MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií

Tereza Rambousková Bakalářská diplomová práce

TABLET, ZATÍM POSLEDNÍ STADIUM V REMEDIACI ŠKOLNÍCH POMŮCEK

Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Kobíková 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a pramenů.

................................................................... Tereza Rambousková 2

Poděkování: Mgr. Zuzaně Kobíkové za ochotu a trpělivost při vedení mé práce Mgr. Tereze Bořecké za poskytnutí informací a času, který mi věnovala Jakubovi Vyvážilovi za pomoc s formální stránkou práce Robertu Kafkovi za trpělivost při korektuře 3

Obsah   1.   ÚVOD  

6  

2.   TABLET  

10  

2.1.   SEZNÁMENÍ  S  TABLETEM  

10  

2.2.   HISTORIE  TABLETU  

11  

2.2.1.   PŘEDCHŮDCI  TABLETU  

12  

2.3.   HARDWARE  

19  

2.4.   SOFTWARE  

23  

2.4.1.   IOS  

24  

2.4.2.   GOOGLE  ANDROID  

26  

2.4.3.   WINDOWS  8  

28  

3.   VLASTNOSTI  TABLETU  JAKOŽTO  DIGITÁLNÍHO  MÉDIA  

30  

3.1.   VLASTNOSTI  DIGITÁLNÍCH  MÉDIÍ  DLE  LVA  MANOVICHE  

30  

3.2.   VLASTNOSTI  DIGITÁLNÍCH  MÉDIÍ  OPTIKOU  MARTINA  LISTERA  

33  

3.3.   VYMEZENÍ  DIGITÁLNÍ  INFORMACE  VŮČI  ANALOGOVÉ  PODLE  TONYHO  FELDMANA  

36  

4.   ZPŮSOB  UŽÍVÁNÍ  TABLETŮ  NA  ZÁKLADNÍCH  ŠKOLÁCH  V  ČR  

38  

4.1.   ZPŮSOB  UŽÍVÁNÍ  IPADŮ  NA  ZŠ  ČEJKOVICKÉ  

38  

4.2.   ZAVEDENÍ  A  ZPŮSOB  UŽÍVÁNÍ  TABLETŮ  NA  ŠKOLÁCH  OBECNĚ  

41  

4.3.   ANALÝZA   PROVEDENÍ   KONKRÉTNÍHO   ÚKOLU   –   SROVNÁNÍ   PROVEDENÍ   ÚKOLU   V  OBDOBÍ   PŘED   DIGITALIZACÍ  SPOJENOU  S  NÁSTUPEM  NOVÝCH  TECHNOLOGIÍ  A  PO  NÍ  

43  

4.3.1.   POSTUP  VYPRACOVÁNÍ  ÚKOLU  ŽÁKA  S  VYUŽITÍM  ANALOGOVÝCH  POMŮCEK  

43  

4.3.2.   POSTUP  VYPRACOVÁNÍ  ÚKOLU  ŽÁKA  S  VYUŽITÍM  DIGITÁLNÍCH  POMŮCEK/MÉDIÍ  

44  

4.3.3.   ZÁVĚR  

45  

5.   REMEDIACE  ŠKOLNÍCH  POMŮCEK  

48  

5.1.   PRŮŘEZ  VZDĚLÁVÁNÍM  ČLOVĚKA  

48  

5.2.   DEFINOVÁNÍ  POJMU  REMEDIACE  OPTIKOU  TEORIE  BOLTRA  A  GRUSINA  

63  

4

5.3.   ILUSTRACE  TEORIE  BOLTRA  A  GRUSINA  NA  PŘÍKLADU  ŠKOLNÍCH  POMŮCEK  

64  

6.   ZÁVĚR  

67  

RESUMÉ  

73  

RESUME  

74  

TIŠTĚNÉ  ZDROJE  

75  

PŘÍLOHA – HLOUBKOVÝ ROZHOVOR S MGR. TEREZOU BOŘECKOU  

85  

5

1. Úvod Žijeme v době, kdy jsou digitální technologie a stroje její každodenní a obvyklou součástí. Tyto moderní technologie výrazně ovlivňují lidský život, nesou s sebou velké množství kladů a záporů, avšak slovo, které nástup digitálních technologií nejvíce vystihuje, je „změna“. Dle mého názoru se mění přístup k informacím a jejich vyhledávání i přístup k paměti člověka, požadavky na vzdělání i samotná forma vzdělávání. Cílem této práce není soudit vývoj lidstva, ani polemizovat nad důsledky této digitální éry, ale představit digitální zařízení, které se od roku 2011 začíná používat v českém vzdělávání – tablet,1 popsat proces remediace učebních pomůcek, díky němuž se tablet stává multimédiem, obsahujícím prakticky všechny analogové učební pomůcky, a zdůraznit rozdíly mezi novodobými digitálními médii a jejich analogovými předchůdci optikou nových médií. Základními otázkami, které si práce klade jsou: Co je tablet? Z jakých důvodů se stal učební pomůckou? Jakým způsobem se tablet používá na českých základních školách? Ulehčuje žákům jako nástroj vzdělávání? Co je to proces remediace? Jak se stal tablet posledním stádiem v remediaci školních pomůcek? Jaké jsou hlavní rozdíly mezi analogovými a digitálními médii? Na tyto otázky se budu snažit odpovědět pomocí těchto metod: studium odborných článků a textů, rozhovor s pedagogem používajícím ve výuce tablet, provedení analýzy jednoduchého úkolu za použití a nevyužití tabletu a porovnání vlastností digitálních a analogových médií. Počítače se využívají ve vzdělávání už tři desítky let. Ještě v prvním desetiletí na začátku 21. století, kdy jsem chodila na základní školu, se počítače používaly pouze v hodinách informatiky, ve kterých se žáci učili s nimi zacházet, pro tyto účely byly zřízeny

1

KUBÍN, Libor. První česká škola zkouší tablet při výuce. In: Jablíčkář.cz [online]. 4. 11. 2011, ©

2013 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://jablickar.cz/prvni-ceska-skola-zkousi-ipad-pri-vyuce/

6

počítačové učebny s pevnými počítači.2 Zvláštností je, že notebooky, které se staly velmi oblíbenou a v současné době nepostradatelnou součástí výbavy studentů na vysokých školách, se na základních školách vůbec nevyužívaly, uchytily se spíše pro potřeby učitelů. Na základních školách žáci využívali hlavně fyzické papírové učební pomůcky – učebnice, sešity apod. Od roku 2011 začíná ve vzdělávání v České republice rapidně stoupat zájem o poslední novinku ve světě počítačů – tablet, proto je třeba zmapovat procesy a důvody, díky kterým se stává tablet novodobou učební pomůckou. Tyto procesy popíši optikou nových médií, přičemž zásadní pro tuto práci je proces remediace a vlastnosti digitálních médií. Proces remediace učebních pomůcek popsali autoři Jay David Bolter a Richard Grusin ve své knize Remediation: understanding new media, která poslouží jako jeden z hlavních zdrojů této práce. Vlastnosti digitálních médií se zaměřením na tablet popíši dle těchto teoretiků: Lev Manovich (The Language of New Media, 2002), Martin Lister (New Media: A Critical Introduction, 2003) a Tony Feldman (An introduction to digital media, 1997). Dodatečnými zdroji jsou elektronické články volně dostupné na Internetu, z oblastí digitálních médií a vzdělávání. Posledním zdrojem je výstup z rozhovoru se zástupkyní Základní školy Čejkovické v Brně - Terezou Bořeckou, ZŠ Čejkovická patří mezi první základní školy v České republice, které zasadily tablet jako učební pomůcku do školní výuky. Prostřednictvím rozhovoru se čtenář seznámí se způsobem využívání tabletu na základních školách. Na téma Tablet, zatím poslední stadium v remediaci školních pomůcek nebyla doposud zpracována žádná publikace ani diplomová práce. Tematicky nejbližší práce se zabývaly samotným tabletem jakožto novým médiem, využíváním digitálních pomůcek a technologií ve výuce a využívaním samotného tabletu ve vzdělávání.

2

BOŘIVOJ, ING., Brdlička. Jak se mění vzdělávání: Informační a komunikační technologie v

Evropě. In: Katedra informačních technologií a technické výchovy [online]. Praha: KTchV PedF UK Praha, 1999 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/EENet/

7

Na začátku práce se čtenář blíže seznámí s předchůdci tabletu, popisem jeho hardwaru a softwaru. První podkapitola Předchůdci tabletu popisuje historicky jednotlivá zařízení, která měla technické podobnosti s dnešním tabletem, nebo výrazně ovlivnila technologický vývoj právě směrem k tabletu. Tato kapitola je složena z mnoha zdrojů, jelikož žádná práce či článek nepopisuje předchůdce tabletu včetně všech technických parametrů a dat. Hlavními zdroji celé první kapitoly jsou elektronické články v časopisech o nových technologiích a digitálních médiích, které jsou dostupné volně na internetu. Druhá kapitola s názvem Způsob užívání tabletů na základních školách představuje čtenáři přístup Základní školy Čejkovické k tabletu jako k novodobé učební pomůcce a nástroji, jehož prostřednictvím se děti vzdělávají. Čtenáře také obecně seznámím s úskalími, se kterými se potýkají školy, které chtějí tablet do svých učebních osnov zavést. V poslední části této kapitoly je provedena analýza provedení úkolu žáků zeměpisu, přičemž jeden žák využívá pouze analogových učebních pomůcek a druhý využívá tablet. Kapitola Vlastnosti tabletu jakožto digitálního média představí vlastnosti digitálních médií se zaměřením na tablet tím způsobem, že popíše základní principy digitálních médií dle tří teoretiků nových médií – Lva Manoviche, Martina Listera a Tonyho Feldmana – a dále je ilustruje na praktických příkladech primárně souvisejících s tabletem. Na počátku čtvrté kapitoly Remediace školních pomůcek se zaměřím na samotné vzdělávání a pokusím se popsat přístupy ke vzdělávání v jednotlivých historických obdobích a důležité mezníky, jakými byly technické vynálezy, povinnost školní docházky apod. Proces remediace bude definován na základě knihy Remediation: Understanding New Media, kterou napsali Jay David Bolter a Richard Grusin – v níž byl termín remediace poprvé představen. Remediace je poté ilustrována na praktickém příkladu vývoji učebních pomůcek. Práce je sestavena z informací týkajících se tří vědních oborů – informatiky, teorií digitálních/interaktivních/nových médií a vzdělávání/pedagogiky. Kapitola o tabletu tíhne spíše do informatiky, remediace a vlastnosti digitálních médií jsou součástí osnov teorií 8

interaktivních médií. Tato témata společně s informacemi o vzdělávání se prolínají v celé práci a je jednoduché se odklonit od hlavního tématu. Jelikož nejsem studentkou informatiky ani pedagogiky, snažila jsem se práci více vztahovat k interaktivním médiím, proto některá zajímavá témata, která by stála za větší pozornost (například část o internetu, přesné popisy vzdělávacích softwarů a projektů na podporu zavádění nových ICT do škol, jednotlivé typy tabletu či sociologická hlediska – dopady využívání nových ICT ve vzdělávání a výzkumy s nimi spojené apod. přenechám jiným studentům. Práce nevyčerpala všechny aspekty tohoto tématu a jistě si zaslouží širší rozpracování. Rychlá pomíjivost práce je dalším negativním aspektem. Byla jsem nucena několikrát určité pasáže přepisovat, vzhledem k tomu, že se digitální technologie vyvíjejí velkou rychlostí a fakta, která platila minulý měsíc, už mohou být neplatná.

9

2. Tablet   Na začátku práce čtenáře seznámím s hlavním předmětem našeho zájmu – tabletem. Nejdříve popíši stručně samotné zařízení, poté se zaměřím na jeho historii, kde upozorním na první zmínky v literatuře a filmu a dále nejpravděpodobnější předchůdce tabletu v evoluci počítačů. Čtvrtá podkapitola bude patřit hardwaru a poslední softwaru tabletu, v těchto dvou posledních kapitolách se budu snažit vztahovat text k tabletům ve vzdělávání, a tím se i lehce dotknu jejich způsobu využívání, který podrobněji provedu v následující kapitole.

2.1. Seznámení s tabletem Dle slovníku informačních technologií (IT Slovník.cz) je tablet přenosný počítač s dotykovou obrazovkou ve tvaru desky. Velikost je obvykle podobná sešitu A5. Systém se ovládá dotyky prstů a píše se na něm pomocí virtuální dotykové klávesnice, která se zobrazuje na displeji. Takové zařízení často umožňuje i připojení k internetu, například pomocí Wi-Fi či 3G sítě. Z pohledu uživatele je to užitečné zařízení, které poskytuje podobné funkce jako většina dnešních smartphonů3, ale díky většímu displeji se pohodlněji ovládá. Mezi oblíbené funkce patří přehrávání filmů, možnost surfovat po internetu, možnost číst elektronické knihy, hrát hry a plno dalších. Příkladem tabletu může být známé zařízení s názvem iPad od společnosti Apple.4 Tablet je výsledkem remediace (vysvětlení v kapitole Remediace školních pomůcek) mnoha médií, tzv. hybridním médiem5, je využíván na hraní her, užívání

3 Smartphone - mobilní telefon s pokročilými funkcemi. Mezi takové funkce patří instalace a další úprava programů, videohovor, navigace, hraní her, poslouchání hudby, prohlížení internetových stránek atd. Smartphony dnes obsahují operační systém. 4 Tablet. In: IT Slovník.cz [online]. © 2008 - 2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://itslovnik.cz/pojem/tablet 5

hybridní médium – rozumí se médium, které kombinuje vlastnosti a funkce jiných médií. Tablet

10

sociálních sítí, jako navigace, s jeho pomocí lze ovládat i další zařízení (software na vzdáleném PC, televizor apod.), zároveň je vhodný i pro zápis poznámek, tvoření prezentací, sledování videí, poslouchání hudby apod. Umožňuje také natáčet videa a jejich střih, fotografovat či tvořit hudbu. V současné době je posledním stádiem v evoluci počítačů. Výzkumníci přední světové společnosti Gartner, Inc., zabývající se výzkumem v oblasti informačních technologií, předpokládají v následujících třech letech vzrůstající zájem o tablety, zájem o desktopové a přenosné počítače bude nadále klesat. Mezi nejčastěji vyhledávaná zařízení patří smartphony.6

2.2. Historie tabletu V této podkapitole odkryji první zmínky o tabletu v literatuře a filmu jako o novodobém médiu a také první myšlenky vizionáře Steeva Jobse. Dále se budu věnovat technickým předchůdcům tabletů. Jejich reprezentac byla vybrána prostřednictvím analýzy internetových článků na tuto tématiku, přičemž jsem vybírala zařízení s nejčastější relevancí. Dříve, než se objevil první opravdový tablet, vylíčil nám podobný přístoj Arthur C. Clark jako NewsPad v románu 2001: Vesmírná odyssea, který nám poté vizuálně přiblížil v roce 1968 režisér Stanley Kubrick ve filmu 2001: Vesmírná odysea.7 Tento Newspad vizuálně vypadal stejně jako tablet, byl tenký, přenosný a přehrával videa v reálném čase.8 konkrétně kombinuje počítač, herní konzole, smartphone, hudební přehrávač, kameru, fotoaparát, televizi a mnoho dalších. 6 RIVERA, Jannesa a Rob van der MEULEN. Gartner Says Worldwide PC, Tablet and Mobile Phone Combined Shipments to Reach 2.4 Billion Units in 2013. In: Gartner.com [online]. Egham, UK: Gartner, 4. 4. 2013, © 2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.gartner.com/newsroom/id/2408515 7 GRAVITY. Did Arthur C. Clarke invent the iPad?. In: Margaret Puls [online]. 12. 2. 2012 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://margaretpuls.wordpress.com/2012/02/12/worlds-first-ipad/ 8 Apple iPad in the 1968 classic: 2001 A SPACE ODYSSEY. In: Youtube [online video]. 24. 08. 2011 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=-3949GAIokg. Kanál uživatele kasper933

11

Další zařízení velmi podobná tabletu se objevila ve knižní sérii Douglase Adamse Stopařův průvodce Galaxií jako Infinite Improbability Drive a následně ve stejnojmenném filmu, v seriálu Genna Roddenberryho Star Trek9, v novele Foundation od Isaaca Asimova jako Calculator Pad10 a jako Opton v novele Return from the Stars Stanislawa Lema11. Tím, kdo v oblasti praktického vývoje počítačů předpovídal tablet, byl sám jeho pozdější autor Steeve Jobs, který na své přednášce v roce 1983 o strategiích firmy Apple odkryl cíl vyrobit počítač, který by velikostí připomínal knihu, již by lidé mohli nosit stále u sebe, a zároveň se naučili s tímto počítačem manipulovat během 20 minut. Předpovědi vizionáře Steva Jobse se netýkaly pouze tabletu, ale i budoucnosti nakupování softwaru, sítě Wi-Fi a dalších. Byl to právě Jobs, kdo představil poprvé světu v březnu roku 2010 iPad – zařízení, které odstartovalo novou éru malých počítačů.12

2.2.1. Předchůdci  tabletu   Mezi předchůdce tabletu můžeme počítat prakticky všechny počítače, osobní komunikátory a asistenty, navigační přístroje apod. Tablet vznikl po dlouhodobém vývoji a díky přispění několika jednotlivců i velkých korporací. V této kapitole se budu soustředit však pouze na druhou polovinu 19. století a zmíním pouze ty produkty, které se mi budou zdát pro vývoj tabletu důležitějšími. Mezi první představou přístroje s vlastnostmi tabletu a nejoblíbenějším tabletem současnosti Apple iPad stojí 40 let vývoje technologií.

9 Star Trek – Pickard Has iPad. In: Youtube [online video]. 31. 08. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=yVqHoGKQXLI. Kanál uživatele Trevor Sheridan 10 Calculator Pad. In: Technovelgy.com [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.technovelgy.com/ct/content.asp?Bnum=27 11 Opton. In: Technovelgy.com [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.technovelgy.com/ct/content.asp?Bnum=27 121983 - Steve Jobs Predicts the future (Internet,Tablets, WiFi +More). In: Youtube [online video]. 31. 08. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=dNMQBL6NE0Y. Kanál uživatele Apple History

12

Předchůdce tabletu budou reprezentovat: Dynabook, GRiDPad, Hewlett-Packard 95LX, Zoomer, EO Personal Communicator, Microsoft Tablet PC, HP Compaq TC1000, Kindle, iPhone a iPad. Dynabook   Za nejstaršího předchůdce tabletu je obecně považován počítač Dynabook, který navrhl tehdejší student University of Utah Alan Kay13 v roce 1968 pro společnost Xerox. Tento na svou dobu velice malý počítač nápadně připomíná současné notebooky, což se o ostatních počítačích sestavených a fungujících v té době tvrdit nedá. Počítače zabíraly i celé budovy a byly soustředěné do středisek, kde pracovalo obvykle několik desítek lidí - odborníků, většinou úzce specializovaných na konkrétní části stroje. Samotné nároky na čistotu, kabeláž, klimatizaci apod. znemožňovaly přístup k počítačům „nepovolaným“ osobám. Těžko potom uvěřit, že se v této době podařilo sestrojit takto malý počítač, a ještě rukou studenta. Vzhledem k našemu tématu je důležité, že Dynabook byl původně vytvořen s konkrétním zaměřením na děti každého věku na základě vzrůstající poptávky v sedmdesátých letech po osobních počítačích. Cílem bylo umožnit dětem tvořit a učit je zacházet s novými technologiemi. Bohužel koncepce Dynabooku nemohla být realizována, kvůli tehdejší nízké úrovni hardwaru.14 Bližší technické specifikace nebyly bohužel nalezeny. GRiDPad GRiDPad byl vytvořen až po téměř devatenácti letech v roce 1989 ve společnosti Grid Systéme Corporation Jeffem Hawkinsem15. Tento tablet pracoval díky operačnímu

13 Alan Curtis Kay ( * 1940) – americký počítačový specialista. Je prezidentem společnosti Viewpoints research Institute a působil ve společnostech jako např.: Atari, Apple Inc. ATG, Xerox. 14

BRDLIČKA, Bořivoj. Výukový notebook z roku 1968. Metodický portál inspirace a

zkučenosti učitelů. [online]. [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10855/VYUKOVY-NOTEBOOK-Z-ROKU-1968.html 15 Jeffrey Hawkins (* 1957) – zakladatel americké počítačové společnosti Palm Computing, uvedl

13

systému MS-DOS od IBM až tři hodiny na jedno nabití a jeho obrazovka se pyšnila deseti palci reagujícími na dotyk stylusu16. Pouzdro bylo pouze tři a půl centimetru tenké. Mezi nevýhody se řadila malá výdrž, příliš složité programy a velmi vysoká cena (2370 dolarů). Specifikace: 10 MHz 80C86 procesor, MS-DOS operační systém, monochromní barevný grafický adaptér (CGA), displej 640x400 pixelů, 256 nebo 512 kB RAM, 1 nebo 2 MB paměť, jeden sériový port, dva ATA-FLASH sloty a rozšíření o bus konektor.17 Hewlett-­‐Packard  95LX Společnost Hewlett-Packard ve spolupráci s Lotus Development Corporation vynalezla v roce 1991 Hewlett-Packard 95LX (Project Jaguar). Byl to první kapesní počítač s jednoduchým textovým editorem. Specifikace: 159x85x26 mm, 310 g, Microsoft MSDOS 3.22, 8bit NEC V20H, 5,37 MHz CPU, O,5 MiB RAM, 4,8 palce velký monochromní STN displej – 240x128 pixelů, AA tužková baterie.18 Zoomer   Dalším důležitým předchůdcem tabletu se stal osobní digitální pomocník Zoomer, který v roce 1992 představila firma Palm Computing, a. s. Na jeho výrobě se podílela také společnost Geoworks – ta poskytla operační systém, výrobu zajišťovala firma Tandy a firma Casio jej distribuovala. Bohužel toto zařízení obchodně neuspělo, bylo velmi

na trh první tabet – GriDPad v roce 1968. 16

Stylus – předmět podobný kuličkové tužce vyroben z plastu. Používá se pro ovládání a

psaní na dotykových obrazovkách, tabletech a interaktivních tabulích. 17

Microsoft. GRiDPad: A Breaktrough in Portable Computing. Microsoft [online PDF].

©1989 GRiD Systems Corporattion [cit. 2013-12-04] Dostupné z: http://research.microsoft.com/enus/um/people/bibuxton/buxtoncollection/a/pdf/gridpad.pdf 18

HP Virtual museum. HP: History of The HP 95LX Computer. In: hp.com [online]. Hewlett-

Packard Development Company, L.P., 2012 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.hp.com/hpinfo/abouthp/histnfacts/museum/personalsystems/0025/0025history.html

14

pomalé a drahé. Specifikace: 320x256 pixelů. LCD monochromní displej, systém: Intel 8088 Core, RAM: 1 MB, ROM: 4 MB, zdroj: tři AA baterie, nebo adaptér.19 EO  Personal  Communicator   EO Personal Communicator byl předchůdcem čteček Kindle, který využíval bezdrátové komunikace a už v roce 1993, kdy byl vyroben, měl transreflexivní displej, který nevyžadoval podsvícení. Specifikace: 20 MHz, RAM 4 MB, ROM 8 MB, 110 dpi reflective LCD, rozlišení 640 x 480, velikost obrazovky 5,9’x 4,13‘. Podporoval Mail, FAX, Telefon , Poznámky, Calculator, Hodiny a Zvuky.20  Microsoft  Tablet  PC   Corporace Microsoft v čele s Billem Gatesem představila v roce 2000 Microsoft Tablet PC, který byl určen pro práci v terénu v oblasti obchodu. Přesto, že tento tablet užíval téměř stejný hardware jako laptopy té doby, nedosáhl tak velkého úspěchu, jak se čekalo. Nejspíše to bylo způsobeno tím, že ovládání pomocí pera stylusu veřejnost příliš nenadchla a také vysokou cenou. Specifikace: 10 GB hard disk, RAM 128 MB, USB porty, formát 500 – 600 MHz CPU.21 HP  Compaq  TC1000   V roce 2003 vznikl první tablet, který by se již dal porovnávat s těmi dnešními – HP Compaq TC1000. Tento tablet se řadí do kategorie PC tablet, neboli hybridní – skládá se 19 HAHN, Brian, K. The Tandy Zoomer. 8bit Micro.com [online]. © 2004, 2005 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.8bit-micro.com/tandy-zoomer-z-pda.htm 20 OLIVETTI. Enter your email address in the box above. Follow Us On Twitter Join Our Group On Facebook Join Our Group On Facebook Pure Energy - Web Design & Hosting Olivetti EO Personal Communicator 440. In: [online]. The Centre for Computing History - Computer Museum, Duben 1993 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.computinghistory.org.uk/det/23065/Olivetti-EO-PersonalCommunicator-440/ 21 STEELE, Chandra. History of the Tablet: Microsoft Tablet PC. In: PCMag.com [online]. 2011 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/slideshow/story/285757/history-of-the-tablet/7

15

ze dvou základních částí, které jsou od sebe odnímatelné. Hlavní částí je vlastní počítač o váze 1,36 kg, který ve tvaru desky se zaoblenými rohy pod dotykovým displejem ukrývá veškerou elektroniku běžného notebooku. Druhou částí je odnímatelná klávesnice, na níž je umístěn kloub pro nastavení kompletu do jedné ze dvou pracovních poloh. Klávesnice může být nastavena v pracovní poloze, kdy se celý komplet vzdáleně podobá notebooku, nebo může být složena pod tělem počítače, kdy se pracuje převážně s perem na displeji. Specifikace: 512 MB RAM, 40 GB harddisk, displej 10‘‘, rozlišení 1024 x 768, výdrž baterie max. čtyři hodiny, rychlost procesoru 1 GHz, váha 1, 7 kg.22 Kindle  a  iPhone   V roce 2007 vznikly dva velice oblíbené produkty, prvním byl Kindle – čtečka elektronických knih od Amazonu, která využívala elektronický papír23 a vystačila si s minimem energie, a druhým byl iPhone, který se stal víceúčelovým zařízením, brzy nahradil telefony i PDA (personal digital asistant).24 Oba produkty se dočkaly několika verzí, posledními verzemi je Amazon Kindle 5 a iPhone 5. Každý produkt má však úplně jiné využití. Kindle se využívá hlavně a pouze ke čtení elektronických knih, využívá Wi-Fi, a jeho speciální displej, který nevyžaduje podsvícení a je čitelný i na přímém slunci, má velikost šest palců. Poslední jeho verze vydrží až dva měsíce při vypnuté Wi-Fi. Specifikace Kindle 5 - základní verze: vysoce kontrastní 6‘‘ Pearl E-ink displej 800x600 pixelů bez podsvícení, podporuje formáty: PDF, MOBI, AZW, HTML, DOCX, PRC, TXT, 22 Historie tabletů ve stručnosti od A až po Z. In: Tabletstyle.cz: Tablety [online]. 22. 5. 2012, © 2013 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.tabletstyle.cz/historie-tabletu-ve-strucnosti-od-a-az-po-z/ 23 Elektronický papír (e-papír) – plochá zobrazovací jednotka, obsahuje elektronický inkoust (může být nanesen na jakýkoliv povrch), užívaná technologie je konkurencí k LCD displejům, používá se nejčastěji do e-čteček. Vlastnosti: výborná čitelnost ze všech úhlů i na přímém slunci, malá spotřeba energie, displej nezatěžuje oči, lze použít i off-line. Mezi nevýhody patří pomalá změna obrazu (sledování filmů není možné). 24 HOFERER, Dominik. Časová osa: Tablet. In: Chip.cz [online]. 04/2011. 2011 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r-2011/chip-04-2011/casova-osa-04-11.html

16

paměť 2 GB, Wi-Fi, micro USB, hmotnost 170 g, Amazon Cloud zdarma, další funkce: prohlížení obrázků, webový prohlížeč, e-mail.25 Oproti tomu iPhone má k tabletu mnohem blíže. Poprvé byl představen Stevem Jobsem v lednu v roce 2007, v České republice ho bylo možné koupit až v srpnu roku 2008. Zaujal veřejnost svým uživatelským prostředím a „ztrátou“ stylusu – ovládal se dotykově a jako jeden z prvních smartphonů přinesl vícedotykové ovládání. Tento nový hit ve světě mobilních telefonů byl jiný v tom, že kombinoval funkce telefonu a počítače, navíc s moderním designem. Přesto, že první smartphone byl představen už v roce 1992, až iPhone zaznamenal větší úspěch a určil směr, kterým se vydaly všechny chytré telefony v dalších letech – ovšem sám se chytrým telefonem stal až s příchodem druhé generace iPhone 3G, která byla obohacena o aplikaci App Store. Právě App Store byl později velice důležitým prvkem u iPadů a prakticky veškerých produktů od firmy Apple. Apple iPhone se tedy po čase stal víceúčelovým produktem a nahradil PDA, mobilní telefony a prakticky i hudební přehrávače.26 Specifikace iPhone 3G: operační systém OS X, 3,5‘‘displej, 8 GB nebo 16 GB disk, Wi-Fi, GSM/EDGE (850, 1900, 2100 MHz), UMTS/HSDPA (850, 1900, 2100 MHz), Bluetooth 2.0 + EDR, 2 Mpx fotoaparát, GPS, A-GPS, 133 g, 115,5 x 62,1 x 12,3 mm. Firma Apple má mezi smartphony samozřejmě konkurenci, mezi níž patří společnosti Nokia, HTC, Samsung, Ericsson a další.27 V současné době vyšla již pátá řada iPhonu.

25 Amazon. Kindle: Small, light, and perfect for reading. Kindle. [online] © 1996-2013, Amazon.com, Inc. or its affiliates [cit. 2013-12-04, 11:58 EST] Dostupné z: http://www.amazon.com/KindleEreader-ebook-reader/dp/B007HCCNJU#tech 26 VOKÁČ, Luděk. Smartphonům je 20 let. Projděte si jejich historii. In: Mobil.idnes.cz [online]. 02. 11. 2012, © Copyright 1999–2013 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP [cit. 201312-05]. Dostupné z: Zdroj: http://mobil.idnes.cz/smartphonum-je-20-let-projdete-si-jejich-historii-fus/mob_tech.aspx?c=A121028_220246_mob_tech_vok 27 KAPLER, Tomáš. Nový iPhone 3G - specifikace a cena. In: Lupa.cz: Tomáš Kapler na internetu [online]. Internet Info, 21. 8. 2008, © 1998 – 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z:

17

iPad   Současný boom tabletů rozpoutal iPad, který v roce 2010 představila taktéž firma Apple. Toto malé zařízení se vejde do dámské kabelky, ve školním batohu nezabere moc místa a jeho váha je srovnatelná s průměrnou učebnicí. Toto tiché zařízení, kdykoli připravené na „rozkazy“, má zajímavý a moderní design. Za úspěchem iPadu, potažmo iPhonu, však stojí celý „ekosystém“ Applu, jednoduché uživatelské prostředí, a hlavně snadná dostupnost nových aplikací prostřednictvím App Storu. Bez mediálního humbuku a dlouhého očekávání by se toto zařízení taktéž prodávalo pomalejším tempem. První iPad fungoval ještě na operačním systému iPhone OS 3.2 od vývojářů Apple, další verze využívají systému iOS (4.3, 5.1, 6.0, 7.0). Specifikace: kapacita 16 GB (32 GB, 64 GB ) flash drive, 1 GHz Apple A4 procesor, RAM 256 MB DDR-S, Wi-Fi, Bluetooth, GPS, digitální kompas, Cellular, zabudovaná kamera a fotoaparát, USB 2.0, 3G, 2G, hmotnost: 680 g, rozměry: 24,3 x 19 x 1,3 cm, výdrž baterie až deset hodin. Právě přenosnost, okamžité zapnutí, dlouhá výdrž baterie a jednoduché intuitivní ovládání, dobře snadno pochopitelné i pro děti, způsobily, že se iPad v českém školství na prvním stupni začal využívat už v roce 2011. Průkopnickou školou byla Základní škola v České Kamenici, která nakoupila 24 iPadů.28 IPadu ve vztahu ke školství se budu více věnovat v kapitole Způsob užívání tabletů na školách.

http://blog.lupa.cz/internet/novy-iphone-3g-specifikace-a-cena/ 28 VŠETEČKA, Roman. První základní škola v Česku začala učit matematiku na iPadu. In: IDNES [online]. MAFRA, 2011, © Copyright 1999–2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://notebooky.idnes.cz/prvni-zakladni-skola-v-cesku-zacala-ucit-matematiku-na-ipadu-pln-/tech-a-trendynb.aspx?c=A111025_161603_tech-a-trendy-nb_vse

18

2.3.

Hardware

Je několik kritérií, dle kterých můžeme tablety dělit. Nejdříve si je rozdělíme z hlediska hardwaru na čtyři základní typy: !

slaty

!

konvertibilní

!

hybridní

!

booklety

V případě slatů se jedná o tablety bez fyzické klávesnice, zadávání textu a dat tedy probíhá pouze prostřednictvím dotykového displeje. Tento typ tabletu neobsahuje většinou žádné mechanické části, vydrží tedy i tvrdší zacházení. Mezi typické slaty patří iPad, Samsung Galaxy Tab nebo HP Slate7. V této práci se věnuji výhradně tomuto typu tabletů.

29

Konvertibilní tablety vypadají na první pohled jako obyčejné notebooky, avšak jejich displej je umístěn na otočném kloubu, díky němuž lze z klasického notebooku během chvíle vyrobit tablet typu slate a naopak. Tyto tablety jsou velmi populární především pro pracující na počítači a pro studenty vysokých škol, díky pohodlnějšímu psaní na skutečné klávesnici.

29 HP Slate7: Amazing audio, amazing Android, amazingly worth it. [obrázek] In: HP [online]. Hewlett-Packard Development Company, L.P., © 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www8.hp.com/us/en/ads/slate-7/landing.html

19

30

Hybridní tablety různě kombinují prvky předešlých typů. Například Transformer Pad TF701T má zcela odpojitelnou klávesnici.

31

Posledním typem tabletu je booklet, tento typ tabletu je specifický tím, že je složen ze dvou displejů, a připomíná tak knihu. Prodává se však velmi malé množství, většina 30 JANEČEK, Vladislav. Cesta do pravěku: Jak se zrodil tablet. [obrázek] In: Živě.cz: Počítače [online]. Mladá fronta, 31. 8. 2010, © 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/cestado-praveku-jak-se-zrodil-tablet/sc-3-a-153583/default.aspx 31 Nový hybrid tabletu a notebooku je výrazně levnější, než se čekalo. [obrátzek] In: Novinky.cz: Hardware [online]. Borgis, 3. 10. 2013, © 2003–2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/hardware/315123-novy-hybrid-tabletu-a-notebooku-je-vyrazne-levnejsinez-se-cekalo.html

20

projektů byla doposud nerealizována a otázkou je, zda by tento typ tabletů našel na trhu své kupce. Mezi realizované projekty patří Sony Tablet P, který svou velikostí ovšem připomíná spíše mobilní telefon. Další tablety typu booklet se používají jako kalendáře nebo čtečky elektronických knih.32

33

V současné době se nejvíce vyrábějí tablety z jednoho celistvého kusu obdélníkového tvaru se třemi typy rozlišení: 1280x800 pixel, 1024x768 pixel, 1366x768 pixel a 1536x2048 pixel – v posledním případě se jedná o Retina rozlišení34. Váha (300 g900 g), tloušťka (kolem 1 cm) a úhlopříčka (6-13 palců) je variabilní dle jednotlivých modelů. Na trhu jsou tablety se dvěma druhy displeje. První – kapacitní displej – dokáže přesně snímat dotyk prstu a umožňuje multitouch technologii,35 ale ovládat lze pouze pomocí prstů. Druhým typem displeje je tzv. rezistivní, tento typ snímá vynaložený tlak na horní vrstvu displeje jakýmkoli nástrojem. Jako úložná zařízení používají některé tablety

32 JANEČEK, Vladislav. Cesta do pravěku: Jak se zrodil tablet. In: Živě.cz: Počítače [online]. Mladá fronta, 31. 8. 2010, © 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/cesta-dopraveku-jak-se-zrodil-tablet/sc-3-a-153583/default.aspx 33 SONY. Sony Tablet P: Dual screen for maximum mobility. [obrázek] In: Sony.co.uk: Products [online]. Sony Europe Limited, 2012, © 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.sony.co.uk/product/sony-tablet-p/tab/overview 34 Rettina displej – displej, u kterého nejsou uživatelé schopni rozlišit jednotlivé pixely. 35 Multitouch technologie – ovládání dotykových zařízení několika prsty najednou, zadávání příkazů pomocí tzv. gest. Jiným nástrojem než prstem však příkaz nebude proveden.

21

ještě klasické mobilní pevné disky, novější modely však využívají NAND Flash paměti (elektronické paměti).36

Ve většině tabletů můžeme najít tyto základní technologie: !

Rozhraní (většina tabletů nabízí alespoň jeden port rozhraní USB, AUDIO výstup nebo vstup, HDMI výstup atd.)

!

Bezdrátová komunikační rozhraní (datové připojení 3G, Wi-Fi, Bluetooth)

!

Rozšíření paměti (čtečka karet)

!

Technologie pro určení polohy (G-Sensor37, GPS)

!

Optická zařízení (webkamery a fotoaparáty)

K mnoha typům tabletů je možné přikoupit klávesnici, psaní delších písemností totiž není na dotykové klávesnici pohodlné, tyto klávesnice také obsahují další přístupové porty. K zakoupení je ovšem mnoho dalšího příslušenství: externí baterie, sluchátka, reproduktory, stylusy, dockovací stanice, různé adaptéry, ochranné fólie na displej, pouzdra, držáky a stojánky.38

36 VÍTEK, Jan. Průvodce světem tabletů. In: Svět hardware: ...vše ze světa počítačů [online]. oXy ONLINE, 28.4.2011, © 1998-2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.svethardware.cz/pruvodcesvetem-tabletu/30591 37 G-Sensor/akcelerometr – přístroj měřící akceleraci. Polohové čidlo užívané v moderní elektronice pro detekci orientace. 38 VÍTEK, Jan. Průvodce světem tabletů. In: Svět hardware: ...vše ze světa počítačů [online]. oXy ONLINE, 28.4.2011, © 1998-2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.svethardware.cz/pruvodcesvetem-tabletu/30591

22

2.4. Software V současné době se v českém vzdělávání využívají tři operační systémy: iOS, Android a Windows 8. Každý systém je od jiného výrobce a má svá specifika. Volba operačního systému určuje, z jakých aplikací (software) pro daný tablet (hardware) mohu vybírat a které mohu používat. Dnes rozšířené platformy jsou vzájemně nepropustné, takže obecně platí, že aplikace naprogramované pro jednu platformu nelze spouštět na platformě jiné. V případě školního prostředí jsou upřednostňovány i jiné atributy než u využívání tabletů pro osobní užití, například možnost z dodaných tabletů tisknout na školních tiskárnách nebo požadavek dostat se k souborům na školním serveru a nebo to, zda ve škole aktuálně používané elektronické učebnice jsou dostupné i na tabletech se zvoleným operačním systémem. Nejjednodušší sdílení souborů ve škole je formou cloudových služeb, problémem je ale neprostupnost cloudových služeb39 – pokud se škola rozhodne pro volbu jednoho z komplexních nabízených cloudů (Google Apps nebo Microsoft Office 365, obojí pro školy v základu zdarma), získá skvělé možnosti sdílení dat mezi uživateli stejného cloudu, ale s uživateli jiného cloudu si bude vyměňovat data jen obtížně. Proto by volba cloudového řešení měla být zvažována již při výběru platformy pro tablety a především co nejdříve, než uživatelé sami začnou pro své potřeby různé cloudové služby používat. Při výběru platformy je vhodné se zabývat také tím, jak je co nejjednodušeji možné přenášet obraz a zvuk tabletu na projekční plochu ve třídě. Důležitá je také verze systému, neustále jsou vyvíjeny nové verze a výrobce vyžaduje jejich aktualizaci, ovšem na příklad u Androidu se stává, že upgrade na novou verzi operačního systému je dostupný s několikaměsíčním zpožděním po oficiálním vydání Googlem a navíc pouze pro některá

39 Technologie Cloud je zabezpečený sklep v internetovém prostředí, ve kterém si za poplatek uživatelé mohou uchovávat svá data.

23

zařízení.40 V této kategorii má největší výhodu iOS, jehož aktualizace se nabízí automaticky na všech zařízeních ihned po jejich uvedení na trh. Bohužel, ve srovnání s americkým trhem, kde jsou nabízeny speciální tablety určené pro učení dětí a využití ve škole, které obsahují výukové a testovací programy, má náš trh s digitálními médii ještě co dohánět. Programy, které američtí vyučující využívají, například umožňují vzdáleně sledovat, co jednotliví žáci na tabletu momentálně dělají, učitel může pro ilustraci na všech tabletech ve třídě zobrazit obsah své obrazovky nebo obrazovku tabletu konkrétního žáka, která ilustruje výsledek jeho práce. Odvést dočasně pozornost žáků od tabletů je možné zobrazením nápisu „Sleduj učitele!“ a zamezením jakékoli práce s tabletem.

2.4.1. iOS   Apple již dlouhodobě staví na moderním designu, spolehlivosti operačního systému, který obsahují jeho produkty, smyslu pro detail, celkovém zjednodušování (minimum ovládacích prvků) a na intuitivním ovládání. iOs je mobilní operační systém (dále OS), který byl původně vytvořen speciálně pro iPhony společnosti Apple Inc a nazýval se až do třetí řady iPhone OS. V současné době se využívá i na zařízeních iPod Touch, iPad a Apple TV a prakticky jde o odlehčenou verzi operačního systému Mac OS X, který využívají počítače Apple. Možná i právě díky uzavřenému systému, fungujícím mezi výrobky firmy Apple, které mohou být plně kompatibilní a propojené pomocí iCloud41, se operační systém iOS dočkal úspěchu. Na druhou stranu právě tato uzavřenost jistě hrstku potencionálních zákazníků odradila, jelikož neumožňuje přístup do systému a svobodné stahování aplikací na internetu mimo

40 NEUMAJER, O. Volba operačního systému pro školní tablety. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s., 2013, roč. 10, č. 12, s. 16-20. ISSN 1214-8679. 41 iCloud automaticky synchronizuje všechna zařízení od Applu, která jsou přihlášena pod jedním uživatelem, zároveň uchovává jejich obsah v prostředí internetu.

24

výhradní obchod s aplikacemi App Store. V tomto obchodě s aplikacemi si zákazník může stáhnout aplikaci buď zadarmo, nebo za poplatek, přičemž má jistotu, že daná aplikace je prověřena schvalovacím procesem Applu. Vzhledem k tomu, že iPad je vysoce kompatibilní a má málo „padajících“ aplikací, tak uživatelům nehrozí nebezpečný malware42. Nemůže se stát, že by i samotný žák stáhnul nevhodnou nebo nezabezpečenou aplikaci. Uživatel najde v AppStoru jak poslední aktualizace systému, tak aplikace na podporu systému, různé administrativní aplikace a prohlížeče, ale také hry a další, právě vysoké množství fungujících aplikací patří mezi výhody iOS.43 Mezi nejzajímavější aplikace, které výrobky od Applu obsahují, patří iTunes. iTunes je hudební přehrávač, který uspořádává kromě hudby také filmy a televizní pořady. Jeho součástí je iTunes Store, aplikace Steva Jobse, kde mohou uživatelé nakupovat hudbu, filmy a knihy za nízké ceny, a naprosto legálně. iTunes Store nabídl chytrou možnost vyřešení sporů o autorská práva mezi uživateli, kteří ilegálně stahují, a hudebními a filmovými producenty dávno předtím, než vypukly. Dle Ondřeje Neumajera44 patří k dalším výhodám iOS vysoká integrita systému, ve kterém je vše provázáno, tím se zvyšuje i uživatelský zážitek a zároveň zjednodušuje ovládání. Další významnou roli hraje fakt, že s iPady máme v českých školách zatím 42 Malware – počítačový program, který je určený ke vniknutí nebo poškození počítačového systému. Počítají se do něj počítačové viry (programy, které se samy šíří bez vědomí uživatele), trojské koně (část programu nebo aplikace s funkcí, se kterou uživatel nesouhlasí), spyware (využívající internetové stránky k odesílání dat z počítače bez vědomí uživatele) a adware (např. neustále vyskakující okna apod. – hlavně u Windows)) 43 NEUMAJER, O. Volba operačního systému pro školní tablety. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s., 2013, roč. 10, č. 12, s. 16-20. ISSN 1214-8679. 44 PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D. – konzultant vzdělávání, který se dlouhodobě zabývá problematikou využívání digitálních technologií ve vzdělávání a vzdělávacími inovacemi. Působí na katedře Informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze

25

nejvíce zkušeností, je tedy možné čerpat inspirace ke vzdělávání na mnoha školách a seminářích. K hlavním nevýhodám využívání systému iOS ve vzdělávání patří vyšší cena a fakt, že se jedná o uzavřený systém, který neumožňuje možnosti úprav. Další nevýhodou je nekompatibilita s převažujícím operačním systémem v českých školách, kterým je Windows. iPad nepodporuje flash45, což způsobuje nefunkčnost některých výukových obejktů (digitálních učebních materiálů).46 Poslední nevýhodou, kterou Neumajer zmiňuje, je skutečnost, že iPad neobsahuje žádné USB porty. Uživatel si tedy musí koupit další adaptér, aby mohl připojit příslušenství.

2.4.2. Google  Android   Android je platforma, která vznikla speciálně pro chytré telefony, navigace, tablety a PDA ve vývojové společnosti Open Handset Alliance47, jeho první verze byla představena v listopadu roku 2007. Tento operační systém, založený na jádru Linux, obsahuje dále middleware, uživatelské rozhraní a aplikace48. Jádro Androidu bylo záměrně navrženo tak, aby mohl běžet na různém hardwaru od různých společností, není proto divu, že v roce 2013 se podílí na více jak 80 % trhu (jeho podíl rapidně vzrůstal od roku 2010). Několik patentovaných technologií jsou výrobci telefonů nuceni licencovat, Android tedy 45 Flash – technologie, původně určená k vytváření aplikací. Momentálně se využívá také při tvorbě reklamních bannerů, tvořením prezentací, on-line her a interaktivních aplikací. Také jsou pomocí něj přehrávány audio a video. 46 Z vlastní zkušenosti – Flash se dá nahradit jinou aplikací, která se chová podobně, je však možné, že digitální učební materiály zmíněné p. Neumajerem vyžadují pouze Flash. 47 Open Handset Alliance je konsorcium, které zahrnuje společnosti zabývající se výrobou mobilních telefonů, čipů a aplikací. Patří mezi ně: Google, HTC, Intel, LG, Motorola, NVIDIA, Samsung a mnoho dalších. 48 Open Handset Alliance. OPEN HANDSET ALLIANCE. Openhandsetalliance.com [online]. Open Handset Alliance, 2007-2011 [cit. 2013-12-30]. Dostupné z: http://www.openhandsetalliance.com/index.html

26

není zcela otevřená platforma, ale je otevřena jeho velká část, což umožňuje výrobcům přizpůsobit systém a lépe integrovat své aplikace. Primárně se aplikace do operačního systému Android stahují prostřednictvím služby Google Play (dříve Android Market), kterou provozuje společnost Google. V současné době obsahuje statisíce aplikací, některé jsou zcela zdarma, některé jsou zdarma, ale obsahují reklamy, zbytek jsou placené aplikace. Od roku 2011 mohou na internetu seznamy aplikací procházet i uživatelé PC, do té doby to bylo možno pouze přes mobilní telefony. Hlavním rozdílem mezi obchodem s aplikacemi Google Play a App Store je, že Google Play filtruje nebezpečné aplikace pouze na základě udání uživatelů, zatímco aplikace nabízené App Storem musí projít schvalovacím procesem Apple. Platforma Android si zakládá na své otevřenosti, proto je možné nahrávat na ni aplikace přímo z počítače, je širokou platformou, kolem které vznikl velký a ekonomicky úspěšný ekosystém, který je tvořen aplikacemi, vývojáři a uživateli. Dnes je na trhu verze Android 4.4 KitKat, i předchozí verze nesly vtipné názvy Android Jelly Bean (4.3, 4.2, 4.1), Android Ice Cream Sandwich (4.0, 4.0.3 ), Android Honeycomb (3.0, 3.1, 3.2), Android Gingerbread 2.3.4, 2.3.3.), Android Froyo 2.2 a další.49 Výhodou u platformy Android je, že si uživatelé mohou vybrat z tabletů od mnoha firem a proto je i tento OS značně rozšířen, díky těmto předpokladům existuje i velké množství aplikací, z nichž jsou mnohé dostupné zdarma. Prakticky všechny tablety mají možnost připojení USB a přenášení souborů je tak mnohem jednodušší než u systému iOS a systém také umí pracovat v cloudové službě Googlu. Díky jednoduše dostupnému OS dochází k tomu, že jsou na trhu i levnější tablety, které mohou být nespolehlivé a pomalé, ceny nejkvalitnějších tabletů se blíží k cenám

49 Android Developers: Android, the world's most popular mobile platform. ANDROID DEVELOPERS. Developer.android.com [online]. Creative Commons 2.5 Attribution License, 2013 [cit. 2013-12-30]. Dostupné z: http://developer.android.com/about/index.html

27

iPadů. Pro OS Android bylo vytvořeno 95 % virů z celkového počtu, což ho činí více náchylným z hlediska bezpečnosti. Poslední nevýhodou je, že Android nezaručuje stejné ovládání u všech tabletů, mnoho výrobců totiž do svých zařízení dodává vlastní grafickou nástavbu.

2.4.3. Windows  8     OS Windows 8 je nástupcem Windows 7 a je určen pro desktopové i přenosné počítače. Tato zatím poslední novinka přišla od vývojářů z Microsoftu v říjnu roku 2012 a patří do řady Windows NT, jelikož se jedná o nový systém, již koncem října vyšla opravená verze Windows 8.1. Momentálně existují dva různé systémy Windows: Windows 8 a RT. Windows RT se ale v českém vzdělávání nepoužívá z mnoha důvodů (nelze jej plnohodnotně připojit do domény, nelze na něm spouštět starší programy pro Windows, spouštět lze pouze aplikace stáhnuté z Windows Store atd.) Microsoft nabízí operačních systémů momentálně značné množství. Důležitá může být informace, že Windows Store obsahuje aplikace pro počítače a tablety s Windows 8, nikoli pro chytré telefony s Windows Phone. Ty mají vlastní Windows Phone Store. Obecně platí, že tablety s Windows 8 mají nejblíže k notebookům, k mnohým těmto tabletům je standardně dodávána i externí klávesnice, která je po připojení změní v notebook. K některým je pro jistější ovládání pracovní plochy dodáván i stylus. Asi největší výhodou OS Windows 8 v českém školních prostředí je kompatibilita s převažujícími operačními systémy a dalším vybavením (tiskárny, skenery atd.) a možnost využívání stejného systému jak na stolním počítači, tak na tabletu. I cloudové služby je možné využívat od Microsoftu a také je možné synchronizovat více zařízení prostřednictvím Microsoft účtu. Velkou výhodou je také bezproblémové využívání všech aplikací Microsoft Office. Windows 8 má v porovnání s ostatními platformami lehce navrch v oblasti kontroly tabletů a výuky jako celku. Tento OS přinesl produkt Windows 28

MultiPoint Server, dále (WMS), který pomáhá vyučujícím v kontrole týkající se ovládání zařízení a přístupu k internetu. Primárně je určen pro terminálové řešení, kdy se k jednomu výkonnému serveru, na kterém je WMS nainstalován, připojujete z tzv. zero klientů přes vzdálenou plochu a využíváte pouze výkon daného serveru a nepotřebujete žádné další počítače. Velkým benefitem WMS je potom konzole pro správu MultiPoint Dashboard, která umožňuje mít plnou kontrolu nad připojenými stanicemi. Pomocí této konzole vidíte náhledy

pracovních

ploch

všech

připojených

klientů,

můžete

jednotlivé

stanice zamykat/odemykat, zakazovat či povolovat přístup k internetu či vybraným stránkám, vzdáleně promítat obraz žáků, spouštět aplikace, komunikovat s žáky, ovládat jejich počítač apod. Ovšem produkty s podobnými funkcemi nabízejí i ostatní platformy.50 Jelikož je tato platforma v porovnání s předchozími dvěma nejmladší, přirozeně je i nejméně dostupných aplikací ve Windows Store. Snaha o propojení segmentu stolních počítačů a tabletů prostřednictvím jednoho operačního systému má nejen příznivce, ale i odpůrce, každopádně prostředí (ve verzi 8 ) ještě není zcela odladěné. Mezi poslední nevýhodu OS Windows 8 Neumajer řadí nutnost přečtení návodu před prvním použitím, což je v porovnání s jednoduše a intuitivně ovladatelným iPadem velikým nedostatkem.51

50 KLATOVSKÝ, Karel. Tablety pod kontrolou. In: Česká škola.cz [online]. Albatros Media, 25. 3. 2014, © 2000-2014 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.ceskaskola.cz/2014/03/karel-klatovskytablety-pod-kontrolou.html 51 NEUMAJER, O. Volba operačního systému pro školní tablety. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s., 2013, roč. 10, č. 12, s. 16-20. ISSN 1214-8679.

29

3. Vlastnosti  tabletu  jakožto  digitálního  média   V této kapitole přiblížím základní vlastnosti digitálních médií dle teoretiků nových médií Lva Manoviche, Martina Listera, Tonyho Felmana a Marshalla McLuhana a pokusím se přiblížit dopady těchto vlastností v praxi s důrazem na rozdíly mezi digitálními a analogovými médii.

3.1. Vlastnosti digitálních médií dle Lva Manoviche Lev Manovich52 ve své knize The Language of New Media (2002) 53 charakterizoval pět základních principů nových médií z pohledu vizuální kultury. Ve vztahu k tabletu – jako

k novému

médiu

–

jsou

pro

nás

zajímavé

hlavně

první

tři.

Těmito principy jsou: 1. Číselná reprezentace 2. Modularita 3. Automatizace 4. Variabilita 5. Transkódování Nutno dodat, že sám Manovich upozorňuje, že se nemusí těmito principy řídit všechna nová média. Číselná reprezentace prakticky znamená, že dochází k procesu digitalizace – médium může být matematicky popsáno v binárním kódu jedniček a nul, tím se stává

52 Lev Manovich (*1960) – ruský umělec a teoretik nových médií, v současné době je profesorem na University of California, kde vyučuje umění a teorii nových médií. J jedním z nejvýznamnějších teoretiků nových médií. 53 MANOVICH, Lev. The Language of New Media. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s. ISBN 02-626-3255-1.

30

programovatelným a manipulovatelným, dle procesu digitálním. Tímto procesem dochází k dematerializaci – analogové médium ztrácí svoji fyzičnost. Ztráta fyzičnosti mimo jiné znamená, že se médium nemůže „opotřebovat“ nebo jiným způsobem poškodit, z tohoto důvodu dochází k hromadnému digitalizování archivů. Vysvětlím lehčí manipulovatelnost digitálních médií: pokud dopis v analogové formě zkazím, udělám chybu či si budu přát zpřeházet věty, musím ho buďto napsat znovu, nebo přeškrtnout. Oproti tomu dopis v digitální formě upravím pomocí nástrojů v aplikaci tak, že jednoduše a během chvíle odstraním znaky, které se nehodí, či prohodím věty pomocí zkratek (ctrl+c, ctrl+v), aniž bych musela cokoli pracně přepisovat. Pouze prohodím kódy. Snadněji tak zasahuji do samotného obsahu. Programovatelnost digitálního dopisu spočívá v tom, že si mohu v textovém editoru přednastavit okraje dopisu, velikost písma, font písma a mnoho dalších příkazů. Číselná reprezentace neboli digitalizace probíhá obousměrně, z digitálního dopisu se vytištěním pomocí tiskárny stává médium analogové. Princip modularity spočívá v tom, že každé nové médium má stejnou modulární strukturu. Například digitální obrázek je složen z pixelů, které ho tvoří, zároveň si však každý pixel zachovává svoji oddělenou identitu. Tyto obrázky mohou být spojeny do větších celků a libovolně kombinovány opět bez ztráty své identity. Například různé digitální koláže apod. z dálky vypadají jako chaotické mnohobarevné skvrny, přitom po bližším prozkoumání každý obrázek či pixel má svou identitu. Tato koláž může být součástí dokumentu, avšak uživatel může s koláží manipulovat jako se samostatným celkem. Pokud však nakreslím obrázek na papír tužkou, bude to jeden celek, který však nemůžu dělit na menší individuální části, respektive můžu, ale s nulovou využitelností či použitelností jednotlivých částí. Jediný možný způsob struktury podobný pixelům by byl při použití čtverečkovaného papíru. Stále však postrádám smysl této činnosti u analogového média. Tablet je kompilací jednotlivých elementů – obrázků, textových dokumentů, aplikací, animací, které mohou žáci libovolně kombinovat a vytvářet tak digitální prezentace. Zároveň díky systému uspořádávání složek do struktur dle mediálního obsahu by se v jednotlivých strukturách neměli ztrácet. 31

Třetí princip vychází ze dvou předchozích – automatizace. Díky digitalizaci a principu modularity dochází ke zjednodušení celé řady úkonů a snižuje se tak nutnost účasti člověka na jednotlivých činnostech. Praktický příklad vidím v digitální tiskárně, která je schopna vytisknou dokument dle zadání na základě jediného pokynu od člověka. Při srovnání vynaložené fyzické aktivity člověka tisku na digitální tiskárně a tisku na Gutenbergově stroji je rozdíl dosti znatelný. Tablet umí rozlišit typ digitálního média podle jeho formátu, pokud chce uživatel obsah média přečíst, tablet mu nabídne aplikaci, která je ke čtení daného typu média vhodná, nebo dané médium automaticky otevře, aniž by uživatel musel vyhledávat příslušnou aplikaci. Variabilita znamená, že novomediální objekty umožňují vytvářet nekonečně mnoho vlastních verzí svých obsahů. Jedná se o další důsledek 1. a 2. principu. Na rozdíl od starých analogových médií (dokument, obraz, hudební nahrávka), které byly vytvořeny a navždy zůstanou v nezměněné formě, můžeme obsah nových digitálních médií libovolně měnit, například každý uživatel e-mailového klienta má jinou e-mailovou adresu, jiný vzhled samotného klienta i jednotlivé složky. Typickým novým médiem, které variability využívá, je elektronická učebnice. Každý žák dostane na začátku stejnou verzi učebnice, při procesu učení však do ní může vpisovat text, vkládat obrázky či animace, zvýrazňovat důležité části apod., sám se podílí na změně obsahu a upravuje ho podle svých vlastních potřeb. Poslední, a dle Manoviche nejzásadnější princip je překódování. Nová média informační techniky vlastně převádějí objekty do jiných fomátů či jazyků, které jsou lehčeji šiřitelné, dostupnější celému světu prostřednictvím internetu, a nabízejí nespočet různých variací. Pro žáky využívající tablet je z tohoto hlediska zásadní, že mohou volně číst informace, ke kterým by se mnohdy jen těžko dostávali.

32

3.2. Vlastnosti digitálních médií optikou Martina Listera Martin Lister54 shrnul 5 základních rysů nových médií ve své knize New Media: A critical Introduction (2003)55. 1. Digitalita 2. Interaktivita 3. Hypertext 4. Disperze 5. Virtualita Digitalita je rys shodný s Manovichovým prvním principem – digitalizací, tedy matematický přepis jevů. Lister chápe jako digitální ta média, jež užívají počítač. Interaktivita je velmi důležitý rys nových médií, je považována za jeden z hlavních rozdílů mezi analogovými a digitálními médii. Vzhledem k tomu, že nová média nabízí několik možných verzí sebe sama (viz. princip variability u Manoviche), pobízí tak diváka k aktivitě výběru. Každý uživatel si sám určuje svou cestu skrze odkaz. Nečte je jako knihu od začátku dokonce, ale pohybuje se v internetovém prostředí aktivně, dle vlastních potřeb. Oproti tomu analogová média se nechávají číst pouze pasivně. Převedeno do praxe, knihu a film (analogová média) si žák přečte pouze jedním způsobem, pokud však žák spustí tablet, může pokaždé toto médium číst jiným způsobem. I kdyby stále zapínal jednu a tu samou aplikaci (např. Facebook), nikdy nebude číst stejný obsah. Samotné zapnutí tabletu a pozorování bez aktivity, spuštění aplikace apod. (jako u pasivního pozorování filmu) však

54 Martin Lister – je učitelem na University of West England v Bristolu, kde vyučuje a provádí výzkumy v oblastech vizuální kultury, fotografie, historií médií, ve studiích nových médií a rolí technologií v kultuře. Patří k hlavním teoretikům nových médií ve světě. 55 LISTER, Martin. New Media: A Critical Introduction. New York: Routledge, 2003, vi, 404 p. ISBN 04-152-2378-4.

33

postrádá smysl, žák by nazíral na pouhý kus umělé hmoty. Pokud je tedy tablet interaktivní médium, vyžaduje aktivní participaci žáka, bez níž by postrádal samotný smysl. Na druhou stranu právě interaktivita dokáže vtáhnout žáka, zapojit ho do procesu čtení a učení, a tím spíše si udržet jeho pozornost. Existuje spousta vzdělávacích her, které zábavnou formou žáky vzdělávají a využívají právě interaktivity, žáci potom čas stráví přemýšlením nad samotnou hrou a skutečnost, že se současně vzdělávají, moc nevnímají. Třetím rysem je hypertext, nelineární informační systém zobrazující informace v textu, který obsahuje návěstí odkazující na upřesnění nebo zdroje uváděných informací tzv. hyperlinky neboli česky (hypertextové) odkazy. Rovněž odkazuje i na jiné informace v systému a umožňuje snadné publikování, údržbu a vyhledávání těchto informací. Nejznámějším takovým systémem je právě World Wide Web (WWW). Funguje podobně jako lidský mozek – skrze asociace. Přeskočí z jedné myšlenky (hypertextového odkazu) k jiné, člověk sám určuje tok myšlenek – asociací (cestu/hypertext).56 Získávání informací na internetu k zadanému tématu je jedním ze základních moderních výukových metod při využívání tabletu. Disperze – neboli rozptyl, charakterizuje nová média jako snadno dostupná – rozptýlená. U masových médií (časopis, film) jde o komunikaci lineární a jednosměrnou „one to many“ (od jednotlivce k masách), digitální média však umožňují komunikaci obousměrnou „many to many“ (masy masám), díky jednoduché publikovatelnosti prostřednictvím internetu a uživatelské možnosti vstupovat do jejich obsahu. Obsah nových médií je těžko kontrolovatelný, dochází ke ztrátě autorství, občas může být i nevhodný a nebezpečný, na druhou stranu je dostupné nespočetné množství zajímavých animací, obrázků, textů apod., ke kterým bychom se bez internetu a médií umožňujících ho využívat nedostali. Naštěstí tablety a ostatní digitální zařízení umožňují filtrovat nevhodné obsahy,

56 ONDRA. Teorie umění interaktivních médií: Vývoj a definice konceptu hypertextu. In: Tim09.blog.cz: bc [online]. 7. prosince 2009 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/4vyvoj-a-definice-konceptu-hypertextu

34

k dětem se tak nedostávají příliš často. Co se týká virů a dalších nebezpečných obsahů, většina zařízení využívá antivirové softwary, které tyto obsahy vyhledávají a likvidují. V této oblasti mají výhodu tablety od firmy Apple, která veškerý instalační software a aplikace určené pro svá zařízení podmiňuje kontrolám. Disperze prostřednictvím tabletu: zadání úkolu pro žáky je vytvoření prezentace na dané téma, kterou následně publikují na sociální síti ve skupině třídy. Ostatním žákům se prezentace automaticky zobrazí, aniž by museli jednotlivě zasílat práci na e-maily či být ve třídě. Navzájem si tak mohou své práce kritizovat či opravovat. Virtualita – na tuto poslední charakteristiku nahlíží Lister dvěma způsoby. První způsob se zabývá transparentností novodobých digitálních technologií při jejich využívání v oblasti hraní her, přičemž je člověk fyzicky využívá a je součástí tohoto světa, na smyslové úrovni je však plně vtažen do hry, digitání technologie si neuvědomuje a nachází se v jiném světě – ve virtuální realitě. Tato oblast je velice zajímavá, vzhledem k tématu je pro nás zajímavější druhý způsob Listerova nahlížení na virtualitu – z hlediska komunikačních sítí57, jejichž prostřednictvím mnozí lidé utíkají z reality do virtuálního kyberprostoru, kde funguje jejich virtuální já a jeho život. Člověk v kybersvětě přijme jinou identitu. Asi největší hrozbou ze strany komunikačních sítí pro děti je nevědomé setkání s pedofilem. Tito lidé si často vyhledávají své oběti právě na sociálních sítích, vydávají se za jiné osoby a následnou komunikací s dítětem si vytvoří jakýsi vztah, získají důvěru dítěte a pak ji mohou různými způsoby zneužít. Proto je velice důležité žáky i děti, kteří využívají digitální zařízení s přístupem na sociální sítě, důsledně varovat, případně hlídat, s kým a o čem komunikují. Také je vhodné dohlížet na to, aby se virtuální komunikace nestala dítěti bližší a přirozenější než osobní komunikace. Děti mají poté časté tendence sedět doma u počítače a prožívat virtuální život prostřednictvím her a sociálních sítí. V horších případech se dítě uzavře před světem, omezí osobní kontakty a prožívá falešné

57 LISTER, Martin. New Media: A Critical Introduction. New York: Routledge, 2003, vi, 404 p. ISBN 04-152-2378-4.

35

vztahy a komunikaci s postavami z her nebo cizími lidmi na sociálních sítích. Dochází potom k poruchám komunikace, asocializaci apod. Děti ve virtuálním světě uvolňují sebekontrolu a zábrany, které se takto uvolněné mohou přenést i do reálného života, mohou se stát agresivnějšími, díky tomu, že nedokáží rozlišovat virtualitu a realitu.58

3.3. Vymezení digitální informace vůči analogové podle Tonyho Feldmana Tony Feldman, další z teoretiků nových médií, vymezuje pět základních vlastností digitální informace s důrazem na rozdíly vůči analogovým informacím ve své knize An introduction to digital media (1997). 1. Manipulovatelnost 2. Síťovatelnost 3. Zhušťovatelnost 4. Kompresivita 5. Nestrannost Manipulovatelnost jsem již několikrát zmiňovala u teorií předchozích teoretiků, zjednodušeně se tedy jedná o schopnost digitálního média přizpůsobit se potřebám uživatele. U tabletu si tedy každý žák může vytvořit uživatelské prostředí takové, které mu vyhovuje, jako u příkladu e-mailového klienta u principu variability (Manovich). Publikování, sdílení a šíření digitálních informací několika uživateli současně nazývá Feldman síťovatelností. Toto u analogových médií nebylo možné. Síťovatelnost je základním kamenem fungování internetu.

58 MONDSCHEIN, Pavel. Závislost na počítačích očima odborníka: Rozhovor s Mgr. Petrem Ružičkou. In: AKTIP: Konzultační a terapeutistický institut Praha [online]. iDnes, 1. 3. 2001 [cit. 2014-0508]. Dostupné z: http://www.aktip.cz/cs/publikace/zavislost-na-pocitacich-ocima-odbornika.html

36

Zhušťovatelnost nových médií přináší s sebou určitou pohodlnost pro uživatele. Digitalizováním médií dochází ke ztrátě jejich fyzičnosti, jak jsem již dříve zmínila, to znamená, že převodem do binárního kódu se několikanásobně zmenší na malý prostor. Stávají se lehce přenositelnými a při uchovávání vyžadují minimální prostor. Výborným příkladem nám bude samotný tablet, který je možno chápat jako učební pomůcku obsahující prakticky veškeré analogové pomůcky pro první stupeň základní školy, od tužky a papíru po několikastránkové elektronické učebnice. Váha současných moderních tabletů nepřesáhne 1 kg, většinou se pohybuje mezi 300-900 gramy, ideální váha samotné aktovky žáka první třídy dle iDnes.cz je do 1,5 kilogramu, celkem i s učebnicemi, sešity, potřebnými na aktuální den dle rozvrhu a svačinou až tři kilogramy. Další učební pomůcky má žák doma.59 Váha učebních pomůcek žáka, který využívá jako hlavní výukový nástroj tablet, je několikanásobně menší. Nejvíce je rozdíl vidět v porovnání elektronických a fyzických/analogových učebnic. Kompresivita je ještě o level výše v rámci zhušťovatelnosti, je to speciální postup, díky němuž se velikost digitálních souborů ještě více zmenšuje. Tato vlastnost však není vzhledem k výuce pomocí tabletů významná. Poslední charakteristickou vlastností digitálních informací je nestrannost. Tím, že jsou digitální informace vždy reprezentovány číselným kódem a mají stejné vlastnosti, ať už se jedná o obraz nebo zvuk, stávají se nestrannými a mohou býti multimediální – tedy mohou býti různě kombinované. Digitální kód je nositelem jakéhokoliv obsahu.60

59 FROUZOVÁ, Kateřina. Školní brašna prvňáků za šest let zhubla. Váží polovinu. In: IDnes.cz: OnaDnes.cz [online]. MAFRA, 1. 9. 2011, © Copyright 1999–2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://ona.idnes.cz/skolni-brasna-prvnaku-za-sest-let-zhubla-vazi-polovinu-pid/deti.aspx?c=A110831_104210_deti_job 60 FELDMAN, Tony. An introduction to digital media. New York: Routledge, 1997, xvi, 173 p. ISBN 04-151-5423-5.

37

4. Způsob  užívání  tabletů  na  základních  školách  v  ČR   Za účelem pochopení celé problematiky zavádění moderních IT zažízení do základních škol jsem navštívila Základní školu Brno, Čejkovická 10, kde jsem měla možnost přímé komunikace se zástupkyní školy Mgr. Terezou Bořeckou. Paní zástupkyně mi dala informace o přístupu ZŠ Čejkovické k ICT ve vzdělávání, o jejich praktickém využívání ve výuce se zaměřením na iPady a také souhlasila se zodpovězením několika otázek a jejich zveřejněním. Nejprve tedy shrnu přístup ZŠ Čejkovické vlastními slovy a pokusím se parafrázovat paní magistru a tuto kapitolu podpořím hloubkovým rozhovorem, který najde čtenář v příloze. V druhé podkapitole shrnu informace, které jsem získala z sekundárních zdrojů a popíši proces zavedení tabletů do škol od prvního kroku až ke zpětné vazbě. V poslední podkapitole provedu analýzu vypracování konkrétního úkolu žáka s využitím tabletu a žáka, který bude moci využívat pouze analogové pomůcky.

4.1. Způsob užívání iPadů na ZŠ Čejkovické Základní škola Čejkovická v Brně zvyšuje úroveň znalostí využíváním ICT již od roku 2009. V současné době probíhá na základní škole již třetí projekt s cílem zvýšení počítačové gramotnosti a momentálně disponuje 60 tablety – iPady a dalšími moderními digitálními technologiemi (interaktivní tabule, MacBooky). Škola zvolila iPady vzhledem k předchozím zkušenostem se zařízeními od firmy Apple. Mezi nejoblíbenější vlastnosti iPadu patří automatické aktualizace softwaru, automatické řazení dat a absence počítačových virů. Zvýšení úrovně znalostí ICT se dotklo přirozeně nejdříve vyučujících. Vzdělávací kurzy byly pro učitele povinné, došlo tedy i k proměně učitelského sboru, jelikož někteří z učitelů neměli zájem s novými technologiemi pracovat. Když jsem se zeptala paní zástupkyně Mgr. Terezy Bořecké, proč přistoupili k nekompromisnímu požadavku na splnění kurzu pro všechny vyučující, odpověděla mi, že v současné digitální době se počítačová gramotnost stala základem a dnešní generace je na její využívání zvyklá, 38

což ostatně můžeme pozorovat i na malých dětech, které dříve, než se naučí psát, už dokáží hrát jednodušší hry na digitálních zařízeních – technologie je přitahují již od dětství. Pokud člověk nastoupí na profesní dráhu učitele, musí počítat s tím, že se bude muset vzdělávat celý život, tzn. „jít s dobou“ tak, aby nedocházelo ke „zkostnatění“ vývoje školství. Důležitost znalosti práce na digitálních zařízeních dokazují mimo jiné i současné nabídky zaměstnání v nemanuální oblasti – ve většině z nich je práce s počítačem minimálně na uživatelské úrovni základním požadavkem. S iPady se žáci v ZŠ Čejkovická setkávají ve všech ročnících a třídách a využívají je ve všech předmětech, dokonce i v tělocviku. Na prvním stupni jsou dva tablety v každé třídě k dispozici neustále, ve vyšších ročnících se žáci setkávají ve větší míře s počítači, tablety však využívají také. Ve škole funguje jejich využívání na principu rezervace – učitelé si zarezervují potřebný počet tabletů na konkrétní vyučovací hodinu, před hodinou si je vyzvednou a dopraví do třídy. Na ŽŠ Čejkovické se tablety více využívají na prvním stupni, hlavně z důvodu menší technické náročnosti ve srovnání s notebooky a stolními počítači. Vzhledem k intuitivnějšímu ovládání a výraznému zjednodušení softwaru žáci dokáží s iPady samostatněji pracovat. Odpadávají časté technické problémy začínající již zapínáním počítače. V průběhu práce s iPady učitel nemusí řešit u každého jednotlivce neobvyklé situace vyvolané například stisknutím špatného tlačítka. Dítěti tyto situace znemožňují pokračování v činnosti až do příchodu učitele, který nastalou situaci vyřeší. Učitelé na této škole využívají tablety i jako pomůcku pro děti se specifickými poruchami učení. Například pokud dítě trpící dysgrafií61 použije jako nástroj pro psaní tablet nebo klávesnici, může dosáhnout lepších výsledků. Podobně se dá tablet využít i ve výtvarné výchově, dítě si může obrázek „předkreslit“ v aplikaci pro malování a dále 61 Dysgrafie – specifická porucha učení, postihuje celkovou úpravu písma (nesouměrnost, nečitelnost, vynechávání písmen), a tím i celkovou rychlost grafického projevu. Dohází k ní v rámci deficitu jemné a hrubé motoriky, potíží s pozorností a oslabenou pohybovou a zrakovou pamětí.

39

použít jako předlohu a překreslit obrázek reálně na papír. Také u dítěte trpícího dysortografií62 je viditelné výrazné zlepšení při využívání digitálních technologií. Dítě se více než na samotný tvar písmenka soustředí na pravopis a méně chybuje. Samotný způsob využívání tabletů definují právě učitelé. Tablet se tedy pro ně stal nástrojem, který je variabilní a flexibilní k mnoha činnostem, záleží potom tedy pouze na tom, čeho chce vyučující dosáhnout v dané hodině a jak tento nástroj využije. Pokud se učitel rozhodne rozšiřovat schopnost dětí práce v kolektivu, rozdělí je například do několika skupin a zadá ke zpracování určitý úkol s jeho následnou prezentací, přičemž jedna skupinka pracuje s iPady, druhá s učebnicemi a třetí s pomocí výtvarných potřeb, následně se prostřídají, zkomponují informace a následně odprezentují ostatním skupinkám. Pokud se rozhodne učitel využívat e-learningu63 a iBooks64, rozdá tablet každému dítěti. V tělocviku využívá vyučující tabletu tak, že například natočí dítě při přemetu a poté společně u videa odhalí nedostatky úkonu. Žáci využívají digitální technologie při prezentacích nejen pomocí aplikace v PowerPointu (slidy), ale i tak, že natočí svůj postup při rýsování a poté video pustí spolužákům s komentářem nebo je komentář součástí videozáznamu a poté je prezentován například na blozích, sociálních sítích, či ho jednoduše prostřednictvím e-mailu nebo Skypu žák odešle jako domácí úkol svému vyučujícímu. Trápila mě otázka, zda děti neztrácejí při práci s iPady pozornost a neodbíhají od zadaného tématu k jiným hrám nebo na internet (sociální sítě apod.). Dle Mgr. Terezy Bořecké ale za udržení pozornosti žáků ve vyučování byl odjakživa zodpovědný učitel, což se ani

62 Dysortografie – porucha pravopisu. Dítě se vykreslováním tvarů písmen vyčerpá natolik, že už si nedokáže ohlídat čárky a háčky, natož aby mělo čas na odůvodňování tvrdého a měkkého i. 63 E-learning (electronic learning) – elektronické vzdělávání, je využívání multimediálních technologií a internetu ke zvyšování kvality ve vzdělávacím procesu 64 iBooks – aplikace od Apple sloužící ke stahování elektronických knih pro zařízení od Applu a práce s nimi (čtení, podtrhování, vpisování poznámek apod.)

40

s příchodem digitálních technologií nezměnilo. Hodina musí být pro žáka atraktivní a je na učiteli, aby si udržel klid a pozornost. 65

4.2. Zavedení a způsob užívání tabletů na školách obecně Pokud se škola rozhodne využívat moderní digitální technologie musí nejdříve vytvořit vlastní koncept, ve kterém zformuluje hlavní očekávání a cíle, očekávané výstupy projektu, připravenost pedagogického sboru, technologickou připravenost a projektový tým, který se na realizaci projektu bude podílet. Dále se škola musí rozhodnout, zda bude projekt řešit individuálně, nebo se zapojí do již existujícího projektu. Dalším krokem je příprava veřejné zakázky na dodávku technologií, tzn. tabletů, interaktivních tabulí, dataprojektorů, připojení Wi-Fi a dalších dle požadavků školy. Škola musí stanovit, s jakou platformou bude pracovat, rozhodující jsou již dosažené zkušenosti s digitálními

technologiemi

a

stávajícím

vybavením

školy.

Pokud

tedy

škola

disponuje učebnou vybavenou počítači s platformou iOS, přirozeně volí spíše iPady s iOS, než tablety s platformou Android a OS Windows. Dále je vhodné získat informace o dostupných technologiích a jejich platformách jinými

formami,

například

účastněním

se

učitelských

konferencí

zaměřených

na technologie ve vzdělávání a samotnými návštěvami škol, které již těchto technologií využívají, v praxi se přesvědčit, jak jednotlivé platformy fungují, a dále využít pedagogy ke konzultacím. Dobré je také již v rámci dodávky hardwaru do veřejné zakázky zadat i proškolení pedagogů a konzultační činnost dodavatele. Je třeba zmínit ještě jednu důležitou složku projektu, a to jeho financování. V současné době se tyto projekty financují buď z prostředků Evropské unie v rámci podpory vzdělávání, dále mohou na projekty přispívat kraje, úřady a sponzoři. Není však

65 Mgr. Tereza Bořecká. Rozhovor na téma Tablet ve výuce na ZŠ Čejkovické v Brně. Brno 15. 4. 2014.

41

výjimkou, že buď část nebo většinu potřebných financí zaplatí škola, a také se zapojí i samotní rodiče žáků. Do budoucna by však bylo vhodné financování podpory digitalizace školní výuky řešit systémově, buď přímo ve státním rozpočtu, nebo formou spolupráce s bankami – bezúročná půjčka na tablet apod.66 Toto je však zatím hudbou budoucnosti. Pokud toto všechno škola splní a dojde k následné realizaci projektu, vše už záleží pouze na vedení školy a samotných vyučujících. Důležité jsou pravidelné schůzky nejen s ostatními vyučujícími v rámci školy, ale informovanost prostřednictvím webových serverů, na kterých mohou učitelé konzultovat s ostatními a řešit případné problémy na otevřených platformách. Také je důležitá zpětná vazba a informovanost samotných rodičů – na rodičovských sdruženích je dobré probrat s rodiči jejich názory na probíhající výuku a případné připomínky. Důležité je si uvědomit, že každá škola má jiný přístup k novým technologiím, každá má jinou představu o způsobech využívání ICT ve škole. Na každé škole jsou různí učitelé s různými přístupy, kteří budou mít jiné představy o využívání ICT. V současné době jsou i v České republice školy (ZŠ Strossmayerovo náměstí, Praha 7), které využívají digitálního

přenosu

vyučování

pomocí

kamer

umístěných

přímo

ve

třídě,

tzn. že dlouhodobě nemocní žáci se mohou účastnit výuky přímo v posteli. Tři školy se zapojily do projektu „On-line doučování“, které je pro žáky (se specifickými poruchami učení) zdarma formou komunikací v prostředí Skype.67

66 Z rozhovoru s Davidem Preislerem, ředitelem Základní školy T. G. Masaryka a gymnázia v české Kamenici – Tablety pronikají do škol v Česku. Zatím bez zájmu a podpory MŠMT. In: Česká škola.cz [online] © 2000-2014 Albatros Media, a. s. [cit. 2014-27-04] Dostupné z: http://www.ceskaskola.cz/2013/05/tablety-pronikaji-do-skol-v-zatim-bez.html 67 On-line doučování. In: Sdružení moderních rodičů.cz [online]. © 2014 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.sdruzeni-modernich-rodicu.cz/online-doucovani.html

42

4.3. Analýza provedení konkrétního úkolu – srovnání provedení úkolu v období před digitalizací spojenou s nástupem nových technologií a po ní V této kapitole porovnám jednotlivé kroky při vypracování úkolu žáka, který má možnost využít tablet (nebo jiné digitální médium), a žáka, který tuto možnost nemá a spoléhá se tak pouze na analogová média. Zadání úkolu do předmětu zeměpis je referát na téma: Itálie. Žák má za úkol zpracovat o zemi tyto základní informace, bez použití učebnice zeměpisu: polohu, sousední země, tvar země, národní vlajku, hlavní město, počet obyvatel, jazyk, nejvyšší pohoří a horu, největší řeku a zajímavost, kterou nenajde v učebnicích. Sepíši jednotlivé učební pomůcky, které oba žáci využijí, popíšu jednotlivé kroky, které žáci provedou (včetně dalších variant, pokud nějaké budou), popíši i způsob odevzdání úkolu. Na konci provedu samotné porovnání, sepíši výhody a nevýhody jednotlivých postupů i pomůcek a provedu shrnutí.

4.3.1. Postup  vypracování  úkolu  žáka  s  využitím  analogových   pomůcek   Učební pomůcky: Školní atlas světa, časopis (kniha, rodič), tužka (pero), pastelky (fixy), ořezávátko, guma, pravítko, papír. Případně ještě kartička do knihovny. Dítě si nadepíše list papíru tužkou a podtrhne téma pravítkem a podepíše se, dále si otevře atlas světa, nalistuje politickou mapu a najde Itálii. Zjistí její polohu a napíše na papír. Podle rejstříku najde tento stát ve větším rozlišení a vyčte sousední země. Poté žák obkreslí tvar země buď pomocí přiložením papíru na atlas, nebo „od oka“. Pokud má žák rozšířenou verzi atlasu, může najít národní vlajku v něm, pokud ne a ani doma se nebude vyskytovat žádný tištěný zdroj, bude muset jít do knihovny, kde si půjčí přímo knihu či časopis o Itálii nebo cestopisného průvodce, další možností je 43

zeptání se rodiče (třeba zrovna takovou informaci má). Až žák zjistí vizuál vlajky, překreslí ji pomocí tužky, pravítka, pastelek a popřípadě gumy nebo ořezávátka na papír. Hlavní město najde také pomocí atlasu, dle značení. Počet obyvatel bývá v atlasu výjimečně mezi tematickými mapami, většinou v něm najdeme hustotu osídlení. Nezbývá tedy než opět sáhnout po tiskovinách z knihovny. Na název jazyka, kterým se mluví v Itálii (pokud by nevěděl) se žák může zeptat rodiče, nebo opět vyhledávat v tiskovinách. Nejvyšší pohoří a horu snadno dohledá pomocí atlasu a také může odhadnout největší řeku, případně dohledá informace v tiskovinách. Poslední úkol – zajímavost, kterou nenajde v učebnici – může vypracovat několika způsoby: zajímavost mu sdělí rodič (nebo kdokoli jiný), může ji vyčíst z tiskovin, které má doma, nebo zapůjčených v knihovně. Nakonec vloží žák papír do průsvitky, atlasu nebo jiného sešitu, aby se mu úkol nezmačkal a ve škole odevzdá učiteli.

4.3.2. Postup  vypracování  úkolu  žáka  s  využitím  digitálních   pomůcek/médií   Učební pomůcky: Tablet, tiskárna, případně papír, tužka, pastelky, pravítko, guma. Dítě zapne tablet, otevře si textový editor a nadepíše téma. Současně si otevře internetový prohlížeč, zadá do vyhledávače „Itálie“. Potom záleží pouze na tom, jakou cestou hypertextu se vydá. Může si najít mapu v obrázkách, případně klíčové slovo „mapa Itálie“ zadá přímo do vyhledávače. Další variantou jsou elektronické encyklopedie (Wikipedie apod.), nebo přímo cestovní průvodce Itálií či blog některého z nadšenců. Z těchto zdrojů obsáhne prakticky všechna základní data. Následně může použít nástroje textového editoru a upravit text ztučněním, podtržením apod. Díky funkci kontrola 44

pravopisu textový editor automaticky opraví možné překlepy, nebo je minimálně podtrhne červeně, takže dítě vidí, že je se slovem něco v nepořádku, a opraví ho, což analogová média neumožňují. Co se týká obrázků, má žák dvě možnosti. Buď je stáhne z internetu a vloží do textového editoru (digitální média můžeme kombinovat – více v kapitole 4. 4. Vlastnosti tabletu jakožto digitálního média), druhou variantou – více kreativní – je nakreslení mapy a tvaru země podle předlohy v aplikaci umožňující malování a vytištění, nebo vložení přímo do dokumentu a odeslání elektronickou cestou (e-mail, sdílení ve skupině, školní portály, Skype atd.). Další možností je po vytisknutí dokumentu na tiskárně za použití psacích potřeb a pravítka domalování mapy a tvaru země na dokument a následně může úkol odevzdat. Případně to žák může pojmout obráceně a nakreslené obrázky může naskenovat pomocí skeneru do tabletu a může ho vložit do dokumentu (analogové médium totiž můžeme překódovat do digitální formy, ale proces funguje i naopak – více také v kapitole 4. 4.). Nebo vytištěný papír s daty a dokreslenými obrázky může naskenovat opět do počítače a odeslat pomocí e-mailu, případně obrázky nevkládat přímo do dokumentu, ale přiložit je do e-mailu jako další přílohu. Žák je také schopen se bez tiskárny a papíru obejít úplně a vše zpracovat pouze pomocí tabletu a jeho programů a aplikací. Může také dojít k tomu, že žák použije tablet podobně jako knihu a získané informace přepíše ručně na papír, včetně namalování obrázků, a odevzdá úkol osobně. Žák tedy může odevzdat úkol vytištěný na papíře učiteli osobně, nebo ho může zaslat elektronicky.

4.3.3. Závěr   První věc, která mě napadá při porovnávání obou postupů, je čas. Z tohoto hlediska je digitální forma jednoznačně rychlejší, dítě používající pouze analogové učební pomůcky si musí dát více záležet, nejde jenom o samotné psaní a rýsování, ale také o celou úpravu 45

papíru. Případné chyby a škrtance musí vygumovat, nebo je nuceno napsat referát znovu, také si může informace předepsat tužkou a poté obtáhnout apod. Dětem, které mají problém s úpravou, bude více vyhovovat digitální forma, v níž mohou mazat neustále a přepisovat, na čistotu dokumentu nebo jeho úpravu to nebude mít vliv. Automatická kontrola pravopisu u textového editoru dítěti také ulehčuje práci, dítě pracující s analogovými pomůckami musí o kontrolu požádat rodiče nebo jinou osobu. Nehledě na to, že pokud žák nemá doma knihy, které by mohl použít, musí se vydat do školní nebo městské knihovny, kde si knihy půjčí. Poté je tam také musí zase vrátit a samotné „tahání“ se s knihami v porovnání s využitím tabletu není komfortní. Digitální forma zpracování úkolu může být také z hlediska času a vyznání se v jednotlivých referátech méně náročná i pro učitele. Žáci mohou úkol odeslat elektronickou formou učiteli na e-mail, který může opravovat přímo do dokumentů prostřednictvím komentářů apod. Další nevýhodu u analogových médií vidím v počtu variant způsobu vypracování úkolu. Dítě si může zvolit typy psacích potřeb a papíru a může si mnoha způsoby rozvrhnout papír a rozhodovat se, zda vlajku nakreslí nahoru, dolů, či vlevo, postup však zůstane stejný. Použije tiskoviny, ze kterých vyčte informace. Text napíše psací potřebou na papír a domaluje jinou psací potřebou obrázek, nic víc, nic míň. Digitální forma vypracování nabízí několik možných variant postupu a cest při vytváření úkolu, které jsem popsala v samotné postupu. Jakou cestu žák zvolí, záleží na formě odevzdání úkolu, na tom, kolik času je žák ochoten úkolu věnovat, jaké činnosti ho konkrétně baví a jaké techniky a nástroje upřednostňuje. Z praktického hlediska digitální forma, vzhledem k tomu, že není fyzicky uchopitelná, se nemůže pomačkat, ztratit (pokud učitel dodržuje zakládání prací do složek a udržuje si pořádek v souborech). Může se stát, že učitel omylem smaže dokument nebo omylem odstraní e-mail s úkolem, nic ale nebrání žákovi opětovně e-mail odeslat. Na digitální formu také nemá vliv čas, opotřebení či podmínky skladování.

46

Dítě je pomocí digitálních médií samostatnější, veškeré informace je schopno si obstarat samo prostřednictvím internetu. Hrozí ale asocializace a zhoršení verbální komunikace, pokud bude dítě trávit většinu času pouze s digitálními médii. Z porovnání také vyplývá, že psací potřeby však ještě nějakou dobu používat budeme, z hlediska rozvoje jemné motoriky u dětí je psaní i kreslení velice důležité. Děti se také jejich pomocí učí trpělivosti, zručnosti, soustředění, pečlivosti a samotnému učení a vyjadřování. Psací pomůcky rozvíjí náš mozek a zvyšují nervovou aktivitu.68

68 KUNERTOVÁ, Bohumila. Jak psaní ovlivňuje inteligenci dětí. In: Novinky.cz [online]. ČTK, 4. 11. 2010, © 2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zena/deti/214728-jak-psaniovlivnuje-inteligenci-deti.html

47

5. Remediace  školních  pomůcek   V kapitole remediace školních pomůcek ilustruji teorii remediace médií v praxi na případu učebních pomůcek. Nejdříve se pokusím obsáhnout vzdělávání v kulturněhistorickém kontextu, v němž zmíním i jednotlivé učební pomůcky. Jelikož jich je velká spousta, je možné, že nezmíním všechny, pro ilustraci a pochopení tématu to však nebude zapotřebí. Kulturně–historický kontext je třeba zmínit proto, abychom pochopili samotný vývoj učebních pomůcek, tyto pomůcky nebyly vyrobeny za účelem vzdělávání, ale k usnadnění úkonů, které byly pro život běžné. Tyto pomůcky se s vývojem měnily a byly nahrazovány médii, které více splňovaly účel. Například tabulku s křídou nahradil papír a tužka hned z několika důvodů. Uživatelé nebyli umazáni od křídy, díky ostré špičce se lépe korigovalo samotné psaní, papír byl lépe uskladnitelný a lehčí a byl trvalejším médiem z hlediska uchování textů. Stejným způsobem vznikl i tablet. Nebyl původně vyroben za účelem vzdělávání, ale jako nástroj ulehčuje vykonávání úkonů, které se provádí i ve školní výuce, tím se přirozeně stál novodobou učební pomůckou stejně jako dříve tužka a papír. V druhé části této kapitoly definuji samotný proces remediace optikou J. Boltra a R. Grusina a ve třetí jej aplikuji do praxe.

5.1. Průřez vzděláváním člověka Učební pomůcky neodmyslitelně patří k edukačnímu procesu, avšak v závislosti na vývoji lidstva a technologií se v čase mění. V prvobytně pospolné společnosti žili lidé v kmenech a společně se starali o veškeré životní potřeby – sběr plodin, lov zvěře, starosti o děti a později o udržování ohně. Děti získávaly základní znalosti nápodobou dospělých. V tomto věku se již setkáváme s nástroji jakožto s médii, která nás odlišují od zvířat. Dle teoretika umění Marshalla McLuhana jsou nástroje extenzemi člověka. Jsou to první 48

média, která expandují do prostoru, člověk jimi působí na dálku.69 Jediné nástroje a pomůcky, které pravěcí lidé využívali hlavně k lovu a zpracování potravy, byly primitivní dřevěné zbraně, později kostěné a kamenné. Pravěcí lidé se zdokonalovali spíše ve výrobě zbraní a nástrojů než v duševním a myšlenkovém rozvoji. Až zhruba před 100 tisíci lety se vyvinul člověk dnešního typu – Homo sapiens sapiens. Tento člověk žil kočovným způsobem života v tlupách a již provozoval umění. Toto „umění“ však mělo rituální účel – namaluji zvíře – ulovím zvíře, vzdělávání nebylo instituciované a roli pedagogů vykonávaly ženy, které se staraly o děti a oheň, později i muži, když učili lovit své syny. Dochovaly se sošky, které dokazují, že se lidé v době pravěku učili zobrazovat realitu (nejznámější je soška Věstonické Venuše – symbol plodnosti), a jeskynní obrazy malované pomocí médií až 35 tisíc let starých – dřevěným uhlím a hlinkami. Převážně byla zobrazována zvířata.70 V období starověku (4. – 1. tisíciletí před Kristem – 476 po Kristu), kdy vznikaly první státní útvary a města, vznikla dvě nejstarší civilizační centra – Egypt a Mezopotámie. Změna nastala prakticky ve všech odvětvích, panovník určoval a řídil prostřednictvím svých institucí vše od práv a povinností příslušníků jednotlivých vrstev až po majetkové vztahy. Docházelo k rozvoji kultury, ke změně pohledu na náboženství. S tímto širokým rozvojem dochází i ke vzniku písma, literatury, umění a vědy apod. Písmo se zpočátku využívalo hlavně k zaznamenávání hospodářsko-správních údajů, později prakticky ve všech odvětvích. Jako první na přelomu 4. a 3. tisíciletí Sumerové sestavili piktografické písmo. V Mezopotámii se užíval klínopis, v Egyptě hieroglyfy. V případě klínového písma sloužila jako média rydlo, rákos a hliněné tabulky. Hieroglyfy (obrázkové písmo) byly ryty

69 MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st MIT Press ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, 1994, XXIII, 365 p. ISBN 02-626-3159-8. 70 NĚMEC, Václav a Tomáš ČÍŽEK. Pravěk: Vznik a vývoj člověka a lidské společnosti. In: Dejepis.com [online]. © 1997-2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.dejepis.com/ucebnice/vznik-avyvoj-cloveka-a-lidske-spolecnosti/

49

buďto do kamene nebo do dřeva, později se malovaly na papyrus71 pomocí štětečků. Hieroglyfy se staly prvním multimédiem, spojovaly dvě složky – písmo a obraz.72 V období starověku byla vynalezena v Číně asi 3 000 let př. n. l. výpočetní pomůcka Abakus (počítadlo), toto nové médium nahradilo při výpočtech prsty.73 Další důležitou pomůckou, která se začala objevovat ve světě od roku 1700 př. n. l., byly první početní tabulky, jež usnadňovaly práci tehdejším počtářům. Ve středověku, který se datuje od roku 476 n. l. až do 15. – 16. století n.l., obecně nebyl na vzdělanost kladen velký důraz, přesto se považuje za velkolepý start evropské vzdělanosti. Především se rozvíjelo řemeslo a válečnické dovednosti. Nositelem vzdělanosti se až do 11. století se stala církev. Při klášterech a biskupstvích vznikaly v 10. století školy určené pro budoucí duchovní a syny šlechticů, kteří se učili psát, číst a počítat. Většina středověké společnosti byla však negramotná, často i její nejvyšší představitelé, vědění se tedy předávalo ústní lidovou slovesností a praktickým učením řemesel. Písemnictví ve středověku bylo charakteristické psaním kronik – nekrologií (např. záznamy o úmrtích členů kláštera) a letopisů (zprávy o událostech – např. korunovace panovníka, válka apod.). Tyto knihy byly psány na ruční papír nebo na pergamen74 tuší pomocí pavího nebo husího brku a byly bohatě zdobeny75, opět zde můžeme vidět spojení média obrazu a média písma. Panovníci v této době sdělovali svým lidem pokyny skrze svitky, na kterých byly pokyny psány tuší, prostřednictvím gramotných hlasatelů. Ve 12. století vznikly první 71 Papyrus – médium, sloužící k zápisu textů, vynalezené kolem 3 000 let př. n. l. v Číně. Předchůdce papíru. 72 Multimédium – médium. které obsahuje více jednotlivých médií. Např. video je multimédium, které je složeno z filmu a zvukového záznamu. 73 Davidová Andrea. Někdejší výpočetní pomůcky: Abakus. In: fi.muni.cz. [online] 1999 [cit. 201405-02] Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/xdavidov.html 74

pergamen – vydělaná ovcí, telecí, nebo ovčí kůže

75

NĚMEC, Václav a Veronika KONEČNÁ. Středověk: Kultura vrcholného a pozdního středověku.

In: Dějepis.com [online]. © 1997-2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.dejepis.com/ucebnice/kultura-vrcholneho-stredoveku/

50

univerzity v Itálii (Bologna) a západní Evropě (Paříž, Oxford, Cambridge), taktéž vznikly nové státy – např. Anglie a Francie. Společnost se tedy skládala z velmi vzdělané elity, kterou tvořilo především duchovenstvo a výjimečně světští panovníci (např. Karel IV.), a z masy negramotných lidí, kteří se často neuměli ani podepsat.76 Nejdůležitějším mezníkem z hlediska vzdělávání se stal v roce 1448 mechanický knihtisk, vynález Johannese Gutenberga (1397-1468). Doposud se knihy přepisovaly pouze ručně, výjimečně se tiskly pouze části knih tak, že se jednotlivé strany kompletně odlily či vyřezaly do dřeva, a následně se tiskly. Tato metoda byla však značně nákladná a zdlouhavá. Díky vynalezení knihtisku se postupně mezi obyvatelstvo začaly rozšiřovat knihy, hlavně písmo svaté – bible.77 S vynálezem knihtisku také došlo k převratu ve zhotovování map, první tištěné mapy v Evropě vznikl v roce 1472, autorem mapy byl Izidor ze Sevilly. Jednotný mapový systém byl navržen se základním měřítkem 1:1000 000, toto médium obrazu lidé zhotovovali již od pravěku, dochovaly se první kartografické náčrty z období až 28 000 let př. n. l.,78 ale až od roku 1913 byly tímto novým systémem přeměřeny všechny mapy světa.79 V této době však mapy používali mořeplavci a válečníci. Dle geografky Kateřiny Klečkové začaly vznikat nástěnné mapy, glóby a atlasy určené přímo pro školy zhruba v polovině 18. století a původní česká kartografická tvorba se datuje do poloviny 19. století. Do této doby se užívalo rakouských a německých map.80

76 MICHLOVÁ, Marie. Co o vzdělávání ve středověku možná nevíte. In: StudentPoint.cz: Vzdělání [online]. 08.09.2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.studentpoint.cz/180-myma-ocima/12407-coo-vzdelavani-ve-stredoveku-mozna-nevite/#.UqSIoKUnWuc 77 Historie Knihtisku. In: Knihtisk [online]. Tiskárna Herkut, 2009 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://knihtisk.info/historie-knihtisku.php 78 ČERBA, Otakar. Stručná hostorie kartografie. In: Západočeská univerzita [online]. 12. 12. 2011, 26. 11. 2012 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://gis.zcu.cz/studium/tka/Slides/Strucna_historie_kartografie.pdf 79 PECNÍK, Jan. Historie kartografie. In: Kartografie.xf.cz [online]. 2009 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.kartografie.xf.cz/texty/historie.html 80 KLEČKOVÁ, Kateřina, Ing. Historický vývoj českých školních zeměpisných atlasů. In:

51

Podle Martina Holého a Jany Olivové (2009) se za počátek novověku nejčastěji považuje rok 1492, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, za konec nejčastěji ukončení První světové války roku 1918. Novověk je charakteristický celoplošnými změnami prakticky ve všech odvětvích. Přechod od středověkého zemědělského modelu ke kapitalismu, s tím související ekonomický růst a zvyšování životní úrovně i úrovně ve vzdělávání a kultuře, změny v politice atd. Lidé získali více svobod. Novověk byl specifický oživováním antických ideálů a oprošťováním se od středověkých dogmat. Dle Holého člověk poznával sám sebe skrze humanismus. Lidé prozkoumávali planetu, zjistili, že je Země kulatá. Novověk byl obdobím vynálezů, vznikaly manufaktury, rozvíjela se věda a humanitní i přírodovědné obory. Významným mezníkem bylo přijetí Deklarace nezávislosti v U. S. A. v roce 1776 a Deklarace práv člověka a občana ve Francii roku 1789.81 Na konci 16. století vynalezl skotský vynálezce John Napier (1550-1617) Napierovy kostky, které sloužily pro aritmetickou operaci – násobení.82 Dvacet let uplynulo a Napier vynalezl další výpočetní médium – logaritmické tabulky, poté také vznikala první logaritmická pravítka, průkopníkem se stal anglický profesor astronomie Edmund Gunter (1561-1626).83 V tomto období byl také sestaven první mechanický kalkulátor německým univerzitním profesorem Wilhelmem Schickardemem (1592-1635), ale až německý filosof

Gis.zcu.cz [online]. Brno: MU Brno, Přírodovědecká fakulta [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/kleckova/kleckova_referat.htm 81 HOLÝ, Martin a Jana OLIVOVÁ. Výzkumy vzdělávání v raném novověku: Prémie O. Wichterleho. In: Český rozhlas Vltava: Mozaika - Věda [online audio]. 21. 9. 2009, © 1997-2013 [cit. 201312-17]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/mozaika/veda/_zprava/vyzkumy-vzdelavani-v-ranem-novovekupremie-o-wichterleho--635153 82 Davidová Andrea. Někdejší výpočetní pomůcky: Napierovy kostky. In: fi.muni.cz. [online] 1999 [cit. 2014-05-02] Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/xdavidov.html 83 Davidová Andrea. Někdejší výpočetní pomůcky: Logaritmické tabulky a logaritmické pravítko. In: fi.muni.cz. [online] 1999 [cit. 2014-05-02] Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/xdavidov.html

52

a matematik Gottfried Wilhelm Liebniz (1646-1716) sestavil první stroj, na kterém bylo možné provádět sčítání, odčítání, násobení i dělení.

84

85

V 16. a 17. století vyučovali v českých zemích mladou šlechtu vychovatelé, kteří byli na doporučení najímáni i z ostatních zemí, často ze Švýcarska a Rakouska. Vzdělávací systémy

napříč

Evropou

byly

na

stejné

úrovni,

kromě

čtení,

psaní

a aritmetiky se vyučovala i etika, disciplína, a jednotliví šlechtici byli komplexně připravováni na své budoucí povinnosti.86 Školství v našich zemích bylo nejvíce ovlivněné reformou

Marie

Terezie,

která

se

nechala

inspirovat

pruskou

pedagogikou

a zavedla roku 1774 Všeobecný školní řád, z něhož nepřímo plynula povinnost chodit do školy od šesti do dvanácti let. Kvůli nekompletní síti veřejných škol však povinná školní docházka nemohla být striktně zavedena, to se povedlo až v roce 1805 v rámci dokumentu 84 Davidová Andrea. Někdejší výpočetní pomůcky: Napierovy kostky. In: fi.muni.cz. [obrázek] 1999 [cit. 2014-05-02] Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/xdavidov.html 85 Davidová Andrea. Někdejší výpočetní pomůcky: Schickardův kalkulátor. In: fi.muni.cz. [obrázek] 1999 [cit. 2014-05-02] Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/xdavidov.html 86 HOLÝ, Martin a Jana OLIVOVÁ. Výzkumy vzdělávání v raném novověku: Prémie O. Wichterleho. In: Český rozhlas Vltava: Mozaika - Věda [online audio]. 21. 9. 2009, © 1997-2013 [cit. 201312-17]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/mozaika/veda/_zprava/vyzkumy-vzdelavani-v-ranem-novovekupremie-o-wichterleho--635153

53

Politické

zřízení

školské

císaře

Františka

I.,

přesto

však

nedocházela

do škol údajně až třetina dětí. Tato nekázeň způsobila přísné kontroly a vydání Školského zákona

v roce

1869,

dle

kterého

povinná

školní

docházka

trvala

osm

let

a jehož nedodržování bylo trestáno vězením.87 Velkým posunem byl v 17. století vznik teorie vzdělávání – didaktiky. Didaktika se zabývá formami, cíli, obsahy, metodami, prostředky, postupy a opírá se o logické a psychologické základy ve vzdělávání, je součástí pedagogiky. Autor, který nejvíce ovlivnil pohled na vzdělávání a který se didaktikou dlouhá léta zabýval byl Jan Amos Komenský. Vydal mnoho textů se svými názory na výchovu a vyučování dětí (př.: Velká didaktika, Nejnovější metoda jazyků a další) a také mnoho originálních učebnic (Orbis Pictus, Škola hrou a další). Komenský vše vztahoval k názornosti a vyžadoval od žáků interaktivitu, resp. aktivní participaci žáků na textu.88 Komenský je považován za zakladatele moderní pedagogiky, je označován jako „Učitel národů“. Hlavním médiem ve výuce byla v této době tabulka potažená černou barvou a orámovaná dřevem, každý žák měl jednu na níž pomocí křídy trénoval počty a psaní. Zlom způsobil skotský učitel zeměpisu a ředitel vysoké školy ve Skotsku James Pillans, který nechal vyrobit a připevnit na zeď třídy jednu velkou tabuli.89

87 KONDR, Tomáš. Školství versus společnost. In: SvobodaUceni.cz [online]. 19. 11. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.svobodauceni.cz/clanek/skolstvi-spolecnost 88 Interaktivita – dle Roba Covera je to určitý stupeň účasti na textu během aktu čtení, jež zásadně ovlivňuje text nebo zkušenost s jeho přijímáním. 89 The History of the Classroom Blackboard. In: Concordia University [online]. Concordia University, © Copyright 2009-2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://education.cuportland.edu/blog/reference-material/the-history-of-the-classroom-blackboard/

54

90

Přelom 18. a 19. století se označuje jako České národní obrození, podle Němce a Hejtmánka (1999-2013) je na vině osvícenství, ideje romantismu, patenty Josefa II. (zrušení nevolnictví, toleranční patent), příliv českého obyvatelstva do měst, rozvoj průmyslu, posilování národního vědomí a navrácení českého jazyka do měst. České národní vědomí se distancovalo od německého a ruského a postupně se vytvořila skupina vlastenců/buditelů. V roce 1792 byla založena katedra české řeči a literatury. Vznikala jazyková historická díla. Mezi významné vlastence, přímé účastníky Národního obrození patří: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký, Karel Havlíček Borovský a mnoho dalších. Docházelo k většímu rozvoji kultury, v roce 1861 poprvé vyšly Národní listy a vznikalo velké množství kulturně-výchovných spolků (Sokol, Hlahol, Umělecká beseda aj.).

91

Na konci 19. století byly do škol masově zaváděny tužky a papíry, které

vytlačily individuální tabulky. Také se začala využívat plnící pera, která byla již ocelová (do té doby byl používán ptačí brk).92

90 DUNN, Jeff. The Evolution of Classroom Technology: School Slate, Chalkboard. In: Eudemic: connecting education and technology [obrázky]. 18. 4. 2011, © 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.edudemic.com/classroom-technology/ 91 NĚMEC, Václav a Jan HEJTMÁNEK. České země na počátku první světové války: Naše země na počátku války. In: Dějepis.com [online]. © 1997-2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.dejepis.com/ucebnice/ceske-zeme-na-pocatku-prvni-svetove-valky/ 92 DUNN, Jeff. The Evolution of Classroom Technology. In: Eudemic: connecting education and

55

První polovinu 20. století lze charakterizovat jako období rozvoje experimentální pedagogiky a didaktiky. Ve 20. a 30. letech se po celém světě zaváděly reformy edukačních postupů.93 Po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska vzniklo Československo, v čele s Tomášem Garrigue Masarykem. V roce 1922 byl převzat systém národní školy z Rakouska, čili pokračoval systém povinné školní docházky, který se skládal z pětileté školy obecné a tříleté měšťanské. Doplněny byly předměty: ruční práce pro chlapce, domácí nauka pro dívky, povinný tělocvik a občanská nauka. V době první republiky mohl být zřizovatelem školy stát, orgány místní samosprávy, soukromý subjekt či církev. Národnostní menšiny měly právo vzdělávat své příslušníky ve svém jazyce, existovaly tedy školy české, slovenské, německé, polské, maďarské i židovské, od roku 1942 se však dělily pouze na české a německé. V této době děti z obecné školy přecházely na školu měšťanskou, nebo po složení přijímacích zkoušek do některého z typů tehdejších gymnázií (reálného, reformně reálného, klasického), či na reálnou školu (dominance praktických a technických předmětů). Také v této době již byly odborné školy (obchodní, průmyslové, mistrovské, rolnické, hospodářské apod.), dále učitelský ústav, učňovské školy nebo pokračovací. Mezi střední školy však patřily pouze gymnázia, reálky a učitelské ústavy, ze kterých mohli studenti pokračovat ve studiu na českých vysokých školách až do roku 1939, kdy byla kvůli okupaci většina vysokých škol zavřena. Dle Jana Špringla (2011) fungovala za protektorátu pouze pražská německá Karlova univerzita a německé technické vysoké učení v Praze a Brně. Poté pokračovalo programové rušení českých středních škol, budovy byly zabírány a obsazovány během II. světové války. Některé školy vyučovaly v náhradních prostorách, nebo byly sestěhovány do jedné velké budovy. Průběh vyučování technology [online]. 18. 4. 2011, © 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.edudemic.com/classroom-technology/ 93 JANÍK, Tomáš. Didaktika obecná a oborová: Pokus o vymezení a systematizace pojmů. In: Akreditacnikomise.cz [online]. Brno: Centrum pedagogického výzkumu PdF MU [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.akreditacnikomise.cz/attachments/article/279/didaktika_obecna_a_oborova_Janik.pdf

56

byl často narušován nálety letadel, nebo bylo vyučování úplně přerušeno a žáci se vzdělávali prostřednictvím samostudia. V době protektorátu byla přirozeně omezena možnost vzdělávat žáky židovského původu, v roce 1942 byl vydán úplný zákaz.94 Co se týká učebních pomůcek, 30 let od vynálezu první kamery (Thomas Edison, William Dickson – kinetograph – 1890) se začala používat ve výuce Laterna magica, následně diaprojektor95, obě zařízení promítala diapozitivy, a později filmový projektor, který umožňoval přehrávat na zeď či plátno film.96 Ve 40 letech 20. století se v amerických školách objevila první kuličková pera97 (v českém prostředí až v druhé polovině 20. století) a Laternu magicu vystřídal zpětný projektor (Meotar), analogový projektor, jehož pomocí se promítal různý materiál na zeď. Fungoval na principu prosvícení, nejčastěji se promítalo skrze papír, diapozitivy a fólie. Toto zařízení se s úpravami používá v některých školách dodnes. 98

94 ŠPRINGL, Jan. Školství za protektorátu. In: Školáke v protektorátu: Projekt Památníku Terezín [online]. Památník Terezín, © 2011 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://skolakemvprotektoratu.pamatnikterezin.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=85&Itemid=91 95 Diaprojektor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 22. 10. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diaprojektor 96 AKANEGBU, Anuli. Vision of Learning: A History of Classroom Projectors. In: EdTEch Magazine [online]. ETechMagazine.com, 28. 2. 2013, © 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.edtechmagazine.com/k12/article/2013/02/vision-learning-history-classroom-projectors 97 Kuličkové pero – vyrobeno v roce 1888 Johnem Loudem. 98 Zpětný projektor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 11. 2. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zpětný_projektor

57

99 100

Po ukončení II. světové války a divokém odsunu Němců se do čela dostala v roce 1946 komunistická strana, která na dlouhou dobu znemožnila svobodný a přirozený vývoj ve všech oblastech, stejně tak i ve vzdělávání. Byla výrazně omezena lidská práva, například svoboda slova, svoboda politického či náboženského přesvědčení, právo se shromažďovat či právo na vzdělání. V této době také utrpěla naše země veliké ztráty v podobě emigrace mnoha inteligentních a schopných lidí na západ. Ve školství panovala cenzura, svobodné projevy žáků a studentů nebyly tolerovány a přijetí na vysoké a střední školy nebylo podmiňováno „pouhými“ znalostmi uchazečů, ale také z hlediska politického profilu jednotlivců. Koncepce jednotného školství z dílny KSČ nepřinesla očekávané výsledky, naopak, dle Lenky Bečvaříkové (2012), vedla k pasivitě a průměrnosti i k nižší odborné úrovni našeho školství. Po roce 1984 se česká pedagogická teorie vrací 99 DUNN, Jeff. The Evolution of Classroom Technology: Film Projector. In: Eudemic: connecting education and technology [obrázek]. 18. 4. 2011, © 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.edudemic.com/classroom-technology/ 100 AKANEGBU, Anuli. Vision of Learning: A History of Classroom Projectors: The Overhead projector. In: EdTEch Magazine [obrázek]. ETechMagazine.com, 28. 2. 2013, © 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.edtechmagazine.com/k12/article/2013/02/vision-learning-history-classroomprojectors

58

ke kořenům – k husitskému odkazu, ke Komenskému apod. Novým nástrojem se ve školství stala televize (od roku 1960) a později i videopřehrávač – typická multimédia (spojení složky zvukové a obrazové, v případě titulků i písemné). V roce 1980 se využívalo také audiokazet, kazetových přehrávačů101 a sluchátek. V roce 1959 došlo k dalšímu mezníku, když společnost Xerox vyrobila první automatický fotokopírovací stroj, na základě patentu Chestera Carlsona, který tento princip patentoval už ve 40. letech 20. století. Tyto technologie se však do českého školství dostaly až o mnoho let později, právě „díky“ totalitnímu režimu. Socialismus bok po boku s komunismem panoval v Československu až do roku 1989, kdy proběhla Sametová revoluce, a tím i začátek nové éry demokracie. Lidé postupně ztrácely zábrany, stejně tak docházelo k postupnému uvolňování ve školství, lidé se pomalu přestali bát říkat to, co si myslí. Začaly se obnovovat a prohlubovat tradiční kontakty se západní pedagogikou, rostl zájem o alternativní školu, výchova ve školách se začala ubírat liberálním směrem. Vznikala síť soukromých škol a rozšířila se i síť škol vysokých. V roce 1995 proběhla novela školského zákona, která ustanovila devět let povinné školní docházky na základních školách.

102

Od roku 1979 se začaly do škol zavádět první

kalkulátory103 (můj otec, ročník 1963, se poprvé setkal kalkulátorem až na střední škole, tj. na konci 80. let 20. století). Díky jednoduchosti a účelnosti se kalkulátory využívají dodnes jak ve školách, tak v pracovním procesu. Moje generace (porevoluční děti) si dozajista pamatuje další pomůcky – transparentní fólie, které se využívaly hlavně při psaní testů 101 SMART Technologies EMEA. The History of Technologies in education. In: Youtube.com [video]. YouTube, 3. 10. 2011, © 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=UFwWWsz_X9s 102 BEČVAŘÍKOVÁ, Lenka. Vývoj školství na našem území po druhé světové válce. In: VeŠkole.cz [online]. AV MEDIA, 29. 12. 2012, ©2013 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.veskole.cz/dumy/stredni-skola/vyvoj-skolstvi-na-nasem-uzemi-po-druhe-svetove-valce 103 Kalkulátor jako podpora výuky v matematice na 1. stupni základní školy. In: Univerzita j. E. Purkyně v Ústí na d Labem: Pedagogická fakulta [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.pf.ujep.cz/files/KMA_poznamkydidamat05.pdf

59

a procvičování. Také se využívaly hojně v zeměpise. Způsob užívání byl v tom, že se do pevné fólie vložil bílý papír s potiskem slepé mapy a žáci poté doplňovali tužkou na fólii zeměpisné názvy či čísla otázek dle pokynů vyučujících. Od osmdesátých let se postupně ve světě začínají zavádět do škol výdobytky moderní doby – počítače a další moderní zařízení. Vyrábějí se multifunkční zařízení, které zvládají funkce několika dřívějších strojů. Například dataprojektor104 nahrazuje zpětné projektory, televize a videorekordéry, DVD přehrávače, HiFi věže nahrazují nebo kombinují kazetové magnetofony a gramofony, radio-vysílače, umožňují přehrávat tyto staré formáty a další nové médium – CD (kompaktní disk). Desktopové počítače, které se po otevření hranic začaly zapojovat do učebního procesu, měly velké množství odpůrců. Dle skript Integrované střední školy v Brně je někteří učitelé považovali sice za rychlé, ale primitivní stroje. Jejich zavádění do výuky bylo opravdu náročné vzhledem k vysokým cenám, absencím projektů na podporu integrování informačních a komunikačních technologií (ICT) a také nedostatku specialistů v oboru. Nejdříve se osobní počítače (PC – Personal Comunicator) soustřeďují do počítačových učeben, zprvu se využívají k výuce informatiky – doslova se však žáci učili tyto počítače pouze užívat na uživatelské úrovni, učili se psát dokumenty apod. Tyto učebny většinou zaštiťovali učitelé informatiky – nadšenci, kteří se počítači zabývali hlavně ve svém volném čase. Postupem času, jak se práce s počítači, informace o nich a zkušenosti s nimi rozšiřovaly, se začaly počítače užívat i v jiných předmětech, jako například ve výuce cizích jazyků, výuce strojopisu a dalších.105 Role internetu ve vzdělávání je velmi zajímavé téma, jistě by si zasloužila více prostoru, avšak v práci s jiným tématem, proto se mu budu věnovat velmi stručně. Česká

104 Dataprojektor – digitální nástupce analogových projektorů. Je to zařízení, které je schopné promítat obraz, jehož zdrojem je digitální médium (počítač, notebook, přhrávač DVD apod.), na plátno nebo na zeď. 105 O studijním oboru Informační technologie. In: Odbornaskola.cz [online]. březen 2000 [cit. 201405-03]. Dostupné z: http://www.odbornaskola.cz/skripta/publ_15.htm

60

republika se oficiálně poprvé připojila k síti internet teprve před 12 lety, v únoru roku 1992, a to pouze v jednom místě na pražské ČVUT. První akademická síť Praha-Brno se jmenovala CESNET a vznikla v roce 1993. První komerční připojení se datuje až do roku 1995, od tohoto se začala síť internet rozšiřovat. Bohužel spojení probíhalo prostřednictvím pevné linky, čehož využil tehdy monopolní poskytovatel SPT Telecom, a poplatky za připojení byly neúnosně vysoké, toto změnila protestní akce v roce 2000 „Bojkot SPT Telecom“, která donutila vytvořit SPT Telecom speciální levnější tarif a internet se tak stal mnohem více dostupný a masově se šířil.106 Připojení vysokých škol do sítě internet bývá již samozřejmostí, ne vždy tomu ale tak bylo. Již se řešila financování této nákladné položky. Podle Grafu č. 1 Ústavu pro informace ve vzdělávání (níže) bylo v roce 2004 v ČR celkem 7,7 počítačů na 100 žáků, z toho 6,2 počítačů s připojením k internetu. V roce 2012 činil počet 15,5 počítačů na 100 žáků a z toho 15,1 počítačů s připojením k internetu.107 Pokud se však podíváme pouze na základní školy, kterým se hlavně v této práci věnujeme, graf číslo 2 ukáže, jak si v počtu počítačů na 100 žáků stojí základní školy v jednotlivých krajích ve školním roce 2012/2013. Celkem je na základních školách 18,8 počítačů na 100 žáků na prvním stupni, na druhém je 22,1 počítačů na 100 žáků. Hlavní přínos internetu ve vzdělávání tkví v přístupu informací. Člověk může být kdekoli na světě (ktde je pokryti signálem), v jakékoli denní či noční hodině má možnost zjistit potřebné informace. Informace jsou základem vzdělávání a snadný přístup k nim celý proces učení zjednodušuje.

106 Co je internet?. In: Www.imip.cz [online]. © 2011 - 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.imip.cz/internet-nebo-internet/ 107 Informační technologie ve školách. In: Český statistický úřad [online]. 1. 10. 2013 [cit. 2014-0503]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_skolach

61

Graf 1: Počet počítačů na 100 žáků/studentů ve školství v ČR

108

Graf 2: Počet počítačů celkem na 100 žáků na základních školách v krajích ČR; šk. rok 2012/2013

109

108 Informační technologie ve školách: Graf 1. In: Český statistický úřad [obrázek]. 1. 10. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_skolach 109 Informační technologie ve školách: Graf 2. In: Český statistický úřad [obrázek]. 1. 10. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_skolach

62

5.2. Definování pojmu remediace optikou teorie Boltra a Grusina Slovo remediace (remediation) poprvé použili autoři Jay David Bolter a Richard Grusin v knize Remediation: Understanding New Media (Cambridge – London, The MIT Press 1999). Remediace je Boltrem a Grusinem chápána jako proces, při kterém novější médium využívá vlastností média předcházejícího, zároveň mění způsob jeho užívání a prostředí. Jedno médium tedy reprezentuje druhé. Nově nastupující médium, například webové stránky, remediovalo dosud existující fyzická textová média (noviny, časopisy, knihy) a přeměnilo je pomocí digitalizace110 na online digitální formu. Naopak film, jakožto zástupce staršího média, začal využívat nových efektů pomocí počítačové grafiky, z tohoto faktu vyplývá, že proces remediace funguje oboustraně. Dobře lze pojem remediace chápat také na výroku Marshalla McLuhana, který řekl, že „[...] obsahem každého média je jiné médium. Obsahem písma je řeč, stejně jako obsahem knihtisku je psané slovo a jako je knihtisk obsahem telegrafu [...]“.111 Procesem remediace se tedy jednotlivá média vzájemně ovlivňují. V případě encyklopedie na CD-ROMech si CD-ROM jako nové médium vypůjčuje obsah z tištěné encyklopedie a přidává k němu navíc vedle textu a obrazu i zvuk a video, dále i možnost elektronického vyhledávání a vytváření odkazů, čímž zdokonaluje původní tištěnou verzi. Dle autorů je remediace procesem kulturní soutěže mezi technologiemi, kterou odstartoval vynález písma. Jak jsem již v předchozí kapitole zmínila, v době, kdy byla většina populace negramotná, panovala orální kultura, která byla občasně přerušena čtením ze svitku příslušnou osobou, která uměla číst, široké negramotné veřejnosti. Svitky časem nahradil kodex, kodexy při vzniku knihtisku nahradily knihy. Knihtisk umožnil masovou výrobu knih, a tím i jejich 110 Proces digitalizace – transformace analogové informace do číselného kódování (do numerického kódu), nejčastěji binárního. Více k digitalizaci v kapitole 2. 3. 111 MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, s. 20. ISBN 978-80-204-2409-9.

63

dostupnost. Nástup éry počítačů je po vynalezení písma a knihtisku dalším zlomovým bodem ve vývoji jazyka, komunikace a kultury, a právě počítače remediují nespočet starších médií (řeč, tištěné noviny, videa, filmy, fotografie, učebnice, apod.). Pokud se podíváme na sociální sítě, počítače společně s internetem změnily i způsob seznamování lidí. Můžeme tedy říci, že svým způsobem remediovalo i sociální chování lidí. Za výsledek této remediace můžeme označit hypertext112, který je považován za princip internetové komunikace. Remediace však může média i propojovat a pokud lze zároveň digitalizovat verbální, vizuální a akustický kód, stává se tak médium multimédiem, které, pokud se propojí do sítě s dalšími multimédii (internet), se stávají hypermédiem. Proces remediace obsahuje dvojí logiku – imediaci a hypermediaci. Imediace – neboli bezprostřednost - má za cíl médium ztransparentnit. Odvádí od média pozornost a má za cíl působit na diváka tak, aby jeho přítomnost nevnímal. Například princip virtuální reality je, aby člověk, který se v ní nachází, měl pocit bytí v přítomnosti, aby neměl tendenci vnímat technologie, které ho do virtuální reality přivádějí (virtuální brýle, ale i myš, klávesnice apod.). Oproti tomu hypermediace má za cíl médium zviditelnit, typickým příkladem je prostředí internetu.113

5.3. Ilustrace teorie Boltra a Grusina na příkladu školních pomůcek V první kapitole jsem stručně nastínila vývoj učebních pomůcek ve školství, nyní se pokusím převést teorii do praxe na příkladu tabletu jakožto zatím posledního stádia v remediaci školních pomůcek.

112 hypertext – slovo poprvé použil T. H. Nelson v roce 1965, je to nelineární, decentralizovaná, digitální forma textu síťové kultury. Hypertext umožňuje uživateli internetu zobrazovat informace v příslušném pořadí. Uchováván je v elektronickém nehmotném kódu. 113 BOLTER, Jay David a Richard GRUSIN. Remediation: understanding new media. Cambridge: MIT Press, c1999, Imediacy, hypermdiation, remediation. ISBN 0-262-52279-9.

64

Když se podíváme na tablet z praktického hlediska jako na médium, které remediovalo jiné, nalezneme v něm prakticky všechna dosavadní média využívaná ve školství. Tablet obsahuje aplikaci, ve které můžeme vytvořit dokument – jasný případ remediace psacích pomůcek (pero, papír), děti mohou napsat a vytisknout vlastní texty, nebo i knihu, s pomocí tiskárny. Dále obsahuje grafickou aplikaci umožňující malování, děti mohou malovat tužkou, sprejem, rýsovat, stínovat a gumovat, aniž by měly tyto potřeby fyzicky v ruce. Mohou malovat a nepotýkat se s případným zlomením tužky, umazáním papíru, rozlití barvy, mohou narýsovat pravidelný kruh bez pomocí fyzického kružítka a pravítka. Kalkulátor je dalším médiem, které tablet remedioval, spolu s kalendářem a hodinami bývá součástí základního příslušenství každého tabletu. Pokud je potřeba využívat typ kalkulátoru, zahrnujícího složitější funkce, jednoduše se dá „stáhnout“ z internetu. Učebnice a cvičné sešity již také existují v elektronické formě, umožňují lehce vpisovat poznámky, listování v nich napodobuje klasické obracení stránek, jsou přehlednější a váží pouze to, co váží samotný tablet. Navíc mohou obsahovat videa, interaktivní obrazy, fotografie a děti mohou do nich vkládat i své vlastní náčrtky. Díky internetu nebo prostřednictvím interaktivního atlasu jako učebnice se mohou děti i jednoduše orientovat v mapách, jednoduše zjišťovat vzdálenosti a trasy, případně pomocí aplikací vytvářet své vlastní mapy. Slovníky cizích slov a jazyků, případně překladače celých vět také nalezneme na internetu, děti už nejsou nuceny používat klasické papírové slovníky. Tablet však remediuje i médium fotografie a filmu, čili videorekordéry, DVD přehrávače, fotoaparáty a kamery. Pomocí digitální kamery mohou děti fotit a natáčet a následně fotografie a videa prezentovat na internetu – buď na sociálních sítích, nebo prostřednictvím e-mailu, či Skypu114. S využitím dataprojektoru můžeme prezentaci promítat přímo na zeď ve třídě. Díky reproduktorům a mikrofonům zabudovaným v těle

114

Skype – aplikace, která umožňuje videohovory mezi uživateli. Obsahuje placené a neplacené

služby. Je možné zasílání zpráv a souborů. Vznikl v Estonsku v roce 2003.

65

tabletu mohou uživatelé poslouchat hudbu, případně skládat nebo nahrávat svou vlastní, tablet tedy remediuje i audiopřehrávače. Co se týká her na tabletu, existuje jich celá spousta, jak vzdělávacích, tak zábavových. Můžeme se setkat například s Člověče, nezlob se v digitální formě nebo například vzdělávací hra Sestřel balónek, kdy dítě dotykem střílí balónky v daném pořadí, buď dle barvy, čísla, anebo písmene. Je možné, že existuje mnohem více nástrojů a médií, které tablet remediuje, s každou další aplikací se stává jiným nástrojem anebo nahradí jiné médium, každým dnem vznikají nové aplikace. Pro ilustraci teorie Boltra a Grusina snad tyto vyjmenované postačí.

66

6. Závěr Z práce jasně vyplývá, že tablet splnil očekávání, které mu předpověděl Stanley Kubrick ve filmu 2001: Vesmírná odyssea. Jak je popsáno v první kapitole, tablet je lehkým, vysoce mobilním zařízením, které čerpá z technických a ideových předloh několika zařízení dřívější výroby i zařízení, které vznikají v současnosti. Tendence vyrobit počítač s podobnými technickými parametry i funkcemi sahají daleko do šedesátých let 19. století při vzniku Dynabooku, avšak až na počátku 21. století bylo umožněno, díky nižším finančním nákladům a dostupným technologiím, vyrobit zařízení, které bylo tak dlouho očekávané. Tablet kombinuje funkce moderního počítače, telefonu, PDA, herních konzolí, kamery a fotoaparátu, které jsou všechny vměstnány do jednoho celistvého hladkého kusu bez jakýchkoli výstupků, antén apod. V současné době je na trhu nabízeno mnoho typů tabletů, každý uživatel si jistě vybere dle svých osobních potřeb typ, který by mu nejvíce vyhovoval. Co se týká vnitřního vybavení tabletů – softwaru – představila jsem tři základní OS – iOS, Windows 8 a Android. Všechny tři platformy fungují v podobných systémech a mají jednu společnou velkou nevýhodu – nejsou vzájemně kompatibilní. Každý z OS má mnoho předností, stejně tak najdeme u každého OS nevýhody, při koupi je tedy nutné provést vlastní analýzu trhu. Při výběru tabletu je důležitá předchozí zkušenost s OS a kompatibilita s ostatními digitálními zařízeními, jak v případě běžných uživatelů, tak v případě základních škol. Z hlediska intuitivního ovládání a jednoduchosti práce s OS je na tom nejlépe iPad od firmy Apple. OS Windows 8 a iOS jsou mírně napřed před Androidem v oblasti integrace do školní výuky, Windows 8 z důvodu největší kompatibility s ostatními zařízeními (tiskárny, scannery apod.), iOS díky tomu, že do českého vzdělávání pronikl jako první prostřednictvím iPadů – máme s nimi ve vzdělávání zatím největší zkušenosti. Každým dnem se OS a jednotlivé aplikace pro ně kvalitativně zlepšují a vývojáři přichází často s novými typy tabletů, z tohoto důvodu jsem cíleně nepopisovala konkrétní typy současných tabletů vyjma iPadu, který stál za boomem těchto zařízení. 67

Vlastnosti tabletu vycházejí z vlastností digitálních médií, které obsáhli tři teoretikové ve svých dílech. Byl to Lev Manovich ve své knize The Language of New Media (2002), Tony Feldman v An introduction to digital media (1997) a Martin Lister v New Media: A critical Introduction (2003). Mezi základní vlastnosti tabletu jakožto digitálního média patří digitalizace – přepis informací do matematického (binárního) kódu jedniček a nul, díky kterému se stává programovatelným a manipulovatelným. Tímto procesem se také médium dematerializuje, čímž ztrácí fyzičnost, a tím se objemově několikanásobně zmenšuje (zhušťovatelnost a kompresovatelnost digitálních médií), do tabletu tedy vměstnáme kompletní výbavu učebnic i aplikace, které se ve vzdělávání pomocí ITC využívají. Další výhodou dematerializace je absence opotřebování či poškození. Jedinou alternativou ztráty dat je úmyslné či neúmyslné vymazání, kterému se dá předcházet díky pravidelnému zálohování dat například v cloudu. Tato vlastnost umožňuje uchovávat celé archivy školních prací, testů a dalších dat, aniž by se na ně prášilo, a pokud si tyto práce srovnáme do ucelených struktur, bude pro nás i pohodlnější tyto práce vyhledávat. Další vlastností, díky které můžeme média libovolně kombinovat (nestrannost digitálních informací), ale zároveň je jako individuální prvky neztratíme, je modularita, jejíž princip spočívá v tom, že každé digitální médium má stejnou strukturu. Díky variabilitě můžeme vytvářet nekonečně mnoho verzí média, každý žák tedy pomocí digitálních technologií (tabletu) i přes stejné zadání se stejným výchozím materiálem může vytvořit zcela odlišnou práci (výkres, blog, prostředí). Díky jeho interaktivitě si tablet udržuje pozornost žáků, nutí ho k aktivnímu zapojení, tato vlastnost je také někdy nevýhodou, obzvláště u hraní her, díky níž dítě ztrácí pojem o čase i realitě a utíká do světa virtuální reality, kdy si dítě přestává všímat samotných médií, které jsou upozaďovány emočním prožitkem ze hry (transparentnost média). Další nevýhodou je odosobňování, lehké přijímání jiných identit ve virtuálním prostoru. Každý člověk si může vytvořit několik falešných identit a žít naprosto odlišné životy v kybersvětě. Toto je velice nebezpečné z hlediska sociálních sítí, které jsou v posledních letech oblíbené i u velmi mladých dětí. Za prvé děti, které tráví příliš času u sociálních sítí, mohou trpět různými 68

poruchami (sociálními, komunikačními, psychologickými), za druhé mohou narazit na nebezpečí v podobě nevhodných obsahů médií (porno apod.) nebo narazit na osoby, které s nimi nemají dobré záměry. Velkou výhodou tabletu jakožto nového média je snadná dostupnost k informacím prostřednictvím internetu, cloudových služeb apod., kterou umožňuje hypertext, pracující na principu asociací, disperze (rozptyl), což je možnost komunikace „many-to-many“ (masy-masám) neboli současná (princip síťovatelnosti) oboustranná komunikace. Výše zmíněné vlastnosti tabletu jako digitálního média způsobily, že se začal tablet rozšiřovat i mimo běžného „laického“ uživatele, a to konkrétně do školního prostředí. Děti, jak už bylo ve stati zmíněno, vyrůstají na současných technologických zařízeních a jejich používání je pro ně přirozené. Naučily se je používat jako nástroje, které ulehčují a zkomfortňují mnoho úkonů, mnohdy je činí i zábavnějšími. Abychom mohli tablet chápat jako novodobou učební pomůcku, musíme k němu začít přistupovat nejen jako k nástroji využívaného ke hraní her, ale právě jako k nástroji, ve smyslu dle myšlenky teoretika Marshalla McLuhana, že je nástroj extenzí člověka. I tablet je dle této myšlenky pouhou extenzí člověka, který si jeho prostřednictvím ulehčuje a zpříjemňuje život, podobně jako to bylo u pravěkého nástroje (oštěp) či kalkulátoru. Teprve až přistoupíme k tabletu jako k nástroji, otevře se nám nekonečná škála jeho využití nejenom v oblasti vzdělávání. Tablet se nejčastěji ve výuce využívá k vyhledávání informací, ovšem použít se dá ve všech předmětech, záleží pouze na způsobu, kterým vyučující chce (či potřebuje) jeho přidané hodnoty jako digitálního média vůči analogovým využívat. Další důležitou věcí je, že vyučující sám musí nejdříve technologii, která tablet provází, pochopit, aby byl schopen toto „poselství“ předávat žákům. Také tvoření vyučovací hodiny s využitím tabletů je pouze na učiteli samotném, jak řekla paní magistra Bořecká (zástupkyně ZŠ Čejkovické v Brně, využívající tablety ve výuce) za udržení pozornosti žáků ve vyučování byl odjakživa zodpovědný učitel, což se ani s příchodem digitálních technologií nezměnilo. Hodina musí být pro žáka atraktivní a je na učiteli, aby si udržel klid a pozornost. Pokud 69

tedy dáme žákům prostor k tomu, aby využívali tablety k úkonům, které do školy nepatří, špatně jsme sestavili hodinu. Ocenitelný přínos tabletu je při využití ve výuce dětmi se speciálními učebními poruchami, díky němuž mohou dosáhnout lepších výsledků, například děti trpící dysgrafií a dysortografií. Aby škola získala tablety a začala je využívat ve vzdělávání, čeká ji nejdříve dlouhé plánování jednotlivých kroků tak, aby vybrala vhodný OS a typ tabletů, vybrala firmu, která potřebné technologie dodá (na základě veřejné zakázky), proškolila pedagogy a zajistila dodatečné technologie, které jsou nezbytné pro využívání tabletů ve vzdělávání (výkonné připojení k internetu, vytvoření sítí, cloudu apod.). Dále je potřeba finančně pokrýt celou investici, nejčastěji se kombinuje dotace od Evropské unie, dotace z kraje či města, část finančních prostředků pokryje škola a zbytek sponzoři, v některých případech se zapojují i rodiče. Po vyřešení všech úskalí projektu a samotné realizaci, je potom na týmu učitelů, jakým způsobem se rozhodnou tablety ve výuce využívat. Důležité je využívat je efektivně, mít dostatečnou zpětnou vazbu od žáků i rodičů, sdílet a radit se na portálech k tomu určených a udržovat své informace a znalosti stále aktuální. Z porovnání vypracování zadaného úkolu žákem, který využíval tablet, a žáka, který využíval pouze analogové učební pomůcky a média vyplývá, že tablet jednoznačně ulehčuje provedení úkolu, nejen díky tomu, že obsahuje veškeré nástroje, které jsou potřeba k jeho zpracování. Postup práce digitální formou je rychlejší, samotná práce je ve výsledku přehlednější, dítě dokáže být samostatnější z hlediska získávání informací. Digitální forma nabízí více variant zpracování i ve formě odevzdání práce (e-mail, Skype, sociální sítě, osobní forma). Digitální forma je také odolná vůči poškození a lépe se skladuje. Zároveň však není možné vhodné analogové učební pomůcky – konkrétně psací pomůcky – z výuky odstranit. Rozvíjí u dětí jemnou motoriku a škálu dalších vlastností, jako je například trpělivost či pečlivost. Mnoho dětí je také určitě ocení při malování spíše než tablet. Dle Mgr. Bořecké však digitální technologie mají potenciál nahradit běžné papírové učebnice, elektronické knihy jsou daleko zajímavější, interaktivní a výrazně „lehčí“. Jako nevýhodu digitálních pomůcek uvedla Mgr. Bořecká v rozhovoru, že žáci 70

mají tendence informace na internetu automaticky brát jako pravdivé, což způsobuje, že si ne vždy ověřují jejich pravost, často nalezené texty pouze zkopírují a nepřemýšlejí nad nimi. Teoretikové umění Jay David Bolter a Richard Grusin nám pomocí procesu remediace pomohli pochopit, jakým způsobem se vlastně tablet stal novodobou učební pomůckou. Jejich teorie říká, že každé nové médium využívá vlastností média předcházejícího, staršího. Jedno médium reprezentuje druhé, jedno je obsahem druhého. Pokud tedy je tablet nové médium, nutně dle teorie obsahuje další média. V předchozím odstavci jsem zmínila, že tablet obsáhl všechny učební pomůcky, které žák potřeboval k vypracování zadaného úkolu, konkrétně to byla tato média: papír a psací pomůcky (textový editor), médium obrazu (aplikace umožňující malování), tiskoviny a mapy (informace na internetu). Všechna tato média jsou původně nástroje, byla vynalezena za účelem ulehčit člověku práci, zjednodušit úkony a postupem času, jak se vyvíjelo vzdělávání, začaly se i tyto nástroje přirozeně ve výuce využívat. Stejnou cestu jako veškeré učební pomůcky ušel tablet. Stává se přirozeně dalším nástrojem využívaným ve vzdělávání. Osobně si myslím, že digitální technologie mají obrovský přínos nejen ve vzdělávání. Především zjednodušují a urychlují přístup k informacím, což je v kontextu s analogovými médii neporovnatelné. Jejich jednoduchá šířitelnost má ovšem svoje úskalí, například ztrátu autorství, různé mystifikace, snadnější dostupnost ke zneužití citlivých osobních údajů apod. Na druhou stranu tyto digitální technologie jsou mladé, lidstvo si je teprve „osahává“, poznává je a učí se s nimi zacházet, stejně jako se v minulosti muselo naučit zacházet s ostatními nástroji. Běžný člověk moderního věku tyto digitální nástroje využívá prakticky denně, proto je dle mého názoru naprosto přirozené, že se začínají využívat i ve vzdělávání. Ovšem analogová média mají také svá kouzla, jsou důležitá nejen pro vývoj dítěte, ale pro hodně lidí jsou důležitým prostředkem k relaxování – malování, četba knihy apod. Můžeme si je osahat, přivonět, nebolí nás oči, pokud na ně dlouhodobě 71

nazíráme, a nesvádějí nás k jiným činnostem. Já, stejně jako velká část zbylé populace, potřebuji k životu analogová i digitální média.

72

Resumé   Tablet je mobilní digitální zařízení na pomezí mezi notebookem a chytrým telefonem. Od roku 2011 se stává součástí moderní výuky v českém vzdělávání. Základní důvody jeho přerodu v učební pomůcku spočívají v jeho vlastnostech jakožto digitálního média a v procesu remediace. Abychom pochopili jeho potenciál, je třeba se na něj dívat jako na nástroj, který ulehčuje a zefektivňuje vyhledávání informací, vytváření dokumentů, imaginací, audio a video záznamů apod. Pouze na uživateli závisí jakým způsobem tento nástroj využije, stejně tak rozhoduje vyučující o tom, jakým způsobem se tablet ve výuce použije. Digitální média každodenně využívá převážná většina moderního obyvatelstva, proto je naprosto přirozené, že pronikají i do vzdělávání. Ovšem v porovnání s psacími potřebami (tužka) je tablet mladé médium, lidstvu bude trvat ještě nějaký čas, než bude schopno plně využít jeho možností. Prozatím je ale nezbytné zachovat i klasické analogové učební pomůcky.

73

Resume   Tablet is a mobile digital device, something between notebook and smartphone. It has become a part of modern education in Czech Republic since 2011. The main reason of transformation tablet into the education tool is based in its capability as the digital media and in the process of remediation. To understand its potential we have to see this device as a tool to simplify and make more effective searching information, creating documents, images, audio and video files and so on. There is only the user who is responsible for the way, how to use the tablet and in the same way only the teacher is the one who is responsible for the decision how to use tablet in educational processes. Digital medias are used by the majority of the modern population daily and for this reason it`s natural they are influencing the education as well. In comparison with writing tools (pencil), tablet is a newer thing; it will take more time to adopt its full capabilities. Meantime it is necessary to preserve classical analogue educational tools.

74

Tištěné  zdroje   1. BOLTER, Jay David a Richard GRUSIN. Remediation: understanding new media. Cambridge: MIT Press, c1999, Imediacy, hypermdiation, remediation. ISBN 0-26252279-9. 2. FELDMAN, Tony. An introduction to digital media. New York: Routledge, 1997, xvi, 173 p. ISBN 04-151-5423-5. 3. NEUMAJER, O. Volba operačního systému pro školní tablety. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s., 2013, roč. 10, č. 12, s. 16-20. ISSN 1214-8679. 4. MANOVICH, Lev. The Language of New Media. 1st ed. Cambridge: MIT Press, 2002, xxxix, 354 s. ISBN 02-626-3255-1. 5. MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, s. 20. ISBN 978-80-204-2409-9 6. LISTER, Martin. New Media: A Critical Introduction. New York: Routledge, 2003, vi, 404 p. ISBN 04-152-2378-4. 7. Elektronické zdroje 8. AKANEGBU, Anuli. Vision of Learning: A History of Classroom Projectors. In: EdTEch Magazine [online]. ETechMagazine.com, 28. 2. 2013, © 2014 [cit. 201405-02]. Dostupné z: http://www.edtechmagazine.com/k12/article/2013/02/visionlearning-history-classroom-projectors 9. Amazon. Kindle: Small, light, and perfect for reading. Kindle. [online] © 19962013, Amazon.com, Inc. or its affiliates [cit. 2013-12-04, 11:58 EST] Dostupné z: http://www.amazon.com/Kindle-Ereader-ebook-reader/dp/B007HCCNJU#tech

75

10. Android Developers: Android, the world's most popular mobile platform. ANDROID DEVELOPERS. Developer.android.com [online]. Creative Commons 2.5 Attribution License, 2013 [cit. 2013-12-30]. Dostupné z: http://developer.android.com/about/index.html 11. BEČVAŘÍKOVÁ, Lenka. Vývoj školství na našem území po druhé světové válce. In: VeŠkole.cz [online]. AV MEDIA, 29. 12. 2012, ©2013 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.veskole.cz/dumy/stredni-skola/vyvoj-skolstvi-na-nasemuzemi-po-druhe-svetove-valce 12. BRDLIČKA, Bořivoj. Výukový notebook z roku 1968. Metodický portál inspirace a zkučenosti učitelů. [online]. [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10855/VYUKOVY-NOTEBOOK-Z-ROKU1968.html 13. Calculator Pad. In: Technovelgy.com [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.technovelgy.com/ct/content.asp?Bnum=27 14. Co je internet?. In: Www.imip.cz [online]. © 2011 - 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.imip.cz/internet-nebo-internet/ 15. Co je to smartphone. In: Mobilní telefony a navigace [online]. 24. 9.2010 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://e-space.cz/co-je-to-smartphone/45 16. Co to vlastně je Retina displej. In: HRUŠKA, Daniel. Jablíčkář.cz [online]. PLAY.CZ, 18. 4. 2012, © 2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://jablickar.cz/co-to-vlastne-je-retina-displej/ 17. ČERBA, Otakar. Stručná hostorie kartografie. In: Západočeská univerzita [online]. 12. 12. 2011, 26. 11. 2012 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://gis.zcu.cz/studium/tka/Slides/Strucna_historie_kartografie.pdf 76

18. DAVIDOVÁ, Andrea. Někdejší výpočetní pomůcky. In: fi.muni.cz. [online] 1999 [cit. 2014-05-02] Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/xdavidov.html 19. Design & Hosting Olivetti EO Personal Communicator 440. In: [online]. The Centre for Computing History - Computer Museum, Duben 1993 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.computinghistory.org.uk/det/23065/Olivetti-EO-PersonalCommunicator-440/ 20. DUNN, Jeff. The Evolution of Classroom Technology. In: Eudemic: connecting education and technology [online]. 18. 4. 2011, © 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.edudemic.com/classroom-technology/ 21. FROUZOVÁ, Kateřina. Školní brašna prvňáků za šest let zhubla. Váží polovinu. In: IDnes.cz: OnaDnes.cz [online]. MAFRA, 1. 9. 2011, © Copyright 1999–2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://ona.idnes.cz/skolni-brasna-prvnaku-za-sest-letzhubla-vazi-polovinu-pid-/deti.aspx?c=A110831_104210_deti_job 22. GRAVITY. Did Arthur C. Clarke invent the iPad?. In: Margaret Puls [online]. 12. 2. 2012 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://margaretpuls.wordpress.com/2012/02/12/worlds-first-ipad/ 23. HAHN, Brian, K. The Tandy Zoomer. 8bit Micro.com [online]. © 2004, 2005 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.8bit-micro.com/tandy-zoomer-z-pda.htm 24. Historie Knihtisku. In: Knihtisk [online]. Tiskárna Herkut, 2009 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://knihtisk.info/historie-knihtisku.php 25. Historie tabletů ve stručnosti od A až po Z. In: Tabletstyle.cz: Tablety [online]. 22. 5. 2012, © 2013 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.tabletstyle.cz/historietabletu-ve-strucnosti-od-a-az-po-z/ 77

26. HOFERER, Dominik. Časová osa: Tablet. In: Chip.cz [online]. 04/2011. 2011 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r-2011/chip-042011/casova-osa-04-11.html 27. HOLÝ, Martin a Jana OLIVOVÁ. Výzkumy vzdělávání v raném novověku: Prémie O. Wichterleho. In: Český rozhlas Vltava: Mozaika - Věda [online audio]. 21. 9. 2009, © 1997-2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/mozaika/veda/_zprava/vyzkumy-vzdelavani-v-ranemnovoveku-premie-o-wichterleho--635153 28. HP Virtual museum. HP: History of The HP 95LX Computer. In: hp.com [online]. Hewlett-Packard Development Company, L.P., 2012 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.hp.com/hpinfo/abouthp/histnfacts/museum/personalsystems/0025/0025 history.html 29. Informační technologie ve školách. In: Český statistický úřad [online]. 1. 10. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_skolach 30. JANEČEK, Vladislav. Cesta do pravěku: Jak se zrodil tablet. In: Živě.cz: Počítače [online]. Mladá fronta, 31. 8. 2010, © 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/cesta-do-praveku-jak-se-zrodil-tablet/sc-3-a153583/default.aspx 31. JANÍK, Tomáš. Didaktika obecná a oborová: Pokus o vymezení a systematizace pojmů. In: Akreditacnikomise.cz [online]. Brno: Centrum pedagogického výzkumu PdF MU [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.akreditacnikomise.cz/attachments/article/279/didaktika_obecna_a_obor ova_Janik.pdf

78

32. Kalkulátor jako podpora výuky v matematice na 1. stupni základní školy. In: Univerzita j. E. Purkyně v Ústí na d Labem: Pedagogická fakulta [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.pf.ujep.cz/files/KMA_poznamkydidamat05.pdf 33. KLATOVSKÝ, Karel. Tablety pod kontrolou. In: Česká škola.cz [online]. Albatros Media, 25. 3. 2014, © 2000-2014 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.ceskaskola.cz/2014/03/karel-klatovsky-tablety-pod-kontrolou.html 34. KLEČKOVÁ, Kateřina, Ing. Historický vývoj českých školních zeměpisných atlasů. In: Gis.zcu.cz [online]. Brno: MU Brno, Přírodovědecká fakulta [cit. 201405-04]. Dostupné z: http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/kleckova/kleckova_referat.htm 35. KONDR, Tomáš. Školství versus společnost. In: SvobodaUceni.cz [online]. 19. 11. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.svobodauceni.cz/clanek/skolstvispolecnost 36. KUBÍN, Libor. První česká škola zkouší tablet při výuce. In: Jablíčkář.cz [online]. 4. 11. 2011, © 2013 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://jablickar.cz/prvni-ceskaskola-zkousi-ipad-pri-vyuce/ 37. KUNERTOVÁ, Bohumila. Jak psaní ovlivňuje inteligenci dětí. In: Novinky.cz [online]. ČTK, 4. 11. 2010, © 2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zena/deti/214728-jak-psani-ovlivnuje-inteligenci-deti.html 38. MICHLOVÁ, Marie. Co o vzdělávání ve středověku možná nevíte. In: StudentPoint.cz: Vzdělání [online]. 08.09.2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.studentpoint.cz/180-myma-ocima/12407-co-o-vzdelavani-vestredoveku-mozna-nevite/#.UqSIoKUnWuc

79

39. Microsoft. GRiDPad: A Breaktrough in Portable Computing. Microsoft [online PDF]. ©1989 GRiD Systems Corporattion [cit. 2013-12-04] Dostupné z: http://research.microsoft.com/enus/um/people/bibuxton/buxtoncollection/a/pdf/gridpad.pdf 40. MONDSCHEIN, Pavel. Závislost na počítačích očima odborníka: Rozhovor s Mgr. Petrem Ružičkou. In: AKTIP: Konzultační a terapeutistický institut Praha [online]. iDnes, 1. 3. 2001 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.aktip.cz/cs/publikace/zavislost-na-pocitacich-ocima-odbornika.html 41. NĚMEC, Václav a Jan HEJTMÁNEK. České země na počátku první světové války: Naše země na počátku války. In: Dějepis.com [online]. © 1997-2013 [cit. 2013-1208]. Dostupné z: http://www.dejepis.com/ucebnice/ceske-zeme-na-pocatku-prvnisvetove-valky/ 42. NĚMEC, Václav a Tomáš ČÍŽEK. Pravěk: Vznik a vývoj člověka a lidské společnosti. In: Dejepis.com [online]. © 1997-2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.dejepis.com/ucebnice/vznik-a-vyvoj-cloveka-a-lidske-spolecnosti/ 43. NĚMEC, Václav a Veronika KONEČNÁ. Středověk: Kultura vrcholného a pozdního středověku. In: Dějepis.com [online]. © 1997-2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.dejepis.com/ucebnice/kultura-vrcholneho-stredoveku 44. O studijním oboru Informační technologie. In: Odbornaskola.cz [online]. březen 2000 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.odbornaskola.cz/skripta/publ_15.htm 45. OLIVETTI. Enter your email address in the box above. Odeslat Follow Us On Twitter Join Our Group On Facebook Join Our Group On Facebook Pure Energy Web Design & Hosting Olivetti EO Personal Communicator 440. In: [online]. The Centre for Computing History - Computer Museum, Duben 1993 [cit. 2014-05-08]. 80

Dostupné z: http://www.computinghistory.org.uk/det/23065/Olivetti-EO-PersonalCommunicator-440/ 46. On-line doučování. In: Sdružení moderních rodičů.cz [online]. © 2014 [cit. 201405-09]. Dostupné z: http://www.sdruzeni-modernich-rodicu.cz/onlinedoucovani.html 47. ONDRA. Teorie umění interaktivních médií: Vývoj a definice konceptu hypertextu. In: Tim09.blog.cz: bc [online]. 7. prosince 2009 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/4-vyvoj-a-definice-konceptu-hypertextu 48. Opton. In: Technovelgy.com [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.technovelgy.com/ct/content.asp?Bnum=27 49. Open handset Alliance. OPEN HANDSET ALLIANCE. Openhandsetalliance.com [online]. Open Handset Alliance, 2007-2011 [cit. 2013-12-30]. Dostupné z: http://www.openhandsetalliance.com/index.html 50. PECNÍK, Jan. Historie kartografie. In: Kartografie.xf.cz [online]. 2009 [cit. 201405-04]. Dostupné z: http://www.kartografie.xf.cz/texty/historie.html 51. RIVERA, Jannesa a Rob van der MEULEN. Gartner Says Worldwide PC, Tablet and Mobile Phone Combined Shipments to Reach 2.4 Billion Units in 2013. In: Gartner.com [online]. Egham, UK: Gartner, 4. 4. 2013, © 2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.gartner.com/newsroom/id/2408515 52. SMART Technologies EMEA. The History of Technologies in education. In: Youtube.com [video]. YouTube, 3. 10. 2011, © 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=UFwWWsz_X9s

81

53. STEELE, Chandra. History of the Tablet: Microsoft Tablet PC. In: PCMag.com [online]. 2011 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/slideshow/story/285757/history-of-the-tablet/7 54. ŠPRINGL, Jan. Školství za protektorátu. In: Školáke v protektorátu: Projekt Památníku Terezín [online]. Památník Terezín, © 2011 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://skolakemvprotektoratu.pamatnikterezin.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=85&Itemid=91 55. Tablet. In: IT Slovník.cz [online]. © 2008 - 2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/tablet 56. Tablety pronikají do škol v Česku. Zatím bez zájmu a podpory MŠMT. In: Česká škola.cz [online] © 2000-2014 Albatros Media, a. s. [cit. 2014-27-04] Dostupné z: http://www.ceskaskola.cz/2013/05/tablety-pronikaji-do-skol-v-zatim-bez.html 57. The History of the Classroom Blackboard. In: Concordia University [online]. Concordia University, © Copyright 2009-2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://education.cu-portland.edu/blog/reference-material/the-history-of-theclassroom-blackboard/ 58. VÍTEK, Jan. Průvodce světem tabletů. In: Svět hardware: ...vše ze světa počítačů [online]. oXy ONLINE, 28.4.2011, © 1998-2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.svethardware.cz/pruvodce-svetem-tabletu/30591 59. VOKÁČ, Luděk. Smartphonům je 20 let. Projděte si jejich historii. In: Mobil.idnes.cz [online]. 02. 11. 2012, © Copyright 1999–2013 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: Zdroj: http://mobil.idnes.cz/smartphonum-je-20-let-projdete-si-jejich-historii-fus/mob_tech.aspx?c=A121028_220246_mob_tech_vok

82

60. VŠETEČKA, Roman. První základní škola v Česku začala učit matematiku na iPadu. In: IDNES [online]. MAFRA, 2011, © Copyright 1999–2014 [cit. 2014-0430]. Dostupné z: http://notebooky.idnes.cz/prvni-zakladni-skola-v-cesku-zacalaucit-matematiku-na-ipadu-pln-/tech-a-trendy-nb.aspx?c=A111025_161603_tech-atrendy-nb_vse 61. Zpětný projektor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 11. 2. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zpětný_projektor 62. On-line videa 63. 1983 - Steve Jobs Predicts the future (Internet,Tablets, WiFi +More). In: Youtube [online video]. 31. 08. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=dNMQBL6NE0Y. Kanál uživatele Apple History 64. Apple iPad in the 1968 classic: 2001 A SPACE ODYSSEY. In: Youtube [online video]. 24. 08. 2011 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=-3949GAIokg. Kanál uživatele kasper933 65. Star Trek – Pickard Has iPad. In: Youtube [online video]. 31. 08. 2013 [cit. 201312-05]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=yVqHoGKQXLI. Kanál uživatele Trevor Sheridan 66. Obrázky 67. HP Slate7: Amazing audio, amazing Android, amazingly worth it. [obrázek] In: HP [online]. Hewlett-Packard Development Company, L.P., © 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www8.hp.com/us/en/ads/slate-7/landing.html

83

68. Informační technologie ve školách: Graf 1. In: Český statistický úřad [obrázek]. 1. 10. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_skolach 69. Informační technologie ve školách: Graf 2. In: Český statistický úřad [obrázek]. 1. 10. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_skolach 70. JANEČEK, Vladislav. Cesta do pravěku: Jak se zrodil tablet. [obrázek] In: Živě.cz: Počítače [online]. Mladá fronta, 31. 8. 2010, © 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/cesta-do-praveku-jak-se-zrodil-tablet/sc-3-a153583/default.aspx 71. Nový hybrid tabletu a notebooku je výrazně levnější, než se čekalo. [obrátzek] In: Novinky.cz: Hardware [online]. Borgis, 3. 10. 2013, © 2003–2013 [cit. 2013-1220]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/hardware/315123-novyhybrid-tabletu-a-notebooku-je-vyrazne-levnejsi-nez-se-cekalo.html 72. SONY. Sony Tablet P: Dual screen for maximum mobility. [obrázek] In: Sony.co.uk: Products [online]. Sony Europe Limited, 2012, © 2013 [cit. 2013-1220]. Dostupné z: http://www.sony.co.uk/product/sony-tablet-p/tab/overview 73. DUNN, Jeff. The Evolution of Classroom Technology: School Slate, Chalkboard. In: Eudemic: connecting education and technology [obrázky]. 18. 4. 2011, © 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.edudemic.com/classroom-technology/

84

Příloha – Hloubkový rozhovor s Mgr. Terezou Bořeckou 1. Co je podle Vás typické pro současnou generaci, z pozice učitelky? Zájem o technologie, které mohou využít ve vlastním životě, sdílení zážitků, pocitů a nálad prostřednictvím sociálních sítí. Jinak jsou to děti jako předchozí generace dětí. 2. Vaše škola se intenzivně zabývá zvyšováním úrovně počítačové gramotnosti žáků již od roku 2009, v současné době disponujete 60 tablety – iPady. k jakým účelům je ve výuce používáte? Ke zvýšení motivace žáků o vzdělávání. Dále jako nástroj pro získávání, zpracování a prezentování znalostí. Technologie vnímám jako výkovou pomůcku. 3. V čem vidíte jejich největší přínosy, a naopak největší nedostatky? Možnost individualizoviat výuku dle potřeb žáků. Jako výukový nástroj pomáhá žákům se speciálním vzdělávacími potřebami překonávat jejich individuální překážky. Nedostatek může být jako u každého běžného digitálního nástroje. 4. Jaké nároky klade taková výuka na učitele? Je nutné, aby pedagog měl dostatečnou úroveň počítačové gramotnosti a potřebné znalosti technologií. Jinak celkově se hodina s využitím ICT neliší od jiných hodin – tedy hodina musí být promyšlená a zajímavá pro žáky. 5. Prošli nějakým školením práce s touto technologií? Vždy, když zavádíte nové výukové pomůcky, je nutné seznámit pedagogy s jeho vládáním. Tedy i naši pedagogové procházejí vzdělávacími aktivitami, jak využívat digitální nástroje ve výuce. 6. Existují/vznikají studijní materiály, které říkají, jak s ním učit, čeho se vyvarovat atd.? Ano, existují, a nadále se vytvářejí. Nejvíce z nich je především v anglickém jazyce. 85

7. Jakou vlastnost/funkci iPadu vy osobně nejvíce oceňujete?/ Co se Vám na výuce s iPady líbí nejvíce z pozice učitele? Těchto funkcí je mnoho a nemohu říci, kterou nejvíce oceňuji. iPad přináší možnosti mobility a tedy využití kdekoliv a kdykoliv. 8. V čem Vaši práci usnadňuje? iPad je nástroj, který žáci rádi využívají a umožňuje mi rychle kontrolovat práci žáků, například s využitím Apple TV, kdy žáci mohou zobrazovat své výsledky práce prostřednictvím dataprojekoru. 9. V čem komplikuje… Nyní nemohu říci. Snad jen, aby byly dostatečně nabité. Je nutné si aktivity dostatečně promyslet v závislosti na technických podmínkách, například rychlost připojení do bezdrátové sítě. 10. Část laické veřejnosti se domnívá, že tablet a moderní digitální technologie mohou děti ve výuce naopak rozptylovat a narušovat jejich pozornost, jaký je Váš názor? Setkáváte se s tím, že děti na tabletu dělají něco jiného, než mají zadáno? S tímto se moc nesetkávám, protože je to vždy na pedagogovi, aby udržel pozornost žáků, a je jedno, s jakými nástroji ve výuce pracujete. Vždy je důležité, aby pedagog měl hodinu dobře nachystanou, poutavou a měl připravené další vhodné aktivity pro žáky, kteří mají zadanou práci hotovou. 11. Jaké pozitivní a negativní změny pozorujete na žácích v souvislosti s rozšiřování ICT na vaší škole? Dnešní generace žáků ráda využívá digitální nástroje, protože je využívají ve svém běžném životě, a proto rozšiřování využívání digitálních nástrojů u nás ve škole vede k vyšší motivaci a aktivizaci žáků. Protože ne všichni žáci mají moderní digitální nástroje k dispozici doma, mají tak možnost se s nimi seznamovat ve škole, a tak dochází ke snížení sociálních rozdílů mezi žáky. Jedna negativní vlastnost by se našla, ale ta spíše souvisí s informační 86

gramotností žáků, a to, že ne vždy žáci ověřují nalezené informace, často nalezený text jen zkopírují a nepřemýšlí nad ním. 12. Je dle Vás pravděpodobné, že v budoucnu moderní digitální technologie vytlačí z výuky analogové učební pomůcky (sešity, tužky apod.)? Tohoto se nedomnívám, protože je nutné podporovat základní dovednosti žáků, na základní škole především jemnou motoriku, pracovat s rýsovacími pomůckami, naučit se míchat barvy atd. Dokáži si ale představit, že by nahradily běžné papírové učebnice. 13. V čem podle Vás na tyto pomůcky tablet navazuje? Tablet umožňuje žákům pracovat s informacemi, zpracovávat je a prezentovat. Tedy se domnívám, že navazuje na tradiční učebnice, sešity a plakáty se zpracovanými informacemi. 14. V čem je zcela jiný? Umožňuje žákům pracovat s interaktivními informacemi, se kterými by se v běžném životě nikdy nesetkali, například prohlédnout si 3D modely staveb v Indii, vyzkoušet si náročné chemické reakce. Přináší jednoduchou mobilitu výuky, a to kdekoliv a kdykoliv, narozdíl od stolního počítače. Jako digitální nástroj přináší možnosti okamžitého zpracování výsledků ověřování znalostí žáků. 15. Pozorujete na žácích pozitivní nebo také negativní změny s rozšířením ICT na vaší škole? Tato otázka je v jádru stejná jako otázky č 11. 16. S jakými dalšími technologiemi vyjma iPadů ve výuce pracujete? Se stolními a přenosnými počítači, iPody, videokamerami a fotoaparáty. 17. Jaké jsou vize školy do budoucna, týkající se dalšího rozvoje ICT na škole? Do budoucna bychom u nás ve škole chtěli mít program "1to1", aby každý žáky naší školy měl k dispozici vlastní digitální nástroj.

87