MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
Časové a prostorové aspekty migrace českých hokejistů se zaměřením na Národní hokejovou ligu
Bakalářská práce
Tomáš Ptáček
Vedoucí práce: Mgr. Ivan Andráško, PhD.
Brno 2012
Bibliografický záznam Autor:
Tomáš Ptáček Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název práce:
Časové a prostorové aspekty migrace českých hokejistů se zaměřením na Národní hokejovou ligu
Studijní program:
Geografie a kartografie
Studijní obor:
Geografie (Humánní geografie)
Vedoucí práce:
Mgr. Ivan Andráško, PhD.
Akademický rok:
2011/2012
Počet stran:
46
Klíčová slova:
sport, geografie, migrace, hokej, Češi, Národní hokejová liga, vývoj, lokalizace
Bibliographic Entry Author:
Tomáš Ptáček Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography
Title of Thesis:
Temporal and Spatial Aspects of Migration of Czech Hockey Players with Focus on National Hockey League
Degree programme:
Geography and Cartography
Field of Study:
Geography (Human Geography)
Supervisor:
Mgr. Ivan Andráško, PhD.
Academic Year:
2011/2012
Number of Pages:
46
Keywords:
sport, geography, migration, hockey, Czechs, National Hockey League, development, localization
Abstrakt Bakalářská práce na téma „Časové a prostorové aspekty migrace českých hokejistů se zaměřením na Národní hokejovou ligu“ se zabývá problematikou migrace českých hokejistů do Spojených států amerických a Kanady, která je vyvolána touhou po naplnění sportovních ambicí a vyššími příjmy v Národní hokejové lize. Práce shrnuje dosavadní vývoj působení českých hokejistů v této soutěţi a srovnává ho s ostatními evropskými hokejovými velmocemi. Dále se práce věnuje odchodu mladých hokejistů do zámořských juniorských soutěţí ve snaze přiblíţení se angaţmá v Národní hokejové lize. Pozornost je věnována také prostorové lokalizaci hokejového působení a ţivota hráčů po ukončení angaţmá v Severní Americe.
Abstract The bachelor thesis „Temporal and Spatial Aspects of Migration of Czech Hockey Players with Focus on National Hockey League“ deals with the migration process of Czech hockey players to the United States of America and Canada which is caused by desire for the fulfillment of their sport ambitions and by higher incomes in the National Hockey League. The thesis summarizes the recent progress development of Czech hockey players in this league in the comparison to the other European ice hockey superpowers. Moreover, the thesis also describes the migration process of junior hockey players to the overseas junior hockey leagues in order to approach the participation in the National Hockey League. The attention is also focused on spatial localization of the players and their career and life after their stay in North America.
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Ivanu Andráškovi, PhD. za odborné vedení mé práce a jeho cenné rady a připomínky v průběhu celého roku.
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Ivana Andráška, PhD. a s vyuţitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 10. května 2012
……………………………… Tomáš Ptáček
OBSAH 1
Úvod.....................................................................................................................................9 1.1 Výběr tématu, cíle práce ................................................................................................9 1.2 Struktura práce ...............................................................................................................9 1.3 Literatura, datové zdroje ..............................................................................................10
2
Geografie a sport ................................................................................................................12
3
Hlavní faktory migrace hokejistů do zámoří .....................................................................15 3.1 Národní hokejová liga ..................................................................................................15 3.2 Finance .........................................................................................................................15
4
Migrace hokejistů v juniorském věku ................................................................................18 4.1 Canadian Hockey League ............................................................................................18 4.2 CHL Import Draft ........................................................................................................19 4.3 Čeští hokejisté v CHL a jejich osud.............................................................................21
5
Čeští hokejisté v NHL........................................................................................................23 5.1 Vstupní draft NHL .......................................................................................................23 5.2 Počet hráčů v jednotlivých sezónách ...........................................................................25 5.2.1 Období před rokem 1990 ....................................................................................25 5.2.2 Období 1990-2002 ..............................................................................................27 5.2.3 Období po roce 2002 ...........................................................................................29 5.2.4 Srovnání s ostatními zeměmi ..............................................................................29 5.3 Věkový průměr ............................................................................................................31 5.4 Platy hráčů ...................................................................................................................33 5.5 Kluby NHL ..................................................................................................................35 5.5.1 Češi v klubech NHL............................................................................................37 5.6 Situace po ukončení angaţmá v NHL..........................................................................40
6 Závěr ..................................................................................................................................41 Seznam pramenů ......................................................................................................................44
8
1 ÚVOD 1.1 Výběr tématu, cíl práce Problematika migrací, které jsou motivovány moţností realizace sportovních ambicí i vyššími příjmy, je v geografii jedním z méně prozkoumaných témat. Kdyţ autor přihlédne ke svému zájmu o sportovní dění, moţnost vypracovat bakalářskou práci zabývající se touto problematikou jej velmi zaujala. Konkrétně se práce věnuje migraci českých hokejistů do Spojených států amerických1 a Kanady se zaměřením na Národní hokejovou ligu2, která je nejlepší hokejovou soutěţí na světě. Cílem práce je zhodnotit dosavadní vývoj, resp. časové a prostorové aspekty této problematiky. Pro splnění hlavního cíle práce jsme si jako „vodítko“ poloţili několik výzkumných otázek. Jaké jsou hlavní faktory migrace českých hokejistů do zámoří? Jak je to s odchodem mladých talentů do zámořských juniorských soutěţí? Jak se vyvíjel počet českých hokejistů v NHL a aspekty s tím spojené? Jak migraci ovlivnil komunistický reţim v tehdejším Československu? Usadí se hráči po ukončení angaţmá v NHL natrvalo v Severní Americe nebo se vracejí domů? Nejen na tyto otázky se práce snaţí nalézt odpovědi.
1.2 Struktura práce Úvodní část práce3 se stručně snaţí objasnit vztah geografie a sportu. Pozornost je zde (kromě jiného) věnována problematice sportovních migrací, která představuje jedno z nejzajímavějších témat „geografie sportu“. Hlavní část práce, která je rozdělena do několika kapitol, se pak jiţ konkrétněji zabývá problematikou migrace českých hokejistů do USA a Kanady. V první kapitole této části4 se práce snaţí nastínit obecný stav migrace českých hokejistů do zahraničí, přičemţ jsou zde zdůrazněny hlavní faktory, které hovoří pro migraci do zámoří. Následující kapitola5 se zabývá odlivem mladých talentů českého ledního hokeje do zámoří. Pro hráče je to jedna z moţností, jak se dostat aţ do vysněné NHL. Důraz je kladen na jejich odchod do Canadian Hockey League6. Kapitola například rozebírá osud českých hráčů, kteří se vydali právě touto cestou, nebo nabízí srovnání vývoje odlivu mladých talentů u pěti evropských hokejových velmocí. Mezi ně řadíme Česko, Finsko, Rusko, 1
Dále v textu pod zkratkou USA Dále v textu pod zkratkou NHL 3 Kapitola 2 4 Kapitola 3 5 Kapitola 4 6 Dále v textu pod zkratkou CHL 2
9
Slovensko a Švédsko. Text je pro lepší přehlednost doplněn tabulkami, grafy i mapovým výstupem. Samotný vývoj zastoupení českých hokejistů v NHL a s ním souvisejících údajů, jako je počet draftovaných českých hokejistů do NHL, počet hráčů v jednotlivých sezónách, jejich věkový průměr, plat či působiště, je obsaţen v poslední kapitole hlavní části práce7. Součástí je opět srovnání stavu s ostatními evropskými hokejovými velmocemi. Závěr kapitoly je pak věnován otázce hokejového působení a ţivota hráčů po ukončení angaţmá v Severní Americe. Text je rovněţ doplněn o tabulky a grafy, nechybí ani mapové výstupy.
1.3 Literatura, datové zdroje Obsáhlejší práce, která by se vyloţeně zabývala migrací českých hokejistů do zámoří, nebyla nalezena. Problematice sportovních migrací se však jiţ věnuje větší mnoţství prací. Příklady publikací jsou zmíněny v následující kapitole. Částečně se problematiky migrace českých hokejistů dotýkají dvě odborně zaměřené práce. První z nich je studie IIHF8 z roku 2006 s názvem Studie IIHF o evropských hráčích odcházejících do Severní Ameriky, kterou vypracoval Szymon Szemberg. Jak lze usuzovat jiţ z názvu, studie se netýká pouze českých hráčů, ale všech Evropanů. Tato studie je však jednostranně zaměřená na potřeby IIHF a posílení postavení evropského hokeje. Na základě statistik vzešlých z výzkumu, uvádí výčet argumentů, kvůli kterým by evropští hráči neměli za kaţdou cenu „pospíchat“ za moře. Druhým příkladem je práce z roku 2010 s názvem Vývoz mladých českých hráčů do zahraničí, kterou vypracoval Jiří Novotný. Práce se zabývá problematikou odchodu českých talentovaných hráčů do zahraničí, v jedné z kapitol právě i odlivem talentů v hokeji, kde autor čerpá především ze zmíněné studie IIHF. Tím pádem dochází i k podobným závěrům. Nejrůznější statistické údaje, na kterých je postavena naše práce, jsou dobře dostupné na následujících internetových stránkách. Jejich výčet začínáme oficiálním stránkou NHL www.nhl.com, která skýtá opravdu velké mnoţství informací o této soutěţi. Dalším důleţitým zdrojem dat byl web www.eliteprospects.com, který nabízí širokou databázi údajů z prostředí ledního hokeje. Dále pak můţeme uvést ještě stránku o NHL v češtině www.nhl.cz, web www.quanthockey.com nebo internetové stránky www.nhlnumbers.com 7 8
Kapitola 5 International Ice Hockey Federation – Mezinárodní hokejová federace
10
a www.hockeyzoneplus.com, ze kterých byly čerpány informace o platech hráčů. Velmi dobrým informačním zdrojem je pak rovněţ stránka www.hokej.cz, která nabízí zajímavé rozhovory a články z hokejového prostředí.
11
2 GEOGRAFIE A SPORT Tato kapitola se pokusí objasnit souvislost mezi geografií a sportem, respektive vyjádřit vztah geografie jako vědy a sportu. Podíváme se tedy na stručný vývoj v této oblasti geografie, zmíníme nejdůleţitější představitele a také témata, kterými se „geografie sportu“ zabývá, přičemţ se blíţe podíváme na problematiku sportovních migrací. Pravděpodobně poprvé byl sport zmíněn v odborně zaměřené geografické publikaci v roce 1879, kdy se francouzský geograf Elisée Réclus, ve svém díle Universal Geography, zmínil o kriketu.9 Od té doby se na poli sportovně-geografických témat angaţovala spousta autorů. Jednak geografové, ale samozřejmě také reprezentanti jiných oborů, například historie, sociologie či antropologie.10 Odborné pojetí sportu a jevů nebo procesů s ním souvisejících můţeme tedy jednoznačně chápat jako téma multidisciplinární. Zároveň se v této oblasti angaţují i lidé stojící mimo akademické prostředí, coţ je samozřejmě dáno obrovskou popularitou sportovních aktivit. Tím máme na mysli řadu profesí od ţurnalistů, architektů a fotografů aţ po editory magazínů, kam přispívá široká veřejnost.11 V roce 1966 napsal Terence M. Burley v časopise The Professional Geographer, ţe sport je hoden zájmu geografů mimo jiné kvůli své ekonomické důleţitosti či sociálním implikacím. Řečeno jinými slovy, poukázal na fakt, ţe sport a geografie mají silný vztah i s jinými disciplínami, například tedy ekonomikou, historií nebo sociologií.12 Za „otce“ moderní sportovní geografie je povaţován John Rooney, americký geograf z Oklahomské univerzity. Jeho práce z roku 1969, která je povaţována za průkopnickou, se zabývá geografickými rozdílnostmi v produkci špičkových hráčů amerického fotbalu v USA a jejich migrací ze střední školy na univerzitu. V Evropě byl pak průkopníkem John Bale, jehoţ práce z roku 197613 je spojována s počátkem sportovně-geografických publikací na tomto kontinentu. Za největší přínos disciplíně je pak povaţována jeho kniha Sports geography, jejíţ dvě vydání vyšly v letech 1989 a 2003.14 Ve zkratce řečeno, „sportovní geografie“ se zabývá sportovní činností na zemském povrchu, vývojem prostorového rozloţení sportu i vývojem samotného sportovního prostředí v různých velikostních měřítcích.15 Počátky moderní geografie sportu jsou 9
BALE, John a Trudo DEJONGHE. Sports Geography: an overview. Belgeo. 2008, č. 2, s. 157-166. ISSN 1377-2368. BALE, John. Sports geography. Second Edition. New York: Routledge, 2003. ISBN 0-419-25220-7. s. 3-4 11 BALE, John, ref. 10, s. 4 12 BALE, John a Trudo DEJONGHE, ref. 9, s. 158 13 Geography and football: the use of ideas from football in the teaching of geography 14 BALE, John a Trudo DEJONGHE, ref. 9, s. 158 15 BALE, John, ref. 10, s. 5 10
12
spojeny především s kvantitativním přístupem opírajícím se o řadu tabulek a obrazových příloh. Práce se vesměs soustředily na hledání regionálních odlišností v určité problematice u vybraného sportu.16 Dalšími náměty na práci v oblasti geografického studia sportovních aktivit mohou být například dopady sportovních událostí či sportovních zařízení na určitou oblast, území či problematika sportovních migrací. V současné době je pak spektrum témat velmi rozmanité, nechybí ani témata více humanitní a radikálnější.17 Sport a události a změny s ním spojené nelze vyloučit ani z hlediska problematiky místního, potaţmo regionálního rozvoje. Je zřejmé, ţe lokalizace některých více nebo i méně významných sportovních událostí je motivována také snahou o propagaci města, regionu, státu, podporu cestovního ruchu atd. Jak bylo řečeno, jedním z témat, kterým se zabývá geografie sportu, je sportovní migrace, resp. migrace přímo nebo i nepřímo podmíněná sportovními událostmi a aktivitami. Této problematice se například věnuje publikace z roku 1994 The Global Sports Arena: Athletic Talent Migration in an Interdependent World, kterou vydali John Bale a Joseph Maguire. Dalším zdrojem informací můţe být publikace z roku 2011 s názvem Sport and Migration: Borders, Boundaries and Crossings, kterou vydali Joseph Maguire a Mark Falcous. Problematice sportovní migrace se věnuje i Aleš Sekot ve své publikaci z roku 2008 Sociologické problémy sportu. Proces migrace sportovců se zintenzivňuje s globálním rozvojem sportu ve dvacátém století a v novém tisíciletí. Zasahuje stále více oblastí ve světě, a zároveň větší mnoţství sportů. Tento fakt souvisí s procesem zrychlené globalizace od konce devatenáctého století, s kterým přišel i zmiňovaný globální rozvoj sportu. Docházelo ke vzniku jednotlivých sportů a jejich následnému rozšíření po světě, vznikaly mezinárodní organizace, a také rostla soutěţivost mezi jednotlivci, kluby i národy.18 Proces je samozřejmě ovlivněn také politickým systémem19. Z prostorového hlediska můţeme migraci sportovců rozčlenit do třech základních úrovní. Prvním případem je migrace v rámci jednoho státu. Druhým případem je migrace mezi státy na stejném kontinentu - zde je asi nejrozšířenější migrace fotbalistů napříč Evropou. A konečně třetím případem je migrace mezi státy na odlišných kontinentech. 16
BALE, John a Trudo DEJONGHE, ref. 9 BALE, John a Trudo DEJONGHE, ref. 9 18 BALE, John a Joseph MAGUIRE. The Global Sports Arena: Athletic Talent Migration in an Interdependent World. London: Cass, 1994. ISBN 0-7146-4116-2. s. 5-6 19 V práci je konkrétní příklad z této problematiky komentován v oddíle 5.2.1 17
13
Například v rámci ledního hokeje a basketbalu se jedná hlavně o trasu Severní Amerika Evropa, přičemţ dochází k obousměrnému přesunu sportovců. Ve fotbale pak na této úrovni dochází především k migraci fotbalistů z Afriky a Latinské Ameriky do Evropy. Obecně se migrace ve vysoké míře také týká dalších sportů, jako je baseball, kriket, rugby nebo lehká atletika.20 Oblíbené je téma migrace sportovních talentů z ekonomicky méně vyspělých zemí a jejich sportovních soutěţí do těch vyspělejších - především v Evropě a Severní Americe, ale i v Austrálii, Japonsku nebo v některých zemích na Blízkém východě. Tak jako se odliv kvalifikované pracovní síly nazývá „odlivem mozků“, v angličtině „brain drain“, odliv sportovních talentů můţeme označit jako „odliv svalů“, v originále „muscle drain“.21 Je nutno poznamenat, ţe můţe docházet i k jevu, který lze označit za „nucenou“ migraci. Sportovci v profesionálních týmových sportech jsou na základě podpisu pracovních smluv nezřídka „vlastněni“, a to v tom smyslu, ţe mohou být „obchodováni“ na profesionálním sportovním trhu. V případě „zapůjčení“ na hostování nebo „prodání“ do jiného týmu je tak sportovec v rámci sportovní mobility nucen k přesunu do jiného města či dokonce státu.22
20
BALE, John a Joseph MAGUIRE, ref. 18 BALE, John a Trudo DEJONGHE, ref. 9, s. 161 22 SEKOT, Aleš. Sociologické problémy sportu. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2562-8. s. 105 21
14
3 HLAVNÍ FAKTORY MIGRACE HOKEJISTŮ DO ZÁMOŘÍ Čeští hokejisté působí v nejrůznějších evropských hokejových soutěţích. Kdyţ se zaměříme jen na ty nejprestiţnější ligy, tak v sezóně 2011-2012 měli Češi největší zastoupení v Kontinentální hokejové lize23, kde hrálo 41 českých hokejistů24. Dále pak následuje nejvyšší soutěţ ve Švýcarsku (15), Finsku (14) a Švédsku (8). Spousta českých hráčů ale působila a působí v USA a Kanadě, ti nejlepší pak okusili NHL. Existuje určitě řada faktorů, kvůli kterým se hokejisté rozhodnou opustit domácí podmínky a vyrazí zkusit štěstí za moře. Ale přesto jsou mezi nimi dva faktory dominantní. Zaprvé je to samotná značka „Národní hokejová liga“, a zadruhé finanční ohodnocení, které je s působením v NHL spjato.
3.1 Národní hokejová liga NHL je bezesporu nejprestiţnější a nejslavnější hokejovou soutěţí na světě. Snad kaţdý malý hokejista sní o tom, ţe i on si jednoho dne tuto soutěţ zahraje. Kdyţ dostane hokejista otázku, jaký je jeho hokejový cíl či sen, téměř kaţdý odpoví: „Zahrát si NHL.“ To ostatně potvrzuje i vyjádření osmnáctiletého českého hokejisty Richarda Nedomlela25 v jednom rozhovoru: „NHL je ta nejlepší liga na světě a sen každého mladého hokejisty.“26 Ačkoliv je finanční ohodnocení určitě velmi důleţitým faktorem, samotné renomé NHL je pro hokejistu moţná ještě důleţitější. V současné době si hráč můţe vydělat slušné peníze i třeba v KHL, ale nejlepší hráči zkrátka stále hrají v NHL. Důkazem mohou být soupisky jednotlivých reprezentací na hokejovém turnaji v rámci olympijských her. Od Zimních olympijských her v Naganu v roce 1998 se NHL po dobu turnaje přerušuje a jednotlivé státy tak mohou vyuţít své nejlepší hráče. Na soupiskách hokejových velmocí pak výrazně převaţují právě hráči z NHL, nejinak je tomu u České republiky27. Doplníme, ţe historie NHL sahá aţ do roku 1917 a jednotlivé týmy v ní bojují o jednu z nejslavnějších sportovních trofejí na světě, Stanley Cup (Stanleyho pohár).
3.2 Finance Druhým z hlavních motivačních prvků odchodu hokejistů do zámoří je samozřejmě vidina vysokého finančního ohodnocení v NHL. Podívejme se tedy na srovnání platů ve 23
Dále v textu pod zkratkou KHL Hned 15 hráčů ale hrálo ve slovenském týmu Lev Poprad 25 V sezóně 2011-2012 působil v kanadské juniorské soutěţi WHL v týmu Swift Current Broncos 26 MĚDÍLEK, Filip. Richard Nedomlel: Tady se člověk musí spolehnout sám na sebe … Webhokej24.cz [online]. 3.2.2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://webhokej24.cz/amcan/rozhovory/richard-nedomlel-tady-se-clovek-musispolehnout-sam-na-sebe-a-jit-si-za-svym-cilem 27 Počet hráčů z NHL na soupisce ČR čítající 23 jmen: ZOH 2002 – 20, ZOH 2006 – 21, ZOH 2010 – 16 24
15
třech vybraných hokejových soutěţích. Těmi jsou NHL, dále pak nejvyšší soutěţ v České republice, tedy Extraliga ledního hokeje28, a KHL, která je povaţována za druhou nejlepší hokejovou soutěţ na světě, a tudíţ nejlepší evropskou soutěţ. Zatímco v NHL se platy hráčů od sezóny 1989-1990 zveřejňují a ve většině případů se dají dobře dohledat29, evropské soutěţe výši platů nezveřejňují. Proto jsme nuceni v rámci srovnání pracovat s odhady. V rámci konfrontace NHL a KHL si můţeme pomoci srovnáním platových omezení, tedy výší platových stropů a výší tzv. „salary floor“. V ELH dosud nebyla platová omezení zavedena. Přehledné srovnání můţeme vidět v tab. 1.30 Tab. 1. Srovnání platových omezení, průměrného a nejvyššího ročního platu v NHL, KHL a ELH NHL
KHL
ELH
Platový strop (v mil. USD)
64,3
30,2
-
„Salary floor“ (v mil. USD)
48,3
8,4
-
Průměrný roční plat (v mil. Kč)
45,7
12,5
2,0
Nejvyšší roční plat (v mil. Kč)
228,3
114,1
6,0
Data: http://ca.answers.yahoo.com, www.hokej.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.usatoday.com
Platový strop, tedy částka, kterou mohou jednotlivé týmy maximálně vynaloţit na platy svých hráčů, měl v sezóně 2011-2012 v NHL hodnotu 64,3 mil. amerických dolarů31. Hranice tzv. „salary floor“, tedy minimálních výdajů na platy hráčů, je stanovena o 16 miliónů níţe. Pro sezónu 2011-2012 tedy na hodnotu 48,3 mil. USD. Pro srovnání, KHL měla nastaveny hranice pro stejnou sezónu na 900 miliónů rublů (cca 30,2 mil. USD) a 250 miliónů rublů (cca 8,4 mil. USD), přičemţ dva hráči nemuseli být do platového stropu vůbec zahrnuti.32 Rozdíl je vskutku obrovský, platový strop v KHL je asi o 18 mil. USD pod hranicí minimálních výdajů týmů NHL na platy jejich hráčů. Při srovnání platů hráčů napříč soutěţemi uţ bohuţel musíme u ELH a KHL pracovat s odhady. Průměrný plat hráče v ELH se údajně pohybuje mezi 150 aţ 180 tisíci korun měsíčně, ti nejlepší si přijdou měsíčně aţ na půl miliónu.33 Při srovnání s platy v NHL tyto částky opravdu působí spíše jako pakatel. KHL si stojí s průměrným ročním 28
Dále v textu pod zkratkou ELH Např. zde: HockeyZonePlus [online]. © 1999-2011. Dostupné z: http://www.hockeyzoneplus.com/ 30 Pro převody měn byly pouţity střední kurzy ČNB z 22.2.2012 31 Dále v textu pod zkratkou USD 32 Platový strop v KHL vzroste o 100 milionů korun … IDNES.cz [online]. 11.4.2011 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://hokej.idnes.cz/platovy-strop-v-khl-vzroste-o-100-milionu-korun-dosahne-543-milionu-pxv/evropa.aspx?c=A110411_165508_evropa_lge 33 ČERMÁK, Vítězslav. TIME OUT LN: Přeplácená extraliga. Lidovky.cz [online]. 8.12.2011 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://sport.lidovky.cz/time-out-ln-preplacena-extraliga-dob-/ln-sport-nazory.asp?c=A111208_101907_lnsport-nazory_mih 29
16
platem hráče ve výši 12,5 mil. Kč34 ve srovnání lépe, ale sumám točícím se v NHL se rovnat nemůţe. Údaj je však jiţ z roku 2010, částka se tedy mohla s růstem platového stropu o něco zvýšit. Průměrný plat hokejisty v NHL byl v sezóně 2011-2012 asi 2,4 mil. USD (cca 46 mil. Kč). Nejlépe placený hráč, Brad Richards z New York Rangers, si přišel celkem na 12 mil. USD (cca 228 mil. Kč).35 Rozdíl v platech se ale přeci jen zmenšuje z důvodu rozdílného daňového zatíţení v jednotlivých zemích. Hráči z NHL tímto „trpí“ nejvíce, v některých státech USA a v Kanadě odvádí takto vysoké příjmové skupiny aţ 50% daně.36
34
Yahoo! Canada Answers [online]. © 2012 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://ca.answers.yahoo.com/question/index?qid=20100126125953AAMKy0e 35 USATODAY Salaries Databases. USATODAY.com [online]. © 2012 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://content.usatoday.com/sportsdata/hockey/nhl/salaries/team 36 LACINA, Jiří. Jak se bohatne (a chudne) v NHL. Euroekonom.cz [online]. 12.2.2007 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jl-nhl
17
4 MIGRACE HOKEJISTŮ V JUNIORSKÉM VĚKU V této kapitole se zaměříme na odchod českých hokejistů v juniorském věku do USA a Kanady. Cesta hráče do zámoří je většinou podobná. Hráči nastupují za mládeţnické reprezentace do 16, 17 či 18 let, kde si jich všimnou vyslanci klubů zámořských juniorských lig.37 Nás bude především zajímat Canadian Hockey League, coţ je organizace zastřešující tři nejprestiţnější juniorské ligy v Severní Americe. Právě do těchto lig kaţdoročně odchází mnoho talentů českého hokeje.
4.1 Canadian Hockey League CHL je organizace zaloţená v roce 1975, která zastřešuje tři hlavní kanadské juniorské ligy ledního hokeje pro hráče od 16 do 20 let. Mezi tyto ligy patří Ontario Hockey League (OHL), Quebec Major Junior Hockey League (QMJHL) a Western Hockey League (WHL).38 V sezóně 2011-2012 se CHL účastnilo celkem 59 týmů z devíti kanadských provincií a čtyř amerických států. Mladí čeští hokejisté odcházejí do CHL, protoţe věří, ţe z ní budou mít blíţe do vysněné NHL neţ třeba z domácích podmínek. Jedná se totiţ o kvalitní juniorskou soutěţ s vysokým počtem zápasů v sezóně39, zájmem médií a fanoušků40. A navíc jsou v zámoří přece jen více na očích skautům z klubů NHL. Migrace mladých hokejistů má zároveň i mimohokejové aspekty, mezi které můţe patřit to, ţe se mladí kluci otrkají ve světě, stanou se více samostatnými nebo se naučí nový jazyk. Studie zmíněné v úvodu naší práce, které se věnují problematice odlivu talentů do zámoří, argumentují, ţe v CHL hráči podstupují velmi náročné cestování, a ţe vysoký počet zápasů je na úkor počtu tréninků, které hráči v tomto věku potřebují více pro zlepšování svých dovedností. Není ale trénink jako trénink, coţ dosvědčuje osmnáctiletý Matěj Beran41, který můţe srovnávat stav v Česku, Kanadě i Švédsku: „Rozdíl je obrovský, jak už po hokejové nebo lidské stránce. V Kanadě a ve Švédsku všichni trénují naplno a přidávají si navíc, to v Česku není. Jdou do všeho naplno a ne si jen tak zahrát.“ Na otázku, jestli mají větší šanci na NHL hokejisté, kteří v mladém věku odejdou do zámoří,
37
MĚDÍLEK, Filip. Jak je to s odchodem hráčů do zámoří. Webhokej24.cz [online]. 8.2.2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://webhokej24.cz/amcan/komentare/jak-je-to-s-odchodem-hracu-do-zamori 38 Canadian Hockey League. Wikipedia [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Canadian_Hockey_League 39 V základní části sezóny 2011-2012 odehrál kaţdý tým v CHL 68-72 zápasů, v nejvyšší juniorské soutěţi ČR to bylo 44 zápasů 40 V úvodu sezóny 2011-2012 byl v CHL průměr okolo 3 700 diváků na zápas, v nejvyšší juniorské soutěţi ČR byl v téţe sezóně průměr cca 100 diváků na zápas (http://www.mib.org/~lennier/hockey/leagueatt.cgi; www.hokej.cz) 41 V sezóně 2011-2012 působil v QMJHL v týmu Prince Edward Island Rocket
18
odpovídá: „Určitě! Z české juniorky vás nikdo do NHL nedraftuje. Z extraligy ano, ale ne na moc dobré pozici, až na výjimku, Dmitrije Jaškina42. A hlavně v Čechách se dává hrozně málo prostoru mladým. Raději vás pošlou do první ligy a vezmou si staršího hráče.“ 43 Celkem 68 ze 191 českých hokejistů, kteří kdy nastoupili v NHL, má zkušenost z CHL. Jedná se tedy zhruba o jednu třetinu hráčů, nicméně je třeba sledovat vývoj. Postupem času je cesta do NHL z CHL běţnější, coţ souvisí jednak s politickou situací v Československu před rokem 1989, dále s otevíráním soutěţe pro evropské hráče od devadesátých let, a také s rostoucím vlivem agentů. Tento vývoj dokazují následující čísla týkající se českých hráčů, kteří odehráli v základní části NHL alespoň jeden zápas. Z 36 hráčů narozených do roku 1969 působil v CHL pouze jeden44. Z 88 hráčů narozených mezi lety 1970-1979 působilo v CHL celkem 22 hráčů a z 67 hráčů narozených po roce 1979 jich celkem 45 volilo cestu přes CHL.
4.2 CHL Import Draft Od roku 1992 se kaţdoročně koná tzv. CHL Import Draft, ve kterém má kaţdý tým CHL moţnost vybrat si aţ dva hráče, kteří nepocházejí ze Severní Ameriky.45 Do roku 1996 nejsou k dispozici úplná data, proto se zaměříme aţ na vývoj od draftu v roce 1997. Od tohoto roku bylo aţ do zatím posledního draftu v roce 2011 draftováno celkem 1 022 Evropanů. Tab. 2. ukazuje přehled draftovaných hokejistů podle národnosti. Tab. 2. Počet draftovaných hokejistů do CHL v letech 1997-2011 podle národnosti 1997-2011 Česko
332
Slovensko
195
Rusko
185
Švédsko
67
Finsko
49
TOP 5
828 1 022
Celkem
Data: www.chl.ca, www.eliteprospects.com
42
V roce 2011 draftován týmem St. Louis Blues ve druhém kole jako celkově 41. MĚDÍLEK, Filip. Matěj Beran: Na draft se snaţím nemyslet … Webhokej24.cz [online]. 16.1.2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://webhokej24.cz/amcan/rozhovory/matej-beran-na-draft-se-snazim-nemyslet-ale-je-to-velmi-tezke 44 Jan Ludvig 45 Canadian Hockey League. Wikipedia [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Canadian_Hockey_League 43
19
Aţ na roky 2008 a 2010 bylo kaţdoročně vybráno nejvíce českých hokejistů celkem 332. To je asi 32 % ze všech hráčů a asi 40 % z hráčů pocházejících z pěti evropských hokejových velmocí, tedy Česka, Finska, Ruska, Slovenska a Švédska. Tato čísla svědčí o důleţitosti této problematiky pro český hokej. Na jedné straně tyto údaje mohou poukazovat na mnoţství talentů v českém hokeji, na druhou stranu pak ale mohou vypovídat o „kvalitě“ mládeţnických soutěţí v ČR, a také o mnoţství příleţitostí, které tito hráči dostávají mezi dospělými. Proto mnozí raději volí odchod do zámoří. Otázkou je, jak se bude počet draftovaných Čechů do CHL vyvíjet v dalších letech, neboť český mládeţnický hokej není na mezinárodním poli v poslední době vůbec úspěšný. Uţ drafty v letech 2010 a 2011 vykázaly nejmenší počty ve sledovaném období. To, ţe je hráč draftován, ale neznamená, ţe musí za kaţdou cenu za moře odejít. Jelikoţ ale zástupci týmů sondují situaci u konkrétního hráče uţ před draftem, pravděpodobnost odchodu je veliká. Celkem 291 českých hokejistů z celkových 332 draftovaných v letech 1997-2011 skutečně do CHL odešlo. Kde se nejčastěji nachází první působiště těchto hráčů, můţeme vidět na obr. 1.
Obr. 1. Čeští hokejisté draftovaní do CHL v letech 1997-2011 podle jejich prvního působiště
20
Zastoupeny jsou, kromě provincie Newfoundland a Labrador, všechny ostatní kanadské provincie, a také čtyři americké státy – Michigan, Oregon, Pensylvánie a Washington. Nejvíce českých hokejistů logicky směřuje do provincií, kde se nachází nejvíce týmů. Vévodí proto provincie Ontario a Quebec. Ještě je ale nutno zmínit provincii Saskatchewan, která vykazuje nejvyšší hodnotu, kdyţ porovnáme počet českých hokejistů a počet týmů hrajících CHL v této provincii. V čele pořadí měst stojí Gatineau a Regina. Gatineau se nachází na jihozápadě provincie Quebec v sousedství Ottawy, hlavního města Kanady. Tamní klub, Gatineau Olympiques, mělo za své první působiště celkem 14 českých juniorských hokejistů. Město Regina je hlavním městem provincie Saskatchewan a sídlí tam klub WHL Regina Pats. Ten mělo za své první působiště v CHL celkem 13 českých juniorů.
4.3 Čeští hokejisté v CHL a jejich osud Cesta do NHL ale není vůbec snadná, i kdyţ hrajete CHL. Hráči se snaţí zaujmout skauty klubů NHL, aby je doporučili při vstupním draftu NHL46. Pokud se to hráči povede, je to ale pouze dílčí krok, dalším je pak získat smlouvu. O tu hráči většinou bojují v předsezónních kempech, vyšší postavení na draftu dává zpravidla vyšší šanci na podpis smlouvy. Ale ani v případě podepsání smlouvy nemají hráči vyhráno. Důleţité je se v týmu udrţet. Pokud se tomu tak nestane, tak je kluby mohou poslat zpět do juniorské soutěţe. V případě, ţe uţ hráči mají přes 20 let, tak o svou šanci mohou bojovat v niţších zámořských soutěţích, nicméně většina volí raději návrat do Evropy.47 Těch českých hokejistů, kteří se z CHL do NHL dostanou a opravdu se v této soutěţi prosadí, je ale drtivá menšina. Tuto skutečnost nám ukazuje obr. 2.
Obr. 2. Osud českých hokejistů draftovaných do CHL v letech 1997-2011, kteří tam skutečně odešli 46 47
Více v podkapitole 5.1 MĚDÍLEK, Filip, ref. 37
21
Z celkových 291 hráčů, kteří byli draftováni do CHL v letech 1997-2011 a rozhodli se pro odchod do této soutěţe, se v NHL prosadilo pouze 25, tj. 8 %48. Celkem čtyřicet hráčů (14 %) se o to pokouší. Mezi těmito hráči jsou jednak ti, kteří hrají v juniorských soutěţích, ale i hráči starší dvaceti let hrající v niţších severoamerických soutěţích. Celkem 226 hráčů, tj. 78 %, si NHL vůbec nezahrálo, nebo v ní jen paběrkovalo, a vrátilo se do Evropy, většinou zpátky do České republiky. Proto se na tyto hráče podívejme ještě blíţe, a to z hlediska délky jejich setrvání v zámoří. Ačkoliv hráči tvrdí, ţe budou o svou příleţitost bojovat i v niţších soutěţích, tak to následující čísla příliš nepotvrzují. Ukazuje nám to obr. 3. Můţeme vidět, ţe celkem 70 % hráčů (157) se vrátilo jiţ v průběhu nebo po skončení první a druhé sezóny svého působení v juniorské soutěţi. Jedná se většinou o hráče, kteří nebyli vůbec draftováni do NHL, případně necítili moţnost prosazení se do této soutěţe. Třetí nejvýznamnější počet se týká poslední kategorie, tedy hráčů, kteří setrvali v zámoří po více neţ čtyři sezóny. Jedná se většinou o hráče s určitou zkušeností s NHL, kteří čekali na svou příleţitost v niţších severoamerických soutěţích.
Obr. 3. Návraty českých hokejistů draftovaných do CHL v letech 1997-2011 ze zámoří podle délky jejich setrvání za mořem
48
Za hranici „prosazení se v NHL“ bylo stanoveno odehrání minimálně 100 zápasů v základní části NHL
22
5 ČEŠTÍ HOKEJISTÉ V NHL Vůbec prvním Čechem v NHL byl v sezóně 1969-1970 Jaroslav Jiřík. Od té doby se odehrálo dalších 41 ročníků49. Alespoň do jednoho zápasu v základní části NHL v nich zasáhlo dalších 190 českých hokejistů, přičemţ draftováno jich bylo celkem 388.
5.1 Vstupní draft NHL Vstupní draft NHL, v originále The NHL Entry Draft, je kaţdoroční sešlost vedení jednotlivých týmů NHL, které si systematicky vybírají práva na hráče, kteří jsou k takovému draftu způsobilí. Těmi jsou Severoameričané (Kanaďané, Američané) ve věku mezi 18 a 20 lety, hráči z jiných zemí libovolného věku, kteří vstupují do ligy poprvé, a hráči, kteří jsou tzv. neomezeně volnými hráči. Vstupní draft se koná nepřetrţitě od roku 1963.50 Historicky prvním draftovaným českým hokejistou byl v roce 1978 Ladislav Svozil. Do roku 2011 bylo draftováno celkem 388 českých hokejistů, soutěţní zápas v NHL z nich odehrálo 179 hráčů. Dva Češi se dokonce dočkali té pocty, ţe byli vybráni jako první – v roce 1992 to byl Roman Hamrlík a v roce 1999 Patrik Štefan. Obr. 4. zachycuje nejen počet českých hokejistů draftovaných v jednotlivých letech v období 1978-2011, ale také poměr mezi počtem hokejistů draftovaných z evropských a severoamerických soutěţí. Prvním Čechem, který byl draftován z jiné neţ evropské soutěţe, byl aţ v roce 1990 Petr Nedvěd, který v té době působil v kanadské juniorské soutěţi WHL. Situace se ale obrátila a v současné době jsou spíše výjimkami ti hráči, kteří jsou draftováni z české extraligy. Velké mnoţství talentovaných hráčů totiţ odchází do CHL, coţ bylo zmíněno v předešlé kapitole. Nejvíce českých hokejistů bylo do NHL draftováno na počátku nového tisíciletí, zejména v letech 2001 a 2002. V tomto období byl český hokej na vrcholu. Svědčí o tom tři zlaté medaile z mistrovství světa dospělých v letech 1999-2001, a také dvě zlaté medaile z mistrovství světa juniorů z let 2000 a 2001. Češi byli opravdu „lákavým zboţím“, coţ se odráţí nejen v počtech na draftu, ale i v počtu českých hokejistů v NHL51. Naopak v poslední době, kdy zejména mládeţnický hokej strádá, se počty draftovaných Čechů významně sníţily. V letech 2008 a 2009 byli draftováni dokonce pouze tři čeští hráči, coţ je historické minimum, kdyţ nepočítáme přelom sedmdesátých a osmdesátých let. 49
Ročník 2004-2005 byl zrušen, více v podkapitole 5.4 Vstupní draft NHL. Wikipedie [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vstupn%C3%AD_draft_NHL 51 Více v podkapitole 5.2 50
23
Obr. 4. Počet draftovaných českých hokejistů do NHL v letech 1978-2011
V tab. 3. můţeme vidět srovnání počtu draftovaných hráčů do NHL podle jejich státní příslušnosti. Pořadí kaţdoročně dominuje Kanada následována Spojenými státy americkými. Nás ale zajímá srovnání mezi evropskými hokejovými velmocemi. Tab. 3. Počet draftovaných hráčů do NHL podle státní příslušnosti v období 1978-2011 Česko
Finsko
Rusko
Slovensko Švédsko Celkem
1978-1989
63
73
38
19
136
329
1990-1994
70
42
140
19
64
335
1995-1999
87
63
115
38
78
381
2000-2004
121
97
163
54
98
533
2005-2009
32
44
51
18
88
233
2010-2011
15
17
17
6
48
103
Celkem
388
336
524
154
512
1 914
Data: www.eliteprospects.com, www.nhl.com
V období let 1978-1989 bylo draftováno více hráčů ze severských zemí. Vzhledem k politické situaci v tehdejším Československu a Sovětském svazu nejde o nic překvapivého. Uţ v následujícím sledovaném období ale počty Čechů a Rusů na draftu ostatní předčily, a zůstalo tomu tak aţ do roku 2004. Od roku 2005 vévodí na draftu švédští hráči. Je to výsledek výborné práce s mládeţí ve Švédsku, coţ se projevuje i na mezinárodním poli. Rusové mají sice také výsledky, ale kluby NHL si je v takové míře nevybírají, jelikoţ nemají jistotu, ţe by se do zámoří opravdu vydali. Souvisí to s nástupem KHL, ve které mají ruští hráči alternativu. Situace u finských hráčů se podobá českému případu. Po celé období zůstává na posledním místě Slovensko.
24
Na závěr této podkapitoly je nutno podotknout, ţe na výsledky draftu má určitý vliv měnící se celkový počet draftovaných hráčů v závislosti na rozšiřování počtu týmů v devadesátých letech52, a na rozsahu draftu, tedy v kolika kolech si týmy hráče vybíraly. Zatímco v období 2000-2004 bylo ročně draftováno okolo 290 hráčů, od roku 2006 je to okolo 210 hráčů.
5.2 Počet hráčů v jednotlivých sezónách Obr. 5. zachycuje vývoj počtu českých hokejistů v NHL, kteří zasáhli alespoň do jednoho zápasu základní části v sezónách od roku 1977 do roku 2012. Chybí zde v úvodu kapitoly zmiňovaný Jaroslav Jiřík, který nastoupil jiţ v sezóně 1969-1970. Na základě tohoto vývoje bychom vymezili tři hlavní období působení českých hokejistů v NHL. Období před rokem 1990 charakteristické nízkým zastoupením českých hokejistů, období let 1990-2002 charakteristické postupnou expanzí Čechů do NHL s vyvrcholením na počátku nového tisíciletí a období po roce 2002 charakteristické postupným poklesem počtu českých hokejistů v NHL.
Obr. 5. Počet českých hokejistů v jednotlivých sezónách NHL v období 1977-2012
5.2.1 Období před rokem 1990 První období působení českých hokejistů v NHL můţeme vymezit mezi lety 1969-1990, respektive mezi sezónami 1969-1970 a 1989-1990. Proč toto vymezení? V sezóně 1969-1970 se objevil v NHL historicky první český hokejista a sezóna
52
Více v podkapitole 5.5
25
1989-1990 byla poslední sezónou, ve které byl odchod hráčů ovlivněn tehdejším komunistickým reţimem v Československu. Toto období je charakteristické nízkým zastoupením českých hokejistů v NHL. O to zajímavější příběhy hráčů však nabízí. Celkově si slavnou soutěţ zahrálo 23 českých hokejistů, kteří se do zámoří vydali ještě před pádem komunistického reţimu. Nejvíce se jich sešlo v sezónách 1988-1989 a 1989-1990, kdy jich naskočilo do základní části deset, respektive jedenáct. Za komunismu byl odchod do zámoří velmi komplikovaný, s dnešní situací takřka nesrovnatelný. Buď byli hráči nuceni emigrovat, nebo se dočkali angaţmá v NHL aţ za zásluhy vykonané pro tehdejší československou hokejovou reprezentaci. Odchod byl moţný aţ po dovršení třiceti let a sehrání alespoň 150 reprezentačních utkání.53 Z výše zmíněných 23 hráčů, kteří se vydali za moře ještě před pádem komunistického reţimu, jich celkem třináct emigrovalo54. Zbytek dostal povolení od hokejového svazu a tehdejšího reţimu55. Nejen, ţe byl odchod do zámoří velmi komplikovaný. Druhým faktem je to, ţe u nás tehdy nebyla NHL tolik v povědomí, lidé o ní neměli tolik zpráv, jako je tomu například nyní. Bývalý reprezentant Jiří Látal, který NHL okusil, se v jednom rozhovoru vyjádřil takto: „Uvědomte si, že o NHL u nás tehdy nebyly žádné informace. Neměli jsme internet, nic nepsali v novinách. Prostě nic.“ 56 Zároveň byla pro mnohé na prvním místě reprezentace. Zápasy se Sovětským svazem tehdy měly mimo hokejový i politický rozměr. Opět hovoří Jiří Látal: „Když jsem byl ve Spartě druhým rokem57, dostal jsem nabídku. Draftovalo mě Toronto, chtěli, abych přišel. Ale já řekl ne. Dneska by nikdo neváhal. Já ale toužil po nároďáku, také jsem si nedovedl představit, že uteču a všechny tady nechám.“ Nakonec přeci jen i on emigroval o prázdninách roku 1989, tedy jako jeden z posledních hokejových emigrantů. Roli hrála také jeho nespokojenost s poměry v reprezentaci, kdy jako mladík nedostával tolik prostoru, kolik by si zaslouţil.58 53
Pouzar: Přemýšlel jsem, ţe ţivot sám ukončím. ISport.cz [online]. 13.12.2008 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://isport.blesk.cz/clanek/hokej/62999/pouzar-premyslel-jsem-ze-zivot-sam-ukoncim.html 54 Jiří Crha, Vítězslav Ďuriš, Miroslav Fryčer, Petr Klíma, Jiří Látal, Jan Ludvig, František Musil, Václav Nedomanský Michal Pivoňka, Petr Prajsler, Petr Svoboda, Jaroslav Ševčík, David Volek 55 Jiří Bubla, František Černík, Miroslav Dvořák, Ivan Hlinka, Miloslav Hořava, Jiří Hrdina, Milan Chalupa, Jaroslav Jiřík, Milan Nový, Jaroslav Pouzar 56 JÁCHIM, Václav. Jiří Látal vzpomíná na konflikt ve Spartě i na NHL … Hokej.cz [online]. 20.12.2007 [cit. 2012-0410]. Dostupné z: http://www.hokej.cz/index.php?view=clanek&lng=CZ&webid=0&id=37172 57 Sezóna 1985-1986 58 JÁCHIM, Václav, ref. 56
26
Jak uţ bylo uvedeno, prvním českým hokejistou, který dostal moţnost zahrát si NHL, byl Jaroslav Jiřík. V roce 1969 si pro něj do Brna přijel manaţer nového účastníka NHL St. Louis Blues Cliff Fletcher, který chtěl angaţovat ještě další dva české hráče, leč povolení od hokejového svazu dostal pouze Jiřík. V sezóně nakonec dostal příleţitost pouze ve třech zápasech. I kdyţ měl moţnost zůstat, rozhodl se pro návrat domů.59 Následovalo sedm sezón, do nichţ nezasáhl ani jeden Čech. Historicky druhým českým hokejistou v NHL se tak stal v roce 1977 Václav Nedomanský. Jeho odchod do zámoří však rovněţ neproběhl hladce. V létě 1974 dostal povolávací rozkaz, ale díky pomoci známého si zařídil odklad. Místo toho odcestoval na dovolenou do Španělska, kam však nedorazil, neboť v Ţenevě uzavřel smlouvu s činovníky Toronto Toros, týmu z World Hockey Association60. Nedomanský se rázem stal v Československu nenáviděným emigrantem, o kterém se nesmělo veřejně mluvit – byl povaţován za zrádce.61 V osmdesátých letech se přeci jen zastoupení českých hokejistů v NHL rozrostlo, ale za normální situace mohlo být výrazně větší62. Bohuţel, mnoho skvělých hokejistů tehdejší doby se přes komplikované podmínky do NHL nedostalo. Mezi nimi například Vladimír Martinec, který toho dnes lituje: „Jestli jsem v kariéře udělal nějakou chybu, byla to tahle63. Když už nic jiného, získal bych rozhled, naučil se řeč, poznal život v jiném prostředí. Mrzí mě to. Mohl jsem si zahrát NHL, nabrat zkušenosti, které by se mi pak hodily … Znát budoucnost, utekl bych. Jenže tehdy jsem si to nedokázal představit. A politické změny už pro mě přišly moc pozdě.“ 64 5.2.2 Období 1990-2002 Druhé období působení českých hokejistů v NHL můţeme vymezit mezi lety 1990-2002, respektive mezi sezónami 1990-1991 a 2001-2002. Toto období je charakteristické růstem počtu českých hokejistů v NHL. Po pádu komunistického reţimu bylo najednou snazší se dostat do ciziny, coţ se projevilo i na hokejovém poli. První porevoluční odchod do NHL měl na svědomí
59
NOVÁK, Jiří. Historie českého hokeje: Jaroslav Jiřík. Hokej.cz [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://historie.hokej.cz/index.php?view=clanek&lng=cz&id=0&menu_id=328&open_id=339 60 WHA se měla stát konkurenční soutěţí NHL, ale jiţ po sedmi sezónách ukončila v roce 1979 svou činnost kvůli finančnímu kolapsu 61 NOVÁK, Jiří. Historie českého hokeje: Václav Nedomanský. Hokej.cz [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://historie.hokej.cz/index.php?view=clanek&lng=cz&id=0&menu_id=328&open_id=331 62 Srovnání s ostatními evropskými hokejovými velmocemi v oddíle 5.2.4 63 Upustil od odchodu do zámoří 64 JÁCHIM, Václav. Hokej miluju jako kdysi, přiznává Vladimír Martinec … Hokej.cz [online]. 10.10.2011 [cit. 201204-10]. Dostupné z: http://www.hokej.cz/index.php?view=clanek&id=53896
27
Vladimír Růţička65, který zasáhl ještě do sezóny 1989-1990. Této situace samozřejmě vyuţili i další hráči, kteří se předtím za moře z nejrůznějších důvodů nevydali. Ihned v roce 1990 bylo dosaţeno maximum v počtu draftovaných českých hokejistů do NHL, v tento rok jich bylo draftováno celkem 16. Zároveň do bojů v sezóně 1990-1991 zasáhlo celkem 19 českých hokejistů, sezónu předtím to bylo 11. Jedná se o největší skok, který byl do té doby zaznamenán. Důleţitá je taktéţ změna související s věkovým průměrem českých hráčů v NHL66. Příliv mladých talentů způsobil pokles průměrného věku hokejistů aţ na 23,2 let v ročníku 1995-1996. Nejmarkantnější je změna mezi sezónami 1989-1990 a 1990-1991, kdy průměrný věk klesl téměř o jeden rok. Kromě otevření hranic po pádu komunistického reţimu měly na rostoucí počet českých hokejistů v NHL vliv následující aspekty: nástup hráčů ze silné generace sedmdesátých let67, rozšiřování počtu týmů NHL aţ na současných třicet, a zároveň jejich rostoucí důvěra v hráče evropského původu. Příliv českých hokejistů do NHL vrcholil na přelomu tisíciletí, kdy český hokej zaţíval zlaté časy, jak uţ bylo v práci zmíněno dříve – zlato ze ZOH 1998 v Naganu, „zlatý hattrick“ ze světových šampionátů 1999-2001 a dvě zlata z mistrovství světa juniorů. Zvýšila se poptávka po českých hokejistech, a tak v sezóně 2001-2002 působilo v NHL dosud nejvíce českých hokejistů, a to celkem 77. V sezónách 2000-2001 a 2001-2002 byl zaznamenán vůbec největší příliv nových českých hráčů do NHL. Jednalo se o osmnáct, respektive sedmnáct hráčů. Nadneseně řečeno, kluby braly hráče kvůli tomu, ţe byl z České republiky. Hodně hráčů ale nemělo na NHL potřebnou kvalitu, respektive předpoklady, tudíţ se tito hráči v této soutěţi příliš dlouho neohřáli a rychle zmizeli. Celkově tedy v období mezi sezónami 1990-1991 a 2001-2002 přibylo v NHL 112 nových českých hokejistů. Ale nejen na hráčském poli se projevily úspěchy českého hokeje na mezinárodní scéně. Ivan Hlinka, který vedl českou hokejovou reprezentaci na olympijských hrách v Naganu i na následujících dvou světových šampionátech, se v roce 2000 stal prvním Evropanem v roli hlavního trenéra týmu NHL v dějinách této soutěţe, kdyţ ho do této pozice angaţoval od sezóny 2000-2001 Pittsburgh Penguins. O tento primát se dělí
65
NOVÁK, Jiří. Historie českého hokeje: Vladimír Růţička. Hokej.cz [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://historie.hokej.cz/index.php?view=clanek&lng=cz&id=0&menu_id=328&open_id=337 66 Více v podkapitole 5.3 67 Ze 191 hráčů, kteří odehráli v základní části NHL alespoň 1 zápas, se před rokem 1950 narodili 2 hráči, v 50. letech se narodilo 11 hráčů, v 60. letech 23 hráčů, v 70. letech 88 hráčů, v 80. letech 64 hráčů a v 90. letech 3 hráči.
28
s finským trenérem Suhonenem, který se od stejné sezóny stal hlavním trenérem týmu Chicago Blackhawks.68 5.2.3 Období po roce 2002 Třetí a zatím poslední období můţeme vymezit mezi lety 2002-2012, respektive mezi sezónami 2002-2003 a 2011-2012. Toto období je oproti období druhému charakteristické postupným poklesem počtu českých hokejistů v NHL, a zároveň výrazným zvyšováním průměrného věku českých hráčů. Zatímco v sezóně 2003-2004 působilo v NHL ještě celkem 74 českých hokejistů, v sezóně 2011-2012 to bylo uţ jen 43 hráčů. Dochází totiţ k postupnému odchodu členů velmi silné generace sedmdesátých let, přičemţ za ně nenastupuje adekvátní náhrada. Mezi tyto hráče patří například Radek Bonk, Robert Lang, Marek Malík, Jaroslav Modrý, Robert Reichel, Martin Ručinský, Martin Straka, Jiří Šlégr, Roman Turek či David Výborný. Tito hráči drţeli český prapor v NHL dlouhou dobu a na závěr kariéry se většinou vrací domů do české nejvyšší soutěţe, v mnoha případech do svých mateřských klubů.69 Zároveň hodně zástupců této generace sedmdesátých let nadále v NHL působí70, a jelikoţ nepřichází ve větší míře noví mladí hráči, tak věkový průměr českých hráčů v NHL výrazně roste. Na poklesu počtu českých hokejistů v NHL má také vliv rostoucí význam ruské soutěţe a její transformace na KHL v roce 2008. Zatímco v sezóně 2001-2002 působilo v ruské lize sedm českých hokejistů, v premiérové sezóně KHL uţ to bylo 31 hráčů. Hokejisté, kteří nemají jisté místo v NHL, jdou raději do Ruska, kde si vydělají také slušné peníze, místo toho, aby bojovali o svou šanci v niţších severoamerických soutěţích. V období let 2002-2012 přibylo celkem 56 nových hráčů. Ale kdyţ vezmeme v potaz jen poslední tři sezóny, tak v těch přibylo dohromady pouze sedm nováčků. 5.2.4 Srovnání s ostatními zeměmi Obr. 6. nabízí srovnání počtu hokejistů v jednotlivých sezónách NHL v období 1977-2012 podle jejich státní příslušnosti. Srovnáváme hráče z pěti evropských hokejových velmocí (Česko, Finsko, Rusko, Slovensko a Švédsko). Právě hokejisté z těchto zemí tvoří po Kanaďanech a Američanech největší podíl ze všech hokejistů
68
KOVÁŘ, Pavel. Ivan Hlinka: vzlety a pády. Cesky a slovensky svet [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.czsk.net/svet/clanky/osobnosti/hlinka.html 69 Více v podkapitole 5.6 70 Např. Radek Dvořák, Patrik Eliáš, Roman Hamrlík, Milan Hejduk, Jaromír Jágr, Václav Prospal, Jaroslav Špaček
29
hrajících NHL.71 Situace je podobná jako u draftu do NHL. Do sezóny 1989-1990 vévodili pořadí, vzhledem k politické situaci v tehdejším Československu a Sovětském svazu, Finové, a zejména Švédové. Ale v té době celkově nebylo zastoupení evropských hráčů v NHL příliš vysoké. Hned od začátku devadesátých let však začíná expanze evropských hráčů do NHL, růst trvá aţ do sezóny 2003-2004. Zatímco v sezóně 1990-1991 působilo v NHL 63 hráčů ze jmenovaných evropských hokejových velmocí, v sezóně 2003-2004 to bylo uţ 270 hráčů. Největší měrou se na tomto vývoji podíleli Češi a Rusové, o něco méně pak Švédové, Finové a Slováci. Kdyţ uţ jsme u Slováků, jejich největší expanze je spojena s přelomem tisíciletí, kdy slovenský hokej, stejně jako český, proţíval velmi dobré období. Po zrušeném ročníku 2004-2005 se v sezóně 2005-2006 objevuje uţ pouze 233 hráčů ze silné evropské hokejové pětky a pokles pokračuje i nadále. Největší podíl na tom mají Češi, Slováci a Rusové. Počet Finů klesá výrazněji aţ v posledních dvou ročnících. Příčinou je mj. rostoucí význam ruské soutěţe a vznik KHL, jak jiţ bylo zmíněno dříve. V praxi se tak mohou objevit i problematické situace, týkající se „přeběhlíků“ mezi kluby obou soutěţí – příkladem můţe být ruský hráč Alexander Radulov. Jedině počet Švédů od sezóny 2005-2006 stoupá. V sezóně 2009-2010 se tak tato země opět dostala na první místo mezi sledovanými národy, stejně jako tomu bylo v období před sezónou 1990-1991.
Obr. 6. Vývoj počtu hokejistů v jednotlivých sezónách NHL v období 1977-2012 podle jejich státní příslušnosti
71
Kompletní přehled: NHL Nationality Breakdown from 1917-18 to 2011-12. QuantHockey.com [online]. © 2012[cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.quanthockey.com/TS/TS_PlayerNationalities.php
30
5.3 Věkový průměr V této podkapitole se budeme věnovat vývoji věkového průměru hráčů. Průměrný věk českých hokejistů v jednotlivých sezónách byl spočítán pomocí prostého aritmetického průměru. Byl sečten věk všech hráčů72, kteří v daném ročníku NHL nastoupili alespoň k jednomu utkání, a tímto počtem byl součet následně vydělen. Vývoj nám ukazuje křivka na obr. 7. Počáteční vysoký věkový průměr, jenţ byl způsoben převahou hráčů starších třiceti let, kteří dostali povolení k odchodu do NHL od hokejového svazu a tehdejšího reţimu, byl postupem osmdesátých let sraţen přílivem hokejových emigrantů mladšího věku i návratem těch starších hráčů domů. Následný pokles po pádu komunistického reţimu v první polovině devadesátých let je způsoben především přílivem hráčů ze silné generace sedmdesátých let. Trval aţ do sezóny 1995-1996, kdy byl zaznamenán historicky nejniţší věkový průměr – 23,2 let. Od této sezóny však průměrný věk českých hokejistů v NHL stoupá. Růst byl částečně zpomalen na počátku nového tisíciletí, kdy zaznamenal úspěchy český juniorský hokej. Úspěšní mladí hráči se nahrnuli do NHL, avšak hodně z nich v ní příliš hlubokou stopu nezanechalo73.
Obr. 7. Vývoj věkového průměru českých hokejistů v NHL v období 1981-2012
Jediný ročník od sezóny 1995-1996, ve kterém byl zaznamenán pokles věkového průměru, byl ročník 2008-2009, kdy se průměrný věk českých hráčů sníţil o necelý jeden rok – z 27,83 let na 26,96 let. Tento pokles byl zapříčiněn kombinací dvou událostí. Jednak 72 73
K 31.12. daného ročníku (např. pro sezónu 2008-2009 k 31.12.2008) Např. Blatný, Brendl, Čutta, Kristek, Kutlák, Nedorost, Sivek
31
se jednalo o sezónu, kdy byl naposledy zaznamenán větší příliv mladých českých hráčů, a zároveň také došlo po sezóně 2007-2008 k odchodu mnoha hráčů starších třiceti let naráz. Generační obměna se bohuţel nekoná. Za stárnoucí zástupce silné generace ze sedmdesátých let nepřichází v dostatečném počtu adekvátní náhrada. Proto není divu, ţe průměrný věk vystoupal v sezóně 2011-2012 aţ téměř k 29 letem. Toto číslo se jiţ takřka rovná hodnotám z počátku osmdesátých let, kdy v NHL hrálo pár zkušených hráčů, kterým to reţim umoţnil. Pro určité srovnání se můţeme podívat na vývoj věkového průměru u hráčů z pěti evropských hokejových velmocí. Byla pouţita stejná metoda výpočtu. Nesledujeme však vývoj věkového průměru sezónu po sezóně, ale po pěti sezónách od sezóny 1990-1991 do sezóny 2010-2011. Na tu ještě navazuje sezóna 2011-2012. Na obr. 8. můţeme vidět, ţe se situace postupem času výrazně změnila. Zatímco v devadesátých letech a na počátku dalšího desetiletí měli Češi a Slováci nejniţší věkový průměr, vývoj od sezóny 2005-2006 situaci zcela obrátil. Zatímco se věkový průměr Čechů a Slováků nadále zvyšoval, Rusové a Švédové zaznamenali pokles. Ještě větší nárůst však potkal Finy, takţe v sezóně 2011-2012 byli s průměrným věkem 29,3 let nejstarší právě oni. Následovali Slováci (29,1), Češi (28,9), Rusové (26,3) a Švédové (25,5). Pořadí v sezóně 1995-1996 bylo přitom takřka opačné – nejstarší byli Švédové (25,7), následovali Rusové (25,5), Finové (24,9), Češi (23,2) a Slováci (23,1). Z výsledků je patrné, jak která země pracuje s mládeţí, respektive jak se jim daří generační obměna. Českému a slovenskému hokeji se toto nedaří, silné ročníky ze sedmdesátých a počátku osmdesátých let nemají své nástupce.
Obr. 8. Vývoj věkového průměru českých, finských, ruských, slovenských a švédských hráčů v NHL v období 1990-2012
32
5.4 Platy hráčů Jak uţ bylo řečeno ve třetí kapitole, finance jsou jedním z faktorů, kvůli kterým se hráči vydávají do zámoří a touţí hrát NHL. V této podkapitole se zaměříme na vývoj platů českých hokejistů od sezóny 1989-199074 aţ po současný ročník 2011-2012. Do výpočtu75 byli zahrnuti hráči, kteří v dané sezóně odehráli v základní části minimálně deset zápasů76. Snahou bylo zjistit výši platů všech českých hokejistů v jednotlivých sezónách, kteří splňovali dané kritérium. Všechna data, která se shromaţďovala ze tří zdrojů77, ale bohuţel nebyla nalezena, coţ se týká zejména ročníků v devadesátých letech. Ale i tak je výsledek uspokojující a nabízí dobrý přehled o vývoji v dané problematice. Můţeme jej vidět na obr. 9.
Obr. 9. Vývoj průměrného platu českých hokejistů v NHL od sezóny 1989-1990 do sezóny 2011-2012
Na první pohled je patrný obrovský rozdíl mezi prvním a posledním ročníkem sledovaného období, rozdíl v průměrném platu činí více neţ 2,5 mil. USD. Zatímco v sezóně 1989-1990 byl průměrný plat českých hokejistů 142 609 USD a nejlépe placený Čech, Petr Svoboda, si přišel ročně na 258 990 USD, dnes uţ se pohybujeme v daleko vyšších číslech. Průměrný plat českých hokejistů v sezóně 2011-2012 byl asi 2,8 mil. USD, nejlépe placenému Martinu Eratovi zajišťovala smlouva 6 mil. USD78.
74
Od této sezóny jsou platy zveřejňovány Prostý aritmetický průměr 76 V sezóně 1994-1995, která byla zkrácena na 48 zápasů, byla hranice stanovena na 6 zápasů 77 www.dropyourgloves.com, www.hockeyzoneplus.com, www.nhlnumbers.com 78 S touto výší platu se ale dělí aţ o 50. místo mezi všemi hráči 75
33
Obecně právě od devadesátých let došlo v NHL k rapidnímu růstu platů. Souviselo to jednak se změnou v čele NHLPA79, s čímţ přišlo zveřejňování hráčských platů. Dále pak rostly zisky jednotlivých týmů, coţ jim poskytlo další prostředky na platy hráčů, a v neposlední řadě sílil vliv agentů.80 I výše průměrného platu českých hokejistů v NHL takřka neustále stoupá, ale narazíme i na sezóny, kdy tomu tak nebylo. Sezóna 1994-1995 byla specifická, jelikoţ kaţdý tým odehrál kvůli výluce pouze 48 zápasů. Většina hráčů tak dostala jen cca 58 % z výše svého platu ve smlouvě. Proto pokles oproti sezóně 1993-1994. V dalším, jiţ plnohodnotném, ročníku můţeme naopak vidět takřka rekordní nárůst81. Další poklesy můţeme vidět v období let 1998-2000. Tyto poklesy je moţné odůvodnit významným vzestupem počtu českých hokejistů v ročnících 1998-1999 a 2000-2001. Noví hráči dostali niţší smlouvy, čímţ sníţili výši průměrného platu. V novém tisíciletí pokračoval rapidní růst platů nejen u českých hráčů, ale i v celé NHL. Tento trend uţ byl neúnosný a vyústil v to, ţe po vypršení kolektivní smlouvy z roku 1995 byl zrušen celý ročník 2004-2005, jelikoţ se zástupci NHLPA a NHL nedohodli na nové smlouvě. Nová kolektivní smlouva byla schválena aţ v červenci roku 2005 a mj. nastolila zavedení platových stropů, coţ sníţilo částku vydávanou na platy hráčů. Průměrný plat českých hokejistů tak oproti sezóně 2003-2004 klesl o více neţ 400 000 USD. Jenţe postupně se platový strop zvyšuje82, jelikoţ jeho výšku stanovuje hranice 57 % průměrného příjmu všech klubů. A NHL v poslední době zaţívá ekonomicky nejsilnější období se zisky v řádech miliard dolarů. Bohaté kluby nemají problém, ale kluby chudší se zadluţují.83 Od sezóny 2006-2007 tak roste i průměrný plat českých hokejistů. Navíc se počet Čechů v NHL zmenšuje, hrají v ní vesměs zkušení hráči s dobrými smlouvami, a tak je průměrný plat Čechů ve výši 2,8 mil. USD poměrně výrazně nad průměrným platem všech hráčů v NHL, který je asi 2,4 mil. USD. Po sezóně 2011-2012 kolektivní smlouva z roku 2005 vyprší a budoucnost NHL je opět ve hvězdách.
79
The National Hockey League Players Association – hráčská asociace MASON, Daniel S. a Trevor SLACK. Industry Factors and the Changing Dynamics of the Player–Agent Relationship in Professional Ice Hockey. Sport Management Review. 2001, roč. 4, č. 2, s. 165-191. ISSN 1441-3523. s. 178 81 Větší skok byl zaznamenán pouze mezi sezónami 2005-2006 a 2006-2007 82 Celkem o 25 mil. USD - z 39 mil. USD v sezóně 2005-2006 na 64,3 mil. USD v sezóně 2011-2012 83 SUŠOVSKÝ, Adam. NHL chce zastavit růst hráčských platů. HospodářskéNoviny.cz [online]. 31.1.2012 [cit. 2012-0222]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-54565850-nhl-chce-zastavit-rust-hracskych-platu 80
34
Nejvíce si z českých hokejistů vydělal Jaromír Jágr, ale to i ve srovnání s hráči všech národností. Celkově si za 18 sezón strávených v NHL vydělal více neţ 100 mil. USD84. Dále si z českých hráčů nejvíce vydělali Patrik Eliáš, Roman Hamrlík a Dominik Hašek, a to přes 50 mil. USD. Na závěr ještě zmínka o situaci z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kterou nám naznačuje bývalý československý reprezentant Josef Horešovský: „Tehdejší nejlepší hráč NHL Bobby Hull bral sto tisíc dolarů, já bych dostal třináct tisíc plus pět tisíc bonus. Na nováčka to byly tehdy peníze.“ 85
5.5 Kluby NHL V této podkapitole se podíváme na to, ve kterých městech USA a Kanady se NHL v současnosti hraje, ale i na to, jak se měnil počet týmů v čase a prostoru. Další obsah je zaměřen na české hokejisty. Dozvíme se, kde a v jakém počtu působilo celkem 191 českých hokejistů, kteří se dosud v NHL objevili. V současnosti působí v NHL celkem 30 týmů, jejichţ přehled je uveden v Tab. 4. a Tab. 5. Tab. 4. Přehled týmů Východní konference NHL Divize
Atlantická
Jihovýchodní
V NHL od roku 1982
Tým
Město
New Jersey Devils
Newark, NJ
New York Islanders
New York City, NY
1972
New York Rangers
New York City, NY
1926
Philadelphia Flyers
Philadelphia, PA
1967
Pittsburgh Penguins
Pittsburgh, PA
1967
Carolina Hurricanes
Raleigh, NC
1997
Florida Panthers
Sunrise, FL
1993
Tampa Bay Lightning
Tampa, FL
1992
Washington Capitals
Washington, D. C.
1974
Winnipeg Jets
Winnipeg, MB
2011
Boston Bruins
Boston, MA
1924
Buffalo Sabres
Buffalo, NY
1970
Montreal, QC
1917
Ottawa, ON
1992
Toronto Maple Leafs Toronto, ON Data: Wikipedia
1917
Severovýchodní Montreal Canadiens Ottawa Senators
84
Nejvíce v sezóně 2002-2003 přes 11 mil. USD, nejméně 150 000 USD v nováčkovské sezóně 1990-1991 JÁCHIM, Václav. Scotty Bowman mi nabízel smlouvu, připomíná Josef Horešovský … Hokej.cz [online]. 2.11.2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://hokej.cz/index.php?view=clanek&lng=CZ&webid=0&id=54024&debug=1 85
35
Tab. 5. Přehled týmů Západní konference NHL Divize
Centrální
Pacifická
V NHL od roku 1926
Tým
Město
Chicago Blackhawks
Chicago, IL
Columbus Blue Jackets
Columbus, OH
2000
Detroit Red Wings
Detroit, MI
1926
Nashville Predators
Nashville, TN
1998
St. Louis Blues
St. Louis, MO
1967
Anaheim Ducks
Anaheim, CA
1993
Dallas Stars
Dallas, TX
1993
Los Angeles Kings
Los Angeles, CA
1967
Phoenix Coyotes
Phoenix, AZ
1996
San Jose Sharks
San Jose, CA
1991
Calgary Flames
Calgary, AB
1980
Colorado Avalanche
Denver, CO
1995
Edmonton, AB
1979
St. Paul, MN
2000
Severozápadní Edmonton Oilers Minnesota Wild
Vancouver Canucks Vancouver, BC Data: Wikipedia
1970
Současnému stavu ale předcházel dlouhý vývoj. Po chaotické předválečné době, kdy se formovala nová soutěţ, následovala dlouhá éra, kdy NHL hrálo šest týmů tzv. Original Six86. Tato éra byla započata sezónou 1942-1943 a skončena sezónou 1966-1967. Na konci let šedesátých, a především v sedmdesátých letech došlo k prvnímu výraznějšímu rozšiřování soutěţe, kdy počet týmů vzrostl na 21. NHL se šířila všemi směry, jelikoţ byl přijat v podstatě kaţdý klub, jenţ byl ochoten zaplatit vstupní poplatek. Tím pádem vznikly i organizace, které neměly naději na delší setrvání v NHL, a tak záhy musely změnit působiště. Osmdesátá léta jsou pak ve znamení klidu a ustálení počtu. V devadesátých letech začala tzv. jiţní expanze NHL. Stimulem byl přestup Wayna Gretzkyho87 z týmu Edmonton Oilers do Los Angeles Kings, coţ vzbudilo šílenství a „boom“ zájmu o hokej v Kalifornii. Na základě této události dospěli představitelé NHL k závěru, ţe v těchto dosud „nehokejových“ oblastech je obrovský fanouškovský i trţní potenciál pro šíření NHL. V devadesátých letech tedy NHL přijala celkem 9 nových klubů, z nichţ hned 6 bylo z měst leţících spíše v jiţní části USA88. Dále se čtyři kluby
86
Boston Bruins, Detroit Red Wings, Chicago Blackhawks, Montreal Canadiens, New York Rangers a Toronto Maple Leafs 87 Povaţován za nejlepšího hokejistu všech dobu, v základní části NHL zaznamenal v 1 487 zápasech celkem 2 857 kanadských bodů. Druhý v pořadí, Mark Messier, má 1 887 bodů. 88 Anaheim, Atlanta, Nashville, San Jose, Sunrise, Tampa
36
přestěhovaly výrazně směrem na jih89. NHL se tak dostala i do hokejově exotických oblastí, jakými jsou Phoenix v arizonské poušti či floridský poloostrov. V novém tisíciletí se NHL stabilizovala a počet klubů se ustálil na třiceti. A i kdyţ je znát rozdíl mezi hokejovým severem a jihem, ať uţ v ekonomické úspěšnosti klubů či v diváckém zájmu, nové kluby se zatím drţí. Jedinou výjimkou je Atlanta, ze které se klub v roce 2011 přestěhoval na sever, do kanadského Winnipegu.90 5.5.1 Češi v klubech NHL Čeští hokejisté se objevili od roku 1969 do současnosti celkem v 35 týmech NHL. Mimo třicítku týmů působících v NHL v současnosti se jedná ještě o následující týmy, které se musely vesměs z finančních důvodů přestěhovat do jiného města: Atlanta Trashers, Hartford Whalers, Minnesota North Stars, Quebec Nordiques a Winnipeg Jets (1979).91 Celkově tedy hovoříme o 33 městech, ve kterých sídlí či sídlilo zmiňovaných 35 týmů. Rozdíl je způsoben tím, ţe v New Yorku působí dva týmy92, a ve Winnipegu působily dva týmy, byť se stejným názvem, které nelze zaměňovat93. Z celkového počtu 33 měst jich 8 leţí v pěti kanadských provinciích, 24 v osmnácti státech USA a Washington, D.C. je samostatným územním celkem. Co se týče USA, většina „hokejových měst“ se soustředí spíše ve východní části této země. Kdybychom měli města zařadit do čtyř oblastí USA, které vymezil U.S. Census Bureau94, vypadal by přehled následovně: „Severovýchod“ - 7 měst (Boston, Buffalo, Hartford, Newark, New York, Philadelphia, Pittsburgh), „Jih“ - 7 měst (Atlanta, Dallas, Nashville, Raleigh, Sunrise, Tampa, Washington, D.C.), „Středozápad“ - 6 měst (Bloomington, Columbus, Detroit, Chicago, St. Louis, St. Paul) a „Západ“ - 5 měst (Anaheim, Denver, Los Angeles, Phoenix, San Jose). Z jednotlivých států má největší zastoupení Kalifornie. Nejvíce českých hokejistů doposud působilo v New Yorku, kde jsou doma dva týmy, mezi kterými je ale vidět nepoměr – za Rangers hrálo 21 českých hráčů, za Islanders pouze 89
Bloomington → Dallas, Quebec → Denver, Hartford → Raleigh, Winnipeg → Phoenix MATERNA, Kryštof. Nastává éra expanze NHL do Kanady? NHL.CZ [online]. 13.6.2011 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.nhl.cz/CZ/clanek/25683/clanek.html 91 MĚDÍLEK, Filip. Stěhování klubů v historii NHL. Webhokej24.cz [online]. 13.3.2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://webhokej24.cz/amcan/komentare/stehovani-klubu-v-historii-nhl 92 New York Islanders, New York Rangers 93 Původní tým Winnipeg Jets se v roce 1996 přestěhoval do Phoenixu, současný tým Winnipeg Jets získal NHL v roce 2011 od Atlanty 94 Census Bureau Regions and Divisions with State FIPS Codes. United States Census Bureau [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.census.gov/geo/www/reg_div.txt 90
37
8. Dále v pořadí následují „hokejové bašty“ Philadelphie s 23 Čechy a Pittsburgh s 20, ale také týmy s nepříliš bohatou historií. Patří mezi ně Columbus (20), Tampa Bay (19) a Florida sídlící ve městě Sunrise (19). Zvláště u Columbusu můţe tak vysoký počet českých hráčů překvapit, jelikoţ tento tým působí v NHL teprve od roku 2000. Na opačné straně můţeme najít Hartford, kde působili pouze 4 Češi. Místní tým působil v NHL v období 1979-1997. Jinak zde najdeme města ze západu USA – San Jose (8), Anaheim (8) a Denver (10), kde sídlí klub Colorado Avalanche. Všechny tři týmy působí v NHL aţ od devadesátých let.
Obr. 10. Počet českých hokejistů v amerických týmech NHL za období 1969-2012
Nyní se podívejme na Kanadu. Čeští hokejisté doposud působili v týmech z osmi kanadských měst, z nichţ pouze v Quebecu se uţ NHL nehraje. Města se nacházejí v pěti provinciích. Montreal, Ottawa, Quebec a Toronto leţí na východě Kanady v provinciích Ontario a Quebec. Winnipeg se nachází ve střední části Kanady v provincii Manitoba. Zbylá města Calgary, Edmonton a Vancouver najdeme v západních provinciích Alberta a Britská Kolumbie. Nejvíce českých hokejistů doposud působilo v Edmontonu, a to celkem 22. V „sousedním“ Calgary přitom pouze 9. A to mají týmy z těchto měst prakticky stejně dlouhou historii, tým Edmonton Oilers je v NHL o rok déle. Na druhé příčce je Ottawa, kde zatím působilo 18 Čechů.
38
Nejméně českých hokejistů pak působilo v Quebecu (3), kde místní tým Quebec Nordiques působil v NHL v letech 1979-1995, a ve Winnipegu (2). V týmu Winnipeg Jets, který se v roce 1996 přestěhoval do Phoenixu, působil jeden Čech. V současném týmu se stejným názvem, který navazuje na jeho tradici, ale jinak s ním nemá nic společného, dosud působil rovněţ jeden český hráč.
Obr. 11. Počet českých hokejistů v kanadských týmech NHL za období 1969-2012
V určitých obdobích a klubech působily silné enklávy Čechů, které výrazně ovlivňovaly styl hokeje, místní atmosféru apod. Nejlepším příkladem můţe být tým Pittsburgh Penguins na přelomu tisíciletí, kdy se kolem Jaromíra Jágra postupem času utvořila „česká mafie“. V sezóně 2000-2001 v tomto týmu působilo rekordních 11 českých hokejistů, navíc na střídačce stál jako hlavní trenér Ivan Hlinka. V New Yorku zase v té době řádila tzv. „Czech line“ ve sloţení Dvořák, Nedvěd, Hlaváč. Čeští hráči si na ledě dokáţou vyhovět, nejinak je tomu mimo hokej, coţ dosvědčuje Michal Rozsíval: „Ve všech týmech, kde jsem hrál, drželi Češi pohromadě … V Pittsburghu jsme si užili asi nejvíc legrace. Skoro nikdo z nás českých kluků neměl rodinu, takže jsme byli pořád pohromadě … Jsem rád, když je vedle mě tolik krajanů. Můžeme si popovídat rodným jazykem, ta legrace je jiná. Lepší.“ 95 95
LANGR, Michael. Vţdycky s českou partou okolo … IDNES.cz [online]. 5.1.2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://hokej.idnes.cz/vzdycky-s-ceskou-partou-okolo-mame-lepsi-legraci-rika-rozsival-pvt /nhl.aspx?c=A120104_113253_nhl_lge
39
5.6 Situace po ukončení angažmá v NHL V závěru celé kapitoly se zaměříme na otázku, jaký je osud hráčů po ukončení jejich anabáze v NHL, respektive na to, kde tráví zbytek své hokejové kariéry. Samozřejmě se můţe stát, ţe ji zakončí přímo v této soutěţi. To se většinou týká hráčů, kteří se v Severní Americe rozhodli usídlit natrvalo. Hráči, kteří v NHL působili po dlouhou dobu a zanechali v ní výraznou stopu, se ve velké míře po třicítce vracejí domů a na závěr kariéry působí v české nejvyšší soutěţi. Ve velkém mnoţství případů pak v mateřských klubech či v klubech, ke kterým je pojí nějaký vztah. Martin Straka se dokonce po svém návratu ze zámoří stal většinovým vlastníkem hokejového klubu v Plzni, čímţ v roce 2009 zachránil jeho extraligovou příslušnost. Podobný případ nastal u kladenského hokejového klubu, který před sezónou 2011-2012 dostal z problému asi nejslavnější český hokejista, Jaromír Jágr. Ten také uţ několikrát avizoval, ţe chce svou kariéru zakončit právě doma na Kladně. Hráči, kteří se do Evropy vracejí uţ před třicítkou a v NHL nezaţili tak bohatou kariéru, si hledají angaţmá různě po evropském kontinentu. Přeci jenom však dávají přednost nabídkám z ekonomicky vyspělejších soutěţí před nabídkami z české nejvyšší soutěţe. Mezi tyto soutěţe patří především KHL (dříve ruská liga), a dále pak finská, švédská či v poslední době švýcarská liga. Ač jsou v menšině, tak najdeme i takové hráče, kteří se rozhodli pro ţivot v Severní Americe i po skončení jejich hokejové kariéry. Jedná se vesměs o hráče, kteří v zámoří působili spoustu sezón, mnozí se zde oţenili a zaloţili rodinu, a uţ se jim zkrátka nechtělo vracet. Můţeme tedy jmenovat například Bobbyho Holíka, Roberta Langa, Františka Musila, Stanislava Neckáře, Václava Nedomanského, Michala Pivoňku, Jaroslava Svejkovského či Petra Svobodu. Mezi těmito hráči najdeme i ty, kteří do zámoří emigrovali z tehdejšího komunistického Československa.
40
6 ZÁVĚR Tato práce si dala za cíl shrnout dosavadní vývoj problematiky migrace českých hokejistů do Spojených států amerických a Kanady. První a základní otázka zněla: Proč se čeští hokejisté do zámoří vůbec vydávají? Můţeme odpovědět, ţe je to zaprvé touha splnit si své osobní sportovní ambice. Hráči mají v mládí většinou dva hlavní sny. Prvním snem je zahrát si za reprezentaci a druhým je dostat se do NHL, nejslavnější a nejlepší hokejové soutěţe na světě. Druhým hlavním motivem je vidina vysokého finančního ohodnocení v této soutěţi, které je nesrovnatelné se situací v nejvyšší soutěţi v České republice. Kdyţ zmíněné dva faktory spojíme dohromady, tak nemůţe konkurovat ani bohatá ruská soutěţ, respektive nedávno vzniklá KHL lákající „jen“ na vysoké finanční ohodnocení. Nejlepší čeští hráči působili a působí v NHL. Další otázka, na kterou chtěla práce najít odpověď, zněla: Jak je to s odchodem mladých talentů českého ledního hokeje do zámoří? Prvořadým cílem většiny hráčů je dostat se do NHL, přičemţ s postupující dobou je tento trend stále markantnější. K této metě vede několik moţných cest. Jednou z nich je hráčův odchod do zámoří jiţ v juniorském věku s vidinou, ţe z tamějších juniorských soutěţí má větší šanci dostat se do NHL neţ například z domácích podmínek. Práce ukazuje, ţe nejfrekventovanějšími soutěţemi jsou v tomto ohledu OHL, QMJHL a WHL jakoţto nejkvalitnější juniorské soutěţe v Severní Americe, do kterých kaţdoročně, především od roku 1997, odchází mnoho českých talentů. V dlouhodobém srovnání je to nejvyšší počet ze sledovaných pěti evropských hokejových velmocí. Zároveň však práce ukazuje, ţe z hráčů, kteří se vydají touto cestou, se v NHL prosadí jen výrazná menšina. Dostáváme se k otázce, jak se vyvíjel počet českých hokejistů v NHL, a jak se vyvíjely aspekty s tím spojené. A také k tomu, jak vypadá srovnání stavu s ostatními evropskými hokejovými velmocemi. Působení českých hokejistů v NHL jsme rozdělili na základě zjištěných údajů do tří hlavních období. Jediným ukazatelem, který v celém sledovaném období téměř neustále roste, je průměrný plat českých hokejistů. První období, které je vymezeno mezi lety 1969-1990 je charakteristické nízkým zastoupením Čechů v NHL, které bylo na konci sedmdesátých a hlavně v osmdesátých letech ovlivněno komunistickým reţimem v tehdejším Československu, jenţ dovoloval odchod jen za určitých podmínek. Ti hráči, co určené podmínky nesplňovali, byli nuceni emigrovat, aby si NHL mohli vůbec zahrát. Díky těmto hráčům se postupně sniţoval vysoký věkový průměr českých hokejistů v této soutěţi. Největší zastoupení z pěti
41
evropských hokejových velmocí měli v této době Švédové a Finové, coţ je vzhledem k politické situaci v tehdejším Československu a Sovětském svazu logické. Druhé období vymezené mezi lety 1990-2002 je charakteristické nárůstem počtu českých hokejistů v NHL. Na svědomí ho má několik aspektů, mezi které patří otevření hranic po pádu komunistického reţimu, nástup hráčů ze silné generace sedmdesátých let, rozšiřování počtu týmů NHL a jejich zvýšený zájem o evropské hráče, a úspěchy českého hokeje na mezinárodní scéně na přelomu tisíciletí, kdy počet Čechů v NHL kulminoval. Společně s Čechy mají největší podíl na evropské expanzi do NHL v tomto období Rusové. Pro první polovinu devadesátých let je pak typický pokles věkového průměru českých hráčů v NHL, především díky zmiňovanému přílivu hráčů ze silné generace sedmdesátých let. Věkový průměr se tak v sezóně 1995-1996 dostal na historické minimum. Poslední období vymezené mezi lety 2002-2012 je naopak charakteristické postupným poklesem českých zástupců v NHL, a zároveň výrazným zvyšováním věkového průměru. Obojí má na svědomí pozvolný odchod hráčů ze silné generace sedmdesátých let, za které nemá český hokej adekvátní náhradu. Na pokles počtu hráčů má v posledních letech vliv i vznik KHL, která je pro určité hráče alternativou NHL. Obecně v tomto období v NHL ubývá hráčů ze silné evropské hokejové pětky, na čemţ mají kromě Čechů podíl hlavně Rusové a Slováci. Tomuto trendu se vymykají akorát Švédové, jejichţ zastoupení v NHL naopak díky skvělé práci s mládeţí stoupá. Vývoj je také patrný při pohledu na srovnání věkových průměrů u jednotlivých evropských hokejových velmocí. V devadesátých letech a na počátku dalšího desetiletí vykazovali nejniţší věkový průměr Češi a Slováci díky silné generaci hráčů narozených v sedmdesátých i na počátku osmdesátých let, zatímco Švédové a Rusové měli věkový průměr nejvyšší. Situace se však zcela obrátila a na konci sledovaného období mají Češi a Slováci ještě spolu s Finy nejvyšší věkový průměr, zatímco Rusové, a zejména Švédové vykazují díky lepší práci s mládeţí a generační obměně nejniţší věkový průměr. Co se týče zastoupení českých hráčů v jednotlivých klubech NHL, tak nejvíce jich doposud působilo v klubech z New Yorku, Philadelphie, Pittsburghu, Edmontonu a Columbusu. Mimo Columbus se jedná o tradiční „hokejové bašty“. Naopak nejméně Čechů působilo ve Winnipegu, Quebecu, Hartfordu, San Jose a Anaheimu. Ještě se podíváme na otázku, jak je to s hráči po ukončení jejich kariéry v NHL. Někteří hráči uţ v Severní Americe natrvalo zůstanou, ve větší míře se však hráči vrací
42
zpátky do Evropy. Ti hráči, co zanechali v NHL obzvlášť výraznou stopu, se většinou po třicítce vracejí domů, často do svých mateřských klubů. Zcela na závěr lze poznamenat, ţe předkládaná práce nepřináší „pouze“ informace týkající se prioritně jejího tematického zaměření. Je také důkazem, jak zajímavé a přínosné můţe být geografické studium sportovních migrací, potaţmo sportu v celé šíři jeho různorodých aspektů. Je zřejmé, ţe tato bakalářská práce nepřináší všechny poznatky, coţ není ani moţné, ani to nebylo jejím cílem. V daném ohledu ji lze chápat jako inspiraci, či ještě lépe východisko dalších, podobně orientovaných studií.
43
SEZNAM PRAMENŮ Literatura BALE, John. Sports geography. Second Edition. New York: Routledge, 2003. ISBN 0-419-252207. BALE, John a Joseph MAGUIRE. The Global Sports Arena: Athletic Talent Migration in an Interdependent World. London: Cass, 1994. ISBN 0-7146-4116-2. BALE, John a Trudo DEJONGHE. Sports Geography: an overview. Belgeo. 2008, č. 2, s. 157-166. ISSN 1377-2368. MAGUIRE, Joseph a Mark FALCOUS. Sport and migration: borders, boundaries and crossings. London: Routledge, 2011. ISBN 978-0-415-49833-3. MASON, Daniel S. a Trevor SLACK. Industry Factors and the Changing Dynamics of the Player– Agent Relationship in Professional Ice Hockey. Sport Management Review. 2001, roč. 4, č. 2, s. 165-191. ISSN 1441-3523. SEKOT, Aleš. Sociologické problémy sportu. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2562-8.
Elektronické zdroje Canadian Hockey League. Wikipedia [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Canadian_Hockey_League Census Bureau Regions and Divisions with State FIPS Codes. United States Census Bureau [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.census.gov/geo/www/reg_div.txt ČERMÁK, Vítězslav. TIME OUT LN: Přeplácená extraliga. Lidovky.cz [online]. 8.12.2011 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://sport.lidovky.cz/time-out-ln-preplacena-extraliga-dob-/ln-sportnazory.asp?c=A111208_101907_ln-sport-nazory_mih JÁCHIM, Václav. Jiří Látal vzpomíná na konflikt ve Spartě i na NHL … Hokej.cz [online]. 20.12.2007 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.hokej.cz/index.php?view=clanek&lng=CZ&webid=0&id=37172 JÁCHIM, Václav. Hokej miluju jako kdysi, přiznává Vladimír Martinec … Hokej.cz [online]. 10.10.2011 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.hokej.cz/index.php?view=clanek&id=53896 JÁCHIM, Václav. Scotty Bowman mi nabízel smlouvu, připomíná Josef Horešovský … Hokej.cz [online]. 2.11.2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://hokej.cz/index.php?view=clanek&lng=CZ&webid=0&id=54024&debug=1 KOVÁŘ, Pavel. Ivan Hlinka: vzlety a pády. Cesky a slovensky svet [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.czsk.net/svet/clanky/osobnosti/hlinka.html Kurzy devizového trhu. Česká národní banka [online]. 22.2.2012 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp LACINA, Jiří. Jak se bohatne (a chudne) v NHL. Euroekonom.cz [online]. 12.2.2007 [cit. 2012-0222]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jl-nhl LANGR, Michael. Vţdycky s českou partou okolo … IDNES.cz [online]. 5.1.2012 [cit. 2012-0508]. Dostupné z: http://hokej.idnes.cz/vzdycky-s-ceskou-partou-okolo-mame-lepsi-legraci-rikarozsival-pvt-/nhl.aspx?c=A120104_113253_nhl_lge League Attendance Report. Hans Hornstein's Hockey Attendance, Schedules, and Standings Pages [online]. © 2007 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.mib.org/~lennier/hockey/leagueatt.cgi MATERNA, Kryštof. Nastává éra expanze NHL do Kanady? NHL.CZ [online]. 13.6.2011 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.nhl.cz/CZ/clanek/25683/clanek.html
44
MĚDÍLEK, Filip. Matěj Beran: Na draft se snaţím nemyslet … Webhokej24.cz [online]. 16.1.2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://webhokej24.cz/amcan/rozhovory/matej-beran-na-draft-sesnazim-nemyslet-ale-je-to-velmi-tezke MĚDÍLEK, Filip. Richard Nedomlel: Tady se člověk musí spolehnout sám na sebe … Webhokej24.cz [online]. 3.2.2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://webhokej24.cz/amcan/rozhovory/richard-nedomlel-tady-se-clovek-musi-spolehnout-sam-nasebe-a-jit-si-za-svym-cilem MĚDÍLEK, Filip. Jak je to s odchodem hráčů do zámoří. Webhokej24.cz [online]. 8.2.2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://webhokej24.cz/amcan/komentare/jak-je-to-s-odchodem-hracu-dozamori MĚDÍLEK, Filip. Stěhování klubů v historii NHL. Webhokej24.cz [online]. 13.3.2012 [cit. 201204-17]. Dostupné z: http://webhokej24.cz/amcan/komentare/stehovani-klubu-v-historii-nhl National Hockey League. Wikipedia [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/National_Hockey_League NHL Nationality Breakdown from 1917-18 to 2011-12. QuantHockey.com [online]. © 2012[cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.quanthockey.com/TS/TS_PlayerNationalities.php NOVÁK, Jiří. Historie českého hokeje: Jaroslav Jiřík. Hokej.cz [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://historie.hokej.cz/index.php?view=clanek&lng=cz&id=0&menu_id=328&open_id=339 NOVÁK, Jiří. Historie českého hokeje: Václav Nedomanský. Hokej.cz [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://historie.hokej.cz/index.php?view=clanek&lng=cz&id=0&menu_id=328&open_id=331 NOVÁK, Jiří. Historie českého hokeje: Vladimír Růţička. Hokej.cz [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://historie.hokej.cz/index.php?view=clanek&lng=cz&id=0&menu_id=328&open_id=337 NOVOTNÝ, Jiří. Vývoz mladých českých hráčů do zahraničí. Praha, 2010. Dostupné z: http://old.transparency.cz/pdf/TIC_sport_vyvoz_hracu.pdf Platový strop v KHL vzroste o 100 milionů korun … IDNES.cz [online]. 11.4.2011 [cit. 2012-0222]. Dostupné z: http://hokej.idnes.cz/platovy-strop-v-khl-vzroste-o-100-milionu-korun-dosahne543-milionu-pxv-/evropa.aspx?c=A110411_165508_evropa_lge Pouzar: Přemýšlel jsem, ţe ţivot sám ukončím. ISport.cz [online]. 13.12.2008 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://isport.blesk.cz/clanek/hokej/62999/pouzar-premyslel-jsem-ze-zivot-samukoncim.html SUŠOVSKÝ, Adam. NHL chce zastavit růst hráčských platů. HospodářskéNoviny.cz [online]. 31.1.2012 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-54565850-nhl-chce-zastavit-rusthracskych-platu SZEMBERG, Szymon. Studie IIHF o evropských hráčích odcházejících do Severní Ameriky. Curych, 2006. Dostupné z: http://www.hcpce.cz/pdf/2007/studie_iihf.pdf USATODAY Salaries Databases. USATODAY.com [online]. © 2012 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://content.usatoday.com/sportsdata/hockey/nhl/salaries/team Vstupní draft NHL. Wikipedie [online]. 25.1.2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vstupn%C3%AD_draft_NHL
[cit.
2012-04-06].
Yahoo! Canada Answers [online]. © 2012 [cit. 2012-02-22]. http://ca.answers.yahoo.com/question/index?qid=20100126125953AAMKy0e
45
Dostupné
z:
Dostupné
z:
Datové zdroje Canadian Hockey League [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://chl.ca/ Drop Your Gloves [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://dropyourgloves.com/ Elite Prospects [online]. © 1999-2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.eliteprospects.com/ HockeyZonePlus [online]. © 1999-2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.hockeyzoneplus.com/ Hokej.cz [online]. © 1998-200x [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://hokej.cz/ NHL.cz [online]. © 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://nhl.cz/ NHL.com [online]. © 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.nhl.com/ NHLnumbers.com [online]. © 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://nhlnumbers.com/ QuantHockey.com [online]. © 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.quanthockey.com/
46
