MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
Petra Kliglová
MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA OŠETŘOVATELSTVÍ
Petra Kliglová
Erektilní dysfunkce a jejich vliv na partnerský život
Bakalářská práce
Vedoucí práce: PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.
Brno 2012
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje. Všechny citované zdroje, včetně elektronických, jsou uvedeny v seznamu citované literatury.
V Brně dne 25. května 2012
Podpis ………………………….
Děkuji PhDr. Andree Pokorné, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, za její cenné rady, připomínky a podněty při vytváření práce. V neposlední řadě za její empatický vztah a lidskost. Ráda bych poděkovala primářce MUDr. Taťáně Šrámkové, CSc. a primářce MUDr. Petře Sejbalové za jejich vstřícnost a umožnění sběru informací pomocí dotazníkového šetření v jejich sexuologických ambulancích. Rovněž děkuji všem pacientům, kteří byli ochotní a zúčastnili se vyplňování dotazníku. Velké poděkování patří mému manželovi za psychickou podporu, toleranci a odbornou pomoc při statistickém zpracování dat.
OBSAH
ÚVOD ............................................................................................................................. 7 1
EREKTILNÍ DYSFUNKCE ................................................................................... 9 1.1 Projevy poruchy erekce..................................................................................... 10 1.2 Anatomie mužského pohlavního orgánu .......................................................... 10 1.3 Anatomie a fyziologie erekce ........................................................................... 11 1.4 Etiopatogeneze a etiologie erektilní dysfunkce ................................................ 13 1.5 Diagnostika erektilních dysfunkcí .................................................................... 14 1.5.1 Anamnéza .................................................................................................. 15 1.5.2 Laboratorní vyšetření ................................................................................. 16 1.5.3 Fyzikální vyšetření ..................................................................................... 16 1.5.4 Pomocné vyšetřovací metody .................................................................... 17 1.6 Rozdělení erektilních poruch ............................................................................ 18 1.7 Psychogenní erektilní dysfunkce ...................................................................... 19 1.8 Organické erektilní dysfunkce .......................................................................... 20 1.8.1 Anatomické erektilní dysfunkce ................................................................. 20 1.8.2 Neurogenní erektilní dysfunkce ................................................................. 20 1.8.3 Endokrinní erektilní dysfunkce .................................................................. 21 1.8.4 Vaskulární erektilní dysfunkce ................................................................... 22 1.8.5 Erektilní dysfunkce vyvolané léčivy a toxiny ............................................ 23 1.9 Léčba erektilních dysfunkcí .............................................................................. 23 1.9.1 Léčba první volby erektilních dysfunkcí .................................................... 24 1.9.2 Léčba druhé volby erektilních dysfunkcí ................................................... 25 1.9.3 Léčba třetí volby erektilních dysfunkcí ...................................................... 26 1.10 Komunikace o erektilní dysfunkci .................................................................... 27 1.11 Vliv metabolického syndromu na erektilní poruchu ......................................... 28 1.12 Obor sexuologie ................................................................................................ 30
2
PARTNERSKÉ SOUŽITÍ ..................................................................................... 32 2.1 Sexuální život jako součást partnerského soužití.............................................. 32 2.2 Komunikace o erektilní dysfunkci v partnerském vztahu................................. 33 2.3 Vliv erektilní dysfunkce na psychické prožívání partnerů ............................... 33
2.4 Informace zaměřené na erektilní poruchy určené ženám ................................. 34 2.5 Partnerský sexuální nesoulad ............................................................................ 34 3
ROLE VŠEOBECNÉ SESTRY V PÉČI O OSOBY S EREKTILNÍ DYSFUNKCÍ ........................................................................................................ 36
4
CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY .................................................... 39 4.1 Metodika šetření a organizace průzkumu ......................................................... 41 4.1.1 Pilotní šetření .............................................................................................. 41 4.2 Charakteristika výzkumné metody ................................................................... 41
5
VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ........................................................................................ 43 5.1 Analýza výsledků výzkumného šetření ............................................................ 44 5.2 Ověření očekávaných výsledků ........................................................................ 87
6
DISKUSE .............................................................................................................. 91
7
NÁVRH NA DOPORUČENÍ PRO PRAXI........................................................ 100
ZÁVĚR ....................................................................................................................... 102 ANOTACE ................................................................................................................. 104 ANNOTATION .......................................................................................................... 105 LITERATURA A PRAMENY ................................................................................... 106 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 109 SEZNAM TABULEK ................................................................................................ 111 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................... 112 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 113
ÚVOD
Sex je přirozenou součástí života v živočišné říši. Potřeba rozmnožování patří mezi základní biologickou potřebu člověka, kterou je nutné uspokojovat. V dnešní uspěchané, stresující a konzumní době se stále více setkáváme s lidmi, u nichž se objevují závažná onemocnění nejen fyzického, ale i psychického původu. Bohužel, v některých případech mají choroby určitou souvislost s erektilní dysfunkcí. Uspokojování sexuální potřeby je mírně odsunováno do pozadí i vlastním stylem života. Problematika sexuálních dysfunkcí je, podle mého názoru, závažným ukazatelem nejen v partnerském soužití, ale může znamenat vážné zdravotní komplikace pro muže všech věkových kategorií. Erektilní dysfunkce (dále jen ED) se bohužel vyskytují stále častěji.1 Pro muže je toto téma velice choulostivé a zraňující. Muži jsou často svým pohlavním orgánem natolik zaujatí, že dokáží veřejně přiznat pouze úspěchy. V opačném případě jsou v situaci, kdy si problém nechtějí přiznat, dochází k ovlivnění sebevědomí a ne vždy jsou schopni o svých problémech s erekcí otevřeně hovořit. Partnerský vztah by měl být založen na komunikaci, důvěře, toleranci a podpoře. Problém v sexuální oblasti není pouze záležitostí muže, ale dotýká se obou partnerů, kteří spolu sdílejí pohlavní život. Negativní projevy v partnerském životě dávají často impulz k léčbě daných sexuálních poruch. U mužů může problém s erekcí trvat i několik let, než se rozhodnou k terapii. Nejčastěji se obrací na odborného sexuologického, nebo i praktického lékaře. Přestože problém s erekcí je celosvětový, stále se bohužel na lékaře obrací pouze zlomek mužů. Přitom léčba poruch je až v devadesáti procentech úspěšná. Erekce představuje celkové zdraví muže. Při jejich změnách je nutné myslet na cévní zásobení celého těla, aby byla včas odhalena příčina a případné skryté onemocnění, které může mít devastující důsledky.
1
PACÍK, D., Erektilní dysfunkce, Předmluva, [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10]
7
Záměrem práce je poukázat na význam problematiky ED, a na to zda dochází k negativnímu ovlivnění partnerského života. Dále vysledovat, zda partnerky jsou pro muže oporou a zda spolu partneři komunikují na téma vzniklých poruch erekce. Práce je tematicky rozdělena do dvou částí – teoretické a empirické. V teoretické části práce je stručně rozvedena problematika ED, hlavní příčiny poruch, jejich výskyt a rozdělení. Dále uvádím diagnostiku poruch a léčebné postupy. Součástí je i zmínka o metabolickém syndromu a jeho vlivu na erekci. Důležitou roli sehrávají partnerky mužů trpících různou poruchou erekce. Vlivem poruch dochází k ovlivnění partnerského soužití, komunikace, a to vše narušuje psychické rozpoložení obou partnerů. Proto je také této problematice věnována část textu. Ve své práci mimo jiné čerpám z elektronických zdrojů (stránek), které jsou určeny mužům – laikům, jako doplňujících materiálů, z důvodu omezeného přístupu k odborné literatuře, která se problematikou zabývá. V neposlední řadě se zabývám i rolí všeobecné sestry v ambulantním zařízení, kde se poruchy léčí. V empirické části práce se zaměřuji na hodnocení názorů mužů s poruchou erekce, na jejich aktuální život a ovlivnění daným onemocněním. Zaměřuji se na to, na základě čeho se rozhodují k léčbě, dále zda s partnerem/kou o problému komunikují, eventuálně jaké jsou důvody pro to, že spolu nekomunikují. Dále jsem chtěla zjistit, zda erektilní porucha negativně ovlivňuje partnerský vztah a jakým způsobem. V souvislosti s těmito projevy uvádím výsledky dotazníkového šetření prováděného v sexuologických ambulancích v Brně, mezi muži, kteří jsou zde dispenzarizováni a léčeni.
8
1
EREKTILNÍ DYSFUNKCE
Pozornost zaměřená na muže a jejich sexuální zdraví je velice důležitá. Projevující se erektilní dysfunkce neovlivňuje jen muže po stránce psychické, ale i fyzické. Disharmonie v sexuální oblasti se odráží i v celkovém partnerském vztahu. Závažnost stavu vymezuje již vlastní definice. „Erektilní dysfunkce je minimálně šest měsíců trvající neschopnost dosáhnout a udržet erekci dostatečně dlouhou a rigidní pro uspokojivou sexuální aktivitu.“2 Důvodem poruchy bývá nedostatečné nebo nespolehlivé, v některých případech i chybějící, ztopoření pohlavního údu muže. U některých pacientů se erekce dostaví, ovšem v kritickém okamžiku před imisí nebo krátce po ní, dojde k vymizení. V jiném případě se erekce nedostaví vůbec. Takto vzniklá negativní situace znesnadňuje, ale i znemožňuje provést vlastní soulož.3 Situace je vážná, protože porucha postihuje muže již od mladšího středního věku čím dále častěji. V roce 2001 byl v České republice (dále jen ČR) proveden průzkum agenturou STEM/MARK se zaměřením na výskyt erektilní dysfunkce. Výsledkem bylo zjištění, že 54 % mužů ve věku 35 – 65 let trpí některou z forem ED. Jde o vážné zjištění, které by mělo vést k zamyšlení. Porucha erekce představuje hodnocení celkového zdraví muže a zároveň ovlivňuje kvalitu pohlavního života celého páru.4 Zvyšující výskyt této poruchy je zaznamenáván zejména u mužů po čtyřicítce.5 Je prokázáno, že úplná ztráta erekce postihuje každého desátého muže nad 21 let. Malé procento mužů si je ochotno problém přiznat a svěřit se do péče lékařů. Důvodem k léčbě je selhání v sexuálním styku, které se vyskytne ve více než čtvrtině pokusů.6 „Ve světě se udává, že touto poruchou trpí více než 100 milionů mužů a v ČR potom 500 - 800 tisíc mužů.“7 Lékařskou pomoc přitom vyhledá pouze jedna desetina
2
ZÁMEČNÍK, L. a kol. Praktická andrologie dospělých, s. 58. Srov. KRATOCHVÍL, S. Sexuální dysfunkce příčiny a léčba, s. 21. 4 Srov. VRÁBLÍK, M., PRUSÍKOVÁ, M., Má váš pacient erektilní dysfunkci? A je to důležité?, Lékařské listy, s. 3. 5 Srov. ZVĚŘINA, J., Poruchy erekce a jejich terapie, Lékařské listy, s. 7. 6 Kolektiv autorů, Poruchami erekce se muži nemusejí zbytečně trápit. [online] © 2007 Dostupné na WWW: http://opetmuzem.com/novinky-a-zajimavosti/16_poruchami-erekce-se-muzi-nemuseji-zbytecne-trapit. [2007-0403] 7 PACÍK, D., Erektilní dysfunkce. Předmluva. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10] 3
9
mužů. Pacík8 uvádí, že podle provedeného průzkumu v ČR, poruchu erekce přiznal každý druhý muž.
1.1 Projevy poruchy erekce Jak již bylo řečeno, ED vystihuje neschopnost dosáhnout a udržet rigidní ztopoření penisu trvající opakovaně minimálně šest měsíců. Dříve se používal termín impotence, ten ovšem ne zcela přesně vystihoval daný problém. K dosažení erekce je zapotřebí souhry několika dějů. Především spolupráce psychiky, cévního zásobení, hladké svaloviny, ale i nervových reflexů a v neposlední řadě i hormonů. Většina mužů jistě ve svém životě zažila své jednorázové selhání, které ale nemůže být považováno za skutečnou erektilní dysfunkci. Za jednorázovým selháním stojí především psychika a celkové rozpoložení, kdy se muž cítí vystresován, unaven, nebo při změně partnerky.9
1.2 Anatomie mužského pohlavního orgánu S ohledem na hlavní téma práce považujeme za vhodné stručně zmínit anatomii zevních pohlavních orgánů muže, které tvoří penis a šourek. Pyj neboli penis je mužský pohlavní orgán sloužící k pohlavnímu styku. „Pyj se skládá z upevněného kořene (radix) a volného těla (corpus), které je zakončeno rozšířenou špičkou zvanou žalud pyje (glans penis). Kůže kryjící pyj je chabá a na konci vytváří kolem žaludu volně pohyblivý záhyb zvaný předkožka (prepucium).“10 Uvnitř pyje se nachází tři dlouhá válcovitá tělesa, tvořená topořivou tkání, a dále procházející částí močové trubice. Jednotlivá tělesa jsou pokryta hustou pojivovou 8
PACÍK, D., Erektilní dysfunkce. Předmluva. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10] 9 Kolektiv autorů. Jak se porucha erekce projevuje [online] © 2009 Dostupné na WWW: http://opetmuzem.cz/jakse-porucha-erekce-projevuje.html. 10 MARIEB, E. N., MALLATT, J. Anatomie lidského těla, s. 712.
10
tkání. Uvnitř je síť přepážek z hladké svaloviny a pojivové tkáně. Prostor v houbovité síti se při erekci plní krví. Houbovité těleso pyje (corpus spongiosum penis) se nachází uprostřed spodní strany penisu a obklopuje močovou trubici. Na distálním konci tvoří žalud pyje a na proximálním konci tvoří část kořene, která se nazývá bulbus pyje. Ta je připevněna k pánevnímu dnu. Povrch bulbu pokrývá sval musculus bulbospongiosus. Corpora cavernosa penis neboli topořivá tělesa, tvoří pár a představují většinu hmoty pyje. Umístěny jsou na hřbetní straně. Proximální konce v kořeni se nazývají raménka pyje neboli crura. Raménka jsou pokryta svalem musculus ischiocavernosus a upevněna ke stydkému oblouku kostěné pánve. Na hřbetu pyje se nachází většina hlavních cév a nervů.11
1.3 Anatomie a fyziologie erekce Na základě informací o anatomii lze lépe pochopit fyziologii erekce. Naplnění obou druhů topořivých těles vede k měkké tumescenci, ovšem k dosažení napřímení a rigidní erekci je potřeba mít krví naplněná dutá topořivá tělesa. Tato tělesa pracují jako jednotný synchronizovaný hydraulický systém. Vlivem působení tohoto stavu se napne pevná vazivová stěna topořivých těles tunika albuginea a ta způsobuje ztížený odtok krve. Svaly pánevního dna pevně obepínají kořen penisu a tím podporují suprasystolický tlak, který je uvnitř topořivých těles. Oxid dusnatý (NO) způsobuje hlavní vasomotorickou reakci v topořivých tělesech. Syntézou oxidu dusnatého z Largininu jsou stimulovány na endotelu cév a topořivých těles penisu cholinergní nervová zakončení. Oxid dusnatý aktivuje v hladké svalovině guanylátcyklázu. Ta katalyzuje přeměnu guanosintrifosfátu na 3,5 cGMP (cyklický guanosinmonofosfát). Za nejvýznamnější sekundární neurotransmiter erekce je považován právě 3,5 cGMP. Centrální tlumení erekce způsobují především serotonin, GABA, noradrenalin a v neposlední řadě i opioidy. Naopak za periferním tlumením stojí noradrenalin.12 Při sexuálním vzrušení senzitivními podněty z penisu, které dosahuje určitého stupně, dochází k reflexní stimulaci míšního centra ejakulace. To se nachází v oblasti míšních segmentů lumbálních obratlů L2 – L3. Tuto fázi nazýváme emisí. Reakce 11 12
Srov. MARIEB, E. N., MALLATT, J. Anatomie lidského těla, s. 713. Srov. ZVĚŘINA, J., Poruchy erekce a jejich terapie, Lékařské listy, s. 7.
11
a následná aktivace sympatiku způsobí stahy chámovodu, které transportují spermie a sekret semenných váčků z nadvarlete do prostatické části močové trubice, odkud s prostatickým sekretem putuje do spongiózní části močové trubice. Následující fáze je vlastní ejakulace. To způsobuje vstup semene do začátku spongiózní části močové trubice. Svaly hráze svými rytmickými kontrakcemi vypuzují ejakulát z močové trubice ven. Následnou kontrakcí hladké svaloviny dochází ke zdvihnutí Ebnerových polštářků v arteriae helicinae, tím se sníží přítok krve do kaveren. Dochází k postupnému odeznívání erekce.13 Tímto způsobem je erekce udržována po celou dobu sexuální stimulace, až do doby, kdy nastává ejakulace. V této fázi se obrací sled kroků, při nichž krev z penisu odtéká, dochází k ochabnutí penisu a jeho postupnému navracení se do klidové fáze. Změny ve vzájemném vztahu mezi přítokem arteriální krve do kavernózních těles a intrakavernózním tlakem dělíme na šest fází erekce, a to na fázi klidovou, latentní, tumescence, plné erekce, rigidní erekce a fázi detumescence.14 Z fyziologického hlediska se na správné erekci podílí cévní zásobení, nervové reflexy, neurotransmitery, také hladká svalovina, a dále tunika albuginea a příčně pruhovaná svalovina perinea. Vlastní mechanismus erekce je složitý děj, na kterém se podílejí nervová vlákna. Autonomní centrum pro erekci je umístěno v míšních segmentech sakrální páteře S2 – S4 a hrudní páteře Th12 – L2. Plexus hypogastricus inferior představuje místo spojení sympatických a parasympatických vláken z thorakolumbálních segmentů a periferních ganglií. Z tohoto místa vycházejí větévky pro pánevní plexus a dále z plexu pokračuje nervové zásobení pro pánevní orgány. Ventrální rohy v oblasti segmentu S2 – S4 představují centrum pro somatickou motorickou inervaci. Vliv motorických vláken na pudendální nerv způsobí kontrakce musculus ischiocavernosus a musculus bulbocavernosus.
Rigidní fázi erekce
způsobuje stah musculus ischiocavernosus. Pro ejakulaci je nezbytné rytmické stahování musculus bulbocavernosus. Z kůže penisu a glandu vychází somatická senzorická inervace. Na modulačním vlivu spinální dráhy erekce se podílí i mozek. Supraspinální oblasti včetně hypothalamického a limbického systému se rovněž zapojují do mechanismu erekce.
13 14
Srov. WEISS, P. a kol. Sexuologie, s. 49. Tamtéž, s. 50.
12
Mezi nejdůležitější integrační centra sexuální agresivity a penilní erekce patří mediální neoptické oblasti kortexu, paraventrikulární jádra hypotalamu a hippocampus. K dosažení erekce je zapotřebí funkční cévní zásobení penilního systému. Hlavní zdroj cévního zásobení penisu představuje párová arteria pudendalis interna. Rozvětvuje se na část kavernózní, dorzální a bulbouretrální arterii. Corpora cavernosa je zásobována kavernózní arterií, glans penis dorzální arterií a corpus spongiosum je zásobováno bulbouretrální arterií. Vlivem hemodynamických změn dochází ke zvýšení arteriálního přítoku krve do penisu, dochází k relaxaci kavernózních těles, kdy krev zaplňuje jejich sinusoidální prostor. V neposlední řadě jde o venookluzivní mechanismus zabraňující odtok krve z topořivých těles. Při sexuální stimulaci dochází k mechanismu uvolňování neurotransmiterů z kavernózních nervových zakončení. Vzniká relaxace hladké svaloviny. Takhle vytvořené podmínky umožňují vlastní erekci.15
1.4 Etiopatogeneze a etiologie erektilní dysfunkce Dříve bylo považováno za hlavní důvod výskytu poruch stárnutí organismu v souvislosti s ED. S určitostí se to nedá vyvrátit, ale po zkušenostech a výzkumech v osmdesátých letech lékaři dochází ke zjištění, že věk muže se sice podílí na rozvoji, avšak není hlavním představitelem příčin poruch erekce. Za stále stoupající příčinu výskytu erektilní poruchy se považuje určitá souvislost poklesu hladiny androgenů a následný pokles koncentrace syntézy NO ve tkáni kavernózních těles.16 Hlavní význam etiopatogeneze v souvislosti s erektilní poruchou je proces biologického stárnutí, který se ne vždy shoduje s kalendářním stárnutím. Výskyt erektilní nedostatečnosti u mužů starších sedmdesáti let se pohybuje kolem 50 – 75 %. U rizikové skupiny mužů, trpících nejčastěji metabolickým syndromem se několikanásobně zvyšuje výskyt těchto poruch.17 Ještě nedávno byla považována psychogenní povaha za hlavní důvod výskytu erektilní dysfunkce. Na organické příčiny se příliš nepomýšlelo. V posledním desetiletí došlo k velkému pokroku v diagnostice poruch erekce. Lékaři na celém světě se zvýšeně začali zajímat 15
Srov. KAWACIUK, I. Urologie, s. 486. Tamtéž, s. 487. 17 Srov. KAWACIUK, I. Urologie, s. 487. 16
13
o organické příčiny sexuálních dysfunkcí a to zejména od osmdesátých let minulého století, kvůli průlomu a pokroku v lékařských vědách.18 Poruchy erekce se objevují právě v souvislosti s výskytem jiných závažných chorob. Mezi hlavní příznaky a představitele těchto onemocnění řadíme zejména diabetes mellitus, hypertenzi, hyperlipidémii, ischemickou chorobu srdeční, karcinom prostaty, adenom hypofýzy. Není divu, že je erekce považována za barometr mužského zdraví.19 Na druhou stranu je ED příznakem vzájemně provázaných poruch různé etiologie. Je skoro nemožné najít jednoznačnou příčinu této poruchy, a tudíž je léčba zaměřena symptomaticky, nikoliv kauzálně.20
1.5 Diagnostika erektilních dysfunkcí Muži, u kterých se vyskytuje porucha erekce, se dostávají do situace, kdy jsou velice zranitelní, stydliví, někteří se vyhýbají rozhovorům na toto téma, ale především si nechtějí přiznat, že by se zrovna oni měli léčit se svým pohlavním orgánem. V dnešní době se lékařům svěří jen asi 10 % mužů, které tíží erektilní porucha. Průměrná doba, než se muž rozhodne kontaktovat lékaře a tím zahájit léčbu svých poruch činí 5,5 – 7 let. Tento zdravotní problém považujeme stále za nedostatečně diagnostikovaný. Položme si však otázku. Proč tomu tak je? Ke správné diagnostice poruch sexuálního zdraví patří celkové vyšetření klienta, které můžeme obecně rozdělit na anamnézu, laboratorní vyšetření, fyzikální vyšetření a další pomocné vyšetřovací metody.21
18
Srov. ZVĚŘINA, J., Poruchy erekce a jejich terapie, Lékařské listy, s. 8. ŠRÁMKOVÁ, T., Erektilní dysfunkce, Kapitola 4 Pohled sexuologa, Erektilní dysfunkce z pohledu sexuologa. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10] 20 PASTOR, Z., Erektilní dysfunkce – etiologie, diagnostika a možnosti terapie, Postgraduální medicína. [online] © 2011 Dostupné na WWW: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/erektilni-dysfunkce-etiologiediagnostika-a-moznosti-terapie-457059. [cit. 2011-01-05] 21 AZAT, CH., PACÍK, D. (supervize), 06. Téma: Sexuologie – Léčba erektilní dysfunkce – S čím se muži zpravidla nechlubí, Angis Revue. [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.angis.cz/angis_revue/ar_clanek.php?CID=63. [cit. 2008-11-05] 19
14
1.5.1
Anamnéza K získání všech potřebných informací je nesmírně důležité navodit citlivý,
empatický a profesionální vztah mezi lékařem a klientem.22 Vždy máme na paměti, že se jedná o naprosto nejcitlivější oblast lidského těla, obzvlášť u mužů. Praktický lékař, na něhož se obrátil klient se svým sexuálním problémem, má hned dvojí výhodu oproti jiným lékařům. První spočívá v důvěrnosti a druhá ve znalosti všeobecné anamnézy, výskytu onemocnění, aktuální léčbě, životním stylu i abúzu návykových látek.23 Pečlivě odebraná anamnéza, patří k hlavnímu a základnímu vyšetření. Získané informace ukazují na celkové zdraví muže. Vzniklá změna v organismu může často odhalit i jiné vážné onemocnění, mezi které se řadí na přední místa zejména postižení kardiovaskulárního aparátu, projevující se nejčastěji jako onemocnění ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, hypertenze, Diabetes mellitus a dále metabolický syndrom.24 Anamnézu lze rozdělit na část všeobecnou a psychosexuální.25 Součástí všeobecné anamnézy jsou informace o vrozených vadách, chronickém onemocnění, užívání léků případně drog, konzumace alkoholu, kouření, ale i stresu v zaměstnání a v neposlední řadě harmonizace partnerského vztahu. Při odběru psychosexuální anamnézy se mohou používat dva způsoby, a to osobní pohovor anebo pomocí dotazníku. Vzhledem k citlivosti tématu se nejčastěji využívají dotazníky, neboť situace, ve které se nachází klient i lékař je velmi choulostivá. Takto získané informace se následně doplňují osobním pohovorem s lékařem. Používány jsou dva typy speciálních dotazníků sexuálního zdraví. Nejznámější, nejjednodušší a nejvíce používaný je dotazník IIEF – 5 (International Index of Erectile Function), který obsahuje jen pět otázek a rozlišuje čtyři stupně erektilního postižení. Druhý dotazník IIEF – 15 (International Index of Erectile Function) má 15 položek. Zabývá se pěti
22
Dle zákona č. 372/2012 Sb. se jedná vždy o pacienty. Nicméně v našem případě je oslovení „klient“ používáno v případech, kdy se ne vždy jedná o nemoc.
23
PASTOR, Z., ZÁMEČNÍK, L. a kol, Doporučený postup pro diagnostiku a terapii mužské erektilní dysfunkce. s. 3, [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4771/Version1/erektilnidysfunkce.pdf. 24 PASTOR, Z., Erektilní dysfunkce – etiologie, diagnostika a možnosti terapie, Postgraduální medicína. [online] © 2011 Dostupné na WWW: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/erektilni-dysfunkce-etiologiediagnostika-a-moznosti-terapie-457059. [cit. 2011-01-05] 25 PASTOR, Z., ZÁMEČNÍK, L. a kol, Doporučený postup pro diagnostiku a terapii mužské erektilní dysfunkce. s. 3, [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4771/Version1/erektilnidysfunkce.pdf.
15
oblastmi a to erektilní funkcí, orgastickou funkcí, sexuální apetencí, spokojenost se sexuálním stykem a celkovou spokojenost.26 Na základě vyhodnocení dotazníku IIEF – 5 dělíme erektilní poruchy na: a) kompletní ED ≤ 4 body, b) těžká ED 5-10 bodů, c) středně těžká ED 11-14 bodů, d) mírná ED 15-20 bodů a při dosažení ≥ 21 bodů se o ED pravděpodobně nejedná (příloha č. 2, str. 122). Dotazníky slouží jako rychlý screeningový test, který lze provést v každé ambulanci. Výsledkem je subjektivní hodnocení muže, které je ovlivněno řadou faktorů, mezi něž patří aktuální zdravotní stav, psychické rozpoložení, osobnost pacienta a konkrétní situace selhání.27 Zjištěné informace bohužel nerozlišují jednotlivé typy erektilních poruch. Z výsledků nemůže lékař soudit, zda se jedná o psychogenní, organické nebo smíšené příčiny. Teprve objektivní vyšetření a diagnostické testy mohou přesně odhalit závažnost a reverzibilitu erektilních poruch.28
1.5.2
Laboratorní vyšetření Další nezbytnou součástí vyšetření muže je odběr krve. Mezi základní
laboratorní vyšetřovací metody patří zejména biochemické vyšetření krve se zaměřením na hladinu glykémie, lipidového souboru, dále hormonální profil v séru se zaměřením na hladinu testosteronu /TST/ a prolaktinu /PRL/. Pokud se jedná o podezření na infekci urogenitálního traktu, jsou odebírány zánětlivé markery. U mužů starších padesáti let je vyšetřován prostatický specifický antigenu (PSA).29
1.5.3
Fyzikální vyšetření Cílem fyzikálního vyšetření je zaměření se na sexuální a genitální vývoj.
Vyšetřuje se citlivost genitální a perineální oblasti a dále se provádí bulbokavernózní reflex. Podle citlivosti a reakce posuzujeme, zda se může jednat o neurogenní typ ED 26
Srov. KAWACIUK, I. Urologie, s. 488-489. Srov. VRÁBLÍK, M., PRUSÍKOVÁ, M., Má váš pacient erektilní dysfunkci? A je to důležité?, Lékařské listy, s. 3. 28 Srov. KAWACIUK, I. Urologie, s. 488-489. 29 PASTOR, Z., ZÁMEČNÍK, L. a kol, Doporučený postup pro diagnostiku a terapii mužské erektilní dysfunkce. s. 4 [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4771/Version1/erektilnidysfunkce.pdf. 27
16
či nikoliv. Kardiovaskulárním vyšetřením zjišťujeme postižení koronárních cév aterosklerotickými změnami, a tím možnou souvislost s cévní poruchou erekce. 30 Hlavní vyšetřovanou oblastí je genitál. Pozorování zaměříme na velikost, tvar a objem penisu, dále pružnost a tuhost varlat. Při vyšetření můžeme objevit různé abnormality, varikokély nebo rezistence. Vyšetřujeme i prostatu digitálním rektálním vyšetřením (DRE). 31
1.5.4
Pomocné vyšetřovací metody K rozšířenému vyšetření patří zejména monitorace noční penilní tumescence
(NPT), Doplerovská ultrasonografie a mezi speciální testy řadíme intrakavernózní injekční testy.32 Vyšetření nočních penilních tumescencí (NPT) umožňuje speciální přístroj pletyzmograf. Ten zaznamenává počet tumescencí penisu v průběhu spánku klienta. Výsledkem je získání objektivních informací o průběhu spontánních penilních tumescencí a zároveň odhalí funkční stav erektilního aparátu.33 Zdravý muž má průměrně 3 - 5 epizod penilní tumescence za noc. Vyskytují se ve spánkové fázi REM (rapid eye movement) a to až v 80 %. Délka trvání nočních penilních tumescencí není stejná v každém věku. Průměrná doba nočních erekcí u dospělého muže činí asi 27 minut. Naopak u dvacetiletého muže je tato doba delší a činí v průměru asi 38 minut.34 Dalším vyšetřením se zaměřujeme na cévní zásobení penisu. Intrakavernózní injekční testy spočívají v podání vasoaktivní látky do kavernózních těles. Pokud do 10 minut od aplikace dojde k reakci a navodí se erekce přetrvávající po dobu minimálně 30 minut, můžeme konstatovat, že je arteriální a venookluzivní hemodynamika normální. Výsledkem je vyloučení erektilní poruchy z cévních příčin. Tímto testem se bohužel nerozliší typ erektilní poruchy. Nelze tedy s určitostí říci, zda se jedná o endokrinní, neurogenní či psychogenní typ erektilní poruchy.35 30
Srov. KAWACIUK, I. Urologie, s. 489. PASTOR, Z., ZÁMEČNÍK, L. a kol, Doporučený postup pro diagnostiku a terapii mužské erektilní dysfunkce. s. 3 [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4771/Version1/erektilnidysfunkce.pdf. 32 Tamtéž, s. 4. 33 Srov. WEISS, P. a kol. Sexuologie, s. 351. 34 Srov. KAWACIUK, I. Urologie. s. 489. 35 Tamtéž. 31
17
Diagnostickým postupem by se měla vyloučit psychosexuální a medikamentózní příčina erektilních poruch, dále zhodnotit aktuálnost a závažnost organických příčin a rizik. Pro spokojenost klienta i jeho partnerky se volí vhodná léčebná strategie na základě zjištěné etiopatogeneze dysfunkce.36
1.6 Rozdělení erektilních poruch Sexuální poruchy dělíme na primární a sekundární. Za primární poruchy považujeme ty, které se vyskytují od zahájení pohlavního života. Rozdíl v sekundárních poruchách spočívá v období výskytu poruchy u muže, který je v oblasti sexu zkušený a žije úspěšným sexuálním životem.37 Pokud se jedná o primární poruchy erekce, které mají trvalejší ráz a ne jen občasné selhání, ne vždy je příčina v nezkušenosti klienta nebo jeho partnerky. Výskyt organického charakteru poruchy u mladých mužů má horší prognózu v porovnání se sekundárními poruchami. Sekundární poruchy erekce se vyskytují častěji. Zvyšující výskyt poruch souvisí s rostoucím věkem mužů, přibývajícími nemocemi a jejich nástup je pozvolný a nepozorovaný.38 Poruchy můžeme dále rozdělit na kompletní a nekompletní. Kompletní porucha se vyznačuje především neschopností dosáhnout tvrdého ztopoření údu za všech okolností, kam se řadí spontánní noční a ranní erekce, dále při masturbaci i nekoitální stimulaci. V této skupině se jedná většinou o organickou příčinu poruch. Nekompletní poruchy erekce se vyznačují pouze poruchou tvrdosti údu při vlastním pohlavním styku, nebo jen v některých situacích. V ostatních případech nemají muži problém se spontánní erekcí. Tento typ poruchy erekce se vyskytuje nejčastěji. Na příčině poruch se podílí několik vlivů, a to jak psychických, partnerských, tak i organických, proto můžeme říci, že se jedná o multifaktoriální povahu. S izolovanou poruchou erekce se můžeme setkat jen asi u čtvrtiny léčených klientů. Muži mají problém pouze s tvrdostí pohlavního údu. Většina případů postižených mužů ovšem ukazuje na kombinaci
36
Srov. KAWACIUK, I. Urologie. s. 488. Srov. KRATOCHVÍL, S. Sexuální dysfunkce příčiny a léčba, s. 21. 38 Srov. WEISS, P. a kol. Sexuologie, s. 348. 37
18
sexuálních dysfunkcí. Nejčastěji se porucha erekce kombinuje s předčasnou ejakulací, sníženou vzrušivostí a sníženou chutí k sexuálním aktivitám.39
1.7 Psychogenní erektilní dysfunkce Psychogenní typ erektilní poruchy představuje neschopnost dosáhnout a udržet ztopoření dostatečné rigidity k realizaci uspokojivého sexuálního styku, v případě, že jsme komplexním andrologickým vyšetřením vyloučili organickou příčinu poruchy.40 Psychogenní neboli situační poruchy erekce se vyskytují zejména u mladších mužů. Vznik bývá náhlý, vyskytuje se v určité situaci a může se projevit jen s některou partnerkou. Vyskytují se častěji u klientů úzkostných, depresivních, při stresu, únavě a vyčerpání. Muži nemají problém s erekcí při masturbaci a mají normální noční erekci. Tento typ poruchy se vyskytuje přibližně v 20% všech případů. Některé léčiva z řad antidepresiv skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) mají vedlejší nežádoucí účinky, působící na erekci. U osob užívajících psychotropní látky bývají poruchy s erekcí častější, proto je složité a obtížné je odlišit od psychogenních ED.41 Primární psychogenní erektilní porucha se vyznačuje neschopností dosáhnout kvalitní erekce bez současné organické příčiny. Bohužel, při organických poruchách má i psychogenní složka své postavení, které se projevuje a ovlivňuje nedostatečnou erekci. Výskyt této poruchy bývá nejčastěji mezi 21. – 30. rokem, a to u mužů, kteří zahajují sexuální život, a dále u mužů ve věku mezi 41. – 50. rokem, kdy v tomto případě podněty k sexuální aktivaci nejsou dostatečně účinné, muži se při selhání více pozorují a dochází k fixaci poruchy. Léčba se zaměřuje na psychoterapii k posílení sebevědomí muže a dále se kombinuje s farmakoterapií inhibitory fosfodiesterázy 5. typu (iPDE5).42
39
Srov. WEISS, P. a kol. Sexuologie, s. 347. Srov. ZÁMEČNÍK, L. a kol. Praktická andrologie dospělých, s. 88. 41 Srov. VRÁBLÍK, M., PRUSÍKOVÁ, M., Má váš pacient erektilní dysfunkci? A je to důležité?, Lékařské listy, s. 3 a 4. 42 PASTOR, Z., Erektilní dysfunkce – etiologie, diagnostika a možnosti terapie, Postgraduální medicína. [online] © 2011 Dostupné na WWW: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/erektilni-dysfunkce-etiologiediagnostika-a-moznosti-terapie-457059. [cit. 2011-01-05] 40
19
1.8 Organické erektilní dysfunkce Největší skupinu ED tvoří asi z 80 % organické poruchy. Ty se převážně vyskytují u starších mužů. Porucha vzniká pozvolna, nepozorovaně a s věkem dochází ke zhoršování. Postupně se narušuje spontánní, noční, ranní, masturbační a v neposlední řadě, i koitální erekce. Problém s tumescencí se vyskytuje u všech typů erekce přibližně stejně. Organické dysfunkce dělíme podle vzniku příčiny na hlavní čtyři typy, mezi které patří: anatomicky podmíněné, neurogenní, endokrinní a vaskulární etiologie. Zvláštní zastoupení mají ED vyvolané léčivy a toxiny.43
1.8.1
Anatomické erektilní dysfunkce Různé morfologické odchylky a změny zevního genitálu muže, mezi které
řadíme např. deformace topořivých těles, plastickou induraci penisu (morbus Peyronie), hypospadii, epispadii, mikropenis, posttraumatické změny a jiné, mohou způsobovat poruchy erekce. Do této skupiny poruch můžeme samozřejmě připojit i řadu urologických onemocnění. Nejčastěji se jedná o různé onemocnění prostaty a jiné urogenitální problémy jako např. benigní hyperplazie prostaty, karcinomy nebo záněty, ale i stavy vzniklé již po chirurgické nebo medikamentózní léčbě, které se mohou podílet na rozvoji erektilních poruch.44
1.8.2
Neurogenní erektilní dysfunkce Neurogenní příčina ED souvisí jak s onemocněním CNS, mezi které se řadí
zejména Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza, cévní mozkové příhody, nádory centrální nervové soustavy, postencefalitický syndrom, tak i souvislost s urologickými operacemi v malé pánvi, kam patří radikální prostatektomie nebo resekce střeva, 43
Srov. VRÁBLÍK, M., PRUSÍKOVÁ, M., Má váš pacient erektilní dysfunkci? A je to důležité?, Lékařské listy, s. 4. 44 PASTOR, Z., Erektilní dysfunkce – etiologie, diagnostika a možnosti terapie, Postgraduální medicína. [online] © 2011 Dostupné na WWW: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/erektilni-dysfunkce-etiologiediagnostika-a-moznosti-terapie-457059. [cit. 2011-01-05]
20
a samozřejmě traumata a fraktury pánve, posttraumatické míšní léze a vertebrogenní syndromy. Zastoupení neurogenní poruchy erekce tvoří přibližně 5 % z celé skupiny příčin poruch s erekcí.45 Negativní projevy některých neuropatií v rámci onemocnění Diabetes mellitus také zásadně ovlivňují rozvoj i samotnou erektilní dysfunkci.46
1.8.3
Endokrinní erektilní dysfunkce Jak bylo opakovaně uvedeno, ke vzniku erekce je nutná souhra několika faktorů,
z nichž jsou některé ovlivnitelné vůlí jedince a jiné ne. Muž by měl být v psychické pohodě a zažít dostatečně silný erotický stimul. Z dalších faktorů následně navazují neporušený autonomní nervový systém, vaskulární systém a samozřejmě správná funkce endokrinních orgánů. Endokrinně podmíněná erektilní dysfunkce se nejčastěji vyskytuje u onemocnění, které souvisí s nedostatkem nebo v opačném případě s nadbytkem hormonů a to zejména nepohlavních. Nejčastěji se můžeme setkat s hypotyreózou nebo hypertyreózou. Další vážnou poruchou je sekrece kortizolu, vedoucí k Addisonově chorobě a rozvoji Cushingova syndromu. Mužské pohlavní hormony androgeny sice ovlivňují kvalitu erekce, ale vlastní poruchu erekce nevyvolávají. Vlivem nedostatku testosteronu dochází u mužů středního věku ke snížení libida, následně dochází k postupné atrofii tkání a vzniku depresí. Společně vše vede k pozvolnému rozvoji poruchy erekce. Mezi závažné endokrinní onemocnění patří Diabetes mellitus, který se vyskytuje často a významně ovlivňuje rozvoj erektilních poruch. Aktivní vyhledávání klientů, jejich edukace a kompenzace diabetu může ovlivnit nejen vlastní poruchu, ale i celkové zdraví muže. Podle odhadů je v České republice více než 680 tisíc pacientů s diabetem, z nichž výskyt ED odpovídá prevalenci mezi 40 a 50 %.47 Erektilní dysfunkce jsou u klientů způsobeny sekundárně neurovaskulárním poškozením. Skrytou poruchou glukózové tolerance trpí až 15 % zdánlivě zdravých
45
Srov. VRÁBLÍK, M., PRUSÍKOVÁ, M., Má váš pacient erektilní dysfunkci? A je to důležité?, Lékařské listy, s. 4. 46 Srov. ZÁMEČNÍK, L. a kol. Praktická andrologie dospělých. s. 60. 47 Srov. VRÁBLÍK, M., PRUSÍKOVÁ, M., Má váš pacient erektilní dysfunkci? A je to důležité?, Lékařské listy, s. 4.
21
mužů s erektilní poruchou. U diabetiků je ED třikrát častější než u zdravých mužů a u 12 % mužů je prvním příznakem diabetu.48 Etiologií erektilních poruch u diabetiků je kombinace několika důvodů a to zejména
neurogenních
v rámci
neuropatií
a
dále
vaskulárních
v důsledku
aterosklerózy. Závažnost postižení se odvíjí od délky trvání a stavu kompenzace diabetu. Převážně u klientů postižených diabetem mellitem 2. typu působí více negativních vlivů na rozvoj ED. Patří sem vyšší věk a z rizikových faktorů aterosklerózy sem řadíme zejména obezitu, kouření, dyslipidémii a arteriální hypertenzi. Časté podávání mnoha léků současně polypragmazie se též podílí na zhoršení erektilní funkce.49
1.8.4
Vaskulární erektilní dysfunkce Za hlavní a nejdůležitější příčiny vaskulární poruchy erekce je považováno
postižení funkce endotelu a zároveň i aterosklerotická stenóza některé z přívodních tepen. Rozvoj a různý stupeň progrese aterosklerózy vede k poruše erekce. Charakteristický průběh postižení je od sekundární inkompletní až po kompletní erektilní poruchu.50 Postižení
cévního
systému,
bývá
nejčastějším
důvodem
vzniku
ED.
Ateroskleróza postihuje všechny cévy v těle a podílí se na postupném rozvoji ischemické choroby srdeční. Vlivem působení proaterogenních faktorů dochází k postupnému poškození endotelu cév. Následně dochází k rozvoji vasokonstrikčních a protrombotických pochodů. Takto postižené cévy ztrácí schopnost dilatace vlivem vazodilatačních podnětů, a dokonce mohou reagovat až vazokonstrikcí. Narušená a nedostatečná endoteliální funkce představuje první stádium aterosklerózy, a právě výskyt erektilní poruchy nás upozorňuje na závažné celkové onemocnění.51
48
PASTOR, Z., Erektilní dysfunkce – etiologie, diagnostika a možnosti terapie, Postgraduální medicína. [online] © 2011 Dostupné na WWW: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/erektilni-dysfunkce-etiologiediagnostika-a-moznosti-terapie-457059. [cit. 2011-01-05] 49 Srov. VRÁBLÍK, M., PRUSÍKOVÁ, M., Má váš pacient erektilní dysfunkci? A je to důležité?, Lékařské listy, s. 4. 50 Tamtéž, s. 4 a 5. 51 PASTOR, Z., Erektilní dysfunkce – etiologie, diagnostika a možnosti terapie, Postgraduální medicína. [online] © 2011 Dostupné na WWW: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/erektilni-dysfunkce-etiologiediagnostika-a-moznosti-terapie-457059. [cit. 2011-01-05]
22
1.8.5
Erektilní dysfunkce vyvolané léčivy a toxiny Přítomnost onemocnění vyžadujícího léčbu ke stabilizaci stavu za pomoci
farmakoterapie s sebou nese i nežádoucí působení na rozvoj erektilních poruch. Již vlastní onemocnění může negativně ovlivňovat erekci, proto je nesnadné rozlišit, zda vzniklá erektilní nedostatečnost je vyvolána nežádoucím účinkem léku, nebo vlastním onemocněním. Známe již přes dvě stě léků, které svým působením mohou negativně ovlivňovat erekci. Mezi některé představitele řadíme skupiny jako betablokátory, vasodilatancia, psychofarmaka, antidepresiva skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), diuretika, ale i spasmolytika, antimykotika, vzácně antihistaminika, chemoterapeutika a antiandrogeny. Je nutný individuální přístup k jedinci a po vzájemné domluvě se zvažuje přínos léčby pro muže i jeho partnerku, ale přihlíží se i na zápornou stránku terapie. Bereme ohled na nutnost užívání léků pro kompenzaci základního onemocnění. Zvažujeme rizika a benefity omezené farmakoterapie. Skupinu toxických látek, které ovlivňují funkci erekce, tvoří zejména tabákový kouř, alkohol, marihuana a jiné návykové psychotropní látky. Pokud klienti budou důsledně dodržovat životosprávu a abstinenci těchto toxických látek, bývají odměněni snadnou nápravou erekce. V tomto případě je porucha reverzibilní.52
1.9 Léčba erektilních dysfunkcí V současné době je medicína na takové úrovni, že může nabídnout klientům hned několik metod ke zlepšení sexuální funkce. Vždy se přistupuje ke každému klientovi individuálně, volí se co nejlepší metoda léčby podle druhu poruchy, přihlíží se na celkový zdravotní stav a užívané léky.53 Zásadní revoluční průlom v léčbě erektilních poruch nastal koncem dvacátého století. Objevení a zavedení inhibitoru fosfodiesterázy 5 (I-PDE5) do léčby umožnilo 52
Srov. VRÁBLÍK, M., PRUSÍKOVÁ, M., Má váš pacient erektilní dysfunkci? A je to důležité?, Lékařské listy, s. 5. 53 PASTOR, Z., ZÁMEČNÍK, L. a kol, Doporučený postup pro diagnostiku a terapii mužské erektilní dysfunkce. s. 5 [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4771/Version1/erektilnidysfunkce.pdf.
23
účinnou léčbu ED. Účinek I-PDE5 působí v přirozeném procesu erekce. Udržuje ve zvýšeném množství cGMP, který způsobuje relaxaci hladké svaloviny topořivých těles.54 Léčba bývá většinou symptomatická. Výskyt erektilní poruchy je jen symptomem, ne vždy známe jednoznačnou příčinu. Klient, který má problém s erekcí a rozhodl se k léčbě, očekává zlepšení své sexuální situace. Od léčby těchto poruch se očekává, že bude bezpečná, jednoduchá, účinná s rychlým nástupem účinku a bude dostupná. Již při prvním kontaktu klienta s lékařem, který bude léčit jeho sexuální poruchu, je nutná spolupráce. Klient je poučen o životosprávě a zdravém životním stylu, protože právě výskyt této funkční poruchy může znamenat předzvěst vážných onemocnění.55 Léčbu rozdělujeme do tří skupin, viz kapitola 1.9.1 až 1.9.3, dále další strana:
1.9.1
Léčba první volby erektilních dysfunkcí Léčba první volby zahrnuje tři základní postupy, které shrnuje Pastor56 takto: Perorální terapie ED pro většinu klientů s ED je v dnešní době nejpoužívanější
metodou farmakologická perorální léčba. Dosahuje vysoké účinnosti, je bezpečná a dobře snášená. Výjimku tvoří skupina klientů, pro které je tato léčba kontraindikována, z důvodu zhoršení základního onemocnění. Minimálně z 80 % představují úspěšnou léčbu preparáty, které blokují aktivitu enzymu 5 – fosfodiesterázy. Svým účinkem podporují relaxaci kavernózní hladké svaloviny, a tím dohází k pozitivní změně v hemodynamice vlastní erekce. Mezi hlavní zástupce řadíme sildenafil – Viagra, tadalafil – Cialis, vardenafil – Levitra. Lékař vždy řádně klienta edukuje nejen o užívání léku, době nástupu a délce trvání účinku, ale i o možnosti výskytu vedlejších nežádoucích účincích. Pro klienty léčené nitráty jsou tyto preparáty absolutně kontraindikovány z důvodu možného zvýšení vasodilatačního účinku s následnou život ohrožující hypotenzí. 54
ŠRÁMKOVÁ, T., Denní terapie erektilní dysfunkce – pro koho a s jakými riziky? s. 275, [online] © 2011 Dostupné na WWW: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2011/06/12.pdf. [cit. 2011-03-28] 55 PASTOR, Z., ZÁMEČNÍK, L. a kol, Doporučený postup pro diagnostiku a terapii mužské erektilní dysfunkce s. 5 [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4771/Version1/erektilnidysfunkce.pdf. 56
Tamtéž.
24
Dříve se k léčbě používaly jiné léky a to zejména apomorfin – Uprima a Yohimbin hydrochlorid. Preparáty nebyli zdaleka tak účinné. Přípravek Uprima vyvolával četné vedlejší nežádoucí účinky a Yohimbin učinkoval o něco více, než placebo.57 Psychosexuální terapie je uplatňována u klientů trpících psychogenním typem erektilní poruchy se využívá kvalifikovaná a dlouhodobá psychoterapie, která je na prvním místě doplněná perorálními léky. Jde o relaxaci, uvolnění a povzbuzení sebevědomí muže. Lékaři by měli přistupovat ke všem klientům s erektilní poruchou citlivě, empaticky. Navození příjemné atmosféry a vytvoření důvěrné vazby mezi klientem a lékařem je nesmírně důležité. Psychika hraje významnou roli nejen u psychogenních, ale i u organických ED.58 Využívání podtlakových erekčních přístrojů (erektorů) má široké uplatnění. Výhoda je v minimu nežádoucích účinků. Hlavní nevýhodou je složitá manipulace s malým účinkem.59
1.9.2
Léčba druhé volby erektilních dysfunkcí U některých klientů, přistupují lékaři specialisté k léčbě druhé volby. Ta
představuje invazivní metody. Jedná se zejména o klienty, u kterých se vyskytují vedlejší nežádoucí účinky s nedostatečně účinnou odpovědí při léčbě první volby. Intrakavernózní injekce jejichž podstata léčby spočívá v aplikaci vasoaktivních látek do penisu. Účinkem těchto látek dochází k uvolnění hladké svaloviny dvojím způsobem. V prvním případě dochází k uvolnění hladké svaloviny přímo, v druhém blokují adrenergně stimulovaný tonus hladké svaloviny. Tato léčba se doporučuje klientům s neurogenní nebo vaskulární dysfunkcí. K dosažení správného účinku se používá prostaglandin E1, který se může kombinovat s jinými látkami např. papaverinem. Muž, využívající tuto léčebnou metodu, si musí injekčně aplikovat
57
PASTOR, Z., ZÁMEČNÍK, L. a kol, Doporučený postup pro diagnostiku a terapii mužské erektilní dysfunkce. s. 5 [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4771/Version1/erektilnidysfunkce.pdf. 58 Tamtéž. 59 PASTOR, Z., ZÁMEČNÍK, L. a kol, Doporučený postup pro diagnostiku a terapii mužské erektilní dysfunkce. s. 6 [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4771/Version1/erektilnidysfunkce.pdf.
25
léčebnou látku přímo do topořivého tělesa. Lékař určuje dávku k aplikaci v malém množství, protože se může vyskytnout nežádoucí účinek v podobě priapizmu, neboli bolestivé a dlouhotrvající erekce. Takto léčení klienti jsou řádně informovaní o výskytu nežádoucích účinků a vyhledání odborné pomoci v případě, pokud trvá erekce a priapizmus déle než tři hodiny.60 Intrauretrální terapie se v České republice neprovádí. Jejím principem je aplikace prostaglandinu (PGE 1) ve formě pelet do močové trubice.61
1.9.3
Léčba třetí volby erektilních dysfunkcí Léčbou třetí volby je chirurgická léčba, která je používána zcela výjimečně. Patří sem implantace penilních protéz, která je metodou ireverzibilní. Bývá
často spojena s komplikacemi. Mezi nejčastější komplikace patří infekce, reoperace, eroze a mechanické selhání. Velice závažnou komplikací vedoucí k poškození kavernózního systému je rejekce implantátu. Revaskularizační operace představuje operační metodu, která se provádí převážně u mladých mužů s izolovanou tepennou stenózou. Přítomnost jiných rizikových vaskulárních faktorů je vyloučena. Vytváří se bypass zúžených cév v hypogastricko-kavernózním arteriálním řečišti. Hormonální terapie – zejména léčba androgeny se používá u některých forem hypogonadismu, nebo v některých případech u stárnoucích mužů jako adjuvantní léčba. Před zahájením léčby je muž vyšetřován laboratorně, zaměřujeme se na hladiny PSA, testosteronu a hematokritu. Dále je pomocí ultrazvuku vyšetřována prostata. K hormonální léčbě jsou užívány perorální preparáty testosteronu undecanoat, nebo injekční kombinace testosteron propionas.62
60
PASTOR, Z., ZÁMEČNÍK, L. a kol, Doporučený postup pro diagnostiku a terapii mužské erektilní dysfunkce. s. 6 [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4771/Version1/erektilnidysfunkce.pdf. 61 Tamtéž. 62 PASTOR, Z., ZÁMEČNÍK, L. a kol, Doporučený postup pro diagnostiku a terapii mužské erektilní dysfunkce. s. 6 [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4771/Version1/erektilnidysfunkce.pdf.
26
1.10 Komunikace o erektilní dysfunkci Komunikace je nezbytná a zcela základní vlastnost a potřeba každého člověka. Jde o proces předávání informací mezi dvěma, ale i více lidmi. Při vlastním rozhovoru se vytváří vztah mezi komunikujícími lidmi, kteří se na dané téma projevují a reagují.63 Komunikaci na téma erektilní dysfunkce považují za obtížnou nejen klienti, kterých se tento problém týká, ale i lékaři a to nejen praktičtí, ale i odborní. Jedná se o téma velice citlivé a osobní, bohužel i v dnešní době mnohdy tabuizované, převážně pro starší generaci. Lékaři spoléhají na to, že se klienti svěří se svými sexuálními problémy. Muži naopak očekávají, že se jich lékař aktivně bude ptát na sexuální potíže. Nejčastěji je to právě stud, který brání mužům začít na toto téma hovořit. V některých případech si pro informace o možnosti léčby erektilních poruch přichází partnerka. Lékaři by měli být první, kdo vhodně položí otázku na téma problému s erekcí. Zejména praktický lékař je důvěrná osoba, které se klienti svěří, neboť zná všechny jejich nemoci, komplikace, užívané léky, ale i návyky. Vždy by měli mít na paměti, že právě výskyt poruch erekce může být ukazatelem závažného onemocnění. Úspěšným předpokladem v komunikaci na toto téma je empatie neboli schopnost vcítění se do pocitů klienta. Samozřejmostí je zachování soukromí, naprosté diskrétnosti, umožnění dostatku času k vyjádření problému pacienta a o sexu hovořit zcela přirozeně a srozumitelně. Lékař by měl klienta ujistit, že problém s erekcí se vyskytuje často a je dobře léčitelný. Profesionální chování lékaře zcela z komunikace vylučuje bagatelizaci problému, zesměšňování či podceňování klienta. Rovněž se považuje za špatné a nevhodné vkládání osobních postojů a zkušeností ve vztahu k sexualitě. Pokud si praktický lékař není jistý s léčbou, je vhodné klientovi nabídnout specializované pracoviště typu sexuologické, urologické nebo andrologické ambulance. Pro muže je velice důležitá motivace a úspěchy v léčbě, které vedou ke zvýšení sebevědomí, snížení stresu z vlastního sexuálního styku a odbourání strachu ze selhání erekce. Největší motivací je záchrana partnerského vztahu, neboť selhání v intimním
63
Srov. POKORNÁ, A. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství, s. 9.
27
životě se promítá do spokojeného soužití. Často dochází k odcizení partnerů, hádkám, podezírání z nevěry, ale i ztrátě partnerky. 64
1.11 Vliv metabolického syndromu na erektilní poruchu Metabolický syndrom (dále jen MS) představuje soubor rizikových faktorů, které ovlivňují klinické projevy a způsobují biochemické odchylky vedoucí k předčasnému rozvoji aterosklerotických změn v organismu. Následkem toho dochází k postižení kardiovaskulárního aparátu. Vytváří se komplikace a spouští se lavina pro rozvoj onemocnění, mezi které můžeme uvést např. diabetes mellitus 2. typu. Podle předběžných odhadů, které v současné době známe, bude v roce 2025 trpět erektilní poruchou 322 miliónů mužů. Výskyt MS stále narůstá, dnes již postihuje asi 30 % populace a vyskytuje se i v zemích třetího světa.65 Jedná se o alarmující zjištění. I v ČR se udává, že v dospělé populaci je postižen vlivem MS, každý třetí muž. Jde o civilizační chorobu, která se právem stává hrozbou naší moderní společnosti. Bohužel, pravda o metabolickém syndromu je taková, že musíme konstatovat zvýšený výskyt, který již nabyl pandemických rozměrů.66 Ateroskleróza ovlivňuje cévy všech orgánů v těle člověka, proto se považuje za generalizované cévní
onemocnění. Vlivem
aterosklerotických změn dochází
i k postižení cévního zásobení penilního systému. Z patofyziologického hlediska aterosklerózy, dochází v časném stádiu k endotelové dysfunkci. Vzniká funkční cévní porucha, která postihuje vasodilataci. Kavernózní arterie jsou malého průsvitu. Obsahují větší počet endotelových buněk připadajících na gram tkáně v porovnání se stejně velkými artériemi jiných orgánů. Pokud dojde k ucpání těchto endotelových buněk vaskulárního řečiště penisu, dochází k narušení mechanismu erekce. Na tomto podkladě lze považovat endotelovou dysfunkci penilního cévního systému za vysoce citlivý indikátor celého cévního systému. U velké skupiny mužů, trpících ED, dochází
64
ŠRÁMKOVÁ, T., Erektilní dysfunkce, Kapitola 4 Pohled sexuologa, Erektilní dysfunkce z pohledu sexuologa. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10] 65 JARABÁK, J., ZACHOVAL, R., Erektivní dysfunkce a metabolický syndrom. Postgraduální medicína, [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/erektivni-dysfunkce-ametabolicky-syndrom-360469. [cit. 2008-04-07] 66 Tamtéž.
28
ke skrytě probíhající ateroskleróze. Můžeme tedy říci, že právě za problémem s erekcí stojí rozvoj vážného onemocnění. Hlavní rizikové faktory aterosklerózy představují zejména hyperlipidémie, glukózová intolerance, obezita a hypertenze.67 Obezita vzniká nahromaděním tukové tkáně vlivem dlouhodobého přísunu vysoce energetických potravin a nedostatečného spalování takto přijaté energie. Kombinace fyzické inaktivity a nevhodného stravování vedou k postupnému ukládání tukové zásoby v lidském těle. Nárůst hmotnosti a zvyšování BMI (body mass index) dosahuje již dnes pandemických rozměrů. V České republice se uvádí, že každý čtvrtý občan je obézní, a až šedesát procent populace trpí nadváhou. Alarmující je skutečnost týkající se i dětí, jakož to nové generace, u kterých nárůst hmotnosti představuje již ve třiceti procentech nadváhu a obezitu. Obezita není onemocnění, ale představuje vážný rizikový faktor, působící nejen na ischemickou chorobu srdeční. Významnou měrou se spolupodílí též na rozvoji erektilních poruch.68 Podle ÚZIS (2004) nadváhou trpí asi dvě třetiny mužů a polovina žen, a obezitou jedna pětina mužů a žen. Průměrná hodnota BMI u mužů se pohybuje kolem 26,8 kg/m2 a 25,4 kg/ m2 u žen.69 Aktuálnější informace nejsou v současné době k dispozici. Hyperlipoproteinémie neboli zvýšená koncentrace lipidů a lipoproteinů v plazmě jsou podstatou výskytu metabolických onemocnění. Hlavní představitelé tukových látek jsou cholesterol a triglyceridy, dále fosfolipidy a mastné kyseliny. Zvýšené koncentrace těchto látek jsou vážným rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy, která ovlivňuje zejména kardiovaskulární aparát a s ním související výskyt vážných i život ohrožujících onemocnění. Zároveň působí i na cévní zásobení penisu, projevující se nedostatečnou erekcí.70 Diabetes mellitus nedostatečnost, která se projevuje a představuje schopností organismu metabolizovat glukózu, je také významným faktorem. Příčina spočívá v absolutním nebo relativním nedostatku inzulínu v těle člověka a ohrožuje ho
67
JARABÁK, J., ZACHOVAL, R., Erektivní dysfunkce a metabolický syndrom. Postgraduální medicína. [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/erektivni-dysfunkce-ametabolicky-syndrom-360469. [cit. 2008-04-07] 68 Srov. ŽÁK, A., PETRÁŠEK, J. et al. Základy vnitřního lékařství, s. 13-14. 69 HRKAL, J., ÚZIS ČR, Světové šetření o zdraví (5. díl). Úvod k rizikovým faktorům zdraví. Nadváha a obezita, Aktuální informace č. 3/2004. [online] © 2004 Dostupné na WWW: http://www.google.cz/cse?cx=002651195016181801082:vaw3ri0c5ky&q=statistika%20obezity&oq=statistika%2 0obezity&aq=f&aqi=&aql=1&gs_l=partner.3...0.0.1.30.0.0.0.0.0.0.0.0..0.0.gsnos%2Cn%3D13.1.0.0.&gs_204=4 #gsc.tab=0&gsc.q=statistika%20obezity&gsc.page=1 [cit. 2004-01-30] 70 Srov. ŽÁK, A., PETRÁŠEK, J. et al. Základy vnitřního lékařství, s. 16.
29
hypoglykemickým nebo naopak hyperglykemickým kómatem. Nárůst onemocnění je celosvětové. V České republice je evidováno přibližně osm procent naší populace postižených touto chorobou. Z nich přibližně 132 000 občanů je léčeno inzulínem a asi 351 000 je léčeno perorálními antidiabetiky. Průběh choroby je pozvolný a zákeřný. Významně se podílí na vzniku a rozvoji aterosklerózy, která souvisí s makroangiopatií projevující se ischemickou chorobou srdce, mozku, ale i tepen dolních končetin. Mikroangiopatie se projevuje zejména retinopatií, neuropatií a nefropatií.71 Mikroangiopatie má tedy také vztah k cévám genitálu. Arteriální hypertenze, za níž považujeme opakovaně zvýšený krevní tlak naměřený v hodnotách 140/90 mmHg, ale i vyšších, a to minimálně ve dvou nezávislých návštěvách lékaře je opět problémem. Prevalence hypertenze se ve vyspělých průmyslových zemích pohybuje vysoko, přibližně ve dvaceti až padesáti procentech. V České republice se tento výskyt pohybuje v rozmezí 35 %. Jde o vážný zdravotní problém, neboť je jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční, dále srdečního i ledvinného selhání a v neposlední řadě i cévní mozkové příhody. Výskyt hypertenze narůstá s věkem, kouřením, obezitou, hyperlipidémií a diabetem mellitem. Její prognóza závisí právě na rizikových faktorech a dále na tom, zda je přítomné orgánové poškození zvyšující kardiovaskulární riziko.72 Včasný záchyt a léčba poruch erekce, může zpomalit probíhající vážné onemocnění. Domníváme se, že se v současné době, informovanost mužů na téma poruch s erekcí zlepšila, ale i přesto se k léčbě odhodlá stále jen asi desetina postižených klientů. Změnit životní styl, vzdát se kouření, upravit jídelníček a zařadit více aktivního pohybu, je ochoten jen málokterý muž.73 Psychická pohoda a vhodné postavení ke stresující době, se spolupodílí též na výskytu civilizačních chorob.
1.12 Obor sexuologie Sexuologie je lékařským oborem zabývajícím se zejména sexuálním vývojem, životem a poruchami. Na přelomu 19. a 20. století se stává vědní disciplínou. Mezi 71
Srov. ŽÁK, A., PETRÁŠEK, J. et al. Základy vnitřního lékařství, s. 15. Srov. SOUČEK, M. Vnitřní lékařství. 1. díl, s. 41. 73 JARABÁK, J., ZACHOVAL, R., Erektivní dysfunkce a metabolický syndrom. Postgraduální medicína. [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/erektivni-dysfunkce-ametabolicky-syndrom-360469. [cit. 2008-04-07] 72
30
první evropské průkopníky řadíme především Egona Bondyho a Kurta Freuda. Můžeme být hrdí na to, že právě v Praze se nachází nejstarší univerzitní pracoviště na světě. Jde o Sexuologický ústav 1. LF UK. Mezi zakladatele a průkopníka české sexuologie musíme zařadit nejznámějšího českého lékaře Josefa Hynieho. Mezinárodní uznání mu patří za jeho důraz na tělesné vyšetření mužského pohlavního ústrojí. Tento obor rozšířil a navíc k němu připojil i andrologii a sexuální výchovu. Další významnou postavou je Jan Raboch. Propracoval vědeckou základnu a i on je mezinárodně uznáván. V dnešní době je nejznámější a nejvíce činný Jaroslav Zvěřina, který pokračuje v práci svých předchozích kolegů. Poukazuje nejen na rozvoj sexuologie, ale i na společenský rozměr, který s tím souvisí a přitahuje stále více pozornosti.74 Z historického hlediska existuje velké množství českých lékařů a lékařek, kteří svou prací postupně rozvinuli sexuologii až do dnešní podoby samostatného lékařského oboru. Vzpomeneme jen pár významných jmen z minulého století, neboť seznam lékařů by byl příliš dlouhý. Vladimír Barták se zajímal o andrologii, byl autorem řady knih a zasloužil se o sexuální výchovu. Karel Nedoma se zabýval především sexuálními deviacemi. Jaroslava Pondělíčková – Mašlová známá především otevřenou sexuální výchovou a popularizačními publikacemi. Miroslav Plzák patřil k výborným psychiatrům zabývajícím se intimní sexualitou a zejména jejím dopadem na partnerský vztah. Kurt Freund se zabýval sexuální orientací a použil falopletyzmografickou metodu k jejímu vyšetření.75 Petr Weiss a Radim Uzel, Libor Zámečník, patří k nejznámějším českým osobnostem současné doby zabývající se sexualitou. Domníváme se, že tento obor se bude i nadále rozvíjet a přinese mnoho dobrého v péči mužů a žen s ohledem na demografický trend a velký počet nemocných s ED.
74 75
Srov. ZVĚŘINA, J. Sexuologie (nejen) pro lékaře, s. 5. Tamtéž, s 18-19.
31
2
PARTNERSKÉ SOUŽITÍ
Partnerské soužití by mělo být založeno na důvěře, komunikaci, toleranci a podpoře. Problém s erekcí se dotýká obou pohlavně žijících partnerů a často vyvolává neshody v soužití, proto se nyní zaměříme právě na zmiňovanou oblast.
2.1 Sexuální život jako součást partnerského soužití Sexuální styk patří do primární potřeby každého jedince. Muži se cítí být odpovědní za uspokojení partnerky. Na muže je kladen požadavek zaměřený na schopnost dosáhnout kvalitního ztopoření údu, což má pro něj velký význam. Muži podléhají reklamě, zkouší samoléčebné metody, jsou ochotni použít i zdraví škodlivé prostředky, investují do „zaručených“ přípravků podporujících erekci nemalé peníze, a to vše s cílem dosáhnout pevného údu. Špatný psychický stav muže se odráží nejen v partnerském soužití, ale i ve společensko-sociálních vztazích, zároveň se projevuje i v náchylnosti k psychosomatickému onemocnění. Erektilní dysfunkce sice postihují muže, ale zároveň tím trpí i ženy – partnerky. Změny v chování se projevují u obou sexuálních partnerů. Jde o negativní pocity, prožitky, stres, ale i narušení vzájemného vztahu. Muži nejčastěji pociťují ztrátu sebevědomí, méněcennost, zoufalství, deprese nebo pocity viny. Často se vyhýbají sexuálnímu styku, obávají se opětovného selhání, vymlouvají se na přetížení a mají strach ze ztráty partnerky. Dostávají se tak do bludného kruhu, ze kterého si sami neumějí pomoci, a jejich psychický stav vede ke zhoršování poruchy.76
76
ŠRÁMKOVÁ, T., Erektilní dysfunkce. Kapitola 4 Pohled sexuologa. Erektilní dysfunkce z pohledu sexuologa. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10]
32
2.2 Komunikace o erektilní dysfunkci v partnerském vztahu Nedostatečná komunikace mezi partnery, úroveň kvality sexuálního soužití a neochota mužů řešit danou situaci, bývají častým důvodem rozpadu partnerského svazku. Ne vždy chtějí spolu partneři na téma poruchy erekce komunikovat zcela otevřeně. Ostych, nedostatek informací, nedostatečná vzájemná důvěra, ale i strach z partnerčiny reakce, to vše se podílí na propastném vzdalování se ve vztahu. Mnoho mužů, považuje své sexuální selhání jen za svůj vlastní problém. Na konzultace s odborným lékařem muži neradi přivádí svoji sexuální partnerku. Bohužel i některé ženy partnerů trpících poruchou erekce nechtějí spolupracovat na léčbě. Přitom vlastní spolupráce s partnerem je velice důležitá v podpoře léčby a zlepšení stavu.77
2.3 Vliv erektilní dysfunkce na psychické prožívání partnerů Celkové psychické rozpoložení se odráží v chování a jednání každého jedince. U některých mužů může dojít k psychickému zablokování a problém v sexuálním soužití se zhoršuje. U mužů, kteří zažili selhání a nezdar při pohlavním styku, dochází ke spuštění pocitu viny, že nedokázali svoji partnerku uspokojit. Tato lavina negativních prožitků a pocitů se zvětšuje, dochází ke snížení sebevědomí, cítí se méněcenní, zoufalí a již dopředu se obávají dalšího nezdaru. Stres běžného života, mezi který se řadí pracovní záležitosti, finanční i partnerské problémy, psychický stav dále zhoršuje.78 U žen dochází také k poklesu sebevědomí, cítí se neatraktivní, často partnera podezírají z nevěry, ale mohou mít i obavy, zda se nejedná o vážnou nemoc.79
77
ŠRÁMKOVÁ, T., Erektilní dysfunkce. Kapitola 4 Pohled sexuologa. Erektilní dysfunkce z pohledu sexuologa. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10] 78 HANZLOVSKÝ, M., Erektilní dysfunkce – co na to psychika? [online] © 2009 Dostupné na WWW: http://www.celostnimedicina.cz/erektilni-dysfunkce-co-na-to-psychika.htm [cit. 2009-06-09] 79 Kolektiv autorů, Když muž nemůže… co na to žena? [online] © 2010, Dostupné na WWW: http://www.ulekare.cz/clanek/kdyz-muz-nemuze-co-na-to-zena-10659 [cit. 2010-01-18]
33
2.4 Informace zaměřené na erektilní poruchy určené ženám Jak bylo opakovaně zdůrazněno, nedostatečné uspokojení sexuální potřeby neovlivňuje jen samotného muže, ale týká se celého páru. Dochází k narušení plnohodnotného sexuálního života. Partnerka bývá první, kdo chce společný problém řešit. Prolomit ledy v komunikaci s mužem, který trpí poruchou erekce, není vždy jednoduché. Pro muže je toto téma natolik citlivé, choulostivé a zraňující, že ne každý má odvahu si přiznat, že má skutečný problém. Někteří muži se raději vymlouvají na přetížení, nebo se sexu vyhýbají. Pro muže se žena stává silnou oporou, pokud začne citlivým způsobem o problému hovořit a nebojí se situaci řešit. Komunikace a tolerance ve vztahu je základním kamenem k utužení vztahu i úspěchu léčby. Např. internet představuje rozsáhlý zdroj informací, který může pomoci ženě svého partnera přesvědčit o léčbě. Důležitým momentem je přimět partnera k vyhledání lékařské pomoci a k léčbě.80 Na druhou stranu, je nezbytné hodnotit úroveň elektronických zdrojů a jejich validitu. Ovšem nevhodná reakce ze strany partnerky, jako je vyčítání, agresivní slovní napadání nebo naopak přehnané lítostivé chování, vede u muže pouze ke zhoršení stavu a dochází ve vztahu k odcizení. Pokud si žena přeje zlepšení společné sexuální aktivity, měla by být pro partnera oporou a to nejen v sexuální oblasti, ale i v celkovém partnerském vztahu.81
2.5 Partnerský sexuální nesoulad Ke spokojenému sexuálnímu vztahu patří určitá tolerance vzhledem k frekvenci pohlavních styků. Individuální očekávání mužů a žen je jiné než samotná realita koitální četnosti. Záleží i na délce partnerského vztahu a partnerce. Muži mladšího věku častěji vyžadují po ženě sexuální styk, avšak po třicátém roku muže se situace obrací, a je to právě žena, která se dožaduje častěji sexuálního splynutí. Právě v tomto období dochází k výskytu erektilních poruch. Je to částečně dáno nástupem 80
Kolektiv autorů, Informace pro ženy [online] © 2009 Dostupné na WWW: http://opetmuzem.com/informace-prozeny.html 81 Kolektiv autorů, Erektilní dysfunkce. [online] © 2011 Dostupné na WWW: http://www.sexualne.cz/erektilnidysfunkce
34
a přibývajícím organickým postižením projevujícím se právě erektilní dysfunkcí. Starší partneři se na organickou erektilní poruchu adaptují různým způsobem. Část parterů se dobře přizpůsobí aktuálnímu stavu, někteří přechází na nekoitální uspokojení a jiní na sex zanevřou zcela.82 Opět můžeme zdůraznit důležitost komunikace ve vztahu, protože nám umožňuje vzájemně si sdělovat, co se komu líbí a co si každý přeje. Tím předcházíme nedorozuměním a nespokojenosti.
82
Srov. ZVĚŘINA, J. Sexuologie (nejen) pro lékaře, s. 116-117.
35
3
ROLE VŠEOBECNÉ SESTRY V PÉČI O OSOBY S EREKTILNÍ DYSFUNKCÍ
Jak již bylo řečeno, rozhodnutí mužů k léčbě, které trápí sexuální porucha, vede k lékaři, od něhož očekávají pomoc. Nejčastěji se obrací se svými potížemi na odborného sexuologického lékaře. Jedná se zejména o zařízení sexuologických ambulancí, ve kterých spolupracuje nelékařský zdravotnický personál s lékařem. Muž se často cítí trapně a stydí se za svůj handicap, proto je velice důležité navodit empatický vztah a vhodnou komunikaci s ohledem na naprosté soukromí klienta. Odborných sexuologických atestovaných lékařů v České republice není mnoho. Vzdělání sester je všeobecné a nespecializuje se na sexuální poruchy. V jejich zájmu je aktivní vyhledávání informací z různých odborných zdrojů. Ambulantní zařízení může být součástí nemocnic anebo se může nacházet v privátním sektoru. Vzhledem k finanční situaci nemocnic jsou podmínky pro vytvoření příjemného prostředí, jak čekárny, tak i samotné ambulance malé, troufáme si říci i nedostatečné. Na soukromí klientů není brán ohled. Z našeho pohledu je mnohem lepší atmosféra u privátních odborných lékařů, kteří mají lépe propracované stavební uspořádání ambulantního prostoru. Pracovny jsou rozčleněny jak pro lékaře, sestru, tak i vlastní čekárnu. Klient se tak může cítit diskrétněji a pohodlněji, což napomáhá k důvěrnějšímu vztahu k lékaři. Profese sestry je náročná a v poslední době je společensky hodnocena relativně vysoko, naopak celkový obraz role sestry se stále nedaří změnit. Měli bychom si uvědomit,
že
sestra
představuje
rovnocenného
profesionálního
partnera
v multidiciplinárním týmu. Rovněž stále vyšší vzdělanost a profesní růst sester v různých oborech umožňuje rozvoj a řízení kvalitnější ošetřovatelské péče. Bylo by velice přínosné, aby se každá sestra zamyslela nad svým vnitřním i zároveň vnějším image. Každá by tak mohla přispět ke změně vnímání celkového pohledu společnosti na roli sestry.83 Sestra se svým chováním a vystupováním stává nedílnou součástí prvního dojmu v kontaktu s klientem.
Empatie a především lidskost v pochopení
choulostivého problému by měla být v prvé řadě naprostou samozřejmostí. Dále by 83
GULÁŠOVÁ, I., Profesní image sester, Zdravotnické noviny. [online] © 2010 Dostupné na WWW: http://www.zdn.cz/clanek/zdravotnicke-noviny/profesni-image-sester-451436 [cit. 2010-05-03]
36
měla znát všeobecná sestra základy psychologie a komunikace. Pokud se dostane do rozhovoru s klientem, kterého trápí erektilní porucha, měla by se zachovat profesionálně a vhodnými slovy dokázat poradit, eventuálně nasměrovat, kde vhodnou pomoc získat. Rovněž vhodná komunikace s partnerkou je velmi nápomocná v procesu léčby. Ne vždy je tomu tak v praxi. Některé sestry nejsou příjemné a empatické, bohužel i vlastní informovanost o tomto problému je nízká. Mohou nevhodnou narážkou, mimickým projevem, ale i vlastním postojem k sexualitě velmi nepříjemně zapůsobit na muže. Ten se může cítit ještě trapněji a stydlivěji, a tak si rozmyslí další návštěvu lékaře. Měli bychom se chovat tak, jak si přejí pacienti na základě reálné identifikace jejich potřeb s ohledem na možnosti léčby. Od zdravotnického personálu klienti s erektilními problémy očekávají naprostou diskrétnost, co největší soukromí, profesionalitu a hlavně řešitelnou a dostupnou pomoc v léčbě, která povede k nápravě citlivého stavu. Domníváme se, že již první krok, který muž, nebo i jeho partnerka, postižených erektilní poruchou, vykoná směrem k lékaři je velice cenný. Měli bychom se, jako společnost starající se o zdraví populace, více snažit o propagaci nejen materiálů, ale i vlastních informací, týkajících se poruch erekce, do široké veřejnosti. Velkou nápomocí by bylo i odvysílání televizních pořadů, a to buď reportáže, nebo diskuse s odborníkem na toto choulostivé téma, neboť informace by zasáhla plošně nejen muže, ale i ženy, které mohou mít vliv na své partnery. Vliv civilizačních chorob úzce souvisí s nárůstem erektilních poruch, proto by bylo přínosné, aby dotaz na sexuální zdraví muže, se stal součástí vyšetření u lékařů. Tím by se přispělo k aktivnímu vyhledání pacientů s poruchou erekce a následné včasné odhalení příčiny možného vzniku vážného onemocnění. Cenné informace v oblasti sexuálních poruch lze získat i prostřednictvím odborné literatury, elektronických zdrojů, ale i odborných článků z různých časopisů. Pro lékaře se organizují různé kongresy, semináře, kterých se mohou zúčastnit i všeobecné sestry. Pro širokou veřejnost se odborné informační semináře na téma poruch erekce nekonají, ale vyskytují se různé reklamy a billboardy s poukázáním na skutečnost, že problém s erekcí existuje a lze jej léčit různými preparáty. Hrozí tu však riziko při řešení symptomu a ne příčiny. Kdy se prolomí toto tabuizované téma a bude společnost ochotna otevřeně hovořit o problémech, které ovlivňují nejen muže, ale i celý partnerský vztah? 37
Samozřejmě se muži neobrací vždy jen na odborné sexuologické lékaře, ale svůj problém mohou svěřit kterémukoliv lékaři. Stále se oblast sexuality přijímá jiným způsobem než jiná běžná onemocnění. V každém případě by se informace o sexuálních dysfunkcích měly více propagovat na veřejnosti. Souvislosti poruch erekce s výskytem vážného onemocnění velké množství lidí nezná a přitom může ovlivnit další zdravotní stav mnoha mužů. Primární péče by se tímto tématem měla podle našeho názoru více zabývat.
38
4
CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY
Cíl 1: Zjistit věk mužů, kteří vyhledali pomoc u odborného lékaře sexuologa při výskytu ED, ve sledovaném vzorku populace.
Očekávaný výsledek 1 -
Předpokládáme, že více než 25 % respondentů, bude uvádět věk v rozmezí mezi 41 – 50 lety.
Cíl 2: Zjistit, na základě čeho se rozhodli respondenti zahájit léčbu ED, ve sledovaném vzorku populace.
Očekávaný výsledek 2 -
Předpokládáme, že více než 50 % respondentů, bude uvádět vlastní rozhodnutí k léčbě ED.
Cíl 3: Zjistit, zda partneři otevřeně komunikují na téma ED a zjistit hlavní deklarovaný důvod v případě, že spolu nekomunikují.
Očekávaný výsledek 3 -
Předpokládáme, že více než 50 % respondentů, bude uvádět, že s partnerem/kou nekomunikují na téma ED.
Očekávaný výsledek 4 -
Předpokládáme, že více než 25 % respondentů, bude uvádět „stud“ jako hlavní důvod, proč s partnerem/kou nekomunikují.
Očekávaný výsledek 5 -
Předpokládáme, že méně než 25 % respondentů, bude uvádět, že problém s erekcí považují „pouze za svůj problém“ jako další důvod, proč s partnerem/kou nekomunikují. 39
Cíl 4: Zjistit, zda ED negativně ovlivňují partnerský život a jak se toto ovlivnění projevuje.
Očekávaný výsledek 6 -
Předpokládáme, že více než 50 % respondentů, bude uvádět, že ED ovlivňují partnerský život negativně.
Očekávaný výsledek 7 -
Předpokládáme, že více než 25 % respondentů, bude uvádět „odcizení“ jako nejčastější negativní projev, který zásadně ovlivňuje partnerský život.
Očekávaný výsledek 8 -
Předpokládáme, že více než 25 % respondentů, bude uvádět „toleranci partnera/ky“ jako nejčastější projev chování partnera/ky v souvislosti s ED.
40
4.1 Metodika šetření a organizace průzkumu Bakalářská práce je zaměřena na muže trpící erektilní dysfunkcí, kteří se rozhodli k léčbě svých obtíží v sexuologické ambulanci. Pozornost je rovněž zacílena na výskyt a vyhledání odborné péče a dále na získání informací, zda erektilní dysfunkce ovlivňuje negativně jejich partnerský život. Výzkumné šetření probíhalo formou dotazníkového průzkumu, který byl zcela anonymní, tuto skutečnost zdůrazňujeme s ohledem na citlivost tématu (viz příloha č. 1, str. 114).
4.1.1
Pilotní šetření Před vlastním zahájením hromadné distribuce formulářů byla provedena pilotní
studie u deseti pacientů v sexuologických ambulancích. Respondenti uvedli, že všechny otázky byly správně pochopeny, proto bylo zahájeno vlastní výzkumné dotazníkové šetření, kterému předcházelo schválení a povolení k distribuci dotazníků (viz příloha č. 4, str. 125 a příloha č. 5, str. 127). Dotazníky byly připraveny pro distribuci v sexuologické ambulanci Úrazové nemocnice Brno (dále jen ÚN Brno) a současně ve stejném období v sexuologické ambulanci Fakultní nemocnice Brno (dále jen FN Brno).
4.2 Charakteristika výzkumné metody Pro získání dat od respondentů byla zvolena dotazníková metoda. V úvodní části formuláře byla uvedena problematika zabývající se tématem erektilních poruch a jejich vliv na partnerský život. Celý formulář obsahoval 27 položek. Všechny položky byly rozděleny do několika oblastí a to na demografické údaje, vlastní problematiku ED a ovlivnění života ED. V otázce č. 1 jsme se zajímali o věk respondentů. Otázky č. 2 a 3 byly zaměřeny na získání demografických údajů, jako je nejvyšší dosažené vzdělání a rodinný stav.
41
V otázkách č. 4 a 5 jsme se dotazovali na činnost, kterou vykonávají v zaměstnání, a zda při něm zažívají stres. V otázce č. 6, 7, 8 jsme se zaměřili na informace týkající se jejich BMI, dále na to, zda kouří, a jak nejčastěji tráví volný čas. Otázky č. 9 a 10 byly zaměřeny na znalost pojmu erektilní dysfunkce. V otázkách č. 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18 jsme se zaměřili na délku trvání erektilních poruch, dále, který z lékařů byl první, na kterého se klienti obrátili s poruchou ztopoření, z kterých zdrojů získávají informace o erektilní poruše, jaká osoba byla zcela první ke svěření a získání informací, dále zda vědí, že právě porucha ztopoření by mohla být varovným signálem jiného vážného onemocnění, zda změnili pohled na své zdraví po odborné konzultaci s lékařem, jak dlouho se rozhodovali k návštěvě odborného lékaře a na základě čeho se rozhodli zahájit léčbu. V otázkách č. 19 a 20 jsme zjišťovali, jak respondenti reagovali při výskytu poruchy ztopoření a jaké negativní pocity a prožitky v souvislosti s poruchou prožívali nejčastěji. Otázky č. 21 a 22 byli zaměřeny na komunikaci s partnerem/kou o erektilní poruše a na hlavní důvod, proč o problému s partnerem/kou nekomunikují. V otázkách č. 23 a 24 zjišťujeme, zda erektilní porucha negativně ovlivňuje partnerský život a jaký negativní projev zásadně ovlivňuje partnerský život. V otázkách č. 25 a 26 se dotazujeme, zda se partner/ka účastní konzultací a léčby u odborného lékaře, a jak v souvislosti s poruchou erekce se chová partner/ka. Položka č. 27 byla koncipována jako otevřená a poskytovala prostor pro vyjádření připomínek, návrhů a námětů respondentů k danému tématu.
Kritéria pro vzorek populace: -
Muži dispenzarizovaní v sexuologických ambulancích.
-
Věk od 19 let do 65 let.
-
Nezáleží na vzdělání.
-
Nezáleží na místě bydliště.
-
Nezáleží na rodinném stavu.
42
5
VÝSLEDKY ŠETŘENÍ
Ke zpracování výsledků byly použity počítačové programy Microsoft Word a Excel 2010. Dotazníky byly distribuovány v termínu od 23. 11. 2011 do 29. 2. 2012 v sexuologické ambulanci Úrazové nemocnice Brno a současně ve stejném období v sexuologické ambulanci Fakultní nemocnice Brno. Respondenti byli rozděleni na dvě základní skupiny. První skupinu tvoří pacienti sexuologické ambulance FN Brno a druhou skupinu tvoří pacienti sexuologické ambulance ÚN Brno. Pro každou položku v dotazníku je vypracována tabulka s grafem, v nichž je vyjádřen celkový výsledek v absolutní (AČ) a relativní četnosti (RČ). Celkem bylo distribuováno 150 dotazníků, z toho 80 dotazníků ve FN Brno a 70 dotazníků v ÚN Brno. V ÚN Brno bylo vyplněno 57 dotazníků (81,43 %). Bohužel z těchto dotazníků bylo nutno dva dotazníky vyřadit, z důvodu nevyplněných některých položek. Celkové množství tedy činilo 55 dotazníků (78,57 %). Ve FN Brno bylo vyplněno 48 dotazníků (60,00 %). I z těchto dotazníků jsme museli pět dotazníků vyřadit, z důvodu nevyplněných některých položek. Celkové množství tedy činilo 43 dotazníků (53,75 %). Celková návratnost byla 98 dotazníků (65,33 %). Výsledky průzkumu byly zpracovány do tabulek a grafů, dále byly vyjádřeny v absolutní (AČ) a relativní četnosti (RČ).
43
5.1 Analýza výsledků výzkumného šetření Položka č. 1: Uveďte Váš věk v celých letech. Tabulka 1: Věk respondentů
Věková kategorie
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
19 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let Více než 61 let Celkem
3 10 13 16 1 43
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
6,98% 23,26% 30,23% 37,21% 2,33% 100,00%
8 14 17 10 6 55
14,55% 25,45% 30,91% 18,18% 10,91% 100,00%
37,21% 40,00% 30,23% 30,91%
35,00% 30,00%
23,26%
25,45%
25,00%
18,18% 14,55%
20,00%
10,91%
15,00% 10,00%
6,98% 2,33%
5,00% 0,00% 19 - 30 let
31 - 40 let
41 - 50 let FN Brno
51 - 60 let
Více než 61 let
ÚN Brno
Graf 1: Věk respondentů
Průměrný zjištěný věk byl 47 let u respondentů ve FN Brno a 44,4 let u respondentů z ÚN Brno. Jeden nejstarší respondent z FN Brno uvedl věk 64 let a naopak nejmladší byl rovněž jeden respondent, který uvedl věk 24 let. V ÚN Brno byli nejstarší tři respondenti, kteří uvedli věk a to 65 let. Nejmladší byl jeden respondent, který uvedl věk 19 let. Pro lepší orientaci ve věku respondentů byla vytvořena kategorizace, viz tabulka. Z FN Brno uvedlo svůj věk nejčastěji v rozmezí mezi 51 – 60 rokem 16 (37,21 %) respondentů a naopak jen 10 (18,18 %) respondentů z ÚN Brno. Věk v rozmezí mezi 41 – 50 rokem uvedlo 13 (30,23 %) respondentů z FN Brno a nejvíce 17 (30,91 %) respondentů z ÚN Brno. Další věk v rozmezí mezi 31 – 40 roky uvedlo 44
10 (23,26 %) respondentů z FN Brno a 14 (25,45 %) respondentů z ÚN Brno. Svůj věk v rozmezí mezi 19 – 30 roky uvedli 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno a 8 (14,55 %) respondentů z ÚN Brno. Pouze 1 (2,33 %) respondent z FN Brno uvedl věk vyšší než 61 let a 6 (10,91 %) respondentů z ÚN Brno.
45
Položka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání. Tabulka 2: Dosažené vzdělání respondentů
FN Brno Vzdělání
absolutní četnost (n)
relativní četnost (%)
Základní Středoškolské odb. bez mat. Středoškolské s maturitou VŠ Celkem
1 14 22 6 43
2,33% 32,56% 51,16% 13,95% 100,00%
60,00%
ÚN Brno relativní absolutní četnost četnost (n) (%) 3 5,45% 19 34,55% 18 32,73% 15 27,27% 55 100,00%
51,16%
50,00% 32,56%
40,00%
34,55%
32,73% 27,27%
FN Brno
30,00% ÚN Brno 13,95%
20,00% 10,00%
5,45% 2,33%
0,00% Základní
Středoškolské odb. bez mat.
Středoškolské s maturitou
VŠ
Graf 2: Dosažené vzdělání respondentů
Ve FN Brno nejvíce respondentů 22 (51,16 %) označilo jako své nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské s maturitou. V ÚN Brno uvedlo nejvíce respondentů 19 (34,55 %) své dosažené vzdělání středoškolské odborné bez maturity – vyučen. Dále zvolilo 14 (32,56 %) respondentů z FN Brno vzdělání středoškolské odborné bez maturity – vyučen. V ÚN Brno uvedlo 18 (32,73 %) respondentů vzdělání středoškolské s maturitou. Z FN Brno uvedlo 6 (13,95 %) respondentů vysokoškolské vzdělání, z nichž 5 dosáhlo titul Ing. a 1 Bc. V ÚN Brno uvedlo 15 (27,27 %) respondentů vysokoškolské vzdělání. Uvedeno bylo 10 titulů Ing., 2 MUDr., 2 Mgr. a 1 Bc. Pouze 1 (2,33 %) respondent z FN Brno uvedl základní vzdělání. V ÚN Brno označili 3 (5,45 %) respondenti jako nejvyšší dosažené vzdělání základní.
46
Položka č. 3: Uveďte Váš rodinný stav. Tabulka 3: Rodinný stav respondentů
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Rodinný stav Svobodný Ženatý Rozvedený Přítelkyně Družka Vdovec Jiné Celkem
5 27 6 3 2 0 0 43
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
11,63% 62,79% 13,95% 6,98% 4,65% 0,00% 0,00% 100,00%
9 25 13 5 2 1 0 55
16,36% 45,45% 23,64% 9,09% 3,64% 1,82% 0,00% 100,00%
62,79%
70,00% 60,00%
45,45%
50,00% 40,00%
23,64%
30,00% 20,00%
16,36% 11,63%
13,95% 6,98%
9,09%
10,00%
4,65% 3,64%
0,00%1,82%
0,00% 0,00%
Vdovec
Jiné
0,00% Svobodný
Ženatý
Rozvedený
Přítelkyně
FN Brno
Družka
ÚN Brno
Graf 3: Rodinný stav respondentů
Většina respondentů v obou sledovaných skupinách uvedla, že jsou ženatí a to 27 (62,79 %) respondentů z FN Brno a 25 (45,45 %) respondentů z ÚN Brno. Ve FN Brno bylo 6 (13,95 %) respondentů, kteří označili, že jsou rozvedení. V ÚN Brno tvoří druhou velkou skupinu rozvedení, kterou označilo 13 (23,64 %) respondentů. Ve FN Brno odpovědělo 5 (11,63 %) respondentů, že jsou svobodní a v ÚN Brno bylo uvedeno 9 (16,36 %) svobodných respondentů. Přítelkyni označili 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno. V ÚN Brno označilo možnost přítelkyně 5 (9,09 %) respondentů. Družku uvedli 2 (4,65 %) respondenti z FN Brno. Respondenti z ÚN Brno označili rovněž 2 (3,64 %) vztahy s družkou. Ve FN Brno nebyl označen vdovec. V ÚN Brno uvedl jen 1 (1,82 %) respondent, že je vdovcem. Nikdo z respondentů neuvedl jinou odpověď. 47
Položka č. 4: Jakou činnost vykonáváte v souvislosti s výkonem povolání. Tabulka 4: Vykonávaná činnost v povolání
Pracovní činnost
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Fyzická Psychická Fyzická i psychická Nepracuji Jiná Celkem
15 11 16 1 0 43
34,88% 25,58% 37,21% 2,33% 0,00% 100,00%
38,18% 40,00%
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
34,88%
11 21 20 3 0 55
20,00% 38,18% 36,36% 5,45% 0,00% 100,00%
37,21% 36,36%
35,00% 25,58%
30,00% 20,00%
25,00% 20,00% 15,00%
5,45%
10,00%
2,33% 0,00% 0,00%
5,00% 0,00% Fyzická
Psychická
Fyzická i psychická FN Brno
Nepracuji
Jiná
ÚN Brno
Graf 4: Vykonávaná činnost v povolání
Nejvíce respondentů 16 (37,21 %) z FN Brno uvádí práci fyzickou i psychickou v souvislosti s výkonem povolání. V ÚN Brno uvedlo nejvíce respondentů 21 (38,18 %) práci v zaměstnání převážně psychickou. Druhá, nejčastěji označovaná u 15 (34,88 %) respondentů byla práce fyzická ve FN Brno. V ÚN Brno označili respondenti 20 (36,36 %) že pracují v povolání fyzicky i psychicky. Ve FN Brno pracuje převážně psychicky 11 (25,58 %) respondentů. Činnost fyzickou vykonává v ÚN Brno 11 (20,00 %) respondentů. Ve FN Brno uvedl 1 (2,33 %) respondent, že nepracuje. V ÚN Brno odpověděli 3 (5,45 %) respondenti, že nepracují. Nikdo z respondentů neuvedl jinou odpověď.
48
Položka č. 5: Zažíváte stres ve svém zaměstnání. Tabulka 5: Stres v zaměstnání
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Stres Ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Celkem
15 18 10 0 43
40,00%
45,00% 40,00%
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
34,88% 41,86% 23,26% 0,00% 100,00%
22 19 11 3 55
40,00% 34,55% 20,00% 5,45% 100,00%
41,86%
34,88%
34,55%
35,00% 30,00%
23,26% FN Brno
20,00%
25,00%
ÚN Brno
20,00% 15,00% 5,45%
10,00% 0,00%
5,00% 0,00% Ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
Graf 5: Stres v zaměstnání
Na otázku, zda ve svém zaměstnání zažívají stres, jednoznačně ano, uvedlo ve FN Brno 15 (34,88 %) respondentů a byla to druhá nejčastější odpověď. Z ÚN Brno označilo tuto odpověď ano, nejvíce respondentů 22 (40,00 %). Z FN Brno uvedlo 18 (41,86 %) respondentů odpověď spíše ano a byla to nejčastější odpověď. Respondenti z ÚN Brno označili odpověď spíše ano v 19 (34,55 %) dotaznících. Na otázku spíše ne odpovědělo z FN Brno 10 (23,26 %) respondentů a z ÚN Brno 11 (20,00 %) respondentů. Odpověď určitě ne z FN Brno nikdo nevyplnil a jen 3 (5,45 %) respondenti z ÚN Brno zvolili tuto odpověď.
49
Položka č. 6: Uveďte prosím Vaši výšku a váhu k vypočítání BMI (index tělesné hmoty). Tabulka 6: BMI (index tělesné hmoty) respondentů
FN Brno BMI do 18,4 18,5 - 24,9 25 - 29,9 30 - 34,9 35 - 39,9 40 a více Celkem
absolutní četnost (n)
relativní četnost (%)
0 4 28 9 1 1 43
0,00% 9,30% 65,12% 20,93% 2,33% 2,33% 100,00%
podváha norma nadváha obezita 1. stupně obezita 2. stupně obezita 3. stupně
ÚN Brno relativní absolutní četnost četnost (n) (%) 0 0,00% 11 20,00% 30 54,55% 12 21,82% 1 1,82% 1 1,82% 55 100,00%
65,12% 70,00% 54,55%
60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00%
20,93% 21,82%
20,00% 9,30%
2,33% 1,82%
0,00% 0,00%
2,33% 1,82%
0,00% do 18,4
18,5 - 24,9
25 - 29,9
30 - 34,9
FN Brno
35 - 39,9
40 a více
ÚN Brno
Graf 6: BMI (index tělesné hmoty) respondentů
V této položce uváděli respondenti svoji výšku a váhu, ze které byl vypočítán index tělesné hmoty – BMI. Podle tabulky BMI viz výše, je zařazeno do kategorie nadváhy podle uvedených hodnot nejvíce respondentů 28 (65,12 %) z FN Brno a zároveň i 30 (54,55 %) respondentů z ÚN Brno. Současně další hodnoty z BMI přiřazujeme položce obezita 1. stupně, které byly vypočítány u 9 (20,93 %) respondentů z FN Brno a u 12 (21,82 %) respondentů z ÚN Brno. Normální hodnoty BMI mají pouze 4 (9,30 %) respondenti z FN Brno a 11 (20,00 %) respondentů z ÚN Brno. Obezitou 2. stupně podle hodnot BMI trpí 1 (2,33 %) respondent z FN Brno a rovněž 1 (2 %) respondent z ÚN Brno. Taktéž obezitou 3. stupně je postižen 1
50
(2,33 %) respondent z FN Brno a 1 (1,82 %) respondent z ÚN Brno. Podváhou netrpí žádný z respondentů.
51
Položka č. 7: Uveďte, zda kouříte. Tabulka 7: Kuřáctví respondentů
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Kouření Ano Ne Již ne (stop kuřák) Celkem
18 21 4 43
41,86% 48,84% 9,30% 100,00%
70,00%
16 33 6 55
29,09% 60,00% 10,91% 100,00%
60,00%
60,00% 50,00%
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
48,84% 41,86%
40,00%
FN Brno
29,09%
ÚN Brno 30,00% 20,00%
9,30%
10,91%
10,00% 0,00% Ano
Ne
Již ne (stop kuřák)
Graf 7: Kuřáctví respondentů
Na otázku zda kouří, odpovědělo ne nejvíce respondentů 21 (48,84 %) jak z FN Brno, tak i 33 (60,00 %) respondentů z ÚN Brno. Na otázku odpovědělo kladně a zvolilo možnost ano 18 (41,86 %) respondentů z FN Brno a 16 (29,09 %) respondentů z ÚN Brno. Odpověď již ne označili 4 (9,30 %) respondenti z FN Brno a uvedli dobu, po kterou již nekouří: 1 rok, 2 roky, 5 let a 6 let. Z ÚN Brno označilo již ne 6 (10,91 %) respondentů a uvedli dobu, co nekouří: 2 roky jeden respondent, 3 roky dva respondenti, 5 let jeden respondent a 15 let dva respondenti.
52
Položka č. 7a): Jak dlouho kouříte (v celých letech). Tabulka 7a) Délka kouření/kuřáctví
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Délka kouření 5 - 10 let 11 - 20 let 21 - 30 let Více než 31 let Celkem
1 7 4 6 18
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
5,56% 38,89% 22,22% 33,33% 100,00%
38,89%
4 3 6 3 16
25,00% 18,75% 37,50% 18,75% 100,00%
37,50%
40,00%
33,33%
35,00% 30,00%
25,00% 22,22%
25,00%
18,75%
18,75%
20,00%
FN Brno ÚN Brno
15,00% 10,00%
5,56%
5,00% 0,00% 5 - 10 let
11 - 20 let
21 - 30 let
Více než 31 let
Graf 7a) Délka kouření/kuřáctví
Respondenti kuřáci měli možnost vést délku kuřáctví. Kuřáci z FN Brno uvedli nejčastěji délku kouření v rozmezí od 11 – 20 let a to 7 respondentů. Ve stejném rozmezí uvedli délku kouření 3 respondenti z ÚN Brno. V ÚN Brno nejvíce kouří 6 respondentů v rozmezí od 21 – 30 let, a ve FN Brno uvedli toto rozmezí 4 respondenti. Ve FN Brno uvedlo 6 respondentů délku kouření vyšší než 31 let. V ÚN Brno déle než 31 let kouří 3 respondenti. Délku kouření mezi 5 – 10 lety uvedl 1 respondent z FN Brno a 4 respondenti z ÚN Brno.
53
Položka č. 7b): Kolik ks cigaret denně kouříte. Tabulka 7b) Počet vykouřených cigaret denně
Počet cigaret denně 5 - 10 ks 11 - 20 ks Více než 21 ks Celkem
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%) 4 11 3 18
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
22,22% 61,11% 16,67% 100,00%
7 7 2 16
43,75% 43,75% 12,50% 100,00%
61,11%
70,00% 60,00% 43,75%
50,00%
43,75% FN Brno
40,00% 30,00%
ÚN Brno
22,22% 16,67% 12,50%
20,00% 10,00% 0,00% 5 - 10 ks
11 - 20 ks
Více než 21 ks
Graf 7b) Počet vykouřených cigaret denně
Počet vykouřených cigaret uvedli 4 (22,22 %) respondenti z FN Brno v rozmezí 5 – 10 ks a z ÚN Brno 7 (43,75 %) respondentů. Rozmezí od 11 – 20 ks označilo 11 (61,11 %) respondentů z FN Brno a 7 (43,75 %) respondentů z ÚN Brno. Více než 21 ks kusů cigaret uvedli 3 (16,67 %) respondenti z FN Brno a rovněž 2 (12,50 %) respondenti z ÚN Brno.
54
Položka č. 8: Jak nejčastěji trávíte volný čas. Tabulka 8: Způsob trávení volného času
Způsob trávení času
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Aktivně Pasivně Jinak Celkem
16 24 3 43
37,21% 55,81% 6,98% 100,00%
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%) 22 25 8 55
40,00% 45,45% 14,55% 100,00%
55,81% 60,00% 45,45% 50,00% 37,21%
40,00%
40,00% FN Brno 30,00%
ÚN Brno 14,55%
20,00% 6,98% 10,00% 0,00% Aktivně
Pasivně
Jinak
Graf 8: Způsob trávení volného času
Většina respondentů v obou sledovaných skupinách uvedlo, že volný čas tráví pasivně a to 24 (55,81 %) respondentů z FN Brno a 25 (45,45 %) respondentů z ÚN Brno. Menší část respondentů uvedla, že tráví volný čas aktivně, z FN Brno tak odpovědělo 16 (37,21 %) respondentů a 22 (40,00 %) respondentů z ÚN Brno. Jinou odpověď označili 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno a 8 (14,55 %) respondentů z ÚN Brno. Všichni tito respondenti uvedli, že volný čas tráví kombinovaně z 50% aktivně a z 50% pasivně.
55
Položka č. 9: Víte, co znamená pojem erektilní dysfunkce (ED). Tabulka 9: Znalost pojmu erektilní dysfunkce - názor
Znalost ED
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Ano určitě Spíše ano Spíše ne Určitě ne Celkem
15 22 6 0 43
60,00%
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
34,88% 51,16% 13,95% 0,00% 100,00%
21 24 9 1 55
38,18% 43,64% 16,36% 1,82% 100,00%
51,16% 43,64%
50,00% 38,18% 40,00%
34,88% FN Brno
30,00%
ÚN Brno 13,95%
20,00% 10,00%
16,36%
0,00%
1,82%
0,00% Ano určitě
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
Graf 9: Znalost pojmu erektilní dysfunkce - názor
V položce zjišťující znalosti pojmu erektilní dysfunkce označilo odpověď spíše ano nejvíce respondentů 22 (51,16 %) z FN Brno a zároveň z ÚN Brno a to 24 (43,64 %) respondentů. Odpověď ano určitě označilo 15 (34,88 %) respondentů z FN Brno a 21 (38,18 %) respondentů z ÚN Brno. Odpověď spíše ne označilo 6 (13,95 %) respondentů z FN Brno a 9 (16,36 %) respondentů z ÚN Brno. Pouze 1 (1,82 %) respondent z ÚN Brno nezná pojem ED a uvedl tedy odpověď určitě ne. Respondenti z FN Brno tuto odpověď neoznačili.
56
Položka č. 10: Z nabízených možností vyberte definici vystihující ED. Tabulka 10: Znalost definice erektilní dysfunkce
FN Brno relativní absolutní četnost četnost (n) (%)
Definice ED
ÚN Brno relativní absolutní četnost četnost (n) (%)
Neschopnost dosažení a udržení erekce, min. 6 měs.
29
78,38%
27
60,00%
Občasná porucha dosažení a udržení erekce
6
16,22%
17
37,78%
Neschopnost sexuálně uspokojit partnerku Předčasná ejakulace Neschopnost dosažení ejakulace
0 1 0
0,00% 2,70% 0,00%
0 0 1
0,00% 0,00% 2,22%
Psychický blok ve vztahu k vykonávání sexuálních aktivit Jiná Celkem
1 0 37
2,70% 0,00% 100,00%
0 0 45
0,00% 0,00% 100,00%
78,38% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%
60,00% 37,78% 16,22% 0,00% 0,00% 2,70% 0,00% 0,00% 2,22% 2,70%0,00% 0,00% 0,00% Neschopnost dosažení a udržení erekce, min. 6 měs.
Občasná porucha dosažení a udržení erekce
Neschopnost sexuálně uspokojit partnerku
Předčasná ejakulace
FN Brno
Neschopnost dosažení ejakulace
Psychický blok ve vztahu k vykonávání sexuálních aktivit
Jiná
ÚN Brno
Graf 10: Znalost definice erektilní dysfunkce
Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří odpověděli kladně na otázku č. 9. Jedná se o ověření znalostí, týkající se správné definice erektilní dysfunkce. Z nabídnutých možností je uvedena pouze jedna správná definice této poruchy. Z grafu i tabulky vytvořené k této otázce jasně vyplývá správné označení daného problému. Správnou definici – neschopnost dosažení a udržení erekce, trvající minimálně 6 měsíců, označilo 29 (78,38 %) respondentů z FN Brno a z ÚN Brno 27 (60,00 %). 57
Následující možnosti nejsou správné. Občasnou poruchu dosažení a udržení erekce, označilo 6 (16,22 %) respondentů z FN Brno a 17 (37,78 %) respondentů z ÚN Brno. Předčasnou ejakulaci, označil 1 (2,70 %) respondent z FN Brno a z ÚN Brno žádný. Neschopnost dosažení ejakulace, označil 1 (2,22 %) respondent z ÚN Brno a z FN Brno žádný. Psychický blok ve vztahu k vykonávání sexuálních aktivit, označil 1 (2,70 %) respondent z FN Brno a z ÚN Brno žádný. Nabídnutou možnost v odpovědi, neschopnost sexuálně uspokojit partnerku, nikdo z respondentů neoznačil. Jinou odpověď rovněž žádný z respondentů neuvedl.
58
Položka č. 11: Jak dlouho trvají Vaše sexuální potíže. Tabulka 11: Doba trvání sexuálních potíží respondentů
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Doba potíží 0 - 11 měs. 12 - 23 měs. 24 - 35 měs. 36 - 47 měs. 48 - 59 měs. 60 - 71 měs. Více než 72 měs. Celkem
4 5 8 5 4 4 13 43
9,30% 11,63% 18,60% 11,63% 9,30% 9,30% 30,23% 100,00%
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%) 10 8 12 9 4 6 6 55
18,18% 14,55% 21,82% 16,36% 7,27% 10,91% 10,91% 100,00%
35,00%
30,23%
30,00% 21,82%
25,00% 18,18% 20,00% 15,00%
18,60%
16,36%
14,55% 11,63%
11,63%
9,30%
10,00%
10,91% 9,30% 9,30% 7,27%
10,91%
5,00% 0,00% 0 - 11 měs.
12 - 23 měs. 24 - 35 měs. 36 - 47 měs. 48 - 59 měs. 60 - 71 měs.
FN Brno
Více než 72 měs.
ÚN Brno
Graf 11: Doba trvání sexuálních potíží respondentů
Průměrná doba trvání sexuálních potíží byla 48,5 měsíců u respondentů ve FN Brno a 35 měsíců u respondentů z ÚN Brno. Nejdéle trvající sexuální potíže v délce 180 měsíců uvedli dva respondenti z FN Brno a naopak nejkratší trvání potíží uvedl jeden respondent v délce 4 měsíců. V ÚN Brno byla nejdelší doba sexuálních potíží uvedena jedním respondentem v délce 132 měsíců a nejkratší trvání potíží uvedl jeden respondent v délce 2 měsíců. Pro lepší orientaci v době trvání sexuálních potíží u respondentů, byla vytvořena kategorizace. Délku potíží s erekcí označili v rozmezí od 0 – 11 měsíců 4 (9,30 %) respondenti FN Brno a 10 (18,18 %) respondentů z ÚN Brno. Rozmezí od 12 – 23 měsíců označilo
59
5 (11,63 %) respondentů z FN Brno a 8 (14,55 %) z ÚN Brno. Dobu od 24 – 35 měsíců označilo 8 (18,60 %) respondentů z FN Brno a 12 (21,82 %) respondentů z ÚN Brno, kterých v tomto období bylo nejvíce. Dobu od 36 – 47 měsíců uvedlo 5 (11,63 %) respondentů z FN Brno a 9 (16,36 %) z ÚN Brno. Nejméně označili 4 (9,30 %) respondenti z FN Brno dobu v rozmezí od 48 – 59 měsíců a taktéž z ÚN Brno 4 (7,27 %) respondenti. Dobu od 60 – 71 měsíců označili 4 (9,30 %) respondenti z FN Brno a 6 (10,91 %) respondentů z ÚN Brno. Nejvíce odpovědí označilo možnost více než 72 měsíců 13 (30,23 %) respondentů z FN Brno a 6 (10,91%) respondentů z ÚN Brno.
60
Položka č. 12: Na kterého z uvedených lékařů jste se poprvé obrátil s problémem poruchy ztopoření. Tabulka 12: Specializace lékaře – první kontakt
Lékař - 1. kontakt
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Praktický lékař Urolog Neurolog Sexuolog Internista Diabetolog Jiný Celkem
11 7 1 22 2 0 0 43
25,58% 16,28% 2,33% 51,16% 4,65% 0,00% 0,00% 100,00%
60,00%
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%) 27 7 0 21 0 0 0 55
49,09% 12,73% 0,00% 38,18% 0,00% 0,00% 0,00% 100,00%
51,16%
49,09% 50,00%
38,18% 40,00% 30,00%
25,58% 16,28% 12,73%
20,00% 10,00%
4,65% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%
2,33% 0,00%
0,00% Praktický lékař
Urolog
Neurolog
Sexuolog
FN Brno
Internista
Diabetolog
Jiný
ÚN Brno
Graf 12: Specializace lékaře – první kontakt
Nejčastěji byl prvním kontaktovaným lékařem sexuolog, uvádí jej nejvíce 22 (51,16 %) respondentů z FN Brno. Ovšem respondenti 21 (38,18 %) z ÚN Brno, uvádějí, že se na něj obrací dle odpovědí, až na druhém místě. Praktického lékaře uvedlo 11 (25,58 %) respondentů z FN Brno, ale nejvíce tuto možnost označilo 27 (49,09 %) respondentů z ÚN Brno. Urologa uvedlo stejné množství respondentů, a to 7 (16,28 %) z FN Brno a 7 (12,73 %) z ÚN Brno. Lékaře internistu uvedli 2 (4,65 %) respondenti z FN Brno a z ÚN Brno žádný. Neurologa označil pouze 1 (2,33 %) respondent z FN Brno a z ÚN Brno žádný. Diabetologa nikdo z respondentů neuvedl. Jinou odpověď rovněž žádný z respondentů neuvedl. 61
Položka č. 13: Jaké prostředky (zdroje informací) k získávání informací o poruše ztopoření preferujete. Tabulka 13: Preferované zdroje informací
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Zdroje Internet Knihy Časopisy Letáky Jiné Celkem
30 3 3 4 3 43
69,77% 6,98% 6,98% 9,30% 6,98% 100,00%
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%) 42 4 5 0 4 55
76,36% 7,27% 9,09% 0,00% 7,27% 100,00%
76,36% 80,00%
69,77%
70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00%
6,98% 7,27%
6,98% 9,09%
9,30%
6,98% 7,27% 0,00%
10,00% 0,00% Internet
Časopisy
Knihy
FN Brno
Letáky
Jiné
ÚN Brno
Graf 13: Preferované zdroje informací
Respondenti jednoznačně odpovídali, že informace o poruše ztopoření získávají z internetu. Z FN Brno tak odpovědělo 30 (69,77 %) a z ÚN Brno 42 (76,36 %) respondentů. Možnost informací čerpající z knih uvedli 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno a 4 (7,27 %) z ÚN Brno. Časopisy uvedli jako zdroj informací respondenti 3 (6,98 %) z FN Brno a 5 (9,09 %) z ÚN Brno. Letáky označili pouze 4 (9,30 %) respondenti z FN Brno a z ÚN Brno žádný. Jinou odpověď označili 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno, z nichž všichni uvedli lékaře jako informační zdroj. Z ÚN Brno odpověděli jinou možností 4 (7,27 %) respondenti, z nichž jeden uvedl televizi, jeden sexuologa a dva, že nic nesledují.
62
Položka č. 14: Na kterou osobu jste se obrátil zcela poprvé k získání informací o ED. Tabulka 14: Osoba prvního kontaktu
FN Brno Osoba
absolutní četnost (n)
relativní četnost (%)
Zdravotní/všeobecná sestra84 Praktický lékař Odborný lékař - sexuolog Partner/ka Kamarád/ka Na nikoho Jiný Celkem
0 7 13 12 5 5 1 43
0,00% 16,28% 30,23% 27,91% 11,63% 11,63% 2,33% 100,00%
ÚN Brno relativní absolutní četnost četnost (n) (%) 5 9,09% 17 30,91% 13 23,64% 4 7,27% 9 16,36% 5 9,09% 2 3,64% 55 100,00%
30,91% 30,23%
35,00%
27,91%
30,00%
23,64%
25,00% 16,28%
20,00% 15,00%
9,09%
10,00% 5,00%
16,36% 11,63% 7,27%
11,63% 9,09% 2,33% 3,64%
0,00%
FN Brno ÚN Brno
0,00%
Graf 14: Osoba prvního kontaktu
První důvěrná osoba, na kterou se nejvíce respondenti obraceli k získání informací, byl odborný lékař sexuolog. Z FN Brno jej označilo 13 (30,23 %) respondentů a v ÚN Brno rovněž 13 (23,64 %) respondentů. Praktického lékaře označilo z FN Brno 7 (16,28 %) respondentů a v ÚN Brno zvolilo tuto možnost 17 (30,91 %) respondentů. Na partnerku se obrátilo 12 (27,91 %) respondentů z FN Brno a jen 4 (7,27 %) respondenti z ÚN Brno. Kamaráda/ku označilo z FN Brno 5 (11,63 %) respondentů a z ÚN Brno 9 (16,36 %) respondentů. Stejné množství respondentů z obou zařízení uvedlo, že nikoho nekontaktovalo, z FN Brno to bylo 5 (11,63 %) a z ÚN Brno rovněž 5 (9,09 %) respondentů. Zdravotní/všeobecnou sestru 84
Pro běžný pojem užívaný v laické veřejnosti byl použit pojem zdravotní sestra.
63
označilo pouze 5 (9,09 %) respondentů z ÚN Brno. Z FN Brno žádný respondent. Možnost jiné odpovědi využil 1 (2,33 %) respondent z FN Brno, který uvedl lékaře urologa. Z ÚN Brno využili tuto možnost odpovědi 2 (3,64 %) respondenti, kteří rovněž uvedli lékaře urologa.
64
Položka č. 15: Víte, že porucha ztopoření by mohla být varovným signálem jiného vážného onemocnění. Tabulka 15: Znalost rizika ED jako příznaku onemocnění
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Znalost Ano určitě Spíše ano Spíše ne Určitě ne Celkem
7 15 18 3 43
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
16,28% 34,88% 41,86% 6,98% 100,00%
41,86% 45,00%
16 16 22 1 55
29,09% 29,09% 40,00% 1,82% 100,00%
40,00%
34,88%
40,00% 35,00%
29,09%
29,09%
30,00% FN Brno
25,00% 20,00%
ÚN Brno
16,28%
15,00% 6,98% 10,00% 1,82% 5,00% 0,00% Ano určitě
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
Graf 15: Znalost rizika ED jako příznaku onemocnění
Při hodnocení znalosti možného výskytu jiného vážného onemocnění v souvislosti s poruchou erekce uvedlo jasnou kladnou odpověď ano určitě 7 (16,28 %) respondentů z FN Brno a 16 (29,09 %) respondentů z ÚN Brno. Rovněž kladnou odpověď, spíše ano, označilo 15 (34,88 %) respondentů z FN Brno a 16 (29,09 %) z ÚN Brno. Zápornou možnost spíše ne zvolilo nejvíce 18 (41,86 %) respondentů z FN Brno a 22 (40,00 %) respondentů z ÚN Brno. Jednoznačně zápornou odpověď určitě ne označili 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno a 1 (1,82 %) z ÚN Brno.
65
Položka č. 16: Změnil jste pohled na Vaše zdraví po odborné konzultaci s lékařem sexuologem. Tabulka 16: Změna přístupu ke zdraví
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Odpověď Ano, změnil jsem životní styl Ano, zamyslel jsem se, ale životní styl jsem nezměnil Ne, spoléhám se jen na farmakologickou léčbu Jiná Celkem
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
11
25,58%
16
29,09%
16
37,21%
24
43,64%
15
34,88%
9
16,36%
1 43
2,33% 100,00%
6 55
10,91% 100,00%
43,64% 37,21%
45,00%
34,88%
40,00% 35,00%
29,09% 25,58%
30,00% 25,00%
16,36%
20,00%
10,91%
15,00% 2,33%
10,00% 5,00% 0,00% Ano, změnil jsem životní styl
Ano, zamyslel jsem se, ale životní styl jsem nezměnil FN Brno
Ne, spoléhám se jen na farmakologickou léčbu
Jiná
ÚN Brno
Graf 16: Změna přístupu ke zdraví
Výsledky z tabulky č. 16 i grafu č. 16 vystihují nejčastější odpověď, která zní ano, zamyslel jsem se, ale životní styl jsem nezměnil. Z FN Brno označilo tuto možnost 16 (37,21 %) respondentů a z ÚN Brno 24 (43,64 %) respondentů. Možnou odpověď ano, změnil jsem životní styl, uvedlo 11 (25,58 %) respondentů z FN Brno a 16 (29,09 %) respondentů z ÚN Brno. Negativní možnost ne, spoléhám se jen na farmakologickou léčbu, označilo 15 (34,88 %) respondentů z FN Brno a 9 (16,36 %) z ÚN Brno. Možnost jiné odpovědi využil jeden (2,33 %) respondent z FN Brno, který uvedl, že nekonzultoval danou situaci. Z ÚN Brno využilo této možnosti 6 (10,91 %) respondentů, kteří uvedli: jeden neřeším tuto situaci, jeden byl jsem odeslán
66
k urologovi, dvakrát nezamýšlím se, protože znám svůj zdravotní stav, dvakrát nekonzultoval jsem danou situaci.
67
Položka č. 17: Jak dlouho jste se rozhodoval k návštěvě odborného lékaře (sexuologa, u kterého se léčíte) pro poruchu erekce. Tabulka 17: Doba před vyhledáním odborného lékaře
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Doba 0 - 11 měs. 12 - 23 měs. 24 - 35 měs. 36 - 47 měs. 48 - 59 měs. 60 - 71 měs. Více než 72 měs. Celkem
11 10 7 6 4 4 1 43
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
25,58% 23,26% 16,28% 13,95% 9,30% 9,30% 2,33% 100,00%
26 17 6 3 1 2 0 55
47,27% 30,91% 10,91% 5,45% 1,82% 3,64% 0,00% 100,00%
47,27% 50,00% 45,00% 40,00% 30,91%
35,00% 30,00%
25,58%
23,26%
25,00% 16,28%
20,00%
13,95%
10,91%
15,00%
9,30% 5,45%
10,00%
1,82%
5,00%
9,30% 3,64%
2,33%
0,00%
0,00% 0 - 11 měs.
12 - 23 měs. 24 - 35 měs. 36 - 47 měs. 48 - 59 měs. 60 - 71 měs.
FN Brno
Více než 72 měs.
ÚN Brno
Graf 17: Doba před vyhledáním odborného lékaře
Průměrná doba rozhodování k návštěvě odborného lékaře byla 26 měsíců u respondentů ve FN Brno a 13,1 měsíců u respondentů z ÚN Brno. Z FN Brno se nejdéle rozhodoval respondent, který uvedl 120 měsíců a naopak nejkratší rozhodnutí a to 1 měsíc uvedli dva respondenti. V ÚN Brno se nejdéle rozhodovali dva respondenti, kteří uvedli 60 měsíců a nejkratší rozhodnutí rovněž 1 měsíc uvedli tři respondenti. Pro lepší orientaci v době trvání poruchy erekce u respondentů před vyhledáním odborného lékaře, byla vytvořena kategorizace.
68
Dobu, po kterou se respondenti rozhodovali k návštěvě odborného lékaře, uvedli nejčastěji v rozmezí od 0 – 11 měsíců. Z FN Brno tuto možnost označilo 11 (25,58 %) respondentů a 26 (47,27 %) respondentů z ÚN Brno. Další rozmezí od 12 – 23 měsíců označilo 10 (23,26 %) respondentů z FN Brno a 17 (30,91 %) z ÚN Brno. 24 – 35 měsíců označilo 7 (16,28 %) respondentů z FN Brno a 6 (10,91 %) respondentů z ÚN Brno. Dobu od 36 – 47 měsíců uvedlo 6 (13,95 %) respondentů z FN Brno a 3 (5,45 %) respondenti z ÚN Brno. Z FN Brno označili 4 (9,30 %) respondenti dobu v rozmezí od 48 – 59 měsíců a z ÚN Brno 1 (1,82 %) respondent. Dobu od 60 – 71 měsíců označili 4 (9,30 %) respondenti z FN Brno a 2 (3,64 %) respondeti z ÚN Brno. Pouze 1 (2,33 %) respondent z FN Brno označil odpověď více než 72 měsíců a z ÚN Brno žádný respondent.
69
Položka č. 18: Na základě čeho jste se rozhodl zahájit léčbu. Tabulka 18: Motiv zahájení léčby
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Důvod Vlastní rozhodnutí Na popud partnera/ky Na radu lékaře Na základě letáku Na radu kamaráda/ky Na základě reklamy Jiné Celkem
80,00% 70,00%
25 15 2 0 0 1 0 43
58,14% 34,88% 4,65% 0,00% 0,00% 2,33% 0,00% 100,00%
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%) 41 7 2 3 1 1 0 55
74,55% 12,73% 3,64% 5,45% 1,82% 1,82% 0,00% 100,00%
74,55% 58,14%
60,00% 50,00%
34,88%
40,00% 30,00% 20,00% 10,00%
12,73% 4,65% 3,64% 5,45% 0,00% 0,00%1,82% 2,33%1,82%0,00% 0,00%
FN Brno ÚN Brno
0,00%
Graf 18: Motiv zahájení léčby
Z grafu i tabulky jednoznačně vyplývá, že respondenti se většinou rozhodli zahájit léčbu svých erektilních problémů z vlastního rozhodnutí. Z FN Brno označilo tuto možnost 25 (58,14 %) a z ÚN Brno 41 (74,55 %) respondentů. Dále uvedli, že se k léčbě rozhodlo na popud partnera/ky z FN Brno 15 (34,88 %) a z ÚN Brno 7 (12,73 %) respondentů. Možnost odpovědi na radu lékaře volili 2 (4,65 %) respondenti z FN Brno, kteří uvedli praktického lékaře a lékaře internistu. Z ÚN Brno rovněž tuto odpověď označili 2 (3,64 %) respondenti, kteří uvedli lékaře urologa. K léčbě na základě letáku se rozhodli jen 3 (5,45 %) respondenti z ÚN Brno a z FN Brno žádný. Na radu kamaráda/ky se rozhodl pouze 1 (1,82 %) respondent z ÚN Brno, z FN Brno žádný. Na základě reklamy se rozhodli zahájit léčbu 1 (2,33 %) z FN
70
Brno a rovněž 1 (1,82 %) respondent z ÚN Brno. Jinou odpověď nevyužil žádný z respondentů.
71
Položka č. 19: Jak jste reagoval při výskytu poruchy ztopoření, než jste se rozhodl navštívit odborného lékaře. Tabulka 19: Reakce na poruchu ztopoření
FN Brno
ÚN Brno relativní absolutní četnost četnost (n) (%) 16 18,82% 10 11,76% 10 11,76% 9 10,59%
Reakce
absolutní četnost (n)
relativní četnost (%)
Problém jsem si nechtěl přiznat Vyhýbal jsem se sexu Tajil jsem problém Vymlouval jsem se na přetížení
16 10 10 14
21,33% 13,33% 13,33% 18,67%
Zkoušel jsem samoléčebné metody
8
10,67%
12
14,12%
Obával jsem se, že opět selžu (stres) Jiná Celkem
17 0 75
22,67% 0,00% 100,00%
26 2 85
30,59% 2,35% 100,00%
35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
30,59% 22,67% 21,33% 18,82% 18,67% 13,33% 13,33% 10,59% 14,12% 11,76% 11,76% 10,67% 2,35% 0,00%
FN Brno ÚN Brno
Graf 19: Reakce na poruchu ztopoření
V této položce měli respondenti možnost označit více odpovědí. Tato položka dokumentuje, jak reagují respondenti na poruchu ztopoření. Celkem bylo označeno 75 odpovědí ve FN Brno a 85 odpovědí v ÚN Brno. Největší část respondentů se obávala, že opět selže (pociťovali stres) vystihuje 17 (22,67 %) odpovědí z FN Brno a 26 (30,59 %) odpovědí z ÚN Brno. O něco méně odpovědí 16 (21,33 %) z FN Brno a rovněž stejné množství 16 (18,82 %) z ÚN Brno uvádí, že si problém nechtěli přiznat. Odpovědí na možnost vyhýbal jsem se sexu, bylo uvedeno 10 (13,33 %) z FN Brno a rovněž 10 (11,76 %) z ÚN Brno. Stejné množství odpovědí 10 (13,33 %) z FN 72
Brno a 10 (11,76 %) z ÚN Brno bylo uvedeno u reakce, kdy tajili problém. Reakcí vymlouval jsem se na přetížení, bylo uvedeno 14 (18,67 %) odpovědí z FN Brno a 9 (10,59 %) odpovědí z ÚN Brno. Další reakcí, kdy respondenti zkoušeli samoléčebné metody, bylo uvedeno 8 (10,67 %) odpovědí z FN Brno a 12 (14,12 %) odpovědí z ÚN Brno. Na jinou možnost byly uvedeny 2 (2,35 %) odpovědi a to pouze z ÚN Brno. Jedna odpověď zněla, že byl respondent na možnost výskytu erektilní poruchy upozorněn před operací a druhá zněla, že respondent využil k ověření problému s erekcí služeb prostitutky.
73
Položka č. 20: Které z vyjmenovaných negativních pocitů a prožitků v souvislosti s poruchou ztopoření prožíváte nejčastěji. Tabulka 20: Nejčastější negativní pocity a prožitky
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Odpověď Ztráta sebevědomí Deprese Vztek Prázdnota Méněcennost Zoufalství Stres Jiné Celkem
40,00% 35,00%
29 7 8 3 14 4 16 1 82
35,37% 8,54% 9,76% 3,66% 17,07% 4,88% 19,51% 1,22% 100,00%
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%) 30 5 14 3 16 7 20 3 98
30,61% 5,10% 14,29% 3,06% 16,33% 7,14% 20,41% 3,06% 100,00%
35,37% 30,61%
30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00%
14,29% 8,54% 9,76% 5,10%
17,07% 16,33%
20,41% 19,51% FN Brno
7,14% 4,88%
3,66% 3,06%
ÚN Brno 3,06% 1,22%
0,00%
Graf 20: Nejčastější negativní pocity a prožitky
I v této položce měli respondenti možnost označit více odpovědí. Tato položka dokumentuje, jaké negativní pocity a prožitky vnímají a zažívají respondenti nejčastěji u poruchy ztopoření. Celkem bylo označeno 82 odpovědí ve FN Brno a 98 odpovědí v ÚN Brno. Největší část reakcí tvoří ztráta sebevědomí respondentů, vystihuje to 29 (35,37 %) odpovědí z FN Brno a 30 (30,61 %) odpovědí z ÚN Brno. Druhou, největší a srovnatelnou skupinu tvoří stres, kterou uvedlo 16 (19,51 %) odpovědí z FN Brno a 20 (20,41 %) odpovědí z ÚN Brno. O něco méně odpovědí byla zaznamenána u možnosti méněcennost; vypovídá o tom 14 (17,07 %) odpovědí z FN Brno a 16
74
(16,33 %) odpovědí z ÚN Brno. Zažívající vztek byl uveden 8 (9,76 %) odpověďmi z FN Brno a 14 (14,29 %) odpověďmi z ÚN Brno. O zažívající depresi vypovídá 7 (8,54 %) odpovědí z FN Brno a 5 (5,10 %) odpovědí z ÚN Brno. Rovněž respondenti uváděli, ž mají pocity zoufalství, uvádí to 4 (4,88 %) odpovědi z FN Brno a 7 (7,14 %) odpovědí z ÚN Brno. Prázdnota byla označena ve 3 (3,66 %) odpovědích z FN Brno a 3 (3,06 %) odpovědích z ÚN Brno. Jinou možností byla označena 1 (1,22 %) odpovědí z FN Brno a byla to obava z jiného onemocnění a 3 (3,06 %) odpovědi z ÚN Brno, které uvedly zklamání, lítost a nedělám z toho vědu.
75
Položka č. 21: Komunikujete otevřeně s partnerem/kou o poruše ztopoření. Tabulka 21: Komunikace s partnerem/kou o problému
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Odpověď Ano určitě Spíše ano Spíše ne Určitě ne Celkem
9 10 21 3 43
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
20,93% 23,26% 48,84% 6,98% 100,00%
17 9 15 14 55
30,91% 16,36% 27,27% 25,45% 100,00%
48,84% 50,00% 45,00% 40,00% 30,91%
35,00%
27,27%
30,00% 25,00%
25,45%
23,26%
FN Brno
20,93%
ÚN Brno
16,36% 20,00% 15,00%
6,98%
10,00% 5,00% 0,00% Ano určitě
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
Graf 21: Komunikace s partnerem/kou o problému
V otázce komunikace s partnerem/kou o erektilní poruše označilo jednoznačně kladnou odpověď ano určitě 9 (20,93 %) respondentů z FN Brno a nejvíce 17 (30,91 %) respondentů z ÚN Brno. Taktéž kladná odpověď spíše ano byla označena 10 (23,26 %) respondenty z FN Brno a 9 (16,36 %) respondenty z ÚN Brno. Zápornou odpověď spíše ne označilo nejvíce 21 (48,84 %) respondentů z FN Brno a 15 (27,27 %) respondentů z ÚN Brno. Jednoznačně zápornou odpověď určitě ne zvolili 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno a 14 (25,45 %) respondentů z ÚN Brno.
76
Položka č. 22: Uveďte hlavní důvod, proč nekomunikujete s partnerem/kou o svých problémech s poruchou ztopoření. Tabulka 22: Důvod omezené komunikace s partnerem/kou
Důvod Stydím se Partner/ka odmítá komunikovat Bojím se partnerovy/činy reakce Neumím problém popsat Považuji to jen za svůj problém Nemám stálého/ou partnera/ku Jiná Celkem
FN Brno relativní absolutní četnost četnost (n) (%) 10 41,67% 1 4,17% 4 16,67% 2 8,33% 5 20,83% 1 4,17% 1 4,17% 24 100,00%
ÚN Brno relativní absolutní četnost četnost (n) (%) 9 31,03% 2 6,90% 4 13,79% 1 3,45% 6 20,69% 7 24,14% 0 0,00% 29 100,00%
41,67% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
31,03% 24,14% 20,83% 20,69% 16,67% 13,79% 8,33% 6,90% 4,17% 4,17% 3,45% 4,17%
0,00%
FN Brno ÚN Brno
Graf 22: Důvod omezené komunikace s partnerem/kou
V této položce odpovídali pouze respondenti, kteří odpověděli záporně v otázce č. 21. Z grafu i tabulky vyplývá jednoznačný uváděný důvod, proč respondenti nekomunikují s partnerem/kou. Odpověď stydím se, označilo nejvíce 10 (41,67 %) z FN Brno a 9 (31,03 %) respondentů z ÚN Brno. Partner/ka odmítá komunikovat, takto odpověděl 1 (4,17 %) respondent z FN Brno a 2 (6,90 %) respondenti z ÚN Brno. Shodné množství respondentů 4 (16,67 %) z FN Brno a 4 (13,79 %) z ÚN Brno uvedli, že se bojí partnerovy/činy reakce jako hlavní důvod proč spolu nekomunikují. Problém neumí popsat 2 (8,33 %) respondenti z FN Brno a 1 (3,45 %) respondent z ÚN Brno. Odpověď považuji to jen za svůj problém, označilo 5 (20,83 %) 77
respondentů z FN Brno a 6 (20,69 %) respondentů z ÚN Brno. Nemám stálého/ou partnerku označil jako hlavní důvod nekomunikace 1 (4,17 %) respondent z FN Brno a 7 (24,14 %) respondentů z ÚN Brno. Možnost jiné odpovědi využil pouze 1 (4,17 %) respondent, a to z FN Brno, který uvedl, že se o tom špatně hovoří.
78
Položka č. 23: Ovlivňují Vaše potíže negativně partnerský život. Tabulka 23: Negativní ovlivnění partnerského života
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Odpověď Ano určitě Spíše ano Spíše ne Určitě ne Nezabývám se tím Celkem
17 17 6 3 0 43
19 16 11 4 5 55
34,55% 29,09% 20,00% 7,27% 9,09% 100,00%
39,53%
39,53% 40,00%
39,53% 39,53% 13,95% 6,98% 0,00% 100,00%
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
34,55% 29,09%
35,00% 30,00%
20,00%
25,00% 13,95%
20,00% 15,00%
9,09%
6,98% 7,27%
10,00% 0,00%
5,00% 0,00% Ano určitě
Spíše ano
Spíše ne
FN Brno
Určitě ne
Nezabývám se tím
ÚN Brno
Graf 23: Negativní ovlivnění partnerského života
Z grafu a tabulky je naprosto zřejmé zjištění, že potíže s erekcí ovlivňují negativně partnerský vztah. Odpověď ano určitě nejvíce označilo 17 (39,53 %) z FN Brno a 19 (34,55 %) respondentů z ÚN Brno. Spíše ano označilo 17 (39,53 %) respondentů z FN Brno a 16 (29,09 %) respondentů z ÚN Brno. V menší četnosti jsou voleny záporné odpovědi, z nichž možnost spíše ne označilo 6 (13,95 %) respondentů z FN Brno a 11 (20,00 %) respondentů z ÚN Brno. Určitě ne volili 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno a 4 (7,27 %) z ÚN Brno. Pouze 5 (9,09 %) respondentů z ÚN Brno uvedlo, že se tím nezabývají. Z FN Brno nikdo neoznačil tuto možnost.
79
Položka č. 24: Z nabízených možností vyberte negativní projev, který zásadně ovlivnil partnerský život v souvislosti s Vaší poruchou ztopoření. Tabulka 24: Negativní projevy ovlivňující partnerský život
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Odpověď Hádky Rozchod/rozvod Nedůvěra partnera Podezírání z nevěry Odcizení Deprese Jiné Celkem
7 0 4 5 13 5 0 34
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
20,59% 0,00% 11,76% 14,71% 38,24% 14,71% 0,00% 100,00%
4 6 4 7 12 2 0 35
11,43% 17,14% 11,43% 20,00% 34,29% 5,71% 0,00% 100,00%
38,24% 40,00%
34,29%
35,00% 30,00% 25,00%
20,59%
20,00% 15,00%
11,43%
20,00% 17,14% 11,76% 14,71% 11,43%
FN Brno 5,71%
10,00% 5,00%
14,71%
0,00%
ÚN Brno
0,00% 0,00%
0,00%
Graf 24: Negativní projevy ovlivňující partnerský život
Odpovědi na tuto otázku byly získány pouze od respondentů, kteří odpovídali v otázce č. 23 kladně. Za hlavní negativní projev, který zásadně ovlivňuje partnerský život v souvislosti s erektilní poruchou, jednoznačně respondenti označili odcizení. Z FN Brno to bylo nejvíce 13 (38,24 %) a z ÚN Brno také 12 (34,29 %) respondentů. Hádky označilo 7 (20,59 %) respondentů z FN Brno a 4 (11,43 %) respondenti z ÚN Brno. Rozchod/rozvod označilo 6 (17,14 %) respondentů z ÚN Brno, z FN Brno žádný respondent. Nedůvěra partnera byla stejnou četností označena 4 (11,76 %) respondenty z FN Brno a 4 (11,43 %) respondenty z ÚN Brno. Podezírání z nevěry považuje za zásadní ovlivnění partnerského vztahu 5 (14,71 %) respondentů z FN Brno 80
a 7 (20,00 %) respondentů z ÚN Brno. Deprese byla označena u 5 (14,71 %) respondentů z FN Brno a 2 (5,71 %) respondentů z ÚN Brno. Možnost jiné odpovědi žádný respondent nevyužil.
81
Položka č. 25: Účastní se s Vámi partner/ka konzultací s odborným lékařem, u kterého se léčíte pro poruchu ztopoření. Tabulka 25: Účast partnera/ky na konzultacích s odborným lékařem
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Účast partnera/ky Ano vždy Ano, po výzvě lékařem Ne vždy Ne, nepřeje si to partner/ka Ne, nepřeji si to sám Jiné Celkem
2 3 6 5 24 3 43
4,65% 6,98% 13,95% 11,63% 55,81% 6,98% 100,00%
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%) 1 7 4 5 34 4 55
1,82% 12,73% 7,27% 9,09% 61,82% 7,27% 100,00%
61,82% 55,81%
70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 12,73%
20,00% 4,65% 10,00%
6,98%
13,95% 7,27%
11,63%
9,09%
1,82%
6,98% 7,27%
0,00% Ano vždy
Ano, po výzvě lékařem
Ne vždy
Ne, nepřeje si to partner/ka
FN Brno
Ne, nepřeji si to sám
Jiné
ÚN Brno
Graf 25: Účast partnera/ky na konzultacích s odborným lékařem
Názor účasti partnera/ky na konzultacích u odborného lékaře, kde se respondenti s poruchami erekce léčí je jednoznačně negativní. Z výsledků tabulky č. 25 i grafu č. 25, je zřejmý důvod. Nejvíce respondentů odpovědělo v obou zařízeních, že si sami nepřejí, aby se jejich partner/ka účastnil/a konzultací a léčby. Z FN Brno to bylo 24 (55,81 %) a z ÚN Brno 34 (61,82 %) respondentů. Odpověď ne, nepřeje si to partnerka, označilo shodně 5 (11,63 %) respondentů z FN Brno a 5 (9,09 %) z ÚN Brno. Ne vždy uvedlo 6 (13,95 %) respondentů z FN Brno a 4 (7,27 %) respondenti z ÚN Brno. Kladnou odpověď ano vždy se účastní partner/ka na konzultacích označili 2 (4,65 %) respondenti z FN Brno a 1 (1,82 %) respondent z ÚN Brno. Kladnou odpověď účasti ano, po výzvě lékařem označili 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno a 7 (12,73 %) z ÚN Brno. Možnost jiné odpovědi využili 3 (6,98 %) respondenti z FN 82
Brno, kteří uvedli: jednou nenapadlo mě to a dva, že to není nutné. Z ÚN Brno využili této možnosti 4 (7,27 %) respondenti, kteří uvedli: jednou není nutná účast a třikrát nemají stálou partnerku.
83
Položka č. 26: Jaké vnímáte projevy chování partnera/ky k Vám v souvislosti s poruchou ztopoření. Tabulka 26: Projevy chování partnera/ky
FN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
Chování partnera/ky Tolerance partnera/ky Podpora sebedůvěry Utužení vztahu Nápomoc při léčbě Více komunikace Lítostivé chování Agresivní chování Výčitky Odcizení se Jiné Celkem
30,00%
14 12 1 7 4 6 2 12 21 1 80
ÚN Brno absolutní relativní četnost (n) četnost (%)
17,50% 15,00% 1,25% 8,75% 5,00% 7,50% 2,50% 15,00% 26,25% 1,25% 100,00%
22 10 2 10 6 5 4 8 19 5 91
26,25%
24,18%
25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00%
24,18% 10,99% 2,20% 10,99% 6,59% 5,49% 4,40% 8,79% 20,88% 5,49% 100,00%
20,88% 17,50%
15,00% 10,99%
15,00% 10,99% 8,75%
2,20% 1,25%
6,59%7,50%5,49% 5,00% 4,40% 2,50%
8,79% 5,49% 1,25%
0,00%
FN Brno
ÚN Brno
Graf 26: Projevy chování partnera/ky
I zde měli respondenti možnost označit více odpovědí. Tato položka dokumentuje, jak se chová partner/ka k respondentům v souvislosti s poruchou erekce. Celkem bylo označeno 80 odpovědí ve FN Brno a 91 odpovědí v ÚN Brno. Největší část reakcí tvoří odcizení se; vystihuje to 21 (26,25 %) odpovědí z FN Brno a 19 (20,88 %) odpovědí z ÚN Brno. Druhou největší skupinu tvoří tolerance partnerky, kterou uvedlo 14 (17,50 %) odpovědí z FN Brno a 22 (24,18 %) odpovědí z ÚN Brno. O něco méně odpovědí zaznamenala podpora sebedůvěry; vypovídá o tom 12
84
(15,00 %) odpovědí z FN Brno a 10 (10,99 %) odpovědí z ÚN Brno. Výčitky byly uvedeny ve 12 (15,00 %) odpovědích z FN Brno a v 8 (8,79 %) odpovědích z ÚN Brno. Nápomoc při léčbě byla uvedena u 7 (8,75 %) odpovědí z FN Brno a u 10 (10,99 %) odpovědí z ÚN Brno. Lítostivé chování uvádí 6 (7,50 %) odpovědí z FN Brno a 5 (5,49 %) odpovědí z ÚN Brno. Více komunikace uvádí 4 (5,00 %) odpovědí z FN Brno a 6 (6,59 %) odpovědí z ÚN Brno. Naopak agresivní chování je uvedeno u 2 (2,50 %) odpovědí z FN Brno a u 4 (4,40 %) odpovědí z ÚN Brno. Utužení vztahu označila 1 (1,25 %) odpověď z FN Brno a 2 (2,20 %) odpovědi z ÚN Brno. Jiná možnost byla uvedena v 1 (1,25 %) odpovědi z FN Brno, která uvedla, že žena nemá vůbec zájem o pohlavní styk a dále v 5 (5,49 %) odpovědích z ÚN Brno, z nich jedna uváděla, nezájem partnerky o respondenta a čtyři nehodnotili z důvodu nestálé partnerky.
85
V poslední položce č. 27 měli respondenti možnost vyjádřit své připomínky a návrhy k tématu a rovněž uvést to, co v dotazníku postrádají, nebo co považují za důležité. Z celkového počtu 43 respondentů z FN Brno využil tuto možnost 1 (2,32 %) respondent a z celkového počtu 55 respondentů z ÚN Brno využili možnost projevit vlastní názor 2 (3,63 %) respondenti. Respondent z FN Brno byl muž, 51 let, vzdělání středoškolské s maturitou, rozvedený a vyjádřil připomínku: „více informovanosti pro veřejnost“. Vlastní názor projevili z ÚN Brno dva respondenti. Jeden respondent, muž, 42 let, vzdělání středoškolské s maturitou, ženatý, vyjádřil připomínku: „ nemohlo by být povinné, aby partnerka se mnou vyšetření absolvovala? Třeba by lépe pochopila z úst lékaře moji situaci i to, čím si procházím“. Druhý respondent muž, 48 let, vzdělání středoškolské odborné bez maturity a vyjádřil se takto: „každý kdo se s tímto problémem setká, by měl navštívit odborníka, s kterým by to konzultoval. Z vlastní zkušenosti vím, že je to důležité“.
86
5.2 Ověření očekávaných výsledků V této kapitole budou ověřovány očekávané výsledky na základě dat získaných z dotazníkového šetření.
Cíl 1: Zjistit věk mužů, kteří vyhledali pomoc u odborného lékaře sexuologa při výskytu ED, ve sledovaném vzorku populace.
Očekávaný výsledek 1 Předpokládáme, že více než 25 % respondentů, bude uvádět věk v rozmezí 41 – 50 let. Hodnocení Očekávaný výsledek byl ověřován v dotazníku položkou č. 1. Očekávaný výsledek byl ověřen. Obě skupiny respondentů uváděly nejčastěji věk v rozmezí mezi 41 – 50 let, ale rovněž i ve více než 25 % mužů zařazených v šetření uvádělo věk v rozmezí 51 – 60 let. Ve sledované populaci obou zdravotnických zařízení odpovědělo 30 (30,61 %) respondentů (viz tabulka č. 1 a graf č. 1, str. 44), že jsou ve věkové kategorii 41 – 50 let.
Cíl 2: Zjistit, na základě čeho se rozhodli respondenti zahájit léčbu erektilní dysfunkce, ve sledovaném vzorku populace.
Očekávaný výsledek 2 Předpokládáme, že více než 50 % respondentů, bude uvádět vlastní rozhodnutí k léčbě ED. Hodnocení Očekávaný výsledek byl ověřen položkou č. 18. Očekávaný výsledek byl potvrzen. Vlastní rozhodnutí k léčbě ED uvedlo 25 (58,14 %) respondentů z FN Brno a 41 (74,55 %) respondentů z ÚN Brno (viz tabulka č. 18 a graf č. 18, str. 70). Součtem odpovědí u obou zdravotnických zařízení došlo také k ověření výsledku, kdy celkem 66 (67,35 %) respondentů označilo vlastní rozhodnutí k léčbě ED.
87
Cíl 3: Zjistit, zda partneři otevřeně komunikují na téma ED a zjistit hlavní deklarovaný důvod v případě, že spolu nekomunikují.
Očekávaný výsledek 3 Předpokládáme, že více než 50 % respondentů, bude uvádět, že s partnerem/kou nekomunikují na téma ED. Hodnocení Očekávaný výsledek byl ověřen pomocí položky č. 21. Očekávaný výsledek byl potvrzen. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že komunikace s partnerem/kou neprobíhá – dle součtu negativních odpovědí (spíše ne, určitě ne) u 24 (55,82 %) respondentů z FN Brno a u 29 (52,72 %) respondentů z ÚN Brno (viz tabulka č. 21 a graf č. 21, str. 76). Součtem odpovědí u obou zdravotnických zařízení došlo také k ověření výsledku, kdy celkem 53 (54,08 %) respondentů označilo, že s partnerem/kou nekomunikují na téma ED.
Očekávaný výsledek 4 Předpokládáme, že více než 25 % respondentů, bude uvádět „stud“ jako hlavní důvod, proč s partnerem/kou nekomunikují. Hodnocení Očekávaný výsledek byl ověřen pomocí položky č. 22, na níž celkem odpovídalo 53 mužů. Očekávaný výsledek byl potvrzen. Jako hlavní důvod, proč s partnerem/kou nekomunikují, uvedlo „stud“ 10 (41,67 %) respondentů z FN Brno a 9 (31,03 %) respondentů z ÚN Brno (viz tabulka č. 22 a graf č. 22, str. 77). Součtem odpovědí u obou zdravotnických zařízení došlo také k ověření výsledku, kdy celkem 19 (35,84 %) respondentů označilo „stud“ jako hlavní důvod, proč s partnerem/kou nekomunikují na téma erektilní dysfunkce.
Očekávaný výsledek 5 Předpokládám, že méně než 25 % respondentů, bude uvádět problém s erekcí „pouze za svůj problém“ jako další důvod, proč s partnerem/kou nekomunikují.
88
Hodnocení Očekávaný výsledek byl ověřen taktéž pomocí položky č. 22. Očekávaný výsledek byl potvrzen. Jako další častý důvod, proč s partnerem/kou nekomunikují na téma ED, uváděli respondenti, že problém s erekcí považují „pouze za svůj problém“. Tuto možnost odpovědi označilo 5 (20,83 %) respondentů z FN Brno a 6 (20,69 %) respondentů z ÚN Brno (viz tabulka č. 22 a graf č. 22, str. 77). Součtem odpovědí u obou zdravotnických zařízení došlo k ověření výsledku, kdy celkem 11 (20,75 %) respondentů označilo problém s erekcí, který považují „pouze za svůj problém“ jako další důvod, proč s partnerem/kou nekomunikují na téma ED.
Cíl 4: Zjistit, zda ED negativně ovlivňují partnerský život a jak se toto ovlivnění projevuje.
Očekávaný výsledek 6 Předpokládáme, že více než 50 % respondentů, bude uvádět, že ED ovlivňují partnerský život negativně. Hodnocení Očekávaný výsledek byl ověřen pomocí položky č. 23. Očekávaný výsledek byl potvrzen. Součtem kladných odpovědí (ano určitě, spíše ano) bylo zjištěno, že erektilní dysfunkce negativně ovlivňují partnerský život. Ve FN Brno uvedlo kladnou odpověď 34 (79,06 %) respondentů a z ÚN Brno 35 (63,64 %) respondentů (viz tabulka č. 23 a graf č. 23, str. 79). Součtem odpovědí u obou zdravotnických zařízení došlo také k ověření výsledku, kdy celkem 69 (70,41 %) respondentů označilo, že potíže s erekcí negativně ovlivňují partnerský život.
Očekávaný výsledek 7 Předpokládáme, že více než 25 % respondentů, bude uvádět „odcizení“ jako nejčastější negativní projev, který zásadně ovlivňuje partnerský život. Hodnocení Očekávaný výsledek byl ověřen pomocí položky č. 24. Očekávaný výsledek byl potvrzen. Za nejčastější negativní projev, který ovlivňuje partnerský život, uvedlo „odcizení“ 13 (38,24 %) respondentů ve FN Brno a 12 (34,29 %) respondentů z ÚN Brno (viz tabulka č. 24 a graf č. 24, str. 80). Součtem odpovědí u obou zdravotnických 89
zařízení došlo také k ověření výsledku, kdy celkem 25 (36,23 %) respondentů označilo „odcizení“
v souvislosti
s ED
za
nejčastější
negativní
projev,
který
ovlivňuje partnerský život.
Očekávaný výsledek 8 Předpokládáme, že více než 25 % respondentů, bude uvádět „toleranci partnera/ky“ jako nejčastější projev chování partnera/ky v souvislosti s ED. Hodnocení Očekávaný výsledek byl ověřen pomocí položky č. 26. Očekávaný výsledek byl potvrzen. „Toleranci partnera/ky“ jako nejčastější projev chování v souvislosti s ED uvedlo 14 (32,55 %) respondentů z FN Brno a 22 (40,00 %) respondentů z ÚN Brno (viz tabulka č. 26 a graf č. 26, str. 84). Součtem odpovědí u obou zdravotnických zařízení došlo rovněž k ověření výsledku, kdy celkem 36 (36,73 %) respondentů označilo projev chování partnera/ky za „tolerantní“ v souvislosti s ED.
90
6
DISKUSE
Bakalářská práce se zabývala problematikou erektilních dysfunkcí a jejich vlivem na partnerský život u sledovaného vzorku populace mužů dispenzarizovaných v sexuologických ambulancích. Zajímalo nás, v kolika letech se u mužů vyskytují problémy s erekcí, dále jaké byly okolnosti rozhodnutí k vyhledání odborné pomoci a rovněž zda ED mohou ovlivňovat partnerský vztah a pokud ano, tak jak. Výzkum byl prováděn formou dotazníkového šetření, které probíhalo v sexuologické ambulanci Fakultní nemocnice Brno a v sexuologické ambulanci Úrazové nemocnice Brno. Celkem bylo distribuováno 150 dotazníků. Celková návratnost byla 98 dotazníků (65,33 %), z toho 43 (43,88 %) dotazníků z FN Brno a 55 (56,12 %) dotazníků z ÚN Brno. Věk respondentů byl součástí demografické charakteristiky, ale zároveň byl prvkem jednoho z cílů práce, proto na tomto místě bude jen zmínka, více budou diskutovány výsledky šetření následně ve vztahu k cílům práce a očekávaným výsledkům. Ve FN Brno byl průměrný věk u respondentů 47 let. Nejstarší respondent uvedl věk 64 let a nejmladší uvedl věk 24 let. V ÚN Brno byl průměrný věk u respondentů 44,4 let. Nejstarší respondenti uvedli věk 65 let a nejmladší respondent uvedl věk 19 let. Pro lepší orientaci ve věku respondentů, byla vytvořena kategorizace (viz tabulka č. 1, str. 44. Ve FN Brno nejvíce respondentů uvádělo vzdělání středoškolské s maturitou (22, tj. 51,16 %), nejméně bylo mužů, kteří uvedli základní vzdělání, a to pouze (1, tj. 2,33 %). Z FN Brno uvedlo vzdělání středoškolské odborné bez maturity 14 (32,56 %) respondentů, vysokoškolské vzdělání uvedlo 6 (13,95 %) respondentů, z nichž pět dosáhlo titulu Ing., a jeden Bc. V ÚN Brno nejvíce respondentů uvádělo vzdělání středoškolské odborné bez maturity (19, tj. 34,55 %), nejméně bylo mužů, kteří uvedli základní vzdělání, a to pouze (3, tj. 5,45 %). V ÚN Brno označilo vzdělání středoškolské s maturitou 18 (32,73 %) respondentů, vysokoškolské vzdělání volilo 15 (27,27 %) respondentů, z nichž deset uvedlo titul Ing., dva MUDr., dva Mgr., a jeden Bc., viz tabulka č. 2, str. 46.
91
Podle srovnání se zřejmě muži s vyšším vzděláním snaží častěji řešit své problémy s erektilní poruchou. Ve FN Brno nejvíce respondentů uvádělo, že vykonává práci fyzickou i psychickou v souvislosti s výkonem povolání (16, tj. 37,21 %), nejméně bylo mužů, kteří uvedli, že nepracují a to pouze (1, tj. 2,33 %). Ve FN Brno označilo práci fyzickou 15 (34,88 %) respondentů a psychickou 11 (25,58 %) respondentů. V ÚN Brno nejvíce respondentů uvádělo, že vykonává práci psychickou v souvislosti s výkonem povolání (21, tj. 38,18 %), nejméně bylo mužů, kteří uvedli, že nepracují a to (3, tj. 5,45 %). V ÚN Brno označilo 20 (36,36 %) respondentů práci fyzickou i psychickou a činnost fyzickou označilo 11 (20,00 %) respondentů viz tabulka č. 4, str. 48. Dále budou diskutovány výsledky šetření ve vztahu k problematice erektilní dysfunkce, které jsme považovali za nejvýznamnější a nejzajímavější s ohledem k potencionálnímu dopadu do klinické praxe. Ověření znalosti definice erektilní dysfunkce bylo provedeno u těch respondentů, kteří uvedli v položce č. 9, že vědí, co znamená pojem erektilní dysfunkce a mohli následně označit jednu správnou odpověď. Z FN Brno označilo správnou definici – neschopnost dosažení a udržení erekce, trvající minimálně 6 měsíců 29 (78,38 %) respondentů a v ÚN Brno 27 (60,00 %) respondentů. Ostatní následující možnosti nejsou správné, viz tabulka č. 10, str. 57. Vyhodnocení výsledků vede k zamyšlení. Jedná se sice o pozitivní zjištění, kdy více než 50 % respondentů označilo správnou odpověď, ale stále převládají muži, kteří dochází k lékaři sexuologovi a nemají představu o vlastní nemoci. Následně budou diskutovány výsledky šetření týkající se preferovaných zdrojů k získávání informací. Jednoznačně označili respondenti jako nejvyhledávanější zdroj internet. Z FN Brno tak odpovědělo 30 (69,77 %) a z ÚN Brno 42 (76,36 %) respondentů. To, že čerpají informace z knih, označili 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno a 4 (7,27 %) z ÚN Brno. Časopisy označili 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno a 5 (9,09 %) z ÚN Brno. Letáky označili pouze 4 (9,30 %) respondenti z FN Brno a z ÚN Brno žádný. Jinou odpověď označili 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno, z nichž všichni uvedli lékaře jako informační zdroj. Z ÚN Brno odpověděli jinou možností 4 (7,27 %) respondenti, z nichž jeden uvedl televizi, jeden sexuologa a dva, že nic nesledují, viz tabulka č. 13, str. 62. Musíme podotknout, že internet je velmi oblíbený s ohledem na dostupnost, ale zároveň rizikový vzhledem ke kvalitě informací. Za vhodné 92
elektronické zdroje (internetové stránky) lze považovat takové, které umožňují poskytnout požadované informace týkající se problematiky ED, to jest příznaků, diagnostiky, s jakými rizikovými faktory ED souvisí, příčiny a léčbu poruchy. Vzhledem k validitě informací by měly být tyto články vypracovány nejlépe zdravotnickým personálem. Mezi vhodné elektronické zdroje patří např. odborné časopisy (Zdravotnické noviny – www.zdn.cz). Znalost problému s erekcí souvisí i s varovným signálem jiného vážného onemocnění. U hodnocení znalosti možného výskytu jiného vážného onemocnění v souvislosti s poruchou erekce uvedlo jasnou kladnou odpověď ano určitě 7 (16,28 %) respondentů z FN Brno a 16 (29,09 %) respondentů z ÚN Brno. Rovněž kladnou odpověď, spíše ano, označilo 15 (34,88 %) respondentů z FN Brno a 16 (29,09 %) z ÚN Brno. Zápornou možnost spíše ne označilo nejvíce a to 18 (41,86 %) respondentů z FN Brno a 22 (40,00 %) respondentů z ÚN Brno. Jednoznačně zápornou odpověď určitě ne označili 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno a 1 (1,82 %) z ÚN Brno viz tabulka č. 15, str. 65. Jedná se o více než 50 % respondentů, kteří jsou informováni o závažnosti problému, který může muže ohrozit i na životě. Následná úprava životního stylu může odvrátit neblahé důsledky v organismu. Jde o pozitivní zjištění, ale i nadále považujeme za důležité, tuto informovanost co nejvíce ve společnosti rozšiřovat. Znalost problému s erekcí související s varovným signálem jiného vážného onemocnění můžeme porovnat s poznatky, které uvádí Jarabák a akcentuje informace o závažnosti stavů spojených s ED.85 Výsledky šetření ve vztahu k ovlivnění života erektilní dysfunkcí. Respondenti měli možnost označit více odpovědí u reakcí, při výskytu poruchy ztopoření. Celkem bylo označeno 75 odpovědí ve FN Brno a 85 odpovědí v ÚN Brno. Největší část označených odpovědí se obávala, že opět selže (pociťovali stres) vystihuje to 17 (22,67 %) odpovědí z FN Brno a 26 (30,59 %) odpovědí z ÚN Brno. O něco méně odpovědí 16 (21,33 %) z FN Brno a rovněž stejné množství 16 (18,82 %) z ÚN Brno uvádí, že si problém nechtěli přiznat. Odpovědí na možnost vyhýbal jsem se sexu, bylo uvedeno 10 (13,33 %) z FN Brno a rovněž 10 (11,76 %) z ÚN Brno. Stejné množství odpovědí 10 (13,33 %) z FN Brno a 10 (11,76 %) z ÚN Brno bylo uvedeno u reakce, kdy tajili problém. Reakcí vymlouval jsem se na přetížení, bylo uvedeno 14 (18,67 %) 85
JARABÁK, J., ZACHOVAL, R., Erektivní dysfunkce a metabolický syndrom, Postgraduální medicína. [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/erektivni-dysfunkce-ametabolicky-syndrom-360469. [cit. 2008-04-07]
93
odpovědí z FN Brno a 9 (10,59 %) odpovědí z ÚN Brno. Další reakcí, kdy respondenti zkoušeli samoléčebné metody, bylo uvedeno 8 (10,67 %) odpovědí z FN Brno a 12 (14,12 %) odpovědí z ÚN Brno. Na jinou možnost byly uvedeny 2 (2,35 %) odpovědi a to pouze z ÚN Brno. Jedna odpověď zněla, že byl respondent na možnost výskytu erektilní poruchy upozorněn před operací a druhá zněla, že respondent využil k ověření problému s erekcí služeb prostitutky, viz tabulka č. 19, str. 72. Prokazuje se, jak je pro muže důležité zažívat spolehlivou erekci a zároveň poukazuje na citlivost a zranitelnost mužů s následným poklesem jejich sebevědomí, jak uvádí Šrámková.86 Dále budou diskutovány výsledky šetření ve vztahu k cílům práce a stanoveným očekávaným výsledkům. S ohledem na skutečnost, že podobně orientovaná studie nebyla v dostupných zdrojích nalezena, budou dále využity teoretické odborné zdroje. V prvním cíli byl zjišťován věk u mužů, kteří vyhledali pomoc odborného lékaře při výskytu ED. V prvním dílčím očekávaném výsledku jsme předpokládali, že více než 25 % respondentů, bude uvádět věk v rozmezí mezi 41 – 50 lety. Očekávaný výsledek byl potvrzen, neboť 30,61% mužů uvedlo svůj věk v rozmezí 41 – 50 let. Ovšem je třeba zdůraznit, že také více než čtvrtina dotazovaných uváděla věk v rozmezí 51 – 60 let. S ohledem na skutečnost, že jsme nehodnotili dobu léčby, tak není možno jednoznačně určit, zda se u mužů vyskytla porucha erekce v období, které je uváděno jako nečastější (41 – 50 let). Průměrný věk byl 47 let u respondentů ve FN Brno a 44,4 let u respondentů z ÚN Brno. Jeden nejstarší respondent z FN Brno uvedl věk 64 let a naopak nejmladší byl rovněž jeden respondent, který uvedl věk 24 let. V ÚN Brno byli nejstarší tři respondenti, kteří uvedli věk a to 65 let a nejmladší byl jeden respondent, který uvedl věk 19 let. Pro lepší orientaci ve věku respondentů, byla vytvořena kategorizace. Věk v rozmezí mezi 41 – 50 rokem uvedlo 13 (30,23 %) respondentů z FN Brno a nejvíce 17 (30,91 %) respondentů z ÚN Brno. Z FN Brno uvedlo svůj věk nejčastěji v rozmezí mezi 51 – 60 rokem 16 (37,21 %) respondentů a naopak jen 10 (18,18 %) respondentů z ÚN Brno. Další věk v rozmezí mezi 31 – 40 roky uvedlo 10 (23,26 %) respondentů z FN Brno a 14 (25,45 %) respondentů z ÚN Brno. Svůj věk v rozmezí mezi 19 – 30 roky uvedli 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno a 8 (14,55 %) respondentů
86
ŠRÁMKOVÁ, T., Erektilní dysfunkce, Kapitola 4 Pohled sexuologa, Erektilní dysfunkce z pohledu sexuologa. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10]
94
z ÚN Brno. Pouze 1 (2,33 %) respondent z FN Brno uvedl věk vyšší než 61 let a 6 (10,91 %) respondentů z ÚN Brno viz tabulka č. 1, str. 44. Z výsledků šetření je zřejmé, že se u mužů po čtyřicátém roce problémy s erekcí vyskytují a je důležité se aktivně a zejména vhodně dotazovat na sexuální zdraví mužů, neboť erekce je považována za barometr zdraví, který ukazuje na celkové zdraví muže a možný výskyt vážného onemocnění, jak dokládá také odborná literatura a např. autor Zvěřina, který rovněž potvrzuje nárůst problémů s erekcí u mužů nad 40 let.87 Ve druhém cíli bylo zjišťováno, na základě čeho se rozhodli respondenti zahájit léčbu ED. V dílčím druhém očekávaném výsledku jsme předpokládali, že více než 50 % respondentů, bude uvádět vlastní rozhodnutí k léčbě ED. Očekávaný výsledek byl potvrzen. Vlastní rozhodnutí k léčbě ED uvedlo 25 (58,14 %) respondentů z FN Brno a 41 (74,55 %) respondentů z ÚN Brno. Součtem odpovědí u obou zdravotnických zařízení došlo také k ověření výsledku, kdy celkem 66 (67,35 %) respondentů označilo vlastní rozhodnutí k léčbě ED. Dále uvedli, že se k léčbě na popud partnera/ky rozhodlo z FN Brno 15 (34,88 %) a z ÚN Brno 7 (12,73 %) respondentů. Možnost odpovědi na radu lékaře volili 2 (4,65 %) respondenti z FN Brno, kteří uvedli praktického lékaře a lékaře internistu. Z ÚN Brno rovněž tuto odpověď označili 2 (3,64 %) respondenti, kteří uvedli lékaře urologa. Léčbu na základě letáku uvedli jen 3 (5,45 %) respondenti z ÚN Brno a z FN Brno žádný. Na radu kamaráda/ky uvedl pouze 1 (1,82 %) respondent z ÚN Brno, z FN Brno žádný. Na základě reklamy uvedl 1 (2,33 %) z FN Brno a rovněž 1 (1,82 %) respondent z ÚN Brno. Jinou odpověď nevyužil žádný z respondentů, viz tabulka č. 18, str. 70. Z výsledků šetření zjišťujeme, že muži mají snahu o diskrétní přístup. Neradi se někomu svěřují s tak choulostivým problémem a spíše mají tendenci řešit problém sami. Jak uvádí Azat, průměrná doba, než se muž rozhodne kontaktovat lékaře a zahájit léčbu se udává mezi 5,5 – 7 lety.88 Z pohledu partnerského života je toto období velmi dlouhé a může postihnout významnou část reprodukčního období ženy. Ve třetím cíli bylo zjišťováno, zda partneři otevřeně komunikují na téma ED a zjistit hlavní deklarovaný důvod v případě, že spolu nekomunikují. V dílčím třetím
87 88
Srov. ZVĚŘINA, J., Poruchy erekce a jejich terapie, Lékařské listy, s. 7. AZAT, CH., PACÍK, D. (supervize), 06. Téma: Sexuologie – Léčba erektilní dysfunkce – S čím se muži zpravidla nechlubí, Angis Revue. [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.angis.cz/angis_revue/ar_clanek.php?CID=63. [cit. 2008-11-05]
95
očekávaném výsledku jsme předpokládali, že více než 50 % respondentů, bude uvádět, že s partnerem/kou nekomunikují na téma ED. Očekávaný výsledek byl potvrzen. Komunikace s partnerem/kou neprobíhá dle součtu záporných odpovědí (spíše ne, určitě ne) u 24 (55,82 %) respondentů z FN Brno a u 29 (52,72 %) respondentů z ÚN Brno. Součtem odpovědí u obou zdravotnických zařízení došlo také k ověření výsledku, kdy celkem 53 (54,08 %) respondentů označilo, že s partnerem/kou nekomunikují na téma ED. Ve FN Brno spíše ne označilo 21 (48,84 %) respondentů a určitě ne uvedli 3 (6,98 %) respondenti. Z ÚN Brno odpověď spíše ne označilo 15 (27,27 %) respondentů a určitě ne uvedlo 14 (25,45 %) respondentů. Kladnou odpověď týkající se komunikace s partnerem/kou o erektilní poruše označilo ano určitě 9 (20,93 %) respondentů z FN Brno a nejvíce 17 (30,91 %) respondentů z ÚN Brno. Taktéž kladná odpověď spíše ano byla označena 10 (23,26 %) respondenty z FN Brno a 9 (16,36 %) respondenty z ÚN Brno viz tabulka č. 21, str. 76. Z výsledků šetření vyplývá, že je více než 50 % mužů, kteří o svém problému nechtějí hovořit ani s nejbližší osobou jako je partner/ka. Tento dílčí cíl bych porovnala se Šrámkovou, která rovněž uvádí, že spolu partneři nekomunikují na téma poruch erekce.89 Ve čtvrtém dílčím očekávaném výsledku jsme předpokládali, že více než 25 % respondentů, bude uvádět „stud“ jako hlavní důvod, proč s partnerem/kou nekomunikují. Výsledek byl potvrzen. Hlavní důvod, proč s partnerem/kou nekomunikují, uvedlo „stud“ 10 (41,67 %) respondentů z FN Brno a 9 (31,03 %) respondentů z ÚN Brno viz tabulka č. 22, str. 77. Součtem odpovědí u obou zdravotnických zařízení došlo také k ověření výsledku, kdy celkem 19 (35,84 %) respondentů označilo „stud“ jako hlavní důvod, proč s partnerem/kou nekomunikují na téma ED. Odpověď,
partner/ka odmítá
komunikovat, označil 1 (4,17 %) respondent z FN Brno a 2 (6,90 %) respondenti z ÚN Brno. Shodné množství respondentů 4 (16,67 %) z FN Brno a 4 (13,79 %) z ÚN Brno uvedlo, že se bojí partnerovy/činy reakce jako hlavní důvod proč spolu nekomunikují. Problém neumí popsat, uvedli 2 (8,33 %) respondenti z FN Brno a 1 (3,45 %) respondent z ÚN Brno. Odpověď považuji to jen za svůj problém, označilo 5 (20,83 %) respondentů z FN Brno a 6 (20,69 %) respondentů z ÚN Brno. Nemám stálého/ou
89
ŠRÁMKOVÁ, T., Erektilní dysfunkce. Kapitola 4 Pohled sexuologa. Erektilní dysfunkce z pohledu sexuologa. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10]
96
partnerku označil 1 (4,17 %) respondent z FN Brno a 7 (24,14 %) respondentů z ÚN Brno. Možnost jiné odpovědi využil pouze 1 (4,17 %) respondent, a to z FN Brno, který uvedl, že se o tom špatně hovoří. Z výsledků je patrné, že stud je nejčastějším důvodem, který brání mužům v komunikaci. Jedná se o velice citlivé téma a jistě se dá pochopit, proč tomu tak je. Teoretické zdroje uvádějí, že stud a pocit ztráty mužství, ovlivní partnerské soužití, ve kterém se partneři propastně vzdalují. Šrámková uvádí, že stud a nedostatečná důvěra, ale i strach z partnerčiny reakce ovlivňuje oba partnery.90 V pátém dílčím očekávaném výsledku jsme předpokládali, že méně než 25 % respondentů, bude uvádět problém s erekcí „pouze za svůj problém“ jako další důvod, proč s partnerem/kou nekomunikují. Výsledek byl potvrzen. Možnost odpovědi, že problém s erekcí považuje „pouze za svůj problém“ označilo 5 (20,83 %) respondentů z FN Brno a 6 (20,69 %) respondentů z ÚN Brno. Součtem odpovědí u obou zdravotnických zařízení došlo k ověření výsledku, kdy celkem 11 (20,75 %) respondentů označilo tuto odpověď jako další důvod, proč s partnerem/kou nekomunikují na téma ED, viz tabulka č. 22, str. 77. Muži mající tento pocit pravděpodobně nemají vztah založený na důvěře, ne vždy musí mít i celkově dobře fungující vztah anebo se obávají ztráty důvěry.91 Ve čtvrtém cíli bylo zjišťováno, zda ED negativně ovlivňují partnerský život a jak se toto ovlivnění projevuje. V šestém dílčím očekávaném výsledku jsme předpokládali, že více než 50 % respondentů, bude uvádět, že ED ovlivňují partnerský život negativně. Výsledek byl potvrzen. Součtem kladných odpovědí (ano určitě, spíše ano) bylo zjištěno, že erektilní dysfunkce negativně ovlivňují partnerský život. Ve FN Brno uvedlo kladnou odpověď 34 (79,06 %) respondentů a z ÚN Brno 35 (63,64 %) respondentů. Součtem odpovědí u obou zdravotnických zařízení došlo také k ověření výsledku, kdy celkem 69 (70,41 %) respondentů označilo, že potíže s erekcí negativně ovlivňují partnerský život. Jde o naprosto zřejmé zjištění, že potíže s erekcí ovlivňují negativně partnerský vztah. Odpověď ano určitě nejvíce označilo 17 (39,53 %) z FN Brno a 19 (34,55 %) respondentů z ÚN Brno. Spíše ano označilo 17 (39,53 %) respondentů z FN Brno a 16 (29,09 %) respondentů z ÚN Brno. V menší četnosti jsou voleny záporné odpovědi, 90
ŠRÁMKOVÁ, T., Erektilní dysfunkce. Kapitola 4 Pohled sexuologa. Erektilní dysfunkce z pohledu sexuologa. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10]. 91 Tamtéž.
97
z nichž možnost spíše ne označilo 6 (13,95 %) respondentů z FN Brno a 11 (20,00 %) respondentů z ÚN Brno. Určitě ne volili 3 (6,98 %) respondenti z FN Brno a 4 (7,27 %) z ÚN Brno. Pouze 5 (9,09 %) respondentů z ÚN Brno uvedlo, že se tím nezabývají. Z FN Brno nikdo neoznačil tuto možnost viz tabulka č. 23, str. 79. Ke spokojenému partnerskému vztahu je zapotřebí i harmonie v sexuální oblasti. Můžeme se pouze domnívat a předpokládat, že u osob v produktivním věku je sex a vlastní koitus v životě důležitý a preferovaný, naopak u starší generace partnerů nemusí ovlivňovat koitus prožívání spokojeného života, protože si váží i nekoitálních technik, mezi které patří např. pohlazení, držení za ruku a vlastní styk využívají ke zpestření a zpříjemnění života jak uvádí Zvěřina92 a např. Vasmanská.93 Změny v partnerských vztazích jsou často popisovaným průvodním jevem, jak uvádí Šrámková. 94 Také z tohoto důvodu jsme se zaměřili na oblast sociální interakce, kdy dochází nejčastěji k odcizení partnerů. V sedmém dílčím očekávaném výsledku jsme předpokládali, že více než 25 % respondentů, bude uvádět „odcizení“ jako nejčastější negativní projev, který zásadě ovlivňuje partnerský život. Výsledek byl potvrzen. Odcizení označilo 13 (38,24 %) respondentů z FN Brno a 12 (34,29 %) respondentů z ÚN Brno a byla to nejčastější odpověď. Součtem odpovědí u obou zdravotnických zařízení došlo také k ověření výsledku, kdy celkem 25 (36,23 %) respondentů označilo tuto možnost odpovědi za nejčastější negativní projev, který ovlivňuje partnerský život. Hádky označilo 7 (20,59 %) respondentů z FN Brno a 4 (11,43 %) respondenti z ÚN Brno. Rozchod/rozvod označilo 6 (17,14 %) respondentů z ÚN Brno, z FN Brno žádný respondent. Nedůvěra partnera byla stejnou četností označena 4 (11,76 %) respondenty z FN Brno a 4 (11,43 %) respondenty z ÚN Brno. Podezírání z nevěry uvedlo 5 (14,71 %) respondentů z FN Brno a 7 (20,00 %) respondentů z ÚN Brno. Deprese byla označena u 5 (14,71 %) respondentů z FN Brno a 2 (5,71 %) respondentů z ÚN Brno. Možnost jiné odpovědi žádný respondent nevyužil, viz tabulka č. 24, str. 80. Šrámková uvádí, že často dochází k různým negativním projevům v chování obou partnerů, projevující se narušenou důvěrou.95
92
Srov. ZVĚŘINA, J. Sexuologie (nejen) pro lékaře, s. 116-117. Srov. VASMANSKÁ, S. Sexualita seniorů, Praktický lékař, s. 602-605. 94 ŠRÁMKOVÁ, T., Erektilní dysfunkce. Kapitola 4 Pohled sexuologa. Erektilní dysfunkce z pohledu sexuologa. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10] 95 Tamtéž. 93
98
V osmém dílčím očekávaném výsledku jsme předpokládali, že více než 25 % respondentů, bude uvádět „toleranci partnera/ky “ jako nejčastější projev chování partnera/ky v souvislosti s ED. Očekávání bylo potvrzeno. Z chování označilo „toleranci partnera/ky“ jako nejčastější projev v souvislosti s ED 14 osob což činí (32,55 %) z FN Brno a 22 osob (40,00 %) z ÚN Brno viz tabulka č. 26, str. 84. Součtem odpovědí u obou zdravotnických zařízení došlo rovněž k ověření výsledku, kdy celkem 36 (36,73 %) respondentů označilo projev chování partnera/ky za „tolerantní“ v souvislosti s ED. Bohužel i v této otázce vychází z reakcí chování partnera\ky odcizení se; které uvedlo 21 (48,83 %) respondentů z FN Brno a 19 (34,55 %) respondentů z ÚN Brno. Podporu sebedůvěry uvedlo 12 (27,90 %) respondentů z FN Brno a 10 (18,18 %) respondentů z ÚN Brno. Výčitky uvedlo 12 (27,90 %) respondentů z FN Brno a 8 (14,55 %) z ÚN Brno. Nápomoc při léčbě uvedlo 7 (16,28 %) respondentů z FN Brno a 10 (18,18 %) respondentů z ÚN Brno. Lítostivé chování uvedlo 6 (13,95 %) respondentů z FN Brno a 5 (9,09 %) z ÚN Brno. Více komunikace uvedli 4 (9,30 %) respondenti z FN Brno a 6 (10,91 %) respondentů z ÚN Brno. Agresivní chování uvedli 2 (4,65 %) respondenti z FN Brno a 4 (7,27 %) respondenti z ÚN Brno. Utužení vztahu uvedl 1 (2,33 %) respondent z FN Brno a 2 (3,64 %) respondenti z ÚN Brno. Jinou možnost uvedl 1 (2,33 %) respondent z FN Brno, který uvedl, že žena nemá vůbec zájem o pohlavní styk, a dále 5 (9,09 %) respondentů z ÚN Brno, z nichž jeden uvedl nezájem partnerky a čtyři, že nemají stálou partnerku. Z výsledků vyplývá, že pouze malá část žen je ochotna podpořit partnera a ne jen v terapii, ale i v celkovém postoji ke zlepšení soužití a zvýšení partnerova sebevědomí. Na druhou stranu je třeba říci, že ženy mnohdy o problému svého partnera nevědí. Teoretické zdroje uvádějí, že nevhodné chování a reakce ze strany partnera/ky vede u muže ke zhoršení stavu a následně dochází k odcizení partnerů. Partner/ka by měla být pro muže oporou, protože vlastní spolupráce partnerů je velmi důležitá ke zlepšení stavu.96
96
ŠRÁMKOVÁ, T., Erektilní dysfunkce. Kapitola 4 Pohled sexuologa. Erektilní dysfunkce z pohledu sexuologa. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10]
99
7
NÁVRH NA DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Na základě námi zjištěných informací vyplynulo, že muži mají významný problém
zejména
v identifikaci
potíží,
počátku
jejich
řešení
a
vztazích
s partnerem/kou. Z výše uvedených důvodů jsme připravili krátký informační materiál pro muže, který je určen pro pacienty v čekárnách praktických lékařů a urologů, neboť se předpokládá, že muži trpící poruchou erekce tyto lékaře navštíví nejčastěji z důvodu poruchy pohlavního orgánu. Obsah informačního materiálu je uveden níže a vlastní informační materiál pro muže v barevném provedení je součástí přílohy č. 3, str. 123).
Trápí Vás porucha erekce?
Co je erektilní dysfunkce? Erektilní dysfunkce neboli porucha erekce je stav, kdy muž není schopen při sexuálním vzrušení dosáhnout a udržet erekci dostatečně dlouhou a pevnou pro vykonání uspokojivé sexuální aktivity. Poruchy jsou běžně trvající minimálně šest měsíců.
Příčiny Již dávno je vyvráceno, že by stárnutí bylo hlavní příčinou poruchy erekce. Věk hraje pouze vedlejší roli. Nejčastěji se jedná o kombinaci více příčin, které se podílejí na nedostatečném přítoku krve do penisu. Největší skupinu erektilních dysfunkcí tvoří z 80% organické poruchy. Ty mohou signalizovat skryté onemocnění, které může vážně ohrožovat muže na životě. Mezi nejzávažnější patří cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a ateroskleróza, která se podílí na postupném rozvoji ischemické choroby srdeční nebo cévní mozkové příhody. Na vzniku poruchy se tak podílejí například kouření, obezita, nedostatek pohybu, stres a alkohol.
100
Význam včasného řešení problému Vzhledem k citlivosti daného problému se nebojte kontaktovat lékaře, kterému důvěřujete. Při včasném vyšetření můžete ovlivnit samotnou erekci a zároveň předejít i možnému skrytému vážnému onemocnění. Nemusíte se proto trápit, prožívat beznaděj a riskovat partnerské neshody.
Návod k řešení Nebojte se o problému s erekcí hovořit s lékařem i s partnerem/kou. Využijte účinnou léčbu, kterou Vám předepíše lékař s ohledem k celkovému zdravotnímu stavu. Hlavní výhody v kontrolované léčbě lékařem spočívají v řešení příčiny, která způsobuje poruchu erekce. Lékař poskytne důležité informace a doporučí nejvhodnější způsob léčby. Léky jsou zcela bezpečné, jednotlivé preparáty se liší pouze v době nástupu účinků. Prodejné jsou pouze na lékařský předpis z důvodu ochrany zdraví spotřebitele. Nepodléhejte vlivu reklamy a neriskujte své zdraví, neboť volně prodejné preparáty nemusí být účinné, ale naopak Vás mohou ohrozit na životě z důvodu nevhodné kombinace účinných látek.
Pouze vhodná léčba Vám může pomoci obnovit sexuální život. Pamatujte, že zdravý sexuální život je nedílnou součástí celkového zdraví muže a podporuje psychickou pohodu partnerů.97
97
Pro přípravu obsahu letáku byly použity tyto odborné zdroje: Srov. ZÁMEČNÍK, L. a kol. Praktická andrologie dospělých, s. 58. ŠRÁMKOVÁ, T., Erektilní dysfunkce, Kapitola 4 Pohled sexuologa, Erektilní dysfunkce z pohledu sexuologa. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10] Kolektiv autorů, Sex jako předtím? Život jako předtím! [online] Dostupné na WWW: http://www.letakyids.cz/scripts/getfile.php?fid=2185.
101
ZÁVĚR
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku erektilních dysfunkcí a jejich vliv na partnerský život u vybraného vzorku populace mužů. Téma erektilních dysfunkcí je velice citlivé nejen pro muže, kterých se tento problém týká, ale poznamenává i partnerky. V teoretické části práce jsou zmíněny projevy erektilních poruch, jejich příčina, diagnostika, vlastní rozdělení a léčba erektilních poruch. V neposlední řadě uvádíme i význam komunikace problému ED. Za důležité jsme považovali i zmínění se o metabolickém syndromu, který souvisí s výskytem erektilní poruchy a výrazně ovlivňuje celý organismus a rovněž i erekci. V další části práce je zmínka o partnerském soužití a jeho ovlivnění erektilní dysfunkcí. Problém s výskytem erektilní poruchy zažívá mnoho mužů, bohužel si realitu často nechtějí anebo nemohou přiznat. Jde o velice závažný problém, který narušuje prožívání psychické a to nejen u muže, ale i u partnera/ky a zároveň může být varovným signálem vážného skrytého onemocnění. V současné době se přístup k citlivému tématu ED zlepšil, také díky uvolnění atmosféry ve společnosti, ale troufáme si říci, že v porovnání s ostatními nemocemi je téma erektilních dysfunkcí i nadále podceňované zejména s ohledem na riziko fyzického onemocnění. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že muži ve sledovaném vzorku populace po čtyřicátém roce věku mají problém s erekcí a k léčbě je vedlo vlastní rozhodnutí. Více než polovina respondentů uvedla, že s partnerem/kou nekomunikují o problému s erekcí z důvodu studu a dále, že problém s erekcí považují jen za svůj problém. Rovněž více než polovina mužů uvedla, že ED negativně ovlivňují partnerský život, který se projevuje nejčastěji odcizením se. Tolerance ze strany partnera/ky byla uváděna jako částečná. Problematika sexuálních dysfunkcí je rozsáhlá a mohla by vést k dalším tématům při zpracování odborných prací a průzkumných šetření. Jistě by bylo zajímavé vytvořit studii zaměřenou na vlastní metabolický syndrom, který ovlivňuje erektilní dysfunkci, nebo na účinnost perorálních preparátů v léčbě. Rovněž i zaměření se na ženy, zda se setkaly s partnerem, který trpěl ED a jaké pocity zažívaly ony, by bylo zajímavé. Jistě by byla vhodná i studie provedená u praktických lékařů, zaměřená na muže, zda se lékař aktivně zajímá o jejich sexuální zdraví. Neměli bychom zapomínat ani na muže 102
po úrazech páteře či s jinými degenerativními onemocněními (např. skleróza multiplex).
103
ANOTACE
Příjmení a jméno autora: Petra Kliglová Instituce:
Masarykova Univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství
Název práce:
Erektilní dysfunkce a jejich vliv na partnerský život
Vedoucí práce:
PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.
Počet stran:
127
Počet příloh:
5
Rok obhajoby:
2012
Klíčová slova:
Erektilní dysfunkce, partnerský život, sexuální zdraví, muž, všeobecná sestra, metabolický syndrom.
Souhrn:
Bakalářská práce se zabývá problematikou erektilních dysfunkcí a jejich vlivem na partnerský život u sledovaného vzorku populace mužů dispenzarizovaných v sexuologických ambulancích. V teoretické části práce je stručně rozvedena problematika erektilních dysfunkcí, hlavní příčiny poruch erekce, jejich výskyt, rozdělení, diagnostika a léčebné postupy. V praktické části jsou zjišťovány detailnější informace od mužů s ED – v kolika letech se u mužů problémy s erekcí vyskytují, na základě čeho se rozhodli zahájit léčbu, zda partneři komunikují o poruše erekce, eventuálně jaké jsou důvody, proč spolu nekomunikují, a zda dochází k negativnímu ovlivnění partnerského soužití a pokud ano, tak jak. Výsledky byly pomocí srovnávací studie komparovány u dvou pracovišť – sexuologických ambulancí v Brně.
104
ANNOTATION
Surname and first name:
Petra Kliglová
Institution:
Masaryk University Faculty of Medicine Department of Nursing
Title of the work:
Erectile Dysfunctions and Their Influence on Partnership Life
Supervisor of the work:
PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.
Number of Pages:
127
Number of enclosures:
5
Year of defence:
2012
Key words:
Erectile dysfunctions, partnership life, sexual health, man, general nurse, metabolic syndrome.
Summary:
This bachelor thesis deals with an issue of erectile dysfunctions and their influence on partnership life at observed sample of population of men treated in sexual ambulances. The theoretical part of this thesis specifies in brief the issue of erectile dysfunctions, its main factors, occurrence, division, diagnosis and medical procedures. The empirical part of this thesis concerns about at what age of men the erectile dysfunctions occur, on what basis men decided to start with medical treatment, whether mates discuss about erectile dysfunctions, possibly what are the reasons why they do not talk to each other, and whether there is a negative impact on partnership life; if so, how. The results of investigations are compared in two sexual ambulances in Brno by means of comparative study.
105
LITERATURA A PRAMENY
1. IVANOVÁ, K., JURÍČKOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5. 2. KRATOCHVÍL, S. Sexuální dysfunkce příčny a léčba. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, 2003. 292 s. ISBN 80-247-0203-7. 3. KAWACIUK, I. Urologie, 1. vydání. Praha: Galén, 2009. 531 s. ISBN 978-807262-627-7. 4. MARIEB, E. N., MALLATT, J. Anatomie lidského těla. 1. vydání. Brno: CP Books, 2005. 863 s. ISBN 80-251-0066-9. 5. POKORNÁ, A. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2008. 104 s. ISBN 978-80-7013-466-5. 6. SOUČEK, M. Vnitřní lékařství. 1. díl. 1. vydání. Praha, Brno: Grada Publishing, a.s., 2011. 805 s. ISBN 978-80-247-2110-1. 7. VASMANSKÁ, S., PPOKORNÁ, A., Sexualita seniorů. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Praktický lékař, 2011. 91. č. 10. s. 569-628 ISSN 0032-6739. 8. VRÁBLÍK, M., PRUSÍKOVÁ, M. Má váš pacient erektilní dysfunkci? A je to důležité? Praha: Mladá fronta, a.s. Lékařské listy, 2011. roč. 60. č. 6. 9. VRÁBLÍK, M., PRUSÍKOVÁ, M. Poruchy erekce a jejich terapie. Praha: Mladá fronta, a.s. Lékařské listy, 2011. roč. 60. č. 6. 10. WEISS, P. a kol. Sexuologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. 730 s. ISBN 978-80-247-2492-8. 11. ZÁMEČNÍK, L. a kol. Praktická andrologie dospělých. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 2010. 256 s. ISBN 978-80-204-2020-6. 12. ZVĚŘINA, J. Sexuologie (nejen) pro lékaře. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2003. 288 s. ISBN 80-7204-264-5. 13. ŽÁK, A., PETRÁŠEK, J. et al. Základy vnitřního lékařství. 1. vydání. Praha: Galén, 2011. 523 s. ISBN 978-80-7262-697-7
106
ELEKTRONICKÉ ZDROJE
1. AZAT, CH., PACÍK, D. (supervize), 06. Téma: Sexuologie – Léčba erektilní dysfunkce – S čím se muži zpravidla nechlubí, Angis Revue. [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.angis.cz/angis_revue/ar_clanek.php?CID=63. [cit. 2008-11-05] 2. GULÁŠOVÁ, I., Profesní image sester, Zdravotnické noviny. [online] © 2010 Dostupné na WWW: http://www.zdn.cz/clanek/zdravotnicke-noviny/profesniimage-sester-451436. [cit. 2010-05-03] 3. HANZLOVSKÝ, M., Erektilní dysfunkce – co na to psychika? [online] © 2009 Dostupné na WWW: http://www.celostnimedicina.cz/erektilni-dysfunkce-co-na-topsychika.htm. [cit. 2009-06-09] 4. HRKAL, J., ÚZIS ČR, Světové šetření o zdraví (5. díl). Úvod k rizikovým faktorům zdraví. Nadváha a obezita, Aktuální informace č. 3/2004. [online] © 2004 Dostupné
na
WWW:
http://www.google.cz/cse?cx=002651195016181801082:vaw3ri0c5ky&q=statistik a%20obezity&oq=statistika%20obezity&aq=f&aqi=&aql=1&gs_l=partner.3...0.0. 1.30.0.0.0.0.0.0.0.0..0.0.gsnos%2Cn%3D13.1.0.0.&gs_204=4#gsc.tab=0&gsc.q=st atistika%20obezity&gsc.page=1. [cit. 2004-01-30] 5. JARABÁK, J., ZACHOVAL, R., Erektivní dysfunkce a metabolický syndrom, Postgraduální
medicína.
[online]
©
2008
Dostupné
na
WWW:
http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/erektivni-dysfunkce-a metabolicky-syndrom-360469. [cit. 2008-04-07] 6. Kolektiv autorů, Erektilní dysfunkce. [online] © 2011 Dostupné na WWW: http://www.sexualne.cz/erektilni-dysfunkce. 7. Kolektiv autorů, Informace pro ženy [online] © 2009 Dostupné na WWW: http://opetmuzem.com/informace-pro-zeny.html 8. Kolektiv autorů, Jak se porucha erekce projevuje. [online] © 2009 Dostupné na WWW: http://opetmuzem.cz/jak-se-porucha-erekce-projevuje.html. 9. Kolektiv autorů, Když muž nemůže… co na to žena? [online] © 2010, Dostupné na WWW:
http://www.ulekare.cz/clanek/kdyz-muz-nemuze-co-na-to-zena-10659.
[cit. 2010-01-18]
107
10. Kolektiv autorů, Poruchami erekce se muži nemusejí zbytečně trápit. [online] © 2007
Dostupné
na
WWW:
http://opetmuzem.com/novinky-a-
zajimavosti/16_poruchami-erekce-se-muzi-nemuseji-zbytecne-trapit. [2007-04-03] 11. Kolektiv autorů, Sex jako předtím? Život jako předtím! [online] Dostupné na WWW: http://www.letaky-ids.cz/scripts/getfile.php?fid=2185 12. PACÍK, D., Erektilní dysfunkce. Předmluva. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10] 13. PASTOR, Z., Erektilní dysfunkce – etiologie, diagnostika a možnosti terapie, Postgraduální
medicína.
[online]
©
2011
Dostupné
na
WWW:
http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/erektilni-dysfunkce-etiologiediagnostika-a-moznosti-terapie-457059. [cit. 2011-01-05] 14. PASTOR, Z., ZÁMEČNÍK, L. a kol, Doporučený postup pro diagnostiku a terapii mužské erektilní dysfunkce. s. 3. [online] © 2008 Dostupné na WWW: http://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4771/Version1/erektilni-dysfunkce.pdf. 15. ŠRÁMKOVÁ, T., Denní terapie erektilní dysfunkce – pro koho a s jakými riziky? s.
275,
[online]
©
2011
Dostupné
na
WWW:
http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2011/06/12.pdf. [cit. 2011-03-28] 16. ŠRÁMKOVÁ, T., Erektilní dysfunkce, Kapitola 4 Pohled sexuologa, Erektilní dysfunkce z pohledu sexuologa. [online] © 2006 Dostupné na WWW: http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm. [cit. 2006-04-10]
108
SEZNAM ZKRATEK
AČ
Absolutní četnost
Bc
Bakalářské vysokoškolské vzdělání
BMI
Body Mass Index (index tělesné hmoty)
CGMP
Cyklický guanosinmonofosfát
CNS
Centrální nervový systém
Č.
Číslo
ČR
Česká republika
DRE
Digitální rektální vyšetření
ED
Erektilní dysfunkce
FN
Fakultní nemocnice
GABA
Kyselina gama-aminomáselná
IIEF
International Index of Erectile Function – mezinárodní index erektilní dysfunkce
Ing.
Magisterské vysokoškolské vzdělání – akademický titul inženýr
IPDE5
Inhibitor fosfodiesterázy 5
Ks
Kusy
LF UK
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Měs.
Měsíce
Min.
Minimálně
mmHg
Milimetr rtuťového sloupce
MS
Metabolický syndrom
MUDr.
Lékařské vysokoškolské vzdělání – akademický titul – doktor všeobecné medicíny
Mgr.
Magisterské vysokoškolské vzdělání
Např.
Například
NO
Oxid dusnatý
NPT
Noční penilní tumescence
PGE1
Prostaglandin E1
PRL
Prolaktin
PSA
Prostatický specifický antigen 109
RČ
Relativní četnost
REM
Rapid Eye Movement – rychlé pohyby očí
SSRI
Antidepresiva skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu
Str., s.
Strana
Tj.
To jest
TST
Testosteron
ÚN
Úrazová nemocnice
ÚZIS
Ústav zdravotní informatiky a statistiky
VŠ
Vysoká škola
110
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Věk respondentů ......................................................................................... 44 Tabulka 2: Dosažené vzdělání respondentů.................................................................. 46 Tabulka 3: Rodinný stav respondentů .......................................................................... 47 Tabulka 4: Vykonávaná činnost v povolání ................................................................. 48 Tabulka 5: Stres v zaměstnání ...................................................................................... 49 Tabulka 6: BMI (index tělesné hmoty) respondentů .................................................... 50 Tabulka 7: Kuřáctví respondentů .................................................................................. 52 Tabulka 7a): Délka kouření/kuřáctví ............................................................................ 53 Tabulka 7b): Počet vykouřených cigaret denně ............................................................ 54 Tabulka 8: Způsob trávení volného času ...................................................................... 55 Tabulka 9: Znalost pojmu erektilní dysfunkce - názor ................................................. 56 Tabulka 10: Znalost definice erektilní dysfunkce......................................................... 57 Tabulka 11: Doba trvání sexuálních potíží respondentů .............................................. 59 Tabulka 12: Specializace lékaře – první kontakt .......................................................... 61 Tabulka 13: Preferované zdroje informací ................................................................... 62 Tabulka 14: Osoba prvního kontaktu............................................................................ 63 Tabulka 15: Znalost rizika ED jako příznaku onemocnění .......................................... 65 Tabulka 16: Změna přístupu ke zdraví ......................................................................... 66 Tabulka 17: Doba před vyhledáním odborného lékaře ................................................. 68 Tabulka 18: Motiv zahájení léčby ................................................................................ 70 Tabulka 19: Reakce na poruchu ztopoření ................................................................... 72 Tabulka 20: Nejčastější negativní pocity a prožitky ..................................................... 74 Tabulka 21: Komunikace s partnerem/kou o problému................................................ 76 Tabulka 22: Důvod omezené komunikace s partnerem/kou ......................................... 77 Tabulka 23: Negativní ovlivnění partnerského života .................................................. 79 Tabulka 24: Negativní projevy ovlivňující partnerský život ........................................ 80 Tabulka 25: Účast partnera/ky na konzultacích s odborným lékařem .......................... 82 Tabulka 26: Projevy chování partnera/ky ..................................................................... 84
111
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1: Věk respondentů ............................................................................................... 44 Graf 2: Dosažené vzdělání respondentů ....................................................................... 46 Graf 3: Rodinný stav respondentů ................................................................................ 47 Graf 4: Vykonávaná činnost v povolání ....................................................................... 48 Graf 5: Stres v zaměstnání ............................................................................................ 49 Graf 6: BMI (index tělesné hmoty) respondentů .......................................................... 50 Graf 7: Kuřáctví respondentů ....................................................................................... 52 Graf 7a): Délka kouření/kuřáctví .................................................................................. 53 Graf 7b): Počet vykouřených cigaret denně ................................................................. 54 Graf 8: Způsob trávení volného času ............................................................................ 55 Graf 9: Znalost pojmu erektilní dysfunkce - názor ....................................................... 56 Graf 10: Znalost definice erektilní dysfunkce .............................................................. 57 Graf 11: Doba trvání sexuálních potíží respondentů .................................................... 59 Graf 12: Specializace lékaře – první kontakt ................................................................ 61 Graf 13: Preferované zdroje informací ......................................................................... 62 Graf 14: Osoba prvního kontaktu ................................................................................. 63 Graf 15: Znalost rizika ED jako příznaku onemocnění ................................................ 65 Graf 16: Změna přístupu ke zdraví ............................................................................... 66 Graf 17: Doba před vyhledáním odborného lékaře ..................................................... 68 Graf 18: Motiv zahájení léčby ...................................................................................... 70 Graf 19: Reakce na poruchu ztopoření ......................................................................... 72 Graf 20: Nejčastější negativní pocity a prožitky .......................................................... 74 Graf 21: Komunikace s partnerem/kou o problému ..................................................... 76 Graf 22: Důvod omezené komunikace s partnerem/kou .............................................. 77 Graf 23: Negativní ovlivnění partnerského života ........................................................ 79 Graf 24: Negativní projevy ovlivňující partnerský život .............................................. 80 Graf 25: Účast partnera/ky na konzultacích s odborným lékařem ................................ 82 Graf 26: Projevy chování partnera/ky ........................................................................... 84
112
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1: Dotazník ..................................................................................................... 114 Příloha 2: IIEF-5 – International Index of Erectile Function – Mezinárodní index erektilní dysfunkce ..................................................................................... 122 Příloha 3: Informační materiál pro muže .................................................................... 123 Příloha 4: Potvrzená žádost o sběr dat ve FN Brno .................................................... 125 Příloha 5: Potvrzená žádost o sběr dat ve ÚN Brno ................................................... 127
113
Příloha 1: Dotazník
DOTAZNÍK
Dobrý den, jmenuji se Petra Kliglová a jsem studentkou bakalářského studia oboru Všeobecná sestra na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Ve své práci se zaměřuji na problematiku poruchy ztopoření - erektilní dysfunkce (ED), na jejich výskyt a vyhledání odborné péče, a dále na skutečnost, zda mohou ovlivňovat partnerský vztah. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku, který je zcela anonymní, a výsledky budou použity pouze k účelům zpracování mé bakalářské práce. Dovoluji si požádat o pravdivá a upřímná vyjádření, která napomohou k reálnému zhodnocení výsledků. Jsem si vědoma skutečnosti, jak je toto téma citlivé a věřím, že pochopíte, že vaše vyjádření a postoje mohou napomoci ve zkvalitnění péče o další nemocné s obdobnými potížemi. Na každou otázku volte pouze jednu odpověď, kterou prosím označte křížkem, nebude-li uvedeno jinak. Děkuji za Váš čas a spolupráci, které si vážím také s ohledem na citlivost tématu.
Petra Kliglová studentka III. ročníku oboru Všeobecná sestra
[email protected]
1. Uveďte Váš věk v celých letech: ………………………..
2. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: Základní Středoškolské odborné bez maturity - vyučen Středoškolské s maturitou Vysokoškolské (doplňte titul…………………………) 114
3. Uveďte Váš rodinný stav: Svobodný Ženatý Rozvedený Přítelkyně Družka Vdovec Jiná možnost (doplňte) ………………………. 4. Jakou činnost vykonáváte v souvislosti s výkonem povolání: Pracuji převážně fyzicky Pracuji převážně psychicky Pracuji fyzicky i psychicky Nepracuji Jiná odpověď (doplňte) …………………………… 5. Zažíváte stres ve svém zaměstnání: Ano, určitě Spíše ano Spíše ne Určitě ne 6. Uveďte prosím Vaši výšku a váhu k vypočítání BMI (index tělesné hmoty): Výška: ……… (cm) Váha: ……… (kg) BMI = …………(bude doplněno autorkou průzkumu)
7. Uveďte, zda kouříte: Ano Ne Již ne (uveďte, jak dlouho v celých letech)………………..
115
V případě kladné odpovědi, uveďte: Jak dlouho (v celých letech) ……………..,… Kolik ks cigaret denně ……………….....
8. Jak nejčastěji trávíte volný čas: Aktivně (pohybová aktivita, sport, procházky atd.) Pasivně (četba, sledování TV, práce a hry na PC apod.) Jiná odpověď (uveďte) …………………………… 9. Víte, co znamená pojem erektilní dysfunkce (ED): Ano, určitě Spíše ano Spíše ne Určitě ne Pokud jste odpověděli kladně – přejděte k otázce č. 10. Jinak pokračujte otázkou č. 11.
10. Z nabízených možností vyberte definici vystihující ED (na tuto otázku odpovídají pouze ti, kteří odpověděli kladně na otázku č. 9): Neschopnost dosažení a udržení erekce, trvající min. 6 měsíců Občasná porucha dosažení a udržení erekce Neschopnost sexuálně uspokojit partnera/ku Předčasná ejakulace Neschopnost dosažení ejakulace Psychický blok ve vztahu k vykonávání sexuálních aktivit Jiná možnost (doplňte)………………………. 11. Jak dlouho trvají Vaše sexuální potíže (pokud je to doba kratší než 1 rok, uveďte v měsících): …………………………………………………
116
12. Na kterého z uvedených lékařů jste se poprvé obrátil s problémem poruchy ztopoření: Praktický lékař Urolog Neurolog Sexuolog Internista Diabetolog Jiná odpověď (uveďte) …………………………… 13. Jaké prostředky (zdroje informací), k získávání informací o poruše ztopoření preferujete: Internet Knihy Časopisy Letáky Jiná odpověď (uveďte) …………………………… 14. Na kterou osobu jste se obrátil zcela poprvé, k získání informací o ED: Zdravotní/všeobecná sestra Praktický lékař Odborný lékař – sexuolog Partner/ka Kamarád/ka Nikoho jsem nekontaktoval Jiná odpověď (uveďte) …………………………… 15. Víte, že porucha ztopoření by mohla být varovným signálem jiného vážného onemocnění (např. infarktu myokardu, cukrovky): Ano, určitě Spíše ano Spíše ne Určitě ne 117
16. Změnil jste pohled na Vaše zdraví po odborné konzultaci s lékařem sexuologem: Ano, změnil jsem životní styl Ano, zamyslel jsem se, ale životní styl jsem nezměnil Ne, spoléhám se jen na farmakologickou léčbu Jiná odpověď (doplňte):…………………………………. 17. Jak dlouho jste se rozhodoval k návštěvě odborného lékaře (sexuologa u kterého se léčíte) pro poruchu erekce (uveďte dobu v letech; pokud je to doba kratší než 1 rok, uveďte v měsících): ……………………………………………………………………... 18. Na základě čeho jste se rozhodl zahájit léčbu: Vlastní rozhodnutí Na popud partner/ky Na radu lékaře (uveďte jakého) ……………………… Na základě letáku Na radu kamaráda/ky Na základě reklamy v médiích Jiná odpověď (uveďte) …………………………… 19. Jak jste reagoval při výskytu poruchy ztopoření, než jste se rozhodl navštívit odborného lékaře: (lze označit i více odpovědí) Problém jsem si nechtěl přiznat Vyhýbal jsem se sexu Tajil jsem problém Vymlouval jsem se na přetížení Zkoušel jsem samoléčebné metody Obával jsem se, že opět selžu (pociťoval jsem stres) Jiná možnost (doplňte)………………………..
118
20. Které z vyjmenovaných negativních pocitů a prožitků v souvislosti s poruchou ztopoření prožíváte nejčastěji: (lze označit i více opovědí) Ztráta sebevědomí Deprese Vztek Prázdnota Méněcennost Zoufalství Stres Jiná odpověď (uveďte) ………………………… 21. Komunikujete otevřeně s partnerem/kou o poruše ztopoření: Ano, určitě Spíše ano Spíše ne Ne, určitě ne Pokud jste odpověděli záporně, odpovídejte další otázkou č. 22 Pokud jste odpověděli kladně, odpovídejte další otázkou č. 23.
22. Uveďte hlavní důvod, proč nekomunikujete s partnerem/kou o svých problémech s poruchou ztopoření (na tuto otázku odpovídají pouze ti, kteří odpověděli záporně na otázku č. 21): Stydím se Partner/ka odmítá na toto téma komunikovat Bojím se partnerovy/činy reakce Neumím problém popsat Považuji to jen za svůj problém Nemám stálého/ou partnera/ku Jiná možnost (doplňte)……………………………….
119
23. Ovlivňují Vaše potíže negativně partnerský život: Ano, určitě Spíše ano Spíše ne Určitě ne Nezabývám se tím Pokud jste odpověděli kladně – přejděte k otázce č. 24. Pokud jste odpověděli záporně, odpovídejte další otázkou č. 25.
24. Z nabízených možností vyberte negativní projev, který zásadně ovlivnil partnerský život v souvislosti s Vaší poruchou ztopoření (na tuto otázku odpovídají pouze ti, kteří odpověděli kladně na otázku č. 23): Hádky Rozchod/rozvod Nedůvěra partnera Podezírání z nevěry Odcizení Deprese Jiná odpověď (uveďte) ………………………… 25. Účastní se s Vámi partner/ka konzultací s odborným lékařem, u kterého se léčíte pro poruchu ztopoření: Ano, vždy Ano, účastní se po výzvě lékařem Ne vždy Ne, nepřeje si to partner/ka Ne, nepřeji si to sám Jiná možnost (doplňte)………………………. 26. Jaké vnímáte projevy chování partnera/ky k Vám v souvislosti s poruchou ztopoření: (lze označit i více odpovědí) Tolerance partnerky/a Podpora sebedůvěry 120
Utužení vztahu Nápomoc při léčbě Více komunikace Lítostivé chování Agresivní chování Výčitky Odcizení se Jiná odpověď (uveďte) …………………………… 27. Zde je prostor pro Vaše vyjádření, připomínky a návrhy k tématu. Máte zde možnost zmínit to, co v dotazníku postrádáte a co považujete za důležité: …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ………………………………
121
Příloha 2: IIEF-5 – International Index of Erectile Function – Mezinárodní index erektilní dysfunkce
122
Příloha 3: Informační materiál pro muže
123
124
Příloha 4: Potvrzená žádost o sběr dat ve FN Brno
125
126
Příloha 5: Potvrzená žádost o sběr dat ve ÚN Brno
127