MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
Kartografické zpracování tématu trvalé udržitelnosti na mapách Evropy Bakalářská práce
Veronika Švábová
Vedoucí práce: Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.
Brno 2012
Bibliografický záznam
Autorka:
Veronika Švábová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název práce:
Kartografické zpracování tématu trvalé udržitelnosti na mapách Evropy
Studijní program:
Aplikovaná geografie
Studijní obor:
Geoinformatika a trvalá udržitelnost
Vedoucí práce:
Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D
Akademický rok:
2012
Počet stran:
41
Klíčová slova:
trvalá udržitelnost, Evropa, mapa, kartografická vizualizace
Bibliographic Entry
Author:
Veronika Švábová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography
Title of Thesis:
Issue of sustainable development on the maps of Europe
Degree Programme:
Applied Geography
Field of Study:
Geoinformatics and Sustainable Development
Supervisor:
Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.
Academic Year:
2012
Number of Pages:
41
Keywords:
sustainable development, Europe, map, cartographic visualization
Abstrakt
Práce se zaměřuje na zpracování tématu trvalé udržitelnosti z hlediska kartografické vizualizace. Zahrnuje výčet existujících kartografických materiálů na téma udržitelnosti z různých částí světa. Kromě toho jsou zde sepsány některé zdroje vektorových i statistických dat potřebných pro konstrukci map. Hlavní částí práce je praktická konstrukce tří mapových listů týkajících se trvalé udržitelnosti.
Abstract This thesis focuses on processing of issue of sustainable development from the aspect of cartographic visualization. It comprises listing of existing cartographic materials on the topic of sustainable development from varied regions of the world. In edition there are some sources of both vector and statistic data, which are needed for map construction. The main part of this thesis contains practical construction of three map sheets related to sustainable development.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce, Mgr. Bc. Zdeňku Stachoňovi, Ph.D, za odborné vedení této práce, za cenné rady a tipy. Poděkování patří i všem, kteří mi při tvorbě jakkoli pomohli radami i psychickou podporou.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.
Brno, 9. 5. 2012
.............................................. Jméno a příjmení
Obsah 1 ÚVOD .................................................................................................................................................. 9 2 EXISTUJÍCÍ KARTOGRAFICKÉ MATERIÁLY ...................................................................... 11 3 VYMEZENÍ EVROPY .................................................................................................................... 14 3. 1 POJETÍ HRANIC V PUBLIKACÍCH .................................................................................................. 14 3.2 VYMEZENÍ EVROPY PRO NÁSLEDUJÍCÍ PRÁCI .............................................................................. 17 4 PROSTOROVÁ DATA ................................................................................................................... 19 4.1 EUROPEAN OBSERVATION NETWORK FOR TERRITORIAL DEVELOPMENT AND COHESION 2013 19 4.2 EUROSTAT.................................................................................................................................... 20 4.3 GLOBAL ADMINISTRATIVE AREAS (GADM) .............................................................................. 21 4.4 NATURAL EARTH ......................................................................................................................... 21 4.5 VMAP 0 ....................................................................................................................................... 22 5 STATISTICKÁ DATA .................................................................................................................... 23 5.1 CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY (CIA) .................................................................................... 24 5.2 EUROSTAT.................................................................................................................................... 24 5.3 FOOD AND AGRICULTURAL ORGANISATION (FAO) .................................................................... 24 5.4 INTERNATIONAL ENERGY AGENCY (IEA) ................................................................................... 25 5.5 UNESCO ..................................................................................................................................... 25 5.6 WHO............................................................................................................................................ 25 6. VÝBĚR TÉMAT KONSTRUOVANÝCH MAP .......................................................................... 27 6.1 EKONOMICKÝ PILÍŘ ..................................................................................................................... 27 6.2 ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ ............................................................................................................ 28 6.3 SOCIÁLNÍ PILÍŘ ............................................................................................................................ 29 6.4 SYNTETICKÁ MAPA ...................................................................................................................... 30 7 ÚPRAVA DAT .................................................................................................................................. 31 7.1 TOPOGRAFICKÝ PODKLAD – VÝBĚR A OPRAVY CHYB ................................................................. 31 7.2 GENERALIZACE VRSTEV .............................................................................................................. 32 7.3 STATISTICKÁ DATA – ÚPRAVY ..................................................................................................... 33 8 KONSTRUKCE MAP ..................................................................................................................... 34 8.1 VÝBĚR KARTOGRAFICKÉHO ZOBRAZENÍ ..................................................................................... 34 8.2 VÝBĚR METOD VIZUALIZACE....................................................................................................... 35 8.2.1 Ekonomický pilíř................................................................................................................... 35 8.2.2 Environmentální pilíř ........................................................................................................... 36 8.2.3 Sociální pilíř ......................................................................................................................... 36 8.2.4 Syntetická mapa .................................................................................................................... 37 DISKUZE ............................................................................................................................................. 38 ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 40
1 Úvod Trvalá udržitelnost (nebo také trvale udržitelný rozvoj) je často skloňovaným pojmem, který ovšem nebývá používán ve správné souvislosti. Podle definice Komise OSN pro životní prostředí je rozvoj „udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích“ (Ministerstvo životního prostředí, 2004, s. 3; online). Na konferencích bylo přijato stanovisko, že tento rozvoj by měl být v souladu s třemi základními pilíři trvalé udržitelnosti (sociální, ekonomický a environmentální), přičemž všechny musí být v rovnováze. Z definovaných pilířů plynou tři základní cíle udržitelného rozvoje. Jedná se o „sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech, účinnou ochranu životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů a udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti“ (Ministerstvo životního prostředí, 2004, s. 3; online). Kromě zkoumání udržitelnosti z hlediska tří pilířů existují i jiné přístupy – např. CHOUCRI (1) (2007; online, s. 16) vymezuje čtyři oblasti („domains“), které by měly být v rámci trvalé udržitelnosti zkoumány. Jsou to demografický okruh, okruh týkající se energií a přírodních zdrojů, okruh zaměřený na technologie a okruhy rozhodování a voleb. Tyto okruhy se dále dělí do 14 aspektů lidských aktivit a podmínek. Kombinace trvalé udržitelnosti s kartografií je poměrně vhodný prostředek seznámení veřejnosti s touto tematikou. Pomocí map lze zajímavou a záživnou formou poukázat na řadu problémů či nedostatků a přimět čtenáře k zamyšlení.
Cíle práce Cílem práce je vytvořit srovnání všech evropských států z hlediska trvalé udržitelnosti, prezentované pomocí metod kartografické vizualizace. Výsledné mapy by měly být srozumitelné a zajímavé pro širokou veřejnost, čemuž bude přizpůsobena volba jednotlivých ukazatelů a metod vizualizace. První část práce se zaměří na již existující kartografické materiály, které se vztahují k trvalé udržitelnosti. Dále bude uvedeno, jak je Evropa vymezena v různých publikacích a jaké členění bude použito při vlastním zpracování tematických map. Na tuto část naváže přehled dostupných zdrojů pro konstrukci kartografického díla. Budou zde uvedena vektorová data použitelná pro topografický podklad i pro vybrané tematické prvky a zdroje statistických dat potřebných k vytvoření tematického obsahu map. 9
Stěžejní částí práce bude praktické zpracování tří mapových listů (každý list pro jeden pilíř udržitelnosti) evropského území o velikosti standardního archu A3. K této části budou vztaženy kapitoly pojednávající o výběru konkrétních statistických ukazatelů, úpravě vektorových dat a o vlastní konstrukci mapových listů. Navíc bude zkonstruována syntetická mapa, která ukáže celkové srovnání evropských států na poli trvalé udržitelnosti. Na závěr bude vytvořeno shrnutí a zhodnocení dosavadní práce.
10
2 Existující kartografické materiály Kartografické materiály týkající se tématu trvalé udržitelnosti se většinou zaměřují na menší území a jsou tedy podrobnější (viz následující příklady). Lze ovšem nalézt i mapy zpracovávající území větší, například Evropu. Té se věnuje projekt EPSILON (Environmental Policy via Sustainability Indicators On European-wide NUTS III Level, BLANC; online), který byl zaštiťován Evropskou komisí a probíhal v letech 2002-2005. Cílem projektu bylo se zapojením GIS aplikací zhodnotit situaci vzhledem k trvalé udržitelnosti v jednotlivých regionech Evropské unie (regiony NUTS III v 15 původních členských státech). Udržitelnost byla hodnocena v rámci čtyř pilířů (environmentální, ekonomický, sociální a institucionální). Podařilo se nalézt pouze část práce zveřejněnou na konferenci SMIA v roce 2005, která se věnuje pouze hodnocení environmentálního pilíře. Součástí zmíněné práce je popis postupu hodnocení udržitelnosti a výsledné mapy kvality ovzduší v jednotlivých
regionech
(obsah
kovů,
index
kvality). Jedná se o nepravé kartogramy vztažené k NUTS jednotkám (viz obr. 1). Státy, u nichž nebyly statistiky získány, nejsou vůbec zobrazeny, např. Řecko působí jako velký členitý ostrov. Větším přínosem práce je spíše podrobnost hodnocení trvalé udržitelnosti, než kartografické zpracování. Obr. 1: Index kvality ovzduší podle EPSILON (zdroj: BLANC et al., 2005; online)
Další evropské materiály k tématu trvalé udržitelnosti lze nalézt na webových stránkách agentury EEA (EUROPEAN ENVIRONMENT AGENCY; online). Jedná se o mapy statické i interaktivní, ovšem ne přímo zaměřené na trvalou udržitelnost – zobrazují např. kvalitu vzduchu a vody, chráněná území, přírodní zdroje atp. Interaktivní mapy jsou zpracovány na podkladu satelitních snímků, na nichž je poté zobrazena bodově nebo plošně daná tematika. Nevýhodou je špatná čitelnost některé tematické náplně způsobená přílišnou barevností podkladu. Statické mapy jsou různorodé, zaměřené na různě velká území. Trvalou udržitelností se zabývají také některé mapy zkonstruované SEDAC (online). Toto centrum se zabývá vzájemným působením člověka a životního prostředí. K tématu trvalé udržitelnosti řadí statické mapy týkající se zemědělství (např. mapa rozložení zemědělské
11
půdy), tzv. antropogenních biomů, kvality vody a různých indexů zkonstruovaných pro celý svět. Mapa trvalé udržitelnosti města Riddells Creek (Austrálie) patří k materiálům vztahujícím se k menšímu území. Mapa (RIDDELLS CREEK SUSTAINABILITY; online) s podkladovým satelitním snímkem znázorňuje domy ve městě, které určitým způsobem dbají o trvalou udržitelnost – mají nainstalovány solární panely, sběrače dešťové vody apod. Mapa vznikla z iniciativy skupiny „Riddells Creek Sustainability“, která se zabývá tématy ochrany přírody. Topografický podklad tvoří satelitní snímek a na něm jsou zobrazeny ikony domů v zelené barvě. Uživatel může měnit měřítko mapy a také kategorii vybavenosti domů.
Obr. 2: Výřez mapy trvalé udržitelnosti města Riddells Creek (http://www.riddellscreeksustainability.org.au/ special/map)
Další mapa byla vytvořena na University of California (Spojené státy americké), konkrétně pro kampus Davis (US DAVIS: SUSTAINABILITY MAP; online). Tato mapa se nezaměřuje pouze na téma ochrany přírody jako takové, ale jsou zde zobrazeny i další složky trvalé udržitelnosti. Jedná se o mapu interaktivní, uživatel může měnit zobrazované téma (celkem 13 – např. doprava, „zelené budovy“, odpady, energie), měřítko mapy i její topografický podklad (satelitní mapa nebo plán města). Každé téma se skládá z několika konkrétních ukazatelů, které jsou znázorněny pomocí piktogramu. V mapě piktogram obsahuje informace o právě zobrazeném objektu. Například tematická kategorie „zelené budovy“ je rozdělena podle typu certifikátu LEED1 na typ „Platinum“, „Gold“ a „Registrovaná“ (v systému hodnocení). Barevné řešení ikon není příliš vhodné, třída „Platinum“ zaniká na jakémkoli zvoleném topografickém podkladu. 1
LEED = Leadership in Energy and Environmental Design, což je certifikace budov podle jejich vlivu na okolní prostředí; více informací na WWW:
12
Podobného zaměření je také mapa trvalé udržitelnosti kampusu univerzity amerického státu New Hampshire. Vzhled mapy je poměrně jednoduchý – plánek kampusu je doplněn zelenými body, které odkazují na další webové stránky týkající se daného tématu. (CAMPUS SUSTAINABILITY MAP, UNIVESRITY OF NEW HEPSHIRE; online) K tematice trvalé udržitelnosti byl nalezen také soubor 22 statických map, brazilský digitální atlas s názvem Atlas of Sustainability Indicators for Coastal Municipalities of the State of Rio de Janeiro (SOUTO; online). Jedná se o soubor map zaměřených na 34 pobřežních administrativních jednotek státu Rio de Janeiro. Bylo zde použito 40 charakteristik, ze kterých byly následně vypočítány indexy. Kartografické zpracování tohoto díla není příliš uživatelsky atraktivní – ve všech mapách se jedná o kartogram se třemi kategoriemi velikosti indexu. Není zde žádný topografický podklad (kromě územních jednotek a barevného rozlišení moře a souše), chybí měřítko (viz obr. 3). Vysvětlení číselných kódů
zobrazených
administrativních jednotek zabírá větší plochu než informačně důležitá část mapového pole. Pokud ale byly
mapy
pro odborníky,
primárně které
vytvořeny
zajímá
prostorové
především rozmístění
daného jevu, tak by naopak nebyla
žádoucí
přílišná
zdobnost map. Obr. 3: Ukázka mapy z online atlasu trvalé udržitelnosti Rio de Janeira, konkrétně index změny krajiny (převzato z: )
Map zaměřených čistě na trvalou udržitelnost neexistuje příliš velké množství, ještě méně map však zobrazuje evropské území. Nejčastěji lze najít tematické mapy, které se trvalé udržitelnosti týkají nepřímo. Mezi tyto mapy by ovšem šlo zařadit téměř kteroukoli – od map říčních sítí, přes mapy sídelního systému, až k mapám znázorňujícím nezaměstnanost. Téma trvalé udržitelnosti totiž slučuje přírodu, lidskou společnost a její výtvory.
13
3 Vymezení Evropy 3. 1 Pojetí hranic v publikacích I když Evropa zabírá svou rozlohou jen malou část Země, její obyvatelé již několik století ovlivňují život doslova na celé planetě. Od počátků objevování nových končin světadílu se posunuje jeho „hranice“ – každý národ měl v podstatě „svoje“ vymezení Evropy. V průběhu věků se pohled jednotlivých národů na Evropu sjednotil, ale nastal další problém – jaké jsou vlastně hranice našeho světadílu? Je to vůbec světadíl nebo pouze poloostrov Eurasie? Na výše položené otázky neumí geografie jednoznačně odpovědět dodnes. Mnoho geografů považuje Evropu za velký a členitý poloostrov kontinentu Eurasie (většinou američtí geografové). Někteří ji považují za samostatný světadíl, který je rozlohou druhý nejmenší ze všech (např. PLUSKAL, 2003). U obou pohledů je problém s definováním hranic Evropy. Tento problém není pouze o tom, kudy hranice vede, ale má důsledky na mnohé jiné ukazatele – např. na rozlohu a s tím i související hustotu zalidnění, nejvyšší vrchol nebo počet států. Nejproblematičtější vymezení hranice je na východě a jihovýchodě Evropy, kde není výrazná fyzicko-geografická bariéra, jako je tomu na západě (hranici tvoří Atlantský oceán). Nejuznávanější hranice mezi Evropou a Asií v českém prostředí je pomyslná linie vedená od severu z Bajdaratského zálivu přes řeku Bajdarata, východním úpatím pohoří Ural, horním tokem řeky Ural, řekou Embou, po pobřeží Kaspického moře, podél řeky Kuma, Kumsko-manyčskou sníženinou a dolním tokem řeky Don. Dále pokračuje Azovským mořem a Kerčským průlivem do Černozemního moře, úžinou Bospor, Marmarským mořem, úžinou Dardaneli a Egejským mořem (PLUSKAL, 2003, s. 15). Tato hranice je nejčastěji používanou v českých školních atlasech a učebnicích. Nejvyšším bodem Evropy je v tomto případě Mont Blanc (Alpy, nadmořská výška 4807 m). Jižní část výše vyjmenované hraniční linie byla v minulosti vedena „podél jižní hranice SSSR v Zakavkazsku“ (NETOPIL, 1989, s. 10). Podle těchto kritérií by do Evropy patřila i dnešní Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie. Průběh hranice je patrný na obr. 4, který pochází ze sovětského atlasu světa (AKADEMIA NAUK SSSR, 1964). Rozdělení Evropy a Asie je v něm patrné pouze na tematických mapách, kde jednoduše tematická vrstva končí. Podobné členění se objevuje například i v zahraničních školních atlasech – hranice mezi Evropou a Asií je zde vedena po pohoří Ural, ale na jihu pokračuje po hřbetu pohoří
14
Kavkaz do Černého moře (např. NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY, 2001). Nejvyšší horou Evropy bývá při tomto členění kavkazská hora Elbrus (5642 m n. m.). S vedením této problematické hranice se ve slovenském školním atlase (ČEMAN, 2005) vypořádali tak, že uznávají obě varianty – hranici po Kavkaze i přes Kumsko-manyčskou sníženinu (viz obr. 5). Jako nejvyšší horu Evropy uvádějí Elbrus i Mont Blanc, rozloha zde však zůstává stejná. Ve školním atlase společnosti Longmann (PHILLIPSON, 2005, s. 61) je oddělení Evropy od Asie znázorněno ještě dalším odlišným způsobem, kdy je hranice vedena i s ohledem na politické členění (viz obr. 6). Od severu probíhá po pohoří Ural, ale na jihu vede po západní hranici státu Kazachstán, dále pobřežím Kaspického moře, pohořím Kavkaz a dále už „klasicky“ Černým mořem. Kontinentální hranice s Asií není jediným problémem při vymezování území Evropy. Naskýtají se další otázky typu: patří do Evropy ostrovy ve Středozemním moři, které jsou blíže k Africe? Patří do Evropy Turecko, Rusko nebo Island?
Obr. 4: Výřez mapy půd z ruského atlasu světa, kde je patrné vedení jižní hranice Evropy po hranici Sovětského svazu (převzato z: Akademia nauk SSSR, 1964, strana 87)
15
Obr. 5: Výřez mapy ze slovenského atlasu Evropy, kde je znázorněno dvojí vedení hranice mezi Evropou a Asií v oblasti Kavkazu (převzato z: ČEMAN, 2005, strana 16)
Obr. 6: Vedení hranic Evropy podle atlasu společnosti Longmann (západní hranice vedena také po státní hranici Kazachstánu (převzato z: PHILLIPSON, 2005, strana 61))
16
3.2 Vymezení Evropy pro následující práci Z čistě politického hlediska do Evropy patří Kypr a Malta, i když se jedná o ostrovy poměrně vzdálené od „jádra“ pevniny, patří totiž do Evropské unie (EUROPA; online). U Kypru je problém s rozdělením ostrova na tureckou a řeckou část. V následně konstruovaných mapách bude Kypr zobrazen jako jednotné území, i když je rozděleno na severní a jižní část. Jižní republika mezinárodně „de jure“ ovládá celé území ostrova, ale „de facto“ pouze jižní 2/3 ostrova (CYPRUS – BRITANNICA ONLINE ENCYCLOPAEDIA; online). Island, i přes jeho vzdálenost od pevniny, je tradičně řazen k Evropě, stejně jako v této práci. Další „problematickou“ zemí z hlediska zařazení k Evropě je Turecko. Tato země se již dlouho snaží o vstup do Evropské unie, ale stále je většinou lidí brána jako asijská země. Do Evropy nebude v konstruovaných mapách zahrnuta ani evropská část tohoto státu. Rusko je specifické svou velkou rozlohou - většina jeho území leží na asijské části kontinentu, ale více než polovina populace žije v jeho evropské části (PLUSKAL, 2003, s. 54). Proto je bráno i jako evropský stát. Za evropské státy budou v této práci považovány ty, které leží na evropském světadílu. Jeho hranice bude vedena dle nejčastějšího způsobu, tedy přes Ural, řeku Kuma a Kumskomanyčskou sníženinu. Navíc bude do Evropy zahrnuto Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Irsko, Kypr, Malta, Island. Zámořská území některých států (např. Francouzská Guyana) a vzdálenější ostrovy v Atlantském oceánu nebudou pro účely práce označeny jako evropské území. Do Evropy nebude zahrnuto Turecko (ani jeho evropská část). Rusko bude v ukazatelích chápáno jako celý stát, ovšem zobrazena bude pouze jeho evropská část. Pro lepší vzhled výsledných map bude také zobrazeno území států mimoevropských. Na obrázku č. 7 je lépe patrné, které státy jsou uvažovány za evropské a které nikoli.
17
Obr. 7: Rozdělení na evropské a mimoevropské státy (vytvořené v programu ArcMap 10, vysvětlení zkratek států viz Příloha 1)
18
4 Prostorová data V současné době existuje na internetu mnoho open-source2 zdrojů prostorových dat. Jedná se o národní portály (v Česku např. CENIA), data mezinárodních organizací (evropský Eurostat, data FAO, UNESCO,…), výsledky různých výzkumů a dále data nabízená soukromými subjekty. Nejobsáhlejšími z těchto zdrojů by měla být data mezinárodních organizací a národní data. Většina zmíněných zdrojů poskytuje jak data ve formě tabulek a databází, tak i ve formě shapefilů (případně rastrů). Některé zdroje mají zpracované online interaktivní mapy (např. Eurostat), kde jsou již prostorové informace doplněné o informace z databází. Kromě volně dostupných dat jsou k dispozici také data placená – u specializovaných firem si lze objednat konkrétní soubor, u kterého si uživatel může definovat vlastnosti. Takové služby v České republice nabízí např. Český úřad zeměměřický a katastrální, Gisat, nebo mezinárodní EuroGeographic. U těchto dat se předpokládá, že budou kvalitní a (relativně) bez chyb. V následujících podkapitolách budou shrnuty zdroje open-source prostorových dat, jejich kvalita a vlastnosti. Vzhledem k tomu, že většina z níže zmíněných zdrojů poskytuje velké množství druhů dat, budou na tomto místě zmíněna pouze data, která by se dala použít k následujícímu zpracování map trvalé udržitelnosti. Svou povahou se bude jednat jak o data topografická, tak i tematická.
4.1 European Observation Network for Territorial Development and Cohesion 2013 ESPON 2013 je program probíhající v rámci Evropské unie, který je „zaměřen na průběžné získávání a aktualizování informací o územním rozvoji“ (STRUKTURÁLNÍ FONDY EU – ESPON 2013; online). Výstupy tohoto programu jsou zdarma dostupné. Nevýhodou je ovšem fakt, že jsou zpracovávána data pouze z členských států Evropské unie a partnerských států (Norsko, Švédsko, Island a Lichtenštejnsko). Ve vektorové vrstvě (název databáze: Europe in World database) je problematická oblast Srbska zobrazena tak, že Kosovo není zmíněno vůbec a Černá Hora je uvedena v atributové tabulce za lomítkem za názvem Srbsko („Serbia/Montenegro“). Atributová tabulka dat zobrazujících hranice evropských států je 2
open-source znamená především zdarma stažitelný produkt, v případě softwaru s volně měnitelným zdrojovým kódem (další pravidla viz )
19
poměrně chudá, ovšem data jsou doplněna externími tabulkami. Ty jsou automaticky staženy s databází a obsahují informace o obyvatelstvu. Dalšími vektorovými vrstvami staženými s touto databází jsou regiony WUTS (World Unified Territorial System), které rozdělují do několika úrovní celý svět (5 úrovní ve verzi ESPON 3.4.1, od úrovně států WUTS5 po celý svět – WUTS0). Kromě vektorových dat ke stažení poskytuje projekt ESPON 2013 také online interaktivní atlas Evropy (ESPON HYPERCARTE WEB APPLICATION; online), kde lze nastavit různé ukazatele a jejich formy zobrazení.
4.2 Eurostat Stránky Evropského statistického úřadu (EUROSTAT; online) poskytují mnoho dat – nepřeberné množství číselných ukazatelů o jednotlivých statistických jednotkách Evropské unie, ale také prostorová data ve formátu geodatabáze nebo klasického shapefilu. Shapefilová data jsou dostupná pro různé úrovně NUTS3. Zkoumaná datová sada je z roku 2006 a zobrazuje členění států na jednotky NUTS nejen v členských státech EU, ale také Švýcarska, Norska a Turecka. Podrobnost jde na úroveň jednotek NUTS III (v ČR odpovídají krajům). Vrstva je konstruována v podrobnosti měřítka 1:3 000 000 a v zobrazení ETRS89 (European Terrestrial Reference System 1989). Pro účely konstrukce zadané mapy je však tato vrstva nepoužitelná, protože nezobrazuje celé území Evropy. Ve výběru shapefilů na stránkách Eurostatu je také vrstva znázorňující hranice všech států světa. Zdrojovými daty pro tuto vrstvu byla data z projektu EuroBoundaryMap a Global Administrative Units Layer z organizací OSN-FAO. Tato vrstva je také z roku 2006 a v referenčním systému ETRS89. V atributové tabulce jsou zobrazeny pouze základní informace – kód území, jeho délka a plocha. Bohužel, například k Francii jsou připojeny její zámořské kolonie, což je složitější při zpracování mapy pouze pro území Evropy. Závislá území států (například ostrov Man, Faerské ostrovy a další) jsou v atributové tabulce zobrazena jako samostatná území s vlastním kódem.
3
NUTS = Nomenclature of territorial units for statistics, statistické jednotky zavedené Evropskou unií
20
4.3 Global Administrative Areas (GADM) GADM je prostorová databáze nabízející data z celého světa, ovšem pouze co se týče administrativních hranic. Data jsou v současnosti dostupná ve verzi 1.0 a to v několika formátech (mezi nimi i klasický shapefile). Databáze lze stáhnout ve třech úrovních podrobnosti – „Level 0“ je podrobnost států (stát je zde chápán jako každá prostorová jednotka, která má přidělený ISO kód státu), „Level 1“ a „Level 3“ jsou ještě podrobnější. Kromě dat za celý svět lze stáhnout prostorová data pro vybraný stát. Všechny vrstvy jsou dostupné v zobrazení WGS 84. Na webových stránkách nebylo k nalezení datum poslední aktualizace databáze. Vzhledem k tomu, že v atributech vrstev Česká republika patří do Evropské unie, ale Rumunsko ani Bulharsko nikoli, poslední aktualizace musela nastat mezi lety 2004 a 2007. Celosvětová vektorová data na úrovni podrobnosti 0 mají poměrně rozsáhlou atributovou tabulku. Ta obsahuje název území v angličtině, název podle normy ISO a dále názvy v jiných jazycích. Obsahuje také sloupec s názvem státu, který dané území spravuje, počet obyvatel v roce 2000, do kterého regionu (např. pro Českou republiku: východní Evropa) a makroregionu (Evropa) dané území patří. Součástí atributové tabulky jsou také některé ekonomické ukazatele a členství v řadě mezinárodních organizací. Vektorová vrstva s podrobností „Level 1“ je pro Českou republiku podrobná na úrovni krajů. V porovnání s vektorovou vrstvou administrativních hranic, obsaženou v databázi VMAP 0 (viz dále), je podrobnost databáze GADM většinou stejná nebo větší (záleží na zkoumaném státu). Například země bývalé Jugoslávie jsou v databázi VMAP 0 zobrazeny pouze jako státní hranice, kdežto v databázi GADM jsou členěny podrobněji. Naopak Polsko má více administrativních jednotek v databázi VMAP 0.
4.4 Natural Earth Webová stránka Natural Earth (NATURAL EARTH ; online) obsahuje volně stažitelná vektorová i rastrová data pokrývající celý svět ve třech různých podrobnostech měřítek 1: 10 000 000, 1: 50 000 000 a 1: 110 000 000. Z výše zmíněných byla zkoumána pouze data s podrobností deseti milionů, protože ostatní měřítka jsou pro následující účely málo podrobná. Většina vektorových dat je zkonstruována v zobrazení WGS84. Každá vrstva je postupně zpřesňována a doplňována o nové informace, proto je vždy uvedena její verze. 21
V měřítku 1: 10 000 000 jsou zveřejněna vektorová data týkající se fyzické sféry a sociální sféry a rastry. V každé z těchto kategorií je několik druhů vektorových (případně rastrových) vrstev – ve fyzické sféře například obrysy oceánů a pevnin, vektory znázorňující středové linie vodních toků a jezer atp. Vrstva vodních toků (verze 1.4.0) obsahuje v atributové tabulce pouze název, zda se jedná o řeku nebo středovou linii jezera (nádrže) a kategorii velikosti (1 největší, až 10 nejmenší toky). Podrobnost není příliš velká, ale je dostačující, pro použití jako topografického podkladu by byla nutná generalizace výběrem. V rámci sociální sféry jsou dostupné vrstvy administrativních jednotek, dopravních infrastruktur a obydlených oblastí. Pro konstrukci mapy Evropy by bylo vhodné použít vrstvu hranic států. Vybraná vektorová data pokrývají celou plochu souší Země, atributy této vrstvy jsou například jméno daného území, kdo jej spravuje, mezinárodní kódy území podle několika standardů. Nevýhodou je, že jsou některá území, zvláště zámořská, nedílnou součástí států (např. Francouzská území v Jižní Americe, Grónsko patřící Dánsku atd.). Další problematickou oblastí je v tomto případě Kypr – ostrov je zde rozdělen do tří částí – Kyperskou republiku, Severní Kypr a střední pásmo patřící Británii. Toto členění území však v současné době neplatí a Kypr je považován za celistvý stát. Celkově je tato vrstva sice vhodná pro konstrukci mapy Evropy, ale vyžaduje určité úpravy.
4.5 VMAP 0 VMAP Level 0 (Vector map Level 0) je databáze zdarma dostupných vektorových dat, publikovaná v září roku 2000. Jedná se o aktualizovaná data ze staršího projektu Digital Chart of the World4 (zpracováno americkou společností National Imagery and Mapping Agency). Data jsou dostupná v podrobnosti 1: 1 000 000 a v zobrazení WGS84, jsou řazena do deseti tematických vrstev znázorňujících fyzicko-geografické i socio-ekonomické objekty. Vektorové vrstvy jsou rozděleny do čtyř skupin podle území, které zobrazují (Severní Amerika, Jižní Amerika s Afrikou a Antarktidou, sever Eurasie a Afriky, Austrálie s jižní polovinou Asie a západní Afrikou – viz obr. 5). Pro konstrukci mapy Evropy je poměrně nepříjemné, že je Island zařazen do datového souboru Severní Ameriky. Další nevýhodou těchto dat je jejich formát, ve kterém jsou poskytována. Jedná se o formát VPF (Vector Product Format, zdroj MAPABILITY; online), který není pro práci 4
Digital Chart of the World – projekt digitální mapy světa, první verze vznikla v roce 1992 (od té doby neaktualizovaná), druhá verze vznikla pod názvem VMAP 0
22
v programu ArcMap příliš vhodný. Stejná data ve formátu shapefile (SHP) byla nalezena na webových stránkách GIS LAB (online). Pro porovnávání vlastností jednotlivých vektorových souborů bude tedy využito právě dat ve formátu SHP. Databáze obsahuje velké množství tematických informací. Z fyzicko-geografické sféry jsou pro další práci zajímavé například vektory znázorňující oceány, jejich hloubku, vnitrozemské vodní plochy, toky a kanály. Mezi zobrazené objekty socio-ekonomické sféry patří například administrativní hranice, větší sídla, letiště, železniční i silniční síť. Administrativní hranice jsou odvozeny z Operational Navigation Charts, což pro státy EU znamená podrobnost na úrovni jednotek NUTS II. Stejně jako některé předchozí zmiňované zdroje, i VMAP 0 má v atributové tabulce zvlášť území některých ostrovů (Man, Špicberky, atd.) a navíc i území, která předchozí zdroje měly svázány s jejich vládnoucí zemí (např. Azory, Baleáry, Kanárské ostrovy). Velkým problémem je ovšem narušení dat sítí zeměpisných souřadnic. Na všech vrstvách zobrazujících plošné jevy (pro evropskou část) je patrná linie 45. a 60. severní rovnoběžky, dále linie nultého poledníku, 15. východního poledníku a poté další poledníky s krokem 15° zeměpisné délky. Tyto linie rozdělují např. státní celky na menší oblasti, v tematické vrstvě znázorňující lesy je vidět zlom v podrobnosti zobrazovaných ploch. Projekt VMAP se dostal i do další fáze, která má název VMAP 1. Tato databáze obsahuje vektorová data v podrobnosti 1: 250 000 v deseti tematických vrstvách. Bohužel je její zpracování teprve na začátku a oblast Evropy nebyla stále zveřejněna.
Obr. 8: Vyznačené oblasti světa pokryté jednotlivými částmi databáze VMAP0 (převzato z: )
5 Statistická data 23
V této kapitole jsou shrnuty dostupné zdroje pro statistická data, která mohou být použita v dále zpracovávaných mapách.
5.1 Central Intelligence Agency (CIA) Americká organizace CIA nejen chrání nejvyšší politiky Spojených států Amerických, ale také sbírá nejrůznější data z celého světa. V online publikaci THE WORLD FACTBOOK (online), kterou CIA vydává, zveřejňuje obrovské množství informací o státech celého světa z oblasti geografie, ekonomie, dopravy i armády. Výhodou je neustálá aktualizace databáze, nevýhodou rozdílné roky pořízení statistik, které komplikují smysluplné srovnání více států.
5.2 Eurostat EUROSTAT (online) je statistický úřad Evropské unie sídlící v Lucemburku. Shromažďuje statistická data pro celou Evropskou unii, publikuje ročenky a další statistické soubory. Nevýhoda Eurostatem poskytovaných dat je právě jeho působnost pouze pro Evropskou unii. Pro kandidátské a potenciální kandidátské státy (Chorvatsko, Makedonii, Turecko, Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Kosovo, Černou Horu a Srbsko) existuje samostatný oddíl statistik, který je však obsahově chudší. Dalším samostatným oddílem jsou data pro ENP země (European Neighbourhood Policy) „východu“ (Armenie, Azerbajdžán, Gruzie, Bělorusko, Moldávie a Ukrajina) a ENP země „jihu“ (severoafrické země a Blízký východ). Data mohou být získávána z publikací vázaných na určitá témata (např. Pocketbook Energy, transport and environement indicators, Agriculture and fishery statistics, Cultural statistics atd.), z ročenek (ať už s podrobností statistických jednotek NUTS, nebo celých státních útvarů), nebo z databáze statistických tabulek řazených podle tématu. Na webových stránkách statistického úřadu lze nalézt přímo sekci věnovanou trvale udržitelnému rozvoji (Sustainable development indicators). Zde jsou zařazeny speciální indexy a ukazatele, které se týkají tohoto tématu (např. HDP, produkce odpadů, sociální postavení lidí, statistiky ohledně zdraví, klimatu, spokojenosti obyvatel s vedením státu).
5.3 Food and Agricultural Organisation (FAO) 24
FAO je mezinárodní organizací zařazenou pod Organizaci spojených národů. Základním cílem této organizace je zlepšení úrovně výživy, zemědělské produktivity a životní úrovně venkovských oblastí s ohledem na ekonomický růst. (FAO; online) Kromě výše zmíněných cílů FAO shromažďuje statistické informace o státech světa. Tato data mají velmi široký záběr – jedná se o statistiky o populacích, zemědělství, zásobách jídla, lesnictví, rybolovu. Výhodou této databáze je možnost zobrazit data za jednotlivé státy, speciální skupiny států (např. EU, Less Developed Countries atp.), nebo za geografické celky (Evropa, východní Evropa, atd.). Další výhodou je také možnost zobrazit prognózy některých jevů až do roku 2050 (především populační prognózy). Kromě centrální databáze existují data poskytovaná jednotlivými divizemi organizace FAO (např. divize půd).
5.4 International Energy Agency (IEA) Tato organizace byla založena v roce 1974, má 28 členů (včetně ČR) a zabývá se energetickými tématy (INTERNATIONAL ENERGY AGENCY; online). V databázi můžeme nalézt nejen ročenky a větší publikace, ale také články a samostatné statistiky. Data lze vybírat buď podle zvoleného tématu, nebo podle konkrétního státu. Nevýhodou zdroje jsou některé zpoplatněné publikace.
5.5 UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation (UNESCO) je mezinárodní organizace zabývající se oblastí vzdělání, vědy a kultury. Její Institut for Statistics poskytuje statistická data různého charakteru. Na webových stránkách (UNESCO INSTITUT FOR STATISTICS; online) je možné najít velké množství publikací týkajících se především vzdělávání (The quantitative impact of conflict on education, Global Education Digest 2011 apod.). V datovém centru tohoto institutu je k dispozici velké množství tabulek, kde jsou data pro většinu států světa na téma školství, vědy a výzkumu, komunikací, kultury a gramotnosti. Data jsou většinou dostupná za více statistických období pro lepší srovnávání.
5.6 WHO 25
World Health Organisation (WHO) je mezinárodní organizací pod záštitou OSN. Zabývá se zlepšováním kvality života lidí, řídí programy pro zlepšení zdravotnictví, snaží se omezovat nebo zamezovat šíření chorob (WHO; online). Poskytuje také statistické informace. Ty lze najít buď v ročenkách (např. World Health Statistics), kde jsou data setříděna jednak podle států a geografických oblastí, jednak podle hledaného tématu pro každý stát zvlášť. Statistiky se týkají nejen zdravotnictví, ale také populačních ukazatelů. Další data jsou dostupná v Global Health Observatory Data Repository, kde jsou tematicky seskupena.
26
6. Výběr témat konstruovaných map Jak již bylo zmíněno na začátku práce, trvalá udržitelnost se většinou hodnotí z hlediska tří pilířů: ekonomického, environmentálního a sociálního. V následujících krocích proto budou zkonstruovány právě tři mapové listy s tematikou každého z pilířů. Dále bude zkonstruována syntetická mapa, která porovná celkovou míru udržitelnosti ve všech státech Evropy. Vybrané charakteristiky zobrazené na jednotlivých mapách by měly určitým způsobem reflektovat ne/udržitelnost daného fenoménu, ale na druhou stranu bude jejich výběr silně ovlivněn dostupností a kvalitou volně stažitelných statistických dat. Vzhledem k předpokládaným uživatelům (širší veřejnosti) by měly být ukazatele zajímavé a reagovat na aktuální témata.
6.1 Ekonomický pilíř V dokumentu Strategie udržitelného rozvoje ČR zmiňuje Ministerstvo životního prostředí, že udržitelný rozvoj by měl vést k „udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu“ (Ministerstvo životního prostředí, 2004, s. 3; online). Stabilní ekonomický růst je založen i na vyrovnanosti státního rozpočtu a struktuře hospodářství. Proto byly vybrány statistiky týkající se vládního dluhu a struktury hospodářství podle základních sektorů. Vzhledem k ekonomické krizi a Řecku balancujícímu na pokraji bankrotu na jaře roku 2012 je vládní dluh poměrně aktuálním tématem. Pro konstrukci ukazatele bude použit dluh každého státu vyjádřený v milionech eur (přesná definice viz EUROSTAT; online). Tento ukazatel je dostupný na stránkách Eurostat za členské, kandidátské i ENP státy (viz kap. 5.1). Výše dluhu ostatních států byla zjištěna z webových stránek Mezinárodního měnového fondu (IMF; online), kde jsou data uvedena v národních měnách. Popis charakteristik na obou zdrojových stránkách je stejný, je ale možné, že metodika získání dat byla lehce rozdílná. Navíc muselo být přistoupeno k přepočtu jednotlivých částek v národních měnách na eura podle průměrných ročních kurzů měn (INFOREURO; online). Data tak mohou být lehce zkreslena zaokrouhlováním. Aby se zvýšila vypovídací hodnota ukazatele, byl celkový dluh přepočten na jednoho obyvatele dané země (zdroj EUROSTAT; online). Statistická data získaná z EUROSTAT (online), IMF (online) i INFOREURO (online) jsou volně použitelná pro nekomerční účely. Druhou konstruovanou mapou pro ekonomický pilíř bude mapa podílů sektorů hospodářství na celkovém hromadném domácím produktu (konkrétní hodnoty viz Příloha 2). 27
Data jsou pro nekomerční účely volně dostupná v online publikaci The World Factbook (online), vydávané americkou CIA. Tento ukazatel vypovídá o zaměření jednotlivých států na zemědělství, průmysl a služby a nepřímo o jejich celkové vyspělosti. Za „méně vyspělé“ státy jsou považovány ty s menším podílem sektoru služeb (KNOX, 2008, s. 354). Mohlo by se také zdát, že státy, jejichž poměr mezi složkami hospodářství je vyrovnaný, budou více udržitelné. To, že se některý stát zaměřuje na určitý sektor hospodářství, však není v současné době indikátorem neudržitelnosti jeho ekonomiky a to díky mezinárodním obchodům. V souvislosti se zvoleným způsobem zobrazení výše zmíněné charakteristiky (viz podkap. 8.2.1) byla přidána informace o podílu vývozu a dovozu zboží a služeb (EUROSTAT; online). Tento ukazatel je větší než 1, převažuje-li vývoz a menší než 1, převažuje-li dovoz. Podíl exportu a importu může souviset i s vládním dluhem – čím více stát dováží, tím větší bude mít výdaje na pokrytí těchto obchodů a může tak zvyšovat vládní dluh. Naopak státy, u kterých převažuje vývoz, mohou snížit vládní deficit právě z peněz inkasovaných za export. Tato závislost však nebude platit ve všech případech, jelikož obchod není jediným příjmem vládního rozpočtu.
6.2 Environmentální pilíř Trvale udržitelný rozvoj má být takový, aby zajistil „účinnou ochranu životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů“ (Ministerstvo životního prostředí, 2004; online, s. 3). V souvislosti s touto myšlenkou byly vybrány statistické ukazatele do mapového listu environmentálního pilíře. Jsou to množství emitovaného CO2 a podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě. Emise CO2 byly zvoleny i z jiného důvodu – hojně se mluví o nastavení (snížení) jejich limitů pro jednotlivé státy. V mapě je sice zaznamenáno pouze CO2 vzniklé spalováním paliv (INERNATIONAL ENERGY AGENCY; online), ale to tvoří drtivou většinu těchto emisí – pokrývá většinu lidských činností. Tato data jsou zdarma dostupná pouze, jedná-li se o občasné a nepravidelné použití (což tato práce splňuje). Množství vypuštěného plynu bude doplněno informací o počtu motorových silničních vozidel. Doprava se totiž na vypouštění skleníkových plynů velkou (ale ne největší) měrou podílí. Počty vozidel registrovaných v každém státě lze zjistit na webu UNECE (United Nations Economic Comission for Europe; online) součtem vozidel nákladních, osobních a motocyklů. Tyto informace jsou volně dostupné, pokud nebudou použity k jiným než nekomerčním účelům. U některých států bylo 28
nutné zjistit tyto počty v ročence EU, protože nebyly publikovány komisí UNECE. Množství CO2 i počet vozidel budou přepočteny na 100 000 obyvatel, čímž bude eliminován nepoměr mezi velkými a malými státy (viz Příloha 3). Téma obnovitelných zdrojů je v současné době také aktuální, Českou republikou zmítají diskuze nad solárními elektrárnami a energetika jako taková je jednou z nejdůležitějších součástí státní ekonomiky. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny byl zjištěn na EUROSTAT (online) pro členské a kandidátské státy. Data za Island a Rusko byla nalezena na EUROPEAN ENVIRONMEN AGENCY (online).
6.3 Sociální pilíř Sociální pilíř je poměrně široký a zahrnuje velké množství statistik (demografická data, vzdělání, zdraví a zdravotní systém apod.). Aby byla např. demografická charakteristika státu komplexní, muselo by vzniknout velké množství menších map, což pro naše účely není příliš vhodné řešení. V rámci hodnocení trvalé ne/udržitelnosti dané populace budou ale určitě hrát svoji roli nemoci – ovlivní nejen zdraví populace, ale také ekonomiku (vyšší výdaje do zdravotnictví, sociálního zabezpečení, nižší množství zdravé pracovní síly…). Proto budou v mapách týkajících se sociálního pilíře znázorněny ukazatele o vážných nemocech. Po hrubém vyhledání statistických dat byly pro sociální pilíř vybrány charakteristiky týkající se obezity, které jsou dostupné na WHO (volně stažitelné pro jiné než komerční účely). Obezita je nemoc podceňovaná, ale nebezpečná a o dané populaci by procento obézních (v kategorii dětí a dospělých) mnohé vyjádřilo. Po bližším prozkoumání ale bylo zjištěno, že data jsou pro porovnávání více států nepoužitelná – jsou publikována za velký časový interval a ne za všechny státy. Proto byly vybrány jiné problematické oblasti – a to úmrtnost na kardiovaskulární nemoci a rakovinu, dvě nejčastější příčiny úmrtí v Evropě. Obě skupiny nemocí jsou velmi nebezpečné a do určité míry jejich výskyt souvisí i se zdravým životním stylem (počet úmrtí souvisí kromě toho i s kvalitou lékařské péče). Podkladová data pro téma kardiovaskulárních nemocí byla nalezena v online publikaci WHO (Disease and Injury country estimates), kde byl přímo uveden i přepočet úmrtí na 100 000 obyvatel (viz Příloha 4 a). V této publikaci lze nalézt informace o jednotlivých konkrétních nemocech, pro účely konstrukce mapy byla ale vybrána kategorie kardiovaskulárních nemocí jako celek. 29
Informace o rakovině jsou dostupné na GLOBOCAN 2008 (online). Jsou zde zveřejněna data o úmrtnosti, nově zjištěných případech a prevalenci (počet přeživších z počtu nově zjištěných případů ke konci kalendářního roku), vztažených k 27 druhům rakovin. Data lze zobrazit buď podle druhu rakoviny, nebo podle vybraného území. Informace jsou volně dostupné, nejedná-li se o jejich komerční využití. Do mapy budou zaneseny údaje o počtu zemřelých na tři druhy rakoviny s nejvyšší úmrtností v celé Evropě, což je rakovina plic, tlustého střeva a žaludku. V absolutním počtu je druhou nejčastější příčinou úmrtí rakovina prsu (GLOBOCAN; online), ale jelikož se netýká celé populace, ale pouze žen, nebude brána v potaz. Informace o druzích rakoviny bude doplněna ukazatelem, kolika procenty se všechny druhy rakoviny podílejí na celkové úmrtnosti populace každého státu. Data o celkovém počtu zemřelých lze nalézt v publikaci WHO (Disease and Injury country estimates). Z výsledné mapy tedy budeme moci zjistit, kolik procent lidí umírá na rakovinu a rozdělení těchto úmrtí podle druhu rakoviny.
6.4 Syntetická mapa Jelikož je trvalá udržitelnost komplexní a zahrnuje aspekty všech tří pilířů, bylo přistoupeno ke konstrukci další mapy. Tato mapa shrnuje situaci každého státu. Byly zkonstruovány žebříčky států v jednotlivých ukazatelích (od nejlepšího po nejhorší) s přiřazeným pořadím od 1 do 34. Jednotlivá pořadí následně byla u každého státu sečtena a vzniklo tak jeho celkové umístění. Do souhrnu nebyly zařazeny státy, kde chyběla data alespoň v jedné zkoumané oblasti, aby nezkreslovaly výsledek. Pro porovnávání byly vybrány tyto charakteristiky z předchozích zkonstruovaných map: dluh přepočtený na obyvatele, počet vozidel a množství vypuštěného CO2 (v přepočtu na 100 000 obyvatel), podíl obnovitelných zdrojů, přepočet zemřelých na kardiovaskulární nemoci a lidí zemřelých na rakovinu (všechny druhy celkem) na 100 000 obyvatel. Podíly sektorů hospodářství na HDP nebyly použity z důvodu nemožnosti seřadit tato data od „nejlepšího po nejhorší“. Z podobného důvodu nebyl začleněn ani podíl exportu a importu – seřazení od nejmenšího by nekorespondovalo se stupnicí „od nejlepšího / nejhoršího“. Počet lidí zemřelých na konkrétní druh rakoviny také nebyl zařazen, protože byl zahrnut ukazatel o celkovém počtu zemřelých. Státy, které budou mít nejvyšší součet jednotlivých pořadí, bychom mohli považovat za „nejméně udržitelné“ a státy s nejnižším pořadím za „nejvíce udržitelné“. Toto srovnání je však pouze orientační (vychází pouze ze 6 vybraných charakteristik). 30
7 Úprava dat Obsah každé tematické mapy lze rozdělit na topografický podklad a tematický obsah (VOŽENÍLEK, 1999, s. 44). Topografický podklad slouží k prostorové lokalizaci mapovaných prvků a usnadňuje orientaci v mapě, u každé tematické mapy je jiný. V našem případě jej budou tvořit administrativní hranice států, jejich hlavní města a vybrané říční toky. Tematický obsah budou v každé z map tvořit charakteristiky uvedené v předchozí kapitole.
7.1 Topografický podklad – výběr a opravy chyb Vrstvy topografického podkladu pocházejí z volně dostupných zdrojů (viz kap. 4). Vrstva administrativních hranic byla vybrána ze zdroje Global Administrative Areas (online). Výhodou této datové sady je její volné a bezplatné užití pro akademické a nekomerční účely (Global Administrative Areas; online). Vybrána byla také z důvodu poměrně malého množství nepřesností (tzv. topologické chyby, viz ARCDATA; online). Ukázka dvou topologických chyb je k vidění na obr. 9. I malé množství těchto chyb muselo být odstraněno, aby se předešlo komplikacím při následujícím zpracování. V prostředí ArcMap 10, ve kterém byla většina práce zpracovávána, existuje nástroj pro odstranění těchto chyb (po vložení topologické vrstvy do geodatabáze obsahující opravovaný shapefile, v nástroji editace lze najít Edit Topology). Z neznámých důvodů tento nástroj nefungoval, muselo být proto přistoupeno k ruční opravě dat – pomocí editačního módu a nastavení Snappingu byly případné překrývající se polygony nebo sousední nespojené polygony opraveny. Opravy musely probíhat při maximálním přiblížení dané vrstvy a musely být zkontrolovány hranice všech polygonů. Z těchto důvodů byly opravy velmi časově náročné. Další vrstvou použitou do topografického podkladu jsou říční toky. Ty byly použity ze zdroje NATURAL EARTH (online) s názvem Rivers + lake centerlines, verze 1.4.0. Jako jedna z mála vrstev totiž neobsahovala řeky rozdělené do malých úseků. Pouze musely být sloučeny řeky a středové linie širších partií jejich toku, kterých nebylo mnoho. Komplexnost topografického podkladu doplňují hlavní města států. Vrstva byla také použita z NATURAL EARTH (online), konkrétně Populated Places, verze 1.4.0, kde jsou znázorněna sídla pomocí bodové vrstvy. Velkou výhodou je, že jakákoli data z NATURAL EARTH (online) mohou být používána k jakémukoli účelu včetně jejich úpravy, elektronického šíření nebo tisku. 31
Obr. 9: Ukázka topologických chyb vektorové vrstvy administrativních celků (vlevo nedoléhající polygony, vpravo překrývající se /hranice levého zobrazena světle modře/)
7.2 Generalizace vrstev „Generalizace je proces redukování informační náplně mapy způsobené změnou měřítka, účelem mapy, zamýšlenými čtenáři, a/nebo technickými omezeními“ (překlad SLOCUM, 2005, s. 104). Existuje více druhů generalizace, v našem případě bude použita generalizace výběrem (zmenšení počtu toků a měst) a zevšeobecněním tvarů (hranice států). Zevšeobecnění tvarů hranic bylo provedeno nástrojem „Simplify polygon“ v programu ArcMap 10. Tento nástroj umožňuje nastavit parametry zjednodušení – např. algoritmus, toleranci a kontrolu vzniklých topologických chyb. U polygonální vrstvy hranic států byl použit algoritmus Bend Simplify (podrobněji ESRI; online) a míra zjednodušení 20 a 25 km (čím menší číslo, tím menší generalizace). Zjednodušení 20 km bylo použito pro tematické mapy, 25 km pro přehledovou a syntetickou mapu, které jsou ve větším měřítku. Po zjednodušení lze přistoupit k „shlazení“ (Smooth Polygon), které ovšem nebylo použito. Řeky byly zgeneralizovány výběrem – na základě délky toků bylo vybráno 6 nejdelších řek Evropy a byly doplněny dalšími z nejdelších řek, ovšem již ne podle jejich délky, ale podle geografické polohy. Pokud bychom uvažovali pouze délku toku, většina řek by se soustředila do oblasti Ruska. Bylo tedy přistoupeno k subjektivnímu výběru (např. Tajo /Tejo/ je až 26. nejdelší řeka) a díky tomu bylo pokryto téměř celé území Evropy. Celkem bylo vybráno 12 vodních toků (včetně mimoevropského Nilu a Eufratu). Bodová vrstva obydlených oblastí byla zgeneralizována také výběrem, byla zobrazena všechna hlavní města evropských států. 32
7.3 Statistická data – úpravy Statistická data byla většinou stažena v podobě tabulek, které bylo třeba upravit pro další zpracování. Bylo třeba sjednotit výčet zobrazovaných států tak, že v tabulkách byly vypsány všechny evropské státy. Předešlo se tím zmatkům při následných výpočtech a propojování s atributovou tabulkou v programu ArcMap. Teprve poté mohlo být přistoupeno k matematickým operacím s konkrétními daty. Některé ukazatele byly přepočteny na 100 000 obyvatel (např. počet vozidel a CO2 /Příloha 3 a/), export a import byly mezi sebou vzájemně poděleny (viz Příloha 2 b). Některá data byla získána již v relativní podobě (podíl energie z obnovitelných zdrojů /Příloha 3 b/, úmrtí na kardiovaskulární nemoci /Příloha 4 a/). Všechna data musela být v relativní podobě (ať už v přepočtu na obyvatele nebo v %), protože jsou v mapách použity především kartogramy (nepravé), které relativní hodnoty vyžadují (VOŽENÍLEK, 1999, s. 66).
33
8 Konstrukce map Konstrukce mapy většinou sestává z několika kroků, které na sebe navazují. Podle VOŽENÍLEK (1999, s. 19-20) se jedná o „konkretizaci účelu, název a tematické zaměření mapy, stanovení měřítka, volba kartografického zobrazení, kompozice mapy a klad listů, návrh obsahu mapy, návrh značkového klíče, výběr podkladů, návrh technologie a organizační a ekonomické zabezpečení tvorby nového díla.“ Zaměříme se samozřejmě pouze na body pro nás relevantní. Účelem map je seznámit širší veřejnost s trvalou udržitelností a některými tématy, které může řešit pomocí kartografické vizualizace. Tematicky jsou mapy zaměřeny na trvalou udržitelnost. Měřítko bylo vzhledem k velikosti území a velikosti mapového listu (A3) stanoveno na 1:30 000 000. Volbě kartografického zobrazení se věnuje následující podkapitola. Kompozice mapy se bude skládat ze základních kompozičních prvků (podle VOŽENÍLEK, 1999, s. 51-54), doplněna bude některými nadstavbovými prvky (grafy, tabulky). Jedna z možných kompozic mapových listů (tzv. zrcadlo mapy) je znázorněna v příloze 5, celkově budou vytvořeny tři tematické mapové listy. Návrh obsahu a značkového klíče proběhl v programu ArcMap 10, přesný postup zde však zmiňovat nebudeme. Podkladová data byla vybrána v předchozích kapitolách a návrhu technologie, čili volbě vhodných metod zobrazení, bude věnována jedna z následujících podkapitol.
8.1 Výběr kartografického zobrazení Výběr kartografického zobrazení je ovlivněn velikostí, tvarem a geografickou polohou zobrazovaného území, účelem a užitím mapy, obsahem mapy (VOŽENÍLEK, 1999, s.34-35). Volbě vhodného zobrazení se věnuje i SLOCUM (2005, s. 161-165), a to pomocí Snyderova hierarchického návodu. Pro konstrukci následujících map byl výběr proveden na základě doporučení uvedeného ve výstupu konference pořádané Eurogeographic a Evropskou Komisí (ANNONI; online). Pro konstrukci statistických map evropského území je zde doporučováno Lambertovo azimutální plochojevné zobrazení (Lambert Azimuthal Equal Area) právě z důvodu nezkreslování ploch. Toto zobrazení je také předdefinováno v programu ArcMap 10.
34
8.2 Výběr metod vizualizace Všechny tematické mapy budou v mapovém poli doplněny mezinárodně uznávanými kódy států. Použity byly kódy dvoumístné, které jsou konstruované Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO; online). Seznam těchto kódů je uveden v Příloze 1. Jiné prvky topografického podkladu nebudou nést název. Jednotlivé charakteristiky budou klasifikovány do kategorií podle algoritmu obsaženého v programu ArcMap, konkrétně pomocí Natural Breaks (Jenks). Z druhů algoritmů nabízených tímto programem se jedná o jeden z nejlepších – snaží se totiž nalézt skupiny hodnot, u nichž by byly minimální rozdíly v hodnotách v rámci dané kategorie a maximální rozdíly mezi kategoriemi. Hranice kategorií vypočtených algoritmem byly pouze zaokrouhleny, ale při tomto nebylo procesu změněno zařazení žádného státu.
8.2.1 Ekonomický pilíř První charakteristikou zobrazovanou v mapovém listu ekonomického pilíře je podíl jednotlivých sektorů hospodářství na celkovém HDP. Jedná se tedy o zobrazení struktury jevu vztaženého k ploše celého státu. Tento typ ukazatele se znázorňuje plošně lokalizovaným diagramem, celá mapa se nazývá diagramová (VOŽENÍLEK, 1999, s. 112-115). Diagramů existuje celá řada, do této mapy bude vybrán strukturní kruhový diagram se třemi výsečemi, jejichž součet tvoří 100%. Vzhledem k použití map pro širokou veřejnost jsou kruhové diagramy poměrně vhodné, protože jsou přehledné a dobře čitelné i pro laika. Metodu kartodiagramu lze použít v kombinaci s kartogramem nebo nepravým kartogramem (VOŽENÍLEK 1999, s. 112), aby byla více využita kapacita mapy. Do konstruovaných map bude pod diagramy přidán nepravý kartogram vyjadřující podíl exportu a importu (viz Příloha 7). Přepočet vládního dluhu bude znázorněn pomocí anamorfózy. Tato metoda „je výrazně abstraktní přeměna geometrické kostry mapy a s ní spojeného mapového obsahu za účelem zvýraznění tematického obsahu.“ (VOŽENÍLEK, 1999, s. 117) Pro konstrukci anamorfózy (v anglickém prostředí „cartogram“) existuje nástroj do programu ArcMap. Bohužel je naprogramován pro verze softwaru 9.x (mapy konstruovány v ArcMap 10). Ve starší verzi se podařilo nástroj spustit, výsledku se ovšem nedobral kvůli velké výpočetní náročnosti.
35
Pro tvorbu anamorfózy byl nalezen zdarma dostupný program ScapeToad, který tvoří anamorfózy algoritmem „Gastner & Newmann diffusion algorithm“ (viz SCAPETOAD; online). Na zmíněných webových stránkách lze nalézt podrobný návod pro nastavení parametrů algoritmu. Výsledná mapa bude zkonstruována s natavením: typ dat „mass“, vysoká kvalita výsledku, první mřížka 200 řad, velikost rozptylu druhé mřížky 1024, počet iterací 3 (význam jednotlivých nastavení viz SCAPETOAD; online). Anamorfóza byla spuštěna nad vrstvou administrativních hranic, ze které byly vyňaty státy bez dostupných dat a Rusko. Při ponechání Ruska byla kvůli jeho rozloze mapa příliš zkreslená a málo čitelná ve východní části Evropy.
8.2.2 Environmentální pilíř Mapa emisí CO2 bude zkonstruována metodou bivariantní mapy. Budou zde zobrazeny údaje o množství vypuštěného CO2 a počtu motorových silničních vozidel. Bivariantní mapy jsou často konstruovány v podstatě jako sloučení dvou choropletových (=kartogramy). Výsledná barva pro každou kategorii jevu je dána sloučením odstínů barev (SLOCUM, 2005) a to může být pro mnohé čtenáře obtížné. Proto bude v konstruované mapě zvolen „kompromisní“ přístup. Barevný podklad v mapě bude tvořit kategorie množství vypuštěného CO2 a šrafami s různým úhlem sklonu budou znázorněny počty vozidel (viz Příloha 8). Tím odpadá problém s rozlišením devíti různých barev, čtenář musí uchovat v paměti pouze tři odstíny jedné barvy a poté je odlišení sklonu šraf triviální. Druhou konstruovanou mapou je podíl obnovitelných zdrojů. Tento ukazatel bude znázorněn pomocí „nepravého kartogramu“. Kartogram obvykle znázorňuje charakteristiky přepočtené na jednotku plochy, kdežto nepravý kartogram nemá tento „prostorový základ“ (VEVERKA, 2004, s. 141). Pro čtenáře jsou však tyto mapy přehledné a dobře čitelné. Rostoucí počet procent koresponduje s odstíny barvy v mapě, díky čemuž lze mapu hrubě interpretovat i bez použití legendy.
8.2.3 Sociální pilíř K sociálnímu pilíři budou zkonstruovány mapy úmrtnosti na kardiovaskulární choroby a na jednotlivé druhy rakoviny. Mapa s kardiovaskulárními nemocemi bude zkonstruována metodou nepravého kartogramu. Jak již bylo zmíněno výše, tento typ map je velmi lehce čitelný a pochopitelný, proto byl zvolen i u tohoto tématu. 36
Komplikovanější ukazatel je zobrazen na druhé mapě. Počet úmrtí na jednotlivé druhy rakoviny tvoří strukturu celkového množství úmrtí na rakovinu. Proto bude použit strukturní diagram, lokalizovaný do plochy každého státu. Diagram je sloupcový, jeho výška je konstantní a skládá se ze čtyř částí. Každá část diagramu představuje jiný druh rakoviny, výška jednotlivých částí odpovídá procentu, kterým se daná rakovina podílí na celkové úmrtnosti na rakovinu (viz Příloha 9). Diagramy lze kombinovat s kartogramy, jak již bylo zmíněno výše. Proto bude sloupcový diagram doplněn ještě informací, kolik procent zemřelých v daném roce zemřelo na rakovinu. Tato informace bude zobrazena nepravým kartogramem ve třech kategoriích (více kategorií už by mohlo způsobit přehlcení mapy).
8.2.4 Syntetická mapa Závěrečná mapa bude zkonstruována na základě součtu pořadí států v jednotlivých charakteristikách trvalé udržitelnosti. Celkové pořadí státu bude znázorněno nepravým kartogramem, který je používám pro relativní hodnoty. I přes to, že výsledné pořadí není v pravém slova smyslu relativní hodnotou, byl kartogram zvolen jako jedna z nejlepších metod vizualizace. Čtenář totiž snadno pozná, které státy mají nízké nebo vysoké hodnocení. Kromě číselného pořadí bude pro lepší přehlednost legenda doplněna slovním hodnocením (viz Příloha 10). Státy, jejichž pořadí se nachází kolem průměrné hodnoty, bude nazvány „průměrné“, státy s lepší umístěním jako „dobré“ a „výborné“, státy s horším umístěním jako „špatné“ a „velmi špatné“.
37
Diskuze Téma trvalé udržitelnosti je tak široké a obsáhlé, že není možné uvést všechny materiály a ukazatele, které by se pro tuto práci hodily. Domnívám se ale, že výčet uvedený v této práci vystihuje jedny z nejdůležitějších a nejzajímavějších podkladů. Hranice Evropy nejsou jednoznačné. Spornými, v mapách zobrazenými, oblastmi jsou Rusko a Kypr. Rusko bylo zařazeno, protože většina obyvatel žije v evropské části (PLUSKAL, 2003, s. 54) a proto, že i nadále významně ovlivňuje evropské politické dění. Kypr je uveden z čistě politického hlediska – od roku 2004 členem EU. Mezinárodní právo považuje Kypr za jeden stát, a proto ho zkonstruované mapy zobrazují nerozdělený. Při vyhledávání statistických ukazatelů nebylo jednoznačně zjištěno, zda jsou vztaženy k celému ostrovu nebo pouze k jeho jižní, „řecké“, části. Jediná informace pochází z EUROSTAT (online), kde jsou data o populaci jen z vládou kontrolovaného území (pozn.: hustota zalidnění je zde ale počítána z této částečné populace a zároveň z plochy celého státu). U ostatních zdrojů není o rozdělení Kypru ani zmínka. Proto jsou v mapách všechny ukazatele vztaženy k celému území. V jiné práci by možná kvůli nejednoznačnostem a komplikacím Kypr nebyl zařazen, ale zde se uvádí pro úplnější přehled o evropském území. Z dalších diskutabilních oblastí bych zmínila Turecko a jeho evropskou část. Ta není v práci zařazena do Evropy, protože Turecko je jako celek považováno za asijský stát. Za Vatikánský městský stát nebyla zjištěna žádná data potřebná pro vypracování této bakalářské práce. Vzhledem ke své velikosti ani nijak výrazně neovlivňuje trvalou udržitelnost v Evropě. Proto je v mapách zobrazen pouze v hlavních mapových polích a do detailů malých států nebyl zařazen. V práci zobrazované charakteristiky byly vybrány s ohledem na uživatele ze široké veřejnosti (aby nebyly příliš složité a zároveň byly zajímavé). Jistým omezením bylo zaměření se pouze na data volně dostupná a zahrnující většinu států Evropy. Daly by se vybrat i jiné charakteristiky, které by popisovaly trvalou udržitelnost z jiného pohledu. Sociální pilíř by se nemusel zaměřovat pouze na úmrtnost, ale mohl by zahrnovat skladbu populace podle věku, ukazatele týkající se školství, kriminality atp. Ekonomický pilíř by se mohl naopak věnovat nezaměstnanosti, statistikám jednotlivých sektorů hospodářství nebo finančnictví. Mapy environmentálního pilíře by mohly být zkonstruovány na téma využití
38
půd, hospodaření s odpady nebo např. ekologické zátěže. Ze základních statistik by mohly být vypočítány komplexní indexy (obdobně jako SUOTO; online), nebo také indexy časové. Způsob zobrazení vybraných statistik také není jednoznačně dán. Např. úmrtí na kardiovaskulární choroby by bylo možné zobrazit jednoduchým (např. kruhovým) kartodiagramem (KAŇOK, 1999). Bivariantní mapu emisí CO2 a počtu vozidel lze také vyjádřit pomocí kartodiagramu s kartogramem v podkladu. Mohl by ale nastat problém s čitelností podkladového kartogramu. Tento problém mohl nastat i ve zkonstruované mapě zobrazující sektory HDP a poměr exportu a importu. Diagramy proto byly zmenšeny a při zobrazení (případně vytisknutí) map v reálné velikosti by měly být nezakryté plochy kartogramu dostatečně velké k identifikaci kategorie. Otázkou je také vhodnost použití anamorfózy. Jedná se sice o určité zpestření vizualizace dat, ale ne každý čtenář se s anamorfózou mohl setkat. Některým lidem by mohlo dělat potíže pochopit souvislost mezi změnou plochy a velikostí ukazatele. To by však mělo být eliminováno poznámkou u legendy mapy: „plocha státu odpovídá velikosti dluhu“. Nejvíce subjektivním krokem během procesu tvorby map je jejich celkové barevné řešení. Ve zkonstruovaných mapových listech se nevyskytuje mnoho prvků, které by byly svázány konvencí s určitou barvou (např. řeky modrou barvou). Problém je však se zobrazením výsledných map – různé tiskárny a zobrazovací zařízení mohou zkreslit zvolené barvy. Výsledné mapy jsou určeny pro širokou veřejnost. Proto by bylo vhodné je např. zveřejnit na internetu. Práci by tak mohlo vidět větší množství lidí, než pouze v tištěné podobě. Otázkou je však místo, kam výstupy zveřejnit. Na specifických fórech neuvidí práci mnoho lidí, ale jejím umístěním jinde hrozí, že by se ztratila v obrovském množství materiálů. Rozšířit povědomí o trvalé udržitelnosti by také šlo ve spolupráci s některými organizacemi, spolky, nebo školami (např. uspořádáním přednášek nebo pouze přeposláním vzniklých materiálů).
39
Závěr Trvalá udržitelnost je důležitým konceptem, který by měl být součástí myšlení (a chování) každého zodpovědného člověka. Proto je velmi žádoucí, aby bylo na toto téma poukazováno nejen ve vědeckých kruzích. Předkládaná práce by mohla být jednou z těchto zmínek směrem k širší veřejnosti. Využívá totiž výhody grafické prezentace dat, která je srozumitelnější a zajímavější, než prezentace pomocí tabulek. První část práce byla věnována existujícím kartografickým materiálům. Z nich jsou nejzajímavější mapy z projektu EPSILON (pouze škoda, že se nepodařilo najít i zbytek práce, BLANC; online) a atlas Rio de Janeiro (SUOTO; online). Tyto práce se věnují udržitelnosti podrobněji a systematičtěji. Mapa školního kampusu Davis (US DAVIS: SUSTAINABILITY MAP; online) je také zajímavá, ale spíše slouží jako plánek kampusu, než analytická mapa. Zajímavé řešení problematiky euro-asijské hranice v oblasti Kavkazu nabízí slovenský školní atlas (ČEMAN, 2005). Na nejednoznačnost vymezení Evropy upozorní zobrazení dvou nejčastějších hranic. Ze zdrojů vektorových dat bych vyzdvihla projekty VMAP 0 (nevýhoda rozdělení tematické vrstvy souřadnicovou sítí) a Natural Earth kvůli širokému záběru jejich tematických vrstev. Nejdůležitější zdroj statistických dat se nedá určit, záleží na zaměření každé konkrétní práce. Zajímavými zdroji jsou však mezinárodní organizace (např. WHO, FAO, IEA). Pro evropské území je unikátní Eurostat, který sbírá data od národních statistických úřadů a vytváří velmi širokou databázi ukazatelů. Jeho nevýhodou je poměrně složité členění, na které však lze přivyknout. Nejdůležitější částí této práce je však praktická konstrukce map trvalé udržitelnosti, která zabrala nejvíce práce a času. Časově nejnáročnější byla úprava topologických chyb vrstvy administrativních celků a výsledné doladění celkového vzhledu map. Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, výběr ukazatelů a způsobů jejich zobrazení závisí nejen na účelu mapy, ale je také subjektivní. Zvolené charakteristiky byly sice vybírány pečlivě a byla snaha zohlednit jejich čitelnost v mapě i informační přínos, ale nelze s určitostí říci, zda jsou těmi nejreprezentativnějšími. Hodnocení států z hlediska trvalé udržitelnosti zobrazuje syntetická mapa, která byla zkonstruována v návaznosti na tři hlavní mapové listy. Do výsledného srovnání bylo zařazeno 40
34 států (z celkových 46), za které se podařilo získat kompletní údaje. Nejhůře dopadly v našem srovnání tyto státy: Belgie, Česká republika, Itálie, Německo a Řecko. Nejlépe naopak Rumunsko a Makedonie, což nejsou příliš očekávaní favorité. Jejich „vítězství“ je nejspíše způsobeno výběrem statistik, které se podílejí na celkovém pořadí. Tyto státy totiž mají jedny z nejnižších vládních dluhů (Makedonie 4., Rumunsko 5. místo), počtů aut (1. a 3.) i množství CO2 (4. a 2.). Nejhůře si vedou v počtu úmrtí na kardiovaskulární nemoci (26. a 29.). Malý počet aut je poměrně očekávaný vzhledem k jejich celkové úrovni rozvoje, s nímž určitým způsobem souvisí i malé množství vypouštěného CO2. Česká republika zaujala v tomto srovnání nelichotivé 31. místo z 34 hodnocených států. Přispěly k tomu zejména emise CO2 (30. místo), počet lidí zemřelých na rakovinu (28. místo) a podíl energie z obnovitelných zdrojů (26.). Závěrem bych ráda vyjádřila troufalé přání, aby tato práce alespoň malým dílem přispěla k rozšíření povědomí o trvalé udržitelnosti.
41
Literatura Knižní zdroje АКАДЕМИЯ НАУК СССР [AKADEMIA NAUK SSSR]. Физико-географический атлас мира [Fyziko-geografičeskij atlas mira]. Москва [Moskva]: Академия наук СССР и Главное управление геодезии и картографии ГГК СССР [Akademiâ nauk SSSR i Glavnoe upravlenie geodezii i kartografii GGK SSSR], 1964. ČEMAN, R. Európa – zemepisný atlas. 1. vydání. Bratislava: Mapa Slovakia Plus s.r.o, 2005. ISBN 80-8067-006-4 ČESKÝ NORMALIZAČNÍ INSTITUT. Informace a dokumentace – Transliterace cyrilice do latinky – slovanské a neslovanské jazyky, ČSN 01 0185. Praha: Český normalizační institut, 2002. KAŇOK J. Tematická kartografie. 1. vydání Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999. ISBN 80-7042-781-7 KNOX, P. The geography of the world economy. 5th edition. London: Hodder Education, 2008. ISBN 978 0 340 94835 4 NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY. National geographic Student atlas of the world. Washington: National Geographic Society, 2001, ISBN 0-7922-7221-8 NETOPIL, R., I. BIČÍK, J. BRINKE. Geografie Evropy. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. ISBN 80-04-22432-6 PHILLIPSON, O. Longmann student atlas. 1st pub. Harlow: Pearson Longmann, 2005. ISBN 987-0-582-85441-3 PLUSKAL M. et al. Regionální geografie světa pro střední školy. dotisk 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 2003. ISBN 80-85937-93-X SLOCUM, T. A. et al. Thematic cartography and geographic visualization. 2nd ed. Upper Saddle River: Pearson Prentice Hall, 2005. ISBN 0-13-035123-7 VEVERKA, B. Topografická a tematická kartografie 10. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2004. ISBN 80-01-02381-8 VOŽENÍLEK, V. Aplikovaná kartografie I. – tematické mapy. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. ISBN 80-7067-971-9 Internetové publikace: ANNONI A., C. LUZET, E.GUBLER a J.IHDE Map Projections for Europe [online]. dostupné na WWW: [20. 3. 2012]
ARCDATA Topologická pravidla v geodatabázi ArcGIS [online]. dostupné na WWW: [20. 3. 2012] BLANC, I., D. FRIOT, M. MARGNI, and O. JOLLIET. Assessing Regional Sustainability with the EPSILON Project [online]. Lausanne: Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne, 2005. dostupné na WWW: [20. 3. 2012] CHOUCRI N.(1) et al Mapping Sustainability, Knowledge e-Networking and the Value Chain [online]. Springer, 2007. dostupné na WWW: [1. 2. 2012] CHOUCRI N.(2) et al Mapping Sustainability, Knowledge e-Networking and the Value Chain [online]. Springer, 2007. dostupné na WWW: [1. 2. 2012] CHOUCRI N.(3) et al Mapping Sustainability, Knowledge e-Networking and the Value Chain [online]. Springer, 2007. dostupné na WWW: [1. 2. 2012] CHOUCRI N.(4) et al Mapping Sustainability, Knowledge e-Networking and the Value Chain [online]. Springer, 2007. dostupné na WWW: [1. 2. 2012] MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR, Strategie udržitelného rozvoje České republiky [online]. Praha, 2004. dostupné na WWW: [20. 3. 2012] SOUTO, R.D. Atlas of Sustainability Indicators for Coastal Municipalities of the State of Rio de Janeiro [online]. dostupné na WWW: < http://www.ivides.org/atlas_en/ > [9.12.2011] TALHOFER, V. Matematická kartografie [online]. Brno: Univerzita obrany, 2007. dostupné na WWW: [20. 3. 2012] Zdroje vektorových dat: ESPON 2013, Database [online]; dostupné na WWW: [15. 2. 2012]
EUROSTAT, Administrative units and statistical units [online]; dostupné na WWW: [9. 12. 2011] GIS LAB, VMAP0 data in ESRI shape format [online]; dostupné na WWW: [9. 12. 2011] GLOBAL ADMINISTRATIVE AREAS, Download data for the whole world [online]; poslední aktualizace: 8. 8. 2009, dostupné na WWW: [9. 12. 2011] INTERNATIONAL STEERING COMMITTEE FOR GLOBAL MAPPING, Global Mapping Download [online]; dostupné na WWW: [20. 1. 2012] NATURAL EARTH, Downloads [online]; dostupné na WWW: [9. 12. 2011] Webové stránky: Cyprus – Britannica Online Encyclopaedia [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] Campus Sustainability Map, University of New Hapshire [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] CIESIN Columbia University – World Data Center for Human Interactions in the Environment [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] European Environment Agency [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] ESPON 2013 [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] ESPON HyperCarte Web Application [online]; dostupné na WWW: [15. 2. 2012] ESRI – ArcGIS Desktop Help 10.0 [online]. dostupné na WWW: [20. 3. 2012] Europa – Official website of the European Union [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] Eurostat [online]; poslední aktualizace 13. 12. 2011, dostupné na WWW: [20. 3. 2012] FAO, Food and Agriculture Organization of the United Nations, for a world without hunger [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012]
Global Administrative Areas [online]; dostupné na WWW: [9. 12. 2011] GLOBOCAN 2008 [online]; dostupné na WWW: [30. 3. 2012] InforEuro – Financial Programming and Budget [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] International Energy Agency [online]; dostupné na WWW: < http://www.iea.org> [20. 3. 2012] ISO – International Organization for Standardization [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] IMF – International Monetary Fund [online]; dostpuné na WWW: [20. 3. 2012] MAPABILITY [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] National Geospatial-Intelligence Agency [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] Natural Earth [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] Riddells Creek Sustainability [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] SEDAC – Socioeconomic Data and Applications Center [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] ScapeToad [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] Strukturální fondy EU – ESPON 2013 [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] The World Factbook, Central Intelligence Agency [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] UNECE – United Nations Economic Comission for Europe [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] UNESCO [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] UNESCO Institute for Statistics [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012]
US Davis: Sustainability Map [online]; dostupné na WWW: [20. 3. 2012] WHO, World Health Organization [online]; dostupné na WWW: < http://www.who.int/> [20. 3. 2012]
