. To se mi podařilo najít u sprejů, které jsou jako malířská technika „divočejší“ a navíc v kombinaci se šablonou se jimi dá dosáhnout velice čistých a přesných výsledků. To je také jeden z důvodů pro stancils. Mohu si naplánovat, jak přesně chci, aby věc vypadala a pak na sebe vrstvit jednotlivé šablony téměř donekonečna, dokud nejsem s výsledkem spokojen, což se mi u olejomalby příliš nedařilo.
8. Praktická část „Street Art“
8.1.Rozměry Série osmi pláten, které v celku tvoří jeden velký formát 105cm X 765cm. Je to šest pláten 105cm X 105cm a dvě plátna 50cm X 105cm. Obrazy jsou instalovány vedle sebe s pěticentimetrovými rozestupy a uprostřed jsou dva podélné (50cm x 105cm) nad sebou, tudíž mají dohromady tvar ostatních šesti pláten.
8.2. Námět Podstatou celé série bylo vytvořit velký obraz vzdávající hold umělcům, kteří svou tvorbou více méně anonymně obohacují ostatní obyvatele měst. Hlavním motivem, který oceňuji je, že tito umělci nějakým způsobem narušují a zpestřují současný poněkud uniformní veřejný prostor a život celkově. Na obrazech je znázorněno osm postav, otočených k divákovi zády, které vytvářejí „street art“ na zadní plán obrazů. Postavy přesahují vždy z jednoho formátu do druhého a tím vizuálně propojují celý formát. Chtěl jsem,
31
aby postavy byly k divákovi zády, protože street artoví umělci tvoří anonymně, pod různými přezdívkami.
8.3. Obsah Na obrazech je zčásti historie a rekapitulace toho, jak jsem se propracoval k používání stencils postupů. Na prvním plátně je část interiéru Duck baru, kde jsem poprvé použil šablony ve větším měřítku. Jsou zde šablony Citroenů 2 CV na červeném pozadí, doplněny texty, které tam později přibyly od návštěvníků baru. Celé pozadí je také hlavně popsané (potagované) nápisy. Některé z nich jsou naprosto beze smyslu, jiné jsou citáty od BANKSYHO jako: „Some people become cops because they want to make the world a better place. Some people become vandals because they want to make the world a better looking place.“25 (volný překlad: Někteří lidé se stanou policisty, protože chtějí, aby byl svět lepším místem. Někteří lidé se stanou vandaly, protože chtějí, aby byl svět hezčím místem.) „The key to making great art is all in the composition.“26 (volný překlad: Dobré umění je hlavně o kompozici). Tyto citace jsou z jeho autorské knížky Wall and Piece, jež pro mě byla velkým inspiračním zdrojem.
8.4. Tag Pro mne velice přínosnou částí bylo, že při hledání podkladů ke své práci mě naprosto fascinovala věc, která mi vždycky v graffiti připadala podřadná a nezajímavá - a to tag. Mezi stovkami a stovkami tagů, které nestojí zanic, občas člověk objeví tagy, které jsou dokonalé a propracované do posledního detailu.
25 26
Banksy, Wall and Piece,London 2006, str. 26 Banksy, Wall and Piece,London 2006, str. 102
32
Připomíná mi to téměř kaligrafii, kdy je jedním tahem vytvořen přesný podpis (nápis), na kterém někdo pracoval třeba několik let. V mém podání je to samozřejmě nesrovnatelné, protože mi chybí ten několikaletý trénink. Důležité pro mě je, že je tu zároveň se street artovými technikami zastoupeno (tagování). Opravdu mne ohromilo. Naprosto jsem mu na několik dní podlehl a dokonale pochopil touhu writerů po dokonalém tagu. Pořídil jsem si tagovací fixu a vymyslel tag, který jsem postupně začal vylepšovat a vykreslovat. Popsal jsem s ním desítky papírů, než jsem byl spokojen. Nakonec jsem narazil na nedostatek zápalu - jako předtím u stickers (v tomto případě naštěstí). Rozhodně tímto nechci obhajovat pokreslené omítky, zvláště v historickém centru, jen chci poukázat na to, že v každé činnosti se dá najít positivní moment.
8.5. Rám Celý formát je scelen orámováním. Rám je tvořen šablonou, kterou jsem vytvářel s ohledem k danému tématu. Je na něm ozdobný motiv, který je tvořen střídáním piktogramu spreje a fixy. Na rámech je nejlépe vidět přednost, kterou použití šablon nabízí - opakování motivů. Když jsem vytvářel tyto rámy, udělal jsem si jen jeden segment, který jsem poté opakoval, čímž vznikl celistvý okraj. Rám jsem použil pro zvýšení pocitu monumentality. Imituje klasické musejní expozice, kdy je obraz zasazený do obrovského masivního rámu, s intenzivním povrchovým zlacením a množstvím ornamentů, které většinou nemají s dílem žádnou souvislost. Na mých plátnech se jedná o parodii na tuto absurdní součást, která je k obrazům dodávána dodatečně. Tím, že obraz opatřím rámem už v rovině malby (spreje), nebude mít nikdo potřebu k nim žádný další prvek (rám) dodávat.
33
8.6. Interpretace Takto vytvářené rámy jsem použil už dříve u jiných děl. Jedno z nich je částečně i na tomto obraze, a to na třetím a čtvrtém formátu nahoře. Jedná se o fragment obrazu z mého cyklu „Obrazáreň“, který jsem vytvářel v roce 2008 na symposiu na Slovensku. Použil jsem zde část obrazu, protože pro mě znamenal zatím nejvíce propracované dílo s použitím techniky Stencils grafitty. Byl postaven na stejné myšlence sprejovaných zlatých a stříbrných rámů. Dalším dílem zde použitým je část obrazu z triptychu „jelení komiks“, který je o něco starší a jedná se o komiks vytvářený jen jednoduchými piktogramy a značkami. Obsahem mapuje stará lidová moudra o jelenech.
8.7. Postup Celý proces tvorby je naprosto systematická záležitost. Udělal jsem si podrobný rozpis všech bodů a témat, které jsem chtěl do práce zahrnout. Poté následovalo podrobné rozkreslení na menším nákresu, kde jsem si také určil pozici každé figury (writera). Ty jsem pak překreslil na velikost, která proporčně odpovídala velikosti plátna a vyřezal si obrysovou základní šablonu, podle které jsem pak vyráběl menší doplňující. Po dokončení šablon ke všem postavám jsem si je naskládal na plátna a obkreslil si jejich obrysy na místa, kam budou nasprejované. Tím jsem vyznačil prostor ke zpracování zadního plánu obrazu. Kromě inspirace staršími díly se jednalo o naprostou improvizaci, kdy jsem prostě psal a sprejoval, tak jak mě zrovna napadlo. To byla jediná část na obrazech, kterou jsem si dopředu neplánoval ani nepředkresloval, protože jsem chtěl, aby působily v obrazech živě, jako už zmiňované tagy. Po tom jsem nasprejoval postavy, jež jsou vytvářeny pomocí několika vrstev. V první vrstvě jsem přes jednodušší šablony nasprejoval větší barevné plochy, které vytvářejí barevnost oblečení a v druhé jsem vytvářel kontury, obrysy a stíny celé postavy černým sprejem přes konkrétnější šablonu, která má spíše kresebný charakter (obrysová šablona).
34
Na závěr jsem vyráběl rám, který celý formát začistil a sjednotil. Rám jsem si přesně geometricky narýsoval na plátno a okraje, kde hrozilo přemalování už vytvořeného podkladu, jsem vykryl papírovou lepící páskou. Ta mi vytvořila i rovné okraje. Poslední částí je tedy ornament, který jsem nanášel na černý podklad přes šablonu rámu a vytvářel výslednou podobu.
9. Závěr Myslel jsem si, že tímto dílem zrekapituluji a ukončím etapu své tvorby založené na stylu „street art“ a zkusím hledat další možnosti, které by mi „malba“ (práce s barevnou plochou) byla schopna nabídnout. Nečekaně jsem při studiu těchto technik našel mnoho inspiračních zdrojů a možností, které bych chtěl vyzkoušet. Ať už se jedná o práci s graffiti písmem (tagem) jako variantou kaligrafie, tak s možnostmi street artu v celé jeho pestrosti. Nezbývá mi, něž se tomuto tématu i nadále věnovat a čerpat z něho inspiraci pro svoji vlastní tvorbu.
35
Slovní orbraty používané v textu:27 Biting - styl graffiti je napodobeninou jiného sprayera Blackbooks - osobní kniha ze skicami, historie writerů, dokumentace stylu a jeho vývoje Bombing - nezákonný, masivní rozšiřování jména Cap - rozprašovací hlava u sprayů - má více obměn. Characters - kresby figurek, postav v osobitém stylu Crews - seskupení writerů, kteří společně malují, vzájemně se motivují a ovlivňují Fame - writer se snaží rozšířit své jméno, proslavit svůj styl Toy - nezkušený writer s mizernou či žádnou technikou King - uznávaný writer se specifickou technikou a osobitým stylem. Murals - velkorozměrové malované zdi Piece - velká kresba - obraz ve stylu nebo charakteru s označením data, podpisu a zprávy Throw-ups (T-ups) - maximálně se používají dvě barvy, bez nákladného designu, rychle a velkoplošně, nebo také chromy pokud se jedná o throw – up jen v kombinaci stříbrná + černá
27
History of graffiti, 2004, zdroj (http://www.crew.beatup.cz/history-of-graffiti/), ověřeno 2.4. 2009
36
Bibliografie: Martina Overstreet, In Graffiti we trust, Praha 2006 Banksy,Wall an Piece, London 2006 Louis Bou, Street art STENCILS!, Barcelona 2008
TIMO, Tvořím a vystavuji zároveň, Zdroj: Mladá fronta DNES - jižní Morava 17.8.2007
Petra Zacpalová, Graffiti a street art v Brně, FF MU, Brno 2007
Festival NAMES www.namesfest.net Cliquemag www.cliquemag.cz PASTA www.pastaoner.cz www.onepoint.cz Hystory of graffiti www.crew.beatup.cz (http://www.crew.beatup.cz/history-of-graffiti/)
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58