Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2007
Petra CHRÁSTKOVÁ
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství
MOŽNOSTI SNÍŽENÍ PRODUKCE ODPADŮ V PODNIKU The alternatives of waste minimization in a selected company
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Radoslav Škapa, Ph.D.
Brno, květen 2007
Autor: Petra Chrástková
Jméno a příjmení autora: Petra Chrástková Název bakalářské práce: Možnosti snížení produkce odpadů v podniku Název v angličtině: The alternatives of waste minimization in a selected company
Katedra: Podnikové hospodářství Vedoucí bakalářské práce: Ing. Radoslav Škapa, Ph.D. Rok obhajoby:
2007
Anotace v češtině
Tato bakalářská práce se zabývá odpadovým hospodářstvím v podniku Barum Continental. Uvádí, jak zde probíhá nakládání s odpady a jaké jsou podnikové environmentální cíle. Také se snaží o ověření stanovené hypotézy, která zkoumá, zda společnost nakládá s vyprodukovanými odpady maximálně efektivně. Hlavním cílem této práce je posoudit, jak efektivně Barum Continental využívá možnosti pro snížení vyprodukovaných odpadních látek a dále také stanovit určitá doporučení pro zlepšení stávající ekologické situace v podniku. K tomu slouží především SWOT analýza odpadového hospodářství uvedené společnosti.
Anotace v angličtině
This work deals with waste management of the enterprise called Barum Continental. Then it describes waste handling in that enterprise and its environmental goals. The work also tries to verify a hypothesis which says that Barum Continental handles with its produced waste absolutely effective. The main aim of the work is to consider if the enterprise uses its alternatives of waste minimization the most
effectively. Another aim is to set some
recommendations for present ecological situation improvement. It uses especially the SWOT analysis for do that.
Klíčová slova v češtině: odpad, odpadové hospodářství, nebezpečné chemické látky, nakládání s odpady, environmentální politika
Klíčová slova v angličtině: waste, waste management, dangerous chemicals, waste handling, environmental policy
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Možnosti snížení produkce odpadů v podniku vypracovala samostatně pod vedením pana ing. Radoslava Škapy, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne 25.5. 2007
______________________ vlastnoruční podpis autora
OBSAH ÚVOD.........................................................................................................................................9 1 PRÁVNÍ ÚPRAVA ČR A EU...............................................................................................11 1.1 Legislativa ČR ................................................................................................................11 1.1.1 Zákon o odpadech....................................................................................................11 1.1.2 Další právní předpisy ...............................................................................................12 1.1.3. Legislativa z oblasti chemického průmyslu............................................................12 1.2 Legislativa EU ................................................................................................................13 1.2.1 Směrnice rady o odpadech.......................................................................................13 1.2.2 Další důležité směrnice............................................................................................13 1.2.3. Oblast chemického průmyslu..................................................................................14 1.3 Shrnutí.............................................................................................................................14 2 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY...................................................................................................16 2.1 Úprava odpadů................................................................................................................16 2.2 Shromažďování, sběr a výkup odpadů............................................................................16 2.3 Skladování odpadů..........................................................................................................17 2.4 Třídění odpadů................................................................................................................17 2.5 Přeprava a doprava odpadů.............................................................................................18 2.6 Využívání odpadů ...........................................................................................................18 2.7 Odstraňování odpadů ......................................................................................................19 2.8 Odpadové hospodářství ČR ............................................................................................20 2.8.1 Průmyslové odpady..................................................................................................20 2.8.2 Pneumatiky ..............................................................................................................20 2.9 Shrnutí.............................................................................................................................20 3 BARUM CONTINENTAL...................................................................................................22 3.1 Historie společnosti.........................................................................................................22 3.2 Výrobní program.............................................................................................................22 3.3 Management environmentálních systémů ......................................................................24 3.3.1 Environmentální aspekty a jejich hodnocení ...........................................................25 3.4 Shrnutí.............................................................................................................................26 4 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ PODNIKU BARUM CONTINENTAL ..........................28 4.1 Sběr a skladování ............................................................................................................28 4.2 Třídění.............................................................................................................................30 4.3 Nakládání s vybranými druhy odpadů ............................................................................31
4.3.1 PCB..........................................................................................................................31 4.3.2 Technický benzin.....................................................................................................31 4.3.3 Nebezpečné chemické látky a přípravky .................................................................31 4.3.4 Tonery, pásky do tiskáren a vyřazená výpočetní technika ......................................32 4.4 Odstranění.......................................................................................................................33 4.5 Shrnutí.............................................................................................................................33 5 ENVIRONMENTÁLNÍ CÍLE...............................................................................................35 5.1 Období 1995 – 1999 .......................................................................................................35 5.2 Období 1999 – 2002 .......................................................................................................36 5.3 Období 2003 – 2005 .......................................................................................................38 5.4 Plánované cíle do budoucna ...........................................................................................40 5.5 Shrnutí.............................................................................................................................40 6 SWOT ANALÝZA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PODNIKU.................................41 6.1 SWOT .............................................................................................................................41 6.1.1 Silné stránky (Strengths)..........................................................................................41 6.1.2 Slabé stránky (Weaknesses).....................................................................................42 6.1.3 Příležitosti (Opportunities) ......................................................................................43 6.1.4 Hrozby (Threats)......................................................................................................45 6.2 Strategie ..........................................................................................................................45 6.2.1 Využití silných stránek ke zhodnocení příležitosti ..................................................46 6.2.2 Odstranění slabých stránek využitím příležitosti.....................................................47 6.2.3 Využití silných stránek k odstranění rizik ...............................................................48 6.2.4 Pomocí odstranění slabých stránek čelit hrozbám...................................................49 6.3 Shrnutí.............................................................................................................................50 6.3.1 Doporučení pro oblast odpadového hospodářství podniku......................................51 ZÁVĚR .....................................................................................................................................53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................................56 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MATIC .............................................................................57 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.......................................................................................58 PŘÍLOHY .................................................................................................................................59 Příloha č. 1 ............................................................................................................................59 Příloha č. 2 ............................................................................................................................60
ÚVOD „Nezdědili jsme zemi od předků; půjčujeme si ji od našich dětí.“ – John Robbins
Možnosti, jimiž může být snižována produkce odpadů, jsou v současné době velmi diskutovaným tématem především ve výrobních podnicích. Je tomu tak proto, že rostoucí množství odpadů ať už komunálního či průmyslového je trendem, který se na naší planetě projevuje odedávna. Když se podíváme o několik století zpět, nebyla zde ještě potřeba řízení zpracovávání a zneškodňování odpadních látek, už jen proto, že jejich produkce nezatěžovala životní prostředí nijak znatelně. Ovšem s postupnou populační explozí a s rozvojem moderního průmyslu začala vyvstávat otázka, jak naložit s vyprodukovaným odpadem, aby dopady na životní prostředí byly co nejmírnější. Lidé si stále více uvědomují, jaké důsledky může mít nekvalitní životní prostředí pro ně samotné a tyto jejich myšlenky předcházejí snaze o maximalizaci využití výrobních materiálů v podniku, o ekonomickou efektivnost výrobního procesu (v ekologickém kontextu), tedy – řečeno obecně – o redukci množství produkovaných odpadů.
V důsledku toho postupem času vznikala environmentální politika, jak jednotlivých ekonomických subjektů, tak státu jako celku a rovněž také politika životního prostředí v rámci evropské unie. Tato politika si klade za cíl především uchování, resp. zlepšení kvality životního prostředí, zdraví a životních podmínek obyvatel. Celá tato oblast je upravena danými právními normami, o kterých bude pojednáno v prvních částech této práce.
V následujících kapitolách a oddílech budou vymezeny základní pojmy a teoretická problematika environmentální politiky, zpracování odpadů a jeho dopady na ovzduší, vodní prostředí apod. Na tuto část dále navážou konkrétní poznatky z oblasti odpadového hospodářství vybraného podniku. V neposlední řadě budou navrženy jednotlivé způsoby omezení produkce odpadů vedoucí ke zkvalitnění životního prostředí v okolí společnosti.
Pro praktické zkoumání jsem zvolila podnik Barum Continental, spol s r.o. Hlavním důvodem pro výběr bylo to, že se jedná o velkou mezinárodní společnost, která se s environmentální problematikou potýká dnes a denně již řadu let. Přes 20 milionů vyrobených pneumatik ročně (pro osobní i nákladní automobily) svědčí o tom, že management odpadového hospodářství je zde naprosto nezbytnou součástí chodu celého podniku.
9
Cílem této práce je: 1) posoudit, do jaké míry a jak efektivně využívá společnost Barum Continental možnosti pro snížení vyprodukovaných odpadních látek případně: 2) navrhnout dílčí úpravy v dané oblasti, které by vedly k pozitivním ekonomickým a ekologickým efektům
Z prvního cíle vycházejí následující hypotéza: Společnost Barum Continental nakládá s vyprodukovanými odpady efektivně (zde se bude jednat především o ekologickou efektivnost).
V této práci se budu snažit ověřit tuto hypotézu. Případně se dále budu se zabývat dílčím cílem číslo 2, tedy navrhovat možnosti zlepšení v oblasti, ve které podnik nepostupuje dostatečně efektivně.
10
1 PRÁVNÍ ÚPRAVA ČR A EU 1.1 Legislativa ČR 1.1.1 Zákon o odpadech V podstatě nejdůležitějším právním předpisem naší legislativy v oblasti odpadového hospodářství je zákon č.185/2001 Sb., o odpadech. Tento zákon v souladu s právem evropských společenství stanovuje: a) pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi b) práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství c) působnost orgánů veřejné správy
Jako pojem odpad zákon vymezuje „každou movitou věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit“. To, co je považováno za odpad je dále uvedeno v příloze č.1 zmíněného zákona. Další základní pojmy definované zákonem: nebezpečný odpad - odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností komunální odpad - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob odpadové hospodářství - činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy; kontrola těchto činností nakládání s odpady - jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování původce odpadů - právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec Původci odpadů jsou povinni odpad zařadit podle Katalogu odpadů, který vydává ministerstvo životního prostředí.
Detailní informace o jednotlivých způsobech nakládání s odpady dále upravuje vyhláška Ministerstva ŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Ta se zabývá i technickými požadavky na nakládání s odpadními oleji, s odpady vniklými při spalování, s bateriemi a akumulátory apod. Dále se týká také evidence odpadů. 11
1.1.2 Další právní předpisy Dalším důležitým právním předpisem je samotný zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon především stanovuje zásady ochrany ŽP a povinnosti jak právnických tak fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu ŽP. Přitom vychází z principu udržitelného rozvoje. Trvale udržitelný rozvoj společnosti podle zákona je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. [Šauer, 1997. str.21]
Také definuje pojem životní prostředí jako vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.
Tato témata dále upravuje například zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, jenž se zabývá zdroji znečišťování ovzduší, přípustnou úrovní znečištění a opět stanovuje povinnosti fyzických a právnických osob ve vztahu k ochraně ovzduší.
S ochranou ŽP souvisí rovněž zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, který vymezuje pojmy jako jsou povrchové a podzemní vody, vodní útvary a vodní zdroje.
Neméně důležitý zákon č.447/2001 Sb. o obalech definuje obal jako výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli.
1.1.3. Legislativa z oblasti chemického průmyslu Právní předpis, který velmi úzce souvisí s výrobou a produkcí odpadů v podniku Barum Continental je zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích. Tento zákon definuje pojmy chemické látky, chemické přípravky, polymery a nebezpečné vlastnosti chemických látek.
12
Seznamy nebezpečných chemických látek a přípravků jsou stanoveny ve vyhlášce ministerstva ŽP č. 221/2004 Sb. Uvádění těchto látek na trh, nebo do oběhu je zakázáno či omezeno.
Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií se zabývá preventivními opatřeními pro objekty nebo zařízení, ve kterých by mohla být způsobena havárie nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky.
Další právní předpisy týkající se uvedené problematiky jsou např. vyhláška č. 426/2004 Sb., o registraci chemických látek, vyhláška č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku, vyhláška č. 220/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti oznamování nebezpečných chemických látek a vedení jejich evidence, vyhláška 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí, nařízení vlády č. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpečných látek.
1.2 Legislativa EU 1.2.1 Směrnice rady o odpadech
Směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech – pro účely této směrnice se odpadem rozumí jakákoli látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje, má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil. Mezi další základní pojmy patří původce – kdokoliv, jehož činností vzniká odpad nebo kdokoliv, kdo provádí předzpracování, směšování či jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna charakteru nebo složení odpadů. Naproti tomu držitelem se rozumí původce odpadu nebo fyzická či právnická osoba, která je vlastníkem odpadu. Nakládání s odpady je zde definováno jako sběr, přeprava, využití a odstraňování odpadů, včetně dozoru nad těmito činnosti, a následná péče o místa odstranění
1.2.2 Další důležité směrnice Směrnice Rady 75/439/EHS o nakládání s odpadními oleji Rozhodnutí Komise 76/431/EHS, kterým se zřizuje Výbor pro nakládání s odpady Směrnice 91/689/EHS o nebezpečných odpadech 13
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech Směrnice Rady 94/67/ES o spalování nebezpečných odpadů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES o spalování odpadů Rozhodnutí Rady 2004/312/ES, kterým se České republice, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Slovensku a Slovinsku povolují určité dočasné odchylky od směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních
1.2.3. Oblast chemického průmyslu Evropská Unie chystá v současné době novou chemickou strategii pro průmyslovou výrobu v členských zemích. Jedná se o tzv. systém REACH (Registration, Evaluation and Authorization of Chemicals). Hlavními cíli tohoto systému je zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí a také zvýšit konkurenceschopnost chemického průmyslu v EU. Základem bude přechod od stávajícího rozdělování chemických látek na existující (ty, které byly používány a zaregistrovány do roku 1981) a nové. Pro všechny tyto látky bude vytvořen jednotný systém. Nebude tedy „nadržováno“ existujícím látkám, u kterých dříve nemusely být dokládány žádné informace o jejich vlivech a účincích na člověka a stav životního prostředí. Nový systém by měl dát podnět k používání bezpečnějších látek a též podpořit chemický průmysl v inovacích. [Šuta, 2006, str.20 - 21]
1.3 Shrnutí Nejdůležitějším právním předpisem české legislativy je bezpochyby zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a s ním související vyhláška MŽP č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Zákon o odpadech především vymezuje nejdůležitější pojmy z oblasti ekologie a odpadového hospodářství jako je samotný odpad, dále nebezpečný a komunální odpad, jednotlivé způsoby nakládání s odpady apod. Pro potřeby tohoto zákona existuje katalog odpadů vydávaný ministerstvem životního prostředí, který slouží ke správnému třídění vyprodukovaných odpadních látek Dalšími důležitými zákony týkající se této problematiky jsou např. zákon o životním prostředí, zákon o ochraně ovzduší nebo zákon o obalech.
Mezi základní evropské právní předpisy patří směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, která stejně jako zákon o odpadech vymezuje některé důležité pojmy. Pro účely environmentálního řízení jsou dále používány směrnice Rady a Evropského parlamentu, případně rozhodnutí
14
Komise zabývající se např. nebezpečnými odpady, obaly a obalovým hospodářstvím či spalováním odpadů. Existuje také celá řada předpisů pro oblast odpadového hospodářství v chemickém průmyslu. Jedním z nejdůležitějších je zákon o chemických látkách a chemických přípravcích, který definuje základní pojmy. Na něj navazuje vyhláška Ministerstva ŽP č. 221/2004 Sb., která stanovuje seznam nebezpečných chemických látek a přípravků. Dále jsou to např. vyhlášky o registraci chemických látek, o povinnosti jejich evidence, o hodnocení rizik nebezpečných látek atd.
V Evropské unii vzniká v současnosti systém REACH, který má zefektivnit výrobu v chemickém průmyslu členských států ve smyslu používání bezpečnějších látek pro lidské zdraví a životní prostředí či zvýšení konkurenceschopnosti na světovém trhu.
.
15
2 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY „Nemůžeš nasměrovati vítr, však můžeš upraviti své plachty.“ – autor neznámý
Dříve než dochází k samotnému nakládání s odpady, realizuje se v podnicích snaha o předcházení jejich vzniku a o snižování množství vznikajících odpadů, případně o minimalizaci množství nebezpečných látek v nich. Toho bývá dosahováno především volbou vhodných technologií výroby, obalového hospodářství apod. Toto je velmi důležitý krok, kterému by měla být věnována zvýšená pozornost, neboť usnadňuje následné nakládání s odpady.
Mezi způsoby nakládání s odpady patří jejich úprava, shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, skladování, dále také třídění, přeprava a doprava a v neposlední řadě i dvě poměrně rozsáhlé skupiny, kterým bude v této práci věnováno nejvíce pozornosti, a to jsou využívání odpadů a odstraňování. K nim potom řadíme například kompostování, spalování a skládkování, jako jedny z nejvíce využívaných způsobů nakládání s odpady.
2.1 Úprava odpadů Principem tohoto způsobu nakládání s odpadem je změna fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností tak, aby byla umožněna, případně usnadněna jejich další přeprava, využití či odstranění. V praxi to znamená, že se úpravou změní zařazení odpadu podle Katalogu odpadů. [Kreníková, 1999, str.28]
Nejčastěji jsou různými metodami upravovány odpady nebezpečné. Například je odstraněna nejnebezpečnější složka odpadu, nebo dochází k odstranění vody a rozpouštědel z odpadu, případně je převedena nebezpečná složka do málo rozpustné formy a podobně. Uplatňují se zde také tzv. solifikační metody jako jsou cementace, bitumentace, vitrifikace, fixace. [Kreníková, 1999, str.44]
2.2 Shromažďování, sběr a výkup odpadů Shromažďováním se rozumí dočasné soustřeďování odpadů ve shromažďovacích prostředcích v místě vzniku. Následně dochází k dalšímu nakládání s nimi. Jako shromažďovací 16
prostředky
jsou
používány
především
speciální
nádoby,
popelnice,
kontejnery
(velkoobjemové, separační apod.), jímky, nádrže a obaly. Tyto prostředky musí splňovat základní technické požadavky – zejména musí být odlišeny (tvarově, barevně nebo popisem), zajistit ochranu odpadů před povětrnostními vlivy, musí být odolné proti chemických vlivům shromažďovaných odpadů (nereagovat s odpadem) a být bezpečné při obsluze a vyprázdnění.
Sběr odpadu je označení pro soustřeďování odpadů fyzickou nebo právnickou osobou za účelem jejich dalšího využívání či likvidace. Naproti tomu výkup je sběr odpadů, který je prováděn za sjednanou cenu. Výše zmíněné informace jsou detailně rozvedeny ve vyhlášce MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. [Kreníková, 1999, str.28 - 30]
2.3 Skladování odpadů Skladování je přechodné umístění odpadů, které již byly soustředěny (shromážděny, sesbírány či vykoupeny) do zařízení k tomu určenému. V tomto zařízení jsou pak ponechány. Jako sklady mohou sloužit např. přístřešky, budovy, volné plochy, nádrže, které splňují technické požadavky uvedené ve vyhlášce MŽP.
Sklady a skladovací prostředky musí být vzájemně oddělené a utěsněné, aby se zabránilo úniku odpadů do okolního prostředí, dále musí být zabezpečeny tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví člověka nebo poškození životního prostředí, musí umožňovat snadnou a bezpečnou manipulaci s odpady. Sklady nebezpečných odpadů musí splňovat stejné technické požadavky jako sklady látek a výrobků stejných nebezpečných vlastností. [Kreníková, 1999, str.29]
2.4 Třídění odpadů Jedná se o rozdělování odpadů podle druhů a kategorií uvedených v Katalogu odpadů (viz příloha č. 1)
Optimálním způsobem je třídění přímo u původce. Lze tak získat suroviny, které je možno následně využít při další výrobě, nebo oddělit odpad jednoho druhu, jenž může být dále podroben recyklaci. Třídění odpadů dává možnost dalšího, snadnějšího nakládání s roztříděným odpadem.
17
2.5 Přeprava a doprava odpadů Doprava odpadů je definována jako úmyslný pohyb dopravních prostředků s odpadem, zatímco přepravou se rozumí přemisťování odpadu jako výsledek dopravy. Dopravce je ten, kdo dopravu zajišťuje a přepravce je jak odesílatel, tak také příjemce odpadu. Přeprava nebezpečného odpadu se v současné době řídí zákonem č.111/1994 Sb. o silniční dopravě a dále vyhláškou MZV č.64/1987 Sb. o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Oblast dopravy a přepravy je dále také upravena příslušnými právními předpisy týkajícími se železniční, lodní, námořní a letecké dopravy. [Kreníková, 1999, str. 31 – 32]
2.6 Využívání odpadů Jde o proces, ve kterém dochází ke zhodnocení odpadů. Ty mohou být využívány jako druhotné suroviny k dalšímu zpracování, nebo jako primární či sekundární zdroje energie. Procesy, jejichž výsledkem je získání druhotné suroviny nebo energie, se souhrnně označují jako regenerace. Můžeme sem zařadit například recyklaci odpadu, jeho opětné použití či spalování ve spalovacích zařízeních.
Recyklace, neboli znovuuvedení do výrobního cyklu, zabezpečuje získání druhotných surovin přeměnou odpadních látek. Recyklační technologie umožňuje zhodnocování papíru, kovu, skla, textilu a jiných. Druhotné suroviny lze získat také tzv. separovaným sběrem, jehož podstatou je třídění odpadu do sběrných nádob. V současné době jde především o sběr plastů, pneumatik, olejů, ředidel apod. [Juchelková, 2005, str. 20 -21]
K využití odpadů jako energetického zdroje se užívá spalování, přičemž je brán ohled na emisní limity, obsah vody, obsah popele v odpadu či obsah nebezpečných látek. Spalování je možné klasifikovat i jako odstraňování odpadů, neboť při něm může docházet k úplnému zneškodnění některých druhů odpadů (více o tom v následující subkapitole).
18
2.7 Odstraňování odpadů Účelem odstraňování, resp. zneškodňování odpadů je snížení nebo zamezení jejich škodlivého vlivu na životní prostředí. Zneškodňován je odpad, který nelze dále využít a to metodami fyzikálními, chemickými a biologickými. Jako příklady takovýchto fyzikálních a chemických metod bych uvedla z mnoha způsobů zneškodňování například oxidaci, redukci, neutralizaci, odpařování, destilaci, filtraci. U metod biologických jsou to především mikrobiologické metody a kompostování.
Dále se využívá již výše zmíněného spalování v místech k tomu určených jako jsou spalovny, kotelny apod. U této metody jde o snížení objemu odpadů nebo o převedení některých odpadů do méně nebezpečné formy. Podrobnosti ke spalování odpadů jsou zakotveny ve vyhlášce MŽP č. 177/1997 Sb. Pokud při spalovacím procesu vznikají pevné látky, které nemohou být dále zpracovány nebo využity, jsou ukládány na skládkách.
Odpady jsou na skládkách ukládány trvale, přičemž musí být brána v potaz míra poškozování životního prostředí a ohrožování zdraví lidí. Proto je třeba vybrat vhodnou lokalitu v závislosti na klimatických podmínkách, stabilitě prostředí, dostatečné vzdálenosti od zdrojů pitné vody apod. Dále musí být zabezpečeno ukládání odpadů na skládku podle druhů a kategorií tak, aby nedošlo k jejich nežádoucí vzájemné reakci. Ve vyhlášce č.338/1997 Sb. jsou uvedeny odpady, které nesmějí být ukládány na skládkách. [Kreníková, 1999, str. 35 - 36]
U některých skládek se provádí tzv. sanace, případně rekultivace. Jedná se o navrácení krajiny poškozené skládkou do takového stavu, aby zde mohl fungovat soběstačný ekosystém. Základem je vytvoření nového povrchu (navezením půdy na místo skládky), které může být dále následováno výsadbou zeleně. Volba vhodného povrchu závisí na tom, k jakým účelům bude tato plocha později využívána. Tato metoda neslouží jen pro likvidaci starých skládek, ale i pro napravení jiných znehodnocení původního přírodního prostředí jako je například těžba surovin. [www.wikipedia.cz]
19
2.8 Odpadové hospodářství ČR 2.8.1 Průmyslové odpady Celková roční produkce průmyslových odpadů v České republice neustále roste. Téměř 50% veškerých nebezpečných odpadních látek je vyprodukováno průmyslem. Ve Zlínském kraji (Barum Continental) má na celkovém objemu vyprodukovaných odpadů největší podíl právě průmyslový odpad, ačkoliv ve srovnání s ostatními kraji ČR se množství průmyslového odpadu ve Zlíně pohybuje kolem 6. místa, tedy v horní polovině českých regionů. [www.inisoft.cz]
Co se týká způsobů nakládání s těmito odpady, pak v České republice první místo zaujímá jednoznačně využití vyprodukovaných průmyslových odpadů jako druhotné suroviny. Dále se uplatňují především fyzikální a chemické metody nakládání s odpady a také skládkování. Průmyslové odpady jsou u nás také nejvíce ze všech odpadů vyváženy do zahraničí. V Evropské unii jako celku je převažujícím způsobem nakládání s odpady skládkování a spalování.
2.8.2 Pneumatiky Z celkového množství opotřebených pneumatik, které v ČR ročně vzniká, je shromažďováno asi jen 30%. Důvodem je např. nelegální nakládání s nimi, nebo nadhodnocení odhadů celkové produkce apod. Shromážděné opotřebené pneumatiky jsou pak z největší části využívány materiálově a energeticky. Zhruba 1/5 je využita jako druhotná surovina. Od roku 2002 se k nám začínají „odpadní“ pneumatiky v menším množství dovážet. Taktéž se realizuje jejich vývoz, ovšem v zanedbatelném rozsahu. [www.inisoft.cz]
2.9 Shrnutí Podniky, které se potýkají s problémem, jak naložit s vyprodukovaným odpadem, se v první řadě snaží o snížení množství takového odpadu, o předcházení jeho vzniku. Teprve v druhé řadě nastává volba mezi jednotlivými způsoby nakládání s odpadem a v této situace je nutné tyto způsoby posuzovat s různých hledisek (ať už ekologických či ekonomických) tak, aby 20
bylo dosaženo co nejefektivnějšího konečného výsledku, a to jak pro podnik, tak pro životní prostředí.
V současné době se nabízí několik způsobů jak se zbavit odpadu a jak ho zpracovat. Jsou to především metody uvedené v zákoně o odpadech pod pojmem nakládání s odpady. Kromě obvyklých způsobů, jako je shromažďování, třídění, využívání, odstraňování, recyklace či spalování, existuje velká řada specifických metod, které se uplatňují jen u určitých druhů výroby, jsou to například metody chemické (neutralizace, oxidace, redukce, solidifikace), fyzikální (filtrace, odstřeďování, destilace, dialýza) a biologické (kompostování). V neposlední řadě jsou využívány také skládky odpadu, a to zejména pro pevné odpadní látky. Staré skládky mohou být posléze likvidovány metodou sanace.
21
3 BARUM CONTINENTAL 3.1 Historie společnosti
Společnost Barum Continental je v současné době největším výrobcem pneumatik, jak v České republice, tak v Evropě. Její kořeny vznikly ve 30. letech minulého století, kdy byly pneumatiky vyráběny ještě pod značkou Baťa. Akciová společnost Baťa byla roku 1945 znárodněna a v následujícím roce vznikla ochranná známka Barum z počátečních písmen BAťa, RUbena Náchod a Mitas. Od 1.12.1989 byl podnik registrován pod názvem akciová společnost Barum Otrokovice. Na začátku 90. let byla zahájena jednání o vytvoření společného podniku se společností Continental AG. Roku 1992 byla uzavřena smlouva, na jejímž základě vzniká joint venture nazvaný Barum Continental spol s r.o. a od 1.3. 1993 začíná společný podnik fungovat. Roku 1997 se uskutečnila certifikace společnosti dle ISO 14 001 a EMAS. V roce 2000 došlo k recertifikaci pneumatik podle standardu QS 9000 a VDA 6.1 a k revalidaci environmentálních certifikátů podle ISO 14 001 a EMAS. Následuje taktéž revalidace společnosti podle EMAS II.
Postupně byly založeny též společnosti Continental výroba pneumatik, s.r.o. a Continental HT Tyres, s.r.o., které spolu s podnikem Barum Continental, spol. s r.o. sídlí v Otrokovicích, v areálu průmyslové zóny města. Tento areál je situován v soutokové oblasti řek Moravy a Dřevnice. Výrobu zde zajišťuje okolo 4500 zaměstnanců, kteří pracují v třísměnném pracovním cyklu.
3.2 Výrobní program Hlavním výrobním programem všech tří výše zmíněných společností je výroba plášťů pro osobní vozidla. V současnosti je denně vyrobeno cca 64 000 ks těchto plášťů. Společnost Barum Continental dále vyrábí také komerční (nákladní a industriální) pláště. V roce 2005 zde byly vyráběny v menším množství i pláště zemědělské, avšak jejich výroba byla v tomtéž roce ukončena prodejem tohoto provozu.
22
Graf 1: Roční produkce společností ( v tunách)
Nedílnou součástí společnosti je strojírenský závod, který vyrábí a opravuje vulkanizační formy pro všechny uvedené druhy plášťů. Tyto produkty jsou dodávány i do dalších závodů koncernu Continental v západní Evropě, Africe, Jižní Americe a USA.
Graf 2: Množství roční produkce forem ve společnosti Barum Continental (v kusech)
23
3.3 Management environmentálních systémů Společnost Barum Continental zavedla a v roce 1997 úspěšně certifikovala environmentální systém řízení podle Nařízení rady č.1836/93 a mezinárodní normy ISO 14 001. Stala se tak první samostatnou společností mimo země ES, která získala certifikát o splnění požadavků EMAS. Environmentální systém řízení společnosti má na starosti divize ESŘ, která je složena z oddělení ochrany životního prostředí, oddělení bezpečnosti a hygieny práce a oddělení požární ochrany. Základem systému jsou jednoznačně definované odpovědnosti za uvedené oblasti. Graf 3: Výkonný výbor společnosti Barum Continental
24
3.3.1 Environmentální aspekty a jejich hodnocení V rámci uvedeného systému jsou vyhodnocovány přímé a nepřímé environmentální aspekty. Environmentálním aspektem se rozumí prvek činností nebo služeb organizace, který může ovlivňovat životní prostředí. Přímé environmentální aspekty jsou aspekty týkající se činností organizace, jejichž průběh může organizace kontrolovat. Nepřímé jsou takové, které se týkají činností, výrobků a služeb organizace a jejich průběh organizace plně kontrolovat nemůže. Mezi přímé patří například emise prachu, organických rozpouštědel, pachu a hluku, vodní hospodářství, ochrana půdy a podzemních vod či protipovodňová ochrana. Nepřímými aspekty mohou být činnosti dodavatelů na základě objednání zboží a surovin, doprava, balení zboží a výrobků nebo například požadavky trhu.
Tyto aspekty jsou dále posuzovány na základě významnosti podle několika kritérií. Pro přímé aspekty jsou to tři hlavní kritéria – plnění právních předpisů, kvantifikace a subjektivní hodnocení, jak ukazuje následující tabulka.
Tabulka 1: Hodnocení přímých environmentálních aspektů
Oblast hodnocení / body Plnění požadavků právních a ostatních předpisů
Kvantifikace pravděpodobnost výskytu
1 Není upraveno právními předpisy
Nulová
Žádný dopad (nebo pozitivní)
2
3
Jsou s jistotou plněny. Riziko neplnění je možné za mimořádných situací (havárií) Výjimečně (méně než 1x za rok)
Neplnění je možné pouze výjimečně při poruchách
Zanedbatelný dopad
Střední dopad
4 K neplnění dochází opakovaně nebo není zavedeno opatření
Občasná (méně Častá (častěji než 1x za měsíc) než 1x za měsíc)
Významný dopad
Subjektivní hodnocení (zástupce provozu a Hodnotí se: rozsah dopadů, závažnost vlivů na okolí, dlouhodobost divize ESŘ) trvání, vývojový trend, spotřeba energií a surovin, produkce odpadů, vývoj technologií, zlepšení pracovního prostředí, riziko a výše možného postihu, zaznamenané stížnosti, vizuální efekt.
Každému kritériu se pro každý aspekt přidělí 1 – 4 body a celkové hodnocení aspektu je dáno součinem bodů za jednotlivé oblasti. Za významný je považován ten aspekt, u něhož: a) v některém z kritérií je aspekt hodnocen 4 body, nebo b) celkové ohodnocení aspektu dosahuje bodového hodnocení 27 a více 25
Nepřímé aspekty jsou posuzovány na základě 4 kritérií – legislativní kritéria, kritéria rizika ve vztahu ke společnostem, kritéria pravděpodobnosti ovlivnění společností a kritéria závažnosti ovlivnění společnosti dle následující tabulky.
Tabulka 2: Hodnocení nepřímých environmentálních aspektů
Oblast hodnocení / body
1
2
3
legislativní požadavky
NE
---
ANO
přímé ohrožení společnosti
Zanedbatelné
Střední
Vysoké
pravděpodobnost ohrožení
Zanedbatelná
Střední
Vysoká
závažnost ohrožení
Zanedbatelná
Střední
Vysoká
Každému nepřímému aspektu se při posuzování přidělí minimálně 1 bod dle stanovených kritérií. Jeho významnost se pak hodnotí na základě součtu bodů jednotlivých kritérií: a) do 6 bodů – zanedbatelný aspekt b) od 6 do 10 bodů – střední aspekt c) od 10 do 12 bodů – významný aspekt Významné environmentální aspekty musí být zváženy při přezkoumávání cílů a programů společnosti. Jsou také zahrnuty do úvahy při návrhu cílů a cílových hodnot a při vypracování programů k jejich dosažení.
3.4 Shrnutí Společnost Barum Continental s.r.o., pod kterou v současnosti spadají také společnosti Continental výroba pneumatik s.r.o. a Continental HT Tyres s.r.o. je největším výrobcem pneumatik na evropském trhu. Je součástí koncernu Continental AG, který působí nejen v České republice a v Německu, ale také v dalších evropských zemích, v Americe či v Africe. Zabývá se výrobou osobních, nákladních a industriálních pneumatik a v neposlední řadě též obchodní činností.
Je držitelem několika certifikátu z oblasti environmentálních systémů řízení. V tomto systému má vedoucí postavení oddělení ESŘ, pod které spadá jak požární ochrana, tak také ochrana životního prostředí a bezpečnost práce. Důležité jsou zde přesně vymezené kompetence a 26
zodpovědnosti jednotlivých oddělení a pracovníků. Na úrovni ESŘ jsou vyhodnocovány přímé a nepřímé environmentální aspekty a je určován další postup nakládání se zjištěnými skutečnostmi.
27
4 ODPADOVÉ CONTINENTAL
HOSPODÁŘSTVÍ
PODNIKU
BARUM
Následující (praktická) část práce se zabývá nakládáním s odpady ve společnosti Barum Continental, jeho efektivností a případnými zlepšeními v dílčích oblastech odpadového hospodářství. Tato kapitola se zabývá tím, jak v podniku celý environmentální systém funguje, jaké jsou jeho priority a jaký postup se uplatňuje při dodržování stanovených povinností.
Celý systém řízení odpadového hospodářství v Barumu spočívá v důsledném rozdělení a dodržování odpovědností za jednotlivé postupy uplatňující se při nakládání s odpady. Primárně má každý zaměstnanec podniku při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti a dále také zajistit přednostní využití odpadů před jejich odstraněním. Za specifičtější úkoly jako jsou zajištění vhodných shromažďovacích prostředků a jejich řádného označení, správné roztřídění a sběr odpadů zodpovídají příslušní vedoucí pracovníci. Největší podíl odpovědnosti potom připadá na oddělení Životního prostředí a havarijního plánování, v jehož kompetenci je např. odvoz odpadů z areálu společnosti, zprostředkování jeho odstranění, vypracování průvodní dokumentace a identifikačních listů k nebezpečným odpadům.
4.1 Sběr a skladování V rámci sběru je odpad umisťován do shromažďovacích prostředků jako jsou speciální nádoby, kontejnery, obaly, jímky a nádrže. Tyto prostředky se pak shromažďují a vyprazdňují na sběrných místech (přímo v provozu nebo na venkovních plochách areálu firmy), odkud je odpad odvážen do skladu nebezpečných odpadů nebo je přímo odebírán firmou zajišťující jeho využití či odstranění. Sklad nebezpečných odpadů je uzamykatelný, ohrazený a řízený prostor, ve kterém jsou odpady registrovány a připraveny pro odvoz. Do tohoto skladu jsou přijímány všechny vznikající odpady bez ohledu na jejich nebezpečnost.
Veškeré shromažďovací prostředky musí být řádně označeny s ohledem na to, pro který odpad jsou určeny. Používá se jednak označení barevné, kde hlavní rozdělení je na odpady nebezpečné (červená barva) a ostatní (černá). Další barvy jsou určeny pro ostatní odpad, který
28
je možno dále využívat, např. sběrový papír (modrá), PET láhve (žlutá) apod. Detailnější označování je pak zajištěno pomocí tabulek umístěných na sběrných prostředcích.
Tabulka 3: Příklad označování shromažďovacích prostředků při třídění odpadu
Tabulka 4: Příklad označování shromažďovacích prostředků při třídění odpadu
29
Nádoby obsahující nebezpečný odpad musí být navíc opatřeny tzv. identifikačním listem nebezpečného odpadu.
4.2 Třídění Vznikající odpad u výrobních linek je tříděn a ukládán do stanovených, označených shromažďovacích prostředků podle druhu a povahy odpadu: -
pevné odpady, které nemají sklon k samovznícení se ukládají do plastových nádob nebo pytlů, případně do původních obalů
-
pastovité a kašovité odpady se ukládají do nepropustných kontejnerů s víkem, které se po naplnění těsně uzavřou
-
tekuté odpady jsou umisťovány do dvouplášťových nebo jednoplášťových uzavíratelných nádob, případně do nepropustných plastových pytlů.
V případě většího výskytu tekutých odpadů jsou tyto odpady odebrány přepravcem do cisternových vozů přímo v místě vzniku. Pokud nastane nouzová situace musí příslušné pracoviště zajistit přistavení cisternového vozu pro vyčerpání a odvoz nebezpečného odpadu.
Třídění vyprodukovaných odpadů se pro potřeby společnosti provádí podle seznamu sestaveného oddělením životního prostředí a havarijního plánování (viz příloha č.2).
Za nebezpečný je pak považován odpad, který vykazuje jednu nebo více nebezpečných vlastností (výbušnost, oxidační schopnost, vysoká hořlavost, hořlavost, dráždivost, škodlivost zdraví, toxicita, karcinogenita, žíravost, infekčnost, teratogenita, mutagenita, schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami, schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí, ekotoxicita).
Kovové odpady se před uložením do shromažďovacích prostředků rozdělují na ty, z kterých jsou odstraněny zbytky maziv a jiných škodlivin, a ty, které nelze plně odmastit. Ty se potom ukládají do těsně uzavřených kontejnerů. Nevyužitý kovový materiál je prodáván zaměstnancům za cenu stanovenou na základě aktuálního ceníku odběratelské firmy.
V podniku probíhá také neustálé třídění a sběr komunálního odpadu, a to především papíru a plastových obalů (PET). Tyto jsou tříděny na využitelné (dále využívány podnikem) a nevyužitelné. 30
4.3 Nakládání s vybranými druhy odpadů 4.3.1 PCB PCB = polychlorované bifenyly, polychlorované terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetan, monometyldichlordifenylmetan, monometyldibromdifenylmetan, veškeré směsi obsahující jednu nebo více z uvedených látek v celkové koncentraci těchto látek vyšší než 50mg/kg. Základem je prokázání nepřítomnosti PCB v provozní kapalině, což je kapalná náplň zařízení (např. různé druhy olejů).
Již při nákupu provozní kapaliny požadují pověření zaměstnanci prohlášení výrobce k nepřítomnosti PCB. Pokud nelze získat potřebné doklady od dodavatele, je provedena chemická analýza. Tu mohou uskutečnit pouze pověřené osoby, které byly certifikovány podle ČSN EN 45013 a splňují odbornou způsobilost podle zvláštních předpisů. Je-li zjištěna nadlimitní koncentrace PCB v zařízení, postupuje jeho provozovatel podle platných právních předpisů (předá odpady k odstranění PCB, případně jejich dekontaminaci).
4.3.2 Technický benzin
Za znečištěný (odpadní) technický benzin jsou považovány benzinové úkapy z výdeje v provozu, zbytky benzinu z technologických nádob od strojů, benzin z čištění, znečištěný benzin z rekuperační stanice.
Vznikající odpadní benzin je shromažďován do těsných a označených kontejnerů, které jsou po naplnění převáženy pověřeným zaměstnancem do provozu výroby postřiků. Zde se odpadní benzin destiluje a následně vrací zpět do výroby. Z důvodu řádné destilace by odpadní benzin neměl být zbytečně znečišťován nežádoucími příměsemi jako je prach, pryž, odpadní cement apod.
4.3.3 Nebezpečné chemické látky a přípravky
Chemické látky = chemické prvky a jejich sloučeniny v přirozeném stavu nebo získané výrobním postupem včetně přísad a rozpouštědel nezbytných pro uchování jejich stability a 31
jakýchkoliv nečistot přirozeného původu nebo vznikajících ve výrobním procesu, s výjimkou rozpouštědel, která mohou být z látky oddělena beze změny jejího složení nebo ovlivnění její stability. Chemické přípravky = směsi nebo roztoky složené ze dvou nebo více chemických látek. Nebezpečné látky jsou ty, které obsahují jednu nebo více výše uvedených nebezpečných vlastností.
Všichni zaměstnanci jsou při nakládání s výše uvedenými látkami a přípravky povinni řídit se tzv. R-větami (označujícími specifickou rizikovost) a S-větami (obsahujícími pokyny pro bezpečné nakládání). Vedoucí pracovníci zodpovídají za minimální používání těchto látek, pokud se nedají nahradit látkami bez nebezpečných vlastností.
Skladování většího množství takovýchto látek se provádí ve skladech a nádržích odpovídajících legislativním požadavkům, je vedena jejich evidence a každá nebezpečná látka či přípravek musí být zajištěna bezpečnostním listem. Tento list obsahuje identifikační údaje týkající se dodavatelů, nebezpečných vlastností a ochrany životního prostředí. Při prodeji či přepravě uvedených látek mají pověření zaměstnanci povinnost zajistit jejich řádné balení a označení. Odpadní nebezpečné chemické látky a přípravky jsou likvidovány v souladu s právními předpisy jako nebezpečné odpady.
4.3.4 Tonery, pásky do tiskáren a vyřazená výpočetní technika Upotřebené prázdné tonery, náplně a pásky do tiskáren jsou baleny (především do původních obalů) tak, aby při vrácení do místa výdeje materiálu bylo vyloučeno jejich znečištění zbytkovými sazemi nebo inkoustem. Povinnost vrátit tato zařízení má každý zaměstnanec, který užívá PC nebo tiskárnu. Prázdné pásky, náplně a tonery jsou poté opětovně plněny, recyklovány nebo odstraněny.
Vyřazenou a nepoužitelnou výpočetní techniku předávají její uživatelé divizi výpočetních systémů, která zajišťuje její sběr. Následně je tato technika uložena v prostoru výpočetního střediska do doby předání oprávněné osobě k jejímu odstranění.
32
4.4 Odstranění Odstranění odpadů zde probíhá několika způsoby. Především je to ukládání na skládky, kde se odstraňují všechny nevyužitelné odpady jako jsou pryže, odpady dřeva, nevyužitelného papíru, znečištěných plastů a zbytků ze stavební činnosti. Dále sem patří také komunální odpad z kanceláří a dílen.
Odpad je též spalován ve spalovnách nebezpečných odpadů a to především ropné kaly, mastné hadry, chemikálie a průmyslové smetky. Jak skládky, tak spalovny jsou využívány v přilehlých městech.
V neposlední řadě je odpad poskytován k regeneraci (odpadní znečištěný technický benzin, který je čištěn i v rámci společnosti jejím vlastním zařízením) a k recyklaci nebo jinému materiálovému využití (sem se dá zařadit např. stavební materiál, papír, plast, baterie, vadné pláště, upotřebené oleje, kovové odpady apod.).
Odvoz a vlastní likvidace odpadů je plně v kompetenci specializované externí firmy Marius Pedersen, se kterou Barum Continental úzce spolupracuje.
4.5 Shrnutí Největší pozornost je v podniku věnována sběru a důslednému třídění odpadů, které jsou následně určitou dobu skladovány. Povinnost třídit odpady podle stanovených seznamů do označených shromažďovacích prostředků mají všichni zaměstnanci, kteří s těmito odpady přicházejí do styku. Zároveň probíhá také třídění na odpady nevyužitelné a ty, které jsou dále využitelné podnikem, a to především u komunálního odpadu.
S různými vytříděnými odpady je dále nakládáno podle jejich druhu a povahy. Zařízení, u kterých se prokáže nadměrné množství PCB, je likvidováno či dekontaminováno. Technický benzin, který vstupuje do výroby, je destilován a je tak připraven k opětovnému použití. Realizuje se také snaha o minimalizaci používání nebezpečných chemických látek a přípravků. Při dalším zacházení s nimi (prodeji či přepravě) je důsledně dodržována bezpečnost, a veškeré relevantní údaje se prokazují tzv. bezpečnostním listem. Použité tonery
33
a náplně do tiskáren z kanceláří jsou opětovně plněny či recyklovány. Vyřazená výpočetní technika je odvážena z areálu podniku a poté likvidována.
Samotné odstraňování odpadu je prováděno převážně externí firmou, stejně jako jeho přeprava uvnitř společnosti a zejména odvoz vyprodukovaných a roztříděných odpadů k jejich likvidaci. U nebezpečných odpadů je firmě předán evidenční a nákladní list pro přepravu těchto odpadů.
34
5 ENVIRONMENTÁLNÍ CÍLE Společnost Barum Continental si v rámci své environmentální politiky stanovuje cíle, kterých by chtěla dosáhnout v období 3 – 4 následujících let. Tato kapitola se zabývá nejvýznamnějšími z těchto cílů za posledních 12 let a tím, do jaké míry se podniku dařili a daří splňovat.
Cílem těchto posledních dvou kapitol bude verifikovat stanovenou hypotézu (tedy prozkoumat efektivnost nakládání s odpady v podniku) a vyvodit případné závěry jejího potvrzení či zamítnutí.
5.1 Období 1995 – 1999 Tabulka 5: Environmentální cíle společnosti Barum Continental na období 1995 - 1999
Cíl
Skutečnost
1. snížit spotřebu elektrické energie v roce 1998 o 20% *
20,6%
2. snížit spotřebu páry v roce 1998 o 25% *
37,36%
3. snížit potřebu tlakového vzduchu v roce 1998 o 25% *
26,69%
4. snížit spotřebu pitné vody v roce 1998 o 10% oproti 53,47% na 1 t výrobků roku 1994
22,33% absolutně
5. eliminovat zdroje znečišťování vod a půdy
- Zlikvidována mycí kabina pro velké strojní součásti (+ sanace) - Od 1997 probíhají sanační práce na dekontaminaci spodních vod a půdy
6. zajistit ochranu proti povodním a následnému úniku vybudován komplex protipovodňových škodlivin
opatření na řece Dřevnici a Moravě
7. zkvalitnit technické vybavení jednotky určené pro dokončeno vybavení zásahového vozidla zásahy při haváriích
pro likvidaci technických havárií
8. omezit negativní vlivy vozidel a mechanismů
- u vybraných mechanismů běžné motorové oleje vyměněny za biologické - nový systém údržby mechanismů - technicky nevyhovující mechanismy postupně nahrazovány novými - rekonstrukce parkoviště pro osobní vozidla včetně technického zajištění
35
9. snížit výskyt pryžových odpadů o 20% *
17,86%
10. snížit počet jízd dopravních prostředků z odpady a splněno přechod z 5 a 7 m3 kontejnerů tím snížit emise výfukových plynů a hluku oproti 1994
na 20 m3 a větší
11. snížit výskyt nevyužívaných odpadů o 5% *
8,83%
12. snížit spotřebu technických benzinů ve výrobě o 60%
47%
13. snížit spotřebu ředidel a klasických barev v roce 1998 41,4% o 25% oproti roku 1995 14. omezit emisi hluku v pracovním i venkovním instalace tlumiče hluku sání kompreprostředí
soru, výsadba zeleně v okolí areálu
15. zdokonalit a 1x ročně zhodnotit zaváděný systém - systém vzdělávání vzdělávání a výcviku zaměstnanců
- praktický výcvik – havárie - první pomoc - názorné pomůcky - předpisy na intranetu společnosti
16.
vyhodnocovat
a
aktivně
realizovat
návrhy, Vybudován a zlepšován systém interní
připomínky a stížnosti zájmových skupin
komunikace
* oproti roku 1994 na 1 t výrobků
Cíle týkající se spotřeby surovin a energií byly všechny splněny, a to dokonce ve vyšší než stanovené výši. Také ochrana vody a půdy byla zajištěna podle daných cílů. U cíle č.9 došlo k nesplnění požadavku o cca 2%, bylo to především z důvodu rozsáhlé restrukturalizace výroby a zavádění velmi širokého sortimentu výrobků. Dle mého názoru lze tedy snížení množství pryžových odpadů o 17,86% považovat za úspěch. Cílové hodnoty u cíle č.12 rovněž nebylo dosaženo vzhledem k tomu, že v tomto období se v podniku ještě vyráběli zemědělské pláště, které vyžadují větší množství materiálů obsahující technický benzin. Nicméně jejich spotřeba je v rámci výroby stále snižována.
5.2 Období 1999 – 2002 Tabulka 6: Environmentální cíle společnosti Barum Continental na období 1999 - 2002
Cíl
Skutečnost
1. snížit spotřebu elektrické energie v roce 2002 o 4 % *
7,69%
2. snížit spotřebu tepla v roce 2002 o 5% *
37,77%
3. snížit spotřebu tlakového vzduchu v roce 2002 o 3% *
23,36%
36
4. snížit spotřebu vody v roce 2002 o 10% *
41,68%
5. dobudovat a uvést do užívání soubor staveb protipovodňové splněno v roce 2000 ochrany společností a obyvatel Otrokovic 6. vybudovat parkoviště pro kamiony
splněno v roce 2002
7. zkvalitňovat preventivní, technickou a organizační úroveň plní se průběžně s ohledem na požární ochrany
nové technologie a zabezpečení
8. dokončit technické vybavení přečerpávacích stanic pro na řece Dřevnici v roce 1999, zamezení možného úniku škodlivin do povrchových toků
na řece Moravě v roce 2001
9. organizačně a finančně zajistit sběr a likvidaci opotřebených tento systém plně uveden do pneumatik na území ČR
provozu v lednu 2002
10. omezit emise benzinových par při výrobě pneumatik a v roce 2002 vybudován vzduskladování ropných látek o 30%
chovod, za rok odvede 150 t emisí k termické likvidaci
11. zdokonalit systém vzdělávání a výcviku zaměstnanců pro - školení protipovodňové komise omezení vlivu možných havárií
- výcvik povodňových týmů - praktický nácvik činností při úniku čpavku a ropných látek - praktický nácvik používání hasicích přístrojů
12. dokončit výměnu používaných motorových vozíků za 1999 – pol. 2003 zajištěno 71 elektrické
nových elektrických vozíků
13. do roku 2002 snížit míru úrazovosti oproti 1999 o 10%
32,14%
14. do roku 2002 snížit produkci technologických odpadů o 2% *
Nesplněno
15. zajistit maximální využití recyklovatelných odpadů
- kancelářský papír - PET láhve - plastové odpad a separátory - PE fólie - obrusy pryže - stavební odpady
16. zintenzivnit a koordinovat sanační práce v závislosti na reálné pokračování v započatém hodnotě znečištění
způsobu sanace
* oproti roku 1998 na 1 t výroby
Stejně jako v předchozím období se cíle z oblasti snižování spotřeby energie a surovin podařilo splnit, u cílů č.2 – 4 dokonce vysoce překročit. Systém sběru a likvidace opotřebených pneumatik (cíl č.9) byl uveden do provozu až v lednu roku 2002, neboť 37
v předchozích letech probíhalo jeho odzkoušení. U cíle č. 10 nebylo do konce období dosaženo požadované hodnoty, avšak vzhledem k realizovanému technickému opatření (zprovoznění vzduchovodu na odvod emisí), lze tento cíl považovat za splněný. Cíle č. 14 nebylo dosaženo z důvodu pokračující restrukturalizace výroby a sortimentu výrobků. Tento cíl byl splněn v následujících letech. U posledního vytyčeného cíle bylo prokázáno (na základě průběžného sledování), že zintenzivnění prací by nepřineslo očekávané výsledky, a proto byl se souhlasem státní správy započatý způsob sanace zachován i nadále.
5.3 Období 2003 – 2005 Tabulka 7: Environmentální cíle společnosti Barum Continental na období 2003 - 2005
Cíl
Skutečnost
1.Udržet spotřebu elektrické energie na úrovni roku 2002
2003
2004
2005
2002: 0,96 MWh/t pneumatik
0,88
0,88
1,00
2. Do roku 2005 snížit spotřebu tepla o 3% *
2003
2004
2005
2002:5,52 GJ/t pneumatik → 5,35 GJ/t
5,20
5,07
5,19
3. Do roku 2005 snížit spotřebu tlakového vzduchu o 3% *
2003
2004
2005
2002: 0,82m³ x 1000/t pneumatik → 0,79 m³ x 1000/t
0,74
0,74
0,87
4. Do roku 2005 snížit spotřebu vody o 5% *
2003
2004
2005
2002: 2,98m³/t pneumatik → 2,83m³/t
2,96
2,53
2,43
5. Zrekonstruovat kanalizační síť
plní se průběžně
6. vybudovat zajištěné parkoviště pro osobní automobily u
vybudováno parkoviště pro
zkušebny
156 vozidel
7. Do roku 2005 snížit produkci technolog. odpadů o 2% * 2002: 29,953 kg/t pneumatik → 29,354 kg/t 8. Snížit fugitivní emise těkavých organických látek (VOC) z
2003
2004
2005
25,927
27,843
29,663
sníženo na 19,33%
výroby na maximálně 25% z celkových VOC 9. zlepšit zabezpečení společnosti
navrženo vybudování monitorovacího výběrové
centra,
provedeno
řízení,
realizace
proběhne v roce 2006 10. zajistit odpovídající zabezpečení stavby nové válcovny a
nová válcovna je zajištěna
dočasných skladů mimo areál společnosti
EPS a sprinklerovým systémem, byl zajištěn zvýšený dohled
38
nad
prováděnými
činnostmi
11. u všech kalandrů realizovat projekt bezpečnostního
bezpečnostní vypínání nain-
vypínání
stalováno u všech kalandrů s výjimkou výroby komerčních plášťů
12. navrhnout a realizovat účinný systém pro odvod vulka-
plní se průběžně
nizačních zplodin z lisovny osobních plášťů 13. nepřekročit míru úrazovosti (AccR) "6"
2003
2004
2005
AccR = počet úrazů x 10 / skutečně odpracovaná doba
2,99
4,58
2,93
14. Nepřekročit procento nemocnosti přes 5%
2003
2004
2005
5,94
4,70
4,96
* Oproti roku 2002 na 1 t výrobků
U prvního cíle byla v roce 2005 překročena plánovaná spotřeba energie z důvodu změn ve společnosti a to především kvůli zahájení energeticky náročnější výroby. Také u cíle č.3 byl v roce 2005 překonán limit pro spotřebu tlakového vzduchu. Došlo k tomu v důsledku instalace nového strojního zařízení ve výrobě high-tech plášťů a také v nové míchárně kaučukových směsí. To přineslo i zvýšenou produkci technologických odpadů, a tedy nesplnění cíle č.7 v tomtéž roce. Rekonstrukce kanalizační sítě byla prováděna v roce 2003 – 2005, avšak vzhledem k jejímu rozsahu bude probíhat ještě v následujících letech. Tento cíl (č.5) je tedy plněn průběžně. Cíl č.9, jak již bylo výše zmíněno, se uskutečnil v roce 2006. U komerčních
plášťů
(cíl
č.11)
byla
oddálena
realizace
dvou
kalandrů
z důvodu
restrukturalizace výroby na konec roku 2006, přičemž jeden kalandr byl nahrazen vytlačovacím strojem. Poslední dva cíle tedy již patří mezi splněné. V rámci cíle č.12 byly nainstalovány podstropní zástěny a zahájena montáž nové vzduchotechniky pro přívod čerstvého vzduchu a odvod vulkanizačních zplodin. Uvedené opatření se testuje, cíl je plněn průběžně. Míra nemocnosti v roce 2003 překročila stanovených 5% především díky životnímu stylu zaměstnanců a sezónním chřipkám.
39
5.4 Plánované cíle do budoucna Z důvodu změny technologií (přechod k energeticky náročnějším výrobám) od roku 2005 se na další období plánuje stanovení cílů z oblasti spotřeby elektrické energie a tepla nikoliv minimalizačních, avšak budou stanoveny limity, které nesmí nárůst měrné spotřeby překročit (pravděpodobně 15% nárůst od roku 2005). Také je v plánu udržení spotřeby vody v podniku na úrovni roku 2005 a zlepšení podmínek pro nakládání s vodám škodlivými látkami. Některé z dalších cílů pro následující období (2006 – 2008) jsou například eliminace rizikových surovin a zlepšení havarijní připravenosti na mimořádné situace.
5.5 Shrnutí Z celkem 46 nejvýznamnějších environmentálních cílů za posledních 11 let bylo úspěšně splněno 78,3%. Dalších 6,5% je plněno průběžně vzhledem k jejich rozsahu nebo primárnímu testování některých opatření. U 13% stanovených cílů nebylo dosaženo cílové hodnoty, resp. byla tato hodnota překročena (v případě minimalizačních cílů) z důvodu restrukturalizace výroby, změn technologií či zavádění nových zařízení do výrobního procesu. U poloviny těchto cílů je rozdíl mezi stanovenou a skutečně dosaženou hodnotou prakticky zanedbatelný. Dále byla také zavedena opatření ke zlepšení stávajícího stavu. Jeden z cílů nebyl naplněn, neboť bylo prokázáno, že jeho realizace by nepřinesla očekávané výsledky.
Celkově lze tedy říct, že bylo naplněno vysoké procento cílů. Přibližně jedna dvacetina cílů je s ohledem na svoji povahu plněna průběžně po dobu více než jednoho období. U cílů, které se nepodařilo v daném časovém limitu splnit, byla zavedena opatření směřující k jejich uskutečnění v následujícím období.
40
6 SWOT PODNIKU
ANALÝZA
ODPADOVÉHO
HOSPODÁŘSTVÍ
Tato kapitola ukazuje silné a slabé stránky společnosti Barum Continental v oblasti odpadového hospodářství a environmentální politiky vůbec. Dále stanovuje příležitosti týkající se životního prostředí, ochrany zdraví a bezpečnosti obyvatel, které podnik může využít či již využívá a hrozby, jež mohou nastat a kterým je třeba se vyhnout nebo je odstranit.
6.1 SWOT 6.1.1 Silné stránky (Strengths)
Společnost Barum Continental se rok od roku snaží snižovat svou spotřebu jak energie, tak výrobních surovin a pitné vody. Dále zde proběhly a probíhají práce, jejichž účelem je vylepšit okolí společnosti, „vyčistit“ životní prostředí v areálu podniku. Jsou to především sanační práce nebo čištění podzemních vod. Ze stejného důvodu byla též uskutečněna výsadba zeleně. V rámci minimalizace škodlivých vlivů na životní prostředí se uplatňuje také snaha o snižování emisí, ať už tuhých či těkavých látek, tak také hluku (z tohoto důvodu byl např. instalován tlumič hluku sání kompresorů). Rovněž bylo zavedeno používání vratných obalů u surovin a zpětný odběr opotřebených pneumatik (zapojení zákazníků do činností v environmentální oblasti). Společnost klade velký důraz i na veškerou dokumentaci – vytváření podrobné legislativy z oblasti odpadového hospodářství, havarijních plánů či označování sběrných nádob určených k třídění odpadu. Není zde zanedbáno ani poskytování informací o environmentální politice podniku, a to jak zaměstnancům, tak široké veřejnosti. Jelikož se Barum nachází v povodňové oblasti, byly tu na náklady podniku vystavěny protipovodňové bariéry k ochraně území v širším okolí podniku, které byly zapojeny do celého systému protipovodňové ochrany v Otrokovicích. V neposlední řadě je veškerá environmentální činnost podniku monitorována, a to jak vnitřně (zavedení nového monitorovacího centra) tak také „zvenku“ v rámci pravidelných kontrol a auditů zaměřených na kvalitu vody, ovzduší, půdy atd. a též na účinnost zavedeného ESŘ.
Nejvýznamnější silné stránky společnosti Barum Continental uvádí následující výčet: 1) neustálé snižování spotřeby surovin a energie 41
2) snižování spotřeby pitné vody 3) sanační práce ve znečištěném okolí podniku 4) čištění podzemních vod 5) přečišťování některých odpadních vod 6) školení zaměstnanců týkající se problematiky ochrany ŽP a bezpečnosti práce 7) zlepšené zabezpečení společnosti (monitorovací centra) 8) vytváření havarijních plánů – dobrá připravenost při vzniklých haváriích 9) snížení emisí tuhých a těkavých látek 10) omezení zdrojů hluku 11) jednotný, systematický a přehledný systém označování sběrných nádob za účelem třídění odpadů 12) rozpracovaná environmentální legislativa (dle platných právních předpisů ČR a EU) 13) protipovodňové bariéry 14) výsadba zeleně uvnitř i vně areálu společnosti 15) vysoká informovanost zaměstnanců prostřednictvím interních informačních kanálů 16) spolupráce s veřejností, se školami – poskytování informací 17) zpětný odběr opotřebených pneu 18) u surovin používání vratných obalů, které lze opakovaně využít 19) dobrá přizpůsobivost mimořádným situacím 20) pravidelná kontrola kvality vody, půdy, ovzduší, hladiny hluku (v okolí společnosti) 21) výhodná geografická poloha (okraj města, blízko okresního města, dobrá dopravní infrastruktura)
6.1.2 Slabé stránky (Weaknesses)
V roce 2005 se ve společnosti projevily některé negativní důsledky přechodu k jiné technologii výroby, a i do budoucnosti se počítá s mírným nárůstem spotřeby energie. Z téhož důvodu došlo i ke zvýšené produkci technologických odpadů. V okolí společnosti se vyskytovaly a v určité míře ještě vyskytují staré zátěže (znečištěná půda, včetně podzemních vod). Nicméně provedená měření ukázala, že těmito zátěžemi nejsou ohroženy zdroje pitné vody ani chráněná území v regionu. Podnik také realizuje sanační práce k odstranění znečištění, avšak u některých prací nebylo dosaženo požadovaných limitů pro míru kontaminace podzemních vod ve stanoveném termínu a tyto práce proto probíhají i nadále. Při výrobě plášťů je používáno mnoho nebezpečných (především karcinogenních) látek a 42
spotřebovává se velké množství technického benzinu. Při produkci vznikají také nevyužitelné odpady. Veškeré odstraňování odpadů provádí externí firma, se kterou Barum Continental spolupracuje.
Seznam slabých stránek odpadového hospodářství Barumu: 1) překročení limitů spotřeby energie z důvodu změny technologie v roce 2005 (díky tomu trvalé navýšení spotřeby) 2) ze stejného důvodu zvýšená produkce odpadů v roce 2005 3) nesplnění termínu některých stanovených prací a cílů 4) používání velkého množství nebezpečných látek při výrobě 5) vysoká spotřeba technického benzinu ve výrobě 6) produkce nevyužitelných zbytkových odpadů 7) existence starých zátěží 8) veškeré odstraňování odpadů zajišťováno externí firmou
6.1.3 Příležitosti (Opportunities)
Podnik má v environmentální oblasti značné množství příležitostí, které by mohl využít, či je již využívá. Nejdůležitějšími z nich jsou bezpochyby co největší šetření přírodních zdrojů při činnostech podniku a dále také eliminace škodlivých vlivů na životní prostředí. Snaha o splnění těchto příležitostí je v programu společnosti na předních místech. S tím souvisí i úsilí o zlepšení životního prostředí především v okolí společnosti. Sanační práce, které zde probíhají, stejně jako např. výstavba protipovodňových bariér v Otrokovicích, to vše přispívá k zavedení dobrého jména společnosti do povědomí veřejnosti, se kterou se podnik snaží co nejvíce komunikovat. Touto cestou mohou pak být zapojeni do činností firmy i zákazníci, případně dodavatelé. Jedním z cílů společnosti je i snižování veškerých emisí a k tomuto cíli může napomoct např. výstavba vzduchovodu, který odvádí emise benzinu do teplárny k termické likvidaci. Emise hluku jsou zanedbatelné v porovnání s nedalekým vlakovým nádražím, které podle provedených měření tvoří dominantní složku hluku. Barum Continental využívá ve své výrobě velké množství technického benzinu, jehož nejvýznamnější spotřeba je ve výrobě zemědělských plášťů. Prodejem tohoto provozu se spotřeba benzinu znatelně snížila. Jsou zde také produkovány nevyužitelné zbytkové odpady, které mohou být upotřebeny jen po zajištění vhodných odběratelů těchto odpadů. Riziko používání značného
43
podílu nebezpečných chemických látek při výrobě může být odstraněno přechodem k méně rizikovým látkám.
Příležitosti, které společnost může při naplňování své environmentální politiky zhodnotit, jsou především tyto: 1) šetření přírodních zdrojů 2) eliminace negativních vlivů na životní prostředí: a) na ovzduší b) na vody c) na půdy 3) ochrana zdraví obyvatel 4) motivace zaměstnanců k dodržování environmentální politiky podniku 5) zapojení dodavatelů do činností v environmentální oblasti 6) zapojení zákazníků do činností v environmentální oblasti 7) získání dobrého jména 8) komunikace s širokou veřejností 9) zkvalitňování prostředí v okolí společnosti 10) získání mezinárodních certifikátů z environmentální oblasti (ISO 14 001, EMAS, EMAS II, OHSAH 18 001 atd.) 11) zprovoznění vzduchovodu k odvodu emisí z podniku do teplárny 12) prodej provozu zaměřeného na výrobu zemědělských plášťů (s vysokou spotřebou technického benzinu) 13) zajištění odběratelů využívajících v Barumu nevyužitelné zbytkové materiály (textilní kord) 14) nahrazení nebezpečných (rizikových) látek ve výrobě méně nebezpečnými 15) minimalizace hlukového zatížení okolí díky nedalekému vlakovému nadraží (mnohem více hluku) 16) zajištění vhodných přírodních podmínek pro ekonomický rozvoj 17) zvýšení všeobecného povědomí o činnostech podniku a o podniku samotném 18) snížení nákladů na nakládání s odpady díky třídění odpadů přímo v místě jejich vzniku 19) krizový management
44
6.1.4 Hrozby (Threats) Ačkoliv hrozeb je v porovnání s příležitostmi, které podnik má, mnohem méně, přesto některé existují. S přechodem výroby na jinou technologii (rok 2005) souvisí hrozba zvyšování spotřeby energie při výrobě, a potažmo také zvýšení množství vyprodukovaných odpadů. Vysoká produkce odpadů by mohla způsobit zhoršení životního prostředí (v okolí společnosti). Také nedostatečné tempo některých prováděných prací by mohlo být do budoucnosti hrozbou. Při odstraňování odpadů je společnost do značné míry závislá na svých odběratelích, jelikož zajišťují kompletní likvidaci těchto odpadů, a to by v případě „selhání“ odběratele mohlo mít neblahé důsledky pro společnost a životní prostředí. Podnik se nachází v rizikové oblasti, kde může dojít k extrémních výkyvům počasí, které mohou ohrozit chod celé společnosti. I když je zde velká snaha komunikovat z občany, mohlo by se stát, že obyvatelé či zaměstnanci nebudou dostatečně motivováni k činnostem projevujícím se pozitivním vlivem na životní prostředí.
Hrozby, se kterými se podnik může potýkat: 1) zvyšování množství produkovaných odpadů 2) zvyšování energetické náročnosti výroby 3) značná závislost na odběratelích (vyprodukovaných odpadů) 4) riziko výskytu extrémních klimatických jevů v okolí společnosti 5) nedostatečné tempo prováděných prací souvisejících se zlepšováním životního prostředí v okolí společnosti 6) pasivita institucí, obyvatel či zaměstnanců 7) zhoršování životního prostředí (v okolí společnosti)
6.2 Strategie Tento oddíl rozebírá čtyři hlavní strategie, kterými se podnik může ubírat. První z nich tzv. strategie max-max (maximalizace silných stránek maximalizace příležitosti) stanovuje, jak využít silných stránek podniku k realizaci příležitostí. Druhá strategie min-max (minimalizace slabých stránek maximalizace příležitostí) určuje, jak pomocí určité příležitosti podnik eliminuje své slabé stránky. Strategie max-min (maximalizace silných stránek minimalizace hrozeb) využívá silných stránek, kterými podnik disponuje k odstranění některých možných hrozeb. A poslední ze strategií tzv. min-min (minimalizace slabých 45
stránek minimalizace hrozeb) znamená, že podnik se snaží čelit hrozbám tak, že se zbavuje svých slabých stránek. Pomocí uvedených čtyř strategií byly sestaveny následující matice, které uvádí, jak podnik může postupovat. V každé matici se objevují dvě ze čtyř položek SWOT analýzy, jedna na svislé a druhá na vodorovné ose – např. S/O odpovídá strategii max-max, W/O se shoduje se strategií min-max atd. Znak „X“ v matici znamená (možnost) naplnění cíle dané strategie.
6.2.1 Využití silných stránek ke zhodnocení příležitosti V této matici „X“ znamená, že danou slabou stránku lze využít ke zhodnocení určité příležitosti.
Matice 1: Využití silných stránek podniku ke zhodnocení příležitostí
S/O 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
1 X
2
a
b
c
3
4
5
6
X X
X
X
X
X
X
X
X
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X X
X
X
X
X
X X X
X X X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X X
X
X
X X
Jak je patrné, Barum Continental může svých silných stránek velmi dobře využívat
a
v některých případech již využívá (např. při zkvalitňování prostředí v okolí společnosti, nebo při získání významných mezinárodních certifikátů). Z této matice vyplývá, že nejvyužitelnější silnou stránkou jsou protipovodňové bariéry, které Barum v minulosti vystavěl. Tato činnost 46
zapůsobila velmi dobře na veřejnost, zlepšila dobré jméno společnosti, taktéž zajistila vhodné přírodní podmínky pro ekonomický rozvoj podniku, neboť se nemusí v budoucnosti obávat většího výpadku ve výrobě z důvodu záplav, jako tomu již jednou bylo. Také sanační práce kolem podniku se velmi vyplatili, poněvadž mají nejen příznivý vliv na životní prostředí (vody, půdy), ale čistší prostředí v okolí společnosti působí pozitivně i na zaměstnance a obyvatele přilehlých oblastí. Za zmínku stojí ku příkladu také v Barumu zavedený zpětný odběr opotřebených pneumatik, který se velmi dobře osvědčil. Díky němu je šetřeno životní prostředí a navíc jsou do ekologických činností podniku zapojeni také zákazníci, což zvyšuje povědomí o působení podniku v environmentální oblasti.
Jak je vidět, tak každou z uvedených silných stránek může Barum zhodnotit minimálně ve dvou příležitostech. Silné stránky takto mohou podniku dobře napomoct v celkovém rozvoji, jak společenském tak ekonomickém a ekologickém.
6.2.2 Odstranění slabých stránek využitím příležitosti
Zde místa v matici, která jsou obsazena znakem „X“ odpovídají těm slabým stránkám, jež je možné danou příležitostí eliminovat.
Matice 2: Odstranění podnikových slabých stránek využitím příležitostí
W/O 1 2 3 4 5 6 7 8
1
2
a
b
c
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
X X X
X X
X
X X
X
X
X
X
Vyskytují se zde samozřejmě i slabé stránky, které je potřeba co nejvíce zredukovat, nebo nejlépe úplně odstranit. K tomu je možno využít dané příležitosti. Slabou stránkou jsou například staré zátěže vyskytující se v okolí podniku, kterých se však Barum může zbavovat sanačními pracemi v rámci zkvalitňování prostředí, v němž se podnik nachází. A to také již úspěšně dělá. Dále zde také dochází k nesplnění termínu některých prací, avšak tyto práce bývají dokončeny v termínu pozdějším a doposud to nemělo žádný negativní vliv na ŽP. 47
Barum Continental používá při své produkci vysoké množství technického benzinu, který byl ovšem nejvíce využíván při výrobě zemědělských plášťů. Tento provoz byl však již prodán, tedy se užívané množství benzinu výrazně snížilo. Při výrobě pneumatik též vzniká nevyužitelný zbytkový materiál, ale podniku se podařilo zajistit jeho odběratele, který je schopen jej dále využít.
Z W / O matice je patrné, že většina slabých stránek podniku je odstranitelná (případně už byla odstraněna, jako například slabá stránka č. 6). Zůstává tu pouze fakt, že veškeré odstraňování odpadů Barumu zajišťuje externí firma. Z toho mohou plynout jistá rizika, avšak na druhou stranu, jelikož se jedná o firmu specializovanou, je pravděpodobné, že likvidace odpadů bude zajištěna lépe (profesionálněji), než kdyby ji dělal Barum sám.
6.2.3 Využití silných stránek k odstranění rizik
Ve třetí matici jsou pod označením „X“ uvedeny ty hrozby, které lze využitím dané silné stránky odstranit. Matice 3: Odstranění rizik hrozících v podniku využitím silných stránek
S/T 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
1
2
3
4
5
6
7 X
X
X X X X
X X X
X
X
X
X X X
X X X X X X X
X X
X X
48
Existuje několik rizik, který Barum může být při své činnosti vystaven. Tato rizika je možné eliminovat s využitím silných stránek podniku. Je zřejmé, že hrozbě zhoršování životního prostředí v okolí společnosti může Barum bez problémů čelit. Byla již podniknuta různá opatření, kterými se okolí podniku naopak neustále zlepšuje (čištění podzemních vod, snížení emisí atd.). Zvyšování množství produkovaných odpadů je jedním z nejlépe „hlídaných“ rizik a společnost se ve své environmentální činnosti snaží co nejvíce množství odpadů vznikajících při výrobě snižovat, ať už například přečišťováním odpadních vod, nebo používáním vratných obalů u surovin, opětným využíváním některých odpadních látek apod. Hrozba výskytu extrémních klimatických jevů (především povodně, jelikož se podnik nachází v povodňové oblasti) je již velmi dobře zajištěna pomocí protipovodňových bariér. Také hrozbám číslo 5) a 6) se daří úspěšně čelit díky podnikovým silným stránkám. Ovšem je tu ještě zvyšování energetické náročnosti výroby, kterému se Barum kvůli přechodu k jiné technologii, zřejmě nevyhne. Společnost se také může stát značně závislou na odběratelích vyprodukovaných odpadních látek.
Z této matice vyplývá, že v pořadí druhá a třetí hrozba nejsou pomocí silných stránek podniku odstranitelné. Především se zvýšením spotřebovávané energie by mohl mít Barum Continental v budoucnu problém.
6.2.4 Pomocí odstranění slabých stránek čelit hrozbám Pole s „X“ v této matici znamená, že podnik může minimalizovat určitá rizika pomocí odstranění dané slabé stránky.
Matice 4: Eliminace rizik pomocí odstranění slabých stránek podniku
W/T 1 1 2 3 4 5 6 7 8
2
3
4
5
6
7
X X
X
X X X X
X
X X X
49
Podnik Barum Continental se snaží o odstranění svých slabých stránek a díky tomu může v některých případech předejít hrozbám. Nejlépe může předcházet hrozbě zhoršování prostředí a již tak do jisté míry činí (např. snížením používaného množství technického benzinu ve výrobě nebo zajištěním odběratelů pro podnikem nevyužitelné zbytkové materiály, které produkuje). Riziko značné závislosti na odběratelích odpadů by mohlo být sníženo tím, že si Barum bude některé odpady likvidovat sám, avšak - jak již bylo výše řečeno - otázkou je, zda by takovýto způsob zbavování se odpadů byl efektivnější. Zvyšování množství
produkovaných
odpadů
se
společnost
snaží
čelit
neustále
a
problém
s nevyužitelnými odpadními materiály byl již odstraněn. Zvyšování energetické náročnosti výroby by snad bylo možné odstranit přechodem zpátky ke staré technologii výroby, ovšem to se neshoduje s výrobním programem společnosti, a proto bude potřeba řešit tento problém jinak.
Je zřejmé, že na hrozby číslo 4) a 6) nemá žádná z podnikových slabých stránek vliv a je tedy možné je odstranit pouze pomocí silných stránek, jak již bylo uvedeno výše. Ovšem tyto hrozby nepatří k těm nejzávažnějším, s jakými se podnik může potýkat.
6.3 Shrnutí SWOT analýza ukazuje, že společnost Barum Continental má v oblasti svého odpadového hospodářství velké množství silných stránek v poměru ke stránkám slabým. A stejně tak existuje hodně příležitostí, které má podnik možnost využít v porovnání s počtem hrozeb. Mnoho z nich již podnik využívá a taktéž se stále snaží zbavovat možných rizik. To se děje pomocí 4 základních strategií – strategie max-max, min-max, max-min a min-min.
Ačkoliv jsou environmentální činnosti podniku podle provedené SWOT analýzy a zhodnocení naplnění významných cílů z oblasti odpadového hospodářství velmi efektivní, přesto zde existuje několik dílčích problémů, které by bylo možné řešit efektivněji. Jedná se především o zvyšování energetické náročnosti výroby, které postupně probíhá od roku 2005, kdy podnik přešel na jinou technologii výroby. Díky tomu nebylo splněno i několik ze stanovených environmentálních cílů na období 2003 – 2005 a na další období se v plánech společnosti počítá s nárůstem spotřeby energie.
50
6.3.1 Doporučení pro oblast odpadového hospodářství podniku Z praktické části práce vyplývá, že ačkoliv Barum Continental nakládá s vyprodukovanými odpady velmi efektivně, přesto jsou zde určité nedostatky, které by bylo třeba zlepšit. Hypotéza tedy nebyla zcela potvrzena, a proto se v této části pokusím navrhnout opatření (resp. doporučení), která by podnik mohl v budoucnu využít. Tato doporučení se budou týkat dle mého názoru nejzávažnějšího současného problému, a to je předpokládaný nárůst spotřeby energie při výrobě. První cíl stanovený v této práci se tedy podařilo naplnit, přičemž první hypotéza byla zamítnuta.
V závislosti na druhém stanoveném cíli budou proto doporučena určitá opatření pro management odpadového hospodářství podniku. Konkrétně se budou týkat problému zvyšování spotřeby energie při výrobě. Budeme předpokládat, že Barum Continental nemá v úmyslu vrátit se zpět ke staré technologii výroby, i když by to byl snadný způsob, jak snížit spotřebu energie při výrobě na původní úroveň. Existuje ale možnost tzv. kogenerace, která označuje proces, kdy se z jednoho druhu primárního paliva vyrábí dvě různé formy energie. Jako palivo lze využít např. propan-butan, zemní plyn, bioplyn aj. Celý proces probíhá v kogeneračních jednotkách, což jsou zařízení, která produkují z primárního paliva zároveň jak elektrickou energii, tak např. teplo či teplou vodu. Tuto kombinovanou výrobu elektřiny a tepla lze uskutečnit v několika formách (parní, plynová, paroplynová, pomocí palivových článků). Pro Barum bych jako nejvhodnější zvolila paroplynovou produkci, protože se u ní uplatňuje snaha o maximální podíl výroby elektřiny z primárního paliva, a ta je pro výrobní procesy v tomto podniku naprosto nezbytná. Na druhou stranu je ale paroplynová kogenerace nejvíce investičně náročná, ale tato náročnost se zvyšujícím se výkonem klesá. Ekologická účinnost takového postupu (použití kogeneračních jednotek) je velmi vysoká (v rozmezí 80 – 90 %) a ekonomická návratnost investice do uvedených zařízení se pohybuje okolo 3 – 5 let, což podle mě pro podnik velikosti Barumu je optimální. Kogenerace v konečném důsledku šetří jak finanční prostředky společnosti, tak i množství použitého paliva (zhruba o 40%) a životní prostředí, protože ze stejného objemu paliva lze získat až dvojnásobné množství energie. Tedy výdaje na primární palivo, z nějž se energie dále vyrábí se mohou dostat až na polovinu výdajů, které by byly použity při „normálním“ způsobu získávání energie. Další výhodou je i to, že energie je vyráběna přímo v místě její následné spotřeby, a tím jsou sníženy náklady o tu část, která slouží na přivedení energie do společnosti z jiného místa. V neposlední řadě lze kogenerační jednotky využít jako nouzové energetické zdroje v případě 51
výpadku rozvodů např. z elektrárny, což je pro Barum také velmi podstatné z důvodu nepřetržité (třísměnné) výroby, kde jakýkoliv výpadek znamená značné peněžní ztráty.
52
ZÁVĚR V prvních kapitolách této práce jsem se zabývala právní úpravou z oblasti životního prostředí a konkrétně odpadového hospodářství danou právními předpisy jak České republiky, tak také EU. V jejich rámci jsem vymezila základní pojmy související se zkoumanou problematikou jako odpad, nakládání s odpady, princip udržitelného rozvoje, chemické látky, nebezpečné vlastnosti látek a další. Soustředila jsem se i na zákony vztahující se k chemickému průmyslu, neboť podnik, na který jsem se dále zaměřila, do tohoto průmyslového odvětví spadá.
Dále jsem podrobněji rozebrala celou oblast nakládání s odpady a její jednotlivé (nejrozšířenější) způsoby – úprava odpadů, jejich shromažďování, sběr, výkup, skladování, třídění, přeprava, doprava, využívání, odstraňování. V rámci posledních dvou zmíněných jsem se pak dále zabývala např. recyklací, spalováním či skládkováním. Sledovala jsem také situaci odpadového hospodářství v ČR, a to i ve vztahu ke gumárenskému průmyslu a produkci pneumatik, jež jsou hlavním výrobním artiklem zkoumaného podniku.
Další část práce je už více prakticky zaměřená a sleduje postupy daného podniku (Barum Continental) v oblasti řízení odpadového hospodářství. Profil společnosti ukazuje, jak v podniku funguje tzv. management environmentálních systémů, který má na starosti divize ESŘ (=environmentální systémy řízení). A zejména popisuje, jak toto oddělení vyhodnocuje přímé a nepřímé environmentální aspekty a jak dále určuje jejich významnost, což hraje klíčovou roli při následném stanovování programu firmy. Také znázorňuje, jak vypadá rozdělení kompetencí mezi jednotlivými odděleními.
Následující kapitola zkoumá, jak samotné nakládání s odpady v podniku probíhá. Jedná se zde především o velmi podrobně rozpracované postupy v oblasti třídění vyprodukovaných odpadů, na které se Barum ve své činnosti soustředí nejvíce. Do svých aktivit se snaží do značné míry zapojovat zaměstnance, což zvyšuje efektivnost celého procesu. Taktéž na sběr odpadů, který třídění předchází, je tady kladen velký důraz. To, že je tento proces sběru a třídění odpadních látek do označených nádob tak důsledně řízen, usnadňuje pak následné nakládání s odpady jejich externím odběratelům. Vybrané druhy odpadů společnost Barum Continental dále zpracovává sama; opětně je využívá, recykluje či přečišťuje (jedná se například o technický benzin, prázdné tonery a pásky do tiskáren).
53
Zejména v posledních dvou kapitolách (Environmentální cíle a SWOT analýza) jsem se snažila o ověření stanovené hypotézy; tedy jsem se pokoušela zjistit, zda Barum Continental nakládá s odpady, které vyprodukuje, maximálně efektivně. Pátá kapitola se zabývala cíli, které si podnik stanovuje v rámci svého managementu environmentálních systémů vždy na období tří až čtyř následujících let a tím, do jaké míry se mu je podařilo splnit. Vyšlo najevo, že bylo splněno vysoké procento ze stanovených cílů, avšak byli zde ještě cíle, které byly splněny později, než bylo určeno a také ty, u nichž nebylo cílových hodnot dosaženo vůbec. Příčinou selhání u poslední skupiny cílů je již několikrát zmiňovaná změna technologie spojená s restrukturalizací výroby.
Šestá kapitola ukazuje silné a slabé stránky podniku, které mu mohou pomoci zhodnotit příležitosti, nebo naopak odstranit možná rizika. Je zřejmé, že silné stránky jsou zde v početní převaze oproti stránkám slabým a stejně je tomu i u příležitostí a rizik. Množství silných stránek může firmě napomoct (a v mnoha případech se tak již děje) realizovat potenciální příležitosti, a zároveň díky těmto příležitostem je možné některé slabé stránky odstranit. Co se týká možných hrozeb, i tady může Barum využít své silné stránky k jejich eliminaci. V podniku se uplatňuje také snaha o zbavení se slabin, a tím potažmo o předcházení rizik. Převážná většina silných stránek společnosti se ukázala být dobře využitelná při podnikových činnostech a naopak většina slabých stránek a hrozeb se jeví jako bez problémů odstranitelná. Existuje však malé procento těch, které odstranit nelze a je třeba podniknout alternativní opatření k jejich zamezení.
Stanovený cíl č. 1 ( posoudit, do jaké míry a jak efektivně využívá společnost Barum Continental možnosti pro snížení vyprodukovaných odpadních látek) se tedy podařilo naplnit a zároveň z něj vyplývající hypotéza byla zamítnuta. Proto jsem se dále snažila v rámci cíle č. 2 navrhnout určitá opatření v dílčí oblasti odpadového hospodářství Barumu, kterou je spotřeba energie při výrobě. Jako nejoptimálnější se mi jevila možnost použití tzv. kogeneračních jednotek, a to jak z ekologického, tak z ekonomického hlediska. Díky kogeneraci je možno z primárního paliva vyrábět až dvojnásobné množství energie (elektrické či tepelné), což nepochybně šetří i životní prostředí. Ekonomicky je návratnost takovéto investice dokonce už od 3 let, tedy prostředky vynaložené na nákup a instalaci kogeneračních jednotek se během 3 let vrátí a dále už poroste zisk podniku díky nízkým nákladům na pořízení paliva pro výrobu energie.
54
Celkově lze tedy říci, že odpadové hospodářství podniku Barum Continental je velmi dobře propracováno a realizováno a jeho nejzávažnější nedostatky lze snadno odstranit, přičemž se současně zvýší i ekonomická efektivnost celého procesu.
55
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ODBORNÁ LITERATURA 1. KRENÍKOVÁ V. Odpadové hospodářství. 1. vyd. Ústí nad Labem: Fakulta životního prostředí, 1999. 130 s. ISBN 80-7044-213-1. 2. JUCHELKOVÁ, D. Odpady, vedlejší produkty a nakládání s nimi. 1.vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2005. 100s. ISBN: 80-248-0753-X . 3. DOBEŠ V., BERÁNEK Z., KAISER J. Čistší produkce jako součást systémů environmentálního managementu a auditů (u nás). Praha: Ministerstvo životního prostředí, 1997. 61 s. ISBN 80-7212-016-8. 4. ŠAUER P., DVOŘÁK A., HADRABOVÁ A., aj. Úvod do ekonomiky životního prostředí. 1. vyd. Praha:Vysoká škola ekonomická, 1997. 154 s. ISBN: 80-7079-548-4
ČASOPISY 1. ŠUTA M. Reforma chemické politiky EU. EKO: Ekologie a společnost, 2006, roč. XVII, č. 4, s. 20-21 2. MIKOLÁŠ J. Staré ekologické zátěže a jak je zjistit. EKO: Ekologie a společnost, 2005, roč. XVI, č. 2, s. 6–7.
LEGISLATIVA 1. Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon o obalech č. 477/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon o životním prostředí č. 17/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů
PODNIKOVÉ DOKUMENTY 1. Prohlášení k životnímu prostředí 2000, 2003 a 2006 2. Dokumentace ISO 14 001/ EMAS/ OHSAS 18 001
WEBOVÉ STRÁNKY 1. www.env.cz (Ministerstvo životního prostředí) 2. www.enviweb.cz (životní prostředí, ekologie) 3. www.cenia.cz (Česká informační agentura životního prostředí) 4. www.eur-lex.europa.eu (legislativa Evropské unie) 5. www.inisoft.cz (plán odpadového hospodářství ČR) 56
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MATIC Graf 1: Roční produkce společností ( v tunách) .......................................................................23 Graf 2: Množství roční produkce forem ve společnosti Barum Continental (v kusech) ..........23 Graf 3: Výkonný výbor společnosti Barum Continental ..........................................................24 Tabulka 1: Hodnocení přímých environmentálních aspektů ....................................................25 Tabulka 2: Hodnocení nepřímých environmentálních aspektů ................................................26 Tabulka 3: Příklad označování shromažďovacích prostředků při třídění odpadu ....................29 Tabulka 4: Příklad označování shromažďovacích prostředků při třídění odpadu ....................29 Tabulka 5: Environmentální cíle společnosti Barum Continental na období 1995 - 1999.......35 Tabulka 6: Environmentální cíle společnosti Barum Continental na období 1999 - 2002.......36 Tabulka 7: Environmentální cíle společnosti Barum Continental na období 2003 - 2005.......38 Matice 1: Využití silných stránek podniku ke zhodnocení příležitostí.....................................46 Matice 2: Odstranění podnikových slabých stránek využitím příležitostí................................47 Matice 3: Odstranění rizik hrozících v podniku využitím silných stránek ...............................48 Matice 4: Eliminace rizik pomocí odstranění slabých stránek podniku ...................................49
57
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ŽP
životní prostředí
EHS
Evropské hospodářské společenství
ES
Evropská společenství
EU
Evropská unie
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
ADR
Accord Dangereux Routier
ČR
Česká republika
HT
High Technology
ESŘ
environmentální systémy řízení
PC
Personal Computer
S
Strengths
W
Weaknesses
O
Opportunities
T
Threats
58
PŘÍLOHY Příloha č. 1 KATALOG ODPADŮ - kategorie odpadů 01
Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene
02
Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin
03
Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky
04
Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu
05
Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí
06
Odpady z anorganických chemických procesů
07
Odpady z organických chemických procesů
08
Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev
09
Odpady z fotografického průmyslu
10
Odpady z tepelných procesů
11
Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů
12
Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů
13
Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12)
14
Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08)
15
Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené
16
Odpady v tomto katalogu jinak neurčené
17
Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)
18
Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí)
19
Odpady ze zařízení na zpracováni (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 59
20
Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru
[Zdroj: Vyhláška MŽP 381/2001 Sb., příloha č. 1]
Pozn.: Jde o základní rozdělení do jednotlivých kategorií odpadů, které se dále člení na druhy.
Příloha č. 2 Třídění odpadů na skupiny podle přílohy č.1 zákona o odpadech:
1.
zůstatky z výrob a spotřeby dále jinak nespecifikované
2.
výrobky, které neodpovídají požadované jakosti
3.
výrobky s prošlou lhůtou spotřeby
4. 5.
použité, ztracené nebo jinou náhodnou událostí znehodnocené výrobky včetně všech materiálů, součástek, zařízení apod., které byly v důsledku nehody kontaminovány Materiály kontaminované nebo znečištěné běžnou činností (např. zůstatky z čistění, obalové materiály, nádoby atd.)
6.
Nepoužitelné součásti (např. použité baterie, katalyzátory apod.)
7.
látky, které ztratily požadované vlastnosti (např. znečištěné kyseliny, rozpouštědla, kalicí soli apod.)
8.
zůstatky z průmyslových procesů (např. strusky, destilační zbytky)
zůstatky z procesů snižujících znečištění (např. kaly z praček plynů, prach z filtrů, vyřazené filtry apod.) 10. zůstatky ze strojního obrábění a povrchové úpravy materiálu (např. třísky z obrábění a frézování, okuje apod.) 9.
11. zůstatky z dopravy a úpravy surovin (např. z dolování, dopravy nafty apod.) 12. Znečištěné materiály (např. oleje znečištěné PCB apod.) 13. Jakékoliv materiály, látky či výrobky, jejichž užívání bylo zakázáno zákonem 14. výrobky, které vlastník nepoužívá nebo nebude více používat (např. v zemědělství,
v domácnosti, úřadech, prodejnách, dílnách apod.) 15. Znečištěné materiály, látky nebo výrobky, které vznikly při sanaci půdy 16. jiné materiály, látky nebo výrobky, které nepatří do výše uvedených skupin
[Zdroj: Zákon o odpadech, příloha č.1] 60
