MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA
Paleodieta pro a proti Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
MVDr. Halina Matějová
Anna Vondráková Studijní obor: Nutriční terapeut Brno, 2016
Jméno a příjmení autora: Anna Vondráková Studijní obor: Nutriční terapeut Název bakalářské práce: Paleodieta pro a proti Vedoucí bakalářské práce: MVDr. Halina Matějová Rok obhajoby: 2016 Počet stran: 88
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou paleodiety a jejími základními rysy. Paleodieta je řazena mezi nízkosacharidové diety, jejíž principy vychází ze stravovacích zvyklostí v období evoluce člověka, která probíhala především v období paleolitu. Mezi potraviny, které tvoří její základ, patří maso, ovoce, zelenina, vejce, ořechy, semena a med. Z paleodiety jsou naopak vyloučeny obiloviny, mléko a mléčné výrobky a jakkoli zpracované výrobky. Práce také popisuje pozitivní účinky, které by se do budoucna mohly stát součástí prevence některých onemocnění. Na druhé straně jsou zde shrnuty argumenty, které nejsou v souladu s některými tvrzeními a s obdobím 21. století. Klíčová slova: paleodieta, lovci a sběrači, předchůdci, kardiovaskulární onemocnění, evoluce
Abstract The Bachelor’s thesis discusses the main characteristics of the paleolithic diet. This is a lowcarb diet, based on eating habits developed during human evolution, primarily in the paleolithic era. The basis of the paleolithic diet includes meat, fruit, vegetables, eggs, nuts, seeds and honey. The paleolithic diet excludes grains, milk, dairy products and processed food. This thesis also discussed the positive effects of the paleolithic diet in the prevention of certain diseases. This thesis also summarizes some arguments which are not in compliance with the statements listed above. Key words: paleolithic diet, hunter-gatherer, ancestors, cardiovascular disease, evolution
Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Paleodieta pro a proti“ vypracovala samostatně pod vedením MVDr. Haliny Matějové a že jsem uvedla v seznamu literatury veškeré použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne ………………………
……...……………………….. Anna Vondráková
Poděkování Poděkování patří zejména vedoucí mé bakalářské práce MVDr. Halině Matějové za pomoc, velmi cenné rady a inspiraci. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za nesmírnou podporu v průběhu celého studia a mým přátelům, kteří se obětovali a zúčastnili se intervence v praktické části této práce.
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 1
Teoretická část ....................................................................................................... 11 1.1
Co je to paleodieta ........................................................................................... 11
1.1.1
Význam bílkovin ...................................................................................... 15
1.1.2
Význam sacharidů .................................................................................... 16
1.1.3
Význam tuků ............................................................................................ 17
1.2
Potraviny vhodné ........................................................................................... 19
1.2.1 Maso................................................................................................................. 19 1.2.2 Ovoce a zelenina .............................................................................................. 23 1.2.3 Ořechy a semena .............................................................................................. 26 1.2.4 Vejce................................................................................................................. 28 1.2.5 Med .................................................................................................................. 29 1.3
Potraviny nevhodné ....................................................................................... 30
1.3.1
Mléko a mléčné výrobky .......................................................................... 30
1.3.2
Laktózová intolerance versus laktózová tolerance ................................... 31
1.3.3
Obiloviny .................................................................................................. 32
1.3.4
Luštěniny .................................................................................................. 35
1.3.5
Nenutriční látky ........................................................................................ 35
1.3.5.1 Lektiny ...................................................................................................... 36 1.3.5.2 Inhibitory proteáz ..................................................................................... 36 1.3.5.3 Oligosacharidy .......................................................................................... 36 1.3.5.4 Taniny ....................................................................................................... 36 1.3.5.5 Kyanogeny ................................................................................................ 37 1.3.5.6 Fytáty ........................................................................................................ 37 1.4
Vitaminy a minerální látky v paleodietě ...................................................... 38
1.4.1
Obsah vitaminů ......................................................................................... 38
1.4.2
Obsah minerálních látek ........................................................................... 38
1.4.3
Rizika deficitu .......................................................................................... 39
1.5
Mikrobiota .................................................................................................. 40
1.6
Paleodieta a onemocnění ............................................................................ 40
1.6.1
Kardiovaskulární onemocnění a lipidový metabolismus.......................... 41
1.6.2
Ateroskleróza ............................................................................................ 42
1.6.3
Metabolický syndrom ............................................................................... 42
1.7
Redukce hmotnosti ........................................................................................ 44
1.8
Vliv na sportovní výkon ................................................................................ 44
1.9
Vliv paleodiety na ženy ve specifických zdravotních situacích.................. 46
1.9.1 Těhotenství....................................................................................................... 46 1.9.2 Menopauza ....................................................................................................... 47 1.10 Pro a proti ....................................................................................................... 48 2
Praktická část .......................................................................................................... 50 2.1
Cíl a metodika ................................................................................................ 50
2.1.1
Cíl ............................................................................................................. 50
2.1.2
Metodika ................................................................................................... 50
2.2
Kazuistiky ....................................................................................................... 51
2.2.1
Kazuistika I ............................................................................................... 51
2.2.2
Kazuistika II ............................................................................................. 60
2.2.3
Kazuistika III ............................................................................................ 68
2.2.4
Kazuistika IV ............................................................................................ 79
2.3
Diskuze ............................................................................................................ 82
Závěr ............................................................................................................................... 86 Seznam použité literatury…………………………..…………………………………..87 Seznam tabulek…………………………………………………………………………95 Seznam grafů…………………………………………………………………………...95 Seznam obrázků..…………………………………………………………….…………96 Seznam příloh………….……………………………………………………………….96
Seznam zkratek AA
arachidonová kyselina
AHA
American heart association
AIP
aterogenní index plazmy
ALA
alfa-linolenová kyselina
BMI
body mass index
DACH
společnosti pro výživu zemí Německa, Rakouska, Švýcarska
DHA
dokosahexaenová kyselina
EPA
eikosapentaenová kyselina
MUFA
mononenasycené mastné kyseliny
PUFA
polynenasycené mastné kyseliny
SAFA
nasycené mastné kyseliny
WHR
waist hip ratio
Úvod Rod Homo se na naší planetě vyvíjel asi 7 miliónů let. V průběhu tohoto období došlo k neskutečnému pokroku ve vývoji jak fyzického, tak mentálního. Enormní podíl na tomto skoku měla tehdejší strava složená především z potravin živočišného původu. Dnes tomuto stylu stravování říkáme paleodieta, paleolitická dieta nebo například výživa lovců a sběračů. Stravovací návyky našich předků jsou zjišťovány z kosterních pozůstatků, velikostí a tvarů zubů a čelisti. Mnohé informace taktéž poskytují dnešní populace lovců a sběračů. Základem paleodiety je především maso, zelenina, ovoce, ořechy a vejce. Mléko a mléčné výrobky, obiloviny, luštěniny a škrobová zelenina jsou z tohoto stravování absolutně vyloučeny. Důvodem, proč se paleodieta dostává napovrch a nabírá popularity, jsou její základní principy, které pramení z vývoje člověka. Člověk se vyvíjel v určitém prostředí, za daných podmínek a s tímto vývojem docházelo také k upevňování a vytváření současného genomu, který se ale za těch několik tisíc let nezměnil nebo jen nepatrně. To může být důvodem, proč existuje obezita, diabetes mellitus 2. typu, metabolický syndrom nebo kardiovaskulární onemocnění a proč by mohla být paleodieta prospěšná. Na druhou stranu například laktózová tolerance nevznikla pouhou náhodou a v minulosti splňovala svůj účel. Jeden z hlavních představitelů paleodiety je S. Boyd Eaton, který společně s Melvinem Konnerem jako první v roce 1985 publikoval článek o paleolitickém způsobu stravování ve velmi uznávaném periodiku New England Journal of Medicine. V současné době jsou o paleodietě publikovány řady studií, kde se velmi liší poměry základních živin. Cílem této bakalářské práce je popsat základní principy paleodiety, určit co to je paleodieta a jakým způsobem ji chápat. Důležitou částí této práce bude také shrnout argumenty, které hovoří pro paleodietu a dávají naději pro jednoduchou prevenci nejen kardiovaskulárních onemocnění. Na druhou stranu zde budou uvedeny argumenty, které s aplikací paleodiety do dnešní doby nesouhlasí. Obsahem praktické části budou kazuistiky, které zhodnotí stravování dle paleodiety u třech probandů, přičemž důležitým výstupem budou změny antropometrických hodnot a výsledky některých laboratorních ukazatelů. Součástí praktické části bude také uvedena kazuistika člověka, který se stravuje dle paleodiety několik let.
9
Obrázek 1: „1 lžička soli z keltského moře, ¼ šálku mandlové mouky, 1 lžička kokosové mouky, kokosový olej, ¼ šálku nepasterizovaného medu…“ „Ta paleodieta je složitější než vypadá“
10
1
Teoretická část
1.1 Co je to paleodieta Paleodieta je způsob stravování založený na zásadách z doby kamenné (1). Výchozím bodem vývoje člověka je Afrika. Významným článkem evoluce hominidů je Homo habilis (člověk zručný), od kterého nás dělí asi 100 000 generací a je považován za prvního tvůrce nástrojů, díky kterým jsme se začali odlišovat od zvířat. Linie pokračovala vývojem Homo erectus (člověk vzpřímený), jehož anatomická stavba těla se již odlišovala od Homo habilis. Člověk vzpřímený disponoval robustnější postavou a větší mozkovou kapacitou. Posledním důležitým předchůdcem je Neandrtálec, kterého řadíme do období 200 000 až 300 000 let před naším letopočtem. Kdybychom časovou osu našeho vývoje srovnali s jedním rokem, dospěli bychom k závěru, že Homo habilis by žil v období od ledna do června, Homo erectus od dubna do prosince, Neandrtálec by se objevil v polovině prosince a dnešnímu modernímu člověku, tedy Homo sapiens sapiens, by připadly Vánoce. Z toho vyplývá, že Homo sapiens sapiens patří pouze 1 % z celého průběhu evoluce (2). Můžeme tedy tvrdit, že sociálně sice patříme do 21. století, ale geneticky se více blížíme předchůdcům z období paleolitu. Tato změna prostředí by tedy mohla být v rozporu s genetickou výbavou a vytvořit vhodné podmínky pro vznik neinfekčních onemocnění hromadného výskytu. Jistou úlohu rovněž hraje průmyslový pokrok v 19. století, který přispěl ke zvýšení dostupnosti masa, ryb, olejů, zpracovaných obilovin a cukru (2). Současné studie se při rekonstrukci paleodiety snaží získat informace o stravování v populacích, žijící stále na úrovni lovců a sběračů. Stejně jako jejich předchůdci, tyto skupiny obývající subtropické oblasti a vnitrozemí získávají potravu z 50-80 % z rostlinných zdrojů a 20-50 % z potravin živočišných. Jedná se o zobecněné hodnoty, které se přibližují složením stravy populace Hadza z Tanzánie, Kung, San z Kalahari apod. Populace, které žijí poblíž řek nebo na pobřeží přijímají 10-50 % z lovu ryb, jako je tomu například u australských Aboriginců, kteří z lovu ryb získají až 40 % své obživy. Extrémem je populace Eskymáků, jejichž strava se skládá převážně z živočišných potravin a pouhých 10 % je tvořena rostlinnými zdroji. Všechny tyto skupiny žijí spíše v okrajových částech země a způsob jejich života se velmi liší od současné moderní společnosti, která je zatížena zemědělstvím a průmyslem. Nicméně šíře jejich výživových zvyklostí se podobá těm, které byly typické pro člověka žijícího před 4 miliony let. Proto by analýza obsahu výživových zvyklostí dnešních populací lovců a sběračů mohla poskytnout racionální základ pro odhad stravy, na kterou jsme geneticky naprogramováni (3). 99 % doby, ve které se člověk vyvíjel, byl lovcem a sběračem a byl na 11
tuto činnost dobře adaptován, včetně stravovacích zvyklostí. V souvislosti s rozvojem sociálních interakcí vznikly rozdíly v obstarávání potravin mezi muži a ženami. Tato domněnka pochází z nálezů jeskynní malby v jižní Africe, na které je zobrazen muž stopující antilopu a lovící zvěř. Ženy byly vyobrazeny s krátkou tyčí, kterou využívaly zřejmě pro vykopávání hlíz a kořenů. Lee a De Vore provedli studii, ve které dva nebo tři antropologové žili v blízkosti kmenu Kung v západo-severní Botswaně po dobu jednoho roku. V průběhu toho roku se učili jejich zvykům a pozorovali je. Závěry této studie byly následující.
V této populaci se nevyskytuje obezita a v období sucha trpí nedostatkem energie, což by mohlo způsobit nižší vzrůst v dospělosti.
Druhým závěrem byl fakt, že nevykazovali projevy malnutrice do doby onemocnění nebo zranění. Neměli však žádné klinické nebo biochemické známky deficitu vitaminů.
Neměli vysoký krevní tlak a jak systolický tak diastolický tlak klesá s rostoucím věkem u mužů. To je pozoruhodný kontrast oproti vyspělé komunitě, kde krevní tlak vzrůstá s věkem u mužů i žen. Tento rozdíl může být vysvětlen tím, že tito lidé nekonzumují sůl.
Dalším zjištěním byla koncentrace cholesterolu v krvi, která se pohybovala okolo hodnoty 3 mmol/l.
Nemají zubní kazy, ačkoli u nich dochází k postupnému opotřebení zubů s přibývajícím věkem. Příležitostně konzumují med, avšak jiné takto koncentrované zdroje jednoduchých sacharidů nemají. Tyto poznatky nás mohou přiblížit k povědomí o stravování dřívějšího člověka.
Důležitým závěrem této studie je fakt, že není možné, abychom všichni žili jako současní lovci a sběrači, protože pro tento způsob životního stylu je potřeba mnoho prostoru. Díky zemědělství docházelo k vytváření zásob, které lovci a sběrači doposud neprováděli (85). Aplikace paleodiety do dnešní doby není tak jednoduchá. Paleodieta je příkladem vysoko bílkovinové diety, která je zaměřená na vyšší příjem bílkovin na úkor sacharidů. Tuky zůstávají ve stejné rovině jako běžné doporučení s důrazem na jejich kvalitu a výběr kvalitních potravin. Některé diety, například Atkinsonova dieta, jsou paleodietě podobné, protože se u nich také preferuje zvýšení bílkovin na úkor sacharidů, a to tak, že může dojít k navýšení od běžných 15 % až k 30-35 %. Tímto mechanizmem může dojít ke splynutí dvou odlišných přesvědčení, protože významná je i historie, ze které paleodieta pochází. Důležitá je představa o prostředí, ve kterém naši předchůdci žili a jaké prostředky měli k dispozici. Mnohé důkazy 12
zdůrazňují, že hominidé žili v prostředí s dostatečným přístupem k sladkovodním nebo mořským ekosystémům, kde mohli lovit. S postupným rozvojem rodu Homo se prostředí, které obýval, příliš neměnilo. Ve většině případů se jednalo o buše, savany nebo výhodně porostlé močály, vždy ovšem žil v blízkosti vodního zdroje (4). Mezníkem pro lidstvo byl příchod zemědělské revoluce, která znamenala zvrat v dosavadním způsobu života a také některých anatomických a fyziologických vlastností (2). Určitý podíl na těchto změnách má proces selektivního tlaku, který působil na naše předchůdce a vedl je k vzniku vlastností moderního člověka. Člověk je nejpřizpůsobivější savec a jeho univerzálnost je rozšířena o kulturu a schopnost přetvářet prostředí pomocí techniky. Populace lidí neustále vzrůstá, což je důsledek adaptace na měnící se prostředí. Neznamená to však, že jsme biologicky optimálně nastaveni na toto prostředí. Pokud jsme tedy skutečně naprogramování na životní styl před vznikem zemědělství, stále budou existovat lidé, kteří navzdory adaptaci budou platit „daň“ (5). Existují bohaté záznamy o mnoha aspektech stravy lidí, kteří stále žijí jako lovci a sběrači. Bohužel neexistuje jedna šablona, která by prezentovala paleodietu pro všechny kultury stravující se jako lovci a sběrači. Jsou zde ovšem stanoveny hranice, které ji charakterizují. První rozpor nastává u stanovení poměrů mezi makronutrienty, tedy bílkovinami, tuky a sacharidy. Různé zdroje a studie uvádí rozdílné hodnoty, avšak všechny se shodují v celkovém vyobrazení paleodiety. Obecné doporučení pro příjem živin se pohybuje v těchto mezích: 1015 % pro bílkoviny, 55-60 % pro sacharidy a 25-30 % pro tuky. Jeden z prvních odhadovaných poměrů makronutrientů pro paleodietu byl 22 % ve formě tuků, 37 % bílkovin, 41 % sacharidů, připouští se však různé kombinace těchto poměrů. Důležitou roli hrál také poměr mezi konzumací potravin rostlinného původu a živočišného původu, který činil 65:35. Je však možná konzumace vyššího množství živočišných potravin než zmíněných 35 %. Mnoho etnografických záznamů dnes žijících lovců a sběračů ukázalo, že lidé konzumují prakticky všechny jedlé části zvířete, tedy nejen maso, jak se odhadovalo v předchozích rekonstrukcích. Je možné, že při překročení hranice 35 % pro živočišné zdroje, tvoří daný nadbytek buď sladkovodní, nebo mořské ryby. Rostlinné potraviny zastupovaly zhruba 65 %. Studie ukázaly, že výběr těchto potravin nebyl náhodný, nýbrž uzpůsobený tak, aby co nejvíce pokryl vydanou energii na sběr. Rostlinné zdroje, které jsou konzumovány dnešními lovci a sběrači, obsahují následující zastoupení makronutrientů: 68 % sacharidů, 19 % tuků a 13 % bílkovin. Do těchto zdrojů je započítáváno hlavně ovoce (41 %), semena a ořechy (26 %), podzemní části rostlin – kořínky, 13
hlízy, cibulky (24 %), zbytek tvoří listy, sušené ovoce, květiny a různé části rostlin (4). Příjem těchto potravin nepřímo úměrně závisí na zeměpisné šířce. Se vzrůstající zeměpisnou šířkou klesá sezóně jejich dostupnost. Tím pádem vzniká větší prostor pro konzumaci potravin živočišného původu a dochází tak snadno ke změně poměrů z 65:35 na méně než 26: více než 65 (6). Takto se poměr doslova převrací. Typickým příkladem mohou být Eskymáci (7). Vyšší přívod bílkovin z živočišných potravin však nese zvýšené riziko zátěže, a tudíž vzniká potřeba zásobovat se také tukem a sacharidy. Zvýšeným příjmem rostlinných potravin snižujeme toto riziko. Mnohé studie naznačují, že lepším východiskem jsou spíš živočišné potraviny, protože jsou energeticky bohatší. Pro dnešní populaci lovců a sběračů se zdá být přijatelný poměr makronutrientů 19-35 % bílkovin, 22-40 % sacharidů, 28-58 % tuků (4). Tabulka 1 znázorňuje rozdílné poměry v příjmu živočišných a rostlinných potravin. Ve většině případů jsou preferovány potraviny živočišného původu, přestože rostlinné zdroje mohly být dostupné v průběhu celého roku. V případě zhoršené dostupnosti živočišné stravy dochází k významnější konzumaci potravin rostlinných, jak je zřejmé u populace Kung pocházející z Afriky (8). Tabulka ukazuje, že existují různé možnosti a uchopení paleodiety je tudíž komplikované.
14
Tabulka 1: Kvantitativní proporce živočišných a rostlinných potravin u populací lovců a sběračů (8) Populace
Lokalita
Zeměpisná šířka [°]
Živočišné potraviny %
Rostlinné potraviny %
Aborigines
Austrálie
12J
77
23
Ache
Paraguay
25J
78
22
Anbarra
Austrálie
12J
75
25
Efe
Afrika
2S
44
56
Eskimo
Grónsko
69S
96
4
Gwi
Afrika
23J
26
74
Hadza
Afrika
3J
48
52
Hiwi
Venezuela
6S
75
25
Kung
Afrika
20S
33
67 (Lee, 1968)
Kung
Afrika
20J
68
32 (Yellen, 1977)
Nukak
Kolumbie
2S
41
59
Nunamiut
Aljaška
68S
99
1
Onge
Andaman
12S
79
21
1.1.1 Význam bílkovin Bílkoviny tvoří základ všech živých organizmů. Jejich využití v těle je rozmanité, počínaje stavební funkcí až po ochranné, regulační či transportní funkce. Ideální procento zastoupení bílkovin v paleodietě je 19-35 % celkového energetického příjmu. Hodnota je navýšena od původního normálního doporučení a neměla by být překročena, protože člověk není uzpůsoben pro tolerování množství bílkovin větší než 35-40 %. Při zvýšené konzumaci libového masa dochází k takzvanému „králičímu hladovění“ nebo „vyhladovění králičím masem“, což je stav, který nastává při předávkování bílkovinami. Mezi příznaky tohoto syndromu patří nevolnost, následována průjmem a končící smrtí. Sice existuje málo klinických údajů, ale předpokládá se, že králičí hladovění vychází ze schopnosti jater regulovat enzymy potřebné pro syntézu močoviny. Uvádí se, že pro příjem 12 552 kJ činí procentuální hodnocení příjmu bílkovin 35,1 %. Konkrétně se jedná o rozmezí 29,7 % - 40,9 %. Při příjmu větším než je toto rozpětí může dojít k některým klinickým příznakům králičího hladovění. Libové maso divoce žijících kopytníků obsahuje 79,8 % energie ve formě proteinu, a proto při spotřebě tohoto masa jako jediného zdroje energie dojde velmi rychle k překročení 15
schopnosti jater odstraňovat dusík a tím pádem vytvářet močovinu, což opět vede k symptomům králičího hladovění (4). Bílkoviny hrají v paleodietě důležitou roli, protože mají vyšší termický efekt než sacharidy nebo tuky. To znamená, že při stejném množství bílkovin, tuků a sacharidů je třeba na trávení, vstřebávání a zpracování bílkovin vynaložit větší množství energie než v případě sacharidů a tuků (1). Termický efekt tvoří 10 % celkového energetického výdeje. Pokrmy s vysokým obsahem bílkovin způsobují zvýšení energetického výdeje o 25-40 % než ve stavu nalačno (9). Bílkoviny také vykazují lepší proces sycení než sacharidy a tuky, což naznačuje také studie, která srovnávala sytící schopnost paleodiety a středomořské diety u jednotlivců s ischemickou chorobou srdeční (1, 10). 1.1.2 Význam sacharidů Paleodieta je charakteristická nižším obsahem sacharidů ve srovnání s normálním doporučeným příjmem, který nabývá hodnot 50-55 % celkového energetického příjmu. Patří mezi nízkosacharidové diety, pro které je typické snížené množství sacharidů ve stravě. Ketogenní efekt nízkosacharidových diet nebo ketogenní dieta je hodnocena při přívodu sacharidů menší než 50 g/den, tedy méně než 10 % celkového energetického příjmu. Typická nízkosachacharidová dieta má obsah sacharidů od 50-130 g/den, zhruba 10-25 % celkového energetického příjmu (4). Tato změna je dána výměnou potravin s vysokým obsahem sacharidů za potraviny bohaté na tuky a především proteiny (11). Pokusy o zjištění obsahu sacharidů byly prováděny na základě etnografických záznamů populací dnešních lovců-sběračů (6). První odhady se pohybují v rozmezí 35-40 %, přičemž 2-3 % tvořila konzumace medu (12). Tyto hodnoty stanovili autoři Eaton a Konner, kteří se jako první zasloužili o rekonstrukci paleodiety. Cordain se spolupracovníky odhadovali množství sacharidů na 22-40 %. Jisté benefity vztahující se k redukci hmotnosti, body mass index (BMI) a obvodu pasu se ukázaly při 40 % sacharidů, 24 % proteinů, 36 % tuků. Celkový pozitivní efekt vykazují hodnoty od 30 do 40 % (11). Průměrné procentuální zastoupení sacharidů obyvatel, kteří žili v Africe je 35-40 %. Přívod sacharidů se liší dle vnějších podmínek, zejména pak zeměpisné šířky. Od 41° do 60° severní a jižní šířky se přívod snižuje od 20 % k 9 % celkového energetického příjmu. Lovci a sběrači žijící v pouštních a tropických pastvinách konzumují kolem 29 – 34 % sacharidů, zatímco u lidí žijících severněji v lokalitách tundry a jehličnatých lesů se jedná o množství menší než 15 %. Takto nízký přívod má pozitivní efekt na hladinu krevních lipidů, vznik kardiovaskulárních chorob a tělesnou hmotnost, proto chronická degenerativní onemocnění související s výživou jako 16
například obezita, diabetes mellitus II. typu u této populace nepozorujeme. Typická je taktéž častější konzumace potravin s nižším glykemickým indexem a vyšším obsahem vlákniny. Výzkum dnešních lovců a sběračů odhalil významnou absenci zubních kazů, což se vysvětluje omezením konzumace jednoduchých sacharidů. Tím také dochází k neschopnosti tvorby bakteriální mikroflóry. Dentální záznamy také poukázaly na jisté opotřebování z důvodu užívání zubů jako nástrojů k rozdrcení potravin (11, 12). Příznivý účinek paleodiety byl pozorován také v případě glukózové tolerance a zlepšení inzulinové odpovědi (5). Jönsson jako první ve své studii poukázal na pozitivní účinky paleodiety v souvislosti s kontrolou glykemie a dalšími faktory kardiovaskulárního rizika. Této studie se zúčastnilo 13 lidí s diagnostikou diabetes mellitus II. typu, kteří konzumovali po dobu tří měsíců paleodietu. Na ni poté navázala dieta diabetická (13). Frassetto a kolektiv publikoval studii, ve které dospěli k podobným výsledkům. Paleodieta měla v tomto experimentu krátkodobý charakter, i přesto došlo u pozorovaných jedinců ke zlepšení glukózové tolerance (14). 1.1.3 Význam tuků Tuky jsou estery vyšších mastných kyselin a glycerolu a tvoří hlavní zásobárnu energie našeho těla. Mastné kyseliny dělíme na nasycené, mononenasycené a polynenasycené. Běžný poměr, který se doporučuje pro současnou populaci, je 1:1,4:0,6. Procentuální rozpětí pro tuky v rámci celkového energetického příjmu pro paleodietu se pohybuje od 28-47 % (1). První odhady vedly k hodnotám 20-35%. V paleodietě je velmi důležitý výběr kvalitních tuků, který byl klíčový již u vývoje lovců a sběračů, kteří byli závislí na přívodu spíše tuků a proteinů než sacharidů (15). Pro normální nervovou funkci je důležitá přítomnost kyseliny arachidonové (AA) a dokosahexaenové (DHA), které se již v minulosti uplatnily při encefalizaci a vývinu mozku tehdejšího člověka. V dnešní době je velmi rozdílný přívod tuků ve srovnání s paleolitem. S příchodem zemědělské revoluce a domestikace zvířat se změnil obsah a kvalita tuků v mase. Divoce žijící zvířata, která mají dostatek pohybu, a která byla lovena v době paleolitu, obsahovala daleko méně tuku v mase, ale více polynenasycených mastných kyselin (11). Populace lovců a sběračů vykazuje vyšší přívod kyseliny alfa-linolenové, arachidonové a dokosahexaenové než současná populace, která má ve srovnání s paleodietou vyšší přívod pouze kyseliny linolové. Ve stravování západního světa je poměr mezi n-6 a n-3 příliš vysoký v důsledku výskytu olejů ze zemědělsky pěstovaných plodin jako například slunečnice, kukuřice, sója, podzemnice olejná apod (15). 17
Kyselina alfa-linolenová (ALA) je prekurzorem DHA a eikosapentaenové kyseliny (EPA), existují však pochybnosti o míře tvorby, jelikož jsou přítomny jisté limitující faktory pro tuto konverzi (15, 16). Ke vzniku těchto dvou mastných kyselin z ALA dochází k transformaci asi z 10 %. ALA byla běžnou součástí stravy člověka, ačkoli jeho vývoj probíhal v relativně nízkých poměrech n-6 a n-3, poskytovalo toto nastavení určité benefity. Kyselina arachidonová, jejíž prekurzorem je kyselina linolová, je důležitá pro tvorbu prostaglandinů, což v průběhu zánětlivé reakce v těle dále vede k produkci leukotrienů. Výsledkem konzumace AA je začlenění této kyseliny do tkání, ale při běžné stravě nedochází k produkci AA z kyseliny linolové. Náchylní k nedostatku kyseliny arachidonové jsou novorozenci a děti, jestliže odmítají popř. je jim odpírán živočišný tuk. V paleolitu byla přítomnost AA a omega-3 mastných kyselin běžná. V případě kyseliny linolové nešlo o tak častý přívod, v některých případech se jednalo jen o sezónní záležitost (15). Významným zdrojem EPA a DHA jsou tučné, mořské ryby (17), některé mohou také obsahovat významná množství AA. Studie provedená na australských Aborigincích zjistila trojnásobné zvýšení plazmatické koncentrace AA a dvojnásobné zvýšení EPA a DHA při stravování obohacené o ryby. U zvýšené koncentrace AA by mohl nastat problém v důsledku hrozícího rizika tvorby sraženin kvůli hojné produkci tromboxanů. Ochrana před vznikem trombóz je zajištěna rovnováhou mezi tromboxany a prostacykliny, které mají antitrombotický efekt (15). Největší přívod by měla mít kyselina arachidonová, o něco menší dokosahexaenová a její obsah v potravě by neměla překročit kyselina eikosapentaenová. Výborným zdrojem kyseliny linolové je slunečnicový, řepkový a sójový olej a olej z kukuřičných klíčků. Vysoký obsah alfa-linolenové kyseliny má olej lněný, řepkový, sójový a vlašské ořechy (17). Zvýšená konzumace nasycených mastných kyselin je považována za nepříznivou pro organismus, proto by se měla navýšit spotřeba polynenasycených a mononenasycených mastných kyselin a snížit spotřeba nasycených. Ačkoli je nadměrný přísun nasycených mastných kyselin, zejména palmitové, myristové a laurové, brán jako nevhodný, je důležité zmínit i jejich prospěšnost vzhledem k jejich funkci poskytovatele energie a stavebního materiálu pro nervovou tkáň a buněčné membrány. Konzumace nižšího množství nasycených kyselin s různě dlouhými řetězci, která by se blížila paleodietě, by mohla poskytovat určité zdravotní benefity (15).
18
1.2 Potraviny vhodné 1.2.1 Maso Základem paleodiety je libové maso, ryby, vnitřnosti a mořské plody, které jsou zásadním zdrojem kvalitních bílkovin (1). Některé analýzy v posledních desetiletích naznačují, že odhadovaná konzumace masa lovců a sběračů byla podceněna. Lov zvěře se zvýšil před dvěma miliony let v době vývoje Homo habilis, ale zejména pak později s příchodem Homo erectus, který byl k lovení vysoké zvěře lépe přizpůsobený (18). V období před 2,6 milióny let lidé používali kamenné nástroje pro získání masa a rozdrcení kostí, které byly zdrojem morku. Konzumace morku (zdroj mononenasycených mastných kyselin (MUFA) a mozků (zdroj polynenasycených mastných kyselin (PUFA) zvířat se nepovažovalo za primární zdroj, ale spíše jako poslední možnost. Nejen maso, mozek, játra a kostní dřeň se velmi významně podílely na rozvoji mozku, ale nemalou zásluhu mají také ryby (11). Existují naleziště kosterních pozůstatků, které poskytují do jisté míry omezené informace o konzumaci masa hominidů. Podle těchto nálezů je možné rozpoznat na plochách kostí zářezy, naznačující proces oddělování masa od kostí, popřípadě jejich porcování. Těchto poznatků je však velmi málo (19). Obecně se doporučuje snížit konzumaci červeného a technologicky zpracovaného masa. Ve druhém případě je doporučení opodstatněné z důvodu vzniku mnoha látek s karcinogenním potenciálem, které vznikají v průběhu zpracování. Červené maso je ale vynikajícím zdrojem železa, zinku a vitaminu B12, byť byl nalezen vztah mezi jeho konzumací s výskytem nádoru tlustého střeva, konečníku, slinivky i prostaty (20). Studie, které zkoumaly morfologii střeva některých druhů hominidů, podporují domněnku konzumace potravin živočišného původu na úkor rostlinných potravin. Totéž potvrdily izotopové studie, které navíc poukázaly na velmi významný podíl zastoupení sladkovodních ryb a mořských plodů (11). V paleodietě je kladen důraz na výběr kvalitního libového masa, kde se obsah tuku pohybuje kolem 5 %, u zvěřiny kolem 2,6 %. Ve srovnání s domestikovanými a průmyslově chovanými zvířaty obsahují divoce žijící zvířata méně tuku. Maso domestikovaných zvířat má deposita tuku uložené v podkoží, viscerálně a mezi svaly, zatímco svalovina divoce žijících obsahuje malé množství tuku především kolem pohlavních orgánů, ledvin a střev a to pouze v období, kdy je potrava hojně dostupná. Toto maso je ideální pro konzumaci, je libové a není tzv. mramorované. Tuk, který je obsažen v tomto mase, je součástí strukturálního tuku, který tvoří membrány svalových buněk, ale je mononenasyceného a polynenasyceného charakteru. 19
Poměr mezi n- 6 a n-3 je 3:1. Maso je v dnešní době považováno za nositele nasycených mastných kyselin zvyšující cholesterol, jenomže typy tuků, které jsou konzumovány dnes, se liší od těch, co byly konzumovány našimi předchůdci (7). Z pohledu samotného cholesterolu je jeho obsah v mase divokých zvířat podobný těm domestikovaným. Člověk v období paleolitu byl schopen zkonzumovat necelých 800g masa a s ním tvořil denní přívod cholesterolu 591mg (3). Obsah tuku v mase je důležitým ukazatelem pro zhodnocení rizika případné zátěže bílkovinami. Maso s 10% obsahem tuku obsahuje 51 % energie v tuku a 49 % v bílkovinách. U libového masa, kde je procento tuku asi 2-3 %, je 80 % energie ve formě bílkovin a 20 % v tuku. U populací, kde je strava zastoupená v 56-65 % je tedy výhodnější zastoupení masa s 10% obsahem tuku. Další řešení je ve vyšší konzumaci potravin rostlinného původu. Konzumace masa je výhodnější i vzhledem ke snížení agregace trombocytů a jejich objemu (7). Určitá změna v konzumaci masa v období evoluce člověka došlo s příchodem ohně a tepelné úpravy potravin. Díky této úpravě se maso stalo měkčí, křehčí a snadno pokousatelné, nehledě na lepší stravitelnost a zvýšení jedlého podílu (12). Mezi povolené druhy masa patří následující výčet. Zvěřina
Libové hovězí
o
Bažant
o
Steak z hovězího pupku
o
Bizon
o
Steak ze zadní kýty
o
Prase divoké
o
Libový karbanátek
o
Divoká husa
o
Grilovaný steak
o
Divoký krocan
o
Hovězí plec
o
Emu
o o
Libové telecí Jiné další libové kusy masa
o
Holoubata
o
Chřestýš Libové vepřové
o
Jelen wapiti
o
Kachna pižmová
o
20
Vepřová panenka
o
Klokan
o
Vepřové kotlety
o
Krokodýl
o
Vepřová kýta
o
Křepelka
o
Medvěd
o
Novozélandský jelen
o
Pštros
Libové drůbeží
o
Sob
o
Sob karibu
o o
Srna Želva
o
Kuřecí prsa
o
Krůtí prsa
o
Prsa z divoké slepice
o
Králičí maso
o
Kozí maso
Vnitřnosti o
Hovězí, jehněčí, vepřová a kuřecí játra
o
Hovězí, vepřový a jehněčí jazyk
o
Hovězí, jehněčí a vepřový morek
o
Hovězí, jehněčí a vepřový brzlík
Ryby o o
Bubeník americký Candát
Měkkýši a korýši o o
Parmice Platýs
o
Ďas mořský
o
Pstruh
o
Halibut
o
Ropušnice
o
Chňápal červený
o
Sleď
o o
Kambala Kanic
o o
o
Hřebenatky
o
Humr
o
Krab
o
Krevety
o
Langusty
o
Mušle
o
Slávky
Štika Tikali 21
o
Losos
o
Treska
o
Makrela
o
Treska skvrnitá
o
Měsíčník svítivý
o
Tuňák
o
Modroun tanečník
o
Úhoř
o
Morčák pruhovaný
o
Žralok
o
Okoun mořský
o
Parmice
o
Okoun říční
o
Platýs
(1)
22
o
Ústřice
o
Ušeň
1.2.2 Ovoce a zelenina Především potraviny rostlinného původu jsou zdrojem sacharidů v paleodietě. Přívod těchto potravin byl zastoupen v 65 % a podíl ovoce zahrnoval asi 41 % (4). Právě ovoce tvořilo hlavní komponentu stravy hominidů. Důkazem jsou nalezené jámy určené pro skladování ovoce a ořechů (3). Lidé dříve preferovali potraviny s vysokou energetickou denzitou, což popírá názor vysoké konzumace ovoce a zeleniny, protože patří mezi potraviny s nízkou energetickou denzitou. Avšak analýza zubní morfologie některých druhů našich předků svědčí pro častou konzumaci ovoce, ořechů, stonků, listů apod. Výsledky nálezů naznačují, že se někteří Neandrtálci podobají spíše masožravcům, zatímco Homo sapiens byli uzpůsobení na stravu více abrazivní, tedy přizpůsobenou k pojídání rostlinných produktů. Ovoce a zelenina jsou výborným zdrojem vlákniny a jejich doporučený denní příjem pro dospělého člověka je 30 g/den. V paleodietě je z důvodu vysokého příjmu ovoce a zeleniny přívod zvýšený na 46 g/den (11). Zastoupení ovoce a zeleniny v době kamenné představovalo většinu denního příjmu, což se s příchodem zemědělské revoluce zredukovalo. Z pohledu prevence onkologických onemocnění jsou na tom lépe ovoce a zelenina, je tudíž možná zvýšená náchylnost ke vzniku nádorových onemocnění z důvodu částečné výměny za obiloviny (22). Nejedná se jen o nádorová onemocnění, ale ovoce a zelenina vykazují pozitivní účinky i vzhledem ke kardiovaskulárním onemocněním (23). V paleodietě jsou vynechány určité druhy ovoce a zeleniny. Jedná se především o škrobové hlízy, hlavně tedy brambory a sušené ovoce, které lze konzumovat velmi zřídka (1). Existují však poznatky naznačující, že hominidé konzumovali různé druhy hlíz s vysokým podílem škrobu. Určitě netvořily dominantní součást stravy, jako bylo maso, nicméně mohly poskytovat stěžejní potravinu v období nedostatku jiných zdrojů, zejména masa. V minulosti tedy možná nebyly hlavní součástí stravy, ale například v dnešní populaci kmenu Hadza jsou hlízy zastoupeny (12). Mezi povolené druhy patří Ovoce o
Ananas
o
Borůvky
o
Angrešt
o
Broskve
o
Avokádo
o
Brusinky
o
Banán
o
Citron
23
o
Cukrový meloun
o
Maliny
o
Čerimoja
o
Mango
o
Fíky
o
Mandarinka
o
Granátové jablko
o
Maracuja
o
Grapefruit
o
Meloun kantalup
o
Guava
o
Meloun kasab
o
Hroznové víno
o
Meloun vodní
o
Hruška
o
Meruňky
o
Jablko
o
Nektarinka
o
Jahody
o
Ostružiny
o
Kaki
o
Papája
o
Karambola
o
Pomeranč
o
Kiwi
o
Rebarbora
o
Liči
o
Švestky
o
Limeta
o
Třešně
o
Malinoostružiny
Zelenina o
Artyčoky
o
Lilek
o
Brokolice
o
Listy tuřínu
o
Celer
o
Mochně mexická
o
Cibule
o
Mořské řasy
o
Čekanka
o
Mrkev
o
Červená řepa
o
Okurka
o
Dýně
o
Papriky
o
Hlávkový salát
o
Pastinák
o
Chřest
o
Petržel
o
Jarní cibulka
o
Rajče
o
Kapie
o
Růžičková kapusta
o
Kapusta
o
Ředkev
o
Kapusta kadeřavá
o
Špenát
o
Kedluben
o
Tuřín
o
Kolník
o
Tykev
o
Květák
o
Zelí
24
Další zelenina (1)
25
1.2.3 Ořechy a semena Významnou složkou paleodiety jsou ořechy a semena. Existují záznamy, které dokazují konzumaci ořechů a semen právě v době kamenné. Ořechy (míněno mandle, kešu, lískové ořechy, makadamové ořechy, pekanové ořechy, piniové ořechy, pistácie, vlašské ořechy a para ořechy) jsou dobrým zdrojem polynenasycených mastných kyselin (linolové kyseliny), mononenasycených mastných kyselin, bílkovin, hořčíku, mědi, zinku, fosforu, selenu, vitaminu E, B1, B5, B6, vlákniny, bioaktivních látek, rostlinných fenolů, flavonoidů (kromě makadamových ořech a para ořechů) a stilbenů (25). Zvláště pak vitamin E, u kterého není snadný příjem při doporučovaném snížení přívodu tuků, může snadno dojít k deficitu, protože se jedná o vitamin rozpustný v tucích. Pro tyto situace jsou zejména mandle a slunečnicová semena dobrým východiskem (24). Ořechy patří mezi vysokoenergetické potraviny, protože obsahují více než 4 kcal/g. V důsledku vysoké energie sice může dojít k tvorbě tukové tkáně při zvýšené konzumaci, je však třeba zdůraznit, že účinek může být i opačný a po zařazení ořechů do jídelníčku může dojít k redukci hmotnosti. Je to tím, že energie obsažená v ořeších se nevstřebává kompletně, kvůli jejich struktuře, ve které jsou tuky uloženy a ty nejsou v průběhu trávení kompletně uvolněny. Dále obsahují vlákninu a proteiny, které mají sytící efekt a postprandiální efekt. Vysoké hodnoty bílkovin vykazují vlašské ořechy, mandle, pistácie, kešu, para ořechy, lískové ořechy a piniové ořechy. Pekanové a makadamové mají spíše nižší obsah proteinů. Ačkoli jsou ořechy bohatým zdrojem bílkovin, jejich biologická hodnota je nízká, kvůli obsahu limitujících aminokyselin. Pro všechny ořechy je limitující esenciální aminokyselina threonin. Nejméně ji obsahuje para ořech a nejvíce kešu. Ořechy jakožto potraviny rostlinného původu mají pozitivní vliv na kardiovaskulární systém. Jedním z důvodů pro tento prospěch může mít vyšší poměr argininu vůči lysinu, opačně tomu bývá u masa a mléčných výrobků. Arginin je aminokyselina, která je prekurzorem oxidu dusnatého, vazodilátoru vznikající v endotelu cév. Podílí se na homeostáze a zlepšuje tak funkci endotelu u lidí, kteří trpí hypercholesterolemií a aterosklerózou. Nejvýznamnější složkou ořechů jsou tuky, jejichž obsah se mění v závislosti na geografickém původu a klimatických podmínkách v dané lokalitě. Mění se obsah mastných kyselin zejména olejové a linolové, triacylglycerolů, vitaminu E a minerálních látek. Tuto změnu může vyvolat taktéž technologická úprava, kdy při pražení na oleji se podíl tuků zvedá zhruba o 4 %. Tento proces může vést k odlišnému nutričnímu složení tuků v ořechách. Dominantními mastnými kyselinami jsou mononenasycené (asi 62 % z celkového obsahu 26
tuků) a polynenasycené (29 % z celkového obsahu tuků). Nejvýznamnějším zdrojem n-3 jsou vlašské ořechy, které vykazují kardioprotektivní účinek (25). Následující tabulky znázorňují průměrné nutriční hodnoty ořechů. Tabulka 2: Nutriční hodnoty ořechů na 100 g (26) Mandle Energie / kJ Tuky / g Nasycené / g MUFA / g PUFA / g Linolová kyselina / g Alfa-linolenová kyselina / g Bílkoviny / g Vláknina / g Kyselina listová / ug Vápník / mg Hořčík / mg Sodík / mg Draslík / mg
2418 50,6 3,9 32,2 12,2 12,2 21,3 8,8 29 248 275 1 728
Para ořechy 2743 66,4 15,1 24,5 20,6 20,5 0,05
Kešu 2314 46,4 9,2 27,3 7,8 7,7 0,15
Lískové ořechy 2629 60,8 4,5 45,7 7,9 7,8 0,09
14,3 8,5 22 160 376 3 659
18,2 5,9 25 37 292 12 660
15 10,4 113 114 163 0 680
27
Tabulka 3: Nutriční hodnoty ořechů na 100 g (26)
Energie / kJ Tuky / g SFA / g MUFA / g PUFA / g Linolová kyselina / g Alfa-linolenová kyselina / g Bílkoviny / g Vláknina / g Kyselina listová / ug Vápník / g Hořčík / mg Sodík / mg Draslík / mg
Makadamové ořechy 3004 75,8 12,1 58,9 1,5 1,3 0,21 7,9 6 11 85 130 5 368
Pekanové ořechy 2889 72 6,2 40,8 21,6 20,6 1 9,2 8,4 22 70 121 0 410
Piniové ořechy
Pistácie
Vlašské ořechy
2816 68,4 4,9 18,8 34,1 33,2 0,16 13,7 3,7 34 16 251 2 597
2332 44,4 5,4 23,3 13,5 13,2 0,25 20,6 9 51 107 121 1 1025
2738 65,2 6,1 8,9 47,2 38,1 9,08 15,2 6,4 98 98 158 2 441
1.2.4 Vejce Lidé z doby paleolitu jedli také vejce, která byla k dispozici pouze sezóně (1). Jejich nutriční hodnota je velmi vysoká. Vejce patří mezi potraviny, které mají vyvážený obsah živin a jsou zároveň dobře stravitelná, nehledě na to, že množství vitaminů, minerálních látek a jiných složek závisí na složení potravy ptáků (27, 28). Významnou složkou jsou bílkoviny nacházející se především v bílku, kde jsou součástí většiny její sušiny a z části ve žloutku zhruba v 16- ti %. Tyto bílkoviny jsou považovány za hodnotnější než například bílkoviny masa nebo mléka (27). Vejce o hmotnosti 50 g obsahuje 6,25 g plnohodnotných bílkovin (29). Na druhou stranu žloutek obsahuje lipidy, které zejména v minulosti vyvolávaly rozpory o jejich prospěšnosti či negativním vlivům na lidský organismus (27). Diskutovaný byl obsah cholesterolu a jeho vztahu ke kardiovaskulárním onemocněním (28). Lipidy se skládají z tri-, di- i monoacylglycerolů a fosfolipidů, které jsou součástí až 2/3 sušiny žloutku (27). Právě proteiny žloutku mají výrazně vyšší sytící účinek než ostatní zdroje bílkovin. Navíc některé studie ukázaly, že při konzumaci vajec na snídani dochází k menšímu příjmu energie v průběhu dne, a tudíž k výraznější ztrátě tělesné hmotnosti v průběhu osmi týdnů, než při konzumaci produktů z obilovin. Je tak možné, že omezení zařazení vajec do našeho jídelníčku kvůli obviněním ze vzniku kardiovaskulárních chorob, z důvodu přítomnosti cholesterolu, došlo k záměně za převážně sacharidové snídaně na úkor těchto kvalitních bílkovin. 28
Vejce jsou také zdrojem biologicky dostupné formy karotenoidů, které mají význam pro prevenci vzniku tzv. šedého zákalu nebo makulární degenerace, při které dochází k postižení centrálního vidění. Jsou také spojeny s nižším rizikem vzniku některých typů rakoviny a aterosklerózy karotid (28). Dále se ve vejci nachází cholin, sloučenina bohatá na methyly, který se uplatňuje při syntéze fosfolipidů a acetylcholinu (29, 30). Cholin je také potřebný pro signalizaci buněčných membrán (fosfolipidů), transport lipidů (lipoproteiny), poskytuje methylové skupiny pro reakce metabolismu (31). Cholin může mít vliv i na snížení plazmatické koncentrace homocysteinu
a zánětlivých faktorů, které
se podílejí
na vzniku
kardiovaskulárních chorob (28). Současné studie však prokazují, že obsah fosfolipidů má význam pro metabolismus cholesterolu, zvyšují hladinu HDL a adiponektinu (32). Tabulka 4: Nutriční hodnoty vejce na 100g (33) Energie Bílkoviny Tuky SAFA MUFA PUFA Cholesterol Sacharidy Vláknina Voda
kJ g g g g g mg g g g
575 12,5 9,2 2,53 4,07 1,04 372 1,3 0 76,1
Vitamin B1 Vitamin B2 Vitamin C Vitamin A Alfa-tokoferol Sodík Hořčík Draslík Vápník Železo
mg mg mg mg mg mg mg mg mg mg
0,08 0,42 0 0,161 1,05 119 23 132 54 1,7
1.2.5 Med Med je řazen mezi potraviny s vysokou energetickou hodnotou a v průběhu vývoje člověka byl zřejmě důležitou složkou stravy. Existují etnografické záznamy a příklady paleolitických jeskynních maleb, které zachycují sběr medu, roj včel nebo plástve medu. Další poznatky naznačují, že hominidé zřejmě byli schopni najít včelí hnízda s pomocí nástrojů (34). V současné době například australští domorodci využívají pírka, díky nimž jsou schopni včelu sledovat až k jejich hnízdu (35). Dnešní med se pro ně tudíž mohl stát cenným zdrojem energie, doplňujícím stravu složenou z masa a rostlinných produktů. Med, ať je jakéhokoliv původu obsahuje asi 80-95 % cukru, jedná se o směs glukózy a fruktózy. Obsahuje také stopová množství vitaminů, minerálních látek. Navíc med konzumovaný našimi předchůdci obsahoval larvy včel, které jsou dalším zdrojem energie, 29
tuku a proteinů. Tím došlo k zvýšení nutriční hodnoty medu, který se proto stal významným, kvalitním a velmi cenným zdrojem energie. Pro dnešní lovce a sběrače, konkrétně pro kmen Aché žijící v Paraguay tvoří med druhou nejdůležitější složku stravy, první zaujímá maso divokých zvířat. Podobně jsou na tom také sběratelé z latinské Ameriky, Asie, Australie a Afriky. Pro kmen Hadza, pocházející Tanzanie, je med považován za nejcennější a vysoce vážený zdroj, který tvoří zhruba 15 % jejich stravy. Je pravděpodobné, že med byl získáván již v době existence Australopitéka. Nicméně důkazy týkající se nálezů nástrojů jsou odhadovány do doby 2,5 miliónů let před naším letopočtem. Tyto nástroje nejspíš sloužily k vyšší výtěžnosti medu z úlů. V průběhu času, kdy docházelo k rozvoji mozku, bylo potřeba jej zásobovat energií a glukózou, která v té době byla těžko dostupná. Je tedy možné, že med byl tou vhodnou potravinou, která byla dobře stravitelná, energeticky a nutričně velmi bohatá a pomohla vyplnit chybějící energetický deficit, především v obdobích sucha (34).
1.3 Potraviny nevhodné 1.3.1 Mléko a mléčné výrobky Do seznamu potravin, které do paleodiety nepatří, jsou mléko a mléčné výrobky. Důvod pro toto omezení je připisován pomalému evolučnímu vývoji od dob Homo sapiens, který byl na Zemi asi 200 000 let. Vývoj anatomie člověka byl velmi pomalý, avšak pokrok ať už v zemědělství nebo v průmyslu nastal v průběhu pouhých 10 000 let. V paleolitu lidé měli možnost získat mléko ze zvířat, které si ulovili, nebyli ale dále schopni ho strávit. Výjimku tvoří novorozenci a všechny ostatní savčí druhy, kterým je umožněno mléko trávit. Po odstavení dojde k „vypnutí“ genu, který to umožňuje (32). V období 10 000 let před naším letopočtem docházelo k domestikaci zvířat. Do stejného období datujeme počátky konzumace mléka a mléčných výrobků (36). Není pochyb, že mléko a mléčné výrobky mají bohatou historii a i když jsou v paleodietě zařazeny do kategorie nevhodných potravin, je otázkou zda je toto vyřazení opodstatněné a zdraví přínosné. Na světě je mnoho potravin, které byly na základě zkušeností zařazeny do kategorie jedlých potravin. Mléko hraje v této kategorii unikátní roli. Jedná se o potravinu, která je zdrojem základních živin a má vysokou nutriční hodnotu. Mezi základní látky, které jsou obsaženy v mléku, patří zejména vysoce kvalitní bílkoviny, vápník, fosfor, vitamin B2, vitamin B12 a zinek. Důležitou součástí mléčných produktů jsou probiotika, která zlepšují funkci a metabolickou aktivitu střev, nehledě na to, že mléko má taktéž pozitivní efekt na 30
trávicí systém. Konzumace mléčných výrobků snižuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu z důvodu vysokého obsahu vápníku (37). Často diskutovanou součástí mléka byl tuk, trans-mastné kyseliny popřípadě cholesterol. Největší procento (97-98 %) v celkovém obsahu mléčného tuku tvoří triacylglyceroly. Ostatní 2-3 % připadají fosfolipidům, cholesterolu, esterům cholesterolu, diacylglycerolu, monoacylglycerolu a volným mastným kyselinám. Složení mléka se mění v závislosti na ročním období, které dále ovlivňuje skladbu krmiva (38). 1.3.2 Laktózová intolerance versus laktózová tolerance Laktózová intolerance je stav charakterizovaný neschopností štěpit laktózu. Tato intolerance se přirozeně mění v různých populacích (39). Existují archeologické nálezy v podobě keramických nádob, které dokazují konzumaci mléka v období před 7 000 lety. Produkce laktázy v dospělosti mohlo mít zásadní význam pro výživu člověka, poněvadž takto získali širokou škálu živin, které je mohly udržet naživu v období, kdy nebylo dostatek sklizně (36). Existuje několik hypotéz vzniku laktózové tolerance. První se opírá o domestikaci zvířat, která dávala mléko a s přibývající konzumací mléka a jeho výrobků docházelo postupem času k laktózové perzistence v dospělosti. Tato mutace genu se stala výhodnou, protože umožnila přísun kvalitních nutrientů a byla nadále přinášena do dalších generací (40, 41). Druhá teorie je založená na vzniku laktózové tolerance u pouštních nomádů, kteří za daných podmínek měli výrazný nedostatek potravin i vody. Díky velbloudům jsou však schopni přežít nepříznivá období. Velbloud je typický svým hrbem, který mu slouží jako zásobárna tuku. Proto mohou přežít i 14 dní bez vody nebo potravy a přesto schopni dávat mléko, které využívali právě nomádi. Zajímavým poznatkem je geografické rozložení laktózové tolerance. Nejvyšší frekvence laktózové tolerance pozorujeme v severní Evropě. Laktózová tolerance vykazuje klesající tendenci směrem k jihu a východu. V Africe je výskyt spíše nerovnoměrný (42). Při příchodu neolitických kultur ze středního východu docházelo k vytlačení místních lovců a sběračů na sever. Takto se rozšířila tolerance do severnějších zemí, zatímco neolitické kultury se na jihu usadili dříve, než se objevila mutace (36). Obrázek 1 znázorňuje geografické rozmístění laktózové intolerance ve světě. Sytá červená barva naznačuje 91-100% výskyt laktózové intolerance, která je charakteristická spíše pro asijskou populaci. Vysoké procento intolerance je zastoupeno také v jižní polovině Afriky. 31
Obrázek 2: Rozložení laktózové intolerance ve světě (43) 1.3.3 Obiloviny Období lovců a sběračů skončilo s příchodem zemědělství a změnilo se tak dosavadní stravování bohaté na živočišné proteiny a tuky (12). Před 10 000 lety, kdy skončila poslední doba ledová, se přeměnila také dosavadní flóra a fauna. Důsledkem tohoto procesu byla změna lidského chování. Člověk postupem času začal pěstovat plodiny a později domestikovat zvířata (2). Zemědělství výrazně změnilo dosavadní stravovací zvyklosti. V průběhu několika tisíciletí tak došlo ke snížení konzumace masa a podíl rostlinných zdrojů se zvedl na 90 % (3). S přeměnou člověka predátora na člověka zemědělce přišel nárůst populace a vytvoření nových technik jako keramika, tkaní nebo psaní. Na druhou stranu s tímto převratem docházelo k anatomickým a funkčním změnám kostí a zubů. Další odlišností je snížení průměrné výšky, nárůst populace a porodnosti, které s sebou neslo i vyšší novorozeneckou úmrtnost. Díky postupnému vzniku zemědělství docházelo k usídlování a vznikly tak podmínky pro výskyt infekčních onemocnění. Proces pěstování plodin přinesl zdroj sacharidů a bílkovin, ale také fytátů, které brání vstřebávání některých mikronutrientů (2). Postupem času nastávalo utlačování původních lovců a sběračů zemědělci a kočovníky, proto se dnes většina kultur lovců a sběračů nachází na periferiích kontinentů, respektive v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami pro pěstování nebo hospodářství (12). Ačkoli došlo k prudkému vývoji až v neolitickém období, existují důkazy 32
o zpracování divokých odrůd obilovin v dřívějších dobách. Studie, prováděné v oblastech Klisoura, Kabara, Ohalo a českých Dolních Věstonicích odhalily zbytky rostlin, představujících důležitou složku tehdejší stravy. V Ohalu byly objeveny zmíněné důkazy o zpracování obilovin a o efektivních metodách tepelného zpracování mletých semen. V mnoha evropských nalezištích paleolitických artefaktů byly nalezeny kamenné nástroje, z nichž některé mohly sloužit pro rozrušení rostlinných tkání a právě na těchto kamenech byly objeveny pozůstatky škrobových zrn. Mezi tyto lokality patří i Pavlov na jižní Moravě. S největší pravděpodobností tato zrna patří rostlinám jako orobinec a kapradí, pro které jsou typické zásobní podzemní orgány. Tyto orgány jsou bohaté na škrob a poskytovaly tak velmi výhodný zdroj energie a sacharidů. Celkově se však konzumovaly rostlinné produkty v závislosti na jejich dostupnosti. Není ale pochyb o zařazení obilných zrn do paleolitické stravy (44). Rozmach zemědělství nastal v období mladší doby kamenné, tedy v neolitu datovaný od 10 000 – 9 000 před naším letopočtem. S příchodem obilovin a jejich záměně za divoké odrůdy rostlin a potravin živočišného původu charakteristické pro stravování lovců a sběračů, došlo k několika výživovým změnám. Změnila se glykemická nálož, poměry mastných kyselin, obsah makronutrientů a mikronutrientů, poměr sodíku a draslíku a nakonec obsah vlákniny. Glykemická nálož posuzuje schopnost potraviny zvyšovat glykémii na základě množství a kvality sacharidů v potravině. V průběhu zavádění obilovin do stravy došlo k její změně, protože obiloviny mají větší glykemickou nálož než ovoce a zelenina. Dlouhodobá konzumace potravin s vysokou glykemickou náloží se dřív nebo později může projevit na metabolických pochodech a celkovém zdraví. Postupem času může dojít ke vzniku chronické hyperglykemie, hyperinzulinemie a tímto mechanismem je podporována inzulinová rezistence, která je předstupněm vzniku metabolického syndromu (12). Také je třeba zdůraznit, že typické stravovací zvyklosti západního světa obsahují kolem 39 % potraviny podporující inzulinovou rezistenci, ať už se jedná o zpracované obiloviny nebo jednoduché cukry (12). Podle Cordaina jsou obiloviny také zodpovědné za snížení průměrné tělesné výšky v období neolitické revoluce (45). Homo sapiens sapiens byl vystaven hojnému množství živočišných zdrojů a bílkovin po dobu asi 30 000 let. Proto byli jeho potomci, kteří žili v období rozkvětu zemědělství, až o 15 centimetrů nižší. V 19. století, kdy propukla průmyslová revoluce, byly živočišné produkty ve stravě dostačující a tělesná výška opět vzrostla. Nyní jsme v situaci, kdy se výškově podobáme našim již moderním předchůdcům (3). Snížení tělesné výšky, robustnosti a zvýšení markerů výživového stresu se začaly 33
projevovat již při přechodu mezi obdobím lovu a sběru a zemědělstvím, což naznačuje, že určité aspekty tohoto nesouladu započaly před 10 000 lety. Domněnka, že byla tato neshoda vyřešena adaptací, není úplně přesvědčivá. Je pravdou, že když člověk opustil Afriku před 100 000 – 50 000 lety, vývoj stále určitým způsobem probíhal. Ať už se jedná o pigmentaci vlasů, očí, kůže, perzistenci laktózy v dospělosti nebo adaptivní mechanismy proti mikroorganismům v případě hemoglobinopatií. Byly také odhaleny jemné adaptace na výživové a ekologické podmínky, zahrnující i různou frekvenci alel podmiňující vazbu na obiloviny na rozdíl od kořenů a hlíz (18). Cordain také uvádí, že příchod pěstování obilovin přispěl ke zvýšení novorozenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu infekčních onemocnění, anémie způsobené deficitem železa, popřípadě jiných deficitů minerálních a látek a vitaminů, osteomalacií a dalších onemocnění zapříčiněné nedostatkem minerálních látek v kostech, zubní kazy a defekty zubní skloviny (45, 46). Jestliže by zemědělství dokázalo výrazně změnit lidský genom, potom by se populace jako Kalahari San, arktičtí Inuité a australští Aboriginci, jejichž předchůdci žili do nedávna jako lovci a sběrači, měly geneticky lišit v určitých směrech od populací blízkého východu, Číňanů a obyvatel Nové Guiney, jejichž předchůdci převzali farmářský způsob života před několika miliony let. Neexistuje však žádný důkaz, který by potvrzoval tento rozdíl. Určitá genetická variabilita se nachází mezi různými populacemi a některé z nich mohou ovlivňovat náchylnost k nemocem. Některé variace jsou připisovány vlivu kulturního vývoje v průběhu posledních 10 000 let. Výjimku může tvořit tolerance lepku a laktózy popřípadě hemolytické anémie. Od doby neolitické revoluce uplynulo dostatečné množství času, aby mohlo dojít k určitým změnám v našem genomu, nicméně genetická data poskytují přesvědčivé důkazy proti tvrzení, že dlouhá expozice člověka zemědělským a průmyslovým podmínkám nás dokázala geneticky odlišit od našich předchůdců z doby kamenné (5). Současné studie potvrzují pozitivní vliv na zdraví a prevenci kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, kvůli nepřebernému obsahu prospěšných látek. Tyto studie spojují obiloviny s příznivým vlivem na kardiovaskulární systém. Mezi látky významné pro lidskou výživu a obsažené v obilovinách patří beta-glukany, oligosacharidy apod., které mají prebiotickou funkci v tlustém střevě a podílí se tak na prevenci vzniku zánětlivých onemocněních střev a obezity. Obiloviny dále mají účinek na hladinu glukózy a inzulinu v krvi, obsahují vitaminy, minerální látky a bioaktivní látky, které se nachází převážně v obalech zrn (47).
34
1.3.4 Luštěniny Stejně jako obiloviny tak i luštěniny hrají významnou roli ve výživě člověka, ačkoliv nejsou příliš oblíbenou součástí našeho jídelníčku. Luštěniny mají bohatou historii konzumace a jejich zařazení do stravy člověka datujeme do období 5 500 před naším letopočtem. Luštěniny patří mezi první potraviny, které byly pěstovány člověkem. Z těchto důvodů jsou vynechány s paleolitické diety. Jsou produktem zemědělství a v období vývoje člověk nebyly k dispozici. Luštěniny jsou zdrojem oligosacharidů, způsobujících flatulenci, dále vitaminů skupiny B včetně kyseliny listové, vitaminu C a vitaminu E. Obsahují také polyfenoly, bioaktivní látky a minerální látky (zejména draslík, zinek, vápník, železo, hořčík, fosfor, měď), které jsou špatně využitelné z důvodu přítomnosti kyseliny šťavelové, která s nimi vytváří vazbu. Důležitou součástí jsou fosfolipidy, přítomné zejména v sóji a rostlinné steroly. S výjimkou sóji a podzemnice olejné jsou luštěniny charakteristické nízkým obsahem tuku (48). I přesto je složení tuků výhodné, protože se v převážné většině jedná o polynenasycené mastné kyseliny, tedy kyselinu linolovou, která je dominantní a kyselinu α-linolenovou. Luštěniny se vyznačují vysokým obsahem bílkovin, a i přesto, že obsahují limitující aminokyseliny methionin a cystein, v kombinaci s obilovinami, tvoří plnohodnotný zdroj proteinů. Mají význam v prevenci diabetu mellitu II. typu, ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody a hypertenze. Byla taktéž nalezena korelace mezi konzumací luštěnin a sníženým výskytem kardiovaskulárních onemocnění, onkologických onemocnění, nadváhou a obezitou, osteoporózou, hypertenzí, gastrointestinálními chorobami a pozitivními účinky na hladiny LDL a HDL cholesterolu. Ačkoliv luštěniny překypují nutričními benefity, které bychom měli využívat, vyznačují se obsahem nenutričních a přírodních toxických látek (49). 1.3.5 Nenutriční látky Dalším argumentem pro paleodietu je fakt, že se v luštěninách a obilovinách se nacházejí nenutriční látky. Jedná se o složky stravy, které snižují nebo omezují její biologickou hodnotu. Brání trávení nebo vstřebávání některých nutrietů. Mezi tyto látky patří fytáty, fenoly, taniny, kyanogeny, inhibitory proteáz, lektiny a oligosacharidy, zejména α-galaktosidy, které způsobují flatulenci. Některé z těchto nenutričních látek mohou mít mírné nebo nežádoucí fyziologické účinky (např. nadýmání). Na druhou stranu se nelze čeho obávat, protože tepelnou úpravou, vyluhováním a výměnou 35
vody před přípravou pokrmu se většina toxický látek zničí nebo odstraní a tím dochází ke zvýšení biologické dostupnosti živin (49). 1.3.5.1 Lektiny Lektiny tvoří velkou skupinu proteinů, které mají schopnost aglutinovat (shlukovat, srážet) erytrocyty (50). Jsou odolné vůči gastrointestinálnímu trávení, přičemž tyto negativní účinky jsou s největší pravděpodobností způsobené tím, že některé lektiny dokáží porušit celistvost střevního epitelu, a tím i absorpci a využití živin (51). Ve střevě odolávají proteolytické degradaci a mohou způsobit zpomalení růstu, což bylo zjištěno u zvířat, kterým se podávaly izolované lektiny z luštěnin a obilovin (51, 52). 1.3.5.2 Inhibitory proteáz Do této skupiny řadíme inhibitory trypsinu a chymotrypsinu, které mají schopnost inhibovat účinky těchto enzymů štěpící bílkoviny, tím pádem dochází ke snížení jejich biologické hodnoty. Z tohoto důvodu mohou také inhibovat růst. V souvislosti se změnou trávení bílkovin dochází k vyšším nárokům pankreatu na sekreci enzymů a následně k jejímu zvětšení. 1.3.5.3 Oligosacharidy Významnou složkou tvoří α-galaktozidy, které v tenkém střevě člověka nemohou být štěpeny kvůli absenci odpovídajícího enzymu. α-galaktozidy se tedy v nezměněné podobě hromadí v tlustém střevě, kde působí bakteriální α-galaktozidázu a dochází k anaerobní fermentaci za vzniku H2, CO2 a CH4. Tyto plyny následně způsobují břišní dyskomfort a plynatost, kvůli které jsou luštěniny často vynechávány. 1.3.5.4 Taniny Taniny jsou definovány jako polyfenoly typické svou svíravou chutí. Mají vliv na trávení bílkovin, se kterými tvoří komplexy odolné vůči působení enzymů. Také mají schopnost vázat minerální látky, kterým brání ve vstřebání (49).
36
1.3.5.5 Kyanogeny Jedná se o sloučeniny, které se při rozkladu přeměňují na kyanovodík. U člověka při vyšších dávkách způsobuje otravu (53). V relativně vysokých hodnotách se vyskytují v luštěninách. Vařením, pražením nebo sušením na slunci se eliminuje veškerý kyanovodík, který by mohl posléze vzniknout. 1.3.5.6 Fytáty Fytáty jsou typické tvorbou chelátů s kovovými ionty, nejčastěji se jde o vápník, hořčík, zinek a železo. Kvůli tomuto nerozpustnému komplexu nedochází ke vstřebání ze střeva a tím se snižuje biologická dostupnost těchto minerálních látek (49). Nenutriční látky tedy sice mohou hrát určitou roli v trávení a vstřebávání živin při přívodu obilovin a luštěnin, ale snadnou kulinární úpravou dochází k eliminaci potenciálních rizik nebo projevů jejich účinků. Luštěniny a obiloviny jsou důležitou komponentou současného jídelníčku, tvoří jeho základ a je doporučována jejich pravidelná konzumace.
37
1.4 Vitaminy a minerální látky v paleodietě 1.4.1 Obsah vitaminů Paleodieta obsahuje více vitaminů ve srovnání s typickou západní stravou. Téměř polovina západní populace může být ohrožena nedostatečným přívodem vitaminů, zejména vitamin A, C a vitaminy skupiny B (54). Odhaduje se, že je téměř 1,5 – 8 krát větší přívod mikronutrientů u paleodiety, což je zřejmé z převahy příjmu velkého množství ovoce a zeleniny (55). Nejmarkantnější rozdíl je v přívodu vitaminu C, jehož hodnota se v průměru přibližuje 600 mg, a to při poměru 35 %:65 % ve prospěch rostlinných potravin. V souvislosti se zvýšeným výskytem osteomalacií apod. s příchodem agrární revoluce, není příčinou těchto onemocnění pouze příjem obilovin a zemědělských produktů, ale je třeba posuzovat celkový životní styl lidí v období neolitu a paleolitu. Paleolitičtí předchůdci dnešního člověka měli dostatek až nadmíru pohybu, která s sebou nesla žádoucí expozici slunečního záření, které je významné pro tvorbu vitaminu D podílejícího se na kostním metabolismu. V období paleolitu lidé také pojídali potraviny pocházející z vodních ekosystémů, které jsou bohaté na vitamin D a vitamin A. Tyto látky měly významný pozitivní vliv na vývoj mozku a genovou transkripci. Je známo, že je dnešní populace často ochuzena o tyto nutriety. Při rekonstrukci paleodiety byly odhaleny zvýšené dávky kyseliny listové, riboflavinu, thiaminu, vitaminu A, D, E (11). Díky vysoké a pravidelné konzumaci libového masa je také zajištěn přívod vitaminů skupiny B, především vitaminu B12, který se nachází pouze v živočišných zdrojích (22). 1.4.2 Obsah minerálních látek Množství minerálních látek stejně jako je tomu u vitaminů jsou v paleodietě ve zvýšeném množství ve srovnání s normálním způsobem stravování. Studie, které odhadly množství minerálních látek, došly k závěru, že se v paleodietě nachází zvýšené množství hořčíku, fosforu, zinku, mědi, železa, manganu, draslíku a jódu (11, 54). Významná jsou především množství železa, protože jeho nedostatek je nejčastější příčinou anémie, která se vyskytuje jak v rozvojových, tak v rozvinutých zemích (54). Velmi diskutovaný je poměr sodíku a draslíku. V dnešní době se potýkáme s nadměrným přívodem soli, a to až několikanásobně větším. Tím dochází k nadměrnému přívodu sodíku, který může mít v takovémto množství negativní vliv na lidské zdraví. V paleodietě je nežádoucí konzumace jakýchkoli zpracovaných potravin, od uzenin a salámů až po instantní potraviny. Díky této restrikci a dostatečné konzumaci ovoce a zeleniny je zajištěna eliminace sodíku a zvýšený 38
přívod draslíku (56). Tím klesá poměr mezi sodíkem a draslíkem, což je považováno za příznivý faktor při prevenci nebo kompenzaci hypertenze (18). 1.4.3 Rizika deficitu Zvláštní pozornost by měla být věnována vápníku, který může být deficitní díky absenci mléka a mléčných výrobků. Přesto některé studie a publikace uvádí daleko vyšší přívod vápníku prostřednictvím paleodiety. Současní lovci a sběrači konzumující velké množství rostlinných potravin mohou dosáhnout hodnoty 1 500,4 mg za den. V případě zahrnutí masa je konečný denní přívod 1 579,2 mg, při poměru živočišných a rostlinných zdrojů 35:65 (3). Některé odhady posouvají hranici přívodu vápníku na 1 956 mg při denním energetickém příjmu 12 558 kJ (57). V prováděných experimentech se hodnoty pohybují obvykle kolem 500 mg (10, 58). Je také třeba brát v úvahu vstřebatelnost, která je různá v závislosti na obsahu nenutričních látek, především oxalátů a fytátů nacházející se v rostlinných potravinách, jako je například rebarbora, špenát, mangold, angrešt, rybíz, dále obiloviny a ořechy (59). Navzdory tomu byla kvalita kostní tkáně našich předchůdců na vyšší úrovni, kosti byly silnější a údajně srovnatelné s pevností kostí dnešních atletů (60). Pozitivní vliv na stavbu kostí měl životní styl a fyzická aktivita, která přestavovala nezbytnou součást pro přežití (61). Ačkoliv je přívod vápníku v paleodietě nižší, je možná určitá kompenzace vyššího přívodu hořčíku, kdy na druhou stranu vzniká nižší exkrece vápníku a hořčíku močí a dochází tedy k menším ztrátám. Není tedy pravděpodobné, že by mohlo dojít k narušení homeostázy vápníku (58).
39
1.5 Mikrobiota Z vyšetření zachovalého lidského koprolitu (taktéž známý jako „paleo-stolice“) bylo zjištěno, že profil mikrobioty odráží jejich stravovací návyky a její bohaté složení se velmi podobá složení současných lovců a sběračů. Stravovací zvyklosti významně ovlivňují mikrobiální různorodost gastrointestinálního traktu a je větší měrou v souladu s naší původní stravou než tou, která je spojována se vznikem chronických onemocnění. Z toho vyplývá, že dnešní lovci a sběrači pocházející z Afriky nebo Jižní Ameriky mají daleko rozmanitější složení mikrobioty. Významným prvkem utvářející střevní mikrobiotu je pohybová aktivita vykonávaná v přírodě. Řada odborných článků také došla k závěru, že by měla být podobného charakteru jako v minulosti lovení a sbírání. Pobyt venku dává příležitost naší mikrobiotě setkat se s vonnými chemickými látkami, které jsou spojené se snížením stresu a podporou imunity. Střevní mikrobiota není tedy dána pouze stravou, ale ovlivňují ji i faktory životního prostředí, které jsou jedinečné pro různé geografické lokality a lidské společenství (62). Z hygienických důvodů je také v dnešní době doporučena dostatečná tepelná úprava masa. Kužela uvádí, že je konzumace syrového masa vysoce riziková (63). Nicméně v době paleolitu byla konzumace syrového masa běžná až do doby objevení ohně (12).
1.6 Paleodieta a onemocnění Mnozí zastánci paleodiety tvrdí, že paleodieta je vědecky podložený fakt. Nicméně ve skutečnosti nebylo provedeno mnoho klinických studií srovnávající paleodietu s ostatními již zavedenými dietami jako například diabetická nebo středomořská. Navíc většina těchto studií trvala krátce a byla velmi různorodá nebo podhodnocená. Paleodieta se stala terčem kritiky ze strany odborníků, kvůli přehnaným tvrzením některých celebrit nebo amatérsky vytvořeným blogů propagující tuto dietu. Mezi taková tvrzení patří například předcházení nebo léčení syndromu polycystických ovarií, autismu, demence a dalších mentálních poruch. Tato tvrzení nejsou podpořena klinickými studiemi. Jiný pohled na tuto problematiku přináší antropologové. Tvrdí, že stravovací zvyklosti člověka je potřeba zjišťovat z jejich chování a sociálních a psychologických aspektů jejich života (57). Příkladem může být článek Kohouta, který pojednává pouze o negativních aspektech paleodiety, aniž by došlo ke zmínění pozitivních účinků, které paleodieta může mít vzhledem k některým onemocněním (75).
40
V posledních několika desetiletí došlo ke zvýšení incidence chronických onemocnění, nicméně je třeba poznamenat, že se na druhou stranu výrazně snížil výskyt onemocnění alimentárního původu a zvýšil se střední délka života (2). Jedná se o velmi diskutované téma, protože střední délka života člověka před zemědělskou revolucí byla odhadnuta na 30-35 let. Důvodem takto nízkého věku nebylo nedostatek starších lidí, nýbrž vysoká úmrtnost novorozených dětí a kojenců. Převládající příčinou úmrtí byla infekce (18). Jestliže je paleodieta, opravdu prospěšnější než současné stravování v rozvinutých státech, proč má tedy dnešní populace vyšší střední délku života? S tím souvisí také vyšší výskyt chronických degenerativních onemocnění, který je však podmíněný věkem. Naši předchůdci nežili tak dlouho, aby se u nich mohly klinicky projevit tyto potíže. Důvod pro snižování četnosti chronických onemocnění je relativně malý vliv na střední délku života. Tato onemocnění jsou typickou příčinou úmrtí v pozdějším věku. O tom, jestli je paleodieta a tento způsob života opravdu prospěšný, by mělo být posuzováno také podle jiných parametrů než střední délka života (65). 1.6.1 Kardiovaskulární onemocnění a lipidový metabolismus Historické a archeologické záznamy uvádí, že naši předchůdci byli štíhlí a do jisté míry zbaveni chronických onemocnění (66). Mnozí autoři zabývající se paleodietou tvrdí, že za kardiovaskulární onemocnění a vlastně za všechna neinfekční onemocnění hromadného výskytu je zodpovědný současný styl stravování, který není v souladu s naším metabolismem a fyziologií, které jsou nastavené na paleolitický způsob stravování (67). V průběhu posledních 64 let prokazují antropologické výzkumy relativně nízké hodnoty cholesterolu v séru a hladinu triacylglycerolů u domorodých populací, jejichž strava je tvořena především živočišnými potravinami. Klasickým příkladem jsou Eskymáci, kteří navzdory daleko vyšší konzumaci živočišné stravy disponují příznivějším lipidovým profilem, co se týká nízkých hodnot LDL, VLDL, celkového cholesterolu, triacylglycerolů a vyšších hladin HDL cholesterolu v porovnání s dánskou populací. Nižší hladiny jsou připisovány vyššímu přívodu mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin a nižšímu přívodu nasycených mastných kyselin. Zároveň vyšší hladiny HDL mohou být zapříčiněny omezeným přívodem sacharidů nebo vyšším přívodem omega-3.
41
Dalším pozitivním faktorem z hlediska kardiovaskulárních chorob jsou stanovené vysoké plazmatické koncentrace vitaminu B12 a folátu, které při dostatečném zásobení vitaminu B6 redukují množství homocysteinu v plazmě (68). 1.6.2 Ateroskleróza Ateroskleróza je chronické onemocnění, které je charakteristické zánětem a hromaděním tukové tkáně. Tyto dva procesy postupem času ústí v patologický stav, který se stává základním prvkem při vzniku mnoha kardiovaskulárních onemocnění (69). V dnešní době se ateroskleróza vytváří poměrně v mladém věku a její vrchol můžeme pozorovat spíše ve stáří. V přehledové studii prováděné Lindbergem, Cordainem a Eatonem je uvedena skutečnost, která jako příčinu aterosklerózy uvádí právě konzumaci mléka, obilovin a výrobků z luštěnin, jako jsou arašídový nebo sójový olej (70). Na druhou stranu aterosklerotické změny byly zjištěny i u dnešních lovců a sběračů, konkrétně u Maasajů, u nichž dochází k lipidové infiltraci a změnám tkáně. Přitom však nedochází k dalšímu poškození a proto se u těchto lidí prakticky nevyskytují kardiovaskulární choroby. Ačkoliv je jejich přísun tuku zaměřen spíše na ty nasycené, je třeba zdůraznit jejich životní styl, včetně dostatečné pohybové aktivity (11). Paleodieta sice může být kritizována kvůli vysokému aterogenetickému riziku způsobeném vysokou konzumací tuku a masa, na druhou stranu oproti typickému stravování západního typu má paleodieta zhruba 2x vyšší přívod polynenasycených a mononenasycených mastných kyselin, 4x méně sodíku a celkově dostatečné množství ostatních minerálních látek a vitaminů (71). 1.6.3 Metabolický syndrom Metabolický syndrom zahrnuje pět rizikových faktorů, které se obvykle vytváří díky kombinaci nevhodné výživy a sedavému životnímu stylu (46, 58). Mezi tyto faktory řadíme obvod pasu, krevní tlak, koncentrace glukózy, triacylglycerolů a HDL cholesterolu v krevním séru (46). V dnešní době máme důkazy o pozitivním vlivu výživy na jednotlivé komponenty těchto faktorů (58). V roce 2015 byl proveden systematický přehled studií, které srovnávaly paleolitickou dietu s dalšími stravovacími způsoby prováděné s lidmi, u kterých se projevoval jeden nebo více rizikových faktorů metabolického syndromu. V konečném důsledku byla paleodieta 42
vyhodnocena jako efektivnější v krátkodobém horizontu, co se týká zmíněných rizikových faktorů (46). Studie dále prokázaly efektivní snížení tělesné hmotnosti, obvodu pasu, hladinu tuků v séru a zlepšení inzulinové odpovědi za méně než tři týdny u zdravých jedinců, kteří byli odkázáni na paleodietu. Tyto studie však nedisponovaly referenční skupinou. Nicméně kontrolní studie dokázaly zlepšení rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, diabetem II. typu a obézních žen po menopauze. Není však jisté, zda se jedná o prospěšnost paleolitické stravy jako takové nebo se jedná spíše pozitivní efekt snížení hmotnosti doprovázené tímto způsobem stravování. Ve studii zjišťující dopad na metabolický efekt u probandů, kteří trpěli alespoň dvěma faktory metabolického syndromu, bylo odhaleno zlepšení v oblastech celkového cholesterolu, triacylglycerolu a HDL cholesterolu. Zlepšení bylo signifikantní u skupiny, která držela paleodietu v porovnání s druhou kontrolní skupinou stravující se dle zásad správné výživy. Zlepšení u paleoskupiny nastalo také v poměru mezi celkovým cholesterolem a HDL cholesterolem, což je příznivý ukazatel pro kardiovaskulární systém (72). Nicméně existuje studie, která zkoumala vliv paleodiety na lipidový profil v případě neomezeného výběru potravin, bez doporučení o přívodu jednotlivých makronutrientů a bez daného poměru živočišných a rostlinných potravin. Studie naznačovala, jaký závěr může nastat a pokud paleodieta není vhodně nastavena, může dojít k nepříznivým výsledkům i u zdravých jedinců. Během desetitýdenní intervence došlo k výraznému zvýšení LDL cholesterolu, poměru mezi celkovým a HDL cholesterolem, triacylglycerolu a snížení HDL cholesterolu (73). Frassetto a kolektiv provedli experiment, kterého se zúčastnilo 9 dobrovolníků, kteří nebyli obézní. V této studii bylo srovnáváno jejich obvyklé stravování s paleodietou. I přes krátkou dobu trvání došlo v průběhu paleodiety ke zlepšení krevního tlaku, glukózové tolerance, snížení sekrece inzulinu, inzulinové senzitivity, zlepšil se lipidový profil, aniž by došlo k redukci hmotnosti (14). Österdahl v roce 2008 publikoval studii, které se zúčastnilo 20 osob. Z toho celku dokončilo studii pouze 14 osob. Záměrem studie bylo pozorovat efekt třítýdenní intervence paleolitické diety na antropometrické a metabolické parametry. Koncept diety však nebyl zaměřen na vytvoření kopie stravovacích zvyklostí v paleolitu, nýbrž eliminovat některé nevhodné potraviny současného stravování a vynechat potraviny na základě evolučního vzoru. Výsledky ukázaly snížení hmotnosti v průměru o 2,3 kg, celkový cholesterol klesl o 0,2 mmol/l, triacylglycerol, HDL a LDL cholesterol se snížily o 0,1 mmol/l (74). 43
1.7 Redukce hmotnosti Častým doprovázejícím jevem v průběhu dodržování paleodiety je postupný váhový úbytek. Pokud v organismu převládne výdej nad příjmem, dojde ke ztrátě hmotnosti, ať už je to díky většímu výdeji v podobě pohybu nebo sníženému příjmu. Díky vysokému obsahu bílkovin dochází k větší postprandiální termogenezi, a tudíž je vyšší i výdej (1). Tento efekt by mohl přispívat ke snížení celkové konzumace potravin. Studie, srovnávající účinky diety doporučené americkou kardiologickou asociací (AHA) a paleodiety, naznačily příznivější efekt v úbytku hmotnosti v období, kdy byli lidé odkázáni na paleodietu. Studie probíhala ve dvou čtyřměsíčních intervalech, kdy v první části byla dodržována dieta dle AHA a ve druhé paleodieta. Po prvních čtyřech měsících došlo k úbytku hmotnosti 3,3 ± 2,7 kg u mužů, u žen nebyl úbytek signifikantní. Po ukončení paleodiety došlo k redukci hmotnosti u mužů až o 10,4 ± 4,4 kg, pro ženy již k 8,1 ± 5,9 kg úbytku (71). V další studii posuzující dopad paleodiety na skupinu s metabolickým syndromem bylo jedním z cílů nepřipustit snížení tělesné hmotnosti. Navzdory těmto opatřením došlo u zkoumané skupiny k průměrné ztrátě hmotnosti 1,32 kg v průběhu 2 týdnů, ve srovnání s kontrolní skupinou (72). Řada studií také naznačuje příznivější efekt redukce hmotnosti krátkodobých nízkosacharidových diet než diet s nízkým obsahem tuku (10). Ve studii srovnávající vliv paleodiety (výběr potravin ad libidum) a středomořské diety tvořil vzorek 29 pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Vzorek byl rozdělen do dvou skupin. Skupina s paleodietou vykazovala větší snížení obvodu pasu a snížení hodnoty leptinu o 31 % (10). Ve studii Mellberga, ve které byl pozorován soubor postmenopauzálních obézních žen došlo k úbytku hmotnosti o 10 kg za dva roky dodržování paleodiety. Hmotnost byla měřena po půl roce, kde ženy zredukovaly 6.5 kg tuku. Další měření proběhlo na konci druhého roku, kde došlo ke snížení hmotnosti o další 4,6 kg. Největší úbytek tedy nastal v první čtvrtině dané intervence (84).
1.8 Vliv na sportovní výkon Stejně jako řada studií tvrdí, že jsme geneticky nastaveni na paleolitickou stravu, je taktéž pravděpodobné, že existuje představa ideální pohybové aktivity, která je v souladu s fyzickou námahou lovců a sběračů. Není pochyb o tom, že lidé v paleolitu měli více než dostatek fyzické zátěže. Jednalo se zejména o aktivity spojené s běžnými sociálními interakcemi, sběrem ovoce a zeleniny nebo chůzí na středně dlouhé vzdálenosti za účelem lovení zvěře. Rozdíl oproti dnešku je v tom, že pohyb byl pro ně jakýmsi nástrojem pro 44
získávání potravy, a tedy klíčovým pro přežití. Jinými slovy, běhali, aby se mohli najíst, my jíme, abychom mohli běhat. Sedavý způsob života, kterému se dnešní člověk podrobil, řádně přispívá k rozvoji kardiovaskulárních chorob a metabolických onemocnění (61). Výživa je jedním z nejdůležitějších stavebních kamenů ve vrcholovém sportu a taktéž hraje významnou roli v tréninku a dosahování kýžených výsledků. Sportovní výživa je složitý komplex zásad a vždy závisí na charakteru daného sportu, ať už se jedná o vytrvalost, nabrání svalové hmoty, dynamiku nebo redukci hmotnosti při sportovní zátěži. Jakákoli dietní chyba nebo nevhodně nastavený jídelníček by mohl mít negativní dopad na sportovní výkon. Studie opět odkazují na lovce a sběrače, jejichž úroveň fyzické a aerobní kapacity vysoko převyšuje dnešní populaci. Antropologové, nacházející kosterní pozůstatky člověka ze starší doby kamenné zaznamenali srovnatelný charakter těchto kostí, jakou disponují současní vrcholoví sportovci. Někteří autoři jsou přesvědčeni, že paleodieta velmi zlepšuje sportovní výkon, zejména u vytrvalostních sportovců a atletů, pro které je prioritní nižší množství tukové tkáně. Pozitivním faktorem pro sportovce je vysoký obsah bílkovin, jejichž potřeba se zvyšuje s přibývající zátěží. Zásadní je taktéž obsah leucinu a v podstatě všech větvených aminokyselin v paleodietě, které jsou stěžejní nejen pro tvorbu a regeneraci svalů. Je však třeba zdůraznit, že u fyzicky aktivních a zdravých jedinců nepředstavuje množství proteinů 2 g/kg riziko postižení ledvin nebo pozdější osteoporózy. Při nízkém obsahu svalového glykogenu dochází k lepšímu využití mezibuněčného triacylglycerolu v průběhu tréninku. Van Proeyen a kolektiv zjistili, že vytrvalostní trénink ve fázi lačnění může zlepšovat využití tuků jako zdroje energie a šetřit tak glukózu v krvi (77). Nicméně Vogt se společníky odhalil, že obsah triacylglycerolu může být zdvojnásoben bez významného snížení mezibuněčného triacylglycerolu ve svalech (78). Paleodieta by mohla být východiskem pro zdokonalení flexibility využívání jednotlivých substrátů ve vytrvalostním tréninku. Sice je paleodieta řazena mezi nízkosacharidové diety, existují ale západní africké populace, jejichž strava zahrnuje spíše střední obsah sacharidů, zhruba kolem 39-40 %. Tento podíl by mohl zajistit udržení potřebného svalového glykogenu a zároveň možnost zvýšení využití mastných kyselin. Z těchto pohledů by paleodieta mohla být východiskem pro flexibilnější využívání substrátů a tím pádem mít benefiční potenciál pro výkon ve vytrvalostních sportech. Nicméně dnešní výživová doporučení pro sportovce se přiklání spíše ke zvýšenému přívodu sacharidů oproti normální populaci, protože tvoří zásadní zdroj energie při fyzické aktivitě o vyšší intenzitě. Důležitá je také funkce stavebního materiálu pro tvoru zásobního glykogenu, které tělo využívá po určité době fyzické zátěže. 45
Vzhledem k tomu, že je z paleolitické diety vyloučeno mléko, došlo by k eliminaci přívodu větvených aminokyselin a dalších nutrientů, které mohou zvýšit proteosyntézu ve svalech, minimalizovat jejich ztrátu a obnovovat množství svalového a jaterního glykogenu. Tyto vlastnosti mléka jsou pro sportovce přínosné, nicméně konkrétně tyto rysy mohou být suplovány kvalitními bílkovinami v mase (79). Výhoda paleodiety by tedy mohla být v dostatku bílkovin, které jsou významným zdrojem větvených aminokyselin. Ty jsou významné při fyzické zátěži a v obsahu vitaminů a minerálních látek, které mají vliv na organismus v průběhu tréninku, kdy dochází k jejich ztrátám. Je třeba zkonstatovat, že všechny tyto nutriční složky je možné přijmout dobře sestaveným jídelníčkem, a to i s dostatkem sacharidů, které jsou stěžejním makronutrientem, zajišťujícím zásadní zdroj energie.
1.9 Vliv paleodiety na ženy ve specifických zdravotních situacích Výživa měla pro ženy v paleolitu zásadní význam především z důvodu reprodukce. Díky zlepšení kvality výživy došlo ke zvětšení mozkové kapacity a metabolické aktivity. Tyto dva procesy souvisí se zvětšenou denní energetickou potřebou, zejména v průběhu těhotenství a laktace. Bylo například zjištěno, že předpokládaná denní potřeba pro ženu druhu Homo erectus byla zhruba o 66 % vyšší v porovnání s ženou druhu Australopithecus a byla téměř o 100 % vyšší v průběhu laktace u Homo erectus než u ženy Australopitéka, která nebyla těhotná, a ani nebyla v období laktace. Tato energetická náročnost se tudíž mohla projevit ve zvýšení tukových zásob (11). 1.9.1 Těhotenství Těhotenství je stav charakteristický vývojem plodu od jeho početí až do doby, kdy je potomek schopen života mimo dělohu. Výživa hraje nesmírně důležitou roli a může jak pozitivně, tak negativně ovlivnit průběh těhotenství z pohledu matky i dítěte. Období těhotenství a laktace vyžaduje vyšší přívod nutrientů. Nicméně jakákoli odchylka ať ve smyslu nedostatku nebo nadbytku, může mít neblahý dopad na dítě i na matku. V paleolitu byl tento typ stravy bohatý na polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, které měly velmi pozitivní vliv na vývoj mozku dítěte (11). Znamená to, že existuje pozitivní vliv paleodiety na těhotenství. Jedním z kladných účinků by mohl být dostatečný přívod hemového železa, jehož poptávka v tomto období je zvýšená, zejména v druhé polovině. Absorpce železa je závislá na 46
jeho zásobách v organismu a obecně se zvyšuje při jeho nedostatku. Anémie bývá častým doprovázejícím stavem u těhotných žen, proto je nutné věnovat této minerální látce pozornost (80). Dalším prospěšným faktorem paleodiety by mohl být obsah kyseliny listové, který může být až dvojnásobný. Zvýšená potřeba je nutná z důvodu vyšších nároků na růst a její nedostatek je spojován se vznikem vrozeného rozštěpu nervové trubice u dítěte (81). Z těchto hledisek by teoreticky nemělo dojít k deficitu železa a kyseliny listové při držení paleodiety. Aplikace paleodiety v období těhotenství se však jeví jako nevhodná. Prvním zásadním bodem je nedostatek vápníku. Problém je v jeho nedostatečném přívodu potravou, který z důvodu absence mléka a mléčných výrobků nepokrývá danou potřebu. Ta se navíc v těhotenství a období kojení zvyšuje. Dalším nedostatkem je množství sacharidů. Plod potřebuje neustálý přísun glukózy pro svůj vývoj. Doporučení pro těhotné ženy spočívá v adekvátním přísunu sacharidů, především komplexních, které jsou zastoupené v bramborách, pečivu, těstovinách, rýži a dalších obilovinách. Speciální pozornost by měla být věnována vitaminu A, který může být taktéž ve větším množství přijímán prostřednictvím paleodiety. Zvýšené dávky vitaminu A působí teratogenně, proto by měla být omezena konzumace potravin s vysokým obsahem vitaminu A, jedná se především o játra (82). Jakákoli jednostranná dieta by mohla ohrozit vývoj a zdraví plodu i matky, proto ani paleodieta není vhodná pro těhotné ženy. 1.9.2 Menopauza V postmenopauzálním období je častým jevem soustředění tukové tkáně do centrální oblasti. Tato akumulace je z hlediska kardiovaskulárních chorob nebo diabetu horším ukazatelem než hromadění tuku v oblasti boků, stehen a hýždí. V souvislosti se změnou rozložení tuku, jsou ženy ohroženy i ektopickým ukládáním tuku. Týká se to především jater a kosterního svalu. Za ukládání tuku do jater, které je označováno jako nealkoholické ztučnění jater, by mohlo být po menopauze zodpovědné za snížení hladin estrogenu, je však také ovlivněno dietou. Řešením by mohla být částečná záměna sacharidů a nasycených tuků za mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny. Podobné rysy má také paleodieta, která by mohla být příznivou součástí léčby tohoto postižení jater, jak vyplývá ze studie, která vyslovila tuto hypotézu. Studie se zúčastnilo 10 žen, nekuřačky s BMI 28-35, které v průběhu 47
pěti týdnů držely paleodietu. Došlo u nich k poklesu triacylglycerolu v játrech o 49 %, zlepšení lipidového profilu, zlepšení citlivosti k inzulinu, snížení tělesné hmotnosti, což mělo za následek snížení koncentrace leptinu (57). Ve studii Mellberga z roku 2014 bylo shromážděno 70 žen, nekuřačky s BMI >27, které byly rozděleny do dvou skupin. První skupina dodržovala paleodietu, druhá se stravovala dle nutričních doporučení, která jsou typická pro severní země. Obě skupiny byly sledovány po dobu dvou roků. Skupina stravující se dle paleodiety konzumovala potraviny ad libidum. V konečném důsledku došlo u žen k redukci hmotnosti, snížení obvodu v abdominální oblasti a značnému dlouhodobějšímu efektu snížení hladiny triacylglycerolu v krvi. V této studii byla sledována koncentrace dusíkatých látek v moči, které souvisí s přívodem bílkovin. Bylo zjištěno, že s postupem času dochází ke snižování konzumace potravin bohatých na bílkoviny. Z toho vyplývá, že ženy měly zřejmě problém s udržením stanovené diety (84). Silnou stránkou této studie je její dlouhá doba trvání. Jako negativní aspekt je fakt, že ačkoliv byly v tomto experimentu zahrnuty postmenopausální ženy, nebyl kladen důraz na přívod vápníku, který je pro tyto ženy velmi důležitý (3).
1.10 Pro a proti Argumenty poukazující na prospěšnost paleodiety by mohly zahrnovat studie, které se ve velké většině projevily jako příznivé, pokud se týká faktorů podporujících vznik kardiovaskulárních onemocnění. Mohla by se tedy stát přijatelným protikladem současného stravování západního stylu, ale pro toto tvrzení jsou zapotřebí jednoznačné výsledky nespočtu studií a metaanalýz, které by tuto hypotézu potvrdily. Výhoda paleodiety by mohla spočívat ve zvýšení konzumace ovoce a zeleniny, které jsou v dnešní době opomíjeny. Pokud bychom aplikovali paleolitický způsob života jako celek do současnosti, byla by součástí životního stylu i pohybová aktivita, kterou můžeme považovat za velmi cenný přínos. Paleodieta by mohla mít do budoucna potenciál pro řešení určitých zdravotních problémů a možná existuje na tomto světě procento lidí, pro které bude mít paleodieta pozitivní vliv v dlouhodobém časovém horizontu. Prozatím však bylo učiněno nedostatečný počet studií a málokteré měly dlouhotrvající charakter, avšak mnoho studií naznačuje příznivé účinky zejména na lipidový profil, krevní tlak, redukci hmotnosti popřípadě zlepšení glukózové tolerance. Dnešní paleodieta je však velmi přizpůsobená současnosti a jedná se spíše o alternativu.
48
Ačkoli tedy paleolitický způsob života zřejmě představuje optimální směr, na který jsme naprogramováni, není možné ji reprodukovat do 21. století. Není možné, aby člověk vzpřímený šel do obchodu a nakoupil si maso, ovoce a zeleninu, stejně tak je nesmyslné aby současný člověk nyní šel do lesů lovit zvěř. Lze se však minimálně inspirovat a napodobit tento způsob stravování, včetně fyzické aktivity a zdokonalit tak prevenci některých chronických onemocnění (2). Paleodieta zůstává v současné době dosti kontroverzním tématem. Je často popularizovaná na internetových stránkách, různými celebritami a jinými zastánci, ačkoli je evoluční hypotéza, ze které vychází, značně diskutabilní (64). V porovnání s běžnou stravou se paleodieta řadí mezi finančně náročnější způsoby stravování. Paleodieta zahrnuje vysoký podíl potravin, které patří spíše do vyšší cenové kategorie. Týká se to především masa. Značný problém může také vyvolat samotné zahrnutí paleodiety do svého životního stylu. Jedná se o specifický styl stravování, kde jsou vyloučeny obiloviny, pečivo, mléko a mléčné výrobky, které jsou v současnosti velmi oblíbené. Jejich absolutním zákazem by mohlo dojít k určitému psychickému nátlaku, který daný jedinec nemusí vystát. Problém také nastává u přívodu vápníku, který je ve většině studií nedostačující a je těžké dosáhnout doporučených hodnot. Dostatečný přívod vápníku je důležitý zejména u dětí, těhotných a kojících žen, a žen v období menopauzy. Paleodieta by tedy nemusela být vhodným stravovacím řešením pro tyto skupiny, protože by došlo ke zvýšení rizika vzniku osteoporózy apod. Vyloučením mléka a mléčných výrobků však nedojde ke snížení přívodu pouze vápníku ale také jódu. V tomto případě by muselo dojít ke zvýšení konzumace mořských ryb, řas a dalších potravin bohatých na jód, aby došlo k žádoucímu přívodu.
49
2
Praktická část
2.1 Cíl a metodika 2.1.1 Cíl Cílem praktické části je zhodnotit změny antropometrických hodnot a některých laboratorních ukazatelů u třech probandů, kteří paleodietu zařadili do svých stravovacích zvyklostí. Druhou částí bude kazuistika, která popisuje člověka stravujícího se podle paleodiety již čtyři roky. 2.1.2 Metodika V první fázi byl sestaven jídelníček na tři týdny, který byl dodržován třemi dobrovolníky - 2 muži ve věku 54 a 52 let a jedna žena ve věku 50 let. Na počátku byli probandi zváženi, byly jim změřeny obvody paže, pasu, boků a odebrána krev na biochemické vyšetření. Totéž bylo provedeno v posledním dnu tohoto pokusu. Každý jídelníček byl sestaven na ideální hmotnost každého probanda. Jejich energetická potřeba byla vypočítána na základě Harris-Benediktovy rovnice a následně vynásobena faktorem aktivity 1,3. Skladba jídelníčku byla stejná, lišila se pouze v hmotnosti jednotlivých potravin. Průměrné hodnoty byly propočteny ze všech dnů v programu Alimenta 4.3e. Doporučené denní dávky vápníku, železa, zinku a jódu jsou stanoveny dle aktuálních doporučení DACH. Byli poučeni o průběhu, tepelné úpravě pokrmů (převládalo pečení, vaření, dušení a restování) s tím, že při pocitu hladu měli možnost zkonzumovat porci ovoce, zeleniny, skořápkových plodů. Pokud se týká tekutin, hlavní součástí pitného režimu tvořila voda, byla jim dovolena jedna káva denně bez mléka a cukru, mohli pít ovocné a zelené čaje s možností doslazení medem, zakázáno bylo pití slazených nápojů a alkoholu. Byla jim také zadána pohybová aktivita ve formě aerobní zátěže minimálně 30 minut, 3 a více krát do týdne.
50
2.2 Kazuistiky 2.2.1 Kazuistika I Žena S. H., 50 let Osobní anamnéza Neudává žádné zdravotní problémy ani potíže spojené s trávením. Nepodstoupila žádné operace. Udává pouze sezónní pylovou alergii. Rodinná anamnéza Otec již zemřel v roce 2005 na Alzheimrovu chorobu, matka je zdravá. Paní má dvě děti, syn podstoupil operaci očí, z důvodu pracovních požadavků, dcera je zdravá. Nynější onemocnění Paní trpí sezónní pylovou alergií. Dle odběrů před intervencí byla zjištěna nižší hladina HDL cholesterolu. Farmakologická anamnéza Aerius - antihistaminikum Abusus Nekuřačka, alkohol (pivo, víno) pije pouze příležitostně. Kávu pije 1-2x denně. Pracovní anamnéza Pracuje jako porodní asistentka, na oddělené vykonává funkci staniční sestry. Sociální anamnéza Bydlí v rodinném domě se svým manželem. Vaří převážně ona, nákupy provádí společně s manželem. Pohybová aktivita Má pravidelnou pohybovou aktivitu. Nejčastěji v podobě cyklistiky, turistiky nebo posilování s vlastním tělem 2-3x týdně.
51
Nutriční anamnéza
Nutriční spotřeba (24 hodinový recall)
1. den Snídaně: 200g strouhané jablko, 60 g pohankové vločky, skořice, 15 g med Svačina: 120 g banán Oběd: 200 g brokolice s česnekem, 100 g kozí sýr Večeře: 300 g salát z červené řepy (mrkev 150g, červená řepa 150g, med) 2,5l tekutin 2. den Snídaně: 250 g mrkvový salát s jablky, 10 g ořechy, 15 g med, 10 g hrozinky Oběd: 80 g kuřecí steak, 130 g fazolky Svačina: 120 g banán Večeře: 200g zapečené cukety se sýrem 80 g 2 litry tekutin Tabulka 5: Průměrný denní přívod živin Nutrienty Tuky Sacharidy Bílkoviny Energie Vláknina Vápník Železo Zinek
Množství 41 g 145 g 66 g 5145 kJ 33g 875 mg 8,5 mg 6 mg
V minulosti podstoupila detoxikační program vytvořený paní Antónií Mačingovou, po které se dostavil úbytek tělesné hmotnosti. Tato změna paní motivovala a nadále pokračovala ve stravování dle krevních skupin. Z těchto důvodů vynechala ze svého jídelníčku: Maso: vepřové, šunka, husa Mléko a mléčné výrobky: jogurty, máslo, mléko pouze do kávy, sýry – výjimečně Ořechy a semena: kešu, pistácie, mák Ovoce: mandarinky, pomeranče, jahody, avokádo Zelenina: brambory, květák, lilek Obiloviny a výrobky z nich: těstoviny, pečivo 52
Luštěniny: podzemnice olejná, čočka
Výživový stav
Antropometrické údaje (vstupní hodnoty) Hmotnost: 69 kg Výška: 159 cm BMI: 27,3 kg/m2(mírná nadváha) Obvod pasu: 88 cm Obvod paže: 30 cm WHR: 0,85
Klinické údaje
Celkový cholesterol: 4,57 mmol/l LDL cholesterol: 2,89 mmol/l HDL cholesterol: 0,96 mmol/l Triacylglycerol: 1,58 mmol/l Kreatinin: 66 μmol/l Nutriční diagnóza
Nedostatečný energetický příjem
Nedostatečný příjem sacharidů
Nedostatečný příjem zinku
Nedostatečný příjem železa
Nedostatek znalostí v oblasti potravin a výživy
Nízká hladina HDL cholesterolu
Mírná nadváha
Nutriční intervence Na základě nutričních diagnóz bude intervence spočívat v dodržování paleodiety po dobu třech týdnů.
Úprava energetického příjmu
Zvýšení konzumace masa, za účelem navýšení přívodu železa a zinku
Navýšení přívodu sacharidů v rámci paleodiety
Edukovat o zásadách paleodiety a tepelné úpravě pokrmů 53
Edukovat o případných rizicích vycházejících z deficitu železa, zinku
Motivovat ke zvýšení fyzické aktivity za účelem redukce hmotnosti
Tabulka 6: Propočítané hodnoty sestaveného jídelníčku
Energie Sacharidy Bílkoviny Tuky Vláknina Vápník Železo Zinek Jód
Nastavená denní potřeba živin v paleodietě 7160 kJ 168 g 105 g 66 g 30 g 1000 mg 15 mg 7 mg 150 μg
Nastavené poměry živin 40 % 25 % 35 %
Skutečné průměrné hodnoty živin v paleodietě 7 004 kJ 150 g 110 g 68 g 40 g 671 mg 23 mg 13 mg 121 μg
Skutečné průměrné poměry v paleodietě 36 % 27 % 37 %
Nutriční monitoring Z jednotlivých propočtů můžeme pozorovat, že průměrný obsah energie v paleodietě byl nepatrně snížen. Totéž platí i u makronutrientů, nicméně nedošlo k výrazné odchylce oproti předpokládanému nastavení. Výrazné zvýšení vidíme u vlákniny, kde je průměrný obsah o 1/3 větší než u doporučené denní dávky. Velký propad je patrný u vápníku, kde průměrná hodnota činí pouhých 671 mg. Jelikož se jedná o ženu ve středním věku, je žádoucí navýšení přívodu vápníku a dosáhnout hodnoty alespoň 1000 mg. U dalších minerálních látek se množství víceméně pohybuje v rozsahu doporučení. Jako klad považuji dostatečný přívod železa, který je u žen taktéž důležitý. Díky absenci mléka, mléčných výrobků, pečiva a solení v paleodietě je také snížená průměrná hodnota jódu. Je však třeba zdůraznit, že se jedná o průměrné hodnoty spočtené za 21 dnů.
54
Antropometrické hodnoty
Antropometrické hodnoty 120
104 101 100 80
88
83,5
69 66
60 40
30 28,25
20 0
Hmotnost kg
Obvod paže cm
Obvod pasu cm
Před
Obvod boků cm
Po
Graf 1: Antropometrické hodnoty naměřené před a po paleodietě Tabulka 7: Rozdíly v antropometrických hodnotách Rozdíl Hmotnost /kg Obvod paže /cm Obvod pasu /cm Obvod boků /cm
-3 -1,75 -4,5 -3
Před paleodietou se paní pohybuje ve zvýšeném riziku vzniku kardiovaskulárních onemocnění a diabetu, pokud se týká obvodu pasu. Ideální hodnota by měla být menší než 80 cm v obvodu pasu. Poměr WHR před paleodietou činil 0,85. Tato hodnota naznačuje spíše vyrovnanou distribuci tuku mezi centrálním prostorem a periferním. Po paleodietě se poměr snížil na 0,83. Je to hodnota odpovídající spíše perifernímu rozmístění a prognosticky lepšímu ukazateli. Po třech týdnech vidíme úbytek 4,5 cm. Dále došlo k žádoucí redukci tělesné hmotnosti o 3 kila a v celku rovnoměrné snížení obvodů.
55
Výsledky laboratorních ukazatelů Lipidy 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0
4,57 3,86 2,89 2,25 0,96
Celkový cholesterol
1,23
1,58 0,85
LDL cholesterol HDL cholesterol Triacylglycerol Před
Po
Graf 2: Hodnoty koncentrací lipidů naměřené před a po paleodietě Tabulka 8: Hodnoty referenčních mezí lipidů Referenční meze 2,9 - 5 mmol/l Celkový cholesterol 1,2 - 3 mmol/l LDL cholesterol 1,04 - 1,55 mmol/l HDL cholesterol 0 - 1,7 mmol/l Triacylglycerol Tabulka 9: Rozdíly v koncentracích lipidů Rozdíl Celkový cholesterol mmol/l LDL cholesterol mmol/l HDL cholesterol mmol/l Triacylglycerol mmol/l
-0,71 -0,64 +0,27 -0,73
Všechny počáteční hodnoty lipidového metabolismu vykazují normální hodnoty, až na snížený HDL cholesterolu. Po třech týdnech paleodiety došlo k signifikantnímu poklesu všech lipidů a ke zvýšení HDL cholesterolu, což je označováno za dobrý prognostický ukazatel.
56
Dusíkový metabolismus 90
81
80
66
70 60 50 40 30 20 10 0
Kreatinin μmol/l
Před
Po
Graf 3: Hodnoty analytů dusíkového metabolismu před a po paleodietě Tabulka 10: Referenční meze kreatininu Kreatinin
Referenční meze 50,4 – 98,1 μmol/l
Tabulka 11: Rozdíly hodnot Rozdíl Kreatinin μmol/l
+15
Došlo k mírnému zvýšení hodnot kreatininu.
57
Ionty, glukóza 160
140 141
140 120 100 80 60 40 20
5,2 4,9
4,5 4,5
0 Sodík mmol/l
Draslík mmo/l
Glukóza mmol/l
Před
Po
Graf 4: Hodnoty koncentrací iontů s glukózy před a po paleodietě Tabulka 12: Hodnoty referenčních mezí iontů a glukózy Referenční meze 136 – 145 mmol/l Sodík 3,8 – 5,4 mmol/l Draslík 3,89 – 5,6 mmol/l Glukóza Koncentrace iontů nebyla paleodietou nijak výrazně poznamenána. Po třech týdnech byl proveden 24- hodinový recall.
Reedukace ohledně přívodu vápníku, sacharidů a železa
Snídaně: míchaná vejce 2 ks se zeleninou (zelí 100 g, rajče 60 g, kápie 50 g, řapíkatý celer 80 g), jablko 150 g, čaj zelený 0,5 l Přesnídávka: banán 110 g, jablko130 g, instantní káva s mlékem 250 ml Oběd: 0,5 l kuřecí vývar s masem Svačina: ořechy 30 g, instantní káva s mlékem 250 ml Večeře: 150 g pečená kuřecí křídla se zeleninou (zelí120 g, řapíkatý celer 100 g, rajče 90 g, kedlubna 100 g), 0,5 l pivo
58
Tabulka 13 : Průměrný denní přívod živin Nutrienty Tuky Sacharidy Bílkoviny Energie Vláknina Vápník Železo Zinek
Množství 62 g 125 g 70 g 6571 kJ 35 g 440 mg 27 mg 6 mg
59
2.2.2 Kazuistika II Muž Z. H., 52 let Osobní anamnéza Pán má Gilbertův syndrom, tudíž jeho laboratorní hodnoty bilirubinu jsou spíše zvýšené. Z laboratorních výsledků jsou zřejmé zvýšené hodnoty celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Jiné zdravotní problémy neudává. Rodinná anamnéza Otec zemřel v roce 1969 na Landryho vzestupnou infekční obrnu a matka v roce 2003 na karcinom děložního čípku. Má dvě děti, obě jsou zdravé. Nynější onemocnění Gilbertův syndrom, zvýšené hodnoty kyseliny močové, celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a bilirubinu. Farmakologická anamnéza Žádné léčiva neužívá. Abusus Nekuřák, alkohol (pivo, víno) pije pouze příležitostně. Kávu pije 1-2x denně. Pracovní anamnéza Pracuje jako ICT administrátor, které je charakteristické spíše sedavou činností. Sociální anamnéza Žije v rodinném domě s manželkou. Pohybová aktivita Má pravidelnou pohybovou aktivitu. Nejčastěji se věnuje cyklistice, turistice a běhu.
60
Nutriční anamnéza
Nutriční spotřeba
1. den Snídaně: 60g chléb, 10g máslo, 1 ks vejce Svačina: 150 g jablko a 80 g sýr Oběd: 300 ml hovězí vývar, 100g vepřové maso, 150 g rýže a zeleninový salát Svačina: 60 g chléb, 20 g sádlo Večeře: 130 g klobása, 55 g chleba, 80 g rajče, 70 g okurek 2. den Snídaně: rohlík 2x, 25 g máslo, 40 g šunka Svačina:125 g jogurt Oběd: 250 ml česneková polévka, 190 g kuřecí roláda, 200 g brambory, 100 g zeleninový salát Večeře: 250 g zapečená cuketa se sýrem 100 g Tabulka 14 : Průměrný denní přívod živin Nutrienty Tuky Sacharidy Bílkoviny Energie Vláknina Vápník Železo Zinek
Množství 101 g 179 g 95 g 9496 kJ 25 g 952 mg 6 mg 9 mg
Stravovací zvyklosti V minulosti podstoupil detoxikační program paní Antónie Mačingové, který musel
ukončit po dvou týdnech z důvodu rapidního úbytku až 7 kg tělesné hmotnosti. Žádné stravovací omezení nemá.
Antropometrické údaje (vstupní hodnoty)
Hmotnost: 81,5 kg Výška: 176 cm 61
BMI: 26,3 kg/m2(mírná nadváha) Obvod pasu: 97 cm Obvod paže: 32,5 cm WHR: 0,93
Klinické údaje
Celkový cholesterol: 7,61 mmol/l LDL cholesterol: 5,27 mmol/l HDL cholesterol: 1,62 mmol/l Triacylglycerol: 1,58 mmol/l Kreatinin: 89 μmol/l Nutriční diagnóza
Nedostatečný přívod železa
Nadměrný přívod tuku
Nedostatečný přívod sacharidů
Zvýšené hodnoty celkového cholesterolu
Zvýšené hodnoty LDL cholesterolu
Zvýšené hodnoty triacylgylcerolu
Mírná nadváha
Nutriční intervence
Zvýšit příjem masa, za účelem zvýšení přívodu železa
Optimalizovat a snížit přívod tuků
Edukace o rizicích zvýšených hladin lipidů v krvi a vhodné stravě
Edukovat o zásadách paleodiety a tepelné úpravě pokrmů
Motivovat ke zvýšení fyzické aktivity za účelem redukce hmotnosti
Zvýšit přívod sacharidů
62
Tabulka 15: Propočítané hodnoty jídelníčku
Energie Sacharidy Bílkoviny Tuky Vláknina Vápník Železo Zinek Jód
Nastavená denní potřeba živin v paleodietě 9200 kJ 216 g 135 g 84 g 30 g 1000 mg 10 mg 10 mg 150 μg
Nastavené poměry živin v paleodietě
Skutečné průměrné denní hodnoty v paleodietě 8 377 kJ 192 g 113 g 84 g 44 g 675 mg 32 mg 15 mg 138 μg
40 % 25 % 35 %
Skutečné průměrné poměry v paleodietě 39% 23% 38%
Nutriční monitoring Z tabulky je patrný velký rozdíl v původním nastavení doporučeného energetického příjmu. Tento rozdíl činí 823 kJ, nicméně poměry mezi hlavními živinami jsou téměř zachovány. Opět vidíme větší přívod vlákniny až o 14 g, také železo a zinek vykazují zvýšené hodnoty oproti doporučené denní dávce. Nízký přívod až o 325 mg má vápník a nedostatečný se jeví i jód. Antropometrické hodnoty
Antropometrické hodnoty 120 97 95
100 80
104 101,5
81,5 79
60 40
32,5 30,8
20 0 Hmotnost kg
Obvod paže cm Před
Obvod pasu cm
Obvod boků
Po
Graf 5: Antropometrické hodnoty naměřené před a po paleodietě 63
Tabulka 16: Rozdíly v antropometrických hodnotách Rozdíl Hmotnost /kg Obvod paže /cm Obvod pasu /cm Obvod boků /cm
-2,5 -1,7 -2 -2,5
Po třech týdnech došlo k úbytku tělesné hmotnosti o 2,5 kg a opět k rovnoměrnému snížení všech obvodů. Obvod pasu se ale stále pohybuje v rozmezí zvýšeného rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění a diabetu. Doporučený obvod pasu pro snížení tohoto rizika by měl být menší než 94 cm. Poměr WHR se na počátku pohyboval v hodnotách 0,934. To považujeme za centrální risk. Po paleodietě se poměr téměř nezměnil.
Výsledky laboratorních ukazatelů Lipidy 8 7 6
7,61 5,96 5,27
5 3,91
4 3
1,62 1,59
2
1,58 1,01
1 0 Celkový cholesterol mmol/l
LDL cholesterol mmol/l
HDL cholesterol mmol/l
Před
Po
Graf 6: Hodnoty koncentrací lipidů naměřené před a po paleodietě Tabulka 17: Hodnoty referenčních mezí lipidů Referenční meze 2,9 - 5 mmol/l Celkový cholesterol 1,2 - 3 mmol/l LDL cholesterol 1,04 - 1,55 mmol/l HDL cholesterol 0 - 1,7 mmol/l Triacylglycerol
64
Triacylglycerol mmol/l
Tabulka 18: Rozdíly v koncentracích lipidů Rozdíl Celkový cholesterol mmol/l LDL cholesterol mmol/l HDL cholesterol mmol/l Triacylglycerol mmol/l
-1,65 -1,36 -0,03 -0,57
Ze zvýšených hodnot lipidů se do normálních mezí upravil pouze HDL cholesterol. Všechny ostatní se pouze snížily k požadované horní hranici, přičemž nejvyšší snížení pozorujeme u celkového cholesterolu. Ačkoliv snížení triacylglycerolu a LDL cholesterolu, který se snížil o 1,36 mmol/l je taktéž velmi pozitivní změnou.
Dusíkový metabolismus-kreatinin 102
100
100 98 96 94 92 89
90 88 86 84 82
Kreatinin μmol/l Před
Po
Graf 7: Hodnoty analytů dusíkového metabolismu před a po paleodietě Tabulka 19: Hodnoty referenčních mezí kreatininu Kreatinin
Referenční mez 50,4 – 98,1 μmol/l
Tabulka 20: Rozdíly v hodnotách kreatininu Rozdíl Kreatinin μmol/l
+11
65
Kreatinin vykazuje zvýšení o 11 μmol/l a 1,9 μmol/l od horní hranice požadované meze.
Ionty, glukóza 160
141
143
140 120 100 80 60 40 20
4,4
5
4,9
5
0
Sodík
Draslík Před
Glukóza
Po
Graf 8: Hodnoty koncentrací iontů s glukózy před a po paleodietě Tabulka 21: Hodnoty referenčních mezí iontů a glukózy Referenční mez 136 – 145 mmol/l Sodík 3,8 – 5,4 mmol/l Draslík 3,89 – 5,6 mmol/l Glukóza
Koncentrace iontů se paleodietou nijak výrazně nezměnila.
66
21
20,7 20,5
20
19,5
19,3
19
18,5
Bilirubin Před
Po
Graf 9: Naměřené hodnoty bilirubinu před a po paleodietě Tabulka 22: Hodnoty referenčních mezí bilirubinu Referenční mez 3,4 – 20,5 μmol/l Bilirubin Tabulka 23: Rozdíly v naměřených hodnotách enzymů a bilirubinu Rozdíl Bilirubin μmol/l + 1,4 Po třech týdnech paleodiety byl proveden 24 hodinový recall a byl zjištěn nedostatečný přívod sacharidů, tuků a vápníku.
Reedukace v oblasti přívodu železa, sacharidů a vápníku
Snídaně: míchaná vejce 3ks s ovocem a zeleninou (zelí 100 g, rajče 60 g, kápie 60 g, řapíkatý celer 100 g), 150 g jablko, čaj zelený 0,5 l Přesnídávka: 120 g banán, 160 g jablko Oběd: 0,5 l kuřecí vývar s masem Svačina: bez svačiny Večeře: 200 g pečená kuřecí křídla se zeleninou (zelí 100 g, řapíkatý celer 50 g, rajče 90 g, kedlubna 60 g), 2x 0,5 l pivo
67
Tabulka 24 : Průměrný denní přívod živin Nutrienty Tuky Sacharidy Bílkoviny Energie Vláknina Vápník Železo Zinek
Množství 65 g 136 g 80 g 7 942 kJ 38 g 460 mg 30 mg 8 mg
2.2.3 Kazuistika III Muž J. V., 54 let Osobní anamnéza Od roku 2005 do současnosti jsou zjišťované střídavě zvýšené hodnoty triacylglycerolu, kyseliny močové a glykemie. V roce 2008 byla při preventivní prohlídce zjištěna zvýšená hladina LDL cholesterolu. Od roku 2008 užíval léky ke snížení hladiny cholesterolu: Atoris a Fenofix. Nicméně se snížila hladina pouze HDL cholesterolu, a to až na spodní hranici. Po dohodě s lékařem léky vysadil. V roce 2014 při preventivní prohlídce byly opět zjištěné vysoké hladiny triacylglycerolu, LDL cholesterolu, glukózy a následně byl odeslán do lipidové poradny, kde byl edukován. Byla mu navržena medikace a dieta. Léky odmítl a dietu dodržuje pouze částečně. Podstoupil ultrazvukové vyšetření karotid, které bylo negativní. Za tři měsíce při kontrolním vyšetření došlo k nepatrnému snížení laboratorních hodnot. Rodinná anamnéza Otec prodělal infarkt myokardu ve 35- ti letech, od té doby žádné problémy nemá. Matka je zdravá. Má dvě děti, obě trpí astmatem a alergiemi. Nynější onemocnění V současnosti je stále sledován pro zvýšené hladiny lipidů v krvi. Vyšetření laboratorních hodnot před experimentem odhalilo výrazné odchylky ve všech hodnotách lipidového metabolismu, a to do té míry, že byl vzorek laboratoří označen za chylózní a nebylo možné validně vyšetřit všechny analyty.
68
Farmakologická anamnéza Žádné léky trvale neužívá. Abusus Nekuřák, alkohol (pivo, víno) pije pouze příležitostně. Kávu pije 1-2x denně. Pracovní anamnéza Pracuje jako státní zaměstnanec. Sociální anamnéza Žije v bytě se svou manželkou. Nákupy potravin a vaření obstarává především jeho manželka. Pohybová aktivita Sport zařazuje 3-4 x do týdne, nejvíc převládá posilování. Věnuje se také cyklistice, turistice a běhu. Nutriční anamnéza
Nutriční spotřeba (24 hodinový recall)
1.
den
Snídaně: 2x rohlík, 20 g máslo, 20 g marmeláda, 250 ml káva s mlékem Oběd: 300 ml kmínová polévka, 150 g vepřová pečeně, 200 g brambory Svačina: 2x rohlík, 50g kabanos, 160 g jablko, 250 ml hrnek mléka Večeře: 2x chléb, 50 g pomazánkové máslo, 35 g šunka, 30 g sýr, 160 g jogurt, 10 g marmeláda, 110 g banán 2. den Snídaně: 150 g makovec, 1x rohlík, 15 g máslo, 20 g med, 250 ml káva s mlékem Oběd: 300 ml kuřecí vývar, 200 g francouzské brambory, 150 g okurkový salát Svačina: 1x rohlík, 10 g máslo, 10 g marmeláda, 125 g jogurt Večeře: 250 g bramboráky, 100 g jablko
69
Tabulka 25 : Průměrný denní přívod živin Nutrienty Tuky Sacharidy Bílkoviny Energie Vláknina Vápník Železo Zinek
Množství 82 g 280 g 72 g 9 100 kJ 20 g 787 mg 7 mg 5 mg
Stravovací zvyklosti Ve velké oblibě má tučné, smažené pokrmy a uzeniny. Stravu v průběhu dne konzumuje
nepravidelně, většinou vynechává snídaně nebo snídá velmi pozdě od doby probuzení. Má rád bílé pečivo, především rohlíky, dále rýži, ale nepreferuje těstoviny. Ovoce a zeleninu zkonzumuje asi 2-3 porce za den, nejradši má banány a jablka, zeleninu spíše ve formě salátů. Mléko a mléčné výrobky konzumuje pravidelně každý den, maso taktéž nevynechává, ryby zařazuje méně často z důvodu vysoké ceny. Luštěniny zahrnuje 1-2x do měsíce. Ořechy má rád a snaží se je zařazovat do svého jídelníčku.
Výživový stav
Antropometrické údaje (vstupní hodnoty) Hmotnost: 82 kg Výška: 182 cm BMI: 25 kg/m2(mírná nadváha) Obvod pasu: 93,4 cm WHR: 0,97 Klinické údaje Celkový cholesterol: 7,78 mmol/l LDL cholesterol: 2,82 mmol/l HDL cholesterol: 0,97 mmol/l Triacylglycerol: 7 mmol/l Kreatinin: 99,5 μmol/l
70
Nutriční diagnóza
Nedostatečný přívod vlákniny
Nedostatečný přívod zinku
Zvýšený LDL cholesterol
Zvýšený celkový cholesterol
Zvýšené triacylglyceroly
Snížený HDL cholesterol
Nutriční intervence
Navýšit přívod vlákniny zařazením ovoce, zeleniny a ořechů
Navýšit přívod masa za účelem zvýšení přívodu zinku
Edukovat o zásadách paleodiety a tepelné úpravě pokrmů
Edukovat o rizicích zvýšených hladin lipidů v krvi a vhodné stravě
Motivovat ke zvýšení fyzické aktivity
Nutriční monitoring Tabulka 26: Propočítané hodnoty sestaveného jídelníčku Nastavená denní potřeba živin v paleodietě Energie Sacharidy Bílkoviny Tuky Vláknina Vápník Železo Zinek Jód
9 500 kJ 220 g 140 g 88 g 30 g 1000 mg 10 mg 10 mg 150 μg
Nastavené poměry živin
Skutečné průměrné denní hodnoty v paleodietě 9 158 kJ 202 g 140 g 88 g 48 g 727 mg 35 mg 19 mg 149 μg
40 % 25 % 35 %
Skutečné průměrné poměry v paleodietě 37 % 26 % 37 %
Odchylka od doporučené denní dávky energie, sacharidů, tuků a bílkovin není v tomto případě tak výrazná. Opět pozorujeme nárůst v obsahu vlákniny, která se vyšplhala až na 48 g. Vápníku je i zde významný nedostatek, ale množství jódu již splňuje požadovaný přívod.
71
Antropometrické hodnoty 120 100 80
93,4 82
79
96,3 93,5
85,3
60
34,7 34
40 20 0
Hmotnost kg
Obvod paže cm Před
Obvod pasu cm
Obvod boky cm
Pro
Graf 10: Antropometrické hodnoty naměřené před a po paleodietě Tabulka 27: Rozdíly v antropometrických hodnotách Rozdíl Hmotnost kg -3 Obvod paže cm -0,7 Obvod pasu cm -8,1 Obvod boků cm -2,8 Velmi výrazná změna je patrná v obvodu pasu, kde můžeme vidět úbytek až o 8 centimetrů. WHR pro počáteční stav činí 0,97, jedná se tedy o akumulaci tukové tkáně spíše v abdominální oblasti. Po skončení paleodiety a díky takto výraznému úbytku v oblasti břicha se poměr pasu a boků snížil na 0,91. Takto výrazný úbytek v centrální oblasti je velmi cenným příspěvkem k prevenci kardiovaskulárních onemocnění a diabetu. Úbytek v oblasti paže není v tomto případě tak výrazný.
72
Výsledky laboratorních ukazatelů Lipidy 9 8
7,78 7
7 6
5,14
5 4 3
2,82 3,14
2
1,84
0,97 1,14
1 0
Celkový cholesterol LDL cholesterol mmol/l mmol/l
HDL cholesterol mmol/l
Před
Triacylglycerol mmol/l
Po
Graf 11: Hodnoty koncentrací lipidů naměřené před a po paleodietě Tabulka 28: Hodnoty referenčních mezí lipidů Referenční mez 2,9 - 5 mmol/l Celkový cholesterol 0 - 2,58 mmol/l LDL cholesterol 1,04 - 1,55 mmol/l HDL cholesterol 0 - 1,7 mmol/l Triacylglycerol Tabulka 29: Rozdíly v koncentracích lipidů Rozdíl Celkový cholesterol mmol/l LDL cholesterol mmol/l HDL cholesterol mmol/l Triacylglycerol mmol/l
-2,64 +0,32 +0,17 -5,16
Neuvěřitelný skok je zaznamenán u triacylglycerolu, který se z hodnoty 7 mmol/l snížil na 1,84 mmol/l. Pozitivním ukazatelem je navýšení HDL cholesterolu a snížení poměru mezi celkovým a HDL cholesterolem. HDL cholesterol se tedy po třech týdnech paleodiety navýšil do požadovaných hodnot. Jediným negativním údajem je navýšení LDL cholesterolu. Vzhledem k anamnéze je však obtížné určit, zda se jedná o reakci na nevhodný typ diety nebo o individuální anomálii související s porušeným lipidovým metabolismem.
73
8
7
7
5,89
6
5,8
5 4
3,5
3 2
0,89
1
0,21
0
Index aterogenity
Aterogenní index plazmy Před
Glukóza
Po
Graf 12: Naměřené hodnoty indexu aterogenity, AIP a glukózy před a po paleodietě Tabulka 30 : Hodnoty referenčních mezí Referenční mez < 4,2 Index aterogenity < 0,11 Aterogenní index plazmy 3,89 – 5,6 mmol/l Glukóza
Tabulka 31: Rozdíly v hodnotách Rozdíl Index aterogenity Aterogenní index plazmy Glukóza
-3,5 -0,68 -0,09
V souvislosti s lipidovým metabolismem je možné vyšetřit index aterogenity a aterogenní index plazmy (AIP). Index aterogenity je hodnota určující riziko vzniku aterosklerózy. Tato počáteční hodnota se pohybuje v alarmujících hodnotách. Po skončení paleodiety se tento ukazatel snížil do normálních hodnot. AIP koreluje s rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, v tomto případě zaznamenává podobný průběh jako u indexu aterogenity. Velmi vysoké hodnoty na počátku, ale také signifikantní snížení téměř k horní hranici. 74
Dusíkový metabolismus 500
447
450
438
400 350 300 250 200 150
99,5
110,5
100 50 0
Kreatinin μmol/l
Kyselina močová μmol/l Před
Po
Graf 12: Hodnoty analytů dusíkového metabolismu před a po paleodietě Tabulka 32: Hodnoty referenčních mezí analytů dusíkového metabolismu Referenční mez 63,6 – 110,5 μmol/l Kreatinin 210 – 420 μmol/l Kyselina močová
Tabulka 33: Rozdíly v hodnotách dusíkového metabolismu Rozdíl +11 Kreatinin μmol/l Kyselina močová μmol/l -9
Po paleodietě došlo ke zvýšení hladiny kreatininu a k mírnému poklesu kyseliny močové. Kyselina močová vykazovala zvýšené hodnoty již před intervencí. Jedná se o látku, která hraje roli v metabolismu purinů. Puriny se nacházejí především v mase, jehož zvýšená konzumace v paleodietě by nemusela být vhodná pro člověka s poruchou metabolismu purinů.
75
Ionty 160 140
138 138
120 100 80 60 40 20
4,7 4,9
0,87 0,93
Draslík
Hořčík
12 10,6
0
Sodík
Před
Po
Graf 13: Hodnoty koncentrací iontů před a po paleodietě Tabulka 34: Hodnoty referenčních mezí iontů a glukózy
Sodík Draslík Hořčík Železo
Referenční mez 136 – 145 mmol/l 3,8 – 5,4 mmol/l 0,66 – 1,07 mmol/l 10,7 – 28,6 μmol/l
Tabulka 35: Rozdíly v hodnotách iontů Rozdíl Sodík mmol/l 0 Draslík mmol/l +0,2 Hořčík mmol/l +0,06 Železo μmol/l -1,4
76
Železo
19,2
19,1
19,1 19 18,9 18,8 18,7
18,6
18,6 18,5 18,4 18,3
Bilirubin Před
Po
Graf 14: Naměřené hodnoty bilirubinu před a po paleodietě Tabulka 36: Hodnoty referenčních mezí bilirubinu
Bilirubin
Referenční mez 3,4 – 20,5 μmol/l
Tabulka 37: Rozdíly v naměřených hodnotách bilirubinu Rozdíl Bilirubin μmol/l +0,5 Po třech týdnech byl proveden 24 hodinový recall, ze kterého vyplývá nedostatečný přívod zinku a vlákniny.
Reedukace s důrazem na rizika nedostatečné konzumace vlákniny.
Snídaně: 2 x toast, 20 g máslo, 30 g marmeláda, 250 ml káva s mlékem Přesnídávka: 2 x toast, 30 g sádlem, 30 g salámu Oběd: 200 g kuřecí závitek se sušenými rajčaty, 30 g parmazán, 200 g pečené brambory, 100 g restované celerové hranolky, 100 g syrová paprika, 60 g rajčata, 15 g tatarská omáčka, Svačina: 3 x rohlík, 30 g máslo, 40 g marmeláda, 250 ml káva s mlékem Večeře: cca 15 dkg tlačenky s octem a 20 g cibule, 70 g chléb, 0,5 l čaj.
77
Tabulka 38 : Průměrný denní přívod živin Nutrienty Tuky Sacharidy Bílkoviny Energie Vláknina Vápník Železo Zinek
Množství 97 g 238 g 96 g 9364 kJ 16 g 875 mg 15 mg 6 mg
78
2.2.4 Kazuistika IV Muž K. H., 28 let Osobní anamnéza Udává pouze bolesti kolene, jinak žádné jiné zdravotní problémy nemá. Abusus Nekouří. Alkohol nekonzumuje. Kávu pije kvalitní, čerstvě mletou bez cukru a mléka. Pracovní anamnéza Pracuje jako hasič.
Pohybová aktivita Je aktivní sportovec. Provozuje 6x týdně Crossfit. Jedná se o program zaměřující se vždy na určitou část fyzických dovedností člověka, ať už se jedná o dynamiku, sílu nebo vytrvalost. Tréninky absolvuje většinou dvoufázově. Nutriční anamnéza
Stravovací zvyklosti
Paleodietu drží již 4 roky. Před čtyřmi roky se rozhodl stravovat zdravě a hledal styl stravování, který by mohl být dlouhodobě udržitelný, nenáročný na přípravu jídel a vhodný k pokrytí jeho fyzické potřeby a chuťové preference. Žádné zdravotní problémy ho ke změně zvyklostí nevedly. V průběhu tohoto stravování nezaznamenal změnu tělesné hmotnosti. Mezi pozitivní aspekty zahrnuje fakt, že nemá v průběhu dne hlad a ani nepociťuje výkyvy energie. I když potravu přijímá pouze 2x denně, a to oběd a večeři, je schopný kdykoliv podstoupit jak silový tak aerobní trénink. Sacharidy z jídelníčku téměř vyloučil, přijímá je v podstatě pouze ve formě zeleniny. Ovoce konzumuje výjimečně, občas zařazuje do jídelníčku avokádo. Navzdory absenci mléka a mléčných výrobků v paleodietě, se rozhodl pro zahrnutí těchto potravin do jídelníčku. Mléčné výrobky volí vždy plnotučné. Ve velké oblibě má máslo, které je schopný zkonzumovat i 250g, a to za jediný den.
79
Třídenní záznam stravy 1. den Oběd: 6 vajec, 30g másla, 70g hořké čokolády 81%, 1 okurka, 2 rajčata Večeře: 400g bůčku, 1 velká kedlubna, 300g mrkve, 150g másla 2. den Oběd: 200g králíka, 100g 45% sýra, 300ml svíčkové omáčky (směs 18% smetany, mrkve, petržele a celeru), 1 velká řepa, 1/2 okurky, 100g sýru žervé, 50g konopných semínek – neloupaných Večeře: 400g vnitřností z králíka (játra, plíce, srdce, ledviny), 150g černých oliv, 1 červená paprika, 4 cibule, 50g kokosového oleje, 400g kyselého zelí, 100g škvarky 3. den Oběd: 270g lososa, 150g polníčku, 3 rajčata, 50g kokosového oleje, 30g olivového oleje, 1 citron, 50g másla Večeře: 300g vepřové krkovice, 500g mrkve, 150g škvarků, 50g hořké čokolády Tabulka 39: Propočítané hodnoty jídelníčku Doporučená denní potřeba živin
Energie Sacharidy Bílkoviny Tuky Vláknina Vápník Železo Zinek Jód
14 460 kJ 340 g 212 g 133 g 30 g 1000 mg 10 mg 10 mg 150 μg
Doporučené poměry živin paleodiety v experiment u
Průměrné denní hodnoty v paleodietě
15 781 kJ 98 g 191 g 286 g 24 g 968 mg 33 mg 22 mg 140 μg
40 % 25 % 35 %
Průměrné poměry v paleodietě
10 % 32 % 68 %
Z tabulky je zřejmá velká energetická potřeba, která je dána náročnosti povolání a fyzickou aktivitou. Aktuální energetický příjem je však vyšší a poměry živin jsou nad očekávání velmi odlišné. Velmi vysoké procento zaujímají tuky, které tvoří až 68 % denního energetického příjmu a překvapivé množství činí i sacharidy tvořící asi 10 % denního příjmu. Průměrná hodnota vlákniny v třídenním záznamu se pohybovala spíše pod doporučeným 80
množstvím ve srovnání s předchozími kazuistikami, kde byl obsah vlákniny nadprůměrný. Pozitivně působí i množství vápníku, které je způsobeno zařazením mléčných výrobků, ačkoli se jedná o paleodietu, která jejich konzumaci nepřipouští. Nutriční diagnózy
Nadměrný přívod tuku
Nadměrný přívod železa
Nadměrný přívod zinku
Nedostatečný přívod sacharidů
Nutriční intervence
Edukovat v oblasti správného stravování se zaměřením na přívod tuků
Navýšení konzumace ovoce, brambor za účelem zvýšení přívodu sacharidů
Snížení konzumace masa za účelem snížení přívodu zinku a železa
Edukovat o vhodnosti rozdělení pokrmů do 5 – 6 jídel
Nutriční monitoring Pozorování změn ve stravovacích zvyklostech, případně provést reedukaci.
81
2.3 Diskuze Paleodieta se stává v poslední době velmi oblíbeným způsobem stravování, aniž by její pozitivní vlivy zvláště k některým onemocněním, byly jednoznačně podloženy dostatečným množstvím studií prováděné na základě medicíny založené na důkazech. Cílem praktické části bylo zhodnotit vliv paleodiety na laboratorní a antropometrické hodnoty a popsat subjektivní hodnocení a proveditelnost třítýdenní intervence paleodiety u třech probandů věkové skupiny 50-55 let. Výsledky jednotlivých změn jsou vyhodnoceny v podobě kazuistik, přičemž kazuistika IV uvádí muže, který paleodietu dobrovolně drží již 4 roky. Srovnatelný profil této praktické části má studie prováděná Österdahlem, ve které byli pozorováni zdraví lidé po dobu tří týdnů (74). Hmotnost probandů před intervencí se dle výpočtu BMI pohybovala spíše na spodní hranici mírné nadváhy. Po třech týdnech došlo u všech zúčastněných k redukci hmotnosti, přestože byly jednotlivé jídelníčky sestaveny dle vypočítané energetické potřeby. Ženě S. H. a muži J. V. klesla celková tělesná hmotnost o 3 kila, zatímco muži Z. H. se hmotnost snížila o 2,5 kila. Redukce hmotnosti je častým doprovázejícím jevem paleodiety, který se objevil v řadě studiích. Studie Österdahla odhalila průměrný úbytek hmotnosti 2,3 kg (74). Mellberg uvedl ve své studii trvající 2 roky průměrnou celkovou redukci hmotnosti až o 10 kg (84). Boers zpozoroval úbytek 1,32 kg za dobu dvou týdnů (58). Na druhou stranu ve studii Frassetta k žádnému úbytku hmotnosti nedošlo (14). Je zřejmé, že by paleodieta mohla mít určitý pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. V souvislosti s úbytkem hmotnosti dochází u probandů k poklesu dalších antropometrických hodnot. Změny byly pozorovány u obvodu paže, pasu a boků. Nejvýraznější redukce nastala v obvodu pasu. U ženy S. H. došlo k poklesu o 4,5 cm, u muže J. V. můžeme pozorovat největší úbytek až o 8,1 cm. Nejmenší snížení obvodu pasu pozorujeme u muže Z. H., kterému se obvod pasu snížil o 2 cm. Obvod paže se snížil u ženy S. H. o 1,75 cm, muže Z. H. o 1,7 cm a muže J. V. o 0,7 cm. Obvod boků opět nejvíce klesl u ženy. V tomto případě pozorujeme úbytek o 3 cm. Nejmenší pokles sledujeme u muže Z. H., tedy 2,5 cm a u muže J. V. vidíme pokles o 2,8 cm. Ve všech případech je rozdíl mezi probandy v poklesu obvodu boků a paže nepatrný. Naopak největší význam má redukce tuku v oblasti břicha, který byl u muže J. V. pozoruhodný. Přestože došlo k redukci hmotnosti a obvodu pasu a boků u probandů, největší pokles hodnoty WHR můžeme pozorovat pouze u muže J. V., který měl před paleodietou poměr 0,97 a po paleodietě 0,91. I tak se však jedná o nevýznamné zlepšení, pokud jde o tento poměr. U muže 82
Z. H. nenastala žádná změna a u ženy S. H. se poměr snížil z 0,85 na 0,83. Přestože se žena více přiblížila horní hranici doporučené hodnoty, není tato změna zásadní. Největší změny byly v laboratorních výsledcích lipidového metabolismu. Oba muži vykazovali zvýšené hodnoty téměř všech lipidů před začátkem intervence. Muži Z. H. byl naměřen celkový cholesterol 7,61 mmol/l, u muže J. V. se jednalo o hodnotu 7,78 mmol/l. U ženy S. H. činil celkový cholesterol 4,57 mmol/l, tudíž se pohyboval v mezích normy. Po paleodietě došlo k nejvýraznějšímu poklesu u muže J. V., u kterého celkový cholesterol poklesl na hodnotu 5,14 mmol/l. Nicméně pokles o 1,65 mmol/l byl zaznamenán u muže Z. H., kde se koncentrace celkového cholesterolu snížila na 5,96 mmol/l a u ženy S. H. došlo k poklesu na 3,86 mmol/l. Koncentrace LDL cholesterolu se snížila pouze u ženy a muže Z. H. Žena měla tuto hodnotu před paleodietou v normě, i přesto došlo ke snížení z 2,89 mmol/l na 2,25 mmol/l. Muž Z. H. vykazoval zvýšené koncentrace před intervencí, nicméně po třech týdnech se LDL cholesterol snížil z 5,27 mmol/l na 3,91 mmol/l. Pouze u muže J. V. došlo k zvýšení o 0,32 mmol/l z původní hodnoty 2,82 mmol/l. Normální koncentrace HDL cholesterolu nebyly přítomny ani u jednoho probanda. Žena vykazovala snížené hodnoty, které se však následkem paleodiety zvýšily do požadovaných hodnot. Po třech týdnech tedy tato hodnota činila 1,23 mmol/l. Muži Z. H. se zvýšený HDL cholesterol snížil velmi nepatrně na hodnotu 1,59 mmol/l a muži J. V. se snížený HDL cholesterol upravil do požadovaných mezí a z koncentrace 0,97 mmol/l nastalo zvýšení na 1,14 mmol/l. Zvýšení HDL cholesterolu je považováno za příznivý ukazatel, pokud se týká kardiovaskulárního systému. Nízký obsah sacharidů v paleodietě způsobil pokles triacylglycerolů. Pozoruhodný výsledek se dostavil u muže J. V., jehož hodnoty triacylglycerolů byly před paleodietou abnormálně zvýšené až na 7 mmol/l. Po paleodietě klesly na 1,84 mmol/l, takže se téměř dotýkají požadované horní hranice doporučení. Hodnoty triacylglycerolu ženy byly v normě před paleodietou, po ukončení intervence došlo ke snížení o 0,73 mmol/l. Muži Z. H. se triacylglyceroly snížily o 0,57 mmol/l. U všech probandů došlo ke zlepšení lipidového metabolismu. Všechny hodnoty se u ženy upravily do požadovaných rozmezí. Muži Z. H. poklesly všechny hodnoty. Velmi nepříznivě se jeví lipidový profil muže J. V. před započetím paleodiety, jehož indexy aterogenity a aterogenní index plazmy, které byly vyšetřovány, poukázaly na velmi zvýšené riziko vzniku aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění. Navíc vysoké hodnoty lipidů v krvi znemožnily validní vyšetření všech analytů, protože se krev díky nim stala chylózní. 83
Ve studii Österdahla však nedošlo k takto výraznému zlepšení. Největší rozdíl panuje v hodnotách obvodu pasu, jehož průměrná velikost v tomto případě činí 5 cm, kdežto ve studii Österdahla pouze 1,5 cm (74). Takto pozitivní výsledky lipidů jsou dány výraznou změnou jídelníčku, kde ve všech případech došlo ke zvýšení přívodu plnohodnotných bílkovin, ovoce a zeleniny a kvalitních tuků ve formě ořechů a semen. Velmi příznivý vliv má taktéž pohybová aktivita, která přispěla ke zlepšení těchto parametrů. Ukazatelem zvýšené konzumace bílkovin a je kreatinin v séru, který se u všech probandů zvýšil. Ve studii Mellberga bylo díky hodnotám dusíkatých látek v moči zjištěno, že zúčastněné osoby nejspíš nedodržovaly daný cíl zvýšené konzumace bílkovin. Navzdory tomu však dosáhly zlepšení v hodnotách lipidů (83). Hodnoty vápníku, které byly propočítány ze sestaveného jídelníčku, jsou u ženy a muže Z. H. velmi nízké. U muže J. V., u kterého se množství pohybuje kolem 800 mg, by mohla být tato dávka přijatelná v dlouhodobém časovém horizontu. Doporučený přívod vápníku je dle DACH 1000 mg, avšak je třeba pomyslet na zdroje vápníku, které se v paleodietě nachází, protože se jedná o rostlinné zdroje. Při zhodnocení jídelníčků ženy a muže Z. H. zejména po paleodietě je možné pozorovat snížené množství vápníku. Na základě komentáře ženy (příloha II) bylo zjištěno, že se snaží napodobit princip paleodiety, avšak podle propočteného 24 hodinového recallu nedochází k požadovanému přívodu vápníku ani zinku. Z hlediska menopauzy popřípadě rizika vzniku osteoporózy je žádoucí dbát na dostatečný přívod vápníku. Díky absenci mléka a mléčných výrobků je taktéž riziko nízkého přívodu jódu. Ve všech případech se však nejednalo o dramatické snížení dávky jódu. V případě, že by pravidelně nedocházelo k pokrytí doporučené denní dávky, byla by na místě zvýšená konzumace ryb, mořských řas popřípadě zařazení suplementů. Muž K. H. je dobrým příkladem, který naznačuje jakým způsobem se paleodieta může ubírat. Až 68 % jeho denního energetického příjmu tvoří tuky, 10 % sacharidy a 22 % bílkoviny. Bezpochyby je nejzajímavější fakt, že konzumuje plnotučné mléčné výrobky a těžko posoudit, zda se ještě jedná o paleodietu, když stále vlastně nevíme co je to paleodieta. Mezi slabou stránku praktické části můžeme zařadit, krátkou dobu trvání paleodiety. Problematika hodnocení redukce hmotnosti mohla být doplněna o výsledky z bioimpedance, která se také mohla stát vhodnou motivační pomůckou. Bylo také opomenuto měření tlaku krve. Měření krevního tlaku by bylo zajímavé vzhledem k tomu, že v mnoha studiích docházelo k jeho zlepšení. Odlišné zastoupení laboratorních ukazatelů je dáno rozdílným nastavením nemocnic, kde byla krev vyšetřována. Největší negativum v subjektivním 84
hodnocení všech probandů byla časová a finanční náročnost, která probandy psychicky vyčerpávala. Probandi sdělili, že tři týdny toho způsobu stravování pro ně bylo maximem a delší trvání by již nezvládli. Časová náročnost byla dána především požadavkem na co nejpřesnější dodržování stanoveného jídelníčku, tedy odvažování jednotlivých surovin a jejich nákup. Z propočtu třítýdenního jídelníčku byla průměrná denní cena surovin stanovena na 190 korun. Nejnižší cena byla 122 korun, nejvyšší 251 korun a medián tvořil 198 korun. Vzhledem k nárokům, které byly kladeny na pestrost stravy a dodržení energetických nároků probandů, bylo zapotřebí pořídit více druhů potravin včetně těch, které nejsou sezónní, a mimo sezónu je jejich cena vyšší. Studie Metzgara, ve které byla hodnocena finanční proveditelnost, však došla k závěru, že paleodieta může být finančně únosná i pro jedince s nízkými příjmy (86). Pozitivně bylo hodnoceno navýšení ovoce, zeleniny a ryb a objektivní výsledky, které paleodieta přinesla (změny v antropometrických a laboratorních hodnotách). Kladně působí vyjádření ženy a muže Z. H., kteří se paleodietou inspirovali a snaží se pravidelně zařazovat ovoce, zeleninu a ryby do svého jídelníčku. Na základě 24 hodinového recallu u muž J. V. je patrné, že navzdory zlepšení výsledků a objektivním důkazům prospěšnosti konzumace ovoce, zeleniny, ryb, ořechů, semen apod. nedošlo k žádné změně v jídelníčku. Silná stránka této intervence spočívá v celku homogenním zastoupení osob, motivace jednotlivců, jejich odhodlání a pestrost jídelníčku, které se setkalo s kladnými ohlasy probandů. Díky pozitivním výsledkům a vhodně sestaveným jídelníčkem si dva ze tří zúčastněných uvědomili některé nedostatky v jejich dosavadním stravování a rozhodli se pro zásadní změnu jejich výživových zvyklostí. Jestliže v současné době stále nemáme jednoznačné doporučení týkající se paleodiety, postačující by mohla být inspirace ve smyslu zvýšení konzumace ryb, ovoce, zeleniny a zvýšení pohybové aktivity a snížení příjmu uzenin, soli, jednoduchých sacharidů apod.
85
Závěr Paleodieta se v současné době stává velmi rozšířeným stylem stravování, které má svoje opodstatnění v evoluci člověka a antropologických nálezech. Zahrnuje mnoho pozitivních aspektů, které by mohly být prospěšné pro prevenci vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Jsou zde také uvedeny argumenty, které je třeba vzít v úvahu, při aplikaci do dnešní doby. Problematika paleodiety je velmi zajímavá, ale je třeba provést mnoho dalších studií, které by poskytly jednoznačné výsledky pro její konečné znění ve formě doporučení. Experiment v praktické části nastínil potenciální účinky paleodiety, při sestaveném a promyšleném jídelníčku. Byly porovnávány antropometrické parametry, laboratorní hodnoty a průměrný obsah živin v jídelníčku. Součástí praktické části byl uveden příklad, který naznačuje do jakých extrémů se paleodieta může ubírat. Dokazuje, že absence doporučení antropologů, lékařů a ostatních odborníků může vést k odlišení základních principů paleodiety. Paleodieta, jak je nastavená v současné době, neodpovídá pestrosti stravy v době lovců a sběračů. Nyní sice stále nejsou jednotné názory na konečnou podobu paleodiety, je však jisté, že přinejmenším máme otevřené možnosti pro to, co bychom se mohli naučit od našich předchůdců.
86
Seznam použité literatury 1.
CORDAIN, Loren. Současná paleo dieta: zhubněte a zlepšete si zdraví stravou, na kterou jsme geneticky naprogramováni. Praha: Ikar, 2014. ISBN 978-80-249-2509-7.
2.
CHAUVEAU, Philippe, Denis FOUQUE, Christian COMBE a Michel APARICIO. Revue générale: Évolution de l’alimentation du paléolithique à nos jours : progression ou régression ? Evolution of the diet from the paleolithic to today: Progress or regress? (English) [online]. 2013, roč. 9, s. 202–208. ISSN 1769-7255. Dostupné z: doi:10.1016/j.nephro.2013.03.011
3.
EATON, S. Boyd a Melvin KONNER. Paleolithic Nutrition. New England Journal of Medicine [online]. 1985, roč. 312, č. 5, s. 283–289. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJM198501313120505
4.
CORDAIN, L., J. B. MILLER, S. B. EATON, N. MANN, S. H. HOLT aj. D. SPETH. Plant-animal subsistence ratios and macronutrient energy estimations in worldwide hunter-gatherer diets. The American journal of clinical nutrition. 2000, roč. 71, č. 3, s. 682–692. ISSN 0002-9165.
5.
EATON, S.Boyd, Loren CORDAIN a Staffan LINDEBERG. Evolutionary Health Promotion: A Consideration of Common Counterarguments. Preventive Medicine [online]. 2002, roč. 34, č. 2, s. 119–123. ISSN 00917435. Dostupné z: doi:10.1006/pmed.2001.0966
6.
STRÖHLE, Alexander a Andreas HAHN. Diets of modern hunter-gatherers vary substantially in their carbohydrate content depending on ecoenvironments: results from an ethnographic analysis. Nutrition Research (New York, N.Y.) [online]. 2011, roč. 31, č. 6, s. 429–435. ISSN 1879-0739. Dostupné z: doi:10.1016/j.nutres.2011.05.003
7.
MANN, Neil. Dietary lean red meat and human evolution. European Journal of Nutrition [online]. 2000, roč. 39, č. 2, s. 71–9. ISSN 14366207. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1007/s003940050005
8.
MILLER, Janette Brand, Neil MANN a L. CORDAIN. Paleolithic nutrition:what did our ancestors eat? Nedatováno.
9.
BINNS, Ashley, Michelle GRAY a Ro DI BREZZO. Thermic effect of food, exercise, and total energy expenditure in active females. Journal of Science and Medicine in Sport [online]. 2015, roč. 18, č. 2, s. 204–208. ISSN 14402440. Dostupné z: doi:10.1016/j.jsams.2014.01.008
10. JÖNSSON, Tommy, Yvonne GRANFELDT, Charlotte ERLANSON-ALBERTSSON, Bo AHRÉN a Staffan LINDEBERG. A paleolithic diet is more satiating per calorie than a mediterranean-like diet in individuals with ischemic heart disease. Nutrition & Metabolism [online]. 2010, roč. 7 [vid. 2016-duben-06]. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1186/1743-7075-7-85 11. KUIPERS, Remko S., Josephine C. A. JOORDENS a Frits A. J. MUSKIET. A multidisciplinary reconstruction of Palaeolithic nutrition that holds 87kology87for the prevention and treatment of diseases of civilisation. Nutrition Research Reviews 87
[online]. 2012, roč. 25, č. 1, s. 96–129. ISSN 09544224. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1017/S0954422412000017 12. UNGAR, Peter S., ed. Evolution of the human diet: the known, the unknown, and the unknowable. Oxford ; New York: Oxford University Press, 2007. Human evolution series. ISBN 978-0-19-518346-7. 13. JÖNSSON, Tommy, Yvonne GRANFELDT, Bo AHRÉN, Ulla-Carin BRANELL, Gunvor PÅLSSON, Anita HANSSON, Margareta SÖDERSTRÖM a Staffan LINDEBERG. Beneficial effects of a Paleolithic diet on cardiovascular risk factors in type 2 diabetes: a randomized cross-over pilot study. Cardiovascular Diabetology [online]. 2009, roč. 8, č. 1, s. 35. ISSN 1475-2840. Dostupné z: doi:10.1186/14752840-8-35 14. FRASSETTO, L. A., M. SCHLOETTER, M. MIETUS-SYNDER, R. C. MORRIS a A. SEBASTIAN. Metabolic and physiologic improvements from consuming a paleolithic, hunter-gatherer type diet. European Journal of Clinical Nutrition [online]. 2015, roč. 69, č. 12, s. 1376. ISSN 09543007. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1038/ejcn.2015.193 15. BROADHURST, C.l. Balanced intakes of natural triglycerides for optimum nutrition: An evolutionary and phytochemical perspective. Medical Hypotheses [online]. 1997, roč. 49, č. 3, s. 247–261. ISSN 03069877. Dostupné z: doi:10.1016/S03069877(97)90210-3 16. Bezpečnost potravin A-Z [online]. [vid. 2016-duben-06]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92481.aspx 17. DEUTSCHE GESELLSCHAFT FÜR ERNÄHRUNG a VÝŽIVASERVIS (FIRMA). Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Společnost pro výživu, 2011. ISBN 97880-254-6987-3. 18. KONNER, M. a S. B. EATON. Paleolithic Nutrition: Twenty-Five Years Later. Nutrition in Clinical Practice [online]. 2010, roč. 25, č. 6, s. 594–602. ISSN 08845336, 1941-2452. Dostupné z: doi:10.1177/0884533610385702 19. JANOUŠEK, Tomáš. Výživa u raných hominidů [online]. B.m., 2015 [vid. 2016-duben11]. Bachelor’s thesis. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326922/prif_b/janousek_Vyziva_u_ranych_hominidu.pdf?info=1 ;zpet=https:%2F%2Ftheses.cz%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DT.%20Janouska%2 0-%20Vyziva%20u%20ranych%20hominidu%26start%3D1 20. BOUVARD, Véronique, Dana LOOMIS, Kathryn Z GUYTON, Yann GROSSE, Fatiha El GHISSASSI, Lamia BENBRAHIM-TALLAA, Neela GUHA, Heidi MATTOCK a Kurt STRAIF. Carcinogenicity of consumption of red and processed meat. The Lancet Oncology [online]. 2015, roč. 16, č. 16, s. 1599–1600. ISSN 14702045. Dostupné z: doi:10.1016/S1470-2045(15)00444-1 21. DUDLEY, R. The Comparative Biology of Ethanol Consumption: An Introduction to the Symposium. Integrative and Comparative Biology [online]. 2004, roč. 44, č. 4, s. 267–268. ISSN 1540-7063, 1557-7023. Dostupné z: doi:10.1093/icb/44.4.267 88
22. EATON, S. B. a S. B. EATON. Paleolithic vs. Modern diets—selected pathophysiological implications. European Journal of Nutrition. 2000, roč. 39, č. 2, s. 67–70. ISSN 1436-6207. 23. JENKINS, D J, D G POPOVICH, C W KENDALL, E VIDGEN, N TARIQ, T P RANSOM, T M WOLEVER, V VUKSAN, C C MEHLING, D L BOCTOR, C BOLOGNESI, J HUANG a R PATTEN. Effect of a diet high in vegetables, fruit, and nuts on serum lipids. Metabolism: Clinical And Experimental. 1997, roč. 46, č. 5, s. 530–537. ISSN 0026-0495. 24. KING, Janet C., Jeffrey BLUMBERG, Linda INGWERSEN, Mazda JENAB a Katherine L. TUCKER. Tree nuts and peanuts as components of a healthy diet. The Journal of Nutrition. 2008, roč. 138, č. 9, s. 1736S–1740S. ISSN 1541-6100. 25. BRUFAU, Gemma, Josep BOATELLA a Magda RAFECAS. Nuts: source of energy and macronutrients. The British Journal of Nutrition [online]. 2006, roč. 96, č. S2, s. S24–8. ISSN 00071145. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1017/BJN20061860 26. ROS, Emilio. Health Benefits of Nut Consumption. Nutrients [online]. 2010, roč. 2, č. 7, s. 652–682. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.3390/nu2070652 27. MÍKOVÁ, Kamila. Hodnocení kvality slepičích konzumních vajec. Výživa a potraviny. 2012, roč. 67, č. 3, s. 62–64. ISSN 1211-846X. 28. MCNAMARA, D.j. The fifty year rehabilitation of the egg. Nutrients [online]. 2015, roč. 7, č. 10, s. 8716–8722. ISSN 20726643. Dostupné z: doi:10.3390/nu7105429 29. HILLEBRAND, Melissa. Easily add nutrition with EGGS. Baking Management. 2005, roč. 9, č. 5, s. 42. ISSN 10961577. 30. JACOB, Robert A., Donald J. JENDEN, Margaret A. ALLMAN-FARINELLI a Marian E. SWENDSEID. Folate nutriture alters choline status of women and men fed low choline diets. The Journal of Nutrition. 1999, roč. 129, č. 3, s. 712–7. ISSN 00223166. 31. ZEISEL, Steven H. a Kerry-Ann DA COSTA. Choline: an essential nutrient for public health. Nutrition Reviews [online]. 2009, roč. 67, č. 11, s. 615–623. ISSN 1753-4887. Dostupné z: doi:10.1111/j.1753-4887.2009.00246.x 32. BOUZIANA, Styliani, Konstantinos TZIOMALOS, Antonios GOULAS a Apostolos Ι ΗATZITOLIOS. The role of adipokines in ischemic stroke risk stratification. International Journal of Stroke: Official Journal of the International Stroke Society [online]. 2016. ISSN 1747-4949. Dostupné z: doi:10.1177/1747493016632249 33. Vejce slepičí | Nutridatabaze.cz [online]. [vid. 2016-duben-08]. Dostupné z: http://www.nutridatabaze.cz/potraviny/?id=78#tab-2 34. CRITTENDEN, Alyssa N. The Importance of Honey Consumption in Human Evolution. Food and Foodways [online]. 2011, roč. 19, č. 4, s. 257–273. ISSN 07409710, 1542-3484. Dostupné z: doi:10.1080/07409710.2011.630618
89
35. HAVLÍK, Jaroslav a Zuzana HRONCOVÁ. Med ve výživě i léčbě. Výživa a potraviny. 2013, roč. 68, č. 3, s. 79–81. ISSN 1211-846X. 36. CURRY, Andrew. Archaeology: The milk revolution. Nature [online]. 2013, roč. 500, č. 7460, s. 20–22. ISSN 0028-0836, 1476-4687. Dostupné z: doi:10.1038/500020a 37. SCHAAFSMA, Gertjan. Health benefits of milk beyond traditional nutrition. Australian Journal of Dairy Technology. 2009, roč. 64, č. 1, s. 113–116. ISSN 00049433. 38. PARODI, Peter W. Milk fat in human nutrition. Australian Journal of Dairy Technology. 2004, roč. 59, č. 1, s. 3. ISSN 00049433. 39. FORBES, Peter. Review: The milk of humankind: Should 90kolo eating a stone age diet, asks Peter Forbes: Paleofantasy: What Evolution Really Tells Us About Sex, Diet, and How We Live by Marlene Zuk 336pp, Norton, pounds 20. The Guardian [online]. 2013 [vid. 2016-duben-06]. ISSN 02613077. Dostupné z: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/1346372295/abstract/BE60A3 B06D6F4FD9PQ/1 40. LUCOCK, Mark. Molecular nutrition and genomics: nutrition and the ascent of humankind. Hoboken, N.J: John Wiley & Sons, 2007. ISBN 978-0-470-08159-4. 41. INGRAM, Catherine J. E., Charlotte A. MULCARE, Yuval ITAN, Mark G. THOMAS a Dallas M. SWALLOW. Lactose digestion and the evolutionary genetics of lactase persistence. Human Genetics [online]. 2009, roč. 124, č. 6, s. 579–591. ISSN 03406717, 1432-1203. Dostupné z: doi:10.1007/s00439-008-0593-6 42. INGRAM, Catherine J. E., Charlotte A. MULCARE, Yuval ITAN, Mark G. THOMAS a Dallas M. SWALLOW. Lactose digestion and the evolutionary genetics of lactase persistence. Human Genetics [online]. 2009, roč. 124, č. 6, s. 579–591. ISSN 03406717, 1432-1203. Dostupné z: doi:10.1007/s00439-008-0593-6 43. BŘEZKOVÁ, Veronika. Laktózová intolerance versus laktózová tolerance [online]. B.m., 2009 [vid. 2016-duben-11]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z: http://theses.cz/id/76syx0?info=1;isshlret=Veronika%3BB%C5%99ezkov%C3%A1 %3B;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dveronika%20b%C5%99ezkov%C3% A1%26start%3D1 44. REVEDIN, A., B. ARANGUREN, R. BECATTINI, L. LONGO, E. MARCONI, M. M. LIPPI, N. SKAKUN, A. SINITSYN, E. SPIRIDONOVA aj. SVOBODA. Thirty thousand-year-old evidence of plant food processing. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2010, roč. 107, č. 44, s. 18815–18819. ISSN 0027-8424, 1091-6490. Dostupné z: doi:10.1073/pnas.1006993107 45. CRAYHON, Robert. Is the Stone Age diet the ideal diet for humans? Total Health. 1999, roč. 21, č. 2, s. 46–49. ISSN 02746743. 46. MANHEIMER, E. W., E. J. VAN ZUUREN, Z. FEDOROWICZ a H. PIJL. Paleolithic nutrition for metabolic syndrome: systematic review and meta-analysis. American 90
Journal of Clinical Nutrition [online]. 2015, roč. 102, č. 4, s. 922–932. ISSN 00029165, 1938-3207. Dostupné z: doi:10.3945/ajcn.115.113613 47. CONNOLLY, M. L., K. M. TUOHY aj. A. LOVEGROVE. Wholegrain oat-based cereals have prebiotic potential and low glycaemic index. British Journal of Nutrition [online]. 2012, roč. 108, č. 12, s. 2198–2206. ISSN 0007-1145, 1475-2662. Dostupné z: doi:10.1017/S0007114512000281 48. DOSTÁLOVÁ, Jana. Luštěniny a jejich význam v lidské výživě. Výživa a potraviny. 2014, roč. 69, č. 5, s. 114–116. ISSN 1211-846X. 49. GEBRELIBANOS, Mebrahtom, Dinka TESFAYE, Y. RAGHAVENDRA a Biruk SINTAYEYU. Nutritional and Health Implications of Legumes. International Journal of Pharmaceutical Sciences and Research. 2013, roč. 4, č. 4, s. 1269–1279. 50. ČTVRTNÍČKOVÁ, Lenka. Lektiny [online]. B.m., 2009 [vid. 2016-duben-11]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z: http://theses.cz/id/5t9vee?info=1;isshlret=lektiny%3B;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3 Fsearch%3Dlektiny%26start%3D1 51. GONZÁLEZ DE MEJÍA, Elvira a Valentin I. PRISECARU. Lectins as Bioactive Plant Proteins: A Potential in Cancer Treatment. Critical Reviews in Food Science and Nutrition. 2005, roč. 45, č. 6, s. 425–45. ISSN 10408398. 52. DAMODARAN, Deepa, Justin JEYAKANI, Alok CHAUHAN, Nirmal KUMAR, Nagasuma R. CHANDRA a Avadhesha SUROLIA. CancerLectinDB: a database of lectins relevant to cancer. Glycoconjugate Journal [online]. 2008, roč. 25, č. 3, s. 191– 8. ISSN 02820080. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1007/s10719007-9085-5 53. Bezpečnost potravin A-Z [online]. [vid. 2016-duben-07]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92056.aspx 54. CORDAIN, L., S. B. EATON, A. SEBASTIAN, N. MANN, S. LINDEBERG, B. A. WATKINS, J. H. O’KEEFE aj. BRAND-MILLER. Origins and evolution of the Western diet: health implications for the 21st century. American journal of clinical nutrition. 2005, roč. 81, č. 2, s. 341–354. ISSN 0002-9165. 55. EATON, S. Boyd. The ancestral human diet: what was it and should it be a paradigm for contemporary nutrition? The Proceedings of the Nutrition Society [online]. 2006, roč. 65, č. 1, s. 1–6. ISSN 00296651. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1079/PNS2005471 56. CORDAIN, Loren. The Nutritional Characteristics of a Contemporary Diet Based Upon Paleolithic Food Groups. Department of Health and Exercise Science, Colorado State University, Fort Collins, Colorado. 2002. 57. Review Paleolithic nutrition revisited: A twelve-year retrospective on its nature and implications. , Published online: 26 March 1997; | doi:10.1038/sj.ejcn.1600389 [online]. 1997, roč. 51, č. 4 [vid. 2016-duben-13]. Dostupné z: doi:10.1038/sj.ejcn.1600389 91
58. BOERS, Inge, Frits AJ MUSKIET, Evert BERKELAAR, Erik SCHUT, Ria PENDERS, Karine HOENDERDOS, Harry J. WICHERS a Miek C. JONG. Favourable effects of consuming a Palaeolithic-type diet on characteristics of the metabolic syndrome: a randomized controlled pilot-study. Lipids in Health and Disease [online]. 2014, roč. 13, s. 160. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1186/1476-511X-13-160 59. BŘEZKOVÁ, Veronika, Halina MATĚJOVÁ a Zuzana BRÁZDOVÁ. Prevence osteoporózy — to není jen vápník. Výživa a potraviny. 2014, roč. 69, č. 3, s. 62–65. 60. JACOBSON, David. High-Fiber, Low-Fat: Maintaining a Diet Fit for the Primitive Man Books: People think of „natural“ as meaning that which our grandparents or greatgrandparents ate, argues „The Paleolithic Prescription“ co-author Dr. S. Boyd Eaton. But it really should go back to what our genes are designed for.: [Home Edition]. Los Angeles Times (pre-1997 Fulltext). 1989, s. 57. ISSN 04583035. 61. BOULLOSA, Daniel A., Laurinda ABREU, Adrián VARELA-SANZ a Iñigo MUJIKA. Do Olympic Athletes Train as in the Paleolithic Era? Sports Medicine [online]. 2013, roč. 43, č. 10, s. 909–917. ISSN 0112-1642, 1179-2035. Dostupné z: doi:10.1007/s40279-013-0086-1 62. LOGAN, Alan C, Martin A KATZMAN a Vicent BALANZÁ-MARTÍNEZ. Natural environments, ancestral diets, and microbial 92kology: is there a modern “paleo-deficit disorder”? Part II. Journal of Physiological Anthropology [online]. 2015, roč. 34, č. 1, s. 9. ISSN 1880-6805. Dostupné z: doi:10.1186/s40101-014-0040-4 63. KUŽELA, Lubomír. Paleolitická dieta. Výživa a potraviny. 2013, roč. 68, č. 4, s. 101– 102. 64. PITT, Christopher E. Cutting through the Paleo hype: The evidence for the Palaeolithic diet. Australian Family Physician. 2016, roč. 45, č. 1/2, s. 35–38. ISSN 03008495. 65. EATON, S.Boyd, Loren CORDAIN a Staffan LINDEBERG. Evolutionary Health Promotion: A Consideration of Common Counterarguments. Preventive Medicine [online]. 2002, roč. 34, č. 2, s. 119–123. ISSN 00917435. Dostupné z: doi:10.1006/pmed.2001.0966 66. O’KEEFE, James H. a Loren CORDAIN. Cardiovascular disease resulting from a diet and lifestyle at odds with our Paleolithic genome: how to become a 21st-century hunter-gatherer. Mayo Clinic Proceedings [online]. 2004, roč. 79, č. 1, s. 101–108. ISSN 0025-6196. Dostupné z: doi:10.4065/79.1.101 67. MASHARANI, U., P. SHERCHAN, M. SCHLOETTER, S. STRATFORD, A. XIAO, A. SEBASTIAN, M. NOLTE KENNEDY a L. FRASSETTO. Metabolic and physiologic effects from consuming a hunter-gatherer (Paleolithic)-type diet in type 2 diabetes. European Journal of Clinical Nutrition [online]. 2015, roč. 69, č. 8, s. 944– 948. ISSN 09543007. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1038/ejcn.2015.39 68. CORDAIN, L., S. B. EATON, J. Brand MILLER, N. MANN a K. HILL. The paradoxical nature of hunter-gatherer diets: meat-based, yet non-atherogenic. European 92
Journal of Clinical Nutrition [online]. 2002, roč. 56 Suppl 1, s. S42–52. ISSN 09543007. Dostupné z: doi:10.1038/sj.ejcn.1601353 69. AUKRUST, Pål, Thor UELAND, Mona SKJELLAND a Lars GULLESTAD. Activated platelets and atherosclerosis. Expert Review of Cardiovascular Therapy [online]. 2010, roč. 8, č. 9, s. 1297–307. ISSN 1477-9072. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1586/erc.10.92 70. LINDEBERG, Staffan, Loren CORDAIN a S. Boyd EATON. Biological and Clinical Potential of a Palaeolithic Diet *. Journal of Nutritional & Environmental Medicine [online]. 2003, roč. 13, č. 3, s. 149–160. ISSN 1359-0847, 1364-6907. Dostupné z: doi:10.1080/13590840310001619397 71. PASTORE, Robert L., Judith T. BROOKS a John W. CARBONE. Paleolithic nutrition improves plasma lipid concentrations of hypercholesterolemic adults to a greater extent than traditional heart-healthy dietary recommendations. Nutrition Research (New York, N.Y.) [online]. 2015, roč. 35, č. 6, s. 474–479. ISSN 1879-0739. Dostupné z: doi:10.1016/j.nutres.2015.05.002 72. BOERS, Inge, Frits AJ MUSKIET, Evert BERKELAAR, Erik SCHUT, Ria PENDERS, Karine HOENDERDOS, Harry J. WICHERS a Miek C. JONG. Favourable effects of consuming a Palaeolithic-type diet on characteristics of the metabolic syndrome: a randomized controlled pilot-study. Lipids in Health and Disease [online]. 2014, roč. 13, s. 160. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1186/1476-511X-13-160 73. SMITH, Michael, Eric TREXLER, Allan SOMMER, Brooke STARKOFF a Steven DEVOR. Unrestricted Paleolithic Diet is Associated with Unfavorable Changes to Blood Lipids in Healthy Subjects. International Journal of Exercise Science [online]. 2014, roč. 7, č. 2. ISSN 1939-795X. Dostupné z: http://digitalcommons.wku.edu/ijes/vol7/iss2/4 74. ÖSTERDAHL, M., T. KOCTURK, A. KOOCHEK a P. E. WÄNDELL. Effects of a short-term intervention with a paleolithic diet in healthy volunteers. European Journal of Clinical Nutrition [online]. 2008, roč. 62, č. 5, s. 682–5. ISSN 09543007. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1038/sj.ejcn.1602790 75. KOHOUT, Pavel, Jan PIŤHA a Pavel SUCHÁNEK. Posedlost dietami - fenomén moderní doby. Výživa a potraviny [online]. 2013, roč. 68, č. 2, s. 30–31 [vid. 2016květen-06]. Dostupné z: http://www.medvik.cz/link/bmc13026594 77. VAN PROEYEN, Karen, Karolina SZLUFCIK, Henri NIELENS, Monique RAMAEKERS a Peter HESPEL. Beneficial metabolic adaptations due to endurance exercise training in the fasted state. Journal of Applied Physiology [online]. 2011, roč. 110, č. 1, s. 236–245. ISSN 8750-7587. Dostupné z: doi:10.1152/japplphysiol.00907.2010 78. VOGT, Michael, Adrian PUNTSCHART, Hans HOWALD, Bruno MUELLER, Christoph MANNHART, Liliane GFELLER-TUESCHER, Primus MULLIS a Hans HOPPELER. Effects of dietary fat on muscle substrates, metabolism, and performance in athletes. Medicine and Science in Sports and Exercise [online]. 2003, roč. 35, č. 6, 93
s. 952–960. ISSN 0195-9131. Dostupné z: doi:10.1249/01.MSS.0000069336.30649.BD 79. BUJKO, Jacek a Łukasz M. KOWALSKI. The question of ergogenic potential of the Paleolithic diet. Trends in Sport Sciences. 2014, roč. 21, č. 4, s. 213–219. ISSN 22999590. 80. BÁNHIDY, Ferenc, Nándor ÁCS, Erzsébet H. PUHÓ a Andrew E. CZEIZEL. Iron deficiency anemia: Pregnancy outcomes with or without iron supplementation. Nutrition [online]. 2011, roč. 27, č. 1, s. 65–72. ISSN 08999007. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1016/j.nut.2009.12.005 81. SENGPIEL, Verena, Jonas BACELIS, Ronny MYHRE, Solveig MYKING, Aase Serine DEVOLD PAY, Margaretha HAUGEN, Anne-Lise BRANTSÆTER, Helle Margrete MELTZER, Roy Miodini NILSEN, Per MAGNUS, Stein Emil VOLLSET, Staffan NILSSON a Bo JACOBSSON. Folic acid supplementation, dietary folate intake during pregnancy and risk for spontaneous preterm delivery: a prospective observational cohort study. BMC Pregnancy & Childbirth [online]. 2014, roč. 14, č. 1, s. 1–26. ISSN 14712393. Dostupné z: doi:10.1186/s12884-014-0375-1 82. WILLIAMSON, C. S. Nutrition in pregnancy. Nutrition Bulletin [online]. 2006, roč. 31, č. 1, s. 28–59. ISSN 1471-9827, 1467-3010. Dostupné z: doi:10.1111/j.14673010.2006.00541.x 83. RYBERG, M., S. SANDBERG, C. MELLBERG, O. STEGLE, B. LINDAHL, C. LARSSON, J. HAUKSSON a T. OLSSON. A Palaeolithic-type diet causes strong tissue-specific effects on ectopic fat deposition in obese postmenopausal women. Journal of Internal Medicine [online]. 2013, roč. 274, č. 1, s. 67–76. ISSN 09546820. Dostupné z: doi:10.1111/joim.12048 84. MELLBERG, C., S. SANDBERG, M. RYBERG, M. ERIKSSON, S. BRAGE, C. LARSSON, T. OLSSON a B. LINDAHL. Long-term effects of a Palaeolithic-type diet in obese postmenopausal women: a 2-year randomized trial. European Journal of Clinical Nutrition [online]. 2014, roč. 68, č. 3, s. 350–7. ISSN 09543007. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org.ezproxy.muni.cz/10.1038/ejcn.2013.290 85.
DAVIDSON, S., A. P. MEIKLEJOHN. Human Nutrition and Dietetics. Edinburgh & London, 1959. ISBN: 0 443 01764 6
86.
METZGAR, Matthew, Todd C. RIDEOUT, Maelan FONTES-VILLALBA a Remko S. KUIPERS. The feasibility of a Paleolithic diet for low-income consumers. Nutrition research. [online]. 2011, roč. 31, č. 6, s. 444–451 [vid. 2016-květen-05]. ISSN 02715317. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1431612261/127F1C3F65284309PQ/1
94
Seznam tabulek Tabulka 1: Kvantitativní proporce živočišných a rostlinných potravin u populací lovců a sběračů……..……………………………………………………………………………15 Tabulka 2: Nutriční hodnoty ořechů na 100g….……………………………………….27 Tabulka 3: Nutriční hodnoty ořechů na 100g ……………….…………... ………...….28 Tabulka 4: Nutriční hodnoty vejce na 100g……………………………………...…….29 Tabulka 5: Průměrný denní přívod živin……………………………………………….52 Tabulka 6: Propočítané hodnoty sestaveného jídelníčku………………………...…..…54 Tabulka 7: Rozdíly v antropometrických hodnotách…………………………….…..…55 Tabulka 8: Hodnoty referenčních mezí lipidů………………………………………..…56 Tabulka 9: Rozdíly v koncentracích lipidů……………………………………………..56 Tabulka 10: Referenční meze kreatininu …..…………………………………………..57 Tabulka 11: Rozdíly hodnot………...……………………………………………..……57 Tabulka 12: Hodnoty referenčních mezí iontů a glukózy ………………………...……58 Tabulka 13 : Průměrný denní přívod živin……………………………………….……..59 Tabulka 14 : Průměrný denní přívod živin…………………………...……….….……..60 Tabulka 15: Propočítané hodnoty jídelníčku …………………………………..……….63 Tabulka 16: Rozdíly v antropometrických hodnotách…………………………...……...64 Tabulka 17: Hodnoty referenčních mezí lipidů …………………………………...……64 Tabulka 18: Rozdíly v koncentracích lipidů……………………………..…………..….65 Tabulka 19: Hodnoty referenčních mezí kreatininu………………………………….....65 Tabulka 20: Rozdíly v hodnotách kreatininu …………………………………………..65 Tabulka 21: Hodnoty referenčních mezí iontů a glukózy………………………………66 Tabulka 22: Hodnoty referenčních mezí bilirubinu……………………………...……..67 Tabulka 23: Rozdíly v naměřených hodnotách enzymů a bilirubinu…………………...67 Tabulka 24 : Průměrný denní přívod živin ………………………………………….....68 Tabulka 25 : Průměrný denní přívod živin …………………………………………….70 Tabulka 26: Propočítané hodnoty sestaveného jídelníčku ……………………………..71 Tabulka 27: Rozdíly v antropometrických hodnotách …………………………………72 Tabulka 28: Hodnoty referenčních mezí lipidů ………………………………………...73 Tabulka 29: Rozdíly v koncentracích lipidů …………………………………………...73 Tabulka 30 : Hodnoty referenčních mezí ………………………………………......…..74 Tabulka 31: Rozdíly v hodnotách………………………………………………………74 Tabulka 32: Hodnoty referenčních mezí analytů dusíkového metabolismu …………...75 Tabulka 33: Rozdíly v hodnotách dusíkového metabolismu …………………………..75 Tabulka 34: Hodnoty referenčních mezí iontů a glukózy………………………………76 Tabulka 35: Rozdíly v hodnotách iontů……………………………………….…….….76 Tabulka 36: Hodnoty referenčních mezí bilirubinu………………………………...…..77 Tabulka 37: Rozdíly v naměřených hodnotách bilirubinu……………………….……..77 Tabulka 38 : Průměrný denní přívod živin ..………………………………………...…78 Tabulka 39: Propočítané hodnoty jídelníčku……………………………………………80 Seznam grafů Graf 1: Antropometrické hodnoty naměřené před a po paleodietě …………………...55 Graf 2: Hodnoty koncentrací lipidů naměřené před a po paleodietě………….……….56 Graf 3: Hodnoty analytů dusíkového metabolismu před a po paleodietě …………….57 Graf 4: Hodnoty koncentrací iontů s glukózy před a po paleodietě …………………..58 Graf 5: Antropometrické hodnoty naměřené před a po paleodietě…………………....63 95
Graf 6: Hodnoty koncentrací lipidů naměřené před a po paleodietě…………………..64 Graf 7: Hodnoty analytů dusíkového metabolismu před a po paleodietě….………….65 Graf 8: Hodnoty koncentrací iontů s glukózy před a po paleodietě ………….……….66 Graf 9: Naměřené hodnoty bilirubinu před a po paleodietě………………….………. 67 Graf 10: Antropometrické hodnoty naměřené před a po paleodietě ………………….72 Graf 11: Naměřené hodnoty indexu aterogenity, AIP a glukózy před a po paleodietě……………………………………………………..……………………..….73 Graf 12: Hodnoty analytů dusíkového metabolismu před a po paleodietě ……..……..75 Graf 13: Hodnoty koncentrací iontů před a po paleodietě……………………...……...76 Graf 14: Naměřené hodnoty bilirubinu před a po paleodietě ………………….……...77 Seznam obrázků Obrázek 1: „1 lžička soli z keltského moře, ¼ šálku mandlové mouky, 1 lžička kokosové mouky, kokosový olej, ¼ šálku nepasterizovaného medu…“ „Ta paleodieta je složitější než vypadá“ ……………………………………………….10 Obrázek 2: Rozložení laktózové intolerance ve světě ……………………………..….32 Seznam příloh Příloha I: Vzorový jídelníček Příloha II: Komentář - kazuistika I Příloha III: Komentář – kazuistika II Příloha IV: Komentář – kazuistika III
96
Příloha I: Vzorový jídelníček Vzorový jídelníček je sestavený pro muže J. V. z kazuistiky III.
1. den Snídaně: Míchaná vajíčka na cibulce, ovoce, zelenina Vejce – 3ks Olej řepkový – 1 lžíce Cibule – 50g Rajče – 150g Jablka – 100g Hruška – 180g Svačina: Banán s jablkem a kešu ořechy Banán – 120g Jablko – 100g Kešu – 10g Oběd: Pečená kuřecí prsa s fazolkami a česnekem, mrkev s jablkem a medem Kuřecí prsa – 250g Fazolky – 100g Olej řepkový – 2 lžíce Mrkev – 150g Jablko – 100 Med – 20g Svačina: Salát – okurka, rajče, paprika, lněná semínka, pomerančová šťáva (nápoj) Okurka – 100g Rajče – 150g Paprika – 150g Lněná semínka – 5g Pomerančová šťáva – 250ml Večeře: Pečený losos s brokolicí, červenou řepou a cibulí Losos – 200g Brokolice – 150g Červená řepa – 100g Cibule – 50g
2. den Snídaně: Ovocný salát se semínky a mandlemi Jablko – 120g Banán – 100g Pomeranč – 120g Med – 20g Mandle – 30g Slunečnicová semínka – 10g Svačina: Zelný salát s křenem, banán Zelí – 200g Křen – 20g 97
Banán – 120g Oběd: Ztracené maso – vepřová kotleta zapečená s mrkví, celerem a cibulí Vepřová kotleta – 200g Mrkev – 150g Celer – 150g Cibule – 100g Sádlo – 10g Hroznové víno – 50g Svačina: Jablko – 100g Vlašské ořechy – 20g Večeře: Krůtí nudličky smažené s kedlubnou a avokádem, rajče, mandarinka Krůtí prsa – 200g Kedlubna – 150g Rajče – 100g Avokádo – 50g
3. den Snídaně: Banánovo-makový koláč – 160g 120g řepkového oleje, 2 větší banány, 1 lžíce medu, 4 vejce, 100g mletých mandlí, 160g mletého máku Svačina: Hruška – 180g Vlašské ořechy – 15g Oběd: Dušená hovězí plec s hráškem a celerovými hranolkami Hovězí plec – 230g Hrášek – 130g Celer – 150g Sádlo – 20g (na hranolky a hrášek) Svačina: Mrkev – 150g Jablko – 150g Med – 15g Večeře: Květákový mozeček s kuřecím masem, ovoce, zelenina Květák – 250g Vejce – 2ks Kuřecí prsa – 100g Jarní cibulka – dle chuti Olej řepkový – 1 lžíce Paprika červená – 100g Ledový salát – 100g Hroznové víno – 100g
4. den 98
Snídaně: Vaječná omeleta plněná mrkví, avokádem, jarní cibulkou Vejce – 3ks Mrkev – 150g Avokádo – 40g Jarní cibulka – dle chuti Rajče – 150g Anglická slanina – 20g Ananas – 200g Svačina: Jablko – 200g Kešu – 10g Med – 10g Oběd: Pečený pstruh s grilovanou zeleninou Pstruh – 250g Cuketa – 150g Paprika – 150g Rajče – 150g Olej řepkový – 1 lžíce Svačina: Pomelo – 200g Banán – 150g Večeře: vepřová játra na tymiánu s žampióny Vepřová játra – 200g Šťáva z citronu 1 lžíce tymiánu Olivový olej Žampióny – 250g Červené zelí – 150g
5. den Snídaně: Ovocný salát Jablko – 200g Maliny – 100g Pomeranč – 120g Banán – 150g Kešu – 20g Dýňová semínka – 10g Med – 20g Svačina: Salát z červené řepy Červená řepa – 100g Jablko – 100g Vlašské ořechy – 10g Med – 10g Citrónová šťáva 99
Oběd: Sekaná s celerovo-mrkvovým pyré Hovězí mleté, zadní – 200g (česnek, citronová šťáva, pepř, trochu chilli) Mrkev – 200g Celer – 200g Olivový olej – 1 lžíce, 150ml vody, citron. Šťáva Svačina: Ananas – 100g Mango – 100g Slunečnicová semínka – 20g Večeře: Kuřecí kapsa se špenátem a dýňovými nudlemi Kuřecí prsa – 250g Špenát – 200g Sušená rajčata – 20g Dýně – 100g Olej olivový – 1 lžíce
6. den Snídaně: Banánové placky Banán – 120g Vejce – 2ks Med – 20g Olej ř. – 1 lžíce Slunečnicová semínka na posypání – 10g Grapefruit – 200g Svačina: Hruška - 120g Jablko – 100g Para ořechy – 10g Oběd: Pečená makrela s fazolkami na slanině Makrela – 250g Fazolky – 200g Anglická slanina – 20g Mandarinka – 80g Svačina: rajčata s polníčkem, mrkví, hroznové víno Rajče – 150g Polníček – dle chuti Mrkev – 150g Hroznové víno – 50g Večeře: Krůtí prsa na medu s brokolicí, ředkvičkami a rajčaty Krůtí prsa – 250g Med – 40g Tymián, rozmarýn, řepkový olej (1 lžíce) Brokolice – 200g Ředkvičky – 20g 100
Rajče – 100g
7. den Snídaně: Lososové nudličky s rozmarýnem a cuketou Losos – 200g (rozmarýn, citronová šťáva…) Cuketa – 250g Ananas – 300g Olivový olej – 1 lžíce Svačina: Restovaný banán s grapefruitovou šťávou Banán – 120g Olej ř. – 1 lžíce Grepová šťáva – 150ml Oběd: Pečený králík, celerová a mrkvové hranolky Králík- 250g Celer – 150g Mrkev – 200g Jablko – 100g Vlašské ořechy – 10g Svačina: Ovocný koktejl Borůvky – 80g Maliny – 120g Jahody – 150g Med – 10g Večeře: Smaženice a salát z červené řepy a jablka Žampióny – 200g Vejce – 3 ks Jarní cibulka – dle chuti Červ. Řepa – 100g Jablko – 100g
8. den Snídaně: Volská oka s pastiňákovými hranolkami, zeleninový salát, ovoce Vejce – 3ks Pastiňák – 150g Rajče – 150g Paprika – 150g Okurka – 150g Hruška – 180g Svačina: Mandarinka – 150g Kešu – 25g Oběd: Vepřová kýta s dýňovými nudlemi, jablko s medem a semínky Vepřová kýta – 250g 101
Dýně – 150g Jablko – 100g Med – 10g Slunečnicová semínka – posypat Svačina: Broskev – 150g Banán – 120g Večeře: Drůbeží játra s kuřecími prsy Játra – 180g Kuřecí prsa – 90g Pórek – 80g Olej řepkový – 10g Rajče – 100g
9. den Snídaně: Ovocný salát Hruška – 180g Banán – 150g Mandarinka – 100g Kiwi – 70g Sušené švestky – 30g Vlašské ořechy – 20g Slunečnicová semínka – 15g Svačina: Vejce na měkko, ledový salát s mrkví Vejce – 2ks Salát – 100g Mrkev – 100g Oběd: Pečený králík s grilovanou zeleninou Králík – 250g Lilek – 200g Cuketa – 200g Červená paprika – 100g Rajče – 100g Olej olivový – 2 lžíce Tymián, rozmarýn, citron. Šťáva… Svačina: Ananas na medu se skořicí a mandlemi Ananas – 200g Med – 15g – roztopit na pánvi a smíchat s ananasem a mandlemi, posypat skořicí Mandle – 10g Večeře: Pečené rybí filé s brokolicovým pyré, pistácie Rybí filé – 250g Brokolice – 200g, olej – 1 lžíce, cibule – 80g Rajče – 150g Pistácie – 15g
102
10. den Snídaně: Tuňák, okurkový salát, jablko s hruškou se skořicí, medem vlašskými ořechy Tuňák – 160g Okurky – 200g Jablko – 100g Hruška – 180g Med – 15g Vlašské ořechy – 30g Svačina: Květákové placky Květák – 200g Olej ř. – 2 lžíce Vejce – 1ks Bylinky, sůl pepř Oběd: Dušená mrkev s hráškem, vepřová kotleta, ananas Vepřová kotleta – 250g Mrkev – 150g Hrášek – 150g Ananas – 150g Svačina: Ovocný salát Banán – 100g Mango – 100g Kešu – 10g Večeře: Grilovaná kuřecí křidýlka, pečená řepa, celer, zelí Kuřecí křídla – 150g Červená řepa – 150g Celer – 150g Zelí – 200g
11. den Snídaně: Míchaná vejce, na cibulce, slanině, rajčata, ovoce Vejce – 3ks Cibule – 50g Olej řepkový – 1 lžíce Rajče – 150g Pomeranč – 150g Pekanové ořechy – 10g Svačina: Zelný salát s mrkví a křenem, med, ocet, olej Zelí – 200g Mrkev – 100g Křen – 30g Med – 10g Olej ř. – 1 lžíce Oběd: Losos s česnekem, čínská zeleninová směs Losos – 250g 103
Směs – 250g Svačina: Ovocný salát Maliny – 100g Banán – 120g Jablko – 100g Večeře: Dušená hovězí kýta, fazolky s česnekem, bylinkami, hroznové víno Hovězí kýta – 250g Fazolky – 200g Olej ř. – 1 lžíce Hroznové víno – 80g
12. den Snídaně: Ovocná paleobuchta – 290g Svačina: Salát s vejcem, okurkou, rajčetem, paprikou, jablko Vejce – 1ks Okurka – 100g Rajče – 150g Paprika – 150g Jablko – 100g Oběd: Grilovaná krůtí prsa se špenátem a rajčaty, cibulí, dezert – buchta ze snídaně Kuřecí prsa – 250g Špenát – 230g Rajče – 150g Cibule – 100g Buchta ze snídaně – 100g Svačina: Ovocný salát Grapefruit – 100g Banán – 100g Slunečnicová semínka – 10g Večeře: Vepřová panenka pečená s kořenovou zeleninou, ovoce Vepřová panenka – 250g Mrkev – 100g Celer – 100g
13. den Snídaně: Sardinky s cibulkou, rajčata, okurky, ovoce Sardinky – 120g Cibulky – 50g Rajče – 150g Okurky – 100g Černý rybíz – 20g Jablko – 180g Svačina: Salát z červené řepy – řepa, sezamová semínka, sušené švestky 104
Červená řepa – 150g Sezamová semínka – 5g Sušené švestky – 30g Oběd: Kuřecí steak s ředkvičkovým salátem Kuřecí prsa – 250g Ředkvičkový salát – 380g Svačina: Ořechy v medu Vlašské ořechy – 10g Mandle – 10g Med – 20g
Večeře: Dýňová polévka, krevety orestované na oleji s česnekem, ledový salát, ovoce Krevety – 150g Olej olivový – 2 lžíce Ledový salát – 100g Jablko – 200g
14. den Snídaně: Vaječná omeleta se zeleninou Vejce – 3ks Cibule – 80g Paprika – 100g Cuketa – 100g Jablka – 200g Pomerančová šťáva – 250ml Svačina: Hruška – 150g Kešu – 20g Oběd: Vepřové nudličky z kýty se sezamovými semínky, žampióny, řapíkatý celer Vepřová kýta – 250g Sezamová semínka – 5g Žampióny – 100g Řapíkatý celer – 100g Tymián,…. Svačina: Restovaný banán s medem, grepová šťáva Banán – 120g Med – 20g Grapefruitová šťáva – 100ml Večeře: Filé zapečené s brokolicí a lilkem, ovocný koktejl Rybí filé – 250g Brokolice – 200g Lilek – 100g 105
Cibule – 100g Jahody – 100g Maliny – 100g
15. den Snídaně: Banánový chléb, šťáva z pomerančů Banánový chléb – 165g Šťáva – 250ml Svačina: Ovocný salát Ananas – 200g Granátové jablko – 50g Jablko – 150g Oběd: Sekaná s fazolkama na slanině s česnekem Hovězí zadní – 250g, sůl, pepř, chilli, vejce – 1ks, olej ř. 1lžíce Fazolky – 200g Anglická slanina – 30g Svačina: Mrkev s jablkem a medem Mrkev – 150g Jablko – 200g Med – 10g Večeře: Makrela na česneku s dýňovými nudlemi Makrela – 230g Tymián, rozmarýn… Dýně – 150g
16. den Snídaně: Vařená kuřecí prsa, jablko s dýňovými semínky a pomerančovou šťávou – jablka se orestují, zalije šťávou a trochu povaří, přidat semínka Kuřecí prsa – 200g Jablko – 200g Dýňová semínka – 30g Pomerančová šťáva – 250ml Svačina: Ovocný koktejl Jahody – 130g Maliny – 100g Hruška – 150g Oběd: Špenátová polévka s vejcem, drůbeží játra restovaná s pórkem Polévka – 200g Játra – 230g Pórek – 100g Olej ř. – 2 lžíce Hroznové víno – 100g Svačina: Banánový chléb – 70g 106
Večeře: Pečená vepřová kotleta s brokolicí Vepřová kotleta – 200g Brokolice – 150g
17. den Snídaně: Ovocný salát Jablko – 200g Hruška – 180g Hroznové víno – 100g Pomeranč – 120g Pistácie – 20g Mandle – 30g Svačina: Salát z červené řepy, jablko, citronová šťáva, med Červená řepa – 150g Jablka – 150g Med – 15g Oběd: Pstruh s mrkvovými hranolkami, rajčatový salát s okurkou Pstruh – 250g Mrkev – 200g Olej ř. – 1 lžíce Rajče – 150g Okurka – 150g Svačina: Ovocný salát Ananas – 150g Banán – 100g Kešu – 10g Večeře: Hovězí kýta pečená s vejcem, cuketa Hovězí – 200g Vejce – 2ks Cuketa – 150g Olej ř. – 1 lžíce
18. den Snídaně: Banánovo-makový koláč – 160g Svačina: Cuketa, sezamová semínka – restované Cuketa – 130g Sezamová semínka – 10g Olej řepkový – 1 lžíce
Oběd: Kuřecí roláda se sušenými rajčaty, vlašskými ořechy, slanina, hrachové lusky Kuřecí prsa – 250g Sušená rajčata – 50g Vlašské ořechy – 10g 107
Anglická slanina – 30g Lusky – 200g Svačina: Mrkev s jablkem, sušené švestky, med Mrkev – 130g Jablko – 150g Sušené švestky – 25g Večeře: Krevety na kari se špenátem – cibule a krevety s olejem na pánev, přidat špenát a kari, ovocný salát Krevety – 200g Špenát – 200g Cibule – 100g Mango – 130g Kiwi – 120g Jablko – 100g
19. den Snídaně: Míchaná vejce, rajčata, paprika, pomerančová šťáva Vejce – 3ks Rajče – 150g Paprika – 150g Pomerančová šťáva – 250g Jablko – 150g Svačina: Ovocný salát Banán – 100g Hroznové víno – 80g Kešu – 10g Oběd: Hovězí zadní na cibulce, pečený lilek s česnekem Hovězí – 300g Cibule – 100gtu Lilek – 250g Olej ř. – 1 lžíce Broskev – 120g Svačina: Jablko s hruškou na medu Jablko – 150g Hruška – 180g Med – 10g Večeře: Brokolicová polévka, tuňák, salát, cibulky, okurky Brokolice – 300g Tuňák – 150g Pekingské zelí – 100g Cibulky – 50g Okurka – 100g Vlašské ořechy – 10g 108
20. den Snídaně: Krůtí prsa na kari s pórkem, rajčata, mrkvový salát s jablky, hruškou a ořechy Krůtí prsa – 150g Pórek – 80g Rajčata – 150g Mrkev – 100g Jablko – 100g Hruška – 180g Vlašské ořechy – 15g Med – 20g Svačina: Ovocný salát Granátové jablko – 80g Borůvky – 100g Ananas – 200g Oběd: Vepřová roláda, mrkev, hruška Vepřová kotleta – 250g, Vejce – 1ks, Paprika – 100g Cuketa – 100g Mrkev – 100g Hruška – 180g Svačina: Salát z řapíkatého celeru, tuňák, rajčata Tuňák – 80g Řapíkatý celer – 100g Rajče – 100g Večeře: Květákový mozeček, ovoce Květák – 200g Vejce – 1ks Jarní cibulka Olej ř. – 2 lžíce Rajče – 150g
21. den Snídaně: Banánové placky Banán – 180g Vejce – 2ks Strouhaný kokos – 10g Mák – 5g Šťáva z grapefruitu – 200g Svačina: Salát z ředkviček, hrášek Ředkvičky – 100g Hrášek – 180g 109
Olej ř. – 1 lžíce Oběd: Pikantní drůbeží játra s pórkem, zelené fazolky na slanině Játra – 250g Pórek – 80g Fazolky – 180g Anglická slanina – 20g Olej ř. – 1 lžíce Mango – 100g Svačina: Jablka na medu s broskvovým pyré a mandlemi Jablko – 150g Med – 10g Broskev – 100g Mandle – 10g Večeře: Pečený králík, dýňové nudle Králík – 250g Dýně – 250g Olej olivový – 1 lžíce Příloha II: Komentář – kazuistika I „Na paleodietu jsem se těšila – měla jsem informace o prospěšnosti této stravy od neteře. Po obdržení jídelníčku jsem se zalekla. Důvodem byly potraviny, které jsem podle Mačingové měla zapovězeny. Udivila mě i velikost porcí a bála jsem se, že přiberu. Každopádně dieta byla velmi pestrá, po celou dobu jsem ani jedinkrát neměla pocit hladu, spíš naopak. Co se týče přípravy – tu považuji za největší mínus, protože čas strávený každodenními nákupy v obchodě, krájení, vážení a vaření jednotlivých porcí mě místy psychicky dekompenzovalo. Těšila jsem se na ukončení diety, ale výsledkem všeho je, že v duchu paleo pokračuji dodnes. Za klad považuji dostatek zeleniny, ovoce a také ryb, které jsme do jídelníčku zas tak často nezařazovali. Zjistila jsem, že odpolední svačina, kterou jsem dříve vynechávala, je důležitá. Absence pečiva mi nedělala žádný problém – na to už jsem byla zvyklá. Myslím, že bych se klidně obešla bez teplých večeří, ale nějaké kritické poznámky k paleodietě nemám. Fyzicky jsem se cítila dobře (největší únava pramenila z přípravy jídla).“
Příloha III: Komentář – kazuistika II
110
„Vzhledem k zaměstnání vyžadující časovou flexibilitu s obtížně dodržovanou pravidelnou stravou jsem očekával významnou změnu ve způsobu stravování a vyváženější skladbu stravy. Největší obavy panovaly z dodržování harmonogramu jednotlivých jídel a časové náročnosti přípravy. Časová náročnost stravy byla také nejkomplikovanějším bodem celé diety, zejména pro zdlouhavé vážení a přesné dávkování jednotlivých složek připravovaných pokrmů. Překvapilo mne relativně velké množství jednotlivých dávek a také pro mne neobvyklá kombinace některých složek pokrmů. Kladně hodnotím pestrost stravy a zařazení rybího masa, které jsme doposud neprávem opomíjeli. Celá dieta významně ovlivnila současný způsob stravování. Téměř jsem vyloučil smažené přílohy, smažené polotovary a celkově významně omezil uzeniny. Omezil jsem potraviny z bílé mouky a významně zvýšil podíl zeleniny a ovoce ve stravě a potraviny z celozrnné mouky. Současně jsem začal sledovat složení kupovaných potravin a jejich původ.“ Příloha IV: Komentář – kazuistika III „Doposud jsem žádnou dietu nedržel a konzumoval pouze malé množství zeleniny. V oblibě mám smažená jídla a uzeniny. Stanovenou paleodietu jsem dodržoval po dobu 3 týdnů. Celkové dávky potravin byly podle mého názoru dostatečné. Přesto jsem měl v prvních dnech stravování velmi často pocit hladu, i když jsem se cítil plný. V průběhu diety jsem posunul časy konzumace jednotlivých jídel podle své potřeby a možností v zaměstnání a pocit hladu vymizel. V jídelníčku bylo dostatek masa, což mi vyhovovalo. Rovněž mi chutnaly ořechy a semínka. Problémy jsem měl se zeleninou, které bylo na můj vkus velké množství. Dodržováním stanoveného pravidelného pohybového režimu jsem se postupně začal cítit fyzicky i psychicky lépe. Díky navrženému jídelníčku jsem se seznámil se širším sortimentem potravin a s možnostmi jejich kombinací a úpravy. Vysoce oceňuji objektivní výsledky diety (snížení laboratorních hodnot krve a hmotnosti, zmenšení obvodu břicha a boků). Paleodietu však hodnotím jako časově a finančně náročnou. Pro pracujícího člověka je trvale neúnosné pořizování surovin (nákup) a denní příprava pěti jídel specifického charakteru.“
111
