Nástěnný kalendář Labyrint světa a ráj srdce Anglicko/české provedení Ilustrace: Miroslav Huptych, 2013 www.huptych.cz
Formát: 548×410 mm Papír: matná křída 250 g/m2 Tisk: 13 listů 5/1 (přímá zlatá barva) Zušlechtění: celoplošné lakování 1/0 Velikost zadního kartonu: 548×410 mm Materiál zadního kartonu: bílý karton Vazba: Twin wire se závěsným háčkem Logo partnera: Jednobarevné (přímá zlatá barva) přitištěno vpravo nad kalendárium Balení: Krabice z třívrstvé lepenky s uchem
The Labyrinth of the World and the Paradise of the Heart,
Labyrint světa a ráj srdce, to jest
that is
světlé vymalování,
a Bright Portrayal,
kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází.
showing that in this world and in its works there is nothing, but confusion and staggering, floundering and drudgery, deceit and fraud, misery and sorrow, and finally weariness and despair with all: but that he who remains alone with the Lord God, comes to the full and complete peace of mind and of joy.
Jan Amos Komenský l. P. 1623
Jan Amos Komenský 1623 A. D.
The Labyrinth of the World and the Paradise of the Heart Calendar with illustrations by Miroslav Huptych. Kalendář ilustrací Miroslava Huptycha.
/
Labyrint světa a ráj srdce
2014
2014 JAnuAry / Leden
6
7
2
8
9 10 11 12
3
4
FebruAry / ÚnOr
1
5 3
4
5
6
7
1
2
8
9
MArcH / bŘezen
3
4
5
6
7
1
2
8
9
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
17 18 19 20 21 22 23
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28
24 25 26 27 28 29 30 31
MAy / KvěTen
APriL / duben
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
5
6
7
3
June / Červen
1
2
8
9 10 11
4
1 2
3
4
5
6
7
8
14 15 16 17 18 19 20
12 13 14 15 16 17 18
9 10 11 12 13 14 15
21 22 23 24 25 26 27
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
28 29 30
26 27 28 29 30 31
23 24 25 26 27 28 29 30
AugusT / srPen
JuLy / Červenec
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
4
5
6
7
sePTeMber / záŘí
1
2
3
1
2
8
9 10
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
14 15 16 17 18 19 20
11 12 13 14 15 16 17
15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27
18 19 20 21 22 23 24
22 23 24 25 26 27 28
28 29 30 31
25 26 27 28 29 30 31
29 30
OcTOber / ŘíJen
6
7
3
4
nOveMber / LisTOPAd 5
1
2
8
9 10 11 12
3
4
5
6
7
deceMber / PrOsinec
1
2
1
2
8
9
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
15 16 17 18 19 20 21
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
22 23 24 25 26 27 28
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28 29 30
29 30
The Pilgrim Beholds the Market-Place of the World
Poutník prohlédá ryňk světa
He sees the diversity of Men And my guide says to me: “As thou hast to see everything, let us first go to the market-place.” And he leads me forth. And behold I see countless multitudes as a mist. For there were there people from the whole world, of every language and nation, of every age, growth, sex, estate, class, and profession. When first gazing at them, I see how strangely they sway to and fro, like the swarming of bees, and, indeed, far more wondrous.
vidí lidu rozličnost I dí mi můj vůdce: „Poněvadž všecko prohlédati máš, nejdřív jděme na ryňk,“ i vyvede mne. A aj nesčislné zástupy vidím jako mhla. Nebo tu ze všeho světa jazyků a národů, všelijakého věku, zrostu, pohlaví, stavu, řádu a povolání lidé byli. Na něž nejprv hledě, vidím předivné jich sem tam motání, jako při rojení včel, a mnohem divněji.
The various characters and gestures of Men For some walked, some ran, some rode, some stood, some sat, some rose up, some again reclined, some turned in various directions; some were alone, others in larger or smaller troops. Their dress and appearance varied much; some were stark naked, and had wondrous gestures. When some met one another there was various juggling with hands, mouth, knees, and otherwise; saluting and bowing, and other foolish ways. And my guide says to me: “Here hast thou that noble human race, that delightful creation, which has been granted sense and immortality. How it bears on it the image of the infinite God, and the likeness to Him, that wilt thou recognise by the variety of His creations. As in a looking-glass wilt thou see the worth of this thy human race.” Hypocrisy in All I then look at them more carefully, and see directly that everyone in the crowd, when walking among the others, wore a mask on his face; but on going away, when he was alone, or among his equals, he pulled it off, and when he had to go among the throng, he again fastened it on. And I ask what this means. The guide answered: “That, my dear son, is worldly prudence, so that each man may not show to all what he is. Alone in his home a man may be as he is, but before others it is beseeming that he appear affable, and that he assume a mien.” Then the desire befell me more carefully to watch how these people might be without this dissembling covering. Their Wondrous deformities And looking attentively at this, I see that both in their face and in their bodies all are in various ways deformed. Almost all were pimpled, mangy, or leprous; and besides, this one had a pig’s lip, another teeth as a dog, another the horns of an ox, another donkey’s ears, another eyes of a basilisk, another the brush of a fox, another the claws of a wolf. Some did I see with a peacock’s neck stretched out on high; others with the bristling crest of a lapwing; others with horses’ hoofs, and so forth; mostly, however, they had the similitude of apes. And I am frightened, and say: “Nay, here, meseems, I see monsters!” “What, froward one” (the guide said), “thou speakest of monsters,” and he threatened me with his fist. “Look but well through thy spectacles, and thou wilt see that they are men.” But some of those who were passing heard that I had called them monsters, stood still and growled at me, and even threatened me, as if they would attack me. Then having understood that to reason here was vain, I became silent, and thought within myself: “If they will be human beings, let them be so; but as for me, what I see, I see.” I then feared that my guide would press down my spectacles more firmly and mislead me; therefore did I decide to be silent, and rather quietly to behold these fine things of which I had seen the beginning. I then gaze again, and I see how artfully some handled these masks, quickly removing them and then again putting them on, so that they were able to give themselves a different mien, whenever they saw that this was to their advantage. And then I already began somewhat to understand the course of the world, but I was silent.
s rozličnými povahami a posuňky Nebo jedni chodili, jiní běhali, jiní jezdili, jiní stáli, jiní seděli, jiní leželi, jiní vstávali, jiní zas léhali, jiní se rozličně vrtěli; někteří byli samotní, jiní po houfích větších nebo menších. Kroj a křtalt přerozličný byl na nich, někteří čiře nazí, s divnými všickni posuňky. Potkali-li se kteří, rozličného tu bylo kejklování, rukama, usty, koleny a jinak k sobě se toulení a choulení, sumou rozličné trety. I dí mi můj tlumočník: „Tu hle máš to ušlechtilé pokolení lidské, ten rozkošný, rozumem a nesmrtedlností obdařený tvor, kterýž jak neskonalého Boha obraz a k němu podobnost v sobě nosí, z rozličnosti těchto jejich neskonalých činů poznati se může: tu jako v zrcadle spatříš důstojnost pokolení svého.“ Pokrytství při všech Hledím tedy sobě na ně ostřeji, a spatřím nejprv, že každý v houfu mezi jinými chodě, larvu na tváři nosí, odejda pak, kde by sám neb mezi sobě rovnými byl, ji smyká; a do houfu jíti maje, zase připíná. I zeptám se, co to znamená? Odpověděl mi: „To jest, synu milý, lidská opatrnost, aby se ne všechněm každý, co jest, zjevoval. Sám u sebe může člověk býti, jakýž jest, před lidmi pak lidsky se ukazovati a věcem svým tvárnost dávati sluší.“ Takž mi se chut udělá, abych pilněji, jací pak bez toho ulíčeného přikrytí jsou, pohleděl. A divná potvorství A maje na to pozor, vidím, že všickni nejen v oblíčeji, ale i sic na těle rozličně jsou zpotvořeni. Napořád byli trudovatí, prašiví či malomocní: a mimo to, některý měl svinský pysk, jiný psí zuby, jiný volové rohy, jiný osličí uši, jiný baziliškové oči, jiný liščí ocas, jiný vlčí pazoury: některé jsem viděl s pávovým vysoko vytaženým krkem, jiné s dedkovým naježeným chocholem, některé s koňskými kopyty etc., nejvíc pak bylo podobných opicím. I zděsím se a řeknu: „Však pak já toto potvory jakési vidím.“ „Co (pry), všetýčko, pravíš, potvory?“ dí tlumočník a hrozí mi pěstí. „Hleď jen skrze okuláry dobře, spatříš, že lidé jsou.“ Někteří pak z mimo jdoucích zaslechli, že jsem je potvorami nazval, a zastavíc se reptali a na mne se také potrhovali. Takž já srozuměv, že tu mudrovati darmo, umlkl jsem, pomysle sobě: Když pak lidmi býti chtějí, nechť jsou: já však co vidím, vidím. Bál jsem se pak, aby mi brylí lépe nepřitlačil a mne nezmámil; protož jsem uložil mlčeti a tiše raději na ty tak bystré věci, jakýchž jsem tu začátek spatřil, se dívati. I hledím znovu, a vidím, jak někteří uměle s těmi larvami zacházeli, hbitě je usmykajíce i vstavujíce, takže v okamžení sobě, kde viděli potřebu, jinou tvárnost dáti uměli. A tu jsem již začínal běhu světa toho vyrozumívati; ale mlčel jsem.
© Miroslav Huptych, 2013
January / Leden The Pilgrim Beholds the Market-Place of the World — Poutník prohlédá ryňk světa
1
2
3 4
Logospolečnosti
5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
2014 JAnuAry / Leden
6
7
2
8
9 10 11 12
3
4
FebruAry / ÚnOr
1
5
13 14 15 16 17 18 19
3
4
5
6
7
1
2
8
9
10 11 12 13 14 15 16
MArcH / bŘezen
3
4
5
6
7
1
2
8
9
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
17 18 19 20 21 22 23
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28
24 25 26 27 28 29 30 31
MAy / KvěTen
APriL / duben
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
5
6
7
3
June / Červen
1
2
8
9 10 11
4
1 2
3
4
5
6
7
8
14 15 16 17 18 19 20
12 13 14 15 16 17 18
9 10 11 12 13 14 15
21 22 23 24 25 26 27
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
28 29 30
26 27 28 29 30 31
23 24 25 26 27 28 29 30
AugusT / srPen
JuLy / Červenec
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
4
5
6
7
sePTeMber / záŘí
1
2
3
1
2
8
9 10
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
14 15 16 17 18 19 20
11 12 13 14 15 16 17
15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27
18 19 20 21 22 23 24
22 23 24 25 26 27 28
28 29 30 31
25 26 27 28 29 30 31
29 30
OcTOber / ŘíJen
6
7
3
4
nOveMber / LisTOPAd 5
1
2
8
9 10 11 12
3
4
5
6
7
deceMber / PrOsinec
1
2
1
2
8
9
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
15 16 17 18 19 20 21
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
22 23 24 25 26 27 28
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28 29 30
29 30
The Pilgrim Comes among the Philosophers, the Metaphysicians, the Moralists and Politicians
Poutník přišel mezi filozofy, metafyziky, etiky a politiky
Among the Metaphysicians Then we enter another hall, behold here, these philosophical gentlemen – having before them cows, donkeys, wolves, serpents, and various wild animals, birds and reptiles, as well as wood, stones, water, fire, clouds, stars and planets, and even angels – disputed as to how each creature could be deprived of that which distinguished it from the others, so that all should become similar; and they took from them first the shape, then the material, at last all accessories, so that at last the mere ends remained. And then they disputed as to whether all these things were one and the same, whether all things are verily that which they are; and they asked each other more questions such as these. Noticing this, some began to wonder, and to tell how high human wit has risen, so that it was able to surpass all creatures, and to divest all corporal things into their corporality. At last I also began to delight in these subtleties. But then, one rising up declared that such things were mere phantasies, and they should desist from them. And he drew some away with him; but others, again, arose and condemned him as a heretic, saying that he separated men from philosophy, which is the highest knowledge, and, as it were, the head “artium”. And after listening sufficiently to these disputes, I went away from this spot.
Mezi metafyziky Takž vstoupíme do nějaké síně, a aj tu páni filozofové krávy, osly, vlky, hady a všelijakou zvěř; ptactvo; zeměplazy; též dříví, kamení, vodu, oheň, oblaky, hvězdy a planéty, až i anjely před sebou majíce, disputovali, jak by se každému tomu tvoru to, co od jiných rozdílného má, odjíti mohlo, tak aby všickni sobě podobní učiněni byli. I svlékali z nich nejprv formu, pak materii, naposledy všecky případnosti, až holé ens zustalo. A tu se hádali, jsou-li všecky ty věci jedno a též; jsou-li všecky dobré a jsou-li všecky vpravdě tím, čím jsou; a podobných na sebe víc otázek dávali. Kterýchž pozorujíc někteří, začali se diviti a vypravovati, jak lidský vtip vysoko vyšel, že hle všecku bytnost přesáhnouti a všech tělesných věcí tělesnost odlouštiti může a umí: až jsem se i já v subtýlnostech těch kochati počal. Ale vtom jeden vystoupě, volal, že to jen jsou fantazie, aby toho nechali. I potáhl některé po sobě: a jiní byli zhůru, za heretiky je odsuzujíce, že od filozofie nejvyšší umění a jako hlavu artium odtíti chtějí. Kterýchž hadruňků já naposlouchaje se, šel jsem odtud.
Among the Moralists and Politicians When they now begin to lead me elsewhere, I ask: “Will there not soon be an end of all these learned men; for already I feel weary and anxious from moving about among them.” “The best yet remaineth,” said Impudence. And we enter a certain hall that was full of pictures; those on one side were pretty and very delightful, but those on the other side of the hall were ugly and misshapen. Philosophers walked round the pictures, not only looking at them, but also, by means of colours, adding to the beauty of some and to the ugliness of others. And I asked, “What is this?” The interpreter answered: “Dost thou then not see the inscriptions on their foreheads?” And leading me nearer he showed me inscriptions, such as Fortitudo, Temperantia, Justitia, Concordia, Regnum, and so forth; and on the other side, Superbia, Gula, Libido, Discordia, Tyrannis, and so forth. The philosophers then begged and beseeched all who came near them to love the pretty pictures and to hate the ugly ones; and they praised the ones as much as they could, while they abused and blamed the others as much as they could. This pleased me well, and I said: “Now do I here, at least, find some who have wrought something that is worthy of the race of men.” But meanwhile, I perceive that these dear admonishers took no greater interest in the beautiful pictures than in the others, and, indeed, feared them less than they did the beautiful ones; some, indeed, approached the ugly ones with great pleasure, and others beholding this, also turned towards them, and began to trifle and make merry with these monsters. And I said, with wrath: “Here, then, I see that folk (as Aesop’s wolf said) say one thing and do another; what their mouth praises, from that their mind flies; and that which their tongue abhors, to that their heart inclines.” “I presume, then, that thou seekest angels among men,” said the interpreter chidingly. “Will anything, then, anywhere please thee? Everywhere thou findest but wrong.” Then I was silent and hung down my head, particularly as I saw that all the others also, who perceived that I watched them, gazed at me with disfavour. And leaving them there, I went outside.
Mezi etiky a politiky Když mne jinam vésti počnou, ptám se: „Brzy-li pak těm učeným konec bude? Však již až teskno mezi nimi se motati.“ „Nejlepší pozustává,“ řekl Všudybud. I vkročíme na nějakou síň, kteráž plná byla obrazů, po jedné straně pěkných a libých velice, po druhé straně mrzutých a přepotvorných: okolo nichž chodili filozofi, nejen na ně vzhlédajíce, ale i což oněm k kráse, těmto k mrzutosti barvami přidati mohli, přidávajíce. I ptal jsem se, co to jest, a tlumočník mi dí: „Co nevidíš nápisů na čelích?“ A vodě mne ukazuje mi ty nápisy, Fortitudo, Temperantia, Justitia, Concordia, Regnum etc. a z druhé strany Superbia, Gula, Libido, Discordia, Tyrannis etc. Filozofi pak prosili a napomínali všech přicházejících, ty pěkné aby milovali, škaredé v nenávist brali, onyno jak nejvíc mohli schvalujíce, tyto jak nejvíc mohli hanějíce a hyzdíce. Což mi se dobře líbilo, a řekl jsem: „Nu tutoť již aspoň lidi nacházím, kteříž hodnou věc pokolení svého činí.“ Mezi tím uhlédám já, že ti milí napominatelé nic více sami k pěkným těm kontrfektům než k druhým nelnuli, ani se těchto co víc než oněch ostýchali: nýbrž nejedni velmi chutně okolo nich se omětali: a jiní to vidouc také se tam obraceli a s těmi potvorami laškování a kratochvíle sobě strojili. I řekl jsem s hněvem: „Tutoť já vidím, že lidé (jakž Ezopů vlk řekl) jiné mluví, a jiné činí: co usty chválí, od toho jim mysl letí, a co sobě jazykem oškliví, k tomu jim srdce lne.“ „A ty tuším anjelů mezi lidmi hledáš?“ řekl ofukna se tlumočník. „Také-li pak se tobě kdy co líbiti bude? Všudy ty uhonu najdeš.“ Takž jsem umlkl a hlavu sklopil: zvlášť vida, že i jiní všickni, kteří že jich pozoruji, rozuměli, nelibě na mne vzhlédali. I šel jsem nechaje jich tu ven.
© Miroslav Huptych, 2013
February / Únor The Pilgrim Comes among the Philosophers, the Metaphysicians, the Moralists and Politicians — Poutník přišel mezi filozofy, metafyziky, etiky a politiky
1
2
3
4
5
6
7
8
Logospolečnosti
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
2014 JAnuAry / Leden
6
7
2
8
9 10 11 12
3
4
FebruAry / ÚnOr
1
5 3
4
5
6
7
1
2
8
9
MArcH / bŘezen
3
4
5
6
7
1
2
8
9
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
17 18 19 20 21 22 23
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28
24 25 26 27 28 29 30 31
MAy / KvěTen
APriL / duben
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
5
6
7
3
June / Červen
1
2
8
9 10 11
4
1 2
3
4
5
6
7
8
14 15 16 17 18 19 20
12 13 14 15 16 17 18
9 10 11 12 13 14 15
21 22 23 24 25 26 27
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
28 29 30
26 27 28 29 30 31
23 24 25 26 27 28 29 30
AugusT / srPen
JuLy / Červenec
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
4
5
6
7
1
2
3
8
9 10
11 12 13 14 15 16 17
3
4
5
6
7
1
2
8
9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27
18 19 20 21 22 23 24
22 23 24 25 26 27 28
25 26 27 28 29 30 31
29 30
6
7
3
4
nOveMber / LisTOPAd 5
1
2
8
9 10 11 12
3
4
5
6
7
Poutník prohlédá alchymií
Lapis philosophicus “Besides this, the substance which changes metals into gold has other wondrous powers; that one also that it preserves bodily health in its wholeness up to the death, and does not admit death (except after two or three hundred years). Indeed, he who would know how to use this substance could make himself immortal. For this lapis is nothing other than the seed of life, the essence and extract of the whole world, out of which animals, plants, metals, and the elements themselves take their being.” And I was afeard, hearing such wondrous things, and “These, then, are immortal?” I said. “Not all succeed in finding this substance; and those also who obtain it do not always know how to deal with it fitly.” “I should endeavour,” said I, “if I had this stone, to use it in such a fashion that death could not reach me; and I should hope to have enough gold for myself and others. But whence, then, do they take this stone?” He answered: “It is prepared here”. “In these small kettles?” I said. “Yes.”
Lapis philosophicus „Nadto, věc ta, kteráž kovy v zlato mění, má jiné také předivné moci: jako i tu, že zdraví lidské až do smrti v celosti zachovává a smrti (leč po dvouch neb třech stech letech) nepřipustí. Nýbrž kdyby kdo užívati toho uměl, nesmrtedlného by se učiniti mohl. Není zajisté lapis ten jiného nic než símě života, jádro a výtah všeho světa, z něhož zvířata, zrostliny, kovové i sami živlové bytnost berou.“ I ulekl jsem se tak divné věci slyše, a „Tedy tito nesmrtedlní jsou?“ řekl jsem. Odpověděl: „Ne všechněm se toho najíti dostává. A i kteří dostávají, ne vždycky s tím dokonale zacházeti umějí.“ „Já bych se přičinil,“ řekl jsem, „kdybych ten kámen měl, tak s nim zacházeti, aby ke mně Smrt nemohla, a zlata bych pro sebe i jiné dosti míti chtěl. A kde pak se ten kámen béře?“ Odpověděl: „Tu se strojí.“ „V těchto kotlících?“ řekl jsem. „Ano.“
After gazing at them, I said: “Of those who work here in vain I see many, but I see no one who obtains the stone. I see, indeed, that smelting gold and broiling the element of life, these men squander and dissolve both. But where are these with their masses of gold and their immortality?” He answered me thus: “This knowledge will not be revealed to thee, nor would I counsel these men to do so. So precious a thing must be preserved in secrecy. For if one of the great of the world should hear of such a man, he would wish to seize him and make him a prisoner for life. Therefore must these men be silent.”
sePTeMber / záŘí
28 29 30 31
OcTOber / ŘíJen
The Pilgrim Examines Alchemy
deceMber / PrOsinec
1
2
1
2
8
9
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
15 16 17 18 19 20 21
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
22 23 24 25 26 27 28
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28 29 30
29 30
Meanwhile, I see that some of those who had been scorched were meeting together and listening to them. I hear that they were discussing the failure of their endeavours among themselves. One laid the blame on the philosophers, saying that they taught their art in too involved a fashion; another complained of the frailty of the glass implements; a third pointed to the untimely and unfavourable aspect of the planets; a fourth was angry because of the earthly and dim ingredients in Mercury; a fifth complained of insufficient expenditure. On the whole, they had so many excuses that they knew not how to defend their art. I saw this. And then, as one after the other went out, I also went thence.
I řekl jsem, na ně se nadívaje: „Těch já tuto, kteří nadarmo pracují, dosti vidím: kteří by pak kamene dostávali, žádného nevidím. Zlato vidím že tito vaříc a život škvaříc, oboje provařují a proškvařují: kde pak jsou ti s hromadami zlata a nesmrtedlností?“ Odpověděl mi: „Ved se ti nezjeví, aniž bych jim radil: musí se taková drahá věc v tajnosti chovati. Sic kdyby se o kterém z potentátů někdo dověděl, chtěl by jej míti, a byl by tak mnoho jako vězněm věčným: protož se tajiti musejí.“ Vtom vidím, že se někteří z těch uškvařených sstupují; a já nastavě uší, slyším, že nedaření svého příčin mezi sebou vyhledávají. Jeden na filozofy, že příliš zavinutě umění to popisují, vinu kladl: druhý na křehkost sklených nádob naříkal: třetí na nevčasné a nevhodné planét aspekty ukazoval: čtvrtý na zemské kalnaté při merkuriášovi přímisky se hněval: pátý na nedostatek nákladu žaloval. Sumou příčin těch tak bylo mnoho, že nevěděli umění svému jak spomoci, viděl jsem to. A tak když jeden za druhým ven vycházeli, šel jsem i já.
© Miroslav Huptych, 2013
March / Březen The Pilgrim Examines Alchemy — Poutník prohlédá alchymií
1
2
3 4
Logospolečnosti
5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
2014 JAnuAry / Leden
6
7
2
8
9 10 11 12
3
4
FebruAry / ÚnOr
1
5 3
4
5
6
7
1
2
8
9
MArcH / bŘezen
3
4
5
6
7
1
2
8
9
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
17 18 19 20 21 22 23
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28
24 25 26 27 28 29 30 31
MAy / KvěTen
APriL / duben
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
5
6
7
3
June / Červen
1
2
8
9 10 11
4
1 2
3
4
5
6
7
8
14 15 16 17 18 19 20
12 13 14 15 16 17 18
9 10 11 12 13 14 15
21 22 23 24 25 26 27
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
28 29 30
26 27 28 29 30 31
23 24 25 26 27 28 29 30
AugusT / srPen
JuLy / Červenec
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
4
5
6
7
sePTeMber / záŘí
1
2
3
1
2
8
9 10
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
14 15 16 17 18 19 20
11 12 13 14 15 16 17
15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27
18 19 20 21 22 23 24
22 23 24 25 26 27 28
28 29 30 31
25 26 27 28 29 30 31
29 30
OcTOber / ŘíJen
6
7
3
4
nOveMber / LisTOPAd 5
1
2
8
9 10 11 12
3
4
5
6
7
deceMber / PrOsinec
1
2
1
2
8
9
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
15 16 17 18 19 20 21
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
22 23 24 25 26 27 28
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28 29 30
29 30
The Pilgrim Beholds the State of Matrimony
Poutník prohlédá stav a řád manželů
The Misery and Worry of All Married People generally I now look further about me among them and witness how much toil and anxiety the wretched people had. They mostly had children around them, who were attached to them by bridles; these screamed and squalled, stank, soiled themselves, groaned, and died, and I am silent as regards the pain, the tears, the dangers to the lives of their mothers, with which they entered into the world. If a child grew up there was a twofold trouble with it; one was to hold it back by means of the bridle, the other to drive it on by means of the spur; and often the children, suffering neither bridle nor spur made wondrous mischievous endeavours, causing to their parents weariness and tears. But if they allowed them to act according to their will or tore themselves away from them, shame and death herethrough befell the parents. And marking this, I began to admonish some of the people, both parents and children, warning the former against foolish love for their children and too great forbearance with them, whilst I admonished the latter to be somewhat more virtuous. But I achieved little beyond this, that they looked at me peevishly, threw jests at me, and some even menaced to kill me. And when I saw some who were sterile I declared them happy; but they also complained and lamented that their life was joyless. Thus, then, did I understand that both to have and not to have offspring is misery. Also had almost each couple with them and around them stranger folk to serve them and theirs; they often had to bestow more care on these than on themselves and their family, and besides had to suffer much discomfort through them. Also were there here, as in that market-place, many implements and stumbling-blocks, wood, and pits; when one stumbled, he tripped up the other also, fell and injured the other also; the other, unable to leave him, had equally with him to whimper, cry, and suffer pain. Thus did I understand that everyone in this state, instead of one care, anxiety, danger, had to suffer as many cares, anxieties, dangers as there are people to whom he is tied. And this state pleased me not.
bída a lopotování všechněch vesměs manželů Hledím sobě mezi tím na ně dále a vidím, jak mnoho ubozí práce a kvaltování měli. Měli zajisté na větším díle páteře plodu okol sebe, uzdami k sobě spřipínaných, kteříž jim křičeli, vřeštěli, smradili, nešvařili, stonali a mřeli: ať mlčím, s jakými bolestmi, pláčem a nebezpečenstvím vlastního života na svět jich dostávali. Odrostlo-li které, byla s nim dvoje práce: jedna, uzdou je při sobě zdržovati; druhá, ostrohou po sobě hnáti; an často ani uzdy ani ostrohy netrpíc, divného pachtování natropili, až do unavení a do pláče rodičům. Pakli je po vůli pouštěli, aneb se jim zodtrhovali, i hanba, i smrt rodičům odtud pocházela. Což já tu i tam znamenaje, napomínati jsem některých počal, jak rodičů tak dítek, onyno od oslovského dítek milování a jim folkování vystříhaje; těchto k ctnostem nějakým napomínaje. Ale sem málo prospěl, kromě že na mne škaredě vzhlédáno, uštípkami házíno, a někteří i zabiti mne hrozili. I blažil jsem neplodné, některé tu vida: ale oni tesknili, a že bez potěšení jsou, sobě stýskali: takž jsem vyrozuměl, že i míti, i nemíti plodu v manželství bída jest. K tomu každý ten pár lidí teměř pro posloužení sobě a svým cizí při sobě a okolo sebe měl, jichž často víc než sebe a svých šetřiti a mezi tím dosti s nimi nepohodlí pocítiti musel. Nadto, bylo tu jako i v onom rynku mnoho zavazadel a ustrkadel, dříví, kamení, jam: zavadil-li jeden, potkl se, padl, ranil, druhý od něho nemoha, s nim rovně osrkovati, plakati a bolesti nésti pomáhati musel: takže jsem to poznal, že každý v stavu tomto místo jedné péče, starosti, nebezpečenství, tolikernásobní péči, starost, nebezpečenství má, s kolika spjatý chodí. I znelíbil mi se stav ten.
The Awful Tragedy of Luckless Marriage While I was then gazing at some of these in the crowd, I beheld a tragedy. Two were joined together who were assuredly not of one will; one wanted to go this way, the other that; then they quarrelled, disputed, wrangled. One complained to the passersby of this, the other of that; and then when there was nobody to arbitrate between them, they attacked one another, and cuffed and cudgelled each other in an ugly fashion.. If some one reconciled them, after a while they quarrelled again. Some for a long time disputed in words whether they should go to the right or to the left, and as each obstinately insisted on what he wished, one with all his might flung himself in the direction he wished to go, and the other also in the opposite direction. Then there was a struggle and a mournful spectacle who would overcome the other; sometimes the man triumphed and dragged the woman after him, although she caught at the ground, the grass or whatever she could; sometimes the man had to follow the woman and the others laughed at this. But this seemed to me a matter worthy rather of pity than of laughter; particularly when I saw that during this torment some shed tears, groaned, wrung their hands heavenward, declaring that they wished by means of gold and silver to redeem themselves from this bond. And I said to my interpreter: “Can no help, then, be granted them? Can they not be untied and set free from one another, they who cannot be reconciled?” “That cannot be,” he said, “as long as they live they must continue thus.” “Oh, this cruel bondage and slavery! This is indeed worse than death!” And he again: “Why, then, did they not previously reflect more wisely? They deserve their fate; let them continue in their dissensions.” The Pilgrim’s Judgment on the state of Matrimony And having escaped thence, I yet do not know what I should say about this state, whether it affords more pleasure when it is successful (which I presume would have been the case with me), or more woe from various causes. That only I remember that both without it and within it there is much anxiety, and even when it is successful, the sweet is mixed with the bitter.
Hrozná tragedia v nepodařilém manželství Ovšem pak když jsem na některé v tom houfu pohleděl, tragedii jsem spatřil. Byli zajisté nejedni spjatí nejednostejné vůle, jeden chtěl tak a druhý onak: jeden sem, druhý tam: pak se nesnadnili, vadili, hryzli. Tento žaloval mimo jdoucím to, onen ono: tož když nebyl, kdo by rozhodl, vpéřili se do sebe sami, pěsťovali se a knytlovali škaredě: smířil-li je kdo, po chvíli byli v sobě zas. Někteří se dosti dlouho slovy táhali, hat-li či tihe: a když se každému, kam upřel, chtělo, tožť se jeden mocí na svou stranu vrhl, druhý také na svou; pak byla táhanice a divadlo, kdo koho přetáhne. Někudy vítězil muž; a žena ač se země, trávy, a čeho mohla, chytala, však za nim tažena byla předce: někudy pak muž za ženou, čemuž se jiní smáli, ale mně se to politování věc hodnější nežli smíchu zdála. Zvlášť když jsem viděl, jak někteří v tom trápení slzeli, vzdychali, k nebi ruce zpínali, že by se zlatem a stříbrem z té vazby vykoupili, se ohlašujíce. I řekl jsem k tlumočníku svému: „A což pak jim pomoženo býti nemůže? Nemohou-liž rozvázáni a od sebe propuštěni býti, kteříž tak srovnávati se nemohou?“ „Nemůž to býti,“ řekl on: „dokud živi, tak býti musejí.“ „Ach ukrutnějšíž této vazby a poroby,“ řekl jsem, „však to nad smrt horší.“ A on zase: „A proč se takoví lépe nerozmyslili prvé? Nezhod na ně.“ soud jeho o tom stavu Ale znikna toho, nic předce nevím, co vlastně o tom stavu povědíti: více-li potěšení v něm, když se zdaří (jakož se domnívám, že mně tak bylo sedlo), čili žalosti více, z přerozličných příčin. To pamatuji toliko, že i bez něho, i v něm teskno bývá: a i když se nejlép zdaří, sladké s hořkým se mísí.
© Miroslav Huptych, 2013
April / Duben The Pilgrim Beholds the State of Matrimony — Poutník prohlédá stav a řád manželů
1
2
3
4
5
6 7
Logospolečnosti
8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
2014 JAnuAry / Leden
6
7
2
8
9 10 11 12
3
4
FebruAry / ÚnOr
1
5
13 14 15 16 17 18 19
3
4
5
6
7
1
2
8
9
10 11 12 13 14 15 16
MArcH / bŘezen
3
4
5
6
7
1
2
8
9
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
17 18 19 20 21 22 23
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28
24 25 26 27 28 29 30 31
MAy / KvěTen
APriL / duben
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
5
6
7
3
June / Červen
1
2
8
9 10 11
4
1 2
3
4
5
6
7
8
14 15 16 17 18 19 20
12 13 14 15 16 17 18
9 10 11 12 13 14 15
21 22 23 24 25 26 27
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
28 29 30
26 27 28 29 30 31
23 24 25 26 27 28 29 30
AugusT / srPen
JuLy / Červenec
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
4
5
6
7
sePTeMber / záŘí
1
2
3
1
2
8
9 10
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
14 15 16 17 18 19 20
11 12 13 14 15 16 17
15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27
18 19 20 21 22 23 24
22 23 24 25 26 27 28
28 29 30 31
25 26 27 28 29 30 31
29 30
OcTOber / ŘíJen
6
7
3
4
nOveMber / LisTOPAd 5
1
2
8
9 10 11 12
3
4
5
6
7
deceMber / PrOsinec
1
2
1
2
8
9
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
15 16 17 18 19 20 21
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
22 23 24 25 26 27 28
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28 29 30
29 30
The Pilgrim Beholds the Fate of the Men of Learning, at First Generally
Poutník stav učených prohlédá: nejprv veřejně
disorder in the Writing of books Then when we had again entered the hall, I see that in every direction the number of these gallipots increased, and I watched to see whence they brought them; and I see that they were brought from behind a screen. Going also behind it, I see many turners, who – one more diligently and neatly than the other – fashion these gallipots out of wood, bone, stone, and other materials; then they fill them with salve or theriac, and deliver them up for general use. And the interpreter said to me: “These are the men worthy of praise and all honour, who serve their race in the most useful fashion, who regret no labour, no endeavours, which tend to increase wisdom and learning, and who share their glorious gifts with others.” And the wish befell me to examine out of what stuff and in what manner these things (which the interpreter called gifts and wisdom) were made and fashioned. And I see one or two who collected fragrant roots and plants, cut them up, shook, cooked, and distilled them, preparing delightful theriacs, electuaries, syrups and other medicines, which are useful to the life of man. On the other hand, I saw some who only picked out things from the gallipots of others and transferred them into their own; and of these there were hundreds. And I said: “These merely pour out water.” The interpreter answered: “Thus also is learning increased; for cannot one and the same thing be done now in this, now in that fashion? Something can always be added to the first elements, and they can be thus improved.” “And spoilt also,” I said with anger, seeing plainly that deceit was being practised here. Some also, seizing the gallipots of others, filled up their own, and diluted the contents as much as they could, even by pouring in slops; another again condensed the mixture by adding every sort of hodge-podge, even dust and sweepings, so that it appeared to be freshly made up. Then they erected inscriptions that were even more pompous than those of the others, and like other quacks, each one impudently praised his own wares. Then I both wondered and angered that (as I said before) hardly ever did anyone examine the internal substance; rather did they take every thing, or at least without choice; and if some did indeed choose, they only contemplated the outward appearance and the inscription. And then I understood why so few attained the inward freshness of the mind; for the more of these medicines each man devoured, the more he vomited, turned pale, faded and decayed. And I saw also that a large number of these delightful medicaments were not even used by men, but became the portion of moths, worms, spiders, and flies, and were lost in the midst of dust and mould in dark presses and remote corners.
neřád v knih spisování Než vyjdouc my zase na síň, uzřím já, že těch apatekářských nádob vždy víc a víc po všech stranách přibývá, a hledím, odkud je pak nosí. I vidím, že z jakéhos zastření: za kteréž já také vejda, spatřím mnoho soustružníků, ani teď jeden nad druhého pilněji a křtaltovněji z dřeva, kostí, kamení a rozličných materií škatule ty formují, a mastí či dryákem naplníc, k obecnému užívání dávají. A tlumočník mi dí: „Tito jsou ti chvály a všelikého zvelebování hodní lidé, kteříž nejužitečnějšími věcmi pokolení svému slouží, že pro rozmnožení moudrosti a umění žádné práce, žádného úsilí nelitujíce, slavnými dary svými s jinými se sdělují.“ I udělá mi se chut podívati se, z čeho a jak se to (co tak dary a moudrostí nazval) dělá a strojí. A spatřím jednoho tuším či dva, kteříž vonná koření a byliny shledávajíce, krájeli, třeli, vařili, distilovali, rozkošné dryáky, lektváře, syrúpy a jiná životu lidskému užitečná lékařství strojíce. Naproti tomu jiné spatřím, že jen z jiných nádob vybírali a do svých překládali: a těch bylo na sta. I řekl jsem: „Titoť vodu přelévají.“ Odpověděl mi tlumočník: „I tak se umění množí. Nebo zdaž se jedno a též jinák a jinák přistrojiti nemůž? A k prvnějším věcem vždy se něco přidati a přiopraviti můž.“ „A zkaziti také,“ řekl jsem já s hněvem, vida patrně, že se faleš provodí. Některý zajisté cizí nádobky dopadna, aby svých několik naplnil, rozřídil, jak mohl, leda pomyjí přiléváním: jiný zase přidáváním lecjakés matlaniny, třeba prachu a smetí, zahustil, jen aby se také nové zadělání zdálo. Mezi tím nápisy nádhernější než onino přivěšovali, a nestydatě jako jiní dryáčníci každý své velebil. Kdež mi i divno, i hněvno bylo, že (jakž jsem prv navrhl) řídký kdo vnitřní podstatu examinoval, než všecko napořád aneb aspoň bez rozdílu brali; a pakli kteří vybírali, jen zevnitřního křtaltu a nápisů hleděli. A tu jsem porozuměl, čím to jest, že jich tak málo k vnitřní čerstvosti mysli přichází: nýbrž čím kdo těch léků více do sebe hltal, tím že se více dávil, bledl, vadl a chřadl. Spatřil jsem pak převeliký díl milých těch dryáků, jimž se nikdý k žádnému lidskému užívání přijíti nedostalo, než jen molům a červům, pavoukům a mouchám, prachu a plesnivosti, naposledy smetným škřinkám a zadním koutům za podíl byly.
Fearing this fate, some, as soon as they had prepared their theriac (some, indeed, before they had begun to prepare it), ran to their neighbours asking them for prefaces, verses, anagrams; they instantly searched for patrons, who should lend their names and purses to the new preparations; they instantly wrote the title and inscription in the most ornate fashion; they instantly embellished the divers figures and engravings with curling flowers; also they themselves carried them among the people. This, of course, refers to the binding and lettering of books, and, so to speak, thrust them even on those who were reluctant to receive them. But I saw that this also availed not, for everywhere the market was overstocked. And I pitied some who, although they could have enjoyed simple quiet, yet gave themselves to this quackery without any necessity or use, and, indeed, at the risk of their good name, and to the harm of their neighbours. But when I gave news of this I earned but hatred, as if I had injured the common welfare. I am silent as to how some prepared these their electuaries out of materials that were plainly poisonous, so that as many poisons as medicaments were sold; and unwillingly did I bear such a misdeed, but there was no one who could have set matters right.
Čehož bojíce se někteří, jak brzy dryák svůj dostrojili (ba někteří dřív, než strojiti dobře začali), hned po sousedech, praefací, veršů, anagramat prosíce běhali; hned patrony, kteříž by novým strojům jména a měšce půjčili, shledávali: hned titule a nápisy jak nejozdobněji líčili; hned rozličných figúr a kuprštyků květováním jak nejkadeřavěji premovali; sami to také lidem vstříc nosili, podávali a jako řka bezděk cpali. Ale viděl jsem, že naposledy ani to již nepomáhalo: protože to přespříliš přemnoženo bylo. I litoval jsem nejedněch, že mohouc čistý míti pokoj, beze vší potřeby a užitku, nýbrž všanc sázením jména svého a se škodou bližních v to dryáčnictví se dávají. O čež když jsem návěští dával, nenávist jsem získal, jako bych obecnému dobrému překážel. Mlčím již, jak někteří z věcí naprosto jedovatých ty své konfekty strojili: takže tak mnoho se trávenin jako lékařství prodávalo, a nelibě jsem ten neřád nesl; ale nebyl kdo toho napraviti.
© Miroslav Huptych, 2013
May / Květen The Pilgrim Beholds the Fate of the Men of Learning, at First Generally — Poutník stav učených prohlédá: nejprv veřejně
1
2
3 4
Logospolečnosti
5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
2014 JAnuAry / Leden
6
7
2
8
9 10 11 12
3
4
FebruAry / ÚnOr
1
5
13 14 15 16 17 18 19
3
4
5
6
7
1
2
8
9
10 11 12 13 14 15 16
MArcH / bŘezen
3
4
5
6
7
1
2
8
9
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
17 18 19 20 21 22 23
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28
24 25 26 27 28 29 30 31
MAy / KvěTen
APriL / duben
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
5
6
7
3
June / Červen
1
2
8
9 10 11
4
12 13 14 15 16 17 18
1 2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15
21 22 23 24 25 26 27
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
28 29 30
26 27 28 29 30 31
23 24 25 26 27 28 29 30
AugusT / srPen
JuLy / Červenec
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
4
5
6
7
sePTeMber / záŘí
1
2
3
1
2
8
9 10
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
14 15 16 17 18 19 20
11 12 13 14 15 16 17
15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27
18 19 20 21 22 23 24
22 23 24 25 26 27 28
28 29 30 31
25 26 27 28 29 30 31
29 30
OcTOber / ŘíJen
6
7
3
4
nOveMber / LisTOPAd 5
1
2
8
9 10 11 12
3
4
5
6
7
deceMber / PrOsinec
1
2
1
2
8
9
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
15 16 17 18 19 20 21
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
22 23 24 25 26 27 28
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28 29 30
29 30
The Pilgrim Comes Among the Astronomers and Astrologers
Poutník přišel mezi astronomy a astrology
Among the Astronomers Then Impudence led me up some steps to what appeared a gallery. There I saw a crowd of men who were making ladders, and setting them up unto the sky; they then crawled up and caught at the stars, and spread over them strings, levels, rulers, weights and compasses; and they measured their courses. Then some, sitting down, wrote rules concerning such matters as to where, and when, and how stars must meet or diverge. And I wondered at the boldness of these people who dared thus to raise themselves, and to give orders to the stars; then, finding taste in this noble science, I also began strenuously to catch at the stars. But when I had but slightly busied myself with such endeavours, I clearly saw that the stars by no means danced in accordance with the fiddles of these men. They indeed remarked this themselves, and named the “anomalitatem coeli” as the cause of the evil. They endeavoured to place the stars in order; now this way, now that. They even changed their places, tossing some downward toward the earth, while they raised others upward. Generally, they thus and by other means imagined “Hypotheses,” but nothing verily seemed to avail.
Mezi astronomy Tehdy vede mne Všudybud po schodech na jakés pavlače, kdež hromady uzřím lidí žebříky dělajících a k obloze přistavujících: pak lezoucích zhůru, a lapajících hvězdy, a roztahujících přes ně šňůry, pravidla, závaží, kružidla, a cesty běhů jejich měřících. O čemž někteří usadíc se regule psali, kdy, kde a jak se které scházeti neb rozcházeti mají, vyměřujíce. I podivil jsem se opovážlivosti lidské, že až do nebe se zpínati a hvězdám regule dávati smějí: a zachutnav sobě to tak slavné umění, živě jsem se ho i sám také chápati počal. Ale poobírav se s tím, čistě jsem spatřil, že hvězdy jinák, než jim tito houdli, tancovaly. Což i oni sami znamenavše, na anomalitatem coeli naříkali, vždy jinák a jinák v řád je sobě uvésti se pokoušejíce, až i místa jim měníce, některé dolů na zem strhujíce, Zemi pak zhůru mezi ně sázejíce: sumou tak i jinák hypotheses vymýšleli, an dokonále nic se trefovati nechtělo.
Among the Astrologers Then some no longer climbed thus upward; rather did they, gazing from below, study what the constellations were. They then arranged triangles, quadrangles, hexagons, conjunctions, oppositions, and other aspects; by means of these they predicted, either publicly to the world or privately to certain persons, fortune or misfortune; wrote prognostics, and distributed them among the people. Hence sometimes fear and terror arose among the people, sometimes gaiety; for some heeded them not, threw the prognostics into a corner, mocked the astrologers, saying that even without prognostics one could eat enough, drink enough, sleep enough. But it did not seem to me fitting to heed so one sided a judgment, if but the art itself was a true one. But the more I watched them, the less certainty did I perceive. If one prediction came true, five again proved false. Understanding now that, even without stars, guessing is easy, and that guessing rightly obtains praise, and that guessing wrongly is excused, I considered it vain to be delayed by such matters.
Mezi astrology Někteří tedy nelezli tam více, než zdůlu toliko na ně vzhlédajíce, k čemu se která strojila, šetřili: a spořádajíc trigóny, kvadráty, sextíle, konjunkcí, oposicí a jiné aspekty, vyhlašovali budoucí, buď veřejně světu, aneb soukromně jistým osobám, štěstí a neštěstí, nativitéty a pranostiky píšíc a mezi lidi pouštějíc. Z čehož nejednou na lidech bázeň a strach, nejednou veselost se dělala, zvlášť některých: jiní nedbali nic, házeli tím v kout, spílali zhvězdlhářů, pravíc, že oni i bez pranostiky dosti se najísti, napiti, naspáti mohou. Na kterýž však postranní soud, zdálo mi se, že dbáti nesluší, jestliže jen umění samo v sobě jisté jest: ale čím jsem na ně víc šetřil, tím jsem jistoty méně znamenal: trefilo-li předpovídání jednou, pětkrát zato chybilo. Rozuměje já tedy, že tu i bez hvězd hádati nenesnadno, kdež uhodnouti pochvalu, chybiti výmluvu má, za marnost jsem položil déle se s tím meškati.
© Miroslav Huptych, 2013
June / Červen The Pilgrim Comes Among the Astronomers and Astrologers — Poutník přišel mezi astronomy a astrology
1
2
3
4
5
6
7
Logospolečnosti
8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
2014 JAnuAry / Leden
6
7
2
8
9 10 11 12
3
4
FebruAry / ÚnOr
1
5 3
4
5
6
7
1
2
8
9
MArcH / bŘezen
3
4
5
6
7
1
2
8
9
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
17 18 19 20 21 22 23
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28
24 25 26 27 28 29 30 31
MAy / KvěTen
APriL / duben
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
5
6
7
3
June / Červen
1
2
8
9 10 11
4
1 2
3
4
5
6
7
8
14 15 16 17 18 19 20
12 13 14 15 16 17 18
9 10 11 12 13 14 15
21 22 23 24 25 26 27
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
28 29 30
26 27 28 29 30 31
23 24 25 26 27 28 29 30
AugusT / srPen
JuLy / Červenec
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
4
5
6
7
sePTeMber / záŘí
1
2
3
1
2
8
9 10
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
14 15 16 17 18 19 20
11 12 13 14 15 16 17
15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27
18 19 20 21 22 23 24
22 23 24 25 26 27 28
28 29 30 31
25 26 27 28 29 30 31
29 30
OcTOber / ŘíJen
6
7
3
4
nOveMber / LisTOPAd 5
1
2
8
9 10 11 12
3
4
5
6
7
deceMber / PrOsinec
1
2
1
2
8
9
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
15 16 17 18 19 20 21
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
22 23 24 25 26 27 28
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28 29 30
29 30
The Estate of Soldiery
Stav soldátský
description of a battle Then suddenly the drums beat, the trumpet resounds; then behold, all rise up, seize daggers, cutlasses, bayonets, or whatever they have, and strike mercilessly at one another, till blood spurts out. They hack and hew at one another more savagely than the most savage animals. Then the cries increase in every direction; one could hear the tramping of horses, the clashing of armour, the clattering of swords, the growl of the artillery, the whistle of shots and bullets round our ears, the sound of trumpets, the crash of drums, the cries of those who urged on the soldiers, the shouting of the victors, the shrieking of the wounded and the dying. An awful leaden hail-storm could be seen; dreadful fiery thunder and lightning could be heard; now this, now that man’s arm, head, leg flew away; here one fell over the other, while everything swam in blood. “Almighty God,” quoth I, “what is happening? Must the whole world perish?”
vypsání bitvy Vtom se cos na buben udeří, a zavzní trouba, a udělá se hřmot a křik! A aj vztyčíc se každý a zchápajíc řezáky, tesáky, bodáky, a co kdo měl, strkají to beze vší lítosti do sebe vespolek, až krev stříká, sekají a flekají na sebe hůř než nejlítější šelmy. Tu se hřmot na všecky strany rozmáhá, tu slyšeti dusot koní, chřest pancířů, břiňkot mečů, rochání střelby, fičení okolo uší létajících střel a kulí, zvuk trub, třeskot bubnů, křik ponoukajících k boji, křik vítězících, křik zraněných a umírajících: tu viděti olověné hrozné krupobití; tu ohnivé strašlivé blýskání a hřímání slyšeti; tu jednák tomu, jednák onomu ruka, hlava, noha preč létá; tu jeden přes druhého se kácí, a všecko ve krvi splývá. „Ach všemohoucí Bože, což se toto děje?“ řekl jsem, „zahynouti-liž má ten svět?“
Hardly had I somewhat recovered consciousness that I fled this spot, I know not how, nor whither I went. When I had somewhat recovered my breath, I said, though still trembling, to my guides: “Whither, then, have you led me?” The interpreter answered: “Oh, on thee, effeminate one! To let others feel your power, that is what makes a man of you.” “What have they then done to each other?” I said. He answered: “The lords fell out, and then the matter had to be settled.” “What! Do these men then settle it?” quoth I. “Certainly,” the interpreter answered, “by such means; for who could make great lords, kings, and kingdoms that have no judge above them agree? They must decide the differences between them by means of the sword. He who surpasses the other in the usage of iron and fire takes the first place.” “Oh, barbarity! Oh, beastliness!” quoth I. “Was there then no other way to reconcile them? Wild beasts should thus settle their differences, not men!”
Those Who remain after the battle Meanwhile, I see that they lead and carry from the battlefield many whose hands, arms, head, nose had been cut off, whose bodies had been transpierced, whose skin was in tatters, and who were everywhere dabbled with blood. While I could, from pity, scarce look at these men, the interpreter said: “All this will be healed; a soldier must be hardy.” “What then,” quoth I, “of those who lost their lives here?” He answered: “Their hides had already been paid for.” “How is that?” said I. “Hast thou, then, not seen how many pleasant things were previously granted them?” “And what unpleasant things also had they to endure?” quoth I; “and even if only delights had previously been their lot, it is a wretched thing to give food to a man only that he may be forced to go to the shambles directly afterwards. It is an ugly estate in any case. I like it not! I like it not! Let us go hence.”
A sotva se upamatovav, z toho placu, nic nevím jak a kam, jsem vypadl, a trošičku sobě vydchna, avšak se všecken třesa, průvodčím svým řekl: „Kamž jste mne ale uvedli?“ Odpověděl tlumočník: „Rozmazanějšíhož tebe! To jest býti člověkem, smíti dotříti.“ „I což sobě pak udělali?“ řekl jsem. Odpověděl: „Páni se pohodli, pak se ta věc porovnati musila.“ „A což se to oni rovnají?“ dím já. Odpověděl: „Ovšem. Nebo kdo by veliké pány, krále a království, kteříž nad sebou soudce nemají, rovnal? Sami to mezi sebou mečem rozhodnouti musejí. Kdo lépe druhému železem zašermuje a ohněm zakouří, ten svou postaví na vrchu.“ „Ó barbarství! Ó hovadství!“ dím já: „nebylo-liž by jiných k míření se cest? Divokým šelmám, ne lidem tak se mířiti sluší.“
Pozustalí po bitvě Vtom uzřím, an teď z bojoviště nejedny s odštípenýma rukama, nohama, hlavou, nosem; s zvrtaným tělem, střapenou kůží, vše krví zohavené, vedou a nesou; na něž když lítostí sotvá hleděti mohu, tlumočník mi dí: „Všecko se to zhojí, soldát musí otrlý býti.“ „A co pak,“ dím já, „kteří tam krků nechali?“ Odpověděl: „Již ta kůže zaplacená byla.“ „Jak to?“ dím já. „A cos neviděl, jakého se jim prvé pohodlí přálo?“ „A jakého také nepohodlí,“ řekl jsem, „pojměti museli? Mezi tím byť pak pouhé rozkoše předešly, bídnáť jest to věc člověku proto se krmiti dáti, aby hned na jatku musil. Ošklivýť jest ten stav, co ho koli, nechci, nechci ho, poďme odtud!“
© Miroslav Huptych, 2013
July / Červenec The Estate of Soldiery — Stav soldátský
1
2
3 4
Logospolečnosti
5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
2014 JAnuAry / Leden
6
7
2
8
9 10 11 12
3
4
FebruAry / ÚnOr
1
5 3
4
5
6
7
1
2
8
9
MArcH / bŘezen
3
4
5
6
7
1
2
8
9
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
17 18 19 20 21 22 23
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28
24 25 26 27 28 29 30 31
MAy / KvěTen
APriL / duben
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
5
6
7
3
June / Červen
1
2
4
8
9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
1 2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15
21 22 23 24 25 26 27
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
28 29 30
26 27 28 29 30 31
23 24 25 26 27 28 29 30
AugusT / srPen
JuLy / Červenec
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
4
5
6
7
sePTeMber / záŘí
1
2
3
1
2
8
9 10
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
14 15 16 17 18 19 20
11 12 13 14 15 16 17
15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27
18 19 20 21 22 23 24
22 23 24 25 26 27 28
28 29 30 31
25 26 27 28 29 30 31
29 30
OcTOber / ŘíJen
6
7
3
4
nOveMber / LisTOPAd 5
1
2
8
9 10 11 12
3
4
5
6
7
1
2
8
9
The Pilgrim Beholds the Estate of Priesthood
Poutník prohlédá stav nábožníků
The Pagans And they lead me through certain passages, and we come to a market-place in which stood a multitude of churches and chapels built in divers shapes, and crowds were entering them, and then again leaving them; and we step into the one that was nearest, and behold, there were in every direction engravings and casts of men and women, also of divers animals, birds, reptiles, trees and plants; everything also was full of pictures of the sun, the moon, and the stars, and even of most vexatious devils. Now of those who entered, each one chose what pleased him, knelt before it, kissed it, incensed it, and sacrificed to it. But what appeared to me wondrous was the concord among these men; for though each one indeed performed his devotion differently, they yet permitted this, and peacefully allowed each one to retain his opinion (a thing that I saw not afterwards elsewhere). But then a certain stinking smell overcame me, so that terror seized me, and I hurried forth.
Pohané I provedou mne průchody jakýmis, a přijdeme na ryňk, kdež množství na rozličnou formu stavených chrámů a kaplic stálo a vycházejících a vcházejících zástupové. I vkročíme do nejbližšího, a aj tu po všech stranách rytiny a slitiny mužů a žen, též všelijakých zvířat, ptactva, zeměplazů, stromoví a zrostlin: tolikéž slunce, měsíce a hvězd; až i ďáblů mrzutých plno. Z přicházejících pak každý sobě, co se mu vidělo, vybera, před tím klekl, líbal, kadil, pálil. Kdež ač mi divná byla všech tu svornost, že každý takměř svou věc jinák konaje, trpěli sobě to, a pokojně každý každého při jeho smyslu nechával (čehož jsem jinde potom nespatřil): a však mne i puch jakýsi smrdutý tu zarážel, i hrůza podjímala. Takže jsem ven pospíšil.
The Jews. Talmudi Figmenta We then enter into another temple, white and clean, in which there were but images of living beings; some of these were shaking their heads, muttering somewhat in a low voice; others raised themselves, stopped their ears and then opened their mouths wide, emitting a sound not dissimilar from the howl of a wolf. Then they crowded together and looked at certain books; and stepping up to them I saw wondrous paintings; for instance, a feathered and winged beast, birds also without feathers and wings, beasts with the limbs of men, and men with the limbs of beasts, one body with many heads, and then again a head with many bodies. Some of these monsters had instead of a head a tail, others again a tail instead of a head; others had eyes under their belly, and feet at their backs; some, again, had countless eyes, ears, feet; others had nothing of this sort ; and all this was strangely displaced, twisted, bent, crooked, and most unequal. For one limb was a span, another athoms long; one had the breadth of a finger, another that of a barrel; generally everything was monstrous, more than can be believed. They, however, said that these were but vain tales, and, praising how fine it was, the elders expounded the mystery to the younger men. And I said: “Who, then, could believe there were men who could relish such tasteless things? Let us leave them ; let us go elsewhere. “ And going out, I see that these men walked about among the others, but displeased all, and caused but laughter and scorn. This induced me also to contemn them.
deceMber / PrOsinec 3
4
5
6
7
1
2
8
9 10 11 12 13 14
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
22 23 24 25 26 27 28
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28 29 30
29 30
15 16 17 18 19 20 21
Mahomedanism is Founded on Force And leaving this spot, I said unto my guide: “How, then, do these men prove that this is a certain and true foundation of a religion? “ He answered me: “Come and see. “ And we go behind the church to a market-place, and behold these white-clothed and well-washed men ran about with tucked-up sleeves, with sparkling eyes, biting their lips, roaring fiercely, sabring all they met, and wallowing in human blood. Then I was afeard, ran back, and said: “What, then, are these men doing? “ The answer was: “They are discussing concerning religion, and proving that the ‘Al Koran’ is a true book.”
Židé. Talmudi figmenta Vejdem tedy do jiného chrámu, bílého a čistotného, v němž žádných kromě živých obrazů nebylo: ale ti jednák hlavami klátíc tiše cos breptali, jednák se vztyčíc a uši zacpajíc huby dokořen zodvírali, hlas vlčímu vytí nenepodobný vydávajíce. Vtom sstupujíce se do hromady, nahlédali do jakýchsi knih: k nimž přistoupě i já, vidím divná malování. Ku příkladu peřenou a křídlatou zvěř, nepeřené a bez křídel ptactvo; hovada s lidskými a lidi s hovadími oudy; jedno tělo s mnoha hlavami a zase jednu hlavu s mnoha těly. Některá potvora měla místo ocasu hlavu a místo hlavy ocas; některá oči pod břichem a nohy na hřbetě. Některá očí, uší, ust, noh bez počtu, jiná nic toho: a vše to divně zpřestavované, stočené, zpřehýbané, zkřivené a v veliké nerovnosti; jeden oud pídi, druhý sáhy zdýlí; jeden prstu, druhý sudu ztlouští: sumou, potvorně všecko, víc než se věřiti můž. Oni však pravili, že to historie jsou, a chválíce, jak to vše ušlechtilé jest, ukazovali starší mladším za tajemství. A já řekl: „Ale kdož by se nadál, aby lidé byli, kteříž sobě takové nechutné věci chutnati mohou. Nechme jich, jděme jinam.“ A vyjda, spatřím je mezi jinými také se procházeti: tak však, že všechněm omrzalí byli a jen smích a hřičku z nich sobě strojili. Což mne, abych jimi pohrdl, připonuklo. Mahometanství násilím stojí A odejda odtud dím vůdci svému: „Čím pak oni, že to jistý jest a pravý náboženství základ, dovodí?“ Odpověděl mi: „Poď a viz.“ I vejdeme za kostel na plac; a aj tu bílí ti a umytí lidé, ohrňujíce lokty, jiskříce očima, hryzouce pysky a řvouce strašlivě, běhají, koho potkají, šavlují a ve krvi lidské se máchají. Čehož já zlekaje se a zpátkem běže, řekl jsem: „I což pak to oni dělají?“ Odpovědíno mi: „Disputují o náboženství a dovodí, že Alkorán pravá jest kniha.“
© Miroslav Huptych, 2013
August / Srpen The Pilgrim Beholds the Estate of Priesthood — Poutník prohlédá stav nábožníků
1
2
3 4
Logospolečnosti
5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
2014 JAnuAry / Leden
6
7
2
8
9 10 11 12
3
4
FebruAry / ÚnOr
1
5 3
4
5
6
7
1
2
8
9
MArcH / bŘezen
3
4
5
6
7
1
2
8
9
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
17 18 19 20 21 22 23
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28
24 25 26 27 28 29 30 31
MAy / KvěTen
APriL / duben
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
5
6
7
3
June / Červen
1
2
8
9 10 11
4
1 2
3
4
5
6
7
8
14 15 16 17 18 19 20
12 13 14 15 16 17 18
9 10 11 12 13 14 15
21 22 23 24 25 26 27
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
28 29 30
26 27 28 29 30 31
23 24 25 26 27 28 29 30
AugusT / srPen
JuLy / Červenec
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
4
5
6
7
sePTeMber / záŘí
1
2
3
1
2
8
9 10
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
14 15 16 17 18 19 20
11 12 13 14 15 16 17
15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27
18 19 20 21 22 23 24
22 23 24 25 26 27 28
28 29 30 31
25 26 27 28 29 30 31
29 30
OcTOber / ŘíJen
6
7
3
4
nOveMber / LisTOPAd 5
1
2
8
9 10 11 12
3
4
5
6
7
deceMber / PrOsinec
1
2
1
2
8
9
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
15 16 17 18 19 20 21
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
22 23 24 25 26 27 28
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28 29 30
29 30
The Ways of the Voluptuous in the World
Způsob rozkošných světa
games and Plays Then they led me to a second hall, where everything appeared charming to the eyes and ears. I behold delightful gardens, fishponds, and parks, wild beasts, birds, fishes, sweet music of divers sorts, and groups of merry companions who skipped, ran after each other, danced, pursued each other, fenced together, performed plays; and I know not what else they did. “This, at least, is not standing water,” said the interpreter. “That is true; but let me look at these things.” Then when I had looked, I said: “I see that no one is thoroughly satisfied with these amusements; rather does each one soon become tired and hurry elsewhere to seek enjoyment in something else. Therefore this seems to me but small delight.” “If, then, thou seekest delight in food and drink, let us go there, where they can be found.”
Hry a divadla A vedou mne na druhou síň, kdež já očím a uším plno vnady spatřím, zahrady rozkošné, rybníky a obory, zvěř, ptactvo, ryby, muziku všelijakou libou a tovaryšstva veselého houfy: ani sobě skáčí, honí se, tancují, štvou, fechtují, hry provodí, a nevím, co víc netropí. „Toto není stojatá voda,“ dí tlumočník. „To pravda,“ dím já, „ale nech mne, ať sobě na to pohledím.“ Podívaje se pak, řekl jsem: „Vidím, že se žádný těch kratochvílí nenají a nenapije: nýbrž unavě se každý běží v stranu, jiným zase něčím vyražení hledaje. Malá mi se to zdá rozkoš.“ „Hledáš-li tedy v jídle a pití rozkoše,“ dí on, „poďme sem!“
The Pilgrim returns to the Hall Impudence smiled, and taking me by the hand, “Let us go there again,” he said; but I would not. “Thou must, and canst yet behold these many things, if thou art but silent. Come, only act prudently, keeping somewhat aloof.” And I allow myself to be persuaded, and entered again; and – why should I deny it? – I sat down among these men, allowed them to drink to me, and also pledged them, wishing at last to discover in what these delights consisted. I also began to sing and skip, and shout with the others; in every way what they did, I did. Yet did I all this somewhat timidly, for it appeared to me that this was by no means fitting for me. Then some who saw that I did not excel in this laughed at me, while others were angered that I did not pledge them. But meanwhile, something under my coat begins to prick me, something under my cap stings me, something presses up my throat, my legs begin to stagger, my tongue rattles, and my head whirls round. I now become incensed against myself and my guides, and declare that this was conduct befitting not men but beasts; particularly after I had witnessed in others the voluptuousness of the voluptuaries. veneris regnum. Libidinis Aestus. Morbus gallicus. Libido desperationis Praecipitium We entered another hall of the same suite of rooms where I saw multitudes of people of both sexes walking about hand in hand, embracing and kissing each other; not to mention what else. Of all I saw, however, this only shall I mention as a warning to myself: all these people, locked here by Dame Fortune, were suffering with a burning, scabby skin disease which caused them perpetual itching, so that they had not respite, but wherever they went, scratched and rubbed themselves against whatever they found, until they drew blood; nevertheless, even this scratching could not relieve the itch which only grew more intense; they were indeed ashamed of it, but secretly and of out sight they did nothing but scratch themselves. Evidently this was a most annoying and incurable disease. Besides, in not a few cases the disease broke out externally, so that they loathed each other, being repugnant and repulsive to one another; for wholesome eyes and mind it was unbearable to look on them or to endure the stench which they emitted. Finally, I observed that this room was the last of the Palace of Delights, from which one could go neither forward nor back, except that in the rear I noticed a hole through which those who had surrendered themselves completely to this lechery fell through alive and found themselves in the outer darkness surrounding the world.
zase tam šel Všudybud pak zasmáv se a za ruku mne ujma, „Poďme tam ještě jednou,“ řekl: a já nechtěl. On: „Ještě se tam nač dívati máš a mohls, kdyby byl mlčel. Poď, jen sobě opatrně počínej, zdaleka třeba stoje.“ I dám sobě říci a vejdu zase: a co zapírati? I navésti jsem se dal, že jsem přisedl, připíjeti sobě dal, splňoval jsem, a chtěje vždy nakonec, jaká pak v tom veselost jest, vyzkusiti, začal jsem i přizpěvovati, přivyskovati a přivyskakovati sobě: sumou, co jiní dělali, dělati. Ale to vše nesměle jaksi: protože mi se naprosto, že mi to nesluší, zdálo: jakož pak někteří vidouce, že v to trefiti nemohu, smáli mi se, jiní, že nesplňuji, bouřili se. Mne mezi tím cosi pod kabátem hrýzti, cosi pod čepicí loupati, cosi mi se z hrdla vydírati, nohy potáceti, jazyk drkotati, hlava kolem choditi, a já teprv na sebe i na své vůdce hněvati se začnu, zjevně již volaje, že to hovadství jest a ne lidství: zvláště když jsem na jiných těch rozkošníčků rozkoše trochu ještě lépe se podíval. veneris regnum. Libidinis aestus. Morbus gallicus. Libido desperationis praecipitium I přijdem v týchž pokojích ještě na jinou síň, kdež obojího pohlaví houfy spatřím, ani se za ruce vodí, objímají, líbají; a nechť nepravím, co tu více bylo. Toto povím toliko, což jsem k výstraze své spatřil, že všickni tu od paní Fortúny zavřeni zákožní pálčivou prašivinu měli, kteráž jim ustavičný svrab působila, že pokoje míti nemohouc, kam přišli a oč mohli, česali se až do krve: tím však drbáním svrab ten upokojiti se nikoli nedal, ale jen více rozněcován byl: začež oni sic se styděli, avšak tajně a po koutech nic nedělali, než drbali se. Což že mrzutý a nezhojitedlný neduh byl, patrné bylo souditi. Nejedněm z nich i po vrchu se ošklivost vysýpala, takže se sami jedni druhých štítili, těžcí a odporní sobě vespolek jsouce; ovšem pak zdravým očím a mysli nesnesitedlno bylo hleděti na ně a puchu od nich jdoucího cítiti. Naposledy viděl jsem, že to na těch rozkoše palácích poslední již byl, odkudž se ani zpátkem, ani dál nemohlo, kromě díry jakés vzádu tam, skrze níž nejedni hlouběji se v bůjnost dávající propadali a za živa do těch za světem temností se dostávali.
© Miroslav Huptych, 2013
September / Září The Ways of the Voluptuous in the World — Způsob rozkošných světa
1
2
3
4
5
6
7
Logospolečnosti
8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
2014 JAnuAry / Leden
6
7
2
8
9 10 11 12
3
4
FebruAry / ÚnOr
1
5 3
4
5
6
7
1
2
8
9
MArcH / bŘezen
3
4
5
6
7
1
2
8
9
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
17 18 19 20 21 22 23
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28
24 25 26 27 28 29 30 31
MAy / KvěTen
APriL / duben
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
5
6
7
3
June / Červen
1
2
8
9 10 11
4
12 13 14 15 16 17 18
1 2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15
21 22 23 24 25 26 27
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
28 29 30
26 27 28 29 30 31
23 24 25 26 27 28 29 30
AugusT / srPen
JuLy / Červenec
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
4
5
6
7
sePTeMber / záŘí
1
2
3
1
2
8
9 10
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
14 15 16 17 18 19 20
11 12 13 14 15 16 17
15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27
18 19 20 21 22 23 24
22 23 24 25 26 27 28
28 29 30 31
25 26 27 28 29 30 31
29 30
OcTOber / ŘíJen
6
7
3
4
nOveMber / LisTOPAd 5
1
2
8
9 10 11 12
3
4
5
6
7
deceMber / PrOsinec
1
2
1
2
8
9
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
15 16 17 18 19 20 21
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
22 23 24 25 26 27 28
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28 29 30
29 30
The Ways of the Great of the World
Způsob povýšených světa
The dangers of the great Now these seats, as I have said, stood on the verge; if one of them was pushed even very slightly, it was immediately overturned, and he who previously puffed himself up now fell downward. The seats were so unstable that if anyone touched them they turned over, and he who sat there found himself on the ground. The higher a seat was, the easier it was to shake it. I found also much malice among these men. They looked at one another jealously; some drove others from their thrones, deprived them of their ruling powers, knocked off their crowns, blotted out their titles. Thus everything was ever changing; one climbed up to a throne, another either crept down or fell down over heels. Beholding this, I said: “Oh, this is evil, that the reward of the long and hard toil that these men had to endure before they secured these seats should be so short! Indeed, before a man has begun to enjoy his honours they have already come to an end.” The interpreter answered: “The Lady Fortuna must distribute her gifts in this fashion, that all whom she wishes to favour may receive their share; one must give way to the other.”
Povýšených nebezpečenství Nebo stolice ty, jakž jsem řekl, po krajích stály, maličko ji posmekna, hned se zvrátila: a který se předtím dul, letěl dolů. A byly jaks na obrtlících strojené, jak se ji kde dobře dotekl, vrtla sebou, a sedící se octl na zemi: čím která vyšší byla, tím snáz bylo zaklátiti jí a vypadnouti z ní. A nalezl jsem tu velikou jedněch k druhým nepřízeň, závistivé na sebe vzhlédání, jedněch od druhých z stolic vysazování, regimentů vydírání, korun srážení, titulů sobě vespolek smazování: takže tu jen se měnilo vždycky, jeden lezl na stolici, druhý z ní buď lezl aneb po hlavě letěl. Načež dívaje se, řekl jsem: „Ej toť je špatné, že za tak dlouhou a trpkou práci, kteráž se, než se na tato místa přijde, vystáti musí, tak krátká jest odměna! Však pak někdo slávy užívati nepočne, a hned zase konec.“ Tlumočník odpověděl: „Tak to paní Fortúna rozdělovati musí, aby všickni, kteréž poctiti chce, poděleni býti mohli; musejíť jedni druhým ustupovati.“
careless Lords Then the interpreter showed me some lords, who allowed nobody near them except men who strove and worked for the ruler’s comfort. And I saw that they had around them men who were skipping round them, stroking them, placing pillows under them, and mirrors before their eyes, cooling them with fans, picking up the feathers and sweepings around them, kissing their garments and shoes; yet all this was but deceit; some even licked the spittle and snivel that came forth from their masters, praising it as being sweet. But all this, again, pleased me not; particularly when I had seen that the throne of almost every one of these rulers frequently shook, and was, when he least expected it, overturned; for he lacked those trusty supporters. A dangerous Adventure of the Pilgrim Now it befell that in my presence a royal throne suddenly shook, broke into bits, and fell to the ground. Then I heard noise among the people, and looking round, I see that they were leading in another prince and seating him on the throne, while they joyously declared that things would now be different from what they had been before; and everyone, rejoicing, supports and strengthens the new throne as much as he can. Now I, thinking it well to act for the common welfare (for thus they called it), came nearer and contributed a nail or two to strengthen the new throne; for this some praised me, while others looked askance at me. But meanwhile the other prince recovered himself, and he and his men attacked us with cudgels, thrashing the whole crowd, till they fled, and many even lost their necks. Maddened by fear I almost lost consciousness, till my friend Searchall, hearing that they were inquiring as to who had aided and abetted the other throne, nudged me that I also might flee. Falsehood said that it was not necessary. While I then reflect which of them I shall obey, I am struck by one of the cudgels which they were brandishing near; then I recovered consciousness, and I hastily fly into a corner. Thus did I understand that to sit on these chairs, to be near them, or indeed to touch them in any way, is dangerous. Then I went forth from here most gladly, and I resolved never again to return. And thus spoke I to my guides: “Let him, who will, approach these heights. I shall not do so.”
Lhostejní páni I ukáže asi jich koliks, kteříž žádnému k sobě nablíž nedali, kromě kteří pohodlí obmýšleli a strojili. U těch jsem viděl lidi vůkol obskakující, pohlazující, polštáře podkládající, zrcadla před oči stavějící, fochrováním větříček dělající, peří a smeti sbírající, sukni a třevíce líbající, vše popředu; někteří i vyhozenou od pána slinu a ozher lízali, že sladké, chválíce. Ale to mi se opět nic nelíbilo: zvláště že jsem viděl, jak se každému teměř takovému stolice jaksi zvikala a s nim, než se nadál, se zvrátila, když oněch věrnějších podpůrců nebylo. Poutníkova nebezpečná příhoda Stalo se v mé přítomnosti, zvíklala se také jednomu i rozsmekla; i vypadl na zemi. A aj udělal se hluk lidu, za nimž já se ohlédaje spatřím, an sobě jiného vedou a sázejí, výskajíce, že tu jinák bude, než bývalo: a obskakujíce hlobí pod ním a tvrdí, kdo můž. I maje já za to, že obecnému dobrému napomáhati sluší (nebo tak pravili), také přistoupě klín či dva přistrčím: což mi někteří chválili, jiní škaredě hleděli. Vtom onen s svými sebera se a s kyjem mezi nás vpadna, pere do houfu, až se všecko to rozprchá, a některým krky spadají. Já strachem zděšený byv ani se upamatovati nemohu, až Všezvěd můj, slyše, že se „Kdo víc sázeti a tvrditi pomáhal?“ ptají, mnou trhne, abych prchal také. Mámil, že netřeba: načež já rozmýšleje se, kterého poslechnouti, toť zavadím o šermující okolo mne kýj, zlupě se teprv běžím v kout. A tak jsem porozuměl, že i na těch stolicích seděti, i okolo nich bývati, i jich se dotýkati, tím i jiným způsobem nebezpečno. Protož jsem tím raději odtud šel, s pomyšlenou toho maje, abych se tam kdy víc vraceti měl. Jakož jsem i řekl vůdcům svým: „Nech se kdo chce těch hor dotýká, ne já.“
© Miroslav Huptych, 2013
October / Říjen The Ways of the Great of the World — Způsob povýšených světa
1
2
3 4
Logospolečnosti
5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
2014 JAnuAry / Leden
6
7
2
8
9 10 11 12
3
4
FebruAry / ÚnOr
1
5
13 14 15 16 17 18 19
3
4
5
6
7
1
2
8
9
10 11 12 13 14 15 16
MArcH / bŘezen
3
4
5
6
7
1
2
8
9
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
17 18 19 20 21 22 23
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28
24 25 26 27 28 29 30 31
MAy / KvěTen
APriL / duben
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
5
6
7
3
June / Červen
1
2
8
9 10 11
4
12 13 14 15 16 17 18
1 2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15
21 22 23 24 25 26 27
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
28 29 30
26 27 28 29 30 31
23 24 25 26 27 28 29 30
AugusT / srPen
JuLy / Červenec
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
4
5
6
7
sePTeMber / záŘí
1
2
3
1
2
8
9 10
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
14 15 16 17 18 19 20
11 12 13 14 15 16 17
15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27
18 19 20 21 22 23 24
22 23 24 25 26 27 28
28 29 30 31
25 26 27 28 29 30 31
29 30
OcTOber / ŘíJen
6
7
3
4
nOveMber / LisTOPAd 5
1
2
8
9 10 11 12
3
4
5
6
7
deceMber / PrOsinec
1
2
1
2
8
9
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
15 16 17 18 19 20 21
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
22 23 24 25 26 27 28
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28 29 30
29 30
Death, which Miserably Destroyeth All
Smrt všecky bídně hubící
At last I saw Death stalking about everywhere among them, and she was provided with a sharp scythe, and with a bow and arrows, and with a loud voice she exhorted all to remember that they were mortal; but none listened to her call. Each one was none the less intent on his folly and his misdeeds. Then seizing these arrows, she threw them at the people in every direction, and struck down this or that one from among them, young or old, poor or rich, learned or unlearned, without distinction, so that they fell down. He who was struck down screamed, shrieked, and roared; those who were walking near ran a little farther off, and soon again took no notice. Some coming near gazed at the wounded man, who was rattling in the throat, and when he contracted his feet and ceased breathing, they called each other together, sang round him, ate, drank, and shouted, and some somewhat mocked at this. Then they seized the dead man and threw him over the boundaries into that gloomy pit which surrounds the world, and returning thence they again revelled; but none escaped Death, though they diligently endeavoured not to heed her, even when she closely brushed against them.
Naposledy spatřil jsem Smrt mezi nimi všudy se procházející: ana kosou ostrou, lukem a střelami zaopatřena byvši, všechněch hlasem, aby se smrtedlnými býti pamatovali, napomínala. Ale jejího volání žádný neposlouchal, každý svého bláznovství a neřádu předce hleděl. Takž ona střely dobývajíc, po nich na všecky strany házela: kterýmiž jak koho v houfu, mladého, starého, chudého, bohatého, učeného, neučeného, bez rozdílu trefila, tak se káceli. Kdo trefen byl, křičel, řičel, řval: jiní okolo chodící, když ránu uhlédali, prchali trochu, a hned zase nedbali nic. Někteří přijdouc podívali se na raněného chroptícího, a když nohy stáhna dýchati přestal, svolajíc se, zpívali sobě okolo něho, jedli, pili, výskali: někteří přitom trošku se přišklebujíce. Potom se ho chytili, vlékli a vyhodili jej přes ohradu do tmavé té jámy, kteráž okolo světa jest. A vrátivše se odtud, hýřili opět, Smrti žádný nevyhýbal, pilně toliko, aby na ni nehleděl (ačkoli se o ně otírala), šetře.
Men Are themselves the causes of their diseases and death But I will not conceal this, that when I beheld the countless number of Death’s arrows, it came into my mind: “Whence, then, does Death take that mass of arrows, that she never exhausts them?” And I look, and behold quite clearly that she had no arrows at all, but only a bow; the arrows she took from the people, each one.from; that person whom she intended to strike. And I observed that these people themselves trimmed and prepared these arrows, some even pertly and audaciously carried them to her, so that it was sufficient for her to take the arrows from them and to shoot them in the heart. And I cried: “Now I see that it is true: Et mortis faber est quilibet ipse suae. I already see that no one dies who had not by his greediness, intemperance, frowardness, lastly by his indiscretion, brought on himself abscesses, boils, outer or inner wounds (for these are the arrows of Death).” But while I thus carefully gaze on Death, and the way she seized the people, Falsehood pulls me away and says: “Wherefore, foolish one, dost thou look rather at the dead than at the living? When one dies, then it is over with him but strive thou to live!”
nemocí a smrti strůjcové sami sobě lidé Nechť tohoto nezatajuji, že když jsem tak nesčislné létajících Smrti střel množství spatřil, na mysl mi přišlo: „Kde pak ta Smrt těch šípů tak mnoho bere, že se z nich nikdý nevystřílí?“ I hledím, a spatřím čistě patrně, že ona žádných svých šípů neměla, než luk toliko: šípy pak od lidí brala, každý od toho, kterého ním trefiti měla. A viděl jsem, že lidé šípy takové sami strojili a připravovali, někteří je všetečně a opovážlivě i sami ji vstříc nosíce: takže ona sotva, co jich zhotovených viděla, bráti a do srdce jim vstřelovati postačovala. I zkřikl jsem: „Již vidím, že pravé jest Et mortis faber est qvilibet ipse suae; vidím již, že žádný neumírá, kdo by nestředmostí, nezdrželivostí, všetečností aneb naposledy nešetrností hliz, pryskýřů, ran vnitřních i zevnitřních (nebo to jsou šípové Smrti) sám na sebe nepřipravoval.“ Když pak já tak pilně na tu Smrt a její po lidech se shánění hledím, trhne mnou Mámil a dí: „Co pak, nemoudrý, mrtvých raději hledíš než živých? Kdo umře, ten tam: ty se živ býti stroj.“
© Miroslav Huptych, 2013
November / Listopad Death, which Miserably Destroyeth All — Smrt všecky bídně hubící
1
2
3
4
5
6
7
Logospolečnosti
8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
2014 JAnuAry / Leden
6
7
2
8
9 10 11 12
3
4
FebruAry / ÚnOr
1
5 3
4
5
6
7
1
2
8
9
MArcH / bŘezen
3
4
5
6
7
1
2
8
9
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
17 18 19 20 21 22 23
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28
24 25 26 27 28 29 30 31
MAy / KvěTen
APriL / duben
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
5
6
7
3
June / Červen
1
2
8
9 10 11
4
1 2
3
4
5
6
7
8
14 15 16 17 18 19 20
12 13 14 15 16 17 18
9 10 11 12 13 14 15
21 22 23 24 25 26 27
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
28 29 30
26 27 28 29 30 31
23 24 25 26 27 28 29 30
AugusT / srPen
JuLy / Červenec
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
4
5
6
7
sePTeMber / záŘí
1
2
3
1
2
8
9 10
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
14 15 16 17 18 19 20
11 12 13 14 15 16 17
15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27
18 19 20 21 22 23 24
22 23 24 25 26 27 28
28 29 30 31
25 26 27 28 29 30 31
29 30
OcTOber / ŘíJen
6
7
3
4
nOveMber / LisTOPAd 5
1
2
8
9 10 11 12
3
4
5
6
7
deceMber / PrOsinec
1
2
1
2
8
9
8
9 10 11 12 13 14
3
4
5
6
7
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
15 16 17 18 19 20 21
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
22 23 24 25 26 27 28
27 28 29 30 31
24 25 26 27 28 29 30
29 30
The Pilgrim Finds His Way Home
Poutník domu trefil
The First conversion is the Work of god Now, when I cease speaking, and am still shaking with fear, I hear above me a mysterious voice that said “Return!” And I lift my head to see who was calling; but I see nothing, not even my guide Searchall; for he, too, had now forsaken me.
První obrácení jest dílo boží To když já mluviti přestanu, všecken se ještě hrůzou třesa, uslyším za sebou temný hlas řkoucí: „Navrať se.“ I přizdvihnu hlavy a hledím, kdo to volá a kam se vrátiti velí: ale nevidím nic, ani vůdce svého Všezvěda. Nebo i ten mne již byl pustil.
And lo! now a voice again resounded “Return!” Then knowing not how to turn back, nor whither to go out of this darkness, I began to sorrow, when lo! the voice again called: “Return whence thou earnest to the house of the heart, and then close the doors behind thee.”
V tom aj znovu hlas zavzní „Navrať se.“ Já nevěda, kam se navrátiti, ani kudy z té mrákoty vyjíti, truchliti začnu: a aj hlas potřetí volá: „Navrať se, odkuds vyšel, do domu srdce svého, a zavři po sobě dvéře.“
The second conversion requires Our Own endeavours Also This counsel I obeyed as well as I could, and it was well with me that I thus obeyed God, who had counselled me; but this was yet a gift from Him. Then collecting my thoughts as best I could, I closed my eyes, ears, mouth, nostrils, and abandoned all contact with external things. Then I entered into the innermost of my heart, and behold! everything therein was darkness. But when, with blinking eyes, I gaze a little around me, I behold a weak light that penetrated through the crevices; and I see above me, in the vaulting of this my little chamber, what appeared to me a large, round, glassy window; but it had been so much soiled and bedaubed that scarce any light came through it. description of corrupt nature Then, looking around me by means of this dim, scant light, I see on the walls certain small pictures of, as it seemed, sometime pretty work; but the colours had faded, and some portions of the pictures had been hewn off, or broken off. Approaching them more closely, I see on them inscriptions such as Prudence, Meekness, Justice, Chastity, Temperance, and so forth. Then in the middle of the chamber I see divers broken and damaged ladders, and pincers and ropes, that had been damaged and scattered about; item, large wings with plucked plumes; lastly, clock-works with broken or bent cylinders, dents, and little columns; and all this was scattered about at random, here and there. corrupt nature cannot be Mended by Worldly Wisdom And I wondered what was the purpose of these implements, how and by whom they had been injured, and how they could be repaired. Now thinking of this and considering it, I could devise naught; but hope arose in me that He who by His call had led me to this chamber, whoever He might be, would again address me, and further instruct me. For that of which I had here seen but the beginning pleased me well, both because my little chamber had not the evil smell of the other places, through which I had passed in the world, and also because I found not here rustle and rush, noise and crash, unrest and reeling to and fro, tussling and violence (things of which the world is full). Here everything was quiet.
druhé naší také snažnosti vyhledává Kteréž rady já, jak jsem rozuměl, tak jsem poslechl, a že jsem Boha radícího poslechl, přešťastně jsem učinil: ale i to již dar jeho byl. Sebera tedy, jak jsem mohl, myšlení svá, a uzavíraje oči, uši, usta, chřípě a všecky zevnitřní průduchy, vstoupil jsem vnitř do srdce svého: a aj bylo tam tma. Ale když se, očima mhouraje, trošku poobhlédnu, spatřím skrovničké, skulinami se vpouštějící světlo, a uhlédám navrchu v klenutí svého toho pokojíčka okno jakési veliké, okrouhlé, sklené, ale zašpiněné a zamazané čímsi tak hrubě, že žádného skrze ně světla nešlo. vypsání pokaženého přirození Takž při tmavém tom skrovném světle sem tam se ohlédaje, uzřím po stěnách obrázky jakési, pěkného někdy díla, jakž se zdálo, než barev zašlých a s utínanými neb ulamovanými některými oudy. K nímž blíže přistoupě, znamenám nápisy Opatrnost, Pokora, Spravedlnost, Čistota, Středmost etc. Uprostřed pak pokoje rozházené spatřím žebříky jakési polámané a ztroskotané: též poštípané a rozmetané škřipce a provazy: item veliká, ale s vyšklubaným peřím křídla. Naposledy kola hodinná s ulámanými aneb zkřivenými válci, zoubky, sloupci, vše sem a tam rozházené. Lidským uměním napraviti se nemohoucího I divím se, co to za přípravy a jak to a od koho porušeno býti muselo: a jak by se to zase spraviti mohlo. Ale na to mysle a hledě, nic jsem vymysliti nemohl: než naděje mi se dělala, žeť mi se ten, který mne zavoláním svým tam uvedl, kdo pak koli ten jest, ještě ozve a mne při dalších věcech zpraví. Nebo mi se to, čehož jsem tu začátek viděl, líbiti začalo: jakož proto, že pokojík ten ne tak jako prvé místa, po nichž jsem v světě chodil, smrděl; tak i proto, že jsem tu žádného šustu a chřestu, vřesku a třesku, nepokoje a kolotání, táhání a násilí (čehož v světě všudy plno) nespatřil, ale vše ticho.
© Miroslav Huptych, 2013
December / Prosinec The Pilgrim Finds His Way Home — Poutník domu trefil
1
2
3 4
Logospolečnosti
5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
2015 JAnuAry / Leden
5
6
7
3
FebruAry / ÚnOr
1
2
4
8
9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
MArcH / bŘezen
1 2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15
1 2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
16 17 18 19 20 21 22
26 27 28 29 30 31
23 24 25 26 27 28
23 24 25 26 27 28 29 30 31
MAy / KvěTen
APriL / duben
6
7
3
4
5
1
2
8
9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
4
5
6
7
June / Červen
1
2
3
8
9 10
11 12 13 14 15 16 17
3
4
5
6
7
1
2
8
9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
20 21 22 23 24 25 26
18 19 20 21 22 23 24
22 23 24 25 26 27 28
27 28 29 30
25 26 27 28 29 30 31
29 30
AugusT / srPen
JuLy / Červenec
6
7
3
4
5
1
2
8
9 10 11 12
3
4
5
6
7
sePTeMber / záŘí
1
2
8
9
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
14 15 16 17 18 19 20
20 21 22 23 24 25 26
17 18 19 20 21 22 23
21 22 23 24 25 26 27
24 25 26 27 28 29 30
28 29 30
27 28 29 30 31
31
OcTOber / ŘíJen
5
6
7
3
nOveMber / LisTOPAd 4
1
2
8
9 10 11
deceMber / PrOsinec
1 2
3
4
5
6
7
8
7
3
4
5
6
1
2
8
9 10 11 12 13
12 13 14 15 16 17 18
9 10 11 12 13 14 15
14 15 16 17 18 19 20
19 20 21 22 23 24 25
16 17 18 19 20 21 22
21 22 23 24 25 26 27
23 24 25 26 27 28 29
28 29 30 31
26 27 28 29 30 31
30
The Labyrinth of the World and the Paradise of the Heart © Texts: Jan Amos Komenský (Comenius) © Illustrations: Miroslav Huptych, 2013 Layout: Aleš Prstek The English version is based on the excerpts from Komensky, John Amos (Comenius): The Labyrinth of the World and the Paradise of the Heart. Edited and translated by Count Lützow. London: Swan Sonnenshein & Co., 1901.
Labyrint světa a ráj srdce © Texty: Jan Amos Komenský © Ilustrace: Miroslav Huptych, 2013 Layout: Aleš Prstek Anglické úryvky z Labyrintu světa a ráje srdce převzaty: Komensky, John Amos (Comenius): The Labyrinth of the World and the Paradise of the Heart. Edited and translated by Count Lützow. London: Swan Sonnenshein & Co., 1901.
© Miroslav Huptych, 2013 Produkce: SELA DTP Studio Ing. Aleš Prstek tel.: 776 117 052
[email protected] www.prstek.cz
