MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
TRANSFORMACE REGIONU PO ROCE 1989 NA PŘÍKLADU SO ORP
MORAVSKÁ TŘEBOVÁ SE ZAMĚŘENÍM NA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Bakalářská práce
Václav Dokoupil
Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.
Brno 2015
Bibliografický záznam Autor:
Název práce:
Václav Dokoupil Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Moravská Třebová se zaměřením na zpracovatelský průmysl
Studijní program:
PřF B-GK Geografie a kartografie
Studijní obor:
PřF GEOG Geografie
Vedoucí práce:
doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.
Akademický rok:
2014/2015
Počet stran:
63+5
Klíčová slova:
Zpracovatelský průmysl; region, transformace; SO ORP; Moravská Třebová; nezaměstnanost; firma; výroba; průmyslové odvětví; produkt; ekonomika
Bibliographic entry Author:
Title of Thesis:
Václav Dokoupil Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography The transformation of the region after 1989, using the example of SO ORP Moravská Třebová for the process industry
Degree programme:
PřF B-GK Geografie a kartografie
Field of Study:
PřF GEOG Geografie
Supervisor:
doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.
Academic Year:
2014/2015
Number of Pages:
63+5
Keywords:
Industry; region; transformation; SO ORP; Moravská Třebová; unemployment; company; production; industrial sector; product; economy
Abstrakt Předkládaná bakalářská práce se věnuje problematice transformace regionu správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravská Třebová po roce 1989 se zaměřením na zpracovatelský průmysl. V úvodní teoretické části se autor zaměřuje na obecné trendy a změny politického, ekonomického a sociálního charakteru na území České republiky po roce 1989. První okruh následující praktické části se zabývá studiem struktury zpracovatelského průmyslu se zaměřením na komparaci vývoje největších průmyslových podniků. Toto porovnání bude provedeno za roky 1987, 2006 a nejnovější data z let 2013 – 2015. Ve druhém okruhu bude v rámci případové studie provedena podrobnější analýza vybraných podniků zpracovatelského průmyslu, se zaměřením na vývoj výroby, zaměstnanosti a podnikatelského prostředí na území SO ORP Moravská Třebová.
Abstract The bachelor thesis deals with the transformation of the region after 1989, using the example of SO ORP Moravská Třebová for the process industry. In the introductory theoretical part, the author focuses on general trends and changes in political, economic and social character in the Czech Republic after 1989. The first part of the following practical part deals with the study of the structure of the manufacturing industry, with a focus on comparing the development of largest industrial companies. This comparison is done for the years 1987, 2006, and the latest data from 2013 – 2015. In the second part will be a case study conducted detailed analysis of selected manufacturing companies, with a focus on the development of production, employment and the business environment in the SO ORP Moravská Třebová region.
Poděkování Na tomto místě chci poděkovat doc. RNDr. Milanu Jeřábkovi, Ph.D. za jeho odborné vedení a cenné rady. Dále chci poděkovat všem, kteří byli ochotni poskytnout informace prostřednictvím rozhovorů.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracoval samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.
Brno 7. května 2015
……………………………… Jméno Příjmení
OBSAH 1
ÚVOD............................................................................................................................. 9 1.1 Volba území a struktura práce.................................................................................................. 9 1.2 Rešerše literatury.................................................................................................................... 10
2
METODIKA A ZDROJE DAT .................................................................................... 12
3
CHARAKTERISTIKA MODELOVÉHO ÚZEMÍ ...................................................... 16 3.1 Vymezení území .................................................................................................................... 16 3.2 Historický vývoj administrativního uspořádání ..................................................................... 17 3.3 Geografická charakteristika ................................................................................................... 18
4 STRUČNÁ OBECNÁ CHARAKTERISTIKA POLITICKÝCH, EKONOMICKÝCH A SOCIÁLNÍCH ZMĚN PO ROCE 1989 V ČESKU ........................................................ 20 5 POSTAVENÍ SO ORP MORAVSKÁ TŘEBOVÁ V PARDUBICKÉM KRAJI A V ČESKU ............................................................................................................................. 24 6
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL V SO ORP MORAVSKÁ TŘEBOVÁ ............... 26 6.1 Historie průmyslové výroby................................................................................................... 26 6.2 Situace v současnosti ............................................................................................................. 26 6.3 Charakteristika zpracovatelského průmyslu ve vybraných letech ......................................... 31 6.3.1 Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu v roce 1987, 2006, 2015 .......................... 31 6.3.2 Struktura ekonomických subjektů v letech 1987, 2006 a 2015....................................... 38 6.4 Průmyslové zóny .................................................................................................................... 44 6.5 Případová studie ..................................................................................................................... 45 6.5.1 Metodika ......................................................................................................................... 45 6.5.2 Rehau Automotive s. r. o................................................................................................. 47 6.5.3 Hedva a. s. ....................................................................................................................... 50 6.5.4 Moravec – pekárny s. r. o. ............................................................................................... 52 6.5.5 Odbor rozvoje města Moravská Třebová ........................................................................ 56
7
SHRNUTÍ NEJZÁSADNĚJŠÍCH ZMĚN ................................................................... 58
8
ZÁVĚR – PROGNÓZA BUDOUCÍHO VÝVOJE ..................................................... 60
Seznam použitých zdrojů ..................................................................................................... 61 Seznam příloh ...................................................................................................................... 64
ÚVOD
1
Postupný přechod od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice je proces, který v Československu započal v roce 1989 a nejintenzivněji probíhal v 90. letech minulého století. Jeho dopady a souvislosti jsou však více či méně patrné i v dnešní době. Tato transformace se dotýkala života každého občana a zahrnovala v sobě změny politické, sociální a v neposlední řadě také ekonomické. Výrazným změnám a restrukturalizaci se nevyhnul ani zpracovatelský průmysl. Přechod od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství nebyl jednoduchý a přinesl s sebou mnoho změn. Tyto změny způsobily mimo jiné úpadek některých tradičních průmyslových odvětví a nástup nových, do té doby málo rozvinutých oborů.
1.1 Volba území a struktura práce Studované území správního obvodu Moravská Třebová bylo pro zpracování bakalářské práce zvoleno z několika důvodů. Tento region je typickým příkladem některých jevů transformačního období, především úpadku tradičních průmyslových odvětví a rozvojem nových oborů v oblasti průmyslové výroby. Analyzovaná oblast je zároveň bydlištěm autora práce, který tak může naplno využít podrobnější znalosti a kontext studované problematiky. Hlavním cílem této bakalářské práce je popis změn a vývojových tendencí ve zpracovatelském průmyslu od roku 1989 na území SO ORP Moravská Třebová. Mezi dílčí řešené okruhy lze zařadit také:
analýzu odvětvové struktury a zaměstnanosti v SO ORP Moravská Třebová prostřednictvím největších podniků zpracovatelského průmyslu v letech 1987, 2006 a 2015 (popř. 2014/2013),
analýzu nezaměstnanosti ve studovaném regionu,
vliv výstavby průmyslových zón na rozvoj zpracovatelského průmyslu.
9
Po základním vymezení a stručné charakteristice studovaného území správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravská Třebová (dále jen SO ORP Moravská Třebová) bude následovat obecná studie transformačního období v Česku. Tato bude zaměřena na nejvýraznější změny v rámci přechodu od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Zde je poukázáno na charakteristické procesy, které doprovázely transformaci po roce 1989 z hlediska politických, ekonomických a sociálních změn. V šesté kapitole již následuje výzkumná část, která je rozdělena na dva oddíly.
1.2 Rešerše literatury Transformací české společnosti a ekonomiky po roce 1989 se zabývá Vojtěch Spěváček (2003) v publikaci „Ekonomické, politické a sociální aspekty transformace české společnosti“. V úvodu práce se zabývá celkovým postavením Česka v kontextu dalších postsocialistických zemí, které rovněž prošly transformací. V dalších kapitolách se dostává hlouběji do problematiky na regionální úrovni, kam patří změna odvětvového vývoje průmyslové výroby a s tím spojené trendy v míře nezaměstnanosti. Z pohledu sídelní hierarchie a socioekonomických změn na transformaci pohlíží Martin Hampl (2001), který své poznatky shrnul mj. v knize „Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie“. Martin Hampl a kol. (1996) se v publikaci „Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice“ snaží hledat pravidelnosti v regionální diferenciaci transformačních procesů a v jejich objasňování. Dále se zaměřuje na předchozí vývoj, současný stav a budoucí vývoj českého systému osídlení. V neposlední řadě je zde také zohledněna problematika regionálních aspektů transformace ekonomiky. V této publikaci je také přínosný příspěvek Jiřího Tomeše (Tomeš in Hampl, 1996), který se zabývá vývojem nezaměstnanosti v transformačním období. Ze stejné publikace pochází také příspěvek Ludvíka Kopačky (Kopačka in Hampl, 1996) „Strukturální změny ekonomiky se zvláštním zřetelem k průmyslu“, ve kterém se autor snaží postihnout problematiku sektorové struktury českého hospodářství, zaměstnaností jednotlivých skupin obyvatelstva a transformací českého průmyslu obecně.
10
Vzhledem k zaměření bakalářské práce na zpracovatelský průmysl však nelze opomenout dílo od autorů Touška a Vančury (1996) s názvem „Aktuální problémy ČR – Průmysl“. Publikace je rozdělena do tří dílů, z nichž první z nich se zabývá především přechodem z centrálně řízeného průmyslu v 80. letech k otevřené hospodářské politice v porevolučním období. Zajímavým zdrojem informací je také dílo „Geografické aspekty transformace průmyslové výroby v ČR po roce 1989 na příkladu potravinářského průmyslu.“ autora Michala Vančury (2002). V článku Aleny Zábranské (Zábranská in Jeřábek, Brezinski, Leick a kol., 2006) „Význam budování průmyslových zón pro zvyšování zaměstnanosti v Ústeckém kraji“ jsou popisovány pozitivní jevy spojené s příchodem zahraničních investic do regionů a problematika výstavby průmyslových zón. Dále je zde poukázáno na východiska řešení nedostatečné kvalifikace pracovních sil a míře nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je jedním z měřítek při vymezování vnitřních periferií, kterými se ve svém článku s názvem „Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze“ zabývají autoři Jiří Musil a Jan Müller (2008). Cenným zdrojem informací byla také diplomová práce Ondřeje Šerého (2010), který se zde zabývá českým průmyslem po roce 1989. Pro získání regionálních charakteristik v rámci studovaného území byla jistě přínosná také diplomová práce Libora Cacha (2014) z Univerzity Palackého, zabývající se nezaměstnaností a trhem práce v regionu Moravskotřebovska.
11
2
METODIKA A ZDROJE DAT Transformace zpracovatelského průmyslu, na kterou se předkládaná práce
zaměřuje, je studována na území SO ORP Moravská Třebová, které je také označováno jako region Moravskotřebovska a Jevíčska. V následujících kapitolách je však území zmiňováno jako region Moravskotřebovska, a to ze dvou důvodů. První z nich je čistě praktický, jde pouze o zkrácení a zjednodušení pro potřeby formulace vymezeného území. Druhým důvodem je skutečnost, že jižní část SO ORP Moravská Třebová jejímž centrem je město Jevíčko, má více zemědělský charakter. Vzhledem k zaměření bakalářské práce na zpracovatelský průmysl je proto větší důraz kladen na město Moravská Třebová a jeho okolí z důvodu jeho významnosti. Autor práce se snaží především o potvrzení následujících hypotéz: 1) Region Moravskotřebovska je charakteristický silnou tradicí textilního průmyslu. Toto průmyslové odvětví však již delší dobu zažívá výrazný útlum a tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v budoucích letech. 2) Politický a hospodářský vývoj po roce 1989 také způsobil zmenšení velikosti průmyslových podniků, snížení průměrného počtu zaměstnanců v jednotlivých průmyslových podnicích a roztříštění odvětvové struktury průmyslové výroby do většího počtu průmyslových odvětví. Zároveň se zde stále více prosazují ve zdejších podmínkách nová průmyslová odvětví, např. výroba plastových komponent pro automobilový průmysl. 3) Pro SO ORP Moravská Třebová je také typická vysoká míra nezaměstnanosti, která je dokonce nejvyšší v rámci celého Pardubického kraje. Nastává tedy otázka, jak je možné, že je zde míra nezaměstnanosti dramaticky vyšší než v ostatních regionech? Jako jeden z možných důvodů se nabízí útlum tradičních průmyslových odvětví a nutnost změny orientace pracovníků na nová průmyslová odvětví. Faktorem ovlivňujícím míru nezaměstnanosti
může
být
také
vzdělanostní
struktura
obyvatel
v
regionu
Moravskotřebovska. Pro vystižení charakteristických rysů problematiky průmyslové transformace byly jedním z důležitých zdrojů informací databáze průmyslových podniků spadajících do studovaného území SO ORP Moravská Třebová.
12
Data o průmyslových podnicích za rok 1989 bohužel nejsou dostupná, proto byl za počáteční bod výzkumu zvolen rok 1987, představující počátek, resp. dobu těsně před revolucí a následnou transformací. Informace o průmyslových podnicích za rok 1987 byly získány za přispění z databáze Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity v Brně. Obdobná data, tentokrát za rok 2006 pocházejí z interní databáze Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Informace o průmyslových provozovnách za aktuální období (případně za roky 2014/2013) poskytuje online databáze firem HBI společnosti Bisnode, dostupná na http://www.hbi.cz/. Uvedená databáze bohužel není zcela přesná a úplná. Proto bylo zapotřebí některé informace doplnit či opravit s využitím získaných informací z případové studie tak, aby bylo dosaženo objektivního a co nejpřesnějšího popisu situace ve studovaných letech. Pro zpracování bakalářské práce bylo využito několika různých metod. V prvním oddílu je využito kvantitativních metod výzkumu, kdy jsou postupně porovnávána data o odvětvové struktuře a počtu zaměstnanců v průmyslových podnicích ve zvolených letech 1987, 2006 a 2015. Tyto zjištěné informace budou doplněny o statistiky nezaměstnanosti a vzdělanosti dostupné pracovní síly, aby bylo docíleno komplexního pohledu na změny ve zpracovatelském průmyslu v regionu Moravskotřebovska po roce 1989. Odvětví zpracovatelského průmyslu v sobě zahrnuje mechanickou, fyzikální nebo chemickou přeměnu materiálů nebo komponentů na nové produkty (zboží). Výsledkem výrobního postupu jsou buď hotové výrobky určené pro užívání nebo spotřebu, nebo polotovary určené k dalšímu opracování nebo zpracování. Dle odvětvové klasifikace ekonomických činností CZ – NACE, která platí od 1. 1. 2008, se zpracovatelský průmysl člení na 24 oddílů, které jsou dále specifikovány podle konkrétních výrobních činností. Pro zpracování bakalářské práce byla mimo jiné využita data o průmyslových podnicích z let 1987 a 2006. V těchto letech se však ještě využívala zastaralá klasifikace ekonomických činností – OKEČ, a proto bylo nutné přetransformovat zařazení průmyslových podniků do zpracovatelského průmyslu dle současné klasifikace ekonomických činností CZ – NACE (Český statistický úřad, 2015). Rozdíly ve vymezení zpracovatelského průmyslu mezi zmíněnými klasifikacemi jsou uvedeny v Tabulkové příloze 1.
13
Pro popis charakteristických vývojových rysů zpracovatelského průmyslu v regionu Moravskotřebovska po roce 1989 byly zvoleny dva způsoby interpretace. Jedním z nich je zařazení jednotlivých průmyslových podniků do dílčích oddílů zpracovatelského průmyslu dle aktuální klasifikace ekonomických činností CZ – NACE. Jednotlivé podniky jsou tak zařazeny do sekcí s označením 10 - 33 (viz. Příloha 1), kde je jasně definováno a popsáno zaměření výroby. Čistě pro větší názornost a lepší orientaci v problematice byl použit i druhý způsob interpretace. Ten spočívá v zařazení průmyslových podniků do uměle vytvořených, resp. zavedených kategorií (např. automobilový průmysl, kovodělný průmysl apod.), které neodpovídají oficiální klasifikaci ekonomických činností CZ – NACE. Jako vysvětlení může posloužit následující příklad: Firma, která se zaměřuje na výrobu plastových komponent pro automobilový průmysl, spadá podle klasifikace CZ – NACE do sekce č. 22 – Výroba pryžových a plastových výrobků. Jelikož jsou tyto výrobky jasně určeny pro následnou výrobu automobilů, je tato firma zařazena také do kategorie automobilového průmyslu, vytvořené pro výstižnější interpretaci v této bakalářské práci. Takto vymezené kategorie jsou obsaženy v tabulkách a kartodiagramech v 6. kapitole a pomáhají tak lépe popsat charakteristické vývojové tendence v průmyslové výrobě po roce 1989 na území regionu Moravskotřebovska. V kapitole 6.4.1 je k popisu odvětvových změn ve zpracovatelském průmyslu využit také index specializace, který se vypočítá jako poměr podílu určitého odvětví na celkové zaměstnanosti kraje (okresu, SO ORP) k podílu tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v České republice. Pro výpočet indexu specializace se tedy využívá následujícího vzorce:
kde Oij je počet zaměstnanců v i-tém odvětví v kraji j, ƩOij je celkový počet zaměstnaných v kraji, Oi je počet zaměstnaných v i-tém odvětví v ČR a ƩOi je celkový počet zaměstnaných v ČR (Fišer, 2012).
14
V rámci charakteristiky studovaného území v současnosti je uvedena struktura obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání, která je doplněna o index vzdělanosti1. V druhém oddílu bude proveden kvalitativní výzkum, který vhodně doplní již získané informace a dotvoří tak celkový pohled na změny ve zpracovatelském průmyslu, které se odehrály v rámci studovaného území SO ORP Moravská Třebová. Bude vybráno několik průmyslových podniků odlišné velikosti a významu, pokud možno z různých průmyslových odvětví tak, aby bylo popisováno co nejširší spektrum průmyslové výroby. V jednotlivých podnicích bude proveden řízený rozhovor s jejich představiteli na vedoucích pozicích. Výstupem budou informace o vývoji těchto společností od doby jejich založení do současnosti, o problémech zaměstnanosti, vlivech ekonomické krize a budoucím směřování. Následně budou tyto informace konfrontovány s pohledem na danou problematiku ze strany veřejné správy. Zjištěné poznatky budou zanalyzovány a shrnuty do formulace nejzásadnějších změn ve společnosti a především v oblasti zpracovatelského průmyslu na území SO ORP Moravská Třebová. Poslední kapitola předkládané práce je věnována prognóze budoucího vývoje průmyslové výroby v regionu Moravskotřebovska.
1
„Vztahuje k obyvatelstvu staršímu 15 let. Obyvatelstvo je rozděleno do 4 skupin podle stupně nejvyššího dosaženého vzdělání, a to následujícím způsobem: obyvatelstvo se základním vzděláním, bez vzdělání a s nezjištěným vzděláním (skupina 1), obyvatelstvo se středním vzděláním bez maturity (skupina 2), obyvatelstvo se středním vzděláním s maturitou, s nadstavbovýma vyšším odborným vzděláním (skupina 3) a obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním včetně vědecké přípravy (skupina 4). Podíly jednotlivých skupin na celkovém počtu obyvatelstva jsou následně násobeny koeficienty 1, 2, 3 a 4. Výsledný index je součtem násobků jednotlivých skupin“ (Uhnavá, 2008, s. 40).
15
3 CHARAKTERISTIKA MODELOVÉHO ÚZEMÍ 3.1 Vymezení území Studované území SO ORP Moravská Třebová je součástí okresu Svitavy, který leží na jihovýchodě Pardubického kraje. V rámci okresu Svitavy zaujímá SO ORP Moravská Třebová jeho východní část a zároveň sousedí s obcemi dvou krajů – Olomouckého na východě a Jihomoravského na jihu.
Obr. 1 Vymezení SO ORP Moravská Třebová v rámci Pardubického kraje v roce 2015 Zdroj: mapové podklady ArcČR 500
16
V rámci SO ORP Moravská Třebová je možné z hlediska spádovosti a významnosti vymezit dvě významná centra, konkrétně města Moravská Třebová a Jevíčko, které se nachází v jižní části správního obvodu v úrodné oblasti zvané Malá Haná. Mimo zmíněná města je region charakteristický spíše sídly s menším počtem obyvatel. Centrem správního obvodu je město Moravská Třebová, kde bylo k 30. 12. 2014 evidováno 10 492 obyvatel. Správní území je dále členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů Moravská Třebová a Jevíčko, jejichž sídla jsou v uvedených městech. V těchto městech žije více než polovina obyvatel celého SO ORP Moravská Třebová (Český statistický úřad, 2015).
3.2 Historický vývoj administrativního uspořádání Historie regionu Moravskotřebovska spadá až do období slovanského osídlení, nejstarší písemná zmínka je o městě Jevíčko z roku 1249, město Moravská Třebová bylo založeno o 8 let později. Nejvýznamnějšího postavení se oblasti dostalo během 16. století, kdy v rámci území Moravy patřila mezi nejrozvinutější regiony. Roku 1849 připadl region k Brněnskému kraji. Moravská Třebová se stala sídlem okresního hejtmanství, tvořeného soudními okresy Moravská Třebová, Jevíčko a Svitavy. Značné administrativní změny prodělal politický okres v souvislosti s okupací československého pohraničí Německem v říjnu 1938. V Moravské Třebové byl zřízen tzv. landrát (venkovský okres), podřízený vládnímu prezidentovi v Opavě. Roku 1960 byl moravskotřebovský okres zrušen. Moravskotřebovsko i Jevíčsko se tak staly součástí nově vytvořeného okresu Svitavy, ke kterému byla připojena i většina obcí zrušených okresů Litomyšl a Polička (Region Moravskotřebovska a Jevíčska, 2015). Z demografického hlediska byl SO ORP Moravská Třebová negativně zasažen poválečným odsunem německého obyvatelstva. Z výsledků sčítání lidu z let 1869, 1930, 1950, 1991, 2001 a 2011 vyplývá, že 29 z celkového počtu 33 obcí v rámci SO ORP Moravská Třebová zaznamenala svá populační maxima v roce 1869. Od té doby počet obyvatel v jednotlivých obcích konstantně klesal (Český statistický úřad, 2015).
17
3.3 Geografická charakteristika Převážná část území SO ORP Moravská Třebová náleží ke geomorfologickému celku Podorlická pahorkatina. Dále sem zasahují také celky Svitavská pahorkatina, Boskovická brázda, Drahanská vrchovina a Zábřežská vrchovina (Demek, Mackovčin a kol., 2006). Z hydrologického hlediska je nejvýznamnějším vodním tokem řeka Třebůvka, která se mimo území regionu vlévá do řeky Moravy. Z hlediska klimatického vymezení spadá území správního obvodu do chladné a mírně teplé oblasti. Chladná oblast se vyznačuje krátkým, mírně chladným a vlhkým létem. Mírně teplá oblast je charakteristická pro nadmořské výšky 300 – 800 m n. m. (Quitt, 1971). Moravskotřebovsko je druhým největším správním obvodem Pardubického kraje, svojí rozlohou 41 728 ha zaujímá 9,2 % území kraje. Zahrnuje v sobě 33 obcí, ve kterých k 31. 12. 2014 žilo celkem 26 560 obyvatel, což tvoří 5,1 % obyvatelstva kraje. V rámci SO ORP Moravská Třebová sledujeme nízkou hustotu zalidnění, s hodnotou 64 osob/km2 je v rámci Pardubického kraje druhá nejnižší po správním obvodu Králíky (Český statistický úřad, 2015).
Obr. 2 Silniční síť a administrativní uspořádání v SO ORP Moravská Třebová v roce 2015 Zdroj: mapové podklady ArcČR 500
18
Tab. 1 Počet obyvatel v obcích SO ORP Moravská Třebová v letech 1991, 2001 a 2011 Obec Bělá u Jevíčka Bezděčí u Trnávky Biskupice Borušov Březina Březinky Chornice Dětřichov u Moravské Třebové Dlouhá Loučka Gruna Hartinkov Janůvky Jaroměřice Jevíčko Koruna Křenov Kunčina Linhartice Malíkov Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Moravská Třebová Radkov Rozstání Rychnov na Moravě Slatina Staré Město Třebařov Útěchov Víska u Jevíčka Vranová Lhota Vrážné Vysoká Průměrná obec
Počet Počet Počet Index změny obyvatel 1991 obyvatel 2001 obyvatel 2011 2011/1991 395 216 464 160 425 148 825 225 573 168 78 64 1 311 2 688 122 464 1 153 588 90 1 600 494 11 668 150 214 601 114 1 003 957 186 187 501 80 42 258
380 238 442 163 386 143 830 219 562 160 68 41 1 267 2 829 132 426 1 174 602 103 1 527 474 11 586 123 226 595 113 985 1 006 202 159 512 67 36 254
Zdroj: Český statistický úřad, 2015
19
345 225 444 170 346 142 883 198 524 167 52 39 1 212 2 905 137 420 1 343 640 115 1 473 475 10 853 123 255 595 141 1 023 916 246 161 442 73 36 251
87,34 104,17 95,69 106,25 81,41 95,95 107,03 88,00 91,45 99,40 66,67 60,94 92,45 108,07 112,30 90,52 116,48 108,84 127,78 92,06 96,15 93,02 82,00 119,16 99,00 123,68 101,99 95,72 132,26 86,10 88,22 91,25 85,71 97,29
4
STRUČNÁ OBECNÁ CHARAKTERISTIKA POLITICKÝCH, EKONOMICKÝCH A SOCIÁLNÍCH ZMĚN PO ROCE 1989 V ČESKU Události v listopadu roku 1989 odstartovaly v naší republice řadu důležitých
politických, ekonomických a společenských změn. Česko nepochybně patří mezi země s bohatou průmyslovou tradicí. Podstatná část industriálních kapacit bývalého RakouskaUherska byla lokalizována právě v Českých zemích, kde převažoval především potravinářský a textilní průmysl. Československá průmyslová výroba v poválečném období byla charakteristická systémem direktivního řízení, centrálního plánování a faktickou neexistencí soukromého sektoru. V 80. letech se průmyslová politika Československa zaměřila na preferování vybraných odvětví. Takto protěžovaná průmyslová odvětví se zaměřovala především na pokrytí potřeb trhu RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci). Na potřeby domácí ekonomiky nebyl brán takový ohled. Na počátku 90. let stáli vládní činitelé před úkolem, jak zajistit přechod od centrálně plánované ekonomiky k otevřenému hospodářství fungujícímu na základě tržních vztahů. Díky tomuto přechodu došlo k překonání vysokého stupně koncentrace produktivních zdrojů do malého počtu velkých podniků, k čemuž vedl proces privatizace státních podniků (Toušek, Vančura, 1996). Transformace české společnosti a ekonomiky po roce 1989 byla součástí přeměn spojených s pádem socialistických režimů ve střední a východní Evropě a přinesla nový politický i ekonomický systém. Zároveň se také změnilo mezinárodní postavení země. Největší problémy se projevovaly v oblastech zasažených útlumem dříve dominantních odvětví, v nichž nově vytvořená pracovní místa nedokázala kompenzovat jejich úbytek. Specifický problém strukturálního přizpůsobení na regionální úrovni představuje také nepříznivá skladba nezaměstnaných z hlediska podílu méně kvalifikovaných a dlouhodobě nezaměstnaných. V regionech s vysokým podílem těchto skupin nezaměstnaných bývá míra nezaměstnanosti na vyšší úrovni v porovnání s celorepublikovým průměrem, a to i v obdobích příznivějšího ekonomického vývoje (Spěváček, 2003).
20
Ekonomický vývoj v Česku lze od začátku transformace rozdělit na následující etapy: etapa transformační recese, charakteristická pro období mezi lety 1990 – 1992, etapa hospodářského oživení mezi lety 1993 – 1996, etapa opětovné recese, započatá v roce 1997 a končící v polovině roku 1999, etapa oživení ekonomiky od druhé poloviny roku 1999, politika cílování a stabilizace inflace, zastavená ekonomickou krizí v roce 2008,
opětovná stabilizace po roce 2010 (Spěváček, 2003, ČNB, 2015). Za důležitý proces v rámci transformace je třeba považovat privatizaci majetku.
V letech 1991 – 1993 probíhala tzv. malá privatizace, která spočívala v prodeji menších provozních jednotek ve veřejných aukcích. Mezi takto dražené jednotky patřily především menší podniky, jako například jednotlivé obchody. Za období malé privatizace bylo takto prodáno přes 20 tisíc jednotek v hodnotě sahající k 30 miliardám korun. Současně s malou privatizací započala první fáze velké privatizace. Tato část privatizace se zaměřovala na prodej velkých státních podniků, především z průmyslové oblasti. Tímto způsobem bylo do soukromého vlastnictví převedeno více jak 2 800 podniků v hodnotě zhruba 680 miliard korun. Do konce roku 1994 probíhala druhá fáze velké privatizace, zahrnující prodej 2000 podniků v hodnotě 550 miliard korun (Šerý, 2010). Po ukončení procesu kuponové privatizace na konci roku 1994 dosáhla Česká republika největšího podílu soukromého vlastnictví v porovnání s ostatními postsocialistickými zeměmi. Nevýhodou rychlého průběhu privatizace v českém prostředí byl nespočet případů tzv. tunelování, kdy některé z investičních společností beztrestně využívaly ohebných a nedokonale nastavených zákonů (Vančura, 2002). Důležitou tendencí ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 byly pronikavé změny komplexního ukazatele sektorové struktury hospodářství. Doprovázelo je prudké snížení absolutního počtu pracovníků. Tyto trendy souvisely s obnovováním tržního chápání pracovní síly a také se snižováním přezaměstnanosti, která byla typická v období před rokem 1989. Pokles míry ekonomické aktivity mužů a žen podle specifických ekonomických aktivit podle jednotek věku potvrdilo již sčítání lidu k 3. 3. 1991 (Kopačka in Hampl, 1996).
21
Řada průmyslových podniků se v průběhu 90. let rozpadla na menší samostatně hospodařící subjekty a poté došlo k nové koncentraci podniků, která byla založena na jiných základech, než tomu bylo v před - transformačním období. Mnohé podniky zanikly, na druhé straně byly vybudovány podniky na „zelené louce“, často za přispění zahraničního kapitálu. Právě tyto podniky společně s podniky zaniklými či „zeštíhlujícími se“ v mnoha případech změnily odvětvovou strukturu průmyslu v jednotlivých oblastech České republiky (Vančura, 2002). Průběh
hospodářské
transformace
byl
doprovázen
zvyšující
se
mírou
nezaměstnanosti. Mezi důvody tohoto jevu patří především: rozpad trhu zemí RVHP, prudký pokles produkce a investiční aktivity jako důsledek velkého poklesu koupěschopnosti obyvatel v podmínkách liberalizace obchodu a cen, vysoce deformovaná hospodářská struktura zemí RVHP, charakterizovaná předimenzovaným a technologicky zaostalým průmyslem,
realizace hlavního cíle ekonomických reforem, který spočívá v zásadním zvýšení produktivity a výkonnosti národních ekonomik cestou jejich rozsáhlé privatizace (Tomeš in Hampl a kol., 1996). Navzdory výše zmíněným faktům vykazovala Česká republika v roce 1996 nejnižší
úroveň nezaměstnanosti v rámci všech postsocialistických zemí, které procházely transformací. V průměru byla míra nezaměstnanosti v zemích Střední a Východní Evropy 4-5x vyšší než v Česku a tento poměr platil překvapivě také v porovnání České republiky a Slovenské republiky. Je poměrně zajímavé hledat příčiny takto výrazného rozdílu. Z množství odůvodnění lze vyzdvihnout také například geografickou polohu. V případě České republiky je tím míněna velmi výhodná poloha v nejširším slova smyslu, tedy i z hlediska geopolitického a geoekonomického (Tomeš in Hampl a kol., 1996). V souvislosti s transformací ekonomiky České republiky se naplno projevily negativní důsledky jednostranně zaměřeného ekonomického rozvoje před rokem 1989. Důsledkem byl především útlum průmyslové výroby a zvýšení míry nezaměstnanosti. V návaznosti na tuto restrukturalizaci vznikala potřeba získat zahraniční investice.
22
Vnější kapitál hraje důležitou roli při urychlení procesu modernizace a restrukturalizace ekonomiky. Je proto důležité přilákat nové investory, kteří mohou pozitivně stimulovat stávající podnikatelské prostředí. Proto se jako vhodná aktivita pro získání investic jeví výstavba nových průmyslových zón. Podmínky pro vznik průmyslových zón se však v jednotlivých lokalitách liší a jsou úzce spojené s kvalitou dopravní sítě a kvalifikačním složením dostupných pracovních sil (Zábranská in Jeřábek, Brezinski, Leick a kol., 2006). Hospodářské, politické a ekonomické změny po roce 1989 vedly k transformaci struktury zpracovatelského průmyslu. Velké státní podniky prošly vlnami privatizace, což vedlo k jejich štěpení a rozpadu na menší soukromé subjekty. S postupným otevíráním směrem ke světovým trhům a přílivem zahraničního kapitálu dochází k postupnému rozvoji nových, do té doby zřídka zastoupených průmyslových odvětví. Rostoucí konkurence na světových trzích také negativně zasáhla tradiční odvětví textilního a kovodělného průmyslu. Především textilní výroba se začala potýkat s výraznou konkurencí, zastoupenou expandujícím dovozem textilu a textilních výrobků z Číny, což nepochybně přispělo k výraznému poklesu zaměstnanosti v podnicích textilního průmyslu v Česku, potažmo v SO ORP Moravská Třebová.
23
5
POSTAVENÍ SO ORP MORAVSKÁ TŘEBOVÁ V PARDUBICKÉM KRAJI A V ČESKU V roce 2013 byla vydána Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020, kde je
popsáno také postavení SO ORP Moravská Třebová v rámci Česka. V rámci této studie byl vymezen jako „slabý, komplexně nekonkurenceschopný mikroregion“. V takových mikroregionech je nutné přijmout celou řadu opatření, za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Mezi tato opatření patří zejména podpora lidských zdrojů, cestovního ruchu, podnikatelských subjektů a doplnění potřebné infrastruktury (Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 – 2020). Postavení
SO ORP Moravská Třebová
je
v rámci Pardubického kraje
charakterizováno v dokumentu s názvem „Program rozvoje Pardubického kraje“ z roku 2011. Region Moravskotřebovska zaujímá v rámci Pardubického kraje okrajovou polohu, která přispívá k faktu, že region je označován jako vnitřní periferie. Jako marginální je považován také z hlediska hospodářského a demografického. Region Moravskotřebovska je zároveň regionem s nejhorší situací na trhu práce v kraji. To je důsledkem nízké míry podnikatelské aktivity a nedostatku pracovních příležitostí. Území SO ORP Moravská Třebová je navrženo jako součást rozvojové osy republikové úrovně OS 8 (Hradec Králové – Moravská Třebová – Olomouc) v rámci které je dlouhodobě plánováno křížení rychlostních silnic R35 a R43, které by mohly daný region ekonomicky velmi pozvednout. Území tohoto SO ORP Moravská Třebová (jako součást okresu Svitavy) bylo také zařazeno mezi regiony se soustředěnou podporou státu na období 2010 – 2013 a také v Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje je SO ORP Moravská Třebová navrženo jako součást specifické oblasti krajské úrovně. Jako pozitivum pro budoucí ekonomický vývoj je naopak zohledňován výborný dopravní potenciál (plánované křížení rychlostních silnic R35 a R43 s možností napojení na integrovaný dopravní systém Pardubického a Jihomoravského kraje). Jako další pozitivní impuls může být brána pestrá odvětvová struktura zaměstnavatelů, která se rozšiřuje zejména v posledních několika letech (Program rozvoje Pardubického kraje, 2011).
24
Z hlediska sociogeografické regionalizace České republiky zaujímalo studované území SO ORP Moravská Třebová v roce 2001 pozici regionálního střediska mikroregionálního významu. Toto vymezení bylo konstruováno na základě agregátního ukazatele komplexního regionálního významu středisek2 (Hampl, 2005).
Obr. 3 Typologie území SO ORP z hlediska regionální konkurenceschopnosti Zdroj: Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 – 2020 Pozn. Červenou linií je vyznačeno území SO ORP Moravská Třebová
2
Jeho konstrukce zohledňuje působnost středisek na různých hierarchických úrovních a zároveň diferencovanou sounáležitost, resp. intenzitu vazeb střediska a jeho hierarchicky rozlišených zázemí. Intenzita vazeb se snižuje v závislosti na zvyšování hierarchické úrovně regionů. Tuto skutečnost vyjadřují následující „váhy“ pro přiřazování obyvatelstva k jednotlivým střediskům. 40 % je přiřazeno podle místa trvalého bydliště, 30 % k příslušným střediskům mikroregionů 1. stupně, 15 % ke střediskům mikroregionů 2. stupně, 10 % ke střediskům mezoregionů a 5 % k makroregionálnímu centru, tj. Praze. Součtem uvedených počtů je pak vyjádřen komplexní význam střediska (Hampl, 2005, 82. s.).
25
6
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL V SO ORP MORAVSKÁ TŘEBOVÁ 6.1 Historie průmyslové výroby Region Moravskotřebovska se vyznačuje silnou tradicí textilního a oděvního
průmyslu, přičemž pěstování lnu zde bylo rozšířeno již v 16. století. Následně zde vznikaly různě velké tkalcovny, úpravny textilií a podobné podniky, první větší továrna byla založena v roce 1803 v Moravské Třebové. V roce 1945 byla většina textilních podniků sloučena do celku s názvem Spojené textilní závody, v roce 1948 n. p. Henap a později Hedva (Region Moravskotřebovska a Jevíčska, 2015). Mezi další odvětví s bohatou tradicí patří také zpracování kovů. Největšími podniky v tomto odvětví byly továrny zabývající se zpracováním stříbrného zboží, například firma Bibus, od roku 1945 Kovoprůmyslové závody, od roku 1948 Sandrik, později Toner, dále také firma Linhart a další. Také v Jevíčku byl v historickém kontextu úspěšný kovodělný průmysl. Od roku 1905 se zde vyráběly kovové zavařovací nádoby. Mezi lety 1930 – 1948 zde byla továrna na výrobu čerpadel. Pro město Jevíčko je typická tradice potravinářského průmyslu. Mezi největší podniky v Jevíčku dříve patřil akciový pivovar se sladovnou, založený v roce 1896, následně
sloučen
pod
národní
podnik
Středomoravské
pivovary.
Do odvětví
potravinářského lze zařadit také mlékárnu, menší lihovary, mlýny a výrobnu sýra. Své zastoupení v regionu mělo také zpracování stavebních materiálů, konkrétně cihelny a výrobny cementového zboží (Region Moravskotřebovska a Jevíčska, 2015).
6.2 Situace v současnosti Region Moravskotřebovska je situován na hranici mezi Pardubickým a Olomouckým krajem. Zároveň je často vymezován jako strukturálně postižený region. Může za to nejen nevýhodná poloha, ale také nekvalitní dopravní infrastruktura.
26
Současná situace na území Moravskotřebovska je jistě ovlivněna politickými, sociálními a ekonomickými změnami po roce 1989, avšak do jisté míry je také odrazem historického vývoje. Území bylo tradičně osídleno německým obyvatelstvem a tak následný odsun německého obyvatelstva po roce 1945 je důvodem četných negativních demografických charakteristik. I díky tomu je studovaná oblast poměrně specifická a odlišuje se od okolních regionů. Často je považována za tzv. vnitřní periferii3 (vymezení vnitřních periferií viz. Příloha 5). Je to právě vysoká míra nezaměstnanosti, která je v současnosti jedním z nejpalčivějších problémů v regionu Moravskotřebovska. Na Obr. 4 můžeme porovnat míru nezaměstnanosti jednotlivých okresů Pardubického kraje. Je zajímavé sledovat, že okres Svitavy se jako jediný nachází nad úrovní celorepublikového průměru v průběhu celého období mezi roky 1997 – 2012. Viditelně tak splňuje jeden ze znaků vnitřních periferií. Za zmínku stojí také náhlý nárůst míry nezaměstnanosti po roce 2008. Zde můžeme odhadovat, že se jedná o jeden z důsledků ekonomické krize, která započala v letech 2007 – 2008. Ekonomické subjekty po roce 2008 více či méně pocítily ekonomickou recesi a byly nuceny na nastalou situaci reagovat také propouštěním zaměstnanců.
3
„Za vnitřní periferie se považují ta území země, která se hospodářsky nerozvíjejí, ztrácejí obyvatelstvo, demograficky stárnou, mají nižší sociálně-ekonomickou úroveň a horší technickou i sociální infrastrukturu než ostatní části území, mají starý bytový fond a objevují se v nich specifické sociální problémy spojené s exkluzí.“ (Musil, Müller, 2008, s. 326). Mezi indikátory které napovídají, že se jedná o vnitřní periferii, lze řadit například vysoký podíl obyvatel ve věku 15 let a více se vzděláním neukončeným maturitou, nebo vysoký podíl nezaměstnaných z celkového počtu ekonomicky aktivních osob (Musil, Müller, 2008).
27
Obr. 4 Míra nezaměstnanosti v okresech Pardubického kraje v letech 1997 – 2012 (v %) Zdroj: Portál MPSV Pozn. Možné zkreslení vlivem změn metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti
Na dalším grafu je ještě zřetelnější, jak problematickou je pro SO ORP Moravská Třebová situace na trhu práce. V rámci sledovaného období mezi lety 1991 – 2015 je zde míra nezaměstnanosti v průměru o 2 procentní body vyšší než v okrese Svitavy. Statistiky nezaměstnanosti jsou sice do úrovně správních obvodů dostupné až od roku 2001, přesto však můžeme odhadnout, že rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi SO ORP Moravská Třebová a okresem Svitavy byl podobný i v letech předcházejících.
28
Obr. 5 Srovnání míry nezaměstnanosti v letech 1991 – 2015 v okrese Svitavy a SO ORP Moravská Třebová Zdroj: Cach, 2014, Český statistický úřad, portál MPSV, vlastní úpravy Pozn. Možné zkreslení vlivem změn metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti.
K dokreslení situace jsou v práci předloženy také nejnovější dostupné údaje o míře nezaměstnanosti z března roku 2015, které pravidelně zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. V Tab. 2 lze porovnat úroveň míry nezaměstnanosti v jednotlivých správních obvodech Pardubického kraje. Výjimečně nelichotivé postavení SO ORP Moravská Třebová jasně dokládá skutečnost, že míra nezaměstnanosti je zde často téměř dvojnásobná v porovnání s některými s ostatních 11 správních obvodů Pardubického kraje.
29
Tab. 2 Nezaměstnanost ve správních obvodech Pardubického kraje k 1. 3. 2015 SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Boskovice* Konice* Litovel* Mohelnice* Zábřeh*
Dosažitelní Podíl Obyvatelstvo uchazeči nezaměstnaných 15-64 let 15-64 let uchazečů (%) 840 12 302 6,8 815 14 158 5,8 493 11 659 4,2 3 634 56 001 6,5 401 5 976 6,7 800 15 703 5,1 993 18 088 5,5 1 880 18 118 10,4 3 973 84 693 4,7 687 13 220 5,2 1 003 16 847 6,0 1 872 21 350 8,8 972 17 721 5,5 988 21 799 4,5 1 034 19 951 5,2 2 591 34 608 7,5 450 7 442 6,0 999 16 060 6,2 883 12 786 6,9 1 789 22 804 7,8
Volná místa (VM) 215 153 76 610 30 206 185 143 1 450 144 265 153 252 348 265 307 38 138 150 179
Počet uchazečů na 1 VM 3,9 5,3 6,4 5,9 13,3 3,8 5,3 13,1 2,7 4,7 3,7 12,2 3,8 2,8 3,9 8,4 11,8 7,2 5,8 9,9
Zdroj: Portál MPSV * Zeleně vyznačeny správní obvody z Jihomoravského a Olomouckého kraje, které přímo sousedí s SO ORP Moravská Třebová
Údaje o počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo vhodným způsobem doplňují pohled na situaci trhu práce v SO ORP Moravská Třebová. O jedno volné místo se zde uchází více než 13 nezaměstnaných, což je druhý nejvyšší počet nejen v Pardubickém kraji, ale také v porovnání se správními obvody v sousedních krajích. Z tohoto pohledu je situace horší pouze v SO ORP Králíky, který je ovšem také považován za strukturálně postižený periferní region.
30
Stupeň nejvyššího dokončeného vzdělání může hrát v situaci uchazeče o zaměstnání důležitou roli. Požadavky zaměstnavatelů se mohou různit, nicméně pro většinu pracovních míst je jedním z předpokladů alespoň dokončené středoškolské vzdělání. Správní obvod Moravská Třebová má z celého okresu Svitavy nejvyšší podíl obyvatel se základním vzděláním, jakožto nejvyšším ukončeným stupněm vzdělání. V případě vyššího odborného a především vysokoškolského patří studované území naopak k nejslabším správním obvodům v rámci okresu Svitavy. Údaje o vzdělanosti obyvatelstva jsou shrnuty s využitím indexu vzdělanosti, který jednotlivým kategoriím ukončeného vzdělání přidává různou váhu prostřednictvím koeficientu. Díky tomu je patrné, že úroveň vzdělanosti v SO ORP Moravská Třebová je nejnižší z celého Pardubického kraje. Největší rozdíl můžeme pozorovat ve srovnání správních obvodů Moravské Třebové a Litomyšle. Vzdělanostní struktura obyvatel úzce souvisí také s oblastí průmyslové činnosti v regionu. S rostoucím technologickým vývojem se stále více klade důraz na kvalifikační úroveň pracovní síly. Jednotlivé firmy se tak stále více zaměřují na lépe kvalifikovanou pracovní sílu. Nízká úroveň vzdělání proto způsobuje také nízkou atraktivitu regionu pro příchozí investory. Tab. 3 Vzdělanostní struktura obyvatel ve věku 15 a více let ve správních obvodech okresu Svitavy v roce 2011 SO ORP
Bez vzdělání, základní vzdělání
Střední vzdělání vč. vyučení (bez maturity)
Střední vzdělání s maturitou
Litomyšl
16,4
30,2
26,6
8,2
189,4
Moravská Třebová
19,5
34,9
22,3
5,9
179,8
Polička
17,4
32,9
25,2
7,0
186,8
Svitavy
17,3
33,3
24,4
6,7
183,9
Vysokoškolské Index vzdělání vzdělanosti
Zdroj: SLDB 2011
6.3 Charakteristika zpracovatelského průmyslu ve vybraných letech 6.3.1 Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu v roce 1987, 2006, 2015 V roce 2006 pozorujeme ve struktuře ekonomických subjektů výrazné změny. K té nejvýraznější došlo v odvětví textilního a oděvního průmyslu, ve kterém v porovnání s rokem 1987 klesla zaměstnanost téměř pětinásobně.
31
K obdobnému poklesu významnosti textilního průmyslu docházelo v celé České republice, a to zejména z důvodu rostoucí konkurence z Asie. Pokles významnosti zaznamenal také kovodělný průmysl, ve kterém v porovnání s rokem 1987 klesla zaměstnanost téměř trojnásobně. Dominantním odvětvím v regionu Moravskotřebovska byl v roce 2006 automobilový průmysl, zastoupený firmami v Jevíčku, Linharticích a Vranové Lhotě. Postupně se zde začali objevovat také noví zástupci potravinářského a strojírenského průmyslu. Tab. 4 Zaměstnanost v odvětvích zpracovatelského průmyslu v SO ORP Moravská Třebová v letech 1987, 2006 a 2015 1987 Zaměření Počet výroby zaměstnanců textilní a oděvní kovodělný elektrotechnický strojírenský dřevozpracující potravinářský
Celkem
2 480 1450 246 206 206 149
4 737
2006
2015
Zaměření výroby
Počet zaměstnanců
Zaměření výroby
Počet zaměstnanců
automobilový textilní a oděvní kovodělný strojírenský potravinářský ostatní dřevozpracující elektrotechnický chemický Celkem
1 221 633 527 502 486 216 116 87 25
automobilový kovodělný strojírenský textilní a oděvní ostatní potravinářský elektrotechnický dřevozpracující chemický Celkem
1 270 569 491 250 129 120 120 35 32
3 813
3 016
Zdroj: Centrum pro regionální rozvoj, Geografický ústav Přírodovědecké fakulty MU, Interní databáze Ekonomicko – správní fakulty MU, databáze HBI ,2015, vlastní úpravy na základě případová studie
Charakteristické rysy zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu lze vystihnout také s využitím indexu specializace, který je vypočten pro okres Svitavy4 za roky 1989 a 2001.
Druhým způsobem znázornění zaměstnanosti ve
zpracovatelském průmyslu je využití kartodiagramů. Pro jejich konstrukci byla použita data z výsledků případové studie v regionu Moravskotřebovska. Z následující tabulky je patrné, že v okrese Svitavy, jehož je SO ORP Moravská Třebová součástí, byla zaměstnanost v roce 1989 největší v textilním a oděvním odvětví průmyslové výroby, následována odvětvím kovodělným, potravinářským a průmyslem stavebních hmot.
4
Data o zaměstnanosti za SO ORP Moravská Třebová v letech 1987 a 2006 nejsou dostupná. Proto byla pro nastínění situace použita data o zaměstnanosti v okrese Svitavy z let 1989 a 2001.
32
Tab. 5 Počet zaměstnaných a index specializace v okrese Svitavy a v ČR v roce 1989 Odvětví průmyslu textilní průmysl stavebních hmot oděvní průmysl skla, keramiky a porcelánu kovodělný potravinářský dřevozpracující strojírenský ostatní kožedělný polygrafický chemický elektrotechnický průmysl papíru a celulózy průmysl celkem
okres Svitavy ČR relativní hodnoty (%) 12,7 3,0 2,6 1,0 2,3 1,1 2,8 1,4 3,9 2,2 3,2 2,7 1,5 1,5 8,4 11,5 0,8 1,1 0,8 1,3 0,1 0,3 0,1 2,3 0,0 2,7 0,0 0,6 39,4 40,4
index specializace 4,27 2,49 2,21 2,00 1,80 1,15 1,02 0,73 0,72 0,62 0,27 0,03 0,01 0,00 0,98
Zdroj: Šindler, 2006
Z následujícího kartodiagramu je patrné především prostorové rozmístění výroby v rámci zpracovatelského průmyslu na území SO ORP Moravská Třebová v roce 1987. Je zřejmé, že město Moravská Třebová bylo nejen správním centrem regionu, ale také centrem průmyslové výroby. Ostatní sídla s výjimkou města Jevíčka mají z hlediska zaměstnanosti jen marginální postavení. Také se ukazuje, že struktura zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu v regionu Moravskotřebovska byla v roce 1987 podobná jako zaměstnanost v okrese Svitavy, tedy že nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím byla textilní, oděvní a kovodělná výroba.
33
Obr. 6 Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu v SO ORP Moravská Třebová v roce 1987 Zdroj dat: Centrum pro regionální rozvoj, Geografický ústav Přírodovědecké fakulty MU, 2015
Situace v roce 2001 naznačená v datech za okres Svitavy, je dokladem toho, že odvětví textilního, oděvního a kovodělného průmyslu, které bylo dříve pro region typické, postupně ztrácelo své dominantní postavení. Zatímco u zmíněných průmyslových odvětví se index specializace snížil téměř čtyřnásobně, u ostatních odvětví se neměnil tak výrazným tempem. Dá se říci, že zaměstnanost se v tomto období začala rovnoměrně rozprostírat do většího počtu různých průmyslových odvětví.
34
Tab. 6 Počet zaměstnaných a index specializace v okrese Svitavy a ČR v roce 2001 Odvětví průmyslu textilní a oděvní průmysl skla, keramiky a stavebních hmot elektrotechnický dřevozpracující kožedělný potravinářský strojírenský papírenský a polygrafický kovodělný ostatní výroba dopravních prostředků chemický a farmaceutický zpracovatelský průmysl celkem průmysl celkem Celkem
okres Svitavy absolutní hodnoty 4 204 1 171 1 401 1 561 303 2 205 2 184 542 1 759 1 119 459 290 17 198 17 999 51 025
okres Svitavy ČR relativní hodnoty (%) 8,2 2,9 2,3 1,3 2,7 1,7 3,1 1,9 0,6 0,5 4,3 3,5 4,3 4,0 1,1 1,2 3,4 3,8 2,2 2,7 0,9 1,4 0,6 1,1 33,7 25,9 35,3 29,0 100,0 100,0
index specializace 1,56 1,45 0,91 0,88 0,70 0,68 0,58 0,50 0,49 0,44 0,35 0,29 0,68 0,66 1,00
Zdroj: Šindler, 2006
Rok 2006 byl jediným v rámci studovaných let 1987, 2006 a 2015, kdy město Moravská Třebová nebylo dominantním centrem regionu Moravskotřebovska z hlediska zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. Největším zaměstnavatelem bylo v roce 2006 město Jevíčko s počtem 1 390 pracovníků, následované Moravskou Třebovou s počtem 1 228 pracovníků. Toto postavení mělo Jevíčko zejména díky firmě GST Automotive Safety Czech s.r.o., kde bylo v roce 2006 zaměstnáno 928 pracovníků. Tento stav však netrval příliš dlouho, firma se po roce 2008 dostala do finančních problémů, byla nucena výrazně propouštět své zaměstnance a v roce 2013 v regionu Moravskotřebovska ukončila svoji činnost (Portál zprávy E15, 2013). Dále je také patrné, že se v roce 2006 v porovnání se situací v roce 1987 zvětšil počet obcí, ve kterých byly lokalizovány podniky zpracovatelského
průmyslu.
Zároveň
dochází
v potravinářském a strojírenském průmyslu.
35
ke
zdvojnásobení
zaměstnanosti
Obr. 7 Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu v SO ORP Moravská Třebová v roce 2006 Zdroj dat: Databáze HBI, Odbor rozvoje města Moravská Třebová, případová studie
Při pohledu na situaci v současnosti je patrné, že město Moravská Třebová a jeho zázemí se opět dostává do pozice dominantního zaměstnavatele ve zpracovatelském průmyslu v rámci regionu Moravskotřebovska. Průmyslová výroba je zaměřena především na oblast automobilového průmyslu a je koncentrována zejména do průmyslových zón v zázemí největších měst. V porovnání s rokem 1987 klesla zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu v regionu Moravskotřebovska téměř o 36 %.
36
Obr. 8 Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu v SO ORP Moravská Třebová v současnosti (popř. v roce 2014/2013) Zdroj dat: Databáze HBI, Odbor rozvoje města Moravská Třebová, případová studie
37
6.3.2 Struktura ekonomických subjektů v letech 1987, 2006 a 2015 V roce 1987 byla většina pracovníků zpracovatelského průmyslu koncentrována do několika velkých podniků situovaných především ve dvou největších městech – Moravské Třebové a Jevíčku. Z hlediska zaměstnanosti zde dominoval především textilní a oděvní průmysl, který těžil především z výrazné historické tradice. Mezi největší zaměstnavatele tohoto odvětví patřily podniky Hedva, Kras Brno a Perla Ústí nad Orlicí, které dohromady zaměstnávaly
přes
polovinu
zaměstnaných
ve
zpracovatelském
průmyslu
na
Moravskotřebovsku v roce 1987. Druhým významným odvětvím z hlediska zaměstnanosti byl kovodělný průmysl, který zde byl zastoupen podniky Kovopol Police nad Metují a Rostex Vyškov. Tab. 7 Podniky dle odvětvové struktury na území SO ORP Moravská Třebová v roce 1987 s počtem zaměstnanců 20 a více Název podniku Hedva Moravská Třebová
Počet CZObec Zaměření výroby zaměstnanců NACE 1 618 Moravská Třebová 13 textilní a oděvní
Kovopol Police nad Metují
762
Jevíčko
25
kovodělný
Rostex Vyškov
688
Moravská Třebová
25
kovodělný
Kras Brno
385
Moravská Třebová
13
textilní a oděvní
Kras Brno
300
Chornice
14
textilní a oděvní
Metra Blansko
246
Linhartice
26
elektrotechnický
Sigma Česká Třebová
206
Vranová Lhota
28
strojírenský
Dřevařské závody Trutnov
168
Moravská Třebová
16
dřevozpracující
Perla Ústí nad Orlicí
153
Třebařov
13
textilní a oděvní
Pekárny a cukrárny Pardubice
75
Moravská Třebová
10
potravinářský
Průmyslové mlýny Hradec Králové
47
Městečko Trnávka
10
potravinářský
Dřevařské závody Trutnov
38
Moravská Třebová
16
dřevozpracující
Pivovar Hradec Králové Závody SKN Krnov Celkem
27 24
Jevíčko Linhartice
11 13
potravinářský textilní a oděvní
4 737
Zdroj: Centrum pro regionální rozvoj, Geografický ústav Přírodovědecké fakulty MU
38
Tab. 8 Podniky dle odvětvové struktury na území SO ORP Moravská Třebová v roce 2006 s počtem zaměstnanců 20 a více Počet zaměstnanců 928
Jevíčko
Hedva a.s.
546*
Moravská Třebová
13
textilní a oděvní
Rehau Automotive s.r.o.
250*
Linhartice
22
automobilový
Armaturka Vranová Lhota a.s.
195
Vranová Lhota
28
strojírenský
Czech Blades s.r.o.
183
Jevíčko
25
kovodělný
Miltra B s.r.o.
173
Městečko Trnávka
10
potravinářský
Rabbit Trhový Štěpánov a.s.
173
Jevíčko
10
potravinářský
Toner s. r. o.
145
Moravská Třebová
25
kovodělný
Moravec - pekárny s.r.o.
140*
Moravská Třebová
10
potravinářský
Roltechnik spol. s r.o.
116
Třebařov
22
ostatní
Ponas - Linhartice s.r.o.
107
Linhartice
28
strojírenský
Název podniku GST Automotive Safety Czech
Obec
CZZaměření výroby NACE 29 automobilový
Abner a. s.
98*
Moravská Třebová
25
kovodělný
P-D Refractories CZ a.s.
71
Březina
23
ostatní
Allko s.r.o.
64
Kunčina
16
dřevozpracující
Alema Lanškroun a.s.
60
Moravská Třebová
27
elektrotechnický
Uniplus nástrojárna s.r.o.
54
Moravská Třebová
28
strojírenský
Roman Schich – Monarc
52
Jaroměřice
31
dřevozpracující
Nástrojárna MM s.r.o.
51
Moravská Třebová
28
strojírenský
MarS a.s.
50
Jevíčko
14
textilní a oděvní
Pavel Charvát – CHAS
48
Moravská Třebová
28
strojírenský
DK Plast spol. s r.o.
43
Vranová Lhota
22
automobilový
Kayser s.r.o.
42
Moravská Třebová
25
kovodělný
KRAS Chornice a.s.
37
Chornice
13
textilní a oděvní
Protechnik consulting s. r. o.
30
Staré Město
25
kovodělný
DGF a.s.
29
Moravská Třebová
25
kovodělný
Natural Keramika, spol. s r.o.
29
Jevíčko
23
ostatní
Aveko Servomotory, s.r.o.
27
Jevíčko
27
elektrotechnický
Dochema s.r.o.
25
Moravská Třebová
20
chemický
Ergo s. r. o. Metali s.r.o. Celkem
24 23
Chornice Útěchov
28 28
strojírenský strojírenský
3 813
Zdroj: Interní databáze Ekonomicko – správní fakulty MU, 2015, vlastní úpravy * Podniky, které v databázi chybí a bylo nutné je doplnit, popř. upravit některé údaje na základě informací z případové studie
39
Z Tab. 8 je patrné, že v roce 2006 docházelo v regionu Moravskotřebovska k nárůstu celkového počtu podniků, zejména těch menších s počtem do 100 zaměstnanců. Výraznou změnou je také příchod firem, které se orientují na odvětví automobilového průmyslu. Tyto firmy začínají v regionu přebírat dominantní postavení, které zde do té doby představovaly podniky kovodělného a textilního průmyslu. V současné době se na území Moravskotřebovska výrazně rozvíjí činnost firem spojených s automobilovým průmyslem. Toto odvětví zde pomalu ale jistě přebírá dominantní postavení, které zde především v roce 1987 představoval textilní a oděvní průmysl. Naplno se začínají projevovat efekty investic do průmyslových zón, jejichž kapacita je v současnosti zcela zaplněna. Mezi společnosti, které se zde stabilně usadily, patří především Rehau Automotive s. r. o. a Atek s. r. o. Jsou to představitelé odvětví automobilového průmyslu, který se v regionu zaměřuje především na výrobu plastových výlisků. Právě tato specializace je stále více typická pro průmyslovou výrobu ve studovaném území SO ORP Moravská Třebová. Je patrné, že z „tradičních“ průmyslových odvětví má do budoucna větší šanci na úspěch spíše odvětví kovodělného a strojírenského průmyslu. Tato odvětví sice na přelomu tisíciletí zažila jistý útlum, v poslední době je však zřetelné, že v regionu vznikají nové firmy právě s tímto zaměřením a navazují tak na historickou tradici. Mezi takové firmy lze zařadit například Protechnik Consulting s. r. o., DGF a. s. a Kayser s. r. o.
40
Tab. 9 Podniky dle odvětvové struktury na území SO ORP Moravská Třebová v současnosti (popř. 2014 / 2013) s počtem zaměstnanců 20 a více Počet Název podniku zaměstnanců Rehau Automotive s. r. o. 590* Atek s. r. o. 400* Czech Blades s. r. o. 202 Armaturka Vranová Lhota a. s. 160 Rehau Automotive s. r. o. 200* Hedva a. s. 250* Abner a. s. 120 Alema Lanškroun a. s. 120* PPT s.r.o. 117 Moravec - pekárny, s.r.o. 120* Roltechnik a. s. 104 Treboplast s. r. o. 80* Protechnik Consulting s. r. o. 80 Toner s. r. o. 77 Kayser s. r. o. 70* Regam s. r. o. 50 Nástrojárna MM s. r. o. 50* DGF a. s. 50* Pavel Charvát – CHAS 39 Allko s. r. o. 35 Dochema s. r. o. 32 Ergo s. r. o. 25* Natural Keramika, spol. s r.o. Metali s. r. o. Celkem
Obec Linhartice Moravská Třebová Jevíčko Vranová Lhota Jevíčko Moravská Třebová Moravská Třebová Moravská Třebová Moravská Třebová Moravská Třebová Třebařov Moravská Třebová Moravská Třebová Moravská Třebová Moravská Třebová Jevíčko Moravská Třebová Moravská Třebová Moravská Třebová Kunčina Moravská Třebová Chornice Jevíčko Útěchov
25 20 3 016
CZZaměření výroby NACE 22 automobilový 22 automobilový 25 kovodělný 28 strojírenský 22 automobilový 13 textilní a oděvní 25 kovodělný 27 elektrotechnický 28 strojírenský 10 potravinářský 22 ostatní 22 automobilový 28 strojírenský 25 kovodělný 25 kovodělný 25 kovodělný 28 strojírenský 25 kovodělný 28 strojírenský 16 dřevozpracující 20 chemický 28 strojírenský 23 28
ostatní strojírenský
Zdroj: databáze HBI ,2015 * Údaje, které v databázi HBI chybí a bylo nutné je doplnit, popř. upravit některé údaje na základě informací z Odboru rozvoje města Moravská Třebová a případové studie
Pro názornost byla vypracována následující tabulka, znázorňující existenci vybraných podniků ve studovaných letech. Mezi průmyslové podniky, které na území SO ORP Moravská Třebová existují po celé sledované období, tedy od roku 1987 až do současnosti se řadí pouze Hedva a. s a Toner s. r. o. Tyto podniky tedy můžeme považovat za zástupce tradičních odvětví textilního, oděvního a kovodělného průmyslu na území regionu Moravskotřebovska.
41
Převážná část průmyslových podniků vznikla v průběhu 90. let, nebo před rokem 2006. Tyto podniky si během své existence vybudovaly v regionu Moravskotřebovska stabilní pozici, díky které prosperují i v současnosti. Firmy, které vznikly až po roce 2006, představují především nově se rozvíjející obor výroby plastových výrobků pro automobilový průmysl. Mezi takové jednoznačně patří Atek s. r. o. a Treboplast s. r. o., kteří jsou zástupci firem z městské průmyslové zóny v Moravské Třebové. Dle dostupných informací z Odboru rozvoje města Moravská Třebová se u těchto firem dá očekávat další rozvoj a s tím spojený nárůst počtu zaměstnanců. Pro úplnost je třeba zmínit také firmy, které na území SO ORP existovaly pouze v jednom ze studovaných let, což znamená, že se si zde nevybudovaly stabilní pozici a během několika let od svého vzniku byly z různých důvodů nuceny ukončit svoji činnost. Za typického zástupce lze považovat firmu GST Automotive Safety Czech s.r.o., která působila ve městě Jevíčko. Ještě v roce 2006 představovala pozici největšího zaměstnavatele v regionu Moravskotřebovska. Firmu avšak citelně zasáhly důsledky ekonomické krize a od roku 2009 docházelo k výraznému propouštění. Situace vyvrcholila na konci roku 2013, kdy bylo rozhodnuto o ukončení provozu a přesunutí výroby do Rumunska (Portál zprávy E15, 2013). Některé firmy také v intervalu mezi studovanými roky ztratily tolik zaměstnanců, že už nebyly zahrnuty ve výčtu podniků z důvodu nastavené hranice minima 20 zaměstnanců. Tyto firmy nejsou v následující tabulce zahrnuty. Dalším zástupcem podniků, které si v regionu nevybudovaly stabilní pozici je firma MILTRA B s. r. o., která se zaměřovala na zpracování mléka, výrobu sýrů a dalších mléčných výrobků. Po nečekaném krachu v roce 2014, kdy bylo propuštěno všech více než 200 zaměstnanců, následovalo období nečinnosti, kdy byla výroba pozastavena. V současnosti se však uvažuje o znovuobnovení provozu firmy (Agrofert, 2015).
42
Tab. 10 Vybrané firmy na území SO ORP Moravská Třebová a jejich existence v průběhu studovaného období mezi lety 1987 – 2015 Název firmy
Existence v letech 1987
2006
2015
Hedva a.s.
X
X
X
Toner s. r. o.
X*
X
X
Moravec - pekárny s.r.o.
-
X
X
Rehau a.s.
-
X
X
Armaturka Vranová Lhota a.s.
-
X
X
Czech Blades s.r.o.
-
X
X
Roltechnik s. r.o.
-
X
X
Nástrojárna MM s.r.o.
-
X
X
Pavel Charvát - CHAS
-
X
X
Kayser s.r.o.
-
X
X
Abner a. s.
-
X
X
Metali s.r.o.
-
X
X
Dochema s.r.o.
-
X
X
Protechnik Consulting s. r. o.
-
X
X
DGF a.s.
-
X
X
Natural Keramika s r.o.
-
X
X
Alema Lanškroun a. s.
-
X
X
Allko s.r.o.
-
X
X
Atek s. r. o.
-
-
X
Treboplast s. r. o.
-
-
X
Plastic Parts & Technology s.r.o.
-
-
X
Regam s. r. o.
-
-
X
GST Automotive Safety Czech s.r.o.
-
X
-
Miltra B s.r.o.
-
X
-
Zdroj: Centrum pro regionální rozvoj, Geografický ústav Přírodovědecké fakulty MU, Interní databáze Ekonomicko – správní fakulty MU, databáze HBI ,2015, vlastní úpravy na základě případová studie * V roce 1987 pod názvem Rostex Vyškov
43
6.4 Průmyslové zóny Městská průmyslová zóna Moravská Třebová Výstavba průmyslové zóny situované na západním okraji města započala v roce 1999. Celková rozloha průmyslové zóny je 11,4 ha (Odbor rozvoje města Moravská Třebová, 2015). Tab. 11 Průmyslová zóna v Moravské Třebové v roce 2014 Průmyslová zóna Moravská Třebová Název společnosti
zaměření výroby
od roku
Atek s.r.o. 2006 automobilový průmysl Treboplast s.r.o. 2006 automobilový průmysl Protechnik Consulting s.r.o 2006 přesné strojírenství Kayser s.r.o. 2008 kovodělný průmysl DGF, a.s. 2000 kovodělný průmysl Nástrojárna MM s.r.o. 2001 automobilový průmysl Celkem Financování výstavby Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – dotace na rozvoj průmyslových zón Pardubický kraj – dotace na rozšíření inženýrských sítí Moravská Třebová – spolufinancování dotací Celkem
počet zaměstnanců 400 80 80 70 50 50 730 Částka (mil. Kč) 6,20 2,45 5,95 14,60
Zdroj: Odbor rozvoje města Moravská Třebová
Na příkladu městské průmyslové zóny v Moravské Třebové můžeme pozorovat efektivnost cíleně plánovaných investic. S odstupem času lze pozorovat, že investice necelých 15 mil. Kč z veřejných prostředků stimulovala soukromé investice v celkové hodnotě přes 1 mld. Kč (Odbor rozvoje města Moravská Třebová, 2015). Vidíme tedy nejen pozitivní vliv z hlediska ekonomického, ale také z pohledu zaměstnanosti, atraktivity a konkurenceschopnosti regionu. V současnosti je v průmyslové zóně zaměstnáno přes 730 pracovníků. Navíc je nutno připomenout, že většina podnikatelských subjektů v průmyslové zóně plánuje další rozšiřování výrobních kapacit a s tím spojený nárůst počtu volných pracovních míst, tudíž bude i v budoucnu přispívat ke snižování míry nezaměstnanosti v regionu.
44
Průmyslová zóna Linhartice
V této průmyslové zóně sídlí firma Rehau Automotive s. r. o., která se zaměřuje na výrobu plastových komponent pro automobilový průmysl a zároveň je největším zaměstnavatelem na území SO ORP Moravská Třebová.
V současnosti zde je zde
zaměstnáno 590 pracovníků, do roku 2016 se plánuje další nárůst o 90 pracovníků. V roce 2011 byl firmou otevřen nový závod v Jevíčku, kde bylo na konci roku 2014 zaměstnáno 200
pracovníků.
Celkem
tato
společnost
v současnosti
zaměstnává
v regionu
Moravskotřebovska 790 pracovníků. Tab. 12 Průmyslová zóna v Linharticích v roce 2014 Název společnosti Rehau Automotive s. r. o.
Průmyslová zóna Linhartice od roku zaměření výroby 1994 automobilový průmysl
počet zaměstnanců 560
Zdroj dat: Odbor rozvoje města Moravská Třebová, 2015
6.5 Případová studie 6.5.1 Metodika Pro detailnější studii vývoje firem z odvětví zpracovatelského průmyslu po roce 1989 na území regionu Moravskotřebovska byl zvolen formát řízeného rozhovoru s řediteli vybraných firem. Mezi oslovené firmy se řadí Hedva a. s. coby představitel textilního průmyslu, který v rámci studovaného území reprezentuje historickou tradici tohoto odvětví. Dalším oslovenou firmou je Rehau Automotive s. r. o. coby největší zaměstnavatel regionu a představitel dominantního odvětví automobilového průmyslu (výroba plastových komponent). Oslovena byla také firma Moravec – pekárny, která představuje stabilní podnik v oblasti potravinářského průmyslu. Zmíněným firmám bylo položeno 11 otázek, které budou vodítkem k nastínění informací o vývoji firem a jejich zaměstnanosti, charakteristice výroby a pozici v regionu Moravskotřebovska.
Znění
jednotlivých otázek je následující: Jaký vliv na chod firmy měl politický a hospodářský vývoj po roce 1989 z hlediska obratu a úspěšnosti? Jakým způsobem jste pocítili dopady ekonomické krize po roce 2007 z hlediska obratu, výroby a zaměstnanosti?
45
Je možné popsat vývoj počtu zaměstnanců od založení firmy do současnosti? Jaká je kvalifikační a věková struktura zaměstnanců? Odkud pochází materiál určený pro výrobu a kam směřují hotové produkty? Jakým způsobem se podílíte na výzkumu, vývoji a inovacích? Plánujete do budoucna rozšiřování výrobních kapacit? Jakým způsobem reagujete na změny ve vývoji trhu a požadavků zákazníků? Má firma výraznější konkurenci na území regionu Moravskotřebovska, či mimo něj? Jakou? Spolupracujete s dalšími firmami z regionu Moravskotřebovska? Jaké jsou výhody a nevýhody lokalizace firmy v regionu Moravskotřebovska? Zhodnoťte situaci na trhu práce v regionu Moravskotřebovska a úroveň podpory podnikání ze strany veřejné zprávy. V závěru případové studie byl proveden také rozhovor se zástupci veřejné správy. Cílem tohoto rozhovoru bylo doplnění objektivního pohledu na problematiku transformačních změn a vývoj v regionu Moravskotřebovska také ze strany města Moravská Třebová. Tímto způsobem byla získána zpětná vazba na některé názory ze strany výše zmíněných firem. V rámci rozhovoru byly položeny následující otázky:
Region Moravskotřebovska je z pohledu ČR vnímán jako periferní a strukturálně postižený region. Jakým způsobem je postavení regionu vnímáno ze strany představitelů města?
Jak hodnotíte situaci na trhu práce v regionu Moravskotřebovska?
Jaký vliv má vzdělanost a kvalifikační struktura obyvatel na zaměstnanost v regionu?
Jakým způsobem se město Moravská Třebová podílí na podpoře podnikatelského prostředí?
Některé firmy hodnotí kvalifikační úroveň uchazečů o zaměstnání jako nedostatečnou. Jakým způsobem se tato situace dá řešit?
Některé firmy také postrádají odpovídající dopravní dostupnost a infrastrukturu. Jaké jsou vyhlídky na zlepšení situace? 46
Plánuje se v budoucnu rozšiřování městských průmyslových zón?
Jaký vývoj očekáváte v regionu Moravskotřebovska v budoucích letech? 6.5.2 Rehau Automotive s. r. o. Rozhovor poskytl pan Mgr. Pavel Kaše, ředitel výrobního závodu v Linharticích.
Vývoj podniku a zaměstnanosti Firma působí na území regionu Moravskotřebovska od roku 1994, kdy výroba probíhala v pronajatých prostorách s celkovým počtem 30 zaměstnanců. V roce 1996 byla dokončena výstavba nového výrobního závodu v obci Linhartice s rozlohou 2000 m2. Od té doby se výrobní závod z hlediska plochy i zaměstnanosti konstantně rozrůstal až do dnešní podoby, kdy je zde zaměstnáno 590 pracovníků. Zlomovým bodem ve vývoji zaměstnanosti firmy je rok 2008. V tomto období se většina podniků začala potýkat s důsledky ekonomické krize a častým jevem tak bylo propouštění zaměstnanců a omezení výroby. Paradoxně právě v tomto období firma Rehau Automotive s. r. o. nabírala nové zaměstnance, mezi lety 2008 – 2010 výrazným způsobem vzrostl jejich počet, a to z původních 323 na 588 zaměstnanců. Jednalo se především o pracovníky z ostatních firem v regionu Moravskotřebovska, které byly nuceny propouštět z již zmíněných důvodů. Ekonomická krize tak na tento podnik neměla žádný negativní vliv. Bylo to dáno zejména skutečností, že právě v období mezi roky 2008 – 2010 firma získala nové zakázky a projekty od několika předních světových automobilek, které tak vedly spíše k růstu výroby a zisků. Z hlediska úrovně kvalifikace zaměstnanců dochází k postupnému vývoji. V začátcích firmy v 90. letech a také po roce 2000 zde bylo výrazné zastoupení méně kvalifikované pracovní síly, bylo vyžadováno minimálně absolvování učňovského oboru. S rostoucí automatizací výroby a rozvojem výrobních technologií však nároky na kvalifikovanost zaměstnanců stále rostou. Z tohoto důvodu byla pozornost firmy zaměřena na větší kvalifikaci svých zaměstnanců. Také proto byl ve městě Svitavy v roce 2012 založen učňovský obor „Mechanik, plastikář“, ve kterém se v současnosti vzdělává 78 učňů. Studentům tohoto oboru jsou firmou vyplácena studijní stipendia a po jeho absolvování většina z nich najde zaměstnání právě ve výrobním závodu v Linharticích, či v nedávno otevřené provozovně v Jevíčku, kde je zaměstnáno 200 pracovníků. Kvalifikace zaměstnanců je zprostředkována také díky průběžným školením. V roce 2011 bylo 47
založeno také Technologické centrum, kde pracuje 18 inženýrů na zdokonalování výrobního procesu, zejména automatizace a kamerových systémů. Firemní školky pro zaměstnance na mateřské dovolené ve firmě Rehau Automotive s. r. o. nejsou zastoupeny.
Obr. 9 Vývoj počtu zaměstnanců firmy Rehau Automotive s. r. o. mezi lety 1994 – 2015 Zdroj: Interní statistiky společnosti
Výrobní charakteristika Firma Rehau Automotive s. r. o. se zaměřuje na výrobu plastových komponent pro automobilový průmysl. Z hlediska geografické působnosti firmy je její činnost rozprostřena v rámci většiny států celé Evropské unie. Nejvýraznější pozici zde zastupuje Německo, odkud pochází a velké množství vstupních materiálů a kam směřuje převážná část produkce z výrobních závodů v Linharticích a Jevíčku. Mezi odběratele finálních produktů patří automobilky BMW, Audi, Daimler a Ford. V současnosti se zvyšují dodávky produktů také do Slovenské republiky, konkrétně do výrobního závodu Volkswagen v Bratislavě a do Maďarska, kde byl nedávno postaven výrobní závod Audi ve městě Györ. Na území regionu Moravskotřebovska firma Rehau Automotive s. r. o. spolupracuje s několika nástrojárnami, kam zadává výrobu či opravy kovových součástí výrobních zařízení. Dále spolupracuje s množstvím subdodavatelů, kde se jedná především o práce charakteru údržby budov a výrobních zařízení. Největší spolupráce tedy funguje s nástrojárnami, tedy zástupci tradičního odvětví kovodělné výroby v regionu Moravskotřebovska. Z hlediska expanze výrobního závodu se do budoucna plánuje 48
výrazná investice do rozšíření výrobních kapacit, která s sebou přinese také výrazné navýšení počtu zaměstnanců. Z nedávné doby lze zmínit investici v řádech milionů eur, kdy byla v roce 2011 zakoupena výrobní plocha v Jevíčku, kde v současnosti pracuje 200 zaměstnanců, což z firmy Rehau Automotive s. r. o. dělá jednoho z největších zaměstnavatelů také ve městě Jevíčko. Za oba výrobní závody se dá říci, že se zaměřují výhradně na automobilový průmysl, spolupráci navazují především s předními světovými automobilkami, což má pozitivní efekt v tom, že se struktura výroby nijak výrazně nemění a zůstává stabilní. Pozice v regionu Moravskotřebovska Vzhledem k velikosti a objemu výroby nemá firma Rehau Automotive s. r. o. na území regionu Moravskotřebovska žádnou konkurenci, přestože zde několik firem se stejným zaměřením působí (Atek s. r. o. a Treboplast s. r. o. v Moravské Třebové). V 90. letech se vedení firmy Rehau se sídlem v Německu rozhodovalo pro expanzi a výstavbu nových výrobních závodů v Evropě. V té době byla jejich kritériem výstavba výrobních závodů v takových lokalitách, kde se ostatním investorům do budování příliš nechtělo. Jednalo se zejména o lokality mimo velké průmyslové oblasti s nepříliš výhodnou dopravní dostupností. Z toho důvodu byla vybrána lokalita Moravské Třebové. V současnosti jsou k vidění první pozitivní efekty tohoto rozhodnutí. Většina firem v zázemí velkých měst s koncentrací automobilového průmyslu (Praha, Plzeň, Mladá Boleslav) má problém s nedostatkem potenciální pracovní síly, které je naopak v regionu Moravskotřebovska dostatek. Jako jeden z negativních lokalizačních aspektů se jeví nedostatečná úroveň dopravní dostupnosti, zejména vzdálenost k nejbližší dálnici. Z hlediska trhu práce je pro firmu limitující vzdělanost a kvalifikační úroveň. Nezaměstnaných obyvatel je v regionu mnoho, problém je s jejich kvalifikací. Z toho důvodu byl otevřen speciální studijní obor ve Svitavách, kde si firma vzdělává své budoucí zaměstnance. Zároveň spolupracuje s vysokými školami, konkrétně s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně a Univerzitou v Pardubicích formou stáží, dnů otevřených dveří apod. Komunikace s představiteli města Moravská Třebová je na velice dobré úrovni, což bylo mimo jiné také jedním z rozhodujících faktorů, proč firma začala působit právě v regionu Moravskotřebovska a ne v uvažované lokalitě na severu Čech. Městský úřad 49
výraznou měrou spolupracoval na přípravách realizace výstavby výrobního závodu v Linharticích. Představitelé firmy i města se také pravidelně setkávají a konzultují společné záměry, jako je například modernizace zimního stadionu, na kterém se finančně podílelo město Moravská Třebová i firma Rehau Automotive s. r. o. 6.5.3 Hedva a. s. Rozhovor poskytl pan Ing. Tomáš Mazal, finanční ředitel firmy Hedva a. s. Vývoj podniku a zaměstnanosti Firma Hedva představuje průmyslový podnik s velice dlouhou tradicí, která sahá až do roku 1828. Na území regionu Moravskotřebovska působí od roku 1949. V období po roce 1989 následně vznikla akciová společnost Hedva a. s., konkrétně 1. 10. 1993, kdy se jedná o ryze českou firmu působící pouze na území České republiky. Porevoluční období na počátku 90. let tedy bylo pro firmu charakteristické změnou vlastnictví spojenou s přechodem na akciovou společnost, ale zároveň také snižováním počtu zaměstnanců, způsobenou postupnou modernizací výrobního procesu. Z hlediska obratu však zmiňované období nebylo nijak kritické, do roku 2004 lze dokonce pozorovat postupné zlepšení z hlediska obratu. Po roce 2004 však dochází k útlumu, který kulminoval v období hospodářské recese v letech 2007 – 2008. Ve zmíněném období docházelo ve firmě Hedva a. s. k odbytové krizi a propadu obratu, což mělo negativní vliv na výrobu a zaměstnanost. Docházelo tak k propouštění, které bylo zaměřeno profese, které byly nejméně postradatelné a na zaměstnance v předdůchodovém věku. Od roku 2013 se ekonomický vývoj začíná zlepšovat, v současnosti firma vykazuje provozní a ekonomický zisk a do několika příštích let panují veskrze optimistické vyhlídky z hlediska ziskovosti a objemu výroby. V současnosti je zde zaměstnáno 250 zaměstnanců, z čehož 20 % představují technicko - hospodářští pracovníci a zbylých 80 % výrobní dělníci, kteří jsou povětšinou absolventy textilních učilišť a středních průmyslových škol. Z administrativních pracovníků jsou zde zaměstnáváni absolventi textilních oborů Technické univerzity v Liberci. Celkově se však dá říci, že společnost Hedva prošla výraznou recesí. Měřítkem tohoto tvrzení je skutečnost, že v dobách největší prosperity působila firma v 18 městech v Česku s celkovým počtem přes 7000 zaměstnanců. V současnosti již firma působí pouze v Moravské Třebové, Šumperku a Rýmařově.
50
Obr. 10 Vývoj počtu zaměstnanců firmy Hedva a. s. mezi lety 1987 – 2015 Zdroj: Veřejný rejstřík a sbírka listin, 2015, případová studie
Výrobní charakteristika Na počátku roku 2011 došlo k rozštěpení společnosti na dvě části – Hedva PRIMA a. s. a Hedva a. s. První zmíněná firma se zabývá pronájmem veškerého movitého a nemovitého majetku, zatímco Hedva a. s. představuje původní výrobní závod. Výroba se zde zaměřuje především na produkci textilu a různých textilních výrobků, převažujícím sortimentem jsou však hedvábné tkaniny. Materiál určený pro výrobu pochází částečně z Asie a částečně z Evropy. Celkově slouží 60 – 70 % produkce na export, převážně do evropských zemí, zastoupených hlavně Německem, Rakouskem, Slovenskem, Polskem a Británií. Z mimoevropských zemí se pak jedná zejména o Rusko. V rámci regionu Moravskotřebovska firma spolupracuje převážně se stavebními firmami, které se starají o údržbu areálu, ale také s dopravními firmami z regionu, které zajišťují přepravu zboží. V budoucích letech není plánováno žádné rozšiřování výrobních kapacit, prioritou je pro firmu udržení alespoň stávajícího stavu. Rostoucí konkurenci z asijských zemí nelze konkurovat cenou ani množstvím vyráběných produktů a proto se firma zaměřuje především na kvalitu, a to v rámci zaměření na speciální tkaniny. Mezi takové patří například speciální tkaniny určené na listy rotorů větrných elektráren, paroprodyšné, vodoodpudivé a antistatické tkaniny. Ostatně dle slov pana ředitele existují dva důvody, proč společnost Hedva a. s. stále existuje na trhu.
51
Jedním z nich je snaha o maximální odlišení se od konkurence, kdy se upouští od výroby klasických druhů tkanin. Druhým důvodem je pak rozsáhlost nabízeného sortimentu, v současnosti se jedná o 630 druhů nabízených druhů textilních výrobků. Z hlediska struktury výroby je tak nutné pružně reagovat na požadavky zákazníků, s čímž je tedy spojena výrazná variabilita nabízených produktů. Pozice v regionu Moravskotřebovska Útlum textilního odvětví průmyslové výroby způsobil faktický zánik veškeré konkurence v této oblasti. Firma Hedva tak v regionu Moravskotřebovska nemá konkurenci. Dle slov pana ředitele je konkurence v rámci celé Evropy poměrně malá, zpracováním hedvábných tkanin se mnoho firem nezabývá. Z hlediska lokalizačních předpokladů je pozitivem především tradice textilní výroby, z čehož vyplývá kvalifikace pracovních sil a silná vazba na ekonomické subjekty v regionu. Pro společnost jako takovou je přínosná také skutečnost, že v regionu Moravskotřebovska není tak výrazný tlak na výši mezd, což je výhodné z ekonomického hlediska firmy, nicméně pro region jako takový to je spíše znak zaostalosti a strukturálního postižení. Jako nevýhoda se jeví problematika dopravní obslužnosti regionu. Nevýhodná je také vzdělanostní struktura obyvatelstva, která se projevuje v situaci, kdy firma potřebuje obsadit více exponované a kvalifikačně náročnější pozice. Z hlediska podpory podnikání ze strany veřejné správy postrádá firma Hedva a. s. výraznější formu spolupráce. Textilní výroba je velice náročná na spotřebu vody, a proto by pro firmu bylo výraznou úlevou, kdyby se s městem podařilo navázat rozhovor na téma snížení ceny vodného a stočného. Z celkového hlediska je také výraznou zátěží nesmyslná byrokratická náročnost podnikání, která firmě nepřináší žádný profit. Cílená podpora ze strany města zaměřená na rozvoj regionu a podnikání se tedy zdá být nedostatečná. 6.5.4 Moravec – pekárny s. r. o. Rozhovor poskytl pan Vladimír Moravec, jednatel firmy Moravec – pekárny s. r. o. Vývoj podniku a zaměstnanosti Na území regionu Moravskotřebovska působí firma od prosince roku 1991, kdy firma spustila výrobu v prostorách bývalého podniku Pekárny a cukrárny Pardubice, které měla v pronájmu. 52
Podnikání v 90. letech těsně po transformaci bylo pro firmu ve srovnání s dalším vývojem jednoznačně snadnější. V této době bylo snadnější získat úvěr od peněžních ústavů, tvorba cen byla více stabilní apod. Zároveň v regionu nebyla tak výrazná konkurence, v současnosti reprezentovaná především velkými obchodními řetězci. V roce 1991 firma začala s výrobou pekařských výrobků s počtem 70 zaměstnanců. Zaměstnanost následně mírným tempem rostla, až do roku 2000, kdy dosáhla maximálního počtu 165 zaměstnanců. Od tohoto roku však začala naopak pozvolným tempem klesat. Následná ekonomická krize po roce 2007 do chodu firmy z hlediska obratu ani zaměstnanosti žádným výrazným způsobem nezasáhla. Potravinářský průmysl a především pekařská výroba není odvětví trhu, na které by negativní důsledky ekonomické krize měly vliv, především z hlediska poptávky po pečivu. V nedávných letech došlo k výrazné investici do inovace výrobních zařízení, čímž došlo k nárůstu automatizace. To je jedním z důvodu pozvolného úbytku počtu zaměstnanců po roce 2000.
Obr. 11 Vývoj počtu zaměstnanců firmy Moravec – pekárny s. r. o. mezi lety 1991 – 2015 Zdroj: Interní statistiky společnosti
Z hlediska zajištění kvalifikace pracovníků firma po delší dobu (v období mezi lety 2004 – 2008) spolupracovala se Střední průmyslovou školou potravinářské technologie v Pardubicích, kde byly podporovány speciální kurzy.
53
Firma se také pokusila využít vzdělávacích programů za podpory Evropské unie, jejich výsledky a přínosy však byly zcela minimální. Byly také realizovány snahy o zavedení učebního oboru „pekař, cukrář“ na Integrované škole v Moravské Třebové, kde by firma dohlížela na kvalifikaci budoucích zaměstnanců. Ze strany vedení této školy však nebyla patrná žádná podpora tohoto záměru. Výrobní charakteristika Výroba firmy se zaměřuje především na veškeré druhy pečiva, doplňkovým sortimentem jsou také cukrárenské výrobky. Nejdůležitější surovinou pro výrobu je samozřejmě mouka, která je dovážena z mlýnů v Olomouci a Předměřicích. Cena obilovin se odvíjí od situace na burzovním trhu. Výrazným omezením pro hospodářskou stabilitu podniku je enormní tlak na cenu finálních produktů. Za tento tlak mohou především velké obchodní řetězce, které kontrolují převážnou část trhu s výrobky potravinářského průmyslu a určují cenu pekařských výrobků. Vzhledem k výrazné konkurenci na poli pekařské výroby se neplánuje žádné výrazné rozšiřování výrobních kapacit. Firma se tak zaměřuje spíše na stabilizaci a zejména modernizaci, popř. zvýšení efektivity stávajících výrobních kapacit. Z hlediska vývoje poptávky po potravinářských produktech je nutná flexibilita ve struktuře nabízených výrobků. S tím souvisí důležitá role inovací, které ve firmě probíhají takřka nepřetržitě. Firma jako první v republice začala s výrobou stabilizovaných kvasů (již v průběhu 90. let). Z tohoto lze těžit i v současnosti, díky této technologii má chléb jedinečné vlastnosti, díky kterým získává ocenění v mnoha degustačních soutěžích. V roce 2013 bylo investováno do vývoje metody „cool rising“, která prodlužuje kynutí těsta. Díky tomu je dosaženo lepší chuti a prodloužení trvanlivosti některých druhů pečiva. Pozice v regionu Moravskotřebovska Z hlediska územní působnosti firma zásobuje celý region Moravskotřebovska, konkrétně v okruhu 35 kilometrů od Moravské Třebové. Za hranicemi regionu se tedy jedná například o města Litovel, Polička, Zábřeh na Moravě, Uničov, Lanškroun a Česká Třebová. Z celkové produkce putuje 40 % výrobků do obchodních řetězců a zbylých 60 % z celkového objemu výrobků do vlastních prodejen, kterých na území regionu Moravskotřebovska firma provozuje celkem osm. Firma spolupracuje také s ostatními ekonomickými subjekty v regionu. Jedná se především o menší podniky strojírenského průmyslu, které zajišťují opravy a údržbu výrobních zařízení. 54
Mezi pozitiva lokalizačních aspektů lze řadit znalost místního trhu a zvyklostí zákazníků. „Smutnou“ výhodou regionu Moravskotřebovska je z pohledu firmy také nízká cena pracovní síly, není tedy potřeba zaměstnávat pracovníky z jiných regionů, či zahraničí. Negativním jevem je naopak nízká kupní síla v této oblasti. Firma tak nemůže naplno využít svého špičkově vybaveného výrobního zázemí. Omezující je také rostoucí působnost nadnárodních obchodních řetězců i v malých městech, jako je Moravská Třebová. Jako velký nedostatek se také jeví vzdálenost nejbližšího většího města, které by firma potřebovala k posílení své pozice. Nejbližším větším městem je myšlena například Olomouc, vzdálená od Moravské Třebové více než 50 kilometrů. Dle slov pana ředitele je v regionu Moravskotřebovska katastrofální míra vzdělanosti a kvalifikační úrovně potenciálních zaměstnanců. Jako důvod byla označena špatně nastavená celková státní koncepce vzdělávání. Firma naopak těží z kvalitní spolupráce s městem Moravská Třebová. Představitelé města se firmě ve většině problémů snaží vycházet vstříc. Díky partnerství města s nizozemským městem Vlaardingen se firmě podařilo navázat kontakt se zdejšími podnikatelskými subjekty, což mělo pozitivní vliv ze jména z hlediska inspirace a investic do následných inovací. Shrnutí za dotazované firmy Zajímavé srovnání výše zmíněných firem lze provést pomocí relativního vyjádření vývoje zaměstnanosti (viz. Příloha 3). V tomto srovnání zcela jednoznačně dominuje firma Rehau Automotive s. r. o., kde za dobu její existence vzrostl počet zaměstnanců více než devatenáctinásobně. Firma je na území SO ORP Moravská Třebová zástupcem automobilového průmyslu, který v regionu v posledních letech zažívá výrazný rozvoj. Poměrně stabilní pozici v regionu má firma Moravec – pekárny s. r. o. V devadesátých letech firma rostla, po roce 2000 však zaměstnanost začala lehce klesat. Postupem času se stabilizovala na aktuální úrovni 120 zaměstnanců. Je patrné, že pokud v regionu nezačne působit výraznější konkurence, tak si firma i nadále udrží svoji stabilní pozici. Jedinou firmou, která ve zmíněném srovnání zaznamenala pokles zaměstnanosti, je Hedva a. s. coby zástupce textilní a oděvní výroby. Firma během svého vývoje po roce 1989 prošla výraznou recesí, což jasně dokládá skutečnost, že mezi lety 1987 – 2015 klesl počet zaměstnanců více než šestinásobně. 55
6.5.5 Odbor rozvoje města Moravská Třebová Rozhovor poskytl pan Ing. Miroslav Netolický, vedoucí Odboru rozvoje města Moravská Třebová. Situace v regionu Moravskotřebovska Je pravdou, že region Moravskotřebovska je řazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu. Na druhou stranu je zapotřebí vnímat postavení regionu z hlediska vývojových trendů. V období kolem roku 2004 se vývoj otočil výrazně ve prospěch regionu Moravskotřebovska, což znamená, že se region čím dál více vzdaluje od označení periferní region a to zejména z hlediska míry ekonomické a podnikatelské aktivity. Konkrétním impulsem směrem k restrukturalizaci místní ekonomiky byla výstavba městské průmyslové zóny v období 1999 – 2005. Nově příchozí firmy se zde specializují především na výrobu pro automobilový průmysl. Pro tyto firmy je region Moravskotřebovska strategickou lokalitou, protože v okruhu 150 kilometrů se nachází jen minimální počet přímých konkurentů v odvětví automobilového průmyslu. Zároveň jsou odsud v dobré časové dostupnosti dominantní odběratelé zdejší průmyslové produkce, kterými jsou automobilky v Bratislavě, Žilině, Ostravě a Mladé Boleslavi. Úroveň míry nezaměstnanosti se za poslední roky snižuje, stále však platí skutečnost, že v rámci Pardubického kraje je míra nezaměstnanosti v SO ORP Moravská Třebová nejvyšší. Je však zapotřebí hledat příčiny tohoto stavu také v minulosti. Současná úroveň míry nezaměstnanosti může být do značné míry ovlivněna průmyslovou tradicí, ale také vztahem místních obyvatel k regionu jako takovému. Zde se nabízí hypotéza jisté korelace mezi mírou nezaměstnanosti a historickou vazbou obyvatel na dané území. Tento vztah může být negativním způsobem ovlivňován poválečným odsunem původního německého obyvatelstva. Současným generacím tak často chybí delší historická vazba k místu jejich bydliště, což může ovlivňovat jejich životní postoje a nároky na práci a mzdu. Zajímavé je srovnání s okolními SO ORP Litomyšl a Polička, kde je míra nezaměstnanosti nižší a přitom tam není výrazně více pracovních příležitostí ani vyšší mzdy. Tato území však již nespadala do sudetské oblasti, postižené poválečným odsunem obyvatelstva.
56
Vztah mezi městem a podnikatelskými subjekty Představitelé města se snažili aktivně podílet na zlepšení koncepce vzdělávání, která by byla prospěšná pro podnikatelské subjekty v regionu, které marně hledají zaměstnance s odpovídajícím vzděláním a kvalifikací. Tato koncepce se zaměřovala především na učební obory na středních odborných školách. Zřizovatelem středních odborných škol je však Pardubický kraj, který tyto záměry nepodpořil. Nové obory, které by se zaměřovaly především na největší zaměstnavatele v regionu, se tak nepodařilo otevřít. Jednotlivé firmy jsou tak nuceny zajistit vzdělávání budoucích zaměstnanců jinde. Mezi takové patří firma Rehau Automotive s. r. o., která otevřela vlastní učňovský obor ve městě Svitavy. Jednotlivé firmy v regionu Moravskotřebovska by jistě uvítaly vyšší kvalitu dopravní infrastruktury. Město Moravská Třebová na důležitost dobudování potřebné dopravní infrastruktury upozorňuje prostřednictvím strategických dokumentů. Ve spolupráci s Pardubickým krajem je tak neustále vyvíjen tlak na příslušné vládní orgány, aby se dopravní situace v problémových regionech začala řešit. V obecném rámci se město snaží zušlechťovat celkové prostředí a zázemí pro život v regionu, což zvyšuje jeho atraktivitu pro potenciální investory. Budoucí vývoj V současnosti
lze
pozorovat
rostoucí
ekonomickou
sílu
regionu
Moravskotřebovska, která se očekává i do dalších let. Pozitivním impulsem pro tento trend bylo správné nastavení strategie v roce 2004, kdy se do nově vznikající průmyslové zóny záměrně zvali takoví investoři a firmy, u kterých byla jasná perspektiva pozdějšího rozvoje a expanze. S tím je spojený probíhající pokles míry nezaměstnanosti. V budoucnu se uvažuje o dalším rozšiřování výrobních zón, kterému však brání několik skutečností. Nejvýraznější komplikací je novela zákona z roku 2015 č. 41/2015 Sb., O ochraně půdního fondu. (Sbírka předpisů ČR, 2015). S tím jsou spojené potíže s nárůstem finančních nákladů spojených s převodem zemědělských ploch na plochy určené k průmyslové činnosti. Důležitá je také minimalizace rizik, spojených s celosvětovým vývojem ekonomiky. Prozatím se převážná část průmyslové výroby v regionu Moravskotřebovska orientuje na automobilový průmysl. Proto se město snaží přilákat také investory z jiných odvětví, aby tak bylo docíleno rovnovážného rozložení jednotlivých odvětví v rámci celkové průmyslové výroby regionu. 57
7
SHRNUTÍ NEJZÁSADNĚJŠÍCH ZMĚN Mezi nejvýraznější změny mezi roky 1987 – 2015 na území SO ORP Moravská
Třebová
patří
zpracovatelského
především
snižování
průmyslu.
Tento
celkového trend
je
počtu
výsledkem
pracovníků
v odvětví
kombinace
snižování
přezaměstnanosti, která byla charakteristická v období před rokem 1989 a výrazného snížení zaměstnanosti v tradičních odvětvích, především textilního průmyslu. Zároveň také koreluje s celorepublikovým vývojem, kdy z dlouhodobého hlediska dochází k přesunu pracujících ze sektoru průmyslu do sektoru služeb. Dalším výrazným jevem je úpadek textilního průmyslu, který jednoznačně odráží vývoj tohoto odvětví v rámci celé České republiky. Důsledkem je pokles počtu podniků textilního průmyslu z počtu 5 provozoven v roce 1987 na jedinou provozovnu v současnosti, zastoupenou firmou Hedva a. s. v Moravské Třebové s počtem 250 zaměstnanců. Z tradičních odvětví s dominantním postavením před rokem 1989 se tak v současnosti udržel pouze kovodělný průmysl, který nemusel čelit tak výrazné zahraniční konkurenci jako průmysl textilní. Firmy se zaměřením na kovodělnou výrobu navíc dokáží spolupracovat s firmami orientovanými na automobilový průmysl. Mezi průmyslová odvětví, která si naopak zejména v posledních letech vybudovala stabilní pozici, se jednoznačně řadí průmyslová výroba zaměřená na automobilový průmysl. V tomto odvětví v současnosti zaměstnáno přes 40 % z celkového počtu zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu. Z výsledků případové studie také vyplývá, že pro studovaný region je značně limitující nízká úroveň vzdělanosti a kvalifikační struktury obyvatel, která tak přímo ovlivňuje vysokou míru nezaměstnanosti. Důvodem je absence rekvalifikačních kurzů a učebních oborů na středních školách. Jednotlivé firmy tak situaci řeší zakládáním učebních oborů pro zvyšování kvalifikace budoucích zaměstnanců mimo území regionu Moravskotřebovska.
58
Obr. 12 Vývoj zaměstnanosti ve vybraných odvětvích průmyslu 1987 – 2015 Zdroj: Centrum pro regionální rozvoj, Geografický ústav Přírodovědecké fakulty MU, Interní databáze Ekonomicko – správní fakulty MU, Databáze HBI, 2015, vlastní úpravy na základě případová studie
59
8
ZÁVĚR – PROGNÓZA BUDOUCÍHO VÝVOJE V budoucích letech lze v rámci SO ORP Moravská Třebová očekávat další expanzi
automobilového průmyslu. Ve všech firmách v tomto průmyslovém odvětví je pozorován pozitivní vývoj z ekonomického hlediska, ale také z pohledu rostoucího počtu pracovníků. Tento počet by měl ve většině zmíněných podniků nadále stoupat. Zmíněné trendy jsou zapříčiněny zejména investicemi do městských průmyslových zón, které v roce 2004 pomohly nastartovat období ekonomického růstu. S odstupem času lze pozorovat, že investice necelých 15 mil. Kč z veřejných prostředků, která směřovala na realizaci průmyslových zón, stimulovala soukromé investice v celkové hodnotě přes 1 mld. Kč (Odbor rozvoje města Moravská Třebová, 2015). Rostoucí ekonomická aktivita spojená s příchodem nových investorů je také příslibem pro pokračování tendence snižování míry nezaměstnanosti, která započala mezi lety 2013 – 2014. Velký potenciál se pro SO ORP Moravská Třebová skrývá v podobě možnosti na zkvalitnění dopravní infrastruktury. Současný stav je dle vyjádření zástupců města i jednotlivých firem nedostačující. Výrazným impulsem ke zlepšení stávající situace je plánovaná dostavba úseku rychlostní komunikace R35 mezi městy Hradec Králové a Mohelnice (viz. Příloha 4), který by vedl také přes území SO ORP Moravská Třebová. To by vedlo k výraznému zlepšení dopravní dostupnosti v rámci Pardubického kraje, ale zmiňovaný
úsek
by
zároveň
představoval
Jihomoravským a Olomouckým krajem.
60
propojení
mezi
Královéhradeckým,
Seznam použitých zdrojů Literatura CACH, Libor. Moravskotřebovsko: Regionálně geografická analýza trhu práce. Olomouc, 2014. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Mgr. Petr Kladivo, Ph. D. DEMEK, Jaromír, MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 8086064999. FIŠER, Pavel. Změny na trhu práce v Jihomoravském kraji: regionálně geografická analýza s důrazem na období ekonomické krize. Brno, 2012. Disertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: Univerzita Karlova, 2005, 147 s., [1] l. příl. ISBN 808674602x. KOPAČKA, Ludvík. Strukturální změny ekonomiky se zvláštním zřetelem k průmyslu. In Hampl, Martin a kol. Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. 1. vyd. Praha: DemoArt, 1996, 395 s., 1 mapa. ISBN 8090215424. MUSIL, Jiří a Jan MÜLLER. Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis. 2008, roč. 44, č. 2, s. 321 – 348. ISSN 0038-0288. QUITT, Evžen. Klimatické oblasti ČSR 1 : 500 000. Brno: GÚ ČSAV, 1971. SPĚVÁČEK, Vojtěch a kol. Ekonomické, politické a sociální aspekty transformace české společnosti. Praha: VŠE, 2003, 428 s. ŠERÝ, Ondřej. Český průmysl po roce 1989. Brno, 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. ŠINDLER, Jakub. Průmysl v okrese Svitavy (vývoj po roce 1989 – regionálně geografická analýza). Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. TOMEŠ, Jiří. Vývoj regionálních rozdílů v nezaměstnanosti jako indikátor transformačních změn. In Hampl, Martin a kol. Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. 1. vyd. Praha: DemoArt, 1996, 395 s., 1 mapa. ISBN 8090215424. TOUŠEK, Václav a Michal VANČURA. Aktuální problémy ČR. Díl 1, Průmysl. Ostrava: Scholaforum, 1996, 27 s. ISBN 8086058301.
61
TOUŠEK, Václav a Michal VANČURA. Aktuální problémy ČR. Díl 2, Průmysl. Ostrava: Scholaforum, 1996, 25 s. ISBN 808605831x. UHNAVÁ, Markéta. Srovnání metropolitních areálů velkých českých měst. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D. VANČURA, Michal. Geografické aspekty transformace průmyslové výroby v ČR po roce 1989 (na příkladě potravinářského průmyslu). 2002, 125 l., [42] l. příl. ZÁBRANSKÁ, Alena. Význam budování průmyslových zón pro zvyšování zaměstnanosti v Ústeckém kraji. In Jeřábek, Milan., Brezinski, Horst., Leick Birgit a kol. Spolupráce mezi podniky severozápadních Čech a jihozápadního Saska. 1. vyd. Ústí nad Labem. 2006, 160 s. ISBN 8070448202. Internetové zdroje Česká národní banka: Historie ČNB. [online]. [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/prurezova_temata_menova_politika/1_eko nomicky_vyvoj_na_uzemi_ceske_republiky.html Český statistický úřad: ČSÚ. [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: https://www.czso.cz/ Český statistický úřad: Systematická část odvětvové klasifikace ekonomických činností. [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/iSMS/klaspol.jsp?kodklas=80004&kodcis=5103&ciselid=29 4356 Český statistický úřad: Statistický metainformační systém. [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/iSMS/klaspol.jsp?kodklas=80004&kodcis=5103&ciselid=29 4356 HBI: Online databáze firem. [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.hbi.cz/ Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem Ministerstvo pro místní rozvoj: Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 - 2020. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-acestovni-ruch/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/Strategie-regionalniho-rozvoje-CR2014-2020 Ministerstvo spravedlnosti: Veřejný rejstřík a Sbírka listin. [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sldetail?dokument=13076852&subjektId=534549&spis=80342 Pardubický kraj: Program rozvoje Pardubického kraje. [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/rozvoj-kraje 62
Portál České dálnice.cz: Dálnice a rychlostní silnice. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.ceskedalnice.cz/image/mapa-velka.gif Region Moravskotřebovska a Jevíčska: Historie regionu. [online]. [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.regionmtj.cz/historie-regionu/ Sbírka předpisů České republiky. [online]. [cit. http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/15-041.htm
2015-04-05].
Dostupné
z:
Sčítání lidu, domů a bytů 2011: Úvodní stránka. [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/ Společnost Agrofert. [online]. [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://www.agrofert.cz/?3486/agrofert-rozjel-mlecne-investice:-vybira-novou-mlekarnu-apostavil-obri-kravin Zpravodajský portál E15.cz: Zprávy. [online]. [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/vyroba-autodilu-dal-miri-z-ceska-dorumunska-v-jevicku-konci-s-airbagy-1028416 Další zdroje Centrum pro regionální rozvoj. Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta MU Interní databáze Ekonomicko - správní fakulty MU Odbor rozvoje města Moravská Třebová
63
Seznam příloh Příloha 1 Vymezení zpracovatelského průmyslu dle klasifikace OKEČ a CZ - NACE Příloha 2 Schéma městské průmyslové zóny v Moravské Třebové, 2014 Příloha 3 Relativní vyjádření vývoje zaměstnanosti v dotazovaných firmách 1987 – 2015 Příloha 4 Dálnice a rychlostní komunikace v ČR k 1. 1. 2013 Příloha 5 Vymezení vnitřních periferií v České republice v letech 1984 a 2005
64
Příloha 1 Vymezení zpracovatelského průmyslu dle klasifikace OKEČ a CZ - NACE Systematická část odvětvové klasifikace ekonomických činností - OKEČ 15 - výroba potravinářských výrobků a nápojů 16 - výroba tabákových výrobků 17- výroba textilií a textilních výrobků 18 - výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 19 - činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi 20 - zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 21 - výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 22 - vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 23 - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy 24 -výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 25 - výroba pryžových a plastových výrobků 26 - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 27 - výroba základních kovů a hutních výrobků 28 - výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) 29 - výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 30 - výroba kancelářských strojů a počítačů 32 - výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů 33 - výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů 31 – výroba elektrických strojů a zařízení 34 - výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů 35 - výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení
Systematická část odvětvové klasifikace ekonomických činností - CZ-NACE 10 - výroba potravinářských výrobků 11 - výroba nápojů 12 - výroba tabákových výrobků 13 - výroba textilií 14 - výroba oděvů 15 - výroba usní a souvisejících výrobků 16 - zpracování dřeva výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 - výroba papíru a výrobků z papíru 18 - tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 - výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 - výroba chemických látek a chemických přípravků 21 - výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 - výroba pryžových a plastových výrobků 23 - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 - výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství 25 - výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů 28 - výroba strojů a zařízení j. n. 33 - opravy a instalace strojů a zařízení 26 - výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení
27 – výroba elektrických zařízení 29 - výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 - výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 - výroba nábytku 36 - výroba nábytku, zpracovatelský průmysl j. n. 32 - ostatní zpracovatelský průmysl 37 - recyklace druhotných surovin Zdroj: Český statistický úřad, 2015
Příloha 2 Schéma městské průmyslové zóny v Moravské Třebové, 2014
Zdroj: Odbor rozvoje města Moravská Třebová, 2014
Příloha 3 Relativní vyjádření vývoje zaměstnanosti v dotazovaných firmách
Zdroj: Interní statistiky společností
Příloha 4 Dálnice a rychlostní komunikace v ČR k 1. 1. 2013
Zdroj: Portál České dálnice.cz, 2015
Příloha 5 Vymezení vnitřních periferií v České republice v letech 1984 a 2005
Zdroj: Upraveno podle (Musil, Müller, 2008). Pozn. Červenou linií je vyznačeno území SO ORP Moravská Třebová
