Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií
Seminární práce
Masová kultura
Jaroslav Pohanka
2014
MASOVÁ KULTURA
Termín masová kultura se používá k popisu či označení kultury běžného obyvatelstva. V tomto kontextu se velmi často setkáváme s negativními konotacemi. Velmi často je také popisována jako synonymum k termínu populární kultura. Jedná se o kulturu homogenní a konformní, což znamená, že je tato kultura určená obyčejným prostým lidem, kteří věří stejným informacím, kterým jsou hromadně vystaveni. Všeobecná encyklopedie popisuje masovou kulturu takto: „[…] masová kultura je produkt moderní masové společnosti, především masmédií. Obsahuje informace, hodnoty, artefakty určené velkému množství lidí najednou, proto založené na standardnosti, unifikované a přizpůsobené pro co největší množství „spotřebitelů“ a k co nejširší konzumaci, jíž je zpětně vytvářen uniformní konzument podporující další spotřebu produktů masové kultury.“1 Antonina Kloskowská2 ve své knize Masová kultura, kritika a obhajoba se vyjadřuje k tématu masové kultury tak, že ji neřadí jako jev poslední doby. Masová kultura se podle autorky vyvíjí po celé dvě století a vznikla v podstatě jako druhotný produkt průmyslové revoluce, ruku v ruce s urbanizací a industrializací. Vzniká tedy v období přelomu 18. a 19. století. Masová kultura byla často přirovnávaná k vulgární kultuře. Byla tedy ztotožňovaná s kulturou velmi nízké úrovně. Podle autorky zní obecnější význam masové kultury takto: „[…] masová kultura se vztahuje na současné sdělovaní identických nebo obdobných obsahů, vycházejících z malého počtu zdrojů, velkým masám příjemců jakož i na jednotlivé formy hry a zábavy velkých mas lidí.“3 Masovou kulturu charakterizují dvě základní kritéria, která spolu úzce souvisejí. Je to:
1
kritérium kvantitativní
kritérium standardizační
UNIVERSUM: Všeobecná encyklopedie. Vyd.1. Praha: Odeon, 2000, s. 690. Antonina Kloskowská byla polská socioložka. Svou práci zaměřila na popis sociologie kultury. Byla členkou Polské akademie věd PAN a byla prezidentkou polské sociologické asociace. Od roku 1983 byla šéfredaktorkou časopisu Kultura a společnost. Zabývala se především problematikou kulturních a sociálních skupin. Antonika Kloskowská. [online]. [cit. 2015-01-12]. Dostupné z:
3 KLOSKOWSKÁ, Antonina. Masová kultura – kritika a obhajoba, Praha, 1967, s. 69. 2
Podle Denise McQuaila4 je masová kultura produkována masově, není tradiční a elitní. Naopak se vyznačuje komercionalizací a homogenizací. Její vznik vychází ze srovnání s ranými kulturami, například kulturou lidovou, která vychází z lidu a postupně přecházela pomocí masových médií a masové produkci do kultury masové. Dwight MacDonald5 použil termín masová kultura ve své eseji A Theory of Mass Culture, kde ji označil jako „nízkou kulturu“. Podle něj se masová kultura vyznačuje uniformitou, homogenizací a stereotypností. Popisuje ji jako nekonfliktní, nekritickou a pasivní kulturu, která nevyžaduje od diváka soustřední a uvažování o okolním světě. Hannah Arendtová6 připisuje vznik masové kultury přisvojováním si kultury dle svého cíle a dle svého obrazu. Dochází ke zmocnění masové kultury společností, která ji začala používat hédonisticky. Kultura masové společnosti sloužila jednotlivým vrstvám společnosti, podle určení. Masová kultura a její požitkářský charakter způsobil konzumní způsob života městského člověka. Masová kultura se jako součást masové společnosti formovala s jediným úmyslem a to byl úmysl zábavního průmyslu. PhDr. Marie Pokorná, CSc. ve své knize Masová kultura a její úloha v soudobém ideologickém boji, popisuje několik autorů a jejich pohled na masovou kulturu. Ernest Van den Haag7 odsuzuje optimistické koncepce masové kultury. Nemá důvěru ke zlepšení této kultury. Tvrdí že: „skutečná kultura zůstane uchována pouze tehdy, když nevstoupí do masových sdělovacích prostředků.“8 Autor dokonce popisuje ideu, že skutečná kultura nemůže ve společnosti existovat, pokud zde dominuje kultura masová. 4
„Denis McQuail je anglický vědec, který studuje média a komunikační teorie. Napsal víc než 12 knih o masových médiích. Věnuje se v nich užitečnosti a nebezpečím masové komunikace.“ Denis McQuail. [online]. [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: 5 Dwight Macdonald byl prominentním členem skupiny amerických kritiků, posmrtně nazývaných intelektuálové New Yorku. Působil jako editor avantgardních časopisů. Jeho nejznámější dílo „Masscult a Midlcult“ popisuje problematiku masové kultury. [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: < http://www.theguardian.com/books/2011/dec/04/masscult-midcult-dwight-macdonald-review > 6 „Hannah Arendtová se narodila v roce 1906 v Hannoveru a vyrůstala v Königsbergu (Královec) v dobře situované nenáboženské židovské rodině. Od dětství se díky bohaté domácí knihovně seznamovala s díly evropských filosofů. Později studovala u profesorů Heideggera, Bultmanna a Jasperse filosofii, teologii a řečtinu. V roce 1933 musela před nástupem nacismu emigrovat, nejdříve do Francie, později do Spojených států, kde také převážně žila a pracovala až do své smrti v roce 1975. Značná část jejího díla je věnována analýze a kritice totalitních režimů. Kniha Krize kultury je výborem čtyř esejů z anglické knihy Mezi minulostí a přítomností. V závěrečné eseji Krize kultury uvažuje Arendtová o vztahu kultury, umění a společnosti.“ Hannah Arendtová. [online]. [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: < http://www.getsemany.cz/node/2535 > 7 Ernest van den Haag byl nizozemský – americký psycholog a sociální kritik. (1914 -2002). Ernest van den Haag. [online]. [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: < http://en.wikipedia.org/wiki/Ernest_van_den_Haag > 8 POKORNÁ, Marie. Masová kultura a její úloha v soudobém ideologickém boji, Praha, 1985, s. 8.
Edward Shils9 řadí masovou kulturu do tzv. „nízké“ kultury. Patří sem například comics, pokleslá filmová a televizní produkce a mnoho dalších. V celé masové kultuře autor vidí jen malé množství skutečné umělecké tvorby. Marshall McLuhan10 patří k autorům s optimistickým pohledem na problematiku masové kultury. Považuje ji za alternativu kulturního vývoje. Můžeme tedy popsat tři základní přístupy vzniku masové kultury:
Masová kultura vznikla jako druhotný produkt průmyslové revoluce, urbanizace a industrializace (A. Kloskowska).
Masová kultura vyplnila místo po lidové kultuře, která se začíná odsunovat (Dwight McDonald).
Masová média a tvůrci mediálních produktů se přizpůsobili nízkému vkusu publika (Umberto Eco).
Společným jmenovatelem jsou tedy kritické závěry působení masové kultury.
Masová kultura již od svého vzniku čelí kritice. Nejvíce rozvíjeli její kritiku představitelé frankfurtské školy. Byli to především T. W. Adorno, M. Horkheimer a další. „Masovou kulturu chápali jako produkt kulturního průmyslu sloužící k propagaci průmyslového kapitalismu. Masová kultura je podle nich diktována vzorcem a opakováním, podporuje konformitu, prosazuje pasivitu.“11
9
Edward Shils byl jedním z nejuznávanějších sociologů v USA. Působil jako profesor sociologie na Univerzitě v Chicagu. [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: < http://www.independent.co.uk/news/people/obituariesprofessor-edward-shils-1569959.html > 10 „Herbert Marshall McLuhan, (1911–1980) – kanadský sociolog, filozof a literární vědec. Zaobíral se filozofií dějin, dějinami filozofie (scholastika), teorií sociální komunikace, kulturologií i moderním uměním a literaturou (J. Joyce). Vycházel z předpokladu, že vynálezy nejsou pasivními prostředky, ale působí špatně na člověka. Na základě analýzy komunikačních médií rozlišuje společnost bezprostřední komunikace, kde jako rozhodující vystupuje lidský hlas a sluch, společnost písma a industriální společnost masmédií, charakterizovanou rozvojem elektroniky.“ Kolektiv autorů. Všeobecný encyklopedický slovník M–R, OTTOVO nakladatelství, Praha, 2002, s. 105. 11 Masová kultura. [online]. [cit. 2015-11-01]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/dilo/web/pages/heslo_masova-kultura.html
POUŽITÁ LITERATURA: Kolektiv autorů. Všeobecný encyklopedický slovník M–R, OTTOVO nakladatelství, Praha, 2002. KLOSKOWSKÁ, Antonina. Masová kultura – kritika a obhajoba, Praha, 1967. POKORNÁ, Marie. Masová kultura a její úloha v soudobém ideologickém boji, Praha, 1985. UNIVERSUM: Všeobecná encyklopedie. Vyd.1. Praha: Odeon, 2000. ISBN 80-207-1067-1.
POUŽITÉ INTERNETOVÉ ODKAZY:
Antonika Kloskowská. [online]. [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://pl.wikipedia.org/wiki/Antonina_K%C5%82oskowska BACHROŇ, Jiří. Problematika tzv. masové (populární) kultury a masmédií. Diplomová práce, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy, Brno, 2009. [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: Denis McQuail. [online]. [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark-civilizace/10.5.2014/ Dwight Macdonald. [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: Edward Shils. [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: Ernest van den Haag. [online]. [cit. 2015-01-12]. Dostupné z:
Hannah Arendtová. [online]. [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: < http://www.getsemany.cz/node/2535 > Masová kultura. [online]. [cit. 2015-11-01]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/dilo/web/pages/heslo_masova-kultura.html Masová kultura. [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupný z: