MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Brno 2009
Michaela SVOBODOVÁ
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav
Michaela SVOBODOVÁ
MAPOVÉ PODKLADY VE VÝUCE HYDROLOGIE NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH
Bakalářská práce
Vedoucí práce: RNDr. Miroslav Kolář, CSc. _________________________________________________________________________ Brno 2009 Jméno a příjmení autora:
Michaela Svobodová
Název bakalářské práce: Název v angličtině: Studijní program: Studijní obor (směr): Vedoucí bakalářské práce: Rok obhajoby:
Mapové poklady ve výuce hydrologie na středních školách Maps for teaching hydrology at secondary schools Biologie Geografie a kartografie se zaměřením na vzdělávání RNDr. Miroslav Kolář, CSc. 2009
Anotace v češtině Tato bakalářská práce je zaměřena především na hodnocení stavu výuky hydrologie v gymnaziálním vzdělávání. Zabývá se obecnou geografií v osnovách z dřívějších let a zaměřuje se na popis Rámcového vzdělávacího programu (dále RVP) a na jeho zavedení do škol. Těžiště práce je v hodnocení současného stavu výukových materiálů pro výuku hydrologie, obzvláště mapových podkladů, jejich využití při výuce, množství a aktuálnost. V závěru jsou uvedeny návrhy na zkvalitnění výuky, materiálů a návrh pracovního sešitu s hydrologickou tématikou.
Annotation in English This bachelor thesis is specialized on evaluation of education of hydrology on gymnasial education. Firstly it deals with common geography from former years, secondly describes General Education Programme (further RVP) and his introduction to the schools. It focuses on the present state of tutorial materials for education of hydrology, especially map basis, their usage at education, quantity and recency. In conclusion is mentioned proposal for improvement of the quality of education, materials and workbook with hydrological theme.
Klíčová slova v češtině: mapové podklady, hodnocení učebnic, nástěnných map, školních atlasů, hydrologické pomůcky, výuka hydrologie, RVP, školní osnovy
Key words in English: maps, evaluation school books, mural maps, school atlases, hydrological tools, teaching hydrology, RVP, curriculum
Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Miroslava Koláře, CSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.
V Brně dne ..........................
........................................................... Vlastnoruční podpis autora
Na tomto místě bych chtěla poděkovat RNDr. Miroslavu Kolářovi, CSc., za odborné vedení, konzultace a ochotu, se kterou odpovídal na mé dotazy a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Z. Stachoňovi a RNDr. T. Řezníkovi, Ph.D. za rady a pomoc při tvorbě pracovních map. V neposlední řadě patří mé poděkování všem uvedeným pedagogům, za poskytnutý rozhovor a čas ohledně výuky hydrologie, přiblížení používaných výukových pomůcek a k tvorbě Rámcového vzdělávacího programu.
OBSAH
1 ÚVOD.................................................................................................................................9 2 VÝUKA GEOGRAFIE V GYMNAZIÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ ................................10 2.1 Věstník MŠMT 1996 .................................................................................................10 2.2 Učební dokumenty pro gymnázia (1999) ..................................................................10 2.2.1 Zeměpis v osnovách............................................................................................11 2.2.1.1 Hydrologie ...................................................................................................11 2.2.2 Učební osnovy čtyřletého gymnázia 1994..........................................................12 2.2.3 Učební osnovy čtyřletého gymnázia 1991..........................................................13 3 VÝUKA V NOVÉM POJETÍ OD ROKU 2004 ...........................................................14 3.1 Zavedení RVP do pilotních škol................................................................................14 3.1.1 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia......................................................14 3.1.2 Hydrologie v Rámcovém vzdělávacím programu ..............................................15 4 SOUČASNÝ STAV VÝUKY HYDROLOGIE NA VYBRANÝCH GYMNÁZIÍCH .............................................................................................................................................16 4.1 Dotazník.....................................................................................................................16 4.1.1 Vzorový příklad dotazníku .................................................................................17 4.1.2 Analýza dotazníkového šetření ...........................................................................21 4.2 Seznam používaných pomůcek ve výuce hydrologie ................................................23 4.2.1 Nejčastěji používané pomůcky ...........................................................................25 4.2.2 Hodnocení učebnic, mapových podkladů, pomůcek pro výuku hydrologie.......26 4.2.2.1 Hydrologie v učebnicích ..............................................................................26 4.2.2.2 Mapové podklady hydrologie – školní atlasy ..............................................28 4.2.2.3 Mapové podklady hydrologie – nástěnné mapy ..........................................33 4.2.2.4 Ostatní pomůcky ..........................................................................................38 4.2.2.5 Nejvhodnější učebnice, školní atlas, nástěnná mapa, jiná pomůcka ...........39 5 NÁVRH NA DOPLNĚNÍ A ROZŠÍŘENÍ KARTOGRAFICKÝCH A VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ ..................................................................................40 5.1 Doplnění učiva...........................................................................................................40 5.1.1 Hydrologické charakteristiky, způsoby jejich měření a pozorování...................40 5.2 Používání atlasů, map ................................................................................................44 6 ZÁVĚR ............................................................................................................................46 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A OSTATNÍCH PRAMENŮ ........................48 8 PŘÍLOHY........................................................................................................................53
1 ÚVOD Téma této bakalářské práce: Mapové podklady ve výuce hydrologie na středních školách, jsem si vybrala hlavně proto, že jsem studentkou oboru geografie se zaměřením na vzdělávání. Nejen, že mám v plánu své studium uplatnit v budoucím povolání, ale také mě samotnou zajímal celkový stav a kvalita, jak studijních materiálů, nástěnných map apod., ale také současné názory pedagogů a jejich styl výuky. Bohužel musím už teď s mírnou kritikou říci, že máme stále dost co vylepšovat, a pokud se nezmění kvalita a dostupnost materiálů pro naše pedagogy, tak ani ten nejlepší RVP nezajistí, aby studenti dostávali chuť učit se, stanovit si v životě vyšší cíle, než jen lidově „proplout školními léty“. Svůj „úkol“ vypracovat práci na toto téma, jsem pojala také z praktického hlediska a realizovala anketární šetření. Střední školy s přímým zaměřením na budoucí profesi (školy zdravotní, strojírenské, stavební apod.), výuku zeměpisu samotného mají jen velmi okrajově, je-li zahrnuta vůbec. Proto jsem se tedy věnovala jen gymnáziím, která jsou zaměřena na všeobecné vzdělání a kladou tedy vyšší nároky na vědomosti obecné. Zpracovala jsem informace především z brněnských gymnázií, které mi sloužily jako reprezentativní vzorek. Kromě toho jsem anketu provedla i na gymnáziu v Krnově, jehož jsem absolventkou. Po úvodní části se práce zabývá osnovami Zeměpisu, Semináře ze zeměpisu a Cvičením ze zeměpisu z roku 1991, 1994 a 1999 a popisuje standard vzdělávání - Věstník MŠMT (1996). Zkoumá hodinovou dotaci hydrologie, cíle vzdělávání, doporučenou literaturu. V další části rozebírá Rámcový vzdělávací program gymnaziálního vzdělávání (dále RVP GV), jeho zavedení do škol, využití a očekávané výstupy žáků ve všech složkách geografie. Vymezení hydrologie v RVP. Názory a postřehy pedagogů na RVP, které jsem navštívila a se kterými jsem diskutovala všechna pozitiva i negativa RVP. V následující kapitole je prezentován krátký dotazník na obecné dotazy, týkající se teorie i praxe výuky hydrologie. V návaznosti na něj se dále snažím analyzovat jednotlivé pomůcky, nástěnné mapy, školní atlasy, slepé mapy a využívání multimediálních pomůcek. Na základě těchto rozhovorů s pedagogy práce uvádí nejčastěji používané materiály a upozorňuje na nedostatky ve výuce hydrologie. V předposlední části uvádí návrh na rozšíření kartografických a jiných výukových materiálů s hydrologickou tématikou. Zařazení prohlubujícího učiva a seznámení s metodami měření a přístroji vybraných hydrologických charakteristik. V závěru je vypracován návrh pracovního sešitu a map. 9
2 VÝUKA GEOGRAFIE V GYMNAZIÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ
Gymnaziální vzdělávání je u nás velmi oblíbené, neboť poskytuje vzdělání využitelné v těch profesích, jejichž výkon předpokládá široké všeobecné vzdělání, ale nevyžaduje zvláštní odbornou přípravu nebo předpokládá pouze krátké zaškolení. Svým širokým všeobecně koncipovaným základem a pružností ve volbě diferenciačních prostředků připravuje absolventy především ke studiu na vysokých školách, a to v celém jejich spektru. (Věstník MŠMT, duben 1996).
2.1 Věstník MŠMT 1996 Představuje standard vzdělávání na čtyřletém gymnáziu. Dokument vyjadřuje představu o společensky žádoucí podobě úplného středního vzdělávání poskytovaného čtyřletým gymnáziem. Slouží také jako příručka pro tvorbu modelových a vzdělávacích programů, popř. s nimi související učební dokumenty. Uvádí zde vzdělávací cíle a kmenové učivo, které se skládá z 6 oblastí. Oblast přírodovědná obsahuje geografii. Tato oblast je zaměřena hlavně na poznání a pochopení přírody, jevů a souvislostí mezi nimi. Samotnou hydrologii najdeme v okruhu kmenového učiva Přírodní složky krajiny - jako část fyzickogeografické sféry - hydrosféra. Dále pak ve všech přírodních podmínkách, co se týče evropských a mimoevropských regionů světa a v geografii České republiky. Ohledně praktické výuky je v závěru doporučena Praktická geografie, která obsahuje exkurze, pozorování v terénu, práci s mapami, atlasy apod.
2.2 Učební dokumenty pro gymnázia (1999) Schválilo MŠMT dne 5. 5. 1999 pod č. j. 20 594/99–22, č. j. 20 595/99–22, č. j. 20 599/99–22, č. j. 20 596/99–22 s platností od 1. 9. 1999. Učební osnovy patří do učebních dokumentů, které obsahují navíc: Učební plány pro samostatný osmiletý a samostatný čtyřletý studijní cyklus, pro studium při zaměstnání a učební osnovy pro osmiletý a čtyřletý studijní cyklus. Osnovy jsou pro 16 předmětů a navazují na vzdělávací program Základní škola.
10
1.Učební plány pro čtyřleté a osmileté studium obsahují hodinové dotace, závazné poznámky a obecné podmínky a požadavky pro jednotlivá zaměření. Na zeměpis jsou vyčleněny 2 hodiny týdně v každém ročníku, kromě 3. a 4. ročníku na čtyřletém a 7. a 8. ročníku na osmiletém gymnáziu, kdy je vyučován jako volitelný předmět. Z toho na hydrologii jsou hodiny určeny pouze pedagogem. 2.Učební osnovy navazují na učební plány, nemají již hodinové dotace, ani nejsou rozděleny podle jednotlivých ročníků. Jsou založeny spíše na tvořivosti učitele a na jeho schopnostech a dovednostech poznat studenty a přizpůsobit jim učivo podle vzdělávacích potřeb a možností školy. Jsou také doporučením učitelům, jak přistupovat k obsahu a organizaci výuky.
2.2.1 Zeměpis v osnovách
Zeměpis se zabývá krajinnou sférou a její vazbou na lidskou společnost v určitém prostoru a čase. Jeho výuka slouží k poznání těchto vazeb a pochopení souvislostí mezi nimi. V osnovách jsou uvedeny cíle předmětu, jeho charakteristika a rozdělení do několika tématických celků a jejich stručný obsah. Samotnou hydrologii nalezneme v tématickém celku Přírodní obraz Země, který se člení na další složky fyzickogeografické sféry. Dále v tématickém celku Krajina a životní prostředí, Evropské regiony, Mimoevropské regiony světa a Česká republika
2.2.1.1 Hydrologie
Hydrologie je věda, která se zabývá zákonitostmi nepřetržitě probíhajícího oběhu vody v jeho celistvosti a jejího výskytu v přírodě se zvláštním zřetelem na její množství, kvalitu a účinek v přírodě a společnosti. Mezi disciplíny hydrologie patří hydrografie, která má za úkol popis vlastností vodních objektů a zeměpisného prostředí, v němž se voda nachází a kde vznikají hydrologické jevy. O kvantitativní hodnoty, vývoj metod měření jevů a konstrukci přístrojů se zajímá hydrometrie (NETOPIL, 1984). Hydrologii můžeme také definovat jako vědu o vodě a jejích formách výskytu na povrchu, pod povrchem a nad povrchem země a o jejich přirozených souvislostech. (NETOPIL,1981).
11
Hydrologie se ve výuce na střední škole dělí do několika okruhů: Hydrosféra - Oběh vody na Zemi, Rozložení vody na zemském povrchu, Voda na pevnině, Voda v oceánech a mořích, Vlastnosti mořské vody, Pohyby mořské vody, Kryosféra. Dotýká se však i jiných složek zeměpisu jako je litosféra - Pevniny a oceány, Oceánská zemská kůra a podmořský reliéf. Evropské regiony - přírodní prostředí a jednotlivé vybrané státy, Mimoevropské regiony a Česká republika. V doporučeném rozšiřujícím učivu je Charakteristika a režim vodních toků, Povodňové stavy na tocích v České republice, příčiny, problematika, perspektivy. Učivo navazuje na již dosažené vědomosti studentů, které více rozšiřuje a prohlubuje. Vyučující si vypracovává sám tématický plán, musí nejprve splnit dané povinné části osnov a později může učivo rozšířit o doporučená témata, dle jeho uvážení. (školní osnovy 1999)
2.2.2 Učební osnovy čtyřletého gymnázia 1994 Schválilo MŠMT České republiky pod č. j. 23 404/94-23 ze dne 4. října 1994. Tyto starší osnovy se zabývají jak povinným předmětem Zeměpis, tak Seminářem ze zeměpisu a Cvičením ze zeměpisu. Také obsahují charakteristiku a cíle předmětu, dále hlavní zásady pro zpracování, prezentaci a interpretaci učebních osnov zeměpisu na čtyřletém gymnáziu a ještě rozdělení učiva do jednotlivých let a hodin výuky. Nejvíce je věnováno hydrologii ve fyzickogeografické sféře ve 3. ročníku. Poté v regionálním měřítku ve 2. ročníku – Evropa, Česká republika, kde se vyčlení zvlášť hodiny na přírodní podmínky. Seminář je zde jen ve 4. ročníku a je určen pro studenty, kteří usilují o specializované studium oborů, které vyžadují hlubší geografické znalosti. Je rozdělen do tématických celků, které se zabývají hlubšími informacemi o vývoji, systému, významu, funkcí a metodami výzkumu. Hydrologie hraje významnou roli ve fyzické geografii. Cvičení ze zeměpisu má za cíl vytížit nadané a schopné žáky prohlubováním a procvičováním učiva povinného zeměpisu. Má tři základní způsoby práce, a to: sběr, zpracování a interpretaci dat.
12
2.2.3 Učební osnovy čtyřletého gymnázia 1991
Schválilo MŠMT České republiky pod č. j. 17 668/91-20 ze dne 24. května 1991 s platností od 1. září 1991. Nejstarší osnovy, které jsem získala, jsou z roku 1991. Obsahově se příliš neliší od těch předešlých z roku 1994. Avšak jedna výrazná změna zde je, a to členění na větve: přírodní, humanitní a všeobecnou větev. Přírodní se vyučuje v 1., 2. a 4. ročníku. Za výukovým plánem nalezneme vždy pro daný tématický celek doporučenou literaturu pro vyučující. Také u semináře a cvičení je doporučená literatura.
Učivo zeměpisu je velice obsahově náročné a na samostatné celky k podrobnějšímu vysvětlení nezbývá pedagogům příliš času. Z vlastních zkušeností mohu dodat, že vždy záleželo a stále záleží na pedagogovi, zda učivo pojme tak, aby měli žáci všeobecný přehled nebo zda se bude zabývat učivem, které sám uzná za zajímavé či důležité. Osnovy předmětu se v průběhu roku mohly až o 30% změnit. Pedagog si vypracovával sám tématické plány a počty hodin, které věnuje jednotlivé problematice. Z doporučené literatury měl bohatý výběr.
13
3 VÝUKA V NOVÉM POJETÍ OD ROKU 2004
Hlavní myšlenkou RVP je zařazení atraktivnějšího, efektivnějšího a pro studenty i pedagogy účelnějšího přístupu ke vzdělávání. V RVP se nepoužívá již pojem zeměpis, ale geografie. Geografie, slovo řeckého původu, (gé-země, grafein- psát) v překladu do češtiny znamená popis Země čili zeměpis. V učebnicích se používá název geografie častěji, neboť název zeměpis svádí k zkreslenému chápání této vědní disciplíny (jako popis - vědy popisné) (Mičian, 1984, str. 13).
3.1 Zavedení RVP do pilotních škol Od září roku 2004 probíhala na vybraných gymnáziích pilotní verze RVP GV. Ta měla před sebou dva roky na to, aby ověřila tvorbu Školních vzdělávacích programů (dále ŠVP) a pomohla tak k metodické příručce pro ostatní gymnázia k vytvoření vlastního ŠVP. S jejich pomocí byla tak předložena roku 2006 pracovní verze programu RVP G a RVP GSV. V květnu 2007 byly ještě předloženy do vnějšího připomínkového řízení MŠMT. Z výsledků hodnocení dne 24. 7. 2007 schválilo MŠMT Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (RVP G) a Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou (RVP GSP). Od toho data nastává opět dvouleté období, kdy se gymnázia připravují na vlastní tvorbu ŠVP a od 1.9. 2009 podle nich začínají vyučovat. Potřebné materiály a manuál na tvorbu byl zaslán všem školám a jsou volně také ke stažení na webových odkazech Výzkumného ústavu pedagogického (dále VÚP) a RVP.cz . (převzato z www.rvp.cz)
3.1.1 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
Tématem této bakalářské práce není rozbor současného vzdělávání, chtěla bych jen upozornit na změny, které v současné době probíhají v našem školství a jak moc se liší již od zmíněných osnov. I když se dnes o RVP a ŠVP mluví ve školním prostředí poměrně často, jsme pouze dotknuti jeho reformou. Ten kdo se nepohybuje přímo ve školství těžko přesně ví, co to RVP vlastně pro naše studenty a pedagogy znamená.
14
RVP má za úkol změnit současný pohled na výuku, kdy měl učitel „probrat“ látku a student si osvojit znalosti. Hlavní změnou jsou očekávané výstupy a klíčové kompetence, které si žák osvojí. Je to minimum, které se očekává od všech žáků bez výjimky.
3.1.2 Hydrologie v Rámcovém vzdělávacím programu Geografie v RVP GV patří do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Hydrologie se vyučuje v geografii a geologii. Oba předměty jsou ještě dále děleny podle vzdělávacího obsahu. V každém okruhu učiva jsou očekávané výstupy žáka a učivo. Geografie - Přírodní prostředí, očekávané výstupy žáka: •
objasní velký a malý oběh vody a rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci v krajině
•
hodnotí vodstvo a půdní obal Země jako základ života a zdroje rozvoje společnost
•
rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi
Geografie - Životní prostředí, očekávané výstupy žáka: •
zhodnotí některá rizika působení přírodních a společenských faktorů na životní prostředí v lokální, regionální a globální úrovni
Geologie - Voda, očekávané výstupy žáka: •
zhodnotí využitelnost různých druhů vod a posoudí možné způsoby efektivního hospodaření s vodou v příslušném regionu
Žák získává znalosti také o povrchových a podzemních vodách: povrchová voda:
podzemní voda:
•
jejich rozložení na Zemi
•
propustnost hornin
•
chemické složení, pH
•
hydrogeologické systémy
•
hydrogeologický cyklus
•
•
geologické působení vody
chemické složení podzemních vod
Také je potřeba, aby se student dokázal orientovat na mapě a v atlasu. Tímto se zabývá oblast Geografické informace a terénní vyučování. 15
4 SOUČASNÝ STAV VÝUKY HYDROLOGIE NA VYBRANÝCH GYMNÁZIÍCH
Podle zadání této bakalářské práce bylo potřeba i praktického pozorování a hodnocení mapových podkladů, učebnic a ostatních materiálů. Hodnocením jsem se zabývala sama se současnými pedagogy na gymnáziích. Formou krátkého dotazníku bylo zjištěno, jaký je stav školních pomůcek a výukových materiálů v dnešních školách, jaký je přístup učitelů k žákům, k výuce. Jaké pomůcky na školách chybí, co by chtěli pedagogové popřípadě změnit.
Navštívená gymnázia a vyučující : Gymnázium třída Kapitána Jaroše 14, Brno, Mgr. E.Pataki, Mgr. I. Hlásenský Gymnázium Matyáše Lecha, Brno, Mgr. R. Svobodová Gymnázium Elgartova 3, Brno, Mgr. R. Trávníček Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka, Brno, Mgr. M. Novotná Gymnázium J. G. Mendla, Brno, Mgr. Kelblová Moravské gymnázium Brno s.r.o., Mgr. M. Hedeja Biskupské gymnázium, Brno, Mgr. J. Horáková Gymnázium Křenová 36, Brno, Mgr. P. Karmazín Gymnázium Smetanův okruh, Krnov, Mgr. L.Přibylová
4.1 Dotazník Dotazník je vytvořen tak, aby zodpověděl otázky s hydrologickou tématikou ve všech směrech výuky. Má za úkol zjistit nejen počet školních atlasů a nástěnných map, ale také jejich stav, typ a způsob používání. Měl by rozlišit pojmy jako: hydrologie, hydrosféra. Hodnotit učebnice, slepé mapy či cvičební sešity / pracovní listy. Všechny pomůcky pro výuku Světa, ČR a jednotlivých regionálních oblastí.
16
Soubor otázek: 1. 2. 3. 4.
Kolik hodin a v jakém ročníku vyučujete hydrologii? Kolik věnujete času na regionální hydrologii jednotlivých států? Z jakých učebnic a knih vyučujete? Rozdíl Svět / ČR Jaké používáte školní atlasy? Rozdíl Svět / ČR 5. Jaké používáte nástěnné mapy? Rozdíl Svět / ČR 6. Pracujete se slepými mapami či cvičebnicemi? 7. Vytváříte si je sám / sama? 8. Využíváte multimediální pomůcky, datový projektor, internet? 9. Je na Vaší škole zavedeno RVP nebo vyučujete stále podle osnov? 10. Je materiálů s hydrologickou tématikou dostatek? 11. Je dostatek materiálů s jinou / ostatní geografickou tématikou? 12. Máte vlastní, jiné pomůcky?
4.1.1 Vzorový příklad dotazníku : Upraveno na základě rozhovoru s Mgr. Eduardem Pataki dne 24.11.2008 Škola: Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše 14 Pedagog: Mgr. Pataki Eduard 1. Kolik hodin a v jakém ročníku vyučujete hydrologii? -
hydrologie se vyučuje v 1. ročníku v rámci fyzické geografie a zabere až 5 hodin
2. Kolik věnujete času na regionální hydrologii jednotlivých států? -
-
vodstvo a hydrologická tématika je probrána ve 2. a 3. ročníku v přírodních podmínkách daných států a celkově zabere až 10 hodin, v rámci jednotlivých světadílů pro vodstvo ČR je vyčleněna jedna vyučovací hodina
3. Z jakých učebnic a knih vyučujete? Rozdíl Svět / ČR
17
-
-
Bičík, I.- Janský, B. a kol. : Příroda a lidé Země (obecný fyzický a sociální zeměpis) Učebnice zeměpisu pro střední školy, nakl. ČGS, Praha 2007, 1.vydání, 136 str. Holeček a kol. :Zeměpis České republiky (Učebnice pro střední školy), nakl. ČGS, Praha 2003, 1. vydání, 96 str.
Obr.1. Nejčastěji používané učebnice (zleva): Příroda a lidé Země, Zeměpis České republiky (zdroj: http://www.bgv.cz/clanek/553-zemepis/)
4. Jaké používáte školní atlasy? Rozdíl Svět / ČR -
Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2004, 1. vydání
-
Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2003, 7. vydání Evropa - sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia, Kartografie Praha,
-
2006 Školní atlas Evropy, Kartografie Praha, a.s., 2004, 1. vydání
-
Česká republika - sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia, Kartografie Praha, 2006, 1. vydání
-
Školní atlas České republiky, Kartografie Praha, 2002, 1. vydání, 2. dotisk
18
Obr.2. Nejčastěji používané atlasy (zleva nahoře): Svět, Kartografie (2004), ČR, Kartografie (2006), Evropa, Kartografie (2006), Svět, Kartografie (2003), ČR, Kartografie (2002), Evropa, Kartografie (2004) (zdroj:http://www.mapcentrum.cz/obchod/dle-druhu/knihy-a-publikace/skolni-atlasy/) 5. Jaké používáte nástěnné mapy? Rozdíl Svět / ČR -
Školní nástěnná mapa hydrosféry, 1:20 mil., Komenium Praha, 1.vydání Tichý a Indický oceán, 1:15 mil., 1. vydání Atlantský oceán, 1:12 mil., 1.vydání Svět, obecně geografický / politický, 1:25 mil., Stiefel ČR, 1: 320 tis., obecně geografická / pracovní tzv.duo, Stiefel
19
Obr.3. Nástěnná mapa hydrosféry 1:28 mil., Kartografie Praha (zdroj: http://www.kartografie.cz/scripts/podrobnosti.php?IDZ=275) 6. Pracujete se slepými mapami či cvičebnicemi? -
ano, velmi často
7. Vytváříte si je sám? -
využívám hodně internet a slepé mapy si vytvářím sám, jako všechny prezentace, materiály k procvičení apod. Mapy na internetu upravuji pomocí počítačového programu podle tématu a potřeby výuky
8. Využíváte multimediální pomůcky, datový projektor, internet? -
naše škola je poměrně dobře vybavená a datový projektor je velmi dobrá pomůcka, studenty zaujme. Internet využívám téměř denně, výuka je pestřejší a zajímavější, navíc pomůcky pro danou látku nejsou dostatečné
9. Je na Vaší škole zavedeno RVP, nebo vyučujete stále podle osnov? -
ano, jsme jedna z pilotních škol, kde byl RVP zaveden
20
10. Je materiálů s hydrologickou tématikou dostatek? - tato tématika je zařazena ve všech atlasech, mapy také vlastníme, ale využívám spíše své vlastní pomůcky 11. Je dostatek materiálů s jinou / ostatní geografickou tématikou? -
kvalitních pomůcek a materiálů je nedostatek
12. Máte vlastní jiné pomůcky? ano, ty co si vytvářím pro výuku, naleznete vše i na mých webových stránkách v odkazu škola
4.1.2 Analýza dotazníkového šetření
Každé gymnázium klade na vzdělání studentů jiné požadavky a nabízí jiné možnosti. Záleží nejen na finančních prostředcích, ale také na studentech a vlastní aktivitě školy. Samozřejmě lze vidět velký nepoměr mezi soukromými školami a školami státními. Nelze jednoznačně určit, která škola je na tom s vybavením nejlépe. Ale finanční prostředky poskytují širší možnosti a dodávají tak pedagogům kreativitu a studentům poskytují zajímavější formu výuky. Podle analýzy vybraného vzorku gymnázií můžeme určit, které mapové podklady na výuku hydrologie jsou nejčastější a nejvhodnější. Hodinové dotace: Hodinové dotace daného předmětu si určuje škola sama, je tedy na pedagogovi, kolik hodin na výuku hydrologické tématiky vyčlení. Setkala jsem se s názory od 1-12 hodin na hydrologii obecnou, 1 hodinou na vodstvo ČR a pár minutami v regionální geografii samotných států v rámci všeobecných přírodních podmínek. Rozdělení hodin paní Mgr. M. Novotné ze Sportovního gymnázia Ludvíka Daňka je nejvhodnější z hlediska obsahu. Vodstvo ČR je rozděleno do 3 vyučovacích hodin na: řeky a vodní plochy, podpovrchovou vodu a slepou mapu ČR. Hydrologie obecná do 8 vyučovacích hodin na: obecnou hydrosféru, oběh vody, sladká a slaná voda, pevniny, moře a oceány, ledovce a řeky, jezera a bažiny, podpovrchová voda, profil oceánského dna, vlastnosti a pohyby mořské vody, slepá mapa na moře, oceány a jezera. Vodstvo regionální se probírá u daného světadílu a státu zvlášť. Tato problematika se vyučuje i na základní škole, na středních školách se vše probírá znovu, tak aby si studenti osvěžili své znalosti, popřípadě doučili mezery.
21
Učebnice: Z hlediska četnosti je z učebnic nejčastěji používanou Příroda a lidé Země (I. Bičík, B. Jánský), hned za ní v pořadí Zeměpis I. v kostce (K. Kašparovský). Pak následují v daleko menším počtu, Geografie I (J. Demek a kol.) a učebnice ze starších let Zeměpis pro 1. ročník gymnázií (Ľ., Mičian a kol.) dále Země (B. Jánský a kol.). Pro výuku České republiky se používá často jen Zeměpis České republiky ( M. Holeček a kol). Na doplnění informací slouží také kniha Maturita ze zeměpisu ( V. Valenta, V. Herber a kol.). Školní atlasy světa: Atlasy jsou pro výuku zeměpisu nezbytnou součástí hodiny. Měly by nejen doplňovat, ale také prohlubovat znalosti studentů. Ty nejpoužívanější nesou název Školní atlasy a mají doložku MŠMT. Důležitým prvkem k hodnocení atlasu je jeho aktuálnost a správné použití kartografických prvků. Pro studenta by měl být atlas názorný, dobře čitelný, graficky dobře zpracovaný a samozřejmě by neměl obsahovat chybné údaje. To platí také pro učebnice. Atlasy běžně vyskytující se na našich gymnáziích jsou: Školní atlas světa (Kartografie Praha 2004) tento je většinou pro studenty povinný a nosí si jej do výuky svůj vlastní. Z pedagogického hlediska je nejvhodnější pro výuku. Téměř na polovině gymnázií vlastní navíc Školní atlas světa (Kartografie Praha 2003), Školní atlas Dnešního světa (Terra 1997, 2001). Školní atlasy Evropy a České republiky: Pro výuku Evropy a České republiky se používá Školní atlas Evropy (Kartografie Praha 2004) a Evropa - sešitový atlas (Kartografie Praha 2006), Školní atlas České republiky, (Kartografie Praha 2002), Česká republika - sešitový atlas (Kartografie Praha 2006), které patří k výše uvedeným atlasům světa. Nejvíce však používaný je Školní atlas České republiky (Geodézie ČS 1999) v kroužkové vazbě. Atlasy jiných světadílů ve větším počtu neměli ani na jednom z navštívených gymnázií. Raritou je Atlas ČSSR (Geodetický a kartografický podnik v Praze 1984). Na některých školách se atlasy používají v menší míře, je to dáno hlavně možnostmi internetu, kdy lze najít aktuálnější informace a popisné animace k tématu ve výuce. Globusy se v dnešní výuce téměř neobjevují. Nástěnné mapy: Jsou pro zkoušení a výuku studentů nezbytné. Každá škola jich vlastní hned několik, ty novější jsou navíc opatřeny folií, na kterou lze psát fixem a názorněji tak poukázat na danou problematiku. Nástěnná mapa dnes již postupně ztrácí na atraktivitě ve výuce. Na některých školách je používají jen zřídka nebo vůbec. Pro mapu České republiky se používá velmi oblíbená oboustranná mapa - obecně geografická a slepá mapa vodstva, 1:320 tis., mapa Světa - Svět obecně geografický a Svět politický z druhé strany, 1:25 mil., obě (Stiefel - Eurocart). Často se také používá mapa samostatné hydrosféry 1:28 mil. (Kartografie Praha).
22
Cvičné sešity či pracovní listy: Doplňující pracovní listy a sešity jsou pro výuku hydrologie nepostradatelné, ty si musí pedagog většinou vytvořit sám, neboť nejsou slepé mapy, které by vyhovovaly všem z hlediska obsahu. Vhodné a přesné jsou slepé mapy v Souboru obrysových map (Kartografie Praha 2007), jsou ale příliš podrobné, kdybychom chtěli vyzdvihnout některé téma nad ostatní. Pro samostatnou výuku ČR jsou vhodné slepé mapy v příloze atlasu České republiky (Geodézie ČS 1999). Další raritou jako byl Atlas ČSSR, bylo používání inkoustových razítek vodstva jednotlivých světadílů na jednom z gymnázií. Pro základní školy se mohou razítka využít, ale pro střední školy bych volila pomůcky jiné. Ostatní pomůcky: Multimediální pomůcky, datové projektory s interaktivní tabulí na našich gymnáziích bohužel, lze potkat stále v malé míře. Nejčastějším případem je jedna třída s datovým projektorem, ve které se střídá výuka všech předmětů každou hodinu. Nejlépe vybavené gymnázium (z navštívených) je soukromé Moravské gymnázium Brno, které má vybavené všechny třídy datovým projektorem. S interaktivní tabulí dochází k mnoha možnostem a ke kvalitnější výuce, kdy lze studenta více zaujmout. Jak bylo zmíněno v samostatné kapitole o RVP, od září roku 2009 bude zaveden na všech školách. Z navštívených gymnázií byl jen na jednom hotov, a to na pilotním gymnáziu tř. Kapitána Jaroše. Na ostatních se zpracovává, pro nižší ročníky už byl ve většině případů zpracován. Názory pedagogů na něj se příliš neliší a nejsou pozitivní .
4.2 Seznam používaných pomůcek ve výuce hydrologie
Školní atlasy: Svět: Školní atlas světa, Kartografie, Praha, 2007, 2.vydání Školní atlas světa, Kartografie, Praha, 2004, 1. vydání Školní atlas světa, SHOcart, Vizovice, 2004 Školní atlas světa, Kartografie, Praha, 2003, 7.vydání Školní atlas Dnešní svět, Terra, Praha, 1997, 1. vydání Evropa: Evropa - sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia, Kartografie, Praha, 2006 Školní atlas Evropy, Kartografie, Praha, 2004, 1. vydání
23
ČR: Česká republika - sešitový atlas, Kartografie Praha, 2006, 1. vydání Školní atlas České republiky, Kartografie Praha, 2002, 1. vydání, 2. dotisk Školní atlas České republiky, Geodézie ČS, 1999, 1.vydání (slepé mapy) Atlas ČSSR, Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1984 Školní učebnice: Bičík, I. - Janský, B. a kol. : Příroda a lidé Země (obecný fyzický a sociální zeměpis) Učebnice zeměpisu pro střední školy, nakl. ČGS, Praha 2004, 1.vydání, 136 str. Demek J. a kol. Geografie I., SPN, Praha 1997, 1. vydání, 96 str. Holeček a kol. : Zeměpis České republiky (Učebnice pro střední školy), nakl. ČGS, Praha 2003, 1. vydání, 96 str. Jánský a kol.: Země, učebnice pro gymnázia, nakladatelství ČGS, Praha 1993 Kašparovský, K. : Zeměpis I. v kostce pro střední školy, Fragment, Havlíčkův Brod 2002, 1. vydání, 139 str. Mičian L. a kol.: Zeměpis pro 1.ročník gymnázií. SPN, Praha 1984, 1.vydání, 296 str. Václav Valenta, Vladimír Herber a kol. : Maturita ze zeměpisu - Otázky a testy, nakl. ČGS, Praha 2004, 2. vydání, 128 str.
Mapy: Atlantský oceán, 1:12 mil., 1990, 1.vydání,Geodetický a kartografický podnik Praha ČR, 1:320 tis., fyzická mapa plus pracovní, Stiefel Eurocart ČR horopis,vodopis-obecně zeměpisná mapa 1:360 tis., 2003, 1.vydání, Kartografie Praha ČSSR, obecně zeměpisná 1:500 tis., 9. vydání, Komenium Praha
24
Hydrosféra, školní nástěnná mapa 1: 28 mil., 2006, Kartografie Praha Hydrosféra, školní nástěnná mapa 1:20 mil., 1981, 1.vydání, Kartografie Praha Svět, 1:28 mil., 2005, 1. vydání, Kartografie Praha Svět, 1:25 mil., Stiefel Eurocart Tichý a Indický oceán, 1:15 mil., 1990, 1.vydání, Geodetický a kartografický podnik Praha Slepé mapy: Soubor obrysových map, Kartografie Praha, 2007 Webové stránky: webové stránky své vlastní školy – např. www.jaroska.cz apod. www.pataki.cz www.holubec.cz - výukové programy www.zemepis.com www.earth.google.com www.cs.wikipedia.org
4.2.1 Nejčastěji používané pomůcky
Na výuku hydrologie se používají všeobecné pomůcky jako učebnice, atlasy, internetové zdroje, pracovní sešity apod. Vzhledem k velmi široké tématické nabídce učiva je jejich poměr přijatelný. Pro výuku hydrologie se používá téměř všude stejných pomůcek, převážně atlasů. Mnoho pedagogů volí cestu výběru map, také přes internet, kdy si pak mapy nakopírují a studenti je používají na procvičení probraného učiva. To je z výukového hlediska nejvhodnější, neboť při výuce jen z atlasu studenta ruší další elementy na mapě, které zrovna nejsou předmětem výuky. Je vhodné učit se postupně řeky, rybníky, vodní nádrže u regionálního zeměpisu a přidávat prvky na mapě. Student tak zjišťuje vnitřní souvislosti a lépe se orientuje. Nebo lze také začít s mořskými proudy, jejich vlastnostmi a pohyby a pak světovým členěním oceánů a moří. Při hodnocení map v atlasu je důležitá především čitelnost a pochopitelnost obsahu pro studenty.
25
4.2.2 Hodnocení učebnic, mapových podkladů, pomůcek pro výuku hydrologie
Analýza a hodnocení mapových děl se provádí vždy s ohledem na konkrétní způsob jejich využívání.V případě map školních atlasů a školních nástěnných map bude prioritním ukazatelem přehlednost a pochopitelnost obsahu map pro žáky základních a středních škol. Vzhledem k RVP také obsahová úplnost atlasů a map. Při komplexním hodnocení tématických map se klade důraz na jejich konstrukční základy (matematické prvky), úplnost obsahu, názornost kartografické interpretace, polohovou přesnost zobrazovacích prvků aj. (upraveno podle VOŽENÍLEK, V. 1999, s. 142-144)
4.2.2.1 Hydrologie v učebnicích:
Zeměpis v kostce I. pro střední školy - učebnice se snaží podat co nejstručněji všeobecné informace studentovi, tak aby se naučil základy zeměpisu opravdu „v kostce“. Je zaměřena hlavně na teoretické znalosti, bez hlubších podrobností. Ve všech kapitolách i hydrosféře chybí dodatečné vysvětlující obrázky, grafy. Podle obsahu odpovídá požadavkům RVP i osnovám, ale žák, který by chtěl hydrologii studovat hlouběji, se musí rozhodnout pro učebnici jinou. Co je hodnoceno jako pozitivní, jsou heslovitě popsané pojmy, například ron, průtok, rozvodnice apod., naopak chybí tvary říční sítě, nebezpečí povodní, charakteristika oceánského dna. Černo-bílá učebnice studenta dnes nezaujme tak, jako obrázkové přílohy, grafické prezentace či počítačové simulace v pomůckách jiných.
Příroda a lidé Země - tato učebnice je ještě stručnější, než výše hodnocená „kostka“. Hydrologie je rozdělená do dvou kapitol: Rozdělení zásob vody na Zemi a Voda v mořích a oceánech. Informace jsou zahrnuty jen do dvou stran, které absolutně nevystačují. Chybí zde základní pojmy, také rozsáhlejší poznatky o podpovrchové vodě, rašeliništi, slatiništi, režimu řek, říčním údolí. U světového oceánu jeho rozdělení, zálivy, průlivy, vlastnosti mořské vody - barva, hustota. Učebnice vyžaduje hluboké znalosti ve všech směrech už dříve získané. Učivo je obsahově vhodnější na opakování a doplnění reálných příkladů. Na každé straně se nachází několik otázek, které nutí k zamyšlení. K teorii učiva tak student ihned musí zjistit něco bližšího, či ukázat příklad na mapě. Grafických příloh je dostatek s uvedenou informativní zajímavostí. Hned v úvodu učebnice je autory zmíněno, že vede k problémovému způsobu vyučování, tedy k větší aktivitě studentů.
26
Zeměpis České republiky - hydrologické poměry v učebnici zeměpisu ČR jsou zaměřeny na regionální určování a podání příkladů, kde se jaké jezero, řeka či rybník nachází a jakého je typu. Také věnuje pozornost znečišťování vod. Otázky na okraji strany slouží opět k hlubšímu zamyšlení, což je hodnoceno jako pozitivum, protože se student naučí vyhledávat bližší rozšiřující informace. Z hydrologického hlediska , by však měl student všechny pojmy a všeobecnou hydrologii znát z nižších ročníků, kdy se vše probírá ve fyzickogeografické sféře, neboť v této učebnici tyto informace nenajde. Zajímavostí je, že tato učebnice je nejčastěji používanou, i když s ní kantoři nejsou zcela spokojeni. Je v ní málo informací, neobsahuje vše, co by měl student z gymnázia znát. Někteří pedagogové proto mnohem častěji používají pro výuku ČR atlasy a jimi vytvořené pracovní listy.
Zeměpis pro 1. ročník gymnázií - tato učebnice je staršího data (1984), nemůžeme tak hodnotit aktuálnost některých informací. Nicméně, svým obsahem plně překonává dnešní učebnice. Stručně, ale přitom logicky a zřetelně seznamuje žáka s hydrologickou tématikou a souvisejícími jevy. Vysvětlující obrázky, byť černo-bílé, plně doplňují probírané učivo. U vodních toků jsou popsány všechny pojmy i charakteristiky se vzorci k jejich výpočtu. Je zde vysvětlena problematika podpovrchové vody, typy pramenů, exogenní pochody (kryogenní, svahové a říční), údolní síť. Tato učebnice velmi zaujala množstvím informací a tabulkami, grafy, obrázky.
Geografie I. - na gymnáziích není tak často používanou, jako výše zmíněné. Je určena pro střední školy, ale osahuje doložku MŠMT k zařazení do seznamu učebnic i pro gymnázia. Učivo je vhodně rozděleno na úvodní otázky k tématu, textem, obrázky, základními tabulkami, praktickým cvičením a na konci probraných kapitol shrnujícím opakováním. Pro studenta zajímavá a graficky poutavá učebnice. Obsah je poměrně rozsáhlý a text psaný srozumitelně. Vhodně jsou vysvětleny pojmy, kapitola Voda na pevnině se zabývá charakteristikami vodního toku, režimem odtoku jako jedna z mála učebnic uvádí typy říčních sítí. Pro podrobnější informace by měla být doplněna ještě jinou učebnicí a atlasem, na které se ve cvičeních přímo odkazuje. Chybí zde například zmínka o vývoji toku, modelaci území, říčního údolí, unášeném materiálu.
Maturita ze zeměpisu - tato studijní příručka je určena studentům, kteří chtějí studovat zeměpis i po ukončení střední školy, a tedy budou skládat maturitní zkoušku ze zeměpisu.
27
Maturitní otázka Vodstvo na Zemi, shrnuje veškeré poznatky, které by měl student znát. Pro doplnění odkazuje na učebnice k dané problematice. Na konci učebnice najdeme také soubor cvičných otázek k přijímacím zkouškám.
4.2.2.2 Mapové podklady hydrologie – školní atlasy
K analýze map a atlasů se vychází z upraveného hodnocení podle Voženílka (1999, str.142), které je shrnuto do uceleného hodnotícího textu, rozděleným na negativní a pozitivní obsahové údaje
1. obecné údaje - výčet obecných údajů, název mapy, téma, měřítko, formát, vydavatel, místo, rok a pořadí vydání 2. kompozice mapy - grafické provedení, umístění základních i nadstavbových kompozičních prvků, mapové pole a doplňkové prvky mapy 3. matematické prvky - měřítko, volba a vlastnosti zobrazení, souřadnicové 4. 5. 6. 7. 8.
sítě úplnost a náplň obsahu - struktura a počet zobrazených objektů a jevů na mapě, objem informací obsahová správnost a aktuálnost obsahu - srovnání s jinými mapami i nekartografickými zdroji (podává odborník) čitelnost mapy - vhodnost kartografických vyjadřovacích prostředků, tvarové, rozměrové, barevné provedení, čitelnost a umístění popisu věrnost znázornění reality a geometrická přesnost-generalizace s přihlédnutím k účelu mapy kvalita technického provedení kartografické interpretace- rozlišitelnost znaků, názornost, logické vazby v systému znaků, grafická zatíženost a únosnost mapy, barevné řešení
Atlasy: Školní atlas Dnešní svět (Terra, Praha, 1997) Negativa: Tento tématický atlas by se měl omezit na používání pro žáky na základní škole. Mapy jsou velice jednoduché a chybí jim základní kompoziční prvky mapy. Celý obsah atlasu je
28
tématicky znázorněn na dvoustranách, což narušuje jejich kresbu knižní vazbou. Atlas by měl sloužit jen k porovnávání států z hlediska různých charakteristik. Kapitola Vodstvo tvoří nevhodné rozvržení mapy, legendy, tabulek a textové části. Umístění legendy přímo do obsahu mapy není vhodné, stejně jako znázornění specifického odtoku z povodí. Samotná mapa Oceány a povrchové vodstvo postrádá důležité kartografické aspekty. Chybí zde prvky jako měřítko, souřadnicová síť, mořské proudy, které jsou až v mapě podnebných oblastí. V úvodu je uveden poznatek autorů, že je přírodním poměrům věnována malá pozornost, neboť jsou v tradičních atlasech a příliš se nemění. Pozitiva: Popis průtokových režimů vodních toků různých podnebných oblastí
Školní atlas světa (Kartografie, Praha, 2003) Negativa: V tomto atlase jsou z hlediska hydrologického dvě mapy, zabývající se charakteristikami vodstva na Zemi. Mapa Světa - hydrosféra je v měřítku 1:80 mil., které je jen číselné, uvedeno v obsahu. Znázornění přehradní nádrže je nečitelné, bez názvu a na mapě těžko pozorovatelné. Při hledání přehradních nádrží student musí velmi podrobně hledat, značka je nevyhovující a její zachycení na toku se tak ztrácí. Z evropských řek je zde popsán jen Dunaj. Knižní vazba narušuje celou Evropu a student si z ní zapamatuje jen Středozemní moře a zmíněný Dunaj. Na druhé straně je mapa Úmoří a vodnost řek, Příliv, Slanost a teplota oceánské vody s měřítkem 1: 120 mil. I když jsou názvy uvedeny velkými písmeny, jde jen o jednu mapu, ve které jsou znázorněny všechny tyto charakteristiky. Jezera a vodní nádrže jsou jen zakresleny, název chybí. V legendě chybí značka pro nejzažší hranici plovoucího ledu a trvale zaledněné oblasti, i když jsou v mapě zakresleny. Také hranice klimatických pásů jsou vyznačeny, ale legenda k jejich určení je v úvodu atlasu. Znázornění jednotlivých oceánů je v měřítku 1: 60 mil. Zaznačení oceánských proudů malými šipkami působí v mapě nepřehledně, student se tak těžko orientuje, kam daný proud přesně směřuje. Česká republika je zde s největším měřítkem 1: 1,2 mil. Tato obecně zeměpisná mapa může sloužit na všeobecnou zeměpisnou charakteristiku. Pozitiva: Jsou zde zachyceny průměrné roční srážky a oceánské proudy. Dobré grafické zpracování a barevné rozlišení mapy Úmoří a vodnost řek, Příliv, Slanost a teplota oceánské vody,
29
udržuje mapu přehlednou a čitelnou. Jednotlivé světadíly mají vždy jako první uvedenou obecně zeměpisnou mapu.
Školní atlas světa (Kartografie, Praha, 2004) Negativa: Měřítko mapy Oceány a moře by vyhovovalo větší, pro zachycení většího počtu důležitých toků a moří. Chybí měřítko grafické. Nelogický je výběr generalizace některých moří, zálivů či průlivů a jezer. Není zde znázorněno Norské moře, Jaderské moře, Sargasové moře, Bellinghausenovo moře, Weddellovo moře, Tasmanovo moře, Velký australský záliv, Perský záliv, Mosambický průliv, Dánský průliv. Obecná fyzická mapa stejného měřítka tyto prvky obsahuje, ale chybí na ni naopak prvky jiné. Mapy jednotlivých světadílů jsou většího měřítka, tudíž zahrnují podrobnější názvy. Jsou rozděleny na jednotlivé části a státy, jsou to ale obecně zeměpisné mapy, z nichž je hydrologická tématika špatně čitelná a nezřetelná. Pro ČR je zde zeměpisná mapa 1:2 mil., pro výuku hydrologie není vhodná, neboť vůči ostatní tématice je nejasná. Nejsou zde označeny všechny vodní toky a objekty v ČR. Velkou část mapy zabírají navíc okolní státy. Pozitiva: Mapa Oceány a moře je velmi dobře čitelná, znázorňuje mořské proudy, moře, zálivy, průlivy, hlavní světové řeky a jezera, (evropské např.. Rhôna, Rýn, Labe, Dunaj), barevně je znázorněno úmoří oceánů, bezodtoké oblasti a zaledněná území. Také hranice zamrzání moří a souvislého ledu, hloubkové body, hranice přílivu přesahující 4 metry, průměrný a maximální průtok vody na velkých tocích, a salinita. Jako pozitivum lze považovat také stručnou charakteristiku daného světadílu v jeho úvodu před následujícími mapami. Fotografie a tabulkové hodnoty pomohou světadíl přiblížit studentovi tak, aby zhodnotil, jak moc se liší od Evropy. Dále v příloze uvádí světová nej. v tabulkách. Mapa má všechny základní kompoziční prvky mapy.
Školní atlas světa (SHOcart, Vizovice, 2004) Negativa: Svět - vodstvo, mapa vodstva je pouze jedna, umístěna na dvoustraně spolu s mapou půdních typů a mapou ročních srážek. Měřítko grafické i číselné 1:120 mil. Kompozice mapového pole je nevyhovující, rozdělení knižní vazbou narušuje souvislost mapy, stejně tak její „oříznutí“ na severní a jižní straně. Mapa takto nezobrazuje tedy celý Svět. Znázorňuje jen úmoří oceánů a průměrný průtok, který má nevhodný znak. Náplň obsahu
30
by měla splňovat daleko více požadavků, než zobrazení jen těchto dvou údajů. Hranice zamrzání moří a souvislého ledu zde není vyznačena. Místo izoliniového znázornění salinity je lepší použít metody bodových znaků. Z hlediska přehlednosti je bodové použití vhodnější a lze tak zachytit důležité charakteristiky jako mořské proudy, které zde najdeme až v mapě podnebí zachycující lednové a červencové teploty, měřítko 1:180 mil. Znázornění Evropy a ostatních světadílů je obecně fyzickou mapou malých měřítek 1:27 mil. (Evropa) a 1:50 mil. (Asie). Po tomto úvodu s tabulkovými údaji najdeme i jednotlivé části světadílů. Česká republika je nejpodrobnější na mapě 1:1,25 mil.- také obecně fyzická. Pozitiva: Textové pole s režimy odtoku světových řek může být pro studenty poučné, nicméně vědomosti a znalosti takového rozsahu psané formy by se měly nacházet v učebnicích.
Školní atlas České republiky (Geodézie ČS, 1999) Negativa: Zkreslující typ vějířovité a stromovité říční sítě, což může studenta snadno splést v určování. Proto je nutné zdůraznit rozdíl mezi nimi při výuce. Atlas je staršího vydání, proto nelze hodnotit jeho aktuálnost. Kompozice mapy je vhodná, ale chybí zde základní matematické prvky (měřítko, souřadnicová síť). U vodních nádrží by měl být kromě účelu zachycen i objem vodní nádrže, neboť nedochází k rozlišení významných vodních nádrží a těch méně důležitých. Také se tak stírá účel nádrže, když je označen dvěma znaky a nevíme, který je převládající. Esteticky se mapa nehodí k mapě na vedlejší straně, která má navíc vodstvo znázorněno světlejší modrou barvou, řeky jsou tak méně výrazné a čitelné. Oproti ostatním atlasům je zde vyznačená chráněná oblast přirozeného hromadění povrchových vod, místo použití oblasti přirozené akumulace povrchových vod. Pozitiva: Tento atlas je velice často používán na našich středních i základních školách. Jako jediný z hodnocených znázorňuje typy říčních sítí, což je velmi důležité při hodnocení vodního toku. Mapa obsahuje názvy velkých měst, které mohou posloužit pro lepší orientaci. V příloze atlasu najdeme soubor slepých map, které slouží k procvičení učiva a vyzkoušení znalostí studentů. Slepá mapa vodstva je velmi dobře zpracovaná, stejně tak mapa chráněných území přírody, horopisu a sídel, na kterých je znázorněno i vodstvo.
31
Školní atlas České republiky (Kartografie, Praha, 2002) Negativa: Tento atlas je zařazen do seznamu učebnic pouze pro základní školy. Vodstvo je rozděleno na dvoustraně spolu s mapou ochrany přírody a obsahuje tři mapy. Evropská úmoří 1:66 mil., Povodí a vodnost řek 1:3,3 mil. a Vodní zdroje 1:2,5 mil. Číselná měřítka map najdeme pouze v obsahu, jeho umístění přímo u mapy by bylo vhodnější. Rozvržení tří map a jejich umístění na jednu stranu A4 není v poměru s ostatní tématikou přiměřené. Mapa Povodí a vodnosti řek by měla být ve větším měřítku, ke znázornění všech vodních toků. Chybí znázornění splavnosti řek. Zakreslení výškových bodů zbytečně zatěžuje obsah mapy. U mapy evropského úmoří není legenda a nejsou znázorněny hlavní toky, pouze jejich názvy. Mapa vodních zdrojů nemá vhodné použití znaku účelu vodní nádrže, převládající účel je rozlišen pouze jinou barvou stejného znaku. Objem vodní nádrže je v legendě znázorněn různou velikostí šedého trojúhelníku (znak). Šedý trojúhelník se ale v mapě nevyskytuje. Názvy vodních nádrží jsou popsány černě, grafická úprava by měla být barevně sjednocena s toky i vodními plochami. Grafická úprava je chaotická, legendy jsou umístěny volně mezi mapami, které tak působí neuspořádaně. Dvě z nich jsou orámovány jako samostatný obrázek a třetí ne. Pozitiva: Zachycení zásob podzemních vod, minerálních pramenů, plochy hladiny vodní nádrže v ha a maximální hloubky vodní nádrže v m. Zobrazení souřadnicové sítě pro orientaci ve světovém měřítku.
Česká republika - sešitový atlas (Kartografie, Praha, 2006) Negativa: V novějším vydání předchozího Atlasu ČR (Kartografie 2002) zůstaly tři mapy na jedné straně A4, tím dochází k nerovnoměrnému zatížení obsahu strany atlasu. Pozitiva: Novější vydání atlasu je graficky lépe upraveno a doporučeno i pro výuku na středních školách. Měřítko je u map číselné i grafické, legenda názornější. Tabulkové hodnoty nahradily údaje o největší, nejhlubší, nejdelší řece apod.…, které byly jen pro zobrazení jednoho konkrétního příkladu na mapě. Celkové rozvržení je mnohem logičtější a estetičtější.
32
Školní atlas Evropy (Kartografie Praha, 2004) Negativa: Tento atlas je doporučen doložkou MŠMT pro základní školy. Najdeme zde mapu evropských úmoří s měřítkem grafickým i číselným 1:20 mil. Mapa má velmi chaotickou legendu, nejen díky množství použitých barev, ale i grafickému znázornění. Mapa neobsahuje všechny zálivy, průlivy. Barevné rozlišení úmoří a nenaznačení hranic států, je pro studenty matoucí. Obzvlášť na základní škole. Zakreslení hlavních měst a vrcholů hor narušuje orientaci na mapě. Všechna města nejsou napsána českým jazykem. Tabulky evropských nej by měly být doplněny i místem, kde se daná řeka či jezero nachází. Zachycení mořských proudů ovlivňující Evropu, nelze vidět na žádné mapě z atlasu. Česká republika je znázorněna v měřítku 1: 3,5 mil., což není dostatečné, jsou na ni znázorněny jen řeky - Odra, Labe, Ohře, Sázava, Vltava, Berounka, Dyje a Morava. V takovém měřítku zachycení všech našich vodních toků není možné.Fyzická mapa Evropy 1: 20 mil. je vhodná k výuce vodstva moří a pobřežních členitostí. Pozitiva: Tabulkové údaje o největší (podle průtoku) a nejdelší řece, jezeře. Percentuální grafické znázornění odtoku vody z povrchu Evropy do moří a oceánů.
4.2.2.3 Mapové podklady hydrologie – nástěnné mapy
Hydrosféra (Kartografie, Praha, 1981) Školní nástěnná mapa hydrosféry 1:20 mil. je velice užitečnou a nepostradatelnou pomůckou při výuce hydrologických poměrů. Nechybí oceánské proudy, průměrný průtok, údolní nádrže, zaledněné oblasti a hranice plovoucího ledu. Naopak zachycení salinity a úmoří oceánů mapa postrádá, místo toho jsou uvedeny údaje o průměrných ročních srážkách (nejnižší a nejvyšší průměrné roční srážky), což je pro výuku mnohem efektivnější.
Hydrosféra (Kartografie, Praha, 2006) Mapa světové hydrosféry 1:28 mil. přehledně zobrazuje nejdůležitější vodní toky a plochy světa, vymezuje hlavní světová úmoří a zobrazuje směr a charakter mořských proudů. Tyto základní údaje doplňují informace o slanosti moří a oceánů, místech vysokého přílivu, průměrných a maximálních průtocích hlavních vodních toků. (převzato z www.kartografie.cz) 33
Jedná se o novou verzi mapy z roku 1981, která je zaktualizována, upravena a graficky lépe zpracována. Čitelnost a náplň obsahu je v porovnání se starším vydáním na vyšší úrovni.
Tichý a Indický oceán (Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1990) Mapa 1:15 mil. je poměrně hodně podrobná a zachycuje veškeré důležité rysy. Měřítko je grafické i číselné. Už na první pohled je mapa ale nepřehledná, obsahuje značné množství informací a student se tak v ní ztrácí. Hlavně při zaměření na danou problematiku. Také množství použitých barev vede k nesrozumitelnosti. Zajímavé je zachycení lodních linek, jejich vzdálenosti v km z určitého města do města jiného. Na většině dnešních map se s tímto jevem již nesetkáme. Tento poznatek se může považovat jako předchůdce mapy leteckých vzdáleností, které jsou dnes běžné. Oblasti rybolovu a výskytu velryb se v minulosti značně lišily, proto by se měl klást ve výuce důraz také na aktuálnost. To platí také pro znečištění oceánské vody, které se netýká pouze těžební činností a sopečného popelu, jak jsou zaznačeny zde.
Atlantský oceán (Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1990) Mapa 1:12 mil. je stejného typu jako výše zmíněná mapa Tichého a Indického oceánu. Obsahuje stejné prvky a značky, a tedy jsou v ní i stejné nedostatky. U těchto dvou map je brán zřetel na rok vydání, nicméně jsou na našich středních školách běžně v kabinetu zeměpisu a jsou zahrnuty do výuky. Při správném použití a objasnění změn jsou velmi dobrými pomůckami. Studentovi jsou představeny samotné oceány světa, které většinou vnímá jen jako mezník mezi jednotlivými kontinenty.
34
Svět (Kartografie Praha, 2005)
Obr.4. Nástěnná mapa Světa (zdroj: http://www.kartografie.cz/skolni-tituly/svet-nastennaobecne-zemepisna-mapa) V Robinsonově nepravém válcovém zobrazení jsou znázorněny a popsány nejdůležitější geografické tvary kontinentů a oceánů světa. Hlavní mapa je doplněna azimutálním délkojevným zobrazením severní a jižní polární oblasti. Mapa 1: 28 mil. je velice zdařilá a zajímavá právě zobrazením polárních oblastí. Pro výuku vodstva je vhodná, neboť zachycuje mnoho hydrologických jevů a objektů, které ve fyzické mapě často chybí. Například občasný vodní tok, slané jezero, vysychající jezero, slaniska, šelfový a pevninský ledovec v Antarktidě….(upraveno: www.kartografie.cz).
Svět (Stiefel-Eurocart)
Obr.5. Nástěnná mapa Světa (zdroj: http://www.stiefel-eurocart.cz/info.php?product=svetobecne-geograficky-svet-politicky&lang=en&i=2&PHPSESSID=al0ci81mqfcnjellg89j956 j86)
35
Nástěnná mapa 1: 25 mil. obsahuje dvě základní mapy světa, a to obecně geografickou a politickou z druhé strany. Obecně geografická mapa je pro výuku, kdy se žák snaží určovat zeměpisnou polohu, zeměpisnou šířku a délku, když má vyhledat na mapě rovník, obratníky, polární kruhy, také znázorňování výškopisu a polohopisu. Slouží k upevňování vědomostí ze zeměpisu světadílů a oceánů, kdy se žáci učí a procvičují charakterizovat polohu, rozlohu, povrch jednotlivých světadílů, jejich porovnání a blíže určovat oceány nebo polární oblasti. Zakreslení oceánských proudů i grafické znázornění světadílů je podrobné a čitelné. Tato oboustranná mapa je rovněž výborným doplňkem učiva na všech typech středních škol. (převzato z www.stiefel-eurocart.cz)
Česká republika (Stiefel Eurocart )
Obr.6. Nástěnná mapa České republiky
Obr.7. Zadní strana nástěnné mapy České republiky - pracovní mapa (zdroj:http://www.stiefel-eurocart.cz/info.php?product=ceska-republika-obecnegeograficka-pracovni-mapa&lang=en&i=21&PHPSESSID=al0ci81mqfcnjellg89j956j86)
36
Obecně geografická mapa České republiky 1:320 tis. patří do základní a nezbytné výbavy hodin zeměpisu a vlastivědy na základní a střední škole. Od jejího prvního vydání v roce 1993 výrazně změnila kvalitu obsahu, byla aktualizována a především barevně upravena. Na mapě je také politická mapka střední Evropy. Legenda je rozšířená o údaje o zeměpisné poloze, rozloze a o významná nej... ČR. Zadní, pracovní strana mapy nabízí široké využití při procvičování, zkoušení a popisování. (převzato www.stiefel-eurocart.cz). U znázornění vodních toků je nevhodně zvolená barva, na pohled působí místo modře až do zelena. Také názvy toků i vodních nádrží jsou zakresleny černou barvou, což je kartograficky nevyhovující. Sjednocení barevného použití by mělo být vhodně zvoleno.
Česká republika (horopis, vodopis, Kartografie, Praha, 2003)
Obr.8. Nástěnná mapa České republiky-horopis, vodopis (zdroj:http://www.kartografie.cz/skolni-tituly/ceska-republika-nastenna-obecne-zemepisna -mapa) Nástěnná mapa zobrazuje přírodní poměry České republiky. Obsahuje hlavní geomorfologické celky,řeky, jezera, rybníky, nádrže, vrcholy, propasti, jeskyně, chráněná území a přírodní zajímavosti. (převzato z www.kartografie.cz) Měřítko mapy je číselné i grafické 1: 360 tis. Hlavní mapa je opět doplněna dalšími údaji a prohlubuje tak znalosti. Jedná se o mapu Povodí a vodnosti řek 1: 1,5 mil., která znázorňuje průměrný průtok a povodí. I tato mapa menších rozměrů je doplněna souřadnicovou sítí, což je přínosem k procvičení orientace. Dále věnuje pozornost geomorfologickému členění povrchu a výškovému členění terénu. Vhodně zvolené grafické provedení poskytuje mapě plastičnost. Kompozice celé mapy doplňují nadstavbové výukové prvky, které vedou studenta k hlubšímu zamyšlení a dalším rozšiřujícím znalostem. Mapu lze využívat po celou dobu při výuce ČR. 37
4.2.2.4 Ostatní pomůcky
Mezi ostatní pomůcky patří například slepé mapy s pracovními listy, které si pedagogové vytvářejí sami, internetové odkazy a webové stránky, videa či prezentace, obrysová razítka, časopisy - Dnešní svět, Geografické rozhledy apod. Slepé mapy vodstva jsou vždy doplněny tabulkou či textem s úkoly. Záleží na podrobnosti mapy a přesném zobrazení toků. Pedagog usiluje, aby žák získal znalosti o vodních objektech - rybníky, vodní nádrže, jejich účelu a umístění na vodních tocích, také úmoří a prameniště našich nejdelších řek. To platí hlavně ve výuce České republiky. Pro světové vodstvo se používají slepé mapy, aby student zobrazil moře, zálivy, průlivy, jezera, řeky. Požadavky na znalosti mořských proudů, jejich vlivy na kontinenty a jejich znázornění na mapě zůstanou většinou jen u slovního příkladu teplého a studeného mořského proudu. Obrysová razítka s vodstvem světadílů patří na základní škol. Ve výuce na středních školách by měly být použity varianty jiné. Pro studenta jsou nepřesné, slouží spíše k celkové orientaci studenta ve světovém měřítku. Také pro pedagoga jsou nevhodné z hlediska přípravy. Internetové odkazy a výukové programy jsou velmi efektivní pro výuku. Programy www.holubec.cz jsou velice často využívány ve výuce. Je zde však vysoká závislost na vybavení školy s množstvím kvalitní počítačové techniky pro studenty. Program Zeměpis ČR, Evropa, Svět je velmi zajímavý, k procvičení učiva si může student vybrat světadíl a téma zkoušení (povrch, státy, města, členitost…). Při chybně zvolené odpovědi, se vždy objeví odpověď správná, student si tak učivo objasní a zapamatuje. Při zkoušení vodstva si procvičí řeky, jezera a členitost mořského pobřeží. Mapy jsou graficky jednoduché a z kartografického hlediska chybné, zachycují jen ty nejznámější charakteristiky. Barevné rozlišení a znázornění členitosti povrchu je naprosto nereálné. K procvičení základních znalostí je však dobrou pomůckou. Webové stránky www.zemepis.com nabízí hned několik variant slepých map, které jsou na našich středních školách využívány. Vodstvo ČR je ve čtyřech variantách podle úrovně obtížnosti. Mapy jsou deformované a zobrazení se u několika map liší. Jako velmi dobrá pomůcka na webových stránkách je aplikace Google Earth. Ve školách ještě není momentálně tak využívána. Je to program velice atraktivní, který nabízí široké možnosti využití. Zkoumání hydrologie lze vyzkoušet téměř v reálném prostředí. Ve vrstvě oceán se lze podívat na mořské dno, zkoumat život pod mořskou hladinou. Aplikace umožňuje pozorování klimatických změn a tání ledovců.
38
4.2.2.5 Nejvhodnější učebnice, školní atlas, nástěnná mapa, jiná pomůcka
Nejvhodnější pomůcky pro výuku musí splňovat kritéria dána MŠMT, které uděluje a odnímá učebnicím a učebním textům pro základní a střední vzdělávání schvalovací doložku na základě posouzení, zda jsou v souladu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy a právními předpisy. (úplné znění zákona č. 561/2004, 2. září 2008). Toto ustanovení platí pro učebnici jako celek. Určení nejvhodnějších mapových pomůcek a učebnic z hlediska hydrologie, se hodnotí podle obsahu a aktuálnosti. Na základě dotazníku se jeví jako nejlepší učebnice Příroda a lidé země. Z hlediska RVP, ale neodpovídá daným standardům, které jsou očekávány od žáka formou výstupů. Obsah učebnice je nutno doplnit, žák samotný by k výstupům jen podle této učebnice nedospěl, neboť v ní některé informace nejsou. Proto by bylo vhodné použití učebnice jiné např. Zeměpis v kostce I., která nabízí téměř všechno učivo v souladu k RVP. Školní atlas světa (Kartografie, 2004) je univerzální pomůckou pro výuku nejen zeměpisu, na žádné základní a střední škole by neměl chybět. V roce 2008 vyšlo nové 2.vydání, které je obohaceno o aktuální poznatky a politickou situaci ve světě. Mapa oceánů a moří by měla být doplněna průměrnými ročními srážkami, jak tomu je ve vydání z roku 2003. S těmito údaji lze lépe pracovat a vystihují daleko více možností k výpočtům hydrologických charakteristik. Školní atlas ČR a mapa vodstva pro výuku hydrologie je i přes některé již zmíněné nedostatky od Geodézie (1999) nejvíce používán. Mnohem čitelnější a výstižnější je ale atlas ČR od Kartografie (2006), kde jsou všechny znázorněné charakteristiky v několika mapách rozděleny samostatně. Nejvhodnější školní nástěnná mapa k výuce je mapa hydrosféry od Kartografie (2006). Student získává znalosti o hydrosféře ve světovém měřítku. Může být využita ve všech směrech při opakování orientace na mapě, počítání průtoku, pojmů jako salinita, úmoří…Na našich gymnáziích se objevuje často její starší verze. Mnohem častěji pedagog využívá obecně geografické nástěnné mapy světa či mapy jednotlivých světadílu a naší ČR. Mapa ČR horopis, vodopis slouží k obecné přírodní charakteristice v úvodních hodinách. Pomůcky hydrologie nejsou kromě atlasů a map příliš běžné. Největším přínosem je hodnocena jako pomůcka pro výuku, včetně hydrologie, datový projektor. Z těch hydrologických bych zde zařadila slepé mapy všech druhů a internetové odkazy.
39
5 NÁVRH NA DOPLNĚNÍ A ROZŠÍŘENÍ KARTOGRAFICKÝCH A VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ
Rozšíření materiálů a prohloubení studia hydrologie vede k širšímu časovému rozpětí, než v běžné vyučovací hodině. Do hodin by bylo vhodné zavést i pomůcky, se kterými se žák v každodenním životě nesetká, pokud se nerozhodne studovat geografii i nadále. Osvojení pojmů jako povodí, průtok apod. získává na gymnáziu, bohužel se málokdy dozví, jakým přístrojem plochu povodí měřit a na které mapě. Pro praktickou a názornou výuku lze zahrnout do hodiny tyto pomůcky: základní vodohospodářská mapa 1: 50 tis., planimetr, staniční deník vodoměrné stanice, hydrologická ročenka atd.
5.1 Doplnění učiva
Učivo by mělo být vždy v souladu s RVP. Vzdělávací obsah je propojený celek očekávaných výstupů a učiva. Očekávané výstupy vyjadřují, jaké úrovně osvojení učiva mají žáci na konci vzdělávání na gymnáziu v daném oboru dosáhnout, tzn. jakými žádoucími vědomostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami mají disponovat. Vypovídají nejen o znalostech, ale hlavně o schopnostech a dovednostech využívat osvojené znalosti při komplexnějších myšlenkových procesech a v praktických činnostech. Představují výsledky vzdělávání, které jsou využitelné v životě a v dalším studiu a ověřitelné vhodnými evaluačními nástroji. Očekávané výstupy formulované v RVP G jsou pro ŠVP závazné. Stejně jako očekávané výstupy je i učivo vymezené v RVP G pro ŠVP závazné a je chápáno jako prostředek k dosažení stanovených očekávaných výstupů. (převzato z www.rvp.cz/soubor/RVP_G.pdf)
5.1.1 Hydrologické charakteristiky, způsoby jejich měření a pozorování
Měření na povrchových vodách: Průtok Q – je to množství vody, které protéká za jednu vteřinu příčným průřezem koryta řeky (průtočným profilem). Vyjadřuje se měrnou jednotkou m3·s-1 . (NETOPIL, R.1984, 161). Měření průtoku se skládá z měření plochy průtočného profilu a rychlosti. K jeho měření se používá tzv. Pitotova trubice, kterou vynalezl počátkem 18. století Henri
40
Pitot. Jedná se o měřicí přístroj, který umožňuje měřit rychlost proudění média jejím převedením na tlak. Je založena na spojení dvou trubic, každé s vodorovným a svislým ramenem. Vodorovné rameno první trubice má otvory do stran, takže hladina ve svislém rameni ukazuje výšku volné hladiny. Vodorovné rameno druhé trubice má otvor proti proudu, takže hladina ve svislém rameni ukazuje hydrodynamickou výšku. Používá se na měření v uzavřených prostorech, laboratořích apod. Běžně v terénu se na měření průtoku používá hydrometrická vrtule tzv. křídlo, kterou vynalezl Rainhard Woltman na konci 18.stol. Princip měření spočívá v otáčení vrtule kolem své osy, přičemž rychlost otáčení je přímo úměrná rychlosti vody. Počty otáček jsou snímány za zvolenou jednotku času. (cit. http://www.chmi.cz/hydro/ohpt/ vrtule.htm). Pomocí počtu otáček se zjišťují bodové rychlosti v jednotlivých místech příčného profilu. V různé vzdálenosti od břehu a v různé hloubce. Z měření pro stejnou vzdálenost a různé hloubky se vypočítá průměrná svislicová rychlost, dílčí průtok se pro tuto svislici vypočítá vynásobením průměrné svislicové rychlosti příslušnou průtočnou plochou. Celkový průtok je pak součtem všech průtoků pro jednotlivé svislice. (cit. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFtok_(hydrologie)).
Obr Obr.9. Schéma Pitotovy trubice (Zdroj:http://www.techmania.cz/edutori um/data/fil_1003.gif)
Obr.10. Hydrometrická vrtule (Zdroj:http://www.hydrometrics.cz/ h_info_obr_1b.jpg)
Vodní stav H – je měřen pomocí tzv. vodočetné latě neboli vodočtu. Vodočetná lať (vodočet) je základním vybavením hlásného profilu. Jde o stabilně upevněnou lať opatřenou stupnicí, na které se čte výška vodní hladiny. Starší vodočty jsou většinou vyrobeny ze smaltovaného plechu, novější vodočty jsou plastové.
41
Typy vodočtu: Svislé vodočty se osazují na kolmých nábřežních zdech, na pilířích mostů apod. Umístění vodočtu je třeba volit tak aby: · pokrýval celý rozsah nejnižší a nejvyšší možné hladiny vody · byl pevně připevněn a chráněn před plovoucími předměty a ledovými krami · výška hladiny nebyla ovlivněna vzdutím (nánosy nebo zachycenými předměty) nebo kontrakcí proudu · byl dobře viditelný ze břehu a to zejména za povodně Šikmé vodočty se osazují na břehovém svahu, který je upraven a vyrovnán do jednotného sklonu. Vodočet je osazen do zvláštního betonového pasu a obvykle doplněn schodištěm. Stupnice na vodočtu musí přesně odpovídat sklonu vodočtu tak, aby odečtený vodní stav byl stejný jako na vodočtu svislém. Osazení šikmého vodočtu je náročné a používají se většinou jako součást vodoměrných stanic. Kombinované vodočty jsou složeny ze šikmé části na břehovém svahu a svislé části, která obvykle slouží pro odečítání výšky hladiny za povodní, když voda převyšuje břehovou hranu. Důležité je, aby vodočet byl za povodně přístupný. Stupnice na vodočtu ukazuje relativní výšku hladiny vody v cm a to ve vztahu k „nule vodočtu“. Nula vodočtu přibližně odpovídá dnu řeky, vždy však musí být umístěna pod nejnižší vodní hladinou. Nula vodočtu musí být geodeticky zaměřena a její nadmořská výška uvedena v dokumentaci hlásného profilu. Dělení stupnice vodočtu bývá zpravidla dvoucentimetrové, decimetry jsou označeny arabskými číslicemi, metry jsou označeny červenými římskými číslicemi. Výška vodního stavu se udává zaokrouhleně v celých centimetrech. (cit. http://hydro.chmi.cz/hpps/default.htm).
Dodělat:
Obr.11.Příklady odečítání vodních stavů (Zdroj: http://hydro.chmi.cz/hpps/default.htm)
42
Pro automatické měření, které se dnes používá nejčastěji, byl sestaven registrační přístroj limnigraf. Na břehu je umístěn limnigraf, pod ním je plováková šachta s přívodním kanálem. Funkce spojité nádoby, kdy vyústění přívodní šachty je po směru proudění, uvnitř je závěs plováku navinut na kolečko - zpřevodovaná tyč, která má vyfrézovanou nekonečnou šroubovici, z ní jde rameno, které zapisuje zapisovacím pérkem na registrační papír rozechvěv hladiny. Další typy limnigrafu: bublinkový či pneumatický. Pozorování ledových jevů – je založeno na praktickém pozorování. Hodnotí se podzimní a jarní fáze. Výskyt jednotlivých ledových charakteristik se zapisuje do staničních deníků. Zámrz, led u břehu, ledová tříšť, ledová mázdra, dnový led, zámrz toku a ostatní ledové úkazy lze hodnotit v průběhu roku.
Obr.12. Ledové jevy na řece Berounce 1.2.2004 (Zdroj: http://www.chmi.cz/PR/praha/ledy2004/page_01.htm)
Měření podzemních vod:
Zjišťování výskytu podzemní vody - pomocí geologických a geomorfologických map lze určit předpoklad jejího výskytu. Závisí na existenci propustných hornin, geologické stavbě území a výskytu určitých tvarů s vlastnostmi příznivými pro výskyt vody (říční terasy, nivy řek, náplavové kužely apod.).
Stav hladiny podzemní vody – podle Netopila (1984, 214-216) se pro pozorování podzemní vody rozlišují tři sítě objektů. Základní, vyhledávací a účelová síť.
43
V základní síti se pro pozorování používají zárubnice, které jsou zapuštěny do vyvrtaného otvoru až na nepropustné podloží. V rozsahu propustné vrstvy jsou obsypány stejnorodým pískem a v horní části jsou utěsněny. K měření výkyvu hladiny se zde používá také plovákový limnigraf, který byl již zmíněn u měření průtoku. Vyhledávací síť tvoří nevyužívané studny a výpažnice. Patří zde také místa, kde podzemní voda vystupuje na povrch ( např. odkryvy štěrkoven, pískoven…) Účelová síť je založena na dokonalé technice. Často se jedná o speciální hydrologický výzkum. Náročnější na přístroje. K měření hladiny podzemní vody se používá tzv. Rangova píšťala. Je používána v nehlubokých objektech. Popis - na tlustostěnném kovovém dutém válci jsou vysoustruhovány talířovité zářezy s horními okraji vzdálenými od sebe 1 cm. V horní části je dutý střed válce uzavřen píšťalou, v dolní části je otevřen. Při ponoření válce do vody se vytlačuje vzduch , který prochází píšťalou a vydává tak zvuk. Hloubka se určí podle vody v talířovitém zářezu. Pozorovatel je tak zvukem z píšťaly upozorněn, že píšťala dosáhla hladiny podzemní vody a ponořilo se. K měření hlubokých objektů je vhodnější elektrické měřidlo. (cit. NETOPIL, R. 1984, 213-215).
Pro výuku tohoto prohlubujícího učiva by bylo vhodné jeho zařazení do zeměpisných seminářů ve 3. a 4. ročníku. Studenti jsou seznámeni s problematikou, která se dotýká přírodních podmínek i v jejich okolí a lze ji pozorovat přímo. Není zde obsažena veškerá metodika měření a všechny používané přístroje, jelikož by docházelo k náročnějšímu popisu a časově nedostačujícímu rozsahu výuky. Zajímavým a také často aktuálním tématem souvisejícím i s ledovými jevy je povodňová předpověď. Student by měl být schopen rozlišit stupně povodňové aktivity: 1. I. stupeň – stav bdělosti 2. II. stupeň – stav pohotovosti 3. III. stupeň – stav ohrožení
5.2 Používání atlasů, map Použití školních atlasů a nástěnných map bylo popsáno viz kapitola 4.2. Chybějící prvky v dostupných a používaných pomůckách je důležité nahradit doplňujícími informacemi. Upozornit na chyby, které by se ve výukových materiálech neměly vyskytovat, je „povinností“ vyučujícího. Při výuce by měly být vždy součástí hodiny,
44
student se v nich musí umět orientovat. Možnosti, které školní atlasy a nástěnné mapy nabízí, je několik. Při popisu hydrologické tématiky se lze zaměřit také na základní kompoziční prvky mapy, kartografické zobrazení, grafickou úpravu, aktuálnost i nedostatky. Na mapě vodstva by měl student také poznat typy říčních sítí a zdůvodnit jaké přírodní charakteristiky vedly k vytvoření tohoto typu. Měl by umět popisovat vodní tok od pramene k ústí, jeho celkový vývoj. U světové hydrosféry by měl být kladen důraz na mořské proudy, jejich vlivy na kontinenty a působnost vzhledem k počasí, klimatu, postupně až k extrémním podmínkám podmořskému vulkanismu a pohybu litosférických desek. Důležitá je praktická demonstrace příkladů. Zahrnutí větší míry grafických animací či videozáznamů do výuky, vede studenta k lepšímu pochopení dané problematiky, uvědomění si rizik a samotného vzniku a působení hydrologických vlivů.
45
6 ZÁVĚR Školní výuka hydrologie je vymezena z větší míry na používání tří základních dokumentů: učebnice, školní atlas, nástěnná mapa. Nejčastějším nakladatelem je Kartografie Praha a Stiefel - Eurocart, kteří své mapy a atlasy aktualizují, doplňují, upravují. I přesto se často setkáváme s nástěnnými mapami staršího data. Zaujmout studenty lze nejen rozšířením pomůcek ve vyučovací hodině, ale také zadáváním praktických úkolů a pozorování. Student je motivován jednoduchými úkoly, které může plnit cestou do školy, nebo na krátké procházce kolem vodních toků. Na našich gymnáziích se vyskytuje velice omezené množství školních atlasů a nástěnných map. Po úvodní kapitole se v 2. a 3. části práce věnuje výuce hydrologie v rámci školních osnov a její zasazení do dnešní podoby vzdělávání, tedy do RVP. Je zde uvedeno celkové zařazení do výuky zeměpisu, cvičení a semináře. Dále ukázky požadovaných výstupů studenta z RVP, které jsou založeny na současné výuce zeměpisu. Je tedy důležité zohlednit všechny uvedené požadavky při výběru učebnic, mapových podkladů a dalších pomůcek pro výuku. Stěžejní část je v kapitole 4. a 5., kde je hodnocena výuka a celkový stav pomůcek hydrologie. Na základě dotazníkového šetření a rozhovorů s pedagogy uvedeného v kapitole 4.1., lze vidět přehled nejpoužívanějších pomůcek. Při jejich používání pedagogové neupřednostňují rok vydání, tedy aktuálnost, ale jejich obsahovou stránku, rovněž atraktivnost pro studenty. Při zjištěném nedostatku u vybrané učebnice či pomůcky je vhodné informace doplnit kombinací z více učebnic, podle obsáhlosti a kvality výukového tématu. Hodnocení pomůcek se soustředí na všeobecně platné standardy požadované MŠMT - obsahově k RVP, školským zákonem č. 561/2004, 2. září 2008 a také kartografickými požadavky. Pátá kapitola je věnována především pedagogům, pro které je zde uveden návrh, jak učivo prohloubit a zavést do výuky příslušné pojmy a pomůcky. Doplnění učiva o tyto poznatky lze zavést, jak již bylo zmíněno, do 3. a 4. ročníku zeměpisného semináře. Práci lze dále rozvinout o využívání hydrologických pomůcek v praxi, exkurzemi do pobočky ČHMU, ČOV, pozorováním vodoměrných stanic, samotných vodních toků a vodních ploch a na nich souvisejících jevů. Návrh pracovního sešitu je založen na opakování a prohlubování znalostí v oboru hydrologie. Pedagog má možnost zaměřit se na danou oblast. Pro studenta ho lze využít také při písemné práci či k vysvětlení dané problematiky. Úkoly jsou vybrány podle učiva v běžně používaných učebnicích a navíc obohaceny o obrázky a charakteristiky, které je
46
nutno doplnit pedagogem. Jistým předpokladem je jeho doplnění a rozšíření dalšími úkoly např. v diplomové práci. Pracovní mapy jsou vybrány na základě potřeby výuky a jejich širokými možnostmi využití. Zaměření na Jihomoravský kraj (dále JMK) je z důvodu analýzy dotazníkového šetření právě v jeho krajském městě Brně. Předpokladem k jejich používání, je základní mapa vodstva JMK ve formátu zafixované mapy. Ostatní charakteristiky jsou zobrazeny na průhledné fólii, kterou lze na vodstvo přikládat a kombinovat tak vrstvy. Záleží na probírané látce, kterou lze procvičit a zároveň spojovat s ostatními prvky. Administrativní mapy a mapy silniční sítě slouží pro lepší orientaci. Generalizace toků a vodních nádrží se opírá o nejčastěji zobrazované toky v našich školních atlasech. Mapy zachycují toky, které by měl student střední školy znát a dokázal by je umístit do mapy ČR. Jejich měřítko je zvoleno vzhledem k běžnému formátu A4, tak aby je student mohl podle potřeby vkládat do učebnice, vystřihovat a hlavně doplňovat o prvky, které určí pedagog. Mapy JMK tvoří soubor map, které jsou doplněny slepou mapou vodstva ČR. Ta je při výuce vodstva nezbytnou pomůckou, proto jsem její zařazení do souboru map považovala jako samozřejmost. Pracovní sešit i mapy lze postupně prohloubit a rozšířit. Vhodné by bylo zachycení všech našich krajů a vytvořit tak obsáhlý soubor pracovních map. Základem by byla vždy jedna hlavní mapa a ostatní mapy na fóliích. Na všechny by měla být možnost psát fixem, který lze odstranit a používat je tak neomezeně. Při získání daných vrstev se můžeme zaměřit na více charakteristik a jejich souvislosti. V tomto vytvořeném souboru pracovních map pro studenty gymnázií a středních škol by měl pedagog široké možnosti při výuce ČR.
47
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A OSTATNÍCH PRAMENŮ
Atlasy Svět: Školní atlas světa. 2. vyd., Kartografie, Praha, 2007. 175 s. Školní atlas světa. 1. vyd., 1. dotisk, Kartografie, Praha, 2004. 176 s. Školní atlas světa. 1. vyd., SHOCart, Vizovice, 2004. 112 s. Školní atlas světa. 7. vyd., 9. dotisk, Kartografie, Praha, 2003. 148 s. Školní atlas Dnešní svět. 1. vyd., Terra, Praha, 1997. Evropa: Evropa / sešitový atlas. Kartografie, Praha, 2006. 48 s. Školní atlas Evropy. 1. vyd., 1. dotisk, Kartografie, Praha, 2004. 48 s. ČR: Česká republika / sešitový atlas, 1. vyd., Kartografie, Praha, 2006, 32 s. Školní atlas České republiky. 1. vyd., 2. dotisk, Kartografie, Praha, 2002. 32 s. Školní atlas České republiky, 1. vyd., Geodézie ČS, 1999. Atlas ČSSR, Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1984.
Knihy BIČÍK, I., JANSKÝ B.: Příroda a lidé Země: Učebnice zeměpisu pro střední školy. 2., uprav. vyd., NČGS, Praha, 2007. 136 s. DEMEK, J. a kol.: Geografie 1 pro střední školy: fyzickogeografická část. 1. vyd., SPN, Praha, 1997. 96 s. HOLEČEK, M. a kol.: Zeměpis České republiky. 1. vyd., NČGS, Praha, 2003. 95s. JANSKÝ, B., ČAPEK, R., KASTNER, J., PŘIBYL, V.: Země: Učebnice pro gymnázia. ČGS, Praha, 1993. KAŠPAROVSKÝ, K.: Zeměpis v kostce 1. 1. vyd., Fragment, Havlíčkův Brod, 1999. 139 s.
48
MIČIAN, Ľ. a kol.: Zeměpis pro 1. ročník gymnázií. 1. vyd., Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984. 296 s. MŠMT ČR.: Učební dokumenty pro gymnázia. 1. vyd., Fortuna, Praha, 1999. 208 s. MŠMT ČR.: Upravené učební osnovy čtyřletého gymnázia: Zeměpis, Seminář ze zeměpisu, Cvičení ze zeměpisu. 2. vyd., Prometheus, Praha, 1994. 16 s. MŠMT ČR.: Učební osnovy čtyřletého gymnázia: Zeměpis, Seminář ze zeměpisu, Cvičení ze zeměpisu. 1. vyd., Fortuna, Praha, 1991. 36 s. NETOPIL, R.: Fyzická geografie I.: Hydrologie – Limnologie – Oceánografie. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1991. 258 s. NETOPIL, R. a kol.: Fyzická geografie I.. 1. vyd., Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984. 273 s. NETOPIL, R.: Přehled hydrologie pevnin. 1. vyd., Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1965. 242 s. ŘEHÁK, D.: Cvičení z kartografie a tvorba mapy s podporou počítače. 1. vyd., Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 1992. 88 s. VALENTA, V., HERBER, V. a kol: Maturita ze zeměpisu: Otázky a testy k přípravě na maturitu a přijímací zkoušky na VŠ. 2. uprav. a rozš. vyd., NČGS, Praha, 2004. 128 s. VOŽENÍLEK, V.: Aplikovaná kartografie I. – tematické mapy. 1. vyd., Univerzita Palackého, Olomouc, 1999. 170 s.
Mapy Nástěnné mapy: Atlantský oceán, 1:12 mil., 1.vyd., Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1990. Česká republika horopis, vodopis - obecně zeměpisná mapa 1:360 tis., 1. vyd., Kartografie, Praha, 2003. Česká republika, fyzická mapa a pracovní, 1:320 tis., Stiefel Eurocart ČSSR, obecně zeměpisná mapa, 1:500 tis., 9. vydání, Komenium, Praha Hydrosféra, 1: 28 mil., Kartografie, Praha, 2006. Hydrosféra, 1:20 mil., 1.vyd., Kartografie, Praha, 1981. Tichý a Indický oceán, 1:15 mil., 1.vyd., Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1990. Svět, 1:28 mil., 1. vyd., Kartografie, Praha, 2005.
49
Svět, 1:25 mil., Stiefel Eurocart
Slepé mapy: Soubor obrysových map, Kartografie, Praha, 2007. 10 s.
www stránky Český hydrometeorologický ústav [online]. 2000, [cit. 2009-03-27]. Dostupný z WWW:
. Český hydrometeorologický ústav [online]. 2000, [cit. 2009-04-02]. Dostupný z WWW: . Elearninové materiály [online]. Gymnázium, Brno, tř. Kpt. Jaroše 14., 2004-2006, [cit. 2008-11-27]. Dostupný z WWW: . Geografické informační systémy [online]. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha, 2007. [cit. 2009-03-29]. Dostupný z WWW: . Geografický server zemepis.com [on-line]. Brabec Tomáš, 2002-2008, [cit. 2009-03-11]. Dostupný z WWW: . Internetová aplikace Google earth [online]. 2009, [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . Kartografie PRAHA, a.s. [online]. 2009, [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: . Počítačové výukové programy [online]. Holubec Tomáš, 2001, [cit. 2008-12-27]. Dostupný z WWW: . Rámcový vzdělávací program [online]. Výzkumný ústav pedagogický, Praha, 2005-2009. [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW: . Učební dokumenty pro gymnázia [online]. Výzkumný ústav pedagogický, Praha, 20052009. [cit. 2009-01-29]. Dostupný z WWW: . Vládní novela školského zákona [online]. MŠMT, Praha, 2006. [cit. 2008-11-17]. Dostupný z WWW: . Výuka zeměpisu [online]. Pataki Eduard, 2003-2008. [cit. 2008-11-25]. Dostupný z WWW: .
50
Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 2008, [cit. 2009-05-07]. Dostupný z WWW: .
Obrázky: Hydrometrická vrtule [online]. Český hydrometeorologický ústav, Praha, 2000, [cit. 200904-10]. Dostupný z WWW: . Ledové jevy na řece Berounce [online]. Český hydrometeorologický ústav, Praha, 2000, [cit. 2009-04-07]. Dostupný z WWW: . Nástěnná mapa ČR [online]. Stiefel Eurocart, Praha, 2005, [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: . Nástěnná mapa hydrosféry [online]. Kartografie a.s., Praha, 2009. [cit. 2009-02-23]. Dostupný z WWW: . Nástěnná mapa světa [online]. Stiefel Eurocart, Praha, 2005, [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: . Obecně zeměpisná mapa [online]. Kartografie a.s., Praha, 2009. [cit. 2009-02-26]. Dostupný z WWW: . Příklady odečítání vodních stavů [online]. Český hydrometeorologický ústav, Praha, 2000, [cit. 2009-04-08]. Dostupný z WWW: . Schéma Pitotovi trubice [online]. Techmania, Plzeň, 2008, [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: . Školní atlasy [online]. Mapcentrum, Praha, 2007-2009, [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: . Učebnice, atlasy [online]. Gymnázium, Varnsdorf, 2009, [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: .
Pracovní sešit – obrázky Hydrologický cyklus [online]. University of California, Berkeley, 2009, [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . 51
Schéma meandru [online]. Občanské sdružení Evans, Praha, 2009, [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: < http://www.prazskestezky.cz/botic/b02.html>. Teplotní vrstvy jezera [online]. Beltrami Soil and Water Conservation District, Minnesota, 2009, [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: <www.beltramiswcd.org/Aquatic%20Biology/lake_temp_profile.jpg>. Typy říčních sítí [online]. Vysoká škola Báňská, Ostrava, 2009, [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: < http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/9_kapitola.htm>.
52
8 PŘÍLOHY Seznam příloh Příl. 1. Návrh pracovního sešitu Příl. 2. Pracovní mapy Příl. 3. CD s mapami a pracovním sešitem – pro vlastní úpravu
53
PRACOVNÍ SEŠIT HYDROLOGIE PRO STŘEDNÍ ŠKOLY A VÍCELETÁ GYMNÁZIA
Vypracovala: Svobodová Michaela GÚ PřF MU Brno 2009
OBSAH ČÁST I. 1.Obecná hydrosféra 1.1 Definice hydrologie, hydrosféry, dělení 1.1.1 Rozdělení zásob vody na Zemi 1.1.2 Oběh vody na Zemi 1.2 Vody pevnin – vodní toky 1.2.1 1.2.2 1.2.3
Říční síť- popis vývoje toku Pojmy, typy říční sítě Vývoj meandru
1.3 Jezera 1.3.1 1.3.2 1.3.3
Dělení jezer Pojmy - bažiny, rašeliniště,slatiniště Teplotní vrstvy jezera
1.4 Podpovrchová voda 1.4.1 Dělení 1.4.2 Výskyt, vlastnosti
ČÁST II. 2. Česká republika
2.1 Slepá mapa, úmoří 2.2 Rybníky, vodní nádrže 2.3 Úkoly, cvičení
Jméno a příjmení Třída Datum Podpis ……………………….. ……………………….. ……………………….. ………………………. ČÁST I.
1. OBECNÁ HYDROSFÉRA 1.1. 1) Vysvětli pojmy, tak aby mezi nimi byl zřetelný rozdíl: a. Hydrosféra……………………………………………………………………….… ……………………………………………………………………………………... b. Hydrologie……………………………………………………………………….... ……………………………………………………………………………………… 1.1.1. 2) Hydrosféru lze rozdělit na vodu:
3) Hydrologii lze rozdělit na dva oddíly: 1. 2.
1. 2. 3. 4.
Hydrologie Hydrologie -
4) Dopiš percentuální rozdělení rozmístění zásob vody na Zemi:
sladká voda slaná voda
ledovce podpovrchová voda povrchová voda
jezera řeky
1.1.2 5) Definuj pojmy:
Velký oběh vody:
Malý oběh vody:
6) Globální vodní bilance - popiš schéma oběhu vody a do obrázku zapiš objem vody v tis. km3 : ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………
(Zdroj:http://www.ucmp.berkeley.edu/education/dynamic/session4/sess4_hydroatmo1.htm)
Vody pevnin – vodní toky
1.2 1.2.1
1) Popiš vývoj vodního toku od pramene k ústí: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 1.2.2 2) Seřaď typy říční sítě podle obrázku:
1. 2. 3. 4. 5.
radiální stromovitá pravoúhlá rovnoběžná radiální rozbíhavá
a)….. b)….. c)….. d)….. e)…..
(Zdroj: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/9_kapitola.htm)
3) Vysvětli pojmy: a) b) c) d)
povodí…………………………………………………………………………… rozvodí………………………………………………………………………….. rozvodnice………………………………………………………………………. úmoří……………………………………………………………………………..
4) Uveď pojmy k těmto definicím a doplň chybějící slova:
Množství vody, které proteče ……………….. ………………. za 1 ……… a vyjadřuje se měrnou jednotkou ………., se nazývá ……………..
Výška ……………. nad zvoleným pevným bodem se nazývá ………. ………
Změny …………. v průběhu roku nazýváme režim odtoku, ten je ovlivňován mnoha činiteli, např. (uveď alespoň 2): 1. 2. 3. 4.
1.2.3 5) Popiš vývoj meandru a zapiš k číslům příslušné pojmy :
(upraveno podle zdroje: http://www.prazskestezky.cz/botic/b02.html)
………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Spoj synonyma: Nánosový břeh: Nárazový břeh:
1) 2) 3) 4)
Konvexní břeh Výsepní břeh Konkávní břeh Jesepní břeh
Jezera
1.3
1.3.1 1) Zapiš dělení jezer a u 6 z nich napiš příklad: 1. podle přítoku a odtoku vody: a) ……………….. b) ……………….. c) ……………….. d) ……………….. 2. podle původu jezerní pánve: a) ………………. b) ………………. c) ………………. d) ……………….
3. podle geologických a geomorfologických sil: a) ………………. b) ………………. c) ………………. d) ………………. 1.3.2 2) Vysvětli pojmy a urči, zda se jedná o P - přirozenou či U - umělou vodní nádrž: bažina
slatiniště:
rybník:
rašeliniště:
přehrada
jezero
1.3.3 3) Popiš k jakým změnám teploty dochází v jezeře s jeho hloubkou, vysvětli pojem homotermie:
(upraveno podle zdroje: http://www.beltramiswcd.org/Aquatic%20Biology/lake_temp_profile.jpg)
Homotermie =
1.4
Podpovrchová voda
1.4.1 1) Dělení na: 1. ………………….. voda 2. ………………….. voda :
a) průlinová voda b) puklinová voda
1.4.2 2) Nakresli a popiš artéskou pánev:
3) Napiš jakou teplotu vody musí mít prameny, aby byly označeny za: TEPLÉ STUDENÉ VŘÍDLA VLAŽNÉ
4) Jak zjistíme výskyt podzemní vody? ...……………..………………………………………………………………………… 5) Vysvětli jakým způsobem proudí voda napříč horninami z hlediska propustnosti u: a. Průlinová voda ……………………… v ..………………………….. b. Puklinová voda .……………………… v …………………………. c. Krasová voda ………………………. v …………………………..
ČÁST II.
2. ČESKÁ REPUBLIKA 2.1 1) Do slepé mapy České republiky vyznač tyto řeky: Vltava Orlice Opava Svratka Svitava Odra Morava Jihlava
Radbuza Ohře Jizera Úpa Bečva Ploučnice Labe Mže
Sázava Jevišovka Dyje Olše Oslava Litava Volyňka Loučná
2) Spoj do kterého moře se vlévá a kde tato řeka pramení? Baltské moře
Odra
pramen ……………………………
Černé moře
Labe
pramen …………………………….
Severní moře
Dunaj
pramen ……………………………
2.2 3) Zakroužkuj, zda se jedná o V - vodní nádrž či R - rybník. U vodních nádrží uveďte řeku, na níž jsou vybudovány: Slapy Nové Mlýny Nesyt Velké Dářko Malešice
V/R V/R V/R V/R V/R
………….. ………….. ………….. ………….. …………..
2.3 4) Do které řeky se vlévá: Sázava Ploučnice Svitava Bečva –
Orlík Nechranice Lipno Vír Rozkoš
V/R V/R V/R V/R V/R
……………. ……………. …....... ……. ……………. …………….
5) Uveď alespoň čtyři významy řek: 1. 2. 3. 4.
Uveď alespoň 4 významy rybníků: 1. 2. 3. 4.
6) Na mapě záplavových území stoleté vody v Jihomoravském kraji zhodnoť, kterých vodních toků se povodně nejvíce týkají: …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………
7) Uveď alespoň tři důvody, proč dochází na těchto místech k povodním: a: b: c: 8) Ve slepé mapě České republiky znázorni barevně všechna úmoří a vypiš je:
9) Zakresli tři největší přehrady u nás a napiš na kterém vodním toku se nachází: ………………….
…………………….
10) Do tabulky zapiš naše Nej….. Nejdelší řeka Nejvodnatější tok Největší plocha povodí Největší vodní nádrž Nejhlubší vodní nádrž Největší rybník Největší jezero Nejteplejší pramen
………………………..
