MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Zuzana Trnková

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2011

Zuzana Trnková

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Zuzana Trnková

Úroveň znalostí občanů v poskytování laické první pomoci u popálenin Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D

Brno 2011

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod odborným vedením PhDr. Andrey Pokorné, Ph.D. a všechny pouţité a prostudované literární a odborné zdroje jsem uvedla v seznamu literatury.

V Brně dne ........................

podpis ........................................... Zuzana Trnková

Děkuji PhDr. Andree Pokorné, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování cenných rad a velké trpělivosti. Dále bych ráda poděkovala MUDr. Břetislavu Lipovému za zhodnocení odborné úrovně práce a v neposlední řadě děkuji celé své rodině za podporu během studia.

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................. 6 1

2

POPÁLENINY ....................................................................................................... 8 1.1

Historie popáleninového traumatu ............................................................................... 9

1.2

Klasifikace hloubky postiţení u popáleninového traumatu .............................................. 11

1.3

Příčiny prohloubení postiţených ploch u popáleninového

traumatu ............................... 14

ZÁSADY PŘEDNEMOCNIČNÍ LÉČBY POPÁLENIN .................................... 16 2.1

Faktory určující závaţnost popáleninového traumatu

.................................................... 16

2.1.1 Mechanizmus úrazu popáleninového traumatu ......................................................... 17 2.1.2 Rozsah postiţení u popáleninového traumatu ........................................................... 18 2.1.3 Věk popáleného ................................................................................................. 20 2.1.4 Hloubka postiţení u popáleninového traumatu ......................................................... 21 2.1.5 Lokalizace postiţení popáleninového traumatu ......................................................... 21 2.1.6 Anamnéza popáleného

........................................................................................ 23

2.1.7 Inhalační trauma u popáleninového traumatu ........................................................... 23 2.2

První pomoc u popáleninového traumatu .................................................................... 24

2.3

Třídění pacientŧ s popáleninovým traumatem .............................................................. 26

2.4 Transport postiţených s popáleninovým traumatem ........................................................ 28

3

ROLE SESTRY V PROBLEMATICE POPÁLENINOVÉ PÉČE ...................... 30 3.1

Role sestry u popáleninového traumatu

3.2

Role sestry v ošetřovatelské péči o popálené ................................................................ 32

3.3

Role sestry v postnemocniční edukaci popáleného ........................................................ 35

...................................................................... 30

EMPIRICKÁ ČÁST 4

CÍLE ŠETŘENÍ A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ................................................ 37

METODIKA ŠETŘENÍ A ORGANIZACE PRŦZKUMU ............................. 39

5 5.1

Kritéria pro zařazení respondentŧ do prŧzkumu

5.2

Volba metody šetření (prŧzkumu) a její zdŧvodnění ...................................................... 40

5.2.1

6

........................................................... 39

Pilotní studie ................................................................................................. 41

VÝSLEDKY PRŦZKUMU A JEJICH ANALÝZA ............................................ 42 6.1

Analýza jednotlivých poloţek dotazníkového šetření

.................................................... 43

7

OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŦ ...................................................... 73

8

DISKUZE ............................................................................................................. 77

9

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŦ ...................................... 87

ZÁVĚR ......................................................................................................................... 88 ANOTACE ................................................................................................................... 89 ANNOTATION ............................................................................................................ 90 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŦ .................................................. 91 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 95 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 97 SEZNAM GRAFŦ ....................................................................................................... 99 SEZNAM OBRÁZKŦ ................................................................................................ 100 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 101

ÚVOD

Popáleninové trauma patří mezi nejstarší úrazy, které postihovaly lidstvo od prvopočátku. Mnohé zdroje uvádí, ţe jiţ člověk neandrtálský (60 tisíc let před Kristem) uţíval k léčbě popálenin rozličných rostlin. V prŧběhu času došlo k řadě pokusŧ a omylŧ jako je aplikace nejrŧznějších ţivočišných látek (např. syrové maso) na popálené plochy nebo vypalování popálenin ohněm.1 Dnešní popáleninová medicína dosahuje vysoké úrovně péče, zahrnující jak moderní postupy v léčbě, tak v ošetřovatelských činnostech.

Tuto péči zajišťuje

multidisciplinární tým sloţený z kvalifikovaných a proškolených lékařŧ, všeobecných sester, fyzioterapeutŧ a dalších profesí. Hlavním předpokladem pro úspěšnou léčbu a navrácení popáleného do plnohodnotného ţivota je ale především správné poskytování první pomoci, coţ je zároveň i téma mé bakalářské práce. Pracuji na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie, kde se setkávám se stavy pacientŧ, které by nemusely být tak závaţné, kdyby jim byla poskytnuta správná přednemocniční laická první pomoc. Řada občanŧ si neuvědomuje, ţe popálení kŧţe dospělé osoby má jiný prŧběh neţ u malého dítěte, kde i „banální zarudnutí kŧţe“ se mŧţe během několika hodin změnit v kritický stav a je velmi dŧleţité jej nepodcenit. Toto téma jsem si zvolila nejen proto, ţe s popáleninovým traumatem přicházím do styku častěji neţ jiné všeobecné sestry a je mi tak velmi blízké, ale také proto, ţe mě velmi zajímalo, proč k němu vlastně dochází a proč jejich následky jsou mnohdy tak fatální. Klada jsem si otázku, zda příčinou je neopatrnost, nepozornost, špatná prevence (a to zejména u dětí) či neznalost základních postupŧ první pomoci u popálenin. Z úst pacientŧ často zaznívá „byla to jen nešťastná náhoda,“ bohuţel následky těchto nešťastných náhod jsou v drtivé většině celoţivotní. Nemyslím tím jen po stránce fyzické, ale zejména psychické. Jsem přesvědčena, ţe problémem těchto následkŧ je špatně nebo vŧbec neposkytnutá laická první pomoc. Teoretická část této práce je zaměřena na základní informace o popáleninovém traumatu včetně historie, kde mŧţeme zaznamenat rozvoj kvality péče o popálené

1

Srov. KÖNIGOVÁ, R., a kol., Komplexní léčba popálenin, s. 15.

6

pacienty. Dŧraz v této části také klademe na faktory, které určují závaţnost popáleninového traumatu a které jsou v následné péči dŧleţitým ukazatelem. Empirickou část jsme zaměřily na znalosti respondentŧ v poskytování první pomoci, kde cílovou skupinu tvořily dva vzorky populace – laická a odborná zdravotnická veřejnost. Součástí tohoto šetření nejsou jen teoretické nýbrţ i praktické otázky prověřující postupy respondentŧ v daných situacích.

7

1

POPÁLENINY

Popáleniny (Combustiones) neřadíme mezi ne příliš častá traumata, ale stále zŧstávají na předních příčkách nejhorších úrazŧ, které mohou poškodit člověka. Jako příčiny tragických událostí jsou uváděny na 13. místě v Evropě. V České republice je kaţdý rok léčeno pro popálení asi 1 % populace, z toho 97 % ambulantně a 3 % jsou hospitalizována. Z celkového počtu popálených představují děti 40 % postiţených.2 Popáleninový úraz mŧţe jak svým rozsahem a závaţností, tak moţnými poúrazovými komplikacemi představovat pro klienta váţný zdravotní, ošetřovatelský, psychický a sociální problém. Popáleniny negativně pŧsobí na koţní kryt člověka, který představuje největší orgán lidského těla a jeho váţné narušení, zejména u rozsáhlých popálenin, které se projevuje značnou bolestivostí, vyţaduje dlouhodobou a náročnou intenzivní péči. Doprovodným příznakem popálenin je bohuţel vysoká mortalita a časté trvalé následky u kterých je nutné dodrţet dlouhé období fyzioterapie a rekonvalescence.3 Proto existují ve všech rozvinutých zemích specializovaná pracoviště, zabývající se léčbou nemoci u popálení. V České republice upravuje jejich činnost věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky částka 9 - 12, metodické opatření č. 20/1987 ve znění pozdějších předpisŧ. V souladu s tímto věstníkem existují v České republice centrální pracoviště popálenin – tzv. popáleninová centra (Klinika popáleninové medicíny v Praze, Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie v Brně a Popáleninové centrum v Ostravě).4

2

Srov. KOLEKTIV AUTORŦ, Popáleniny - váţný problém dětské traumatologie. Zdravotnické noviny, 2010, roč. 59, č. 29-30, s. 11. 3 Srov. MOROVICSOVÁ, E., Ošetřovatelská péče o nemocné s popáleninami, Sestra, 2009, roč. 19, č. 9, s. 40. Srov. KELLER, B., SCHUB, T., Burns: an Overview. Nursing Practice Council [online]. August 6, 2010. Dostupné z WWW: http://web.ebscohost.com/nrc/pdf?vid=6&hid=105&sid=64d13e3939be-4400-b966-c1435cd5f58b%40sessionmgr104. [citováno 2010-10-30]. Srov. BRYCHTA, P., FRANCŦ, M., a kol., Vybrané kapitoly z plastické a popáleninové medicíny [online]. Dostupné z WWW: http://www.med.muni.cz/Traumatologie/Popaleniny/Popaleniny.htm. [citováno 2010-10-30]. 4 Srov. BRYCHTA, P., FRANCŦ, M., a kol., Vybrané kapitoly z plastické a popáleninové medicíny [online]. Dostupné z WWW: http://www.med.muni.cz/Traumatologie/Popaleniny/Popaleniny.htm. [citováno 2010-10-30].

8

1.1

Historie popáleninového traumatu Začátek pouţívání ohně a s ním i moţnost vzniku popálenin jsou spojené se

vznikem ţivota na Zemi. Lehce si mŧţeme představit, ţe jiţ pračlověk před mnoha tisíci lety byl schopen ošetřit své popáleniny léčivými rostlinami. První písemná zpráva o výskytu a léčbě popálenin, tzv. Ebersŧv papyrus, pochází z roku 1600 p. n. l. Je dŧleţitý nejen proto, ţe jsou v něm uvedeny vhodné léčivé rostliny pro popálené plochy, ale hlavně proto, ţe je zde kladen dŧraz na léčebné postupy pro kaţdý poúrazový den, přičemţ léčba s přesným časem podání a mnoţstvím léčiva byla rozvrţena do čtyř dnŧ. Tento zpŧsob ordinace svědčí o pevném přesvědčení Egyptské lékařské školy, ţe úspěšnost léčby závisí na přísném dodrţování léčebného postupu, kterému se připisovala aţ magická moc.5 Na konci 5. století př. n. l. starořečtí lékaři, vyuţívající herbální medicíny, v čele s významným lékařem Hippokratem z Kosu, vnesli do praxe určitou logiku (připravovali obvazy z plátna potřeného vepřovým sádlem a borovou pryskyřicí a zahřívali vše nad ohněm). Řečtí lékaři tedy nevycházeli při léčbě popálenin výhradně z léčivých rostlin, ale vytvářeli si logické názory vycházející z praxe a farmakologie. Dŧkazem jejich pozorovacího talentu je např. tvrzení, ţe opakovaným koupáním se v čisté vodě i víckrát denně se sniţuje hnisání rány, rány nevysychají a v konečném dŧsledku se lépe hojí. Za římského impéria v 1. století po Kristu Cornelius Celsus shrnul lékařské poznatky v díle De Medicina. Knihu obohatil mnoţstvím nových léčivých rostlin a lékŧ. Jako první uvedl chirurgické postupy při řešení jizevnatých kontraktur po popálení. V této době měl ale lékař pouze dvě moţnosti chirurgického zákroku a to excizi jizvy nebo znovu otevření rány, proto tato metoda nebyla příliš úspěšná. Ve středověku, kdy dochází k prvnímu uţití střelného prachu a tím i k rozvoji střelných zbraní, se vytváří nové podmínky pro vznik, ale i pro léčbu popálenin. Nejvýznamnějším poznatkem této doby je však příznivý účinek studené vody v péči o popálené plochy, který zdŧrazňovali v 9. a 10. století po Kristem arabští lékaři Rhases a Avicena. V tomto období se také tradovala i léčba střelných ran vroucím olejem, tu ale odsoudil Ambrois Paré v 16. století. 6 5 6

Srov. ŠIMKO, Š., KOLLER, J., a kol., Popáleniny, s. 9 - 10. Srov. KÖNIGOVÁ, R., a kol., Komplexní léčba popálenin, s. 15. Srov. ŠIMKO, Š., KOLLER, J., a kol., Popáleniny, s. 10 - 11.

9

První klasifikaci popálenin podle vzhledu rány vytvořil a v roce 1607 publikoval Wilhelm Fabry (1560 – 1634), praktický lékař z městečka Payarne ve Švýcarsku. Kniha „DE COMBUSTIONIBUS“ nese jeho latinské jméno Guilhelmus Fabricius Hildanus. Do 20. století se jednalo o jediné dílo, které definovalo popáleninové trauma a zahrnovalo také jeho příčiny, příznaky, prognózu a léčení. Poprvé je zde uvedena klasifikace do tří stupňŧ: I. gradus levis, II. gradus mediocris, III. gradus insignis. Dŧleţité bylo jeho zjištění, ţe léčba se odvíjí od hloubky popáleninového traumatu, které určuje výše teploty, stav popáleného, doba pŧsobení termické noxy a v neposlední řadě věk postiţeného. Rozsáhlé a hluboké popáleniny byly povaţovány za neléčitelné, protoţe se rychle měnily v putridní ulcerace. V této době ještě stále neexistovala moţnost transplantace koţního krytu, a pokud popálený přeţil, rozvíjely se extrémní kontraktury, které se Fabricius snaţil zmírnit dlahováním, coţ je v dnešní moderní popáleninové medicíně zcela běţná fyzioterapeutická metoda. V kapitole o prognóze se zabýval prŧběhem a výsledky léčby: věřil, ţe čím více je popálená plocha bolestivější, tím spíše se zhojí bez jizvení ovšem za předpokladu častého měnění obkladŧ (obvykle octových).7 Fabricius se opakovaně vrací k problému bolesti v prŧběhu dlouhodobého léčení, který je v posledních letech zabezpečován analgezií, sedací a celkovou anestezií. Jako chirurg – lazebník, nesměl podávat léky celkově proto mísil opium a kafr s místními prostředky (mandlový a rŧţový olej, syrová cibule, ocet). Fabricius tedy pochopil jiţ před 400 lety, ţe popáleninové trauma je onemocnění celkové, a nikoli jen poranění kŧţe. 8 V prŧběhu staletí se názory na celkovou léčbu rozcházejí. Objevují se i doporučení jako např. „pouštění ţilou“ proti rozvíjejícím se edémŧm. Léčba popálenin v této době spadala zejména pod koţní lékařství, kde bylo vyuţíváno rŧzných látek k aplikaci na popálené plochy, podporující odloučení nekróz a epitelizaci. Popálení klienti, zejména v souvislosti s válečným obdobím, tj. počátek našeho století, se stávají prioritou chirurgŧ. V první světové válce se o velký pokrok v léčbě popálenin zaslouţil český lékař František Burian a v druhé světové válce pak doktor

7 8

Srov. KÖNIGOVÁ, R., a kol., Komplexní léčba popálenin, s. 15. KÖNIGOVÁ, R., a kol., Komplexní léčba popálenin, s. 15

10

Wallace. Úspěch spočíval v zavedení léčby popáleninového šoku, časné nekrektomii a její náhradou dermoepidermálními autotransplantáty. 9

1.2 Klasifikace hloubky postiţení u popáleninového traumatu Klasifikace hloubky postiţení u popálenin vyjadřuje, které vrstvy kŧţe a podkoţí jsou následkem termického úrazu poškozeny. Popáleniny jsou na povrchu přirovnávány k oku býka (bull´s eye): nejhlubší postiţení je uprostřed a povrchnější je okolo. (viz obrázek 1 na str. 13). V České republice je pro klasifikaci hloubky postiţení popálenin vyuţívána třístupňová klasifikace.10 I. stupeň

combustio erythematosa

Postihuje horní vrstvu kŧţe (epidermis), která se na příčném řezu jeví jako zóna erytrému. Pro tento stupeň popálení je charakteristické výrazné zarudnutí, mírný otok (rozsah otoku závisí na mnoţství předané energie během úrazu a reaktivity pacienta), citlivost a výrazná bolestivost (většinou jsou zachována nervová koţní zakončení, která jsou dráţděna vyplavenými vasoaktivními substancemi, odezní do 48 hodin). Příčinou je typické popálení od slunce z dŧvodu nepouţití ochranného krému. Zhojení tohoto stupně popálení trvá okolo 3 – 6ti dnŧ, je většinou bez následkŧ, ale přesto v některých případech mŧţe přetrvávat hyperpigmentace. Ochranná funkce koţní bariéry není poškozena.11 II. stupeň

combustio bullosa

U tohoto stupně popálení je doprovodným znakem tvorba bul

puchýřŧ, otoky

a silná bolest. Neporušený puchýř tvoří sterilní, voděodolný obal. Při jeho porušení se rána stává mokvavou a zvyšuje se nebezpečí infekce. Dle spodiny popálené plochy

9

Srov. KÖNIGOVÁ, R., a kol., Komplexní léčba popálenin, s. 16. Srov. BRYCHTA, P., FRANCŦ, M., a kol., Vybrané kapitoly z plastické a popáleninové medicíny [online]. Dostupné z WWW: http://www.med.muni.cz/Traumatologie/Popaleniny/Popaleniny.htm. [citováno 2010-10-30]. Srov. ŠIMKO, Š., a kol., Ošetrovanie popálených, s 8. 10 Srov. ŠIMKO, Š., a kol., Ošetrovanie popálených, s. 18. KÖNIGOVÁ, R., a kol., Komplexní léčba popálenin, s. 32. Srov. KÖNIGOVÁ, R., BLÁHA, J., a kol., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 50. 11 Srov. ZEMAN. M., První pomoc, s. 68. Srov. KÖNIGOVÁ, R., BLÁHA, J., a kol., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 50. Srov. STELZER, J., CHYTILOVÁ, L., První pomoc pro každého, s. 74. Srov. POKORNÝ, V., a kol., Traumatologie, s. 64.

11

rozlišujeme povrchové částečné popálení kŧţe (IIa) a hluboké částečné popálení kŧţe (IIb). U stupně IIa je epidermis poškozena pouze povrchově. U spodiny rány, která je rŧţová mŧţeme zaznamenat zachovanou mikrocirkulaci. Z klinického pohledu se vytváří puchýře nebo se olupuje povrchová vrstva epidermis coţ je podklad pro vytvoření rudé, bolestivé rány. Postiţené místo se hojí 7 – 14 dnŧ spontánně bez jizvy, nebo se změněnou pigmentací kŧţe. Bakteriální kontaminace rány mŧţe prodlouţit hojení i zhoršit výsledný kosmetický efekt. Při popálení IIb dochází k hlubokému parciálnímu postiţení epidermis. Na příčném řezu se nachází koncentricky mezi zónou koagulace a erytrému jako intermediální zóna stázy. Popálená plocha je výrazně červená, popřípadě s místními výbledy. Tato oblast po vyvinutí tlaku zbledne, ale následně opět zčervená (jedná se o tzv. pozitivní test kapilárního návratu). Senzorické vjemy v místě postiţení bývají sníţené. Hojení probíhá spontánně jizvou zhruba 21 dní, ale při prodlouţení hojení se vyskytují hypertrofické jizvy. Mŧţeme se také ovšem setkat s popáleninami, které se za velmi krátký čas po úraze stávají bledými (aţ bílými). Příčinou těchto popálenin je velmi vysoká teplota pŧsobící krátkou dobu např. oţeh po výbuchu topných kamen. Tato bledost je následkem přechodné vasokonstrikce, takţe ztráta kŧţe je částečná – postiţení povrchové. Naproti tomu některé popáleniny jsou po úraze červené i s kapilárním návratem, ale protrahovaným pŧsobením i niţších teplot nastává mikrotrombotizace s následnou nekrózou, takţe ztráta kŧţe je v celé tloušťce – postiţení hluboké.12 III. stupeň – combustio escharotica Je nejtěţším stupněm termického poškození, kdy dochází ke ztrátě kŧţe v celé tloušťce. Na příčném řezu se jeví jako trojrozměrná zóna koagulační nekrózy. Tento stupeň je charakterizován nekrózou s úplnou obliterací cév na podkladě vazokonstrikce nebo trombózy. Postiţené plochy vypadají koţeně, voskovitě nebo perleťově šedě, 12

Srov. ZEMAN, M., První pomoc, s. 68. Srov. STELZER, J., CHYTILOVÁ, L., První pomoc pro každého, s. 74. Srov. MOROVICSOVÁ, E., Ošetřovatelská péče o nemocné s popáleninami, Sestra, 2009, roč. 19, č. 9, s. 46. Srov. ČELKO, A., M., Dětské úrazy a popáleniny, s. 22. Srov. POKORNÝ, V., a kol., Traumatologie, s. 64.

12

někdy jsou aţ zuhelnatělé. Kŧţe má suchý vzhled, protoţe kapiláry jsou zničené a do okolí neproniká ţádná tekutina. Jelikoţ nerovová zakončení jsou výrazně poškozená nebo úplně zničená, popálený necítí ţádnou bolest. Popálená plocha nemá schopnost spontánní reepitelizace (kromě malých lézí v dŧsledku epitelizace z okrajŧ rány). Je nutný chirurgický zákrok, kdy se provede nekrektomie a následná transplantace kŧţe – nejčastěji autotransplantace.13 Postiţení kŧţe včetně podkoţního tuku, svalstva a kostí, označují někteří autoři jako IV. stupeň popálení. Jiní autoři zase tento stupeň nepovaţují za vlastní kategorii, protoţe zasaţení podkoţního tuku, svalstva a kostí lze určit pouze retrospektivně, neboť hloubka termického poranění se v celém prŧběhu hojení mění vlivem místního ošetření a celkové léčby.14 Popáleniny typu I. a IIa jsou řazeny k povrchovým popáleninám, od popálenin typu IIb je pak řadíme k hlubokému popálení.15

I. stupeň řez kŧţí

II. stupeň

III. stupeň

povrch kŧţe

dermoepidermální spojen stupeň IIa

stupeň IIb

úplná ztráta kůţe

Obrázek 1: Vztah mezi povrchovým vzhledem a výslednou hloubkou nekrózy (dle Zawackiho)16

13

Srov. STELZER, J., CHYTILOVÁ, L., První pomoc pro každého, s. 74. Srov. MOROVICSOVÁ, E., Ošetřovatelská péče o nemocné s popáleninami, Sestra, 2009, roč. 19, s. 46. Srov. POKORNÝ, V., a kol., Traumatologie, s. 64. 14 Srov. KONIGÖVÁ, R., BLÁHA, J., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 53. Srov. MOROVICSOVÁ, E., Ošetřovatelská péče o nemocné s popáleninami, Sestra, 2009, roč. 19, č. 9, s. 46. 15 Srov. POKORNÝ, V., a kol., Traumatologie, s. 64. 16 KONIGÖVÁ, R., BLÁHA, J., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 52.

13

1.3

Příčiny prohloubení postiţených ploch u popáleninového traumatu Popálenina, jak jiţ bylo uvedeno, je závaţným zraněním, jehoţ charakter

a závaţnost se mŧţe měnit v časové ose. Často dochází k prohloubení postiţených ploch, jejichţ příčiny dělíme na místní a celkové. Mezi místní příčiny řadíme: Vyschnutí (dehydratace), které vede k mikrotrombotizaci kapilárního řečiště: u povrchově popálených ploch se vytváří tenká vrstva nekrózy z oblenění nebo uzavření oběhu, u hlubokých nekróz je vyschnutí výhodné jako prevence gramnegativní infekce. Po odstranění nekróz však nesmí obnaţený zdravý povrch dále vysychat, aby nedošlo k postupu nekrotizace. Kolaterální edém pod postiţenou plochou nebo generalizovaný edém v rámci rozvoje popáleninového šoku. Cirkulární hluboká nekróza na horních i dolních končetinách mŧţe pŧsobit jako škrtidlo, coţ ovlivňuje krevní oběh v distálních partiích popáleného, který je ohroţený ischemií a tím i prohloubením popálených ploch. Tomuto stavu mŧţeme předejít tzv. uvolňujícími nářezy. Grampozitivní infekce

Strepcococus pyogenes (beta-haemolyticus),

Enterokoky (enteroccocus faecium, enterococus faecalis), Staphylococus aureus – ničí epitel mazových ţlázek, potních ţláz a vlasových folikulŧ, tudíţ reepitelizace ze zbytečkŧ epitelu vzniká v nerovné hranici mezi dermis a podkoţím v místech, kde koţní adnexa zasahovala do tukových lalŧčkŧ. Hojení v takovýchto případech je často velmi zdlouhavé a výsledným efektem jsou nevzhledné hypertrofické jizvy.17 Gramnegativní infekce – Enterobakterie (Escherichia coli, Klebsiella pneumonie…),

Pseudomonans

aeruginosa

–

typické

nozokomiální

patogeny, které jsou příčinou infekcí měkkých tkání, ran, močových cest,

17

Srov. KONIGÖVÁ, R., BLÁHA, J., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 59.

14

bývají příčinou ventilátorové pneumonie u zaintubovaných pacientŧ a sepse.18

Mezi celkové příčiny řadíme: Popáleninový šok (hypoperfuze tkání, neadekvátní utilizace metabolických substrátŧ jejichţ výsledkem je celulární dysfunkce).19 Hypoxie (vazokonstrikce, edém). Pseudomonádová infekce (gramnegativní) s vytvořením trombŧ. Poruchy cévního systému (ateroskleróza, arteriitis obliterans). Metabolická a endokrinologická onemocnění (diabetes mellitus).20

18

Srov. KONIGÖVÁ, R., BLÁHA, J., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 310-311. Srov. Tamtéţ, s. 161. 20 KONIGÖVÁ, R., a kol., Komplexní léčba popálenin, s. 34. 19

15

2

ZÁSADY PŘEDNEMOCNIČNÍ LÉČBY POPÁLENIN

Základním posláním medicíny je kromě prevence, diagnózy a léčení individuálních zdravotních obtíţí pacientŧ, také řešení problémŧ, které souvisejí s katastrofami, jejichţ následkem vznikají nejrŧznější neodkladné stavy. Počet zraněných při termických katastrofách v otevřeném prostoru převyšuje aţ šestkrát počet obětí katastrof, které vznikají v uzavřených prostorách. Při analýze popáleninových katastrof se zdŧrazňují čtyři významné faktory: prevence; poplašný systém; organizace záchranné akce zahrnující třídění, resuscitaci a okamţitou terapii, psychikou podporu a transport; výchova a výuka. V rámci integrovaného záchranného systému se těţiště hodnocení a třídění stejně jako těţiště odpovědnosti za neodkladnou péči přesunula z nemocničního zařízení na místo nehody. Hlavním úkolem zdravotnické záchranné sluţby je přenést, co moţná v nejkratší době, intenzivní péči k pacientovi na místo nehody. Vţdy je také nutno pamatovat nejen na fyzické, ale také na psychické trauma popáleného. Smrt mŧţe u řady popálených nastat i následkem psychického stresu.21

2.1

Faktory určující závaţnost popáleninového traumatu Správné poskytnutí první pomoci, neodkladné přednemocniční péče a zajištění

transportu na specializované pracoviště jsou významnými faktory, které ovlivňují prognózu popáleného.22 Rozsah a hloubka postiţených oblastí je přímo úměrná

21

Srov. CVEJNOVÁ, V., První pomoc a přednemocniční péče u popálených, Diagnóza v ošetřovatelství, 2006, roč. 2, č. 4, s. 154. 22 Srov. MĚŠŤÁK, J., a kol., Úvod do plastické chirurgie, s. 96.

16

intenzitě termické noxy a délce expozice teplu, ať jde o hořící či horké předměty, nebo o vroucí tekutiny.23 Závaţnost popáleninového traumatu, elektrotraumatu, radiačního a chemického poškození určuje několik hlavních faktorŧ: mechanismus úrazu, eventuálně přidruţená poranění či polytrauma; rozsah postiţení popáleninového traumatu; hloubka postiţení popáleninového traumatu; lokalizace postiţení popáleninového traumatu; věk popáleného; anamnéza popáleného (choroby předcházející či probíhající);24 podezření na inhalační trauma u popáleninového traumatu.25 Faktory závaţnosti popáleninového úrazu určují nejen terapeutický postup, ale ukazují i na prognózu popáleného. Hloubka popálení je určujícím kritériem pro výběr chirurgických výkonŧ či konzervativních postupŧ a je faktorem „dlouhodobé“ prognózy morbidity popáleného. Ostatní faktory ovlivňují více krátkodobou prognózu.26

2.1.1 Mechanizmus úrazu popáleninového traumatu Mechanismem úrazu je (kromě lokálního postiţení) zahájena poplachová reakce organismu, která je ovlivněna příčinami úrazu a událostmi nastávajícími bezprostředně po něm. Dŧvodem častých chyb v hodnocení a zajištění zraněných je jejich okamţitý stav, kdy v počátečním stádiu nejsou patrné respirační a hemodynamické změny. To znamená, ţe většina popálených i při rozsáhlém postiţení, pokud se nejedná o hluboké popálení hlavy a krku, bývá při plném vědomí, dobře orientována a snaţí se

23

KONIGÖVÁ, R., BLÁHA, J., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 66. Srov.ZEZULA, R., Intenzivní péče v traumatologii., s. 130. 25 BRYCHTA, P., KALOUDOVÁ, Y., a kol. Přednemocniční péče o termický úraz [online]. Dostupné z WWW: http://cls.cz/seznam-doporucenych-postupu. [citováno 2010-11-02]. 26 Srov. BRYCHTA, P., FRANCŦ, M., a kol., Vybrané kapitoly z plastické a popáleninové medicíny [online]. Dostupné z WWW: http://www.med.muni.cz/Traumatologie/Popaleniny/Popaleniny.htm. [citováno 2010-10-30]. 24

17

spolupracovat. Tento stav často vede k podcenění úrazu a k neadekvátnímu zajištění první pomoci. 27 Zaznamenáváme ovšem i stavy tzv. eretického šoku, které se projevují motorickým neklidem aţ agresivitou a těţkými halucinacemi. Běţným tlumením jsou tyto stavy těţko zvládnutelné a zavádění katétrŧ a jiných vstupŧ je téměř nemoţné. Proto je dŧleţitá spolupráce celého týmu s velitelem záchranné skupiny, protoţe péče, která je poskytována na místě nehody a správně zajištěný transport, významným zpŧsobem ovlivňují prognózu popáleného. 28 Mezi dva dŧleţité mechanismy, které bývají slučovány se smrtelnými komplikacemi, jsou pád do vřelé tekutiny, výbuch a poţár v uzavřené místnosti. Jestliţe k popálení pacienta došlo v uzavřeném prostoru, vţdy existuje podezření na inhalační trauma, které postihuje jak horní, tak dolní cesty dýchací, a intoxikací kysličníkem uhelnatým. V těchto případech je nutno zajistit v rámci přednemocniční péče: dýchání a řádnou oxygenaci; odběr krve na karboxyhemoglobin; transport klienta při maximální oxygenaci – podáváme 100% koncentraci kyslíku. V případě, ţe je termický úraz kombinovaný s jiným úrazem, který popáleného bezprostředně ohroţuje na ţivotě je nutné, aby byl co nejrychleji a kvalifikovaně transportován na specializované pracoviště k řešení urgentního stavu.29

2.1.2 Rozsah postiţení u popáleninového traumatu Rozsah popáleninového traumatu je vyjadřován procenty celkového tělesného povrchu. K jeho odhadu se nejčastěji pouţívá u dospělých popálených tzv. Wallaceovo pravidlo

„devíti“

(viz

2

na

str.

19).

Tělesný povrch

je

rozčleněn

na

oblasti, které reprezentují 9 % nebo násobek devíti celkového povrchu těla.30 27

Srov. CVEJNOVÁ, V., První pomoc a přednemocniční péče u popálených, Diagnóza v ošetřovatelství, 2006, roč. 2, č. 4, s. 154. Srov. KONIGÖVÁ, R., BLÁHA, J., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 67. 28 Srov. KONIGÖVÁ, R., a kol., Komplexní léčba popálenin, s. 40. 29 Srov. CVEJNOVÁ, V., První pomoc a přednemocniční péče u popálených, Diagnóza v ošetřovatelství, 2006, roč. 2, č. 4, s. 154. 30 Srov. MĚŠŤÁK, J., a kol., Úvod do plastické chirurgie, s. 96.

18

Hlava a krk – 9 %, horní končetiny – 9 % (dvakrát), dolní končetiny – 18 % (dvakrát), přední strana trupu – 18 %, zadní strana trupu – 18 %, genitál – 1 %. Palmární plocha ruky s prsty u sebe představuje 1 % celkového tělesného povrchu.31

Obrázek 2: Pravidlo devíti32

U dětí a to zvláště u novorozencŧ a batolat, se procentuální podíly tělesného povrchu připadající na jednotlivé oblasti těla odlišují od dospělých a větších dětí natolik, ţe se u nich k odhadu popálené plochy raději pravidlo devíti nevyuţívá, nebo musí být přiměřeně modifikováno.33 Pokud není k dispozici tabulka podle LundaBrowdera34 (viz příloha 1 na str. 102), lze si v takových případech vypomoci pravidlem „jedné dlaně“ (lze vyuţít i u dospělých ke zhodnocení popálenin malého rozsahu). Velikost dlaně popáleného pacienta odpovídá přibliţně 1 % velikosti jeho tělesného povrchu.35

31

Srov. MĚŠŤÁK, J., a kol., Úvod do plastické chirurgie, s. 96. Pravidlo devíti [online]. Dostupné z WWW: http://www.prvni-pomoc.com/view.php?cisloclanku=2006040005– 5.2.2011. [citováno 2011-02-05]. 33 Srov. ERTLOVÁ, F., MUCHA, J., a kol., Přednemocniční neodkladná péče, s. 307. Srov. ŠVECOVÁ, C., BROŢ. L., KAPOUNKOVÁ, Z., Přednemocniční zajištění u popáleninového Úrazu, Sestra 2008, roč. 18, č. 7-8, s. 49. 34 KONIGÖVÁ, R., a kol., Komplexní léčba popálenin, s. 68. 35 Srov. ERTLOVÁ, F., MUCHA, J., a kol., Přednemocniční neodkladná péče, s. 307. 32

19

Nejdŧleţitějším faktorem, který vede k zahájení přednemocniční neodkladné péče a protišokové léčby je rozsah postiţení s přihlédnutím na věk popáleného.36 U dětí do dvou let ţivota je závaţná popálenina > 5% zasaţení koţního povrchu, u dětí 2

15 let > 10% zasaţení koţního povrchu, starší děti a dospělí 20% zasaţení

koţního povrchu37.

2.1.3 Věk popáleného Věk popáleného je dalším ze základních faktorŧ, které určují závaţnost popáleninového traumatu. Tento faktor ovlivňuje prognózu jak časnou, bezprostřední, tak i dlouhodobou a celoţivotní. Prognóza popáleného pacienta je ovlivněna především jeho celkovým zdravotním stavem, metabolickou a respirační rezervou, schopností detoxifikace, rozvoji imunitního systému a dalšími okolnostmi, jako je tloušťka koţního krytu a jeho vybavenost vedlejšími útvary, které jsou v určitých věkových kategoriích značně změněné. K rizikovým věkovým kategoriím patří děti do tří let a dospělí nad 60 let věku, kteří se vyznačují určitými typickými vlastnostmi kŧţe. Kŧţe dětí do tří let je výrazně tenčí a jemnější (není ještě dostatečně plně vyvinuta) na rozdíl od starších lidí, kteří mají kŧţi tenčí a málo elastickou z dŧvodu atrofických změn. Opakovaně bylo prokázáno, ţe jedinci mladší 3 let a starší 60 ti let věku mají vyšší mortalitu neţ ostatní věkové kategorie. Pokud sečteme věk klienta s procenty zasaţeného tělesného povrchu termickou noxou, kdy výsledek přesáhne sto, je prognóza infaustní, nebo velmi nejistá. Z toho vyplývá, ţe občanŧm do 3 let a nad 60 let je třeba věnovat zvláštní péči, protoţe tyto věkové kategorie jsou nejvíce ohroţeny.38

36

Srov. MĚŠŤÁK, J., a kol., Úvod do plastické chirurgie, s. 96. Srov. NOVÁK, I., Popáleninové úrazy u dětí, Pediatrie pro praxi, 2006, č. 2, s. 96. 38 Srov. ŠIMKO, Š., a kol., Ošetrovanie popálených, s 21. Srov. ŠIMKO, Š., KOLLER, J., a kol., Popáleniny, s. 51. Srov. CVEJNOVÁ, V., První pomoc a přednemocniční péče u popálených, Diagnóza v ošetřovatelství, 2006, roč.2, č. 4, s. 155. Srov. KONIGÖVÁ, R., BLÁHA, J., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 69. 37

20

2.1.4 Hloubka postiţení u popáleninového traumatu Hloubka popáleninového traumatu je významným faktorem z hlediska moţností vyuţití chirurgických zákrokŧ a je určující pro délku morbidity, eventuálně mortality postiţeného. Vychází jak z teploty termické noxy, tak i z délky jejího pŧsobení na koţní povrch.39 Příkladem je oţehnutí několika tisíci stupni na zlomek vteřiny, které zpŧsobí povrchové popálení, kdeţto teplota 43°C, pŧsobící déle neţ 60 minut, zpŧsobí ztrátu koţního povrchu v celé jeho tloušťce. Dle mezinárodní klasifikace pro popáleniny rozlišujeme postiţení povrchové a hluboké.40 Povrchové postiţení chápeme jako částečné poškození koţního krytu, kde jsou zachovány vlasové folikuly, potní i mazové ţlázy, odkud následně dochází ke spontánní epitelizaci. Hluboké postiţení představuje ztrátu koţního krytu v celé jeho tloušťce, kde mŧţe nastat i ztráta podkoţní vrstvy s devitalizací svaloviny včetně kosti.41 Hluboká postiţení jsou řešena nekrektomií s následnou transplantací koţního krytu.42 Pomŧckou pro diagnostické určení hloubky popálení je tzv. test kapilárního návratu. Červená plocha povrchového popálení, která bledne pod tlakem prstu i po jeho oddálení, jeví známky hyperémie. U hlubokého popálení nemají zasaţené plochy kapilární návrat z dŧvodu uzavření mikrocirkulace mikrotrombotizací, coţ zpŧsobí ischemii a odumření okolních vrstev koţního krytu.43

2.1.5 Lokalizace postiţení popáleninového traumatu Lokalizace postiţení spoluurčuje nutnost hospitalizace na specializovaném pracovišti zahrnující i individuální chirurgickou péči. K nejzávaţnějším oblastem postiţení koţního krytu popáleného pacienta řadíme obličej, krk, ruce, oblast perinea a genitálu a plosky nohou.44

39

Srov. MĚŠŤÁK, J., a kol., Úvod do plastické chirurgie, s. 96. Srov. KONIGÖVÁ, R., BLÁHA, J., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 69. 41 Srov. MĚŠŤÁK, J., a kol., Úvod do plastické chirurgie, s. 96. 42 Srov. CVEJNOVÁ, V., První pomoc a přednemocniční péče u popálených, Diagnóza v ošetřovatelství, 2006, roč. 2, č. 4, s. 155. 43 Srov. MĚŠŤÁK, J., a kol., Úvod do plastické chirurgie, s. 96. 44 Srov. CVEJNOVÁ, V., První pomoc a přednemocniční péče u popálených, Diagnóza v ošetřovatelství, 2006, roč. 2, č. 4, s. 155. 40

21

U popáleninového traumatu se často setkáváme s rozvíjejícím se edémem obličeje se současným hlubokým popálením krku, hrudníku a trupu, kde mohou nastat potíţe při zajištění dýchacích cest. Z tohoto dŧvodu je ihned na místě nehody, zdravotnickou záchrannou sluţbou, prováděna endotracheální intubace. Při cirkulární koagulační nekróze na krku, kde dochází k útlaku jugulárních vén, je nezbytné provést tzv. uvolňující nářezy (viz příloha 2 na str. 103) ještě před transportem na specializované pracoviště a to z dŧvodu uvolnění podkoţí. Bez tohoto výkonu dochází k intrakraniální venostáze s ischemií mozku a decerebrací. Jelikoţ se jedná o hluboké poranění, tedy i o nekrózu, která je nebolestivá, lze tento výkon provést v podané analgézii a sedaci. Uvolňující nářezy ostatních oblastí těla lze provést aţ po příjezdu na specializované pracoviště. Obličej a krk jsou oblasti, kde okamţité nebo velmi časté chlazení má několikerý účel, včetně rozsáhlých popálení, kde se ostatní rozsáhlé plochy nechladí. Aby došlo k omezení tvorby edému, který je nejvýraznější v oblasti očních víček, která bývají pevně sevřená (nelze je rozevřít ani pomocí víčkových háčkŧ) je dŧleţité co nejdříve ochlazovat. Při ochlazování koţního povrchu se přihlíţí k šokové nedostatečné tkáňové perfuzi, ke které se přidává chladová vazokonstrikce. Ta má za následek jen další prohloubení zasaţených ploch. Proto kromě obličeje, krku a rukou ochlazujeme pouze menší plochy.45 Při ochlazování zasaţených ploch je nezbytné dodrţovat některé zásady: nejvhodnější teplota pro ochlazování koţního povrchu je 8°C; ochlazujeme obličej, krk a ruce a to i u rozsáhlých popáleninových traumat; není vhodné k ochlazování pouţívat kostky ledu, jelikoţ stupňují vazokonstrikci, ischemii a místní prohloubení léze; u rozsahu popáleninového traumatu větším neţ 5 % celkového tělesného povrchu u batolat, 10 % u dětí od dvou do deseti let a u dospělých osob 20 % v ţádném případě nechladíme.

45

Srov. CVEJNOVÁ, V., První pomoc a přednemocniční péče u popálených, Diagnóza v ošetřovatelství, 2006, roč. 2, č. 4, s. 155.

22

Při nevhodném chlazení, a to zejména u malých dětí, mŧţe velmi rychle nastat hypotermie s bradykardií, eventuálně i fibrilace komor s následnou zástavou srdeční akce.46

2.1.6 Anamnéza popáleného U popáleninového traumatu hraje dŧleţitou roli anamnéza jak osobní, tak farmakologická. Proto se u popáleného snaţíme zjistit veškeré prodělané choroby, úrazy (od narození doposud) včetně lékŧ, které aktuálně uţívá, zda se u něho nevyskytuje nějaký typ alergie atd. V některých případech a to zvláště u těţkých popáleninových traumat je získání těchto informací velmi obtíţné ba dokonce nemoţné. Proto je dŧleţitá přítomnost příbuzného nebo blízké osoby, která by nám tyto údaje poskytla.

Onemocnění, která proběhla dříve mohou totiţ zanechávat

následky a z tohoto dŧvodu jsou závaţná pro prŧběh i léčbu popáleninového traumatu (např. tuberkulóza, onemocnění jater a ledvin, alkoholismus, narkomanie apod.).47

2.1.7 Inhalační trauma u popáleninového traumatu Inhalační trauma představuje poškození horních popřípadě i dolních cest dýchacích z dŧvodu inhalace horkých (někdy postačí i teplých) par, plynŧ a sazí. V těchto případech hovoříme o tzv. inhalačním traumatu termickém. Mŧţe nastat také situace, kdy dojde k inhalaci dráţdivých par a plynŧ – tzv. plicních iritancií, které zpŧsobí poleptání dýchacích cest včetně plic, bronchospasmus a plicní edém. Mohou být inhalovány i za běţné pokojové teploty. Řadíme k nim např. páry chloru, kyseliny chlorovodíkové, dusičné, formaldehyd, oxidy dusíku a síry, atd. Závaţnost inhalačního traumatu včetně rozsahu poškození závisí na charakteru látky, na její koncentraci a délce pobytu v toxickém prostředí. Mastné saze nejčastěji ulpívají v hypofaryngu a v subglotickém prostoru. Při krátké inhalaci vedou k dráţdivému kašli, při delší inhalaci jsou obstrukčně dusivé,48 kdy se hlasivková štěrbina reflexně uzavře. Tato situace nastává při výbuchu v uzavřeném prostoru. 46

Srov. CVEJNOVÁ, V., První pomoc a přednemocniční péče u popálených, Diagnóza v ošetřovatelství, 2006, roč. 2, č. 4, s. 155. 47 ŠTĚTINA, J., Medicína katastrof a hromadných neštěstí, s. 314. 48 Srov. HORKÝ, K., Lékařské repetitorium, s. 643.

23

Následně dochází k rozvoji edému, který dosáhne plného rozvinutí za 24 hodin po úrazu. Doba trvání záleţí na tom, zda je inhalační trauma provázeno rozsáhlým či nerozsáhlým popáleninovým traumatem. V případě nerozsáhlého poškození odeznívá současně s edémem obličeje obvykle do 3.

4. dne. U rozsáhlého poškození se

podslizniční edém (místní) kombinuje s generalizovaným, který mŧţe přetrvávat aţ 2 týdny. Při nekróze sliznice dolních dýchacích cest je ohroţení většinou pozdní či smrtelné. Dýchací strom je ucpán odlitky, které se odlučují z nekrotické sliznice a i kdyţ je zde snaha při pravidelné hygieně (výhodnější je tracheostomie) je odstranit, po týdnech mŧţe dojít k jejich úplnému jizevnatému uzavření. S jizvením se mŧţeme setkat i v intersticiálním prostoru plic, kde bezprostřední příčinou úmrtí mŧţe být pravostranné srdeční selhání.49

2.2

První pomoc u popáleninového traumatu Při poskytování první zdravotnické pomoci u popáleninového traumatu, které ve

většině případŧ předchází laická, je nezbytné postupovat podle mechanismu vzniku. Cílem je minimalizovat bolest, chránit popáleného před infekcí a předejít odpařování. Vţdy je dŧleţité ukončit hořící či spalovací proces, který mŧţe na poškozeném koţním povrchu pokračovat překvapivě dlouho.50 Hlavní zásadou v poskytování první pomoci však zŧstává sebekontrola a sebeochrana, tzn., ţe při poskytování první pomoci u popáleninového traumatu nesmíme ohrozit sami sebe.51 Při správném poskytnutí první pomoci je moţné zmírnit rozsah postiţení a sníţit tak pozdější následky. Při poţáru je vţdy nejdŧleţitější přesunout popáleného do bezpečí a uklidnit ho, protoţe má tendenci plamenŧm utéci a začíná podléhat panice. Při úprku je hoření dále jen podporováno, z tohoto dŧvodu je nutné popáleného zastavit a snaţit se oheň uhasit, nejlépe válením po zemi nebo vlněným materiálem. Vţdy musíme dávat pozor na syntetický materiál, který je extrémně hořlavý a jeho pouţitím bychom postiţenému jen přitíţili. Je-li nemoţné hořící prostory opustit v co

49

Srov. KONIGÖVÁ, R., BLÁHA, J., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 75-76. Srov. STELZER, J., CHYTILOVÁ, L., První pomoc pro každého, s. 76. Srov. POKORNÝ, J., a kol., Lékařská první pomoc, s. 211. 51 Srov. ŠVECOVÁ, C., BROŢ. L., KAPOUNKOVÁ, Z., Přednemocniční zajištění u popáleninového úrazu, Sestra, 2008, roč. 18, č. 7-8, s. 50. 50

24

nejkratším časovém úseku, musíme sobě i popálenému chránit dýchací cesty, látkou přes ústa a nos.52 U opaření je nutné co nejrychleji odstranit nebo alespoň ochladit oděv, který je nasáklý horkou tekutinou. K ochlazování je vhodné, aby teplota vody měla přibliţně teplotu 8°C. Ledové obklady či samotný led nejsou vhodné z dŧvodu moţné vazokonstrikce a následné ischemie jak jiţ bylo uvedeno. Všechny prsteny, náramky, hodinky, obuv atd. odstraňujeme dříve neţ vznikne otok, který by jejich sejmutí mohl bránit nebo zpŧsobil přiškrcení.53 Při popálení horkým předmětem, který ulpí na kŧţi, např. pryskyřice, asfalt apod., je nutné předmět zchladit a teprve poté, většinou ale aţ ve zdravotnickém zařízení, se pokusit o jeho odstranění.54 Při zasaţení elektrickým proudem, kdy je postiţený stále v kontaktu s elektřinou, je nutné zastavit prŧchod proudu tak, aby nedošlo k zasaţení zachraňujícího. První pomoc se u tohoto typu poranění dále neliší od termického popálení. Při zasaţení chemikáliemi, pokud se nejedná o pracovní úraz, zpravidla málo kdy bývá k dispozici neutralizační činidlo. V takovém případě je nutné postiţenou plochu oplachovat (nejlépe sprchovat) do té doby, neţ je k dispozici vhodné neutralizační činidlo. U neutralizace musíme dávat pozor na opačný efekt, tzn. ţe mŧţe nastat termický efekt. V případě poleptání suchou chemikálií, povrch pouze oprašujeme, protoţe při smísení s vodou by mohlo dojít k neţádoucí reakci.55 Poté co je zamezeno pŧsobení tepla je nutné popáleného uvést do klidu a zabránit mu v dalším pohybu. V rámci přednemocniční neodkladné péče stejně jako při transportu je nutné všechny popálené plochy krýt sterilními pohotovostními obvazy nebo poduškami. Při rozsáhlejších popáleninách nepodáváme nic per os jak se dříve doporučovalo, protoţe zachránci nejsou schopni odhadnout následnou nemocniční léčbu, ke které nejčastěji patří uvolňovací nářezy. Se zasaţenými oblastmi těla minimálně manipulujeme z dŧvodu silné bolesti při kaţdém nešetrném pohybu

52

Srov. POKORNÝ, J., a kol., Lékařská první pomoc, s. 211. Srov. HANÁČKOVÁ, S., BAHENSKÁ, M., První pomoc u pacienta s termickým úrazem, Sestra, 2010, roč. 20, č. 7-8, s. 89. 53 Srov. HANÁČKOVÁ, S., BAHENSKÁ, M., První pomoc u pacienta s termickým úrazem, Sestra, 2010, roč. 20, č. 7-8, s. 89 54 Srov. POKORNÝ, J., a kol., Lékařská první pomoc, s. 211. 55 Srov. Tamtéţ, s. 211. Srov. HANÁČKOVÁ, S., BAHENSKÁ, M., První pomoc u pacienta s termickým úrazem, Sestra, 2010, roč. 20, č. 7-8, s. 89.

25

a rizika následného celkového zhoršení zdravotního stavu. Popálené plochy na končetinách, obličeji a krku chladíme studenými obklady v rámci zmírnění bolestivosti a prevence prohlubování popálení. Při malém postiţení je moţné popáleného odvézt na chirurgické pracoviště k definitivnímu ošetření. U rozsáhlých popálenin po zavolání Rychlé záchranné pomoci (RZP

112, 155) je popálený co nejrychleji transportován

na specializované pracoviště.56

2.3

Třídění pacientů s popáleninovým traumatem Drtivá řada popáleninových traumat vzniká v dŧsledku poţárŧ, kde se setkáváme

nejen s fyzickým poškozením koţního povrchu, ale také s postiţením psychickým. Ve většině případŧ tak mŧţe dojít ke smrti následkem mentálního selhání či těţkého psychického stresu nikoli pro rozsah a závaţnost fyzického poškození. U popálených mŧţeme pozorovat tendenci k chaotickému jednání a k tzv. slepé činnosti. Tento stav je definován jako „trauma agonis“ a postiţený si zpravidla neuvědomuje, ţe je ohroţen na ţivotě. Moderní třídění popálených je zaloţeno na zhodnocení zdravotního stavu popáleného na místě nehody a posouzení jak časné, tak i pozdní prognózy. U hromadných nehod, kde se nachází velké mnoţství popálených je nutné, aby byl stanoven velitel záchranné akce, který spolupracuje s velitelem hasičŧ, policejním dŧstojníkem a lékařem popáleninové medicíny. Jedná se vţdy o osobu, která je schopná koordinovat celou situaci a po řádném zváţení učinit pevná rozhodnutí z hlediska priorit neodkladné péče a přizpŧsobení se nedostatečným zásobám a prostředkŧm k ošetření. Při velkém mnoţství popálených je nezbytné získat přehled o jejich celkovém zdravotním stavu, aby v prvé řadě byla poskytnuta neodkladná přednemocniční péče těm, kterým pomŧţe zajistit přeţití. Tito popálení jsou také prioritně připravováni k transportu do specializovaného zařízení.57 S ohledem na základní zaměření práce, také na laickou populaci, je nutno zdŧraznit, ţe významnou úlohu sehrává snaha o zajištění přehlednosti situace a ochrana dalších osob. 56 57

Srov. POKORNÝ, J., a kol., Lékařská první pomoc, s. 211. Srov. KONIGÖVÁ, R., BLÁHA, J., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 73-74.

26

Popáleniny, které jsou spojeny s polytraumatem, nebývají úrazem který vede k ohroţení ţivota. Teprve aţ vyšetřením na traumacentru je moţné rozhodnout, na kterém oddělení bude pacient hospitalizován.58 Jak při prvotním třídění, první pomoci, neodkladné péči na místě katastrofy, tak i při transportu do specializovaného zařízení je dŧleţité přistupovat k popáleným plochám za všech okolností asepticky. Proto veškerý záchranný tým, který přichází do styku s popálenou plochou musí mít sterilní rukavice, ochrannou čepici a ústenku bez ohledu na rozsah popáleninového traumatu.59 Metodické opatření č. 20/ 1987 Věstníku MZ ČSR, částka 9-12 ve znění pozdějších předpisŧ, dělí popáleniny dle závaţnosti na: kritické; těţké; středně těţké; lehké. Z hlediska protišokového zajištění je třeba posoudit, jde-li o postiţení rozsáhlé nebo nerozsáhlé. Jako kritické popáleniny se posuzují: u dětí do 2 let věku: rozsah větší neţ 15 % povrchu těla; u dětí od 2 u dětí 10

10letých: rozsah větší neţ 20 % povrchu těla; 15letých: rozsah větší neţ 30 % povrchu těla;

u dospělých: rozsah větší neţ 40 % povrchu těla; popáleniny rozsahem menší při současném postiţení obličeje, krku a prokázaném popálení dýchacích cest, při prokázaném prŧchodu elektrického

proudu,

při

sdruţených

poraněních

komplikacích (interní choroby).60

58

Srov. POKORNÝ, J., a kol., Lékařská první pomoc, s. 216. Srov. KONIGÖVÁ, R., BLÁHA, J., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 78. 60 ŠTĚTINA, J., Medicína katastrof a hromadných neštěstí, s. 314. 59

27

a

závaţných

Jako těţké popáleniny se posuzují: u dětí do 2 let věku: rozsah větší neţ 5 % povrchu těla; u dětí od 2 u dětí 10

10letých: rozsah větší neţ 10 % povrchu těla; 15letých: rozsah větší neţ 15 % povrchu těla;

u dospělých: rozsah větší neţ 20 % povrchu těla; popáleniny rozsahem menší při současném postiţení obličeje, krku, rukou, nohou, perinea a genitálu. Jako středně těţké popáleniny se posuzují: u dětí všech věkových skupin: rozsah menší neţ 5 % povrchu těla; u dospělých: rozsah menší neţ 20 % povrchu těla povrchního typu postiţení; u dospělých: rozsah menší neţ 10 % povrchu těla hlubokého typu postiţení. Jako lehké popáleniny se posuzují: u dospělých: rozsah menší neţ 10 % povrchu těla povrchního typu postiţení.61

2.4 Transport postiţených s popáleninovým traumatem Stejně dŧleţité jako přednemocniční poskytnutí první pomoci pro popáleného je zajištění adekvátního transportu na specializované pracoviště. Opakované transporty a to z místa popálení do zdravotnického zařízení, po ošetření další transport aţ na specializované pracoviště, vedou pouze k rozvoji závaţného popáleninového šoku a následných komplikací. Z tohoto dŧvodu je po primárním zajištění popáleného na místě úrazu povaţován za optimální transport na popáleninovou jednotku (Brno, Ostrava, Praha). Vţdy je totiţ nutné mít na paměti, ţe popálenina je dynamický děj, který se pŧsobením zevních podnětŧ zhoršuje a poškození ploch progreduje.62

61 62

ŠTĚTINA, J., Medicína katastrof a hromadných neštěstí, s. 314. Srov. POKORNÝ, J., a kol., Lékařská první pomoc, s. 216-217.

28

U postiţených popáleninovým traumatem rozlišujeme primární a sekundární fázi transportu. Přesto se ale doporučuje dle našich i světových zkušeností transport přímo na specializované pracoviště. Primární transport představuje převoz popáleného z místa úrazu do nejbliţšího zdravotnického zařízení, který je zajišťován po poskytnutí přednemocniční péče posádkou záchranné sluţby. Nebo se mŧţe jednat přímo o transport na specializované pracoviště. Sekundární transport představuje převoz ze zdravotnického zařízení např. nejčastěji z traumatologického oddělení na specializované pracoviště po adekvátním zhodnocení závaţnosti popáleninového traumatu. Obecně platí pravidlo, ţe je lepší rozsah a hloubku popálení přecenit neţ podcenit. Toto pravidlo se týká především dětí věkové kategorie do 3 let. Na popáleninová pracoviště jsou transportováni pacienti s rozsáhlými popáleninami hodnocenými dle klasifikace popáleninového traumatu. Prognóza u těchto pacientŧ by neměla být infaustní a to hloubkou, rozsahem ani věkem pacienta. Jelikoţ transport popáleninového traumatu musí být dokončen nejpozději do jedné hodiny u dětí do 2 let a do šesti hodin u dospělých, je nezbytné, aby záchranná sluţba měla k dispozici vrtulník. Lékař posádky vrtulníku, zodpovídá za adekvátní přípravu popáleného k transportu tzn., ţe všechny katétry, kanyly atd. musí být řádně zavedeny a fixovány. Sníţený tlak kyslíku z dŧvodu letu se

řeší endotracheální intubací

s řízenou ventilací. Existuje celá škála kontraindikací k tomuto typu transportu jako např. srdeční selhání či pneumonie, ale při adekvátním resuscitačním zajištění lze transport vrtulníkem vyuţít i u pacientŧ v kritických stavech.63

63

Srov. KONIGÖVÁ, R., BLÁHA, J., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 79-80.

29

3

ROLE SESTRY V PROBLEMATICE POPÁLENINOVÉ PÉČE

Role sestry v ošetřovatelské péči o popálené pacienty je velmi dŧleţitá a nepostradatelná. Očekává se od ní, ţe přistoupí k pacientovi jako k člověku, bez jakýchkoliv předsudkŧ, poskytne mu informace o novém prostředí ve kterém se díky svému zdravotnímu stavu nachází a v rámci svých kompetencí mu vysvětlí co jej čeká. Sestra často představuje osobu, která zprostředkovává informace mezi lékařem a pacientem a proto ji tak pacient vnímá jako oporu, které mŧţe dŧvěřovat a svěřit se jí, protoţe s ní přichází v prŧběhu celého dne do kontaktu. Aţ na výjimky lze říci, ţe přizpŧsobení pacientŧ nemocničnímu reţimu a popáleninové léčbě je dobré. Potíţe nastávají spíše u malých dětí, které hŧře vnímají pobyt ve zdravotnickém zařízení bez matky a svých nejbliţších stejně jako bolest. Z toho vyplývá, ţe sestra musí věnovat dítěti zvýšenou pozornost spojenou s fyzickým kontaktem.64

3.1

Role sestry u popáleninového traumatu Popáleninové trauma představuje velkou zátěţ pro popáleného dospělého

a obzvláště pro dítě nejen z pohledu medicínského, ale především z hlediska sociálních a ekonomických dopadŧ. Proto je nutné věnovat zvýšenou pozornost zvláště prevenci termických úrazŧ.65 Ze statistiky vyplývá, ţe i přes všechny snahy o předcházení termickým úrazŧm je prevence jejich vzniku nedostatečná (viz příloha 3 na str. 104). Je velmi dŧleţité, aby všude v mateřských školách, školách, zdravotnických zařízeních i jiných veřejných institucí, měli všichni občané k dispozici informační broţury či letáky o moţnostech prevence a poskytování první pomoci u termických úrazŧ. V ţádném případě by nemělo docházet k situacím, kdy popálení nepřichází k lékaři, popáleniny

64 65

Srov. ŠIMKO, Š., a kol., Ošetrovanie popálených, s. 195 196. Srov. KONIGÖVÁ, R., BLÁHA, J., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 295.

30

nechladí, strhávají puchýře nebo nesterilně ošetřují popáleninu apod. Správné ošetření je zejména dŧleţité u dětí, kterým kŧţe ještě dále poroste a neodborně poskytnutá první pomoc by mohla napáchat značné následky do budoucího ţivota.66 Role sestry v prevenci popáleninového traumatu je velmi dŧleţitá a ţádoucí. Spočívá převáţně v edukaci buď samotného popáleného či jeho rodinných příslušníkŧ, ale i občanŧ, kteří mají zájem dozvědět se něco více o prevenci vzniku popálenin. Tato edukace je zvláště dŧleţitá pro rodiny s dětmi u nichţ jsou popáleniny na prvním místě v příčině úrazovosti a to zejména u dětí do 5 let, kde nejčastějším typem popáleniny je opařenina. Sestra by měla zmínit nejrizikovější místo vzniku popáleninových úrazŧ coţ je právě kuchyně, kde nejčastěji hlášená opařenina je zpŧsobena mikrovlnou troubou, zejména po sejmutí ochranných krytŧ či fólií z připravovaných pokrmŧ. Popálení zpŧsobené mikrovlnou troubou u kojencŧ vzniká nejčastěji v dutině ústní a to následkem ohřevu dudlíkŧ na lahve a následného vloţení do úst dítěte. V edukaci by měla být zdŧrazněna ochrana rodinného prostředí coţ znamená, ţe by bylo vhodné mít v domě/bytě kouřový hlásič, ohřev bojleru nastavený na maximálně 49° C atd. V případě uloţených hořlavin v domě/bytě musí být tyto hořlaviny skladovány v dobře větrané místnosti bez rizika samovznícení tak, aby se k nim dítě nedostalo. V neposlední řadě by kaţdá domácnost měla mít alespoň jednu lékárničku se základním vybavením. Základní body prevence popáleninového traumatu u dětí: Zápalky a zapalovače ukládejte mimo dosah dětí. Zamezte přístupu dětí ke sporáku. Omezte výskyt hraček v kuchyni při vaření. Při vaření otočte hrnce a pánve, tak aby drţáky byly z dosahu dětí. Nevařte, nepijte horké nápoje (čaj) s dítětem v náručí. Pečlivé hlídejte děti u táboráku, pád do ohně mŧţe zpŧsobit celoţivotní následky.

66

Srov. PŘECECHTĚLOVÁ, A., Neodborný zásah mŧţe napáchat velké komplikace, Sestra, 2007, roč. 17, č. 11, s. 43.

31

Nenechávejte šňŧry od elektrických spotřebičŧ v dosahu dětí. Elektrické zásuvky zajistěte krytkou. Zvaţte pouţívání ubrusŧ v domácnosti, děti za ně rády tahají a mohly by na sebe převrhnout např. horký nápoj, polévku apod. Při napouštění vody do vany, napouštějte nejprve studenou, potom teplou vodu. Neţ dítě poloţíte do vody, její teplotu otestujte předloktím. Nikdy nenechávejte dítě samotné ve vaně. Malé děti často umírají při poţáru, neboť se snaţí před kouřem a ohněm schovat pod postelí nebo ve skříni. Je dŧleţité děti naučit, aby se při takovéto situaci snaţily utéct a ne se schovávat.67

3.2

Role sestry v ošetřovatelské péči o popálené Mezi dŧleţité aspekty v léčbě popálených pacientŧ patří odborné ošetřování

popáleného na lŧţku (standardní, intermediální či intenzivní péče). Toto ošetřování je uskutečňováno prostřednictvím ošetřovatelského procesu, který je zajišťován především všeobecnou sestrou, zdravotnickým asistentem a dalšími nelékařskými zdravotnickými pracovníky.68 Léčba popálených pacientŧ je dlouhodobá, fyzicky, psychicky i finančně velmi náročná a v neposlední řadě klade vysoké nároky na úroveň odborných vědomostí sester, které si musí své znalosti a dovednosti neustále zdokonalovat. Při ošetřování pacienta s termickým úrazem, musí sestra brát neustále na zřetel, ţe pacient je ohroţen nozokomiální nákazou v souvislosti s poškozením koţního krytu a pobytem ve zdravotnickém zařízení. Proto musí být všechny intervence prováděny za přísných aseptických podmínek. Z tohoto dŧvodu všichni zdravotničtí pracovníci 67

Srov. Občanské sdruţení Bolí to. Pomoc popáleným dětem[online]. Dostupné z WWW: http://www.bolito.cz/cz/popaleniny/prevence.html. [citováno 2011-03-12]. 68 Srov. ŠIMKO, Š., a kol., Ošetrovanie popálených, s 173-176. Srov. DOSTÁLOVÁ. D., SKŘONTOVÁ, K., Popáleninové trauma u dítěte, Sestra, 2007, roč. 17, č. 11, s. 44.

32

vyuţívají bariérový systém péče, na pokoj či box vchází s odezinfikovanýma rukama, a vybaveni osobními ochrannými pomŧckami (ústenka, čepice a empír). U popáleninového traumatu lze jen těţce určit všeobecná pravidla pro ošetřovatelskou péči. Ke kaţdému popálenému je nutno přistupovat individuálně dle jeho aktuálních potřeb. Sestra se musí zaměřit nejen na diagnostické a léčebné výkony, ale také na psychické a sociální potřeby popáleného.69 Sestra zahajuje ošetřovatelský proces převzetím popáleného pacienta od předchozí sluţbu konající kolegyně. Převzetí probíhá u lŧţka popáleného dle dekursu za současné kontroly invazivních vstupŧ a prosakŧ obvazŧ oběma sestrami. Následující činností v ranní směně by měla být hygiena popáleného, která je prováděna na lŧţku (omývají se pouze neobvázané části těla) opomenuta by neměla být ani dutina ústní. O kŧţi sestra pečuje dle jejího akutního stavu zejména promazáváním. Pokud je plánován převaz na sále v celkové nebo lokální anestezii, kŧţe se promazává aţ po návratu z operačního sálu. Sestra nesmí zapomínat také na dŧleţité polohování popáleného, zvláště pokud je poškozena větší část těla a pacient není schopen polohu změnit sám. K tomuto účelu je nutné vyuţívat polohovací pomŧcky, které zajistí poţadovanou polohu popáleného a zabrání tak vzniku neţádoucích dekubitŧ.70 Bezkonkurenčním pomocníkem, v preventivně – léčebné péči o popálené, je vzdušné lŧţko, které se vyuţívá zejména u těţkých popálenin třetího stupně na dorzálních částech těla.71 Činnost sestry spočívá také v asistenci lékaři u vizity a následném plnění jeho ordinací.72 Popáleniny na rozdíl od jiných traumat jsou specifické tím, ţe popálený si „hrŧzostrašný“ záţitek spojený s traumatem pamatuje a často se mu vzpomínky na něj neustále vracejí v tzv. posttraumatických flashbacích, které mohou být doprovázeny úzkostnými stavy. Tyto vzpomínky jsou ve většině případŧ normální, představují určitou setrvačnost těla a duše po úraze. Sestra musí být schopna tyto stavy vycítit a snaţit se přiblíţit k popálenému tak, aby si získala jeho dŧvěru a svěřil se jí s potíţemi. Pokud sestra u pacienta dobře psychologicky zvládne celkový prŧběh 69

Srov. ŠIMKO, Š., a kol., Ošetrovanie popálených, s 173-176. Srov. DOSTÁLOVÁ. D., SKŘONTOVÁ, K., Popáleninové trauma u dítěte, Sestra, 2007, roč. 17, č. 11, s. 44. 70 Srov. SOUKUPOVÁ, V., RADIMĚŘSKÁ, A., Kazuistika – Popáleniny zpŧsobené elektrickým proudem, Sestra, 2008, roč. 18, č. 7-8, s. 56. 71 Srov. PÍBILOVÁ, A., Vzdušné lŧţko a jeho vyuţití, Sestra, 2008, roč. 18, č. 7 8, s, 54. 72 Srov. SOUKUPOVÁ, V., RADIMĚŘSKÁ, A., Kazuistika – Popáleniny zpŧsobené elektrickým proudem, Sestra, 2008, roč. 18, č. 7-8, s. 56.

33

těchto úzkostí, vzpomínky často samy odezní. Pokud se tak nestane a psychické potíţe přetrvávají je vhodné vyuţít psychologické konzilium.73 Pobyt ve zdravotnickém zařízení hŧře snášejí děti na rozdíl od dospělého pacienta. U dětí, které prodělaly popáleninové trauma se na psychologickém traumatu podílí kromě bolesti, která popálení doprovází, i odloučení od rodičŧ, strach z neznámého prostředí, léčebných procedur a cizích osob. V tomto případě musí sestra vyuţít kromě psychologického postupu navíc také fyzický kontakt a pokusit se navodit u dítěte pocit bezpečí.74 V současné době je z tohoto dŧvodu doporučována společná hospitalizace dítěte s rodičem (viz příloha 4 na str. 105). Tabulka 1: Aktivity sestry v péči o popálené

zajištění základních potřeb FYZICKÁ OBLAST PÉČE

plnění ordinací dle lékaře

O POPÁLENÉ PACIENTY

péče o rány zajištění nutrice zajištění vyprazdňování empatický přístup

PSYCHICKÁ OBLAST PÉČE

vyplnění volného času


edukace popáleného (např. jak bude pečovat o jizvy po propuštění z nemocnice)

SOCIÁLNÍ OBLAST PÉČE

zajištění kontaktŧ rodinných


příslušníkŧ a blízkých přátel informace o moţnostech následné sociální pomoci

73

Srov. MAUER, M., Psychologie popáleninové medicíny, Sestra, 2009, roč. 19, č. 12, s. 35. Srov. ČERMÍNOVÁ, N., ŠEVČÍKOVÁ, M., Sociální aspekty u hospitalizovaných dětí s popáleninovým traumatem, Sestra, 2008, roč. 18, č. 7-8, s. 60.

74

34

3.3 Role sestry v postnemocniční edukaci popáleného Popáleninové trauma řadíme k nejzávaţnějším úrazŧm. Ani ne tak pro vlastí šokový úrazový děj, ale pro opakované chirurgické intervence na popálených plochách obvykle v rozmezí 1

2 dní zpravidla v analgosedaci či celkové anestezii.75

Zhojením popálených ploch bohuţel péče o popáleného pacienta nekončí. S moţností vzniku jizevnatých kontraktur či kosmetických jizev jsou popálení pacienti dispenzarizováni aţ do stabilizace vzhledu jizevnatých ploch. Dle výsledu jsou pak prováděny kosmetické operace nebo jsou tito pacienti z dispenzarizace vyřazeni. Jizevnatým kontrakturám se věnuje zvláštní pozornost u dětí z dŧvodu rŧstu aţ do jeho ukončení.76 Úkolem sestry v postnemocniční edukaci popálených je zejména seznámit pacienty s hlubokou či povrchovou popáleninou, u kterých došlo ke kosmetickým nebo funkčním poruchám hojení jizev jak o tyto jizvy pečovat po propuštění do domácího ošetření.77 Promašťování

sestra vysvětlí popálenému, ţe si musí kaţdý den natírat postiţenou

plochu dvakrát aţ třikrát denně hydratačním krémem, pleťovým mlékem či mastí (např. modrá Indulona, Excipial, Leniens), aby se zmírnilo svědění a smršťování jizev. Popálený se mŧţe běţně sprchovat vodou, dospělý mŧţe pouţít sprchové gely s mírně kyselým pH (ideálně pH 5,5). Tlakové masáţe si provádí popálený pacient sám po natření jizevnaté plochy krémem. Rukou vyvíjí tlak na postiţenou oblast, který vyvolá její zesvětlání aţ zbělání. Tlaková masáţ se provádí asi deset sekund, poté na deset minut popálený ustane a celý proces se takto opakuje celkem desetkrát. Tyto masáţe se provádí kaţdé ráno, poledne a večer. Jizva se po několika měsících tlakových masáţí stává světlejší, měkčí a pruţnější. Masáţe je nutné provádět do doby, neţ jizva změkne, její barva odpovídá přibliţně nepopálenému okolí nebo je světlejší (tj. asi za 1 aţ 2 roky po popálení).

75

Srov. TYMONOVÁ, J., KADLČÍK, M., ADÁMKOVÁ, M., Zkušenosti z Popáleninového centra fakultní nemocnice Ostrava, Lékařské listy, 2002, roč. 51, č. 31, s. 22. 76 Srov. TYMONOVÁ, J., KADLČÍK, M., ADÁMKOVÁ, M., Zkušenosti z Popáleninového centra fakultní nemocnice Ostrava, Lékařské listy, 2002, roč. 51, č. 31, s. 22. 77 Srov. KALOUDOVÁ, Y., MELICHAROVÁ, M., BEZROUKOVÁ, S, Péče o jizvy po popálení, s. 2.

35

Se správnou technikou tlakových masáţí je pacient seznámen před propuštěním se zdravotnického zařízení a to odborným pracovníkem (proškolená všeobecná sestra nebo fyzioterapeut).78 Elastické kompresivní návleky

speciální elastické návleky se vyuţívají pro

příznivý vliv trvalého tlaku na zjizvené plochy, který vede ke sníţení překrvení jizvy. Dochází k vyblednutí, k omezení nadměrné tvorby vaziva v jizvě a jejímu rychlejšímu vyzrávání. Sestra upozorní pacienta, ţe z tohoto dŧvodu by měl návleky nosit převáţnou část dne a pouţívat je do doby zralosti jizvy coţ je obvykle rozmezí jednoho aţ dvou let po popáleninovém traumatu. Návleky jsou zhotoveny pacientovi na míru odborným personálem kliniky. Rehabilitace nebo individuální cvičení dle instruktáţe

adekvátní fyzioterapie

během prvního roku po popáleninovém traumatu mŧţe zabránit vzniku

deformit

končetin a omezit tak nutnost korekčních operací, které by následovaly. Protahování kloubŧ a jizevnatých pruhŧ přispívá jak k obnově rozsahu pohybu, tak k zvýšení svalové síly v oblasti postiţených kloubŧ. Jak správně rehabilitovat v domácím prostředí popálenému vysvětlí a následně s ním prakticky procvičí fyzioterapeutický pracovník popáleninové kliniky.79 Dlahování je proces, při němţ je nutno vyuţít dlah ke stabilizaci končetin a krku, které zabraňují svrašťování jizev. Tyto dlahy napomáhají udrţet klouby nataţené, které by se jinak vlivem nepoddajné jizvy křivily a došlo by tak k omezení jejich pohybu.80 Smyslem vyuţití všech těchto metod je přestavba jizevnaté tkáně, její vyblednutí, zvláčnění a omezení sklonu k hypertrofické reakci. Samozřejmostí je nutná přítomnost rehabilitačního lékaře, protetika, fyzioterapeuta a všeobecné sestry. Konečný výsledek ale závisí na dokonalé komunikaci s pacientem a hlavně jeho vŧli chtít daný problém řešit a ukázněně rehabilitovat, protoţe nosit doporučenou tlakovou pomŧcku stejně jako promašťování apod. má zásadní význam.81

78

Srov. KALOUDOVÁ, Y., MELICHAROVÁ, M., BEZROUKOVÁ, S, Péče o jizvy po popálení, s. 6 7. Srov. Tamtéž, s. 7 8. 80 Srov. Tamtéţ, s. 8. 81 Srov. TYMONOVÁ, J., KADLČÍK, M., ADÁMKOVÁ, M., Zkušenosti z Popáleninového centra fakultní nemocnice Ostrava, Lékařské listy, 2002, roč. 51, č. 31, s. 22. 79

36

EMPIRICKÁ ČÁST

4

CÍLE ŠETŘENÍ A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Cíl č. 1: Zhodnotit úroveň znalostí respondentŧ v oblasti poskytování první pomoci při popáleninách. Očekávaný výsledek číslo 1 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % respondentŧ

laikŧ získá alespoň 10 bodŧ ve

znalostní části dotazníku. Očekávaný výsledek číslo 2 Předpokládáme, ţe více neţ 75 % respondentŧ – zdravotnických pracovníkŧ získá alespoň 10 bodŧ ve znalostní části dotazníku. Cíl č. 2: Zhodnotit deklarované znalosti v oblasti hodnocení stupně popálenin. Očekávaný výsledek číslo 3 Předpokládáme, ţe více neţ 75 % respondentŧ obou sledovaných skupin uvede správné dělení popálenin. Očekávaný výsledek číslo 4 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % respondentŧ obou sledovaných skupin bude schopno identifikovat 2. stupeň popálení (slovně + obrázek). Cíl č. 3: Zjistit nejčastější zpŧsob, jakým jsou respondentŧm poskytovány informace o provádění první pomoci u popálenin.

37

Očekávaný výsledek číslo 5 Předpokládáme, ţe více neţ 75 % respondentŧ

laikŧ uvede, ţe získávají informace

o poskytování laické první pomoci u popálenin z internetových zdrojŧ. Očekávaný výsledek číslo 6 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % respondentŧ

zdravotnických pracovníkŧ uvede, ţe

získávají informace z odborné literatury. Cíl č. 4: Zjistit názory respondentŧ na informovanost v oblasti první pomoci u popálenin. Očekávaný výsledek číslo 7 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % respondentŧ

laikŧ bude hodnotit své znalosti

stupněm dobře (dle běţné klasifikační stupnice). Očekávaný výsledek číslo 8 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % respondentŧ

zdravotnických pracovníkŧ bude

hodnotit své znalosti stupněm výborně (dle běţné klasifikační stupnice). Očekávaný výsledek číslo 9 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % respondentŧ bez ohledu na příslušnost k sledované populaci bude mít zájem o získání nových nebo podrobnějších informací v poskytování první pomoci u popálenin. Cíl č. 5: Vytvořit stručný metodický návod k prevenci termických úrazŧ v domácnosti a k poskytování první pomoci u popálenin.

38

5

METODIKA ŠETŘENÍ A ORGANIZACE PRŮZKUMU

V bakalářské práci se zabývám úrovní znalostí občanŧ v poskytování první pomoci u popálenin. Cílem této práce není pouze zhodnocení znalostí problematiky u laikŧ, ale také u zdravotnických pracovníkŧ (dále odborná veřejnost), kteří v domácím prostředí poskytují jako běţní občané laickou první pomoc. Realizace první části dotazníkového šetření, určená pro odbornou veřejnost, byla naplánována na Chirurgické klinice (CHK) na standardních odděleních A, B a jejích dvou jednotkách intenzivní péče a na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie (KPRCH)

pouze část rekonstrukční chirurgie (RCH) ve FN Brno Bohunice. Druhá

část dotazníkového šetření, zaměřená na laiky, byla naplánována v Mateřské škole U Stadionu ve Velké Bíteši. Sběr dat pro zpracování bakalářské práce poté, co byl schválen náměstkyní pro ošetřovatelskou péči ve FN Brno Bohunice (viz příloha 5 na str. 106) pro odbornou veřejnost a ředitelkou MŠ U Stadionu Velká Bíteš (viz příloha 6 na str. 107) pro laickou veřejnost, byl uskutečněn formou dotazníkového šetření.

5.1

Kritéria pro zařazení respondentů do průzkumu Do cílové skupiny výzkumného šetření byla zahrnuta odborná a laická veřejnost.

Kritéria pro odbornou veřejnost: všeobecné sestry z FN Brno pracující na CHK a KPRCH (pouze část RCH); alespoň jeden rok praxe (zajištěno v rámci spolupráce s kontaktními osobami na příslušných odděleních – staničními sestrami); nezáleţí na věku; nezáleţí na vzdělání.

39

Kritéria pro laickou veřejnost: rodiče či osoby pečující o děti ve věku 3 – 6 let; osoby starší 18ti let; nezáleţí na věku; nezáleţí na pohlaví.

5.2

Volba metody šetření (průzkumu) a její zdůvodnění Za účelem získání validních informací a za současného respektování anonymity

respondentŧ, byla zvolena metoda tištěného nestandardizovaného dotazníkového šetření. Respondenti zodpovídali celkem 24 poloţek originálního dotazníku (viz příloha 7 na str. 108 pro odbornou veřejnost a příloha 8 na str. 116 pro laickou veřejnost), včetně poslední volné otevřené poloţky (tj. prostoru pro vyjádření vlastního postoje či názoru k dané problematice). Z dŧvodu porovnávání dvou cílových skupin byly vytvořeny dva typy dotazníkŧ, které aţ na výjimku, kterou představuje poloţka č. 2 zaměřená na vzdělání, byly totoţné. Součástí 24 poloţek bylo 13 poloţek, zjišťujících dosaţené vědomosti respondentŧ v poskytování první pomoci u popálenin. Jedná se o poloţky č. 5

16

a č. 18, ze kterých mohli respondenti získat za kaţdou správnou odpověď 1 bod. Body nebyly odečítány v případě špatné odpovědi. Respondenti mohli získat maximálně 18 bodŧ a minimálně 0 bodŧ. Přehled bodŧ za jednotlivé poloţky znázorňuje tabulka č. 3 na téţe straně. Dle získaných bodŧ byli pak respondenti ohodnoceni známkou 1

5 (kdy 1 = výborně, 5 = nedostatečně). Známky, které odpovídají dosaţeným

bodŧm znázorňuje tabulka č. 4 na následující straně. Tabulka 2: Bodové hodnocení jednotlivých znalostních poloţek

Poloţka č.

5

6

7

8

9

10

11

Bodové ohodnocení Poloţka č.

4

1

1

1

1

1

1

12

13

14

15

16

18

3

1

1

1

1

1

Bodové ohodnocení

40

Tabulka 3: Celkové hodnocení dle počtu získaných bodů

Klasifikace

1

18 - 15 Bodové ohodnocení

2

3

4

5

14 - 11

10 - 7

6-4

méně neţ 4

5.2.1 Pilotní studie Pilotní studie byla prováděna u šesti respondentŧ z laické a stejného počtu respondentŧ z odborné veřejnosti. Na základě této studie byla pak upravena poloţka č. 14 – U velmi malých dětí chlazení studenou vodou neprovádíme:, kde byla vhodněji formulována moţnost d) termín „traumatizace dítěte“ (a doplněna o vysvětlení stresování, zvýšená zátěž). Vzorek odborné veřejnosti ţádné nedostatky neuvedl a zhodnotil dotazník jako srozumitelný.

41

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

6

Jak jiţ bylo uvedeno výše, šetření bylo zaměřeno na dvě cílové skupiny a probíhalo souběţně ve dvou místech od listopadu 2010 do prosince téhoţ roku. Ve FN Brno Bohunice na Chirurgické klinice a na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie (pouze část rekonstrukční chirurgie) bylo distribuováno celkem 65 tištěných dotazníkových formulářŧ. V Mateřské škole U stadionu ve Velké Bíteši bylo distribuováno 68 tištěných dotazníkových formulářŧ. Celkový počet distribuovaných formulářŧ činil 133 dotazníkŧ. Z 65 tj. 100 % dotazníkových formulářŧ pro kaţdou porovnávanou skupinu bylo navráceno ze strany odborné veřejnosti 51 dotazníkŧ coţ činí 78,5 % a ze strany laické veřejnosti byla návratnost v počtu 52 dotazníkŧ, tedy 76,5 %. K finálnímu zpracování bylo vyuţito 103 dotazníkŧ tj. 77 % (viz tab. č. 4). Informace, které jsme díky tomuto šetření získaly, byly následně zpracovány prostřednictví programŧ Microsoft Office Word 2007 a Microsoft Office Excel 2007. Výsledky šetření jsou pak vyjádřeny prostřednictvím relativní a absolutní četnosti do tabulek a grafŧ.

Tabulka 4: Přehled návratnosti dotazníkových formulářů

DISTRIBUCE Cílová populace

NÁVRATNOST

Absolutní četnost (n) 65

Relativní četnost (%) 100


Relativní četnost (%) 78,5

Laici

68

100

52

76,5

Celkem

133

100

103

77

Zdravotníci

42

Analýza jednotlivých poloţek dotazníkového šetření

6.1

Analýza poloţky č. 1: Vaše pohlaví Tabulka 5: Pohlaví respondentů

Pohlaví

ZDRAVOTNÍCI

LAICI

Muţi





Ţeny

48

94

41

79

Celkem

51

100%

52

100%

V poloţce č. 1 jsme zjišťovaly pohlaví respondentŧ. Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ z odborné veřejnosti bylo 48 (94 %) ţen a 3 (6 %) muţi. Z laické veřejnosti bylo z celkového počtu 52 (100 %) 41 (79 %) ţen a 11 (21 %) muţŧ (viz tab. č. 5).

Analýza poloţky č. 2: Vaše nejvyšší dosaţené odborné vzdělání: Tabulka 6: Vzdělání respondentů (odborná veřejnost)

Odpovědi



27

53

5

10

SZŠ - specializace NCO NZO (dříve IDUPZ)

6

12

VŠ - bakalářské

4

8

VŠ - magisterské

0

0

Stále studuji

6

12

Jiné

0

0

Celkem

51

100

Zdravotnický asistent - úplné střední odborné vzdělání - SZŠ Všeobecná sestra - úplné střední odborné vzdělání SZŠ Vyšší odborné vzdělání - VOŠ, VZŠ

43

V poloţce č. 2 jsme zjišťovaly nejvyšší dosaţené vzdělání u odborné veřejnosti. Respondenti měli moţnost vybírat pouze jednu odpověď. Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ jich nejvíce uvedlo, ţe jejich nejvyšší dosaţené vzdělání je úplné odborné střední vzdělání na SZŠ obor Všeobecná sestra celkem 27 (53 %). Z dalších moţností SZŠ – specializace NCO NZO (dříve IDVPZ) uvedlo 6 (12 %) respondentŧ. Stejný počet respondentŧ uvedlo moţnost stále studuji, jedlo se vţdy o bakalářský obor, tedy opět o 6 (12 %) respondentŧ. 5 respondentŧ (10 %) uvedlo vyšší odborné vzdělání – VOŠ, VZŠ. 4 respondenti (8 %) uvedli, ţe mají vzdělání bakalářské a 3 respondenti (6 %) uvedli, ţe mají vystudované úplné odborné střední vzdělání na SZŠ obor Zdravotnický asistent. Moţnost magisterského vzdělání na VŠ nebo jiný typ vzdělání nezvolil ţádný z respondentŧ (viz tab. č. 6).

Tabulka 7: Vzdělání respondentů (laická veřejnost)

Odpovědi



Středoškolské

30

58

Vysokoškolské

13

25

Jiná odpověď

7

13

Celkem

52

100

Základní

V poloţce č. 2 jsme zjišťovaly nejvyšší dosaţené vzdělání u laické veřejnosti. Respondenti měli moţnost vybrat pouze jednu odpověď. Z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ jich nejvíce uvedlo, ţe jejich nejvyšší dosaţené vzdělání je středoškolské celkem 30 (58 %). Z dalších moţností vzdělání uvedlo vysokoškolské 13 (25 %) respondentŧ. Základní vzdělání uvedli 2 respondenti (4 %). Jinou odpověď zvolilo 7 respondentŧ (13 %), kde uváděli, ţe jsou vyučeni v oboru (viz tab. č. 7).

44

Analýza poloţky č. 3: Poskytoval/a jste někdy první pomoc u popálenin: Tabulka 8: Poskytování první pomoci u popálenin

Zdravotníci Odpovědi

Laici

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)



Ano

36

71

13

25

Ne

15

29

39

75

Celkem

51

100

52

100

V poloţce č. 3 jsme se zaměřily na to, zda respondenti jiţ někdy poskytovali první pomoc u popálenin. Byla moţná pouze jedna odpověď. Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ z odborné veřejnosti 36 (71 %) mělo zkušenost s poskytováním první pomoci u popáleného, 15 (29 %) tuto zkušenost zatím nemá. Z laické

veřejnosti

z celkového

počtu

52

(100

%)

respondentŧ

zatím zkušenost s poskytováním první pomoci u popálenin nemá 39 (75 %) respondentŧ, 13 (25 %) jiţ poskytovalo první pomoc u popáleného (viz tab. č. 8 a graf č. 1).

Graf 1: Poskytování první pomoci u popálenin

45

Analýza poloţky č. 4: Myslíte si, ţe popáleniny u dětí jsou častým a závaţným poraněním: Tabulka 9: Názor na častost a závaţnost popáleninového traumatu u dětí


Laici

Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost (n) četnost (%) četnost (n) četnost (%)

Ano, určitě

44

86

24

46

Spíše ano

7

14

24

46

Spíše ne

0

0

2

4

Určitě ne

0

0

0

0

Nevím, neumím odpovědět

0

0

2

4

Celkem

51

100

52

100

V poloţce č. 4 jsme zjišťovaly, jaký názor mají respondenti na četnost a závaţnost popáleninového traumatu u dětí. Byla moţná pouze jedna odpověď. Z celkového

počtu

51

(100

%)

respondentŧ

z odborné

veřejnosti

44 (86 %) zvolilo moţnost ano, určitě, 7 (14 %) uvedlo odpověď spíše ano. Ostatní moţnosti u odborné veřejnosti zvoleny nebyly. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 24 (46%) zvolilo moţnost ano určitě, 24 (46 %) moţnost spíše ano, 2 (4 %) spíše ne. Odpověď určitě ne nezvolil ţádný z respondentŧ a 2 respondenti (4 %) vybrali moţnost nevím, neumím odpovědět (viz tab. č. 9 a graf č. 2).

Graf 2: Názor na častost a závaţnost popáleninového traumatu u dětí

46

Analýza poloţky č. 5: Příčinou popálenin je: Tabulka 10: Názor na příčinu vzniku popálenin


Laici





Chemikálie

38

25

38

26

Vysoká teplota

50

33

52

36

Elektrický proud

49

32

44

30

Plyn

13

9

11

8

Jiná odpověď

1

1

0

0

151

100

145

100

Celkem odpovědí

V této poloţce jsme se zabývaly příčinou vzniku popálenin. V této poloţce měli respondenti moţnost výběru více moţností. Za správnou odpověď bylo povaţována chemikálie, vysoká teplota, elektrický proud a plyn. Z celkového počtu 151 (100 %) odpovědí odborné veřejnosti 50 (33 %) zvolilo moţnost vysoká teplota, 49 (32 %) elektrický proud, 38 (25 %) chemikálie, 1 respondent (1 %) uvedl moţnost jiná odpověď, kde příčinu popálení uvedl sluneční záření. Z laické veřejnosti z celkového počtu 145 (100 %) odpovědí 52 (36 %) zvolilo moţnost vysoká teplota, 44 (30 %) elektrický proud, 38 (26 %) chemikálie, 11 (8 %) plyn. Moţnost jiná odpověď neuvedl ţádný z respondentŧ (viz tab. č. 10 a graf č. 3).

Graf 3: Názor na příčinu vzniku popálenin

47

Analýza poloţky č. 6: Kolik stupňů (typů) popálenin rozlišujeme: Tabulka 11: Počet stupňů (typů) popálenin


Laici





Jeden stupeň

0

0

0

0

Dva stupně

0

0

0

0

Tři stupně

22

43

36

69

Čtyři stupně

29

57

16

31

Celkem

51

100

52

100

Cílem této poloţky bylo zjistit, zda respondenti znají správný počet stupňŧ u popálenin. V poloţce č. 6 mohla být zvolena pouze jedna moţnost. Za správnou odpověď byly povaţovány tři stupně. Z celkového

počtu

51

(100

%)

respondentŧ

z odborné

veřejnosti

29 (57 %) zvolilo moţnost čtyři stupně, 22 (43 %) tři stupně. Moţnost jeden stupeň a dva stupně nezvolil ţádný respondent této kategorie. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 36 (69 %) zvolilo tři stupně, 16 (31 %) čtyři stupně. Moţnost jeden stupeň a dva stupně opět nezvolil ţádný z respondentŧ (viz tab. č. 11 a graf č. 4).

Graf 4: Počet stupňů (typů) popálenin

48

Analýza poloţky č. 7: Z nabízených moţností vyberte projev 2. stupně popálení: Tabulka 12: Projev druhého stupně popálení



Laici

Relativní Absolutní Relativní četnost (%) četnost (n) četnost (%)

Ţádný projev

0

0

0

0

Zarudnutí kůţe

5

10

8

15

Tvorba puchýřů

46

90

44

85

Odumření tkáně (nekróza)

0

0

0

0

Celkem

51

100

52

100

V této poloţce se zabýváme projevem 2. stupně popálení. Respondenti mohli zvolit pouze jednu moţnost z výběru. Za správnou odpověď byla povaţována tvorba puchýřů. Z celkového

počtu

51

(100

%)

respondentŧ

z odborné

veřejnosti

46 (90 %) zvolilo moţnost tvorba puchýřů, 5 (10 %) zarudnutí kůže. Ostatní moţnosti zvoleny nebyly. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 44 (85 %) zvolilo moţnost tvorba puchýřů, 8 (15 %) zarudnutí kůže. Ostatní moţnosti zvoleny také nebyly (viz tab. č. 12 a graf č. 5).

Graf 5: Projev druhého stupně popálení

49

Analýza poloţky č. 8: Zvolte odpověď správného postupu při popálení 2. stupně: Tabulka 13: Správný postup při popálení 2. stupně

Zdravotníci

Laici





Ránu chladíme tekoucí vodou, kryjeme sterilním obvazovým materiálem (A)

31

61

31

60

Ránu chladíme ponořováním do vody, kryjeme sterilním obvazovým materiálem (B)

16

31

18

34,5

Ránu chladíme ponořováním do vody, propíchneme puchýře, kryjeme sterilním obvazovým materiálem (C)

4

8

3

5,5

Ránu chladíme tekoucí vodou, strhneme příškvary, kryjeme sterilním obvazovým materiálem (D)

0

0

0

0

51

100

52

100

Odpovědi

Celkem

V této poloţce se zabýváme správným poskytnutím první pomoci u 2. stupně popálení. Respondenti mohli zvolit pouze jednu moţnost z výběru. Za správnou odpověď bylo povaţováno: ránu chladíme ponořováním do vody, kryjeme sterilním obvazovým materiálem. Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ z odborné veřejnosti jich nejvíce, tedy 31 (61 %) zvolilo moţnost ránu chladíme tekoucí vodou, kryjeme sterilním obvazovým materiálem. Dále 16 (31 %) ránu chladíme ponořováním do vody, kryjeme sterilním obvazovým materiálem, 4 (8 %) zvolili ránu chladíme ponořováním do vody, propíchneme puchýře, kryjeme sterilním obvazovým materiálem. Poslední moţnost (D) nezvolil ţádný z respondentŧ v této kategorii. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 31 (60 %) zvolilo moţnost ránu chladíme tekoucí vodou, kryjeme sterilním obvazovým materiálem, 18 (34,5 %) ránu chladíme ponořováním do vody, kryjeme sterilním obvazovým materiálem, 3 (5,5 %) ránu chladíme ponořováním do vody, propíchneme puchýře, kryjeme sterilním obvazovým materiálem. Poslední moţnost (D) nezvolil opět ţádný z respondentŧ v této kategorii (viz tab. č. 13).

50

Analýza poloţky č. 9: U popáleniny nikdy NESMÍME: Tabulka 14: Identifikace nesprávného postupu u popálenin


Laici





Ochlazovat postiţená místa čistou vodou (A) Odstranit příškvary z rány (oděv …) (B)

0

0

0

0

50

98

51

98

Sundat hodinky a prstýnky (C)

1

2

1

2

Komunikovat s postiţeným (D)

0

0

0

0

Celkem

51

100

52

100

V této poloţce se zabýváme správným postupem při poskytnutí první pomoci u všech typŧ popálenin. Respondenti mohli zvolit pouze jednu moţnost z výběru. Za správnou odpověď bylo povaţováno odstranit příškvary z rány (oděv,…) Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ z odborné veřejnosti jich nejvíce, tedy 50 (98 %) zvolilo, ţe se nesmí odstranit příškvary z rány (oděv….). Pouze 1 (2 %) z respondentŧ uvedl, ţe se nesmí sundat hodinky a prstýnky. Ostatní moţnosti z výběru zvoleny nebyly. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 51 (98 %) jich nejvíce zvolilo, ţe se nesmí odstranit příškvary z rány (oděv….), 1 (2 %) z respondentŧ uvedl, ţe se nesmí sundat hodinky a prstýnky. Ostatní moţnosti z výběru zvoleny nebyly (viz tab. č. 14 a graf č. 6).

Graf 6: Identifikace nesprávného postupu u popálenin

51

Analýza poloţky č. 10: Popálenina 1. stupně můţe vzniknout jiţ od působení teploty: Tabulka 15: Znalost teploty vedoucí ke vzniku 1. stupně popálení


Laici





30°C

10

20

4

8

40°C

29

56

11

21

50°C

10

20

32

61

60°C

2

4

4

8

Neuvedeno

0

0

1

2

Celkem

51

100

52

100

V této poloţce se dotazujeme na znalost teploty, která vede jiţ k projevu 1. stupně popálení. Respondenti mohli zvolit pouze jednu moţnost z výběru. Za správnou odpověď bylo povaţováno 40°C. Z celkového

počtu

51

(100

%)

respondentŧ

z odborné

veřejnosti

29 (56 %) zvolilo moţnost 40°C, 10 (20 %) 30°C. Stejný počet respondentŧ, tedy opět 10 (20 %) zvolilo 50°C, 2 (4 %) respondenti 60°C. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 32 (61 %) zvolilo moţnost 50°C, 11 (21 %) 40°C, 4 (8 %) 30°C. Stejný počet respondentŧ, tedy 4 (8 %) zvolili 60 %. 1 (2 %) respondent neuvedl odpověď (viz tab. č. 15 a graf č. 7).

Graf 7: Znalost teploty vedoucí ke vzniku 1. stupně popálení

52

Analýza poloţky č. 11: U rozsáhlých popálenin voláme Rychlou záchrannou sluţbu: Tabulka 16: Vyuţití Rychlé záchranné sluţby u rozsáhlých popálenin

Zdravotníci Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%)

Odpovědi Před poskytnutím první pomoci postiţenému Po poskytnutí první pomoci postiţenému

Laici Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%)

22

43

15

29

26

51

34

65


0

0

2

4

Jiná odpověď

3

6

1

2

Celkem

51

100

52

100

V této poloţce zjišťujeme znalost respondentŧ, kdy zavolat Rychlou záchrannou sluţbu u rozsáhlých popálenin. Respondenti mohli zvolit pouze jednu moţnost z výběru. Za správnou odpověď bylo povaţováno po poskytnutí první pomoci postiženému. Z celkového

počtu

51

(100

%)

respondentŧ

z odborné

veřejnosti

26 (51 %) zvolilo moţnost po poskytnutí první pomoci postiženému, 22 (43 %) před poskytnutím první pomoci postiženému. Moţnost nevím, neumím odpovědět nezvolil ţádný z respondentŧ této kategorie. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 34 (65 %) zvolilo moţnost po poskytnutí první pomoci, 15 (29 %) před poskytnutím první pomoci, 2 (4 %) nevím, neumím odpovědět. Obě dotazované skupiny v moţnosti jiná odpověď uváděli, ţe by zavolali RZP a poţádali o radu jak postupovat v poskytování první pomoci postiţenému. Tuto odpověď uvedli 3 (6 %) respondenti z odborné veřejnosti a 1 (2 %) respondent z laické veřejnosti (viz tab. č. 16).

53

Analýza poloţky č. 12: Sterilní krytí u popálenin NEPŘIKLÁDÁME: Tabulka 17: Názor na nevhodnost sterilního krytí u popálenin



Laici


U 1. stupně popálení

45

73

33

48

U 2. stupně popálení

1

2

3

4

Na končetiny

0

0

0

0

Na hlavu

9

15

10

14

Na krk

6

10

10

14


1

2

13

20

Celkem odpovědí

62

100

69

100

V poloţce č. 12 jsme zjišťovaly, zda respondenti mají informace o vhodnosti přikládání sterilního obvazového materiálu. V této poloţce měli respondenti moţnost výběru více moţností. Za správnou odpověď bylo povaţováno u 1. stupně popálení, na hlavu a na krk. Z celkového počtu 62 (100 %) odpovědí z odborné veřejnosti 45 (73 %) zvolilo moţnost u 1. stupně popálení, 9 (15 %) na hlavu, 6 (10 %) na krk, 1 (2 %) u 2. stupně popálení, 1 (2 %) nevím, neumím odpovědět. Z laické veřejnosti z celkového počtu 69 (100 %) odpovědí 33 (48 %) zvolilo moţnost u 1. stupně popálení, 13 (20 %) nevím, neumím odpovědět, 10 (14 %) na hlavu, 10 (14 %) na krk, 3 (4 %) u 2. stupně popálení (viz tab. č. 17 a graf č. 8).

Graf 8: Názor na nevhodnost sterilního krytí u popálenin

54

Analýza poloţky č. 13: U poleptání suchou chemikálií Tabulka 18: Postup při poleptání suchou chemikálií

Zdravotníci

Laici

Absolutní Relativní Absolutní četnost četnost četnost (n) (%) (n)

Odpovědi Postiţenou část omyjeme tekoucí vodou


25

49

25

48

Postiţeného uloţíme do vany Postiţenou část neomýváme vodou, ale oprášíme

0

0

1

2

25

49

15

29


1

2

11

21

Celkem

51

100

52

100

V poloţce č. 12 jsme zjišťovaly, zda respondenti znají správný postup při poleptání suchou chemikálií. V této poloţce respondenti volili pouze jednu odpověď. Za správnou odpověď bylo povaţováno postiženou část neomýváme vodou, ale oprášíme. Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ z odborné veřejnosti 25 (49 %) zvolilo moţnost postiženou část omyjeme tekoucí vodou, 25 (49 %) postiženou část neomýváme vodou, ale oprášíme, 1 (2 %) nevím, neumím odpovědět. Z laické

veřejnosti

z celkového

počtu

52

(100

%)

respondentŧ

25 (48 %) zvolilo moţnost postiženou část omyjeme tekoucí vodou, 15 (29 %) postiženou část neomýváme vodou, ale oprášíme, 11 (21 %) nevím, neumím odpovědět a 1 (2 %) postiženého uložíme do vany (viz tab. č. 18).

55

Analýza poloţky č. 14: U velmi malých dětí chlazení studenou vodou NEPROVÁDÍME z důvodu: Tabulka 19: Zdůvodnění nepouţití chlazení u malých dětí

Zdravotníci

Laici





Křik dítěte Riziko prochladnutí dítěte

0 12

0 23,5

0 10

0 19

Hrozící chladový šok Traumatizace (stresování) dítěte

33

64,5

28

54

5

10

9

17


1

2

5

10

Celkem

51

100

52

100

Odpovědi

V poloţce č. 12 jsme zjišťovaly u respondentŧ, zda ví, proč se neprovádí chlazení studenou vodou u malých dětí. V této poloţce respondenti volili pouze jednu odpověď. Za správnou odpověď byl povaţován hrozící chladový šok. Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ z odborné veřejnosti 33 (64,5 %) zvolilo moţnost hrozící chladový šok, 12 (23,5 %) riziko prochladnutí dítěte, 5 (10 %) traumatizace (stresování) dítěte, 1 (2 %) nevím, neumím odpovědět. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 28 (54 %) zvolilo moţnost hrozící chladový šok, 10 (19 %) riziko prochladnutí dítěte, 9 (17 %) traumatizace (stresování) dítěte, 5 (10 %) nevím, neumím odpovědět. Moţnost křik dítěte nezvolil ţádný z respondentŧ obou dotazovaných skupin (viz tab. č. 19).

56

Analýza poloţky č. 15: Při poleptání kůţe KYSELINOU pouţijeme k neutralizaci: Tabulka 20: Postup při poleptání kůţe kyselinou – neutralizace

Zdravotníci

Laici





Octová voda

9

18

6

12

Slabý roztok kyseliny citronové

1

2

2

4

Mýdlo

35

68,5

32

61


6

11,5

12

23

Celkem

51

100

52

100

Odpovědi

V poloţce č. 15 jsme zjišťovaly, jaký prostředek by respondenti vyuţili v případě poleptání kyselinou k její neutralizaci. V této poloţce respondenti volili pouze jednu odpověď. Za správnou odpověď bylo povaţováno mýdlo. Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ z odborné veřejnosti 35 (68,5 %) by zvolilo mýdlo, 9 (18 %) octová voda, 6 (11,5 %) nevím, neumím odpovědět, 1 (2 %) slabý roztok kyseliny citronové. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 32 (61 %) zvolilo moţnost mýdlo, 12 (23 %) nevím, neumím odpovědět, 6 (12 %) octová voda, 2 (4 %) slabý roztok kyseliny citronové (viz tab. č. 20 a graf č. 9).

Graf 9: Postup při poleptání kůţe kyselinou – neutralizace

57

Analýza poloţky č. 16: U poleptání dutiny ústní, jícnu a ţaludku provedeme: Tabulka 21: Postup při poleptání dutiny ústní, jícnu a ţaludku

Zdravotníci

Laici





Postupy k vyvolání zvracení

5

10

5

10

Snaha o výplach ţaludku Okamţité zahájení výplachu dutiny ústní studenou vodou

7

14

4

8

38

74

33

63


1

2

10

19

Celkem

51

100

52

100

Odpovědi

V poloţce č. 16 jsme zjišťovaly, jak budou respondenti postupovat v případě poleptání dutiny ústní, jícnu a ţaludku. V této poloţce respondenti volili pouze jednu odpověď. Za správnou odpověď bylo povaţováno okamžité zahájení výplachu dutiny ústní studenou vodou. Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ z odborné veřejnosti 38 (74 %) by zvolilo okamžité zahájení výplachu dutiny ústní studenou vodou, 7 (14 %) snaha o výplach žaludku, 5 (10 %) postupy k vyvolání zvracení, 1 (2 %) nevím, neumím odpovědět. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 33 (63 %) zvolilo okamžité zahájení výplachu dutiny ústní studenou vodou, 10 (19 %) nevím, neumím odpovědět, 5 (10 %) postupy k vyvolání zvracení, 4 (8 %) snaha o výplach žaludku (viz tab. č. 21 a graf č. 10).

Graf 10: Postup při poleptání dutiny ústní, jícnu a ţaludku

58

Analýza poloţky č. 17: Znáte hodnocení rozsahu popálenin pomocí „pravidla devíti“ Tabulka 22: Subjektivní hodnocení znalosti „pravidla devíti“


Absolutní Relativní četnost (n) četnost (%)

Laici Absolutní četnost (n)


Ano, určitě

24

47

5

10

Spíše ano

19

37

8

15

Spíše ne

4

8

13

25

Určitě ne

2

4

14

27


2

4

12

23

Celkem

51

100

52

100

V poloţce č. 17 jsme se dotazovaly, zda respondenti znají zhodnocení rozsahu popálenin pomocí tzv. „pravidla devíti.“ V této poloţce respondenti volili pouze jednu odpověď. Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ z odborné veřejnosti 24 (47 %) uvedlo ano, určitě, 19 (37 %) spíše ano, 4 (8 %) spíše ne, 2 (4 %) určitě ne a opět 2 respondenti (4 %) nevím, neumím odpovědět. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 14 (27 %) uvedlo určitě ne, 13 (25 %) spíše ne, 12 (23 %) nevím, neumím odpovědět, 8 (15 %) spíše ano a 19 (10 %) ano, určitě (viz tab. č. 22 a graf č. 11).

Graf 11: Subjektivní hodnocení znalosti „pravidla devíti“

59

Analýza poloţky č. 18: Z nabízených moţností vyberte, dle vašeho názoru, nejvýstiţnější definici „pravidla devíti“ Tabulka 23: Definice „pravidla devíti“

Zdravotníci

Laici



25

49

21

40

14

27

10

19

8

16

2

4

1

2

0

0

Nevím, neumím odpovědět (E)

3

6

19

37

Celkem

51

100

52

100

Odpovědi Určení rozsahu popálení se udává dle hodnocení na devíti oblastech těla (pravá a levá horní končetina, břicho, záda, krk, genitál) (A) Určení rozsahu popálení se udává v procentech celkového tělesného povrchu (1 % povrchu těla odpovídá u dospělého zhruba 180 cm2) (B) Je určení rozsahu popálení, které se můţe pouţít jak u dospělého popáleného, tak u popáleného dítěte, kdy procenta k určení popálení zůstávají stejná (C) Je určení rozsahu popálení, které se pouţívá pouze u hodnocení třetího stupně popálení (D)

Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%)

V poloţce č. 18 jsme se dotazovaly, zda respondenti znají definici tzv. „pravidla devíti.“ V této poloţce respondenti volili pouze jednu odpověď. Za správnou moţnost bylo povaţováno: je určení rozsahu popálení, které se udává v procentech celkového tělesného povrchu (1 % povrchu těla odpovídá u dospělého zhruba 180 cm2). Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ z odborné veřejnosti 25 (49 %) uvedlo moţnost určení rozsahu popálení se udává dle hodnocení na devíti oblastech těla (pravá a levá horní končetina, břicho, záda, krk, genitál), 14 (27 %) určení rozsahu popálení se udává v procentech celkového tělesného povrchu (1 % povrchu těla odpovídá u dospělého zhruba 180 cm2), 8 (16 %) je určení rozsahu popálení, které se může použít jak u dospělého popáleného, tak u popáleného dítěte, kdy procenta

60

k určení popálení zůstávají stejná, 3 (6 %) nevím, neumím odpovědět a 1 (2 %) je určení rozsahu popálení, které se používá pouze u hodnocení třetího stupně popálení. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 21 (40 %) uvedlo určení rozsahu popálení se udává dle hodnocení na devíti oblastech těla (pravá a levá horní končetina, břicho, záda, krk, genitál), 19 (37 %) nevím, neumím odpovědět, 10 (19 %) určení rozsahu popálení se udává v procentech celkového tělesného povrchu (1 % povrchu těla odpovídá u dospělého zhruba 180 cm2), 2 (4 %) je určení rozsahu popálení, které se může použít jak u dospělého popáleného, tak u popáleného dítěte, kdy procenta k určení popálení zůstávají stejná. Moţnost je určení rozsahu popálení, které se používá pouze u hodnocení třetího stupně popálení nezvolil ţádný z respondentŧ této kategorie (viz tab. č. 23 a graf č. 12).

Graf 12: Definice „pravidla devíti“82

82

Poznámka – legenda ke grafu A - Určení rozsahu popálení se udává dle hodnocení na devíti oblastech těla (pravá a levá horní končetina, břicho, záda, krk, genitál) B - Určení rozsahu popálení se udává v procentech celkového tělesného povrchu (1 % povrchu těla odpovídá u dospělého zhruba180 cm2) C - Je určení rozsahu popálení, které se mŧţe pouţít jak u dospělého popáleného, tak u popáleného dítěte, kdy procenta k určení popálení zŧstávají stejná D - Je určení rozsahu popálení, které se pouţívá pouze u hodnocení třetího stupně popálení E - Nevím, neumím odpovědět

61

Analýza poloţky č. 19: Znáte tzv. „babské rady“ v poskytování první pomoci u popálenin: Tabulka 24: Znalost „Babských rad“ v poskytování první pomoci u popálenin


Laici

Absolutní Relativní Absolutní četnost četnost četnost (n) (%) (n)

Aplikace hořčice na popálenou plochu Aplikace Aloe Vera na popálenou plochu Ponoření postiţené končetiny do kuchyňské soli na dobu 10ti minut Obklad s tvarohem či jogurtem na popálenou plochu Obklad ze syrové nastrouhané brambory na popálenou plochu


2

2

0

0

20

23

26

33

1

1

2

3

42

49

32

40

17

20

6

8

Nikdy jsem o nich neslyšel/a

4

5

13

16

Celkem odpovědí

86

100

79

100

V poloţce č. 19 jsme se dotazovaly, zda respondenti znají tzv. babské rady“ v pouţívání rŧzných přírodních materiálŧ, které by bylo moţné pouţít na popálenou plochu. V této poloţce respondenti mohli volit více odpovědí. Z celkového počtu 86 (100 %) odpovědí odborné veřejnosti 42 (49 %) uvedlo obklad s tvarohem či jogurtem na popálenou plochu, 20 (23 %) aplikace Aloe Vera na popálenou plochu, 17 (20 %) obklad ze syrové nastrouhané brambory na popálenou plochu, 4 (5 %) nikdy jsem o nich neslyšel/a, 2 (2 %) aplikace hořčice na popálenou plochu, 1 (1 %) ponoření postižené končetiny do kuchyňské soli na dobu 10ti minut. Z laické veřejnosti z celkového počtu 79 (100 %) odpovědí uvedlo 32 (40 %) obklad s tvarohem či jogurtem na popálenou plochu, 26 (33 %) aplikace Aloe Vera na popálenou plochu, 13 (16 %) nikdy jsem o nich neslyšel/a, 6 (8 %) obklad ze syrové nastrouhané brambory na popálenou plochu, 2 (3 %) ponoření postižené končetiny do kuchyňské soli na dobu 10ti minut. Moţnost aplikace hořčice na popálenou plochu neuvedl ţádný respondent z této kategorie (viz tab. č. 24).

62

Analýza poloţky č. 20: Jak subjektivně hodnotíte své znalosti (úroveň) informovanosti v oblasti první pomoci u popálenin od 1 do 5 (kdy 1 = výborně, 5 = nedostatečně): Tabulka 25: Subjektivní hodnocení znalostí respondentů


Laici





1 – výborně

2

4

1

2

2 – chvalitebně

25

49

9

17

3 – dobře

18

35

30

58

4 – dostatečně

6

12

7

13

5 - nedostatečně

0

0

4

8

Neuvedeno

0

0

1

2

Celkem

51

100

52

100

V poloţce č. 20 jsme zjišťovaly, jak subjektivně respondenti hodnotí své znalosti v problematice poskytování první pomoci u popálenin. V této poloţce respondenti volili pouze jednu odpověď. Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ z odborné veřejnosti 25 (49 %) se ohodnotilo na 2, 18 (35 %) 3, 6 (12 %) 4, 2 (4 %) 1, moţnost 5 neuvedl ţádný respondent z této kategorie. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 30 (58 %) se ohodnotilo na 3, 9 (17 %) 2, 7 (13 %) 4, 4 (8 %) 5, 1 (2 %) 1, pouze 1 respondent (2 %) neuvedl ţádnou odpověď (viz tab. č. 25 a graf č. 13).

Graf 13: Subjektivní hodnocení znalostí respondentů

63

Jelikoţ součástí tohoto dotazníku je i jeho bodové ohodnocení v daných poloţkách, kde dosaţené body odpovídají příslušné známce (viz metodika str. 40) Následující tabulka a graf znázorňují jak respondenti subjektivně hodnotili úroveň svých znalostí k dané problematice a jaká byla skutečnost. Tedy jestli si myslí, zda jejich znalosti jsou vyšší neţ ve skutečnosti či naopak nebo se subjektivně ohodnotili totoţně s výsledkem bodového ohodnocení dotazníku. Tabulka 26: Srovnání subjektivního a reálného hodnocení znalostí


Laici





Pozitivně nereálné

12

24

7

14

Reálné

21

41

23

44

Negativně nereálné

18

35

21

41

Neuvedeno

0

0

1

2

Celkem

51

100

52

100

Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ z odborné veřejnosti 21 (41 %) se ohodnotilo reálně se skutečným výsledkem znalostního testu, 18 (35 %) negativně nereálné, 12 (24 %) pozitivně nereálné neţ byla skutečnost. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 23 (44 %) se ohodnotilo reálně se skutečným výsledkem znalostního testu, 21 (41 %) negativně nereálné, 7 (14 %) pozitivně reálné neţ byla skutečnost, 1 (2 %) respondent neuvedl subjektivní hodnocení svých znalostí (viz tab. č. 26 a graf č. 14).

Graf 14: Srovnání subjektivního a reálného hodnocení znalostí

64

Tabulka 27: Přehled bodového ohodnocení ve znalostním testu

Dosaţené bodové ohodnocení

Zdravotníci

Laici





6 bodů 7 bodů 8 bodů 9 bodů 10 bodů 11 bodů 12 bodů 13 bodů 14 bodů 15 bodů

0 2 4 7 10 10 9 8 0 1

0 4 8 14 19 19 18 16 0 2

3 2 9 7 13 9 4 3 2 0

6 4 16 13 27 16 8 6 4 0

Celkem

51

100

52

100

Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ odborné veřejnosti 10 (19 %) získalo 10 bodů, 10 (19 %) 11 bodů, 9 (18 %) 12 bodů, 8 (16 %) 13 bodů, 7 (14 %) 9 bodů, 4 (8 %) 8 bodů, 2 (4 %) 7 bodů a 1 (2 %) 15 bodů. Z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ laické veřejnosti 13 (27 %) získalo 10 bodů, 9 (16 %) 11 bodů, 7 (13 %) 9 bodů, 4 (8 %) 12 bodů, 3 (6 %) 6 bodů, 3 (6 %) 13 bodů, 2 (4 %) 7 bodů a 2 (4 %) 14 bodů (viz tab. č. 27 a graf č. 15). Výsledky odpovídají normálnímu rozloţení na Gaussově křivce.

Graf 15: Přehled bodového ohodnocení ve znalostním testu

65

Analýza poloţky č. 21: Kde jste získal/a informace o poskytování první pomoci u popálenin: Tabulka 28: Zdroj informací respondentů o poskytování první pomoci u popálenin


Laici





Odborná literatura (knihy)

39

36

16

19

Masmédia (TV, rozhlas)

14

13

14

17

Internetové zdroje Neperiodický tisk (letáky, broţury) Periodický tisk (časopisy, noviny)

17

16

11

13

8

8

6

7

10

9

14

17

Jiná odpověď

19

18

22

27

Celkem odpovědí

107

100

83

100

U této poloţky jsme se dotazovaly na zdroj získaných vědomostí v poskytování první pomoci u popálenin. Respondenti mohli zvolit více odpovědí. Z celkového počtu 107 (100 %) odpovědí odborné veřejnosti 39 (36 %) uvedlo moţnost odborná literatura (knihy), 17 (16 %) internetové zdroje, 14 (13 %) masmédia (TV, rozhlas), 10 (9 %) periodický tisk (časopisy, noviny), 8 (8 %) neperiodický tisk (letáky, brožury). Z laické veřejnosti z celkového počtu 83 (100 %) odpovědí 16 (19 %) uvedlo moţnost odborná literatura (knihy), 14 (17 %) masmédia (TV, rozhlas),14 (17 %) periodický tisk (časopisy, noviny), 11 (13 %) internetové zdroje, 6 (7 %) neperiodický tisk (letáky, brožury (viz tab. č. 29 a graf č. 17). Z moţnosti jiná odpověď nejvíce respondentŧ z odborné veřejnosti, tedy 16 (15 %) uvedlo škola, 3 (3 %) školení. Z laické veřejnosti nejvíce respondentŧ, tedy 10 (12 %) uvedlo škola, 7 (6 %) školení, 3 (4 %) z doslechu a 3 (4 %) respondenti se k této poloţce vŧbec nevyjádřili (viz tab. č. 28 a graf č. 16).

66

Graf 16: Zdroj informací respondentů o poskytování první pomoci u popálenin

Analýza poloţky č. 22: Měl/a byste zájem o získání dalších informací o poskytování první pomoci u popálenin: Tabulka 29: Zájem respondentů o získání dalších vědomostí o poskytování první pomoci u popálenin

Zdravotníci

Laici

Odpovědi


Ano, určitě

27

53

19

37

Spíše ano

22

43

22

42

Spíše ne

1

2

5

10

Určitě ne

0

0

0

0


1

2

6

11

Celkem

51

100

52

100

67


V poloţce č. 21 jsme zjišťovaly, zda by měli respondenti zájem o získání dalších vědomostí o poskytování první pomoci u popálenin.V této poloţce respondenti volili pouze jednu odpověď. Z celkového počtu 51 (100 %) respondentŧ z odborné veřejnosti 27 (53 %) uvedlo moţnost ano, určitě, 22 (43 %) spíše ano, 1 (2 %) spíše ne, moţnost určitě ne neuvedl ţádný z respondentŧ této kategorie a 1 (2 %) respondent uvedl moţnost nevím, neumím odpovědět. Z laické veřejnosti z celkového počtu 52 (100 %) respondentŧ 22 (42 %) uvedlo moţnost spíše ano, 19 (37 %) ano, určitě,6 (11 %) nevím, neumím odpovědět, 5 (10 %) spíše ne. Moţnost určitě ne neuvedl ţádný z respondentŧ této kategorie (viz tab. 29 a graf č. 17).

Graf 17: Zájem respondentů o získání dalších vědomostí o poskytování první pomoci u popálenin

68

Analýza poloţky č. 23: Pokud jste u otázky 22 odpověděl/a kladně, uveďte preferovaný způsob nových informací: Tabulka 30: Preferovaný způsob získávání nových informací o poskytování první pomoci u popálenin


Laici

Absolutní Relativní Absolutní četnost četnost četnost

Relativní četnost

Přednáška Přednáška s videozáznamem první pomoci u popálenin Seminář s praktickým procvičením první pomoci u popálenin

5

10

4

10

23

47

19

46

19

39

13

32

Četba odborné literatury

0

0

2

5

E-learningový kurz

2

4

3

7

Jiná odpověď

0

0

0

0

Celkem

49

100

41

100

U poloţky č. 23 jsme se dotazovaly jaký zpŧsob získávání nových informací v poskytování první pomoci u popálenin by respondenti upřednostňovali. Na tuto poloţku odpovídali pouze ti respondenti, kteří v poloţce č. 22 odpověděli kladně. Respondenti volili pouze jednu odpověď. Z celkového počtu 49 (100 %) odpovědí odborné veřejnosti 23 (47 %) uvedlo moţnost přednáška s videozáznamem první pomoci u popálenin, 19 (39 %) seminář s praktickým procvičením první pomoci u popálenin, 2 (4 %) e-learningový kurz, 5 (10 %) přednáška. Moţnost četba odborné literatury neuvedl ţádný z respondentŧ této kategorie. Z laické veřejnosti z celkového počtu 41 (100 %) odpovědí 19 (46 %) uvedlo moţnost přednáška s videozáznamem první pomoci u popálenin, 13 (32 %) seminář s praktickým procvičením první pomoci u popálenin, 4 (10 %) přednáška, 3 (7 %) e-learningový kurz, 2 (5 %) četba odborné literatury (viz tab. č. 30 a graf č.18).

69

Graf 18: Preferovaný způsob získávání nových informací o poskytování první pomoci u popálenin

70

Analýza poloţky č. 24: Zde je prostor k moţnosti vyjádření se k dané problematice Poloţka č. 24 byla koncipována jako otevřená, v níţ měli respondenti moţnost vyjádřit se k problematice první pomoci u popálenin. Tuto moţnost vyuţilo celkem šest respondentŧ pouze z laické veřejnosti z celkového počtu 103 dotazovaných obou zkoumaných kategorií. Dále uvádím jednotlivé názory respondentŧ z laické veřejnosti v plné citaci i s vyuţitím laických a nespisovných termínŧ tak, aby nedošlo ke zkreslení a nesprávné interpretaci názorŧ respondentŧ. U jednotlivých citací jsem uvedla pohlaví respondenta.

Ţena: „Tato problematika a téma vůbec je pro mě citlivou oblastí z důvodu nedávného úrazu mého vnuka – popálenina 2

3 stupně na 6 % těla.“

Ţena: „Výborně zpracovaný dotazník.“ Ţena: „Rodiče by sa mali pokusit dávat co nejvíce pozor na své děti. Všechny spotrebiče a chemikálie by mali byť umiestnene v dostatečné výške a vzdálenosti „nedostupné dětem.“ Ţena: „Vím toho hodně málo“ Ţena: „Kdybych měla časový prostor, odpovědi bych hledala na internetu. Otázky jsou zajímavé i naučné. Některé odpovědi mně připadají zvláštní (mýdlo…), já bych vše asi řešila vodou a konzultací na 155 (112).“

71

Muţ: „I když je téma první pomoci při popáleninách velmi závažné a důležité, tak podle mého názoru, hodně lidí pravidla první pomoci při popáleninách nezná, protože s popáleninami člověk nepřichází tak často do styku, jako s jinými formami zranění (tedy kromě lidí, kteří se s rizikem popálení setkávají častěji, např. při rizikovém zaměstnání). To ovšem neznamená, že není důležité tato pravidla poskytování první pomoci při popáleninách znát.“

72

7

OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ

V bakalářské práci jsme se zabývaly poskytováním první pomoci u popálenin se zaměřením na znalosti laické a odborné veřejnosti. Jednotlivé poloţky v dotazníkovém formuláři byly zaměřeny na znalosti respondentŧ v oblasti první pomoci u této problematiky. Šetření se zúčastnilo 51 zdravotníkŧ z FN Brno Bohunice z Chirurgické kliniky a Kliniky popálenin a rekonstrukční chirurgie (pouze část rekonstrukční chirurgie). Druhou část respondentŧ tvořilo 52 osob pečujících o děti ve věku 3 – 6 let, které navštěvují Mateřskou školu ve Velké Bíteši. Dotazníková šetření probíhala od listopadu 2010 do prosince téhoţ roku.

Pro empirickou část byly stanoveny 4 cíle:

Cíl č. 1: Zhodnotit úroveň znalostí respondentŧ v oblasti poskytování první pomoci při popáleninách.

Cíl č. 2: Zhodnotit deklarované znalosti v oblasti hodnocení stupně popálenin.

Cíl č. 3: Zjistit nejčastější zpŧsob, jakým jsou respondentŧm poskytovány informace o poskytování první pomoci u popálenin.

Cíl č. 4: Zjistit názory respondentŧ na informovanost v oblasti první pomoci u popálenin.

Všechny stanovené cíle byly splněny.

73

K výše zmíněným cílŧm bylo stanoveno 9 očekávaných výsledkŧ: Očekávaný výsledek číslo 1 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % respondentŧ

laikŧ získá alespoň 10 bodŧ ve

znalostní části dotazníku. Tento očekávaný výsledek byl potvrzen. Ve znalostní části dotazníkového šetření získalo 10 a více bodŧ 61 % (n = 31) respondentŧ – laikŧ (viz tab. č. 27 na str. 65). Očekávaný výsledek číslo 2(viz tab. č. 27 na str. 65). Předpokládáme, ţe více neţ 75 % respondentŧ – zdravotnických pracovníkŧ získá alespoň 10 bodŧ ve znalostní části dotazníku. Ve znalostní části dotazníkového šetření 10 a více bodŧ získalo celkem 74 % (n = 38) dotazovaných zdravotnických pracovníkŧ. I kdyţ se jedná o pouhé 1 % k dosaţení stanovené hranice, očekávaný výsledek nebyl potvrzen (viz tab. č. 27 na str. 65). Očekávaný výsledek číslo 3 Předpokládáme, ţe více neţ 75 % respondentŧ obou sledovaných skupin uvede správné dělení popálenin. Očekávaný výsledek nebyl potvrzen ani u jedné ze sledovaných skupin. Správnou odpověď, tedy ţe rozlišujeme 3 stupně popálení z odborné veřejnosti uvedlo pouhých 43 % (n = 22) respondentŧ a z laické veřejnosti to bylo 69 % (n = 36) respondentŧ (viz tab. č. 11 na str. 48). Očekávaný výsledek číslo 4 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % respondentŧ obou sledovaných skupin bude schopno identifikovat 2. stupeň popálení (slovně + obrázek). Očekávaný výsledek byl potvrzen. Obě sledované skupiny dle slovního popisu a obrázku dokázaly určit 2. stupeň popálení. Správnou odpověď z odborné veřejnosti uvedlo 90 % (n = 46) respondentŧ a z laické veřejnosti to bylo 85 % (n = 44) respondentŧ (viz tab. č. 12 na str. 49). Očekávaný výsledek číslo 5 Předpokládáme, ţe více neţ 75 % respondentŧ - laikŧ uvede, ţe získávají informace o poskytování laické první pomoci u popálenin z internetových zdrojŧ.

74

Tento očekávaný výsledek nebyl potvrzen. Překvapivě, laická veřejnost uvedla, ţe získala informace o poskytování první pomoci u popálenin z internetových zdrojŧ pouze v četnosti 11 osob, coţ činí 21 % z celkového počtu 52 respondentŧ. (viz tab. č. 28 na str. 66).83 Očekávaný výsledek číslo 6 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % respondentŧ

zdravotnických pracovníkŧ uvede, ţe

získávají informace z odborné literatury. Očekávaný výsledek nebyl potvrzen. Odbornou literaturu, jako zdroj informací pro zdravotnické pracovníky, uvedlo v četnosti 39 respondentŧ, coţ činí 76 % z celkového počtu 51 dotazovaných (viz tab. č. 28 na str. 66).84 Očekávaný výsledek číslo 7 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % respondentŧ

laikŧ bude hodnotit své znalosti

stupněm dobře (dle běţné klasifikační stupnice). Očekávaný výsledek č. 7 byl potvrzen. Laická veřejnost, dle subjektivního hodnocení svých znalostí uvedla, ţe své znalosti hodnotí stupněm dobře v 58% (n = 30) respondentŧ (viz tab. č. 25 na str. 63). Očekávaný výsledek číslo 8 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % respondentŧ - zdravotnických pracovníkŧ bude hodnotit své znalosti výborně (dle běţné klasifikační stupnice). Tento očekávaný výsledek nebyl potvrzen. Zdravotničtí pracovníci subjektivně ohodnotili své znalosti na výbornou v pouhých 4 % (n = 2), (viz tab. č. 25 na str. 63). Očekávaný výsledek číslo 9 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % respondentŧ, bez ohledu na příslušnost ke sledované populaci bude mít zájem o získání nových nebo podrobnějších informací v poskytování první pomoci u popálenin.

83

Pozn. tab. č. 28 na str. 66 udává celkový počet odpovědí laické populace, nikoli četnost respondentŧ, která je vyjádřena v hodnocení očekávaného výsledku č. 5. 84 Pozn. tab. č. 28 na str. 66 udává celkový počet odpovědí zdravotnických pracovníkŧ, nikoli četnost respondentŧ, která je vyjádřena v hodnocení očekávaného výsledku č. 6.

75

Očekávaný výsledek byl potvrzen. Bez ohledu na příslušnost ke sledované populaci má zájem na získání nových nebo podrobnějších informací v poskytování první pomoci 87 % (n = 90) dotazovaných (viz tab. č. 29 na str. 67).

76

8

DISKUZE

V bakalářské práci se věnujeme poskytování první pomoci u popálenin se zaměřením na znalosti nejen laické, ale také odborné veřejnosti. Ne vţdy totiţ znamená, ţe osoba pracující ve zdravotnickém sektoru je všeho znalá. Pro dosaţení vytyčených cílŧ a očekávaných výsledkŧ jsme zvolily dotazníkové šetření, kde dotazníkové formuláře byly distribuovány ve FN Brno Bohunice (pro odbornou veřejnost) a v MŠ U Stadionu ve Velké Bíteši (pro laickou veřejnost). MŠ byla zvolena z dŧvodu, který plní smutné statistiky úrazovosti dětí a to takové, ţe aţ 40 % dětí bývá hospitalizováno právě s termickým úrazem. Zajímalo nás tedy, zda jsou rodiče dětí, schopni poskytnout správnou první pomoc u termického úrazu. Výsledky dotazníkového šetření obou analyzovaných skupin jsme porovnávaly a došly k velmi zajímavým výsledkŧm, které budou prezentovány níţe. Ke zpracování teoretické i praktické části jsem se snaţila prostudovat co nejvíce dostupné literatury a zdrojŧ zabývajících se popáleninovou problematikou zaměřenou na první pomoc. Bohuţel validních materiálŧ s informacemi, které by bylo moţno v práci zahrnout a které povaţujeme za velmi dŧleţité je velmi málo, coţ nás nemile překvapilo. Přesto jsme se snaţily, aby se tato skutečnost neodrazila v kvalitě připraveného textu. Jelikoţ jsme pouţily literární zdroje i staršího data, validita uveřejněných materiálŧ je zajištěna kontrolou lékaře Kliniky popálenin a rekonstrukční chirurgie ve FN Brno Bohunice. Teoretickou část práce jsme rozčlenily do tří přehledných kapitol, kde v úvodu je uvedeno zdŧvodnění výběru tématu a jsou zde také shrnuty základní informace o práci. V šetření bylo distribuováno celkem 133 dotazníkových formulář. Z 65 tj. 100 % dotazníkových formulářŧ pro kaţdou porovnávanou skupinu, bylo navráceno ze strany odborné veřejnosti 51 dotazníkŧ coţ činí 78,5 % a ze strany laické veřejnosti byla návratnost v počtu 52 dotazníkŧ, tedy 76,5 %. Celková návratnost dotazníkŧ od obou analyzovaných skupin činí 103 dotazníkŧ tj. 77 %. Získané výsledky dotazníkového šetření porovnáváme s některými výsledky výzkumu Hany Weissové z Fakulty zdravotnických věd v Olomouci. Z dŧvodu vyuţití respondentŧ pouze z laické veřejnosti, jiného počtu vzorku respondentŧ a jinak poloţených otázek je srovnání obou prací pouze orientační. Práce je dále srovnávána 77

s odbornými zdroji teoretického charakteru, jelikoţ na pŧdě Masarykovy univerzity nebyla vypracována ţádná závěrečná (bakalářská či diplomová) práce, která by v tomto ohledu byla pro naše šetření vyuţitelná. Diskutována budou jednotlivá zjištěná data dle posloupnosti poloţek v dotazníkovém formuláři. První poloţka v dotazníkovém formuláři se zabývá pohlavím respondentŧ. Ve vzorku respondentŧ máme v zastoupení jak muţské, tak ţenské pohlaví, kde lze pozorovat převahu ţenského pohlaví. V odborné veřejnosti se zúčastnilo dotazníkového šetření 94 % (n = 48) ţen a 6 % (n = 3) muţŧ. Z laické veřejnosti byly ţeny zastoupeny v 79 % (n = 41) a muţi ve 21 % (n = 11). V práci Hany Weissové se šetření zúčastnilo z celkového počtu 94 ( 100 %) respondentŧ 51,06 % (n = 48) muţŧ a 48,93 % (n = 46) ţen.85 Vyšší výskyt ţen v našem šetření je dán feminizací profese všeobecné sestry a místem prováděného šetření. V poloţce č. 2, kde respondenti uváděli nejvyšší dosaţené vzdělání, tvořilo nepočetnější skupinu odpovědí obou zkoumaných skupin středoškolské vzdělání. U odborné veřejnosti uvedlo úplné střední odborné vzdělání na SZŠ – všeobecná sestra 53 %

(n = 27) respondentŧ. Úplné střední

odborné vzdělání na SZŠ –

zdravotnický asistent 6 % (n = 3) a SZŠ – specializace NCO NZO (dříve IDVPZ) uvedlo 12 % (n = 6) respondentŧ. Z laické veřejnosti uvedlo středoškolské vzdělání 58 % (n = 30) respondentŧ. U obou skupin mŧţeme pozorovat ale i vyšší či vysokoškolské vzdělání. Odborná veřejnost v 10 % (n = 5) uvedla vyšší odborné vzdělání – VOŠ, VZŠ a v 8 % (n = 4) případŧ vysokoškolské vzdělání. 12 % (n = 6) dotazovaných ze strany odborné veřejnosti uvedlo, ţe stále studuje. Nárŧst vysokoškolsky vzdělaných sester si vysvětluji nejenom zvyšujícími se poţadavky na kompetence a vědomosti sester, ale také i na práci bez odborného dozoru, coţ se týká především zdravotnických asistentŧ, kteří status „všeobecná sestra“ získávají studiem vyšší či vysoké školy nikoli pouze studiem na střední škole jako tomu bylo v dřívějších letech. Poţadavky na vyšší kvalifikaci mŧţeme zaznamenat i v jiných oborech – nejen jen ve zdravotnických. Pro tuto skutečnost svědčí fakt, ţe z laické veřejnosti uvedlo 25 % (n = 13) respondentŧ vysokoškolský titul a pouze zanedbatelné procento respondentŧ tj. 4 % (n = 2) uvedlo pouze základní vzdělání. Zbývající procento respondentŧ z laické veřejnosti uvedlo ve 13 % (n = 7), ţe jsou vyučeni v daném oboru. Tato poloţka byla zařazena proto, ţe se domnívám, ţe úroveň vzdělání se mŧţe 85

Srov. WEISSOVÁ, H., Úroveň znalostí laické veřejnosti v poskytování první pomoci při popáleninách, s. 46.

78

výrazně projevit ve vztahu ke znalostem a schopnosti poskytnout adekvátní první pomoc u popálenin, aniţ by došlo k dalšímu poškození poraněného či zachraňující osoby jelikoţ úroveň vlastního vzdělání mŧţe svědčit o mentalitě osobnosti a snaze získat nové poznatky. V poloţce třetí nás zajímalo, jestli respondenti jiţ někdy poskytovali první pomoc u popálenin. Dospěly jsme k velmi zajímavému výsledku. Téměř stejná procenta se vyskytla jak u odborné, tak laické veřejnosti s tím rozdílem, ţe toto procenta se vyskytují u opačných odpovědí. Tzn., ţe v odborné veřejnosti poskytovalo první pomoc u popáleninového traumatu 71 % (n = 36) a 29 % (n = 15) tuto zkušenost nemá. V laické veřejnosti má zkušenost s ošetřením popáleninového traumatu 25 % (n = 13) respondentŧ a 75 % (n = 13) této zkušenosti dosud nenabylo. V práci Hany Weissové uvedlo 32,97 % (n = 31) respondentŧ, ţe jiţ první pomoc u popálenin poskytovalo a naopak 67,02 % (n = 63) uvedlo, ţe zkušenosti s první pomocí u popálenin nemá.86 Zkušenosti s první pomocí u popálenin tedy laici uvedli v obou šetřeních takřka ve stejném rozsahu. V poloţce č. 4 respondenti uváděli svŧj názor na častost a závaţnost popáleninového traumatu u dětí. Odborná veřejnost téměř jednoznačně tedy v 86 % (n = 44) uvedla ano, určitě a 14 % (n = 7) respondentŧ spíše ano. U laické veřejnosti odpovědi zcela jednoznačné nebyly 46 % (n = 24) uvedlo ano, určitě, stejné procento spíše ano. Vyskytla se i moţnost spíše ne a to ve 4 % (n = 2) případŧ. Stejné procento respondentŧ uvedlo, ţe na tuto poloţku neumí odpovědět. Pro srovnání jsme zvolily studii o dětských popáleninových úrazech od Čelka a internetový zdroj „Bezpečí dítěte,“ který uvádí, ţe popáleniny a opařeniny jsou příčinou třetího nejčastějšího smrtelného úrazu u dětí. V České republice je hospitalizováno ročně přibliţně 550 – 650 dětí ve věkové skupině 1

14 let pro popáleninové trauma. Léčba

těţce popáleného dítěte je velmi náročná hned z několika dŧvodŧ: z hlediska odborné péče, času a v neposlední řadě i finančně, kde se výše léčby promítá často aţ do jednoho milionu korun. Následky popáleninového traumatu pro dítě jsou často ireverzibilní vyţadující následné poúrazové léčení např. poúrazová rehabilitace. Velký

86


79

problém představují jizvy po popálení, které značně stěţují rŧst dětského těla, coţ vyţaduje kosmetické a korektivní reoperace.87 V poloţce č. 5, která se týkala příčiny popálenin první místo v počtu odpovědí obsadila vysoká teplota a to u obou dotazovaných skupin

odborná veřejnost ve

33 % (n = 50), laická veřejnost ve 36 % (n = 52). Druhé místo zaujal elektrický proud u odborné veřejnosti ve 32 % (n = 49), laická veřejnost ve 30 % (n = 44). Dále pak chemikálie – odborná veřejnost 25 % (n = 38), laická veřejnost 26 % (n = 38) a nejméně volenou odpovědí byl plyn

odborná veřejnost 9 % (n = 13), laická

veřejnost 8 % (n = 11). Výsledky poloţky nás velmi potěšily a to z toho dŧvodu, ţe odpovědi respondentŧ obou sledovaných skupin byly téměř totoţné, coţ svědčí o tom, ţe i laická veřejnost si uvědomuje, ţe popáleniny mohou být zpŧsobeny všemi uvedenými faktory. Dle literatury, kterou jsme zvolily pro srovnání, nejčastěji zvolená odpověď vysoká teplota, patří opravdu k nejčastějším příčinám popálenin. Rozlišujeme tzv. kontaktní popáleninu zpŧsobenou kontaktem s horkými předměty a to nejčastěji v domácnosti např. ţehlička, sporák. Dále je to pak opařenina, která bývá zpŧsobena např. horkou vodou, polévkou apod. Nesmíme zapomenout ani na kontakt s horkým plynem, který byl respondenty volen nejméně často. Právě u tohoto typu popálení je nutno pamatovat nejen na viditelné popálené plochy, ale musíme brát v potaz, ţe zde existuje moţnost zasaţení dýchacích cest vdechnutím zplodin hoření nebo mŧţe dojít k intoxikaci např. kysličníkem uhelnatým.88 V poloţce č. 6 byli respondenti dotazováni na počet stupňŧ (typŧ) popálenin. U obou zkoumaných skupin ani jeden z respondentŧ neuvedl první a druhý stupeň popálení. Rozdíl v odpovědích je aţ u třetího a čtvrtého stupně popálení. Odborná veřejnost dává přednost pro klasifikaci popálenin do čtyř stupňŧ a to v 57 % (n = 29). Třístupňovou klasifikaci zvolilo jen 43 % (n = 22) respondentŧ. U laické veřejnosti se většina respondentŧ přiklání k moţnosti tři stupně a to v 69 % (n = 36) pro čtyři stupně je 31 % (n = 16) respondentŧ. Z výsledku šetření tedy vyplývá, ţe rozdíl v odpovědích u odborné veřejnosti je téměř vyrovnaný, kdeţto u laické veřejnosti převaţuje odpověď tři stupně. Domnívám se, ţe příčinou vyrovnaných odpovědí u odborné 87

Srov. ČELKO, A., M., Dětské úrazy a popáleniny, s. 14-16. Srov. Bezpečí dítěte, Popáleniny a opařeniny [online]. Dostupné z WWW: http://www.urazneninehoda.cz. [citováno 2011-03-09]. 88 Srov. BRYCHTA, P., KALOUDOVÁ, Y., a kol., Vybrané kapitoly z plastické a popáleninové medicíny [online]. Dostupné z WWW: http://www.med.muni.cz/Traumatologie/Popaleniny/Popaleniny.htm. [citováno 2010-10-30].

80

veřejnosti je to, ţe v dřívějších letech se čtyřstupňová klasifikace popálenin pouţívala a řada pracovníkŧ, zejména s delší dobou praxe, ji má neustále zaţitou. Tuto skutečnost jsme zaznamenaly v publikaci, jejímţ autorem je Šimko a kol., který definuje čtyři stupně popálenin. Pro srovnání je vyuţita dále publikace od Königové a Bláhy. Obě publikace se shodují v 1. stupni popálení. Rozkol nastává u 2. stupně, kde Šimko definuje 2. stupeň jako postiţení povrchnější popřípadě jako zasaţení hlubší vrstvy epidermis. 3. stupeň jiţ definuje jako postiţení celé tloušťky kŧţe. U Königové a Bláhy jsou tyto stupně sloučeny v jeden a označovány jako stupeň popálení IIa a IIb. Definice 4. stupně popálení od Šimka představuje definici 3. stupně u Königové a Bláhy. Jiní autoři 4. stupeň nepovaţují za vlastní kategorii, protoţe zasaţení podkoţního tuku, svalstva a kostí lze určit pouze retrospektivně, neboť hloubka termického poranění se v celém prŧběhu hojení mění vlivem místního ošetření a celkové léčby.89 V České republice je tedy v současné době pouţívána třístupňová klasifikace popáleninového traumatu.90 U poloţky č. 7 respondenti vybírali projev 2. stupně popálení. U obou dotazovaných skupin je téměř jednoznačnou odpovědí tvorba puchýřů a to u odborné veřejnosti v 90 % (n = 46) případŧ, zarudnutí kůže uvedlo jen 10 % (n = 5) dotazovaných. U laické veřejnosti uvedlo správnou odpověď 85 % (n = 44) respondentŧ, zarudnutí kůže zvolilo 15 % (n = 8) dotazovaných. Součástí této poloţky byla obrázková vizualizace. Vzhledem k tomu, ţe respondenti měli moţnost vybírat odpověď dle obrázkŧ s odpovědí zařadily jsme i obrázek s moţností žádný projev, abychom zjistily skutečné znalosti respondentŧ, kteří by si mohli v případě neznalosti této poloţky odpověď odpočítat. Téměř většina respondentŧ se ale zmást nenechala, coţ povaţuji za projev znalosti jednotlivých stupňŧ popálenin. Poloţka č. 8 byla zaměřena na správný postup při popálenině 2. stupně. Výsledky obou porovnávaných skupin jsou téměř totoţné. Tzn., ţe nejvíce respondentŧ se přiklánělo k moţnosti ránu chladíme tekoucí vodou, kryjeme sterilním obvazovým materiálem z odborné veřejnosti se jedná o 61 % (n = 31) respondentŧ, u laické veřejnosti 60 % (n = 31). Dále se respondenti nejvíce přikláněli k moţnosti ránu chladíme ponořováním do vody, kryjeme sterilním obvazovým materiálem a to v 31 % (n = 16) odborná veřejnost a 34,5 % (n = 18) laická veřejnost. Poslední 89

Srov. ŠIMKO, Š., a kol., Ošetrovanie popálených, s 20. Srov. KÖNIGOVÁ, R., BLÁHA, J., a kol., Komplexní léčba popáleninového traumatu, s. 50. 90 Srov. MOROVICSOVÁ, E., Ošetřovatelská péče o nemocné s popáleninami, Sestra, 2009, s. 46.

81

moţnost a to, ţe ránu chladíme tekoucí vodou, strhneme příškvary, kryjeme sterilním obvazovým materiálem nezvolil ţádný z respondentŧ obou zkoumaných skupin. Analýza této poloţky nás velmi překvapila, a to zejména u odborné veřejnosti, v negativním slova smyslu. 2. stupeň popálení, který je charakterizován tvorbou puchýřŧ, nesmí přijít do kontaktu s proudem tekoucí vody. Jak uvádí Petrţela, puchýře nestrháváme a ani se je nesnaţíme jakýmkoli zpŧsobem odstraňovat, protoţe v neporušeném stavu pŧsobí jako ochranná bariéra poškozené kŧţe, nad kterou je puchýř vytvořen.91 Z tohoto dŧvodu se chlazení 2. stupně popálení provádí pouze ponorem do vody, aby nedošlo ke strţení puchýře a zanesení případné infekce poté, kryjeme sterilním obvazovým materiálem. U zdravotníkŧ bych předpokládala, ţe znají příčiny vstupu infekce do organismu a umí jim předcházet. U poloţky č. 9 jsme se dotazovaly respondentŧ, zda ví, co nesmí v první pomoci u popálenin nikdy provést. Na tuto poloţku odpověděly obě skupiny téměř ve 100 % správně. Odborná veřejnost určila moţnost odstranit příškvary z rány (oděv,…) v 98 % (n = 50) případŧ, takto odpovídala i laická veřejnost, tedy opět v 98 % (n = 51) případŧ. Druhou volenou odpovědí u obou skupin byla moţnost sundat hodinky a prstýnky. Obě skupiny odpověděly v zanedbatelném mnoţství, tedy ve 2 %. Právě hodinky a prstýnky se při popálení odstraňují, včetně náušnic z uší. Dŧvodem tohoto úkonu je, ţe tato „překáţka“ by v dŧsledku následného rozvoje otoku vedla ke vzniku porušení cévního zásobení.92 Výsledky poloţky č. 10, kde jsme se dotazovaly na teplotu, která jiţ vede ke vzniku 1. stupně popálení, jsou velmi rozporuplné a nejednoznačné. U tohoto bodu „dopadla“ lépe odborná veřejnost, která správnou odpověď, tedy 40°C uvedla v 56 % (n = 29) dotazovaných. Druhá nejčastější odpověď byla moţnost 50°C a to u 20 % (n = 10) dotazovaných. U laické veřejnosti nejvíce dotazovaných volilo moţnost 50°C, celkem 61 % (n = 32). Druhou nejpočetnější odpovědí byla moţnost 40°C a to v 21 % (n = 11) případŧ. Domnívám se, ţe problém této poloţky spočívá v tom, ţe dotazovaní respondenti si neuvědomují fakt, ţe jiţ pouhé začervenání či zarudnutí kŧţe představuje projev 1. stupně popálení i kdyţ mŧţe být u řady osob nebolestivé. Uváţíme-li kŧţi např. batolete, která je aţ několikanásobně citlivější,

91

Srov. PETRŢELA, M., První pomoc pro každého, s. 55.

92

Srov. ZEMAN. M., První pomoc, s. 69.

82

mŧţe mít teplota vody, horkého předmětu apod. o 40ti° C váţné následky, které vyţadují nemocniční ošetření ba dokonce i hospitalizaci. U poloţky č. 11 měli respondenti určit, kdy volat Rychlou záchrannou sluţbu. Nejvíce odpovědí o obou dotazovaných skupin bylo u moţnosti po poskytnutí první pomoci postiženému: a to v 51 % (n = 26) případŧ u odborné veřejnosti a 65 % (n = 34) u laické veřejnosti. Před poskytnutím první pomoci postiženému by volalo Rychlou záchrannou sluţbu 43 % (n = 22) dotazovaných z odborné veřejnosti a 29 % (n = 15) z veřejnosti laické. Dŧvodem proč voláme Rychlou záchrannou sluţbu aţ po poskytnutí první pomoci postiţenému je v prvé řadě zahájení technické první pomoci, to znamená, ţe zamezíme dalšímu pŧsobení termické noxy a popř. odstraníme hořlavé a zápalné látky z bezprostředního okolí. Následuje chlazení popálených ploch vodou, selhávají-li základní ţivotní funkce musíme zahájit KPR. Teprve poté mŧţeme volat RZP.93 U poloţky č. 12 měli respondenti zvolit, kam by nepřiloţili sterilní krytí u popáleného. Ze správných tří odpovědí nejvíce respondentŧ u obou skupin označilo moţnost 1. stupeň a to 73 % (n = 45) odborné veřejnosti a 48 % (n = 33) laické veřejnosti. Opomíjeny byly další dvě správné moţnosti. Hlavu by tedy nekrylo jen 15 % (n = 9) zdravotníkŧ a 14,5 % (n = 10) laikŧ, krk 10 % (n = 6) zdravotníkŧ a 14,5 % (n = 10) laikŧ.

Domnívám se, ţe to mŧţe být zpŧsobeno tím, ţe si

dotazovaní nejsou vědomi rizika aplikace krytí na obličej jako případného dŧvodu zhoršení psychiky popáleného a jeho dýchání. U poloţky č. 13, kdy měli respondenti vybrat správnou odpověď v případě poleptání suchou chemikálií, odpovědělo správně 49 % (n = 25) respondentŧ z odborné veřejnosti a 29 % (n = 15) z laické veřejnosti, tedy tato část respondentŧ by postiženou část neomývala vodou, ale oprášila. Téměř polovina obou skupin by zvolila nesprávný postup, 49 % (n = 25) respondentŧ z odborné veřejnosti a 48 % (n = 25) laikŧ by postiženou část omyla tekoucí vodou. Dle Stelzera a Chytilové se suchá chemikálie z kŧţe okartáčuje a poté se popřípadě mŧţe opláchnout vodou. Dŧvodem proč se suchá chemikálie nemŧţe odstraňovat vodou je její případná aktivace a následné větší poškození kŧţe.94 Zejména u odborné veřejnosti jsou tedy odpovědi alarmující.

93 94

Srov. ZEMAN. M., První pomoc, s. 69. Srov. STELZER, J., CHYTILOVÁ, L., První pomoc pro každého, s. 78.

83

Na dŧvod proč se u malých dětí neprovádí chlazení studenou vodou jsme se dotazovaly v poloţce č. 14. Výsledky tohoto šetření byly uspokojivé neboť správnou odpověď označil u obou skupin nadpoloviční počet respondentŧ. Tzn. z dŧvodu hrozícího chladového šoku by chlazení studenou vodou neprovádělo 64,5 % (n = 33) respondentŧ z odborné veřejnosti a 54 % ( n = 28) laické veřejnosti. U poloţky č. 15 jsme byly překvapeny výsledkem ze strany odborné veřejnosti. Sice nadpoloviční počet respondentŧ, tedy 68,5 % (n = 35) uvedl správě mýdlo, jako neutralizační prostředek poleptání kyselinou, ale octovou vodu by vyuţilo k poskytnutí první pomoci u poleptání kyselinou aţ 18 % (n = 9) respondentŧ této kategorie. Dle Ertlové a Muchy na kŧţi dáváme přednost neutralizačnímu roztoku opačně pŧsobící chemikálie v nízké koncentraci, tzn., ţe účinek kyselin neutralizujeme roztokem mýdla či jedlé sody. U této poloţky jsem předpokládala vyšší úroveň znalostí odborné veřejnosti.95 U poleptání dutiny ústní, jícnu a ţaludku by v poloţce č. 16 postupovalo správně 74 % (n = 38) respondentŧ z odborné veřejnosti a 63 % (n = 33) z laické veřejnosti. To znamená, ţe by okamžitě zahájili výplach dutiny ústní studenou vodou. O výplach žaludku by se snaţilo 14 % (n = 7) respondentŧ z odborné veřejnosti a 8 % (n = 4) z laické veřejnosti. Technické provedení této moţnosti v domácím prostředí by nás opravdu zajímalo, neboť k realizaci tohoto postupu je zapotřebí speciálních pomŧcek a zejména přítomnost lékaře. 10 % (n = 5) zdravotníkŧ a 10 % (n = 5) by se snažilo vyvolat zvracení. Dle Ertlové a Muchy po delší době pŧsobení poţité látky hrozí vyvoláním zvracení perforace stěny gastrointestinálního traktu. Jedná se zpravidla o stav, který vyţaduje následné chirurgické léčení.96 Poloţka č. 17 a 18 ze zabývá „pravidlem devíti“. 47 % (n = 24) respondentŧ z odborné veřejnosti uvedlo, ţe určitě zná „pravidlo devíti“ v následující poloţce, kde pak měli vybrat definici, správnou odpověď uvedlo ale pouze 27 % (n = 14) respondentŧ. Druhou nejčastější odpovědí v této kategorii byla moţnost spíše ano, uvedlo ji 37 % (n = 19) dotazovaných. Z laické veřejnosti uvedlo 27 % (n = 14) respondentŧ, ţe „pravidlo devíti“ určitě nezná. Správnou odpověď pak označilo v následující poloţce 19 % (n = 10) respondentŧ v této kategorii coţ je uspokojivý výsledek.

95 96

Srov. ERTLOVÁ, F., MUCHA, J., a kol., Přednemocniční neodkladná péče, s. 310. Srov. Tamtéţ, s. 310.

84

V poloţce č. 19 nás zajímalo, zda respondenti znají nebo alespoň někdy slyšeli o tzv. „babských radách“ v poskytování první pomoci. O těchto „radách“ neslyšelo 5 % (n = 4) respondentŧ z odborné veřejnosti a 16 % (n = 13) z laické veřejnosti. Nejčastěji však obě skupiny uváděly obklad s tvarohem či jogurtem na popálenou plochu. Odborná veřejnost ve 49 % (n = 42), laická veřejnost ve 40 % (n = 32) případŧ. Druhou nejčastější odpovědí byla aplikace Aloe Vera na popálenou plochu. Odborná veřejnost ve 23 % (n = 20), laická veřejnost ve 33 % (n = 26) případŧ. Domnívám se, ţe je dobré mít informace i o těchto moţnostech léčby, vţdy je ale nutné zváţit závaţnost popáleniny, nebo v případě nejistoty vyhledat odbornou pomoc lékaře. Z vlastní zkušenosti mŧţu říci, ţe jsem měla moţnost sama na sobě vyuţít Aloe Vera a byla jsem velmi překvapená pozitivním výsledkem, přesto si ale jako odborný zdravotnický pracovník nedovoluji doporučit jejího masivního vyuţití. V poloţce č. 20 měli respondenti určit subjektivní hodnocení svých znalosti. Tyto výsledky jsme pak porovnávaly s výsledky vědomostního testu, který byl součástí dotazníkového šetření.97 49 % (n = 25) respondentŧ z odborné veřejnosti ohodnotilo svoje znalosti jako velmi dobré, druhou nejčastější odpovědí bylo ohodnocení znalostí stupněm dobře a to u 35 % (n = 18) dotazovaných. Zajímavé pak bylo skutečné porovnání, kde 35 % (n = 18) respondentŧ této skupiny se ohodnotilo hŧře a 24 % (n = 12) se ohodnotilo lépe, neţ byla skutečnost zjištěna z dotazníku – znalostních poloţek. U laické veřejnosti nejčastější ohodnocení bylo stupněm dobře a to u 58 % (n = 30) dotazovaných v této skupině. Skutečnost pak byla taková, ţe 44% (n = 23) respondentŧ se ohodnotilo shodně se skutečností. Poloţka č. 21 mapuje zdroj informací respondentŧ v poskytování první pomoci. V této poloţce jsme zaznamenaly rŧzné zdroje informací od četby odborné literatury aţ po výuku v autoškole. Nejčastější odpovědí u odborné veřejnosti byla v 36,5 % (n = 39) případŧ odborná literatura a v 15 % (n = 16) případŧ škola (zřejmě profesní příprava). U laické veřejnosti byla nejčastějším zdrojem informací v 19 % (n = 16) případŧ také odborná literatura. O druhé místo v této kategorii se pak dělí v 17 % (n = 14) masmédia (TV, rozhlas) a v 17 % (n = 14) periodický tisk (časopisy, noviny). Předpokládaly jsme, ţe v dnešní moderní době bude převaţovat internetový zdroj informací, výsledkem této poloţky jsme byly velmi překvapeny a to zejména u laické veřejnosti. 97

Kritéria hodnocení znalostního testu viz metodika str. 40.

85

Poloţka č. 22 a 23 byla zaměřena na zájem respondentŧ o prohloubení znalostí v popáleninové problematice a případném zpŧsobu získávání těchto informací. Celkem 53 % (n = 27) respondentŧ z odborné veřejnosti uvedlo moţnost ano, určitě a 43 % (n = 22) respondentŧ spíše ano. U laické veřejnosti uvedlo moţnost ano, určitě 36,5 % (n = 19) a moţnost spíše ano 42 % (n = 22) respondentŧ. Jako preferovaný zpŧsob získání nových informací byla nejčastěji uváděna moţnost přednáška s videozáznamem první pomoci u popálenin a to v 47 % (n = 23) u odborné veřejnosti a v 46 % (n = 19) u laické. Druhá nejčastější odpověď byl seminář s praktickým procvičením první pomoci u popálenin – u odborné veřejnosti 39 % (n = 19) a 32 % (n = 13) u laické. Zjištěné výsledky v této poloţce jsou velmi pozitivní v tom, ţe nadpoloviční počet dotazovaných obou skupin by měl zájem o další informace o poskytování první pomoci u popálenin. V práci Hany Weissové projevilo zájem o

další

informace

týkající

se

poskytování

první

pomoci

u

popálenin

76,58 % (n = 72) respondentŧ. Nezájem o další informace projevilo pak 23,40 % (n = 22) respondentŧ.98 Závěrečná poloţka č. 24 byla určena k tomu, aby se respondenti mohli vyjádřit k dané problematice vlastními slovy. Tuto moţnost vyuţilo pouze šest respondentŧ z laické veřejnosti. Plné citace jejich vyjádření uvádíme na str. 71. Pozitivní je, ţe všichni uvedli kladný názor na prováděné šetření.

98


86

9

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

Na základně výsledkŧ dotazníkového šetření a následné analýzy lze konstatovat, ţe jak odborná, tak laická veřejnost nemá výrazné nedostatky v poskytování první pomoci u popálenin, přesto jsme zaznamenaly několik problémových oblastí u obou dotazovaných skupin. V rámci těchto výsledkŧ bych navrhovala tato řešení: Popáleniny jsou velmi závaţným traumatem po stránce fyzické i psychické. Často vznikají v několika málo sekundách, ale jejich následky jsou v drtivé většině celoţivotní, závaţné a to zejména u malých dětí. Je dŧleţité, aby si obě dotazované skupiny uvědomily, ţe rozdíl mezi citlivostí koţního krytu dospělého člověka a dítěte je značný a proto postačí i pouhých 40°C horká voda k velmi závaţné popálenině. V tomto bodě apeluji na prevenci popáleninového traumatu, kterou rodiče i zájemci mohou nalézt na webových stránkách, informačních letácích, broţurách, či v připraveném metodickém návrhu pro prevenci a poskytnutí první pomoci u popálenin (viz příloha 9 na str. 117) apod. Všechny uvedené moţnosti s instrukcemi by měly být formulovány jasně, stručně a pokud moţno doplněny i obrázkovou ilustrací. Vše co vidíme si lépe zapamatujeme a proto by měly být vhodně sestaveny i pro děti. U dětí bychom navrhovaly vhodně vytvořené pexeso nebo omalovánky s tématikou prevence u popálenin, u starších bychom pak přidaly navíc výuku základŧ první pomoci. Umístění těchto materiálŧ by bylo vhodné nejen do domácností, ale hlavně tam, kde se mají děti vzdělávat, tedy do mateřských a základních škol. V některých případech respondentŧm činila obtíţe první pomoc u popálenin. V tomto bodě bychom navrhovaly kurzy první pomoci u popálenin, kde by byl teoretický úvod k popáleninové problematice a pak by následovalo praktické procvičení. Posluchači by měli moţnost shlédnout modely pro poskytování první pomoci u popálenin, prohlédnout si jak vypadají jednotlivé stupně popálení ve skutečnosti a v neposlední řadě by měli moţnost vyzkoušet si rŧzné modelové situace. Celý kurz by vedla všeobecná sestra, která by zdŧraznila nejčastější chyby a omyly v poskytování první pomoci u popálenin. Součástí kurzu by měla být diskuze mezi zúčastněnými, kde by mohly být zmíněny i např. ověřené tzv. „babské rady“.

87

ZÁVĚR

Bakalářská práce se zabývala poskytováním první pomoci u popálenin se zaměřením na znalosti nejen laické, ale také odborné veřejnosti. Je rozčleněna na část teoretickou a empirickou. Úvodní teoretická část byla zpracována na základně prostudované literatury a pramenŧ do přehledných celkŧ, věnujících se základním informacím popáleninové medicíny, které ovlivňují poskytnutí přednemocniční laické první pomoci a nemocniční léčby. V empirické části jsou prezentovány výsledky analýzy dotazníkového šetření prováděného u odborné a laické veřejnosti. Tato část je zaměřena na porovnání znalostí obou zkoumaných skupin. Z výsledkŧ získaných informací vyplynulo, ţe úroveň znalostí obou dotazovaných skupin je vyrovnaná. Nelze tedy s přesností určit, která z dotazovaných skupin je lepší či horší. Pozitivním výsledkem šetření je, ţe hlavním zdrojem informací většiny respondentŧ z laické veřejnosti není internetový, kde by mohla být nalezena celá řada nevalidních informací, ale také odborná literatura apod. O téma popáleninové medicíny, zejména se zaměřením na první pomoc má zájem většina respondentŧ o čemţ svědčí nadpoloviční počet zájemcŧ o získání nových či prohloubení dosavadních znalostí na toto téma. Praktickým výstupem této práce bylo vytvoření metodického postupu prevence a první pomoci u popáleninového traumatu u dětí i dospělých viz příloha 9 na str. 117.

88

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Trnková Zuzana

Instituce:

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Úroveň znalostí občanŧ v poskytování laické první pomoci u popálenin

Vedoucí práce:

PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.

Počet stran:

123

Počet příloh:

9

Rok obhajoby:

2011

Klíčová slova:

popáleniny,

popáleninové

trauma,

inhalační

trauma, prevence popálenin, termický úraz, první pomoc

Souhrn: Bakalářská práce je soustředěna na úroveň znalostí občanŧ v poskytování první pomoci u popálenin. Jedním z projevŧ popáleninového traumatu jsou komplikace, jejichţ závaţnost je z nemalé části dána úrovní poskytnutí předlékařské první pomoci. Teoretická část nabízí pohled na základní problematiku popáleninové medicíny včetně její první pomoci a prevence. Praktická část je zaměřena na porovnání rozdílŧ ve znalostech odborné a laické veřejnosti v poskytování první pomoci u popálenin.

89

ANNOTATION

Surname and first name:

Trnková Zuzana

Institution:

Masaryk University Faculty of Medicine Department of Nursing

Tittle of the work:

The level of public´s knowledge in providing laic first aid in relation to burns

Supervisor of the work:

PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.

Number of pages:

123

Number of enclosures:

9

Year of defense:

2011

Key words:

burns, burn trauma, inhalation trauma, prevention of burns, thermal injury, first aid

Summary:

This bachelor thesis is focused on the level of citizen's knowledges in providing first aid in burns. One of the symptoms of trauma caused by burns are complications, whose relevance is in no small part given by the level of provided emergency first aid. Teoretical part gives a view on the basic facts about burn medicine including its first first aid and prevention. Practical part is focused on comparison of differences in knowledges of skilled and laic community in providing first aid in relation to burns.

90

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ

CVEJNOVÁ, Věra. První pomoc a přednemocniční péče u popálených. Diagnóza v ošetřovatelství. 2006, roč. 2., č. 4, s. 154 - 156. ISSN 1801-1349. ČELKO, Alexander Martin. Dětské úrazy a popálenin: Nemocniční studie případů dětských pacientů hospitalizovaných s popáleninovým traumatem. 1. vydání. Praha: Galén, 2002. 72 s. ISBN 80-7262-189-0. ČERMÍNOVÁ,

Naděţda;

ŠEVČÍKOVÁ,

Marcela.

Sociální

aspekty

u hospitalizovaných dětí s popáleninovým traumatem. Sestra. 2008, roč. 19., č. 7 - 8, s. 60 - 61. ISSN 1210-0404. DOSTÁLOVÁ,

Dagmar;

SKŘONTOVÁ,

Kateřina.

Popáleninové

trauma

u dítěte. Sestra. 2007, roč. 17., č. 11, s. 43 - 44. ISSN 1210-0404. ERTLOVÁ, Františka; MUCHA, Josef, a kol. Přednemocniční neodkladná péče. 2. přepracované vydání. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborŧ v Brně, 2003. 368 s. ISBN 80-7013-379-1. HANÁČKOVÁ, Simona; BAHENSKÁ, Michaela. První pomoc u pacienta s termickým úrazem. Sestra. 2010, roč. 20., č. 7 - 8, s. 88 - 89. 1210-0404. HORKÝ, Karel.,ed. Lékařské repetitorium. 2. vydání. Praha: Galén, 2005. 788 s. ISBN 80-7262-351-6. IVANOVÁ, Kateřina; JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vydání (přepracované). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 99 s. ISBN 978-80-244-1832-2. KALOUDOVÁ, Yvona; MELICHAROVÁ, Marie; BEZROUKOVÁ, Silvie. Péče o jizvy po popálení. Brno:

Fakultní

nemocnice Brno Klinika popálenin

a rekonstrukční chirurgie, 2009. 8 s. ISBN neuvedeno. KOLEKTIV

AUTORŦ.

Popáleniny

váţný

problém

dětské

traumatologie. Zdravotnické noviny. 2010, roč. 59, č. 29-30, s. 11. ISSN 1210-0404. 91

KÖNIGOVÁ, Radana, a kol. Komplexní léčba popálenin. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 1999. 455 s. ISBN 80-7169-416-9. KÖNIGOVÁ, Radana; BLÁHA, Josef, a kol. Komplexní léčba popáleninového traumatu. Praha: Karolinium, 2010. 430 s. ISBN 978-80-246-1670-4. MAUER, Miloš. Psychologie popáleninové medicíny. Sestra. 2009, roč. 19., č. 12, s. 35 - 38. ISSN 1210-0404. MĚŠŤÁK, Jan, a kol. Úvod do plastické chirurgie. Praha: Karolinium, 2005. 125 s. ISBN 80-246-1150-3. MOROVICSOVÁ, Eva. Ošetřovatelská péče o nemocné s popáleninami. Sestra. 2009, roč. 19., č. 9, s. 40 - 46. ISSN 1210-0404. NOVÁK, Ivan. Popáleninové úrazy u dětí. Pediatrie pro praxi. 2006, roč. 7., č. 2, s. 96 - 98. ISSN 1803-5264. PETRŢELA, Michal. První pomoc pro každého. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 80 s. ISBN 978-80-247-2246-7. PÍBILOVÁ, Agáta. Vzdušné lŧţko a jeho vyuţití. Sestra. 2008, roč. 18., 7 - 8, s. 54. ISSN 1210-0404. POKORNÝ, Jan. Lékařská první pomoc. 2. doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén, 2010. 474 s. ISBN 978-80-7262-322-8. POKORNÝ, Vladimír, a kol. Traumatologie. Praha: Triton, 2002. 307 s. ISBN 80-7254-277-X. PŘECECHTĚLOVÁ,

Anna.

Neodborný

zásah

mŧţe

napáchat

velké

komplikace. Sestra. 2007, roč. 17., č. 11, s. 42 - 43. ISSN 1210-0404. SOUKUPOVÁ, Vlasta; RADIMĚŘSKÁ, Adéla. Kazuistika

Popáleniny zpŧsobené

elektrickým proudem. Sestra. 2008, roč. 18., č. 7 - 8, s. 55 - 56. ISSN 1210-0404. STELZER, Jiří; CHYTILOVÁ, Lenka. První pomoc pro každého. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 115 s. ISBN 978-80-247-2144-6.

92

ŠIMKO, Štefan, a kol. Ošetrovanie popálených. Martin: Osveta, 1985. 222 s. ISBN neuvedeno. ŠIMKO, Štefan; KOLLER, Ján, a kol. Popáleniny. Martin : Osveta, 1999. 470 s. ISBN 80-217-0427-6. ŠTĚTINA, Jiří, a kol. Medicína katastrof a hromadných neštěstí. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2000. 429 s. ISBN 80-7169-688-9. ŠVECOVÁ, Cecílie; BROŢ, Ludomír; KAPOUNKOVÁ, Zuzana. Přednemocniční zajištění u popáleninového úrazu. Sestra. 2008, roč. 18, č. 7 - 8, s. 49 - 50. ISSN 1210-0404. TYMONOVÁ, Jarmila; KADLČÍK, Michal; ADÁMKOVÁ, Monika. Zkušenosti z Popáleninové centra fakultní nemocnice Ostrava. Lékařské listy. 2002, roč. 51., č. 31, s. 21 - 26. ISSN neuvedeno. WEISSOVÁ, Hana. Úroveň znalostí laické veřejnosti v poskytování první pomoci při popáleninách. Olomouc, 2010. 78 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Fakulta zdravotnických věd. ZEMAN, Miroslav. První pomoc. 2. doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén, 1998. 143 s. ISBN 80-85824-46-9. ZEZULA, Roman., ed. Intenzivní péče v traumatologii. První vydání. Praha: Galén, s.r.o., 2001. 206 s. ISBN 80-7262-114-9.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE Bezpečí

dítěte,

Popáleniny

a

opařeniny

[online].

Dostupné

z WWW:

http://www.urazneninehoda.cz. [citováno 2011-03-09]. BRYCHTA, Pavel; FRANCŦ, Milada, a kol. Vybrané kapitoly z popáleninové a plastické medicíny [online]. Dostupné z WWW: http://www.med.muni.cz/Traumatologie/Popaleniny/Popaleniny.htm. [citováno 2010-10-30].

93

BRYCHTA, Pavel, KALOUDOVÁ, Yvone, a kol. Přednemocniční péče o termický úraz. Doporučené postupy pro praktické lékaře. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, 2001. Dostupné z WWW: http://cls.cz/seznam-doporucenych-postupu. [citováno 2010-11-02]. E

–

learning

popáleninové

medicíny

[online].

Dostupné

z WWW:

http://www.epomed.cz. [citováno 2011-03-024].

KELLER, B., SCHUB, T., Burns: an Overview. Nursing Practice Council, 2010 [online]. Dostupné z WWW: http://web.ebscohost.com/nrc/pdf?vid=6&hid=105&sid=64d13e39- 39be-4400-b966c1435cd5f58b%40sessionmgr104. [citováno 2010-10-30]. Nebezpečí popálení a opaření [online]. Dostupné z WWW: http://mimirady.blog.cz/1003/nebezpeci-popaleni-a-opareni [citováno 2011-04-25]. Občanské sdruţení Bolí to. Pomoc popáleným dětem [online]. Dostupné z WWW: http://www.bolito.cz/cz/popaleniny/prevence.html. [citováno 2011-03-12]. Oficiální stránky FN Brno. Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie. [online]. Dostupné z WWW: http://www.fnbrno.cz/nemocnice-bohunice/klinika-popalenin-arekonstrukcni-chirurgie/nase-pracoviste/t2957. [citováno 2010-03-22]. Poţární bezpečnost [online]. Dostupné z WWW: http://www.permescape.com/resource [citováno 2011-04-25]. Pravidlo devíti [online]. Dostupné z WWW: http://www.prvni-pomoc.com/view.php?cisloclanku=2006040005–5.2.2011. [citováno 2011-02-05]. Záchranný kruh. Popáleniny, opařeniny [online]. Dostupné z WWW: http://www.zachranny-kruh.cz/popaleniny_opareniny.html. [citováno 2011-04-25].

94

SEZNAM ZKRATEK

apod.

a podobně

atd.

a tak dále

BSA

Body Surface Area

cit.

citováno

č.

číslo

ed.

editor

el.

elektrický

FN

Fakultní nemocnice

CHK

Chirurgická klinika

IDVPZ

Institut dalšího vzdělávání pracovníkŧ ve zdravotnictví

kol.

kolektiv

KPRCH

Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie

MŠ

Mateřská škola

n

absolutní četnost

např.

například

NCO NZO

Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborŧ

p. n. l.

před naším letopočtem

pozn.

poznámka

RCH

Rekonstrukční chirurgie

roč.

ročník

RZP

Rychlá záchranná pomoc

s.

strana

srov.

srovnání

95

str.

strana

SZŠ

Střední zdravotnická škola

tab.

tabulka

tj.

to je, to jsou

TV

televize

tzn.

to znamená

tzv.

tak zvaný

viz

videre licet

VOŠ

Vyšší odborná škola

VŠ

Vysoká škola

VZŠ

Vyšší zdravotnická škola

96

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Aktivity sestry v péči o popálené ............................................................... 34 Tabulka 2: Bodové hodnocení jednotlivých znalostních poloţek ................................ 40 Tabulka 3: Celkové hodnocení dle počtu získaných bodŧ ........................................... 41 Tabulka 4: Přehled návratnosti dotazníkových formulářŧ ............................................ 42 Tabulka 5: Pohlaví respondentŧ ................................................................................... 43 Tabulka 6: Vzdělání respondentŧ (odborná veřejnost) ................................................. 43 Tabulka 7: Vzdělání respondentŧ (laická veřejnost) .................................................... 44 Tabulka 8: Poskytování první pomoci u popálenin ...................................................... 45 Tabulka 9: Názor na častost a závaţnost popáleninového traumatu u dětí .................. 46 Tabulka 10: Názor na příčinu vzniku popálenin ........................................................... 47 Tabulka 11: Počet stupňŧ (typŧ) popálenin .................................................................. 48 Tabulka 12: Projev druhého stupně popálení ............................................................... 49 Tabulka 13: Správný postup při popálení 2. stupně...................................................... 50 Tabulka 14: Identifikace nesprávného postupu u popálenin ........................................ 51 Tabulka 15: Znalost teploty vedoucí ke vzniku 1. stupně popálení.............................. 52 Tabulka 16: Vyuţití Rychlé záchranné sluţby u rozsáhlých popálenin ....................... 53 Tabulka 17: Názor na nevhodnost sterilního krytí u popálenin .................................... 54 Tabulka 18: Postup při poleptání suchou chemikálií .................................................... 55 Tabulka 19: Zdŧvodnění nepouţití chlazení u malých dětí .......................................... 56 Tabulka 20: Postup při poleptání kŧţe kyselinou – neutralizace.................................. 57 Tabulka 21: Postup při poleptání dutiny ústní, jícnu a ţaludku.................................... 58 Tabulka 22: Subjektivní hodnocení znalosti „pravidla devíti“ ..................................... 59 Tabulka 23: Definice „pravidla devíti“ ......................................................................... 60 Tabulka 24: Znalost „Babských rad“ v poskytování první pomoci u popálenin .......... 62 Tabulka 25: Subjektivní hodnocení znalostí respondentŧ ............................................ 63 Tabulka 26: Srovnání subjektivního a reálného hodnocení znalostí ............................ 64 Tabulka 27: Přehled bodového ohodnocení ve znalostním testu .................................. 65 Tabulka 28: Zdroj informací respondentŧ o poskytování první pomoci u popálenin .. 66 Tabulka 29: Zájem respondentŧ o získání dalších vědomostí o poskytování první pomoci u popálenin ................................................................................... 67 97

Tabulka 30: Preferovaný zpŧsob získávání nových informací o poskytování první pomoci u popálenin ................................................................................... 69 Tabulka 31: Posouzení rozsahu popálenin u dětí dle Lunda a Browdera ................... 102

98

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Poskytování první pomoci u popálenin ............................................................ 45 Graf 2: Názor na častost a závaţnost popáleninového traumatu u dětí ........................ 46 Graf 3: Názor na příčinu vzniku popálenin .................................................................. 47 Graf 4: Počet stupňŧ (typŧ) popálenin .......................................................................... 48 Graf 5: Projev druhého stupně popálení ....................................................................... 49 Graf 6: Identifikace nesprávného postupu u popálenin ................................................ 51 Graf 7: Znalost teploty vedoucí ke vzniku 1. stupně popálení ..................................... 52 Graf 8: Názor na nevhodnost sterilního krytí u popálenin ............................................ 54 Graf 9: Postup při poleptání kŧţe kyselinou – neutralizace ......................................... 57 Graf 10: Postup při poleptání dutiny ústní, jícnu a ţaludku ......................................... 58 Graf 11: Subjektivní hodnocení znalosti „pravidla devíti“ ........................................... 59 Graf 12: Definice „pravidla devíti“ .............................................................................. 61 Graf 13: Subjektivní hodnocení znalostí respondentŧ .................................................. 63 Graf 14: Srovnání subjektivního a reálného hodnocení znalostí .................................. 64 Graf 15: Přehled bodového ohodnocení ve znalostním testu ....................................... 65 Graf 16: Zdroj informací respondentŧ o poskytování první pomoci u popálenin ........ 67 Graf 17: Zájem respondentŧ o získání dalších vědomostí o poskytování první pomoci u popálenin ...................................................................................................... 68 Graf 18: Preferovaný zpŧsob získávání nových informací o poskytování první pomoci u popálenin ........................................................................................ 70 Graf 19: Statistika přijatých pacientŧ do popáleninových center v ČR ...................... 104

99

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1: Vztah mezi povrchovým vzhledem a výslednou hloubkou ....................... 13 Obrázek 2: Pravidlo devíti ............................................................................................ 19 Obrázek 3: Rozsáhlá popálenina III. stupně s nářezy na trupu u desetiletého chlapce .................................................................................................................................... 103 Obrázek 4: Dětská herna Kliniky popálenin a rekonstrukční chirurgie v Brně .......... 105 Obrázek 5: Schéma první pomoci u tepelné (termické) popáleniny .......................... 121 Obrázek 6: Schéma první pomoci u chemické popáleniny........................................ 122 Obrázek 7: Schéma první pomoci u elektrické popáleniny ........................................ 123

100

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Posouzení popálenin při velkém rozsahu a u dětí ...................................... 102 Příloha 2: Uvolňující nářezy ....................................................................................... 103 Příloha 3: Statistické údaje o počtech pacientŧ v popáleninových centrech .............. 104 Příloha 4: Zázemí pro děti na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie ............... 105 Příloha 5: Souhlas s prováděním prŧzkumu ve FN Brno Bohunice ........................... 106 Příloha 6: Souhlas s prováděním prŧzkumu v MŠ ve Velké Bíteši ............................ 107 Příloha 7: Dotazníkový formulář pro odbornou veřejnost .......................................... 108 Příloha 8: Dotazníkový formulář pro laickou veřejnost ............................................. 116 Příloha 9: Metodický návod k prevenci termických úrazŧ v domácnosti a k poskytování první pomoci u popálenin ................................................. 117

101

Příloha 1: Posouzení popálenin při velkém rozsahu a u dětí Tabulka 31: Posouzení rozsahu popálenin u dětí dle Lunda a Browdera

Část těla Hlava Krk Přední část trupu Zadní část trupu Obě paţe Obě předloktí Obě ruce Genitálie zevní Hýţdě Obě stehna Oba bérce Obě nohy

Novorozenec 19 2 13 13 8 6 5 1 5 11 10 7

1rok 17 2 13 13 8 6 5 1 5 13 10 7

5 roků 13 2 13 13 8 6 5 1 5 16 11 7

10 let 11 2 13 13 8 6 5 1 5 17 12 7

15 let 9 2 13 13 8 6 5 1 5 18 13 7

Dospělí 7 2 13 13 8 6 5 1 5 19 14 7

Tabulka podle Lunda a Browdera se pouţívá k posouzení rozsahu popálenin při velkém rozsahu a u dětí. Pouţití pravidla devíti není v tomto případě dostatečně přesné. Dŧvodem u dětí je odlišný poměr mezi povrchem hlavy a krku a povrchem končetin.99

99

Tabulka dle Lunda a Browdera [online]. Dostupné z WWW: http://www.epomed.cz/rubriky/vyuka/hodnoceni-zavaznosti [citováno 2011-03-24]. Pozn. všechny hodnoty jsou uvedeny v % BSA.

102

Příloha 2: Uvolňující nářezy

Obrázek 3: Rozsáhlá popálenina III. stupně s nářezy na trupu u desetiletého chlapce. 100

100

Uvolňující nářez [online]. Dostupné z WWW: http://www.epomed.cz/rubriky/vyuka/hodnoceni-zavaznosti [citováno 2011-03-24].

103

Příloha 3: Statistické údaje o počtech pacientů v popáleninových centrech

Graf 19: Statistika přijatých pacientů do popáleninových center v ČR

101

101

Srov. Statistika přijatých pacientŧ do popáleninových center v ČR [online]. Dostupné z WWW: http://www.epomed.cz/rubriky/vyuka/hodnoceni-zavaznosti [citováno 2011-03-24]. Pozn. Statistika popáleninových center Brno, Ostrava, Praha

104

Příloha 4: Zázemí pro děti na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie

Obrázek 4: Dětská herna Kliniky popálenin a rekonstrukční chirurgie v Brně

102

102

Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie. Oficiální stránky FN Brno. [online]. Dostupné z www: http://www.fnbrno.cz/nemocnice-bohunice/klinika-popalenin-a-rekonstrukcni-chirurgie/nase-pracoviste/t2957. [citováno 2011-03-22].

105

Příloha 5: Souhlas s prováděním průzkumu ve FN Brno Bohunice

106

Příloha 6: Souhlas s prováděním průzkumu v MŠ ve Velké Bíteši

107

Příloha 7: Dotazníkový formulář pro odbornou veřejnost

DOTAZNÍK Váţená paní/ váţený pane, jmenuji se Zuzana Trnková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, oboru Všeobecná sestra. Zpracovávám bakalářskou práci na téma „Úroveň znalostí občanů v poskytování laické první pomoci u popálenin.“ Touto cestou bych Vás chtěla poţádat o spolupráci při vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je anonymní a získané výsledky budou pouţity pouze pro mé studijní účely. U kaţdé otázky označte kříţkem pouze jednu odpověď, nebude-li uvedeno jinak. Předem děkuji za Váš čas a ochotu spolupráce. Zuzana Trnková

1. Vaše pohlaví: a) muţ b) ţena

2. Vaše nejvyšší dosaţené odborné vzdělání: a) zdravotnický asistent - úplné střední odborné vzdělání – SZŠ b) všeobecná sestra – úplné střední odborné vzdělání - SZŠ c) vyšší odborné vzdělání – VOŠ, VZŠ d) SZŠ + specializace NCO NZO (dříve IDUPZ) e) VŠ – bakalářské f) VŠ – magisterské g) Stále studuji (doplňte typ studia)………………………………………....... h) jiné (uveďte jaké) ……………………………………………………..........

108

3. Poskytoval/a jste někdy první pomoc u popálenin: a) ano b) ne 4. Myslíte si, ţe popáleniny u dětí jsou častým a závaţným zraněním: a) ano, určitě b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne e) nevím, neumím odpovědět 5. Zvolte správnou odpověď: Příčinou popálenin je: (lze zvolit více možností) a) chemikálie b) vysoká teplota c) elektrický proud d) plyn e) jiná moţnost (prosím uveďte) …………………………………………….. 6. Zvolte správnou odpověď: Kolik stupňů (typů) popálenin rozlišujeme: a) jeden stupeň b) dva stupně c) tři stupně d) čtyři stupně

109

7. Z nabízených moţností vyberte projev 2. stupně popálení: a) ţádný projev

b) zarudnutí kŧţe

c) tvorba puchýřŧ

d) odumření tkáně (nekróza)

8. Zvolte odpověď správného postupu při popálení 2. stupně: a) ránu chladíme tekoucí vodou, kryjeme sterilním obvazovým materiálem b) ránu chladíme ponořováním do vody, kryjeme sterilním obvazovým materiálem c) ránu chladíme ponořováním do vody, propíchneme puchýře, kryjeme sterilním obvazovým materiálem d) ránu chladíme tekoucí vodou, strhneme příškvary, kryjeme sterilním obvazovým materiálem

110

9. Označte správnou odpověď: U popálenin nikdy NESMÍME: a) ochlazovat postiţená místa čistou vodou b) odstranit příškvary z rány (oděv, drobné předměty…) c) sundat hodinky a prstýnky d) komunikovat s postiţeným

10. Označte správnou odpověď: Popálenina 1. stupně můţe vzniknout jiţ od působení teploty: a) 30°C b) 40°C c) 50°C d) 60°C

11. Označte správnou odpověď: U rozsáhlých popálenin voláme Rychlou záchrannou sluţbu: a) před poskytnutím první pomoci postiţenému b) po poskytnutí první pomoci postiţenému c) nevím, neumím odpovědět d) jiná moţnost (prosím uveďte)………………………………………………

12. Označte správnou odpověď: Sterilní krytí u popálenin NEPŘIKLÁDÁME (možno uvést více odpovědí): a) u 1. stupně popálení b) u 2. stupně popálení c) na končetiny d) na hlavu e) na krk f) nevím, neumím odpovědět

111

13. Zvolte odpověď správného postupu: U poleptání suchou chemikálií: a) postiţenou část omyjeme tekoucí vodou b) postiţeného uloţíme do vany c) postiţenou část neomýváme vodou, ale oprášíme d) nevím, neumím odpovědět

14. Označte správnou odpověď: U velmi malých dětí chlazení studenou vodou NEPROVÁDÍME z důvodu: a) křiku dítěte b) rizika prochladnutí dítěte c) hrozícího chladového šoku d) z dŧvodu traumatizace (stresování, zvýšené zátěţe) dítěte e) nevím, neumím odpovědět

15. Označte správnou odpověď: Při poleptání kůţe KYSELINOU pouţijeme k neutralizaci: a) octovou vodu b) slabý roztok kyseliny citronové c) mýdlo d) nevím, neumím odpovědět

16. Zvolte odpověď správného postupu: U poleptání dutiny ústní, jícnu a ţaludku provedeme: a) postupy k vyvolání zvracení b) snaţíme se o výplach ţaludku c) okamţitě zahájíme výplach dutiny ústní studenou vodou d) nevím, neumím odpovědět

112

17. Znáte hodnocení rozsahu popálenin pomocí „pravidla devíti“ a) ano, určitě b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne e) nevím, neumím odpovědět

18. Z nabízených moţností vyberte, dle vašeho názoru, nejvýstiţnější definici „pravidla devíti“ a) určení rozsahu popálení se udává dle hodnocení na devíti oblastech těla (pravá a levá horní a dolní končetina, břicho, záda, hlava, krk, genitál) b) určení rozsahu popálení se udává v procentech celkového tělesného povrchu (1 % povrchu těla odpovídá u dospělého zhruba 180 cm2) c) je určení rozsahu popálení, které se mŧţe pouţít jak u dospělého popáleného, tak u popáleného dítěte, kdy procenta k určení popálení zŧstávají stejná d) je určení rozsahu popálení, které se uţívá pouze u hodnocení třetího stupně popálení e) nevím, neumím odpovědět

19. Znáte tzv. „babské rady“ v poskytování první pomoci u popálenin: (lze zvolit více možností) a) aplikace hořčice na popálenou plochu b) aplikace Aloe Vera na popálenou plochu c) ponoření postiţené končetiny do kuchyňské soli na dobu 10ti minut d) obklad s tvarohem či jogurtem na popálenou plochu e) obklad ze syrové nastrouhané brambory na popálenou plochu f) nikdy jsem o nich neslyšel/a

113

20. Jak subjektivně hodnotíte své znalosti (úroveň informovanosti) v oblasti první pomoci u popálenin od 1 do 5, (kdy 1 = výborně; 5 = nedostatečně):

1

2

3

4

5

21. Kde jste získal/a informace o poskytování první pomoci u popálenin: (lze zvolit více možností) a) odborná literatura (knihy) b) masmédia (TV, rozhlas) c) internetové zdroje d) neperiodický tisk (letáky, broţury) e) periodický tisk (časopisy, noviny) f) jiné (uveďte jaké): ………………………………………………………… 22. Měl/a byste zájem o získání dalších informací o poskytování první pomoci u popálenin: a) ano, určitě b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne e) nevím, nepřemýšlela jsem o tom 23. Pokud jste u otázky 22 odpověděl/a kladně, uveďte preferovaný způsob nových informací a) přednáška b) přednáška s videozáznamem první pomoci u popálenin c) seminář s praktickým procvičením první pomoci u popálenin d) četba odborné literatury e) e-learningový kurz f) jiná moţnost (uveďte) ……………………………………………………...

114

24. Zde je prostor k moţnosti vyjádření se k dané problematice: ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………

115

Příloha 8: Dotazníkový formulář pro laickou veřejnost103

DOTAZNÍK Váţená paní/ váţený pane, jmenuji se Zuzana Trnková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, oboru Všeobecná sestra. Zpracovávám bakalářskou práci na téma „Úroveň znalostí občanů v poskytování laické první pomoci u popálenin.“ Touto cestou bych Vás chtěla poţádat o spolupráci při vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je anonymní a získané výsledky budou pouţity pouze pro mé studijní účely. U kaţdé otázky označte kříţkem pouze jednu odpověď, nebude-li uvedeno jinak. Předem děkuji za Váš čas a ochotu spolupráce. Zuzana Trnková

1. Vaše pohlaví: c) muţ d) ţena 2. Vaše nejvyšší dosaţené odborné vzdělání: i) základní j) středoškolské k) vysokoškolské l) jiné (uveďte jaké) ………………………………………………………… 3. Poskytoval/a jste někdy první pomoc u popálenin: c) ano d) ne

103

Pozn. Vzhledem k tomu, ţe dotazníkové formuláře obou zkoumaných skupin se liší pouze v otázce č. 2, která se týká vzdělání respondentŧ, je uveřejněna pouze první strana dotazníkového formuláře pro laickou veřejnost.

116

Příloha 9: Metodický návod k prevenci termických úrazů v domácnosti a k poskytování první pomoci u popálenin. 104

PREVENCE POPÁLENINOVÉHO ÚRAZU U DĚTÍ Nejrizikovější skupinu popálenin tvoří dětí ve věku tří aţ pěti let u kterých je nejčastějším typem popáleniny opařenina. K těmto úrazŧm v převaţující většině dochází v kuchyni.

Zamezte přístupu dětí ke sporáku. Omezte výskytu hraček v kuchyni při vaření. Nevařte, nepijte horké nápoje (čaj) s dítětem v náručí. Vařte pokud moţno na zadních ploténkách.

Při vaření otočte hrnce a pánve, tak aby drţáky byly otočeny směrem od okraje sporáku.

104

Při tvorbě tohoto metodického návodu byly pouţity tyto zdroje: Obrázková dokumentace: Záchranný kruh. Popáleniny, opařeniny [online]. Dostupné z WWW: http://www.zachranny-kruh.cz/popaleniny_opareniny.html [citováno 2011-04-25]. Nebezpečí popálení a opaření [online]. Dostupné z WWW: http://mimirady.blog.cz/1003/nebezpeci-popaleni-a-opareni [citováno 2011-04-25]. Poţární bezpečnost [online]. Dostupné z WWW: http://www.permescape.com/resource [citováno 2011-04-25]. Odborné zdroje: Občanské sdruţení Bolí to. Pomoc popáleným dětem[online] . Dostupné z WWW: http://www.bolito.cz/cz/popaleniny/prevence.html. [citováno 2011-03-12].

117

Při nákupu domácích spotřebičŧ upřednostněte indukční varné desky, které jsou horké jen pod hrncem a trouby s elektronickým uzamykáním dvířek.

Pouţívejte pouze takové elektrické spotřebiče, které mají krátký přívodný kabel, který nesmí volně viset z kuchyňské linky či police. Elektrické zásuvky zajistěte krytkou.

Pozor na ubrusy, děti za ně rády tahají a mohly by na sebe převrhnout např. horký nápoj, polévku apod.

Při napouštění vody do vany, napouštějte nejprve studenou, potom teplou vodu. Neţ dítě poloţíte do vody, její teplotu otestujte předloktím. Nikdy nenechávejte dítě samotné ve vaně.

118

Horká voda by měla mít ohřev nastavený na méně neţ 49 °C.

Popáleniny od ohně jsou stejně bolestivé jako opařeniny nebo popálení horkým tělesem.

Jestliţe doma topíte v krbu, nikdy dítě neoblékejte do silikonového oblečení. Krb řádně zabezpečte a ohraďte, aby se k němu dítě nedostalo. Otevřený oheň nesmí zŧstat bez dozoru.

119

PREVENCE POPÁLENINOVÉHO ÚRAZU U DOSPĚLÝCH

Cigarety nepatří do postele.

Nevařte ve volném oděvu na plynovém sporáku.

Hořlaviny

bezpečně

uloţte

v dobře

místnosti mimo nebezpečí vznícení.

Opatřete dŧm či byt kouřovým hlásičem.

120

větrané

Obrázek 5: Schéma první pomoci u tepelné (termické) popáleniny

121

Obrázek 6: Schéma první pomoci u chemické popáleniny

122

Obrázek 7: Schéma první pomoci u elektrické popáleniny

123

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Zuzana Trnková

Recommend Documents