MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA
AUTOMATY NA ŠKOLÁCH Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autorka:
Mgr. Aleš Peřina, PhD.
Bc. Jana Rezková Obor Nutriční specialista
Brno, květen 2014
Jméno a příjmení autora:
Bc. Jana Rezková
Studijní obor:
Nutriční specialista
Název diplomové práce:
Automaty na školách
Vedoucí diplomové práce:
Mgr. Aleš Peřina, PhD.
Rok obhajoby diplomové práce:
2014
Počet stran:
64
Počet příloh:
2
Anotace Diplomová práce se zabývá problematikou automatů na školách. Teoretická část podává stručný přehled o historii prodejních automatů, legislativě o automatech na školách u nás a v zahraničí. Další kapitoly se věnují dětské obezitě, vlivu školy, školního prostředí a rodiny na stravovací návyky a výţivu dětí. Součástí praktické části je vyhodnocení dotazníkového šetření týkající se rozšíření prodejních automatů v základních školách kraje Vysočina. Klíčová slova: prodejní automaty, škola, školní věk, výţiva dětí, stravovací návyky, nápoje, potraviny, obezita
Annotation This thesis deals with vending machines for foods and beverages in schools. The theoretical part provides a brief overview of the history of vending machines, vending machines and legislation in schools in our country and abroad. Other chapters are devoted to childhood obesity, the impact of the school, the school environment and family on eating habits and nutrition of children. The practical part consists of a questionnaire survey concerning the extension of vending machines in elementary schools in Vysočina region.
Key words: vending machines, school, school age, nutrition of children, eating habits, beverages, foods, obesity
3
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma „Automaty na školách“ vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Aleše Peřiny, PhD. a uvedla v seznamu všechny pouţité literární zdroje. Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.
V Brně dne ………………………..
…..………………………………. Bc. Jana Rezková
4
Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Aleši Peřinovi PhD. za odborné vedení mé diplomové práce, za cenné připomínky, rady a pomoc při zpracování a analýze dat v praktické části. Dále bych ráda poděkovala Bc. Anně Packové za odborné rady.
5
OBSAH TEORETICKÁ ČÁST 1
Úvod ....................................................................................................................................9
2
Historie prodejních automatů ........................................................................................10
3
Legislativa týkající se školních automatů ......................................................................11
4
Škola a školní prostředí...................................................................................................12
5
Charakteristika školního věku .......................................................................................13 5.1
5.1.1
Tělesný vývoj ......................................................................................................13
5.1.2
Kognitivní a psychický vývoj .............................................................................13
5.2
6
7
Mladší školní věk .......................................................................................................13
Starší školní věk (pubescence) ...................................................................................15
5.2.1
Tělesný vývoj ......................................................................................................15
5.2.2
Kognitivní a psychický vývoj .............................................................................15
Automaty na školách .......................................................................................................16 6.1
Obecně........................................................................................................................16
6.2
Projekty týkající se školních automatů v České republice .........................................19
6.3
Projekt týkající se automatů v EU ..............................................................................20
6.4
Automaty na školách ve vybraných zemích ...............................................................21
6.4.1
Německo .............................................................................................................21
6.4.2
Francie ................................................................................................................21
6.4.3
Itálie ....................................................................................................................21
6.4.4
Velká Británie .....................................................................................................21
6.4.5
USA ....................................................................................................................22
Stravovací návyky dětí ....................................................................................................23 7.1
Obecně........................................................................................................................23
7.2
Výţiva dětí .................................................................................................................24
7.2.1
Obecná doporučení .............................................................................................24
7.2.2
Výţivová doporučení ..........................................................................................25
7.2.3
Pitný reţim ..........................................................................................................25
7.2.4
Význam stravovacího reţimu .............................................................................26
7.2.5
Vliv rodiny ..........................................................................................................27
7.2.6
Vliv médií a marketingu .....................................................................................27 6
Nutriční posouzení nabízeného sortimentu ...................................................................28
8
8.1
Vliv jednotlivých sloţek na lidské zdraví ..................................................................28
8.1.1
Sůl .......................................................................................................................28
8.1.2
Jednoduché sacharidy .........................................................................................29
8.1.3
Oxid uhličitý .......................................................................................................31
8.1.4
Kofein .................................................................................................................31
Děti a obezita ....................................................................................................................32
9
PRAKTICKÁ ČÁST ..............................................................................................................34 10
CÍL PRÁCE..................................................................................................................34
11
HYPOTÉZY .................................................................................................................34
12
METODIKA .................................................................................................................35
12.1
Sběr dat.......................................................................................................................35
12.2
Zpracování dat ............................................................................................................35
12.3
Popis souboru .............................................................................................................35
12.4
Testování hypotéz ......................................................................................................38
13
Výsledky ........................................................................................................................39
14
DISKUZE .....................................................................................................................47
15
ZÁVĚR .........................................................................................................................51
16
SEZNAM LITERATURY: .........................................................................................52
17
Přílohy ...........................................................................................................................59
7
Seznam zkratek
DACH
referenční hodnoty pro příjem ţivin (Deutschland-Austria-Confoederatio Helvetica)
EU
Evropská unie
EPODE
Ensemble Prévenons l’Obésité Des Enfants
GAO
General Accounting Office
NSLP
School Nutrition and Dietary Assessement Programme
SBP
School Breakfast Programme
USA
Spojené státy americké (United States of American)
USDA
United States Department of Agriculture
WHO
World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)
8
1
Úvod Automaty se vyskytují téměř všude, nejen na školách, ale i v nemocnicích,
na nádraţích, na úřadech, obecně na všech veřejně přístupných místech. Alarmující je vzestup počtu automatů na slazené nápoje a potraviny ve školách. Coţ je v poslední době často diskutovaným a probíraným tématem nejen v médiích (21). Výţiva a vypěstované stravovací návyky v dětském věku předurčují výţivové chování v budoucnu. Škola a školní prostředí hraje významnou roli v modelování stravovacích návyků a proto by měla škola vytvářet zdravé školní prostředí. Děti tráví ve škole značně velkou část dne a stravu, kterou ve škole přijímají, by měla odpovídat jak mnoţstvím, tak i kvalitou. Ţáci by neměli mít hlad ani ţízeň, protoţe neuspokojením těchto základních potřeb jsou ţáci unavení a ztrácí pozornost (55). Rozšíření automatů ve školách mohou podněcovat různé důvody. Někteří dokonce připouštějí, ţe z jejich pronájmu mají provize a často si tímto způsobem vypomáhají. V některých školách se na obsah dohlíţí, ale většinou spíše ne. Ţáci si mohou ze sortimentu vybírat zdravější varianty, pokud jej škola nabízí, ale i přesto si ţáci spíše vybírají podle svých preferencí méně zdravějších a pro děti nevhodné varianty. Podle odborníků mohou být automaty ve školách jednou z příčin narůstající obezity u dětí. U dětí s nadváhou a obezitou hrozí rozvoj zdravotních problémů, které se však mohou projevit aţ v dospělosti. Mezi zdravotní potíţe patří například diabetes, vysoký krevní tlak, nemoci srdce a cév. Kromě zdravotních potíţí se mohou u obézního dítěte projevit psychické problémy spojené se vzhledem (18). Teoretická část shrnuje poznatky o historii automatů, legislativě týkající se automatů, vlivu školy na stravovací návyky dětí a obecně vliv nabízeného sortimentu v automatech, dále české a zahraniční projekty, které se zabývají problematiku prodejních automatů na školách. V praktické části je vyhodnoceno dotazníkové šetření o rozšíření prodejních automatů na potraviny a nápoje v základních školách kraje Vysočina.
9
2
Historie prodejních automatů První zmínky o prodejním automatu pochází z roku 1888, jednalo se o americký
automat na ţvýkačky. Aţ o 40 let později následoval vynález automatu na prodej cigaret, sladkostí a nápojů. Ke konci 19. století se uţ v Paříţi začaly prodávat nápoje v automatech. První stroje však nebyly automatické, ale velmi jednoduché. Pracovaly na principu „čestného slova“ a bylo tedy třeba vyvinout novou příslušnou technologii. Objev prvního automatického stroje byl spojen s častou poruchovostí a přijímal i jiné předměty podobné mincím. Další automaty jako automaty na kávu se objevily po druhé světové válce (5). První pokus o zavedení automatového prodeje je datován do 50. let 20. století v továrnách pro zaměstnance, v této době bylo také rozhodnuto o hromadném zavedení prodejních automatů v maloobchodě a ve veřejném stravování. Tehdejší reţim viděl v prodejních automatech spoustu výhod, například ušetření času pro kupující a úspora lidské práce, a povaţoval tento prodej za pokrokový. V České republice se staly prodejní automaty běţnou součástí ţivota aţ od 90. let 20. století, ve vyspělých státech se jiţ pokládal automatový prodej za běţnou věc. Od 90. let v souvislosti s politickými změnami a uvolněním obchodu posílil import do ČR, prodejní automaty začaly nabízet nepřeberné mnoţství potravin a nápojů. Staly se součástí veřejného stravování, počet míst, kde je lze najít se rozšiřuje a denně je vyuţívá spousta lidí. Nápojové automaty začala nejprve a nejvíce vyuţívat společnost Coca-cola nabízející nápoje kolového typu (39).
10
3
Legislativa týkající se školních automatů Legislativa Ministerstva školy, mládeţe a tělovýchovy (MŠMT) zahrnuje Vyhlášku
č. 107/2005 Sb., o školním stravování, která stanoví: „Stravovací služby nad rámec § 4 (dále jen „jiné stravovací služby“) poskytované strávníkům musí odpovídat zásadám zdravé výživy a podávaný sortiment nesmí obsahovat alkoholické nápoje a tabákové výrobky.“ (56). V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukládá provozovateli stravovací sluţby v § 24 odst. 1 písm. c): „Zajistit, aby podávané pokrmy vyhovovaly mikrobiologickým a chemickým požadavkům, aby měly odpovídající smyslové vlastnosti a splňovaly výživové požadavky podle skupiny spotřebitelů, pro které jsou určeny.“ (58) Prodej potravin a nápojů ve školních automatech bohuţel nespadá do vyhlášky č. 107/2005 Sb. o školním stravování dle § 4 odst. 1 písm. b), jelikoţ se nejedná o doplňková jídla (čímţ se rozumí snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře), ale o doplňkové stravování. Doplňkové stravování spadá do kompetencí a odpovědnosti ředitelů škol, čímţ zodpovídají za zdraví ţáků v případě doplňkové nabídky stravování ve školách. Regulace sortimentu v automatech na nápoje a potraviny není v ČR legislativně zakotvena (49). Další z moţností jak ovlivnit doplňkové stravování ve školách je iniciativa ze strany rodičů. Automaty v prostorách školy mají ředitelé škol často proto, ţe z pronájmu a prodeje získá škola určitý zisk, který můţe vyuţít k modernizaci školních učeben a na další potřebná vybavení školy (6, 39) „Každá škola se snaží získat nějaké finance navíc, otázkou zůstává, zda je správné jednat takovým způsobem bez ohledu na zdraví svých žáků.“ (39)
11
4
Škola a školní prostředí Škola jako instituce či organizace poskytuje vzdělání ţákům dle příslušných věkových
skupin a podle určitých vzdělávacích programů. Škola se stala místem socializace ţáků, podporujícím vývoj osobnostní, morální a sociální. Nástupem do školy získává dítě sociální roli ţáka, kterou nabývá automaticky. Individuálně tuto roli zpracovává a zaujímá určitý postoj (23). Vstup do školy znamená pro dítě zlomovou událost a patří k náročným ţivotním změnám, s kterými se dítě vyrovnává. Škola otevírá dítěti nové obzory. Doposud byla hlavní náplní hra, nyní přichází na řadu školní práce a s ní spojené povinnosti. Pro některé děti můţe být vstup do školy velkou šancí. Škola svou moţností kaţdodenního působení můţe sehrát velmi pozitivní roli. Nemůţe zcela nahradit rodinu, ale můţe ji vhodně doplnit (poskytuje ustálenost povinností, soudrţnost - kolektiv školní třídy, stimulující prostředí a oporu, učitele jako vzory vhodné následování a sociální kontakty) (16). Školní prostředí má potenciál v ovlivnění národního úsilí, které se týká prevence obezity u dětí a to jak z důvodu moţností dosahu nabízených potravin a mnoţství času, který ţáci ve škole kaţdý den stráví. Ţáci pobývají ve škole mnoho hodin, od rána aţ do odpoledne, a významnou část svého denního příjmu potravin spotřebují právě ve škole. Zatímco jsou ve škole (běţný školní den), získávají asi jednu třetinu ze své celkové denní potřeby energie v podobě oběda a měly by vynaloţit asi 50 % ze svého denního energetického výdeje, v závislosti na délce školního dne. Vzhledem k tomu, ţe školy nabízejí pro studenty četné a rozmanité příleţitosti, je proto velmi důleţité, aby školní prostředí podporovalo výběr potravin a nápojů podle zásad správné výţivy a podporovalo fyzickou aktivitu ve školách. Důkazy z experimentálních a observačních studií ukazují, ţe potravinové školní prostředí souvisí se stravovacími návyky či chováním ţáků a s tělesnou hmotností (14, 25, 19). Se začátkem školní docházky děti tráví mnohem více času ve škole, kde po většinu času sedí, proto je nutné dbát na dostatečnou sportovní a pohybovou aktivitu. V tomto období dochází k tvorbě návyků k sedavé a pasivní zábavě, jako jsou počítačové hry a sledování televize. Pravidelný pohyb je ve škole zajištěn 2 hodinami tělesné výchovy dvakrát někde i jen jedenkrát týdně. Vhodným řešením pro dítě je zvolit mimoškolní aktivitu v podobě vhodných krouţků dle jejich vlastních přání a moţností (23).
12
5
Charakteristika školního věku Školní věk sebou přináší nejen změny spojené se školou a školními povinnostmi, ale
také změny týkající se tělesného, kognitivního a psychického vývoje. Tato kapitola nabízí přehled nejdůleţitějších změn, které se dějí v průběhu školní docházky. Pro přehlednost je rozdělení na mladší a starší školní věk.
5.1
Mladší školní věk Mladší školní věk je charakterizován zpravidla od 6-7 let, kdy dítě nastupuje do školy,
do 11-12 let, kdy se začínají objevovat první známky pohlavního dospívání a s tím spojené psychické změny. Jiná definice mladšího školního věku uvádí, ţe je to věkové období mezi 6. aţ 10. rokem ţivota. Někdy se jen jednoduše mluví o školním věku, ale povinná školní docházka přetrvává ještě v období pubescence, které se pak nazývá starší školní věk. Školní prostředí poznamenává rozhodujícím způsobem toto období. Zatímco v období pubescence se začínají výrazně projevovat jiné mimoškolní vlivy (26, 43).
5.1.1 Tělesný vývoj
Výţivové nároky jsou u obou pohlaví přibliţně stejné. Je to období spíše klidu (latence), zpomalení růstu i hmotnosti. Posiluje se odolnost organismu, zvětšuje se hmotnost mozku, ale kolem 10. roku dochází k výraznému zpomalení růstu mozku. Zdokonaluje se činnost svalů a kloubů, ale kostra dětí je ještě měkká a lehce neformovatelná (např. při nesprávném
zatíţení
či
sezení).
Také
dochází
k rozvoji
přesnějších,
rychlejších
a koordinovanějších pohybů celého těla. S tím souvisí rostoucí zájem o pohybovou aktivitu (hry, sportovní výkony), roste tak vytrvalost a síla. Pro správný tělesný vývoj je samozřejmě důleţitá výţiva, která patří mezi nejdůleţitější faktory zevního prostředí ovlivňující tělesný rozvoj, výraznou mírou se podílí i na rozvoji duševním. O výţivě bude pojednáno v samostatné kapitole (23, 43).
5.1.2 Kognitivní a psychický vývoj
Ţáci mladšího školního věku si dokáţou trvale zapamatovat jen to, na co zaměří svou pozornost. Mechanické zapamatování v tomto věkovém období celkově převládá nad 13
logickým. Rozvoj logické paměti je velmi silný aţ v závěrečné fázi tohoto období. Spolu s rozvojem učení se rozvíjí i slovní zásoba (23). Vnímání dětí se postupem času přibliţuje vnímání dospělé osoby. Dítě se postupně orientuje v čase a prostoru a zlepšují se veškeré jeho smysly. Pro rozvoj lidského myšlení je základním předpokladem oddělení reality a světa svých osobních přání a obav. Dochází k rozvoji logického myšlení, učením se rozvíjí logické operace, hlavně ve vyučování. U ţáků stále více roste schopnost soustředění a roste stálost a rozsah pozornosti (26, 52). Děti mladšího školního věku lze většinou snáze ovlivnit, ale působení je zpravidla jen krátkodobé. Sociální chování je klasifikováno jen v jednom rozměru (například: dobré nebo špatné, nic mezi tím). Jakmile dítě přejde z této oblasti do stádia konkrétních operací, vytváří se myšlenková schémata, která jsou jiţ víceméně uzavřená (uţ nezáleţí na jednom konkrétním příkladu, ale závisí na větším počtu) a obtíţně se mění. Některé návyky se často udrţují i vlivem jiných doprovodných jevů (abstinence při odvykání kouření, apod.) (23, 26). S nástupem do školy dítě získává novou roli, stává se ţákem (školákem) a dochází k velké změně v jeho ţivotě. Tento nástup do školy má vliv na další rozvoj dětské osobnosti. Škola se stává důleţitým místem socializace, u dítěte se rozvíjí jeho dovednosti a schopnosti a také získává nové zkušenosti (52).
14
5.2
Starší školní věk (pubescence) Starší školní věk nebo také období pubescence je zpravidla vymezeno od 11-12 let
do 15 let. V tomto období dochází k velkým biologickým změnám. 5.2.1 Tělesný vývoj
V pubertě nastává prudký tělesný růst. Děvčata jsou zpočátku vyšší neţ chlapci ve stejném věku, ale v následujících letech chlapci děvčata převyšují. Pohlavní dozrávání i tělesný růst jsou výsledkem sloţitého procesu, kdy se střídá hormonální aktivita, která tyto procesy spouští. U dívek se vlivem hormonální produkce objevuje první menstruace a dochází k růstu mléčných ţláz. Rozšiřují se pánevní kosti a zvyšuje se mnoţství tukové hmoty. U chlapců se rozšiřují ramena a hrudník a objevuje se ochlupení na hrudníku, zádech, hřbetech ruky a je více zřejmá hlasová mutace (23).
5.2.2 Kognitivní a psychický vývoj
Pozornost je zaměřována na ty informace, které jsou nějakým způsobem důleţité, tím se zvyšuje efektivnost pozornosti. Jedinec je schopen pracovat s obecnějšími a abstraktnějšími pojmy, neuspokojí se s jedním řešením, ale vytváří různé hypotézy. Také se v tomto období projevují vlastnosti typu egocentrismus, vztahovačnosti, zvýšené emocionality, lability, přátelskosti s uráţlivostí, nevyváţené reakce a výkony (23, 26). Starší školní věk či období pubescence je nejvýhodnějším obdobím pro vytváření uvědomělých a trvalých zdravotně významných návyků (například týkajících se pití alkoholu, kouření, uţívání drog, dodrţování určitých výţivových zvyklostí nebo pohybové aktivity) (26).
15
6
Automaty na školách V posledních dvaceti letech byl zaznamenán prudký vzestup počtu automatů na nápoje
a potraviny do škol. Tento vzestup se netýká jenom českých škol, ale i mnoha další zemí. Stalo se běţným pravidlem umisťovat automaty s pestrou nabídkou slazených a energeticky bohatých potravin, nápojů a sladkostí na veřejně přístupná místa. Automaty se vyskytují téměř všude, nejen na školách, ale i v nemocnicích, na nádraţích, na úřadech (21).
6.1
Obecně Škola a školní prostředí hraje významnou roli v procesu učení a formování
stravovacích návyků. Snadná přístupnost těchto potravin a nápojů, které neodpovídají výţivovým doporučení (správné výţivě), přispívá k rozvoji a posilování nezdravých výţivových návyků. Ţáci školní automat vyuţívají jako zdroj rychlého občerstvení místo svačiny připravené z domů anebo oběda nabízející školní jídelnou (16). Cílem studie vedené Finkelsteinem et al. bylo popsat, jak se liší potravinové prostředí a potravinové politiky v různých typech amerických škol. Byly analyzovány údaje z třetí studie School Nutrition and Dietary Assessement (SNDA III) ve 395 amerických veřejných školách. To v jakém školním prostředí se děti pohybují, k jakým potravinám mají dostupnost, jaké jim jsou nabízeny, to vše ovlivňuje dětskou výţivu, tudíţ potravinové prostředí a politiky na školách by mohly ovlivnit vznik rozvoje obezity. Z výsledků je patrné, ţe na základních školách je výskyt automatů nejmenší ze všech sledovaných typů škol (základní 17 %, střední 81 %, vysoká 97 %). Tedy s postupem do vyšších ročníků a vyšších typů škol, se výskyt prodejních automatů zvyšoval. Jiná americká studie General Accounting Office (GAO) hodnotila v letech 2003-2004 dostupnost konkurenčních potravin. Tato studie také potvrdila, ţe prodejní automaty na ZŠ jsou méně častým jevem neţ na jiných typech škol (14). Toto tvrzení potvrzuje i studie ve 116 středních a vysokých školách v Minnesotě. Ze 116 škol mělo 106 prodejní automat nabízející studentům potraviny a nápoje s vysokým obsahem tuků a kalorií (36). Vliv nabízeného sortimentu v automatech a výţivové chování ţáků popisují následující studie.
16
V americké studii vedené Rovnerem se zjišťoval vztah mezi potravinami prodávanými ve školních automatech a výţivovým chováním studentů. Zjistilo se, ţe školy na niţším stupni, které nabízejí ve svých automatech ovoce či zeleninu, je studenty spotřebováno více ovoce a zeleniny, ve srovnání s těmi školami, které ve svých automatech ovoce či zeleninu nenabízí. Podobně je tomu u škol, které nabízejí sladkosti v automatech, je studenty konzumováno více sladkostí, neţ u škol, které sladkosti nenabízejí. U škol na vyšším stupni nebyl zjištěn významný vliv mezi nabízenými potravinami a s tím spojenou vyšší konzumaci (40). Průřezová observační studie provedená u 2039 ţáků ve 12 ZŠ (1. stupeň) a 10 ZŠ (pro ţáky ve věku 11-14 let, tedy 2. stupeň) sledovala stravovací návyky a frekvenci nákupu. Zvýšená dostupnost ovoce, zeleniny, celozrnných a nízkotučných výrobků jako součást školního jídla by moţná znamenalo efektivní strategii k podpoře zdravých stravovacích návyků u dětí (2). Bohuţel i přes nabídku zdravějších variant v prodejních automatech byly více studenty kupovány méně zdravé potraviny (nejčastěji chipsy, preclíky, sušenky, čokoládové tyčinky, sodu a sportovní nápoje). Studenti si častěji kupovali svačiny a nápoje z automatu místo školního obědu. 19 % studentů si kupovalo občerstvení z automatu místo oběda na školách, kde automat byl přítomen, zatímco na školách, kde automat nebyl, si obstarávalo občerstvení z jiných zdrojů, neţ ze školní jídelny, 7 % studentů (35). V randomizované kontrolní studii Kockena et al. se sledovaly 3 strategie na podporu prodeje nízkokalorických potravin z automatů na vysokých školách. Strategie spočívaly v dostupnosti, značení a ve sníţení ceny nízkokalorických produktů. Výsledky naznačují, ţe kdyţ se zvýší dostupnost těchto značených potravin a sníţí se jejich cena, tak se zvýší i jejich prodej a studenti se budou rozhodovat pro zdravější variantu. Takovéto změny ve školních prodejních automatech pomáhají vytvářet zdravé školní prostředí a mohou být příkladem dobré praxe (24). V rámci projektu EATWELL byly hodnoceny změny ve stravovacích návycích a konzumaci potravin v zemích EU. Například v Itálii program „Jezme společně“, který se zaměřil na děti v mateřských a základních školy, se ukázalo navýšení spotřeby jogurtů na svačinu po intervenci tímto programem. Stejně tak vzrostla i spotřeba mléka ve francouzských a polských základních školách po intervenci projektem programu školního mléka. Byly pozorovány další pozitivní trendy, co se týče zásahů ve školách a školních 17
jídelnách, například navýšení spotřeby ovoce a zeleniny. Bohuţel byly pozorovány také negativní trendy a to vynechávání snídaní (48). Studie tedy obecně prokazují vliv nabízeného sortimentu, intervence nutričními programy na výţivové chování ţáků. Po změně sortimentu v automatech došlo i ke změně výţivového chování u ţáků, stejně tak i intervence nutričními programy vedly ke změnám výběru v sortimentu. Studie z roku 2005 YouthStyles Survey zabývající se školními prodejními automaty a kupním chováním dětí a adolescentů zjistila, ţe studenti, kteří kupovali v automatech, kupovali více neţ 3x týdně. Čokoládové tyčinky a soda byly kupovány více neţ 1x denně. Pizza a smaţené výrobky byly konzumovány studenty více neţ 1x týdně ve školních bufetech (46). Prodejní automaty často nabízejí potraviny a nápoje s nízkým obsahem důleţitých ţivin a také jsou energeticky bohaté, jako například sycené nápoje slazené a cukrovinky. V jedné studii se sledovaly změny v obsahu prodejních automatů a následné finanční důsledky pro danou školu. Intervenčně došlo nejprve ke změně obsahu automatu (sníţením kalorií u nápojů a potravin a sníţením velikosti láhve na plechovku). Dosaţením těchto změn došlo k negativnímu finančnímu důsledku (sníţením provizí škole), ale k pozitivním výsledkům týkající se zdraví (19). Americké ministerstvo zemědělství The US Department of Agriculture (USDA) stanovuje normy pro obsah ţivin v jídlech poskytované v rámci programů The National School Lunch Programme (NSLP) a The School Breakfast Programme (SBP). Pro potraviny a nápoje prodávané konkurenčně, zatím neexistovaly ţádné regulační předpisy, které by upravovaly obsah ţivin v potravinách a nápojích. Avšak v nedávné době USDA zveřejnila standardy pro všechny prodávané potraviny a nápoje během dne v amerických školách s názvem Smart Snacks in School. Snahou tohoto projektu je zlepšení zdraví dětí ve školách po celých Spojených státech amerických. USDA se zavázala úzce spolupracovat se studenty, rodiči, zúčastněnými stranami školy a také s potravinářským a nápojovým průmyslem, tak aby se mohly provádět případné změny v nových pokynech a nabízený výběr byl zdravou volbou pro mladé lidi. Projekt Smart Snacks in School se dále snaţí nabízet dětem během dne ve škole zdravé a nutričně hodnotné potraviny a dále podporuje úsilí personálu školy, učitelů a rodičů vštípit zdravé stravovací návyky (14, 50). Projekt Smart Snacks in School zahrnuje také nutriční standardy pro potraviny a nápoje. 18
Nutriční standardy pro potraviny podle USDA: Kaţdá potravina prodávaná ve škole musí: být buď celozrnný produkt, nebo první sloţkou musí být ovoce, zelenina, mléčný produkt nebo bílkovinná potravina, nebo obsahovat kombinaci potravin obsahující ¼ šálku ovoce či zeleniny, nebo musí obsahovat 10 % denní hodnoty z nutrientů z hlediska Dietary Guidelines for Americans (vápník, draslík, vitamin D nebo vlákninu) (51). Nutriční standardy pro nápoje podle USDA: Všechny školy by měly prodávat - čistou vodu (sycenou nebo nesycenou), neochucené nízkotučné mléko, neochucené nebo ochucené mléko bez tuku a mléčné alternativy povolené NSLP/ SBP, 100% ovocné nebo zeleninové dţusy a 100% ovocné či zeleninové šťávy ředěné vodou (sycené nebo nesycené) a bez přidaných sladidel (51).
6.2
Projekty týkající se školních automatů v České republice
Projekt Happysnack Garantem projektu Happysnack je Poradenské centrum Výţiva dětí, které usiluje o podporu zdravějšího ţivotního stylu dětí, hlavně tedy o podporu vhodného stravování ve školách. Tento projekt spojuje dva dotační projekty Mléko do škol a Ovoce do škol. Automaty do škol dodává společnost Come a jejich obsah je pozorně hodnocen a kontrolován nutričnímu terapeutkami z poradenského centra Výţiva dětí. Nabídku v automatech tvoří především polotučná mléka (ochucená a neochucená), čerstvé ovoce a zelenina, ovocné šťávy, müsli tyčinky, sušenky a další. Výhodou školního automatu je bezhotovostní placení pomocí karet, které děti dostanou ve škole, čímţ se zamezí riziku nevhodné útraty hotovosti dětmi a také rodiče mohou sledovat výběry výrobků z automatu a případně provádět různá nastavení. Do projektu je jiţ zapojeno 480 základních a středních škol v České republice (20).
Mezi další český projekt, který se týká školních automatů je projekt „Uzdravme svůj školní automat“. Tento projekt byl vytvořen z iniciativy magistrátu hlavního města Prahy pro ozdravění prodejních automatů praţských škol. Jak uţ název napovídá, jedná se o změnu
19
či „uzdravení“ nabídky sortimentu školního automatu. Materiál, který dostaly školy, obsahuje doporučení k úpravě sortimentu školních automatů a návrh k implementaci (15).
6.3
Projekt týkající se automatů v EU
Projekt EATWELL Projekt EATWELL (Podpora zavedení zdravých stravovacích návyků: hodnocení a doporučení) je čtyřletý výzkumný projekt financovaný Evropskou komisí, který probíhal od dubna 2009 aţ do března 2013 a jehoţ cílem je zlepšit nutriční politiku v rámci Evropské unie. Důvodem vzniku tohoto projektu je stále se zvyšující nadváha a obezita a s tím spojené závaţné zdravotní problémy. EATWELL se zaměřil na reklamní kontroly, informační kampaně na podporu veřejného zdraví, nutriční označování na obalech potravin, zlepšení dostupnosti zdravějších potravin, omezí dostupnost méně zdravých potravin, zavedení daní či dotací. Mimo jiné se projekt také věnoval školnímu stravování. Bezplatná dodávka ovoce a zeleniny spolu se vzdělávacími opatřeními by měly zvýšit dlouhodobou účinnost. U automatů ve školách se doporučuje spíše neţ absolutní zákaz, tak poskytnout ţákům moţnost zdravější volby potravin a nápojů (47). Automaty jsou zcela zakázány ve Francii, alternativně i ve Velké Británií (obsah podléhá kontrolám). O zákazu automatů ve Francii pojednává Capacci et al. v přehledu. Díky zákazu automatů ve školách se významně zlepšilo stravování a sníţil se kalorický příjem. Od roku 2003 mimo Evropu, zavedla většina amerických států předpisy týkajících se školních automatů. V Japonsku uţ od roku 1954 platí přísné limity na tuky a zákaz prodeje v automatech. Od roku 2009 národní evropské orgány spolufinancované Evropskou komisí podporovaly EU program Ovoce do škol a zdarma distribuci ovoce a zeleniny dětem ve školách (48, 4). V rámci projektu EATWELL byly hodnoceny změny ve stravovacích návycích a konzumaci potravin v zemích EU. Například v Itálii program „Jezme společně“, který se zaměřil na děti v mateřských a základních školách, se ukázalo navýšení spotřeby jogurtů na svačinu po intervenci tímto programem. Stejně tak vzrostla i spotřeba mléka ve francouzských a polských základních školách po intervenci projektem programu školního mléka. Byly pozorovány další pozitivní trendy, co se týče zásahů ve školách a školních jídelnách, například navýšení spotřeby ovoce a zeleniny. Bohuţel byly pozorovány také negativní trendy a to vynechávání snídaní (48). 20
6.4
Automaty na školách ve vybraných zemích V následující kapitole je uveden přehled, jak se s narůstající obezitou a s automaty
na školách bojuje v ostatní zemích. 6.4.1 Německo
Aţ do roku 2003 neexistovalo v Německu ţádné organizované školní stravování. Na většině území se hlavním zdrojem školního oběda nebo svačiny stávaly školní bufety, kantýny a automaty nabízející sladké nápoje, bagety a další typické produkty. Neexistuje ani ţádné celostátní nařízení týkající se kontroly obsahu školních automatů. Od roku 2003 se postupně začalo zavádět školní stravování (ale pouze v některých spolkových státech) a to ve smyslu zavádění teplých jídel v době oběda, které zajišťovaly externí stravovací organizace. Od roku 2009 byl prosazován názor jednotného systému školního stravování (21). 6.4.2 Francie
V roce 2004 došlo ve Francii k zavedení zákazu všech automatů na základních i středních školách a to s platností od roku 2005. Tento zákaz se podařilo prosadit a trvá stále, i přesto, ţe Francie patří k zemím s nejniţším výskytem obezity. Zastánci zákazu automatů ve školách argumentují tím, ţe dochází k rozmachu fast foodového stravování, čímţ se vytlačuje tradiční francouzská kuchyně a stolování. Francouzi věnují jídlu při stolování dostatek času a pozornosti, coţ je úplně jiná filozofie fast foodového stravování (21, 48). 6.4.3 Itálie
Od roku 2007 platí, ţe na ţádné základní škole nebudou automaty pro děti nabízet sladké limonády a sladkosti. Obsah automatů je zároveň kontrolován státem podporovanými programy. Konzumace zdravotně doporučovaných potravin jako jogurty a ovoce se podstatně zvýšila a rozšiřuje se na celostátní úroveň (21).
6.4.4 Velká Británie
Od roku 2006 přijala Velká Británie nutriční standardy pro školy, podle kterých nesmí být ve škole nabízeny sycené slazené nápoje a ani školní automaty jej nesmí obsahovat. Zákaz automatů ve školách jako takový není, ale nabídka v nich je regulována a musí se shodovat 21
s danými nutričními standardy. Velká Británie se řadí mezi země s největším výskytem obezity. Proto se zájem o výţivu dětí a o škodlivých dopadech fast foodového stravování v poslední době hodně diskutuje. Britští lékaři poţadují, aby státní správa a vláda přijaly přísnější opatření. Mezi navrhovanými body jsou i školní automaty, více zpřísnit dohled nad jejich obsahem a zároveň omezit prodej fast foodového stravování v blízkosti škol a jiných míst, kde se nejčastěji vyskytují děti. Mezi další bod patří zákaz vysílání televizních reklam před 21 hodinou na fast foodové výrobky. A dále moţnost britských lékařů poskytovat rady a konzultace rodičům dětí při změně stávajících stravovacích návyků. Navrhovaná opatření by se neměla týkat pouze dětí a škol, rovněţ tak i dospělé populace. Například pro školy by měly platit stejné nutriční standardy jako pro nemocnice. Najdou se i odpůrci iniciativy britských lékařů. Zdůvodňují to tím, ţe příčinou obezity není pouze pití sladkých nápojů a konzumace sladkých a slaných jídel, tedy obecně strava, ale hlavně nedostatek pohybu (21). 6.4.5 USA
Spojené státy americké jsou známé vysokým výskytem obezity, i obezity extrémní či patologické (BMI < 40 - 50 kg/m2). Město New York patří k městům, kde byla zahájena přísná regulace na obsah automatů nejen ve školách, ale i ve veřejných institucích. V automatech se nesmí vůbec nabízet sladké nápoje a tzv. junk food, tedy typická bufetová strava. Od března 2013 je zakázán prodej velkých balení sladkých nápojů ve všech obchodech, restauracích, kinech a na stadionech. Za podpory amerických lékařů je poţadováno omezení počtu licencí na provozovny fast foodového stravování vyskytující se v blízkosti škol a hřišť. Bohuţel tyto snahy o zdravější stravování ve školách porušují pojízdné prodejny, které před školou nabízejí hamburgery v akci. I přes ostrý protest výrobců McDonald proti zákazu prodeje fast foodových pokrmů, tak někteří producenti zareagovali pozitivně. Například výrobci sladkých nápojů (Coca-cola, Pepsi cola) se dobrovolně zavázali, ţe nebudou své výrobky ve školách nabízet (21). Regulace obsahu automatů ve školách je projednávaná i v dalších amerických státech. Hlavním podněcovatelem zavádění opatření na federální úrovni je USDA, která chce stejně jako město New York omezit prodej nezdravých potravin ve školních automatech v celé USA (21).
22
7
Stravovací návyky dětí
7.1
Obecně Stravovací návyky a základní rysy zdravého ţivotního stylu se formují především
v dětství. Dítě se vyrovnává s mnoha změnami, jak v celkovém vývoji jedince, tak i v oblasti výţivy. Během svého ţivota se dítě učí seznamovat a poznávat potraviny. Od narození jsou mu dány určité predispozice, na jedné straně obliba sladkých potravin a pokrmů a na straně druhé averze či nelibost k potravinám a pokrmům (jídlům) hořké nebo kyselé chuti. Preferování sladké chuti potravy je dobře známo, ale časté přilepšování v tomto směru můţe mít za následek nedostatek jiných sloţek potravy, coţ se můţe odráţet ve vývoji dítěte. Upřednostňování sladké a slané chuti a odmítání hořké a kyselé, v sobě skrývá predispozice k oblibě potravin s vysokým energetickým obsahem. Preference slané chuti při narození přítomná není. V tomto období od narození a dětství dochází ke vzniku a formování nutričních zvyklostí pod vlivem smyslového vnímání chutí, barev, vůní, ale také díky sociálním a kulturním faktorům, například vliv reklamy. (12, 13, 29, 33). V knize od Hainera a kol. jsou popsány nejčastější „zlozvyky“ týkající se stravovacích zvyklostí. Mezi něţ patří: - příjem nadbytečného mnoţství jídla - výběr nevhodného jídla (např. přísun nadměrně tučných masných a mléčných výrobků, nadměrně sladkých a doslazovaných produktů, výrobků z bílé mouky, nedostatek ovoce a zeleniny) - příjem potravin v neadekvátní skladbě - nevhodný stravovací reţim (frekvence jídel jednou aţ dvakrát denně, vynechávání snídaní, hlavním jídle dne bývají večeře, neustálé pojídání například u televize) - nevhodný pitný reţim (nízký příjem tekutin, neustálé popíjení sladkých nápojů, pití energetických drinků a nápojů s kofeinem (18). Jiné stravovací návyky popisuje Tabulka 1. (1)
nepouţívat jídlo jako formu odměny
děti by měly být vystaveny různým druhům pokrmů s ohledem na chuť a texturu
jídlo by mělo být nabízeno vícekrát i přes odmítání
nabízet potraviny spíše s nízkým energetickým obsahem 23
zákaz konzumace určitých potravin naopak spíše zvýší jeho výběr
nucení do určitého jídla sníţí preferenci
nenutit dítě dojídat
servírovat pokrm na menší talíře
sourozenci a rodiče by měli jít příkladem s ohledem na druh a skladbu jídla
atmosféra u jídla je velmi důleţitá, jíst pomalu a v klidu Výše zmíněné intervence týkající se stravovacích zvyklostí u dětí lze formovat
v průběhu dětství, proto je důleţité apelovat na rodiče, kteří nakupují, připravují jídlo a starají se o jídelníček dětí. Výţivové zvyklosti podmiňované rodinou dítě postupně přijímá do svého podvědomí a vytváří si základ svých vlastních stravovacích návyků pro období dospělosti (1, 33, 55).
7.2
Výživa dětí Výţiva ve školním věku je jedním z významných faktorů zevního prostředí, které
ovlivňují tělesný růst a vývoj. Podle WHO, se nepříznivě na zdraví člověka uplatňuje většina faktorů, které souvisí s výţivou. Při nedostatečné nebo naopak nadměrné výţivě, můţe dojít k poruše metabolických procesů organismu, poruchám růstu a vývoje zdravotního stavu dítěte, obecným projevem můţe být malnutrice či obezita (9, 33) 7.2.1 Obecná doporučení
Růst a vývoj dítěte je proces, který vyţaduje všechny potřebné ţiviny a jednotlivé látky. Obecná doporučení příjmu jednotlivých ţivin ukazuje Tabulka 2. (7, 33) Tabulka 2. Obecná doporučení příjmu jednotlivých ţivin (7) věk
energie
bílkoviny
tuky (% celkového
sacharidy (% celkového
(kJ)
(g)
energetického
energetického příjmu)
příjmu) 7 - 9 let
7900/7100
24/24
30-35
> 50
10 - 12 let
9400/8500
34/35
30-35
> 50
13 - 14 let
11200/9400
46/45
30-35
> 50
24
Chuťové a potravinové preference významně ovlivňují vlastní výběr naší stravy. Obecně se předpokládá, ţe u dětí preference silně působí na to, co konzumují. Děti jí to, co jim chutná (12). 7.2.2 Výživová doporučení
Strava dětí ve školním věku dle výţivových doporučení Společnosti pro výţivu by měla obsahovat v kaţdé porci obiloviny – pečivo (s výběrem celozrnných výrobků) nebo rýţi, těstoviny. Ovoce a zeleninu by měly děti toho věku konzumovat ve 3-5 porcích denně. Dále mléko a mléčné výrobky by mělo mít dítě ve 2-3 porcích, v 1-2 porcích maso (nezapomínat na ryby a drůbeţ), vejce nebo rostlinné produkty s obsahem kvalitní bílkoviny (sójové výrobky a luštěniny). Omezeně by měly být konzumovány cukry a volné tuky. Dţusy a jiné slazené nápoje by měly být ředěny pitnou vodou. Přehledně a graficky tato doporučení ukazuje (vystihuje) potravinová pyramida (3, 9). Dalším poţadavkem ve výţivě dětí je dodrţování správného stravovacího reţimu. To znamená, jíst pravidelně a 5x denně. Celodenní strava by se měla sestávat ze tří hlavních denních jídel, kdy maximum energetického obsahu pro snídani by mělo tvořit 20 %, oběd 35 % a večeře 25-30 % a dopolední přesnídávka a odpolední svačina by měla tvořit 5-10 %. Mezi jídly je doporučeno dodrţovat přibliţně 2-3 hodinové pauzy (9). Strava by měla být nutričně přiměřená věku, pohlaví, fyzické aktivitě, zdravotnímu stavu a dostatečně pestrá. Při výběru potravin je třeba dávat si pozor na sloţení. Pozornost by měla být věnována údajům na etiketách. Při úpravě potravin je doporučeno preferovat spíše vaření a dušení, zachovat dostatečný podíl syrové zeleniny a ovoce, volit vhodný druh tuku podle technologického postupu. Důleţitým a základním poţadavkem je také dodrţení zdravotní nezávadnosti potravin a pokrmů. V současné době se prosazuje termín bezpečnost potravin. Bezpečná potravina je potravina, která nezanechá jakýkoliv nepříznivý zdravotní následek, tedy kvalitativně něco více, neţ jen nepřítomnost patogenního činitele. V kontextu školních automatů bychom v určitém případě mohli na školní automaty nahlíţet jako na něco, co můţe zanechat škodu na zdraví v dlouhodobém horizontu a jedná se tedy svým způsobem o nebezpečnou alternativu tradičního školního stravování (9, 32). 7.2.3 Pitný režim
Voda se do organismu dostává hlavně nápoji, ale také potravou a menší mnoţství se tvoří v těle jako metabolická voda. Obecná doporučení týkající se příjmu vody jsou různá. 25
Denní potřeba vody pro dospělé činí okolo 30 ml/kg, pro děti 50-60 ml/kg a pro dospívající ve věku 11-18 let je to 40-50 ml/kg tělesné hmotnosti. Jiná doporučení přívodu vody za den pro dospělé naznačují 2200 aţ 3700 ml, z toho nápoje a pitná voda by měla tvořit 1500 ml. Tabulka č. ukazuje, jaký by měl být příjem vody v nápojích na den u dětí různého věku podle referenčních hodnot DACH. Samozřejmě denní přívod tekutin se odráţí v závislosti na teplotě okolního prostředí, fyzické aktivitě či zdravotním stavu (7, 17, 38).
Tabulka 3. (7) věk
příjem vody v nápojích za den
7-9 let
970 ml
10-12 let
1170 ml
13-14 let
1330 ml
Základem pitného reţimu dětí by měla být kvalitní pitná voda z vodovodu či vody balené nebo slabě mineralizované (100-500 mg/l). Dále například čaje (nepřislazované, bez přídatných látek), ovocné a zeleninové 100% dţusy ředěné vodou či ovocné sirupy ředěné opět pitnou vodou (38, 54). 7.2.4 Význam stravovacího režimu
Významnou součástí výţivy dětí školního věku je školní stravování. Oběd by měl tvořit asi 35 % z celkového denního příjmu ţivin. Kdyţ byla v 90. letech v ČR provedena studie ve školních jídelnách, zjistilo se, ţe ve škole se stravovalo 75,6 % ţáků základních škol. Výběr stravy nebyl adekvátní. Bylo navrţeno sníţit spotřebu hovězího a vepřového masa, másla a přeslazených výrobků. Naopak bylo doporučeno zvýšit spotřebu čerstvého ovoce a zeleniny, luštěnin, mléčných výrobků a drůbeţího masa. Školní stravování u dětí staršího školního věku není takovou samozřejmostí jako u dětí mladšího školního věku. Starší ţáci si díky kapesnému mohou koupit potraviny či nápoje podle vlastního výběru. Stravování dětí mimo školní jídelny, například v bufetech, fast foodech, ale i v prodejních automatech, také není často ideálním řešením. Výběr potravin se řídí především chutí strávníků, coţ často nebývá v souladu s výţivovými doporučeními (3, 44, 45).
26
7.2.5 Vliv rodiny
Vliv rodiny je na utváření stravovacích návyků značný. Jako silnou determinantou v ovlivnění preference a konzumace potravin se projevila vhodná nabídka školních obědů a celkově vliv rodiny (12). V rodině je častým zlozvykem ranní spěch, tudíţ nezbývá dostatek času na snídani. Snídaně představuje velmi důleţitou součást dne, nastartuje organismus a můţe ovlivnit průběh vyučování ve škole. Proto, aby se děti mohly efektivně účastnit vyučování, aby nebyly unavené a nesoustředěné, tak je třeba dbát na pravidelný přísun energie - snídaní a dodrţování pitného reţimu. V souladu s výsledky studií zaměřené na účinek snídaní by snídaně bohaté na sacharidy vedla ke zvýšení únavy a sníţení bdělosti, zatímco obsah bílkovin by přispěl ke zvýšení pozornosti a sníţení ospalosti. Tedy větší váha je věnována spíše jednotlivým makroţivinám, které nám snídaně poskytuje. Jiná studie uvádí, ţe se kvalita snídaně odráţí na duševní a psychické pohodě (3, 13, 27). V roce 1997 bylo provedeno šetření u 500 ţáků ve věku 11 - 13 let a zjistilo se, ţe pravidelně snídá 47 % dětí (8 % nesnídá nikdy), ve škole nikdy nesvačí 10 % ţáků, svačiny si kupuje 5 % dětí, ve školní jídelně pak obědvá 72 % dětí a 28 % dětí obědvá doma (44). Z výsledků studie Health behaviour in School-Aged Children Survey (HBSC) řízenou Světovou zdravotnickou organizací v roce 2002 vyplývá, ţe pravidelně snídá 57,7 % chlapců a 45,1 % dívek ve věku 11 - 15 let (27). Dotazníková studie Českého zdravotnického fóra, která probíhala od prosince 2012 aţ do února 2013 celkem u 3398 ţáků 5. - 9. tříd ZŠ, zjišťovala stravovací návyky ţáků. Výsledky studie ukazují, ţe kaţdý den snídá 62,5 % ţáků a nesnídá 9,6 % ţáků, 86 % ţáků si nosí svačiny z domova, 1,8 % si kupuje svačinu cestou do školy, 2,3 % ţáků si kupuje svačinu ve školním automatu, 7,3 % ţáků kupuje svačinu ve školním bufetu a nesvačí 2,6 % ţáků (49).
7.2.6 Vliv médií a marketingu
Jedním z nejdůleţitějších sociálních faktorů, které ovlivňují formování stravovacích návyků u dětí, jsou média a marketing. Převáţně vliv televizních reklam, reklam na internetu, umisťování sladkostí ve výšce očí dětí, u pultů pokladen a přibalování nejrůznějších hraček 27
k potravinám či pokrmům, všechny tyto metody jsou účinným nástrojem jak upoutat dětskou pozornost. Ve školách s prodejními automaty si mohou děti bez dozorů rodičů kupovat, co se jim zlíbí. Od roku 2009 by měla být na 1. stupních základních škol úplná absence slazených a slaných pochutin v prodejních automatech (13).
8
Nutriční posouzení nabízeného sortimentu Prodejní automaty často nabízejí potraviny a nápoje s nízkým obsahem důleţitých
ţivin a na straně druhé jsou energeticky bohaté, jako například sycené slazené nápoje a cukrovinky.
8.1
Vliv jednotlivých složek na lidské zdraví
8.1.1 Sůl
Sůl, běţně označovaná jako kuchyňská sůl (NaCl) je pro náš organismus potřebná. Jedná se o chemickou sloučeninu, která je tvořena sodíkem (Na), chloridem (Cl) a dalších příměsí. Sůl se do potravin původně přidávala hlavně kvůli konzervaci, čímţ se docílilo delší trvanlivosti. Dále se sůl stala nepostradatelnou například při výrobě pečiva nebo v masném průmyslu, chemickém, kosmetickém a farmaceutickém. Dnes má sůl své nezastupitelné místo v potravinářství, je nositelkou chuti, zdrojem sodíku a chloridů. Po desítky tisíc let byl lidský organizmus na sůl zvyklý, ale na niţší dávky (1,5 - 2g soli/den). V dnešní době je tato hodnota několikanásobně překročena, v ČR se udává spotřeba soli okolo 14 - 16 g/ den na dospělou osobu (41). Tabulka 4. Odhadované hodnoty pro minimální příjem (7) Věk 0 - 3 měsíce 4 - 11 měsíců 1 - 3 roky 4 - 6 let Děti 7 - 9 let 10 - 12 let 13 - 14 let Dospívající a dospělí
Kojenci
Sodík Na (mg/den) 100 180 300 410 460 510 550 550
Chloridy Cl (mg/den) 200 270 450 620 690 770 830 830
28
Při přepočtu sodíku na sůl, kdy 1 g sodíku je obsaţen v 2,54 g NaCl, se maximální mnoţství povaţované za bezpečnou dávku uvádí od 4 - 6 g soli za den. WHO udává doporučené mnoţství soli na dospělého člověka 5 g na den a Společnost pro výţivu uvádí ve svých doporučeních maximální hranici 4 - 6 g (7, 41). Nadměrná spotřeba soli jasně koreluje se zvýšenou hladinou krevní tlaku, jak vyplývá z epidemiologických studií. Konzumace nadměrného mnoţství soli tvoří predispozici ke vzniku hypertenze. Hypertenze patří mezi významný rizikový faktor u chorob srdce a cév, které jsou nejčastější příčinou onemocnění a úmrtí u dospělé populace. V ČR hypertenzí trpí v průměru asi 50 % muţů a asi 37 % ţen. Hypertenze se dnes jiţ netýká pouze dospělé populace. Bohuţel denní příjem soli u dětí významně převyšuje doporučená mnoţství. Proto prvopočátky hypertenze je třeba hledat jiţ v dětském věku. Touto problematikou se zabývá i Ministerstvo zdravotnictví (MZ) společně se Státním zdravotním ústavem (SZÚ) (31, 41). Po konzumaci slaných potravin se fyziologicky dostavuje pocit ţízně, který často lidé řeší pitím sladkých nápojů, coţ vede tím pádem k nárůstu tělesné hmotnosti. Dle studie provedené u dětí ve věku 8 - 14 let s provedením 7 týdenního záznamu stravy v roce 2008 v Anglii, byla prokázána spojitost mezi spotřebou soli a vznikem obezity (41). Vnímání slané chuti u malých dětí je naučený vjem, z čehoţ plyne úsilí nezvykat děti na slanou chuť a uţ vůbec jim nepřidávat sůl do pokrmů (41). Mezi potraviny nabízené v automatech s obsahem soli se řadí například chipsy (brambůrky), solené tyčinky, křupky, preclíky, krekry. 8.1.2 Jednoduché sacharidy
Sladká chuť je člověku vrozena a pro většinu lidí se těší velké oblibě. K jednoduchým sacharidům, které nejčastěji konzumujeme, patří cukr řepný a třtinový. Spotřeba roste jiţ několik desítek let, dosahuje téměř uţ dvojnásobného mnoţství, neţ které je doporučováno. Většinu konzumovaných sacharidů tvoří tzv. skrytý cukr, vyskytující se v nealkoholických nápojích, cukrovinkách, sladkostech, konzervárenských výrobcích z ovoce (marmelády) a v dalších podobných potravinách. Pitný reţim nejen u dětí, ale i u celé populace se dost výrazně změnil ve prospěch neţádoucího příjmu sacharidů. V obchodech je dnes moţné koupit pestrou škálu slazených nápojů, čímţ si zvykáme na to, ţe je normální tyto nápoje běţně pít. Bohuţel se, ale odkláníme od konzumace vody a neslazených nápojů, které dříve byly běţné a pro pitný reţim při časté konzumaci vhodné (3, 42). 29
Tabulka 5. Obsah jednoduchých cukrů ve vybraných nápojích (zdroj etikety nápojů) nápoj minerální vody slazené
obsah cukru v g na 100 ml nápoje 4,5
ledový čaj, př. Nestea
7,4
Kofola
8
100% dţus
9-11
Coca-cola
10,6
Energetické nápoje
11-12,5
Z hlediska vzniku různých onemocnění, např. zubního kazu je vysoký příjem jednoduchých sacharidů rizikový a jednoznačně má negativní vliv na stav zubů. Mezi kariogenní potraviny (způsobující rozvoj vzniku zubního kazu) se řadí škrobové pečivo (sladké trvanlivé pečivo jako buchty, koláče, preclíky, croissanty) lepivé, ţvýkací potraviny (sušené ovoce, ţelé), sladkosti (bonbóny), slazené nápoje a nápoje sycené oxidem uhličitým. Obecně tedy potraviny, které zůstávají dlouhou dobu v kontaktu se zubní sklovinou, jdou obtíţně vyčistit z mezizubních prostor nebo jsou často konzumovány či popíjeny v průběhu dne. Popíjení slazených nápojů (vyšší příjem sacharidů) napomáhá k oblibě a chuťové preferenci dalších sladkých nápojů i sladkých pokrmů (8, 42). Mezi další moţná riziková onemocnění spojená s konzumací nealkoholických sladkých nápojů patří zvýšené riziko vzniku diabetu a hypertenze, coţ potvrdila i studie na souboru 91 249 ţen. Ţeny konzumující nealkoholické nápoje v mnoţství 1 a více porcí za den byly v dvojnásobném riziku vzniku diabetu neţ ty ţeny, které konzumovaly tyto nápoje méně neţ 1 měsíčně (53). Z přehledu a metaanalýzy zabývající se vlivem konzumace nealkoholických nápojů na výţivu a zdraví vedené Vartianem vyplývá, ţe konzumace nealkoholických nápojů má vliv na niţší konzumaci mléka, mléčných výrobků a ovoce. Jiná studie ukázala pozitivní souvislost mezi konzumací nealkoholických nápojů a spotřebou potravin typu hamburgery a pizza (53). Školní prostředí se podílí na utváření stravovacích návyků. Přítomnost slazených nápojů ve školních automatech napomáhá zvyšovat celkový energetický příjem. Pokud se 30
tento příjem nevyrovná výdejem v podobě fyzické aktivity, můţe být důsledkem zvyšování tělesné hmotnosti (42) 8.1.3 Oxid uhličitý
Oxid uhličitý je produkt látkové výměny vznikající při dýchání a lidský organismus se jej zbavuje. Není tedy ţádoucí oxid uhličitý přijímat ve formě sycených nápojů. Oxid uhličitý můţe ovlivňovat pH organismu, zvyšovat peristaltiku trávicího traktu a podporovat pálení ţáhy a říhání. Konzumací nápojů sycených oxidem uhličitým můţe také docházet k falešnému uspokojení ţízně, protoţe stačí malé mnoţství tekutiny, neţ které tělo skutečně potřebuje (3). 8.1.4 Kofein
Kofein je sloučenina, která ovlivňuje nervový systém, zvyšuje koncentraci a myšlení. Při zvýšené spotřebě můţe být nevýhodou roztěkanost, nespavost a zrychlené dýchání. Kofein se vyskytuje v kávě, pravých čajích, kakau, čokoládě, kolových a energetických nápojích anebo v plodech guarany. Častou a pravidelnou konzumací nápojů s kofeinem se organismus adaptuje a můţe na něj vzniknout aţ závislost (3). Tabulka 6. Průměrné mnoţství kofeinu podle typu nápoje (10, 28) typ nápoje káva mletá zrnková káva instantní káva bez kofeinu
průměrné mnoţství kofeinu v mg/150 ml 85-130 65-100 3
čaj zelený
15-30
čaj černý
70
čaj instantní
20
kakao, horká čokoláda
4-35
Podle finské studie zkoumající vliv kofeinu na děti, jiţ denní dávka 125 mg kofeinu u dítěte váţící 50 kg, způsobuje nesoustředěnost a nervozitu. Průměrně v 1 šálku kávy je asi 100 mg kofeinu, záleţí na druhu a úpravě kávy. Pokud si dítě dá 1 šálek kávy a popíjí nealkoholický nápoj obsahující kofein, jisto jistě tuto dávku překročí (43).
31
9
Děti a obezita Podle WHO je obezita definovaná jako abnormální nebo nadměrné nahromadění tuku,
které můţe poškodit zdraví. Dle WHO je obezita jedním z největších celosvětových zdravotních problémů v 21. století. Běţná obezita na podkladě zvýšeného energetického příjmu je charakterizována postupným nástupem a souhrou několika faktorů. Jedním z nich je nevýhodné seřazení genů a za druhé neustálý přísun potravy k neadekvátnímu energetickému výdeji. U dětí můţe obezita mít své nepříznivé účinky na zdraví, s růstem tělesné hmotnosti se zvyšuje náchylnost k řadě nemocí. Obezita získaná v časném věku se později hůře ovlivňuje (45, 57). Přechod z mateřské školy do školy základní souvisí se zvýšenou zátěţí dítěte. Školák mladšího věku jiţ není zcela odkázán na stravu, jak tomu bylo v předchozím období předškolním. Individuální výběr stravy se začíná pozvolna formovat díky malému kapesnému, které děti doma dostanou. Děti si tak za peníze určené na školní stravování kupují potraviny podle svého vlastního výběru. Škola a školní zařízení mají proto ve stravě dětí mladšího školního věku stále významné místo (44). Výskyt dětské obezity celosvětově narůstá. V ČR se od roku 1996 počet obézních dětí (ve věku 0-14 let) ztrojnásobil (z 10,4 tisíc na 30,9 tisíc dětí v roce 2012). V přepočtu na 1000 registrovaných dětských pacientů v daném věku je nárůst z 5,5 v roce 1996 na 20,3 v roce 2012 (30). Údaje z roku 2005 ukazují kolik dětí ve věku 6-17 let trpělo nadváhou či obezitou. V pásmu nadváhy bylo 12,1 % dívek a 18,6 % chlapců. Obezitou trpělo 4,8 % dívek a 6 % chlapců (42). U dětí s nadváhou a obezitou hrozí rozvoj zdravotních problémů, které se však mohou projevit aţ v dospělosti. Mezi zdravotní potíţe patří například diabetes, vysoký krevní tlak, nemoci srdce a cév. Kromě zdravotních potíţí se mohou u obézního dítěte projevit psychické problémy spojené se vzhledem a diskriminací (18). Zvýšená nemocnost se projevuje ve zvýšených nákladech zdravotního systému. Náklady na péči o obézní jedince stoupají dokonce dvojnásobně oproti jedincům s normální tělesnou hmotností. Proto projekty zaměřené na prevenci obezity jsou pro celou populaci i společnost ţádoucí (18). 32
Projekt EPODE (zkratka slov „Ensemble Prévenons l’Obésité Des Enfants“ - Společně proti dětské obezitě) financovaný z prostředků zdravotních programů EU se zaměřil na prevenci obezity u dětí. Pilotní projekt proběhl v roce 1996 ve 2 francouzských městech a setkal s neobvyklým úspěchem. Změna se týkala ve stravovacích návycích a zvýšením fyzické aktivity. Do projektu se zapojili všichni obyvatelé měst a obezitu se podařilo sníţit aţ o 50 %. Na základě prvních pozitivních výsledků se vytvořila evropská síť EPODE, která realizuje podobné projekty v dalších městech. Tímto projektem bylo prokázáno, ţe včasným zásahem lze účinně odvrátit současný trend zvyšování počtu obézních dětí (11).
33
PRAKTICKÁ ČÁST
10 CÍL PRÁCE Cílem práce je uskutečnit průzkum rozšíření prodejních automatů na potraviny a nápoje v základních školách kraje Vysočina a dále zjistit, zdali existuje vztah mezi typem školy a nabízeným sortimentem v automatech, spokojeností dané školy s nabídkou typového sortimentu a zdali nabízený sortiment odpovídá výţivovým doporučením pro děti ZŠ.
11 HYPOTÉZY Hypotéza I - vztah mezi přítomností prodejního automatu na škole a místem školy (město, vesnice) H0: Přítomnost prodejního automatu na škole není závislá na místě školy. H1: Přítomnost prodejního automatu na škole závisí na místě školy.
Hypotéza II - vztah mezi přítomností prodejního automatu na škole a na počtu žáků v dané škole H0: Přítomnost prodejního automatu na škole je nezávislá na počtu ţáků v dané škole. H1: Přítomnost prodejního automatu na škole závisí na počtu ţáků v dané škole.
Hypotéza III - vztah mezi nabízeným sortimentem v automatech a spokojeností dané školy s tímto automatem H0: Spokojenost dané školy s automatem není závislá na nabízeném sortimentu. H1: Spokojenost dané školy s automatem je závislá na nabízeném sortimentu. Hypotéza IV - vztah mezi nabízeným sortimentem a výživovým doporučením pro děti H0: Nabízený sortiment v automatech neodpovídá výţivovému doporučení pro děti. H1: Nabízený sortiment v automatech odpovídá výţivovému doporučení pro děti. 34
12 METODIKA Praktická část práce byla realizovaná formou elektronického dotazníku rozesílaných ředitelům základních škol v kraji Vysočina.
12.1 Sběr dat Po stanovení cíle práce a hypotéz byl vytvořen dotazník se 6 jednoduchými otázkami, tento dotazník je zařazen v příloze na konci práce jako Příloha I. Dotazník byl ředitelům škol zaslán elektronicky v polovině března 2013. Z celkového počtu 243 oslovených škol se vrátilo 82 odpovědí na daný dotazník. Pro statistickou analýzu a testování hypotéz tak bylo zpracováno 82 dotazníků, coţ činí 34 %. Na dotazník tedy odpověděl průměrně kaţdý 3. oslovený ředitel ZŠ.
12.2 Zpracování dat Ke statistickému zpracování dat a následnému vyhodnocení byly pouţity programy Microsoft Office Excel 2007, Statistica 12 a Epi Info 7.
12.3 Popis souboru Do šetření bylo tedy zahrnuto 82 základních škol v kraji Vysočina. Podle místa, kde se daná základní škola nachází, byly rozděleny na vesnici nebo město. Přičemţ rozdělení na vesnici nebo město jsme vycházeli z definice o vymezení venkovské obce: za vesnici je povaţována kaţdá obec, která má méně nebo rovno 3000 obyvatel a za město je povaţována kaţdá obec, která má více neţ 3000 obyvatel (37). Podle místa základní školy byly rozděleny na ZŠ nacházející se na vesnice a ZŠ nacházející se ve městě. Z celkového počtu 82 ZŠ, bylo 57 škol nacházející se na vesnici a 20 ve městě. Z toho šetření bylo 5 ZŠ vyřazeno, kvůli neuvedení přesného názvu obce, podle čehoţ jsme vycházeli v tomto rozdělení (vesnice x město). Dále bylo zjišťováno rozdělení škol podle počtu pavilonů, v případě pavilónového uspořádání (1-5 pavilónů) a zdali ZŠ (ředitelé) slyšeli o automatu na zdravou výţivu. Graficky tento popis zachycuje Tabulka 7, Tabulka 8, Tabulka 9, Obrázek 1, Obrázek 2 a Obrázek 3. 35
Tabulka 7: Rozdělení ZŠ podle místa
místo školy/ četnost ZŠ na vesnici
absolutní 57
relativní 70 %
20 5
24 % 6%
ZŠ ve městě neuvedeno
Obrázek 1: Rozdělení ZŠ podle místa
6% 24 % ZŠ na vesnici ZŠ ve městě
70 %
neuvedeno
Tabulka 8: Rozdělení budov podle typu uspořádání v ZŠ
uspořádání budov/ četnost 1- pavilónové uspořádání 2- pavilónové uspořádání 3- pavilónové uspořádání 4- pavilónové uspořádání 5- pavilónové uspořádání
absolutní 60 14
relativní 73 % 17 %
5 2 1
6% 3% 1%
36
Obrázek 2: Rozdělení budov podle typu uspořádání v ZŠ
73 %
80% 70% 60% 50% 40% 30%
17 %
20%
6%
3%
10%
1%
0% 1 - pavilónové 2 - pavilónové 3 - pavilónové 4 - pavilónové 5 -pavilónové uspořádání uspořádání uspořádání uspořádání uspořádání
Tabulka 9: Slyšeli jste o automatu na zdravou výživu, např. Happysnack?
kategorie/četnost
absolutní
relativní
ne a nechceme
55
67 %
ano, nevyuţíváme a nechceme
15
18 %
ne, ale chtěli bychom
7
9%
ano, nevyuţíváme, ale chtěli bychom
3
4%
ano, automat vyuţíváme
1
2%
37
Obrázek 3: Slyšeli jste o automatu na zdravou výživu, např. Happysnack?
12.4 Testování hypotéz Stanovené hypotézy byly ověřovány ve statistickém programu Statistica 12 (Statsoft) a Epi Info 7.
38
13 Výsledky Výsledky šetření jsou rozděleny na několik oddílů: přítomnost prodejního automatu na ZŠ, přístupnost daného prodejního automatu pro ţáky a následně testování hypotéz. V tabulkách jsou uvedeny vţdy absolutní a relativní četnosti a v grafech je vţdy uvedena relativní četnost v procentech. Z dotazovaných 82 škol má prodejní automat 14 ZŠ, coţ je 17 %. 68 ZŠ odpovědělo, ţe prodejní automat ve své škole nemají, coţ činí 83 %. Na školách, které jsou vybaveny prodejním automatem, je tento pro všechny ţáky, 1. i 2. stupně ZŠ. Graficky to ukazuje Tabulka 10. a Obrázek 4.
Tabulka 10. Rozdělení podle přítomnosti automatu v ZŠ
přítomnost automatu v ZŠ/četnost ano, automat mají ne, automat nemají
absolutní 14 68
relativní 17 % 83 %
Obrázek 4. Rozdělení podle přítomnosti automatu v ZŠ
17 % ano, automat mají
83 %
ne, automat nemají
39
Hypotéza I - vztah mezi přítomností prodejního automatu na škole a místem školy (město, vesnice) H0: Přítomnost prodejního automatu na škole není závislá na místě školy. H1: Přítomnost prodejního automatu na škole závisí na místě školy.
Pro testování hypotézy I byla vytvořena kontingenční tabulka (Tabulka 11.): Tabulka 11. Rozdělení na přítomnost (nepřítomnost) automatu podle místa školy
škola vybavena automatem
škola nevybavena automatem
nejvýše 3000 obyv.vč.
54
3
více neţ 3000 obyv.
9
11
Měření závislosti: Nekorigovaný chí-kvadrát…24,62 … hodnota p < 0,001 Fisherův exaktní test ….. hodnota p < 0,001 Jelikoţ nejméně jedna očekávaná hodnota je menší neţ 5, upřednostňuje se vyhodnocení Fisherovým exaktním testem: Na základě výsledků z kontingenční tabulky je patrné, ţe zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme alternativní hypotézu. Existuje statistická významnost mezi přítomností prodejního automatu na ZŠ a umístěním školy. 11 ZŠ, které měly prodejní automat, se nacházely ve městě (více neţ 3000 obyvatel), pouhé 3 ZŠ s automatem byly na vesnici (nejvýše 3000 obyvatel, vč.).
40
Hypotéza II - vztah mezi přítomností prodejního automatu na škole a na počtu žáků v dané škole H0: Přítomnost prodejního automatu na škole je nezávislá na počtu ţáků v dané škole. H1: Přítomnost prodejního automatu na škole závisí na počtu ţáků v dané škole.
Před tím, neţ jsme přistoupili ke statistickému testování hypotézy, provedli jsme popis souboru škol pomocí histogramu (Obrázek 6.), ze kterého je patrné nerovnoměrné rozloţení podle Gausovy křivky, tudíţ hypotéza byla testována neparametrický t-testem, kde hodnota Mann-Whitneyův U testu byla stanovena na p < 0,001. Na hladině významnosti α = 0,05 tedy zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme alternativní hypotézu. To znamená, ţe přítomnost prodejního automatu na škole závisí na počtu žáků v dané škole. Grafické znázornění ukazuje Obrázek 5., Tabulka 12. a Obrázek 6. Obrázek 5.
41
Tabulka 12.
Obrázek 6.
42
Hypotéza III - vztah mezi nabízeným sortimentem v automatech a spokojeností dané školy s tímto automatem H0: Spokojenost dané školy s automatem není závislá na nabízeném sortimentu. H1: Spokojenost dané školy s automatem je závislá na nabízeném sortimentu. Byly porovnávány dva ukazatele: nabídka vybraných potravin (12 testovaných moţností, viz dotazník v příloze) se spokojeností dané školy s automatem. Pro kaţdou kategorii potravin byla vytvořena čtyřpolní kontingenční tabulka, která pro kaţdou komoditu prováděla kombinaci odpovědí škola „je s automatem spokojena či spíše spokojena“ a „škola je s automatem nespokojena či spíše nespokojena“ se skutečností, zda se daná komodita v nabídce automatu nachází či nikoliv (viz Příloha II). Následně byla kaţdá tabulka testována chí-kvadrátem (χ2) testem nezávislosti a jeho korekcí pro malé soubory (Fisherův exaktní test). Pro kaţdou komoditu byla vyčíslena hodnota p vztahující se k chí-kvadrát testu. Hodnota p blízká nule můţe signalizovat predikční hodnotu nabízeného sortimentu pro výslednou spokojenost (vyjádřeno jako „škola je spokojena či spíše spokojena“). Graficky ukazuje Tabulka 13. Tabulka 13.
kategorie potravin vody perlivé, neperlivé, minerálky bez příchutě vody ochucené, slazené (Cola, Sprite,…) mléko mléčné výrobky káva a teplé nápoje jen pro dospělé káva přístupná dětem teplé nápoje pro děti bagety, toasty sladké pečivo cukrovinky (bonbony, čokoládové tyčinky, sušenky) chipsy, solené tyčinky,… ovoce
p - hodnota 0,825 0,733 0,825 0,706 0,347 0,706 0,732 0,393 0,185 0,640 0,825 0,368
Fisherův test 1,000 1,000 1,000 1,000 0,538 1,000 1,000 0,580 0,473 1,000 1,000 1,000
Na hladině významnosti α = 0,05 tedy nezamítáme nulovou hypotézu a přijímáme ji. To znamená, ţe spokojenost dané školy nezávisí na sortimentu nabízených v dané škole. Spokojenost je tedy ovlivněna jinými vlivy neţ pouhou nabídkou. Např. u perlivých vod 43
bychom se chybným zamítnutím nulové hypotézy dopustili více neţ 80 %-ní chyby odhadu, zatímco např. nesprávným zamítnutím nulové hypotézy u sladkého pečiva bychom se dopustili pouze 18 %-ní chyby odhadu. Avšak i tak velikost hodnot p je stále příliš velká, u osmi komodit z dvanácti testovaných jsou hodnoty p dokonce vyšší, neţ 0,5. To znamená, ţe nulovou hypotézu „Spokojenost dané školy s automatem není závislá na nabízeném sortimentu“ nezamítáme.
44
Hypotéza IV - vztah mezi nabízeným sortimentem a výživovým doporučením pro děti H0: Nabízený sortiment v automatech neodpovídá výţivovému doporučení pro děti. H1: Nabízený sortiment v automatech odpovídá výţivovému doporučení pro děti.
Hypotéza IV byla vyhodnocena pomocí metod popisné statistiky ze 14 škol mající prodejní automat. Byla sestavena Tabulka 14. s hodnocením (vhodné / nevhodné pro děti), procentuální zastoupení škol mající danou kategorii potravin a také 95% konfidenční limit. Tabulka 14.
% škol mající tuto kategorii potravin 86 %
95% konfidenční interval 57 - 98
+ -
71 %
42 - 92
+
14 %
2 - 43
mléčné výrobky
+
21 %
5 - 51
káva a teplé nápoje jen pro dospělé káva přístupná dětem
+
21 %
5 - 51
-
21 %
5 - 51
teplé nápoje pro děti
-
29 %
8 - 52
bagety, toasty
-
29 %
8 - 52
sladké pečivo
-
14 %
2 - 43
43 %
18 - 71
-
14 %
2 - 43
ovoce
+
7%
0 - 34
cereální tyčinky
+
7%
0 - 34
kategorie potravin vody perlivé, neperlivé, minerálky bez příchutě vody ochucené, slazené (Cola, Sprite,…) mléko
cukrovinky (bonbony, čokoládové tyčinky, sušenky) chipsy, solené tyčinky,…
hodnocení
-
Doplňující údaje k testování hypotézy IV: Pro výţivové zhodnocení sortimentu nabízeného v automatech byla sestavena Tabulka 9., kde symbol „+“ znamená vhodnou potravinu a symbol „-“ znamená nevhodnou potravinu, vedle následuje sloupec s procentuálním zastoupením škol (resp. jejich automatů), 45
které danou potravinu mají, doplněný hranicemi 95 %-ního konfidenčního intervalu. Nejvíce ze všech kategorií potravin vyskytující se ve školních automatech jsou balené vody - perlivé, neperlivé, minerální vody bez příchutě, zastoupení bylo zjištěno 86 % škol. Druhou nejčastější poloţku tvoří balené vody slazené, ochucené, vyskytují se v 71 % škol. Z výsledků je patrné, ţe pouze 14 % škol nabízí ve svém automatu mléko. Mléko je do škol ţádoucí a mělo by ve svém sortimentu tuto kategorii dětem nabídnout. Káva přístupná dětem je v našem šetření dostupná ve 21 % škol, coţ by naopak mělo být co nejméně, nejlépe vůbec, z hlediska obsahu kofeinu. Bagety a tousty, u nichţ byl zjištěn výskyt ve 29 % škol a sladkého pečiva, kde je výskyt ve 14 % škol, nehodnotíme jako zcela alarmující zjištění, ale se stále zvyšující se obezitou a nadváhou u dětí tyto kategorie potravin nejsou správnou volbou do školního automatu. Cukrovinky vyskytující se aţ ve 43 % škol, není zcela ţádoucí. A naopak dostupnost ovoce ve školách byla zjištěna pouze v 7 % škol. Z našeho přehledu je tedy zřejmé, ţe ze 13-ti testovaných komodit hodnotíme 7 jako neţádoucích pro automat umístěný ve škole a tyto neţádoucí komodity se vyskytují ve 14 % aţ 71 % automatů. Naopak některé ţádoucí komodity se nacházely jen minoritně. 7 % pro cereální tyčinky a ovoce, 21 % pro mléko. Kladným zjištěním je, ţe nejčastějším nápojem je voda bez příchutí. Celkově lze tedy konstatovat, ţe nabídka v automatech ještě zdaleka neodpovídá výţivovým poţadavkům pro děti školního věku a bylo by vhodné, aby 2 nejdůleţitější poloţky byly změněny (méně cukrovinek a více ovoce). Byl by to první krok správným směrem.
46
14 DISKUZE Prodejní automaty na školách nabízející nealkoholické slazené nápoje a energeticky bohaté potraviny přispívající k obezitogennímu prostředí dětí. Nárůst automatů ve školách a s tím spojený rozvoj špatných stravovacích návyků, jistě nepatří k vytváření zdravého školního prostředí (18). Při rozhodování o výběru formy dotazníkové šetření jsme vycházeli z průvodce A quick guide to survey research. Osobní, telefonickou a poštovní formu sběru dat jsme z metod vyloučili kvůli časové a hlavně finanční náročnosti. Vybraná byla elektronická forma dotazníku, která umoţňuje zahrnutí vyššího cíle, vizuálních pomůcek, rychlou odezvu a rychlou kompilaci dat. Jako kaţdá z metod i tato má své nevýhody, mezi kterou patří nízká míra odezvy. Ke zlepšení míry odpovědí elektronické formy dotazníků bylo vyuţito rad z průvodce. Mezi tato doporučení patří zařazení obrázků pro lepší vizuální stránku, pouţití jednoduchých, srozumitelných a krátkých otázek, uspořádání dotazníku, aby bylo co nejjednodušší a přehledný, dát moţnost nabídky zaslání výsledků, vlastnoruční podpis či profilová fotka výzkumníka, coţ dodá na důvěryhodnosti (22). Dotazníky byly rozesílány cíleně na předem známé kontaktní e-mailové adresy škol, čímţ byla zajištěna autenticita odpovědí. Adresy škol byly získány z veřejné databáze škol pořizované Krajským úřadem kraje Vysočina. V našem dotazníkovém šetření byla zjišťována přítomnost prodejního automatu na daných školách v kraji Vysočina. Automat byl přítomen pouze v 17 % škol, které vyplněním dotazníku navázaly spolupráci. Zbývajících 83 % škol automat neměly. Z výsledků našeho šetření vyplývá, ţe rozšíření automatů není nijak rozsáhlé a je vázáno spíše na větší školy se sídlem ve městech, jak se podařilo potvrdit na 95 %-ní hladině významnosti i na našem souboru dat (hypotéza I. a II.). Nejistota našeho odhadu můţe být zajisté negativně ovlivněna chybou vzniklou selekcí škol, které na výzvu nereagovaly, avšak neochota ke spolupráci by se nejspíše vyskytla i v případě, pokud by byla zvolena jiná metoda sběru dat. Naše zjištění, ţe přítomnost automatu je ovlivněna velikostí a sídlem školy, odpovídá původnímu předpokladu a kromě statistických metod je vysvětlitelné i odlišným ekonomickým, kulturním a společenským prostředím venkovských škol v porovnání se školami městskými či dokonce sídlištními.
47
Z výsledků studie vedené Finkelsteinem et al. je patrné, ţe na základních školách je výskyt automatů nejmenší ze všech sledovaných typů škol (ZŠ 17 %). Stejně tak i General Accounting Office (GAO) hodnotila v letech 2003-2004 dostupnost konkurenčních potravin. Tato studie také potvrdila, ţe prodejní automaty na ZŠ jsou méně častým jevem neţ na jiných typech škol. Pokud se ve škole nachází automat, mají k němu přístup všichni ţáci školy, bez ohledu na věk. Jednotlivé kategorie potravin byly hodnoceny z nutričního hlediska a z procentuálního zastoupení na školách. Nejvíce procentuálně zastoupené byly vody perlivé, neperlivé a minerálky bez příchutě (86 % škol, resp. jejich automaty). Z nutričního hlediska jsou tyto vody vhodné k běţné denní konzumaci, ale s opatrností by měly být posuzovány vody sycené oxidem uhličitým, kde je ţádoucí spíše střídmější konzumace. Druhou nejčastější poloţkou byly vody ochucené a slazené (71 % škol). Tyto nápoje nejsou pro děti vhodné pro kaţdodenní popíjení z hlediska obsahu jednoduchých sacharidů a rozvoje zubního kazu, a dále z hlediska obsahu kofeinu a různých přídatných látek a vytváření návyku na sladkou chuť. Opodstatněnost těchto nápojů ve školním automatu lze diskutovat jen pro případ hrazení krátkodobé potřeby energie po intenzivním sportovním výkonu, ale i v tomto případě by bylo lépe pátrat po vyváţenějších zdrojích energie. Čistě hypoteticky: slazené nápoje mohou mít svoje opodstatnění i pro případ de facto zdravotních indikací – lze předpokládat, ţe při prevalenci juvenilního diabetu můţe u některého ţáka školy vyvstat potřeba příjmu jednoduchých sacharidů ve slazeném nápoji pro zvládnutí nastupující hypoglykemie při léčbě inzulinem. Ovšem ani uvedené argumenty nelze povaţovat ze zcela dostačující pro rozšíření slazených nápojů v automatech ve školách. Třetí nejčastější kategorií potravin (43 %) nabízených ve školních automatech byly cukrovinky (bonbony, čokoládové tyčinky, sušenky, apod.). Cukrovinky obecně obsahují velké mnoţství sacharidů v malém objemu dané potraviny (tyčinky, sušenky). Je to energetická dávka, která spolu s pitím slazených nápojů přispívá k rozvoji vzniku zubního kazu, a cukrovinky navíc obsahují hlavně lepivé části, které zůstávají dlouhodobě na zubech nebo v mezizubních prostorách. Dále napomáhají opět ke vzniku návyku na sladkou chuť a kromě sacharidů nedodají ţádné důleţité ţiviny. V těchto podobných výrobcích můţeme najít i různé ztuţené tuky, které jsou pro děti zcela nevhodné. Další místa v pořadí zaujímají bagety, toasty a teplé nápoje pro děti (obě kategorie potravin 29 %). Bagety, toasty a další podobné výrovky vyrobené z bílé mouky, nejsou opět úplně tím nejlepším řešením. Podle zásad správné výţivy jsou vhodnější variantou výrobky 48
z celozrnné mouky. Další součástí baget a toastů mohou být uzeniny a sýry různé kvality, majonézy a to vše je zdánlivě kompenzováno jen mizivým zastoupením zeleniny. Záleţí samozřejmě na druhu těchto výrobků. Co se týče komponent skladby těchto výrobků, zamysleme se, jaká je jejich výrobní cena. Nejsou často tyto produkty předraţené? Následují poloţky jako káva a teplé nápoje přístupné pro dospělé, káva přístupná pro děti a mléčné výrobky (21 %). Káva přístupná dětem je alarmujícím zjištěním. Zvykání si na pití kávy uţ od dětství není vhodným stravovacím návykem. Závislost na kofeinu se můţe projevit i u dětí. Navíc pití většího mnoţství nejen kávy s obsahem kofeinu, ale i nápojů obsahující kofein, tedy více jak 125 mg kofeinu (do 125 mg je bezpečná dávka u dětí) vzniká u ţáků nesoustředění, roztěkanost a nervozitu (43). V nedávné době, pravděpodobně 11. 3. 2014 byla v televizním vysílání Televizních novin (TV Nova) dokonce odvysílána reportáţ o problematice školních automatů, ve které byly prezentovány výpovědi školáků o oblibě kávy ze školního automatu. Období dětství a dospívání je charakteristické také napodobováním chování dospělých osob, a jestliţe je „kofeinismus“ rozšířen mezi dospělými, pak obdobné chování dětí lze očekávat, zvláště kdyţ k tomu vytváří příleţitost sám školní automat. Dalších 21 % škol má v nabídce svých automatů mléčné výrobky a 14 % zaujímají dvě zcela odlišné kategorie a to mléko a chipsy, solené tyčinky, apod. Z pohledu významu mléka a mléčných výrobků ve výţivě je to dosti malé zastoupení. Mléko a mléčné produkty jsou z hlediska výţivy důleţitou součástí jídelníčků dětí a jsou nejvýznamnějším zdrojem příjmu vápníku, kvalitních bílkovin a vitaminu. Chipsy, solené tyčinky a další solené pochoutky rozhodně nepatří do jídelníčku školáků. Obsahují velké mnoţství jak tuků, tak i soli. Sladké pečivo, obecně trvanlivé pečivo také není vhodnou variantou svačiny. Není zdrojem důleţitých a kvalitních ţivin, které dětský organismus potřebuje. Na nejniţší příčce se ocitlo ovoce (7%). Ovoce obecně je zdrojem vody, nerafinovaných sacharidů a také významným zdrojem vitaminu C (3). Nabídka ovoce ve školních automatech není asi sympatickou moţností výběru nebo ovoce školní automat nenabízí. V kaţdém případě by bylo příhodným řešením dětem do škol více poskytnout nabídku a moţnost výběru ovoce. Ministerstvo školství vynakládá do školních projektů značné finanční prostředky v řádu milionů korun. Například projekt Ovoce do škol je výsledkem toho, ţe děti dostávají dvě jablka za měsíc (6). Při testování hypotézy III jsme zjistili, ţe spokojenost školy s daným automatem závisí na jiných činitelích, neţ je jen pouhá nabídka. Zůstává otázkou, zda faktory, které rozhodují o spokojenosti školy s automatem, mohou být zisky spojené s pronájmem a prodejem potravin 49
a nápojů v automatech nebo schopnost školy zajistit dětem svačiny, anebo neznalost či nedomyšlení problematiky výţivy školáků. Na otázku zda ředitelé škol slyšeli o automatu na zdravou výţivu Happysnack a zda daný automat vyuţívají, nebo zda by automat případně uvítali, odpovědělo ze všech ředitelů škol: pouze 2 % (automat mají a vyuţívají), 4 % (o automatu slyšeli, nevyuţívají a nechtějí ho), 9 % (o automatu slyšeli, nevyuţívají ho, ale chtěli by), 18 % (o automatu neslyšeli, ale chtěli by ho) a 67 % (o automatu neslyšeli a nechtěli by ho). Z výsledků vyplývá, ţe automat Happysnack v kraji Vysočina není příliš rozšířen a ani povědomí o automatu není nijak rozšířené. Obdobný průzkumu výskytu automatů v brněnských školách provedla Packová A. v roce 2009. Výzkum byl metodicky odlišný. Záměrem bylo zjistit, jaký druh automatu z hlediska sortimentu školy mají. Nejčastějším typem byl automat na minerálky a slazené nápoje, dalším automat na mléko a mléčné výrobky, jako třetím v pořadí automat na coly, pepsi coly a další slazené nápoje a také na kávu přístupnou dětem. Dále automat smíšený, automat na cukrovinky, bagety, mléko. Z průzkumu také vyplývá, ţe děti při výběru z automatu nejvíce preferovaly sušenky, oplatky, plněné čokoládové tyčinky, bonbony, chipsy, oříšky, křupky, minerálky, sladké limonády a z mléčných výrobků si vybírali více mléko (34). V roce 2013 byl proveden na brněnských školách obdobný průzkum. Míra odpovědí oproti roku 2009 byla větší. Došlo k nárůstu počtu automatů, ale i bufetů. Z výsledků je patrné, ţe se sníţil počet automatů na nápoje cola, pepsi cola a dalších slazených nápojů a automatů nabízející kávu přístupnou dětem. Stále jsou automaty, které nabízí kávu a nápoje s obsahem kofeinu a jsou přístupné dětem. Na druhé straně přibyl počet „zdravých automatů“. (43) Porovnání našich výsledků s výsledky, které uvádí ve svých dvou studiích Packová, navíc potvrzují naši hypotézu, ţe rozšíření automatů je větší v městských školách, neboť zatímco
Packová
zaznamenala
rostoucí
počet
automatů,
v kraji
Vysočina
se
ve venkovských školách automaty prakticky nevyskytují.
50
15 ZÁVĚR Narůstající nadváha a obezita u dětí celosvětově narůstá. Nejčastější příčinou dětské obezity v posledních desetiletích je změna ţivotního stylu, příjmu energie a energetického výdeje. Důleţitou roli v utváření stravovacích návyků sehrává škola, školní prostředí, dále rodina a média. Automaty na potraviny a nápoje přítomné na školách také mohou přispívat k narůstající obezitě u dětí. Děti tráví ve škole značnou část dne, a proto by se mělo dbát na správnou výţivu, která jim je v tomto prostředí nabízena (1). Potvrdilo se, ţe umístění školního automatu závisí na místě školy a velikosti školy. Automaty jsou častější ve větších školách a ve městech. Ve většině sledovaných komodit nebyla zjištěna statistická závislost mezi nabídkou potravin a deklarovanou spokojeností. V nabídce sortimentu jsou stále ještě značné mezery, častější nabídka ovoce a mléka by byl krok správným směrem. Souhrnně lze tedy konstatovat, ţe rozšíření a nabídka automatů neodpovídají doporučením pro správnou výţivu a celospolečenská změna v rozšíření a nabídce automatů by byla ţádoucí.
51
16 SEZNAM LITERATURY: 1. ALDHOON HAINEROVÁ, I. Dětská obezita. Praha: Maxdorf, 2009, 114 s. ISBN 978-80-7345-196-7. 2. BEVANS, K. B. - SANCHEZ, B. - TENERALLI, R. et al. Children’s eating behavior: the importance of nutrition standards for foods in schools. Journal of School Health, 2011, vol. 81, no. 7, s. 424-429. 3. BLATTNÁ, J.et al. Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou. Praha: Společnost pro výţivu, 2005, 79. s ISBN 80-239-6202-7.
4. CAPACCI, S. - MAZZOCCHI, M. - SHANKAR, B. et al. Policies to promote healthy eating in Europe: a structure review of policies and their effectiveness. Nutrition Reviews, 2012, vol. 70, no. 3, s. 188-200. 5. ČECH, R. Analýza logistického zajištění sítě prodejních automatů v potravinářském sektoru. Diplomová práce, České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2008, 80 s. 6. ČT24. Automaty přinášejí školám peníze a dětem zdravotní problémy [online]. © Česká televize 1996 – 2014 [cit. 25. dubna 2014]. Dostupné z www: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/262987-automaty-prinaseji-skolam-penizea-detem-zdravotni-problemy/ 7. DACH. Referenční hodnoty pro příjem živin. 1. vyd. Praha: Výţivaservis s. r. o., 2011, 192 s. ISBN 978-80-254-6987-3.
8. DeBRUYNE K. L. et al. Nutrition for Health and Health Care Diet. 4th edition In DeBRUYNE K. L. et al. Nutrition in Practice. Wadsworth: Cengage Learning, 2011, 2007, s. 505-508. ISBN-13: 978-0-538-73554-4.
52
9. DOSTÁLOVÁ, J. - DLOUHÝ, P. - TLÁSKAL, P. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky [cit. 20. dubna 2014] Dostupné na www: http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovychdoporuceni.html 10. EUFIC. Kofein a zdraví. Potraviny dneška [online]. 2007 [cit. 26. dubna 2014]. Dostupné z www: http://www.eufic.org/article/cs/nutrition/functional-foods/artid/caffeine-health/ 11. EVROPSKÁ KOMISE. EPODE - Prevence dětské obezity. Veřejné zdraví [online] 2012 [cit. 30. dubna 2014]. Dostupné z www: http://ec.europa.eu/health/highlights/2012/3/news_20120720_childhood_obesity_cs.ht m 12. FIALA, J. - KUKLA, L. Co chutná a nechutná dospívajícím, a co skutečně jedí preference a konzumace. Výživa a potraviny, 2012, vol. 67, no. 5, s. 119-122. 13. FIALOVÁ, J. Stravovací návyky dětí a školní prostředí: implementace preventivních programů Světové zdravotnické organizace v České republice. 1 vyd. Brno: Barrister & Principal, 2012, 136 s. ISBN 978-80-874-7455-6.
14. FINKELSTEIN, D. M. - HILL, E. L. - WHITAKER R. C. School food environments and policies in US public schools. Pediatrics, 2008, vol. 122, no. 1, s. 251-259. 15. FLORIÁNKOVÁ, M. Uzdravme svůj školní automat [online]. Praha, 2012 [cit. 15. března 2014]. Dostupné z www: http://sdetmiprotiobezite.cz/wpcontent/uploads/2013/08/uzdravme_skolni_automat_ex ter-1.pdf 16. FRANCLOVÁ, M. Zahájení školní docházky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, 176 s. ISBN 978-80-247-8476-2. 17. FUJÁKOVÁ, T. Je dobré býti o vodě! Diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita, 2013, 149 s. 53
18. HAINER, V. et al. Základy klinické obezitologie. 2., přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011, 422 s. ISBN 978-80-247-3252-7.
19. HAN-MARKEY, T. L. - WANG, L. - SCHLOTTERBECK, S. et al. A public school district’s vending machine policy and changes over a 4-year period: implementation of a national wellness policy. Public Health, 2012, vol 126, s. 335-337. 20. HAPPYSNACK. Projekt Happysnack [online]. [cit. 1. března 2014]. Dostupné z www: http://www.happysnack.cz/skolni-automat/projekt-happysnack/ 21. HNILICOVÁ H. Pandemie obezity a školní automaty na limonády a sladkosti ve vybraných zemích. Zpravodaj pro školní stravování, 2014, vol. 69, no. 1, s. 2-5.
22. JONES T. L. - BAXTER, M. A. J. - KHANDUJA, V. A quick guide to survey research. Annals of The Royal College of Surgeons of England, 2013, vol. 95, s. 5-7. 23. KELNAROVÁ, J. - MATĚJKOVÁ, E. Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 168 s. ISBN 978-80-247-3270-1.
24. KOCKEN, P. L. - EEUWIJK, J. - KESTEREN, N. M. C. et al. Promoting the purchase of low-calorie foods from school vending machines: A cluster-randomized controlled study. Journal of School Health, 2012, vol. 82, no. 3, s. 115-122.
25. KOPLAN J.P. et al. IOM. Preventing childhood obesity: health in the balance. Washington: National Academies Press, 2005, s. 434. ISBN 0-309-09315-5. 26. LANGMEIER, J. - KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2. aktualizované vydání, Praha: Grada Publishing, 2006, 368 s. ISBN 80-247-1284-9. 27. MACHAČOVÁ, D. Kdo skáče přes snídaně? Magisterská práce, Brno: Masarykova univerzita, 2010, 102 s.
54
28. MACKOVÁ, J. Konzumace slazených nápojů u adolescentů a jejich vztah k obezitě. Diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita, 2012, 73 s. 29. MARINOV, Z. - PASTUCHA, D. Praktická dětská obezitologie. 1. vyd., Praha: Grada, 2012, 222 s. ISBN 9788024742106. 30. MARKOVÁ, J. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 26/2013 [online] Praha, 23. 7. 2013 [cit. 3. května 2014]. Dostupné z www: http://www.uzis.cz/system/files/ai_2013_26.pdf 31. MZCR. Nadbytek soli škodí dětem i dospělým [online]. 2013 [cit. 29. dubna 2014]. Dostupné z www: http://www.mzcr.cz/Soubor.ashx?souborID=19097&typ=application/pdf&nazev=Prez entace_TKnaduţívanísoli_prof.Janda.pdf 32. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/ 2002, kterým se stanoví obecné zásady a poţadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. 33. NEVORAL, J. et al. Výživa v dětském věku. 1. vyd. Nakladatelství H&H Vyšehradská, s. r. o., 2003, 434 s. ISBN 80-86-022-93-5. 34. PACKOVÁ, A. Školní stravování zdravě a chutně, automaty na školách [online] [cit. 8. února 2014]. Dostupné z www: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/seminare/2013/skolni_stravovani.pdf
35. PARK, S. - SAPPENFIELD, W. M. - HUANG, Y. et al. The impact of the availability of school vending machines on eating behavior during lunch: the youth physical activity and nutrition survey. Journal of the American Dietetic Association, 2010, vol. 110, no. 10, s. 1532-1536.
36. PASCH, K. E. - LESLIE, M.P.H. - SAMUELSON, A.C. Are school vending machines loaded with calories and fat: an assessment of 106 middle and high schools. Journal of School Health, 2011, vol. 81, no. 4, s. 212-218. 55
37. PERLÍN P. Vymezení venkovských obcí v Česku. In Denik.obce.cz [online] [citace: 16. dubna 2014]. Dostupné z www: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6384068 38. POKORNÁ, J. - BŘEZKOVÁ, V. - PRUŠA, T. Výživa a léky v těhotenství a při kojení. 1. vyd. Brno: Era group spol s. r. o., 2008, 132 s. ISBN: 978-80-7366-136-6. 39. RÁBOVÁ, M. Současné školní stravování se zaměřením na školní bufety a prodejní automaty. Diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita, 2008, 98 s.
40. ROVNER, A.J. - NANSEL, T. R. et al. Food sold in school vending machines is associated with overall student dietary intake. Journal of Adolescent Health, 2011, vol. 48, s. 13-19. 41. RULFOVÁ, B. Sůl není nad zlato! Diplomová práce, Brno. Masarykova univerzita, 2012, 119 s. 42. STÁVKOVÁ, J. Slazené nápoje ve školním stravování a jejich vliv na dětskou obezitu. Společnost pro výživu [online]. Praha, 2013. [cit. 26. dubna 2014]. Dostupné z www: http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/slazene-napoje-ve-skolnim-stravovani-ajejich-vliv-na-detskou-obezitu.html 43. SUKOVÁ, I. Vliv kofeinu na děti. ÚZPI. [online]. 2009 [cit. 26. dubna 2014]. Dostupné z www: http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=147&ch=13&typ=1&val=87054 44. SVAČINA, Š. Klinická dietologie. In MÜLLEROVÁ, D. Výživa dětí školního věku a adolescentů. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 325-330. ISBN 978-80-247-2256-6.
56
45. ŠULCOVÁ, E. Receptury pokrmů pro školní stravování. 3. zcela přeprac. a rouš. vyd. Praha: Společnost pro výţivu, 2007, s. 7- 16. ISBN 978-80-239-8910-6.
46. THOMPSON, O.M. - YAROCH A.L. - MOSER. R.P. et al. School vending machine purchasing behavior: results from the 2005 YouthStyles survey. Journal of School Health, 2010, vol. 80, no. 5, s. 225-232.
47. TRAILL, W. B. - MAZZOCCHI, M. et al. The EATWELL project: Recommendations for healthy rating policy interventions across Europe. Nutrition Bulletin, 2013, vol. 38, s. 352 - 357. 48. TRAILL, W. B. - SHANKAR, B. - VERBEKE, W. et al. Eatwell: Effectiveness of policy interventions to promote healthy eating and recomendations for future action [online]. EU, [cit. 19. března 2013]. Dostupné z www: http://eatwellproject.eu/en/upload/Reports/Deliverable%205_1.pdf 49. TRESTROVÁ, Z. - RÁŢOVÁ, J. Školní bufety a automaty z pohledu orgánů ochrany veřejného zdraví [online]. Pardubice, 2013 [cit. 29. března 2014]. Dostupné z www: http://www.vyzivaspol.cz/res/data/004/000642.ppt
50. USDA: Food and Nutrition Service. School meals [online] USA [cit. 12. dubna 2014]. Dostupné z www: http://www.fns.usda.gov/school-meals/smart-snacks-school 51. USDA. Smart Snacks in School: USDA’s „All Foods Sold in Schools“ Standards [online] [cit. 1. března 2014]. Dostupné z www: http://www.fns.usda.gov/sites/default/files/allfoods_flyer.pdf 52. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 2000. ISBN: 80-7178-308-0.
57
53. VARTANIAN, L. R. - SCHWARTZ, M.B. - BROWNELL, K.D. Effects of soft drink consumption on nutrition and health: a systematic review and meta-analysis. American Journal of Public Health, 2007, vol. 97, no. 4, s. 667-673. 54. VLACHOVÁ, Z. Slazení nápoje v pitném režimu školních dětí. Bakalářská práce, Brno: Masarykova univerzita, 2010, 63 s. 55. VÝŢIVA DĚTÍ. Prvňáček a stravovací návyky [online] © 2013 www.vyzivadeti.cz [cit. 29. dubna 2014]. Dostupné z www: http://vyzivadeti.cz/tiskove-centrum/zajimave-clanky-o-vyzive-deti/prvnacek-astravovaci-navyky/ 56. Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování. 57. WHO. Obesity and overweight [online]. Ţeneva, 2013 [cit. 31. března 2014]. Dostupné na www: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs311/en/ 58. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
58
17 Přílohy I. Dotazník
Automaty na školách Váţená paní ředitelko, váţený pane řediteli, prosím o vyplnění následujícího krátkého dotazníku zaměřeného na rozšíření školních automatů na občerstvení. Výsledky dotazníku poslouţí pouze pro účely šetření na Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Všechny informace budou zpracovány anonymně. Cílem tohoto šetření je prostá analýza souhrnných dat za kraj Vysočina o rozšíření automatů na občerstvení ve školách a nabídce jejich sortimentu. Kontakt na Vaší školu byl získán z veřejné databáze škol a školských zařízení na webových stránkách krajského úřadu. Pokud není uvedeno jinak, vyberte prosím pouze jednu odpověď. Prosím o vyplnění tohoto dotazníku co nejdříve. Předem děkuji za Váš čas a vyplnění! Bc. Jana Rezková koordinátorka projektu web: http://is.muni.cz/osoba/266722
1. Informační údaje *
Sídlo školy:
a) Počet žáků (orientačně na desítky): *
b) Počet budov: *
c) Máte ve škole prodejní automaty - na nápoje či potraviny? * ano
59
ne
Informace o automatu d) Je automat ve všech budovách? * ano ne e) Pokud není automat ve všech budovách, tak v kolika je?
f) Pro jaké žáky je tento automat dostupný? * pro žáky 1. stupně pro žáky 2. stupně pro všechny 2. Jaký sortiment nabízí automat ve Vaší škole? * Je třeba vyplnit všechny řádky tabulky.
Ano
Ne
Ne, ale v sortimentu bychom přivítali
balené vody (neperlivá, perlivá, minerálky bez příchutě) balené ochucené nápoje (limonády, ochucené minerální vody, Cola, Sprite, Fanta,...) mléko 60
Ano
Ne
Ne, ale v sortimentu bychom přivítali
mléčné výrobky kávu a teplé nápoje jen pro dospělé kávu přístupnou dětem teplé nápoje (bez kávy) pro děti bagety, toasty sladké pečivo cukrovinky (bonbony, čokoládové tyčinky, sušenky,...) chipsy, solené tyčinky ovoce Jiné
61
3. Jste spokojeni s nabízeným sortimentem v automatech ve Vaší škole (z pohledu nabídky různých potravin či nápojů)? * ano spíše ano ne spíše ne
4. Slyšeli jste o automatu na zdravou výživu, např: Happysnack? ano, automat využíváme ano, nevyužíváme, ale chtěli bychom ano, nevyužíváme a nechceme ne, ale chtěli bychom ne a nechceme 5. Přejete si, aby Vám byly souhrnné výsledky tohoto šetření i za ostatní školy kraje Vysočina zaslány na Vaši e-mailovou adresu? ano ne
Děkuji za vyplnění!
62
II. Kontingenční tabulky jednotlivých kategorií potravin 1. Kontingenční tabulka pro balené vody (neperlivá, perlivá, minerálky bez příchutě): mají balené vody
nemají balené vody
ano
7
1
ne
5
1
spokojenost
2. Kontingenční tabulka pro balené ochucené nápoje (limonády, ochucené minerální vody, Cola, Sprite, Fanta): mají balené ochucené vody
nemají balené ochucené vody
ano
6
2
ne
4
2
spokojenost
3. Kontingenční tabulka pro mléko: mají mléko
nemají mléko
ano
1
7
ne
1
5
spokojenost
4. Kontingenční tabulka pro mléčné výrobky: mají mléčné výrobky
nemají mléčné výrobky
ano
2
6
ne
1
5
spokojenost
5. Kontingenční tabulka pro kávu a teplé nápoje jen pro dospělé: mají kávu a teplé
nemají kávu a teplé
nápoje jen pro dospělé
nápoje jen pro dospělé
ano
1
7
ne
2
4
spokojenost
6. Kontingenční tabulka pro kávu přístupnou dětem: spokojenost
mají kávu přístupnou dětem
nemají kávu přístupnou dětem 63
ano
2
6
ne
1
5
7. Kontingenční tabulka pro teplé nápoje (bez kávy) pro děti: mají teplé nápoje (bez kávy)
nemají teplé nápoje (bez kávy)
pro děti
pro děti
ano
2
6
ne
2
4
spokojenost
8. Kontingenční tabulka pro bagety a toasty: mají bagety a toasty
nemají bagety a toasty
ano
3
5
ne
1
5
spokojenost
9. Kontingenční tabulka pro sladké pečivo: mají sladké pečivo
nemají sladké pečivo
ano
2
6
ne
0
6
spokojenost
10. Kontingenční tabulka pro cukrovinky (bonbony, čokoládové tyčinky, sušenky,…): mají cukrovinky
nemají cukrovinky
ano
3
5
ne
3
3
spokojenost
11. Kontingenční tabulka pro chipsy, solené tyčinky: mají chipsy, solené tyčinky
nemají chipsy, solené tyčinky
ano
1
7
ne
1
5
spokojenost
12. Kontingenční tabulka pro ovoce: mají ovoce
nemají ovoce
ano
1
7
ne
0
6
spokojenost
64
