MASARYKOVA UNIVERZITA Právnická fakulta

MASARYKOVA UNIVERZITA Právnická fakulta Právo a právní věda Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM INTEGRATED RESCUE SYSTEM Diplomová práce

Bc. Linda Daňhelová 2014/2015

Čestné prohlášení „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Integrovaný záchranný systém zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ ……………………………………… Bc. Linda Daňhelová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Janě Dudové, Ph.D., za cenné připomínky, mnoho odborných rad a v součtu několikahodinové konzultace, bez kterých by diplomová práce pravděpodobně nedosáhla zadaného cíle. Dále bych chtěla moc poděkovat panu pplk.. Mgr. Miroslavu Menšíkovi a por. Bc. Kateřině Porubové z oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení Krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje za všechny konzultace, jejich čas a návrhy ke směřování tématu v rámci Integrovaného záchranného systému a životního prostředí. Bez nich by tato práce ani nevznikla.

Abstrakt Diplomová práce na téma: „Integrovaný záchranný systém“ se zaměřuje na právní otázky týkající se jeho složek. Zvláštní pozornost je věnována právnímu postavení a hasičů a to zejména Hasičského záchranného sboru ČR, s důrazem na jejich kompetence v oblasti represivní i preventivní činnosti týkající se povodní. V obecné části jsou popsány složky Integrovaného záchranného systému, jsou blíže rozvedeny právní normy vymezující jejich činnost a spolupráci – zákon o IZS a krizový zákon. Rovněž jsou definovány druhy mimořádných událostí. Zvláštní část se zabývá specifickou problematikou povodní, preventivními opatřeními a záchrannými i likvidačními pracemi, analyzuje související právní úpravy. Na příkladech z praxe je demonstrována funkce systému, je poukázáno na některé nedostatky současné legislativy a jsou zvažovány možnosti jejich řešení. Dle návrhu autorky by se Hasičský záchranný sbor měl stát povodňovým orgánem podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to nejen po dobu povodní, ale i v období mimo povodeň.

Abstract The thesis on the topic: “Integrated Rescue System” is focused on legal issues relating to his section. Special attention is paid to the legal status of firefighters and especially Fire Brigade, with emphasis on their competence in the field of preventive and repressive activities related to floods. In the general section describes the Integrated Rescue System are described in more detail the legal norms defining their cooperation and word – IRS Act and the Emergency Act. Also defined types of emergencies. A special section deals with the specific problems of floods, preventive measures and rescue and winding-up work, analyzes related legislation. Using examples from practice is demonstrated system function, it is pointed out some shortcomings of proposal would be the Fire Brigade had become a flood authority under the Act no. 254/2001 Coll., On waters and amending some laws (Water Act), as amended, not only for floods, but also during the off flood.

Klíčová slova Integrovaný záchranný systém, Hasičský záchranný sbor ČR, Jednotky požární ochrany, mimořádná událost, povodně, vodní zákon, prevence.

Keywords Integrated Rescue System, Fire Brigade, Fire protection units or emergency, flood, Water law, prevention.

Seznam použitých zkratek CAS

cisternová automobilová stříkačka

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČR

Česká republika

EP

Evropský parlament

EU

Evropská unie

FO

fyzická osoba

GŘ

generální ředitelství

HZS

Hasičský záchranný sbor

HZS ČR

Hasičský záchranný sbor České republiky

IZS

integrovaný záchranný systém

JPO

jednotka požární ochrany

JSDH

jednotka sboru dobrovolných hasičů

KOPIS

krajské operační a informační středisko IZS

KŘ

krizové řízení

MČ

městská část

MU

mimořádná událost

MV

Ministerstvo vnitra

MZ

Ministerstvo zemědělství

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

OPIS

operační a informační středisko

OPIS ÚO

operační a informační středisko územního odboru

PO

právnická osoba

PČR

Policie ČR

SDH

sbor dobrovolných hasičů

SH ČMS

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

ÚO

územní odbor

ZZS

Zdravotnická záchranná služba

Seznam použitých zkratek právních předpisů 

Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002, o zřízení Fondu solidarity Evropské unie



Nařízení vlády – pravidla zapojování do mezinárodních záchranných operací – nařízení vlády č. 463/2000 Sb., pravidla zapojování do mezinárodních záchranných operací, ve znění pozdějších předpisů



Nařízení vlády k provedení zákona o požární ochraně – nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů



Nařízení vlády o jednorázovém odškodnění osob za poškození zdraví při plnění úkolů požární ochrany – nařízení vlády č. 497/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodnění osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů



Nařízení vlády o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků – nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů

podniků a členů jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí nebo podniků, ve znění pozdějších předpisů 

Směrnice EP a Rady EU č. 60/2000/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky



Směrnice č. 2004/35/ES, o odpovědnosti za škody na životním prostředí



Směrnice EP a Rady EU č. 2006/7/EH, o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS



Povodňová směrnice – Směrnice EP a Rady EU č. 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik



Směrnice Rady EU č. 2008/114/ES, ze dne 8. prosince 2008, o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu



Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod č. 209/1992 Sb.



Ústavní zákon o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD – zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů



Ústavní zákon o bezpečnosti ČR – zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška o IZS – Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu zpracování a návrhu a stanovování záplavových území, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška č. 69/2014 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MV č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MV č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MV č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MV č. 246/2001, o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MV č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MV č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MV č. 268/2011 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MZ č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MZ č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MZ č. 216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MZ č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správnou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MZ a MŽP č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavových území, ve znění pozdějších předpisů



Branný zákon – Zákon o branné povinnosti – zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů



Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy – zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů



Zákon o HZS – zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, ve znění pozdějších předpisů



Zákon o IZS - zákon č. 239/ 2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů



KZ – Krizový zákon – zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů



Zákon o ochraně přírody a krajiny – zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů



Zákon o ozbrojených složkách ČR – zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených složkách České republiky, ve znění pozdějších předpisů



Zákon o péči o zdraví lidu – zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů



Zákon o PČR – zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů



Zákon o PO – zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů



Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení – zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů



Zákon o přecházení ekologické újmě – zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon o přestupcích – zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů



Zákon o státní památkové péči – zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů



VZ – vodní zákon – zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů



Zákon o vojácích z povolání – zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů



Zákon o zajišťování obrany ČR – zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů



Zákon o zdravotních službách – zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů



Zákon o ZZS – zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů



Zákon o životním prostředí – zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.



NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů



SŘ – zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů



SZ – zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů



TZ – zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

OBSAH OBSAH ............................................................................................................... 7 1

ÚVOD ......................................................................................................... 9

2

OBECNÁ ČÁST ........................................................................................12 2.1

Integrovaný záchranný systém........................................................................... 13

2.2

Hasičský záchranný sbor České republiky ....................................................... 22

2.3

Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje .................... 27

2.4

Zdravotnická záchranná služba ......................................................................... 33

2.5

Policie České republiky ....................................................................................... 35

2.6

Ostatní složky integrovaného záchranného systému ..................................... 36

2.6.1

Armáda České republiky ............................................................................ 36

2.6.2

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.................................................. 38

2.6.3

Česká hasičská jednota a Moravská hasičská jednota ............................ 40

2.6.4

Český červený kříž....................................................................................... 41

2.6.5

Vodní záchranná služba ............................................................................. 42

2.6.6

Svaz záchranných brigád kynologů ........................................................... 42

2.6.7

Horská služba .............................................................................................. 43

2.6.8

Česká unie námořního jachtingu ............................................................... 43

2.7

Zákon o integrovaném záchranném systému a jeho rozbor se zaměřením na

prevenci ............................................................................................................................. 44 2.8

Krizové řízení a krizový zákon .......................................................................... 46

2.9

Druhy mimořádných událostí ............................................................................ 49

2.9.1

Stupně poplachu při mimořádných událostech ...................................... 51

2.9.2

Odpovědnostní vztahy při zásahu u mimořádných událostí a obecná

odpovědnost ................................................................................................................ 52 3

ZVLÁŠTNÍ ČÁST .................................................................................... 58 3.1

Povodně – opatření pro krizové plánování ..................................................... 59

3.1.1

Příčiny a typy povodní ................................................................................ 59

3.1.2

Následky povodní ....................................................................................... 61

3.1.3

Ochrana před povodněmi a povodňová opatření .................................. 62

3.1.4

Přípravná opatření ....................................................................................... 63

3.1.5

Opatření při nebezpečí povodně a za povodně ...................................... 64

3.1.6

Opatření proti povodni .............................................................................. 66

3.1.7

Zvláštnosti provádění evakuace v rámci povodňové ochrany.............. 67

3.1.8

Povodňová legislativa ................................................................................. 69

3.1.9

Vodní zákon – stěžejní ustanovení pro povodně ................................... 71

3.2

Krizový zákon – ustanovení související s krizovým řízením a povodněmi 80

3.3

Příklady povodní .................................................................................................. 81

3.3.1 3.4

Rámcové cíle v ochraně před povodněmi ............................................... 87

Návrhy k řešení problematiky povodní ............................................................ 88

4

ZÁVĚR ..................................................................................................... 98

5

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................ 102

6

SEZNAM TABULEK.............................................................................. 113

7

SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................. 113

8

SEZNAM PŘÍLOH................................................................................. 114

PŘÍLOHY ....................................................................................................... 115

1 ÚVOD Záchrana osob při mimořádných událostech má v České republice rozsáhlou historii, do nedávné minulosti však nebyla příliš jasně právně definována a stanovena. Právě díky vzniku zákona o integrovaném záchranném systému a tím samotného vzniku integrovaného záchranného systému jako takového byla jasně definována úloha státu, samosprávy, soukromého sektoru i samotných občanů při mimořádných událostech. Klíčovým momentem, který funkčnost celého integrovaného záchranného systému prověřil, byly rozsáhlé povodně na konci minulého století. Předkládaná diplomová práce se zabývá integrovaným záchranným systémem a jeho základními i ostatními složkami. Ostatní složky jsou ale pouze rámcově naznačeny s ohledem na cíl a zaměření celé práce. Následně jsou rozebrány stěžejními zákony související s činností integrovaného záchranného systému (dále také jako IZS) a s mimořádnými událostmi. Judikatura k této problematice je velmi kusá. Soudy nerozhodují dost často spory v rámci IZS. Zvláštní pozornost je věnována problematice Hasičského záchranného sboru (dále také jako HZS) a jednotek požární ochrany zařazených do plošného pokrytí (dále také JSDH). HZS představuje jednotky hasičů z povolání, které při mimořádných událostech spolupracují s dobrovolnými jednotkami (JSDH). Činnost sboru dobrovolných hasičů (dále také jako SDH) a hasičů z povolání nelze zcela oddělit, obě složky mají v systému svoje místo a svoje určení. Právě SDH mají v České republice nemalé personální zastoupení. Ve zvláštní části jsou stručně vymezeny mimořádné události, následně se práce podrobněji zaměřuje na mimořádné události naturogenní. Blíže jsou specifikovány povodně a záplavy, okrajově i s nimi související sesuvy půdy. Jedná se o vymezení příčin a následků povodní, přípravy na povodně a ochrany proti nim. Povodně jsou v České republice relativně častým a velice nebezpečným jevem, přitom právě záchranné a likvidační práce při povodních jsou velmi náročné na koordinaci jednotlivých zasahujících složek, je nutná i spolupráce se správními orgány.

Samostatnou kapitolou jsou protipovodňová opatření preventivního charakteru, která jsou rovněž podložena zákonnými normami, ze kterých vyplývají práva i povinnosti mnoha právnickým i fyzickým osobám. Správná činnost všech jednotlivých zúčastněných subjektů i jejich správná vzájemná součinnost (po dobu povodně i v období mimo povodeň) může pomoci zachránit mnoho životů i materiálních hodnot. Dále se autorka zabývá analýzou konkrétních ustanovení vodního zákona týkající se povodní a činnosti hasičů při záchranných a likvidačních pracích s povodněmi souvisejících. V práci jsou uvedeny příklady konkrétních situací a na nich jsou poté demonstrovány pozitiva, ale i negativa ipso tempore platné právní úpravy a jsou uvedeny návrhy de lege ferenda. Autorka si téma práce zvolila s ohledem na svoje zájmové, ale do jisté míry i profesní zaměření. Nejenom, že se o činnost profesionálních i dobrovolných hasičů intenzivně zajímá, ale sama je přes patnáct let členkou sboru dobrovolných hasičů. Účastní se spolkové činnosti, vedení hasičského dětského oddílu a požárního sportu, je rovněž členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce s místní působností. Má tedy zkušenosti z několika desítek zásahů u mimořádných událostí, mezi nimi byly i zásahy při čerpání zatopených objektů. Bylo při nich potřeba značné nasazení sil a prostředků, i po kratších přívalových deštích zásahy trvaly mnoho hodin. Zásahů u větších povodní se autorka nezúčastnila, nicméně mnoho poznatků a dojmů slyšela od svých kolegů. Povodně nezanechávají pouze materiální škody, ale mají i oběti na životech. Zásahy u povodní bývají vyčerpávající, poškození zdraví zasahujících osob i přes všechna preventivní opatření nejsou nijak výjimečná (jako jeden za všechny uveďme příklad dobrovolného hasiče z Brna, který zemřel na následky infekce, kterou se nakazil právě při zásahu u povodní v roce 1997). Některé škody navíc nelze jednoduše vyčíslit ani nahradit penězi. Pro člověka, kterému voda vzala střechu nad hlavou, bývají velmi bolestné vzpomínky na ztrátu domova, to potvrdí každý, kdo u povodní zasahoval. A zeptáte-li se hasiče, co by si takový lidé přáli ze svého obydlí zachránit, nebyly to zpravidla peníze, ale například fotografie či jiné předměty představující památku na domov nebo na své blízké. To všechno jsou důvody, proč není na místě povodně ani protipovodňová opatření podceňovat.

10

Jak již bylo uvedeno, povodně jsou poměrně častým a nebezpečným jevem, který lze sice při současných technickým možnostech alespoň částečně předpovědět, ale nelze mu předejít. Legislativa stanovuje opatření, která směřují k naplnění dvou hlavních cílů: K minimalizace rizika ohrožení životů, zdraví a majetku povodní – tedy stanovuje opatření preventivního charakteru, která jsou uplatňována zejména v období mimo povodeň; k zajištění podmínek pro záchranné a likvidační práce - tedy k minimalizaci škody na životech, zdraví či majetku při jejich již nastalém ohrožení v době povodně (z těchto právních předpisů je stěžejní právě zákon o integrovaném záchranném systému). Legislativa je poměrně nová a empirické poznatky poukazují na její určité nedostatky. Cílem práce je zhodnotit postavení HZS i JSDH (zejména ale HZS) dané současnou legislativou, se zvláštním důrazem na jejich kompetence v oblasti represivní i preventivní činnosti týkající se povodní, poukázat na některé praktické důsledky i nedostatky a navrhnout možnosti zlepšení současných právních norem. Nejedná se pouze o analýzu situace během povodní, ale i v období mimo povodeň. Obecná část využívá metody deskriptivní, používá redukci, analýzu a částečně i komparaci. Ve zvláštní části je rovněž využita výše zmíněná analýza, redukce i komparace. Dedukce je používána v celém textu. Diplomová práce je právně uzavřena k 31. 3. 2015.

11

2 OBECNÁ ČÁST Životní prostředí je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů a to včetně člověka. Je předpokladem jejich dalšího vývoje. Tak je životní prostředí definováno zákonem č. 17/1992 Sb. Definic životního prostředí je několik. Podstatné je, že jde o přírodní, umělé a sociální složky světa. Ty jsou různě propojené vzájemnými vazbami. Jsou chápány jako vztahy, které vznikají mezi jedinci v určité populaci.1 Životní prostředí je sice vybaveno schopností vstřebávat znečištění, nemůže být ale tato skutečnost využívána či dokonce zneužívána. Je třeba stanovit nejen limity, ale i vhodnou regulaci činností v rámci životního prostředí. Právo životního prostředí zde proto hraje stěžejní úlohu, jelikož upravuje předpoklady jakékoliv formy života, je výsledkem spolupůsobení velkého množství faktorů, jejichž důsledky se projeví až se zpožděním, a je tedy veřejným zájmem. V rámci činnosti integrovaného záchranného systému (dále také jako IZS) je stěžejní jeho úloha ve všeobecné zásadě prevence a obezřetnosti (pokud přetrvává nejistota ohledně domnělého rizika). Mezi nejvýznamnější nástroje patří územní plánování, posuzování vlivů na životní prostředí, bezpečnostní programy, havarijní plánování, koncepční nástroje a programy.2 Nelze přehlédnout ani evropskou legislativu, konkrétně Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. Tato směrnice je implementována do zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě. Právní základ evropské úpravy leží již v primárních pramenech evropského práva a to v článcích 11, 191, 192 a 193 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále také jako EU).3 Směrnice o odpovědnosti za životní

JANČÁŘOVÁ, I. Právo životního prostředí pro bakaláře. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 291 s. ISBN 978-80-210-5556-8. STR. 8 1

2


Evropský parlament, Politika životního prostředí: obecné zásady a základní rámec [online] [cit. 201503-09]. Dostupné z WWW: < http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/cs/displayFtu.html?ftuId=FTU_5.4.1.html>.

12

prostředí byla natřikrát rozšířena. Byly do ní včleněny otázky nakládání s těžebními odpady, provozování geologických úložišť a bezpečnosti činností v odvětví těžby ropy a zemního plynu.4 V české právní úpravě vyjadřuje zásadu prevence již zmíněný zákon o životním prostředí a to v § 13, ze kterého vyplývá, že pokud jde se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit. Princip prevence je naplňován dvěma specifickými principy. Hovoří se o principu únosného zatížení území a principu přípustné míry znečišťování.5 Vymezení principu prevence je podstatné pro další část práce.

2.1 Integrovaný záchranný systém Integrovaný záchranný systém (dále také jako IZS) je právně vymezený otevřený systém koordinace a spolupráce základních a ostatních složek, které jsou předurčeny k likvidaci každodenních událostí, přírodních a antropogenních katastrof dle zákona o integrovaném záchranném systému č. 239/2000 Sb. (dále také jako zákon o IZS).6 Takto je pojem integrovaného záchranného systému vymezen již v § 2 písmena b zmíněného zákona. IZS je součástí systému bezpečnosti státu, podílí se mimo jiné naplňováním práva daného přímo ústavním zákonem při ohrožení života a zdraví osob, zvířat a majetku ze strany státu. Zákon o bezpečnosti ČR hovoří o povinnosti státu chránit životy, zdraví a majetkové hodnoty v čl. 1. Níže je deleguje na bezpečnostní a záchranné sbory v čl. 3.7 Samotný IZS je tvořen institucionálními

Evropský parlament, Politika životního prostředí: obecné zásady a základní rámec [online] [cit. 201503-09]. Dostupné z WWW: < http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/cs/displayFtu.html?ftuId=FTU_5.4.1.html>. 4


KROUPA, M. a ŘÍHA, M. Integrovaný záchranný systém. 3., aktualiz. vyd. Praha: Armex Publishing, 2008, 119 s. ISBN 9788086795591. STR. 57 6

7

čl. 1 a čl. 3 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

13

částmi základních složek. Jeho základní a stěžejní složkou je Hasičský záchranný sbor České republiky (dále také jako HZS nebo HZS ČR) podle § 4 odstavce 1 zákona o IZS. Integrovaný záchranný systém byl jako nový pojem zaveden spolu se vznikem zákona o IZS v roce 2001. Jeho kořeny ale sahají až do roku 1993. Vznikl z každodenní činnosti záchranářů při složitých mimořádných událostech, kdy bylo zapotřebí organizovat společnou činnost všech, kteří mohou přispět silami a prostředky k provedení záchranných a likvidačních prací. Je to velmi komplikovaný úkol a musí mít při svém plnění přesně a jasně stanovená pravidla.8 Slovenská legislativa do roku 2011 měla právě v tomto ohledu velké nedostatky a vláda Slovenské republiky tak řešila novou koncepci zákona.9 Činnost IZS se dá zjednodušeně vyjádřit pomocí rámcového schématu struktury IZS (příloha č. 1). Jak již bylo zmíněno, není to instituce, ale je to systém. Má k dispozici nástroje pro spolupráci a modelové postupy součinnost. Patří do součásti systému pro zajištění vnitřní bezpečnosti ve státě podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR.10 Ústavní zákon nehovoří o integrovaném záchranném systému, nýbrž o záchranných a bezpečnostních sborech. Časově ústavní zákon i jeho poslední novela spadá před účinnost zákona o IZS podle § 4 odst. 1 zákona o IZS patří mezi základní složky mimo HZS ČR jednotky požární ochrany, zařazené do plošného pokrytí, Policie České republiky a Zdravotní záchranná služba. Tyto složky jsou schopny podle jiných právních předpisů nepřetržitě zasahovat (dle zákonů o IZS, o Policii ČR, o Zdravotnické záchranné službě, které budou uvedeny níže). Mají celoplošnou působnost na celém území státu. Obec zřizuje jednotku požární ochrany (dále také jako JPO) zařazenou do plošného pokrytí. Pravidla pro zřizování JPO stanovuje zákon o požární ochraně (dále také jako zákon

ROSICKÁ, Z. Krizové řízení a ochrana obyvatelstva. 1. vyd. Brno: Rašínova vysoká škola, 2007, 173 s. ISBN 9788087001073. STR. 47. 8

Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, vláda schválila novú koncepciu fungovania integrovaného záchranného systému [online] [cit. 2015-03-15]. Dostupné z WWW: < http://www.minv.sk/?tlacovespravy&sprava=vlada-schvalila-novu-koncepciu-fungovania-integrovaneho-zachranneho-systemu>. 9

ROSICKÁ, Z. Krizové řízení a ochrana obyvatelstva. 1. vyd. Brno: Rašínova vysoká škola, 2007, 173 s. ISBN 9788087001073. STR. 47. 10

14

o PO), kde v § 69a hovoří o povinnostech zřídit jednotku požární ochrany. Obec tedy nemá povinnost zřizovat JPO úplně v každé obci, ale její povinností je zabezpečit ochranu obyvatelstva a vynaložit prostředky úměrné minimálně počtu sníženého požárního družstva, které činí 1+3 osoby. Dále se také určuje prostředky podle základních tabulek plošného pokrytí.11 Z ostatních složek IZS lze zapojit do výčtu místní havarijní služby podle profese, městskou policii, akutní lůžkové zdravotnické zařízení, Armádu ČR a sdružení osob v podobě spolků. Ostatní složky se povolávají k mimořádným událostem na základě jejich oprávnění, jež určují právní předpisy uvedené v dalším textu.12 Zákon o IZS vymezuje již v § 2 základní (nové) pojmy, definuje přímo IZS a dále v § 4 stanovuje zejména složky záchranného systému. Stanovuje také jejich působnost a pravomoc státních orgánů § 6 až § 9, dále orgánů samosprávy v § 10 až § 16, v části druhé práva a povinnosti fyzické osoby (dále také jako FO) a právnické osoby (dále jako PO) při samotné přípravě na mimořádné události v § 23 až 26, posléze postupy při záchranných a likvidačních pracích, cvičení složek IZS v části první a nakonec kontroly, pokuty a náhrady za omezení vlastnického nebo užívacího práva v § 27 až § 29. Na místě je třeba zmínit, že zákon o IZS § 33 výslovně uvádí, že se na něj, mimo § 28 o pokutách, nevztahuje správní řád (dále také jako SŘ). Uvádí také, že stanoviska uplatněná v politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentace nejsou správním rozhodnutím.13 Celou oblast IZS zastřešují zejména zákon o IZS a dvě prováděcí vyhlášky. Jedná se o vyhlášku č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška

§ 69 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. A dále § 32 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 11


VILÁŠEK, Josef, Miloš FIALA a David VONDRÁŠEK. Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2014, 189 s. ISBN 9788024624778. STR. 11 a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů. 13

15

380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů.14 První vyhláška upřesňuje zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu, koordinaci velitelů, součinnost mezi vedoucími složkami v místě zásahu, organizaci členění místa zásahu. V další části vymezuje zásady spolupráce operačních středisek základních složek, podrobnosti a úkolech operačních a informačních středisek, obsah dokumentace IZS, způsob zpracování dokumentace a podrobnosti a stupních poplachů a způsoby zpracování havarijních plánů.15 Je spíše technickou normou oproti samotného zákonu o IZS. Druhá zmíněná vyhláška vymezuje postupy při zřizování zařízení civilní ochrany, informování osob o charakteru možného ohrožení, varovný systém a vyrozumění, poskytování tísňových informací, provádění evakuace a její všestranné zabezpečení a obecně se více zaměřuje na civilní ochranu.16 Právní úprava vznikala zároveň s Krizovým zákonem, zákon č. 240/2000 Sb., (dále také jako KZ) a zákonem o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákon č. 241/2000 Sb.17 Zákony jsou vzájemně propojeny značným množstvím odkazů a souvislostí. Například § 4 v odst. 8 odkazuje na KZ v souvislosti se stavem nebezpečí, kdy se složky IZS řídí pokyny toho, kdo tento stav vyhlásil. Dále v § 10 odst. 4 stanovuje oprávnění využívat a shromažďovat údaje z krizového plánu. V § 11 písm. c opravňuje podle KZ použít krizový štáb kraje. Starosta dle § 20 odst. 6 při výzvě k poskytnutí věcné pomoci postupuje také dle KZ.18 Činnosti těchto zákonů jsou tedy velmi úzce propojeny a

KAVAN, Š. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 69. s. ISBN 9788,87472415. STR. 17 14

Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů. 15

Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů. 16

KAVAN, Š. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 69. s. ISBN 9788,87472415. STR. 17 17

18

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů.

16

jejich činnost navazuje ze zákona o IZS do KZ v případech, kdy je dána situace podléhající větší míře nebezpečí, kde KZ rozšiřuje množství pravomocí nad rámec zákona o IZS. KZ tak stanovuje postupy při nebezpečnějších a rozsáhlejších mimořádných událostech (dále také jako MU), které se tak mění na krizové stavy s obecně většími dopady na obyvatelstvo. KZ se také více koncentruje na obce, kraje a ústřední správní úřady. Není tak zaměřen na kompetence složek IZS. S poplachovým plánem IZS kraje operují krajští operační a informační střediska IZS tzv. KOPIS. Jde o krajské operační a informační středisko na územních odborech HZS krajů (OPIS ÚO). Síly a prostředky jsou svolávány právě na základě pokynů operačních a informačních středisek HZS kraje. Stálé orgány pro koordinaci složek IZS jsou stanoveny § 5 zákona o IZS. Odst. 4 odkazuje na prováděcí právní předpis, který stanovuje zásady koordinace složek IZS. Zejména tedy na uvedenou vyhlášku 328/2001 Sb. v § 2. V části třetí v § 13 stanovuje podrobnosti o úkolech operačních a informačních středisek. Samotná realizace spadající do rámce IZS nastává v okamžiku, kdy se u mimořádné události sejdou dvě nebo více složek IZS. Tyto složky ve vzájemné kooperaci řeší vzniklou negativní situaci. Samozřejmě také záleží na druhu mimořádné události a druhu složek, které se na místě sjedou. Typickým příkladem může být dopravní nehoda, kde došlo ke zranění osob. Kromě HZS na místě zasahuje také zdravotní záchranná služba (dále také jako ZZS) popřípadě Policie ČR (dále také jako PČR). Obecně se rozděluje taktická, operační a strategická úroveň řízení.19 Toto rozdělení rovněž vymezuje vyhláška č. 328/2001 Sb. Mezi taktickou úroveň řízení patří lokalita, kde se projeví mimořádná událost nebo kde se dají předpokládat její účinky. Za veškerou činnost při záchraně, případné lokalizaci a likvidaci odpovídá velitel zásahu, jehož kompetence vymezuje § 19 zákona o IZS.20 Ten koordinuje a řídí tyto činnosti na místě samém. Může pro tyto potřeby zřídit štáb velitele zásahu. Mezi jeho další oprávnění při provádění záchranných a likvidačních prací patří zákaz nebo


20

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů.

17

omezení vstupu osob na místo zásahu, nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, terénních úprav za účelem zmírnění či odvrácení rizik, vyzvat PO nebo FO k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci a rozdělit místo zásahu na sektory a úseky v rámci rozhodování o přidělování sil a prostředků.21 Řízení na operační úrovni probíhá většinou na operačních střediscích složek IZS. Koordinaci složek s operační úrovní vykonávají dle § 6 uvedené vyhlášky.22 Tyto střediska zajišťují v rámci své činnosti obsluhu linek tísňového volání 150, 155 a 158. Samotnou linku tísňového volání 112 zajišťuje krajské operační a informační středisko kraje (dále také jako KOPIS). Ministerstvo vnitra (dále také jako MV) určuje způsob zajištění nepřetržité obsluhy telefonní linky tísňového volání dle § 7 zákona o IZS. Strategickou úroveň tvoří angažovanost starostů obecních úřadů s rozšířenou působností, hejtmana kraje nebo Ministerstvo vnitra, jakmile jsou o to požádáni velitelem zásahu dle § 7 vyhlášky o podrobnostech zabezpečení IZS.23 K tomuto účelu je využíván krizový štáb jako poradní orgán. Jsou svolávány pro řešení jednotlivých krizových situací. Jejich příslušníci se předem jmenují z členů bezpečnostní rady na daném stupni. Dále může jít o zástupce složek IZS a jiné odborníky, pokud je jejich pomoc nutná při řešení specifických situací.24 Zřízení krizového štábu je v zákoně o IZS dáno hejtmanovi a starostovi obce s rozšířenou působností. To plyne z § 11 a § 13 zákona o IZS. KZ dále tuto možnost rozpracovává a ukládá ji vládě, ministerstvu a jiným ústředním správním úřadům, České národní bance, orgánům kraje a dalším orgánům s působností na území kraje, starostovi obce s rozšířenou působností a starostovi obce podle § 4 odst. 1 písm.

21

§ 19 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů.




18

c, § 9 odst. 2 písm. c, § 13 odst. 1 písm. a, § 14 odst. 2 písm. b, § 18 odst. 3 písm. a § 21 odst. 2 písm. a KZ.25 Operační střediska jsou kontaktními místy pro příjmy žádostí o poskytování pomoci v nouzi. Jsou dosažené na výše zmíněných telefonních číslech 150 (HZS ČR), 155 (ZZS), 158 (PČR) a 112 (mezinárodní tísňové číslo). Legislativním podkladem v rámci činnosti operačních středisek složek IZS je samotný zákon IZS, kde je stanoveno v § 4 odst. 4, že základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události.26 Operační střediska jsou na území státu rozdělena na úrovni jednotlivých krajů. Operační střediska jako pracoviště operačních řízení lze členit hned podle několika kritérií. Mezi nejpodstatnější patří členění podle druhu a územní působnosti. V rámci druhu, mezi nejrozšířenější lze v České republice považovat provozování samostatně ve vlastním objektu s využitím vlastních sil a zdrojů. Prostorově sdružené jsou střediska, která ve společném prostoru vykovají činnost dvě nebo více na sobě nezávislých operačních pracovišť. Poslední druh je systémově sdružený, kde se vyskytují společní operátoři a univerzální komunikační a informační technologie. Hlediskem územní působnosti se člení operační střediska s působností na místní (HZS podniku), okresní (Policie ČR), krajskou (OPIS HZS kraje, správy kraje Policie ČR) a celostátní (OPIS MV – Generální ředitelství (dále také jako GŘ) HZS ČR).27 V České republice se provozuje přes 260 operačních středisek, které zabezpečuje více než 2000 pracovníků. Dohody o poskytování pomoci v rámci IZS jsou uzavírány podle § 21 zákona o IZS a dále také dle § 15 vyhlášky o podrobnostech zabezpečení IZS. V § 21 je stanoven postup, kdy jsou s FO a PO sjednávány písemné dohody, kde je

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 25

VILÁŠEK, Josef, Miloš FIALA a David VONDRÁŠEK. Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2014, 189 s. ISBN 9788024624778. STR. 17 26


19

předen sjednán způsob a rozsah osobní a věcné pomoci k potřebě záchranných a likvidačních pracích v případech plánované pomoci na vyžádání. V souladu s § 21 a § 15 uvedené vyhlášky uzavírají dále také základní složky IZS dohody o poskytnutí pomoci s ostatními složkami IZS při záchranných a likvidačních pracích. Pro zabezpečení jednotného postupu při uzavírání dohod byl v roce 2003 vydán pro potřeby HZS ČR pokyn generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministerstva vnitra (č. j.: PO-2025/IZS-2003). Tento interní akt řízení stanovuje, že HZS ČR v rámci organizační složky IZS uzavírá dohody ohledně plánované pomoci na vyžádání, poskytování osobní či věcné pomoci, součinnosti složek IZS a spolupráci.28 Základními složkami zákona o IZS jsou, jak již bylo uvedeno, Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, Zdravotnická záchranná služba, Policie České republiky. Oddělení IZS plní mnoho úkolů. Mezi nejstěžejnější patří stanovování zásad pro společnou činnost jednotek požární ochrany a samotných složek IZS při mimořádných událostech v rámci strategického a taktického řízení záchranných a likvidačních prací v IZS. Zpracovává také taktiku jednotek požární ochrany pro hašení požáru a záchranných prací, dále organizuje činnosti a řídí výkon služby příslušníků HZS ČR v operačním řízení a v jednotkách požární ochrany. Mezi další činnosti patří koordinace a vytváření podmínek pro zapojení složek IZS při záchranných a likvidačních pracích, vyhodnocuje jejich společnou činnost na republikové úrovni, připravuje také celorepubliková a mezinárodní cvičení složek IZS podle § 17 zákona o IZS, spolupracuje na programech odborné přípravy vedoucích složek IZS, zpracovává návrhy na materiální a finanční zabezpečení koordinace složek IZS, organizuje a kontroluje výkon služby v operačním řízení jednotek požární ochrany. Nakonec sleduje a vyhodnocuje dokumentaci o zásazích jednotek požární ochrany a v IZS.29



20

Základním úkolem IZS je eliminace bezprostředního vlivu mimořádné události na osoby a životní prostředí a zahájení obnovy přijatelných životních podmínek života a společnosti.30 V rámci řízení a koordinace při záchranných prací mohou hejtmani krajů a starostové obcí s rozšířenou pravomocí využívat jako poradní orgány, jak již bylo zmíněno, krizové štáby. Příslušníci krizových štábů jsou jmenováni předem ze členů bezpečnostní rady na daném stupni, dále ze zástupců složek IZS a odborníků k řešení konkrétních situací.31 Zákon o IZS i KZ nehovoří o složení krizových štábů. Složení krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností je uvedeno v § 13 v nařízení vlády č. 462/2000 Sb.32 Účelem strategické úrovně při koordinaci záchranných a likvidačních prací je zapojení sil a prostředků v rámci oprávnění v působnosti MV, ostatních ministerstvech a jiných správních úřadů, hejtmanů kraje a starostů obcí ve prospěch a také v souladu s potřebami záchranných a likvidačních prací a také ochrany obyvatelstva podle územně příslušného poplachového plánu IZS, v souladu s vnějšími havarijními plány a havarijním plánem kraje, případně s využitím zahraniční pomoci. Dále stanovením priorit záchranných a likvidačních prací při rozsáhlých mimořádných událostech, zejména mezi různými místy zásahu, zabezpečení materiálních a finančních podmínek pro činnost složek při provádění záchranných a likvidačních prací a zajištění návaznosti záchranných a likvidačních prací s opatřením pro krizové stavy.33

ROSICKÁ, Z. Krizové řízení a ochrana obyvatelstva. 1. vyd. Brno: Rašínova vysoká škola, 2007, 173 s. ISBN 9788087001073. STR. 48 30

ROSICKÁ, Z. Krizové řízení a ochrana obyvatelstva. 1. vyd. Brno: Rašínova vysoká škola, 2007, 173 s. ISBN 9788087001073. STR. 49 31

Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 32

ŠENOVSKÝ, M., ADAMEC, V., HANUŠKA, Z. Integrovaný záchranný systém. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. s 10. ISBN 978-80-214-3448-6. 33

21

Obrázek 1: Spolupráce složek integrovaného záchranného systému

Zdroj: Události 112, nehody [online] [cit. 2015-01-28]

2.2 Hasičský záchranný sbor České republiky V období první republiky existovaly veřejné požární jednotky z povolání jen v některých větších městech. V ostatních městech využívali starostové předpisy převzaté z Rakouska-Uherska. Tím se umožnilo přenášení odpovědnost ze starostů na dobrovolné hasičské sbory při hašení požárů. Po válce se požární ochrana zařadila pod obor působnosti Ministerstva vnitra. Plnění úkolů požární ochrany zajišťovaly jednotlivé národní výbory. Hasičstvo z povolání musely zřídit ze zákona všechny obce nad 50 000 obyvatel nebo obce menší, pokud to stanovil krajský národní výbor. Po přijetí nového zákone o požární ochraně v roce 1958 docházelo k postupné decentralizaci požární ochrany a tím k oslabení její úrovně. Za posledních třicet let prošla profesionální požární ochrana významnými změnami. Začal se měnit podíl zásahové činnosti u požárů ve prospěch technických zásahů. Vedle požárů v dnešní

22

době tvoří většinu zásahů dopravní nehody, živelné pohromy a mimořádné události podobného charakteru jako odstraňování překážek, vyprošťování osob, aj.34 Profesionální jednotky požární ochrany tak svojí akceschopností postupně nahradily některé technické služby a přebíraly neustále větší a větší kompetence v oblasti přípravy státu, dále provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. To vyústilo k vydání zákona o požární ochraně v roce 1985, jak bylo uvedeno výše. Ten přes velkou škálu novelizací zůstává v platnosti dodnes. Stanovuje samotné kompetence hasičů při dozoru a dodržování základních povinností fyzických a právnických osob v oblasti požární ochrany přímo hned v ustanovení § 1 odst. 2, kde je výslovně uvedeno, že je každý povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc.35 Hasičský záchranný sbor svůj název získal v roce 1995. Na přelomu tisíciletí vyvrcholily změny o rozšíření působnosti ministerstva vnitra o krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochrana obyvatelstva a integrovaného záchranného systému. V této souvislosti byly přijaty nové zákony (o IZS a KZ). Počátek roku 2001 zaznamenal významnou změnu z hlediska postavení, působnosti a organizaci HZS. V dnešní době představuje stěžejní úlohu činnosti HZS právě příprava státu na mimořádné události. HZS je hlavním koordinátorem a přímo páteří integrovaného záchranného systému.36 Zákon č. 238/2000 Sb. zřizuje Hasičský záchranný sbor České republiky. Jeho základním úkolem je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat

VILÁŠEK, Josef, Miloš FIALA a David VONDRÁŠEK. Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2014, 189 s. ISBN 9788024624778. STR. 22 – 24 34

35

§ 1 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.


23

účinnou pomoc při mimořádných událostech.37 HZS ČR dále plní úkoly vyplývající ze souvisejících právních předpisů, zejména výše zmíněným zákonem o IZS, dále zákonem o krizovém řízení a zákonem o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů (§ 1 odst. 2 zákona o HZS). Do doby účinnosti zákona o HZS platil i pro HZS zákon o PO. Nyní se zákon o PO využívá subsidiárně k zákonu o HZS. HZS je oprávněn také uzavírat dohody blíže upravující podmínky vzájemné spolupráce podle § 1 odst. 4 se subjekty z § 1 odst. 3, konkrétně se správními úřady, jinými správními orgány, orgány samosprávy, PO a FO, s mezinárodní organizací a zahraničními subjekty. HZS ČR je tvořeno dle § 238 generálním ředitelstvím HZS ČR a hasičskými záchrannými sbory krajů. GŘ HZS ČR je součástí Ministerstva vnitra a jeho součástí je ústřední operační a informační středisko. Součástí HZS kraje je krajské operační a informační středisko. GŘ řídí vzdělávání, dále technické a účelové zařízení HZS ČR. Ke strukturám GŘ související s činností IZS patří také oddělení IZS v rámci odboru IZS a výkonu samotné služby a oddělení operačního a informačního střediska v samotném odboru operačního řízení.39 Za první desetiletí byl zákon o HZS osmkrát novelizován. Byla ověřena jeho oprávněnost. Potřebu novelizací odrážela v realitě nutnost zahrnout aktuální potřeby jak z hlediska řízení základní složky IZS, tak naplnění všech požadavků práv a povinností příslušníků sboru, také jejich materiálního a technického vybavení. V roce 2013 proběhla souhrnná novelizace tohoto zákona.40 Ministerstvo vnitra vydalo k projednání tři prováděcí předpisy, které řeší požadavky na odbornou způsobilost příslušníků sboru (Pokyn generálního ředitele HZS ČR ze dne 12. 4. 2010 k odborné způsobilosti příslušníků HZS ČR), pravidla pro zabezpečení dokumentace u stanovených činností, vzory služebních stejnokrojů, vzory služebních průkazů, jejich

37

§ 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

38

§ 2 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, ve znění pozdějších předpisů.



24

používání a způsob vnějšího označení (vyhláška MV č. 97/2008 Sb.)41 Nejvýznamnější změnou této novely byl § 3a zákona o HZS o úhradě nákladů zásahu.42 Do 1. 1. 2001, tedy doby účinnosti zákona o HZS, předepisoval povinnosti orgánů již uvedený zákon o PO ze 17. 12. 1985.43 HZS ČR je tvořen generálním ředitelstvím HZS ČR a je institucí MV (viz. příloha č. 1). HZS ČR tvoří Generální ředitelství HZS ČR. To je součástí Ministerstva vnitra. Na území České republiky se nachází celkem 13 HZS krajů a HZS hlavního města Prahy. V nižší úrovni je 76 územních odborů a zhruba 240 stanic (ty se dle potřeby redukují nebo dochází ke zřizování nových). Na území Jihomoravského kraje se nachází územní odbory Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.44 Územním odbor Brno-město tvoří požární stanice BVV, Lidická (s lezeckou skupinou), Líšeň (nově vybudovaná požární stanice zaměřená na chemickou službu), Přehrada a Starý Lískovec. Územní odbory mají ve své struktuře operační a informační střediska a územně dislokované stanice. Mezi organizační struktury HZS kraje, které jsou v přímém vztahu k IZS, patří oddělení IZS a řízení jednotek požární ochrany v rámci odboru pro IZS a krajské operační a informační středisko. Jihomoravský kraj je zařazen do specializovaných chemických programů, které se zaměřují na analýzu vysoce nebezpečných chemických a radioaktivních látek. Středisko se nachází v Tišnově. HZS tvoří dále také Střední odborná škola požární ochrany, Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku a záchranný útvar v Hlučíně. Střední odborná škola nabírala do denního studia jednu třídu o zhruba 30 studentech, ale rozhodnutím generálního ředitele HZS ČR č. j. MV-112678-1/PO-VZ-2010 bylo zastaveno


42

§ 3a zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, ve znění pozdějších předpisů.


Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, Organizační struktura [online] [cit. 2015-02-14]. Dostupné z WWW: < http://www.firebrno.cz/organizacni-struktura>. 44

25

přijímání studentů do prvních ročníků. Důvodem pro zastavení přijímání studentů byly finanční úspory. Poslední studenti zde odmaturovali na jaře roku 2014.45 Na škole pokračuje výuka pouze na úrovni vyšší odborné školy v tříletém oboru. Dle názoru autorky má střední odborná škola požární ochrany své opodstatnění. Dává možnost studentům a potencionálním uchazečům o hasičské povolání možnost opravdu kvalitní přípravy na svoji kariéru. Má mnoho výhod i z hlediska úspor při přijímacím řízení do zaměstnání, kdy hasič po přijetí a nástupu na danou stanici musí prvně absolvovat základní kurz, což stojí další veřejné finance a „hasiče začátečníka“ i ze začátku špatné platové ohodnocení. Absolventi střední odborné školy mají tento a další kurzy splněné ze svých studií a jsou daleko lépe připraveni pro své poslání než srovnatelní uchazeči bez uvedeného vzdělání. Nevýhodou studia byla počáteční absence fyzických a psychických testů, dále absence zdravotní prohlídky. Nesplnění daných požadavků na zdravotní stav může jednoduše zabránit nástupu do zaměstnání a absolventům střední odborné školy v oboru požární tak nelze zaručit jistý nástup do zaměstnání. Obor je velmi úzce specifikován, takže absolvent nesnadno nalezne jiné kvalifikované uplatnění. Záchranný útvar v Hlučíně má specifické postavení a je připraven spíše na závažnější mimořádné události. Má velice specifickou techniku, příkladem může být hasičský vyprošťovací tank.46 V Hlučíně jsou dvě záchranné roty, třetí rota byla dislokována do města Zbiroh. Hlavním důvodem byla dosažitelnost a efektivní využití sil a prostředků.47 Ve čtyřech krajích v ČR (Plzeňský, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský) rozvíjí svoji činnost čtyři již uvedené specializované chemické laboratoře. Ve své činnosti se zaměřují na analyzování vysoce nebezpečných a radioaktivních látek. Laboratoře se nacházejí v Třemošné, Kamenici, Lázních

Střední odborná škola požární ochrany Frýdek-Místek, Zastavení přijímání žáků do 1. Ročníků střední školy [online] [cit. 2015-02-18]. Dostupné z WWW< http://www.sospofm.cz/view.php?cisloclanku=2011010005>. 45

Záchranný útvar Hasičský záchranný sbor České republiky, vyprošťovací technika a jeřáby [online] [cit. 2015-02-22]. Dostupné z WWW: < http://www.hzscr.cz/clanek/vyprostovaci-technika-ajeraby.aspx>. 46


26

Bohdaneč, Tišnově a Frenštátě. Tyto pracoviště lze rozdělit na stacionární a mobilní část.48

2.3 Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje Dobrovolné hasičské sbory vznikaly od roku 1854, během dalších 20 let jich bylo v Čechách už 107. Nestarším hasičským sborem v Čechách byl sbor ve Velvarech.49 Hasiči svoji činnost vyvíjeli nejprve v dobrovolných jednotkách, poté docházelo k rozvoji profesionálních jednotek. Sbory dobrovolných hasičů doplňují v mnoha zemích činnost jednotek profesionálních. Jsou právně samostatné nebo mohou vznikat jako organizační složky nynějších spolků (dříve občanských sdružení). Jejich činnost sponzorují obce nebo firmy. JSDH (dále také jako jednotka sboru dobrovolných hasičů) je výjezdovou součástí sboru. Každý člen JSDH musí absolvovat 40 hodin školení teoretických a praktických znalostí ročně. Ty musí průběžně doplňovat. Dále musí všichni členové jednotky každý rok projít lékařskou prohlídkou, která deklaruje dobrý zdravotní stav pro působení v jednotce. Taktéž JSDH nezasahuje pouze u požárů, ale u mnoha technických pomocí či jiných mimořádných událostí, jako jsou povodně, jiné živelné pohromy a ekologické havárie. Dále pomáhají při dopravních nehodách (záleží samozřejmě na vybavení samotných jednotek, JSDH Brno-Královo Pole na dopravních nehodách zpravidla nezasahuje). Spolupůsobí dále jako preventisté (dle zákona o PO). JSDH po celé České republice tvoří 70 tisíc hasičů, kteří úzce spolupracují s profesionálními hasiči či někteří členové JSDH dokonce profesionálními hasiči jsou a ve svém pracovním volnu se věnují pomoci v JSDH.50


iDnes.cz, Nejstaršímu českému sboru hasičů je 150. Ve Velvarech se chystají oslavy [online] [cit. 201502-23]. Dostupné z WWW: < http://praha.idnes.cz/nejstarsi-sbor-hasicu-ve-velvarech-chysta-oslavyzalozeni-pa8-/praha-zpravy.aspx?c=A140313_2044513_praha-zpravy_bur>. 49


27

Ročně JSDH zasahují u zhruba 30 000 mimořádných událostí. JSDH Brno-Královo Pole zasahovala v roce 2014 u 37 mimořádných událostí a od poloviny roku 2008 zasahovala na 307 místech.51 Činnost JSDH se řídí výše zmíněným zákonem o PO ve znění pozdějších předpisů. Účelem zákona je vytvoření podmínek pro účinnou ochranu života, zdraví občanů a majetku nejen před požáry, ale obecně před mimořádnými událostmi dle § 1 odst. 1 zákona o PO. § 1 odst. 2 stanovuje obecně zásadu prevence, že každá je povinen si počínat tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život osob, zvířata a majetek. Při zdolávání požáru, živelných pohrom a jiných MU je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, pokud tím nevystaví vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké a pokud mu v tom nebrání důležitá okolnost. Dále každý povinen poskytnout věcnou pomoc.52 Samotný systém JPO je vybudován zároveň jako represivní i preventivní nástroj proti všem druhům mimořádných událostí. Povinností HZS i JSDH není odstranění všech příčin, ale pouze zabránění bezprostřední hrozby ohrožení života, zdraví, majetku a životního prostředí.53 Jednotky požární ochrany se na základě přílohy zákona o požární ochraně dělí na šest kategorií pro účely plošného pokrytí podle § 65. Jsou to jednotky s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele a jednotky s místní působností na území svého zřizovatele. Mezi jednotky s působností zasahující i mimo území svého zřizovatele patří JPO I, jež je jednotkou Hasičského záchranného sboru ČR s územní působností zasahující zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace. Zajišťuje výjezd jednoho až tří družstev, dále poskytuje pomoc obcím speciální a ostatní technikou

Sbor dobrovolných hasičů Brno – Královo Pole, zásahy [online] [cit. 2015-02-26]. Dostupné z WWW: < http://www.sdhkralovopole.cz/index.php?option=com_content&view=category&id=12&Itemid=48 >. 51

52

§ 1 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.


28

v území své působnosti.54 Do další kategorie patří JPO II, neboli jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace a JPO III, čímž se rozumí jednotka sboru dobrovolných hasičů s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace. V rámci druhé kategorie s místní působností zasahující na území svého zřizovatele působí JPO IV. Jde o jednotku hasičského záchranného sboru podniku. Dále JPO V, jednotku sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně. Nakonec do dělení patří i JPO VI, jež se rozumí jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku. Na místě je třeba zmínit zvláštní kategorii jednotky nezařazené do plošného pokrytí. Ty se zařazují zpravidla do druhého a vyššího stupně poplachu.55 Údaje o členění jednotek JPO jsou shrnuty i s početním zastoupením v příloze č. 2 a v tabulce plošného v příloze č. 3.56 Po dohodě se svým zřizovatelem mohou být jednotky využívány u mimo územní obvod.



56

příloha zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

29

Obrázek 2: Členové jednotky sboru dobrovolných hasičů Brno - Královo Pole

Zdroj: autorka

Obrázek 3: Tatra T 815

Obrázek 4: Hasičská zbrojnice

Zdroj: foto archív SDH Brno –Královo Pole Činnost JPO zařazených do plošného pokrytí kraje řídí také prováděcí předpisy zákona o požární ochraně. Zásadními předpisy pro činnost JPO jsou nařízení vlády o jednorázovém mimořádném odškodnění osob za poškození zdraví při plnění úkolů požární ochrany, vyhláška MV, kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřových dveří a kouřotěsných požárních dveří, vyhláška o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, vyhláška MV, kterou se stanoví podmínky

30

požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, úplné znění nařízení vlády k provedení zákona o požární ochraně, vyhláška MV o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, vyhláška MV o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), nařízení vlády o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků, vyhláška MV o technických podmínkách požární techniky, vyhláška MV o čištění komínů, vyhláška MV o technických podmínkách požární ochrany staveb.57 Z uvedených předpisů na poli požární ochrany je důležité zmínit vyhlášku o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, která definuje a vymezuje vybavení hasičů používané při MU. Jde o technické podmínky radiostanic, přenosných motorových stříkaček, požární odstředivé čerpadlo, dýchací přístroje, tlakové láhve, masky, přilby, zásahové oděvy, technické oděvy, pracovní stejnokroje i spodního prádla. Je až životně důležité nejen pro hasiče mít výbavu splňující dané normy.58 Vyhláška je účinná necelý rok. Dle názoru autorky a její praxe je zapotřebí sjednocení požadavků na výstroj a výzbroj. Zvláště je třeba vytvářet pokyny pro výrobce, aby pro HZS, JSDH i SDH vyráběl dostatečně kvalitní ochranné prostředky. Dále Nařízení vlády k provedení zákona o požární ochraně stanovuje druhy dokumentace požární ochrany. Stěžejní pro účely práce je dle § 5 dokumentace k zabezpečení plošného pokrytí území kraje JPO, která obsahuje stanovení stupně nebezpečí území obce podle demografických údajů, počtu požáru a charakteru území. Popisuje seznam JPO zabezpečujících plošné pokrytí, jejich dislokaci a předurčení podle základní tabulky plošného pokrytí, dále zaměření jednotek požární ochrany v rámci předurčenosti na druhy záchranných prací a způsob financování kraje v rámci

VILÁŠEK, Josef, Miloš FIALA a David VONDRÁŠEK. Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2014, 189 s. ISBN 9788024624778. STR. 34 – 35 57

Vyhláška č. 69/2014, o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. 58

31

zabezpečení plošného pokrytí.59 Na tomto místě by bylo na místě zhodnotit pohled autorky a jejich kolegů ze sousedních JSDH. Z pohledu aplikační praxe není příliš vhodné rozčleněn poplachový plán právě například v Brně-městě. V praxi se hasiči setkávají s rozhodnutím HZS, kde je snad přímo v kanceláři vytvořeno území pro zasahující jednotku snad „pouhým otočením kružítka“ a dopady to má při výjezdu v rámci naprosté iracionality výjezdů. JSDH má mimořádnou událost 500 metrů vzdušnou čarou, ale operační středisko je nevyšle, protože MU spadá plošně do území jiné JPO, která to má na místo zásahu minimálně desetkrát dále. Příkladem úspor byla opatření na Brně-severu. JSDH Soběšice po změnách zasahují pouze v Městské části (dále také jako MČ) Brno-Soběšice a v MČ Brno-Lesná a JSDH Husovice zasahují v MČ Brno-Husovice a v MČ Brno-Černá Pole. Pokud se stane MU na hranici MČ Brno-Soběšice a Bílovice nad Svitavou a vyjíždí JSDH Bílovice nad Svitavou, i když to mají daleko blíže z JSDH Brno-Soběšic, tam už nelze hovořit o úspoře financí.60 Organizaci plošného pokrytí v § 1 vyhlášky MV o organizaci a činnosti JPO.61 Autorka je toho názoru, že legislativa plošného pokrytí je zcela v souladu s účelem a správným vymezením území pro zásahy JSDH, ale přičiněním špatné činnosti orgánů HZS zcela neefektivně naplňuje svůj cíl. Další stěžejní vyhláškou je vyhláška o požární prevenci, která stanovuje ohlašovny požárů, vymezuje umístění hasicích přístrojů v § 3, projektování požárně bezpečnostních zařízení v § 5, provozy a kontroly těchto zařízení v § 7, elektrickou požární signalizací v § 8, podmínky pro hašení požárů a záchranné

59

Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

60

Úvahu autorky plně podpořil ředitel ÚO Brno-město. Vyjádřil se k této problematice na pravidelném školení velitelů JSDH dne 28. 3. 2015. Problém s plány gradoval právě oddělením ÚO Brno-město a ÚO Brno-venkov, který proběhl v loňském roce. Nyní se usiluje o navrácení plánu do původního stavu, kdy nebude rozhodovat číslo JPO (bez ohledu na místní příslušnost), ale důležitým kritériem se stane vzdálenost k MU, která zajistí dojezd dostatečného počtu techniky v co nejkratším možné době. Vyhláška MV č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. 61

32

práce v § 11 a ověřování odborné způsobilosti, přípravy a školení zaměstnanců v § 20 až § 26 a rozděluje druhy dokumentů požární ochrany v § 27.62

2.4 Zdravotnická záchranná služba Zdravotnickou záchrannou službu (dále také jako ZZS) tvoří čtrnáct územních středisek ZZS s právní subjektivitou. Pokrývá území všech krajů a hlavního města Prahy. Součástí územní středisek jsou okresní střediska ZZS. Zřizovateli jsou kraje a hlavní město Praha. Řízení ZZS není centralizované, neexistuje tedy samotný zákon a činnosti. Nepředstavuje tedy autonomní systém, při své činnosti vycházel převážně ze zákona o péči o zdraví lidu, nyní nahrazen zákonem o zdravotních službách63, a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví o provádění zákona o zdravotní záchranné službě. Vymezuje základní pojmy, stupně naléhavosti tísňového volání, organizačně provozní řád zdravotnického operačního střediska, komunikační řád, činnost zdravotní složky v místě MU a traumatologický plán.64 Náklady na provoz ZZS by měly vycházet z plateb pojišťoven dle odvedených výkonů podle § 22 zákona o zdravotnické záchranné službě. V praxi je také odkazována na prostředky z rozpočtů svého zřizovatele, prostředky od jiných subjektů na základě smluv a dary od fyzických a právnických osob.65 Základním posláním ZZS je poskytovat odbornou a neodkladnou přednemocniční péči od okamžiku daného vyrozuměním až po předání postižené osoby do nemocniční péče. Úkolem ZZS je také provedení maxima možných dostupných lékařských výkonů na místě nehody a před samotnou hospitalizací. V rámci plnění vytyčených cílů je

Vyhláška MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru, ve znění pozdějších předpisů. 62

63

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. 64


33

vytvořena síť zařízení a pracovišť ZZS, v ní se nacházejí výjezdové skupiny dislokované obvykle na daných výjezdových stanovištích. Výjezdové skupiny se dělí na rychlá lékařská pomoc (zdravotnický tým je veden lékařem), rychlá zdravotnická pomoc (neodkladná péče bez přítomnosti lékaře), doprava raněných a nemocných v podmínkách neodkladné péče (zdravotnický tým ovládá zásady tzv. zajištění transportu).66 Systém ZZS je koncipován tak, aby jakýkoliv prvek mohl poskytnout pomoc na místě do 20 minut od přijetí oznámení. V celém Jihomoravském kraji se vyskytují dvě „světlá místa“, kde dojezdovost ZZS přesahuje 20 minut.67 Každé územní středisko má úplný přehled o pohybu vozidel ZZS a to je rozhodující pro zabezpečení výjezdu do místa nahlášené události. Většina územních středisek dále provozuje také leteckou záchrannou službu. Pro tuto činnost jsou využívány vrtulníky, jejichž dodavateli a vlastníky je Armáda ČR. Letecká služba Policie ČR (dále také jako PČR) a další subjekty různé právní povahy. Heliporty se nacházejí přímo v areálech nemocničních zařízení s akutní péčí.68 Řídí se zákonem č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Mezi priority zákona patří vymezení, že zdravotnická záchranná služba je službou, v jejíž rámci je na základě tísňové výzvy, není-li dále stanoveno jinak, poskytována zejména přednemocniční péče osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života podle § 3 zákona. Součástí zdravotnické záchranné služby jsou další činnosti stanovené tímto zákonem jako například součinnost poskytovatelů akutní lůžkové péče dle § 6 a traumatologický plán dle § 7. Na poskytování zdravotnické záchranné služby se použijí ustanovení zákona o zdravotních službách o podmínkách jejich poskytování,


67

Informace poskytnuta přednášejícím na exkurzi u ZZS Brno.


34

nestanoví-li tento zákon jinak (například u odběrných zařízení a transfuzních služeb dle § 2, preventivní prohlídky dle § 5 a převoz pacienta do zahraničí dle § 11).69 Zákon o zdravotnické záchranné službě specifikuje termíny závažné postižení zdraví, přímé ohrožení života, stanovuje číslo tísňového volání, cílového poskytovatele akutní lůžkové péče, zahrnuje činnosti zdravotnické záchranné služby a postupy při záchraně pacienta. Tyto dva základní zákony jsou stěžejní pro činnost ZZS.

2.5 Policie České republiky Policie ČR (dále také jako PČR) je výkonným orgánem státní moci v oblasti bezpečnosti občanů, ochrany majetku a veřejného pořádku. Je to ozbrojený bezpečnostní sbor podle základních ustanovení zákona o PČR, slouží veřejnosti. Úkoly a samotná organizace je obsažena v zákoně o Policii České republiky v základních ustanoveních a dále organizace v § 5 až § 8. Je centrálně řízena, spadá pod Ministerstvo vnitra. Tvoří ji Policejní prezidium ČR, správy krajů a hlavního města Prahy, těch je celkem 14, a dále také opět 77 okresních ředitelství v počtu bývalých okresů. Financování je zajištěno v rámci rozpočtové kapitoly ministra vnitra ze státního rozpočtu. Samotné pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Jejich výběr kontroluje Ministerstvo financí. V rámci krizových situací se Policie ČR podílí na vyhodnocování a neodkladném zásahu v rámci IZS. Mezi činnost Policie ČR dále spadá uzavření místa zásahu, omezení vstupu osob, záchrana bezprostředně ohrožených osob, zvířat či majetku, jejich evakuace, regulace volného pohybu osob a dopravy v místě zásahu a jeho okolí, poskytování nezbytných informací příslušným osobám, jež jsou postiženy danou událostí, plnění úkolů souvisejících s identifikací zemřelých, řešení ochrany a zabezpečování movitého nebo nemovitého majetku s eliminací kriminální činnosti při vzniku mimořádné situace, plnění dalších úkolů podle pokynů velitele zásahu a dokumentování údajů za účelem zjišťování a objasňování příčin vzniku krizové

VILÁŠEK, Josef, Miloš FIALA a David VONDRÁŠEK. Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2014, 189 s. ISBN 9788024624778. STR 64 69

35

situace.70 Tuto činnost plní i ve spolupráci s PO a FO podle § 17 zákona o PČR. V okamžiku zvýšeného stupně ohrožení bezpečnosti Policie ČR také plní zvýšenou ochranu státních hranic, ústavních činitelů. Chrání také objekty státní správy, zastupitelské úřady aj. Zvýšenou ochranu také věnuje objektu Ministerstva vnitra a Policie ČR, přednostně vyšetřuje trestnou činnost a spolupodílí se při pátrání po mezinárodních teroristech nebo pachatelích zvláště závazné trestné činnosti.71 Ve spolupráci s IZS úkolem Policie ČR jsou zejména záchranné práce. Speciální záchranné práce jsou prováděny výhradně specialisty, které mají specifické materiální zabezpečení pro daný zásah. Jedná se například o potápěčskou výstroj, využívání vrtulníků k záchranné činnosti, práce ve výšce a také pyrotechnická činnost. Činnost Policie ČR je řízena zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

2.6 Ostatní složky integrovaného záchranného systému Zákon o IZS v § 4 odst. 2 vymezuje ostatní složky IZS, které poskytují pomoc na vyžádání. Obecně řečeno se jedná o vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, které lze využívat k záchranným a likvidačním pracím.72

2.6.1 Armáda České republiky Síly a prostředky Armády ČR se využívají k posílení základních složek IZS převážně při likvidaci následků přírodních a antropogenních katastrof. Jedná se o případy, kdy




36

vzniklou situaci nemohou zvládnout základní složky IZS. Armáda ČR v těchto situacích vysílá záchranné prapory Armády ČR, specialisty s příslušnou technikou a živé síly. Záchranné prapory Armády ČR jsou předurčeny k ochraně obyvatelstva. Armáda ČR tvoří jednu z hlavních částí samotných ozbrojených sil ČR, do kterých spadá ještě Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. Spadá tak do ostatních složek IZS podle § 4 odst. 2 zákona o IZS, jelikož jde o ozbrojenou sílo a zároveň o ozbrojený bezpečnostní sbor.73 Armáda provádí hlavně likvidační práce při negativních událostech mírového charakteru. Mají materiální vybavení a jsou předurčeny i teritoriálně. Nasazují se při přírodních pohromách, požárech, hromadných neštěstích, průmyslových a ekologických haváriích. Poskytují pomoc obyvatelstvu, provádí neodkladné práce, aby se zamezilo druhotným příčinám pohrom. Každý ze záchranných praporů je připraven vyslat na místo mimořádné události první záchrannou skupinu se speciální technikou do 60 minut od nahlášení a dále do 240 minut je schopen vyslat až 70 osob s 30 kusy speciální techniky. Do 24 hodin jsou připraveny všechny ostatní prostředky samotného praporu. Ve stejném limitu je schopen vystavět polní humanitární základnu pro až 450 osob. Jednotky záchranných praporů jsou vycvičeny, jsou zpracované a procvičené plány, které jsou rozčleněny na několik variant.74 Činnost Armády ČR vychází z ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Stanovuje, že zajištění svrchovanosti a územní celistvosti, ochrana demokratických základů, ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu. Dále konstatuje, že bezpečnost v České republice zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby. Ústavní zákon rozlišuje dva krizové stavy – nouzový stav a stav ohrožení státu.75 Dále je při plnění účelu podstatný

73




37

zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených složkách České republiky a úzce související zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů.76 Pro činnost vojáků z povolání byl vydán zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, a zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).77

2.6.2 Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (dále také jako SH ČMS nebo sdružení) bývalo občanským sdružením podle zákona o sdružování občanů. To až do doby 1. 1. 2014, tedy účinnosti nového občanského zákoníku. Občanské sdružení nahradila úprava spolků. SH ČMS je k dnešnímu dni spolkem. Podle Stanov SH ČMS a jeho čl. 5 si SH ČMS vytváří své orgány a organizační jednotky právě jako pobočné spolky. Celé sdružení je v České republice spolkem s největší členskou základnou. Čítá zhruba 347 536 členů v 7 780 sborech.78 Řídí se zákonem o požární ochraně. Dle § 4 odst. 2 se dá zařadit mezi ostatní složky právě díky své kategorii záchranného sboru a neziskové organizace, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.79 Cílem činnosti sdružení spolupůsobení při vytváření podmínek k účinné ochraně života, zdraví a majetku před mimořádnými událostmi. Mezi aktivity sdružení patří provádění odborné přípravy k získání odborné způsobilosti v požární ochraně, preventivních protipožárních opatření a preventivně-výchovné činnosti, likvidaci požárů a jiným



Dobrovolní hasiči, Výroční zpráva SH ČMS [online] [cit. 2015-02-18]. Dostupné z WWW: < http://www.dh.cz/dokumenty/vyrocni-zpravy/vz-2013.pdf>. 78

79


38

mimořádných událostí, dále odstraňování jejich následků, práce s mládeží a v neposlední řadě také plnění úkolů civilní ochrany.80 Sdružení rozděluje své členy v kategorii hasič a mladý hasič. Mladý hasič je člen od 6 do 18 let. Hasič je logicky člen od 18 let. Zvláštní kategorií ve sdružení je přípravka (do 6 let). Ve sdružení je organizováno 46 371 mladých hasičů.81 SDH Brno-Královo Pole byl založen v roce 1880. Patří, jak již bylo uvedeno, k nejstarším hasičským sborům v České republice. V letošním roce bude slavit 135. výročí svého vzniku. Pracuje také s mládeží, je v něm registrováno 43 mladých hasičů a 50 hasičů, z nichž 29 je členem JSDH.82 Tento popis doplňuje také obrázek mladých hasičů SDH Královo Pole (příloha č. 4). Velmi zajímavý je vztah právě mezi SDH a JSDH. JSDH zřizuje obec a jak již bylo uvedeno, není to povinností obce. SDH v rámci SH ČMS vzniká jako každý jiný spolek. Je samostatný ve své činnosti a je tedy PO s vlastní subjektivitou (na rozdíl od případů zřizované JSDH obcí). V aplikační praxi je tak běžné, že v jedné hasičské zbrojnici sídlí „obecní“ JSDH a zároveň spolek SDH. Členové SDH nad 18 let, kteří uzavřeli dohodu o členství v JSDH, jsou zároveň v JSDH. Působí tak ve spolku SDH a zároveň v JSDH. Nelze tedy tyto subjekty striktně odlišovat, protože zpravidla všichni členové JSDH jsou členové zároveň SDH. A jak dokládá další aplikační praxe zejména s činností mládeže do 18 let, tak tato činnost se bez spolupráce JSDH takřka neobejde. Sdružení samotné se dělí do 14 krajských sdružení hasičů, 77 okresních sdružení hasičů a 7 780 sborů dobrovolných hasičů (dále také SDH).83 Činnost zajišťuje kancelář a jeho součástí je také výcviková a vzdělávací báze. Sdružení má dvě ústřední hasičské školy

KROUPA, M. a ŘÍHA, M. Integrovaný záchranný systém. 3., aktualiz. vyd. Praha: Armex Publishing, 2008, 119 s. ISBN 9788086795591. STR.. 71 80


82

výroční zpráva z valné hromady SDH Brno-Královo Pole


39

a to v Bílých Poličanech a v Jánských Koupelích. Dále také Centrum hasičského hnutí a muzeum v Přibyslavi.84 Z předmětu činnosti stanov je patrno, že SH ČMS vykonává odbornou způsobilost jeho členů k podílení se na přípravě a řešení mimořádných událostí. Vychovává své členy od dětských let k pomoci při požárech, živelných pohromách a dalších situací, při kterých běžní občané potřebují odbornou pomoc. Svoje znalosti prověřují a doplňují při soutěžích, školeních i při samotných mimořádných událostech a krizových situací.85 SH ČMS tak působí na úseku požární ochrany, při poskytování pomoci při mimořádných událostech. Provádí odbornou přípravu členů k získání odborné způsobilosti v požární ochraně, preventivních opatření protipožárních a preventivně výchovné činnosti. Zkráceně řečeno likvidují požáry, odstraňují následky, pracují s mládeží a plní úkoly civilní ochrany.86 Kromě zákona o PO činnost SH ČMS řídí stanovy SH ČMS ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným ve dnech 2. a 3. 7. 2005 v Klatovech a změn přijatých Shromážděním starostů okresních sdružení hasičů dne 17. 10. 2014.87

2.6.3 Česká hasičská jednota a Moravská hasičská jednota Česká i Moravská hasičská jednota je spolek, který také působí na úseku požární ochrany podle zákona o požární ochraně. Dle § 4 odst. 2 zákona o IZS spadá Česká i Moravská hasičská jednota pod tento odstavec jako ostatní záchranný sbor a také jako


KAVAN, Š. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 69. s. ISBN 9788,87472415. STR : 28 - 29 85


Stanovy Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným v roce 2. a 3. Července 2005 v Klatovech, a ve znění dalších změn [online] [cit. 2015-02-18]. Dostupné na WWW: < http://www.dh.cz/dokumenty/stanovy/stanovy%202014.pdf>. 87

40

nezisková organizace, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.88 Členové jsou k této činnosti vzdělávání. Obě organizace tedy napomáhají shodně jako SH ČMS při mimořádných událostech a jsou jakousi odnoží sdružení. Vznikla právě odtržením od SH ČMS. Česká hasičská jednota vznikla v roce 1990 a čítá zhruba 6500 členů a Moravská hasičská jednota v roce 1991 a je u ní registrováno asi 3200 členů. Geograficky jsou rozčleněny dle názvu v Čechách a na Moravě.89

2.6.4 Český červený kříž Je Národním společností Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce na území České republiky. Podle Ženevským úmluv je jeho posláním „předcházet a zmírňovat utrpení, chránit zdraví a úctu k lidské bytosti, podporovat vzájemné porozumění, přátelství a mír mezi národy.“90 Zajišťuje humanitární, sociální a zdravotní činnosti. Český červený kříž zejména působí jako uznaná pomocná organizace vojenské zdravotnické služby, zajišťuje také výchovu personálu a obyvatelstva pro poskytování humanitární pomoci v případě katastrof a jiných mimořádných událostí, poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a další humanitární služby, zajišťuje organizaci a podporuje činnost svých kolektivních členů, zaměřuje se na zdravotní a sociální výchovu mládeže. Posláním je také zmírňovat utrpení, chránit život, zdraví a úctu k lidské bytosti bez rozdílu národnostních, rasových, náboženských, třídních a politických.91 Tuto organizaci tvoří místní skupiny Českého červeného kříže, ty se sdružují do oblastních spolků a nejvýše stojí Národní společnost Českého červeného kříže. Podle zákona o IZS a jeho § 4 odst. 2 jde o záchranný sbor a neziskovou

88


KROUPA, M. a ŘÍHA, M. Integrovaný záchranný systém. 3., aktualiz. vyd. Praha: Armex Publishing, 2008, 119 s. ISBN 9788086795591. STR. 72 – 73 89



41

organizaci, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.92 Mezi nejvýznamnější kolektivní členy dnes patří Vodní záchranná služba, Svaz záchranných brigád kynologů České republiky a Horská služba.93

2.6.5 Vodní záchranná služba Mezi činnost Vodní záchranné služby spadá zejména preventivní záchranná služba, příprava a výcvik svých členů, příprava dětí a mládeže a příprava materiálu a techniky. Skládá se ze 41 místních skupin a svoji činnost vyvíjí na 50 stanicích, kde zajišťují bezpečnost na frekventovaných vodních plochách v letních sezónách.94 V Brně lze vidět činnost Vodní záchranné služby na Brněnské přehradě. Zajištují pomoc ve spolupráci s JSDH Brno – Královo Pole i během ohňostrojů Ignis brunensis, které každoročně patří k mimořádným kulturním akcím ve městě Brně. Vodní záchranná služba svoji činnost zajišťuje jako oblastní spolek a svojí činností tak spadá do § 4 odst. 2 zákona o IZS, neboť jde o ostatní záchranný sbor a dále také o neziskovou organizaci a sdružení občanů, které lze využít na záchranné a likvidační práce.95

2.6.6 Svaz záchranných brigád kynologů Je společenskou organizací, která se zabývá záchrannými pracemi pomocí speciálně vycvičených psů. Výcvik se zaměřuje na vyhledávání živých i mrtvých osob v nejrůznějším prostředí. V našem geografickém prostředí jde převážně o činnosti při mimořádných událostech, kde jsou zavaleny osoby v sutinách. Svaz je členěn do krajských brigád, ty disponují několikačlennými zásahovými jednotkami psovodů se

92




95


42

kdykoliv dostavit k zásahu.96 Svaz záchranných brigád a kynologů je oblastním spolkem a již z názvu tak naplňuje § 4 odst. 2 zákona o IZS a je tak ostatní složkou IZS.97

2.6.7 Horská služba Se zaměřuje především na první pomoc poskytovanou na horách a to celoročně. Působí v Krušných a Jizerských horách, Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách, Beskydech a na Šumavě. Čítá 600 členů a z toho 55 profesionálů.98 K výjezdům používají sněžné skútry, lyže, svozné saně, záchranářské psy, horolezeckou výstroj, aj. Od konce roku 2012 se používá jednotné telefonní číslo +420 1210. V českých sítích je brána jako přístup na tísňové linky.99 Horská služba je obecně prospěšnou společností a spolkem. Dle § 4 odst. 2 zákona o IZS naplňuje funkce záchranného sboru i neziskové organizace s využitím na záchranné a likvidační práce a je tak ostatní složkou dle zákona o IZS.100

2.6.8 Česká unie námořního jachtingu Tato organizace vznikla 30. 1. 2001, kdy byla zaregistrována u Ministerstva vnitra. Má 18 klubů se zhruba 1 026 členy. Na základě akreditace pořádá rekvalifikační kurzy Vodní záchranné služby a zabezpečuje činnost Vodní záchranné služby při různých sportovních akcích.101 Česká unie námořního jachtingu je spolek dle rejstříku firem.


97




100



43

Jde o oblastní spolek. Jde dle § 4 odst. 2 o neziskovou organizaci využitelnou pro záchranné a likvidační práce a splňuje tak kritéria pro zařazení do ostatních složek IZS.102

Všechny tyto složky poskytují pomoc na vyžádání. Ostatní složky IZS jsou povolávány k mimořádné události podle svého druhu na základě oprávnění, která jsou dána právními předpisy.

2.7 Zákon o integrovaném záchranném systému a jeho rozbor se zaměřením na prevenci Již v předmětu úpravy v samotném § 1 zákona o IZS v samotném vymezení IZS při přípravě na mimořádné události a také při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí. U vymezení pojmů samotného IZS v § 2 odst. a zákon hovoří o koordinaci postupu složek již při přípravě na MU a samozřejmě také při provádění záchranných a likvidačních prací. Samotnou přípravu a tendenci jednat ještě před vznikem MU lze v tomto kontextu vnímat jako prevenci. Podstatné je, že se na ni klade důraz již v základních ustanoveních zákona. § 3 zákona o IZS dodává využití IZS v přípravě na vznik MU, kdy je zapotřebí k záchraně dvě nebo více složek IZS. V rámci prevence probíhají také prověřovací a taktická cvičení podle § 17 zákona o IZS. Zákon během výčtu svých ustanovení odkazuje na řadu zákonů. Na již zmíněný KZ i zákon o HZS. Dále odkazuje, ale bohužel velice okrajově na vodní zákon (dále také jako VZ). A to přímo v § 10 u orgánů kraje v odst. 2 písm. f, kde hovoří o spolupráci při zpracování a aktualizaci povodňového plánu kraje právě podle zmíněného VZ. Tuto kompetenci zákon dává krajskému úřadu při výkonu státní správy. Naopak VZ se zmiňuje o složkách IZS v rámci předpovědní a hlásné služby v § 73 odst. 4 a o samotném HZS v § 73 odst. 3 a 4. Dále u záchranných prací v § 74

102

44


odst. 2 a § 79 odst. 2 písm. j v činnostech povodňových orgánů v rámci koordinace právě se složkami IZS. Totéž platí pro povodňové orgány krajů v § 80 odst. 2 písm. m. Odkaz na samotný zákon o IZS obsahuje až ustanovení § 84 odst. 2 písm. a, kde stanovují povinnosti vlastníkům děl sdělovat IZS údaje o parametrech možné zvláštní povodně. Z uvedených ustanovení vyplývá, že propojenost mezi zákony není příliš značná, ale spíše ojedinělá. Z hlediska prevence se taková úprava jeví jako velice nedostatečná a nenaplňující zdaleka cíle a účely úprav jednotlivých zákonů. K problematice IZS lze uvést například tato dvě rozhodnutí. První judikát řeší zřízení nezbytné cesty, kdy stanovuje, že nestačí pouze nutnost umožnit vjezd složkám IZS, jelikož ty mají oprávnění dle zákona o IZS konkrétně dle § 27 příjezdu přes cizí pozemky.103 Další judikát hovoří o odběru povrchových vod a využití pro malou vodní elektrárnu a IZS se dotýká velice okrajově.104 KZ navazuje na zákon o IZS, jak již bylo uvedeno v úvodní pasáži práce. KZ nastupuje při nouzovém stavu a stavu ohrožení státu. Je tedy postaven nad zákon o IZS při vyšší míře rizika. Příkladem je vhodné uvést výslovné stanovení poskytovatelům akutní

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1995/2013. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-16]. Uvedený rozsudek řešil přístup žalobců ke svému domu a ke své garáži po pozemcích žalované. Okresní soud se shodl se žalobci, že mají nárok na zřízení cesty ke svému domu automobilem. Krajský soud to ale popřel a uvedl možnost pěší cesty 20 m po vlastním pozemku žalobců. Žalobci tak namítali, že v dnešní době je zapotřebí mít možnost dojezdu k vlastnímu domu automobilem. Nejvyšší soud dovolání zamítl s poukazem na skutečnost, že není možné ani poukazovat na nemožnost příjezdů HZS a složek IZS, jelikož ty mají oprávnění přejezdu po cizích pozemcích právě na základě zákona o IZS a jeho § 27. Tento rozsudek navazuje již na starší rozsudek Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2977/2009, který již konstatoval, že ke zřízení nezbytné cesty nepostačuje pouze nutnost umožnit vjezd záchranné službě, HZS a PČR. 103

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2012, č. j. 9 As 117/2011 – 148. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-16]. Rozsudek nejvyššího správního soudu řešil právě situaci, kdy nebylo možné bez platného povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami schválit manipulační řád. Dle názoru krajského soudu se však nejednalo o povolení, která by byla v době rozhodování vodoprávního úřadu platná. Museli tak podat nejpozději 1. 1. 2008 žádost o povolení nahrazující povolení dosavadní. Tato doba uplynula dnem účinnosti nového zákona. Šlo tam o střet mezi starým a novým VZ. „Nový“ VZ nakládání s vodami diferencoval. Tato povolení tedy zanikla. Již původní VZ rozlišoval nakládání s vodami o jejich odběru a k využívání jako energického potenciálu. Nešlo proto přijmout výklad krajského soudu. Nejvyšší správní soud se přiklonil k nepochybnosti úmyslu zákonodárce ukončit platnost určitých povolení k nakládání s vodami. Na IZS se tak vztahuje výjimka ohledně povolení k nakládání s vodami. 104

45

lůžkové péče v rámci krizového stavu, kdy se stávají ostatními složkami IZS podle § 4 odst. 3 zákona o IZS.

2.8 Krizové řízení a krizový zákon Je souhrnem činností orgánů krizového řízení, které se zaměřují na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a dále plánování, organizování, realizaci a kontrolu činnosti prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace. Zabývá se jejich řešením nebo ochranou kritické infrastruktury. Takto je řízení pojmově vymezeno v úvodních ustanoveních § 2 odst. a KZ. Krizová situace je definována v § 2 odst. b KZ jako mimořádná událost podle zákona o IZS, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.105 Nouzový stav může vyhlašovat vláda v případech živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiných nebezpečí, jež ohrožují životy, zdraví či majetkové hodnoty, vnitřní pořádek a bezpečnost podle čl. 5 ústavního zákona o bezpečnosti ČR a dále KZ a jeho § 3 odst. 5 (který odkazuje na zmíněný ústavní zákon).106 Krizovým opatřením se rozumí organizační či technické opatření, které je určeno k řešení krizové situace a odstraňování jejich následků, včetně opatření, jenž zasahují do práv a povinností osob. Takto je opatření stanoveno v § 2 odst. c KZ. V roce 2010 byl do KZ včleněn směrnicí prvek kritické infrastruktury, jehož narušení by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečování životních potřeb obyvatel, jejich zdraví nebo ekonomiku státu. Dále je definovaná také evropská kritická infrastruktura, což je kritická infrastruktura na území ČR, jejíž narušení by mělo dopad na další členský stát Evropské unie podle § 2 odst. h KZ. Zákon dále popisuje vyhlášení jednotlivých krizových stavů (definovaných § 2 odst. b KZ), popisuje také podrobnosti, činnost, kompetence a působnost státních orgánů, orgánů územní samosprávy a obecně orgánů krizového řízení. S vymezením krizových stavů souvisí i

105

§ 2 zákona č. 240/2001 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

106

čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

46

zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Stav nebezpečí může vyhlásit pouze hejtman kraje, pokud jsou ohroženy životy, zdraví, majetek a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností orgánů a složek v ČR podle § 3 odst. 3 KZ. Stav ohrožení státu může vyhlásit Parlament ČR na návrh vlády, je-li ohrožena svrchovanost státu nebo jeho územní celistvost anebo demokratické základy podle čl. 7 ústavního zákona. K přijetí samotného usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je zapotřebí nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů podle čl. 7 odst. 2 ústavního zákona o bezpečnosti ČR.107 KZ dále vymezuje působnost a pravomoc státních orgánů (vláda, MV, Ministerstvo zdravotnictví, dopravy, průmyslu a obchodu a Český národní banka) a orgánů samotných územních samosprávních celků (orgány obcí s rozšířenou působností, kraje a starosty obcí s rozšířenou působností). Dále upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizovou situaci, která sama nesouvisí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení. Stěžejní je hlava III, která stanovuje bezpečnostní rady a krizové štáby. Do ní spadá bezpečnostní rada, ústřední krizový štáb a krizový štáb kraje a obce s rozšířenou působností. Za dobu účinností byl zákon desetkrát novelizován. Zásadní změna byla v souvislosti s reformou veřejné správy a ukončením činnosti okresních úřadů. Právě okresním úřadům se podle předešlé právní úpravy ukládaly důležité úkoly na úseku krizového řízení. Vzhledem k chybějícímu článku, který by byl schopen nahradit rušené okresní

ŠTĚTINA, J. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 557 s. ISBN 9788024745787. STR. 156 - Citovanou publikaci zpracoval MUDr. Jiří Štětina spolu se třiceti předními odborníky (podle anotace samotné publikace na webových stránkách Grady). Je určena všem složkám integrovaného záchranného systému (také dle oficiálního popisu). Zmíněný autor je také poslancem od roku 2010. 107

Čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

47

úřady, byly působnost, pravomoc a kompetence přeneseny na HZS ČR a krajské úřady.108 Další velká novela nastala z důvodu implementace směrnice Rady Evropské unie č. 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008, o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu. Hlavní byla implementace kritické infrastruktury do českého právního řádu. Novela určuje přesné kompetence, stanovuje působnost obcí s rozšířenou působností a novelizuje některá další ustanovení. Důvodem ke zpracování KZ a také zákona o IZS byla společenská potřeba zvláštní právní úpravy, která by vytvořila podmínky pro řešení situací vyvolaných mimořádnou událostí převážně velkého rozsahu. KZ navazuje na ústavní zákon o bezpečnosti ČR. Jednalo se o úpravu klíčovou z hlediska úpravy krizové legislativy. Ta nebyla do roku 2000 komplexně upravena, měla by se tak stát základním krizovým předpisem, na který by měly navazovat normy zpracované ministerstvy a jinými ústředními správními orgány.109 V rámci shrnutí, KZ za orgány krizového určuje vládu, ministerstva a další úřední orgány státní správy.110 Zákon dále stanovuje přesnou působnost těchto orgánů, je třeba zdůraznit, že za orgány krizového řízení vystupuje i HZS ČR.111 K problematice KZ lze uvést například tato tři rozhodnutí. První rozhodnutí se týká prekluze a počátku běhu šestiměsíční prekluzivní doby pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené v příčinné souvislosti s krizovým opatřením dle § 36 odst. 5 KZ. Ta spadá do okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o vzniku majetkové újmy,

ŠTĚTINA, J. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 557 s. ISBN 9788024745787. STR. 155 108


110

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.


48

která lze vyjádřit v penězích.112 Druhý judikát dokládá, že za škodu vzniklou v souvislosti s krizovým opatřením odpovídá stát, nikoliv orgán krizového řízení.113 Třetí judikát dokládá pozitivní závazky státu chránit lidská práva zakotvená v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, které se vztahují i na situace přírodních katastrof. I když jsou neovlivnitelné. Stát musí přijímat odpovídající opatření ze zmírnění až minimalizování živelných pohrom. Stát tak musí přijímat opatření, která jsou rozumná a přiměřená. Požívá širokou míru uvážení, avšak není možné, aby prakticky nic nepodnikl. Tento judikát Nejvyššího soudu ČR z 11. 4. 2012 je stěžejní v rámci cílů práce.114

2.9 Druhy mimořádných událostí Mimořádnou událostí (dále také jako MU) se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, také si jím rozumí havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují tak provedení

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2009, sp. zn.: 25 Cdo 3798/2007. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-16]. V daném rozsudku se žalobkyně domáhala úhrady škody následkem povodní v částce 34 489 668 Kč. Obvodní soud rozsudkem žalobu zamítl. V době povodní byl vyhlášen nouzový stav. Soud došel k závěru, že želovaní postupovali v průběhu v souladu s právními předpisy a nárok žalobkyně, byť oprávněný, zanikl uplynutím šestiměsíční lhůty dle § 36 odst. 5 KZ. Městský soud rozsudek potvrdil. Dovolání nebylo důvodné. 112

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 6. 2009, sp. zn.: 25 Cdo 1649/2007. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-16]. Rozsudek opět směřuje do problematiky povodní a odstranění podmáčené stavby v rámci organizace nutných opatření na ochranu života a zdraví obyvatelstva. Rozhodla o něm povodňová komise. Rozsudek dále stanovuje přednost KZ před VZ. Soud prvního stupně rozhodl pro uznání. Odvolací soud dovodil, že za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s krizovým opatřením odpovídá stát. První žalovaná podala dovolání, poukazovala na rozhodnutí nad rámec petitu. Podle KZ § 36 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou FO i PO v příčinné souvislosti s krizovým opatřením prováděným dle tohoto zákona. Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl. 113

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 4. 2012, sp. zn.: 28 Cdo 2519/2011. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-16]. Žalobkyně se z titulu náhrady škody domáhala po žalované zaplacení částky 50 765 891 Kč. Soud posoudil, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Nepovažoval totiž nepřesnou meteorologickou předpověď jako výkon státní moci. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně. Dodal, že nebylo zjištěno žádné pochybení státu ani z důvodu, že měla žalobkyně uložené osobní věci v záplavové oblasti. Dovolání se zamítlo. 114

49

záchranných a likvidačních prací podle § 2 b zákona o IZS.115 Krizovou situací je mimořádná událost, při níž se vyhlašuje krizový stav116 (je bezprostředně ohrožena svrchovanost a územní celistvost státu, demokratické základy, chod hospodářství, systém statná správy a samosprávy, zdraví a život velkého počtu osob, majetek ve velkém rozsahu, kulturní statky, životní prostředí nebo plnění mezinárodních závazků, přičemž ohrožení nelze zabránit ani jeho následky odstranit obvyklou činností správních úřadů, orgánů územní samosprávy, ozbrojených sil, záchranných sborů, havarijních a jiných služeb.).117 Rozdělení mimořádných událostí je pro přehlednost rozčleněno v tabulek dle původce vlivů (příloha č. 5). Dělení MU nevyplývá přímo ze zákona. Ten takové dělení neobsahuje. Až samotná aplikační praxe si vytvořila vlastní dělení MU, které shodně uvádějí na svým webových stránkách obce i JSDH. Základní dělení mimořádných událostí: I. II.

přírodní (naturogenní) mimořádné události antropogenní mimořádné události

I. Základní dělení přírodních mimořádných událostí a. abiotické mimořádné události – způsobené neživou přírodou b. biotické mimořádné události – způsobené živou přírodou II. Základní dělení antropogenních mimořádných událostí a. technogenní mimořádné události – provozní havárie a havárie spojené s infrastrukturou

115

§ 2 odst. b zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů.

116

§ 2 odst. b zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Město Vlašim, Základní dělení mimořádných událostí [online] [cit. 2015-02-26]. Dostupné z WWW: . 117

50

b. sociogenní mimořádné události interní – vnitrostátní společenské, sociální a ekonomické krize c. sociogenní mimořádné události externí – vojenské krizové situace d. agrogenní mimořádné události – spojené se zemědělstvím a půdou118 V těchto případech jde o mimořádné události, které zapříčiní jedinci či skupiny lidí chybnými úkony, nedbalostí, teroristickou a diverzní činností, emigračními vlny či válečnými konflikty. Dále MU souvisejí s provozem technologií a infrastruktur, které člověk sám vytvořil. Pro zabránění událostí je třeba činit příslušná opatření.

2.9.1 Stupně poplachu při mimořádných událostech Základní složky IZS mají nepřetržitou pohotovost pro ohlášení, vyhodnocení a neodkladný zásah v místě MU podle zákona o IZS a jeho § 4 odst. 4119. Samotný stupeň poplachu vyhlašuje po příjezdu na místo události velitel zásahu dle poplachového plánu IZS na základě § 19.120 Podle závažnosti § 20121 rozlišuje tři stupně poplachu a zvláštní stupeň. V prvním stupni poplachu jde o části objektů, území, jednotlivé osoby. Nasazují se maximálně čtyři JPO podle § 21 vyhlášky o IZS.122 V druhém stupni jsou v ohrožení jednotlivé objekty, desítky osob a přivolává se na místo zásahu maximálně deset JPO a ve třetím stupni komplex objektů, stovky osob a přivolává se na místo

Město Vlašim, Základní dělení mimořádných událostí [online] [cit. 2015-02-26]. Dostupné z WWW: ., zdroj vychází také z Modré knihy – MV – GŘ HZS ČR – Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč a RNDr. Ivan Veverka CSc. – Vybrané kapitoly krizového řízení, Policejní akademie Praha, 2003 118

119

§ 2 odst. b zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů.

120


121

§ 20 vyhlášky MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů. 122

§ 21 vyhlášky MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů.

51

maximálně patnáct JPO upravené § 22 a 23 výše zmíněné vyhlášky.123 Ve zvláštním stupni poplachu je ohrožena celá obec, kraj, stát, tisíce osob, přijíždí na místo alespoň patnáct JPO. Jestliže velitel zásahu vyhlásí nejvyšší či zvláštní stupeň poplachu nebo jestliže je o to velitel zásahu požádán, přebírá koordinaci záchranných a likvidačních prací hejtman kraje na území kraje. Pokud přesáhne MU toto území, přebírá koordinaci těchto prací MV (§ 24 vyhlášky o IZS).124

2.9.2 Odpovědnostní vztahy při zásahu u mimořádných událostí a obecná odpovědnost HZS a JSDH se řídí při zásazích u MU speciálními předpisy o činnosti těchto sborů, ale zároveň se dotýkají mnoha dalších a více obecných předpisů nejen z oblasti požární ochrany. Jak již bylo uvedeno v počátku práce, každá FO je povinna poskytnou osobní (až na výjimky) a věcnou pomoc bez podmínky. Tím se dotýká ustanovení § 18 zákona o PO, kdy je každý povinen v souvislosti se zdoláváním požáru provést nutná popatření pro záchranu osob, uhasit požár či zamezit jeho šíření, ohlásit neodkladně zjištěný požár a poskytnout osobní pomoc JPO na výzvu VZ.125 § 20 zákona o PO výjimky z poskytování pomoci, kdy se poskytování osobní a věcné pomoci netýká útvarů a vojáků, příslušníků PČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační a Vězeňské služby, pokud by jí byl vážně ohrožen zájem služby. Obecně FO nemusí poskytovat pomoc, pokud by jí v tom bránila důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.126 § 19 o povinnosti poskytovat na výzvu velitele jednotky dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné ke zdolání požáru. Dále dle § 22 je vlastník, správce nebo

123

§ 22 a § 23 vyhlášky MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů. ŠENOVSKÝ, M., ADAMEC, V., HANUŠKA, Z. Integrovaný záchranný systém. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. s 11. ISBN 978-80-214-3448-6. 124

125

§ 18 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

126

§ 20 zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

52

uživatel povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k provedení jiných záchranných prací. Je zejména povinen strpět vyklízení pozemku, odstranění stavby, jejích částí nebo porostů. O tom rozhoduje velitel zásahu.127 To stejné platí i pro cvičení jednotek, které to musí oznámit nejméně 24 hodin před zahájením cvičení. Musí přitom dbát, aby bylo rušení užívání provedeno co nejméně a nevznikly škody, kterým šlo zabránit. Zákon 133/1985 Sb. zde plní subsidiární úlohu k zákonu č. 238/2000 Sb., o HZS. Ten již v § 5 hovoří o oprávnění ke vstupu do objektů. Dále doplňuje v odst. 2 oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor a vstoupit do něj, pokud zásah nenese odklad.128 Náhradu škod stanovuje § 30 zákona o IZS, kdy peněžní náhrada dle odst. 4 poskytována FO i PO, které utrpěly škodu věcnou či na zdraví při činnosti složek IZS nebo při poskytování osobní nebo věcné pomoci.129 Tady je možné pozorovat vzájemný střet s ústavním zákonem, která dokládá nedotknutelnost obydlí v čl. 12, kdy není dovoleno do něj vstupovat bez souhlasu toho, kdo v obydlí bydlí. Odst. 3 čl. 12 ale sám stanovuje možnost zásahů do nedotknutelnosti obydlí, pokud je to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu svobod druhých nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku.130 V této pasáži zákonodárce myslí právě na složky IZS. Komentář k čl. 12 spíše rozpracovává možnosti ozbrojených složek, ale na konci odkazuje na řadu zákonů, které s tímto článkem souvisejí a mezi nimi je odkaz na již zmiňovaný § 22 zákona o požární ochraně (a posléze i zákona o HZS, jenž na zákon

127

§ 21 zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

128

HZS je předurčen k výjezdům za účelem otevření bytů, kde hrozí nebezpečí z prodlení. Je to samostatná skupina technických výjezdů. Může jít například o starší osobu, která sama v domácnosti upadla, nemůže se zvednout a potřebuje akutní lékařskou péči. Sám ředitel ÚO Brno-město se ale vyjádřil, že často jsou tyto výjezdy problematické a hrozí u nich velké množství problémů, kdy hasiči jsou mnohdy „popotahování“, zda šlo o akutní výjezdy. Osoby dokládají, že do obydlí patří, ale už se setkali s případy, kdy sice osoba do bytu patří, ale byla již v rozvodovém řízení. Tyto zásahy způsobují mnoho nepříjemností právě díky velice citlivé problematice práva na soukromí a nedotknutelnosti obydlí. 129 130


čl. 13 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů.

53

o PO navazuje), který opravňuje zasahujícím jednotkám vstup na pozemek. Touto úpravou tak dochází k omezení vlastnictví ve veřejném zájmu. Vlastnické právo je obecně ústavně zaručené právo dle zmíněného článku, což způsobuje opravdu velký zásah do základních práv. Podle testu proporcionality zde ale na prvním místě „vyhrává“ veřejný zájem v rámci ochrany obyvatelstva. Za náhradu škody podle § 30 zákona o IZS odpovídá stát. Této odpovědnosti se může zprostit pouze, pokud prokáže, že poškozený způsobil škodu sám nebo způsobil havárii. Tady je možné navázat na stěžejní zákon pro účely práce. VZ ve svém ustanovení § 40 a § 41 v rámci havárií vymezuje původce havárie. Ten je povinen činit opatření k odstranění příčin a následků havárie. Odst. 2 § 41 stanovuje povinnost hlásit havárii neprodleně HZS, JPO, PČR případně správci povodí.131 Tyto složky jsou neprodleně povinni informovat o nahlášené havárii vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí. HZS ani JPO se nepovažují za původce havárie, pokud k ní došlo v důsledku zásahu a při použití přiměřených prostředků.132 Hlava VIII zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů obsahuje trestné činy proti životnímu prostředí. Stanovuje sazby na jeden rok až osm let podle závažnosti poškozeného životního prostředí. Pokud pachatel poškodí vodní zdroj podle § 294a, může odsouzen až na dvě léta.133 Méně závažnou formu stanovuje přestupkový zákon v § 45, kdy poruší předpisy práva životního prostředí a tím zhorší životní prostředí. Za takový přestupek lze uložit pokutu do 10 000 Kč.134 Stavební zákon se v rámci odpovědnosti obecně vodních děl snaží odkazovat na znění speciálních zákonů upravující vody a na speciální stavební úřady pro povolování těchto

131 132

§ 41 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 42 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

133

zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

134

§ 45 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

54

staveb.135 V úvodních ustanoveních § 4 odst. 2 stanovuje postup orgánů územního plánování. Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránící veřejný zájem podle zvláštních právních předpisů. Toto ustanovení odkazuje na mnoho speciálních zákonů, mezi které patří i vodní zákon.136 Dotčené orgány vydávají závazná stanoviska pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu a dále také stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, pokud nestanoví zvláštní předpis jinak (podle § 4 odst. 2 písm. a, b).137 Plány povodí upravuje § 24 VZ, kdy území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje. Zpracovávají se dle odst. 2 mezinárodní oblasti povodí, části mezinárodních oblastí povodí a na území ČR národní plány povodí. Odst. 3 stanovuje cíle národních plánů povodí, mezi které patří ochrany a zlepšování stavu vod a vodních ekosystémů snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, hospodaření s vodami a zlepšování vodních poměrů. Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životních prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí schvaluje vláda.138 Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány pro zvládání povodňového rizika schvaluje vláda podle § 24 odst. 11. Plány dílčích povodní podle odst. 13 pořizují správci povodí podle svých působností ve spolupráci s krajskými úřady a ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodní schvalují kraje podle své územní působnosti.139 Správu povodí se rozumí podle § 54 VZ správa významných

135

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 136

§ 4 odst. 2 zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 137

§ 4 odst. 2 zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 138

§ 24 odst. 10 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

139


55

vodních toků, vykonávají ji správci povodí, kteří poskytují vodoprávním orgánům technické, ekonomické a jiné údaje, jestliže je mají k dispozici.140 Česká inspekce životního prostředí (dále také jako ČIŽP) vykonává státní správu podle § 104 VZ spolu s vodoprávními úřady. Přísluší ji dle § 112 VZ kontrolovat FO i PO při dodržování povinností stanovených VZ na úseku nakládání s vodami, ochrany vod, havárií, znečištění odpadních vod, ochrany vodních poměru a vypouštění odpadních vod (§ 112 odst. 1 písm. a). ČIŽP má oprávnění ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, příčin a škodlivých následků, nařídit kontrolu, spolupracovat s vodoprávními úřady, vést centrální evidenci havárií a provádět kontrolní zjištění. 141 Vodoprávní úřady mohou upravovat obecné nakládání s vodami, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, jestliže to vyžaduje veřejný zájem podle § 6 odst. 4 VZ. Vodoprávní orgán může také úřední povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit podle § 12. Dále může vydávat povolení k vysazování stromů, keřů v záplavových územích, k těžbě písku, ke geologickým pracím, k vrácení vodního toku do původního koryta a ukládání těžebního odpadu podle § 14. Vydá v této souvislosti i stavební povolení k vodním dílům podle § 15. Díle § 16 stanovuje povolení k vypouštění odpadních vod od vodoprávního orgánu. Vodoprávní úřad také stanovuje ochranné pásma vodních zdrojů v § 30. A podle § 71 odst. 5 může vodoprávní orgán uložit povinnost zpracovat povodňový plán vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, pokud je to účelné s ohledem na způsob jejich užívání.142 Povodňový orgán má také mnoho pravomocí. Mezi nejstěžejnější ustanovení v ohledem na cíl práce patří § 63 odst. 3 povinnost, aby každý umožnil vstup či vjezd na své pozemky, stavby složkám, které řídí a koordinují zabezpečovací a záchranné práce. Musí na příkaz povodňových orgánů poskytnout osobní a věcnou pomoc k ochraně životů a majetku před povodněmi. Povodňové orgány řídí ochranu před povodněmi. Toto řízení zahrnuje přípravu na povodňové situace, kontrolu a organizaci

140


141

§ 112 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

142

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

56

příslušných činností v průběhu povodně, ale o organizaci a kontrolu činnost ostatních účastníků před povodněmi. Tyto orgány se řídí povodňovými plány.143 Nový občanský zákoník navazuje na původní občanský zákoník a jeho § 420 novým ustanovením § 2900 o prevenci. Podle něj si je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na životě, zdraví, vlastnictví jiného či svobodě. Podle ustanovení § 2901 má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci. Dále tak má zakročit také ten, kdo může na základě svých schopností odvrátit újmu.144

143


144

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

57

3

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

Zvláštní část se zaměřuje zejména na povodně, záplavy, deště a případné sesuvy půdy související s přívalovými dešti, neboť toto téma je pro velkou část území České republiky velkým problémem, při němž dochází až k nevyčíslitelným škodám. Jde také o jev, který se na našem území poměrně často objevuje a objevovat pravděpodobně bude a jehož neustálé represivní zásahy časem budou těžší a těžší. Mimořádných událostí je několik desítek rozdělených do mnoha kategorií, jak bylo uvedeno výše podle zákona o IZS a navazující ustanovení krizových stavů dle KZ. Mezi živelné pohromy se považují povodně, záplavy a deště, dále sníh, námrazy, větrné smrště, sesuvy půdy a jiné pojící se s likvidací následků přírodního jevu. Životní prostředí může nemalou měrou ohrozit také únik nebezpečných látek. Ten může uniknout na pozemní komunikaci, poškodit půdu, vodní tok a vodní plochu a znečistit ovzduší. Životní prostředí může významně ohrozit také radiační nehoda či havárie a jiná mimořádná událost s dopadem na životní prostředí až po ekologickou katastrofu. Námětů na tvorbu zvláštní části a naturogenních MU je opravdu několik. Konzultace na krizovém řízení (dála také jako KŘ) i samotná aplikační praxe dokládá, že zde je prostor pro zlepšení dopadů těchto konkrétních MU. Tuto skutečnost dokládá i nedokonalá aplikační praxe. HZS i JSDH se obecně k těmto negativním událostem dostávají až ve fázi samotné represe, kdy zasahují nejprve při lokalizaci a posléze likvidaci mimořádné události. Z hlediska represe mají HZS i JSDH mnoho oprávnění. Řídí se výše zmíněnými zákony a dále také prováděcími předpisy, které dokreslují jejich pravomoci. Dá se tedy říci, že kompetence HZS (i JSDH) jsou z hlediska represe dostačující. Velitel zásahu může nařídit mnohé (od rozhodnutí vstupu na nemovitost dle § 22 zákona o PO až po bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb dle § 19 odst. 3 zákona o IZS). Otázkou proto je vymezení situací povodně během celé její etapy od vzniku, průběhu, odezvy, ale i v období mimo povodeň.

58

3.1 Povodně – opatření pro krizové plánování § 64 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále také jako VZ) rozumí povodněmi přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo také jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Jde také o situace, kdy voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Původní je i stav, kdy voda způsobuje škody tím, že nemůže z určitého území dočasně přirozeným způsobem odtékat, nebo je její odtok nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodně způsobují také přírodní vlivy, například poruchy vodního díla (například přehrady), které mohou vést až k jejímu protržení, nebo nouzové řešení kritické situace na vodním díle při zvláštní povodni podle § 64 odst. 1 VZ.“145

3.1.1 Příčiny a typy povodní Přirozená povodeň Příčinou vzniku povodní jsou déletrvající vydatné dešťové srážky (prognóza nebezpečí více intenzivních srážek). Jde například o přívalové deště s intenzitou více než 30 mm srážek za hodinu, náhlé očekávané tání, nebezpeční chod ledů nebo vznik ledových zácp a nápěchů. Dále vzniká také dosažením směrodatných limitů vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendence. Typy přirozených povodní se dělí na zimní a jarní povodně, které vznikají táním sněhové přikrývky, případně v kombinaci s dešťovými srážkami, takové povodně se vyskytují nejčastěji na podhorských tocích a dále postupují na nížinné úseky větších toků. Dále letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti, výrazné důsledky se projevují na středních a větších tocích; letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (např. přes 100 mm za pár hodin), zasahují docela malá území, vyskytují se

145

59


takřka kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim bránit (velmi rychlý průběh povodně); zimní povodně způsobené ledovými jevy většinou na tocích s relativně menším průtokem, v úsecích náchylným ke vzniku ledových jevů.146

Zvláštní povodeň Příčinou vzniku zvláštní povodně je kritická situace na vodním díle. Může vyústit až k protržení tělesa hráze. Kritická situace nastává zpravidla po technické příčině (havárie na vodním díle), silném zemětřesení (velmi malá pravděpodobnost), letecké katastrofě, nárazu letounu do tělesa hráze (velmi malá pravděpodobnost), válečném konfliktu (velmi malá pravděpodobnost), teroristickém útoku (velmi malá pravděpodobnost).147 Samotný VZ definuje zvláštní povodně, ale jejich problematiku dále nespecifikuje. Pro řešení zvláštních povodní vypracovalo Ministerstvo životního prostředí (dále také jako MŽP) s Ministerstvem zemědělství (dále také jako MZ) a MV, dále s GŘ HZS Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP pro zpracování Plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní (ZP16/2005). Tento metodický pokyn definuje zvláštní povodeň a rozděluje ji do třech typů. Zvláštní povodeň typu jedna vzniká protržením hráze vodního díla, druhý typ vzniká poruchou hradící konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla a zvláštní povodeň typu tři vzniká nouzovým řešením situace ohrožující bezpečnost vodního díla při nebezpečí havárie uzávěrů a výpustných zařízení nebo při protržení hráze vodního díla.148 Cílem byla potřeba více specifikovat možná rizika vodních děl, které vzdouvají nebo akumulují vodu, a předem se tak připravit na řešení mimořádných událostí nebo krizových stavů,

ŠTĚTINA, J. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 557 s. ISBN 9788024745787. STR. 516-517 146


148

Metodický pokyn č. ZP16/2005 odboru ochrany vod MŽP, pro zpracování ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní, ve znění pozdějších předpisů.

60

jež může vznik zvláštních povodní vyvolat.149 Níže položená tabulka uvádí přehled a specifika povodní v ČR od konce 70. let 20. století. Přehled povodní dle jejího druhu, příčiny, lokalizace a časovém vymezení je začleněna v příloze č. 6.

3.1.2 Následky povodní Následky se posuzovat podle dvou kritérií. Jde o přímé účinky působení vodního toku a následné dopady v okolí (projevují se po opadnutí vody). Kritéria, jevy a charakteristika následků povodní je vložena v příloze č. 7. Záplavová území § 66 odst. 1 VZ stanovuje, že záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou.150 Rozsah těchto území stanovuje primárně vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku také dle § 66 odst. 1 VZ, to na základě vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. K jejímu vydání zmocňuje § 66 odst. 3 VZ. Uvedená vyhláška vymezuje základní pojmy, například záplavnou čáru, záplavové území, návrh záplavového území, záplavové území nejvyšší zaznamenané přirozené povodně, aktivní zónu záplavového území. V aktivní zóně podle § 2 e odkazuje vyhláška na stavební zákon (dále také jako SZ).151 V § 2 vyhlášky ještě stanovuje periodicitu povodně a inundační území, které definuje jako území přiléhající k vodnímu toku, jež je zaplaveno při průtocích přesahujících kapacitu vodního toku.152 Vodoprávní úřad je povinen sledovat, zda nedošlo ke změnám, které podmiňují úpravu rozsahu záplavových území. To ukládá § 7 odst. 2 zmíněné vyhlášky. Vodoprávní úřad může


150


§ 2 e vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území, ve znění pozdějších předpisů. 151

§ 2 e vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území, ve znění pozdějších předpisů. 152

61

na takto stanovených územích vydáním opatření obecné povahy stanovovat omezující podmínky na základech vyhodnocování nebezpečí v jednotlivých částech záplavových území. Podle § 58 odst. 3 VZ vodoprávní úřad může v rámci ochrany zakázat nebo omezit provádění některých staveb nebo činností opatřením obecné povahy. Záplavová území se stanovují pro průtoky odpovídající Q5, Q20, Q100 a nejvyšší přirozené povodně. Tyto hotovy vyjadřují N-leté průtoky. Q100 je tak stoletá povodeň, jejíž kulminační průtok se v dlouhodobém průměru dosahuje jedenkrát za 100 let.153 Mezi součást záplavového území patří aktivní zóny. Jsou to území v zastavěných územích obce a v územích, které jsou určeny k zástavbě podle územních plánů. Ty při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, bezprostředně tak ohrožují život, zdraví a majetek lidí podle § 2 odst. e výše uvedené vyhlášky. Platí pro ni proto přísnější pravidla než pro záplavová území. § 67 odst. 1 a 2 VZ přímo taxativně udává činnosti zakázané a povolené v aktivní zóně. § 67 odst. 3 VZ dává vodoprávnímu úřadu právo v záplavovém území (mimo aktivní zónu nebo při jejím nevymezení) stanovovat opatření obecné povahy, které omezují podmínky.

3.1.3 Ochrana před povodněmi a povodňová opatření § 63 odst. 1 a 2 VZ stanovuje, že ochranou před povodněmi se rozumí činnost a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními. Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů.154 Povodňová opatření jsou přípravná, prováděna při nebezpečí povodně a za povodně, dále prováděná po povodni podle § 65 odst. 1. § 65 odst. 2 vyjmenuje přípravná opatření jako stanovení záplavových území, vymezení směrodatných limitů stupňů

PRŮCHOVÁ, I., HANÁK, J. Voda v právních vztazích. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 238 s. ISBN 9788021071551. STR. 36 153

§ 63 odst. 1 a 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 154

62

povodňové aktivity, povodňové plány, povodňové prohlídky, příprava předpovědní a hlásné povodňové služby, organizační a technickou službu, organizační a technickou přípravu, vytváření hmotných a povodňových rezerv a přípravu účastníků povodňové ochrany.155 Za povodňové opatření se nepovažuje údržba a opravy staveb a ostatních zařízení, které slouží k ochraně před povodněmi, ani investice vyvolané povodněmi podle § 65 odst. 5 VZ.156

3.1.4 Přípravná opatření Zpracovávání povodňových plánů a ostatních preventivních dokumentů, jako jsou např.

evakuační,

asanační,

traumatologické

plány;

plány

veterinárních,

epidemiologických a hygienických opatření aj. Dále se stanovují záplavová území, zpracovávají se mapy záplavových území a stanovují se také evakuační trasy ze záplavových území. Provádí se pravidelné povodňové prohlídky minimálně jednou ročně (po jarním tání) na vodních tocích podle § 72 odst. 1 a 2 VZ. Odstraňují se přitom naplaveniny a místa s tvorbou hrází. Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemku, staveb a zařízení v záplavových územích k odstranění těch předmětů a zařízení, jež mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže podle toku. Pokud vlastníci neuposlechnou ve stanovené lhůtě, tato povinnost se jim uloží rozhodnutím podle § 72 odst. 3 VZ. Budují se místa určená k rozlivu podle § 68 VZ157, osazuje se vhodná vegetace k udržení stability svahů a břehů v okolí říčních toků a nádrží. V rámci projektových činností se nedovoluje celoplošné odstraňování rostlinného a lesního

155



157

63

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

pokryvu. Vymezují se směrodatné limity stupňů povodňové aktivity. Ty jsou vázány na vodní stavy nebo průtoky v hlášených profilech na vodních tocích. Stanovené směrodatné limity se uvádějí v povodňových plánech dle § 70 odst. 1 VZ. Po vyhlášení krizových stavů nejsou při povodních směrodatné limity předem stanoveny. Povodňové orgány musí posoudit individuálně předem míru ohrožení při konkrétní povodňové situaci a stanovit tak možnosti jejích zvládnutí. MŽP (jež je ústředním povodňovým orgánem) metodicky řídí přípravu opatření před povodněmi. Plány pro zvládání povodňových rizik vydává jako opatření obecné povahy podle § 25 odst. 5. Zejména připravuje, předkládá a schvaluje povodňové plány dle § 7 odst. 3 písm. d VZ. MŽP je ústředním povodňovým orgánem v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi podle § 81 odst. 1 VZ. V rámci organizační a technické přípravy a zabezpečení jsou stěžejní evakuační opatření, pozemní a plovoucí dopravní, speciální síly a prostředky, policejní sbory zabezpečující evakuační trasy, uzavírají ohrožené prostory, chrání majetek evakuovaných osob a informují obyvatele. Dále se zabezpečuje letecké monitorování území a zásobování ohroženého obyvatelstva. Poskytována

je

zdravotnická

pomoc

postiženým

osobám

a

zabezpečení

zdravotnického materiálu. Armádní složky vykonávají pomoc leteckou, plovoucí, ženijní technikou, dále záchranné a likvidační práce a nouzové přežití. Probíhá v neposlední řadě veterinární a hygienické zabezpečení. Vytváří se hmotné a povodňové rezervy a zásoby pro poskytování materiální pomoci postiženým obyvatelům na všech úrovních. Účastníci se připravují k povodňové ochraně, prověřují informační toky, komunikační prostředky IZS a varují a informují obyvatelstvo.158

3.1.5 Opatření při nebezpečí povodně a za povodně Jedním ze způsobů eliminace povodňových rizik a současné snížení následné materiální škody jsou restrikce výstavby v záplavových oblastech. Nejdůležitějším

ŠTĚTINA, J. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 557 s. ISBN 9788024745787. STR. 520 – 521 158

64

nástrojem povodňové ochrany jsou preventivní opatření, která zlepšují situaci tím, že předem zabraňují nevhodné lokalizaci aktivit v území.159 Autorka souhlasí s předchozím odstavcem citované pasáže z publikace Voda v právních vztazích. Souhlasí s těmito opatřeními. Dle zákona patří do povodňových opatření přípravná opatření dle § 65 odst. 2. Ustanovení usiluje o stanovení záplavových území, vymezení směrodatných limitů, povodňové plány, prohlídky, příprava a předpovědní povodňová služba, organizační a technická příprava, vytváření rezerv a příprava účastníků povodňové ochrany.160 Základní činností jsou předpovědní povodňové služby (předpovědi, monitorování průtoků v hlásných profilech, informování o aktuálním stavu na tocích, o nebezpečí vzniku povodně). Hlásná povodňová služba poskytuje informace povodňovým orgánům pro zabezpečení varování obyvatelstva podle § 73 VZ. Vyhlašují posléze stupně povodňové aktivity. Hlásná povodňová služba je postavena na informacích z terénu o stavu vodních toků v hlásných profilech, o stavu mimo hlásné profil. Hlásí zejména stav a průtočnost koryt, stav ochranných hrází, rozlivy a povrchový odtok dle § 73 odst. 2. Dochází ke zpohotovení povodňových orgánů (povodňových komisí), nasazení sil a prostředků podle povodňových plánů podle § 73 odst. 4, který rovněž odkazuje na zákon o IZS. Varování při nebezpečí povodní zajišťují ve svém obvodu povodňové orgány obcí. Využívají k tomu prvky varování jednotného systému varování, či jiné prostředky podle svého povodňového plánu. V případě nebezpečí z prodlení varuje přímo OPIS HZS kraje. Zpravidla zapíná koncové varovné prvky jednotného systému varování. Varování se provádí všemi dostupnými prostředky (ústně, místním rozhlasem, rádiem, televizí, textovými zprávami) Tento počin se řídí § 5 zákona o IZS. Zřídí se hlídková služba, pomáhá zabezpečovat hlásnou povodňovou


160

65


službu podle § 70 odst. 2 písm. a.. Většinou ji provádí člen SDH. Vyklízí se záplavové území, odstraňují se stavby a předměty zhoršující odtokové poměry. Odstraňují odplavitelný materiál. Řídí a ovlivňují se odtokové poměry, manipuluje se s vodním dílem v rámci manipulačních řádů (který schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím podle § 115 odst. 18 VZ). Jímá se voda ve vodním díle. „Předvypouští“ se a vytváří se zásobní prostor. Provádí se zabezpečovací práce a jiná technická opatření, dále povodňové záchranné práce, technická a organizační opatření v případech bezprostředního nebo již zaplavení jiných území k záchraně životů a majetku a jeho přemístění mimo ohrožená území. Podle zákona o IZS a KZ Střeží se evakuovaný prostor, provádí se evidence osob, které se pohybují v zatopené oblasti, pátrá se po pohřešovaných osobách, ošetřují se, třídí a odváží ranění. Organizuje se také humanitární, finanční a psychologická pomoc. Zabezpečuje se v neposlední řadě náhradní funkce, služby v území zasaženém povodní (zásobování energiemi, plynem, pohonnými hmotami, potravinami, pitnou vodou, léčivy, zdravotnickým materiálem, krmivy, dopravní, energetické, potravinářské infrastruktury a veřejné služby obyvatelstvu).

3.1.6 Opatření proti povodni Povodně jsou přírodním fenoménem, který se v přírodě objevuje celá století. V minulosti se lidé domnívali, že jsou již před povodněmi chráněni, ale zkušenosti posledních dvaceti let prokázaly pravý opak. Sama absolutní ochrana proti povodním neexistuje, Existuje způsob, jak lze povodně do určité míry eliminovat.161 Provádění evidenční a dokumentační práce (záznam průběhu povodní, fotografie) se pořizuje s cílem zajištění objektivních záznamů o průběhu povodně podle § 76 odst. 2 VZ. K těmto záznamům slouží povodňová kniha (§ 76 odst. 1 VZ). Probíhá vyhodnocení povodňové situace a vzniklých škody. Po každé povodni se zpracovává


66

Zpráva o povodni, v níž jsou uvedena všechna důležitá data o povodni, rozbor příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti provedených opatření, věcný rozsah, odborný odhad výše škod a návrhy opatření na odstranění následků povodně, mapa se zákresem zaplavených území, důležitá fotodokumentace, návrhy na zlepšení. Zpráva o povodni se řídí ustanovením § 76 odst. 2 a § 76 odst. 4. Odstraňují se povodňové škody, obnovuje se území po povodni a provádí se likvidační práce jako je asanace nestabilních budov a odklízení nánosů bahna, čištění koryt, kanálů a jezů, dekontaminují se zdroje pitné vody, čistí se retenční nádrže, říční koryta, kanály a jezy. Provádí se preventivní hygienická opatření, monitorace a řešení možné nákazové situace, renovace dopravní a energetické infrastruktury, obnova zásobování a zdravotnické služby.162

3.1.7 Zvláštnosti provádění evakuace v rámci povodňové ochrany Plánování evakuace ze záplavových území vychází z hydrologických výpočtů, analýzy povodňového ohrožení, z dostupných podkladů od správců povodí, správců vodních toků a pravděpodobné hranici území ohroženého přirozenými povodněmi a zvláštními povodněmi. Plán evakuace osob je stanovován vyhláškou č. 328/2001 Sb., která v části C odst. 7 stanovuje obsah plánu evakuace. Místně příslušný vodoprávní úřad předává mapovou dokumentaci (mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik podle ustanovení § 25 VZ)163 těchto území dotčeným stavebním úřadům a Ministerstvu životního prostředí. Samotná evakuace se při přirozených nebo zvláštních povodních zahajuje na základě územně příslušných povodňových orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu na povodní ohroženém území nebo na základě rozhodnutí orgánů veřejné správy. Evakuace se provádí na základě zpracovaných

ŠTĚTINA, J. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 557 s. ISBN 9788024745787. STR. 522 – 523 162

163

67


plánů povodňových rizik dle § 25 VZ nebo havarijních plánů dle § 39 odst. 2 písm. a VZ.164 V rámci plánování evakuace je zapotřebí respektovat rozdílná působení dvou druhů povodňového ohrožení a vycházet z podkladů podle příslušných povodňových plánů územního celku a havarijních plánů vybraných vodou se vzdouvajících děl. Při ohrožení se provádí evakuace z prostorů ohrožených záplavami na základech rozhodnutí územně příslušného povodňového orgánů dle § 78 VZ165 podle vyhodnocení aktuální povodňové situace a s ohledem na průběh a samotnou dobu příchodu záplavové vlny.166 Při bezpečnostním ohrožení vodních děl a v případech narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně varují vlastníci děl po vodním toku níže položené povodňové orgány, HZS ČR a případě bezprostředního ohrožení i samotné subjekty ohrožené povodní dle § 73 odst. 3 VZ.167 Při dosahování kritických hodnot sledovaných jevů a hrozí-li bezprostřední havárie vodního díla (vodní dílo stanoveno § 55 VZ), se kterou přichází nebezpečí vzniku průlomové vlny, se provádí okamžitá evakuace ihned po varování obyvatel. Evakuace probíhá všemi dostupnými prostředky do předem stanovených prostorů. Klade se při ní důraz na rychlost a komplexnost přemístění obyvatelstva s ohledem na dobu příchodu čela průlomové vlny. Evakuace se provádí na základě rozhodnutá příslušeného povodňového orgánu.168 Evakuaci je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit hejtman dle § 14 KZ.


165



167



68

3.1.8 Povodňová legislativa Povodňová legislativa je soustavná komplexní činnost, kterou zajišťuje dle VZ stát a která implementuje požadavky Evropské unie (dále také jako EU). Proces plánování v oblasti vod na úrovni národní spadá do sdílené působnosti MZ a MŽP. Upravuje jí Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), hlava IX – Ochrana před povodněmi, Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správnou vodních toků, Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl, Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavových území, Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí a Vyhláška Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Dále také povodňovou problematiku upravují interní akty Sdělení odboru ochrany vod MŽP o aktualizaci Metodiky tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik (ZP17/2011), Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní (ZP16/20005), Metodika odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro tvorbu digitálních povodňových plánů (ZP45/2009), Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro stanovení účinků zvláštních povodní a jejich začlenění do povodních plánů (ZP11/2000).169 Hlavním předpisem pro ochranu proti povodním je VZ (oproti slovenské právní úpravě, která oblast povodní upravuje samostatným zákonem). Dalším důležitým


69

předpisem je stavební zákon. Od roku 2004 je česká legislativa ovlivňována právem Evropské unie. Pro oblast povodňové problematiky je stěžejní Směrnice EP a Rady č. 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (dále také jako povodňová směrnice).170 Záplavová území jsou vyznačena graficky pomocí ploch a záplavových čar. Povodňové riziko je vyznačováno pomocí hodnot z map povodňového ohrožení a map povodňových rizik. Tyto mapy vznikaly v souvislosti s transpozicí povodňové směrnice. Významným subjektem povodňové ochrany je v tomto případě Evropská unie a následně také Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v. o. s. Ústav na základě zadání MŽP zpracoval metodiku pro zpracování výše zmíněných map. Ke zmírnění povodňového rizika vedou tři kroky. První je vymezení potencionálně ohrožených úseků vodních toků v ČR, druhým krokem je zpracování map povodňového ohrožení a povodňového rizika a posledním krokem je vytvoření komplexních plánů pro zvládání povodňových rizik. Mají vést k přesnějšímu vymezení území, v němž má být regulována činnost a výstavba.171 Zákaz výstavby je tak dán pouze v oblastech aktivní zóny záplavového území podle § 66 a § 67 VZ. Tato území jsou administrativně určené oblasti, které mohou být při výskytu přirozené povodně zaplaveny vodou. Jejich rozsah stanovuje na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Ten může správci vodního toku uložit povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí.172 V již zastavěných územích vymezuje vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy podle § 66 odst. 7 VZ. V aktivní zóně záplavových území se nesmí umisťovat ani povolovat stavby s výjimkou vodních děl upravujících poměry vody. V aktivní zóně je


PRŮCHOVÁ, I., HANÁK, J. Voda v právních vztazích. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 238 s. ISBN 9788021071551. STR. 38 – 39 171

172

70


také zakázáno těžit nerosty, skladovat odplavitelný materiál, zřizovat oplocení, tábory a kempy dle § 67 VZ. Ve zbytku záplavového území je výstavba vázána na souhlas vodoprávní úřadů v podobě opatření obecné povahy, která omezují podmínky. Při změně podmínek se opatření stejným postupem může změnit nebo zrušit dle § 67 odst. 3 VZ.173

3.1.9 Vodní zákon – stěžejní ustanovení pro povodně Ochrana před povodněmi je obsažena v IX. hlavě VZ. Povodním není věnován samostatný zákon na rozdíl od slovenské legislativy. Úprava je zhuštěna do 25 paragrafů. Pro lepší pochopení problematiky je třeba rozebrat pro práci stěžejní ustanovení. § 63 odst. 1 definuje ochranu před povodněmi jako činnost a opatření vedoucí k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se prevencí a operativním opatřením.174 Odst. 2 upřesňuje, že operativní opatření jsou zabezpečována dle povodňových plánů, při vyhlášení krizového stavu logicky podle krizových plánů.175 § 63 odst. 3 dokládá stěžejní oprávnění v rámci ochrany před povodní, kdy je každá povinen umožnit vstup či vjezd na své pozemky a stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečování a záchranné, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.176 § 64 odst. 4 dokládá, že při


§ 63 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 174


176§

63 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

71

vzniku škody má vlastník nárok na její náhradu.177 Výklad k § 63 vysvětluje samotnou ochranu před povodněmi jako veřejný zájem a jeden z hlavních účelů vodního zákona. Ten je dosahován především z hlediska prevence a tím dosahováním snižování povodňového rizika díky plánování. Primárním cílem je předcházení a zvládnutí povodňového rizika na daném ohroženém území. Autorka dodává, že je zde znát dobrý úmysl zákonodárce, ale nemůže souhlasit s Komentářem pana Horáčka, neboť v praxi se tento „primární cíl“ není příliš ověřen. Operativní opatření jsou zahrnuta v povodňových plánech a krizových plánech. Systematická opatření ochrany řeší plány pro zvládání povodňových rizik. Plány se zpracovávají s ohledem na zabezpečení, předcházení a zamezení škod při povodních. § 63 odst. 2 VZ obsahuje odkaz na právní úpravu krizového zákona. § 63 odst. 3 a 4 je vykládán obecnou povinností umožnit vstup na pozemek. Za nesplnění povinnosti vlastníkům hrozí uložení sankce až do výše 500 000 Kč, jelikož se tímto dopouští přestupku až správního deliktu.178 § 64 definuje stav povodně. Ten je vymezen již výše v obecném rozboru povodní a možností jejich vzniku. § 64 odst. 2 vymezuje počátek povodně vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a konec odvoláním třetího stupně povodňové aktivity, pokud v době odvolání třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V těchto případech končí odvoláním druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace, kdy nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivity podle povodňového plánu příslušného územního celku.“179 § 64 odst. 3 považuje za nebezpečí povodně situace při dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku (a jeho stoupající tendence), déletrvající vydatné dešťové srážky, popřípadě jejich prognóza,


HORÁČEK, Z. a kolektiv. Vodní zákon s podrobným komentářem po velké novele stavebního zákona k 1. 1. 2013. 2. vyd. Praha: Sondy, 2013, 319 s. ISBN 9788086846484. STR. 179 178


72

očekávané tání, nebezpečný chod ledů nebo vznik nebezpečných ledových zácp, nápěchů či mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí jeho poruchy.180 Komentář § 64 doplňuje, že povodeň nemusí být zahájena vždy jen vyhlášením příslušného stupně povodňové aktivity. Může nastat také dosažením směrodatné úrovně. Při nebezpečí povodně nastává stav bdělosti. Zaniká, pokud pominou příčiny takového nebezpečí. Ve stavu bdělosti se aktivují činnosti hlásné služby na vodních tocích, které upravuje § 73 VZ. Rozsah opatření se řídí právě mírou povodňového nebezpečí a vývojem samotné povodňové situace.181 § 64a vymezuje v odst. 1, že zvládání povodňového rizika se soustředí na zmírnění nepříznivých účinků povodní na zdraví osob, životního prostředí, kulturního dědictví a hospodářskou činnost. Odst. 2 § 64a vymezuje povodňové riziko jako kombinaci pravděpodobného výskytu povodní a jejich nepříznivé účinky na uvedené subjekty. Pro taková území se zpracovávají nebo aktualizují mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik a dále plány pro zvládání povodňových rizik dle § 64 odst. 3 VZ.182 § 64a byl do zákona vložen novelou č. 150/2010 Sb. Jednalo se o součást transpozice výše uvedené povodňové směrnice. Ta zavedla šestiletý plánovací cyklus pro zvládání povodňových rizik. Došlo ke zpracování předběžného hodnocení povodňového rizika, map povodňových nebezpečí a rizik. Z judikatury k § 64a vychází rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2012, sp. Zn. 28 Cdo 2519/2011. Rozsudek hovoří o závazcích státu chránit při přírodních katastrofách. Tyto závazky jsou stanoveny v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách. Stát musí proto přijímat opatření vedoucí ke zmírnění následků povodní. Musí přijímat preventivní opatření, která jsou rozumná a



§ 64a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 182

73

přiměřená (očekává se povodeň – stát o ní ví či vědět měl). Stát používá velkou míru uvážení, ovšem nepřipouští se, aby nečinil prakticky nic.183 Z ustanovení § 65 vyplývá, že povodňová opatření zahrnují přípravné opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodně a opatření prováděná po povodni. Druhy případných opatření dle § 65 odst. 2 VZ byly již v práci uvedeny. Opatření při povodni a v případech nebezpečí povodně jsou předpovědní povodňové služby, činnosti hlásné povodňové služby, varování při nebezpečí a činnost hlídkové služby, vyklízení záplavových území, povodňové zabezpečovací práce a záchranné práce. Po povodni jsou to hlavně evidenční a dokumentační práce, vyhodnocení povodní, odstranění škod a obnova území podle § 65 odst. 3 a § 65 odst. 4 VZ184 Přípravná opatření se realizují v okamžiku, kdy nehrozí bezprostřední ohrožení povodní. Jde o opatření preventivního charakteru. Mezi příklady lze uvést stanovování záplavových území, jejich aktivních zón a povodňové prohlídky. Odst. 3 a 4 § 65 vyjmenovává opatření, která jsou realizována při ohrožení přírodní povodní (záchranné a zabezpečovací práce). A dále opatření následující po odeznění povodně (dokumentační a evidenční práce a obnova území po povodni).185 § 69 popisuje území ohrožená zvláštní povodní, kdy jako takové území je považováno území, jež může být při výskytu povodně zaplaveno vodou. Pokud výrazně přesahuje záplavové území, je pro takové území vytvořen krizový plán dle KZ.186 Krizový plán zapracovává Plán ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní (protržení





74

hráze). Jedná se o operační plán. Zpracovává díla I. – III. kategorie, která vzdouvají nebo akumulují vodu a mohou tak vyvolat zvláštní povodně.187 § 73 rozlišuje předpovědní a hlásnou povodňovou službu. Předpovědní služba informuje povodňové orgány o nebezpečí vzniku povodně, o jeho vývoji, srážkách, vodních stavech průtokových profilů. Tuto službu zabezpečuje ČHMÚ. Naopak hlásná služba zabezpečuje včasně povodňové orgány pro varování obyvatelstva v místě povodně a v místech níže na daném vodním toku dle § 73 odst. 2 VZ. Vlastníci dle § 73 odst. 3 jsou povinni oznámit nebezpečí zvláštní povodně HZS a v případě nebezpečí z prodlení varují ohrožené FO a PO. Pro předávání informací dle odst. 4 se využívá OPIS HZS ČR a složky IZS.188 ČHMÚ má centrální předpovědní pracoviště v Praze. Regionální předpovědní pracoviště jsou v Ústní nad Labe, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Brně a Ostravě. Úzce spolupracuje se správci povodí. Ti provozují významné vodní nádrže a ovlivňují tak průtoky na toku. ČHMÚ a správci povodí provozují automatické systémy sběru dat. Vybrané zpřístupňují na internetu. Odst. 4 obsahuje odkaz na zákon o IZS. 189 Činnosti povodňových orgánů dle § 77 byly vyjmenovány výše. Stručně vymezeno zahrnují i přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu v průběhu i po povodni. Tyto orgány se řídí povodňovými plány. § 77 odst. 2 stanovuje, že v období mimo povodeň jsou povodňovými orgány obcí (a v hlavním městě Praze) orgány MČ, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, MŽP. MV přísluší zabezpečení přípravy záchranných prací. § 77 odst. 3 stanovuje povodňové orgány po dobu povodně. Jsou to povodňové komise obcí, povodňové komise obcí s rozšířenou působností, povodňové komise krajů a Ústředí povodňová komise. V době povodní podle § 77 odst. 4 mohou povodňové komise činit opatření a vydávat příkazy



HORÁČEK, Z. a kolektiv. Vodní zákon s podrobným komentářem po velké novele stavebního zákona k 1. 1. 2013. 2. vyd. Praha: Sondy, 2013, 319 s. ISBN 9788086846484. STR. 196 – 197 189

75

k zabezpečení ochrany před povodněmi (i nad rámec povodňových plánů při uvědomění dotčených osob). Všechny příkazy se evidují v povodňové knize a musí být k nahlédnutí. K těmto příkazům se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci počínají vyhlášením nejméně druhého stupně a končí odvoláním daných stupňů. § 77 odst. 5 stanovuje oprávnění ke vstupu na cizí pozemky a do objektů. Z ustanovení § 77 odst. 9 plyne, že v rámci krizového stavu dle KZ přejímá řízení ochrany před povodněmi příslušný orgán podle území a závažnosti.190 Povodňové orgány jsou zřizovány v rámci své funkce k plnění mimořádných úkolů v období povodní. Předsedou povodňové komise obce je její starosta. Povodňové komise mohou zřizovat pracovní štáby. V případech přesáhnutí územního obvodu povodňového orgánu nižšího stupně nebo nestačí vlastními silami činit opatření, převezme řízení ochrany povodňový orgán vyššího stupně. Koordinační činnost v rámci povodní vykonávají povodňové komise s podporou příslušného správce povodí. Autorka nesouhlasí s komentářem k VZ a tím plným výčtem koordinační činnosti pouze povodňových komisí a správci povodí. Odst. 4 a odst. 9 § 77 odkazuje na krizový zákon.191 § 79 vymezuje povodňové orgány obcí s rozšířenou působností192, § 80 povodňové orgány krajů193, § 81 Ústřední povodňový orgán, kterým je MŽP. MŽP řídí ochranu před povodněmi a výkon jejího dozoru. Výjimku tvoří provádění záchranných prací, které přísluší dle zákona MV.194 Ústřední povodňová komise je orgánem vlády na úseku ochrany proti povodni. Vykonává ústřední ochranu před povodní a její dozor v době, kdy povodně ohrožují


HORÁČEK, Z. a kolektiv. Vodní zákon s podrobným komentářem po velké novele stavebního zákona k 1. 1. 2013. 2. vyd. Praha: Sondy, 2013, 319 s. ISBN 9788086846484. STR. 200 – 201 191




76

rozsáhlá území a pokud nestačí povodňové komise krajů činit potřebná opatření. Členy Ústřední povodňové komise jsou pověření členové vlády a další příslušníci ústředních orgánů.195 § 82 VZ upravuje správce povodí, kteří při plnění úkolů při ochraně před povodněmi zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům správních obvodů.196 Zmíněný § 82 provádí taxativní výčet úkolů při ochraně před povodní. Tyto úkoly směřující k prevenci, přípravné fázi, k průběhu a po povodni jsou povinnostmi správců povodí. Správci povodí plní také povinnost vlastníků vodních děl. Platí pro ně oznamovací povinnost při nebezpečí zvláštní povodně povodňovým orgánům a HZS ČR.197 Autorka nemůže zcela souhlasit s taxativním výčtem úkolů při ochraně před povodní. Komentáři k VZ odporují také poznatky z praxe v rámci preventivní a posléze i represivní činnosti při povodních. Podle § 104 správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Dle § 104 odst. 2 jsou vodoprávními úřady obecní úřady, újezdní úřady na území vojenských újezdů, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad. Tímto vymezením se ustanovení nedotýká činnosti povodňových orgánů.198 Vodoprávním úřadem je myšlen správní orgán, který je příslušný k rozhodování, řízení a činnosti stanovené vodním zákonem. Působnost vodoprávních orgánů, které není výslovně upravena, je třeba posuzovat v kontextu oblastí jí výkonem státní správy příslušící.199




198 § 104 odst. 2

zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších

předpisů. HORÁČEK, Z. a kolektiv. Vodní zákon s podrobným komentářem po velké novele stavebního zákona k 1. 1. 2013. 2. vyd. Praha: Sondy, 2013, 319 s. ISBN 9788086846484. STR. 233 199

77

Judikatura k VZ se vztahuje převážně k problematice odpadních vod a nakládání s těmito vodami. Lze ale uvést například dvě rozhodnutí podstatné pro povodňovou problematiku související s VZ. První judikát je rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který se týká vymezení záplavového území. K němu je oprávněn pouze vodoprávní úřad podle § 66 a § 67. Pokud záplavové území stanoví pouze obec, jedná tak mimo oblast své působnosti.200 Druhým rozhodnutím se řeší odstraňování povodňových škod v korytech vodních toků. Na ty se nevztahují pouze právní předpisy na ochranu přírody a krajiny. Vztahují se na ně také předpisy o státní památkové péči.201 Mimo výše uvedené směrnice povodňovou problematiku také řeší Směrnice o činnosti Společenství v oblasti vodní politiky. Již v čl. 1 si ukládá za cíl ochranu vnitrozemských povrchových vod, které přispějí ke zmírnění účinků povodní a období sucha.202 Dále v rámci pomoci zemím zasaženým povodněmi bylo vydáno Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002.

200

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2012, č. j. 1 Ao 1/2010 – 247. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-20]. Rozhodnutí se týkalo návrhu na zrušení opatření obecné povahy, tím změny územního plánu obce Kamenice. Územní plán v daném území zakazoval hutní a slévárenské provozy. Navrhovatelka poukazovala na znalecký posudek, který dokládá, že technologii HCM nelze hodnotit jako slévárenskou činnost a že tak není v rozporu s napadeným opatřením obecné povahy. Dále navrhovatelka poukazovala na fakt, kdy vodoprávní orgán nevyhlásil dané území jako záplavové. A dále poukazovala, že obec zneužila své pravomoci. Nejvyšší správní soud věc uzavřel po přezkoumání se stanoviskem, že stanovením záplavového území a omezením činnosti v tomto území obec jednala mimo oblast své působnosti, kdy zasáhla do právní sféry práva na vlastnictví a do práva na podnikání. Nejvyšší správní soud zrušil změny územního plánu v souladu s uvedeným výrokem. 201

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 2. 2015, č. j. 6 As 253/2014 – 40. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-20]. Žalobce měl v úmyslu provést úpravy na březích říčky. Adresoval tento úmysl městskému úřadu, stavebnímu úřadu a odboru životního prostředí. Tento úmysl neohlásil Archeologickému ústavu a tím mu bylo vydáno rozhodnutí o uložení pokuty ve výši 20 000 Kč (krajským úřadem). Žalobce tak podal kasační stížnost. Kasační stížnost žalobce se zamítla. Názor Nejvyššího správního soudu byl uveden v rámci odůvodnění a ke kultivaci veřejné správy, kdy konstatuje, že nebyly dodrženy obecné zásady správního řízení (například dobrá správa, princip vstřícnosti). To krajský úřad dle vyjádření Nejvyššího správního soudu podcenil, když na oznámení stěžovatele nijak nereagoval. 202

78

čl. 1 odst. e směrnice č. 2000/60/ES, o činnosti Společenství v oblasti vodní politiky.

Shrnutí stěžejních ustanovení vodního zákona vzhledem k činnosti Hasičského záchranného sboru i jednotek požární ochrany V rámci činnosti HZS ČR a výše uvedené povodňové problematiky v IX. hlavě lze narazit na některá ustanovení, které dávají pravomoci povodňovým a vodoprávním orgánům a nikoli HZS ČR, i když by si také oprávnění v rámci své činnosti nejen zasloužila, ale prospěla by nejen v rámci řešení a hlavně samotnému zmírnění nebezpečí v rámci prevence, ale také při represivní složce a samotném zásahu při povodních. Obecně hasiči nehrají malou roli při bojích s povodněmi a jsou nejpočetněji zastoupenou skupinou u sebemenších povodní až po stoletou povodeň. Nejde pouze o příslušníky HZS ČR, ale také o JSDH, SDH, ČHJ a MHJ, kteří vypomáhají mimořádných událostech. V § 63 odst. 3 VZ mohou přikazovat povodňové orgány osobní a věcnou pomoc. Zároveň se musí řídit příkazy povodňových orgánů. Tato kompetence by měla spadat i do působnosti HZS. § 64 odst. 2 umožňuje pouze vodoprávnímu úřadu rozhodovat, zda byly splněny podmínky pro vyhlášení povodně. HZS je daleko operativnější orgán, který provádí nepřetržitou službu i hlásnou službu. Je poměrně decentralizovaný a schopný pomocí svých vlastních orgánů určit, zda došlo k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků a obdobné mimořádné události například při hrozbě poškození vodního díla. S tím se pojí § 64a v rámci povodňových rizik, kdy je možné vidět zapojení HZS jako velice přínosné. Příkladem mohou být zpracovávané knihy a dokumentace z každé povodně. HZS může být v tomto ohledu velice užitečné nejen u systému včasného varování. Vždyť pouze HZS může informovat do maximálně pěti minut všechny členy JSDH nejen poplašnou textovou zprávou na mobilní zařízení, ale také poplašným hlasovým voláním. Tím aktivuje členy JSDH, kteří mají dle výše uvedeného zařazení JPO za úkol se dostavit na svoji hasičskou stanici JSDH. V případě JPO V do deseti minut vyjíždí z hasičské stanice k mimořádné události. Mohou také držet podle výše zmíněných pokynů pohotovost na své stanici, případně záložně sloužit na stanice HZS. Toto probíhá v řádech několika minut díky moderním technologiím a sám vodoprávní či povodňový orgán není schopen reagovat pružněji. Povodňová opatření § 65 taktéž činí HZS. K závažnějším mimořádným událostem kromě zasahujících hasičů dojíždí i

79

KŘ HZS, které provádí fotodokumentaci, vydává dokumentace, zjišťuje příčiny vzniku mimořádné události. O jakékoliv mimořádné události se vytváří zpráva o zásahu. Tuto zprávu vyplňují a odevzdávají i JSDH. § 69 odkazuje na krizový zákon při tvorbě krizového plánu v ohrožených územích. Tato tvorba se dotýká činnost oddělení krizového řízení taktéž HZS ČR. V § 73 odst. 3 se výslovně uvedeno, že vlastníci jsou povinni hlásit nebezpečí zvláštní povodně povodňovým orgánům a HZS ČR. V případě zvláštní povodně uděluje zákon tuto kompetenci HZS ČR vyjma povodňových orgánů. § 73 odst. 4 stanovuje využívání předpovědní a hlásné služby HZS ČR a složkám IZS. Zákonodárce si uvědomuje schopnosti těchto orgánů informovat efektivně nejen veřejnost. Podle § 77 není HZS ČR povodňovým orgánem. § 79 odst. 2 písm. g ukládá povodňovým orgánům informovat o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních kromě orgány sousedních obcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí a ČHMÚ i HZS ČR. Dále písm. j stanovuje využívání složek IZS a pro spojení s místy záchranných prací operační středisko HZS ČR. HZS je zapojen do řady záchranných prací. Bez jeho účasti a účasti členů JSDH a celého hasičstva by se povodně těžko zvládaly v míře, jaké poskytují právě složky hasičů. Vyskytují se zde jako nezbytný pomocný útvar lidem, zvířatům, majetku a životnímu prostředí v nebezpečí a na druhou stranu mu zákon nesměřuje příliš mnoho kompetencí pro účinnější boj i prevenci před povodněmi. To dokládá i výše zmíněný § 82 a §104 VZ. Rozhodující a hlavní podíl, který ale může přispět k samotnému zvládnutí povodně, je ale v jeho předcházení neboli v prevenci. A právě v této oblasti má HZS ČR co říct a do budoucna tak velkou měrou ovlivnit rozsah škod nejen na majetku, ale hlavně a zejména na životech. Jak bude uvedeno níže.

3.2 Krizový zákon – ustanovení související s krizovým řízením a povodněmi HZS dle § 15 krizového zákona organizuje činnost mezi správními úřady, obcemi a kraji. Vede přehled možných zdrojů rizik, provádí jejich analýzy, zpracovává krizový plán kraje, dále také krizový plán obcí s rozšířenou působností již vymezený

80

v základních pojmech § 2 odst. a KZ. Ke zpracování krizového plánu je HZS oprávněn požadovat údaje o kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení, předmět a rozsah činnosti právnických osob, počtech zaměstnanců ve výrobních procesech, množství, složení a umístění nebezpečných látek, množství zadržené vody ve vodních nádržích, počtech a typu dopravních prostředků, uspořádání vnitřních objektů, stavbách určených k ochraně obyvatelstva a výměrách pěstovaných zemědělských plodin a zvířat. Za tímto účelem je pověřen k řešení krajský úřad podle § 14a KZ a § 15 odst. 3 KZ. Všechny údaje lze požadovat pouze v případě, pokud jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů. HZS kraje vytváří podmínky pro činnost krizových štábů kraje, vede údaje o přechodných změnách pobytu osob, ty podává MV dle § 15 odst. 4 KZ203 Při tvorbě plánů vyžaduje HZS kraje součinnost orgánů kraje a obcí, organizačních složek států, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů pokud je to nezbytné a to podle § 15a KZ.

3.3 Příklady povodní Ve starých letopisech se najdou záznamy o hrozivých povodních již z 12. až 14. století. Po větší odmlce přinesla velkou povodeň Vltava v letech 1784 a 1845. V roce 1845 Vltava pustošila především střední Čechy a Prahu. Evakuováno bylo tisíc obyvatel Prahy. Šlo o vodu více než stoletou. 1848 postihla Ústí nad Labem stoletá voda. 1872 postihly největší záplavy Berounsko. Voda na berounském náměstí dosahovala výše dvou metrů. Zahynulo několik desítek lidí a byly zničeny některé vesnice. 1890 byla stoletá voda opět na Vltavě. Voda pronikla až na Staroměstské náměstí a strhla tři oblouky Karlova mostu. Stoletá voda byla v roce 1896 v Ústí nad Labem, v roce 1903 na Odře a Ostravici. 1940 zasáhla povodeň opět Prahu. To stejné proběhlo ještě v roce 1954, kdy šlo o povodně na celém toku Vltavy. V roce 1980 a 1981 proběhly velké povodně na Moravě, zatopena byla i část Olomouce. 1981 ještě zatopila řeka Ohře

§ 15 zákona č. 240/2000, o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 203

81

několikrát okolí Loun. 1987 na Děčínsku zaznamenali na Jílovském potoce stoletou vodu. Nejvíce byly zasaženy Libouchec a Děčín. 1990 zaznamenal důsledek silných lijáků a povodně se vyskytly na Brněnsku, Rožnovsku a Vyškovsku. V roce 1996 zasáhla Bruntálsko, Opavsko a Břeclavsko pohroma způsobená dlouhotrvajícími dešti. 204

Povodně na Moravě 1997 Jsou považovány za největší povodně 20. století ve východní části ČR. Zasáhly velkou část Moravy a východních Čech. Byly vyvolány extrémními srážkami.205 Při povodních v červenci roku 1997, které trvaly jedenáct dní, zemřelo celkově 60 osob. 26 500 obyvatel přišlo o střechu nad hlavou. Bylo zasaženo 536 měst ve 34 okresech. Škoda byla odhadována na 63 miliard korun. V nejvíce postižené obci Troubky ležící při soutoku řek Bečvy a Moravy připravila voda o život devět lidí, během povodní zde spadlo přes 150 domů.206 Ilustrační fotografie jsou zařazeny v příloze č. 8. Povodně 1998 Červencové záplavy postihly území o rozloze zhruba 100 kilometrů čtverečních v okresech Rychnov nad Kněžkou a Náchod. Tři desítky obcí byly zaplaveny.

Zprávy, Největší povodně v české historii [online] [cit. 2015-02-27]. Dostupné z WWW: < http://zpravy.idnes.cz/special-nejvetsi-povodne-v-ceske-historii-fi4/domaci.aspx?c=A060331_114550_domaci_mr>. 204

Povodně na území Česka, Havlík, A. [online] [cit. 2015-02-26]. Dostupné z WWW: < http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Vin/ke_stazeni/Povodne.pdf>. 205

Povodně, ohlédnutí, fotogalerie [online] [cit. 2015-02-26]. Dostupné http://data.idnes.cz/g/zpravy/povodne2007/infografika_povodne.html>. 206

82

z

WWW:

<

Zahynulo šest osob. Evakuováno bylo 800 obyvatel a škoda se odhaduje na 2 miliardy.207 Na nejvíce rozvodněných řekách stoupla hladina až o tři metry.208 Pro účely práce jsou stěžejní příklady povodní po roce 2000, kdy nabyl účinnosti zákon o IZS, který zavedl nové instituty. Povodně 2002 Povodně v srpnu roku 2002 vzaly život 17 lidem, zalily 40 % území republiky, postihly 10 krajů, 753 obcí. 50 tisíc obyvatel bylo evakuováno ze svých domovů. Způsobeny byly dvěma významnými srážkovými epizodami opakujícími se krátce po sobě. 209 Povodně postihly Prahu. Hlavně Malou Stranu, kde se nacházejí nejhodnotnější historické památky města. Zaplavena byla také pražská zoologický zahrada. Na severu Čech bylo zatopeno 30 obcí. 215 000 obyvatel přišlo o střechu nad hlavou. Vážně byl ohrožen i jih Čech, kde byl odříznutý Český Krumlov, vážně postižené byly České Budějovice, Strakonice a Písek. Hrozilo i stržení nejstaršího kamenného mostu ve střední Evropě. 210 Nejhůře dopadly obec Zálezlice a Metly, které voda téměř vymazala z mapy. Povodně v roce 2002 zasáhly Čechy. Voda napáchala škody vyčíslené na 100 miliard. Zatopila v Praze 17 stanic metra.211 Podle hospodářů průtok Vltavy dosáhl úrovně pětisetleté vody. Autorka na podzim navštívila Prahu a vydala se do některých stanic metra, které byly zatopeny. Někde jsou znát dodnes stopy, kam voda sahala.


Lidovky, Pro srovnání: největší povodně v Česku [online] [cit. 2015-02-28]. Dostupné z WWW: < http://www.lidovky.cz/pro-srovnani-nejvetsi-povodne-v-cesku-dx9-/zpravydomov.aspx?c=A100807_142216_ln_domov_spa>. 208

Povodně na území Česka, Havlík, A. [online] [cit. 2015-02-26]. Dostupné z WWW: < http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Vin/ke_stazeni/Povodne.pdf>. 209

Czech, 10 let od největších ničivých povodní v České republice [online] [cit. 2015-02-28]. Dostupné z WWW: < http://www.czech.cz/cz/Objevte-CR/Fakta-o-CR/10-let-od-nejvetsich-nicivychpovodni-v-Ceske-repu>. 210

Povodně, ohlédnutí, fotogalerie [online] [cit. 2015-02-26]. Dostupné http://data.idnes.cz/g/zpravy/povodne2007/infografika_povodne.html>. 211

83

z

WWW:

<

Z hlediska prevence jsou v prostorách metra nově vybudovány nepropustné norné stěny. Ty mají za úkol zabránit proniknutí vody do těchto prostor v případech ohrožení další povodní. Stěny se pořizovaly i do prostorů okolo Vltavy. Okolo Vltavy je vybudován žlábek, do kterého stěna zapadne. Takto se skládají stěny vedle sebe po celém okolí řeky. V případě ohrožení města povodní jsou povolávání dobrovolníci nejen z řad dobrovolných hasičů, jeden z jejich úkolů je stavba těchto stěn.212 Povodně také zasáhly část území Moravy. Šlo o část Znojemska, kdy se povodňová vlna šířila od řeky Dyje, ale také z opačné strany dešťovou kanalizací. Došlo tak k několika milionovým škodám. Ve Vranově nad Dyjí došlo k zatopení přečerpávacích stanic veřejné kanalizace. Došlo také k zatopení a poškození zdrojů pitné vody. 213 Povodně v roce 2002 postihly také okolí Blanska. Samotný zpravodaj města Blanska píše ve svém článku, že „Žádná jiná živelní pohroma ani průmyslová havárie u nás v posledních letech nezpůsobila takové materiální škody, nevyžádala si tolik obětí a nezasáhla tak dramaticky do života mnoha tisíc lidí. Bohužel se nedá předpokládat, že si tím naše republika již svou „porci smůly“ nadlouho dopředu vybrala a další podobné události se jí vyhnou.“214 V okolí Blanska došlo přímo k průtrži mračen. To je druh povodní, na který se nejhůře reaguje. Koryta vodních toků nestačí odnášet velké množství srážek a těžko se přitom předvídají. Ilustrační fotografie jsou obsaženy v příloze č. 9. Povodně 2006 Povodně byly způsobeny vydatnými dešti, které zvedly hladiny českých i moravských řek. Nejzávažnější dopady byly na jihu Moravy. Evakuovány byly tisíce lidí ve Znojmě,

Rozhovor s kolegou z SDH Brno-Královo Pole o jeho dobrovolné účasti při pomoci v Praze v roce 2013. 212

Česká inspekce životního prostředí, Zpráva povodně 2002 OI Brno [online] [cit. 2015-03-04]. Dostupné z WWW: < http://www.cizp.cz/84_Zprava-Povodne-2002-OI-Brno>. 213

Město Blansko, Občan a mimořádné situace – díl sedmý: Povodně a ochrana před nimi [online][cit. 2015-03-04]. Dostupné z WWW: < http://www.blansko.cz/clanky/2004/08/krizove-rizeni-07>. 214

84

Vranově nad Dyjí, ale také v Ústí nad Labem a Hřensku.215 Povodně si vyžádala devět životů včetně dvou dětí.216 Povodně 2009 Povodně nejdříve postihly Moravskoslezský kraj. A do začátku července zasáhly dalších sedm krajů. Voda si vzala patnáct obětí. Evakuováno bylo několik tisíc osob. Škody přesáhly 8,5 miliard korun.217 Povodně 2010 Vlivem vydatného deště začaly nejprve stoupat hladiny řek v Moravskoslezském kraji. Záplavy trvaly do 21. května, kdy začala voda klesat na úroveň druhého povodňového stupně. Problém byl se sesuvem podmáčené půdy. Povodně opět postihly Troubky na Přerovsku, které jsou symbolem záplav z roku 1997. V červnu voda zatopila část Moravy a Slezska. Povodně usmrtily šest osob.218 Zasáhly významně i Liberecký kraj. Příčinou byly uvedené vydatné deště, které spadly ve velmi krátkém období. Prvotní informaci o problémech s intenzivními srážkami získal KOPIS HZS. Zatopeny byly přístupové komunikace. KOPIS vyslal co největší počet vhodných sil a prostředků k

zabezpečení

záchrany

a

evakuace

ohrožených

osob.

Došlo

dokonce

k neočekávanému rozsahu povodně, který odpovídal úrovni několika tisícileté vody. Došlo k ohrožení několika desítek osob na životě. V situaci rozhodovaly minuty a





85

vteřiny. Povodeň si v 81 obcích vyžádala pět lidských životů. A škody vyšplhaly na 8,2 miliard Kč.219 Povodně 2013 V červnu roku 2013 postihly povodně ČR téměř na 50 místech. Ze dne na den překročily třetí povodňový stupeň. Byl vyhlášen i stav ohrožení. Povodně si vyžádaly osm obětí. Povodně přerušily dodávku elektřiny a uzavřely 150 úseků na silnicích. Zaplavena byla stejně jako v roce 2002 spodní část zoologické zahrady v Praze. HZS uváděl, že povodně zasáhly 700 obcí. Škody se opět vyšplhaly na několik miliard.220 Zachráněno bylo více než 600 lidí a evakuovalo se před 26 tisíc. Při záchranných a likvidačních prací zasahovalo 28 tisíc profesionálních a dobrovolných hasičů. Vyčerpalo se od Ministerstva financí na okamžitou pomoc přes 750 milionů Kč.221 Sesuvy po deštích 2014 V souvislosti s vydatnými deští byl na podzimu loňského roku vyhlášen stav nebezpečí z důvodu krizové situace a nebezpečí sesuvů nasáklé horniny a tím ohrožení životů a zdraví občanů, majetku a životního prostředí.222 Jednalo se o tři obce v Jihomoravském kraji: Strachotín (zde se jednalo o výsypku lomu s pískem), Dolní Věstonice a Bulhary. V Bulharech měl sesun půdy dalekosáhlé dopady. Tento problém je poněkud specifický. Došlo k němu v důsledku povodní. Na jižní Moravě napadne ročně přibližně 500 mm úhrnu srážek. V kritickou dobu však během krátké doby napadlo zhruba 250 mm srážek, což způsobilo vzestup hladiny řeky a následně pak sesuvy. Při

Povodně v Libereckém kraji v srpnu 2010, Vizner, J. [online][cit. 2015-03-06]. Dostupné z WWW: < http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/42652/1/ViznerJ_PovodneVLibereckem_KM_2011.pdf>. 219

Aktuálně, Povodně 2013 [online][cit. 2015-03-07]. Dostupné http://www.aktualne.cz/wiki/domaci/povodne-2013/r~i:wiki:3791/>. 220

z

WWW:

<

Zprávy iDnes. Při povodních zemřelo celkem 15 lidí [online] [cit. 2015-03-07]. Dostupné z WWW: . 221

Krizport, Rozhodnutí stavu nebezpečí Bulhary [online] [cit. 2015-03-09]. Dostupné z WWW: < http://krizport.firebrno.cz/file/2100>. 222

86

velkých deštích se koryto řeky pod kopcem přesouvalo blíže ke svahu s písčitým podložím, voda jej začala podemílat. Pomalu se tím ukrajovaly kusy půdy nad svahem, před zde stojícími rodinnými domky. Zkracovaly se zahrady, až se sesuvy zastavily zhruba pět metrů od těchto rodinných domků. Během krizové situace byly do svahu, naváženy kameny, které by jej podržely, aby nedocházelo k dalším sesuvům. Dále následovaly snahy o umělé přesunutí koryta řeky na původní místo, aby voda svah dále neohrožovala. Tato opatření stojí nemalou sumu financí a v obci nadále vládnou obavy.

3.3.1 Rámcové cíle v ochraně před povodněmi Usnesením schváleným vládou v roce 2007 vznikl plán hlavních povodí České republiky, kde byly kromě jiného vytvořeny rámcové cíle v ochraně před povodněmi. Mezi hlavní cíle ochrany před povodní patří snížení ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní, omezení ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování prevence. Opatření se dělí na opatření v době zvládání povodně, v období po povodni a samozřejmě v prevenci před povodní. V rámci prevence před povodněmi se za nejstěžejnější pokládá zdokonalení legislativních a ekonomických nástrojů související se zabezpečením preventivních opatření, zkvalitnění operativní a informativní části povodňových plánů, zabezpečení nácviků povodňových situací za účasti ohrožených subjektů, podporovat pojištění proti rizikům povodňových škod a zdokonalení podkladů o rozsahu povodní v ohrožených územích. Dále mezi prevenci patří také omezení aktivit v záplavových území, zajišťování efektivních návrhů preventivních protipovodňových opatření na základě kvalitních podkladů a optimalizace variant koncepcí řešení, v krajině nacházet přirozenou akumulaci a retardaci vody, používat vhodné zemědělské a lesní hospodaření, využívat dostupných finančních podpor z relevantních národních programů i finančních zdrojů Evropské unie. Je zapotřebí také udržovat a zlepšovat technický stav vodních děl a koordinovat plány před povodněmi v rámci mezinárodních povodí. V době zvládání povodní je třeba zkvalitnit hlásné a předpovědní služby i ve vztahu k sousedním státům, zvýšit povědomí o nebezpečí

87

povodní u ohroženého obyvatelstva, zkvalitnění jejich součinnosti s povodňovými orgány a složkami IZS, s tím se pojí potřeba zlepšení součinnosti účastníků povodňové ochrany včetně poskytování včasných, kvalitních a aktuálních informací. Je třeba také zvýšit schopnosti vodohospodářských dispečinků správců povodí, povodňových orgánů, složek IZS. Dále poskytovat aktuální informace obyvatelstvu prostřednictvím povodňových orgánů a zlepšit dostupnost informací veřejnosti. Po povodni je stěžejní zlepšit pravidla a podmínky poskytování pomoci ze zdrojů veřejných rozpočtů, a zpracování zásad pro jednotnou formu dokumentace a vyhodnocování povodně.223 Česká republika vyčlenila pět miliard, které mají být použity v dalších pěti letech na protipovodňová opatření. Protipovodňová opatření se také soustředí na projekty, které mají za cíl zadržet vodu v krajině. Půjde o stavby poldrů nebo drobných nádrží. Od roku 2002 se do ochranu proti povodním již investovalo patnáct miliard korun. Ministerstvo podpořilo 822 staveb.224 HZS ČR na svých webových stránkách informují občany o možnosti povodní a protipovodňové ochrany. Odkazují na povodňové orgány, informují o stupních povodní, jak si počínat při povodních a také, kde se dozvědí občané o samotné povodni.225 Aktuální informace o stavech a průtocích řek lze sledovat na webu „http://hydro.chmi.cz/hpps/“.

3.4 Návrhy k řešení problematiky povodní Výše uvedené rámcové cíle mohou zmírnit útrapy při povodni, ale nemohou je minimalizovat bez přičinění samotných hasičů. HZS obecně při řešení mimořádných

Plán hlavních povodí České republiky, Ministerstvo zemědělství [online] [cit. 2015-02-28]. Dostupné z WWW: . 223

České noviny, V příštích 5 letech má jít na protipovodňová opatření 5 miliard Kč [online] [cit. 201502-28]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/v-pristich-5-letech-ma-jit-naprotipovodnova-opatreni-5-miliard-kc/1184398&id_seznam=980>. 224

HZS Olomouckého kraje, Povodně a protipovodňová opatření [online] [cit. 2015-02-28]. Dostupné z WWW: < http://www.hzscr.cz/clanek/povodne-a-protipovodnova-ochrana.aspx>. 225

88

událostí má mnohé kompetence a z hlediska represe vykazuje mnoho činností při řešení samotných mimořádných událostí. Při samotných povodních se zapojují HZS i JSDH až samotnou hlásnou službou, což je dle názoru i krajského ředitelství HZS dost pozdě. HZS proto nemá možnost do záležitostí povodní mluvit dříve, než nastává problém se samotným příchodem povodně. Provádí povodňové obhlídky. V textu byly zmíněny nejvýznamnější povodně za poslední období. Zdůraznit bylo třeba zvláště ty od účinnosti zákona o IZS a KZ. Z větších povodní jsou to ty v roce 2002, 2006, 2010, 2013 a neobvyklé sesuvy půdy v roce 2014. HZS i JSDH plní při povodních stěžejní funkci zejména při odezvě samotné povodně. Kdy se provádí záchranné a likvidační práce. Účastní se jich desetitisíce hasičů až už profesionálních nebo dobrovolných. Nasazují nejen obdivuhodné nasazení, ale vlastní životy při pomoci ostatním. Mnohdy nezasahují jen ve svých obcích či krajích, ale jedou pomáhat i přes velkou část republiky. Je třeba si toho vážit a trochou nadsázky řečeno nezneužívat toho. Z hlediska povodní lze namalovat kružnici, kolem kterého je dokola rovnoměrně rozestavěno pět slov, jež postupně popisují etapy povodní - prevence, přípravy, odezva, vyhodnocení a obnova. Obrázek 5: Etapy povodňové problematiky

Zdroj: Menšík, M. nákres při konzultaci na KŘ HZS ČR dne 9. 3. 2015 HZS i JSDH pomáhají při povodních nejvíce ve fázi odezvy povodní. Na příkladech povodní bylo uvedeno, že mají dalekosáhlý dopad a že pouhá represe nezabrání těmto

89

dopadům. HZS by se tak měl dostat více do prevence a mít tak možnost ovlivnit povodně nejen v jejich průběhu a začátcích, ale hlavně před jejich výskytem a hrozbou. Měl by tak možnost působit na řadu akcí v záplavových oblastech. Příklad z roku 2010, kdy se řeší mnoho rizikových míst neboli hot spot oblastí (jak je nazývají odborníci) s povodím Moravy, dokumentaci na řece Svitavě, protipovodňová opatření v oblasti nad Blanskem. Dále také opravy hráze u Hodonína. Není možné jenom protipovodňové hráze vystavět, ale také dbát o jejich údržbu jako prevenci před posléze hrozící zvláštní povodní. Dalším typickým příkladem byl sesuv půdy z podzimu loňského roku, který zasáhl tři obce. Na příkladu Bulhar se dá demonstrovat minimální či snad žádný důraz na prevenci. Hrozba zde byla již několik let a mohl tak být řešen daleko dříve. Problém se akorát odkládal nebo dlouhodobě neřešil. Došlo tak k akutnímu ohrožení na životech i majetku. HZS na svým webových stránkách „krizportu“ zveřejňují mnohé metodiky pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštními povodněmi, koncepci řešení problematiky ochrany před povodněmi v ČR s využitím technických a přírodě blízkých opatření, pokyn MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného prostředí, pokyn MŽP k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby, strategii ochrany před povodněmi v České republice, směrnici pro realizaci systému integrované výstražné služby a dokonce zásady pro veterinární činnost v průběhu záplav.226 HZS zpracovává podle KZ a zákona o IZS havarijní a krizové plány. Obsahují analýzu rizik. To je celá činnosti, co mají ve své kompetenci a co mohou dělat. Mohou tedy konstatovat, že tady hrozí sesuv, ale tím končí jejich pravomoc. Nemohou dle zákona problém dále řešit. Mohou tak upozornit kompetentní orgány (například povodňové orgány a vodoprávní úřady), aby danou věci řešili a ne příliš korektně řečeno doufat, jak to vyřeší daný orgán. HZS s řešením povodňového orgánu není ve většině případů spokojen. Povodňové komise mají velké kompetence. Jsou při zásahu srovnatelné s velitelem zásahu. Velitel zásahu však může rozhodovat, až se „valí“ samotná povodeň. Může rozhodnout o odstranění stavby při

Krizport, Povodně, ochrana životního prostředí [online] [cit. 2015-03-10]. Dostupné z WWW: . 226

90

samotných povodních, pokud hrozí její zborcení. HZS i JSDH obecně můžou při zásahu přejet například přes soukromé pozemky a mají mnoho pravomocí, ale jen ve fázi odezvy samotné povodně. Do té chvíle mohou pouze upozorňovat, že nebezpečí hrozí, ale je zapotřebí, aby HZS měl sám kompetence ovlivnit řadu věcí související s povodní. V rámci nebezpečných látek či stavby veřejné instituce se HZS může vyjadřovat (dle jiných předpisů či zákona o PO). Jsou kontrolním orgánem. § 26 zákona o PO stanovuje oprávnění, která vykonává přímo HZS. § 26 odst. 1 stanovuje, že GŘ HZS plní úkoly MV na úseku požární ochrany. § 26 odst. 2 stanovuje, že HZS kraje vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany.227 Státní požární dozor vykonává dle § 31 odst. 1 písm. a kontrolu dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Písm. b stejného odstavce stanovuje oprávnění státního požárního dozoru posuzovat územní a regulační plán, podklady k územnímu souhlasu, dokumentace stavby, projektové dokumentace stavby a dokumentace ke změně užívání stavby.228 Zákon o PO velice úzce souvisí s činnostmi SZ a to zejména s § 103 odst. 1 písm. e, § 104 odst. 1 písm. b, c, d, g, j, a k.229 Ale neodkazuje na úpravu VZ. VZ je předpisem speciálním ke SZ. Text zákona o PO se nezmiňuje ani slovem o povodních (zákon o HZS a zákon o IZS taktéž). V rámci povodní tak problém nastává v okamžiku stavby rodinných domků a soukromých staveb, které jsou úplně mimo HZS. Povodňové orgány nejsou v této kompetenci důsledné a HZS se proti tomu nemůže bránit. HZS má k této problematice co říci, nemůže se tak prosadit. Do budoucna tak vzniká problém s rozšiřováním se potencionálních lidských životů a majetku, který tak budou muset HZS i JSDH zachraňovat, i když jemu mohli zabránit dávno v řadě preventivních opatření, která jsou dána právě povodňovým orgánům a která by pomohla posílit pravomoc právě HZS. V rámci povodňových příprav by tak měl mít HZS silnější postavení a mohl by

227

§ 26 zákona 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

228

§ 31 odst. 1 zákona 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

229

§ 31 odst. 1 zákona 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

91

tak nařídit či zakázat činnosti právě v záplavových a ohrožených územích. Jednalo by se tak o kompetence povodňové a dále kroky na vodním díle, které zhoršují povodně. Manipulace s vodou pro HZS jakožto potencionálního vodoprávního orgánu není podstatná, protože ta je již dána jinými zákony pro HZS (například při využívání vod při doplňování cisteren, čerpání a cvičení JPO), které tak umožňují hasičům manipulování s vodami. HZS by tak jako povodňový orgán vyřešilo mnoho problémů, které zavdávají silné důsledky při povodni a které by tak nemusely nastat. Neznamenalo by to ale omezení kompetencí ostatních orgánů, ale pouhé rozšíření kompetencí HZS, poněvadž ty by měly mít kompetence obdobné. Kompetence by tak nespadly pouze HZS, ale i HZS. Nešlo by tak o pouhé vyhlašování samotných povodní. To není pro HZS podstatné, ale o účinnému bránění neustálého kumulování potencionálních povodňových objektů a účinně tak zasahovat nejen v oblastech územního plánování. Proto by cílem právní úpravy mělo být posílení pravomoci HZS jakožto povodňového orgánu nejen při povodni, ale i v období mimo povodeň. Podle § 136 SŘ jsou dotčenými orgány v odst. 1 orgány, kterých to stanoví zvláštní zákon, a správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, jež je podkladem pro rozhodnutí správního orgánu (pro HZS dle zákona o PO).230 Dotčené orgány poskytují správnímu orgánu informace důležité pro řízení podle odst. 3 § 136. Správní orgán může spolu s dotčenými orgány v mezích své působnosti činit společné úkony (mimo vydání rozhodnutí). Nebo může být v řízení správního orgánu využito výsledku úkonu dotčeného orgánu, pokud s tím oba orgány souhlasí a pokud není účastníkům řízení způsobena újma na jejich právech. SŘ působí, jak již bylo uvedeno, subsidiárně. Sám v § 136 připouští použití zvláštního zákona (SZ, VZ). Neodkazuje ale na žádný ze stěžejních zákonů pro požární ochranu, tedy ani na zákon o IZS, KZ a ani zákon o HZS. Uvádí ale odkaz na stavební zákon a na VZ. Odkaz na VZ obsahuje v ustanovení § 143 v řízení na místě. Řízení je možné

230

92

§ 136 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

vykonat v případě náhlé havárie dle § 40 právě VZ.231 SZ obsahuje ve svém § 4 odst. 2 postupy orgánů územních plánování a stavebních úřadů. Tyto orgány postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány, které chrání veřejné zájmy podle zvláštních předpisů. Právě v této pasáži SZ odkazuje na VZ. Dále dodává, že dotčené orgány vydávají závazná stanoviska pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu a stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro politiku územního rozvoje. Dotčený orgán je dále dle § 4 odst. 4 vázán svým předchozím stanoviskem. Navazující stanoviska tak mohou uplatit pouze na základě nově zjištěných skutečností.232 SZ odkazuje na VZ i na zákon o PO. Dále odkazuje na zákon o IZS. Kompetence VZ a zákona o PO je stanovena i v § 40 odst. 1 písm. d SZ, kde je vymezeno, že krajský úřad přezkoumává soulad návrhu zásad územního rozvoje s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů právě podle zvláštních právních předpisů. Posuzování záměru žadatele dle § 90 SZ také spadá do požadavků stanovisek dotčených orgánů dle zvláštního právního předpisu. Totéž se týká ohlášení dle § 105 stavebního zákona. Stavební řízení dle § 110 podléhá také stanoviskům podle zvláštních právních předpisů. Taktéž i kolaudační souhlas dle § 122, změna užívání stavby dle § 127 a povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení dle § 128. Odkaz na zákon o IZS stanovuje § 136 v rámci řešení havarijních stavů, zabezpečovacích pracích a dle § 140 při vyklizení stavby.233 Ohlášení v § 105 odkazuje na vyhlášku o požární prevenci v odst. 4 písm. g SZ. Užívání staveb dle § 119 SZ stanovuje podmínky pro její užívání a ohlašování na základě § 15a VZ. Toto ustanovení obsahuje náležitosti pro ohlašování vodního díla potřebné v případě vodního díla k doložení orgánům dle SZ. Samotný zákon o HZS nevymezuje dotčené orgány a stanoviska ani v jednom svém ustanovení. Samotný zákon o IZS

231

§ 143 odst. 1 písm. a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

232

§ 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 233

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

93

stanoví, že je HZS dotčený orgán v územním a stavebním řízení. SZ odkazuje na zákon o IZS právě ve zmiňovaném ustanovení § 136 odst. 3, kdy poukazuje na zvláštní předpisy pro zabezpečovací práce a v § 140 na vyklizení stavby při bezprostředním ohrožení. Zákon o IZS také považuje HZS za dotčený orgán. Ustanovení § 10 odst. 2 písm. f zákona o IZS odkazuje při aktualizaci povodňového plánu na VZ. Propojení mezi stěžejními zákony nejen pro účely práce, ale i pro řešení povodňové problematiky nejsou zdaleka dokonalé a dostačující. Autorka toto vnímá jako zásadní nedostatek. KZ také neobsahuje postavení dotčených orgánů pro KŘ. VZ v § 17 vymezuje pravidla pro udělení souhlasu. Souhlas je třeba ke stavbám, k nimiž není třeba povolení dle VZ, ale mohou ovlivnit vodní poměry. Souhlas je třeba dle § 17 odst. 1 písm. e ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů.234 Stěžejní § 15 odst. 8 stanovuje oprávnění vodoprávního úřadu pro nařízení zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby provedené nebo prováděné mimořádným postupem dle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje. Toto rozhodnutí je prvním úkonem v řízení. Dalším velice stěžejním ustanovením je § 71 VZ týkající se povodňových plánů. V odst. 4 stanovuje pro stavby ohrožené povodněmi nacházející se v záplavovém území nebo s možností zhoršení průběhu povodně se zpracovávají povodňové plány s povodňovými orgány jejich vlastníci. V rámci přesahu území rozhoduje nadřízený povodňový orgán. Povodňové orgány provádějí povodňové prohlídky dle § 72 odst. 2 alespoň jednou ročně. Dle § 72 odst. 3 mají povodňové orgány pravomoc na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků k odstranění předmětů, které mohou způsobit zhoršení odtokovým poměrů či ucpání koryta. Tato kompetence HZS zcela chybí a je pro účely činnosti HZS více než stěžejní. Pokud vlastníci neuposlechnou, tato povinnost je uložena rozhodnutím. Dle § 74 zajišťují záchranné práce v rámci vyšším míry ohrožení povodňové orgány ve spolupráci s IZS. HZS a povodňové orgány mají srovnatelné postavení v průběhu

234

§ 17 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

94

povodní, ale z hlediska prevence HZS mnoho kompetencí chybí a komplikují tak účel jeho činnosti. § 77 vymezuje v souvislosti na výše uvedené ustanovení činit opatření k zabezpečení ochrany před povodněmi v odůvodněných případech i nad rámec povodňových plánů dle § 77 odst. 4. Podle § 78 odst. 3 písm. i chybí HZS oproti povodňovým orgánům ukládání opatření na ochranu před povodněmi. Podle § 79 odst. 2 písm. f mají oprávnění povodňové orgány obcí s rozšířenou působností ukládat vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany. Ústřední povodňový orgán je dle § 81 odst. 1 písm. a oprávněn oproti HZS řídit ochranu před povodněmi a výkon dozoru nad ní. Dále dle písm. b má možnost metodicky řídit přípravu opatření na ochranu před povodněmi.235 Povodňové orgány vystupují jako dotčený orgán v § 71 odst. 7 při poskytování vytvořených povodňových plánů právě povodňovým dotčeným orgánům k využití nebo odkazují na přístup v elektronické podobě na portálu veřejné správy. Dotčené jsou povodňové orgány také u již uvedených manipulací na vodních dílech dle manipulačních řádů podle § 80 odst. 2 písm. i. Stěžejní činnost povodňových orgánů právě pro HZS vyplývá z § 15 odst. 8, kdy vodoprávní úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby z příkazu povodňového orgánu. Příkaz upravuje SŘ v ustanovení § 150. Tuto povinnost z moci úřední a ve sporném řízení lze uložit formou písemného příkazu. Může být vydán správním orgánem, pokud se považuje skutkové zjištění za dostatečné. Vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.236 V řízení o příkazu může být jediným podkladem kontrolní protokol pořízený podle zvláštního zákona stejným správním orgánem dle § 150 odst. 2 SŘ. Proti příkazu se může podat odpor v osmidenní lhůtě ode dne oznámení. Podáním odporu se příkaz ruší a pokračuje se v řízení. Příkaz musí také obsahovat poučení.237 Dle názoru autorky tato úprava přiznává povodňovým orgánům nesrovnatelně větší míru pravomocí při řešení

235

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

236


237

§ 150 odst. 3 a 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

95

stavebních činností v rámci ochrany před povodněmi. HZS může podávat námitky dle § 117 SŘ. Toto ustanovení umožňuje proti usnesení podat jako povinný nebo jiná osoba, které z tohoto úkonu vyplývají povinnosti, podat námitky.238 Působnost stavebních úřadů u vodních děl vykonávají speciální stavební úřady. Tyto postupují dle SZ, pokud lex specialis nestanoví jinak. Povolení pro stavbu mohou vydat pouze se souhlasem obecného stavebního úřadu.239 VZ dokládá pozici speciálního stavebního úřadu v § 15 VZ s odkazem na již neúčinné znění zákona č. 50/1976 Sb. a jeho ustanovení § 120. Toto ustanovení je takřka shodně převzato do účinného stavebního zákona a jeho ustanovení § 15. Jak již bylo uvedeno v záplavových územích a zejména v aktivní zóně záplavového území se dle § 67 VZ nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, které upravují vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi či zlepšují odtokové poměry staveb pro jímání vod. Dále pro odvádění odpadních a srážkových vod, nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury a konstrukcí chmelnic.240 Stavební povolení k vodním dílům spadá do kompetence vodoprávním úřadům dle § 15 a § 17 VZ. Vodoprávní úřad je stěžejním správním orgánem na úseku vodního hospodářství. Jeho činnost se velice rozsáhlá a až existenčně důležitá (například při ochranných pásem vodních zdrojů dle § 30 VZ nebo vypouštění odpadních vod dle § 38 VZ, ale nejen právě v těchto oblastech). Má velké slovo i při povodních nejen při stanovování záplavového území. Povodňové orgány mají oproti vodoprávním úřadům daleko užší a omezenější kompetence. Zaměřují se na ochranu před povodněmi, při povodni a po povodni. Jejich je tedy zaměřena úzce na povodňovou problematiku. HZS by nejvíce pomohlo posílit jeho postavení právě tak, že by se stal povodňovým orgánem. Stěžejní by pro HZS byla prevence a důsledné dodržování zákona

238


239

§ 15 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 240

§ 67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

96

v záplavových územích a potenciální výstavbě v těchto oblastech. Z hlediska prevence by mohl HZS podat příkaz dle § 15 odst. 8 VZ, mohl by uskutečňovat povodňové prohlídky dle § 72. V rámci povodňové prohlídky dle § 72 odst. 3 VZ by mohl vyzvat vlastníky pozemků k odstranění předmětů a zařízení, které mohou zhoršit odtokové poměry. HZS aktivně zasahují při povodních a provádějí záchranné a likvidační práce. Zkušenost s nedůsledností povodňových orgánů má HZS ověřenou přímo z předchozí praxe při zásazích na velkém množství povodní. Často se setkává s neustálým budováním nových objektů v oblastech, kde tyto stavby nemají být stát. HZS je tak v současné době pouze složkou, která v případě MU provádí zmíněné záchranné a likvidační práce. Právě HZS tak sám ví nejen z aplikační praxe, kde jsou nedostatky a má ve svých řadách odborníky na problematiku ochrany obyvatelstva, krizového řízení a je hoden takové pravomoci, jelikož je to právě on, kdo nakonec pomáhá. Dle názoru autorky by si HZS zasloužil mít možnost ovlivnit výstavbu v záplavových územích a ovlivnit tak do budoucna počet ohrožených objektů a hlavně lidských životů v těchto zónách.

97

4 ZÁVĚR Práce se snažila seznámit čtenáře s integrovaným záchranným systémem, popsala jeho základní i ostatní složky, snažila se vymezit druhy mimořádných událostí a rozebrat související právní úpravy. Ve zvláštní části podrobně snažila analyzovat problematiku povodní, uvést příklady z praxe, poukázat na nedostatky současné legislativy a dát návrhy ke zlepšení řešení povodňové problematiky. Povodně jsou projevem přirozené variability atmosférických procesů a jsou nedílnou součástí vývoje přírodního prostředí na planetě Zemi. Stanovenou hypotézou bylo zjištěno, že HZS i JSDH mají u povodní obrovské množství práce při záchranných i likvidačních pracích, ale oproti tomu jsou HZS dány velmi malé kompetence v oblasti prevence – předcházení vystavení objektů i osob nebezpečí. Je to více než neúměrné. A důsledkem ne příliš svědomité práce jiných povodňových orgánů přitom dochází k neustálému nárůstu počtu objektů povodní potencionálně ohrožených, ke zvyšování rizika škod na majetku, ale i a hlavně nevyčíslitelných škod na životech a zdraví osob, zvířat a také na životním prostředí. A právě tyto hodnoty je potřeba chránit, usilovně se snažit předcházet jejich ztrátám a minimalizovat případné škody. Povodně jsou v České republice poměrně častým jevem, od roku 1990 se zde větším povodním muselo čelit více než desetkrát. Právě proto jim byla v diplomové práci věnována stěžejní část, problém takového rozsahu nelze přehlížet ani v české legislativě. V porovnání s jinými mimořádnými událostmi, v případě povodní autorka spatřuje poměrně více nedostatků v současné legislativě. Problematika povodní se velmi blízce dotýká HZS i JSDH, kteří by dle názoru autorky měly mít širší kompetence. Autorka zde nespatřuje důvod, proč by neměly mít srovnatelné postavení s povodňovými orgány a to i v období mimo povodeň. Jak již bylo uvedeno v odstavci 3.4, HZS i JSDH jsou stěžejní složkou při záchranných a likvidačních pracích v době povodní. Ať už se jednalo o kterékoliv z dřívějších povodní, vynaložily při nich HZS i JSDH velkou dávku úsilí a odvedly mnoho práce, ale neměly a dodnes nemají možnost řadě

98

negativním dopadů v souvislosti s povodněmi předcházet vzhledem k takřka nulovým kompetencím v oblasti prevence. HZS by měl být zapojen právě i v preventivní oblasti a v legislativě mít definováno silnější postavení, které by umožňovalo například vyjadřovat se k povolení staveb objektů v rizikových oblastech (respektive stavby v opodstatněných případech i zakázat). Nejedná se zdaleka pouze o kompetenci k vyhlášení povodně. Potřeba je zavčas řešit například i problematiku tzv. hot spotů, než dojde k jejich zaplavení vodou a v důsledku toho tak ke ztrátám na životech. V České republice zastává Hasičský záchranný sbor důležitou úlohu v oblasti požární prevence, kompetence jsou dány zákonem o HZS. Co se však týká ostatních typů mimořádných událostí, prevence funguje omezeně, případně vůbec. Povodňové orgány jsou jako jakékoliv jiné. Některé plní svoji funkci dobře, jiné zase poněkud hůře. A praxe je taková, že i zjevně nebezpečné situace často nejsou řešeny, přestože o problémech se mnohdy ví poměrně dlouhou dobu. Jako příklad bylo uvedeno sdělení o sesuvech půdy v obci Bulhary. Problém tu byl dán dávno, jen se zavčas neřešil a odkládal se, až došlo k mimořádné události, která vyvolala nouzový stav v obci a nepopsatelný strach u občanů, kteří se báli o vlastní střechu nad hlavou. (To dokládá i výpověď občanky z Bulhar: „Dneska v noci jsem nespala, už jsem se bála. Ale předtím mi to nějak nedocházelo, protože už je to tady hodně dlouho.“241) Dodnes nebyl uvedený problém vyřešen, nákladní automobily dováží kameny na zpevnění svahu, byly vynaloženy značné finanční prostředky a definitivní řešení je v nedohlednu. HZS má velký zájem na preventivním řešení potenciálních nebezpečí, protože v případě reálného ohrožení je většina práce právě na jeho bedrech, nároky na jeho nasazení u povodní postupně stoupají, problematika se ho velmi úzce dotýká. HZS je schopen vyhodnotit potenciální nebezpečí, ale i posoudit možnosti i komplikace případných záchranných prací v případě povodně – tento pohled na problematiku současné povodňové orgány logicky postrádají. Na nebezpečné situace mohou HZS i JSDH upozorňovat, prakticky

Česká televize, V Bulharech evakuovali domy ohrožené sesuvem [online] [cit. 2015-03-11]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/286507-v-bulharech-evakuovali-domyohrozene-sesuvem/>. 241

99

však mohou řešit situaci až v momentě, kdy jsou povoláni k zásahu – tedy k záchranným a likvidačním pracím. To už však bývá často pozdě a většině škod již nelze zabránit. Je tedy na místě postavit se k problémům čelem, dokud jsou ve stavu, kdy je lze řešit s minimálními náklady a obětmi a dokud je možno reálnému stavu ohrožení je předejít. Pokud bude trvat současný stav, tedy že se problémy nebudou řešit důsledně a včas, neustále bude narůstat množství práce, kterou budou muset HZS i JSDH, i jiné složky IZS, vykonat k likvidaci následků povodní. Postupem času možná ani tři desetitisíce dobrovolníků, nejen z řad hasičů, nebudou stačit na záchranné a likvidační práce v době povodní. V současné době se činnost HZS v oblasti prevence následků povodní omezuje na pouhé upozorňování a analyzování rizik, dále pak HZS může čekat, zda odhadl situaci správně a kdy jim bude ohlášena mimořádná událost v problematické lokalitě či objektu, na jehož problematickou situaci dříve upozorňoval. To už však možná bude pozdě a již nastalá mimořádná událost může mít dalekosáhlé následky. Na základě zhodnocení sdělených faktů autorka de lege ferenda navrhuje posílení pravomocí HZS. Měly by být rozšířeny kompetence HZS v oblasti prevence ohrožení objektů povodní. HZS by se měl stát povodňovým orgánem podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů po dobu povodní, ale i a hlavně v období mimo povodeň. Autorka by se de lege ferenda přikláněla k novelizaci a to konkrétně v § 77 odst. 2 a § 77 odst. 3 v novelizovaném znění: „§ 77 odst. 2: V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány a) orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí, b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy, c) krajské úřady, d) Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra a e) Hasičský záchranný sbor České republiky.“ A „§ 77 odst. 3: Po dobu povodně jsou povodňovými orgány a) povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí, b) povodňová komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňová komise městských částí stanovené Statutem

100

hlavního města Prahy, c) povodňové komise krajů, d) Ústřední povodňová komise a e) Hasičský záchranný sbor České republiky.“ HZS v současné době nefiguruje, jak již bylo uvedeno, jako povodňový orgán. Poskytuje tak součinnost s ostatními složkami (nejen IZS) při záchranných a likvidačních pracích během povodně a po povodni. Role HZS (ale i JSDH) nastupuje až při hrozbě povodně hlásnou službou, kdy se hlídají koryta vod, a poskytují zároveň informace pomocí operačních center. Do tohoto okamžiku nemá takřka žádné pravomoci, což neplní účel ani samotného zákona o IZS, natož vodního zákona. Samotná represe jednou nebude stačit, i když to bude třeba až za několik desítek let. A škoda bude opravdu již nevyčíslitelná.

101

5 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie [1] HORÁČEK, Z. a kolektiv. Vodní zákon s podrobným komentářem po velké novele stavebního zákona k 1. 1. 2013. 2. vyd. Praha: Sondy, 2013, 319 s. ISBN 9788086846484. [2] JANČÁŘOVÁ, I. Právo životního prostředí pro bakaláře. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 291 s. ISBN 978-80-210-5556-8. [3] KAVAN, Š. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 69. s. ISBN 9788,87472415. [4] KROUPA, M. a ŘÍHA, M. Integrovaný záchranný systém. 3., aktualiz. vyd. Praha: Armex Publishing, 2008, 119 s. ISBN 9788086795591. [5] PRŮCHOVÁ, I., HANÁK, J. Voda v právních vztazích. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 238 s. ISBN 9788021071551. [6] ROSICKÁ, Z. Krizové řízení a ochrana obyvatelstva. 1. vyd. Brno: Rašínova vysoká škola, 2007, 173 s. ISBN 9788087001073. [7] ŠENOVSKÝ, M., ADAMEC, V., HANUŠKA, Z. Integrovaný záchranný systém. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2007. s 10. ISBN 978-80-214-3448-6. [8] ŠTĚTINA, J. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 557 s. ISBN 9788024745787. [9] VILÁŠEK, Josef, Miloš FIALA a David VONDRÁŠEK. Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2014, 189 s. ISBN 9788024624778. [10] Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní (ZP16/20005). [11] Metodika odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro tvorbu digitálních povodňových plánů (ZP45/2009).

102

[12] Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro stanovení účinků zvláštních povodní a jejich začlenění do povodních plánů (ZP11/2000). [13] Metodický pokyn odboru ochrany vod a Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby (ZP27/2011). [14] Sdělení odboru ochrany vod MŽP o aktualizaci Metodiky tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik (ZP17/2011). [15] Stanovy Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným v roce 2. a 3. Července 2005 v Klatovech, a ve znění dalších změn. Právní předpisy [16] Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002, o zřízení Fondu solidarity Evropské unie. [17] Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., pravidla zapojování do mezinárodních záchranných operací, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [18] Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [19] Nařízení vlády č. 497/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodnění osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [20] Nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí nebo podniků, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-0215]. [21] Směrnice č. 2004/35/ES ze dne 30. dubna 2004, o odpovědnosti za škody na životním prostředí. [22] Směrnice EP a Rady EU č. 60/2000/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Úř. věst. L 327, 22. 12. 2000.

103

[23] Směrnice EP a Rady EU č. 2006/7/EH ze dne 15. února 2006, o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. [24] Směrnice EP a Rady EU č. 2007/60/ES ze dne 23. října 2007, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (povodňová směrnice) Úř. věst. L 288, 6. 11. 2007. [25] Směrnice Rady EU č. 2008/114/ES, ze dne 8. prosince 2008, o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu. [26] Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb. [27]Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [28] Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [29] Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [30] Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [31] Vyhláška č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [32] Vyhláška č. 69/2014 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [33] Vyhláška MV č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15].

104

[34] Vyhláška MV č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [35] Vyhláška MV č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [36] Vyhláška MV č. 246/2001, o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [37] Vyhláška MV č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [38] Vyhláška MV č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [39] Vyhláška MV č. 268/2011 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [40] Vyhláška MZ č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [41] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [42] Vyhláška MZ č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [43] Vyhláška MZ č. 216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [44] Vyhláška MZ č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správnou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15].

105

[45] Vyhláška MZ a MŽP č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [46] Vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavových území, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [47] Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-0215]. [48] Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-0215]. [49] Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [50] Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [51] Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [52] Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [53] Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených složkách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [54] Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [55] Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15].

106

[56] Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [57] Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [58] Zákon č. 239/ 2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [59] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [60] Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [61] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [62] Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [63] Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-0215]. [64] Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [65] Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [66] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15].

107

[67] Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [68] Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. [69] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-0215]. [70] Zákon č. 64/2014 Sb., změna zákonů v souvislosti s přijetím kontrolního řádu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-02-15]. Judikatura [71] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1995/2013. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-16]. [72] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2012, č. j. 9 As 117/2011 – 148. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-16]. [73] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2009, sp. zn.: 25 Cdo 3798/2007. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-16]. [74] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 6. 2009, sp. zn.: 25 Cdo 1649/2007. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-16]. [75] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 4. 2012, sp. zn.: 28 Cdo 2519/2011. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-16]. [76]Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2012, č. j. 1 Ao 1/2010 – 247. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-20]. [77] Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 2. 2015, č. j. 6 As 253/2014 – 40. In: ASPI [právní informační systém]. Wolker Kluwer [cit. 2015-03-20].

108

Elektronické zdroje [78] Aktuálně, Povodně 2013 [online][cit. 2015-03-07]. Dostupné z WWW: < http://www.aktualne.cz/wiki/domaci/povodne2013/r~i:wiki:3791/>.

[79] Czech, 10 let od největších ničivých povodní v České republice [online] [cit. 2015-02-28]. Dostupné z WWW: < http://www.czech.cz/cz/Objevte-CR/Fakta-o-CR/10-let-odnejvetsich-nicivych-povodni-v-Ceske-repu>.

[80] Česká inspekce životního prostředí, Zpráva povodně 2002 OI Brno [online] [cit. 2015-03-04]. Dostupné z WWW: < http://www.cizp.cz/84_Zprava-Povodne-2002-OI-Brno>. [81] České noviny, V příštích 5 letech má jít na protipovodňová opatření 5 miliard Kč [online] [cit. 2015-02-28]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/v-pristich-5-letech-ma-jitna-protipovodnova-opatreni-5-miliard-kc/1184398&id_seznam=980>.

[82] Česká televize, V Bulharech evakuovali domy ohrožené sesuvem [online] [cit. 2015-03-11]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/286507-v-bulharechevakuovali-domy-ohrozene-sesuvem/>. [83] Dobrovolní hasiči, Výroční zpráva SH ČMS [online] [cit. 2015-02-18]. Dostupné z WWW: < http://www.dh.cz/dokumenty/vyrocnizpravy/vz-2013.pdf>. [84] Evropský parlament, Politika životního prostředí: obecné zásady a základní rámec [online] [cit. 2015-03-09]. Dostupné z WWW: < http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/cs/displayFtu.html?f tuId=FTU_5.4.1.html>.

109

[85] HZS ČR, Dokumenty IZS [online] [cit. 2015-03-12]. Dostupné z WWW: < http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx>. [86] Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, Organizační struktura [online] [cit. 2015-02-14]. Dostupné z WWW: < http://www.firebrno.cz/organizacni-struktura>. [87] HZS Olomouckého kraje, Povodně a protipovodňová opatření [online] [cit. 2015-02-28]. Dostupné z WWW: < http://www.hzscr.cz/clanek/povodne-a-protipovodnovaochrana.aspx>. [88] iDnes.cz, Nejstaršímu českému sboru hasičů je 150. Ve Velvarech se chystají oslavy [online] [cit. 2015-02-23]. Dostupné z WWW: < http://praha.idnes.cz/nejstarsi-sbor-hasicu-ve-velvarech-chysta-oslavyzalozeni-pa8-/praha-zpravy.aspx?c=A140313_2044513_prahazpravy_bur>.

[89] Krizport, Povodně, ochrana životního prostředí [online] [cit. 2015-0310]. Dostupné z WWW: .

[90] Krizport, Rozhodnutí stavu nebezpečí Bulhary [online] [cit. 2015-0309]. Dostupné z WWW: < http://krizport.firebrno.cz/file/2100>. [91] Lidovky, Pro srovnání: největší povodně v Česku [online] [cit. 201502-28]. Dostupné z WWW: < http://www.lidovky.cz/pro-srovnaninejvetsi-povodne-v-cesku-dx9-/zpravydomov.aspx?c=A100807_142216_ln_domov_spa>. [92] Město Blansko, Občan a mimořádné situace – díl sedmý: Povodně a ochrana před nimi [online][cit. 2015-03-04]. Dostupné z WWW: < http://www.blansko.cz/clanky/2004/08/krizove-rizeni-07>.

110

[93] Město Vlašim, Základní dělení mimořádných událostí [online] [cit. 2015-02-26]. Dostupné z WWW: < http://www.mestovlasim.cz/data/usr_001_novy_adresar_vlasim/zakladni_deleni_mim_u dalosti.pdf>. [94] Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, vláda schválila novú koncepciu fungovania integrovaného záchranného systému [online] [cit. 2015-03-15]. Dostupné z WWW: < http://www.minv.sk/?tlacovespravy&sprava=vlada-schvalila-novu-koncepciu-fungovaniaintegrovaneho-zachranneho-systemu>.

[95] Plán hlavních povodí České republiky, Ministerstvo zemědělství [online] [cit. 2015-02-28]. Dostupné z WWW: . [96] Povodně na území Česka, Havlík, A. [online] [cit. 2015-02-26]. Dostupné z WWW: < http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Vin/ke_stazeni/Povodne.pdf>.

[97] Povodně v Libereckém kraji v srpnu 2010, Vizner, J. [online][cit. 201503-06]. Dostupné z WWW: < http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/42652/1/ViznerJ_PovodneV Libereckem_KM_2011.pdf>. [98] Povodně, ohlédnutí, fotogalerie [online] [cit. 2015-02-26]. Dostupné z WWW: < http://data.idnes.cz/g/zpravy/povodne2007/infografika_povodne.ht ml>. [99] Sbor dobrovolných hasičů Brno – Královo Pole, zásahy [online] [cit. 2015-02-26]. Dostupné z WWW: < http://www.sdhkralovopole.cz/index.php?option=com_content&vie w=category&id=12&Itemid=48>.

111

[100] Stanovy Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným v roce 2. a 3. Července 2005 v Klatovech, a ve znění dalších změn [online] [cit. 2015-02-18]. Dostupné na WWW: < http://www.dh.cz/dokumenty/stanovy/stanovy%202014.pdf>. [101] Střední odborná škola požární ochrany Frýdek-Místek, Zastavení přijímání žáků do 1. Ročníků střední školy [online] [cit. 2015-02-18]. Dostupné z WWW< http://www.sospofm.cz/view.php?cisloclanku=2011010005>. [102] Události 112, nehody [online] [cit. 2015-01-28]. Dostupné z WWW: . [103] Záchranný útvar Hasičský záchranný sbor České republiky, vyprošťovací technika a jeřáby [online] [cit. 2015-02-22]. Dostupné z WWW: < http://www.hzscr.cz/clanek/vyprostovaci-technika-ajeraby.aspx>.

[104] Zprávy iDnes. Při povodních zemřelo celkem 15 lidí [online] [cit. 2015-03-07]. Dostupné z WWW: . [105] Zprávy, Největší povodně v české historii [online] [cit. 2015-02-27]. Dostupné z WWW: < http://zpravy.idnes.cz/special-nejvetsipovodne-v-ceske-historii-fi4/domaci.aspx?c=A060331_114550_domaci_mr>.

112

6

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Operační hodnota jednotek požární ochrany dle kategorií ...................... 116 Tabulka 2. Základní tabulka plošného pokrytí jednotek požární ochrany................. 117 Tabulka 3: Příklady přírodních mimořádných událostí................................................. 119 Tabulka 4: Příklady antropogenních mimořádných událostí ....................................... 120 Tabulka 5: Přehled povodní na území ČR ...................................................................... 121 Tabulka 6: Kritéria, jevy, charakteristika a následky povodní ...................................... 122

7

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1: Spolupráce složek integrovaného záchranného systému ........................... 22 Obrázek 2: Členové jednotky sboru dobrovolných hasičů Brno - Královo Pole ....... 30 Obrázek 3: Tatra T 815 ....................................................................................................... 30 Obrázek 4: Hasičská zbrojnice ........................................................................................... 30 Obrázek 5: Etapy povodňové problematiky .................................................................... 89 Obrázek 6: Rámcové schéma struktur v integrovaném záchranném systému .......... 115 Obrázek 7: Mladí hasiči sboru dobrovolných hasičů .................................................... 118 Obrázek 8: Povodně 1997: Troubky, Přerovsko ........................................................... 123 Obrázek 9: Povodně 2002: Metly, Strakonicko ............................................................. 123 Obrázek 10: Povodně 2002: Dubí, Teplicko.................................................................. 124 Obrázek 11: Povodně 2002: Ústí nad Labem ................................................................ 124

113

8 SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. 1: PŘÍLOHA Č. 2: PŘÍLOHA Č. 3: PŘÍLOHA Č. 4: PŘÍLOHA Č. 5: PŘÍLOHA Č. 6: PŘÍLOHA Č. 7: PŘÍLOHA Č. 8: PŘÍLOHA Č. 9:

114

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Obrázek 6: Rámcové schéma struktur v integrovaném záchranném systému

Zdroj: KROUPA, M. a ŘÍHA, M. (2008): Integrovaný záchranný systém. STR. 57

Příloha č. 2: Tabulka 1: Operační hodnota jednotek požární ochrany dle kategorií Kategorie jednotky PO JPO I Doba výjezdu [min] 2 Územní působnost[min] 20 Počet JPO 238

JPO II 5 10 202

JPO III JPO IV JPO V 10 2 10 10 není není 1339 94 5802

JPO VI 10 není 256

HZS SDH SDH HZS SDH SDH kraje obce obce podniku obce podniku Zdroj: VILÁŠEK, J. (2014): Integrovaný záchranný systém na počátku 21. století. STR. 58 Druh JPO

Příloha č. 3: Tabulka 2. Základní tabulka plošného pokrytí jednotek požární ochrany Stupeň nebezpečí území obce

Počet jednotek požární ochrany a doba jejich dojezdu na místo zásahu I A 2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min B 1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min II A 2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min B 1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min III A 2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min B 1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min IV A 1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min Zdroj: Kroupa, M. (2008): Integrovaný záchranný systém, STR. 67 Síly a prostředky, které jsou požadovány v tabulce plošného pokrytí: A. pro první JPO, která dorazí na místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném počtu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou, B. pro druhou a další jednotku na místě zásahu minimálně družstvo ze zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou a další technika podle složitosti zdolávání požáru.242


Příloha č. 4: Obrázek 7: Mladí hasiči sboru dobrovolných hasičů

Zdroj: autorka

Příloha č. 5: Tabulka 3: Příklady přírodních mimořádných událostí I.a Abiotické MU

I.b Biotické MU

Požáry způsobené př. vlivy

Epifylie (rozsáhlá nákaza rostlin)

Kosmické záření

Epizootie (rozsáhlá nákaza zvířat)

Povodně a záplavy

Epidemie (velká nákaza lidí)

Dlouhodobá sucha

Přemnožení přírodních škůdců

Dlouhodobé inverzní situace Parazité Propad zemědělských dutin

Živočišní a rostlinní vetřelci

Zemětřesení

Přemnožení plevelů

Sopečná činnost

Rychlé vymírání druhů

Posun říčního koryta

Genové a biologické manipulace

Půdní eroze Silné mrazy a vznik námraz Sněhové kalamity Zemské sesuvy Krupobití Vichřice, větrné poryvy Mlhy Atmosférické výboje Geomagnetické anomálie Narušení ozonové vrstvy Narušování krajinných celků Globální změna klimatu

Zdroj: Město Vlašim, Základní dělení mimořádných událostí [online] [cit. 2015-02-26]

Tabulka 4: Příklady antropogenních mimořádných událostí II.a Technogenní

II.b Sociogenní vnitřní

II.c Sociogenní vnější

II.d Agrogenní

Radiační havárie

Zhroucení ekonomiky státu

Násilné akce cizí moci

Eroze půdy

Technologické havárie

Narušení dodávky pitné vody

Vojenská agrese

Degradage kvality půdy

Havárie v dopravě

Narušení dodávky potravin

Vnější ohrožení vojenského napadení Zhutňování půd

Ropné havárie

Emigrace ze státu

Hospodářské sankce

Nevhodné používání hnojiv

Požáry

Postižení epidemií

Ekologické havárie

Vysychání vod. zdrojů

Dopravní havárie

Hrozba teroristických akcí

Politický nátlak

Monokulturní zem. výroba

Důlní neštěstí

Narušení veřejného pořádku

Přenos hospodářských krizí

Zhoršení kvality zemědělství

Mechanické poruchy staveb

Psychosociální negativní jevy

MU v tunelech

Působení toxických odpadů

Exploze, destrukce

Vyhlazování obyvatelstva

Narušení hrází

Vliv přelidnění

Znečištění ŽP

Šíření poplašných zpráv

Smog, skleníkový efekt

Použití zbraní hrom. ničení

Zdroj Město Vlašim, Základní dělení mimořádných událostí [online] [cit. 2015-02-26]

Příloha č. 6: Tabulka 5: Přehled povodní na území ČR typ povodní

příčiny povodní

rok

lokalizace

zimní a jarní povodně

tání sněhové pokrývky, případně kombinace s dešťovými srážkami; vydatné srážky s prudkým oteplením a táním sněhové pokrývky

- březen 1981 - prosinec 1993 - březen 2000 - březen 2006

- Labe, Ohře, Morava - horní Vltava, Otava - Jizera, horní Labe - Dyje, Lužnice, Vltava, Sázava, Labe, Jizera, Morava

jarní a letní povodně

dlouhotrvající deště

- březen 1981 - červenec 1981 - srpen 1985 - květen 1996 - červenec 1997 - srpen 2002 - květen 2010

- Litovelsko, Olomoucko - Berounka, Vltava, Labe, Odra, Morava, Dyje - Bruntálsko, Krnovsko - Břeclavsko - Morava, Odra, Labe - Vltava, Labe, Dyje - Morava, Odra

- červenec 1979 - červenec 1987 - červen 1996 - červenec 1998 - červen 2009 - srpen 2010 - leden 1982 - únor 1985 - únor 1986

- Stěnava, Metuje - Dřevnice, Bečva - Bruntálsko - Rychnovsko - Odra, Morava, Bečva - Severní Čechy - Berounka, Cidlina, Ohře - Morava, Dyje, Sázava - Svratka

letní povodně

krátké intenzivní srážky

zimní povodně

ledové jevy (nápěchy, zácpy)

Zdroj: ŠTĚTINA, J. (2014): Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách, STR. 517

Příloha č. 7: Tabulka 6: Kritéria, jevy, charakteristika a následky povodní kritéria

jev

charakteristika

následky

přímé účinky

rychlost proudu toku

- eroze a vymílání půdy - unášení předmětů

- neprůchodnost komunikací - tvorba hrází - ucpávání propustků - kontaminace zdrojů pitné vody

síla a nápor proudu - tlak proudu, množství toku plovoucích předmětů - stržení osob a zvířat do vodního proudu - únik toxických látek z provozů a skladů tlak vodního sloupce

následné dopady

- působení značné síly

- stržení mostů, devastace staveb; likvidace infrastruktury; zničení technických prostředků - utonutí, omráčení, fyzické zranění osob - ztráty na zvířectvu - kontaminace podloží - sesuvy břehů, strání - narušení statiky a podmáčení základů budov - narušení statiky a devastace mostů, mostků, komunikací

fyzikálně-chemické - znehodnocení kvality a - otravy fauny a flóry; znečištění vlastnosti vody znečištění vody podzemních zdrojů vody; kontaminace pitné vody, kontaminace potravin a podloží - úmrtí z podchlazení - nízká teplota vody biologické - rozklad uhynulých - zamoření zdrojů pitné vody zamoření organismů - kontaminace zemědělských - rozklad rozmočených komodit potravin - kontaminace podloží, polí a - tlení zemědělských luk produktů - vznik a nákaz a epidemií - přemnožení komárů - dlouhodobá - zamoření zdrojů pitné vody kontaminace podloží - kontaminace podloží naplaveninami, nánosy a - vznik nákaz a epidemií stojící vodou - přemnožení komárů - zničení úrody zemědělských komodit medicínské dopady - široké spektrum - otevřená zranění, infekce onemocnění - kožní afekce - epidemiologická onemocnění podchlazení; vyčerpání organismu - psychická onemocnění

Zdroj: ŠTĚTINA, J. (2014): Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách, STR. 518 – 519

Příloha č. 8: Obrázek 8: Povodně 1997: Troubky, Přerovsko

Zdroj: Povodně, ohlédnutí, fotogalerie [online] [cit. 2015-02-26]

Příloha č. 9: Obrázek 9: Povodně 2002: Metly, Strakonicko


Obrázek 10: Povodně 2002: Dubí, Teplicko

Zdroj: Povodně, ohlédnutí, fotogalerie [online] [cit. 2015-02-26] Obrázek 11: Povodně 2002: Ústí nad Labem


MASARYKOVA UNIVERZITA Právnická fakulta

Recommend Documents