MASARYKOVA UNIVERZITA Prˇ ´irodoveˇ decka´ fakulta Ústav chemie
Bakaláˇrská práce
Brno 2015
Nikol Sla´ mova´
MASARYKOVA UNIVERZITA Prˇ ´irodoveˇ decka´ fakulta Ústav chemie
Vypracování kapitoly pro uˇcebnici stˇredoškolské chemie Bakaláˇrská práce
Nikol Slámová
Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Literák, Ph.D.
Brno 2015
Bibliografický záznam Autor:
Nikol Slámová Pˇrírodovˇedecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav chemie
Název práce:
Vypracování kapitoly pro uˇcebnici stˇredoškolské chemie
Studijní program:
Chemie
Studijní obor:
Chemie se zamˇeˇrením na vzdˇelávání Biologie se zamˇeˇrením na vzdˇelávání
Vedoucí práce:
Mgr. Jaromír Literák, Ph.D.
Akademický rok:
2014/2015
Poˇcet stran:
23 + 41
Klíˇcová slova:
Alkoholy; Studijní text; Uˇcitelská pˇríruˇcka; Výuka chemie na stˇrední škole
Bibliographic Entry Author:
Nikol Slámová Faculty of Science, Masaryk University Department of Chemistry
Title of Thesis:
Composition of a chapter for secondary school textbook of chemistry
Degree Programme:
Chemistry
Field of Study:
Chemistry with a view to Education Biology with a view to Education
Supervisor:
Mgr. Jaromír Literák, Ph.D.
Academic Year:
2014/2015
Number of Pages:
23 + 41
Keywords:
Alcohols; Study Text; Handbook for Teachers; Teaching Chemistry in Secondary Schools
Abstrakt Tato práce se zabývá tvorbou uˇcebního textu na vybrané téma z organické chemie. Daný text je urˇcen uˇcitel˚um chemie na stˇredních školách a jejich student˚um. Zvoleno bylo téma Alkoholy. Uˇcební text byl strukturován podle doporuˇcení souˇcasné didaktické literatury a obsahuje motivaˇcní pasáže, otázky k zamyšlení nad jednotlivými chemickými problémy a rovnˇež dostatek pˇríklad˚u k procviˇcení. Vedle samotného uˇcebního textu byla sepsána uˇcitelská pˇríruˇcka na dané téma. Ta obsahuje další úlohy a cviˇcení, výbˇer zajímavých a didakticky vhodných pokus˚u. Dále zde uˇcitelé naleznou i zajímavosti, které mohou využít pˇri výuce. V rámci práce byl text pˇredložen uˇcitel˚um chemie a jejich žák˚um, kteˇrí posléze vyjádˇrili sv˚uj názor pomocí dotazník˚u. Práce obsahuje shrnutí odpovˇedí na dotazníky a jejich zhodnocení.
Abstract This thesis deals with creation of a study text on selected topic of organic chemistry intended for secondary school teachers and their students. The topic Alcohols was chosen. Study text was structured according to recommendations of current didactic literature and includes motivational passages, questions focused on individual chemical problems and also many exercises to practice. A teaching guide on the same topic was also written. It contains additional tasks and questions, selection of interesting and didactically suitable experiments. Teachers can find here also some interesting information, which they can use during their classes. The study text was presented to teachers of chemistry and their students, who then expressed their opinion by questionnaire. Thesis includes a summary of questionnaires and their evaluation.
Podˇekování Na tomto místˇe bych chtˇela podˇekovat vedoucímu mé bakaláˇrské práce, Mgr. Jaromíru Literákovi, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady a pˇripomínky. Podˇekovat bych chtˇela také stˇredoškolským uˇcitel˚um Václavu Kubátovi a Radku Matuškovi a dále jejich student˚um, že vˇenovali mým text˚um pozornost a poskytli mi zpˇetnou vazbu. M˚uj dík patˇrí také Janu Divínovi, za pomoc pˇri grafickém zpracování a za to, že mˇe nauˇcil pracovat v programu LATEX.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakaláˇrskou práci vypracovala samostatnˇe s využitím informaˇcních zdroj˚u, které jsou v práci citovány.
Brno 16. kvˇetna 2015
.......................... Nikol Slámová
Obsah Úvod
8
Vyhodnocení výsledku˚ ankety Hodnocení student˚u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hodnocení uˇcitel˚u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11 11 17
Diskuze
19
Závˇer
20
Seznam použité literatury
21
Pˇrílohy
23 24 50 61 63
Studijní text: Alkoholy . . . . . Pˇríruˇcka pro uˇcitele: Alkoholy Dotazník pro studenty . . . . . . Dotazník pro uˇcitele . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
–7–
Úvod Cílem bakaláˇrské práce bylo vypracovat uˇcební text pro studenty chemie na stˇredních školách a gymnáziích. Zvolila jsem si téma alkoholy, které bývá vyuˇcováno jako souˇcást organické chemie. Kapitoly organické chemie se tradiˇcnˇe probírají v posloupnosti uhlovodíky – deriváty uhlovodík˚u – karbonylové slouˇceniny – karboxylové kyseliny a jejich deriváty. Alkoholy jsou ˇrazeny mezi deriváty uhlovodík˚u. Primárním cílem bylo poskytnout uˇcební text v elektronické podobˇe, což není v dnešní dobˇe elektronických knih nic neobvyklého. Elektronické knihy jsou dostupné a mnoho lidí je preferuje oproti klasickým tištˇeným knihám. Zároveˇn to umožní využití barevné grafiky a obrázk˚u. V dnešní dobˇe existuje velké množství stˇredoškolských uˇcebnic chemie od mnoha autor˚u. Uˇcitelé i studenti tak mají k výbˇeru širokou škálu více cˇ i ménˇe kvalitních knih. O žádné z nich se však nedá prohlásit, že by vyhovovala úplnˇe všem a byla dokonalá ve všech smˇerech. Jedním z problém˚u je umˇelé vyˇclenˇení chemie jako samostatného pˇredmˇetu, zatímco v reálném svˇetˇe od sebe chemické, fyzikální a biologické dˇeje nelze nijak oddˇelit. V nových moderních uˇcebnicích se zaˇcíná projevovat snaha o vzájemné propojení chemie s fyzikou, biologií a dalšími pˇrírodními vˇedami. Pˇríkladem uˇcebnice, kde lze pozorovat tyto tendence, je uˇcebnice autor˚u Škoda, J; Doudlík, P. Chemie pro základní školy a víceletá gymnázia. D˚uležitým aspektem je rovnˇež provázání uˇciva s bˇežným životem a zkušenostmi student˚u se svˇetem. Pokud je uˇcebnice pˇríliš teoretická a neukazuje dostatek pˇríklad˚u z praxe, tak student snadno propadne dojmu, že se v chemii uˇcí nˇeco, s cˇ ím se v životˇe nem˚uže potkat nebo to jakkoliv využít. Tím pádem ztrácí motivaci studovat daný pˇredmˇet. A právˇe toto se m˚uže stát kamenem úrazu výuky pˇrírodních vˇed na stˇredních školách. Tyto skuteˇcnosti jsem mˇela na mysli, když jsem pracovala na svém uˇcebním textu. Snažila jsem se, aby byl studijní text plnohodnotnou uˇcebnicí, nároˇcnˇejší a obsáhlejší, urˇcenou spíše pro studenty pr˚umyslových škol chemických nebo vážné zájemce o chemii, ale použitelnou i v bˇežné výuce. Text m˚uže být využíván rovnˇež jako doplˇnující studijní materiál vedle bˇežné tištˇené uˇcebnice. Text je strukturován do jednotlivých kapitol. Úvod má plnit motivaˇcní funkci a zároveˇn pˇresnˇe definovat, jakou látku si pod názvem alkohol pˇredstavit. Dále se v úvodu cˇ tenáˇri seznamují se základní klasifikací a názvoslovím alkohol˚u. Další kapitoly se zabývají nejd˚uležitˇejšími fyzikálními a chemickými vlastnostmi alkohol˚u. V následujících kapitolách se pˇrechází k nejvýznamnˇejším metodám pˇrípravy, výroby alkohol˚u a k jejich reaktivitˇe. Dále text pokraˇcuje výˇctem nejznámˇejších a v pr˚umyslu nejˇcastˇeji používaných alkohol˚u a jejich charakteristikou. V závˇeru následuje struˇcné shrnutí, kde jsou zopakovány nejzásadnˇejší informace a následuje seznam klíˇcových slov. Shrnutí i vytyˇcení klíˇcových slov by mˇelo student˚um usnadnit uˇcení, opakování a ovˇeˇrování, zda již látku ovládají. Text –8–
Úvod
9
obsahuje motivaˇcní pasáže nejen v úvodu, ale i pr˚ubˇežnˇe. Mají formu zajímavostí, zmínˇených na okraji stránek a otázek pro zvídavé chemiky, které mají za úkol vést studenty k hlubšímu zamyšlení nad probíranou látkou. Text dále obsahuje pˇríklady na danou problematiku, zejména na názvosloví, pˇrípravu a reaktivitu alkohol˚u. Pˇrímo v daných kapitolách se nacházejí pˇríklady ˇrešené, kde je jejich správné ˇrešení vysvˇetleno krok po kroku. Na závˇer textu bylo umístˇeno vˇetší množství úkol˚u a cviˇcení, na kterých si studenti mohou ovˇeˇrit, jak zvládli probíranou látku, co si zapamatovali a co se nauˇcili. Pˇri tvorbˇe uˇcebního textu byl kladen d˚uraz na to, aby bylo uˇcivo podáno srozumitelným zp˚usobem. Text by mˇel vést studenty k pochopení základních souvislostí mezi strukturou, vlastnostmi a reaktivitou alkohol˚u. Studenti by mˇeli být schopni aplikovat nabyté znalosti pˇri samostatném ˇrešení pˇríklad˚u týkajících se vlastností a reaktivity. Na základˇe znalosti struktury konkrétní látky by mˇeli studenti sami být schopni odhadnout, jaké budou vlastnosti a reaktivita dané látky. Spolu s uˇcebním textem byla vypracována na stejné téma i pˇríruˇcka pro uˇcitele stˇredoškolské chemie. Obsahem pˇríruˇcky jsou další cviˇcení, které m˚uže uˇcitel použít podle potˇreby k procviˇcování, at’ už pˇrímo ve vyuˇcování nebo formou domácího úkolu. Pˇríklady lze využít i k prozkoušení žák˚u z dané látky nebo ke konstrukci testu. Pˇríruˇcka pro uˇcitele dále obsahuje návody na laboratorní cviˇcení související s tématem alkoholy a tipy na jednoduché a efektivní školní pokusy, kterými lze probíranou látku dobˇre demonstrovat. Chemické pokusy hrají ve výuce chemie d˚uležitou roli. Žáci si uvˇedomí, že chemie není jen seznam reakcí napsaný v uˇcebnici, ale že svˇet kolem nich je v podstatˇe plný chemických dˇej˚u. Dobˇre zvolené pokusy dokáží probíranou látku názornˇe doplnit a pˇredevším zatraktivnit. Výuka v pˇredmˇetu, jakým je chemie, by mˇela být doplnˇena pokusy bezpochyby. Není tomu tak vždy, protože se uˇcitelé obávají pˇredevším cˇ asové nároˇcnosti provedení experiment˚u. Proto je zde uvedeno nˇekolik tip˚u na školní pokusy, které nejsou nároˇcné ani cˇ asovˇe, ani na chemikálie cˇ i pom˚ucky. Na závˇer se v pˇríruˇcce je možné doˇcíst nˇekolik zajímavostí k danému tématu, které m˚uže uˇcitel pˇredložit student˚um jako motivaci ke studiu daného uˇciva. Informace pro vypracování studijního textu byly cˇ erpány pˇredevším z vysokoškolských uˇcebnic, Snažila jsem se je podat takovým zp˚usobem, aby mohly být správnˇe pochopeny stˇredoškolským studentem. Studijní text i pˇríruˇcka pro uˇcitele byly upraveny tak, aby umožˇnovaly snadnou orientaci v textu. K tomu slouží pˇredevším pˇrehledné cˇ lenˇení na kapitoly a také použití marginálií a obrázk˚u na okrajích stránek. Co obrázek oznaˇcuje, je vysvˇetleno v úvodu daného textu. Napˇríklad pokud student vidí na okraji stránky obrázek mozku ve tvaru žárovky, znaˇcí to, že se jedná o otázku pro zvídavé chemiky. Ta má prohloubit znalost problematiky, která je probírána v dané kapitole. Pro sazbu textu byl použit program LATEX, a pro vytvoˇrení chemických vzorc˚u a reakˇcních schémat program ChemDraw. Po vytvoˇrení uˇcebního textu a uˇcitelské pˇríruˇcky byly dané materiály v elektronické podobˇe poskytnuty dvˇema pˇredem smluveným školám, na kterých uˇcitelé chemie vytvoˇrené materiály poskytli svým student˚um a vyzkoušeli je pˇri výuce. Konkrétnˇe se jednalo o Gymnázium Johanna Gregora Mendela v Brnˇe a Stˇrední pr˚umyslovou školu chemickou Brno. Texty byly zhodnoceny studenty i jejich uˇciteli formou dotazník˚u. Hodnotily se pˇredevším pˇrínosnost, srozumitelnost, nároˇcnost a zajímavost vytvoˇrených materiál˚u. Zjišt’ován byl rovnˇež názor student˚u i uˇcitel˚u na použití uˇcebnic v tištˇené formˇe a uˇcebnic
Úvod
10
elektronických. Na základˇe dotazníkového šetˇrení jsem provedla zhodnocení své bakaláˇrské práce a zjistila, jak se mi podaˇrilo naplnit cíle, se kterými jsem k psaní pˇristupovala.
Vyhodnocení výsledku˚ ankety Hodnocení studentu˚ Studijní text byl pˇredložen student˚um chemie dvou stˇredních škol. Poté dostali studenti možnost vyjádˇrit se k danému studijnímu textu pomocí dotazníku. Vyplnˇených dotazník˚u jsem obdržela celkem 21. Devatenáct z nich bylo od student˚u Stˇrední pr˚umyslové školy chemické Brno a zbylé dva vyplnili studenti z Gymnázia Johanna Gregora Mendela v Brnˇe. Nˇekteˇrí respondenti neodpovˇedˇeli na všechny otázky. Postoj studentu˚ k chemii V první cˇ ásti dotazníku jsem zjišt’ovala jejich postoj k chemii jako školnímu pˇredmˇetu, což mi pomohlo utvoˇrit si o studentech lepší pˇredstavu. Nejprve hodnotili studenti na škále hodnot 1–5 (1 – nejménˇe, 5 – nejvíce), jak mají rádi chemii. Obr. cˇ . 1: Mám rád(a) chemii: (1 – nejménˇe, 5 – nejvíce)
Vyloženˇe negativní postoj k danému pˇredmˇetu nemá ani jeden z nich, všichni volili hodnoty 3–5. Vˇetšina student˚u má k chemii vztah pozitivní. Dotazovaných student˚u bylo 21, z toho 13 bude skládat maturitní zkoušku z chemie a 8 z nich se dokonce zúˇcastnilo chemické olympiády. Celkovˇe lze tedy považovat pˇrístup dotazovaných student˚u k chemii za pomˇernˇe kladný. Tento stav plyne pˇredevším z toho, že vˇetšina dotazník˚u byla vyplnˇena studenty stˇrední pr˚umyslové školy chemické.
– 11 –
Vyhodnocení výsledk˚u ankety
12
Otázky k uˇcebnímu textu V další cˇ ásti dotazníku jsem pokládala otázky týkající se konkrétnˇe uˇcebního textu. Níže je prezentováno vyhodnocení odpovˇedí zvlášt’ pro každou otázku. Obr. cˇ . 2: Zhodnot’te celkové zpracování uˇciva v tomto textu ve srovnání s uˇcebnicí, kterou bˇežnˇe používáte.
Zde studenti hodnotili celkové zpracování uˇcebního textu. Pˇribližnˇe 43 % student˚u si myslí, že je uˇcební text lepší ve srovnání s uˇcebnicí, kterou bˇežnˇe používají. Zbytek student˚u ve zpracování nevidí rozdíl a žádný ze student˚u si nemyslí, že by zpracovaný studijní text byl horší než uˇcebnice. ˇ Obr. cˇ . 3: Cetli jste všechny kapitoly daného studijního textu?
Z grafu vyplývá, že pouze jeden student ze všech si pˇreˇcetl studijní text celý.
Vyhodnocení výsledk˚u ankety
13
Obr. cˇ . 4: Jak byste hodnotili následující rysy textu? (1 – nejménˇe, 5 – nejvíce)
Text je studenty vnímán jako pomˇernˇe užiteˇcný, všichni uvedli hodnoty 3–5. Nároˇcnost textu je považována vˇetšinou student˚u za stˇrední až vyšší (hodnoty 3 a 4). Studenti text hodnotí z hlediska srozumitelnosti a pˇrehlednosti pomˇernˇe vysoce (pˇrevládají hodnoty 4 a 5). Grafické zpracování je také vnímáno kladnˇe. Obr. cˇ . 5: Pomohly vám k pochopení dané látky rˇ ešené pˇríklady, které zahrnovaly návod jak postupovat krok za krokem pˇri jejich rˇ ešení?
Vˇetšina student˚u si myslí, že jim ˇrešené pˇríklady pomohly pochopit danou látku, pˇrípadnˇe jim k tomu pomohly alespoˇn cˇ ásteˇcnˇe. Pouze jeden student si myslí, že mu ˇrešené pˇríklady spíše nepomohly.
Vyhodnocení výsledk˚u ankety
14
Obr. cˇ . 6: Uˇcební text zahrnoval i pˇríklady k procviˇcování. Zhodnot’te: (1 – nejménˇe, 5 – nejvíce)
Z grafu vyplývá, že pˇrínosnost i nároˇcnost pˇríklad˚u k procviˇcování byly studenty vnímány jako lehce nadpr˚umˇerné (nejˇcastˇejší hodnota 4). Obr. cˇ . 7: Bylo pˇríkladu˚ k procviˇcení dostateˇcné množství?
Vˇetšina student˚u (84 %) si myslí, že v textu bylo dostateˇcné množství pˇríklad˚u k procviˇcování. Pouze nˇekolik student˚u si myslí, že pˇríklad˚u mohlo být více.
Vyhodnocení výsledk˚u ankety
15
ˇ Obr. cˇ . 8: Rešili jste pˇríklady pro zvídavé chemiky?
Pouze jeden student se pokoušel ˇrešit otázky pro zvídavé chemiky. Pokud ano, jak byste je zhodnotili? (1 – nejménˇe, 5 – nejvíce) Jediný student, který se rozhodl pˇríklady pro zvídavé chemiky ˇrešit, je hodnotí na stupnici 1–5 (1 – nejménˇe, 5 – nejvíce) následujícím zp˚usobem. Jejich pˇrínos ocenil hodnotou 4, nároˇcnost se rozhodl hodnotit nejvyšším stupnˇem, 5. Pˇríklady pro nˇej zˇrejmˇe byly zajímavé, jelikož jejich podnˇetnost hodnotil rovnˇež 5. Obr. cˇ . 9: V jaké formˇe jste uˇcební text studovali?
Vˇetšina student˚u studovala text v elektronické podobˇe. Pouze nˇekolik z nich si text vytisklo.
Vyhodnocení výsledk˚u ankety
16
Obr. cˇ . 10 Pokud jste se uˇcili z textu v elektronické podobˇe, jak se vám z nˇej studovalo?
Témˇeˇr polovinˇe student˚u (47 %) se z textu v elektronické podobˇe uˇcilo dobˇre. O nˇeco ménˇe student˚um (40 %) se v textu orientovalo o nˇeco h˚uˇre. Pouze 13 % student˚u si myslí, že by se jim v textu orientovalo snadnˇeji, kdyby ho studovali v tištˇené podobˇe.
Vyhodnocení výsledk˚u ankety
17
Hodnocení uˇcitelu˚ Uˇcitelé chemie z obou stˇredních škol obdrželi studijní texty a navíc uˇcitelskou pˇríruˇcku vypracovanou na stejné téma jako studijní text. Rovnˇež dostali možnost vyjádˇrit se formou dotazník˚u k obˇema text˚um. První otázka ke studijnímu textu byla stejná jako pro studenty. Ptala jsem se, jak hodnotí celkové zpracování daného textu v porovnání s bˇežnými uˇcebnicemi. Obr. cˇ . 11: Zhodnot’te celkové zpracování uˇciva v tomto textu ve srovnání s uˇcebnicí, kterou bˇežnˇe používáte.
Tázaní uˇcitelé hodnotí jednotlivé aspekty textu velmi pozitivnˇe, nejvíce oceˇnují jejich užiteˇcnost a grafické zpracování. Oba uˇcitelé odpovˇedˇeli, že se jim zpracování zdá být lepší než v uˇcebnici, kterou bˇežnˇe používají (Vacík J. – Pˇrehled stˇredoškolské chemie, Mareˇcek A. a Honza J. – Chemie pro cˇ tyˇrletá gymnázia). Ocenili pˇredevším množství pˇríklad˚u k procviˇcování, které jako uˇcitelé mohou využít pˇri nejr˚uznˇejších pˇríležitostech. Uˇcitelé text hodnotí jako ambiciózní jak šíˇrkou svého zábˇeru, tak i hloubkou. Jelikož se jedná o uˇcitele, dle jejich vyjádˇrení, s vysokými nároky na své studenty a s vyšší hodinovou dotací chemie, tak s hloubkou textu problém nemˇeli. Nicménˇe pokud by se jednalo o uˇcitele, kteˇrí mají na probrání látky ménˇe cˇ asu nebo nižší nároky na studenty, tak by text student˚um museli patˇriˇcnˇe zjednodušit. Poté si uˇcitelé dokonce dokáží pˇredstavit, že by se studijní text v budoucnosti stal plnohodnotným uˇcebním textem. V rámci toho bylo navrženo nˇekolik úprav a zmˇen, které by bylo vhodné udˇelat. Problémy by mohly nastat napˇríklad u použitých chemických termín˚u nebo chemických látek, které nemusejí být žák˚um známy. Mezi takové pojmy patˇrí napˇríklad enantiomery nebo oxidaˇcní cˇ inidlo PCC. Tento problém by mohl být vyˇrešen jiným uspoˇrádáním textu, napˇríklad by bylo možné oddˇelit pasáže základního a pokroˇcilého uˇciva. Pokroˇcilé uˇcivo by bylo nepovinné, nicménˇe by si je zvídavˇejší chemik mohl pˇreˇcíst. Podobnˇe vidí uˇcitelé možné komplikace u kapitoly názvosloví. Zde záleží na tom, jakým zp˚usobem ho každý uˇcitel se žáky probírá. Je totiž možné, že ve chvíli, kdy bude se studenty ˇrešit názvosloví alkohol˚u, tak jim nemusí být ještˇe známo názvosloví nˇekterých dalších funkˇcích skupin použitých v pˇríkladech. Rovnˇež bylo navrženo vynechání
Vyhodnocení výsledk˚u ankety
18
rozpouštˇedel pˇri chemických reakcích, jelikož by to mohlo žáky mást. Došlo by sice k odchýlení od exaktnosti, ale dle názor˚u uˇcitel˚u by to bylo v rámci zjednodušení únosné. Uˇcitelé zd˚urazˇnují, že oni sami by si dovedli pˇredstavit použití vytvoˇreného studijního textu pˇri výuce. Ovšem narážejí zde na to, že u pr˚umˇerného žáka, který v chemii pˇríliš nevyniká, by mohl být vytvoˇrený text moc složitý. Pozitivem bˇežné uˇcebnice pro pr˚umˇerného studenta je to, že je struˇcnˇejší. Zvídavým student˚um by však daný studijní text mohl být velmi užiteˇcný. Uˇcitel˚um byla pˇredložena i uˇcitelská pˇríruˇcka. Oba se vyjadˇrovali k pˇríklad˚um ze studijního textu i uˇcitelské pˇríruˇcky. Pˇripadaly jim velmi užiteˇcné, protože je mohou použít jak k procviˇcování látky pˇrímo v hodinˇe, tak na zadání domácích úkol˚u cˇ i do zadání test˚u. Pˇrínos daných pˇríklad˚u tedy oba uˇcitelé hodnotili velmi pozitivnˇe a jejich názornost rovnˇež pomˇernˇe kladnˇe. Uˇcitelé se vyjadˇrovali i k otázkám pro zvídavé chemiky. Obr. cˇ . 12 Jak byste zhodnotil otázky pro zvídavé chemiky? (1 – nejménˇe, 5 – nejvíce)
Otázky pro zvídavé chemiky uˇcitelé hodnotili pozitivnˇe. Jak již bylo zmínˇeno výše, uˇcitel˚um byla poskytnuta i uˇcitelská pˇríruˇcka. K té se uˇcitelé vyjadˇrovali pˇríznivˇe. Jeden z uˇcitel˚u se dokonce inspiroval nˇekterými navrženými demonstraˇcními pokusy. V hodnocení uˇcitel˚u se objevily i velmi užiteˇcné pˇripomínky, které plynou z vlastní praxe uˇcitel˚u. Jednalo se napˇríklad o snížení navážky reaktant˚u u jednoho z pokus˚u, pˇredevším z ekonomických d˚uvod˚u.
Diskuze Nejprve bych chtˇela shrnout výsledky dotazníkového šetˇrení u student˚u. Jejich postoj k chemii je podle jejich vyjádˇrení kladný. To odpovídá tomu, že vˇetšina respondent˚u byla ze stˇrední pr˚umyslové školy chemické. Ze stejného d˚uvodu se chystá 62 % respodnent˚u z daného pˇredmˇetu maturovat a nˇekolik z nich se rovnˇež zúˇcastnilo chemické olympiády. Všem student˚um pˇripadal vytvoˇrený studijní text stejnˇe dobrý nebo lepší, než uˇcebnice, které bˇežnˇe používají. Jsem velmi ráda, že žádný ze student˚u daný text nepovažuje za horší. Jelikož si vˇetšina student˚u neprostudovala text úplnˇe celý, tak považuji za úspˇech, že i pˇresto ho hodnotí pozitivnˇe. V otázkách, ve kterých mˇeli studenti hodnotit dané rysy textu na stupnici 1–5, se nejˇcastˇejší odpovˇedi pohybovaly v rozmezí 3–5. To je pr˚umˇerný až nadpr˚umˇerný výsledek. Co se týká dalších náležitostí, tak studenti nejvíce ocenili množství ˇrešených pˇríklad˚u i pˇríklad˚u na procviˇcení. Témˇeˇr všichni studenti si text cˇ etli v elektronické podobˇe. Necelé polovinˇe to vyhovovalo, ostatní zase mˇeli pocit, že v tištˇené podobˇe by pro nˇe byl text pˇrehlednˇejší. Tato problematika je ovlivnˇena i osobními preferencemi student˚u. Každému vyhovuje nˇeco jiného. V tomto smˇeru by bylo vhodné uvažovat i nad tím, jak by se dala pˇrehlednost textu v elektronické podobˇe zlepšit. Celkovˇe jsem tedy se zpˇetnou vazbou získanou od student˚u spokojená, i když ohlasy samozˇrejmˇe nebyly výhradnˇe kladné. Každý student je jiný, vyhovuje mu jiný zp˚usob uˇcení a osvojování si informací. Jinak bude tento studijní text hodnotit žák, který má o chemii zájem a je to pˇredmˇet, který ho naplˇnuje, a jiného ohlasu se text doˇcká od studenta, který se o chemii zajímá jen okrajovˇe a jde mu pouze o pochopení tˇech nejzákladnˇejších princip˚u. Dále bych se ráda vyjádˇrila k hodnocení uˇcitel˚u, které je velmi kladné. Oba uˇcitelé hodnotí text jako lepší ve srovnání s bˇežnˇe používanou uˇcebnicí. Nejvˇetší zásluhu na tom opˇet má množství pˇríklad˚u. Na jejich všeobecný nedostatek si uˇcitelé stˇežovali již pˇri prvotních konzultacích toho, jak by si text pˇredstavovali.
– 19 –
Závˇer Cílem této bakaláˇrské práce bylo vytvoˇrit kvalitní uˇcební text, který by svým obsahem studenty zaujal a zároveˇn obsahoval to, co ve vˇetšinˇe uˇcebnic chybí. Jedná se pˇredevším o motivaˇcní cˇ ásti textu a dostatek pˇríklad˚u usnadˇnujících pochopení a procviˇcení uˇciva. Na základˇe výsledk˚u ankety považuji zadání bakaláˇrské práce za splnˇené a s výsledky jsem spokojena. Jsem ráda, že mnou vytvoˇrený uˇcební text pomohl jak uˇcitel˚um, tak i student˚um, pˇredevším tˇem ambicióznˇejším. Jsem si vˇedoma toho, že text je obsáhlejší, nicménˇe si nemyslím, že je to na škodu. Bˇežnou uˇcebnici má po ruce každý student a pro nadanˇejší studenty je zde díky studijnímu textu možnost rozšíˇrit si obzory nebo se podívat na uˇcivo z jiného úhlu pohledu. Zároveˇn doufám, že i v budoucnu bude text dále používán dalšími uˇciteli i jejich studenty. Samozˇrejmˇe si uvˇedomuji, že se na uˇcebním materiálu dá stále co zlepšovat, at’ už díky podnˇet˚um od uˇcitel˚u a jejich žák˚u nebo vlastní iniciativou. Jako student se také stále dovídám nové vˇeci, které by se daly do uˇcebního textu zahrnout nebo zapracovat lépe. Dovedu si pˇredstavit, že po dalším propracování a úpravách by text mohl sloužit jako standardní uˇcebnice pro stˇredoškoláky. Tato zkušenost s vytváˇrením studijního textu je pro mˇe velmi cenná. Považuji za pˇrínosné, když si cˇ lovˇek uvˇedomí, kolik se skrývá práce za tvorbou odborné literatury vˇcetnˇe uˇcebnic. Je obrovský rozdíl v tom, jestli se cˇ lovˇek sám uˇcí nˇecˇ emu novému, anebo jestli se snaží vysvˇetlit nˇejakou látku ostatním. Pro mne jako studentku oboru uˇcitelství bylo proto sepsání této bakaláˇrské práce velmi pˇrínosné.
– 20 –
Seznam použité literatury [1] BÁRTA, Milan. Jak (ne)vyhodit školu do povˇetˇrí 2. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2005, 96 s. ISBN 80-7358-017-9. – Inspirace pro nˇekteré chemické pokusy v pˇríruˇcce pro uˇcitele [2] BENEŠOVÁ, Marika a Hana SATRAPOVÁ. Odmaturuj! z chemie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2002, 208 s. Odmaturuj!. ISBN 80-86285-56-1. – Porovnání obsahu teoretických cˇ ástí uˇcebního textu [3] BÍLEK, J. Efektivní pokusy organické chemie. Strážnice, 2009/2010. 47s. Stˇredoškolská odborná cˇ innost. Purkyˇnovo gymnázium Strážnice. Vedoucí SOCˇ RNDr. Jana Hálková. ˇ [4] HONZA, Jaroslav a Aleš MARECEK. Chemie pro cˇ tyˇrletá gymnázia. 3., pˇreprac. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2005, 227 s. ISBN 8071821411. - Porovnání obsahu teoretických cˇ ástí uˇcebního textu, použití informací do teoretických cˇ ástí uˇcebního textu a inspirace pro pˇríklady do uˇcebního textu [5] HUVAROVÁ, M. Nejpoužívanˇejší stˇredoškolské uˇcebnice chemie na gymnáziích. Olomouc, 2010. 59s. Bakaláˇrská práce na Pˇrírodovˇedecké fakultˇe Univerzity Palackého na katedˇre Anorganické chemie. Vedoucí bakaláˇrské práce doc. RNDr. Marta Kleˇcková, CSc. [6] KLEIN, David R. Organic chemistry. Hoboken, N.J.: John Wiley & Sons, c2012, xxiii, 1295 p. ISBN 9780471756149. – Inspirace cˇ lenˇení textu a grafické úpravy ˇ [7] KODÍCEK, Milan. Chemie pro gymnázia v testových úlohách. 1. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 1998, 143 s. ISBN 8085937956. – Inspirace k pˇríklad˚um a úlohám [8] LITERÁK, Jaromír. Sbírka rˇešených pˇríklad˚u k semináˇri z organické chemie. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 2012, 307 s. ISBN 978-80-210-5810-1. – Inspirace k pˇríklad˚um a úlohám [9] McMURRY, John. Organická chemie. Vyd. 1. Pˇreklad Jaroslav Jonas. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, c2007, 1 sv. (r˚uzné stránkování). Pˇreklady vysokoškolských uˇcebnic, sv. 2. ISBN 9788070806371. – Zdroj teoretických informací, inspirace cˇ lenˇení textu a inspirace u pˇríklad˚u k procviˇcování
– 21 –
Seznam použité literatury
22
[10] NOVOSADOVÁ, M. Stanovení pˇrítomnosti methanolu v alkoholických nápojích. Zlín, 2013. 45s. Bakaláˇrská práce na Fakultˇe aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlínˇe, na Ústavu elektroniky a mˇeˇrení. Vedoucí bakaláˇrské práce Mgr. Hana Vašková. [11] PACÁK, Josef. Jak porozumˇet organické chemii. Vyd. 3. V Praze: Karolinum, 2010, 301 s. ISBN 978-80-246-1837-1. – Informace k nejd˚uležitˇejším alkohol˚um ˇ ˚ Rešené ˇ [12] POTÁCEK, Milan, Ctibor MAZAL a Slávka JANKU. pˇríklady z organické chemie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000, 243 s. ISBN 80-210-2274-4. – Inspirace k pˇríklad˚um do uˇcebního textu i uˇcitelské pˇríruˇcky ˚ [13] PRUCHA, Jan. Uˇcebnice: teorie a analýzy edukaˇcního média: pˇríruˇcka pro studenty, uˇcitele, autory uˇcebnic a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1998, 148 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-85931-49-4. – Didaktická stránka uˇcebního textu ˇ [14] STRUNECKÁ, Anna a Jiˇrí PATOCKA. Doba jedová. Vyd. 1. Praha: Triton, 2011, 295 s. ISBN 9788073876029. – Zajímavosti v uˇcitelské pˇríruˇcce
Elektronické zdroje [15] BIONAFTA – Katedra Fyzikální chemie pˇri fakultˇe Chemicko-technologické Univerzity Pardubice. kfch.upce.cz. [online]. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://kfch.upce.cz/htmls/vedecka_cinnost_bionafta.htm [16] Chemický pokus Oxidace alkohol˚u pomocí Cu. Studiumchec mie.cz. [online].
2009–2015 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.studiumchemie.cz/pokus.php?id=161 c [17] Chemický pokus Nehoˇrlavý kapesník. Studiumchemie.cz. [online]. 2009–2015 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.studiumchemie.cz/pokus.php?id=155 [18] Proˇc pˇríroda vyrábí alkohol? 21stoleti.cz. [online]. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://21stoleti.cz/2006/05/19/proc-priroda-vyrabi-alkohol/ [19] PVA – slime – YouTube. youtube.com. [online]. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=8RPCq-cJq7E c [20] Sugar in a Gas Tank – What Really Happens. chemistry.about.com. [online]. 2015 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://chemistry.about.com/od/weirdscience/fl/Sugarin-a-Gas-Tank-What-Really-Happens.htm c [21] Úvod – Alkoholik.cz. Alkoholik.cz. [online]. 2003–2015 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/index.php
Pˇrílohy Pˇríloha 1: Pˇríloha 2: Pˇríloha 3: Pˇríloha 4: Pˇríloha 5:
Studijní text: Alkoholy Pˇríruˇcka pro uˇcitele: Alkoholy Dotazník pro studenty Dotazník pro uˇcitele CD-ROM s vyplnˇenými dotazníky
24 50 61 63
– 23 –
Alkoholy
Nikol Sl´amov´a Masarykova univerzita
Obsah Alkoholy ´ UVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´ akladn´ı charakteristika . . . . . . . . Klasifikace alkohol˚ u . . . . . . . . . . N´ azvoslov´ı alkohol˚ u . . . . . . . . . . ˇ sen´e u Reˇ ´koly k procviˇcen´ı . . . . . . . ´ Ukoly k samostatn´emu ˇreˇsen´ı . . . . . Trivi´ aln´ı n´azvoslov´ı . . . . . . . . . . . ´ FYZIKALN´I VLASTNOSTI . . . . . . . . Teplota varu . . . . . . . . . . . . . . Rozpustnost alkohol˚ u. . . . . . . . . . ´ VLASTNOSTI . . . . . . . . CHEMICKE Acidobazick´e vlastnosti alkohol˚ u . . . ˇ ´ ˚ PRIPRAVA ALKOHOLU . . . . . . . . . . Hydratace alken˚ u . . . . . . . . . . . . Redukce karbonylov´ ych slouˇcenin . . . Hydrol´ yza halogenderiv´at˚ u . . . . . . Dihydroxylace . . . . . . . . . . . . . . Hydrol´ yza epoxid˚ u . . . . . . . . . . . Pˇr´ıprava glycerolu . . . . . . . . . . . ˇ sen´e u Reˇ ´koly k procviˇcen´ı . . . . . . . REAKCE ALKOHOL˚ U . . . . . . . . . . . Nestabilita nˇekter´ ych alkohol˚ u . . . . Reakce s halogenvod´ıky . . . . . . . . Dehydratace alkohol˚ u . . . . . . . . . Oxidace alkohol˚ u . . . . . . . . . . . . Esterifikace . . . . . . . . . . . . . . . ˇ sen´e u Reˇ ´koly k procviˇcen´ı . . . . . . . ˇ EJ ˇ S ˇ´I ALKOHOLY . . . . . . NEJD˚ ULEZIT Methanol . . . . . . . . . . . . . . . . Ethanol . . . . . . . . . . . . . . . . . Butan-1-ol . . . . . . . . . . . . . . . . Ethylenglykol . . . . . . . . . . . . . . Propylenglykol . . . . . . . . . . . . . Glycerol . . . . . . . . . . . . . . . . . Cukern´e alkoholy . . . . . . . . . . . . SHRNUT´I . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ ´ SLOVA . . . . . . . . . . . . . . KL´ICOV A ˇ ´ ´ ODPOVEDI NA OTAZKY PRO ZV´IDAVE ˇ ˇ UCIT SE, UCIT SE. . . . . . . . . . . . . . 2
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CHEMIKY . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1 3 4 4 5 6 7 7 8 8 8 9 9 10 10 11 11 12 12 12 13 14 14 15 15 15 16 16 17 17 17 18 18 18 19 19 19 19 20 21
Alkoholy
ˇ PROCVICUJ . . . . . . . . . . . . . . N´ azvoslov´ı . . . . . . . . . . . . . Vlastnosti alkohol˚ u . . . . . . . . Acidobazick´e vlastnosti alkohol˚ u Pˇr´ıprava alkohol˚ u. . . . . . . . . Reakce alkohol˚ u. . . . . . . . . . ˇ SEN ˇ ´I PR ˇ ´IKLAD˚ RE U . . . . . . . . . N´ azvoslov´ı . . . . . . . . . . . . . Vlastnosti alkohol˚ u . . . . . . . . Acidobazick´e vlastnosti alkohol˚ u Pˇr´ıprava alkohol˚ u. . . . . . . . . Reakce alkohol˚ u. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .
21 22 22 22 23 23 24 24 24 25 25 25
Vysvˇ etlivky
ˇ sen´ Reˇ e u ´ koly k procviˇ cen´ı - u ´koly, kter´e jsou um´ıstˇeny ´ bezprostˇrednˇe za probranou l´ atkou. Ulohy obsahuj´ı postup i spr´avn´e ˇreˇsen´ı.
´ Ukoly k samostatn´ emu ˇ reˇ sen´ı - u ´koly, jejichˇz spr´ avn´e v´ ysledky jsou zobrazeny na konci dan´eho cviˇcen´ı.
Ot´ azka pro zv´ıdav´ e chemiky - u ´loha na zamyˇslen´ı, jej´ımˇz ˇreˇsen´ım si lze prohloubit znalosti chemie. Znalost odpovˇed´ı nen´ı bezprostˇrednˇe nutn´ a pro zvl´ adnut´ı z´ akladn´ı prob´ıran´e l´atky. Uˇ cit se, uˇ cit se... - u ´lohy na osvojen´ı uˇciva z cel´e kapitoly ˇ Alkoholy. Razeno souhrnnˇe za uˇcebn´ım textem. Spr´ avn´e odpovˇedi lze dohledat v uˇcebn´ım textu.
3
Alkoholy
´ UVOD Z´ akladn´ı charakteristika Na u ´vod se zamysleme nad ot´azkou, co jsou to vlastnˇe alkoholy? Vˇetˇsina lid´ı by odpovˇedˇela, ˇze alkohol je l´ıh, tedy v podstatˇe ethanol. Jelikoˇz je ethanol ned´ılnou souˇc´ ast´ı alkoholick´ ych n´apoj˚ u, jedn´a se pravdˇepodobnˇe o nejzn´ amˇejˇs´ı alkohol. Pokud si vˇsak na stejnou ot´azku odpov´ıme jako chemici, naˇse odpovˇed’ se zpˇresn´ı. Alkoholy jsou vˇsechny deriv´aty alifatick´ ych (nearomatick´ ych) uhlovod´ık˚ u, ve kter´ ych je vod´ık nahrazen hydroxylovou skupinou –OH. H3C OH
CH3 CH2 OH
HO CH2 CH2 OH
methanol
ethanol
ethylenglykol
Form´ alnˇe lze alkoholy povaˇzovat tak´e za deriv´ aty vody, kde je jeden z atom˚ u vod´ık˚ u nahrazen uhlovod´ıkov´ ym zbytkem. Z t´eto definice n´ am tedy vypl´ yv´ a, ˇze mezi alkoholy ˇrad´ıme kromˇe ethanolu napˇr´ıklad methanol ˇci ethylenglykol, kter´e jsou toxick´e, tud´ıˇz by s alkoholick´ ymi n´apoji nemˇely m´ıt nic spoleˇcn´eho. ˇ a republika Ovˇsem to nemus´ı b´ yt vˇzdy pravda. Metanolovou af´eru, kterou Cesk´ zaˇzila na podzim roku 2012, si urˇcitˇe jeˇstˇe kaˇzd´ y pamatuje. Tehdy se kv˚ uli vysok´emu obsahu methanolu v alkoholick´ ych n´apoj´ıch otr´ avilo 127 lid´ı, z toho 43 smrtelnˇe. I v kvalitn´ıch alkoholick´ ych n´apoj´ıch se bˇeˇznˇe vyskytuje mal´e mnoˇzstv´ı methanolu, coˇz nen´ı ˇskodliv´e. Povolen´ y obsah methanolu v bˇeˇzn´ ych p´ alenk´ ach je 12 g na 1 litr ethanolu. Dokonce se uv´ad´ı, ˇze methanol obsaˇzen´ y v mal´em mnoˇzstv´ı v alkoholick´em n´ apoji vylepˇsuje a zjemˇ nuje jeho chut’. Pojd’me si udˇelat kr´atkou exkurzi do historie alkoholu. P˚ uvod slova alkohol nach´ az´ıme v arabsk´em al-kahal, coˇz lze volnˇe pˇreloˇzit jako jemnou substanci. Alkoholy jsou zn´am´e lidstvu od prad´avna, jiˇz ve starovˇeku si byl ˇclovˇek schopen pˇripravovat kvaˇsen´e n´apoje (pivo, v´ıno a medovinu). Ve 12. stolet´ı se z v´ına zaˇcala destilovat p´ alenka s vyˇsˇs´ım obsahem alkoholu. P˚ uvodnˇe mˇela slouˇzit pˇrev´ aˇznˇe pro ˇ ıkalo se j´ı spiritus vini (duch v´ına) ˇci aqua vitae (voda ˇzivota). l´ekaˇrsk´e u ´ˇcely. R´
Pozn. pokud by hydroxylov´ a skupina byla nav´ azan´ a na aromatick´em kruhu, jednalo by se o fenoly, nikoliv o alkoholy.
Dalˇs´ım zaj´ımav´ym pˇr´ıpadem je pˇrid´ av´ an´ı glykol˚ u, kter´e se bˇeˇznˇe pouˇz´ıvaj´ı jako chlad´ıc´ı kapaliny, do v´ına v Rakousku v roce 1985. T´ım se vinaˇri snaˇzili u ´dajnˇe vylepˇsit jeho chut’.
Klasifikace alkohol˚ u Alkoholy klasifikujeme jako prim´ arn´ı, sekund´ arn´ı a terci´ arn´ı podle toho, kolik uhlovod´ıkov´ ych zbytk˚ u je nav´azan´ ych k atomu uhl´ıku s hydroxylovou skupinou nam´ısto atom˚ u vod´ık˚ u. V prim´arn´ım alkoholu na nˇem nalezneme pouze jeden uhlovod´ıkov´ y zbytek. Na sekund´arn´ım se nach´ azej´ı dva a na terci´ arn´ım tˇri uhlovod´ıkov´e zbytky. Zvl´ aˇstn´ım pˇr´ıpadem je methanol, kdy je na jedin´em uhl´ıku nav´ az´ ana hydroxylov´ a skupina a tˇri atomy vod´ıku. H R
C OH H
primární alkohol
R
R R
C OH H
sekundární alkohol
R
C OH R
terciární alkohol
Alkoholy d´ale dˇel´ıme na jednosytn´ e a v´ıcesytn´ e. Jednosytn´e v molekule obsahuj´ı pouze jednu –OH skupinu, v´ıcesytn´e obsahuj´ı –OH skupiny minim´ alnˇe dvˇe.
4
Prim´ arn´ı, sekund´ arn´ı a terci´ arn´ı alkoholy
Jednosytn´e a v´ıcesytn´e alkoholy
Alkoholy
OH OH OH HO CH2 CH2 OH
H2C CH CH2
ethan-1,2-diol
propan-1,2,3-triol
N´ azvoslov´ı alkohol˚ u Postupujeme podle pravidel systematick´eho substituˇcn´ıho n´ azvoslov´ı:
Systematick´e substituˇcn´ı n´ azvoslov´ı
1. N´ azev alkoholu skl´ad´ame z n´azvu z´ akladn´ıho uhlovod´ıku a pˇredpony nebo pˇr´ıpony, jimiˇz m˚ uˇzeme vyj´adˇrit pˇr´ıtomnost –OH skupiny. N´ azev z´ akladn´ıho uhlovod´ıku vol´ıme podle nejdelˇs´ıho ˇretˇezce (nebo cyklu), kter´ y v molekule nalezneme a kter´ y nese maximum funkˇcn´ıch skupin s nejvyˇsˇs´ı n´ azvoslovnou prioritou. Z´akladn´ı uhlovod´ık oˇc´ıslujeme od jednoho konce tak, aby skupina s nejvyˇsˇs´ı prioritou mˇela co nejniˇzˇs´ı lokant. Pˇr´ıponu -ol pouˇzijeme v pˇr´ıpadˇe, kdy je alkohol skupinou s nejvyˇsˇs´ı prioritou, tedy kdyˇz se v molekule nach´ azej´ı pouze skupiny s niˇzˇs´ı n´azvoslovnou prioritou (napˇr. halogenid -X, aminoskupina –NH2 a alkylov´e zbytky –R). N´ azvy tˇechto skupin pak uvedeme v abecedn´ım poˇrad´ı jako pˇredpony pˇred n´ azev z´ akladn´ıho uhlovod´ıku. N´ asob´ıc´ı pˇredpony di-, tri- atd. se do abecedn´ıho poˇrad´ı nezahrnuj´ı. Pokud n´ azev substituentu zaˇc´ın´a p´ısmenem ch, ˇrad´ıme jako p´ısmeno c. Pozici skupin na z´ akladn´ım uhlovod´ıku vyj´adˇr´ıme lokanty. 6
H3C
H3C OH
methanol
H3C
H2 C
5
CH2 4 H3C CH 3 CH 2 2 HO CH 1 CH 3
OH
ethanol
4-methylhexan-2-ol
2. Pokud potˇrebujeme upˇresnit poˇcet hydroxylov´ ych skupin v molekule, vloˇz´ıme n´ asob´ıc´ı pˇredponu pˇred pˇr´ıponou -ol. OH 6
1
5
HO
cyklohexan-1,3,5-triol
2 4
3
OH
3. Pokud se v molekule vyskytuje skupina s vyˇsˇs´ı n´ azvoslovnou prioritou (napˇr´ıklad karboxylov´ a skupina, aldehyd, keton), pak –OH skupinu vyjadˇrujeme pˇredponou hydroxy-. O HO
C 1
2
3
OH
4-hydroxybutan-1-ová kyselina
4
5
n´ asob´ıc´ı pˇredpony: monoditritetrapentahexaheptaoktanonadeka-
Alkoholy
ˇ sen´ Reˇ eu ´ koly k procviˇ cen´ı
1. Systematicky pojmenuj n´ asleduj´ıc´ı slouˇ ceninu: H3C CH CH CH2 OH Cl
Br
ˇ sen´ı: Reˇ (a) Identifikujeme funkˇcn´ı skupiny v molekule: alkohol a halogenderiv´ at. Nejvyˇsˇs´ı n´azvoslovnou prioritu m´ a alkohol. (b) Nalezneme nejdelˇs´ı uhl´ıkat´ y ˇretˇezec nesouc´ı skupiny s nejvyˇsˇs´ı prioritou, v tomto pˇr´ıpadˇe m´a ˇctyˇri uhl´ıky, takˇze z´ akladem n´ azvu bude butan. ˇ ezec oˇc´ıslujeme od konce tak, aby skupina s nejvyˇsˇs´ı prioritou (v tomto (c) Retˇ pˇr´ıpadˇe skupina –OH) mˇela co nejniˇzˇs´ı lokant. Skupinu v n´ azvu vyj´ adˇr´ıme pˇr´ıponou –ol a jej´ı pozici lokantem pˇred touto pˇr´ıponou. (d) Pˇred n´azvy ostatn´ıch substituent˚ u nap´ıˇseme ˇc´ıslo uhl´ıku (lokant), ke kter´emu jsou nav´azan´e. (e) Pˇredpony ˇrad´ıme v n´azvu podle abecedy, chlor ˇrad´ıme k p´ısmenu c. 4
3
2
1
H3C CH CH CH2 OH Cl
2-brom-3-chlorbutan-1-ol
Br
2. Systematicky pojmenuj n´ asleduj´ıc´ı slouˇ ceninu: H3C
CH2 CH2
C CH CH3
H3C H2C CH CH2 OH
ˇ sen´ı: Reˇ (a) Pˇri hled´an´ı nejdelˇs´ıho uhl´ıkov´eho ˇretˇezce mus´ıme postupovat tak, aby nesl prioritn´ı skupinu (v tomto pˇr´ıpadˇe –OH). Od t´eto skupiny zaˇc´ın´ ame ˇretˇezec ˇc´ıslovat. (b) D´ ale v ˇc´ıslov´an´ı postupujeme tak, aby ˇretˇezec obsahoval co nejv´ıce n´ asobn´ ych vazeb. Uhlovod´ıkov´e zbytky s jednoduch´ ymi vazbami vyjadˇrujeme pˇredponou jako alkyly. 3
H3C
CH2 CH2
4
5
C CH CH3
2-ethyl-3-propylpent-3-en-1-ol
H3C H2C CH CH2 OH 2
1
6
Alkoholy
´ Ukoly k samostatn´ emu ˇ reˇ sen´ı 1. Najdi a spr´ avnˇ e oˇ c´ısluj z´ akladn´ı uhlovod´ık a molekulu systematicky pojmenuj:
H2N
OH
2. Nakresli strukturn´ı vzorec l´ atky, kter´ a m´ a n´ azev 3-ethyl-3,4-dimethylpentan-1-ol. ˇ sen´ı: Reˇ 1)
3
H2N
2)
2 1
4
5
CH3 CH3
4
3
H3C CH
OH
C
1
2
CH2 CH2 OH
H2C CH3
3-ethyl-3,4-dimethylpentan-1-ol
4-aminocyklohexanol
Dalˇs´ım zp˚ usobem, jak´ ym lze pojmenovat alkoholy, je uˇzit´ı radik´ alovˇ e-funkˇ cn´ıho n´ azvoslov´ı. N´azev sloˇz´ıme z n´azvu dan´eho alkylu, ke kter´emu pˇrid´ ame pˇr´ıponu -alkohol. CH3OH CH3CH2OH
Radik´ alovˇe-funkˇcn´ı n´ azvoslov´ı alkohol˚ u
methylalkohol ethylalkohol
Trivi´ aln´ı n´ azvoslov´ı Nˇekter´e alkoholy si st´ale udrˇzuj´ı sv´e trivi´ aln´ı nebo semitrivi´ aln´ı n´ azvy: OH OH OH HO CH2 CH2 OH
H2C CH CH2
ethylenglykol
glycerol
CH3 H C OH CH3
isopropylalkohol
CH3
H2C CH CH2 OH
allylalkohol CH2 OH
H3C C OH CH3
terc-butylalkohol
7
benzylalkohol
Trivi´ aln´ı n´ azvoslov´ı
Alkoholy
´ ´I VLASTNOSTI FYZIKALN Teplota varu Alkoholy maj´ı vyˇsˇs´ı teplou varu neˇz uhlovod´ıky, od kter´ ych jsou odvozen´e: l´ atka
Teploty varu alkohol˚ u
teplota varu/◦ C −161
methan methanol
64
−88
ethan ethanol
78
Pˇr´ıˇcinou vysok´e teploty varu alkohol˚ u je schopnost –OH skupiny tvoˇrit intermolekul´ arn´ı vod´ıkov´ e vazby (vod´ıkov´e m˚ ustky). Vod´ıkov´ a vazba je druhem slab´e vazebn´e interakce. Mezi molekulami alkoholu mohou existovat, protoˇze jsou zde splnˇeny dvˇe z´ akladn´ı podm´ınky pro jej´ı vznik: 1. V molekule se vyskytuje polarizovan´ a vazba mezi vod´ıkem a kysl´ıkem (srovn´ an´ım elektronegativit prvk˚ u odvod´ıme, ˇze na vod´ıku bude ˇc´ asteˇcn´ y kladn´ y a na kysl´ıku ˇc´asteˇcn´ y z´aporn´ y n´aboj). 2. Na kysl´ıku z hydroxylov´e skupiny jsou dva voln´e elektronov´e p´ ary, kter´e k sobˇe mohou pˇritahovat atomy vod´ıku z druh´e hydroxylov´e skupiny.
Vod´ıkov´ a vazba
δ−
R
O δ+
H
δ−
R
O
δ+
H O
δ−
R
δ+
H
Intermolekul´arn´ı vod´ıkov´a vazba tedy zp˚ usobuje, ˇze jsou k sobˇe jednotliv´e molekuly alkoholu pout´any v´ yraznˇe pevnˇeji neˇz v mateˇrsk´ ych uhlovod´ıc´ıch. Pˇri pˇrev´ adˇen´ı alkohol˚ u do plynn´e f´aze je nutn´e tyto pˇritaˇzliv´e s´ıly pˇrekonat tepeln´ ym pohybem molekul. Ot´ azka pro zv´ıdav´ e chemiky ˇ c. 1 Zkus odhadnout, kter´a z n´asleduj´ıc´ıch l´ atek bude m´ıt vyˇsˇs´ı teplotu varu: butan-1-ol nebo ethan-1,2-diol?
Rozpustnost alkohol˚ u Hydroxylov´a skupina v´ yraznˇe ovlivˇ nuje rozpustnost alkohol˚ u. Niˇzˇs´ı alkoholy (methanol aˇz propanol) jsou ve vodˇe a jin´ ych pol´ arn´ıch rozpouˇstˇedlech neomezenˇe rozpustn´e, s rostouc´ı molekul´arn´ı hmotnost´ı se rozpustnost alkohol˚ u ve vodˇe sniˇzuje. U vysokomolekul´arn´ıch jednosytn´ ych alkohol˚ u je uˇz jejich rozpustnost v pol´ arn´ıch rozpouˇstˇedlech zanedbateln´a aˇz nulov´a. Tento trend je zp˚ usoben t´ım, ˇze zat´ımco u niˇzˇs´ıch alkohol˚ u pˇrevl´ad´a efekt –OH skupiny, kter´ a tvoˇr´ı vod´ıkov´e vazby s molekulami vody, tak u vyˇsˇs´ıch alkohol˚ u pˇrevl´ adnou hydrofobn´ı vlastnosti nepol´ arn´ıho uhlovod´ıkov´eho ˇretˇezce. Ten molekuly pol´ arn´ıch rozpouˇstˇedel, jako je voda, sp´ıˇse odpuzuje. Ze stejn´eho d˚ uvodu naopak s rostouc´ı d´elkou uhlovod´ıkov´eho ˇretˇezce roste rozpustnost alkohol˚ u v nepol´arn´ıch rozpouˇstˇedlech.
8
Rozpustnost alkohol˚ u
Alkoholy
Rozpustnost l´atky ve vodˇe ovlivˇ nuje rovnˇeˇz poˇcet –OH skupin v molekule, ˇc´ım je jich v´ıce, t´ım je rozpustnost vyˇsˇs´ı. Ot´ azka pro zv´ıdav´ e chemiky ˇ c. 2 Co si mysl´ıte, ˇze se stane, kdyˇz nasypete cukr do benz´ınu v automobilov´e n´ adrˇzi? Lid´e tuhle zlomyslnost prov´adˇej´ı, protoˇze se traduje, ˇze cukr se v benz´ınu rozpust´ı a n´ aslednˇe vysokou teplotou ve v´alci zkaramelizuje a zniˇc´ı motor. Je to ale pravda? N´ apovˇedou v´ am m˚ uˇze b´ yt n´asleduj´ıc´ı vzorec sachar´ ozy. Povˇsimnˇete si, ˇze molekula obsahuje spoustu hydroxylov´ ych skupin. HO OH O HO O
HO
OH
O
HO
OH OH
´ VLASTNOSTI CHEMICKE Acidobazick´ e vlastnosti alkohol˚ u Polarita vazeb C–O–H je d´ana rozd´ılnou elektronegativitou dan´ ych prvk˚ u. Vazba s pol´ arnˇejˇs´ım charakterem se tedy nach´az´ı mezi vod´ıkem s nejniˇzˇs´ı elektronegativitou a kysl´ıkem s nejvyˇsˇs´ı elektronegativitou. Tento vod´ık je relativnˇe kysel´ y, protoˇze se vazba O–H m˚ uˇze pomˇernˇe snadno heterolyticky ˇstˇepit. Nast´ av´ a odˇstˇepen´ı protonu z molekuly alkoholu a vznik´a alkoxidov´ y aniont. H3C O H +
H
O
H3C O +
Acidobazick´e vlastnosti alkohol˚ u
H3O
H
alkoxidový anion
V silnˇe kysel´em prostˇred´ı se alkoholy chovaj´ı rovnˇeˇz jako slab´e b´ aze, v´ aˇz´ı na sebe proton za vzniku oxoniov´ eho kationtu podobnˇe jako voda.
H3C O H
+
H Cl
H3C O H
+
Cl
H
oxoniový kation
Alkoholy maj´ı tedy amfotern´ı charakter. Chovaj´ı se jako slab´e kyseliny nebo jako slab´e b´ aze, podobnˇe jako voda, v z´avislosti na prostˇred´ı. S´ılu kyseliny n´am kvantitativnˇe vyjadˇruje pKa . Porovn´ an´ı pKa nˇekolika z´ akladn´ıch alkohol˚ u je shrnuto v n´asleduj´ıc´ı tabulce:
9
Amfotern´ı vlastnosti – l´ atky se mohou chovat jako kyseliny i jako z´ asady v z´ avislosti na prostˇred´ı, ve kter´em se vyskytuj´ı
Alkoholy
l´ atka
pKa
voda
15,7
methanol
15,1
ethanol
15,9
propan-1-ol
16,1
isopropylalkohol
17,1
terc-butylalkohol
19,2
Pokud chceme pˇribliˇznˇe porovn´avat kyselosti jednotliv´ ych alkohol˚ u, nen´ı nutn´e zn´ at pˇresn´e hodnoty pKa , staˇc´ı si zapamatovat n´ asleduj´ıc´ı dvˇe pravidla:
Kyselost alkohol˚ u
1. Kyselost ovlivˇ nuj´ı substituenty nav´ azan´e na uhl´ıku, z nˇehoˇz vych´ az´ı vazba C–O. Alkylov´e zbytky d´ıky sv´emu kladn´emu indukˇcn´ımu efektu (urˇc´ıme pomoc´ı porovn´an´ı elektronegativit) sniˇzuj´ı stabilitu alkoxidov´eho iontu. Schopnost odˇstˇepit proton z hydroxylov´e skupiny bude sn´ıˇzena a alkohol bude m´enˇe kysel´ y. Proti tomu alkoxidov´ y ion, kde je uhl´ık z vazby C–O substituov´ an skupinou se z´aporn´ ym indukˇcn´ım efektem, kter´ a odeb´ır´ a elektronovou hustotu, bude stabilnˇejˇs´ı a odpov´ıdaj´ıc´ı alkohol bude kyselejˇs´ı.
Vliv substituent˚ u
H3C
CH2
O
Cl3C
pKa =15,9
CH2
O
pKa =12,4
2. Kyselost ovlivˇ nuje rovnˇeˇz solvatace (obalov´ an´ı rozpouˇstˇen´e l´ atky molekulami rozpouˇstˇedla). Projevuje se zde odpuzov´ an´ı vody zp˚ usoben´e hydrofobn´ım uhˇ ım je ˇretˇezec delˇs´ı nebo rozvˇetvenˇejˇs´ı, t´ım je odpulovod´ıkov´ ym ˇretˇezcem. C´ zov´ an´ı silnˇejˇs´ı a solvatace je horˇs´ı. Obecnˇe plat´ı, ˇze ˇc´ım je ion l´epe solvatov´ an, t´ım je stabilnˇejˇs´ı a alkohol je kyselejˇs´ı. O H3C
CH3
H
H
H
H
O
O
H3C
C
H
H O
Vliv solvatace
O
O H
H
CH3
´ cinnˇejˇs´ı solvatace Uˇ
ˇ ´IPRAVA ALKOHOLU ˚ PR Hydratace alken˚ u Alkoholy lze pˇripravit adic´ı vody na dvojnou vazbu C−C. Tato reakce je kysele katalyzov´ ana (napˇr. kyselinou s´ırovou). Mechanismus reakce zahrnuje v´ıce krok˚ u. Nejdˇr´ıve je dvojn´a vazba protonov´ana kyselinou za vzniku stabilnˇejˇs´ıho karbokationtu, ve kter´em je kladnˇe nabit´ y atom uhl´ıku substituov´ an vˇetˇs´ım poˇctem elektrondonorn´ıch substituent˚ u (napˇr. alkyl˚ u). N´ aslednˇe karbokationt reaguje s vodou a
10
Hydratace alken˚ u
Alkoholy
vznikl´ y oxoniov´ y meziprodukt uvolˇ nuje proton. Adice se tedy ˇr´ıd´ı Markovnikov´ ym pravidlem, coˇz znamen´a, ˇze hydroxylov´a skupina se v´ aˇze na uhl´ık s menˇs´ım poˇctem vod´ık˚ u. H
H3C C C
- HSO4-
H
H3C
H3C
H
H3C
+ H O SO3H
C CH3 + O H H H3C
C C H3C H+ H
H O H
O SO3H
OH -H2SO4
H3C C CH3
Mechanismus hydratace alken˚ u
H3C C CH3 CH3
CH3
Redukce karbonylov´ ych slouˇ cenin Na alkoholy m˚ uˇzeme redukovat aldehydy, ketony i karboxylov´e kyseliny. K redukci aldehyd˚ u a keton˚ u pouˇz´ıv´ame jako redukˇcn´ı ˇcinidlo NaBH4 (tetrahydroboritan sodn´ y) nebo LiAlH4 (tetrahydrohlinitan sodn´ y). Pˇri redukci karboxylov´ ych kyselin je z d˚ uvodu jejich niˇzˇs´ı reaktivity pouˇz´ıv´ an LiAlH4 . Pˇri redukci doch´ az´ı k adici hydridov´eho aniontu na uhl´ık karbonylu a v druh´em kroku k protonaci kysl´ıku se z´aporn´ ym n´ abojem, kter´ y zde vznikl posunem elektronov´e hustoty pˇri adici hydridov´eho iontu. Pr˚ umyslovˇe se karbonylov´e slouˇceniny redukuj´ı katalytickou hydrogenac´ı, coˇz je levnˇejˇs´ı zp˚ usob. O H3C
C
H H
+
O
H Al H H Li
H3C
H
H3C C H H
primární alkohol
O C
OH redukce
CH3
CH3
O C
H3C C H
sekundární alkohol
keton
H3C
H OH
redukce
aldehyd
H3C
H O H
H
O C
OH
H3C C H
OH redukce
OH
H3C C H H
karboxylová kyselina
primární alkohol
11
-H2O
H3C C H H
Redukce karbonylov´ych slouˇcenin
Mechanismus redukce karbonylov´ych slouˇcenin komplexn´ımi hydridy
Alkoholy
Hydrol´ yza halogenderiv´ at˚ u Nˇekter´e alkoholy lze pˇripravit hydrol´ yzou alifatick´ ych halogenderiv´ at˚ u v alkalick´em prostˇred´ı, napˇr´ıklad ve vodn´em roztoku uhliˇcitan˚ u alkalick´ ych kov˚ u. Jedn´ a se o nukleofiln´ı substituci, kdy nejprve reakc´ı vody s uhliˇcitanem vznik´ a hydroxidov´ y anion, coˇz je lepˇs´ı nukleofil neˇz voda. CO32- +
Hydrol´yza halogederiv´ at˚ u
HCO3- + OH-
H2O
CH2OH
CH2Cl
+
+
OH
Cl
Dihydroxylace Dihydroxylac´ı alken˚ u lze pˇripravit dvojsytn´e alkoholy, tzv. vicin´ aln´ı dioly, kter´e obsahuj´ı dvˇe –OH skupiny nav´azan´e na sousedn´ıch atomech uhl´ıku. Reakci lze uskuteˇcnit p˚ usoben´ım KMnO4 (ve vodˇe, za n´ızk´e teploty a pˇri bazick´em pH) nebo p˚ usoben´ım OsO4 a n´aslednou redukc´ı pomoc´ı NaHSO3 ve vodˇe. Produktem je cis-izomer diolu.
H3C
O O Os O O
CH3
OsO4
C C H
H
OH OH NaHSO3
C C CH H3C H H 3
H2O
C C H3C H H CH3
Dihydroxylace
Reakci nenasycen´ych uhlovod´ık˚ u s KMnO4 lze vyuˇz´ıt k jejich d˚ ukazu. Nenasycen´e uhlovod´ıky redukuj´ı roztok KMnO4 a dojde k jeho odbarven´ı.
Hydrol´ yza epoxid˚ u Vicin´ aln´ı dioly lze rovnˇeˇz pˇripravit hydrol´ yzou epoxid˚ u. Nejprve je nutn´e pˇripravit Hydrol´yza epoxid˚ u z alkenu oxidac´ı epoxid. Oxiran lze napˇr´ıklad pˇripravit katalytickou oxidac´ı ethenu kysl´ıkem. H2C CH2
Ag2O
+ O2
H2C CH2 O
300 °C
Ten je dalˇs´ı reakci pomˇernˇe pˇr´ıstupn´ y, protoˇze v jeho tˇr´ıˇclenn´em kruhu je vysok´e vnitˇrn´ı pnut´ı. N´asleduje kysele nebo bazicky katalyzovan´ a hydrol´ yza epoxidu. Produktem je trans-izomer diolu.
H2C CH2 O
H H
H2O H2SO4
12
C C HO
H
H OH
Tato reakce je pr˚ umyslovˇe vyuˇz´ıv´ ana pˇri v´yrobˇe ethylenglykolu.
Alkoholy
Pˇ r´ıprava glycerolu Zaj´ımavou reakc´ı je pˇr´ıprava glycerolu, kter´ y je souˇc´ ast´ı pˇr´ırodn´ıch tuk˚ u a olej˚ u. Pˇr´ıprava glycerolu To jsou z chemick´eho hlediska triacylglyceroly. Glycerol se pˇripravuje jejich hydrol´ yzou. Dalˇs´ımi produkty t´eto reakce jsou mastn´e kyseliny. Prakticky se prov´ ad´ı bazick´ a hydrol´ yza, kdy vznikaj´ı sodn´e soli mastn´ ych kyselin (m´ ydla). O
O 1
1
CH2 OH
H2C O C R
R
O HC O C R
2
+ 3 H2O
CH OH
+
2
R
O 3
3
CH2 OH
H2C O C R
R
C OH O C OH O C OH
N´ asleduj´ıc´ı reakce nen´ı jen uˇcebnicov´ ym pˇr´ıkladem, ale je velmi aktu´ aln´ı. V´ yroba bionafty je zaloˇzena na bazicky katalyzovan´e transesterifikaci tuk˚ u. Pouˇz´ıvaj´ı se oleje (napˇr. s´ ojov´ y, palmov´ y, sluneˇcnicov´ y nebo ˇrepkov´ y), u nichˇz reakc´ı s n´ızkomolekul´ arn´ımi alkoholy vznik´a bionafta a uvolˇ nuje se rovnˇeˇz glycerol. O
O 1
1
H2C O C R
R
O
CH2 OH
C O CH3 O
2
HC O C R
+ 3 CH3OH
2
R
C O CH3
+
CH OH
O
O 3
3
R
H2C O C R
alkohol
olej
CH2 OH
C O CH3
glycerol
bionafta
Bionafta je v´ yhodn´a z mnoha d˚ uvod˚ u. Vyr´ ab´ı se z obnoviteln´ ych zdroj˚ u a je to netoxick´e plnohodnotn´e palivo pro dieselov´e motory. Na druh´e stranˇe je vˇsak jej´ı v´ yroba pomˇernˇe drah´a a energeticky n´aroˇcn´ a. ˇ sen´ Reˇ eu ´ koly k procviˇ cen´ı Pojmenuj metodu pˇ r´ıpravy alkoholu a doplˇ n v´ ychoz´ı l´ atku nebo produkt reakce: 1) H3C
CH3
H2O H2SO4
H3C
ˇ sen´ı: Jedn´a se o hydrataci alken˚ Reˇ u, vod´ık (proton) se v´ aˇze podle Markovnikovova pravidla na uhl´ık, na kter´em je v´ıce vod´ık˚ u. T´ım vznik´ a stabilnˇejˇs´ı karbokation a hydroxylov´ a skupina (voda) se nav´aˇze na v´ıce substituovan´ y uhl´ık. CH3 H3C
CH3
H2O
2)
H3C
H2SO4
H3C
CH3 OH
OH OH
KMnO4 H H3C
H2O
13
CH3 CH2CH3
Bionafta jsou estery mastn´ych kyselin a niˇzˇs´ıch alkohol˚ u.
V´yroba bionafty
Alkoholy
ˇ sen´ı: Diol s cis-uspoˇr´ad´an´ım –OH skupin lze pˇripravit z alkenu oxidac´ı pomoc´ı Pozn. barevn´e znaˇcen´ı Reˇ KMnO4 . Barevnˇe je vyznaˇcena konfigurace alkenu i v´ ysledn´eho diolu. substituent˚ u ukazuje OH OH vztah konfigurace H CH3 KMnO4 alkenu a produktu. H CH H3C
3) H3C
CH2CH3 O
H3C
H2O
3
H3C
CH2CH3
H2O
H CH3
H2SO4
ˇ sen´ı: Reakc´ı bude hydrol´ Reˇ yza epoxidu, vznik´ a vicin´ aln´ı diol. H3C H3C
4)
O
OH H
H2O
H CH3
H3C H3C
H2SO4
CH3
OH
O NaBH4 H3C
CH3
ˇ sen´ı: Sekund´arn´ı alkohol vznikl redukc´ı ketonu. Reˇ O
HO
1. NaBH4 H3C
CH3
2. H2O
H3C
H CH3
˚ REAKCE ALKOHOLU Nestabilita nˇ ekter´ ych alkohol˚ u V´ yskyt –OH skupiny v´azan´e k uhl´ıku s dvojnou vazbou nen´ı pˇr´ıliˇs pravdˇepodobn´ y. Tomuto pˇresmyku se Toto enolov´e uspoˇr´ad´an´ı totiˇz nen´ı stabiln´ı a pˇresmykuje se na karbonyl. Rovnov´ aha ˇr´ık´ a keto-enol reakce je obvykle posunuta smˇerem ke keto-formˇe (karbonylov´e slouˇceninˇe): tautomerie. Tautomerie je zvl´ aˇstn´ı pˇr´ıpad H2C C OH H3C C O izomerie, kdy doch´ az´ı H H k pˇresunu atomu vod´ıku a dvojn´e vazby. Ot´ azka pro zv´ıdav´ e chemiky ˇ c. 3 Ve kter´ ych stabiln´ıch slouˇcenin´ach je –OH skupina bˇeˇznˇe pˇr´ıtomna na uhl´ıc´ıch, z nichˇz vych´ az´ı dvojn´a vazba?
Pˇr´ıliˇs stabiln´ı nejsou ani struktury, kde jsou dvˇe nebo tˇri hydroxylov´e skupiny pˇr´ıtomny na jednom atomu uhl´ıku (tzv. gemin´ aln´ı dioly a trioly). Rovnov´ aha reakce bude posunuta smˇerem k produktu, kter´ y vznik´ a eliminac´ı (odˇstˇepen´ım) vody:
14
Alkoholy
OH H3C C O + H2O
H3C C OH
CH3
CH3 OH
H3C C O + H2O
H3C C OH
OH
OH
Reakce s halogenvod´ıky Reakc´ı alkohol˚ u s halogenovod´ıky vznikaj´ı halogenalkany. Reakce m´ a charakter nukleofiln´ı substituce, kdy je hydroxylov´ a skupina nahrazena halogenidov´ ym aniontem. Pˇr´ıkladem reakce m˚ uˇze b´ yt reakce kyseliny chlorovod´ıkov´e s terc-butylalkoholem. Nejprve probˇehne protonace –OH skupiny pomoc´ı H+ z HCl. T´ım vznikne z hydroxylov´e skupiny dobˇre odstupuj´ıc´ı skupina a n´ aslednˇe dojde k jej´ı n´ ahradˇe chloridov´ ym aniontem. CH3
Reakce s halogenovod´ıky
CH3
H3C C OH
+
HCl
H3C C Cl
CH3
+
H2O
CH3
Dehydratace alkohol˚ u Alkoholy mohou b´ yt dehydratov´any na alkeny za kysel´e katal´ yzy. Jedn´ a se o eliminaˇcn´ı reakci, kdy odstupuje protonovan´ a –OH skupina a proton ze sousedn´ıho atomu uhl´ıku. Jedn´a se o reakci opaˇcnou vzhledem ke kysele katalyzovan´e adici vody na alken. Pokud ztr´ atou molekuly vody m˚ uˇze vzniknout v´ıce alken˚ u, ˇr´ıd´ı se dehydratace Zajcevov´ ym pravidlem, coˇz znamen´a, ˇze dvojn´ a vazba vznik´ a mezi uhl´ıky, kter´e na sobˇe maj´ı v´ıce alkylov´ ych zbytk˚ u. CHCH3
CH2CH3 H3C C OH CH3
- H2O H3C
kyselá katalýza
CH2CH3
+
C CH3
hlavní produkt
C H3C
CH2
Dehydratace alkohol˚ u
Mechanismus dehydratace zde nemus´ıme uv´ adˇet, staˇc´ı se pod´ıvat na v´yˇse uveden´y mechanismus adice H2 O na alken a proj´ıt si reakci od produkt˚ u k reaktant˚ um.
Oxidace alkohol˚ u Alkoholy lze oxidovat na karbonylov´e slouˇceniny a tyto reakce maj´ı velk´ y v´ yznam, Oxidace alkohol˚ u protoˇze poskytuj´ı cenn´e produkty. Oxidac´ı prim´ arn´ıch alkohol˚ u vznikaj´ı aldehydy nebo karboxylov´e kyseliny. Pokud budeme oxidovat sekund´ arn´ı alkoholy, vznikne keton. Terci´ arn´ı alkoholy nelze takto snadno oxidovat. Jako oxidaˇcn´ı ˇcinidla m˚ uˇzeme pouˇz´ıt napˇr. manganistan draseln´ y (KMnO4 ), dichroman sodn´ y (Na2 Cr2 O7 ) v kyH sel´em prostˇred´ı nebo oxid chromov´ y CrO3 . Oxidace prim´ arn´ıho alkoholu vˇetˇsinou O O N prob´ıh´ a aˇz do st´adia karboxylov´e kyseliny. Pokud bychom chtˇeli, aby se reakce Cr zastavila ve st´adiu aldehydu, bylo by vhodn´e pouˇz´ıt speci´ aln´ı oxidaˇcn´ı ˇcinidlo, O Cl napˇr´ıklad PCC (pyridinium-chlorchrom´at). Dalˇs´ı moˇznost´ı, jak z´ıskat z prim´ arn´ıho PCC alkoholu aldehyd, je prov´adˇet oxidaci v bezvod´em prostˇred´ı za zv´ yˇsen´e teploty. N´ızkomolekul´ arn´ı aldehydy jsou tˇekav´e, a proto se z reakˇcn´ı smˇesi oddestiluj´ı dˇr´ıve, neˇz by se stihly zoxidovat na karboxylov´e kyseliny.
15
Alkoholy
O
OH oxidace
H3C C H
O oxidace
C H3C
H
C
H
H3C
karboxylová kyselina
aldehyd
primární alkohol
OH
OH
O oxidace
H3C C H
C H3C
CH3
CH3
keton
sekundární alkohol
Esterifikace Estery jsou funkˇcn´ımi deriv´aty karboxylov´ ych kyselin. Pˇripravuj´ı se napˇr´ıklad reakc´ı karboxylov´ ych kyselin s alkoholy za kysel´e katal´ yzy. Reakce se naz´ yv´ a esterifikace. Je to rovnov´aˇzn´a reakce, takˇze m˚ uˇze v z´ avislosti na reakˇcn´ıch podm´ınk´ ach prob´ıhat obˇema smˇery. O
O
+
C H3C
CH3OH
H2SO4
C H3C
OH
+ OCH3
H2O
ˇ sen´ Reˇ eu ´ koly k procviˇ cen´ı Doplˇ n reakˇ cn´ı rovnice: 1)
H H3C C OH
+
HBr
CH3
ˇ sen´ı: Reakc´ı alkoholu s bromovod´ıkem doch´ Reˇ az´ı nejdˇr´ıve k protonaci OH skupiny a n´ aslednˇe k jej´ı substituci bromidov´ ym aniontem. H
H
H3C C OH
+
HBr
H3C C Br
CH3
+
H2O
CH3
2)
O H2SO4
+
H3C O
CH3
ˇ sen´ı: Jedn´a se o esterifikaci, k pˇr´ıpravˇe esteru budeme potˇrebovat ethanol Reˇ a vhodnou karboxylovou kyselinu (v tomto pˇr´ıpadˇe kyselinu propanovou). O CH3CH2OH
+
H2SO4
H3C OH
- H2O
3) H3C
PCC OH
16
O H3C O
CH3
Esterifikace
Alkoholy
ˇ sen´ı: Oxidac´ı prim´arn´ıho alkoholu p˚ Reˇ usoben´ım PCC (pyridinium-chlorchrom´ atu) vznikne aldehyd. PCC
H3C
H3C
OH
O
4) H3C HO
CH3 CH3
- H2O
kys. katalýza
ˇ sen´ı: Zde doch´az´ı k dehydrataci. Eliminace vody probˇehne podle Zajcevova Reˇ pravidla (dvojn´a vazba vznik´a mezi uhl´ıkem s odstupuj´ıc´ı hydroxylovou skupinou a sousedn´ım uhl´ıkem, kter´ y m´a na sobˇe v´ıce alkylov´ ych zbytk˚ u). H3C HO
CH3 CH3
- H2O
H3C
kys. katalýza
H
CH3 CH3
˚ ZIT ˇ EJ ˇ S ˇ´I ALKOHOLY NEJDULE Methanol Methanol je bezbarv´a toxick´a kapalina, kterou lze neomezenˇe m´ısit s vodou. Methanol se pr˚ umyslovˇe vyr´ab´ı ze synt´ ezn´ıho plynu, coˇz je smˇes CO, H2 , CH4 a dalˇs´ıch plyn˚ u. Z chemick´eho hlediska jde o redukc´ı oxidu uhelnat´eho vod´ıkem za katal´ yzy ZnO nebo Cr2 O3 .
Aby n´ am pˇri v´yrobˇe ze synt´ezn´ıho plynu vznikaly poˇzadovan´e produkty, je nutn´e jeho spr´ avn´e sloˇzen´ı. Pokud ZnO/Cr2O3 synt´ezn´ı plyn obsahuje CH3OH CO + 2 H2 nadbytek H2 , lze pomˇer 400 °C CO/H2 upravit Dˇr´ıve se methanol vyr´abˇel zahˇr´ıv´an´ım dˇreva bez pˇr´ıstupu vzduchu. Odtud poch´ az´ı pˇr´ıdavkem CO2 a jeho n´ aslednou reakci s H2 . jeho dˇr´ıvˇejˇs´ı pojmenov´an´ı dˇrevn´ y l´ıh. Nebezpeˇcnost metanolu spoˇc´ıv´a v tom, ˇze ho lze snadno zamˇenit s ethanolem, kter´ y je z´ akladem alkoholick´ ych n´apoj˚ u. Tyto dvˇe l´ atky od sebe nelze rozliˇsit podle barvy, v˚ unˇe ani chutˇe. Pokud ˇclovˇek poˇzije i mal´e mnoˇzstv´ı methanolu, m˚ uˇze doj´ıt k poˇskozen´ı zraku aˇz k oslepnut´ı, v nejhorˇs´ım pˇr´ıpadˇe aˇz k u ´mrt´ı. Je to zp˚ usobeno t´ım, ˇze metabolity methanolu vznikaj´ıc´ı v tˇele pˇri jeho odbour´ av´ an´ı jsou oproti metabolit˚ um ethanolu daleko toxiˇctˇejˇs´ı. Methanol se v tˇele pˇremˇen ˇuje na formaldehyd a d´ ale na kyselinu mravenˇc´ı. Pr´avˇe ta m´a za n´ asledek oslepnut´ı aˇz pˇr´ıpadnou smrt. Protil´ atkou pˇri poˇzit´ı methanolu je ethanol. Methanol m´a praktick´e vyuˇzit´ı jako rozpouˇstˇedlo ˇci antidetonaˇcn´ı pˇr´ısada do ben- Alkoholy maj´ı obecnˇe z´ınu. Je z´ aroveˇ n v´ ychoz´ı l´atkou pro v´ yrobu dalˇs´ıch d˚ uleˇzit´ ych chemik´ ali´ı, napˇr. vysok´e oktanov´e ˇc´ıslo, lze je pouˇz´ıt jako formaldehydu, kyseliny octov´e. aditivum nebo n´ ahraˇzku benz´ınu. Ethanol Ethanol je lidstvu zn´am´ y jiˇz cel´a tis´ıcilet´ı. Je z´ akladn´ı sloˇzkou alkoholick´ ych n´apoj˚ u. Jeho pravideln´e konzumov´an´ı vede k z´ avislosti a pˇred´ avkov´ an´ım lze zp˚ usobit smrt.
17
Alkoholy
Vˇetˇsina ethanolu se vyr´ab´ı jiˇz dˇr´ıve zmiˇ novanou kysele katalyzovanou hydratac´ı ethenu. H2C CH2
+
H2O
kyselá katalýza
CH3CH2OH
Pˇri v´ yrobˇe ethanolu se ˇcasto vyuˇz´ıv´a i pˇr´ırodn´ıch l´ atek. Z´ısk´ av´ a se fermentac´ı Kvaˇsen´ı (kvaˇsen´ım) cukr˚ u p˚ usoben´ım kvasinek z rodu Saccharomyces. Pr´ avˇe tento kvasn´ y proces je vyuˇz´ıv´an pˇri v´ yrobˇe alkoholick´ ych n´ apoj˚ u. kvasinky
2 CH3CH2OH
C6H12O6
+
2 CO2
Ethanol tvoˇr´ı s vodou azeotropn´ı smˇ es o sloˇzen´ı 95,6 hmot. % ethanolu. Cel´ a smˇes vˇre pˇri niˇzˇs´ı teplotˇe (78,15 ◦ C) neˇz jednotliv´e sloˇzky (ethanol 78,3 ◦ C a voda 100 ◦ C). To znamen´a, ˇze ˇcist´ y ethanol nelze z´ıskat prostou destilac´ı, ale mus´ı se pouˇz´ıt jin´e zp˚ usoby, napˇr. chemick´e vychyt´ av´ an´ı vody. Ethanol m´ a vyuˇzit´ı jako rozpouˇstˇedlo ˇci surovina pro v´ yrobu dalˇs´ıch l´atek, napˇr. kyseliny octov´e, acetaldehydu. Jeho vyuˇzit´ı v potravin´aˇrsk´em pr˚ umyslu jiˇz bylo zm´ınˇeno. Jelikoˇz dneˇsn´ı doba hled´ a nov´e zdroje energie, kter´e by byly obnoviteln´e, m´ a ethanol zelenou i zde. Jako biopalivo se vyr´ ab´ı pˇredevˇs´ım v Braz´ılii a USA. Ethanol se pouˇz´ıv´ a v automobilov´em pr˚ umyslu rovnˇeˇz ke zv´ yˇsen´ı oktanov´eho ˇc´ısla, kv˚ uli sn´ıˇzen´ı tzv. klep´ an´ı motoru, kter´e b´ yv´ a zp˚ usobeno samovzn´ıcen´ım paliva. Ethanol pouˇz´ıvan´ y v chemick´ ych laboratoˇr´ıch b´ yv´ a denaturov´ an. K denaturaci lze pouˇz´ıt napˇr. benz´ın, methanol nebo hexan. Takto upraven´ y ethanol je jiˇz nepoˇzivateln´ y a nevztahuje se na nˇeho zv´ yˇsen´ a spotˇrebn´ı daˇ n jako na ethanol obsaˇzen´ y v alkoholick´ ych n´apoj´ıch. Toto ˇreˇsen´ı je vhodn´ ym kompromisem, kter´ y umoˇzn´ı prodej levnˇejˇs´ıho ethanolu a z´aroveˇ n zabr´ an´ı jeho konzumaci.
Butan-1-ol Dalˇs´ım v´ yznamn´ ym alkoholem je butan-1-ol (tak´e n-butanol), kter´ y se pouˇz´ıv´ a jako ˇredidlo barev a rozpouˇstˇedlo. V dneˇsn´ı dobˇe, kdy je snaha o nahrazen´ı ropn´ ych l´atek biopalivy, zaˇc´ın´a b´ yt vyuˇz´ıv´an jako n´ ahrada benz´ınu.
Ethylenglykol Ethylenglykol (ethan-1,2-diol) je dvojsytn´ y alkohol. Jedn´ a se o kapalinu, s vodou neomezenˇe m´ısitelnou. Pouˇz´ıv´a se jako pˇr´ısada do nemrznouc´ıch smˇes´ı, jako souˇc´ ast cirkulaˇcn´ı kapaliny v u ´stˇredn´ım topen´ı (spoleˇcnˇe s vodou), ˇci jako surovina pro v´ yrobu plast˚ u (napˇr. PET – polyethylentereftal´ at, ze kter´eho se vyr´ abˇej´ı plastov´e l´ ahve na n´ apoje). Ethylenglykol je toxick´ y a v lidsk´em tˇele se pˇremˇen ˇuje na glykolaldehyd a d´ ale na kyselinu ˇst’avelovou, kter´e jsou jeˇstˇe toxiˇctˇejˇs´ı. Doch´ az´ı k zasaˇzen´ı jater, ledvin a CNS. Nast´av´a metabolick´a acid´ oza a poˇskozen´ı aˇz odumˇren´ı bunˇek ledvin vlivem ukl´ ad´ an´ı ˇst’avelanu do ledvin.
Propylenglykol Propylenglykol (propan-1,2-diol) je bezbarv´ a kapalina bez v´ yrazn´e chuti i v˚ unˇe. Tato l´ atka m´ a podobn´e pouˇzit´ı jako ethylenglykol, ale nen´ı toxick´ a. Proto m´ a vyuˇzit´ı napˇr´ıklad v kosmetice jako zvlhˇcuj´ıc´ı l´atka a rovnˇeˇz jako hlavn´ı sloˇzka n´ aplnˇe elektronick´ ych cigaret.
18
Alkoholy
Glycerol Glycerol (propan-1,2,3-triol) je typick´ ym z´ astupcem trojsytn´ ych alkohol˚ u. Vyuˇz´ıv´ a se pˇri v´ yrobˇe kosmetiky i v potravin´aˇrsk´em pr˚ umyslu. Vyr´ ab´ı se z nˇej trinitr´ at glycerolu (nitroglycerin), kter´ y m´a v´ ybuˇsn´ y charakter, tud´ıˇz se pouˇz´ıv´ a jako v´ ybuˇsn´ a sloˇzka dynamitu. Trinitr´at glycerolu se pouˇz´ıv´ a tak´e v l´ekaˇrstv´ı pˇri u ´levˇe od projev˚ u nemoci zvan´e angina pectoris, pˇri kter´e nast´ av´ a nedostateˇcn´e prokrven´ı srdeˇcn´ı svaloviny. Produktem metabolismu trinitr´atu glycerolu je oxid dusnat´ y, kter´ y zp˚ usob´ı vasodilataci c´ev, tedy jejich rozˇs´ıˇren´ı, a umoˇzn ˇuje tak vˇetˇs´ı pr˚ utok krve c´evami.
Cukern´ e alkoholy Sp´ıˇse ze zaj´ımavosti si ˇreknˇeme nˇeco m´ alo o cukern´ ych alkoholech (polyolech). Jsou to pˇr´ırodn´ı l´atky, kter´e maj´ı sladkou chut’. Pouˇz´ıvaj´ı se jako n´ ahrada za bˇeˇzn´e cukry, jelikoˇz nezp˚ usobuj´ı zubn´ı kaz ani v´ aˇznˇejˇs´ı nemoci. Jejich sladivost je vˇsak v˚ uˇci sachar´ oze niˇzˇs´ı a mohou m´ıt proj´ımav´e u ´ˇcinky. Pˇr´ıklady cukern´ ych alkohol˚ u jsou sorbitol a erythritol.
OH
OH OH
HO OH
OH
sorbitol OH OH
HO OH
erythritol
SHRNUT´I Alkoholy jsou deriv´aty alifatick´ ych uhlovod´ık˚ u vyznaˇcuj´ıc´ı se pˇr´ıtomnost´ı hydroxylov´ e skupiny –OH. Rozliˇsujeme prim´ arn´ı, sekund´ arn´ı a terci´ arn´ı alkoholy. Pˇri pojmenov´an´ı alkohol˚ u pouˇz´ıv´ ame pˇredponu hydroxy- a nebo pˇr´ıponu –ol. Molekuly alkohol˚ u tvoˇr´ı mezi sebou vod´ıkov´ e m˚ ustky, coˇz zvyˇsuje jejich teplotu varu oproti uhlovod´ık˚ um, od nichˇz jsou odvozeny. Rozpustnost alkohol˚ u v pol´arn´ıch rozpouˇstˇedlech (napˇr. vodˇe) kles´ a s rostouc´ı d´elkou uhl´ıkat´eho ˇretˇezce alkoholu, v nepol´ arn´ıch rozpouˇstˇedlech je tomu naopak. Alkoholy maj´ı amfotern´ı charakter. Jako slab´e b´ aze reaguj´ı s kyselinami za vzniku oxoniov´ eho kationtu a jako slab´e kyseliny reaguj´ı za vzniku alkoxidov´ eho aniontu. Alkoholy nejˇcastˇeji pˇripravujeme hydratac´ı alken˚ u, redukc´ı karbonylov´ ych slouˇcenin, hydrol´ yzou halogenderiv´ at˚ u. K pˇr´ıpravˇe 1,2-diol˚ u pouˇz´ıv´ame bud’ dihydroxylaci nebo hydrol´ yzu epoxid˚ u. Nejtypiˇctˇejˇs´ı reakce, kter´ ym alkoholy m˚ uˇzeme podrobit, jsou n´ asleduj´ıc´ı: reakce alkohol˚ u s halogenovod´ıky za vzniku halogenderiv´ at˚ u, dehydratace alkohol˚ u za vzniku alken˚ u, d´ale je lze podrobit oxidaci a esterifikaci. K charakteristick´ ym z´astupc˚ um patˇr´ı toxick´ y methanol a pravdˇepodobnˇe nejzn´ amˇejˇs´ı ethanol.
ˇ ´ SLOVA KL´ICOV A Alkohol, hydroxylov´a skupina, prim´arn´ı, sekund´ arn´ı a terci´ arn´ı alkoholy, jednosytn´e a v´ıcesytn´e alkoholy, methanol, ethanol, ethylenglykol, glycerol, vod´ıkov´ y m˚ ustek, oxoniov´ y ion, alkoxidov´ y ion, indukˇcn´ı efekt, solvatace, hydratace alken˚ u, Markovnikovovo pravidlo, dehydratace alkohol˚ u, Zajcevovo pravidlo, esterifikace.
19
Alkoholy
Odpovˇ edi na ot´ azky pro zv´ıdav´ e chemiky 1. Zkus odhadnout, kter´ a z n´ asleduj´ıc´ıch l´ atek bude m´ıt vyˇ sˇ s´ı teplotu varu: butan-1-ol nebo ethan-1,2-diol? Alkohol Teplota varu
Zd˚ uvodnˇen´ı
CH2 H3C
HO
CH2 CH2
OH
CH2 CH2
OH
117 ◦ C 197,6 ◦ C Ethan-1,2-diol m´a vyˇsˇs´ı teplotu varu, pˇrestoˇze obsahuje o dva atomy uhl´ıku m´enˇe, jelikoˇz obsahuje 2 –OH skupiny tvoˇr´ıc´ı vod´ıkov´e m˚ ustky. Proto je nutno k jeho pˇreveden´ı do plynn´e f´aze pˇrekonat vˇetˇs´ı pˇritaˇzliv´e s´ıly a jeho teplota varu bude vyˇsˇs´ı.
2. Co si mysl´ıte, ˇ ze se stane, pokud nasypete cukr do benz´ınu v autˇ e? Lid´ e tenhle kanadsk´ y ˇ zert´ık prov´ ad´ı, protoˇ ze se traduje, ˇ ze cukr zkaramelizuje a zniˇ c´ı motor. Je to ale pravda? ˇ ci o tom, ˇze v´ Reˇ ybornou pomstou sousedovi je nasypat mu cukr do benz´ınu a nechat mu ho tam zkaramelizovat, jsou jen mˇestskou legendou zakoˇrenˇenou ˇ adn´ pomˇernˇe hluboko, ale nepravdivou. Z´ y karamel se z cukru v benz´ınu nevytvoˇr´ı, takˇze je zbyteˇcn´e tenhle trik na nˇekoho zkouˇset. Rozpustnost cukru v benz´ınu je t´emˇeˇr nulov´a, jelikoˇz molekula cukru obsahuje mnoho pol´ arn´ıch –OH skupin, tud´ıˇ z se v nepol´ arn´ım benz´ınu sloˇ zen´ em z uhlovod´ık˚ u rozpouˇ stˇ et nebude. Nastane pouze to, ˇze cukr, jelikoˇz je tˇeˇzˇs´ı neˇz benz´ın, kles´a v n´adrˇzi ke dnu. A zp˚ usobit m˚ uˇze stejnou ˇskodu, jako kdyˇz nasypeme do benz´ınu p´ısek. K tomu, aby se z n´ adrˇze do motoru neˇcistoty (p´ısek, cukr) nedostaly, je v autˇe palivov´ y filtr. Pokud se ucpe, bude potˇreba ho vymˇenit, takˇze pˇreci jen je moˇzn´e cukrem zp˚ usobit menˇs´ı ˇskodu. Ta je naˇstˇest´ı levnˇejˇs´ı, neˇz v´ ymˇena cel´eho motoru. 3. Ve kter´ ych stabiln´ıch slouˇ cenin´ ach je –OH skupina bˇ eˇ znˇ e pˇ r´ıtomna na uhl´ıc´ıch, z nichˇ z vych´ az´ı dvojn´ a vazba? Pˇr´ıkladem takov´e stabiln´ı slouˇceniny je fenol. D˚ uvodem stability je delokalizace dvojn´e vazby. OH
20
Alkoholy
ˇ ˇ UCIT SE, UCIT SE. . . S alkoholy jsme se tedy sezn´amili. Pojd’ si vyzkouˇset nˇekolik pˇr´ıklad˚ u, abys zjistil, jak dobˇre si uˇcivo pamatujeˇs. Pokus se vyˇreˇsit n´ asleduj´ıc´ı u ´lohy. Pokud si nebudeˇs jist´ y spr´ avn´ ym ˇreˇsen´ım, zalistuj nˇekolik str´ anek zpˇet a n´ apovˇedu najdeˇs v textu. 1. Kter´ a z n´asleduj´ıc´ıch molekul je alkohol? 1)
2)
O
OH
3)
4) NH2
H3C
O
H3C
OH
2. Kter´ a l´ atka m´a podle tebe vyˇsˇs´ı teplotu varu a proˇc? CH3 CH2 CH3 nebo CH3 CH2 CH2 OH? 3. Pokus se vysvˇetlit, proˇc sorbitol (cukern´ y alkohol) bude velmi dobˇre rozpustn´ y ve vodˇe, pˇrestoˇze obsahuje pomˇernˇe dlouh´ y uhl´ıkat´ y nepol´ arn´ı ˇretˇezec, kter´ y by mˇel zp˚ usobovat jeho nerozpustnost v pol´ arn´ıch rozpouˇstˇedlech? CH2OH H
OH H
HO H
OH
H
OH CH2OH
4. Zakrouˇzkuj hlavn´ı produkt reakce: H2C OH
CH2
HO
CH3
H2O H2SO4
5. Spoj karbonylov´e slouˇceniny s alkoholy, kter´e mohly vzniknout jejich redukc´ı: Aldehyd Sekund´ arn´ı alkohol Karboxylov´a kyselina Prim´ arn´ı alkohol Keton Terci´ arn´ı alkohol 6. Pˇriˇrad’ spr´avnou metodu pˇr´ıpravy n´ asleduj´ıc´ıch diol˚ u z cyklohexenu: dihydroxylace, hydrol´ yza epoxidu. OH
OH
OH
OH
7. Doplˇ n stabilnˇejˇs´ı formu n´asleduj´ıc´ıho enolu, kter´ a vznikla jeho pˇresmykem: H3C
OH CH CH C H
H3C
21
Alkoholy
ˇ PROCVICUJ N´ azvoslov´ı 1. Pojmenuj n´asleduj´ıc´ı slouˇceniny: 1)
2)
OH
3)
OH
OH HOOC
COOH
Br
4)
5)
CH3 CH3 HO
C
C
OH
OH H3C C C CH2 C CH3
CH3 CH3
2. Nakresli vzorce n´asleduj´ıc´ıch slouˇcenin: 1) 2-methoxyethanol 2) trans-4-methylcyklopent-2-en-1-ol 3) 3-hydroxy-3-methylpentan-1-ov´a kyselina 4) 3-brom-4-methylpent-2-en-1-ol 5) 2-cyklohexylpropanol
Vlastnosti alkohol˚ u Rozdˇel alkoholy do tˇr´ı skupin podle toho, zda jsou prim´ arn´ı, sekund´ arn´ı nebo terci´ arn´ı: 1)
2)
CH3
H3C
H3C C OH CH3
4) H3C
CH2CH3
OH
H3C
OH
CH2CH3
5)
OH
3)
H3C
CH3
OH
6)
OH
Acidobazick´ e vlastnosti alkohol˚ u 1. Urˇci, kter´a l´atka je silnˇejˇs´ı kyselinou: 1)
F3C
2)
propanol
OH
H3C
OH
glycerol
2. Zapiˇs, jak budou reagovat dan´e alkoholy v n´ asleduj´ıc´ıch rovnic´ıch (mˇej na pamˇeti jejich amfotern´ı vlastnosti). Kam je posunuta acidobazick´ a rovnov´ aha reakce?
22
Alkoholy
1)
NaOH
+
CH3CH2OH
2) CH3CH2CH2OH
+
HBr
Pˇ r´ıprava alkohol˚ u Doplˇ n n´ asleduj´ıc´ı reakˇcn´ı sch´emata: 1)
H3C CH CH CH3
2)
H3C CH2 CH
+ H2O
1. NaBH4, ethanol 2. H3O+
O
O
3) H3C
H2O
CH3
H3C
H2SO4
H2SO4
CH3
4) H3C CH CH CH2 CH2 CH3
1. OsO4 2. Na2SO3, H2O
O
5)
1. LiAlH4, ether 2. H3O+
CH3
6)
1. KMnO4 2. H2O
Reakce alkohol˚ u Doplˇ n n´ asleduj´ıc´ı reakˇcn´ı sch´emata: 1)
H3C CH OH
+
HBr
H3C
2) H3C
OH
CrO3 H3O+, aceton
PCC
3)
O H3C
C
OH
+ CH3CH2OH
H2SO4
23
Alkoholy
4)
kys. katalýza
H3C CH CH2 CH3
T
OH
5)
H3C CH CH2
K2Cr2O7
CH3
H2SO4
OH
6)
H3C CH CH2 CH2 OH + HCl CH3
ˇ SEN ˇ ´I PR ˇ ´IKLADU ˚ RE N´ azvoslov´ı 1. Pojmenuj n´asleduj´ıc´ı slouˇceniny:
OH
1)
2) 2
6
3)
OH
1
OH
1 5
2
HOOC CH2 CH CH2 COOH
3
5
Br
4
4
3-bromcyklohexanol
cyklopenta-2,4-dien-1-ol
6
5
4
3
H3C C C CH2
1
4
3
2
1
3-hydroxypentan-1,5-diová kyselina OH
5)
4) 4
5
3
1
2
C CH3
CH3 CH3 3
HO C
2
C OH
CH3 CH3
2-fenylhex-4-yn-2-ol
2,3-dimethylbutan-2,3-diol
2. Nakresli vzorce n´asleduj´ıc´ıch slouˇcenin: 2) trans-4-methylcyklopent-2-en-1-ol
1) 2-methoxyethanol 1
2
H3C
H3C O CH2 CH2 OH
5 4
1
3
2
3) 3-hydroxy-3-methylpentan-1-ová kyselina CH3
3
4
5
1
2-cyklohexylpropan-1-ol 3
CH3
2
4) 3-brom-4-methylpent-2-en-1-ol 4
3
2
1
H3C CH C CH CH2 OH
H2C COOH
5)
+ enantiomer
CH3 Br
5
HO C CH2 CH3 2
OH
1
CH CH2 OH
24
Alkoholy
Vlastnosti alkohol˚ u Rozdˇel alkoholy do tˇr´ı skupin podle toho, zda jsou prim´ arn´ı, sekund´ arn´ı nebo terci´ arn´ı: Prim´ arn´ı – 1, 3, 5 Sekund´ arn´ı – 4, 6 Terci´ arn´ı – 2
Acidobazick´ e vlastnosti alkohol˚ u 1. Urˇci, kter´a l´atka je silnˇejˇs´ı kyselinou: 1)
F3C
2)
propanol
>
OH
<
H3C
OH
glycerol
2. Zapiˇs, jak budou reagovat dan´e alkoholy v n´ asleduj´ıc´ıch rovnic´ıch. Mˇej na pamˇeti jejich amfotern´ı vlastnosti: 1) CH3CH2OH + NaOH
H3C CH2 O
2) CH3CH2CH3OH + HBr
CH3CH2CH2 OH2
Na +
H2O
+ Br
Pˇ r´ıprava alkohol˚ u 1)
H3C CH CH CH3
+ H2O
H2SO4
H3C CH2 CH CH3 OH
2)
H3C CH2 CH O
3) H3C H3C
O
1. NaBH4, ethanol 2. H3O+
H3C CH2 CH2 OH
CH3 CH3
H2O
CH3
H2SO4
CH3
C H3C HO OH
4) H3C CH CH CH2 CH2 CH3
1. OsO4 2. Na2SO3, H2O
C H H3C
C
OH CH3
OH C
H CH2 CH2 CH3
+ enantiomer OH
O
5)
6)
1. LiAlH4, ether 2. H3O+
CH3
1. KMnO4 2. H2O
CH3 OH OH
+ enantiomer
25
Alkoholy
Reakce alkohol˚ u 1)
H3C
H3C CH OH
+
CH Br
HBr
+ H2O
H3C
H3C
O
2) H3C
OH
CrO3 H3O+, aceton
PCC
3)
O H3C
4)
C
OH
H3C CH CH2 OH
6)
H3C
O O
H3C
kys.katalýza
C
+ H2O OCH2CH3
H3C CH
CH CH3
+ H2O
T
OH
5)
OH
H2SO4
+ CH3CH2OH
H3C CH CH2 CH3
H3C
CH3
K2Cr2O7 H2SO4
H3C CH CH2 CH2 OH + HCl
H3C C CH2 CH3 O
H3C CH CH2 CH2 Cl CH3
CH3
26
+
H2O
Uˇ citelsk´ a pˇ r´ıruˇ cka
Nikol Sl´amov´a Masarykova univerzita
Alkoholy
ˇ ´ PR ˇ ´IRUCKA ˇ UCITELSK A V pˇr´ıruˇcce pro uˇcitele naleznete dalˇs´ı pˇr´ıklady na procviˇcen´ı kapitoly Alkoholy. D´ ale jsou zde tipy na ˇskoln´ı pokusy a laboratorn´ı cviˇcen´ı. Naleznete zde i nˇekolik zaj´ımavost´ı a praktick´ ych informac´ı, kter´e by mohly ˇz´aky zaj´ımat a upoutat pˇri v´ ykladu jejich pozornost.
ˇ´I PR ˇ ´IKLADY DALS N´ azvoslov´ı 1. Pojmenuj n´asleduj´ıc´ı slouˇceniny: 1)
2)
OH
HO
3)
OH
Cl
NH2
OH
4)
5)
Cl
H2C CH2 C CH3
H2C CH2 CH CH CH2 OH
COOH
OH
OH
OH
O
2. Nakresli vzorce n´asleduj´ıc´ıch slouˇcenin: 1) 2-methylcyklohexan-1,3-diol 2) propan-1,3-diol 3) 5-methylhept-4-en-3-ol 4) butan-1,2,3,4-tetraol (trivi´alnˇe erythritol) 5) prop-2-en-1-ol
Acidobazick´ e vlastnosti alkohol˚ u 1. Urˇci, kter´a l´atka je silnˇejˇs´ı kyselinou: 1)
CH2Cl
CCl3 Cl3C C OH
ClH2C C OH CH2Cl
CCl3
2) H3C CH2 OH
H2C
CH2
OH OH
asleduj´ıc´ı slouˇceniny podle kyselosti (1 – nejkyselejˇs´ı, 4 – nejm´enˇe kysel´ a): 2. Seˇrad’ n´ CH3 H3C CH2 OH
H3C OH
OH
H3C C OH CH3
2
H3C CH CH3
Alkoholy
3. Zapiˇs, jak budou reagovat dan´e alkoholy v n´ asleduj´ıc´ıch rovnic´ıch. Mˇej na pamˇeti jejich amfotern´ı vlastnosti: CH3
1)
H3C C OH
+
KOH
+
HBr
CH3
2)
H3C OH
Pˇ r´ıprava alkohol˚ u Doplˇ n reakˇcn´ı sch´emata: 1)
H3C C CH2
+
H3PO4
H2O
CH2CH3 O
2)
1. LiAlH4, ether
C H3C CH2 OH
3)
2. H3O+
O H2C CH CH3
4)
H2O H2SO4
CH3 CH3
H3C
O
5) H3C
6)
H3C C CH CH3 + H2O
1. OsO4 2. H2O
H2O H2SO4
H2SO4
CH3
3
Alkoholy
Reakce alkohol˚ u CH3
1)
OH H2SO4
H3C
CH3
T
CH3 O
2)
C
H3C
+
OH
H2SO4
CH3OH
OH
3)
Na2Cr2O7
H2O, CH3COOH CH3
4)
OH HBr
+
OH
5)
kys. katalýza CH3
CH3
6)
K2CrO4
H3C C OH
H+
CH3
7)
O
kys. katalýza H3C CH2
C
OCH2CH2CH3
ˇ SEN ˇ ´I PR ˇ ´IKLADU ˚ RE N´ azvoslov´ı 1. Pojmenuj n´asleduj´ıc´ı slouˇceniny: 1)
6 1
5
2)
OH
HO
3
2
COOH
3)
OH
1
1 2
6 2
4
4
7 5
NH2
3-aminocyklohexanol 4)
4
3
2
OH
4
cis-cyklohept-5-en-1,3-diol
1
H2C CH2 CH CH CH2 OH
6
OH
Cl 5
3
5
3
OH
2-chlorpentan-1,3,5-triol
5)
4
3
1
2
H2C CH2 C CH3 OH
O
4-hydroxybutan-2-on
4
Cl
3-chlor-4-hydroxycyklohexankarboxylová kyselina
Alkoholy
2. Nakresli vzorce n´asleduj´ıc´ıch slouˇcenin: 2) propan-1,3-diol
1) 2-methylcyklohexan-1,3-diol OH 1
OH
7
6
5
4
OH
1
OH
4) butan-1,2,3,4-tetraol 2
2
OH
4
3
3
H3C CH2 C CH CH CH2 CH3
3
5
4
CH3
H2C CH2 CH2
CH3
2
6
3) 5-methylhept-4-en-3-ol
5) prop-2-en-1-ol 3
1
1
2
H2C CH CH2 OH
H2C CH CH CH2 OH OH OH OH
Acidobazick´ e vlastnosti alkohol˚ u 1. Urˇci, kter´a l´atka je silnˇejˇs´ı kyselinou: 1)
CH2Cl
CCl3
>
Cl3C C OH
ClH2C C OH CH2Cl
CCl3
2) H3C CH2 OH
<
H2C
CH2
OH OH
2. Seˇrad’ n´ asleduj´ıc´ı slouˇceniny podle kyselosti (1 – nejkyselejˇs´ı, 4 – nejm´enˇe kysel´ a): CH3
H3C CH2 OH
H3C C OH
H3C OH
2
OH
4
1
H3C CH CH3
CH3
3
3. Zapiˇs, jak budou reagovat dan´e alkoholy v n´ asleduj´ıc´ıch rovnic´ıch (mˇej na pamˇeti jejich amfotern´ı vlastnosti). Tak´e rozhodni, kam je posunuta rovnov´ aha reakce. CH3
1)
CH3
+
H3C C OH
KOH
H3C C O K
CH3
2)
+ H2O
CH3
+
H3C OH
CH3OH2
HBr
+
Br
Pˇ r´ıprava alkohol˚ u 1)
H3C C CH2
+
H3PO4
H2O
CH2CH3
2)
O C H3C CH2 OH
3)
O H2C CH CH3
OH H3C C CH3 CH2CH3
1. LiAlH4, ether 2. H3O+
H3C CH2 CH2 OH H H
H2O H2SO4
5
C C H OH HO CH3
+ enantiomer
Alkoholy
CH3
4)
CH3
H3C
1. OsO4 2. H2O
CH3
OH
H3C
+ enantiomer
CH3 OH
O
5)
H2O H2SO4
H3C
OH OH
H3C
OH H2SO4
H3C C CH CH3 + H2O
6)
H3C C CH2 CH3 CH3
CH3
Reakce alkohol˚ u CH3
1)
OH
CH3
H3C
H2SO4 T
CH3
H3C
CH3
CH3
C
H3C
3)
H2O
CH3 O
O
2)
+
+
OH
H2SO4
CH3OH
C
H3C
OH
OCH3
O Na2Cr2O7
H2O, CH3COOH CH3
4)
CH3
Br
OH
+
HBr
+
H2O
+
H2O
OH
5)
kys. katalýza CH3
T
CH3
CH3
6)
H3C C OH
H+
CH3
7)
C
nereaguje
O
O H3C CH2
K2CrO4
OH
+ CH3CH2CH2OH
kys. katalýza H3C CH2
6
C
OCH2CH2CH3
Alkoholy
ˇ ´I LABORATORN´I CVICEN Destilace smˇ esi ethanolu a vody T´ emata: Alkoholy, destilace jako z´akladn´ı laboratorn´ı technika Pom˚ ucky: stojan, kahan ˇci jin´ y zdroj tepla (vodn´ı l´ azeˇ n, topn´e hn´ızdo), frakˇcn´ı baˇ nka, teplomˇer, chladiˇc, alonˇz, k´adinka Chemik´ alie: ethanol, voda Postup: • Sestav´ıme destilaˇcn´ı aparaturu podle obr´ azku. • Pˇriprav´ıme 100 ml vodn´eho roztoku ethanolu o koncentraci 20 % (objemov´ y zlomek). • Mal´e mnoˇzstv´ı smˇesi odlijeme na krystalizaˇcn´ı misku a zkus´ıme zap´ alit. • Zbytek smˇesi nalijeme do destilaˇcn´ı baˇ nky, pˇrid´ ame varn´ y kam´ınek a uzavˇreme teplomˇerem. • Pust´ıme vodu do chladiˇce a zap´al´ıme kahan. • Sledujeme, kdy smˇes zaˇcne vˇr´ıt, teplotu odch´ azej´ıc´ıch par si poznaˇc´ıme. • Udrˇzujeme m´ırn´ y var, pozorujeme teplotu a porovn´ av´ ame s teoretickou hodnotou (78 ◦ C). • Vznikaj´ıc´ı p´ary n´am v chladiˇci kondenzuj´ı a my je j´ım´ ame do k´ adinky. • Mal´e mnoˇzstv´ı destil´atu odlijeme na krystalizaˇcn´ı misku a zap´ al´ıme. Destilaˇ cn´ı aparatura:
Pozorov´ an´ı a z´ avˇ er: Smˇes ethanolu a vody na misce nelze zap´ alit, destil´ at hoˇret bude, jelikoˇz koncentrace ethanolu stoupla (ˇcist´ y ethanol se za tˇechto podm´ınek oddestilovat nepodaˇrilo). Teplota varu azeotropu ethanolu a vody je 78 ◦ C. Pokud destil´at nehoˇr´ı, koncentrace ethanolu zˇrejmˇe nen´ı dostateˇcn´ a (po prvn´ı destilaci to bude okolo 40 % (obj.). M˚ uˇzeme tedy destil´at podruh´e pˇredestilovat, pˇr´ıpadnˇe je moˇzn´e prov´est rektifikaci, kterou z´ısk´ ame ˇcistˇs´ı produkt. Tip: Pˇresn´ y obsah ethanolu v destil´atu lze zjistit refraktometrem nebo titrac´ı.
POKUSY Nebojte se experimentovat. Studenty si t´ım z´ısk´ ate, takov´e zpestˇren´ı v hodin´ ach zajist´e uv´ıtaj´ı.
Glycerolov´ a sopka Pom˚ ucky: trojnoˇzka se s´ıt’kou, v´ahy, k´adinka (250 ml), lˇziˇcka, dˇelen´ a pipeta, ochrann´ y ˇst´ıt na obliˇcej Chemik´ alie: glycerol, manganistan draseln´ y
7
Alkoholy
Struˇ cn´ y postup: • Na vah´ ach nav´aˇz´ıme 60 g KMnO4 a d´ ame ho na s´ıt’ku na trojnoˇzce. • Vytvoˇr´ıme tvar sopky (i s dol´ıkem nahoˇre). • Pipetou nabereme 5 ml glycerolu a nalejeme do dol´ıku v sopce“. ” • Vzd´ al´ıme se aspoˇ n 3 metry od sopky a vyˇck´ ame pˇribliˇznˇe 55 vteˇrin, pot´e nast´ av´ a exotermick´a reakce pˇripom´ınaj´ıc´ı v´ ybuch sopky. Reakce: 14 KMnO4 + 4 C3 H5 (OH)3 → 7 K2 CO3 + 7 Mn2 O3 + 5 CO2 + 16 H2 O Na tomto pokusu lze dobˇre demonstrovat s´ılu manganistanu draseln´eho jako oxidaˇcn´ıho ˇcinidla a ochotu glycerolu (alkoholu) podstupovat oxidaci.
D˚ ukaz ethanolu v alkoholick´ em n´ apoji Pom˚ ucky: kahan (topn´e hn´ızdo), trojnoˇzka se s´ıt’kou, varn´ a baˇ nka, z´ atka s d´ırou na pipetu, pipeta (lze nahradit sklenˇenou trubiˇckou), ˇspejle, z´ apalky Chemik´ alie: alkoholick´ y n´apoj (napˇr. ovocn´e v´ıno) Struˇ cn´ y postup: • Na trojnoˇzku um´ıst´ıme s´ıt’ku a na ni varnou baˇ nku se 100 ml alkoholick´eho n´ apoje. • Uzavˇreme pevnˇe z´atkou s pipetou, kter´ a vede z´ uˇzen´ ym koncem ven. • Baˇ nku zaˇcneme zahˇr´ıvat pomoc´ı kahanu aˇz k varu. • Po dos´ ahnut´ı teploty varu pˇriloˇz´ıme k u ´st´ı pipety hoˇr´ıc´ı ˇspejli a nech´ ame p´ ary ethanolu vzpl´at. Vysvˇ etlen´ı: Po dosaˇzen´ı teploty varu se zaˇcal ethanol vypaˇrovat. Jakmile se pˇriloˇzila hoˇr´ıc´ı ˇspejle ku ´st´ı pipety, zaˇcal se ethanol spalovat. Pˇri tomto pokusu je dobr´e ˇz´ aky upozornit, ˇze oheˇ n nemus´ı dokazovat nutnˇe alkohol, ale i jinou hoˇrlavou l´ atku. Tento pokus je vˇsak v´ yhodn´ y k demonstraci alkoholov´eho kvaˇsen´ı, pokud se provede s ovocem, kter´e jeˇstˇe nekvas´ı a po nˇekolika t´ ydnech znovu s kvasem.
Oxidace ethanolu rozˇ zhavenou mˇ edˇ enou spir´ alou Pom˚ ucky: zkumavka, mˇedˇen´ y dr´at, kahan Chemik´ alie: ethanol, Schiffovo ˇcinidlo (pokud chceme) Struˇ cn´ y postup: • Do zkumavky nalejeme pˇribliˇznˇe 3 ml ethanolu. • Zahˇr´ıv´ ame nad kahanem mˇedˇenou spir´ alu, dokud nezˇcern´ a. • Rozˇzhavenou spir´alu strˇc´ıme do zkumavky do par ethanolu tˇesnˇe nad hladinu, dokud nez´ısk´a p˚ uvodn´ı barvu. • Pot´e, co se objev´ı ˇcist´a mˇed’, tak dr´ atek ze zkumavky vyt´ ahneme, d´ ame opˇet do plamene aˇz dr´ atek zˇcern´a. • Postup lze opakovat, kolikr´at je potˇreba. • Spir´ alu lze ponoˇrit i pˇr´ımo do ethanolu ve zkumavce, je vˇsak nutn´e d´ avat pozor, reakce je bouˇrliv´ a. • Pˇr´ıtomnost vznikl´ ych aldehyd˚ u ve zkumavce lze dok´ azat pomoc´ı Schiffova ˇcinidla. Po jeho pˇrid´an´ı do zkumavky se roztok zbarv´ı r˚ uˇzovofialovˇe. Princip: Zahˇr´ıv´an´ım mˇedˇen´eho dr´atu v plameni doch´ az´ı k jeho oxidaci a na povrchu vznik´ a ˇcern´ y oxid mˇed’nat´ y CuO. Po jeho vloˇzen´ı do par ethanolu se ethanol oxiduje na acetaldehyd a CuO se opˇet redukuje na Cu, coˇz pozn´ame tak, ˇze dr´atek z´ısk´ a p˚ uvodn´ı mˇedˇenou barvu. H3C
OH
+
CuO
H3C
8
O +
Cu
+ H2O
Alkoholy
Pˇr´ıtomnost acetaldehydu lze dok´azat pˇrid´ an´ım Schiffova ˇcinidla. Pokud ve zkumavce ethanol skuteˇcnˇe zreagoval na acetaldehyd, roztok se zbarv´ı r˚ uˇzovofialovˇe.
Nehoˇ rlav´ y kapesn´ık Pom˚ ucky: l´ atkov´ y kapesn´ık, chemick´e kleˇstˇe, kahan, k´ adinka Chemik´ alie: ethanol, voda Struˇ cn´ y postup: • Do k´ adinky pˇriprav´ıme 50% roztok ethanolu ve vodˇe. • Namoˇc´ıme v roztoku kapesn´ık, vyˇzd´ım´ ame, uchop´ıme do chemick´ ych kleˇst´ı a zap´ al´ıme. • Kapesn´ık bude hoˇret modr´ ym plamenem, ale aˇz dohoˇr´ı, bude neporuˇsen´ y. Princip: Ethanol je tˇekavˇejˇs´ı neˇz voda, proto pˇri zap´ alen´ı hoˇr´ı p´ ary ethanolu na povrchu kapesn´ıku. Teplo vznikaj´ıc´ı hoˇren´ım ethanolu je pˇrij´ım´ ano vodou nas´ aklou v kapesn´ıku, kter´ a se vypaˇruje a kapesn´ık ochlazuje. Proto nedojde k jeho zap´ alen´ı a z˚ ustane neporuˇsen. Pozor, pomˇer vody a ethanolu mus´ı b´ yt pˇresnˇe 1:1. Pokud by v roztoku bylo v´ıce vody, kapesn´ık by se nedal v˚ ubec zap´alit. Pokud by tam bylo v´ıce ethanolu, zaˇcal by hoˇret i samotn´ y kapesn´ık. Kv˚ uli bezpeˇcnosti je vhodn´e pˇri tomto pokusu m´ıt pˇri ruce n´ adrˇz s vodou pro pˇr´ıpad, ˇze by bylo nutn´e kapesn´ık uhasit.
Sliz z polyvinylalkoholu (PVA) a Boraxu ˇ adn´ Chcete si se studenty vyrobit vlastn´ı sliz? Z´ y probl´em. V´ yroba je jednoduch´ a a rychl´ a. Na internetu existuje spousta n´avod˚ u, jak na to i s demonstraˇcn´ımi videi. Tento pokus je velmi efektivn´ı a studenti si ho jistˇe obl´ıb´ı. Staˇc´ı pouze PVA (pˇr´ıpadnˇe lepidlo Herkules), borax, voda, 2 k´ adinky a potravin´ aˇrsk´e barvivo (nen´ı nutn´e, ale dod´ a slizu poˇzadovanou barvu).
Hopsulka z vodn´ıho skla a ethanolu Pokus, pˇri kter´em si vyrob´ıme vlastn´ı hraˇcku, pobav´ı kaˇzd´eho. A co jin´eho student˚ um nadˇelit tˇreba k V´ anoc˚ um, neˇz hopsulku, kterou si kaˇzd´ y s´ am vyrob´ı a odnese dom˚ u. Pˇr´ıprava je rychl´ a a staˇc´ı m´ıt pouze vodn´ı sklo (vodn´ y roztok kˇremiˇcitanu sodn´eho), ethanol, vodu a k´ adinku. Pokud chcete hopsulce dodat barvu, staˇc´ı pˇridat potravin´ aˇrsk´e barvivo. Na internetu opˇet nalezneme r˚ uzn´ a videa, jak se v´ yroba hopsulky prov´ad´ı.
ZAJ´IMAVOSTI ˇ ım jin´ C´ ym student˚ um l´atku zpestˇrit neˇz zaj´ımavostmi t´ ykaj´ıc´ımi se dan´eho t´ematu? Konkr´etnˇe t´ema alkoholy bude mezi studenty zajist´e popul´ arn´ı.
ˇ anek: Proˇ Cl´ c pˇ r´ıroda vyr´ ab´ı alkohol? ˇ anek z ˇcasopisu 21. stolet´ı pojedn´av´ Cl´ a o tom, kde se na naˇs´ı planetˇe alkohol v˚ ubec vzal a kdo ho produkuje. ˇ alkohol produkuj´ı kvasinky, to n´as nejsp´ıˇs nikoho nepˇrekvap´ı. Zamysleme se vˇsak nad t´ım, Ze proˇc to dˇelaj´ı. Proˇc kvasinky nejprve cukry pˇremˇen ˇuj´ı na alkohol a z nˇej zase n´ aslednˇe rozkladem z´ısk´ avaj´ı energii, kdyˇz by bylo jednoduˇsˇs´ı z´ısk´ avat energii pˇr´ımo z cukr˚ u? Odpovˇed’ je n´ asleduj´ıc´ı. Pˇred 70 miliony lety se na Zemi objevily rostliny, na kter´ ych rostlo ovoce, ve kter´em bylo hodnˇe cukru. Mnoho organism˚ u mˇelo o ovoce z´ajem, ale kvasinky pˇriˇsly na to, jak energii z´ıskat jen pro sebe. Cukry z ovoce zaˇcaly pˇremˇen ˇovat na alkohol, kter´ y byl pro ostatn´ı organismy jedovat´ y. Proto o nˇej ztratily z´ajem. Postupem ˇcasu si vˇsak na alkohol zaˇcaly pˇrivykat i jin´e organismy, kter´e si vytvoˇrily enzym schopn´ y alkohol z tˇela odbour´avat. Kvasiny jsou schopny vyrobit alkohol o maxim´ aln´ı koncentraci 15 %. Pouze ˇclovˇek je schopn´ y vyrobit si koncentrovanˇejˇs´ı alkohol neˇz od kvasinek d´ıky vyn´alezu
9
Alkoholy
destilace. Proto se pro lidi stal alkohol nebezpeˇcn´ y. Cel´ y ˇcl´ anek si m˚ uˇzete pˇreˇc´ıst zde: http://21stoleti.cz/blog/2006/05/19/proc-priroda-vyrabi-alkohol/
Alkohol v lidsk´ em tˇ ele Pit´ı alkoholu je mezi lidmi vn´ım´ano jako zp˚ usob relaxace, uvolnˇen´ı a nastartov´ an´ı z´ abavy. Proto je mezi lidmi jeho konzumace hluboce zakoˇrenˇen´ a, i pˇres to, ˇze se v podstatˇe jedn´ a o drogu. Pojd’me se tedy pod´ıvat na jeho cestu lidsk´ ym tˇelem. Ethanol se v lidsk´em tˇele nejprve pˇres ˇzaludek a tenk´e stˇrevo vstˇreb´ a do tˇeln´ıch tekutin a org´an˚ u. P˚ usoben´ım na hypof´ yzu zp˚ usob´ı zv´ yˇsenou tvorbu moˇci a dehydrataci. Dojde k rozˇs´ıˇren´ı c´ev a prokrven´ı kapil´ ar, ˇc´ımˇz nast´av´a u ´nik tepla povrchem tˇela. To navozuje hˇrejiv´ y pocit, coˇz je vˇsak matouc´ı, jelikoˇz tˇelo v tu chv´ıli teplo naopak ztr´ac´ı. Odbour´ av´ an´ı ethanolu prob´ıh´ a zejm´ena v j´ atrech a to oxidac´ı na acetaldehyd a d´ale na kyselinu octovou. A z ˇceho ˇclovˇeka bol´ı po poˇzit´ı alkoholu hlava? Jak jiˇz bylo zm´ınˇeno, dojde k dehydrataci organismu a t´ım k naruˇsen´ı vnitˇrn´ıho prostˇred´ı. To zp˚ usob´ı zn´ am´e bolesti hlavy a sucho v u ´stech. K bolestem hlavy pˇrisp´ıv´ a tak´e p˚ usoben´ı toxick´eho acetaldehydu. Trval´ a pˇr´ıtomnost ethanolu a produkt˚ u jeho oxidace je pro tˇelo toxick´ a, nejv´ıce jsou zatˇeˇzov´ana pr´ avˇe j´ atra, kter´a alkohol odbour´avaj´ı. Proto v nich doch´ az´ı k odum´ır´ an´ı bunˇek a k jejich n´ ahradˇe vazivem. Pot´e se dostavuje cirh´oza jater, kter´ a vede k u ´mrt´ı. U chronick´ ych alkoholik˚ u se dostavuj´ı dalˇs´ı poruchy metabolismu v cel´em organismu a tak´e poruchy psychick´e. Poˇz´ıv´ an´ım alkoholu doch´az´ı k u ´tlumu centr´ aln´ı nervov´e soustavy. Pokud je v krvi 1–3 promile alkoholu, projevuje se to ztr´atou koordinace pohybu a rovnov´ ahy a dalˇs´ımi typick´ ymi projevy. Pˇri 3–4 promil´ıch nast´avaj´ı nevolnosti aˇz ztr´ata vˇedom´ı. Okolo 6 promil´ı se pohybuje hranice, kdy nast´avaj´ı poruchy d´ ych´ an´ı a pr´ace srdce. M˚ uˇze doj´ıt k u ´mrt´ı. Tato ˇc´ısla jsou pouze orientaˇcn´ı, z´ aleˇz´ı na tˇelesn´e hmotnosti ˇclovˇeka a dalˇs´ıch okolnostech. Rychlost odbour´ av´ an´ı alkoholu se liˇs´ı tak´e u jednotliv´ ych etnick´ ych skupin. Vˇseobecnˇe je zn´amo, ˇze nejh˚ uˇre odbour´ avaj´ı alkohol Asiat´e a Indi´ ani, jejichˇz tˇelo nen´ı schopno odbour´avat alkohol v takov´e m´ıˇre. Maj´ı totiˇz v tˇele m´enˇe ADH (alkoholdehydrogen´azy), coˇz je enzym zodpovˇedn´ y za pˇremˇenu alkohol˚ u na jeho metabolity. Methanol je v lidsk´em tˇele odbour´av´ an h˚ uˇr, vznik´ a z nˇej ˇcinnost´ı ADH formaldehyd, kter´ y se pˇremˇen ˇuje na kyselinu mravenˇ c´ı. Ta je pro tˇelo toxick´ a. Nav´ıc se hromad´ı v oˇcn´ıch nervech a m˚ uˇze zp˚ usobit slepotu. V organismu vznik´a metabolick´ a acidi´ oza, kter´ a m˚ uˇze skonˇcit aˇz smrt´ı. Z´amˇena methanolu s ethanolem je probl´emem. Nejednou svˇet zaˇzil takovou af´eru, kdy se lid´e otr´ avili poˇzit´ım ˇ alkoholick´ ych n´apoj˚ u obsahuj´ıc´ıch methanol. Cesk´ a republika zaˇzila takovou methanolovou af´eru na podzim roku 2012. Doˇslo k des´ıtk´am u ´mrt´ı z d˚ uvodu poˇzit´ı methanolu a dalˇs´ı des´ıtky otr´ aven´ ych lid´ı musely b´ yt l´eˇceny. Protijedem pˇri poˇzit´ı methanolu je ethanol, kter´ y zabr´ an´ı rozkladu methanolu na jeho toxick´e metabolity. Enzym ADH, kter´ y v organismu odbour´ av´ a alkohol, totiˇz zpracov´av´a prim´ arnˇe ethanol. Poˇzit´ım ethanolu se tak z´ısk´ a ˇcas pro poskytnut´ı l´ekaˇrsk´e pomoci. Jak bylo zm´ınˇeno jiˇz v u ´vodu uˇcebn´ıho textu, methanol se v mal´em mnoˇzstv´ı pˇrirozenˇe vyskytuje v p´ alenk´ ach. Je to maxim´alnˇe 12 g methanolu na 1 litr ethanolu. Obsah methanolu v alkoholu lze stanovit bud’ plynovou chromatografi´ı nebo novˇe Ramanovou spektroskopi´ı.
Kniha Doba jedov´ a: Vˇ eda potvrzuje: V´ıno je elix´ır ˇ zivota Kapitola pojedn´av´a o objevu resveratrolu – l´ atky obsaˇzen´e v ˇcerven´em v´ınˇe a jeho vlivu na lidsk´e zdrav´ı. Resveratrol je z chemick´eho hlediska polyfenol, kter´ y se vyskytuje v ˇcerven´em v´ınˇe. Podle studi´ı
10
Alkoholy
m´ a kladn´ y vliv na lidsk´e zdrav´ı. P˚ usob´ı proti z´ anˇet˚ um, kardiovaskul´ arn´ım chorob´ am, rakovinˇe i Alzheimerovˇe nemoci. Resveratrol m´a totiˇz siln´e antioxidaˇcn´ı u ´ˇcinky. Vychyt´ av´ a voln´e radik´ aly. Proto m˚ uˇze b´ yt pit´ı ˇcerven´eho v´ına v rozumn´e m´ıˇre (2 dcl dennˇe) pro organismus prospˇeˇsn´e. Nutno vˇsak m´ıt st´ ale na pamˇeti, ˇze nadmˇern´e poˇz´ıv´an´ı alkoholu, tud´ıˇz i v´ına, vede k z´ avislostem a zdravotn´ım probl´em˚ um.
Vyn´ alez dynamitu Trinitr´ at glycerolu, ˇcasto nespr´avnˇe naz´ yvan´ y nitroglycerin, se vyr´ ab´ı reakc´ı glycerolu s kyselinou dusiˇcnou v pˇr´ıtomnosti kyseliny s´ırov´e. Je to visk´ ozn´ı ˇzlut´ a kapalina, kter´ a snadno exploduje, a proto ˇ je extr´emnˇe nebezpeˇcn´a. Sv´edsk´ y chemik Alfred Nobel vynalezl roku 1867 zp˚ usob, jak z glyceroltrinitr´ atu vyrobit bezpeˇcnou v´ ybuˇsninu, kter´ a neexploduje samovolnˇe. Nobel glycerol-trinitr´ at stabilizoval kˇremelinou, kter´a dok´azala zabr´anit pˇredˇcasn´e explozi. V´ ybuch dynamitu je iniciov´ an zap´alen´ım rozbuˇsky. V dneˇsn´ım dynamitu je kˇremelina nahrazena por´ezn´ımi l´ atkami s ledkem. Alfr´ed Nobel vynalezl dynamit s dobr´ ym u ´myslem, ˇze bude slouˇzit jako bezpeˇcn´ a v´ ybuˇsnina vyuˇz´ıvan´ a pˇredevˇs´ım v dolech. Bohuˇzel zaˇcal b´ yt dynamit zneuˇz´ıv´ an pro vojensk´e u ´ˇcely. Nobel byl z tohoto d˚ usledku vyn´alezu zklam´an. Proto ve sv´e z´ avˇeti vˇsechny pen´ıze utrˇzen´e z prodeje dynamitu vˇenoval ˇsv´edsk´e Akademii vˇed na ud´ılen´ı Nobelov´ ych cen.
Tip: Exkurze ˇ Nˇekter´e lihovary ˇci pivovary poˇr´adaj´ı po domluvˇe exkurze, tak proˇc toho nevyuˇz´ıt? Skoln´ ı exkurz´ı do pivovaru, lihovaru ˇci p´alenice zajist´e studenty potˇeˇs´ıte. Jelikoˇz jsou alkoholy t´ematem pro ˇz´ aky vˇzdy popul´ arn´ım, tak by bylo dobr´e zd˚ uraznit v´ yznam chemie pˇri v´ yrobˇe alkoholick´ ych n´ apoj˚ u a dozvˇedˇet se nˇeco v´ıce o chemick´ ych procesech prob´ıhaj´ıc´ıch pˇri v´ yrobˇe.
11
Škola: ………………………………………….. Ročník: ……………
DOTAZNÍK PRO STUDENTY Nejprve krátce zhodnoťte svůj postoj k chemii. 1) Mám rád(a) chemii: (1 – nejméně, 5 – nejvíce) 1
2
3
4
5
2) Budu maturovat z chemie: ANO
NE
JEŠTĚ NEVÍM
3) Aspoň jednou jsem se zúčastnil chemické olympiády: ANO
NE
Seznámili jste se s učebním textem na téma alkoholy, který byl zpracován v rámci bakalářské práce. Prosím vás o krátké zhodnocení daného textu. 1) Zhodnoťte celkové zpracování učiva v tomto textu ve srovnání s učebnicí, kterou běžně používáte. LEPŠÍ
HORŠÍ
NEVIDÍM ROZDÍL
2) Četli jste všechny kapitoly daného studijního textu? ANO
NE
3) Jak byste hodnotili následující rysy textu? (1 – nejméně, 5 – nejvíce) Užitečnost
1
2
3
4
5
Náročnost
1
2
3
4
5
Srozumitelnost
1
2
3
4
5
Přehlednost
1
2
3
4
5
Grafické zpracování
1
2
3
4
5
4) Pomohly vám k pochopení dané látky řešené příklady, které zahrnovaly návod jak postupovat krok za krokem při jejich řešení? a) Ano, byly velmi užitečné b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne, vůbec 5) Učební text zahrnoval i příklady k procvičování. Zhodnoťte: (1 – nejméně, 5 – nejvíce) Přínosnost
1
2
3
4
5
Náročnost
1
2
3
4
5
6) Bylo příkladů k procvičení dostatečné množství? a) Ano, byl jich dostatek b) Ne, bylo jich málo c) Bylo jich zbytečně moc 7) Řešili jste příklady pro zvídavé chemiky? ANO
NE
Pokud ano, jak byste je zhodnotili? (1 – nejméně, 5 – nejvíce) Přínosnost
1
2
3
4
5
Náročnost
1
2
3
4
5
Zajímavost (podnětnost)
1
2
3
4
5
8) V jaké formě jste učební text studovali? a) V elektronické podobě b) V tištěné podobě Pokud jste se učili z textu v elektronické podobě, jak se vám z něj studovalo? a) Dobře, text byl přehledný b) Orientace v textu byla občas složitější c) Špatně, v tištěné verzi by byla orientace určitě snadnější 9) Pokud chcete dodat cokoliv k učebnímu textu (co se vám líbilo, nelíbilo, co byste změnili …), tak zde máte prostor pro svůj názor: ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................
Děkuji za váš čas, který jste strávili vyplněním dotazníku
DOTAZNÍK PRO UČITELE 1) Zhodnoťte celkové zpracování učiva v tomto textu ve srovnání s učebnicí, kterou běžně používáte. LEPŠÍ
HORŠÍ
NEVIDÍM ROZDÍL
Kterou učebnici používáte nyní? …………………………………………………………………………………………… 2) Jak byste hodnotil jednotlivé rysy textu? (1 – nejméně, 5 – nejvíce) Užitečnost
1
2
3
4
5
Náročnost
1
2
3
4
5
Srozumitelnost
1
2
3
4
5
Přehlednost
1
2
3
4
5
Grafické zpracování
1
2
3
4
5
3) Myslíte si, že daný učební text Vašim žákům může pomoci k pochopení látky více než běžně používané učebnice? ANO
NE
NEVIDÍM ROZDÍL
4) Zaujal Vás text natolik, že si ho dovedete představit v budoucnu jako plnohodnotný učební text? a) Ano, určitě b) Ano, ale ………………………………………………………………………………………………………………... (doplňte) c) Ne, nemůže nahradit učebnici 5) Myslíte si, že byl v učebním textu dostatek příkladů k procvičování? a) Ano, byl jich dostatek b) Ne, bylo jich málo c) Bylo jich zbytečně moc Jak hodnotíte jejich přínosnost a náročnost? (1 – nejméně, 5 – nejvíce) Přínosnost
1
2
3
4
5
Náročnost
1
2
3
4
5
6) Jak byste zhodnotil otázky pro zvídavé chemiky? (1 – nejméně, 5 – nejvíce) Přínosnost
1
2
3
4
5
Náročnost
1
2
3
4
5
Zajímavost (podnětnost)
1
2
3
4
5
7) Byla příručka pro učitele pro Vás přínosná? ANO
NE
8) Využil jste pokusy a zajímavosti, o kterých se píše v příručce, ve vyučovacích hodinách? a) Ano, zmiňoval jsem zajímavosti a dělal pokusy b) Ano, trochu jsem se inspiroval c) Ne, zatím jsem nevyužil 9) Prosím Vás o slovní vyjádření k učebnímu text (co se líbilo, nelíbilo a další postřehy) ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… 10) Prosím Vás o slovní vyjádření k příručce pro učitele (co se líbilo, nelíbilo a další postřehy) ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………
Děkuji za Váš čas, který jste strávil vyplněním dotazníku.