MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2014
Robert Trávníček
MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství
Bakalářská práce
Důvody dobrovolné diagnostiky v prevenci přenosu nákazy virem HIV
Robert Trávníček
Vedoucí práce: Mgr. Jana Straková, Ph.D.
Brno 2014
Prohlašuji, že závěrečnou bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně pod odborným vedením Mgr. Jany Strakové, Ph.D. a veškeré použité, prostudované literární a odborné zdroje jsem uvedl v seznamu literatury. V Brně dne …………….
Podpis …………….
Děkuji Mgr. Janě Strakové, Ph.D. za cenné rady, trpělivost, ochotu při vedení mojí bakalářské práce a spolupráci při publikační činnosti v odborném časopise. Dále bych rád poděkoval všem respondentům, kteří byli vstřícní při vyplňování dotazníku pro výzkum mojí práce.
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 6 1 INFEKCE HIV A ONEMOCNĚNÍ AIDS ............................................................. 8 1.1 Definice HIV a AIDS .......................................................................................... 8 1.2 Historie HIV a AIDS........................................................................................... 8 1.3 Původ HIV .......................................................................................................... 9 1.4 Typy HIV ............................................................................................................ 9 1.5 Původce oportunních infekcí ............................................................................ 10 1.6 Etiopatogeneze HIV .......................................................................................... 10 1.7 Klinický obraz HIV ........................................................................................... 11 1.7.1 Klinické kategorie HIV dle CDC ............................................................. 12 1.7.2 Laboratorní klasifikace HIV dle CDC ..................................................... 14 1.8 Testování a diagnostika HIV............................................................................. 15 1.8.1 Testování HIV .......................................................................................... 16 1.8.2 Diagnostika HIV ...................................................................................... 16 1.8.3 Rychlé detekční testy HIV ........................................................................ 17 1.9 Léčba HIV a AIDS ............................................................................................ 18 2 EPIDEMIOLOGIE HIV/AIDS ............................................................................. 20 2.1 Epidemiologie v ČR a ve světě ......................................................................... 20 2.2 Zdroj nákazy HIV ............................................................................................. 21 2.3 Formy přenosu infekce...................................................................................... 22 2.4 Cesty přenosu HIV ............................................................................................ 22 2.5 Nemožnost přenosu infekce HIV ...................................................................... 24 2.6 Surveillance HIV............................................................................................... 24 3 PREVENCE PŘENOSU INFEKCE HIV ............................................................ 25 3.1 Definice prevence ............................................................................................. 25 3.2 Typy prevence ................................................................................................... 25 3.3 Podpora zdraví a zdravotní výchova ................................................................. 26 3.4 Prevence sexuálního přenosu HIV .................................................................... 27 3.5 Prevence krevního přenosu HIV ....................................................................... 28 3.6 Ochrana zdravotníků před infekcí HIV ............................................................. 28 3.7 Zásady prevence HIV nákazy na cestách .......................................................... 29 3.8 Občanská sdružení v prevenci HIV/AIDS ........................................................ 29 4 OČEKÁVANÉ CÍLE A VÝSLEDKY .................................................................. 31 4
5 METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ............................................................... 32 5.1 Metodika sběru dat ............................................................................................ 32 5.2 Pilotní studie ..................................................................................................... 34 6 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ........................................... 36 6.1 Charakteristika respondentů .............................................................................. 36 6.2 Analýza jednotlivých položek ........................................................................... 39 7 DISKUZE ................................................................................................................ 51 8 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ..................................... 59 9 ZÁVĚR .................................................................................................................... 61 ANOTACE .................................................................................................................. 63 ANNOTATION ........................................................................................................... 64 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY....................................................................... 65 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 70 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 72 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................... 73 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................ 74 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 75 PŘÍLOHY .................................................................................................................... 76
5
ÚVOD
„Myslel jsem si, že když o tom nebude nikdo mluvit, nebude to pravda.“1
Joseph Heller Infekce HIV a onemocnění AIDS je závažný celosvětový problém týkající se nás všech. Rychlost šíření nákazy je přitom fatální. Z vyplývajících statistických údajů nejsou bohužel tyto informace mnohdy dostačující k zabránění dalšímu přenosu a šíření. Vzrůstající prevalenci výskytu HIV pozitivity v České republice lze podle Národní referenční laboratoře pro AIDS (dále jen NRL AIDS) doložit čísly: v roce 1985 počet nakažených 3, v roce 1990 počet nakažených 15, v roce 1995 počet nakažených 40, roku 2000 počet nakažených 58, roku 2005 počet nakažených 90, v roce 2010 počet nakažených činil 180. Údaje získané z výroční tiskové zprávy NRL AIDS publikované koncem roku 2012 vypovídají o nárůstu 212 nakažených osob virem HIV během jednoho roku. Celkový počet od roku 1985 do konce roku 2012 činí 1887 HIV pozitivních osob.2 Jedná se bezpochyby o jedno z mnoha nevyléčitelných onemocnění. Neznáme kauzální léčbu. Známe jen preventivní opatření, možnosti v prevenci přenosu nákazy a podpůrnou terapii. Žijeme v době, kdy máme léky na celou řadu nemocí. Ale ne léky, které by definitivně vyléčily tak závažné onemocnění, které je způsobeno virem HIV. Důvodem volby tématu mojí bakalářské práce je především osobní zájem o danou problematiku, prohlubování dosavadních znalostí. Z mého pohledu jde stále o velmi aktuální téma, které by nemělo být opomíjeno či zlehčováno. Naopak by na něj měl být kladen velký důraz v rámci prevence a edukace široké veřejnosti.
1
DVOŘÁK., D., Metodika vzdělávacích programů prevence drogových závislostí a HIV/AIDS, s. 47. Srov. Státní zdravotní ústav. Zpráva o výskytu a šíření HIV/AIDS za rok 2012 [online].[cit. 20013.12.05]. Dostupné z WWW:
. 2
6
Sám pracuji na anesteziologicko-resuscitačním oddělení v Úrazové nemocnici Brno na pozici všeobecné sestry. V některých indikovaných případech je našim klientům odebírána krev na vyšetření infekce HIV při diferenciální diagnostice. Avšak i přes malý počet vyšetřovaných klientů se v mé dosavadní praxi stalo, že testy vyšly pozitivní. Dle mého názoru k přenosu a dalšímu šíření nákazy dochází především kvůli bezohlednosti a nevědomosti HIV pozitivních osob a v neposlední řadě také z nedostatečné informovanosti široké laické veřejnosti o zásadách prevence jejího přenosu. Teoretická část této práce se opírá o základní fakta týkající se infekce HIV a onemocnění AIDS. Práce seznamuje s touto problematikou a postupně prohlubuje obecné informace v dané oblasti. Důraz je kladen především na diagnostické, epidemiologické a preventivní poznatky v oblasti HIV/AIDS. Uspořádání jednotlivých kapitol přispívá k přehlednosti a následnému chápání závěrečné bakalářské práce. Praktická část práce je zaměřena na zjištění nejčastějších důvodů, pro které se respondenti rozhodli podstoupit dobrovolné testování na přítomnost viru HIV. Dále se zabývá okolnostmi souvisejícími s danou problematikou a využitím alternativních postupů při diagnostice. Cílovou skupinu respondentů pro zpracování práce tvoří široká veřejnost.
7
1
INFEKCE HIV A ONEMOCNĚNÍ AIDS
Kapitola stručně pojednává o všeobecných teoretických znalostech HIV a AIDS. Naším záměrem bylo poukázat na základní informace spojené s danou tématikou ve smyslu jejího logického seřazení. Úvodem vás seznámíme s definicí, stručnou historií a původem viru HIV. Postupným prohlubováním znalostí v oblasti etiologie a etiopatogeneze přes klinická stádia infekce. Závěr kapitoly popisuje diagnostické a terapeutické možnosti pro detekci viru HIV a onemocnění AIDS.
1.1
Definice HIV a AIDS
„HIV – Human Immunodeficiency Virus, virus lidské imunodeficience“3 „AIDS
–
Acquired
ImmunoDeficiency
Syndrome,
syndrom
získané
imunodeficience“4 Syndrom získané imunodeficience vede ke ztrátě obranyschopnosti, jehož příčinou je virus HIV. V celkovém důsledku infekce HIV dochází v lidském organismu k rozvoji infekčních a nádorových onemocnění.5
1.2
Historie HIV a AIDS
Rok 1981 byly popsány první případy pneumocystové pneumonie u skupiny mladých homosexuálů. Téhož roku byl v New Yorku zaznamenán výskyt vzácného pojivového onemocnění Kaposiho sarkomu u dalších několika mužů majících pohlavní styk s muži. Z počátku byla rychle šířící se infekce přisuzována pouze homosexuálům. Koncem roku 1981 byl potvrzen přenos krví a pohlavním stykem. Následně byla nemoc popisována i u narkomanů, hemofiliků a osob bez rozdílu sexuální orientace. 3
HELP AIDS – informace, které pomohou v boji proti AIDS. Co znamená HIV a AIDS [online]. 2010-2013. [cit. 2013. 11. 06]. Dostupné z WWW: . 4 Tamtéž. 5 Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 106.
8
Rok 1982 podle americké Centers for Disease Control and Prevention (CDC) byla vytvořena první definice AIDS. Rok 1983 tohoto roku byl objeven francouzským vědcem prof. Montaignerem původce onemocnění AIDS - virus lidské imunodeficience HIV-1. Rok 1984 – americký prof. Gallo objev viru HIV potvrdil. Rok 1985 – firma Burrght Welcome zahajuje počátek testování prvního retrovirostatika – azidothymidinu (AZT). Rok 1986 – dochází k objevení druhého typu HIV-2 týmem prof. Montaignera.6
1.3
Původ HIV
Geneze infekce nebyla doposud jednoznačně objasněna. Za její původ je považována
Afrika.
Virus
lidské
imunodeficience
je
podobný
viru
opičí
imunodeficience (SIV). Teorie vypovídá o adaptaci opičího viru na člověka při jejich lovení a krvavých rituálech. Z Afriky se HIV infekce z důvodu migrace obyvatel rozšířila do Karibské oblasti, Haiti a dále do ostatních zemí světa. K přenosu a následnému šíření nákazy napomohla masová turistika, promiskuita a prostituce.7
1.4
Typy HIV
Virus HIV se vyskytuje v podobě dvou typů, které označujeme HIV-1 a HIV-2. Oba dva typy se mezi sebou liší především svou patogenitou, zeměpisným výskytem a antigenními vlastnostmi.
HIV-1 Typ viru je považován za hlavního nosiče vyvolávající onemocnění. 8 Vir HIV-1 se vyskytuje na celém světě oproti viru HIV-2. U typu HIV-1 můžeme rozlišit celou
6
Srov. ROZSYPAL, H., AIDS: klinický obraz a léčba, s. 10. Srov. ROZSYPAL, H., AIDS: klinický obraz a léčba, s. 10-11. 8 Srov. ROZSYPAL, H., AIDS: klinický obraz a léčba, s. 14. 7
9
řadu subtypů, které se rozlišují a označují velkými písmeny a mají odlišný geografický výskyt.9 Rozdělení subtypů je vázáno do dvou hlavních skupin: M (Major) a O (Outleir). Do skupiny M řadíme subtypy A, B, C, D, E, F, G, H a I vyskytující se především v Africe, Evropě a Americe. Skupina O převládá výhradně v oblasti Střední Afriky.10
HIV-2 Epidemiologicky i klinicky méně významný typ HIV.11 Typický výskyt pro tento vir je výhradně Západní Afrika, kde způsobuje pomalu se rozvíjející onemocnění AIDS.12
1.5
Původce oportunních infekcí
Důsledkem poškození imunitního systému dochází v organismu k vytvoření ideálních podmínek pro vznik oportunních a bakteriálních infekcí. Za původce těchto infekcí považujeme: Parazity, např. Toxoplasma gondii, Cryptosporidium parvum. Houby, např. Cryptococcus neoformans. Herpetické viry, např. Herpes simplex typ 1 a 2 (HSV1, HSV2), cytomegalovirus. Bakterie, např. Mycobacterium tuberculosis, Sallmonela enterica.13
1.6
Etiopatogeneze HIV
Viry HIV-1 a HIV-2 patří do skupiny retrovirů. HIV má blízký vztah k membránovému znaku CD4 (cluster of differentiation), který se vyskytuje převážně na TH lymfocytech. V menším množství je přítomen na monocytech, makrofázích, 9
Srov. BERAN, J., VANIŠTA, J., et al., Základy cestovního lékařství, s. 209. Srov. ROZSYPAL, H., AIDS: klinický obraz a léčba, s. 14. 11 Srov. WEISS, P., a kol., Sexuologie, s. 615. 12 Srov. BERAN, J., VANIŠTA, J., et al., Základy cestovního lékařství, s. 209. 13 Srov. ROZSYPAL, H., AIDS: klinický obraz a léčba, s. 14-15. 10
10
dendritických a gliových buňkách, endotelu a střevní sliznici. Ve složitém procesu dochází v buňce k přepisu specifickým virovým enzymem reverzní transkriptázou do dvouřetězové deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která je následně začleněna virovou integrázou do hostitelské buňky v důsledku opožděné aktivizace T lymfocytů, což vede k dalšímu množení nových virionů.14
1.7
Klinický obraz HIV
Klinický obraz infekce HIV probíhá v několika stádiích. Začíná nespecifickými příznaky (tzv. primoinfekce) podobající se chřipce či infekční mononukleóze. Následně přechází do období latence, které v mnoha případech trvá několik měsíců až řadu let. Po uplynutí této doby se začnou vyskytovat jednotlivá specifická stádia:
Perzistentní generalizovaná lymfadenopatie (dále jen PGL) – projevující se především zvětšením lymfatických uzlin v podpaží, tříslech, dále únava, pocení, teploty a jiné,
AIDS-Related Complex (ARC) – příznaky méně vyjádřené, podobné blíže samotnému onemocnění AIDS,
vlastní onemocnění AIDS.15 V důsledku destrukce imunitního systému způsobeného infekcí HIV dochází k
rozvoji klinických forem onemocnění, zejména oportunních infekcí a malignit, které vedou k samotnému a vrcholnému onemocnění AIDS.16 Podle klinického obrazu definovaného americkou CDC se klienti infikovaní HIV infekcí dělí do tří základních klinických (A, B, C) a tří laboratorních (1, 2, 3) kategorií.
14
Srov. HUSA, P., KRBKOVÁ, L., BARTOŠOVÁ, D., a kol., Infekční lékařství, učební texty pro studenty všeobecného lékařství, s. 106-107. 15 Srov. ZAHRADNÍČEK, O., Mikrobiologie a imunologie pro všeobecné sestry: informační systém Masarykovy univerzity. [online]. 2013 [cit. 2014. 03. 11]. Dostupné z WWW: . 16 Srov. HUSA, P., KRBKOVÁ, L., BARTOŠOVÁ, D., a kol., Infekční lékařství, učební texty pro studenty všeobecného lékařství, s. 106.
11
1.7.1 Klinické kategorie HIV dle CDC Kategorie A Zahrnuje akutní HIV infekci, tzv. primoinfekci, asymptomatické období a PGL. Období je podobné infekční mononukleóze, které lze jen u malé části nemocných zachytit nebo anamnesticky vyhodnotit. Je popisováno jako dvoutýdenní fáze provázená horečkami, zduřením uzlin, vyrážkou na těle, zánětem sliznic a dalšími projevy. Tyto projevy jsou obrazem primoinfekce, kdy je možná detekce protilátek anti-HIV následnou serokonverzí. Po zbytek prvního stádia jsou někteří lidé zcela bezpříznakoví, jiní mohou mít zduřené lymfatické uzliny ve formě PGL. Nadále však dochází k masivnímu úbytku CD4+ lymfocytů v imunitním systému, postupně téměř na poloviční hodnoty v porovnání se zdravým jedincem. Obvyklé hodnoty CD4+ lymfocytů jsou u zdravého člověka vyšší než 1000/mm3.
Kategorie B Pro tuto kategorii je typická přítomnost nespecifických příznaků a tzv. malých oportunních infekcí. Je označována jako manifestní non-AIDS stádium. Stádium je provázeno příznaky, které trvají déle jak jeden měsíc. Jedná se především o febrilie, váhový úbytek od původní váhy a to více než 10 %. Za malé oportunní infekce jsou považovány infekce, které jsou rozšířené v běžné populaci. Mezi nejčastější můžeme zařadit herpes simplex, herpes zoster, plísňová onemocnění v oblasti dutiny ústní a hltanu či genitálu.
Kategorie C Poslední stádium plně rozvinuté infekce HIV je označováno jako AIDS. Nespecifické příznaky v tomto období přetrvávají a zhoršují se jejich projevy. Na řadu přicházejí tzv. velké oportunní infekce a nádory, které jsou typické pro HIV infekci. Současně dochází k postižení centrální nervové soustavy (CNS) a periferních nervů. Při volném průběhu onemocnění trvá stádium (bez léčby) obvykle 1 - 4 roky.17
17
Srov. BARTOŠOVÁ, D., HUSA, P., CHALUPA, P., et al., Infekční lékařství, s. 98.
12
Pneumocystová pneumonie Pneumocystová pneumonie (dále jen PCP) je plicní onemocnění typické pro AIDS, jehož původcem je Pneumocystis jiroveci. V dnešní době se PCP v rámci profylaxe a účinné antiretrovirové terapii téměř nevyskytuje. Onemocnění probíhá zpočátku prolongovaně a může trvat i několik týdnů do nástupu prvních příznaků. Nejčastější z klinických příznaků bývá neproduktivní kašel, dušnost, subfebrilie až febrilie. U rozvinuté HIV infekce předchází v rámci onemocnění PCP váhový úbytek, únava, horečka. Podmínkou pro vznik tohoto onemocnění je pokles CD4+ lymfocytů pod 200/mm3. Léčba infekce spočívá v podávání chemoterapeutik v časovém rozmezí nejméně tři týdny. Těžké formy onemocnění spojené s hypoxémií by měly být léčeny společně s kortikosteroidy. Součástí symptomatologické léčby je mnohdy nezbytná i oxygenoterapie.18 Kryptokoková meningitida Zánět mozkomíšních plen, který je způsobený kvasinkovým mikroorganismem Cryptoccocus. Pozdní komplikace HIV infekce postihuje asi 6 - 12 % nemocných s AIDS. Původ infekce je převážně ze zvířat, zejména holubů. Formou přenosu se stává inhalace prachu a ptačích exkrementů. K primární infekci dochází především v plících, odkud hematogenní cestou přechází infekce do všech orgánů, zejména do mozku, a to z 80 %. Prvopočátek onemocnění je často nenápadný, vedoucími příznaky jsou bolesti hlavy, horečky, nauzea, zvracení a alterace psychického stavu. Vyšetření spočívá v provedení lumbální punkce s vyšetřením mozkomíšního moku a serologické vyšetření, při kterém jsou hladiny CD4+ lymfocytů pod 100/mm3.19 Při lumbální punkci je likvor čirý, bezbarvý.20 Kandidóza Jedná se o mykotické infekce HIV pozitivních pacientů postihující převážně kůži a sliznice. Progrese HIV infekce je často spojena s rozvojem orální kandidózy bez hlubšího průniku do tkáně. Kandidózy spojené s onemocnění AIDS probíhají jako systémová onemocnění, např. kandidová pneumonie, kandidová ezofagitida. Terapie
18
Srov. ROZSYPAL, H., AIDS: klinický obraz a léčba, s. 57-59. Srov. ROZSYPAL, H., AIDS: klinický obraz a léčba, s. 92-94. 20 Srov. KALA, M., MAREŠ, J., Lumbální punkce a mozkomíšní mok, s. 104. 19
13
těchto kandidóz musí být vedena intenzivně a dostatečně dlouho. Spočívá v podávání antimykotických přípravků. Kaposiho sarkom Kaposiho sarkom (dále jen KS) je nejčastěji se vyskytující nádor spojený s onemocněním HIV a AIDS. HIV spolu s osmým herpetickým virem (HHV-8) jsou nezbytné pro udržení a vývoj KS. Buňky KS nejsou příliš typické pro maligní bujení, spíše se jedná o vaskulární hyperplazii. Na povrchu kůže se objevují červeno-hnědá až fialová ložiska. Mohou však postihnout nejenom povrch kůže, ale i vnitřní orgány, např. srdce, GIT, respirační trakt, lymfatické uzliny aj. V diagnostice se uplatňuje především aspekce pro svůj charakteristický vzhled. Invazivní vyšetření jako biopsie nejsou doporučovány pro značné krevní zásobení a možnost vyšší krvácivosti. Léčba těchto nádorů nemusí být vždy nutná, uplatňuje se zavedená antiretrovirová terapie.21 Wasting syndrom Onemocnění při infekci HIV způsobené oportunními infekcemi či nádory. Projevuje se kachexií, horečkami, chronickým průjmem, celkovou slabostí a výrazným úbytkem tělesné váhy. Léčba je zaměřena především na udržení tělesné hmotnosti a celkové posílení organismu. Prognóza je vzhledem k těžké kachexii vážná a bývá často příčinou smrti nemocného.22
1.7.2 Laboratorní klasifikace HIV dle CDC Výchozím ukazatelem pro laboratorní klasifikaci je počet CD4+ T-lymfocytů (viz tabulka 1). Absolutní počet CD4+ (na mm3) A > 500 A1 200 - 499 A2 < 200 A3 Tabulka 1: Klasifikace infekce HIV dle CDC 21
Klinické skupiny B B1 B2 B3
C C1 C2 C3
Srov. HUSA, P., KRBKOVÁ. L., BARTOŠOVÁ, D., a kol., Infekční lékařství, učební texty pro studenty všeobecného lékařství, s. 110-111. 22 Srov. ROZSYPAL, H., AIDS: klinický obraz a léčba, s. 135-136.
14
Číslice (1, 2, 3) ve spojení s velkým písmenem (A, B, C) vyjadřuje celkový úbytek a množství zbylých CD4+ T-lymfocytů v závislosti na progresi infekce HIV či onemocnění AIDS.23
1.8
Testování a diagnostika HIV
Nezbytnou součástí pro kvalitní a validní vyšetření na přítomnost HIV je biologický materiál získaný od vyšetřovaného a dodržení inkubační doby pro možnost detekce protilátek v krvi člověka. Inkubační doba HIV Je definována jako „Interval mezi proniknutím infekčního zárodku do lidského organismu a rozvojem příznaků nemoci. Je různě dlouhá, několik hodin či dnů např. u chřipky a angíny, mnoho let může být u AIDS.“24 U HIV infekce je inkubační doba velice rozdílná. Téměř 70 % infikovaných prodělá za 2 - 8 týdnů po nákaze onemocnění podobné infekční mononukleóze. V tomto období však ke stanovení infekce HIV nemusí dojít, ale až zpětně jsou tyto první projevy v anamnéze vyhledávány. V některých případech může jít o řadu let.25 Imunologické okénko (window period) Jedná se o určitou část období inkubační doby infekce, kdy není možné serologickými testy odhalit přítomnost viru. Tedy období do tří týdnů od nákazy. 26 Provedení HIV testu je tedy vhodné podstoupit za 2 až 3 měsíce od momentu domnělého nakažení. Po celou dobu se doporučuje chovat se bezpečně, tzn. mít sexuální styk s prezervativem či sexuální abstinence.27
23
Srov. BARTOŠOVÁ, D., HUSA, P., CHALUPA, P., et al., Infekční lékařství, s. 98. Velký lékařský slovník. Inkubační doba [online]. 2008. [cit. 2013. 11. 13]. Dostupné z WWW: . 25 Srov. BARTOŠOVÁ, D., HUSA, P., CHALUPA, P., et al., Infekční lékařství, s. 97. 26 Srov. SPILAC, J., Bezkrevní medicína. s. 70. 27 Srov. Národní program boje proti AIDS v České republice. Kdy byste měli jít na HIV test? [online]. 2011. [cit. 2013. 11. 06]. Dostupné z WWW: < http://www.aids-hiv.cz/aids/kdy-na-test.html>. 24
15
1.8.1 Testování HIV Testování na přítomnost HIV je dobrovolné a doporučováno všem, kteří žijí rizikovým chováním. Jde především o narkomany, homosexuály, osoby mající nechráněný pohlavní styk. K provedení testu na přítomnost HIV je požadován písemný souhlas klienta, avšak výjimku tvoří: osoby v bezvědomí (vyžaduje-li to diagnostika a rozhodovací proces léčby), osoby léčené pro pohlavní choroby, gravidita ženy, dárci krve, orgánů, spermatu, tkání, osoby obviněné ze spáchání trestného činu znásilnění.28
1.8.2 Diagnostika HIV Nejdůležitějším předpokladem pro stanovení HIV infekce se stává výhradně virologická a serologická detekce viru a protilátek. Pro detekci infekce HIV lze využít metody přímé a nepřímé. Metody přímé prokáží vlastní HIV, antigen nebo nukleovou kyselinu. Užívají se spíše pro experimentální účely (elektronová mikroskopie, kultivace). K prokázání počtu replik viru v plazmě lze využít i další přímou metodu, tzv. polymerázovou řetězovou reakci (PCR). Metody nepřímé zjišťují průkaz specifických protilátek, protilátky proti HIV (anti-HIV) a protilátky proti antigenu p24 (anti-p24). Ze základních metod se uplatňují především Enzyme-liked immuno sorbent assay (dále jen ELISA) a Western Blot (dále jen WB).29 Za doplňkové metody označujeme testy imunofluorescenční (IFA) a radioimunoprecipitační (RIPA).30
28
Srov. WEISS, P., a kol., Sexuologie, s. 617-618. Srov. BARTOŠOVÁ, D., HUSA. P., CHALUPA, P., et al., Infekční lékařství, s. 111-112. 30 Srov. ROZSYPAL, H., AIDS: klinický obraz a léčba, s. 27. 29
16
V případě obou pozitivních výsledků ze séra (ELISA a WB) je nutné konfirmační vyšetření v Národní referenční laboratoři pro HIV/AIDS. V opětovné reaktivitě je pacient diagnostikován jako HIV pozitivní.31
1.8.3 Rychlé detekční testy HIV Detekční testy určené pro rychlou terénní diagnostiku HIV je možné provést za předem dodržených podmínek i v domácím prostředí. Průkaz protilátek anti-HIV se určuje a odečítá do několika minut od provedení testu. Jejich případná reaktivita vyžaduje následnou konfirmaci.32
OraQuick ADVANCE HIV 1-2 Rychlý, flexibilní test určený pro záchyt protilátek proti viru HIV-1 a HIV-2. Vyšetření infekce HIV se provádí z několika druhů biologického materiálu. Test lze provést ze slin, kapilární krve, plazmy či venepunkce pacienta s následným promísením s detekčním činidlem. Odečet výsledků je možný do 20 minut.33 Samotný test probíhá v několika krocích: 1. vytřením horní a dolní dásně odběrovou štětičkou tak, aby byla dostatečně navlhčená ústní tekutinou, případně aplikací kapilární krve do sběrného terčíku, 2. ponoření odebraného vzorku do lahvičky s roztokem k promísení, 3. odečet výsledku po 20 minutách.34
INSTI test Představuje kvalitní test pro zjištění protilátek HIV 1-2 z kapilární krve. Jeho snadné použití zajišťuje několikavteřinový odečet výsledku. Umožňuje screeningové vyšetření v prevenci přenosu HIV z plné krve, kapilární krve, séra či plazmy.35
31
Srov. BARTOŠOVÁ, D., HUSA, P., CHALUPA, P., et al., Infekční lékařství, s. 111-112. Srov. WEISS, P., a kol., Sexuologie, s. 618. 33 Srov. OraQuick. O testech [online]. 2010. [cit. 2013. 11. 12]. Dostupné z WWW: < http://oraquick.cz/html/o_testech.html>. 34 Srov. OraQuick. Provedení testu [online]. 2010. [cit. 2013. 11. 20]. Dostupné z WWW: < http://www.oraquick.cz/html/provedeni_testu.html>. 35 Srov. AIDStest. O produktu [online]. 2010. [cit. 2013. 11. 12]. Dostupné z WWW: < http://www.aidstest.cz/oproduktu/>. 32
17
Samotný test probíhá v několika krocích: 1. vpich do bříška prstu lacetou po předchozí dezinfekci, 2. odběr vlastní kapilární krve do odběrové pipety, 3. promísení krve s činidlem č. 1 a následným nalitím na membránovou jednotku, 4. postupné přilévání barevných činidel č. 2 a 3 do středu membrány, 5. vyhodnocení výsledku do jedné minuty. Výsledek seropozitivity či seronegativity se vyhodnocuje pomocí barevných teček, které se zobrazují ve středu membránové jednotky.36 Ministerstvo zdravotnictví České republiky doporučuje, aby testy určené pro rychlou orientační detekci viru HIV mimo zdravotnické zařízení byly prováděny výhradně odborníkem (z důvodu zamezení chybného či falešného průkazu pozitivity). Je tedy možné si je zakoupit v lékárnách, ale jejich provedení a vyhodnocení se doporučuje lékařům, nelékařským či sociálním pracovníkům.37
1.9
Léčba HIV a AIDS
Základním principem léčby je antiretrovirová chemoterapie, profylaxe, a dále léčba oportunních infekcí a jiných komplikací spojených s infekcí HIV. Antiretrovirová chemoterapie V dnešní době je nejvíce účinná v potlačení virové replikace. Výsledkem bývá celkové zlepšení stavu, vzestup tělesné hmotnosti, laboratorní vzestup CD4+ lymfocytů a prodloužení života nemocného. Cílem léčby je snížení virové nálože a replikace viru, která se při zavedené terapii za 2 - 4 měsíce výrazně snižuje. Antiretrovirová chemoterapie je mezinárodně označována jako Highly Active Antiretroviral Therapy (HAART).38 36
Srov. AIDStest. Jak to funguje [online]. 2010. [cit. 2013.11.12]. Dostupné z WWW: . 37 Srov. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. HIV test INSTI není určen pro sebetestování [online]. 2011. [cit. 2013.11.12]. Dostupné z WWW: . 38 Srov. ROZSYPAL, H., AIDS: klinický obraz a léčba, s. 28.
18
Antiretrovirotika – v léčbě se používá 11 antiretrovirotik, která se rozdělují do tří skupin podle mechanismu a chemické struktury: 1. „nukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NRTI), 2. nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTI), 3. inhibitory proteinázy (PI).“39 Kombinovaná protiretrovirová chemoterapie – antiretrovirotika se doporučuje podávat v kombinacích (kombinace 2-3 léčiv). Rezistence HIV antiretrovirové terapie může nastat během léčby, pokud není dostatečně potlačena virová nálož. Perspektivní protiretrovirová léčba Protiretrovirové preparáty jsou předmětem intenzivního výzkumu. V poslední době je velká pozornost věnována tzv. zinkovým prstům (zinc fingers). Jedná se o bílkovinu, která obsahuje aminokyselinové struktury a atom zinku. Za inhibitory zinkových prstů jsou považovány perspektivní antiretrovirové léky jako DIBA-4 nebo CI-1012. Profylaxe oportunních infekcí Stává se důležitou součástí v komplexní péči o infikované osoby. Spočívá v podávání chemoterapeutik v rámci poklesu buněčné imunity k zabránění vzniku infekce (primární profylaxe). K prevenci recidivy infekce se pokračuje ve snížených dávkách chemoterapeutik (sekundární profylaxe).40 Psychická podpora Je důležitou a nedílnou součástí terapie. Pro každého člověka, který se dozví, že je infikován virem HIV, nastává psychický šok. Situace může být zhoršována v rámci příznaků a může vést k sociální izolaci. V pokročilém stádiu infekce HIV je důležitá psychická, morální a fyzická podpora ze strany rodiny, přátel, zdravotnických a sociálních pracovníků.41 39
ROZSYPAL, H., AIDS: klinický obraz a léčba, s. 30. Srov. ROZSYPAL, H., AIDS: klinický obraz a léčba, 30-34. 41 Srov. AIDS server. Psychická podpora [online] 1997-2013. [cit. 2013. 12.13]. Dostupné z WWW:< http://aids.alms.cz/cz/aids-fakta-205.php>. 40
19
2
EPIDEMIOLOGIE HIV/AIDS
Cílem kapitoly je umožnit bližší proniknutí do epidemiologické problematiky infekce HIV a onemocnění AIDS. Skrze poskytnuté, statisticky podložené údaje předkládáme varovný pohled do stále rostoucího počtu HIV pozitivních osob, a to jak na území České republiky, tak i ve světě. Kapitola rovněž popisuje možné způsoby šíření infekce.
2.1
Epidemiologie v ČR a ve světě
V současné době se jedná o jeden z nejvýznamnějších světových problémů jak po stránce zdravotnické, tak po stránce ekonomické a v neposlední řadě i sociální.42 „Infekce HIV se stává pandemií postihující miliony mužů, žen a dětí všech kontinentů.“43 Výskyt HIV v České republice Od roku 1985 do roku 1997 bylo podle Národního zdravotního ústavu se sídlem v Praze diagnostikováno 363 infikovaných osob, z toho 111 osob podlehlo na následky onemocnění. Vzhledem k častějšímu přenosu a dalšímu šíření nákazy každým rokem narůstá počet nakažených. Aktuálnější počet ke dni 30. září 2013 činí 2063 diagnostikovaných osob ze všech krajů České republiky. Masový nárůst nastává v posledních letech především u homosexuálů a heterosexuálů. Rozdělení podle krajů České republiky v celkovém počtu HIV infikovaných osob k 30. září 2013 je následující (viz tabulka 2, str. 21). Tradičně dominují kraje středočeský, ústecký, jihomoravský a moravskoslezský.44
42
Srov. BARTOŠOVÁ, D., HUSA, P., CHALUPA, P., et al., Infekční lékařství, s. 96. HUSA, P., KRBKOVÁ, L., BARTOŠOVÁ, D., a kol., Infekční lékařství, učební texty pro studenty všeobecného lékařství, s. 106. 44 Srov. Státní zdravotní ústav. Měsíční výkazy o výskytu a šíření HIV/AIDS v České republice [online].[cit. 2013.11.18]. Dostupné z WWW: . 43
20
Kraje České republiky Počet infikovaných osob 1005 Hlavní město Praha 206 Středočeský kraj 63 Jihočeský kraj 87 Plzeňský kraj 71 Karlovarský kraj 116 Ústecký kraj 47 Liberecký kraj 36 Královéhradecký kraj 33 Pardubický kraj 19 Vysočina 156 Jihomoravský kraj 56 Olomoucký kraj 130 Moravskoslezský kraj 38 Zlínský kraj Celkový počet HIV pozitivních činí 2063 osob Tabulka 2: Počet HIV pozitivních osob dle krajů ČR Výskyt HIV ve světě Od zjištění počátku nemoci do konce roku 1997 se podle statistických údajů nakazilo na celém světě přibližně 42 miliónů osob, z nichž necelých 12 milionů zemřelo. V průběhu roku 1997 přibylo v globálním měřítku o 5,8 milionů nově diagnostikovaných případů. Nejvíce zasaženou oblastí ve výskytu infekce je subsaharská Afrika, dále Evropa (zejména jižní část), Severní a Jižní Amerika.45 Za dominantní způsob šíření nákazy je celosvětově považován především heterosexuální pohlavní styk. Značného nárůstu HIV pozitivních osob zaznamenala i Ukrajina, Rusko a Estonsko, kde hlavním důvodem byla intravenózní aplikace drog.46
2.2
Zdroj nákazy HIV
Zdrojem nákazy HIV infekce může být pouze člověk nebo bezpříznakový nosič. Nelze být přenesen hmyzem nebo hmyzím bodnutím. Virus je ve velkém množství obsažen v krvi, spermatu, vaginálním sekretu, a také v malém množství v moči či mateřském mléce.47 45
Srov. ROZSYPAL, H., AIDS: klinický obraz a léčba, s. 11. Srov. WEISS, P., a kol., Sexuologie, s. 113. 47 Srov. ČERNÝ, Z., Infekční nemoci, s. 174. 46
21
„Virus přetrvává v lidském organismu od jeho získání nepřetržitě, infekce probíhá s neúprosnou progresí a končí smrtí.“48
2.3
Formy přenosu infekce
V rozlišení forem přenosu vycházíme ze dvou hlavních skupin. Základní rozdělení je na přenos přímý a nepřímý. Přenos přímý vzniká při přímém kontaktu vnímavého jedince se zdrojem nákazy, tedy s infikovanou osobou, při tělesném kontaktu člověka s člověkem přes kůži a sliznice, např. pohlavním stykem (přenos kontaktem). K přenosu infekční agens je možné i přes placentu z matky na plod v průběhu těhotenství (přenos transplacentární). Rizikovým momentem se stává porod, proto se volí alternativní možnost k eliminaci přenosu infekce HIV (císařský řez). Přenos nepřímý je popisován jako cesta přenosu mezi zdrojem a vnímavým jedincem, který je zprostředkován jiným činitelem, než je samotný člověk. K přenesení infekční agens dochází při používání kontaminovaných předmětů mezi dvěma jedinci (přenos kontaminovanými předměty).49
2.4
Cesty přenosu HIV
Popisují možnosti přenosu a další šíření nákazy mezi nakaženou osobou a zdravým jedincem. Sexuální přenos Považuje se za nejčastější způsob přenosu infekce. K přenosu viru HIV dochází jak při vaginálním, tak při análním pohlavním styku, bez rozdílu sexuální orientace
48 49
BARTOŠOVÁ, D., HUSA, P., CHALUPA, P., et al., Infekční lékařství, s. 106. Srov. BENCKO, V., et al., Epidemiologie, výukové texty pro studenty 1. LF KU, s. 81-83.
22
osob (heterosexuální/homosexuální). Zdrojem přechodu infekce bývají mikroskopické poranění na sliznici genitálu. Anální styk – v rámci vyššího rizika poranění anální sliznice než sliznice vaginální je riziko přenosu viru HIV mnohem vyšší. Vaginální styk – přenos infekce při vaginálním styku se stává především v období menstruace. Orálně-genitální styk – pohlavní styk, který probíhá mezi ústy a pohlavním orgánem. Z pohledu četnosti jde o vzácný přenos infekce. Rizikový moment nakažení nastává, jsou-li přítomna drobná poranění v ústech či genitálu.50 Přenos krví Transfuzí či krevními deriváty – přenos infekce v dnešní době je téměř nulový, avšak nelze zcela vyloučit. Od roku 1987 v ČR podléhají všechny vzorky krve povinné kontrole.51 Rutinní zákonné odběry prováděné z důvodů zabránění šíření infekčních onemocnění jsou dány Vyhláškou o lidské krvi č. 143/2008 Sb., kde jsou definovány postupy prováděné v souvislosti s odběrem krve. Vyšetření zjišťuje přítomnost infekčních nemocí HIV 1-2, virové hepatitidy B, C (HBV, HCV) a onemocnění syfilis.52 Injekční užívání drog – virus lze přenést užíváním společných stříkaček mezi narkomany, kteří používají k aplikaci drog tutéž jehlu. Touto formou přenosu nemusí být jen samotné infikované jehly, ale i lžíce, na kterých je droga připravována. Kontaminované předměty – jedná se především o předměty jako tetovací jehly, jehly určené pro provedení piercingu, lékařské nástroje, zubní kartáčky, holicí strojky. V dnešní době nebyl popsán přenos touto formou, ovšem teoretické riziko, že by k němu mohlo dojít, existuje.
50
Srov. ČSAP. Přenos HIV infekce [online]. 2011. [cit. 2013. 11. 06]. Dostupné z WWW: . 51 Tamtéž. 52 Srov. Zákony pro lidi. Postupy provádění v souvislosti s odběrem [online]. 2010-2013. [cit. 2013. 11. 14]. Dostupné z WWW: < http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-143#cast1>.
23
Přenos z matky na dítě – vertikální přenos K přenosu infekce z matky na dítě dochází vertikálně v průběhu jakékoliv fáze těhotenství placentou nebo při porodu. Ve skutečnosti, je-li matka HIV pozitivní, je riziko přenosu na dítě 20 - 30%. Při léčbě matky se riziko přenosu infekce na dítě snižuje na 8 %. Kojení může být dalším potenciálním zdrojem přenosu infekce HIV z matky na dítě, proto se nedoporučuje, aby HIV pozitivní matky kojily.53 „U HIV pozitivních žen se doporučuje přerušení těhotenství ze dvou důvodů. Prvním je riziko přenosu infekce na plod a druhým je otázka přežití matky a péče o zdravé dítě po několika letech.“54
2.5
Nemožnost přenosu infekce HIV
V rámci standardního společenského života je nemožné infekci HIV přenášet z jednoho jedince na druhého. Z hlediska nemožnosti přenosu jsou za běžné společenské aktivity považovány např. využívání hromadných dopravních prostředků, podání ruky, používání společné toalety, bazény, koupaliště, dárcovství krve, přátelský polibek na tvář, užívání ložního prádla aj.55
2.6
Surveillance HIV
Jedná se o koordinaci hlášení nových případů probíhající pod vedením NRL AIDS. Její podstatou je systematický sběr informací o HIV infekci a analýza získaných dat o výskytu a šíření v populaci. Účelem surveillance je získávání, provádění a sledování účinnosti preventivních aktivit v oblasti HIV a AIDS.56
53
Srov. ČSAP. Přenos HIV infekce [online]. 2011. [cit. 2013. 11. 06]. Dostupné z WWW: . 54 MAŠATA, J., JEDLIČKOVÁ, A., a kol. Infekce v gynekologii, s. 82. 55 Srov. ČSAP. Přenos HIV infekce [online]. 2011. [cit. 2013. 11. 06]. Dostupné z WWW: . 56 Srov. GÖPFERTOVÁ, D., PAZDIORA, P., DÁŇOVÁ, J., Epidemiologie, s. 241.
24
3
PREVENCE PŘENOSU INFEKCE HIV
V poslední kapitole vás seznámíme s nejčastějšími preventivními kroky vedoucími k zabránění a dalšímu šíření nákazy HIV a AIDS. Možnostmi, kterými se můžete chránit a podporovat své zdraví. Nabízíme bližší informace o organizacích, které bojují v prevenci HIV/AIDS a poskytují nezbytnou poradenskou činnost v této problematice.
3.1
Definice prevence
Slovo prevence pochází z latinského slova praevenire, předcházet. Ve smyslu v péči o zdraví může být chápána prevence jako „Soubor opatření k eliminaci příčin výskytu nějakého jevu, např. nemoci. Principem je identifikovat, redukovat, popř. eliminovat rizikové faktory mající vliv na vznik onemocnění. Cílem je zabránit vzniku nemoci, komplikací či zajistit jejich včasný záchyt.“57
3.2
Typy prevence
Prevence zahrnuje všechna stádia přirozeného vývoje nemoci. Pro jednodušší rozlišení v jednotlivých stádiích se vychází z termínů prevence primordiální, primární, sekundární a terciární. Primordiální prevence Účelem této prevence je omezení incidence onemocnění a zabránění vzniku zvýšených rizik. Může se týkat celé populace nebo jen určité skupiny obyvatel.58
57
Národní referenční centrum. Výklad různých forem prevence [online].[cit. 2013. 11. 08]. Dostupné z WWW: . 58 Srov. WikiSkripta. Prevence [online]. [cit. 2013. 10. 30]. Dostupné z WWW:.
25
Primární prevence Jedná se o činnost, která má ochránit v nejvyšší možné míře zdraví a zabránit vzniku onemocnění. Zkoumá předpoklady, podmínky a příčiny jevů, kterým se má bránit. Hledá možné způsoby, jak jim předcházet. Ve své podstatě je zaměřena na širokou veřejnost. Sekundární prevence Činnost zahrnující veškerá opatření a léčebné postupy. Jejím cílem je zabránit zhoršování již vzniklého patologicky změněného zdravotního stavu. Snaží se včas zachytit nežádoucí jevy a zabránit vzniku komplikací a smrti. Sekundární prevence spočívá v časné diagnostice, v časné a účinné léčbě. Její součástí jsou preventivní prohlídky, screeningová vyšetření, dispenzární prohlídky. Terciární prevence Zahrnuje všechna opatření s cílem zabránit, snížit nebo odstranit následky nemoci. Snaží se nemocného či postiženého zapojit zpět do aktivního života, naučit ho žít se svou nemocí.59
3.3
Podpora zdraví a zdravotní výchova
Hlavním cílem podpory zdraví a zdravotní výchovy v oblasti prevence nákazy HIV a onemocnění AIDS je systematické ovlivňování chování sociálních skupin a jedinců tak, aby šíření této nákazy bylo co nejvíce eliminováno a zároveň nedocházelo ke společenské diskriminaci HIV pozitivních a osob s AIDS.60 Primárním prostředkem v oblasti prevence přenosu HIV je rozsáhlé zdravotně výchovné působení na veřejnost, sexuální výchova na školách zdůrazňující především chráněný sex za použití ochranných pomůcek, např. kondomu. Národní program boje proti AIDS organizuje různé formy zdravotně výchovně vzdělávacích akcí. Organizuje
59
Srov. WikiSkripta. Prevence [online].[cit. 2013. 10. 30]. Dostupné z WWW: . 60 Srov. ŠEJDA, J., et al., Prevence, léčba a další aspekty nákazy HIV/AIDS, s. 215.
26
tzv. peer programy, které jsou realizovány při terénní sociální práci tzv. streetwork. Další programy se zaměřují na problematiku drogové závislosti, jejíchž součástí je výměna stříkaček a jehel.61
3.4
Prevence sexuálního přenosu HIV
Za nejčastější tři hlavní aspekty uplatňující se v prevenci přenosu viru HIV se považuje: Sexuální abstinence Své uplatnění zaměřuje spíše na mladé lidi, kteří doposud nezačali se sexuálním životem. Nejedná se přímo o úplnou abstinenci, ale o oddálení pohlavního života. Volba vhodných programů ve smyslu sexuální prevence často reflektuje politické či náboženské zájmy. Velký význam v prevenci má sexuální výchova při edukaci mládeže. Být věrný Tato zásada vyžaduje věrnost obou partnerů. Nechráněný pohlavní styk bez ochranných pomůcek má být veden pouze u HIV negativních partnerů. V případě porušení věrnosti platí pravidlo opětovného používání ochranných pomůcek k prevenci přenosu sexuálně pohlavních chorob. Užívání ochranných pomůcek Kondom (prezervativ) – mužská ochranná pomůcka vyrobená z latexu. Užíváním kondomu se výrazně snižuje riziko přenosu nákazy HIV. V kombinaci s lubrikanty určenými pro sexuální styk se snižuje riziko selhání ochrany. Obdobou prezervativu pro ženy je tzv. ženský kondom – femidom. V prevenci přenosu HIV se nedoporučuje používat tzv. žertovné kondomy. Jejich užití při sexuálním styku s sebou přináší větší pravděpodobnost selhání.62
61 62
Srov. GÖPFERTOVÁ, D., PAZDIORA, P., DÁŇOVÁ, J., Epidemiologie, s. 241. Srov. WEISS, P., a kol., Sexuologie, s. 619-620.
27
3.5
Prevence krevního přenosu HIV
Přenos infekce krevní transfuzí je dnes díky důkladnému testování spíše hypotetický. Velkou rizikovou skupinu tvoří narkomani při používání společných injekčních stříkaček a jehel.63 Aplikace intravenózních drog O prevenci závislosti na návykových látkách a možnosti šíření infekčních onemocnění by měli být edukováni již adolescenti formou přednášek na základních školách v rámci zdravotní výchovy. Krizová centra, zabývající se protidrogovou problematikou a prevencí z hlediska šíření infekčních onemocnění, umožňují klientům bezplatné screeningové vyšetření na HIV. Dále nabízí bezplatnou výměnu injekčních stříkaček a jehel k zabránění potenciálnímu přenosu viru HIV, HBV a HCV.64
3.6
Ochrana zdravotníků před infekcí HIV
Specializovaná ošetřovatelská péče o diagnostikované HIV pozitivní a nemocné pacienty s AIDS je zpravidla poskytována na klinikách infekčních chorob a v centrech AIDS. Ovšem to zdaleka neznamená, že se s těmito lidmi není možné setkat i na jiných odděleních. Je třeba si uvědomit, že určité množství záchytu HIV pozitivity je právě z různých oddělení nemocnic, např. při předoperačním a příjmovém vyšetření se souhlasem pacienta. V ochraně a prevenci před HIV infekcí je klíčové dodržování zásad hygienického a protiepidemiologického režimu u všech pacientů a zároveň využívání ochranných pomůcek k zabránění potenciálního přenosu infekce jak ze strany pacienta, tak ze strany ošetřujícího personálu.65
63
Srov. WEISS, P., a kol., Sexuologie, s. 219. Srov. Sdružení podané ruce. Kontaktní centrum Prostějov [online]. 1995-2013. [cit. 2013. 11. 14]. Dostupné z WWW: < http://www.podaneruce.cz/programy-a-pece/kontaktni-centra/kontaktni-centrum-prostejov/>. 65 Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 107. 64
28
3.7
Zásady prevence HIV nákazy na cestách
Největší a nejdůležitější ochranou před nákazou HIV při cestování do zahraničí je důsledné dodržování určitých preventivních opatření: nepraktikovat nechráněný pohlavní styk s novými a neznámými lidmi, při sexuálním styku používat kvalitní latexový prezervativ, osoby vyžadující injekční terapii z důvodů svého onemocnění by měli upřednostnit vlastní stříkačky a jehly (např. diabetici), vyhýbat se invazivním lékařským zákrokům, a to i u dentisty, nenechat si vytvářet tetování či piercing v cizích zemích, v nutnosti zdravotního ošetření dát přednost renomovanému zdravotnickému zařízení.66
3.8
Občanská sdružení v prevenci HIV/AIDS
Česká společnost AIDS pomoc Česká společnost AIDS pomoc (dále jen ČSAP) byla založena v roce 1989, jejímž hlavním cílem bylo pomoci HIV pozitivním osobám a poskytnout jim podporu. O pár let později roku 1999 vznikl Dům světla, který nabízel azyl, vzdělávací a rekondiční aktivity právě pro infikované osoby. Jeho součástí bylo i poradenství, především předtestové v rámci anonymního a bezplatného testování. Preventivní činnost spočívá v realizaci besed na školách s HIV pozitivní osobou.67
CODE 004 Občanské sdružení gay komunity oficiálně založené v dubnu 2001. V rámci preventivních aktivit funguje toto sdružení v České republice od roku 2000. V současné době poskytuje poradenství v oblasti HIV/AIDS, školení peer aktivistů
66 67
Srov. BERAN, J., VANIŠTA, J., et al., Základy cestovního lékařství. s. 212. Srov. WEISS, P., a kol., Sexuologie, s. 624.
29
pro preventivní programy. Poskytuje zájmové činnosti, víkendové pobyty pro homosexuálně orientované muže a ženy.68 Světový den boje proti AIDS Od roku 1987 připadá na 1. prosinec Světový den boje proti AIDS zaměřený na podporu prevence této nemoci. Jeho hlavní cíle vedou ke zvýšené pozornosti veřejnosti a politické sféry k tématu HIV/AIDS. Zaměřuje se na prevenci přenosu HIV mezi mladými lidmi, omezení diskriminace a stigmatizace HIV pozitivních osob. Součástí kampaně je zkvalitnění a dostupnost léčby HIV.69 Mezinárodním symbolem boje proti AIDS je červená stužka, často viděná na částech oděvů, z níž vyplývá symbolika solidarity s lidmi infikovanými virem HIV.70
68
Srov. 004. Občanské sdružení CODE 004 [online]. 2001-2013. [cit. 2013.11.21]. Dostupné z WWW: . 69 Srov. GAY INICIAVITA. Den boje proti AIDS [online].[cit. 2013.11.21]. Dostupné z WWW: < http://gay.iniciativa.cz/www/index.php?page=clanek&id=22>. 70 Srov. Národní program boje proti AIDS v České republice. Červená stužka [online]. 2011-2013. [cit. 2013.11.21]. Dostupné z WWW: .
30
4
OČEKÁVANÉ CÍLE A VÝSLEDKY
Cíl č. 1: Zjistit důvody vedoucí k dobrovolné diagnostice HIV u vyšetřovaných osob. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že nejčastějším důvodem pro dobrovolnou diagnostiku na HIV bude nechráněný pohlavní styk. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že více než 25 % respondentů účastnících se výzkumného šetření uvede intravenózní aplikaci drog. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že více než 25 % respondentů podstoupí dobrovolnou diagnostiku HIV při vytvoření nového partnerského vztahu.
Cíl č. 2: Specifikovat sledované okolnosti související s dobrovolnou diagnostikou HIV. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že více než 50 % respondentů podstupujících dobrovolnou diagnostiku uvede, že využilo možnost anonymního vyšetření na HIV. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede opakované dobrovolné vyšetření na přítomnost viru HIV. Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládám, že více než 25 % respondentů uvede, že již využilo možnost rychlého klinického testování pro detekci viru HIV v krvi.
31
5
METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Bakalářská práce vypracovaná na téma „Důvody dobrovolné diagnostiky v prevenci přenosu nákazy virem HIV“ je po teoretické stránce obrazem umožňujícím pohled do problematiky HIV a AIDS. Empirická část nabízí analýzu získaných dat od respondentů široké veřejnosti, která se stává cílovou skupinou této práce. Vypovídá o hlavních faktorech, vedoucích k dobrovolné diagnostice HIV ze strany respondentů. Cílem šetření v praktické části je především zjistit, jaké okolnosti přimějí jedince k samotnému vyšetření proti viru HIV. Součástí je také získání údajů souvisejících s testováním (četnost vyšetření, možnosti alternativního testování, zájem o danou problematiku aj). Praktická část se zaměřuje na názory respondentů, teoretické znalosti jsou získávány spíše okrajově.
5.1
Metodika sběru dat
Pro sběr dat byla využita kvantitativní metoda šetření formou tištěného a elektronického anonymního dotazníku. Anonymní dotazník umožňuje získat větší počet respondentů vzhledem k danému tématu. Spontánnější a upřímnější odpovědi při jeho vyplňování jsou jeho výhodou. Nevýhodou se může stát jeho nedostatečné, neucelené vyplnění, které není validní pro zpracování potřebných dat. Vlastní šetření probíhalo formou anonymního dotazníku, který obsahoval 19 položek. Typy položek použité v dotazníku, na které mohli respondenti odpovídat, byly rozděleny následovně: otevřené položky č. 1, 19, polootevřené položky č. 3, 5, 11, 16, 18, uzavřené položky č. 2, 4, 6, 7 - 10, 12 - 15, 17. Podle tématického uspořádání byly položky rozděleny následovně: položky č. 1 - 4 zjišťují charakter respondentů. Položka č. 5 zjišťuje hlavní důvody, pro které respondenti podstupují vyšetření na HIV. Položka č. 6 vypovídá o doporučení samotného preventivního testování. Položka č. 7 se zaměřuje na možnosti a využívání anonymního testování. Položky č. 8 a 9 zjišťují četnost, pravidelnost v rámci opakovaného testování na HIV u respondentů. Položky č. 10 a 11 se zabývají informovaností a vlastní zkušeností 32
respondentů s alternativní formou testování na HIV mimo zdravotnické zařízení. Položka č. 12 zjišťuje osobní zkušenost respondentů s intravenózními drogami, koresponduje s položkou č. 5 ve srovnání označených odpovědí. Položky č. 13 - 14 zjišťují testování HIV v souvislosti s vytvořením nového partnerského vztahu. Položky č. 15 - 17 zjišťují subjektivní pohled respondentů na získávání a dostatečnost informací v dané problematice. Položka č. 18 poskytuje zpětnou vazbu od respondentů účastnících se výzkumného šetření o srozumitelnosti dotazníku. V poslední položce č. 19 měli respondenti možnost se volně vyjádřit k danému tématu. Sběr dat probíhal v období listopad 2013 – únor 2014. Distribuci anonymních dotazníků na specializovaná pracoviště (zabývající se problematikou a testováním HIV/AIDS, viz níže) bylo umožněno provést až po vytvoření finální verze dotazníku a pilotní studie. Následně byl dotazník přeposlán k nahlédnutí a schválení na místa, kde mělo vlastní šetření probíhat. Pracoviště spolupracující v distribucí tištěných dotazníků: FN Brno, Klinika infekčních chorob, ambulance, Ordinace praktického lékaře MUDr. Zlaty Mihulové, Brno, Sdružení Podané ruce, o. s., Kontaktní centrum Prostějov. Celkový počet rozdaných tištěných dotazníků činil 150 kusů. Pro zvýšení důvěryhodnosti respondentů a zajištění větší anonymity byly vyplněné dotazníky shromaždovány do předem vytvořených sběrných boxů, které byly ponechány na těchto pracovištích do konce dotazníkového šetření. Interaktivní dotazník ve výše uvedeném časovém období bylo možné vyplnit prostřednictvím internetového odkazu či QR kódu, který byl zájemcům o jeho vyplnění poskytnut ve formě vizitek (40 kusů vizitek) a elektronického odkazu. Vyplněné elektronické dotazníky odeslané na můj účet vytvořený na Google.com byly pro respondenty po jejich vyplnění již uzavřené pro následnou korekci (v průběhu zodpovídání položek v dotazníku měli respondenti možnost odpovědi změnit). Práce s dotazníkem byla respondentům umožněna při jeho opětovné otevření v novém formuláři. Veškerá získaná data byla přístupná pouze mojí osobě, respondenti neměli možnost nahlížet do jiných, již vyplněných dotazníkových formulářů. Získané a vyhodnocené výsledky byly použity výhradně pro účely závěrečné bakalářské práce. 33
Součástí internetového odkazu bylo i poskytnutí informací o kritériích zařazení respondentů do výzkumu za účelem jeho validního vyplnění (viz níže). Elektronický dotazník dostupný z internetového odkazu: https://docs.google.com/forms/d/1YJSjDEM7y-tRw0SdwvK8CIiFeDRCQVEU0LWsFAmmV8/viewform Pracoviště spolupracující v distribucí tištěných vizitek: Ordinace praktického lékaře MUDr. Zlaty Mihulové, Brno, Sdružení Podané ruce, o. s., Kontaktní centrum Prostějov. Internetový odkaz umístěný na WWW: www.iboys.cz www.facebook.com Kritéria zařazení respondentů do výzkumu: osoby, které podstoupily dobrovolné testování na HIV (poprvé či opakovaně), osoby, které byly ochotny spolupracovat ve vyplnění dotazníku, osoby bez omezení věku, pohlaví či národnosti. Získané výsledky byly zpracovány v hodnotách absolutních (n) a relativních (%) s využitím počítačových programů MS Office Excel 2007 a MS Office Word 2007.
5.2
Pilotní studie
Pilotní studie proběhla prostřednictvím emailové konzultace přeposláním prvotního dotazníku MUDr. Ivu Procházkovi, CSc. z Domu světla v Praze, který se zabývá problematikou HIV/AIDS. Dále předložením tištěného dotazníku třem respondentům a dvěma spolupracovnicím, které též vyšetření na HIV podstoupily. Po konzultaci s těmito osobami mi bylo doporučeno v dotazníku změnit pro lepší chápání a porozumění tyto položky. 34
Položka č. 5 – změna možnosti aplikace krevních derivátů za příjem krevních derivátů. Položka č. 10 – v souvislosti s možnou neznalostí alternativního testování přidat informaci (Odpověděli jste na položku č. 10 záporně, pokračujte položkou č. 12) pro její validní vyplnění a vyhodnocování. Úplným vynecháním položky ve znění: Podstupujete diagnostiku na přítomnost viru HIV dobrovolně – nelogičnost z pohledu tématu.
35
VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA
6
Z celkového počtu 150 kusů rozdaných tištěných dotazníkových formulářů bylo vráceno a plně vyplněno 66 formulářů. Zodpovídání interaktivního dotazníku využilo celkem 73 respondentů. Použitelných a zcela vyplněných elektronických formulářů pro vyhodnocení výsledků a následnou analýzu dat bylo možné použít 61 formulářů. Ze 40 kusů tištěných vizitek využilo odběr 11 respondentů. Nelze však jednoznačně říci, zda byl jejich odběr spojen i s následným vyplněním (nejsou do celkového počtu použitých dotazníků k vyhodnocení zahrnuty). Finální množství dotazníkových formulářů pro zpracování dat činilo v součtu 127 kusů (tištěných a elektronických formulářů).
6.1
Charakteristika respondentů
Tabulka 3: Věk respondentů Věk Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
≤ 29 let
71
55,91
30 – 39 let
42
33,07
40 – 49 let
12
9,45
50 ≥ let
2
1,57
Celkem
127
100
55,91 %
≤ 29 let
60 50
30 - 39 let
33,07 %
40
40 - 49 let
30 20
50 ≥ let
9,45 % 1,57 %
10 0
Graf 1: Věk respondentů 36
První položka v dotazníku zjišťuje věk respondentů (viz tabulka 3, graf 1), který uváděli v celých letech. Vyhodnocení a analýza probíhala v rámci vytvoření věkové stupnice členěné vzestupně od nejmladšího respondenta po nejstaršího. Nejmladší respondent uvedl 17 let a nejstarší 51 let. Věkové rozmezí ≤ 29 let bylo zastoupeno 71 respondenty (55,91 %). Ve věkovém rozmezí 30 – 39 let bylo zaznamenáno 42 respondentů (33,07 %). Počet 12 respondentů byl zastoupen ve věkovém rozmezí 40 – 49 let (9,45 %). Věkové rozmezí 50 ≥ let bylo zastoupeno 2 respondenty (1,57 %). Tabulka 4: Pohlaví respondentů Pohlaví Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Muž
96
75,59
Žena
31
24,41
Celkem
127
100
Tato položka se zaměřuje na vyhodnocení pohlaví respondentů v souvislosti s dobrovolným testováním viru HIV (viz tabulka 4). Ze 127 respondentů (100 %) bylo 96 mužského pohlaví (75,59 %) a 31 ženského pohlaví (24,41 %). Tabulka 5: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Vzdělání Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Základní
12
9,45
Střední odborné bez maturity
14
11,02
Střední odborné s maturitou
47
37,01
Vysokoškolské
47
37,01
Jiné
7
5,51
Celkem
127
100
Položka zjišťuje nejvyšší dosažené vzdělání respondentů (viz tabulka 5 a graf 2). V dotazníkovém šetření a následné analýze se prokázalo, že základní vzdělání uvedlo 12 respondentů (9,45 %), 14 dotazovaných respondentů (11,02 %) uvedlo jako nejvyšší dosažené vzdělání střední odborné bez maturity. Shodný počet 47 dotazovaných respondentů (37,01 %) uvedlo nejvyšší dosažené vzdělání střední 37
odborné s maturitou a vysokoškolské. Dále 7 respondentů (5,51 %) uvedlo vzdělání jiné: tři respondenti uvedli vyšší odbornou školu, další dva gymnázium a dva základní vzdělání spolu s rekvalifikačními kurzy a certifikáty.
Základní
37,01 % 37,01 %
40
Střední odborné bez maturity
30
Střední odborné s maturitou
20
Vysokoškolské
11,02 % 9,45 %
5,51 %
10
Jiné
0
Graf 2: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Tabulka 6: Sexuální orientace respondentů Sexuální orientace Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Heterosexuální
59
46,46
Homosexuální
57
44,88
Bisexuální
10
7,87
Nechci uvést
1
0,79
Celkem
127
100
46,46 %
Heterosexuální
44,88 %
50 Homosexuální
40
Bisexuální
30 20
Nechci uvést
7,87 % 0,79 %
10 0
Graf 3: Sexuální orientace respondentů V následující položce respondenti uváděli svoji sexuální orientaci (viz tabulka 6, graf 3). K nabídnutým možnostem byla připojena i odpověď nechci uvést pro možný 38
nezájem ve vyplnění a případné chápání jevící se jako diskriminující. Z nabídnutých možností označilo 59 respondentů svou sexuální orientaci jako heterosexuální (46,46 %), 57 respondentů jako homosexuální (44,88 %), 10 respondentů označilo svou sexuální orientaci za bisexuální (7,87 %) a pouze 1 respondent v dotazované položce uvedl možnost nechci uvést (0,79 %).
Analýza jednotlivých položek
6.2
Analýza položky č. 5 – Jaký je Váš důvod pro vyšetření HIV (možno označit více odpovědí): Tabulka 7: Důvody vedoucí respondenty k vyšetření HIV Důvody vyšetření Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Nechráněný pohlavní styk
121
75,15
Poranění injekční jehlou
13
8,08
Příjem krevních derivátů
2
1,24
Aplikace drog do žíly
10
6,21
Jiné
15
9,32
Celkem
161
100
Poznámka: relativní četnost vypočítána z celkového počtu odpovědí, nikoli respondentů
Nechráněný pohlavní styk
75,15 %
80 70
Poranění injekční jehlou
60 50
Příjem krevních derivátů
40 30 20 10
9,32 % 8,08 % 1,24 %
Aplikace drog do žíly
6,21 %
Jiné
0
Graf 4: Důvody vedoucí respondenty k vyšetření HIV 39
Analýza položky č. 5 uvádí hlavní důvody, pro které se respondenti testují proti viru HIV (viz tabulka 7, graf 4). Při zodpovídání této položky bylo možné uvést více odpovědí. Z celkových 161 odpovědí (100 %) bylo zaznamenáno 121 (75,15 %) jako nechráněný pohlavní styk. Poranění injekční jehlou bylo zaznamenáno u 13 případů (8,08 %), příjem krevních derivátů byl zjištěn ve 2 případech (1,24 %). Získaný počet 10 odpovědí (6,21 %) byl vyhodnocen jako důvod aplikace drog do žíly. V nabídce položky č. 5 využilo 15 respondentů (9,32 %) vyplnit položku jiné a vyjádřit se i k jiným důvodům, pro které se nechávají vyšetřit: tři shodné odpovědi byly uvedeny jako jiný důvod, a to prevence. Dvě odpovědi byly zaznamenány jako selhání ochranných pomůcek (prasknutí kondomu). 10 odpovědí nebylo kategorizováno a jsou uvedeny následovně: „Diferenciovaná diagnostika“, „Poranění o sklo na diskotéce“, „Sklouznutí kondomu“, „Rizikové pracoviště – kontaktní centrum“, „Ze zvědavosti – pro moji informovanost“, „Člověk nikdy neví – jen tak“, „Promiskuita“, „Kompletní vyšetření krve“, „Preejakulační sekret na pohlavním orgánu“, „Kontakt s krví drogově závislého při poskytování první pomoci“. Analýza položky č. 6 – Bylo Vám testování na HIV doporučeno druhou osobou, např. partnerem, lékařem: Tabulka 8: Doporučení testování na HIV respondentům jinou osobou Doporučení testování Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano
21
16,54
Ne
106
83,46
Celkem
127
100
Při analýze položky č. 6 (viz tabulka 8) jsme zjišťovali, zda se osoby podrobují testování HIV výhradně z vlastní iniciativy či na doporučení (popud) jinou osobou. 21 respondentů (16,54 %) podstoupilo dobrovolné vyšetření HIV na doporučení jiné osoby. Zbylých 106 dotazovaných respondentů (83,46 %) podstoupilo dobrovolné vyšetření bez doporučení jiné osoby.
40
Analýza položky č. 7 – Využil/a jste v souvislosti s testováním možnost anonymního vyšetření na HIV: Tabulka 9: Využití anonymního testování na HIV u respondentů Anonymní testování Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano
62
48,82
Ne
65
51,18
Celkem
127
100
Položka č. 7 (viz tabulka 9) zkoumá preference v testování a využití anonymního vyšetření proti viru HIV. V celkovém počtu 127 dotazovaných (100 %) odpovědělo 62 respondentů (48,82 %) a následně označilo možnost ano, podstoupil/a jsem anonymní vyšetření. Zbylých 65 respondentů (51,18 %) označilo možnost ne, nevyužil/a jsem této možnosti. Analýza položky č. 8 – Jedná se o Vaše první vyšetření na přítomnost viru HIV: Tabulka 10: Četnost testování proti viru HIV Četnost testování Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Ano
59
46,46
Ne, opakované vyšetření
68
53,54
Celkem
127
100
U položky č. 8 získáváme informace o četnosti a využívání testování proti viru HIV (viz tabulka 10). V této položce měli respondenti určit, zda vyšetření podstupují poprvé nebo již v minulosti na testování byli a vyšetření využívají opakovaně. Z nabídnutých odpovědí zaznačilo 59 respondentů (46,46 %) možnost ano, pokračovalo položkou č. 10. Odpověď ve znění ne, vyšetření jsem podstoupil/a opakovaně uvedlo 68 respondentů (53,54 %) a pokračovalo položkou č. 9.
41
Analýza položky č. 9 – Vyšetření podstupujete opakovaně v intervalu: Tabulka 11: Interval opakování vyšetření HIV u respondentů Interval opakování vyšetření Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Týdnů
1
1,47
Měsíců
14
20,59
Let
22
32,35
Zcela nepravidelně
31
45,59
Celkem
68
100
45,59 %
Týdnů
50 45 40
32,35 %
Měsíců
35 30
20,59 %
Let
25 20 15 10
Zcela nepravidelně 1,47 %
5 0
Graf 5: Interval opakování vyšetření HIV u respondentů Položka č. 9 (viz tabulka 11, graf 5) byla vyhodnocována na základě odpovědí z předchozí položky č. 8. Informuje o časovém intervalu, po kterém se respondenti nechávají opakovaně vyšetřit na přítomnost viru HIV. Předložený výběr odpovědí k této položce byl sestaven spíše na podkladě osobní zkušenosti nežli na teoretických znalostech. Relativní četnost byla určena z celkového počtu 68 respondentů (100 %), kteří odpovídali dle instrukcí. Interval vyšetření týdnů označil 1 z respondentů (1,47 %), měsíců 14 respondentů (20,59 %), let 22 respondentů (32,35 %) a možnost zcela nepravidelně uvedlo 31 respondentů (45,59 %).
42
Analýza položky č. 10 – Využil/a jste někdy testování na HIV formou rychlého terénního testu mimo zdravotnické zařízení, např. INSTI test: (Odpověděli jste na položku č. 10 záporně, pokračujte položkou č. 12) Tabulka 12: Využití alternativní formy testování na HIV respondenty Alternativní způsoby testování Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano, znám. Ještě jsem ji nevyužil/a.
36
28,34
Ano, znám. Již jsem ji využil/a.
24
18,90
Ne
67
52,76
Celkem
127
100
52,76 %
60
Ano, znám. Ještě jsem ji nevyužil/a.
50 40
Ano, znám. Již jsem ji využil/a.
28,34 %
30
18,90 %
20
Ne
10 0
Graf 6: Využití alternativní formy testování na HIV respondenty Při vyhodnocování položky č. 10 (viz tabulka 12, graf 6) jsme zjišťovali využívání alternativní možnosti testování na přítomnost viru HIV mimo zdravotnické zařízení a následnou zkušenost s formou tohoto testování. Ze 127 respondentů uvedlo 36 možnost ano, znám tuto možnost testování. Ještě jsem ji nevyužil/a (28,34 %). Možnost ano, znám tuto formu testování. Již jsem ji využil/a označilo 24 respondentů (18,90 %). Ne, neznám tuto možnost rychlého klinického testování uvedlo 67 respondentů (52,76 %).
43
Analýza položky č. 11 – Test pro rychlou detekci viru HIV v krvi byste si nechal/a provést a výsledek sdělit (možno označit více odpovědí): Tabulka 13: Interpretace a sdělení výsledku testu pro rychlou detekci viru HIV Interpretace a sdělení výsledků Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Lékařem
43
41,75
Všeobecnou sestrou
18
17,46
Test bych si provedl sám/a
26
25,25
Sociálním pracovníkem
13
12,63
Jiné
3
2,91
Celkem
103
100
Poznámka: relativní četnost vypočítána z celkového počtu odpovědí, nikoli respondentů
41,75 %
Lékařem
45 40
Všeobecnou sestrou
35 25,25 %
30 25 20
Test bych si provedl sám/a 17,46 %
Sociálním pracovníkem
12,63 %
15 10
2,91 %
Jiné
5 0
Graf 7: Interpretace a sdělení výsledku testu pro rychlou detekci viru HIV V položce č. 11 (viz tabulka 13, graf 7) odpovídali pouze respondenti, kteří na předchozí položku č. 10 odpověděli kladně. V otázce zjišťujeme, kým by si respondenti nechali test pro rychlou detekci viru HIV provést, vyhodnotit a jeho výsledek sdělit. Z celkového počtu kladně označených odpovědí (n = 103, 100 %) bylo zaznamenáno 43 možností lékařem (41,75 %), 18 možností všeobecnou sestrou (17,46 %), 26 možností test bych si provedl sám/a (25,25 %), 13 možností sociálním pracovníkem (12,63 %) a tři možnosti (2,91 %) byly označeny jako jiné: „Pracovnice K-centra“, „Je mi to jedno“, „Vyškolená sestra“. 44
Analýza položky č. 12 – Vyzkoušel/a jste někdy aplikaci drog intravenózní cestou (aplikaci drog do žíly): Tabulka 14: Zkušenost respondentů s intravenózními drogami Zkušenost s i. v. drogami Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano
13
10,24
Ne
114
89,76
Celkem
127
100
Při analýze položky č. 12 (viz tabulka 14) vyhodnocujeme zkušenosti respondentů s intravenózními drogami, které pro ně mohou být důvodem pro testování na přítomnost viru HIV. Z nabídnutých možností označilo 13 respondentů (10,24 %) možnost ano, mělo tedy zkušenost s aplikací intravenózních drog. 114 respondentů (89,76 %) označilo možnost ne, nemělo tedy zkušenost s aplikací intravenózních drog. Analýza položky č. 13 – Podstupujete dobrovolnou diagnostiku na HIV v rámci vytvoření nového partnerského vztahu: Tabulka 15: Důvod vyšetření na HIV v rámci vytvoření partnerského vztahu Nový partnerský vztah Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano
62
48,82
Ne
65
51,18
Celkem
127
100
Předložením položky č. 13 (viz tabulka 15) jsme zjišťovali důvod pro testování na HIV v rámci vytvoření nového partnerského vztahu. Ze 127 respondentů 62 odpovědělo (48,82 %) ano, tedy podstupovalo testování při vytvoření nového partnerského vztahu. Zbylý vzorek 65 respondentů (51,18 %) označil možnost ne a pokračoval dle instrukcí položkou č. 15.
45
Analýza položky č. 14 – Podstupuje i Váš/e partner/ka vyšetření na HIV: Tabulka 16: Testování na HIV partnerů a partnerek dotazovaných respondentů Testování partnerů a partnerek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano
33
53,23
Ne
14
22,58
Nevím o tom
15
24,19
Celkem
62
100
Poznámka: relativní četnost vypočítána z celkového počtu kladných odpovědí položky č. 13
Položka č. 14 (viz tabulka 16) zjišťuje u respondentů testování partnerů a partnerek v rámci vytvoření nového partnerského vztahu (n = 62, 100 %). Z označených 33 odpovědí (53,23 %) byla zaznamenána možnost ano, testuje se tedy celý pár. 14 respondentů (22,58 %) označilo možnost ne, testuje se tedy pouze jeden z partnerů. 15 respondentů (24,19 %) označilo možnosti nevím o tom. Analýza položky č. 15 – Zajímáte se aktivně o danou problematiku HIV/AIDS: Tabulka 17: Zájem respondentů o problematiku HIV/AIDS Zájem o problematiku Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano
45
35,43
Ne
82
64,57
Celkem
127
100
Předložením položky č. 15 (viz tabulka 17) jsme od respondentů získali informace o aktivním zájmu v dané problematice týkající se HIV/AIDS. Na základě vyhodnocení položky z celkového počtu 127 respondentů (100 %) odpovědělo 45 ano, aktivně vyhledávám informace (35,43 %). Možnost ne, informace získávám náhodně, označilo 82 respondentů (64,57 %).
46
Analýza položky č. 16 – Informace o dané problematice získáváte především ze zdrojů (možno označit více odpovědí): Tabulka 18: Preferované zdroje v získávání informací o HIV/AIDS Informační zdroje Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Odborná literatura
30
12,30
Televize
35
14,34
Noviny, časopisy
36
14,75
Internet
102
41,80
Edukační letáky
18
7,38
Odborné semináře
5
2,05
Přednášky
8
3,28
Jiné
10
4,10
Celkem
244
100
Poznámka: relativní četnost vypočítána z celkového počtu odpovědí, nikoli respondentů
Odborná literatura
41,80 %
45
Televize
40
Noviny, časopisy
35
Internet
30 25 20 15 10 5
Edukační letáky
14,75 % 14,34 % 12,30 %
Odborné semináře 7,38 %
4,10 %
3,28 % 2,05 %
Přednášky Jiné
0
Graf 8: Preferované zdroje v získávání informací o HIV/AIDS Položka č. 16 (viz tabulka 18, graf 8) vyhodnocuje informaci o preferenci informačních zdrojů ve vyhledávání a získávání informací týkající se HIV/AIDS. Z nabídnutých možností měli respondenti příležitost označit více odpovědí. Celkový počet označených možností činil v součtu 244 (100 %), ze kterých bylo 30 odpovědí (12,30 %) zaznamenáno jako odborná literatura, 35 odpovědí (14,34 %) televize, 36 odpovědí (14,75 %) noviny, časopisy, 102 odpovědí (41,80 %) internet, 18 odpovědí 47
(7,38 %) edukační letáky, 5 odpovědí (2,05 %) odborné semináře, 8 odpovědí (3,28 %) přednášky a 10 odpovědí (4,10 %) bylo uvedeno v kolonce jiné: dvě odpovědi byly totožné, uvedené jako „Známí“, čtyři stejné „V K-centru“. Zbylé nekategorizované, jednotlivě uvedené: „Rádio“, „Lékaři“, „Od lidí s HIV“, „Osvěta na základní škole“. Analýza položky č. 17 – Jsou informace, které získáváte z Vašeho pohledu dostačující: Tabulka 19: Subjektivní pohled respondentů na dostatečnost získávaných informací o HIV/AIDS Dostatečnost informací Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano
46
36,22
Spíše ano
64
50,39
Ne
9
7,09
Spíše ne
8
6,30
Celkem
127
100
60 50
Ano
50,39 %
Spíše ano
36,22 %
40 Ne 30 20
7,09 %
6,30 %
Spíše ne
10 0
Graf 9: Subjektivní pohled respondentů na dostatečnost získávaných informací o HIV/AIDS Při analýze položky č. 17 (viz tabulka 19, graf 9) jsme zjišťovali subjektivní pohled respondentů na dostatečnost a dostupnost informací o HIV/AIDS při jejich aktivním či pasivním získávání. Ze 127 respondentů (100 %) označilo 46 možnost ano (36,22 %), informace jsou dostačující, možnost spíše ano 64 (50,39 %). Možnost ne 9 respondentů (7,09 %) a spíše ne 8 respondentů (6,30 %). 48
Analýza položky č. 18 – Byl pro vás dotazník srozumitelný: Tabulka 20: Srozumitelnost dotazníku respondentům Srozumitelnost dotazníku Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Ano
125
98,43
Ne, uveďte položky
2
1,57
Celkem
127
100
Analýza položky č. 18 (viz tabulka 20) poukazovala na srozumitelnost dotazníku a pochopení jednotlivých položek v dotazníkovém formuláři. Ze 127 respondentů (100 %) bylo označeno 125 odpovědí jako ano (98,43 %), dotazník byl srozumitelný a respondenty chápán. Nesrozumitelnost položek v dotazníku byla zaznamenána u 2 respondentů (1,57 %). Jeden respondent uvedl jako nesrozumitelnou položku č. 7, druhý respondent položky č. 10 a 11. Analýza položky č. 19 – Zde máte možnost vyjádřit se k dané problematice: V poslední položce č. 19 měli respondenti příležitost se osobně vyjádřit k dané problematice, zaznamenat své pocity a názory k tématu HIV/AIDS. Ze 127 (100 %) respondentů využilo této možnosti odpovědět 12 respondentů. Citace jednotlivých respondentů uvádíme pouze s uvedením pohlaví a věku. Muž 32 let „Je důležité se chránit.“ Žena 42 let „Chtěla jsem anonymně, ale anonymně v ČR znamená uvést o sobě veškeré nacionály. Lidi – přemýšlejte – myšleno na ty nahoře!“ Muž 26 let „Osvěta v rámci prevence HIV/AIDS už není, co bývala.“
49
Muž 40 let „Nebezpečí HIV/AIDS se málo zdůrazňuje.“ Muž 34 let „Zdraví má člověk pouze jedno, tak je třeba dbát na jeho ochranu a časem je test HIV i základem pro život ve dvou.“ Žena 26 let „Je třeba více dbát na informovanost široké veřejnosti.“ Muž 17 let „Čekat dvě hodiny na výsledek…nejdelší 2 hodiny mého života. Aspoň si člověk uvědomí a zamyslí se nad svým chováním a poučí se. Já jsem poučen a doufám ve své zdraví. Mé zdraví je to nejdůležitější, vše ostatní je s porovnání s jistou smrtí nic. Bůh mi pomáhej.“ Žena 28 let „Mám obrovskou paranoiu a strach z této nemoci, jen ten název je odstrašující.“ Žena 25 let „Lidé by o tom měli vědět více a nebýt lhostejní a domýšliví.“ Muž 24 let „Podle mě není v ČR dosti prezentován následek HIV.“ Muž 27 let „Myslím, že by všichni měli využívat možnosti zdarma se otestovat v centrech.“ Muž 32 let „Málo míst, kde se dá udělat test.“
50
7
DISKUZE
Předložená bakalářská práce s názvem „Důvody dobrovolné diagnostiky v prevenci přenosu nákazy virem HIV“ zjišťuje osobní důvody respondentů účastnících se výzkumného šetření, pro které využívají testování na HIV. Vyhodnocuje jaké rizikové chování a okolnosti vedou k samotné diagnostice. Na téma problematiky HIV/AIDS bylo publikováno mnoho prací. Ovšem mnohdy je nebylo možné porovnávat. Práce s podobnými náměty se zabývají spíše všeobecnou problematikou, informovaností a znalostmi. Jsou často zaměřeny na věkové kategorie adolescentů, teoretické znalosti v oblasti prevence, geografické aspekty aj. Při srovnání analyzovaných dat bylo klíčové využití článku s názvem Prevence HIV infekce, který byl publikován v časopise Sestra v lednu 2014, jehož autory jsou Radim Němec a Yvetta Vrublová. Zmíněný článek byl vypracován na podkladě bakalářské práce Radima Němce v roce 2011 na Ostravské univerzitě v Ostravě, Lékařské fakultě (nedostupná studentům jiných univerzit a vysokých škol).71 Dále byly pro srovnání přínosem údaje ze statistik Státního zdravotnického ústavu za leden 2014, kumulativní data výskytu a šíření HIV/AIDS vydané ke Světovému dni boje proti AIDS 2013. Pro empirickou část byly sestaveny dva cíle, které byly ověřovány pomocí šesti očekávaných výsledků blíže popsaných a vyhodnocených v diskuzi. Průměrný věk respondentů činil 30 let. Nejmladší z respondentů uvedl věk 17 a nejstarší věk 51. Nejvíce zastoupené věkové rozmezí bylo v kategorii ≤ 29 let, tj. 55,91 % (viz tabulka 3, graf 1, str. 36). Pohlaví respondentů (viz tabulka 4, str. 37) se po vyhodnocení výrazně lišilo, ženy 24,41 % a muži 75,59 %, tedy v poměru 1:3 ve prospěch mužů. Nejvyšší dosažené vzdělání bylo totožně zastoupeno v počtu odpovědí, tj. 37,01 % ve středním odborném s maturitou a vysokoškolském. Dle úrovně
71
Srov. NĚMEC, R., VRUBLOVA, Y., Prevence HIV infekce. Sestra, 2014, roč. 24., č. 1, s. 34-36.
51
dosaženého vzdělání procentuální zastoupení klesalo od nejvyššího po nejnižší (viz tabulka 5, graf 2, str. 37-38). Odpovědi na položku sexuální orientace byly následující: heterosexuální 46,46 %, homosexuální 44,88 %, bisexuální 7,87 % a pouze 0,79 % respondentů svou orientaci neuvedlo (viz tabulka 6, graf 3, str. 38). Zajímavá byla téměř stejná účast heterosexuálních a homosexuálních respondentů. Výsledky mohly být ovlivněny umístěním interaktivního dotazníku na internetové stránky určené pro homosexuální komunitu. Po vyhodnocení této položky bylo možné tvrdit, že nejvíce využívá testování
vzorek
respondentů
mající
sexuální
styk
se
stejným
pohlavím
(homosexuální/bisexuální, tj. v součtu 52,75 %). Jakékoliv následné spekulace a domněnky v rámci vyššího či nižšího vzorku respondentů z pozice sexuální orientace při testování HIV mohou působit diskriminačně, proto nejsou uváděny. Druhá část dotazníku se zabývala položkou č. 5. Uvádí důvody, pro které podstupují respondenti diagnostiku HIV. Sestavení možností položky proběhlo skrze informace uvedené na internetových stránkách ČSAP (viz kap. 2, str. 22-23). Po analýze položky byl nechráněný pohlavní styk vyhodnocen jako nejčastější důvod pro testování HIV (tj. 75,15 %). Obdobný počet odpovědí byl respondenty označen v možnosti poranění injekční jehlou 8,08 % a aplikace drog do žíly 6,21 % v pořadí čtvrtém nejčastějším. Srovnáním se statistickými daty ke dni 31. 1. 2014 bylo možné tvrdit, že injekční uživatelé drog jsou též na 4 místě v kategorii osob ve zvýšeném riziku HIV.72 Rizikové chování (nechráněný pohlavní styk, tj. 76 %) uvedené v článku Prevence HIV infekce bylo i zde dominantně respondenty zastoupeno.73 Porovnáním obou prací s výsledky kumulativních statistik publikované Státním zdravotnickým ústavem koncem roku 2013 vedl k hlavnímu přenosu HIV právě sexuální styk.74 Na podkladě těchto skutečností lze konstatovat, že stálým důvodem pro podstoupení testování proti viru HIV je nechráněný pohlavní styk.
72
Srov. Státní zdravotní ústav. Zpráva o šíření a výskytu HIV/AIDS za rok 2014 [online]. 2014 [cit. 2014. 03. 12]. Dostupné z WWW: . 73 Srov. NĚMEC, R., VRUBLOVA, Y., Prevence HIV infekce. Sestra, 2014, roč. 24., č. 1, s. 35. 74 Srov. Státní zdravotní ústav. Tisková zpráva Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS ke Světovému dni boje proti AIDS 2013 [online]. 2014 [cit. 2014. 03. 12]. Dostupné z WWW: .
52
Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že nejčastějším důvodem pro dobrovolnou diagnostiku na HIV bude nechráněný pohlavní styk. Uvedený očekávaný výsledek byl potvrzen (viz tabulka 7, graf 4, str. 39). V celkovém množství odpovědí (n = 161, 100 %) byla dominantně zastoupena možnost nechráněný pohlavní styk v 75,15 % (n = 121). Položka č. 12 (viz tabulka 14, str. 45) vedla ke zjištění dalšího možného důvodu k testování HIV. Smyslem položky bylo zjistit, zda respondenti mají zkušenost s intravenózní aplikací drog. Pomocí položky ve znění „Vyzkoušel/a jste někdy aplikaci drog intravenózní cestou“ byl vyhodnocován druhý očekávaný výsledek. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že více než 25 % respondentů účastnících se výzkumného šetření uvede intravenózní aplikaci drog. Stanovený očekávaný výsledek nebyl potvrzen. Zkušenost s aplikací intravenózních drog mělo 10,24 % respondentů (n = 13) z celkového počtu (n = 127, 100 %). V položce č. 5 (viz tabulka 7, graf 4, str. 39) zjišťující důvody diagnostiky HIV byla zaznamenána možnost aplikace drog do žíly v 6,21 % (n = 10) odpovědí a nebyla též potvrzena. Z vyhodnocených výsledků bylo zjištěno, že zkušeností s injekčními drogami je více. Ovšem nebyly ve všech případech (porovnáno s položkou č. 5) důvodem pro samotné vyšetření proti viru HIV. Nižší počet přiznaných odpovědí v položce č. 5 mohl být hypoteticky zapříčiněn zatajením nebo dostatečnou edukací intravenózních uživatelů drog o nutnosti výměny injekčních stříkaček a jehel v prevenci přenosu infekčních onemocnění (probíhající zdarma v K-centrech). Injekční užívání drog nemuselo být tedy u respondentů důvodem pro podstoupení testu na HIV. Výsledky uvedené v článku Prevence HIV infekce uvádí, že injekční uživatelé drog byli zastoupeni v 50 %. V porovnání s výstupy našeho výzkumu jsou výsledky výrazně odlišné (viz výše).75
Pozn. tab. 7, graf 4, str. 39 udává celkový počet odpovědí respondentů, nikoliv četnost respondentů, která je vyjádřena v hodnocení očekávaného výsledku č. 1. Pozn. tab. 7, graf 4, str. 39 udává celkový počet odpovědí respondentů, nikoliv četnost respondentů, která je vyjádřena v hodnocení očekávaného výsledku č. 2. 75 Srov. NĚMEC, R., VRUBLOVA, Y., Prevence HIV infekce. Sestra, 2014, roč. 24., č. 1, s. 35.
53
V položce č. 13 (viz tabulka 15, str. 45) byl zjišťován hlavní motiv pro testování nový partnerský vztah. Zúčastněných 48,82 % respondentů uvedlo, že diagnostiku na HIV podstupuje při vytvoření nového partnerského vztahu. Zbylých 51,18 % respondentů diagnostiku v rámci partnerského vztahu nepotvrdilo. Charakter otázky byl vhodný k porovnání s prací Radima Němce ve spolupráci s Yvettou Vrublovou. Nový partnerský vztah byl v jejich článku zaznamenán v 4,45 % ze všech možných odpovědí.76 Z osobního přesvědčení je podstatné především testování na HIV v procesu začínajícího vztahu. Vědomá kontrola zdravotního stavu může vést k následnému snížení psychického traumatu obou partnerů. Každý z partnerů by měl tedy znát svůj zdravotní stav (HIV poz./neg.) a svědomitě svého partnera o výsledku informovat. Na základě položky č. 13 byl ověřován třetí očekávaný výsledek. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že více než 25 % respondentů podstoupí dobrovolnou diagnostiku HIV při vytvoření nového partnerského vztahu. Očekávaný výsledek byl potvrzen po analýze položky z celkového počtu 127 (100 %) respondentů. Možnost ano, tedy vyšetření podstupují na základě vytvoření nového partnerského vztahu, označilo 48,82 % (n = 62) respondentů. Položka č. 14 (viz tabulka 16, str. 46) ve znění „Podstupuje i Váš partner/ka vyšetření na HIV“ byla zodpovídána pouze respondenty, kteří v předchozí otázce č. 13 zvolili možnost ano. 53,23 % respondentů ví, že jejich partner či partnerka také podstupuje vyšetření na HIV. Zastoupení možnosti ne, partner či partnerka nepodstupuje vyšetření na HIV, činilo 22,58 %. 24,19 % respondentů uvedlo, že neví o tom, zda jejich partner či partnerka podstupuje testování na HIV. Hypoteticky se lze domnívat, že respondenti, kteří uvedli možnost ne, či nevím o tom, svůj zdravotní stav řeší pouze u sebe samotných a potencionální riziko nákazy ze strany svého partnera si neuvědomují. Ve třetí části dotazníkového formuláře byly mapovány okolnosti související s testováním HIV.
76
Srov. NĚMEC, R., VRUBLOVA, Y., Prevence HIV infekce. Sestra, 2014, roč. 24., č. 1, s. 35.
54
Položka č. 6 (viz tabulka 8, str. 40) informovala o doporučení diagnostiky HIV ze strany druhé osoby. Tvrzení respondentů nás zajímalo především proto, že dobrovolnou diagnostiku podstupují z vlastního přesvědčení. Ale motiv, pro který se testují, může být na základě doporučení např. partnera v rámci vztahu nebo osoby, se kterou mohli mít nechráněný pohlavní styk aj. Možnost ano, bylo jim tedy testování doporučeno druhou osobou, uvedlo 16,54 %. Na rozdíl od toho 83,46 % respondentů podstoupilo testování bez doporučení. Položka č. 7 (viz tabulka 9, str. 41) analyzovala využití anonymního testování na HIV. Anonymní vyšetření využilo 48,82 % respondentů a 51,18 % respondentů této možnosti nevyužilo. Důležité je však zmínit, že ne všechna pracoviště provádějící vyšetření proti viru HIV umožňují anonymní testování. Pokud ano, může se jednat o placenou službu. Zpoplatnění nemusí být případnými klienty akceptováno. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že více než 50 % respondentů podstupující dobrovolnou diagnostiku uvede, že využilo možnost anonymního vyšetření na HIV. Po vyhodnocení položky č. 7 nebyl očekávaný výsledek potvrzen. 48,82 % (n = 62) respondentů uvedlo možnost ano, podstoupil/a jsem anonymní vyšetření. Položka č. 8 (viz tabulka 10, str. 41) vyhodnocovala informaci, zda respondenti podstupují vyšetření na přítomnost viru HIV poprvé či opakovaně. Ověřovala očekávaný výsledek č. 5. Z odpovědí vyplynulo, že 46,46 % respondentů podstoupilo vyšetření poprvé a 53,54 % opakovaně. Dominantní procentuální zastoupení v opakovaném testování na HIV může vypovídat o kladném přístupu ve vyšetření svého zdraví. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede opakované dobrovolné vyšetření na přítomnost viru HIV. Z vyhodnocených celkových odpovědí (n = 127, 100 %) označilo 53,54 % (n = 68) respondentů možnost vyšetření jsem podstoupil/a opakovaně. Očekávaný výsledek byl potvrzen.
55
Položka č. 9 (viz tabulka 11, graf 5, str. 42) zjišťovala interval v opakování vyšetření proti viru HIV. Nabídnuté možnosti nevychází z doporučených směrnic o dodržení odstupu mezi uvědomělým rizikovým chováním a dobou, při které je možná detekce protilátek v krvi. Uvedené možnosti byly sestaveny na základě lepšího chápání respondenty s ohledem na jejich informovanost v dané problematice. Odpovědi na otázku byly po analýze položky následující: možnost týdnů 1,47 %, měsíců 20,59 %, let 32,35 % a zcela nepravidelně 45,59 %. Vhodné dodržení inkubační doby před samotným testováním jsou literaturou uváděné 2 až 3 měsíce od uvědomělého rizikového chování.77 Proto označená možnost testování v intervalu týdnů od rizikového chování nemusí být pro validní diagnostiku přínosem. Ostatní tvrzení respondentů jsou vhodná pro detekci protilátek anti HIV 1-2 v krvi. Položka č. 10 (viz tabulka 12, graf 6, str. 43) vypovídala o využití rychlých detekčních testů určených pro orientační diagnostiku HIV mimo zdravotnické zařízení. Názor respondentů nás zajímal především proto, že jejich snadné použití a rychlé vyhodnocení může vést k brzkému zjištění zdravotní situace. Jejich využití může být klienty lépe přijato a snášeno. Skrze uvedenou položku byl vyhodnocován poslední očekávaný výsledek. Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládám, že více než 25 % respondentů uvede, že již využilo možnost rychlého klinického testování pro detekci viru HIV v krvi. Stanovený očekávaný výsledek nebyl potvrzen. 18,90 % (n = 24) respondentů označilo možnost ano, znám tuto formu testování. Již jsem ji využil/a. Následných 28,34 % respondentů uvedlo, že tuto možnost testování zná, ale ještě ji nevyužili. 52,76 % respondentů nezná možnosti rychlého testování. Položka č. 11 zjišťovala informaci, kým by si účastníci výzkumného šetření nechali provést, vyhodnotit a výsledek sdělit při použití rychlého detekčního testu (viz tabulka 13, graf 7, str. 44). Na tuto položku odpovídali pouze respondenti, kteří znají některou z forem rychlých detekčních testů, případně s nimi mají osobní zkušenost. Zaznamenáno bylo 41,75 % odpovědí lékařem a 17,46 % všeobecnou sestrou. Stále lze 77
Srov. Národní program boje proti AIDS v České republice. Kdy byste měli jít na HIV test? [online]. 2011. [cit. 2014. 04. 23]. Dostupné z WWW: < http://www.aids-hiv.cz/aids/kdy-na-test.html>.
56
tedy tvrdit, že vyhodnocení a interpretace výsledků je populací věrohodně vnímána z řad odborníků. Druhou nejvíce preferovanou odpovědí (25,25 %) byla možnost test bych si provedl/a sám/a. Odpověď sociálním pracovníkem byla zaznamenána pouze v 12,63 % i přes jejich největší využívání právě v kontaktních centrech pro screeningová vyšetření. Uvedený výsledek (tj. 12,36 %, sociální pracovník) může být zkreslen převážně v důsledku toho, že K-centra jsou navštěvována výhradně rizikovou skupinou narkomanů. Dle osobní konzultace s p. Kučerovou, vedoucí kontaktního centra Prostějov, se neprovádí rutinní screeningové testování všem zájemcům. Ale právě osobám ve zvýšeném riziku HIV a jejich blízkým. Čtvrtá část dotazníkového formuláře dávala zpětnou vazbu o informovanosti, preferované formě získávání informací v problematice HIV/AIDS a celkovém chápání dotazníkového šetření skrze vytvořený formulář. Položka č. 15 (viz tabulka 17, str. 46) zjišťovala aktivní zájem ve vyhledávání informací. Z nabídnutých možností respondenti označili v největším počtu možnost ne, informace získávám náhodně, a to v 64,57 %. Možnost ano, informace aktivně vyhledávám, označilo 35,43 % respondentů. Položka č. 16 (viz tabulka 18, graf 8, str. 47) se zabývala informačními zdroji, ze kterých respondenti čerpají potřebné informace. Nejčastěji zaznamenanou odpovědí byl internet (41,80 %). Nejméně respondenti čerpají informace z přednášek (3,28 %) a odborných seminářů (2,05 %). Moderní doba s sebou přináší spoustu technických prostředků, ze kterých si můžeme informace opatřit během několika málo sekund. Prvořadé získávání informací skrze internet není zarážející. Domnívám se ovšem, že osvěta a edukace o tak závažné nemoci by měla být prvotně sdělována již adolescentům v rámci vzdělávacího procesu formou odborných seminářů a přednášek. Položka č. 17 (viz tabulka 19, graf 9, str. 48) zjišťovala subjektivní vnímání respondentů v dostatečnosti získávaných informací. Převážná většina respondentů vyznačila možnost spíše ano (50,39 %), ano (36,22 %) a kladně se vyjádřila pro dostatek informací. Pro druhou část respondentů jsou informace nedostačující. Možnost ne zvolilo 7,09 % a spíše ne 6,30 %. Vzhledem k nízkému zastoupení obou záporných možností se nabízí domněnka, že právě druhá část respondentů získává informace v průběhu vzdělávacího procesu. 57
Položka č. 18 (viz tabulka 20, str. 49) podávala zpětnou vazbu na srozumitelnost dotazníku. V 98,43 % byl respondentům dotazníkový formulář srozumitelný a neměli žádných připomínek. Nejasnost nastala v 1,57 % u položek č. 7, 10 a 11, avšak bez uvedení důvodů. Položka č. 19 koncipována jako otevřená umožnila respondentům spontánní vyjádření k danému tématu. Veškeré reakce zájemců v dotazníkovém šetření jsou zapsány formou citací s uvedením pohlaví a věku na str. 49-50.
58
NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ
8
Rozhodnutí pro testování proti viru HIV vychází bezpochyby z uvědomělosti jednotlivce. Při návrhu na změnu zjištěných nedostatků a zavedení do praxe je nezbytné působit nejenom na jednotlivce, ale především na celou populaci. Po následném vyhodnocení položek v dotazníku a zjištěných nedostatků navrhuji tato řešení: Systematickou edukaci v rámci nechráněného pohlavního styku Velký význam vidím především při výchově samotného dospívajícího dítěte. Vzor fungující monogamní rodiny zajišťuje prvotní článek v edukaci sexuálního života. Vštěpování zásad o chráněném pohlavním styku by dle mého názoru nemělo být tabu. Otevřené rozmlouvání o pozitivních i negativních následcích sexuálního styku by mělo být přirozené a pochopitelné úměrně věku jedince. Při edukaci by se měly využívat názorné ochranné pomůcky (kondom, femidom). Edukace o jejich správném zacházení vede k minimalizování a zabránění přenosu pohlavních chorob (HIV/AIDS, syfilis, kapavka aj.). K prevenci přenosu infekce HIV přispívá výchova k věrnosti jednomu partnerovi a sexuální zdrženlivost, která se může lišit s náboženským vyznáním. Otázka víry nemůže být brána jako samozřejmost, ovšem může se stát jedním z mnoha aspektů v prevenci proti infekčním nemocem. Edukace v prevenci užívání návykových látek a přenosu HIV Problematika prevence užívání návykových látek a boje proti infekci HIV/AIDS je pod záštitou mnoha organizací (viz str. 29-30). Tyto instituce organizují preventivní programy, besedy na základních a středních školách v ČR v rámci sexuální výchovy. Komunikují se žáky, řeší aktuální otázky, které zodpovídají proškolení HIV pozitivní lidé. Všeobecné povědomí v tomto směru je dle mého názoru na dobré úrovni, ale následky onemocnění nejsou dostatečně prezentovány. Pro důkladnější osvětu bych navrhoval jednoduché, pochopitelné edukační materiály formou brožur, které by byly dostupné všem zájemcům ve vzdělávacích institucích, v ordinacích praktického či dětského lékaře. Dále pro zvýšení pozornosti a možnosti využití testování bych 59
navrhoval umístění informačních materiálů na veřejná místa či do masmédií (billboardy, prostředky hromadné dopravy, TV, rádio aj.). Vzájemná informovanost obou partnerů Vzhledem k vyhodnoceným položkám zjištující využívání testování HIV při vytvoření partnerského vztahu a testování obou partnerů bych apeloval na všechny páry, aby mezi sebou dostatečně komunikovaly a podstoupily dobrovolné testování společně. Partnerům doporučuji, aby se dle výsledků (HIV poz./neg.) vzájemně informovali a z vlastního uvážení začali budovat vážný vztah. Zároveň si je důležité uvědomit, že i vztah mezi HIV pozitivním a HIV negativním partnerem může být plnohodnotný. Dostupnost a rovnoprávnost testování proti viru HIV Testování proti viru HIV je možné ve všech krajích ČR. Vyšetření na vyžádání provádějí na specializovaných pracovištích (AIDS centra, dermatovenerologické, infekční kliniky aj.). Ovšem podmínky pro testování jsou rozdílné (vyšetření za úplatu, neanonymní testování, nedostupnost z pozice bydliště). A právě tyto rozdíly mohou odradit případné zájemce o vyšetření. Proto bych navrhoval zavedení bezplatného a dostupnějšího anonymního testování např. u všech obvodních lékařů, jako je tomu na specializovaných pracovištích, kde tyto zmíněné výhody nabízí (např. Dům Světla v Praze). Troufám tvrdit, že finance vynaložené na preventivní vyšetření HIV jsou zanedbatelné oproti nákladným lékům, které jsou následně užívané k potlačení infekce HIV/AIDS.
60
ZÁVĚR
9
Bakalářská práce byla zaměřena na průzkum nejčastějších důvodů, pro které je využívána dobrovolná diagnostika v prevenci přenosu nákazy viru HIV/AIDS. Dále se soustředila na okolnosti vyplývající ze samotného testování. Teoretická část obsahuje celkově tři na sebe navazující kapitoly. Součástí první kapitoly je stručný pohled do historie vzniku infekce HIV a onemocnění AIDS, postupné seznámení s obecnými fakty týkající se základního rozdělení a typů HIV, klinických projevů a stádií onemocnění. Důraz je kladen především na diagnostické možnosti a použití komerčních testů pro rychlý orientační záchyt viru HIV z krve. Závěr kapitoly informuje o podpůrné terapii v potlačení virové rezistence. Následující část práce zmiňuje epidemiologickou problematiku na území ČR a ve světě, která vychází ze statistických dat. Udává výčet možných cest k zabránění a dalšímu šíření nákazy. Poslední kapitola popisuje hlavní zásady, které by měly být dodržovány v prevenci přenosu infekce HIV. Poskytnuty jsou stručné informace o organizacích, které se aktivně zabývají zmíněnou problematikou. Empirická část byla soustředěna na zjištění nejčastěji uváděných tvrzení od respondentů, pro které využívají dobrovolné vyšetření proti viru HIV. Skrze předložený dotazníkový formulář byly mapovány a následně vyhodnocovány důvody, rizikové chování a souvislosti v preventivní diagnostice HIV. Stanovené cíle a očekávané výsledky empirické části: Cíl č. 1: Zjistit důvody vedoucí k dobrovolné diagnostice HIV u vyšetřovaných osob. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že nejčastějším důvodem pro dobrovolnou diagnostiku na HIV bude nechráněný pohlavní styk – potvrzeno.
61
Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že více než 25 % respondentů účastnících se výzkumného šetření uvede intravenózní aplikaci drog – nepotvrzeno. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že více než 25 % respondentů podstoupí dobrovolnou diagnostiku HIV při vytvoření nového partnerského vztahu – potvrzeno. Cíl č. 2: Specifikovat sledované okolnosti související s dobrovolnou diagnostikou HIV. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že více než 50 % respondentů podstupujících dobrovolnou diagnostiku uvede, že využilo možnost anonymního vyšetření na HIV – nepotvrzeno. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede opakované dobrovolné vyšetření na přítomnost viru HIV – potvrzeno. Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládám, že více než 25 % respondentů uvede, že již využilo možnost rychlého klinického testování pro detekci viru HIV v krvi – nepotvrzeno. Dovoluji si tvrdit, že všechny stanovené cíle byly splněny. Důležité je zmínit, že respondenti, kteří podstoupili dobrovolnou diagnostiku HIV a zapojili se do výzkumného šetření, jsou jen malým vzorkem občanů, který si je vědom svého (chtěného/nechtěného) rizikového chování. Z vyhodnocených odpovědí v dotazníku vyplývá, že je nezbytné se nad svým chováním pečlivě zamýšlet. Chovat se tak, aby nebylo nutné mít obavy z nákazy virem HIV.
62
ANOTACE
Příjmení a jméno autora:
Trávníček Robert
Instituce:
Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství
Název práce:
Důvody dobrovolné diagnostiky v prevenci přenosu nákazy virem HIV
Vedoucí práce:
Mgr. Jana Straková, Ph.D.
Počet stran:
86
Počet příloh:
8
Rok obhajoby:
2014
Klíčová slova:
HIV, AIDS, infekce HIV, prevence HIV, diagnostika HIV
Souhrn: Cílem bakalářské práce je zjistit důvody, které vedou k dobrovolné diagnostice viru HIV z řad osob podstupující testování. Teoretická část je zaměřena na všeobecnou problematiku infekce HIV, onemocnění AIDS a epidemiologickou situaci v České republice. Dále jsou poskytnuty informace o edukaci a prevenci této závažné infekce. Obsahem praktické části je analýza a interpretace výsledků dotazníkového šetření příčin, které jsou z pohledu respondentů považovány za zásadní pro využití testování HIV.
63
ANNOTATION
Surname and first name:
Trávníček Robert
Institution:
Masaryk University Faculty of Medicine Department of Nursing
Tittle of the work:
Reasons for voluntary diagnosis in preventing the transmission of HIV
Supervisor of the work:
Mgr. Jana Straková, Ph.D.
Number of pages:
86
Number of enclosure:
8
Year of defense:
2014
Key words:
HIV, AIDS, HIV infection, HIV prevention, diagnosis of HIV
Summary:
The aim of bachelor thesis is to identify the reasons that lead to voluntary HIV diagnosis among persons undergoing testing. The theoretical part is focused on general issues of HIV infection and AIDS disease, the epidemiological situation in the Czech Republic. In addition, information is provided about the education and prevention of this serious infection. The practical part is the analysis and interpretation of survey results causes that are from the perspective of the respondents considered essential for the use of HIV testing.
64
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BARTOŠOVÁ, Drahomíra; HUSA, Petr; CHALUPA, Petr; KRBKOVÁ, Lenka; HOLČÍKOVÁ, Alena. Infekční lékařství. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita 2005. 141 s. ISBN 80-210-3791-1. BENCKO, Vladimír, a kol. Epidemiologie, výukové texty pro studenty 1. LF UK. 1. vyd. Praha: Karolinum 2002. 168 s. ISBN 80-246-0383-7. BERAN, Jiří; VANIŠTA, Jiří, et al. Základy cestovního lékařství. 1. vyd. Praha: Galén 2006. 288 s. ISBN 80-7262-435-0. ČERNÝ, Zdeněk. Infekční nemoci. 1. vyd. Brno: NCO NZO 1997. 211 s. ISBN 807013-241-8. DVOŘÁK, Dušan. Metodika vzdělávacích programů prevence drogových závislosti a HIV/AIDS. 2. vyd. Praha: Filia 1995. 113 s. ISBN 80-901966-2-4. GÖPFERTOVÁ, Dana; PAZDIORA, Petr; DÁŇOVÁ, Jana. Epidemiologie. 1. vyd. Praha: Karlova univerzita 2006. 299 s. ISBN 80-246-1232-1. HUSA, Petr; KRBKOVÁ, Lenka; BARTOŠOVÁ, Drahomíra, a kol. Infekční lékařství, učební texty pro studenty všeobecného lékařství. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita 2011. 159 s. ISBN 978-80-210-5660-2. IVANOVÁ, Kateřina; JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Dotisk 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2009. 99 s. ISBN 978-80-244-1832-2. KALA, Miroslav; MAREŠ, Jan. Lumbální punkce a mozkomíšní mok. 1. vyd. Praha: Galén 2008. 137 s. ISBN 978-80-7262-568-0. 65
KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada 2007. 352 s. ISBN 978-80-247-1830-9. MAŠATA, Jaromír; JEDLIČKOVÁ, Anna, a kol. Infekce v gynekologii. Praha: Maxdorf 2006. 154 s. ISBN 80-7345-107-7. NĚMEC, Radim; VRUBLOVA, Yvetta. Prevence HIV infekce. Sestra, 2014, roč. 24., č. 1. s. 34 - 36. ISSN 1210-0404. ROZSYPAL, Hanuš. AIDS: klinický obraz a léčba. Praha: Maxdorf 1998. 236 s. ISBN 80-85800-92-6. SLIPAC, Josip. Bezkrevní medicína. 2. vyd. Praha: Triton 2011. 245 s. ISBN 987-807387-465-0. ŠEJDA, Jan., et al. Prevence, léčba a další aspekty nákazy HIV/AIDS. 1.vyd. Praha: Galén 1993. 267 s. ISBN 80-85824-02-7.
WEISS, Petr, a kol. Sexuologie. Praha: Grada 2010. 744 s. ISBN 978-80-247-2492-8. ELEKTRONICKÉ ZDROJE 004. Občanské sdružení CODE 004 [online]. 2001-2013. [cit. 2013.11.21]. Dostupné z WWW: . AIDStest. Jak to funguje [online]. 2010. [cit. 2013.11.12]. Dostupné z WWW: . AIDStest. O produktu [online]. 2010. [cit. 2013. 11. 12]. Dostupné z WWW: . AIDS server. Psychická podpora [online] 1997-2013. [cit. 2013. 12.13]. Dostupné z WWW: < http://aids.alms.cz/cz/aids-fakta-205.php>. 66
ČSAP. Přenos HIV infekce [online]. 2011. [cit. 2013. 11. 06]. Dostupné z WWW: . ČSAP. Testování v jihomoravském kraji [online]. 2014. [cit. 2014. 05. 01]. Dostupné z WWW: . GAY INICIATIVA. Den doje proti AIDS [online].[cit. 2013.11.21]. Dostupné z WWW: . Grafy k tiskové zprávě NRL pro HIV/AIDS. Trendy vývoje HIV/AIDS v ČR v roce 2013 [online].[cit. 2014. 05. 03]. Dostupné z WWW: . HELP AIDS – informace, které pomohou v boji proti AIDS. Co znamená HIV a AIDS [online]. 2010-2013. [cit. 2013. 11. 06]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zdravotnictví České republiky. HIV test není určen pro sebetestování [online]. 2011. [cit. 2013.11.12]. Dostupné z WWW: . Národní program boje proti AIDS v České republice. Červená stužka [online]. 20112013. [cit. 2013.11.21]. Dostupné z WWW: . Národní program boje proti AIDS v České republice. Kdy byste měli jít na HIV test? [online]. 2011. [cit. 2013. 11. 06].
Dostupné z WWW:
hiv.cz/aids/kdy-na-test.html>. Národní program boje proti HIV v České republice. Dostupné preventivní materiály [online]. 2011 – 2013. [cit. 2014. 05. 01]. Dostupné z WWW: . 67
Národní referenční centrum. Výklad různých forem prevence [online]. [cit. 2013. 11. 08]. Dostupné z WWW: . NĚMEČEK, Vratislav. Státní zdravotní úřad. Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické
situace
HIV/AIDS
v
ČR
[online].
[cit.
2014.
05.
05].
Dostupný z WWW: . OraQuick. O testech [online]. 2010. [cit. 2013. 11. 12]. Dostupné z WWW: . OraQuick. Provedení testu [online]. 2010. [cit. 2013. 11. 20]. Dostupné z WWW: . Sdružení podané ruce. Kontaktní centrum Prostějov [online]. 1995-2013. [cit. 2013. 11. 14]. Dostupné z WWW: . Státní zdravotní ústav. Měsíční výkazy o výskytu a šíření HIV/AIDS v České republice [online]. [cit. 2013. 11. 18]. Dostupné z WWW: . Státní zdravotní ústav. Zpráva o výskytu a šíření HIV/AIDS za rok 2012 [online].[cit. 2013.12.05]. Dostupné z WWW: . Státní zdravotní ústav. Tisková zpráva Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS ke Světovému dni boje proti AIDS 2013 [online]. 2014 [cit. 2014. 03. 12]. Dostupné z WWW: .
68
Státní zdravotní ústav. Zpráva o šíření a výskytu HIV/AIDS za rok 2014 [online]. 2014 [cit. 2014. 03. 12]. Dostupné z WWW: . Velký lékařský slovník. Inkubační doba [online]. 2008. [cit. 2013. 11. 13]. Dostupné z WWW: .
WikiSkripta.
Prevence
[online].
[cit.
2013.
10.
30].
Dostupné
z WWW:
. ZAHRADNÍČEK, Ondřej. Mikrobiologie a imunologie pro všeobecné sestry: informační systém Masarykovy univerzity [online]. 2013 [cit. 2014. 03. 11]. Dostupné z WWW: . Zákony pro lidi. Postupy prováděné v souvislosti s odběrem [online]. 2010-2013. [cit. 2013. 11. 14]. Dostupné z WWW: .
69
SEZNAM ZKRATEK
AIDS
Acquired immunodeficiency syndrome
ARC
AIDS related complex
AZT
azidothymidinu
CD4
cluster of differentiation 4
CDC
Disease control and prevention
CNS
centrální nervová soustava
ČR
Česká republika
ČSAP
Česká společnost AIDS pomoc
DNA
Deoxyribonucleic acid
ELISA
Enzyme-liked immuno sorbent assay
GIT
gastro intestinální trakt
HAART
Highly active antiretroviral therapy
HBV
Hepatitis B virus
HCV
Hepatitis C virus
HHV
Human herpesvirus
HIV
Human immunodeficiency virus
HSV
Herpes simplex virus
IFA
Imunofluorescence assay
i. v.
intra venózní
KS
Kaposiho sarkom
kap.
kapitola
neg.
negativní
NNRTI
Non-nucleoside reverse-trancriptase inhibitors
NRL
Národní referenční laboratoř
NRTI
Nukleoside reverse-trancriptase inhibitors
PCP
Pneumocystová pneumonie
PCR
Polymerase chair reaction
PGL
Perzistentní generalizovaná lymfadenopatie
PI
Protease inhibitors 70
poz.
pozitivní
pozn.
poznámka
QR
Quit response
RIPA
Radioimmunoprecipitation assay
SIV
Simian immunodeficiency virus
TV
televize
WB
Western blot
WWW
Word wide web
71
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Klasifikace infekce HIV dle CDC .............................................................. 14 Tabulka 2: Počet HIV pozitivních osob dle krajů ČR .................................................. 21 Tabulka 3: Věk respondentů ......................................................................................... 36 Tabulka 4: Pohlaví respondentů ................................................................................... 37 Tabulka 5: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ................................................... 37 Tabulka 6: Sexuální orientace respondentů .................................................................. 38 Tabulka 7: Důvody vedoucí respondenty k vyšetření HIV .......................................... 39 Tabulka 8: Doporučení testování na HIV respondentům jinou osobou........................ 40 Tabulka 9: Využití anonymního testování na HIV u respondentů ............................... 41 Tabulka 10: Četnost testování proti viru HIV .............................................................. 41 Tabulka 11: Interval opakování vyšetření HIV u respondentů ..................................... 42 Tabulka 12: Využití alternativní formy testování na HIV respondenty ....................... 43 Tabulka 13: Interpretace a sdělení výsledku testu pro rychlou detekci viru HIV ........ 44 Tabulka 14: Zkušenost respondentů s intravenózními drogami ................................... 45 Tabulka 15: Důvod vyšetření na HIV v rámci vytvoření partnerského vztahu ............ 45 Tabulka 16: Testování na HIV partnerů a partnerek dotazovaných respondentů ......... 46 Tabulka 17: Zájem respondentů o problematiku HIV/AIDS........................................ 46 Tabulka 18: Preferované zdroje v získávání informací o HIV/AIDS ........................... 47 Tabulka 19: Subjektivní pohled respondentů na dostatečnost získávaných informací o HIV/AIDS ..................................................................................................................... 48 Tabulka 20: Srozumitelnost dotazníku respondentům.................................................. 49 Tabulka 21: Testování HIV dle pracovišť v jihomoravském kraji ............................... 80
72
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1: Věk respondentů ............................................................................................... 36 Graf 2: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ......................................................... 38 Graf 3: Sexuální orientace respondentů ........................................................................ 38 Graf 4: Důvody vedoucí respondenty k vyšetření HIV ................................................ 39 Graf 5: Interval opakování vyšetření HIV u respondentů............................................. 42 Graf 6: Využití alternativní formy testování na HIV respondenty ............................... 43 Graf 7: Interpretace a sdělení výsledku testu pro rychlou detekci viru HIV ................ 44 Graf 8: Preferované zdroje v získávání informací o HIV/AIDS .................................. 47 Graf 9: Subjektivní pohled respondentů na dostatečnost získávaných informací o HIV/AIDS ..................................................................................................................... 48
73
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1: Provedení INSTI testu a odečet výsledku HIV .......................................... 76 Obrázek 2: Edukační materiál v prevenci infekce virem HIV ...................................... 77 Obrázek 3: Graf vývoje HIV/AIDS od roku 1986 − 2013 ........................................... 78 Obrázek 4: Nové případy HIV infekce v ČR v jednotlivých letech ............................. 79
74
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1 – Provedení a vyhodnocení INSTI testu ....................................................... 76 Příloha 2 – Edukační materiál „Infekce virem HIV“ .................................................... 77 Příloha 3 – Trend vývoje infekce HIV v ČR od roku 1986 – 2013 .............................. 78 Příloha 4 – Nové případy infekce HIV v ČR od roku 1985 – 2013 ............................. 79 Příloha 5 – Testování v jihomoravském kraji ............................................................... 80 Příloha 6 – Žádost o umožnění dotazníkového šetření ................................................. 81 Příloha 7 – Dotazníkový formulář ................................................................................ 83 Příloha 8 – Vizitka obsahující odkaz a QR kód dotazníkového formuláře .................. 86
75
PŘÍLOHY
Příloha 1 – Provedení a vyhodnocení INSTI testu
INSTI test Čtyři snadné kroky…
Krok č. 1
Krok č. 2
Krok č. 3
Krok č. 4
… jasná odpověď do 60 sekund
Obrázek 1: Provedení INSTI testu a odečet výsledku HIV (převzato a upraveno) „INSTI test využívaný k rychle orientační diagnostice HIV pozitivity či negativity z kapilární krve. Provedení spočívá v dodržení čtyř kroků (odběr kapilární krve a postupné promísení s činidly č. 1, 2 a 3 na membránové jednotce). Následný odečet výsledků v možnosti NEGATIVNÍ, POZITIVNÍ, NEPLATNÝ.“78
78
AIDStest. Jak to funguje [online]. 2010. [cit. 2014.05.01]. Dostupné z WWW: .
76
Příloha 2 – Edukační materiál „Infekce virem HIV“
Obrázek 2: Edukační materiál v prevenci infekce virem HIV (převzato)79 Plakát sloužící jako edukační materiál. Zobrazuje výčet možností přenosu viru HIV dle stupně rizika a preventivní opatření. 79
Národní program boje proti HIV v České republice. Dostupné preventivní materiály [online]. 2011 – 2013. [cit. 2014. 05. 01]. Dostupné z WWW: < http://www.aids-hiv.cz/materialy/AIDS-plakat.pdf>.
77
Příloha 3 – Trend vývoje infekce HIV v ČR od roku 1986 – 2013
Obrázek 3: Graf vývoje HIV/AIDS od roku 1986 – 2013 (převzato)80 Uvedený graf popisuje celkový počet HIV pozitivních osob na území České republiky a počet osob s rozvinutým onemocněním AIDS.
80
NĚMEČEK, V., Státní zdravotní ústav. Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR [online]. [cit. 2014. 05. 05]. Dostupný z WWW: .
78
Příloha 4 – Nové případy infekce HIV v ČR od roku 1985 – 2013
Obrázek 4: Nové případy HIV infekce v ČR v jednotlivých letech (převzato)81 Graf znázorňující nárůst a zjištěný počet HIV pozitivních osob v České republice v jednotlivých letech od roku 1985 do 31. 12. 2013.
81
Grafy k tiskové zprávě NRL pro HIV/AIDS. Trendy vývoje HIV/AIDS v ČR v roce 2013 [online].[cit. 2014. 05. 03]. Dostupné z WWW: . Pozn. absolutní četnost vypočítána ze všech krajů České republiky
79
Příloha 5 – Testování v jihomoravském kraji Tabulka 21: Testování HIV dle pracovišť v jihomoravském kraji (převzato) Laboratoř RNDr. Čecháček Adresa: Kontakt: Testování: Poznámka:
Bratislavská 2, Brno, 3. patro Telefon: 545 215 719, E-mail: [email protected] PONDĚLÍ - PÁTEK 07:00 - 12:00 Běžné testování, anonymní testování zpoplatněno
Adresa: Kontakt: Testování: Poznámka:
Jihlavská 20, Brno, Telefon: 523 232 267, E-mail: [email protected] PONDĚLÍ - PÁTEK 07:00 - 12:00 Běžné testování
AIDS při FN Brno
Zdravotní ústav Brno, MUDr. Mihulová Adresa: Kontakt: Testování: Poznámka:
Mendlovo náměstí 17, Brno, 2. patro Telefon: 543 249 787, E-mail: [email protected] PONDĚLÍ - ČTVRTEK 07:00 - 11:00 Běžné testování, anonymní testování zpoplatněno
Adresa: Kontakt: Testování: Poznámka:
Purkyňova 17, Hodonín Telefon: 518 306 148, E-mail: [email protected] PÁTEK 07:00 - 15:30 Běžné testování, anonymní testování zpoplatněno
Nemocnice TGM Hodonín
Imunologická, alergologická laboratoř, RNDr. Flek Adresa: Kontakt: Testování: Poznámka:
Krajní 25, Blansko Telefon: 516 419 497, E-mail: [email protected]. PONDĚLÍ - PÁTEK 06:00 - 18:00 Běžné testování, anonymní testování zpoplatněno
Adresa: Kontakt: Testování: Poznámka:
MUDr. Jana Janského 11, Znojmo Telefon: 515 215 223, E-mail: [email protected] PONDĚLÍ - PÁTEK 07:00 - 09:00 Běžné testování, anonymní testování zpoplatněno
Adresa: Kontakt: Testování: Poznámka:
Purkyňova 36, Vyškov Telefon: 517 315 456, E-mail: [email protected] PONDĚLÍ - PÁTEK 06:00 - 14:30 Běžné testování, anonymní testování zpoplatněno
Adresa: Kontakt: Testování Poznámka:
Vlhká 10, Brno Telefon: 545 578 565, E-mail: [email protected] STŘEDA 17:00 - 20:00 Pouze pro ženy poskytující sexuální služby
Nemocnice Znojmo
Nemocnice Vyškov
R-R poradenské centrum Brno
„Seznam pracovišť provádějící vyšetření HIV v jihomoravském kraji. Při běžném testování je nutné uvést jméno, adresu a datum narození (údaje nutné pro pojišťovnu). V případě anonymního testování je přidělen kód, pod kterým testování probíhá.“82
82
ČSAP. Testování v jihomoravském kraji [online]. 2014. [cit. 2014. 05. 01]. Dostupné z WWW: .
80
Příloha 6 – Žádost o umožnění dotazníkového šetření
81
82
Příloha 7 – Dotazníkový formulář Dobrý den vážená paní/vážený pane, jmenuji se Robert Trávníček a jsem studentem 3. ročníku Masarykovy univerzity, oboru Všeobecná sestra. Touto formou bych Vás rád požádal o spolupráci ve vyplnění mého dotazníku na téma „Důvody dobrovolné diagnostiky v prevenci přenosu nákazy virem HIV“. Dotazník je zcela anonymní a získané odpovědi slouží pouze ke zpracování mé bakalářské práce. Vámi vybranou jednu odpověď označte křížkem, nebude-li uvedeno jinak. Předem děkuji za Váš čas a ochotu. Robert Trávníček 1. Váš věk, uveďte prosím: ……… let 2. Vaše pohlaví: Muž
Žena
3. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: Základní Střední odborné bez maturity Střední odborné s maturitou Vysokoškolské Jiné, uveďte jaké ….………………………………………………….…………. 4. Vaše sexuální orientace je: Heterosexuální Homosexuální Bisexuální Nechci uvést 5. Jaký je Váš důvod pro vyšetření HIV: (možnost označit více odpovědí) Nechráněný pohlavní styk Poranění injekční jehlou Příjem krevních derivátů (např. krevní transfuze) Aplikace drog do žíly Jiné, uveďte jaký ……..…………………………………………………………. 83
6. Bylo Vám testování na HIV doporučeno druhou osobou, např. partnerem, lékařem: Ano Ne, pro vyšetření jsem se rozhodl/a sám/a. 7. Využil/a jste v souvislosti s testováním možnost anonymního vyšetření na HIV: Ano, podstoupil/a jsem anonymní vyšetření. Ne, nevyužil/a jsem této možnosti. 8. Jedná se o Vaše první vyšetření na přítomnost viru HIV: Ano, přejděte prosím k položce č. 10 Ne, vyšetření jsem podstoupil/a opakovaně. 9. Vyšetření podstupujete opakovaně v intervalu: Týdnů Měsíců Let Zcela nepravidelně 10. Využil/a jste někdy testovaní na HIV formou rychlého terénního testu mimo zdravotnické zařízení, např. INSTI test: Ano, znám tuto možnost testování. Ještě jsem ji nevyužil/a. Ano, znám tuto formu testování. Již jsem ji využil/a. Ne, neznám tuto možnost rychlého klinického testování. (Odpověděli jste na položku č. 10 záporně, pokračujte položkou č. 12) 11. Test pro rychlou detekci viru HIV v krvi byste si nechal/a provést a výsledek sdělit: (možnost označit více odpovědí) Lékařem Všeobecnou sestrou Test byste si provedl sám/a Sociálním pracovníkem Jiné, uveďte kým ………………………………………………………………... 12. Vyzkoušel/a jste někdy aplikaci drog intravenózní cestou (aplikaci drogy do žíly): Ano Ne
84
13. Podstupujete dobrovolnou diagnostiku na HIV v rámci vytvoření nového partnerského vztahu: Ano Ne, pokračujte položkou č. 15 14. Podstupuje i Váš/e partner/ka vyšetření na HIV: Ano Ne Nevím o tom 15. Zajímáte se aktivně o danou problematiku HIV/AIDS: Ano, aktivně vyhledávám informace. Ne, informace získávám náhodně. 16. Informace o dané problematice získáváte především ze zdrojů: (možnost označit více odpovědí) Odborná literatura Televize Noviny, časopisy Internet Edukační letáky Odborné semináře Přednášky Jiné, uveďte jaké ….…………….………………………………………………. 17. Jsou informace, které získáváte z Vašeho pohledu dostačující: Ano Spíše ano Ne Spíše ne 18. Byl pro Vás dotazník srozumitelný: Ano Ne, uveďte položky ……………………………………………………………... 19. Zde máte možnost vyjádřit se k dané problematice: .................................................................................................................................... .................................................................................................................................... .................................................................................................................................... .................................................................................................................................... ………........................................................................................................................ 85
Příloha 8 – Vizitka obsahující odkaz a QR kód dotazníkového formuláře
Anonymní dotazníkové šetření „Důvody dobrovolné diagnostiky v prevenci přenosu nákazy virem HIV“ Interaktivní dotazník dostupný z WWW:
Interaktivní dotazník dostupný cestou QR kódu:
https://docs.google.com/forms/d/1YJSjDEM 7y-tRw0SdwvK8-CIiFeDRCQVEU0LWsFAmm V8/viewform
86
