Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy
Labyrint světa a ráj srdce
Bakalářská práce Doprovodný text k bakalářské práci
Brno 2011
Vedoucí bakalářské práce: doc. Jan Bruţeňák Vypracovala: Radka Kubinová 1
Bakalářská práce se skládá z výtvarného díla, předloţený text je jeho textovou dokumentací.
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty ke studijním účelům.
2
V Brně dne 10. března 2011
Radka Kubinová
Kubinová Radka. Labyrint světa a ráj srdce, doprovodný text k bakalářské práci Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy 2011 Vedoucí bakalářské práce doc. Jan Bruţeňák
Anotace Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Ilustrace, dílo J.A.K. Labyrint světa a ráj srdce. Práce je rozdělená do dvou rovin. První část je teoretická, ve které se zabývám historií ilustrace, ţivotem a dílem Jana Amose Komenského, inspirací knihou a vlastní technikou. V druhé části práce, která je praktická, jsou přiloţeny mé vlastní ilustrace. Mým záměrem bylo vytvoření jednotného stylu a rukopisu, vyjádření svého pohledu na dílo, jehoţ filozofické závěry se podle mého názoru neustále v historii opakují, ilustrovaná kniha, jakoţto celé filozofické a pedagogické dílo J.A.K. je nadčasové. Ilustrace literaturu podle mého názoru významně obohacuje, přispívá k větší představivosti čtenářů, zejména mládeţe a dětí.
Annotation For my bachelor thesis I chose the subject of illustration, the work of J.A.K., Labyrinth of the World and Paradise of the Heart. The thesis is divided into two parts. The first part is theoretical, here I deal with the life and work of Jan Amos Comenius, which is an inspirational book for my own technique. The second part, which is practical, will be accompanied by my own illustrations. My intention was to create a unified style and handwriting, expressing its view on the work of the philosophical conclusions. In my view J.A.K.'s work, philosophical and pedagogical as a whole, is timeless. Illustration conduce for better imagination of readers, especially youth and children.
3
Klíčová slova Ilustrace, autor, dílo, Labyrint světa a ráj srdce, pocity a dojmy, inkoust, pastely, technika kresby, grafický design, tisk
Keywords Illustration, author, Labyrinth of the world and paradise of the heart,feelings and impressions, ink, pastels, technique of drawing, grafic design, print
4
Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala panu Doc. Janu Bruţeňákovi za cenné rady,podporu a čas.
5
Obsah
1. Úvod.....................................................................................................................7 2. Co je to ilustrace?..................................................................................................8 4. Historie ilustrace....................................................................................................9 5 Umění novodobé ilustrace.....................................................................................10 6. Ţivot a dílo Jana Amose Komenského.................................................................12 7. Moje inspirace.......................................................................................................18 8. Postup práce a technika.........................................................................................20 9. Témata ilustrací.....................................................................................................22 10. Ukázky ilustrací..................................................................................................25 11. Závěr...................................................................................................................28 12. Literatura.............................................................................................................29
6
Úvod Při svých návštěvách jiţní Moravy jsem se v rodišti Jana Amose Komenského setkala s jeho dílem, které mě - jako budoucí pedagoţku - velmi zaujalo. Dílo J.A. K. jsem začala studovat, a poté, co jsem se seznámila s jeho obsahem, zvolila jsem jako téma své bakalářské práce titul Labyrint světa a ráj srdce. Kniha mě natolik zaujala, ţe jsem se ji rozhodla ilustrovat. Zhotovila jsem sérii ilustrací, kterými jsem se pokusila výtvarně uvést základní atributy díla. Děj knihy se odehrává ve světě, který je alegorickým obrazem města plného uliček a zákoutí. Hlavní postavou je poutník, sám autor, který se vydává do světa, aby našel vhodné povolání. Na své cestě potká Všudybuda a Mámení, kteří ho doprovází. Jeho průvodci mu nasadí uzdu a brýle, aby se nechal poslušně vést a získal o světě zkreslenou představu. Brýle má ale nasazené nakřivo, a tak vidí skutečný svět, opravdový obraz. Zatímco mu Mámení našeptává, ţe vše je krásné, poutník prohlídne a vidí všude jen marnost, pokřivenost, faleš, intriky a bídu. Propadá zoufalství z marnosti a pomíjivosti ţivota a nakonec uteče do malé místnosti ve svém srdci, kde ho navštíví Kristus a poutník přijme jeho víru. Komenský pouţívá vytříbený básnický jazyk ve staročeštině a pro mě bylo obtíţné porozumět některým výrazům. V archivu jsem objevila vydání díla, kde jsou jednotlivé pasáţe, komplikované obraty a termíny vysvětleny – těchto vědomostí jsem pak vyuţila při koncipování ilustrací. Mým záměrem bylo dotvoření čtivé formy knihy o alegorické ilustrace. Začala jsem se zajímat o Komenského ţivot a dílo, jelikoţ si myslím, ţe pro studentku pedagogické fakulty, rodačku z Moravy je jeho znalost (J.A.K. – učitele národů) velkou inspirací a obohacením pro výkon budoucího povolání. Autor otevřeně kritizuje tehdejší společenské poměry, podává skutečný obraz doby s prvky alegorické satiry. Ve své bakalářské práci se věnuji ţivotu a dílu Jana Amose Komenského i s vazbou na historické období, ve kterém vznikalo. Baroko mě vţdy fascinovalo, od architektury, ztvárnění známých výtvarných děl aţ po literaturu. Je to především období protikladů, které Komenský mistrně vyjádřil ve svém nejpovedenějším a také nejpesimističtějším barokním díle.
7
Co je to ilustrace? Slovo ilustrace pochází z latinského slova „ilustrare“ a znamená osvětlovat nebo něco vysvětlovat. Ilustrace úzce souvisí s pouţitým textem, slouţí k jeho vysvětlení a najdeme ji především v knihách, časopisech nebo novinách. Ilustrace má za úkol podněcovat představivost a fantazii a hlavním cílem je vyprávění příběhu. Rozlišujeme barevný nebo černobílý doprovod knihy. Ilustrace má podobu kresby nebo malby a velmi časté jsou rytiny, suchá jehla, dřevoryty nebo lepty. Tento pojem je pouţíván asi od roku 1840. Z historického hlediska je zde zahrnuta i iluminace, coţ je barevný obraz středověkých rukopisů, nacházející se většinou na začátku kapitoly či stránky. Hodnota těchto knih byla daleko vyšší neţ u tištěných knih. V dnešní době je ilustrace obohacena grafickým designem, jenţ pouţívá různé počítačové programy jako je např. Adobe Photoshop nebo Corell Draw.
8
Historie ilustrace S vývojem knih se vyvíjela i samotná technika ilustrace. Nejstarší nalezené umělecké kresby se nacházejí v jeskyni Lascaux ve Francii a v jeskyni Altamira ve Španělsku. Dle vědců pocházejí tyto ilustrace asi okolo 12000 let před našim letopočtem. Není jisté k jakému původnímu učelu slouţily, ale zcela určitě slouţily ke komunikaci. První ilustrace jsou spojovány s knihou mrtvých v Egyptě, která označuje literární a obrazové památky. Hieroglyfy se skládaly nejen z fontetických, ale i z abstraktních prvků. Hlava se zobrazovala z profilu a barva měla symbolický význam. V Číně byla kresba ovlivněna především kaligrafií, pouţívaly se většinou jen odstíny dvou barev a to především červené a černé. Práce se štětcem a tuší, kladoucí důraz především na linii, se stal základem pro čínské malířství. Staří Římané a Řekové objevily nové moţnosti pohledu na objekt a to pomocí perspektivy a proporcí. Ve středověku se bohatě zdobily rukopisné knihy - evangeliáře a zpěvy. Pro 7. století na britských ostrovech je typický ornament, který je bohatě zdobený spirálami a propletenými zvířaty. Nalezneme ho na začátku textu a je v rozsahu celé strany. V období Karla Velikého dochází k rozkvětu kniţních neboli Karolinských iluminací. Kláštery se staly důleţitými centry vzdělávání, kde se přepisovaly především posvátné náboţenské rukopisy. Česká ilustrace byla významná především v období Karla IV a Václava IV. Románská renesance ( 11. - 12.stol.), v tomto období se ilustrovaly bible iniciálami, ale také knihy ţalmů. Ve středověkých knihách se pouţívaly především drolerie, které představovaly výzdobu okolo textu. Jednalo se především o rostlinné úponky. Okolo 12. století přichází gotická iluminace. Psaní rukopisů se z klášterů přesunuje do dílen. Hlavními centry se stává Paříţ a Bologna. Antické myšlení zaţívá znovozrození v období renesance a odtud se rozšiřuje dále do Evropy. Zdokonalují se studie anatomie, proporcí, geometrie a kompozice. Známé jsou ilustrace, od světoznámých umělců, jako je Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarrotti nebo Albrecht Dürer. 9
V 15. stol. dochází k vrcholu ilustrovaných knih. Pouţívalo se především zlacení, tuš a vaječná tempera. K netradičnímu pojetí ilustrace v období renesance patří tvorba Hieronyma Bosche či Pietera Brueghela staršího, kteří svou inspiraci nalézali především v lidovém umění. Na přelomu 15. a 16. stol vznikají knihnisky na pláno a papír. Knihtisk vedl k rozvinutí kniţních dřevořezových a mědirytinových ilustrací. V 17. a 18. století se začíná pouţívat techniky leptu, akvatinty a zejména dřevorytu. Začlenění doprovodných ilustrací do textu bylo ovlivěné dobovými pravidly, které určovaly vzhled církevní a světské literatury. Za zmínku stojí první ilustrovaná kniha pro děti Orbis Pictus od Jana Amose Komenského, která byla vydána v roce 1658 v Norimberku. Pomocí obrázků se děti učily latinsky a zároveň se učily i o světě. Ilustrace byla vţdy v mimořádné přízni a mohli jsme ji najít v kaţdé knize.
Umění novodobé ilustrace Má-li ilustrátor vysvětlovat a osvětlovat, musí k tomu mít potřebné znalosti, přehled o společenském dění a jistý intelekt a kulturní záběr, protoţe pokud nemá autor co sdělit, těţko vytvoří dílo, které zaujme čtenáře. Ze všeho nejdůleţitější je hlavní myšlenka, která pokud moţno obecně vyjadřuje ilustrovanou část díla. Řada autorů pouţívá slovníky synonym k vytvoření asociací, internet k shromaţďování informací, fotoaparát nebo skicáky k rozvíjení svých myšlenek. Tomuto počátečnímu hnutí mysli se říká brainstorming. Ve svém vývoji má jistý význam outsider art, který navázal na originální díla Arcimbolda, Goyi či Bosche. K hlavním znakům outsider artu patří pouţití kombinovaných technik nebo důraz na jednotlivé části těla. Evropští avantgárdní umělci čerpali inspiraci převáţně z kreseb primitivních národů nebo z lidového umění. Mezi tyto umělce řadíme Pabla Picassa, Wassilyho Kandinského nebo Paula Klee. Zkoumání rituálů či vývoj psychoanalýzy zapůsobila na americké abstraktní expresionisty. Mezi nejznámější autory patří Jackson Pollock, který koncem čtyřicátých let vyuţíval techniku drippingu. Abstraktní díla umělců, jako je Pollock 10
či Klein ovlivnila grafiku sci-fi časopisů nebo paperbacků či v textilním průmyslu padesátých a šedesátých let minulého století. Dekorativní ilustrace hledala inspiraci v hnutí Arts and Crafts z konce 19. století, které bylo zaměřeno na obnovu uměleckých řemesel a mělo vliv na pozdější secesi. Od poloviny sedmdesátých let se objevuje ve spojitosti s graffiti a street artem. V 19. - 20. století se pouţívá litografie, hlubotiskové a ofsetové techniky. Tvorba ilustrátorů se pohybuje v různých ţánrech jako je reklama, design, hudební průmysl, móda, reportáţ či satira.
Karikatura Výraz pochází z italského „caricare“, coţ v překladu znamená přeplnit. Karikaturou můţeme nazvat zesměšněné nebo kritizující umělecké dílo. Autor záměrně podtrhuje, zvýrazňuje, zkresluje určité vlastnosti nebo tvary člověka. Cílem je ostrá společenská kritika nebo protest vůči určité osobě. Autor sleduje fyziognomii, pomocí výrazu tváře a rysů obličeje vystihuje náladu nebo pocity portrétovaného. Ve Francii se stala oblíbenou v 18. století. Anglický umělec Francis Grose vydal Pravidla karikatury v roce 1788, v nich kritizuje nectnosti, korupci, luxus, sociální nerovnost a pokrytectví či nespravedlnost.
11
Jan Amos Komenský
Narodil se 28. března 1592 v Nivnici na moravském Slovácku a zemřel roku 1670 v Amsterdamu. Byl posledním biskupem jednoty bratrské, teologem, spisovatelem, pedagogem a filosofem. Mezi jeho nejznámnější dílo mimo jiné patří např. Labyrint světa a ráj srdce.
Život a dílo Jan se narodil v nivnickém mlýně, který patřil jeho strýci Martinovi. Martin pocházel z nedaleké Komně, odtud vzniklo jméno Komenský. Janovi rodiče se usadili v Uherském Brodě a hlásili se k Jednotě bratrské. Ta patřila k nejmenším nekatolickým vyznáním, ale její postavení bylo svým vlivem velmi významné. K Jednotě bratrské se hlásila i brodská vrchnost a mimo jiné i zemský hejtman Karel starší ze Ţerotína. Kdyţ bylo Janovi deset let, zemřel mu otec a o rok později i matka a dvě sestry. Sirotka se ujmula sestra otce a Jan odešel do Stráţnice, kde navštěvoval školu. V té nadprůměrně vynikal nad ostatními svými znalostmi. Přestoţe byl premiantem, měli ho všichni rádi a byl mezi spoluţáky velmi oblíbený. Idyla však netrvala dlouho. Brzy došlo k napadení Stráţnice a k jejímu vypálení. 12
Od této chvíle se celý Janův ţivot změnil, po tragických událostech v rodině poznává tak mladý, co je to válka. Pro Jana bylo vzdělání od počátku velmi důleţité a proto začal navštěvovat bratrskou školu v Přerově. Ředitelem školy byl Jan Lanecius, který si všiml Janova pozoruhodného nadání a upozornil na to patrona školy Karla staršího ze Ţerotína s doporučením, aby poslal Jana na vysokou školu do ciziny. J.A.K. nejprve studoval v Herbornu, kde se seznámil s mladým profesorem teologie Janem Jindřichem Alstedem, který se stal pro Jana velkým vzorem. Největší radost mu udělalo, ţe ho Alsted vyzval, aby mu pomáhal při práci na encyklopedii. Jan navštívil Amsterdam, který ho okouzlil a slíbil si, ţe se tam ještě vrátí. Poté odjel do Heidelbergu, kde strávil jen jeden semestr. Píše se rok 1606, na Jana působí nejen studium, ale i podněty doby, která byla příznačná pro velké osobnosti. Na jedné straně vznikají nové myšlenky a vynálezy, na druhé odumírají středověké, feudální tendence. Dříve nebo později muselo dojít k vyvrcholení otevřeného rozporu mezi feudalismem a raným kapitalismem. Nazrůstající napětí hrozilo nevyhnutelnou sráţkou. Jan se proto raději vrátil roku 1614 zpátky domů. Celou cestu šel z Heidelbergu pěšky, protoţe všechny své úspory vloţil do zakoupení Koperníkova rukopisu. Jan se seznamuje s Magdalénou Vizovskou, oba v sobě našli zalíbení a protoţe jako uchazeč na místo učitele a kazatele ve Fulneku nemohl být svobodný, oţenil se s ní. Začal si uvědomovat, ţe musí pomáhat lidem, radit jim a učit je. Začal psát Listy do nebe, jedná se o vzpomínky a zkušenosti, ve kterých svým vytříbeným jazykem kritizuje feudální společnost. Dlouhodobé společenské napětí explodovalo. První pohnutkou bylo vyhození tří místodrţících z oken Praţského hradu, coţ se rovnalo vypovězení války habsburskému absolutismu. Základ bojů na českém území přerostl v třicetiletou válku, která se rozvinula na celém území Evropy. Komenský tento celospolečenský proces pečlivě pozoroval a analyzoval.
13
Po bitvě na Bílé hoře, kde jednoznačně zvítězila česká katolická šlechta, byl na Jana podán zatykač a musel uprchnout. Ukrývá se na severní Moravě, zatímco se jeho ţeně narodí druhý syn. Píše jí dopisy a po nějaké době mu přichází zpráva, ţe ţena i obě děti zemřely. Proţívá nejhorší období svého ţivota. Nejen, ţe přišel o své blízké, ale ztratil i víru. Vše, čemu věřil, bylo popřeno. V tomto období napsal dva nejpesimističtější romány Truchlivý a Labyrint světa a ráj srdce. Pomalu se vzpamatovával z otřesu, kdyţ se dozvěděl, ţe všechny jeho spisy byly spáleny kapucínským mnichem Kapistranem. Janovi bylo 32let, kdyţ poznal mladičkou Dorotku Cyrillovou, dcerou významného představitele českobratrské jednoty, se kterou roku 1624 uzavřel sňatek. Roku 1628 začalo tvrdé stíhání nekatolíků, proto musel Komenský i s rodinou a ostatními nekatolíky odcestovat do sousedních krajů, někteří do Německa, jiní do Polska. Komenský byl vystěhován do polského Lešna, kde se stal zástupcem rektora na lešenském gymnáziu, coţ bylo pro něj nečekané a příjemné překvapení. Jeho práce spočívala především v organizování školních styků s Německem, Nizozemím nebo Anglií. Soustřeďoval se především na pedagogiku, výchovu a způsob výuky, a tak vzniklo dílo Informatorium školy mateřské, kde se u Komenského projevuje cit pro pochopení myšlenkových pochodů dětí. Nyní měl Jan novou rodinu a při psaní v ní našel inspiraci. Další dílo, které se dočkalo nečekaného ohlasu bylo Dveře jazyků otevřené. Bylo přeloţené do němčiny, holandštiny, francouštiny, švédštiny, polštiny a tím se Komenský dostal na výsluní pozornosti tehdejšího akademického světa. V Lešně Jana potkává další tragická událost – náhle se objevuje morová nákaza. Komenský sepsal během jedné noci hygienické opatření, které dávalo nejnutnější instrukce k zabránění šíření nákazy. Nejprve se setkal s pohoršením a odporem, ale to ho neodradilo, přesvědčil lékaře a nakonec společně rozšíření nákazy zabránili. Následně J.A.K. pod dojmem předešlé zkušenosti píše dílo Truchlivý, jehoţ základním tématem je teze, ţe největší zlo spočívá v lidské hlouposti. Proto neúnavně ţádal o stejné právo na vzdělání pro všechny.
14
Komenský získal obdiv a uznání po celém světě. Byl pozván anglickým parlamentem, aby zde začal tvořit spolu s kolegiem vybraných učenců velkolepé dílo Pansofii, Vševědu, které by šířilo jednotné vzdělání a jednotný jazyk po celém světě. Po cestě do Anglie se loď dostala záhy do bouře, kterou zázračně přeţil, průběh celé plavby popisuje ve svém ţivotopisu. Po dvoutýdenním boji se loď ocitla zpátky v Gdaňsku, odkud vyplula. Komenský přísahal, ţe uţ nikdy na ţádnou loď nevstoupí, ale po pár týdnech se díky své mimořádné vůli a odvaze opět vydal na cestu, tentokrát se ţiv a zdráv doplavil na druhý břeh. Byl zde velmi vřele přivítán a překvapilo ho, co všechno se o něm a o Čechách na ostrovech ví. De Geer, švédský velkostatkář a bankéř se značným politickým vlivem pozval Jana Amose do Švédska, aby zde zdokonalil švédské školství, neboť si myslel, ţe ve vzdělání a jeho vyuţití je síla pokroku. Dále pak chtěl, aby Komenský usmířil všechny protestantské církve. Na své cestě přes Nizozemí mu přátelé přichystali překvapení. V Leidenu pobýval Descartes, uzavřený na svém zámečku před světem, ale otevřený filozofickým myšlenkám. Znal Komenského díla a proto ho i přijal. Na jedné straně katolík, na druhé protestant. Rokovali spolu asi čtyři hodiny a poté se přátelsky rozešli. V Amsterodamu se Komenský setkal s de Geerem. Rozhodoval se, zda s ním odcestovat do Švédska, avšak bylo to pro něj velmi těţké, protoţe v Amsterodamu konečně našel svůj vytouţený klid, kde by mohl tvořit. Záhy se ale rozhodl. Svými styky s de Geerem, by se mu mohla otevřít cesta ke švédskému kancléři Oxentsjernovi a nakonec i ke královně Kristýně. Tyto vztahy by mohl vyuţít ve prospěch Českého království, které bylo v té době především ve švédských rukou. Odjíţdí tedy do Hamburgu. Cestou zpustošenými německými zeměmi vidí, co dokáţe udělat válka, která je ničí jiţ dvacátýčtvrtý rok. Ze Švédska je poslán na pruské pobřeţí, kde se můţe v klidu věnovat reformě švédského školství. Komenský si uvědomil, ţe nemůţe nesplnit svůj slib, ale zároveň se nemohl zabývat problémy jednoho státu, kdyţ mu šlo hlavně o obecné blaho lidstva. Kvůli rozporům dílo nevytvořil, napsal však jiné dílo Obecné porady o nápravě věcí lidských. Situace spěje k návratu do Lešna.
15
Manţelka Dorota je těţce nemocná a lékař odrazuje od dlouhé cesty, ale ta jen touţí po domově a nechce zemřít v cizině. Několik dní po strastiplné cestě Dorota umírá. Jan napsal píseň k úmrtí „Ţivot náš na světě je jen pouť“. Po čase potkává dceru svého přítele ze studií, Janu. Ţení se s ní v posledním roce strašidelné třicetileté války. Švédsko dobývá velkou část Čech a odváţí si tučnou válečnou kořist. Obléhání českých zemí následně končí, vestfálský mír je podepsán a švédská vojska se stáhla. Zklamaný J.A.K. opouští od myšlenek na návrat do vlasti a sepisuje dílo Kšaft umírající matky jednoty bratrské. J.A.K. přijímá pozvání od uherského kníţete Zsigmonda Rákocziho, kde podle svého návrhu mohl uskutečnit reformu zdejší školy a vyzkoušet si své názory v praxi. V tomto období vznikají dvě díla Svět v obraze a Škola hrou. Poslední návrat do Lešna nebyl veselý. Dozvídá se, ţe mu zemřela dcera a povinnost mu velí převzít péči o místní církev. Blíţí se švédsko-polská válka. Jan pracuje na Pansofii, kterou chce konečně dokončit. V dubnu 1656 začali Švédi obléhat Lešno. Komenský byl upozorněn, ţe je to jeho poslední příleţitost k útěku, ale odmítl. Věnoval se těm, kteří zůstali, utěšoval je a snaţil se jim být duchovní oporou. Počalo drancování, loupení a ničení města, které bylo plné poţárů. Jan se musel rychle rozhodnout, co je nejnutnější na cestu. Ještě včera mohl mít povoz, dnes uţ musí zachraňovat pouze holý ţivot. Zanedlouho plameny pohlcují jeho celoţivotní dílo a Komenský tak přichází o celý svůj majetek. Z vyhořelých trosek se nepodařilo zachránit nic podstatného, všechny důleţité spisy chyběly. Nemusel si však dělat starosti o střechu nad hlavou, neboť byl pozván do Uher, Branibor a Švédska. Nakonec přijal pozvání od svého přítele de Geera do Amsterodamu. Všechny ostatní nabídky vyuţil ve prospěch ostatních členů Jednoty. Komenský si uvědomoval tíhu nesplaceného dluhu, a proto se pustil do psaní. Díky pomoci de Geera, mohla být jeho rodina pohromadě, v jedné z nejlepších čtvrtí v Amsterodamu. Zde se Jan mohl v klidu soustředit na části Všenápravy. Velkým Janovým přítelem se stal Rembrandt a anatom Tulp, který Jana Amose zasvěcoval do své práce. Přátelství mezi Rembrandtem a Komenským bylo 16
neobyčejné. Při tisku Janových knih nešetřil Rembrandt radami umělce, ale při návštěvách u Komenského mlčel. Oba tak byli ponořeni do svých myšlenek, přičemţ jejich společné snaţení vedlo k pronikání ke smyslu ţivota. „Myslíš někdy na smrt Amosi?“ „Poslední dobou neustále. Chci ještě mnoho dodělat. Uţ jen dodělat...“ „Jene Amosi, jestlipak víš, ţe bych teď hrozně nerad umřel? Teď, kdyţ jsem se opravdu uţ leccos dozvěděl?“ „A víš, ţe já také ne, kdyţ bych toho ještě tolik potřeboval říci...“ ¹ Komenský začíná být váţně nemocný, neboť všechny útrapy, které měl za sebou se na jeho zdraví váţně podepsaly. Jan se na sklonku svého ţivota účastní mírových jednání mezi Anglií a Nizozemím. Komenský při své vizi v lepší budoucnost pouţíval především svých zkušeností. Ve Všenápravě měl na mysli světovou organizaci, která by se řídila zákony lidskými a boţskými, neshody by se odstraňovaly nikoliv mečem, ale přesvědčováním. Rembrandt umírá 4. října 1669. Velká část Komenského děl je vydána, mezi jinými i všechny části Všenápravy, která jsou přijata s velkým ohlasem. Bohuţel mnoho děl zůstává nedokončených. Jan Amos umírá po dlouhodobé nemoci po boku své ţeny Jany, syna Daniela a svého přítele Mikuláše Tulpa 15. listopadu roku 1670. Jednomu z největších myslitelů všech dob, velkému učiteli národů, uţ návrat domů na milovanou Moravu nebyl dopřán. Po své smrti byl pohřben v nizozemském Naardenu.
______________ ¹ V.Kratochvíl, Život Jana Amose,str.206,20, .vyd. Plzeň: Stráţ, 1984. 248s.
17
Moje Inspirace Hlavním zdrojem inspirace mé práce byla především kniha Labyrint světa a ráj srdce, z které jsem čerpala hlavní náměty pro ilustrace. Kniha mě natolik nadchla, ţe jsem se rozhodla právě pro její ztvárnění. Jiţ jako malá jsem všem říkala, ţe jednou budu ilustrátorka knih a teď jsem si to mohla na vlastní kůţi vyzkoušet. Musím říct, ţe to není vůbec jednoduché. Při čtení knihy se mi zobrazovaly různé myšlenky a nápady, ale potom je velmi sloţité představy ilustrací vystihnout. Chtěla jsem vyjádřit především utrpení a zoufalství, které Jan Amos při tvorbě této knihy proţíval, ale také jistou nadsázku a výsměch. Tato kniha je z mnoha hledisek autobiografická, autor zde popisuje řadu svých proţitků. Tak jako Komenský dokazuje na vybraných lidských typech bláhovost a marnost jejich snaţení, tak se to pokouším ve svých kresbách vystihnout. Chtěla bych zde citovat pasáţ z knihy, která jeho niterné pocity osvětluje. „Všecko, čemu člověka učila bible, se obracelo v opak – nezabiješ v zabíjej, nepokradeš v příkaz vezmi si, čeho se ti zachce, celé boţí desatero je nahrazeno desaterem pekla! A co říkal kdy lidský rozum, všechny školy, všichni filozofové, je lidstvem netečně pohozeno jako neuţitečné květy, jeţ kdysi lákaly krásou vyrostlou ze lţí a sebeklamu..Zatímco pravou podstatou ţivota je boj, všech proti všem, na ţivot a na smrt, krev a násilí, rozkoš z ničení, z loupení cizího a z nelidského poniţování druhých?Není-liţ toto tím skutečným světem, a nejsou-liţ toto jeho jedině pravdivé zákony?“² Neupřímnost, lţi a lidské zločiny byly odhalovány v různých povoláních a nakonec autor přišel na to, ţe vše je jen marnost. V labyrintu se proměňuje krása v ošklivost, pravda v leţ, upřímnost ve faleš a náboţenství v podvod. Je tu vidět jistá rozpornost a kontrast. To vše doţene poutníka po touze po smrti, raději by umřel, neţ by ţil na takovém světě.
18
Výtvarnou inspiraci jsem hledala především v secesi a tu jsem našla v dílech Gustava Klimta, který podle mě patří k nejvýznamnějším avandgardním umělcům přelomu století. Jeho kompozice,odlišující se svými symbolickými, geometrickými prvky, naznačenými či výraznými liniemi, vybízejí k přemýšlení.
--------------------------² V.Kratochvíl, Život Jana Amose, str. 40,41, .vyd. Plzeň: Stráţ, 1984. 248s.
19
Postup práce a technika Počet ilustrací je zcela náhodný. Černobílých je 14 a barevných 13. Zvolila jsem techniku kresby, protoţe je mi nejbliţší a je nejpřirozenějším vyjadřovacím prostředkem. U první poloviny mých ilustrací jsem zvolila techniku perokresby. Světlý karton a černá tuš vyvolává kontrast, který působí dramaticky a toho jsem chtěla ve svých kresbách dosáhnout. Nejprve jsem si vyhotovila řadu skic a kdyţ jsem byla konečně spokojená s výsledkem, předkreslila jsem si tuţkou jemné linie. Postupovala jsem tak, ţe jsem si předkreslila format 7, 5x10,5 a pomocí fotoshopu jsem obrázky zvětšila a upravila. U černobílých obrázků jsem po dlouhém hledaní objevila filtr uhel a křída, který mou kresbu zdůraznil a dodal na dramatičnosti. Techniku zvětšování jsem konzultovala s grafikem a ilustrátorem Mgr. MgA. Jánem Lastomirským. Druhou polovinu kreseb jsem ztvárnila barevně pomocí pastelů, doplněných hnědou tuší a filtrem fresky. Tím jsem dosáhla zvýraznění linií a nakonec jsem upravila i barvy. Snaţila jsem se především o zachycení symbolického, pokřiveného světa a lidí.Ve svých úvahách jsem se zaobírala kruhem a jak ho pouţit. Kruh má dokonalý tvar, který působí harmonicky, vyjadřuje nekonečnost a věčnost, symbol kruhu znázorňuje neustále opakujicí se koloběh, kterým jsem chtěla znázornit, ţe svět, který tak mistrně Jan Amos Komenský vylíčil ve svém díle, se neustále opakuje a vrací. Nejprve mě napadlo kreslit do kulatého formátu, jako symbol světa, ale poté jsem od této myšlenky upustila a rozhodla se, ţe kruhy různé velikosti začleněním do svých ilustrací. Práce vznikaly velmi pomalu, protoţe jsem je neustále dotvářela a upravovala. Největším problémem bylo nalezení jednotného stylu, neboť jsem zpočátku nevěděla, zda mám tvořit popisně nebo abstraktně. Ztvárnění abstraktních výrazů jako například marnost, nebo zmar a vyjádření, ţe vedle vlastního významu mají kresby i jiný hlubší, nad kterým se čtenář musí zamyslet, bylo pro mě dalším problémem, který jsem se pokusila vyřešit. Témata jsem čerpala jak z knihy, tak ze stále se opakujících obecných lidských témat - zrození, osudu, smrti, války, nemoci. Do svých kreseb jsem se snaţila o zakomponovaní svých pocitů a dojmů z právě čtené knihy. Kresby jsou koncipovány tak, aby umoţnily rozvinout čtenářovu fantazii. Celá série mých černobílých i barevných originálů spolu s počítačově upravenými ilustracemi bude přiloţena v portfoliu k nahlédnutí. 20
Královna Marnost
21
Témata Své ilustrace - jak jsem jiţ výše uvedla - jsem ztvárnila v barevném a černobílém provedení. Pokusila jsem se o sjednocení všech kreseb liniemi s opakujícími se prvky a tvary. Komenského dílo mě přimělo k hlubokému zamyšlení nad smyslem ţivota, popisoval skutečný svět, tedy krutý a nespravedlivý. Hlavním cílem bylo zachycení mých dojmů a pocitů, které nebyly při čtení knihy právě optimistické a mohou se zdát velmi smutné. Zároveň jsem se pokusila o vystiţení dvojakosti, která je ukrytá a působí na lidské podvědomí. Černobílé ilustrace jsou jednoduše ztvárněny čistými liniemi, zatímco barevné kresby v pastelových tónech dodávají kresbám atmosféru, pro čténářovo oko jistě příjemnější a přispívající k větší představivosti. 1. Zrození Ústředním motivem jsou dva objekty – ţenu a dítě - svou formou a tvarem společně splývající v jedno. Tento motiv vyjadřuje něhu a zároveň ochranu před nebezpečím. Zvolila jsem jemné odstíny ţluté a hnědé, aby kresba vypadala jemně a působila harmonicky. 2. Osud Ruka házející kostkami vyjadřuje skutečnost, ţe budoucnost máme do určité míry jen v našich rukou a je jen na nás, jakou si vybereme cestu svým ţivotem. Osud si na nás můţe přichystat řadu úskalí a záleţí jen na našich schopnostech a silné vůli, jak se se svým osudem vyrovnáme. Symboly vševidoucího oka znázorňují boţí prozřetelnost, která je všude okolo nás. 3. Láska nebo trápení? Tato ilustrace zobrazuje touhu, ale i jistou svázanost, nastávající poté, co člověk dosáhne toho, po čem touţil. Jde o vyjádření myšlenky, ţe v mileneckém vztahu vţdy jeden svírá druhého ve svém obětí, nenechá ho volně dýchat, a ţe s láskou většinou přichází nejistota a trápení. Dominantní je motiv dvou propletených těl vyjadřující zklamání a smutek. Zvolila jsem pastelové odstíny barev.
22
4. Alegorie světa V této kresbě je hlavním motivem pomyslný labyrint v podobě šnečí ulity zobrazující město skládající se z domečků. Nalevo ční věţ, symbolizující počátek. Odtud lidé přicházejí na svět a poté směřují ţivotem k cíli lidského snaţení, který znázorňuje zámek snů v pravé části. O tom, zda k němu skutečně dorazí, rozhodne los osudu. 5. Královna marnost U této ilustrace mi byl inspirací popis královny, proto je ústředním motivem tvář, skrývající se za maskou. Na cestě ţivotem má kaţdý občas pocit, ţe vše je jen marnost. Vše, o co se člověk v ţivotě snaţí, mu připadá najednou zbytečné. Tento dojem zdůrazňuje uvadající a rozpadající se krása. Dominuje zde ţlutá, zlatá a hnědá barva. Alegorie upravených vlasů propletených ozdobami kontrastuje s rozpadem tváře. 6. Dav V této ilustraci jsem se pokusila o zachycení různých typů a charakterů lidí ţijících v pokřiveném světě, stejně jako jsou pokřivené i jejich postavy a povahy. Jako jediná je tato ilustrace jen v černobílém provedení. 7. Chtivost Tato ilustrace vyjadřuje nestřídmost v ţivotě. Ať uţ se jedná se o jakoukoliv závislost, ničí ho. Ústa v pupku symbolizují neukojitelný hlad, který nikdy nenasytí. 8. Neřest Hlavní myšlenka, která mě při čtení knihy napadla, se vztahuje ke spojení peněz a mládí. Boháči touţí po mládí a mládí zase po bohatství, jedná se tedy o oboustranně vypočítavý vztah. Ústředním motivem je silueta krásné mladé dívky, jejímu mládí odpovídá délka a barva vlasů propletených ozdobami a touhu po bohatství vyjadřují peníze sypající se na levé straně.
23
9. Faleš Hlavním motivem této kompozice je královna a její pomocnice. Vševidoucí oko umístěné nad královnou z vysoka hledí na svět. Masky jsou odedávna obestřeny tajemstvím, ukrývají pravdu a předznamenávají skutečnost, ţe vše je jinak. 10. Nemoc V širším slova smyslu jde o nákazu, která má dopad na celou společnost. Pro středověk a novověk byl typický mor, rozpínající své pustošivé chapadla ničící lidské ţivoty. Lebka v pozadí symbolizuje hrozící smrt. 11. Dobré a špatné zprávy Alegorie věţe, ze které se linou prostřednictvím píšťal dobré a špatné zprávy symbolizují dvě proti sobě odvrácené tváře. 12. Válka Je vůbec to nejstrašnější, co v lidském ţivotě můţe nastat. Záměrně jsem pouţila rudou barvu zobrazující krev, kterou je moţno vidět i na vztyčených šavlích. Hořící pochodně, šavle, krev, valící se vojsko touţící po pustošení a násilí ve mně vyvolává pocity strachu a paniky. 13. Smrt Alegorie smrti stejně jako válka se liší od ostatních barevným provedením. Téma smrti na mě působí jako konec či zmar. Zvolila jsem zelenou a šedou barvu, zelená představuje jedovatost a šedá jakýsi opar, který vtahuje zástup lidí do smrtčina kábatu, aniţ by tušil, kam vlastně míří. 14. Víra Poslední ilustrací je Víra, neboť ta nikdy neumírá. Znamená pro mě naději, ţe se vše v dobré obrátí, dává věcem vyšší smysl, pomáhá v lidském snaţení. Hlavním motivem je anděl, který chrání a zároveň přináší oběť. Kompozičně kresba vyjadřuje oporu. Zvolené barvy jsou světlejší neţ ostatní kresby, v odstínech ţluté a zlaté, které osvětlují a přináší novou energii.
24
Ukázky ilustrací Zrození
25
Faleš
26
Víra
27
Závěr Moţnost vyzkoušet si ilustrovat knihu J.A. K. pro mě byla velmi inspirativní, studium této knihy i ostatního díla Jana Amose mě přimělo k hlubokému zamyšlení nad smyslem ţivota, bylo aţ neuvěřitelné, jak se Komenského filozofické závěry hodí do řešení problému naší doby. Proto jsem se také rozhodla původní, literárně ztvárněné myšlenky J.A.K. převést do ilustrací současným, moderním výtvarným zpracováním, včetně vyuţití grafického designu. V mé teoretické části jsem se věnovala historii ilustrace a ţivotu a dílu Jana Amose Komenského. Zároveň jsem získala řadu historických znalostí a informací. V druhé části své bakalářské práce popisuji svou inspiraci a techniku, na závěr přikládám ukázky svých ilustrací. Celá série bude přiloţena v portfoliu. Pokud bych se po absolvování studií k moţnosti ilustrovat literaturu dostala – bylo by to pro mě splněním mých nejtajnějších dětských přání a snů.
28
Literatura KOMENSKÝ, Ámos Jan. Labyrint světa a ráj srdce, Královské Vinohrady: 1940. 193s. KRATOCHVÍL, V. Miloš. Ţivot Jana Ámose.3.vyd. Plzeň: Stráţ, 1984. 248s. STEHLÍKOVÁ, Blanka. Ilustrace. 1. Vyd. Praha: Odeon, 1984. 71s. WIGAN,Mark. Vizuální myšlení. Brno:Computer Press, 2006. 176s.,ISBN 978-80251-2970-8
Internetové zdroje Labyrint světa a ráj srdce, Jan Amos Komenský (online) Dostupný z www: http://www.labyrint.cz/cs/
Gustav Klimt Dostupný z www: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=519
29
