MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
KVALITA ŽIVOTA V LIPNICI NAD SÁZAVOU – KVALITATIVNÍ VÝZKUM
Bakalářská práce Jana Dolejší
Vedoucí práce: Mgr. Ivan Andráško, PhD.
Brno 2014
Bibliografický záznam Jméno a příjmení autora:
Jana Dolejší Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název bakalářské práce:
Kvalita života v Lipnici nad Sázavou – kvalitativní výzkum
Studijní program:
Aplikovaná geografie
Studijní obor:
Aplikovaná geografie a geoinformatika
Vedoucí diplomové práce:
Mgr. Ivan Andráško, PhD.
Rok obhajoby:
2014
Počet stran:
50 + 15
Klíčová slova:
Kvalita života, Dimenze kvality života, Samospráva, Lipnice nad Sázavou, Kvalitativní výzkum, Rozhovor
Bibliographic Entry Author:
Jana Dolejší Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography
Title of Thesis:
Quality of life in Lipnice nad Sázavou - qualitative research
Degree Programme:
Applied Geography
Field of Study:
Applied Geography and Geoinformatics
Supervisor:
Mgr. Ivan Andráško, PhD.
Academic Year:
2014
Number of Pages:
50+15
Keywords:
Quality of Life, Two Dimensions of Life Quality, Self-government, Lipnice nad Sázavou, Qualitative research, Interview
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá tématem kvality života v malé obci Lipnici nad Sázavou. Jedním z cílů bylo definovat individuální kvalitu života obyvatel a následně vyhodnotit sídelní kvalitu života. Úvodní část práce je věnována konceptům kvality života a metodice kvalitativního výzkumu, která zde byla použita. Další část se zabývá charakteristikou vybraného území a interpretací výsledku výzkumu. Hlavním výsledkem může být právě definice individuální kvality života, která se v případě Lipnice nad Sázavou spojována s termínem spokojenost. Kvalita života v obci byla zhodnocena podle semi-strukturovaných rozhovorů za dostačující.
Abstract This bachelor thesis deals with topic of quality of life in a small village called Lipnice nad Sázavou. On the basis of interviews with inhabitants and representatives of Lipnice nad Sázavou, the individual and residential quality of life have been evaluated. The opening part of the thesis is concerned with the outlines of quality of life and with qualitative research methodology that was used. The other parts deal with characteristics of the area and with interpretation of research results. The main result of the thesis is definition of individual quality of life which in Lipnice nad Sázavou is related to the term „satisfaction“. According to semi-structured interviews quality of life is at a sufficient level.
Poděkování Rada bych na tomto místě poděkovala Mgr. Ivanu Andráškovi, PhD. za jeho ochotu a čas, který mi po dobu zpracování mé bakalářské práce věnoval a za jeho rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat také občanům Lipnice nad Sázavou a členům místního zastupitelstva za poskytnutí rozhovorů, bez nichž by tato práce nemohla vzniknout.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně a využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 3. května 2014
………………………………… jméno a příjmení
OBSAH 1 ÚVOD ………………………………………………………………… 2 KVALITA ŽIVOTA ………………………………………………… 2.1 Definice kvality života ………………………………………………… 2.2 Subjektivní a objektivní dimenze kvality života ………………………… 2.3 Individuální a sídelní dimenze kvality života …………………………… 3 ZHODNOCENÍ LITERATURY A JINÝCH ZDROJŮ ………………… 4 METODY A PRACOVNÍ POSTUP ………………………………… 4.1 Hlavní cíle a výzkumné otázky ………………………………………… 4.2 Zakotvená teorie ………………………………………………………… 4.2.1 Sběr dat ………………………………………………………… 4.2.2 Kódování ………………………………………………………… 4.2.3 Konstruování teorie ………………………………………………… 4.3 Případová studie ………………………………………………………… 4.4 Etická kritéria výzkumu ………………………………………………… 5 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ………………………………………… 5.1 Fyzicko-geografická charakteristika ………………………………… 5.1.1 Geologické poměry ………………………………………………… 5.1.2 Reliéf ………………………………………………………… 5.1.3 Klima ………………………………………………………… 5.1.4 Vodstvo ………………………………………………………… 5.1.5 Půdní poměry ………………………………………………… 5.1.6 Biogeografická charakteristika ………………………………… 5.1.7 Zvláště chráněná území ………………………………………… 5.1.8 Land use ………………………………………………………… 5.2 Sociálně-geografická charakteristika ………………………………… 5.2.1 Obyvatelstvo ………………………………………………… 5.2.2 Doprava ………………………………………………………… 5.2.3 Vyjížďka ………………………………………………………… 5.2.4 Ekonomická aktivita obyvatel ………………………………… 5.2.5 Cestovní ruch a rekreace ………………………………………… 5.2.6 Vybavenost a služby ………………………………………… 5.2.7 Obecní úřad ………………………………………………………… 6 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ………………………………………… 6.1 Individuální kvalita života ………………………………………………… 6.1.1 Definice osobní kvality života ………………………………… 6.2 Sídelní (komunitní) kvalita života ………………………………………… 6.2.1 Prostorová diferenciace kvality života v Lipnici nad Sázavou … 6.2.2 Vybavenost a služby ………………………………………… 6.2.3 Doprava ………………………………………………………… 8
10 11 12 12 12 13 14 14 14 15 16 17 18 19 20 21 21 21 21 22 22 22 23 24 25 25 26 26 27 28 30 31 33 33 33 34 35 35 37
6.2.4 Zaměstnanost ………………………………………………… 6.2.5 Životní prostředí ………………………………………………… 6.2.6 Cestovní ruch ………………………………………………… 6.2.7 Finance obce ………………………………………………… 6.2.8 Zastupitelstvo ………………………………………………… 6.2.9 Mezilidské vztahy ………………………………………………… 6.2.10 Kvalita života podle zastupitelstva Lipnice nad Sázavou …………. 7 ZÁVĚR …………………………………………………………………
9
37 37 38 39 39 40 41 44
1 ÚVOD Pojem kvalita života je v dnešní době běžně používán v mnoha vědních disciplínách a je velice populární i ve slovníku široké veřejnosti. Jedná se o pojem, který je interdisciplinární, multidimenzionální a také poměrně těžko uchopitelný. Výzkum kvality života závisí na jeho pojetí v jednotlivých vědních disciplínách. Jinak bude vypadat výzkum v psychologii, ekonomii, environmentalistice a dalších oborech. Geografie, která se problematikou kvality života také zabývá, sleduje jak prostorové rozdíly sociálních, sociokulturních a environmentálních podmínek pro život, tak i hierarchické vazby a struktury geografického prostoru ve vztahu ke kvalitě života. Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením kvality života v obci Lipnice nad Sázavou a to primárně pomocí kvalitativních metod. Kvalitativní metody byly upřednostněny před kvantitativními, především kvůli typu dat, které lze získat. Data vznikající při kvalitativním výzkumu jsou bohatší a hloubková, proto pak dochází k lepšímu porozumění studované problematiky a rozdělení podstatných a nepodstatných informací. Jedním z cílů v této práci je zjistit, co si místní obyvatelé pod pojmem kvalita života vlastně představují, z čehož vznikne obecná definice individuální kvality života, která bude právě pro tuto obec charakteristická. Analýzou rozhovorů s vybranými místními obyvateli je provedeno hodnocení sídelní kvality života. Dalším bodem práce jsou otázky týkající se vlivu místní samosprávy na kvalitu života a to ze dvou pohledů. Z pohledu obyvatel se hodnocení vedení obce promítne ve vyhodnocení sídelní kvality života, zatímco z pohledu vedení obce se budou probírat pouze problematická témata vyřčena při rozhovorech s obyvateli Lipnice nad Sázavou.
10
2 KVALITA ŽIVOTA 2.1 Definice kvality života Pojem kvalita života je, jak bylo v úvodu již naznačeno, velmi těžko definovatelný, proto dodnes neexistuje všeobecně přijímaná definice ani žádný jednoznačný koncept. Typická pro tento pojem je i terminologická rozdrobenost. E. Heřmanová (2012, 11)ve své knize uvádí, že vedle kvality života (quality of life) můžeme naleznout v literaturách i pojmy podobného významu, jako například social well-being (sociální pohoda), well-being (pocit pohody), subjective well being (subjektivní pohoda), social welfare (sociální blahobyt), human development (lidský rozvoj), standart of living (životní úroveň), happiness (štěstí), satisfaction (spokojenost) a mnoho dalších. Výzkum kvality života nebo alespoň jeho koncepci nalezneme již ve starořecké filozofii. Za první práci zabývající se touto problematikou je podle J. Křivohlavého (2001) považována Aristotelova práce Etika Nikomachova, vlastní pojem se však objevuje až ve 20. století. Jedním z příkladů může být definice z roku 1995 Světové zdravotnické organizace, pro kterou je kvalita života „individuals' perception of their position in life in the context of the culture and value systems in which they live and in relation to their goals, expectations, standards and concerns.“ (cit. The WHOQOL Group 1995, 1405) Ve slovníku humánní geografie podle R. J. Johnstona nalezneme kvalitu života jako „A concept linked to that of social well-being, which is based on the argument that the human condition should be evaluated on a wider range of indicators than just income - whether at the individual level or through national aggregates (such as gross national product and gross domestic product).“ (cit. GREGORY, D. 2009, 606-607). Další definice je od E. Šimkové, pro kterou je kvalita života „záležitostí subjektivního hodnocení a vypovídá spíše o tom, jak se jednotlivec sám cítí, kde žije a jaký je jeho životní styl. Životní úroveň naopak bývá měřena nejrůznějšími ekonomickými a sociálními ukazateli – je tedy více spojena se spotřebou a výší příjmu. Je proto zřejmé, že někdo může mít životní úroveň vysokou, ale přitom nízkou kvalitu života, což samozřejmě platí i naopak.“ (cit. ŠIMKOVÁ, E. 2007, 303). P. Mederly, P. Nováček, J. Topercer (2003, 32) kvalitu života definují takto: „V současnosti převládá ve světě názor, že celkovou kvalitu života člověka je nutno chápat jako vzájemné spolupůsobení hlavních aspektů, jež se podílejí na uspokojování materiálních a duchovních potřeb člověka“. Podle I. Andráška bychom mohli kvalitu života definovat jako „mieru, s akou súbor charakteristík života jednotlivca spĺňa jeho individuálne požiadavky, resp. jako kvalitatívne ohodnotenie ľudského života, v subjektívnej rovine vyjadrené ako pocit šťastia alebo spokojnosti, ktoré je výsledkom vplyvu a vzájomnej interakcie externých
11
(environmentálnych, ekonomických a sociálnych) a interných (psychologických) faktorov na život človeka.“ (cit. ANDRÁŠKO, I. 2008, 41)
2.2 Subjektivní a objektivní dimenze kvality života Velikostní úroveň výzkumu může být od největšího měřítka (makroregionální) až po to nejmenší (mikroregionální). V této práci se jedná o jednu z nižších prostorových úrovní, proto lze aplikovat subjektivní i objektivní ukazatele kvality života. Subjektivní ukazatele jsou „odvodené zo skúmania percepcie a hodnotového systému obyvateľov vo vzťahu k miestu, kde prebiehajú ich každodenné aktivity.“ (cit. Andráško, I. 2004, 45). Zatímco objektivní ukazatele „hodnotia kvalitu života prostredníctvom vybraných charakteristik (např. kvalita bývania, zdravotná starostlivosť, ekonomické ukazovatele apod.).“ (cit. Andráško, I. 2004, 45). Objektivní ukazatele jsou tedy lehko definovatelné a nezávislé na názoru jednotlivých lidí. Podle I. Andráška (2005, 7) mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivňují objektivní vnímání kvality života, patří prostředí, ekonomika a společnost. Na rozdíl od objektivních, které většinou vycházejí ze sekundárních zdrojů dat, vycházejí subjektivní ukazatelé z hodnocení jednotlivce (primární zdroj dat), z jeho vjemů, pocitů a názorů. Avšak i objektivní ukazatelé jsou do určité míry subjektivní. Zasahují zde totiž subjektivní rozhodnutí výzkumníka, který si určuje své vlastní hranice či kritéria „normálnosti“ výsledků.
2.3 Individuální a sídelní dimenze kvality života Velmi důležité je i rozlišovat další dvě dimenze kvality života a to individuální (osobní) a sídelní (komunitní) kvalitu života. Individuální kvalita života se „primárne vzťahuje k jednotlivcovi a má prevažne opisný charakter.“ (cit. Andráško, I. 2005, 9). Naopak sídelní kvalita života se vztahuje „k danej územnej či administratívnej jednotke (napr.: obec) a je viac orientovaná na celospolečenské problémy. Jej charakteristika má často povahu opisu společenských, ekonomických či environmentálnych stavov a trendov s možnosťou využitia v procesoch rozhodovania a plánovania.“ (cit. Andráško, I. 2005, 9). Právě toto rozdělení dvou dimenzí hraje důležitou roli i v této práci. Cílem je vytvořit definici individuální kvality života obyvatel Lipnice nad Sázavou, a následně také pomocí získaných dat vyhodnotit, jaká je sídelní kvalita života v celé obci. Protože se jedná o zcela jiné dimenze chápání kvality života, bylo použito dvou základních strategií a to jak zakotvené teorie, tak i případové studie, pomocí které proběhne hodnocení kvality života.
12
3 ZHODNOCENÍ LITERATURY A JINÝCH ZDROJŮ Pro první část bakalářské práce bylo potřebné seznámit se s koncepty a problematikou kvality života. Knihy a publika, zabývající se tímto tématem, můžeme najít ve spoustě vědních oborech. Avšak mezi autory, z jejichž prací a publikací bylo nejčastěji čerpáno, můžeme zařadit Evu Heřmánkovou, Ivana Andráška, Martina Potůčka, Hanu Jeřábkovou a mnoho dalších. Jelikož je bakalářská práce zaměřena i na část místní samosprávy, bylo nutné se seznámit nejen s teorií obecní samosprávy, kde se jedná o autory, jako jsou Zdeněk Koudelka, Josef Bernard, Michal Illner a Jana Vobecká, ale i s konkrétní situací v obci Lipnice nad Sázavou, kde mezi důležité zdroje informací patří zápisy ze zasedání zastupitelstva a rozhovory s místními obyvateli. Druhou částí je podrobněji zpracovaná metodika kvalitativního výzkumu. Zde můžeme mezi nejdůležitější autory zařadit Jana Hendla, Romana Švaříčka a Kláru Šeďovou, Alselma Strausse a Juliet Corbinovou. Avšak nejdůležitějším zdrojem informací jsou rozhovory s místními obyvateli a některými členy zastupitelstva. V další části práce, kde nalezneme především vymezení a charakteristiku sledované obce, bylo použito velké množství nejrůznějších zdrojů informací a to webových i literárních. U fyzicko-geografických charakteristik byly informace získávány především z internetových mapových aplikací jako např. MapoMat a Národního geoportálu Inspire. Z knižních zdrojů pak lze jmenovat autory Jaroslava Demka, Martina Culka a Evžena Quitta. Sociálně-geografická charakteristika byla čerpaná převážně z internetových stránek Českého statistického úřadu, z oficiálních i neoficiálních stránek obce Lipnice nad Sázavou, z obecního zpravodaje Panorama Lipnice a z webových stránek hradu Lipnice. Mezi důležité zdroje informací samozřejmě patří i vlastní terénní výzkum.
13
4 METODY A PRACOVNÍ POSTUP Výzkum kvality života v Lipnici nad Sázavou je založen na kvalitativních metodách, avšak před samotným začátkem psaní této práce předcházela dostatečná příprava. Tou bylo seznámení nejen s tématy kvality života a samosprávou malých obcí, ale i důkladné prostudování možností a postupů kvalitativních metod. Metodika je založena na několika hlavních knihách a na absolvování předmětu Kvalitativní metody sociálně geografického výzkumu realizovaném v jarním semestru 2013 na Geografickém ústavu PřF MU. Knihy, které zařazuji mezi hlavní, jsou Qualitative research methods in human geography (Hay, I. 2010), Kvalitativní výzkum-Základní metody a aplikace (Hendl, J. 2005) a Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (Švaříček, R., Šeďová. K. 2007).
4.1 Hlavní cíle a výzkumné otázky Hlavní cíle v této bakalářské práci jsou tři. První z nich se týká vzniku definice individuální kvality života místních obyvatel. Druhým cílem je hodnocení sídelní kvality života a třetí cíl se zabývá konkrétními problémy občanů očima zastupitelů místní samosprávy v Lipnici nad Sázavou. Pro splnění těchto cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky. „Co si místní obyvatelé představují pod pojmem kvalita života?“, „Jaká je kvalita života v obci?“ a „Jak vidí problémy obyvatel vedení obce?“ Pro zodpovězení těchto výzkumných otázek bylo zvoleno propojení dvou základních strategií, a to případové studie a zakotvené teorie. Pro zjištění definice kvality života jsou uplatňovány přístupy a pravidla zakotvené teorie. Zatímco pro samotné hodnocení kvality života v obci Lipnice nad Sázavou a následnou interpretaci, je používáno postupů případové studie.
4.2 Zakotvená teorie Zakotvená teorie je „teorie induktivně odvozená ze zkoumaného jevu, který reprezentuje. To znamená, že je odhalena, vytvořena a prozatímně ověřena systematickým shromažďováním údajů o zkoumaném jevu a analýzou těchto údajů.“ (cit. Strauss, A., Corbinová. J. 1999, 14), neboli „nezačínáme teorií, kterou bychom následně ověřovali, spíše začínáme zkoumanou oblastí a necháváme, ať se vynoří to, co je v této oblasti významné.“ (cit. Strauss, A., Corbinová. J. 1999, 14). Tento postup výzkumu by se také dal spojit s podstatou hermeneutického kruhu, který podle J. Hendla (2005, 72-75) patří k interpretaci a tím pádem i k porozumění. K hlubšímu a lepšímu porozumění dochází tehdy, když do procesu porozumění zahrneme předpoklady, ke kterým se neustále vracíme, pohybujeme se tak ve spirále.
14
Zakotvená teorie byla použita pro vytvoření definice komunitní (sídelní) kvality života. Tato definice byla vytvořena pomocí semi-strukturovaných rozhovorů s obyvateli obce Lipnice nad Sázavou, a tudíž je charakteristická pouze pro tuto obec. Na Obr. 1 lze vidět schéma zakotvené teorie podle Glasera a Strausse (1968), které jde zobecnit a rozdělit do třech základních kroků: 1) sběr potřebného množství dat, 2) kódování a kategorizování a 3) konstruování definice. Je samozřejmé, že se tyto kroky navzájem v průběhu výzkumu částečně překrývají.
Obr. 1 Blokové schéma zakotvené teorie podle Glasera a Strausse. (převzato: Hendl, J. 2005, 246) 4.2.1 Sběr dat V zakotvené teorii patří mezi časté typy sběru dat právě zde použité rozhovory. Kevin Dunn cituje Macoby a Macoby (1954, 499), který definuje rozhovor jako „a face-to-face verbal interchange in which one person, the interviwer, attempts to elicit information or expressions of opinion or belief from another person or persons“. Existuje několik typů rozhovorů jako například strukturované, nestrukturované, fenomenologické a další. V této práci však bylo využito, jak bylo již výše zmíněno, semi-strukturovaných rozhovorů. U tohoto typu si tazatel určí kostru základních otázek a témat. Během rozhovoru samotného má možnost doplnění dalších otázek podle situace. Možnost doplňujících 15
otázek tak vede k lepšímu pochopení daného tématu a k získání hlubšího poznání určité problematiky. Ukončit sběr dat může výzkumník v momentě, kdy přestane získávat nové informace týkající se jeho výzkumu. Rozhovory neboli interview byly provedeny s osmi obyvateli. Osoby byly vždy starší osmnácti let a měli trvalé bydliště v Lipnici nad Sázavou. Jednalo se o tři muže a pět žen, z nichž jeden komunikační partner byl studující na střední škole, jeden na vysoké škole, a ostatní komunikační partneři byli pracující. Rozhovory s místními obyvateli byly nahrávány na diktafon a to především z důvodů přesnějších přepisů. Celková doba rozhovorů je přes dvě stě minut a každý z rozhovorů je tedy dlouhý průměrně dvacet pět minut. Otázky, které komunikačním partnerům byly pokládány, se týkaly jak jejich individuální kvality života, tak i jednotlivých oblastí kvality života, jako je například spokojenost s místními službami, vybaveností, finanční stránkou obce a podobně. Obecně se však můžou, podle R. Švaříčka (2007, 159-183), jednotlivé otázky rozdělit na úvodní (např.: Jak dlouho zde žijete? Slyšeli jste někdy o výzkumu kvality života?), hlavní (např.: Jak byste si definoval kvalitu života? Jaká je podle Vás kvalita života v obci?), dodatečné neboli navazující a ukončovací (Chtěl byste k tomu ještě něco dodat?). Odpovědi byly velmi často protikladné, avšak i přes jejich různorodost mohlo dojít k potřebnému nasycení informací, pomocí nichž lze určit, jaká kvalita života může v obci Lipnice nad Sázavou být. Další rozhovor byl proveden se dvěma členy zastupitelstva, přičemž druhý se dostavil až v polovině rozhovoru a poté pouze doplňoval slova svého kolegy. Tento rozhovor byl zaměřen na problémy obyvatel, které byly udány v rozhovorech předchozích, a trval přibližně 44 minut. Následující přepisování rozhovorů, což je druhá část sběru dat, bylo provedeno v softwarovém programu F4. V této části je velice důležitá anonymizace dat, jedná se zde o techniku sloužící k ochraně komunikačních partnerů, účastníků a organizací. Ukázka přepsaného rozhovoru viz Příl. 3.
4.2.2 Kódování Kódování je základní analytický proces zakotvené teorie. „Představuje operace, pomocí nichž jsou údaje rozebrány, konceptualizovány a opět složeny novými způsoby.“ (cit. Strauss, A., Corbinová. J. 1999, 39). Pro analýzu zakotvené teorie jsou rozlišovány tři typy kódování a) otevřené, b) axiální a c) selektivní. V této práci je použito otevřené kódování, při kterém, jak uvádí K. Šeďová (2007, 211-222), je text jako sekvence rozbit na mnoho jednotek, těmto jednotkám jsou poté přiřazena jména a s takto nově jmenovanými fragmenty textu potom výzkumník dále pracuje. Prvním krokem je tedy rozdělení na jednotky, čímž by měly být významové celky různé velikosti. Dalším postupem
16
je přidělení kódů nově vzniklým jednotkám, přičemž se musí brát ohled na výzkumné otázky. Podle knihy Handbook of data analysis se kódem myslí slovo, nebo krátká fráze, která nějakým způsobem vystihuje určitý typ a odlišuje jej od ostatních (Lee, R., Fieldinga N. 2004, 529-546). Přiřazování kódů je zjednodušeno socializovaným programem ATLAS.ti, který nejen, že umožňuje pracovat s jednotlivými rozhovory a vytváří seznam použitých kódů, ale značně pomůže i při následující kategorizaci. Po kategorizaci dat jsme, podle K. Šeďové (2007, 222-230), ve fázi, kdy je charakter zpracovaných dat popisný, jde tedy spíše o deskriptivní zpracování shromážděných dat. K vytvoření nové teorie je však zapotřebí dalších kódovacích technik. Na Obr. 2 jsou zobrazeny (pod krokem č. 2) možnosti dalších kódovacích a analytických technik, jako je technika vyložení karet, kontrastování, tematické kódování a další. Po otevřeném kódování získaných rozhovorů je nejvhodnějším způsobem, jak pokračovat tematické kódování. Tato technika se hodí pro případy, kdy je potřeba popsat různé pohledy na určitý jev. Princip spočívá v tom, že po otevřeném kódování je další postup kategorizace kódů nikoliv na úrovni celku, ale v rámci jednotlivých případů. Systém kategorií je pro každý případ vytvořen samostatně. V dalším kroku se pak mezi případy sledují kategorie, které jsou shodné nebo slučitelné do nadřazenějších kategorií.
Obr. 2 Jednotlivé kroky v analýze kvalitativních dat. (převzato: Švaříček, R., Šeďová K. 2007, 247)
4.2.3 Konstruování teorie Po dokončení kódování je dalším krokem tvorba tzv. kostry analytického příběhu, která by měla obsahovat jednoduchý popis kategorií a vztahů mezi nimi. Podle K. Šeďové (2007, 239) je účelem kostry analytického příběhu formulovat klíčová tvrzení, které se soustředí kolem zkoumaného jevu, či problému. Avšak nová teorie vzniká již při samotném kódování, kdy si výzkumník prostřednictvím poznámkování (memo-writing) 17
může zaznamenávat předběžné hypotézy. Klíčem k vytvoření nové definice je tedy nejen seskupení všech poznámek, ale i nalezení centrální kategorie, která by měla mít vůči ostatním kategoriím určité postavení, viz Obr. 3. Dalšími znaky centrální kategorie je datová nasycenost, schopnost pojmout pod sebe i jiné kategorie. Tato kategorie směřuje ke vzniku obecnější teorie a přitom existuje dostatečné množství dokladů o tom, jak se může proměňovat při změnách některých podmínek.
Obr. 3 Postavení centrální kategorie vůči ostatním. (La Rosa, 2005, 852) 4.3 Případová studie Případová studie má za cíl všestranně porozumět případu v jeho přirozeném prostředí. Podle M. Sedláčka, v knize R. Švaříčka (2007, 98), je cílem interpretace interakcí mezi případem a prostředím, přičemž se může využít všech dostupných metod sběru kvalitativních dat. V případové studii platí: „In general, case studies are the preferred method when (a) "how" or "why" questions are being posed, (b) the investigator has little control over events, and (c) the focus is on a contemporary phenomenon within a real-life context. This situation distinguishes case study research from other types of social science research..“ (cit. Yin, R. K. 2003, 2). Postup při této výzkumné strategii by se dal shrnout do pěti základních kroků. Prvním krokem je, podle M. Sedláčka, v knize R. Švaříčka (2007, 107-108), stanovení tématu. Dalším velmi úzce spojenou fází je výběr případu s konkrétní metodou sběru dat. Třetím krokem je samotný sběr dat, poté následuje analýza a jako pátým krokem je interpretace výsledků. Případová studie je zde použita pro zhodnocení kvality života a následnou její interpretaci. Sběr dat se shoduje s metodou, která byla použita u zakotvené teorie, jedná se tedy o semi-strukturované rozhovory. Stejně tak analýza dat v případové studii je velice podobná. Základem je tradiční kvalitativní kategorizace, systematické porovnávání 18
a třídění pomocí otevřeného kódování, které je následováno tematickým kódováním a poznámkováním o vztazích mezi jednotlivými kódy.
4.3 Etická kritéria výzkumu Důležitým bodem kvalitativním výzkumu je i etika. Pro kvalitativní výzkum v geografii nejsou prozatím sepsána žádná etická pravidla. Proto, pakliže se dostane výzkumník do problému, jedná podle obecných kodexů kvalitativního výzkumu. Důležitým právním dokumentem, který může upravovat zákonnou podobu kvalitativního výzkumu, je Občanský zákoník, zákon archivnictví, zákon o ochraně osobních údajů a zákon autorský. Problémy, do kterých se lze dostat, se zde myslí například chvíle, kdy výzkumník získává informace, které jsou dokonce i na hranici legálnosti. Asi nejvíce diskutovanou problematikou etiky kvalitativního výzkumu je anonymita. Výzkumník má jakousi odpovědnost vůči lidem, se kterými spolupracuje. Tato odpovědnost má však vždy přednost před cíli výzkumu. Je tedy nutné vždy podřídit cíle a metodiku výzkumu, jestliže může dojít k jakémukoliv poškození lidí, se kterými se spolupracovalo, nebo lidí, kteří byli během rozhovorů zmíněni. Samozřejmostí je, že obdobné zásady platí i pro společnosti. Podle zákona 97/1974 Sb. O archivaci, by měl být povolen přístup pouze autorům výzkumu a ostatním zpřístupněn pouze v anonymizované podobě a v úryvcích. Jména komunikačních partnerů byla kvůli jejich anonymitě změněna, každý z dotázaných dostal nové příjmení, které bylo zvoleno podle čísla. Např. první komunikační partner, se kterým byl prováděn rozhovor, se dále objevuje pod jménem pan Jednička, u ostatních komunikačních partnerů je to obdobné. Informovaný souhlas je také důležitá část týkající se sběru dat. Výzkumník podá informace, co a proč dělá za výzkum, k čemu vzniklá data použije a kdo k těmto informacím bude mít přístup. Součástí by mělo být i vysvětlení anonymizace získaných dat, aby určitá osoba měla možnost zvážit potencionální rizika účasti na výzkumu, nebo aby se našlo jiné řešení.
19
5 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Tato kapitola shrnuje poznatky o území obce Lipnice nad Sázavou. Tato charakteristika hrála důležitou roli při sestavování rozhovorů, protože bez seznámení s výzkumným územím by bylo téměř nemožné sestavit potřebné rozhovory. Proto má charakteristika území i funkci doplňující, jelikož při následné interpretaci výsledků výzkumu dochází díky této kapitole k lepšímu pochopení citovaných částí rozhovorů. Fyzicko-geografické poznatky poukazují na problematiku terénu a přírodních podmínek, jež některé mohou částečně ovlivňovat chod obce. Sociálně-geografická charakteristika vyobrazuje současný stav obce a to jak z pohledu demografických statistik, tak i z pohledu cestovního ruchu a situaci na obecním úřadě.
Foto 1 Letecký snímek centrální části obce Lipnice nad Sázavou, pohled na sever. (převzato: dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/fortifikacni-10/?id=1095) Území, kterému se celá práce věnuje, se nachází na Českomoravské vrchovině v severozápadní části Kraje Vysočina, přesněji pak v západní části okresu Havlíčkův Brod. Obec Lipnice nad Sázavou se rozprostírá na 1114 ha a má tři základní sídelní jednotky Lipnice nad Sázavou, Vilémovec a nejmenší Dolní Dvůr. Všechny části obce se nacházejí na jednom společném katastrálním území pod číslem 684198. Dominantou této obce je lipnický hrad, který se nachází na jednom ze skalnatých hřebenů. Před vznikem hradu toto území nebylo osídleno. Vesnice se jménem Lipnice se podle F. Plevy (2008, 163-170) 20
dříve nacházela v údolí Pstružného potoka na území dnešního Dolního Města. Dnešní obec Lipnice nad Sázavou vznikla až jako podhradní osada hradu Lipnice, který byl založen roku 1310. V roce 1370 byla obec Karlem IV. povýšena na město.
5.1 Fyzicko-geografická charakteristika 5.1.1 Geologické poměry Obec Lipnice nad Sázavou se nachází v centrální části soustavy Českého masívu, vytvořeném hercynským vrásněním v mladších prvohorách, v oblasti moldanubika. Na katastrálním území obce nalezneme v oblastech místních potoků a rybníka Kamenná trouba několik druhů sedimentů (nivní, smíšené, kamenité až hlinito-kamenité), avšak převážná část obce má granitové podloží. Granit vyskytující se zde je nejznámější žulou světelského masívu, jedná se o muskovit-biotickou žulu, namodrale světle šedou, drobně až středně zrnitou, často se v ní vyskytují až 3 cm dlouhé čočkovité shluky biotitu. Lipnická žula je podle některých architektonických prvků na místním hradě těžena zhruba od 13. století. V současné době nalezneme v okolí Lipnice nad Sázavou několik vytěžených a dnes i zatopených lomů, které patří mezi jedny z cílů turistů, a to také díky vzniku Národního památníku odposlechu, jenž je tvořen třemi vytesanými reliéfy: Bretschneidrovo ucho, Ústa pravdy a Zlaté voči. Jediným lomem, kde se i dnes těží, je lom Kopaniny. Surovina zde získaná je pak dále zpracovávaná v místě bývalého lomu Březek, a to vše firmou Granit Lipnice s.r.o. 5.1.2 Reliéf Celé území obce se podle Demka (1965) nalézá v provincii Česká vysočina, subprovincii Česko-moravská soustava, oblasti Českomoravská vrchovina. Celek, ve kterém obec leží, je Křemešnická vrchovina s podcelkem Humpolecké vrchoviny a okrskem Melechovská vrchovina. Nejvyšším vrcholem je zde Holý vrch s nadmořskou výškou 620,4 m a nejnižší polohy se pohybují kolem 455 m. Proto o tomto území můžeme říci, že je kopcovité, a zároveň, že svahy nemají jednotnou orientaci. Velkou část katastrálního území Lipnice nad Sázavou zabírají lesy a to především v severní části, v jižní části nalezneme převážně pole a louky, v centrální části území se kolem místního hradu rozprostírá zástavba obce. 5.1.3 Klima Území obce se nachází podle Quitta (1971) v klimatické oblasti MT3, kterou charakterizuje jako „MT3 – krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky.“(cit QUITT, E. 1971).
21
5.1.4 Vodstvo Jelikož se jedná o kopcovitou krajinu, většina toků zde pramení nebo patří mezi kratší potůčky. Nejvýznamnější toky tohoto území jsou Pstružný a Ředkovský potok. Pstružný potok přitéká od jižně ležící obce Kejžlice a pokračuje v blízkosti západní hranice katastru Lipnice nad Sázavou. Důležitým prvkem je i rybník Kamenná trouba, který je napájen Pstružným potokem. Rybník byl pak v roce 1994 vyhlášen přírodní rezervací. Mezi vodní prvky můžeme zařadit i výše zmíněné lomy s vytesanými reliéfy a lomy, které slouží ke koupání. (Kamenná trouba, 2011; mapy.cz, © 2011) 5.1.5 Půdní poměry Půdní typy jsou na území rozmanité. Podle půdní mapy (© 2012) nejvíce převažují kambizemě a to hned pět druhů (dystrická, litická, mesobazická, oglejená mesoblaztická, dystrická poddolovaná), vyskytují se v oblasti lesů, luk, polí a také v oblasti samotné obce. V blízkosti potoků a Kamenné trouby se nachází gleje (fluvické a modální). Pseudogleje, které nalezneme také dva druhy (modální a kambický), pak tvoří ostrůvky po celém katastru Lipnice nad Sázavou. 5.1.6 Biogeografická charakteristika Toto malé území spadá do dvou bioregionů Pelhřimovského a Havlíčkobrodského. „Havlíčkobrodský bioregion leží v mezofytiku a zabírá fytogeografický okres Hornosázavská pahorkatina, jižní okraj fytogeografického okresu Kutnohorská pahorkatina a severní okraje fytogeografického okresu Českomoravská vrchovina. Potenciální vegetaci nižších poloh bioregionu tvoří acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion), které přechází s rostoucí výškou do rozsáhlejších ploch acidofilních bučin (Luzulo-Fagetum). Při vodních tocích jsou luhy, zastoupené asociacemi Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum.“ (cit. Culek, M. a kol. 1996, 191-192). Na území se podle M. Culka (1996, 192) vyskytuje podhorská lesní fauna hercynského původu s malými fragmenty fauny bučin vyskytující se mezi smrkovými monokulturami.za významné druhy lze považovat např. ořešníka kropanetého (Nucifraga caryocatactes), srstnatku západní (Trichia sericea) a vydru říční (Lutra lutra). „Pelhřimovský bioregion leží v mezofytiku a zaujímá přibližně západní polovinu fytogeografického okresu Českomoravská vrchovina a malý jihovýchodní cíp fytogeografického okresu Střední Povltaví. V potencionální vegetaci Pelhřimovska převládají kyselé bučiny (Luzulo-Fagetum), o něco méně bylo květnatých bučin (Dentario enneaphyli-Fagetum, Festuco-Fagetum). Nižší polohy měly acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion). V nejpříhodnějších polohách (údolí říček na SV území) je možno uvažovat o dubohabrových hájích (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Edaficky je podmíněný vzácný výskyt suťových lesů (Tilio-Acerion) a podmáčených smrčin (svaz Piceion exelsae). Vzácně se vyskytují rašeliniště (Sphagnion medii).“ (cit. Culek, M. a kol. 1996, 184-185). Stejně jako flóra i fauna, podle M. Culka (1996, 185), převažuje běžná 22
hercynská. Charakteristická fauna se dnes vyskytuje pouze na odvodněných rašeliništních loukách, příkladem může být okáč (Ceononympha tullia) a hnědásek (Cardaminopsis arenosa). Dalšími významnými druhy jsou např. tetřívek obecný (Tetrao tetrix), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a zmije obecná (Vipera berus). 5.1.7 Zvláště chráněná území Jediným zvláště chráněným územím je zde rybník Kamenná trouba (Foto 2) a na něj navazující niva Pstružného potoka, která byla vyhlášena přírodní rezervací díky své dobře vyvinuté mokřadní vegetaci a výskytu chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Rokem vyhlášení zvláště chráněného území je 1993 a převyhlášení v roce 1994, kdy mělo území rozlohu 62,97 ha. Předmětem ochrany je tedy „územně rozsáhlý soubor společenstev stojatých vod, rákosin, vysokých ostřic, vlhkých luk, vrbin a olšin v nivě Pstružného potoka“ (cit. Kamenná trouba, 2011). Nejvýznamnější rostliny v území, podle portálu kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina, jsou bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), vrba plazivá (Salix repens), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), tolije bahenní (Parnassia palustris), ostřice blešní (Carex pulicaris) a ostřice dvoudomá (Carex dioica), mezi živočichy pak zařazujeme ještěrku živorodou (Zootoca vivipara), zmiji obecnou (Vipera berus), bekasinu otavní (Gallinago gallinago), ledňáčka říčního (Alcedo atthis), skorece vodního (Cinclus cinclus).
Foto 2 Přírodní rezervace Kamenná trouba (převzato: turistika.cz)
23
5.1.8 Land use Území Lipnice nad Sázavou tvoří 1 114,14 ha pozemků. Největší část z nich tvoří, podle Tab. 1 a Obr. 4, lesní pozemky, které jsou na 35 % území. Další velkou část zabírají pozemky s ornou půdou (27 %) a s travními porosty (23 %). Vodní plochy i zahrady zde tvoří každý 3 % z celkové rozlohy území. Zastavěné plochy zaujímají pouze 1 %. Ostatní plochy, mezi které patří například i dobývací prostory, komunikace, neplodné půdy a další, zaujímají 8 % území obce. Tab. 1 Druhy pozemků na katastrálním území Lipnice nad Sázavou ke dni 16. 3. 2014. Druh pozemku orná půda zahrada ovocný sad travní porost lesní pozemek vodní plocha zastavěná plocha ostatní plocha celkem
Počet parcel 169 439 1 419 283 46 681 796 2834
Výměra [ha] 299,69 37,02 0,29 250,89 388,64 32,77 15,86 88,99 1114,14
(čerpáno z: regiony.kurzy.cz)
LAND USE LIPNICE NAD SÁZAVOU K 16. 3. 2014 3%
1%
8%
orná půda 27%
zahrada travní porost lesní pozemek
3% 35%
vodní plocha zastavěná plocha ostatní plocha
23%
Obr. 4 Druhy pozemků na katastrálním území Lipnice nad Sázavou ke dni 16. 3. 2014. (čerpáno z: regiony.kurzy.cz)
24
5.2 Sociálně-geografická charakteristika 5.2.1 Obyvatelstvo Počet obyvatel v Lipnici nad Sázavou, stejně jako ve většině venkovských obcí, za posledních sto let v důsledku urbanizace velmi poklesl (Obr. 5). Od roku 1869, kdy proběhlo sčítání lidu Rakouska a Uherska, klesl počet obyvatel o více jak polovinu. Nejprudší pokles je z období 2. světové války a po roce 1960, kdy můžeme vidět již výše zmíněný důsledek urbanizace. K mírnému nárůstu dochází až po roce 2002. Tento nárůst přetrvává s drobnými výkyvy až do roku 2014. Vilémovec jako část obce Lipnice nad Sázavou měl k roku 2001 pouze 36 trvale žijících obyvatel. Část Dolní Dvůr je započítávána do Lipnice nad Sázavou. 1600 celkový počet
1400
Lipnice nad Sázavou
1200
Vilémovec
1000 800 600 400 200 0 1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
Obr. 5 Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých částech obce za roky 1869 – 2001. (čerpáno z: historický lexikon obcí ČR; czso.cz) Celkový přírůstek, jak je možné vidět v Tab. 2, je nejvyšší za rok 2004, kdy však přes 93 % je tvořen přírůstkem z přistěhování. Tento rok přispělo k vyššímu počtu přistěhovaných právě dokončení nájemních domků U Hradeb, které byly především pro sociálně slabé rodiny. Avšak vyšší počet přistěhovalých doprovází i vyšší počet vystěhovalých. Přirozený přírůstek se výrazněji zvyšuje až poté, co došlo k nárůstu přistěhovaných. Při porovnání počtu živě narozených a zemřelých je možné říct, že nově přistěhovalý jsou většinou mladší lidé, jejichž rodina se rozrůstá. Sňatky, rozvody a potraty jsou v období 1992 – 2012 málo proměnlivé. Pouze počet rozvodů v této obci byl z nezjištěných důvodů v roce 1998 více jak třikrát vyšší, než je průměrný počet rozvodů za sledované období 1992 - 2012.
25
Tab. 2 Základní demografické údaje pro obec Lipnice nad Sázavou v letech 1992 – 2012. 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 Počet obyvatel: z toho muži
630 308
635 305
633 307
637 312
623 308
624 308
639 317
645 326
663 334
669 334
678 343
z toho ženy
322
330
326
325
315
316
322
319
329
335
335
Celkový přírůstek
12
19
1
-3
14
76
98
-7
2
-16
-37
Přirozený přírůstek
7
10
-1
-4
14
1
6
18
17
6
2
Přírůstek stěhováním
5
9
2
1
-
75
92
-25
-15
-22
-39
Živě narození
16
23
7
17
19
12
16
28
29
20
12
Zemřelí
9
13
8
21
5
11
10
10
12
14
10
Přistěhovalí
37
34
27
40
26
212
156
55
146
46
19
Vystěhovalí
32
25
25
39
26
137
64
80
161
68
58
Sňatky
7
11
3
1
8
8
9
6
6
5
3
Rozvody
3
5
8
22
5
6
8
7
6
4
5
Potraty
15
11
15
13
13
9
8
14
8
14
10
(zdroj: czso.cz) 5.2.2 Doprava Doprava je kvůli reliéfu založená především na osobní automobilové a autobusové dopravě. Nejbližší vlakové nádraží se nachází necelých osm kilometrů od Lipnice nad Sázavou v obci Okrouhlice, avšak lepší vlakové spojení je ze Světlé nad Sázavou (cca 10 km), kde zastavuje rychlík Praha - Brno přes Havlíčkův Brod. Autobusové spojení s okresním městem je ve všední den desetkrát denně, to samé platí i pro cestu zpět. Dalšími důležitými spoji je Lipnice nad Sázavou – Dolní Město (osmkrát denně), kde se dále může přesedat na autobus mířící do Humpolce, Ledče nad Sázavou a do Světlé nad Sázavou. Do Světlé nad Sázavou existují i samostatná spojení z Lipnice nad Sázavou čtyřikrát denně a opačným směrem pak pětkrát. Ve většině případů, však lidé využívají své osobní automobily. Novinka především pro turisty byla v roce 2012, na prázdniny byla zavedena víkendová autobusová linka Lipnice nad Sázavou - Praha dopravcem AMET. (jizdnirady.cz, 2013; Lipnice nad Sázavou: O prázdninových víkendech pojede přímá linka z Prahy do Lipnice a zpět, 2012)
5.2.3 Vyjížďka Vyjížďka do škol a do zaměstnání (Tab. 4) se během deseti let podstatně změnila. Celkově je v roce 2011 o více jak polovinu méně vyjíždějících. Velkou zásluhu na tom mají jak vyjíždějící do zaměstnání, kterých ubylo především v rámci obce a okresu, tak i vyjíždějících do škol. V tomto případě se snížil především počet vyjíždějících do školy 26
v rámci obce. Jediný údaj, u kterého došlo k mírnému nárůstu od sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, je vyjížďka do zaměstnání v rámci kraje. Tab. 4 Počty vyjíždějících v obci Lipnice nad Sázavou v letech 2001 a 2011. 2001 Vyjíždějící celkem vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce v rámci okresu v tom v rámci kraje v tom do jiného kraje vyjíždějící do škol v rámci obce v tom mimo obec
357 250 69 139 10 24 107 55 48
2011 150 106 9 65 20 12 44 1 43
(zdroj: sldb.cz) 5.2.4 Ekonomická aktivita obyvatel Počty ekonomicky aktivních obyvatel, jak je možné vidět v Tab. 3, se mezi roky 2001 a 2011 nijak extrémně nezměnil. Nezaměstnanost nepatrně stoupla, zatímco počty ekonomicky neaktivních obyvatel pozvolna klesly. Klesl nejenom počet žáků, studentů a učňů, ale i počet nepracujících důchodců. Během deseti let přibyly čtyři osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou. K 31. 12. 2011 je podle veřejné databáze Českého statistického úřadu 40 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti tedy stoupla na 13,3 % (počítáno na počet ekonomicky aktivních podle SLDB 2001). Tab. 3 Ekonomická aktivita obyvatel v Lipnici nad Sázavou za roky 2001 a 2011. 2001
2011
301
303
28
34
305
291
v tom žáci, studenti, učni
113
94
v tom nepracující důchodci
150
142
8
12
ekonomicky aktivní obyvatelé v tom nezaměstnaní ekonomicky neaktivní
osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou
(zdroj: sldb.cz) Podle Českého statistického úřadu v obci sídlí 23 firem a 129 živností celkem tedy 154 podnikatelských subjektů. Na Obr. 6 lze vidět, že největší podíl, podle převažující činnosti, má „průmysl“, „velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel“ a „stavebnictví“. Přičemž 106 z celkového počtu podle právní formy tvoří živnostníci, 17 ostatní právní formy a 16 svobodná povolání (Příl. 1, Příl. 2).
27
POČET PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ PODLE PŘEVAŽUJÍCÍ ČINNOSTI K 31.12.2013 LIPNICI NAD SÁZAVOU
Zdravotní a sociální péče Informační a komunikační činnosti
Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální… Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Vzdělávání Peněžnictví a pojišťovnictví Ubytování, stravování a pohostinství Nezjištěno Ostatní činnosti Zemědělství, lesnictví, rybářství Profesní, vědecké a technické činnosti
Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba… Průmysl celkem 0
5
10
15
20
25
30
Obr. 6 Počet podnikatelských subjektů podle převažující činnosti k 31. 12. 2013 v Lipnici nad Sázavou. (čerpáno z: vdb.czso.cz) 5.2.5 Cestovní ruch a rekreace Okolí, ale i samotná Lipnice nad Sázavou je u turistů velice oblíbená. Hlavní dominantou je zde místní středověký hrad. Jedná se o státní hrad založen na počátku 14. století pány z Lichtemburka. Za prohlídku stojí nejen architektura hradu, zbrojnice, kaple a místní sklepení s hradní studnou, ale i samotný výhled do širokého okolí. Další významnou turistickou zastávkou je Muzeum Jaroslava Haška, autora knihy Osudy dobrého vojáka Švejka. Zároveň na zdejším starém hřbitově turisté navštěvují jeho hrob, dále se zastavují u Památníku Jaroslava Haška, a hostince U České koruny, který vede vnuk tohoto spisovatele. Mezi velká lákadla patří místní zatopené lomy s velkými skalními reliéfy tvořící Národní památník odposlechu, jak bylo zmíněno již v podkapitole geologické poměry. Tyto díla jsou vytesána sochařem R. Dvořákem se záměrem zvýšit atraktivitu Lipnice nad 28
Sázavou. Jako první bylo v roce 2005 odhaleno Bretschneiderovo ucho. Ucho bylo vybráno, protože lipnický hrad vlastní zvláštní vynález známý pod jménem Dionýsovo ucho, jež sloužilo ve středověku jako odposlouchávací zařízení. Název Bretschneiderovo zase poukazuje na postavu strážníka státní policie Bretschneidra v Haškově nejznámější knize. V roce 2006 navázal další anatomický detail Ústa pravdy a jako další komunikační symbol byly v roce 2007 vytesány Zlatý voči. K roku 2005 však přibyla na místním náměstí i obří Jednohubka a la Jurajda jako apoteóza konzumního způsobu života. Lipnice nad Sázavou je také důležitou turistickou křižovatkou (viz Obr. 7), jsou zde tři pěší turistické trasy, a i cyklisté si přijdou na své. Z cykloturistických lze jmenovat trasu Krajem Mahlera a Zrzavého, která je zároveň naučnou stezkou. Posázavská magistrála se nalézá pod číslem 19, která vede z obce Lísek u Žďáru nad Sázavou, přes Lipnici nad Sázavou až do Davle ležící u soutoku Sázavy s Vltavou. Trasa Vilémov – Humpolec je pod číslem 4155 a spolu s cyklostezkou s číslem 1211 Senožaty – Lipnice nad Sázavou patří mezi kratší cyklotrasy.
Obr. 7 Turistická mapa Lipnice nad Sázavou (čerpáno z: mapy.cz) K ubytování pro turisty zde slouží místní hostinec, soukromé apartmány, rekreační domky a chalupy. Stejně tak i stravování je možné hned v několika místních podnicích. Lipnický areál amfiteátru je v létě využíváno hned několika hudebními a kulturními festivaly. Mezi nejznámější patří nejspíš Haškova Lipnice, která má tradici již od 60. let minulého století. Dalším významným festivalem je od roku 1994 Rocková Lipnice, jež byla v té době jedním z prvních porevolučních festivalů v České republice. Dříve v místním amfiteátru a přímo také na lipnickém hradě probíhalo mnohem více hudebních a kulturních festivalů, jako například Kvílení, Rej noci svatojánské, srazy Velorexů, Lipnické hradovánky a další. 29
5.2.6 Vybavenost a služby V obci se kromě obecního úřadu nachází, pošta a smíšený obchod. Z oblasti vzdělání, lze v obci nalézt mateřskou školu, základní uměleckou školu a základní školu, která má i druhý stupeň. V oblasti zdravotnictví, zde má ordinaci praktický lékař pro dospělé, dětský lékař do obce na několik dnů v týdnu zajíždí z nedaleké Světlé nad Sázavou. Tab. 4 Seznam některých zařízení v obci Lipnice nad Sázavou. SEKTOR
kultura
vzdělání
sport
DRUH ZAŘÍZENÍ
POČET
Veřejná knihovna vč. Poboček
1 [1]
Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků)
1 [1]
Galerie (vč. poboček a výstavních síní)
1 [1]
Kulturní zařízení ostatní
2 [1]
Sakrální stavba
1 [1]
Hřbitov
2 [1]
Mateřská škola
1 [3]
Základní škola - vyšší stupeň (1.-9. ročník)
1 [3]
Základní umělecká škola
1 [3]
Hřiště (s provozovatelem nebo správcem)
2 [1]
Tělocvičny (vč. školních)
1 [1]
Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem)
1 [1]
Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé
1 [2]
zdravotnictví Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa
1 [2] 1 [2]
(čerpáno: czso.cz)
[1] ke 31. 12. 2006 [2] ke 31. 12. 2012 [3] ke školnímu roku 2010/2011
Jak může být vidět v Tab. 4 do vybavenosti v sektoru kultury patří veřejná knihovna, již zmíněné Muzeum Jaroslava Haška, ale i galerie, hřbitovy a gotický kostel svatého Víta. Mezi sportovní zařízení v obci patří dvě hřiště, přičemž jedno z nich je nově zrekonstruované fotbalové hřiště. Dalšími místy sloužící ke sportovnímu vyžití je sokolovna a další. Co stojí za zmínku, ale nejsou o tom záznamy na Českém statistickém úřadě, je místní dům pro seniory, který byl dokončen v roce 2006. K vybavenosti lze započítat místní provozovny pohostinství a v novinách občas zmiňované rekreační středisko poslanců Sněmovny, spojované s jeho nevyužitelností (Foto 3). Spolky a svazy je možné zařadit do služeb. Mezi nejvíce angažované v místním společenském životě je Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení a fotbalový klub. Dalšími spolky je Rodinné centrum Kořínky, Český rybářský svaz a do konce minulého roku i Český červený kříž.
30
Foto 3 Rekreační středisko poslanců Sněmovny (autor: Neff, D.; převzato: idnes.cz) 5.2.7 Obecní úřad Lipnice nad Sázavou ročně hospodařila přibližně s desetimilionovým rozpočtem. V letech 2002-2010, za vedení pana Ing. Ladislava Horkého, docházelo v obci k rozsáhlejším rekonstrukcím i k novým stavbám. Jmenovaná může být rekonstrukce náměstí, výstavba rodinných bytů v lokalitě U Hradeb, stavba domu pro seniory a plynofikace obce. Avšak i tento „rozvoj“ měl svá úskalí. Ke konci roku 2010 se objevilo několik problémů. Jedním z nich jsou nesplacené závazky v hodnotě přibližně 6 milionů korun a druhým problémem byly postihy za porušení podmínek při čerpání dotací od státu. Jedná se o porušení podmínek při prodeji bytů v lokalitě U Hradeb. Tyto a další souvislosti vedly 29. listopadu 2010 k podání na již v té době bývalého starostu Ladislava Horkého trestní oznámení, a to ve věci padělání a pozměnění veřejné listiny a porušování povinnosti při správě cizího majetku. V květnu 2013 se obvinění skládalo již z 23 bodů. Aneta Slavíková z redakce Havlíčkobrodského deníku v lednu 2014 publikuje článek „Kauza bývalého starosty Lipnice míří k Vrchnímu soudu“, ve kterém bývalý starosta čelí dvěma obžalobám. „První z nich ho viní ze spáchání zneužití pravomoci úřední osoby, zpronevěry, přečinu úvěrového podvodu a dvou druhů podvodů. Druhé trestní stíhání bylo zahájeno v listopadu 2013 na základě obžaloby podané státním zástupcem, a to ve věci padělání a pozměňování úřední listiny a zneužívání pravomoci úředního činitele.“ (cit. Slavíková, A. 2014). Vrchní soud v Praze přezkoumává, zda bude případ i nadále řešit Okresní soud v Havlíčkově Brodě nebo Krajský soud v Hradci Králové, další jednání tedy 31
bylo odročeno na neurčito. Celkové škody, které chce stát po obci zaplatit, se nakonec pohybují kolem 26 milionů korun. Současné vedení obce v čele se starostou Ing. Leošem Bláhou se během posledních let snaží o stabilizaci hospodaření obce. Podle Havlíčkobrodského deníku především tím, že získalo čas odložením plateb a prominutím penále. Napomohlo tomu včasné jednání, v té době nového vedení obce. Ale i tak částka, kterou obec dluží, přesahuje všechen movitý majetek obce Lipnice nad Sázavou.
32
6 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ Jak je již v názvu uvedeno, bakalářská práce se zabývá kvalitou života v obci Lipnice nad Sázavou, vytvořením definice a následně i hodnocením kvality života. Klíčové oblasti, které byly projednávány s vybranými komunikačními partnery a se členy místního zastupitelstva, jsou zobrazeny na schématu Obr. 8, kde je výzkum rozdělen do dvou hlavních částí. První z nich je individuální kvalita života, ve které bylo použito výzkumné strategie zakotvené teorie a cílem této části je vytvořit definici individuální kvality života pro obyvatele Lipnice nad Sázavou. V druhé části, která se již zabývá kvalitou života sídelní neboli komunitní, bylo použito především strategie případové studie a částečně docházelo k propojení i se zakotvenou teorií. Cílem této druhé části je zhodnocení kvality života v obci.
Obr. 8 Vlastní hierarchické schéma kategorií ukazatelů kvality života a jejich vzájemná propojenost.
6.1 Individuální kvalita života Definice individuální kvality života má poukázat na osobní priority lidí žijících v Lipnici nad Sázavou. Hlavní otázkou, která se tímto zabývala, byla: „Co pro Vás osobně znamená kvalita života nebo jak byste ji definoval?“ 6.1.1 Definice osobní kvality života Definice komunikačních partnerů se z velké části shodovaly v tom, že kvalita života je spojena se spokojeností, a to jak v osobním a rodinném životě, tak i v zaměstnání. 33
Za velice důležité považují zdraví, ale i dobré prostředí, ve kterém žijí. Příkladem může být definice pana Šestky, který říká: „Pod kvalitou života si možná mylně, možná dobře, já nevím, představuju, aby ten člověk byl spokojenej, spokojenej v osobním životě, v zaměstnání, v rodinným životě, aby byl zdravej ..osobní spokojenost považuju za kvalitu života. Ne nějaký statky hmotný, to určitě ne.“, paní Osmičkové, pro niž kvalita života znamená: „Zdraví, prostředí, ve kterém bydlím, vnitřní spokojenost, zdravé jídlo a radost z práce a vůbec takhle ze všeho. To si takhle představuju.“ Pro paní Čtyřkovou znamená kvalita života: „Kvalita života je, když máš to, co k tomu životu potřebuješ k tvý spokojenosti ( ) i ty lidi, se kterejma prostě žiješ a jsou ti příjemní a třeba i v práci je to důležitý, když tam trávíš většinu času ..abys tam byla spokojená.“ Paní Pětková říká: „Určitě zdraví, zdravá rodina, spokojená rodina, klid v rodině, tak to je asi taková největší kvalita života, pak tam samozřejmě patří práce, abysme měli, aby bylo nějaký finanční zajištění, tak to si myslim, že je důležitý. Ale rozhodně nejdůležitější je zdraví a spokojená rodina a zdravý děti.“ A posledním příkladem může být definice pana Dvojky, který říká: „Já myslím, že je to jakoby vyjádření těch možností, který ti tam nabízí ten život a co ti to tam usnadňuje nebo stěžuje a jak to vede k tvojí spokojenosti ..těch prostě podmínek k tvojí spokojenosti.“ Jejich osobní prioritou je tedy celková spokojenost, jejich zdraví a zdraví celé rodiny. 6.2 Sídelní (komunitní) kvalita života Sídelní neboli komunitní kvalita života je na rozdíl od individuální více orientovaná na problémy celé společnosti. V této práci je založena na hodnocení změn v různých oblastech lidského života, jež se týkají sídelní komunity, v tomto případě obce Lipnice nad Sázavou. Jednotlivé oblasti jako je cestovní ruch, finance a jiné, zde fungují, jako určitá kritéria hodnocení kvality života. Komunikačním partnerům byly pokládané otázky typu: „Změnilo se v posledních letech něco z hlediska životního prostředí?“ Účelem takto kladených otázek bylo, aby se komunikační partneři rozpovídali o věcech, které na ně působí větší silou, nežli ostatní, ať už to bylo v kladném či záporném směru. Snaha byla nepodsouvat detailnější témata v jednotlivých oblastech a samozřejmě ani odpovědi. Komunikační partneři si často témata v jednotlivých oblastech volili sami a velmi se s ostatními komunikačními partnery shodovali. Tyto opakující se témata se potom dále používali k hodnocení kvality života v obci. Samostatný úkol má pak rozhovor se zastupitelstvem, ve kterém se jednalo o rozebrání některých problémů, o kterých mluvili vybraní obyvatelé Lipnice nad Sázavou. Hodnocení kvality života přímo obyvateli Lipnice nad Sázavou, se v mnohých věcech odlišuje. Na čem se však většina komunikačních partnerů shodne, je nejistá budoucnost obce. Dobře to vyjádřil pan Jednička: „Já si myslim, že na Lipnici je dobrá kvalita života, až na to, že je taková nejistá… Neví se, jestli bude škola do budoucna, neví se, jestli nebude pošta do budoucna a to tu kvalitu života ovlivňuje, protože potom musíš dojíždět za tou poštou, že jo. Musíš dovážet dítě do školky a kvalita tím klesne.“ Komunikační partneři se shodují i na tom, že populace v obci stárne, nestěhují se nové rodiny a tím 34
vzniká útlum života v obci. Pan Šestka říká: „Lidi jsou to nejpodstatnější a tady právě na Lipnici, teď v posledních letech vlastně se nestaví,… tady jsou pozemky, který byly k výstavbě určený dole, ale právě teda zase musím říct bohužel, za toho minulého vedení se honilo kde co, a tohle to se hrozně podcenilo, takže teďkonc tady bych řekl, že minimálně tady, spíš ubejvá asi lidí, stárne Lipnice a to s tou kvalitou života taky souvisí, protože kdyby se sem přistěhovali mladší lidi, tak určitě ty lidi zas maj elán a zas je třeba něco napadne a zas by stáli o něco a tlačili by někam. Teď mi připadá, že to tak prostě jako pohasíná, takže tohle bych řekl, že s tím souvisí taky, že momentálně obec není schopná zajistit pozemky pro bydlení, protože to zase stojí peníze a ten stávající stav je takovej, že říkám pozemky támhle existujou dole pod Lipnicí, ale to se musí nějaké to zasíťování, ta elektřina a ta voda a nějak komunikace vybudovat a na to ta obec momentálně nemá. To bych řekl, že taky je příčinou takovýho jako útlumu, útlumu Lipnice.“ Podobně to vidí i pan Dvojka: „Jako podle mě obecně by se mělo vyřešit to, aby se na Lipnici mohli přistěhovat noví lidi, protože všichni lidi, který chtěli kde stavět, tak se z Lipnice odstěhovali, mohl bych ti tady jmenovat sedm rodin třeba. Naopak by se podle mě měla Lipnice snažit, aby se tam ty lidi přistěhovali, jako aby vzrůstal ten počet obyvatel, aby tam ta škola, nevim, aby po ulicích někdo chodil.“ 6.2.1 Prostorová diferenciace kvality života v Lipnici nad Sázavou Na otázku, zda se kvalita života v obci nějakým způsobem polohově liší, přicházela až na jeden případ negativní odpověď. Podle většiny komunikačních partnerů se nedá říct, že by se kvalita života polohově lišila, dobrý komentář k tomu dodal pan Dvojka, který říká: „Ne … No jako já nevim no, musíš počítat s tím, že je to dál no, jinak jako si myslím, že by jim jinde tam netekla voda nebo tak, to asi nehrozí.“ Ve dvou případech komunikační partneři uvedli, že by se kvalita života mohla polohově lišit, paní Čtyřková: „asi jo. My jsme původně vlastně si chtěli koupit domeček tady pod hradem, kousek jako k týhletý straně. Ale my jsme tam na jižním svahu, takže nám tam svítí sluníčko, tam to je perfektní.“ Pan Jednička na otázku týkající se prostorové diferenciace, nejprve odpovídá, že se kvalita života polohově neliší, avšak dodává: „Ale na tim mým kopečku se mi libí stejně nejvíc. Směr Dolák tam se mi nelíbí vůbec nic, že bych chtěl koukat na dolnoměšťáky. (smích)“ Mimo to, komunikační partneři také uznávají, že velice záleží na sousedech, které mají, ale všichni jsou s nimi spokojení. Polohovou odlišnost sice komunikační partneři všichni přímo nepřiznávají, avšak během rozhovoru se lišily problémy, které obyvatelé Lipnice mají, podle toho, ve které části obce bydlí. Byly to problémy, které se týkaly rozbitých silnic, problémy s provozem bioplynové stanice nebo například vyústěním kanalizace v blízkosti domu. Proto lze říci, že jistá prostorová diferenciace uvnitř obce existuje, aniž by si to komunikační partneři přiznávali. 6.2.2 Vybavenost a služby V oblasti vybavenosti a služeb je hned několik témat, na která komunikační partneři narazili. V současnosti si většina dotázaných lidí myslí, že základní služby, jako jsou 35
potraviny, pošta a doktor, jim vystačují. Avšak shodují se na tom, že služeb je v obci málo. Paní Pětková se vyjádřila takto: „… protože jsme věděli, že budeme žít na malý obci, tak jsme s tím počítali, že tady nic takovýho není. A protože všichni počítáme s tím, že si za každou službou musíme dojet, tak nám to nepřijde nedostačující, prostě to město není daleko a auto je k dispozici. Ale, ano služby tady nejsou a nebudou, s tím myslim, že všichni na malý obci musej počítat, že jo taky.“ Většina komunikačních partnerů si myslí, že služeb je mále stejně jak tomu bylo v minulosti, pan Šestka, který zde bydlí přes třicet let a vidí proto situaci jinak. Říká: „Vybavenost a služby postupně právě pomalu, ale jistě ubejvaji. Protože když vezmu, byla tady sběrna čistírny, není už, opravoval tady pan Dočkal boty, přestal, přerušil činnost, už je to člověk v důchodu, skončila zubařka, která tady byla léta letoucí, už se neobnovilo.“ Co si komunikační partneři nejvíce pochvalují, je smíšené zboží, které se nachází na místním náměsti, paní Pětková říká: „Vyzdvihnu Špilinkový, protože nebejt jich, tak nemáme ani chleba, že jo. Oni se tady teda drží statečně takových let a ceny nenadsazují nijak zvlášť, takže to si myslim, že je taky na dobrý úrovni, že jejich podnikání netkví v tom, aby vydělali za každou cenu, ale snažej se tady ty ceny mít jako ve městě.“ Další věc, kterou komunikační partneři považují na vysoké úrovni je místní škola. Už samotný fakt, že v takto malé obci je devítiletá základní škola, považují za velmi dobré. V březnu 2011 měla základní škola 67 žáků, stala se tak nejmenší devítiletou základní školou v Kraji Vysočina. Ve stejném roce se kvůli finančním problémům v obci a celkovému vývoji počtu žáků diskutovalo, zda udržet i druhý stupeň. Lipnické zastupitelstvo nakonec rozhodlo zachovat školu se dvěma stupni a ve školním roce 2013/2014 má již 78 žáků. Paní Pětková se o škole vyjadřuje takto: „ …podle mě škola je na dobrý úrovni. A dokáže děti připravit na střední školu velice dobře a mluvím z vlastní zkušenosti, protože mi tou školou prošli tři děti. Tak to si myslim, že na velice dobrý vysoký úrovni.“ Avšak padnul zde i názor pana Dvojky: „Víš co můj názor je ten, že místo, aby ta škola fungovala třeba jako fungovala za nás, že tam prostě chodily děti z Lipnice a okolních vsí, a byl to nějakej takovej rodinnej přístup k tomu. Všichni učitelé se znali, věděli, co ty děti potřebujou, když něco nebylo tak si s nima promluvili, mohli zavolat rodičům, aby řekli prostě .. nemuseli volat, řekli, nebo někde potkal něčího tátu a řekl, hele Franto podívej se, tvůj kluk je na tom tak a tak. Teď je to tak, že ta škola v zoufalství sbírá, prostě cokoliv najde a podle toho to tam vypadá, takže jako nevim. Tam jsou děti, který nedokážou zastavit nějaký řvaní nebo jakože tam něco vykřikuje…“ Velmi zmiňované byly i témata z oblasti zdravotnictví. Komunikační partneři uvádějí, že praktický lékař je na dobré úrovni. Také uvádějí, že v posledních letech jim zde chybí zubař. Pan Šestka: „Já jsem si našel jinýho, ale vadí mi to. Vadí mi to, protože je to zase z neruky, zase s ohledem na zaměstnání třeba, když tady zubařka byla, tak se s ní dalo domluvit. Já ho mám v Brodě nakonec…“
36
6.2.3 Doprava V oblasti dopravy se radikálně v posledních letech nic neměnilo. Silnice jsou zde na některých místech v horším stavu, než by se lidem v okolí líbilo. Autobusy zdražují jízdné jako jinde v České republice, ale většiny komunikačních partnerů, až na jednu studentku dojíždějící do Havlíčkova Brodu, se to netýká. Jako na jiných vesnicích v Kraji Vysočina, platí i v této, že bez auta je těžké se tu obejít, což dokazují i komunikační partneři. Lidí, kteří používají autobus jako dopravní prostředek do zaměstnání je velmi málo. Většina rodin vlastní osobní automobil, proto nejvyužívanějším autobusovým spojením je kolem sedmé hodiny ráno, kdy jezdí především studenti do škol. Komunikačním partnerům chybí některá spojení a to i přes fakt, že autobusové spojení sami nevyužívají. Například paní Pětková, která na Lipnici žije necelých dvacet let, říká: „Chybí mi spojení, což je fakt, chybí mi spojení autobusový, mě osobně teda Lipnice-Humpolec, tak to, ale to není v moci obce, aby zajistila tady ten spoj.“, po následující otázce, zda tedy často využívá autobus, odpovídá: „Ne.“ Snaha dopátrat se k důvodu, proč právě ji chybí toto autobusové spojení, ukazuje na fakt, že její děti, ač by chtěli pokračovat na střední školu do Humpolce, vybrali si kvůli lepší dojížďce školy v Havlíčkově Brodě. Rozdíl je ale vidět u pana Šestky, který zde bydlí již přes třicet let a změny v dopravě jako jeden z mála komunikačních partnerů vidí z dlouhodobějšího hlediska, a říká o tom: No, no, to radikálně klesá, jak říkám, přímý spojení do Prahy, denně jezdil autobus ráno do Prahy, večír zpátky sem na Lipnici. V sobotu jezdil, do Humpolce bylo spojení několikrát denně, neexistuje už žádnej spoj. Do Světlý v sobotu, neděli nejezdí nic. O všedních dnech pár spojů jo. Ono je to začarovaný kruh, ubylo autobusů, ubylo cestujících, protože tím, že někdo potřebuje někam dojet a ví, že už se tím autobusem nevrátí, no tak si veme radši auto, čímž těch cestujících taky ubylo zase, a když ubyde cestujících, tak oni zase okamžitě ukrojej nějakej spoj. Takže doprava šla hodně dolů tady no.“ 6.2.4 Zaměstnanost Zaměstnanost v Lipnici nad Sázavou má podle komunikačních partnerů setrvalý stav. Malé množství pracovních příležitostí, nutí lidi dojíždět do okolních měst. Paní Sedmičková vyjadřuje situaci takto: „Já myslím, že tady jako co? Tady, tady to není ani jako nějak lukrativní místo. Jo, dole nedávno, rok nebo dva, postavili ten Kovosvit, co tady je směrem na Dolní Město. Potom ještě nějak funguje ten kamenolom.“ Většina komunikačních partnerů si myslí, že pracovních příležitostí v obci je málo, ale zároveň také vědí, že víc toho od tak malé obce nemohou čekat. 6.2.5 Životní prostředí V oblasti životního prostředí v obci, je často zmiňovanou událostí stavba místní bioplynové stanice a její provoz. Ta však nemá přímý vliv na celou obec, ale pouze na část 37
a tím je jižní a jihovýchodní svah kopce, na kterém se obec rozkládá. Pan Dvojka bydlí v postižené části a mluví o problémech těmito slovy: „Od tý doby, co má, co má, co jakoby zeměděský podnik přešel pod tady, pod (BBS), tak tam rozvážej ten digestát a tohlecto a už tam lidi kolikrát volali hygienu a budou v tom určitě pokračovat, protože jako oni to tam v pátek vyklopěj a .. na louku ti pod domem a ty celej víkend, abys tam jako chcípla smrady jo. Tam nemůžeš dát.. otevřeš okna a jako vevnitř seš jak opravdu v plynový komoře takže. Zajímavý, když se zavolá hygiena, tak se to jako nějak dá řešit, ale je to nepříjemný. Jezdí ti třicet metrů od domu padesáti metrová cisterna, která tam prostě sype sračky, že jo. Pak jdeš normálně po louce a tam je pěticentimetrová vrstva hoven, to je jak nějaký, jako kdyby si šla tady na zimáku po ledě, tak tam jdeš takhle po hovnech ... normálně černá louka, krusta opravdu, ono to uschne a když po tom chodiš a ono křupe to, sluníčko to zaschne.. taková hovnová poušť no. Jako změnilo se to, změnilo se to dost špatně podle mě.“ Většina komunikačních partnerů dodává v průběhu rozhovoru, že na tom „jejich kopečku“ je jim krásně. Okolní krásnou přírodu a místní hrad komunikační partneři považují za jednu z věcí, jež je na vysoké úrovni, a to nejen proto, že díky nim kvete cestovní ruch, ale berou to jako symboly Lipnice, svého domova. 6.2.6 Cestovní ruch Cestovní ruch má pro obec velký význam, v létě zde plní hrad, hospody a jiná místa k prohlédnutí či jenom k posezení. Za největší chloubu komunikační partneři považují lipnický hrad a Jaroslava Haška, v tomto se všichni shodují, například pan Šestka říká: „ ..na hradě se teda neustále každým rokem vylepšují vyhlídkový trasy. Postupně tam ten pan kastelán přidává další a další možnosti, kam se podívat, na ty věže vyhlídkový, všelijaký okruhy a tohlencto. Čili hrad bych řekl, že přitahuje hodně lidí a je čím dál lepší ta prohlídka. Pohostinství pana Haška bych řekl, že pro turisty jako velice solidní, spíš pro turisty, než pro místní, protože je to dražší, dražší pohostinství, ale zas pro ty turisty to nevadí. Vylepšila se tady pro turistickej ruch taková ta informovanost, je tam teďka taková docela pěkná cedule na náměstí umístěná, orientační tabule s mapou tady Lipnice a okolí i s těma pamětihodnostma, který tady v okolí, takový určitý jakoby okruhy jsou tam vyznačený.“ Další velmi zmiňovaným tématem jsou cyklostezky, kterých v posledních letech přibývá, ale některé úseky jsou v horším stavu. Paní Čtyřková: „…kolem nás třeba vede cyklostezka a to se divim, že to přežijou ty, co tam jedou na tom kole. Tak tohle to třeba nějak kdyby to šlo. Jsou tam díry a prudký srázy, špatně je to označený, no..“ V každém případě jsou však cyklostezky brány obyvateli pozitivně a lidé se sem sjíždějí ze všech koutů České republiky. Hůře na tom jsou názory týkající se ubytovacích zařízení pro tento typ turistů, pan Dvojka je nazval „baťůžkáři“, pro většinu takovýchto turistů jsou místní penziony nad jejich finanční možnosti. Další názor, který podle komunikačních partnerů převládá, je špatná využitelnost místní turistiky. Pan Dvojka má názor: „By toho obec měla začít nějak využívat a ne furt někde jakoby zalíst si někam a říkat mi nemáme peníze, my nemáme peníze a úplně jakoby to neřešit. Lipnice se spolíhá 38
na ty turisty, spolíhá na to, že má hrad, že ty turisty tam budou chodit, jenomže Lipnice z od nich tak akorát může vybrat parkovný a tím to vadne, že jo.“ Nápady pro vylepšení si však komunikační partneři nechávají pro sebe. 6.2.7 Finance obce Finanční situace obce je špatná a to nejen podle komunikačních partnerů, ale i podle médií. Přímý vliv na jednotlivé obyvatele ale komunikační partneři popírají, pan Dvojka říká: „myslim, že ten dluh nějak nevnímáš, že jo, protože žiješ si svůj život a dokavaď ti tam nepřijdou Jindřichovy listy nebo Panorama, tak nezjistíš, že nějaký dluhy ta obec má.“ Všichni komunikační partneři si myslí, že tato situace má vliv spíš na psychiku místních obyvatel a to nejenom, jak o tom mluví pani Osmičková: „… asi to psychický zklamání, že někdo prostě je schopnej udělat tady tohle a je to člověk z blízkýho okolí.“, ale i rozdělením na dva neslučitelné tábory, které stojí nebo naopak nestojí za bývalým starostou obce. Vlivů na lipnickou komunitu může být vícero. Kromě složitých lidských vztahů, zde existuje problém týkající se jakéhokoliv rozvoje obce. Pan Šestka se o tom vyjadřuje: „…ono tohleto bych řekl, že je největší momentální problém Lipnice, že není schopná nějaké investiční akce nebo tak.“. Finanční situace zde hraje důležitou roli. Má vliv na dopravní infrastrukturu, protože nejsou prostředky na opravu silnic. Na zaměstnanost, jelikož Obecní úřad si nemůže dovolit zaměstnat mnoho lidí, třeba i jen sezóně. Vliv to má i na celé zastupitelstvo, které má z velké části svázané ruce, například v oblasti rozvoje obce, protože nedochází ke stavbám nových domů a to zabraňuje přílivu nových lidí do obce. Pan Jednička říká: „To je i pro budoucí vedení zapeklitá otázka, co bude s obcí po finanční stránce, protože pokud se tohle nevyřeší, tak se nemůže stavět.“ Vliv to má samozřejmě i na vybavenost a služby, které obec zajišťuje. Komunikační partneři s malými dětmi postrádají v obci například dětské hřiště, paní Čtyřková se vyjádřila: „v každý obci mají nějaký prolejzačky, houpačky, tak to tady není. Jenom prostě něco hrozně málo pod školou, tam je jedna houpačka a jedna takový to s tou pružinou to skákadlo, jinak tady nic není. A to maj všude v těch malinkejch obcí, tak všude okolo to maj a tady prostě nic.“ Avšak jako u ostatních věcí, které v obci podle komunikačních partnerů chybí nebo potřebují zrekonstruovat, tak i dětské hřiště je závislé na financích, které v současnosti jsou velice omezené. Pan Šestka hovoří o: „…současný vedení se potýká a tím je i tak jakoby řekl podvázaná taková ta činnost, takže ono dneska tady lidi někteří říkaj, že se nic neděje, že se nic nedělá, ale zapomínaj na to, že ono není jakoby za co. Nad tou obcí visí nějaká hrozba vracení nějakejch dotací evropskejch, který tenkrát byly čerpaný a nesplnily se podmínky toho čerpání…“ 6.2.8 Zastupitelstvo Současné zastupitelstvo se skládá z devíti členů. Většina komunikačních partnerů se o vedení obce vyjadřuje velice kladně, jejich přístup k obyvatelům oceňují. Paní Čtyřková: „Dobře se tady komunikuje s obecním úřadem, když něco potřebuješ, tak tam můžeš jít, oni 39
se ti snažej vyhovět…“. Někteří komunikační partneři si myslí, že vedení obce se snaží, aby na jednotlivé obyvatele nedopadaly problémy spojovaná s finanční situací. Paní Pětková: „Ale rozhodně teda si myslim, že současný vedení obce se snaží, aby kvalita života nás se tady rozvíjela. Neříkám, že to, co se tady dělo předtím, bylo vždycky špatně, ale špatně to nakonec skončilo a nikdo neměl tušení, jak se tady nakládá s obecním majetkem.“ Jsou zde ale i názory opačného charakteru, pan Dvojka: „ … jo třeba vánoční výzdoba, jo to byla ostuda. A tak to ale nebylo o penězích, tak do prdele ten stromeček jakoby nazdobim, nevim, kolik to bude stát, dvě stě korun nebo tisíc no, aby to vypadalo. Ale oni tam prostě daj nějakou soušku, takhle vezmou ty žárovičky a takhle to přes něj hoděj, ty vole, jako to opravdu bylo zoufalý jako jo. Ono se jim prostě nechce no, víš co. Pak řeknou, obec nemá peníze. Peníze sice nejsou, ale snahy taky moc ne. To je můj názor.“ Avšak názor, že se vedení obce snaží dát situaci do pořádku a vycházejí vstříc ostatním obyvatelům, jak jen to je v jejich silách, převažuje. 6.2.9 Mezilidské vztahy Mezilidské vztahy, tak toto téma se objevovalo při otázce „Co by se dalo v obci zlepšit?“ Komunikační partneři se nejvíce shodují na tom, že zlepšit by potřebovali lidské vztahy, komunikace mezi lidmi a s tím i spojený společenský život, který je podle nich nedostačující. Za vinu to dávají například většímu počtu hospodských zařízení, jak praví například pan Jednička: „to je problém taky, že jo, tyhle hospůdky, kdyby jich bylo míň, tak ty lidi vyhledávaj ty hospůdky, jenže tady si každej vyhledá tu svoji huspůdku, tím pádem lidi se neviděj v obci, čili je to rozkouskovaný.“ Ale částečná vina padá i na společensko-politické ovzduší, o kterém mluvil i pan Šestka: „…když teďkon bych řekl, v poslední době se to trošku uklidnilo. Ale tady právě bylo hrozně ..rozhádaná, ta obec byla hrozným způsobem rozhádaná, protože tady se vytvořili takový, až bych řekl nesmiřitelný tábory politický, úplně nesmyslně na takový malý obci a ty tábory proti sobě prostě jistým způsobem sočili a intrikovali a soupeřili, takže tohlento je s tím spojený no, teď by řekl, že se to trošilinku uklidnilo, ale bylo to šílený. ...Tady byly strašný hádky mezi lidma, úplně nesmyslný protože se tady známe a tady nějaký takový, že ten je pravičák a ten je levičák považuju za pitomost, ale tady se to teda pěstovalo. Tady to prostě pravice, levice, a když takhle tak mi obráceně a když ..no hrozný.“ Další pohled na tuto záležitost má paní Pětková, která zdůrazňuje, že jsou i lidi, kteří se snaží obci nějakým způsobem vypomoci, říká: „Hele, třeba plesy, dobrovolně tam ty ženský jdou, zadarmo to dělají, tombola se tady sežene téměř, řekla bych snadno, od lidí. Že se jde třeba někdy dělat úklid kolem sokolovny, zase se najde pár lidí, který jdou a udělaj to a nečekaj za to žádnou odměnu, nic. Tak to si myslim, že je taky na dobrý úrovni, pořád tady jsou lidi, kterejm na tý Lipnici záleží…“ Společenský život byl také velmi diskutovaným tématem. Pan Dvojka, který patří mezi mladší generaci komunikačních partnerů, říká: „…samozřejmě pro mladýho člověka v pátek zábava není žádná, že jo. Můžeš jít do hospody, kde můžeš pít pivo a tím to hasne. V Kejžlici je třeba nějakej bar, že jo ten, jak se to jmenuje .. sklep bar. Nic takovýho 40
na Lipnici prostě není no. Přitom by i mohlo.“ V podobném duchu se nesl i komentář k pořádání festivalů, ve kterém pan Dvojka zmiňuje: „No to je špatný, že jo, tak jako před pár lety bylo třeba pět šest festivalů podle mě a teď je sotva jeden no, takže to je nevyužitej potenciál nebo úplně prostě podle mě zazděná šance, protože ty festivaly tam byly a ti lidi na ně chodili a nevim, z jakýho důvodu to nejde.“ Pan Šestka vidí vliv i finančních problémů, se kterými se obec potýká, říká: „…kdyby ta obec byla ve zdravém stavu, tak určitě by byla schopná prostě třeba na těch kulturních akcích se víc podílet, pomoct s Haškovou Lipnicí. Haškovu Lipnici momentálně pořádá vlastně jenom pan Hašek ve vlastní režii. Dřív to i obec pořádala, dneska ta obec do toho nevstupuje, protože do toho nemá co vložit. Takže já si myslim, že jo, že to jako podvazuje právě no i ten společenskej život a pořádání nějakých akcí nebo nějakejch aktivit, že vlastně no není na to, nejsou na to peníze.“ Pozitivně však komunikační partneři vidí snahu místních zájmových spolků a sdružení. Tyto skupiny se velice angažují v místním společenském životě, pořádají plesy a jiné příležitostí k setkání místních obyvatel, za což jim jsou, podle rozhovorů s komunikačními partnery, obyvatelé velice vděční. Paní Osmičková jmenuje: „…hasiči, tak snažej se dělat plesy, i když jako, co tak vim, nevim, když se jdeme sednout do hospody, tak nadávaj, že je to pro ně přece jenom jako velká práce a spousta starosti a nic z toho nemaj, ale přece to jako dělaj, protože dělaj tu pro obec, dělaj to pro ty lidi a pro tu zábavu, což je zase podle mě výhoda tý malý vesnice, jako že se znaj a že ještě se tady trochu drží to, že ty lidi se snažej dělat něco pro ostatní, i když to jako není pořád, že jo.“ 6.2.10 Kvalita života podle zastupitelstva Lipnice nad Sázavou Tato část práce se již nezabývá rozhory s místními obyvateli, ale rozhovory se členy zastupitelstva místní samosprávy. S těmi byl proveden také semi-strukturovaný rozhovor, avšak až poté, co byly vyhodnoceny rozhovory s místními obyvateli. Důvodem byla struktura rozhovoru, která se odrážela do problémů v obci, jež byly udány komunikačními partnery. Témata, která se podrobněji rozebírala, se týkala provozu bioplynové stanice, kanalizace, lepšího využití cestovního ruchu, stavby nových domů a dalších. Avšak všem tématům předcházela otázka, co si jako člen vedení obce představuje pod pojmem kvalita života. Odpověď: „Z pohledu zastupitele bych tu svoji odpověď směřoval do záležitosti, která se týká života občanů v té obci. Občan od obce obvykle požaduje ke své kvalitě, podle mého názoru teda, splnění některých funkčních, nechci říct povinností, ale prostě náležitostí, které umožňují dobře a bez problému v té obci žít. Takže myslim si, že to je minimálně prostě veškeré ty hlavní služby, která obec na tom svém území občanům poskytuje, jako jsou prostě funkční komunikace, jako je odvoz odpadků, jako zajištění pitné vody, kanalizace, potom občan, když odhlédnu od těhlech nejzákladnějších požadavků, bych řekl tak potom je tady k dispozici celá škála (záležitostí), jako, že tady bude lékař, že tady bude škola, že tady bude pošta, že tady bude dostatečná dopravní obslužnost, že tady bude nejenom lékařská služba, ale i třeba zubní lékař, že vůbec bude obec po té estetické stránce, v takovém stavu a podobě, že se za ni občan za ni nebude muset stydět, že nebudou oprýskané omítky, že nebudou zarostlý chodníky a podobně a tak dál. Znova říkám, celá 41
škála záležitostí. Takže občan očekává od obce splnění těhlectěch záležitostí podlé mého názoru. Ta obec do značný míry má povinnost je splnit, ale zase je otázka, jak je schopna to ekonomicky a organizačně zajistit.“ Na otázku, zdali splňují, co si pod kvalitou života představují, bylo zmíněno, že v Lipnici nad Sázavou nelze hovořit o rozvoji. Obec je velice limitovaná problémem v podobě daňových odvodů za porušení rozpočtové kázně z minulosti, proto lze mluvit pouze o nejnutnější údržbě obce. Dále je v rozhovoru vyjmenováno několik problematických oblastí, které se shodují i s problémy některých komunikačních partnerů, A tím jsou problémy s kanalizací, s místními komunikacemi a problematika dluhu a s tím související zajištění chodu školy. Na téma lepší využitelnosti cestovního ruchu, byla odpověď: „Já mám úplně stejný názor, já si to taky myslim, protože Lipnice nad Sázavou, jako obec s národní kulturní památkou, hradem Lipnice a s přírodou a velmi pěknou přírodou, je skutečně podle mě turistickým cílem, mohl by být i větším, ale když to rozebereme reálně, tak funkce obce jsou úplně zcela konkrétní a turistiku může v podstatě podporovat nepřímo. Neumím si za naší situace představit, že bychom inicializovali vznik například nějaké obecně prospěšné společnosti, která by se systematicky věnovala podporou a využitím cestovního ruchu konkrétně v Lipnici nad Sázavou, protože tady na to nejsou podle mého názoru lidi, řeknu to naprosto na rovinu a ty lidi, který ta obec má k dispozici, ty jsou přetíženi řešením chodu a problémů obce. Turistika bohužel je tedy mimo zorný úhel obce.“ Obec se však cestovnímu ruchu věnuje, jak bylo dále uváděno, obec částečně opravuje stezky, doplňuje značení a spolupracuje s místními podnikateli. Problematikou stavby nových domů na obecních pozemcích se zabývala tato část rozhovoru: „Stavba nových domů na obecních pozemcích je to dlouhodobě připravovaná záležitost, kterou jsme převzali od předchozího zastupitelstva, od předchozího vedení obce. Naprosto nedostatečně připravena jak finančně, tak právně a v současné situaci obce tahle záležitost už tři a půl roku víceméně stojí. Děláme jen ty úkony, který jsou nezbytně nutný a, který měly být už provedeny před koncem roku 2010, tím chci říci, že by nebyla dosud dokončena dokumentace pro územní řízení. Příslušný projektant to stále ještě nezvládl, takže nedostal ještě všechno zaplaceno, a obec musela na svoje náklady dopracovat jednu studii pro odbor životního prostředí Městského úřadu v Havlíčkově Brodě týkající se analýzy rozborů chráněných živočichů a chráněných rostlin v dané lokalitě, kde se měla ta výstavba uskutečnit.“ Plánovat sice mohou, ale za největší problém považují, že stále není dokončen projekt a není zajištěno financování, jak sami říkají: „…jsme dvacet nebo třicet let za startovací čárou.“ Bioplynová stanice, na kterou bylo podáno několik stížností a to na vyvážení, zápach a ohrožení podzemní vody, která zásobuje místní studny, byla v rozhovoru také projednávána. Hlavní otázkou bylo, jestli obec může nějakým způsobem omezit provoz této stanice. Odpověď: „Obec není příslušným orgánem z hlediska prostě ochrany ovzduší 42
nebo ochrany vod nebo životního prostředí, který by tohle mohl nějakým způsobem řešit a rozhodovat. To znamená, že stížnost přijde, tak my jsme povinni podle správního řádu ji neprodleně předat příslušnému orgánu, což je v podstatě odbor životního prostředí Městského úřadu v Havlíčkově Brodě nebo Česká inspekce životního prostředí, případně nějaký další orgán … My tady můžeme apelovat v rámci pokusu udržení dobrých vztahů s provozovatelem, vlastníkem té bioplynové stanice, nicméně zatím k jednání s nějakým konkrétním výstupem v nějaké formě smlouvy neexistuje.“ Problematika kanalizace má být v budoucnosti řešena: „Připravujeme technické studie a ekonomické studie týkající se investice budoucího provozu té kanalizace a podkladů pro zpracování projektu jako takového, abychom minimalizovali náklady na investiční výstavbu a nakonec i budoucí výdaje, které se budou týkat samotných občanů, protože zavedením kanalizace se zavede stočné. Což je další poplatek, který občan dosud nikdy nemusel hradit, ale po uvedení kanalizace do provozu to nastane...“ Podobně na tom je problematika týkající se místních komunikací, na které byly již připravené projektové dokumentace pro realizaci výběrového řízení a následně celé stavby. Na otázku „Jak pokračují snahy sehnat zubaře“, vedení odpovídá, že na konci roku 2013 navázali kontakt s určitým zubním lékařem, který projevil zájem o otevření ordinace v obci. Po několika jednání si vyžádal i posouzení o technickém stavu zařízení, které obec vlastní. Situace po několika měsících je dnes opět na začátku, protože jak sami říkají: „Nakonec pan doktor *** se omluvil, protože využil nabídky jiného města, to znamená, že jsem tam, kde jsme byly na začátku, protože ... nemáme konkrétní výstupy. Výstup je takový, že se pokusíme jednat s pojišťovnou případně s lékařskou komorou a získat nějaké informace ( ) ..nedělám si iluze, že prostě čekají, až zavoláme, a že sem někdo přijde, situace je spíš opačná.“ Dětské hřiště, které bylo několikrát komunikačními partnery zmíněno, je nově rekonstruováno. Zatím bylo doplněno pískoviště a dále se plánuje obnovení nátěrů, nová skluzavka a oplocení areálu. To vše by mělo být podle rozhovoru se zastupiteli hotovo do začátku letošního léta. Jako dodatek může být použit další část rozhovoru, který poukazuje na specifičnost obce, díky vyšší poloze obce a frekventovanosti turistů je Lipnice obec „která vyžaduje nárazové zajišťování vyšších servisů, než je obvyklé v obcích okolních, mám na mysli v létě zajištění servisů typu pro turisty, například konkrétně to wc, a v zimě tím, že jsme na kopci v úzkých uličkách, tak je tady komplikovanější údržba, svoz domovního odpadu, komunálního odpadu v podstatě podobně.“
43
7 ZÁVĚR Tato bakalářská práce zabývající se výzkumem kvality života potvrzuje, že se jedná o těžko uchopitelný a interdisciplinární pojem. Výzkum kvality života v malé obci Lipnice nad Sázavou prostupoval, byť třeba jenom okrajově, několika vědními disciplínami, jako je psychologie, ekonomika, environmentalistika a především geografie. Kvalitativní metody, které byly pro tuto práci zvoleny, dovolily určit vlastní kritéria kvality života a následně i jejich důležitost. Pomocí kvalitativních metod tak došlo k hlubšímu poznání určitých problémů, ale i kvalit, které kvalitu života obyvatel v Lipnici nad Sázavou ovlivňují. Kvalitativní metody, v tomto případě primárně semi-strukturované rozhovory, umožnily problémy nejen najít, ale částečně byly vysloveny i možnosti jejich řešení. Výhody semi-strukturovaných rozhovorů na rozdíl od jiných kvalitativních metod, jako jsou například dotazníková šetření, spočívají právě ve větší subjektivitě získaných dat. Práce také potvrzuje, že kritéria kvality života jsou u jednotlivců velice individuální a i v tak malé obci je možné pozorovat prostorovou diferenciaci. Co by také nemělo být opomenuto, je tenká hranice, jež je mezi individuální a sídelní kvalitou života. Komunikační partneři sice uvádějí, že kvalita života pro ně znamená jejich spokojenost, dále pak ale doplňují klady a zápory v obci v rámci hodnocení sídelní kvality života. Zde se však objevuje právě propojenost těchto dvou různých dimenzí. Sídelní kvalita života má v jistých případech vliv i na individuální kvalitu života (např. v obci je škola, což je ukazatel spíše sídelní kvality života, avšak má vliv na spokojenost místních obyvatel, kteří nemusí vozit své děti do školy ve městě, tím tedy vzrůstá jejich individuální kvalita života). Propojenost se týká nejen sídelní a individuální kvality života, ale spadá sem samozřejmě i pohled na kvalitu života očima vedení obce. Obec velmi ovlivňuje některá kritéria sídelní kvality života, na příkladu základní školy se vlastně podílí na její existenci, čím ovlivňuje jak sídelní, tak u některých obyvatel obce i individuální kvalitu života. Konečné výsledky výzkumu lze shrnout do tří bodů podle cílů, které byly stanoveny na začátku bakalářské práce. Prvním cílem práce bylo vytvořit definici individuální kvality života pro obyvatele Lipnice nad Sázavou. Definice jednotlivých komunikačních partnerů se z velké části shodovaly. Může být proto řečeno, že pro obyvatele Lipnice nad Sázavou znamená kvalita života podmínky, které vedou k jejich osobní spokojenosti. Tato teorie je však mnohem obsáhlejší, zahrnuje také vliv okolního prostředí, čímž může být zdravotní stav, rodinný život, zaměstnání a spousty jiných. Každý člověk žijící v této obci má svá vlastní kritéria pro to, aby jeho spokojenost a tím pádem i kvalita života, byla co nejvyšší. Co však pojí všechny, je právě termín spokojenost. Ve srovnání s výše uvedenými definicemi kvality života, se nejvíce přibližuje k definici I. Andráška (2008, 14), ve které se jedná také o míru plnění individuální požadavků, jež člověk žádá ke své spokojenosti. 44
Druhým cílem bylo zhodnotit sídelní kvalitu života v Lipnici nad Sázavou. Po rozsáhlé interpretaci je těžké dojít k jednoduchému shrnutí. O kvalitě života v obci lze říct několik vět. I přes finanční problémy obce lze vyhodnotit sídelní kvalitu života pro místní obyvatele jako dostačující. Z rozhovorů s komunikačními partnery vyplývá, že si jsou vědomi, že místo jejich bydliště je malá obec. Vědí, že nikdy nemohou očekávat v obci velké obchodní centrum ani větší možnosti zaměstnání. Avšak také vědí, že je to „daň“ za krásnou přírodu a okolní klid, který jim tato obec dává. V obci jsou sice problémy, které byly již zmiňovány, ale většina z nich lze vyřešit. Je to jen otázkou času a financí. Posledním cílem bylo získat pohled místního zastupitelstva na určité problémy, které byly zmiňovány komunikačními partnery. Jako shrnutí lze říct, že vedení obce vidí stejné problémy jako komunikační partneři. A to problémy týkající se např. špatného stavu místních komunikací, nedostatečné využití cestovního ruchu v obci, problém dluhu obce a další. Většina problémů má svá řešení, avšak při finanční situaci obce, jsou některá řešení odkládána na dobu neurčitou. Důležité pro obec je nejprve obstarat základní věci a služby, aby vliv špatné finanční situace na obyvatele byl co nejmenší, a až poté je možné mluvit o rozvoji obce. Kvalita života v obci podle rozhovorů s obyvateli i se zastupiteli vedení obce v letech 2010 – 2012 poměrně klesla. V posledních dvou letech má především kvůli uklidnění politických vztahů opět vzrůstající charakter. Budoucnost kvality života obce bude nyní záležet hlavně na vyřešení finančních problémů, čímž by mohlo být výše zmíněné splácení investic ze vzniklých úspor nebo jiné méně standardní možnosti financování. Velký vliv na budoucnost obce budou mít i letošní výsledky voleb do obecního zastupitelstva. I přes splnění výše stanovených cílů, lze vidět možnosti v pokračování tohoto výzkumu, jelikož téma kvality života je velice široké a specifické i na takto malých obcích. Jako zajímavé téma pro pokračování výzkumu by bylo více se zaměřit na prostorovou diferenciaci kvality života v obci.
45
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Tištěné zdroje
ANDRÁŠKO, Ivan. Dve dimenzie kvality života v kontexte percepcií obyvateľov miest a vidieckych obcí. In Geografická organizace Česka a Slovenska v současném období. Ostrava: Ústav geoniky Akademie věd ČR, 2005. s. 6-13, 8 s. ISBN 8086407-05-5. ANDRÁŠKO, Ivan. Kvalita života ako súčasť profilu konkurencieschopného regiónu? In XI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách : sborník příspevků z kolokvia konaného v Pavlově 18. - 20. června 2008. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 39-44, 6 s. ISBN 978-80-210-4625-2. ANDRÁŠKO, Ivan. Percepcia činností samosprávy a vybraných aspektov kvality života (na príklade výskumu medzi obyvateľmi Považskej Bystrice). In Časovopriestorové aspekty transformačných procesov v Českej republike a v Slovenskej republike. Editori: Vladimír Ira, Antonín Vaishar. Bratislava: Geografický ústav SAV, 2004. s. 45-51, 7 s. ISBN 80-968365-6-0. BERNARD, Josef, Tomáš KOSTELECKÝ, Michal ILLNER a Jana VOBECKÁ. Samospráva venkovských obcí a místní rozvoj. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2011, 236 s. Studie (Sociologické nakladatelství), 75. sv. ISBN 978807-3302-030. BIOLEK, Jaroslav a Ivan ANDRÁŠKO. Využití kvalitativní metodiky v případových studiích komunitní kvality života. In Inovativní trendy a přístupy v geografickém výzkumu v České republice a na Slovensku. 2013. ISBN 978-80-86407-44-9. CULEK, Martin Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996, 347 s. ISBN 80-853-6880-3. DEMEK, Jaromír. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. Praha: ACADEMIA, 1987, s. 348. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7. GLASER, Barney G a Anselm L STRAUSS. The discovery of grounded theory: strategies for qualitative research. 1st pub. London: Weidenfeld and Nicolson, 1968, x, 271 s. GREGORY, Derek. The dictionary of human geography. 5th ed. Malden, MA: Blackwell, 2009, s. 606-607. ISBN 978-1-4051-3288-6. HAY, Iain. Qualitative research methods in human geography. 3rd ed. New York: Oxford University Press, 2010, 432 p. ISBN 978-0-19-543015-8. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4.
46
HEŘMANOVÁ, Eva. Koncepty, teorie a měření kvality života. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012, 239 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-106-0. JEŘÁBKOVÁ, Hana. Kvalita života v rurálním prostoru – příklad obce Doubravice nad Svitavou. Brno, 2011. 91 l., [20] l. příl. tabulky, barev. fotogr. Dostupné z: is.muni.cz/auth/th/223064/prif_m/DP-Jerabkovax.pdf. Diplomová práce. Masarykova Univerzita, Přírodověděcká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce Mgr. Ivan Andráško, PhD. Oponent práce doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologická pojetí a způsoby zjišťování kvality života. Prof. Jaro Křivohlavý [online]. Praha, 2001, 2005 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://jaro.krivohlavy.cz/stare_stranky/clanky/c_kvalita.html LAROSSA, R. Grounded Theory Methods and Qualitative Family Research. Journal of Marriage and the Family 67 (listopad 2005). s. 837-857. ISSN 0022-2445. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/3600242?seq=16 LEE, R., FIELDING, N. Tools for Qualitative Data Analysis. In: HARDY, Melissa A a Alan BRYMAN. Handbook of data analysis. London: Sage Publications, 2004, 529546 p. ISBN 0761966528. MACCOBY, E. E., & Maccoby, N. (1954). The interview: A tool of social science. In G. Lindzey (Ed.), Handbook of social psychology: Vol. 1. Theory and method (pp. 449-487). Reading, MA: Addison-Wesley. MEDERLY, Peter, Pavel NOVÁČEK a Ján TOPERCER. Lidé v zrdcadle indikátorů kvality a udržitelnosti života. In: POTŮČEK, Martin. Zpráva o lidském rozvoji Česká republika 2003: Odkud přicházíme, co jsme, kam jdeme?. Praha: MJF, 2003, s. 29-36. ISBN 80-86284-33-6. Dostupné z: http://ceses.cuni.cz/CESES-34-version1hdr2003_cz.pdf PLEVA, František. Vrchovina neznámá: stručná historie měst, městysů, obcí a významných míst Vrchoviny od Humpolce k Havlíčkovu Brodu. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2008, 318 s. Edice Vysočiny. ISBN 978-80-86559-91-9. QUITT, Evžen (1970): Mapa klimatických oblastí ČSSR, měř. 1 : 500 000. Kartografické nakladatelství, Praha. STRAUSS, Anselm a Juliet CORBINOVÁ. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie. 1.vyd. Boskovice: Albert, 1999, 196 s. ISBN 80858-3460-X. ŠIMKOVÁ, Eva. Analýza kvality života a úloha venkovské turistiky. In: Svět práce a kvalita života v globalizované ekonomice: sborník z mezinárodní konference: projekt "Vliv změn světa práce na kvalitu života" programu MPSV "Moderní společnost a její proměny". Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2007, s. 303-310. ISBN 978-80-86973-45-61-4. Dostupné z:http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/sbornik_ mezinarodni_konference/sbornik_3.pdf
47
ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 377 s. ISBN 978-80-7367-313-0. The WHOQOL Group, The World Health Organization quality of life assessment (WHOQOL): Position paper from the World Health Organization, Social Science & Medicine, Volume 41, Issue 10, November 1995, Pages 1403-1409, ISSN 0277-9536, http://dx.doi.org/10.1016/0277-9536(95)00112-K YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles: Sage, c2009, xiv, 219 s. Applied social research methods series, vol. 5. ISBN 978-1-41296099-1. Dostupné z: http://cemusstudent.se/wpcontent/uploads/2012/02/YIN_K_ROBERT-1.pdf
Internetové zdroje
Cykloserver: Cykloatlas [online]. 2007 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=49.60576P15.45195P13 Cyklotrasa č. 4155 Vilémov - Humpolec. Český sever [online]. 1998-2014, 12.01.2009 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://ceskysever.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=136335 Cyklotrasa:Krajem Mahlera a Haška. Výletník.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/cyklotrasy/ceskomoravskavrchovina/havlickobrodsko/749-krajem-mahlera-a-haska/ Český statistický úřad MOS - Městská a obecní statistika. Veřejná databáza [online]. 2006-2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=CZ0631 ČUZK. Geoportál [online]. © 2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=MapList Granit Lipnice s.r.o. [online]. 15.12.2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: www.granitlipnice.cz Granit Lipnice s.r.o. [online]. Hradec Králové: Creatic s.r.o. [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://grali.webnode.cz/ Geologická mapa 1:50 000. Česká geologická služba [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=67890 0&x=1104600&s=1 Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Český statistický úřad [online]. 5.3. 2007 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/kapitola/4128-04-1869_2005-0102 Hrad Lipnice [online]. © 2014, 24.03.2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: www.hradlipnice.eu CHAPS SPOL. S R.O. Jizdnirady.idnes.cz [online]. 2013 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: jizdnirady.idnes.cz/autobusy/spojeni 48
Jizdnirády.cz [online]. idos, 2013 [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/autobusy/spojeni/ Kamenná trouba - přírodní rezervace. Turistika.cz [online]. © 2007-2014 [cit. 201405-06]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/kamenna-trouba-prirodni-rezervace Kamenná trouba. Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. 2011 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: www.dedictvivysociny.cz/priroda/zvlaste_chranena_uzemi11/prirodni_rezervace-40/?id=1049 Lipnice nad Sázavou, katastrální území 684198 - katastr nemovitostí. Kurzy.cz [online]. Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o., © 2000 - 2014, 16.3.2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://regiony.kurzy.cz/~nr/ku/684198/mapa/ Lipnice nad Sázavou: O prázdninových víkendech pojede přímá linka z Prahy do Lipnice a zpět. Havlíčkobrodský deník [online]. 7.7.2012 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://havlickobrodsky.denik.cz/kratce/1094639-lipnice-nad-sazavou-oprazdninovych-vikendech.html Lipnice nad Sázavou: oficiální web obce [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: www.lipnicens.cz Mapy.cz [online]. © Seznam.cz, 2011 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: mapy.cz Národní památník odposlechu: sochařská díla v žulových lomech u Lipnice nad Sázavou [online]. © 2005 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://ucho.hyperlinx.cz/xdefault.htm Posázavská magistrála (cyklotrasa). Hospoda Na Staré poště Okrouhlice [online]. © 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.starapostaokrouhlice.cz/inpage/posazavska-magistrala-c-19/ Půdní mapa 1:50 000. Česká geologická služba [online]. 2012 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://mapy.geology.cz/pudy/ Rekreace pro poslance podraží na šest stovek za den. Vilu Němcové neprodají Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/rekreace-pro-poslance-podrazi-na-sest-stovek-za-den-vilunemcove-neprodaji-1t5-/domaci.aspx?c=A100819_103712_domaci_kop. Idnes.cz: zprávy [online]. 19. srpna 2010 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/rekreace-pro-poslance-podrazi-na-sest-stovek-za-den-vilunemcove-neprodaji-1t5-/domaci.aspx?c=A100819_103712_domaci_kop Sčítaní lidu, domů a bytů 2001: Lipnice nad Sázavou. Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/569046?OpenDocument SLAVÍKOVÁ, Aneta. Kauza bývalého starosty Lipnice míří k Vrchnímu soudu. Havlíčkobrodský deník [online]. 15.1.2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://havlickobrodsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/kauza-byvaleho-starosty-lipnicemiri-k-vrchnimu-soudu-20140115.html STRÁNSKÝ, Petr. Lipnici hrozí obří pokuta. Obyvatelé to vzali s klidem. Havlíčkobrodský deník [online]. 18.11.2012 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: 49
http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/lipnici-hrozi-obri-pokuta-obyvatele-tovzali-s-klidem-20121118.html STRÁNSKÝ, Petr. Lipnici nad Sázavou hrozí mnohamilionové pokuty. Havlíčkobrodský deník [online]. 8.12.2010 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20101207lipnice.html STRÁNSKÝ, Petr. Lipnice stojí na rozcestí. Havlíčkobrodský deník [online]. 27.1.2011 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20110127lipnice.html STRÁNSKÝ, Petr. Policie obvinila lipnického exstarostu. Žďárský deník [online]. 14.10.2011 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://zdarsky.denik.cz/zlociny-asoudy/20111013horky-03f3.html STRÁNSKÝ, Petr. Základní škola v Lipnici nad Sázavou zůstává devítiletá. Havlíčkobrodský deník [online]. [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20110312lipnice_skola.html ŠNAJDR, Jaroslav. Starosta si z obecní kasy bral i na pivo. Lipnice dluží 26 milionů. IDNES.CZ: zprávy [online]. 18. dubna 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/soud-s-byvalym-starostou-lipnice-ladislavem-horkym-fy2/domaci.aspx?c=A130418_165009_jihlava-zpravy_mv Taxonomický klasifikační systém půd ČR [online]. © 2004 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://klasifikace.pedologie.czu.cz/index.php?action=showReferencniTrida&id_categ oryNode=31 Vše o území: Lipnice nad Sázavou - obec/město (okr. Havlíčkův Brod). ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. © 2009-2011 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-ouzemi&tu=0&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAHWPv07DMBDGry2hf4WAgY1Ha MWCBBO42CVWk7hK0iAyYWjUgkIbErdkQmKBgRV2BsaBOIJWJkQOzMjXIoEAIkW3fy_b7v8_QdtCSGpRM5kY2xOg4bukwGpoy04svj08rBcwHyLaiEI9lrySM1ijm U1SAOksEo7KXR1jZkVTsv4b2Ip6qg3HWY3SE2MZMzuAD4s5P7MQzlsN_gQxX 0g3j57f7h4_J6Iw85DtpEhuMgjWHxd88anx4G8dX0brV63qTB0gjFCv8Z6Igt6tA6yXra5tpirEcXezNYuGLpaCoC2oJl0QK5tuC7nAHuwolrvCI QyhRUEAy41ziibYwOHICZ3e_44umTfzMuIS0RXSD0WzC32ses302CzX3iaWghk DLNr8Z9HVJs2u0Ub_EKbPcjoeiC45Bm3XPYfWuz Zřícenina hradu Lipnice, Lipnice nad Sázavou. Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad Kraje Vysočina, 2011 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/fortifikacni-10/?id=1095 ŽALUDA, Eduard. Odůvodnění územního plánu Lipnice nad Sázavou: textová část. červenec 2010, 44 s. Dostupné z: http://www.muhb.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=3782&id_dokum enty=823770 50
SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1. Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti k 31. 12. 2013 v Lipnici nad Sázavou Příl. 2. Podnikatelské subjekty podle právní formy k 31. 12. 2013 v Lipnici nad Sázavou Příl. 3. Ukázka přepisu rozhovoru s jedním z obyvatel Lipnice nad Sázavou Příl. 4. Přepis rozhovoru se dvěma členy lipnického zastupitelstva
51
Příl. 1. Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti k 31. 12. 2013 v Lipnici nad Sázavou PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY PODLE PŘEVAŽUJÍCÍ ČINNOSTI K 31. 12. 2013 V LIPNICI NAD SÁZAVOU Průmysl celkem Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Stavebnictví Profesní, vědecké a technické činnosti Zemědělství, lesnictví, rybářství Ostatní činnosti Nezjištěno Ubytování, stravování a pohostinství Peněžnictví a pojišťovnictví Vzdělávání Činnosti v oblasti nemovitostí Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Administrativní a podpůrné činnosti Informační a komunikační činnosti Zdravotní a sociální péče
POČTY 25 23 17 14 14 12 11 10 9 6 4 4 2 1 1 1
Příl. 2. Podnikatelské subjekty podle právní formy k 31. 12. 2013 v Lipnici nad Sázavou PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY PODLE PRÁVNÍ FORMY K 31. 12. 2012 V LIPNICI NAD SÁZAVOU Státní organizace Obchodní společnosti Družstevní organizace Živnostníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy
POČTY 1 6 1 106 16 5 17
Příl. 3. Ukázka přepisu rozhovoru s jedním z obyvatel Lipnice nad Sázavou .. krátká pauza … delší pauza () slovo, kterému nebylo rozumět (pravděpodobné slovo) (smích) *** skryté jméno R: Respondent / Komunikační partner / pan Šestka (62 let, muž) T: Jana Dolejší Lipnice nad Sázavou 27.3.2014 T: Jak dlouho tady žijete? R: Bydlim na Lipnici od ...od 80. roku, to znamená 34 roků jsme tady. T: A přistěhoval jste se sem proč? R: Přistěhoval jsem se sem v podstatě za prací, protože už jsem tady pracoval, dojížděl jsem z Ledče, takže jsme sem šli za bytem a za prací, tak no, bydlení nám nabídli. T: A přemýšlel jste někdy o tom, že byste bydlel někde jinde. R: To mě napadlo ta myšlenka několikrát, ale spíš to byla jen taková myšlenka. Ale že bych k tomu nějak aktivně přistoupil, že půjdeme pryč to ani ne. Jinak jako, že jsem uvažoval, že půjdeme jinam, jo to jsem uvažoval, to jako jo. T: A z jakých důvodů? R: Já jsem dospěl časem k názoru, že když žije člověk na jednom místě hodně dlouho, tak že to má svoje výhody, ale možná taky někdy nevýhody, jako by změna prostředí byla pro mě výhodnější, třeba potom se mi zdálo, že v tady se na člověka spoustu věcí postupně navaluje, navaluje, navaluje, a že to pokládaj za samozřejmost, co ten člověk dělá a že kdybych šel jinam, tak bych na tom byl lepší. Takhle bych to řekl. T: Slyšel jste někdy o výzkumu kvality života? R: Asi ne. T: A co si pod tím představíte, pod tou kvalitou života? R: Pod kvalitou života si možná mylně, možná dobře, já nevím, představuju, aby ten člověk byl spokojenej, spokojenej v osobním životě, v zaměstnání, v rodinným životě, aby byl zdravej ..osobní spokojenost považuju za kvalitu života. Ne nějaký statky hmotný, to určitě ne. T: A vaší osobní prioritou je co?
R: Asi to zdraví a taková jako pohoda v rodině a pohoda v práci, když to tak řeknu, protože člověk nakonec tráví spoustu času. Tak to mě bohatě stačí a čím jsem starší, tím víc mi to stačí, bych řekl. Když je člověk mladší, tak má ještě všelijaký jiný věci, který chtěl, to si dnes asi toho zdraví nejvíc cením asi a tý pohody. T: A jaká je podle vás kvalita života tady v obci? R: No. ... To nevím jak to vyhodnotit .. zase záleží na tom, co si kdo představí, jakože pro mě osobně je ta kvalita života tady postačující a dobrá, ale pravdou je, že spousta věcí tady chybí, který já třeba osobně nepotřebuje, ale spousta lidí by je asi potřebovala. Chyběj tady pracovní příležitosti, chybí tady dopravní spojení pořádný, to je čím dál horší, chybí tady služby, takže jako obecně bych řekl, tak tady není nic moc, pro mě je to postačující, takhle bych to řekl. T: Takže, co by se podle vás tady dalo zlepšit? R: No určitě by bylo s nějakým plusem, kdyby tady bylo nějak jako víc pracovních příležitostí pro lidi. Tady v podstatě ti lidé doma práci skoro nenajdou, všichni musí dojíždět nebo je těch pracovních příležitostí minimum. Chybí tady možnost nákupu spousty věcí, krom smíšenýho zboží pana Špilínka, za vším musíme dojíždět. Veškeré služby, od kadeřnice počínaje přes čistírny a opravny všeho možnýho, to tady není. Dopravní spojení, jak jsem říkal, čím dál horší. Linka nejdřív na Prahu zmizela, na Humpolec zmizela, v sobotu, neděli nedostupno, to mi tady chybí. Zubařka tady chybí už léta letoucí, takže todlecto by se tady mohlo zlepšit, ale zase vidim, že z velikosti obce, že je to takový přání, ale těžko splnitelný, tak bych to řekl. T: A co je tady naopak na dobrý úrovni? R: Na špatný úrovni není škola a jídelna ve školní kuchyni, ta funguje nejenom pro školu, ale funguje třebas i pro důchodce, to je velký plus tady pro důchodce místní, tam choděj hodně na obědy. .. Na dobrý úrovni ..je zdravotnictví bych řekl, co se týče praktického lékaře. Pan doktor Ondrák, bych řekl, že je (dobrý) odborník a člověk vůbec takovej. No a pak už budu hledat marně ... za dobrý považuju momentální vedení obce, to jsou, vedení obce, že je taky dobrý, se snaží, i když teda se to nezdá možná, protože maj z minulejch let těžký problémy finanční na obci, ale to není jejich chyba, není to jejich vina. Takže vedení obce taky považuju za velice solidní v domluvě. No a to je tak asi všechno, co mě napadlo. T: Za ty poslední roky, jak jste říkal, že se změnila doprava, takže dřív tady byla víc frekventovaná autobusová linka? R: No, no, to radikálně klesá, jak říkám, přímý spojení do Prahy, denně jezdil autobus ráno do Prahy, večír zpátky sem na Lipnici. V sobotu jezdil, do Humpolce bylo spojení několikrát denně, neexistuje už žádnej spoj. Do Světlý v sobotu, neděli nejezdí nic. O všedních dnech pár spojů jo. Ono je to začarovaný kruh, ubylo autobusů, ubylo cestujících, protože tím, že někdo potřebuje někam dojet a ví, že už se tím autobusem nevrátí, no tak si veme radši auto, čímž těch cestujících taky ubylo zase, a když ubyde cestujících, tak oni zase okamžitě ukrojej nějakej spoj. Takže doprava šla hodně dolů tady no. T: Změnilo se za poslední léta něco, co by se týkalo životního prostředí?
R: Nemyslim si, nemyslim si, ne. T: A bioplynka má na vás nějaká vliv? R: No nemůžu posoudit, protože na tady tý straně kopce nás neovlivňuje vůbec, alespoň zatím. Třeba v létě potom, protože ona je v provozu někde od podzimu, já mám takovej dojem. Tak nevim, jak to bude v létě, nevim, jestli to neovlivňuje ty lidi, kteří bydlej v tý dolní části v tom Dolním Dvoře, protože ona je vlastně schovaná tam pod tím, to nedokážu posoudit, ale tady nahoře určitě né. T: Místa nějaká přibyla v zaměstnání nebo ubyla za posledních pár let? R: ...No, tak to přemejšlim a nevim, to nevím, jestli jsem schopnej to posoudit, řekl bych, že nepřibyly žádný místa, protože i u tý bioplynky jsou zase lidi, kteří dělali na statku. A že by ubyly, to si taky netroufám říct snad, ne, já myslim, že je to tak zhruba teďka už několik let setrvalej stav, no. T: Co se týče vybavenosti a služeb, nějaké změny se tu udály? R: Vybavenost a služby postupně právě pomalu, ale jistě ubejvaji. Protože když vezmu, byla tady sběrna čistírny, není už, opravoval tady pan Dočkal boty, přestal, přerušil činnost, už je to člověk v důchodu, skončila zubařka, která tady byla léta letoucí, už se neobnovilo. ... Takže no ze služeb, co tady je? Ten praktickej lékař, ten obchod pana Špilínka a tam ten krámeček pod tím, i co se týče pohostinský činnosti tady trošku ubylo, protože ta hospoda na náměstí taky nějak omezila tu činnost. Dole u Bohemia taky omezila činnost. Tak sice pro Lipnici to stačí, ale pro letní hosty taky toho ubylo, takže spíš postupněji postupněji ubývání služeb no. T: A vám osobně vadí, že tady není třeba zubař, už jste si našel jinýho? R: Já jsem si našel jinýho, ale vadí mi to. Vadí mi to, protože je to zase z neruky, zase s ohledem na zaměstnání třeba, když tady zubařka byla, tak se s ní dalo domluvit. Já ho mám v Brodě nakonec to a takže chybí to. T: Takže, kdyby se tady objevil nový zubař, tak byste přešel k němu? R: Určitě, určitě jo no. T: A změny, které by se týkaly cestovního ruchu? R: Cestovní ruch na Lipnici řekl bych, že v tom zase naopak trošičku je to tady plusový, protože jednak teda na hradě se teda neustále každým rokem vylepšuje vyhlídkový trasy. Postupně tam ten pan kastelán Hanzlík přidává další a další možnosti, kam se podívat, na ty věže vyhlídkový, všelijaký okruhy a tohlencto. Čili hrad bych řekl, že přitahuje hodně lidí a je čím dál lepší ta prohlídka. Pohostinství pana Haška bych řekl, že pro turisty jako velice solidní, spíš pro turisty, než pro místní, protože je to dražší, dražší pohostinství, ale zas pro ty turisty to nevadí. Vylepšila se tady pro turistickej ruch taková ta informovanost, je tam teďka taková docela pěkná cedule na náměstí umístěná, orientační tabule s mapou tady Lipnice a okolí i s těma pamětihodnostma, který tady v okolí, takový určitý jakoby
okruhy jsou tam vyznačený. Teďka zrovinka včera jsem se dozvěděl, tam jak byla bývalá kamenická škola, tak to koupili ňácí lidi z Prahy a vybudovali penzion, takže úplně fungl novej penzion teďkon, nabízej ubytování .. co se týče turistického ruchu jako podmínky se vylepšujou, nejsem si jistej, jestli přibejvá návštěvníků, to zase nejsem si jistej, ale jako ty podmínky určitě lepší jsou. T: Á myslíte, že to mohlo taky ovlivnit, že se obec připojila do místní akční skupiny Královská stezka. R: To ani nevim, to fakt nevim. To nějaká taková .. ne tak to mi uniklo úplně. To je nějaké združení? Tohle mi fakt uniklo. Je možná škoda, že to nijak ani nepublikovali nikde, nebo jsem si toho nevšiml, nevim o tim. T: Myslim, že tam jsou tak rok, takže jenom krátce. ...Myslíte si, že se kvalita života liší nějak polohově tady na Lipnici, že kdybyste bydlel v jiný části obce, tak že byste měl tu kvalitu života jinou? R: No to je otázka, ale myslim si, že asi ne. Ta kvalita života, asi ne, co by se změnilo, když člověk bydlí na různých místech, tak se měněj určitým způsobem přírodní podmínky, to jako jo, ale to s tou kvalitou života zas tolik nesouvisí, co se týče větru, tak kdo bydlí na vršku, tak veškerý větry, který tam zaživají jsou krušný, zatímco někteří, kteří bydlí pod kopcem, to vůbec ani nevědí, že fouká tolik nahoře. Ale to je mimo tu kvalitu života asi spíš takhle ty přírodní podmínky, to je tady hodně ovlivněný tím, kdo kde žije, kde kdo bydlí. To s tou kvalitou zas tolik nesouvisí. T: Nějaké aktuální problémy v obci? R: Pokud vím, tak pořád aktuálním problémem tady je určitý finanční problém, který vznikl v minulých letech právě jakoby hospodařením minulého vedení obce, takže s tím se to současný vedení potýká a tím je i tak jakoby řekl podvázaná taková ta činnost, takže ono dneska tady lidi někteří říkaj, že se nic neděje, že se nic nedělá, ale zapomínaj na to, že ono není jakoby za co. Nad tou obcí visí nějaká hrozba vracení nějakejch dotací evropskejch, který tenkrát byly čerpaný a nesplnily se podmínky toho čerpání, takže ono tohleto bych řekl, že je největší momentální problém Lipnice, že není schopná nějaké investiční akce nebo tak. No prostě jestli to tak jako tak, tak to přežívá a čeká se, jak dopadnou všelijaké ty soudní řízení, nakonec probíhaj, tady to bylo publikováno v novinách. Takže to bych viděl jako největší problém Lipnickej momentálně, že je taková nejistota finanční. T: Má to vliv nějak na ten život společenský? R: Asi částečně jo, protože, kdyby ta obec byla ve zdravém stavu, tak určitě by byla schopná prostě třeba na těch kulturních akcích se víc podílet, pomoct s Haškovou Lipnicí. Haškovu Lipnici momentálně pořádá vlastně jenom pan Hašek ve vlastní režii. Dřív to i obec pořádala, dneska ta obec do toho nevstupuje, protože do toho nemá co vložit. Takže já si myslim, že jo, že to jako podvazuje právě no i ten společenskej život a pořádání nějakých akcí nebo nějakejch aktivit, že vlastně no není na to, nejsou na to peníze. T: A má to vliv i na život mezi lidmi?
R: To určitě tady má vliv, že to tady celou touhletou situací je v Lipnici nedobrá atmosféra právě mezi lidma, i když teďkon bych řekl, v poslední době se to trošku uklidnilo. Ale tady právě bylo hrozně ..rozhádaná, ta obec byla hrozným způsobem rozhádaná, protože tady se vytvořili takový, až bych řekl nesmiřitelný tábory politický, úplně nesmyslně na takový malý obci a ty tábory proti sobě prostě jistým způsobem sočili a intrikovali a soupeřili, takže tohlento je s tím spojený no, teď by řekl, že se to trošilinku uklidnilo, ale bylo to šílený. Já jsem před pár lety byl taky v zastupitelstvu a můžu říct, že jsem se pak zařekl, že už nikdy víc. Jsem si říkal, mám to zapotřebí? ..Tady byly strašný hádky mezi lidma, úplně nesmyslný protože se tady známe a tady nějaký takový, že ten je pravičák a ten je levičák považuju za pitomost, ale tady se to teda pěstovalo. Tady to prostě pravice, levice, a když takhle tak mi obráceně a když ..no hrozný. T: A bylo to i dříve? R: Nepamatuju to, to vzniklo zase, když si vemu zpátky, to je tak deset roků zpátky, to se tady najednou začalo vyhrocovat, no jako bych řekl, že po tý revoluci teda, do tý doby to tady fungovalo, to jako ta obec v klidu a sousedsky a pak to najednou začlo tady takový politický třenice a .. ale opravdu na tvrdo teda, to byly i ty schůze, to bylo tak něco nepříjemného, že říkám, já jsem na to nějak moc zvyklej nebyl, a tak to teda ne no. T: Co se týče zájmových skupin, jsou tu kromě hasičů ještě nějaké? R: Jsou tady čilí hasiči, ty toho opravdu hodně udělaj i pro obec a pro lidi. Rybářskej svaz je tady, ti jsou taky v rámci svých možností docela čilí. Byl tady velice agilní červenej kříž, kterej bohužel letos končí z důvodů nějakých organizačních, kdy snad nebo, co já vím, tak zase nějakým zákonem nebo čím, by měly spadnout pod organizaci v Havlíčkově Brodě, takže by nebyly tak jako úplně samostatný, čímž by taky nemohly samostatně hospodařit a to ty ženský z červenýho kříže nějak tak jako naštvalo, takže oni to radši ukončej, než aby oni pořádaly ples, vítěžek z plesu někde odevzdávaly někam bůh ví kam a potom zase s prosíkem chodily, aby jim je někde poskytl, takhle nám to bylo alespoň řečeno. Takže červenej kříž byl velice aktivní, ale bohužel to asi pomaličku končí. Pak je tady aktivní, no aktivní je Sokol, ten pořád žije, ale to je asi tak všechno ...myslivecký ještě sdružení, ty tady taky pokud vím nějakou činnost vyvíjej. T: A teď se účastníte zasedání zastupitelstva? R: Minimálně, čas od času tam občas takhle zaběhnu si je poslechnout jenom, ale .. na veřejný schůze, na veřejný schůze chodím pokud uspořádaj jednou za půl roku, tak to si tam jdu poslechnout, ale takhle na zastupitelskou a pokud vím, tak nechoděj ani občani, minimálně, je to veřejné zasedání, může chodit kdokoliv, ale tady myslim, že na Lipnici nechodí skoro nikdo. T: A místní média? R: Místní media sleduju. Obec vydává Panorama Lipnicky, což už je takový docela letitej plátek, časopis .. to chodi do všech domácností. Čas od času jsme tady obšťastněni, že příjde ještě takovej, taky takovej plátek, kterej vydává právě bývalý starosta Lipnice, to teda je mimo veškerou úroveň, to nevím jak to nazvat slušně, to se asi nedá šlušně napsat, to je prostě zoufalý, tam jenom takový bych řekl pomluvy kde koho, taková uražená
ješitnost z toho pramení a je to naprosto nesmyslný, co tady dostaváme. Většina lidí na těch schůzích i říká, že to nechce dostavat tyhle ty. A jiný medium tady veřejný, vydává škola jednou za čtrnáct dní, což je součástí i toho Lipnického Panorama. Je i na internetu, visí to na náměstí na vývěsce, jináč pokud vím, tak tady jiný snad ani není. T: Ještě, jezdíte častěji do Brodu nebo do Humpolce? A taky kvůli čemu? R: Do Brodu. Asi více služeb plus úřady, který jsou, co my spadáme, tak je to pod Brod. Ale i více služeb a tak jako i spádově. Do Humpolce já jezdím taky, ale do Brodu jezdím víc. T: Chcete ještě něco dodat, třeba k té kvalitě života? R: Tady se třeba hodně jako ta kvalita života, si myslim, taky se odvíjí u takovýhle obce, aby se mohlo něco zlepšovat, tak potřebuje lidi. Lidi jsou to nejpodstatnější a tady právě na Lipnici, teď v posledních letech vlastně se nestaví, tady jsou pozemky, který byly k výstavbě určený dole, ale právě teda zase musím říct bohužel, za toho minulého vedení se honilo kde co, a tohle to se hrozně podcenilo, takže teďkonc tady bych řekl, že minimálně tady, spíš ubejvá asi lidí, stárne Lipnice a to s tou kvalitou života taky souvisí, protože kdyby se sem přistěhovali mladší lidi, tak určitě ty lidi zas maj elán a zas je třeba něco napadne a zas by stáli o něco a tlačili by někam. Teď mi připadá, že to tak prostě jako pohasíná, takže tohle bych řekl, že s tím souvisí taky, že momentálně obec není schopná zajistit pozemky pro bydlení, protože to zase stojí peníze a ten stávající stav je takovej, že říkám pozemky támhle existujou dole pod Lipnicí, ale to se musí nějaké to zasíťování, ta elektřina a ta voda a nějak komunikace vybudovat a na to ta obec momentálně nemá. To bych řekl, že taky je příčinou takovýho jako útlumu, útlumu Lipnice. Tím, že ten pohyb lidí je tady minimální, příchod lidí je minimální, tak a ti, co něco dělaj, tak postupně stárnou a ztrácej tu sílu nebo i chuť. Tak tohle bych řekl, že s tou kvalitou života asi taky souvisí ..Mladý tady moc nezůstavaj kvůli zase práci, tak tohle bych viděl asi takovou souvislost no. T: Já už se vás zeptám teda jenom na věk? R: Věk je požehnanej, dva a šedesát roků. T: Tak mockrát děkuji.
Příl. 4. Přepis rozhovoru se dvěma členy lipnického zastupitelstva .. krátká pauza … delší pauza () slovo, kterému nebylo rozumět (pravděpodobné slovo) (smích) *** skryté jméno
R1: Respondent / Člen zastupitelstva R2: Respondent / Člen zastupitelstva T: Jana Dolejší Lipnice nad Sázavou 31. 4. 2014 T: Já bych se Vás zeptala, co si představujete pod kvalitou života, Vy osobně. R1: Pod kvalitou života, já osobně .. takže nikoliv z pozice jako obce, ale z pozice mýho života? T: Zatím tak. R1: (smích) To je příliš osobní, to může být skutečně velmi rozdílné a rozhodně já osobně řadím mezi kvalitu života být dost zdravý, abych teda zvládl ty své ( ), svůj život, potom si myslim, že hodně důležitý v kvalitě života mít dostatek ..osob, ve svým okolí, na který se může člověk spolehnout a s kterými může komunikovat pozitivně a vlastně rozvíjet s nima nějakej vztah, nebo něco takovýho v tomhle smyslu. Samozřejmě i ta rodina do toho spadá, no a ... nic nefunguje dostatečně dobře, pokud to není nějakým způsobem ekonomicky zajištěný. To znamená, že je nutné míti ... takový množství prostředků, aby ty normálně základní, takový ty obvyklý věci prostě mohly být vlastně z toho řekněme financovány. Pak je spousta dalších zajímavých věcí, jako do kvality života můžu zahrnout prostě dobré jídlo, pití a sport, zábavu a další a další věci. Prostě to je celá škála. ...Kulturní požitky a podobně, ale to je hodně individuální. T: A jak by se ta definice lišila, kdyby to bylo z pohledu jednoho ze zastupitelů? R1: Z pohledu zastupitele bych tu svoji odpověď směřoval do záležitosti, která se týká života občanů v té obci. Občan od obce obvykle požaduje ke své kvalitě, podle mého názoru teda, splnění některých funkčních, nechci říct povinností, ale prostě náležitostí, které umožňují dobře a bez problému v té obci žít. Takže myslim si, že to je minimálně prostě veškeré ty hlavní služby, která obec na tom svém území občanům poskytuje, jako jsou prostě funkční komunikace, jako je odvoz odpadků, jako zajištění pitné vody, kanalizace, potom občan, když odhlédnu od těhlech nejzákladnějších požadavků, bych řekl tak potom je tady k dispozici celá škála (záležitostí), jako, že tady bude lékař, že tady bude škola, že tady bude pošta, že tady bude dostatečná dopravní obslužnost, že tady bude nejenom lékařská služba, ale i třeba zubní lékař, že vůbec bude obec po té estetické stránce, v takovém stavu a podobě, že se za ni občan za ni nebude muset stydět, že nebudou oprýskané omítky, že nebudou zarostlý chodníky a podobně a tak dál. Znova říkám, celá škála záležitostí. Takže občan očekává od obce splnění těhlectěch záležitostí podlé mého názoru. Ta obec do značný míry má povinnost je splnit, ale zase je otázka, jak je schopna to ekonomicky a organizačně zajistit. Tak asi tolik bych k této otázce řekl. T: Zeptala bych se, jestli podle Vás plníte nebo naplňujete, aby ta kvalita života byla co nejvyšší? R1: O tom vůbec nepochybuju. Protože to je skutečně základní povinností tý obce a zvlášť v našem případě, kdy se z hlubokého mínusu dostáváme alespoň na nulu a snažíme se ty věci řešit. Bohužel musim připomenout, že jsme velice limitováni obrovským problémem a
to jsou prostě ty daňové odvody na porušení rozpočtové kázně z minulosti, a jestliže jsou tak ( ) několikanásobně převyšují roční rozpočet obce, tak ten manévrovací prostor je prakticky téměř nulový, je velice omezený a nelze tady hovořit o nějakém rozvoji, ale o pouze nejnutnější údržbě, a o rozvoji v tom smyslu, že opravujeme to, co je už je ( ) a to, co bez čeho bychom nemohli fungovat. Takže já si myslim, že to naplňujeme protože, když se vrátím ještě k tomu problému, tak když jsem sem nastoupil po volbách, tak jsme měli na stole problémy s neuhrazenými doklady za vyvezený odpad, za neuhrazenou elektriku, za neuhrazenou dopravní obslužnost, tohle jsme všechno zlikvidovali, problémy byly v základní škole, která měla obrovský problém. Tady v té obci konkrétně, problematika kanalizace, problematika místních komunikací, je to problematika toho obrovského dluhu, ..zajištění chodu školy, zajištěn technického chodu školy, protože ta škola je spoustu let ve výjimce, více než deset let, máme tam technické problémy ve vytápění, úhradě provozu, takže to jsou velmi závažné problémy, které obec ve spolupráci třeba konkrétně se školou nebo na jiné straně s jinými odborníky, co se týká třeba té zmíněné kanalizace a v neposlední řadě jsem pod tlakem právních a trestně právních záležitostí, takže se musíme velmi účinně právně bránit různým žalobám a podobně, takže to tu obec velice zatěžuje a vyčerpává. T: Jsou chystané nějaké změny v těchto oblastech? R1: Změny jsou chystané, protože po provedených ( ) musíme připravit návrh nějakých opatření, kterými ty problémy, který jsem dokázali najít a definovat, musíme řešit, to znamená, že například když uvedu problematiku kanalizace ... Připravujeme technické studie a ekonomické studie týkající se investice budoucího provozu té kanalizace a podkladů pro zpracování projektu jako takového, abychom minimalizovali náklady na investiční výstavbu a nakonec i budoucí výdaje, které se budou týkat samotných občanů, protože zavedením kanalizace se zavede stočné. Což je další poplatek, který občan dosud nikdy nemusel hradit, ale po uvedení kanalizace do provozu to nastane... Podobně bych mohl hovořit i o další oblasti, co se týče komunikací, připravili jsme projektové dokumentace pro realizaci (výběrového řízení) a samotné stavby. Co se týče školy provádíme energetický audit, analýzy finančních ( ) můžete investovat z vlastních, můžete čerpat státní dotace, můžete si vzít půjčku, úvěr, můžete použít i nestandartí formy financování, příklad konkrétně v případě školy by se jednalo o splácení té investice z úspor, které by vznikly po realizovaných změnách v systému vytápění, a tak bychom mohli jít dál. Snažíme se opravovat postupně byty, který jsou ve vlastnictví obce, ale to jsou, jak jsem uvedl na začátku, ( ) záležitosti, protože především se musíme věnovat základním a těm, z kterých vyplývají nějaké problémy nebo sankce, to znamená ty trestně právní a právní nebo hospodářsky právní záležitosti. T: Když jsem vyhodnocovala rozhovory některých obyvatel, tak se tam často objevovalo, že si myslí, že by se tu mohl lépe využívat cestovní ruch. R1: Já mám úplně stejný názor, já si to taky myslim, protože Lipnice nad Sázavou, jako obec s národní kulturní památkou, hradem Lipnice a s přírodou a velmi pěknou přírodou, je skutečně podle mě turistickým cílem, mohl by být i větším, ale když to rozebereme reálně, tak funkce obce jsou úplně zcela konkrétní a turistiku může v podstatě podporovat nepřímo. Neumím si za naší situace představit, že bychom inicializovali vznik například nějaké obecně prospěšné společnosti, která by se systematicky věnovala podporou a
využitím cestovního ruchu konkrétně v Lipnici nad Sázavou, protože tady na to nejsou podle mého názoru lidi, řeknu to naprosto na rovinu a ty lidi, který ta obec má k dispozici, ty jsou přetíženi řešením chodu a problémů obce. Turistika bohužel je tedy mimo zorný úhel obce. V té podstatě ( ) musí jednotlivé subjekty, občané nebo společnosti, který tady sídlí a mají zájem prostě finančně tuhle tu záležitost využít tak, aby v tom smyslu začali nějakým způsobem pracovat, ale to neznamená, že obec se tomu nevěnuje, naopak vlastně obec alespoň částečně opravuje stezky, doplňuje turistické značení na stezkách, připravili jsme tady na náměstí obrovskou nástěnku s mapou .. snažíme se tady i s místními podnikateli, mám teď na mysli restauraci u Hašků, nějakým způsobem participovat na nějakým letáku, materiálu, který dostávají turisté, kteří navštíví Lipnici, jsou to takové drobnosti. Další taková drobnost je, že jsme ( ) tady v přízemí radnice místnost, která by jednoho dne potenciálně mohla sloužit jako .. malá galerie nebo informační středisko, nebo záležitost zázemí pro prodej nějakých třeba výrobků místních živnostníků. To zacházím příliš daleko (smích) na neprobádanou věc, ale myslim si, že to všechno spolu souvisí. Tak asi tolik k tomu bodu. T: Změnilo se něco po vstupu do Královské stezky? R1: Z tohodle pohledu se nic nezměnilo, protože .. z Královské stezky jsme my nic nevyužili, nepřipravili jsme, nepožádali jsme ( ) projekt ani v minulosti ... asi bych nosil dříví do lesa, kdybych opakoval, že na to nemáme vůbec kapacitu se s tím zabývat a navíc samo to sdružení nebo jestli to je obecně prospěšná společnost, vůbec já nevím, jakou to má právní formu přesně, ale z těch posledních informací, že ty finanční prostředky, které jim tam tekly, jsou zastavený a oni dokonce v rozporu s tím vstupním údajem, s tou vstupní informací, že vlastně jejich činnost spočívá v tom, aby podpořili obce v čerpání dotací, tak naopak požádali o dočasnou podporu finanční. Na naší obec to dělá asi tři a půl nebo pět tisíc korun, teď nevim kolik, ale řádově několik málo jednotek tisíc korun na podporu nějakého přechodného období, než se zase rozvine financování směrem z toho prvního zdroje, a zdůvodněno to bylo především tím, že je potřeba dál administrovat už rozjeté a funkční projekty, což v našem případě teda žádný není a ani jsme o žádný nestihli požádat, takže jsem masku požádal, aby v našem případě učinila výjimku a zprostila nás té ( ) , odsouhlasené na valné hromadě v příspěvku obcí do té masky, to považuji v naší situaci za nemožný. T: Chtěla bych se zeptat, stavba nových domů nebo na obecních pozemcích je teďka nemožná? R1: Stavba nových domů na obecních pozemcích je to dlouhodobě připravovaná záležitost, kterou jsme převzali od předchozího zastupitelstva, od předchozího vedení obce. Naprosto nedostatečně připravena jak finančně, tak právně a v současné situaci obce tahle záležitost už tři a půl roku víceméně stojí. Děláme jen ty úkony, který jsou nezbytně nutný a, který měly být už provedeny před koncem roku 2010, tím chci říci, že by nebyla dosud dokončena dokumentace pro územní řízení. Příslušný projektant to stále ještě nezvládl, takže nedostal ještě všechno zaplaceno, a obec musela na svoje náklady dopracovat jednu studii pro odbor životního prostředí Městského úřadu v Havlíčkově Brodě týkající se analýzy rozborů chráněných živočichů a chráněných rostlin v dané lokalitě, kde se měla ta výstavba uskutečnit. Takže obec není investorem ( ) výstavby sama, je tam vlastně již několik let, už z toho předchozího období smlouva se spoluinvestory a .. ta smlouva se naplňuje právě z toho důvodu, že obec je tedy v režimu porušení rozpočtové kázně a v
povinnosti úhrady mnoha milionů korun do státního rozpočtu. Není dokončen projekt, což považuju za neobyčejně důležité a především není zajištěno financování, takže mi můžeme plánovat, ale my jsme, jak já říkám, dvacet nebo třicet let za startovací čárou. T: Chtěla bych se zeptat, jestli se tady vyskytly problémy s tou bioplynkou? R1: Dlouho nebyly, ale už se to začíná projevovat. To znamená, že bioplynka pořád jako zařízení, jako stavba není zkolaudovaná, ale probíhá v ní zkušební provoz .. my jsme s ní v řízení nebyli, ( ) k žádnému kromě správní řízení ve věci povolení té stavby od začátku přizváni, takže probíhala výstavba, jak probíhá zkušební provoz to nevíme, ale nicméně začínají se množit stížnosti a žádosti občanů ohledně vyvážení takzvaného digestátu, což je vlastně ten poslední produkt z toho chemického procesu z bioplynky, který se jímá a pak se vyváží na pole. Ono to je vlastně ten digestát tak zapáchající tekutina, že to připomíná prostě i výstupy z klasickýho chovu skotu a podobně, možná i hůře a to je záležitost, která tady dosud nebyla. Nis méně je samozřejmě vyvážen digestát z okolních bioplynových stanic, z té naší dosud údajně ještě nebyl vyvezen, ale ten zápach začíná občany obtěžovat a už tady máme první stížnost na vyvážení, na zápach a na ohrožení studní dokonce. T: A Vy s tím můžete něco udělat? Nějak to omezit nebo.. R1: Obec není příslušným orgánem z hlediska prostě ochrany ovzduší nebo ochrany vod nebo životního prostředí, který by tohle mohl nějakým způsobem řešit a rozhodovat. To znamená, že stížnost přijde, tak my jsme povinni podle správního řádu ji neprodleně předat příslušnému orgánu, což je v podstatě odbor životního prostředí Městského úřadu v Havlíčkově Brodě nebo Česká inspekce životního prostředí, případně nějaký další orgán. Pokud by se to týkalo ovzduší tak myslim, že odbor životního prostředí Krajského úřadu v Jihlavě. My tady můžeme apelovat v rámci pokusu udržení dobrých vztahů s provozovatelem, vlastníkem té bioplynové stanice, nicméně zatím ... k jednání s nějakým konkrétním výstupem v nějaké formě smlouvy neexistuje. Zatím jednáme verbálně, nicméně .. strana (zastupující) provozovatele bioplynové stanice se domnívá, že jedná v souladu s právem, takže vyvážení digestátu na ty pole je normální záležitostí, neporušují žádný právní předpis ani provozní řád té bioplynové stanice. T: Chtěla bych se zeptat, jsou prý snahy sehnat zubaře, jak to pokračuje? R1: Ano, to je záležitost, kterou jsme projednávali i vícekrát na zasedání zastupitelstva obce. Ten problém není jednoduchý, protože podle mých informací například v Havlíčkově Brodě, třiceti tisícové město, tak tam chybí údajně pět lékařů na uspokojení toho množství potencionálních pacientů, na Lipnici se nám dlouho nepodařilo nikoho sehnat, před koncem loňského roku, před koncem roku 2013 jsme navázali kontakt s panem doktorem *** z Havlíčkova Brodu, který projevil zájem o potenciální otevření praxe tady, ale jednání proběhla, jednání se dostala do fáze, kdy tady si vyžádal znalost o technickém stavu zařízení, které vlastní obec v té ordinaci. Tam je vlastně kompletní vybavení, to je ve vlastnictví obce, protože od odcházející paní lékařky koupila, takže ordinace včetně vybavení je ve vlastnictví obce takže byly provedeny revize, kontroly, revize rentgenových zařízení, ty revize nás stály spoustu peněz a nakonec, a taky času, to nebylo jednoduché zařídit, protože z celé republiky, z Prahy, z Ostravy, z Českých Budějovic, z Jihlavy, hygienická stanice, rentgen Praha, křeslo a vybavení Český Budějovice, Z Ostravy zase hygiena, prostě je to složitý, a nakonec pan doktor *** se
omluvil, protože využil nabídky jiného města, to znamená, že jsem tam, kde jsme byly na začátku, protože ... nemáme konkrétní výstupy. Výstup je takový, že se pokusíme jednat s pojišťovnou případně s lékařskou komorou a získat nějaké informace ( ) ..nedělám si iluze, že prostě čekají, až zavoláme, a že sem někdo přijde, situace je spíš opačná. T: Protože v těch rozhovorech padlo i názor, že si lidé našli zubaře mimo Lipnici, tak jestli by tady vůbec měl práci. R1: Tomu rozumím, protože občané obce, tak jako jiní pacienti potřebují se postarat o sebe a jestli by tady měl nebo neměl práci, na to je v podstatě jednoduchá odpověď. I kdyby k tomu nedošlo, tak ta Lipnice tak malá obec, že nemůže v žádném případě vyzásobit lékaře .. dostatečným množstvím úkonů, to ten lékař musí počítat, že si musí sehnat klienty z dalších obcí, z okolních obcí, nebo že bude mít praxi ve městě na obci, na více obcích prostě. R2: V podstatě je to nabídka, poptávka no. Ta poptávka tady je, ale samozřejmě není tak veliká tak aby se ten zubař mohl jakoby uživit na těch lidech tady. Ale zase na druhou stranu Lipnice je obecně střediskovou obcí, jezdějí sem za doktorem, jezdějí na poštu, jezdějí sem do školy a jezdili sem vždycky i za tím zubařem. R1: Já bych to upravil jenom, že dřív byla skutečně i právně střediskovou obcí. Dneska tahle skutečnost už není jo, dneska je více méně zvyk nebo dobrovolnost. Ale co si budeme povídat, s nástupem rozšíření osobních vozidel, dneska má každá rodina auto nejméně jedno, v podstatě když to takhle řeknu, tak tím, že mobilně se zajistit kdekoliv, ve Světlé, v Havlíčkově Brodě, v Humpolci. A ten původní princip střediskové obce už není tak silný, prakticky je téměř nulový, podle mýho názoru, už to nefunguje, že přirozeně museli občané okolních obcí využívat služeb například školy. Typický problém, dřív byly prostě ..byla škola ve střediskové obci a okolní obce, rodiče dětí posílali děti do školy sem, ale to už dneska není pravdou. R2: On je problém sem toho doktora dostat no je prostě.. jsou volný některý ordinace v Havlíčkově Brodě a pro něj vždycky bude šikovnější jít tam. Tady to mělo výhodu v tom, že tohle je registrovaná ordinace, tak to je administrativní výhoda jako že pro obsazení tý ordinace doktorem, ale ta výhoda není tak velká. T: Ještě tady padnul názor, že tady chybí dětské hřiště, tak se chci zeptat, jestli se plánuje? R1: Dětské hřiště no, chybí, nechybí no, prostory tady jsou, nicméně my si to taky uvědomujeme, takže se snažíme ( ) ty skromný podmínky, který tady jsou, takže tam je nějaký pískoviště, to se doplnilo pískem teď, provedla se tam údržba, aby se to dalo zavírat. Je tam kolotoč, ten se opatří veselejšími barvami, kolegové teďka řeší nějakou klouzačku v ceně do dvaceti tisíc, pokud by se podařilo zajistit a sehnat a především se snažíme vyřešit v současné době oplocení, protože je nebezpečné, to co tam už je na tom dětském hřišti je možná dvacet pět a dvacet let staré a pokud by tam došlo, nedej bože, k nějakýmu úrazu, tak by i po právní stránce by to bylo i pro obec, jako pro vlastníka té nemovitosti komplikovaná záležitost. Takže provádíme výběrové řízení a hodnotíme cenové nabídky na provedení toho plotu. Takže když to shrnu hřiště máme, oplocení minimální cena v nabídce je šedesát tisíc například, takže kolotoč ( ) a oprava pískoviště, na obnovení nátěru. V tomhle tom rozsahu jsme schopni za naší situace tohle to provést a
předpokládám, že to v průběhu .. do začátku letošního léta tohle to připravíme. T: Ještě.. Sokolovna je majetkem Sokola, nebo.. R1: Sokolovna místní, ta je ve vlastnictví České obce sokolské, místní organizace, tak jsou údaje v katastru nemovitostí, nicméně na základě interních předpisů na nakládání s tím majetkem není ( ) vždycky je platné stanovisko České obce sokolské z toho nadřízeného orgánu, z Prahy. Takže sokolovnu vlastní a obhospodařuje, ale nemůže ji prodat bez souhlasu České obce sokolské. T: A amfiteátr? R1: Amfiteátr je, včetně té plochy hřiště a toho zázemí, ve vlastnictví obce. T: A akce, který se tam dřív pořádaly, tak jejich omezení bylo kvůli okolním lidem, kteří si stěžovali hluk, nebo kvůli něčemu jinému? R1: Tam je souhra několika záležitostí, především obec, jak už jsem řekl, vlastní areál a nikdy nebyla pořadatelem, to jsem neřekl přesně, ale v historické době těch deseti, patnácti let nebyla nikdy pořadatelem konkrétní hudební produkce, byla pouze poskytovatelem toho amfiteátru, pronajímatelem, pořadatelem byly vždycky nějaké agentury, které se tím výslovně zabývají, takže obec vlastně poskytne amfiteátru na základě smluvního vztahu, za to vyúčtuje deset, dvacet tisíc korun a celou tu záležitost organizuje, prodává vstupenky nějaká agentura. Jedinou záležitostí, kterou se snažíme nějak pokračovat nebo ji respektive udržet v chodu, je spolupráci s panem Martinem Haškem, Haškova Lipnice, tam je snaha tuhle tu věc udržet, iniciativuju v posledních dvou letech na základě dohody s obcí převzal právě pan Hašek. Obec poskytuje zase ten amfiteátr a určitou velmi slabou nějakou mediální podporu řekněme. Ale organizačně a finančně se na té záležitosti Haškova Lipnice podílí pan Martin Hašek a my mu ten areál poskytujeme za velmi výhodných finančních podmínek, na rozdíl od těch agentur, které tam jednorázově pořádají svoji hudební produkci, kterou oni pořádají kdekoliv jinde, za jakýchkoliv pro ně výhodnějších podmínek. Haškova Lipnice je pro nás záležitost, která se týká obce řekněme historie obce a je podle našeho názoru žádoucí, aby fungovala i nadále. T: Chtěl byste ještě něco doplnit na téma kvalita života v této obci? R1: Já sám se domnívám, když se dotknu jednoho tématu, o kterém jsme tady krátce hovořili, že je tady skutečně nedostatečně využitá možnost vyplývající z turistiky. A myslim si, že ačkoli v to není jednoduché, že by především občané nebo občané, kteří mají živnost či firmy a sídlí tady na Lipnici, že by se měli porozhlídnou po okolí, například Německo, Rakousko, jak funguje turistické zázemí v okolí takových památek jako je třeba hrad Lipnice. Myslim si, že ty služby by tady stály zato zřídit a nemůžu k tomu nikoho nutit, sám to neudělám, já to neumim, nemám na to prostor, obec to taky nemůže udělat v současné době, taky na to nemá prostor a to je věc, která by se domnívám, posloužila k turistickému ruchu, několika živnostníkům by mohla zajistit, byť sezónní příjem. Je to oblast, která by se mohla rozvíjet, obec tohle může podporovat v okamžiku, kdy nemusí řešit ty klíčové závažné problémy a může sledovat, jestli jsou vypsány nějaký dotační prostředky na nějakou podporu turistického ruchu, ale jak jsem řekl, jsme velmi limitování současným vážným stavem, takže tohle si myslim, že je věc, která by stála za rozvoj, za
zlepšení, to samý, může se to kombinovat nejenom s turistikou klasickou, jednodenní turisté, jak já říkám, ale může to být postupně navázání třeba na turistiku související s provozem sportu nebo nějakých ( ), protože tady je nově zrekonstruované fotbalové hřiště, je tady ta sokolovna, ale ta by si vyžadovala milionové investice na vůbec údržbu a rekonstrukci a myslim si, že tohle by tu obec mohlo jednoho dne velice pozdvihnout na úroveň zase další, která by vyplývala z toho turistického a sportovního zázemí ( ). T: Ještě bych se zeptala, jestli si myslíte, že se liší tady kvalita života polohově. V různých částech obce, že lidi mají tu kvalitu života rozdílnou. R1: Tak nepochybně jo, protože někdo bydlí na náměstí má to k zastávce pár kroků a někdo musí, kdo bydlí na okraji obce, v hůře přístupné části, tak si musí projít přes místní komunikace. Teď mám na mysli třeba zimu, tak když ráno jdete na autobus ve čtyři hodiny a musíte jít třiceticentimetrovým sněhem, tak je to problém, tak takoví lidi si pak přijdou stěžovat, oprávněně stěžovat, že se nemohli dostat k autobusu a napadla mě ještě jedna věc. Ta Lipnice je specifická i v tom, že leží ve výšce zhruba šesti set metrů, což je výše, než průměr okolí a nevěřila byste, ale i tohle to na množství sněhu a práci s údržbou sněhu. Lipnice je historicky v podstatě ( ), nechci říct středověkou, ale něco z toho tady je .. prostě úzké uličky na několika místech, prudké svahy, takže s normální technikou, mám na mysli údržbu místních komunikací v zimně, tak jen tak neuspějete. Musíte měnit šířku pluhu a zajíždět z různých stran, protože se to hrne na jednu stranu, to se nelíbí tady těm občanům, pak musíte jet z druhý strany, aby se to nahrnulo na druhou stranu, takže tohle províst ráno, když je zima a ta je tady větší než dole v Okrouhlici nebo Dolním Městě, to tady je evidentně víc. Tak provést to v rozmezí několika málo hodin je téměř nemožné při jednom traktoru, jednom zařízení, takže třeba ty specifika jsou vlastně o poloze, já vím, že je to příliš jako okrajová věc a tohle nás posunuje někam, kde musíme zase vynakládat zvýšený finanční prostředky na v zimě údržby, posypu a .. je to zase věc komplikovanější oproti jiným. Pak v létě, do které obce přijede třicet tisíc turistů za sezónu. Zase tady musíte mít, je tady problém s veřejnými záchody, byly zrušeny, nejsou, .. to občerstvení, kapacita nestačí, jenomže aby někdo teda jak už jsem tady říkal, zařídil si živnost, tak by měla fungovat celoročně, to prostě nejde jo. Takže Lipnice je v podstatě z určitýho pohledu obec, která vyžaduje nárazové zajišťování vyších servisů, než je obvyklé v obcích okolních, mám na mysli v létě zajištění servisů typu pro turisty, například konkrétně to wc, a v zimě tím, že jsme na kopci v úzkých uličkách, tak je tady komplikovanější údržba, svoz domovního odpadu, komunálního odpadu v podstatě podobně. T: Tak to by bylo asi všechno, omlouvám se, že se těch dvacet minut trochu protáhlo. R1: To je v pořádku.