Masarykova univerzita Právnická fakulta MPA – Master of Public Administration
DISERTAČNÍ PRÁCE Elektronická veřejná správa – služba veřejnosti
2015
Mgr. Ida Kárná
Masarykova univerzita Právnická fakulta MPA – Master of Public Administration
DISERTAČNÍ PRÁCE Elektronická veřejná správa – služba veřejnosti Mgr. Ida Kárná akademický rok 2014/2015
Čestné prohlášení „Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma „Elektronická veřejní správa – služba veřejnosti“ zpracovala sama a uvedla všechny použité prameny“. Zároveň tímto děkuji paní doc. JUDr. Soni Skulové, Ph.D., za metodickou pomoc při psaní této práce.
……………………………… Mgr. Ida Kárná
V Pozořicích dne 20.08.2015 2
Obsah SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................... 5 1 ÚVOD................................................................................................................................ 6 1.1 Hodnocení ICT ............................................................................................................... 6 1.1.1 „ČR - konektivita (CONNECTIVITY) – srovnání rok 2014/2015 ............................... 7 1.1.2 „ČR - lidský kapitál (Human Capital) - srovnání rok 2014/2015 ............................... 8 1.1.3 „ČR- používání internetu (Use of Internet) - srovnání rok 2014/2015 ....................... 8 1.1.4 „ČR-integrace digitálních technologií (Integration of Digital Technology) srovnání rok 2014/2015 ......................................................................................................... 9 1.1.5 „ČR – digitální veřejné služby (Digital Public Services) - srovnání rok 2014/2015 10 2 ÚVOD DO E-GOVERNMENTU V PROSTŘEDÍ ČR .................................................. 11 2.1 Veřejná správa .............................................................................................................. 11 2.2 Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014-2020......................... 12 2.2.1 Cíl č. 1 - modernizace veřejné správy ....................................................................... 12 2.2.2 Cíl č. 2 - Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území .............................. 14 2.2.3 Cíl č. 3 - zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů eGovernmentu ....................................................................................................... 15 2.2.4 Cíl č. 4 - Profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě ..................... 16 3 ZROZENÍ E-GOVERNMENTU V PODMÍNKÁCH ČR .............................................. 17 3.1 Vrstvy eGovermentu..................................................................................................... 17 4 Czech POINT – kontaktní místo veřejné správy ............................................................. 20 4.1 Czech POINT @ home ................................................................................................. 26 4.2 Czech POINT @ office ................................................................................................ 28 5 DATOVÉ SCHRÁNKY .................................................................................................. 29 5.1 Doručování prostřednictvím datové schránky .............................................................. 30 5.2 Druhy datových schránek ............................................................................................. 35 5.3 Dokument, konverze dokumentu.................................................................................. 37 6 ELEKTRONICKÁ VLÁDA ........................................................................................... 40 6.1 Projekt eGON .............................................................................................................. 41 6.2 Dotační možnosti pro eGovernment ............................................................................. 43 7 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST ..................................................................................... 44 7.1 Otevřená data ................................................................................................................ 46 8 VEŘEJNÁ SPRÁVA JAKO SLUŽBA V ROCE 2014+ ................................................. 48 8.1 8.1 Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě v ČR .......................................... 48 9 STATISTIKY E-GOVERNMENTU .............................................................................. 50 3
9.1 Vyhodnocení statistických dat – datové schránky ........................................................ 50 9.2 Statistiky – Czech POINT ............................................................................................ 54 10 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 60 11 Resumé .......................................................................................................................... 62 12 Seznam literatury a dalších zdrojů................................................................................. 65
4
SEZNAM ZKRATEK Index DESI 2015 - The Digital Economy and Society Index ICT - Information and Communication Technologies, Informační technologie ČR – Česká republika OVM – Orgán veřejné moci DS – Datová schránka Czech POINT – Kontaktní místo veřejné správy MZV ČR – Ministerstvo zahraničních věcí České republiky MVČR – Ministerstvo vnitra České republiky
5
1
ÚVOD Zvolené téma je mně velmi blízké. Jedná se o velmi závažné téma dnešní doby, kdy i
média ukazují veřejnou správu jako instituci, která neplní svoji úlohu. Ve své disertační práci bych se ráda zaměřila na problematiku veřejné správy z hlediska aplikace projektu eGovernmentu, který by měl veřejnou správu jako službu přiblížit lidem a stát se elektronickým nástrojem pro řešení životních situací občanů. Dnešní doba je ve znamení elektronizace společnosti a tedy i náš stát, Česká republika, se snaží realizovat projekty, které usnadní komunikaci veřejnosti s úřady. Bohužel zde dochází k několika závažným ukazatelům, jednak schopnost úředníků užívat a ovládat elektronické aplikace, z toho plyne nutnost profesionalizace úředníků ne jen po stránce znalostí právních norem a jejich aplikace, ale i po stránce počítačové gramotnosti. Další úskalí je na straně veřejnosti – počítačově a aplikačně gramotní uživatelé systémů veřejné správy. Cílem práce je popsat vývoj eGovernmentu od počáteční myšlenky, přes legislativní tvorbu. V praktické části práce se zaměřím na vyhodnocení dostupných grafů vztahujících se k dané problematice. Výstupem je využití dostupných systémů veřejností od počátku eGovernmentu do současnosti, tedy do roku 2015. Tuto práci pojímám z praktického hlediska a zohledňuji v ní zkušenosti z praxe úřadu. Výsledkem práce je vyhodnotit, zda se elektronizace veřejné správy v podmínkách České republiky zdařila či nikoliv. Zda veřejná správa identifikovala vlastní potřeby, potřeby subjektů a zvládne správně řídit a procesovat vykonávané agendy, transparentně a srozumitelně na venek i uvnitř.
1.1
Hodnocení ICT V úvodu je třeba se zamyslet nad hodnocením ICT v rámci ČR. Tyto skutečnosti sleduje
Český statistický úřad a výsledky zveřejňuje na svých webových stránkách jako otevřená data. Další porovnání, otevřená data, lze nalézt na stránkách Evropské komise, která vydala hodnocení všech členských zemí, indexem DESI 2015, který srovnává vývoj eGovernmentu v rámci EU. „ Od roku 2003 sleduje Český statistický úřad prostřednictvím pravidelných ročních šetření o „ICT v domácnostech a mezi jednotlivci“ a „ICT v podnicích“ využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Získaná data informují o tom, do jaké míry jsou služby nabízené veřejnou správou prostřednictvím ICT využívány ze strany občanů a firem. Cílem dvou výše zmíněných šetření je
6
zjistit nejen to zda je vůbec internet takto využíván, ale také jaké konkrétní činnosti týkající se veřejné správy jsou prostřednictvím internetu vykonávány.“1 Evropská komise vydala v únoru srovnání eGovernmentu za rok 2015 členských států Evropské unie. Do hodnocení vstupují data z roku 2014 /kde nebyly k dispozici, tak časově nejbližší tj. z roku 2013/, ze všech 28 členským zemí. Jedná se Index DESI 2015 (The Digital Economy and Society Index). Znění tohoto dokumentu lze nalézt na internetové adrese http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/digital-economy-and-society-index-desi. Index zavedla Evropská komise, k hodnocení 5 oblastí členských zemí, která se dotýkají digitální ekonomiky a společnosti, dané země jedná se o oblast: 1. konektivity, 2. lidského kapitálu, 3. využívání internetu, 4. integrace digitálních technologií a 5. digitální veřejné služby. Index slouží ke zjištění současného stavu členských států v oblasti digitální ekonomiky a digitální společnosti. Index DESI je dán rozmezím stupňů 0-1. Čím vyšší index, tím si členská země vede lépe. Česká republika v hodnocení za rok 2015 dosáhla celkového skóre 0,46. Umístila se tedy na 17 místě z 28 členských zemí EU. Níže popíši získané výsledky pro rok 2015 v jednotlivých pěti oblastech ve vztahu k České republice. Výsledné skóre je v rámci zatřídění do skupin.
1.1.1
„ČR - konektivita (CONNECTIVITY) – srovnání rok 2014/2015 Připojení měří zavedení širokopásmové infrastruktury a jejich kvalitu. Přístup k rychlým
širokopásmovým službám je nezbytnou podmínkou pro konkurenceschopnost. DESI 2015
DESI 2014
Pořadí
14
15
Skore
0,55
0,48
1
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. In: Statistiky, informační technologie ve veřejné správě [online], [cit. 13.9.2014+. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyuzivani_ict_ve_vztahu_k_verejne_sprave
7
Skore ve skupině
0,6
0,54
Skore v EU
0,55
0,51“2
V rámci konektivity jsme si oproti roku 2014 polepšili, jednak jsme postoupili o jedno pořadí a i v rámci skupiny i EU jsme se zlepšili. Tedy dá se zhodnotit, že širokopásmové připojení se v ČR stále zlepšuje.
1.1.2
„ČR - lidský kapitál (Human Capital) - srovnání rok 2014/2015 Lidský kapitál měří dovednosti potřebné k využití možností nabízených digitální
společností. Tyto dovednosti jsou od základních uživatelských dovedností, které umožňují jednotlivcům komunikovat on-line a používání digitálního zboží a služby, až po pokročilé dovednosti, které posilují pracovníky k využití technologií pro zvýšení produktivity a hospodářský růst. DESI 2015
DESI 2014
Pořadí
13
14
Skore
0,54
0,51
Skore ve skupině
0,57
0,54
Skore v EU
0,54
0,52“3
K hodnocení lidského kapitálu v ČR v rámci indexu DESI se dá shrnout, že jsme postoupili o jeden stupeň a index vzrostl i v rámci skupiny a EU. Dá se tedy konstatovat, že lidé v ČR jsou společností, která má dovednosti a schopnosti využívat IT technologie jak ke komunikaci, tak i ke zvýšení produktivity.
1.1.3
„ČR- používání internetu (Use of Internet) - srovnání rok 2014/2015 Používání internetu se započítává do různých aktivit vykonávaných občany online. Tyto
aktivity jsou od používání on-line obsahu (video, hudba, hry, atd.), až k moderním komunikačním aktivitám nebo on-line nakupování a bankovnictví.
2
European Commission. In. Digital agenda for Europe, *cit. 16. 11. 2014+. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/scoreboard/czech-republic 3
European Commission. In. Digital agenda for Europe, *cit. 16. 11. 2014+. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/scoreboard/czech-republic
8
DESI 2015
DESI 2014
Pořadí
20
19
Skore
0,39
0,37
Skore ve skupině
0,44
0,42
Skore v EU
0,41
0,39“4
V rámci této aktivity jsme sice jako členský stát klesli o jeden stupeň, nic méně skóre roste. Je tedy vidět, že používání internetu se rozvíjí. Myslím si, že rezervy jsou v elektronickém bankovnictví, které u některých uživatelů budí nedůvěru a obavy. Domnívám se, že je zde i generační problém. Pro mladší uživatele zejména studenty je to vyžadovaný standard, včetně online nakupování.
1.1.4 „ČR-integrace digitálních technologií (Integration of Digital Technology) - srovnání rok 2014/2015 Integrace digitální technologie měří digitalizaci podniků a jejich využívání on-line prodejních kanálů. Přijetím digitální technologií si firmy mohou zvýšit efektivitu, snížit náklady a lépe zapojit zákazníky, spolupracovníky a obchodní partnery. Kromě toho, internet jako prodejní místo, nabízí přístup k širšímu trhu a potenciálnímu růstu. DESI 2015
DESI 2014
Pořadí
7
10
Skore
0,41
0,36
Skore ve skupině
0,37
0,34
Skore v EU
0,33
0,3“5
4
European Commission. In. Digital agenda for Europe, *cit. 16. 11. 2014+. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/scoreboard/czech-republic 5
European Commission. In. Digital agenda for Europe, *cit. 16. 11. 2014+. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/scoreboard/czech-republic
9
V této oblasti, podniky v české republice využívají on-line obchod nejen na území státu, ale i v rámci Evropy. Dále jde v této oblasti o využití elektronické fakturace, která je dnes běžným fenoménem u středních a velkých podniků. Tato aktivita je velmi zajímavá. ČR tady postoupila o 3 stupně v pořadí. Je vidět, že podniky v ČR pochopily, že je třeba poskytovat obchod prostřednictvím internetu a lze tím to krokem zvýšit svoji produktivitu i do celé Evropy. V dnešní době již není možné poskytovat služby a obchod bez internetových stránek. 1.1.5
„ČR – digitální veřejné služby (Digital Public Services) - srovnání rok 2014/2015 Digitální veřejné služby měří digitalizaci veřejných služeb a zaměřují se především na
elektronickou správy a elektronické zdravotnictví. Modernizace a digitalizace veřejných služeb, včetně elektronického zdravotnictví, může vést ke zvýšení účinnosti pro veřejnou správu, občany a podniky, stejně jakož i poskytování lepších služeb pro občany. DESI 2015
DESI 2014
Pořadí
25
23
Skore
0,3
0,3
Skore ve skupině
0,49
0,45
Skore v EU
0,47
0,45 „6
V této aktivitě jsme sice klesli o dva stupně v pořadí, ale v rámci jednotlivých skóre se lepšíme.
Tady má Česká republika v evropském kontextu velké mezery. Domnívám se, že je to
způsobeno zákonem o veřejných zakázkách, který komplikuje čerpání dotačních prostředků z Evropské unie. Jedná se o miliardy korun, které je třeba investovat do projektů elektronické veřejné správy, aby v důsledku působila jako služba veřejnosti. Tady si dovolím malé konstatování v rámci tématu této práce. Veřejná správa je služba a tedy i poskytování této služby dospělo do strategie obchodu. Každý úřad má svoje internetové stránky. Zákonem je stanoveno mít elektronickou podatelnu. O dalších poskytovaných službách bude pojednáno dále v této práci. Lze již v úvodu říci, že služba veřejné správy se v budoucnu bude chovat jako on-line obchod, tedy v českých poměrech „samoobsluha“.
6
European Commission. In. Digital agenda for Europe, *cit. 16. 11. 2014+. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/scoreboard/czech-republic
10
11
2
ÚVOD DO E-GOVERNMENTU V PROSTŘEDÍ ČR V současné době projekt eGovernmentu je rozpohybován a jeho snahou je proniknout
do povědomí široké veřejnosti. Dále v této práci budou popsány tyto snahy i s vyhodnocením dostupných statistik. Úspěšnost projektu je závislá na odborném personálním obsazení ve výkonu veřejné správy. Cílem je profesionalizace veřejné správy. Tohoto cíle lze dosáhnout odborných vzděláváním úředníků jak po stránce aplikace právních norem, tak velkou nutností v posledních letech je vzdělávání úředníků po stránce počítačové gramotnosti. Což v důsledku je možné, ale za předpokladu, že kvalitní lidé a odborníci budou i finančně ohodnoceni. Tady ještě resort veřejné správy pokulhává, jelikož tabulkově se odborník zaplatit nedá. Pokud se s profesionalizací a s digitalizací sníží lidský faktor a naroste pro odborníky ve veřejné správě finanční ohodnocení za prováděnou odbornou práci, budeme na správné cestě. Další problém je, že dochází k elektronizaci veřejné správy, ale pokulhává normotvorba. V současné době je v kolizi několik zákonů versus zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Zejména zdravotní pojišťovny, které vyžadují při změně sídla, či pobytu u poplatníka, tyto změny nahlásit, ikdyž mají přístup do základních registrů a pravidelně si data aktualizují. Výzva odborné veřejnosti k nápravě této skutečnosti byla vyřčena na 18. konferenci ISSS / Informačních systému státní správy/, v dubnu 2015 v Hradci Králové směrem k zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR. Uvidíme na dalším ročníku v dubnu 2016, zda se Ministerstvo zdravotnictví zamyslí a bude využívat registry jako službu veřejnosti a ne způsobem jako doposud, tedy ukládajícím povinnost změny hlásit subjekty. Toto je příklad, kdy elektronizace sice již funguje, ale neplní účel.
2.1
Veřejná správa K ucelení informací v rámci této práci je třeba i malé pojednání o termínu „veřejná
správa“, aby další informace uvedené v této práci byly pochopeny. Dovolím si malé konstatování, které považuji za důležité, protože mnozí uživatelé veřejné správy nerozlišují pojmy veřejná správy a samospráva. V rámci územně samosprávných celků se vykonávají obě působnosti. Možná jednoduchým přiblížením bude, když uvedu, že výkon veřejné správy je vykonávám prostřednictvím územně samosprávných celků v rámci přenesené působnosti.
12
Veřejnou správou se rozumí souhrn veřejně prospěšných činností, které sledují veřejný tj. státní a obecní zájem, jedná se o komplex institucí a osob, které tuto aktivitu vykonávají. Všechny subjekty, které se podílí na výkonu veřejné správy, jsou vázány ústavou a platnou legislativou. Instituce a osoby, které plní moc výkonnou vydávají „rozhodnutí“. Hlavním úkolem veřejné správy je zajištění její legality na všech jejích stupních. Veřejná správa se dá vyjádřit dvěma způsoby, a to v širším i užším slova smyslu:
V širším slova smyslu, výkon veřejné správy zajišťují, úřady veřejné správy, vláda, parlament, soudy.
V užším slova smyslu, zajišťují výkon veřejné správy, úřady, které veřejnou správu vykonávají.
Tyto konstatování popisují pojem veřejná správa. Veřejná správa v pojetí České republiky pro svůj rozvoj přijala strategický dokument, kterému se budu v této kapitole věnovat. Popíši cíle tohoto dokumentu a strategie k jejich dosažení. Jedná se o dokument, který se aplikuje v rámci celé veřejné správy na všech jeho stupních.
2.2
Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014-2020 Pro rozvoj veřejné správy v České republice byl přijat dokument s názvem „ Strategický
rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020 . Tento dokument je závazný a stanovuje strategické cíle, specifické cíle a náklady k jejich dosažení. Jedná se o dokument, který schválila vláda ČR v září 2014 (Usnesením vlády č. 680 ze dne 27. srpna 2014) a je v gesci Ministerstva vnitra ČR.
Odpovědnost za implementaci má
Ministerstvo vnitra s vybranými ministerstvy a Úřad vlády. Zde jsou deklarovány 4 základní cíle pro rozvoj veřejné správy. Modernizace veřejné správy Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území Zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů eGovernmentu Profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě
2.2.1
Cíl č. 1 - modernizace veřejné správy První cíl , kterým je modernizace veřejné správy je pojímán z hlediska výkonnosti, tj.
sjednocení procesů v rámci jednotlivých agend.
13
V této záležitosti se v současné době hovoří o tzv. „ procesním modelování agend“, kdy vybrané úřady mají pilotní projekty, tedy zajišťují se vstupní data o tom, jak dlouho například trvá vyřízení občanského průkazu, tj. od poddání žádosti žadatelem až po jeho převzetí. Zde je snaha optimalizovat procesy, a tím dospět ke standardizaci výkonu u některých agend. S tímto postupem souvisí i zavádění základních registrů tj. zavedením registru práv a povinností, který po naplnění tj. po přihlášení k agendě příslušným úřadem vykonávajícím správní činnost uzavře kruh v rámci zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, který je jednou ze základních právních norem zajišťující elektronizaci veřejné správy. V souvislosti s optimalizací procesů ve veřejné správě souvisí i otázka „příspěvku na výkon veřejné správy. Který v současné době vychází z počtu obyvatel ve správním obvodu a ne ze skutečnosti prováděných úkonů pro veřejnou správu. Příspěvek je zakotven v § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, cituji: „Obce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti.“7 Již ze slova příspěvek se dá dovodit, že stát obcím přispívá na výkon veřejné správy, nikoliv, že hradí skutečné náklady obcím na výkon přenesené působnosti. Nutno je však podotknout, že pokud by se ze státního rozpočtu hradily skutečné náklady, mohlo by dojít k tomu, že malé obce by neměly pro výkon přenesené působnosti odborné personální obsazení. Toto je problematika stále diskutována starosty malých obcí. Tak jak jsem již v úvodu konstatovala, je třeba mít pro výkon veřejné správy odborníky. Jak bude uvedeno v dalších kapitolách této práce, je obcí I. typu nejvíce a tedy základní výkon veřejné správy se stává otázkou odborného výkonu veřejné správy. Dalším aspektem prvního cíle, je i ujednocení výkonu jednotlivých agend. V současné době není jednotný právní názor či výklad na aplikaci jednotlivých zákonů. Bohužel se dá konstatovat, co krajský úřad to názor. I zde je třeba ještě ujít kus cest v rámci jednotnosti a s tím spojené modernizace i důvěry ve veřejnou správu. Při zamyšlení nad prvním cílem, tedy modernizací veřejné správy, si dovolím ještě malý exurz do nedávné historie, aby vznikl ucelený pohled na prováděné změny v působnosti veřejné správy. V roce 2001 došlo ke vzniku krajských samospráv, a k 01.01.2003 zanikly okresní úřady a vznikly obce s rozšířenou působností dále jen (ORP). Přechod veřejné správy řešil zákon č. 7
§ 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. In. CODEXIS verze 2015 *právní informační systém+. © 2015 ATLAS consulting, spol. s r.o.[cit. 17. 7. 2015].
14
320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, který měl 116 částí. Osobně se domnívám, že tato změna v přenesení výkonu veřejné správa na nižší územně samosprávné celky, nebyla z hlediska zajištění erudovaných úředníků šťastná. Došlo sice k přiblížení k občanovi, ale z hlediska odborného zajištění výkonu veřejné správy na menších obcí s rozšířenou působností, se stalo problémem. Dalším faktem je, že po celých 13 let stále absentuje jednotná metodika v rámci správních agend. Vydávaná „Metodika“ či „Stanoviska“ jsou formou doporučení a nezavazují úředníky ke stejnému výkonu agendy. Zde navrhuji zaujmout jednotnou metodiku tj. celostátní v rámci jednotlivých agend, zajistit její zveřejnění na veřejně přístupných webových stránkách, např. na portálu veřejné správy, tedy portal.gov.cz , které jsou dostupné jak pro úředníka, tak pro občana. Mohlo by tak nastat legitimní očekávání pro občany v opakujících se správních úkonech. Stala by se veřejná správa, správou veřejnou. V současné době je praxe taková, že pokud v rámci vykonávané agendy požádá úředník o stanovisko kompetentní orgán, získá toto stanovisko pouze tento úředník!!! Ostatní úředníci, jiných obcí či krajů se tuto informaci nedozví, a pokud ano, tak minimálně s půlročním zpožděním, v rámci pracovních porad krajských úřadů. Zásadní problém je nemožnost hodnocení výkonu veřejné správy. Problém spočívá v nejednotnosti metod výkonu veřejné správy. Nelze tedy měřit kvalitu a výkonnost. Pokud ano, tak pouze v rámci daného úřadu. V momentě, kdy se nastaví jednotné postupy pro výkon správních agend, např. právní normou či jednotnou „závaznou“ metodikou, pak bude možné zajistit validní hodnocení. V současné době je v platnosti zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, který řeší vzdělávání úředníků, pracovní poměr úředníka vznik a povinnosti úředníka. Je žádoucí vznik jednotné právní normy, která by nastavila vnitřní pravidla ve veřejné správě, tzn. hodnocení výkonnosti, řízení kvality.
2.2.2
Cíl č. 2 - Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území V návaznosti na první výše zmíněný cíl, je třeba zajistit revizi a optimalizaci výkonu veřejné
správy v daném území. Jedná se o srozumitelné zajištění výkonu správních činností pro občana. Např. každá obec má agendu evidence obyvatel. Tzn. občan ví, že pokud se přistěhuje do obce přijde na obecní úřad a přihlásí se trvalému pobytu. Ve statutárních městech je třeba, aby občan tuto správní činnost 15
vyřešil zpravidla na magistrátu města. Městské části mají omezený výkon správních činností a tento výkon je nejednotný i v rámci těchto městských částí. Tedy například na některých městských částech je výkon matriční agendy a někde není. Město Brno má 29 samosprávných městských částí, z toho 10 městských částí vykonává matriční agendu. Pro občana velmi nečitelné a nesrozumitelné. Dalším aktuálním problémem, který je třeba revidovat, je uzavírání veřejnoprávních smluv. Zejména se jedná o agendu přestupků. Tady běžný občan neví kam se obrátit, neví to ani soudy, které rozesílají dotazy na územně správné celky, zda daná osoba byla projednávána v rámci přestupkového řízení. Ve výsledku jde o přeposílání jedné žádosti kompetentnímu úřadu, který tuto přestupkovou agendu vykonává pro obce na základě veřejnoprávních smluv,
v rámci
správním obvodu. Opět občan neví a pátrá.
Cíl č. 3 - zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů eGovernmentu 2.2.3
Třetím navazujícím cílem pro elektronizaci veřejné správy v rámci strategického dokumentu je zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů eGovernmentu. Tento cíl se v současné době dotýká dvou ministerstev. Jedná se o cíl, který již započal před tvorbou tohoto strategického dokumentu. Vzhledem ke schopnosti čerpat dotační tituly se domnívám, že nebude splněn v roce 2020. Např. projekt eSbírka, který již roky očekáváme, od roku 2014 není funkční, právě z těchto důvodů. Pokud bude celý projekt funkční, na základě předkládaných vizí na odborných konferencích, v roce 2025 považuji to osobně za vítězství. V současné době tuto platformu zajištění oblasti ICT vykonávají Ministerstvo financí a Ministerstvo vnitra. Rozdělení kompetencí pro tento dílčí úkol je následující: Ministerstvo financí - stanoví strategie a řízení v oblasti ICT pro státní rozpočet, datová centra , centrální nákup atd.. Ministerstvo vnitra – stanoví strategie a řízení ICT pro tyto oblasti: ISDS – informačního systému datových schránek ISZR – informační systém základních registrů KIVS – služby Komunikační infrastruktury veřejné správy CzechPoint - Český podací ověřovací informační národní terminál 16
Jednotlivým oblastem jsou věnovány další dílčí kapitoly této práce.
Jedná se o
zabezpečení poskytování služeb pro veřejnou správu a tím zajištění lepšího výkonu veřejné správy prostřednictvím sdílených dat ve veřejné správě a odstraňování chybných údajů. Dále je snahou v rámci těchto strategií docílit lepší komunikace na úrovni orgánů veřejné moci (OVM) a mezi soukromoprávními subjekty. Další oblastí v rámci těchto strategií je zajištění tzv. „Open Data“. Jde o snahu zpřístupnění dat, jak laické tak odborné veřejnosti. Této problematice se věnuji více v následující kapitole, kde představuji snahu eGovernmentu zpřístupnit „Otevřená data“. K dosažení tohoto cíle je třeba dosáhnout dovybudování technologických center, tj. informačních a komunikačních systémů včetně revize stávající legislativy v návaznosti na projekt e- Governmentu.
2.2.4
Cíl č. 4 - Profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě Tento v úvodu zmíněný cíl, je posledním ze čtyř uváděných cílů strategického dokumentu.
Zajištěním profesionalizace a rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě bude završena snaha zajištění odborného a profesionálního výkonu veřejné správy. O některých úskalích v jsem se již v této práci zmínila. Zde je na prvním místě služební zákon, který nastaví povinnosti státních zaměstnanců a tím zajistí kvalitní, efektivní, profesionální počátek veřejné správy. Jde o zvýšení práv a povinností oproti obecné právní normě, tady zákoníku práce.
Další nutností v oblasti veřejné správy je zajištění transparentnosti,
předvídatelnosti práva, jak jsem již uvedla. Zde je potřeba zajistit profesionalitu úředníků. Závěrem této kapitoly lze konstatovat, že plnění funkcí elektronické veřejné správy, jako služby veřejnosti, bude mít jednak ještě mnoholetý legislativní vývoj a zároveň je nutností plnit dílčím postupem jednotlivé stanovené kroky stanovené ve strategickém dokumentu. K plnění těchto dílčích cílů je, ale třeba, aby odborníci na ministerstvech a implementačních pozicích zpracovávali metodické dokumenty srozumitelně, jasně a nepříliš rozsáhle, jak je tomu doposud. Vzhledem k tomu, že se zabývám i lektorskou činností, tak jsem přepracovala dokument pro obce k připojení k základním registrům na 1A4. jednotlivé kroky s odkazy na stránky kde úkon k přihlášení nastaví. Jednoduché, srozumitelné a čitelné i pro obce I. typu. Z praxe jsem věděla, co potřebují vědět, a co je nadbytečná zatěžující informace. Úplným závěrem této kapitoly lze říci, že zásada T. Bati „začínat od píky“, se analogicky dá převést do pojetí veřejné správy. Odborníci nemohou být jen odborníky, musí projít praxí, aby mohli pochopit vnitřní i vnější mechanismy. Tím chci říci, že když má někdo vykonávat
17
metodiku, vést, kontrolovat a na tento stupeň veřejné správy byl přijat pouze pro svoje vzdělání a úspěšné výběrové řízení, neskýtá to pochopení mechanismů.
18
3
ZROZENÍ E-GOVERNMENTU V PODMÍNKÁCH ČR Na konferenci e-Governmentu – ISSS (i Internet ve státní správě a samosprávě), v roce
2007 demonstroval tehdejší ministr informatiky Ivan Langer, elektronizaci veřejné správy, jako přátelskou veřejnou službu s heslem „ obíhat budou data ne lidé „. Představil zde symbol eGovernmentu, panáčka eGONa. Název vznikl jako zkratka slova „eGovernment“ a spojení slova „ON“, tedy zapnut. Tedy elektronická vláda (veřejná správa) zapnuta. Tento symbol byl výrazný a názorný, ukázal elektronické vize, které se budou uvádět v život v podmínkách ČR. Tento symbol se dodnes používá na propagačních materiálech i v literatuře. V roce 2011 na konferenci ISSS byla představena Klaudie, kde představitelé Ministerstva vnitra, prezentují
eGON si bere Klaudii. Název vznikl z cloud computing proto Klaudie. Snahou je
demonstrovat snahu zlevnění projektů. Byly sice financovány z dotačních titulů Evropské unie, ale vzhledem k jejich výši a s tím související spoluúčasti, která je obvykle 15% uznatelných výdajů se staly pro ČR velmi drahé. Začala se hledat cesta cloudu. V těchto souvislostech se hovoří o „orchestrovaném privátním cloudu veřejné správy“. Nešlo by tedy o služby, které by stát odebíral, ale o jiný model, služby, by stát centrálně poskytoval. Tedy jednotné ICT na všech správních úrovních. Tímto krokem, by se získala finanční úspora. Tato představa je patrná již ze započatých projektů, v rámci eGivernmentu, kterými jsou CzechPOINT, základní registry i datové schránky. Tyto projekty mají již charakter centrálního jednotného řešení i správcování. Vše zajistil a zajišťuje stát. Klaudie je sice v zapomnění, jednalo se o „hit“ 14. konference ISSS v Hradci Králové v roce 2011. Nicméně vize, která byla představena, se naplnila a funguje. Jen dnes málo kdo ví, že měla jméno Klaudie a že se eGON oženil .
3.1
Vrstvy eGovermentu Vláda se snaží v rámci projektů e-Governmentu zajistit tuto elektronickou komunikaci a
naplnit tak daná východiska strategie rozvoje veřejné správy do roku 2020. Jedná se o dlouholetý proces, ve kterém se architekti IT snaží uvést do života čtyři vrstvy, jako cestu k úplnému elektronickému podání. Tato snaha vyplývá ze změny naší společnosti, jak jsme uvedla již v předchozích kapitolách této práce. Dnes, je kladen požadavek na komunikaci prostřednictvím IT technologií a začíná
19
absence osobní kontaktu. Ten v některých momentech sice přetrvává, ale zprostředkovaně, tedy například prostřednictvím telefonu. Společnost došla k tomu, že již není nutné ztrácet čas cestou na úřad, zaparkovat, najít úředníka a vyčkat ve frontě. Je možné, již dnes některá řízení zrychlit a vyřídit vzdáleně. Na informační společnost je třeba připravit i úředníka. Jednak znalostí legislativy a zároveň znalosti datových formátů s využitím IT technologií. Někteří úředníci stále trvají na skutečném hmatatelném papíru. Bohužel ne vždy se jedná o malé úředníčky, z malých obcí. Čtyřvrstvá architektura řeší následujíc otázky:
1.
Služby veřejné správy „Co“ - se bude poskytovat
2.
Služby informační společnosti „Jak“ – jeden princip
3.
Služby ICT platforem „Kde“ – jedno místo
4.
Služba komunikační infrastruktury „Kudy“
Toto jsou otázky, tvořily projekt. Odpovědi a realizace řešení jednotlivých dílčích otázek, vytvořila jednotný ucelený systém elektronické veřejné správy. Čtyřvrstvá architektura jako cesta k úplnému elektronickému podání se dá zobrazit následujícím demonstrativním obrázkem, který vyjadřuje ucelenost otázek a řešení.
Obr. 18
8
http://www.egovernment.cz/mikulov/prezentace%2013/C/3.pdf
20
Z obrázku je patrná propojenost otázek, které do sebe navzájem zapadají. Střechu symbolizují strategický rámec a eGovernment 2014+. Přístup do domečku, tedy k technologiím, které zajišťují elektronizaci, vyjadřují jednotlivé funkční systémy, tedy portál veřejné správy (o kterém jsem se již v práci zmínila), dále datové schránky, základní registry, Czech POINT, tedy kontaktní místa veřejné správy a samozřejmě strategické dokumenty. Všechny tyto znázorněné skutečnosti tvoří vzájemnou symbiózu. Tady se dostávám k zamyšlení, že je dobře, když jsou procesy znázorněny srozumitelně. Dochází tím i pro běžného úředníka k lepšímu pochopení zaváděných procesů. V této kapitole si dovolím podotknout, že mimo zkoušky odborné způsobilosti úředníka (ZOZ), kterou má povinnost složit každý úředník veřejné správy do 18 měsíců od nástupu na pracovní pozici, by měla být složena i zkouška „uživatele IT technologií ve veřejné správě“. Právě počítačová gramotnost v tomto sektoru je velmi žalostná. Potom skutečně v praxi dochází k situacím, jak jsem popsala výše, že někteří úředníci stále vyžadují „papír“. Této problematice se budu věnovat i v závěru práce.
21
4
Czech POINT – kontaktní místo veřejné správy V úvodu této kapitoly se pokusím vysvětlit vznik názvu pro kontaktní místo včetně
označujícího loga. Dále se budu věnovat legislativnímu rámci. Jedná se o projekt, který má celý název „Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál“. Myšlenka vznikla v roce 2005 a spuštění této aplikace nastalo v roce 2008. Jedná se zároveň o fonetickou hříčku „checkpoint“,
tedy kontrolní bod. Tento název vymyslel Zdeněk
Zajíček, který byl v tehdejších letech náměstkem pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví na Ministerstvu vnitra. Na označující logo kontaktního místa, vypsalo MV ČR soutěž a zvítězila Babeta Ondrová, která v označení promítla myšlenku komunikace dvou bytostí. Tedy propojení úředníka a žadatele. Logo je jednoduché a moderní. Vžilo se do podvědomí a dnes každý ví, co toto označení znamená. Legislativní opora je zakotvena v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, v § 8a) a následujících. Kontaktní místa veřejné správy § 8a (1) Podání správním orgánům lze činit v rozsahu a za podmínek stanovených jinými právními předpisy prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Českého podacího ověřovacího informačního národního terminálu - Czech POINT). (2) Kontaktními místy veřejné správy jsou a) notáři, b) krajské úřady, c) matriční úřady, d) obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis, e) zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem, f) držitel poštovní licence15) a Hospodářská komora České republiky, g) banka, které byla ministerstvem udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy (dále jen „osoba autorizovaná ministerstvem“).9 9
§ 8a) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. In. CODEXIS verze 2015 *právní informační systém+. © 2015 ATLAS consulting, spol. s r.o.[cit. 17. 7. 2015].
22
Zde je patrná snaha zákonodárce, zpřístupnit terminál v místech přístupných a dostupných pro všechny žadatele. Vzhledem k tomu, že není zákonem stanovena zkouška úředníka či zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele není složité tuto službu občanům zabezpečit. Není s ní spojená zvýšená finanční zátěž. V letech 2008, mohly úřady žádat dotaci z MVČR na upgrade techniky kontaktních míst. Kdo požádal, získal finanční prostředky na vybavení. Jednalo se zejména o čtečky čárových kódů, pro čtení občanských průkazů, multifunkční zařízení (tiskárny, kopírky a skenery) a druhý monitor, aby klient viděl, jaký výpis mu kontaktní místo připravuje. Finanční zátěž tedy na provoz kontaktních míst není přenášena úřady. Poplatky vybrané na kontaktních místech veřejné správy (tedy CzechPOINTu), jsou příjmem obce, či města. Odvádí se pouze 50,- Kč za každý stažený výpis z katastru nemovitostí a 200,- Kč za opětovné zřízení datové schránky ve lhůtě dvou let. Ostatní vybrané poplatky se neodvádí. Tedy snaha státu zajistit jednotný systém na náklady státu se vydařila. Jediný problém, který zde vidím, je že se jedná o Český terminál a výstupy z kontaktních míst jsou validní na území České republiky. Vzniká tedy problém v rámci mezinárodního práva, zajištěním si vyššího ověření na Ministerstvu zahraničních věcí. Vzhledem k tomu, že není zákonem stanovena zkouška a ani povinnost zaslat podpisové vzory zaměstnanců, kteří portál /terminál obsluhují, tedy vydávají ověřené výstupy, nemá MZV ČR možnost tyto listiny opatřit vyšším ověřením formou tzv. Apostily. (Dne 16.3.1999 vstoupila pro Českou republiku v platnost Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, přijatá v Haagu dne 5.10.1961). Pokud však žadatel potřebuje získaný výstup/dokument uplatnit v jiném státě a zajistit si na listině vyšší ověření, je nucen ověřit listinu v souladu se zákonem č.21/2006 Sb., o ověřování, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanovena povinnost zkoušky úředníka/zaměstnance a zaslání podpisových vzorů na MZV ČR. Tím však vzniká žadateli další finanční náklad k jedné listině, tj. uhrazení správního poplatku za ověření. Poplatek je vybírán v souladu se zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Tato skutečnost je již známa několik let, ale legislativce prozatím nevedla k návrhu změny zákona. Nedomnívám se, že by měla být zkouška úředníka k obsluze kontaktního místa, přece jenom se jedná o virtuální formuláře, takže počítačově gramotný jedinec je schopen obsluhovat tento portál bez zkoušky. Ale domnívám se, že by měla být zákonem stanovena povinnost zasílání podpisových vzorů a otisků úředních razítek na MZV ČR, stejně jako při legalizaci a vidimaci. 23
Tady si dovolím poznámku z praxe. Zkouška na úseku vidimace a legalizace je nutná, jelikož úředník rozhoduje o provedení úkonu a tedy musí mít znalost zákona, kdy lze a kdy nelze úkon provést. Zatímco obsluha kontaktního místa až takovou legislativní znalost mít nemusí a mnohdy ani nemá, jelikož systém na základě údajů ve virtuálním formuláři vyhodnotí, zda výstup poskytne či nikoliv. Platná legislativa - základní prameny ve vztahu k Czech POINTu Nejedná se o výčet všech zákonů, ale jen o ty základní a zásadní. Všechny zákony nelze zde vyjmenovat, jelikož v různých právních normách se objevují termíny ve vztahu k tomuto systému, tedy termíny „kontaktní místo veřejné správy“. V žádné právní normě nenalezneme termín CzechPOINT označující portál veřejné správy.
Tedy základní právní úpravu nalezneme v následujících právních normách: Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Prováděcí předpisy Vyhláška č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobnosti provádění autorizované konverze dokumentů Vyhláška č. 634/2009 Sb., o seznamu obecních úřadů a zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy (vyhláška o kontaktních místech veřejné správy), ve znění pozdějších předpisů 24
Provozní řád systému CzechPOINT, ze dne 01.02.2009 vydaný Ministerstvem vnitra ČR , v aktuálním znění Věstník Ministerstva vnitra ČR č. 43/2012 Provozní řád pro Czech POINT vydaný MV ČR, stanoví: „… pravidla provozu systému Czech POINT v prostředí CMS, stanovuje odpovědnosti jednotlivých subjektů zúčastněných na přenosu dat a základní bezpečnostní pravidla. Při zjištění porušení provozního řádu si správce systému vyhrazuje možnost zamezit uživatelům nebo subjektu přístup k systému do doby prokazatelného sjednání nápravy. Provozní řád dále sjednocuje pojmy a vyrovnává terminologickou nejednotnost, která je dána přesahem funkce systému Czech POINT do oblastí, které již používají vlastní terminologii (tj. smluvní a provozní dokumenty Provozovatele, legislativa a pojmy oblasti informačních technologií). Provozní parametry jsou převzaty z dokumentace poskytovatelů dat.“10 Základní architektura CzechPOINTu je zobrazena na obrázku č. 1. Jedná se znázornění procesů, které fakticky probíhají v rámci tohoto systému. Tento systém se postupně vyvíjí i rozvíjí. Základ je nastaven, fungují přístupy i sdílení dat. Jsou nastaveny cesty k přístupu do tohoto systému. Cesty jsou buď prostřednictvím této aplikace, tedy pro běžného uživatele to znamená navštívení kontaktního místa veřejné správy, které je označeno logem CzechPOINTu, nebo přes internet prostřednictvím CzechPOINT@home, kde ke komunikaci s aplikací je třeba internet a přístup do datové schránky, tedy mít zřízenou datovou schránku. Další možností přístupu je přes rozhraní CzechPOINT@office. Toto rozhraní je určeno pro vnitřní potřebu veřejné správy. Tedy přes toto rozhraní přistupují úředníci veřejné správy k informacím na platformě právních předpisů, kde jsou zakotvena jednotlivá oprávnění, která korespondují s registrem práv a povinností.
10
Provozní řád Czech POINT, verze 1.7, vydalo Ministerstvo vnitra ČR, str. 2
25
Dá se říci, že využíváním této brány k přístupu do dalších sdílených aplikací i zastupitelskými úřady ČR, zlepšilo kvalitu cestování občanů české republiky. Pokud došlo ke ztrátě či odcizení cestovního dokladu v zahraničí, občan ČR se obrátil na zastupitelský úřad a ten prostřednictvím propojení do základních registrů ztotožnil žadatele a proces vydání nového dokladu tímto urychlil. Tedy služba veřejnosti veřejné správy je poskytována našim občanům i v zahraničí. Další již funkční funkcionalitou je zjištění nejbližšího kontaktního místa veřejné správy (CzechPOINT) na webových stránkách www.czechpoint.cz , kde se žadatel dozví jednak adresu nejbližšího kontaktního místa, ale i provozní dobu. Mapu lze využít i prostřednictvím tzv. chytrých telefonů. Další služba elektronické veřejné správy, kterou naše informační společnost vyžaduje. Podpůrnou službou na internetových stránkách, je získání informace, které funkcionality v daném čase v prostředí CzechPOINTu fungují a které ne.
26
Reklama – publicita CzechPOINtu Tady je na místě konstatovat, že příjemce dotace zajišťující povinnou publicitu, není schopen realizovat ji jako cílenou na klienta, tedy uživatele veřejné správy. Vynakládají se nemalé finanční prostředky do reklam, pod logem dotačních fondů, ale reklama je bohužel nesrozumitelná a nikdo vlastně neví, co propaguje. Vzpomeňme si na reklamu na základní registry, která končí informací „…Vše stačí nahlásit jednou a všichni se to dozví, jednoduché! Pojďme se vzít“. Tady nezasvěcený občan, příjemce reklamy, je v domnění, že jde o reklamu na sňatek…Ale informace pro veřejnost o využití těchto rozsáhlých projektů a informovanost o stránkách, kde si lze zajistit jednak informace a zároveň využít již spuštěné on-line výstupy, prostřednictvím datových schránek absentuje. Pro on-line výstupy slouží portál veřejné správy (PVS) o kterém byla již zmínka v kapitole „Veřejná správa jako služba v roce 2014+“.
Portály veřejné správy Mezi portály veřejné správy v rámci projektu eGovernmentu lze zahrnout tyto významné stránky: www.portal.gov.cz www.czechpoint.cz www.mojedatovaschranka.cz www.cuzk.cz/ruian/RUIAN.aspx V rámci veřejné správy došlo již ke zrychlení aktuálnosti změnových dat. Tady spatřuji velmi pozitivní vývoj elektronické veřejné správy. Jde o zrychlení, zefektivnění a menší chybovost. Tedy pokud nastane změna v bydlišti, nová matriční událost, změna dokladů (občanský průkaz, cestovní doklad), nebo dojde ke kolaudaci nového rodinného domu, tzn. ke změně referenčního údaje, tak editor, zavede tuto změnu a online. Změna se promítne do všech sdílených systémů. Tedy ihned je k dispozici oprávněným uživatelům. V důsledku odpadlo zasílání změnových hlášení v listinné podobě a vkládání dat prostřednictvím oprávněných úřadů. Docházelo k chybám v pořízení dat i k chybám, že hlášení či oznámení o změně, třeba nebylo zasláno vůbec. Díky této elektronické aplikaci a úpravě legislativy je zcela zřejmé kdo je editorem a kdo případně chybu či nepřesnost způsobil. Došlo k úspoře času a ke zvýšení efektivity výkonu veřejné správy. Obecně se dá konstatovat, že tento systém, tedy kontaktní místo veřejné správy, umožňuje synchronní podání. Tedy dostáváme se k tomu, že odpadá lidský úřednický element ve
27
smyslu, zda žadatel má či nemá nárok něco získat. Systém prostřednictvím virtuálního formuláře, do kterého úředník zadá vstupní požadavky, vyhodnotí vytvoření výstupu a online ho vydá. Současně pro uživatele datových schránek je spuštěn samoobslužný portál – CzechPOINT@home, který prostřednictvím datové schránky doručí zpracovanou odpověď žadateli. Tedy bez účasti úředníka. Můžu tedy vyhodnotit, že co lze zefektivnit a zrychlit se prozatím daří. Problémem zůstává informovanost veřejnosti o možnostech poskytovaných služeb veřejné správy a využití i této „samoobsluhy“, v současné době pro držitele datových schránek.
4.1
Czech POINT @ home Zde se budu podrobněji věnovat již zmíněnému Portálu veřejné správy (PVS), kde lze
nalézt
CzechPOINT@home. Jedná se o portál, který slouží jak občanům, tak podnikajícím
subjektům, které vlastní datovou schránku. Zřizovatel zde využívá jak technologií, tak legislativních norem. Technologií je internet a legislativní platformou je zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. V této právní normě je zakotvena definice datové schránky, deklaruje druhy datových schránek a zaobírá se elektronickým dokumentem, neboli datovou zprávou a jeho autorizovanou konverzí. Portál je dostupný na http://portal.gov.cz/portal/obcan/. Zde je zajištěn bezplatný přístup k základním registrům, k veřejným registrům i k seznamu datových schránek vedených MV ČR. Občan může vyhledávat v právních normách, aniž by musel mít placený právní informační systém. Tento portál je hmota, která doznává změn. Pokud budeme tuto stránku využívat, zjistíme, že je doplňována o různé další služby či funkcionality. Prostřednictvím této stránky lze přistoupit do datové schránky nebo přistoupit na oficiální stránky CzechPOINTu. Portál během svého spuštění proděla několik změn. Jak jsem uvedla je to hmota, která se vyvíjí a bude se vyvíjet v souladu s platnou legislativou i v souladu s dalšími projekty eGovernmentu. Další možností portálu, je získání informací pro občany ČR, informace pro podnikatele a živnostníky, informace pro cizince žijící v ČR a služby pro orgány veřejné moci. Tedy je patrné, že elektronický Portál veřejné správy je služba „široké veřejnosti“. Očekává se, že zde bude zpřístupněná služba „výpis z bodového hodnocení řidiče“. Tato funkcionalita měla být zpuštěna před začátkem prázdnin 2015. Bohužel opět zpoždění. Doposud je možné tento výpis získat buď prostřednictvím kontaktního místa, nebo na jakémkoliv odboru dopravy. Tato služba je placená. Pro držitele datových schránek bude tato služba bezplatná 28
prostřednictvím portálu veřejné správy. Tak jak několikrát již zmiňuji v této práci, domnívám se, že informovanost o využití tohoto portálu je v současné době velmi mizivá. Bohužel i sami úředníci nemají velké povědomí o tom to portálu a jeho možnostech. V rámci publicity projektu by bylo vhodné zveřejnit přístup k tomuto portálu, jeho možnosti využití a deklarovat bezplatný přístup občanům i dalším oprávněným subjektům. I zde se jsou již publikována „otevřená data“. Jedná se o registr smluv, který obsahuje smlouvy, objednávky i finanční plnění. Data zde, lze nalézt od dubna roku 2013. V závěru kapitoly doplňuji obrázek Portálu veřejné správy pro vizualizaci jeho rozložení, které jsem popsala výše.
29
11
4.2
Czech POINT @ office V této dílčí kapitole se věnuji blíže rozhraní, které je pro úředníky veřejné správy. Jedná se
o rozhraní, které je součástí stávajícího Czech POINTu. Slouží výhradně veřejné správě pro provádění úkonů veřejné moci v rámci své působnosti. Přes toto rozhraní přistupují jednak
11
PORTAL VEŘEJNÉ SPRÁVY. *online+, *cit. 16. 6. 2015+. Dostupné z: http://portal.gov.cz/portal/obcan/
30
oprávnění uživatelé, vkladatelé a administrátoři. Rozsah oprávnění je vždy v příslušné právní normě dané agendy. V praxi využívají úřady, soudy, ministerstva.
Poznatky z praxe Oprávněnost či neoprávněnost přístupu k základním registrům je monitorována a správce je povinen případný nesoulad ohlásit. Tato povinnost je zakotvena v zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, zejména v ustanovení § 7 odst. 5)“ Má-li Správa základních registrů důvodnou pochybnost, že orgán veřejné moci neoprávněně přistupuje k osobním údajům, informuje neprodleně Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“)“.12 Příslušné ustanovení chrání osobní údaje občana, které v této právní normě nazýváme „referenčními údaji“. Legislativně je zajištěno, aby informace o osobách fyzických i právnických vedené elektronicky, byly chráněni proti zneužití. Mohu potvrdit, že v praxi dané ustanovení velmi dobře funguje. Pokud dojde k přihlášení uživatele pod jinou agendou, než má oprávněný přístup, tedy pracovní důvod přistoupit k dané informaci, je tento přístup zaznamenán a nadřízený obdrží obratem mailovou poštou ze Správy základních registrů žádost o zdůvodnění neoprávněného přístupu. Problém je, že je třeba nastavit vnitřní mechanismy na úřadech. Tedy do pracovních náplní zakotvit využívání systému v souladu splatnou legislativou. Ze samotného Ministerstva vnitra jdou různé metodické informace, které sdělují, využívejte přístupy, máte-li pochybnost. Platné právní normy nejsou nastaveny pro pochybnost úředníka, ale naopak pro využívání sdílených informací!! Jednak tím vzniká kontrola nad využitím informací a druhá stránka věci je, že dojde k zajištění validních informací. V právních normách je termín „využívají“, tedy průběžný čas. Nedočteme se, že úředník „může využít“ či využije v případě pochybnosti. Tedy výklad instituce, která právní normu připravila je velmi nejasný, mlhavý a vrhá obavy směrem k úředníkovi, který by využíval, ale neví kdy…. V praxi se tyto skutečnosti a nejasnosti jeví jako zásadní problém. Záleží na erudovanosti vedení a velikosti úřadu a s tím spojené ochotě fungování nastavit.
12
§ 7 odst. 5 zákona č. č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, In. CODEXIS verze 2015 *právní informační systém+. © 2015 ATLAS consulting, spol. s r.o.[cit. 13. 7. 2015].
31
5
DATOVÉ SCHRÁNKY Tato kapitole je věnována jednak obecně datovým schránkám, ale ke zdůraznění jejich
pozice v rámci elektronizace veřejné správy, s důrazem na bezplatnou službu veřejnosti. Datové
schránky
představují
jeden
ze
tří
pilířů
zaváděných
prostřednictvím
eGovernmentu, tedy srdce eGONa. Blíže popsáno v kapitole „Zrození eGovernmentu v podmínkách ČR.“ Vznikly na platformě legislativního rámce a díky službě Komunikační infrastruktury veřejné správy, proudí elektronické dokumenty veřejnou správou. Prostřednictvím datových schránek je možné elektronické dokumenty přijímat, odesílat, ale i přesílat. Tato skutečnost byla nastavena při spuštění tohoto projektu. Dále v systému datových schránek nalezneme i služby pro klienty, jako je např. odeslání elektronického dokumentu ke konverzi, ověřování validity elektronického dokumentu či možnost finančního kreditu. Tedy je předpoklad do budoucna, že prostřednictvím této služby bude možné hradit i správní poplatek. Tedy jedná se o další zajištění služby veřejnosti. Tato služba je již možná, jen je třeba nastavit službu legislativně, míněno tím úhrada správního poplatku. Tady je opět vidět, že pokulhává legislativa před technologií. Provoz datových schránek je dán provozním řádem, která lze nalézt na webových stránkách. „Provozní řád ISDS je souhrn ustanovení a pravidel vybraných z dokumentů, kterými se řídí Ministerstvo vnitra ČR a spolupracující subjekty a které jsou závazné pro provoz ISDS. Součástí tohoto provozního řádu jsou i pravidla provozu portálu veřejné správy (PVS), který tvoří s ISDS integrovaný funkční celek. ISDS je zřízen a provozován na základě zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „Zákon“). Jeho správcem je Ministerstvo vnitra ČR. Provozovatelem ISDS je držitel poštovní licence, Česká pošta, s.p. PVS je zřízen a provozován na základě zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, v platném znění (dále jen zákon č. 365/2000 Sb.). ISDS je informačním systémem veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.“13
13
TESAŘ, Pavel. Provozní řád ISDS, Verze k 7.6.2015.vyd. Ministerstvo vnitra ČR, s. 2
32
5.1
Doručování prostřednictvím datové schránky Doručování datovou schránkou plně nahrazuje doručení obálkou, listinnou podobu
dokumentu. Jedná se o rychlejší a efektivnější doručení, jak vůči orgánu veřejné moci, tak i doručování mezi orgány veřejné moci. Odpadá čas úředníka s přebíráním pošty od doručovatele, fyzické otevírání obálek, zapisování atd. Nyní si dokument prostřednictvím elektronické spisové služby referent podatelny přijme a obsah datové zprávy přidělí zpracovateli. V důsledku se jedná o finanční úlevu pro úřady. Doručování prostřednictvím datové schránky je zdarma a dochází i k úspoře času úředníka při manipulaci s poštou. V tomto směru se projekt povedl a neměl při aplikaci do běžné praxe úřadů žádný problém. Právní východisko najdeme v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, zejména v ustanovení § 2, které definuje datovou schránku a deklaruje k čemu slouží. „§ 2 odst. (1) Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno k doručování orgány veřejné moci, provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci, dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob. Odst. (2) Datové schránky zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“).“14 Právní východiska k dané problematice nalezneme v těchto právních normách: Zákon č. 300/2009 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Prováděcí předpisy k zákonům. Provoz datových schránek řídí „ Provozním řádem“.
14
§ 2 zákona č. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. In. CODEXIS verze 2015 *právní informační systém+. © 2015 ATLAS consulting, spol. s r.o.[cit. 13. 7. 2015].
33
Termín datová schránka je obecný. MVČR je správcem datových schránek a zřizuje na základě zákona či žádosti, datové schránky fyzickým, právnickým osobám a orgánům veřejné moci. V současné době se rozlišují následující datové schránky:
Orgánů veřejné moci OVM – hlavní schránka OVM – notář OVM- soudní exekutor OVM- ostatní Právnických osob PO - zřízena zákonem PO - na žádost Podnikajících fyzických osob PFO - advokát PFO - daňový poradce PFO – insolvenční správce Fyzických osob Datová schránka, její druhy a možnosti zřízení jsou tedy zakotveny v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Tato právní norma a její vyhláška řeší i konverzi dokumentů. Zabezpečuje tedy „převod“ dokumentu z elektronické podoby do listinné a z listinné podoby dokumentu do elektronické. K zajištění validity dokumentu je třeba použít další elektronický nástroj tj. elektronický podpis, který řeší zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. A jsme u dalšího úskalí elektronizace. Elektronický podpis po roce expiruje a tím dochází k časově omezené platnosti dokumentů. Řešením se jeví použití časových razítek a jejich opětovné používání na elektronických dokumentech k zajištěné platnosti dokumentu.
Zřízení datové schránky Datová schránku lze zřídit na žádost a ze zákona. Datová schránka zřízená, respektive přiřazena subjektům ze zákona není třeba žádat. Uživateli jsou doručeny přístupové údaje poštou. Datovou schránku „na žádost „lze zřídit třemi způsoby. Buď prostřednictvím: CzechPOINTu, tedy žádost zpracuje pracovník kontaktního místa, nebo 34
žadatel vyplní elektronický formulář, podepíše zaručeným elektronickým podpisem a sám zašle na e-mailovou adresu podatelny Ministerstva vnitra, nebo žadatel vyplní formulář, úředně si nechá ověřit podpis a zašle v listinné podobě na Ministerstvo vnitra k vyřízení žádosti. Díky těmto třem variantním řešením, si může každý žadatel zvolit způsob, který mu nejvíce vyhovuje. I zde se dá konstatovat „služba veřejnosti“. Tělo datové schránky, viz obrázek č. 2, je stejné pro všechny druhy zřízených datových schránek. Tedy je jedno o jaký druh datové schránky se jedná.
obr. č.2.
Jak jsem již uvedla, jedná se o jednu z možností využití elektronické cesty k „podání“. Další možnou cestou, je prostřednictvím elektronické podatelny. Výhody DS – současnost, aneb co už umíme Zřízením datové schránky dochází ke komunikace s orgánem veřejné moci zdarma. Většina dokumentů vydaných veřejnou správou je doručena do DS příjemce, odpadá cesta na poštu, na úřad i respektování úředních hodin. 35
Vyzvednutí lze kdykoliv a kdekoliv prostřednictvím internetu. Datová zpráva doručená do datové schránku orgánu veřejné moci, je okamžikem dodání doručena. Odeslanou datovou zprávu lze uložit a následně použít jako důkazní prostředek, o tom, jaký dokument byl zaslán. Prostřednictvím datové schránky lze již v současné době podávat všechna povinná přiznání (Finanční úřady, správa sociálního zabezpečení. Pokud se povolí funkcionalita zasílání poštovních datových zpráv, pak mohou do datové schránky zasílat datové zprávy soukromoprávní subjekty tj. banky, pojišťovny, a další /tato možnost je však zpoplatněna/. Výhody DS – budoucnost, aneb o čem se již hovoří …. Zasílání elektronických žádostí (formulářů) orgánům veřejné moci. Úhrada správních poplatků za provedený úkon, orgánu veřejné moci. Elektronické volby, je třeba zajištění anonymizaci u hlasovacích lístků. Rozšíření komunikace do dalších států EU. V praxi nastává problém ve lhůtách doručení prostřednictvím datové schránky, respektive ve „fikci“ doručení. Tuto problematiku řeší zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v ustanovení § 24 překážky doručování. Zde je popsaná problematika doručování včetně lhůt. Elektronickými nástroji jsme dospěli k urychlení nejen řízení, ale i doručování. Datová schránka je úložiště, které je přístupné pro uživatele kdykoliv a kdekoliv, prostřednictvím internetu. Pokud se jedná o datovou schránku orgánu veřejné moci, potom dodáním dokumentu do DS tohoto subjektu je učiněno podání, tedy doručení. U datové schránky orgánu veřejné moci se neuplatňuje fikce doručení! V praxi je třeba si tuto skutečnost uvědomit, a správně evidovat podání vůči orgánu veřejné moci, doručené prostřednictvím datové schránky, aby nedocházelo ke špatnému běhu lhůt. Ve spisové službě je nutné zaevidovat tento dokument s datem doručení do DS a ne s datem kdy pracovník podatelny/úředník přistoupí do datové schránky oránu veřejné moci. Občan nemůže být poškozen na svých právech tím, kdy má úředník „čas“ přistoupit do datové schránky. V návaznosti na téma přístupu do datových schránek je možné se zamyslet nad právní úpravou pověřené osoby a administrátora.
Pověřená osoba, administrátor Odpověď můžeme jednak najít v zákonné právní úpravě, ale i ve vydaném provozním řádu k datovým schránkám. 36
„Přístupové údaje pro administrátora či pověřenou osobu Dle § 8 odst. 6 Zákona mohou oprávněné osoby pověřit další fyzické osoby přístupem do své datové schránky, případně dle § 8 odst. 7 Zákona jmenovat administrátora s právem pověřovat další fyzické osoby k přístupu do jejich datové schránky. Žádost o vygenerování přístupových údajů pro tyto osoby lze podat následujícími způsoby: a) Na kontaktním místě veřejné správy (pracoviště Czech POINT). Po vyplnění žádosti jsou přístupové údaje odeslány na adresu pověřené osoby. b) Vyplněním elektronického formuláře žádosti v prostředí administrativní části klientského portálu ISDS. Po odeslání žádosti jsou přístupové údaje odeslány na adresu pověřené osoby. Pověřené osobě lze přidělit následující práva: • Číst zprávy • Číst zprávy určené do vlastních rukou • Vytvářet a odesílat datové zprávy • Prohlížet seznam dodaných zpráv i doručenek • Vyhledávat datové schránky Jakmile je účet administrátora nebo pověřené osoby zřízen, ISDS odešle systémovou informační zprávu do datové schránky žadatele“.15 Tuto zákonnou možnost mohou využít všichni vlastníci datových schránek. Využití je zejména u právnických osob a orgánů veřejné moci. Jako pověřené osoby jsou, se souhlasem vlastníka, sekretářky či účetní u právnických osob a podnikajících osob. U orgánu veřejné moci starosta nepřistupuje k datové schránce, ale dá zmocnění, prostřednictvím administrátora, pracovnicím podatelny či sekretářce u malých obcí. Důležité je podotknout, že zákon deklaruje „pověří“. Tedy v rámci úřadu je třeba dát toto pověření, buď formou pověření či zakotvení v popisu práce v rámci pracovní smlouvy. Neměla by nastat situace, jako na malých úřadech ve skutečnosti je, tedy pracovnici, která poštu přijímá, je sděleno budete vybírat i datovou schránku zajistěte si to. Bohužel toto konstatování je pravdivé a to napříč republikou. A opět jsme u metodiky, kdy absentuje konkrétní srozumitelná pomoc i pro ty nejmenší obce, tedy řečeno v dikci zákona „Obec se základním rozsahem výkonu státní správy“, kterých je 6 253 z celkového počtu 6 851 obcí. Dále se pokusím popsat jednotlivé druhy datových schránek. Je třeba konstatovat, že každý může být vlastníkem i několika datových schránek a vždy je třeba rozlišovat, v rámci 15
TESAŘ, Pavel. Provozní řád ISDS, Verze k 7.6.2015.vyd. Ministerstvo vnitra ČR, s. 12
37
doručování, v jakém postavení vůči doručujícímu subjektu se příjemce nachází. Tedy jednám-li jako fyzická podnikající osoba, bude mě doručující subjekt doručovat písemnosti týkající se podnikající fyzické osoby. Nikoliv písemnosti týkající se fyzické osoby, tedy občana.
5.2
Druhy datových schránek
Datová schránka fyzické osoby Zřízení tohoto druhu datové schránky je na žádost. Zřízení není zpoplatněno a aktivace datové schránky po zadání žádosti, prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, tedy CzechPOINTu , je do tří „pracovních dní“. Ke zřízení není nutné být občanem ČR. Datová schránka není mail, má pravidla a žádost jedné fyzické osoby může představovat pouze jednu datovou schránku.
Pokud si zřizujeme mail k doručování datových zpráv, tak počet registrovaných
mailových adres není omezen. Odesílání a přijímání datových zpráv prostřednictvím datové schránky fyzické osoby je dobrovolné. Není stanoveno zákonem jako v dalších případech. Tedy je na mě zda tuto službu elektronické veřejné správy využiji či nikoliv. Já osobně mám zřízenou datovou schránku fyzické osoby již od roku 2012. A i z praxe to vidím jako kvalitní službu veřejnosti prostřednictvím státu.
Datová schránka podnikající fyzické osoby - FO Zřízení tohoto druhu datové schránky je dobrovolné pro podnikatele, kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku. Výjimku tvoří advokáti, daňový správci a insolvenční správci. Ti v momentě registrace do komory advokátů, daňových správců a insolvenčních správců, automaticky do 3 pracovních dní získají od MV ČR přístupové údaje ke zřízené datové schránce. Je to logické, zastupují stát, tedy mají zřízenou komunikaci prostřednictvím datových schránek stejně jako orgány veřejné moci. Přístup do takové datové schránky má osoba, pro kterou byla datová schránka zřízena. Zde je možné podotknout, že osoba, která má zřízenou datovou schránku může dát souhlas s přidáním pověřené osoby k přístupu do datové schránky( viz. pověřená osoba, administrátor ). Jedná se funkcionalitu, kterou lze zapnout prostřednictvím CzechPOINTu, je to opět dobrovolné. Tedy mohu tento souhlas dát, ale mohu i další funkcionalitou prostřednictvím CzechPOINTu odebrat. Tedy další služba jak zpříjemnit komunikaci. V praxi to znamená, že podnikající osoba, či advokát atd. dá souhlas např. sekretářce či účetní k přístupu do datové schránky. Ale právní sílu přijetí dokumentu si nese vlastník datové schránky.
38
Tedy přístup do DS FO má osoba, pro niž byla datová schránka na žádost zřízena, nebo jím pověřená osoba, přiřazena na žádost, prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy.
Datová schránka právnické osoby - PO Zřízení tohoto typu datové schránky je ze zákona, pouze pro všechny subjekty zapsané v obchodním rejstříku. Tedy v praxi, pokud je subjekt zapsán do obchodního rejstříku automaticky, tedy ze zákona, mu MVČR do tří pracovních dní zpřístupní datovou schránku. Zase platí stejně jako v předchozích typech datových schránek, lze přidat pověřenou osobu, pro přístup do datové schránky. Právnická osoba zapsaná do jiného, než obchodního rejstříku, musí o svoji datovou schránku požádat. Tady absentuje informovanost, například u nově zřizovaných Společenství vlastníků jednotek, musí o zřízení datové schránky požádat. Bohužel v praxi čekají a hledají chybu u státu. Přístup do DS PO má osoba pro níž na žádost byla datová schránka zřízena, nebo jím pověřená osoba, přiřazena na žádost, prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy.
Datová schránka orgánu veřejné moci - OVM Zřízení tohoto typu je ze zákona pro každý orgán veřejné moci. Má tedy zřízenou tzv. datovou schránku OVM. Zde je nutné konstatovat, že je dána zákonná povinnost pro OVM doručovat prostřednictvím datové schránky umožňuje-li to povaha dokumentu. Tato datová schránka má svá specifika a to, že přístup do datové schránky je pro vedoucího orgánu veřejné moci, tedy statutárního zástupce obce či města, tedy na starostu. Zvláštní je, že se jedná o datovou schránku orgánu veřejné moci, ale de facto je zřízena datová schránka veřejnoprávní korporace. Další odlišnost této schránky je, že nemá tzv. fikci doručení, která je u dalších typů datových schránek. Tedy je zaručena efektivita veřejné správy pro občana, který není vázán libovůlí úředníka, který přistoupí do datové schránky až má čas. Tedy pro klienta, který činí podání je stanoveno, že okamžikem dodání do datové schránky OVM dochází k doručení dokumentu. Tedy začíná běžet lhůta pro vyřízení podání. U ostatních typů datových schránek toto pravidlo neplatí. Tedy datové schránky, mimo datovou schránku OVM, mají tzv. fikci doručení, tedy doručeno je okamžikem, kdy do datové schránky vlastník či pověřená osoba přistoupí. Pokud nepřistoupí do 10 dní, nastupuje fikce doručení v souladu s §24 odst. 1) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
39
Zde jsme popsala druhy datových schránek, možnosti přístupu k nim, účinky doručení prostřednictvím datové schránky a upozornila na úskalí neinformovanosti subjektů, kteří se zapisují do jiných rejstříků, než je obchodní rejstřík. Navrhuji větší informovanost subjektů zapisujících se do spolkových rejstříků, včetně informovanosti o možnostech bezplatné komunikace vůči orgánům veřejné moci.
Datová schránka a její funkcionality, služby Datová schránka mimo její hlavní poslání, tedy doručování, umí i další služby pro svého vlastníka. Tyto služby poskytuje a záleží na každém uživateli, zda je využije. Má krásnou vlastnost, a to pokud služby nechci využívat, tak mně je nikdo nenutí. Klasická poštovní schránka přijímá dokumenty i ty které nechceme, např. letáky. Stále můžeme na domovní schránku psát, nevhazujte letáky, ale stejně budou vhozeny. Zde nastavíte, že nechcete přijímat poštovní datové zprávy a žádné nežádoucí informace nebudou zasílány. Další krása v datové schránce je ta, že nemá otevírací dobu a je tedy přístupná nepřetržitě z jakéhokoliv místa kde je přístup k internetu. Tedy pokud se občan zdržuje mimo ČR a chce komunikovat s orgány veřejné moci v České republice, je pro něj velmi vhodné zřízení datové schránky. Komunikaci má zaručenou a neplatí žádné poštovné. Ovšem, abych zde nevyzvedávala jen samé klady, je zde třeba zmínit i skutečnost, že pokud mám zřízenou datovou schránku a nepoužívám ji, stejně jako domovní schránku a nepřebírám písemnosti, nastává fikce doručení. Tedy zaslaná rozhodnutí správních orgánů, jsou po lhůtě na odvolání pravomocné. Zpět ke službám datové schránky. Jednou z možností je datový trezor. Je to z toho důvodu, že datová zpráva zůstává v datové schránce pouze po dobu 90 dní. Datový trezor je služba České pošty a je zpoplatněna. Tato služba automaticky ukládá datové zprávy a zajišťuje aktualizaci časových razítek.
5.3
Dokument, konverze dokumentu Další službou datové schránky, je možnost doručený dokument zaslat ke konverzi. Zde
mohu říci, že v době zřízení datových schránek, tato služba nebyla. Tedy mohu podotknout, že tvůrci sledují potřeby uživatelů veřejné správy a upravují aplikace pro komunikaci s veřejnou správou, jako službu. Což je velmi pozitivní poznání z praxe. Služba – odeslání dokumentu ke konverzi, usnadní uživatelům manipulaci s elektronickým dokumentem k zajištění jeho listinné podoby. V souvislostí s elektronizací veřejné správy je důležité zmínit i pojem dokument a elektronický dokument. Tedy v případě, že obíhá dokument v listinné podobě, tak úředník ví jak 40
s ním nakládat a jakou má právní sílu. Je zde již zažitý zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování, ve znění pozdějších předpisů. Tedy je všeobecně známé, listina je buď prvopis /originál, nebo má podobu ověřené listiny, tedy zjednodušeně obsahuje ověřovací doložku. Všem je jasné, že dokument má podpis osoby, která dokument vyhotovila či vydala, někdy obsahuje i razítko, to však není podmínkou. Ale co elektronická podoba listiny, v dikci zákona se jedná o datovou zprávu, tedy elektronický dokument. Elektronický dokument je validní, v elektronické podobě, tedy v podobě datové zprávy. V momentě kdy je třeba zajistit listinnou podobu ze zaslané datové zprávy, je třeba provést tzv. elektronickou konverzi dokumentu. Tedy převod z elektronické podoby do listinné. K tomuto účelu v rámci elektronizace veřejné správy slouží funkcionalita CzechPOINTU, kterou na žádost, nalezneme na kontaktních místech veřejné správy a z moci úřední lze využít prostředí CzP@office. Tedy zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, zná oba termíny tj. konverzi z moci úřední i na žádost. Ustanovení § 22 definuje, co se rozumí pojmem konverze. „Odst. 1) Konverzí se rozumí a) úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru (dále jen „dokument obsažený v datové zprávě“), ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky, nebo b) úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě a ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky. (2) Dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen „výstup“), má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl (dále jen „vstup“). (3) Má-li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu.“16 Tady je třeba podotknout, že se právní norma vydařila. Tedy pro konverzi na žádost je třeba, aby datová zpráva obsahovala elektronický podpis. V počátcích se zjistil technický problém, tedy omezení dokumentu elektronickým podpisem, který po roce expiruje. Tedy nemožné provádět konverzi na žádost po lhůtě 1 roku od vyhotovení datové zprávy.
16
§ 22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA *právní informační systém+. ATLAS consulting *cit. 25. 7. 2015].
41
V roce 2012 byl systém upraven, opět podotknu, systém se vyvíjí, jako služba veřejnosti. Pokud klient využívá datové schránky správně a ukládá si „celou“ datovou zprávu, pak je možné provádět konverzi datové zprávy i po expiraci podpisu. Zjednodušeně řečeno, systém se při provádění autorizované konverze na žádost zeptá, zda při doručení do datové schránky, datová zpráva obsahovala platný elektronický podpis, pokud ano, konverzi provede. Obecně lze říci, že dochází k omezení dokumentu ve formě datové zprávy. Omezení je platností elektronického podpisu. Listinná podoba dokumentu je časově neomezená. Domnívám se, že éra listinné podoby z hlediska archivace, validity a trvanlivosti nebyla překonána. Sice stavíme datová centra, digitalizujeme, ukládáme, konvertujeme z listinné podoby do elektronické, ale nemáme jistotu, po jakou dobu budeme schopni elektronickou podobu technicky zachovat. Závěrem této kapitoly, mohu konstatovat aktuální zveřejněné statistiky na webových stránkách ke dni 20.07.2015 „660 901 – počet zřízených datových schránek 283 809 820 – počet odeslaných datových zpráv 99,27% za rok - úspěšnost doručení přihlášením „ 17 Na statistiky naváži v poslední kapitole této práce, kterou jsem se snažila pojmout jako část praktickou a hodnotící dostupné zdroje a statistiky dotýkající se eGovernmentu České republiky. Na základě tabulek a grafů vyhodnotím zjištěná fakta a připojím komentář ze současné praxe.
17
O datových schránkách, podrobné statistiky, In: Datové schránky *online+, © 2015 Ministerstvo vnitra ČR, *cit. 26. 7. 2015+. Dostupné z: https://www.datoveschranky.info/statistiky-id34635
42
6
ELEKTRONICKÁ VLÁDA Elektronická vláda – první co nás napadne je, jak na to?? Opustíme papíry?? Jak je
nahradíme a podepíšeme?? Naskýtá se mnoho dalších souvisejících otázek a návazných činností, třeba archivace…. Jak se vyřešil papír? Jednoduše eGovernmentu
, nahradil ho výraz datová zpráva a do života
jej dostal zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované
konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláška č. 193/2009 Sb., stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů, a vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek. Tyto právní normy řeší převedení, tedy konverzi z elektronické podoby do listinné podoby a zároveň z listinné podoby do elektronické. Tedy vyřešil se problém datová zpráva versus listinná podoba. Dále tato právní norma řeší datovou schránku a dává právní sílu dokumentu doručeného datovou schránkou. Příslušné ustanovení najdeme v § 17, 18 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. A co podpis? Ten legislativa také vyřešila. Tedy vznikl zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. Tato právní norma vyřešila podpis datové zprávy. Hovoří o dvou termínech tedy elektronickém podpisu a elektronické značce. Zjednodušeně lze říci, že elektronický podpis je spojen s konkrétní fyzickou osobou, která buď vystupuje v postavení fyzické osoby, nebo zastupuje právnickou osobu. Zákon deklaruje, že osoba „podepisuje“ datovou zprávu v souvislosti s termínem elektronická značka se dozvíme, že osoba „označuje“ datovou zprávu. Rozdíl nastává i v právním výkladu, u elektronického podpisu se ztotožní osoba a má se za to, že se s dokumentem seznámila, zatímco elektronická značka může být použita prostřednictvím technických prostředků automatizovaně, např. elektronická spisová služba. Při tvorbě zákona se předpokládalo, že se bude více využívat elektronická značka. Proto i v ustanovení § 24 odst. 5 písm. f) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, je deklarováno, že „ v případě provedení konverze na žádost, nebyl-li dokument obsažený v datové zprávě podepsán uznávaným 43
elektronickým podpisem nebo označen uznávanou elektronickou značkou toho, kdo dokument vydal nebo vytvořil“. 18 Zde již zákonodárce předvídal, že listiny doručované veřejnou správou vůči veřejnosti mohou obsahovat obě formy podpisu. A v souladu s tímto ustanovení je nastavena i funkčnost systému CzechPOINTu k provedení konverze na žádost. Tedy systém se ptá, je dokument k provedení konverze podepsaný platným elektronickým podpisem či značkou? Pokud ano, konverze se provede. Tady v praxi započaly dva problémy.
Časové omezení certifikátů,
druhá podmínka zmíněného ustanovení, tj., toho kdo dokument vydal, nebo vytvořil. První problém se vyřešil úpravou systému v roce 2012. Pokud dokument byl doručen
datovou schránkou a příjemce si uložil „celou datovou zprávu“ (ne jen přílohu), tak při provedení konverze systém zjistí, zda v době doručení do datové schránky, obsahovala datová zpráva platný elektronický podpis či elektronickou značku, konverzi provede a v doložce bude uvedeno, že podpis expiroval. Druhý problém zůstává problémem. Jde o to, že vyhodnocení neprovede systém, ale osoba provádějící konverzi. V současné praxi na kontaktních místech nikdo neřeší, zda datovou zprávu podepsala osoba, která dokument vydala či vytvořila. Pro pochopení problematiky uvedu příklad. Pokud si vezmu svůj rodný list, naskenuji ho do podoby PDF/A verze 1.3 a vyšší a podepíši ho svým elektronickým podpisem. Nejsem sice tím, kdo dokument vydal, ale tím kdo dokument vytvořil a konverze se provede. Problém je v tom, že toto legislativa neměla v úmyslu. Ale praxe ukázala, že je to možné a aplikovatelné. Tady spatřuji ještě mezery a námět pro metodiky.
6.1
Projekt eGON Jak jsem uvedla a vysvětlila již v úvodu k této kapitole, symbolem eGovernmentu je eGON.
Vznikl pro srozumitelnost a prezentaci projektu, prostřednictvím kterého se názorně vysvětlovaly vize tohoto projektu a jeho fungování. Jednoduché zobrazení a popsání procesu eGovernmentu se stalo srozumitelné pro všechny úředníky v praxi. Na tomto obrázku si dovedli představit, co vzniká za projekt. Dnes již každý ví, co tato symbolika znamená. Níže popíši tento symbol a jednotlivé znázorněné procesy.
18
§ 24 odst. 5 písm. f) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. In. CODEXIS verze 2015 *právní informační systém+. © 2015 ATLAS consulting, spol. s r.o.[cit. 13. 8. 2015].
44
19
Mozek elektronické správy tvoří základní registry. Tuto problematiku popisuji v následující kapitole věnované CzechPOINTu. Základní registry mají zakotvený legislativní rámec v zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, účinný od 01.01.2010. Skutečné spuštění bylo k datu 01.07.2012. Více v následující kapitole. Nyní máme funkční 4 základní registry Registr osob (ROS), Registr obyvatel (ROB), Registr práv a povinností (RPP) a Registr územní identifikace adres a nemovitostí (RUIAN). Očekává se ještě eSbírka, která dá projektu propojení do právního rámce. Tady se naráží na problém čerpání dotačních titulů, které financují eGovernment. Srdce - eGOvernmentu, kterým jsou datové schránky (ISDS), legislativní rámec, tedy jejich vymezení je dáno zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, (účinnost i spuštění od 01.07.2009),kde je také zakotven pojem datová zpráva, konverze dokumentů a doručování prostřednictvím datové schránky orgány veřejné moci.
19
Tisková zpráva o zahájení eGON Centra Lanškroun, In: Město Lanškroun, oficiální stránky města *online+, [cit. 16. 6. 2015]. Dostupné z: http://www.lanskroun.eu/cz/urad/aktuality/aktuality-z-uradu/tiskova-zpravao-zahajeni-cinnosti-egon-centra-lanskroun/
45
Tedy srdcem elektronické správy, je doručování dokumentů, tedy využití ISDS. Forma doručení je datová zpráva (elektronický dokument), prováděcí vyhláška stanový formáty pro doručování a konverzi dokumentů. Neméně důležité je deklarování zákonem právní síly doručeného elektronického dokumentu. Více v kapitole datové schránky. Prsty – symbolizují CzechPOINT, který tvoří moderního kontaktní místo veřejné správy, na kterém občan může využít a tedy získat jak výpisové, tak podací agendy veřejné správy. V podstatě se jedná o přístup občana k vybraným službám veřejné správy. Kontaktní místa jsou označeny jednotným modro bílým logem (logo vzniklo na základě vyhlášené soutěže MVČR). V současné době se jedná o pobočky České pošty a.s., a dále o zřízená pracoviště na jednotlivých stupních obecních, městských, krajských úřadech. Možnost, která byla dána bankám, využila pouze ČSOB a.s. Oběhová soustava - je v podstatě KIVS, tedy Komunikační Infrastruktura Veřejné Správy. Jedná se o propojení sítí a systémů veřejné správy. Jejich prostřednictvím dochází k využívání a sdílení dat na základě jednotlivých přístupových oprávnění. V čem je eGovernment jiný než předchozí vize? V tom, že řeší komplexně prostředí pro sdílení dat uvnitř veřejné správy a na venek zpřístupňuje službu veřejnosti.
6.2
Dotační možnosti pro eGovernment V současné době je podpora eGovernmentu zajišťována i dotačními možnostmi pro obce a
města. Jedná se o IROP (Integrovaný Regionální Operační Program), programový dokument byl schválen Evropskou komisí, pro období 2014-2020. V rámci prioritní osy 3 – Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí „INSTITUCE“, lze využít obcemi specifický cíl 3.2 – Zvyšování efektivity a transparentností veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů. Alokace je 330 mil EUR. Tato výzva koresponduje s vydaným Strategickým rámcem rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020, který je popsán v této kapitole a jeho shrnutí a cíle jsou uvedeny v tabulce č. 1 přílohy. Dá se říci, že GOVERNMENT, tedy vláda se snaží projekt eGovernmentu opravdu uvést v plný a plnohodnotný život a zajistit tak opravdovou elektronickou službu veřejnosti hodnou 21. století a akceptující informační společnost.
46
7
INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V rámci této kapitoly lze zahrnout i zamyšlení nad pojmem „informační společnost“. Vidím
zde přímou souvislost se snahou vlády k elektronizaci veřejné správy. Společnost se vyvinula v informační společnost, tempo akce a reakce se několikrát zrychlilo!. V dobách ne tak minulých, byla
komunikace
zajišťována
prostřednictvím
listinného
dokumentu,
doručovaným
prostřednictvím České pošty a.s., a tedy všechno mělo svůj čas. Dnes je důrazný požadavek ze strany uživatelů veřejné správy na elektronickou komunikaci. Zvýšilo se tím tempo komunikace a zrychlil se tak tok informací. Stát tedy nahradil klasické doručování, doručováním elektronickým, tedy prostřednictvím datových schránek. Tady vzal tíhu finančních nákladů na sebe. Za doručování prostřednictvím datových schránek neplatí ani orgány veřejné moci ani další subjekty, doručují-li v těchto principech: Orgány veřejné moci vůči sobě, orgány veřejné moci vůči dalším subjektům, mají-li zřízenou datovou schránku, subjekty se zřízenou datovou schránkou, vůči orgánům veřejné moci. Polčák ve své knize na tento termín (na tuto společnost) nazírá z hlediska kvantitativního a kvalitativního. „Kvantitativní vymezení, ji pojímá jako společenství, v němž je technicky umožněna bezproblémová a neomezená tvorba, distribuce a výměna informací. Je to tedy společenství, jehož jednotliví členové jsou spojeni navzájem informačními kanály, které jim umožňují volně komunikovat. Obdobně jsou pak jednotlivci spojeni i s autoritami, typicky s orgány veřejné moci, a mohou tak bez prodlení a bez omezení přijímat autoritativní (regulující) informace nebo účastnit se legitimačních procesů „.20 V českém pojetí se dá hovořit o e-Governmentu, tedy o elektronizaci veřejné správy. Vlastně, jak jsem již uvedla, o možnosti realizovat elektronickou samoobsluhu, k realizaci procesů vůči veřejné správě a v budoucnu i připravovaná možnost využít tyto kanály i mezi všemi subjekty navzájem. Dále se Polčák své knize upozorňuje na vymezení pojmu „kvalitativní“, tedy soustředit se na kvalitu informací. 20
POLČÁK, Radim. Právo a Evropská informační společnost. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s 89. ISBN 978-80-210-4885-0
47
„Zatímco kvantitativní pohled má informační společnost se soustředí na infrastrukturu a technologie ke tvorbě, zpracování a distribuci informací, je kvalitativní či též obsahové vymezení informační společnosti zaměřeno na její obsah, tj. na kvalitu informací“ 21 V pojetí veřejné správy, respektive e- Governmentu se dá hovořit o validitě dat. Legislativa deklaruje, že uživatel je v dobré víře, že získaná data jsou validní. Informační společnost je společnost, která využívá obě hlediska. Prostřednictvím zavedení e-Governmentu je snaha České republiky zajistit výše popsanou informační společnost. Kvantita nastala již zaváděním technologických center na úrovní ORP a krajů. Jednalo se výzvu č.: 06 – kontinuální, Celková částka dotace z ERDF pro tuto výzvu: 1.101.525.000,- Kč, ukončení příjmu žádostí výzvy: 31. 5. 2010. Identifikace programu a oblasti podpory Operační program: IOP – Integrovaný operační program Prioritní osa: 2 Zavádění ICT v územní veřejné správě Oblast podpory: 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě Cíl podpory: Konvergence Bohužel jak v práci uvádím, nejdou technologie v ruku v ruce v legislativou. Technologická centra byla realizována, ale využití je zanedbatelné. Důvod je prostý není vybudován „ Národní digitální archiv, který by měl záložní datové zdroje. (zadávací řízení bylo zveřejněno31.05.2013). Máme technologie, máme legislativu, máme finanční zdroje – dotace EU, ale nemáme vybudovaný cíl, tedy Národní digitální archiv. Informace je zveřejněna na stránkách Národního archivu: „Ukončení financování projektu NDA z evropských strukturálních fondů. Ke dni 19. září 2014 došlo k ukončení financování projektu Národní digitální archiv
z prostředků ESF
Integrovaného operačního programu výzvy 10. Důvodem byly opakované časové průtahy při realizaci otevřeného výběrového řízení klíčové zakázky na dodávku technologií ICT, v jejichž důsledku nebylo možno dodržet časový a finanční harmonogram projektu.“22 Zde je patrná ukázka čerpání České republiky z dotačních programů. Bohužel je to fenomén dnešní doby. Opravdu nemáme kvalitní manažery, kteří by byli schopni předvídat průtahy a předejít jim, jasným zadáním zakázky… V rámci elektronizace veřejné správy je mnoho projektů, které jsou v prodlení právě z důvodů zadávání veřejných zakázek. Je logické, že bez 21
POLČÁK, Radim. Právo a Evropská informační společnost. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s 91. ISBN 978-80-210-4885-0 22
Ukončení financování projektu NDA z evropských strukturálních fondů. Národní archiv [online]. *cit. 13.8.2015+. Dostupné z: http://digi.nacr.cz/?page_id=436
48
podpory dotačních titulů by takový velký projekt nevznikl a prvotní vize, sdílení informací včetně možnosti „samoobsluhy“ by pro vnější uživatele nebyl možný. Kvalitu informací, tedy sdílených dat, řeší např. zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, který definuje, jaké jsou základní registry, dále hovoří o tzv.“ referenčních údajích. Zákon jich stanoví celkem deset. Tady lze podotknout, že referenčním údajem není rodné číslo a ani se se nezvažuje, že by jím v budoucnu bylo. Domnívám se, že je to jednak z důvodu, že rodné číslo je osobní údaj a je fakt, že existují duplicity i triplicity v těchto číslech přiřazovaných osobám na území ČR k identifikaci. A také proto, že do budoucna by se mělo od přidělování rodných čísel ustoupit. Referenčním údajem, je údaj, který se vede o daném subjektu tedy fyzické nebo právnické osobě. Přístup k těmto údajům jsou na platformě toho zákona a dalších speciálních právních předpisů, které v sobě mají implementován rozsah užití údajů pro danou agendu. Tento zákon vlastně hovoří, že sdílená data, v tomto případě referenční údaje, obsažené v příslušném registru jsou validní a jejich uživatel je v „dobré víře“ v jejich aktuálnost § 4 odst. 6) zákona o základních registrech. Na druhou stranu je zde zachována i kontrola veřejnosti, tj. každý jednotlivec si může buď prostřednictvím CzechPOINTu, nebo portálu veřejné správy, ověřit jaká data jsou k jeho osobě či podnikatelskému subjektu v rozsahu referenčních údajů vedena. Více v kapitole CzechPoint a CzechPoint@home. Polčák ve své knize uvádí, že dochází k přirozeně hodnotové povaze informační společnosti. „Informační systémy z podstaty přebírají genetické znaky svého základního elementu, tj. informace. Jeli pak základním smyslem existence informace působit proti netropii, je i smyslem existence informačních technologií v konečném důsledku organizační (protientropický) efekt. „
23
Myslím, že tato myšlenka je vhodnou tečkou nad pojednáním o informační společnosti. Tedy i snahou projektu eGovernmentu, je zajistit v konečném důsledku protientropický efekt. Tato snaha se projevuje logickým uspořádáním a srozumitelností dat, která jsou důvěryhodná a sdílená.
7.1
Otevřená data Dalším termínem, který úzce souvisí s jak s informační společností, tak s elektronickou
veřejnou správou jsou tzv. „otevřená data“ tedy „Open dat“. Je také snahou ČR a ostatních členských států Evropské unie, zajistit informační společnost na evropské úrovni prostřednictvím sdílení dat jak na úrovni orgánů veřejné moci, tak na úrovni „Open dat“. Jedná se o data 23
POLČÁK, Radim. Právo a Evropská informační společnost. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s 94. ISBN 978-80-210-4885-0
49
zveřejněná na internetu způsobem, který neomezuje žádné uživatele ve způsobu jejich použití (technicky ani legislativně) a opravňuje všechny uživatele k jejich dalšímu šíření, pokud při tomto využití a šíření, bude uveden autor dat. Jedná se o možnost zpracovávat např. odborné studie či statistiky. V současné době za otevřená data se dá považovat RUIAN, tedy registr územní identifikace adres a nemovitostí. Dále lze zdůraznit i portál justice, prostřednictvím, kterého lze vstoupit do veřejného a insolvenčního rejstříku a veřejně využívat vedená data, tedy informace. Tady si dovolím podotknout, že justice mimo otevřených dat, pochopila směr veřejné správy a prokázala to i tím, že z jejich portálu si uživatelé mohou bezplatně stáhnout elektronické rejstříkové výpisy, které jsou označeny elektronickou značkou a jsou tedy validní ve formě datové zprávy. Úkon je bezplatný. Dále mohu zmínit i katastr nemovitostí, který sice veřejně sdílí otevřená data, ale ne v celém rozsahu. Nelze si zajistit v současné době elektronický výpis z katastru nemovitostí, který by byl v režimu jako rejstříky justice. Stále se jedná o úkon zpoplatněný a dostupný na kontaktních místech veřejné správy nebo na katastrálních úřadech. Další možností k získání otevřených dat je přístup přes portál Českého statistického úřadu, kde v sekci aktivity ČSÚ nalezneme zpřístupněna otevřená data, která ČSÚ zveřejňuje na základě usnesení vlády ze dne 4. dubna 2012 č. 243. Lze tedy tyto informace využívat a dále s nimi pracovat. V závěru této rozsáhlé kapitoly lze shrnout, že proces elektronizace veřejné správy započal a v podstatě je nastaven. Předpokládaný časový postup nelze dodržet z důvodů čerpání dotačních titulů. V případě stavby Národního datového archivu, je třeba znovu zajistit dotační titul, získat kvalitní odborníky, aby nedocházelo k průtahům u výběrového řízení. Nová informační společnost si vyžádala elektronickou veřejnou správu a open data. V podmínkách ČR se ušlo již kus cesty jak oblasti technologií, tak v oblasti legislativní.
50
8
VEŘEJNÁ SPRÁVA JAKO SLUŽBA V ROCE 2014+ V této práci jsme ji již termínu veřejná správa a služba veřejnosti věnovala mnohokrát.
V předchozích kapitolách jsem tyto termíny uchopila buď obecně, nebo na základě vizí projektu. V této části se budu věnovat skutečnostem v této oblasti po roce 2014. K účelu zajištění veřejné správy jako služby veřejnosti, vznikl portál veřejné správy (PVS). Jedná se o další část skládačky prezentované v předchozích kapitolách. Tímto portálem došlo ke zřízení jednoho virtuálního místa, kudy se vchází ke službám veřejné správy. Nyní portál funguje, ale jen pro držitele datových schránek. V současné době dochází ke ztotožnění žadatele o elektronický výpis, tak, že se identifikuje svoji datovou schránkou. Podstatou této služby bude však ztotožnění klienta (žadatele) prostřednictvím občanského průkazu. Tady je třeba konstatovat, tento projekt se prozatím nepovedl . Na všech odborných konferencích rok co rok slýcháme, že se na něm pracuje, ale na můj dotaz na konferenci v Mikulově, září 2014, byla odpověď velmi šalamounská a obecná, tedy v „ následujících letech“. Konkrétní časový horizont nebyl bohužel řečen. Tedy nejste-li vlastníkem datové schránky, nemůžete tento portál, službu či „samoobsluhu“ obsluhovat a využívat. Faktem je, že máme již legislativně zvládnuto. Již od roku 2012 se vydává e-občanský průkaz (e-OP), který má již podobu plastové kreditní karty. Žadatel má v současné době dvě možnosti buď požádat e OP s čipem, nebo bez. S čipem je v současné době zpoplatněno. E-OP je chráněna tzv. BOKem, tedy bezpečnostním osobním kódem, který si klient zadává při vyzvednutí OP.
8.1 Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě v ČR Pokud se zaměřím na fakta, tedy jaké je využití internetu vůči veřejné správě. Tak se musím podívat na skutečná šetření prováděné ČSÚ. Jedná se o data, která lze získat na jejich webových stránkách. Ukazují průřez populací a výsledky jsou jednoznačné. Tedy on-line formuláře stahují i vyplňují nejvíce osoby ve věku 25-34 let s vysokoškolským vzděláním. A pokud bychom se zaměřili na specifické skupiny, tak vítězí ženy na mateřské dovolené. Když bychom se na data podívali z hlediska podniků, využívajících internet k odeslání vyplněných formulářů pro veřejnou správu, tak dojdeme k zajímavému zjištění a to, že vítězí Litva s 99%, za ní hned následuje Irsko 95% a Finsko 89%. Česká republika má v této tabulce 81% což ji řadí na 16 místo z 29 posuzovaných zemí. 51
Vůči podnikatelským subjektům se jedná o velmi dobré číslo. Ještě je třeba zvládnou běžného uživatele veřejné správy, tedy občana. Tady se domnívám na základě získaných dat z ČSÚ, že se bude jednat o generační problém. Jakmile dojde k obměně generací, bude elektronická veřejná správa samozřejmostí i pro důchodce. Tady si dovolím podotknout, že počátek projektu započal ve správné době.
52
9
STATISTIKY E-GOVERNMENTU V této kapitole se zaměřím na vyhodnocení dostupných dat. Zejména na eGovernment
z pohledu dostupných statistik k datovým schránkám a CzechPOINtům, které jsou zásadní pro tuto práci. V každé jednotlivé části vyhodnotím dostupné informace a v závěru se zamyslím, nad získanými poznnatky. Snahou je ukázat na relevantních podkladech a na zkušenostech, které mám z praxe, dosažené výsledky elektronizace veřejné správy.
Jednotlivá dílčí hodonocení v této kapitole
přispějí k ucelenému pohledu na současnou elektronickou správu, jako službu veřejnosti. Každý projekt elektronizace je hmota, která se rozvíjí a je velmi těžké předvídat jeho úspěšnost či neúspěšnost. Tento projekt je velmi rozsáhlý a bude se vyvíjet stále v závislosti na požadavcích veřejnosti, potažmo naší elektronické společnosti. Rozhodně zajímavé by bylo porovnat dostupné statistiky za 10 let. Statistiky jsem získala z Ministerstva vnitra České republiky, z pracoviště informačních systémů eGovernmentu a z internetových stránek CzechPOINTu, kde se statistiky průběžně aktualizují.
Věřím, že zjištěné skutečnosti
budou zajímavým podkladem k zamyšlení nad
úspěšností tohoto rozsáhlého projektu.
9.1
Vyhodnocení statistických dat – datové schránky Vyhodnocení aplikace datových schránek do počátku, tedy od účinnosti zákona č.
300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který nabyl účinnosti 01.07.2009 do roku 2014. Rok 2014 je ucelený pro vstupní data. Porovnávat budu data získané od Ing. Ondřeje Menouška, vedoucího pracoviště informačních systémů, Ministerstva vnitra, odbor eGovernmentu. Počet zřízených datových schránek od 30.06.2009 do 31.12.2009 Typ schránky (10) Orgán veřejné moci (11) Orgán veřejné moci - notář (12) Orgán veřejné moci - exekutor (13) Schránka OVM zřízená na žádost (20) Právnická osoba (21) Právnická osoba - ze zákona (22) Právnická osoba - na žádost (30) Podnikající fyzická osoba (31) Podnikající fyzická osoba - advokát (32) Podnikající fyzická osoba - daňový poradce (33) Podnikající fyzická osoba - insolvenční správce 53
Zřízeno 7422 449 124 319 349165 53 1119 4794 0 0 3314
(40) Fyzická osoba Celkem Celkem zřízeno ze zákona Celkem zřízeno na žádost
12071 378830 360527 18303
Zde je patrný nástup datových schránek. Zřízení datových schránek ze zákona orgánům veřejné moci a existujícím právnickým osobám v obchodním rejstříku. Z tabulky je zjevné, že během prvního půl roku účinnosti zákona, byl i zájem o zřízení datové schránky na žádost. Myslím, že ukazatel 18 303 datových schránek na žádost během půl roku, je velmi pozitivní číslo. Počet zřízených datových schránek od 01.01.2010 do 31.12.2010 Typ schránky (10) Orgán veřejné moci (11) Orgán veřejné moci - notář (12) Orgán veřejné moci - exekutor (13) Schránka OVM zřízená na žádost (20) Právnická osoba (21) Právnická osoba - ze zákona (22) Právnická osoba - na žádost (30) Podnikající fyzická osoba (31) Podnikající fyzická osoba - advokát (32) Podnikající fyzická osoba - daňový poradce (33) Podnikající fyzická osoba - insolvenční správce (40) Fyzická osoba Celkem Celkem zřízeno ze zákona Celkem zřízeno na žádost
Zřízeno 15 10 27 110 27495 1 1384 6133 0 0 73 6171 41419 27621 13798
V následujícím roce, tedy v roce 2010 došlo ke zřízení datových schránek orgánů veřejné moci, dále jen (OVM), v malém množství. Jednalo se pouze o úřady, které požádaly o zřízení další datové schránky z důvvodu, odloučených pracovišť. Každá další datová schránka OVM je plnohodnotnou datovou schránkou. Ukazatel 13 798 datových schránek na žádost svědčí o zájmu o tuto formu doručování. Počet zřízených datových schránek od 01.01.2011 do 31.12.2011 Typ schránky (10) Orgán veřejné moci (11) Orgán veřejné moci - notář (12) Orgán veřejné moci - exekutor (13) Schránka OVM zřízená na žádost (20) Právnická osoba (21) Právnická osoba - ze zákona
Zřízeno 5 7 5 101 24627 0 54
(22) Právnická osoba - na žádost (30) Podnikající fyzická osoba (31) Podnikající fyzická osoba - advokát (32) Podnikající fyzická osoba - daňový poradce (33) Podnikající fyzická osoba - insolvenční správce (40) Fyzická osoba Celkem Celkem zřízeno ze zákona Celkem zřízeno na žádost
405 2575 0 121 42 4056 31944 24807 7137
Během roku 2011 nedošlo k žádné výnamné změně . Opět datové schránky dolňují pouze úřady s odloučenými pracovišti. Hlavní nárůst byl v roce 2009, kdy stát ze zákona zprovoznil datové schránky a rozeslal přihlašující údaje. Během dalších let dochází pouze k doplnění datových schránek průběžně ze zákona nově vznikajícím sublektům, notářům, advokátům nebo exekutorům. V tomto roce došlo ke zřízení datových schránek daňovými poradci. V předchozích letech 0. Počet zřízených datových schránek od 01.01.2012 do 31.12.2012 Typ schránky Zřízeno (10) Orgán veřejné moci 35 (11) Orgán veřejné moci - notář 11 (12) Orgán veřejné moci - exekutor 3 (13) Schránka OVM zřízená na žádost 228 (20) Právnická osoba 23579 (21) Právnická osoba - ze zákona 0 (22) Právnická osoba - na žádost 468 (30) Podnikající fyzická osoba 5866 (31) Podnikající fyzická osoba - advokát 8800 (32) Podnikající fyzická osoba - daňový poradce 4203 (33) Podnikající fyzická osoba - insolvenční správce 34 (40) Fyzická osoba 7207 Celkem 50434 Celkem zřízeno ze zákona 36665 Celkem zřízeno na žádost 13769 V roce 2012 je zajímavým ukazatelem zřízení datových schránek u advokátů a daňových poradců. Příčinou je přechodné ustanovení zákona o datových schránkách, které deklaruje, že ministerstvo zřídí datovou schránku těmto fyzickým osobám třetí rok od nabytí účinnosti zákona. Do této doby, si mohli zřídit datovou schránku na žádost.
55
Počet zřízených datových schránek od 01.01.2013 do 31.12.2013 Typ schránky Zřízeno (10) Orgán veřejné moci 4 (11) Orgán veřejné moci - notář 10 (12) Orgán veřejné moci - exekutor 11 (13) Schránka OVM zřízená na žádost 13 (20) Právnická osoba 24306 (21) Právnická osoba - ze zákona 0 (22) Právnická osoba - na žádost 1732 (30) Podnikající fyzická osoba 16805 (31) Podnikající fyzická osoba - advokát 722 (32) Podnikající fyzická osoba - daňový poradce 126 (33) Podnikající fyzická osoba - insolvenční správce 32 (40) Fyzická osoba 12119 Celkem 55880 Celkem zřízeno ze zákona 25211 Celkem zřízeno na žádost 30669 V roce 2013, tedy po 4,5 letech dochází ke značnému nárůstu zřizovaní datových schránek u fyzických osob. Tedy 4,5 letech se tento projekt dostal do podvědomí fyzických osob. Možná je to úspěch pro tvůrce, ale opět se domnívám, kdyby byla lepší informovanost a cílená, zejména srozumitelná reklama, bylo by toto číslo vyšší. Další ukazatel, který potvrzuje, že projekt začala vnímat veřejnost je značný nárůst u podnikajících fyzických osob. Tedy se dá vyhodnotit, že rok 2013 byl zlomovým rokem projektu. Počet zřízených datových schránek od 01.01.2014 do 31.12.2014 Typ schránky (10) Orgán veřejné moci (11) Orgán veřejné moci - notář (12) Orgán veřejné moci - exekutor (13) Schránka OVM zřízená na žádost (20) Právnická osoba (21) Právnická osoba - ze zákona (22) Právnická osoba - na žádost (30) Podnikající fyzická osoba (31) Podnikající fyzická osoba - advokát (32) Podnikající fyzická osoba - daňový poradce (33) Podnikající fyzická osoba - insolvenční správce (40) Fyzická osoba Celkem Celkem zřízeno ze zákona Celkem zřízeno na žádost 56
Zřízeno 1 31 10 8 30027 0 2520 19241 738 100 47 13950 66673 30954 35719
Rok 2014 je posledním uceleným rokem pro zdroj dat. Opět je vidět, že projekt žije. Nárůst fyzických podnikajících osob a fyzických osob, zřizujících si datovou schránku to dokazuje.
Závěrem k výše uvedeným údajům lze vyhodnotit tyto skutečnosti. Celkem od účinnosti zákona bylo zřízeno: 625 180 datových schránek z toho 505 785 datových schránek ze zákona a 119 395 na žádost z toho 55 574 byly datové schránky fyzických osob Tady je patrné, že datových schránek na žádost není velké množství. Na druhou stranu vnímám jako pozitivní, že skoro polovina těchto datových schránek jsou fyzické osoby, což je pozitivní údaj, pro projekt eGovernmentu. Doporučuji více informovat o možnostech této formy doručování jak širokou veřejnost tak podnikatelský sektor, aby výsledek elektronizace veřejné správy byl v dalších pěti letech
pozitivnější a i následná služba veřejnosti byla vnímána
srozumitelně a pozitivně.
9.2
Statistiky – Czech POINT Další možnosti pro hodnocení procesu eGovernmentu se dají využít statistiky základních
registrů, viz. kapitola „zrození eGovernmentu“. V této praktické části moji práce vyhodnotím na základě dostupných dat vydané výstupy ze základních registrů. Jak z pohledu množství výpisů tak z pohledu subjektů vydávajících tyto výstupy.
57
24
25
Z tabulky je patrný nárůst v jednotlivých letech. V roce 2007 a 2008 se nevydávaly výpisy z rejstříku trestů, nefungoval registr řidičů a další výpisové agendy, ve kterých je uváděna 0. Dále je patrné, že žadatelů o zřízení datové schránky rok od roku narůstá. Celkově se dá vyhodnotit, na základě dostupných dat, že zájem žadatelů o služby CzechPOINTu narůstá a tedy, že projekt se rozpohyboval.
Tedy jak jsem u vedla u datových schránek, rok 2013 na základě statistik, byl
zlomovým rokem celého projektu.
24
CZECHPOINT. Aktuální statistiky Czech Point [online], © 2015 Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 9.8. 2015]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/488 25
CZECHPOINT. Aktuální statistiky Czech Point [online], © 2015 Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 9.8. 2015]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/488
58
26
Z aktuálního grafu za měsíc červenec 2015, je jasně patrný zájem o jednotlivé výpisy. Nejvyšší zájem je o výpis z rejstříku trestů. Zpřístupnění této agendy na kontaktních místech veřejné správy byl správný krok. Odpadlo zasílání žádosti o výpis z rejstříku trestů poštou do Prahy. Dochází k automatizovanému zpracování a předání výpisu „ihned“ žadateli. Jedná se o agendu, kterou během života, každý využije mnohokrát. Není tedy nutné stát někde fronty a čekat na doručení výpisu do schránky. Dalším zpřístupněním a tedy přiblížením se občanovi, je výpis z katastru nemovitostí. I zde odpadá cesta na katastrální úřad. Propojením CzechPOINTu, jako zpřístupněné brány, na servery jednotlivých institucí. Další významnou částí je konverze dokumentu z elektronické podoby do listinné. Tedy zajištění si listinné podoby dokumenty, který byl doručen ve formě datové zprávy. Dalším výpisem je obchodní rejstřík, což mně osobně udivuje, domnívám se, že není v povědomí podnikatelů, že si tento výpis lze stáhnout ze stránek justice zdarma, podepsaný elektronickým podpisem. Jedná se tedy validní dokument ve formě datové zprávy. Tedy lze s ním nakládat v elektronické podobě nebo, v případě potřeby, listinné podoby lze dokument konvertovat do podoby listinné.
26
CZECHPOINT. Aktuální statistiky Czech Point [online], © 2015 Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 9.8. 2015]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/488
59
27
Z tohoto grafu je patrné, že obecně je nejvíce žádaný výpis z rejstříku trestů. Důvody jsem popsala v předchozím grafickém znázornění. Lze tedy konstatovat, že výpisy jsou žádané a tato služba je veřejností využívána nejvíce.
27
CZECHPOINT. Aktuální statistiky Czech Point [online], © 2015 Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 9.8. 2015]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/488
60
28
Tento graf vnímám, jako velmi zajímavý poznatek. Nejvíce výpisů vydává Česká pošta, více jak 50%!! To tedy znamená, že nejdostupnější pro služby veřejné správy, jsou pobočky České pošty ne běžné obecní úřady. V součtu veřejná správa (tj. 32,19%) nepřevýší Českou poštu. Největší návštěvnost je na obcích I typu. Důvodem je jejich počet. Zajímavý ukazatel jsou krajské úřady. Nevydají ani 1%. Tedy je vidět, že klienti veřejné správy, vnímají krajský úřad spíše jako odvolací orgán, než jako orgán poskytující běžný výkon veřejné správy. Všimněme si, že jedinou bankou, která má v současné době přístup do CzechPOINTu je ČSOB a.s. (Česká obchodní banka). Tady stát zpřístupnil portál veřejné správy soukromému sektoru, bankovnictví. Poplatky jsou příjmem banky. Byť zájem banky byl získat přístup a doplnit služby pro klienty, ze statistky je patrné, že o tuto službu není zájem, což ukazuje vyjádření 0,05% . Zajímavým statistickým ukazatelem jsou vydané výpisy u notářů 5,96% a advokátů 7,35%. Domnívám se, že jde o zajímavý ukazatel. Většinu tvoří konverze z elektronické podoby do podoby listinné. Což navazuje na elektronizaci justice.
28
CZECHPOINT. Aktuální statistiky Czech Point [online], © 2015 Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 9.8. 2015]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/488
61
29
Závěrem této popisné části statistik mohu vyhodnotit, že veřejnost služby veřejné správy využívá prostřednictvím poboček České pošty a.s. z více jak 50%!! Ikdyž zastoupení v počtu poboček s aplikací CzechPOINTu, je pouze 13,72% oproti obecním úřadům, které mají zastoupení v 79,06%. Z pohledu praxe musím podotknout, že obce tím přicházejí o nemalé finanční prostředky. Tedy správní poplatky za vydané výstupy jsou příjmem České pošty a.s. a nikoliv úřadů. Sice funguje elektronizace veřejné správy, funguje i služba veřejnosti, ale příjem z této služby není příjmem veřejné správy. Tento statistický výsledek mě vede k zamyšlení v rámci své pracovní pozice, zda neudělat publicitu projektu vlastními silami na naší obci a získat, tak finanční prostředky do rozpočtu obce
29
CZECHPOINT. Aktuální statistiky Czech Point [online], © 2015 Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 9.8. 2015]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/488
62
na výkon veřejné správy. Jak jsem uvedla v úvodu, obce dostávají pouze finanční „příspěvek“ na výkon veřejné správy.
63
10
ZÁVĚR Cílem práce je zhodnocení situace v České republice v rámci projektu eGovernmentu, tedy
elektronizace veřejné správy, jako služby veřejnosti. Jak je z práce patrné, rozvoj i vývoj elektronizace veřejné správy se dal do pohybu a domnívám se, že v podmínkách ČR se jeví jako úspěšný a funkční. Pilotní projekty ukázaly, že je vize reálná a aplikovatelná. Jako všechny rozsáhlé projekty, má i eGovernment svoje problémy. Jak jsem v práci uvedla, zásadním problémem je čerpání dotačních programů na financování takto rozsáhlého projektu. Tím dochází ke zdržení v aplikaci IT technologií. Výsledek je, že není možné udržet společný krok s aplikací IT technologií a legislativou. Tady je třeba zapojit odborníky na veřejné zakázky a zajistit vypsání kvalitních výzev k podání nabídek. Jsem si vědoma, že při současné právní úpravě zákona o veřejných zakázkách, je to složitý úkol. Další otázku, kterou jsem si kladla v úvodu této práce, je „zda veřejná správa identifikovala vlastní potřeby, potřeby subjektů a zvládne správně řídit a procesovat vykonávané agendy, transparentně a srozumitelně na venek i uvnitř. K tomuto cíli lze říci, že potřeby vlastní i ostatních subjektů identifikovala. Sjednotila práci kontaktních míst na všech úrovních veřejné správy. Tedy žadatel není vázán ani místní působností. Procesování, tedy modelování agend je běh na dlouhou trať, ale informace získané z praxe prostřednictvím elektronizace veřejné správy budou velmi užitečné pro další vývoj v této oblasti. Z této práce je patrné, že postupný rozvoj elektronizace veřejné správy, který započal kolem roku 2005, neustal a rozvíjel se v návaznosti na potřeby informační společnosti. Úloha úředníka v projektu není zanedbatelná. Jak jsem ve své práci uvedla, je třeba zajistit erudovanost úředníků v oblasti uživatelů IT technologií. Tady navrhuji uzákonit zkoušku každého úředníka ze základních uživatelských softwarových aplikací, v návaznosti na obsluhu systémů eGovernmentu. Tento problém se dotýká plošně všech vykonavatelů veřejné správy. Tím dojde k profesionalizaci elektronické veřejné správy, jako služby veřejnosti. Službu veřejnosti v rámci projektu elektronizace veřejné správy, lze spatřit i v zajištění bezplatného zřízení datových schránek, tedy zajištěním uživatelům veřejné správy, bezplatného doručování vůči orgánům veřejné moci. Dále je již nastavena služba veřejnosti, přístupem k Portálu veřejné správy a tím získání bezplatného přístupu k výpisům. Další námětem ke zlepší služby veřejné správy, by mohlo být zřízení samoobslužného terminálu na benzínových stanicích, k získání výpisu „ z bodové hodnocení řidiče“. Je to převážně 64
informace, kterou požaduje řidič, nikoliv další instituce. Tento centrální přístup by jednak prokázal službu, která by mohla být online a zároveň by zajistil i výběr poplatku, který by mohl pokrýt náklady na zřízení takového „samoobslužného“ kontaktního místa. Věřím, že v praxi by tato služba ujala a přispěla by lepšímu hodnocení veřejné služby jako celku. V práci je samostatná kapitola věnována datovým schránkám. Ve vztahu k datovým schránkám je sice dána zákonná povinnost orgánů veřejné moci doručovat prostřednictvím datové schránky, ale není v právní normě sankce. Tedy pokud orgán veřejné moci doručí dokument klasickou obálkou, nic se nestane. Jen uživatel veřejné správy, je zmaten, k čemu si zřizoval datovou schránku. Tedy s ohledem na praxi, bych doporučila mimo stanovené povinnosti zákonem, doplnit právní normu o sankci za nedodržení této formy doručování. Zvýší se tím důvěra v datové schránky, důvěra ve veřejnou správu, že je službou veřejnosti a v neposlední řadě, je zde i ekonomický efekt zasílajícího úřadu, tedy finanční úspora za posílání běžné obálky. Což v případě větších úřadů tvoří statisíce korun ročně. Sama jsem si udělala malý průzkum napříč republikou jako odborný lektor. Během letošního roku na seminářích ve městech Praha, Brno, Ostrava, České Budějovice, Hradec Králové, Plzeň, jsem účastníkům položila stejnou otázku: „Kdo z vás má vlastní datovou schránku, tedy zřízenou na žádost“. K mému údivu skutečně jen „dva“ úředníci!! Jeden v Ostravě a jeden v Praze. Tady vidíme, že sami úředníci nemají důvěru či potřebu si zřizovat vlastní datové schránky. Jak potom k tomuto systému elektronizace veřejné správy má přistupovat veřejnost. Tady je řešením správná propagace těchto systémů a jejich možností. Tedy zajistit srozumitelnou formou v médiích reklamu těmto projektům, taky, aby byla oslovena široká veřejnost. Náklady na tuto publicitu, jsou náklady dotačních projektů. Tedy je třeba se zamyslet nad publicitou obecně. Je sice nutné splnit dotační podmínky pro publicitu, ale lze ji doplnit i o vlastní aktivitu. Tedy srozumitelnou, cílenou a zejména účelnou propagaci projektu. Předpoklad je, že v důsledku celý projekt eGovernmentu přinese snížení nákladů na provoz. Jedná se o uzavřený systém pro všechny uživatele, tedy pro všechny subjekty, dle oprávněnosti přístupu. Umožňuje, jednak sdílení informací, a současně i možnost poskytnutí služeb. Díky realizaci tohoto projektu dochází i k možnému monitorování úkonů, ale i výkonu úředníků prostřednictvím jednotlivých agend, které představují základní registry. Závěrem lze konstatovat, že tento projekt ve svém důsledku přinese a již přináší, zvýšení kvality poskytovaných služeb a jejich standardizaci v rámci jejich poskytování. 65
Přispěje ke
zlepšení dostupnosti služeb veřejné správy prostřednictvím internetu. V samotném důsledku dojde ke zvýšení transparentnosti veřejné správy.
11
Resumé The aim of the thesis is evaluaiton of the situation in the Czech Republic within the project
e-Government, e-governance, therefore, as a public service. As the thesis shows the development and evolution of the e-government started to move and I think that in the Czech Republic it appears to be a successful and functional. Pilot projects have shown that the vision is real and applicable. Like all large-scale projects, eGovernment has its problems. As I stated in thesis, the fundamental problem is the utilization of grant programs to finance such a huge project. This leads to delays in the application of IT technologies. The result is that you can not keep up with the steps of application of IT technologies and legislation. Therefore it is necessary to involve experts on public procurement and ensuring quality of challenges invitation to tender. I am aware that in the current legislation, the Public Procurement Act, it is a complex task. Another question which I put at the beginning of this thesis, is „whether public authorities identify their own needs, the needs of stakeholders and manages to properly manage and processes performed agendas, transparent and understandable from the outside and inside“. To this goal we can say that the needs of their own and other entities were identified. Unified work of contact points at all levels of the government. Thus, the applicant is not bound even by the local authority. Processed, thus modeling agendas is a long run, but the information gained through the practice of e-governance will be very useful for further development in this area. This work shows that the gradual development of e-governance, which began around 2005, did not stop and was developed in response to the needs of the information society. Official role in the project is not insignificant. As I said in my thesis, it is necessary to ensure the proficiency of officials of users of IT technology. Here, I propose to enact any official examination of the basic custom software applications, in relation to operating systems eGovernment. This problem fat affects all executors of government. This will professionalization of eGovernment as a public service. Public service in the framework of e-governance, can be seen also in ensuring the free establishment of data boxes, thus ensuring that users of public administration, free delivery to public authorities. It is also already set up a service to the public, access to the Public Administration Portal, thus gaining free access to listings. 66
Another idea to improve government services, could be the establishment of a selfservice terminal at petrol stations to obtain a report "from the point score of the driver." It's mostly the information required by the driver, not the other institutions. This central approach would not only prove a service that might be online while ensuring the selection of a fee that could cover the costs of establishing such a "self-service" point of contact. I believe that, in practice, this service took over and helped by a better evaluation of public services as a whole. The work is a separated chapter devoted to data mailboxes. In relation to the data boxes, they are given the legal obligation of public authorities to deliver data via the data mailboxes, but not in a legal norm sanctions. So if a public authority delivers the classic paper envelope, nothing happens. Only the user of the public administration, is perplexed by what, to set up a data box. Thus, with respect to the practice, I would recommend beyond the obligations laid down by law, supplement the rules of law the penalty for failure to comply with this form of delivery. This increases the trust for the data mailbox, trust in government, the public service and last but not least, there is the economic effect of the sending office, a financial saving for sending ordinary envelopes. Which in the case of larger offices consists of hundreds of thoussands of CZK a year. I did myself a little research across the country as a senior trainer. During the year seminars in the cities of Prague, Brno, Ostrava, Czech Budějovice, Hradec Kralove, Plzen, I put the same question to participants: "Who of you has your own data mailbox, that is established for the request." To my surprise, really just "two" officials !! One in Ostrava and one in Prague. Here we see that the officials (themselves) have no confidence or any need to establish their own data mailbox. How then, the system of computerization of public administration can approach the public. Here is the correct solution to the promotion of these systems and their capabilities. Thus ensuring an intelligible form of media advertising to these projects, too, was addressed to the general public. The cost of this publicity are costs of grant projects. Therefore it is necessary to think about the publicity in general. It may be necessary to meet the subsidy conditions for the publicity, but it can also complement their own activity. Therefore, understandable, and targeted especially effective promotion of the project. The premise is that as a result of the project of e-Government will reduce operating costs. It is a closed system for all users (i.e. all subjects) according to the access authorization. It allows both the sharing of information, and also the possibility of providing services. Thanks to trealization of this project is also possible monitoring tasks done as well as the performance of individual officials through agendas that represent the basic registers. 67
It can conclude that this project will ultimately bring a longer, increasing quality of services provided and their standardization within their provision. Contribute to improving the accessibility of public administration services via the Internet. The actual result will increase the transparency of public administration.
68
12
Seznam literatury a dalších zdrojů
Literatura POLČÁK, Radim. Právo a Evropská informační společnost. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s 89. ISBN 978-80-210-4885-0 POLČÁK, Radim. Právo a Evropská informační společnost. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s 91. ISBN 978-80-210-4885-0 TESAŘ, Pavel, projektový manažer ISDS, Provozní řád ISDS, Verze k 7.6.2015. Provozní řád informačního systému datových schránek (ISDS), vydalo Ministerstvo vnitra ČR, str. 2 STRATEGICKÝ RÁMEC ROZVOJE VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2014 – 2020, vyd. Ministerstvo vnitra ČR, Srpen 2014 ve znění usnesení č. 21 ze dne 14. ledna 2015 Vybrané předpisy Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Prováděcí předpisy Vyhláška č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobnosti provádění autorizované konverze dokumentů Vyhláška č. 634/2009 Sb., o seznamu obecních úřadů a zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy (vyhláška o kontaktních místech veřejné správy), ve znění pozdějších předpisů Provozní řád systému CzechPOINT, ze dne 01.02.2009 vydaný Ministerstvem vnitra ČR , v aktuálním znění Věstník Ministerstva vnitra ČR č. 43/2012 Elektronické zdroje: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. In: Statistiky, informační technologie ve veřejné správě [online], [cit. 13.9.2014+. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyuzivani_ict_ve_vztahu_k_verejne_sprave European Commission. In. Digital agenda for Europe, *cit. 16. 11. 2014+. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/scoreboard/czech-republic http://www.egovernment.cz/mikulov/prezentace%2013/C/3.pdf www.czechpoint.cz – Internetové stránky CzechPOINtu /kontaktního místa veřejné správy/ www.mojedatovaschranka.cz – Internetové stránky pro přístup do datové schránky www.portal.gov.cz – Internetové stránky Portálu veřejné správy www.datoveschranky.info – Internetové stránky – informace k provozu datových schránek www.czso.cz – Internetové stránky – Český statistický úřad 69
PŘÍLOHA č.1
Strategický cíl
Specifický cíl
Odhad finančních nákladů
1.1 Využívání prvků procesního řízení a 80 milionů Kč zavedení standardů vybraných agend
1.2 Snižování regulatorní zátěže
10 milionů Kč
1. Modernizace veřejné správy 1.3 Rozšíření metod kvality ve veřejné správě
řádově desítky milionů Kč
1.4 Zavedení systému hodnocení veřejné správy
minimálně řádově desítky milionů Kč, maximálně řádově stamiliony Kč
70
Komentář Nároky za Ministerstvo vnitra + ostatní orgány státní správy; personální náklady dle náročnosti modelované a standardizované agendy, náklady na školení + rozvoj systému AIS RPP Modelovací. Měření, hodnocení a snižování regulatorní zátěže občanů, nevládních neziskových organizací a veřejné správy - technické, organizační, finanční a personální potřeby. Rámcový odhad finančních prostředků cca 0,5 mil. Kč na jednu instituci; zahrnuje školení, konzultace poradců, případně certifikaci, náklady spojené s pronájmem, občerstvením a náklady na udržitelnost používání metody. Podle rozsahu realizace opatření, případně tvorby podpůrných nástrojů.
PŘÍLOHA č.1
Strategický cíl
2. Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území
Specifický cíl
Odhad finančních nákladů
Komentář
2.1 Harmonizace administrativního členění státu
minimálně řádově stamiliony Kč, maximálně řádově miliardy Kč
Vše je odvislé od rozsahu realizace. Legislativa a administrativně – organizační náklady. Maximalistická varianta sjednocení i např. soudů (budovy apod.).
2.2 Revize a úprava funkce územně členěných měst
řádově miliony Kč
Změna legislativy a administrativně – organizační opatření.
2.3 Optimalizace systému veřejnoprávních smluv
minimálně řádově miliony Kč, maximálně řádově desítky milionů Kč
Maximální varianta při realizaci komplexního systému pro zveřejňování dopadů z uzavřených VPS
2.4 Úprava a optimalizace systému financování přeneseného výkonu státní 15 milionů Kč správy
Zavedení systému financování státní správy dle vytvořených standardů agend (administrativně technické řešení, software, analýzy).
2.5 Snížení rizika platební neschopnosti 10 milionů Kč územní samosprávy
Realizace vzdělávacích aktivit pro územní samosprávy v oblasti finančního řízení - prevence proti zadlužování obcí.
71
PŘÍLOHA č.1
Strategický cíl
3. Zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů eGovernmentu
4. Profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě
Specifický cíl
3.1 Dobudování funkčního rámce eGovernmentu
4.1 Implementace služebního zákona
Odhad finančních nákladů
Komentář
Vycházelo se z existujících projektových záměrů, jejichž náklady jsou více či méně kvantifikované, řádově desítky miliard např.: Systém Czech POINT, e-Sbírka a e-Legislativa, Kč (současný odhad – 33 systém ISDS; OpenData, Katalog služeb, Registr miliard Kč) životních situací, propojení stávajících systémů, bezpečnost ITC, úplné elektronické podání.
Předpokládá se tvorba a realizace: (i) rejstříku státních zaměstnanců (cca 250 mil. Kč), (ii) provoz, údržba, aktualizace, doplnění dalších funkčností rejstříku přibližně 750 milionů Kč státních zaměstnanců v období 7 let (cca 300 mil. Kč), (iii) přizpůsobení stávajících personálních informačních systémů (cca 80 mil. Kč), (iv) analýza
72
PŘÍLOHA č.1
Strategický cíl
Specifický cíl
Odhad finančních nákladů
Komentář fungování státní služby a parametrické úpravy systému (cca 50 mil. Kč), (v) vzdělávání včetně provozních nákladů na aktualizace e-learningových kurzů a tvorbu nových kurzů (cca 65 mil. Kč).30
4.2 Řízení a rozvoj lidských zdrojů ve správních úřadech
30
STRATEGICKÝ RÁMEC ROZVOJE VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2014 – 2020, vyd. Ministerstvo vnitra ČR, Srpen 2014 ve znění usnesení č. 21 ze dne 14. ledna 2015. In. Strukturálni-fondy.cz , [cit. 28.7. 2015]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/871348ad-5187-49a0-97652d010406cd76/Strategicky_ramec_rozvoje_VS_finalni_verze_dle_usn-_21_ze_dne_14-1-2015_.pdf?ext=.pdf
73
