MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
NEMOCI Z POVOLÁNÍ V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU V PODMÍNKÁCH STŘEDOČESKÉHO KRAJE
Rigorózní práce Mgr. Jan Jarolímek, MBA
Vedoucí práce: doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.
Brno 2013
Bibliografický záznam Autor:
Název práce:
Mgr. Jan Jarolímek, MBA Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu v podmínkách Středočeského kraje
Studijní program:
Geografie
Studijní obor:
Sociální geografie a regionální rozvoj
Vedoucí práce:
doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.
Akademický rok:
2013/2014
Počet stran:
102 + 7 příloh
Klíčová slova:
Nemoci z povolání; Automobilový průmysl; Trendy vývoje; Ekologická korelační studie; Nezaměstnanost; Rizikové faktory; Orgány ochrany veřejného zdraví;
-1-
Bibliographic Entry Author:
Title of Thesis:
Mgr. Jan Jarolímek, MBA Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography Occupational Diseases in the Automotive Industry in Terms of Central Bohemia Region
Degree programme:
Geography
Field of Study:
Social Geography and Regional Development
Supervisor:
doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.
Academic Year:
2013/2014
Number of Pages:
102 + 7
Keywords:
Occupational Diseases; Automotive Industry; Trends; Ecological correlational Study; Unemployment; Risk Factors; Public Health Authorities;
-2-
Abstrakt Předložená rigorózní práce se zabývá analýzou nemocí z povolání v automobilovém průmyslu ve Středočeském kraji z pohledu sociální geografie. Předmětem studia byly tři největší automobilové firmy ve Středočeském kraji, jejichž význam pro hospodářství ČR ovšem hranice kraje přesahuje. Výskyt nemocí z povolání v těchto firmách se nelišil od celostátní
průměrné
incidence
nemocí
z povolání
(2,9/10000
zaměstnaných v roce 2011). V rámci práce byly testovány hypotézy o vztahu mezi výskytem nemocí z povolání na jedné straně a pohlavím zaměstnanců,
jejich
věkem,
výší
průměrné
mzdy
a
mírou
nezaměstnanosti v okrese na straně druhé. Data pro potřeby studie byla získána vlastním dotazníkovým šetřením a z informačních systémů a databází. Výzkum prokázal, že nemoci z povolání se vyskytovaly statisticky významně častěji u žen než u mužů (RR = 9,71, 95 % CI: 4,820,1) a u osob nad 40 let věku ve srovnání s osobami mladšími (RR = 3,38, 95 % CI: 1,7-6,8). Hypotézu o vztahu mezi výskytem nemocí z povolání a
průměrnou
výší
mzdy
nebylo
možné
testovat,
jelikož
nebyla
k dispozici potřebná data. Domněnka autora, že v okresech s vyšší mírou nezaměstnanosti je výskyt nemocí z povolání nižší, nebyla potvrzena, naopak byl naznačen trend k rostoucímu výskytu nemocí z povolání s rostoucí mírou nezaměstnanosti. Práce přináší i doporučení k prevenci nemocí z povolání zaměřená hlavně na kvalitní výkon pracovnělékařské péče u zaměstnavatelů – především na vstupní a periodické lékařské prohlídky. Důležité jsou také investice do změny pracovních postupů (např. zlepšení ergonomie práce, častější rotace zaměstnanců, omezování expozice zaměstnanců rizikovým faktorům) a zavádění nových technologií do výroby, které by postupně nahrazovaly těžkou manuální práci lidí atp.
-3-
Abstract This thesis deals with the analysis of occupational diseases in the automotive industry in the Central Bohemian region from the perspective of social geography. There were the three largest automobile companies in the Central Region, whose importance for the country's economy goes beyond the boundaries of the region, chosen. The incidence of occupational diseases in these companies did not differ from the national average incidence of occupational diseases (2.9 / 10,000 in 2011). In the thesis there were, among others, tested hypotheses
about
the
relationship
between
the
incidence
of
occupational diseases, workers´ gender and their age on one hand, and the average wage and the unemployment rate in the district, on the other hand. The research has shown that occupational diseases are statistically significantly more common in women than in men (RR = 9.71, 95% CI: 4.8 to 20.1) and in persons over 40 years of age compared with younger persons (RR = 3.38, 95% CI: 1.7 to 6.8). Hypothesis about the relationship between the incidence of occupational diseases and the average wage could not be tested, because of lack of data. Author‘s assumption, that in districts with higher unemployment rates the incidence of occupational diseases is lower, has not been confirmed. On the contrary, the incidence of occupational diseases showed an increasing trend with rising unemployment.
The thesis brings some recommendations for the prevention of occupational diseases mainly focused on quality implementation of occupational health services - especially the pre-employment and periodic medical examinations. Investment in changes of working practices (e.g. ergonomics, frequent staff rotation, reduction of workers´ exposure to risk factors) and the implementation of new technologies into production, which would gradually replace heavy manual labor etc. are also important and highly desirable. -4-
Místo tohoto listu vložte kopii oficiálního (podepsaného) zadání práce.
-5-
Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucí této rigorózní práce paní doc. RNDr. Dagmar Dzúrové, CSc., proděkance Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, za cenné rady a odbornou pomoc při zpracování práce. Velký dík patří panu doc. MUDr. Pavlu Urbanovi, CSc. ze Státního zdravotního ústavu v Praze, za jeho výraznou odbornou ale i morální pomoc během psaní práce. Díky patří za podnětné připomínky a komentáře paní RNDr. Evě Heřmanové, Ph.D. z Vysoké školy ekonomické. Poděkování za cenné rady patří i paní MUDr. Michaela Krchové, vedoucí odboru hygieny práce z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze. V neposlední řadě patří velké poděkování i zástupcům všech tří firem za jejich aktivní přístup, ochotu podělit se se svými zkušenostmi i zaběhlou praxí v posuzování nemocí z povolání. Jmenovitě pak Ing. Lucii Kuchové a Ing. Romanu Burdovi z kolínské TPCA, MUDr. Jánu Moravíkovi, CSc. z firmy ŠKODA AUTO Mladá Boleslav a Ing. Petru Nyškovskému z rakovnického VALEO Autoklimatizace. A samozřejmě také za to, že jsem mohl osobně navštívit všechna tři pracoviště a se samotným provozem se podrobně seznámit.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem rigorózní práci vypracoval samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.
Brno 28. leden 2013
……………………………… Jan Jarolímek
-6-
OBSAH RIGORÓZNÍ PRÁCE
1. 1.1. 1.1.1. 1.1.2. 1.1.3. 1.1.1. 1.1.2. 2. 2.1. 2.2. 2.2.1. 2.2.2. 2.2.3. 2.2.4. 2.3. 2.4. 2.5. 3. 3.1. 3.2. 3.3. 3.3.1. 3.3.2. 3.3.3. 3.4. 4. 4.1. 4.2. 4.3. 5. 6. 7. 7.1. 7.2. 7.3.
ÚVOD A CÍLE RIGORÓZNÍ PRÁCE __________________________ - 8 Vysvětlení základních pojmů ________________________________ - 10 Nemoci z povolání _______________________________________ - 10 Kategorizace prací _______________________________________ - 11 Rizikové faktory pracovních podmínek _______________________ - 13 Klasifikace ekonomických činností a klasifikace zaměstnání ______ - 14 Orgány a zařízení ochrany veřejného zdraví ___________________ - 14 METODIKA RIGORÓZNÍ PRÁCE ___________________________ - 16 Zadání a postup práce, metodologie, rozbor literatury _____________ - 16 Zdroje dat________________________________________________ - 26 Dotazníkové šetření ______________________________________ - 26 Registr nemocí z povolání SZÚ a data z registru KHS a KaPr _____ - 27 Data o vybraných zaměstnavatelích _________________________ - 29 Data o struktuře obyvatelstva a ekonomických ukazatelích _______ - 29 Formulace hypotéz ________________________________________ - 29 Použité programové vybavení ________________________________ - 30 Statistické zpracování ______________________________________ - 31 VÝCHODISKA RIGORÓZNÍ PRÁCE ________________________ - 32 Zájmové území ___________________________________________ - 32 Charakteristika sledovaných automobilových firem _______________ - 39 Nemoci z povolání - Středočeský kraj __________________________ - 45 Nemoci z povolání z pohledu klasifikace CZ-NACE ____________ - 48 Nemoci z povolání z pohledu klasifikace CZ-ISCO _____________ - 49 Nemoci z povolání z hlediska pohlaví, věku a délky expozice _____ - 50 Ukazatele z dat ČSÚ a Úřadu práce ___________________________ - 50 VÝSLEDKY RIGORÓZNÍ PRÁCE ___________________________ - 59 Analýza šetřených a hlášených NzP u sledovaných zaměstnavatelů __ - 59 Vyhodnocení šetření u sledovaných zaměstnavatelů ______________ - 64 Testování hypotéz _________________________________________ - 80 DISKUZE _______________________________________________ - 86 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ __________________________________ - 92 PŘÍLOHY _______________________________________________ - 94 Seznam použité literatury ___________________________________ - 94 Seznam právních předpisů ___________________________________ - 99 Seznam obrázků, grafů, tabulek a dalších příloh _________________ - 101 -
-7-
1.
ÚVOD A CÍLE RIGORÓZNÍ PRÁCE Nemoci z povolání (dále označované také „NzP“) představují jeden ze
zdravotně, společensky i ekonomicky nejzávažnějších důsledků expozice rizikovým faktorům práce a pracovních podmínek na pracovišti. Existuje velmi úzká vazba mezi nemocemi z povolání a jejich výskytem v průmyslové výrobě, čili sekundárním sektoru průmyslu (ekonomiky státu). Jedním z odvětví nejvýznamnějších pro státní rozpočet, pro zahraniční obchod i pro zaměstnanost je průmysl automobilový, kde je kvůli druhům
vykonávaných
činností
procento
výskytu
nemocí
z povolání
jedno
z nejvyšších1.
Teoretická část práce rekapituluje poznatky o nemocech z povolání, jejich uznávání a evidenci v podmínkách České republiky. Dále jsou shrnuty informace o kategorizaci prací, o rizikových faktorech pracovních podmínek a informace z oblasti výkonu dohledu orgánů a zařízení ochrany veřejného zdraví. V této části jsou uvedeny i rešerše tematicky relevantních tuzemských i zahraničních studií.
Praktická část práce se zabývá analýzou nemocí z povolání ve vybraných třech závodech automobilového průmyslu ve Středočeském kraji, které mají svým rozsahem přesah nejen v rámci kraje, ale také celé České republiky. Cílem je nejen popsat tyto společnosti a obory jejich činnosti, ale především se zaměřit na výskyt nemocí z povolání, jejich příčiny a způsoby jejich možného odstranění. Práce si dává za cíl odpovědět na otázky týkající se možného propojení a vyhodnocení dat různé „provenience“. Jde o propojení dat o počtech a charakteru uznaných nemocí z povolání v těchto podnicích s daty ze Sčítání lidu, bytů a domů prováděných Českým statistickým úřadem a s daty o nezaměstnanosti a průměrných výdělcích sledovaných Generálním ředitelstvím úřadu práce ČR.
Existují vazby a spojitosti mezi výskytem nemocí z povolání a věkem zaměstnanců? Hraje zde nějakou roli i pohlaví pracujících? Je nějaká vazba mezi nemocemi z povolání a výší průměrné mzdy v okrese? A co míra nezaměstnanosti? Je 1
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje – počet nemocí z povolání podle oborů (celkový počet šetřených i hlášených nemocí v kraji), dostupný z WWW http://www.khsstc.cz/dokumenty/nemoci-zpovolani-v-roce-2011-2415_2415_31_1.html [cit. 2012-10-09]
-8-
možné, že v okresech s vyšší mírou nezaměstnanosti či nižšími průměrnými výdělky jsou lidé ochotni více snášet a výskyt nemocí z povolání je tak logicky vyšší? Nebo je naopak jejich výskyt v těchto regionech nižší, protože zaměstnanci své zdravotní problémy přecházejí ze strachu před ztrátou zaměstnání? Hřeší zaměstnavatelé na výše uvedené faktory nebo se maximálně snaží ve výrobním procesu nastavit takové kontrolní a ochranné mechanismy, které výrazně eliminují možnost vzniku nemocí z práce? Má na výskyt nemocí z povolání vliv i počet pracujících mužů, kteří mají konstituci i fyziognomii těla lépe přizpůsobenou na těžší pracovní podmínky a vyšší zátěž? To jsou hlavní otázky, na které se tato práce bude snažit najít kvalifikovanou odpověď, a to včetně postoje a vyjádření samotných zaměstnavatelů.
Zjištěná prostorová data budou prezentována nejen v textové a tabulkové podobě, ale také s využitím moderních zobrazovacích prostředků v geografii, a to pomocí geografických informačních systémů (GIS). Tak se dá lépe dokreslit a vyjádřit možná komplexnost a propojenost vazeb mezi lékařskou vědou (vědním oborem pracovního lékařství), člověkem, průmyslem a prostředím, ve kterém se společně pohybujeme. Otevírá se tak brána do poznání tajů geografie zdraví (nebo lépe lékařské geografie), která je vědní disciplínou fungující na úzkém propojení několika vědních disciplín (lékařské vědy, geografie, sociologie i ekonomie).
V této chvíli neexistuje žádný ucelený materiál, který by dotčenou oblast v těchto kontextech komplexně podchytil.
-9-
1.1. Vysvětlení základních pojmů Jde především o výkladové pojmy vztažené k problematice nemocí z povolání, které vycházejí ze zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb. v platném znění) i dalších právních předpisů a které jsou nezbytné pro pochopení této problematiky. Je zde také komplexně vysvětlen postup uznávání nemocí z povolání, systém kategorizace prací ve výrobních podnicích, systém a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek i systém orgánů a zařízení ochrany veřejného zdraví, který je v České republice mj. odpovědný za ochranu zdraví při práci.
1.1.1. Nemoci z povolání „Nemoci z povolání jsou podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., ust. § 1 odst. 1, nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v Seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek“2. Jednotlivé druhy nemocí z povolání jsou uvedeny v Seznamu nemocí z povolání3. Nemoc z povolání je tedy pojem právní, nikoli lékařský. „Nemocí z povolání je taková odchylka od normálního zdravotního stavu, kterou se určitá společnost v určité době rozhodla takto nazývat, hlásit, evidovat a zejména odškodňovat.4“ Nutno konstatovat, že v různých zemích i v různých časových obdobích byly za nemoci z povolání považovány rozdílné odchylky od normálního zdravotního stavu. Zásadním způsobem se liší i finanční a sociální kompenzace poskytované společností osobám trpícím nemocemi z povolání.
Ze strany Ministerstva zdravotnictví je vydán Metodický návod k zajištění jednotného postupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání, který vyšel ve Věstníku MZ ČR č. 9/2011 pod značkou 22139/2011.
Nemoc z povolání šetřená Šetření NzP začíná u praktického lékaře, nebo u poskytovatele pracovnělékařské služby (dříve označován jako závodní lékař), nebo u specialisty. Pokud vyšetřující lékař 2
FENCLOVÁ, Z.; URBAN P.; PELCLOVÁ, D. Nemoci z povolání v České republice 2011, s. 6 Pozn.: Dne 1. 7. 2011 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 114/2011 Sb. ze dne 6. 4. 2011, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Toto nařízení stanovuje novelizovaný seznam nemocí z povolání. 4 PROVAZNÍK, K.; KOMÁREK, L.; URBAN, P.; HRNČÍŘ, E. a kol. Prevence v pracovním lékařství. Praha: Státní zdravotní ústav, 3. LF UK, Nadace CINDI, str. 131. 3
- 10 -
zjistí u pacienta, že jeho onemocnění mohlo vzniknout v přímé souvislosti s jeho prací, (to znamená, že jeho zdraví mohl poškodit rizikový faktor – např. hluk, prach, chemická látka atp. vyskytující se při práci, kterou vykonává), pošle pacienta na vyšetření na místně příslušné středisko nemocí z povolání. Po vyšetření na středisku nemocí z povolání, kdy je učiněn závěr, že by se mohlo jednat o nemoc z povolání, požádá lékař střediska místně příslušnou krajskou hygienickou stanici (dále také „KHS“) o šetření na místě výkonu práce pacienta. Hygienik provede šetření přímo na pracovišti, kde pacient v poslední době pracoval, a v závěru svého vyjádření pro středisko nemocí z povolání musí konstatovat, zda posuzovaný pracoval nebo nepracoval v podmínkách, kdy nemoc z povolání vzniká5. V tuto chvíli se jedná o nemoc z povolání šetřenou, protože ve skutečnosti jde pouze o podezření na nemoc z povolání.
Nemoc z povolání hlášená Následný postup je takový, že středisko nemocí z povolání po obdržení vyjádření KHS a vyšetření pacienta (jeho diagnóza musí odpovídat seznamu nemocí z povolání – viz nařízení vlády č. 114/2011 Sb.) pak uzná nebo neuzná, že se jedná o nemoc z povolání. Pokud byla nemoc uznána jako nemoc z povolání, zašle o tom středisko nemocí z povolání hlášení Národnímu registru nemocí z povolání (dále také „NRNzP“). Nemoci, které byly uznány jako nemoci z povolání, označujeme jako nemoc z povolání hlášená.
Zaměstnavatel, který má na pracovišti zaměstnance s uznanou nemocí z povolání, by jej měl v rámci organizace převést na jinou práci, kde se nevyskytuje faktor, vlivem kterého vznikla NzP a pokud se taková práce na jeho pracovištích nevyskytuje ukončí s ním pracovní poměr. Následně by pojišťovna v určených případech
vyplácela
tomuto
zaměstnanci
„odškodné“.
Povinnost
pojištění
zaměstnavatele je dána ust. §§ 356 a následujících Zákoníku práce a zákonem jsou stanoveny dvě pojišťovny – Česká pojišťovna a pojišťovna Kooperativa.
1.1.2. Kategorizace prací Kategorizace práce je základním nástrojem pro hodnocení vlivu práce na zdraví. „Ochranu zdraví před poškozením pracovními riziky je možno uskutečňovat dvěma 5
Metodický návod k zajištění jednotného postupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání. Věstník MZ ČR. Částka 9/2011, str. 4-17.
- 11 -
směry: jednak kontrolou pracovních podmínek a tedy sledováním a kontrolou faktorů, jimž jsou zaměstnanci při práci vystaveni (kontrola expozice), jednak monitorováním zdravotních důsledků této expozice – tedy sledováním zdravotního stavu pracovníků, vzniku nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání.6“ Obecný postup je takový, že zaměstnavatel zařadí všechny práce, které provádějí jeho zaměstnanci, do kategorií podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zařazení provádí na základě zhodnocení všech faktorů pracovních podmínek podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií. V této vyhlášce jsou stanoveny jednak faktory pracovních podmínek, dále kritéria, podle nichž se práce zařazují do kategorií, a definice jednotlivých kategorií. Práce zařazené do kategorie 2R, 3 a 4 jsou tzv. rizikové práce. Zařazení prací do kategorie 1 zaměstnavatel pouze eviduje, zařazení do kategorie 2 oznamuje místně příslušné krajské hygienické stanici a na zařazení do kategorie 2R, 3 a 4 podává návrh místně příslušné KHS, která na základě tohoto návrhu vydává rozhodnutí o zařazení prací do kategorií a zároveň tímto rozhodnutím stanovuje minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek a frekvenci a náplň preventivních lékařských prohlídek zaměstnanců provádějících rizikové práce (vstupní, periodické, výstupní a dle potřeby i následné).
Obecně lze říci, že kategorizace prací je „souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, tedy i rizika práce pro zdraví zaměstnanců.7“ Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění, a podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, jsou kategorie práce definovány v níže popsaných čtyřech kategoriích.
Kategorie 1 – obsahuje takové práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví.
Kategorie 2 – obsahuje takové práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých
6
PROVAZNÍK, K.; KOMÁREK, L.; URBAN, P.; HRNČÍŘ, E. a kol. Prevence v pracovním lékařství. Praha: Státní zdravotní ústav, 3. LF UK, Nadace CINDI, str. 21. 7 DTTO
- 12 -
jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené zvláštními právními předpisy (hygienické limity), a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé. Příslušná Krajská hygienická stanice může také rozhodnout o tom, že i práce kategorie 2 je prací rizikovou (2R), např. z důvodu vzájemného ovlivňování účinků jednotlivých vyskytujících se faktorů.
Kategorie 3 – obsahuje takové práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení do kategorie třetí podle přílohy č. 1 zmiňované vyhlášky, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se opakovaně vyskytují nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací.
Kategorie 4 – obsahuje takové práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných ochranných opatření. 1.1.3. Rizikové faktory pracovních podmínek Jde o faktory určené pro zařazování prací do kategorií podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., v platném znění. Patří sem fyzikální faktory jako je hluk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetická pole, dále chemické látky a biologické činitele, prach, fyzická zátěž, zátěž teplem a chladem, psychická a zraková zátěž a práce ve zvýšeném tlaku vzduchu, které mohou mít nebo mají vliv na zdraví.
Zaměstnavatel má povinnost zaměstnancům provádějícím rizikové práce poskytnout v souladu s platnými ustanoveními zákoníku práce osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP), popřípadě provést jiná opatření, například provozního charakteru, jako je střídání prací na pracovišti nebo zkrácení doby působení rizikového faktoru atp.
- 13 -
1.1.1. Klasifikace ekonomických činností a klasifikace zaměstnání Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE8 byla v ČR zavedena s účinností od 1. ledna 2008. Tato klasifikace byla vypracována podle mezinárodní statistické klasifikace ekonomických činností, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006. CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. Tato klasifikace nahradila Odvětvovou klasifikace ekonomických činností (OKEČ), vydanou Českým statistickým úřadem v roce 2003.
Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace zaměstnání, která byla v ČR zavedena s účinností od 1. ledna 2011. Tato klasifikace je vypracována na základě mezinárodního standardu ISCO9-08, jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Klasifikace CZ-ISCO je založena na dvou hlavních principech, kterými jsou druh vykonávané práce (pracovní místo) a úroveň dovednosti. Nahrazuje rozšířenou klasifikaci zaměstnání KZAM-R vydanou Českým statistickým úřadem v roce 2003.
Jelikož se tato rigorózní práce zabývá výskytem nemocí z povolání v automobilovém průmyslu, je zvláštní pozornost věnována oddílu C 29 klasifikace CZNACE, který se zahrnuje výrobu motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů. V klasifikaci CZ-ISCO, čili klasifikaci zaměstnání, je pozornost věnována třídě 8 – Obsluha strojů a zařízení, montéři. Podrobné informace jsou uvedeny v kapitole 3 „Východiska rigorózní práce“.
1.1.2. Orgány a zařízení ochrany veřejného zdraví Strukturu obecných orgánů ochrany veřejného zdraví tvoří Ministerstvo zdravotnictví (MZ) a krajské hygienické stanice (KHS). Zařízeními ochrany veřejného zdraví jsou v současné době Statní zdravotní ústav (SZÚ) a dva zdravotní ústavy (ZÚ): se sídlem v Ústí nad Labem a se sídlem v Ostravě.
8
Zkratka NACE je odvozena z „Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes“. Tuto klasifikaci používá Evropská unie (resp. ES) od roku 1970. 9 Zkratka ISCO je odvozena od názvu „International Standard Classification of Occupations“
- 14 -
V oblasti posuzování a uznávání nemocí z povolání plní tyto instituce různé úkoly. Krajské hygienické stanice především provádějí ověření podmínek výkonu práce pro účely posuzování nemocí z povolání. To v praxi znamená, že vydávají stanoviska jako odborný podklad pro závěr střediska nemocí z povolání, zda v daném případě bude či nebude určité onemocnění uznáno za nemoc z povolání.
Ministerstvo zdravotnictví plní úlohu metodického a řídícího orgánu. MZ však není oprávněno přímo přezkoumávat stanoviska KHS vydaná v rámci procesu ověření podmínek výkonu práce, neboť toto stanovisko nemá charakter závazného stanoviska ve smyslu správního řádu. Podle nyní platné právní úpravy pak již Ministerstvo zdravotnictví nerozhoduje proti lékařským posudkům středisek nemocí z povolání, která jsou fakultními nemocnicemi, řízenými MZ (ve všech těchto věcech rozhodují krajské úřady).
Státní zdravotní ústav plní úlohu pověřeného zpracovatele Národního registru nemocí z povolání, jehož správcem je ÚZIS, a je sídlem Národního referenčního pracoviště pro fyziologii a psychofyziologii práce.
Zdravotní ústavy provádějí na základě vyžádání krajské hygienické stanice odborná vyšetření a měření, která jsou odborným podkladem pro její stanovisko v procesu ověření podmínek vzniku nemoci z povolání.
- 15 -
2.
METODIKA RIGORÓZNÍ PRÁCE
2.1. Zadání a postup práce, metodologie, rozbor literatury V práci byl použit speciální typ deskriptivní observační epidemiologické studie – tzv. ekologická korelační studie10, dále pak kvantitativní analýza porovnávající data ze SLDB11 a Úřadu práce ČR a v neposlední řadě také z vlastního sběru primárních dat dotazováním u samotných zaměstnavatelů. Ekologická korelační studie je speciální typ deskriptivní epidemiologické studie. Je to takový druh studie, při níž jsou expozice rizikovému faktoru i výskyt nemoci měřeny na úrovni populací, nikoliv na úrovni jednotlivých osob12. Kladou se v nich tyto otázky: • KDO? Jaká populace či které populační skupiny jsou nemocemi z povolání postiženy či ohroženy? Berou se v úvahu populační skupiny v závislosti na věku, pohlaví, povolání a dalších faktorech; • KDE? Ve které geografické lokalitě se nemoc nejvíce či nejméně vyskytuje? Uvažuje se na úroveň země, regionu, města či jinak vymezených lokalit; • KDY? Kdy se nemoc vyskytuje a jak se výskyt nemoci mění v čase? Uvažuje se sezóna, periodicita, trendy apod.; • PROČ? Proč se nemoc vyskytuje? Jaká hypotéza může být vyslovena na základě syntézy odpovědí na tři předchozí otázky?
Literární rešerše si dává za cíl zrekapitulovat současný stav znalostí. Výstupem by měla být identifikace mezer ve znalostech („gaps13“) a cílem této rigorózní práce je mimo jiné i zaplnění některé z těchto mezer. Rešerše byla na národní úrovni zaměřena na odborné časopisy vztahující se k pracovnímu lékařství. Konkrétně byly analyzovány časopisy Pracovní lékařství, České pracovní lékařství a časopis Praktický lékař. Rešerše byla provedena za období let 2008 - 2011.
10
Ekologická korelační studie – jeden z typů deskriptivní studie, která porovnává frekvenci nemoci a předpokládaného rizikového faktoru na úrovni populací (více v další části práce) 11 SLDB – Sčítání lidu, domů a bytů Českého statistického úřadu (census) 12 Vysvětlení pojmu „Ekologická studie“ – Velký lékařský slovník On-line dostupný z WWW: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/ekologicka-studie [cit. 2012-11-10] 13 Gap – v angličtině označení mezery, díry
- 16 -
Po relevantních zahraničních pramenech bylo pátráno v citační a abstraktové databázi PubMed a Scopus zadáním klíčových slov „occupational diseases AND automobile industry“, dále pak v databázi Americké vládní agentury National Institute for Occupational Safety and Health (NIOSH), International Labour Organization (ILO) a také v běžně dostupných webových prohlížečích (vyhledávač GOOGLE apod.).
Identifikované publikace, které byly využity při zpracování této rigorózní práce, jsou uvedeny v Seznamu použité literatury. Nejvýznamnější z nich jsou v následujícím textu blíže charakterizovány. První dva články Fenclová a kol. (2011) a Kučera a Hlaváč (2011) jsou zaměřeny hlavně na sběr a interpretaci dat o profesionálních onemocněních v České republice v roce 2011. Jsou zde vyzdviženy hlavně způsoby možné interpretace těchto dat. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 201114 Článek Fenclové a kol. (2011) předkládá hlavní statistická data o počtu a složení profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání, hlášených do Národního registru NzP v České republice v roce 2011. Autoři popisují rozložení nemocí z povolání v roce 2011 podle regionu vzniku a kapitol seznamu NzP. Data z Národního registru nemocí z povolání jsou vztažena také k odvětví ekonomické činnosti, ve kterém vznikla. Z těchto tvrdých čísel je zřejmé, že největší výskyt profesionálních onemocnění je u osob pracujících v CZ-NACE 05 až 09, čili v odvětví „těžba a dobývání“.
Je zde zajímavé sledovat způsob srovnání dat za rok 2011 a 2010, zaměření nejen na výskyt dle výše uvedených dvou kategorií (kapitoly NzP a podle odvětví ekonomické činnosti), ale v každé z této skupiny jsou data rozdělena podle pohlaví a délky expozice. V závěru článku jsou pak řešena ohrožení nemocí z povolání. Velmi důležité je konstatování v závěru práce, že mírný pokles hlášených nemocí z povolání (srovnání dat 2011 vs. 2010 v absolutních číslech) nelze jednoznačně interpretovat jako jev pozitivní, protože se na něm nadále podílejí i nedostatky v poskytování
14
FENCLOVÁ, Z., URBAN, P., PELCLOVÁ, D., VOŘÍŠKOVÁ, M., HAVLOVÁ, D. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2011. Praktický lékař 2012, č. 4, strana 214 - 220
- 17 -
pracovnělékařských služeb a disimulace pracovníků, kteří z obavy ze ztráty zaměstnání své potíže při preventivních prohlídkách nepřiznávají.
Rizikové faktory pracovního prostředí a profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 201115 Článek Kučery a Hlaváče (2011) popisuje rizikové faktory pracovního prostředí ve vztahu k hlášeným profesionálním onemocněním u nás. Autoři předkládají čtenáři přehled o počtech osob vykonávajících rizikové práce v expozici jednotlivým faktorům pracovního prostředí a ukazují na souvislosti mezi kategorizací prací a hlášenými profesionálními onemocněními.
Článek zajímavě hodnotí a hledá souvislosti mezi typy kategorie práce a faktory pracovních podmínek, přičemž je věnována pozornost počtu osob, které jsou exponovány těmto faktorům v rizikových kategoriích, tedy v kategorii 2R, 3 a 4. Uváděny jsou informace o počtu osob, které vykonávají rizikové práce v jednotlivých krajích v přepočtu na počet obyvatel. Tímto přepočtem se podle autorů eliminuje ovlivnění počtu rizikových prací velikostí území. Z textu je pak patrné, že nejčastěji jsou zaměstnanci vystaveni působení nadměrného hluku (zpravidla ustáleného nebo proměnného) a nadměrné fyzické zátěži. Řešeny jsou i počty profesionálních onemocnění16 v roce 2011 a analýza jejich příčin, přičemž se autoři shodují na tom, že k této analýze je nutné jejich třídění dle faktorů, jak je uvádí vyhláška č. 432/2003 Sb. (čili prach, chemické látky, hluk, vibrace, fyzická zátěž a biologičtí činitelé).
V závěru článku jsou pak položeny otázky vlivu snížení přípustných expozičních limitů pro vibrace nebo vliv změny financování pracovnělékařských služeb17 na počet nemocí z povolání v dalších letech, jelikož dojde k tomu, že náklady na zajištění těchto služeb budou hradit výhradně zaměstnavatelé, což se může podle autorů projevit ve snaze o zařazení prací do nerizikových kategorií. Tento článek je pro tuto rigorózní práci přínosný hlavně z pohledu sběru dat o profesionálních onemocněních v České republice a představení možných způsobů jejich interpretace. 15
KUČERA, I., HLAVÁČ, P. Rizikové faktory pracovního prostředí a profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2011. Praktický lékař 2012, č. 4, strana 221 - 224 16 Profesionální onemocnění = nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání 17 Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který upravuje od 1. 4. 2012 mj. i oblast poskytování pracovnělékařských služeb
- 18 -
V další dostupné literatuře se autoři nejčastěji věnují sledování vztahu mezi pracovními úrazy a ekonomickými dopady, viz například článek Ščasného a Urbana (2007). Oba autoři níže uvedenou studii prezentovali na mezinárodní vědecké konferenci Svět práce a kvalita života v globalizované ekonomice (The World of Work and the Quality of Life in the Globalized Economy), která se ve dnech 13. a 14. září 2007 uskutečnila na Vysoké škole ekonomické v Praze. Wage-Risk relationship tests in hedonic wage models in the Czech Republic18 Článek Ščasného a Urbana (2007) analyzuje vztah mezi výší mzdy a četnostní smrtelných pracovních úrazů v České republice. Z hédonického mzdového modelu19 je ekonometricky odhadnuta mzdová rizikové prémie. Následně je odvozena hodnota statistického života20 a ta je dále srovnána s obdobnými hodnotami publikovanými v zahraničí nebo získanými metodami analyzujícími stanovené preference. Šetření se uskutečnilo v letech 2000 až 2006 a výzkum potvrdil statisticky významný efekt rizika smrtelných úrazů na mzdu pracovníků. Z uvedeného článku je tak možné dovodit, že existuje vztah mezi výší příjmu zaměstnanců s výskytem pracovních úrazů (v tomto případě těch smrtelných), v tom smyslu, že čím je mzda zaměstnanců nižší, tím byl zjištěn vyšší výskyt smrtelných úrazů.
V zahraničních studiích se oblasti nemocí z povolání v automobilovém průmyslu a jejich vazbě na demografické faktory příliš autoři nevěnují. I přesto se povedlo dohledat několik zajímavých studií, které se touto problematikou zabývají. Velmi zajímavý a pro tuto rigorózní práci přínosný je článek Kamala a Malika (2012).
18 ŠČASNÝ, M., URBAN, J. Wage-risk relationship tests in hedonic wage models in the Czech Republic. Dostupný z WWW Výzkumného ústavu bezpečnosti práce: http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/wagerisk_relationship_tests_in_hedonic_wage_models_in_the_czech_republic-scasny-urban.pdf [cit. 2013-0104] 19 Metoda hedonické ceny (Hedonic price method or Hedonic models) – představuje jeden z nejstarších přístupů k určení poptávky po netržních komoditách. Jeden z nejčastějších případů použití metody hedonické ceny je při zjišťování, jak se kvalita pracovního prostředí promítá do výše mzdy 20 Hodnota statistického života se odvozuje od peněžní částky, kterou by byli respondenti ochotni zaplatit za snížení rizika úmrtí, resp. o kolik by byli ochotni snést vyšší riziko úmrtí za určitou finanční částku
- 19 -
Hematological Evidence of Occupational Exposure to Chemicals and Other Factors among Auto-Repair Workers in Rawalpindi, Pakistan21 Článek Kamala a Malika (2012) se snaží analyzovat vliv expozice chemických látek a dalších faktorů u zaměstnanců označených jako „auto-opraváři“ v Pákistánu. Celá studie byla provedena na dvou souborech, a to u automobilových mechaniků a u zaměstnanců automobilových lakoven. Zaměřuje se na analýzu, jakým způsobem chemické látky působí na hematologické parametry (hodnoty krevního obrazu) respondentů a na demografické charakteristiky zaměstnanců. Práce řeší jejich vzájemný vztah a zkoumá jejich případný vliv na zvýšení rizika práce. Respondenti měli zpravidla normální BMI, byli téměř shodného věku, výšky i hmotnosti. Pracovníci ve sledovaném vzorku byli analyzováni v běžné pracovní době a bylo zjištěno, že neměli během práce žádné ochranné pracovní prostředky. Shodně také bylo zjištěno, že všichni měli velmi špatné socioekonomické zázemí a velmi nízkou úroveň vzdělání. Z výzkumu rovněž vyplynulo, že si většina z nich byla „až příliš vědoma“ rizika možného poškození zdraví vystavení expozice rizikovým faktorů chemických látek.
Z uvedeného textu je taktéž zřejmé, že v Pákistánu je bezpečnost a dohled nad zdravím pracovníků v provozovnách na velmi špatné úrovni a ze strany centrálních úřadů jde o zanedbávané téma. Autor studie zároveň přiznává, že i přes „masivní hledání“ nemohl dohledat žádné přípustné expoziční limity, které měly být stanoveny ministerstvem zdravotnictví či orgány ochrany veřejného zdraví v Pákistánu právě pro tyto zkoumané provozovny. Bylo zjištěno, že žádné takové limity stanoveny nebyly. Je zřejmé, že lidé pracující v tomto odvětví neřeší otázky spojené s možným vznikem zdravotních rizik, zejména na svých pracovištích. Závěrem práce je dáno doporučení pro tamní centrální úřady, aby zlepšily pracovní podmínky, aby zavedly nutnost používat osobní ochranné pracovní prostředky (například pravidelné používáni kombinéz a rukavic), a řadu dalších opatření, která by vedla ke snížení míry rizika expozice rizikovým faktorům v automobilovém průmyslu. Shodně platí, že pokud by se nastavily příslušné hygienické normy určující nepřekročitelné limity nebezpečných faktorů, pokud by se zkrátila pracovní doba, kdy je zaměstnanec bezprostředně vystavován tomuto riziku (rotační systém), pak by se podle předpokladu autora práce
21
KAMAL, A. MALIK, RN. Hematological Evidence of Occupational Exposure to Chemicals and Other Factors among Auto-Repair Workers in Rawalpindi, Pakistan. Osong Public Health Res Perspect, dostupný z WWW: http://dx.doi.org/10.1016/j.phrp.2012.10.003 [cit. 2013-01-04]
- 20 -
riziko expozice minimalizovalo. Z uvedené textu je patrné, že existuje vztah mezi dobou expozice a vznikem onemocnění z práce (nemocí z povolání), stejně tak je možné dovodit přímou souvislost mezi vzděláním a sociálním postavením pracovníků a jejich ochotou pracovat v nepříznivých pracovních podmínkách například i bez základních ochranných pracovních prostředků.
Proportionate mortality ratio analysis of automobile mechanics and gasoline service station Workers in New Hampshire22 V článku Schwartze (1987) je analyzována úmrtnost skupiny pracovníků zaměstnaných jako automobiloví mechanici a jako pracovníci čerpacích stanic v New Hampshire. V této skupině zaměstnanců autor provedl analýzu všech případů úmrtí, které byly zaznamenány v rozmezí let 1975 až 1985. Výsledky ukázaly zvýšenou úmrtnost na leukémii, rakovinu dutiny ústní, močového měchýře a lymfatických tkání, na cirhózu jater a také zvýšené procento případů sebevražd. Autor ve studii následně popisuje, že tito pracovníci byli po dobu působení na těchto pracovních pozicích vystavováni dlouhodobě expozici rizikovým faktorům a působení řady látek, včetně benzinových výparů, rozpouštědel, mazacích olejů, tuků, a azbestu (z brzd a oprav spojek vozidel), jakož i zplodin ze svařování a výfuků osobních i nákladních automobilů, a hledá s případy úmrtí přímou souvislost. Autor sám přiznává, že i navzdory určitému metodologickému omezení výsledky jeho studie naznačují, že jedna nebo více expozic, s nimiž tito lidé pracovali, představuje významné karcinogenní riziko, které vedlo k většímu procentuelnímu výskytu úmrtí. Z této zajímavé studie je patrné, že na vznik nemoci z povolání má velmi výrazný vliv doba expozice rizikovým faktorům, která někdy při neřešení těchto vlivů, může vést až ke smrti člověka.
Use of asbestos, health risks and induced Occupational Diseases in the former East Germany23 I přesto, že článek Sturma, Menzeho a kol. (1994) není přímo věnovaný automobilovému průmyslu, jde o zajímavou studii výskytu nemocí z povolání v průmyslu v bývalém východním Německu. Autoři studie se věnují vlivu azbestu 22
SCHWARTZ, E. Proportionate mortality ratio analysis of automobile mechanics and gasoline service station Workers in New Hampshire. Dostupný z WWW: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ajim.4700120110/abstract [cit. 2013-01-05] 23 STURM, W. MENZE, B, KRAUSE, J. THRIENE, B. Use of asbestos, health risk and induced Occupational Diseases in the former East Germany. Dostupný z WWW: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0378427494900434 [cit. 2013-01-05]
- 21 -
používaného ve stavebním průmyslu, jeho zdravotním rizikům a následně vzniklým nemocem z povolání v bývalých krajích Magdeburgu a Drážďan. Z uvedené studie je patrný výrazný vliv výskytu a použití azbestu dováženého do Německa v letech 1960 až 1990 (zhruba 1,4 milionu tun) na vznik zdravotních komplikací a následně uznání nemocí z povolání u zaměstnanců, kteří byli vystaveni přímému vlivu azbestu. Pro účely této rigorózní práce byl tento článek přínosný hlavně z pohledu popisu výskytu nemocí z povolání a možných způsobů jejich evidence a následné interpretace.
Boušová a Bubeníčková (2009) ve svém článku Aktuálně z oblasti poskytování služeb preventivní pracovnělékařské péče24 popisují na konkrétním případu zaměstnanců firmy zabývající se výrobou elektromotorků pro automobilový průmysl vliv kvalitně vedené preventivní péče ve společnosti na četnost výskytu nemocí z povolání. Podrobně se věnují popisu práce operátorky ve výrobě – montážní dělnice a s ní spojeného pracovního rizika lokální svalové zátěže horních končetin. Je zde zajímavým způsobem popsána škála a rozsah pracovnělékařských služeb, včetně provádění prohlídek závodní preventivní péče a vydávání posudků o zdravotní způsobilosti k práci, vyšetřování a posuzování nemocí z povolání, dohled nad pracovními podmínkami a další činnosti, které mají vazbu na výskyt nemocí z povolání.
Velmi zajímavé jsou i články a studie zaměřené na ergonomii práce v automobilovém průmyslu, kdy z těchto případových studií jsou následně přijata opatření vedoucí ke zlepšení ergonomie (např. snížení vynakládané svalové síly a počtu pohybů, kterým jsou zaměstnanci během pracovního procesu podrobováni). Ergonomický program zaměřený na snižování pracovní expozice rizikovým faktorům popisuje Ulin a Keyserling (2004) ve svém článku Case studies of ergonomic interventions in automotive parts distribution operations25. Autoři popisují čtyři roky trvající studii, ve které srovnávají „stav“ zaměstnanců před a po zavedení ergonomických opatření. Při své práci využili několik analýz – biomechanickou analýzu, analýzu držení těla, rozhovory se zaměstnanci – analyzovali činnosti, které daní zaměstnanci vykonávají. Po zavedení např. „single-level“ teleskopického dopravníku nebo výtahu pro palety byl prokazatelným způsobem dokumentován pokles 24
BOUŠOVÁ, K., BUBENÍČKOVÁ, J. Aktuálně z oblasti poskytování služeb preventivní pracovnělékařské péče. Praktický lékař 2009, číslo 8. str. 411 - 414 25 ULIN, S. S.; KEYSERLING, W. M. Case studies of ergonomic interventions in automotive parts distribution operations. Journal of Occupational Rehabilitation, 2004. Číslo 4. Str. 307 – 326.
- 22 -
expozice rizikovým faktorům. I z rozhovoru se zaměstnanci vyplynulo, že nároky na jejich „fyzickou sílu“ byly zavedenými postupy sníženy. Cílem zkoumání bylo nejen dokumentovat zdraví zaměstnanců, ale také, jak sami autoři uvádí, „materiál má sloužit jako primární a sekundární prevence poruch pohybového aparátu“.
Této oblasti se věnuje i Joseph (2003) ve svém článku Corporate ergonomics programme at Ford Motor Company26. Autor se věnuje zavedení „Ergonomics programme“ v největší automobilce světa, která vyvinula ergonomické postupy jakožto důležitou součást komplexní bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Program využívá společné úsilí zaměstnanců pro identifikaci a vyhodnocení jednotlivých pracovních míst, jejich analyzování a následné možnosti navržení a realizace nápravných opatření. Sám autor považuje článek za materiál, který nemá mít pouze popisný charakter, ale je zde dána i zpětná vazba na jednotlivé vnitřní organizační jednotky společnosti. Ty, jak autor sám uvádí, musí mít „kritický“ pohled na chod společnosti. Měl by být natolik silný, aby došlo k zavedení nových ergonomických procesů a následně k jejich plnému využití. Kromě toho studie nastiňuje i rozdíly mezi proaktivním a reaktivním úsilím v této oblasti a ukazuje na důležitost získaných informací, které byly během analýzy zjištěny a to právě pro maximální zlepšení nastavených výrobních procesů v automobilce.
Nastavení efektivního zdravotního dozoru jakožto nástroje pro prevenci nemocí z povolání se věnuje i Mackie (2008) ve svém článku Effective health surveillance for Occupational asthma in motor vehicle repair27. Autor uvádí, že zdravotní dohled (dozor) by měl hrát důležitou roli v identifikaci onemocnění plynoucích z práce, a ukazuje to na studii hlášených příčin astmatu z povolání ve Velké Británii v opravnách motorových vozidel. K závěrům došel po vyhodnocení dotazníků od cca 3 700 zaměstnanců, kteří každoročně procházeli zdravotní prohlídkou. Dotazníky byly analyzovány mezi roky 1998 až 2000. I z této práce je patrné, že kvalitně nastavený „monitoring“ zdravotního stavu zaměstnanců může vést k včasnému odhalování rizik a předcházet tak vzniku nemocí z povolání.
26
JOSEPH, B. S. Corporate ergonomics programme at Ford Motor Company. Applied Ergonomics, 2003. Číslo 34. S. 23 – 28. 27 MACKIE, J. Effective health surveillance for Occupational asthma in motor vehicle repair. Occupational Medicine, 2008. Číslo 58. Str. 551 – 555.
- 23 -
Z pohledu geografického, se jeví jako velmi zajímavý článek autora Cutchina (2006) o tzv. nové geografii zdraví.
The need for the „new health Geography“ in epidemiologic studies of environment and health28 Cutchin (2006) se zaměřuje na potřebu tzv. nové geografie zdraví v nejrůznějších epidemiologických studiích zaměřujících se na životní prostředí a zdraví lidí. Snaží se popsat rozdíl mezi sociální epidemiologií a geografií zdraví. Jeho hlavním cílem je ukázat na nutnost propojit tyto dvě do jisté míry odlišné vědní disciplíny a představit několik zajímavých konceptů z new health Geography a geografie obecně, které se mohou v rámci nejrůznějších analýz životního prostředí a jejich dopadů na zdravotní stav obyvatelstva aplikovat. Poukazuje na články autorů Kearns a Gesler (1998) a Kearns a Moon (2002), kteří poskytli vynikající analýzy o tom, co bylo kdysi nazváno lékařskou geografií. Tato analýza podle Cutchina vedla k new health Geography. S názorem výše zmiňovaných autorů se ztotožňuje a dodává, že nová geografie zdraví se od lékařské geografie dle jeho názoru liší ve třech hlavních směrech. Prvním byl přechod od prostorové analýzy k analýze místa a procesů dějících se přímo v daném místě. Druhým důležitým aspektem bylo jednoznačně pochopit a porozumět datům o zdraví na daném místě. Třetí rozměr je tendence ke kritickému pohledu na zdravotní rozdílnosti (systematické rozdílnosti v oblasti zdravotních ukazatelů a jejich vazeb na síly, které je ovlivňují nebo utvářejí). Dodává, že řada geografů zdraví si od této kritické teorie (kritického pohledu) slibuje, že jim bude poskytnut vhled do způsobů, jakým jsou lidé a místa negativně ovlivněni nějakými většími „silami“, jako jsou například státní aparát nebo globální firmy – toto blíže řeší například Jones and Moon (1987), Kearns and Gesler (1998) a Curtis (2004). Své názory dokládá na případové studii ve městě Texas, kterou se snaží ukázat, jak new health Geography může „pozvednout“ epidemiologii.
Závěrem svého článku autor dodává, že new health Geography nabízí sadu konceptů a analytických přístupů, které spojují ekonomické aspekty, aspekty politické a aspekty životního prostředí s rozměry vnímání zdraví z hlediska čistě lékařského.
28
CUTCHIN, Malcolm P. The need for the „new health Geography“ in epidemiologic studies of environment and health. Dostupné z WWW: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1880902/ [cit. 2013-01-04]
- 24 -
Uvádí, že by se více epidemiologických studií či studií věnujících se hodnocení zdravotních rizik plynoucích z životního prostředí apod., mělo spojit s geografií. Tímto spojením např. epidemiologie a zdravotní geografie je lepší teoretické i praktické pochopení souvislostí, jak a proč lidé v určitých místech trpí specifickými environmentálními zdravotními problémy. S tímto závěrem se de facto ztotožňuje i tato rigorózní práce, která se také snaží využít data odborná (lékařská) a propojit je s daty geografickými a následně se pokouší testovat řadu hypotéz a lépe tak pochopit určité souvislosti nemocí z povolání a jejich výskytu s ekonomickými a demografickými faktory obyvatelstva.
V návaznosti na přípravu dotazníku pro sběr socioekonomických dat souvisejících s prací byla zajímavá studie Khan, Kameed, Afridi (2007) Study on Child labour in automobile workshops of Peshawar, Pakistan29. Jejím cílem bylo zjistit charakteristiku dětí pracujících v automobilových dílnách v Pákistánu, kde byl z 32 náhodně vybraných dílen vybrán vzorek 200 chlapců ve věku 6 až 15 let. Byl zde použit dotazník pro sběr socioekonomických dat a dat souvisejících s prací. Z výzkumu bylo zjištěno, že drtivá většina chlapců neměla žádné (nebo minimální) vzdělání, začali pracovat před dosažením věku 10 let a jejich výdělek byl nižší než 700 rupií za měsíc. Studie byla zaměřena i na zázemí respondentů, kdy výsledky potvrdily i velmi špatné zázemí rodinné. Sběr dat byl zaměřen i na zdravotní problémy, které chlapci v souvislosti s výkonem práce měli. Dotazníkové šetření se uskutečnilo od června do listopadu 2005.
Zajímavé dotazníkové šetření bylo provedeno i v práci autorů Alipour, Ghaffari, Shariati, Jensen, Vingard (2008) Occupational neck and shoulder pain among automobile manufacturing Workers in Iran30. Studie byla provedena v největší íránské automobilové společnosti zaměstnávající více než 18 tisíc zaměstnanců. Na šetření se podílelo téměř 80 % všech zaměstnanců, přesně bylo analyzováno 14 384 vyplněných dotazníků.
29
KHAN, H.; HAMEED, A.; AFRIDI, A.K. Study on Child labour in automobile workshops of Peshawar, Pakistan. Eastern Mediterranean Health Journal, 2007. Číslo 13. Str. 1497 – 1502. 30 ALIPOUR, A.; GHAFFARI, M.; SHARIATI, B.; JENSEN, I; VINGARD, E. Occupational neck and shoulder pain among automobile manufacturing Workers in Iran. American Journal of Industrial Medicine, 2008. Číslo 51. S. 327 – 379.
- 25 -
Při rozboru dostupné české i zahraniční literatury jsme nenalezli případovou studii analyzující výskyt nemocí z povolání v automobilovém průmyslu v souvislosti s dostupnými socio-ekonomickými daty, která by měla podobný rozsah, jako je studie naše. Tuto identifikovanou mezeru ve znalostech se předkládaná rigorózní práce bude snažit zaplnit.
2.2. Zdroje dat Data pro potřeby studie byla získána (1) vlastním dotazníkovým šetřením a (2) z informačních systémů NRNzP, KHS Středočeského kraje se sídlem v Praze, ČSÚ, ÚP ČR atp. Kvantitativní analýza shromážděných dat využila testování závislosti v kontingenční tabulce a ekologickou korelační studii.
2.2.1. Dotazníkové šetření Jedním z nezbytných kroků pro ověření správnosti hypotéz práce je i samotné provedení primárního výzkumu u zaměstnavatelů. Autor oslovil zástupce tří vybraných zaměstnavatelů s žádostí o vyplnění dotazníku. Uvedené společnosti byly vybrány nejen podle velikosti závodu, počtu zaměstnávaných osob, ale také podle počtu šetřených i hlášených nemocí z povolání v rámci celého kraje. Svoji velikostí i důležitostí v českém automobilovém průmyslu výrazně přesahují hranice nejen Středočeského kraje, ale i celé České republiky.
Dotazník je rozdělen na dvě části. Část A – „Identifikační údaje společnosti“ obsahuje informace o názvu společnosti, adrese firmy, jejím IČ a hlavním předmětu činnosti (v souladu se systémem CZ – NACE a CZ – ISCO).
Část B – „Data vztažená k nemocem z povolání“ tvoří otázky směřující ke vztahu zaměstnavatele, zaměstnanců a nemocí z povolání. V této části se sbírají informace o počtu zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele zaměstnáni, a to v rozdělení podle pohlaví, věku a vzdělání. Tento počet je ještě vztažen k samotné kategorizaci prací, čili k přepočteným počtům pracujících je přiřazena zároveň i jedna ze čtyř kategorií práce. U vzdělání bylo zvoleno rozdělení na (1) bez vzdělání, (2) zaměstnanci se základním vzděláním, (3) středoškolským vzděláním (včetně výučního listu) a (4) osoby s ukončeným vysokoškolským vzděláním (v bakalářském nebo magisterském či doktorském programu). U kategorie věku byly zvoleny taktéž čtyři - 26 -
skupiny, vycházející z obecného vzorce z jiných dotazníků / empirických šetření – jde o skupinu 15 – 29 let, dále pak 30 – 45 let, 46 až 64 let a poslední skupinou jsou lidé 65 let a více. Dále byl zjišťován údaj o průměrné mzdě ve společnosti, výše prostředků vložených do nákupu OOPP31 a výše ročních nákladů za služby poskytovatele pracovnělékařských služeb (dříve označované jako závodní lékař).
Poslední část dotazníku je pak věnována popisu interních postupů ve společnosti v okamžiku, kdy se vedení firmy dozvídá o tom, že zaměstnanec má uznanou nemoc z povolání, a také popis systému a opatření, kterými se snaží vedení společnosti předcházet rizikům vzniku NzP. Vzor dotazníku pro zaměstnavatele je součástí této rigorózní práce jako příloha č. 1.
2.2.2. Registr nemocí z povolání SZÚ a data z registru KHS a KaPr Národní registr nemocí z povolání (dále jen „NRNP“) je veden od roku 1991 na Centru hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu a jeho hlavním cílem je monitorování výskytu a složení nemocí z povolání. Zákonem č. 372/2011 Sb. byl zařazen mezi 10 zdravotních registrů, které tvoří Národní zdravotnický informační systém (NZIS). Po vstupu ČR do Evropské unie byl tento registr napojen na statistický systém EUROSTATu o nemocech z povolání, zvaný EODS (European Occupational Diseases Statistics). Od té doby probíhá proces harmonizace českého systému s praxí zavedenou v EU, což vede k postupnému zlepšování mezinárodní srovnatelnosti českých statistických údajů o nemocech z povolání. Národní registr nemocí z povolání v sobě obsahuje data za hlášené nemoci z povolání, čili pouze ty uznané střediskem nemocí z povolání.
Způsob vkládání dat do NRNzP je popsán v publikaci „Závazné pokyny NZIS, národní registr nemocí z povolání32, která byla vydána Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky pro potřeby středisek nemocí z povolání a zaměstnance krajských hygienických stanic, kteří provádí ověřování podmínek vniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání. Pokyny začínají základními informacemi o NRNzP, o právních předpisech (některé jsou již v současné době neplatné). Do okruhu zpravodajských jednotek pro NRNzP patří 31 32
OOPP – osobní ochranné pracovní prostředky Národní registr nemocí z povolání – závazné pokyny NZIS. ÚZIS ČR, 2010. Verze 905-20100101_2.
- 27 -
pouze střediska nemocí z povolání. V pokynu je dále uveden rozsah údajů zpracovávaných v NRNzP: osobní údaje pacienta; údaje související se zdravotním stavem pacienta; údaje pro charakteristiku rizika, jehož vlivem došlo k NzP; identifikace zaměstnavatele a identifikace zdravotnického zařízení. Předávání dat do NRNzP se provádí na dvou formulářích: „Hlášení o uznání NzP nebo ohrožení NzP“, který vyplňuje středisko NzP, a „Příloha ke stanovisku orgánu příslušného k ověření podmínek, za kterých může vzniknout nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání“, který vyplňuje orgán příslušný k ověření, zda byly splněny podmínky, za kterých může vzniknout NzP. Pokud bylo u pacienta zjištěno, že již NzP netrpí, pak se toto hlásí do NRNzP na formuláři „Hlášení o datu, od kterého nemoc již není nemocí z povolání, resp. ohrožením nemocí z povolání“. Dále jsou uvedeny pokyny k vyplňování příslušných formulářů a příslušné číselníky.
Data z krajské hygienické stanice jsou i za tzv. nemoci šetřené, čili ty, které byly v daném roce skutečně pracovníky místně příslušné hygienické stanice šetřeny, i když nakonec nebyly uznány za nemoc z povolání. Tato data se ovšem v Registru nemocí z povolání neukládají.
Informační systém kategorizace prací (dále také „IS KaPr“) je využíván k evidenci prací zařazených do kategorií podle míry rizika, jemuž jsou pracovníci v průběhu své činnosti vystaveni. IS KaPr eviduje všechny subjekty, které prošly kategorizací. Shromažďuje data o sledovaných subjektech a jejich struktuře, tzn.: jaké mají provozovny, jaké práce se v nich vykonávají a kategorie těchto prací. Důležitou součástí registru jsou záznamy o kontrolách provedených krajskou hygienickou stanicí včetně jejich výsledku, a kdy se mají opakovat. Kromě evidence umožňuje registr IS KaPr plánování a vytváření přehledů o výkonu státního zdravotního dozoru v oblasti ochrany zdraví při práci a předcházení nemocem z povolání. Registr vznikl z podnětu Ministerstva zdravotnictví a hlavním smyslem je používání jednotného informačního nástroje v oblasti dozorové činnosti u hygieny práce a pracovního lékařství. Údaje se zde shromažďují na úrovni územních pracovišť krajských hygienických stanic a jsou využívány podle územní příslušnosti krajů, případně i za celou Českou republiku. V těchto případech je uživatelem Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav. Údaje o kontrolovaných subjektech jsou až po úroveň „provozovna“ doplněny o geografické souřadnice, proto lze zjištěná data presentovat i v geografických - 28 -
informačních systémech (GIS) a prezentovat tak veřejnosti mapové výstupy s touto problematikou (viz odkaz na webové stránky Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze http://www.khsstc.cz/dokumenty/nemoci-z-povolani-v-roce2011-2415_2415_31_1.html).
2.2.3. Data o vybraných zaměstnavatelích Úřad práce České republiky – Krajská pobočka v Příbrami poskytl informace o významných zaměstnavatelích na území Středočeského kraje. Z tohoto seznamu byly vybrány tři stěžejní firmy, které se svoji velikostí řadí mezi největší zaměstnavatele v oblasti automobilového průmyslu a to nejen v této lokalitě, ale i v kontextu celé České republiky. Údaje jsou shromažďovány na základě monitoringu zaměstnavatelských subjektů, který je ze strany úřadu práce pravidelně prováděn. Dále byla tato data získána ze zpráv „Analýza vývoje na trhu práce ve Středočeském kraji“ za roky 2006 až 2011, které zpracovává Krajská pobočka v Příbrami Úřadu práce České republiky (dříve jednotlivé Úřady práce ve vybraných městech).
2.2.4. Data o struktuře obyvatelstva a ekonomických ukazatelích Data o vybraných ukazatelích z oblasti struktury ekonomicky aktivního obyvatelstva (věk, pohlaví, vzdělání) byla poskytnuta z Českého statistického úřadu v rámci provedeného sběru statistických dat z let 2006 až 2011. Jsou uvedena podle jednotlivých okresů v rámci Středočeského kraje – je zde uvedeno označení sledovaného jevu, název okresu, kód NUTS, název obce, kód základní územní jednotky obce (ZUJ) a data o věku, pohlaví, vzdělání ekonomicky aktivních. Další aktuální informace byly získány z databáze Úřadu práce České republiky.
2.3. Formulace hypotéz Tato rigorózní práce má stanovené tři základní hypotézy, které se snaží testovat.
Hypotéza č. 1 – Existují vazby mezi výskytem nemocí z povolání a věkem zaměstnanců pracujících v automobilovém průmyslu. Předpokladem je, že s vyšším věkem je výskyt nemocí z povolání častější, ať již z důvodu pravděpodobně delší expozice v „rizikovém“ prostředí anebo z důvodu větší „opotřebovanosti tělesné schránky“ dotčených zaměstnanců;
- 29 -
Hypotéza č. 2 – Existují vazby mezi výskytem nemocí z povolání a pohlavím zaměstnanců pracujících v automobilovém průmyslu. Předpokladem je, že fyziognomie mužského těla je lépe přizpůsobena na vyšší pracovní zátěž a riziko vzniku nemocí z povolání zde proto bude nižší; Hypotéza č. 3 – Existuje vztah mezi mírou incidence nemocí z povolání a mírou nezaměstnanosti. Předpokládáme, že v okresech Středočeského kraje s vyšší mírou nezaměstnanosti a nižšími reálnými důchody (průměrnými příjmy) je nižší incidence nemocí z povolání;
U poslední hypotézy lze aplikovat tzv. teorii mezního užitku. Lze předpokládat, že do určité míry uvědomění možnosti ohrožení vlastního zdraví, resp. do určité úrovně pociťovaných zdravotních potíží budou pracovníci (nejen) v automobilovém průmyslu preferovat jistotu práce a jistotu výdělku před možností nezaměstnanosti, převedení na jinou, méně finančně ohodnocenou, byť bezpečnější práci, nebo před finanční kompenzací „získané“ nemoci z povolání. Tyto možné „pracovní strategie“ se práce pokouší podchytit ve vztahu k ukazatelům míry nezaměstnanosti a ve vztahu k příjmové hladině v tom kterém území, resp. ve zkoumaných firmách.
Autor práce se snaží při vypořádání se s výše uvedenými hypotézami brát v úvahu i tzv. pravidlo Occamovy břitvy, tzn., že jednodušší vysvětlení je pravděpodobnější.
2.4. Použité programové vybavení Během zpracování této rigorózní práce bylo použito několik softwarových produktů od různých společností. V rámci přípravy mapových výstupů byly využity produkty společnosti ESRI a to ArcView a ArcMap. První jmenovaný je geografický informační systém – nástroj pro zpracování geografických informací, který patří do třídy tzv. desktop GIS. Jde tedy o programové vybavení určené pro koncové uživatele, umožňující práci s grafickou i popisnou složkou dat, dále umožňuje zobrazování, dotazování, výběry a analýzy nad oběma složkami dat. Tento produkt je možné využívat ve dvou verzích: ArcInfo Desktop a ArcInfo. Desktop obsahuje různá prostředí: ArcMap, ArcCatalog a ArcToolbox. ArcMap je hlavní a centrální aplikací systémů ArcGIS Desktop, která umí pracovat s mnoha různými formáty prostorových dat. Jsou podporovány ArcInfo coverage, ESRI shapefile, mapové knihovny, DXF, - 30 -
DWG a DGN soubory, mnoho druhů rastrových dat a další typy prostorových dat. Jde o aplikaci sloužící k vytváření a editaci prostorových databází, zobrazení geografických dat, provádění analýz a také k vytváření kvalitních kartografických výstupů.
V rámci zpracování této práce byl využit MS Office Word a Excel verze 2007.
2.5. Statistické zpracování Asociace dvou dichotomických kvalitativních znaků byla testována metodou chí-kvadrát v kontingenční tabulce 2x2. Vztah mezi dvěma kvantitativními parametry byl testován lineární regresí a výpočtem korelačních koeficientů – Pearsonova r a Spearmanova koeficientu pořadové korelace rs. Výpočty byly provedeny pomocí online softwaru dostupného na webové stránce http://statpages.org/. Jako hladina statistické významnosti byla zvolena hodnota p ≤ 0,05.
- 31 -
3. VÝCHODISKA RIGORÓZNÍ PRÁCE
3.1. Zájmové území Tato část práce popisuje zájmové území Středočeského kraje, kdy využívá data z poslední dostupné statistické ročenky33 Českého statistického úřadu. Hlavní důraz je kladen na tři okresy, které jsou sídly vybraných zaměstnavatelů. Dále autor popisuje automobilový průmysl nejdříve v širším celosvětovém kontextu, kdy se snaží ukázat na velmi výrazný a rostoucí vliv tohoto odvětví, ale také na aspekty, které v posledních několika letech ukazují rostoucí význam středoevropského regionu. V poslední podkapitole jsou představeny 3 firmy na území kraje, které jsou pro tuto práci stěžejní. Jde o významné hráče v oblasti automobilové výroby a to nejen v rámci Středočeského kraje, ale také v rámci celé České republiky. O těchto zaměstnavatelích jsou zde podrobné informace, které byly získány jak z webových stránek těchto firem, tak i samotným autorovým dotazníkovým šetřením u nich samotných.
Základní informace o Středočeském kraji Středočeský kraj patří velikostí, počtem obcí i žijících obyvatel k největším krajům v České republice. Jeho rozloha 11 015 km2 zabírá téměř 14 % území ČR. Ve všech zmiňovaných ukazatelích se Středočeský kraj výrazně vyčleňuje ze souboru zbývajících 13 vyšších územně-správních celků. Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Jeho reliéf je poměrně málo členitý. Sever a východ je rovinatý, na jihu a jihozápadě převládají vrchoviny. Nejvyšším bodem území je vrchol brdských hřebenů Tok (864 m. n. m.) v okrese Příbram, nejnižším bodem je řečiště Labe (153 m. n. m.) v okrese Mělník.
Území kraje se dělí na 12 okresů s 10 okresními městy. Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Poloha kraje obklopující hlavní město Prahu podtrhuje strategický význam Středočeského kraje. Jde především o úzkou vazbu s hlavním městem a hustou dopravní síť, což činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Naopak nevýhodnou pro kraj je zřejmá nevyváženost vztahu Prahy (jako metropole celorepublikového významu) a středních Čech (jen jako periferie Prahy). Tato 33
Statistická ročenka Středočeského kraje 2011. Praha, ČSÚ, kód publikace e-201011-11, dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajp/201011-11-xs [cit. 2012-10-09]
- 32 -
skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra, limitují rozvoj kraje. Pro Prahu je toto spojení výhodné, jelikož jde o významný zdroj pracovních sil, Středočeský kraj doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami a vodou a v mimopracovních aktivitách například Praze poskytuje svůj rekreační potenciál. Podíl městského obyvatelstva v kraji na jeho celkovém počtu obyvatel je 54,4 % a je nejnižší v celé České republice.
K 31. 12. 2011 měl Středočeský kraj 1 279 345 obyvatel. Nejvíce lidnatým okresem je okres Kladno, ve kterém počet obyvatel téměř dosáhl 160 tisíc (přesně 159 133). V okresech Praha východ, Praha západ, Mladá Boleslav, Příbram a Mělník žije přes 100 tisíc lidí. Naopak populačně nejmenším je okres Rakovník (55 498 obyvatel). Míra nezaměstnanosti kraje patří právě díky výše popsaným důvodům k dlouhodobě nižším proti republikovému průměru. Existují však výrazné rozdíly v nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy v kraji (i zde je možné dovodit přímé propojení na blízkost hlavního města). Podrobné informace o nezaměstnanosti v kraji jsou uvedeny v podkapitole Ukazatele nezaměstnanosti podle okresů.
Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělství těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje. Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. V kraji jsou i podniky celorepublikového významu. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství, kožedělní průmysl a zastavena byla těžba uranové rudy na Příbramsku. Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v ČR, je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje progresivní růst. Silné stránky kraje34 • Příznivá geografická poloha ve středu republiky a blízkost Prahy vytváří pro občany velké množství pracovních příležitostí; • Velká hustota dálnic, silnic a rychlostních komunikací;
34
Analýza vývoje na trhu práce ve Středočeském kraji – rok 2011. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Příbrami, oddělení trhu práce. Březen 2012, Příbram, str. 5.
- 33 -
• Dobré spojení s Prahou, a to jak soukromou tak veřejnou dopravou z většiny míst kraje; • Existence rozvojových ploch pro podnikání, jako jsou v současné době např. Kolín – Ovčáry (sídlo mj. i TPCA); • Existence několika silných firem celostátního významu, chemický a automobilový průmysl; • Růst sektoru služeb; • Tradice průmyslové výroby, oborová různorodost; • Uplatnění
kvalifikovaných
pracovníků
v hlavním
městě
na
specializovaných pracovištích; • Dlouhodobě nižší nezaměstnanost ve vztahu k ČR a ostatním regionům; • Bohatý přírodní a kulturně-historický potenciál; Slabé stránky kraje35 • Rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky; • Nerovnoměrná rozvinutost regionu; • Špatný technický stav silnic; • Stále se zhoršující dopravní dosah občanů menších měst a okrajových obcí do okresních center; • Neexistence správního centra regionu v jeho území; • Kraj patří mezi kraje s nejhorší vzdělanostní strukturou obyvatelstva; • Přirozený úbytek obyvatelstva, odliv mladých do Prahy a jejího zázemí; • Chybějící čistírny odpadních vod, špatný stav vodovodní a kanalizační sítě v řídce obydlených oblastech regionu; • Nízká daňová výtěžnost většiny okresů ve srovnání s průměrem ČR; • Nerovnoměrné rozmístění průmyslu v regionu; • Nízká efektivnost zemědělské výroby; • Nedostatek pracovních příležitostí v některých okresech; • Konkurence Prahy způsobuje odchod kvalifikované pracovní síly; • Nedostatek bytů a zastaralý bytový fond; • Nedostatečná propagace programů moderního odpadového hospodářství; 35
Analýza vývoje na trhu práce ve Středočeském kraji – rok 2011. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Příbrami, oddělení trhu práce. Březen 2012, Příbram, str. 5.
- 34 -
Okres Kolín Okres Kolín leží ve východní části Středočeského kraje. Východní hranice tvoří okresy Hradec Králové (Královéhradecký kraj) a Pardubice (Pardubický kraj), na severu pak hraničí s okresem Nymburk, na západě s okresem Praha východ a na jihu s Benešovem a Kutnou Horou. Svoji rozlohou zaujímá okres 8. místo v kraji a představuje 6,8 % jeho rozlohy. Z celkové výměry připadá 70 % na zemědělskou půdu, převážně ornou, podnebí je mírné a spíše suché. K průměrným okresům v rámci kraje se řadí i počtem obyvatel, který k poslednímu dni roku 2011 čítal 96 703 lidí.
Region je převážně zemědělskou oblastí, i přesto je zde výrazné zastoupení průmyslu. Průmysl se i nadále soustřeďuje do okresního města Kolín, které je současně významným železničním a silničním dopravním uzlem. Ekonomicky velmi významné je vybudování průmyslové zóny Kolín – Ovčáry s dominující továrnou TPCA na výrobu osobních vozidel. Zvyšující se zaměstnanost v uplynulé dekádě byla způsobena především rozvojem průmyslových zón (výše uvedená zóna Kolín – Ovčáry a také Kolín – Šťaralka). Intenzivní zemědělská rostlinná výroba těží z výborných podmínek Polabí. Zemědělská výroba však v posledních letech začíná stagnovat.
K 31. 12. 2011 bylo v okresu evidováno 21 730 ekonomických subjektů. Podle převažující činnosti 13,9 % odvětví průmyslu, 15,5 % stavebnictví, 3,6 % zemědělství a 10,4 % tvoří maloobchod. Ke stejnému období zde bylo 5 160 uchazečů o zaměstnání, což je registrovaná míra nezaměstnanosti 9,85 %. Zařadila tak Kolín nad průměr kraje. Silné stránky okresu36 • Průmyslové
centrum
s tradičně
diverzifikovanou
průmyslovou
strukturou; • Vysoký podíl soukromých subjektů ve výrobní sféře; • Úspěšně dlouhodobé zahraniční investice v okrese Kolín; • Dopravní infrastruktura a dopravní obslužnost; • Výhodná pozice z hlediska blízkosti silných ekonomických center; • Rozvinutý realitní trh;
36
Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2011. Úřad práce České republiky – pobočka v Kolíně, oddělení trhu práce. Březen 2012, Kolín, str. 3 - 4.
- 35 -
• Progresivní demografický vývoj včetně kladného salda migrace občanů v produktivním věku; Slabé stránky okresu37 • Nedostatek potřebné kvalifikované pracovní síly („sací efekt“ Prahy); • Vysoká kriminalita; • Veřejné dluh rozpočtu obcí a měst bránící dalším investicím a rozvoji; • Nízká turistická atraktivita; • Ekologické zátěže ve starších výrobních areálech; Okres Mladá Boleslav Okres se nachází v severní části středních Čech. Na jihu sousedí s okresem Praha východ a Nymburk, na severu s okresy Liberec a Česká Lípa (Liberecký kraj), na východě s okresy Semily (Liberecký kraj) a Jičín (Královéhradecký kraj) a na západě s Mělníkem. Rozlohou 1 023 km2 zaujímá Mladá Boleslav třetí místo a zabírá tak 9,3 % rozlohy celého kraje. K 31. 12. 2011 žilo v okresu 123 736 lidí.
Hospodářský vývoj byl v historii určován z velké části jeho polohou – zatímco sever s hojnou a levnou vodní silou a dostatkem pracovních sil měl všechny předpoklady k rozvoji průmyslu papírenského, kovodělného a textilního, tak jih území byl ryze oblastí zemědělskou. Již v roce 1895 byl založen závod Laurin a Klement, který dnes funguje jako společnost Škoda Auto a jde o společnost evropského významu, která je základem hospodářského vývoje regionu a města. Odvětví automobilového průmyslu dává regionu rozvojový a moderní charakter a má řadu pozitivních přímých i vedlejších vlivů. Její výjimečné postavení je zároveň potenciálním nebezpečím místní ekonomiky v případě krize v automobilovém průmyslu.
K 31. 12. 2011 bylo v okresu evidováno 28 286 ekonomických subjektů, z toho 12,2 % v průmyslu, 13 % ve stavebnictví, 3,8 % v zemědělství a 15,2 % v maloobchodě. Ke stejnému datu měla Mladá Boleslav 3 499 uchazečů o zaměstnání, což představuje třetí nejnižší míru nezaměstnanosti v kraji, tj. 4,65 %.
37
DTTO
- 36 -
Silné stránky okresu38 • Příznivá geografická poloha; • Nižší nezaměstnanost ve vztahu k ČR a ostatním regionům; • Rychlá dostupnost Praha – Liberec, intenzivně užívaná silniční rychlostní komunikace R 10 ve směru jihozápad – severovýchod vytváří pro občany regionu další možnosti pracovních příležitostí; • Sbíhající se železniční tahy – mladoboleslavské nádraží je významným místem z hlediska nákladní dopravy; • Fungující silné průmyslové podniky celorepublikového významu; • Existence rozvojových ploch (průmyslové zóny); • Vzdělanostní struktura a kvalifikační potenciál obyvatelstva; Slabé stránky okresu39 • Existence oblastí v mikroregionu se slabou dopravní obslužností a s téměř neexistujícími pracovními příležitostmi; • Rostoucí podíl dlouhodobé nezaměstnanosti; • Špatná sjízdnost silniční sítě – technický stav; • Potenciální nebezpečí místní ekonomiky ve vztahu ke společnosti ŠKODA Auto v případě krize v automobilovém průmyslu (částečně se projevilo již při hospodářské recesi v letech 2009 a 2010);
Okres Rakovník Rakovník se nachází v západní části Středočeského kraje a sousedí na severu s okresem Louny (Ústecký kraj), na jihu a západě s okresy Rokycany a Plzeň jih (Plzeňský kraj), na východě a jihovýchodě pak s okresy Kladno a Beroun. Rozlohou 896 km2 zaujímá páté místo v rámci kraje a tvoří 8,1 % z jeho rozlohy. K poslednímu dni roku 2011 žilo na území okresu Rakovník celkem 55 498 obyvatel.
Okres, který lze charakterizovat jako průmyslově-zemědělský, je známý svým chemickým a keramickým průmyslem. Chemický je reprezentován výrobou pracích
38
Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2011. Úřad práce České republiky – pobočka v Mladé Boleslavi, oddělení trhu práce. Březen 2012, Mladá Boleslav, str. 5. 39 Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2011. Úřad práce České republiky – pobočka v Mladé Boleslavi, oddělení trhu práce. Březen 2012, Mladá Boleslav, str. 5.
- 37 -
prášků a čisticích prostředků, keramický je spojen s obkladovými dlaždicemi. Zemědělství v severní části má výborné podmínky pro pěstování chmele, jehož pěstování má v okrese dlouholetou tradici. Naopak v jižní části okresu se na písčitých půdách pěstují brambory a obilí.
K 31. 12. 2011 bylo v okresu evidováno 12 592 ekonomických subjektů, z toho pak tvořily činnosti z odvětví průmyslu 11,8 %, ze stavebnictví 12,1 %, ze zemědělství a lesnictví 7,0 % a z maloobchodu 14,2 %. Ke stejnému datu mělo Rakovnicko 2 616 uchazečů o zaměstnání, což představuje registrovanou míru nezaměstnanosti 8,36 % a řadí tak okres mezi ty s nejvyšší nezaměstnaností v rámci kraje. Silné stránky okresu40 • Dobré spojení jednotlivých sídel regionu s Rakovníkem; • Dostatečná hustota silniční a železniční sítě; • Nízká kriminalita; • Existence sítě sociálních služeb, vybudovaná síť zdravotnických zařízení; • Kvalifikovaná pracovní síla; • Turisticky zajímavá oblast (chráněná krajinná oblast, naučné stezky, cyklostezky, velký počet kulturních a historických památek); • Existence národních i nadnárodních společností – chemický, keramický a automobilový průmysl; • Dobré podmínky pro sport; • Vytvořená síť škol a školských zařízení, existence speciální školy; • Dobré přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu; • Možnosti venkovského bydlení; Slabé stránky okresu41 • Chybějící obchvat města Rakovníka; • Špatný technický stav silnic; • Nedostatek bytů a špatný stav bytového fondu; • Nedostatečná dopravní obslužnost některých obcí okresu; 40
Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2011. Úřad práce České republiky – pobočka v Rakovníku, oddělení trhu práce. Březen 2012, Rakovník, str. 4. 41 DTTO
- 38 -
• Nedostatek pracovních příležitostí; • Rostoucí nezaměstnanost; • Řada opuštěných a zanedbaných objektů; • Nerovnoměrné rozmístění průmyslu v regionu; • Nedostatečné sociální služby v menších obcích
3.2. Charakteristika sledovaných automobilových firem Automobilový
průmysl
je
jedním
z nejdynamičtěji
se
rozvíjejících
průmyslových odvětví. Vynález automobilu na sklonku 19. století předznamenal velký rozvoj výroby automobilů ve 20. století, na jehož konci se stal automobil ve vyspělých zemích v mnohých případech nepostradatelnou nutností a v rozvojových zemích symbolem vyšší sociální a ekonomické úrovně42. Na počátku 21. století je výroba automobilů globalizovaným odvětvím, které se rozšířilo do velkého množství zemí. Svoje místo má tak nejen ve světovém měřítku, ale výrazně zasahuje i do evropského i českého regionu. Představuje podle dat CzechInvestu jedno z nejrozvinutějších odvětví v regionu střední a východní Evropy.
Zásadní postavení automobilového průmyslu v České republice potvrzují i statistiky výroby automobilů ve vybraných zemích, které každoročně zveřejňuje International Organization of Motor Vehicle Manufacturers43. Z těchto statistik je patrný trend přesunu výroby ze států západní Evropy a USA do zemí střední Evropy a jihovýchodní a východní Asie. V ČR patří automobilový průmysl mezi nejdůležitější průmyslová odvětví, jeho význam je tak celospolečenský. Díky své dlouhodobé tradici a technickému know-how se českému automobilovému sektoru podařilo vyvinout ve vyspělou automobilovou základnu, a to i za předpokladu udržení atraktivního poměru náklady/výkon. Podle posledních statistik Ministerstva průmyslu a obchodu a Svazu průmyslu a dopravy zaměstnával tento průmysl v roce 2011 více než 120 tisíc lidí a vyprodukuje více než 1,2 milionu osobních vozidel za rok. Celkem tvoří 35 % českého hospodářství a velmi výrazně se podílí na českém exportu.
42
TOUŠEK, V.; KUNC, J.; VYSTOUPIL, J. Ekonomická a regionální geografie, s. 220 Production statistics. International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), dostupný z WWW: http://oica.net/category/production-statistics [cit. 2012-10-13] 43
- 39 -
Mezi nejvýznamnější výrobce osobních vozidel v ČR patří mladoboleslavská společnost Škoda Auto, kolínská společnost TPCA a nošovický Hyundai. Středočeský kraj je sídlem tří významných zaměstnavatelů v automobilovém průmyslu, kteří zaměstnávají desítky tisíc lidí. Mimo výše zmiňovaných dvou společností Škoda Auto a TPCA jde o společnost Valeo Autoklimatizace, která sídlí v Rakovníku.
Popis vybraných tří společností Autor práce se zaměřil na tři vybrané společnosti, které svoji velikostí i počtem šetřeným nemocí z povolání patří mezi nejvýznamnější v celém Středočeském kraji. Nejdříve je zde uveden název firmy, její sídlo, počet zaměstnanců, kdy a jak firma vznikla (základní informace od vzniku firmy až do současnosti – její postavení v rámci města, kraje) a v neposlední řadě jsou popsány bližší specifikace o počtu šetřených NzP.
Vzhledem k zajištění výroby (vývoj, kapitál, pracovní síla ad.) lze rozlišit dva typy center automobilové výroby44:
a) Centra, v nichž je výroba výrazně podporována vývojem. Jde o tradiční centra automobilového průmyslu, ve kterých většinou sídlí i vedení společnosti, výroba navazuje na konstrukční kanceláře, výzkumné laboratoře a zkušební areály. V těchto centrech jsou vyvíjeny nové typy automobilů a jsou zde přijímána i strategická rozhodnutí vzhledem k organizaci výroby. Do této skupiny patří akciová společnost Škoda Auto Mladá Boleslav a společnost s ručením omezeným kolínská Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech.
b) Centra výroby bez vlastního zásadního vývoje. Jde o montážní podniky s licenční výrobou, které jsou z velké části lokalizovány v oblastech s relativně levnou pracovní silou, doplněnou o faktor spotřeby. Technologie a rozhodující komponenty pro výrobu jsou do těchto center dodávány z oblastí vývoje. Od 70. let 20. století se výroba automobilů na bázi montáže dovážených dílů rozvíjela např. ve Španělsku, Mexiku či v Brazílii. V současné době se prudce rozvíjí výroba např. na Slovensku, Ukrajině, v Turecku nebo v Indii. Tento typ zastupuje komanditní společnost VALEO autoklimatizace z Rakovníku.
44
TOUŠEK, V.; KUNC, J.; VYSTOUPIL, J. Ekonomická a regionální geografie, s. 220 – 221
- 40 -
Kartogram č. 1 Lokalizace vybraných zaměstnavatelů v rámci STC kraje
Zdroj: vlastní zpracování dle dat ČSU, 2012
Škoda Auto Mladá Boleslav, a. s. Škoda Auto se sídlem v Mladé Boleslavi patří k nejstarším automobilkám na světě. Počátky společnosti sahají do roku 1895, kdy Václav Laurin a Václav Klement vytvořili podnik, který položil základy více než stoleté tradice výroby českých automobilů. První vůz vyjel z bran továrny v Mladé Boleslavi již v roce 1905 a za více než sto let existence automobilky ho následovaly miliony dalších. Výrobní program mladoboleslavského závodu dnes tvoří modely řad Fabia a Octavia, zdejší motorárna dokonce dodává moderní přeplňované motory 1,2 TSI do celého koncernu. Sídlo společnosti (vedení společnosti), vývoj a design automobilů a také vzdělávací zařízení
- 41 -
Škoda Auto stále zůstává v jejím domovském městě, ale vlastní produkce se postupem času rozrostla do mnoha dalších míst, měst a zemí.
Obr. č. 1 Škoda Auto Mladá Boleslav
Zdroj: foto autor práce, 2012
Značka Škoda je již 20 let součástí koncernu Volkswagen. V současné době Škoda auto po celém světě zaměstnává více než 26 500 lidí. Již před druhou světovou válkou vznikly dva další závody v České republice (tehdejším Československu), Kvasiny a Vrchlabí. V posledních letech pak dochází zejména k rozšiřování výroby na rozvíjejících se trzích, které tvoří velkou část odbytu automobilky. Závody má nejen v České republice, ale i v Indii, Číně, Rusku nebo na Ukrajině a Kazachstánu. Nově se vozy Škoda Citigo vyrábějí také ve výrobním závodě koncernu Volkswagen ve slovenské Bratislavě.
V letech 2001 až 2011 bylo Krajskou hygienickou stanicí Středočeského kraje se sídlem v Praze ve společnosti Škoda Auto šetřeno celkem 53 nemocí z povolání. Uznáno jich za toto období bylo 42. Bližší popis a podrobné informace o šetřených i hlášených nemocech z povolání jsou uvedeny v další části práce.
- 42 -
Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech, s. r. o. Společnost Toyota Peugeot Citroen Automobile (dále „TPCA“) je jointventure45 firem Toyota Motor Corporation a PSA Peugeot Citroen postavený v roce 2002 v průmyslové zóně Kolín – Ovčáry. Výroba byla zahájena v únoru 2005 a již v následujícím roce dosáhla plánované roční kapacity 300 tisíc vozů. V TPCA v současné době pracuje 3 tisíce zaměstnanců. Tržby kolem 50 miliard korun (v roce 2011 byly tržby 39,7 mld. Kč) vynesly TPCA na pozici jednoho z největších exportérů u nás. Kolínská automobilka vyrábí modely Toyota Aygo, Peugeot 107 a Citroen C1, čili městské vozy méně náročné na spotřebu. TPCA používá nejekologičtější dostupné technologie, což potvrdila i certifikace BAT, kterou společnost obdržela spolu s mezinárodním certifikátem řízení ochrany životního prostředí EN ISO 14001:2004. Na podporu Kolínska věnovala společnost již více než 80 milionů korun.
Obr. č. 2 TPCA Kolín
Zdroj: foto autor práce, 2012
Pracuje zde 70 % zaměstnanců z regionu Kolínska, je zde průměrný věk zaměstnanců 34 let a podíl žen je 18 %. Celková rozloha areálu automobilky je 124 ha, z toho zastavěná plocha je potom 21 ha. Společnost TPCA dodržuje velmi přísně 45
Joint-venture – „spojené riziko“, čili obchodní společnost vzniklou spojením domácího a zahraničního kapitálu za účelem společného podnikání (Synek a kol. Manažerská ekonomika)
- 43 -
systém ochrany životního prostředí ISO 14001:2004, byla zde vybudována vlastní čistírna odpadní vod.
V letech 2005 až 2011 bylo Krajskou hygienickou stanicí Středočeského kraje se sídlem v Praze šetřeno ve společnosti TPCA šetřeno celkem 15 nemocí z povolání. Uznaných jich za toto období bylo 9. Bližší popis a podrobné informace o šetřených i hlášených nemocech z povolání jsou uvedeny v další části rigorózní práce.
VALEO AUTOKLIMATIZACE, k. s. Rakovnická společnost VALEO vznikla přeměnou společnosti Klimatizační Systémy Automobilů, k. s., jejíž akcie vlastnily společnosti Siemens, a. s., a Ateso, a. s. V červenci 1995 společnost VALEO odkoupila 51 % akcií a o rok později i zbývající část
akcií.
Od
září
1998
nesl
tento
výrobní
závod
název
VALEO
AUTOKLIMATIZACE, s. r. o. Od ledna 2008 se změnila právní forma ze společnosti s ručením omezeným na současnou komanditní společnost. Tato společnost je součástí nadnárodního koncernu VALEO, který se zaměřuje na design, výrobu a prodej systémů, modulů a komponentů pro automobilový průmysl. V České republice do skupiny VALEO patří ještě závody v Žebráku a v Humpolci. V celosvětovém měřítku se koncern řadí mezi deset největších dodavatelů v automobilovém průmyslu a cílem je se prosadit mezi prvních pět na světě.
V roce 2006 VALEO dokončilo rozšíření rakovnického závodu o cca 6 500 metrů čtverečních výrobně skladovacích ploch. Nové plochy jsou využívány pro interní sklad hotové výroby i pro rozšíření stávající výroby v souvislosti s příchodem nových projektů do Rakovníka. Důležitým aspektem rozšíření závodu bylo zefektivnění toku materiálu i hotových výrobků. Celková plocha závodu tak čítá 33 000 metrů čtverečních plochy, z toho 27 000 metrů čtverečních výrobních a skladovacích ploch (odpovídá cca 25 fotbalovým hřištím). Klimatizační jednotky zde operátoři sestavují z více než 120 komponentů na 24 montážních linkách. Součástí výrobního závodu je rovněž vlastní výroba plastových dílů na 20 vstřikovacích lisech. Výroba ovládacích panelů probíhá na 25 linkách, některé panely se skládají až z 60 komponentů.
- 44 -
Obr. č. 3 VALEO Autoklimatizace Rakovník
Zdroj: foto autor práce, 2012
V červenci 2010 VALEO oslavilo 15. výročí působení v Rakovníku. Společnost se zaměřuje na montáž autoklimatizací a ovládacích panelů a dále pak na lisování plastových dílů pro autoklimatizace. V roce 2011 se v Rakovníku vyrobilo 3,9 milionů kusů klimatizací a 3,03 milionů kusů ovládacích panelů. V současné době zde pracuje 850 zaměstnanců a jde v rámci okresu o největšího zaměstnavatele.
V letech 2001 až 2011 bylo Krajskou hygienickou stanicí Středočeského kraje se sídlem v Praze ve společnosti VALEO AUTOKLIMATIZACE šetřeno celkem 51 nemocí z povolání. Uznaných jich za toho období bylo 27. Bližší popis a podrobné informace o šetřených i hlášených nemocech z povolání jsou uvedeny v další části práce.
3.3. Nemoci z povolání - Středočeský kraj Tato část této rigorózní práce popisuje a analyzuje nemoci z povolání v České republice a snaží se je vždy vztáhnout do kontextu Středočeského kraje. Mimo absolutních čísel výskytů hlášených nemocí z povolání je v této kapitole věnována pozornost i analýze vývoje výskytu NzP v letech 2006 až 2011 včetně autorových - 45 -
komentářů. Mimo to jsou řešeny nemoci z povolání z pohledu klasifikace CZ-NACE, dále pak z pohledu klasifikace CZ-ISCO a také pohlaví a věkové struktury. Vždy je nejdříve uveden obecný úvod o situaci v České republice a následně problematika ve Středočeském kraji. Vše je vztaženo a úzce navázáno na problematiku automobilového průmyslu. Proto je v níže uvedených podkapitolách vždy věnována zvláštní pozornost kategoriím vyskytujících se právě v automobilové výrobě.
V roce 2011 bylo v České republice hlášeno u 438 žen a 616 mužů celkem 1266 profesionálních onemocnění, z toho pak 1210 nemocí z povolání a 56 ohrožení nemocí z povolání. Ve srovnání s rokem 2010 klesl v roce 2011 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 26 případů, tj. o 2,0 % případů46. Níže uvedená tabulka č. 1ukazuje počet hlášených případů NzP v letech 2006 až 2011.
Tab. č. 1 Počet hlášených případů NzP v letech 2006 až 2011 v České republice
Počet / rok Nemoci z povolání
2006
2007
2008
2009
2010
2011
1150
1228
1327
1245
1236
1210
66
63
76
68
56
56
Celkem profesionálních onemocnění
1216
1291
1403
1313
1292
1266
Počet osob s hlášeným onemocněním
1122
1062
1115
1107
1050
1054
Ohrožení nemocí z povolání
Zdroj: zpracováno z dat Národního registru nemocí z povolání (NRNzP)
Nejvíce NzP bylo v roce 2011 diagnostikováno v Moravskoslezském kraji (celkem 326, tj. 26,9 %). Ve srovnání s rokem 2010 došlo v 7 krajích k nárůstu počtu hlášených nemocí z povolání. Největší nárůst (o 23 a o 22 případů) byl zaznamenán v kraji Ústeckém a v kraji Vysočina. Naopak největší pokles (o 38 hlášených případů NzP) byl zaznamenán v kraji Pardubickém. Nejvíce NzP vzniklo u zaměstnanců při práci zařazené do rizikové kategorie 3 (celkem 494, tj. 40, 8 % případů). V rizikové kategorii 4 vzniklo celkem 156 nemocí z povolání, v rizikové kategorii 2R to bylo 64 případů. Při nerizikové práci zařazené do kategorie 1 vzniklo 160 onemocnění, 46
FENCLOVÁ, Z.; URBAN P.; PELCLOVÁ, D. Nemoci z povolání v České republice 2011, s. 8
- 46 -
v nerizikové kategorii 2 to bylo 277 onemocnění. U dalších 59 případů nebyla kategorizace práce dosud provedena. Nejvíce NzP bylo vyvoláno působením fyzikálních faktorů (kapitola II v seznamu nemocí z povolání – 627 případů). V sestupném pořadí následovaly nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice (kapitola III – 237 případů), nemoci přenosné a parazitární (kapitola V – 169 případů), nemoci kožní (kapitola IV – 166 případů), nemoci způsobené chemickými látkami (kapitola I – 10 případů). V rámci kapitoly VI (nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli) byl v roce 2011 hlášen jediný případ onemocnění47.
Středočeský kraj zaujímal v roce 2011 v rámci České republiky 4. místo v počtu hlášených profesionálních onemocnění. Z celkového počtu 1210 případů nemoci z povolání ČR bylo ve Středočeském kraji hlášeno 115 případů, tj. 9,5 %, a to více u mužů (89 případů oproti 26 případům u žen). Podle kapitol seznamu nemocí z povolání bylo nejvíce případů ve III. a II. kapitole, čili nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice (kapitola III) a nemoci způsobené fyzikálními faktory (kapitola II). Níže uvedená tabulka č. 2 ukazuje rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle krajů vzniku onemocnění, pohlaví a kapitol seznamu NzP v roce 2011.
Tab. č. 2 Hlášené nemoci z povolání podle krajů vzniku onemocnění, pohlaví a kapitol seznamu NzP v roce 2011 Kraj
muži ženy
kapitola seznamu NzP I
Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 47
20 89 76 33 6 15 14 30 19 28 30 73 16 251
14 26 55 46 17 69 21 31 22 16 37 60 7 75
0 0 1 4 0 0 0 1 1 0 0 1 1 1
II III IV 13 1 7 31 75 7 87 16 15 31 27 6 2 3 3 19 1 34 24 3 7 14 7 21 18 2 15 26 3 10 15 7 8 97 15 18 14 4 3 231 73 12
V VI 12 1 2 0 12 0 11 0 15 0 30 0 1 0 18 0 5 0 5 0 37 0 2 0 1 0 9 0
Celkem
podíl v %
34 115 131 79 23 84 35 61 41 44 67 133 23 326
2,81 9,50 10,83 6,53 1,90 6,94 2,89 5,04 3,39 3,64 5,54 10,99 1,90 26,94
FENCLOVÁ, Z.; URBAN P.; PELCLOVÁ, D. Nemoci z povolání v České republice 2011, s. 9
- 47 -
Území ČR - více krajů Zahraničí Celkem
5 6 711
0 3 499
0 5 0 0 0 0 0 0 0 9 10 627 237 166 169
0 0 1
5 0,41 9 0,74 1 210 100,00
Zdroj: zpracováno z dat Národního registru nemocí z povolání (NRNzP) Pozn.: kapitola I (NzP způsobené chemickými látkami), kapitola II (NzP způsobené fyzikálními faktory), kapitola III (NzP týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice), kapitola IV (NzP kožní), kapitola V (NzP přenosné a parazitární), kapitola VI (NzP způsobené ostatními faktory)
3.3.1. Nemoci z povolání z pohledu klasifikace CZ-NACE V roce 2011 nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (CZ-NACE B05 – 08), celkem 186 případů. V sestupném pořadí následovalo odvětví „zdravotní a sociální péče“ (CZ-NACE Q86 – 88) se 151 případy a odvětví „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“ (CZ-NACE C25) se 144 hlášenými případy. V dalších odvětvích ekonomických činností byl počet hlášených nemocí z povolání v rozmezí 1 – 121 případů48.
Ve Středočeském kraji bylo v roce 2011 nahlášeno celkem 115 nemocí z povolání, z toho největší absolutní počet byl u sekce B – Těžba a dobývání (54 případů) a sekce C – Zpracovatelský průmyslu (49 případů). Naopak žádný výskyt nemocí z povolání nebyl hlášen v sekcích E – Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi; H – Doprava a skladování; I – Ubytování, stravování a pohostinství; N – Administrativní a podpůrné činnosti; O – Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení; P – Vzdělávání; R – Kulturní, zábavní a rekreační činnost a kategorie S – Ostatní činnosti.
Pro účely této práce je stěžejní oddíl C 29 klasifikace CZ-NACE, který je věnován výrobě motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů. Ve sledovaném roce 2011 bylo v této kategorii hlášeno celkem 121 případů NzP, z toho 51 u mužů a 70 u žen. Z tohoto počtu bylo nejvíce nemocí z povolání v kapitole II seznamu NzP (fyzikální faktory) a to 67 případů. Ve Středočeském kraji bylo zaznamenáno v sekci C Zpracovatelský průmysl celkem 49 nemocí, z toho v oddílu C 29 pak 11 případů hlášených nemocí z povolání. To z celkového počtu 115 hlášených nemocí
48
FENCLOVÁ, Z.; URBAN P.; PELCLOVÁ, D. Nemoci z povolání v České republice 2011, s. 8
- 48 -
z povolání v kraji představuje 9,6 %. Více jich v rámci České republiky bylo pouze v Plzeňském kraji (40) a Moravskoslezském kraji (21)49.
3.3.2. Nemoci z povolání z pohledu klasifikace CZ-ISCO Nemocí z povolání v roce 2011 nejčastěji onemocněli pracovníci zařazení podle Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) do hlavní třídy č. 8 s názvem „Obsluha strojů a zařízení, montéři“ (celkem 486, tj. 40,2 % případů) a do hlavní třídy č. 7 s názvem „Řemeslníci a opraváři“ (celkem 413, tj. 34,1 % případů). V obou těchto dvou hlavních třídách se nejčastěji vyskytovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory. V dalších třídách bylo postiženo 3 až 78 pracovníků50.
Ve Středočeském kraji bylo v roce 2011 hlášeno celkem 115 nemocí z povolání, z toho největší absolutní počet byl u hlavní třídy 8 – Obsluha strojů a zařízení, montéři (78 případů) a hlavní třídy 7 – Řemeslníci a opraváři (25 případů). Naopak žádný výskyt nemocí z povolání nebyl hlášen v hlavních třídách 1 – Zákonodárci a řídící pracovníci; 4 – Úředníci a 0 – Zaměstnanci v ozbrojených silách.
Pro tuto rigorózní práci je stěžejní hlavní třída 8 Klasifikace zaměstnání, která se věnuje Obsluze strojů a zařízení, montérům. Ta se dělí na tři třídy a to 81 – Obsluha stacionárních zdrojů a zařízení, 82 – Montážní dělníci výrobků a zařízení a 83 – Řidiči a obsluha pojízdných zařízení.
Ve sledovaném roce 2011 bylo v ČR hlášeno celkem 486 případů v této hlavní třídě, z toho 279 případů u mužů a 207 u žen. Z tohoto počtu bylo nejvíce nemocí z povolání hlášeno v kapitole II seznamu NzP (fyzikální faktory) a to 236 případů a 180 případů v kapitole III seznamu NzP (NzP týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice). Ve Středočeském kraji bylo zaznamenáno v hlavní třídě 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři celkem 78 hlášených nemocí. To z celkového počtu 115 hlášených nemocí z povolání v kraji představuje 67,8 %. Více jich v rámci České republiky bylo pouze v Moravskoslezském kraji (153).
49 50
FENCLOVÁ, Z.; URBAN P.; PELCLOVÁ, D. Nemoci z povolání v České republice 2011, s. 32, 37 FENCLOVÁ, Z.; URBAN P.; PELCLOVÁ, D. Nemoci z povolání v České republice 2011, s. 9
- 49 -
3.3.3. Nemoci z povolání z hlediska pohlaví, věku a délky expozice Z celkového počtu 1210 hlášených nemocí z povolání v roce 2011 bylo vyhlášeno 711 případů u mužů a 499 případů u žen. Průměrný věk (medián) zaměstnance s nemocí z povolání byl 48 let – minimum 19 let a maximum 85 let. Délka expozici práce v riziku byla 7 let (medián) – minimum 0,01 roku a maximum 42 let51. Podíl nemocí z povolání byl ve Středočeském kraji celkem 9,5 % z celkového počtu 1210 hlášených NzP, čili 115 případů. Z tohoto počtu bylo 89 případů hlášených nemocí z povolání u mužů a 26 případů u žen.
3.4. Ukazatele z dat ČSÚ a Úřadu práce V této části práce jsou analyzována data získaná z Českého statistického úřadu a Úřadu práce České republiky – pobočky pro Středočeský kraj se sídlem v Příbrami. První podkapitola se věnuje datům demografickým, druhá podkapitola řeší problematiku průměrného výdělku v kraji a poslední je věnována míře nezaměstnanosti ve zkoumaném období i čase.
Ukazatele rozložení obyvatel Kvantitativní analýza se bude zabývat několika ukazateli z oblasti socioekonomické a demografické a to především – počet obyvatel (z toho EA52), index počtu obyvatel (vývoj 2006 – 2011), věková struktura (index stáří53, průměrný věk) a pohlaví EA obyvatel. Všechna data budou vztažena ke třem sídlům zaměstnavatelů a to jsou okresy Mladá Boleslav, Kolín a Rakovník. Data z oblasti vzdělanostní struktury populace nejsou řešena, protože ve statistikách ani v registru NzP nejsou data o vzdělání osob s přiznanou nemocí z povolání k dispozici.
Tab. č. 3 Počet trvale bydlících obyvatel v kraji v letech 2006 až 2011 Ukazatele / věk počet obyvatel - z toho ženy
2006 2007 2008 2009 2010 2011 1 175 254 1 201 827 1 230 691 1 247 533 1 264 978 1 279 345 598 034 609 964 622 577 631 475 640 508 647 649
51
FENCLOVÁ, Z.; URBAN P.; PELCLOVÁ, D. Nemoci z povolání v České republice 2011, s. 44 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo – v demografické teorii jsou různé výklady, autor práce se přiklání k tomu, že jde o skupinu osob ve věkové skupině 15 – 64 let. Osoby mladší jsou brány jako osoby v předproduktivním věku a osoby starší, jako osoby ve věku postproduktivním. Dříve se používala skupina osob 15 – 59 let, ale autor je přesvědčen, že je vhodné začít, vzhledem ke zvyšujícímu se věku odchodu do důchodu, do EAO počítat též osoby ve věku 60 – 64 let 53 Index stáří – jde o poměr počtu starých osob a dětí v obyvatelstvu, čili 65+/-15. IS se používá při mezinárodním srovnání věkové struktury a stárnutí populace 52
- 50 -
- z toho věková kategorie 0 - 14 let 15 - 64 let 65 +
174 074 834 952 166 228
178 189 853 824 169 814
183 490 871 832 175 369
189 643 877 036 180 854
196 707 881 823 186 448
203 393 880 832 195 120
Index stáří (65+/0-14), v %
95,5
95,3
95,6
95,4
94,8
95,9
průměrný věk (v letech)
40,0
40,0
40,0
40,0
40,1
40,3
Zdroj: zpracováno z dat ČSU a Úřadu práce ČR, 2012
Ve Středočeském kraji žilo k 31. 12. 2011 celkem 880 832 ekonomicky aktivních obyvatel. Z tohoto počtu bylo 50,72 % mužů (v absolutní hodnotě 446 744 mužů) a 49,28 % žen (v absolutní hodnotě 434 088 žen).
Pokud se zaměříme na index stáří, pak ve Středočeském kraji připadá 96 osob starších 65 let na 100 osob mladších 15 let. Poměr dětské a seniorské složky populace je důsledkem dlouhodobého vývoje obou hlavních procesů demografické reprodukce a to vývoje úrovně porodnosti (natality) a úmrtnosti (mortality).
Tab. č. 4 Vybrané demografické ukazatele v okresu Mladá Boleslav v letech 2006-11 Ukazatele / věk počet obyvatel - z toho ženy - z toho věková kategorie 0 - 14 let 15 - 64 let 65 +
2006 119 106 59 917
2007 120 779 60 358
2008 123 363 61 175
2009 123 141 61 457
2010 122 816 61 721
2011 123 736 61 761
16 910 86 117 16 079
16 814 87 755 16 210
17 085 89 599 16 679
17 471 88 548 17 122
17 970 87 260 17 586
18 615 86 690 18 431
Index stáří (65+/0-14), v %
95,1
96,4
97,6
98,0
97,9
99,0
průměrný věk (v letech)
39,8
39,8
39,8
40,0
40,1
40,3
Zdroj: zpracováno z dat ČSU a Úřadu práce ČR, 2012
Ve vývoji demografických ukazatelů okresu Mladá Boleslav je, stejně jako v ostatních regionech v kraji, patrné stárnutí obyvatelstva. Z celkového počtu 123 736 žijících obyvatel okresu k datu 31. 12. 2011 bylo 70 % ekonomicky aktivních. Z EOA převažují muži, který bylo 44 828, žen ke stejnému období 41 862. Ze sledovaných okresů má okres Mladá Boleslav nejnižší průměrný věk a to 40,3 let. Index stáří jako jediný nepřekročil v okrese hranici 100 % a to v žádném ze sledovaných let, čímž se výrazně vymyká zbylým okresům. Pozitivní trend je možné spatřovat v dlouhodobém - 51 -
vývoji nově narozených obyvatel v kraji, který je ovšem dokreslen i snižujícím se počtem ekonomicky aktivních obyvatel a tím pádem i zvyšujícím se počtem „ekonomicky neaktivních“ obyvatel, čili lidí ve věkové skupině 65 +.
Tab. č. 5 Vybrané demografické ukazatele v okresu Kolín v letech 2006-11 Ukazatele / věk počet obyvatel - z toho ženy - z toho věková kategorie 0 - 14 let 15 - 64 let 65 +
2006 97 817 49 854
2007 93 042 47 131
2008 94 370 47 697
2009 95 215 48 121
2010 95 764 48 443
2011 96 703 48 914
14 087 68 810 14 920
13 332 65 462 14 248
13 510 66 195 14 665
13 858 66 332 15 025
14 276 66 122 15 366
14 699 66 032 15 972
Index stáří (65+/0-14), v %
105,9
106,9
108,5
108,4
107,6
108,7
průměrný věk (v letech)
40,6
40,6
40,7
40,8
40,9
41,0
Zdroj: zpracováno z dat ČSU a Úřadu práce ČR, 2012
V rámci okresů Středočeského kraje patří okres Kolín k průměru. Z celkového počtu 96 703 obyvatel žijících na Kolínsku k poslednímu dni roku 2011 bylo 68,3 % ekonomicky aktivních. Ze tří sledovaných okresů je to nejmenší počet EAO. Z tohoto počtu byla převažující skupina mužů, kterých bylo 33 637 a žen 32 395. Průměrný věk byl na hranici 41 let a index stáří měl nejvyšší hodnotu v pětiletém sledovaném období a to 108,7 %. I zde je patrný pozitivní trend zvyšující se porodnosti, shodně tak s trendem snižující se úmrtnosti, která zvyšuje procento lidí v poproduktivním věku.
Tab. č. 6 Vybrané demografické ukazatele v okrese Rakovník v letech 2006-11 Ukazatele / věk počet obyvatel - z toho ženy - z toho věková kategorie 0 - 14 let 15 - 64 let 65 +
2006 54 669 27 780
2007 53 635 27 129
2008 54 693 27 503
2009 54 959 27 633
2010 55 641 27 939
2011 55 498 27 860
7 844 38 839 7 986
7 556 38 156 7 923
7 636 38 930 8 127
7 685 38 958 8 316
7 801 39 367 8 473
7 952 38 750 8 796
Index stáří (65+/0-14), v %
101,8
104,9
106,4
108,2
108,6
110,6
průměrný věk (v letech)
40,4
40,6
40,6
40,8
40,9
41,2
Zdroj: zpracováno z dat ČSU a Úřadu práce ČR, 2012
- 52 -
Počet EAO k počtu celkového žijícího obyvatelstva v okrese Rakovník k datu 31. 12. 2011 činil 69,8 %. Z počtu 38 750 lidí ve věku 15 – 64 let bylo 19 924 mužů a 18 826 žen. Průměrný věk je zde nejvyšší ze sledovaných okresů a index stáří překročil již hranici 110 %. V okresu Rakovník jako jediném ze tří zkoumaných okresů ubyl v roce 2011 oproti roku 2010 počet obyvatel. Zajímavá je také výrazná diskrepance mezi indexem stáří žen a mužů, kdy muži mají index stáří 87,3 % a u žen je hodnota tohoto ukazatele 135,7 %. Výrazně vyšší je i průměrný věk žen, který je 42,6 let, oproti 39,7 rokům u mužů.
Ukazatele výše průměrného výdělku Údaje o průměrné mzdě v jednotlivých okresech Středočeského kraje nejsou od 1. čtvrtletí roku 2006 k dispozici. Podle sdělení Českého statistického úřadu počínaje tímto datem nejsou již zpracovávány a publikovány údaje o počtu zaměstnanců a jejich průměrných mzdách v členění podle okresů. Důvodem je skutečnost, že ČSÚ získává údaje za jednotlivé podniky jako celek bez ohledu na územní rozdělení jejich pracovišť. Kromě toho bylo ve skupině subjektů do 100 zaměstnanců šetření pouze výběrové, přičemž výběrovým kriteriem je převažující činnost a velikost podniku, nikoliv okres jeho sídla. Navíc v posledních letech častěji dochází ke změnám sídel podniků. Z těchto důvodů již nejsou podle Úřadu práce České republiky údaje na okresní úrovni dostatečně reprezentativní, a proto se neobjevují ani v každoročních analýzách o situaci na trhu práce v daném regionu, které jsou úřady práce zpracovávány. Nejmenšími územní celky pro sledování průměrných mezd jsou tak v České republice od roku 2006 pouze údaje za kraje. Od roku 2011 navíc došlo k další změně metodiky výpočtu ČSÚ, kdy jsou data nově zpracovaná podle místa pracoviště a nejsou tedy na úrovni krajů porovnatelná s předchozími údaji. Zahrnují nově data za celé národní hospodářství včetně podnikatelských subjektů s méně než 20 zaměstnanci).
ČSÚ nabízí informace o průměrné hrubé mzdě zaměstnanců a to hned podle několika kritérií – podle místa pracoviště54, podle ekonomické činnosti (sekce CZNACE) a podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Data v tomto složení však nejsou k dispozici za sledované období let 2006 až 2011, kdy jsou k dispozici pouze data za průměrnou hrubou měsíční mzdu v kraji (viz tabulka níže). Autor uvádí 54
tzv. pracovištní metoda (včetně podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) – třídění údajů o výši průměrné hrubé mzdy je provedeno podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců
- 53 -
i průměrnou hrubou měsíční mzdu za rok 2011, byť jak popisuje výše, není kvůli změně metodiky údaj porovnatelný s roky předchozími.
Tab. č. 7 Průměrná hrubá měsíční mzda v letech 2006 až 2011 (ve Středočeském kraji) 2006 2007 2008 2009 Ukazatel / rok 19 123 20 662 22 032 22 686 Výše mzdy v Kč * změna metodiky od roku 2011 - nově dle tzv. pracovištní metody
2010 23 202
2011* 23 971
Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Sledování průměrné hrubé měsíční mzdy podle klasifikace CZ-NACE bylo zavedeno s účinností od 1. ledna 2008, jsou zde tedy poskytnuta pro dokreslení data o výši mzdy v průmyslu celkem a z toho autorem práce ve sledovaném oddílu C 29 – Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, a to za roky 2008 až 2010. Zde jsou k dispozici zatím pouze data do roku 2010 a v tomto šetření jsou brány pouze podniky se 100 a více zaměstnance se sídlem v kraji. Autor uvádí tuto statistiku hlavně z toho důvodu, že i vybrané podniky jsou podniky velké, čili mající řádově stovky zaměstnanců a průměrný plat ve třech sledovaných firmách se tak lépe porovná s průměrným platem v průmyslu v kraji. V tabulce jsou jen pro srovnání rozdílnosti uváděných průměrných hrubých měsíčních mezd uvedeny i částky v průmyslu (čili v sekci C ekonomických činností) u všech zaměstnanců v národním hospodářství.
Tab. č. 8 Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu v letech 2008 – 2010 (v okresech Středočeského kraje, podle CZ-NACE) Ukazatel / rok Průmysl celkem * * u všech podniků (včetně subjektů s méně než 20 zaměstnanci) Průmysl celkem ** z toho C zpracovatelský průmysl ** z toho C 29 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů ** ** u podniků se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji
2008 2009 24 091 24 589
2010 25 933
26 493 27 018 26 485 26 972 29 205 30 017
28 539 28 480 31 578
Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
- 54 -
Ukazatele nezaměstnanosti Registrovaná míra nezaměstnanosti Středočeského kraje je v rámci České republiky dlouhodobě jednou z nejnižších. Ke konci roku 2011 kraj zaujímal se 7,1 % registrované nezaměstnanosti (z toho 8,5 % u žen a 6,1 % u mužů) druhé / třetí místo hned za Prahou (4,0 %) a Plzeňským krajem (shodně jako kraj Středočeský 7,1 %). Celorepublikový průměr byl k 31. 12. 2011 ve výši 8,6 %. Naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti byla již tradičně v Ústeckém kraji (12,9 %) a kraji Moravskoslezském (11,3 %). Na úrovni jednotlivých okresů existují výrazné rozdíly v registrované míře nezaměstnanosti a to je především ovlivněno blízkostí Prahy, situaci na trhu práce ve všech okresech je ovšem z hlediska vývoje míry nezaměstnanosti nutno považovat za stabilizovanou. Míra registrované nezaměstnanosti je dle platné metodiky55 Ministerstva práce a sociálních věcí podíl, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli součet počtu zaměstnaných z VŠPS56, pracujících cizinců registrovaných na úřadech práce nebo s platným povolením k zaměstnávání či živnostenským
oprávněním
a
počtu
dosažitelných57
neumístěných
uchazečů
o zaměstnání.
55
Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011, MPSV, Praha: duben 2012. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/Anal2011.pdf [cit. 2012-11-15], str. 74 - 77 56 VŠPS – výběrové šetření pracovních sil 57 Jde o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, na civilní vojenské službě, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, které jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené.
- 55 -
Kartodiagram č. 1 Změna míry nezaměstnanosti v okresech Středočeského kraje mezi roky 2006 a 2011
Zdroj: vlastní zpracování dle dat Úřadu práce ČR, 2012
K 31. 12. 2011 bylo na úřadech práce ve Středočeském kraji evidováno celkem 50 594 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 50,6 % žen. Oproti stejnému období minulého roku klesl počet uchazečů o 7,5 %. Nejvyšší nezaměstnanost v rámci Středočeského kraje byla registrována v okrese Nymburk (9,9 %), dále pak v okresech Kolín (9,7 %), Příbram (9,7 %) a Kutná Hora (9,0 %). Naopak nejnižší míru registrované nezaměstnanosti vykazují tradičně okresy Praha-východ (3,6 %), Prahazápad (4,0 %) a Mladá Boleslav (4,8 %). Výše uvedený kartodiagram se snaží ukázat změnu míry nezaměstnanosti mezi roky 2006 a 2011.
- 56 -
Tab. č. 9 Průměrná míra nezaměstnanosti v letech 2006 až 2011 (v okresech Středočeského kraje, údaje v %) Okres Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Středočeský kraj
2006 2007 2008 2009 2010 2011 4,1 3,4 2,8 4,3 5,4 5,4 4,6 4,1 3,4 5,5 7,3 6,9 8,0 6,7 5,4 7,5 8,9 8,9 6,6 5,7 5,2 7,5 9,1 9,7 8,6 6,9 5,5 8,2 9,0 9,0 7,5 5,9 5,2 6,9 8,4 8,2 3,4 2,6 2,2 4,0 4,8 4,8 8,1 6,5 5,8 8,2 9,2 9,9 2,3 2,0 1,7 2,7 3,8 3,6 2,4 1,8 1,7 3,1 4,2 4,0 7,3 6,1 5,5 8,0 9,9 9,7 6,2 5,4 5,0 7,3 8,8 8,1 5,7
4,6
4,0
5,8
7,1
7,1
Zdroj: vlastní zpracování z databáze Úřadu práce ČR
Průměrná míra nezaměstnanosti ve sledovaných okresech byla velmi rozdílná, nejlepší výsledek si dlouhodobě drží okres Mladá Boleslav, kde míra registrované nezaměstnanosti dosahuje jedněch z nejnižších hodnot ve Středočeském kraji, i když je velmi závislá na exportu České republiky (obecně na zahraničním obchodu v oblasti vývozu osobních automobilů a stavu na trzích eurozóny, což ostatně ukázal výkyv poptávky po krizi v roce 2008). Naopak na opačné straně stojí Kolín, který má druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti v celém kraji a vychází tak nejhůře ze sledovaných okresů. Dle níže uvedené tabulky vývoje míry nezaměstnanosti je patrné, že trend je v okrese Kolín vzrůstající. I rakovnický okres se řadí mezi nejzatíženější okresy z hlediska dopadu na pracovní trh a míra zda dosahovala v roce 2011 výše 8,1 %. Obecně lze konstatovat, že se do vývoje na pracovním trhu promítla hospodářská krize na přelomu let 2008 a 2009, což je patrné i z níže uvedených vývojových grafů.
- 57 -
Kartodiagram č. 2 Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v okresech Středočeského kraje mezi lety 2006 až 2011
Zdroj: vlastní zpracování dle dat Úřadu práce ČR, 2012
- 58 -
4. VÝSLEDKY RIGORÓZNÍ PRÁCE
4.1. Analýza šetřených a hlášených NzP u sledovaných zaměstnavatelů KHS poskytla pro účely této práce údaje o počtu šetřených a hlášených nemocí z povolání v letech 2006 až 2011. K dispozici jsou absolutní počty v uvedených letech, jejich rozdělení podle pohlaví zaměstnance, dále podle věku, pohlaví, vzdělání a příslušné kapitoly seznamu NzP. Podrobné tabulky jsou přílohou č. 2 až 4 práce. Uvedené absolutní počty je možné ještě třídit podle kategorie práce, ve které byl zaměstnanec zařazen. Pozn. k interpretaci tabulek: v kategorii vzdělání jsou zkratky Z = základní, V = vyučen, SŠ = středoškolské vzdělání, VŠ = vysokoškolské vzdělání).
Kartodiagram č. 3 Nemoci z povolání ve vybraných závodech
Zdroj: vlastní zpracování dle dat KHS Středočeského kraje, 2012
- 59 -
Škoda Auto Mladá Boleslav, a. s. Mladoboleslavská Škoda Auto měla v letech 2006 až 2011 šetřených celkem 38 případů nemocí z povolání a uznáno bylo v tomto časovém úseku celkem 18 případů nemocí z povolání. Uznané případy byly u 10 žen a u 8 mužů. Z celkového počtu 18 případů nemocí potom byly nemoci z povolání u 15 lidí se stupněm vzdělání – vyučení, u 2 lidí se základním vzděláním a 1 u člověka se vzděláním středoškolským. Nejvíce nemocí bylo hlášeno ve II. kapitole Seznamu nemocí z povolání (NzP způsobené fyzikálními faktory) - 16 případů a po jednom případu v kapitole III. (NzP týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice) a ve IV. kapitole Seznamu (NzP kožní).
Tab. č. 10 Počet šetřených (Š) a hlášených (H) NzP v letech 2006 až 2011 – Škoda Auto
Škoda Auto Mladá Boleslav 2006 Š 3
2007
2008
2009
2010
CELKEM
2011
H
Š
H
Š
H
Š
H
Š
H
Š
H
Š
H
3
6
1
5
2
9
4
10
3
5
5
38
18
Zdroj: vlastní zpracování z databáze KHS STC
Výše uvedená tabulka pak představuje bližší charakteristiky hlášených nemocí z povolání ve Škodě Auto Mladá Boleslav ve sledovaném období. V tabulce je uvedená doba expozice v měsících, věk zaměstnance v době hlášení nemoci z povolání, jeho pohlaví a vzdělání. Z uvedeného rozboru je patrné, že průměrný věk zaměstnanců s uznanou nemocí z povolání byl 44 let a průměrná doba expozice v rizikovém prostředí byla 88 měsíců, čili zhruba 7 let na pracovišti s přiznaným rizikem v dané kategorii.
- 60 -
Tab. č. 11 Hlášené NzP v letech 2006 až 2011 – rozbor ve společnosti Škoda Auto
Škoda Auto Mladá Boleslav doba zaměstnanec Rok hlášení expozice v věk pohlaví vzdělání měsících 120 55 let Ž V 204 45 let Ž V 2006 204 45 let Ž Z průměrné hodnoty za 2006
176
48 let
-
-
2007
66
31 let
Ž
V
průměrné hodnoty za 2007
66 72 16
31 let 43 let 46 let
M Ž
V Z
45 60 25 65 96
44 let 42 let 36 let 52 let 46 let
Ž Ž M M
V V V SŠ
62 52 89 120
44 let 54 let 35 let 34 let
Ž Ž Ž
V V V
87 112 42 22 144 80
41 let 62 let 36 let 48 let 34 let 40 let
M M M M M
V V V V V
80
44 let
-
-
2008 průměrné hodnoty za 2008
2009
průměrné hodnoty za 2009 2010 průměrné hodnoty za 2010
2011
průměrné hodnoty za 2011
Zdroj: vlastní zpracování z databáze KHS STC
Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech, s. r. o. Ve sledovaném období bylo v kolínské TPCA bylo šetřeno celkem 23 případů nemocí z povolání a z toho 4 nemoci z povolání byly hlášeny. Z celkového počtu 4 hlášených případů bylo shodně po dvou případech u žen a u mužů. Všechny 4 nemoci z povolání se vyskytly u lidí vyučených. - 61 -
V Seznamu nemocí z povolání byly tyto případy uvedeny ve II. kapitole, čili nemoci způsobené fyzikálními faktory – z toho 3 nemoci z povolání v položce č. 10 Seznamu (nemoci periferních nervů končetin) a 1 případ v položce č. 9 Seznamu (nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování).
Tab. č. 12 Počet šetřených a hlášených NzP v letech 2006 až 2011 - TPCA
Toyota Peugeot Citroen Automobile 2006
2007
2008
2009
2010
2011
CELKEM
Š
H
Š
H
Š
H
Š
H
Š
H
Š
H
Š
H
0
0
4
0
5
1
4
0
5
2
5
1
23
4
Zdroj: vlastní zpracování z databáze KHS STC
Níže uvedená tabulka pak ve společnosti TPCA v Kolíně představuje bližší charakteristiky hlášených nemocí z povolení mezi lety 2006 a 2011. V tabulce je uvedená doba expozice v měsících, věk zaměstnance v době vzniku vyhlášení nemoci z povolání, jeho pohlaví a vzdělání. Rozbor hlášených nemocí zjistil průměrný věk zaměstnanců s uznanou nemocí z povolání 34 let a průměrnou dobu expozice v rizikovém prostředí 18 měsíců, čili zhruba 1,5 roku na pracovišti s přiznaným rizikem v dané kategorii.
Tab. č. 13 Hlášené NzP v letech 2006 až 2011 – rozbor ve společnosti TPCA
Toyota Peugeot Citroen Automobile doba zaměstnanec Rok hlášení expozice v věk pohlaví vzdělání měsících 2008 26 33 let Ž V průměrné hodnoty za 2008
26 3 28
33 let 34 let 30 let
M Ž
V V
průměrné hodnoty za 2010
16
32 let
-
-
2011
14
39 let
M
V
průměrné hodnoty za 2011
14
39 let
-
-
2010
Zdroj: vlastní zpracování z databáze KHS STC
- 62 -
VALEO AUTOKLIMATIZACE, k. s. Ve společnosti VALEO autoklimatizace bylo ve sledovaném období šetřeno 29 nemocí z povolání a hlášeno za toto období jich bylo 19. Z tohoto počtu 19 případů bylo hlášeno 17 případů u žen a pouze 2 případy u mužů. Hlášené nemoci z povolání byly u 5 lidí se základním vzděláním a u 14 lidí se stupněm vzdělání – vyučení. Všechny hlášené nemoci z povolání byly z II. kapitoly Seznamu nemocí z povolání, čili šlo o nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory. V 17 případech šlo o položku č. 10 z II. kapitoly Seznamu (nemoci periferních nervů končetin). Po jednom případu byla hlášena nemoc z povolání uvedená v položce č. 8 z II. kapitoly Seznamu (nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními) a položce č. 9 (nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování).
Tab. č. 14 Počet šetřených a hlášených NzP v letech 2006 až 2011 - Valeo
Valeo Autoklimatizace 2006
2007
2008
2009
2010
2011
CELKEM
Š
H
Š
H
Š
H
Š
H
Š
H
Š
H
Š
H
12
10
0
0
6
2
4
4
3
1
4
2
29
19
Zdroj: vlastní zpracování z databáze KHS STC
Níže uvedená tabulka pak představuje bližší charakteristiky hlášených nemocí z povolání v rakovnické společnosti VALEO ve sledovaném období. V tabulce je uvedená doba expozice v měsících, věk zaměstnance v době vzniku hlášení nemoci z povolání, jejich pohlaví a nejvyšší dosažené vzdělání. Z uvedeného rozboru je pak patrné, že průměrný věk zaměstnanců pracujících ve VALEO, kteří měli uznanou nemoc z povolání mezi lety 2006 až 2011, byl 48 let a průměrná doba expozice v rizikovém prostředí byla 63 měsíců, čili zhruba 5 let na pracovišti s přiznaným rizikem v dané kategorii.
- 63 -
Tab. č. 15 Hlášené NzP v letech 2006 až 2011 – rozbor ve společnosti Valeo
Valeo Autoklimatizace doba Rok hlášení / identifikátory expozice v měsících 10 51 12 108 32 2006 58 60 124 36 36
zaměstnanec věk
pohlaví vzdělání
27 let 53 let 47 let 54 let 43 let 54 let 54 let 54 let 27 let 36 let
Ž Ž Ž Ž Ž Ž Ž Ž Ž M
V V Z Z V V V V V V
53 131 35
45 let 55 let 51 let
Ž Ž
V V
83 11 121 48 130
53 let 54 let 42 let 49 let 50 let
Ž Ž Ž Ž
V V Z V
průměrné hodnoty za 2009
78
49 let
-
-
2010
61
50 let
M
V
průměrné hodnoty za 2010
61 82 48
50 let 57 let 49 let
Ž Ž
Z V
65
53 let
-
-
průměrné hodnoty za 2006 2008 průměrné hodnoty za 2008
2009
2011 průměrné hodnoty za 2011
Zdroj: vlastní zpracování z databáze KHS STC
4.2. Vyhodnocení šetření u sledovaných zaměstnavatelů
U kolínské společnosti TPCA se uskutečnilo dotazníkové šetření formou vedeného rozhovoru s Ing. Romanem Burdou z oddělení HRD58, odpovědného za Health & Safety Section, a s Ing. Lucií Kuchovou ze stejného oddělení, zodpovědnou za sekci BOZP, dne 7. listopadu 2012 od 9.30 do 13.30 v sídle společnosti TPCA. Ve 58
HRD – Human Resources Department (česky oddělení lidských zdrojů)
- 64 -
společnosti Škoda Auto Mladá Boleslav proběhlo dotazování dne 8. listopadu 2012 taktéž v sídle společnosti za účasti MUDr. Jána Moravíka, CSc., vedoucího útvaru ochrany zdraví, a to v době od 14.00 do 16.30. Jednání se zástupcem poslední společnosti, VALEO Rakovník, se uskutečnilo dne 19. listopadu 2012 v sídle firmy za účasti Ing. Petra Nyškovského, rizikového manažera, a to od 10.30 do 13.00.
U všech tří společností autor mimo dotazníkového šetření a řízeného rozhovoru prošel i riziková pracoviště, resp. ta pracoviště, na kterých v minulých letech vznikla nemoc
z povolání.
Součástí
prohlídky
výrobních
závodů
bylo
i
pořízení
fotodokumentace s popiskem.
V této části práce jsou tak vyhodnoceny dotazníky a odpovědi z řízených rozhovorů, které autor s uvedenými zástupci firem absolvoval. U otázek, na které společnost nechtěla odpovědět (týká se pouze Škoda Auto - zbylé dvě společnosti poskytly všechny požadované informace) jsou vyhodnocena dostupná data z výroční zprávy společnosti za rok 2011 a hodnocena jsou i data z konsolidované účetní závěrky k 31. 12. 2011. Na toto je vždy řádně upozorněno včetně citace na Obchodní rejstřík, kde jsou tyto podklady ze zákona povinně uveřejňovány.
Škoda Auto Mladá Boleslav, a. s. Identifikační údaje o společnosti jsou uvedeny v dotazníku v části A, kde jsou jim věnovány otázky č. 1 až 4. Škoda Auto Mladá Boleslav je akciová společnost, která sídlí v ulici Tř. Václava Klementa 869, 293 60 Mladá Boleslav. Identifikační číslo organizace je 001 77 041 a hlavním předmětem činnosti je výroba silničních vozidel provozovaná průmyslovým způsobem.
(otázka č. 5) Počet zaměstnanců společnosti k datu 31. 12. 2011 Mateřská společnost měla k datu 31. 12. 2011 celkem 24 177 zaměstnanců (z toho 4 282 žen a 19 895 mužů). Ve společnosti Škoda Auto bylo k 31. 12. 2011 z celkového počtu 24 177 zaměstnanců celkem 1 330 lidí se základním vzděláním (tj. 5,5 %), 19 776 lidí se středoškolským (tj. 81,8 %, z toho 48,3 % SŠ bez maturity a 33,5 % SŠ s maturitou) a 3 071 s vysokoškolským vzděláním (tj. 12,7 %). Průměrný věk zaměstnanců společnosti byl v roce 2011 38,3 let.
- 65 -
Graf č. 1 Věková struktura zaměstnanců – Škoda Auto Mladá Boleslav
Zdroj: vlastní zpracování dle dat z firmy Škoda Auto, 2012
(otázka č. 6) Počet zaměstnanců dle kategorizace práce Tabulka, která je obsažena v otázce č. 6 a uvedena v dotazníku této práce nebyla ze strany společnosti vyplněna, a to kvůli tomu, že tato data společnost nemá k dispozici anebo by bylo velmi časově i materiálně náročné tato data poskytnout. Součástí této práce je část přehledu systemizovaných pracovních míst, která ve společnosti jsou schválena krajskou hygienickou stanicí z pohledu kategorizace práce. Příloha č. 5 představuje část ze seznamu systemizovaných míst z pohledu kategorizace práce, kde je přesně označeno pracoviště, název pracovní pozice, dále výsledná kategorie práce, počet osob na této pracovní pozici / z toho žen a seznam rizikových faktorů pracovních podmínek s označením kategorie práce.
(otázka č. 7) Průměrná mzda ve společnosti k 31. 12. 2011 Průměrná mzda k 31. 12. 2011 činila za celou skupinu Škoda Auto 41 109 Kč. Data byla získána z přílohy ke konsolidované účetní závěrce roku 201159. Celkové mzdové náklady podle konsolidované účetní závěrky činily v roce 2011 celkem 13 781 tis. Kč a celkový počet zaměstnanců skupiny byl 27 936 lidí (v tomto počtu je 24 177
59
Výroční zpráva Škoda 2011, zpráva auditora, dostupná z WWW: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a19710&dokumentId=B+332%2fSL106%40MSPH&klic=se6cam [cit. 2012-12-06]
- 66 -
kmenových zaměstnanců mateřské společnosti Škoda Auto, dále pak 759 učňů, 1 629 zaměstnanců dceřiných společností a 1 371 zaměstnanců „agenturní personál“).
(otázka č. 8) Výše prostředků, které byly ze strany vedení společnosti investovány do ochranných osobních pracovních prostředků (OOPP) Informace, kolik prostředků bylo ze strany vedení společnosti Škoda Auto investována do ochranných osobních pracovních prostředků, nebyly poskytnuty a nelze je získat ani z výroční zprávy společnosti umístěné v obchodním rejstříku.
(otázka č. 9) Výše prostředků, které byly ze strany vedení společnosti investovány na poskytovatele pracovnělékařských služeb Informace, kolik prostředků bylo ze strany vedení společnosti Škoda Auto investováno na služby poskytovatele pracovnělékařských služeb, nebyly poskytnuty a nelze je získat ani z výroční zprávy společnosti umístěné v obchodním rejstříku. Ve společnosti nejsou tyto služby poskytovány externím partnerem, ale je zde vybudováno firemní zdravotnické zařízení, které má celkem 36 zaměstnanců. Zdravotní péče o zaměstnance má ve firmě dlouholetou tradici. První lékař, který pečoval o zdraví zaměstnanců, měl v areálu závodu svou ordinaci již v roce 1941. Současná podoba tohoto útvaru, který vede doc. MUDr. Miroslav Bartoš, CSc., jsou čtyři úseky – ZG/1 závodní preventivní péče – pracovní lékař, ZG/2 zdravotní sestry závodní preventivní péče, ZG/3 ergonomie a fyziologie práce a ZG/4 rehabilitace.
(otázka č. 10) Postup firmy v okamžiku, kdy se dozví, že zaměstnanec má uznanou nemoc z povolání Přístup společnosti Škoda Auto je v řešení otázky dalšího uplatnění zaměstnance po zjištění nemoci z povolání daný dlouholetou praxí, uzavřenou kolektivní smlouvou a samozřejmě i firemní kulturou společnosti. Do zaměstnanců jsou vkládány nemalé finanční prostředky na jejich zaškolení i další kvalifikační růst, proto se vždy firma snaží nejdříve pro zaměstnance najít uplatnění v rámci společnosti, a to převedením na jinou práci, která by odpovídala zdravotnímu stavu dotyčného. Vždy tomuto rozhodnutí předchází schůzka na úrovni tým lídra (liniového manažera), lékaře pracovnělékařské služby, zástupce personálního odboru a tzv. ergonomické komise. Ta je ve Škodě Auto zřízena více než 15 let.
- 67 -
Po oznámení o výskytu nemoci z povolání je dotyčný zaměstnanec odeslán na mimořádnou lékařskou prohlídku zdravotnického zařízení Škoda Auto, následně se hledá vhodná pozice podle doporučení lékaře. Pokud ani potom není možné zaměstnance ve společnosti dále zaměstnat, až následně po vyčerpání všech možností a projednání s odborovou organizací firma přistupuje k ukončení pracovního poměru v souladu s platným zněním Zákoníku práce. V této fázi probíhá i odškodnění a tzv. sociální program odškodnění, který je ukotven v platné kolektivní smlouvě společnosti.
Vedení společnosti se vždy u těchto případů (ať již dopadnou převedením na jinou práci nebo ukončením pracovního poměru) zabývá otázkou vzniku a příčin výskytu nemoci z povolání. Připravují se technická opatření na pracovišti, hledají se souvislosti mezi nemocí z povolání a vykonávanou prací za podpory ergonomické komise, lékařů pracovnělékařské služby a daným liniovým manažerem. Výstupem pak jsou technická i organizační opatření na daném pracovišti. Ve všech těchto otázkách je zde úzká kooperace s mateřskou společností Volkswagen v Německu a i zde se snaží zástupci české Škoda Auto najít inspiraci a případně změnit způsob výroby a celý pracovní proces po výskytu nemocí z povolání automatizovat.
(otázka č. 11) Systém předcházení vzniku NzP Systém předcházení vzniku nemocí z povolání je ve společnosti nastaven na velmi vysoké a profesionální úrovni. Firemní zdravotnictví zajišťuje pro všechny zaměstnance společnosti pracovnělékařskou péči, poskytování první pomoci při ohrožení zdraví a života a rehabilitaci.
Společnost je součástí Evropské sítě zdravých podniků (zaměření na primární prevenci a podporu zdraví na pracovišti) a osvětě a zdravotní výchově jsou zde věnovány nemalé finanční prostředky. Funguje zde i tzv. zdravotní výbor, který provádí poradenskou a konzultační činnost pro všechny zaměstnance v riziku, pro vedení i odbory a spolupodílí se na zdravotně sociální péči pro všechny lidi ve společnosti. Cílem nabízených preventivních programů je prodloužit průměrný věk, oddálit nástup závažných civilizačních nemocí a eliminovat i riziko vzniku nemocí z povolání. K tomu jsou využívány nejnovější poznatky medicíny, pomocí nichž je možné odhalit některá počínající poškození zdraví již v tom nejranějším stadiu.
- 68 -
Je zde vybudován velmi přísný systém posuzování zdravotní způsobilosti k práci, a to nejen u uchazečů o zaměstnání, ale také u kmenových zaměstnanců. Velmi často a v pravidelných intervalech dochází k hodnocení pracovních podmínek na pracovišti, probíhají prohlídky pracovišť a ergonomickou komisí jsou hodnoceny pracovní podmínky z hlediska možného poškození zdraví. Tímto se zabývá skupina ZG/3 Ergonomie a fyziologie práce. Lékařem – fyziologem práce, ergonomem a ergoterapeutem jsou prováděny ergonomické analýzy a měření pracovních operací na vytipovaných exponovaných pracovištích z pohledu fyzické zátěže a nefyziologických pracovních poloh. Na základě vyhodnocení jsou navrhována preventivní opatření pro eliminaci zdravotních potíží zvláště pohybového aparátu. V předvýrobní etapě je prováděno hodnocení pracovních podmínek nového pracoviště (posuzování navržené technologie a nových technologických postupů) z hlediska vlivu na zdraví.
Jsou zde i nad rámec požadavků krajské hygienické stanice prováděny četnější periodické zdravotní prohlídky. Pro každého zaměstnance je zde tzv. Osobní zdravotní program Škoda Check-up, kdy při každé preventivní prohlídce dochází ke zhodnocení zdravotního stavu a zároveň jsou dány i návrhy na jeho zlepšení. Následně je při další preventivní prohlídce provedena kontrola plnění a dochází i k vyhodnocení a nastavení dalšího nového osobního zdravotního plánu na další období. Vždy je toto odvislé od pracovní pozice a době expozice na daném pracovišti.
Přímo ve výrobním závodě je možné využít také služeb rehabilitace (v odůvodněných případech lze požádat o rehabilitaci přímo v pracovní době). V nabídce je škola zad (prevence bolesti zad, správné provádění pohybů a kompenzační cvičení), cvičení na míčích (zaměřené na obnovení a udržení svalové hmoty), PC program a nošení břemen (praktické ukázky a návody, jak nakládat s břemeny, ke kterým dochází přímo na pracovišti), vodoléčba, cvičení v bazénu a řada dalších programů včetně příspěvků na rekreační a lázeňské pobyty (podle kategorie rizikovosti práce je určena délka pobytu).
Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech, s. r. o. Identifikační údaje o společnosti jsou uvedeny v dotazníku v části A, kde jsou jim věnovány otázky č. 1 až 4. Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech je společnost
- 69 -
s ručeným omezeným, která sídlí v ulici Na Hradbách 126, 280 02 Kolín. Identifikační číslo organizace je 265 135 28 a hlavním předmětem činnosti je výroba automobilů.
(otázka č. 5) Počet zaměstnanců společnosti k datu 31. 12. 2011 Společnost měla k datu 31. 12. 2011 celkem 2 221 mužů (z toho 2 064 dělníků) a 517 žen (z toho 420 dělnic). Z celkového počtu 2 738 lidí bylo 2 484 dělnických profesí a 254 tzv. THP (administrativa). Kolínská firma TPCA poskytla i další údaje o struktuře zaměstnanců z hlediska věkového složení, což prezentuje níže uvedený sloupcový graf.
Graf č. 2 Věková struktura zaměstnanců v TPCA Kolín
Zdroj: vlastní zpracování dle dat z firmy TPCA, 2012
TPCA k 31. 12. 2011 zaměstnávala z celkového počtu 2 484 lidí na výrobních pozicích celkem 26 lidí s vysokoškolským vzděláním (tj. 1,1 %), 2 240 lidí se středoškolským vzděláním (tj. 90,2 %) a 218 lidí mělo k tomuto datu základní vzdělání (tj. 8,7 %). Zbylých 254 lidí na administrativních pozicích mělo středoškolské a vysokoškolské vzdělání (nikdo z tzv. THP nemá pouze základní vzdělání).
(otázka č. 6) Počet zaměstnanců dle kategorizace práce Totožné znění jako u předchozího zaměstnavatele – Škoda Auto Mladá Boleslav. Výstupem u TPCA je příloha č. 6, která ukazuje část systemizovaných míst z pohledu kategorizace práce.
- 70 -
(otázka č. 7) Průměrná mzda ve společnosti k 31. 12. 2011 Průměrná mzda ve společnosti k 31. 12. 2011 činila 32 700 Kč, u dělnických profesí potom 28 200 Kč.
(otázka č. 8) Výše prostředků, které byly ze strany vedení společnosti investovány do ochranných osobních pracovních prostředků (OOPP) Do ochranných osobních pracovních prostředků byly ze strany vedení společnosti investovány v letech 2006 až 2011 finančních prostředky uvedené v grafu č. 3. Z uvedeného je zřejmé, že počáteční investice do OOPP byly vysoké a postupně se snižují. Jednak je to dáno tím, že největší finanční náročnost byla dána v prvních letech jejich zavedení, druhým důvodem snižující se tendence je fakt, že doba používání (životnost OOPP) je až několik let.
Graf č. 3 Prostředky na OOPP v TPCA Kolín
Zdroj: vlastní zpracování dle dat z TPCA, 2012
(otázka č. 9) Výše prostředků, které byly ze strany vedení společnosti investovány na poskytovatele pracovnělékařských služeb Výše finančních prostředků, které byly v kolínské společnosti TPCA investovány do služeb za poskytovatele pracovnělékařské služby, jsou k dispozici až od roku
2008.
Před
tímto
datem
neměla
společnost
externího
poskytovatele
pracovnělékařských služeb, ale vlastní tým závodních lékařů. Z níže uvedených dat je patrné, že náklady na tzv. ZPP (závodní preventivní péči) jsou v čase konstantní a pohybují se řádově v částce mírně překračující 10 milionů korun za rok. - 71 -
Graf č. 4 Prostředky na pracovnělékařské služby v TPCA Kolín
Zdroj: vlastní zpracování dle dat z TPCA, 2012
(otázka č. 10) Postup firmy v okamžiku, kdy se dozví, že zaměstnanec má uznanou nemoc z povolání Přístup společnosti TPCA je v řešení otázky dalšího uplatnění zaměstnance po zjištění nemoci z povolání daný vnitřními předpisy společnosti a firemní kulturou. Do zaměstnanců jsou vkládány nemalé finanční prostředky na jejich zaškolení i další kvalifikační růst, proto se vždy firma snaží nejdříve pro zaměstnance najít uplatnění v rámci společnosti, a to převedením na jinou práci, která by odpovídala zdravotnímu stavu dotyčného. Vždy tomuto rozhodnutí předchází schůzka na úrovni managementu, za účasti a podpory právníků společnosti a lékařů pracovnělékařské služby.
Po přijetí lékařského posudku o uznání nemoci z povolání je zaměstnanec odeslán na mimořádnou lékařskou prohlídku k lékaři pracovnělékařské služby, následně se hledá vhodná pozice podle doporučení lékaře. Pokud ani potom není možné zaměstnance ve společnosti dále zaměstnat, až následně firma přistupuje k ukončení pracovního poměru v souladu s platným zněním Zákoníku práce. V této fázi probíhá i odškodnění, které je taktéž řešeno v Zákoníku práce.
Management společnosti se vždy u těchto případů (ať již dopadnou převedením na jinou práci nebo ukončením pracovního poměru) dále zabývá otázkou vzniku a příčin výskytu nemoci z povolání. Připravují se nápravná opatření na pracovišti, - 72 -
hledají se souvislosti mezi nemocí z povolání a vykonávanou prací za podpory lékaře pracovnělékařské služby a výstupem jsou technická i organizační opatření na pracovišti. Jako příklad jsou níže uvedeny případy, kdy z uznané nemoci z povolání vzešly změny ve výrobě a na daném pracovišti, které mají v budoucnu předcházet vzniku tohoto onemocnění. Toto jsou ex post opatření, v otázce č. 11 jsou rizika vzniku NzP řešena ex ante.
(otázka č. 11) Systém předcházení rizika vzniku NzP Systém předcházení rizika vzniku nemocí z povolání je ve společnosti nastaven na tři základní milníky – 1) před nástupem; 2) v průběhu zaměstnání; 3) po pracovní neschopnosti;
Ad 1) před nástupem do zaměstnání – již v průběhu výběrového procesu na získání vhodných kandidátů dochází k testování fyzických předpokladů uchazečů o práci ve společnosti TPCA. Tento proces testování byl připraven ve spolupráci s lékaři a personalisty. Ještě před podepsáním pracovní smlouvy prochází úspěšní kandidáti vstupní lékařskou prohlídkou, která dokončuje důslednou selekci kandidátů za podpory odborných vyšetření.
Ad 2) v průběhu zaměstnání – dochází k řadě vstupních školení a výcviku nových zaměstnanců. Zaměstnanci jsou seznamováni s riziky práce v zátěži, provádí se nácvik správné manipulace s břemeny, správných pracovních pohybů, držení nástrojů atp. Dále nováčci prochází výukou rozcvičení před směnou a kompenzačních cviků použitelných během a po ukončení směny. Systém předcházení rizika vzniku nemocí z povolání má v TPCA vypracovaný i denní monitoring pracovního diskomfortu, systém včasného záchytu zdravotních problémů (řeší ad hoc fyzioterapeut) včetně návštěv lékaře na pracovišti.
V průběhu pracovního procesu jsou prováděna preventivní cvičení samotnými zaměstnanci na pracovišti, jde například o používání voskových lázní před směnou, cvičení na žebřinách během přestávek v práci a řada dalších opatření. Přímo v závodě je možné využít také služeb rehabilitace (v odůvodněných případech lze požádat o rehabilitaci přímo v pracovní době). Jsou zde i nad rámec požadavků krajské hygienické stanice prováděny četnější periodické zdravotní prohlídky. - 73 -
Ad3) po pracovní neschopnosti – v okamžiku, kdy se zaměstnanec vrací do zaměstnání po pracovní neschopnosti, ještě než nastoupí zpět do provozu, je provedena mimořádná
lékařská
prohlídka.
Fyzioterapeut,
lékař
pracovnělékařské
služby
a nadřízený dotyčného zaměstnance hledají souvislosti mezi nemocí a prací. Pokud se potvrdí souvislost, dochází i v tomto případě k nápravným opatřením na pracovišti.
Ukázka nahrazení lidské síly automatizací je na níže uvedeném obrázku, kdy se původně palivová nádrž montovala do automobilu ručně. V současné době je to již řešeno pomocí manipulátoru.
Obr. č. 4 Manipulace s palivovou nádrží a rezervou pomocí manipulátoru
Zdroj: foto TPCA Kolín, 2012
- 74 -
Obr. č. 5 Předcházení rizika vzniku NzP – rehabilitace a fyzioterapie
Zdroj: foto TPCA Kolín, 2012
VALEO AUTOKLIMATIZACE, k. s. Identifikační údaje o společnosti jsou obsaženy v dotazníku v části A, kde jsou jim věnovány otázky č. 1 až 4. VALEO autoklimatizace je komanditní společnosti, která sídlí v ulici Kuštova 2596/II, 269 90 Rakovník. Identifikační číslo organizace je 265 135 28 a hlavním předmětem činnosti je výroba elektrického a elektrotechnického zařízení pro motorová vozidla (dle seznamu CZ-NACE jde o kód C-2931).
(otázka č. 5) Počet zaměstnanců společnosti k datu 31. 12. 2011 Společnost měla k datu 31. 12. 2011 celkem 422 mužů a 404 žen. Z celkového počtu 826 zaměstnanců bylo 500 dělnických profesí a 326 tzv. THP (technickohospodářských pracovníků, čili zaměstnanců office). Společnost poskytla i další údaje o struktuře zaměstnanců z hlediska věkové struktury, což presentuje níže uvedený sloupcový graf.
Ve společnosti VALEO bylo k 31. 12. 2011 z celkového počtu 826 zaměstnanců celkem 61 lidí se základním vzděláním (tj. 7,4 %), 602 lidí se středoškolským (tj. 72,8 %) a 163 s vysokoškolským vzděláním (tj. 19,8 %). - 75 -
Graf č. 5 Věková struktura zaměstnanců – VALEO Rakovník
Zdroj: vlastní zpracování dle dat z firmy VALEO, 2012
(otázka č. 6) Počet zaměstnanců dle kategorizace práce Viz shodné znění jako u předchozích zaměstnavatelů. Příloha č. 7 ukazuje část výstupu – ukázku ze seznamu systemizovaných míst u zaměstnavatele VALEO Rakovník.
(otázka č. 7) Průměrná mzda ve společnosti k 31. 12. 2011 Průměrná mzda ve společnosti k 31. 12. 2011 činila 55 000 Kč, u dělnických profesí potom 22 000 Kč.
(otázka č. 8) Výše prostředků, které byly ze strany vedení společnosti investovány do ochranných osobních pracovních prostředků (OOPP) Dle sdělení společnosti VALEO autoklimatizace jsou náklady na ochranné osobní pracovní prostředky sledovány řádně až od roku 2008, čili data za rok 2006 a 2007 jsou v grafu uvedeny jako „- data nejsou známa“. Od roku 2008 jsou již informace přesně sledovány a byly také poskytnuty. Jejich přesná výše je přehledně zobrazena v uvedeném grafu č. 6. Z uvedeného je zřejmé, že nejvyšší investice do OOPP byly ze strany vedení společnosti investovány v roce 2011 a to více než 1,2 milionu Kč. Hlavním důvodem je fakt, že se společnost snaží zlepšovat pracovní prostředí i zabezpečit kvalitními ochrannými osobními prostředky své zaměstnance. Stejně tak došlo v tomto roce k obměně většího procenta OOPP. Až na jednu výjimku - 76 -
jsou všechny nemoci z povolání ve společnosti VALEO autoklimatizace způsobené lokální svalovou zátěží (jde o syndrom karpálního tunelu). V tomto případě nelze aplikovat ochranné osobní pracovní prostředky jakožto prostředek, který by měl tento výskyt snížit.
Graf č. 6 Prostředky na OOPP ve VALEO Rakovník
Zdroj: vlastní zpracování dle dat ze společnosti VALEO, 2012
(otázka č. 9) Výše prostředků, které byly ze strany vedení společnosti investovány na poskytovatele pracovnělékařských služeb V oblasti výdajů, které byly ze strany vedení společnosti investovány do služeb za poskytovatele pracovnělékařské služby, jsou za rakovnickou firmu VALEO k dispozici data od roku 2006. Z níže uvedených dat je patrné, že náklady na tzv. ZPP (závodní preventivní péči) jsou v čase neměnné a je to dáno tím, že byla uzavřena rámcová smlouva s dodavatelem pracovnělékařských služeb na částku 40 tisíc korun měsíčně, čili 480 tis. Kč ročně. Tato smlouva je i nyní aktuálně platná.
- 77 -
Graf č. 7 Prostředky na pracovnělékařské služby ve VALEO Rakovník
Zdroj: vlastní zpracování dle dat ze společnosti VALEO, 2012
(otázka č. 10) Postup firmy v okamžiku, kdy se dozví, že zaměstnanec má uznanou nemoc z povolání Přístup společnosti VALEO autoklimatizace je v řešení otázky dalšího uplatnění zaměstnance po zjištění nemoci z povolání zcela odlišný, než je postup předešlých dvou zaměstnavatelů. Je to dáno hlavně tím, že v okamžiku zjištění nemoci z povolání (která byla až na jednu výjimku vždy spojená s lokální svalovou zátěží – syndrom karpálního tunelu) nemá společnost pro daného zaměstnance žádné jiné pracovní uplatnění. Toto je podmíněno charakterem místního provozu, který svojí strukturou neumožňuje zaměstnance převést na jinou práci, a proto se vedení společnosti rozhodlo postupovat striktně v souladu s platnými právními předpisy.
V případě, kdy je u zaměstnance zjištěna nemoc z povolání, je na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařské služby nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který tento posudek přezkoumává, dána povinnost zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci v souladu s ust. § 41 odst. 1 písm. b) Zákoníku práce. VALEO Rakovník tento institut Zákoníku práce nevyužívá a rovnou přechází k ust. § 52 písm. d) Zákoníku práce, kterým dostává zaměstnanec výpověď. Podle tohoto právního předpisu potom následně zaměstnanci náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku (viz ust. 67 odst. 2 ZP). - 78 -
Po této fázi probíhá i odškodnění, které je taktéž řešeno v Zákoníku práce v ust. § 369. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu. Způsob a výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem.
Právě z těchto dost striktně daných způsobů řešení je snaha společnosti VALEO předcházet rizikům vzniku syndromu karpálního tunelu (viz následující otázka).
(otázka č. 11) Systém předcházení rizika vzniku NzP Systém předcházení rizika vzniku nemocí z povolání je ve společnosti nastaven od jejího vzniku. Byl hned na začátku rozdělen na několik základních postupů, některé z nich však ze strany zaměstnanců nebyly akceptovány. Jedním z opatření, které zaměstnanci odmítli, byly preventivní cviky. Tato preventivní cvičení byla realizována před započetím pracovní doby anebo následně po jejím skončení (obdoba rehabilitačních cvičení). Zaměstnancům se však nezapočítávala do pracovní doby a ti tak nebyli ochotní se dobrovolně účastnit, proto se vedení společnosti rozhodlo od těchto preventivních cvičení upustit.
Firma investuje finanční prostředky do systému předcházení rizik spojených s nemocemi z povolání tím, že provádí povinná školení, která jsou zaměřená na předcházení vzniku zátěže. Účastníci zde dostanou informace o tom co je to lokální svalová zátěž, jakým způsobem vzniká, jaká je prevence jejího vzniku nebo jak nakládat se „silou“ během montáže.
Každoročně se firma zaměřuje i na možnosti automatizace provozu a řadu dalších technických vylepšení na montážních linkách, jejichž modernizace by následně vedla k předcházení vzniku nemocí z povolání. Příkladem jsou například opatření pro zlepšení ergonomie, kdy se snaží vedení společnosti snížit sílu a počty pohybů, kterým jsou zaměstnanci během výkonu práce podrobováni. Konkrétním příkladem je výměna utahovačky (DELVO), která měla velký zpětný ráz při dotažení šroubu a cca 1100 - 79 -
otáček za minutu. Nahrazena byla novou utahovačkou ATLAS COPCO, která maximálně eliminuje zpětný ráz a má i vyšší otáčky - cca 1500 otáček za minutu (viz obrázek níže). Tyto investice byly v oblasti ergonomických zlepšení realizovány v roce 2009 a celkové náklady na tyto akce přesáhly částku 2 840 tis. Kč
Obr. č. 6 Opatření pro zlepšení ergonomie Standardní utahovačka (DELVO) – velký zpětný ráz při dotažení šroubu + otáčky cca 1100ot/min
Nová utahovačka ATLAS COPCO – maximálně eliminuje zpětný ráz + otáčky cca 1500ot./min
Zdroj: foto VALEO Rakovník, 2009
Vedení společnosti VALEO rozhodlo, že se této aktivitě (i z důvodu nesnižujícího se počtu nemocí z povolání) bude aktivně věnovat i v dalších letech. V současné době jsou problémy ergonomie práce posuzovány ze dvou základních hledisek – prvním jsou problémy počtu pohybů a vynaložených sil při montáži v průběhu směny, druhým je nevhodná pozice těla při některých fázích montáže a přetížení některých částí těla. V obou případech je vyústění v tzv. Akční plán na opatření pro zlepšení ergonomie práce, kterému je v současné době věnována velká pozornost. Ve fázi analýzy jsou například řešeny otázky, kdy by mohlo v budoucnu dojít k nahrazení dosavadní lidské práce „mazání štětcem“ tím, že mazání odtoku kondenzátoru by bylo v mazacím přípravku. Tím by došlo k výraznému snížení počtu pohybů nebo nahrazení lidské síly a práce robotem, kdy by k mazání rozdělovací skříně došlo ihned po nalisování právě robotem.
4.3. Testování hypotéz Ověření hypotéz č. 1 a č. 2 bylo provedeno testováním závislosti v kontingenční tabulce 2x2 chí kvadrát testem. Počítá s celkovým počtem zaměstnanců ve sledovaných - 80 -
podnicích. Výsledný údaj 27 586 zaměstnanců je průměrem počtu zaměstnanců ve všech třech sledovaných podnicích k 31. 12. 2006 a počtu zaměstnanců k 31. 12. 2011. Jsou tedy použity krajní hodnoty sledovaného období a na zbytek období bylo vztaženo pravidlo „ceteris paribus“. Aplikací tohoto předpokladu relativní stability uvedených ukazatelů v čase je možno lépe získaná data interpretovat.
U počtu nemocí z povolání (označované jako „NzP +“) je uveden součet všech uznaných nemocí z povolání ve sledovaném období 2006 – 2011 v dané skupině.
Testování hypotézy č. 1 Předpokládáme, že „existují vazby mezi výskytem nemocí z povolání a věkem zaměstnanců pracujících v automobilovém průmyslu“. Očekáváme, že s vyšším věkem je výskyt nemocí z povolání častější, ať již z důvodu pravděpodobně delší expozice „rizikovému“ prostředí anebo z důvodu větší „opotřebovanosti tělesné schránky“ dotčených zaměstnanců;
V rámci testování této hypotézy byla zvolena hranice věku zaměstnanců do 40 let (včetně) a nad 40 let. Při stanovení této hodnoty se vycházelo z průměrného věku u všech zaměstnanců ve třech sledovaných společnostech, který činil 37,5 roku. Ke stanovení mezní hodnoty 40 let bylo nutno přistoupit také z důvodu možnosti dalšího výpočtu ze získaných dat od zaměstnavatelů, jelikož věková struktura zaměstnanců byla poskytnuta ve věkových škálách po 10 letech.
Tab. č. 16 Čtyřpolní tabulka – faktor věku a vazba na NzP faktor VĚK Nemoci z povolání + Nemoci z povolání celkový počet zaměstnanců
věk zaměstnanců do 40 let (≤ 40) nad 40 let (> 40) 14 17 550
27 9 995
17 564
10 022
27 586
Zdroj: vlastní zpracování
- 81 -
Z uvedené tabulky je zřejmé, že z celkového počtu 27 586 zaměstnanců ve všech třech sledovaných firmách byla nemoc z povolání hlášena celkem u 14 lidí ve věku do 40 let (včetně) a u 27 lidí ve věku nad 40 let.
Frekvence nemocí z povolání ve skupině do 40 let (včetně) byla 14/17564, což odpovídá 7,97/10000. Frekvence nemocí z povolání ve skupině nad 40 let byla 27/10022, což odpovídá 26,94/10000. Relativní riziko je 26,94/7,97 = 3,38 [95 % CI: 1,7-6,8]. Chí kvadrát v čtyřpolní tabulce je 15,47 (df = 1), což odpovídá p < 0,002, tedy vysoce statisticky významné.
Výsledky testování lze interpretovat tak, že s rostoucím věkem významně roste riziko vzniku nemocí z povolání. U podskupiny osob nad 40 let věku bylo riziko vzniku nemoci z povolání více než trojnásobně vyšší ve srovnání s podskupinou osob mladších. Hypotéza č. 1 byla tímto potvrzena.
Testování hypotézy č. 2 Předpokládáme, že „existují vazby mezi výskytem nemocí z povolání a pohlavím zaměstnanců pracujících v automobilovém průmyslu“. Očekáváme, že fyziognomie mužského těla je lépe přizpůsobena na vyšší pracovní zátěž a riziko vzniku nemocí z povolání zde proto bude nižší;
Tab. č. 17 Čtyřpolní tabulka – faktor pohlaví a vazba na NzP faktor POHLAVÍ Nemoci z povolání + Nemoci z povolání celkový počet zaměstnanců
pohlaví zaměstnanců ženy muži 29 5 469
12 22 076
5 498
22 088
27 586
Zdroj: vlastní zpracování
Z uvedené tabulky vyplývá, že z celkového počtu 27 586 zaměstnanců tří sledovaných společností byla nemoc z povolání hlášena u 29 žen a 12 mužů.
- 82 -
Frekvence nemocí z povolání v podskupině žen byla 29/5498, což odpovídá 52,75/10000. Frekvence nemocí z povolání v podskupině mužů byla 12/22088, což odpovídá 5,43/10000. Relativní riziko je 52,75/5,43 = 9,71 [95 % CI: 4,8-20,1]. Chí kvadrát v čtyřpolní tabulce je 66,40 (df = 1), což odpovídá p < 0,001, tedy vysoce statisticky významné.
Lze konstatovat, že v podskupině tvořené ženami všech tří sledovaných firem byla incidence nemocí z povolání téměř desetkrát vyšší než v podskupině mužů. Hypotéza č. 2 tedy byla taktéž potvrzena.
Testování hypotézy č. 3 Předpokládáme,
že
„v okresech
Středočeského
kraje
s vyšší
mírou
nezaměstnanosti a nižšími reálnými důchody (průměrnými příjmy) je nižší incidence nemocí z povolání“, neboť dotčení zaměstnanci (více ohrožení nezaměstnaností, ekonomicky slabší) se snaží udržet si svoji pracovní pozici i za cenu možného vzniku nemocí z povolání, když jsou ochotni pracovat v celkově horších podmínkách, zatajovat svoje zdravotní problémy atp.
Tato hypotéza se v části věnované reálným důchodům (průměrnému příjmu) a jejich vlivu na výskyt nemocí z povolání nedala testovat, jelikož od 1. čtvrtletí 2006 nejsou dle sdělení ČSÚ i MPSV data o průměrné mzdě v jednotlivých okresech k dispozici. Data o výši průměrného platu jsou dostupná pouze za celý kraj a slouží tak pouze pro dokreslení testování této hypotézy.
Vstupní data pro výpočet a testování této hypotézy pro vztah míry nezaměstnanosti a výskytem nemocí z povolání jsou uvedeny v tabulce níže.
Pro výpočet a testování poslední hypotézy této práce pomocí regresní a korelační analýzy byly sečteny všechny nemoci z povolání podle jednotlivých okresů za roky 2006 až 2011. Počty ekonomicky aktivních obyvatel v daném okrese byly za uvedené roky
zprůměrovány.
Zprůměrována
byla
i
průměrná
míra
nezaměstnanosti
v jednotlivých okresech Středočeského kraje v letech 2006 až 2011. - 83 -
Tab. č. 18 Korelační analýza – vstupní data Okres / sledované ukazatele
Počet NZP v letech 2006 - 2011
Kolín Mladá Boleslav Rakovník Benešov Kutná Hora Příbram Kladno Beroun Nymburk Mělník Praha východ Praha západ
24 47 75 21 26 128 209 125 65 12 16 7
Průměrný Míra Průměrná míra počet EAO incidence nezaměstnanosti v letech 2006 NzP / 10 000 (v %) v letech - 2011 EAO 2006 - 2011 66 492 3,61 7,30 87 662 5,36 3,63 38 833 19,31 6,80 65 966 3,18 4,23 52 381 4,96 7,87 78 716 16,26 7,75 110 130 18,98 7,57 58 246 21,46 5,30 63 236 10,28 7,95 70 782 1,70 7,02 94 886 1,69 2,68 79 387 0,88 2,87
Zdroj: vlastní zpracování
Výsledné hodnoty koeficientů lineární regresní rovnice, Pearsonova korelačního koeficientu, Spearmanova koeficientu pořadové korelace a grafické znázornění závislosti mezi mírou nezaměstnanosti a incidencí nemocí z povolání jsou uvedeny níže.
Výsledná lineární regresní rovnice: y = 0,04 + 1,6*x, kde x = míra nezaměstnanosti a y = míra incidence NzP
Pearsonův korelační koeficient: r = 0,41
p = 0,19
Spearmanův koeficient pořadové korelace rs = 0,37
- 84 -
Graf č. 8 Regresní analýza – vztah míry nezaměstnanosti a míry incidence NzP
Zdroj: vlastní zpracování
Z výsledků testování hypotézy č. 3 a z uvedeného grafu vyplývá, že existuje volná přímá závislost mezi mírou nezaměstnanosti a mírou incidence NzP, tj. čím vyšší nezaměstnanost, tím vyšší míra výskytu nemocí z povolání. Hypotéze č. 3 potvrzena nebyla, viz diskuze v další části rigorózní práce.
- 85 -
5. DISKUZE Výsledky práce ukázaly, že míra výskytu nemocí z povolání ve třech nejvýznamnějších závodech automobilového průmyslu ve Středočeském kraji je prakticky shodná s průměrnou celorepublikovou incidencí nemocí z povolání ve všech odvětvích ekonomických činností (2,9 případů nemocí z povolání na 10 tisíc zaměstnanců
v roce
2011).
Nejčastěji
se
vyskytující
nemoci
z povolání
v automobilovém průmyslu je syndrom karpálního tunelu způsobený lokální svalovou zátěží.
Na základě podrobnější analýzy získaných dat bylo možno potvrdit hypotézu, že existuje závislost mezi výskytem nemocí z povolání a věkem. V podskupině zaměstnanců nad 40 let věku byla frekvence nemocí z povolání 3,3x vyšší než v podskupině zaměstnanců do 40 let věku včetně. Tento rozdíl je vysoce statisticky významný. S vyšším věkem lze očekávat v průměru delší dobu práce na rizikovém pracovišti, tedy delší dobu expozice rizikovému faktoru. Dále příčina nejspíše souvisí s fyziologickým úbytkem svalové síly a pracovní kapacity s věkem. Z fyziologických studií je známo, že silové schopnosti vrcholí kolem 25. roku věku, pak dochází k postupnému úbytku síly – v pětiletém období o 2,5 % do 45 let, poté o 5 % každých 5 let60. Z uvedeného je tedy zřejmé, že závislost mezi věkem a výskytem nemocí z povolání existuje. Shodné závěry má i Podlešák, Lebedová61 (1980), kteří konstatují, že „s postupujícím věkem svalová síla klesá. Je-li maximum dosažené ve věku 25 let rovno 100 %, pak svalová síla plynule klesá přibližně o 2,5 % na každých 5 let do 45 let věku; v dalších pětiletích klesá rychleji, přibližně o 5 % na každých 5 let“.
Dále se podařilo potvrdit hypotézu o závislosti mezi výskytem nemocí z povolání a pohlavím. U žen byla zjištěna frekvence výskytu nemocí z povolání 9,7x vyšší než u mužů. Tento rozdíl je vysoce statisticky významný. Je tedy zřejmé, že ženy jsou proti fyzické zátěži méně odolné. Tyto závěry potvrzuje např. publikace Státního zdravotního ústavu a 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Prevence v pracovním lékařství (2010), kde autoři uvádí: „Za práci spojenou s lokální svalovou zátěží je 60
PROVAZNÍK, K.; KOMÁREK, L.; URBAN, P.; HRNČÍŘ, E. a kol. Prevence v pracovním lékařství. Praha: Státní zdravotní ústav, 3. LF UK, Nadace CINDI, str. 116. 61 PODLEŠÁK, K.; LEBEDOVÁ, I. Maximální svalové síly končetin a trupu – shrnutí poznatků z měření na populaci průmyslových dělník a dělnic ČSR. Praha: Referenční laboratoř fyziologie práce. Str. 2
- 86 -
považována práce vykonávaná převážně malými svalovými skupinami, při které dochází k jednostrannému nadměrnému zatěžování určitých pohybových struktur, zejména horních končetin. Při posuzování se vychází ze skutečnosti, že fyzická síla žen je zhruba o třetinu nižší než fyzická síla mužů.“ Muži tedy fyzickou zátěž tolerují lépe než ženy, u kterých i při srovnatelné zátěži snáze dochází k překročení fyziologické kapacity pohybového aparátu.
Závěry obou testovaných hypotéz potvrzuje i příručka pro zaměstnavatele Analýza rizik při práci62 (2001), kde je uvedeno: „Limity pro hodnocení vynakládaných svalových sil jsou udávané v % Fmax (% z maximální svalové síly zatěžované svalové skupiny). Je třeba mít na mysli, že maximální svalová síle je závislá na věku a pohlaví, kdy nejvyšší hodnoty svalových sil jsou dosahovány mezi 20 – 29 rokem a v dalším věku klesají. Svalová síla žen odpovídá 67 % svalové síly mužů. Z těchto důvodů se mohou stát neúnosnými zátěže, které byly v mladším věku vykonávány na horní hranici přípustných svalových sil nebo jsou-li na postech původně určených mužům zaměstnávány ženy.“
Vztah mezi výskytem nemocí z povolání a věkem, resp. pohlavím, který jsme pozorovali v našem souboru, bude jistě možno pro dané rizikové faktory s vysokou pravděpodobností zobecnit na celou pracující populaci.
Hypotézu, že v okresech Středočeského kraje s vyšší mírou nezaměstnanosti a nižšími reálnými důchody (průměrnými příjmy) je nižší výskyt nemocí z povolání bylo možno testovat pouze v části, která hledala vztah mezi výskytem nemocí z povolání a mírou nezaměstnanosti. Předpoklad, že vyšší míra nezaměstnanosti je sdružena s nižším výskytem nemocí z povolání, nebyl závěry této práce potvrzen. Naopak se ukázalo, že se zvyšující se mírou nezaměstnanosti se v průměru zvyšoval i výskyt nemocí z povolání. Vzestupný trend je zřejmý, byť nedosáhl statistické významnosti. Do tohoto vztahu však vstupují další proměnné, které nemohly být přímo podchyceny (jako např. blízkost Prahy a silná dojížďka za prací z okresů Praha-východ, Praha-západ, Benešov), jiná struktura regionální ekonomiky a tím i pracovních 62
BAUMRUK, J.; CIKRT, M.; HLÁVKOVÁ, J.; JANDÁK, Z. a kol. Analýza rizik při práci – příručka pro zaměstnavatele. Praha: Státní zdravotní ústav, 2001. Str. 120 - 121
- 87 -
příležitostí (v Beroun, Mělník, Rakovník, tj. v okresech, které se od zjištěné závislosti nejvíce „vzdalují“) aj.
Jako jedno z možných vysvětlení závěrů hypotézy č. 3 se autor práce domnívá, že v okamžiku, kdy podniky přistoupí k propouštění svých zaměstnanců, čímž de facto dochází ke zvyšování míry nezaměstnanosti v daném regionu, tak v ten okamžik začíná přibývat zaměstnanců, kteří se pokouší řešit situaci podáním žádosti o uznání nemoci z povolání a následné odškodnění.
Výše uvedené pozorování je v souladu s tzv. teorií mezního užitku. Lze skutečně předpokládat, že zaměstnanci trpící již během zaměstnání (a to nejen v automobilovém průmyslu) určitými zdravotními obtížemi (a tím i potenciálním ohrožením svého zdraví) dávají do určité doby přednost jistému (a v regionu nadprůměrnému) finančnímu výdělku a stabilitě zaměstnání před tím, že by byli nuceni v případě uznání nemoci z povolání tuto svoji práci opustit v souladu s platným zněním zákoníku práce. Ukazuje se tak, že své zdravotní problémy lidé začínají často řešit až v okamžiku, kdy jsou z pracovního procesu vyloučeni, například výpovědí z důvodu nadbytečnosti v rámci prováděných reorganizačních opatření zaměstnavatelem.
Poznámky k výpovědní hodnotě výsledků rigorózní práce V této části práce je třeba upozornit na řadu úskalí, která se pojí s výpovědní hodnotou výsledků.
Jedním z obecných problémů zpracování a interpretace dat pocházejících z různých zdrojů (tj. např. „tvrdých“ statistických vs. „měkkých“ sociologických dat) je jejich odlišná kvalita (tj. odlišná vypovídací schopnost a spolehlivost) související s odlišným způsobem sběru (s tím zda šlo o celoplošné či výběrové šetření, o šetření z hlediska času průběžné, opakované nebo jen průřezové), s (ne)dodržením doporučené nebo jednotné metodiky, s otázkami věcné a časové srovnatelnosti apod.
Dalším z obecných problémů je i otázka zacházení s extrémními hodnotami, jak v souborech tvrdých, tak i měkkých dat. Podstatným se jeví i tzv. adekvační problém, tj. otázka, zda zvolený indikátor či zvolený ukazatel skutečně měří to, co chtěl autor měřit. V kontextu reprezentativních výběrových sociologických šetření (v Česku zpravidla - 88 -
o početnosti 1500 – 3000 respondentů) bývá problémem rozdělit takovýto vzorek osob z hlediska místa a typu bydliště a zohlednit tak místní životní podmínky, místní sociální mikroklima, místně specifickou hodnotovou orientaci obyvatel, jejich životní a pracovní strategie apod., tj. zohlednit dostatečně – ve smyslu sociálně-ekologických rozdílů odlišné vnější podmínky jejich života, neboť lze narazit na problém tzv. „malých čísel“, resp. náhodné chyby vyplývající právě z početně omezeného vzorku respondentů.
Je všeobecně známo, že tvrdá agregátní data (pocházející ze statistik ČSÚ, odvětvových statistik ministerstev apod.) mají obvykle podobu průměrných hodnot, podobu podílových nebo intenzitních ukazatelů vztažených na celou populaci určité územní jednotky (ORP63, okresu, kraje). Tím sice zpravidla – u většiny masově se vyskytujících jevů – odpadá nebezpečí vzniku výběrové chyby či systematického zkreslení výsledků, na druhé straně však takováto agregátní data nevypovídají nic o jednotlivcích a zpravidla ani o specifických skupinách obyvatel vymezených na základě základních demografických a sociálních kategorií (věk, pohlaví, vzdělání, ekonomická aktivita či neaktivita aj.), neboť se větší či menší odchylky a rozdíly v území zpravidla vzájemně v tomto agregátním ukazateli vyruší. Tím je výrazně omezena i možnost zkoumání vazby mezi základními socioekonomickými znaky obyvatel a jejich chováním, preferencemi, hodnotovou orientací, životními či pracovními strategiemi a popř. i ovlivněností tohoto chování (ale např. i zdravotního stavu) „kvalitou“ vnějšího prostředí (ve smyslu ekologické a sociální kvality jimi obývaného životního prostoru, v němž tráví převážnou část času svého každodenního života).
Přesto, nicméně s vědomím těchto interpretačních omezení, byly v této rigorózní práci použity agregátní ukazatele (např. v kapitole 6.1., kde je uvažováno všechno ekonomicky aktivní obyvatelstvo včetně registrovaných nezaměstnaných a jeho věková, pohlavní a vzdělanostní struktura, ale i jinde) s tím, že výsledné hodnoty je třeba chápat jen jako základ pro širší, tj. kontextuální porovnání situace ve zkoumaných územích tří okresů jakožto sídlech vybraných zaměstnavatelů (automobilových firem). Přestože ze souhrnných agregátních dat nelze usuzovat na vliv takových významných faktorů modifikujících potenciální nebo i reálný vznik a výskyt NzP – jako jsou např. dojížďka
63
ORP – obce s rozšířenou působností
- 89 -
za prací, fluktuace pracovních sil, intenzita zaměstnanosti a mzdové podmínky v jiných odvětvích než v automobilovém průmyslu v daném regionu, kvalifikační a vzdělanostní struktura ekonomicky aktivních apod. (tj. nelze přímo zkoumat „kauzální“ vazbu mezi agregátními ukazateli a výskytem NzP) – lze z nich alespoň nepřímo usuzovat na potenciální souvislosti se specifickou místní kulturou ve smyslu celkového sociálního mikroklimatu.
Obecně asi nejcitlivější metodickou otázkou práce, kterou se autor v duchu výše uvedené diskuse snažil vyřešit, je možnost a způsoby propojení dat o jednotlivých firmách (majících bodový charakter) se statistickými daty (ČSÚ či SZÚ), majícími plošný a agregátní charakter), tj. s daty, které jsou k dispozici zpravidla jen za úroveň okresů či krajů.
Druhým problémem, jehož si je autor taktéž vědom, je otázka, resp. dilema použití absolutních a relativizovaných dat. Vzhledem k pragmatickému zaměření empirické části práce byla zvolena analýza pomocí absolutních hodnot (tj. počtů výskytů šetřených a hlášených NzP) s tím, že provedená mezikrajská srovnání nutně odrážejí populační velikost toho kterého kraje, jeho ekonomickou strukturu a možná i regionální mentalitu obyvatel (např. hodnoty popisující výskyt NzP za Karlovarský kraj budou vždy jedny z nejnižších a analogicky hodnoty za Moravskoslezský kraj budou, z důvodu jeho velikosti a historicky dané odvětvové či národohospodářské struktury, vždy jedny z nejvyšších). Autor se v některých případech vyhnul přepočtům sledovaných absolutních charakteristik na počet obyvatel nebo na počet ekonomicky aktivních. Důvodem pro výše uvedenou volbu absolutních hodnot bylo i to, že jádrem práce není mezikrajské srovnání, ale snaha o podchycení a komparaci na nižší územní úrovni, tj. o komparaci situace ve třech vybraných nejvýznamnějších firmách automobilového průmyslu na území Česka. Na této analyzované úrovni se pak autor snažil (pokud to nedovolovala data, tak alespoň v rovině diskuse) o co největší možné zohlednění takových faktorů modifikujících statistické hodnoty NzP, jakými jsou např. vliv snížení přípustných expozičních limitů pro jednotlivé typy zátěže, vliv změn ve financování pracovnělékařských služeb (dřívějších závodních lékařů), délka expozice v závadném prostředí v kombinaci s věkem (různá odolnost mladšího a staršího lidského organismu), výše průměrné mzdy ve firmě, výše prostředků vložených do
- 90 -
nákupu
OOPP,
výše
ročních
firemních
nákladů
na
služby
poskytovatele
pracovnělékařských služeb apod.
Třetím problémem, vážícím se přímo k této práci, problémem, jenž nicméně vyplývá ze zvoleného tématu a z volby sledovaného jevu, jsou relativně malé počty NzP, a to jak na úrovni ČR, tak nutně i na úrovni jednotlivých krajů/okresů. Celková čísla nicméně odpovídají rozsahům prováděných výběrových šetření (např. Českého statistického úřadu nebo i Sociologického ústavu Akademie věd ČR) a lze je z hlediska kvality chápat jako relevantní.
- 91 -
6. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ Tato rigorózní práce přináší - kromě obecného osvětlení problematiky nemocí z povolání – výsledky autorova vlastního výzkumu u tří velkých zaměstnavatelů v automobilovém průmyslu ve Středočeském kraji.
Nemoci
z povolání
působí
velké
ekonomické
ztráty
zaměstnavatelům
i zaměstnancům, nemluvě o lidských aspektech poškození zdraví. Odhaduje se, že ekonomické ztráty představují až 4 % HDP. Přitom jde o nemoci, které jsou v principu preventabilní. Proto by mělo být společným zájmem zaměstnavatelů i zaměstnanců (potažmo i celé společnosti), aby vzniku a rozvoji nemocí z povolání bylo účinnými cestami předcházeno. K tomu je nezbytné, aby byly ze strany vedení jednotlivých společností vynakládány dostatečné finanční prostředky na zavádění nových a účinnějších preventivních opatření proti vzniku onemocnění. Základem těchto opatření je zabránit, aby byl zaměstnanec vystaven expozici rizikovým faktorům práce v úrovni, která by překračovala stanovené limitní hodnoty. Nejde jen o aplikaci nových technologických
procesů,
instalaci
nových
výrobních
zařízení
ulevujících
zaměstnancům od „manuální“ práce, ale také o změnu způsobu a organizace práce.
V tomto směru bylo z dotazníkových šetření a řízenými rozhovory se zaměstnavateli zjištěno, že sledované firmy již využívají např. častější přestávky ve výrobním procesu, dále tzv. „rotaci“ zaměstnanců, omezení pobytu v rizikovém prostředí na minimální dobu atp. Přes značná úsporná opatření v oblasti provozní jsou každoročně vynakládány nemalé finanční prostředky např. do zlepšení ergonomie práce. Ekonomické studie ukázaly, že náklady na prevenci nemocí z povolání jsou vysoce rentabilní.
Zároveň bylo interpretací získaných dat od zaměstnavatelů zjištěno, že výskyt některých nemocí z povolání nesouvisí přímo s výší finančních prostředků, které jsou vynakládány na osobní ochranné pracovní prostředky. Jako klíčové se jeví investice finančních prostředků do kvalitních pracovnělékařských služeb, které jsou na daných pracovištích poskytovány. U „rizikových“ pracovišť jsou významné především vstupní lékařské prohlídky, které umožňují již u uchazeče o zaměstnání odhalit možnou náchylnost k nemocem z povolání a předejít tak jeho zařazení na práci, pro kterou není způsobilý. Neméně významné jsou i pravidelné periodické preventivní prohlídky, na které zaměstnavatel své zaměstnance odesílá. Jejich hlavním smyslem je včasné - 92 -
odhalení případných odchylek od normálního zdravotního stavu, které mohly vzniknout v důsledku pracovní expozice na pracovišti nebo i ze zcela jiných důvodů, ale jsou kontraindikací pro další setrvání na dané pracovní pozici.
Finanční prostředky ve sledovaných firmách byly v minulosti investovány i do vybavení rehabilitačních pracovišť či pracovišť fyzioterapeutů nebo fitness center, které však často nejsou ze strany zaměstnanců využívány. Od řady preventivních programů bylo z důvodu nezájmu zaměstnanců upuštěno.
Autor věří, že předložená rigorózní práce naplnila záměr, který si stanovila. Provedená analýza nemocí z povolání v automobilovém průmyslu ve Středočeském kraji z pohledu sociální geografie je podle znalostí autora prvním uceleným materiálem, který se touto problematikou komplexně zabývá a přinesl i některé nové poznatky. Tím snad má předpoklady přispět svým dílem k dosažení – významného společenského cíle, jímž
je
snížení
výskytu
nemocí
z povolání
s jejich
negativními
lidskými
a ekonomickými dopady.
- 93 -
7. PŘÍLOHY
7.1. Seznam použité literatury
ANALÝZA VÝVOJE NA TRHU PRÁCE VE STŘEDOČESKÉM KRAJI – rok 2011. Úřad práce České republiky – krajská pobočka Středočeského kraji se sídlem v Příbrami, oddělení trhu práce. Příbram, březen 2012. 58 Str. Dostupná z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/rocni/pbkraj1211.pdf
ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V ROCE 2011, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha: duben 2012. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/Anal2011.pdf [cit. 2012-1115], 78 Str.
ALIPOUR, A.; GHAFFARI, M.; SHARIATI, B.; JENSEN, I; VINGARD, E. Occupational neck and shoulder pain among automobile manufacturing Workers in Iran. American Journal of Industrial Medicine, 2008. Číslo 51. Str. 327 – 379
BAUMRUK, J.; CIKRT, M.; HLÁVKOVÁ, J.; JANDÁK, Z. a kol. Analýza rizik při práci – příručka pro zaměstnavatele. Praha: Státní zdravotní ústav, 2001. Nakladatelství Fortuna. 2. doplněné vydání. 135 str. ISBN 80-7071-183-3
BOUŠOVÁ, K.; BUBENÍČKOVÁ, J. Aktuálně z oblasti poskytování služeb preventivní pracovnělékařské péče. Praktický lékař, 2009. č. 8, Str. 411 - 414
BRHEL, P.; MANOUŠKOVÁ, M.; HRNČÍŘ, E. Pracovní lékařství – základy primární pracovnělékařské péče. Brno: nakladatelství Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. 1. vydání. 338 Str. ISBN 80-7013-4 14-3.
CIKRT, M.; MÁLEK, B. a kol. Pracovní lékařství – 2. díl. Nemoci z povolání. Praha: nakladatelství Centrum informací a vzdělávání ochrany práce, 1996. 1. vydání. 214 Str. ISBN 80-900151-2-3.
- 94 -
CONTINGENCY TABLE ANALYSIS – 2-WAY. Výpočet čtyřpolní tabulky. Dostupné z WWW: http://statpages.org/ctab2x2.html [cit. 2013-01-23]
CURTIS, S. Health and Inequality: Geographical Perspectives. Sage, London, 2004.
CUTCHIN, Malcolm P. The need for the „new health Geography“ in epidemiologic studies of environment and health. Health α Place 13 (2007). Dostupné z WWW: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1880902/ [cit. 2013-01-04]
ČASOVÉ
ŘADY
STŘEDOČESKÉHO
VĚKOVÉHO KRAJE.
SLOŽENÍ Praha,
OBYVATEL ČSÚ,
V OKRESECH
dostupné
z WWW:
http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/casove_rady_vekoveho_slozeni_obyvatel_za_okres y_stredoceskeho_kraje [cit. 2012-12-05]
FENCLOVÁ, Z.; URBAN, P.; PELCLOVÁ, D. Nemoci z povolání v České republice 2011. Praha: Státní zdravotní ústav, 1. vydání. 99 Str. ISSN 1804-5960.
FENCLOVÁ, Z., URBAN, P., PELCLOVÁ, D., VOŘÍŠKOVÁ, M., HAVLOVÁ, D. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2011. Praktický lékař 2012, č. 4, Str. 214 - 220
INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA KOLÍN PRO OBDOBÍ 2008 – 2015. Dostupný z WWW:
http://www.mukolin.cz/prilohy/Temp/n_37_iprm%20schv-elen-
u%2030.1.2012.pdf Městský úřad Kolín, 2008, 180 s. [cit. 2012-12-05]
JONES, K.; MOON, G. Health, Disease α Society: An Introduction to Medical Geography. Routledge, London, 1987.
JOSEPH, B. S. Corporate ergonomics programme at Ford Motor Company. Applied Ergonomics, 2003. Číslo 34. Str. 23 – 28
KAMAL, A. MALIK, RN. Hematological Evidence of Occupational Exposure to Chemicals and Other Factors among Auto-Repair Workers in Rawalpindi, Pakistan.
- 95 -
Osong
Public
Health
Res
Perspect,
Pákistán.
Dostupný
z WWW:
http://dx.doi.org/10.1016/j.phrp.2012.10.003 [cit. 2013-01-04]
KEARNS, R. A.; GESLER, W. M. Putting Health into Place: Landscape, Identity and Well-Being. Syracuse University Press, Syracuse, NY, 1998.
KEARNS, R. A., MOON, G. From Medical to Health Geography: novelty, place and theory after a decade of change. Progress in Human Geography 26/2002; Str. 605 – 625
KHAN, H.; HAMEED, A.; AFRIDI, A.K. Study on Child labour in automobile workshops of Peshawar, Pakistan. Eastern Mediterranean Health Journal, 2007. Číslo 13. Str. 1497 – 1502
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE STŘEDOČESKÉHO KRAJE se sídlem v Praze – počet nemocí z povolání podle oborů (celkový počet šetřených i hlášených nemocí
v kraji),
dostupný
z WWW
http://www.khsstc.cz/dokumenty/nemoci-z-
povolani-v-roce-2011-2415_2415_31_1.html [cit. 2012-10-09]
KUČERA, I., HLAVÁČ, P. Rizikové faktory pracovního prostředí a profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2011. Praktický lékař 2012, č. 4, Str. 221 - 224
NYŠKOVSKÝ, P.; RICHTER, P. Ergonomie práce – APU 1, projekt A5. Prezentace společnosti VALEO AUTOKLIMATIZACE, 2009. Str. 5 – 8
MACKIE, J. Effective health surveillance for Occupational asthma in motor vehicle repair. Occupational Medicine, 2008. Číslo 58. Str. 551 – 555
METODICKÝ NÁVOD k zajištění jednotného postupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání. ZN: 22139/2011. Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR, částka 9/2011. Str. 4 – 17
- 96 -
PODLEŠÁK, K.; LEBEDOVÁ, I. Maximální svalové síly končetin a trupu – shrnutí poznatků z měření na populaci průmyslových dělník a dělnic ČSR. Praha: Referenční laboratoř fyziologie práce, 1980. 19 Str. 80-11183
PRODUCTION STATISTICS. International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), dostupný z WWW: http://oica.net/category/production-statistics [cit. 2012-10-13]
PROVAZNÍK, K.; KOMÁREK, L.; URBAN, P.; HRNČÍŘ, E. a kol. Prevence v pracovním lékařství. Praha: Státní zdravotní ústav, 3. LF UK, Nadace CINDI, 2010. 181 str. ISBN 978-80-7071-315-0
REGISTR
STÁTNÍHO
ZDRAVOTNÍHO
DOZORU
–
KAPR
(registr
kategorizace prací). Praha, KSRZIS (Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy) dostupný z WWW: https://snzr.ksrzis.cz/snzr/kap/ [cit. 2012-1130]
SCHWARTZ, E. Proportionate mortality ratio analysis of automobile mechanics and gasoline
service
station
Workers
in
New
Hampshire.
Dostupný
z WWW:
http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ajim.4700120110/abstract [cit. 2013-01-05]
STATISTICKÁ ROČENKA STŘEDOČESKÉHO KRAJE 2011. Praha, ČSÚ, dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajp/201011-11-xs [cit. 2012-10-09]
STATISTICKÁ ROČENKA KRAJŮ 2002 až 2011. Praha. ČSÚ, kód e-4027-12, dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/4027-12-r_2012 [cit. 2012-12-17]
STURM, W. MENZE, B, KRAUSE, J. THRIENE, B. Use of asbestos, health risk and induced Occupational Diseases in the former East Germany. Dostupný z WWW: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0378427494900434 [cit. 2013-01-05]
- 97 -
ŠČASNÝ, M., URBAN, J. Wage-risk relationship tests in hedonic wage models in the Czech Republic. Dostupný z WWW: http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/wagerisk_relationship_tests_in_hedonic_wage_models_in_the_czech_republic-scasnyurban.pdf [cit. 2013-01-04]
TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 1. Vydání. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4.
TOYOTA PEUGEOT CITROEN AUTOMOBILE – sekce O nás. Kolín, dostupné z WWW: http://www.tpca.cz/cz/o-nas [cit. 2012-10-03]
ULIN, S. S.; KEYSERLING, W. M. Case studies of ergonomic interventions in automotive parts distribution operations. Journal of Occupational Rehabilitation, 2004. Číslo 4. Str. 307 – 326
VALEO AUTOKLIMATIZACE Rakovník – Informace o firmě. Rakovník, dostupné
z WWW:
http://www.valeorakovnik.cz/o-firme-valeo-autoklimatizace-k-s/
[cit. 2012-09-11]
VÝROČNÍ ZPRÁVA ŠKODA AUTO MLADÁ BOLESLAV 2011. Mladá Boleslav, výroční zpráva, zpráva auditora, dostupná z WWW: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a19710&dokumentId=B+332%2fSL106%40MSPH&klic=se6cam [cit. 2012-12-06]
ZAMĚSTNANOST
A
NEZAMĚSTNANOST
V ČR
PODLE
VÝSLEDKŮ
VÝBĚROVÉHO ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL 4. ČTVRTLETÍ 2011. ČSÚ, dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3101-11 Část II. Metodické vysvětlivky. [cit. 2012-12-19]
ZAMĚSTNANCI A JEJICH PRŮMĚRNÉ HRUBÉ MĚSÍČNÍ MZDY PODLE EKONOMICKÉ
ČINNOSTI
(sekce
CZ-NACE).
ČSÚ,
dostupný
z WWW:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cas_2_21=2006&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_z
- 98 -
obraz=1&childsel0=2&childsel0=2&cislotab=PRA5091PU_KR&vo=null&voa=tabulka &str=tabdetail.jsp [cit. 2012-12-19]
ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2011. Úřad práce České republiky – pobočka v Kolíně. Kolín, březen 2012. 47 s. Dostupná z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/rocni#ko [cit. 2012-12-19]
ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2011. Úřad práce České republiky – pobočka v Mladé Boleslavi. Mladá Boleslav, březen 2012. 29 s. Dostupná z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/rocni#ko [cit. 2012-12-19]
ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2011. Úřad práce České republiky – pobočka v Rakovníku. Rakovník, březen 2012. 41 s. Dostupná z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/rocni#ko [cit. 2012-12-19]
7.2. Seznam právních předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběhu - 99 -
biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
Nařízení vlády č. 114/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
- 100 -
7.3. Seznam obrázků, grafů, tabulek a dalších příloh
Obrázky/Fotografie: Č. 1 Č. 2 Č. 3 Č. 4 Č. 5 Č. 6
ŠKODA AUTO Mladá Boleslav TPCA Kolín VALEO Autoklimatizace Rakovník Manipulace s palivovou nádrží a rezervou pomocí manipulátoru – TPCA Předcházení rizika vzniku NzP – rehabilitace a fyzioterapie – TPCA Opatření pro zlepšení ergonomie – VALEO
Č. 1 Č. 2 Č. 3 Č. 4 Č. 5 Č. 6 Č. 7 Č. 8
Věková struktura zaměstnanců – Škoda Auto MB k 31. 12. 2011 Věková struktura zaměstnanců v TPCA k 31. 12. 2011 Prostředky na OOPP v TPCA Kolín Prostředky na pracovnělékařské služby v TPCA Kolín Věková struktura zaměstnanců – VALEO Rakovník k 31. 12. 2011 Prostředky na OOPP ve VALEO Rakovník Prostředky na pracovnělékařské služby ve VALEO Rakovník Korelační analýza – vliv míry nezaměstnanosti a míry incidence NzP
Grafy:
Mapy: Kartogramy: Č. 1
Lokalizace vybraných zaměstnavatelů v rámci Středočeského kraje
Kartodiagramy: Č. 1 Č. 2 Č. 3
Změna míry nezaměstnanosti v okresech Středočeského kraje mezi roky 2006 a 2011 Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v okresech Středočeského kraje mezi lety 2006 až 2011 Nemoci z povolání ve vybraných závodech mezi lety 2006 až 2011
Tabulky: Č. 1
Č. 3 Č. 4 Č. 5
Počty hlášených případů NzP v letech 2006 až 2011 v České republice Č. 2 Hlášené NzP podle krajů vzniku onemocnění, pohlaví a kapitol seznamu NzP v roce 2011 Počet trvale bydlících obyvatel v kraji v letech 2006 až 2011 Vybrané demografické ukazatele v okresu Mladá Boleslav v letech 2006 – 2011 Vybrané demografické ukazatele v okresu Kolín v letech 2006–2011 - 101 -
Č. 6 Č. 7 Č. 8 Č. 9 Č. 10 Č. 11 Č. 12 Č. 13 Č. 14 Č. 15 Č. 16 Č. 17 Č. 18
Vybrané demografické ukazatele v okrese Rakovník v letech 2006–2011 Průměrná hrubá měsíční mzda v letech 2006 až 2011 Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu v letech 2008 až 2010 Průměrná míra nezaměstnanosti v letech 2006 až 2011 Počet šetřených a hlášených NzP v letech 2006 až 2011 – Škoda Auto Hlášené NzP v letech 2006 až 2011 – rozbor ve společnosti Škoda Auto Počet šetřených a hlášených NzP v letech 2006 až 2011 – TPCA Hlášené NzP v letech 2006 až 2011 – rozbor ve společnosti TPCA Počet šetřených a hlášených NzP v letech 2006 až 2011 – VALEO Hlášené NzP v letech 2006 až 2011 – rozbor ve společnosti VALEO Čtyřpolní tabulka – faktor věku a vazba na NzP Čtyřpolní tabulka – faktor pohlaví a vazba na NzP Regresní analýza – vztah míry nezaměstnanosti a míry incidence NzP
Přílohy: Č. 1 Č. 2 Č. 3 Č. 4 Č. 5 Č. 6 Č. 7
Dotazník zaměstnavatelé Přehled hlášených a šetřených nemocí z povolání – Škoda Auto MB Přehled hlášených a šetřených nemocí z povolání – TPCA Kolín Přehled hlášených a šetřených nemocí z povolání – VALEO Rakovník Ukázka systemizovaných míst – Škoda Auto MB Ukázka systemizovaných míst – TPCA Kolín Ukázka systemizovaných míst – VALEO Rakovník
- 102 -
