MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta

Klára POPKOVÁ ATLAS EUROREGIONU NEISSE - NISA - NYSA ve vybraných tematikách

Disertační práce

Školitel: doc. RNDr. Milan V. Drápela, CSc.

Brno, 2007

Atlas Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa ve vybraných tematikách

Bibliografická identifikace

Jméno a příjmení autora:

Klára POPKOVÁ

Název disertační práce:


Název disertační práce anglicky:

Atlas of Euroregion Neisse – Nisa – Nysa in Selected Themes

Studijní program:

Geografie

Studijní obor (směr), kombinace oborů: Kartografie, geoinformatika a dálkový průzkum Země Školitel:

doc. RNDr. Milan V. DRÁPELA, CSc.

Rok obhajoby:

2007

Klíčová slova v češtině:

atlas, euroregion Neisse – Nisa- Nysa, zdroje dat, kartografické metody zpracování, obyvatelstvo

Klíčová slova v angličtině:

atlas, euroregion Neisse – Nisa- Nysa, data sources, cartographic processing methods, population


© Klára Popková, Masarykova univerzita, 2007


Prohlašuji, že jsem zadanou disertační práci vypracovala samostatně a uvedla v seznamu literatury veškeré použité zdroje. V Liberci dne 6.listopadu 2007

________________________________ podpis autora


Děkuji mému školiteli panu doc. RNDr. Milanu Václavu DRÁPELOVI, CSc. za nezištnou pomoc, odborné vedení a trpělivost při zpracovávaní mé disertační práce a také po celou dobu studia. Děkuji všem mým nejbližším, kteří mi byli v tomto období velkou morální oporou a také těm, kteří se hotové práce již nedočkali.


ABSTRAKT Předložená disertační práce se zabývá problematikou návrhu a tvorby jednotlivých částí Atlasu Euroregionu Neisse - Nisa – ve vybraných tematikách prostřednictvím ukázkových témat ve formě volných mapových listů. Jejím cílem je sjednocení možností vizualizace vybraných charakteristik pro území Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa, který se rozkládá na prostoru tří státních celků – České republiky, Spolkové republiky Německo a Polska. Naplnění cíle bylo řešeno v jednotlivých kapitolách práce. Úvodní části práce zahrnují kapitoly dva, tři a čtyři, tvořící přehled o současném stavu regionální atlasové tvorby a zároveň seznamuje se základními informacemi o euroregionech v Evropě a České republice, včetně vymezení samotné zájmové oblasti Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa. Současná regionální atlasová tvorba (kapitola 2) se věnuje vybraným atlasovým dílům regionálního nebo národního charakteru v souvislosti se zájmovým územím nebo zvolenou ukázkovou tematikou, jako významný zdroj inspirace při tvorbě dílčích mapových výstupů. Následuje kapitola s názvem „Mapový projekt“ (kapitola 5), která detailně rozebírá dílčí části úvodního mapového projektu vzhledem k specifikům zpracovávaného území a zvolených témat a zároveň s ohledem na pilotní charakteristiku celé práce. Hlavní část práce tvoří kapitoly šest, sedm a osm. V uvedených kapitolách je rozebrána problematika zpracování regionálního atlasového díla, zachycující data z třech různých státních celků. Kapitola šest – „ Zpracovávané tematiky“ se zabývá vhodnou volbou ukázkové tematiky (obyvatelstvo) pro celou práci, včetně dalších možných tematik, o které by dílo v budoucnu mohlo být rozšířeno. Zároveň je zde poukázáno na nutnost srovnatelných statistických údajů v různých administrativních jednotkách zemích zájmového území. Následující kapitola „Zdroje dat a jejich zpracování v prostředí GIS“ se věnuje otázce potřebných podkladových digitálních dat k samotné tvorbě jednotlivých mapových výstupů. Stěžejním bodem kapitoly je řešení problematiky sjednocení těchto podkladů. Osmá kapitola „ Kartografické metody zpracování“ zahrnuje přehled a zdůvodnění zvolených kartografických metod pro ukázková témata práce v porovnání se stejnými nebo podobnými tématy ve vybraných atlasových dílech uváděných v kapitole dva. Současně je zde poukázáno na možnosti zpracování jednotlivých mapových výstupů v prostředí geografických informačních systémů, jako nástroje zvoleného pro sestavení výsledné podoby dílčích mapových listů. V kapitole deváté je nastíněna důležitost makety jednotlivých mapových listů atlasového díla. Maketa je přiložena k práci jako samostatná volná příloha. Desátá kapitola zahrnuje rozbor a hodnocení výsledků sjednocení možností vizualizace vybraných charakteristik pro území Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa. Zaměřuje se zejména na řešení problémů spojených s nejednotností datových podkladů z různých státních celků a jejich použití, včetně možností zpracování tematických map v prostředí geografických informačních systémů. Zároveň poukazuje na další rozšíření a využití celé práce. Součástí práce jsou dvě volné přílohy v podobě jednotlivých tematických mapových listů a jejich makety (viz výše) zpracovaných v rámci disertační práce.

6


DISSERTATION ABSTRACT This academic dissertation deals with the proposal and creation of individual parts of Euroregion Neisse – Nisa – Nysa Atlas in selected themes on loose map sheets. The aim of the dissertation is to unify the visualisation options of selected characteristics for the Euroregion Neisse-Nisa-Nysa territory, which covers the areas of three countries: the Czech Republic, Germany and Poland. The aim impletion was solved in particular chapters of the dissertation. The chapters two, three and four outline the present situation in regional atlas creation, giving also the general basic information on euroregions in Europe and in the Czech Republic and specifying the interest area of Euroregion Neisse – Nisa – Nysa. Chapter 2 (The contemporary regional atlas creation) deals with selected regional or national atlases with regards to the territory concerned or the chosen illustrative theme as a significant inspiration source for the creation of individual map outputs. Chapter 5 („Map project“) analyses the individual parts of the initial map project in detail, taking into account the specifics of the processed territory and selected themes while respecting the pilot characteristics of the dissertation. Chapters 6 to 8 represent the main part of the dissertation. They analyse the problem of creation of a regional atlas using data from three different countries. Chapter 6 („Processed themes“) deals with a suitable choice of an illustrative theme (population) for the whole atlas including other possible themes which might be incorporated in the atlas in the future. The need of comparable statistical data in different administrative units in the countries of the territory concerned is suggested here, too. In the following chapter („Data sources and its processing in GIS“) the question of digital data necessary for the very creation of individual map sheets is being discussed. The cardinal point in this chapter is the solution of unification of these data. Chapter 8 („Cartographic processing methods“) includes a survey and justification of selected cartographic methods for the illustrative themes in the atlas in comparison with the same or similar themes in selected atlases listed in Chapter 2. The possibilities of processing individual map outputs within the geographic information systems environment, as a tool chosen for the final composition of individual map sheets, are referred to, too. Chapter 9 outlines the importance of a atlas dummy of individual map sheets in an atlas. The atlas dummy is attached to the dissertation in the form of an independent loose appendix. Chapter 10 presents the analysis and assessment of results of visualization options of selected characteristics for the Euroregion Neisse – Nisa – Nysa territory. It deals mainly with problems related to discordant data materials from different countries and the use of such data and the possible processing of thematic maps within the geographic information systems environment. Further extension and use of the whole atlas are suggested, too. Two loose appendices in the form of individual thematic map sheets and their atlas dummys (see above) processed within the dissertation form an essential part of the dissertation.

7


OBSAH CÍLE PRÁCE .................................................................................................................11 1 ÚVOD ............................................................................................................................12 2 REGIONÁLNÍ ATLASOVÁ TVORBA ...........................................................13 2.1 OBECNÉ POZNATKY O ATLASOVÉ TVORBĚ ......................................................................13 2.2 REGIONÁLNÍ ATLASOVÁ TVORBA VYUŽITELNÁ PRO ATLAS ERN ....................................15 2.2.1 Série map Euroregionu Neisse – Nisa - Nysa..........................................................15 2.2.2 Atlas Dolního a Opolského Slezska .........................................................................19 2.2.3 Atlas Euroregionu Elbe/Labe ..............................................................................22 2.2.4 Euroregion Elbe/Labe - v číslech, grafech a mapách / in Zahlen, Abbildungen und Karten ...............................................................................................................................26 2.2.5 Národní atlas Spolkové republiky Německo (12 svazků).........................................27 2.2.6 Atlas obyvatelstva Slovenska ...................................................................................32 2.2.6 Liberecký kraj – regionální atlas.............................................................................35 2.3 SHRNUTÍ HODNOCENÍ REGIONÁLNÍ ATLASOVÉ TVORBY, VYUŽITELNOST PRO DISERTACI37

3 EUROREGIONY V EVROPĚ A ČESKÉ REPUBLICE ...........................39 3.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O EUROREGIONECH V RÁMCI EVROPY ........................................39 3.1.1 Souvislosti vzniku euroregionů v Evropě.................................................................39 3.1.2 Úloha euroregionů...................................................................................................40 3.1.3 Členství v euroregionu.............................................................................................40 3.2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O EUROREGIONECH V ČESKÉ REPUBLICE ...................................44 3.2.1 Pojem Euroregion....................................................................................................44 3.2.1 Souvislosti vzniku euroregionů v České republice...................................................44

4 EUROREGION NEISSE – NISA - NYSA .......................................................47 4.1 VZNIK A POSTAVENÍ EUROREGIONU ................................................................................47 4.2 ORGÁNY EUROREGIONU NEISSE – NISA - NYSA .............................................................49 4.3 ČLENSTVÍ V EUROREGIONU NEISSE – NISA – NYSA ........................................................49 4.3.1 Výhody a nevýhody členství v ERN..........................................................................50 4.4 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ EUROREGIONU NEISSE – NISA – NYSA .................................50 4.4.1 Česká část Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa ........................................................51 4.4.2 Německá část Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa ...................................................54 4.4.3 Polská část Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa.......................................................57

5 MAPOVÝ PROJEKT ATLASU..........................................................................61 5.1 KONKRETIZACE ÚČELU ...................................................................................................62 5.2 NÁZEV A TEMATICKÉ ZAMĚŘENÍ .....................................................................................62 5.3 STANOVENÍ MĚŘÍTKOVÉ ŘADY ........................................................................................64 5.4 VOLBA KARTOGRAFICKÉHO ZOBRAZENÍ .........................................................................65 5.5 KOMPOZICE MAPOVÝCH LISTŮ ........................................................................................66 5.6 NÁVRH OBSAHU MAPY ....................................................................................................69 5.6.1 Topografický podklad ..............................................................................................70 8


5.6.2 Tematický obsah ......................................................................................................70 5.6.2.2 Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa - Nysa..............71 5.6.2.2 Hustota zalidnění ...............................................................................................71 5.6.2.3 Nezaměstnanost .................................................................................................71 5.6.2.4 Sňatečnost a rozvodovost...................................................................................71 5.6.2.5 Lékařská péče ....................................................................................................71 5.6.2.6 Stěhování mezi zeměmi .....................................................................................71 5.7 NÁVRH ZNAKOVÉHO KLÍČE .............................................................................................72 5.7.1 Topografický podklad ..............................................................................................72 5.7.2 Tematický obsah ......................................................................................................73 5.7.2.1 Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa.............73 5.7.2.2 Hustota zalidnění ...............................................................................................73 5.7.2.3 Nezaměstnanost .................................................................................................74 5.7.2.4 Sňatečnost a rozvodovost...................................................................................75 5.7.2 5 Lékařská péče ....................................................................................................75 5.7.2.6 Stěhování mezi zeměmi .....................................................................................76 5.8 VÝBĚR PODKLADŮ ..........................................................................................................76 5.9 TECHNICKÉ PROVEDENÍ ..................................................................................................77 5.10 ORGANIZAČNÍ A EKONOMICKÉ ZAJIŠTĚNÍ .....................................................................78

6 ZPRACOVÁVANÉ TEMATIKY .......................................................................79 6.1 ZPRACOVÁVANÁ TEMATIKA V RÁMCI DISERTAČNÍ PRÁCE ..............................................79 6.2 ZDROJE DAT TEMATICKÉHO OBSAHU ..............................................................................79 6.3 NAVAZUJÍCÍ TEMATIKY ...................................................................................................83

7 ZDROJE DAT A JEJICH ZPRACOVÁNÍ V PROSTŘEDÍ GIS ...........84 7.1 VÝCHOZÍ PŘEDPOKLADY ŘEŠENÍ SJEDNOCENÍ DIGITÁLNÍCH PODKLADOVÝCH DAT .........85 7.2 ŘEŠENÍ SJEDNOCENÍ PODKLADOVÝCH ZDROJŮ DAT ........................................................86 7.2.1 Sjednocení dat procesem digitalizace analogových mapových podkladů ...............86 7.2.1.1 Fáze skenování analogových podkladů .............................................................86 7.2.1.2 Fáze georeferencování .......................................................................................87 7.2.1.3 Fáze digitalizace ................................................................................................89

8 KARTOGRAFICKÉ METODY ZPRACOVÁNÍ.........................................94 8.1 ZPRACOVANÁ TÉMATA ...................................................................................................94 8.2 POUŽITÉ KARTOGRAFICKÉ METODY ZPRACOVÁNÍ V POROVNÁNÍ S VYBRANÝMI ATLASOVÝMI DÍLY ................................................................................................................95 8.2.1 Administrativní členění ............................................................................................95 8.2.1.1 Použitá kartografická metoda ............................................................................95 8.2.1.2 Kartografické metody ve vybraných dílech.......................................................96 8.2.2 Hustota zalidnění ....................................................................................................96 8.2.2.1 Použitá kartografická metoda ............................................................................96 8.2.2.2 Kartografické metody ve vybraných dílech.......................................................96 8.2.3 Nezaměstnanost .......................................................................................................98 8.2.3.1 Použitá kartografická metoda ............................................................................98 8.2.3.2 Kartografické metody ve vybraných dílech.......................................................98 9


8.2.4 Sňatečnost a rozvodovost.........................................................................................99 8.2.4.1 Použitá kartografická metoda ............................................................................99 8.2.4.2 Kartografické metody ve vybraných dílech.....................................................100 8.2.5 Lékařská péče ........................................................................................................102 8.2.5.1 Použitá kartografická metoda ..........................................................................102 8.2.5.2 Kartografické metody ve vybraných dílech.....................................................102 8.2.6 Stěhování mezi zeměmi ..........................................................................................104 8.2.6.1 Použitá kartografická metoda ..........................................................................104 8.2.6.2 Kartografické metody ve vybraných dílech.....................................................104 8.3 ZPRACOVÁNÍ TÉMAT V PROSTŘEDÍ GEOGRAFICKÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ ...........106 8.3.1 Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa..................106 8.3.2 Hustota zalidnění ...................................................................................................106 8.3.3 Nezaměstnanost .....................................................................................................110 8.3.4 Sňatečnost a rozvodovost.......................................................................................111 8.3.5 Lékařská péče ........................................................................................................111 8.3.6 Stěhování mezi zeměmi ..........................................................................................112 8.3.7 Tvorba výkresu.......................................................................................................113

9 MAKETA ATLASU ...............................................................................................114 10 ROZBOR A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRÁCE ..................................118 11 ZÁVĚR .....................................................................................................................122 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................124 SEZNAM POUŽITÝCH ODKAZŮ NA WEBOVÉ STRÁNKY ..............127 SEZNAM TABULEK ...............................................................................................128 SEZNAM OBRÁZKŮ ...............................................................................................129 SEZNAM ZKRATEK ...............................................................................................132 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................133 PŘÍLOHY......................................................................................................................135

10


CÍLE PRÁCE Hlavním cílem disertační práce nazvané „Atlas Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa ve vybraných tematikách“ je sjednocení možností vizualizace vybraných charakteristik na území Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa, který se rozkládá v prostoru tří státních celků České republiky, Spolkové republiky Německo a Polsko. Tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím níže uvedených dílčích cílů: 1. Sestavení srovnatelných statistických údajů v různých administrativních jednotkách zemí zájmového území. 2. Sjednocení podkladových digitálních dat pro tvorbu mapových výstupů zájmového území. 3. Volba vhodných kartografických metod zpracování pro vybrané charakteristiky a jejich řešení v prostředí geografických informačních systémů.

11


1 ÚVOD Euroregion Neisse – Nisa - Nysa (ERN) je výjimečné území svou geografickou polohou v příhraničním prostoru tří evropských států – České republiky, Spolkové republiky Německo a Polska, jehož společným jmenovatelem je řeka Nisa, která nejen dala euroregionu název, ale je i tvoří pomyslnou hranici mezi jeho členskými zeměmi. Prostor ERN je velmi rozmanitý po stránce přírodní, kulturní, ale i sociální. Lidé, jenž zde žijí po dlouhá léta, ale i ti , kteří se zde usídlili před nedávným časem spojuje nejen samotné území, ale i historické souvislosti, které jsou v tomto regionu silně zakořeněny. Takovýto výjimečný prostor nabízí velké množství informací a dat, které je nutno graficky zaznamenat. Statistická data je možno zpracovávat různými způsoby mezi něž řadíme grafy, schémata nebo tabulky atd. Avšak z hlediska geografického, pro zachycení prostorových souvislostí je nejlepším, nejnázornějším a nejvýraznějším prostředkem pro vizualizaci dat o reálném světě mapový výstup. Území ERN bylo již v minulosti prostřednictvím mapového záznamu zpracováno, buďto jako celek (Série map Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa) z let 1994 – 1996 nebo byly vždy zobrazovány jeho jednotlivé části v atlasových dílech regionálního či národního charakteru (Dolního a Opolského Slezska, Národní atlas Německa, Liberecký kraj – regionální atlas). Kartografické dílo atlasového charakteru, zobrazující území tří státních celků najednou, u nás doposud nebylo vydáno. Svým územním a tematickým zaměřením se k tomuto blíží nedávno vydaný Atlas Euroregionu Labe-Elbe (UJEP), který zachycuje území pouze dvou států (Česká republika a Spolková republika Německo). Zpracování vybraných charakteristik v rámci tématu disertační práce – „Atlas ERN ve vybraných tematikách“ poukazuje na řešení problematiky použití srovnatelných statistických údajů a sjednocení podkladových digitálních dat v prostoru tří různých státních území. Zároveň sleduje jejich znázornění méně používanými a nestandardními kartografickými metodami a následné vizualizace v prostředí geografických informačních systémů. Hotové mapové výstupy v podobě volných mapových listů mají svou povahou pilotní charakter a další rozšíření tohoto atlasového díla je otázkou blízké budoucnosti.

12


2 REGIONÁLNÍ ATLASOVÁ TVORBA 2.1 Obecné poznatky o atlasové tvorbě Atlasová tvorba má široké spektrum možností a zároveň i různorodé způsoby zpracování nejen tematicky, ale i územně. V dnešní době jsou ve velké oblibě atlasy tematické, které v neposlední řadě atlasy zachycující důkladně pouze menší část území a to tzv. atlasy regionální. Objasnění pojmu atlas resp. regionální atlas je velmi široké a různí autoři se v tomto liší. Avšak všichni shodně uvádějí, že atlas je „souborem map“. Některé jejich názory jsou zde uvedeny: Podle V. Hojovce (1980, 177) se atlasem rozumí soubor map spojených podle obsahu, účelu, tematiky, způsobu zpracování, zájmového území atd. Atlas obsahuje zpravidla mapovou část, registr zeměpisných názvů (místopisný rejstřík), popřípadě doplňkovou část – obsahující texty, tabulky, obrazovou přílohu apod. Jak se zmiňuje R. Čapek (1992, 26) atlasy se nejčastěji vydávají v knižní podobě, méně často jako volné pracovní listy pro vkládání do desek nebo do kroužkové vazby nebo vkládání do šanonu. Dále zde R. Čapek (1992) klasifikuje atlasy podle obsahu na: obecně geografické, tematické, komplexní (obsahují tematické i obecné mapy), topografické a ortofotoatlasy. Podle zobrazeného území rozlišuje atlasy – světa, kontinentů, oceánů, popřípadě jejich částí, národní atlasy a regionální atlasy. Podle rozsahu a účelu se rozlišují atlasy velké (příruční) , střední (atlasy pro veřejnost a školní) a kapesní, popřípadě kolibří.Ojediněle se vyskytují i staré obří atlasy nebo nástěnné atlasy (nahrazují nástěnné atlasy). B. Veverka (2004, 14) označuje atlasem soubory map vyjadřující informace o určitém území, územním jevu nebo skupině těchto jevů. Jednotlivé mapy tvořící atlas musí být systematicky uspořádány tak, aby atlas podával především celkový a všestranný pohled na daný prostor nebo na určitou tematickou oblast vztaženou k tomuto prostoru. Děje se tak v rámci svých mezí, v podmínkách vysokého stupně generalizace, jelikož atlasové mapy mají malá měřítka. Rozdíl mezi souborem map a atlasem spočívá v tom, že v rámci atlasu se mapovaná skutečnost zobrazuje nikoliv postupně, ale souhrnně. Atlasové mapy jsou

13


zpravidla různých měřítek a různých kartografických zobrazení. V případě tematických map se lze setkat v atlasech s různými metodami jazyka mapy, jenž jsou podřízeny koncepci atlasu a jeho účelu. Z hlediska systémového je možno atlas považovat za model systému, kde jednotlivé mapy představují prvky tohoto systému, mohou být uspořádány do tematických skupin (subsystémů). Každá mapa nebo skupina map následovně plní svou cílovou funkci, která musí být harmonizována s cílovou funkcí atlasu jako celku, danou jeho účelem. Výše uvedené vysvětlení pojmů atlas doplňuje výňatek z elektronické verze Terminologického slovníku zeměměřičství a katastru nemovitostí sestaveného VÚTGK a prezentovaného na jeho webových stránkách (URL 1) „Mapový atlas - soubor systematicky uspořádaných map s jednotnou koncepcí a jednotným kartografickým provedením, spojených podle účelu, území, tematiky, způsobu zpracování apod., obvykle doplněný jmenným, popř. věcným rejstříkem, popř. průvodním textem, vydávaný v knižní formě nebo ve volných listech“. Mezi druhy atlasů klasifikované podle územního rozsahu se řadí také atlasy regionální. Z. Murdych (1988, 200) konstatuje, že jsou věnovány určitým částem států, např. zemím, hospodářským oblastem, krajům, velkým městům atd. Do 90.let 20.století nebyl u nás vydán komplexní atlas na regionální úrovni (např. kraje), i když v té době existovaly určité kolekce map pro jednotlivé oblasti. V současnosti se situace zcela změnila s příchodem soukromých firem, věnující se vydávání map, různých druhů. Po roce 2000 vydala Geodesie Č.S. čistě regionální atlasy (např. regionální atlasy krajů – Ústecký, Liberecký, Plzeňský). Jako příklady kvalitních regionálních atlasů, ale staršího roku vydání lze uvést atlasy různých oblastí SSSR, vojvodství v Polsku nebo spolkových zemí v SNR. Velmi známý je soubor 10 západoněmeckých tzv. plánovacích atlasů, určených pro jednotlivé země a dvě velkoměsta (Berlín a Hamburk). Z období 90.let 20.století a po roce 2000 vyšlo v zahraničí množství atlasů od regionálních až po národní rozsah nebo mapových souborů (např. Atlas Dolního a Opolského Slezska – Universitet Wrocławski, Wrocław; Atlas Euroregionu Elbe/Labe – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem; Národní atlas Německa(12 svazsků) – Institut für Länderkunde, Leipzig; Atlas obyvatelstva Slovenska – Universita Komenského v Bratislavě, Bratislava atd.). 14


2.2 Regionální atlasová tvorba využitelná pro atlas ERN V níže uvedeném přehledu jsou vybrána atlasová díla regionálního nebo národního charakteru, které svou tematikou nebo územním vymezením slouží jako podkladový materiál a zdroj inspirace při samotném sestavování práce. •

Série map Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa

•

Atlas Dolního a Opolského Slezska

•

Atlas euroregionu Elbe/Labe

•

Euroregion Labe v číslech, grafech a mapách

•

Národní atlas Německa

•

Atlas obyvatelstva Slovenska

•

Liberecký kraj – regionální atlas

2.2.1 Série map Euroregionu Neisse – Nisa - Nysa GROSSER, K. et al.: Eine Kartenserie zur Euro-Region Neiße. Institut für Länderkunde, Kommunalgemaidschaft Euroregion Neisse, Leipzig, 1995-1996

Práce byla vydána na základě potřeby geografických dat o území spojující tři vzájemně sousedící země SRN, Polsko a ČR v době těsně po samotném vzniku euroregionu Nisa v roce 1991. První části celého díla byly zpracovány právě v roce 1991 a postupně vydávání probíhalo až do roku 1996. Při vymezování území nemohl být brán ohled na změny ve správním rozdělení a členství v ERN, které proběhly od doby vzniku ERN v roce 1991. Všechny tematické listy zachycují území ERN z roku 1991. Obsahový a kartografický koncept projektu zahrnuje přehled fyzickogeografických jevů (Obr.1), ale především socioekonomické fenomény (hlavním tematem bylo obyvatelstvo a jeho charakteristiky – Obr.2) doby po politických změnách v roce 1989 a znázornění jejich stavů v jednotlivých obcích v podobě 17 samostatných mapových listů. Z tohoto je patrná také volba měřítka 1 : 500 000, jehož výběr byl zvolen s ohledem na zobrazované území a samotný formát mapových listů (A3). Celkovou koncepci dotváří 15


trojjazyčnost všech mapových výstupů. Všechny texty a titulky jsou v jazyce německém, polském i českém, což zajišťuje maximální efektivitu při komunikaci mezi hranicemi jednotlivých států ERN. Pro většinu díla ke kartografickému vyjádření jednotlivých témat byla zvolena metoda kartodiagramů, jenž zaručuje odpovídající znázornění dílčích tematik. Metoda kartodiagramů byla použita vzhledem k nepoměrům v plošném rozsahu jednotlivých administrativních jednotek na území státních celků Euroregionu Neisse – Nisa - Nysa. Každá mapa je opatřena textovým doprovodem obsahující informace o zdrojích, kvalitě, aktualitě, spolehlivosti zpracování dat. Jednotlivé části díla byly vydávány v průběhu let 1995 – 1996 a zpracovávána v období od března 1994 do září 1995. Jednalo se o projekt uskutečněný za podpory Sächsischen Staatsministerium für Wissenschaft und Kunst.

Přehled mapových listů (výběr): •

Rozmístění obyvatelstva 1991 (1995)

•

Hustota zalidnění 1991 (1995)

•

Administrativní rozdělení - duben 1996 (1996)

•

Geografický přehled (1995)

•

Reliéf (1996)

•

Vodní síť (1995)

•

Podíl věkové skupiny 0 - 14 za rok 1991 (1995)

•

Podíl věkové skupiny 60 - 65 za rok 1991 (1995)

•

Obyvatelstvo v poproduktivním věku za rok 1991 (1995)

•

Vývoj obyvatelstva 1991 - 1995 (1996)

•

Průměrná roční míra porodnosti 1991 - 1995 (1996)

•

Průměrný roční přirozený přírůstek obyvatelstva 1991 - 1995 (1996)

•

Průměrná roční míra čisté migrace 1991 - 1995 (1996)

•

Typy vývoje obyvatelstva v období 1996 - 1998 (2000)

•

Podpora projektů INTERREG II, PHARE CBC 1995 (1996)

•

Projekty INTERREG II, PHARE CBC (1996) 16


Hodnocení mapového díla: Série map ERN z produkce IFL je svým způsobem výjimečné mapové dílo zachycující komplexně celé území ERN v době před cca 10-ti lety (1995-1996). Je tvořeno volnými mapovými listy s různými tematikami, zachycující nejčastěji různorodé charakteristiky obyvatelstva. Tema obyvatelstvo je velmi vhodné při sestavování samotného mapového obsahu, ale také vzhledem k relativně snadné dostupnosti statistických dat. V tomto bodě se jeví, jako výrazný zdroj inspirace pro zpracovávanou disertační práci. Po stránce použitých kartografických metod pro znázornění jednotlivých témat autoři ve značné míře zvolili jednoduché kartodiagramy (Obr.2), kdy tvar diagramu je podmíněn skutečností, zda se jedná o obec nebo o město. Jeho velikost určuje počet obyvatel. Barva byla použita jako kartografický vyjadřovací prostředek pro znázornění kvality daného jevu. Avšak v některých případech nevhodně, jelikož kombinace dvou tvarů diagramů pro obec a město působí nepřehledně, kdy se vzájemně překrývají, což znesnadňuje čitelnost a přehlednost. Další nedostatek shledávám znázornění hranic. Hranice obcí, jelikož jsou velmi nevýrazné, špatně čitelné a u některých témat jsou zcela vynechány i přesto, že jsou zde umístěny diagramy obcí znázorňující určité téma. Pro hranice vymezující ERN na jednotlivých mapových listech je vždy zvolená jiná barva a v některých případech dokonce i šířka linie. Takto zvolené řešení je zavádějící a matoucí čtenáře. Bylo by vhodné vyhotovení znakového klíče, který by zahrnoval mapové znaky objevující se společně vždy na všech mapových listech, jelikož na každém nejsou znázorněny, což ubírá na kvalitě čitelnosti mapového obsahu. Každopádně přes výše uvedené nedostatky je celé dílo jedinečné a první svého druhu, které bylo v tehdejší době vydáno.

17


Obr. 1: Ukázka mapového listu s fyzickogeografickým tematem - Reliéf (GROSSER, K. et al. 1995-1996: Reliéf, Reźba terenu, Reliéf)

Obr. 2: Ukázka mapového listu se socioekonomickým tematem - Typy vývoje obyvatelstva 1996 – 1998 (GROSSER, K. et al. 1995-1996: Typen der Bevövelkerungsetwicklung 1996-1998, Typow ten rozwój ludności, Typy ten vývoj obyvatesltva)

18


2.2.2 Atlas Dolního a Opolského Slezska PAWLAK, W. et al.: Atlas Śląska Dolnego i Opolskiego. Uniwersytet Wrocławski, Wrocław,1997. 188 s.

Atlas Dolního a Opolského Slezska je dílo, které bylo zpracováváno na Universitě ve Wrocłavi a následně vydáno roce 1997, pod vedením prof. Władyslawa Pawłaka, vedoucího laboratoře nesoucí stejný název. Celé mapové dílo má charakter komplexního regionálního atlasu, skládající se ze 117 volných mapových listů. Zobrazované území zahrnuje pět slezských regionů (Jełenia Góra, Legnica, Opołe, Wałbzrych a Wrocław). Na atlase spolupracovalo více než 100 odborníků a vědeckých pracovníků z mnoha institucí (např. Polská akademie věd, Zemědělská akademie ve Wrocławi a Štětíně, Polský geologický institut, Meteorologický institut, Regionální statistické centrum, Kartografický institut university Drážďany) Celé dílo je rozděleno na dvě základní části: a) fyzickogeografická část (254 map) •

základní vymezení území (18map)

•

geologická stavba a fyzickogeografické prvky povrchu Země (27 map)

•

pedogeografické podmínky (16 map)

•

povrchové vody a klimatické charakteristiky (77 map)

•

rostlinstvo (33 map)

•

živočišstvo (30 map)

•

změny, stav a ohrožení životního prostředí (53 map)

b) historická a socioekonomická část (248 map) •

prehistorie a historie se zřetelem na poválečné období (65 map)

•

obyvatelstvo a sídla (47 map)

•

zemědělství a lesnictví (55 map)

•

průmysl (11 map)

•

komunikace a doprava (19 map)

19


•

služby (37 map)

•

trh práce, rozpočtové hospodářství obcí, věková struktura a zaměstnanost (14 map) První část atlasu je tematicky zaměřena především na geologickou stavbu regionů,

půdní typy, povrchové a podzemní vody, klimatické podmínky, stejně tak se zaměřuje na floru a faunu. Zvláštní pozornost je věnována krajinné různorodosti regionu, současným podmínkám, změnám životního prostředí a jeho ochraně. Mapy jsou vyhotoveny v měřítku 1 : 500 000 nebo 1 : 1 000 000. Historie, obyvatelstvo, sociální a ekonomické charakteristiky jsou přiblíženy v druhé části atlasu. Historie regionu zahrnuje období prehistorických počátků do období čtyřicátých let 20. století, zachycující veškeré politické, populační a socioekonomické změny po druhé světové válce. Obsah všech map je založen na jedinečných zdrojích a poznatcích jednotlivých autorů stejně jako statistická data zjištěna v průběhu zpracovávání díla. Statistická data se vztahují k národnímu sčítání lidu uskutečněného v roce 1988. Veškeré mapy jsou zpracovány v měřítku 1 : 1 000 000 a 1 : 2 000 000. V důsledku velkých politických, sociálních a ekonomických změn, které postihly Polsko po roce 1989, poslední část obsahu atlasu je množství map prezentující trh práce, sociální strukturu a strukturu profesní činnosti populace včetně rozpočtové politiky místního významu. Doprovodný text a komentáře k mapám jsou vyhotoveny ve třech jazycích (polština, angličtina, němčina), které umožňují snadnější práci s dílem v mezinárodním kontextu. Jako kartografické metody k vyjádření jednitlivých temat byly zvoleny v nejčastější míře jednoduché kartogramy a kartodiagramy. Objevují se zde však i netradiční metody pro kartografické zpracování vybraného tematu (Obr.3). Jednotlivé mapy

atlasu

jsou

signovány

svým

autorem

a kartografickým

editorem.

Část

fyzickogeografická byla zhotovena tradiční kartografickou technologií. Socioekonomická část byla zpracována prostřednictvím počítačové technologie. Celý atlas byl ve finále vytištěn prostřednictvím ofsetového tisku.

20


Hodnocení mapového díla: Atlas Dolního a Opolského Slezska zpracovaný na půdě University Wrocław pracovníky Laboratoře Atlasu Dolního Slezska (Pracownia Atlasu Dolno Śląskiego) má výsadní postavení v atlasové tvorbě a to především v tvorbě regionálních atlasů. Atlas je tvořen volnými mapovými listy, které vždy obsahují jedno tema rozpracovaného do dílčích podtemat (hlavní mapa a mapy vedlejší – doplňující), jenž umožňují snadnější manipulaci než s knižní vazbou. Mapové listy lze různě kombinovat a vzájemně s nimi pracovat, což u atlasů v knižní vazbě nelze. Tato skutečnost je jeden s inspirativních prvků při zpracovávání disertační práce, vzhledem k podobnému zpracování ve formě volných mapových listů. Dílo zachycuje území, které spadá částečně do oblasti ERN a z toho důvodu je výrazným zdrojem dat a informací pro disertační práci. Má velmi vyváženou a různorodou skladbu témat jak fyzickogeografických, tak socioekonomických. V rámci oblasti socioekonomické jsou v široké míře zastoupena témata, věnující se sledování stavu a charakteristikám obyvatelstva z různých úhlů pohledu. Pro zpracování tohoto oddílu byla pro převážnou část použita metoda kartogramu (jednoduchého) s využitím barvy jako kartografického vyjadřovacího prostředku. Zároveň se zde objevuje ve velkém množství metoda kartodiagramu (od jednoduchého, přes strukturní nebo součtový a s umístěním do plochy i k bodu). Diagramy mají povětšinou tvar kruhový nebo sloupcový. Pro rozšíření stávajících informací jsou mapy malých měřítek doplněna snadno čitelným grafem. Naopak lze nalézt témata zpracována netradičními (málo používanými metodami – jejich modifikacemi (Obr.3), které přispívají k oživení klasických kartografických metod a v některých případech zlepšují čitelnost a názornost.

21


Obr. 3: Ukázka mapového listu z atlasu Dolního a Opolského Slezska – Těžba dřeva (převzato: PAWLAK, W. et al. 1999, 99)

2.2.3 Atlas Euroregionu Elbe/Labe JEŘÁBEK, M.-KOWALKE, H.–ORŠULÁK, T. et al.: Atlas Euroregionu ELBE/LABE jako prostředek vzájemného přeshraničního poznávání. UJEP, Ústí nad Labem. 2005.128 s.

Atlas EEL je společným dílem odborníků z ÚJEP Ústí nad Labem a TU Dresden. Navazuje na již vydané publikace (kap. 2.2.4): Atlas EEL v číslech, grafech a mapách z roku 2000 (ed. Jeřábek 2000) a jeho aktualizované vydání s podtitulem „Statistické ukazatele na úrovni okresů a obcí v mapách a tabulkách“ (ed. Kowalke, Jeřábek 2005). Atlas mapuje území EEL, které zahrnuje na české straně pouze některé obce okresů

22


Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem. Na německé straně jsou zastoupeny všemi obcemi (Gemeinden) okresů (Kreise) Dresden, Sachsische Schweiz a Weisseritzkreis. Dílo zachycuje EEL v rozsáhlém informačním pokrytí. Veškerá temata jsou zaznamenána prostřednictvím mapových výstupů a velkého množství tabulek a grafů. Celá práce je doplněna pečlivě vybranými fotografiemi, vztahující se vždy k zpracovávanému tematu.

Struktura atlasu je rozdělena do 5 hlavních kapitol (, které obsahují vždy jednotlivá temata (viz následující přehled): 1) EEL a administrativní jednotky (7 map, 6 tabulek, 8 grafů, 2 fotografií) 2) Přírodní podmínky (6 map, 6 tabulek, 6 grafů, 4 fotografií) 3) Obyvatelstvo (16 map, 3 tabulky, 6 grafů, 8 fotografií) 4) Hospodářství a společnost (9 map, 10 tabulky, 8 grafů, 10 fotografií) 5) Přeshraniční vazby (5 map, 14 tabulek, 8 grafů, 4 fotografií)

Hodnocení mapového díla: Celé dílo je rozděleno do 5 stěžejních částí dle tematického zaměření (viz výše). Ve většině mapových výstupů bylo použito klasických kartografických metod pro znázornění relativních a absolutních dat. K těmto patří metoda kartogramů a kartodiagramů. V případě kartogramů byla použita barva, jako kartografický vyjadřovací prostředek, jak pro kvalitativní tak i kvantitativní rozlišení jednotlivých jevů. K nejčastějším druhům kartogramů (Obr.5), které se objevily v díle patřily kartogramy jednoduché nebo kvalifikační nebo metoda barevných vrstev (Obr.6). U kartodiagramů (Obr.4) lze nalézt povětšinou druhy diagramů jednoduchých nebo složených nebo strukturních, někdy srovnávacích. K odlišení kvality jednotlivých vyjadřovaných jevů byla použita opět jako výrazový prostředek barva. V díle se objevuje velké množství tabulek doplňující konkrétní téma, v některých případech se však stávají až příliš nepřehlednými. Zároveň jsou jednotlivé části obohaceny tematicky zaměřenými fotografiemi. Kladným přínosem práce je dvojjazyčnost (česká, německá) v textových částech, objevujících se na mapovém listě (název, legenda, tiráž) a také v doprovodných textech, seznamech a tabulkách. 23


Autorský tým zvolil při zpracovávání tradiční kartografické metody a jednoduché řešení pří zpracovávání mapových výstupů. Celé dílo je tematicky vyvážené a čtenář snadno zjistí podstatné informace, které jsou zde zaznamenány.

Obr. 4: Ukázka mapového listu z atlasu Euroregionu Elbe/Labe – Struktura škol (převzato z URL 2)

24


Obr.6: Ukázka mapového listu z atlasu Euroregionu Elbe/Labe – Klimatická regionalizace (převzato z URL 4)

Obr. 5: Ukázka mapového listu z atlasu Euroregionu Elbe/Labe – Hustota zalidnění (převzato z URL 3) 25


2.2.4 Euroregion Elbe/Labe - v číslech, grafech a mapách / in Zahlen, Abbildungen und Karten JEŘÁBEK, M. et al.: Euroregion Elbe/Labe - v číslech, grafech a mapách / in Zahlen, Abbildungen und Karten. UJEP, Ústí nad Labem, 2000. 74 s.

Zpracování díla bylo založeno na sběru statistických údajů, jejich vyhodnocení a následného návrhu odpovídající grafické prezentace (tabulky, grafy, mapy), umožnily svým propojením o univerzálnější využití a pochopení jednotlivých tématik. Zpracovávané území EEL je vymezeno administrativní jednotkou – okres, jak na české straně, tak i odpovídající ekvivalent na straně německé. Některé z ukazatelů jsou vztahovány k vybraným městům a lokalitám (př. měřící body). Vzhledem k dostupnosti dat byl do zájmové oblasti zařazen i okres Děčín, jehož severní část spadá do ERN. V důsledků problémů, vznikajících při získávání některých údajů a jejich vzájemné srovnatelnosti jsou prezentované informace v jednotlivých tématických okruzích nevyvážené (př. sociální péče) nebo zcela chybějí (př. kultura) nebo jsou do určité míry omezeny. Publikace je rozdělena do 5 logicky uspořádaných části, jenž obsahují vždy mapové výstupy (36), tabulky (28) a grafy (35): 1) fyzickogeografická charakteristika (8 map, 7 grafů, 6 tabulek) 2) obyvatelstvo a osídlení (15 map, 8 grafů, 7 tabulek) 3) výrobní sféra (9 map, 6 grafů, 6 tabulek) 4) nevýrobní sféra (4 map, 11 grafů, 7 tabulek) 5) srovnání s nadřazeným celkem (0 map, 3 grafů, 2 tabulek)

Hodnocení mapového díla: Této práci předchází dílo - Atlas Euroregionu Elbe/Labe jako prostředek pro přeshraniční spolupráci (kap. 2.2.3), které na něj navazuje. Autoři zvolili po kartografické stránce k znázornění dat jednoduché kartodiagramy a kartogramy nebo jejich kombinaci (Obr.7). Jako kartografický vyjadřovací prostředek byla použita barva, avšak v některých případech jsou barevné kombinace příliš nevhodné. Stejně tak tomu je i v případě použití jako výrazového prostředku rastru. Celá práce je v brožované vazbě. 26


Veškeré texty jsou vždy uváděny dvojjazyčně - česky a německy (pozn. Euroregion Elbe/Labe se rozkládá na území ČR a SRN). Pro disertační práci je hodnocené dílo využitelné jako doplňující prvek z oblasti kartografického zpracování regionálního území nenásilnou a velmi jednoduchou formou z důvodu časového omezení, které měli autoři při jeho tvorbě (čtyři měsíce).

Obr.7: Ukázka mapového listu z publikace Euroregion Elbe/Labe - v číslech, grafech a mapách / in Zahlen, Abbildungen und Karten – Sídlištní, domovní a komunální odpad (převzato z JEŘÁBEK, M. et al., 2000, 21)

2.2.5 Národní atlas Spolkové republiky Německo (12 svazků) TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. -

HANEWINKEL, CH. et al.: Nationalatlas

Bundesrepublik Deutschland. Institut für Länderkunde, Leipzig (Hrgs.), Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin. 2000 -2006. (12 Bande). Národní atlas Německa svým rozsahem 12 svazků (Tab.1), které byly zpracovávány postupně v letech 2000 – 2006 na Institutu fűr Länderkunde v Lipsku 27


a následně vydávány německých vydavatelstvím Spektrum Akademischer Verlag, zahrnuje obrovskou šíři informací z oblasti přírodních, ekonomických a sociálních temat. Na jeho tvorbě se podílel rozsáhlý tým odborníků (přes 600 geografů, vědeckých pracovníků různých odborností a kartografů). Celé dílo zahrnuje více než 2000 stran mapových výstupů, diagram, grafů, fotografií, vysvětlujících textových částí a ostatních doplňkových příloh. Všechny svazky byly vydány jak v podobě knižní, tak i v podobě elektronické na CD-ROM, což umožňuje širší a mnohostrannější využití atlasu, který tím také nachází velice rychle cestu k většímu počtu uživatelů. Samotný CD-ROM obsahuje velké množství interaktivních map a animací. Důležitou součástí je tzv. „iKart modul“ , který umožňuje v závislosti na tematickém svazku, zjišťování potřebných dat a jejich následné srovnání na různých úrovních administrativního členění území. Nespornou výhodou CD-ROMů v porovnání s tištěnou verzí je propojení odkazů v textech se sítí Internet.

Tab. 1: Přehled 12 tematických svazků Národního atlasu Německa

Č. sv.

Český překlad svazku

Originální název svazku

Rok vydání svazku 2000

1

Gesellschaft und Staat

Společnost a stát

2

Relief, Boden und Wasser

Zemský povrch (reliéf) , půda a vodstvo

2003

3

Klima, Pflanzen- und Tierwelt

Podnebí, flora a fauna

2003

4

Bevölkerung

Obyvatelstvo

2001

5

Dörfer and Städte

Vesnice a města

2002

6

Bildung und Kultur

Vzdělanost a kultura

2001

7

Arbeit und Lebensstandart

Práce a životní standart

2006

8

Unternehmen und Märkte

Podnikání a trhy

2004

9

Verkehr und Komunikation

Doprava a komunikace

2001

10

Freizeit und Tourismus

Volný čas a cestovní ruch

2000

11

Deutschland in der Welt

Německo ve světě

2005

12

Leben in Deutschland

Život v Německu

2006

28


Hodnocení mapového díla: Národní atlas Spolkové republiky Německo je bezesporu jedním z nejlepších atlasových děl v posledních letech vydaných ve světě. Nejen po stránce faktografické a informativní, ale především po stránce kartografického zpracování velmi širokého spektra témat, kterým autoři věnovali své úsilí. Celé dílo se skládá z 12 svazků. Každý ze svazků obsahuje specifické téma, které je vždy zevrubně zpracováno po stránce textové a mapové. Kartografickému zpracování jednotlivých tematicky zaměřených mapových výstupů byla věnována značná, velmi časově náročná práce. Autoři citlivě použili u každého dílčího tématu správně zvolenou kartografickou metodu tak, aby se čtenáři, který bude s dílem pracovat dostálo jemu požadovaných informací. Všechny mapové výstupy jsou snadno čitelné a přehledné. Bylo použito ve vyvážené míře široké množství kartografických metod od „klasických“ jednoduchých kartogramů a kartodiagramů (Obr.8), přes metody bodového znaku s využitím různých výrazových prostředků (Obr.9). Nejčastějším však zůstává barva, popřípadě rastr, k vyjádření jak kvality, tak kvantity. Vhodným doplňkem každého svazku jsou fólie s přehledným administrativním členěním celé země do úrovně okresů (Landkreis) v různých měřítcích umístěny v příloze. Fólie slouží jako pomůcka při zjišťování konkrétních tematických údajů v jednotlivých částech Spolkové republiky Německo. Jednotlivá témata jsou doplněna rozsáhlou logicky členěnou textovou částí, vysvětlujícími a přehlednými grafy a schématy. Textové části jsou vždy obohaceny fotografiemi, vztahující se k dané problematice. Součástí různých témat jsou také historické přehledy pro lepší pochopení souvislostí a vzájemných vztahů zájmových témat. Tabulky zde nalezneme v minimální míře, ty jsou právě zastoupeny v podobě grafů, jako prostředku pro snadnou čitelnost informací.

29


Dílo jako celek, ale i každý svazek zvlášť tvoří pro tuto disertační práci významný prvek inspirace, jak po stránce zdrojů dat, ale především svým zpracování po stránce kartografické.

Obr.8: Ukázka z Národní atlasu Spolkové republiky Německo (svazek Obyvatelstvo) – Zahraniční obyvatelstvo podle země původu (převzato z TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al. 2000 – 2006, 75)

30


Obr.9: Ukázka z Národní atlasu Spolkové republiky Německo (svazek Vzdělanost a kultura) – Veřejné vysoké školy a jejich návštěvnost 1999/2000 (podle umístění vysoké školy) (převzato z TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al. 2000 – 2006, 65)

31


2.2.6 Atlas obyvatelstva Slovenska Atlas

obyvateľstva

Slovenska.

1.vydanie,

Bratislava:

Univerzita

Komenského,

Prírodovedecká fakulta, 2006, 168 s.

Atlas

obyvatelstva

Slovenska

byl

vydán

na

základě

potřeby

analýzy

a kartografického znázornění demografického chování obyvatelstva Slovenska po 13 letech jeho samostatnosti, kdy nastaly velké společenské změny, které měly za následek výrazně změny v demografických jevech. Jedná se o vůbec první celkové zpracování všech základních dat o vývoji, rozmístění, přirozené a mechanické měně o strukturách a populačních prognózách obyvatelstva Slovenska. Statistická data zpracována v atlase zahrnují především období let 1990 – 2003, přičemž hlavní pozornost byla věnována letům 2000 – 2003. V atlase se objevuje 444 map různých měřítek a 168 grafů doplňující dané údaje. Základním měřítkem bylo pro detailní znázornění dat do úrovně obcí zvoleno měřítko 1 : 750 000. Jedná se povětšinou o mapy s komplexním a syntetickým obsahem. Měřítková řada použita v celém díle dále pokračuje měřítky 1 : 1 000 000 a 1 : 1 500 000 pro analytické znázornění jevů na úrovni obcí, přes 1 : 2 000 000 a 1 : 3 000 000 pro okresy a 1 : 4 000 000 pro kraje, až po 1 : 15 000 000 pro srovnání Slovenska v rámci Evropy, popř. světa. Projekt atlasu vznikl a byl zpracován kolektivem autorů na Přírodovědecké fakultě Komenského univerzity v Bratislavě. Na přípravě dat a zpracování autorských originálů se dále podílely i Statistický úřad Slovenské republiky a Geografický ústav SAV, a další významné organizace. Obsah Atlasu obyvatelstva Slovenska je rozdělen do následujících 7 kapitol: •

Vývoj a rozmístění obyvatelstva

•

Přirozený pohyb obyvatelstva

•

Mechanický pohyb obyvatelstva

•

Struktura obyvatelstva

•

Bydlení

•

Populační syntézy

•

Populační prognózy

32


Hodnocení mapového díla: Atlas obyvatelstva Slovenska obsahuje širokou paletu témat, věnující se různým demografickým jevům či vývoji stavu obyvatelstva, jak do minulosti tak i do budoucnosti. Jednotlivá temata jsou rozdělena do 7 kapitol, která jsou od sebe vždy barevně rozlišena. Barva mapového listu slouží jako rozpoznávací prvek u jednotlivých kapitol. Autoři využili veškeré použitelné kartografické metody ve velmi rozsáhlém spektru. Objevují se zde metody kartodiagramů (diagramy různých tvarů pro vyjádření kvality) většinou v kombinaci s metodou kartogramů (Obr.10). Od jednoduchých typů přes typy méně používané (metoda barevných vrstev). Zároveň zde můžeme nalézt použití diagramů, od jednoduchých forem, až po formy velmi názorné a snadno čitelné pro čtenáře jako je např. použití piktogramu (Obr.11). Mapové výstupy jsou obohaceny o grafy, které poskytují doplňující informace k některým tématům. Jednotlivé mapové listy jsou bez textového doprovodu, kromě úvodních shrnujících informací k celému dílu. Přílohou díla je průsvitka obsahující administrativní členění Slovenské republiky do úrovní obcí, sloužící jako orientační pomůcka při získávání potřebných tematických informací. Veškeré popisy, texty, názvy map, legendy, stupnic a textových částí jsou ve dvojjazyčné podobě. Byl použit jazyk slovenský a zároveň pro použití díla na mezinárodní úrovni jazyk anglický. Celé dílo je vydáno v trojí podobě, podle potřeb budoucího uživatele. Lze jej možno pořídit svázané v klasické pevné knižní vazbě nebo jako volné mapové listy nebo v podobě elektronické na DVD. Hlavní přínos pro disertační práci má Atlas obyvatelstva Slovenska především v tématu - obyvatelstvo, vzhledem k vybraným tématům z oblasti obyvatelstva, které jsou v práci zpracovány. Dílo významným zdrojem inspirace kartografického zpracování různých témat z oblasti obyvatelstva. Dále považují za inspirativní možnost trojí varianty vydání. Za nejzdařilejší, z hlediska snadné práce bez použití výpočetní techniky, shledávám volné mapové listy. Zároveň se jako velmi vhodně použitá jeví průsvitka s obcemi Slovenské republiky.

33


Obr.10: Ukázka z Atlasu obyvatelstva Slovenska – Vzdělanostní struktura obyvatelstva (převzato z Atlas obyvatelstva Slovenska, 2006, 81)

Obr.11: Ukázka z atlasu obyvatelstva Slovenska – Regionální typy přirozeného pohybu obyvatelstva (převzato z Atlas obyvatelstva Slovenska, 2006, 21)

34


2.2.6 Liberecký kraj – regionální atlas Liberecký kraj – regionální atlas. Geodézie ČS a.s., Praha, 2002, 48 s. Regionální atlas Libereckého kraje byl vydán společností Geodézie ČS a.s., společně s regionálními atlasy Ústeckého kraje, Jihomoravského kraje a Plzeňského kraje. Atlas je koncipován pro širou veřejnost, ale je možno jej využít také pro školní potřeby při výuce regionálních souvislostí kraje. Celý atlas má sešitovou podobu, což umožňuje snadnou manipulaci a práci s ním, ale na druhou stranu tato podoba podléhá brzkému opotřebení. Obsahově je rozdělen do 6 části, které se od sebe výrazně odlišují svým zaměřením. Dílo zahrnuje z větší části obecně geografické mapy sloužící, jako autoatlas, který je kvalitně zpracován v měřítku 1 : 100 000. Ostatní části jsou tvořeny přehlednými plány center okresních měst (Liberec, Jablonec n.N., Česká Lípa, Semily) a turisticky přitažlivými mapami hradů a zámků a rozhleden. Tematickou část atlasu doplňují mapy věnující se strategii rozvoje kraje a Euroregionu Nisa.

Hodnocení mapového díla: Regionální atlas Libereckého kraje je sestaven velmi vyváženě a přehledně. Z hlediska tematického zaměření však zahrnuje pouze 6 map. V případě části „Cestovní ruch“ jsou zde použity jednoduché a názorné bodové znaky - typ obrázkový a symbolický (Obr.12). Umožňuje uživateli snadné a rychlé seznámení se s tematickým obsahem. Naopak v části „Strategie rozvoje“ je užita metoda kartogramu a v častějších případech metoda kartodiagramů (bodového nebo stuhového) nebo metoda bodového znaku. Nicméně výrazové prostředky (barva, rastr, mapové znaky) jsou použity nevhodně a čtenář se v nich může nepřesně orientovat. Navíc jsou určeny pro čtenáře s odborným zaměřením. Součásti atlasu jsou i doplňující textové části v českém jazyce, věnující se obecné charakteristice kraje, historickému vývoji, dopravní situaci a cestovnímu ruchu. Legenda ve všech částech atlasu se naopak objevuje v trojjazyčné mutaci – české, anglické a německé. Celé dílo lze využít pro zpracování disertační práce pouze částečně vzhledem k svému územnímu zaměření a obsahovému charakteru. Nicméně je přínosným zdrojem dat a informací v této oblasti.

35


Obr. 12: Ukázka z atlasu Liberecký kraj – regionální atlas - Rozhledny (převzato z Atlas Liberecký kraj – regionální atlas, 2002, 40)

Obr.13: Ukázka z atlasu Liberecký kraj – regionální atlas – Pohledová mapa (převzato z Atlas Liberecký kraj – regionální atlas, 2002, 40)

36


2.3 Shrnutí hodnocení regionální atlasové tvorby, využitelnost pro disertaci Všechny atlasová díla regionálního až národního charakteru, mají vždy něco společného vzhledem k zpracovávanému tématu disertační práce. Mezi prvky, které určitým způsobem propojují hlavní myšlenku práce, patří bezesporu území, téma a kartografické metody zpracování. Právě pro tyto společné prvky byly vybrány jako inspirativní zdroj informací a podkladů. První společný prvek – území. Území euroregionu Nisa se objevuje ať už celkově nebo jen jeho některá část ve všech předkládaných dílech s výjimkou Atlasu obyvatelstva Slovenska. Většinou je zahrnuto jako součást některého ze státních územních celků, na kterých se ERN rozkládá. Jako celek v podobě euroregionu se objevuje v díle Série map Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa a v dílech Atlas Euroregionu Elbe/Labe a Euroregion Labe v číslech, grafech a mapách je zobrazena pouze část ERN (obce ve Šluknovském výběžku), které náleží do okresu Děčín, jehož některé obce jsou členy ERN. Druhým spojujícím prvkem, který rozhodl o výběru hodnocených atlasových děl bylo – téma. Tematicky jsou mapové výstupy disertační práce zaměřeny na tematiku obyvatelstva, vzhledem k relativně snadné dostupnosti dat potřebných k jejich zpracování. V každé z uváděných prací se téma obyvatelstvo objevuje v určitém rozsahu a různě zpracováno. Největším přínosem v tomto směru je na prvním místě Atlas obyvatelstva Slovenska, který se v celém svém rozsahu věnuje právě vývoji, demografickým jevům, dynamice a populačním prognózám obyvatelstva Slovenska za období posledních 13 let (1990 – 2003). V ostatních pracích se téma obyvatelstvo objevuje jako jedna ze součástí obsahu mapového díla. Třetím spojujícím článkem jsou kartografické metody zpracování. V každém z hodnocených děl jsou použity především metody kartogramů a kartodiagramů v různých formách a typech, jako prostředky pro vyjádření daného tematu. Metody jsou citlivě použity tak, aby uživatel (čtenář) různé úrovně odbornosti byl schopen zjistit potřebné informace bez větších problémů. Jako výrazové prostředky byly ve značné míře zvoleny vždy barvy, rastr nebo mapové znaky. V některých případech však požadovaná informativní stránka mapových výstupů byla postižena nesprávnou volbou kartografické metody nebo výrazového prostředku. 37


Často se zde objevovaly jazykové mutace textových částí děl nebo legend či názvů jednotlivých map. V úředních jazycích země (čeština, polština, němčina), ve které bylo dílo vydáno a v některých dílech se naopak objevuje i mutace anglického jazyka, pro využití díla na mezinárodní úrovni. Všech sedm atlasových děl dohromady a každé zvlášť svým způsobem tvoří zdroj inspirace a informací, potřebných k zpracování disertační práce.

38


3 EUROREGIONY V EVROPĚ A ČESKÉ REPUBLICE 3.1 Základní informace o euroregionech v rámci Evropy 3.1.1 Souvislosti vzniku euroregionů v Evropě

Přeshraniční spolupráce mezi bezprostředně sousedícími příhraničními regiony má v Evropě mnohdy již dlouhou tradici. V některých evropských státech, jako jsou Řecko, Španělsko a Portugalsko, byla však přeshraniční spolupráce poprvé umožněna až v 80. letech 20. století, a to díky dalekosáhlým politickým změnám, zavedení demokratických systémů a díky členství v Evropské unii. V zemích střední a východní Evropy mohl srovnatelný proces začít až po roce 1989. Již v 50. letech, krátce po 2. světové válce, se zástupci mnoha evropských příhraničních oblastí spojili (např. na německo-francouzské nebo německo-nizozemské hranici a ve skandinávských zemích), aby projednali odstranění hraničních bariér a možnosti přeshraniční spolupráce. Došlo tedy k založení komunálních regionálních svazů na obou stranách hranice dle příslušného národního práva, které se zabývaly společnými zájmy a usilovaly o optimalizaci přeshraniční spolupráce. Přibližně od roku 1960 tyto svazy trvale orientovaly svoji politiku na všech politických a administrativních úrovních na zlepšení sociálně kulturní a ekonomické situace obyvatel příhraničních oblastí a na omezení či odstranění hraničních bariér. Od počátku 70. let 20. století uskutečňují příhraniční a přeshraniční regiony svoji politiku ve stále větší míře za pomoci pracovního sdružení Evropské příhraniční regiony Asociace evropských hraničních regionů (AEBR – Association of European Bordur Regions), které bylo založeno v roce 1971. Toto sdružení navázalo těsné kontakty s Radou Evropy, s Evropským parlamentem, Evropskou komisí a s národními vládami. Síť příhraničních a přeshraničních regionů se stala významnou silou při rozvoji spolupráce na všech evropských hranicích, při evropské integraci a při rozvoji evropských podpůrných programů ve prospěch příhraničních regionů v celé Evropě. (URL 5)

39


3.1.2 Úloha euroregionů Koncem 80. let se staly národní hranice díky zavedení jednotného evropského trhu a díky demokratickému vývoji ve střední a východní Evropě volnějšími. Vznikla řada příhraničních a přeshraničních regionů, jež se připojily k AEBR. Objevily se i nové možnosti spolupráce, jako např. stavba nových spojení (mosty, tunel) mezi Francií a Velkou Británií, jakož i mezi Dánskem a Švédskem. Vyzkoušené nástroje regionální politiky EU se nabízely, coby řešení nejprve v jižní a západní Evropě: specifická regionální podpora příhraničních oblastí byla od roku 1989/1990 založena na "plánech a strategiích přeshraničního rozvoje" a na příslušných "operačních programech" v rámci významné nové iniciativy společenství pod označením INTERREG. Na všech vnitřních a prakticky na všech vnějších hranicích EU vznikly - dle výše popsaného modelu - evropské regiony nebo podle podobných struktur organizované národní regionální komunální svazy na obou stranách hranice nebo i přes hranici. Ve střední a východní Evropě začala přeshraniční spolupráce po otevření hranic v letech 1989/1990 z pochopitelných důvodů zprvu poněkud váhavě, s velmi prozíravou a opatrnou přípravou. V současné době již existují četné příhraniční a přeshraniční regiony v nichž jsou realizovány přeshraniční iniciativy a pilotní akce takřka ve všech státech střední a východní Evropy. Regiony jsou podporovány přeshraničními programy v rámci podpory EU pro střední a východní Evropu - Phare CBC a TACIS CBC.(URL5)

3.1.3 Členství v euroregionu Členství v euroregionu je obecně dobrovolné. Existují členové řádní i čestní. Členy euroregionu se mohou stát města a obce, jejichž orgány členství právně stvrdí a písemně se zavážou dodržovat usnesení orgánů euroregionu. Tato forma spolupráce nevytváří žádné nové struktury, nýbrž je servisním místem pro přeshraniční záležitosti. To je patrné i z definice euroregionu Jense Gabbeho (sekretář AEBR): „Euroregiony jsou hnací soukolí přeshraničních vztahů, kontaktů, předávání znalostí. Vyžadují uspořádání, organizaci a vysoce postavené spolupracovníky, aby mohli řešit mnohostranné úkoly. Nenahrazují v žádném případě správní aparát státu.“

40


Počet euroregionů je však složité stanovit. Vzhledem k zvyšujícím se možnostem spolufinancování přeshraničních projektů, vzniklo za posledních 15 let velké množství regionálních přeshraničních institucí. Tyto mají za následek komplikované překryvy jednotlivých operačních prostorů zapojených subjektů do takových aktivit. Existují maxiregiony (Saar - Lor - Lux, Barents, Transmanche), mikro-euroregiony, střechové orgány a jejich specificky strukturované podmnožiny, atd. (URL 6) Asociace evropských přeshraničních regionů (AEBR) má v současné době 59 členů a celkem zahrnuje více než 180 přeshraničních subjektů v celé Evropě. (Obr. 14) V euroregionech spolupracují přes hranice města, obce a okresy, popřípadě komunální a regionální struktury. Často jsou ve spolupráci zainteresované i obchodní komory, odbory a sociální partneři. Evropská komise tuto činnost, co možná nejvíce podporuje. Nejdůležitějším úkolem euroregionů je podpora a další rozvíjení spolupráce v oblasti lokálního a regionálního plánování, podpora projektů v oblasti životního prostředí, v hospodářské sféře, kultuře a sportu a vytváření prostoru pro setkávání lidí. (URL 7)

Obr.14: Evropské přeshraniční subjekty (převzato z TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al.: Národní atlas Německa – svazek Německo ve světě. 2005, 139) 41


Obr.14: Přeshraniční regiony ve střední a východní Evropě (převzato z URL 8) Vysvětlivky: Žlutá linie … „velkoplošné objekty“ Červená linie … subjekty „standardní rozlohy“ …členové AEBR Zelená linie … subjekty „standardní rozlohy“ …nečlenové AEBR Červeno-zelená linie … subjekty „standardní rozlohy“ …částečné členství v AEBR

Tab. 2: Přeshraniční regiony ve sřední a východní Evropě (upraveno podle URL 8) kód 25 23 22 21 31 32 32 33 34 35 36 37 38 39

název

DK/DE

člen AEBR A

DK/DE

A

DE/PL/SE

A

BY/LT/PL/RU

A

BY/PL/UA

A

DE/PL

N

DE/PL

N

DE/PL DE/PL/CZ CZ/PL CZ/PL PL/CZ

A A A N N

CZ/PL

A

CZ/DE

A

země

Region Sönderjylland/Schleswig Storströms Amt - Kreis Ostholstein Lübeck EUROREGION POMERANIA Euroregion NEMUNAS - NIEMEN HEMAH Euroregion Bug Euroregion PRO EUROPA VIADRINA Euroregion PRO EUROPA VIADRINA Euroregion Spree-Neisse-Bober Euroregion Neisse-Nisa-Nysa Euroregion Glacensis Euroregion Praded - Pradziad Euroregion Silesia/Sleszko EUROREGION Tesinske Slezsko Slask Cieszynski Euroregion ELBE/LABE

42


Tab. 2 – Pokračování: Přeshraniční regiony ve sřední a východní Evropě (upraveno podle URL 8) kód 40 41 42 43 44 45 46 47 69 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 128 131 135 3 10 11 14

název Euroregion Erzgebirge - Krusnohorí Euregio Egrensis EUREGIO Bayerischer Wald - Sumava - Mühlviertel Euroregion Waldviertel - Budowice Jizni Cechy Euroregion Waldviertel - Morava Záhorie Euroregion Bilé - Biele Karpaty Euregion Beskidy Euroregion TATRY Euroregio Watteninseln Raetia Nova - Rätisches Dreieck Regionalverband Hochrhein-Bodensee EUREGIO via salina EUREGIO Zugspitze/Wetterstein Karwendel Euregio Inntal EuRegio Salzburg - Berchtesgadener Land - Traunstein Inn - Salzach-Euregio Euregio Tirol - Südtirol/Alto Adige Trentino Provinz Bozen - Südtirol Provincia Trento Regione Trentino Euregio Steiermark - Nordost-Slowenia Kärnten Friuli-Venezia-Giulia - West-Slovenia South Slovenia - Croatia East Eurégió West/Nyugat Pannonía Bratislava - Wien - Györ - Sopron Euroregion Vagus - Danubius - Ipolia Euroregion Ipel Euroregio Neogradiensis Euroregion Sajo - Rima - Slaná Rimava Euroregion Kosice - Miskolc Euroregion Hajdu-Bihar - Bihor Duna-Tisza-Körös-Maros Euroregion Danube - Drava - Sawa Upper Prut Euroregion Euroregion Drava-Mura Euroregion Ister-Granum Neue Hanse Interregio Internationale Bodenseekonferenz (IBK) - Euregio Bodensee Arbeitsgemeinschaft Alpenländer Arge Alp Carpathian Euroregion 43

země DE/CZ CZ/DE

člen AEBR A-N A

DE/CZ/AT

A

AT/CZ

A

AT/CZ/SK

A-N

CZ/SK PL/SK PL/SK DE/DK/NL AT/CH/IT DE AT/DE

A N A N N A N

DE/AT

N

AT/DE

N

AT/DE

A

AT/DE

A

AT/IT

N

IT IT IT AT/SI AT IT/SI SI/HR AT/HU SK/AT/HU HU/SK HU/SK HU/SK

A A A A-N N A A-N N N N N N

HU/SK

N

SK/HU HU/RO HU/RO/RS HU/HR/BA MD/RO/UA HU/SLO HU/SK DE/NL AT/CH/DE/LI

N A A N N A N N

AT/CH/DE/IT

A

HU/PL/RO/SK/UA

A

N


3.2 Základní informace o euroregionech v České republice 3.2.1 Pojem Euroregion Euroregiony jsou nadnárodním typem svazků či sdružení obcí a měst. Cílem euroregionu - mezinárodního sdružení měst a obcí je především podpora a realizace projektů odrážejících všechny formy spolupráce mezi smluvními stranami. Hlavním motivem sdružených měst a obcí, které jsou zde zastoupeny svými místními představiteli veřejné správy, je odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice vedoucí k postupnému vyrovnávání ekonomického i sociálního rozvoje. Spolupráce přesahující hranice napomáhá zmírňovat nevýhody, které s sebou hranice v území nesou. Překonává národní okrajové polohy pohraničních oblastí a zlepšuje životní podmínky obyvatelstva zde žijícího. Zasahuje do všech kulturních, sociálních, hospodářských a infrastrukturních oblastí života občanů. (URL 9)

3.2.1

Souvislosti vzniku euroregionů v České republice Na území České republiky začaly vznikat první projekty příhraniční spolupráce

počátkem 90.let minulého století (Euroregiony v České republice 2006, 5). Tato sdružení se zformovala v naprosté většině na bázi přeshraniční spolupráce, tedy jako euroregiony, nebo jako jiné neformální spojení iniciativ přeshraniční spolupráce ("výbory pro spolupráci" na česko - rakouské hranici). Z časového hlediska paralelně vznikaly v celé ČR regionální rozvojové agentury, a to iniciativně tlakem z obecní úrovně či úrovně sdružení obcí. Působení euroregionálních sdružení měst a obcí v příhraničních částech ČR je zaměřeno částečně na plánování a přípravu konkrétních projektů pro oživení tohoto území podporovaných mimo jiné i Evropským společenstvím (v rámci programů Phare CBC a INTERREG) od sběru podnětů z úrovně obcí, po poradenství při přípravě projektů na jejichž přípravě a realizaci se mohou též mimo další podílet regionální rozvojové agentury činné v daném území. Mezi další výčet aktivit euroregionu patří také spolupráce národních stran na tvorbě kalendáře společenských, kulturních a sportovních akcí konaných na území 44


jednotlivého euroregionu - podpora nejen cestovního ruchu, ale i kulturní výměny a mezilidského setkávání, snaha o nastavení spolupráce záchranných systémů v území, spolupráce mezi školami, podpora hospodářství a obchodu, podíl na řešení společných problémů v oblasti životního prostředí, atd. V současnosti dnes na území České republiky existuje 13 euroregionů (Tab. 3), které zahrnují území více než 40 z celkových 76 stávajících okresů. Státy, hraničící s Českou republikou, jsou co do počtu euroregionů na tom podobně s výjimkou Německa (Obr.15). Stejný počet euroregionů má náš severní soused Polsko – 13 euroregionů (Pomerania, Baltyk, Niemen, Bug, Karpacki, Tatry, Slask Cieszynski, Silesia, Pradziad, Glacensis, Nysa, Sprewa-Nisa-Bobr aproeuropa Viadrina). Na Slovensku funguje 5 euroregionů (Tatry, Miskolc-Košice, Biele Karpaty, Západné Slovensko-Wienviertel-Jižní Morava, Váh-Dunaj-Ipel, Beskydy). V Rakousku lze nalézt euroregionů 9 (Inn-Salzach, Západné Slovensko-Wienviertel-Jižní Morava, Silva Nortica, Muhlviertel-Bayerischer Wald, Euregio Burgenland-West Nyugat-Panonia, zugspitze-Wetterstein-karwendel, Salzburg-Berchtesgedener Land-Traunstein, Via Salina,Euregio Bodensee) a v Německu existuje největší počet euroregionů a to 21.

Tab. 3: Přehled euroregionů České republiky (upraveno podle URL 10)

Egrensis Labe Glacensis

Název euroregionu v členských zemích Egrensis Elbe Glacensis

Beskydy

Beskidi, Beskydy

Bílé Karpaty Krušnohoří

Biele Karpaty Erzgebirge

Nisa

Neisse, Nysa

Název euroregionu

Pomoraví Praděd Silesia Šumava Silva-Nortica Těšínské Slezsko

Wienviertel, západné Slovensko Pradziad Silesia Bayerischer Wald, Muhlviertel Waldviertel Śląsk Cieszyński

45

Členské země

Rok vzniku

CZ, DE CZ, DE CZ,PL CZ, SK, PL CZ, SK CZ, DE CZ, PL, DE CZ, SK, AT CZ, PL CZ, PL CZ, AT, DE CZ, AT CZ, PL, SK

1993 1992 1996 2000 2000 1992 1991 1999 1997 1998 1993 2000 1998


Obr.15:Euroregiony na území České republiky – 2004 (převzato z URL 10)

46


4 EUROREGION NEISSE – NISA - NYSA Euroregion Nisa-Neisse-Nysa je dobrovolné sdružení měst a obcí ze tří hraničních oblastí nacházejících se v tzv. Trojmezí (Dreiländereck), prostoru, kde se stýkají hranice Spolkové republiky Německo, Polska a České republiky. Sjednocujícím prvkem celého území a tradičním symbolem vzájemné spolupráce všech částí je řeka Nisa, která pramení u obce Lučany nad Nisou (okres Jablonec nad Nisou) a posléze tvoří hranici mezi Spolkovou republikou Německo a Polskem. Všechny tři oblasti sdružené do ERN dlouhodobě spojuje mnoho společných problémů a zájmů, které pramení ze společné nebo více podobné historie a novějších vzájemných ekologických, ekonomických a kulturních vazeb. V současnosti náleží do ERN území tří států o celkové rozloze 13 016 km2 (stav k 31.12.2006), z toho polská část zaujímá 5 356 km2, německá část 4 497 km2 a česká pouze část 3 163 km2. V ERN žije 1,65 milionů obyvatel (26 % ČR ,39 % DE, 35 % PL). Střední a jižní části ERN tvoří hřebeny Lužických a Jizerských hor, Ještědského hřebene a Krkonoš. Západní část – Niederlausitz – německy, Dolna Lužyca – lužickosrbsky (Dolní Lužice) a Lasy dolnoślaşkie (Dolnoslezské lesy) – je převážně rovinatá. Nejvyšším bodem v ERN je se svými 1 602 m n.m. Sněžka v polské části Krkonoš a nejvýznamnější řekou je Nisa (viz výše). Svou geografickou polohou celý euroregion spadá do mírného klimatického pásu. Území je zde velmi rozmanité a atraktivní - Český ráj, Máchův kraj, Zittauer Necken (Žitavská pánev), údolí Nisy, Lausitzer Hügeland (Lužická pahorkatina). Území ERN je také velmi bohaté na kulturní památky (hrady Frýdlant, Lemberk, Grabštejn, Trosky, Oybin, Czocha, Chojnik, Bolkow, klášter Marietahl a Krzesow, kostel Wang), včetně lidové architektury (podkrkonošská a pojizerská architektura, lužická keramika, hornolužické podstávkové domy)

4.1 Vznik a postavení euroregionu Území současného euroregionu (tzv. Trojmezí) byla až do počátku 90.let 20.století označována jako „Černý trojúhelník.“ Příčinou byl výskyt značných zdrojů znečistění v podobě hnědouhelných dolů a elektráren v Německu a Polsku a na české straně k tomuto 47


stavu do značné míry přispěl textilní průmysl zamořující řeky Nisu a Smědou. Mezi jednotlivými částmi existovaly pouze tři hraniční přechody (Varnsdorf, Habartice, Harrachov), což výraznou měrou přispělo k omezení kontaktu obyvatelstva navzájem sousedících zemí. Stávající stav si začali uvědomovat jednotliví představitele veřejné správy (zejména samosprávy) ve všech třech sousedících zemích a dospěli k myšlence obnovení a prohloubení vzájemné přeshraniční spolupráce v různých oblastech lidské činnosti v podobě euroregionu. Založení euroregionu se jevilo, jako nejlepší možnost řešení všech dosavadních problémů a potíží, které toto území po dlouhé roky sužovalo. V polovině května 1991 byl učiněn první oficiální krok v přeshraniční spolupráci všemi třemi stranami, byla podepsána Deklarace o spolupráci. Výsledkem tohoto jednání bylo uspořádání Konference Trojmezí, která se uskutečnila ve dnech 23. – 25. května 1991 v Žitavě. Konference se těšila značnému zájmu a zúčastnilo se v jednotlivých dnech 200 až 300 delegátů. Důležitým výsledkem tohoto setkání bylo vytvoření MEMORANDA všemi zástupci tří zemí, které nastínilo směr dalšího vývoje. Klíčovým momentem bylo vytvoření hranici přesahujících dokumentů a zřízení sekretariátu. Prostřednictvím podpory ze strany Saského ministerstva hospodářství a práce mohl sekretariát v září roku 1991 započít svou činnost v Žitavě. Vyvrcholením průběžných jednání bylo konstitující zasedání v Žitavě, kde dne 21.12.1991 byl založen Euroregionu Neisse - Nisa – Nysa. V září 1995 vznikla jako projekt Phare CBC dceřina společnost Euroregionu Nisa – Agentura regionálního rozvoje, spol. s. r. o., jako servisní orgán pro ERN. Při ARR také úůsobí Sekretariát fondu malých projektů a pobočka Euro Info Centra, která má poskytovat informace především malým a středním podnikatelův ERN. Členy Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa jsou tři níže uvedená komunální sdružení. Individuální členství každé strany v těchto sdruženích je jejich vnitřní věcí. ERN je dobrovolné zájmové sdružení obcí, měst a okresů. Jejich spolupráce spočívá na zásadách rovnoprávnosti, vyjádřených "Evropskou rámcovou úmluvou o spolupráci přesahující hranice mezi územními celky a orgány," přijatou Evropskou radou v roce 1980. Po právní

48


stránce toto sdružení nemá vlastní právní subjektivitu, tu mají pouze komunální sdružení v každá participující zemí. •

Spolková republika Německo: KOMUNALGEMEINSCHAFT EUROREGION NEISSE, E.V.

•

Česká republika: REGIONÁLNÍ SDRUŽENÍ EUROREGION NISA

•

Polsko: STOWARZYSZENIE GMIN POLSKICH EUROREGIONU NYSA

4.2 Orgány Euroregionu Neisse – Nisa - Nysa Nejvyššími orgány ERN jsou Rada a Presidium, které tvoří v paritním zastoupení představitele jednotlivých částí euroregionu volení regionálními konferencemi. Statut výkonného orgánu v jednotlivých částech ERN zastávají Regionální sekretariáty v Zittau (Žitavě), Liberci a Jelenie Góre, podléhající přímo kontrole Presidia. Jejich činnost spočívá v řízení záležitostí týkajících se euroreginálních struktur a doprovázejí projektovou činnost z hlediska organizačního. Koordinují činnost pracovních skupin, které se věnují řešení problémů v rámci jednotlivých oblastí činnosti ERN. Pracovní skupiny se dělí v závislosti na jejich územní a odborné obsazení

působnosti. V současnosti aktivně pracuje 15

pracovních skupin. Práce všech orgánů euroregionu je založena na paritním zastoupení, rotaci, konsensu a rovnocennosti (Kompedium přeshraničních projektů 2001; Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 2000, 2000 )

4.3 Členství v euroregionu Neisse – Nisa – Nysa Na základě statutu Euroregionu Nisa se jeho členem můžou stát města, obce nebo jiné právnické osoby, za předpokladu, že s jeho vstupem souhlasí příslušné městské nebo obecní zastupitelstvo nebo řídící orgán právnické osoby a souhlasí zároveň s obsahem statutu euroregionu. Členové mohou vystoupit ze sdružení výpovědí vždy k polovině kalendářního roku a jeho platnost nabývá ke konci téhož roku. Zároveň může být členství ukončeno vyloučením, z důvodů poškozování zájmů sdružení nebo neplacení povinného ročního členského příspěvku. (Statut euroregionu Nisa 2001)

49


4.3.1 Výhody a nevýhody členství v ERN Výhody, vyplývající ze členství ve sdružení patří následující vybrané: •

Členové můžou delegovat do každé z 12 pracovních skupin (česko-polskoněmeckých) své zástupce. V tomto případě ERN hradí náklady na přípravu jednání, tlumočení a organizaci.

•

V rámci svého členského příspěvku Liberecký kraj podporuje projekty ERN, které každoročně předkládá na Valné hromadě ERN a jenž jsou dále spolufinancovány z příspěvku měst a obcí.

•

ERN pomáhá svým členům i dalším zájemcům připravovat jejich projekty tak, aby v konkurenci s ostatními uspěly a region tak získal potřebné investice k budování a zlepšování infrastruktur.

•

Členové mají možnost zažádat o přidělení dotace a získat finanční prostředky na realizaci svých projektů s přeshraničním působností v rámci Fondu malých projektů, Operačních programů přeshraniční spolupráce nebo na realizacei menších neinvestičních projektů s přeshraničním dopadem.

Nevýhody, podmiňující členství ve sdružení: •

Povinná platba každoročního členského příspěvku

•

Nepovinná účast zástupců Libereckého kraje na aktivitách ERN

4.4 Charakteristika území Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa Česká část ERN je tvořena celkem 144 obcemi z okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily a Mladá Boleslav (1 obec) a 2 právnickými osobami. Na polské straně se skládá ERN ze 43 obcí ze sedmi členských okresů bolesławiecki, jeleniogórski, kamiennogórski, lubański, lwówecki, zgorzelecki a złotoryjski, dvou nečlenských okresů (żagański a jaworski) a z města Jelenia Góra s právy okresu. Na české a polské straně

50


hranice euroregionu členské obce nevytváří spojité území. Německá část euroregionu jako jediná tvoří ucelené území ze dvou měst s právy okresu Görlitz a Hoyerswerda a z obcí v okresech Bautzen, Kamenz, Löbau-Zittau a Niederschlesischer Oberlausitzkreis. Celkem ze 130 obcí.

4.4.1 Česká část Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa Česká část ERN zahrnuje – jen některé obce z okresů Semily, Jablonec nad Nisou, Liberec, Česká Lípa, část okresu Děčín a jednu obec z okresu Mladá Boleslav. Jedná se převážně o horské nebo podhorské oblasti se značným potenciálem cestovního ruchu. Jádro celé oblasti tvoří Liberec – jako centrum pro tento kraj tradičních průmyslových odvětvích – sklářství, textilnictví, strojírenství. České území má velmi rozmanitý reliéf. Na její ploše se rozkládá několik horských celků. Nejvyšší z nich jsou Jizerské hory a Krkonoše, které se nacházejí v severní části. Tato oblast poskytuje společně s Lužickými horami mnoho příležitostí pro provozování pěší a cyklo turistiky v letním období, tak i široké možnosti zimních sportů. Jižní část ERN z většího dílu

zaujímá Chráněná krajinná oblast Český ráj, která je ojedinělá svými

pískovcovými sklaními útvary a dalšími přírodními a kulturními zajímavostmi. K významným vodním tokům, které se zde nacházejí jsou bezesporu řeky Lužická Nisa, která dala celému euroregionu svůj název a dále Smědá, Ploučnice a Jizera. Kromě již zmiňovaných vodních toků, nelze opomenout Máchovo jezero (centrum letní vodní rekreace) a také důležité pro region přehrady s pitnou vodou (Souš, Josefův důl a Černá Nisa). Celá oblast je bohatá na kulturní památky a historické památky jako je např. zámek ve Frýdlantu v Čechách, barokní kostel v Jabloném v Podještědí, středověké hrady a zámky – Valdštejn, Sychrov, Hrubá skála. Neméně zajímavé jsou lokality osídlení z období mladší doby kamenné označované jako neolit (9. – 7. tis.př.n.l.). V české části je stále rozvinutý sklářský průmysl a výroba bižuterie, strojírenství a odvětví zpracovatelského průmyslu s úzkou vazbou na výrobu automobilů. Pro tuto oblast charakteristický textilní průmysl v posledních letech ztratil své výsadní postavení v důsledku jeho značného útlumu. (Statistická ročenka 2003, 2004, 5) 51


Významná města české části euroregionu (Liberec, Česká Lípa, Turnov, Semily, Jablonec nad Nisou) jsou propojena s okolím propracovanou dopravní infrastrukturou na českém území a zároveň přesahující její hranice, jak směrem do Polska, tak i do Německa v podobě kvalitního silničního a železničního spojení. Vedle toho je v blízkosti Liberce letiště pro vnitrostátní provoz, u České Lípy v Ralsku bývalé vojenské letiště a v Hodkovicích nad Mohelkou letiště sportovní.

Obr.17: Secesní radnice v Liberci (převzato z URL 11)

Obr.16: Ještěd - 1012 m n.m. (převzato z URL 11)

52


Členy české části euroregionu jsou obce a jiné právnické osoby. Na konci roku 2006 společenství zahrnovalo 146 členů, z toho 144 obcí z šesti okresů (Česká Lípa, Děčín, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily a Mladá Boleslav) a dvě právnické osoby - Sdružení pro Český ráj a Krajskou hospodářskou komoru Liberec (URL 12). Členy ERN na české straně jsou následující obce a právnické osoby: OBCE LIBERECKÉHO KRAJE: Okres Česká Lípa: Bezděz, Blíževedly, Brniště, Cvikov, Česká Lípa, Doksy, Dubnice,

Hamr na Jezeře, Jablonné v Podj., Kamenický Šenov, Krompach, Noviny p. Ralskem,Nový Bor, Nový Oldřichov, Mařenice, Mimoň, Okrouhlá, Polevsko, Ralsko, Skalice u Č. Lípy, Sloup v Čechách, Sosnová, Stráž p. Ralskem, Stvolínky, Svor, Zahrádky u Č. Lípy a Zákupy. Okres Jablonec nad Nisou: Albrechtice v Jiz. h., Bedřichov, Desná v Jiz. h., Držkov, Jablonec n. Nisou, Janov n. Nisou, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný, Loužnice, Lučany n.N., Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Plavy, Radčice, Rádlo, Rychnov u Jablonce n.N., Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Zásada, Zlatá Olešnice a Železný Brod. Okres Liberec: Bílá, Bily Kostel, Bílý Potok,Bulovka, Cetenov, Černousy,Český Dub,Čtveřín, Dětřichov, Frýdlant v Čechách, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice,Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava,Janův Důl, Jeřmanice, Jindřichovice pod Smrkem, Kobyly, Krásný Les, Kryštofovo Údolí, Křižany, Lázně Libverda,Liberec, Mníšek, Nová Ves u Chrastavy,Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Osečná, Paceřice, Pěnčín u Liberce, Pertoltice, Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Raspenava, Rynoltice, Soběslavice, Stráž nad Nisou,Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Sychrov, Šimonovice, Višňová, Vlastibořice, Všelibice a Krajská hospodářská komora Liberec. Okres Semily: Bělá u Semil, Benešov u Semil, Bozkov, Harrachov, Hrubá Skála, Chuchelna, Jilemnice, Karlovice, Lomnice nad Popelkou, Mírová p. Kozákovem, Ohrazenice, Paseky n. Jizerou, Rokytnice n. Jizerou, Semily, Turnov, Záhoří a Sdružení pro Český ráj.

53


OBCE STŘEDOČESKÉHO KRAJE:

Okres Mladá Boleslav: Bělá pod Bezdězem.

OBCE ÚSTECKÉHO KRAJE:

Okres Děčín: Dolní Podluží, Dolní Poustevna, Doubice, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín p. Jedlovou, Jiříkov, Krásná Lípa, Lipová u Šluknova, Lobendava, Rumburk, Rybniště, Staré Křečany, Šluknov, Varnsdorf, Velký Šenov a Vilémov.

4.4.2 Německá část Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa K německé části náleží saské zemské okresy Bautzen, Niederschlesiche Oberlauzitzkreis, Lobau a města Hoyeswerda a Görlitz (mají ve správním uspořádání Německa postavení okresu). Kromě Lužických a Žitavských hor je celá tato oblast spíše rovinatá, bohatá na vřesoviště a lesy. Přirozeným centrem je Zittau – Žitava. Oblast je typická svou bohatostí přírodních krás. V pásmu Žitavských hor a Hornolužické pahorkatiny se nacházejí rozsáhlá vřesoviště a jsou zde charakteristické pojezerní a lesní krajiny s nejvyšším vrcholem Lausche – Luž (793 m n.m.). K turisticky hojně navštěvovaným

vrcholům dále patří Czorneboh a Görlitzer

Landeskrone

v Lužických horách. Nejvýše položenou obcí jsou lázně Jonsdorf (452 m n.m.) v okrese Löbau-Zittau. Říční síť je tvořena především řekami Lužická Nisa, Spreewa, Schwartze Elster a Weisse Schöps a Schwartze Schöps. Mezi zvláštnosti regionu patří bezesporu architektura mnoha měst (např. Görllitz, Bautzen, Zittau), typická svou kompaktností, jenž se vyskytuje jen velmi zřídka na území Německa. Vyjímečné postavení zda mají tzv. podstavkové domy (Obr.18) v oblasti Horní Lužice. Jedná se o typ hrázděných staveb, které jsou památkovým komplexem lidové architektury této oblasti. V německé části ERN převládá zejména v průmyslové výrobě těžba a zpracování hnědého uhlí. Dále průmysl energetický, textilní a oděvní, stejně tak jako na české straně je rozvinut sklářský průmysl. Významnou roli v hospodářské činnosti zde hraje také zemědělská výroba a zahradnictví. 54


Po staletí bylo toto území významnou dopravní křižovatkou, kterou vedla cesta zvaná „Via Regia“ ze západu na východ a protínala tzv. „solnou cestu“ směřující ze severu na jih. V současnosti je protkáno hustou sítí silnic a železnic, které spojují důležitá centra. Zároveň zde funguje příhraniční každodenní železniční spojení mezi Libercem a Zittau a pak dále až do Dresden. Dálnice směrem na Dresden byla prodloužena až na hranici s Polskem a dvě železniční tratě Zittau – Bautzen a Zittau - Liepzig budou v brzké době zapojeny do komunikační sítě Inter-City. (Statistická ročenka 2003, 2004, 6)

Obr.18: Ukázka typické lidové architektury Horní Lužice – podstavkové domy (převzato z URL 14)

55


V německé části ERN jsou jeho členy všech 128 obcí ze 4 okresů a 2 samostatná města. Členy euroregionu jsou tedy dvě samostatná města Görlitz a Hoyerswerda a čtyři okresy Bautzen,

Niederschlesischer Oberlausitzkreis, Kamenz

a Löbau-Zittau. (URL 13) MĚSTA A OBCE REGIRUNGSBEZIRK DRESDEN : Görlitz - město na úrovni okresu. Hoyerswerda - město na úrovni okresu. Okres Bautzen: Bautzen, Bischofswerda, Burkau, Crostau, Cunewalde, Demitz-Thumitz, Doberschau-Gaußig, Eulowitz, Göda, Großdubrau, Großharthau, Großpostwitz/O.L., Guttau, Hochkirch, Kirschau, Königswartha, Kubschütz, Malschwitz, Neschwitz, Neukirch/ Lausitz, Obergurig, Puschwitz, Radibor, Rammenau, Schirgiswalde, SchmöllnPutzkau, Sohland an der Spree, Steinigtwolmsdorf, Weißenberg a Wilthen.

Okres Niederschlesischer Oberlausitzkreis: Bad Muskau, Boxberg/O.L., Gablenz, Groß Düben, Hähnichen, Hohendubrau, Horka, Klitten, Kodersdorf, Königshain, Krauschwitz, Kreba-Neudorf, Markersdorf,Mücka, Neißeaue, Niesky, Quitzdorf am See, Rietschen, Rothenburg/O.L., Reichenbach/O.L., Schleife, Schöpstal, Sohland a. Rotstein, Trebendorf, Uhyst an der Spree, Vierkirchen, Waldhufen, Weißkeißel a Weißwasser/O.L. Okres Löbau-Zittau: Beiersdorf, Bernstadt auf dem Eigen, Berthelsdorf, BertsdorfHörnitz,

Dürrhennersdorf,

Ebersbach/Sa,

Eibau,

Friedersdorf,

Grosshennersdorf,

Grossschönau, Großschweidnitz, Hainewalde, Herrnhut, Hirschfelde, Kurort Jonsdorf, Lawalde, Leutersdorf, Löbau, Mittelherwigsdorf, Neugersdorf, Neusalza-Spremberg, Niedercunnersdorf, Obercunnersdorf, Oderwitz, Olbersdorf, Oppach, Ostritz, Rosenbach, Kurort Oybin, Schönbach, Schönau-Berzdorf auf dem Eigen, Seifhennersdorf, Strahwalde a Zittau.

Okres Kamenz: Arnsdorf , Bernsdorf Stadt, Bretnig- Hauswalde, Crostwitz, Elsterheide, Elstra Stadt Großnaundorf , Großröhrsdorf Stadt, Haselbachtal,

Kamenz Stadt,

Königsbrück Stadt, Laußnitz, Lauta Stadt, Leippe-Torno, Lichtenberg, Lohsa, 56


Nebelschütz, Neukirch, Oberlichtenau, Ohorn, Ottendorf-Okrilla, Oßling, PanschwitzKuckau, Pulsnitz Stadt, Radeberg Stadt, Räckelwitz, Ralbitz- Rosenthal, Schönteichen, Schwepnitz, Spreetal Steina, Straßgräbchen, Wachau, Wiednitz a Wittichenau Stadt.

4.4.3 Polská část Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa Do polské části patří území části vojvodství dolnoslezského a lubuzského. Charakteristický ráz této krajiny udávají horské hřebeny Krkonoš. Na hranicích s ČR se nachází i nejvyšší bod euroregionu a zároveň nejvyšší vrchol celé ČR – Sněžka (1 602 m n.m.). Střediskem oblasti je historické město Jelenia Góra. Polská část je po přírodní stránce bohatá na horské oblasti. Podél české hranice se táhne pásmo Jizerských hor a Krkonoš, jenž obepínají Kotlinu Jeleniogórskou (Jeleniogorskou kotlinu), Kačavské hory a Janovické rudavy. K přitažlivým turistickým cílům patří také na severu se rozkládající nížina Lasy dolnoślaşkie a údolí řek Kwisa, Kaczawa a Bóbr. Území je velkou měrou bohaté na zdroje minerálních a léčivých vod. Proto také je zde plně rozvinuto lázeňství. Známé jsou radonové vody ve Swierardově Zdroju a termální vody dosahující teploty až 73°C v lázních Cieplice, kde jsou využívány k léčbě širokého spektra nemocí. K rozvoji cestovního ruchu a lázeňských služeb přispívá velmi dobrá dopravní infrastruktura a značné množství ubytovacích a restauračních zařízení. Nachází se zde významný dopravní uzel v podobě železniční trati, spojující jižní Evropu se Skandinávií a zároveň křižující dálnici Wroclaw – Berlín a mezinárodními tratěmi směřující do měst Dresden, Leipzig, a München. Region je značně zajímavý v kulturně - historické rovině. Většina sídel vznikala v období 12. až 15.století a do současnosti se dochovalo jejich původní urbanistické spořádání, které je charakteristické svou uměleckou hodnotou (např. piastovské gotické zámky, sakrální objekty, rezidence a dvory). K nejvýznamnějším kulturním památkám patří především opatství cysterciánů ze 13.století v Krzeszovie, kostel Wang v Karpaczu (13.století) a zříceniny středověkých hradů Chojnik, Bolczów a Bolków. Území je bohatým nalezištěm různých nerostných surovin. Především hnědé uhlí, dolomit, křemen, 57


kaolin, čedič a drahé nerosty. V návaznosti na rozmanité zdroje nerostných surovin jsou zde do značné míry rozvinuty průmyslová odvětví zaměřena na jejich zpracování, jako průmysl palivo-energetický, důlní, metalurgický, stavební, strojírenský, keramický a v neposlední řadě si zde uchovává tradici průmysl textilní a oděvní. (Statistická ročenka 2003, 2004, 5 - 6)

Obr.19: Sněžka (1602 m n.m.) – nevyšší hora Krkonoš (převzato z URL 15)

58


Členy polské části současné době tvoří 43 obcí ze sedmi členských okresů bolesławiecki,

jeleniogórski,

kamiennogórski,

lubański,

lwówecki,

zgorzelecki a złotoryjski, dvou nečlenských okresů (żagański a jaworski) a z města Jelenia Gora s právy okresu (URL 13). MĚSTA A OBCE DOLNOŚLĄSKÉHO VOJVODSTVÍ: Okres bolesławiecki: Miasto Bolesławiec,Gmina Gromadka,Gmina Nowogrodziec a Gmina Osiecznica. Okres jaworski: Miasto i Gmina Bolków, Miasto Jawor, Gmina Mściwojów a Gmina Paszowice. Okres jeleniogórski: Gmina Janowice Wielkie, Gmina Jeżów Sudecki, Miasto Karpacz, Miasto Kowary, Gmina Mysłakowice, Gmina Piechowice, Gmina Podgórzyn, Miasto Szklarska Poręba a Stara Kamienica. Okres kamiennogórski: Miasto Kamienna Góra, Gmina Kamienna Góra, Miasto Lubawka a Gmina Marciszów. Okres lubański: Miasto i Gmina Leśna, Miasto Lubań, Gmina Platerówka, Gmina Olszyna, Gmina Siekierczyn a Miasto Świeradów Zdrój. Okres lwówecki: Miasto i Gmina Gryfów Śląski, Miasto i Gmina Lubomierz, Miasto i Gmina Mirsk, Gmina i Miasto Lwówek Śląski a Miasto i Gmina Wleń. Okres zgorzelecki: Gmina i Miasto Bogatynia, Gmina i Miasto Pieńsk, Gmina Sulików, Gmina i Miasto Węgliniec, Miasto Zawidów, Gmina Zgorzelec a Miasto Zgorzelec. Okres złotoryjski: Gmina i Miasto Świerzawa, Miasto Wojcieszów, Gmina Złotoryja a Miasto Złotoryja Jelenia Góra - město na úrovni okresu. MĚSTA A OBCE LUBUSKÉHO VOJVODSTVÍ: Ostatní okresy: Miasto Gozdnica (Powiat Żaganski).

59


Obr. 20: Euroregion Neisse – Nisa – Nysa – 2006 (převzato z URL 16) 60


5 MAPOVÝ PROJEKT ATLASU Sestavení projektu kartografického díla je jedním ze stěžejních bodů před samotným započetím prací na jeho jednotlivých částech. U velkých kartografických děl – atlasy nebo mnohalistová mapová díla (Čapek, R. 1992, 223), se zpracovává tzv. úvodní projekt nebo přímo technický projekt, který zabezpečuje jednotné zpracování všech map. Jeho obsahem jsou detailní instrukce pro tvorbu díla, značkového klíče, ukázky map (u atlasů maketa atlasu, u mnohalistových děl klad listů). U méně rozsáhlých kartografických děl úvodní nebo technický projekt nahrazuje jednodušší redakční pokyny. Kvalitní zpracování všech částí úvodního projektu je velmi přínosným a užitečným počinem v průběhu celého procesu konstrukce mapy. Tvorba tematických map (Drápela, M. V. 1983, 96) je povětšinou založena na týmové spolupráci specialistů různého zaměření, v závislosti na zpracovávaném tématu či tématech. Podle V. Voženílka (1999, 19) se tvorba tematických map skládá ze 4 vzájemně navazujících částí: pracovní mapa, podkladová mapa, sestavitelský originál a vydavatelský originál. Následně po zadání hlavního tématu mapy nebo atlasu jsou tyto jednotlivé části rozpracovány v úvodním projektu mapy nebo atlasového díla, jenž R. Čapek (1992, 223) označuje někdy projekt technický. Úvodní projekt se skládá z deseti částí, ve kterých se řeší celková koncepce kartografického díla. Jednotlivé části úvodního projektu: 1. konkretizace účelu 2. název a tematické zaměření 3. stanovení měřítkové řady 4. volba kartografického zobrazení 5. kompozice mapových listů 6. návrh obsahu map 7. návrh znakových soustav 8. výběr podkladů 9. technické provedení 10. ekonomické a organizační zajištění

61


5.1 Konkretizace účelu Zpracované mapové výstupy v podobě volných mapových listů a jednotlivé znakové sady jsou provedeny s ohledem na srozumitelnost pro školní výuku studentů středních škol, k orientaci a analýzám pro pracovníky státní a veřejné správy a pro doplnění si všeobecných znalostí o zájmovém území pro širokou veřejnost. Z hlediska prostředí, ve kterém se budou mapové výstupy používat je předpokládána práce v uzavřených místnostech a za denního nebo i umělého světla (třídy ve škole, kanceláře na úřadech, knihovna, domácí prostředí atd.). Hotové mapové výstupy budou sloužit ke všeobecnému studiu zobrazovaných jevů a zároveň mohou být využity k porovnávaní se stejnými daty v jiných časových obdobích. V postavení mezi ostatními mapovými díly podobného charakteru bude výjimečné z hlediska kartografické vizualizace daného území. Jednotlivé mapové výstupy jsou doplněny textovou a grafickou částí, vztahující se svým obsahem vždy ke zpracovávanému tématu a tvořící tak podkladový materiál pro další možné zpracování. Účel ovlivňuje významnou měrou dílčí kroky při tvorbě, jakéhokoliv mapového výstupu. Závisí na něm nejen obsahová stránka díla, ale také jeho kompozice, generalizace nebo výběr vhodných kartografických metod zpracování a další. Správné stanovení účelu má za důsledek kvalitně zpracované kartografické dílo.

5.2 Název a tematické zaměření Název celého díla a poté jednotlivých mapových listů výrazně ovlivňuje zvolená tematika zpracování dat a informací. M. V. Drápela (1983, 99) se zmiňuje, že v názvu mapového díla se objevit mimo označení znázorňovaného území také i formulace konkrétního zaměření mapového díla. Název musí vždy obsahovat (Kaňok, J. 1999, 22; Voženílek, V., 1999, 52) věcné, prostorové a časové vymezení tematického jevu nebo skupiny. Ve výjimečných případech, kdy u jevů, které nejsou časově proměnlivé se časové vymezení neuvádí. Název se v průběhu tvorby tematického díla může měnit a upřesňovat. Jakékoliv upřesnění tematického zaměření je podmíněno celkovou koncepcí díla, jeho rozsahem a tematickou bohatosti obsahu mapy. Zároveň se toto projeví ve výběru prvků, jejich generalizaci a způsobu znázornění. Zpřesnění tematického zaměření se následně musí objevit i ve

62


zpřesnění názvu. Při sestavování názvu je třeba dodržet zásadu následujícího řetězce, aby téma, které je zpracováváno bylo v názvu obsaženo stručně a jednoznačně: téma – název – kartografické vyjadřovací prostředky – legenda Název celého díla (viz níže), skládající se z volných mapových listů, měl v úvodních fázích tvorby díla pevně dané prostorové vymezení tj. území ERN. Časové vymezení v těchto případech (u prací atlasového charakteru) bylo vypuštěno, jelikož se tyto údaje jsou následně uváděny u názvu jednotlivých tematických map (údaj uvedený v závorce) a v tiráži. Věcné vymezení u názvu bylo vynecháno a obsaženo posléze v tematickém zaměření celého díla. Jeho konkretizace se pak objevuje v názvech jednotlivých tematických map. Název díla: „Atlas Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa ve vybraných tematikách“¨ Názvy dílčích tematických map v oddíle obyvatelstvo, které byly zpracovány v rámci disertační práce: •

Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa (2006)

•

Hustota zalidnění (2005)

•

Nezaměstnanost (2005)

•

Sňatečnost a rozvodovost (2005)

•

Lékařská péče (2005)

•

Stěhování mezi zeměmi (2004)

V případě rozšíření celého díla o další tematiky by jednotlivé mapové výstupy byly zařazeny do následujících oddílů, tvořící kompaktní celek: •

území

•

hospodářství

•

školství a kultura

•

cestovní ruch

•

specifika území Hlavním tematickým zaměřením byla zvolena tematika obyvatelstva, vzhledem

k relativně snadné dostupnosti potřebných dat. Blíže se této problematice věnuje kapitola 6 – Zpracovávané tematiky.

63


Jak již bylo uvedeno (kap. 4) území ERN se rozkládá na prostoru tří států – České republiky, Spolkové republiky Německo a Polsko - budou veškeré názvy (celého díla a map), včetně textů v legendách v trojí jazykové mutaci – české, německé a polské. Doprovodné textové části budou pouze v jazyce českém, vzhledem k náročnosti překladů. Trojí jazykové provedení textů by se jevilo jako podstatné v budoucí fázi tvorby a rozšíření celého díla.

5.3 Stanovení měřítkové řady Správně zvolené měřítko značně ovlivňuje velké množství dalších prvků při tvorbě mapového výstupu. Především je to stupeň generalizace a následovně také i podrobnost mapového obsahu. Tzn. množství prvků, které budou nebo nebudou zobrazeny v mapovém poli. Měřítko (Drápela,M.V. 1983, 101) má vliv zároveň na plošný rozsah znázorňovaného území. Dále na volbě měřítka závisí velikost formátu mapového listu. Většina tematických map (Robinson, A. H. 1995, 434) je připravováno tak, aby odpovídalo formátu mapového listu. Formát může být celá stránka v knize nebo atlase, část stránky, mapa, která se musí v knize přehnout, nástěnná mapa nebo mapa vyžadující zvláštní tvar. Jakýkoliv formát mapa bude mít, musí mu mapové měřítko přesně odpovídat. Měřítko ovlivňuje také výslednou podobu kompozice mapového listu, to jak budou rozmístěny základní a nadstavbové prvky mapové kompozice. A v neposlední řadě má měřítko vliv na správně zvolenou metodu kartografického zpracování dat. Ovšem na prvním místě opět stojí účel, který má výsadní postavení při volbě všech prvků mapového výstupu v jakékoliv fázi jeho tvorby. Podle R. Čapka (1992, 19) se tedy měřítkem všeobecně rozumí poměr zmenšení, vyjádřený číselně ve tvaru 1 : m. Nejčastěji se používá ve smyslu délkového měřítka mapy, kdy se jedná o délku v mapě nezkreslenou. Měřítka lze klasifikovat podle různých kritérií (viz níže): •

způsob vyjádření a) číselné - poměr zmenšení ve tvaru zlomku ( např.1 : 100 000) b) grafické - úsečka rozdělená na dílky odpovídající měřítku mapy délkám ve skutečnosti c) slovní – vyjádření ekvivalentem vzdálenosti (např. 1 cm v mapě = 1 km ve skutečnosti)

64


•

rozměr a) délkové - ve tvaru 1 : m, udávající poměr délek b) plošné - ve tvaru 1 : m2, udávající poměr ploch

• měřítkové číslo a) velké – do 1: 200 000 b) střední – 1 : 200 000 – 1 : 1 000 000 c) malé – nad 1 : 1 000 000 Pro jednotlivé části atlasu, resp. mapové listy byla zvolena s ohledem na zpracovávaná témata dvě různá měřítková čísla a zároveň jim odpovídající formát mapového listu. Ve středním měřítku

- 1 : 550 000

bylo zpracováno téma

“Administrativní členění – členové ERN“ a jemu i odpovídající formát mapového listu netypického rozměru (297 x 520 mm), vzhledem k podrobnosti mapového obsahu (pozn. administrativní členění do úrovní obcí, s celkovým přehledem jednotlivých obcí). Ve výsledné podobě bude mapový list složen do formátu A4 (210 x 297 mm) na výšku. Ostatní témata jsou zpracována do úrovní okresů, vzhledem k této skutečnosti bylo použito také měřítko střední a to 1 : 700 000. Jako formát byl zvolen rozměr (297 x 420 mm) tedy A3. Celý mapový list bude poté složen opět do formátu A4 (210 x 297 mm). Na jednotlivých mapových listech je použito z hlediska způsobu vyjádření vždy měřítko grafické a podle rozměru měřítko délkové. Na každém mapovém listu se objevuje vedlejší mapa území ERN (v měřítku 1: 2 000 000 pro téma “Administrativní členění – členové Euroregioni Neisse – Nisa - Nysa “ a v měřítku 1 : 2 200 000 pro ostatní témata), znázorňující přehledně členění jednotlivých částí ERN ve vyšších nebo stejných administrativních jednotkách.

5.4 Volba kartografického zobrazení U všech zpracovávaných témat v rámci disertační práce v závislosti na zvoleném účelu bylo použito souřadnicového systému S-JTSK_Krovak_East_North, jehož specifikace je přednastavena v prostředí ArcGIS. Tento souřadný systém je založen na Křovákově zobrazení, jenž je Gaussovo úhlojevné kuželové zobrazení v šikmé poloze, převádějící Besselův elipsoid do roviny prostřednictvím referenční koule (Čapek, R. 1992, 78). Křovákovo zobrazení bylo vytvořeno v roce 1922 Josefem Křovákem a je výhradně

65


používáno pro znázornění území České republiky a Slovenska, převážně u topografických a ostatních druhů map.

5.5 Kompozice mapových listů Kompozice tematických map úzce souvisí s účelem map. Účel každé mapy je stanoven vždy jednoznačně a musí být z něj zřejmý: cíl, jemuž má sloužit; okruh budoucích uživatelů a způsob užití a práce s mapou. Kompozicí mapy je označováno rozmístění základních a nadstavbových prvků na mapovém listu. Základními kompozičními prvky mapového listu jsou název, legenda, mapové pole, tiráž a měřítko. Tyto prvky musí obsahovat jakákoliv mapa. Výjimky tvoří pouze mapy, které jsou součástí rozsáhlejších souborů mapových děl (např. státní mapová díla). Nadstavbovými prvky mapové kompozice se zvyšuje informační hodnota tematické mapy i její atraktivnost. Vhodnou kompozicí lze zlepšit i čitelnost, přehlednost a názornost. Tyto prvky dělíme na grafické marginálie (grafy, obrázky, schémata atd.) a textové marginálie (texty, tabulky, přehledy). Vždy je nutno nadstavbové prvky velice opatrně vybírat, jelikož jejich vysoký počet může ve výsledku celý mapový list znehodnotit tak, že se stane nečitelný a nepřehledný (Voženílek, V. 1999, 55). Při sestavování kompozice mapového listu je doporučováno dodržet následující základní pravidlo visuální hierarchie jednotlivých prvků. Jeden z rozhodných okamžiků při sestavování kompozice mapového listu je nutnost stanovit důležitost jednotlivých prvků na něm umístěných. Nejdůležitější prvky by měly být umístěny na výsadním místě mapového listu a zabírat největší plochu. Nejpodstatnější informace by měly být zobrazeny v blízkosti horního okraje mapového listu nebo v jeho levé části. Méně důležité a podružné (doplňkové) prvky, by měly být umístěny směrem k spodní části nebo pravé části mapového listu. (Obr.21) Při dodržení tohoto pravidla visuální hierarchie, důležitost různých prvků na mapovém listě bude vždy zachována.

66


Obr.21: Pravidlo visuální hierarchie kompozičních prvků na mapovém listě (převzato z URL 17)

Mapové listy jednotlivých témat obsahují, jak základní kompoziční prvky (název, mapové pole, legenda, měřítko, tiráž), tak i některé nástavbové prvky mapové kompozice (obrázky, tabulky, grafy, textová pole). Jednotlivá témata budou mít rámcově stejnou kompozici, ale částečně se od sebe budou lišit, v závislosti na zpracovávaném charakteru tematu (Obr.22, Obr.23). Výjimku tvoří téma, věnující se administrativnímu členění ERN (Obr.24, Obr.25), jenž má odlišnou kompozici, z důvodu atypického formátu mapového listu.

Obr. 22: Ukázka lícové strany mapového listu jednotlivých témat

67


Obr. 23: Ukázka rubové strany kompozice mapového listu jednotlivých témat

Obr. 24: Ukázka lícové strany kompozice mapového listu administrativního členění

68


Obr. 25: Ukázku rubové strany kompozice mapového listu administrativního členění

5.6 Návrh obsahu mapy Obsah mapy zahrnuje všechny prvky (tj. objekty a jevy), které kartograficky znázorňují kvalitativní vyjádření tématu mapy. Samotný obsah mapy je velmi různorodý a členitý a proto je nutno jej systematicky třídit. Z hlediska mapovacího postupu se v obsahu rozlišují prvky polohopisu, výškopisu a popisu. V současnosti se ovšem se obsah mapy (resp. mapového listu) člení podle jejich původu, charakteru a povahy do následujících čtyřech skupin: •

matematické prvky, tvořící konstrukční základ mapy

•

fyzickogeografické prvky, zahrnující fyzickogeografickou sféru

•

socioekonomické prvky, zahrnující socioekonomickou sféru

•

doplňkové

a pomocné

prvky,

dotvářející

obsah

mapového

pole

a mimorámové prvky Obsah mapy je vždy úzce ovlivněn zvoleným tématem mapy a hlavní tematikou celého atlasového díla. Stejně tak musí být v těsné souvislosti s prvotně stanoveným účelem, kterému bude hotové dílo sloužit. Bohatost a rozsah obsahu jsou jednak ovlivněna druhem mapového díla, zobrazovaným územím a tematickým zaměřením zmiňuje V. Voženílek (1999, 45). V průběhu tvorby tematického atlasu je nutno zachovat vzhledem k celistvosti díla obsah jednotlivých map podobný nebo jej propojit společným prvkem (nejčastěji hranice 69


zobrazovaného území, komunikace, vodní toky, sídla atd.) uvádí M. Pazderský (2004, 22). Společným prvkem, který se objevuje v obsahu zpracovávané práce je území euroregionu Neisse – Nisa – Nysa, vymezeno administrativními hranicemi. Obsah tematických map se vždy člení na topografický podklad a tematický obsah.V následujících kapitolách jsou podrobněji rozebrány prvky topografického podkladu, který je pro většinu zpracovávaných témat podobný. Stejně tak se věnují další části práce detailnímu rozboru tematického obsahu jednotlivých témat.

5.6.1 Topografický podklad Topografický podklad je v některých případech u map malých měřítek označován jako obecně geografický podklad. Jeho hlavním úkolem je stanovení topologie jednotlivých prvků mapové tématiky a zároveň prostorově lokalizuje prvky tematického obsahu mapy. Zahrnuje tedy pouze prvky topologicky důležité např. hranice území (nejčastěji administrativní), sídla, komunikace, vodstvo a prvky úzce související s tematikou mapy. Topografický podklad pro zpracovávané tematické mapy jednotně tvoří administrativní hranice v různých úrovních správního členění daného území. Pro většinu témat bylo zvoleno administrativní členění do úrovně okresů a jejich ekvivalentů na polské straně (powiat) a německé straně (Landkeris a Kreisfei Stadt) ERN. Mapa zobrazující administrativní členění ERN, včetně členství v ERN obsahuje členění do úrovně obcí, gmin (polská strana ERN) a gemeinde (německá strana ERN).

5.6.2 Tematický obsah Tematický obsah se skládá podle V. Voženílka (1999, 45) ze všech prvků zpracovávané mapované tematiky nebo úzce s ní související a tvoří tak hlavní část obsahu tematických map. Zahrnuje jeden nebo více prvků, znázorňující objekty a jevy socioekonomické nebo fyzickogeografické sféry. Vzhledem k náročnosti kartografického zpracovávání tematického obsahu a výběru prvků, které jej tvoří je nutná vždy spolupráce kartografa s odborníkem na příslušný vědní obor. Hranice mezi topografickým podkladem a tematickým obsahem není přesně vymezena. V některých případech můžou samotné prvky topografického podkladu tvořit

70


současně prvky tematického obsahu. Tematický charakter stejně tak může mít i popis mapy. Jednotící tematikou celého díla byla zvolena tematika obyvatelstva. Dílčí mapové výstupy zahrnují jednotlivá konkrétní témata, věnující se vybraným demografickým charakteristikám obyvatelstva euroregionu Neisse – Nisa – Nysa a s tím související prvky tematického obsahu. 5.6.2.2 Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa - Nysa •

mapové pole – administrativní členění ERN, členové a nečlenové ERN a) státní hranice jednotlivých zemí, tvořící území ERN b) krajské hranice a jejich ekvivalenty na území SRN a Polska (Regierungsbezirke/Kreise a Wojewódstwa) c) okresní hranice a jejich ekvivalenty na území SRN a Polska (Landkreis, Kreisfei Stadt a Powiat) d) obecní hranice a jejich ekvivalenty na území SRN a Polska (gemeide a gmina) e) členové a nečlenové ERN k 31.12.2006

5.6.2.2 Hustota zalidnění • mapové pole – hustota zalidnění (počet obyvatel na km2) 5.6.2.3 Nezaměstnanost • mapové pole – míra nezaměstnanosti (%); - nezaměstnanost podle věkových kategorií 5.6.2.4 Sňatečnost a rozvodovost • mapové pole – počet sňatků a počet rozvodů - podíl sňatků a rozvodů na 1000 obyvatel (%) 5.6.2.5 Lékařská péče • mapové pole – počet lékařů a počet zubařů - podíl lékařů a zubařů na 1000 obyvatel (%) 5.6.2.6 Stěhování mezi zeměmi • mapové pole – počet přistěhovalých a vystěhovalých mezi zeměmi ERN

71


5.7 Návrh znakového klíče Návrh znakové klíče a následná tvorba legendy je jeden z nejnáročnějších úkolů při tvorbě jakéhokoliv druhu mapového díla (obecně geografického nebo tématického). Každý znak, vyjadřující určitý objekt nebo jev v mapě musí splňovat přesně účel, ke kterému byla mapa předurčena. Budoucí uživatel (čtenář) tak může jednoznačně určit a správně stanovit, informace a údaje znázorněné v mapě. Pro vyjádření topografického podkladu a především tematického obsahu je nutno správně vybrat vhodnou kartografickou metodu znázornění. V kartografické tvorbě bylo sestaveno dostatečné množství kartografických metod, které lze použít buď samostatně nebo ve vzájemné kombinaci. V následujícím přehledu jsou uvedeny metody, které byly použity při tvorbě jednotlivých tematických map, včetně ukázek použitých mapových znaků sestavených v legendě. Jednotlivé metody jsou blíže rozpracovány v kapitole 6. – Kartografické metody znázornění.

5.7.1 Topografický podklad

• Metoda čárových znaků – někdy označována jako metoda čárových liniových znaků nebo metoda půdorysných čar se výhradně používá pro znázornění čárových prvků. Parametry čárových znaků jsou struktura, tloušťka, směr a výplň. Podle druhu objektu nebo jevu, který znázorňují je lze rozdělit do tří kategorií: identifikační, hraniční a pohybové. Pro topografický podklad byla zvolena kategorie hraničních znaků (Obr.26).

Obr. 26: Legenda druhů hranic

72


5.7.2 Tematický obsah 5.7.2.1 Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa •

Metoda půdorysných čar – více v kapitole 8.2.1

•

Areálová metoda – někdy označována jako metoda plošných znaků je zpravidla volena

pro zobrazení rozšíření a kvality určitého plošného jevu. Jako kartografický vyjadřovací prostředek se nejčastěji používá barva a v některých případech i rastr. Areály jsou dále členěny podle způsobu vymezení, prostorového uspořádání a použitých rozlišovacích grafických výrazových prostředků. Pro dané téma (Obr.27) byl zvolen areál ohraničený (podle způsobu vymezení), dotykový (podle prostorového vymezení) a jako rozlišovací grafický výrazový prostředek byla použita barva a popis. (Kaňok, J. 1999, 47)

Obr. 27: Legenda tématu administrativní členění - členové Euroregionu Neisse – Nisa - Nysa

5.7.2.2 Hustota zalidnění •

Metoda kartogramu – výjimečně také označována jako metoda kvantitativních areálů. Podle R. Čapka (1992, 189) se používá pro vyjádření středních hodnot intenzity jevů v přesně vymezených územních jednotkách. Při tvorbě kartogramů se používají výhradně relativní hodnoty, umožňující jejich velmi rychle a snadné prostorové porovnávání. Právě tato vlastnost činí z kartogramů nejvýznamnější vyjadřovací metodu používanou v tematické kartografii. Pro téma hustota zalidnění (Obr. 28) byl použit typ kartogram prostorový (kap. 8.2.2.1).

Obr. 28: Legenda a stupnice tématu hustota zalidnění

73


5.7.2.3 Nezaměstnanost •

Metoda kartogramů – použita pro vyjádření tématu míry nezaměstnanosti (%) (Obr. 29) prostřednictvím druhu kartogramu jednoduchého homogenního (kap. 8.2.3.1) a dále více v kapitole 5.7.2.2.

Obr. 29: Legenda a stupnice k tématu míra nezaměstnanosti

•

Metoda kartodiagramů – jak uvádí (Kaňok, J. 1999, 142) znázorňuje vždy statistická data v absolutních hodnotách prostřednictvím diagramů umístěných v dílčích územních celcích. Diagramy mohou být lokalizovány v daném území buďto ke konkrétnímu vztažnému bodu nebo k vymezené ploše, tj. územní jednotce. Podle druhu použitého diagramu je lze následovně dělit na kartodiagramy bodové, plošné a liniové. Pro téma nezaměstnanost podle věkových kategorií (%) (Obr.30) byl zvolen kartodiagram sloupcový. (kap. 8.2.3.1)

Obr. 30: Legenda a stupnice k tématu nezaměstnaní podle věkových kategorií

74


5.7.2.4 Sňatečnost a rozvodovost •

Metoda kartodiagramů – byla zvolena pro vyjádření tématu počet sňatků a rozvodů prostřednictvím druhu plošného kartodiagramu sloupcového – typ obrázkový označován jako piktogram (kap. 8.2.4.1) (Obr.31) a dále více v kapitole 5.7.2.3.

Obr. 31: Legenda a stupnice k tématu počet sňatků a rozvodů

• Metoda kartogramů – použita pro vyjádření tématu (Obr. 32) sňatky na 1000 obyvatel (%) –vyjadřovací prostředek barva a tématu rozvody na 1000 obyvatel (%) –vyjadřovací prostředek rastr prostřednictvím druhu kartogramu jednoduchého homogenního (kap. 8.2.3.1) a dále více v kapitole 5.7.2.2.

Obr. 32: Legenda a stupnice k tématu sňatky a rozvody na 1000 obyvatel

5.7.2 5 Lékařská péče •

Metoda kartogramů – použita pro vyjádření podíl lékařů a zubařů na obyvatele (%) (Obr.33) prostřednictvím druhu kartogramu jednoduchého homogenního (kap. 8.2.3.1) a dále více v kapitole 5.7.2.2.

Obr. 33: Legenda a stupnice k tématu lékaři a zubaři na 1000 obyvatel

75


•

Metoda kartodiagramů – byla zvolena pro vyjádření tématu počet lékařů a počet zubařů (Obr. 34,Obr.35) prostřednictvím druhu kartodiagramu srovnávacího (kap. 8.2.5.1) a dále více v kapitole 5.7.2.3.

Obr. 34: Legenda k tématu počet lékařů a zubařů

Obr. 35: Stupnice k tématu počet lékařů a zubařů

5.7.2.6 Stěhování mezi zeměmi •

Metoda kartodiagramu – v některých případech označována také jako metoda pohybových čar. Kvantita zobrazovaného jevu je vyjádřena vždy tloušťkou čáry nebo délkou a její kvalita barvou, směrem nebo typickou pro tento typ šipkou. Pro téma počet přistěhovalých a vystěhovalých mezi zeměmi ERN (Obr. 36) byl zvolen jako vhodný druh kartodiagramu - vektorový dosahový součtový, řadící se do skupiny kartodiagramů liniových (kap. 8.2.6.1) a dále více v kapitole 5.7.2.3.

Obr. 36: Legenda a stupnice k tématu stěhování mezi zeměmi

5.8 Výběr podkladů Výběr podkladových materiálů pro tvorbu tematických map je jedním z klíčových prvků při samotné tvorbě tematických map. Velmi silně jej ovlivňuje zvolená tematika celého atlasového díla a jednotlivých tematických map zvlášť. Podkladová data lze rozdělit do dvou na sobě vzájemně závislých kategorií. První kategorií jsou data, která jsou pro všechny tematické mapové listy společné. V případě atlasu ERN jsou tyto data tvořena

76


administrativním vymezením území (tj. administrativními hranicemi do několika úrovní – obec – okres – kraj – stát). Tyto data jsou prostřednictvím kartografických vyjadřovacích prostředků potlačena do pozadí tak, aby naopak byla zdůrazněna a vyzdvižena podkladová data, která tvoří tematickou složku mapy. Podkladová data spadají do druhé ze zmiňovaných kategorií. Pro každý mapový list jsou tematická podkladová data jiná v závislosti na zpracovávaném tematu. Další kritérium podle, kterého lze podkladová data rozdělit je jejich charakter. Opět jsou vyčleněny dvě kategorie. Data digitální a analogová. Digitální data tvořila základ jednotlivých tematických map, v podobě vektorových dat administrativního vymezení území a zároveň část dat tematických byly v elektronické podobě. Druhá kategorie data analogová byla v podobě statistických informaci k jednotlivým tématům. Tyto data byla posléze převedena do elektronické podoby, aby s nimi bylo možno pracovat v digitálním prostředí. Statistické informace využité jako podkladová data zejména tvořily statistická ročenka,

elektronická

databáze

Českého

statistického

úřadu

(URL

10)

a Crossborderdatabase (URL 18) (standardizovaný přeshraniční elektronický datový zdroj vytvořený ve spolupráci následujících statistických institucí: Český statistický úřad, Zemský statistický úřad Svobodného státu Sasko, Statistický úřad ve Wroclawi, pobočka v Jelení Hoře). Podrobně se zdrojům dat použitých při tvorbě celého atlasového díla věnuje kapitola 6 (Zpracovávané tematiky) a kapitola 7 (Zdroje dat a jejich zpracování v prostředí GIS).

5.9 Technické provedení Při správném výběru technického provedení celého díla, je nutno dbát na druh zpracovávaného mapového díla. V případě zpracovávaných volných mapových listů jsou to dále uvedené programové a technické prostředky, které umožnily sestavit výslednou podobu všech jeho částí. Mapové výstupy byly zpracovány v prostředí geografických informačních systémů (programový prostředek ArcGIS 9.2, produkt společnosti ERSI). Geografické informační systémy umožňují velmi široké zpracování geografických dat různými způsoby, v některých případech je však nutno použít náhradní řešení v podobě jiných programových prostředků.

77


Jedním z těchto prostředků je MS Office Power Point, jenž umožňuje výslednou kompletaci jednotlivých prvků kompozice celého mapového listu. Jednotlivé tabulky, grafy a grafické prvky je nutno zpracovat ze stejného důvodu v jiném programovém prostředí než výše uvedené. Nejlépe tomuto účelu odpovídá využití programů MS Office Excel. Obrazové části a fotografie byly zpracovány v programu IrfanView. Jednotlivé mapové listy, včetně obálky byly posléze vytištěny v požadované kvalitě a formátu prostřednictvím velkoformátové tiskárny Hewlet Packard.

5.10 Organizační a ekonomické zajištění Při sestavování jakéhokoliv mapového díla je nutno stanovit organizaci práce, pracovní postupy a funkce odpovědné za jeho dílčí části, tak aby vzniklo kvalitní a účelu odpovídající zpracované dílo. Tento postup se může lišit v závislosti na tvorbě státních mapových děl nebo komerční mapové produkci. Nicméně na vzniku mapy se podílí řada odborníků (Veverka, B. 2004, 146), odpovědných za dílčí části zpracování mapového díla (hlavní redaktor, odpovědný redaktor, technický redaktor, výtvarný redaktor, kartograf operátor a odborníci na konkrétní zpracovávané téma). Jejich vzájemná spolupráce je nezbytná pro výslednou podobu celého díla. V rámci disertační práce byly zpracovány ukázkové mapové listy s vybranými tématy. Při jejich tvorbě bylo celé organizační a ekonomické zajištění bylo zabezpečeno vlastními silami, jelikož se jedná o pilotní dílo tohoto druhu, na které v budoucnu naváže jeho rozšíření. Jednalo se tedy především o shromáždění a vyhodnocení podkladových materiálů a dat a jejich následné zpracování v prostředí geografických informačních systémů a dalších podpůrných programových prostředků (kap. 5.9), včetně jejich následného tisku a sestavení do výsledné podoby.

78


6 ZPRACOVÁVANÉ TEMATIKY Jeden ze základních počinů při sestavování díla charakteru atlasu je stanovení struktury resp. jeho obsahu. Je nutné, aby byly zváženy veškeré možné tematiky, které dané území plně charakterizují a zároveň zachovávají požadavky na tvorbu atlasového díla v jeho plném rozsahu. Disertační práce se věnuje zpracováním pouze jednomu tematickému oddílu, jako pilotní ukázce pro další rozšíření celého díla v budoucnosti.

6.1 Zpracovávaná tematika v rámci disertační práce V rámci disertační práce byl zpracováván tematický oddíl, věnující se vybraným charakteristikám obyvatelstva území ERN. Volba tohoto tematického okruhu je nasnadě vzhledem k relativně příznivé dostupnosti dat, prostřednictvím jednotlivých statistických úřadů v členských zemích ERN. Jednak lze tyto data každoročně aktualizovat, jelikož se i takto sledují. Zároveň jsou vhodná ke kartografickému zpracování povětšinou prostřednictvím různých variant metod kartogramů nebo kartodiagramů (kap. 8).

Vybraná témata tematického oddílu obyvatelstvo zpracována v rámci disertační práce: •

administrativní členění

•

hustota zalidnění

•

nezaměstnanost

•

sňatečnost a rozvodovost

•

lékařská péče

•

stěhování mezi zeměmi

6.2 Zdroje dat tematického obsahu Euroregion Neisse – Nisa – Nysa se rozkládá na území tří státních celků, jak bylo již dříve uvedeno. Každá z členských zemí, ze které se ERN skládá má odlišné administrativní uspořádání v porovnání s danými úrovněmi NUTS (Tab. 4). V závislosti na této skutečnosti vyvstal problém použití srovnatelným statistických dat z jednotlivých částí euroregionu, aby jednotlivé údaje měly správnou vypovídací hodnotu. Na základě studia statistických materiálů, které byly volně dostupné z Českého statistického úřadu – krajská 79


reprezentace Liberec a jejich porovnáním s materiály podobného charakteru z německé a polské části ERN, které vydaly statistické úřady na jejich území, byla zvolena jako základní administrativní jednotka pro zpracování jednotlivých vybraných charakteristik – okres. Výjimku však tvoří téma – Administrativní členění – členové ERN, kde administrativní jednotkou je obec. Okres jako základní administrativní jednotka pro zpracování mapových výstupů byla zvolena jednak již z výše uvedeného důvodu a především k značně rozdílnému počtu nižších územních jednotek v jednotlivých členských zemích ERN1 – obce a zároveň jejich odlišné rozloze (Tab. 4). Při použití dat pro obce by docházelo k velkým rozdílům mezi jednotlivými státními částmi ERN a takto zpracované údaje by neměly správnou srovnávací hodnotu. Tab. 4: Shoda mezi úrovní NUTS a národními administrativními jednotkami členských zemí euroregionu Neisse – Nisa- Nysa (upraveno podle URL 19) NUTS 1

NUTS 2

NUTS 3

LAU 1

LAU 2

Česká republika

území

oblast

kraj

okres

obec

Německo

Länder

Regierunngsbezirke

Kreise

Polsko

regiony

wojewodztwo

podregion

Verwaltungsgemein-schaften powiat (miasto na prawach powiatu)

Gemeinde gmina

Počet obcí celkem/ v ERN 6 248 / 144 13 176 / 130 2 478 / 43

Statistická data pro jednotlivé témata tematického oddílu obyvatelstvo tvořily údaje za rok 2004 („Stěhování mezi zeměmi“), za rok 2005 („Hustota“, „Nezaměstnanost“, „Sňatečnost a rozvodovost“, „Lékařská péče“) a za rok 2006 („Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa“) Uvedená data byla získána jednak z ročenky vydané Českým statistickým úřadem – krajskou reprezentací Liberec2 a zároveň z jejich internetových stránek (Obr.37)

1

Patrno u tématu - Administrativní členění – členové ERN – v tomto případě byla zde použita účelově.

2

Statistická ročenka Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 2003. Krajský úřad Libereckého kraje,Liberec, 2004, 176 s.

80


Obr. 37: Internetové stránky českého statistického úřadu – Krajská reprezentace Liberec –

pracovní skupina Euroregion Nisa (převzato z URL 13)

Tyto data doplňovala chybějící údaje, které nebyly zjištěny z hlavního zdroje údajů o obyvatelstvu. Hlavní zdroj statistických dat tvořila volně dostupná data z projektu Phare EU „Cross-border Friendship Databáze“ (Obr. 38) – Databáze přeshraniční spolupráce přátelská databáze. Jedná se o databázi vytvořenou jednotlivými statistickými úřady členských zemí euroregionu Neisse-Nisa-Nysa na české straně - Český statistický úřad, na německé straně - Zemský statistický úřad Svobodného státu Sasko, na polské straně Statistický úřad ve Wroclawi (pobočka v Jelení Hoře). Lze zde nalézt základní statistické informace ve formě standardních tabulek ve čtyřech jazycích (česky, německy, polsky a anglicky) pro území Saska, Česka a Polska až do úrovně obcí, včetně souhrnných údajů o euroregionech na česko-saském pohraničí. Veškeré údaje jsou dostupné za časovou řadu 2002 – 2005. Datovou část doplňují i základní metadata, týkající se definic ukazatelů, základní popis statistických úloh (statistik) a vymezení hierarchie územních celků.

81


Obr. 38: : Internetové stránky „Databáze přeshraniční spolupráce – Cross-border friendship databáze“ – česká jazyková mutace (převzato z URL 20)

Třetím zdrojem statistických údajů tvořily materiály zveřejněné na webových stránkách Euroregionu Nisa (česká část) (Obr. 39), zahrnující přehled členů euroregionu Nisa (stav k 31.12.2006) potřebné pro zpracování téma – „Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa“.

82


Obr. 39: Internetové stránky Euroregionu Nisa - česká část (převzato z URL 12)

6.3 Navazující tematiky Zpracovaný tematický oddíl – obyvatelstvo, včetně vybraných charakteristik je považován za pilotní dílo, na které by v budoucnu mělo navazovat doplnění dalších tematických oddílu, do podoby tvořící celistvé atlasové dílo regionálního rozsahu. Především by se jednalo o obecně užívané tematiky,a le také specifika typická pro zájmové území. Výsledná struktura celého díla by byla výsledkem spolupráce odborníků ze všech tří členských zemí ERN, kteří by se na jeho tvorbě v budoucnu podíleli. Předpokládané navazující tematiky,včetně příkladů konkrétních témat: •

území (fyzickogeografické charakteristiky, územní členění v různých úrovních atd.)

•

hospodářství (výrobní zóny, průmyslové podniky, zemědělská výroba, služby atd.)

•

školství a kultura (školská zařízení, lidová architektura, klasická řemesla atd.)

•

cestovní ruch (turistické atraktivity, ubytovací kapacity atd.)

•

specifika území (hraniční přechody, přeshraniční projekty atd.)

83


7 ZDROJE DAT A JEJICH ZPRACOVÁNÍ V PROSTŘEDÍ GIS Významnou součást přípravných a realizačních prací vzniku každého mapového díla představuje shromáždění dat, jejich následná analýza a kartografické zpracování. Požadavky na kvalitu dat jsou soustředěny na jejich přesnost vzhledem k měřítku map a správnost vzhledem k jejich topologické a atributové informaci. Fáze návrhu koncepce mapy a celého atlasu zahrnuje řešení technické realizace. V případě zpracování atlasu a jeho jednotlivých částí digitálními technologiemi se stanovuje datový formát dle požadavků programových prostředků použitých pro zpracování map a celého atlasu. Data a mapové výstupy Atlasu Euroregionu Nisa byly zpracovány v prostředí geografických informačních systémů (GIS) s využitím nástrojů programu ArcGIS verze 9.2, jehož vývojářem a distributorem je renomovaná světová GIS společnosti ESRI (Environmental Systems Research Institute, URL 24). Program nabízí asi nejširší soubor nástrojů pro tvorbu, správu, analýzu a vizualizaci digitální geografické databáze v rastrovém a vektorovém formátu. Lze jej aplikovat v širokém spektru oblastí kartografickou nevyjímaje. Jeho těžiště je však v správě databází a jejich analýzách, nikoliv v grafickém zpracování výstupů. To se odráží i v nutnosti použít v procesu kartografické tvorby i další programové prostředky zaměřené na jejich grafické zpracování. Některé části mapového listu byly zpracovány prostřednictvím programového prostředku IrfanView a programů z programové sady Microsoft Office 2003 (MS Office Excel a MS Office PowerPoint )

Data pro zpracování Atlasu Euroregionu Nisa Data použitá pro tvorbu map Atlasu Euroregionu Nisa lze rozdělit na dva typy: 1. statistické údaje k tématům map obsažených v atlase - detailně se problematice tohoto druhu dat věnuje kapitola 6 – Zpracovávaná tematika Atlasu ERN, 2. digitální topografická data formátu GIS – tvoří topografický podklad pro tematický obsah jednotlivých mapových listů; data byla tvořena administrativním členěním území (až do úrovně okresy a obce). Řešením otázky použití digitálních podkladových dat území ERN se zabývá kapitola 7 – Zdroje data jejich zpracování v prostředí GIS.

84


Na digitální data potřebná pro samotnou tvorbu mapových výstupů zájmového území v prostředí GIS byly kladeny specifické požadavky na jednotnost dat z různých států. Euroregion Neisse – Nisa – Nysa se rozkládá na území tří státních celků, bylo tedy nutné nalézt vhodné řešení pro sjednocení odlišných digitálních dat do společného souřadného systému pro všechny části ERN.

7.1 Výchozí předpoklady řešení sjednocení digitálních podkladových dat Specifikem území hodnoceného souborem map atlasu je jeho příhraniční poloha. Pro autory map z toho plyne požadavek na vytvoření bezešvých datových vrstev pro celé území. Topografická data existují přitom často samostatně za každé státní území, případně s jistým územním překryvem. V případě tematických map, využívající pro topografický podklad hranice administrativních jednotek se jeví výhodným využití dostupných map zobrazující celé území Euroregionu Nisa pro jejich digitalizaci do vektorového formátu GIS. Pro tvorbu GIS datové části Atlasu ERN bylo využito výstupů z přeshraničního česko-německého projektu CBC Phare – „Přeshraniční komunikace a spolupráce na základě tvorby makety atlasu Euroregionu Nisa“, který byl realizován na Katedře geografie TU v Liberci v období let 2002 až 2003. Za německou část ERN se jednalo o digitální data administrativního členění získaná ze zdrojů Regionaler Planungsverband OberlausitzNiederschlesien v Bautzenu. Za českou stranu ERN bylo možno využít digitální data datového modelu administrativního členění ArcČR500 z produkce společnosti ARCDATA Praha. Pro polskou stranu ERN nebyla digitální data dostupná. Nedostatky uvedených dat se projevují v jejich topologické přesnosti v blízkosti státní hranice, kde oproti očekávání na sebe navzájem nenavazují, mnohde se překrývají, jinde vytváří nezaplněný prázdný prostor. Řešení těchto chyb si vyžaduje editaci dat spojenou s odbornými zásahy při rozhodování o správném průběhu administrativních hranic.

85


7.2 Řešení sjednocení podkladových zdrojů dat Pro účely vytvoření podkladového topografického modelu Atlasu Euroregionu Nisa bylo využito postupu digitalizace tištěných mapových podkladů. Cílem bylo vytvořit bezešvou vrstvu ve formátu GIS a v jednotném souřadném systému S-JTSK. K tomuto účelu byly použity mapové materiály získané v rámci zmiňovaného přeshraničního česko – německého projektu Phare CBC. Jednalo se o podkladová mapová díla – Správní členění Euroreginu Neisse – Nisa – Nysa z produkce Regionale Planungstelle Bautzen3 pro českou a německou část ERN a pro polskou část byl využit Atlas Dolního a Opolského Slezska4 (administrativní členění). V následující části práce je uvedeno řešení sjednocení dat prostřednictvím digitalizace analogových mapových podkladů. 7.2.1 Sjednocení dat procesem digitalizace analogových mapových podkladů Proces digitalizace analogových dat lze rozdělit do několika fází, které budou v dalších podkapitolách objasněny. První fází celého procesu je skenování analogového podkladu, následuje druhá fáze, kterou je georeferencování, a poté dochází k samotné digitalizaci dat.

7.2.1.1 Fáze skenování analogových podkladů Skenování považuje J. Tuček (1993) za jeden z možných druhů vstupů údajů z druhotných (kartografických) zdrojů. Skenování probíhá prostřednictvím zařízení označovaného jako skener, který zachycuje analogový podklad v podobě analogového dokumentu a převádí získané informace do digitální podoby uvádí S. Sommer; T. Wade, (2006). Samotný proces skenování spočívá v rozložení snímaného obrazu na rastr obrazových elementů a snímání barvy nebo jasu těchto elementů (Tuček, J. 1993, 192). Skenovanou předlohu je nutno nasnímat v přijatelném rozlišení obrazu, tak aby byla použitelná pro daný účel. Každý skener pracuje s určitou rozlišovací schopností. Nejvhodnější rozlišovací schopností, ve vztahu kvalita tisku a její měřítko, je používaná oblast v rozmezí 600, 1000 až 2000 dpi.

3

Euroregion Neisse – Nisa – Nysa Verwaltungsgliederung 2003 (1 : 200 000). Regionale Planungstelle Bautzen, Bautzen, 2003 4 PAWLAK, W. et al.: Atlas Śląska Dolnego i Opolskiego. Uniwersytet Wrocławski, Wrocław,1997. 188 s.

86


Pro účel neskenování analogových mapových podkladů byl použit velkoformátový skener Umax Power Look formátu A3. Rastrové obrazy byly uloženy ve formátu JPEG. Takto naskenované podklady v rastrové podobě jsou připraveny pro druhou fázi sjednocení dat zájmového území - georeferencování.

7.2.1.2 Fáze georeferencování Naskenované analogové mapové podklady v rastrové podobě neobsahují informace o prostorové lokalizaci jednotlivých objektů a prvků na nich se nacházejících. Proces georeferencování určuje jakým způsobem umístit rastrová data do mapových souřadnic. Rastrovým datům jsou tak přiřazeny souřadnice v příslušném souřadném systému. Transformací dat se rozumí převod souřadnic mapového podkladu v rastrové podobě z jednoho souřadného systému do druhého (tzn. převod ze zeměpisných souřadnic na pravoúhlé rovinné souřadnice). Používá se matematických transformací k určení správných mapových souřadnic pro každou buňku v rastru podle M. Minami (2000). Při zpracování údajů v prostředí GIS je nutno brát na zřetel tři kartografická zobrazení – zobrazení vstupních map, interní zobrazení (zobrazení, ve kterém budou ukládány a zpracovávány údaje) a zobrazení mapových výstupů (Tuček, J. 1993, 211 – 212). V ideálním případě by se měla všechna tři zobrazení shodovat. Tento případ nastává jen velmi zřídka. Naopak jsou v častější míře vstupní mapové podklady zpracovány v různých kartografických zobrazeních a měřítkách. Je tedy nutno převést data do tzv. interního zobrazení a jednotného souřadného systému. Interní zobrazení se stanovuje podle charakteru zpracovávané

úlohy.

Význam

interního

kartografického

zobrazení

a jednotného

souřadného systému narůstá v souladu s velikostí zpracovávaného území a počtem uživatelů geografické databáze. J. Tuček (1993, 212) se zmiňuje, že v případech, kdy zájmové území přesahuje hranice jednoho nebo více státních celků a databáze jsou zpracovány v různých národních zobrazeních, je velmi náročné zvolit správné řešení sjednocení dat, tak, aby bylo mezinárodně známé, uznávané a používané. Tento případ nastal v rámci disertační práce, kdy bylo nutno vyřešit sjednocení podkladových digitálních dat na území ERN, který se rozkládá na území tří státních celků (České republiky, Spolkové republiky Německo a Polsko). Pro proces georeferencování byl zvolen následující postup v prostředí GIS s využitím programového prostředku ArcGIS, který byl použit při zpracování podkladů pro práci na atlasu ERN.

87


1. Je založen nový mapový dokument, který má přednastaven daný souřadný systém. V případě potřeby atlasu a zpracovávaného území byl zvolen souřadný systém S-JTSK (S-JTSK Krovak East-North), který je používán především pro tvorbu map bývalého Československa.

Do

nově

založeného

mapového

dokumentu

se

vloží

vrstva

naskenovaného rastrového podkladu a zároveň se vloží druhá vrstva, která obsahuje vzor, podle kterého bude georeferencován rastrový podklad. Tímto vzorem je topografická mapa části zájmového území, jenž je zpracována v souřadném systému S-JTSK, volně dostupná na mapovém serveru ministerstva pro životní prostředí CENIA (URL 25). S takto připraveným mapovým dokumentem lze započít s procesem georeferencování.

2. V druhé fázi procesu georeferencování je nutno zvolit kontrolní body, které jsou identické jak na vrstvě rastru, tak i na vrstvě podkladu, který je zpracován ve známem souřadném systému (S-JTSK), aby mohlo dojít k propojení rastru a jeho podkladu. Minimální počet kontrolních bodů je stanoven na 4, které povětšinou představují protilehlé korespondující body v obou zpracovávaných vrstvách. Platí zásada, že čím je kontrolních bodů více, tím je proces georeferencování rastru přesnější. 3. Zdánlivě závěrečnou fází procesu georeferencování je fáze třetí. V častých případech však nastává další doplňující fáze. Třetí fáze představuje uložení georeferencovaných informací rastru ve zvláštním souboru, který nese stejný název jako rastr, ale je rozlišen příponou *.aux v případě, kdy nedošlo k deformaci rastru prostřednictvím procesu georeferencování. Georeferencovaný rastr tak nyní nese informaci o souřadném systému, ve kterém je nastavený jak celý mapový dokument, tak i jednotlivý datový rámec programu GIS. V případě, kdy je rastr následkem procesu zdeformován, je nutno přistoupit k doplňující fázi procesu georeferncování – převzorkování (ang. rectification, resampling). Převzorkování představuje - shodně podle různých autorů M. Minami (2000), J. Tuček (1993) - způsob přiřazení nebo určení hodnoty pro každou prázdnou buňku prostřednictvím prozkoumání buněk v netransformovaném rastru. Tohoto procesu se nejčastěji využívá při sjednocování údajů z různých zdrojů, při změně souřadného systému, při mapování rastrového obrazu s jinými rastry nebo mapou. Existuje několik metod k určení této přiřazované hodnoty. Patří mezi ně metoda nejbližšího souseda, metoda bilineární interpolace a metoda kubické konvoluce.

88


Pro potřeby práce byla zvolena všeobecně nejpoužívanější metoda z výše uvedených a to metoda nejbližšího souseda, vzhledem ke skutečnosti, že je vhodná k zpracování tematických dat a pro kvalitativní kategorické údaje. U této metody nedochází ke změně výstupních hodnot vůči vstupním. Je založena na přiřazení hodnoty z buňky, která je nejblíže buňce transformovaného rastru, jejíž střed se nachází nejblíže, jako nová hodnota. Výsledkem procesu georeferencování a následného převzorkování vznikl nový transformovaný rastr v potřebném souřadném systému, který je možno použít pro třetí fázi sjednocení dat zájmového území – digitalizaci.

7.2.1.3 Fáze digitalizace Digitalizace podle J. Tučka (1993, 188) patří mezi nejpoužívanější způsoby vstupu prostorové části údajů z mapových podkladů. Obecně uvádí M. Minami (2000), že digitalizace je proces, kterým dochází k převodu prvků z analogové mapy do digitálního formátu bez ohledu na zvolenou metodu, K určení souřadnic se používají v současnosti tři metody. První dvě metody využívají ke své práci specializované přístroje k zaznamenávaní prostorových informací o objektech na mapě – tablet a digitizér. (Obr.40, Obr. 41)

Obr. 40: Ukázka tabletu (převzato z URL 26)

Obr. 41: Práce s digitizérem (převzato z URL 27)

Jedná se o snímací zařízení, lišící se různě velkou pracovní plochou (rozmezí od formátu

A0

do

A4)

a různou

rozlišovací

schopností.

Součástí

digitalizování

prostřednictvím tabletu nebo digitizérem je speciální digitalizační software, který umožňuje snímané objekty definovat jako linie, plochy nebo body. Digitalizace

89


prostřednictvím tabletu nebo digitizéru je velmi časově náročný a zdlouhavý proces, proto dochází často v jeho průběhu k chybám, které je nutno opravit k tomu určenými nástroji, pro výslednou správnost obrazu. Třetí metoda, jež se v současné době stále častěji využívá, je digitalizace na obrazovce označována různými autory odlišně – on screen digitizing (Tuček, J. 1993, 191) nebo heads – up digitizing (Longely,P. 2001, 215). Jedná se o nejjednodušší způsob vytvoření vektorového obrazu z rastrového podkladu snímáním (digitalizací) polohy objektů přímo z monitoru („on screen digitizing“) prostřednictvím myši, jako vstupního nástroje pro zaznamenání dat. Označení heads – up digitizing lze vysvětlit následovně. Při digitalizaci je digitalizovaný obraz umístěn vertikálně na monitoru před pracovníkem, který tuto činnost provádí, dívá se tedy přímo na obraz, aniž by měl skloněnou hlavu (ang. heads – up – hlava zpříma). (Obr.42)

Obr. 42: Digitalizace metodou „na obrazovce“ (převzato z URL 28)

Z uvedených třech metod používaným pro digitalizaci byla pro práci na vytváření digitálních podkladů pro potřeby atlasu ERN zvolena třetí uváděná metoda – digitalizace na obrazovce. Důvody pro výběr této metody byly následující. Za nejpodstatnější důvod pro zvolení metody on screen digitzing je možnost georeferencování rastrového obrazu skenované mapy a poté teprve následné její vektorizace. Uvedený způsob mnohem snazší než digitalizace mapového podkladu do vektorového formátu tabletem nebo digitizérem, po níž až dochází k samotnému georeferencování. Mezi další důvody lze uvést snadnější manipulaci s naskenovaným mapovým podkladem v rastrové podobě přímo na monitoru, oproti práci s původním podkladovým materiálem, který je připevněn na digitizéru a může tak dojít neopatrnou manipulací například k jeho posunu. Poté dochází k nepřesnému záznamu údajů prostřednictvím kurzoru, který je spjatý s digititizérem a je nutno celý 90


proces zahájit znova a získané údaje nahradit novými. Druhým důvodem výběru metody digitalizace

z obrazovky

byl

mnohem

menší

pracovní

prostor.

V porovnání

s velkoformátovým digitizérem, který by byl nutný pro digitalizaci vzhledem k velikosti mapového podkladu a plochy monitoru, je monitor bezesporu o mnoho méně nenáročný na rozsah pracovní plochy. Dalším důvodem byla časová a fyzická náročnost při práci s digitizérem nebo tabletem oproti zvolené metodě. Práce digitalizování prostřednictvím digitizéru nebo tabletu je velmi únavná a zdlouhavá. Pro metodu digitalizace na obrazovce byl zvolen následující postup v prostředí GIS s využitím programového prostředku ArcGIS, který byl použit při zpracovávaní podkladů pro práci na atlasu ERN. 1. Před započetím samotné digitalizace je nutno založit novou vrstvu formátu shapefile (Obr. 43), do které se bude zaznamenávat zvektorizovaný obraz objektů z rastrového podkladu. Zároveň je potřebné předem stanovit, jaký geometrický typ prvku bude vrstva zobrazovat. Tedy zda se bude jednat o linii, polygon nebo bod Pro potřeby práce byla zvolena polygonová vrstva, pro vytvoření jednotlivých administrativních jednotek území. Současně byl vybrán příslušný souřadný systém, ve kterém byly výsledné prvky zpracovávány. S-JTSK Krovak _East_North (Obr. 44). Celá fáze se provádí v modulu ArcCatalog, který je jednou ze součástí programového prostředku ArcGIS.

Obr. 43: Založení nové vrstvy formátu shapefile v prostředí modulu ArcCatalog

91


Obr. 44: Nastavení souřadného systému při založení nové vrstvy v prostředí modulu ArcCatalog

2. Vlastní proces digitalizace se provádí v modulu ArcMap prostřednictvím nástrojů pro editaci (Obr. 45). Sketech Properties (valstnosti kresby)

Rotate Tool (nástroj pro rotaci prvku)

Edit session commands (příkazy editace)

Tool palette (paleta editačních nástrojů)

Current Task Target Layer (výběr práce (editovaná s editovaným vrstva) prvkem)

Attributes (editace atributů) Split Tool (nástroj pro rozdělení prvku)

Obr. 45: Nástroje pro editaci v prostředí modulu AcrMap

3.

Poté

následuje

fáze

přiřazování

(editace)

atributů

k jednotlivým

nadigitalizovaným prvkům vrstvy. Existují dvě nejčastěji používané možnosti. První spočívá ve vytvoření zcela nového pole v tabulce atributů příslušné vrstvy, jež se předem nadefinuje podle toho, co bude obsahovat (text, číslo, desetinné číslo) včetně počtu znaků v poli. Poté se přiřazují k jednotlivým prvkům jejich atributové hodnoty. Uvedený způsob

92


je vhodný při editaci menšího počtu prvků ve vrstvě. Tento byl použit při editaci tematických dat vybraných charakteristik (nezaměstnanost, hustota obyvatelstva, lékařská péče, sňatečnost a rozvodovost). Druhá možnost je založena na propojení atributových tabulek. Je vhodná pro použití v případě, kdy vrstva obsahuje velké množství prvků a ruční editace by byla příliš zdlouhavá. Pro potřeby práce byl zvolen nástroj spojení (Join) pro propojování tabulek přes jedinečný identifikátor v modulu ArcMap. Tabulka, která má být propojená se stávající atributovou tabulkou vrstvy musí být uložena ve formátu dBASE (od verze ArcGIS 9.2 i ve formátu XLS) a zároveň obě tabulky musí obsahovat klíčové pole, prostřednictvím něhož budou obě tabulky propojeny. Je tedy nutné, aby údaje v jednotlivých polích obou tabulek byly naprosto identické, jelikož by mohlo dojít k nesprávnému přiřazení jednotlivých prvků. Druhý způsob editace atributů byl použit pro editaci tématických dat u tématu administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa. Výše uvedené řešení sjednocení podkladových zdrojů dat přispělo k vytvoření zcela nových a jedinečných digitálních dat v jednotném souřadném systému, jenž zachycují zájmové území, rozkládající se ve třech státních celcích. Takto připravená data byla následně využita při vizualizaci vybraných charakteristik zpracovaných v rámci disertační práce.

93


8 KARTOGRAFICKÉ METODY ZPRACOVÁNÍ Jednotlivé kartografické metody zpracování byly vybírány s ohledem na dané tematiky a ve snaze zvolit méně používané a netradiční zpracovaní obsahu každé z daných tematických map tak, aby byla zachována správný informativní prvek mapy. Výběr vhodné kartografické metody zpracování jednotlivých tematických map byl zcela zásadním způsobem ovlivněn porovnáním stejných nebo podobných témat v jiných mapových dílech atlasového charakteru. K porovnání byla vybrána 3 díla, která zahrnují vždy jednu členskou zemi (kromě území ČR) a zvolenou hlavní tematiku mapových výstupů. Mezi tato díla patří následující: •

Národní atlas Spolkové republiky Německo

•

Atlas Dolního a Opolského Slezska

•

Atlas obyvatelstva Slovenska.

Přes veškerou snahu dosáhnout výstižnějšího obsahu mapy však v některých případech byla použita metoda, jenž se volí pro dané téma standardně.

8.1 Zpracovaná témata Hlavní tematikou, jenž byla pro zpracování jednotlivých mapových výstupů zvolena, bylo obyvatelstvo (kap. 6). Dále jsou uvedena témata, která byla zpracována v rámci disertační práce a porovnávána s vybranými díly (viz výše): •

administrativní členění

•

hustota zalidnění

•

nezaměstnanost

•

sňatečnost a rozvodovost

•

lékařská péče

•

stěhování mezi zeměmi

94


8.2 Použité kartografické metody zpracování v porovnání s vybranými atlasovými díly U vybraných nebo podobných tematik je vždy nejdříve objasněna zvolena kartografická metoda zpracování a poté jsou následně uváděny pro porovnání použité metody ve vybraných dílech.

8.2.1 Administrativní členění 8.2.1.1 Použitá kartografická metoda Pro administrativní členění území byla zvolena metoda čárových (liniových) znaků, jako typická metoda používána pro vyjádření daného tématu. Kvalita je u tohoto typu znaků vyjádřena nejčastěji strukturou linie, barvou a v některých případech i její sílou (objekt stejného typu, ale různého druhu – např. jednokolejná železnice, dvojkolejná železnice). V ostatních případech je zesilování linie používáno výhradně pro vyjádření kvantity zobrazovaného jevu nebo objektu. Ze základních druhů liniových znaků byly použity tzv. hraniční liniové znaky a k výplni vzniklých areálů barva. Podle J. Kaňoka (1999, 45) hraniční liniové znaky vymezují plochy se stejnou kvalitativní charakteristikou jevu nebo ohraničující objekt (např. hranice administrativní, hranice pozemků, hranice areálů). Na základě druhu objektu nebo jevu se volí různé typy čar. Pro ty, jenž jsou ve skutečnosti jednoznačně určeny se užívá plná čára. (např. parcely). V případě, že nelze přesně stanovit hranici objektů a jevů, se používá čára přerušovaná. Pokud na sobě probíhají více než dvě čáry, vykreslí se vždy ta, jenž vyjadřuje vyšší řád zobrazovaného jevu. Zároveň se hraniční linie určitého druhu (např. hranice státu, kraje, okresu atd.) o zvýrazňuje pomocí barevné lemovky (vždy barva fialová). Metoda čárových (liniových) znaků je v častých případech kombinována s areálovou metodou, kdy z hlediska způsobu vymezení se jedná o areály ohraničené a podle prostorového uspořádání izolované a dotykové areály. Pro rozlišení areálů je používána barva jako nejtypičtější grafický výrazový prostředek.

95


8.2.1.2 Kartografické metody ve vybraných dílech Ve všech vybraných dílech je použitá vždy stejná metoda. (kap. 8.2.1.1) vzhledem k okolnosti, že tato metoda je pro administrativní členění území standardně používána.

8.2.2 Hustota zalidnění 8.2.2.1 Použitá kartografická metoda Hustota obyvatelstva zájmového území byla vyjádřena netradičním způsobem prostřednictví kartogramu prostorového. Kartogram prostorový (Kaňok, J. 1999, 173) znázorňuje intenzitu jevu prostřednictvím jednoho parametru – výšky. Výška tak „vyzvedává“ dílčí plochy kartogramu vzhledem k základně nepravidelného tělesa podle intenzity jevu. Relativní hodnota intenzity jevu by měla být vztažena k ploše, i když vnímání plochy, zkreslené způsobem konstrukce prostorového kartogramu, může činit potíže. Podle některých autorů (Voženílek, V. 1999, Veverka, B. 2004) se jedná o tzv. objemový kartogram, který se svou charakteristikou a vlastnostmi podobá kartogramu prostorovému. Uvedení autoři se shodují, že tento druh kartogramu se velmi málo užívá ve vědeckých studiích a naopak se velmi často objevuje v populárních publikacích nebo v propagačních materiálech.

8.2.2.2 Kartografické metody ve vybraných dílech •

Atlas Dolního a Opolského Slezska V tomto díle bylo použito metody jednoduchého kartogramu homogenního a jako

vyjadřovací prostředek byla zvolena barva. Z barevné škály byly zvoleny dva tóny barvy – modrá a červená k vyjádření nízkých a vysokých hodnot. Zároveň se zde objevuje bodový znak znázorňující jednotlivá sídla vyššího řádu (nejhustěji osídlená centra) včetně jejich popisu geografickými jmény pro snadnější orientaci. •

Národní atlas Spolkové republiky Německo Dané téma je zaznamenáno do úrovně obcí, přičemž hranice obcí jsou graficky

potlačeny a zdůrazněny hranice jsou pouze hranice jednotlivých spolkových zemí pro lepší přehlednost. Jako kartografická metoda byl použit jednoduchý kartogram homogenní

96


a vyjadřovacím prostředkem barva s použitím vjemu barevných vrstev. Sídla s počtem obyvatel nad 1 milion jsou znázorněna diagramem ve tvaru výseče mezikruží. •

Atlas obyvatelstva Slovenska Veškeré údaje zobrazované v tomto jsou za administrativní jednotku obec, okres,

kraj. Hustota obyvatelstva je zde vyjádřena jednoduchým kartogramem (Obr. 46), kdy hodnoty jsou zaznamenány prostřednictvím barvy, v kombinaci s kartodiagramem kruhovým, vyjadřující počet obyvatel a jehož vztažným bodem je plocha dané územní jednotky. Kromě obecné hustoty obyvatelstva lze zde nalézt vyjádření specifické hustoty (na ornou a zemědělskou půdu) jednoduchým kartogramem, kde vyjadřovacím prostředkem je jak barva, tak i rastr, v kombinaci s kartodiagramem strukturním kompletním zobrazující podíly jednotlivých druhů půd. U rastru byl k jeho vyjádření použit jako symbol „hvězdička“, kdy v případě znázornění u obcí symboly rastru značně splývají a stávají se tak nepřehlednými. Naopak snadno čitelné jsou data za jednotlivé kraje.

Obr. 46: Ukázka použití metody kartogramu jednoduchého s použitím vyjadřovacího prostředku barvy a rastru (převzato z Atlas obyvatelstva Slovenska, 2006, 16)

97


8.2.3 Nezaměstnanost 8.2.3.1 Použitá kartografická metoda K znázornění údajů, vztahující se k nezaměstnanosti byla zvolena kombinace metody kartodiagramu složeného sloupcového (nezaměstnanost podle věkových kategorií) a metody kartogramu jednoduchého homogenního (míra nezaměstnanosti). Jak uvádí J. Kaňok (1999, 145) kartodiagram složený zobrazuje současně několik jevů vztahující se k určité ploše nebo bodu. Jednotlivé jevy mohou být znázorněny jedním typem diagramu, jehož kvalitativní odlišení je vyjádřeno barvou. Metoda kartogramu jednoduchého homogenního je nejjednodušším druhem kartogramu. Každá dílčí část celku je pokryta rastrem nebo barvou podle předem sestavené stupnice.


Atlas Dolního a Opolského Slezska V tomto díle je pro znázornění nezaměstnaností použit kartogram jednoduchý

homogenní s barevnou škálou (míra nezaměstnanosti v produktivním věku, jednotky %) v kombinaci kartodiagramem složeným sloupcovým, kdy daný diagram je vztažen k ploše (nezaměstnanost ve městech a gminách) (Obr. 47).

Obr. 47: Ukázka použití metody jednoduchého kartogramu v kombinaci s metodou kartodiagramu složeného (převzato z Atlas Śląska Dolnego i Opolskiego,1997, 116)

98


•

Národní atlas Spolkové republiky Německo Nezaměstnanost je Národním atlase Spolkové republiky Německo vyjádřena

prostřednictvím

jednoduchého

kartogramu

homogenního

s použitím

barvy

jako

výrazového prostředku. Téma je doplněno jednoduchými grafy sloupcového typu a tzv. Ossanovým trojúhelníkem (typ grafu trojúhelníkový).

•

Atlas obyvatelstva Slovenska Ve

slovenském

díle

jsou

ukazatele

nezaměstnanosti

vyjádřeny

(podíl

nezaměstnaných z ekonomicky aktivních) kartogramem jednoduchým homogenním s barevnou stupnicí v územním členění do úrovně obcí. Další temata nezaměstnanosti jsou provedena metodou jednoduchého kartodiagramu plošného (jako diagram byly zvoleny povětšinou tvar kruhu nebo trojúhelníku) v územním členění okres a kraj. V případě znázornění souvislostí daného tematu v rámci evropského kontinentu je použita metoda modifikace sloupcového grafu – piktogramu. Zároveň se zde jako doplněk objevuje Ossanův trojúhelník, stejně jako tomu je v Národním atlase Spolkové republiky Německo, vyjadřující ekonomickou aktivitu obyvatelstva.

8.2.4 Sňatečnost a rozvodovost 8.2.4.1 Použitá kartografická metoda Jako vhodná kartografická metoda zpracování tohoto tématu byla vybrána pro svou jednoduchost interpretace a názornost - modifikace sloupcového grafu – piktogramu. Na rozdíl od klasických jednoduchých kartogramů homogenních, které se ve většině případů používají. Kvantita jevu je vyjádřena velikostí symbolu (figury) a rozlišení sňatek / rozvod je znázorněna odlišnou barvou symbolu (figury). Sloupce

obrázkové

(piktogram) byly zvoleny pro

vyjádření

sňatečnosti

a rozvodovosti v rámci ERN vzhledem ke své přehlednější a populárnější formě znázornění dat. Svým atraktivním grafickým zpracováním tak mnohem snadněji a názorněji předávají potřebné informace uživateli. Takto získané informace se lépe a déle pamatují, než informace získané z tabulek nebo textu. J. Kaňok (1999) klasifikuje dvě verze zpracování sloupců. První zobrazuje daný jev pomocí různé velikosti figur a druhá

99


pomocí řazení určitého počtu stejně velkých figur. Pro znázornění se používají vždy zaokrouhlené hodnoty.


Atlas Dolního a Opolského Slezska Pro znázornění sňatečnosti je zvolen jednoduchý kartogram homogenní a jako

vyjadřovací prostředek je použita barva (jeden tón, různé odstíny). Další metody se zde neobjevují. Ukazatele rozvodovosti (např. celkový počet rozvodů, rozvody ve městech, rozvody v obcích) jsou zpracovány pouze do podoby grafů. Konkrétně se jedná o graf sloupcový skupinový, kdy dané hodnoty jsou zpracovány v relativním poměru (v promilích). V grafech jsou vždy uváděny pro porovnání údaje za jednotlivé vojvodství a celé Polsko.

•

Národní atlas Spolkové republiky Německo V tomto díle je použitá metoda jednoduchého kartogramu homogenního pro

znázornění ukazatelů sňatečnosti a rozvodovosti s využitím barvy jako vyjadřovacího prostředku. Jako zajímavost má stupnice podobu svislou v procentuálních relativních hodnotách. (pozn.: označení min. hodnot … < 0.55; označení max. hodnot … >1.55)

•

Atlas obyvatelstva Slovenska Veškeré údaje vztahující se k sňatečnosti a rozvodovosti jsou zpracovány za územní

jednotku okres pro období 1990 – 2003. V rámci tematiky sňatečnost bylo sledováno velké množství ukazatelů různě zpracovaných. Níže je uvedena pouze jejich vybraná část: •

Hrubá míra sňatečnosti je vyjádřena jednoduchým kartogramem homogenním s barevnou stupnicí, v kombinaci s kartodiagramem jednoduchým, znázorňující počet sňatků prostřednictvím čtvercového diagramu, kdy jeho velikost udává kvantitu jevu.

•

Dalším zajímavým ukazatelem je standardizovaná sňatečnost obyvatelstva, pro kterou byla zvolena metoda kartogramu jednoduchého složeného, barvou jsou vyjádřeny hodnoty vztahující se ke stavu ženicha a pro znázornění stavu nevěst je

100


použit tečkový rastr. Dalo by se říci, že se tedy jedná o kombinaci tečkové metody kartogramovým způsobem a jednoduchého kartogramu homogenního. Tato metoda je

kombinována

s metodou

kartodiagramu

srovnávacího

vyjadřující

standardizovanou hrubou míru sňatečnosti, kdy jako diagram byl použit obdélník rozdělen na dvě stejné poloviny a každá z nich znázorňuje svou velikostí teoretický počet ženichů a nevěst. U tematiky rozvodovost byly v časté míře použity metody kartodiagramů v kombinaci s kartogramy jednoduchými s barevnou stupnicí. Zajímavým pojetím byla vyjádřena rozvodovost obyvatelstva ve vztahu ke sňatečnosti za okresy ve formě kartodiagramu složeného. Jedná se o kombinaci sloupcového diagramu (redukovaná míra rozvodovosti) a diagramu v podobě půlkruhu (počet rozvodů a jejich délka trvání) umístěných vzájemně nad sebou (Obr.48).

Obr. 48: Ukázka kartogramu jednoduchého s použitím barvy a rastru v kombinaci s kartodiagramem složeným (převzato z Atlas obyvatelstva Slovenska, 2006, 35)

101


8.2.5 Lékařská péče 8.2.5.1 Použitá kartografická metoda Tematika lékařská péče má široké možnosti kartografického znázornění, stejně jako ostatní témata. V rámci této tematiky bylo zvoleno téma počty lékařů a zubařů a jejich podíl na určitý počet obyvatel. Pro vyjádření tohoto tematu byla zvolena kombinace kartodiagramu srovnávacího složeného, plošně lokalizovaného (počty lékařů a zubařů) s kartogramem jednoduchým homogenním (podíl lékařů a zubařů na určitý 1000 obyvatel), kdy pro hodnoty podílů lékařů, jako vyjadřovací prostředek byla zvolena barva a pro hodnoty podílů zubařů rastr. Kartodiagram srovnávací podle J. Kaňoka (1999, 146) představuje soubor diagramů v mapě, kde každý z nich je složen ze dvou diagramů. První z nich je zobrazen se stálou velikostí a v mapě má pouze podobu obrysů. Vyjadřuje střední hodnotu zobrazovaného jevu. Velikost druhé části srovnávacího diagramu závisí na velikosti jevu v daném bodě, nebo v dílčí části území. V případě, že se touto metodou znázorňují dva a více jevů , používá se tzv. kartodiagram srovnávací složený. Metoda kartogramu jednoduchého homogenního je více přiblížena v kapitole 8.2.3.1.


Atlas Dolního a Opolského Slezska V Atlase Dolního a Opolského Slezska bylo pro vyjádření dané tematiky použito

jednoduchého kartogramu homogenního (téma: počet obyvatel na jedno lůžko) a jako vyjadřovací prostředek byla zvolena barva. Tato metoda je uváděna v kombinaci s kartodiagramem sloupcovým, plošně lokalizovaným. Sloupce vyjadřují jednotlivé počty zdravotnického personálu (lékaři, zubaři, zdravotní sestry na 1000 obyvatel).

•

Národní atlas Spolkové republiky Německo Tematika zdravotnictví je povětšinou znázorněna jednoduchými kartogramy

homogenními (Obr. 49), jejíž vyjadřovacím prostředkem je vždy volena barva v kombinaci s rastrem. Popřípadě se zde objevuje metoda kartodiagramu sloupcového, plošně lokalizovaného.

102


Obr. 49: Ukázka použití metody jednoduchého kartogramu homogenního (převzato z TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al., svazek – Práce a životní standard, 2006, 145)

•

Atlas obyvatelstva Slovenska Atlas obyvatelstva Slovenska v části nazvané Zdraví zaznamenává údaje o lékařské

kapacitě (lékaři bez rozlišení typu lékařské odbornosti, lůžkový fond a hospitalizace pacientů na různé druhy chorob) nejčastěji prostřednictvím jednoduchého kartogramu homogenního s použitím barvy jako výrazového prostředku (průměrný počet lékařů na 1000 000 obyvatel) v kombinaci s metodou kartodiagramu jednoduchého (diagram v podobě kruhu), plošně lokalizovaného, kdy velikost vyjadřuje průměrný počet lékařů. Dalším rozsáhlou tematikou je zdravotní péče. Informace této kategorie, jsou vyjádřeny na základě kartogramu jednoduchého homogenního (průměrný počet zdravotnických pracovníků na 100 000 obyvatel) v kombinaci s kartodiagramem

103


strukturním kompletním (průměrný počet zdravotnických pracovníků na 100 000 obyvatel s vnitřním rozlišením diagramu na jednotlivé kategorie zdravotníků).

8.2.6 Stěhování mezi zeměmi 8.2.6.1 Použitá kartografická metoda Pro uvedené téma znázorňující přistěhovalé a vystěhovalé mezi jednotlivými zeměmi ERN byl použit kartodiagram vektorový dosahový součtový, řadící se do skupiny kartodiagramů liniových. Především jsou vhodné pro vyjádření jevů, jenž určitým způsobem souvisí s pohybem (pohyb obyvatelstva, dopravní tepny, směr větru, mořských proudů atd.). Uváděnou metodou je možno vyjádřit najednou dvě základní informace o zobrazovaném jevu, a to jeho směr a velikost. Konstrukce spočívá (Kaňok, J. 1999, 153) v narýsování linie (šipky) z určitého centrálního bodu k jiným bodům, se kterými je centrální bod v nějaké souvislosti. Centrální bod může být definován i jako plocha (např. stát, administrativní jednotka atd.). Při konstrukci jsou respektovány pouze dvě vlastnosti vektoru: bod (plocha) a směr. Při zpracovávání je nutno vždy použít absolutních hodnot. V případě, že je potřeba zobrazit kvantitu jevu (tzn. součet přemístěných prvků), tak se používá k jejímu znázornění šířka linie. Součástí kartodiagramu však musí být uvedena stupnice, uvádějící vztah mezi šířkou linie a množstvím přemístěných prvků.


Atlas Dolního a Opolského Slezska Téma stěhování mezi zeměmi v tomto díle není uvedeno přímo, ale lze jej zastoupit

částečně podobnými tématy (viz níže). a) emigrace a imigrace uvnitř území Dolního a Opolského Slezska a v rámci Polska Pro toto tema byla použita metoda kartodiagramu strukturního kompletního, plošně lokalizovaného. Pro rozlišení vnitřní struktury jevu (stěhování do-z měst / gmin) byla použita barva. Velikostí diagramu je znázorněna kvantita jevu. b) migrační saldo Migrační saldo bylo znázorněno prostřednictvím kartogramu jednoduchého homogenního. Jako vyjadřovací prostředek byla použita barva. Dva tóny barvy (červená a modrá) pro vyjádření kladných a záporných hodnot – kladné a záporné migrační saldo. 104


c) imigrace do vojvodských měst K znázornění tohoto tématu byla použita stejná metoda jako u zpracovávané tematiky – kartodiagram vektorový dosahový součtový. Směr pohybu je vyjádřen šipkami a kvantita jevu je představována šířkou linie. (Obr.50)

Obr. 50: Ukázka použití metody kartodiagramu vektorového dosahového součtového v kombinaci s kartogramem jednoduchým (přezvato z Atlas Śląska Dolnego i Opolskiego,1997, 86)

•

Národní atlas Spolkové republiky Německo Mechanický pohyb obyvatelstva je povětšinou znázorněn kartodiagramem

vektorovým dosahovým součtovým (směr a kvantita - kap. 8.2.6.1). Pro ukazatel migračního salda je použita stejná metoda jako je tomu u znázornění tematu imigrace do vojvodských měst uvedená v Atlase Dolního a Opolského Slezska.

•

Atlas obyvatelstva Slovenska Převážná většina témat je znázorněna metodou kartodiagramů jednoduchých nebo

složených s plošnou lokalizací. Dále je zde použit jako diagram trojúhelník, kdy kvalita jevu je vyjádřena jeho barvou a orientací a kvantita opět velikostí. Pouze v omezené míře autoři použili k vyjádření jevů liniových kartodiagramů.

105


8.3 Zpracování témat v prostředí geografických informačních systémů Geografické informační systémy nabízejí velkou škálu možností zpracování různých témat mapových výstupů. Kap. 8.3 se věnuje problematice vizualizace vybraných charakteristik zájmového území v prostředí geografických informačních systémů. K zpracování byl použit programový prostředek ArcGIS – modul ArcMap, ArcCatalog, 3D Analyst, včetně extenze ArcScene.

8.3.1 Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa Pro zpracování tohoto tématu v prostředí programového prostředku ArcGIS – modul ArcMap byla zvolena metoda legendy Unique values (Jedinečné hodnoty), pro vyjádření členů a nečlenů ERN. Metoda „Jedinečných hodnot“ znázorňuje prvky podle hodnoty atributu nebo charakteristiky, která jej určuje. Každá jedinečná hodnota

je

zobrazena odlišnou barvou. Při použití této metody je patrno, jak jsou stejné prvky rozmístěny v území a zároveň, jak jsou vzájemně rozmístěny různé druhy prvků a do jaké míry se vyskytuje jeden druh prvků vedle druhého. Při zpracovávaní daného tématu se nevyskytly žádné závažné problémy, které by bylo nutno řešit jiným způsobem, který ArcGIS nenabízí. Metoda „Jedinečné hodnoty“ splňuje tedy v plném rozsahu veškeré požadavky na zpracování zvoleného tematu. Drobný problém se vyskytl při vkládání popisu jednotlivých obcí zájmového území. Vzhledem ke skutečnosti, že většina obcí má malou rozlohu a při zvoleném měřítku a formátu mapového listu, bylo nutno jejich geografické jméno nahradit příslušným číslem, protože by docházelo k jejich překrývání a nečitelnosti. Z těchto důvodů bylo nutno převést popisky na „anotace“ (funkce „Convert Labels to Annotation“) a jednotlivě je upravovat. Následně byl vyhotoven rejstřík obcí, který doplňuje celkový přehled o zájmovém území. Rejstřík byl vyhotoven pro svou rozsáhlost v programu MS Office Word a následně vložen jako objekt do mapového výkresu v ArcMapu.

8.3.2 Hustota zalidnění Hustota zalidnění zájmového území byla vyjádřena netradičním způsobem prostřednictví kartogramu prostorového (Kaňok, J. 1999, 173), některými autory (Voženílek 2001, Veverka 2004) označovaný jako kartogram objemový.

106


Pro zpracování této metody v prostředí ArcGIS je zapotřebí využít programového prostředku 3D Analyst a jeho nadstavby programu ArcScene, umožňujícího vytvoření prostorového vjemu znázorňovaného jevu prostřednictvím následujících fází:

1. fáze Před samotným zpracováním hodnot jevu v programu ArcScene je nutno použít programu 3D Analyst a jeho nástroje pro konverzi prvků do 3D prostoru („Convert“ → „Features to 3D“), tímto krokem vznikne vrstva, jejichž prvky jsou převedeny do 3D prostoru (Obr 51).

Obr. 51: Konverze prvků do 3D prostoru v prostředí modulu ArcMap

2. fáze Následující fáze je již prováděna v prostředí nadstavby AcrScene. Po otevření konvertované vrstvy ve 3D prostoru byla zvolena metoda legendy Graduated colors (Odstupňované barvy), pro vyjádření hustoty zalidnění, jenž odpovídá svým zpracováním metodě kartogramu. Pro zvýraznění prostorového efektu je nutno nastavit převýšení („Extrusion“) jednotlivých prvků znázorňovaného jevu (Obr.52). Nastavení výšky zdůrazňuje intenzitu znázorňovaného jevu společně s barvou.

107


Obr. 52: Použití nástroje Graduated Colors (Odstupňované barvy) a Extrusion (Převýšení) v prostředí nadstavby ArcScene.

3. fáze Vzhledem ke skutečnosti, že nadstavba ArcScene neumožňuje sestavení výkresu mapového dokumentu, je hotové zobrazení vyexportováno do grafického formátu JPEG (Obr.53). Vyexportovaný grafický soubor je pak dále zpracován ve výkresu v prostředí ArcMap jako obrázek.

4. fáze

Obr. 53: Export hotového zobrazení v prostředí nadstavby ArcScene

Ve čvrté fázi vyvstává značný nedostatek použití dané metody v prostředí ArcGIS – modulu ArcMap, jelikož je s hotovou mapou dále pracováno již jen jako s obrázkem, který mohl být v ArcScene natáčen pod různým úhlem pohledu a jinak upravován pomoci sady

108


nástrojů 3D Effects (Obr.54). Výraznými nevýhodami je v tomto případě práce s měřítkem, popisky, vyjádření hranic prvků a odlišnost barev mapy sestavené v ArcScene a legendy sestavené v ArcMap . Layer face Culling (opačná strana vrstvy)

Shading Mode (nastavení stínu)

Layer Transparency (transparentnost vrstvy)

Change Depth Priority (změna priority hloubky)

Layer Lighting (světelnost vrstvy)

Obr. 54: Sada nástrojů 3D Effects nadstavby AcsScene

4a. Práce s měřítkem – nadstavba ArcScene neumožňuje určení konkrétního měřítka zobrazení, jelikož výsledný obraz, jak bylo uvedeno výše, je možno upravovat a natáčet, čímž dochází k neustálé změně měřítka. V prostředí ArcMap je pracováno s hotovou mapou již jen jako s obrázkem, nelze tedy mapu zobrazit s měřítkem. Možným řešením je doplnění stávající mapy v podobě prostorového kartogramu o tentýž jev znázorněný kartogramem jednoduchým bez prostorového efektu s vyjádřením měřítka. Uvedená varianta byla využita u Atlasu města Ústí nad Labem zpracovaného na Pedagogické fakultě Univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem k vyjádření vzdělanostní struktury obyvatelstva. (Obr. 55)

Obr.55: Ukázka použití prostorového kartogramu v porovnání s kartogramem jednoduchým z Atlasu města Ústí nad Labem (převzato z URL 21)

4b. Práce s hranicemi prvků – znázornění liniových prvků (jednotlivých druhů hranic), aby byly zřetelné a dobře čitelné je v nadstavbě ArcScene problematické. Vyřešení tohoto

109


problému spočívá v umístění přehledové mapy zájmového území do výkresu, jenž doplňuje zpracovávané téma a umožňuje čtenáři se přesně orientovat v daném prostoru podle uvedených druhů hranic. Uvedené řešení je náhradní možností vizualizace hranic zájmového území. 4c. Práce s popisky – ve zpracovávaném tématu popisky u dané mapy nejsou vyžadovány (jsou použity u přehledové mapy zájmového území), ale v případě potřeby je možno využít sady nástrojů 3D Graphics (Obr. 56) v nadstavbě ArcScene.

New Line (vytvoření linie)

3D Text (vytvoření 3D textu)

New Marker (vytvoření bodu) New Polygon (vytvoření plochy)

Fill Color Marker Color (vyplnění (nastavení ploch barvou) barvy bodu)

3D Text Color (nastavení barvy 3D textu)

Line Color (nastavení barvy linie)

Obr. 56: Sada nástrojů 3D Graphics nadstavby ArcScene

8.3.3 Nezaměstnanost Pro zpracování tohoto tématu v prostředí programového prostředku ArcGIS – modul ArcMap byla zvolena metoda legendy Graduated colors (Odstupňované barvy), pro vyjádření míry nezaměstnanosti a metoda legendy Graduated symbols (Odstupňované symboly) pro vyjádření nezaměstnanosti podle věkových kategorií. Metoda „Odstupňováné barvy“ odpovídá kartografickému zpracování relativních hodnot metodou kartogramů. Prostřednictvím této metody lze znázornit sérii prvků u nichž se mění barvy v závislosti na velikosti hodnot jednotlivých atributů. Jako kartografický vyjadřovací prostředek byla použita barva. Při zpracovávaní tohoto tematu se nevyskytl žádný závažný problém a metoda „Odstupňovaných barev“ byla shledána jako nejvhodnější. Metoda „Odstupňované symboly“ je využívána pro vyjádření absolutních hodnot jevu prostřednictvím metody kartodiagramů, buďto pro znázornění jednoho jevu nebo více jevů. Tento případ je řešen ve zvoleném tématu – nezaměstnanost, kde jsou srovnávány dílčí hodnoty jevu prostřednictvím sloupcových diagramů. Uvedenou metodou lze použít pro znázornění tříd nebo číselných řad hodnot. Kvalita jevu je povětšinou vyjádřena

110


barvou a velikost symbolu určuje kvantitu jevu. Důležitým okamžikem je stanovení správného rozměru velikosti symbolu, aby nedošlo k jejich překrytí a tím by byly nečitelné některé hodnoty jevu. Při použití této metody opět nebyly shledány žádné závažné nedostatky. Nevýhodou je sestavení stupnice pro odečítání jednotlivých hodnot jevu. Stupnice pro tento typ kartodiagramů není možno v prostředí modulu ArcMap sestavit automaticky nástrojem pro legendu. V tomto případě bylo nutno použít nástroje pro kreslení, které ArcMap poskytuje a s nimi sestavit uvedenou stupnici.

8.3.4 Sňatečnost a rozvodovost Pro zpracování tohoto tématu v prostředí programového prostředku ArcGIS – modul ArcMap byla zvolena metoda legendy Graduated colors (Odstupňované barvy) (viz kap. 8.3.3), pro vyjádření podílu sňatků a rozvodů na 1000 obyvatel. Jako kartografický vyjadřovací prostředek byla použita barva (sňatky na 1000 obyvatel) a rastr (rozvody na 1000 obyvatel). Při zpracování se nevyskytly žádné podstatné potíže s výjimkou správné volby rastru, aby byly jednotlivé hodnoty dostatečně čitelné. Z dostupných možností byl zvolen pro rastr symbol „kříže“ orientovaného šikmo a sestaveného v pravidelných intervalech vodorovně a svisle. Doplňujícím tématem k výše uvedenému, bylo vyjádření absolutních hodnot počtu sňatků a rozvodů v zájmovém území. K znázornění tohoto jevu byla použita metoda kartodiagramu sloupcového, jeho modifikace prostřednictvím obrázkového typu diagramu - piktogramu (kap. 8.2.4.1). Pro vizualizaci tohoto tématu není ArcGIS vybaven vhodnými nástroji pro řešení kartografických výstupů zvolenou metodou. Přes stávající zjištění bylo uvedené téma plně zpracováno v prostředí ArcGIS s využitím nástrojů kreslení (vložení bodového znaku a práce s editorem vlastností symbolu). Pro bodový znak byl použit symbol typu Character Marker a znakové sady Webdings.

8.3.5 Lékařská péče Pro zpracování tohoto tématu v prostředí programového prostředku ArcGIS – modul ArcMap byla zvolena metoda legendy Graduated colors (Odstupňované barvy) (kap. 8.3.3), pro vyjádření podílu lékařů a zubařů na 1000 obyvatel. Jako kartografický vyjadřovací prostředek byla použita barva (lékaři na 1000 obyvatel) a rastr (zubaři na 1000

111


obyvatel). Při zpracování tohoto tématu se nevyskytly žádné podstatné potíže s výjimkou správné volby rastru, aby byly jednotlivé hodnoty dostatečně čitelné. Stejně tak jako tomu bylo při zpracování tématu podíl sňatků a rozvodů na 1000 obyvatel (kap. 8.3.4). Z dostupných možností byl zvolen pro rastr symbol „kříže“, orientovaného kolmo a sestaveného v pravidelných intervalech vodorovně a svisle. Výše uvedené téma je doplněno o znázornění počtu lékařů a zubařů v absolutních hodnotách. K tomuto účelu bylo použito metody kartodiagramu srovnávacího složeného (kap. 8.2.5.1). Pro diagram byl zvolen čtverec. Prostředí ArcGIS k sestavení kartodiagramu tohoto druhu nenabízí vhodné nástroje, přesto bylo zcela vyhotoveno v tomto programu. Bylo nutno využít opět nástroje kreslení, ke znázornění dílčích hodnot jevů, prostřednictvím vkládáním bodového znaku, znázorňující diagram, s využitím editoru vlastnosti symbolu. Poté následovalo jejich sestavení a upravení do výsledné podoby. Podobně jako u tématu nezaměstnanost podle věkových skupin (kap. 8.3.3) neposkytuje

prostředí

ArcGIS

možnosti

pro

sestavení

stupnice

kartodiagramu

srovnávacího, jenž byla vyhotovena opět prostřednictvím nástroje pro kreslení.

8.3.6 Stěhování mezi zeměmi Pro zpracování tohoto tématu v prostředí programového prostředku ArcGIS – modul ArcMap byla zvolena metoda legendy Graduated symbols (Odstupňované symboly) (kap. 8.3.3) pro vyjádření tématu přistěhovalí a vystěhovalí mezi členskými zeměmi ERN. Uvedené téma je vyjádřeno metodou kartodiagramu vektorového dosahového součtového (kap. 8.2.6.1). Při sestavování tohoto tématu s využitím metody legendy „Odstupňované symboly“ bylo nutno vyřešit vyjádření linie znázorňující zároveň směr pohybu jevu a jeho velikost. Řešení spočívalo ve vytvoření zcela nové vrstvy liniového typu v prostředí ArcGIS – modul ArcCatalog, která byla použita k editaci prvků vyjadřující počet přistěhovalých a vystěhovalých mezi jednotlivými zeměmi ERN. S využitím výše uvedené metody byla poté stanovena velikost jevu a za pomoci nástroje editace vlastnosti symbolu jeho směr pohybu a barevné rozlišení. Nevýhodou programu ArcGIS, které bylo opět nutno řešit prostřednictvím nástrojů pro kreslení, je absence nástroje pro tvorbu specifické stupnice.

112


8.3.7 Tvorba výkresu Sestavování výkresu mapového listu v prostředí ArcGIs – modulu ArcMap nenabízí plně potřebné možnosti pro jeho kompletní tvorbu. K nedostatkům patří zejména práce s legendou, tvorba specifických stupnic a tvorba grafických a textových částí (grafy, texty a tabulky). 1. Práce s legendou – při sestavování legendy se využívá v prostředí modulu ArcMap nástroje vložení legendy („Insert“ →„Legend“), která je sama automaticky vytvořena podle přednastavených parametrů v průvodci legendy. V mnoha případech však musí být legenda dále upravována podle potřeb mapového listu. Celá legenda je tedy převedena na grafiku nástrojem „Convert to Graphics“ a dále upravována.

2. Tvorba specifických stupnic – sestavování specifických stupnic u jednotlivých témat se lišilo podle zvolené metody znázornění. V případě metody kartogramu byl v prostředí ArcGIS použit nástroj “Classification“ (Klasifikace – stanovení tříd) a pro sestavení tříd zpracovávaných souborů dat byla vybrána funkce „Equal interval“ (Stejné intervaly) – „Manual“(Manualní nastavení), jejichž výsledek byl poté ověřen nejčastěji používaným empirickým vztahem ve statistických metodách pro zjištění počtu intervalů (m = 1 + 3,3 * log n). Výjimku tvořilo téma Hustota zalidnění, u které byl zvolen typ klasifikace Quantile (Rozdělení podle kvantilů), vzhledem extrémně vysokým hodnotám některých prvků, které soubor obsahoval. V případě metody kartodiagramů musela být vždy stupnice sestavena na základě předem stanovených parametrů jejich jednotlivých částí prostřednictvím nástrojů pro kreslení, jelikož prostředí ArcGIS neumožňuje jejich přímou konstrukci. 3. Tvorba grafických a textových částí – všechny grafické části (grafy) a textové časti (tabulky), kterými je doplněn každý mapový list byly vytvořeny v programu MS Office Excel a poté přeneseny do prostředí ArcGIS. Důvodem pro tuto volbu bylo nedostatečné vybavení programového prostředí ArcGIS nástroji pro zpracování tabulek a grafů. ArcGIS svými prostředky neumožňuje takovou variabilitu možností při jejich zpracování, jako MS Office Excel. Ostatní textové části (textová pole) byla již plně vytvořena v prostředí ArcGIS, bez jakýchkoliv omezení.

113


9 MAKETA ATLASU Maketa mapy nebo-li zrcadlo mapy může být tvořeno jednak pro jednotlivé mapy (Talhofer,V. 2001, 8), tak i pro mapy, které jsou součástí rozsáhlejšího mapového souboru, popřípadě atlasového díla. Což platí v případě disertační práce. Maketa mapy tvoří kompoziční stránku mapy. Sestává se z rozložení jednotlivých kompozičních prvků mezi něž patří základní kompoziční prvky – název, legenda, měřítko, tiráž, mapové pole a v některých případech jsou doplněna nádstavbovými textovými nebo grafickými magrináliemi. Kompoziční založení makety závisí především na účelu a měřítku mapy, tvaru a velikosti znázorňovaného území a na formátu mapy (Drápela, M.V. 1983, 102). Na jednotlivých mapových listech jsou uvedeny následující kompoziční prvky: •

název a označení mapy – na jednotlivých mapových listech obsahuje vždy věcné vymezení tématu s časovým údajem, jak na jeho rubové tak i lícové straně. Na obálce atlasu je současně uvedeno prostorové vymezení zájmového území.

•

legenda – zahrnuje prvky topografického obsahu, které tvoří různé druhy hranic, odpovídající zobrazeným administrativním jednotkám a prvky tematického obsahu, závislé na zpracovávaném tématu.

•

měřítko – na mapových listech se objevuje pouze grafické měřítko z důvodu nestandardní měřítkové řady, která byla vytvořena pro účely atlasu (kap. 5.3).

•

tiráž – výjimečně se neobjevuje přímo na mapovém listě, ale vzhledem k charakteru atlasu (volné mapové listy) jsou údaje tiráže uvedeny na lícové straně mapového listu.

•

mapové pole – na všech mapových listech se objevuje vlastní mapa v podobě tzv. „ostrovní mapy“, vzhledem k účelu a tematickému charakteru obsahu zpracovaných mapových listů. Z tohoto důvodu nebyl použit mapový rám se souřadnicovou sítí. V závislosti na potřebě uživatele mapy se nabízí možnost vyhledání souřadnic jednotlivých prvků prostřednictvím různých mapových vyhledávačů volně přístupných na internetu např. www.mapy.cz nebo www.fallingrain.com/world/ (Directories of cities and towns). V případě zpracovaných témat v rámci disertační práce, je tato možnost použitelná pro vyhledání sídel, podle názvu administrativní jednotky, ve které se nacházejí.

•

nadstavbové marginálie – všechna zpracovávaná témata jsou na mapovém listě doplněna přehledovou mapou, znázorňující zájmové území v administrativních

114


jednotkách různých úrovní, včetně jejich popisu, jenž slouží k přehledné orientaci v tomto území. Dále jsou to textové části s vysvětlujícími poznatky a tabulky s doplňujícími údaji, týkající se zpracovávaného tématu a grafické části v podobě grafů.

Maketa atlasu ERN zachycuje rozmístění kompozičních prvků na jednotlivých dílčích částech díla, které je tvořeno volnými mapovými listy a obálkou. Pro každý mapový list je sestavena konkrétní maketa mapového listu, jak pro její rubovou stranu mapová část (Obr. 58, Obr.60), tak i pro její lícovou stranu - uvozuje zpracovávané téma a zároveň zahrnuje i tiráž (Obr. 57, Obr.59). Současně je navržena maketa pro obálku celého atlasu, resp. vybraných ukázkových témat zpracovávaných v rámci disertační práce. Kompletní podoba makety celého díla je uvedena jako volná příloha v rámci disertace.

Obr. 57: Ukázka makety lícové strany pro jednotlivá témata mapových listů (formát 297x420 mm)

115


Obr. 58: Ukázka makety rubové strany jednotlivých témat mapových listů (formát 297x420 mm)

Obr.59: Ukázka makety lícové strany tématu Administrativní členění – členové EuroregionuNeisse – Nisa – Nysa (formát 297x520 mm)

116


Obr.60: Ukázka makety rubové strany tématu Administrativní členění –členové EuroregionuNeisse – Nisa – Nysa (formát 297x520 mm)

117


10 ROZBOR A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRÁCE Hlavním cílem disertační práce bylo sjednocení možností vizualizace vybraných charakteristik na území Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa, jenž je tvořen třemi členskými zeměmi – Česká republika, Spolková republika Německo, a Polsko. Rozbor a hodnocení výsledků práce je zaměřen především na otázky řešení použití srovnatelných statistických dat a sjednocení digitálních podkladových dat ze třech různých státních celků pro tvorbu mapových výstupů, včetně volby vhodné kartografické metody zpracování a následné vizualizace v prostředí geografických informačních systémů. Použití srovnatelných statistických dat se věnuje kapitola 6 – Zpracovávané tematiky. Shromáždění srovnatelných statických dat pro zrpacovávanou tematiku – obyvatelstvo, která je tvořena ukázkovými tématy vybraných charakteristik, byl jeden z dílčích cílů práce. V úvodních fázích sestavování podkladových dat bylo používáno údajů ze statistických ročenek dostupných z databází statistických úřadů jednotlivých členských zemí ERN, které nebyly v dostatečné míře srovnatelné a použitelné pro účel práce. V průběhu realizace práce (září 2004) byla uvedena do provozu Databáze přeshraniční spolupráce - CBFD (URL 20), která je přístupná prostřednictvím internetu a nabízí volně dostupná statistická data z příhraničního prostoru České republiky, Saska a Polska z různých tématických okruhů a za různá časová období, počínaje rokem 2002. Uvedená databáze tvořila hlavní zdroj statistických dat k jednotlivým tématům v závislosti na účelu práce. Důvodem použití těchto dat byla na prvním místě jejich dostupnost z jednoho zdroje. Data ze statistických ročenek bylo nutno vzájemně doplňovat z různých zdrojů a proto byla náročná jejich prvopočáteční srovnatelnost na jednotnou úroveň mezi členskými zeměmi ERN. Zvolená databáze dat zároveň zahrnuje mezinárodně srovnatelná statistická data, která jsou současně i po stránce obsahové harmonizována. Právě taková data mohla být použita při sestavování vybraných témat zájmového území. Euroregion Neisse – Nisa - Nysa leží na území tří států a každý má jiné administrativní členění, bylo tedy nutné vybrat správnou administrativní jednotku, které by odpovídaly srovnatelné data ze všech tří členských zemí. Po rozboru a studiu materiálů byl za nejpřijatelnější jednotku pro srozumitelné čnění mapy je ve všech zemích zvolen okres. Kartografické znázornění vybraných témat by bylo v nižší územní jednotce, vzhledem k zvolenému účelu, měřítku a formátu mapového listu velmi nepřehledné a nečitelné. Výjimku tvořilo téma Administrativní

118


členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa - Nysa, kdy použití administrativní jednotky obec, bylo záměrné z důvodu zpracovávaného tématického obsahu. Stěžejním bodem při zpracovávání tématu práce bylo sjednocení digitálních podkladových dat do jednotného souřadného systému ze všech tří členských zemí ERN, které byly následně využity při vizualizaci jednotlivých vybraných témat. Významným přínosem v této části práce byla realizace česko-německého projektu CBC Phare – „Přeshraniční komunikace a spolupráce na základě tvorby makety atlasu Euroregionu Nisa“, který byl zpracováván na Katedře geografie (TU Liberec) v období 2002 – 2003. Z prostředku projektu byla získána jak digitální podkladová data za německou a českou stranu, tak analogová data, zahrnující kompletně celé území ERN. Při řešení otázky sjednocení digitální dat nastaly dvě možná řešení. První z nich spočívalo v použití stávajících digitálních dat pokrývající území české a německé části ERN a doplnit data za polskou stranu, která zcela chyběla. Uvedené řešení však nemohlo být realizováno, vzhledem k topologické nepřesnosti dat v prostoru státní hranice, kde na sebe data nenavazovala, v některých případech se překrývala nebo vytvářela nevyplněný prázdný prostor. Chyby takto vzniklé by musely být odstraňovány editací dat a subjektivním rozhodování o korektním vedení administrativních hranic. V rámci disertační práce bylo zvoleno druhé možné řešení, které bylo použito jako základ pro získání digitálních podkladů v jednotném souřadném systému - proces digitalizace analogových podkladových materiálů zájmového území. Tvořily jej administrativní

členění

polské

části

z Atlasu

Dolního

a Opolského

Slezska5

a administrativní mapa německé a české části ERN z produkce regionálního úřadu pro plánování v Bautzenu6. K přípravným fázím, které předcházely samotné digitalizaci, patřilo nejdříve naskenování zmiňovaných analogových podkladových materiálů a poté jejich následné georeferencování a převzorkování. Výsledkem uvedeného řešením jsou zcela nová a jedinečná digitální data celého území ERN v jednotném souřadném systému S-JTSK, které byly následně použity pro zpracování vybraných témat. Celý proces digitalizace, včetně jeho jednotlivých fází byl proveden v prostředí programového prostředku ArcGIS verze 9.2. Třetí podstatná část při zpracovávaní tématu, která následovala po sestavení srovnatelných statistických dat vybraných témat a sjednocení digitálních podkladů, byla

5

PAWLAK, W. et al.: Atlas Śląska Dolnego i Opolskiego. Uniwersytet Wrocławski, Wrocław,1997. 188 s. Euroregion Neisse – Nisa – Nysa Verwaltungsgliederung 2003 (1 : 200 000). Regionale Planungstelle Bautzen, Bautzen, 2003 6

119


volba méně často používané nebo nestandardní kartografické metody zpracování a její vizualizace v prostředí GIS. Volbě vhodné kartografické metody předcházelo studium a porovnávání zpracování stejných nebo podobných témat ve vybraných atlasových dílech. Kritérium pro vybraná mapová díla atlasového charakteru byl územní rozsah (regionální nebo národní), dále geografické pokrytí zájmového území ERN a tématická podobnost k vybraným charakteristikám. Mezi tato díla patřil – Atlas Dolního a Opolského Slezska, Národní atlas Německa a Atlas obyvatelstva Slovenska7. Ve všech uvedených dílech bylo se objevovaly standardně používané kartografické metody zpracování pro vybraná témata, v podobě jednoduchých kartogramů s použitím barvy nebo rastru, jako vyjadřovacího prostředku, v kombinaci s metodou kartodiagramů (různé tvary diagramů). Pro vybrané charakteristiky zpracované v rámci disertační práce byly zvoleny metody, které se v tak časté míře neobjevují a zároveň, aby svým charakterem vystihovaly dané téma a splňovaly svůj účel. Přes veškerou snahu dosáhnout výstižnějšího zpracování obsahu zvoleného tématu, však byla v některých případech použita standardně používaná metoda. Po výběru vhodné kartografické metody zpracování následovala jejich vizualizace v prostředí geografických informačních systémů. K vizualizaci jednotlivých témat byl použit z dostupných možností pro zpracování digitálních dat programový prostředek ArcGIS verze 9.2. (produkt společnosti ESRI). ArcGIS disponuje širokou škálou nástrojů, umožňující tvorbu, správu, analýzu a vizualizaci prostorových dat v digitální podobě ve formě rastru a vektoru. Jeho použití v oblasti kartografické tvorby je však omezené, vzhledem k jeho prioritnímu zaměření pro správu databází a jejich analýz. Zejména při grafickém zpracování mapových výstupů. Z tohoto důvodu v mnoha případech bylo nutno použít i jiné programové prostředky, doplňující tyto nedostatky. Mezi ně patřily zejména programy MS Office Excel, MS Office PowerPoint a Irfan View, které byly použity pro tvorbu některých kompozičních prvků

7

PAWLAK, W. et al.: Atlas Śląska Dolnego i Opolskiego. Uniwersytet Wrocławski, Wrocław,1997. 188 s.

TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. -

HANEWINKEL, CH. et al.: Nationalatlas Bundesrepublik

Deutschland. Institut für Länderkunde, Leipzig (Hrgs.), Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin. 2000 -2006. (12 Bande). Atlas obyvateľstva Slovenska. 1.vydanie, Bratislava: Univerzita Komenského, Prírodovedecká fakulta, 2006, 168 s.

120


(grafy, tabulky, práce s obrázky) mapového listu, při jejichž zpracování má ArcGIS omezené možnosti. K nedostatkům, který program ArcGIS má patří v případě zpracovávaných témat tvorba specifických legend a stupnic diagramů, které musely být vytvářeny pomocí nástrojů kreslení v prostředí mapového výkresu. Kromě specifických legend a stupnic diagramů muselo být použito nástroje kreslení k dotváření diagramů v případě tématu Lékařská péče, kdy byl k vyjádření počtu lékařů a zubařů použit diagram čtvercový srovnávací. Zároveň se vyskytly omezené možnosti programu ArcGIS při vizualizaci tématu sňatečnost a rozvodovost prostřednictvím sloupcového diagramu obrázkového piktogramu. Opět v tomto případě muselo být použito nástrojů pro kreslení s využitím editace vlastností prvků. Přes výše uvedené nedostatky, které se u programu ArcGIS v těchto případech vyskytly, byla jeho prostřednictvím všechna temata plně nebo zčásti zpracována. Programový prostředek ArcGIS, včetně jeho součástí tak splnil svůj účel, při tvorbě jednotlivých mapových výstupů (ArcMap, ArcCatalog, 3D Analyst, ArcScene), které byly předmětem disertační práce. Výsledky takto získané, tj. sestavení srovnatelných statistických dat z příhraničního území České republiky, Polska a Německé spolkové republiky (spolková země Sasko), sjednocení podkladových digitálních dat ze tří členských zemí, výběr vhodných kartografických

metod

zpracování

a jejich

následná

vizualizace

prostřednictvím

programového prostředku ArcGIS budou tvořit výchozí databázi materiálů k dalšímu rozšíření a pokračování prací na Atlasu ERN. Navazující práce na dalších tematikách atlasu ERN jsou nyní v přípravné fázi. Pilotní mapové výstupy a výsledky práce jsou předmětem zájmu Euroregionu Nisa – sekretariát české strany s jehož spolupráci bude sestaven přeshraniční projekt z prostředků strukturálních fondů EU (program Cíl 3/Zeil 3 podpora příhraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko na období 2007 – 2013, URL31), jenž umožní rozšíření a vydání celého kompletního díla.

121


11 ZÁVĚR Tvorba atlasového díla patří mezi jeden z nejnáročnějších počinů kartografické tvorby. Hotovému atlasu předchází dlouhý časový úsek, který je vyplněn přípravnými pracemi při sestavení odborného týmu pracovníků, shromažďování potřebných podkladových materiálů a dat a následným zvolení správných kartografických metod pro znázornění zvolených témat, tak aby splnila svůj ve výsledku předem stanovený účel. Poté nastává jejich vizualizace dostupnými technickými prostředky (v dnešní době to jsou především geografické informační systémy, které postupně nahradily v určitých směrech klasickou ruční tvorbu mapového díla) a samotný tisk, včetně dohotovení do finální podoby, která se dostává do rukou čtenáři – uživateli. Hlavním cílem předkládané disertační práce bylo sjednocení možností vizualizace vybraných charakteristik, zachycující Euroregion Neisse – Nisa – Nysa, který se rozkládá na území tří států – České republiky, Spolkové republiky Německo a Polska. Dílčí cíle vedly k jeho realizaci. Patřilo k nim sestavení srovnatelných statistických údajů v různých administrativních jednotkách zájmového území (kapitola 6 – Zpracovávané tematiky). Potřebné údaje, tvořící podklad tematického obsahu jednotlivých mapových výstupů, byly získány z otevřené

internetové databáze vytvořené ve spolupráci českého, polského

a saského statistického úřadu prostřednictvím tzv. Databáze přeshraniční spolupráce přátelská databáze (Crossborder friendship databáze), která byla uvedena v činnost v září 2004. Chybějící údaje z této databáze byly doplněny informacemi ze statistických ročenek příslušného statistického úřadu. Druhý dílčí cíl spočíval ve sjednocení podkladových digitálních dat pro tvorbu mapových výstupů (kapitola 7 – Zdroje dat a jejich zpracování v prostředí GIS). Sjednocení dat bylo provedeno na základě digitalizace naskenovaných analogových mapových materiálů zájmového území, tak aby celé území bylo zastoupeno digitálními daty v jednotném souřadném systému. Vznikla zcela nová a jedinečná digitální databáze zahrnující území Euroregionu Nisa, jako celek. V pořadí třetím dílčím cílem práce byla volba vhodných kartografických metod zpracování

pro

vybrané

charakteristiky

a řešení

jejich

vizualizace

v prostředí

geografických informačních systémů (kapitola 8 – Kartografické metody zpracování). V rámci disertační práce byly zpracovány vybrané charakteristiky z tematického oddílu obyvatelstvo, jenž reprezentují ukázkové mapové listy. Pro vybraná témata byla na základě studia územně nebo tematicky podobných atlasových děl zvoleny méně často používané

122


nebo netradiční kartografické metody zpracování, což se přes veškerou snahu v některých případech nepodařilo a přistoupilo se ke standardně používaným metodám zpracování, které byly následně vizualizovaný v prostředí geografických informačních systémů. V této fázi zpracování se potvrdil předpoklad, že geografické informační systémy neposkytují zcela dostatečně vhodné nástroje ke kompletnímu zpracování jednotlivých mapových listů. Muselo být využito také jiných podpůrných programových prostředků k výsledné kompletaci mapových výstupů. Pilotní mapové výstupy jsou prezentovány v podobě volných mapových listů vybraných témat, včetně jejich makety jako volná příloha disertační práce. Výsledky práce budou použity při přípravě a následné realizaci přeshraničního projektu z prostředků strukturálních fondů EU (program Cíl 3/Zeil 3 - podpora příhraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko na období 2007 – 2013), který umožní v budoucnosti rozšíření a vydání celého kompletního díla.

123


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Atlas obyvateľstva Slovenska. 1.vydanie, Bratislava: Univerzita Komenského, Prírodovedecká fakulta, 2006, 168 s. ISBN 80-223-2190-7 [2] Atlas (Maps) of the Euroregion Neisse – Nisa – Nysa. [CD ROM]. Součást výstupu z projektu: Přeshraniční komunikace a spolupráce na základě tvorby makety atlasu Euroregionu Nisa (CZ 9914-0201-0084) realizované za finanční podpory EU v rámci programu CBC Phare, Technická univerzita v Liberci, Katedra geografie, 2003 [3] BORYS,T., PANASIEWICZ, Z.: Euroregion Neisse-Nisa-Nysa – podstawowe informace, základní informace, Grundinformationen. Glowny Urzad Statystyczny Wojedwódzki Urzad Statystyczny w Jeleniej Górze, Warszawa – Jelenia Góra, 1994, 111 s. [4] ČAPEK, R. et.al.: Geografická kartografie. 1. vyd., Státní pedagogické nakladatelství Praha, Praha, 1992, 373 s. ISBN 80-04-25153-6 [5] DRÁPELA, M.V.: Vybrané kapitoly z kartografie. 1.vyd., Univerzita J.E.Purkyně v Brně, Brno, 1983, 128 s. 17-145-83 [6] Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 2000. Český statistický úřad: Krajská reprezentace Liberec, Liberec, 2000, 84 s. [7] Euroregiony v České republice. Český statistický úřad, Praha, 2006, 54 s., ISBN 80-250-1288-3 [8] Euroregion Neisse – Nisa – Nysa Verwaltungsgliederung 2003 (1 : 200 000). Regionale Planungstelle Bautzen, Bautzen, 2003 [9] Et al.: Editing in ArcMap. ESRI, Redlands, 2002, 462 s. ISBN 1-58948-062-7 [10] GROSSER, K. et al.: Eine Kartenserie zur Euro-Region Neiße. Institut für Länderkunde, Kommunalgemaidschaft Euroregion Neisse, Leipzig. [11] HOJOVEC, V.et. al.: Kartografie. 1.vyd., Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1987, 660 s. [12] JEŘÁBEK, M.-KOWALKE, H.–ORŠULÁK, T. et al.: Atlas Euroregionu ELBE/LABE jako prostředek vzájemného přeshraničního poznávání. UJEP, Ústí nad Labem, 2005, 128 s. ISBN 80-239-6862-9 [13] JEŘÁBEK, M. et al.: Euroregion Elbe/Labe - v číslech, grafech a mapách / in Zahlen, Abbildungen und Karten. UJEP, Ústí nad Labem, 2000. 74 s. ISBN 80-7044293-X [14] KAŇOK, J.: Tematická kartografie. 1.vyd., Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava, 1999, 318 s. ISBN 80-7042-781-7 [15] Kompedium přeshraničních projektů. Euroregion Nisa, Liberec, 2001, 78 s. [16] Krajina podstávkových domů. (propagační materiál) Liberecký kraj, Liberec [17] Liberecký kraj – regionální atlas. Geodézie ČS a.s., Praha, 2002, 48 s. ISBN 80-7279-213-X [18] LONGLEY, P.A. et.al.: Geographic Information Systems and Science. Chichester, John Wiley & Sons, LTD, 2001, 454 s. ISBN 0-471-89275-

124


[19] Města v euroregionu Neisse – Nisa – Nysa. Český statistický úřad: Krajská reprezentace Liberec, Liberec – Kamenz - Wroclaw, 2000, 132 s.ISBN 83-911967-4-7 [20] MINAMI, M.: Using ArcMap. ESRI, Redlands, 2000, 528 s. ISBN 1-879102-96-X [21] MURDYCH, Z.: Tematická kartografie. 1.vyd., Ministerstvo školství ČSR, Praha, 1988, 248 s. [22] Okresy v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. Český statistický úřad: Krajská reprezentace Liberec, Liberec, 2000, 86 s. [23] PAWLAK, W. et al.: Atlas Śląska Dolnego i Opolskiego. Uniwersytet Wrocławski, Wrocław,1997, 188 s. ISBN 83-907923-0-3 [24] PAZDERSKÝ, M.: Vývoj využití Jizerských hor k zimním sportovním aktivitám. [Diplomová práce] Technická univerzita v Liberci, Fakulta pedagogická, Katedra geografie, 2004, 41s. [25] POPKOVÁ, K.: Atlas Euroregionu Nisa-Neisse-Nysa – ve vybraných tematikách. In.: Kraft, S., Mičková, K., Rypl, J., Švec, P., Vančura, M. (eds.): Česká geografie v evropském prostoru. Sborník referátů XXI.sjezdu České gegorafické společnosti.[CD ROM] Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice, 2006, ISBN 978-80-7040-986-2 [26] ROBINSON, A.H. et.al.: Elements of Cartography. 6th edition, John Wiley & Sons, INC., Danvers, 1995, 674 s. ISBN 0-471-55579-7 [27] Ročenka české části Euroregionu Nisa. Euroregion Nisa – Regionální komunální sdružení okresů,měst a obcí, Liberec, 1998, 137 s. [28] Ročenka Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa 1998 – základní informace. Český statistický úřad – oddělení Liberec, Liberec- Kamenz – Jelenia Góra, 1998, 96 s. [29] Statistická ročenka 2003 - Euroregion Neisse-Nisa-Nysa. Krajský úřad Libereckého kraje, Liberec, 2004, 176 s. [30] Statut Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa. 2001 [31] TALHOFER, V.: Modelování reálného světa (studijní texty). Vojenská akademie v Brně, Brno, 2001, 58 s. [32] TUČEK, J.: Geografické informační systémy. Principy a praxe. Computer Press, Praha, 1998, 424 s. ISBN 80-7226-091-X [32] TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al.: Nationalatlas Bundesrepublik Deutschland. Institut für Länderkunde, Leipzig (Hrgs.), Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin, 2000 -2006. (12 Bande). [34] TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al.: Nationalatlas Bundesrepublik Deutschland – Arbeit und LEbensstandard. Institut für Länderkunde, Leipzig (Hrgs.), Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin, 2006. 168 s. ISBN 3-8274-0962-4, ISBN 978-3-8274-0962-1 [35] TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al.: Nationalatlas Bundesrepublik Deutschland – Bevölkerung. Institut für Länderkunde, Leipzig (Hrgs.), Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin, 2001. 164 s. ISBN 38274-0944-6

125


[36] TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al.: Nationalatlas Bundesrepublik Deutschland – Bildung und Kultur. Institut für Länderkunde, Leipzig (Hrgs.), Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin, 2002. 182 s. ISBN 3-8274-0974-0 [37] TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al.: Nationalatlas Bundesrepublik Deutschland – Deutschland in der Welt. Institut für Länderkunde, Leipzig (Hrgs.), Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin. 2005. 180 s. ISBN 3-8274-0965-9 [38] TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al.: Nationalatlas Bundesrepublik Deutschland – Freizeit und Tourismus. Institut für Länderkunde, Leipzig (Hrgs.), Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin. 2000, 166 s. ISBN 3-8274-0938-1 [39] TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al.: Nationalatlas Bundesrepublik Deutschland – Gesellschaft und Staat.. Institut für Länderkunde, Leipzig (Hrgs.), Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin, 2000. 164 s. ISBN 3-8274-0559-9 [40] TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al.: Nationalatlas Bundesrepublik Deutschland – Klima, Pflanzen –und Tierwelt. Institut für Länderkunde, Leipzig (Hrgs.), Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin. 2003. 176 s. ISBN 8274-0956-X [41] TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al.: Nationalatlas Bundesrepublik Deutschland – Leben in Deutschland. Institut für Länderkunde, Leipzig (Hrgs.), Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin, 2001, 186 s. ISBN-13: 978-3-8274-0968-3, ISBN-10: 3-8274-0968-3 [42] TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al.: Nationalatlas Bundesrepublik Deutschland – Unternehmen und Märkte.. Institut für Länderkunde, Leipzig (Hrgs.), Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin, 2004. 194 s. ISBN 3-8274-0959-4 [43] TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al.: Nationalatlas Bundesrepublik Deutschland – Verhehr und Kommunikation. Institut für Länderkunde, Leipzig (Hrgs.), Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin, 2001, 172 s. ISBN 3-8274-0941-1 [44] VEVERKA, B.: Topografická a tematická kartografie 10. 1.vyd., České vysoké učení technické v Praze, Praha, 2004, 220 s. ISBN 80-01-02381-8 [45] VIENNEAU, A.: Using ArcCatalog. ESRI, Redlands, 2001, 286 s. 879102-95-1

ISBN 1-

[46] VOŽENÍLEK, V.: Aplikovaná kartografie I. – tematické mapy. 1.vyd., Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 1999, 168 s. ISBN 80-7067-971-9 [47] WADE, T., SOMMER, S.: A to Z GIS – An illustrated dictionary of geographic information systems. 2nd edition, ESRI, Redlands, 2006, 268 s. ISBN 978-1-58948140-4 [48] WATTEROT, G. et al.: Euroregion Neisse – Nisa – Nysa. 1. přeprac. vyd., Euroregion Neisse – Nisa – Nysa, 1996, 32 s.

126


SEZNAM POUŽITÝCH ODKAZŮ NA WEBOVÉ STRÁNKY URL 1

http://www.vugtk.cz/termkom/indtk.html

URL 2

http://eel.geograf.cz/atlas_s/hosp_skolstvi.htm.

URL 3

http://eel.geograf.cz/images/img_mapy/ob_hustota.gif

URL 4

http://eel.geograf.cz/atlas_s/fg_hydrog.htm

URL 5

http://www.euregio-egrensis.cz

URL 6

http://www.euroskop.cz

URL 7

http://www.businessinfo.cz

URL 8

http://www.aebr.net

URL 9

http://www.crr.cz

URL 10

http://www.czso.cz

URL 11

http://www.vitejte.cz/objekt.php?oid=891&j=cz

URL 12

http://www.neisse-nisa-nysa.org/index2.html?lang=cz

URL 13

http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/euroregion_nisa_ps

URL 14

http://www.gaestezimmer-zittau.de/index2.html

URL 15

http://www.ramsar.org/archives/archives_banners4.htm

URL 16

http://www.liberec.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/E06CC8DC83365035C12572BC00 3D88F7/$File/nisa2006v.jpg

URL 17

http://www.colorado.edu/geography/gcraft/notes/cartocom/section4.html

URL 18

http://www.crossborderdatabase.de/CBFDSite/cz/NaviThemaCZ-CZ.htm

URL 19

http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/A80022CB85/$File/13730509.pdf

URL 20

http://www.crossborderdatabase.de/CBFDSite/cz/BegruessungCZ.htm

URL 21

http://atlas.geograf.cz/atlas_s/atlas_s_obyvatel.html

URL 22

http://www.mapy.cz

URL 23

http://www.fallingrain.com/world/

URL24

http://www.esri.com

URL 25

http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

URL 26

http://www.grafika.cz/art/hw/pentagram-o-pen-xxl-tabletr.html?vote=on&value=1

URL 27

http://www.pbsolutions.com/software.html)

URL 28

http://www.pac.dfo-mpo.gc.ca/sci/herring/herspawn/images/spwnrec1.jpg

URL 29

http://www.mapy.cz

URL 30

http://www.fallingrain.com/world/

127


SEZNAM TABULEK Tab. 1: Přehled 12 tematických svazků Národního atlasu Německa Tab. 2: Přeshraniční regiony ve sřední a východní Evropě (upraveno podle URL 8) Tab. 3: Přehled euroregionů České republiky (upraveno podle URL 10) Tab. 4: Shoda mezi úrovní NUTS a národními administrativními jednotkami členských zemí euroregionu Neisse – Nisa- Nysa (upraveno podle URL 19)

128


SEZNAM OBRÁZKŮ Obr.1: Ukázka mapového listu s fyzickogeografickým tematem - Reliéf (převzato z GROSSER, K. et al. 1995-1996: Reliéf, Reźba terenu, Reliéf) Obr. 2: Ukázka mapového listu se socioekonomickým tematem - Typy vývoje obyvatelstva 1996 – 1998 (převzato z GROSSER, K. et al. 1995-1996: Typen der Bevövelkerungsetwicklung 1996-1998, Typow ten rozwój ludności, Typy ten vývoj obyvatesltva) Obr.3: Ukázka mapového listu z atlasu Dolního a Opolského Slezska – Těžba dřeva (převzato z PAWLAK, W. et al. 1999, 99) Obr. 4: Ukázka mapového listu z atlasu Euroregionu Elbe/Labe – Struktura škol (převzato z URL 2) Obr.5: Ukázka mapového listu z atlasu Euroregionu Elbe/Labe – Hustota zalidnění (převzato z URL 3) Obr.6: Ukázka mapového listu z atlasu Euroregionu Elbe/Labe – Klimatická regionalizace (převzato z URL 4) Obr.7: Ukázka mapového listu z publikace Euroregion Elbe/Labe - v číslech, grafech a mapách / in Zahlen, Abbildungen und Karten – Sídlištní, domovní a komunální odpad (převzato z JEŘÁBEK, M. et al., 2000, 21) Obr.8: Ukázka z Národní atlasu Spolkové republiky Německo (svazek Obyvatelstvo) – Zahraniční obyvatelstvo podle země původu (převzato z TZSCHASCHEL, S. GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al. 2000 – 2006, 75) Obr.9: Ukázka z Národní atlasu Spolkové republiky Německo (svazek Vzdělanost a kultura) – Veřejné vysoké školy a jejich návštěvnost 1999/2000 (podle umístění vysoké školy) (převzato z TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. HANEWINKEL, CH. et al. 2000 – 2006, 65) Obr.10: Ukázka z Atlasu obyvatelstva Slovenska – Vzdělanostní struktura obyvatelstva (převzato z Atlas obyvatelstva Slovenska, 2006, 81) Obr.11: Ukázka z atlasu obyvatelstva Slovenska – Regionální typy přirozeného pohybu obyvatelstva (převzato z Atlas obyvatelstva Slovenska, 2006, 21 Obr. 12: Ukázka z atlasu Liberecký kraj – regionální atlas - Rozhledny (převzato z Atlas Liberecký kraj – regionální atlas, 2002, 40) Obr.13: Ukázka z atlasu Liberecký kraj – regionální atlas – Pohledová mapa (převzato z Atlas Liberecký kraj – regionální atlas, 2002, 40) Obr.14: Evropské přeshraniční subjekty (převzato z TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. HANEWINKEL, CH. et al.: Národní atlas Německa – svazek Německo ve světě. 2005, 139) Obr.14: Přeshraniční regiony ve střední a východní Evropě (převzato z URL 8)

129


Obr.15: Euroregiony na území České republiky – 2004 (převzato z URL 10) Obr.16: Ještěd - 1012 m n.m. (převzato z URL 11) Obr.17: Secesní radnice v Liberci (převzato z URL 11) Obr.18: Ukázka typické lidové architektury Horní Lužice – podstavkové domy (převzato z URL 14) Obr.19: Sněžka (1602 m n.m.) – nevyšší hora Krkonoš (převzato z URL 15) Obr. 20: Euroregion Neisse – Nisa – Nysa – 2006 (převzato z URL 16) Obr.21: Pravidlo visuální hierarchie kompozičních prvků na mapovém listě (převzato z URL 17) Obr. 22: Ukázka lícové strany mapového listu jednotlivých témat Obr. 23: Ukázka rubové strany kompozice mapového listu jednotlivých témat Obr. 24: Ukázka lícové strany kompozice mapového listu administrativního členění Obr. 25: Ukázka rubové strany kompozice mapového listu administrativního členění Obr. 26: Legenda druhů hranic Obr. 27: Legenda tématu administrativní členění - členové Euroregionu Neisse – Nisa Nysa Obr. 28: Legenda a stupnice tématu hustota zalidnění Obr. 29: Legenda a stupnice k tématu míra nezaměstnanosti Obr. 30: Legenda a stupnice k tématu nezaměstnaní podle věkových kategorií Obr. 31: Legenda a stupnice k tématu počet sňatků a rozvodů Obr. 32: Legenda a stupnice k tématu sňatky a rozvody na 1000 obyvatel Obr. 33: Legenda a stupnice k tématu lékaři a zubaři na 1000 obyvatel Obr. 34: Legenda k tématu počet lékařů a zubařů Obr. 35: Stupnice k tématu počet lékařů a zubařů Obr. 36: Legenda a stupnice k tématu stěhování mezi zeměmi Obr. 37: Internetové stránky českého statistického úřadu – Krajská reprezentace Liberec – pracovní skupina Euroregion Nisa (převzato z URL 13) Obr. 38: Internetové stránky „Databáze přeshraniční spolupráce – Cross-border friendship databáze“ – česká jazyková mutace (převzato z URL 20) Obr. 39: Internetové stránky Euroregionu Nisa - česká část(převzato z URL 12) Obr. 40: Ukázka tabletu (převzato z URL 26) Obr. 41: Práce s digitizérem (převzato z URL 27)

130


Obr. 42: Digitalizace metodou „na obrazovce“ (přezvato z URL 28) Obr. 43: Založení nové vrstvy formátu shapefile v prostředí modulu ArcCatalog Obr.44: Nastavení souřadného systému při založení nové vrstvy v prostředí modulu ArcCatalog Obr.45: Nástroje pro editaci v prostředí modulu AcrMap Obr.46: Ukázka použití metody kartogramu jednoduchého s použitím vyjadřovacího prostředku barvy a rastru (převzato z Atlas obyvatelstva Slovenska, 2006, 16) Obr.47: Ukázka použití metody jednoduchého kartogramu v kombinaci s metodou kartodiagramu složeného (převzato z Atlas Śląska Dolnego i Opolskiego,1997, 116) Obr.48: Ukázka kartogramu jednoduchého s použitím barvy a rastru v kombinaci s kartodiagramem složeným (převzato z Atlas obyvatelstva Slovenska, 2006, 35) Obr.49: Ukázka použití metody jednoduchého kartogramu homogenního (převzato z TZSCHASCHEL, S. - GROSSER, K. - HANEWINKEL, CH. et al., svazek – Práce a životní standard, 2006, 145) Obr.50: Ukázka použití metody kartodiagramu vektorového dosahového součtového v kombinaci s kartogramem jednoduchým (přezvato z Atlas Śląska Dolnego i Opolskiego,1997, 86) Obr. 51: Konverze prvků do 3D prostoru v prostředí modulu ArcMap Obr.52: Použití nástroje Graduated Colors (Odstupňované barvy) a Extrusion (Převýšení) v prostředí nadstavby ArcScene Obr. 53: Export hotového zobrazení v prostředí nadstavby ArcScene Obr. 54: Sada nástrojů 3D Effects nadstavby AcsScene Obr. 55: Ukázka použití prostorového kartogramu v porovnání s kartogramem jednoduchým z Atlasu města Ústí nad Labem (převzato z URL 21) Obr. 56: Sada nástrojů 3D Graphics nadstavby ArcScene Obr. 57: Ukázka makety lícové strany pro jednotlivá témata mapových listů (formát 297x420 mm) Obr. 58: Ukázka makety rubové strany jednotlivých témat mapových listů (formát 297x420 mm) Obr. 59: Ukázka makety lícové strany tématu Administrativní členění –členové EuroregionuNeisse – Nisa – Nysa (formát 420x520 mm) Obr. 60: Ukázka makety rubové strany tématu Administrativní členění –členové EuroregionuNeisse – Nisa – Nysa (formát 420x520 mm)

131


SEZNAM ZKRATEK AEBR

Association of European Border Regions, Asociace evropských hraničních regionů

CBC Phare

Cross Border Co-operation Phare

CBFD

Cross - border Friendship Databáze Databáze přeshraniční spolupráce

CENIA

Česká informační agentura životního prostředí

ČR

Česká republika

EEL

Euroregion Elbe/Labe

ERN

Euroregion Neisse – Nisa - Nysa

ESRI

Environmental Systems Research Institute

EU

Evropská unie

GIS

Geographic Information Systems Geografické informační systémy

INTERREG

Interregionální spolupráce – program podpory přeshraniční spolupráce mezi příhraničními oblastmi Evropy financovaný z prostředků EU

IFL

Institut für Länderkunde, Leipzig Institut regionální geografie, Lipsko

S-JTSK

souřadný systém – Jednotné trigonometrické sítě katastrální

TACIS CBC

Technical Assistance for the Commonwealth of Independent States Cross Border Co-operation, Program technické pomoci pro členy pro členy Společenství nezávislých států

TU Dresden

Technische Universität Dresden Technická univerzita v Drážďanech

TU Liberec

Technická univerzita Liberec

UJEP

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem

132


SEZNAM PŘÍLOH Volné přílohy: Příl. 1: Atlas Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa ve vybraných tematikách Příl. 2: Maketa atlasu Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa ve vybraných tematikách

Přílohy: Příl. 3: Obálka atlasu Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa ve vybraných tematikách Příl. 4: Maketa obálky atlasu Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa ve vybraných tematikách Příl. 5: Mapový list - Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa (2006) – lícová strana Příl. 6: Maketa mapového listu - Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa (2006) – lícová strana Příl. 7: Mapový list - Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa (2006) – rubová strana Příl. 8: Maketa mapového listu - Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa (2006) – rubová strana Příl. 9: Mapový list - Hustota zalidnění (2005) – lícová strana Příl. 10: Maketa mapového listu - Hustota zalidnění (2005) – lícová strana Příl. 11: Mapový list - Hustota zalidnění (2005) – rubová strana Příl. 12: Maketa mapového listu - Hustota zalidnění (2005) – rubová strana Příl. 13: Mapový list - Nezaměstnanost (2005) – lícová strana Příl. 14: Maketa mapového listu Nezaměstnanost (2005) – lícová strana Příl. 15: Mapový list - Nezaměstnanost (2005) – rubová strana Příl. 16: Maketa mapového listu Nezaměstnanost (2005) – rubová strana Příl. 17: Mapový list - Sňatečnost a rozvodovost (2005) – lícová strana Příl. 18: Maketa mapového listu - Sňatečnost a rozvodovost (2005) – lícová strana Příl. 19: Mapový list - Sňatečnost a rozvodovost (2005) – rubová strana Příl. 20: Maketa mapového listu - Sňatečnost a rozvodovost (2005) – rubová strana Příl. 21: Mapový list – Lékařská péče (2005) – lícová strana Příl. 22: Maketa mapového listu - Lékařská péče (2005) – lícová strana Příl. 23: Mapový list – Lékařská péče (2005) – rubová strana Příl. 24: Maketa mapového listu - Lékařská péče (2005) – rubová strana Příl. 25: Mapový list - Stěhování mezi zeměmi (2004) – lícová strana

133


Příl. 26: Maketa mapového listu – Stěhování mezi zeměmi (2004) – lícová strana Příl. 27: Mapový list - Stěhování mezi zeměmi (2004) – rubová strana Příl. 28: Maketa mapového listu – Stěhování mezi zeměmi (2004) – rubová strana

134


PŘÍLOHY Příl. 3: Obálka atlasu Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa ve vybraných tematikách

Příl. 4: Maketa obálky atlasu Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa ve vybraných tematikách

135


Příl. 5: Mapový list - Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa (2006)

Příl. 6: Maketa mapového listu - Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa (2006)

136


Příl. 7: Mapový list - Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa (2006) – rubová strana

Příl. 8: Maketa mapového listu - Administrativní členění – členové Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa (2006) – rubová strana

137


Příl. 9: Mapový list - Hustota zalidnění (2005) – lícová strana

Příl. 10: Maketa mapového listu - Hustota zalidnění (2005) – lícová strana

138


Příl. 11: Mapový list - Hustota zalidnění (2005) – rubová strana

Příl. 12: Maketa mapového listu - Hustota zalidnění (2005) – rubová strana

139


Příl. 13: Mapový list - Nezaměstnanost (2005) – lícová strana

Příl. 14: Maketa mapového listu Nezaměstnanost (2005) – lícová strana

140


Příl. 15: Mapový list - Nezaměstnanost (2005) – rubová strana

Příl. 16: Maketa mapového listu Nezaměstnanost (2005) – rubová stran

141


Příl. 17: Mapový list - Sňatečnost a rozvodovost (2005) – lícová strana

Příl. 18: Maketa mapového listu - Sňatečnost a rozvodovost (2005) – lícová strana

142


Příl. 19: Mapový list - Sňatečnost a rozvodovost (2005) – rubová strana

Příl. 20: Maketa mapového listu - Sňatečnost a rozvodovost (2005) – rubová strana

143


Příl. 21: Mapový list – Lékařská péče (2005) – lícová strana

Příl. 22: Maketa mapového listu - Lékařská péče (2005) – lícová strana

144


Příl. 23: Mapový list – Lékařská péče (2005) – rubová strana

Příl. 24: Maketa mapového listu - Lékařská péče (2005) – rubová strana

145


Příl. 25: Mapový list - Stěhování mezi zeměmi (2004) – lícová strana

Příl. 26: Maketa mapového listu – Stěhování mezi zeměmi (2004) – - lícová strana

146


Příl. 27: Mapový list - Stěhování mezi zeměmi (2004) – rubová strana

Příl. 28: Maketa mapového listu – Stěhování mezi zeměmi (2004) – - rubová strana

147

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta

Recommend Documents